KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

Komentáře

Transkript

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE
24
Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ
FÓRUM * VOLEBNÍ KAMPA * ZPRÁVA BIS * PRIVATIZACE AERO * STUDENTSKÉ BRIGÁDY * KRIZE V OBUVNICTVÍ * DOSTIHY * SJEZD SDAJ * O EVROPSKÉ UNII *
INFORMACE O KUB * PUBLIC ENEMY * STÁVKA V
OPELU *INDYMEDIA * CHUMBAWAMBA * KULTURA ...
POSLEDNÍ STRANA
KSM vydal:
K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels:
Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost soci al i sm u (30), W .
Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme
se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu
od utopie k v d (20), N. Chomsky:
Kontrola médií - velkolepý úsp ch
propagandy (20), P. Skála: Dialogy I Pravá tvá L. D. Trockého (10), K.
Marx: Dopis Ann nkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30),
St edo eské vzd lávání - podkladová
skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí
globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický
vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a
iny (10), OPH: Násilí a porušování
zákon P R b hem protest proti
MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská
komuna (10), T ídy a t ídní struktura
ve spole nosti - skripta (10), K.
Gottwald: První parlamentní e (10),
V. Hude ek: Historie Ku-klux-klanu I
(10), Imperialistická globalizace a sv tový revolu ní proces (10), S. Alexejev: P íb hy s d jin sov tského státu
(10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lov k na Kub (10) a další.
KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE
Politických v z
9, 111 21 Praha 1
Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99
Tel: 222897443, 222897469,
Mobil: 721985447 Fax: 222897442
[email protected]
http://www.ksm.cz
Ú et: EBANKA – 701695001/2400
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218
vyšlo 1. 11. 2004 * další íslo vyjde 1. 12. 2004
Po et výtisk : 500
Šéfredaktor: Milan Kraj a
Redak ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK
Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor
ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P ÁTELSTVÍ
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
RO NÍK 10
LISTOPAD 2004
2
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
15 let po listopadu 1989
Teoreticko-politická konference s mezinárodní ú astí v novaná 15. výro í
listopadu 1989 se uskute ní 13. listopadu od 9:00 na ÚV KS M. Po ádá
OV KS M Praha 1, OV KS M Praha
- Východ a Komunistický svaz mládeže
Mezinárodní sch ze
3. - 5. prosince se v
Praze koná sch ze
Výboru pro Evropu
a Severní Ameriku
Sv tové
federace
demokratické mládeže a Evropská
p ípravná sch ze XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva.
K ú asti na p ipravovaných akcích se
m že t e p i hl á si t na e-m ail u:
[email protected], telefonních
íslech:
721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z
9, 11121
Praha, kde získáte i bližší informace!
Filmoklub KSM Praha
30. listopadu bude na programu hodn
diskutovaný snímek film Hitler – zrození zla. ekáme Vás v 17.30 na UV
KS M. Vstup volný.
Celopražské setkání
Celopražské setkání mladých komunist se uskute ní 27. listopadu v budov ÚV KS M od 9 hodin
LLL 2005
KULTURA
vých skladeb. V polovin devadesátých let se Public Enemy uchýlili do
ústraní. Na ja e 1998 nastal velký
návrat, když Public Enemy uvedli
nejprve kompilaci "Bring the Noise
2000, Vol. 1" a o m síc pozd ji
soundtrack "He Got Game" ke stejnojmennému filmu Spikea Lee. Soundtrack, považovaný spíše za plnohodnotné album, zaznamenal nejlepší
recenze od Apocalypse 91. P edposlední album "There's a Poison Goin
on..." z roku 1999, vydané u Atomic
Pop, si mohli poslucha i po ídit na
Internetu ve formátu MP3 dokonce
d íve, než na tradi ních zvukových
nosi ích.
Biografie Public Enemy, stejn
jako eseje a proslovy Chucka D
k r zným aktuálním kauzám by vydala na solidní brožuru. Po vydání alba
Revolverlution r. 2002 (sm s nových
track , remix a živých nahrávek ) se
skupina dostal do sporu s hudební
stanicí MTV. MTV odmítla vysílat
jejich klip k pilotnímu singlu „Gotta
give the peeps what they need“. Nep ijatelnou byla pro MTV v klipu
výzva „Free Mumia“ volající po osvobození Mumia Abu-Jamala. Tento
ernošský komunistický noviná proslul zejména na p elomu 70. a 80. let
20. století reportážemi o policejní
brutalit ve Spojených státech a
následn byl v r. 1982 odsouzen
k smrti za údajnou vraždu policisty.
Podle názoru mnohých byl celý
p ípad zmanipulován a proto pokrokové organizace volají opakovan
po p ezkoumání soudního rozsudku.
K t mto požadavk m se p idali i Public Enemy a práv „p íliš politickým
podtextem“ od vodnila mluv í MTV
stažení jejich písni ky z vysílání.
Chuck D ke sporu mimo jiného ekl:
„Toto rozhodnutí není zam eno proti
kvalit našeho klipu, n komu prost
vadí, že upozor ujeme na zjevnou
nespravedlnost“. A koliv má MTV
nejen v americké hudební branži
dlouhé prsty, v tomto p ípad jejich
zákaz nic nedokázal, singl dobyl na
rádiích Top10 a album Revolverlution
se b hem celé mediální p est elky
prodávalo stále lépe.
Od za átku letošního roku dostal
Chuck další šanci ukázat, že si za
svými názory stojí. Den p ed udílením americké Grammy, na které byli
Public Enemy také nominováni, p ebírali „Cenu zakladatel “ v anket
„Rock The Vote“. Ve svém projevu
po p evzetí ceny odhalil Chuck organizátory následující den se konající
23
23
Grammy, že všem nominovaným
zakázali v d kovné e i zmi ovat
válku v Iráku. Poté poprosil posluchae: „Prosím, ekn te n kdo našemu
prezidentovi, že musí naslouchat
zbytku sv ta.“ Posléze ve svém no ním vystoupení zahrál písni ku „Son
Of Bush“, ve kterém na klauna
v masce G. W. Buse ukazoval se
slovy: „Vidíte toho zasranýho chlapa?
Ukradl
prezidentský
ú ad!“
K p íležitosti za átku olympijských
her nato ili Rappe i Chuck D i Flavor
Flav novou skladbu "MKLVFKWR
(Make Love, Fucking War)".
Politické texty hraje kapela Public Enemy od po átku svého hudebního p sobení. V porovnání s adou
následovník , u nichž došlo pod vlivem popularity a sociální korupce
k postupnému obroušení názorových
hran, Public Enemy necouvli a odolali
lákavému pozlátku showbusinessu.
Skupina Public Enemy tak pomáhala
utvá et nemalou ást hiphopové scény, snažili a snaží se tlumit její komer ní ráz a dosažených úsp ch
rozhodn nedosáhli podlézáním a i
p es velký tlak (nejen bushovského)
imperialistického aparátu neohnuli
h bet – ani hudebn ani lidsky.
Petr Skála
Chumbawamba op t v Praze
Jako každý rok, i letos organizuje KSM
eskou výpravu na Lenin-LiebknechtLuxemburg víkend v Berlín , který je
zakon en mnohatisícovou demo.
Nabídka tri ek
Tri ka Komunistického svazu mládeže
s obrázkem latino-amerického revolucioná e Ernesta Che Guevary m žete na
centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K . erný potisk na bílém
nebo erveném tri ku. K dispozici jsou
r zné velikosti. V p ípad dodání poštou iní poštovné 30 K .
Tak jsme se op t do kali, ve
tvrtek 11.11.2004 op t vystoupí
v Praze v klubu Roxy, Školská 28,
Praha
1,
britská
„levicov anarchistická“ kapela Chumbawamba.
Použil-li jsem v souvislosti se
skupinou
Chumbawamba
slovo
"anarchistický" a "levicový", rozhodn
se nejedná o p ehmat ani nepochopení. Pro britskou Chumbawambu,
která vznikla v osmdesátých letech
v období siln konzervativní vlády
Margharet Thatcherové, byly zmi ované pojmy od po átku silným hnacím motorem a pravd podobn jedním z hlavních d vod samotné její
existence. lenové nebyli vybíráni na
základ instrumentálních dovedností,
rozhodujícím kritériem byly vzájemné
sympatie podmín né i sdíleným odporem
ke
státním
orgán m
a politické reprezentaci jako takové.
Použít místo výrazu "skupina" slovo
"komuna" by tehdejší situaci vystihlo
stejn dob e.
V roce 1986 Chumbawamba
vydala sv j první singl pojmenovaný
Revolution, který se vzáp tí ocitl
v ele nezávislé hitparády. Zbytek
osmdesátých let i první alba se pak
nesly v duchu melodického punkrocku, který byl na za átku devadesátých let výrazn ji ovlivn n tane ní
subkulturou, ale i popem. Skupina se
totiž rozhodla p iklonit
áste n
k popu tak, aby se její texty dostaly
k co nejširší vrstv poslucha . P elomové v tomto ohledu je album Tubthumper z roku 1997, kde skupina
dovedla rafinovan subverzivní sm s
hudební
popové
p ijatelnosti
a textové radikálnosti k dokonalosti.
V roce 2002 spat ilo sv tlo sv ta
album Readymades a nyn jší Chumbawamba, krom toho, že se siln
protivále n
angažuje a na svém
webu p ipomíná dávné stávky horník a další levicové aktivity, vytáhla se
zbrusu novou deskou. Jmenuje se
Un a podle kapely je nepodobná emukoli z p edchozí produkce kapely.
Toto album vznikalo zvláštn – nahrávalo se na minidisk b hem pobytu
kapely v Latinské Americe. Tematicky se pohybuje od
masakru
v Columbine (jednalo se o masakr,
kdy v roce 1999 studenti na americké
st ední škole Columbine zast elili 15
lidí, v etn
sebe) po nepokoje
v Zimbabwe a Bolívii. Pilotní v c "On
eBay" už boduje v hitparádách.
-LŠU-
KULTURA
22
dujícího)? K emu mi jsou data konáM l bych toho víc, ale už tak
ní r zných akcí, když se o nich do- zaberu p íliš místa. Doufám, že tento
zvím až po tom, co prob hly. Nestálo lánek bude opravdu brán jen jako
by za to d lat Mladou Pravdu p ísp vek do obecné diskuse, protos p edstihem, vážená redak ní rado? že si uv domuji, že si tohle téma
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
zaslouží daleko rozsáhlejší práci i
z mé strany. Pokud jsem se snad
n koho dotknul nebo má n kdo jiný
názor, o ekávám jeho reakci.
V. Hude ek
PUBLIC ENEMY
Aneb „Kdož sú erní bojovníci“
Nejvlivn jší a nejkontroverzn jší
rapová parta všech dob. Od základu
p epsali pravidla hip-hopu. Jejich
desky po dlouhá léta zásadním zp sobem ovliv ují hip-hopovou komunitu po celém sv t a postupn se
prom nili v idoly erné i bílé mládeže.
Hiphopová skupina Public Enemy vznikla po átkem 80. let. B hem
roku 1984 za ali Chuck D s Hankem
Shockleem mixovat své vlastní demonahrávky. Jedna z nich, "Public
Enemy No. 1", dala kapele také
název. V té dob byla její vystoupení
n ím zcela nevídaným. Inspirováni
Run-D.M.C. a Boogie Down Productions, za ali svému publiku p inášet
hudebn a politicky revolu ní hardcore rap. Mocný a podmanivý vokál
vedoucího rappera Chucka D, Flavor v hravý doprovod, nápaditá
hudební produkce týmu The Bomb
Squad, provokativní klipy a grafika
alb, p sobivý jevištní projev a zejména texty s nesmlouvav radikálním obsahem – to jsou hlavní rysy
stylu, díky n muž byli Public Enemy
vždy jasn odlišitelní od ostatních
interpret . Tvorba skupiny byla od
po átku ur ována politickými postoji
jejích len , v nuje se d ležitým
spole enským
a
ekonomickým
problém m, zejména t m, které
sužují ernou komunitu. Své vyhran né levicové názory dokázali
lenové kapely protla it a celkem
rychle se stali neoficiálním mluv ím
newyorkské ernošské komunity –
pozvedávali
její
uv dom ní
a
apelovali na sv domí. Ke slovu se
dostaly
p ednášky,
happeningy,
workshopy a osv tová innost. Debutové album "Yo! Bum Rush the
Show" bylo uvedeno v roce 1987.
Druhé album skupiny „It takes a nation of millions to hold us back“
z roku 1988 již ot áslo celým New
Yorkem i zna nou ástí Spojených
stát . V lo ském roce dokonce vyhráli anketu hiphopového magazínu
Vibe.
leny Public Enemy jsou: Chuck
D, vlastním jménem Carleton Ridenhour – p ezdívaný Architekt, mozek
a mluv í kapely, který si neodpustí
jedinou možnost mluvit v zájmu erného etnika v USA. Jako zakladatel
skupiny je práv Chuck tím, kdo nejvíc provokuje americké autority a
povzbuzuje utiskované
ernochy.
Další lenové kapely Hank Shocklee
a Bill Stephenym poskytují Chuckovi
pot ebnou podporu. Práv debaty
mezi nimi vedly ke vzniku skupiny.
Nedílnou sou ástí Public Enemy jsou
dále DJ Terminátor X a Lavor Flav,
p ezdívaný Duracell, neúnavný ta-
ne ník zajiš ující sou asn zábavu
na pódiu. Nakonec nem žeme vynechat Profesora Griffa s jeho ostrými
projevy a nekompromisním postojem
k buržoazním médiím a sionismu.
Jak nar stal jejich význam, zaali na sebe Public Enemy upozor ovat stále kontroverzn jším chováním.
Mnoho kritik projevovalo nespokojenost s inklinací k leaderovi hnutí
Black Muslim Louisi Farrakhanovi (v
textu "Bring the Noise"). Útoky na
Elvise Presleyho a Johna Waynea
zp sobila rozruch rovn ž píse
"Fight the Power" (z alba "Fear of a
Black Planet"), která se stala úst ední
skladbou kontroverzního filmu režiséra Spikea Lee z roku 1989 "Do the
Right Thing". To vše ale zastínil Professor Griff. Už d íve pronášel na
jevišti antisionistické poznámky, rozhovorem pro Washington Times, v
n mž prohlásil, že "Židé jsou odpov dní za v tšinu zla, které se ší í po
celém sv t ," však zp sobil velké
pobou ení. Další album (první bez
Griffovy ú asti) "Fear of a Black Planet" p išlo za nadšených recenzí na
ja e roku 1990. V roce 1991 Public
Enemy ohromili rapovou a hard
rockovou komunitu koncertním turné
se Sisters of Mercy, Gang of Four a
Warrior Soul. P edehrou k o ekávanému tvrtému albu bylo turné s trash metalovým souborem Anthrax.
Úst edním bodem nového alba
"Apocalypse 91… The Enemy Strikes
Black" se stala d ív jší skladba
"Bring the Noiz"e, p etvo ená práv s
Anthraxem. Deska, oslavující hrdost
erných, byla kritikou p ijata neobyejn pozitivn , a pro kapelu znamenala vrchol kariéry. Koncem února
1992 bylo na 11. ro níku Black Music
& Media Award p edáno skupin
nejvyšší ocen ní Chairman Award.
Kapela podnikla turné Zoo s irskými
U2 a na podzim vydala kompilaci
"Greatest Misses", složenou áste n z remix a áste n ze zcela no-
3
Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM:
Proti válkám a militarismu - proti NATO
NATO vzniklo jako seskupení p edevším západoevropských zemí pod
kontrolou Spojených stát amerických, jehož hlavním úkolem bylo stát
se vojenskou hrozbou zemím východního bloku i rozvojového sv ta.
Jeho dalším, nemén d ležitým úkolem, byla ochrana vládnoucích t íd na
Západ p ed ob any vlastních zemí
NATO. Proto, když se nap íklad rozhodli pracující a mládež vzít v roce
1968 ve Francii své osudy do vlastních rukou, chystal tehdy uprchnuvší
prezident de Gaulle na americké základn NATO v n meckém Baden
Badenu vojenskou intervenci Severoatlantického paktu do své zem . Z
oficiální propagandy slýcháváme, že
prioritou pro NATO je udržování a
rozši ování demokracie. To je ale
neskute né pokrytectví. Vždy
lenem NATO je nap íklad i Turecko,
které je pov stné dlouhým seznamem porušování lidských práv, muením a masakry v z
a vyvraž ováním etnických a národnostních
menšin. Práv Turecko vyvolalo nap .
ozbrojený konflikt s dalším lenským
státem, eckem, a dodnes okupuje
ást území Kypru. leny NATO bylo
také Salazarovo fašistické Portugalsko a také ecko za vlády erných
plukovník . lenským státem NATO
je i Velká Británie, která teroristickými
m et odam i pot l a uj e s vobodu
v Severním Irsku. Agrese NATO proti
Jugoslávii jasn ukázala skute nou
povahu NATO. Prvo adými cíly pro
NATO tehdy nebyla vojska Miloševiova režimu, ale infrastruktura, tj.
továrny, cesty a mosty, civilisté
(v etn d tí). To, spole n s vojenskou okupací n kterých strategických
ástí bývalé Jugoslávie, zp sobilo
dodnes trvající hlubokou politickou,
spole enskou a vojenskou krizi celého regionu. KSM proto usiluje o:
Vystoupení
z NATO!
eské
republiky
Zrušení NATO jako reliktu studené války!
Neprodlené ukon ení všech zahrani ních vojenských misí, kterých se eská republika ú astní!
spojenc z Afghánistánu, Iráku a
dalších okupovaných zemí.
Trestn
právní p ezkoumání
osob, které R zatáhly do NATO
a jejich ú asti na všech aktivitách
NATO! Konec tolerance státního
terorismu! Konec tolerance zlo in proti míru a proti lidskosti!
Okamžité stažení vojsk Spojených stát , Velké Británie a jejich
STANOVISKO KSM K VÝRO NÍ ZPRÁV
BEZPE NOSTNÍ INFORMA NÍ SLUŽBY ZA ROK 2003
Komunistický svaz mládeže
(KSM) ost e protestuje proti p ed
n kolika dny zve ejn né oficiální
výro ní zpráv Bezpe nostní informa ní služby za r. 2003, ve které je
za azen mezi extremistickou levici.
KSM je p itom ob anským sdružením
registrovaným Ministerstvem vnitra
R a tudíž p sobí programem i inností pln v rámci zákon
R. Toto
vnímají mladí komunisté jako další
krok ke fašizaci dnešní spole nosti,
jako další pokus o okleš ování našich
práv a svobod, jako útok na svou
organizaci, ale p edevším jako útok
na Komunistickou stranu
ech a
Moravy a komunistické hnutí v bec.
Jedná se tak, dle našeho názoru, o
další pokus o ostrakizaci komunistického hnutí vedoucí až k zákazu komunistické strany.
Ve zpráv BIS je dále uvedeno
“V pr b hu minulého roku byl mezi
n kterými skupinami vycházejícími z
marx-leninské ideologie zaznamenán
ur itý p íklon k radikálním tendencím.
P íkladem mohou být zejména mladí
lidé z KSM, kte í zastávají v tšinou
rigidní ideologické postoje. V jejich
prost edí vznikly ve ejn publikované
apely ke
zvýšení
revolu nosti
KS M.“ KSM se chápe jako sou ást
komunistického hnutí a proto považuje právo na vlastní názory a postoje
v rámci tohoto hnutí za naprosto legitimní.
BIS ve své správ dále uvádí: “V
zájmu v tší akceschopnosti komunistického hnutí mj. požadují sjednocení
parlamentní KS M, Št pánovy Komunistické strany eskoslovenska a
Zif ákovy Komunistické strany eskoslovenska- eskoslovenské strany
práce“. KSM objektivn usiluje o
sjednocení komunistického hnutí
v eské republice. Nikdy však z jeho
ad výzva ke slou ení uvedených
subjekt nezazn la. Musíme se proto
pozastavit nad tím, zda má BIS
v adách komunistického hnutí tak
neschopné agenty nebo dezinformuje zám rn s cílem vyvolat rozpory
mezi KSM a KS M.
Komunistická mládež vždy jasn
deklarovala a deklaruje, že KS M
byla, je a bude jejich nejbližším spojencem, se kterým ji pojí nejen spole né cíle, ale i vzájemná spolupráce
a podpora.
4
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
DISKUSE
Kuželkový turnaj
PRÁCE S MLÁDEŽÍ
Dne 24. zá í 2004 se v P erov konal
1. ro ník turnaje v kuželkách o pohár
p edsedy KSM P erov. Zú astnilo se
9 dvou lenných družstev. Akce se
konala na p erovské šesti dráhové
kuželn . Souboj o nejlepší dvojici
trval 1. hodinu (po které se mnozí skon il na 2. míst . Turnaj se setkal s
druhý den ráno, nemohli postavit na velmi kladným ohlasem a všichni se
nohy). Turnaje se zú astnili lenové již t ší na p íští ro ník.
KSM, KS M a sympatizanti. Turnaj
Petr Bulko, KSM P erov
vyhrál p edseda OV KS M P erov s.
Smekal se s. Bradou. Tým KSM
27 - 29. zá í 2004 byli n kte í lenové
Komunistického svazu mládeže klubu
D ín leny okresní delegace KS M,
která se zú astnila oslav 60. výro í
SNP v Banské Bystrici. T ídenní návšt va Slovenska byla ovšem nejen
výrazem trvajícího bratrství mezi echy a Slováky, které hranice, um le
spušt ná skupinami kariéristických
elit, nem že nikdy rozbít. Ú ast na
oslavách byla totiž také spojena
s prohloubením družby se slovenským okresem KSS Rožumberok a s
n meckým okresem Pirna, jehož
p edstavitelé p ijeli taky. Krom podn tných besed o postavení komunistických stran v té které zemi, diskuzi o
zdokonalování stranické práce a o
prohloubení vzájemné internacionální
spolupráce pro nás byl p ipraven ješ-
Návšt va Slovenska
t bohatý kulturní program. Jeho souástí byla nap íklad návšt va Liptovského muzea, prohlídka Galerie Ludvíka Fullu a skanzenu Vlkovec. Spole n s poslancem Evropského parlamentu za KS M Kohlí kem jsem také
za eské komunisty položila v nec
k pomníku Matky partyzána.
HKO, KSM D ín
Komunistická mládež aktivn podporuje KS M
ekají nás v nejbližších týdnech
volby. Do krajských zastupitelstev i
do t etiny Senátu. První volební období ukázalo, jak d ležité je mít p i pravomocech kraj silnou pozici levice.
Také Senát, sou asná reak ní pojistka pravicové politiky, z kterého vychází jeden protilidový návrh za druhým (školné, vyznamenání Mašín ),
nutn pot ebuje zásadní transformaci,
pokud se ho nepoda í zrušit -), která
mnohem v tší zastoupení komunist
p ímo vyžaduje.
lenové KSM se proto aktivn
zapojují do p edvolební kampan
KS M. Nejen samotnou ú astní na
ad mítink a diskusí, nejen vylepováním plakát a rozdáváním propaga ních materiál , ale také vlastními
samolepkami a letáky, diskusemi,
akcemi a dokonce i pomocí vlastních
radiovoz .
Volte KS M i vy a doporu te to
svým spolužák m a koleg m!
Zden k Štefek
3. EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM V LONDÝN
V Londýn se uskute nilo 15. –
17. íjna 2004 již III. Evropské sociální fórum. Jako na p edešlých
fórech ani zde nemohla delegace
z eské republiky chyb t.
Historie
Po átek antiglobaliza ního,
i
spíše alterglobaliza ního hnutí vidí
mnozí již v protestech proti válce ve
Vietnamu, nicmén mohutný rozmach
nastal teprve po rozpadu východního
bloku a nové agresivní hospodá ské
a vojenské politice již nikým neohrožovaných imperialistických velmocí.
Toto hnutí se z po átku soust edilo
na protesty proti institucím, které rostoucí bídu, hlad, nemoci, války, ekologickou devastaci zp sobovaly, tedy
proti MMF, SB, WTO, G8 a ad dal-
ších.
Všichni si ješt pamatujeme
Seattle, pamatujeme si
i protesty proti MMF v Praze p ed
n kolika lety. Protesty byly asto doprovázeny alternativními fóry, kde se
hledala
ešení problém
sv ta
z pozice dolních 90% obyvatel naší
planety. A od t chto fór již nebylo
daleko k myšlence sociálních fór.
Nejprve sv tových (brazilské Porto
Allegre v roce 2001), poté lokáln jších….
První Evropské sociální fórum se
konalo již v roce 2002 v italské Florencii a ú astnilo se ho okolo 60 tisíc
lidí z ady sociálních hnutí, NGO atd.
z celé Evropy. Z tohoto fóra, které
navazovalo na 1. Sv tové sociální
fórum vzešla výzva k protivále né
demonstraci proti válce, kdy se 15.
února 2003 p es 20 milion lidí po
celém sv t vyjád ilo proti p ipravované válce v Iráku. 2. evropské sociální
P edem svého lánku bych rád
upozornil, že mi nejde o kritiku lánku se stejným tématem v MP z íjna
2004 (N které aspekty práce KSM
mezi mládeží, JKA), by s ním
v mnohém nesouhlasím. Tento lánek je spíš p ísp vkem do diskuse.
V mládežnických organizacích jsem
se pohyboval pom rn dlouhou dobu a p ed n jakým asem jsem zm nil prost edí. Jsem te „pracující
mládežník“ mimo dosah v tšiny mládežnických organizací a mám tedy
možnost se na danou problematiku
podívat i ze strany t ch, na které se
snažíme p sobit.
Pokud chceme být úsp šní p i
práci s mládeží, pak ji p edevším
nem žeme d lit na n kolik skupin a
podle toho ur ovat zp sob vedení
kampaní nebo propagace. Podle m
je to zásadní chyba. Veškeré propaga ní nebo cílené kampan je t eba
vést ve velmi obecné rovin : sd lení
našeho názoru, návrhy ešení, možnost zapojení atd. Až potom m žeme mladé d lit, a to na ty, kte í jsou
ochotní se s námi bavit a na ty, kte í
nejsou. S t mi, kte í se s vámi baví
už se dá pracovat podle jejich konkrétních názor , ko en a ochoty.
Nem žeme p edem ztratit o n koho
zájem jen proto, že na první dojem
pat í mezi „zlatou mládež“.
Druhou velmi d ležitou v cí je
pom rn
asto
zmi ované
„oddémonizování komunist “ a týká
se p edevším t ch, kte í nejsou
ochotni se s vámi bavit už proto, že
se hlásíte ke komunismu. Obávám
se ale, že nej ast ji formulaci
„oddémonizování komunist “ používají práv ti, kte í mají nejv tší zásluhu na tom, že jsou komunisté (a
hlavn mladí komunisté) mládeží
považováni za démony. Pokud nechceme být démony, musíme používat víc obecné než spisovné eštiny,
p i kontaktu s ve ejností zahodit zastaralý ideologický slovník a vyvarovat se ist heslovitého vyjad ování
p i propagaci.
V této souvislosti je ješt velmi
d ležité nau it se trp livosti - nem žeme totiž jen tak vrazit mezi naše
vrstevníky a za ít jim vysv tlovat o
co usilujeme. Je nutné si s každým
nejd ív obecn popovídat jeho jazykem v jeho prost edí - stát se pro n j
lidsky p ijatelným - než s ním za ne-
me mluvit o politice. V tom se s JKA
shodujeme.
Další d ležitou otázkou je zam ení naší práce na ur ité skupiny
mládeže a tady budu skute n kritizovat výše zmín ný lánek, jehož
autorem je JKA. Já osobn si myslím, že mnohem prakti t jší je práce
s mládeží na vyšších stupních st edních škol, na vysokých školách a s
mládeží, která už je v plném životním koloto i (práce, rodina…), než
p sobení na d ti a pubertální mládež. Tím nechci nijak vylu ovat práci
s d tmi z innosti mládežnické organizace, naopak. Ale z ideového hlediska tím p sobíme p edevším na
jejich rodi e a ne na n .
Te p ijde ta kritika: nelíbí se mi
totiž n které názory související
s p edešlou otázkou, které se vyskytly práv v jmenovaném lánku.
V ty jako: „Podstatné je nenechat
dospívající d ti a mládež vlivu médií,
pravicových rodi , u itel , kolektivu.“ nebo „Zde lze využít i vzpoury,
kterou n které typy v pubert procházejí, jejich negativismus - proti
rodi m, establishmentu aj.“ mi zavání a zd raz uji, že pouze zavání,
fašismem (omlouvám se za tak brutální výraz, ale nenašel jsem nic
výstižn jšího).
Je podstatné NECHAT dospívající d ti a mládež vlivu jejich normálního okolí, zvláš jejich rodi a školy, aby se vyvíjeli normálním zp sobem a ideové i politické otázky jim
vysv tlovat až v dob , kdy z toho
budou mít rozum, to znamená
nejd ív na st ední škole. Nem žeme
se chovat jako r zné náckovské
nebo n které radikální anarchistické
organizace a zneužívat pubertální
vzpouru v i autoritám. Tím dosáhneme akorát tak toho, že se k nám
takoví mladí p idají, ale nebudou
p íliš názorov aktivní, protože to
ud lají jenom na truc rodin i systému, asem se „z toho vyspí“ a budou
z nich další apoliti tí otroci systému.
Lepší by bylo p sobit na odrostlejší
mládež, která je schopná rozumn
uvažovat, i když tím podstupujeme
riziko, že z nich nebudou „aktivisté“,
ale pouzí p emýšliví jedinci. Vždycky
bude lepší mít p emýšlivé jedince
než pubertální masu vzbou enc .
Poslední o em se chci zmínit,
je forma p sobení na mládež. Tady
21
nám moderní komunika ní sv t poskytuje širokou škálu možností, které
ani nemá cenu vyjmenovávat, protože o nich všichni víme. Tady souhlasím s JKA, že je d ležité modernizovat veškeré fungující prost edky
p sobení na mládež a n jaké nové
neot elé nápady p idat. Zvláš se mi
líbí návrh na rudý komiks, manga
nebo po íta ové hry, ale bude myslím problém sehnat n koho schopného vyrobit v t chto oblastech výtvor dosta ující kvality.
Modernizovat je ale pot eba
p edevším psanou formu kontaktu texty, a už na letácích, internetu
nebo v MP by m ly být nejen tivé,
ale pokud je to možné, tak i zábavné
a m lo by se objevovat i více odlehujících témat (mladí umí ocenit
hlavn to, když si n kdo umí d lat
srandu sám ze sebe).
Zmínil jsem Mladou Pravdu.
Tady je t eba se definitivn rozhodnout, ím má být Mladá Pravda:
vnit ním zpravodajem KSM nebo
asopisem pro kontakt s ve ejností.
Pokud chceme prost ednictvím MP
p sobit na ve ejnost, pak se musí
kone n zkvalitnit. Te nemyslím
jenom grafickou stránku v ci, ale
hlavn pravopis a distribuci. Chápu,
že ani jedno není tak jednoduché,
jak se zdá, ale nap íklad n které
hrubé pravopisné chyby, které se
v MP objevují, opraví i kontrola pravopisu v programu Microsoft Word,
která má ikonu p ímo ve standardním panelu nástroj .
S distribucí je to kapku složit jší.
Moc dob e si vzpomínám, jak t žké
bylo sehnat lidi jenom na naskládání
MP do obálek a to je Praha na leny
nejbohatší. Vždycky ale bylo pár lidí,
kte í se v kancelá i objevovali ast ji
a když už tam byli, tak aspo
ást
distribuce ud lali. A zvládalo se to
v tšinou jen s minimálním zpožd ním. Vím, že se ani ne vždy stihne
vytisknout Mladou Pravdu v as a
chápu, že za tu dobu, co nejsem
v Praze se rozší il po et distribuovaných ísel a i jinak se zm nily podmínky výroby a distribuce Mladé
Pravdy; jak je ale možné, že n komu
(p edpokládám, že nejsem jediný)
Mladá Pravda p ijde do schránky
asto až na konci m síce (jednou
dokonce až první den m síce násle-
20
Ve východním N mecku se demonstrací každé pond lí ú astní desetitisíce lidí. Hnutí má ale podporu i
v západní ásti zem . Nejpodstatn jší je, že tyto demonstrace jsou naprosto spontánními akcemi, které
nesvolávají a neorganizují odbory,
ani reformistické strany jako Strana
demokratického socialismu.
Stávkou proti propoušt ní
Ve tvrtek 14. íjna na 1200 d lník z no ní sm ny v Opelu Bochum
odmítlo nastoupit do práce, uzav eli
továrnu, aby se vzáp tí za ali radit o
spole ném postupu. Místo práce se
rozhodli zablokovat továrnu takovým
zp sobem, "že závod neopustí ani
jedno auto s materiálem".
Stávka se v bochumské automobilce rozhodn
nekonala poprvé.
První stávky se konaly již v roce
1970, osm let po založení továrny. O
t i roky pozd ji pak zam stnanci ty i
týdny stávkovali za zvýšení mezd,
které m ly vyrovnat vysoký r st inflace. V roce 1984 se pak továrna Opelu v Bochumi ú astnila celorepublikové stávky za 35hodinový týden, o rok
pozd ji se výroba zastavila znovu. V
devadesátých letech se zde stávkovalo tém každoro n - v roce 1990,
1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999.
Jednou to bylo z d vodu plné náhrady mzdy b hem nemoci, jindy zase
za jednorázové prémie. Naposledy
se výroba zastavila v únoru letošního
roku, kdy odbory vyzvaly ke stávce k
rámci vyjednávání nové kolektivní
smlouvy.
Bez odborových p edák
Tentokrát ale byla stávka podstatn jiná. Byla totiž vyhlášena nezávisle na odborových p edácích z
odborového svazu IG Metall, kte í
byli dokonce ozna eni za zrádce. IG
Metall má p itom tradi n silné postavení a divoké stávky v rozporu
s odborovými
p edáky
byly
v N mecku do této doby nep edstavitelné. Odmítnutí odbor m že mít
jednu bezprost ední p í inu - jen
krátce p edtím totiž p edáci IG Metall
v Mercedesu, vlastn ném koncernem DaimlerChrysler, souhlasili se
zachováním pracovních míst vým nou za delší pracovní dobu bez navýšení mzdy.
V dci IG Metall odmítli svolat
jakoukoli oficiální akci, zatímco p ipomn li závazek nevyvolávat rozkol,
který je váže k managementu spo-
ZE ZAHRANI Í
le nosti. Namísto p ímých akcí prohlásili,
že
budou
organizovat
"informa ní sch zky" a svou pozornost soust edili na obnovení výroby
tam, kde byla d lníky zastavena.
Zástupce p edsedy bochumských
odbor Berthold Huber uvedl, že
"nikdo na naší stran nev í tomu,
že z celé té v ci m žete vyjít nedot ení". V jiném rozhovoru ekl, že
chápe "obtížnou situaci", v níž firma
je, a zd raznil p ipravenost odbor
spolupracovat. Kritizoval p edevším
zp sob, jakým General Motors své
rozhodnutí o propoušt ní ohlásil:
odbor m se nelíbí, že tak u inil jednostranným prohlášením bez toho,
že by se, jako obvykle, dohodl na
spole né linii s odborovou byrokracií.
B hem stávky a souvisejících
demonstrací
proto
d lníci
z bochumské automobilky protestovali s transparenty a hlasitým k ikem
jak proti managementu, tak proti
vedení IG Metall. N kolik transparent prohlašovalo, že p edáci IG Metall
zaprodali d lníky z Opelu.
S obrovskou solidaritou za
zády
Solidarita se stávkujícími byla
znatelná nejen v Bochumi, ale celém
Porýní. Na bochumské nám stí se
v rámci protestní shromážd ní dostavily nejen tisíce zam stnanc Opelu,
ale také odborá i z wolfsburského
Volkswagenu, stuttgartského Porsche a dalších podnik . Výroba se
solidárn zastavila v továrn Opelu
v Rüsselsheimu, kde podle policie
protestovalo na 14 až 16 tisíc lidí, i
v Kaiserslauternu.
P ed brány Opelu Bochum, které
po dobu stávky neustále blokovalo
n kolik stovek d lník stále p icházeli obyvatelé Bochumi, aby p inesli
stávkujícím jídlo a pití. Byly organizovány sbírky které se snažily áste n
kompenzovat 130 Euro, o které každý ze stávkujících denn p icházel.
Velké podpory se stávkujícím dostalo
od N mecké komunistické strany a
Marxisticko-leninské strany N mecka, které byly všudyp ítomné.
Stávka zasáhla celou Evropu
Kv li stávce nebylo v Bochumi
zkompletováno na 6 500 aut. Po
n kolika dnech stávky také za aly
chyb t díly vyráb né v Bochumi
mnoha dalším evropských automobilovým továrnám. Výroba tak byla
zastavena, nebo alespo podstatn
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
omezena
v automobilkách
v N mecku, Belgii a Velké Británii. Z mnoha t chto továren vzešly
solidární
prohlášení
sm rem
k bochumským stávkujícím. Stávkující v Bochumi také n kolikrát deklarovali, že nestávkují pouze za sebe,
ale za všechny zam stnance General Motors.
Za porážkou stojí manipulace
Po sedmi dnech byla divoká
stávka v Bochumi ukon ena. Rozhodlo o tom tajné hlasování, kterého
se zú astnilo 6700 stávkujících. Pro
ukon ení stávky se vyslovilo okolo
4600 z nich, p es 1700 pracujících
cht lo pokra ovat.
Obrovské manipulace s objevily
již b hem shromážd ní, které hlasování p edcházelo. Shromážd ní se
konalo v m stském kongresovém
centru. Jeho okolí bylo pe liv st eženo bezpe nostní agenturou, která
nemilosrdn prov ovala každého,
kdo vcházel dovnit - samoz ejm , že
vstup z stal zakázán všem lidem,
kte í p išli "pouze" ze solidarity se
stávkujícími d lníky. N kolikrát se
dokonce stalo, že ochranka nevpustila zpátky do sálu ani ty z d lník ,
kte í si jen vyb hli ven na chvilku
zakou it. Mikrofon byl pln pod kontrolou odborových p edák , kte í také
byli jedinými mluv ími. "Kolegové,
všichni po ád jen mluví o divoké
stávce. Poj me, ukážeme jim, že
nejsme žádní divousové a že se te
dokážeme všichni spo ádan vrátit
zpátky do práce a tam se dohodneme o všem dalším," prohlásil na
shromážd ní jeden z odborových
p edák . Ve chvíli, kdy se pokusil
vystoupit zástupce stávkujících, který
požadoval prodloužení stávky, byl
okamžit p erušen.
K nejv tší manipulaci však došlo
b hem samotného hlasování. Otázka na hlasovacích lístcích totiž zn la
"Má podniková rada vést dále jednání a má být op t zahájena práce?
Ano nebo ne?". íkala tedy, že volit
pro pokra ování ve stávce znamená
zárove volit proti pokra ování vyjednávání. Není proto divu, že hlasování
dopadlo, tak jak dopadlo.
Výroba se tedy v bochumské
továrn obnovila, aniž si d lníci a
d lnice
vybojovali
záruku,
že
k propoušt ní nedojde, kterou ukonení stávky podmi ovali.
Milan Kraj a
5
fórum pak prob hlo 12.-15. listopadu
2003 v Pa íži a ú astnilo se ho 50 000
ádn
zaregistrovaných delegát .
Tradici sociálních fór sv tadíl pak
nov zahájila Amerika, kde bylo do
m sta Quito v Ekvádoru 25. - 30. ervence Americké sociální fórum a kde
se sešlo více než 10 000 ú astník .
Do Londýna!
4 autobusy p ivezly do Londýna
necelé 2 stovky eských ú astník ze
zna n
širokého spektra. Sociální
fórum svedlo dohromady anarchisty,
trockisty, komunisty, ekologická hnutí,
lidskoprávní a mírové organizace, ale
i u nás žijící Palestince, Ameri any,
Slováky i Rusy.
Vedení delegace v ele s Mirkem
Prokešem dokázalo získat zdroje ze
solidárního fondu ESF, takže místo
plánovaných 10 liber ú astnického
poplatku (resp. n kolikanásobn vyššího poplatku pro západoevropské
ú astníky) jsme nemuseli platit nic.
Také ubytování bylo zdarma, po
r zných místech Londýna. My jsme
našli p íst ešek v severn jší
ásti
hlavního m sta, v pololegálním centru
kurdských a tureckých uprchlík , kte í
se o nás a naše pohodlí pak celou
dobu starali. Však jsme jim pak za
naši organizaci náležit pod kovali.
Nejvíce delegát
ze zhruba
20 000 zú astn ných pak spalo
v Millenium Dómu a další, ti movit jší
obsadili hostely, levné hotely a ubytovny.
Pestrost delegát byla opravdu
velice zna ná, od odborá
p es mírové a lidskoprávní aktivisty, gaylesbické organizace, organizace p i-
Seminá o 16. SFMS v Caracasu
st hovalc a menšin, socialisty, trockisty, komunisty, studenty, antirasisty
až po starosty ady m st a evropské
poslance. Nechyb la ada specifických NGO, z nichž n které byly na
evropském sociálním fóru v bec poprvé.
Hlavní
aktivity
probíhaly
v Alexandra Palace na severu Londýna a v ad míst v centráln jší ásti,
v Bloomsbury. Na programu je ada
plenárních zasedání, stovky seminá
a workshop , desítky kulturních akcí.
Celkem prob hlo asi 500 mítink a
vyst ídalo se cca 250 e ník .
Oficiálními partnery byl po mediální stránce deník Guardian, ESF
zaštítil i rudý starosta Londýna Ken
Livingstone. Dalšími partnery byly
britské odbory ve ejných služeb UNISON, T&G, RMT, GMB a Alexandra
Palace. No, aspo že to nebyl Nike i
Infostánek kampan solidarity s Kubou
Coca-cola…. Ostatn proti ur ité komercionalizaci a také drahým ú astnickým poplatk m, které znemožnily
t m nejchudším Brit m ú ast, protestovaly po dobu konání ESF n které
organizovan jší skupiny zejm. anarchisté… Skupina anarchist v sobotu
obsadila pódium p ed projevem Livingstona a kritizovala skute nost, že
se Livingstone vrátil do britské Labouristické strany, která nese odpov dnost za válku v Iráku.
Hlavní témata letošního Evropského sociálního fóra byly: válka a
mír, odpor k preventivní válce, sv tové a evropské ohlasy na nové americké impérium; demokracie a základní
práva; fašismus eura a Ústava EU;
obchod, závislost a dluh t etího sv ta,
sociální spravedlnost a solidarita,
odbory v celosv tovém hospodá ství;
ekonomika globální spravedlnosti,
sv t bez diskriminace; korpora ní
globalizace a globální spravedlnost;
proti rasismu, diskriminaci a ultrapravici; krize životního prost edí, udržitelný rozvoj a globální zm ny klimatu.
Všechny hlavní seminá e, a se
p evážn konaly v angli tin , m ly
simultánní p eklad do dalších ty e í
(angl., fr., šp., it., n m.), ale i do dalších asi 230 jazyk v etn
eštiny,
polštiny, ture tiny. Všechny akce m ly
bezbariérov p ístupy. P eklady zajišovalo na 550 dobrovolník organizace Babels. Na Evropské sociální
fórum do Londýna se akreditovalo
sice necelých 200 organizací, ale do
navrhovaných seminá a workshop
je zapojeno p es 1 000 organizací.
6
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
T sn p ed za átkem
A koliv ESF za alo v pátek, již
ve tvrtek se konalo slavnostní zahájení. V Southwarkské katedrále p ed
zapln nou halou (1500 ú astník se
dokonce dovnit nedostalo a stálo
venku v dešti a pískáním a boucháním si vyžadovalo vstup)
zahájil
fórum londýnský starosta Ken Livingstone. Ve svém vystoupení odsoudil Bushovu válku proti Iráku,
ú ast britských sil, vyjád il solidaritu
s Kubou a utla ovanými národy. Seznámil p ítomné i s kampaní proti
ESF a jeho osob , o informa ním
embargu.. ada protivník totiž kritizovala i utracené finance. Londýnská
radnice totiž utratila za spoluorganizaci fóra 480 000 GBP (cca 22 milión K ) z rozpo tu na rozvoj, lidská
práva, mezinárodní akce a záruky.
Rudý Ken na to odpov d l, že dá
radši peníze na ESF než na setkání
banké a že se t ší, až ud lá za
n kolik let slavnostní akci k 50. výroí kubánské revoluce… Zahájení se
aktivn ú astnila i Aleida Guevarová,
dcera Ernesta Che Guevary, Thenjiwe Mtintso z Afrického národního
kongresu, jejíž vystoupení bylo založeno na srovnávání „2 národ “ Afriky
– ten, co m že vše a ten složený ze
zbylých, chudých, který nem že nic
(a podobn v ekonomice, která je
oproti globalizované vysp lé ekonomice um le lokalizována a tudíž nekonkurenceschopná),
Frances
O´Grady ze 7 milionových odbor
TUC, která požadovala mimo jiné
50% zastoupení žen ve vedení odbo-
Stánek Mornig Star - deníku KS Británie
r a mezinárodní provázání odbor
horizontáln i vertikáln , známá spisovatelka ohledn dluhu t etího sv ta
Susan George, p edseda strany Sin
Fein Gerry Adams, který analyzoval
problémy sou asnosti a našel zdroje
na jejich odstran ní v dosavadních
výdajích na zbrojení, ale i zástupkyn
Indického národního kongresu, která
sice ocenila, že se spojíme proti válce, ale jinak nešet ila kritikou, že se
nezapojíme do spole ného tvo ení
nového sv ta… a vystoupili i další
významní hosté.
ást kontingentu solidarity s Kubou
ESF za íná!
Páte ní ráno bylo zahájeno n kolika paralelními plény. Na jednom
z nich, pod názvem Za demokratickou a sociální Evropu vystoupila
nap . generální tajemnice CES European Trades Union Congress MariaHelena Andre i Peter Gustavsonn
ze švédské odborové centrály, který
vyzval p ítomné,aby se neodvraceli
od evropského projektu a socializovali ho. lenka Skotského odborového kongresu zastupující 630000 pracujících Skotska hovo ila o nutné
revitalizaci organizací v Anglii, o demokratizaci života v etn pracoviš .
Jako p íklad demokratizace uvedla
vznik skotského parlamentu po referendu v roce 1999, na druhou stranu
poukázala na neustále klesající ú ast
ob an ve volbách, za což podle ní
mohou britské vlády již od Tchatcherové… „Vidíme ve sv t lidi zavírané
bez soud , útoky na p ist hovalce,
války o ropu, dohody GATT uzavírané bez ohledu na názor v tšiny ob an …“ A zmínila se také o situaci ve
Skotsku, o pádu textilního a finan ního pr myslu, o cílech odbor … Franco Ruso z Italského sociálního fóra
zase kritizoval Evropskou ústavu,
která by podle n ho mohla spíše
vzniknout práv na základ diskuse
na ESF. Maria-Helena Andre kritizo-
ZE ZAHRANI Í
a Západní Flander, Antwerp, B l hradu, Portugalska, Prahy, Galizy,
Itálie, Brazílie, Velké Británie a ásti
N mecka.
A koliv byly hard disky vráceny
13. 10., jednotlivý legální rámec, v
rámci kterého se konfiskace konala,
není znám. Týden po konfiskaci je
stále v tšina celkových informací
blokována ú ady ve Velké Británii,
USA, Švýcarsku a Itálii. Indymedia
stále nemají potvrzení, kdo na ídil
konfiskace, kde vzal hard disky, pro
se uskute nila konfiskace a zda se to
stane znovu.
Jako odpov lidé z celého sv ta podepisují následující deklaraci:
My podepsaní,
Odsuzujeme konfiskaci harddisk
Indymedia jako neakceptovatelný útok na svobodu tisku, projevu a soukromí
Považujeme
tuto
akci
za
porušení komunika ních práv, které
jsou vyjád eny v l. 19 Všeobecné
deklarace lidských práv, ve kterém
stojí: Každý má právo na svobodu
názoru a vyjad ování, toto právo
zahrnuje svobodu projevovat názory
bez p ekážek, a svobodu hledat,
p ijímat a sd lovat informace a
názory p es média a bez hranic.
Vyjad ujeme zájem o rostoucí
používání mezinárodních spolupracujících struktur vládami a agentur prosazujících právo p i odhalování proces
podkopávajících
ob anské svobody a narušujících
soukromí
Proti konfiskaci server Indymedia a pokusu na ídit ml ení:
Požadujeme plné odhalení jmén
organizací a osob zú astn ných v
konfiskaci, kopii soudní obsílky a
vyšet ování legálnosti akce nezávislou stranou
Požadujeme, aby všechny kopie
zadržených dat byly smazány nebo
vráceny Indymedia, a aby Indymedia
byl dodán se seznamem organizací
a osob, které mají p ístup k dat m
umísteným na harddiscích jako
výsledek konfiskace;
Voláme po otev enosti a pr zra nosti v mezinárodních dohodách
o spolupráci, a aby tyto dohody za-
19
Z londýnského ESF
jistily oprávn né postupy, ochranu
soukromí a svobodu názoru a respektování komunika ních práv;
Požadujeme, aby strany, k teré
usktue nily konfiskaci, za to nesly
zodpov dnost.
-ZST-
SEDM DNÍ ODPORU V AUTOMOBILCE OPEL
V polovin
íjna se n mecké
m sto Bochum stalo místem divoké
stávky
tisíc
d lník
z automobilky Opel. Spole nost
General Motors, která je vlastníkem Opelu, ohlásila propušt ní 12
000 zam stnanc v celé Evrop ,
z toho
10
000
v N mecku.
V samotné Bochumi p itom pracuje p es 7 600 d lník - propoušt ní
se má dotknout až jedné t etiny
z nich. General Motors hodlá propoušt ním ušet it asi 500 milión
euro.
Krize General Motors
Restrukturaliza ní plán vyhlášený GM je, stejn jako kroky jeho konkurent
DaimlerChrysleru
a
Volkswagenu, reakcí na zvyšující se
mezinárodní konkurenci a klesající
prodeje. Opel navíc ztrácí víc než
jeho konkurenti: zatímco p ed deseti
lety držel v N mecku 17 procent
trhu, dnes je to jen 9,4 procenta.
Všechny dce iné firmy General
Motors (Opel, Saab, Vauxhallu) se
s krizí potýkají již n kolik let. Jen
prvních dev t m síc letošního roku
ale dosáhly ztráty 397 milión dolar .
Jak velká krize automobilky je,
Všichni zam stnanci GM spole n : pry s hororovým seznamem
sociální protesty. N me tí pracující
se staví na odpor proti vládní Agend 2010 a Hartz IV. Jedná se o soubory tvrdých sociálních reforem, které nekompromisn odstra ují zbytky
sociálního státu. Od srpna se proti
nim ve v tších m stech pravideln
konají „Pond lní demonstrace“. Jedná se o obdobu „Pond lních demonN me tí pracující se bou í
strací“, které také stály za pádem
Ke
stávce
v automobilce Honeckerova režimu koncem 80. let
v Bochumi
došlo
v dob ,
kdy v N mecké demokratické republice.
po celém N mecku probíhají veliké
nazna uje fakt, že ohlášený úsporný
plán GM, který by m l spole nosti
sídlící v Detroitu do roku 2006 ušet it
623 milión eur, je jen za átkem
dlouhodobého procesu. Rušení pracovních míst, bude podle p edstavitel General Motors následováno
dalšími restrukturaliza ními kroky.
ZE ZAHRANI Í
18
asn na skute nost, že žádný zákon tuto metodu omezení pohybu
výslovn nezakazuje, a na rozpo tová omezení znemož ující najmout
dostatek kvalifikovaného personálu.
Jak je patrno, hostitelé této hanebné akce, pan Svoboda i kašpárek Pithart, stejn jako Václav Havel
a Tomáš Pojar postrádají stud, když
cht jí soudit Kubánce za jejich legitimní postup, zatímco sami jsou zapleteni do vážného porušování lidských práv.
I pan José María Aznar nese
zodpov dnost za vážné porušování
lidských práv ve své zemi. Sta í
uvést n kolik úryvk
ze zprávy
Amnesty International jako d kaz:
Mnoho imigrant se utopilo p i
pokusu p eplavit se po mo i ze severu Afriky do Špan lska. N kte í zadržení oznámili p ípady mu ení a špatného zacházení. Evropský výbor pro
p edcházení mu ení a nelidského i
ponižujícího zacházení a trest
(CPT) tvrd kritizoval neustálou ab-
senci základních ochranných opat ení, jež by zabra ovala špatnému
zacházení s osobami zadrženými na
základ protiteroristické legislativy.
Nový zákon naopak prodloužil na
více než dvojnásobek maximální
dobu pro zadržování v izolaci. Vláda
nadále kategoricky popírá existenci
mu ení. Existuje riziko, že nezletilí
cizinci bez doprovodu, ve v ku 16-18
let, budou vyhošt ni v rozporu s mezinárodním právem. Existují neustálé
stížnosti na špatné i kruté, nelidské
a ponižující zacházení v domovech
pro nezletilé. Cca 100 žen zem elo
na následky násilí páchaného na
ženách.
M že se tedy tento zap ísáhlý
nep ítel Kuby, bezpodmíne ný p isluhova Spojených stát a miamské
mafie stát soudcem Kubánc , když
se mladí lidé a ženy v jeho zemí stávají ob tí brutálního mu ení?
Ani ostatní ú astníci summitu
„Za demokracii na Kub “ nemají sv domí isté. Ani jeden z nich nepo-
Americké embargo v
Již t ináctý rok za sebou schválilo Valné shromážd ní OSN rezoluci,
v níž odsuzuje hospodá ské, obchodní a finan ní embargo Spojených stát v i Kub . Letos byla
podpora pro rezoluci ješt p esv d iv jší než jindy - ze 184 p ítomných
zástupc
lenských zemí (OSN má
celkem 191 len ) rezoluci podpo ilo
179 delegát .
Rezoluce kritizuje zvlášt skute nost, že dopady embarga nejvíce
poci ují prostí Kubánci, a nikoli opory
režimu, proti n muž je namí eno.
Proti p ijetí nezávazné rezoluce
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
hnul prstem, aby obvinil Spojené
státy z hrubého porušování lidských
práv v jejich v znicích a žalá ích, kde
jsou v zn ny tisíce Afgánc , Irá an
a ob an t iceti dalších národností.
Pro pak se neujali organizace summitu, který by praný oval zlo iny páchané Spojenými státy po celém
sv t ve jménu falešné a oportunistické doktríny boje proti terorismu?
Analýza skute ných postoj
t chto lidí, spojených s diskrimina ními iny a mu ením, vraždami a
mizením ob an , je vylu uje z role
soudc v kubánské kauze. lov k
musí být p íliš cynický, aby se mohl
ohán t v cí spravedlnosti, svobody a
lidské d stojnosti, které sám bez
skrupulí pošlapával. Taková je bezpochyby skute ná tvá našich žalobc . Myslím, že dalších komentá
net eba.
Percy Francisco Alvarado Godoy
Guatemalský spisovatel
i Kub odsoudilo 179 zemí
hlasovali jen zástupci USA, Izraele,
Marshallových ostrov
a dalšího
ostrovního státe ku Palau. Jeden
delegát, zastupující Mikronésii, se
hlasování zdržel. Letos hlasovalo
proti Washingtonu o 25 zemí více
než vloni.
Rezoluci podpo ily i státy Evropské unie a další spojenci USA, jako
jsou Austrálie, Kanada, Japonsko
nebo Nový Zéland. Tyto zem kritizují zejména skute nost, že Spojené
státy uplat ují postihy i v i firmám z
t etích zemí, které embargo v i
Kub nedodržují.
Schválení obdobné rezoluce se
již stává každoro ním rituálem, Spojené státy však stejn pravideln
rezoluci ignorují a trvají na embargu,
které uplat ují již od roku 1961.
vala, že základní svobody, na kterých
je EU prý postavena, neplatí pro nové
zem , že dochází k útok m na práva
zam stnanc , k tlaku na flexibilizaci,
delší pracovní dobu, vyšší výkonnost,
p izp sobivost atd. ada p išla i na
zkušenosti z praktických protest
zam stnanc , nap . holandských a
belgických zam stnanc v doprav .
O globalizaci hovo ila paraleln
nap . Alicia Castro z argentinské odborové centrály zam stnanc v aeroliniích i Barry Camfield z Transport &
General Workers Union. V plénu O
ropné a energetické politice a globálních klimatických zm nách uvedli
vystupující zástupci Greenpeace International mluv í z nigerijské Environmental
Rights
Action
i
z Rumunského sociálního fóra, v
diskuzi o demokratizaci managementu spole nosti proti privatizaci ve ejných služeb promluvil zástupce slovenského Centra pre podporu miestneho aktivizmu i o privatizaci vodních zdroj ghanský zástupce National Coalition against Privatisation.
Další pléna byla o tématech „Aliance,
které pot ebujeme na boj proti rasismu“, „Evropská a sv tová ekonomika“, „Nadcházející války v Evrop “.
V dalším bloku prob hla pléna „Náš
sv t není na prodej“, „Pracujeme
spolu, abychom bojovali proti nerovnostem a stav li sociální a ekonomickou alternativu“ a „Palestina“, o ní
hovo ili v plénu a v dalších semináích nap . delegáti z Human Rights
Center z Gazy, uprchlý izraelský pilot
i
delegát
z
Medical
Relief
elo kontingentu WFDY
z Palestiny. Další diskuse se týkaly
GATS, evropských daní, ekologických da ových reforem, projektu globální vlády, sociálních a ekologických
konflikt , geneticky modifikovaných
organism
v Evrop , svobody
v médiích a ady dalších témat. Ale to
se vše nedalo ani stihnout, ba ani
všechno post ehnout…
Celý areál byl prošpikován adami propaga ních stánk r zných organizací. Byly k vid ní kubánské,
palestinské vlajky, tri ka, odznaky,
samolepky, karikatury proti válce,
Bushovi a Blairovi. Nechyb ly stánky
Útok proti nezávislým médiím
Indymedia je globální mediální
sí , která poskytuje otev ený prostor
pro publikování podn tných, nezávislých reportáží, s d razem na otázky
politické a sociální spravedlnosti. Sí
Indymedia spo ívá na principech
vzájemné podpory a dobrovolné
ú asti a je založena na otev ených,
dostupných místech s prostorem pro
každého k publikování text , obrázk , audia i videa.
7. íjna 2004 byly na základ
žádosti Ministerstva spravedlnosti
USA odvezeny harddisky ze dvou
Server Indymedia z londýnské kancelá e americké hostující spole nosti
Rackspace, zdánliv ve spolupráci s
italskými a švýcarskými ú ady.
Konfiskace harddisk v Londýn
znamenala nefunk nost radiové stanice Indymedia a okolo 20 r zných
webovských stránek Indymedia, které byly ur eny pro Indymedia z Ambazonie, Uruguaye, Andorry, Polska,
Západního Massachusetts, Nice,
Nantes, Lilles, Marseille, Euskal
Herria (Baskicko), Liege, Východních
7
Zastavme Bushe - jedno z hlavních hesel demonstrace
komunistických organizací, stánky
komunistického tisku. Byly tu také
ekologické organizace, tady nevadilo,
že vedle sebe byla Zem p edevším
a KS Itálie. adu mírových organizací
dopl ovaly nap . organizace propagující i recyklaci oble ení (v etn
katalog ), stánek Spojených transnacionálních republik, p vodn malá
skupinka, která má dnes mnoho tisíc
„ob an “ s vlastním pasem uznávaných v n kolika státech. ada odborových organizací z celé Evropy
(krom
R…) také neopomn la vyslat i po etné delegace.
Od 16 hodin po ádal KSM spolu
s Balkan Anti-NATO center ( ecko),
Kampa
za nukleární odzbrojení
CND (UK), Genelek (Turecko), O
Militante(Portugalsko), Fórum proti
válce (Forum contra lla guerra, Itálie)
seminá Proti NATO, militarizaci EU a
cizím základnám, kde vystoupil
s analýzou militarizace EU p edseda
KSM Zden k Štefek. Další e níci
pak hovo ili o kampaních proti vojenským základnám USA v dobách války
proti Jugoslávii, Iráku, které jsou soust ed ny v ecku, Itálii, Portugalsku,
p ipomn li praktické akce, kdy se
nap . ek m poda ilo zm nit sm rovky tak, že vojenský konvoj dorazil
místo do p ístavu na tržišt . Padla
také výzva uskute nit p íští rok den
boje proti vojenským základnám. O
zkušenostech s protesty se summitem NATO v Istanbulu a jeho výsled-
8
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
cích hovo il zase delegát z Turecka.
Pozornost byla v nována i již oficiáln deklarované spolupráci NATO a
Evropské armády, která posiluje imperialistickou vojenskou mašinérii.
Paraleln s tímto mítinkem se konal i
workshop o okleš ování práv mladých lidí, kde vystoupil i prezident
WFDY Miguel Madeira.
Ve er pak prob hla další ada
akcí, z nichž nejv tší byla pléna na
témata „Konec okupace Iráku“,
„Otázka znalostí: kultura, vzd lání,
intelektuální vlastnictví a média“,
„Finan ní spekulace da ová spravedlnost, MMF a Sv tová banka“,
„Privatizace ,sociální hnutí a politické
strany“, kde promluvili zástupci
z italského Cobasu, francouzského
ATTACu, KS Británie i francouzské
LCR (trockistická Revolu ní komunistická liga).
V sobotu dopoledne prob hl na
univerzit
v Bloomsberry seminá
Sv tové federace demokratické mládeže (WFDY), který byl v nován
zejména p íprav XVI. Sv tového
festivalu mládeže a studentstva ve
Venezuele, v Caracasu, ale p ítomní
byli seznámeni i stru n s historií
WFDY a festivalového hnutí v bec.
Pro delegaci KSM byl seminá velice
d ležitý, nebo v prosinci se uskute ní v Praze jednak zasedání severoamerických a evropských len WFDY, jednak práv evropský p ípravný
mítink na XVI. SFMS. Paraleln
s tímto seminá em probíhal i velice
sledovaný seminá o evropské ústa-
ást kontingentu solidarity s Kubou
v , která byla jednozna n odmítnuta
jako neoliberální pamflet.
Nebylo možné se zárove ú astnit plén na témata „Za Evropu lidských práv a otázka ob anství“,
„Muslimové v Evrop “ i „Konec mýtu
rozvoje a r stu“…
Kontingent tureckých komunist
Chvíli volna a také trasu p esunu
zp t do Alexandra Palace jsme využili k návšt v hrobu K. Marxe, to by
bylo, být v Londýn a nestavit se u
myslitele tisíciletí… Ješt jsem sta il
záv r pléna Sm ry amerického imperialismu, kde mluvila dcera Che Guevary i prezident turecké Odborové
konfederace pracujících ve ve ejného sektoru…
Odpoledne byl pro mne velice
zajímavý seminá o EPA. EPA je
dohoda o ekonomickém partnerství
mezi EU a 77 bývalými koloniemi
v Africe, Karibiku a Pacifiku (ACP,
EPA). V rámci této dohody se EU
otev e trh t chto zemí pro její zboží.
Chudé zem ztratí právo na ochranu
svých výrobc od nerovné konkurence z EU, tisíce lidí ztratí své živobytí
a bude uvrženo do bídy. Podobn
jako plány WTO…
Mnoho lidí se shromáždilo na
workshopech o plánu Colombia, o
plánech CIA v Jižní Americe i na
seminá i jak budovat lokální sociální
fóra a jak tvo it praktické webovské
stránky t chto fór… Zajímavé bylo
též další plénum Válka, sociální hnu-
ZE ZAHRANI Í
zacházení se zat enými.
Domorodé obyvatelstvo nadále
naléhá na reformu zákon o p d a
na dodržování svých ekonomických,
sociálních a kulturních práv.
Ve zpráv z ervencové návšt vy Chile zd raznil zvláštní zpravodaj OSN pro stav lidských práv a
základních svobod domorodého obyvatelstva, že pokra uje ekonomická a
sociální marginace domorodých komunit a kriminalizace domorodých
hnutí sociálního protestu za pomoci
„protiteroristického“ zákona. Zpravodaj doporu il soudní revizi p ípadu
dvou p edák komunity Mapuche.
Byly zaznamenány zprávy o
špatném zacházení s v zni ze strany
p í s l uš ní k
v ze s ké s l už b y
( etnictva). Podmínky vazby v etn
p epln nosti cel, nadále zavdávají
d vody k obavám a v n kterých v znicích nejsou pln ny mezinárodní
normy.
Jak vidno, pan Aylwin by m l
svou starost o svobodu, demokracii a
lidská práva v novat nejprve Chilan m. Oto it se zády k problém m
svého národa a namísto toho se vrhnout do k ížového tažení plného lží a
pomluv proti Kub je nejen odporné,
ale i krajn ne estné a kruté.
Dalším z vášnivých „pe ovatel “
o situaci v z
na Kub je uruguayský exprezident Luis Alberto
Lacalle. Tento pán trpí stejnou slepotou jako jeho chilský kolega. U inil
snad pan Lacalle b hem své vlády
n co, aby byly souzeny p ípady muení nejlepších syn jeho národa
nebo zrušen Zákon o proml ení trestnosti státu z roku 1986, jehož smyslem bylo ochránit vrahy a zlo ince?
Pan Lacalle byl, mimochodem,
p ímo zodpov dný za masakr v Jacinto Vera, p i n mž zahynuli Fernando Morroni a Roberto Facal a byly
zran ny stovky lidí. Nikdy ani nepozvedl prst, aby ukázal na viníky, k
nimž pat il zejména jeho ministr vnitra
Angel María Gianola, a aby je postavil p ed soud. Lacalle byl rovn ž zodpov dný za masové zatýkání, vypovídání a m u ení bas ki c kouruguayských ob an v jeho zemi v
roce 1992.
Jak vidno, pan Lacalle postrádá
est a právo stav t se do pozice p ípadného obhájce lidských práv Kubánc a soudce toho, co se tam odehrává, když byl až po uši zapleten do
in znamenajících porušování lid-
ských práv Uruguayc , vražd a mizení osob. Nebyl ani schopen poukázat
na to, že i dnes, v dob vlády Jorge
Battleho, dochází k protiprávnímu
zatýkání a mu ení.
Další žalobce Kuby na tomto
summitu falše a pomluv je bývalý
bulharský premiér Filip Dimitrov. I
tento pán odmítá kritiku stavu lidských práv ve své zemi. Zpráva
Amnesty International však uvádí:
Životní režim osob s duševní
poruchou žijících v sociálních za ízeních byl asto nelidský a ponižující.
Mnohé z t chto osob byly šikanovány
jiným pacientem nebo personálem, v
n kterých institucích se používalo
nep ípustných praktik znehyb ování
a izolace. Byl zaznamenán velký poet zpráv o hrubém zacházení a muení zadržených policií a nejmén
jedna osoba zem ela za rozporných
okolností za p ítomnosti dozoru.
Ob tmi byli asto lenové romské
komunity, n kdy d ti. Státní agenti,
kte í se takového jednání dopustili
byli z ídka p edáni justici. Nejmén t i
osoby post elené policisty zem ely a
další byly zran ny policejními agenty,
kte í použili st elných zbraní v rozporu z mezinárodními normami o používání síly.
B hem vlády tohoto pána byly
spáchány na cikánech a duševn
chorých desítky takových in , siln
p ipomínajících fašistickou ideologii a
xenofobii, jež kdysi p ivedla Evropu
do zkázy a stála život desetitisíce
bulharských ob an . M že tedy n kdo jako on volat po lidských právech
na Kub ? Odpov je nasnad .
Ani organizáto i summitu se v
eské republice nevyhnuli porušování lidských práv a nemají vlastní dvore ek uklizený. Zmín ná zpráva
Amnesty International z roku 2004
uvádí v této souvislosti:
lenové romského etnika byli
nadále diskriminováni v r zných oblastech života, p estože vláda p ijala
n která pozitivní opat ení. V lednu
vyjád il Výbor OSN pro práva dít te
politování, že n která z jeho doporuení nebyla dostate n uplat ována.
Týkalo se to mimo jiné rozvoje uv domovacích kampaní cílených na
omezení diskrimina ních praktik proti
Rom m a nastartování speciálních
program ke zlepšení životní úrovn ,
vzd lání a zdraví romských d tí. Výbor vyjád il rovn ž obavu v souvislosti s p íliš vysokým po tem rom-
17
ských d tí, které nadále chodí do škol
ur ených pro d ti s obtížemi v u ení,
tzv. speciálních škol, a s diskriminací
ilegálních p ist hovalc a n kterých
b ženc v p ístupu ke vzd lání.
V srpnu vyjád il Výbor OSN pro
odstran ní rasové diskriminace obavy v souvislosti s „p etrváváním rasov motivovaných násilných in a
in podn cujících nenávist a dále s
p etrváváním netolerantnosti a faktické diskriminace zejména v i romské
menšin “, a dále s nep im en vysokým ukazatelem nezam stnanosti
mezi Romy. Výbor doporu il uplat ovat efektivn ji stávající legislativu.
ada zpráv zaznamenala p ípady špatného zacházení s Romy ze
strany policie. Velmi málo z t chto
incident bylo nezávisle a nestrann
vyšet eno. Systém vyšet ování oznámení podaných na agenty policie
nespl oval požadavky na nezávislost
a nestrannosti v souladu s mezinárodními normami lidských práv, ani
doporu ení Výboru proti mu ení a
Výboru OSN pro lidská práva. Dokonce i v p ípadech, kdy byli policisté
shledáni vinnými ze závažných trestných in , byly jim vym eny lehké
tresty....
V n kterých psychiatrických klinikách a centrech sociální pé e byla
podle zpráv místních nevládních organizací používána k omezení pohybu tzv. „klecová l žka“. Centrum pro
rozvoj pé e o duševní zdraví zjistilo,
že ze 600 l žek na psychiatrické klinice v Jihlav je 60 „klecových“ a že v
nich bylo umíst no k omezení pohybu b hem roku 2002 416 pacient .
Centrum pro pomoc mentáln postiženým zase zjistilo v jiné instituci 17
„klecových l žek“ a dv d tské postýlky „se sítí zabra ující pádu d tí“.
V jedné postýlce s kovovými ty kami
a zámkem bylo umíst no sedmi i
osmileté dít s t žkým duševním a
fyzickým postižením. Nezdálo se, že
by na n n kdo dohlížel i že by bylo
jakkoli lé eno
Používání „klecových l žek“ a
odmítání vhodné rehabilitace a pomoci postiženým d tem se adí mezi
kruté, nehumánní a ponižující zacházení a porušení mezinárodního práva
a zásad dobré profesionální praxe.
eské Ministerstvo práce a sociálních v cí p iznalo, že se „klecových
l žek“ používá, avšak poukázalo sou-
ZE ZAHRANI Í
16
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
PRAVÁ TVÁ T CH, KDO NÁS OBVI UJÍ
V dob , kdy budu dopisovat tyto
ádky, sejde se v Praze tan ící vždy
v rytmu kontrarevolu ní symfonie
dirigované z Washingtonu nesourodá
skupina politických oportunist
a
zb hlých "levi ák ", agent a páté
kolony s dlouhou historií služby imperialismu, falešných demokrat a rádoby bojovník za lidská práva, podílejících se na novém protikubánském tažení. Dne 17. zá í bude v
tomto m st zahájen donebevynášený summit s názvem „Za demokracii
na Kub “, zaštít ný p ímo Mezinárodním výborem pro demokracii na
Kub (CIDC), bastardem s krátkým
politickým životem a obskurními
úmysly.
Jednání, naplánované na 17. 19. zá í v sídle Senátu eské republiky ve Valdštejnském paláci, bylo
svoláno eským ministrem zahrani í
Cyrilem Svobodu a p edsedou senátu Petrem Pithartem. Pan Pithart,
expert na výrobu spektákl , které
mohou vzbudit leda úsm v, o ekává
od tohoto setkání p esv d iv jší výsledky, než ty, jichž se mu poda ilo
dosáhnout, když se nechal zav ít ve
v ze ském mund ru do klece, aby
získal sympatie ve ejnosti pro skupinu osob p sobících v žoldu Spojených stát a odsouzených za svou
kontrarevolu ní a destabiliza ní innost do v zení.
Svoláni naléhav , aby realizovali
špinavou politiku izolace Kuby vypracovanou Bílým domem v rámci jeho
erstvého Programu pro nenásilný
p echod k demokracii na Kub , sjeli
se do Prahy inovníci, po ínaje starými „disidenty“, experty na destabilizaci, lži a rozvracení po ádku a kon e
zkorumpovanými politiky a porušovateli lidských práv, maskovanými pro
tuto p íležitost za humanisty a demokraty. Bude zde jak bývalý špan lský
premiér José Maria Aznar, tak bývalý
chilský prezident Patricio Aylwin,
bývalý uruguayský prezident Luis
Alberto Lacalle, bývalý kostarický
prezident Luis Alberto Monge, dále
eský exprezident Václav Havel,
kanadský expremiér Kim Campbell,
bulharský expremiér Filip Dimitrov
spolu s viceprezidentem Evropského
parlamentu Edwardem McMillanem
Scottem.
Scházet nemohly ani další osobnosti z temné kontrarevolu ní a ultra-
konzervativní historie, jako bývalá
americká státní tajemnice paní Madelaine Albrightová, švédská europoslankyn Cecilia Malmstromová, i
bývalá ruská „disidentka“ Jelena
Bonnerová. Spolu s nimi pak známí
agenti jako Polák Adam Michnik,
Tomáš Pojar a Carlos González z
eské organizace lov k v tísni, i
Liduine Zumpolle z holandské organizace Cuba Futuro. P irozen nemohli
chyb t spisovatelé, kte í zaprodali
své pero stejným lidem, které kdysi
nesm le kritizovali, aby pak upadli do
nechutného politického oportunismu,
nap . Peruánec Mario Vargas Llosa,
Mexi an Enrique Krauze i Argentinec Marcos Aguinis.
Jednání se ú astní n kolik zástupc mafiánských skupin z Miami,
nap . Leopoldo Fornés, len Kubánského výboru za lidská práva, v jehož
ele stojí prolhaný oportunista Ricardo Bofill.
Co sledují tito pánové a dámy
svým vychvalovaným summitem?
Jejich cíl je všem jasný. Snaží se
zost it izolaci Kuby za použití stále
stejných ot elých a neudržitelných
argument , že jsou na ostrov porušována lidská práva a demokratické
svobody. Celá tato kontrarevolu ní
pátá kolona zapadající do rámce
protikubánské strategie USA a t šící
se jejich podpo e serviln p isluhuje
nové eskalaci americké provenience.
P es nucenou izolaci, k níž se jí
snaží odsoudit, si však pravda skrytá
na dn hluboké propasti najde cestu
na sv tlo denní. Za onou zdánlivou
pé í o kubánský lid a jeho práva se
skrývá faleš a achry, odporná mani-
pulace a špinavý oportunismus, ideologická nenávist a ambice. Abychom
pochopili, jakýmiže obránci demokracie, svobody a lidských práv jsou ve
skute nosti tito lidé, sta í analyzovat
n které údaje zve ejn né organizací
Amnesty International v její „Zpráv z
roku 2004“, která obsahuje téma
porušování lidských práv v období od
ledna do prosince 2003, i jiné prameny.
Zapomn l snad pan Patricio
Aylwin nap . že OSN, cestou Výboru
pro kontrolu pln ní Konvence proti
mu ení žádala Chile, aby zrušilo
Zákon o amnestii vydaný Pinochetem
na ochranu zlo inc , kte í utopili chilské domovy v žalu? Pro ponechal
tento zákon v platnosti po celou dobu
své vlády? Zapomn l snad také, že
b hem jeho vlády upozornil Ekumenický výbor pro lidská práva v Latinské America (ICCHRLA) na ty i desítky p ípad mu ení spáchaných
etnictvem i jinými policejními orgány?
Zdá se, že pan Aylwin zapomn l,
že lenové jeho vládní K es anskodemokratické strany, ale také K esansko-demokratické mládeže Chile
v té dob p iznali, že v zemi nadále
existuje mu ení.
Pro se tedy pan Aylwin vm šuje
do falešné války proti Kub , když se
na jeho vlastním dvore ku dosud
páchají na ob anech t žké zlo iny?
Zpráva Amnesty International uvádí v
souvislosti s Chile následující:
Podmínky vazby zdaleka neodpovídají požadavk m mezinárodních
norem a existují zprávy o špatném
tí a politické strany, kde vystupoval F.
Bertinotti z italské PRC (italská Strana komunistické obnovy)…
Od 6 hodin za al kubánský ve er
plný tance, rytmu, hudby a my tam
mohli nabízet i tri ka s Che Guevarou. Jenomže pak na nás ekala další akce - ve er KS Británie k výro í
Velké íjnové socialistické revoluce,
který se konal v kyperské tvrti. Není
tedy divu, že nad pódiem visely vlajky
AKELu (Pokrokové strany pracujícího
lidu Kypru)…. Po ad vystoupení
následovala kulturní ást, ale my už jí
ani celou neslyšeli, protože jsme se
na pozvání našich kyperských partner p esunuli na ve írek po ádaný
p i p íležitosti otev ení spole enského
centra kyperské menšiny…
Ned lní dopoledne bylo ve znamení rostoucího nepokoje v ulicích,
uzavírek a dlouhých objížd k, takže
cesta na shromážd ní sociálních
hnutí pro mnohé skon ila d íve než
vlastn za ala – nedostali se ani na
dohled Alexandra palace a již pomalu
sm ovali na demonstraci, která m la
za ít v Russel square ve 13.00. Na
shromážd ní byla po dlouhé diskusi
v zapln ném sále p ijata výzva k mírové a sociáln spravedlivé Evrop a
bylo navrženo uspo ádat 19. b ezna
2005 celoevropskou demonstraci
v Bruselu, tedy v ase p ed summitem EU.
Demonstrace sama za ala již
dávno p ed oficiálním zahájením. Od
rána postávaly na shromaždišti skupinky se svými propaga ními materiály, ulice okupovala celá ada stánk .
A jak se blížila hodina H, davy lidí
zaplavovaly okolní ulice a pestré vlajky, transparenty m nily jinak jednotvárné nám stí v obrovské karnevalové tržišt . My jsme se zapojili do rudého bloku, který byl spojen s blokem
solidarity s Kubou. Pod transparentem
WFDY
jsme
pochodovali
s rudými vlajkami komunistické strany
a snažili se rozeskandovat p ítomné
mladé komunisty. N kte í komunistické organizace jednotný rudý blok
však zam nili za ú ast v bloku reformistické Evropské levicové strany,
která
pochodovala
dokonce
s mnohými trockistickými sekti kami.
Hlavní myšlenkou akce bylo stažení jednotek z Iráku a protest proti
politice George W. Bushe a také proti
Tonymu Blairovi, který zhruba ve
stejnou dobu dal USA k dispozici
britské síly.
Proud dle policie patnácti tisíc
9
elo kontingentu solidarity s Kubou
hlav (organizáto i však uvád li až
dvojnásobek) vyrazil o druhé hodin
pomalu vp ed. Tisíce prapor a barev, pok iky, skandovaná hesla, to
vše budilo rozruch adu ulic od samotného místa pochodu. Po n kolika
hodinách se pr vod dostal p es eku
Temži.
Demonstrace vrcholila na proslaveném Trafalgar Square, kde byla
zakon ena n kolika projevy a koncertem. Na londýnské demonstraci bylo
o poznání mén lidí než loni v Pa íži,
akce byla tišší, ne tak nápaditá, jakoby signalizovala rozpa itost celého
hnutí, by jen pro zkušené pozorovatele...
A to už jsme sp chali, abychom
se v as dostali na místo, kde nás
ekaly naše autobusy. Ale rozlou it
s hostiteli jsme se nezapomn li.
Co bude dál?
Další evropské sociální fórum se
má konat za rok a p l v ecku,
v Athénách. Ale již te je jasné, že
se celé hnutí potýká s obrovskými
problémy.
Na jednu stranu je zdánliv pestré a schopné prosadit své požadavky. Ale jenom zdánliv . Je tak r znorodé, že se neshodne krom frází a
výzvy k n jaké akci na žádném konkrétním programu, na konkrétní vizi
budoucnosti. Vždy ze stovek seminá nedával nikdo dohromady konkrétní záv ry, neexistovaly spole né
rezoluce k ur itým problém m, jako
nap . na festivalech mládeže a studentstva. Úrove vystoupení v tšinou
ustrnula na stejném bod jako na
p edchozích fórech, nikam se diskuse
neposunula. Stejná kritika, stejné
na íkání, výzvy k jinému sv tu, které
spole n s houfy parazitujících trockistických sekt na každém rohu distribuujících a vám nehorázn vnucujících své „Strážné v že“ tvo ily skute ný obraz sociálního fóra, které, jak
se zdá, ztrácí každoro n svou p vodní energii. Úsp chy drobných,
lokálních fór, které v ad obcí (nap .
v Itálii) nahrazují tzv. ob anskou spole nost a poda ilo se jim vcucnout do
sebe i oficiální struktury v obci, jsou
ve srovnání s bezradností evropského fóra jen drobnou náplastí. Navíc,
ani ony ne eší stále se prohlubující
propast mezi proklamacemi o demokracii, lidských právech a skute nou
vládou globalizovaného kapitálu.
Také zákulisní boje proti skute n alternativním hnutím, proti ad
seminá
a
ú astník m
z komunistických stran, kte í cht li
vystoupit, mnohému napovídají. Možná je odvážné tvrzení, zda nebyla
sociální fóra vytvo ena proto, aby se
protestující lidé v diskusích utopili a
pak dali kone n pokoj (což je jist
efektivn jší než proti ni posílat etníky a vojáky…), ale rozhodn je jasné,
že jestli p íští fóra nedostanou nový
impuls, nový náboj a nový rámec
založený na t ídních pozicích a na
skute n systémové zm n , upadnou do bahna beznad je a utopí
zbytky aktivních hnutí. A to zejména
v kontrastu se stále rostoucím významem p ipravovaného XVI. Sv tového
festivalu mládeže a studentstva.
Zden k Štefek
10
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
firmy eské, nejsou krokem správným sm rem. My jako komunisté
musíme bojovat proti buržoazii cizí,
ale i proti buržoazii národní. Jediným
skute ným ešením je socialistická
revoluce a odstran ní kapitalismu! To
si uv domuje i sou asný establishment a proto co nejrychleji,
s obrovskými lžikampan mi zavlekl
stát do agresivního reliktu studené
FAŠISTI Z ULIC PRY !
28. íjna 2004 v 17 hodin se sešlo
u sochy patrona zem eské na Václavském nám stí n kolik desítek p íznivc krajn pravicové Národní strany
a D lnické strany, kte í zde vzpomínali Den vzniku samostatného s. státu.S peti ními listy, svým obsahem
zam enými proti rozr stajícímu se
podhoubí fašismu v naší zemi, sem,
do blízkosti ultranacionalist , dorazila
také skupina len Komunistického
svazu mládeže, vedených p edsedou
KSM Zde kem Štefkem a místop edsedou Milanem Kraj ou. S mladými
p išla i p edsedkyn Pražské rady
KS M Marta Semelová.
Sotva roztáhli komsomolci rudý
transparent s nápisem STOP FAŠISMU!, dral se mezi n stoupenec ultrapravice. Na míst se však rázem objevili i policisté, aby zabránili hrozícímu
incidentu. Jejich velitel na ídil transparent svinout, povolil pouze peti ní akci
pod trikolórou eského státu. B hem
akce se však provokace ze strany
p íznivc ultrapravice množili, za pasivního p ihlížení policist byli lenové
KSM slovn napadáni a objevili se i
výk iky, že všichni komunisté by m li
být post íleni.
Je však pot šující, že ob ané
nejsou zcela lhostejní. Podpis na
peti ní archy rychle p ibývalo. Odpor k
války NATO i do mnohonárodního
byrokratického molocha EU. Zm na
režimu se totiž snadn ji uskute ní
v samé republice než ve strukturách
sv tového imperialismu, kterými NATO i EU bezpochyby jsou. Ne nadarmo požadovali protestující proti válce
a následné okupaci Iráku, aby o sob
rozhodoval irácký lid sám a ne vybraní jedinci pod knutou Spojených stá-
15
t , držící se na bodácích US Army.
Dnes není lepší volba, než boj proti
lenství eské republiky v NATO a
v Evropské unii. Sou asn však nesmíme zapomínat, co je naším cílem
– nastolení sociáln spravedlivé, tj.
socialistické spole nosti.
SRP
ZE SJEZDU SOCIALISTICKÉ N MECKÉ D LNICKÉ MLÁDEŽE
KSM na akci proti fašismu
rojení myšlenek eských náck stvrdili
svými podpisy nap íklad mladík Michal Koudelka i stará paní Marie
Drexlerová, která Haló novinám pov d la: Takhle jsem si tu republiku nep edstavovala, kde vládnou zlod ji a
zabijáci. Up ímn fandím každému,
kdo brání náš národ p ed strádáním.
Nezlomila jsem se za vlády nacistického N mecka, nebudu ml et ani te .
Je krásné, že se u nás ješt najdou
takoví mladí a odvážní lidé. Sv j pod-
pis p ipojil i cizinec: Portugalec Ricardo Martin Perreira, student na univerzit v n meckém Götingenu. A zárove nám prozradil, že je na univerzit
aktivistou v antifašistické skupin .
Arch posely etné podpisy mnoha
dalších mladých odp rc hn dé p edzv sti.
Peti ní akce KSM skon ila zhruba po p l hodin , kdy se jeho lenové
rozhodli následováni policií odejít.
Leták KSM na peti ní akci
P íští rok uplyne 60 let od konce
jedné z nejstrašn jších válek, které
lidstvo kdy zažilo. Tehdy si lidé íkali,
že již nikdy nedopustí, aby fašismus
zvedl hlavu. A jaká je situace dnes?
V sousedním N mecku v posledních
volbách v Sasku zaznamenala neonacistická NPD vzestup o plných 7,8
procenta na 9,2 procenta hlas , v
Braniborsku krajn pravicová DVU
získala 6,1 procenta, tedy o 0,8 procenta víc, a bude také znovu zastoupena v zemském sn mu. V Evrop
se to množí Haidery, Le Peny, ale i
Buttigliony. Ultrapravice je tvá í tvá
sociálním ot es m op t na vzestupu.
Jako by se opakovala krize 30. let. A
eská republika? Po porážce republikán byla ultrapravice dlouho rozt íšt ná, ale postupn se konsolidovala a za ala být stále více vid t.
Nejen v podob koncert , perzekucí
ZE ZAHRANI Í
levicových aktivist a ob an jiné
barvy pleti, ale i r stem rasismu, za,
a to je t eba si p iznat, jakési ml enlivé tolerance v tšiny spole nosti. Pak
došlo k pokusu sjednotit ultrapravici
v podob Národn sociálního bloku.
Ale ani jemu se z izolace dostat nepoda ilo. Nyní máme na scén jednotnou frontu 4 subjekt , D lnické
strany, eského hnutí za národní
jednotu, eské strany národn sociální a Národní strany, jejichž cílem je
spole n se dostat ve volbách 2006
do Poslanecké sn movny…
Jedním z pilí
innosti KSM je
aktivní boj proti fašismu. I když se
fašisté
rekrutují
p evážn
z konzervativních st edních vrstev a
z ad deklasovaných živl , je fašismus hnutím, které vyjad uje zájmy
nejreak n jších a nejagresivn jších
složek velkých kapitalist a bank. Je
krajním projevem obav vládnoucí
t ídy ze snah pracujících dosáhnout
svobody a rovnosti.
Fašismus je charakteristický
populistickou demagogií, tmá stvím,
rasismem a šovinismem, výbojnými
choutkami, brutálním potla ováním
elementárních demokratických svobod, terorem v i komunistickým a
pokrokovým organizacím. Fašisté
usilují o rozvrácení jednoty pracujících vytvá ením falešných obraz
vnit ních i vn jších nep átel a o nastolení nelítostné diktatury buržoazie.
KSM si uv domuje, že myšlenky
vyznávané fašisty jsou jen do extrému dovedené zásady kapitalistické
spole nosti. Proto sou asný režim
oficiáln zakrývá mnoho t chto jev
pláštíkem normality.
N mecký Hannover se stal
v první polovin íjna místem vrcholného jednání jedné z nejv tších levicových organizací mládeže našich
západních soused . 9. a 10. íjna se
zde totiž konal 17. sjezd Socialistické
d lnické mládeže N mecka (SDAJ).
SDAJ vznikla 5. kv tna 1968, v
dob probíhající solidarity s bojem
Vietnamu proti americké agresi a
radikalizace studentského hnutí. Po
II. sv tové válce byla totiž v
Adenauerov
N mecku zakázána
Komunistická strana N mecka (DKP)
i Svobodná mládež N mecka (FDJ).
Vznik SDAJ stejn jako založení N mecké komunistické strany znamenalo pro celé pokrokové hnutí v zemi
velkou událost. SDAJ se brzy po
svém vzniku stala mnohatisícovou
organizací, která m la mezi mládeží
významné postavení. V polovin 80.
let však nastal v rámci SDAJ rozkol,
po n mž se od organizace odtrhlo
po etné pravicové k ídlo. Další rána
nastala po roce 1989, kdy se mnohé
struktury SDAJ a DKP, závislé na
podpo e z N mecké demokratické
republiky, rozpadly. Krize se ale
Pohled do sjezdového sálu
SDAJ poda ilo z velké ásti p eklenout a organizace tak mohla pokr ovat ve své innosti. Velkým problémem se ale stalo jen z malé ásti
úsp šné rozší ení organizace do
nových východních spolkových zemí.
K host m sjezdu pat ili krom
p edsedy DKP Heinze Stehra reprezentanti Asociace marxistických student , Svobodné mládeže N mecka,
Jednoty pronásledovaných nacistickým režimem - Svazu antifašist a
mládežnických sekcí n kterých odborových svaz . Mezi zahrani ními
hosty figuroval p edseda Sv tové
federace demokratické mládeže Miguel Madeira, dále byli p ítomni zástupci Mládeže Komunistické strany
v Dánsku, Komunistického svazu
mládeže Kuby, Jednotné demokratické organizace mládeže Kypru, Portugalské komunistické mládeže, Komunistické mládeže ecka a eského
Komunistického svazu mládeže.
Na sjezdu byla v referátech a
v následné diskusi rozsáhle zhodnocená domácí. Velký prostor byl v nován pozici SDAJ v hnutích proti
Agend 2010 a Hartz IV, které od-
stra ují zbytky sociálního státu i boji
za práva mládeže a student . Práv
v rámci boj proti škrt m ve školství a
omezování práv student v duchu
neoliberalismu slavila SDAJ nejv tší
úsp chy. V mezinárodní ásti byly
zmi ovány p edevším otázky boje
proti válce a okupaci Iráku a solidarity s revolu ní Kubou. Mnoho p ísp vk se zde dotýkalo brigád solidarity
na univerzit v kubánském Matanzasu, jichž se SDAJ po boku dalších
evropských komunistických organizací mládeže aktivn zú astnila.
V p íštím období se SDAJ hodlá
zam it na boj za zlepšení situace
mladých d lník a student . Velkým
úkolem bude v p íštím roce zorganizování delegace na 16. Sv tový festival mládeže a studentstva ve venezuelském Caracasu, kterého se má
z N mecka zú astnit n kolik set mladých lidí. SDAJ také hodlá rozvíjet a
rozši ovat sv j dvoum sí ní magazín
Position. Tradi ní a nejv tší akcí, na
níž se SDAJ bude i nadále podílet je
Lenin - Liebknecht - Luxembourg
víkend, konaný pravideln v lednu
v Berlín .
Milan Kraj a
ZE ZAHRANI Í
14
uv domit, že zisk p ináší p edevším
modernizace stroj
L-39 Albatros
v rozvojových zemích. Naopak vzdání se n kterých výrob kv li kompatibilnosti letadel s výzbrojí NATO p ineslo ekonomické ztráty. Z nových
výrob se další letadla podzvukového
bitevníku L-159 zatím nevyráb jí,
produkce vrtulník typu Sikorski za 4
roky své existence zaznamenala
ztrátu 1,2 miliardy K (což je mimochodem p íklad nedobré podnikatelské strategie a špatn uzav ených
smluv Boeingem) a u civilního Ae270 Ibis výroba kv li neschopnosti
p íslušných míst získat pot ebné certifikace dosud neza ala, i když již zde
leží závazné objednávky na 72 t chto stroj a dalších patnáct opcí na
koupi letounu. U Ae-270 se navíc
nevhodnost sázek na tzv. strategické
partnery ukázala dvojnásob. Bez
varování, ale samoz ejm po využití
finan ních výhod poskytovaných
eským státem, totiž z projektu odstupuje tchajwanská firma Aerospace
Industrial Development Corporation,
která m la dodávat Ibis m k ídla.
Argumentem jsou práv problémy
s licencí a také tvrzení, že prý potenciál na trhu je pro tento typ letadla
velmi malý. Že jde o pouhou záminku
dokazuje nedávná marketingová
studie vypracovaná renomovanou
ARG Group podle níž je obchodní
létání s malými letouny (tj. typu Ae270) na vzestupu a pro Aero Vodochody je
zde
reálná
šance
k obsazení až 10% sv tového trhu
v tomto odv tví.
Situace Aera Vodochody je tedy
v sou asnosti díky šestiletému p sobení „silného strategického partnera“
t žší než p ed šesti lety. Firma je ze
zna né ásti jišt na emisí dluhopis
v hodnot 200 milion dolar se zárukou eské vlády. Splatnost emise
ale nastane už v listopadu 2005. A to
je klí ová zpráva pro všech 1200
zam stnanc podniku. Jestliže se do
roka nepoda í nastartovat výrobu a
prodej, jsou ohrožena jejich pracovní
místa. Za rok se dá stihnout hodn
v cí. Nap íklad ud lat po ádek
Z DOMOVA
v ízení
firmy
a
v až
p íliš nerovnom rném
odm ování,
skon it s p ešlapováním na míst ,
sehnat pot ebné certifikace, za ít
plnit zakázky, orientovat se na modernizace a na novou výrobu letadel
pro trh, kde máme šanci, na výrobu
stroj , které sice možná nep jdou
pod nos NATO (tzn. konkuren ním
zbroja ským koncern m), ale navážou na kvalitní eskoslovenskou tradici. Stát má op t po dlouhé dob
jedine nou p íležitost získat významný zdroj p íjm a zajistit práci nemalému po tu zam stnanc . Je však
otázkou, nakolik o to kapitalistický
stát v bec stojí. Už nyní se odpov dná místa vyslovují pro novou privatizaci, evidentn ovšem až poté, co
stát splatí dluhy nad lané soukromníky. Není bez zajímavosti, že na základ nyn jších koali ních dohod se
Aero Vodochody dostává do spár
KDU- SL.
JKA
PRY Z EU? – LEPŠÍ VOLBA NENÍ!
V r. 2004 proboxovali vládnoucí kruhy v R proti zájm m d lník a
ostatního pracujícího lidu vstup republiky do Evropské unie. Spustili na
celý stát tak hustou mlhu své prounijní propagandy, že byla schopna
ohloupit dostate nou ást (i když ne
v tšinu) národa, aby se p ipojení R
k EU uskute nilo. Pro povahu buržoazní demokracie je typická snaha,
aby se kapitalisté zaštítili alespo
formálním souhlasem ásti ovládaných, tak jak se jim to poda ilo práv
v referendu o vstupu R do EU. Od
té doby se mlha slib , lží a polopravd
pomalu zvedá, odhaluje se syrová
realita a skute nou povahu Unie si
uv domuje stále v tší množství lidí.
V dnešní dob , tedy v epoše imperialismu, jakožto nejvyšším stádiu kapitalismu, je sv t rozd len na dva tábory: První tábor zahrnuje malou skupinku bohatých stát , stát , v nichž je
soust ed na v tšina sv tového kapitálu a jejichž vládnoucí t ídy bez
skrupulí až do krve vyko is ují drtivou
v tšinu obyvatelstva Zem . Na druhé
stran stojí tábor utla ovaných lidí a
národ , které jsou zmín nou hrstkou
vyko is ovatel krut vysávány. Zalen ním R do NATO a EU se es-
ká republika objektivn postavila do
prvního tábora, za zájmy imperialist ,
proti velké v tšin sv ta. EU je sdružením monopolistického finan ního
kapitálu
ásti Evropy, je jedním
z imperialistických center, ale ne
všechny lenské zem , jsou samy o
sob
imperialistické ( R,
ecko,
Portugalsko, Irsko ad.), spole n
s ostatními však, podporou monopolního kapitálu, svými vojenskými jednotkami v zahrani í ad. odkryli souasní mocipáni svou pravou tvá –
lokajskou úlohu sluh
sv tového
imperialismu. EU není žádným spojováním ob an zdola, ale ú elovým
sdružením kapitalist , vytvo eným
s cílem umožnit odstran ním celních
a dalších bariér, zajistit snazší tok
pen z, zboží a kapitálu v rámci trhu
EU a sou asn umožnit zesílení vyko is ování rozvojových zemí. Tento
nástup neokolonialismu a polokolonialismu, tj. plného a áste ného ovládání zemí ekonomicky se projevuje i
v R, která se od r.1989 stala polokolonií nadnárodní buržoazie. Nám
už tu nepat í tém nic. Ekonomické
d sledky lenství v t chto strukturách
dopadají na všechny neprivilegované
ob any ím dál tím víc.
11
Vzd lání se dnes prodraží
P estože bylo doposud na eských
vysokých školách zavedeno školné ve
výší kolem 2000 K m sí n zatím jen
pro studenty nultých ro ník a studenty, kte í studují déle i více škol najednou, není pravdou, že by pro ostatní
bylo vysokoškolské studium levnou
záležitostí. Opak je pravdou. Jde o
zna nou finan ní zát ž pro rozpo et
rodin studujících. Tento fakt prokázala
také poslední studie Sociologického
ústavu Akademie v d eské republiky. Z pr zkumu provedeného akademiky vyplynulo, že studenti prvních
ro ník ve ejných univerzit pot ebují, i
když neplatí školné, na m síc studia
v pr m ru 3500 K a ve vyšších ro nících ješt o n co více. Jejich kolegy
ze soukromých škol stojí nejvyšší stupe vzd lávací soustavy pr m rn
9500K m sí n . Sami studující si to
uv domují, více než polovina z nich
má obavu hrani ící tém s jistotou, že
kv li nedostatku pen z studium nebudou moci dokon it. Velkou finan ní
zatížení p edstavují výdaje za ubytování. Podle studie bydlí na státem
dotovaných kolejích necelá polovina
student ve ejných vysokých škol a
zbytek – spole n s prakticky všemi
vysokoškoláky ze soukromých vysokých škol – bydlí doma anebo
v podnájmu. Tém
všichni studenti
jsou závislí na finan ní podpo e rodi, která ale v ad p ípad k úhrad
Transparent dubnového„Týdne neklidu“
všech náklad neposta uje. 75% student si proto musí p ivyd lávat krátkodobými brigádami nebo jinak. ímž
berou práci ádným zam stnanc m a
skrblictví státu na vzd laní tak dopadá
nejen na studenty a jejich rodiny, nýbrž na daleko širší sociální spektrum.
Nejnov jší novela zákona o zam stnanosti, která nedávno vstoupila
v ú innost, výrazn zt žuje možnost
brigád tím, že zam stnavatelé musejí
zajistit brigádník m podobné postavení jako zam stnanc m. V d sledku
toho se zhoršuje ekonomická situace
vysokoškolák . Ti to eší nap . tím, že
až 40% student soukromých škol
pracuje na plný nebo áste ný úvazek
a to se promítá i do výsledk studia.
Jde samoz ejm o oficiální ísla, realita je mnohem tristn jší. Názory vyso-
koškolák ukazují, že postoj organizátor „Týdne neklidu“ – vyslovující se
pro školné, je zradou zájm student
a mládež ho nesdílí. Práv za svou
zásadovou kritiku školného byli nap .
na protestní akci „Týdne neklidu“ pravicovými po adateli akce verbáln
napadeni a vykázáni aktivisté sdružení
SOS student. Nenechali jsme se však
zak iknout a nadále budeme bránit
zájmy a požadavky studující mládeže
a u
. KSM a SOS student budou
stejn jako p edtím protestovat a aktivn bojovat proti liberálním snahám o
zavedení školného v R. Naše heslo
jasn zní: Vzd lání je právo! Školné
nesmí projít!
Petr Skála
Brigády pro studenty za horších podmínek?
Když jsem napsal „nám“, nem l jsem
na mysli eské kapitalisty, ale vykois ovanou v tšinu. S výše zmín nou
kritikou je totiž nutné si uv domit pro
nás nep ijatelné pozice nacionalistické a maloburžoazní propagandy
nap . ásti ODS a fašistického spektra, které se staví proti kapitálu nadnárodnímu, kapitálu z Evropské unie,
ovšem za kapitál národní. Pro proletariát není ale žádný velký rozdíl, zda
je vyko is ován eskou, n meckou i
jinou buržoazií. Proto výk iky proti
zahrani ním firmám pro soukromé
Novela zákoníku práce p inesla
mimo jiné zajímavou zm nu postavení
student na trhu práce – dostali se do
stejných podmínek jako oby ejní zam stnanci, nap . na poli zdravotního
pojišt ní. Zatímco v ervenci si studenti mohli od základu pro výpo et
zdravotního pojišt ní ode íst 2520
korun(zdravotní pojišt ní za studenty
platil stát), od srpna musí všichni bez
rozdílu platit pojišt ní z každé vyd lané sumy.
P itom hodinová mzda student
není nijak závratná, navíc se liší dle
místa V Praze cca od 45 do 65 K , v
eských Bud jovicích od 40 do 60 K ,
v Ostrav cca 38 K /hod., v Ústí nad
Labem od 35 do 60 K a v Jihlav od
35 do 40 K /hod. (dle agentury Index
Plus).
Výše uvád né ceny se týkají prací bu manuálních nebo jednoduchých kancelá ských. V p ípad , že
student chce získat zárove praxi v
oboru, musí se poohlédnout po p íležitosti p ímo ve firmách nebo p eptat
známých, nej ast ji pak budou pracovat na zkrácený pracovní úvazek. V
takovém p ípad mohou být i studentské práce mnohem lépe zaplacené a
jejich cena se m že rovnat mzd pln
kvalifikovaných pracovník .
Navíc p išly i další „vylepšení“:
studenti pracují nej ast ji p es zprost edkovatelské pracovní agentury na
dohodu o pracovní innosti, což znamená i to, že neplatí sociální pojišt ní.
Ale nov nebudou moci studenti na
dohodu o pracovní innosti pro pracovní agenturu pracovat, pouze p ímo
pro zam stnavatele.
Znamená to, že studentská síla
p ijde nejen agentury, ale i cílové firmy
zna n dráže. Pro spole nosti bylo
najímání student totiž nejen levn jší
než stálí zam stnanci, ale i pružn jší.
Nebyl problém sehnat studenta na
den, dva, n kolik dn p edem.
Kdo na tom vyd lá? Studenti t žko, maximáln dostanou mén , ze
stejného hrubého p íjmu… A pracovní
agentury? Na to sta í slova p edsedy
Asociace pracovních agentur Petra
Skondrojannise:"Firmám
budeme
muset fakturovat o 47 % víc kv li pojistnému." Jediný, kdo na tom vyd lá,
bude státní pokladna.
Zden k Štefek
Z DOMOVA
12
Z DOMOVA
O kvalifikovaných idiotech
Žijeme v divné spole nosti. Menšina
vládne v tšin , menšina docela obstojn dokáže vnutit sv j názor v tšin , jinými slovy propaganda stále
funguje. Na stránkách KSM se
rozohnila debata kolem sousloví,
které jsem si vyp j il od p. B lohorského (Právo) „kvalifikovaní idioti“. P.
B lohorský (i p. Vít – Britské listy) se
pozastavují nad faktem zprivatizovat
školství. Logikou liberálního trhu je,
že co je nadbyte né zvyšuje náklady.
Vzd lání se tak bude jen redukovat
na kvalifikaci a zde je ten rozdíl, který
zatím naši oponenti nechápou.
„Cílem vzd lání je, aby se lidé nau ili
samostatn a svobodn myslet, získávat a analyzovat informace. Vzd lání nesmí být jen p ípravou na povolání.“ (Vít –BL). A jsme u jádra v ci.
Vzd laní lidé umí myslet, umí analyzovat problémy a což je asi hlavní –
ešit problémy. Za to „kvalifikovaný
idiot“ umí jen najít problém a pak
volat do centrály, aby poslali jiného
specialistu. Je tedy stále jen lov kem, který se nechá ovládat, neumí
domyslet d sledky svého jednání (a
už v bec neumí domyslet jednání
jiného lov ka). Neví jak vy ešit problém, který nezasahuje do jeho specializace. To je p esn ten model
lov ka, který pot ebuje každá totalitní spole nost. „Nedostatek vzd lání
je zárukou, že se lidé nebudou starat
o politiku, nebudou hloubat nad p í inami a d sledky nedostatk spole nosti.“ (Vít – BL).
Lidé nevzd laní jsou snadn jším
soustem pro propagandisty a PR
(vztahy s ve ejností) pr myslu. Prvním úsp chem propagandy byla p em na vícemén pacifistického obyvatelstva USA v „b snící vále né fanatiky“ b hem první sv tové války
(N.Chomsky). Tento úsp ch vedl k
rozmachu PR pr myslu. Jak se vyjád ili dva hlavní p edstavitelé PR pr myslu Lippmann – „díky propagand
dokážeme vytvo it souhlas“ a Bernay
– „inteligentn jší lenové komunity
mohou lidi donutit k emu cht jí“ což
nazýval „výrobou souhlasu“. Propagandistická práce je pot eba ve všech
nesvobodných spole nostech a zatím
se o navázání na tyto „úsp chy“ pokoušeli všechny systémy. Postupem
asu PR pr mysl za al zjiš ovat, že
už nesta í kontrolovat myšlení lov ka jen v zam stnání, ale že je t eba,
aby byl ovládán i mimo brány podniku. Bylo pot eba pomocí reklam navodit stav „filozofie marnivosti“. Pozornost lidí je odvád na na pseudoproblémy a na povrchní starosti. To je
d vod pro lidé kupují Blesky, sledují
telenovely a p ijde jim, že sourozenci
Gondíkové jsou vtipní. Je to i jeden z
d vod úpadku kultury, ehož si
všiml i nikdo menší (co se týká nenávisti k nám komunist m) než p. Kocáb v rozhovoru pro idnes. Pak jsem
si také na internetu mohl p e íst, že
CD A. Langerové si kdosi koupí, protože je to Aneta, ale ne proto že je to
„Superstar“ … Jaksi už nedomyslel,
že kdyby Aneta nebyla Superstar, tak
se o ní ani nedozví. Jednoduše, lov k, „kvalifikovaný idiot“, bude íst
Blesk, bude sledovat telenovely, bude poslouchat Anetu a nebude se
starat o to, co ud lá rovná da , ani
ho nenapadne se zeptat, kde tu rovnou da mají a jak tam funguje, jaké
to m lo d sledky pro st ení a nižší
vrstvy atd. Jedna z ukázek jak taková
propaganda a odvád ní pozornosti
funguje … V Blesku (jednou za týden
si Blesk p e tu :-) ) jsme se mohli
do íst na celé stránce kdo co ve sn -
movn
ekl, ale nikde jsme se nemohli do íst, co je podstatným obsahem vládního programu … Takovým
zp sobem se lov k nebude plést do
ve ejné debaty, do které ho politici
nepot ebují a ani necht jí. Lidi je pot eba ovládat, protože jsou pro souasné mocné moc nebezpe ní. Lidé
v USA necht li propagandu. Tak byla
i ministerstva pro propagandu zrušena (a prohlášena za nezákonná) a v
dnešním sv t používá jiné nástroje
(už byla e v esku o Blesku :-) ),
bo ní cesti ky a práv
to už
„kvalifikovaný idiot“ nerozezná. Tisk v
naší zemi je z velké ásti v N meckých rukou atd. Prost a jednoduše
tisk není ve vládních rukou, ale je s ní
velmi siln provázán (neustále nám
politikové íkají, že N mecko má na
naši ekonomiku velký vliv …). Manažer Bushe ml. má za úkol ukázat p ed
sou asnými
volbami
svého
„prezidenta“ jako vále ného lídra,
který chce dobro pro sv j lid (kdo má
asi z oby ejných lidí zájem vál it?) a
odvést tím pozornost od vnitropolitického programu republikán jako jsou
sociální škrty, snížení daní bohatým
atd. V této souvislosti jsem si vybavil
film „Vrt ti psem“ (kdo jej nevid l,
nech tak neprodlen u iní :-) ). Nejlepším d kazem dobré práce propagandy jsou lidé, kte í v nájemních
bytech požadují deregulaci nájemného, lidé, kte í pobírají minimální (nebo
jen o n co vyšší) mzdu a požadují
snížení daní bohatým, lidé (d lníci a
st ední nižší vrstvy), kte í tvrdí, že
nejsou ovládáni propagandou a volí
pravici. Jendou z možností jak nau it
lidi myslet je zavedení prvk p ímé
demokracie, abychom se více zajímali o to, co se kolem nás d je…
-VJM-
Krvavá zábava pro bohaté
V televizi zazn l p i p ímém p enosu
Velké pardubické mezi jinými také
názor, že tento závod se vyhrává
srdcem. Podle mne jde ale „jen“ o
peníze, o velké peníze. A to i za cenu
zma ených život koní i jezdc . Na
téma „pardubické“ a podobných závod se už v minulosti vedla nejedna
diskuse, a to nejen papírová i slovní, ale také ak ní (viz zásah na Velké
Pardubické v r.1992 ad.). Organizátor m
a
zastánc m
íjnových
„velkopardubických“ jatek se do asn
poda ilo
zatla it
odp rce.
S podporou finan ní oligarchie a
„elity národa“ nic podivuhodného.
Existuje i ur itá množina sázka a
divák , kte í nat šeni ekají u obrazovek i na míst , nejen na to jaký
k
vyhraje, ale také na to jaký nep ežije. Jde o podobnou patologickou
úchylku jakou u ú astník ilegálních
psích zápas . A nejen k , z historie
známe i t žká zran ní jezdc . Oficiální hodnocení „krásn vyda eného
nejvýznamn jšího dostihu roku“ pon kud bledne, respektive rudne
v souvislosti s tím, že b hem jiných
odpoledních pardubických b h v
ned lním závod zahynuli dva kon .
Lidskou kvalitu televizních komentá
a prezentace letošního ro níku ve ejn zpochybnil i sportovní noviná
Denis Poster. Napsal kriticky na adresu svých koleg : „Co si mohu myslet o n kom, kdo do mikrofonu nadšen k i í, jak se vyvíjí situace
v cílové rovince, když v tom samém
záb ru, v té samé chvíli lze vid t
kon zmítajícího se ve smrtelné k ei?!“ Tisíckrát mohou majitelé koní i
jejich žokejové v médiích p esv d ovat, že své sv ence milují, když je
pak vedou do krvavé p ekážkové
eže. Možná, když by ú astníci a
zastánci Velké Pardubické sami dostali uzdu a museli by absolvovat b h
13
na život a na smrt, mluvili by pak
jinak. Nepadnu p ece na zadek kv li
informaci, že je Velká Pardubická
starší než Národní divadlo, když spole n se špan lskou koridou je historickým reliktem a v okamžiku, kdy
ob dv ani zbla neodrážejí skute né
podmínky p írody, zví ata jasn znevýhod ují a nemají v sou asnosti
podle m opodstatn ní. Jiný obdobný
relikt, hon na lišku, hodlají v Británii
v nejbližší dob zakázat.
Vladimír ervený
AERO VODOCHODY—PRAVÁ TVÁ PRIVATIZACE
Slýcháte, že stát je nejhorší
vlastník? Že jedinou cestou, jak oživit
eskou ekonomiku je p íchod velkých
zahrani ních investor do republiky,
které získáme vytvo ením p íznivého
podnikatelského prost edí, tedy kroky
typu privatizace, snižováním daní pro
právnické osoby, liberalizací trhu
nebo snižováním ceny pracovní síly?
Pak v zte, že praxe odkazuje podobné výplody, kterými nás dennodenn
krmí oficiální média, politikové i nejr zn jší „odborníci“, do sv ta pohádek pro dosp lé. Skute nost je totiž
zcela jiná. Za ukázku m že posloužit
p íklad Aera Vodochody.
P ed
šesti
lety
vstupoval
s velkým humbukem do Aera Vodochody strategický partner, který m l
nejen podnik ekonomicky stabilizovat, ale rovn ž m l navýšit základní
kapitál a zajistit odbyt letadel na zahrani ních trzích. Pro ty, kte í ješt
stále v í ve volnou ruku trhu,
v soukromé vlastnictví, ve „slušnou“
konkurenci i v to, že podnikatel m
nejde o krátkodobý zisk, ale o vytváení pracovních míst a o rozvoj ekonomiky, takové sliby jist plan nezn ly. Vždy oním strategickým partnerem nebyla n jaká bezvýznamná
firmi ka odn kud z Belize, nýbrž
Boeing, jeden z nejv tších sv tových
producent
letadel. Chyba lávky.
Ameri tí investo i p ijali adu sporných rozhodnutí, nezajistili export
letadel. P itom Indie nedávno na vojenská letadla zadávala tendr, ale
Boeing dal p ednost prezentaci amerických stroj . Holt vždycky je bližší
košile nežli kabát. Severoameri an m byly eskou republikou poskytnuty samoz ejm š avnaté investi ní
pobídky i ada dalších výhod od stá-
tu, kup íkladu nemalá finan ní injekce v podob nákupu 72 letadel L-159
státem.
Nyní Boeing z Aera odchází a na
odchodu nebude tratit ani korunu.
V dohod mezi koali ním kabinetem
a firmou Boeing, která byla uzav ena
a do konce íjna 2004se o ekává její
stvrzení podpisem písemné smlouvy,
se sice podnikatelé z USA vzdávají
ceny jedné miliardy, jíž za sv j akciový podíl v Aeru Vodochody zaplatili,
avšak nemusejí vracet nic z pen z
získaných díky státem poskytnutým
výhodám. Ponechají si i své zisky
z doby spoluvlastnictví podniku a
eská vláda se velkomysln vzdává
veškerých možných nárok plynoucích nesprávných rozhodnutí Boeingu. Vláda
se zavazuje zaplatit
všechny dluhy , které Boeing v Aeru
nad lal. Celkem se suma aktiv i odepsaných pasiv, jež Ameri ané svou
ú astí v Aeru díky dohod získali
odhaduje na 3 – 4,5 miliard korun.
Pro americké investory tedy odchod z Aera žádnou ztrátu neznamená, práv naopak. Jinak už tomu je u
eské republiky. Kone ná cena angažmá Boeingu se vyšplhala na závratných 9,5 miliardy K , které stát,
resp. p iznejme si to na rovinu da oví
poplatníci a ostatní ob ané, bude
muset zaplatit za dluhy podniku. Aero
Vodochody by p i dobrém hospodaení státu mohlo být ziskové. Už letos
vykázalo mírný zisk ve výši 313 milion korun eských. Je nutné si p itom

Podobné dokumenty

Kudy se vydá KUBA? - Anticapitalista.com

Kudy se vydá KUBA? - Anticapitalista.com míře. Žádný kubánský voják neokupuje cizí zemi, místo toho tisíce kubánských doktorů pomáhají zlepšovat zdravotní péči ve Venezuele nebo v Bolívii, kde rovněž probíhají pod vedením Kubánců velké vz...

Více

Zubr, kráva, ovce - jde to s pĐírodou s kopce?

Zubr, kráva, ovce - jde to s pĐírodou s kopce? pastvin na Tematínských kopcích šumí bory, které ve svém vo'avém jehli"í skryly stovky a tisíce mrtvých ke ! jalovc!, smutných pomník! p edchozí bohatosti rostlinných a živo"išných spole"enstev. St...

Více

o současném umění

o současném umění avantgardní proud a naši probádanou spolupráci s Bauhausem ani náznakem. Je podivné, že vzdělaná nová generace našich teoretiků není v době po otevření hranic velké Evropy schopna být v pracovním k...

Více

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R b hem protest proti MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská komuna (10), T ídy a...

Více

Zastavme Janotův balíček - Socialistická Solidarita

Zastavme Janotův balíček - Socialistická Solidarita Pár dní nato se u brány závodu ve Stříbře sešly tři stovky zaměstnanců. Lidé přišli podpořit odborovou organizaci, která hájí jejich zájmy u vedení společnosti a vyhlásila stávkovou pohotovost. „Je...

Více