Zde si můžete stáhnout celý článek.

Transkript

Implantologie
Implantát OSSEOTITE® 2 Certain®:
Roční prospektivní klinická a radiologická studie
Pär-Olov Östman, DDS, PhD*
Úspěšnost okamžitě zatížených implantátů může dosahovat vysokých hodnot, ale tento postup klade vysoké nároky na ošetřujícího. Aby se těmto požadavkům vyhovělo, není možné
držet se standardizovaných chirurgických postupů. Pro ověření hypotézy, že zkušení implantologové mohou dosáhnout nejlepší primární stability a klinických výsledků zvolením
kombinace implantátů a sekvence vrtáků, které odpovídají kvalitě kosti v místě implantace,
se vytvořila tato prospektivní klinická studie implantátů OSSEOTITE 2 Certain. U 39 pacientů bylo zavedeno 78 implantátů; 69 z nich (88 %) bylo okamžitě zatíženo. Po jednom roce byla celková úspěšnost vhojení implantátů 100 %.
Souhrn
(Poprvé zveřejněno v Journal of Implant and Reconstructive Dentistry®, č. 1, ročník 3, 2011)
Úvod
Vysoká primární stabilita je považována za jednu z determinant pro úspěšné vhojení implantátů
u dvoudobého protokolu a může být ještě významnější u protokolu okamžitého zatížení. Metaanalýza klinických follow-up studií ukázala, že
míra přežití implantátů po pěti letech činí 95 %.
Studie prokázaly vyšší míru selhání u implantátů
v měkké kosti a u krátkých implantátů, což ukazuje, že pro úspěšnou integraci a funkci během zatížení je potřeba určitý stupeň stability implantátu.
Stupeň primární stability ve chvíli zavedení implantátu závisí na faktorech souvisejících s kvalitou kosti, designem implantátu a operační technikou. Druhotná stabilita závisí na reakci tkání na
chirurgii a na materiálu implantátu. Důležitým
faktorem pro správnou integraci může být rovněž
topografie povrchu implantátu.
Materiály a metody
Pacienti zařazení do studie a preliminární kritéria
Klinická část studie byla provedena jedním
ošetřujícím v jednom místě. Pacienti indikovaní
k ošetření pomocí dentálních implantátů se pro
studii vyselektovali na základě následujících preliminárních kritérií: přítomnost kosti umožňující
zavedení implantátu o délce minimálně 8,5 mm,
absence infekce v místě implantace a ochota pa-
*Head of the “Team Holmgatan”, Private practice clinic in
Falun and Assistant Professor in the Department of
Biomaterials, Institute for Surgical, Sciences, Sahlgrenska Academy, Gothenberg University, Gothenberg,
Švédsko.
Quintessenz, 20. ročník, prosinec 2011
cienta podepsat informovaný souhlas. Účast ve
studii vylučovaly všeobecné zdravotní kontraindikace orální chirurgie a věk mladší než 18 let.
Všichni pacienti zařazení do studie byly důkladně
informováni o podmínkách studie a byly srozuměni s tím, že finální rozhodnutí pro zařazení do studie se provede až ve chvíli chirurgického výkonu,
kdy se mohou vyskytnout okolnosti vylučující
okamžité zatížení.
Zkoumané implantáty
Implantáty OSSEOTITE 2 Certain (BIOMET 3i)
jsou k dispozici v délkách 8,5–15 mm a v průměrech 3,25 mm, 4,0 mm, 5,0 mm a 6,0 mm (obr. 1).
Ve srovnání s dřívějšími implantáty OSSEOTITE
Certain, mají implantáty OSSEOTITE 2 Certain
o průměru 3,25 a 4,0 mm delší paralelní část stěny, redukovaný apikální konus a modifikované
řezné žlábky. Implantáty OSSEOTITE 2 Certain
o průměru 5,0 a 6,0 také zaznamenaly podobné
změny a mají tak stejný design závitu jako implantáty BIOMET 3i Tapered, s užším vzorem závitů, úhlem závitů 35° a 0,8 mm stoupáním závitu
(obr. 2).
Pro účely studie se použily implantáty OSSEOTITE 2 Certain s průměrem 4,0 mm a 5,0 mm.
Implantáty OSSEOTITE 2 Certain se vyrábějí
z komerčně čistého titanu a jsou dvojitě leptané
kyselinou (dual-acid-etched DAE)® od apexu až
ke krčku implantátu. Povrch OSSEOTITE je charakterizován mikrostrukturou v rozsahu jeden až
tři mikrometry. Tato komplexní mikrotopografie
teoreticky pomáhá adherenci krevního koagula,
aktivaci krevních destiček a vrůstání nové kosti.
Pro kontrolu těchto povrchových nepravidelností
se používá zvětšení více než 2000x ve skenovacím
elektronovém mikroskopu (SEM).
29
Implantologie
Implantát OSSEOTITE® 2 Certain®: Roční prospektivní klinická a radiologická studie
Ke zkoumání povrchové struktury OSSEOTITE
se kromě SEM použila interferometrická technika.
Tato analýza se provedla při zhruba 312x zvětšení
využívající 3D optický interferometr (MicroXAM
EX-100, KLA-Tencor Development Series, KLATencor Corporation, Milpitas, California USA).
Analyzovaly se dva parametry – Sa (průměrná
výšková deviace) a Sdr (hybridní parametr zarhnující prostorovou a také výškovou distribuci). Měření se prováděla v centrále BIOMET 3i, Palm
Beach Gardens, Florida, USA (obr. 3).
Chirurgický protokol a finální kritéria
pro zařazení do studie
Obr. 1 Zkoumanými implantáty jsou OSSEOTITE 2 Certain
s paralelními stěnami a povrchem OSSEOTITE, který zasahuje
od apexu až ke krčku. Implantáty jsou k dispozici v délkách
8,5–15,0 mm a v průměrech 3,25 mm, 4,0 mm, 5,0 mm a 6,0 mm.
Hodinu před výkonem pacienti dostali antibiotika a sedativa. U 68 implantátů (87 %) se použila
hřebenová incize a odklopil se lalok. Před finál-
(1) Delší paralelní část
(2) Užší vzor závitů s 35° úhlem závitů
a stoupáním 0,8 mm
(3) Redukovaný apikální konus a kratší řezací žlábek
(1) Delší paralelní část
(2) Redukovaný apikální konus a kratší,
užší řezací žlábky
Obr. 2 Design implantátů OSSEOTITE 2 Certain průměru 3,25 mm a 4,0 mm se mírně změnil od původních OSSEOTITE Certain
Paraller Walled Implants v tom, že u nového typu je delší paralelní část, redukovaný apikální konus a modifikované řezací žlábky.
Navíc u implantátů o průměru 5,0 mm a 6,0 mm je užší vzor závitů, úhel závitů 35° a rozpětí stoupání 0,8 mm. Design závitů je stejný jako u kónických implantátů od firmy BIOMET 3i.
30
Implantologie
®
®
Implantát OSSEOTITE 2 Certain : Roční prospektivní klinická a radiologická studie
Obr. 3 Snímek povrchu implantátu OSSEOTITE 2 Certain
z komerčně čistého (CP – commercially pure) titanu stupně
IV a DAE (dual-acid-etched) pořízeného elektronovým mikroskopem (SEM).
∅ 5,0
∅ 4,0
ním umístěním implantátu se zvážily biomechanické a estetické aspekty, aby se dosáhlo optimální pozice implantátu. 10 implantátů (13 %) se zavedlo hned po extrakci bez odklopení laloku.
Na všech místech se posoudila kvalita a kvantita podle Lekholmových a Zarbových kritérií
(tab. 1). Implantáty se zavedly na základě diagnostického preparačního protokolu, což znamená, že poslední velikost vrtáku se vybírala podle
kostní kvality, aby se dosáhlo zvýšení iniciální
primární stability. U kosti typu I byla velikost posledního vrtáku 3,25 mm (pro implantát o průměru 4,0 mm) a 4,25 mm (pro implantát o průměru 5,0 mm). U typů kosti II, III a IV se v zájmu
dosažení co největšího okamžitého kontaktu mezi
implantátem a kostí (IBIC – immediate bone-toimplant contact) finální průměr vrtáku redukoval
(obr. 4). Profilový vrták se nepoužil. Silové zaváděcí momenty se měřili pomocí Elcomed jednotky (W&H Dentalwerk GmbH, Bürmoos, Rakousko). Po zavedení implantátu se stabilita posoudila
pomocí resonanční frekvenční analýzy (RFA – resonance frequency analysis) přístojem Osstell
ISQ (Osstell AB, Göteborg, Švédsko).
Pokud některý z implantátů nevykazoval dostatečnou primární stabilitu, přistoupilo se k dvoufázovému protokolu a tito pacienti byli ze studie
vyloučeni. Pokud silový moment zavádění implantátu činil minimálně 30 Ncm a kvocient stability implantátu (ISQ – implant stability quocient)
činil 55 a výše, implantát se okamžitě zatížil.
Jedinými výjimkami byly samostatné implantáty
v oblasti molárů, které se opatřily vhojovacím válečkem.
Všech 39 pacientů pozvaných k účasti ve studii
splňovalo finální kritéria pro zařazení. Zavedeno
bylo celkem 78 implantátů, které měly sloužit jako pilíř pro 38 fixních protetických náhrad (tabulka 2 a 3). 69 implantátů bylo okamžitě zatíženo,
zbývajícíh devět implantátů se zatížilo až po do-
Obr. 4 Implantáty byly zavedeny podle diagnostického preparačního protokolu, přičemž volba průměru finálního vrtáku závisela na
kvalitě kosti pro zvýšení primární stability. V případě kosti typu I se použil finální vrták o průměru 3,25 mm (pro implantát o průměru
4,0 mm) nebo vrták o průměru 4,25 mm (pro implantát s průměrem 5,0 mm). Pro kost typu II, III a IV se průměr finálního vrtáku zmenšil, aby se dosáhlo co největšího kontaktu mezi povrchem implantátu a kostí (IBIC – immediate bone-to-implant contact).
31
Implantologie
Tab. 1 Kvalita a kvantita kosti podle kritérií Lekholma a Zarba.
OSSEOTITE® 2 Certain® Implants
Bone Quality
Bone Quantity
1
2
3
4
A
0
B
0
C
1
13
D
5
0
Total
6
28
2
0
2
4
13
18
4
35
12
5
31
1
2
8
31
13
78
končení hojení. Prvních 10 dní po implantaci pacienti užívali antibiotika, ústa si vyplachovali 2x
denně roztokem ústní vody s chlorhexidinem
(0,1%) a přijímali měkkou stravu.
Tab. 2 Množství protetických náhrad.
No. Prosthetic
Site
Constructions
Total Mandible
Protetické ošetření
Imediátně zatížené implantáty se ošetřily následujícím způsobem: před adaptací a suturou laloku
se na implantát našroubovaly a pro podporu provizorní náhrady sloužily buď PreFormance®Posts
(BIOMET 3i), PreFormance Temporary Cylinders
(BIOMET 3i) nebo abutmenty s nízkým profilem
QuickBridge® Provisional Components (BIOMET
3i). Extenze (volné členy) byly ve studii povoleny,
jejich rozsah však činil maximálně 5 mm.
Případy – 30 částečně bezzubých a dva zcela
bezzubé – se ošetřily s pomocí QuickBridge. Na
obrázku 5 je vidět typická vícečlenná provizorní
náhrada.
V případě samostatných implantátů se pro výrobu provizorní náhrady použily upravené PreFormace®Posts a provizorní náhrada se důsledně vyřadila z okluzního zatížení. Všechna provizoria se
vyrobila v ordinaci (chair-side protokol). Prefabrikované translucentní provizorní korunky
(Frasaco, Německo) se vyplnily kompozitní pryskyřicí a nasadily se přes modifikovaný PreFormance Post/Temporary Cylinder. Po světelné polymeraci kompozitní pryskyřice se mimo ústa pacienta upravil okluzní povrch a aproximální kontakty. Korunky na samostatných implantátech se
ponechaly bez aproximálních kontaktů a vyřadily
se z okluze. Následně se provizorní korunky nasadily na provizorní cement. Tento postup je ilustrován na obrázku 6. U šesti pacientů (9 implantátů), kde se na zatížení počkalo až po zhojení, se
nasadily BellaTekTM Encode® vhojovací válečky
(BIOMET 3i).
Tři měsíce po zavedení implantátů se provedl
otisk pro výrobu definitivního modelu, na kterém
se zhotovily fixní definitivní náhrady. Otisky se
pořídily v konvenční otiskovací lžíci otevřenou
32
No. of Implants
1
Total Maxilla
1
Partial Maxilla
20
Partial Mandible
10
Single Maxilla
4
Single Mandible
3
Total
39
otiskovací metodou s využitím BellaTek Encode
Impression System, který umožňuje tradiční nebo
digitální otisk vhojovacího válečku. Na základě
otisku se CAD/CAM technologií vyrobil abutment. Pro zhotovení rozsáhlejších protetických
konstrukcí se použila frézovaná konstrukce
BellaTek Copy Mill Framework, která se následně
fazetovala.
Kontrolní vyšetření
Všichni pacienti účastnící se studie souhlasili se
striktním a individuálně nastaveným hygienickým
(udržovacím) programem zaměřeným na: (1) orální hygienu, (2) stabilitu fixní náhrady, (3) zdraví
měkkých periimplantárních tkání a (4) funkčnost
v dentici. Kontrolní návštěvy byly naplánovány na
3, 6 a 12 měsíců po ošetření.
Výsledky
Žádný ze 78 implantátů neselhal. Celková souhrnná úspěšnost implantátů ve studii (CSR – cumulative survival rate) po jednom roce činila
100 %. Resonanční frekvenční analýza provedená
u všech 78 zkoumaných implantátů ukázala hodnoty ISQ v době zavedení implantátu v rozmezí
59–85. Střední hodnota činila 76 (S.D. 5,4).
Implantologie
®
®
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
l
m
n
o
p
q
r
Obr. 4a–c Pacientka, 59 let, s vertiální frakturou kořene zubu 22, zub byl extrahován.
Obr. 4d–f Frakturovaný kořen byl extrahován a extrakční lůžko bylo připraveno pro zavedení implantátu.
Obr. 4g–i Jako finální vrták byl použit vrták o průměru 3,85 mm a zavedl se implantát o průměru 5,0 mm x 13,0 mm OSSEOTITE 2
Certain.
Obr. 4j–l Do implantátu se našrouboval PreFormance Temporary Cylinder, který se upravil a adaptoval na tvar Low Profile abutmentu.
Obr. 4m–o Provizorní korunka vyrobená z transparentního přetvaru se naplnila pryskyřicí a nasadila přes PreFormance Post a poté
se odstranila k extraorální úpravě.
Obr. 4p–r Opracovaná provizorní korunka, dosazená a zkontrolovaná rentgenovým snímkem. Pacient z ošetření odchází s hotovým
provizoriem.
33
Implantologie
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
l
m
n
o
p
q
r
Obr. 5a–c Pacientka, 57 let, se k ošetření dostavila s čerstvě extrahovanými zuby v maxille. Přála si fixní ošetření. K odklopení laloku se použila hřebenová incize.
Obr. 5d–f Preparace proběhla v souladu s chirurgickým protokolem doporučeným výrobcem.
Obr. 5g–i Zavedly se dva implantáty OSSEOTITE 2 Certain o průměru 4,0 mm. Přístrojem OSSTELL ISQ se změřily hodnoty ISQ pro
zjištění primární stability.
Obr. 5j–l Do implantátů se našroubovaly buď PreFormance Cylinders nebo Low Profile Abutments. Low Profile Abutments se dotáhly na 20 Ncm.
Obr. 5m–o QuickBridge Titanium Temporary Cylinders se našroubovaly do implantátů, následně se na ně nasadily PEEK
QuickBridge Caps, aby bylo možné zhotovit provizorní náhradu.
Obr. 5p–r O osm týdnů později se nasadila definitivní náhrada a pořídil se periapikální rentgenový snímek.
34
Implantologie
®
®
Tab. 3 Délky implantáů zahrnutých ve studii.
Implant Length
Diameter 4.0
Diameter 5.0
15,0 mm
24
20
44
13,0 mm
12
4
16
11,5 mm
1
2
3
10,0 mm
7
6
13
8,5 mm
Total
Total No.
2
0
2
46
32
78
Tab. 4 Životnost implantátů OSSEOTITE® 2 Certain s paralelními stěnami.
Implants in
Interval
Interval
Failures
CSR
0–6 měsíců
0
0
100 %
6–9 měsíců
14
0
100 %
9–12 měsíců
47
0
100 %
12 +
17
0
–
Finální silový moment při zavádění implantátů se
nacházel v rozmezí od 30 Ncm do 70 Ncm.
Střední hodnota činila 53,6. Pro hodnoty ISQ nebyl pozorován signifikantní rozdíl mezi měkkou
a tvrdou kostí.
SEM analýza zkoumaných implantátů při
2000x násobném zvětšení ukazovala 1–3 mikrometrové nepravidelnosti na povrchu implantátů
OSSEOTITE®.
Diskuze
Ošetření protetickými náhradami ukotvenými
na dentálních implantátech se během několika posledních dekád změnilo od klasického dvoudobého přístupu vyžadujícího dlouhé hojící časy
k rychlejším postupům ošetření zahrnujících
v jedné době extrakci, okamžitou implantaci
a okamžité zatížení. Takovéto nové přístupy ošetření kladou na ošetřujícího vyšší nároky v chirurgické i protetické části ošetření.
Vyhovět těmto požadavkům vyžaduje podle autorů upravené chirurgické protokoly. Při zavádění
implantátu by měl zkušený chirurg zvolit vhodnou
kombinaci průměru finálního vrtáku a vhodného
implantátu pro danou kvalitu kosti v místě implantace. Toto vede k lepší primární stabilitě
a lepším klinickým výsledkům. Další faktory, které mohou ovlivnit klinické výsledky jsou design
implantátu a mikrogeometrie, tedy povrchová
úprava implantátu. Makrogeometrický design imQuintessenz, 20. ročník, prosinec 2011
plantátů použitých v této studii (zahrnující redukovaný apikální konus; modifikované řezací žlábky a užší vzor závitů) může přispět ke zvýšení primární stability. V předchozí studii provedené týmem autorů se použila RFA pro posouzení implantátů zavedených podle chirurgického protokolu s cílem získat vysokou primární stabilitu. Cílem bylo také srovnat výsledky měření RFA
s faktory souvisejícími s chirurgickou technikou,
pacientem a designem implantátu. Výsledky měření 905 dentálních implantátů Brånemark zavedených u 267 pacientů ukázaly průměrné hodnoty
ISQ 67,4 (SD 8,6). Byla zjištěna korelace mezi
kvalitou kosti a primární stabilitou – u implantátů
zavedených do měkké kosti byly hodnoty ISQ nižší. Nižší hodnoty stability implantátů byly objeveny u kratších implantátů. V popisované studii hodnoty ISQ činily až 76,0 (SD 5,4). Průměrný finální zaváděcí silový moment 53,6 Ncm ukazoval také vysokou primární stabilitu. Jedním z vysvětlení vysokých hodnot ISQ může být makrogeometrie implantátu a tzv. adaptivní chirurgický protokol.
Implantáty OSSEOTITE 2 Certain se vyrábějí
z komerčně čistého titanu s povrchem o nerovnostech 1–3 mikrometry a úpravou pomocí DAE
(dual-acid-etched). Vlastnosti povrchu OSSEOTITE jsou dobře dokumentované. Histologické analýzy provedené po šesti měsících nezatíženého
hojení ukázaly, že průměrné hodnoty BIC pro
35
Implantologie
OSSEOTITE implantáty (72,96 % ± 25,13 %) byly statisticky signifikantně vyšší (P < 0.05) než
průměrné hodnoty BIC pro implantáty s frézovaným povrchem (33,98 % ± 31,04 %). Trisi et al.
studovali skutečný kontakt mezi kostí a implantáty OSSEOTITE. Zjistili, že povrch OSSEOTITE
vykazuje větší kontakt mezi kostí a implantátem,
než čekali, zatímco kontak mezi kostí a implantáty s frézovaným povrchem byl nižší, než očekávané hodnoty. Studii uzavřeli s tím, že OSSEOTITE má pozitivní efekt na množství kosti směřující
k povrchu implantátu a lze jej označit za konduktivní, zatímco frézovaný povrch konduktivní není.
Drago a Lazzara provedli studii s 93 implantáty
OSSEOTITE, které byly bezprostředně po implantaci ošetřeny provizorními korunkami vyřazenými z okluze. Studie se účastnilo 38 pacientů.
Všechny implantáty byly okamžitě ošetřeny prefabrikovanými abutmenty, na které byly nacementovány provizorní korunky bez centrických
a excentrických kontaktů. Implantáty byly ošetřené definitivními protetickými konstrukcemi zhruba 8–12 týdnů po zavedení implantátů. Všichni
pacienti zahrnutí ve studii se po 18 měsících dostavili ke kontrole. 77 z celkových 93 implantátů
splnilo kritéria pro zařazení do studie. U 75 implantátů došlo k oseointegraci. Celková míra přežití implantátů činila 97,4 %.
Implantáty OSSEOTITE 2 mají leptaný povrch
po celé délce implantátu. Změněná mikrostruktura v koronální části implantátu může mít efekt zabraňující kostní resorpci. Na druhou stranu, hrubý
povrch exponovaný do ústní dutiny může vést
k periimplantitidě. Zetterqvist et al. sledovali 112
pacientů ošetřovaných v sedmi různých zařízeních. Z celkově 304 sledovaných implantátů bylo
139 kontrolních a 165 implantátů zkoumaných.
Při kontrole po více než pěti letech po zatížení implantátů se zjistila u jednoho z kontrolních implantátů periimplantitida, která se později úspěšně
ošetřila. Klinická hloubka sondáže a rentgenologické vyšetření neodhalilo rozdíl mezi skupinami s ohledem na zdraví periimplantárních měkkých tkání nebo jiné známky periimplantitidy.
Výzkumníci uzavřeli studii se závěrem, že nepotvrdili zvýšené riziko periimplantitidy u komplet-
36
ně leptaných implantátů ve srovnání s hybridními
implantáty.
Závěr
Jednoletá studie implantátů OSSEOTITE®2
Certain® ukázala, že tyto implantáty jsou vhodnou
volbou pro implantologické ošetření. Ve studii
jsou uvedeny parametry ovlivňující dosažení dostatečné primární stability a umožňující tak jednofázové ošetření s okamžitým zatížením. Pro potvrzení těchto počátečních poznatků je nutná analýza
radiologického vyšetření v průběhu času pokračující studie.
Literatura
1. Friberg B, Jemt T, Lekholm U. Early failures in 4,641 consecutively placed
Brånemark dental implants: A study from stage 1 surgery to the connection of
completed prostheses. Int J Oral Maxillofac Implants 1991; 6(2): 142–146.
2. Berglundh T, Persson L, Klinge B. A systematic review of the incidence of biological and technical complications in implant dentistry reported in prospective longitudinal studies of at least 5 years. J Clin Periodontol 2002; 29(suppl
3): 197 212.
3. Esposito M, Hirsch JM, Lekholm U, et al. Biological factors contributing to
failures of osseointegrated oral implants (1). Success criteria and epidemiology. Eur J Oral Sci 1998; 106: 527–551.
4. Sennerby L, Rasmusson L. Osseointegration surgery: Host determinants and
outcome criteria. In: Zarb GA, Lekholm U, Albrektsson T, Tenenbaum H
(eds). Aging, Osteoporosis, and Dental Implants. Chicago: Quintessence,
2002: 55–66.
5. Lekholm U, Zarb GA. Patient selection. In: Brånemark P-I, Zarb GA,
Albrektsson T (eds).Tissue-Integrated Prostheses: Osseointegration in Clinical Dentistry. Chicago: Quintessence, 1985: 199–209.
6. Östman PO, Hellman M, Wendelhag I, et al. Resonance frequency analysis
measurements of implants at placement surgery. Int J Prosthodont 2006;
19(1): 77–84.
7. Östman PO, Hellman M, Sennerby L, et al. Temporary implantsupported prosthesis for immediate loading according to a chair-side concept: Technical note and results from 37 consecutive cases. Clin Implant Dent Relat Res 2008;
10(2): 71–77.
8. Wennerberg A, Albrektsson T. On implant surfaces: A review of current knowledge and opinions. Int J Oral Maxillofac Implants 2010; 25(1): 63–74.
9. Lazzara RJ, Testori T, Trisi P, et al. A human histologic analysis of Osseotite
and machined surfaces using implants with 2 opposing surfaces. Int J
Periodont Restorative Dent 1999; 19(2): 117–129.
10. Trisi P, Lazzara R, Rao W, et al. Bone-implant contact and bone quality:
Evaluation of expected and actual bone contact on machined and Osseotite
implant surfaces. Int J Periodont Restorative Dent 2002; 22: 535–545.
11. Drago CJ, Lazzara RJ. Immediate provisional restoration of Osseotite implants: A clinical report of 18-month results. Int J Oral Maxillofac Implants
2004; 19(4): 534–541.
12. Zetterqvist L, Feldman S, Rotter B, et al. A prospective, multicenter, randomized-controlled 5-year study of hybrid and fully etched implants for the incidence of peri-implantitis. Clin Oral Implants Res 2007; 18(2): 153–160.

Zde si můžete stáhnout celý článek.

Transkript

Podobné dokumenty

ZDE - BOS. org sro