eVito laboratorní vyšetření úrovně kompenzace diabetika eVito

eVito laboratorní vyšetření
úrovně kompenzace diabetika
Důležitým cílem léčby cukrovky je u každého diabetika především
normalizovat glykémii, nebo ji maximálně přiblížit k normálním hodnotám.
Ukazateli správnosti léčby a kompenzace diabetu jsou sledované
laboratorní parametry: Glykémie na lačno /před jídlem, Glykémie 1-2
hodiny po jídle, a Glykovaný hemoglobin (HbA1c).
Podle dosahovaných hodnot jednotlivých sledovaných parametrů je možné
hodnotit úroveň kompenzace cukrovky dle následujících kategorií:
Vynikající kompenzace:
- Glykémie v kapilární krvi na lačno /před jídlem: 4 - 6,0 mmol/l
- Glykémie v kapilární krvi po jídle: 5 -7,5 mmol/l
- Glykovaný hemoglobin HbA1c: < 48 mmol/mol
Přijatelná kompenzace:
- Glykémie v kapilární krvi na lačno /před jídlem: 6,0 – 7,0 mmol/l
- Glykémie v kapilární krvi po jídle: 7,5 – 9,0 mmol/l
- Glykovaný hemoglobin HbA1c: 48 - 53 mmol/mol
Špatná kompenzace:
- Glykémie v kapilární krvi na lačno /před jídlem: > 7,0 mmol/l
- Glykémie v kapilární krvi po jídle: > 9,0 mmol/l
- Glykovaný hemoglobin HbA1c: >53 mmol/mol (U starších osob, rizikových
osob a osob nad 15. let trvání diabetu > 60 mmol/mol)
eVito komplexní laboratorní vyšetření diabetika
Stejně důležitými cíly správné léčby diabetika, jako je dobrá kompenzace
cukrovky, je zabránění rozvoji časných i pozdních komplikací diabetu, a
předcházení vzniku dalších přidružených onemocnění, event. jejich
souběžná léčba. eVito komplexní laboratorní vyšetření obsahuje kromě
hodnocení úrovně kompenzace diabetu zároveň sadu doporučených
laboratorních vyšetření k odhalení těchto rizik. Doporučená frekvence
tohoto komplexního laboratorního vyšetření je u každého diabetika
1xročně.
Mezi projevy diabetických komplikací, patří například parestézie a noční
bolesti dolních končetin při periferní neuropatii, poruchy vyprazdňování
žaludku, průjmy, zácpa, poruchy vyprazdňování močového měchýře,
poruchy erekce, poruchy zraku při retinopatii. Také projevy ischemické
choroby srdeční (bolesti na hrudi, známky srdečního selhávání) nebo
ischemické choroby dolních končetin (klaudikace) jsou známkou
akcelerované aterosklerózy při déle trvajícím diabetu. Častější je i sklon k
opakovaným infekcím, především močového a pohlavního systému,
dýchacích cest, kůže a dásní. Většina diabetiků má současně arteriální
hypertenzi, poruchu metabolismu tuků, obezitu, které výrazně zvyšují riziko
vzniku závažných kardiovaskulárních komplikací. Mezi další přidružená
onemocnění patří také další poruchy endokrinního systému – např. štítné
žlázy, ale také postižení jater (např. steatóza).
Podrobný přehled a frekvence doporučených klinických a laboratorních
vyšetření zobrazuje následující tabulka:
*Interní vyšetření prováděné dispenzarizujícím lékařem zaměřené na
postižení velkých cév a známky ischemické choroby srdeční, dolních
končetin a centrálního nervového systému (CNS ) - (cílená anamnéza a
objektivní vyšetření včetně poslechu krkavic, stehenních tepen a palpace
periferních tepen). Nález při interním vyšetření vede k indikaci dalších
laboratorních vyšetření (krevní obraz, enzymy apod.).
Interpretace vyšetření laboratorních parametrů:
Sérové lipidy (Cholesterol, LDL-cholesterol, HDL-cholesterol,
Tryacylglyceroly )
Význam vyšetření sérových lipidů v krvi spočívá v tom, že jejich zvýšená
hladina přispívá ke vzniku aterosklerózy a představuje tak jeden z
nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních
onemocnění (KVO). KVO představují stále nejvýznamnější příčinu
úmrtnosti na celém světě. Za nejvýznamnější lipidový rizikový faktor je
především považován LDL-Cholesterol. U pacientů s diabetem je
doporučeno optimálně dosáhnout následujících cílových hodnot:
Celkový cholesterol < 4,5 mmol/l
LDL-cholesterol < 2,5 mmol/l
Triglyceridy < 1,7 mmol/l
HDL-cholesterol > 1,0 mmol/l u mužů, > 1,2 u žen
U pacientů s vysokým rizikem (diabetes + manifestní kardiovaskulární
onemocnění) je žádoucí dosáhnout hodnot LDL-cholesterolu < 2,0 mmol/l.
Index aterogenity K
Tento index se používá ke zhodnocení rizika vzniku aterosklerózy v
důsledku zvýšené hladiny cholesterolu. Vypočítává se dle vzorce: K= (
CHOL-HDL)/HDL.
Za normu se považují hodnoty menší než 4,2.
Urea (močovina), Kreatinin, Glomerulární filtrace,
mikroalbunim v moči, celková bílkovina v moči
Tyto laboratorní parametry mají souvislost s funkcí ledvin. Diabetická
nefropatie je chronickou komplikací cukrovky. Jedná se o chronické
postižení ledvin, pro které je charakteristické vylučování bílkovin ledvinami
do moči a postupné snižování glomerulární filtrace, potažmo funkce ledvin.
Stupně chronického poškození ledvin představuje následující tabulka:
Nález hraničních nebo mírně abnormálních hodnot vztahujících se k funkci
ledvin (viz níže) má vést k intenzivnější léčbě diabetu, případně i arteriální
hypertenze tak, aby bylo dosaženo co nejlepších hodnot kompenzace.
• Mírný vzestup sérové koncentrace kreatininu (M 115–133, Ž 107–124
mmol/l)
• Nízká glomerulární filtrace (< 60ml/min/1,73m2, ≤ 1,0 ml/s/1,73 m2!!!)
• Mikroalbuminurie (30–300 mg/24 h nebo poměr albumin/kreatinin M
2,5-25, Ž 3,0–30 g/mol
kreat.)
Kyselina močová
Stanovení koncentrace kyseliny močové v krvi pomáhá získat informaci, zda
v těle neprobíhá příliš rychlé a intenzívní odbourávání buněk, nebo zda
není snížené vylučování kyseliny močové. Vyšetření se provádí i např. při
selhávání funkce ledvin.
Moč chemicky + močový sediment
Vyšetření moči sestává z několika samostatných testů, které slouží k
průkazu přítomnosti nebo orientačnímu stanovení množství různých
součástí, které se vylučují močí. Může jít o vedlejší produkty normálního
nebo porušeného metabolismu, buňky včetně bakterií nebo části buněk.
Vyšetření moči odhalí například zvýšené množství látek, které se za
normálních okolností v moči vyskytují v zanedbatelném množství, jako jsou
glukóza, bílkoviny, bilirubin, červené nebo bílé krvinky, krystaly a bakterie.
V moči se mohou tyto abnormální složky objevit, když se zvýší jejich
koncentrace v krvi a tělo se snaží tuto koncentraci upravit tím, že látku
vyloučí do moči, nebo dojde-li k porušení funkce ledvin, nebo – v případě
bakterií v moči – v důsledku infekce.
Na, K, Cl (vyšetření elektrolytů v krvi)
Vyšetření elektrolytů se provádí pro odhalení poruch jejich rovnováhy a
poruch vnitřního prostředí. Elektrolyty tvoří nabité ionty solí rozpuštěných
v krvi a dalších tkáních. Pomáhají přenášet živiny do buňky a odpadní látky
ven z buňky, udržují vodní rovnováhu organismu a optimální pH organismu.
Určitá onemocnění se mohou projevovat abnormálními koncentracemi
určitých elektrolytů. Například lidé s poruchami ledvin mohou zadržovat v
těle vodu, takže hladiny sodíku a chloridů klesají následkem zředění pod
normál. Významná ztráta tekutin způsobuje naopak vzestup koncentrace
draslíku, sodíku a chloridů.
Některá srdeční, nervová a svalová onemocnění nebo diabetes se mohou
rovněž projevovat abnormálními koncentracemi elektrolytů.
Znalost stavu elektrolytické nerovnováhy pomáhá vašemu lékaři stanovit
její příčinu a navrhnout nejvhodnější léčbu. Neléčená elektrolytická
nerovnováha může vést k pocitům závrati, křečím, poruchám srdečního
rytmu až smrti.
AST (Aspartátaminotransferáza), GGT (Gamaglutamyltransferáza)
Vyšetření jaterních enzymů AST a GGT se používá k detekci, vyhodnocení a
monitorování jaterních onemocnění a poškození jater.
TSH, fT4
Vyšetření Thyrotropinu (TSH) a volného Tyroxinu (fT4) slouží k posouzení
činnosti štítné žlázy anebo příznaků její zvýšené či snížené funkce.
Obecně se dá říci, že vysoké hodnoty volného T4 mohou poukazovat na
zvýšenou aktivitu štítné žlázy (hypertyreózu) a naopak nízké hodnoty
volného T4 na sníženou aktivitu štítné žlázy (hypotyreózu). Obojí zvýšení i
snížení hladiny T4 je spojeno s různými přechodnými a chronickými
onemocněními štítné žlázy.
Nízké hodnoty T4 společně s nízkou hladinou TSH nebo samostatně vysoké
hodnoty T4 s vysokým TSH mohou poukazovat na onemocnění hypofýzy.
Jestliže se nevytváří kvůli dysfunkci štítné žlázy nebo pro nedostatek TSH
dostatečné množství T4, projeví se u postiženého pacienta příznaky
hypotyreózy, jako je zvýšená hmotnost, suchá kůže, citlivost na chlad,
nepravidelná menstruace a únava. Pokud štítná žláza vytváří příliš mnoho
T4, rychlost pacientových tělesných funkcí bude zvýšená a objeví se
příznaky spojené s hypertyreózou, jako je zvýšený srdeční tep, úzkost,
ztráta hmotnosti, potíže se spaním, třes rukou, otoky, citlivé oči.
Informace čerpány ze zdroje: http://www.labtestsonline.cz/
Diabetes mellitus: Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro
všeobecné praktické lékaře: [novelizace 2013]