Bližší informace o laboratorním vyšetření

Komentáře

Transkript

Bližší informace o laboratorním vyšetření
eVito komplexní laboratorní vyšetření
u Arteriální hypertenze
Specifické komplexní laboratorní vyšetření pacientů s vysokým krevním
tlakem je zaměřeno na včasné odhalení možných kombinovaných
kardiovaskulárních rizik, či přidružených onemocnění. Doporučená
frekvence kontroly těchto laboratorních parametrů je u každého
hypertonika 1x ročně.
Přehled vyšetřovaných laboratorních parametrů:





Krevní obraz
Cholesterol, LDL-cholesterol, HDL-cholesterol, Tryacylglyceroly
Glykémie, Na, K, kreatinin, kys. močová
Glomer. filtrace
Moč.: Moč chem.+sed., mikroalbumin
Interpretace vyšetření laboratorních parametrů:
Krevní obraz
Další název: Hemogram, KO
Oficiální název: Krevní obraz
Související vyšetření: Nátěr periferní krve, Hemoglobin, Hematokrit, Erytrocyty,
Leukocyty, Diferenciální rozpočet leukocytů, Trombocyty
Krevní obraz je automatizovaný test určující počet krevních buněk v
periferní krvi. Zahrnuje:
-
Počet bílých krvinek – leukocytů
Počet červených krvinek – erytrocytů
Hemoglobin – Hb
Hematokrit – Htk
Střední objem erytrocytu – MCV
Průměrná hmotnost hemoglobinu v erytrocytu – MCH
Průměrná koncentrace hemoglobinu v erytrocytu – MCHC
Počet krevních destiček – trombocytů, objem destiček
Bílé krvinky – leukocyty
Existuje pět typů bílých krvinek, které mají za úkol bojovat s infekcí a hojit
poranění. Rozdělujeme je na neutrofily, bazofily, eozinofily, lymfocyty a
monocyty. Jsou přítomny v krvi v relativně stálém poměru. Jejich počty se
mohou dočasně zvyšovat, nebo snižovat v závislosti na potřebách těla,
např. infekce vede ke zvýšení koncentrace neutrofilů (a k posunu doleva –
více mladých forem). Neutrofily mají za úkol potlačovat bakteriální infekce.
Při alergické reakci bývá zvýšený počet eozinofilů, které produkují jisté
chemické látky (histamin). Lymfocyty jsou stimulovány k produkci
imunoglobulinů (protilátek). V případě některých nemocí jako je leukémie
dochází ke zvýšení celkového počtu bílých krvinek vyplavením
abnormálních a nezralých bílých krvinek.
Červené krvinky – erytrocyty
Jsou červeně zbarvené buňky, kulaté, zploštělé a uprostřed s prohlubní –
bikonkávního tvaru. Obsahují hemoglobin, což je bílkovina přenášející kyslík
v těle. Krevní obraz určí, zda je v krvi dostatečný počet červených krvinek a
jsou normálního vzhledu. Červené krvinky mají za normálních okolností
stejnou velikost a stejný vzhled, nicméně se mohou vyskytovat změny
způsobené nedostatkem vitamínu B12, kyseliny listové, železa a řadou
dalších okolností. Pokud je nedostatečné množství červených krvinek,
potom hovoříme o anémii. Anémie může mít projevy jako slabost, nebo
únava, protože jedinci chybí krvinky pro dostatečné okysličení všech orgánů
a tkání. Méně často se vyskytuje zvýšené množství červených krvinek
(erytrocytóza, polycytémie), které může v extrémních případech až omezit
průtok krve cévami (krev je příliš „hustá“).
Krevní destičky – trombocyty
Krevní destičky jsou fragmenty buněk, které sehrávají důležitou roli při
srážení krve. Nemá–li pacient dostatek krevních destiček, bude ohrožen
nadměrným krvácením a tvorbou hematomů (modřin). Krevní obraz zjišťuje
množství a velikost krevních destiček v krvi. V některých případech se u
některých lidí objevují giganticky velké destičky, nebo shluky destiček, které
není možno změřit automatickým analyzátorem krevních částic. Pak je
nutné provést nátěr periferní krve a jeho mikroskopické vyšetření.
Hemoglobin
Tímto testem se měří množství hemoglobinu v krvi – proteinu
nacházejícího se v červených krvinkách. Množství hemoglobinu určuje
schopnost krve přenášet kyslík z plic do tkání a orgánů a zpětně pak
odvádět odpadní oxid uhličitý zpět do plic, odkud je vydechován. V případě,
že je hladina hemoglobinu v krvi nízká, jedná se pravděpodobně o anémii.
Tato způsobuje nedostatečné okysličení těla, které se projeví únavou,
slabostí a vyčerpáním.
Zvýšené hodnoty hemoglobinu mohou být důsledkem:

dehydratace

zvýšené tvorby červených krvinek v kostní dřeni

některých plicních onemocnění a některých dalších stavů
Snížené hladiny hemoglobinu, vedoucích až k anemii, mohou být
důsledkem:

nedostatku železa, kyseliny listové či vitamínu B12

vrozených poruch hemoglobinu (srpkovitá anémie, thalasémie)

ostatních vrozených poruch jako enzymatické poruchy

cirhózou jater

nemocemi ledvin

masivním krvácením

masivní destrukcí červených krvinek

ostatními chronickými nemocemi

onemocněními kostní dřeně nebo plastickou anémií

karcinomy postihujícími kostní dřeň
Hematokrit
Hematokrit určuje, jaký poměr krve představují červené krvinky. Hodnota
je vyjádřena v procentech. Např. hodnota hematokritu 40 % znamená 40
mililitrů červených krvinek ve 100 mililitrech krve.
Hematokrit stoupá v případech, kdy stoupá množství červených krvinek,
nebo když klesá množství plazmy (při dehydrataci). Pokles hematokritu
signalizuje anémii, stav kdy tělo produkuje menší množství červených
krvinek, nebo dochází k jejich zvýšené destrukci, nebo při ztrátě červených
krvinek krvácením.
Hematokrit odráží počet i objem červených krvinek (MCV). V případě
snížení velikosti červených krvinek bude hematokrit také snížen.
Snížené hodnoty hematokritu mohou být důsledkem anémie způsobené
nedostatkem železa, vitamínu B12 a kyseliny listové, dále krvácením,
cirhózou jater a nádorovými onemocněními. Pro odhalení přesných příčin
anémie je nezbytné provést další testy.
Nejčastější příčinou zvýšení hematokritu je dehydratace. S odpovídajícím
doplněním tekutin se hematokrit vrátí k normálu. Vyšší hematokrit může
být zapříčiněn polycytémia vera – myeloproliferativní onemocnění s
nadměrnou produkcí červených krvinek kostní dření. Nadměrná produkce
červených krvinek může být vyvolána chorobami plic spojenými s
nedostatečnou oxygenací (okysličením) krve. Kdykoliv je hematokrit
zvýšený, měla by být tato situace konzultována s vaším lékařem.
MCV
Střední objem erytrocytu (MCV) vyhodnocuje průměrnou velikost
erytrocytu. Pokud je MCV zvýšeno, jsou červené krvinky velké – makrocyty
(vyskytují se např. při anémii z nedostatku vitamínu B 12). Pokud je MCV
sníženo, jsou červené krvinky malé – mikrocyty (vyskytují se např. u anémií
z nedostatku železa a u talasémií).
MCH
MCH je průměrná hmotnost hemoglobinu v erytrocytu. Makrocyty jsou
velké buňky, které mohou mít i zvýšené MCH, naopak mikrocyty mohou
mít sníženou hodnotu MCH.
MCHC
MCHC je průměrná koncentrace hemoglobinu v erytrocytech. Snížené
hodnoty MCHC – hypochromie – jsou pozorovány v případech, kdy je
hemoglobin abnormálně rozptýlen uvnitř červených krvinek, a sice u
anémie z nedostatku železa a talasémií. Zvýšené hodnoty MCHC –
hyperchromii – pozorujeme v případech, kdy je hemoglobin nadměrně
koncentrovaný uvnitř červených krvinek, např. u popálenin.
Cholesterol
Další název: Celkový cholesterol
Oficiální název: Cholesterol
Související vyšetření: Triacylglyceroly, Lipidový profil, LDL-Cholesterol, HDL-
Cholesterol
Cholesterol je látka (steroid), která má nezbytnou funkci v lidském těle.
Vytváří buněčné membrány ve všech orgánech a tkáních vašeho těla. Je
důležitý při vytváření hormonů, které ovlivňují tělesný vývoj, růst a
reprodukci. Rovněž se podílí na tvorbě žlučových kyselin, jež jsou potřebné
k absorpci živin z potravy. Malé množství tělesného cholesterolu koluje v
krvi v podobě složených částic zvaných lipoproteiny. Tyto lipoproteiny
obsahují další částice, které buď odvádí přebytečný cholesterol k další
spotřebě (tzv. dobrý cholesterol) nebo ho ukládají do tkání a orgánů (tzv.
špatný cholesterol). Stanovení cholesterolu zahrnuje celkový cholesterol,
který je obsažen v krvi, dobrý i špatný.
Vyšetření cholesterolu se od jiných liší v tom, že není primárně určeno ke
stanovení diagnózy, ale je určeno k odhadu rizika vzniku a rozvinutí
srdečních chorob. Protože vysoký krevní cholesterol je spojován s
kornatěním tepen, srdečními chorobami a zvýšenou možností úmrtí na
infarkt, je vyšetření cholesterolu považováno za běžnou součást preventivní
zdravotní péče.
Vyšetření cholesterolu je doporučeno jako preventivní pro všechny
dospělé osoby alespoň jednou za pět let. Je často spojeno s rutinními
preventivními prohlídkami a je obvykle prováděno s ostatními testy včetně
HDL a LDL-cholesterolu a triacylglycerolů – často nazývaný lipidovým
profilem.
HDL-cholesterol
Další název: HDL, HDL-C, Dobrý cholesterol
Oficiální název: Cholesterol v lipoproteinech s vysokou hustotou
Související vyšetření: Triacylglyceroly, Cholesterol, LDL-Cholesterol, Lipidový profil
HDL patří ke skupině krevních lipoproteinů, které transportují v krvi
cholesterol. Částice HDL jsou považovány v organizmu za prospěšné, neboť
odstraňují ze tkání přebytek cholesterolu a využívají ho. Z toho důvodu je
HDL-cholesterol často označován jako „dobrý“ cholesterol. Vyšetření HDL
měří množství (koncentraci) HDL-cholesterolu v krvi.
Zvýšené hodnoty HDL-cholesterolu jsou lepší než hodnoty snížené. Čím
vyšší je koncentrace (hodnota) HDL-cholesterolu, tím nižší je riziko vzniku
kardiovaskulárních chorob (jako je ateroskleróza).
Stanovení HDL-cholesterolu by mělo být provedeno, pokud je vyšetřovaná
osoba zdravá. Cholesterol bývá často snížený při akutních onemocněních,
při akutním srdečním infarktu nebo během velké tělesné zátěže, stresu
(jako je operace nebo nehoda). V tom případě musíte počkat nejméně 6
týdnů po odeznění choroby.
LDL-Cholesterol
Další název: LDL-C, Špatný cholesterol
Oficiální název: Lipoprotein s nízkou hustotou
Související vyšetření: Triacylglyceroly, Cholesterol, Lipidový profil, HDL Cholesterol
LDL je druh lipoproteinu, který je v krvi nosičem cholesterolu. LDL je
považován za nežádoucí, neboť ukládá nadbytečný cholesterol ve stěnách
cév a přispívá ke kornatění artérií (ateroskleróza) a nemocem srdce. Proto
je LDL-cholesterol často označován jako „špatný“ cholesterol.
Vyšetření LDL je používáno pro hodnocení rizika vzniku srdečních
onemocnění. Ze všech forem cholesterolu v krvi je LDL-cholesterol
považován nejdůležitější z hlediska určení rizika vzniku onemocnění srdce.
Jelikož je rozhodování o léčbě často založeno na hodnotách LDL, vyšetření
může být používáno ke sledování pacienta po zahájení diety či cvičení nebo
k rozhodnutí o předepsání léků ke snížení cholesterolu.
Triacylglyceroly
Další název: Triglyceridy, TAG, TG
Oficiální název: Triacylglyceroly
Související vyšetření: HDL Cholesterol, LDL-Cholesterol, Cholesterol, Lipidový profil
Při vyšetření se stanovuje koncentrace triacylglycerolů ve vaší krvi.
Triacylglyceroly představují zásobárnu tuku v těle. Většina triacylglycerolů
se nachází v tukové tkáni. Část jich koluje v krvi a slouží jako zdroj energie
pro svalovou činnost. Další triacylglyceroly se v krvi objevují po jídle, kdy
požité tuky jsou transportovány ze střev do tukové tkáně, kde jsou
následně uloženy.
Stanovení koncentrace triacylglycerolů v krvi je obvykle součástí vyšetření
lipidového profilu pro posouzení rizika vzniku srdečních chorob. Pokud
trpíte cukrovkou, je velmi důležité, aby měření koncentrace triacylglycerolů
bylo pravidelnou součástí vašeho vyšetření, protože jejich koncentrace
významně stoupá, pokud není cukrovka dobře kompenzována.
Zvýšená koncentrace triacylglycerolů je obvykle provázena i vyšší
koncentrací cholesterolu. Léčba rizika srdečních chorob je obvykle
zaměřena na snížení koncentrace LDL-cholesterolu. Typ této léčby se však
může lišit podle současné koncentrace triacylglycerolů.
Jsou-li triacylglyceroly velmi vysoké (více než 11 mmol/l), hrozí riziko
pankreatitidy. Léčba, snižující koncentraci triacylglycerolů, musí být v
takovém případě zahájena co nejdříve.
Index aterogenity K
Tento index se používá ke zhodnocení rizika vzniku aterosklerózy v
důsledku zvýšené hladiny cholesterolu. Vypočítává se dle vzorce: K= (
CHOL-HDL)/HDL.
Za normu se považují hodnoty menší než 4,2.
Glukóza
Další název: Krevní cukr, Glukóza v krvi, Glykémie, Glukóza v moči, Glykosurie, Glukóza
nalačno
Oficiální název: Glukóza
Související vyšetření: Vyšetření moči, Inzulin, C-peptid, HbA1c, Mikroalbuminurie, Orální
glukózový toleranční test (oGTT)
Glukóza je jednoduchý cukr (sacharid), který slouží v našem těle pro
všechny buňky jako hlavní zdroj energie. Potravou přijímáme glukózu jako
takovou, ale většinou přijímáme polysacharidy (cukerné látky složené z
jednoduchých cukrů), které jsou rozloženy na glukózu (a jiné jednoduché
cukry), absorbovány v tenkém střevě a v našem organismu transportovány.
Většina buněk v našem těle glukózu vyžaduje především pro tvorbu
energie; pro mozek a nervový systém je glukóza jediným zdrojem energie.
Hladina glukózy v krvi (glykémie) je udržována v poměrně stálém rozmezí
hormonálně, výrazný pokles nebo zvýšení je patologické.
Při vyšetření glukózy v krvi se stanovuje množství glukózy v krvi v okamžiku
odběru krve. Vyšetření slouží k průkazu jak hyperglykémie, tak i
hypoglykémie ale především pomáhá diagnostikovat diabetes mellitus
(cukrovka).
Vyšetření glukózy v krvi se používá k vyhledávání diabetu a poruch
glukózové tolerance v populaci zdravých, asymptomatických
(bezpříznakových) jedinců, neboť diabetes začíná často nenápadnými
příznaky. Prakticky vždy se vyšetření glukózy v krvi požaduje při vyšetření
vašeho zdravotního stavu. Vyhledávání (screening) je zvláště důležité u
osob s rizikem vzniku diabetu, tj. u osob s rodinným výskytem diabetu, s
nadváhou a starších osob.
Na – Sodík v séru
Další název: Natrium, Na
Oficiální název: Sodný ion
Související vyšetření: Chloridy, Draslík, Elektrolyty, CO2
Test měří hladinu sodných iontů v krvi. Sodík je minerál, který je nezbytný
pro běžné fyziologické procesy, jako jsou nervové a svalové funkce. Sodný
ion je pozitivně nabitá molekula, která působí společně s ostatními
elektrolyty, především draselnými ionty, chloridy a celkovým oxidem
uhličitým (CO2), účastní se řady buněčných funkcí, reguluje množství
tekutin v těle. Např. při pocení dochází ke ztrátě elektrolytů, které musí být
následně doplněny. Naopak nadbytek sodíku může zvýšit riziko vysokého
krevního tlaku.
Hyponatremie je stav s nízkou hladinou sodných iontů v těle. Většinou je
způsobena vysokou ztrátou sodíku tělem, nadměrným příjmem vody nebo
jejím zadržováním nebo akumulací tekutiny v těle (otok). Ke zvýšeným
ztrátám sodíku může docházet z různých příčin (Adisonova nemoc, průjem,
nadměrné pocení, podávání diuretik, ledvinové onemocnění)
Hypernatremie je stav s vysokou hladinou sodných iontů v těle. Většinou je
způsobena dehydratací z nedostatku příjmu tekutin. Typickými projevy jsou
suché, hlenovité sliznice, žízeň, třes, neklid, iracionální chování, koma nebo
křeče v případě, že hladina natria stoupne extrémně vysoko. V ojedinělých
případech může být hypernatremie způsobena vysokým příjmem soli bez
dostatečného množství tekutiny.
K - Draslík v séru
Další název: Kalium, K
Související vyšetření: Chloridy, Sodík, CO2, Elektrolyty
Draslík je elektrolyt, kladně nabitá molekula, která spolupracuje s dalšími
elektrolyty, například sodíkem, chloridem a celkovým oxidem uhličitým
(CO2), při regulaci množství tekutiny v těle, stimulaci svalového stahu a při
zachování acidobazické rovnováhy. Draslík se nachází ve všech tekutinách v
těle, ale největší podíl draslíku je uvnitř buněk. Jen zhruba 2 % se nachází v
tekutinách mimo buňky a v tekutých částech těla (zvaných sérum nebo
plasma).
Protože je koncentrace draslíku v krvi tak malá, má i minimální změna
veliké následky. Pokud se hladina draslíku příliš zvedne nebo naopak příliš
poklesne, může se vaše zdraví ocitnout v reálném nebezpečí: existuje
riziko, že utrpíte šok, selže dýchací systém nebo dojde k porušení srdečního
rytmu. Abnormální koncentrace může změnit funkci nervosvalové tkáně,
například srdeční sval může přijít o svou schopnost se smrštit.
Zvýšená hladina draslíku značí hyperkalemii. Zvýšené hodnoty mohou také
znamenat následující zdravotní stavy:

akutní nebo chronické selhání ledvin

Addisonovu chorobu

hypoaldosteronismus

poškození tkáně

infekci

cukrovku

dehydrataci

nadbytečný příjem draslíku potravou (například ovoce patří mezi
suroviny s vysokým podílem draslíku, takže nadbytečný příjem
ovoce či džusů může přispívat ke zvyšování hladin draslíku)

nadbytečný nitrožilní příjem draslíku
Nejčastější příčinou hyperkalemie (zvýšená hladina draslíku) je onemocnění
ledvin, ale mnohé léky mohou způsobit nižší vylučování draslíku z těla a
vyvolat tak tento stav.
Hypokalemie (nízká hladina draslíku) se může objevit u průjmových
onemocnění, u zvracení, u nadbytečného pocení a dehydratace. Draslík se
může dostat pryč z těla přes ledviny do moče, ve vzácných případech může
být hladina draslíku snížená, jelikož nepřijímáte dostatečné množství látky
potravou.
Kreatinin v séru
Oficiální název: Kreatinin
Související vyšetření: Močovina, eGF, Kreatininová clearance, CMP, BMP
Toto vyšetření stanovuje hladinu kreatininu v krvi. Kreatinin je odpadní
produkt produkovaný ve svalech ze složky nazývané kreatin. Kreatin je
využíván tělními buňkami v procesu tvorby energie potřebné ke kontrakci
svalů a je produkován na poměrně konstantní hladině. Téměř všechen
kreatinin je vylučovaný ledvinami, proto je hladina kreatininu v krvi dobrým
měřítkem toho, jak dobře ledviny pracují. Produkované množství závisí na
velikosti člověka a jeho svalové hmotě. Z toho důvodu je koncentrace
kreatininu u mužů lehce vyšší než u žen a dětí.
Zvýšená hladina kreatininu v krvi naznačuje onemocnění, které postihuje
funkci ledvin. Mezi tyto onemocnění patří:

glomerulonefritida (poškození nebo otok krevních cest v ledvinách
způsobené např.: infekcí nebo autoimunitním onemocněním);

pyelonefritida (bakteriální infekce ledvin);

akutní tubulární nekróza (smrt buněk v malých ledvinových
tubulech způsobená např.: drogami nebo toxiny);

obstrukce v močovém traktu; onemocnění prostaty, ledvinové
kameny

snížený tok krve do ledvin v důsledku šoku, dehydratace, městnavé
selhání srdce, ateroskleróza, nebo jako komplikace diabetu
Kreatinin může být přechodně zvýšený i v důsledku svalového poranění.
Nízké hladiny kreatininu nejsou běžné a obvykle se nesledují.
Kyselina močová v séru
Oficiální název: Kyselina močová
Kyselina močová vzniká při odbourávání purinů. Puriny jsou chemické
sloučeniny, které jsou součástí nukleových kyselin (DNA). Do krevního
oběhu se dostávají buď ze vstřebávané potravy, nebo při normálním
rozpadu a obnově buněk těla. Většina kyseliny močové je z těla vyloučena
ledvinami a močí; zbytek je vyloučen se stolicí. Je-li v těle tvořeno příliš
mnoho kyseliny močové nebo je jí málo vylučováno, může se v těle
hromadit. Nadbytek kyseliny močové v těle může vyvolat onemocnění,
zvané dna – zánětlivé postižení kloubů, v jejichž kloubní tekutině se tvoří
krystalky kyseliny močové. Nejčastější příčinou hromadění kyseliny močové
v těle je vrozená porucha s tendencí její nadměrné tvorby nebo poškození
funkcí ledvin, které vede k jejímu sníženému vylučování.
eGF (odhad filtrace dle MDRD)
Další název: Výpočet glomerulární filtrace, eGFR
Oficiální název: Odhad stupně glomerulární filtrace
Související vyšetření: Kreatinin, Kreatininová clearance, Mikroalbuminurie, Cystatin C,
Bílkovina v moči
Glomerulární filtrace (GF) se používá k hodnocení funkce ledvin. Glomeruly
jsou drobné filtry v ledvinách, které umožňují odstranění odpadních
produktů z krve, přitom zabraňují ztrátám důležitých součástí krve, jako
jsou např. bílkoviny a krevní buňky. Stupeň filtrace se vyjadřuje jako
množství krve, které je profiltrováno za časovou jednotku. Nejvíce
všeobecně užívaným vzorcem pro výpočet odhadu glomerulární filtrace je
vzorec pro výpočet MDRD (Modification of Diet in Renal Disease study).
Jednoduchá verze vzorce zahrnuje pouze sérový kreatinin, věk a
pohlaví,může být upravena s ohledem na rasu pacienta.
Normální hodnoty glomerulární filtrace jsou 1.5 – 2.0 ml/s. GF pod 1ml/s
znamená již mírné postižení funkce ledvin. Každý výsledek glomerulární
filtrace by měl být interpretován s ohledem na klinický stav a přítomné
příznaky.
Chemické vyšetření moči
Základní chemická analýza zahrnuje vyšetření pH a specifické hmotnosti
moči, průkaz přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketolátek, bilirubinu,
urobilinogenu, dusitanů (nitritů) a krve (krevního barviva) v moči.

pH: Hodnota pH závisí na složení přijímané potravy; převážně
masitá strava vede k acidurii (pH< 5.5), mléčná + vegetariánská
strava má alkalizující vliv (pH > 6.5). Při horečkách se stává moč
kyselejší, onemocnění močových cest je doprovázeno alkalizací
moče. pH moči hraje mj. významnou úlohu při utváření močový
kamenů nebo krystalů

Bílkovina: Přítomnost zvýšeného množství bílkoviny v moči
signalizuje onemocnění ledvin a močových cest, bílkovinu v moči
nalézáme ve větším množství při otravách rtutí, olovem, při diabetu,
žloutence, velké tělesné námaze.

Krev: Výskyt krve v moči může signalizovat poškození ledvin
(nádory, tuberkulóza ledvin, cystóza ledvin - výskyt četných dutin v
ledvině), nebo poškození močových cest (močovými kameny,
záněty, nádory, poraněním); chemické vyšetření je pouze
orientační, nutné je mikroskopické vyšetření močového sedimentu

Glukóza: Výskyt glukózy v moči (glykosurie), je přítomen při
cukrovce, při poruchách ledvin (poruchy funkce ledvinných kanálků,
kdy nedochází ke zpětnému vstřebání glukózy z prvotní moče do
krve (Fanconiho syndrom), u toxického poškození ledvin.

Urobilinogen: Urobilinogen a sterkobilinogen jsou produkty
odbourání bilirubinu, které vznikají v zažívacím traktu činností
bakterií. Částečně se ve střevě opět vstřebávají. Normální moč
obsahuje malá množství urobilinogenu. Snížené hladiny nalézáme u
dětí, u pacientů požívajících antibiotika, která potlačují střevní flóru,
a u pacientů s obstrukčním poškozením jater. Zvýšené hladiny
doprovází hemolytickou anémii (zvýšená tvorba bilirubinu) či jaterní
dysfunkci.

Bilirubin: Výskyt bilirubinu v moči je patrný při poškození jater,
zánětech, uzávěrech či zúžení žlučových cest (žlučové kameny,
nádor)

Ketolátky: Ketolátky (aceton, acetoctová kys., b-hydroxymáselná
kys.) jsou v moči detekovatelné při diabetu a dále při hladovění,
zvracení, gastrointestinálních onemocněních či po narkóze.

Specifická hustota: Zvýšená specifická hustota moče (hyperstenurie)
se může objevit při dehydrataci, výskytu glukózy v moči (při
cukrovce), výskytu bílkovin v moči. Může být rizikovým faktorem
pro vznik močových kamenů. Snížená specifická hustota moče
(hypostenurie) se objeví při neschopnosti ledvin koncentrovat moč
(např. diabetes insipidus, postižení ledvinných kanálků, selhání
ledvin, převodnění organismu)
Močový sediment
V močovém sedimentu posuzujeme orgánové součásti, zastoupené
především buňkami (krevní buňky-erytrocyty, leukocyty, lymfocyty,
makrofágy, nebo buňky epitelu, nádorové buňky), popř. válci (bezbuněčné
válce-hyalinní, granulované, voskové, tukové, buněčné válce-erytrocytové,
leukocytové, epitelové, bakteriální), a neorgánové součásti, mezi které
řadíme krystaly. Dále si všímáme přítomnosti mikroorganismů (kvasinky,
trichomonády, plísně) a vyskytnout se mohou i různé artefakty (spermie,
textil..)
V moči se mohou tyto abnormální složky objevit, když se zvýší jejich
koncentrace v krvi a tělo se snaží tuto koncentraci upravit tím, že látku
vyloučí do moči, nebo dojde-li k porušení funkce ledvin, nebo – v případě
bakterií v moči – v důsledku infekce.
Mikroalbuminurie
Další název: Mikroalbumin v moči
Oficiální název: Mikroalbumin
Související vyšetření: Albumin, Kreatinin, Glukóza, HbA1c
Mikroalbuminurie je časným indikátorem poškození ledvin. Albumin se v
mírně zvýšených koncentracích vylučuje močí již několik let předtím, než se
projeví signifikantní poškození ledvin. Albumin je bílkovina tvořená v
játrech. V krvi je přítomen ve vysoké koncentraci, ale při správné funkci
ledvin se močí vylučuje jen v nepatrném množství. Pokud jsou ale ledviny
nějak poškozené nebo nemocné, ztrácejí postupně svoji filtrační schopnost
a bílkoviny se pak mohou v moči prokázat. Obvyklé je to u chronických
onemocnění jako např. diabetes a hypertenze, při nichž je vylučování
bílkovin močí známkou počátečního nebo rozvíjejícího se poškození ledvin.
Při dobré léčbě a kontrole průběhu diabetu pomocí glykemie a/nebo při
snížení krevního tlaku lze postup vývoje onemocnění ledvin zpomalit nebo
mu i předejít.
Informace čerpány ze zdroje: http://www.labtestsonline.cz/

Podobné dokumenty

eVito základní laboratorní vyšetření

eVito základní laboratorní vyšetření Bílé krvinky – leukocyty Existuje pět typů bílých krvinek, které mají za úkol bojovat s infekcí a hojit poranění. Rozdělujeme je na neutrofily, bazofily, eozinofily, lymfocyty a monocyty. Jsou pří...

Více

Odhad glomerulární filtrace

Odhad glomerulární filtrace Měřená clearance se upřednostňuje před odhadem glomerulární filtrace v těchto případech:

Více

Analýza moči Soubor

Analýza moči Soubor membrány představují buněčné stěny, resp. buněčné membrány. Osmotický tlak buněčné kapaliny se pohybuje v rozmezí 0,4 až 2 MPa a musí být stejný na obou stranách membrány, aby nedocházelo k přelévá...

Více

eVito laboratorní vyšetření úrovně kompenzace diabetika eVito

eVito laboratorní vyšetření úrovně kompenzace diabetika eVito HDL-cholesterol > 1,0 mmol/l u mužů, > 1,2 u žen

Více

Vyšetření moči

Vyšetření moči renálních chorob  Vzniká metabolizací ve svalech.  Vylučuje se pouze glomerulární filtrací.  Zvýšená hladina kreatininu v krvi → narušení více než 65% normální funkce glomerulů.

Více

Vyšetření močového sedimentu

Vyšetření močového sedimentu μm) s granulovanou cytoplazmou. Jádro je segmentované, ale často podléhá degenerativním změnám a je v tomto případě špatně odlišitelné od cytoplazmy. Někdy se špatně barví; pokud se obarví, je výra...

Více

Kreatininová clearance

Kreatininová clearance Cílem je zjistit očisťovací funkci ledvin. Vyšetření se skládá ze sběru moče za 24 hodin a odběru krve ze žíly. Současně je třeba znát Vaši aktuální tělesnou váhu a výšku. Ve vzorku moče sbírané 24...

Více

Vyšetření krevního obrazu

Vyšetření krevního obrazu zvýšená tvorba v kostní dřeni – polycytémia vera sekundární příčiny - zvýšená tvorba v kostní dřeni následkem nedostatku kyslíku v organismu např. při srdečních nebo plicních onemocněních, při poby...

Více

Vitamíny

Vitamíny metoda je analyticky vhodnější k danému účelu. V současné době dochází k poměrně vysokému nárůstu požadavků na stanovení vitamínu D, uvádí se, že mnohdy o 50 – 100%, případně i více oproti předchoz...

Více