odpady a obce

Komentáře

Transkript

odpady a obce
Odborný časopis pro veřejnou správu
6
ČERVEN 2012
105 KČ/4,80 EUR
ekonomika:
příloha:
téma:
míří účetnictví obcí
ke svému kolapsu?
nakládání s odpady
a obce
úsporné
veřejné stavby
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
MO001266-4
Foto: archiv
Ing. paVla fINfrloVá
členka Zastupitelstva statutárního města hradec Králové,
členka Komise životního prostředí Svazu měst a obcí Čr
Pro navrhované
zvýšení poplatků
za skládkování
odpadů je třeba
provést skutečnou analýzu
dopadů nejen
do provozních
nákladů uvažovaných spaloven,
ale do všech odvětví.
Nakládání
s odpady je
natolik složité,
že jednoduchá
řešení nestačí
V
še, včetně nakládání s odpady, se odehrává
na katastru některé z obcí. A obce s rozšířenou působností vykonávají v oblasti nakládání
s odpady i státní správu. Vztah měst a obcí k odpadům
má proto mnoho podob a rozhodně nejde pouze o zajištění systému sběru odpadů od občanů.
Problematika nakládání s odpady je složitá ze své
podstaty – odpady jsou totiž materiály všech skupenství, různého původu a různé nebezpečnosti pro člověka a životní prostředí. Při tvorbě i novelizacích legislativy však tato základní skutečnost bohužel nebývá
respektována. Stále se totiž opakuje snaha jednoduchými formulacemi vhodnými jen pro jeden druh odpadů upravit nakládání se všemi odpady místo toho,
aby se důsledně hledala řešení pro jednotlivé materiálové toky a u každé navrhované změny legislativy byly
podrobně a racionálně analyzovány výhody (přínosy),
náklady a administrativní zátěž pro samosprávu, státní správu i podnikatele. V době krize, kdy je jasné, že
nelze nadále bezstarostně zvyšovat veřejné dluhy ani
zátěž občanů, je skutečná a racionální analýza přínosů a nákladů absolutní nezbytností.
Výše uvedené platí zejména pro uvažované změny
poplatku za skládkování odpadů. Razantní zvýšení je
často prezentováno jako nutný ekonomický nástroj
pro podporu energetického využívání komunálních
odpadů. Jenže na skládkách se přece neukládají pouze komunální a jim podobné (spalitelné) odpady. Jsou
tam ukládány i znečištěné zeminy ze sanací, azbestové stavební hmoty z rekonstrukcí a další nespalitelné
odpady. Je vhodné zdražit sanace starých zátěží a rekonstrukce škol a dalších budov? Pokud ne, jak budou
upraveny výjimky? A jak bude minimalizováno riziko
podvodů? Na skládkách by však měly být uloženy
i odpady ze spaloven komunálních odpadů, nejen ty
z čištění kouřových plynů, nýbrž také škvára, které je
kolem 30 % ze spáleného množství. Komunální odpad
má velmi proměnlivé složení a sběrné nádoby mohou
obsahovat prakticky cokoliv. Škvára by proto rozhodně neměla být roznášena po krajině jako stavební materiál pro rekultivace a podobně.
Pro navrhované zvýšení poplatků za skládkování odpadů je proto třeba provést skutečnou analýzu
dopadů nejen do provozních nákladů uvažovaných
spaloven, ale do všech odvětví. I když by analýza ekonomických dopadů měla být provedena u každé navrhované legislativní změny, bohužel se tak mnohdy
doopravdy neděje. Analýzu nelze nahradit slohovým
cvičením. Fotovoltaika by měla být varováním pro
n
všechny.
Problematice odpadů ve vztahu k územním samosprávným celkům se v tomto vydání Moderní obce
na stranách 29 až 41 věnuje příloha Odpady a obce připravená ve spolupráci s časopisem Odpady.
červen 2012
MO001252-5
Názor
www.regionservis.cz
AKTUÁLNĚ PRO SAMOSPRÁVU
Nový portál pro správu nancí měst
a obcí, účinné sledování hospodaření
samosprávy, daňové predikce až
na 5 let, komentáře vývoje veřejných
nancí, sledování výdajů s historií
a další. Systém komplexně nahrazuje
rozpočtový výhled.
WWW.REGIONSERVIS.NET
ZVEME VÁS NA AKCE
*
21. června, Černá Hora,
VII. Setkání starostů a místostarostů
Jihomoravského kraje
*
6. září, Poděbrady,
IX. Setkání starostů a místostarostů
Středočeského kraje
PŘEDSTAVUJEME PARTNERY
NA ROK 2012
Artechnic-Schréder, ČSOB,
Elektrowin, I-TEC, O-Consult,
TR Antoš, Domanský-Peugeot,
Centrum dopravního výzkumu
OBCÍM NABÍZÍME ÚSPORY
PORADENSTVÍ PŘINÁŠEJÍCÍ
ÚSPORY FINANCÍ
FIRMÁM NABÍZÍME ZVÝŠENÍ
OBRATU VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
KATALOGY NA ADRESE
www.regionservis.cz
REGIONSERVIS s. r. o.
10 let SPOLUPRÁCE
s obcemi a městy
tisíce spokojených zástupců
samospráv a desítky rem
Perlitová 4, Praha 4, 140 00
[email protected]
Telefon: 240 200 272
Mobil: 724 931 593
www.regionservis.cz
1
Obsah
n titulní strana
Starý Hrozenkov (Foto: archiv)
n názOr
Nakládání s odpady je natolik složité, že jednoduchá řešení nestačí
(Ing. Pavla Finfrlová) 1
n spektrum
Nový systém e-tržišť začal fungovat, IEN však nekončí 3
Projekt Vasmajetek.cz rozšiřuje služby 3
Za (pražské) trafo krásnější 4
Starostové z ČR mistry Evropy! 4
Coca-Cola Školský pohár vstoupil do finále 4
V Javorníku nasbírali nejvíc mobilů »na žáka« 5
Pět sídlišť ožije díky programu Nadace OKD 5
Mají výkupny své opodstatnění? (Tereza Ulverová) 30
Řešení na míru pro všechna sídliště 31
Fond ASEKOL v pátém roce 32
Recyklace elektrospotřebičů šetří životní prostředí 32
Co podniknout, když vzniká černá skládka?
(Mgr. Jana Kravčíková) 34
Čisté odpadové nádoby 35
Poplatek za odpad může zdražit až na tisícovku ročně 36
Ve třídění odpadů se stále zlepšujeme
(Šárka Nováková) 36
Odstraňování pachových látek
(Ing. Luboš Zápotocký, Mgr. Radim Žebrák, Ph.D.) 37
Inteligentní systém nakládání s odpady 38
Vozidla DAF pro komunální aplikace 39
Zvířata a šrot – jde to dohromady? (Daniel Rojan) 40
n kauza
Vznikající »superregiony« evropské dotace neovládnou
(Mgr. Ivan Ryšavý) 6
n s p r áva a r O z v O j
Programová podpora péče o historická centra dvacetiletá
(Mgr. Simona Dvořáčková) 42
Památky a veřejné sbírky 43
n ekOnOmika
Velká výzva municipalitám: Chcete také šetřit energii?
(Eva Hejralová) 43
Má cenu vody ve »Lhotě« hlídat »Praha«? 10
Rozpočtové určení daní míří do Sněmovny 10
Ušetřit na provozu vozidel neznamená přestat jezdit 11
Státní závěrečný účet vypovídá i o loňském hospodaření obcí
(Ing. Eduard Komárek) 12
Měřitelné cíle? Ale i v centru! (Ing. Luděk Tesař) 13
Úsporami za elektřinu si uhradí rekonstrukci veřejného osvětlení 14
Nemovitostní restrukturalizace: Měla by zajímat i města
(Michal Fialka, Mgr. Ivan Ryšavý) 16
Míří účetnictví obcí ke svému kolapsu? Jak problémy řešit? /2
(Ing. Ivana Schneiderová) 18
n evrOpská unie
Díky EU si pomohla i centra obcí
(Mgr. Renata Škrobálková, Mgr. Michal Sobek) 19
n živOtní prOstředí
OP Životní prostředí podporuje i ochranu před povodněmi
(Ing. Josef Reidinger) 20
Tábor bude lépe chráněn před velkou vodou
(Ing. Jan Fišer, Ing. Hana Randová) 21
Povodňová ochrana: Hrazení plněná vodou (pplk. Ing. Jiří Matějka) 22
n infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Zaostřeno na základní registry (Mgr. Simona Dvořáčková) 23
Vzdělávání v e-Governmentu aneb Přes překážky k cíli
(Ing. Zdeňka Šilhová) 24
Elektronická komunikace /6 (Ing. Jan Handl) 24
Obce i regiony vysílají na webu (Jaroslav Winter) 25
n management
Audity pomohou zlepšit výkon (Ing. Lydie Jaroměřská) 26
Bohumínské Oko zaujalo 26
Je váš úřad přívětivý z pohledu občana coby zákazníka?
(Mgr. Rostislav Honus) 27
Výzvy strategického plánování v podmínkách trvalých změn
(Ing. Jan Balek) 28
Nejpřirozenějším pomocníkem lidí s postižením je obec
(Mgr. Simona Dvořáčková) 44
Liblín získá novou dominantu 45
Nedostatek místa pro papírovou agendu – problém, který má řešení 45
Plánování cyklodopravy: Inspirace z německých měst
(Ing. Petr Pokorný) 46
Etický kodex úředníků má hlavně omezit korupci 47
Projekt Inteligentní město zahajuje 47
Dvě miliardy pro venkov a zemědělství zachráněny 48
Zelená úsporám opět pro veřejné budovy 48
Konec reformy financování regionálního školství? 48
n t é m a : ú s p O r n é v e ř e j n é s tav b y
Budovy s téměř nulovou spotřebou: Hrozba, či výzva?
(Mgr. Simona Dvořáčková) 49
Energetická směrnice a bydlení (Mgr. Simona Dvořáčková) 50
O šetrném stavění aneb Začít věci pozorovat a cítit /1
(Ing. Jan Žemlička) 51
V Jindřichově Hradci (zatím) využívají a propagují obnovitelné zdroje 52
Krytý bazén v Litomyšli šetří energie 52
Vegetační střechy ozelení domy i terasy
(doc. Ing. Ivan Moudrý, Luděk Moudrý) 53
Stavba pro 21. století (RNDr. Miroslav Kundrata) 54
Energeticky nenáročné stavby z odpadu: Udržitelná samostatnost
pro každého 54
Za skvělými stavbami pečlivá firma: Pestré školy a školky 55
n l e g i s l at i va
Ochránce práv: Veřejná správa selhává
(JUDr. Marek Hanák, Mgr. Jan Czajkowski) 56
Jaké jsou možnosti obcí při regulaci hluku
(JUDr. Michal Bernard, Ph.D.) 58
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) 59
Právní postavení obecního úřadu /5 (Mgr. Jan Břeň) 60
Opuštěné nemovitosti: S čím přichází nový zákoník?
(Mgr. Aleš Roztočil, LL.M.) 61
n s p O l e č n á p ř í l O h a s č s p. O d p a d y : O d p a d y a O b c e
n právní pOradna
(RNDr. Martina Vrbová, Ph.D.) 29
n servis
Odpadové hospodářství: Jaký je jeho stav a kam směřuje?
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
62
64
Uzávěrka tohoto čísla: 23. 5. 2012
Ročník XVIII, číslo 6 • Vychází 6. 6. 2012 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected]
economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka:
Mgr. Simona Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr
Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a zastupitelka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka
Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČ: 28191226, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce:
tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001,
e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.
economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis,
s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová
média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected]
ihned.cz • Tisk: Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku
autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2012 ECONOMIA, a. s.
2
červen 2012
Spektrum
Nový systém e-tržišť začal
fungovat, IeN však nekončí
O
d 3. května začal fungovat nový
systém e-tržišť. Prvním e-tržištěm,
které v rámci nového systému elektronického zadávání veřejných zakázek
úspěšně prošlo akceptačními testy, je GEMIN od společnosti Syntaxit. Zadavatelé jej
tak mohou začít využívat už nyní, ačkoliv
povinnost zadávat veřejné zakázky na e-tržištích mají ústřední orgány státní správy
a jejich vybrané podřízené organizace až
od 1. července 2012. Zavedení nového systému e-tržišť je jedním z podstatných kroků v procesu elektronizace veřejných zakázek. Akceptačními testy by do konce června
měla projít ještě další čtyři e-tržiště, která
vybralo v koncesním řízení Ministerstvo
pro místní rozvoj (MMR).
Jak vysvětluje odborník na elektronizaci veřejných zakázek, ředitel společnosti
eCENTRE Vítězslav Grygar, systém e-tržišť
je součástí projektu Národní infrastruktura
pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), který představuje jeden z kroků v postupné elektronizaci veřejné správy.
NIPEZ se skládá ze tří částí. Jednou je
Věstník veřejných zakázek, tedy Informační
systém pro uveřejňování veřejných zakázek.
Druhou částí jsou e-tržiště, která existují
již dlouho, avšak zatím zůstávala poněkud
stranou zájmu i územních samosprávných
celků. Třetí částí je Národní elektronický
nástroj (NEN), který je v procesu přípravy.
»MMR právě proto ve Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek uvádí jako
jednu z možností rovněž využívání Individuálního elektronického nástroje (IEN).
IEN jsou informační systémy s více či méně
ucelenou funkcionalitou pro zadávání veřejných zakázek, jež si vytvářejí ti zadavatelé, kteří nechtějí používat NEN. Zadavateli,
tedy městu, kraji či resortu, se tak nabízí
možnost svobodné volby,« podotýká Vítězslav Grygar a odkazuje i na vládní Pravidla
systému používání elektronických tržišť
subjekty veřejné správy.
Ta totiž mj. uvádějí: »Pokud zadavatelé už
pro zadávání veřejných zakázek používají
jiný elektronický nástroj splňující požadavky Technické specifikace a požadavky zákona na elektronické nástroje (IEN), mohou
požádat správce (MMR) o udělení výjimky
z povinnosti používat e-tržiště.«
Co jsou e-tržiště
Jsou určena pro rychlé operativní nákupy snadno standardizovatelného zboží, služeb či stavebních
prací (tzv. komodit), tedy např. kancelářského
vybavení a potřeb, počítačů atd.
n Povinnost zadávat určené veřejné zakázky prostřednictvím e-tržišť mají v novém systému ústřední
orgány státní správy a jim podřízené organizace,
tedy organizační složky státu a státní příspěvkové
organizace jednotlivých ústředních orgánů.
n Využívání e-tržišť není však omezeno pouze
na tyto tzv. povinné subjekty. Ostatní zadavatelé,
např. územní samosprávné celky, mohou tento nástroj využívat za stejných podmínek jako organizace,
které mají povinnost používat e-tržiště danou.
n Povinnost zadávat zakázky na e-tržištích se
vztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu
(VZMR) v hodnotě od 50 tis. Kč bez DPH, případně
na nákup komodit ve zjednodušeném podlimitním
řízení nebo na realizaci veřejných zakázek zadávaných na základě definovaných rámcových smluv
s více uchazeči.
n Více informací lze najít na adrese www.portalvz.cz/NIPEZ-El-trziste-verejne-spravy.
n
»Ať už však zvolíme ten či onen elektronický nástroj, cíl je jasný. Využití efektivních
nástrojů při provozním řízení organizací
spravovaných státem nebo územními samosprávnými celky,« uzavírá Vítězslav Gry/st/
gar.
projekt Vasmajetek.cz rozšiřuje služby
I
nternetový portál www.vasmajetek.
cz, kde jsou centralizovány informace
o dražbách, aukcích i prodejích majetku, nabízeného státními institucemi, městy
a obcemi, začal nově zdarma nabízet také
poradnu Ministerstva pro místní rozvoj
(MMR) a zprostředkovatelskou činnost
Asociace realitních kanceláří (ARK).
V poradně MMR mohou uživatelé systému, tedy např. i starostové, prostřednictvím
on-line formulářů rychle a jednoduše komunikovat s odborníky z odboru veřejných
dražeb, kteří jsou připraveni pomoci s organizací vlastní dražby či poskytnout infor-
červen 2012
Projekt Vasmajetek.cz
Byl spuštěn 1. listopadu 2011 a zabývá se
centralizací nabídek dražeb, aukcí i prodejů majetku
státu, krajů, měst a obcí. Od počátku je projekt
podporován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
n Cílem projektu je větší transparentnost v oblasti
zpeněžování státního« majetku a také zpřístupnění
těchto nabídek široké veřejnosti.
n Nabídky jsou centralizovány kombinací automatického sběru dat naprogramovanými roboty
a manuální práce vyškolených pracovníků.
n Databáze najdete na www.vasmajetek.cz.
n
mace o zákonných povinnostech dražitelů.
Podobně funguje rovněž zprostředkování
dražebního servisu ARK, v němž lze poptat
služby profesionálních dražebníků a realitních kanceláří.
Do vývoje systému Prodej.Vasmajetek.cz
se jako první město zapojil Náchod, systém
testovaly i město Kožlany a Plzeňský kraj.
»Projekt má naději na úspěch. I proto jsme
se rozhodli systém využívat,« uvedl starosta Náchoda Jan Birke. MMR nyní vybízí
všechny obce a města, aby se do projektu
zapojily a využívaly služby systému Prodej.
/sk/
Vasmajetek.cz.
...vy víte jak,
my víme s cím...
Rudná 3/30, 703 00 Ostrava-Vítkovice
tel.: 596 761 141, fax: 596 761 140
e-mail: [email protected]
www.auto-bonetti.cz
3
MO001267-5
Spektrum
Za (pražské) trafo krásnější
Starostové
z Čr mistry
evropy!
S
V soutěži se sešly čtyři stovky návrhů.
4
k tomu vyhlásili soutěž.« Tak vznikl unikátní
projekt nazvaný PREdělej to po svém, který
dal především mladým kreativcům možnost přetvořit čtrnáct starých pražských
trafostanic. Odstartoval letos 4. dubna velkým kreativním workshopem v Roxy NoD.
V průběhu šesti týdnů bylo do soutěže přihlášeno více než 400 návrhů, z nichž porota
vybrala díla 14 autorů. Ti dostanou jedinečnou šanci změnit tvář městského prostoru
metropole. Každý z oceněných tvůrců také
získal odměnu 10 tisíc korun.
Trafostanice dostanou podle potřeby
nové střechy, omítky a koncem léta budou
ozdobeny atraktivními malbami. Když se
výzdoba lidem zalíbí, budou se zdobit i další trafostanice.
Pro další obce a města to jistě může být
zajímavá inspirace. Prý už to chtějí někde
/ks/
taky zkusit.
Coca-Cola Školský pohár
vstoupil do finále
J
FOTO: JOsEF ZOsER
Jan Jílek, kapitán týmu, převzal trofej
z rukou Andrzeje Dziuby, primátora Tych.
FOTO: ARCHIV
FOTO: ARCHIV
totřicetitisícové město Tychy ve Slezském vojvodství v Polsku se v květnu
stalo místem »českého fotbalového
zázraku«. Hned při své premiéře na evropském šampionátu starostů a primátorů
v kopané se totiž český tým přes soupeře
z Rakouska, Ukrajiny, Německa, Polska
a Itálie probojoval až do finále. V něm, porazil slovenské starosty 4:1. V zápase skóroval i starosta Lipové na Děčínsku Pavel Svoboda, jenž byl vyhlášen nejlepším hráčem
turnaje.
Fotbalovou reprezentaci dal dohromady Viktor Liška, starosta středočeských
Ratměřic, který spolu s Josefem Zoserem,
starostou Jiřetína pod Jedlovou, tým koučoval. Vedle starosty Ústí na Přerovsku Libora
Vykopala, který plnil funkci hlavního řidiče, byl důležitým členem realizačního týmu
i místostarosta Horního Újezdu na Přerovsku Tomáš Koryčánek. Kapitánem mužstva
byl starosta jihočeského Jankova Jan Jílek.
Hlavním partnerem týmu se stalo Sdružení místních samospráv ČR. Účast starostů na šampionátu by však nebyla možná ani
bez podpory agentury CzechTourism a řady
/ak/
sponzorů.
Také tento návrh byl vybrán porotou.
ubilejní desátý ročník turnaje Coca-Cola Školský pohár 2012 už zná účastníky
svého finálového turnaje. Osm nejlepších chlapeckých a osm nejlepších dívčích
týmů v něm během prvního červnového
týdne svede závěrečné boje o konečné
umístění. Stane se tak v tréninkovém centru AC Sparta Praha v Praze na Strahově.
Najdete mezi účastníky finále také školu
ze své obce či svého města?
Chlapci: ZŠ Železný Brod, Školní; ZŠ
Hustopeče, Komenského; ZŠ Ostrava, Generála Píky; ZŠ Humpolec, Hálkova; SSZŠ
Litvínov, Podkrušnohorská; Reálné gymnázium a ZŠ města Prostějova, Studentská; ZŠ Šumperk, Sluneční; ZŠ Třeboň,
Na Sadech. Dívky: ZŠ Nejdek, náměstí Karla IV.; ZŠ Odry, Komenského; ZŠ Kadaň,
Chomutovská; ZŠ Praha, Burešova; ZŠ T. G.
Masaryka Dolní Bousov; ZŠ Soběslav, třída
Dr. Edvarda Beneše; ZŠ a MŠ Mutěnice, Brněnská; ZŠ Velká Bíteš, Sadová.
Chlapečtí vítězové turnaje pojedou jako
vlajkonoši české fotbalové reprezenta-
IlusTRAČNí FOTO: ARCHIV
Vítězný český fotbalový tým starostů
po triumfu v polském Tychy.
FOTO: JOsEF ZOsER
t
rafostanice v Praze, ale také v dalších
městech bývají málo vzhledné panelové stavbičky, často staré i déle než
dvacet let. Tomu odpovídá jejich vzhled.
Navíc jsou obvykle »ozdobeny« trapnými
sprejerskými výtvory. Společnost PREdistribuce, která se hlavním městě stará
o energetickou síť, má v metropoli asi 4500
těchto stanic, z nich polovinu na volných
prostranstvích. Část jich pronajala reklamním agenturám, ale zbývající většina dělá
jen ostudu.
»Před několika lety se na mne obrátila
starostka Kunratic, kde bydlím, zda bychom nemohli hezky ozdobit trafostanici
nedaleko místní mateřské školy,« uvedl
ředitel společnosti PREdistribuce Milan
Hampl. »Udělali jsme tento pokus a byli
mile překvapeni. Žádný vandal nám trafostanici nezhanobil. Proto jsme udělali druhý krok – a nechali po celé Praze vymalovat
další stanice. Ale jakými motivy? Ve spolupráci s kreativní agenturou Comunica jsme
Projekt Coca-Cola Školský pohár 2012
se uskutečňuje pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
a ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR.
ce na EURO 2012, vítězky se zase podívají
na finálový zápas ženského fotbalového
turnaje na letní olympiádě v Londýně. Více
informací o Coca-Cola Školském poháru
/ak/
na www.skolskypohar.cz
červen 2012
Š
Na snímku je vizualizace projektu »Otevřená zóna pro život ve veřejném prostoru
pražského sídliště Černý Most« z dílny Zahrada, o. p. s. Základem je částečně zastřešená
platforma pro koncerty, sousedské hostiny, posezení u kávy a pozorování dění kolem.
pět sídlišť ožije díky
programu Nadace OkD
p
ět dosud málo využívaných nebo
chátrajících areálů na moravských
a českých sídlištích se brzy promění
na místa, která budou sloužit lidem. To vše
díky aktivitě dobrovolníků, měst i neziskových organizací, jež získali podporu v rámci
nového programu Nadace OKD s názvem
Sídliště žije.
»Dva projekty se budou realizovat v Orlové. Půjde o revitalizaci areálu letního kina
a obnovu zahrady v okolí místního DDM.
Třetí projekt, který proběhne v Městské části Brno-Starý Lískovec, se rovněž týká zahrady obklopující zdejší Centrum volného
času. Další projekty lze bez nadsázky považovat za inovátorské,« komentoval Martin
Nawrath z Nadace Partnerství, která měla
na starosti administraci programu Sídliště
žije. »Ať už jde o využití bunkru pro alternativní kulturní programy ve Studénce nebo
instalaci universální platformy s přístřeškem jako alternativního veřejného prostoru
v Praze na Černém Mostě.«
FOTO: ARCHIV AsEKOl
koly přihlášené do soutěže Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu vybraly 22 782 starých mobilních telefonů.
Soutěže, kterou pořádá nezisková organizace ASEKOL ve spolupráci se školním vzdělávacím programem Recyklohraní a společností T-Mobile, partnerem projektu, se
zúčastnilo 420 škol. Jejich úkolem bylo sebrat co nejvíce vysloužilých mobilních telefonů na jednoho žáka. Nepoužitelné mobily
se předávají k ekologické likvidaci, funkční
přístroje po repasi ASEKOL ve spolupráci
s občanským sdružením Život dětem věnuje dětem z dětských domovů.
Do soutěže se zapojilo 420 škol. Čtyřicet
z nich dokázalo sebrat více než jeden mobil
na žáka. Absolutně největší počet odevzdali
žáci ZŠ Mšeno, Arbesova ul., a s 966 mobily se stali vítězi speciální kategorie. Nejvíce
přístrojů v průměru na jednoho žáka (5,4)
však dokázali shromáždit v Základní a mateřské škole Javorník na Svitavsku, jíž tak
patří i celkové vítězství v soutěži. Na druhém místě skončila ZŠ Merklín (4,2) v okrese Plzeň-jih, pomyslný bronzový »stupínek«
obsadila Základní a mateřská škola Křetín
(3,6) na Blanensku. Vítězná jednotřídka
z Javorníku obdržela od společnosti T-Mobile Czech Republic notebook HP a zážitkový víkendový pobyt. Škola z druhého místa
pojede na jednodenní výlet, třetí škola získá
vstupenky na libovolnou akci.
Podle Hany Ansorgové ze společnosti
ASEKOL se během dosavadních dvou ročníků soutěže Věnuj mobil a vyhraj výlet pro
svou třídu vybralo už téměř 65 tisíc mobilů.
Jejich recyklací se životnímu prostředí ušetří např. 108 300 kWh, což by vystačilo na téměř tisíc let nepřetržitého provozu moderní
úsporné lednice, či třeba 533 520 litrů vody,
což by při dvou cyklech denně stačilo průměrné myčce nádobí na 56 let.
A recept na triumf v soutěži? Žáci vítězné
jednotřídky z Javorníku nejenže pilně sbírali přístroje ve svých rodinách, u příbuzných
a sousedů, ale také umístili sběrné krabice
/ak/
ve škole i na obecním úřadu.
Cenu pro vítěze přebíralo v Praze všech
osm žáků jednotřídky z Javorníku.
červen 2012
kulturNí prOStřeDí a upeVNěNí
míStNí kOmuNIty
»Na to, že je program Sídliště žije úplnou
novinkou, jsem byl mile překvapen jak
počtem, tak i kvalitou projektů,« sdělil Jiří
Suchánek, ředitel Nadace OKD. »Nakonec
dostaly přednost ty, které nejlépe uchopily
podstatu programu – zapojení komunity
a dopad na ni. Velmi se těším na realizační
fázi, neboť projekty od revitalizace letního
kina, až po přestavbu vojenského bunkru
na klub zaručují zajímavé výzvy,« dodal.
Cílem prvního projektu z Orlové je obnova areálu letního kina, jež zatraktivní tento
multifunkční prostor pro přilehlé sídliště i celé město. Druhý projekt revitalizuje
zpustlá prostranství kolem bývalé školky,
v níž provozuje DDM volnočasový klub
Spirála. Vznikne hřiště na plážový volejbal,
hrací koutek pro nejmenší i prostor k posezení dospělých v altánku nebo u grilu –
místo pro společný volný čas více generací,
jaké dosud v Orlové chybí.
FOTO: ARCHIV
V Javorníku
nasbírali
nejvíc mobilů
»na žáka«
VIZuAlIZACE: ARCHIV
Spektrum
Zchátralá zahrada CVČ Linka na sídlišti
v Brně-Starém Lískovci se promění v přírodní zahradu s přírodními herními prvky.
Ve Studénce na Novojičínsku projde
kompletní proměnou bývalý protiatomový
kryt. Nové multifunkční centrum nabídne
lidem například divadlo, výstavy či koncerty. V brněnské MČ Starý Lískovec zkulturní
zahradu CVČ, aby byla atraktivní pro veřejnost i vyučování tří okolních škol. Kromě
různých přírodních atrakcí tam vzniknou
ve spolupráci s ekology také bylinkové zahrádky nebo ptačí budky. Obyvatelé pražského sídliště Černý Most s nadační podporou vybudují částečně zastřešený areál pro
pořádání společných akcí i relaxační zónu
pro obyvatele.
Připomeňme, že smyslem programu,
o němž jsme v Moderní obci již informovali, je dát šanci místům a lidem, na něž se nedostalo ze státních či evropských programů
zaměřených na regeneraci sídlišť. Program
Sídliště žije umožňuje obyvatelům aktivně
se zapojit do procesu plánování i realizace
projektu. Jde o proměnu konkrétního místa, kdy účast obyvatel znamená posílení
místní komunity a pocitu sounáležitosti.
Grantové řízení probíhalo od února
do dubna. V květnu hodnoticí komise vybrala vítěze z jedenácti statečných, kteří splnili všechny podmínky a postoupili
/sd/
do druhého kola.
5
Kauza
Vznikající »superregiony«
evropské dotace neovládnou
Již v Evropě fungují, ale jejich rozmach by měl přijít s novým
programovým obdobím EU. Řeč je o evropských seskupeních
pro územní spolupráci (ESÚS), jež by měla dát nové impulsy
politice soudržnosti obecně a regionální spolupráce zejména.
V
Evropě jich působí už 24 a založení dalších 21 se připravuje. ESÚS
může sdružovat členy nacházející
se na území nejméně dvou členských států
EU, přičemž jimi mohou být státy, regionální a místní orgány a veřejnoprávní subjekty.
Členské státy Evropské unie však musí dát
svůj souhlas s účastí členů ze svého území.
naděje, Které nemusí být zcela
naplněny
S touto vyšší formou regionální spolupráce
se pojí nemálo nadějí na to, že v souvislosti se změnami pravidel pro získávání podpory z evropských fondů v blížícím se novém programovém období Evropské unie
se regionům prostřednictvím evropských
seskupení pro územní spolupráci otevřou
i nové možnosti, jak po roce 2013 snáze dosáhnout na financování svého dalšího rozvoje a zvelebování příhraničních oblastí.
Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí ČR pro
evropské záležitosti, ovšem tyto naděje poněkud tlumí. »ESÚS je v principu o právní
subjektivitě spolupráce, nikoliv o tocích
finančních prostředků,« poznamenává.
»Projekty v rámci ESÚS mohou hradit buď
přímo zakladatelé seskupení, nebo se v roli
konečných příjemců mohou ucházet o evropské či jiné dotace. V tomto ohledu však
rozdělování dotací vždy bude určitou formou soutěže a finální rozdělení finančních
prostředků včetně evropských fondů mezi
různé správce zůstane veskrze politickou
záležitostí,« nepochybuje Oldřich Vlasák.
byroKracie se neVyhýbá ani
sesKupením územní spolupráce
Jak dále připomíná, dosavadní zkušenosti
z fungování ESÚS jsou zatím »různé«. »Poměrně podrobně se hodnocení činnosti evropských seskupení věnuje Výbor regionů,
který také vede jejich registr a pořádá různé
semináře a hodnocení. Obecně je tato právní forma územní spolupráce vítána, nicméně se vyskytují společné problémy, které je
třeba odstranit. Z právního hlediska představují hlavní problém rozdíly v legislativě
jednotlivých členských států. Například byly
konstatovány potíže s definováním obsahu
dohod a stanov a také postupů jejich schvalování. Protože ESÚS potřebují mít vlastní
zaměstnance, musí si též vyjasnit otázku,
kterou legislativou se v tomto ohledu mají
řídit. Dalším tématem je umožnění účasti
v ESÚS soukromým subjektům, což pova-
Založení ESÚS neznamená automatický přístup k evropským dotacím
Odpovídá Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda Svazu měst
a obcí ČR pro evropské záležitosti.
Znamená institut ESÚS příležitost, jak by se
regiony mohly poněkud vymanit ze závislosti
na svých centrálních vládách, neboť by evropské dotace dostávaly přímo z Bruselu, takže
prostředníkem by nebyl stát?
ESÚS je o právní formě spolupráce, nikoliv o finančních prostředcích. Primárně jde o to, že se partneři
z více zemí dohodnou a vytvoří nový subjekt, který
může nakupovat a prodávat majetek a zaměstnávat
zaměstnance. V tomto ohledu by se nemělo nic
změnit. Evropská komise i nadále zastává názor, že
ESÚS by »mělo být výsledkem svobodné a objektivní
volby dotčených stran neovlivněné zvláštními pobídkami nad rámec přirozené užitečnosti nástroje«.
Tento názor, který má většinovou podporu Rady
i Evropského parlamentu, také podporuji a nemyslím
si, že by přímo z Bruselu měly na ESÚS (a stejně tak
na makroregiony) směrovat finanční či jiné pobídky.
n
Nemá však přesto sílící příklon k ESÚS v podtextu záměr prostřednictvím takto vznikajících
»superregionů« představujících evropskou
statistickou jednotku NUTS 1 (3–7 mil. obyvatel)
přece jen snadněji dosáhnout na dotace? Vždyť
si připomeňme, jak také u nás některé menší
kraje se musely pospojovat v regiony soudržnosti, velikostí odpovídající jednotce NUTS 2
s více než 1 mil. obyvatel, a teprve na tomto
základě pak mohly těžit z regionálních operačních programů...
Rád bych ještě jednou zdůraznil, že smyslem ESÚS
není být pouhým nástrojem, jak se snáze domoci
n
6
evropských dotací. ESÚS není ani o statistice pro
výpočet výše případné podpory. Velikost ESÚS může
být zcela různá. Například ESÚS Archimed má členy
ze Španělska, Itálie a Kypru, v principu pokrývá
Středozemní moře, a má tak nadnárodní charakter.
Naopak ESÚS Cerdanya je naopak o regionální formě
úzce zaměřené sektorovou spolupráci, kdy v údolí
mezi Španělskem a Francií dochází ke sdílení kapacit
zdravotnických zařízení pro několik desítek tisíc lidí.
Podle informací Výboru regionů, který tuto oblast
sleduje, v současnosti funguje 24 ESÚS a dalších 21
se připravuje. Využívání této právní formy spolupráce
tak rozhodně není masové, což je mj. i důsledkem
zdlouhavého procesu schvalování na národní úrovni.
Ať už budou ESÚS čerpat podporu z jakýchkoliv zdrojů, nebudou tím omezovat možnosti
dosavadní tradiční podpory regionů? Vždyť
už teď si v souvislosti s rozdělováním peněz
z ROPŮ leckteré obce stěžovaly, že se na ně
v rámci těchto programů nedostává, zatímco
jsou upřednostňovány velké krajské projekty! Nebudou »superregiony« v tomto smyslu
ještě více odtrženy od zejména menších sídel
na svém území?
Na ESÚS bychom se neměli dívat jako na další úroveň
nezávislé veřejné správy či další autonomní superregion podobný regionálním radám regionů soudržnosti.
Ale jako na institut, který umožňuje veřejné správě
(ideálně za účasti soukromých subjektů) spolupracovat napříč členskými státy při řešení určitých příhraničních problémů. Například ESÚS Eurometropolis
založily státy (Francie a Belgie), současně s regiony
(Nord-Pas-de-Calais, Flanders, Wallonia, …), městy
a jejich svazy (Lille, Kortrijk,…) a další partneři
(Francouzská komunita v Belgii) s cílem uskutečňovat
n
společné projekty v oblasti
dopravy, životního prostředí
a turistického ruchu. Projekty ESÚS mohou hradit
buď přímo zakladatelé,
nebo se v roli konečných
příjemců (eventuálně
správců subdelegovaných
prostředků obdobně, jako je tomu v případě Fondů
mikroprojektů – FMP euroregionů) mohou ucházet
o evropské či jiné dotace. Nicméně je jasné, že objem
zdrojů včetně těch evropských je vždy omezený a že
pokud se postaví například bilingvní škola na jednom
místě, vždy to bude na úkor jiného projektu na jiném
místě. V tomto ohledu bude rozdělování dotací vždy
určitou formou soutěže a finální rozdělení finančních
prostředků včetně evropských fondů mezi různé
správce zůstane veskrze politickou záležitostí.
V čem mohou být reálné přínosy ESÚS pro
české regiony a česká města a obce?
Přínosem by mohlo být zjednodušení právního
rámce příhraniční spolupráce. Určitě stojí za to
počkat na zjednodušení nařízení na evropské úrovni
a současně se poučit z chyb seskupení, která již
existují. Stojí za to inspirovat se řešeními, které si
jiné subjekty v Evropě vyzkoušely. Pro města a obce
je určitě zajímavé vědět, že tento nástroj slouží i pro
víceúrovňovou spolupráci rovnoprávných aktérů při
řešení sektorových problémů. Například téma školství
se dotýká jak státu, tak regionů i obcí a má potenciál
pro příhraniční spolupráci. Rozhodně však nelze
očekávat, že založením ESÚS automaticky získáme
přístup k finančním prostředkům EU.
n
iVan ryŠaVý
červen 2012
Kauza
čtyři česKé Kraje, jedno polsKé
VojVodstVí a dVa euroregiony
Loni na podzim v polské Jelení Hoře došlo
ke slavnostnímu podpisu záměru založení
v pořadí již druhého Evropského sdružení
územní spolupráce na česko-polském pomezí. Jeho zakladateli budou Dolnoslezské
vojvodství, kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký a euroregiony
Glacensis a Nisa. Jaký význam se tomuto
aktu tehdy přikládal, je zřejmé už z letmého výčtu přítomných, jak je zaznamenala
česká ambasáda ve Varšavě: »Podpisu se
zúčastnily dvě stovky hostů, mezi nimiž
nechyběl ani vojvoda Dolního Slezska Alexander Skorupa, maršálek vojvodství Rafal
Jurkowlaniec, podmaršáleka Jerzy Łużniak, hejtmani všech českých krajů se svým
doprovodem jejich doprovodem, předsedové českých i polských částí Euroregionů
Glacensis-Kladsko a Nisa-Nysa, zástupci
Národních parků Krkonoše-Karkonosze,
primátoři a starostové mnoha polských a
českých měst, mj. Jelení Hory, Kudowé Zdr.,
Žacléře a Bílé Vody...«
co bylo řečeno loni
na podzim...
Připomeňme si, co tehdy podle tiskové zprávy velvyslanectví České republiky
v Polsku někteří účastníci slavnostního ceremoniálu prohlásili.
Dolnoslezský maršálek Rafał Jurkowlaniec řekl, že projekt ESÚS má podporu
nejvyšších státních orgánů Polské republiky a že obě země mohou nyní ukázat, že
jsou částí Evropy, která má shodné zájmy
a mluví jedním hlasem. »Přeshraniční
spolupráci v rámci Evropské unie bude
věnována stále větší pozornost. Z tohoto
důvodu Pardubický kraj nemůže zůstat
stranou,« ozřejmil v Jelení Hoře hejtman
Pardubického kraje Radko Martínek, proč
tento kraj podpořil záměr vzniku seskupení. Hejtman Královéhradeckého kraje
Lubomír Franc zase ocenil, že existuje
možnost vytvářet přeshraniční uskupení
s právní subjektivitou a že i tímto způsobem bude možné čerpat prostředky z fondů EU i po roce 2013.
... a co účastníci slaVnostního
aKtu V jelení hoře říKají dnes
Všechny subjekty zúčastněné na tomto
projektu ESÚS ještě před ceremoniálem
v Jelení Hoře připravily projekt Strategie
integrované spolupráce česko-polského
příhraničí v rámci Operačního programu
Přeshraniční spolupráce Česká republika –
Polsko 2007–2013 (Cíl 3).
červen 2012
FOTO: MARKUS JENEWEIN
žuji s ohledem na potřebu intenzivnějšího
propojení veřejného a soukromého sektoru
za prioritní. Právě řešení těchto problémů
by měl přinést návrh nařízení Evropského
parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci
(ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění těchto
seskupení,« tvrdí místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák.
Prakticky celé území rakouských Tyrol zabírají Alpy. Turisté tam přicházejí v létě, v zimě
je to zase ráj lyžařů. Nyní se tamní evropské seskupení pro územní rozvoj zabývá tím,
jak v horských oblastech všech tří zúčastněných regionů lépe vyvažovat turistický ruch
a sportovní vyžití s ochranou přírody.
Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek i nyní hledí do budoucna s jistou nadějí. Říká totiž: »Od ustanovení ESÚS očekáváme těsnější spolupráci mezi Pardubickým,
Královéhradeckým a Libereckým krajem
na české straně a Dolnoslezským a Opolským vojvodstvím na polské straně při řešení
rozvoje příhraničních oblastí. Jaké konkrétní
možnosti toto seskupení umožní, se teprve
ukáže v budoucnu po schválení příslušných
pravidel. Tyto možnosti se budou zejména
odvíjet podle toho, zda toto seskupení pro
územní spolupráci bude příjemcem dotací
na přeshraniční spolupráci, nebo bude-li
mít zprostředkovatelskou funkci.«
Podle Radko Martínka se ESÚS jako subjekt založený a podporující přeshraniční
spolupráci bude primárně snažit získat
finanční prostředky z evropských fondů.
»V současném programovém období patří
seskupení ESÚS v operačních programech
přeshraniční spolupráce mezi možné příjemce dotace. Pro programové období
2014–2020 se tyto programy teprve připravují včetně nastavení transparentního
a nezávislého systémů výběru projektů.
Lze předpokládat, že i po roce 2014 by měla
jednotlivá evropská seskupení pro územní
spolupráci zůstat mezi možnými příjemci.
V případě podpory projektů podaných jednotlivými ESÚS pak rozdělení finančních
zdrojů mezi jednotlivé členy evropského
seskupení bude vycházet z rozpočtu uvedeném v projektové žádosti a bude probíhat podle podmínek daného operačního
programu,« dodává hejtman Pardubického
kraje.
Maršálek Dolnoslezského vojvodství
Rafał Jurkowlaniec na jeho slova navazuje: »Mezi výhody zřízení ESÚS v polskočeském pohraničí určitě patří prohloubení a rozvoj přeshraniční spolupráce či
Co je to evropské seskupení pro územní spolupráci
Evropská seskupení pro územní spolupráci jsou charakterizována jako nová možnost od roku 2007
(tj. pro současné programové období) usnadnění a podpory přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální
spolupráce (územní spolupráce) v době, kdy politika soudržnosti obecně a regionální spolupráce obzvláště prochází významnými změnami. Členským státům, regionálním a místním orgánům i veřejnoprávním subjektům je
touto formou umožněno vytvářet seskupení pro územní spolupráci s právní subjektivitou, aniž by předtím bylo
nutné podepsat mezinárodní dohodu a ratifikovat ji národními parlamenty. Členské státy však musí dát svůj
souhlas s účastí členů ze svého území.
n Evropský rámec je upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2006 (nařízení). Jeho
cílem bylo vytvořit evropský právní rámec pro vznik a fungování nástroje pro spolupráci na úrovni EU, který
má právní subjektivitu a může jednat jménem svých členů. Smyslem ESÚS je usnadnit a podpořit přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráci mezi jeho členy za výhradním účelem posílení hospodářské
a sociální soudržnosti. ESÚS může sdružovat členy nacházející se na území nejméně dvou členských států EU;
mohou jimi být státy, regionální a místní orgány a veřejnoprávní subjekty.
n Český právní řád zahrnul příslušný právní rámec do zákona o podpoře regionálního rozvoje, a to novelou
(pod č. 154/2009 Sb.) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon v platném znění upravuje podmínky pro fungování ESÚS v podmínkách České republiky a svěřuje registraci ESÚS na území ČR a schvalování účasti českého člena takových seskupení Ministerstvu pro místní rozvoj.
n Používané zkratky: EGTC (anglicky European Grouping of Territorial Cooperation), EVTZ německy
Europäi-scher Verbund für territoriale Zusammenarbeit), EUWT (polsky Europejskie ugrupowania współpracy
terytorialnej), ESÚS (česky Evropské seskupení pro územní spolupráci).
n
ZDROJ: MMR ČR
7
›
Kauza
› identifikace
klíčových společných projektů, zejména v takových oblastech jako
je cestovní ruch, doprava a kultura. ESÚS
se však může stát i dalším nástroj lobování ve prospěch rozvoje přeshraničního železničního a silničního spojení. Evropské
seskupení pro územní spolupráci by mělo
mít i možnost žádat o další finanční prostředky Evropské unie (např. v rámci programů ESÚS, politiky soudržnosti a odvětvových programů a jiných mechanismů,
spolufinancovaných EU), které mohou
podporovat plnění cílů ESÚS. Důležité je,
že účast euroregionů Nysa-Nisa a Glacensis v ESÚS umožní do tohoto seskupení
pro územní spolupráci zapojít také místní
samosprávné struktury.«
jaK budou na esús participoVat
měst a obce?
V České republice byl v přípravě na založení
ESÚS nejčilejší Moravskoslezský kraj, který
vznik seskupení pod názvem TRITIA začal
chystat spolu se Žilinským samosprávným
krajem a polskými vojvodstvími Slezským
a Opolským už předloni.
Předseda Žilinského samosprávného
kraje Juraj Blanár na otázku, zda se v rámci
ESÚS počítá i s tím, že by mohly být podporovány rovněž projekty na úrovni (i menších) měst či obcí, odpovídá: »Mohly, pokud
o to obce a města budou mít zájem. Evropskou komisí nově doladěný nástroj ESÚS
nyní chápeme zejmoéna jako prostředek
k zefektivnění a zintenzívnění vzájemné
spolupráíce jeho členů. Pokud městům
a obcím vyhovuje současný systém předkládání a implementace jejich projektů
přeshraniční spolupráce, rádi je podpoříme v jeho zachování také pro nadcházející programové období EU po roce 2013.
Na druhé straně aktuální nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění
nařízení EP a Rady (ES) č. 1082/2006 ze
dne 5. 7. 2006 o evropském seskupení pro
územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování
a provádění takovýchto seskupení, stejně
jako jeho připravovaná novela, vlastně jen
přizvukují možnosti zapojení evropských
seskupení územní spolupráce do řízení
programů územní spolupráce na různých
úrovních. Právě jejich přeshraniční charakter a právní subjektivita jsou výhodami,
díky nimž lze řízení těchto programů zefektivnit a zároveň přiblížit místním samosprávám, stejně jako ostatním subjektům,
které spolupracují se svými přeshraničními
partnery. Těší nás skutečnost že Evropská
komise plánuje rozšířit možný operační
prostor evropských seskupení pro územní
spolupráci, ale také na jiné fondy a politiky
Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (vlevo)
a maršálek Dolnoslezského vojvodství Rafał Jurkowlaniec svorně soudí, že spolupráce obou těchto
regionů v rámci ESÚS spolu s dalšími partnery
otevře další možnosti pro rozvoj česko-polského pohraničí a efektivněji pomůže společným projektům,
zejména v cestovním ruchu, dopravě a kultuře.
EU. Nevylučujem proto ani projekty, které
by byly podpořeny z Evropského sociálního
fondu či jiných zdrojů. Prioritní bude, zda
tyto zdroje budou využitelné pro naplňování našich společných strategických cílů.«
Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas
na toto téma připojuje: »Zde je nutné podotknout, že ESÚS TRITIA bude fungovat jako
samostatný právní subjekt, který bude mít
za cíl podporovat komplexní rozvoj území,
a to na všech úrovních. Jeho pozice v rámci
nového programovacího období je v tuto
EGTC Tirolo – Alto Adige – Trentino staví na společné historii
European Grouping of Territorial Cooperation (EGTC)
Tirolo – Alto Adige – Trentino (Tirol – Südtirol –
Trentino) pokrývá oblast s velmi výraznou společnou
historií italského a německého, resp. rakouského živlu. V EGTC se sdružily rakouská spolková země Tyroly
a nejsevernější italský region Alto Adige (Jižní Tyroly)
spolu s autonomní italskou provincií Trentino/Trento,
která pod něj (spolu s další autonomní provincií Bolzano) správně spadá. Společné historické zkušenosti,
v podstatě stejné druhy problémů a příležitostí, jaké
předestírá horské území, na němž se všechny tyto tři
územní celky převážně nacházejí, vedly v roce 2009
k založení EGTC se sídlem v Bolzanu. Seskupení však
aktivně funguje teprve od loňského září.
Prezident italské autonomní province Trento/
Trentino Lorenzo Dellai připomíná: »Našimi cíli
v EGTC jsou:zpevnit
ekonomiku, prohlubovat hospodářské,
sociální a kulturní
vztahy mezi obyvateli
všech tří územních
celků, podpořit jejich
teritoriální rozvoj, a to
zejména pokud jde
o vzdělávání, kulturu,
péči o zdraví, udržitelnou mobilitu apod. Důležité je
pro nás společné řešení otázek energetiky i výzkumu
a inovací. Pro všechny tři regiony s jejich výrazným
horským charakterem je klíčové společně se soustředit i na otázky rozvoje ekonomiky včetně podpory
cestovního ruchu a zachování zemědělství v horských
oblastech, stejně jako kvalitní péče o životní prostředí. Chceme také společně spravovat a řídit operační
programy v oblasti evropské přeshraniční a územní
spolupráce a využívat všech dalších možností pro
regionální rozvoj, ať už s s pomocí evropských peněz
nebo bez nich.«
8
Podle Lorenza Dellaie se už v rámci EGTC rodí první
průkopnické projekty. Prezident italské autonomní
provincie přibližujé některé hlavní společné projekty
připravené na letošní rok: »Podpora kontaktů
mezi studenty obou zemí, rozšíření jazykové výuky,
spolupráce při vzdělávání učitelů. Společné pořádání
mezinárodních výstav, rozvoj spolupráce muzeí,
stejně jako zřízení společných kulturních ocenění.
Projekty se také soustřeďují na podporu využívání
obnovitelných zdrojů energie a všechny tři regiony se
již aktivně zapojují do projektu Zelený koridor Brenner, který si klade za cíl v Brennerském průsmyku
na spojnici mezi Mnichovem a Veronou podporovat
ekologicky šetrné formy dopravy. EGTC však už letos
věnuje pozornost také podpoře místního podnikání
a rozvoje malých a středních firem, řemesel, obchodu, turistiky i zemědělství,« říká Lorenzo Dellai.
Zemský hejtman rakouské spolkové země
Tyroly Günther Platter (někdejší rakouský ministr
vnitra) rovněž odkazuje
na společnou historii.
Zdůrazňuje, že právě
tento aspekt je hlavním
důvodem pro mimořádně
přátelské vztahy mezi regionálními vládami Tyrol,
Jižních Tyrol a Trentina,
které jdou daleko nad
rámec běžných dobrých
formálních vztahů mezi
sousedními regiony. »Vzájemná spolupráce zahrnuje
řadu oblastí,« podotýká Günther Platter, »především hospodářství, dopravu a komunikační služby,
kulturu, vzdělávání, životní prostředí, cestovní ruch
a širokou sociální problematiku. EGTC je příležitostí,
jak prohloubit spolupráci na nové institucionalizované úrovni. Dále společně usilujeme o zvýšení našeho
odpovídajícího podílu na unijních programech pře-
shraniční spolupráce i na tematickýchi programech.
Letos, jak Günther Platter dále vysvětluje, EGTC
uskutečňuje prvních 12 společných, přímo řízených
projektů. Jedním z konkrétních cílů je zvýšení
povědomí o územní spolupráci. Proto EGTC znovu
spustilo domovské stránky www.europaregion.info
a poskytuje nepřetržité informace týkající se společných projektů.
Mezi ně patří například vydání italsko-německé
publikace zabývající se společným výkladem nejdůležitějších aspektů historie Tyrolska, Jižního Tyrolska
a Trentina. Brožura bude v krátké verzi přeložena
i do angličtiny. Editorem publikace, se představí letos
v listopadu na Euroregio Historickém fóru v městě
Trento, je jihotyrolský historik Carlo Romeo. Fórum
se sejde při příležitosti 40. výročí přiznání druhého
autonomního statutu provincii Trentino.
Společným projektem je rovněž jarní mládežnický
festival Euregio Překonání hranic, který se postupně
přesunuje mezi Innsbruckem, Bolzanem a Trentem.
Mladí lidé včetně studentských reoprezentací se
na festivalu účastní nejen kulturních akcí, ale také
společně diskutují o budoucnosti EGTC. Výsledkem
má být poziční dokument vypracovaný pro představitele tohoto evropského seskupení.
Jako třetí příklad Günther Platter uvedl Evropské
fórum Alpbach –Tyrolský den 2012. To se má
věnovat budoucnosti sportů v horských oblastech
všech tří partnerů EGTC. Experti budou např.
diskutovat o vztahu mezi vytvořením podmínek pro
rozšiřování sportu v alpských oblastech na straně
jedné a na straně druhé péčí o životní prostředí.
Soustředí se přitom i na právní a ekonomické
souvislosti. Na akci bude také předána Cena Euregia
pro nejlepšího mladého výzkumníka, který se těmito
záležitostmi zabývá.
červen 2012
chvíli teprve vyjednávána.« Jaroslav Palas
nicméně konstatuje: »Primárně bude ESÚS
TRITIA zaměřeno na čerpání finančních
prostředků z evropských fondů – především
tedy programů přeshraniční spolupráce,
a to za účelem realizace svých aktivit. ESÚS
však bude disponovat také vlastním rozpočtem, z něhož bude moci kofinancovat
či plně financovat menší projekty.«
Místopředseda Evropského parlamentu
Oldřich Vlasák připouští, že už v některých
nynějších regionálních operačních programech byly poměrně značné částky vynakládány na velké, zejména krajské projekty,
zatímco na méně nákladné projekty menších obcí se už pak nedostávalo peněz.
Na otázku, zda podobná rizika nehrozí
také v případě evropských seskupení pro
územní spolupráci, Oldřich Vlasák odpovídá: »Na tato seskupení bychom se neměli
dívat jako na další úroveň nezávislé veřejné
správy nebo na další autonomní superregion podobný Regionálním radám regionů
soudržnosti. Nýbrž jako na institut, který
umožňuje veřejné správě (ideálně za účasti
soukromých subjektů) spolupracovat napříč členskými státy při řešení určitých příhraničních problémů.«
zKuŠenosti z tyrol a trentina
jsou jednoznačné
Prezident italské autonomní provincie
Trentino/Trento Lorenzo Dellai shrnuje
její zkušenosti ze spolupráce s rakouskou
spolkovou zemí Tyroly a italským regionem
Alto Adige v rámci evropského seskupení
pro územní spolupráci takto:
n ESÚS otevírá všem zúčastněným partnerům široké pole a spoustu možností pro
vzájemnou spolupráci;
n ESÚS by se mělo opírat o vysokou profesionální úroveň iniciativ všech členů
a věnovat se inovativním projektům, které
nemohou být uskutečněny jinak a lépe než
na místní úrovní nebo přímo mezi zúčastněnými regiony.
n ESÚS je zbrusu nová značka pro oceňování regionů a jejich úřadů.
n ESÚS se daří v projektech, které mají
silnou angažovanost na místní a regionální
politické a administrativní úrovni.
n ESÚS je platforma přinášející nové přístupy a podněty pro územní spolupráci
a nahrazující dosud chybějící články v této
oblasti.
n ESÚS může administrovat a řídit projekty evropské územní spolupráce, ale stále
ještě musí získávat hodně zkušeností a znalostí, a to i z jiných evropských seskupení
pro územní spolupráci.
n ESÚS může významně profitovat ze své
účasti v platformě evropské územní spolupráce a neměl by nikdy tuto příležitost propásnout.
A zemský hejtman rakouské spolkové
země Tyroly Günther Platter uzavírá: »Spo-
FOTO: ARCHIV
Kauza
Castello del Buonconsiglio (po staletí
sídlo tridentských knížat a biskupů) patří
k nejnavštěvovanějším památkám města
Trento.
lečné evropské seskupení pro územní spolupráci je vhodným nástrojem i příležitostí,
jak vzájemné partnerství regionů, ale i dalších subjektů povznést k vyšší institucionan
lizované úrovni.«
iVan ryŠaVý
Na území chystaného ESÚS TRITIA žije téměř osm milionů lidí
Dva polské, jeden český a jeden slovenský region zakládají ESÚS TRITIA. Na území Opolského a Slezského vojvodství, Moravskoslezského kraje a Žilinského
samosprávného kraje, tedy na území o celkové
rozloze 34 069 km 2, žije více než 7,85 mil. obyvatel.
Maršálek Opolského vojvodství Józef Sebesta
říká: »Opolské vojvodství je dynamicky se rozvíjejícím
regionem, a to jak v sociální, tak hospodářské
oblasti. Seriózním
partnerem pro tyto
proměny vojvodství je
místní vláda. Pokud jde
o využívání finančních
zdrojů Evropské unie,
soustřeďujeme se v něm
na další zvyšování úrovně
průmyslu a na regionální inovační systémy, což je
zcela v souladu s naší rozvojovou strategií. Samozřejmě podporujeme i vzdělávání, kulturu i rozvoj
obnovitelných zdrojů a jejich využívání. Pro všechny
tyto aktivity chceme získat i partnery ať už přímo
v Opolském vojvodství nebo za jeho hranicemi.
Jsem přesvědčen o tom, že priority, které jsme si
v Opolském vojvodství zvolili, přesahují jeho rámec
a za prvořadé je pro sebe považují i naši přátelé
v České republice a na Slovensku. Zapojení Opolského a Slezského vojvodství spolu s Moravskoslezským
krajem a Žilinským samosprávným krajem do činnosti
ESÚS TRITIA významně pomůže koordinaci řešení
společných problémů a ke zlepšení kvality života obyvatel, kteří na území ESÚS žijí.«
Předseda Žilinského samosprávného kraje
Juraj Blanár rovněž poukazuje na to, že prakticky
od vzniku regionální samosprávy na Slovensku před
deseti lety Žilinský samosprávný kraj začal rozvíjet
červen 2012
cílevědomou spolupráci se
svými sousedy. »Neustále ji
posilovaly mnohé už uskutečněné bilaterální projekty
přeshraniční spolupráce
podpořené z Evropského fondu regionálního
rozvoje,« konstatuje Juraj
Blanár. »Spolupráce s našimi
českými a polskými sousedy
přinesla našim obyvatelům mnoho užitečného. Ať už
v podobě zrekonstruovaných silnic, podporře inovací,
společném rozvíjení tradicí a zvyků, nebo v rozvoji
cestovního ruchu. Samozřejmě že chceme toto partnerství v budoucnu ještě více zefektivnit a postavit
je na pevné základy. Orgány samospráv všech čtyř
regionů už vyjádřiyl souhlas s jejich vstupem do ESÚS
a momentálně už jen čekáme na jeho registraci.
Podle Juraje Blanára jsou pro ESÚS TRITIA nosné
čtyři oblasti – doprava a dopravní infrastruktura,
hospodářská spolupráce, podpora cestovního ruchu
a ochrana životního prostředí. »Nyní už máme
připravené společné projektové záměry pro všechny
tyto oblasti, skutečnými projekty se však stanou
až po založení ESÚS a zveřejnění příslušných výzev
na jejich předkládání. Věříme, že dominantním zdrojem pro financování společných projektů bude Evropský fond regionálního rozvoje, zejména programy
přeshraniční spolupráce. V návrhu nového nařízení
EP a Rady o evropské územní spolupráci Evropská
komise vytvořila velký prostor pro spolupráci a vzájemné propojení evropských seskupení pro územní
spolupráci, na což navrhuje vyčlenit 700 mil. eur. Zde
vidíme velkou příležitost pro sdílení zkušeností a pro
transfér nejlepší praxe s našimi evropskými partnery,«
dodává Juraj Blanár.
Podobně hovoří hejtman
Moravskoslezského kraje
Jaroslav Palas.Podle jeho
slov Partnerství v rámci
ESÚS TRITIA znamená
pro Moravskoslezský kraj
možnost podpořit rozvoj
svého území a aktérů, kteří
v něm působí. »ESÚS je
tvořen především s cílem
zajistit lepší a efektivnější identifikaci potřeb téměř
8 milionů lidí žijících na území podél česko-polskoslovenské hranice a pomoci a usnadnit čerpání
finančních prostředků plynoucích z EU. »Aktuálně
jsou zpracovávány příhraniční strategie, které
podpoří fungování ESÚS. V rámci jejich tvorby
byly identifikovány aktivity a projekty, které budou
seskupením realizovány či koordinovány. Půjde
především o projekty sloužící k podpoře rozvoje
spolupráce místních aktérů, rozvoje infrastruktury či
například k tvorbě společných produktů cestovního
ruchu. Předpokládáme že s realizací těchto projektů
začneme až v novém programovacím období EU
po roce 2014, kdy už bude ESÚS TRITIA registrován
a bude mít plně funkční strukturu. Momentálně je
s partnerskými regiony diskutována možnost přípravy
dalších společných projektů, které by byly uskutečněny ještě v rámci současného programovacího období,
nicméně by nešlo o projekty ESÚS, ale jeho zakládajících členů,« vysvětluje Jaroslav Palas. Jak dodává,
primárně má být ESÚS TRITIA zaměřen na čerpání finančních prostředků z evropských fondů – především
tedy programů přeshraniční spolupráce – za účelem
realizace svých aktivit. ESÚS však bude disponovat
také vlastním rozpočtem, ze kterého bude moci
kofinancovat či plně financovat menší projekty.
9
Ekonomika
má cenu vody ve »Lhotě« hlídat »Praha«?
P
ředstavitelé Generálního ředitelství
Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio) podmiňují získání evropských dotací pro české vodárenství v novém programovém období Evropské unie
2014–2020 zřízením nezávislé regulační instituce, na niž by územní samosprávy přesunuly své kompetence v oblasti kontroly
cen vody. Ministerstvo životního prostředí
(MŽP) vidí jako řešení převést kompetence
v oblasti kontroly cen vody z municipalit
na Energetický regulační úřad. Zatím však
chce s Evropskou komisí, resp. s představiteli DG Regio o tomto jeho požadavku vyjednávat.
Informace o požadavku Bruselu zazněla na dvoudenní konferenci VODA FÓRUM 2012 koncem května v Praze a ihned
na místě se dočkala negativních ohlasů.
»Navrhovaná forma regulace nemá v ČR ani
v zahraničí obdobu. Např. Český telekomunikační úřad či Energetický regulační úřad
prověřují řádově nižší počet společností.
A přitom reálným výsledkem jejich působení jsou jedny z nejvyšších cen telekomunikačních služeb v Evropě a ceny energie
srovnatelné s Německem,« upozornil předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací
ČR (SOVAK) František Barák. Spolu s dalšími účastníky konference připomněl, že zásadním problémem navrhovaného řešení je
rovněž fakt, že regulační instituce by měla
převzít stávající kompetence měst a obcí,
a významně tak omezit jejich možnost rozhodování nejen o výši, ale i o struktuře cen
vodného a stočného.
V současné době regulace vodárenství
spadá do kompetence tří ministerstev –
zemědělství, životního prostředí a financí.
Regulace cen vody patří do kompetence
Ministerstva financí, které ve svém věstníku
stanovuje způsob kalkulace cen vodného
a stočného a definuje oprávněné náklady
i přiměřený zisk, které se do ceny vody mo-
Fakta ke zvážení
n V Česku nyní působí více než 5300 vlastníků vodárenské infrastruktury a 2222 jejích provozovatelů.
n Nová regulační instituce by musela ve všech
těchto případech rok co rok složitě prověřovat mj.
i kalkulace vodného a stočného.
hou započítat. V tomto roce platí aktualizovaná verze, reflektující např. i řadu připomínek právě ze strany Evropské komise.
EU navíc ve vodohospodářském oboru
zatím nemá žádný standard. Analýzy ve
většině případů vycházejí z dosavadních
zkušeností, třeba z Velké Británie, kde je
regulace uplatňována na pouhých třech
desítkách subjektů. Ve Velké Británii totiž
již dříve došlo k plnému převodu vodohospodářského majetku do soukromého vlastnictví, zatímco v Česku až na výjimky tento
majetek zůstává v rukou měst a obcí. /sk/
Rozpočtové určení daní míří do Sněmovny
P
ředposlední květnovou středu vláda schválila a Poslanecké sněmovně
postoupila návrh zákona, kterým se
mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (RUD). Jak k tomu uvedlo
Ministerstvo financí, které bylo předkladatelem návrhu, »v souladu s Programovým
prohlášením vlády jsou hlavními principy
návrhu posílení sdílených daní obcí a snížení disproporcí v příjmech na obyvatele
mezi obcemi«.
Návrhem se zvyšuje objem sdílených
daní obcí ze státního rozpočtu o 12 mld.
Kč (z toho 1,5 mld. Kč by představoval dosavadní příspěvek na školství poskytovaný
z kapitoly Všeobecné pokladní správy).
Nadále bude zachováno oddělení propočtu největších měst (Prahy, Plzně, Ostravy a Brna) prostřednictvím vlastních přepočítacích koeficientů. Pokles sdílených daní
u největších 4 měst v porovnání s objemem
sdílených daní vyplývajícím z platné konstrukce v úhrnu o 1,1 mld. Kč.
Váha kritéria celkové rozlohy katastrálních území obce se návrhem nemění (zůstává ve výši 3 %). Dochází však k významné změně, pokud jde o rozsah, v jakém je
katastrální území obce promítnuto do propočtu. Výměru, která je zohledněna v propočtu, návrh omezuje maximálně na 3 ha
na obyvatele. Důvodem pro toto opatření
je dlouhodobá kritika existujících neopod-
statněných extrémů v daňových příjmech
některých obcí, které získávají vlivem značné výměry katastrálních území.
Na základě zadání Programového prohlášení byla předkladatelem zkoumána
také vhodnost kritérií uplatněných při přerozdělení sdílených daní. Návrh obsahuje
zvýšení váhy kritéria (prostého) počtu obyvatel na 10 % (dnes 3 %), nově se navrhuje
zapojení kritéria počtu žáků ZŠ a dětí MŠ
s váhou 7 %. Hodnota výnosu na obyvatele,
zjištěná jako průměr výnosů za jednotlivé
obce v rámci sledovaných velikostních kategorií, bude na úrovni 9 tis. Kč nebo vyšší.
Nová právní úprava by měla vstoupit
/st/
v účinnost k 1. 1. 2013.
Přerozdělení sdílených daní mezi obce při platné a navrhované právní úpravě (novela zákona o RUD)
Počet obyvatel
od
1
101
201
501
1001
2001
5001
10 001
20 001
50 001
100 001
do
100
200
500
1000
2000
5000
10 000
20 000
50 000
100 000
150 000
Praha
Plzeň
Ostrava
Brno
Celkem ČR
Počet obcí
Počet obyv.
k 1. 1. 2011
481
1052
1964
1355
725
397
140
69
41
16
2
1
1
1
1
6246
34 084
157 414
643 755
952 916
1 014 959
1 213 378
960 042
967742
1 180 147
1 103 259
202 098
1 257 158
168 808
303 609
371 371
10 530 740
Současný systém RUD
Výnos ze sdílených daní
Výnos
(tis. Kč)
na obyv.
(tis. Kč)
310 078
9,1
1 253 203
8,0
4 752 478
7,4
6 793 951
7,1
7 071 417
7,0
8 261591
6,8
6 881 288
7,2
7 518 080
7,8
9 760 617
8,3
10 438 657
9,5
1 981 666
9,8
37 312 200
29,7
3 034 825
18,0
5 456 756
18,0
6 673 19
18,0
117 500 000
Výnos ze sdílených
daní (tis. kč)
308 071
1 416 699
5 805 968
8 750 284
9 386 778
11 195 517
8 869 828
8 866 847
10 828 763
10 702 392
1 991 942
36 662 144
2 945 165
5 299 201
6 470 403
129 500 000
Vládní návrh
Výnos na obyv.
(tis. Kč)
9,0
9,0
9,0
9,2
9,2
9,2
9,2
9,2
9,2
9,7
9,9
29,2
17,4
17,5
17,4
Počet obcí,
jež návrhem
tratí
178
113
68
17
1
1
0
0
0
0
0
1
1
1
1
382
ZDROJ: MF ČR
10
červen 2012
Ekonomika
ušetřit na provozu vozidel
neznamená přestat jezdit
Hlavní stránka aplikace Car Terminal
FOTO: ARCHIV
hou oprávněné osoby dále využívat. V reálném čase jsou tak k dispozici nejrůznější
informace o každém vozidle i celém vozovém parku, čtyři různě podrobné knihy jízd
a 75 různých výkazů a hlášení, vytvořených
na základě požadavků zákazníků. Poskytují
detailní přehled o využití, provozu a vytížení vozidel z nejrůznějších úhlů pohledu.
Dispečer je ihned informován i o nenadálých událostech, např. náhlém úbytku paliva. Vybrané výkazy lze automaticky zasílat
zvoleným pracovníkům. Součástí služby
jsou i po minutách aktualizované dopravní
informace, včetně údajů o uzavírkách, zobrazené v mapových podkladech a získané
vyhodnocením údajů o pohybu vozidel.
n Aplikace Car Control umožňuje vykonávat dispečerské činnosti prostřednictvím
chytrých telefonů či tabletů s operačním
systémem Android. Dispečer nebo vedoucí
pracovník si může kdykoli a kdekoli zobrazit v mapě informace o poloze, trase a rychlosti vozidel, řidičích, ujetých kilometrech
či způsobu jízdy. K dispozici jsou i aktuální
dopravní informace zobrazené v mapovém
podkladu. Připravuje se už i varianta aplikace pro iPhone a plánuje se také verze pro
Windows 7.
n Aplikace Car Terminal je dostupná pro
zařízení se systémem Android. Vytváří in-
Dispečerské okno portálu s dopravními informacemi
červen 2012
teraktivní komunikační kanál mezi dispečerem a řidičem. Jejím prostřednictvím se
řidiči zobrazuje plán pracovního dne, který
mu dispečer přes portál předepsal. Řidič
může plnění úkolů vykazovat a dokonce
i krátkými poznámkami komentovat, zatímco dispečer na portálu sleduje průběh
plnění. Aplikace dává řidiči i možnost komunikovat s dispečerem pomocí chatu či
zobrazit dopravní informace včetně aktuální situace v nejbližším okolí vozidla. Součástí aplikace je i SOS tlačítko pro zaslání
výstrahy na zvolené telefonní číslo a do dispečerského portálu.
Rozsáhlá škála služeb, funkcí, výkazů,
hlášení a statistik spolu s moderními aplikacemi pro chytré telefony představuje
exaktní nástroje pro monitoring, správu
i proaktivní řízení vozového parku. Car
Control umožňuje nejen efektivně plánovat provoz a logistiku, ale také v co nejvyšší
míře minimalizovat ztráty, ať už záměrné či
z nedbalosti. Uživatelé uvádějí, že díky této
službě dlouhodobě dosáhli až 20 % celkových úspor na provoz autoparku.
Demoverzi lze vyzkoušet na www.o2carcontrol.cz, aplikace Car Control a Car Terminal jsou ke stažení zdarma na Android
n
obchodu Google Play.
jiří jiRoušEk
expert zákaznických řešení v oblasti dopravy
Telefónica Czech Republic
11
MO001292-1
L
ze tak například monitorovat otevření
dveří automobilu, teplotu ve vozidle či
jeho nákladovém prostoru, spotřebu
paliva, provoz majáků, chod motoru nebo
činnost nástrojů u pracovních strojů. Aplikace pro chytré mobilní telefony a tablety
usnadňují i správu a dohled nad vozidly.
O2 Car Control nabízí tři úrovně portálových řešení: Basic, Standard, Premium
a tři typy jednotek, jež se montují do vozidel: základní, rozšířenou a speciální, které lze kombinovat s různými tarify podle
požadavků zákazníka. Základní jednotka
nemá možnost připojení doplňkových čidel
a poskytuje jen základní údaje pro monitoring polohy vozidla a vytváření jednoduchých výkazů. Rozšířená jednotka (využívá ji na 70 % uživatelů) umožňuje připojit
doplňkové snímače pro sledování dalších
hodnot. Poskytuje přesnější vyhodnocení
provozu vozidla i chování řidiče. Speciální
jednotka disponuje navíc rozhraním pro
připojení k palubní řídicí jednotce vozidla.
Jejím prostřednictvím lze předávat a sledovat i informace ze sběrnice CAN nebo FMS
či údaje z digitálního tachografu.
n Portál Car Control. Údaje o poloze
a veškerá ostatní data z jednotek jsou bezpečně ukládány na servery O2 Car Control
a prostřednictvím webového portálu je mo-
FOTO: ARCHIV
Prostřednictvím služby O2 Car Control dnes provozovatelé
úspěšně spravují již bezmála 43 tisíc svých vozidel. K službám
monitorování jejich pohybu a vytváření knih jízd nabízí O2
Car Control i množství doplňkových služeb, široký reporting
a řadu užitečných funkcí, které umožňují výrazně snížit celkové náklady na provoz vozového parku.
Ekonomika
Státní závěrečný účet vypovídá
i o loňském hospodaření obcí
Stejně jako každý rok i letos předložila vláda v zákonem stanoveném termínu (tj. do 30. dubna) Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR návrh státního závěrečného učtu za předchozí rok, tedy údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření
v roce 2011.
j
akou vazbu má tento dokument k problematice vývoje rozpočtů obcí, když
se navíc zabývá komentováním výsledků již uplynulého rozpočtového období
především ve státní sféře?
Vyhodnocení výsledků rozpočtového
hospodaření každé obce samozřejmě spadá do výhradní pravomoci jejího voleného
zastupitelstva. I přes tuto okolnost Ministerstvo financí do přílohy státního závěrečného účtu zpracovává souhrnné údaje
o hospodaření obcí a dalších subjektů veřejných rozpočtů. Je faktem, že dále uvedené souhrnné informace o rozpočtovém
hospodaření obcí v roce 2011, vyplývající
z předloženého státního závěrečného účtu,
objektivizují řadu prezentovaných, často
výrazně odlišných názorů na jeho vývoj.
nižší (například v roce 2010 šlo o 15,1 mld.
Kč) a dosáhly pouze přibližně 8,8 mld. Kč.
Přes uvedený celkový pokles vlastních příjmů se jejich podíl na celkových příjmech
obcí paradoxně zvýšil a dosáhl 65,8 %.
Příjmy obcí: Rok od Roku
výRazné RozdíLy
Výsledky hospodaření obcí byly loni ovlivněny především nižším plněním daňových
příjmů i realizací úsporných opatření zapracovaných ve státním rozpočtu na rok
2011. Tato opatření vedla ke snížení celkových transferů, do nichž se však promítlo
i zpomalení čerpání transferů z regionálních rad regionů soudržnosti. Tak nejenže
došlo k nižšímu plnění příjmů obcí proti
předpokladům schválených rozpočtů, ale
současně klesl i celkový objem příjmů obcí
proti skutečnosti předchozího roku.
Rozkolísanost příjmů obcí v posledních
letech činí značné potíže při sestavování reálných rozpočtů obcí. V roce 2009 se příjmy
obcí meziročně snížily o 8,0 mld. Kč, naopak v roce 2010 meziročně stouply o 23,2
mld. Kč. Ovšem v roce 2011 už opět klesly,
a to o 14 mld. Kč (při celkových příjmech
274,1 mld. Kč).
Vlastní příjmy obcí – tedy příjmy, jejichž
užití je plně v jejich pravomoci, v uplynulém roce dosáhly 180,3 mld. Kč, meziročně byly nižší o 3,4 mld. Kč, přičemž objem
předpokládaný rozpočty činil jen 91,7 %.
Nárůst byl vykázán pouze v části nedaňových příjmů (o 1,6 mld. Kč při objemu 29,5
mld. Kč). Meziroční pokles u nejdůležitější
položky příjmů obcí, kterou jsou daňové
příjmy, nebyl nakonec oproti některým katastrofickým prognózám až tak velký (zhruba minus 1 mld. Kč při objemu 141,9 mld.
Kč). Významný pokles byl zaznamenán rovněž u vlastních kapitálových příjmů, které
ve srovnání s předchozími roky byly výrazně
daňové výnoSy StáLE zůStávají
Pod úRovní Roku 2008
Skutečný vývoj daňových příjmů obcí se
výrazně odchýlil od rozpočtových předpokladů (152,1 mld. Kč), které byly naplněny
jen na 93,1 %. Připomeňme, že daňové výnosy jsou nepřetržitě výrazně pod úrovní
daňových výnosů docílených v roce 2008,
kdy dosáhly 154,4 mld. Kč.
Podíváme-li se na strukturu daní sdílených obcemi s vyššími územními samosprávnými celky a státním rozpočtem
v souladu se zákonem o rozpočtovém určení daní, tak meziročně vzrostly výnosy jen
z podílu na dani z přidané hodnoty (DPH).
Jejich objem dosáhl 58,8 mld. Kč, tedy o 1,2
mld. Kč více než v předchozím roce (plnění
předpokladů rozpočtu však činilo 97,3 %).
Významný propad je zaznamenán u daně
z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. Výnos činil 2,7 mld. Kč
(plnění rozpočtu 59,6 %), o rok dříve to bylo
4,8 mld. Kč. V tomto světle se výrazně ukazuje, že volání po rozsáhlejší aplikaci této
daně, zejména jako tzv. motivační složky
daňových příjmů obcí vázaných na danou
lokalitu, není zcela domyšlené – a především u menších obcí by to mohlo způsobit
jen velmi obtížně řešitelné výkyvy.
Celkem stabilní vývoj se dosahuje jen
v oblasti daňových příjmů, které tvoří daně
a poplatky z vybraných činností a služeb.
V souhrnu činily 11,9 mld. Kč, což je proti předchozímu roku o 0,2 mld. Kč více
(plnění rozpočtu 87,8 %). Největší objem
zde tvoří poplatky za komunální odpad
(3,5 mld. Kč), které se vybírají podle záko-
12
Přes problémy ve finančním hospodaření obcí
v roce 2011 se zadluženost
územních samosprávných
celků nejenže neprohloubila, ale dokonce klesla.
na č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích),
a poplatky za uložení odpadů (1,7 mld.
Kč). Tolik diskutované poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj dosáhly 1,3
mld. Kč (meziroční nárůst o 0,4 mld. Kč).
Trvalý pokles vykazují příjmy ze správních
poplatků, ty dosáhly 2,5 mld. Kč (v roce
2008 šlo o 3,8 mld. Kč).
Specifická situace nastala u daně z nemovitosti. Vybraná suma 8,6 mld. Kč představovala meziroční pokles o 0,1 mld. Kč,
přičemž v roce 2010 byl u této daně zaznamenán největší růst (o 37 %).
V příjmech obcí se výrazně projevil pokles transferů ze státního rozpočtu a dalších součástí veřejných rozpočtů (s výjimkou transferů od krajů) o 10,7 mld. Kč
na objem 93,8 mld. Kč celkem. Přesto tyto
transfery činily 34,2 % celkových příjmů
obcí. V celkovém objemu 66,5 mld. Kč poskytnutých ze státního rozpočtu se výrazně
projevila přijatá úsporná opatření, která
spočívala ve snížení příspěvku na výkon
státní správy a okolnosti, že prostředky poskytované obcím v rámci tzv. souhrnného
finančního vztahu nebyly oproti předchozím obdobím valorizovány. Plošné krácení
příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti (o zhruba 1,8 mld. Kč) pak
bylo v návaznosti na provedenou analýzu
dopadů vybraným obcím částečně jednorázově kompenzováno.
změn doznaLa Rovněž výdajová
čáSt municiPáLních RozPočtů
Pokles celkových příjmů obcí se odrazil
na výdajové straně jejich rozpočtů. Zastupitelstva na to reagovala úspornými opatřeními, případně přesunula některé výdaje
do dalších let (investiční akce). Celkové
výdaje obcí dosáhly 275,0 mld. Kč při meziročním poklesu o 16,5 mld. Kč. Oproti rozpočtovým předpokladům (113,8 mld. Kč)
kapitálové výdaje nakonec činily jen 80,3
mld. Kč (meziroční pokles o 11,9 mld. Kč).
Zde se ovšem výrazně projevily problémy
v čerpání prostředků z fondů EU, vyplývající i z pozastavení finančního krytí realizace projektů u některých regionálních rad
regionů soudržnosti.
Přes popsané problémy ve finančním
hospodaření obcí v roce 2011 se jejich zadluženost nejenže výrazněji neprohloubila,
ale dokonce snížila (z 83,3 mld. Kč na 82,4
mld. Kč). Je však nutné přitom zohlednit
pokles zadluženosti čtyř největších statutárních měst, jejichž podíl na celkové zadluženosti obcí činí 46,6 %, zatímco celková
zadluženost ostatních obcí mírně vzrostla,
n
a to z 43,2 na 44 mld. Kč.
EduaRd komáREk
autor je bývalý dlouholetý ředitel odboru
financování územních rozpočtů MF ČR
červen 2012
Ekonomika
měřitelné cíle? ale i v centru!
Řešíme rozpočtový proces, finanční kontrolu, ale přesto veřejné finance směřují k bankrotu a některé státy i města ho již
prožívají. Proč? Jeden z důvodů předkládám.
b
ývají chvíle, kdy mám radost. Kdysi
jsem s kolegyněmi a kolegy na Úřadu vlády a Ministerstvu financí ČR
zasel do státní správy pomyslná semínka
takových nástrojů řízení a hodnocení kvality efektivity, jako je CAF (Common Assessment Framework), ISO (International
Standard Organisation) nebo BSC (Balance
Scorecard). Uskutečnili jsme projekty standardizace hodnocení dopadu RIA a připravovali standardy pro profesionální výkon
státní správy a projekty ke zlepšení stavu
státních financí.
Jenže existují i momenty, kdy bych plakal. Například nedávno mně v jedné obci
povídali, že je Ministerstvo vnitra vyzvalo
k vysvětlení, jak je možné, že jim dodavatel
dodal produkt, který je shodný s jeho produktem v jiné obci. Ano, i takové dotazy klade ministerstvo, jež by raději mělo pracovat
na zavádění standardizace veřejné správy!
Kdyby třeba společnost Škoda Auto dodala
dvě octavie do dvou obcí, ministerstvo by
patrně nejspíše chtělo nechat automobilku
zavřít... Přitom pro dodavatele typu Škody
Auto je běžné, že vysoký standard produktu
je dán a odchylka od něho je tzv. neshodou
(terminologie ISO).
PLýtvání, ktERé zaSahujE i obcE
Velice mne mrzí, že se na obce kladou vysoké požadavky, avšak samotné ministerstvo
nemá standardy prakticky žádné či slabé.
Není tam ani aplikován CAF ani ISO, zaměstnanci nemusejí skládat žádné zkoušky
odborné způsobilosti a jejich vzdělávání je
takříkajíc v rukou božích.
Plýtvání na ministerstvech se však dotýká
i obcí. Vezměme si příklad z praxe: Obci je
přidělena dotace 1 mil. Kč. Ministerstvo vyšle kontrolní skupinu, aby zjistila, jak obec
s dotací naložila. Konkrétně tak na kontrolu
přijedou tři lidé lidé (samozřejmě automo-
bilem), kteří na místě pracují dva dny a další dva dny pak sepisují zprávu. Náklady
na tuto operaci odhadem činí 0,13 mil. Kč
(práce 3 osob z ministerstva + 1 řidič x 4 dny
+ náklady na práci zaměstnanců obce + materiál, cestovní výdaje apod.). A to není projekt zdaleka ukončen a výdajů na byrokracii
časem ještě přibude. Efekt? Zpráva vhodná
na otop. Bude-li se dokument spalovat pozvolna, vydrží oheň i několik hodin.
kLíčový indikátoR výkonnoSti
Cestou ke zlepšení hospodaření je stanovení tzv. KPI (Key Performance Indicator, někdy též Key Success Indicator), tedy měřitelných osobních cílů, a nastavení finanční
motivace k lepší práci pro všechny zaměstnance veřejné správy.
Že to jde, je dokázáno. A nelze-li práce
některého zaměstnance změřit, pak je zbytečný. Faktem je, že kdybychom toto stanovili, přijdeme o přibližně 60 % zaměstnanců
ústředních správních úřadů.
Stanovení Key Performance
Indicatoru (KPI)
když měStu chybějí cíLE,
StRatEgiE a motivacE Lidí...
Provádíme-li racionalizaci úřadů, společností a organizací ve veřejné správě, jako
nejúčinější se nejeví personální a procesní
audit, jak by se snad mnozí domnívali. Nejefektivnější je nastavení systému motivací
a indikátorů úspěchu a práce s lidmi. Někteří zaměstnanci pak sami odejdou, jiným
bude naopak výkon svědčit a vydělají si.
Nejde o množství práce, ale i o kvalitu. Hodnocení lidí není jen o výsledcích, nýbrž také
o tom, jak jich zaměstnanec dosáhl. Dvě
roviny hodnocení umožňují ošetřit specifika veřejné správy. Chystaná novela zákona
o úřednících počítá se změnou nastavení
systému a velká část platu bude přímo závislá na hodnocení zaměstnanců.
Pokud by byly nastaveny KPI, těžko by
uvedená kontrolní skupina obstála. Není
to sice »jen o penězích«, ale je to »hlavně
o penězích«. Efektivita se měří ve vazbě
na výsledek. A neodpovídá-li výsledek vynaloženým prostředkům, dochází k plýtvání či zmařeným příležitostem. Možnosti
ochrany a zlepšení financí obcí i celé veřejné správy spočívají v nastavení motivací,
cílů a strategií. Město bez cílů a motivace
lidí je slabé a politici méně úspěšní. To vidím ve své praxi.
Nelze-li KPI stanovit, potom organizace
nemá cíle! Což je příznačné pro nemalou
část ústřední státní správy, leč i pro mnohé
samosprávy, státní správu v přeneseném
výkonu nevyjímám. Chce-li někdo zlepšit
hospodaření města, měl by se věnovat hlavně systému motivace lidí. Zapojit zaměstnance do podílu na úspěchu a dát si práci
s měřitelnými cíli a systémem hodnocení.
Měli jsme případ, kdy úspěšná aplikace
know-how KPI vedla v technických služebách města k samovolné obměně čtvrtiny
zaměstnanců, rentabilitě firmy, zvýšení obratu a získání nových klientů. Zaměstnanci
n
si zároveň mnohem více vydělali.
Luděk tESař
www.cityfinance.cz
PRAHA
Karoliny Světlé 25, 110 00 Praha 1
tel.: +420 222 866 555, fax: +420 222 866 546
BRNO
Jakubská 121/1, 602 00 Brno 2
tel.: +420 542 210 351, fax: +420 542 212 518
OSTRAVA
Bukovanského 30, 710 00 Ostrava
tel.: +420 596 629 503, fax: +420 596 629 508
email: [email protected]
www.mt-legal.com
červen 2012
13
MO001290-1
Ekonomika
úsporami za elektřinu si uhradí
rekonstrukci veřejného osvětlení
Obec Libořice na Lounsku prošla během tří měsíců zásadní
změnou. Provedla rekonstrukci veřejného osvětlení, díky níž
dokázala snížit roční náklady na elektrickou energii o více než
130 tisíc korun.
o
patření motivované primárně rostoucími cenami energií má také
další významný důsledek, a tím
je snížení negativních dopadů na životní
prostředí. Výhodou projektu je možnost
uhradit významnou část dluhové služby
vyplývající z úvěru od Komerční banky
z prostředků, které obec ušetří na provozních nákladech nového osvětlení.
Nároky na elektrickou energii s rozvojem
společnosti výrazně rostou. Vyspělé státy
proto podporují projekty, které přinášejí
v této oblasti smysluplné úspory. Prostředky vkládají nejen do výzkumu a vývoje nových technologií, nýbrž také do modernizací zařízení, které umožňují výrazně snížit
množství spotřebovávané energie, a přispívají tak k ochraně životního prostředí.
Municipality dosahují energetických úspor
především u provozu obecních budov –
prostřednictvím zateplení, výměnou oken
či úspornou regulací tepla pro hospodárné
vytápění.
14
110 SvítidEL PRo LibořicE
I tak malá obec, jako jsou Libořice u Žatce
s 356 obyvateli, může na podobný projekt
dosáhnout. Ještě nedávno tamní radnice
platila za spotřebovanou energii veřejného
osvětlení 167 tisíc Kč ročně. »Když přišli odborníci na LED technologie s návrhem, jak
obci výrazně ušetřit výdaje za energii, nebránili jsme se a jejich nabídku si vyslechli,«
uvedla starostka Eva Vrábíková. Postupně
se tak v Libořicích začali možností úspor
za provoz veřejného osvětlení podrobněji
zabývat.
Obec na daný projekt plánovala vynaložit
prostředky v maximální výši do 1 mil. Kč.
Pomocí veřejných zakázek malého rozsahu
následně obec vybrala vhodného projektanta, dodavatele i banku.
FOTO: eVA VRáBíKOVá
tREndEm jE PřEchod
k modERním LEd tEchnoLogiím
Novým trendem v této oblasti je realizace rekonstrukce veřejného osvětlení. LED
technologie patří mezi moderní zdroje světla, jejichž výhodou je velmi dlouhá doba
životnosti, výrazná mechanická odolnost
a především jejich účinnost. LED světelný
zdroj dosáhne 12krát vyšší účinnosti než
běžná žárovka, jinými slovy 12krát nižší
spotřeby. LED technologie je navíc bezpečná díky nízké povrchové teplotě světelného
zdroje a veřejné osvětlení složené z LED
technologií je téměř bezúdržbové.
Návratnost projektů se samozřejmě liší
podle řady vstupních faktorů. I proto doporučuje Komerční banka, která se touto
problematikou intenzivně zabývá, nechat
si před samotnou realizací zpracovat odborný projekt od renomované odborné
společnosti. Energetický projekt by měl
obsahovat informace o tom, kolik peněz se
v dlouhodobém časovém horizontu ušetří,
jaké budou budoucí náklady na energie,
která technologie zaručí požadované úspory energie či jaké budou environmentální
přínosy navržených opatření.
Právě díky úsporám plynoucím z realizovaného projektu lze projekt financovat
z cizích zdrojů, aniž by splátky výrazně zatížily obecní rozpočty. Vezmeme-li v potaz
možnost získání dotačních prostředků, nenese s sebou mnohdy realizace energeticky úsporných projektů nároky na zapojení
prostředků z rozpočtu obce.
Ještě než se se obec pustila
do rekonstrukce veřejného
osvětlení, činily její roční
náklady na spotřebovanou
energii 0,167 mil. Kč. Nyní
je to pouze 35 tisíc korun
za rok.
V Libořicích na Lounsku si díky spolupráci
s Komerční bankou zrekonstruovali veřejné osvětlení při využití LED technologie.
Odborný projekt vyhodnotil stávající
stav energetického hospodářství a navrhl
energeticky a finančně výhodná opatření na veřejné osvětlení v obci. Předmětem
zpracované projektové dokumentace byla
výměna původního osvětlení za LED technologie pro celkem 110 svítidel. Při následném výběru dodavatele zakázky brala obec
v úvahu mimo ceny i zkušenosti firmy tak,
aby byl zajištěn hladký průběh rekonstrukce a následující funkčnost realizovaných
opatření.
Dodavatel s nejlepší cenovou nabídkou
na realizaci projektu disponoval letitými zkušenostmi a rekonstrukci veřejného
osvětlení provedl za pouhé tři týdny. Života v obci se proto výměna osvětlení téměř
nedotkla.
Roční úSPoRa PřES 0,13 miL. kč
Úvěr na energeticky úsporný projekt bývá
nejčastěji hrazen z úspor za spotřebovanou energii, případně z dotace. Protože
však v danou chvíli nebyl k dispozici žádný
dotační program, z něhož by bylo možné
získat peníze pro projekt, obec se rozhodla zapojit do splácení části dluhové služby
prostředky z rozpočtu obce.
Financování projektu zajistila pro Libořice Komerční banka. »K rozhodnutí zvolit
pro financování úvěru Komerční banku nás
vedly mimo jiné i profesionální poradenství
a zkušenosti s podobnými projekty,« dodává starostka obce Eva Vrábíková. Celkové
náklady na projekt byly vyčísleny na 902
tisíc Kč. Úvěr od Komerční banky pokryl
náklady na projekt v plné výši. Doba jeho
splácení pro obec činí 5 let. Ekonomické
stránce projektu navíc pomohla dotace
nákladových úroků úvěru, kterou zprostředkovala Komerční banka z programu
Municipal Infrastructure Facility od Evropské investiční banky, ve výši 1863 eur.
Od ukončení instalace LED technologie
do veřejného osvětlení uplynul již téměř
rok. Ještě než se obec pustila do rekonstrukce veřejného osvětlení, dosahovaly
její roční náklady na spotřebovanou energii 167 tisíc Kč. Nyní tyto náklady činí pouze 35 tisíc Kč za rok.
míří mEzi inovativní obcE
»Změnu vnímám velmi pozitivně nejen
já, ale i samotní obyvatelé Libořic. Zvláště
v době, kdy neustále slyšíme o zvyšování
cen energií. Díky úsporám plynoucím z provozu veřejného osvětlení a dotaci od Evropské investiční banky je obec schopna úvěr
od Komerční banky bez problémů splácet
z dosahovaných úspor. Jakmile bude půjčka zcela uhrazena, budeme moci z ročních
úspor uskutečnit další projekty, díky nimž
se bude naše obec řadit mezi inovativní
obce v České republice,« uzavírá starostka
/st/
Eva Vrábíková.
červen 2012
MO00
KB
Ekonomika
červen 2012
15
MO001253-7
KB PT municipality bily 210x297 moderniobec 02.indd 1
20.4.12 10:32
Ekonomika
nemovitostní restrukturalizace:
měla by zajímat i města
Jedním z doprovodných jevů ekonomické krize je také fakt,
že nabídka prázdných výrobních areálů dnes převládá nad
poptávkou. Týká se to i areálů v intravilánech měst a obcí. Lze
nějak čelit tomuto trendu, který neblaze ovlivňuje život řady
sídel? Možným receptem je nemovitostní restrukturalizace.
n
n Malým a středním podnikům v likvidních potížích navrhujete nemovitostní
restrukturalizaci. Co si pod tím máme
představit?
Jde o efektivní využití majetku společností, které jej dosud využívaly samy bez
možností plynoucích z případného pronájmu či alternativního využití v podobě
vyčlenění a následného prodeje. De facto
přicházíme s nabídkou dalšího peněžního
toku do společnosti, který ji bude schopen
alespoň zčásti stabilizovat.
n Nenabízelo by se však pro firmu v potížích jako přirozené řešení přirozeně provozní půjčka nebo zpětný leasing apod.?
Jednodušší by to bylo v případě, že by
společnost v daných prostorech chtěla zůstat natrvalo a tyto prostory by jí vyhovovaly
i logisticky. My však cílíme na starší průmyslové areály zejména v centrech měst, jejichž
Achillovou patou je právě obtížná logistika v rámci vlastní výroby. Provozní půjčka
nebo zpětný leasing tuto situaci neřeší stejně jako vysoké provozní náklady starších
areálů (spotřeba energie, komplikovaná logistika, ostraha apod.). Řešení zpětným leasingem či provozní půjčkou doporučujeme
pouze tam, kde prostory byly pro danou
společnost vybudovány »na klíč« s důrazem
na nízké provozní náklady a logistiku. Moderně lze hovořit o jednopodlažních objektech vyhovujících jak po stránce efektivity
vlastního provozu, tak po stránce hospo-
16
Jenže v případě areálů v centru center
měst si prozíravé radnice pečlivě hlídají,
kterým společnostem vlastník areálu nabízí prostory k pronájmu. Vždyť využití
těchto areálů třeba jako skladů by do centra přivedlo více vozidel, právě tak některé
druhy výroby. Mnozí obyvatelé ani nebývají příliš nadšeni budováním nových obřích nákupních středisek uvnitř města...
Z vlastní zkušenosti musím konstatovat, že radnice ve většině případů volbu
nových nájemců nijak neomezují, pokud
jsou splněny zákonné podmínky a územní
plán. Současně nelze opomenout fakt, že
jde o staré průmyslové/výrobní areály, se
kterými se v historické koncepci města počítalo a pro něž byla vytvořena i potřebná
infrastruktura. Začnou-li se areály využívat
na 80 až 90 procent své kapacity, pak jistě
lze předpokládat navýšení dopravy v dané
lokalitě. Ale nájemcem se přece také může
stát výrobní společnost s nerušící výrobou,
kam jednou týdně dorazí jediný kamion.
Staré továrny samozřejmě lákají i investory orientující se na supermarkety a jiná
nákupní střediska – pokud by se tak dělo
ve větší míře a trend vysidlování obchodních jednotek na periférie měst ustal, pak
bychom to mohli brát jako velkou výhodu, protože služby by si měly hledat cestu
ke koncovému zákazníkovi a ne naopak.
Na druhou stranu je dobré míti na paměti poměrně rozsáhlé investice do starších
areálů, pokud je cílem vybudování nových
jednotek (skladových, výrobních, obchodních, kancelářských). Největší položkou
zde budou demolice a nákup poměrně lukrativních pozemků v centrech měst. Radnice by měly věnovat zvýšenou pozornost
situaci větších průmyslových areálů, jejichž
výroba přestává být konkurenceschopnou
a hrozí propouštění zaměstnanců, což vyvolává negativní sociální dopad na celé
město – vždy totiž existuje varianta společné cesty města a investora, jen je zapotřebí
nemarnit čas na počátku.
n
FOTO: ARCHIV NAXOS
ový fenomém na českém realitním
trhu začíná rozvíjet investiční a realitní společnost NAXOS, a. s. Nemovitostní restrukturalizace má být novým
řešením zejména pro malé a středně velké
výrobní podniky, které jsou ohroženy insolvencí (reorganizace je podle insolvenčního
zákona určena zejména větším firmám, jejichž roční obrat činí minimálně 100 mil.
Kč nebo mají více než 100 zaměstnanců).
»O tyto podniky, které se dostanou do ekonomických potíží, se nikdo nestará. A spadnou-li následně do konkurzu a přestanou-li
fungovat, je už pozdě – pro firmu, pro její
zaměstnance i pro město,« tvrdí Ing. Jan
Sachr, projektový manažer společnosti NAXOS. »Jakmile totiž takový krachující, byť
třeba i poměrně malý podnik začne negativně ovlivňovat zaměstnanost – a vůbec
celý život ve městě, dominový efekt pak už
nikdo nezastaví.«
než skladově prodejní prostory diskontních
supermarketů. Jejich cenu v dnešní době
totiž determinuje pouze kvalita a délka uzavřeného nájemního vztahu. Areály na perifériích lze taktéž využít i pro jiné účely, ale
limitace je již poměrně větší – potenciální
investor může počítat s výnosem z nájemních vztahů, ale nelze již kalkulovat s výstavbou rezidence, retailu atp.
Jan Sachr se od počátku roku 2012 věnuje řízení pobočky společnosti NAXOS
v Ostravě s cílem dosáhnout majoritního
podílu na realitním trhu v Moravskoslezském kraji.
Jakmile krachující podnik
začne negativně ovlivňovat zaměstnanost – a vůbec celý život ve městě,
efekt padajícího domina
už nikdo nezastaví.
dárnosti, pokud jde o spotřebu médií, jako
je voda, vytápění, elektřina apod.
Proč je služba určena pro firmy v blízkosti center měst? Nejsou pro restrukturalizaci vhodnější podniky s areály mimo
centra s dobrou dopravní dostupností,
třeba poblíž dálnic?
Areály v centrech měst mají i odlišnou
formu využití od té současné – nemusí
sloužit pouze pro výrobu či skladování, ale
lze je po prodeji zčásti developovat a vystavět dříve velmi populární loftové byty, malé
obchodní prostory či nákupní středisko.
Po obrovském boomu výstavby obchodních
center na perifériích měst bude postupně
přicházet trend návratu do center měst,
kde je výstavba sice složitější než na zelené louce (například s ohledem na sousedské vztahy), ale následné ceny nemovitostí
v centrech měst jsou mnohem stabilnější
n
n Nepochybně však bude existovat rozdíl v atraktivitě podniku prodávaného
za chodu a podniku v konkurzu s umrtvenou činností?
Samozřejmě. Podnik za chodu generuje
určitý výnos, který je schopen zčásti vynaložit v podobě nájmu. Stejně tak daný podnik
areál udržuje, zajišťuje ostrahu a temperu-
červen 2012
FOTO: ARCHIV
Ekonomika
Na tomto místě v Jiříkově na Děčínsku stála dříve kovárna, která se ocitla v insolvenci a v roce 2010 prostřednictvím společnosti NAXOS
změnila majitele. Nový vlastník areál zboural a pozemky hodlá výhodně prodat, což mohl udělat již předchozí majitel. Levý snímek dokumentuje přípravu plochy pro fotovoltaickou elektrárnu, vpravo je zachyceno zbylé torzo kovárny.
je jej. Pokud je činnost umrtvena, dochází
k postupnému chátrání areálu a investor si
již tento stav vyhodnotí v podobě rapidního diskontu, neboť si živý provoz nedokáže představit. Působí-li v areálu živá firma,
v takovém případě je možné různé činnosti
pospojovat a využít logických synergií (rozmělnění nákladů na ostrahu, pronájem
prostor pro bistro/bufet apod.).
n Kdy je ten správný čas, aby se podniky
začaly zajímat o nemovitostní restrukturalizaci?
Prakticky by se o tuto službu měly zajímat
všechny podniky, jimž jejich prostory plně
nevyhovují a které vynakládají zbytečně
prostředky, jež se následně odrážejí v ceně
jejich výrobků, a stávají se tak méně konkurenceschopnými. Jednou z posledních
možností je stav, kdy se cash-flow společnosti stane záporným a je zapotřebí externích peněžních zdrojů (může to být v podobě inkasa nájemného – je ale důležité si
uvědomit, že vyhledání vhodného nájemce
může zabrat 3–6 měsíců až do podpisu nájemní smlouvy).
n Jaký je nyní vztah mezi nabídkou a poptávkou v oblasti průmyslových areálů?
Nabídka prázdných areálů dnes převládá
nad poptávkou, neboť mnoho společností
ukončilo svůj provoz a areál, v němž působily, byl nebo je jejich posledním aktivem,
kterého se nakonec snaží zbavit. Tento
krok však měl být tím prvním, díky němuž
by mohla být výroba udržena v jiných prostorech. Poptávka je dnes po kvalitních
nemovitostech či nemovitostech se stabilizovaným cash-flow, které skrývají i další
potenciál (development apod.).
Které parametry nyní nejvíce ovlivňují
hodnotu průmyslových objektů v intravilánu? A jak do jejich celkového ohodnocení promlouvá případná nutnost likvidace
ekologických škod?
Hlavními parametry jsou lokalita a okolní prostředí, neboť ty budou určovat další
možný vývoj nemovitosti. Ostatními faktory
jsou inženýrské sítě, hmota staveb, velikosti zpevněných ploch, případná památková
ochrana i kvalita staveb a jejich průběžná
údržba. Pokud jde o ekologické škody, tak
u areálů, pro které jsou naše služby pri-
n
červen 2012
márně určeny, nebývají velké, spíše takřka
neexistují. V centrech měst či v jejich blízkosti se totiž historicky neumisťoval těžký
průmysl. V rámci našich služeb samozřejmě zajišťujeme i ekologické audity, je-li to
nutné a pokud si potenciální investor tuto
analýzu vyžádá.
n V čem spočívají největší rizika při prodeji průmyslových provozů? Jsou to rizika
technická, právní, ekologická?
Tato rizika jsou stejná jako při prodeji
ostatních typů nemovitostí. Před samotnou realizací je proveden jak technický,
tak právní audit spočívající v základním
statickém posouzení nemovitostí a analýze
(právní i ekonomické) uzavřených odběratelsko-dodavatelských vztahů.
n Mění se během posledních let zájem
měst o tyto areály? Například, že by areál
chtělo převzít samotné město?
Setkali jsme se s případem, kdy město
zvažovalo vlastní investiční projekt v rámci staršího areálu v centru. Cílem byla budoucí výstavba nové rezidenční čtvrti, Toto
je totiž segment, jímž se kterákoliv radnice
může vydat, a projekty tohoto druhu by komunální politici měli být schopni před svými voliči téměř vždy obhájit, neboť zajišťují
rozvoj bytového fondu města pro občany.
Co je to nemovitostní
restrukturalizace
Nemovitostní restrukturalizace je v České republice
zatím vcelku ojedinělým řešením případné svízelné
situace zejména menších výrobních podniků ještě
předtím, než se ocitnou v insolvenci. Jde o efektivní
využití majetku firem, které jej dosud využívaly samy
bez možností plynoucích z možného pronájmu či
alternativního využití v podobě vyčlenění a následného prodeje. Nemovitostní restrukturalizace tak
de facto představuje nabídku dalšího peněžního
toku do firmy, který ji bude schopen alespoň zčásti
stabilizovat. Celý proces v první fázi spočívá v racionálním využití areálu, v němž ohrožená společnost vyrábí. Většinou jí totiž stačí pouze jeho část,
zatímco zbytek prostor může pronajmout. Ve druhé
fázi pak může společnost areál prodat, získat tak
finanční prostředky a přestěhovat své působiště
do nových, úsporných prostor.
ZDROJ: NAXOS, a. s.
(Na druhou stranu je možné městské byty
i následně zpeněžit, a zvýšit tak příjmovou
stránku rozpočtu města.) Ostatní záměry
jsou v rámci měst jen obtížně realizovatelné, nevznikají ani konsorcia s účastí měst,
která by nabývala takovéto areály. Z našeho pohledu by však taková konsorcia byla
možná: Ovšem za předpokladu, že by areál
patřil městu (či pozemky v areálu) a město
by je následně vložilo do společného podniku. Největší zájem o staré areály nastal
přibližně před pěti šesti lety, tedy ještě než
vypukla finanční krize. Tehdy byla cílem
demolice a výstavba obchodního centra,
což bylo při tehdejších cenách nájmů stále
velmi lukrativní záležitostí.
n
Jako příklad úspěšné nemovitostní
restrukturalizace uvádíte areál kovárny
v Jiříkově. Nový majitel jej nabyl prostřednictvím společnosti NAXOS, poté vyčistil,
komerčně zatraktivnil, takže nyní areál
prodává za třikrát vyšší cenu, než za kterou jej koupil. Ale že takto mohl samozřejmě postupovat už původní vlastník. Umí
však NAXOS vlastníkům podobných areálů také poradit, jak na jejich revitalizaci
případně získat dotace či jiné formy podpory z vnějších zdrojů, eventuálně pomoci
se zpracováním žádosti o dotaci?
Ano, toto je právě hlavní přidaná hodnota naší společnosti v celém procesu. Kromě
navýšení příjmů plynoucích z nájemného
a doporučení sestěhování výroby se zabýváme i efektivitou vynakládaných prostředků na média (topení, voda, elektřina apod.),
na ostrahu a další. Základním problémem
ovšem zůstává snaha majitele o udržení
výroby do poslední chvíle, přičemž ve finále pak již není cesty zpět a areál končí
v rukách insolvenčních správců. Hlavním
úkolem insolvenčních správců je uspokojit
věřitele, takže nemají časový prostor, aby
během dvou tří let areál zkvalitnili. Areál totiž přebírají s již ukončenou výrobou,
a tedy i bez hlavního a stěžejního nájemce. Většina z dotačních titulů je však dnes
už vyčerpána, a proto se spoléháme pouze
na vlastní úsudek a znalost trhu, na jehož
základě jsme schopni nastavit nejvhodnější
n
model mixu nájemců.
michaL fiaLka
ivan Ryšavý
17
Ekonomika
míří účetnictví ke svému
kolapsu? jak problémy řešit? /2
Složitost účetních předpisů někdy vede k tomu, že splnění jedné povinnosti může znamenat porušení jiné. Rizikům odvodů
z dotačních titulů a komplikovanosti předpisů se proto věnujeme v této druhé části shrnutí některých nejpalčivějších
problémů v účetnictví územních samosprávných celků (ÚSC).
o
d roku 2010 se situace obcí ve vztahu k účetní reformě neustále zhoršuje. Jak potvrzuje praxe, problémy
účetnictví ÚSC dané z centra nejasně nastavenými pravidly se však často neblaze
promítají i do hospodaření obcí.
n 1. Splnění podmínek dotačních titulů
může znamenat porušení účetních předpisů s možností vysokých pokut. V praxi
dochází často k chybnému určení dotačního titulu, ať již poskytovatelem, nebo chybně nastavenými formuláři pro zpracování
žádosti o dotace (např. benefil). Obce získávají investiční dotace na demolice domů,
odstranění náletů podél trati, výsadbu rostlin, ba i na kapaliny do rybníků na odstranění sinic apod., přičemž skutečně nejde
o vymyšlené příklady.
Dokonce jsme se setkali s investiční dotací
na záhon letniček. Odhlédneme-li od skutečnosti, že zeleň není z hlediska zákona
o účetnictví dlouhodobým majetkem, tak
bychom v tomto případě alespoň mohli
předpokládat zohlednění základního pravidla pro dlouhodobý majetek, tj. dobu použitelnosti delší než 1 rok. Dvouletky a trvalky
by již z hlediska uvažování poskytovatele
dotace byly pochopitelnější...
Často se chybuje ze strany poskytovatelů
i u výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, například projektů,
které podle účetních předpisů jsou také
investičním výdajem, přesto jsou na ně odděleně od staveb poskytovány dotace neinvestiční.
Připomeňme si proto alespoň stručně
několik pouček z účetní teorie. Investiční
dotace by totiž měla být dotací na pořízení
dlouhodobého majetku, který je nadefinován účetními předpisy. Je zřejmé, že evidovat majetek typu »demolice domu« v hodnotě 7 mil. Kč, »spáleniště větví« za 2 mil. Kč
nebo »kapalinu v rybníku« za 1,5 mil. není
možné. Nejenže bychom výrazně narušili
vypovídací schopnost výkazů o majetku
obce, ale zároveň bychom porušili účetní předpisy. Možné pokuty za nedodržení
účetních předpisů jsou rizikem především
pro obce, které evidují významný majetek,
obrovské, 3 % nebo 6 % hodnoty aktiv celkem. Již u menších měst se tak může řádově
jednat o desítky milionů korun. Na druhou
stranu při nedodržení dotačního titulu bývá
nařízena plná vratka dotace a penále.
Situace v dotačních titulech ve vazbě
na účetní předpisy je celkově velmi trist-
18
ní. U velké části projektů lze zjistit ze smluv
o poskytnutí dotace množství povinností,
které musí příjemce splnit, aby získal dotaci. Naproti tomu nelze ze smlouvy vyčíst,
jde-li o dotaci investiční či neinvestiční.
Někdy k tomu správnou informaci nepodají ani poskytovatelé dotací, takže obec zjistí
charakter dotačního titulu až podle položky
rozpočtové skladby (investiční dotace začínají 42xx) při příjmu vypořádané dotace.
Tedy v době, kdy na případné opravy účetních zápisů je už pozdě. Leckterý starosta si
pak v takovém případě užije několika měsíců strachu, zda tato skutečnost nebude mít
vliv na vrácení dotace. Nutno dodat, že většinou to bývají obavy zcela oprávněné.
V souvislosti s projekty EU se také často
požaduje doložení udržitelnosti projektu,
přičemž obce se přitom setkávají i se zcela nesplnitelnými požadavky poskytovatelů. Například mají doložit, na jakém majetkovém účtu evidují vyplacené mzdy.
Pro obce to znamená vysokou právní
nejistotu, hrozbu nemalých sankcí. Přesto
nikdo v centru není ochoten se tím řádně
zabývat. Poskytovatelé dotací jednají z pozice moci a odmítají nápravu stavu.
Proto by bylo třeba jasně (ze strany Ministerstva financí formou úprav vyhlášek
a metodik) stanovit pro všechny poskytovatele dotací, že se závazně musí řídit účetními předpisy ohledně dotačních titulů
tak, aby investiční transfer mohl být poskytnut jen na pořízení majetku, zatímco
ostatní transfery by musely být poskytovány jako transfery neinvestiční. Poskytovatel
neinvestičního transferu by tak potom už
nemohl z účetního hlediska naprosto paradoxně vyžadovat doložení evidence majetku pořízeného z neinvestičního transferu.
Odpovědnost za chybně stanovený dotační titul by měl nést poskytovatel dotace! Nadefinování účelu dotace, zda jde
o provozní náklad nebo o majetek dlouhodobý, případně o výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku, které také
vstupují do ceny investice, je poměrně odborná záležitost. Určitě lze předpokládat
vyšší účetní odbornost u poskytovatelů dotací než například u starostů menších obcí.
Přesto za chybně určený dotační titul činí
kontrolní orgány odpovědnými právě příjemce dotací.
n 2. Složitost účetních předpisů územních samosprávných celků. K celkové nepřehlednosti účetních předpisů nepřispíva-
jí jen jejich časté novelizace, ale také fakt, že
pro velmi rozdílné typy účetních jednotek
jsou předpisy souhrnné. Obce už více než
deset let usilují o to, aby pro územní samosprávné celky byly stanoveny směrné
účtové osnovy, existovala jasná obsahová
vymezení jejich účtů, ale aby rovněž bylo
zřetelně rozlišeno, které položky a paragrafy rozpočtové skladby jsou určeny pro
státní účetní jednotky a které pro územní
samosprávy. Nepřehlednost předpisů, které ustanovení se týká toho či onoho typu
účetní jednotky, se každou novelizací naopak významně zvětšuje.
Vydání prováděcích vyhlášek k zákonu
o účetnictví, zejména vyhlášky č. 410/2009
Sb., v níž jsou pohromadě řešeny organizační složky státu (OSS), příspěvkové
organizace (PO), územní samosprávné
celky, od začátku systému působilo právní
nejistotu vybraných účetních jednotek. Ty
totiž jen horko těžko odhadují, které ustanovení se týká účetní jednotky právě jejich
typu. Tím se předpisy stávají zmatečnými
a jejich aplikace v praxi je výrazně ztížena.
Vznikají pak i duplicitní a variantní řešení
postupů, kdy se zohledňují specifika určitých typů účetních jednotek, což jen zmatečnost a nepřehlednost zvyšuje. Jde o neefektivní správu, tímto způsobem se však
zvyšují i náklady na úpravy programů pro
zpracování účetnictví. Rozdělení účetních
předpisů na jednotlivé typy účetních jednotek již bylo několikrát ze strany Ministerstva financí přislíbeno, ale dosud k tomu
nedošlo.
Pro obce naprosto nepřehledným předpisem se stala rovněž vyhláška č. 323/2003
Sb. o rozpočtové skladbě, která je vydávána pro OSS a ÚSC zároveň a v jejíchž přílohách se například nedostatečně jasně rozlišuje, které paragrafy a položky se týkají
OSS, a které ÚSC.
Neadresnost ustanovení předpisů a časté
novelizace komplikují i kontroly hospodaření obcí. V praxi se setkáváme s uložením
sankcí za neplnění povinností, jež se však
kontrolovaných typů účetních jednotek vůbec netýkají, případně jsou uloženy sankce za neplnění povinností, které v určitém
znění předpisu k datu účetních případů
neplatily a byly stanoveny až novelou předpisu k pozdějšímu datu.
Složitost, neadresnost, nepřehlednost
povinností daných předpisy nejsou problémem jen v účetnictví ÚSC, ale všeobecně.
Pokud by se začaly vydávat účetní předpisy určené vždy jen pro jeden konkrétní
typ účetních jednotek, pak by to znamenalo velký přínos k nápravě dosavadního
n
nepřehledného stavu.
ivana SchnEidERová
auditor, číslo osvědčení 1840
Acha obec účtuje s. r. o.
červen 2012
Evropská uniE
Díky Eu si pomohla i centra obcí
p
za 1,3 mld. Kč jich bylo Výborem Regionální
rady podpořeno 79 za 688 mil. Kč. Většina
z těchto investic je již zrealizována a slouží
obyvatelům obcí.
Obdobnou zkušenost s vysokým zájmem
o evropské peníze v obcích nad 500 obyvatel učinili i pracovníci z ROP Moravskoslezsko. Podle nich se rekonstrukce veřejných
prostranství podpořené z tohoto ROP úzce
pojí s podporou další občanské vybavenosti
měst a venkova. »Evropské peníze v podobě
klidových zón dávají prostor pro procházky
a odpočinek. Na bezpečnější a hezčí náměstí a parky po celém kraji jdou stovky milionů
korun,« uvedl David Sventek, ředitel Úřadu
Regionální rady Moravskoslezsko.
V relaxační zóně v Hněvošicích převažují
herní prvky pro děti, ale je určena i seniorům, mládeži a všem dalším obyvatelům.
pŘÍkLADY uskutEčněných invEstic
n Revitalizace centra v Němčicích nad
Hanou. Na náměstí Palackého se po mnoha letech opět objevila tradiční hruška.
»Je to náš tradiční strom, který dříve stával
snad před každým statkem,« konstatovala
starostka Ivana Dvořáková. Radnice však
v centru nechala také položit nové silnice,
chodníky a vybudovala i příjezdy k domům.
Revitalizované náměstí zdobí zeleň, lavičky, koše a veřejné osvětlení. Tím proměny
náměstí nekončí. »Chceme je ještě osadit
mobilní zelení, kterou budeme moci při
pořádání kulturních akcí odklidit. Také tam
už brzy bude vybudována fontána,« dodala
starostka. Přibližně 27 mil. Kč město získalo
z ROP Střední Morava, tři miliony doplnilo
z vlastního rozpočtu.
n Nové centrum Starého Hrozenkova.
V obci ve středu Moravských Kopanic s pomocí pětimilionové dotace z ROP Střední
FOTO: ARCHIV
odle Ivana Matulíka, ředitele Úřadu
Regionální rady, který zajišťuje rozdělování peněz z ROP Střední Morava v Olomouckém a Zlínském kraji. jde
především o obce s počtem obyvatel od 500
do 5000. »Důvodem je nutnost dodržení
rozhraní mezi Programem rozvoje venkova
a regionálními operačními programy tak,
jak v době vyjednávání vyžadovala Evropská komise,« upřesnil ředitel. A právě obce
nad 500 obyvatel dokázaly nabízené finanční prostředky beze zbytku využít.
»V této oblasti jsme zatím zaznamenali
nejvyšší poptávku,« pokračoval ředitel. Většina z předložených projektů je již provedena. Za všechny lze zmínit úpravu veřejného
prostranství ve Velké Bystřici, Citově, Vlčnově či ve Vysokém Poli na Zlínsku. Do poloviny letošního července mají starostové
obcí s 500 až 5000 obyvateli na Střední
Moravě v podstatě poslední příležitost, jak
s podporou z ROP zvelebit centra svých
obcí. »Začátkem května jsme vyhlásili výzvu, v níž bylo z ROP Střední Morava vyčleněno 227 mil. Kč právě na úpravy centrálních částí obcí. Za ty je považováno území
s převažující koncentrací služeb a občanské
vybavenosti,« vysvětlil Ivan Matulík.
Omezení na centrální místo v obci je
oproti předchozím výzvám z ROP Střední
Morava v této oblasti novinkou. »Na fyzickou revitalizaci území jsme již v letech 2007
a 2010 vyhlásili dvě výzvy. Obě se setkaly
s enormním zájmem ze strany obcí, kde
poptávka převyšovala finanční možnosti
až osminásobně. Proto bylo přistoupeno
k zúžení na centrální část obcí,« doplnil ředitel. Z celkem 160 předložených projektů
FOTO: ARCHIV
Upravit centra obcí včetně jejich přilehlých částí je jedním
z cílů, které si v letech 2007 až 2013 stanovilo všech sedm
regionálních operačních programů v České republice.
Projekt Revitalizace centra města Němčice nad Hanou mj. obsáhl 0,4 km nových a rekonstruovaných místních komunikací, 0,02 ha nově založené či obnovené veřejné zeleně
a 0,1 ha regenerovaného a revitalizovaného území.
červen 2012
Morava upravili střed obce kolem kulturního domu, nákupního střediska a pošty
a vytvořili několik parkovacích míst. Obec
s devíti stovkami obyvatel se může od roku
2009 pyšnit reprezentativní úpravou své
centrální části, kterou ocení zejména návštěvníci řady kulturních a společenských
aktivit, jakými jsou například vyhlášené Kopaničářské slavnosti či hody a dožínky.
n Zelené srdce vTřinci. »Lesopark je 24hektarové zelené srdce v centru našeho města,
které má své kouzlo v každé roční době.
Je to prostor pro všechny věkové skupiny,
prostor s širokými možnostmi aktivit, kde si
každý najde své místo,« představila využití
nové klidové zóny Jana Gawlasová, vedoucí
odboru životního prostředí a zemědělství
Městského úřadu v Třinci. Revitalizovaný
lesopark netrpí nouzí o návštěvníky, které
vítá hned šesti novými vstupy. Vznikla tam
nová dětská hřiště, lesní učebna, pobytové
loučky, odpočinkové plochy doplněné výtvarnými a dětskými hracími prvky tak, aby
každé místo nabídlo návštěvníkům různé
druhy vyžití. Pro procházky nebo jogging je
ideálních 4,5 km pěšin z přírodního materiálu s doplněním mostků přes vodní toky.
Na své si přijdou in-line bruslaři na zrenovovaných asfaltových cestách a v zimě tam
mohou milovníci běžek využívat upravený
osvětlený okruh. Celkové náklady na vybudování lesoparku přesáhly 10 mil. Kč,
z toho 8,6 milionu obstarala dotace z ROP
Moravskoslezsko.
n Relaxační zóna v Hněvošicích. V centru obce na Opavsku s pouhou tisícovkou
obyvatel nyní nedaleko kostela lidé naleznou klidné posezení a zejména množství
herních prvků pro děti. Areál v létě září zelení, je celý oplocen, a tak zejména rodiče
s dětmi v něm mohou bez starostí dohlížet
na své ratolesti. Náklady akce se vyšplhaly
na 1,8 mil. Kč, z toho bezmála 1,7 milionu
n
činila dotace z ROP Moravskoslezsko.
rEnAtA škrobáLková
Úřad Regionální rady Střední Morava
michAL sobEk
Úřad Regionální rady Moravskoslezsko
19
Životní prostředí
op Životní prostředí podporuje
i ochranu před povodněmi
Uskutečňování programů prevence před povodněmi je věcným naplňováním Strategie ochrany před povodněmi pro
území České republiky. Odpovědnost za tyto programy je
v současné době svěřena ministerstvům zemědělství, životního prostředí, dopravy a vnitra. Programy prevence před povodněmi jsou navíc doplněny i dalšími aktivitami a neprogramovými dotačními tituly.
M
inisterstvo životního prostředí
jako ústřední povodňový orgán
je zodpovědné ve spolupráci
s Ministerstvem zemědělství i za zavedení
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání
povodňových rizik, tzv. Povodňové směrnice. Její implementace od roku 2008 také
ovlivňuje podporovaná opatření. Už v období 2009–2011 byla podpořena tvorba map
povodňového nebezpečí a povodňových rizik v oblastech s významným povodňovým
rizikem a tato podpora bude pokračovat až
do konce roku 2013. Podpora prací vyplývajících z požadavků směrnice se předpokládá též v dalším programovém období
Evropské unie.
Navazující programy zaměřené na prevenci před povodněmi by v dalších letech
měly zohledňovat výsledky Předběžného vyhodnocení povodňových rizik 2011
a výstupy Mapování povodňového nebezpečí a rizik, které bude dokončeno ke konci
roku 2013. Prioritně by se měla řešit a podpořit opatření ke snížení či zvládání povodňových rizik v oblastech s potenciálně
významným povodňovým rizikem (vymezeno v roce 2011). (Informace a materiály
týkající se postupu zavádění povodňové
směrnice jsou v Povodňovém informačním
Struktura programů MŽP
č. ISPROFIN
Název programu / podprogramu
OP Životní prostředí
1.3 – Omezování rizika
povodní
6.4 – Optimalizace
vodního režimu krajiny
115 110
115 120
ZDROJ: MŽP ČR
systému (POVIS, www.povis.cz / Ke stažení /
Implementace povodňové směrnice).
Od roku 2009 je pro zlepšení systému
povodňové služby, mapování povodňových rizik, projektování a realizaci přírodě
blízkých protipovodňových opatření využíván Operační program Životní prostředí
(OPŽP). V období 2009–2013 se předpokládá plné využití prioritní osy 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v oblasti podpory
1.3 (Omezování rizika povodní – program
115 110) v objemu zhruba 100 mil. eur
a částečné využití prioritní osy 6 (Zlepšování stavu přírody a krajiny) v oblasti podpory 6.4 (Optimalizace vodního režimu
krajiny – program 115 120), kde se celkově
počítá s přibližně 250 mil. eur.
2.2.1 oblast podpory 1.3 –
oMezování rizika povodní
V oblasti podpory 1.3 Omezování rizika
povodní OPŽP se v letech 2009–2011 vynaložilo 1,5 mld. Kč, přičemž je podpořena
realizace opatření v celkových nákladech
2,8 mld. Kč. Další opatření lze podpořit
v plánovaných výzvách až do výše celkové
alokace 4 mld. Kč.
n Podoblast podpory 1.3.1 – Zlepšení
systému povodňové služby a preventivní
protipovodňové ochrany.
Tvorba digitálních povodňových plánů
včetně budování lokálních výstražných
a varovných systémů a naplňování sdílených databází POVIS. Podpora je určena
obcím, krajským úřadům a dobrovolným
svazkům obcí. Cílem podpořených projektů je zlepšit připravenost povodňových orgánů obcí na povodně. V rámci projektů se
vytvářejí digitální povodňové plány, jejichž
prostřednictvím se rozšiřují veřejně sdílené
informace v POVIS. Dále se zřizují pomocné hlásné profily pro sledování hladiny v rizikových vodních tocích a srážkoměry pro
výstrahu před přívalovou povodní.
Tvorba map povodňového nebezpečí
a povodňových rizik. Podpořené mapové
výstupy musí být veřejně přístupné v připravovaném datovém skladu (provozovatel
ČHMÚ) a poslouží ke zpracování plánů pro
zvládání povodňových rizik. Protože povodňové riziko se v mapách řeší ve vazbě
na územní plány obcí, budou mapy jedním
z hlavních nástrojů k informování veřejnosti i k řešení nevhodného využití území v povodňovém riziku.
Budování, rekonstrukce a modernizace systémů předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varovných
a vyrozumívacích systémů. Podpora je určena státním monitorovacím, výstražným,
Přehled skutečného čerpání OPŽP v letech 2009–2011 (v mil. Kč)
ERDF
SFŽP
Státní rozpočet
Celkem dotace
Půjčka SFŽP
Vlastní zdroje
Celkem
OP 1.3.1
Zdroj
910,9
FS
0,0
52,4
1,2
964,5
0,0
107,2
1071,7
OP 1.3.2
246,2
0,0
14,5
0,0
260,6
0,0
29,0
289,6
OP 6.4
0,0
3515,3
355,2
0,9
3871,4
1,0
468,4
4339,8
Celkem
1157,1
3515,3
422,1
2,1
5096,5
1,0
604,5
5701,1
Indikátory podpořených opatření v období 2009–2011 pro Oblast podpory 6.4 – Optimalizace
vodního režimu krajiny
v realizaci
Celková plocha obnovených nebo zakládaných mokřadních biotopů, revitalizovaného
území nivy, území pro přirozený rozliv povodní, plocha koryta revitalizovaného toku
Celková plocha, na které je realizováno protierozní opatření
Celková vodní plocha obnovených nebo zakládaných vodních nádrží při HMAX
Celková délka revitalizovaných vodních toků
214
Plocha v hektarech
hotovo
15 497
Plocha v hektarech
26
Plocha v hektarech
24
Plocha v hektarech
188
Plocha v hektarech
665
Plocha v hektarech
31 307
Délka v metrech
30 931
Délka v metrech
ZDROJ: MŽP ČR
20
červen 2012
Životní prostředí
2.2.2 oblast podpory 6.4 –
optiMalizace vodního reŽiMu
krajiny
V letech 2009–2011 byla uskutečněna opatření v rámci Prioritní osy 6, oblasti podpory 6.4 za 1,5 mld. Kč. Dále byla podpořena
či doporučena k realizaci opatření v celkové
částce 5,95 mld. Kč. Alokace pro OPŽP 6.4 je
už téměř vyčerpána.
Byla podpořena opatření s nepřímou
vazbou na prevenci a ochranu před povodněmi, jako jsou rekonstrukce, obnova a odbahnění vodních nádrží a rybníků včetně
rekonstrukce výpustných zařízení a bezpečnostních přelivů, dále opatření proti
vodní erozi, obnova území pro přirozený
rozliv povodní, obnova mokřadů, revitalizace vodních toků a niv (tabulka na str. 20
shrnuje indikátory podpořených opatření
n
v období 2009–2011).
josef reidinger
vedoucí oddělení ochrany před povodněmi
odbor ochrany vod, Ministerstvo životního prostředí ČR
červen 2012
tábor bude lépe chráněn
před velkou vodou
r
ybník Jordán v centru Tábora patří
mezi záložní zdroje Jihočeské vodárenské soustavy. Každý měsíc zhruba
po dobu jednoho týdne dodává prostřednictvím úpravny vody Rytíř pitnou vodu
do vodovodního řadu. Nyní však vodní dílo
prochází rozsáhlou rekonstrukcí a o funkci
záložního zdroje vody dočasně přišlo.
Nádrž byla původně vybavena patrně
sedmi dřevěnými spodními výpustěmi výškově uspořádánými tak, aby se snižování
hladiny mohlo dít postupně. Dokumentace
k nim, stejně jako k celému vodnímu dílu se
však nedochovala. Poslední záznam o vypuštění Jordánu je z roku 1830 a od té doby
se rybník už nikdy nevypustil. Voda mohla
jen přetékat bezpečnostním přelivem, známým jako táborský vodopád. Počátkem 20.
století se pod hrází vybudovalo odběrné
zařízení, které však nebylo využíváno a až
po vzniku přilehlých sádek a štičí líhně bylo
využito k jejich zásobování vodou. Toto zařízení jako dosud jediné umožňuje snížit
hladinu pod bezpečnostní přeliv – přibližně o 4 metry.
iMpuls daly Živelní katastrofy
O vybudování spodní výpusti se začalo intenzivně hovořit po povodních na Moravě
v roce 1997. Projektovou přípravu urychlily
povodně v Čechách v roce 2002, kdy Jordán
hrozil přelitím hráze, přičemž zadržoval
okolo 5 mil. m3 vody. Situaci bylo nutné
začít řešit i proto, že se v hrázi občas projevovaly příznaky průsaků, jež teoreticky mohou souviset s původními výpustěmi.
V roce 2002 získala zakázku na zhotovení
dokumentace českobudějovická společnost VH-tres s. r. o. První projekt byl připraven v roce 2004, ale nepodařilo se pro něj
získat dotace. Proto se dále upravoval tak,
aby lépe odpovídal dotačním podmínkám.
Žádost o dotaci byla podána do OP Životní
prostředí. V srpnu 2009 byl vydán registrační list akce »Obnova rybníka Jordán v Táboře« a dotace byla potvrzena rozhodnutím
Rybník Jordán
Dokončení rybníka jako údolní přehrady určené
k zásobování města vodou se datuje do roku 1492,
čímž je nejstarší vodní nádrží tohoto typu ve střední
Evropě. Rybník má výměru 50 ha (podle některých
autorů až 55 ha), délka vzdutí je zhruba 3 km,
objem zadržené vody činí přibližně 3 mil. m3 vody,
průměrná hloubka je 5,2 m, maximální hloubka
dosahuje okolo12 m. Koruna hráze má délku
283 m, výška hráze dosahuje 20 m. Vlastníkem
Jordánu bylo historicky město Tábor. Po roce 1948
přešlo vlastnictví na stát a o dílo se staraly různé
organizace, spravující vodohospodářský majetek.
Po roce 1989 na základě zákona č. 172/1991 Sb.
byl rybník k 24. 4. 1991 opět vrácen do majetku
města Tábora. V roce 1992 byl Jordán vyhlášen
nemovitou kulturní památkou.
ZDROJ: MĚSTO TÁBOR
FOTO: ARCHIV
varovným a vyrozumívacím systémům, jež
mají úzkou vazbu na zvládání povodňových situací. Součástí všech projektů musí
být i vhodné rozšíření informací na POVIS,
případně sdílení informací s jinými systémy, např. databázemi HZS ČR apod.
Podpora zpracování podkladů, podkladových analýz, digitálních mapových podkladů pro realizaci vybraných protipovodňových opatření s vazbou na povodňovou
ochranu a plány oblasti povodí. Podpora je
určena na dokumentační přípravu strukturálních protipovodňových opatření, jejichž
provedení lze dále podpořit v podoblasti
podpory 1.3.2, v oblasti podpory 6.4 či z jiných podpor a programů. Jde o studie pro
realizaci souboru technických a přírodě
blízkých protipovodňových opatření v povodí podle Strategie ochrany před povodněmi ve všech prioritních povodích Opavy, Bečvy, Dyje, Svratky, Nežárky, Dědiny
a Ploučnice v souladu s Plánem hlavních
povodí ČR (viz www.povis.cz / Ke stažení /
Oblast podpory 1.3.1).
n Podoblast podpory 1.3.2 – Eliminace
povodňových průtoků systémem přírodě
blízkých protipovodňových opatření.
Podpora úpravy koryt a niv s vlivem
na povodňovou ochranu prováděné přírodě blízkým způsobem, realizace opatření
podporujících přirozený tlumivý rozliv
povodní v nivách a retenci srážkových vod
formou tzv. biotechnických opatření (např.
průlehy), v současně zastavěných územích obcí; dále podpora výstavby poldrů
či soustavy poldrů o celkovém objemu nad
50 tisíc m3 s revitalizací toků a niv v zátopě. Cílem podpořených projektů je naplnit
opatření navržená ve studiích z OPŽP 1.3.1
a další opatření splňující podmínky podpory. Tato podoblast podpory se však potýká s
problémy zajištění pozemků pro realizace
náročné na plochu. Vypořádání souhlasu
všech vlastníků dotčených pozemků či majetkových práv časově přesahuje programové období. Problémem bývá i výše spolufinancování nákladných investičních opatření
příjemcem podpory (např. obcí).
Dnes je Jordán využíván rybáři a jako centrum rekreace i turisty a místními občany.
o přidělení finančních prostředků po výběru zhotovitele díla v lednu 2012. Zakázku
získalo Sdružení Jordán – Daich – Metrostav
– Zvánovec. První kroky k realizaci projektu
byly učiněny už na podzim 2011, vlastní
práce však začaly až letos po podpisu rozhodnutí o přidělení dotace.
Projekt předpokládá vybudování spodní výpusti formou ražené štoly, která obchází pravé zavázání hráze. Objekt uzávěrů o hloubce 20 m je na pravém břehu
a od něho vede částečně ražená štola a částečně i otevřený příkop, přivádějící vodu
k uzávěrům. Součástí projektu je vyčištění
rybníku od sedimentu, který místy dosahuje 2,5 m mocnosti. Musí se řešit i otázka
munice, která se jako pozůstatek 2. světové
války nachází na dně. Nejzávažnějším problémem může být několik leteckých pum,
které údajně dopadly do Jordánu koncem
války při náletu na táborské nádraží.
projekt za více neŽ 446 Mil. kč
Projekt je oceněn na 446,4 mil. Kč (včetně
DPH, uznatelné náklady činí 441,6 mil. Kč
(s DPH) a vysoutěžená cena realizace je
373 mil. Kč (bez DPH). Město doplatí jak
neuznatelné náklady, tak 10% spoluúčast
na nákladech záměru, tedy celkem zhruba
58 mil. Kč. Během výstavby je dílo rozděleno provizorní hrázkou částečně zadržující
vodu v rybníku pro přežití zvláště chráněných druhů živočichů i kvůli zásobování
vodou pro odběratele, kteří jsou na ní závislí. První etapa stavby má být ukončena
do konce letošního roku, celé dílo do konce
července 2014.
Už při realizaci se ukázaly velké problémy se snížením hladiny vody, kdy jarní tání
a deště zdržely vypouštění o přibližně šest
týdnů. Proto byla nakonec vybudována
zhruba 160 m dlouhá násoska s potrubím
o průměru 0,3 m. Díky tomu se daří udržovat hladinu tak, aby se mohla začít budovat
dělicí hrázka, jež je podmínkou pro dokončení spodních výpustí. K 18. květnu bylo vyraženo 140 m gravitační štoly od paty hráze
n
směrem k objektu uzávěrů.
jan fišer
vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Tábor
hana randová
členka zastupitelstva města Tábora
21
povodňová ochrana:
hrazení plněná vodou
Hrazení plněné vodou či inertním materiálem je dalším typem mobilních protipovodňových systémů. Tvoří jej korozi
odolná konstrukce z ocelových trubek s nánosem žárového
zinku a plášť z polyesteru s oboustranným nánosem PVC.
princip a fungování systéMu
Protipovodňová hrazení plníme pouze shora a to vodou, sypkým materiálem, příp.
obojím. K plnění vodou slouží výkonná čerpadla a cisterny, k plnění sypkým materiálem (pískem, zeminou, štěrkem) těžká technika (bagry, buldozery). Poté, co nebezpečí
pomine, se voda z hrazení vypustí ventilem
umístěným v jeho dolní části.
Hrazení se skládá z modulů, které lze
neomezeně spojovat. Hrazení je možno
použít akutně, tj. v době povodní či jejich
nebezpečí, kdy se napouští většinou vodou,
nebo trvale, kdy jsou zabudována v záplavovém území, a je lépe naplnit je zeminou.
Konstrukce má tvar lichoběžníku. Plášť
je odolný proti oděru a průrazu, proti povětrnostním vlivům a UV záření. Tvar jednotlivých modulů transformuje boční sílu
vznikající zadržováním hladiny na složku
boční a přítlačnou. Nepropustnost spoje
mezi jednotlivými moduly je řešena vnitřním vzájemným tlakem vody nebo písku.
Silně proudící toky nebo při nebezpečí nárazové vlny lze moduly jistit popruhy.
Systém je šetrný k životnímu prostředí,
neboť nevyžaduje žádnou manipulaci, ve
srovnání např. s kontaminovaným pískem
při odstraňování hráze postavené z pytlů.
technická specifikace
Hrazení se vyrábějí ve dvou variantách. Varianta A je zhotovena ve trojím provedení
FOTO: ARCHIV AUTORA
p
lášť, který vytváří dno a obvodové stěny protipovodňového hrazení, se jednoduše navlékne na konstrukci a zafixuje se. Hrazení lze použít dále k ochraně
domů, navýšení hrází, zpevnění hrází nebo
vytvoření umělého koryta.
Mobilní hrazení (varianta A) tvoří pospojované moduly. Hrazení lze použít akutně
(plníme vodou) i trvale (plníme zeminou).
(šířka – výška) a každé z nich má 3 délkové
možnosti a je určeno zejména k navýšení
břehů vodních toků, hrází rybníků, přehrazení ulic apod. Varianta B slouží k ochraně
rodinných domů a budov, k utěsňování otvorů, dveří, oken atd. Výška této varianty je
1,5 m a další rozměry se vyrábějí podle požadavků zákazníka.
Montáž hrazení je velmi jednoduchá
a lze ji zvládnout se čtyřmi pracovníky:
n opláštění rovnoměrně rozložit na místo
určení;
n vložit ocelový lichoběžník do opláštění
a upevnit řemínky;
n vložit další lichoběžník, upevnit řemínky
a spojit oba pomocí ocelových trubek, jež
se nasunou do otvoru v pláštění a zaklesnou do otvorů v lichoběžnících;
n stejně pokračovat až do postavení celého
kompletu;
n čerpadlem naplnit komory vodou;
n při demontáži vypustit vodu z komor
výpustnými ventily a pokračovat opačným
postupem než při montáži.
Technická specifikace hrazení: varianta A (trojí provedení)
typ
spodní šířka
[mm]
horní šířka
[mm]
výška
[mm]
S
900
500
600
3
1
1,26
S
900
500
600
12
4
5,04
10,08
délka
[m]
počet
komor
objem
[m3]
S
900
500
600
24
8
M
2100
1 300
1100
3
1
5,61
M
2100
1 300
1100
12
4
22,44
M
2100
1 300
1100
24
8
44,88
L
2800
1 500
2100
3
1
13,55
L
2800
1 500
2100
12
4
54,18
L
2800
1 500
2100
24
8
108,36
ZDROJ: AUTOR
22
FOTO: ARCHIV AUTORA
Životní prostředí
Mobilní protipovodňové plněné hrazení
(varianta B) lze dobře použít i při ochraně
domů, např. k utěsnění dveří či oken.
časová specifikace
Odhad trvání stavby při plnění vodou:
n základní požadavky: je třeba postavit
200 m dlouhou protipovodňovou hráz;
n k dispozici je: čerpadlo CAS 24 a CAS 32,
zdroj vody v místě stavby hráze;
n k dispozici je 10 osob pro obsluhu, plnění a stavbu;
n při doporučeném tlaku 8 bar může být
průtok v hadicích při použití CAS 24 a CAS
32 až 1500 l/min;
n pro montáž 200 m dlouhé stěny je třeba
17 modulů o délce 12 m;
n 6 pracovníků bude provádět montáž,
4 obsluhu čerpadel a hadic, tzn., že budou
pro stavbu potřebovat 8,5 hod., samotné
čerpání při výše uvedených podmínkách
bude trvat max. 15 min;
n protože obě uvedené činnosti mohou
probíhat současně s malým dopravním
zpožděním čerpání, bude celkový čas pro
montáž a naplnění 200 m dlouhé protipovodňové stěny dán časem montáže, tj. devět hodin.
Odhad trvání stavby při plnění zeminou:
n základní požadavky: je třeba postavit
200 m dlouhou protipovodňovou hráz;
n délka odpovídá 67 ks modulů protipovodňového hrazení typu M (jsou na místě);
n k dispozici jsou 2 nakladače a 10 osob;
n montáž a plnění pískem trvá 5 hod.
nároky na ÚdrŽbu
a cheMická odolnost
Plášť je nutné po vyprázdnění a demontáži hrazení omýt běžnými saponátovými
prostředky, případně odstranit hrubší nečistoty vysokotlakou vodou a potom řádně
vysušit. Konstrukci je třeba ošetřit konzervačními oleji.
Výrobce garantuje chemickou odolnost
proti těmto chemikáliím: kyselina octová, hydroxid sodný, oxid uhelnatý, chlorid
sodný, 5% kyselina chlorovodíková, vodík,
soli hlinité, vápenaté, hořečnaté, draselné
a sodné, mořská voda, dusičnan stříbrný,
mýdlo, soda, pára, močovina, pesticidy
(roztok), síran zinečnatý aj.
Protipovodňové hrazení bylo poprvé
a s úspěchem nasazeno během povodní
v roce 2002 v obcích Hevlín a Novosedly.
V České republice vyrábějí toto zařízení dvě
společnosti: Svitap J.H.J. a Alba-Metal. n
jiří Matějka
Ministerstvo vnitra
generální ředitelství HZS ČR
červen 2012
Informační a komunIkační technologIe
Zaostřeno na základní registry
Za měsíc budeme svědky spuštění ostrého provozu systému
základních registrů, jednoho ze stěžejních projektů českého
e-Governmentu. Veřejná správa u nás začne sdílet data a z pohledu občanů i úředníků by mělo ubývat administrativy.
S
ystém základních registrů (ZR) by měl
po 1. červenci nastartovat změnu fungování veřejné správy (VS). »Veřejná
správa dosud nesdílí žádná data, která občan dokládá sám o sobě, takže ten musí při
jejich změně obíhat řadu úřadů,« komentuje Robert Ledvinka, vrchní ředitel Sekce
pro e-Government na Ministerstvu vnitra
(MV). Z pohledu úředníků jsou ZR důležité
tím, že zavádějí tzv. referenční údaj, jenž je
právně závazný svým obsahem v čase a má
přednost před všemi ostatními údaji. Tzn.,
že úředník v etapě získávání a ověřování
dat o subjektu přijme referenční údaj ze ZR
a nebude nad ním muset váhat.
technologIcky Se vše StIhne
MV je správcem Registru práv a povinností
(RPP), Registru obyvatel (ROB) a Informačního systému ZR. »Technologicky jsou ZR
dodávány ve dvou navázaných instancích,«
vysvětluje Jiří Korbel z tiskového a PR odboru MV. »Jedna instance bude zajišťovat
běžný provoz, druhá změny a zároveň bude
schopna v případě potřeby fungovat i jako
záložní. Jednotlivé registry jsou dnes již dodány po stránce HW, SW i aplikační vrstvy
v obou instancích.«
Procesně je systém ZR v ověřovacím provozu a probíhá připojování prvních editačních agendových informačních systémů
– AIS (IS evidence obyvatel, katastru nemovitostí, územní identifikace, Informační
systém datových schránek – ISDS, Czech
POINT atd.). Je dokončeno iniciační naplnění daty, která se ověřují a čistí. (Čištění
bude pokračovat i po 1. 7., neboť tím, jak
občan či firma komunikuje s VS, odhalují se
i případné nesrovnalosti v datech.) Zbývá
připojit další editační AIS a od června též
AIS pro čtení údajů z RPP.
proceSní Stránka Se řeší
Po technologické stránce by se k 1. červenci
mělo vše stihnout, po té procesní však k tomuto datu podle Roberta Ledvinky systém
ZR připraven nebude. Ve skluzu je naplnění
RPP daty ústředními správními orgány –
ÚSÚ (ministerstva a další). Tím vázne i přihlášení dalších orgánů veřejné moci (OVM)
k působnosti v agendě. K 1. 7. by totiž měla
být ustavena matice rolí pro všechny zákony v ČR, mělo by být jasno, který úředník má přístup ke kterému údaji, může jej
měnit a jak to celé kontrolovat. (Zákon o ZR
č. 111/2009 Sb. však dává k naplnění a dočištění RPP dva roky.) MV se nyní zabývá
dočasným řešením kontroly přístupů k rolím, tak aby po 1. 7. mohl systém fungovat.
Druhým problémem je neexistence interaktivních formulářů, které ÚSÚ zatím
rovněž nedodaly. »Tam, kde vše nebude
zvládnuto technologicky na straně úřadu,
nebo nebudou formuláře, bude k dispozici
řešení prostřednictvím Czech POINT nebo
ISDS, kde budou formuláře připraveny
MV,« uklidňuje Robert Ledvinka.
Příprava na práci se ZR se vedle editorů
tedy týká i OVM, které budou údaje z registrů využívat. Musí si zajistit komunikaci svých IS se systémem ZR a správně nastavit oprávnění k využívání údajů z nich
v podkladech, které zasílají RPP. Pokud tyto
podmínky nesplní, nebudou moci využívat
údaje ze ZR, ani je žádat přímo od osob.
SItuace v dalších regIStrech
Do základního registru osob (ROS), jehož
správcem je Český statistický úřad (ČSÚ),
vstoupí obce do role editora z důvodu zřizování příspěvkových organizací. Obce s rozšířenou působností (ORP) budou editory
fyzických osob – provozovatelů stanic mě-
ření emisí a honebních společenstev. ČSÚ
vytvořil integrovaný agendový informační
systém registru osob (ROS-IAIS), který bude
editorům nabízen bezplatně, zaručí potřebnou ochranu vedených údajů a k jeho využití postačí připojení na internet za pomoci
Jednotného identitního prostoru. O tom,
jak se do ROS-IAIS připojit, budou obce informovány prostřednictvím DS. V plánu je
i vyškolení pracovníků ORP, kteří by se stali
konzultanty pro ostatní obce. Podporu nabízí ČSÚ na stránkách www.czso.cz/ros či
e-mailu: [email protected]
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a editorský agendový
informační systém územní identifikace
(ISÚI) jsou podle místopředsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
(správce RÚIAN) Karla Štencla, připraveny
k instalaci posledních verzí svých aplikací
a k předposlednímu naplnění daty. Finální
doladění se předpokládá počátkem tohoto
měsíce.
Podporu nabízí ČÚZK na webu www.ruian.cz nebo prostřednictvím e-mailu: [email protected] V krajích fungují tzv. koordinátoři rozběhu RÚIAN/ISÚI, k dispozici je
též 30 školitelů (z řad pracovníků katastrálních pracovišť, obcí, krajů), kteří sami organizují školení koncových uživatelů.
jak jSou na tom v obcích?
Když by se někdo zeptal všech obcí, jak
jsou daleko s přípravou na spuštění ostrého
provozu ZR, dostal by podle Cyrila Čapky,
předsedy Komise informatiky Svazu měst
a obcí ČR, odpovědi na škále od »co to je?«,
přes »něco jsme již slyšeli« až po »intenzivně na tom pracujeme«. Aktivních obcí denně přibývá. Velkou roli v přípravě na práci
se ZR hrají ORP, jež kromě řešení vlastních
problémů pomáhají obcím ve svém správním obvodu. Jejich výčet by byl dlouhý, namátkou lze uvést Vodňany, Kladno, Vyškov,
Velké Meziříčí a za Prahu MČ 13 a 8. Obdobn
ně postupuje i řada krajů.
SImona dvořáčková
Základní registry
Víme, že orgány veřejné správy musí od 1.7.2012 komunikovat
s informačním systémem základních registrů (ISZR) pouze elektronicky.
HELIOS nabízí komplexní řešení — Komunikační komponentu základních registrů
> umožňuje komunikaci všech uživatelů systému s ISZR
> monitoruje a zaznamenává přístupy do ISZR dle platné legislativy
> je schopna poskytovat tyto služby i produktům třetích stran
Více informací naleznete na www.helios.eu/fenix
červen 2012
MO001281-2
23
Informační a komunIkační technologIe
vzdělávání v e-governmentu
aneb přes překážky k cíli
Cílem strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné
služby je zajistit koordinovaný a účinný způsob zlepšování
veřejné správy a veřejných služeb prostřednictvím projektů
e-Governmentu. Pro realizaci strategie posloužily také finanční prostředky z OP Lidské zdroje a zaměstnanost.
S
talo se tak díky několika výzvám,
z nichž dvě (č. 38 a 40) byly věnovány
výhradně vzdělávání. Nositelem projektu Vzdělávání úředníků a zaměstnanců
veřejné správy, metodiků a školitelů a politiků v oblasti zavádění e-Governmentu
ve výzvě č. 38 je Ministerstvo vnitra (MV).
Hlavním dodavatelem vzdělávacích aktivit
je Institut pro veřejnou správu (IVS) Praha.
Klíčovými výstupy projektu byla tvorba
vzorových vzdělávacích programů, jejich
zpřístupnění v systému pro elektronické
vzdělávání ELEV a školení manažerů vzdělávání a školitelů e-GON center v pedagogických dovednostech a práci s LMS ELEV,
kteří dále vzdělávali pomocí vzorových
vzdělávacích programů v území.
menší Zájem obcí a krajů
Jedním z předem popsaných rizik projektu byl nezájem územních samosprávných
celků (ÚSC) o vzdělávání v e-governmentových dovednostech a nedodržení stanoveného počtu proškolených osob. Toto riziko
se sice naplnilo, ale překvapivě neovlivnilo
plánované monitorovací ukazatele.
K zajištění jednotnosti výkonu veřejných
služeb na vysoké úrovni počítal projekt se
zapojením všech krajů a obcí s rozšířenou
působností do (navazující) výzvy č. 40.
Projekt do této výzvy si však podala méně
než polovina potenciálních žadatelů, což
znamenalo, že by velká část zaměstnanců
ÚSC neměla přístup ke vzdělávacím programům. Potřebné vzdělávání prostřednictvím e-learningových kurzů proto zajišťoval
přímo IVS. Z centrální úrovně však nemohl
poskytovat »individuální« péči studujícím
a reagovat na regionální potřeby, jak to dělají e-GON centra.
Druhé riziko představovaly možné legislativní změny, jež by zpomalily zavádění
e-Governmentu. Zde se na realizaci negativně podepsalo odložení základních registrů (ZR). Většina plánovaných vzdělávacích
aktivit byla zaměřena na nové funkcionality
Czech POINT a ZR. Nejvýznamnějším problémem se však ukázal časový nesoulad
mezi projekty v obou výzvách. Precizně sestavený tok informací, předávání vzorových
vzdělávacích programů a organizace školení školitelů fungovaly do 1. března 2012.
elektronická komunikace /6
d
ávno pryč jsou doby, kdy uživatelé
internetu mohli přistupovat k informacím pouze prostřednictvím
stolních počítačů nebo notebooků. Dnes
jich čím dál více volí cestu tabletu nebo
chytrého telefonu.
Tablet je dotykový počítač, který s jistými omezeními dokáže nahradit počítač
stolní nebo notebook. Tento segment raketově roste a zatím ho ovládají operační
systémy od Applu a Googlu. Ještě lepší je
to s rozšířením tzv. chytrých telefonů, tj.
takových, jež běží na operačním systému
a umožňují kromě spouštění aplikací také
prohlížení internetu. Webové stránky, tak
jak je známe, jsou často pro chytré telefony problémem. Ani ne tak kvůli rozlišení,
respektive velikosti displeje, jako spíše
pro nemožnost zobrazení určitého obsahu (uživatele trápí především animace
ve Flashi, které nejsou schopni zobrazit).
Internetové stránky by měly být přístupné i uživatelům chytrých telefonů. Pokud
24
jsou tvořeny výhradně ve Flashi, mají návštěvníci z chytrých telefonů smůlu, neuvidí vůbec nic. To je škoda, protože lidí, jež
se na internet dívají na telefonu, přibývá
a kvůli nepřístupnosti obsahu jim zůstanou mnohé informace utajeny. Letošní
rok je pro chytré telefony zlomový, jejich
prodeje mají být vyšší než u tradičních
mobilních telefonů (někdy je označujeme
jako »hloupé«).
Přístupnost www stránek uživatelům
chytrých telefonů je téma i pro státní správu a samosprávu. Je sice hezké, že jsou
stránky »v pohybu« a plné zajímavých
animací, ale tato přikrášlení způsobují,
že člověk používající chytrý telefon neuvidí nejen hezké hýbající se obrázky, ale
mnohdy ani důležitý obsah – texty.
Existují dvě řešení. Buď mohou být
stránky optimalizovány i pro mobilní
návštěvníky, nebo je možné připravit speciální verzi stránek pro telefony. Uživatel
přistupující na stránky z chytrého telefonu
výSledky projektu k dISpoZIcI
IVS ukončil činnost v projektu letos v únoru. Poslední akcí byl seminář manažerů
vzdělávání e-GON center, kde se diskutovaly výsledky, zajištění udržitelnosti a řešení zmíněného nesouladu výzev. Po mnoha
jednáních s MV se nalezlo kompromisní
řešení. e-GON centra mají po dobu svých
projektů přístup ke zhotoveným e-learningovým kurzům v LMS ELEV. Obsah kurzů
byl převeden do pdf a po ukončení činnosti
jednotlivých center je předáván manažerům vzdělávání k dalšímu využití.
V projektu bylo vytvořeno 66 e-learningových a prezenčních kurzů a seminářů.
Vzdělávací akce absolvovalo 8509 účastníků. Jejich zájem se měnil podle stavu zavádění e-governmentových funkcionalit.
V roce 2009 se nejvíce účastníků přihlásilo
do kurzu Czech POINT – Bodové hodnocení řidiče. V roce 2010 se do statistik promítla novela zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, což způsobilo vysoký zájem
o kurz Czech POINT – Evidence obyvatel.
Rok 2011 byl ve znamení kurzů MS Word
a MS Excel.
I přes řadu nepříznivých vnějších faktorů, patří projekt k těm úspěšně završeným.
Splnil většinu očekávání a beze zbytku naplnil monitorovací ukazatele. Realizační
tým dokázal reagovat na změny a vyvíjel
velké úsilí k odstranění uvedených rizik. n
Zdeňka šIlhová
Institut pro veřejnou správu Praha
je automaticky přepnut na mobilní verzi
stránek, která mu zajistí uživatelský komfort a zpřístupní všechny informace.
S tím, jak rychle jde vývoj chytrých telefonů, se stále více odborníků domnívá,
že připravovat speciální mobilní stránky
je přežitek. Moderní telefony toho umějí
dost a klasická internetová stránka připravená s vědomím, že ji budou navštěvovat
i majitelé telefonů, je netrápí.
Ve statistikách přístupů na www stránky většina měřicího softwaru odhalí, jaký
je podíl návštěvníků z chytrých telefonů.
Pokud je tento podíl významný a roste,
je třeba se zamyslet nad tím, zda nejsou
majitelé chytrých telefonů při svém brouzdání po síti ochuzeni o důležité informace. Uživatelé také ocení, když na ně úřad
či instituce myslí s aplikacemi pro jejich
telefony.
Ale pozor, příprava aplikace je dobrým
nápadem jenom v případě, že předpokládáme její smysluplnost a dostatečný počet
n
uživatelů.
jan handl
ICT publicista
červen 2012
Informační a komunIkační technologIe
obce i regiony vysílají na webu
ZkušenoStI Z hradce králové
Podle nejstaršího archivního videa vysílá
Hradecká internetová televize od 1. června
2010. Momentálně obsah vytváří externí
organizace, s níž Hradec Králové uzavřel
smlouvu na základě veřejné zakázky pro
období 1. 4. 2011 až 31. 3. 2013, a to na zhotovení 20 reportáží měsíčně v délce 40 až 60
vteřin. Při ceně 1400 Kč za jednu reportáž
činí roční rozpočet na vytvoření reportáží
336 tisíc korun.
»Portál www.hkhit.org je majetkem statutárního města. Reportáže jsou naším vlastnictvím a máme výhradní, časově a místně
neomezené právo k užití jednotlivých reportáží vlastními prostředky i prostředky
třetích subjektů,« uvádí Magdaléna Vlčková, tisková mluvčí města.
Témata k reportážnímu zpracování zadává redakční rada, která koordinuje mediální politiku města. Redakční rada se schází
každý týden. V případě naléhavosti tvorby
reportáže má oprávnění jednat se zhotovitelem reportáží tisková mluvčí a vedoucí
kanceláře primátora.
Za posledních 365 dnů zaznamenal portál asi 62 tisíce návštěv, které si zobrazily
skoro 195 tisíc stránek. Nejčastěji si lidé
prohlíželi reportáže z Hradce Králové, kultury a sportu. Portál nabízí také zájemcům
dávat na své stránky kód s odkazem na jednotlivé příspěvky.
»Tuto službu využívají zejména městem
zřizované organizace, kterým jsme nabídli,
po instalaci internetového okna na jejich
webu, sdílení reportáží, jež se jich tematicky týkají,« dodává Magdaléna Vlčková.
recept Z vySokého mýta
Iniciátorem a provozovatelem vysokomýtské internetové televize se stala společnost
RegioVOX. »Jako obecně prospěšná společnost chceme především dokumentovat život ve městě a vytvořit ucelené a pro
každého lehce přístupné datové místo, kde
by bylo možné shromažďovat videa také
o dění v okolních obcích,« vysvětluje Eduard Příhoda, ředitel RegioVOXu.
»Radním města se naše vize zalíbila a projekt podpořili výpůjčkou prostor z majetku
města pro zázemí společnosti, vybudování
vlastního televizního studia a multimediální učebny. Provoz povětšinou financujeme
červen 2012
z vlastních zdrojů, ale získat potřebné finance je náročné,« doplňuje.
Společnost vznikla v květnu 2011 a zkušební vysílání zahájila v září téhož roku.
Za osm měsíců činnosti vzniklo na 30 reportáží. Návštěvnost má vzrůstající tendenci. »Zaznamenáváme přes tisíc zhlédnutí videí za měsíc,« komentuje Eduard
Příhoda. »Nejvíc nás překvapil opakovaný
zájem z řady evropských zemí, ale i z USA,
Jižní Ameriky, Kanady a Japonska. Nejnavštěvovanější je krátký, asi desetiminutový film o Vysokém Mýtě, v němž je město
zachyceno také s využitím záběrů pořízených z letadla.«
youtube Slouží také měStům
Vysokomýtští podobně jako řada dalších
měst využívají jako vysílací kanál YouTube,
kde lze umístit svoje videa jednoduše a bezplatně. Podle Eduarda Příhody je YouTube
zcela jistě nejsnazší cestou pro vytvoření
kanálu, upravení videa do několika kvalit,
přístup a možnost sdílení, nebo jako možnost sledovat videa na TV přijímačích s připojením k IT. Přesto chce společnost tento
server opustit a přestěhovat se na vlastní,
protože chystá novou vysílací koncepci.
YouTube využívá k šíření své internetové televize také MČ Praha 1. Její tisková
mluvčí Veronika Blažková jej doporučuje
i ostatním: »Jednotlivá videa jsou nahrána
na YouTube, odkud je propojení na web
i Facebook Prahy 1.«
Zájem I Ze ZahranIčí
Zkušební vysílání TV Praha 1 začalo v roce
2010 a zpočátku šlo o pokus o celodenní
vysílání. »Od roku 2011 necháváme natočit
jednotlivé reportáže firmou GM Pro. Ty jsou
umístěny na web Prahy 1 a pak je také odvysíláme ve smyčkách na našich obrazovkách
či je použijeme na akcích jako zajímavý do-
FOTOPAST.CZ
Cenově dostupná a operativní prevence
černých skládek, vandalizmu a krádeží!
Více informací na
www.fotopast.cz
vIdea beZ vlaStní televIZe
Kdo by z různých důvodů nechtěl provozovat vlastní webovou televizi, může dostat
videoreportáže o svých aktivitách k veřejnosti přes internet i jiným způsobem. Možností je spolupráce s malými regionálními
televizemi, které zpravidla vytvářejí pořady
pro kabelovou televizi. Například TV Fabex
spolupracuje se všemi významnými institucemi města Ostravy a vysílá svůj magazín
Ostrava v TV kabelové síti UPC na Infokanálu UPC EXPRESS v každou sudou hodinu. Tyto pořady umisťuje na webovou televizi, kde má svoji rubriku magistrát i každý
městský obvod, ale také další partneři jako
např. Ostravské výstavy nebo Fakultní nemocnice Ostrava.
Další možností, kterou využívají zejména
menší obce a regionální sdružení, je Česká
regionální internetová televize. Ta zajišťuje tvorbu a distribuci zpravodajství pro 107
měst, obcí a regionů z Moravskoslezského
n
a Olomouckého kraje.
jaroSlav WInter
šéfredaktor portálu Helpnet
NA ZVĚŘ
I LIDSKOU ŠKODNOU
LTL. ACORN 6210MM
n
e všude se mohou pochlubit takovou sledovaností, ale měst a regionů, které do svého portfolia nástrojů
komunikace s veřejností přidávají webovou
televizi, rychle přibývá. Okolnosti vzniku
webové televize i způsoby jejího provozování se případ od případu liší, neexistuje
jednotný návod.
plňující program. Celkem máme 22 obrazovek, které jsou umístěné v informačních
centrech Prahy 1, ve všech ZŠ, které spravuje
naše městská část, a ve většině domů s pečovatelskou službou. Natočených reportáží
máme již kolem 350,« upozorňuje tisková
mluvčí MČ Praha 1 na další možnosti, jak lze
šířit obsah webové televize. Vysílání této internetové TV sledují pravidelně také zahraniční diváci – ze Slovenska, Německa nebo
i Saúdské Arábie či Austrálie.
Podobnou zkušenost mají i v Ústí nad
Labem, tisíce jejich videí si přehrávají
v Německu, Velké Británii, Rusku, ale také
na Slovensku, v Rakousku, Irsku a Nizozemsku. A překvapivé bylo zjištění, že ne vždy
pochází nejvíce diváků z Ústeckého kraje.
Jeden měsíc byli rekordmany návštěvníci
ze Středočeského kraje, dále z Prahy i z Moravskoslezského kraje. Podle vedoucího oddělení tiskových informací krajského úřadu
Zdeňka Rytíře se o to mohli zasloužit turisté chystající se na návštěvu regionu.
UO VISION UM 565
Když vloni v březnu Ústecký kraj spustil svoji webovou televizi, očekávalo se, že do konce roku si návštěvníci přehrají
přinejmenším 100 tisíc videí. Skutečnost však byla o řád vyšší
– v tu dobu zaznamenali už půldruhého milionu zhlédnutí.
nebo telefonicky na 608 555 777 České menu, servis, podpora! Daňový doklad – plátci DPH
MO001295-2
25
ManageMent
audity pomohou zlepšit výkon
Zvyšování účinnosti deklarují v dnešní době nejen zástupci
samospráv, ale i programové prohlášení vlády, které konstatuje, že posílení konkurenceschopnosti ČR souvisí se zvýšením
efektivity výkonu veřejné správy.
J
asnou odpověď na otázku, zda organizace pracuje efektivně, dává personální a organizační audit. Tento nástroj poskytuje nezávislý pohled na úroveň
a využití lidského potenciálu v aktuálních
podmínkách organizace. Rozpoznává slabá
místa a rozvojové příležitosti v organizačním uspořádání, v řídicích a koordinačních
mechanismech, v kompetencích zaměstnanců a posuzuje výkonnost organizace.
Lidé, organizace, procesy
Personální a organizační audit úzce souvisí
i s procesním auditem, neboť výkon pracovní pozice je značně podmíněn organizací
práce a procesů. Výsledky procesního auditu mohou vést k personálním změnám a výsledky auditu personálního mohou naopak
iniciovat změny v organizaci a příslušných
procesech. Průběh a volba metodiky auditu závisí na situaci v organizaci a na cíli,
jehož chceme auditem dosáhnout.
Častým cílem personálního a organizačního auditu bývá posouzení vytíženosti zaměstnanců a identifikace potenciálu k optimalizaci jejich počtu včetně organizační
struktury. Optimalizace počtu zaměstnan-
ců by měla korespondovat se strategií a cíli
organizace na následující období. Proto je
v důležité seznámit se v rámci úvodní analýzy se strategickým a procesním systémem
řízení organizace.
Samotný audit se zaměřuje na zjištění
vytíženosti zaměstnanců. Metodika auditu
vychází z podkladů předložených zadavatelem: popisů pracovních pozic, organizačního řádu, časových snímků dne vyplňovaných zaměstnanci v určeném období,
statistik za zvolené období aj. Dále probíhají řízené rozhovory, popis hlavních pracovních činností s jasně určeným výstupem,
stínování na pracovišti.
Ze zjištěných údajů se počítá časová kapacita potřebná na výkon jednotlivých činností. Propočty kromě skutečné vytíženosti
zaměstnanců umožňují identifikovat rezervy v pracovním výkonu a zároveň kritická
místa v procesu (přetíženost).
testování potenciáLu Manažerů
Personální a organizační audit často slouží
i k identifikaci manažerského potenciálu
vedoucích zaměstnanců ve spojení s analýzou organizace práce, s nastavením proces-
Příklady výstupů z personálního a organizačního auditu
optimalizace organizační struktury;
nezávislý pohled na úroveň a využití lidského potenciálu v aktuálních podmínkách organizace;
n zjištění vytíženosti jednotlivých pracovníků;
n zhodnocení kvality v oblasti řízení lidských zdrojů (revize systémů hodnocení, odměňování, nábor a výběr
zaměstnanců, motivace zaměstnanců apod.);
n posouzení výkonnosti pracovníků ve vztahu ke stávajícím nebo nově nastaveným procesům a organizaci;
n posouzení, zda profesní struktura i kompetence zaměstnanců všech kategorií odpovídají definovaným
potřebám, strategii a cílům organizace, nalezení dalšího potenciálu rozvoje zaměstnanců;
n zjišťování potenciálu a rozvojových potřeb vedoucích zaměstnanců, ve smyslu schopnosti řídit svěřený
úsek, efektivně zadávat úkoly a kontrolovat jejich plnění.
n
n
ního řízení a posouzením kvality systému
řízení lidských zdrojů.
Potenciál a rozvojové potřeby vedoucích zaměstnanců posuzujeme formou
rozvojových center a řízených rozhovorů.
Pozornost soustřeďujeme na schopnost řídit svěřený útvar, efektivně zadávat úkoly
a kontrolovat plnění. Zkoumáme i přístup
ke změně, koncepčnost myšlení, schopnost
komunikovat a předávat informace z porad
vedení do řízených útvarů, určovat priority
a organizovat práci svoji i řízeného útvaru.
Metodika personálního a organizačního auditu může být sestavena i tak, aby
poskytla informace o stavu a rezervách
v personální oblasti se zaměřením na zvýšení efektivity výkonu činnosti v návaznosti
na motivaci zaměstnanců.
doporučení pro vyšší efektivitu
K častým doporučením z personálních
a organizačních auditů patří:
n změny stávajícího systému odměňování (odměňování nezohledňuje výkonnost,
zvýhodňují se »délesloužící« zaměstnanci,
chybí dostatečné motivační prvky);
n posílení manažerských dovedností vedoucích pracovníků;
n zavedení systému hodnocení zaměstnanců provázaného na systém odměňování;
n cílený rozvoj zaměstnanců organizace
ve shodě s její strategií a cíli.
Dále z auditů vyplývá, že není měřena
kvalita ani efektivita výstupů. Úroveň řízení
lidských zdrojů se liší v jednotlivých organizacích veřejné správy, neexistuje centrální
metodika.
Časová i finanční investice do personálního a organizačního auditu se vyplácí. Velkou
příležitost k zajištění finančních zdrojů k posílení efektivnosti výkonu organizace dává
obcím i krajům výzva č. 89, kterou v červnu
otevřelo Ministerstvo vnitra v rámci OP Lidn
ské zdroje a zaměstnanost.
Lydie JaroMěřská
konzultantka
M.C.TRITON
Bohumínské oko zaujalo
B
ohumínské radniční noviny Oko zabodovaly v soutěži Firemní tiskovina
2011, kterou v obnovené premiéře
vyhlásilo profesní sdružení Komora Public Relations (KoPR). Městské noviny Oko
(www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/mestske-noviny-oko) zvítězily v kategorii Tiskovina veřejné správy.
»Bohumínské noviny nás zaujaly zejména celkovou jednotnou úpravou, redaktorskou a jazykovou úrovní,« uvedl za porotce Jiří Chvojka, předseda představenstva
KoPR. »Na rozdíl od řady jiných městských
médií neslouží jako volební leták členů zastupitelstva, ani nepoužívají tzv. úřednické
ptydepe.«
26
»Informovanost občanů je pro nás dlouhodobě prioritou,« komentoval výsledek
soutěže starosta Bohumína Petr Vícha.
»Protože Oko není zadarmo, musí mít potřebnou kvalitu a čtivost, aby si jej čtenář
chtěl koupit. Jen dobře informovaný Bohumíňák se totiž může aktivně zapojit do
rozhodovacích procesů, a to je důvod, proč
se často v anketách zajímáme o názor veřejnosti na různé problémy,« dodal.
Bohumínské městské noviny Oko vycházejí 22 let a jsou čtrnáctideníkem. Náklad
jednoho čísla podle informací z městského úřadu čítá průměrně 2700 kusů. Jeden
výtisk stojí 7 korun. Remitenda Oka činila
vloni 9,71 procenta.
Porota posuzovala přes třicet přihlášených médií v kategoriích Tiskovina a Výroční zpráva zvlášť podle vydavatelů z řad
firem, neziskových organizací a veřejné
správy. Bez ohledu na toto rozlišení hodnotila též působení na internetových stránkách, pomocí newsletteru, sociálních sítí
nebo videopropagace.
Z měst a obcí získal ocenění i Magistrát
města Brna za výroční zprávu 2010 (www.
brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/
zpravy-o-cinnosti-mesta), za www stránky (www.brno.cz) a videopropagaci (www.
youtube.com/user/cityofbrno). Statutární
město Most bylo oceněno v kategorii sociální sítě za svůj profil na Facebooku. /ak/
červen 2012
ManageMent
Je váš úřad přívětivý z pohledu
občana coby zákazníka?
Posláním organizací veřejné správy je zajišťovat veřejné služby a výkon státní správy. Vizí, která vyplývá z tohoto poslání,
mohou být zákaznicky orientované služby. To vše při vědomí
toho, že klienty úřadů se většinou stáváme nedobrovolně.
B
ěžně využívanými metodami, které
nám pomáhají zjišťovat, jak jsou občané spokojeni se službami našeho
úřadu, jsou rozhovory s klienty, dotazníky
a ankety. Návratnost dotazníků a anket je
však mizivá. Navíc v nich odpovídají převážně nespokojení zákazníci nebo chroničtí
stěžovatelé. Nedostaneme tak výsledky, jež
by odrážely realitu a názory mlčící většiny.
Hlavní přínosy systematické
orientace úřadu na občany
spokojenější zákazníci (v případě, že reagujete
na výsledky, zpracujete standardy zákaznické orientace, zajistíte týmovou spolupráci napříč organizací,
orientujete systém řízení na potřeby klientů apod.);
n systematické zlepšování činnosti úřadu;
n zlepšení dobrého jména v očích místní veřejnosti, zastupitelů, nadřízených složek;
n využití výsledků pro Public Relations;
n posílení sounáležitosti zaměstnanců a kultury
organizace.
n
Jak si vedete v oBLasti
zákaznické orientace?
Vhodné je využít metodu Mystery Client
(MC) a aktivní oslovení odcházejících občanů-klientů. Cílem této metody je skrytou
formou hodnotit mj. vstřícnost a přístup
ke klientům. Co je dobré vědět, pokud se
pro MC rozhodnete?
n K hodnocení musí být zpracována podrobná metodika tak, aby byla zajištěna co
nejvyšší objektivita posuzování kategorií,
které jsou ze své podstaty předmětem subjektivního vnímání.
n Je žádoucí, aby dodavatel MC měl přímé
zkušenosti ve veřejné správě a znal prostředí. Je přece jen rozdíl v posuzování obchodního řetězce a městského úřadu.
n Šetření je nutné zaměřit na osobní kontakty i na e-mailovou komunikaci, telefonické kontakty, písemný styk a prostředí.
n Od dodavatele požadujte seznámení
s vnitřní kontrolou hodnotitelů, kalibrací hodnocení a benchmarking výsledků.
To vám umožní získat představu o úrovni
vašich služeb v porovnání s ostatními organizacemi veřejné správy.
Zkušenosti s přímým oslovováním respondentů ukazují, že pozitivně vnímají už
samotný zájem. Tímto krokem začíná cesta zlepšování dobrého jména úřadu, avšak
samo o sobě to nestačí. Dotazníkové šetření
by mělo být začátkem dialogu. Na výsledky
šetření musíme reagovat a deklarovat, jak
s nimi budeme pracovat, co hodláme změnit. Důležité je rovněž porovnání s jinými
organizacemi veřejné správy.
přínos šetření Mystery cLient
Co vám šetření MC a systematická orientace na zákazníky přinese? »Po překonání
počátečních obav a pochybností kvalitní
1. Přivítání klienta, občana,
žadatele, návštěvníka
1,65
2. Vystupování a budování vztahu
1,59
3. Zájem o klienta, vstřícnost,
snaha o pochopení, pomoc
4. Rozsah a uspokojení odpovědí
nebo řešení problému
doporučení pro začátek
Pokud přemýšlíte o úrovni obrázku svého úřadu v očích veřejnosti (zákazníků),
případně byste s ním chtěli něco udělat,
pokuste se získat zpětnou vazbu některou
z popsaných metod, odvaha se určitě vyplatí. Můžete se také zapojit do projektu Úřad
s úsměvem a získat některý ze tří stupňů
certifikátu zákaznické orientace (www.
mvsprojekt.cz/urad-s-usmevem).
Propagace vaší zákaznické orientace na www stránkách, dokumentech
a ve vstupních prostorách úřadu bude působit jako veřejně deklarovaný závazek k přívětivým službám a přístupu zaměstnanců.
Naplnění standardů certifikace a viditelný
závazek má nezanedbatelný psychologický
vliv na přístup pracovníků ke klientům.
V některém z dalších vydání se budeme
podrobněji věnovat metodice, zavedení
standardů zákaznické orientace, kultuře
a systému řízení, který podporuje zákaznickou orientaci organizací veřejné správy. n
rostisLav Honus
konzultant veřejné správy
MVS Projekt, s. r. o.
MO001319-7
Ukázka výsledků šetření metodou Mystery Client:
osobní úroveň jednání podle vybraných kategorií
a praktickou zpětnou vazbu k úrovni služeb i způsobu, jakým je poskytujeme,« říká
Jan Havlík, tajemník MěÚ Žďár nad Sázavou, který se zákaznické orientaci společně
s kolegy a zaměstnanci věnuje několik let.
»Zlepší a vyčistí se atmosféra na úřadě, kdy
zaměstnanci sami sledují a zlepšují svoji
činnost i přístup ke klientům. Záleží jim totiž na tom, jak jsou hodnoceni a jak si stojí
ve srovnání s ostatními úřady a institucemi.
Kdo by se spokojil s tím, být jen průměrný?«
dodává Jan Havlík.
1,53
1,29
5. Rozloučení se žadatelem,
klientem, návštěvníkem
1,49
6. Celkový dojem
1,49
Celková úroveň jednání –
průměr jednotlivých oblastí
1,51
Certikace
zákaznické orientace
veřejné správy
0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0 4.5 5.0
WWW.MVSPROJEKT.CZ
ZDROJ: AUTOR
červen 2012
27
ManageMent
výzvy strategického plánování
v podmínkách trvalých změn
Dynamika socioekonomického vývoje vyvolává otazníky nad
současným konceptem strategického plánování územního
rozvoje. Dlouhodobé podrobné plány zpracované na základě
statistických dat a historických trendů v prostředí rychlých
změn velmi rychle zastarávají. Pořizovatelé plánů musejí proto neustále vyhodnocovat a přizpůsobovat své kroky.
M
etoda strategického plánování
vznikla v minulém století v prostředí
plánování
vojenských
operací v USA. V 70. letech byla včleněna
do prostředí strategického řízení firem.
Paradigma plánování a provádění plánu
vychází z prostředí institucí řízených prostřednictvím hierarchického uspořádání,
v nichž jsou jasně stanovené klíčové procesy a zodpovědnosti. V takovém prostředí
se plánovaná opatření snadněji zavádějí
i kontrolují.
potřeBa časté reakce na zMěny
Představa o obdobném řízení územních
jednotek dnes dostává čím dál větší trhliny. Metoda plánování využívaná u municipalit (větší míra uzavřenosti systému)
a regionů (náročnější koordinace řady poměrně samostatných subsystémů) ztrácí
svoji váhu kvůli rostoucí otevřenosti a organické propojenosti, jejímž důsledkem je
růst vlivu vnějších, na území nezávislých
faktorů.
Aktéři rozvoje i proces řízení se musí
mnohem častěji přizpůsobovat změnám
prostředí. Vedle tradičního hierarchického
modelu roste síťové uspořádání na bázi
ekosystému. Role municipalit spočívá spíše než v řízení rozvoje ve spoluvytváření
podmínek (ekosystému), v němž se daří
kreativitě a inovacím.
Tradiční plánování spočívá v několika
krocích. Po důkladné situační analýze území zpracovatel sestavuje SWOT analýzu
a v souladu s jejím vyzněním se snaží formulovat vizi, dlouhodobé a operativní cíle,
opatření, konkrétní aktivity či akční plány.
Proces trvá podle zvolené metodiky 6 až 24
měsíců. Je časově náročný a v případě plnohodnotného expertního vstupu též nákladný.
propoJení pLánu a praxe
Zažitý přístup se však, v podmínkách neustálé změny, stává rigidní, časově náročný
a vzhledem k rychlému stárnutí plánů neefektivní. Plánování do úrovně konkrétních
až projektových kroků na několik budoucích let působí v novém kontextu nelogicky.
Často jsme svědky izolace plánu od jeho
provádění (kroky municipalit ztrácejí spojitost se strategií), strategie plní roli »nechtěného dítěte« adoptovaného za perspektivu
dotačního profitu.
28
Přidaná hodnota expertního přístupu se
rozplývá, plány jsou si mnohdy podobné,
ty připravované svépomocí se svojí úrovní
často blíží těm sestaveným externě. Funkci
strategie navíc degraduje maximalistické
(všezahrnující) pojetí, které se vyhýbá stanovování priorit. Pochopitelné jsou tudíž snahy o nalezení flexibilnější metody, jež by více
spojila plánování s praktickými kroky a více
by integrovala zájmy aktérů komunit.
V Centru pro regionální rozvoj Purdueské Univerzity v Indianě praktikují metodu
Strategic doing (strategické dělání nebo
provádění), která zvyšuje flexibilitu současného modelu propojením plánování
a implementace, zaměřením na strategické projekty a spoluprací otevřených sítí
různorodého spektra aktérů. Důsledkem
je větší adaptabilita na měnící se podmínky
či získané zkušenosti.
principy Metody strategickéHo
provádění
Cyklus strategického provádění za účasti
spolupracujících aktérů sestává z následujících fází:
n Co můžeme dělat společně? (identifikace potenciálních akcí): oproti klasické
SWOT analýze se strategické provádění
soustředí na klady a zdroje, jež mohou
do procesu vnést jednotliví aktéři. Účelem
je si uvědomit potenciál všech zdrojů a nalézt kombinace a aplikace s možností přinést nové hodnoty.
n Co bychom měli dělat společně? (výběr
priorit a zaměření na klíčové akce): komunikace aktérů bude pravděpodobně produkovat více možností, než je v jejich silách.
Pro celý proces je podstatná motivace,
která se může ztratit přetížením účastníků
procesu. Proto je nutné omezit výběr a soustředit se na nejdůležitější akce s jasnými
a uchopitelnými výstupy.
n Co a jak uděláme společně? (sestavení
akčního plánu): dohoda a záznam jasných
konkrétních kroků a odpovědností aktérů
za účelem udržení linie dohodnuté akce.
Význam akčního plánování roste z důvodu
vstupu více aktérů.
n Jak se z toho společně poučíme? (vyhodnocení a adaptace): Zásadní je společné
učení pomáhající neustále zlepšovat a přizpůsobovat proces strategického provádění
aktuální situaci. Postupuje se v permanentně se opakujících cyklech. Jelikož se pracuje ve skupině, resp. v otevřené síti aktérů, je
nezbytná důvěra a otevřená komunikace, již
podporuje efektivní vedení skupiny.
důraz na siLné stránky,
otevřenost a koMunikaci
Propojením plánování s prováděním plánu
jsou i více motivováni aktéři spoluvytvářející strategické řízení. Zaměření metody
na silné stránky, výsledky, nižší míra strukturovanosti a pružnost procesu otevírají
prostor pro spolupráci a hledání nových
cest řešení.
Otevřené sítě aktérů rovněž nabízejí alternativu zakládání pracovních skupin
a komisí podle parametrů a potřeb konkrétní akce, nikoliv od založení oborové ad hoc
skupiny a následného hledání její náplně.
Rychlá zpětná vazba k činěným krokům
rozvíjí možnost aktivního učení ve smyslu
learning by doing (učení prostřednictvím
akce), tedy rozvíjením znalostí účastníků
celého procesu. Samotné uspořádání procesu strategického provádění lépe zapadá
do ekosystému jeho účastníků a lépe odpovídá i konceptu otevřených sociálních inovací, které jsou žádoucí podmínkou prován
dění strategického plánu.
Jan BaLek
REDEFIN, s. r. o.
Schematický rozdíl mezi strategickým plánováním
a strategickým prováděním
Strategic Planning
Doing
Planning
Strategic Doing
Plan
Learn
Do
6 month action cycle;
deliverables held firm
Adapt/
Plan
Do
Adapt/
Plan
Learn
Next 6 month action cycle; new
deliverables (held firm) based on
results from the last cycle
Next cycle ...etc.
ZDROJ: ED MORRISON, Perdue Centre for Regional Development, Strategic Doing: The Art and Practise of Strategic Action in Open Networks
červen 2012
odpady a obce
Příloha
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 6/2012
Také třídění odpadů všeho druhu musí být založeno na systému spolupráce obcí, měst a firem – i aktivní účasti veřejnosti.
odpadové hospodářství:
Jaký je jeho stav a kam směřuje?
Začátkem června se sejde několik stovek lidí z celé republiky,
aby diskutovali o svých zkušenostech a poznatcích i o dalším
vývoji odpadového hospodářství v naší zemi. Stane se tak
na 13. ročníku konference Odpady a obce v Hradci Králové.
Č
íslo je to magické, leč program ryze
praktický. Letošní ročník je zaměřený především na téma spolupráce
obcí a krajů v regionálních systémech, které
by měly představovat do budoucna ideální
model efektivního hospodaření s odpady
v obcích.
Prvotní představu společného řešení
odpadového hospodářství obcí a měst popsala Strategie rozvoje nakládání s odpady,
kterou vypracoval Svazu měst a obcí ČR
ve spolupráci s kraji v roce 2008 a následně
aktualizoval v roce 2011. Navržené principy řešení byly posléze implementovány
do Tezí rozvoje odpadového hospodářství
ČR, které schválila vláda jako podklad pro
tvorbu nových právních předpisů v oblasti
nakládání s odpady. Tehdy se začalo intenzivně mluvit i oregionálních integrovaných
systémech nakládání s odpady.
Diskuse kolem regionálních systémů
stále probíhá. Pro plnění požadavků na využití odpadů je potřeba velkých investic
a investor potřebuje partnera pro garanci
přísunu odpadů. Tento fakt vedl některá
města a kraje k tomu, že zahájily přípravu
červen 2012
regionálních systémů, ve kterých se obce
sdruží a budou toky svých odpadů efektivně řídit a směřovat k jejich využití. Samozřejmě tak, aby celý systém byl přijatelný
pro občany a i pro jejich kapsy. Právě aktéři
těchto společných projektů budou vystupovat na hradecké konferenci, kde budou
referovat o tom, co se jim zatím zdařilo a co
je potřeba i nadále řešit.
13. ročník konference
Odpady a obce
6. a 7. června 2012
Kongresové centrum Aldis, Hradec Králové
Hlavní témata konference:
n Příprava nových zákonných norem v oblasti
odpadového hospodářství
n Regionální řešení odpadového hospodářství
z pohledu samospráv obcí a krajů
n Zpětný odběr výrobků
n Ekonomické nástroje pro řízení odpadového
hospodářství
n Organizace odpadového hospodářství v obcích
n Sběrné dvory v systému hospodaření s odpady
O tom, že myšlenka společného řízení
nakládání s odpady
v obcích není utopie,
se pokusí přesvědčit účastníky konference i zahraniční
hosté z Německa
a Rakouska, kde jsou
takové modely spolupráce samospráv
realitou.
Kromě
tématu
regionálních svazků pro odpadové hospodářství se bude
hovořit o ekonomice a ekonomických nástrojích na podporu systémového řešení.
Na konferenci vystoupí také zástupci kolektivních systémů a jejich hosté. Budou se
vyjadřovat k novým směrnicím, které nastavují vysoké požadavky na zpětný odběr
a využití elektrozařízení a dalších výrobků.
Dalším tématem je diskuse nad výhodami
či nevýhodami zajištění služeb při nakládání s odpady v obcích komunálním nebo
privátním sektorem. Města představí své
řešení s použitím vlastních technických
služeb. Posledním tématem jsou sběrné
dvory. Jaká je jejich funkce v systému OH,
jak je nejlépe koncipovat – to vše se můžen
te dozvědět v Hradci Králové.
Martina VrboVá,
EKO-KOM, a. s.
29
Příloha
odpady a obce
Mají výkupny
své opodstatnění?
Téma výkupen se dostává na přetřes poměrně často – s připravovanými změnami odpadového zákona je opět vhodné
poukázat na jeho souvislosti a zamyslet se nad jejich existencí. Zajímavý je i pohled za hranice naší republiky.
Č
erstvá novela zákona o místních poplatcích, zvyšující maximální hranici
poplatku za netříděné komunální
odpady na 750 Kč na osobu za rok, je pro
obce určitě potěšující – nebudou muset
na svůj odpadový systém doplácet z rozpočtu. Na druhé straně je třeba se ptát,
zda přece jen nelze nalézt cesty ke snížení
nákladů. Víme, že výše poplatku se odvíjí
od skutečných nákladů na odpady, i to, že
odpady mají nejen zápornou, ale i kladnou
hodnotu. Ne každá samospráva však s těmito informacemi skutečně pracuje. Jak jinak
si vysvětlit, že si nechává utíkat peníze?
V praxi se až příliš často setkáváme s nezájmem obcí o odpadovou problematiku,
a s tím souvisejícími výsledky hospodaření
s odpady – počínaje nezájmem o to, kde odpady končí, zda je nakládání s nimi efektivní
a také, jaké jsou výnosy z obchodování. Pro
většinu obcí bude bohužel jednodušší využít
možnosti, které skýtá legislativa, a přenést
náklady na občana až do výše 750 Kč.
Co tyto obce bude nutit třídit a snižovat
náklady? Jedině tlak občanů, kterým budou
chodit od obce složenky. Zarážející je, že
pouze 13 % obcí v rámci rozpočtu kalkuluje s příjmy z prodeje vytříděných surovin
a navíc výše těchto příjmů z celkových příjmů na odpadové hospodářství činí pouhopouhé 2,68 % (viz Moderní obec 10/2011).
VýkuPny kontra obec
Po nezbytném úvodu zpět k tématu výkupen. Občan se zbavuje odpadů způsobem
stanoveným obcí – tedy odkládá je na místa
obcí určená. Nic nezaplatí (hned), nic nedostane. Nebo je prodá ve výkupně surovin. Teprve když je nelze prodat (jako například v roce 2009, kdy prudce klesly výkupní
ceny a o suroviny nebyl zájem), předává je
na obcí určená místa. Systém obce, který
přerozděluje náklady ve formě poplatků
mezi občany, tak tvrdě platí za odpady,
o které není zájem. Čím vyšší bude výkupní cena ve sběrnách, tím méně bude obec
třídit a sníží se jí příjmy. V době, kdy sběrné dvory rostou jako houby po dešti, jsou
výkupny přežitek. Nabídka snadného zisku
za dopravní značky, dešťové okapy, zabezpečovací zařízení z tratí, kanály, kompresory z lednic a cívky z televizorů ubírá peníze
obcím. Je taková benevolence na místě?
ZVyky V ZahraniČí
Podíváme-li se na východ od nás, pak zjistíme, že na Slovensku jsou výkupny povinny
vykupovat například kovy nebo jiný kovový
odpad pocházející ze součástek a částí zařízení trolejového vedení, zabezpečovací
a informační techniky, kolejových vozidel
a výstroje tratí pouze od provozovatele drah
nebo od jimi pověřené právnické osoby.
Kovy nebo jiný kovový odpad pocházející
z dopravních značek a dopravních zařízení,
z kanalizačních poklopů, krytů kanalizačních výpustí, svodidel mohou vykupovat
pouze od správců komunikací nebo jimi
pověřených právnických osob.
Stejný postup zvolili rovněž v Estonsku
– tam například autovraky (po úpravě)
je možné vykupovat výhradně od osob
oprávněných k jejich zpracování. V Polsku
zase musí fyzická osoba vyplňovat dvojmo příslušné formuláře, jinak není výkup
od fyzických osob možný – kontrolovat
výkupny tam může mimo inspekci a policii také drážní a městská policie. V Bulharsku je výkup od fyzických osob zakázán
a je umožněn pouze od právnických osob.
Stejně tak naši nejbližší sousedé – Německo i Rakousko – legislativně upravují sběr
šrotu, který je tak umožněn pouze od právnických osob. Obdobně legislativa dalších
evropských zemí – Belgie, Francie, Irska,
Nizozemska, Portugalska nebo Švýcarska
– neumožňuje výkup od fyzických osob.
Naproti tomu ve Velké Británii je umožněn
výkup osobám od šestnácti let, ovšem
za podmínky, že uvedou jméno a adresu.
Pokud by nahlásily falešnou, jsou trestně
stíhány. Kontrolovat výkupny mohou ve
Velké Británii také úředníci místního úřadu. Další země – Dánsko, Finsko, Norsko,
Švédsko a Slovinsko problematiku vůbec
neřeší, protože se tam prostě výkup od fyzických osob vůbec neprovádí.
Jak to bude dál u nás?
Je načase umožnit obcím zvýšit jejich příjmy z prodeje finančně zajímavých odpadových komodit a nenechávat na nich
a jejich obyvatelích pouze břímě nákladů.
Škarohlídům, kteří jako následek zákazu
výkupu hned vidí šrot naházený za humny, je třeba vzkázat, že příjmy za vytříděné
suroviny motivují jistě i k zajištění přijatelného způsobu sběru od občanů. Obce
nejenže uspoří za pořízení rozkrádaného
obecního majetku (kanály, svodidla…), ale
ušetří také za zabezpečení věčně vykrádan
ných sběrných dvorů.
tereZa ulVeroVá,
ředitelka provozního oddělení
ELEKTROWIN, a. s.
30
červen 2012
OD000711
pol
odpady a obce
Příloha
řešení na míru
pro všechna sídliště
n
ejjednodušší způsob, jak ta specifická zákoutí změnit tak, aby nedělala
ostudu – a přitom dál plnila svou
roli, je kontejnery »zakopat«.
Takovým řešením jsou podzemní kontejnery MEVA, které už dnes najdeme v řadě
měst a obcí. Roudnická firma však nabízí
ještě jednu variantu, mnohem méně náročnou na instalaci. Moc se o ní zatím nemluví,
přestože by vytrhla trn z paty nejedné radnici. Jde o polopodzemní kontejnery.
K největším přednostem polopodzemních kontejnerů MEVA patří už zmiňovaná jednodušší instalace. Jak už sám název
napovídá, kontejnery jsou pod zemí jen
zčásti, přesně z jedné třetiny. Díky tomu
není nutné před jejich instalací hloubit
velkou jámu, menší je také nebezpečí, že
při instalaci kontejnerů narazíte na kořeny stromů nebo inženýrské sítě, což bývá
častým problémem u kontejnerů podzemních.
lePší uPlatnění
Zatímco podzemní kontejnery představují
ideální řešení hlavně pro historická centra
měst, polopodzemní kontejnery MEVA najdou nejlepší uplatnění především na sídlištích. Tam není ani tak nutné šetřit prostor,
jako spíše předejít tomu, aby se ve smetí
někdo přehraboval, nebo kontejnery převracel a vysypával.
třikrát Větší obJeM
Přestože jsou z větší části nad zemí, zachovávají si leccos z výhod podzemních kontejnerů. Hlavně s nimi nikdo nehne, což
vylučuje jejich převracení a vysypávání. Polopodzemní kontejnery MEVA jsou rovněž
odolné vůči požárům a mají až třikrát větší
objem než klasické kontejnery pro tříděný
odpad. Vyprazdňují se stejně jako kontej-
FOTO: ARCHIV
Existuje několik důvodů, proč dnes v řadě měst nenajdete
koše nebo kontejnery na tříděný odpad. Tím nejpádnějším je
sám člověk. Zatímco jeden třídí, druhý se v odpadu přehrabuje. A kolem popelnic se pak vrší vyházené smetí.
Polopodzemní kontejner MEVA.
nery podzemní, tj. vytažením ze šachty
a jednoduchým otevřením dna.
»Největší problém dnešních sídlišť je
vandalismus. Přitom i tam chtějí lidé třídit,
ale mnohdy jim nezbývá, než se s odpadem
vydat do jiných čtvrtí,« popisuje dilema
radnic Josef Zimák, šéf prodeje roudnické
MEVY. »Polopodzemní kontejnery představují ideální způsob, jak rozšířit počet
sběrných míst skutečně po celém městě,«
/jhm/
shrnuje Zimák.
MEVA, a.s.
červen 2012
divize Bezděkov
Chelčického 1228
413 01 Roudnice n/L –Bezděkov
tel. +420 416 823 161
www.meva.cz
www.podzemni-kontejnery.cz
31
OD000677
polo.indd 1
5/29/12 2:51 PM
Příloha
odpady a obce
Fond asekol v pátém roce
Fond ASEKOL letos podpoří 45 projektů v celkové výši dotace
dvou milionů korun. O příspěvek se ucházelo celkem 73 obcí,
nevládních neziskových organizací, provozovatelů sběrných
dvorů, ale například i Karlova univerzita nebo Akademie věd
České republiky. Samotná realizace všech vybraných projektů
by měla být dokončena do konce roku.
P
átý ročník grantového řízení Fondu
ASEKOL nabídl zájemcům o dotaci
čtyři již tradiční programy; Rekonstrukce, Intenzita, Osvěta a po roční přestávce také tematický okruh Výzkum. Ten
se v letošním roce zaměřuje na často diskutované téma získávání tzv. prvků vzácných
zemin (lanthanoidů) z recyklovaných elektrospotřebičů, nikoliv z primárních zdrojů.
Nejvíce žádostí bylo podáno jako každý rok
do programu Rekonstrukce, v kategorii Výzkum se přihlásily dva subjekty.
»Nejčastěji se na nás obracely obce nebo
firmy se žádostí o zabezpečení sběrných
dvorů nebo úpravy a rozšíření kontejnerových stání pro tříděný odpad,« připomíná
Mgr. Pavel Drahovzal, který v Radě Fondu
ASEKOL zastupuje Svaz měst a obcí ČR a je
jejím předsedou. »Jsme však velmi rádi, že
také program Výzkum si našel své zájemce.
Projekty, které se v něm ucházely o dotaci,
považujeme za velmi kvalitní a přínosné.
Proto jsme je vybrali oba přihlášené a těšíme se na jejich výsledky,« dodává předseda
rady fondu. Nejvyšší příspěvek 0,1 mil. Kč
obdržel projekt rekonstrukce kontejnerových stání v Plzni a stejnou částku právě
projekty Přírodovědecké fakulty UK v Praze
a Ústavu chemických procesů AV ČR z programu Výzkum.
Přihlášené projekty opět hodnotila devítičlenná Rada Fondu ASEKOL, kterou tvoří
zástupci výrobců, Svazu měst a obcí a Sdružení veřejně prospěšných služeb. Stejně jako
celá činnost neziskové společnosti ASEKOL,
také Fond ASEKOL je financován klienty
systému – výrobci a dovozci elektrozařízení.
Člen rady fondu Ing. Vladimír Doležal ze
společnosti SONY Czech, s. r. o., k tomu říká:
»Fond ASEKOL se zrodil z naší priority podporovat partnery, kteří se podílejí na plnění
našich zákonných povinností a tím pomáhají chránit životní prostředí. Po pěti letech
existence fondu můžeme zodpovědně říci,
že se podařilo přispět ke vzniku a realizaci
mnoha důležitých a prospěšných projektů,
které v nyní plní svůj cíl.«
Fond ASEKOL založený neziskovou společností ASEKOL dosud podpořil 194 projektů, přičemž jeho celkový příspěvek se
vyšplhal na téměř 13 milionů korun.
/kce/
recyklace elektrospotřebičů
šetří životní prostředí
Environmentální vyúčtování provedené neziskovou organizací ASEKOL potvrzuje přímý a pozitivní dopad zpětného odběru elektrozařízení na životní prostředí.
V
loňském roce se u nás vytřídilo více
než 483 tisíc televizorů, 197 tisíc počítačových monitorů a 3872 tun drobných elektrospotřebičů. Ušetřilo se tak např.
8,67 milionu tun ropy, 197 tisíc MWh elektrické energie a 892 milionu litrů vody. Toto
množství vody odpovídá například spotřebě
pražských domácností za rok.
Vyúčtování vychází z tzv. LCA (Life Cycle
Assessment) analýzy, která hodnotí vlivy
sběru, dopravy a zpracování televizorů, PC
monitorů a od letošního roku nově i drobného elektra až do okamžiku finální recyklace. Výsledky byly přepočteny na na ušetřenou energii, suroviny a vodu, a také
na emise skleníkových plynů do ovzduší
Přínos sběru a recyklace televizí a monitorů pro životní
prostředí v roce 2011 v ČR
TV + Monitory
Množství sebraných kg
za rok 2011
Drobné elektro
Celkem
13 784 440
3 872 121
17 656 561
103 264
93 899
197 163
2 000 135
6 670 890
8671025
6 791
1 742
8 533
Úspora vody (m3)
533 719
358 558
892 277
Snížení produkce nebezpečného odpadu (t)
101 060
74 345
175 405
27 650
17 270
44 920
Úspora elektrická energie
(MWh)
Úspora ropy (l)
Úspora primárních
surovin (t)
Snížení produkce CO2
(t CO2 ekv.)
32
a produkci odpadu. V podobě certifikátů
výsledky ASEKOL v těchto dnech rozesílá
obcím, aby se každý občan mohl dozvědět
svůj přínos ochraně životního prostředí.
»Environmentální
vyúčtování
jasně
dokazuje, že získávání druhotných surovin recyklací elektroodpadu je pro životní prostředí mnohem šetrnější než těžba
primárních surovin přímo ze země,« říká
Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL. »Už zpětný odběr
a odborná recyklace jednoho televizoru
totiž ušetří 2,9 litru ropy nebo 162,4 kWh
elektrické energie,« dodává Hana Ansorgová. Televize a počítačové monitory přitom
tvoří 78 % objemu zpětně odebraných elektrospotřebičů v rámci kolektivního systému
ASEKOL, drobné elektrospotřebiče 22 %.
Sběrem a recyklací televizí, monitorů
a drobného elektra se v ČR jen za loňský rok
uspořilo například 8,67 milionu litrů ropy,
nebo 197 tisíc MWh elektřiny, což je průměrná spotřeba Prahy za 15 dní.
Při srovnání mezi kraji dopadl v environmentálním vyúčtování v přepočtu na obyvatele nejlépe Kraj Vysočina, v němž se
podařilo sběrem elektroodpadu za loňský
rok například snížit produkci CO2 o 5,64 kg
na jednoho občana. Takové množství kysličníku uhličitého vyprodukuje běžný automobil za 36 km jízdy. Na druhém místě
skončil Zlínský kraj a na třetím potom Pardubický kraj.
/kce/
červen 2012
Recyklace elektro:
odpady a obce
Příloha
více než jen
kapka úspor
Přínosy sběru a recyklace
notebooku pro životní prostředí
Pitná voda
1×
=
392 l
Díky recyklaci jediného notebooku je uspořeno 392 l pitné vody (nevznikne
stejné množství odpadních vod). Tolik pitné vody je například spotřebováno
při pěti sprchováních.
www.asekol.cz
červen 2012
33
OD000698-1
Příloha
odpady a obce
co podniknout, když vzniká
černá skládka?
Jaká povolení investor
potřebuje pro vybudování
skládky
Záměr musí být v souladu s územním plánem
obce i kraje.
n Proces posuzování vlivů na životní prostředí
podle zákona č. 100/2001 Sb.
n Integrované povolení – stanoví závazné podmínky k provozu zařízení. Nutné u skládek, které
přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou
kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek
inertního odpadu.
n Územní a stavební řízení u stavebního úřadu.
n Odnětí pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF, zákon č. 334/1992 Sb.)
nebo povolení orgánu státní správy lesů, pokud jde
o o pozemky určené k plnění funkcí lesa (zákon
č. 289/1995 Sb.).
n Orgán ochrany přírody může vyžadovat zpracování biologického hodnocení podle § 67 zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
n Povolení k provozu zařízení k nakládání s odpady od příslušného krajského úřadu podle § 14
zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
FOTO: ARCHIV
n
Pod pojmem černá skládka si většinou představíme odpady v příkopu, někdy však dosahují obrovských rozměrů.
Černé skládky nejsou jen pár pneumatik v příkopu. V některých případech dosahují značných rozměrů a ohrožují své
okolí. Co dělat, když podobná černá skládka začne vznikat
přímo v obci?
Z
výčtu povolení a rozhodnutí, která
musí investor realizující skládku odpadů získat (box 1), je zřejmé, které
orgány jsou povinny zasáhnout v případě,
kdy je někde realizována skládka »černá«,
nepovolená. V takovém případě totiž původce této skládky porušil své povinnosti
opatřit si k provozu skládky řadu nezbytných povolení. Vedle toho však mohou existovat případy, kdy skládka byla povolena,
vydaná povolení jsou však porušována.
roZhodnutí a souhlasy
Každá skládka zásadně potřebuje územní
rozhodnutí a stavební povolení nebo ohlášení. Jestliže daná povolení nebyla vůbec vydána či udělena anebo je skládka provozovaná v rozporu s nimi, jedná se o přestupek
podle § 178 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,
stavebního zákona nebo o správní delikt
dle § 180 odst. 1 stavebního zákona (záleží
v tomto případě, kdo je původcem skládky,
zda fyzická či právnická osoba). Za uvedené jednání je možno uložit pokutu do výše
1 mil. Kč a podle § 129 odst. 1 stavebního
zákona může být původci nařízeno odstranění stavby nebo terénních úprav.
S podnětem k prošetření se může každý
obrátit na místně příslušný stavební úřad,
který by měl následně zahájit řízení tzv.
z moci úřední. Podatel má právo být informován o výsledku, pokud o to úřad požádá.
integroVané PoVolení
Pokud skládka kvůli svým parametrům
potřebuje k legálnímu provozu vydání integrovaného povolení (IPPC), avšak nebylo vůbec vydáno, nebo byly překračovány
stanovené podmínky, jde o správní delikt
podle § 37 o integrované prevenci, za který
lze uložit pokutu do výše 7 mil. Kč. O správních deliktech rozhoduje Česká inspekce
životního prostředí, příslušné krajské úřady
a krajské hygienické stanice. Úřady mohou
rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.
souhlas kraJského úřadu
Za provozování skládky bez souhlasu příslušného krajského úřadu nebo v rozporu s ním může Česká inspekce životního
prostředí uložit provozovateli pokutu až
do výše 10 mil. Kč, také příslušný krajský
úřad může provozování skládky zakázat.
PoškoZení Přírody
Pokud by se skládka nacházela na lesních
pozemcích nebo pozemcích náležejících
do zemědělského půdního fondu, postihuje takové odnětí přímo zákon č. 334/1992
Černé skládky velkého rozsahu v tisku
n Policie stíhá bývalého starostu obce kvůli provozování černé skládky. Jednačtyřicetiletý muž prý označil
místo za částí obce za legální skládku, nechal tam navážet odpad a navíc to i v rámci svého podnikání nabízel
zákazníkům. Policie jej obvinila z neoprávněného nakládání s odpady, porušení povinnosti při správě cizího
majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.
n Na černou skládku v obci naváží stavební firma zeminu a betonové zbytky. Majitel skládky tvrdí, že má pro
ukládání tohoto typu odpadu povolení. To však vypršelo již před osmi lety a nové už získat nemůže, protože
pozemek je součástí regionálního biocentra.
ZDROJ: ČTK
34
Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Pokud by byla skládkou dotčena příroda
(zejména významný krajinný prvek, zvlášť
chránění živočichové, rostliny, území, případně památný strom), je namístě se obrátit na příslušný orgán ochrany přírody. Věc
může prošetřit a uložit pokutu Česká inspekce životního prostředí, příslušný úřad
obce s rozšířenou působností, případně
Správa NP nebo CHKO.
sankce V obci
Fyzické i právnické osobě, která znečistí
veřejné prostranství nebo naruší životní
prostředí v obci, může obec uložit pokutu
až do výše 200 tisíc Kč. Samotné uložení
pokuty však nezbavuje osobu povinnosti
odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené
obcí (§ 59 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích).
Nalézá-li se skládka na sousedním pozemku, je možné vůči vlastníkovi pozemku
uplatnit sousedskou žalobu podle § 127
zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy vlastník dotčené nemovitosti je nad
míru přiměřenou poměrům obtěžován například zápachem ze skládky, poletujícím
odpadem apod. a žádat, aby soud další obtěžování zakázal.
Konečně také lze dát podnět k prošetření přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, který sankcionuje založení
tzv. černé skládky pokutou do výše 50 tisícKč
(§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2); případně podat v případě velmi rozsáhlé a nebezpečné
skládky trestní oznámení podle § 293 zákona
n
č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník).
Jana kraVČíkoVá,
Poradna Ekologického právního servisu
Kompletní manuál naleznete na www.eps.cz
červen 2012
OD000
odpady a obce
Příloha
Čisté odpadové nádoby
Svozové vozidlo vybavené zařízením na mytí nádob na odpady zatím jezdí v Praze a v Brně. Rozhodně přispívají k lepším
službám pro zákazníky.
n
FOTO: ARCHIV
ních nádob nebo např. odpadkových košů
v dosahu svozového vozu.
Při omývání nádob na odpady by mohl
vzniknout problém s únikem znečištěných
vod. Na to je však speciální nástavba zařízena. Kromě toho, že se v ní dá svézt až 20 m3
Mycí pistolí je možné ručně omýt vnější
tělo nádoby.
FOTO: ARCHIV
ejen nádoby vyvézt, ale také zajistit
lepší prostředí v místech, kde nádoby stojí. To je podle Jany Vondrákové, mluvčí společnosti AVE CZ odpadové
hospodářství, s. r. o., cílem služby, kterou
tato firma zavedla.
Nová, víceúčelová svozová vozidla Mercedes Benz Acros jsou vybavena speciální
nástavbou na sběr a odvoz odpadu s integrovaným mycím zařízením od společnosti
Zoeller. Celý proces probíhá téměř identicky jako u běžných svozových vozidel.
Po vysypání odpadu z nádoby do nástavby
vozidla se do nádoby zasune mycí hlavice
s rotačními tryskami, která ji důkladně vymyje. Mycí proces je plně automatický, takže se o něj obsluha nemusí starat. Zařízení
pro mytí nádob zvládne jak nádoby »dvoukolečkové« o objemu 80–240 litrů (tj. běžné popelnice), tak nádoby »čtyřkolečkové«
o objemu 660–1100 litrů (kontejnery).
Součástí zařízení je také mycí pistole s dosahem až 15 metrů, která slouží
k opláchnutí vnějšího tělesa nádoby. Lze
ji však používat i k omytí jiných stacionár-
Detail mycího zařízení na nástavbě vozu.
odpadu, jsou v ní umístěny ještě tři nádrže
na vodu – jedna na vodu čistou o objemu
1,8 m3 a dvě na vodu špinavou o objemu
1,2 m3. Zachycují špinavou vodu po vymytí
nádoby, aby neunikala do veřejného prostranství. Kapacita zásobníku vody stačí
na umytí až 500 nádob o objemu 240 litrů.
»Na jednu nádobu spotřebuje pouze tři
a půl litru vody, ale při vysoké kvalitě umytí.
Vozidla s integrovaným mycím zařízením
proto nasazujeme na celodenní provoz,«
/jhm/
uzavřela Jana Vondráková.
Rumburk
Česká Lípa
Ústí nad Labem
Litvínov
Mšeno
Benátky nad Jizerou
Štětí
Nejdek
Kralupy nad Vltavou
Karlovy Vary
Praha
Františkovy Lázně
Lysá nad Labem
Pardubice
Dašice
Libenice
Kolín
Hořovice
Jílové
Kutná Hora
Čáslav
Mohelnice
Ostrava
Nasavrky
Plzeň
Olomouc
Frýdlant nad Ostravicí
Frenštát pod Radhoštěm
Klatovy
Jindřichův Hradec
Třebíč
Brno
České Budějovice
Břeclav
červen 2012
OD000709
35
Příloha
odpady a obce
Poplatek za odpad může
zdražit až na tisícovku ročně
Legislativním procesem konečně prošel návrh na úpravu
poplatků za odvoz odpadů. Od ledna příštího roku se mohou
zvýšit až dvojnásobně.
n
ovela zákona o místních poplatcích,
kterou projednávali zákonodárci téměř čtrnáct měsíců, zvyšuje horní
hranici poplatků za odpady z 500 na 1000
korun za rok. Poplatek se bude i nadále
skládat ze dvou složek. Platba za tříděný
odpad ve výši 250 Kč se nemění. Z 250 korun na maximálně 750 korun však mohou
obce zvýšit poplatek za svoz netříděného
odpadu.
naPJatá situace
Dosavadní výše (250 Kč) byla v zákoně nastavena před deseti lety a nyní je v hrubém
nesouladu s reálnými náklady. Peníze vybrané na poplatcích většině obcí nestačí
pokrýt náklady a na odpadové hospodářství
doplácejí. Napjatou finanční situaci v této
oblasti naznačuje i současná výše poplatků, která se ve většině měst a obcí pohybuje
pouze několik korun pod zákonem danou
maximální úrovní.
Poslanci nechtěli stroP
Poslanecká sněmovna původně odsouhlasila verzi, podle níž měly o konečné výši
poplatků rozhodovat samotné obce tak,
aby odrážela skutečnou výši nákladů na likvidaci netříděného odpadu. Senátoři však
předlohu vrátili zpět k projednání s opětovným zastřešením maximální výše vybíraného poplatku. Horní hranici je podle Senátu
nutné zachovat jednak z ústavních hledisek, jednak pro právní jistotu poplatníků.
Poměrně razantní, trojnásobné zvýšení
poplatku by mělo být dostatečné na několik
dalších let, aby nebylo nutné zákon znovu
novelizovat. Podstatné je, že obce mohou
samy rozhodnout podle místní situace, jak
velký poplatek (v daných limitech) stanoví. Poslanec Vladislav Vilímec při rozpravě
v Poslanecké sněmovně řekl: »Je určitě racionálnější debatu o skutečné výši tohoto místního poplatku přenechat těm, kdo
za jeho vypsání a především výši nesou
Ve třídění odpadů se
stále zlepšujeme
V roce 2011 každý Čech vytřídil v průměru 38,9 kg odpadů
(plastů, papíru, skla a nápojového kartonu), což je o 2,3 kilogramu (+6,3 %) více než v roce předcházejícím.
i
díky tomu se zvýšilo celkové množství
obalových odpadů, pro které systém
EKO-KOM zajistil využití a recyklaci
na 621 273 tun, tedy o více než 3 %. V roce
2011 EKO-KOM zajistil recyklaci pro 72 %
nevratných obalů, čímž nejen splnil zákonné podmínky za své klienty, ale významně
přispěl i k ochraně životního prostředí.
Dosažená míra recyklace a využití odpadů z obalů 2011 (v %)
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
36
Papír
Sklo
Plasty
Kovy
Nápojové
kartony
Celkem
svou politickou zodpovědnost« Poslanec
Luděk Jeništa, starosta dvanáctitisícového
města, dodal: »Pokud tento zákon neschválíme, tak se vlastně dostaneme do pozice,
že nařizujeme obcím jakousi plošnou dotaci občanů, a to i těch, kteří to v žádném
případě nepotřebují.«
lZe Využít i Jiné Možnosti
Zastánci stanovení hranice v zákoně argumentovali také možností obce využít stanovení poplatků podle zákona o odpadech,
kde je výše odvozena od počtu nádob a četnosti svozů, kde není tedy limit stanoven
absolutní částkou, avšak systém odvozu
odpadu zavedený podle tohoto zákona nutí
poplatníky chovat se ekonomicky, tedy třídit odpad.
Poplatek by nově měli ze zákona platit
také cizinci, kteří v Česku pobývají déle než
tři měsíce. Obcím jej budou muset platit
lidé také za rekreační chaty a chalupy nebo
apartmány, a to ve výši za jednu osobu.
Novelu, která mění zákon č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, musí ještě podepsat
prezident republiky a začne platit od počát/jhm/
ku příštího roku.
Třídění odpadů v České
republice v roce 2011
38,9 kg odpadů průměrně za rok vytřídil
každý Čech
n 68 % obyvatel ČR aktivně třídí odpady
n 72 % obalů bylo využito a recyklováno
n
Ve svých domácnostech třídí odpady už
68 % obyvatel. To je o celá dvě procenta více,
než v roce předcházejícím. Tento pozitivní
trend je důkazem toho, že třídění odpadů
se pro 2/3 obyvatel stává nedílnou součástí jejich každodenního života. K tomuto
pozitivnímu vývoji velkou měrou přispívá
stále dostupnější síť barevných kontejnerů
na ulicích. Počet barevných kontejnerů stále
postupně narůstá a koncem roku 2011 měli
občané možnost třídit odpady již do 213 946
kontejnerů. Průměrná docházková vzdálenost ke kontejnerům klesla již na 106 metrů.
Nezisková společnost EKO-KOM zajišťuje třídění a recyklaci obalového odpadu
pro 20 482 firem, které prodávají balené
zboží na českém trhu. Spotřebitelé mohou
své odpady třídit v 5993 obcích v celé ČR.
Vzhledem k dosahovaným výsledkům recyklace patří dlouhodobě český průmysl
k nejzodpovědnějším v Evropě. Zejména
v recyklaci plastových obalových odpadů se
řadíme na přední příčky a patříme tak mezi
n
evropské země s nejlepšími výsledky.
šárka noVákoVá,
EKO-KOM, a. s.
červen 2012
OD0006
odpady a obce
Příloha
odstraňování pachových látek
Zpracování biologicky rozložitelných odpadů, intenzivní
chovy a produkce zvířat a další činnosti člověka jsou spojené
s tvorbou a uvolňováním nepříjemného zápachu do okolí.
t
ypickým nositelem zápachu je amoniak, sirovodík a různé těkavé látky
vzniklé anaerobním rozkladem odpadů a prasečí kejdy, přičemž 30 z nich je zapáchajících. Legislativa a zejména stížnosti
okolních obyvatel na nadměrné obtěžování
zápachem vede provozovatele k zavádění
technologií na odstraňování zápachu (adsorpce, absorpce, biofiltrace). Jednou z těchto technologií je biofiltrace, ať už v klasickém biofiltru nebo v biotrickling filtru.
ekologicky šetrná Metoda
Biofiltrace je účinná metoda založená na využití mikroorganismů schopných bio- degradace nebo biotransformace škodlivých
látek. Znečištěný vzduch prochází biofiltrem
naplněným porézním materiálem pokrytým
vrstvou biomasy. Při průchodu plynu biofiltrem dochází k zachycení a transportu
polutantu do biomasy a k jeho následné biodegradaci na netoxické látky (oxid uhličitý,
vodu a v případě anorganických látek na jejich oxidované formy nebo jejich využití při
tvorbě nové biomasy). Díky tomu biofiltrace představuje ekologicky šetrnou a hlavně
bezodpadovou metodu čištění odpadního
vzduchu od organických i některých anorganických látek včetně látek pachových.
V rámci výzkumného projektu Biofiltry
(projekt MPO ČR VaV ev. č. 2A1#TP1/004)
společnost Dekonta, a. s., testovala nový
typ biofiltru tzv. biotrickling filtr s pohyblivým ložem (BTF MB).
BTF MB oproti klasickému biofiltru
umožňuje díky recirkulující kapalině snadnou kontrolu a regulaci celého procesu bio-
filtrace. Recirkulující kapalina poskytuje
mikroorganismům dostatečnou vlhkost
a rovnoměrný přísun živin, rozpuštěného
kyslíku a polutantu. Pohyblivé lože umožňuje odstraňování přebytečné biomasy
a brání tak nadměrnému zarůstání náplně
biomasou, a tím i zvyšování tlakové ztráty.
Při průchodu plynu BTF MB dochází souběžně k absorpci polutantu do recirkulující
kapaliny, jeho adsorpci na povrch biomasy
a následné biodegradaci.
Účinnost biofiltračního
zařízení pro eliminaci přítomných kontaminantů se
pohybuje okolo 90 %.
Nahrazení čisté vody jako recirkulační
kapaliny v BTF MB odpadní vodou vede
ke snížení provozních nákladů a zároveň
dochází i ke snížení znečištění použité odpadní vody. Díky monitoringu základních
provozních parametrů a automatizaci řízení a regulaci procesu biofiltrace je provoz
BTF MB téměř bezobslužný.
V rámci laboratorních testů byly testovány různé druhy pachových látek (butanol,
butylacetát, kys. máselná, triethylenamin,
amoniak). Laboratorní BTF MB dosahoval
vynikajících výsledků, účinnost eliminace organických látek se pohybovala kolem
96 %, účinnost eliminace amoniaku 92 %.
Laboratorní výsledky byly následně ověřeny
v provozních podmínkách výroby volantů
a u velkochovu prasat. Poloprovozní BTF
MB v podmínkách výroby volantů dosahoval účinnosti eliminace organických látek
96 %, v případě velkochovu prasat účinnost
eliminace amoniaku dosáhla 89 %. Jednou
z největších výhod BTF MB díky své konstrukci a možnosti použití větší výšky náplně
na rozdíl od klasického biofiltru jsou menší
prostorové nároky a delší životnost náplně.
bioFiltr V areálu ČoV
Kromě dosažených výsledků a získaných
zkušeností při řešení výzkumného projektu naše firma v loňském roce realizovala
dodávku a instalaci biofiltru pro čištění
odpadního vzduchu v množství 16 000 m3/
hod z kompostárenské haly v areálu ČOV
v Badíně. V tomto provozu probíhá kompostace směsi lignocelulózových materiálů
a odpadních kalů z čistírny odpadních vod
za účelem výroby alternativního paliva. Dominantními kontaminanty jsou amoniak,
sulfan a směs těkavých organických látek.
Pro účely čištění vzduchu byl zvolen klasický biofiltr s předřadnou pračkou vzduchu.
Korpus biofiltru je vyroben z kompozitového materiálu, vnitřní přepážky a vestavby
v kombinaci sklolaminátu a tvrzeného plastu. Systém korpusu biofiltru sestává z celkem dvanácti navzájem propojených jednotek s celkovým objemem náplně 250 m3. Pro
regulaci je použit průmyslový řídicí systém
SIMATIC. Účinnost tohoto biofiltračního
zařízení pro eliminaci přítomných kontaminantů (především amoniaku a sulfanu)
se pohybuje okolo 90 %, což umožňuje splnění zákonem daných limitů pro vypouštěn
ný odpadní vzduch.
luboš ZáPotocký
radiM žebrák
DEKONTA, a. s.
KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
PRO EKONOMICKY VÝHODNÉ A EKOLOGICKY PŘÍZNIVÉ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
OBLAST POUŽITÍ
Splaškové vody (obce, osady, provozovny, rodinné domy)
Odpadní vody ze zemědělské výroby (vepříny, rybí farmy,
vinařství, ovocnářství, mléčné farmy apod.)
Průsaky ze skládek pevného odpadu
Znečištěné srážkové vody (silnice a dálnice, parkoviště,
letištní plochy, skladové areály, skleníky apod.)
Průmyslové odpadní vody znečištěné organickými látkami
(potravinářské, chemické, papírenské, textilní, kožedělné a
další provozy)
Stabilizace a mineralizace čistírenských kalů
červen 2012
OD000696
NAŠE SLUŽBY
Dodávka kořenových čistíren odpadních vod (KČOV ) II. generace
s garantovanou účinností "na klíč"
Výběr lokalit vhodných pro výstavbu kořenových čistíren
Zpracování a projednání projektu
Výběr a výsadba vegetace
Návrh a dodávka terciárního stupně čištění odpadních vod
(odstranění dusíku a fosforu)
Revitalizace nefunkčních kořenových čistíren
Provoz a údržba kořenových čistíren
Financování výstavby kořenových čistíren
DEKONTA, a. s.
Volutová 2523
158 00 Praha 5
Tel.: +420 724 393 793
[email protected]
www.dekonta.cz
Osvědčení:
ISO 9001
ISO 14001
OHSAS 18001
Responsible Care
37
Příloha
odpady a obce
Minimalizovat produkci směsného komunálního odpadu
při zajištění maximálního možného komfortu pro uživatele
systému, a tím přispět k zachování udržitelné míry nákladů
na jeho provoz – to se stalo cílem pro systém zavedený v Mikulově a okolí.
d
omácnost, zapojená do tohoto systému, může prostřednictvím třídění
snížit výši svého poplatku za odpady. Zatímco průměrná pětičlenná rodina
každý rok za odpady totiž běžně platí 2500
korun (při pětisetkorunovém poplatku
za osobu), zodpovědným tříděním může
taková domácnost tuto částku snížit až
na polovinu.
Podstatný je princip dobrovolnosti – občané se sami na základě vlastního přihlášení
do systému stanou participanty programu.
Ve vilové a venkovské zástavbě, popřípadě
v bytových domech obdrží zapojení občané
zdarma čipem označené nádoby na plast
a papír o objemu 240 l, které budou jednou
měsíčně vyváženy.
V sídlištní zástavbě si budou moci občané vyzvednout při platbě odpadu sadu pytlů na papír a plast a k tomu sadu samolepek
s čárovým kódem obsahujícím identifikaci
jejich stanoviště.
Na základě dat získaných při svozu
může občan získat prémii za nadprůměrné množství vytříděných plastů (25 % odměny), papíru (25 % odměny), bioodpadu
(15 % odměny) a za podrůměrné množství
vyhozeného směsného komunálního odpadu (35 % odměny).
»Pro uživatele systému se třídění odpadů
stalo stejně jednoduchou věcí jako vyhazovat směsný odpad,« konstatuje Tomáš
Hlavenka.
Ovlivnil rozjezd systému situaci v nakládání s odpady, množství sebraných odpadů, vznik černých skládek...?
Množství směsného komunálního odpadu kleslo v obcí Březí (první, kde jej zavádíme) z 80 tun za čtvrtletí na 44 tun za čtvrtletí. To vše během jednoho roku. Celkové
množství odpadů se nezvýšilo, toky se přesunuly do využitelných složek (bioodpad,
papír, plast, sklo). O rozvoji černých skládek nevím. Kdyby vznikaly, nejspíš bych
o tom věděl.
n
na odpadové hospodářství obce ze 173 Kč
na 84 Kč na občana a čtvrtletí.
n Jaké má pro občana výhody, když se
do systému zapojí. Kolik občanů už dosáhlo »úlev« na poplatcích?
Ekonomických úlev dosahují zatím pouze občané obce Uherčice, kde díky systému
čárových kódů na pytlích s druhotnými surovinami vyplatila obec v roce 2011 v průměru osmdesát korun na osobu. Systém
měl však zásadní nedostatek, kdy občané
dostávali prémie pouze za nápojové kartony, plast a papír. Tím nezvýhodňoval
osoby předcházející vzniku odpadu. Díky
spolupráci naší svozové firmy a obce jsme
zavedením čipů na nádoby se směsným
odpadem dosáhli možností komplexního
hodnocení jednotlivých prvotních původců odpadů. ISNO stojí na čtyřech nádobách – směs, bioodpad, papír, plast. Obec
předpokládá, že občané, kteří budou zodpovědně nakládat s odpady (předcházení
vzniku, kompostování, třídění) získají díky
uvedeným inovacím za rok 2012 prémii 150
až 200 Kč na hlavu. Tyto odhady vycházejí
ze zkušeností obce z roku 2011 a enormního zájmu obyvatel obce o projekt.
n Čeho chcete rozvojem systému dosáhnout?
Obecně lze říci, že chceme vytvořit udržitelný systém nakládání s komunálními
odpady ve všech rozměrech udržitelnosti.
Sociální aspekt: Systém snižuje nespravedlnost úhrady nákladů na odpady výběrem
plošně stanoveného místního poplatku
a zvýšit komfort pro uživatele systému –
ISNO je postaven na odvozném systému
sběru separovaných odpadů, a donášková
vzdálenost je tedy prakticky nulová. Aspekt
environmentální: Snižuje se podíl nevyužitelných odpadů ve směsném komunálním odpadu. V neposlední řadě je důležitý aspekt ekonomický: V obci Březí, kde
ISNO běží tři čtvrtě roku, se snížily náklady
FOTO: ARCHIV
Zkušenosti Z MikuloVa
Systém zavádí společnost STKO, s. r. o., v níž
se sdružuje 17 obcí a měst. Sváží odpady
od zhruba 20 tisíc obyvatel a 600 firem.
Zeptali jsem se jejího jednatele Ing. Tomáše Hlavenky:
Mají o zapojení do systému lidé zájem?
V obci Březí,, kde jsme začínali s ISNO, se
z 550 čísel popisných do projektu přihlásilo
450 rodin. Po několika měsících se přidalo
dalších devět obcí a postupně přibývají.
n
FOTO: ARCHIV
inteligentní systém
nakládání s odpady
Po půlročním zavedení nádob na separaci bioodpadu s čipem klesla v Březí produkce
směsného komunálního odpadu o třetinu.
38
n Jak v rámci systému spolupracujete
s městem.
Spolupráce s obcí je naprosto klíčová.
Právě díky spolupráci se zastupiteli například v obci Uherčice nebo Březí jsme
provedli analýzu a následně návrh řešení
vytvoření tohoto systému nakládání s odpady. Zavedení nádob označených čipem
a také nulová donášková vzdálenost způsobily pokles produkce směsného odpadu
a nárůst využitelných odpadů. Například
ve zmiňované obci Březí na podzim 2011
představoval směsný odpad 50 % domovních odpadů, 27 % bioodpad, 11 % papír, 8 %
plast a po dvou procentech barevné a bílé
sklo. Díky čipům máme primární data, až si
bude obec přát vracet lidem bonusy. Zatím
se to nedělalo, protože je systém krátkou
/kce/
dobu v provozu.
červen 2012
OD0007
odpady a obce
Příloha
Nizozemský výrobce nákladních vozidel DAF je vnímán
zejména jako výrobce špičkových tahačů pro dálkovou
přepravu.
t
ahač XF105 je již několik let za sebou
jedničkou ve své kategorii v Evropské
unii i v České republice. Ve stínu tohoto úspěchu však neprávem stojí nabídka
vozidel DAF pro ostatní aplikace. Snad neexistuje obor, pro který by DAF nedokázal
postavit správné vozidlo a navrhnout zákazníkovi to pravé dopravní řešení.
Je tomu tak i v komunálním sektoru. Pro
lehké aplikace je nabízena základní řada LF.
Vozidla LF45 a LF55 (6–19 t celkové hmotnosti) se v komunálním segmentu uplatňují zejména jako lehké sklápěče a natahováky kontejnerů.
Speciálním podvozkem navrženým pro
montáž zametací nástavby disponuje vozidlo FA LF55 Sweeper. Jeho předností je
umístění, nádrže kapaliny AdBlue, tlumiče
výfuku a katalyzátoru za kabinou, takže obě
strany podvozku jsou volné pro montáž
zametacích kartáčů, trysek na čištění ulic
FOTO: ARCHIV
Vozidla daF pro
komunální aplikace
a dalšího příslušenství nástavby. Také palivová nádrž je umístěna v zadním převisu
vozidla.
Všechna vozidla řady LF jsou dostupná
v provedení EEV (vozidla šetrná k životnímu prostředí), takže centra měst, kde často
operují, nejsou zatížena výfukovými emisemi. Celou řadu LF doplňuje mimořádně
ekologické vozidlo LF Hybrid, které ke svému pohonu využívá kombinaci spalovacího motoru a elektromotoru. Je tedy vhodné
pro provoz v centrech měst při úspoře paliva 15–20 % v závislosti na typu provozu.
Pro náročnější aplikace, jako jsou vozidla
pro svoz odpadu, sklápěčky, těžké natahováky kontejnerů, fekální vozidla, vozidla
pro čištění kanalizací a další, je vhodná univerzální řada CF. Dodává se s třemi různými
typy kabin, třemi objemovými variantami
motorů s výkony od 250 do 510 k a s různými konfiguracemi podvozků se dvěma, tře-
DAF FAN CF75.310
DAF FA LF55
Vozidlo pro svoz komunálního odpadu
Zametací vozidlo
Specifikace vozidla
Denní kabina
Vnější sluneční clona
Sdružená světla
Vzduchem odpružené sedadlo řidiče
Ručně ovládaná klimatizace
Tempomat
Řízená zadní náprava
Mechanická uzávěrka diferenciálu
Motor PR: 9,2 l, výkon 228 kW (310 hp)
Automatická, 6-ti rychlostní převodovka
Zastávková brzda – systém stop and go
EBS, ABS, MSR
Ochranný kryt chladiče
Specifikace vyklápěče ZOELLER
Vyklápěč dělený, uzavřený, oboustranně ovládaný
Sběr nádob 70 – 1100 litrů
Plastové ochranné clony proti úletu odpadu
Zajištění proti přetížení nádob
Oboustranné ovládání vyklápěče
Ochranný kryt chladiče
Specifikace nástavby HALLER
Lineární stlačování
Poměr stlačení 1 : 5-6
Centrální mazání
Objem sběrného prostoru 21 m3
Objem výsypné vany 2,2 m3
Drtící tlak mezi štíty 25 t
Možnost regulace lisovacího tlaku
Diagnostický a řídicí systém nástavby na bázi CAN BUS
Utěsnění pro zachycování tekutých látek vznikajících
při lisování odpadu s možnosti jejich vypouštění
Možnost snížení hrany pro vhazování kusového odpadu
Krytý maják
Zadní kamerový systém
Pracovní halogenová světla
Utěsnění výtlačného štítu
Otěruvzdorný materiál exponovaných částí nástavby
Záruka na 100% obsah popelovin
Vybavení bezpečnostními prvky dle platných norem
V univerzální řadě CF najdete i vozidla
pro svoz komunálního odpadu.
mi nebo čtyřmi nápravami, kdy jedna nebo
dvě nápravy jsou poháněné. Nápravy mohou být s jednomontáží nebo dvojmontáží,
vodicí nebo vlečené řízené nebo neřízené.
Řada CF je dostupná s širokým výběrem
výkonných pomocných pohonů pro externí
zařízení. Minulý rok byl představen podvozek CF85 8x2 se třemi řízenými nápravami
a jednou poháněnou. I přes úctyhodné rozměry vozidla je manévrování s ním hračkou
i ve stísněných uličkách měst nebo na úzkých silnicích Vysočiny. Stejně jako řada
LF, tak všechna vozidla řady CF mohou být
v provedení EEV, kdy snížení emisí pevných částic je téměř až o třetinu nižší oproti
emisní normě Euro 5
DAF tedy nejsou jen tahače, je to celá
řada vozidel vhodná pro všechny obory.
A komunální sektor nevyjímaje.
/df/
Specifikace vozidla
Denní kabina
Elektricky nastavitelná zrcátka
Vzduchem odpružené sedadlo řidiče
Ručně ovládaná klimatizace
Tempomat
Poháněná zadní náprava
Mechanická uzávěrka diferenciálu
Motor GR: 6,7 l, výkon 165 kW (220 hp)
Manuální, 6-ti rychlostní převodovka
Vozidlo je vybaveno nástavbou SCARAB MAGNUM HYDRODRIVE
Vozidla jsou ihned k dodání
Zastoupení pro ČR
DAF Trucks CZ, s.r.o.,
červen 2012
Zděbradská 61, 251 01 Jažlovice, Tel: 323 626 111, www.daftrucks.cz
OD000707
39
Příloha
odpady a obce
Zvířata a šrot –
jde to dohromady?
c
FOTO: ARCHIV
elá expozice, umístěná v areálu společnosti Kovosteel ve Starém Městě
u Uherského Hradiště, připomíná
netradiční zoo bez klecí a mříží, kde nechybějí informační tabule s popisky zvířat.
Nyní zahrnuje přes třicet výtvorů různých
Figurky tučňáků sklízely obdiv dětí i během svého tour po nákupních centrech
v celé České republice.
velikostí, z toho 25 modelů vzniklo díky motivační soutěži, které se zúčastnili jednotlivci i firmy ze Slovácka a širokého okolí.
Duchovním otcem KOVOZOO je Bronislav Janeček, generální ředitel společnosti
Kovosteel. Jak se nápad zrodil? »Před několika lety jsem navštívil Tunis a tam jsem
sledoval, jak místní umělci vyrábějí ze zbytkového šrotu modely zvířat. Jejich práce mě
velmi zaujala, takže jsem zhruba po dvou letech přesvědčil spolupracovníky, abychom
u nás ve Starém Městě vybudovali vlastní
netradiční zoo. Pokud vím, nikde jinde
v Evropě takový projekt neexistuje,« uvedl
Bronislav Janeček. Vybrané modely nedávno absolvovaly tour po nákupních centrech
celé ČR a ohlas byl velmi pozitivní. »Lidé
v Čechách a na Moravě obdivovali především gorilu a geparda. Na druhou stranu,
když se podíváme na tučňáky, vidíme, že
jsou vyrobeni velmi jednoduše a také oni
sklidili ovace, především u malých dětí,«
FOTO: ARCHIV
V unikátní KOVOZOO si můžete prohlédnout modely zvířat,
které z kovového odpadu vytvořili umělečtí kováři i běžní
kutilové.
Gorila, jakou nenajdete ani v Africe,
domovině těchto zvířat, aní v žádné zoologické zahradě po celém světě.
dodal šéf společnosti Kovosteel.Podle jeho
slov je v plánu nejen pořízení dalších modelů kovových zvířat. Expozici by měla obohatit zvířata živá, jako jsou třeba pávi. n
daniel roJan
LIMIT PŘEKONÁN
O ROK DŘÍVE!
www.ecobat.cz I www.ecocheese.cz
ECOCHEESE
Neziskové společnosti ECOBAT se podařilo v roce 2011
významně navýšit množství zpětně odebraných baterií až
na 768 tun, což je o 68 % více než v předchozím roce.
V porovnání s množstvím baterií uváděných na trh je to více
než 26%, a díky tomu byl překonán závazný limit směrnice
2006/66/EU pro rok 2012 o jeden rok dříve!
Stále narůstá počet míst zpětného odběru. Celkově se
k 31. 12. 2011 jedná již o 15 485 míst zpětného odběru
baterií na území ČR.
Společnosti ECOBAT se podařilo v roce 2011 zajistit
recyklaci 825 tun přenosných baterií, z kterých bylo získáno
523 tun převážně kovonosných druhotných surovin.
40
je funkční, elegantní sběrná nádoba s nadčasovým designem
v několika barevných provedeních. Lze ji tedy bez problémů
umístit do jakéhokoliv interiéru (kancelář, domácnost).
Design sběrné krabičky získal prestižní ocenění v soutěži Metro Zlatá pecka 2011 v kategorii obalových designů. Od března
minulého roku byl ECOCHEESE zdarma zaslán přibližně
40.000 zájemcům.
Jaro 2012 přináší novinku! Velké designové sběrné nádoby
ECOCHEESE, které se postupně objeví ve všech supermarketech, nejnověji je najdete v prodejnách Billa a Planeo elektro.
Právě do nich můžete plné krabičky z domova vysypat.
ECOCHEESE můžete mít zdarma i vy
Moderní a estetický nástroj třídění baterií můžete jednoduše
objednat na www.ecocheese.cz.
červen 2012
OD000705
ECOBAT
EKO
odpady
obce P ř í l o h a
Díky spolupráci průmyslu, obcí a měst
v asystému
EKO-KOM, bylo v roce 2011 recyklováno
621 273 tun
obalových odpadů.
Systém
EKO-KOM
zajistil využití
a recyklaci pro
72%
obalů prodaných v ČR.
OD000705
Děkujeme.
www.ekokom.cz
červen 2012
EKOKOM ruka inz A4 nova 2012.indd 1
41
OD000708
23.5.12 21:21
Správa a rozvoj
programová podpora péče
o historická centra dvacetiletá
S
outěž o Cenu za nejlepší přípravu
a realizaci Programu regenerace iniciovalo Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska. Poprvé byla udělena v roce 1995 (Svitavám). Zatím posledním
vítězem a držitelem titulu Historické město
roku 2011 se letos v dubnu stalo Uherské
Hradiště. U zrodu Programu regenerace
stála Ing. arch. Kamila Matoušková, která
dnes vede oddělení mezinárodních územních vazeb v odboru evropské územní spolupráce na Ministerstvu pro místní rozvoj.
FOTO: ARCHIV uHeRskéHO HRAdIšTě
Regenerace je rozvojovou
aktivitou. Obnovené historické jádro má sílu stát se
poháněcím motorem pro
rozvoj celého města a významně ovlivňuje region.
Náročná rekonstrukce jezuitské koleje
pomohla Uherskému Hradišti k vítězství.
Specifika proceSu regenerace
Jaká je budoucnost Programu regenerace
i s ohledem na tenčící se státní rozpočet?
»Zcela jistě je potřeba, aby Program regenerace MPR a MPZ jako státní program pokračoval. Nemá totiž alternativu – úroveň obcí
nestačí a na úrovni krajů jsou pouze malé
a příliš roztříštěné podpory,« říká Kamila
Matoušková. »Stále je potřeba, aby existoval
motivační a podpůrný nástroj, který bude
usměrňovat politiku obcí směrem ke komplexní regeneraci nejcennějších území.
Regenerace má totiž specifické vlastnosti
a vyžaduje jiné přístupy než nová výstavba
nebo přestavba – konzervační a konsensuální, spolupráci s vlastníky, s kolektivním
rozhodováním v místě. Vyžaduje soustře-
Odpovídá Květoslav Tichavský, starosta Uherského Hradiště –
Historického města roku 2011
Jak oslaví město s občany udělení titulu Historické město roku 2011?
Připravujeme program pro děti i dospělé a jako výraz poděkování též setkání
s vlastníky památek, s významnými investory, řediteli kulturních institucí a příspěvkových organizací a s pracovníky města. Ti všichni se dlouhodobě podíleli na
regeneraci městské památkové zóny v uherském Hradišti.
Také je před námi slavnostní otevření zrekonstruované jezuitské koleje, což byla
jedna z nejvýznamnějších investičních akcí, jež také vydatně přispěla k zisku
titulu Historické město roku a součástí oslav bude v září i 10. ročník slováckých
slavností vína a otevřených památek.
n Jaké zásadní kroky v památkové péči město aktuálně čekají?
V rámci Programu regenerace letos projdou rukama restaurátorů dvě sochy v průčelí kostela sv. Františka
Xaverského na masarykové náměstí a vitrážová okna kostela Zvěstování Panny marie na mariánském náměstí. Program umožní v tomto případě (uměleckořemeslná práce) pokrýt celkové náklady (asi 955 tis. kč).
Z městského Fondu obnovy historické architektury podpoříme částkami 100 tis. kč opravy dvou domů.
s využitím dotací z ministerstva obrany opravíme tři válečné hroby. dále obnovíme vichřicí shozený kříž ve
Vinohradské ulici.
Provedeme údržbu sloupu sv. Rocha ve smetanových sadech a stěny v parku V Bastionu, zajistíme opravu
podstavců dvou bust v Jezuitské zahradě před obchodní akademií. Budeme pokračovat v opravě kostela Nanebevzetí p. marie na mařatském hřbitově tak, aby ke 400. výročí v příštím roce byl dokončen. Připravujeme
rovněž obnovu zvonice na ul. 1. máje v mařaticích a kapličky ve Véskách.
n Zapojí se Uherské Hradiště do Programu regenerace i v dalších letech?
Program regenerace je kontinuální a koncepční proces a vyžaduje trvalou pozornost. Pouze nebudeme moci
po dobu pěti let aspirovat na získání dalšího titulu Historické město roku.
n
42
FOTO: ARCHIV kAmIly mATOuškOVé
Program regenerace městských památkových rezervací a zón
(MPR/MPZ)byl ustaven před dvaceti lety jako nástroj záchrany a rozvoje kulturních hodnot, životního prostředí, ale i podnikatelských aktivit v historických jádrech obcí a měst.
Kamila Matoušková soudí, že Program
regenerace patří k těm nejefektivnějším.
děnou péči a multidisciplinární řízení
místní pracovní skupinou, a to nevzniká
samo od sebe.« Regeneraci vnímá Kamila
Matoušková i z pohledu rozvojových aktivit
v centru města jako »rozvojové zóně« jiné
povahy. Obnovené historické jádro má sílu
se stát poháněcím motorem pro rozvoj celého města a významně ovlivňuje region.
obnova Si žádá Stálou údržbu
Zatímco v 90. letech převládaly velké, záchranné akce převážně z jednoho vnějšího
zdroje v nastavených podílech stát – město – vlastník, v poslední době se prostředky
Programu používají více na generální opravy a údržbu. Program motivuje k hledání
a koordinaci regenerace z různých zdrojů:
evropských, národních, krajských, rozpočtu města, vlastníků a sponzorů.
»Na Program byly dosud vynaloženy
4 mld. Kč, jež vytvořily dílo za 11 mld. Kč
a realizováno bylo 12 tisíc akcí. Podíl státu
byl v průměru 38 % a účast některých měst
se vyšplhala k miliardě,« sumarizuje Kamila
Matoušková. Zapojené jiné zdroje však dosáhly mnohonásobně vyšších částek.
»Do dalších 20 let města uvádějí potřebu ještě 39 mld. Kč na obnovu památek
a 36 mld. Kč na nepamátkové budovy. Zároveň už je nutné vracet se k některým budovám obnoveným před 20 lety,« upozorňuje
Kamila Matoušková. »Pokud jde o možnosti
státu, o ty je nutné stále bojovat a informovat poslance o roli Programu, zvláště nyní,
kdy se diskutuje o převodu národních dotací na posílení rozpočtů menších obcí.«
»Přestože podíl státu v Programu klesá,
motivační roli plní stále a je jedním z nejefektivnějších programů vůbec. Ve městech
se zlepšila obnova památek, budovy a veřejná prostranství ožily. Program významně
přispěl i k zachování funkce bydlení. Hodnocení měst v soutěži o Cenu Programu regenerace je také stále těžší,« uzavírá Kamila
n
Matoušková.
Simona dvořáčková
červen 2012
Správa a rozvoj
památky a veřejné sbírky TEPLO ZE ZEMĚ
i
nstitut pro památky a kulturu, o.p.s. na
jaře vyhlásil v rámci nového projektu
zaměřeného na financování památek
soutěž veřejných sbírek s názvem MÁME
VYBRÁNO. Cílem bylo představit konkrétní
památky a další historické objekty ze všech
regionů ČR, na jejichž obnovu nebo výstavbu je vyhlášena veřejná sbírka, a ocenit nejúspěšnější vyhlašovatele a projekty.
Sbírky soutěžily ve třech kategoriích: Finančně nejúspěšnější veřejná sbírka v roce
2011; Nejlépe prezentovaná veřejná sbírka
v roce 2012; Cena veřejnosti MÁME VYBRÁNO. O vítězi první kategorie rozhodla výše
vybraných prostředků. Nad sbírkami přihlášenými do soutěže o nejlepší prezentaci
se sešla odborná porota, v níž zasedla např.
Anna Matoušková, náměstkyně ministryně
kultury, Květa Vitvarová, tajemnice Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska či Petr Svoboda, náměstek generální
ředitelky Národního památkového ústavu. Vítěze ceny veřejnosti určilo hlasování
na stránkách www.mamevybrano.cz.
V první kategorii svedlo klání 48 veřejných sbírek. Z toho bylo 38 na nemovité
památky a 10 na movité. Nejvíce sbírek se
týkalo církevních památek (32). Na další
památky to bylo 16 sbírek. Nejčastěji vyhlašovaly občanská sdružení, spolky a nadace.
Následovaly obce a farnosti. Mezi příklady
církevních památek, na něž byly vyhlášeny
sbírky, patří varhany, kostely, zvoničky, obrazy, kaple, barokní hřbitov a zvony. Mezi
ostatní pak kubistické památky, zámky,
mlýn, vyhlídka, turistická věž, pietní místa,
domy (kulturní památky, budoucí muzea)
či sochy. Celkem se ve sbírkách ukončených
v roce 2011 vybralo 10,3 mil. Kč, přičemž
průměrná výše jedné sbírky byla 215 tis. Kč.
První místo obsadil Spolek pro Lanžhot
(Oprava kostela Povýšení sv. Kříže), druhé
Spolek pro navrácení sochy TGM do Jihlavy
a třetí bylo Občanské sdružení pro opravu
varhan v kostele sv. Ludmily v Praze 2.
Ve druhé kategorii zvítězilo Občanské
sdružení Mělnický osvětový a okrašlovací
spolek (Obnova varhan chrámu sv. Petra
a Pavla v Mělníku), druhá byla Římskokatolická farnost Třebíč-město (Stavba nových
varhan v kostele sv. Martina) a třetí Tři brány, komunitní nadace pro vědění, umění
a civilizaci (Dokončení oprav špitální kaple sv. Anny ve Vyškově) a Nadace Okřídlené kolo (Oprava parní lokomotivy 464.202
do provozního stavu).
Veřejnost hlasovala pro Římskokatolickou farnost Třebíč-město, nadaci Tři brány
a Občanské sdružení Michael (Rekonstrukce kostela sv. Archanděla Michaela ve Smržovce). Výsledky soutěže vyhlásil Institut
pro památky a kulturu 29. května v Praze
u příležitosti konání konference o financo/sk/
vání památek.
HLOUBKOVÉVRTY
PRO TEPELNÁ ČERPADLA
po celém území České a Slovenské republiky
Realizace unikátního hloubkového vrtu
pro instalaci tepelného čerpadla na Lysé hoře
(1323 m) v Moravskoslezských Beskydech.
velká výzva municipalitám:
chcete také šetřit energii?
n
FOTO: ARCHIV
enápadně a bez většího mediálního
ohlasu nedávno přistoupily hnedí tří územní samosprávné celky
z Česka k evropské iniciativě Pakt starostů
a primátorů. K Jeseníku, který je signatářem Paktu od února 2010, se loni na podzim připojily Hlinsko, Ostrava a obec Lkáň
(okr. Litoměřice).
Pakt sdružuje více než 3900 evropských
měst a obcí, jež se zavázaly do roku 2020
snížit emise CO2 o více než 20% pod úroveň
Saská Pirna se do Paktu také zapojila a už
si zpracovala i koncepci ochrany klimatu.
červen 2012
roku 1990. Pakt pomáhá svým členům s přípravou a realizací projektů v sektoru budov,
dopravy, územního plánování či osvěty.
Zapojená sídla si také vylepší svou marketingovou značku, mohou sdílet dobré praxe s ostatními členy a získají i lepší přístup
k dodatečným zdrojům financování.
Snižování emisí CO2 nemusí být pro
obecní rozpočet zátěží, dokonce může dodatečné prostředky přinést. Potvrzuje to
rovněž Magda Křivanová, starostka Hlinska. Za jeden z hlavních přínosů vstupu
do Paktu totiž považuje snížení energetické
náročnosti budov v majetku města a úsporu veřejných prostředků. Zateplování budov v kombinaci s instalací obnovitelných
zdrojů energie navíc posiluje energetickou
soběstačnost města.
Zájemcům o bližší informace je určena
konference Velká výzva pro města a obce,
kterou 21. června v Praze uspořádá Hnutí DUHA s podporou Sdružení místních
samospráv ČR v rámci projektu BEAM21.
AProgram konference naleznete na stránkách http://hnutiduha.cz/nase-akce/. n
eva hejralová
Program energie Hnutí duHA
Green Gas DPB, a.s., Rudé armády 637,
739 21 Paskov, okres Frýdek-Místek,
Česká republika
www.greengas.cz
MO001257-2
43
Správa a rozvoj
nejpřirozenějším pomocníkem
lidí s postižením je obec
r
adka Soukupová se pohybuje na poli
sociálního začleňování osob s postižením od 90. let. Vedla pilotní projekt
chráněného bydlení pro osoby s mentálním postižením, byla výkonnou ředitelkou
Pražské organizace vozíčkářů. V rámci přípravy konceptu Integrovaného operačního
programu na Ministerstvu pro místní rozvoj se zasadila o nastavení opatření na podporu transformace sociálních pobytových
služeb.
V zastupitelstvu MČ Praha 11, jehož členkou je dosud, byla v letech 1994–2002 coby
místostarostka odpovědná za sociální oblast. Za jejího působení na radnici byly otevřeny dva chráněné byty a zahájen provoz
tréninkové kavárny pro osoby s duševním
postižením. Dodejme, že kromě předsednictví v sociální komisi SMO ČR působí
také v evropských orgánech zabývajících se
sociálními otázkami a sociálním dialogem.
V současnosti je ředitelkou pro rozvojové
projekty v Unii zaměstnavatelských svazů.
Sociální a komunitní Služby
n Proč by se obce měly zapojit do procesu
transformace sociálních služeb?
Obce jsou základními subjekty veřejné
správy a jejich klíčovou úlohou je zajišťování veřejných statků, které souvisejí s kvalitou života, se soudržností společnosti,
s tvorbou lidského kapitálu a se správou
infrastruktury. Základní snahou obce je zajištění soudržnosti komunity – zajištění příznivého klimatu ve společenství lidí, které
obec spravuje. K tomuto cíli jí slouží různé
veřejné služby, hrazené z peněz daňových
poplatníků. Mezi klíčové veřejné služby patří služby sociální, které představují základní nástroj pro pomoc osobám, jež nejsou
s to přežívat v komunitě bez cizí pomoci.
n Jaké další možnosti mají obce pro podporu začleňování k dispozici?
Jedná se o komunitní služby, kam spadá
např. bydlení, donáška obědů, poradenství
nebo veřejné kulturní aktivity. Představitelé obce by si vždy měli položit otázku, jaké
potřeby mají lidé, kteří mohou žít v komunitě pouze s podporou. Jaké služby jsou pro
ně vhodné a kdo jejich poskytování zajistí.
Monitoring, koordinace, iniciace, popř.
zajišťování komunitních služeb patří k základním úkolům obcí v pomoci osobám
s postižením. Další úlohou je také podpora
těchto osob směrem k veřejnosti.
prvotní je bydlení a zaměStnání
n Pokud jde o potřeby lidí s postižením,
s čím potřebují pomoci především?
Primární je bydlení – jednou z nejžádanějších aktivit je chráněné či podporované
bydlení. Dále je to zaměstnání, kdy obce
mohou nabízet různé aktivity – od skartování písemností až po práci při údržbě zeleně či při úklidu. Možností je i pomoc se
zapojením do kulturních akcí – rozsvěcení
vánočního stromu, pálení čarodějnic, hasičský bál, kdy se lidé s postižením setkávají s ostatními obyvateli, navazují kontakty.
Lidé s tělesným postižením zase potřebují bezbariérové veřejné prostory (sjezdy
u chodníků, mobilní výtahy na úřadech,
bezbariérové WC, bankomaty umístěné
v nižších polohách). Role obce je klíčová.
rizika finanční a lidSká
n Podstupuje obec podporou procesu integrace také nějaká rizika?
K největším problémům patří zajištění
veřejného opatrovnictví, které není ani finančně, ani metodicky správně pokryto.
V této souvislosti se SMO ČR snaží o vyvolání součinnosti patřičných ministerstev.
Rizikem je i přijetí postižených osob
místní komunitou. Strach ze soužití s »jinými« lidmi by obec měla umět s občany
vykomunikovat. Podporu obcím nabízejí
Podpora procesu transformace sociálních služeb
ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, realizuje v současném
programovém období s podporou OP lidské zdroje a zaměstnanost projekt Transformace sociálních služeb pro
lidi s postižením, jehož cílem je podpořit přechod lidí s postižením z velkokapacitních ústavních služeb
do bydlení a služeb v běžném prostředí.
do projektu je zapojeno 32 ústavních zařízení ze všech krajů, jež poskytují služby asi 3800 osobám s postižením. součástí je také Národní centrum podpory transformace sociálních služeb, které vzdělává a podporuje účastníky transformačního přechodu.
koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných
v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění přijala vláda v únoru 2007.
Podrobnosti k tématu naleznete na stránkách www.mpsv.cz, záložka sociální služby a na www.trass.cz.
44
FOTO: ARCHIV RAdky sOukuPOVé
Čím obce mohou přispět v procesu přeměny ústavních sociálních služeb pro lidi s postižením? Ptáme se Ing. Radky
Soukupové, předsedkyně sociální komise Svazu měst a obcí
(SMO) ČR a dlouholeté zastupitelky MČ Praha 11.
Pomoc lidem s postižením v integraci je
pro většinu obcí samozřejmá. V roli veřejného pomocníka by však neměly zůstat
osamoceny, říká Radka Soukupová.
odborníci či neziskové organizace. Např.
Národní centrum pro transformaci sociálních služeb vytváří metodické postupy, které pomohou zorientovat se v problematice.
Hlavní hrozbou je finanční náročnost –
obec musí dobře zvažovat, které komunitní služby si může dovolit zajišťovat. Měla
by hledat zdroje nejen u sebe, ale mapovat
i nabídku dotačních programů. Základem
je připravenost obce a představa o tom, jak
nejlépe naplnit potřeby lidí s postižením.
Využití komunitního plánu je dobrou cestou k předložení rozvojového projektu.
V oblasti financování ale obec musí často
zvažovat své politické priority. Je důležitější
podpora mladých rodin nebo postižených
osob? Zde je namístě apelovat na hodnoty,
jež s sebou integrace přináší.
Co obec získá podporou integrace?
Obec, jež usiluje o integraci, pomáhá
zvyšovat míru sociálního kapitálu v obci,
což přispívá k soudržnosti. Zajištění veřejných služeb pro lidi s postižením podpoří
i zaměstnanost v obci. Základní hodnotou
je ale umožnění běžného života osobám,
které by jinak musely žít v ústavním zařízení, jež nezajistí naplnění individuálních
potřeb a individuální rozhodování.
Obec je nejpřirozenějším pomocníkem
osob s postižením. Je prostředníkem mezi
nimi, poskytovateli sociální služby a komunitou. V roli veřejného pomocníka však
obce nesmí zůstat osamoceny. Jsou článkem veřejné správy a přirozeně chtějí být
součástí širšího integračního systému tvořeného i státem a krajskou samosprávou.
Takové rozložení veřejné zodpovědnosti
povede k účinné transformaci pobytových
sociálních služeb, resp. k rušení ústavů. n
n
Simona dvořáčková
červen 2012
Správa a rozvoj
liblín získá novou dominantu
VIZuAlIZACe: ARCHIV kRAJskéHO úřAdu
n
ové ubytování pro důstojný život
obyvatel Domova sociálních služeb
(DSS) v Liblíně je nezbytné. Jeho nynější kapacita totiž už nestačí. S tímto názorem souhlasila většina účastníků veřejné
prezentace stavby Nového pavilonu DSS
Liblín, která se konala přímo v této obci
na Rokycansku s necelými třemi stovkami
obyvatel. DSS Liblín poskytuje služby seniorům a dalším klientům z řad osob s tělesným či mentálním postižením. Nový pavilon nahradí již nevyhovující finské domky,
v nichž je zatím ubytována část klientů.
Stavbu nového pavilonu podpořilo také
zastupitelstvo Liblína. Pokud by se nepostavil, klienti by se museli rozmístit do jiných zařízení a místní lidé by přišli o práci.
Výstavba objektu si vyžádá náklady zhruba
50 mil. Kč, přičemž je zcela uhradí zřizova/st/
tel domova – Plzeňský kraj.
Hned za pozdně barokním, klasicistně přestavěným zámkem, v němž sídlí DSS, vyroste
moderní dvoupodlažní objekt (viz obrázek) pro 34 klientů s mentálním postižením. Památkáři už dali k jeho stavbě souhlas. V přízemí pavilonu budou terapeutické dílny – keramická a dřevozpracující, cvičná kuchyňka, kreslírna, relaxační místnost a muzikoterapie.
nedostatek místa pro papírovou
agendu – problém, který má řešení
Magistrát města Kladna se od roku 2006 může pochlubit novými reprezentativními prostory. Dnes se v nových místnostech nachází odbor správní, který se v původních kancelářích
potýkal s nedostatkem místa pro uložení papírové agendy.
d
íky stěhování mohlo vedení odboru
řešit problém nedostatku místa pro
uložení papírové agendy využitím
nejmodernějších technologií.
červen 2012
FOTO: ARCHIV kARdeX RemsTAR
FOTO: ARCHIV kARdeX RemsTAR
Rychlý a bezproblémový přístup ke spisům a minimální prostorové nároky byly
hlavními požadavky vedení odboru. Zařízení byla navržena tak, aby usnadňovala
práci zejména v úředních dnech a zároveň
zajišťovala dostatečnou ochranu uložených spisů před neoprávněným přístupem.
Umožňují tedy spis rychle najít a vyjmout
a pomáhají úředníkům udržovat si naprostý přehled o uložené agendě.
Spisy jsou totiž uloženy podle abecedy
přehledně na policích, jež zařízení na stisknutí tlačítka v průběhu několika málo vte-
když Schází míSto
Agenda občanských průkazů a cestovních
dokladů ve formátu A5 byla původně uložena ve 30 uzamykatelných kartotéčních
skříních. Ty však zabíraly prostor jedné celé
kanceláře a manipulace s nimi byla náročná
a pro zaměstnankyně úřadu nepohodlná.
Vedení odboru se proto rozhodlo využít automatizovaných archivačních systémů typu
Kardex Lektriever. Šlo o tzv. páternosterové
systémy pracující na principu »dokumentace k obsluze«. Jinak řečeno, tato zařízení
přivážejí dokumenty na základě požadavků
obsluhy do ergonomicky umístěného výdejového otvoru, odkud je může zaměstnanec vyjmout a pohodlně s nimi pracovat.
rychlá a efektivní práce
S agendou
Odbor správní využívá pět zařízení Kardex
Lektriever, která jsou schopna pojmout
agendu občanských průkazů a pasů celého
správního obvodu,v němž žije zhruba 117
tisíc obyvatel. Zařízení Kardex Lektriever
jsou vysoká 2,7 m, přičemž každé zabírá
půdorysnou plochu pouhých 3,78 m2. Ačkoliv tedy všech pět zařízení zabírá plochu
necelých 19 m2, disponuje kapacitou 488,4
běžného metru.
řin nejkratší cestou přiváží do výdejového
otvoru. Z něho zaměstnankyně agendu
občanských průkazů nebo cestovních dokladů formátu A5, uloženou v úložných
boxech, vyjmou na tzv. pracovní stůl, který
je součástí zařízení, nebo ji můžou odnést
na své pracovní místo.
»Nejde o klasický archiv,« říká vedoucí
správního odboru Mgr. Taťjana Kostková.
»Ke všem uloženým dokumentům musí být
zajištěn rychlý přístup, protože se s nimi
neustále pracuje. Také podle samotných
zaměstnankyň jim páternosterové systémy
značné ulehčily práci a výrazně uspořily
pracovní plochu.
Díky pozitivní zkušenosti se systémy
Kardex Lektriever kladenský magistrát
v roce 2009 zakoupil další dva pro oddělení dopravněsprávních agend, konkrétně
k uskladnění karet řidičských průkazů. /sk/
Podle zkušeností pracovnic odboru správního kladenského magistrátu automatizované archivační systémy Kardex Lektriever značně ulehčují a urychlují práci.
Minimální prostorové nároky a příjemné
pracovní prostředí – i to přinášejí páternosterové systémy pracující na principu
»dokumentace k obsluze«.
45
Správa a rozvoj
plánování cyklodopravy:
inspirace z německých měst
V roce 2011 vešel v Německu v platnost technický předpis ERA
2010, který znamená nový přístup k řešení dopravy ve městech, tzv. integrované plánování, které zajišťuje rovnoprávnost
všech druhů dopravy.
v
oblasti dopravní infrastruktury doporučuje ERA 2010 i při nedostatku
prostoru co nejširší integraci všech
druhů dopravy v rámci stávajících místních
komunikací a zároveň poskytnutí kvalitní
infrastruktury všem formám dopravy.
SamovySvětlující komunikace
Infrastruktura musí být snadno pochopitelná a utvářená tak, aby se uživatelé mohli
spolehnout zejména na svou intuici než
na množství dopravních značek. Tento
přístup je shodný s konceptem tzv. samovysvětlujících komunikací, který zmiňuje
i česká národní strategie BESIP.
Jeden z pilířů nového přístupu utváření místních komunikací vyjadřuje slogan
»žádná cyklistická stezka (integrovaný přístup) je mnohdy vhodnější než nekvalitní
cyklostezka (separace)«. V ERA 2010 můžeme vysledovat změnu pojetí v oblasti cyklistické dopravy, kdy:
n cyklisté jsou plnohodnotnými účastníky
dopravního proudu;
n bezpečnost je nadřazena kvalitě dopravního proudu;
n cyklostezka už není preferované řešení.
vedení cykliStů a bezpečnoSt
ERA 2010 identifikuje čtyři možnosti vedení cyklistů (viz výběrový diagram vpravo):
n integrovaný provoz společně s ostatními
druhy dopravy (oblast I);
n víceúčelový jízdní pruh (oblast II);
n jízdní pruh pro cyklisty (oblast III);
n separovaná cyklostezka (oblast IV);
a dává kritéria pro výběr vhodného vedení:
intenzita motorové dopravy (voz./h.);
n rychlost V85 motorové dopravy (km/h.).
Kritéria lze aplikovat i na hlavní místní
komunikace (kromě směrově dělených silnic). Diagram slouží pro předběžný výběr,
dalším krokem je prověření specifických
podmínek řešené lokality, např. prostřednictvím bezpečnostního auditu. Hlavní požadavky pro návrh cykloinfrastruktury:
n objektivní bezpečnost: redukce počtu
dopravních nehod a kolizních situací;
n subjektivní bezpečnost: pocit bezpečí;
n nutno zvážit rozdílné rychlosti cyklistů;
n minimalizace fyzické námahy při jízdě;
n minimalizace doby jízdy.
n
cykliSté, chodci, auta poSpolu
Méně důležité, ale i hlavní místní komunikace v centrálních oblastech měst musí
uspokojovat potřeby všech uživatelů (cyklistů, chodců, motorových vozidel) a umožnit zásobování, parkování a provoz MHD.
Požadavků na prostor je mnoho, v závislosti na funkci území a ulice a její šířce.
Mnoho cyklistů se vyhýbá hlavním ulicím
kvůli nedostatku prostoru pro bezpečnou
jízdu a volí delší trasy méně vytíženými ulicemi. Prodlužování tras ale není uspokojivé, neboť právě podél hlavních komunikací
bývá umístěno mnoho cyklistických cílů.
Jak vměstnat cyklisty mezi rychle jedoucí
motorovou dopravu a pomalé chodce? Ze
zajištění bezpečné a svobodné jízdy na kole
se stává plánovací výzva – úkol závislý na:
n množství dostupného prostoru pro dopravu v omezeném uličním profilu;
n rychlosti motorových vozidel.
Princip integrovaného plánování
Integrace odvětví:
n dopravní plánování
n urbanismus
n ekonomie
n sociální plánování
n environmentální plánování
Horizontální integrace
Přilehlé územní celky
Vertikální integrace
Plánování na různých úrovních
Časová integrace
Plánování jako kontinuální
proces
Integrace různých
druhů dopravy
Integrované
plánování
Integrovaná mobilita
Integrace příčin a kauzálních
vztahů jízd
Participace všech dotčených
a zájmových skupin
Integrace různých druhů
opatření, nejen těch
zaměřených
na infrastrukturu
Výběrový diagram
voz./h
2200
2000
IV
1800
1600
III
1400
1200
II
1000
800
600
I
400
200
0
30
40
50
60
70 km/h
tradičně, nebo ponovu?
Tradiční plánování uličního prostoru
na hlavních místních komunikacích zohledňuje poskytnutí optimálních podmínek pro motorová vozidla. Příčné rozvržení komunikace se většinou utváří od osy
vozovky směrem ke krajům a jako první je
vyhrazen prostor motorové dopravě (jízdní
pruhy). Chodcům a cyklistům je ponecháno to, co zbylo, což často není bezpečné
ani uživatelsky přívětivé. V novém konceptu utváření místních komunikací se příčný
profil navrhuje od okraje ulice ke středu.
V prvním kroku je vyhrazeno dostatečné
místo chodcům. Koncept vychází z poznání, že rozvinutá cyklistika na hlavních místních komunikacích patří k předpokladům
vytvoření živých center a subcenter měst.
Cyklistická a motorová doprava, parkování, zeleň a prostor pro zásobování jsou
rovnocenné. Pokud chybí prostor pro separaci jednotlivých druhů dopravy, je navržen
bezpečný typ smíšeného provozu. Jestliže
ulice nenabízí dostatek prostoru, doporučují německé předpisy omezit nejprve prostor pro parkování (priorita pohybující se
dopravy před statickou). Německé předpisy
nabízí katalog vhodných šablon příčného
uspořádání při zohlednění: funkce komunikace a bezprostředního okolí, MHD, intenzity motorové dopravy a šířky ulice.
S oživováním center měst souvisí podpora místní ekonomiky. Peníze, jež lidé
utratí jako provozní náklady na automobil,
při používání kola ušetří a dále je utrácí.
Na jednom parkovacím místě pro auta se
vejde 6–8 jízdních kol. Cyklisté utratí v obchodech průměrně 7000 eur/m2 parkovacího místa, zatímco řidiči 6635 eur. Jsou
i loajálnější ke konkrétním obchodům, což
posiluje místní obchodníky v centrech. n
petr pokorný
ZdROJ: BeCkmANN, 1999
46
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
červen 2012
Správa a rozvoj
etický kodex úředníků
má hlavně omezit korupci
d
o vlastních vnitřních předpisů musí
ministerstva a další ústřední i ostatní správní úřady zapracovat Etický
kodex úředníků a zaměstnanců veřejné
správy a takto zpracovaný vnitřní předpis
i veřejně publikovat. Etický kodex z dílny
Ministerstva vnitra schválila 9. května vláda
s tím, že jej hejtmanům, primátorům a starostům doporučila využít pro vytvoření
etického kodexu na krajských, magistrátních, městských a obecních úřadech.
Dokument představuje jeden z bodů,
které jsou zakotveny ve vládní protikorupční strategii.
Podle etického kodexu úředník a zaměstnanec veřejné správy například
n nesmí při svém rozhodování a v souvislosti s rozhodováním přijímat ani vyžadovat dary či jiná zvýhodnění pro sebe nebo
někoho jiného, popřípadě jakýmkoli jiným
způsobem připustit ovlivnění plnění jemu
svěřených úkolů v oblasti veřejné správy,
objektivního hodnocení věci a nestranného rozhodování;
n se musí vyvarovat vztahů vzájemné závislosti a nepatřičného vlivu jiných osob
(klientelismus, nepotismus), jež by mohly
ohrozit jeho nestrannost;
jakékoli korupční jednání nebo podezření na takové jednání, o kterém dozvěděl
hodnověrným způsobem, je povinen oznámit svému nadřízenému nebo orgánu činnému v trestním řízení;
n musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s plněním úkolů veřejné správy, jež by mohly
poškodit nebo ohrozit činnost zaměstnavatele. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje
na skutečnosti, které zakládají podezření
na korupční jednání.
n nevykonává veřejnou činnost, jež by
mohla narušit důvěru veřejnosti v jeho
schopnost nestranně plnit úkoly veřejné
správy.
»Kodex navazuje na základní práva a povinnosti zaměstnanců uvedené v zákoníku
práce a pracovním řádu. Zásadní porušování bude posuzováno jako porušení zákoníku práce, resp. pracovního řádu se všemi
z toho vyplývajícími důsledky,« praví se
v závěru dokumentu.
Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy bude zveřejněn formou
přílohy ve Věstníku vlády pro orgány krajů
a orgány obcí.
/st/
n
projekt
inteligentní
město
zahajuje
p
rojekt s názvem Inteligentní město
začíná realizovat poradenská a vzdělávací společnost M.C.TRITON s podporou OP Lidské zdroje a zaměstnanost.
Cílem projektu je vybudovat systém spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na úrovni města a regionu, jenž
zkvalitní život v regionech díky »inteligentnímu«, otevřenému a koordinovanému
řešení životních situací a potřeb cílových
skupin projektu, tj. občanů, zaměstnavatelů, měst a krajů. Současně půjde o zvýšení
efektivity ve vynakládání veřejných prostředků města.
Českým partnerem projektu je Třinec, zahraničním město Bad Neustadt an der Saale a německá poradenská společnost IFOK.
Německé orgány veřejné správy se vyznačují propracovanou organizační strukturou
s jasnými kompetencemi pro zaměstnance
a jsou srozumitelné pro občany. Zkušenosti partnerských měst mají přinést zajímavé
/sk/
podněty pro samosprávu v ČR.
I N V E S T I C E D O R OZ VO J E V Z D Ě L ÁVÁ N Í
CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ – zařízení pro DVPP Pardubického kraje ve spolupráci s Mikroregionem západně
od Chrudimi, Mikroregionem Litomyšlsko a Mikroregionem Vysokomýtsko realizuje projekt:
Rozvoj nabídky dalšího vzdělávání pro zástupce místní správy a samosprávy
Tvorba vzdělávacích programů
Cílem tohoto projektu je rozšíření nabídky dalšího profesního vzdělávání starostů a zastupitelů obcí Pardubického kraje a zpřístupnění vzdělávání této cílové skupině i v odlehlých regionech Pk.
V rámci projektu bylo vytvořeno 8 nových vzdělávacích modulů obsahově zaměřených jak na rozvoj manažerských kompetencí
a sociálních a osobnostních schopností cílové skupiny, tak i na prohloubení znalostí klíčových pro efektivní řízení a vedení obce.
Jedná se o programy:
■ Komunikační dovednosti a strategie v běžných
i krizových situacích
■ Time management – jak dobře hospodařit s časem
■ Emoční inteligence a efektivní vedení lidí
■ Sebeprezentace a efektivní formy jednání
■ Zákon o obcích od A do Z
■ Problematika nancování rozvoje obcí
■ Problematika hospodaření obcí
■ Problematika životního prostředí na úrovni obcí
Všechny nově vytvořené programy byly pilotně ověřeny
za účasti 23–28 starostů obcí Pardubického kraje, kteří se též
aktivně zapojili do hodnocení jednotlivých programů a svými podněty a připomínkami měli možnost podílet se na jejich konečné
obsahové náplni. Následně byly všechny programy úspěšně odborně zevaluovány.
Takto připravené vzdělávací moduly budou po skončení projektu od července 2012 nabízeny zástupcům místní správy i úřadům
státní správy v rámci nabídky dalšího vzdělávání CCV Pardubice
a prostřednictvím partnerů projektu. Semináře lze realizovat též
jako akce na zakázku v kterémkoli místě České republiky.
Projekt je realizován v rámci OP VK pod reg. číslem CZ.1.07/3.2.13/01.0039 a je spolunancován z Evropského sociálního fondu
a státního rozpočtu České republiky.
Pro více informací i objednání akce na zakázku kontaktujte metodické oddělení CCV Pardubice
tel. 466 536 530, e-mail: [email protected], www.ccvpardubice.cz
červen 2012
MO001311
47
Správa a rozvoj
dvě miliardy pro venkov
a zemědělství zachráněny
v
FOTO: ARCHIV
láda na svém jednání 23. května
schválila návrh zákona o Státním
pozemkovém úřadu (SPÚ) a o změně některých souvisejících zákonů. Podle
toho návrhu bude SPÚ organizační složkou
státu podřízenou Ministerstvu zemědělství,
přičemž bude od 1. ledna 2013 hospodařit
se zemědělským majetkem, který je dosud
ve vlastnictví Pozemkového fondu.
Usnesení vlády vyřešilo spor mezi ministerstvy financí (MF) a zemědělství (MZe)
o to, jak má být od příštího roku nakládáno s příjmy z prodeje a pronájmu majetku,
V rámci pozemkových úprav vznikla i tato
polní cesta ve Skřípově na Prostějovsku.
s nímž bude příslušný hospodařit Státní
pozemkový úřad. Příjmy, které takto dosud
získává Pozemkový fond, totiž zatím vždy
čerpalo Ministerstvo zemědělství, aby jimi
dokrývalo své výdaje na Program rozvoje
venkova, pozemkové úpravy a některé dotační programy. Podle ministra zemědělství
Petra Bendla každoročně šlo o zhruba 2
mld. Kč.
Nyní sice tyto příjmy bude inkasovat
Ministerstvo financí, avšak návrh zákona
schválený vládou počítá s tím, že MF posílí
výdaje státního rozpočtu kapitoly MZe v letech 2013 a 2014 v objemu odpovídajícím
příjmům z prodeje a pronájmu majetku obhospodařovaného právě Státním pozemkovým úřadem.
Vláda rozhodla, že toto posílení kapitoly
Ministerstva zemědělství má být ve prospěch:
n pozemkových úprav podle zákona o pozemkových úpravách;
n Programu rozvoje venkova;
n programů k podpoře aktivit financovaných výhradně z národních zdrojů podle
zákona o zemědělství,
a to podle požadavku ministra zemědělství, vycházejícího z objemu výše uvede/st/
ných příjmů SPÚ.
konec reformy financování
regionálního školství?
j
FOTO: ARCHIV
edním z prvních kroků nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy
Petra Fialy bylo pozastavení projektu
reformy financování regionálního školství,
dokud nebude jasno o rozpočtech pro regiony v příštích dvou letech. Podle náměstka
ministra Ladislava Němce by školy nově
mohly dostávat jednotný příspěvek na každého žáka plus paušál. Kdyby byl zachován
původní návrh, ohrozilo by to řadu škol
ZŠ v Kasejovicích na Plzeňsku je spádovou
školou pro žáky z dalších 24 obcí.
48
v malých obcích (viz např. Moderní obec
č. 1/2012 – Hrozí napřesrok venkovským
školám zánik? Obce mobilizují – pozn. redakce). Chystané změny prý začnou platit
nejdříve od ledna 2014, přičemž původně
se start reformy chystal už napřesrok.
Původní plán exministra Josefa Dobeše
počítal s tím, že by školy dostávaly peníze
podle naplněnosti tříd. To by vedlo ke slučování, případně rušení poloprázdných, na
provoz drahých škol. MŠMT proto připravilo měkčí variantu. »Jde v podstatě o to,
že normativ na žáka bude jednotný pro
daný stupeň školy v rámci ČR s tím, že paušál na školu zase bude určitým způsobem
zohledňovat buď velikost školy, lokalitu,
zkrátka celou řadu dalších parametrů,« vysvětlil Ladislav Němec.
Více o budoucnosti regionálního školství
by mělo zaznít na veřejném slyšení Výboru
pro vzdělávání, vědu, kulturu, luidská práva a petice Senátu PČR, které je naplánováno na 6. 6. od 14.30 ve Valdštejnském paláci v Praze. Přítomen má být i ministr Petr
Fiala a s ním také zástupci Svazu měst a
obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR,
Spolku pro obnovu venkova ČR, Českomoravského odborového svazu pracovníků ve
/st/
školství aj.
zelená
úsporám opět
pro veřejné
budovy
m
inistr životního prostředí Tomáš
Chalupa plní svůj slib a umožní
čerpání dotací na úspory energií
ve veřejných budovách z programu Zelená
úsporám. Již nyní mohou žadatelé ze sektoru veřejných budov obnovit své požadavky
na přidělení dotací na zateplení a změnu
způsobu vytápění z programu Zelená úsporám. Současná aktivní bilance programu
Zelená úsporám, kdy je již proplaceno přes
14 mld. Kč (61 286 žádostí za 14,071 mil.
Kč), umožňuje alokovat ve prospěch veřejných budov prvních 200 mil. Kč.
Jak Tomáš Chalupa uvedl, i případné další finanční přebytky v programu budou také
použity pro tento sektor. K dalšímu uvolňování finančních prostředků by tak podle
odhadu mohlo dojít v červenci a říjnu 2012.
»Dotacemi budou podporovány budovy sociálního, školského či kulturního sektoru,
tedy především školy a mateřské školky, pečovatelské domy pro seniory nebo zdravotnická zařízení,« připomněl ministr s tím, že
ministerstvo ani na Státní fond životního
prostředí neuvažují, že by byly podporovány např. rekonstrukce objektů ministerstev
či jiných státních budov.
Žadatelé o dotace na zateplení veřejných
budov budou nyní moci čerpat finance buď
z programu Zelená úsporám, nebo také
z 35. výzvy Operačního programu Životní
prostředí, prioritní osy 3., oblast podpory
3.2. (Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry).
Žádost může být podána v obou programech. Avšak v momentě přiznání dotace
v jednom z programů bude žadatel automaticky vyřazen z programu druhého, aby
tak nemohl na jedno a totéž opatření čerpat
dotaci dvakrát.
Program Zelená úsporám byl zahájen 22.
dubna 2009 a byl určen výhradně pro vlastníky rodinných a nepanelových bytových
domů. Následně od 1. září 2009 byl otevřen
také pro panelové bytové domy. Od 19. července 2010 byl rozšířen i na investice do veřejných budov. Po výrazném nárůstu počtu
žádostí v druhé polovině roku 2010 však
bylo nutné jejich příjem přerušit a získat
čas na překontrolování správnosti údajů
u všech podaných žádostí i upřesnit výši
disponibilních prostředků. V dubnu 2011
bylo jasné, že v programu chybí téměř 8 miliard korun. MŽP proto navrhlo systémová
opatření, která by vedla k zajištění vyrovnaného stavu. Tomáš Chalupa opakovaně
deklaroval, že v případě, kdy po uspokojení
všech řádných žádostí rodinných a bytových domů v programu dojde k přebytku,
bude použit přednostně k vyplácení žádostí
/st/
z oblasti veřejných budov.
červen 2012
téma
ilustrační fOtO: archiv
úsporné veřejné stavby
Transparentní plochy pláště budovy Národní technické knihovny chrání vůči tepelným ziskům z venkovního prostředí účinné vnější clonění.
budovy s téměř nulovou
spotřebou: Hrozba, či výzva?
Podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov
(2010/31/EU) by od roku 2019 měly mít všechny nové budovy
užívané a vlastněné orgány veřejné moci »téměř nulovou spotřebu energie«. Její účinnost se předpokládá od ledna 2013.
D
opady evropské směrnice číslo 2010/31/EU (EPBD II) o energetické náročnosti budov na oblast
stavebnictví a tedy také veřejný sektor jsou
předmětem velké diskuse. Gestorem dané
problematiky je Ministerstvo průmyslu
a obchodu (MPO). Nejen tam jsme v této
souvislosti adresovali řadu otázek.
nástroje poDpory se Diskutují
Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, která do našeho právního řádu
směrnici implementuje, má za sebou první
čtení v poslanecké sněmovně. »Předpokládáme, že novela by mohla být schválena
v celém procesu v srpnu 2012 a být účinná
k 1. 1. 2013,« upřesňuje Tomáš Paták z odboru komunikace a marketingu MPO.
červen 2012
ČR a další členské státy EU nyní pracují
na výpočtech energetické náročnosti budov, tj. na stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost, které poslouží jako podklady pro výpočet nákladově
optimální úrovně. Výstupy budou integrovány do vyhlášky o energetické náročnosti
budov, jež se připravuje a měla by vstoupit
v účinnost rovněž k 1. 1. 2013.
Jakou podporu (ať už metodickou nebo
finanční) chystá stát pro municipality
s ohledem na nutnost stavět budovy s téměř nulovou energetickou náročností?
O nástrojích podpory se podle Tomáše Patáka ještě diskutuje, především mezi MPO
a Ministerstvem životního prostředí (MŽP).
Nízkoenergetická výstavba spadá pod
téma hospodaření s energetickými zdroji –
obnovitelnými i neobnovitelnými, což souvisí s energetickou koncepcí státu, na jejíž
novou podobu se čeká. Tomáš Paták k tomu
uvádí: »Dnes stále platí Státní energetická
koncepce z roku 2004 s horizontem do roku
2030. Důraz klade na využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů
při využití nejlepších světových technologií
a s minimalizací vlivu na životní prostředí
a zdraví obyvatel, kteří budou touto činností dotčeni. Tuzemské energetické zdroje
tvoří hlavní součást energetického mixu ČR
a v nezbytné míře jsou doplněny o dovozové energetické komodity, především ropu
a zemní plyn.«
Doplňkové obnovitelné zDroje
MPO v rámci přípravy aktualizace energetické koncepce (s horizontem do roku 2040)
předpokládá zachování principu ekonomického a ekologického využívání tuzemských energetických zdrojů. »Bohužel, ČR,
vzhledem ke své malé rozloze, vnitrozemské poloze a daným klimatickým podmínkám nemůže využívat masivním způsobem
49
›
téma
úsporné veřejné stavby
› obnovitelné zdroje. Jejich podíl dnes tvoří
Směrnice 2010/31/EU
necelých 7 % v domácím energetickém
mixu.« Splnění našeho závazku v rámci
EU, tj. dosažení 13 % podílu obnovitelných
zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie,
bude náročné, ale je reálné. Další zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie
po roce 2020 bude záviset na přijatelném
ekonomickém a technickém řešení.
Návrh aktualizované Státní energetické koncepce by měl být během letoška
projednán v Radě vlády pro energetickou
a surovinovou strategii, postoupen do meziresortního připomínkového řízení a poté
předložen vládě.
členské státy mají zajistit, aby po 31. 12. 2018 nové
budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci
byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie
(a do 31. 12. 2020 pak všechny nové budovy).
akční plán pro energetickou účinnost Eu totiž vymezil možnosti nákladově efektivních úspor v sektoru budov. Jejich energetická náročnost by měla být
vypočtena metodou, jež se může lišit na vnitrostátní
úrovni. Kromě tepelných vlastností zahrnuje např.
zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie
z obnovitelných zdrojů, prvky pasivního vytápění
a chlazení, stínění, denní světlo a návrh budovy.
zelené tecHnologie za výnosy
z proDeje emisnícH povolenek
Nástrojem k podpoře projektů zaměřených
na snižování energetické náročnosti budov
v obcích a městech je na straně MŽP třetí
prioritní osa v OP Životní prostředí. Zatím
poslední příležitost využít jej měly municipality 29. 2., kdy se otevřel příjem žádostí
o dotace na zateplení obvodových plášťů
a střech budov, výměnu či rekonstrukci
oken a dveří nebo využívání odpadního
tepla. Kvůli obrovskému zájmu byla výzva
ukončena již následující den. Výsledky nebyly v době uzávěrky tohoto vydání Moderní obce ještě známy, ale podle vyjádření
MŽP se podobná výzva letos už opakovat
nebude a o výzvách na rok příští doposud
není rozhodnuto.
Jakým způsobem je MŽP zapojeno
do procesu přípravy implementace směrnice o energetické náročnosti budov?
»Předmětem projednávání jsou nyní některé pozměňovací návrhy, jež se týkají
především zjednodušení implementace
v podmínkách ČR tak, aby nedocházelo
k neopodstatněnému nárůstu administrativní zátěže a stanovování nesplnitelných
termínů, např. u štítkovaní budov,« vysvětluje Matyáš Vitík, tiskový mluvčí úřadu.
Připravuje MŽP nějakou formu finanční
podpory municipalit stran výstavby veřejných budov s »téměř nulovou spotřebou«?
»Ministerstvo chystá program, který naváže na Zelenou úsporám,« pokračuje tiskový
mluvčí. »Sto procent zdrojů bude pocházet
z výnosů aukcí emisních povolenek v ob-
dobí 2013–2020. Odhad výnosů závisí na
vývoji cen povolenek. O konkrétním využití
výnosů se stále diskutuje na úrovni vlády.
V návrhu zákona o emisním obchodování
však MŽP navrhuje využít minimálně 50 %
výnosů v rámci své rozpočtové kapitoly na
nový program a jiná opatření podle směrnice. V tomto smyslu návrh na použití výnosů podpořila vláda ve svém usnesení z
letošního 11. dubna.«
DosáHnou obce i na evropské
peníze?
A jak se MŽP připravuje na programové
období 2014–2020, kdy návrhy Evropské
komise hovoří o tom, že část evropských
peněz má jít na tzv. zelené technologie?
Mohou obce a města počítat na své »zelené« projekty s další dotační podporou podobně jako v rámci OPŽP?
»Na úrovni vlády nebylo dosud rozhodnuto, kolik bude v novém programovém
období operačních programů a zda bude
vyčleněn samostatný operační program pro
životní prostředí (podle informací z MMR
by se tak mělo stát v řádu týdnů, pozn. red.).
MŽP bude podle svých možností i v následujícím období podporovat rozvoj zelených technologií a část této podpory půjde
i městům a obcím, ale konkrétní podoba
této pomoci dosud není rozpracována,«
n
zdůrazňuje Matyáš Vitík.
simona Dvořáčková
energetická směrnice a bydlení
Jakou podporu nabízí či připravuje Ministerstvo pro místní
rozvoj (MMR), příp. Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) v oblasti výstavby či oprav bytových domů s ohledem na zavedení
směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD II)?
a
budou obce a města v dalším programovém období (2014–2020)
moci využívat i tzv. evropské peníze
na výstavbu či rekonstrukce veřejných budov či bytových domů s nízkoenergetickým
účinkem?
poDmínky nároDní poDpory
Vláda vloni schválila Koncepci bydlení ČR
do roku 2020 (dostupná na www.mmr.cz/
Bytova-politika), která obsahuje také úkoly,
do konce tohoto roku (či průběžně):
n vytvořit stabilní nástroj podpory snižování energetické náročnosti bydlení;
n zakotvit motivační prvek, který povede
k dosahování vyššího energetického standardu do všech programů podpory výstavby a rekonstrukcí;
n revidovat stávající programy podpory
revitalizace bytového fondu a navrhnout
jednotný program pro bydlení s cílem zvýšit komplexnost rekonstrukcí a maximálně
snižovat energetickou náročnost.
K otázce na stávající podporu ze strany
MMR nám Veronika Kadlecová z odboru
komunikace sdělila: »Součástí podmínek
50
při poskytnutí podpory na rekonstrukce
a modernizace bytových domů jsou požadavky na energetickou náročnost budov.
Budova musí splňovat požadavky pro třídu B podle vyhlášky upravující energetickou náročnost budov.«
Jana Marešová, ředitelka sekce marketingu SFRB upřesňuje: »Vzhledem k tomu,
že nejpozději od 9. ledna 2013 bude nutné používat příslušná ustanovení EPBD II
na veřejné i ostatní budovy, zakotvili jsme
do nových i novelizovaných programů podpory bydlení jako motivační prvek výhodné
úvěry a nejlevnější záruky na trhu s úrokem
již od 2 %, pro opravy i s nižším úročením.«
Úrok má být fixován po celou dobu splácení, kterou lze nastavit až na 30 let, výše
úvěru pro výstavbu je stanovena až na 70 %
uznatelných nákladů a v programu na opravy až na 90 % uznatelných nákladů.
»Snižování energetické náročnosti budov
je závazné směrem k daným předpisům
a plnění zodpovědného přístupu k energetickým zdrojům a životnímu prostředí
a mělo by být i bytostným zájmem vlastníků a uživatelů, s ohledem na výdaje za byd-
lení, které z více než poloviny tvoří právě
náklady na energie,« dodává Jana Marešová
s tím, že bude připraven návrh programu
Panel 2013+, který by vláda mohla projednat v červnu.
evropské fonDy 2014–2020
»V souladu se strategií Evropa 2020 budou
evropské fondy preferenčně podporovat
investice vedoucí ke snižování produkci
skleníkových plynů, zejména CO2. Nadále
bude sice platit dramatické omezení výstavby k bydlení, ale výstavba nových bytů
nemusí být vyloučena, jestliže bude projekt
součástí širší strategie např. v sociálně vyloučených lokalitách,« říká Jana Jabůrková,
ředitelka odboru komunikace MMR.
Větší šance se skýtá projektům rekonstrukcí veřejných budov či bytových domů,
jež sníží energetickou náročnost provozu.
Další možností bude podpora zvyšování
účinnosti využívané energie a podpora její
výroby z obnovitelných zdrojů. »Vzhledem
k omezeným veřejným zdrojům a specifickým pravidlům platným pro poskytování
evropských dotací však vlastníci nemovitostí nemohou počítat s masivní a plošnou
podporou. Vyšší šanci na úspěch budou mít
zřejmě objekty v zaostalejších regionech
a lokalitách ohrožených sociálním vyloučen
ním,« dodává Jana Jabůrková.
simona Dvořáčková
červen 2012
úsporné veřejné stavby
téma
o šetrném stavění aneb
začít věci pozorovat a cítit /1
Výstavba nízkoenergetických budov se má za pár let v zemích
EU stát normou. Šetrnost vůči životnímu prostředí (a veřejným rozpočtům) však nezajistí jen energeticky úsporné technologie. A nesmíme též zapomínat na uživatele budov.
prověřujte normy a přeDpisy
Aby se všechno dalo nějak měřit a posuzovat, byly vymyšleny evropské normy a národní dodatky, zákony o šetření energií
a další upřesňující zákony. O normy pečuje velký aparát lidí, kteří přestali normálně
přemýšlet a všechnu energii nasadili na to,
aby šetření energií spíše znemožnili.
Normy a předpisy bohužel neuvažují
budovu jako celek a brání rozumným řešením. Přitom je většinou možný různý
výklad, a proto je nutné jednat obratně
např. s hygieniky a přesvědčit je, že existují
i jednoduchá řešení. Stačí se rozpomenout
na v minulosti osvědčené zkušenosti, jež
upadly v zapomenutí.
V mnohých případech se projektanti
odvolávají na normy a předpisy a při podrobnějším pročtení zjistíte, že si normu
O autorovi
Jan Žemlička, autorizovaný inženýr a odborník
na vnitřní prostředí budov, patří k průkopníkům
zkoumání energetických otázek budov u nás.
Po studiu pracoval ve stavoprojektu liberec v atelieru arch. Karla hubáčka (mj. autor návrhu vysílače
a hotelu na Ještědu). Od 80. let působí v německu
jako projektant v oblasti tZB (vytápění, větrání,
klimatizace, instalace) a vytváření energetických
konceptů s ohledem na stavební řešení. Je pedagogem na fakultě architektury čvut v Praze.
v česku spolupracoval např. na projektech těchto
veřejných budov: národní technická knihovna
v Praze (2004), jejímž dvorním technikem je dosud,
Knihovna a informační centrum v hradci Králové
(2009) či nová budova Přírodovědné fakulty uP Olomouc. radí nepřeceňovat význam norem a vyhlášek
a používat zdravý rozum.
špatně vysvětlili. Přesněji, vysvětlili tak, aby
bylo zabudováno více technických zařízení
a tím i vyšší provize od jejich dodavatelů. Je
důležité, aby ze strany měst a obcí byly projekty dobře prověřovány a technický dozor
byl zadáván přímo projektantovi.
příklaDy k zamyšlení
Uveďme si několik příkladů z praxe: Hygienický předpis udával, že na pracoviště musí
být přiváděno 50 m3/h čerstvého vzduchu
(nyní 25) na zaměstnance. Každý projektant to interpretoval tak, že toto musí zajistit strojní zařízení. Ve skutečnosti však můžeme vzduch přivádět i otevřením okna.
V dalším případě musela být podle projektanta elektro v souladu s normou intenzita osvětlení v nemocnici v lůžkových pokojích na JIP a ARO 1000 luxů. Tzn. velice
vysoké pořizovací a provozní náklady, neboť projektant navrhne celoplošné osvětlení pokoje na 1000 luxů. Avšak v předpisu je
ještě malý dodatek »v místě zásahu«. A najednou lze osvětlení zredukovat na lokální
fOtO: OndřEJ MiKa
Zásady šetrného stavění
v naší zeměpisné šířce lze stavět budovy bez
náročných technických zařízení.
n tepelnou pohodu lze dodržet uvážlivým architektonickým řešením.
n technická zařízení budov mají doplňovat a ne
zachraňovat architektonické řešení.
n Budovy jsou tak úsporné, jak úsporní jsou jejich
uživatelé.
n
Centrální atrium Národní technické
knihovny. Budova udrží klima ještě týden
po výpadku vzduchotechniky či topení.
červen 2012
fOtO: autOr
s
myslem tohoto textu nebude podrobný návod, jak projektovat nejlepší
technická zařízení do (veřejných) budov. Vždy bychom totiž měli začít tím, že se
soustředíme na jednoduchý a střídmý přístup k posuzování nároků investora na budoucí stavbu. Právě dnes, v době internetu, kdy máme přístup k nepřebernému
množství informací, většinou nekvalitních
a zavádějících, je nutno vrátit se k jednoduchému uvažování. To se týká především
výstavby a technických zařízení budov.
Novostavba Knihovny a informačního centra studijní a vědecké knihovny
v Hradci Králové.
osvětlení lampou. V prvním případě pokrývají osvětlovací tělesa 70 % plochy stropu,
ve druhém případě pouze 15 %.
A do třetice: Při projektování škol a veřejných budov se automaticky projektuje
u umyvadel i teplá voda. Málokdo si však
uvědomuje, jaké jsou energetické a provozní nároky na její přípravu. Pokud bychom
na teplé vodě ve veřejných budovách přesto
trvali, pak by měla být připravována pouze
decentrálně, aby se zabránilo tvorbě legionely a tepelným ztrátám v rozvodech.
co je a není úsporné
Tzv. energeticky úsporný dům neznamená
silné izolace a minimální prosklení. Výchozí je zvolený tvar budovy, uspořádání vnitřních dispozic, účel stavby, způsob provozování budovy a použitá technická zařízení.
Hlavní podíl na dobře nebo špatně navržené budově má architekt. Estetickým
a dispozičním řešením výrazně ovlivňuje
nejenom investiční, ale i provozní náklady
a celkový energetický koncept domu. Architekt by měl mít snahu vytvořit stavbu,
která bude nejenom plně funkční z hlediska
provozu, ale zabezpečí i maximální pohodu
uživatelů prostředí pasivním způsobem.
Technika má mít pouze funkci doplňující v minimálním nutném rozsahu. Složitá technická zařízení pro »úsporu« energií
vedou v provozu kvůli své složitosti k nárůstu nákladů a často i k nárůstu spotřeb
energií. Technická zařízení nesmí zachraňovat funkčnost stavby tam, kde architekt
nerespektoval základní fyzikální zákony či
orientaci podle světových stran. Ať chceme,
nebo ne, vše se točí kolem slunce a tím nejpřirozenějším je věci pozorovat a cítit. Peníze na stavbu se musí sehnat jednou, ale na
n
její provoz každý rok.
jan Žemlička
51
téma
úsporné veřejné stavby
v jindřichově Hradci (zatím) využívají
a propagují obnovitelné zdroje
zkušenosti měst s biomasou
Používání biomasy k vytápění je podle
Stanislava Mrvky, starosty Jindřichova
Hradce, správnou cestou ke snížení emisí,
získání tepelné energie s vyšší účinností
a nižší cenou. »Ale překotný rozvoj využívání biomasy a pokřivený systém získávání
dotací ovlivňuje i její cenu. Velké teplárny
spoluspalují biomasu s fosilním palivem
a další výrobci elektrické energie ji používají ve výrobnách s kondenzačním cyklem
s účinností asi 30 %. To vše způsobilo nedostatek cenově dostupné biomasy na trhu,
a proto je nutné provozovat záložní zdroj
Teplospolu a.s. (město je spolu s dalšími 10
obcemi regionu jedním z akcionářů, pozn.
red.) K2 na zemní plyn na plný výkon.«
Systém podpory využívání OZE preferuje formou vyšších výkupních cen a zelených bonusů především výrobu elektrické
energie. Významné projekty zprovozněné
během posledního roku (např. Plzeňská
teplárenská, Žatecká teplárenská či Dalkia
Krnov) způsobily další úbytek dostupné
dřevní biomasy a její zdražení. Tzn., že provozovatelé s pomocí dotací postavených
městských výtopen, jež používají dřevní biomasu pouze pro výrobu tepla na vytápění,
nejsou schopni vyrobit z biomasy konkurenceschopné teplo (Jindřichův Hradec,
Hartmanice, Trhové Sviny a další).
»Jelikož se na trhu v dohledné době zřejmě nezvýší nabídka paliva, rozhodli jsme
se letos najít partnera, který palivo má, pro
provoz či pronájem tepelného zdroje K3.«
A budoucnost OZE v Jindřichově Hradci?
»Toť složitá otázka,« uzavírá starosta.
Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jejich popularizace vyneslo Jindřichovu Hradci vloni ocenění za aktivní podporu výtopen na biomasu ve 2. ročníku soutěže měst
a obcí Evropská liga obnovitelné energie.
n
ež město Jindřichův Hradec začalo v roce 2000 s přípravou projektu
»Ekologická modernizace vytápění
s využitím obnovitelných energetických
zdrojů«, zajišťovaly Centrální zásobování
teplem (CZT) dvě samostatné parní soustavy: U nádraží (s instalovaným výkonem 18 MW) a sídliště Vajgar – Hvězdárna
(32,4 MW). Dodávaly teplo 4627 bytům
(s asi 15 tis. obyvateli, tj. 3/4 všech obyvatel)
a byly na ně napojeny i školy, prodejny aj.
Soustavy byly zásobovány dvěma tepelnými zdroji bez teplárenského provozu spalujícími hlavně těžké topné oleje.
Vysoký obsah škodlivin v ovzduší v regionu, nízká účinnost dodávky tepla odběratelům, vysoké ceny tepla a plýtvání neobnovitelnými energetickými zdroji si žádaly
řešení. V těsném sousedství olejové kotelny
zásobující soustavu CZT U nádraží se navíc
nacházel dřevozpracující podnik Kasalova
pila s produkcí dřevní hmoty, jejíž část bylo
možno využít jako náhradu za topný olej.
Podklady z té doby zmiňují např. dva
městské bazény (venkovní a vnitřní, vyhřívané spalováním zemního plynu), jejichž
provoz by se napojením na solární ohřev
vody využívaný zejména v letním a přechodném období stal efektivnější a instalace této technologie by též přispěla k propagaci, výchově a zvýšení zájmu o OZE.
V současnosti Jindřichův Hradec využívá
následující technologie využívající OZE:
n pole slunečních termických kolektorů na střeše plaveckého bazénu o výměře
240m2;
n kotelnu Teplospolu a.s. K3 na dřevní
štěpku v pronájmu firmě Komterm Praha;
n pole solárních fotovoltaických kolektorů
o výkonu do 30 kWel na střeše plaveckého
bazénu;
n kotelnu na slámu 5,6 MWel (v kondenzačním cyklu) firmy Energocentrum s.r.o.
patřící ČEZ.
Energetický koncept JH
v roce 2001 město zpracovalo svůj Energetický koncept. vznikla tendrová dokumentace na rekonstrukci cZt na třech sídlištích s cílem získat dva moderní
plynové horkovodní tepelné zdroje (K1 30 MW
a K2 6 MW), tepelný zdroj K 3 (6 MW) na spalování
biomasy a 160 m2 velké pole slunečních kolektorů
pro ohřev vody venkovního koupaliště. Projekt
zahrnoval i náhradu 2,1 km parních rozvodů předizolovaným horkovodním či teplovodním potrubím
a instalaci kogenerační jednotky 150 kWel na kotelně vajgar. v září 2003 byla podepsána smlouva
na realizaci stavby »čisté vytápění částí města«
(s podporou PharE, investora projektu teplospol
a.s. a sfŽP). stavba byla dokončena v červnu 2005.
/sd/
krytý bazén v litomyšli šetří energie
Krytá plovárna v Litomyšli nově využívá odpadní teplo z bazénových vod pomocí jejich akumulace a tepelného čerpadla,
které pracuje na systému vzduch – voda.
52
a odpadních vod, které jsou akumulovány.
Pomocí tepelného čerpadla je z nich teplo
získáváno zpět.
jeDnou oHřátá voDa
poslouŽí Dvakrát
V současné době je technologie většiny bazénů navržena tak, že se využitá voda již
v rámci technologického procesu vypouští
přímo do kanalizace. Teplota vypouštěné vody dosahuje v průměru kolem 28 °C.
Princip opatření zavedeného v litomyšlské
plovárně je v tom, že se voda nevypouští do
kanalizace, ale do akumulační nádoby, kde
se vychladí na teplotu 6 °C, a teprve poté je
vypuštěna do kanalizace. Do akumulační
nádoby jsou svedeny rovněž odpadní vody
fOtO: archiv
p
rojekt zaměřený na využití odpadního tepla v krytém bazénu dokončila
Litomyšl vloni za podpory dotace OP
Životní prostředí. Žádost si město podalo
v roce 2010 a zajímavostí je, že v té době
žádalo o investici do dosud nedokončené
stavby plaveckého bazénu, jehož výstavba
byla rovněž spolufinancována z prostředků
EU (ROP Severovýchod). Navazující projekt
byl však realizován až v období, kdy bazén
již sloužil veřejnosti. Bylo tak možné sledovat postupný nárůst plánovaných provozních úspor při ohřevu bazénové vody a teplé užitkové vody. Celkové uznatelné náklady
projektu činily asi 1,2 mil. korun.
Úspor energie se dosahuje využíváním
potenciálu odpadního tepla z bazénových
Snímek nabízí pohled do útrob litomyšlského krytého bazénu – výměník pro
ohřev bazénu.
ze sprch, jež mají poměrně vysokou teplotu (asi 38 °C). Celkové množství těchto odpadních vod z bazénu se denně pohybuje
v průměru kolem 25 m3, což zároveň představuje také velké množství energie, které
by se vypouštělo do kanalizace bez užitku.
červen 2012
úsporné veřejné stavby
téma
Objekt kryté plovárny v Litomyšli se krom
energeticky úsporného provozu může
pochlubit i titulem Stavba roku 2011.
Chlazení je řešeno primární stranou
tepelného čerpadla a sekundární strana
produkuje topnou vodu o teplotě mezi 35
až 38 °C. Ta předehřívá vstupní vodu do bazénové technologie, která by se jinak ohřívala přes bazénové výměníky z plynové
kotelny.
Topný výkon tepelného čerpadla závisí
na teplotě vody v akumulačních nádržích
a pohybuje se od 35 do 48 kW. Odpadá tedy
teplo na dohřev této vstupní vody a zbývající část vyrobeného tepla slouží pro dohřev bazénů, resp. spíše jen pro udržování
teploty vody. Takto je cyklus vody v bazénu
uzavřen.
výši úspor ovlivní počet plavců
Zeptali jsme se, zda již lze přiblížit úspory
dožené využíváním nové technologie. »Momentálně ještě nemůžeme vyčíslit přesný
přínos projektu, vzhledem k tomu, že vyhodnocení celkového efektu opatření se
provádí po dvanáctiměsíčním provozu,«
odpověděla Michaela Severová, tisková
mluvčí MěÚ Litomyšl. »Podle projektové
žádosti a energetického auditu by však roční úspora mohla dosahovat kolem 250 tisíc
korun včetně DPH. Úspora se totiž přímo
odvíjí od počtu návštěvníků bazénu. Čím
jich bude více, tím vzroste úspora energií,
protože se navyšuje produkce teplé odpadní vody ze sprch a zvyšuje se množství
odpouštění vody z bazénů, což je přibližně
30 l/os./den.«
stavba vskutku »zelená«
Krytý plavecký bazén v Litomyšli obdržel
v loňském roce titul Stavba roku 2011 za vytvoření přátelské sportovní stavby se zřetelem k netradičnímu pojetí zelených střech.
Letos získala stavba další ocenění, když zvítězila v 10. ročníku soutěže o stavbu s ekologickým přínosem. Tuto soutěž vyhlašuje
sdružení Stavíme ekologicky ve spolupráci
s Ministerstvem životního prostředí a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR
(www.sps.cz).
V rámci soutěže byla plovárna oceněna
jako stavba citlivě zasazená do zvlněného
terénu v lokalitě, která slouží jako relaxační
centrum města Litomyšl. Hodnoceno bylo
též využití obnovitelných zdrojů energie –
tepelného čerpadla a rekuperační jednotky
včetně minimalizace tepelných ztrát použitím zasklení haly bazénu systémem Heat
mirror.
/sd/
červen 2012
Vegetační střechy s minerální vlnou (bez použití zeminy) lze
provádět u nových střech i při jejich rekonstrukcích. Uplatní
se u bytových, administrativních i průmyslových objektů
či na terasách. Nezatěžují hmotností a tlumí teplotní výkyvy.
s
třešní zelené zahrady bez použití
zeminy mají uplatnění na obytných
i administrativních budovách, nákupních centrech, na průmyslových objektech, garážích či terasách.
zkušenosti s Životností střecHy
V roce 1996 byla v Brně (poprvé v ČR) realizována zkušební zelená střecha. Při celkové
rekonstrukci pláště střechy se realizovala
hydroizolace proti srážkové vodě (fólie proti prorůstání kořínků), celá skladba vegetačního souvrství a osazení vegetací.
Pro prvních pět let testování jsme zvolili
intenzivní způsob údržby, tj. pravidelnou
zahradnickou údržbu, zavlažování, hnojení aj. Využito bylo i počítačové techniky
a automatického zavlažování s ohledem
na klimatické a povětrnostní vlivy (četnost
srážek, maximální a minimální teploty, relativní vlhkost vzduchu a vlhkost uvnitř vegetační vrstvy nezbytné pro růst rostlin).
Během testu nedošlo k žádným viditelným změnám chování konstrukce vegetační střechy (objemovým ani povrchovým).
Zato díky intenzivní zálivce a hnojení výrazně vzrostla a posílila vegetace. Nepatrný byl úhyn rostlin v důsledku jiných vlivů.
Testovali jsme přes 68 druhů rostlin.
Po skončení testování jsme provedli 10letý pokus s extenzivním způsobem
pěstování (zahradnická údržba se omezila
pouze na kontrolu rostlin a výskyt náletového plevele). V průběhu testu došlo pouze
k útlumu či úhynu některých vegetačně náročných rostlin. Rostliny odolné náročným
klimatickým podmínkám dobře prospívaly
včetně samovolného množení. Vegetační
střecha získala »Osvědčení o užitném vzoru« Úřadu průmyslového vlastnictví ČR
n
i řadu mezinárodních ocenění.
místo zeminy minerální Desky
Použití minerálních desek pro vegetační
vrstvy zelených střech má několik výhod.
Patří k nim především jejich objemová
hmotnost (70–80 kg/m3) podle druhu desky, zatímco objemová hmotnost zeminy
je asi 1700 kg/m3. Proto je tento materiál
vhodný zejména pro rekonstruované střechy, kde je snadná manipulace s deskami,
čímž se podstatně snižuje obtížnost při realizaci vegetační střechy.
Minerální desky jsou snadno vyměnitelné, což v případě jakékoli poruchy střešního pláště znamená urychlení a snížení
pracnosti oprav. Nezanedbatelná je i podstatně nižší cena oproti klasickým zeleným
střechám.
Desky z minerální vlny slouží pro hydroponní pěstování rostlin bez styku s půdou.
Semínka rostlin nebo předpěstované sazenice se vkládají do předem připravených
otvorů v deskách nebo do otvorů vytvořených po položení desek. Ty jsou díky speciální hydrofilní přísadě velmi nasákavé s minimálním úbytkem gravitační vody. Oproti
skladbám střech se zeminou mají výrazně
menší hmotnost, takže zatěžují konstrukci
střech výrazně méně. Současně přispívá
vegetační střešní vrstva k lepší tepelné
stabilitě v různých ročních obdobích –
podstatně tlumí teplotní výkyvy. Snadná je
i montáž střech, což vyplývá ze snížení počtu jednotlivých vrstev zelené střechy (z asi
9 na 4) a tím i menšího množství dopravovaného materiálu. Tím se také zjednodušuje technologie provádění souvrství.
osazování a úDrŽba střecH
K osázení je vhodné použít zejména suchomilné a samoregenerující rostliny (menšího vzrůstu, s menším kořenovým balem).
Rostliny s kořenovým balem se vkládají do
otvorů v deskách a trávníky se sejí do krycí
vrstvy. Mezi nejvhodnější typy rostlin patří
trávy, okrasné traviny, plazivé a pnoucí dřeviny, skalničky a sukulenty.
Údržba vegetačních střech závisí na
zvoleném způsobu pěstování:
n extenzivní: menší nároky na údržbu, jednoduchý (nebo žádný) závlahový systém.
n intenzivní: vyšší nároky na údržbu, rozmanitější výběr rostlin, náročnější systém
závlahy.
ivan mouDrý
Ústav pozemního stavitelství, vut v Brně
luDěk mouDrý
EnErGYsErvicE
fOtO: archiv autOrů
fOtO: archiv
vegetační střechy
ozelení domy i terasy
Nejvhodnějšími typy rostlin pro zelené
střechy jsou okrasné traviny, plazivé či
pnoucí dřeviny, skalničky či sukulenty.
53
úsporné veřejné stavby
stavba pro 21. století
O přípravách výstavby první zelené budovy administrativního
typu u nás jsme v Moderní obci již informovali. Rok se sešel
s rokem a Otevřená zahrada, jejímž investorem je Nadace
Partnerství, se v Brně za několik měsíců otevře veřejnosti.
n
adace Partnerství zahájí provoz Otevřené zahrady a poradenského centra neziskových organizací ve svém
sídle na severním úpatí brněnského Špilberku v listopadu. Modelová zelená stavba
s nejlepšími energetickými parametry ze
všech veřejných budov v ČR bude sloužit
ke vzdělávání studentů, veřejnosti i investorů jak šetřit náklady a životní prostředí.
Otevřená zahrada je umístěna do centra
města, na okraj národní kulturní památky,
městského parku a památkové rezervace.
Koncepce projektantů z ateliéru Projektil
architekti, s.r.o. zvítězila v soutěži tím, že
budovu zasunují do svahu a zeleň do parku
vracejí zelenou střechou, na kterou může
návštěvník nastoupit při cestě ze Špilberku
a přejít rovnou do budovy.
Projekt počítá s akumulací dešťové
vody ze střech i s přírodním čištěním šedé
vody. Zachycování vody je kromě spotřeby energií klíčovým tématem moderního
stavění. Zejména v centrech měst souvisí
rovněž s potřebou zlepšování mikroklimatu. Analýzy budoucích spotřeb energie
viZualiZacE: PrOJEKtil architEKti, s.r.O.
téma
Vizualizace areálu Otevřené zahrady.
prováděné experty z ČVUT v Praze ukázaly,
že problémem nebude vytápění domu, ale
letní chlazení. Proto byla zvolena betonová
konstrukce izolovaná lehkým obvodovým
pláštěm překrytým difuzní fólií a dřevěným roštem, jenž ponese popínavé rostli-
ny. Betonové stropní desky jsou vybaveny
aktivací jádra – polyetylenovými trubicemi
do nich proudí voda z 9 vrtů hlubokých
130 m. Systém pracuje tak, že v létě odebírá teplo z přehřátých místností a ukládá ho
do podloží. Na podzim a na jaře se výroba
tepla a odebírání chladu překrývají a v zimě
se teplo jímá z podloží do objektu.
Budova je vybavena venkovními lamelovými žaluziemi i úsporným osvětlením. Tyto
automaticky ovládané systémy jsou provázány s tzv. prediktivním řízením tepelného
režimu budovy. Ta má velkou setrvačnost
a musí být napojena na předpověď počasí,
aby čerpadla včas zareagovala na změny
a dokázala budovu s předstihem chladit či
ohřívat. Náklady na realizaci stavby i vybavení si vyžádají asi 83 mil. Kč (s podporou
dotace z OP Životní prostředí). Generálním
dodavatelem je SKANSKA, a. s.
Otevřená zahrada v kostce
Projekt zahrnuje vzdělávací zahradu (2896 m² se 12
interaktivními stanovišti) a budovu poradenského
environmentálního centra (zastavěná plocha: 489,0
m²; obestavěný prostor: 4320,8 m³; užitná plocha
budovy: 1023,3 m²).
Pasivní energetický standard (roční spotřeba primární energie, tj. topení, chlazení, větrání, svícení,
řízení a regulace, je na 45 % hodnoty doporučené
pro pasivní administrativní budovy).
n měrná potřeba primární energie:
PEa = 54,0 kWh/(m2a) /požadavek ≤ 120/
n měrná potřeba tepla na vytápění:
Ea,h = 7,0 kWh/(m2a) /požadavek ≤ 15/
n měrná potřeba tepla na chlazení:
Ea,c = 18,8 kWh/(m2a) /požadavek ≤ 30/
miroslav kunDrata
ředitel nadace Partnerství
energeticky nenáročné stavby z odpadu:
udržitelná samostatnost pro každého
o
fOtO: KirstEn JacOBsEn
brázky nízkoenergetických nebo
pasivních domů běžně vídáme ve
sdělovacích prostředcích či »in natura«. Avšak jak si představit budovy s téměř
nulovou spotřebou energie, které mají v našich městech a obcích vznikat od roku 2019
v případě novostaveb veřejných budov a o
něco později bytových domů?
Fotografie ukazují interiér a exteriér jednoho z obydlí (tzv. zemělodí), která ve vysokohorské poušti Nového Mexika, ale i jinde
Soběstačná obydlí umožňují pěstovat
rostliny a produkovat potravu.
54
po světě včetně Evropy, staví architekt Michael Reynolds. Jejich základním stavebním
materiálem jsou plechovky, skleněné a PET
lahve, staré pneumatiky, igelitové tašky, jíl a
cement. Lze je budovat v různých klimatických podmínkách a různé náročnosti provedení. Architekt je se svým týmem a se zapojením místních obyvatel pomáhá stavět
i v oblastech postižených přírodními živly,
kde jsou využívány také coby školy.
Tyto stavby fungují jako samostatné
energeticky udržitelné jednotky, jejichž
provozní náklady a energetická náročnost
jsou podle zveřejněných informací téměř
nulové. Představují variantu i pro případ,
že by na Zemi došlo k vyčerpání neobnovitelných zdrojů.
uDrŽitelnost pro kaŽDéHo
Stavby disponují vlastním zdrojem energie (vítr, slunce), vody (filtrovaná a později
recyklovaná dešťová voda), tepla (tepelná
hmota) a vlastní kanalizací na způsob kořenové jímky. Mohou stát kdekoliv, kde lze
mít nezastíněnou jižní stranu.
fOtO: KirstEn JacOBsEn
Udržitelnou samostatnost pro každého představují stavby Michaela Reynoldse, přezdívaného též architekt odpadu. Jedna
taková by pro veřejnost mohla vyrůst i v Praze-Troji.
Pohled na systém pro zachycování vody
zemělodi (Earthship) Phoenix.
»Náš koncept funguje,« říká Michael Reynolds. »Nepotřebujeme nukleární energii,
ani nemusíme podkopávat zem, abychom
dostali plyn. Chtěl bych svoji zkušenost
zprostředkovat všem lidem, aby věděli, že
se nezávisle na ekonomické či politické situaci mohou mít dobře. V suchých zemích,
ve vlhkých zemích, rozvinutých i nerozvinutých,« dodává.
Vloni, při své první návštěvě ČR, projevil
pražský magistrát zájem, aby architekt podobnou stavbu projektoval v ZOO či Botanické zahradě v Praze-Troji, jako informační středisko i turistickou zajímavost. Zatím
není známo, zda se v rozpočtu hlavního
/sd/
města najdou nutné prostředky.
červen 2012
za skvělými stavbami
pečlivá firma:
pestré školy a školky
Více než
1000
zateplených domů,
Regenerace veřejných budov, jako jsou školy a školky, postavené před desítkami let, je ve většině případů nezbytná, aktuální, ale také problematická. Zejména pokud jde o potřebné
finanční prostředky ještě dlouho problematická bude. Avšak
není vše úplně černé.
více než
100 000
n
ěkteré školy a školky se převlékají
do slušivých barev a stojí to za to.
Někdy přijde dobrý nápad, jindy
invence zaloví v dotacích EU – kupříkladu
v Hovorčovicích anebo v Choceradech.
fOtO: archiv
Budova mateřské školy v Hovorčovicích
funguje v energeticky úsporném režimu.
školy zkrášlila prostředí obce a určitě je přitažlivější také pro žáky.
výběr spoleHlivéHo partnera
Jak je vidět, jde to. Když si investor vybere
seriózního, spolehlivého partnera, přinese
to dobrý výsledek. Společnost KASTEN se
za 17 let své stavební činnosti specializovala na rekonstrukce objektů. Nabízí klientům
komplexní servis. Vyřizuje žádosti o dotace, zpracovává projekty, obstarává stavební povolení a je dodavatelem stavebních
prací. V roce 2010 získala titul Firma roku
Středočeského kraje. Na štítu má napsáno:
Za skvělou stavbou pečlivá firma. Na stavbách, které předává rekonstruované jejich
/st/
majitelům a uživatelům, je to vidět.
fOtO: archiv
nový kabát přinesl úspory
V Hovorčovicích, ve starobylé obci, která je
dnes už spíše satelitním městečkem blízko Prahy, provedla v roce 2010 společnost
KASTEN spol. s r. o. z Neratovic přístavbu
třídy a částečnou rekonstrukci mateřské
školy. Na spolufinancování se podílela EU
z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Jak to dopadlo, ukazuje fotografie. Děti si
mají kde hrát…
Jiný příklad je z Chocerad, kde společnost KASTEN zateplila v roce 2009 budovu
základní školy. Projekt byl také spolufinancován EU – Fondem soudržnosti. V rámci
OP Životní prostředí též Státním fondem
životního prostředí (SFŽP) ČR.
Zateplením obvodových stěn, výměnou výplní otvorů (oken a dveří) a zateplením střechy došlo ke snížení emisí
CO2 asi o 165,1 t/rok a k úspoře energie
1587,4 GJ/rok. Celkové náklady dosáhly
17 957 327 Kč, z toho příspěvek z fondu EU
činil 15 263 727 Kč (85 % celkových nákladů), příspěvek SFŽP 897 866 Kč (5 %) a obec
Chocerady vynaložila 1 795 733 Kč (10 %).
Nemluvě o tom, že revitalizovaná budova
spokojených lidí.
červen 2012
MO001256-2
Základní škola v Choceradech (okr. Benešov) se po rekonstrukci v roce 2009 může pochlubit zateplením obvodových stěn a střechy, novými okny i dveřmi.
55
L e g i s L at i va
Ochránce práv:
Veřejná správa
selhává
N
avzdory tomu, že veřejný ochránce
práv ve svých Souhrnných zprávách
o své činnosti opakovaně poukazuje
na vážné problémy související s výstavbou
velkých investičních záměrů, nárůstem
dopravy a podceněním role územního plánování, neustále se setkává s případy zcela
zásadních pochybení orgánů veřejné správy, a to především na úrovni ministerstev.
Mělo by přitom být zejména úkolem těchto
vrcholných státních úřadů, aby se s poznatky ochránce seznámily a prostřednictvím
metodické činnosti zajistily jejich respektování také v praxi orgánů místní správy, tzn.
na úrovni obcí, měst a krajů.
RegULaCe ROZvOJe ÚZeMÍ
Dosavadní zkušenosti veřejného ochránce práv nasvědčují tomu, že regulaci nové
výstavby, se zohledněním zásad udržitelného rozvoje, stále není věnována patřičná
pozornost. Podle jeho poznatků se zainteresovaným orgánům veřejné správy při
jednáních o výstavbě průmyslových zón,
obchodních komplexů, satelitních sídlišť
a dalších staveb většinou nedaří žádoucím způsobem investory usměrnit. Přitom
tam, kde investorům nejsou stanoveny
jasné mantinely pro jejich záměry a není
hned od počátku důsledně požadováno
respektování všech veřejných zájmů, je
obvykle nutno řešit nepříznivé dopady realizovaných záměrů na chráněné veřejné
zájmy (pokud na jejich řešení není zcela
rezignováno) až následně, a to již za peníze
veřejnoprávních korporací (řešení kongescí, nadměrné hlučnosti, problém absence
odpovídající infrastruktury atd.).
Zásadní chyby vznikají již při územním
plánování. Ochránce se i nadále setkává
s nedůslednými postupy orgánů veřejné
správy v rámci přípravných fází projednávání investičních záměrů v území (procedury hodnocení vlivů na životní prostředí,
tzv. posouzení SEA, EIA, resp. územně plánovací procedury). Přitom upozorňuje, že
při začlenění nově zamýšlených záměrů
do území se projeví každá nedůslednost
při jejich přípravě. Při plánování a projednávání projektů je potřeba mnohem
důsledněji zvažovat dopady nové výstavby
na krajinu či sídlo samotné a zamezit tak
destrukci urbanistické struktury, architektonického rázu místa, či narušení krajinného rázu nebo sídelního panoramatu. Je také
nutné jednat o více variantách každého
konkrétního projektu, aby se podařilo vybrat optimální podobu záměru. Především
časová náročnost procedur hodnocení
vlivů na životní prostředí se odráží ve snahách investorů právní úpravu obcházet,
kupříkladu i účelovými manipulacemi se
záměrem (podhodnocování, schvalování
po částech, odmítání relevantních variant),
56
posuzující orgány přitom mají z právní
úpravy problematickou možnost tomu čelit. Ochránce nicméně musí trvat na tom, že
je právě úkolem nezávislé státní správy, aby
mj. s pomocí institutů územního plánování a posouzení vlivů na životní prostředí,
veškeré skutečnosti ke konkrétní investici
se vážící rozkryla a zajistila také objektivní
zhodnocení relevantních variant.
Bohužel ani představitelé radnic si, až
na výjimky, neuvědomují svoji významnou
roli při usměrňování nové výstavby ve svém
území. Jejich nezastupitelnou pozici se pak
mnohde alespoň částečně snaží suplovat
občanská sdružení, která využívajíce svých
práv z účastenství v povolovacích řízeních,
»tlačí« investora k řešením respektujícím
také ochranu veřejných zájmů. Ochránce zdůrazňuje, že každý záměr na nové
využití území by se měl stát předmětem
komplexního posouzení v řízení vedeném místně příslušným stavebním úřadem
v součinnosti s dalšími správními orgány.
Zejména v případech navrhovaných aktivit
s očekávanými dopady na okolí je zapotřebí, aby stavební úřad dbal, ve spolupráci se
samosprávou a dotčenými orgány státní
správy, o jejich maximálně citlivé začlenění do stávající sídelní struktury s respektem
k zásadám urbanismu i požadavkům na zachování pohody bydlení.
Problémů v oblasti povolování staveb je
řada: průmyslové zóny se staví na nejkvalitnější zemědělské půdě, satelitní sídliště
vznikají bez rozmyslu a ohledu na krajinný
ráz celé lokality, živelně rostou obchodní
komplexy (mnohdy jsou necitlivě zasazovány do stávající urbanistické struktury sídel),
nevyužité průmyslové areály, tzv. brownfields jsou přehlíženy. Investoři i úřady v případech kontroverzních záměrů v území
opomíjejí potřebu intenzivní komunikace
s veřejností. Právě u těchto investic musejí být naopak občané co nejvíce zapojeni
do jejich plánování, musejí mít již ve fázi
jejich přípravy veškeré důležité informace
k dispozici. Je zapotřebí maximálně respektovat názor veřejnosti na výslednou podobu záměru v území.
iNFRastRUKtURNÍ stavBY
Ochránce již v několika svých šetřeních, týkajících se zamýšlených velkých infrastrukturních staveb v území, kriticky zhodnotil
postupy orgánů veřejné správy v rámci
přípravných fází projednávání těchto záměrů (procedury hodnocení vlivů na životní prostředí, resp. územně plánovací
procedury). Poukázal přitom na nedostat-
ky spočívající v chybějícím koncepčním
posouzení, v nerespektování logické posloupnosti přípravných kroků, či v nedůsledném zhodnocení a vzájemném srovnání více relevantních variant.
I nadále je konfrontován s nekoncepčním přístupem resortu dopravy k investicím do silniční infrastruktury, ačkoli tento
přístup již delší dobu občané a instituce kritizují. Typicky bývá poukazováno na absenci strategie v investicích do infrastruktury
(nevhodně nastavené priority: důsledkem
je, že nejsou nejprve řešena problematická
místa silniční sítě, zejména úseky s nejvyššími zátěžemi, nekoordinované řešení dopravních staveb: důsledkem bývá přenášení zátěží jinam, upřednostňování drahých,
přitom hůře projednatelných a financovatelných řešení: důsledkem je protahování
a další prodražování staveb). Ministerstvo
dopravy, potažmo jím zřízené organizace,
nedokážou svými investicemi do infrastruktury účinně reagovat na aktuální problémy v konkrétních regionech v návaznosti na vývoj dopravních zátěží. Souvisí s tím
i snahy o prosazování projektů silniční
infrastruktury jen v jejich maximalistické
podobě.
Problémem je také neprovázanost všech
povolovacích procedur. Jak naznačilo šetření ochránce ve věci plánované kapacitní komunikace spojující Brno s Vídní (tzv. rychlostní komunikace R52 – viz rámeček), jeví
se sporným, kdy a jak koridory dopravních
staveb promítnout do územních plánů tzv.
vyšších územních celků, na jaké platformě, s jakou závazností provést strategický
výběr koridorů. Dále jak zkoordinovat, aby
jednotlivé územní plány vyšších územních
celků v řešení těchto otázek byly v souladu.
Co dělat, když se následně při podrobnějším hodnocení prokáže, že zakreslený koridor v územním plánu vyššího územního
celku je v konkrétním úseku nevhodný, a je
třeba volit alternativu (která však posléze
není možná bez opětovné složité procedury
projednávání a schvalování změny územního plánu vyššího územního celku). Je také
patrné, že když se do uvedené problematiky vmísí navíc i cizí prvek, a tedy návaznost
kapacitní komunikace na silniční síť sousedního státu, nejasnosti jsou znásobeny.
Takovou nejistotu ohledně postupů úřadů
by bylo zapotřebí do budoucna eliminovat.
DOPRavNÍ ZÁtĚŽe ROstOU
Ochránce opakovaně varuje před nárůstem zátěží z dopravy. Občané ve svých
stížnostech stále častěji poukazují na hluk,
Příklad neprovázanosti povolovacích procedur
V rámci šetření postupu úřadů při projednávání stavby R52 Brno–Vídeň ochránce kritizoval, že nebylo posouzeno více variant dopravního koridoru, jak předpokládá právní úprava. Dále poukázal na rozpor záměru
s ochranou území soustavy NATURA, podle níž je předkladatel záměru ze zákona povinen zpracovat varianty
řešení tak, aby došlo k vyloučení negativních vlivů na území NATURY, a pokud to již není možné, musí být
zvolena taková varianta, která má nejmenší negativní vliv na životní prostředí. V kontextu dané věci ochránce
především upozornil na to, že před posouzením jediného koridoru Pohořelice–Mikulov/Drasenhofen (R52)
v rámci procedury EIA nebylo provedeno strategické posouzení více možností řešení kapacitní infrastruktury
mezi Brnem a Vídní. Výsledkem šetření ochránce byl příslib ministra dopravy, že obě varianty trasy silnice R52
Brno–Vídeň (tj. i varianta počítající s využitím dálnice D2 a obchvatem Břeclavi) budou znovu řádně prověřeny.
Více na www.ochrance.cz, Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2007.
červen 2012
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
L e g i s L at i va
Opakovaně se veřejný ochránce práv střetává s argumentací, že jen kapacitní silniční
komunikace v podobě dálnic zajistí ekonomický rozvoj jednotlivých oblastí. Podle jeho
názoru dobře může mnohde posloužit náležitě udržovaná a případně vhodně rekonstruována (obchvaty) síť stávajících komunikací.
zvýšené koncentrace škodlivin včetně
nadměrné prašnosti, či na otřesy, způsobené přetížením komunikací kamionovou
dopravou. V závěrech svých šetření přitom ochránce vždy akcentoval důležitost
pozice veřejné správy při regulaci těchto
aktivit. Cílem orgánů veřejné správy musí
být usměrnění dopravní zátěže v území
do ještě přijatelných mezí (např. i těch
daných platnými limity hlukové zátěže či
přípustnými koncentracemi znečišťujících
látek v ovzduší), a to s využitím všech dostupných stavebních, technických či organizačních opatření.
Překračování hygienicky přípustných
hodnot hluku je jevem, který trápí mnohá
sídla situovaná do blízkosti frekventovaných komunikací. Proto podle ochránce
musí být tato otázka jednou z klíčových
při zpracovávání územních plánů a rozvojových plánů lidských sídel. Již v této
fázi musí samosprávy pamatovat na to, že
zakomponování např. průmyslových zón
do tak složitého organismu, jakým je město, ve spojení s obecným nárůstem dopravy
bude nutně vyžadovat řešení hlukové zátěže, která se s intenzivnější dopravou stále
zvyšuje. Města a obce se nad pohodou bydlení svých obyvatel mají jako orgány územního plánování zamýšlet a hledat možná
východiska v dostatečném předstihu. Kupříkladu obyvatelé lokalit vystavení hygienicky nepřípustné hladině hluku (který nelze dostupnými prostředky omezit), by měli
mít alternativu jiného bydlení.
O tom, že masivní automobilová doprava
vyvolává stále častější konflikty, zřetelně
svědčí agenda stížností směřujících k večerven 2012
řejnému ochránci práv. Bohužel v České republice stále jako by chybělo jasné politické
zadání – chceme problém zátěží spojených
s automobilovou dopravou řešit a budeme
postupovat razantně.
Ochránce varuje před opakováním zbytečných chyb při regulaci automobilové
dopravy a snaží se v tomto směru apelovat
na reprezentace obcí, krajů a státu, aby relevantní opatření byla z jejich strany aktivně
prosazována. Jako zcela pomýlenou přitom
vnímá ochránce argumentaci některých
samospráv, že je zapotřebí nejprve dokončit naplánovanou dopravní infrastrukturu
(vzhledem k rozsahu zamýšlených staveb
silniční infrastruktury a jejich finanční náročnosti, bývá konec výstavby zpravidla
v nedohlednu) a teprve poté lze uvažovat
o určitých formách regulace automobilové
dopravy.
OBCHvatY MĚst a RegULaCe
KaMiONOvÉ DOPRavY
Často je v podnětech ochránci zpochybňována plánovaná výstavba některých staveb
kapacitní silniční infrastruktury. V těchto
koncepčních záležitostech se ochránce většinou omezuje na poskytnutí právního rozboru s poučením občanům, jak prosazovat
svá práva a právem chráněné zájmy.
Opakovaně se ochránce střetává s argumentací, že jen kapacitní silniční komunikace v podobě dálnic zajistí ekonomický
rozvoj jednotlivých oblastí. Tento zjednodušující pohled ochránce kritizuje, s tím,
že stejně dobře může mnohde posloužit
náležitě udržovaná a případně vhodně
rekonstruovaná (obchvaty) síť stávajících
komunikací, zvláště uvážíme-li, že nepochybně existují regiony, které by si spíše
než na tom, že budou jedním z bodů na evropské dálniční síti, měly zakládat na něčem zcela jiném – na harmonicky utvářené
krajině, místní výrobě, tradiční architektuře
a urbanismu respektujícím lidské měřítko.
Schválená Státní politika životního prostředí ostatně vyžaduje při modernizaci silniční sítě více využívat stávající silnice a omezit fragmentaci krajiny novými trasami.
Ochránce obdržel řadu podání poukazujících na neúnosnou situaci na silnicích
v souvislosti s nárůstem kamionové dopravy po vstupu ČR do EU, resp. v souvislosti se zavedením výkonového zpoplatnění (mýtného) v okolních státech. Kritizoval
proto nepřipravenost orgánů veřejné správy v ČR na tento v zásadě předvídatelný vývoj účinně reagovat.
Ve vyspělých státech je dnes obecně přijímáno, že je zapotřebí vykázat automobilovou dopravu do patřičných mezí. Za tím
účelem se uplatňuje řada opatření, počínaje povolováním nových objektů jen za podmínek efektivní obsluhy veřejnou dopravou (např. i regulací maximální docházkové
vzdálenosti na zastávku hromadné veřejné
dopravy a stanovením povinnosti investorů podílet se na investicích do hromadné
veřejné dopravy), přes cílené omezování
parkovacích míst (přerozdělení uličního
prostoru ve prospěch chodců a cyklistů,
přehodnocení výstavby hromadných garáží
v dopravně zatížených lokalitách), regulaci
vjezdu do center až třeba po striktní uplatňování režimu pomalé jízdy v celých obytných čtvrtích a zónách.
sHRNUtÍ
To, že hluková zátěž obyvatel způsobená
narůstající automobilovou dopravou je
jedním z vážných problémů současnosti,
je již obecně respektovaným faktem. Je proto povinností všech orgánů veřejné správy,
aby se v této věci podle svých možností angažovaly tak, aby v rámci svých pravomocí
ke snižování hlukové zátěže přispěly.
Vedle protihlukových opatření, jimiž se
řeší pouze důsledky nadměrného provozu, je třeba zaměřit pozornost především
na preventivní opatření. Ve velkých městech je to preference veřejné hromadné
dopravy, zavedení mýtného systému, omezování parkovacích ploch pro osobní automobily ve prospěch veřejných ploch a tam,
kde je to možné, zapojit železniční dopravu
do přepravy v systému městské hromadné
dopravy.
Ve vesnicích a menších městech s nadměrnou dopravou je třeba se soustředit
na budování obchvatů a podporu veřejné
dopravy v rámci regionu. Pokud si veřejná
správa zmíněné principy a instituty, které
jsou zejména v severských státech zcela
běžné, osvojí, lze očekávat, že v budoucnu
bude řešení dopravní zátěže snazší a méně
n
nákladné.
MaReK HaNÁK
Kancelář veřejného ochránce práv
JaN CZaJKOWsKi
Ministerstvo životního prostředí ČR
57
L e g i s L at i va
Jaké jsou
možnosti obcí
při regulaci
hluku
P
roblémy s hlukem jsou jednou s oblastí, kterou obecní samosprávy poměrně intenzivně trápí. Dávají zákony a jiné právní předpisy obcím dostatečné
nástroje při řešení těchto záležitostí?
HYgieNiCKÉ LiMitY NePOUŽiteLNÉ?
V rámci zákona o ochraně veřejného zdraví
a prováděcího nařízení vlády č. 272/2011
Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací, mají obecní samosprávy jen velmi omezené možnosti k regulaci hluku a rozličných hlučných aktivit.
V oblasti přenesené státní správy nemají
obecní úřady žádné pravomoci na tomto
úseku. Mohou maximálně působit v roli
stěžovatele nebo pošťáka, přeposílající
stížnost na hluk kompetentním orgánům –
krajským hygienickým stanicím. Z hlediska
konstrukce hygienických limitů hluku, kdy
se otázka jejich dodržení nestanoví z okamžité hladiny hluku, ale z průměrné hodnoty, a to zpravidla z osmi po sobě jdoucích
nejhlučnějších hodin během dne a jedné
nejhlučnější hodiny v noci, je tento nástroj
pro řadu problémových hlučných aktivit
v obci nepoužitelný (např. hlučné zahradní
restaurace, kolotočáři, cirkusy, ohňostroje
a podobné hlučné zábavy). Z praktického
hlediska je i velmi problematické, ne-li nemožné, pro takovéto nárazové akce zajistit,
aby hygienická stanice pověřila někoho
měřením hluku za účelem kontroly dodržení limitů hluku. Veřejnoprávní ochrana
poskytovaná zákonem o ochraně veřejného
zdraví je tak funkční reálně pouze ve vztahu
ke stacionárním dlouhodobějším zdrojům
hluku (průmysl, hluk z dopravy atd.).
sOUKROMOPRÁvNÍ ŽaLOBY
Za určitých okolností se sama obec může
domáhat ochrany před nepřiměřeným hlukem soukromoprávní žalobou, byť sama
z povahy věci nemůže být postižena na právu na ochranu zdraví či životního prostředí. Obec může podat zdržovací žalobu
před nadměrnými imisemi (hluku, prachu,
zápachu, znečišťujících látek do ovzduší)
za předpokladu, že jsou nadměrným imisím vystaveny nemovitosti v jejím vlastnictví, které využívají občané této obce (např.
chodník, dětské hřiště, obecní budovy atd.).
Např. rozsudek R 6/2001 uvádí: »Z uvedených ustanovení vyplývá, že obec je veřejnoprávní korporací, jejíž faktický základ tvoří
její občané (osobní substrát této právnické
osoby ve smyslu § 18 odst. 2 písm. c/ obč.
zák.). Občané mají schopnost vnímat uvedené imise a jsou-li jimi rušeni při oprávněném užívání nemovitostí ve vlastnictví obce,
je jimi při výkonu svého vlastnického práva
rušena i obec. Obec se tedy za naplnění předpokladů uvedených v § 127 odst. 1 obč. zák.
může vůči vlastníku věci, jejímž užíváním
vzniká hluk či vibrace, právem domáhat
toho, aby se těchto imisí zdržel.«
Tato tzv. sousedská žaloba je zjevně nejpřiléhavějším typem soukromoprávního
soudního prostředku, který lze k ochraně
před hlukem využít. Základem pro tuto
žalobu je ustanovení § 127 občanského
zákoníku. Podle něj vlastník věci nesmí
hlukem »nad míru přiměřenou poměrům«
obtěžovat »sousedy« nebo vážně ohrožovat
výkon jejich práv. Obtěžování hlukem musí
být »nepřiměřené poměrům« (neboli hluk
musí dosahovat hladiny, která je »nad mírou přiměřenou poměrům«).
Při řešení otázky, zda v určitém případě
míra přiměřená poměrům byla či nebyla
překročena, musí soud vycházet z objektivních hledisek a vzít v úvahu další specifické okolnosti. Pro úspěch žaloby nepostačí
subjektivní pocit žalobce, že obtěžování je
nepřiměřené. Soud musí vycházet z obvyklých společenských názorů a z míry hlučnosti (míry tolerance), která je v daném
místě obvyklá. Při posuzování míry přiměřenosti poměrům musí soud přihlédnout
ke konkrétním okolnostem případu. Například jak dlouho hluk trvá (hluk z dopravy
je prakticky nepřetržitý, zatímco sousedův
synek cvičí na housle jen dvě hodiny týdně), jaké je jeho frekvenční složení (vysoké
impulzní tóny obtěžují více než hluk s neměnnou frekvencí), v kterou denní dobu je
emitován a zda je pro dané místo obvyklý,
resp. zda tento nebo podobný zdroj hluku
se v místě nachází již dlouhodobě.
Pokud soud žalobě vyhoví, přikáže rozsudkem žalovanému, aby se nezákonného
jednání zdržel. Vysloví tedy zákaz obtěžování, které je nepřiměřené poměrům nebo
zákaz jednání, které vážně ohrožuje výkon
žalobcových práv. Jakým způsobem žalovaný zdroj hluku omezí, zůstává na něm.
Soud mu nemůže rozsudkem přikázat konkrétní opatření ke snížení hlukové zátěže.
Přijatá opatření nicméně musí být efektivní a vést ke splnění výroku rozsudku, jinak
hrozí exekuční řízení.
OBeCNĚ ZÁvaZNÉ vYHLÁŠKY OBCÍ
Samostatnou kapitolou jsou obecně závazné vyhlášky, které obce mohou k ochraně
před hlukem vydat. Celá řada takových vyhlášek již byla vydána a podrobena přezkumu zákonnosti a věcné správnosti ze strany
Ústavního soudu (ÚS). Vzhledem k tomu,
že se jedná o právní předpis obce, je to
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
58
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
červen 2012
L e g i s L at i va
pouze Ústavní soud, kdo může (k návrhu
Ministerstva vnitra) rozhodnout o zrušení
vyhlášky či její části. Na základě dosud vydaných nálezů Ústavního soudu k řízením
o zrušení takových vyhlášek již lze částečně
zobecňovat a podat alespoň rámcový návod na přípravu vyhlášky, která »by měla
obstát«.
Zákonným zmocněním pro vydání obecně závazné vyhlášky je ustanovení § 10 zákona o obcích.
Podle něj může obec vydat vyhlášku: a)
k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit,
které činnosti, jež by mohly narušit veřejný
pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví
a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou
určených, nebo stanovit, že na některých
veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, b) pro pořádání,
průběh a ukončení veřejnosti přístupných
sportovních a kulturních podniků včetně
tanečních zábav a diskoték, stanovením
závazných podmínek v rozsahu nezbytném
k zajištění veřejného pořádku.
Ústavní soud přezkoumává vydané vyhlášky v tzv. čtyřkrokovém testu v tomto
pořadí: 1) pravomoc obce k vydání vyhlášky, 2) působnost obce k vydání vyhlášky, 3)
nezneužití zákonem svěřené působnosti
a konečně 4) rozumnost a proporcionalita
obsahu vyhlášky. Pokud obecní vyhláška
obstojí v tomto testu, není podle Ústavní-
ho soudu důvod ji rušit. Zároveň Ústavní
soud významně posunul své dřívější vnímání rozsahu toho, co obce mohou regulovat prostřednictvím vlastních vyhlášek
a významným způsobem akcentuje právo
obce na samosprávu a spravování místních
záležitostí.
Zásadní nálezy Ústavního soudu ve věcech obecně závazných vyhlášek při regulaci hlučných aktivit jsou tyto: Pl. ÚS
44/06 (obec Těrlicko) ze dne 3. 4. 2007, Pl.
ÚS 35/06 (obec Kořenov) ze dne 22. 4. 2008
a Pl. ÚS 46/06 (obec Mariánské Lázně) ze
dne 21. 10. 2008. Jejich pročtení (obsahují
i texty konkrétních napadených vyhlášek)
může být inspirací pro případ, že obec uvažuje o vyhlášení takového předpisu.
Základními zákonnými mantinely obecně závazných vyhlášek je to, že jimi nesmí
být upraveny práva a povinnosti, již stanovené zákonem. Vyhlášky se musí řídit
zákonem (nikoliv podzákonnými předpisy
v podobě nařízení vlády a vyhlášek ministerstev).
V žádném případě nemůže obecně závazná vyhláška obsahovat úpravu odlišně
od toho, jak ji reguluje zákon. Nemůže též
zakotvovat záležitosti, které jsou vyhrazeny
k řešení zákonu. Vyhláška může obsahovat
řešení pouze místních záležitostí a musí
být proporcionální. Proporcionalitou lze
rozumět fakt, že jím zakotvená regulace
směřuje k svému účelu a cíli nejméně zatěžujícím, rozumným a nediskriminačním
způsobem pro občany této obce.
sHRNUtÍ
Na základě zmíněných nálezů Ústavího
soudu lze dospět k následujícím zobecňujícím závěrům ve věci »úspěšných vyhlášek«.
Cílem a účelem regulace musí být ochrana
veřejného pořádku, nikoliv ochrana před
nadlimitním hlukem. Pro tuto oblast nemá
obec zákonné zmocnění a navíc je již regulována prostřednictvím zákona a nařízení
vlády. Ve vyhlášce není vhodné zakazovat
plošně určité činnosti, ale je třeba stanovit
časové a místní omezení zákazu tak, aby
zásah nebyl příliš silný ve vztahu k zamýšlenému cíli, účelu a ochraně jiných práv
občanů. Vyhláškou lze definovat dobu
nočního klidu, klidně i odlišně pro jednotlivé dny, s přihlédnutím k pracovnímu
týdnu a době víkendu. Omezení a zákazy
lze (v rozporu s dříve prezentovaným právním názorem) stanovit nejen na »veřejných
prostranstvích«, ale kdekoliv by regulované
chování bylo způsobilé narušit veřejný pořádek. Vyhláškou lze též stanovit povinnosti
k zabránění nepřiměřeného obtěžování veřejnou produkcí hudby.
Z výše uvedeného je tedy patrné, že tam,
kde obec má problémy s určitými typy
hlučné činnosti, která je prakticky neregulovatelná prostřednictvím veřejnoprávních
předpisů, lze situaci do jisté míry řešit prostřednictvím obecně závazných vyhlášek
n
podle zákona o obcích.
MiCHaL BeRNaRD
Advokátní kancelář Mgr. Vítězslava Dohnala
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 3
do částky 11/2012).
Částka 3 Sbírky zákonů, která byla rozeslána
dne 13. ledna 2012.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 14/2012 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra vyhlásil na den 14. července 2012
nové volby do Zastupitelstva obce Čečovice
(okres Domažlice).
Částka 5 Sbírky zákonů, která byla rozeslána
dne 17. ledna 2012.
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České
republiky
Celní správa ČR je soustavou správních orgánů
a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Jako
orgány celní správy se zřizují Generální ředitelství
cel a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. Generální ředitelství
cel je podřízeno Ministerstvu financí. Celní úřady
jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel. Generální ředitelství cel je účetní jednotkou.
Částka 7 Sbírky zákonů, která byla rozeslána
dne 20. ledna 2012.
Nález Ústavního soudu ze dne 25. října 2011,
sp. zn. Pl. ÚS 14/09, ve věci návrhu na vyslovení
rozporu ustanovení § 22 odst. 4 zákona číslo
200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném
červen 2012
do 31. 7. 2011, s ústavním pořádkem (publikovaný pod č. 22/2012 Sb.)
Ústavní soud návrh ve výše uvedené věci zamítl.
Právní věty nálezu: Právní úprava sankcionování
trestných činů a přestupků je ve výlučné kompetenci zákonodárce a je obsažena v »obyčejných«
(»podústavních«) zákonech. Ústavní soud,
respektující ústavní princip dělby moci, není povolán k tomu, aby posuzoval vhodnost (účelnost)
jednotlivých druhů sankcí, zákonem stanovené
sazby sankcí (jejich výši), možnost alternativního
či kumulativního ukládání sankcí apod. Do zákonné úpravy těchto otázek by Ústavní soud
mohl zasáhnout pouze v případě, že by zákonodárce překročil ústavněprávní limity. V této věci
však nebyl zjištěn žádný rozpor napadené právní
úpravy s ústavním pořádkem.
Systémy trestního trestání na jedné straně
a správního trestání na straně druhé spolu sice
souvisejí, avšak zároveň jsou do značné míry
autonomní. Liší se v tom, že chrání do značné
míry odlišné druhy sociálních vztahů (u správních
deliktů jde zejména o ochranu řádného výkonu
veřejné správy; ochranná funkce trestních deliktů
se vztahuje na mnohem širší okruh společenských hodnot).
Při posuzování hlediska přísnosti sankcí nelze
přihlížet toliko ke kvantitativnímu srovnávání výše
sankční sazby, nýbrž je třeba zohlednit též kvalitativní odlišnost trestních a správních sankcí.
Ústavní předpisy nevyžadují, aby zákonodárce při
zákonném stanovení sankční sazby vždy upustil
od spodního ohraničení výměry sankce. Typová
závažnost (škodlivost) deliktního jednání daného
druhu může být obecně tak vysoká, že nepřipouští ani v individuálním případě stanovit »nulovou« hodnotu výměry sankce. Posouzení spodní
hranice sankční sazby je zásadně věcí zákonodárce. Ústavní předpisy neobsahují ohledně otázky
dolní hranice sankční sazby žádnou direktivu
– musí být ovšem dodržen příkaz proporcionality
mezi typovou závažností deliktního jednání a výší
sankční sazby.
Současný stav nekázně řidičů v silničním provozu,
projevující se mj. i ve značném výskytu řízení bez
řidičského oprávnění a ve znepokojivém stavu
dopravní nehodovosti, opravňuje zákonodárce k tomu, aby stanovil přísnější požadavky
na všechny řidiče bez výjimky a aby vyloučil
»nulovou« výměru trestu. Tím lze dosáhnout
i sekundárních pozitivních výsledků – totiž omezení interpretační libovůle policejních a správních
orgánů při praktické aplikaci předpisů a omezení
korupčního jednání při vyměřování sankcí.
Částka 11 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. ledna 2012.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 31/2012 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra vyhlásil na 14. července 2012 nové
volby do Zastupitelstva obce Řepníky (okres Ústí
nad Orlicí) a Libkova Voda (okres Pelhřimov).
Mgr. JaN Břeň
59
Právní postavení
obecního úřadu
5/
P
átý díl našeho seriálu se zabývá úpravou platu zaměstnanců podle zákoníku práce a dalších předpisů a problematikou vzdělávání úředníků obce.
PLat ZaMĚstNaNCe OBCe
Jedním ze základních znaků pracovněprávních vztahů (i pracovního poměru zaměstnanců obcí zařazených do obecního úřadu)
je jeho úplatnost. Za výkon závislé práce zaměstnance obce pro svého zaměstnavatele
(obec) náleží zaměstnanci peněžité plnění
(plat), což je příslušná protihodnota za vykonanou práci (naturální mzda je v případě
zaměstnanců obce vyloučena, jak vyplývá
mj. z definice platu jako peněžitého plnění
v § 109 odst. 3 zákoníku práce).
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
upravuje v základní rovině plat zaměstnanců obce, kteří jsou zařazeni do obecního
úřadu, a to bez ohledu na to, zda jsou to
úředníci obce nebo nikoliv (část šestá zákoníku práce – § 109 až 112 a § 122 až § 137,
§ 139 až 150). Dalšími právními předpisy,
na jejichž základě se stanoví plat zaměstnancům obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, jsou nařízení vlády č. 222/2010
Sb., o katalogu prací ve veřejných službách
a správě, a nařízení vlády č. 564/2006 Sb.,
o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Úprava platu, resp. jednotlivých složek
platu zaměstnanců obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, vychází z § 122
a násl. zákoníku práce. Zaměstnanci obce
lze stanovit plat pouze ve výši a ve struktuře stanovené zákoníkem práce a prováděcími právními předpisy. Případná ujednání
o platu v kolektivní smlouvě nebo úprava
platových poměrů ve vnitřním předpisu
musí vždy respektovat meze stanovené
právními předpisy (§ 122 odst. 1).
Nejvýznamnější složky platu jsou stanoveny v podobě pevné měsíční částky. Konkrétně jde o platový tarif, jenž je stanoven
pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zaměstnanec zařazen (§ 123) a osobní příplatek (§ 131); v případě vedoucích
zaměstnanců je třeba zmínit také příplatek za vedení (§ 124). Nepravidelné složky
platu uvedené skupiny zaměstnanců jsou
stanovené hodinovou sazbou odvozenou
z průměrného hodinového výdělku. Jsou
to zejména příplatek za noční práci (§ 125),
příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126),
»příplatek za práci přesčas« (§ 127) a »příplatek za práci ve svátek« (§ 135 odst. 3).
Zařazení zaměstnance obce do platové
třídy se provede v souladu s přílohou nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Je však
zároveň podmíněno naplněním požadovaného kvalifikačního předpokladu vzdělání
pro výkon prací v jednotlivých platových
60
třídách podle § 2 odst. 1 nařízení vlády číslo 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Výjimky, kdy lze zaměstnance obce zařadit
do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, jsou vyjmenovány v § 3
odst. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.
Nedílnou součástí platového tarifu je
vedle platové třídy platový stupeň, v němž
se odráží doba dosažené praxe, doba péče
o dítě a doba výkonu vojenské základní
(náhradní) služby nebo civilní služby, tj.
tzv. započitatelná praxe (§ 123 odst. 4 zákoníku práce). V případě zařazení zaměstnance obce do platového stupně se postupuje podle § 4 nařízení vlády č. 564/2006
Sb. Zaměstnanci obce, který je úředníkem
ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
a o změně některých zákonů, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových
tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (§ 5 odst. 2 cit. nařízení).
Zařazení zaměstnance obce do platového
tarifu, který není úředníkem obce, se bude
řídit skutečným charakterem jeho práce (zřejmě mu bude náležet platový tarif
stanovený podle stupnice platových tarifů
uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády číslo
564/2006 Sb.).
Zaměstnanci obce zařazenému do obecního úřadu určí plat tajemník obecního
úřadu jednostranným právním úkonem –
platovým výměrem (§ 136 zákoníku práce;
není-li v obci tajemník, vydá platový výměr
zaměstnanci obce starosta).
vZDĚLÁvÁNÍ ÚřeDNÍKŮ OBCe
Problematika vzdělávání úředníků obce je
obsažena v hlavě IV zákona č. 312/2002 Sb.,
o úřednících územních samosprávných
celků a o změně některých zákonů (§ 17 až
§ 34).
Úředník obce je povinen prohlubovat si
kvalifikaci účastí na vstupním vzdělávání,
průběžném vzdělávání a přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti. Vedoucí
úředník a tajemník obecního úřadu jsou
povinni prohlubovat si kvalifikaci účastí
též na vzdělávání vedoucích úředníků (viz
§ 18 odst. 1 a 2 zákona č. 312/2012 Sb.).
Nejvýznamnější formou je ověření
zvláštní odborné způsobilosti, neboť pouze zvláštní odborná způsobilost se ověřuje
zkouškou. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 312
platí, že správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 1 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné
způsobilosti úředníků územních samosprávných celků) zajišťuje obec prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní
odbornou způsobilost. Výjimečně tyto činnosti může vykonávat i úředník, který nemá
zvláštní odbornou způsobilost:
n nejdéle po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k obci nebo ode
dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž
výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem,
n splňuje-li podmínky stanovené v § 34
odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb. (jde o otázku
uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho
části – vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
L e g i s L at i va
Radnice v Hodkovicích nad Mohelkou.
rovnocennosti vzdělání úředníků územních
samosprávných celků) nebo v § 43 odst. 10
zákona č. 312/2002 Sb. (podle tohoto přechodného ustanovení prokazoval úředník
obce, jemuž do 31. 12. 2007 vznikl nárok
na starobní důchod, zvláštní odbornou
způsobilost jen když o to sám požádal).
Podle § 21 odst. 2 zákona č. 312/2002 Sb. je
úředník obce povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb.
do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru
k obci nebo ode dne, kdy začal vykonávat
činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní
odborné způsobilosti předpokladem.
Zvláštní odborná způsobilost má část
obecnou a zvláštní (§ 21 odst. 3 zákona číslo 312/2002 Sb.). Obecná zahrnuje znalost
základů veřejné správy, zvláště obecných
principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákonů o obcích, o krajích, o hl.
městě Praze, o správním řízení a schopnost
aplikace těchto znalostí. Zvláštní zahrnuje
znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002
Sb., zvláště znalost působnosti orgánů
územní samosprávy a územních správních
úřadů vztahující se k těmto činnostem,
a schopnost jejich aplikace.
Pokud úředník obce vykonává dvě nebo
více správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., v obci:
n kde nejsou zřízeny alespoň dva odbory
obecního úřadu nebo kde není zřízen pověřený obecní úřad, je povinen prokázat
zvláštní odbornou způsobilost jen pro jednu správní činnost, kterou určí tajemník
(není-li v obci tajemník, tak starosta).
n V jiných případech než uvedených v předchozí odrážce je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou jím
vykonávanou správní činnost; u druhého
a u dalších ověření se zkouška vykoná jen
ze zvláštní části (§ 21 odst. 4 zákona číslo
312/2002 Sb.).
Vedoucí úředník obce, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti stanovené
vyhláškou č. 512/2002 Sb., musí prokázat
zvláštní odbornou způsobilost z obecné
a ze zvláštní části alespoň pro jednu ze
správních činností stanovených vyhláškou
č. 512/2002 Sb., vykonávaných jím řízenými úředníky, určenou tajemníkem obecního úřadu. Tajemník je povinen prokázat
zvláštní odbornou způsobilost jen z obecné části (§ 21 odst. 7 zákona č. 312/2002
n
Sb.).
JaN Břeň
právník
červen 2012
L e g i s L at i va
v
Aleš Roztočil: »Nový občanský zákoník,
který bude aplikován až od začátku roku
2014, vlastně ve vztahu k opuštěným
nemovitostem přináší jen málo změn.«
NeJeN ČesKÝ PROBLÉM
Ukazuje to například světově rozšířený fenomén squattingu, který reaguje na četné
opuštěné nemovitosti tím, že jsou prostě
obsazeny lidmi bez vlastního bydlení. Některé země (např. Velká Británie) dokonce
tomuto obsazování opuštěných nemovitostí poskytují určitou právní ochranu.
Vlastník nemovitosti ponechané po určitou
dobu bez řádného užívání se pak nemůže
proti svémocnému obsazení své nemovitosti nijak bránit a mezi squattery a vlastníkem nemovitosti vzniká vztah do jisté míry
obdobný nájmu.
sOUČasNÁ PRÁvNÍ ÚPRava
Česká úprava však nešla cestou ochrany
squattingu, některá citovaná očekávání týkající se snadného řešení problému opuštěných nemovitostí je ovšem rovněž nutno
korigovat. Předně je potřeba uvést, že nejde
o žádnou závratnou novinku. Právní úpravu této problematiky, byť velmi stručnou
a ne zcela vyhovující, obsahuje i současný
občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.).
Podle § 135 odst. 4 dosavadního občanského zákoníku se totiž na opuštěné věci včetně nemovitostí aplikuje právní úprava věcí
ztracených a nalezených. To znamená, že
opuštěná nemovitost se stává vlastnictvím
obce, na jejímž území se nachází. Celý problém spojený s aplikací tohoto ustanovení
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
souvislosti s projednáváním nového občanského zákoníku (schválen
a vydán pod č. 89/2012 Sb.) upoutala
pozornost médií navrhovaná úprava týkající se osudu opuštěných nemovitostí, zejména budov. Televize a noviny se předbíhaly
se senzačními zprávami o »znárodňování«
chátrajících objektů a někteří starostové se
těšili, jak jejich obec již zanedlouho vyřeší
problém zanedbaných staveb hyzdících
tvář jejich městečka.1)
Tento zájem nepochybně ukazuje, že
opuštěné nemovitosti představují skutečně palčivý problém. Především u některých staveb není po mnoho let vykonáváno
vlastnické právo, které zahrnuje povinnost
udržovat stavbu v řádném stavu /srov.
např. § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona/. U mnoha nemovitostí není ani déle
než dvě desítky let po obnově demokratického právního řádu jejich vlastník znám.
U jiných jde o právnické osoby nevyvíjející
fakticky žádnou činnost, které je nemožné jakkoli kontaktovat, natož přinutit, aby
o nemovitosti ve svém vlastnictví řádně
pečovaly. Výsledkem je postupné rozpadání staveb, které je nejenom nepříjemné
z hlediska estetického. V mnoha případech
tyto ruiny přímo ohrožují životy a zdraví
kolemjdoucích, případně okolní obyvatele
a nemovitosti například z hlediska hygienického a požárního.
Nejde jen o budovy, nýbrž i o pozemky,
často tvořící součást zemědělsky obdělávaných lánů, které zemědělské firmy obhospodařují pouze na základě »zvykového
práva«, aniž by uzavřely s jejich vlastníkem
nájemní či jinou smlouvu a aniž by kdy
za toto užívání platily jakýkoli nájem a aniž
by kdy byly vlastníkem pozemku byť i jen
kontaktovány. U některých pozemků rovněž jejich vlastník není vůbec znám a nejsou ani jakkoli obdělávány či užívány.
FOTO: ARCHÍV
Opuštěné
nemovitosti:
S čím přichází
nový zákoník?
je spojený s pojetím opuštění věci (nemovitosti) jakožto projevu vůle dosavadního
vlastníka směřujícího k zániku jeho vlastnického práva (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS
696/2002).
Pouhá absence údržby či užívání nemovitosti tedy nepostačuje k tomu, aby vlastnické právo přešlo na obec. I v případě, že
se úmysl vzdát se vlastnického práva dovodí z okolností, nemá obec, které vlastnické
právo k nemovitosti vznikne, právní jistotu,
že původní vlastník či jeho právní nástupce
vlastnické právo nebude v budoucnu znovu
uplatňovat. Ani cesta žaloby na určení vlastnického práva soudem v takových případech
nebývá nejsnadnější, neboť vede ke zdlouhavému soudnímu řízení komplikovanému
zpravidla tím, že žalovaný (dosavadní vlastník) nebývá kontaktní. Zkrátka dosavadní
úprava se v praxi příliš neosvědčila.
NOvÁ ÚPRava – JeDNa PODstatNÁ
ZMĚNa
Nový občanský zákoník, který bude aplikován až od začátku roku 2014, vlastně
ve vztahu k opuštěným nemovitostem přináší jen málo změn. Podstatná je jediná
věta v § 1050 odst. 2, která říká: »Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji
opustil.«
Zákon tedy stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, že pokud není po dobu 10 let
vlastnické právo k nemovitosti vykonáváno (nemovitost není udržována či užívána
vlastníkem ani jinými osobami odvozujícími svá práva od něj – např. nájemci) vlastník
nemovitost opustil a tím pozbyl vlastnické
právo. Vlastnické právo v takovém případě
nenabývá obec, jak tomu bylo doposud, ale
stát. Nabytí vlastnictví obcí bylo obsaženo
i v původním vládním návrhu občanského
zákoníku, avšak v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně došlo v tomto
ohledu ke změně. Snad kvůli obavám, aby
nabytí vlastnického práva k zchátralým nemovitostem či troskám obce nezatěžovalo.
MNOHO staROstŮ BUDe ZKLaMÁNO
Důležitý háček v této souvislosti je skrytý
v přechodných ustanoveních nového občanského zákoníku v § 3067, který stanoví, že desetiletá lhůta pro vznik domněnky
opuštění nemovitosti se počítá až od účinnosti tohoto zákona. Z toho vyplývá, že
chátrající neužívané nemovitosti se budou
dále rozpadat ještě minimálně do začátku
roku 2024, než přejdou případně do vlastnictví státu. Očekávání některých starostů,
že nový občanský zákoník přinese rychlé
řešení problematických ruin zatěžujících
jejich okolí, tedy bude rozhodně zklamáno.
n
Poznámka
1) Stát chce znárodňovat opuštěné budovy. Umožní
to věta nového občanského zákoníku: Hospodářské noviny 17. 10. 2011. Co s chátrajícími domy?
Stát je znárodní: ČT24 17. 10. 2011.
Dlouhodobě opuštěný je i činžovní důn Na Kocandě v Praze 1, kde se v roce 1890 narodil
významný český vědec a nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský.
červen 2012
aLeŠ ROZtOČiL
advokát
advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners
61
Právní Poradna
Oprávnění členů
finančního výboru
n Mohou být členové finančního výboru
obce seznámeni v rámci kontrolní činnosti
s dlužníky obce? Myslím tím, zda můžeme
být seznámeni s různými podklady (např.
kniha pohledávek), kde je také uvedeno
jméno dlužníka obce (fyzická osoba)?
Finanční výbor je pomocným orgánem
zastupitelstva obce, je zastupitelstvem
zřizovaný a volený a zastupitelstvu odpovědný. Zjištění finančního výboru jsou
podle § 119 odst. 5 předkládána zastupitelstvu jako vrcholnému orgánu obce, a je
na něm,jak s nimi naloží. Výbor není orgánem obce a proto nemůže samostatně
vystupovat ve vnějších vztazích jménem
obce.
Vyřizování žádostí
o prodej nemovitosti,
podaných
ke zveřejněnému
záměru
n V naší obci rada obce nebo zastupitelstvo obce předem vymezí podmínky,
za nichž lze podávat nabídky na pronájem
nebo prodej obecních nemovitostí, a tyto
podmínky uvede v záměru. Obdrží-li obec
nabídku, která předem stanovené podmínky nesplní, odmítne takovou žádost
starosta nebo obecní úřad, aniž by ji předkládali radě či zastupitelstvu k projednání. Je takový postup správný?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění, ukládá obci v § 39
odst. 1, aby svůj úmysl prodat, pronajmout,
vypůjčit, darovat nebo směnit nemovitý
majetek předem zveřejnila na úřední desce
obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů
před rozhodnutím o zamýšlené dispozici
v příslušném obecním orgánu.
Zákon nepožaduje, aby součástí zveřejněného záměru byly jakékoli bližší podmínky
zamýšleného majetkoprávního úkonu či
podmínky pro podávání nabídek. Jejich
uvedení v záměru ale zákonu nijak neodporuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 3. září 2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008).
Jsou-li ovšem v záměru zveřejněny, nemůže se od nich obec při rozhodování o uzavření smlouvy odchýlit, a to pod sankcí neplatnosti uzavřené smlouvy (srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp.
zn. 32 Cdo 721/2010).
Zákon o obcích nicméně nestanoví podrobnosti o způsobu, jímž mají být obcí
nabídky doručené ke zveřejněnému záměru vyřízeny. Pokud záměr žádné bližší podmínky zamýšlené dispozice či podmínky
pro podávání nabídek nestanoví, je nutné
předložit příslušnému orgánu (zastupitel-
62
Od toho se odvíjí i postavení členů finančního výboru, resp. míra jejich povinností při nakládání s informacemi, které
při své kontrolní činnosti získají; jsou totiž
osobně odpovědni za to, že tyto informace nezneužijí nad rámec své funkce a že
je budou ochraňovat způsobem, který
předpokládá zvláštní zákon (osobní údaje,
obchodní tajemství, autorská práva atd.).
Protože finanční (a podobně i kontrolní) výbor pomáhá zastupitelstvu při výkonu jeho
působnosti, je rozsah oprávnění seznamovat se s různými podklady při kontrolní činnosti značný, resp. odpovídající věcnému
rozsahu působnosti zastupitelstva obce.
V zásadě by měl mít přístup ke všem podkladům, které souvisejí s rozpočtem obce
nebo s dispozicemi s majetkem obce (označení těchto podkladů bývá různé a proto je
nelze vyjmenovávat podrobněji – stejně i
uváděná kniha pohledávek je pouze místní
stvu či radě) k posouzení všechny doručené
nabídky. Ten z nich vybere tu »nejvhodnější« (nebo všechny nabídky odmítne).
Pokud však orgán příslušný k rozhodnutí
o majetkoprávním úkonu již při schvalování záměru sám předem deklaruje, že obec
je připravena smlouvu uzavřít jen za splnění určitých konkrétních podmínek, není
již obecně nutné, aby tomuto orgánu byly
předkládány k posouzení i nabídky, jež
podmínky nesplnily. Takové nabídky pak
může odmítnout (de facto vyřídit sdělením
o odmítnutí) i starosta nebo obecní úřad,
jak ostatně potvrzuje i judikatura (srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010, »potvrzené« usnesením Ústavního soudu ze dne
7. října 2010, sp. zn. II. ÚS 2217/10). V tomto
případě se vlastně nejedná o rozhodování
o nabídce, ale jen o vyloučení uchazeče pro
nesplnění podmínek. I zde je však vhodné
při předkládání ostatních nabídek zastupitelstvu či radě tento orgán v podkladových
materiálech informovat i o nabídkách, které byly pro nesplnění podmínek předem
»vyřazeny«.
Z popsaného postupu je však nutné
připustit jednu specifickou výjimku, která souvisí s povinností obecních orgánů
nakládat se svěřeným majetkem s péčí
řádného hospodáře (§ 38 odst. 1 zákona
o obcích). Kdyby totiž obec obdržela nabídku, která by sice nesplnila předem stanovené podmínky, byla by však pro obec
zjevně výhodná, nemělo by dojít k jejímu
apriornímu odmítnutí a její posouzení by
měl provést orgán příslušný k rozhodnutí
o majetkové dispozici. Pokud by shledal,
že nabídka je pro obec skutečně nejvýhodnější (nejvhodnější), nemohl by sice přímo
rozhodnout o uzavření smlouvy (nabídka
nesplnila podmínky ve zveřejněném záměru), mohl by však dosavadní postup
»zrušit« a záměr s upravenými podmínkami zveřejnit znovu. Nejednalo by se
přitom o diskriminaci ostatních uchazečů, kteří by samozřejmě mohli na novou
situaci reagovat a své nabídky přiměřeně
přizpůsobit.
dokument, jehož název a obsah není unifikován zákonem, ale je dán úřednickými
zvyklostmi každé konkrétní obce).
K problematice činnosti výborů zastupitelstva obce můžeme doporučit metodické
materiály na internetové adrese www.mvcr.
cz/odk, mezi nimi zejména metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 – Výbory a komise orgánů
územních samosprávných celků, případně
výkladové stanovisko č. 36/2008 o oprávněních finančních výborů seznamovat se
s osobními údaji.
Ing. MarIE KoSTrUHová
odbor dozoru a kontroly veřejné
správy Ministerstva vnitra ČR
Vyřizování žádostí
o prodej nemovitosti
před zveřejněním
záměru
n Jakým způsobem má obec vyřídit žádost o prodej obecní nemovitosti (nejde
o žádost podanou ke zveřejněnému záměru)?
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), v platném znění, výslovně neupravuje postup při vyřizování žádosti o prodej
nemovitosti, kterou obec obdržela. I v tomto případě je však nezbytné respektovat rozdělení pravomocí v majetkové oblasti mezi
jednotlivé obecní orgány, neboť utvořit vůli
obce prodat či neprodat konkrétní nemovitost, resp. realizovat jakoukoli jinou dispozici, může jen ten obecní orgán, jemuž
zákon takovou pravomoc svěřuje (v opačném případě by »nepříslušný« orgán zasáhl
do jeho pravomoci).
Při prodeji nemovitého majetku je tímto
orgánem výlučně zastupitelstvo obce, jak
vyplývá z § 85 písm. a) zákona o obcích. Pokud tedy obec obdrží žádost o prodej obecní nemovitosti, je v zásadě jediným orgánem, jenž se může »s konečnou platností«
k takové žádosti vyslovit, pouze zastupitelstvo obce. Jemu proto také musí být žádost
v konečné fázi předána k posouzení.
Z hlediska konkrétního postupu lze
v praxi volit v zásadě mezi dvěma možnostmi. Pokud rada obce (případně v obcích,
v nichž rada není volena starosta obce)
dospěje při předběžném posouzení žádosti k závěru, že obec by mohla nemovitost
prodat, může schválit zveřejnění záměru
tohoto prodeje podle § 39 odst. 1 zákona
o obcích (schválení záměru lze považovat
za pravomoc podle § 102 odst. 3 zákona
o obcích, jak potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu – srov. rozsudek ze dne 13. 3.
2007, sp. zn. 30 Cdo 2452/2006) a po uplynutí zákonem stanovených 15 dnů věc
červen 2012
Právní Poradna
předložit zastupitelstvu obce. To buď prodej schválí (případně vybere mezi podanou
žádostí a dalšími nabídkami, které obec obdržela ke zveřejněnému záměru), nebo prodej odmítne (nevybere žádného zájemce).
Naopak pokud rada obce již při prvotním
posuzování žádosti usoudí, že obec zřejmě
k prodeji nepřistoupí, nemusí sice zveřejnit
záměr, nemůže však, aniž by takto zasáhla do vyhrazené pravomoci zastupitelstva
obce, sama podanou žádost odmítnout.
I v takovém případě tedy musí předložit věc
zastupitelstvu obce, které se buď s názorem
rady obce ztotožní a prodej odmítne, nebo
nikoli a rozhodne o zveřejnění záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích. Po obdržení
nabídek by se následně věcí muselo zabývat znovu již při rozhodování o samotném
prodeji (o uzavření kupní smlouvy). Vždy
je vhodné, aby i při odmítnutí prodeje byl
zájemce obcí vyrozuměn.
Z popsaného pravidla o nezbytnosti předložit žádost funkčně příslušnému obecnímu
orgánu lze akceptovat výjimku v situaci,
v níž tento orgán již předem sice obecně,
avšak jednoznačně vyjádřil vůli požadovanou dispozici nerealizovat. V takovém případě je možné považovat vůli obce za předem
dostatečně utvořenou (ve smyslu závěrů
Ústavního soudu, prezentovaných v nálezu
ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04), takže by podanou žádost mohl v intencích této
předem utvořené vůle odmítnout i starosta
či obecní úřad.
Příkladem mohou být usnesení zastupitelstev některých obcí, vyjadřující vůli neprodávat obecní pozemky »do pořízení územního plánu«. Zde je vůle zastupitelstva obce
předem patrná a starosta by při odmítnutí
žádosti o takový prodej již jednal striktně
v mezích této předem utvořené vůle.Obdobné závěry pak platí i pro vyřizování žádostí
Rezignace člena
zastupitelstva
na funkci
volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5,
a to dnem následujícím po dni, kdy došlo
k zániku mandátu (§ 56),
n postavení náhradníka zaniká mimo jiné
dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci na postavení náhradníka;
rezignaci nelze vzít zpět /§ 57 písm. b)/,
n není-li náhradník, zůstane mandát
uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce (§ 56 odst. 3).
Jak vyplývá z citovaných ustanovení volebního zákona, uprázdní-li se mandát člena zastupitelstva obce, nastupuje dnem následujícím na uvolněné místo automaticky
(ze zákona) náhradník z kandidátní listiny
téže volební strany ve stanoveném pořadí.
Pokud nově nastoupený člen zastupitelstva
obce nechce funkci člena zastupitelstva
vykonávat, může rezignovat – rezignaci je
třeba podat písemně a doručit ji starostovi;
teprve dnem, kdy starosta rezignaci obdrží,
je platná.
Rovněž náhradníci, pokud nechtějí funkci člena zastupitelstva vykonávat, mohou
na funkci náhradníka rezignovat. Při rezignaci náhradníka se postupuje stejně, jako
v případě rezignace člena zastupitelstva
obce, tzn. rezignaci je třeba podat písemně
a doručit ji starostovi.
Je třeba zdůraznit, že podanou rezignaci
(ať již na vzniklý mandát, nebo ještě na post
náhradníka) nelze vzít zpět.
Pokud skutečně všichni náhradníci rezignují a nebude tak možné uvolněný mandát
Jeden člen zastupitelstva naší obce
na svou funkci abdikoval. Starosta oslovil náhradníky z této strany podle pořadí
výsledků voleb z roku 2010; žádný z nich
však nechce funkci zastupitele vykonávat.
Znamená to, že místo po rezignujícím členovi nebude nikým obsazeno a jaké důsledky by takové neobsazení místa mělo?
Je nutné mít písemné oznámení, že žádný
z náhradníků nemá zájem o funkci zastupitele?
Rezignace na mandát člena zastupitelstva obce a nastupování náhradníků
upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách
do zastupitelstev obcí a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen volební zákon). Podle tohoto zákona:
n mandát člena zastupitelstva obce zaniká
mj. dnem, kdy starosta obdrží písemnou
rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho
mandát; rezignuje-li starosta, pak mandát
zaniká dnem, kdy starosta podá rezignaci
na zasedání zastupitelstva obce /§ 55 odst.
2 písm. b)/,
n uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu
obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže
n
Potvrzení
o zaměstnání
n Zaměstnavatel má povinnost vydat
zaměstnanci při skončení zaměstnání zápočtový list a uvést v něm stanovené náležitosti. Jaké změny v této právní úpravě
přinesla novela zákoníku práce?
Novela provádí legislativně technická
zpřesnění spočívající v tom, že se uvádějí
všechny druhy základních pracovněpráv-
červen 2012
ních vztahů, tzn. pracovní poměr, dohoda
o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, při jejichž skončení je zaměstnavatel
povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zákonem stanovené náležitosti.
Nově musí zaměstnavatel uvést na žádost
zaměstnance v odděleném potvrzení údaje
o výši průměrného výdělku. Dále o tom,
zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti
byly rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vzta-
podaných ke zveřejněnému záměru podle
§ 39 odst. 1 zákona o obcích. I zde by měl
výběr z doručených žádostí provést orgán,
jenž je příslušný i k rozhodnutí o zveřejněné dispozici.
Výjimku je možné učinit tam, kde by určitá žádost nesplňovala podmínky předem
uvedené ve zveřejněném záměru. V takovém případě by nabídku mohl z dalšího
posuzování »vyřadit« i jiný obecní orgán
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010).
JUdr. adaM FUrEK
právník
obsadit, zůstane neobsazen až do konce
funkčního období zastupitelstva obce. Důsledky neobsazení uvolněného mandátu
(a tedy faktického poklesu počtu členů zastupitelstva) se odvíjejí od počtu členů zastupitelstva, resp. toho, zda se v obci zřizuje
rada obce:
n poklesne-li počet členů zastupitelstva
o více než polovinu, popřípadě pod pět
a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu;
v takovém případě nemůže zastupitelstvo
rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst.
2 a § 85, s výjimkou přijímání rozpočtových
opatření a stanovení pravidel rozpočtového
provizoria /§ 90 zákona o obcích/ a v obci
se budou konat nové volby /§ 58 volebního
zákona/,
n poklesne-li počet členů zastupitelstva
pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce
uplynutím třicátého dne od uprázdnění
mandátů v zastupitelstvu obce; funkce rady
obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo, které může svěřit plnění některých
úkolů rady obce starostovi
/§ 100 odst. 2 zákona o obcích/.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
hujících se k zaměstnancem vykonávané
práci zvlášť hrubým způsobem, nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem,
a o dalších skutečnostech rozhodných pro
posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Mgr. oLGa BIČáKová
63
ServiS
KALENDÁRIUM
n 13. 6., Magistrát Frýdku-Místku
Jak na veřejné zakázky po 1. 4. 2012?
Odborný seminář je určen výhradně pro zástupce obcí a měst. Praktický
výklad se vzory usnesení orgánů obce
odpoví též na otázky, na něž se ještě dokonce i dnes obávají odpovídat úředníci
ministerstev.
Více na: www.municipal-centrum.cz.
n 16. 6., Praha 1, Valdštejnský palác A
Legislativa muzeí z pohledu zřizovatele
Seminář shrne základní informace
ohledně zřizování a následném fungování muzeí. Budou předneseny informace o pivinnostech zřizovatelů směrem k péči o muzejní sbírky, o aplikaci
archívní legislativy i aplikaci autorských
práv v muzejní praxi.
Více na: www.smocr.cz.
n 22. 6., Čenkov u Tábora, penzion
Na Pastoučce
Zvyšování společenských hodnot lesů
Seminář SVOL a Správy lesů města
Tábora seznámí účastníky s opatřením
Neproduktivní investice v lesích, osa II
Programu rozvoje venkova.
Více na: [email protected],
příp. na tel.: 381 263 174.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Regionservis, s.r.o.
I-Tec Czech, spol. s r. o
Telefónica
Czech Republic, a.s.
MT Legal s.r.o.
Komerční banka
ASSECO Solutions, a.s.
Tomáš Kuba –
ETC.TRADING
MVS Projekt, s.r.o.
Green Gas DPB, a.s.
CCV Pardubice
KASTEN spol. s r. o.
Česká spořitelna
ČSOB
ELEKTROWIN a.s.
Příloha MO + OD č.6
SOME JH s.r.o.
Meva a.s.
ASEKOL s.r.o.
AVE CZ odpadové
hospodářství s.r.o.
DEKONTA, a.s.
DAF Trucks CZ, s.r.o.
Ecobat s.r.o.
EKO – KOM, a.s.
64
Foto: archiv
n 12. 6., Ostrava-Hrabůvka, K-Trio
Obec a hluk – Jak se úspěšně bránit
Odborný seminář pojedná o tom, co je
to hluk a jaké má účinky na lidské zdraví,
jaká lze přijímat opatření ke snížení hlukové zátěže, jaké povinnosti mají provozovatelů zdrojů hluku, jaké platí hygienické limity hluku a jaká k tomu všemu
existuje soudní judikatura.
Více na: www.aliaves.cz.
Administrativní zátěž a programové období Evropské unie 2014–2020. Toto téma konference, kterou koncem května uspořádaly senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou
správu a životní prostředí a MMR, přivedlo do pražského Valdštejnského paláce, sídla
Senátu PČR, na šest desítek zájemců. Shodli se na tom, že velká administrativní zátěž
při čerpání peněz z fondů EU patří k zásadním překážkám jejich účelného, úsporného
a účinného využití. Proto navrhli využít Doporučení MMR ke zjednodušení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce při čerpání prostředků z fondů EU v programovém
období 2014–2020, zavést možnosti přiměřené veřejné oponentury připravovaných
zjednodušení před jejich zavedením do praxe a věnovat maximální pozornost naplnění
/sk/
účinnosti, účelnosti a hospodárnosti prováděných kontrol.
Jak získat veřejnost
pro projekty
s podporou EU
Celostátní setkání. obcí, škol obnovy venkova a dalších zájemců na téma Sdílení
zkušeností s různými přístupy v zapojování
veřejnosti, realizaci projektů a tvorby strategií v rámci dotačních progrřamů EU se
uskuteční ve dnech 14.–15. června ve Vlašimi. Hostitelem setkání bude Mikroregion
Blanicko ve spolupráci se Spolkem obnovy
venkova Středočeského kraje. Na setkání
budou mj. představeny některé projekty
uskutečněné ve Vlašimi, např. kompletní
rekonstrukce památkově chráněné budovy
bývalé radnice na nový Městský dům dětí
a mládeže či obnova historického centra
Vlašimi. Účastníci se seznámí také s několika projekty uskutečněnými v regionu. Bude
mezi nimi i návštěvnické centrum Včelí
svět v Hulicích. Součástí setkání bude rovněž práce ve skupinách s nácvikem metod
zapojování veřejnosti a klíčových hráčů.
Více informací je na: www.spov.org, případně u Evy Hájkové, tel.: 737 505 605,
e-mail: [email protected]
/sk/
TEL.
240 200 272
604 230 026
FAX
-
STR.
1
3
222 866 555
800 521 521
-
222 866 546
-
11
13
15
23
608 555 777
466 536 530
800 207 207
-
-
25
27
43
47
55
2.obálka
3.obálka
4.obálka
384 372 011
416 823 161
-
-
30
31
33
Sociální facilitace –
úřady bez hranic
296 339 999
724 393 793
323 626 111
-
-
35
37
39
40
41
Na 13. červen se ve Vsetíně pod záštitou
místostarostky města Květoslavy Othové
chystá konference Sociální facilitace – úřady bez hranic. Na konferenci pořádané
Městem Vsetín ve spolupráci se Společností
pro komunitní práci Vsetín o. p. s. se budou
probírat taková témata jako např. Sociální
facilitace očima klientů, úředníků a poskytovatelů sociálních služeb, Sociální facilitace – inovace v komunikaci úřadu s klienty
s komunikačními bariérami či Role facilitátorů v sociálních službách a bude tam,
představen rovněž projekt Veřejná služba
startem k zaměstnání.
Na konferenci je třeba se přihlásit nejpozději do 11. 6. Podrobnější informace o akci
lze obdržet na e-mailové adrese: vlastimil.
[email protected] nebo na telefonním čísle:
/sk/
571 491 328.
Vše, co je třeba
vědět o výtazích
Jaké v současné existují požadavky na majitele a provozovatele výtahů. V čem spočívá
servis a zkoušení výtahů, zvyšování bezpečnosti existujících výtahů, inspekční prohlídky, odstraňování provozních rizik. Jaká
platí kritéria pro výběr a vyhodnocování
nabídek nových výtahů nebo jejich výměn.
Která jsou nejlepší řešení pro modernizace
výtahů a energeticky úsporné pohony. Jaké
existují možnosti financování rekonstrukcí výtahů. Které aktuální právní předpisy
a technické normy platí v projektech z hlediska konstrukční a požární bezpečnosti.
výtahů. Tyto a mnohé další otázky se budou
řešit na odborném semináři Výtahy 2012,
který se uskuteční 14. června v sídle Studia
AXIS v Lisabonské ul. 4, Praha 9.
Více informací o akci a možnosti registrace najdete na: adrese [email protected],
Elektronicky se lze přihlásit na: www.studioaxis (pod odkazem Kalendář akcí 2012
/sk/
ve svislé liště vlevo).
červen 2012
Fondy eu jsou českým komunálním
projektům stále otevřené
Celkový objem evropských strukturálních fondů, který
byl pro potřeby České republiky pro období 2007–2013
vyčleněn, představuje 753 miliard korun. Zbývají poslední dva roky, aby česká města a obce zažádaly o dotace na své projekty.
J
e zřejmé, že rozdělování dotací bude gradovat především v letošním roce. Také
proto by municipality neměly s podáním
žádostí příliš váhat. Další příležitosti totiž budou až v období let 2014–2020, ale s ohledem
na stávající situaci v Evropské unii se předpokládá, že celkový objem peněz určených pro
toto období bude menší.
Kdo Je na česKém trhu
neJúspěšněJší?
Bankovním domem, který v nabídce finančních i nefinančních služeb municipalitám
a stejně tak ve sféře čerpání dotací z evropských fondů prokazuje největší úspěšnost, je
ČSOB. Základem všeho je přitom z pohledu
měst a obcí především individuální přístup
k řešení každého subjektu a projektu, kterým
se tato banka liší od ostatních. Za své ostatně
hovoří skutečnost, že ČSOB EU Centrum, které se čerpáním dotací ze strukturálních fondů
zabývá, má 97% úspěšnost zpracovaných žádostí a je tak jedničkou na českém trhu.
Program financování připravený ČSOB pro
komunální sektor tak zahrnuje nejen přísliby
úvěrů a samotné úvěry, ale navíc právě také
individuální poradenský servis ČSOB EU
Centra. Závazný úvěrový příslib je pak dokladem prokazujícím zajištění financování určitého projektu měst a obcí při žádosti o dotaci
z evropských fondů.
nechat si pomoci
s administrativou se vyplatí
Jak financování vybraných projektů pro
podporu rozvoje měst a obcí funguje? Úvěr
na předfinancování dotace a spolufinancování projektu představuje financování určené
na úhradu uznatelných nákladů. Tyto náklady musí odpovídat cenám obvyklým místu
a času a musí být prokazatelné z hlediska
účelnosti a efektivnosti. Následně budou úvěrové prostředky poskytnuté na předfinancování spláceny dotacemi z fondů EU, případně ze státního rozpočtu, a část úvěru určená
na spolufinancování bude postupně hrazena
z vlastních zdrojů zadavatele.
V souvislosti s čerpáním dotací z fondů EU
se často hovoří o složitosti a přebujelé administrativě. Ta je samozřejmě náročná, ovšem
pomocnou ruku s její kompletací vedoucí
ke zdárnému výsledku, tedy ke kladnému vy-
řízení žádosti podá právě ČSOB EU Centrum.
To svým klientům poskytuje bezplatný dotační audit, zajišťuje zpracování žádostí o dotaci, nabízí pomoc při vyhledávání vhodných
partnerů pro konkrétní projekt. Odměna
za tyto služby je přitom vázána až na úspěšné
schválení dotace a realizaci projektu. Dopředu tedy klient ČSOB nic neplatí.
šanci maJí municipality i podniKy
V případě projektů zabývajících se životním
prostředím, které jsou financovány z Fondu
soudržnosti EU, jsou žadatelé o dotaci nuceni zabezpečit část finančních prostředků
určených na projekt z vlastních zdrojů. Těmi
bývají převážně komunální rozpočty, což
představuje nejčastější úskalí financování environmentálních projektů.
ČSOB nabízí možnost profinancování těchto
závazků prostřednictvím dlouhodobých investičních, případně krátkodobých překlenovacích úvěrů. Jako automatickou součást tohoto partnerství pak nabízí kompletní správu
projektových účtů včetně využití vázaných
účtů, depozitních produktů a instrumentů
k ošetření kurzových rizik.
Příjemci financování nemusejí být v uvedených příkladech výhradně municipality,
kterými se rozumějí města, obce, kraje nebo
svazky obcí, ale například také společnosti,
které splňují základní podmínky stanovené
Evropskou unií pro čerpání dotací.
Více informací najdete na webových stránkách www.csob.cz/fondyeu.
MO001242-2
Motivační program 2012
Loni podpořil 135 obcí částkou
4 324 827 Kč – přidejte se letos i vy!
Co obcím nabízí?
» Obce mohou z Motivačního programu čerpat až 100
» Zcela nově mohou obce získat malý
na drobná elektrozařízení.
000 Kč.
kontejner
Co pro získání benefitů
musí obce udělat?
» Uzavřít smlouvu s ELEKTROWINEM,
pokud ji ještě uzavřenu nemají.
» Splnit podmínky a kritéria
Motivačního programu 2012
– www.elektrowin.cz.
» Do 15. února 2013 podat
žádost o vyplacení odměny.
Šetřete vaše obecní rozpočty!
Zabezpečte sběrná místa!
Zvyšte úroveň sběru!
Zvyšte hmotnost zpětně odebraných
spotřebičů, a tím i odměny
vyplacené za sběr!
MO001245-2
EW_OFA4_zlom08.indd 1
13.4.12 13:18

Podobné dokumenty

Koncepce Praha 3 na cestě ke Smart City

Koncepce Praha 3 na cestě ke Smart City Praha 3 spolupracuje s neziskovými organizacemi, s nimiž vytváří společnou agendu, zejména v oblasti sociálních služeb. Model ustanovení expertních pracovních skupin s účastí důležitých zainteresov...

Více

zima 2012 - Moravská cesta

zima 2012 - Moravská cesta energie ze spolupráce čtyř místních akčních skupin z Olomouckého kraje (více na straně 8), také v dalších regionech se daří podporovat zájem o místní produkci a zároveň aktivně sdílet nejen zdroje,...

Více

přátelská veřejná prostranství a parky

přátelská veřejná prostranství a parky economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktorka: Mgr...

Více

kauza: ekonomika: příloha

kauza: ekonomika: příloha obec @economia.cz, http://moderniobec.cz • Publisher divize odborného tisku: Daniel Köppl • Řízením redakce pověřen: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • redaktork...

Více

Inzerce + Zelené stránky Jihočeského kraje a

Inzerce + Zelené stránky Jihočeského kraje a M (správa lesů): 606 390 522 v. l.: 251 ha Obec Písečné, 378 72, T 384 492 005 Obec Putim, 397 01, T 382 261 820 v. l. 110 ha Obec Radětice, 391 65, č 44 v. lesů 206 ha Obec Řepeč, 391 61, T 381...

Více

Prestižní, dobře známý v České republice a na Slovensku,

Prestižní, dobře známý v České republice a na Slovensku, Zú astnili se p edváno ní akce „ eské jablko = dobrý skutek“ a uspo ádali k tomu tiskovou konferenci, kde se letos sešlo hodn noviná a akce byla v médiích dob e prezentována. Dotace na rok 2009 Ing...

Více