Stáhnout PDF - Krkonose.eu

Transkript

ZDARMA
Krkonoše - svazek měst a obcí
jaro/léto/podzim 2010 | 11. vydání
Krkonošská
sezona
Zajímavosti
a užitečné rady
pro návštěvníky Krkonoš
Otevírají se možnosti turistiky a cestování i pro zdravotně znevýhodněné.
www.krkonose.eu
Nejvyšší české hory
18
bez bariér
strana
Geocaching –
pěšky nebo na kole
8
strana
Zajímavosti
z regionu
Lázeňství
má zelenou
14
strana
Co a kdy tu roste?
6
strana
16
strana
Ohlédnutí do historie pitná voda na Sněžku
5
strana
Tento projekt byl spolufinancován z prostředků Královéhradeckého a Libereckého kraje
Strana 2
jaro/léto/podzim 2010
Hlavní společné projekty Pracovní tým Svazku Krkonoše tvoří vedení členských
měst a obcí a interní i externí pracovníci. Společně
koordinují a pečují o celokrkonošské projekty,
propagaci a rozvoj cestovního ruchu v turistickém
regionu. Mezi realizované projekty patří:
Krkonoše ze sedla kola
Projekt, jehož cílem je podstatným
způsobem zlepšit v horských, ale
zvláště v podhorských oblastech
podmínky pro cykloturistiku. V posledních letech bylo v podhůří, z iniciativy Svazku Krkonoše, vyznačeno
a mobiliářem (mapy, lavičky, aj.) vy-
baveno 200 kilometrů nových cyklotras. Vydány byly informační materiály. Součástí projektu jsou tzv.
„Dlouhé sjezdy“ nenáročné cyklotrasy vedoucí z krkonošských vrcholků do podhůří.
Krkonošské cyklobusy
Speciální veřejná doprava již sedmý rok propojuje pohoří sítí autobusových linek s návaznostmi dalších
spojů do jednotlivých údolí i do podhůří. Podstatným způsobem zlepšuje
dopravní obslužnost celého regionu
jak pro turistiku, cykloturistiku tak
i trvale žijícím obyvatelům. Umožňuje přepravu kol. Zahájení provozu linek v létě 2004 se setkalo s velkým ohlasem. Důležitým byl počin
zavedení každodenního provozu během hlavních letních prázdnin. Systém linek speciální turistické dopravy
v Krkonoších funguje každoročně od
června do září.
vydaných v jednotném krkonošském
grafickém designu se postupně rozrůstá. Kromě turistických novin Krkonošská sezona,
jsou to propagačgační tiskoviny, resp.
esp.
jízdní řády Krkokonošských cyklolobusů, různé innformační skláádačky, ale např.
př.
i Krkonošskýý
kalendář oče-kávaných udá-lostí. Tiskoviny nabízející významný a
pestrý potenciál
ál úúzemí jsou vydávány v jednotném grafickém designu se společným turistickým logem regionu. Jsou k dispozici
zdarma pro všechny zájemce na pultech krkonošských informačních center a na veletrzích cestovního ruchu.
HARRACHOV
www.harrachov.cz
KOŘENOV
www.korenov.cz
ŠPINDLERŮV MLÝN
PASEKY NAD JIZ.
www.paseky.cz
www.mestospindleruvmlyn.c
ROKYTNICE NAD JIZ.
www.mesto-rokytnice.cz
JABLONEC NAD JIZ.
www.jablonecnjiz.cz
VÍTKOVICE
VYSOKÉ NAD JIZ.
www.vitkovicevkrk.cz
www.vysokenadjizerou.cz
JESTŘABÍ V KRK.
www.jestrabivkrk.cz
STRÁŽNÉ
www.strazne.eu
PONIKLÁ
www.ponikla.cz
BENECKO
www.benecko.cz
Regionální infocentrum
pro všechny
VRCH
www.muv
HORNÍ BRANNÁ
www.hbranna.cz
Od roku 2008 je otevřeno Regionální turistické informační centrum Kr-
DOLNÍ BRANNÁ
www.dbranna.cz
JILEMNICE
www.mestojilemnice.cz
KOŠŤÁLOV
www.kostalov.cz
KU
MARTINICE V KR.
www.martinicevkrk.cz
KLÁŠTERSKÁ LHOTA
www.klasterskalhota.cz
ROZTOKY U JILEMN.
HORNÍ KA
www.hornik
www.roztoky-u-jilemnice.cz
Krkonoše – lyžařský
běžecký ráj
Tvoří jej několik set kilometrů pra-
konoše se sídlem ve Vrchlabí. Svazek měst a obcí Krkonoše je garantem poskytovaných informací z celého pohoří, včetně polské strany. Naplňuje tak společný slogan „Krkonoše bez hranic“.
Internetová studnice
informací
www.krkonose.eu
videlně upravovaných a vyznačených lyžařských běžeckých tras. Jejich páteří je Krkonošská magistrála, vedoucí po hřebenech hor, měřící
více jak sedm desítek kilometrů. Na
úpravě běžeckých stop se spolupodílí řada partnerů, bez jejichž práce
by nebyl projekt životaschopný. Aktuální informace jsou v zimní sezoně uvedeny na
www.holidayinfo.cz
www.krkonose.eu
Vydavatelská činnost propagační materiály
Knihovnička propagačních tiskovin
STUDENEC
www.studenec.cz
je propracovaným regionálním informačním systémem. Obsahuje rozsáhlou databázi záznamů a textů v českém, německém, anglickém
a polském jazyce, s mapovými zákresy a fotografiemi.
www.krkonose.eu jsou oficiální
internetovou turistickou prezentací
Krkonoš.
Rezervační systém pro
ubytování a další služby
Webová prezentace www.krkonose.eu
obsahuje i on-line rezervační systém. Cílem Svazku Krkonoše zůstává
uchovat a posilovat pozici nejvyšších
BUKOVINA U ČISTÉ
www.bukovina.cz
a nejnavštěvovanějších českých hor,
jako místa kde se dobře žije místním
obyvatelům i turistům. K tomu se
snaží inspirovat metodami koordinace a rozvoje cestovního ruchu, které
se již mnoho let osvědčují ve vyspělém zahraničí. A rezervační ubytovací
systém k nim zajisté patří.
Koordinace
informačních center
Pro turistická informační centra, která tvoří významný pilíř rozvoje cestovního ruchu, vytváří Svazek Krkonoše důležitou platformu spolupráce
a koordinace společných aktivit. Zástupci dvou desítek infocenter z Krkonoš a Podkrkonoší se schází skoro
každý měsíc. Prostřednictvím elektronické pošty si předávají informace, spolupracují na celokrkonošských
www.krkonose.eu
projektech, asistují při veletrzích cestovního ruchu, apod. Vysoký standard jejich služeb odpovídá národním certifikačním pravidlům.
Veletrhy a výstavy
cestovního ruchu
Veletržní prezentace jsou úzce koordinovány s Královéhradeckým a Li-
ně pracovníci infocenter. To zaručuje komplexní a fundované informace. Vloni byly Krkonoše a Podkrkonoší prezentovány na veletrzích cestovního ruchu v Brně, Praze, Plzni, Ostravě a v zahraničí v Polsku ve Varšavě, Poznani a Jelení Hoře, v Německu v Lipsku, Berlíně, Mnichově, Hamburku a Drážďanech a v Nizozemí
v Utrechtu.
Krkonoše bez hranic
bereckým krajem. Expozice zajišťují členové Pracovní skupiny pro marketing Krkonoš, kterou tvoří převáž-
Cílem společné práce s partnerským Zwiazkem Gmin Karkonoskich
v Polsku je prosazovat a propagovat oboustranně užitečné projekty
na trhu cestovního ruchu v obou zemích, i na poli celoevropském. Zwiazek Gmin Karkonoskich jako partnerský subjekt patří mezi klíčové
hráče v koordinaci aktivit na obou
stranách společného pohoří. Další
Strana 3
vizitka posledních let
konoše na celkové ploše 3.163 km².
www.liberecky-kraj.cz
Euroregion Glacensis
Podpisem smlouvy v roce 1996
o vytvoření společného Euroregionu Glacensis, uzavřené mezi sdružením měst a obcí Pomezí Čech, Moravy a Kladska na české straně a Sdružením obcí Kladské oblasti na polské
straně, bylo završeno úsilí o rozvoj
vzájemné přeshraniční spolupráce
v Česku i Polsku.
www.euro-glacensis.cz
Euroregion Nisa
z
Nadace ČEZ
jejímž zakladatelem je energetická společnost ČEZ a.s., byla založena v roce 2002. Nadace zastřešuje dárcovskou činnost skupiny ČEZ.
Za dobu své existence se zařadila
po bok nejštědřejších nadací v ČR.
www.nadace-cez.cz
Krkonoše – originální
produkt
Na území Krkonoš se při nákupech
setkáte s výrobky označenými speciálním logem Krkonoše – originální
je první euroregion, který byl vytvořen v oblasti střední a východní Evropy. Založen byl v roce 1991 a zahrnuje příhraniční území Německa,
Polska a Česka. Euroregion je dobrovolným zájmovým sdružením.
www.neisse-nisa-nysa.com
MALÁ ÚPA
www.malaupa.cz
PEC POD SNĚŽKOU
www.pecpodsnezkou.cz
HORNÍ MARŠOV
www.hornimarsov.cz
DOLNÍ DVŮR
www.dolnidvur.cz
ŽACLÉŘ
www.zacler.cz
ČERNÝ DŮL
www.cernydul.cz
JANSKÉ LÁZNĚ
www.janskelazne.cz
LABÍ
rchlabi.cz
SVOBODA NAD ÚPOU
www.musvoboda.cz
LÁNOV
www.lanov.cz
MLADÉ BUKY
DOLNÍ LÁNOV
www.dolnilanov.cz
UNČICE NAD LABEM
www.kuncice.cz
www.obecmladebuky.cz
Správa Krkonošského
národního parku
Národní park byl v Krkonoších založen v roce 1963 a je nejstarším v ČR.
Rozprostírá se v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Správa
KRNAP pečuje o území o rozloze
54.969 ha, které se nachází v nadmořské výšce 400 až 1602 metrů n. m.
www.krnap.cz
Horská služba České
republiky, o.p.s.
RUDNÍK
www.rudnik.cz
PROSEČNÉ
HOSTINNÉ
www.hostinne.info
ČERMNÁ
www.obec-cermna.cz
ních i letních hor.
www.horskasluzba.cz
lizace projektů a jejich následné pokračování trvalo mnohem
pomaleji.
Česká centrála
cestovního ruchu –
CzechTourism
noše a Podkrkonoší.
www.kralovehradeckyregion.cz
Liberecký kraj
leží na severu ČR a na jeho území
zasahují turistické regiony: Českolipsko, Český ráj, Jizerské hory a Kr-
je organizací zřízenou Ministerstvem
pro místní rozvoj ČR. Sídlí v Praze.
Koordinuje celostátní propagaci cestovního ruchu jak v tuzemsku, tak
v zahraničí.
www.czechtourism.cz
nější koordinaci propagačně - informačních aktivit, ale i trvale udržitelný rozvoj turismu v Krkonoších.
www.karkonosze.eu
Bez úzké spolupráce s dalšími
významnými partnery by rea-
jsou občanskými sdruženími, která
vznikla za účelem všestranné podpory rozvoje regionu Krkonoš a krkonošského podhůří činnostmi, které
jsou realizovány ve prospěch obyvatel a návštěvníků, obcí, neziskových
organizací, drobných podnikatelů,
malých a středních podniků a dalších subjektů, které zde působí. Jejich aktivity podporuje ze zdrojů Evropské unie.
www.mas-krkonose.cz
www.maspridtepobejt.cz
DOLNÍ KALNÁ
www.dolnikalna.cz
prohlubování dosavadní spolupráce přispívá ke kvalitě vzájemných
vztahů a napomáhá strategii dbající na soustavné vzdělávání, intenziv-
Místní akční skupina
Krkonoše a Místní akční
skupina Přijďte pobejt
je zřízena Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Společně s občanským
sdružením Horská služba ČR (tj. dobrovolníci) zajišťuje ochranu zdraví
a pomoc všem návštěvníkům zim-
www.obecprosecne.cz
LNÁ
alna.cz
produkt®. Značka prosperuje díky
výjimečnosti regionu jakožto území
se zachovalou přírodou, která je národním parkem a zároveň součástí
evropské soustavy Natura 2000.
www.domaci-vyrobky.cz
Sitour Česká republika,
s.r.o.
je dceřinou společností Sitour Austria, která vznikla v roce 1964. Sitour ČR vznikl v roce 1995. Má široký záběr služeb od dodávek informačních systémů do lyžařských středisek přes reklamní aktivity, provozování internetového portálu a webových kamer, prezentaci Panorama
TV denně na ČT2, a další.
www.holidayinfo.cz
Asociace turistických
regionů
byla založena v roce 2004 v Praze.
Hlavním cílem Asociace turistických
regionů České republiky – ATUR CZ
je prezentovat, prosazovat a hájit zájmy turistických regionů. Svazek Krkonoše patří k zakládajícím členům.
www.atur.cz
Podzvičinsko - malebné
Podkrkonoší
UNIQA pojišťovna, a.s.
zahájila v ČR činnost v roce 1993.
Jako držitel univerzální pojišťovací licence si vytvořila široké portfolio pojistných produktů pokrývající všechny segmenty českého trhu pojištění
osob a majetku, fyzických i právnických osob. Podporuje drobné společenské akce na území Krkonoš.
www.uniqa.cz
Královéhradecký kraj
leží na severovýchodě ČR u hranice
s Polskem. Na rozloze 4.758 km²zahrnuje turisticky významná území: Český ráj, Hradecko, Orlické hory
a Podorlicko, Kladské pomezí, Krkowww.krkonose.eu
Podzvičinsko je součástí turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší. Věnuje se především rozvoji území v okolí Dvora Králové nad Labem
a Hořic v Podkrkonoší.
www.podzvicinsko.cz
Strana 4
Toulky Krkonoš
Prozíravou myšlenkou, jak zachytit život na horách, bylo položení staničních knih
do jednotlivých krkonošských horských bud. Stalo se tak poprvé v letech 1903
až 1906. Na Benecku, na Žalém, na Dvorských boudách, na Martinově, Petrově,
Mísečné, Labské a Vosecké boudě, na Sněžce, anebo například na Rezku.
Čím byla turistům a lyžařům bouda
v Krkonoších?
Rozhodně ne tím, čím je cestujícímu hotel. Bouda na horách je domovem, a budař přinejmenším dobrým strýčkem,
který se svědomitě stará o své návštěvníky a jehož obětavost v kritických chvilkách nikdy neselže. Poměr mezi budařem, turisty a lyžaři je proto odedávna co nejsrdečnější. Nesmíme být překvapeni, že krkonošské staniční knihy vykazují slušný počet zápisů, jimiž návštěvníci buď projevují svoje uznání a chválu, nebo ji doporučují ostatním.
Staniční knihy – odraz doby
Staniční knihy zachycují nejen historii Českého Ski Klubu, ale historii turistiky
a lyžařství vůbec. Život na horách ukazují jako v zrcadle doby bez ohledu na
momentální složitou politickou a ekonomickou situaci v zemi.
Knihy odevzdával budařům pravidelně původce myšlenky J. Rössler-Ořovský.
Stručné zápisy nám dnes ukazují nejenom tehdejší život na horách, ale předkládají znamenitý přehled o počasí v Krkonoších v letech 1904 - 1916.
„Dne 18. září 1904 viděl R. Ořovský
první sníh na Mechovinci a na Černé
skále. Ale18. října téhož roku byl modrý
hořec ještě v plném květu. Z 31. prosince na 1. ledna 1905 bylo na hřebenech
teplo 36 stupňů Celsia. Na podzim 1905
padl první sníh už 1. října a zůstal ležeti. 9. října ho už
bylo na Labské
boudě a Krakonoši 50 cm. Do
21. října držel.
V roce 1906
byl zjištěn sníh
na Kotli 24. září
a na Sněžce ho
bylo na 40 cm
Už 28. září jezdil R. Ořovský
na Bílé louce na lyžích. Ale 29. září začalo pršet a sníh sešel.
Roku 1907 chytil R. Ořovský 1. dubna na Mísečkách 25 motýlů. První sníh
TIP!
napadl 22. srpna, kdy bylo ráno všechno zcela bílé. Další sníh napadal 3. - 5.
září a teprve po 10. září nastalo na hřebenech toho roku poprvé skvostné teplé počasí. Toho léta týká se také zápis
Röslerův na Mísečkách, který trochu
ukvapeně volá: “Lyže ven!“
Na Martinově boudě k 5. září je zápis
o hrozné vánici, kdy i záhonky v botanické zahradě zbělely. Také na Studniční
hoře a na Dvorských boudách bylo podobně, na Studniční hoře dokonce
zůstal
sníh dlouho ležeti.
Dne 20. ledna
1908 Vysoké
kolo beze sněhu, jinde sníh
naprosto zledovatělý. Rozmar
počasí potrval
i tento rok. Dne 13. srpna na Martinově boudě zápis: „Celé hřebeny zasněženy.“ A už den předtím zapisují Vysočtí,
že za častých vánic konečně to dotáh-
Jak se tam
dostanete?
• Např. pěšky z Pece pod Sněžkou Zeleným dolem,
• lanovkou z Pece pod Sněžkou na
Sněžku a odtud směrem k Luční boudě,
• pěšky ze Špindlerova Mlýna úbočím
Kozích hřbetů,
• po svých ze Svatého Petru ve Šp. Mlýně Dlouhým dolem,
• pěšky údolím Bílého Labe směr Výrovka,
• lanovkou ze Šp. Mlýna na Pláň a odtud po svých směr Výrovka,
• autobusem ze Šp. Mlýna na Špindlerovou boudu a odtud pěšky Cestou česko-polského přátelství.
li na Martinovku. Počátkem září napadal sníh, který na hřebenech zůstal ležeti. R. Ořovský zapisuje k 8. září na Rezku: „Zde právě zraje obilí a hajný natrhal
dětem koš zralých třešní. U lesa na Žalém dne 10. září školáci už horlivě lyžovali.“
V roce 1909
dne 11. července zápis na
Dvorských boudách: „Zima
a jinovatka.“
Dne 3. ledna
1910 nastala
v horách obleva s teplým jižním větrem. Vyhnala lyžaře z hor. Dne 6. března na Benecku zápis: „V lese vládne dosud zima,
ale v okolí Zlaté vyhlídky louky se zelenají, sněženky kvetou, kosi zpívají a skřivánci pějí.“
Ve dnech 1. až 3. září 1910 na Rezku
sněžilo a sníh zůstal ležet. Dne 27. září
na Martinově boudě: „Tyto dny stál jsem
na lyžích na prvním sněhu,“ napsal R.
Ořovský.
Jan Buchar 2. listopadu 1911 podnikl první lyžeckou túru na Labské boudě
a na Sněžných jamách. 5. listopadu sahal
sníh už velmi vysoko.
První sníh v roce 1912 byl podle zápisů na
Martinově boudě 10. září. „Vše kolem připomínalo svým vzhledem dobu zimní.“
V roce 1914 podle zápisu na Labské přišel první sníh teprve 6. prosince a zajímavý zápis z léta toho roku na Mísečkách zní: „Kolkol hrůzná mračna a my
jsme ve slunéčku.“
To dokazuje, spolu s nesčetnými poznatky podobnými,
zcela zvlášť výhodnou polohu Míseček. Na
Benecku zapisuje v polovině
března 1916 R.
Ořovský: „V půli
března nastalo
v Čechách předčasné jaro, v kraji i předhoří bylo
teplo, louky byly zelené, plné sněženek
a bledulí!“ A první sníh na podzim toho
roku konstatuje Ambrož 19. listopadu kdy na Mísečkách a na Dvoračkách
byly návěje a ke Kotelským roklím slušný sníh.“
Vybráno z Ročenky Č.S. K. Praha z let
1887 – 1927.
Jak je vidět, výkyvy počasí - letní dny kolem Vánoc a bílý sníh během léta - nebyly
pro našince žádnou zásadní mimořádností. Nejen pro tehdejší dobu, ale i z historického hlediska, jsou tehdejší zápisy zajímavé a důležité. Proto přijměte doporučení: ani dnes nepodceňujte počasí na horách. Zjistěte si předpověď, vemte do batohu náhradní oblečení, svačinu a dostatek tekutin, nezapomeňte na nabitý mobilní telefon. A konečně: než se vydáte na
turistiku do hor, pokud nemá váš ubytovatel podobnou „staniční knihu“, nahlašte trasu a cíl své cesty, i předpokládaný
čas návratu „domů“ svému „sousedovi“
nebo recepční.
Památník obětem hor na Luční hoře nedaleko Sněžky
připomíná špatnou pověst, jaké se tato oblast v hřebenové partii krkonošských hor „těší“ zásluhou častých mlh, náhlé
změny počasí a sněhových bouří. Sedlo mezi Luční a Studniční horou se v historii stalo osudným řadě lidí. Prožili tu svoji
poslední chvilku než umrzli. Stará a frekventovaná cesta z Luční boudy k Vrchlabí je lemována pomníky a kříži i památkami na horské tragédie. Kaplička nedaleko Luční boudy, upravená v roce 1957, je nejenom památníkem obětem hor,
ale pietní vzpomínkou a především varováním před zrádností horského počasí.
www.krkonose.eu
Strana 5
skou minulostí
Krosna, chcete-li dřevěný ruksak
„Pytel“ s popruhy – kšandami, chcete-li bágl – je dodnes nejrozšířenějším typem
pem
klad
zavazadla. Krkonošští horalé již kdysi přišli na způsob, jak objemný a těžký náklad
ými
nosit pohodlněji. Připevnili si ho na rámovou konstrukci s širokými látkovými
adu
popruhy, která lépe držela na zádech. Dávala možnost posunovat těžiště nákladu
až nad úroveň ramen.
Již v 17. století ve svých krosnách odnášeli vytěženou železnou
rudu, nebo k hutím vypálené dřevěné uhlí. Krosny byly významnou
pomůckou mnoha generací místních pašeráků, kteří za tmy a špatného počasí přes Soví sedlo do sousedního Slezska odnášeli sýry,
máslo a vraceli se s až stokilovým nákladem umělého sladidla (cu-
V každodenním životě horalé používali dva druhy dřevěné krosny. Žebříkové
„Leiterhocke“, tvořené rámem s výpletem lehkými, slabými prkénky. Materiál na plochou krosnu přivazovali konopným provazem a nosili až devadesátikilové sudy piva např. na
Sněžku. Dobře narovnaný náklad vážil i 80
kilogramů.
kerínu), tabáku, kořalky nebo petroleje.
V 19. století, v počátcích cestovního ruchu, horalé naa krosně dokázali z Pomezních Bud na Sněžku vynést i majetnou turistku.
Novodobí „lyžníci“ dnes vtipně napodobují někdejší „krušné časy“.
Hlavně ženy, ale i děti, používaly „Sesselhocke“, židličkovou krosnu. Sloužila jako
osobní zavazadlo, u kterého byl na malé
plošině uvázán raneček či dřevěný kufr, neboo
s nimi ženy do údolí odnášely konve s mlékem,
kem,
nebo bedničky s domácími syrečky či máslem.
em.
Dones dochované historické krosny zdobíí interiéry
krkonošských muzeí a některých horských chalup.
Pitná voda na Sněžce
V našich geografických podmínkách, na rozdíl např. od Afrického kontinentu, málokdo řeší
problematiku pitné vody. Když si naplánujeme výlet, v nejbližší prodejně zakoupíme láhev s pitnou
vodou a jedeme či jdeme dál. Dříve to tak nebylo…
Například na Sněžku pitnou vodu zpočátku vynášelo dvanáct nosičů ze Zlatého pramene vyvěrajícího přibližně 300 metrů za Obří boudou. V zimě rozpouštěli sníh. V roce 1912 nechal hrabě Rudolf Czernin Morzin vybudovat pro vrchol
Sněžky vodárnu a vodovod.
Voda z Rudného potoka
byla jímána pomocí drenáží
do tří nádrží. Odtud z výšky
150 metrů tekla 50 mm potrubím do Peltonovy turbíny.
S tou bylo spojeno vertikální
pístové čerpadlo, které hnalo vodu 40 mm trubkami do
Neznámý fotograf roku 1909 zvěčnil krosnaře stoupajícího v Krkonoších se svým
nákladem. Vynášení břemen byla těžká
dřina, ale jak podotýká Václav Durych ve
svých „Krkonoších“ z roku 1897, takový
„krusnař s půlsudy piva nebo vody“ vydělal za týden více, než nádeník při sklízení řepy za měsíc. Kolem turistiky se již tenkrát začaly točit peníze.
3 000 litrové nádrže v podkroví České boudy. Tímto způsobem se dařilo dopravit na Sněžku 2 – 4 tisíce litrů vody denně.
Efektivita trkače, jak se tato vodárna podle zařízení fungujícího na podobném
principu označuje, dosahovala 30 %. Ostatní voda přitékající z Rudné rokle
byla spotřebována k pohonu čerpadla. Pro případ nedostatku vody tu byl instalován Dieslový motor s výkonem 6,5 koně s ležatou diferenční pumpou poháněnou řemenicí. Ten se bohužel nezachoval.
Nedbalá údržba po roce 1950 znamenala, že se zařízení nepodařilo udržet ve
funkčním stavu, zejména z důvodu znehodnocení 700 metrů dlouhého potrubí na Sněžku. Zařízení však zůstává významnou technickou památkou, neboť
výtlačná výška 392 metrů byla v roce 1912 nejvyšší v Evropě. Sami si unikátní
vodárnu dojděte prohlédnout.
Čerpací zařízení - vodárna (Peltonovo kolo, trkač) pro zásobování vrcholu Sněžky vodou je v malém kamenném objektu umístěno jako
technická historická památka.
Vodárna je v těsné blízkosti pěší turistické stezky.
Nosiči se živili vynášením turistů na nosítkách.
Na snímku Františka Krátkého z doby kolem
1890 kráčejí nosiči po hřebenu Hraničního hřbetu poblíž Boudy Prince Jindřicha. Tamní hřebenová stezka byla upravena v letech 1881 – 1886
a krátce poté byla postavena i zmíněná bouda. Po
roce 1948 byla pojmenována Cesta česko – polského přátelství. To však již někdejší přepychová
bouda neexistovala. Vyhořela roku 1947.
www.krkonose.eu
Jak se tam
dostanete?
TIP!
Ze Sněžky jděte po červené, projděte kolem býv. Obří boudy a na
dalším rozcestí zahněte po modré turistické značce směrem na
Obří důl. Odtud je to k trkači, situovaném ve strmém skalnatém
žlebu v jihozápadním svahu Sněžky (Rudné rokli - Rudníku), na jehož modelaci se podílely a podílejí sněhové a zemní laviny, cca
2 km. Můžete sem dojít také
z Pece pod Sněžkou.
Strana 6
Kniha pro vás… „Atlas krkonošských rostlin“
Na světě jsou tisíce rostlin. Málokdo se alespoň jednou v životě u nějaké nezastavil, neobdivoval ji a nevnímal její krásu, aniž by tušil, jak
se jmenuje. Horská krajina se projevuje úžasnou rozmanitostí, má bohatý a pozoruhodný svět rostlin a Krkonoše nejsou výjimkou. Nyní
stačí otevřít nově vydaný Atlas krkonošských rostlin nemalého rozsahu a netradičního formátu a čtenář brzy pochopí vztahy mezi okolním
prostředím a rostlinami.
Dozví se, jak se která jmenuje, proč roste v lese a na louce, proč kvete časně zjara a ne na sklonku léta, či jaké má léčivé vlastnosti. Atlas rostlin z autorského
pera Jana Štursy a Jiřího Dvořáka dobře poslouží bližšímu poznání laickým zá-
jemcům o botaniku nejen v samotných
Krkonoších, ale také v sousedních územích – Jizerských horách, Podkrkonoší, na Teplicku nebo Broumovsku. Nebo
i v dalších pohraničních horách Sudetské
horské soustavy. Autoři v úvodním slovu
sami doplnili: „Uvedené rostliny se vyskytují v českých i polských Krkonoších v širším slova smyslu. Nejde o přesně ohraničené území dvou národních parků a jejich
ochranného pásma. Výběr druhů je proveden tak, aby byly představeny jak typic-
ky horské rostliny, tak i druhy běžně rozšířené v horách a podhůří, se kterými se
zájemce setkává denně. Chraňte všechny
kvetoucí poklady hor a ať vám nový Atlas
dobře slouží.“
Součástí Atlasu, který zakoupíte např. v Informačních střediscích Správy KRNAP, je nápaditá kartónová záložka, na které jsou mj. uvedeny
rostliny, kvetoucí od března do října v podhůří, ve středních polohách i na vrcholech Krkonoš.
Vybrali jsme pro vás:
BŘEZEN • DUBEN
KVĚTEN • ČERVEN
V březnu až dubnu kvete
– v podhůří a ve středních
polohách: bledule jarní, devětsily, dymnivky, křivatce, lýkovec jedovatý, mokrýše, plicních
tmavý, prvosenka vyšší, sasanky, šafrán bělokvětý. Hřebeny
a vrcholy: obvykle ještě nic
neroste, bývají pod sněhem.
ČERVENEC • SRPEN
V červenci – srpnu a září kvete – v podhůří a ve středních
polohách: čistec lesní, hořec brvitý, pcháč různolistý, rdesno hadí
kořen, silenky, starčeky, světlíky,
tolije bahenní, třezalka skvrnitá,
tužebník jilmový, věšenka nachová, vrbovka úzkolistá, zvonečník
klasnatý. Na hřbetech a vrcholech: havez česnáčková, horské
jestřábníky, hořec tolitovitý, kropenáč vytrvalý, kuklík horský, lepnice
alpská, oměje, podbělice alpská,
vřes obecný, zlatobýl obecný, zlatobýl alpínský, zvonek český.
V květnu až červnu kvete v podhůří a ve středních polohách: česnek medvědí, Jeřáb ptačí, kuklík potoční, kyčelnice, pitulník horský, prstnatce,
růže převislá, svízel vonný, violky. Na hřbetech a vrcholcích:
koniklec alpínský bílý, lomikámen
vstřícnolistý, prvosenka nejmenší.
ČERVENEC • SRPEN
ZÁŘÍ
ŘÍJEN
V říjnu úbytek kvetoucích
rostlin plně vynahradí nádherné
podzimní zbarvení podhorských
a horských lesů, rašelinišť, smilkových luk na hřebenech, keříčků
v arkto-alpínské tundře a bizarních
křivolesů v ledovcových karech.
V červnu až červenci kvete –
v podhůří a ve středních polohách: kakosty, kokořík přeslenitý, krabilice chlupatá, měsíčnice
vytrvalá, pětiprstka žežulník, pitulník horský, prstnatce, pryskyřník platanolistý, růže převislá, silenky, tužebník jimový, zvonečník
klasnatý, zvonek širokolistý.
Na hřbetech a vrcholcích:
česnek sibiřský, klikva bahenní,
kyhanka sivolistá, kýchavice bílá
Lobelova, lepnice alpská, lilie zlatohlavá, mléčivec horský, mochna zlatá, oměje, ostružiník moruška, pětiprstky, pcháč různolistý, plodenství suchopýrů podbělice alpská, prha arnika, sedmikvítek evropský, violka žlutá sudetská, všivec krkonošský, zvonek
český, žluťucha orlíčkolistá.
Jan Štursa a Jiří Dvořák - autoři Atlasu - doporučují celodenní
botanické výlety do překrásných míst Krkonoš
Pec pod Sněžkou-Obří důl-Rudníksedlo u bývalé Obří boudy-Úpské
rašeliniště-Luční bouda-hrana karu
Malého a Velkého Rybníka a zpět
přes Modré sedlo k Výrovce.
Podél trasy, která vede
nejatraktivnějšími místy východních Krkonoš, se rozkládají horské smrčiny, květnaté
horské louky, porosty
kleče, severská rašeliniště, alpínská prameniště, smilkové
TIP!
louky, keříčková vegetace alpínského
stupně s velkým množstvím horských jestřábníků a periglaciální sutě s bohatou
galerií vysokohorských a severských lišejníků a mraz
mrazem tříděných forem reliéfů. Z ccesty jsou atraktivní výhledy na Studniční jámy, Čertovu zah
zahrádku, Úpskou jámu
s Krakonošovou zahrádkou, jáma Lomničky,
karling Sněžky, Úpské rašeliniště, náhorní plošina východních Krkon
Krkonoš, impozantní ledovkarech Malého a Velkého
cová jezera v ka
Rybníka a Modrý důl se známou Mapou
republiky, nejdéle odtávajícím firnovištěm
v Krkonoších. Délka trasy cca 18 km.
Horní Mísečky-Krkonoš-vodopád
Pančavy-Labská bouda-Sněžné jámy-pramen Labe-sedlo Lysé hory-Dvoračky-Kotelní jámy-Horní
Mísečky.
Trasa po hřebenech západních Krkonoš
prochází horskými bučinami, smíšenými
lesy, smrčinami, klečovými porosty, subalpínskými rašeliništi. Z hrany Labských
jam jsou jedinečné výhledy na přírodu ledovcových karů Harrachovy, Pančavské
Bohatou krkonošskou květenu můžete obdivovat při obvyklých
turistických výletech po nejrůznějších koutech české i polské strany hor.
Východní Krkonoše: Lesní a luční květena podél úpatí Rýchor, mokřady v okolí Slunečné stráně, bučiny kolem Žacléře a v údolí Zlatého a Sněžného potoka, louky v údolí Sklenařovic, na Horní Malé Úpě, ve Velké Úpě, luční enklávy kolem Pece pod Sněžkou, Černohorské rašeliniště.
Východní Karkonosze: Louky v okolí Karpacze, údolí a ledovcový kar Lomničky (Kociol Lomniczki), ledovcových kar Velkého a Malého Rybníka (Kociol Wiekiego a Malego Stawu), údolí Sowia Dolina.
Střední Krkonoše: Louky v okolí Černého Dolu a Dolního Dvora, Bíner, údolí Pekelského potoka, luční enklávy mezi Strážným
a Výrovkou, údolí řeky Jizerky, louky na Benecku a Janově Hoře, na Labské (Volský Důl, Krausovy Boudy), louky ve Svatém Petru
ve Šp. Mlýně, lesy a louky v Sedmidolí.
Střední Karkonosze: Ledovcový kar Černá jáma (Czarny Kociol), louky a lesy v okolí obcí Borowice, Przesieka, Sosnówka, lesy
na svazích hory Chojníku (Chojnik).
Západní Krkonoše: Lesy v údolí Jizery a jejích bočních přítoků, louky kolem Štěpanic a Víchové, v Pasekách nad Jizerou, Sklenařovicích a v horní části úvalovitého údolí Rokytnice nad Jizerou, louky na Rýžovišti, lesy v závěru údolí Velké a Malé Mumlavy.
Západní Karkonosze: Ledovcové kary Sněžné jámy (Sniežne Kotly), horské louky v okolí obcí Jagniatków, Sobieszów, Szklarska Poreba, subalpínské trávníky a klečové porosty mezi Szrenicí a Violíkem (Labski Szczyt), údolí řek Szklarky a Wrzosówky.
www.krkonose.eu
a Navorské jámy, na Schustlerovu
rovu zahrádku a lavinové dráhy s bizarními
ními křivolesy, v okolí Labské boudy se rozkládají alpínské květnaté nivy, svahová
prameniště a rašeliniště, z hranyy Sněžných jam jsou jedinečné výhledy do Velké Sněžné jámy, vrchol Vysokéhoo Kola
s kryoplanačními terasami je dokonakonalou ukázkou arkto-alpínské tundry.
ndry.
V okolí pramene Labe jsou rozlehehlé smilkové porosty, okolí Dvoraček
ček
pokrývají květnaté horské louky,
uky,
sestup Kotelními jamami nabízí seznámení s bohatou přírodou v závětrných prostorech ledovcovýchh
karů. Délka trasy cca 20 km.
Horní Maršov-Rýchorská
bouda-Dvorský les-Sněžné Domky-MravenečníkHorní Albeřice.
Trasa v nejvýchodnějším výběžku Krkonoš vede květnatými
mi
Zima
Jaro
a kyselými
horskými bučinami, smrky
činami,
čina horskými vřesovišti, horskými loukami s prameništní a rašeliništní
ništ vegetací, prochází zachovalou horskou bučinou pralesovitého rázu, květnatými horskými nivami
va na jižních i severních svazích
Rýchorského
Rý
hřbetu a vápnomilkou xerotermní vegetací v okolí Albeřických lomů. Přes nízkou nadmořskou výšku Rýchorského hřbetu zde roste
překvapivě vysoký počet vysokohorských rostlin z centrální
části
Krkonoš. Z trasy jsou jedič
nečné výhledy na panorama východních Krkonoš s kary Studniční hory a karlingem Sněžky,
masív
m
Světlé a Černé hory, hřeben
Vraních
V
hor, české a polské podhůří
h východních Krkonoš. Délka
trasy
t
cca 14 km.
Léto
www.hory-krkonose.cz
Podzim
Strana 7
Krkonoše a Podkrkonoší ze sedla kola
Požitek nebo výzva
Krk
Krkonoše
a Podkrkonoší – zelené plíce. Čistý čerstvý vzduch, nádherné
é panoramatické
vý
výhledy,
pozoruhodné okamžiky, grandiózní pocit … všední dny jsou zapomenuty…
I vvy osobně můžete k rozletu, vyžití a uvolnění vnímat prostředí a jedinečnou
kraj
u, anebo
krajinu,
která vám vrací síly. Načerpáte energii na dlouhou dobu,
poz
poznáte
své vlastní hranice…
Tolik toho tady můžete zažít. Adrenanebo relaxace? Sami
lin, endorfín
e
můžete vybrat z široké nabídky.
si m
Najdete
tu různé varianty turisNaj
tických
tras a cyklotras pro mlatick
dé
d i seniory. Vhodné pro děti,
ale i opravdové borce. Žádný
strach. Kdo nechce do kopce, není problém. Souhra přírody a nejmodernější techniky
ro
je tu totiž pozoruhodná. Nejvyšší vrcholky, horské loukyy
v blízkosti turistických cest, anebo cyklotrasy, jsou vstříccné především v případech, když si do svého výletu zakomponujete jízdu lanovkou. Jednoduše nasednout
a vyjet. Nahoru a dolu, a vždycky objevit něco nového. Trasy jsou vyznačeny a vybaveny mobiliářem. Doporučujeme zakoupit podrobnou mapu.
Bližší informace naleznete na
www.krkonose.eu
Do pedálů !!
Svoji letošní cykloturistickou sezonu můžete zahájit některou z následujících doporučených tras. Když svůj cyklistický start a rovněž i cíl nahlásíte v Regionálním turistickém informačním centru ve Vrchlabí (vchod v podloubí
v těsné blízkosti náměstí), získáte drobný suvenýr. Regionální turistické informační centrum Krkonoše, 543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8, Tel./fax: 499 405 744, [email protected], www.muvrchlabi.cz, www.krkonose.eu
Benecká
Dolnodvorská
Kunčická
Benecká - 23 km, 650 m převýšený
Dolnodvorská - 27 km, 490 m převýšení
Kunčická - 22 km, 280 m převýšení
Start: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí
Průběh: po modré cyklotrase začínající
u nádraží ČD Vrchlabí se vydáte směrem
na Černý Důl  v Horním Lánově opustíte tuto cyklotrasu a po silnici dojedete
do Dolního Dvora,  z Dolního Dvora podél Kotelského potoka směr Rudolfov po
cyklotrase č. 1D  dále okolo Hanapetrovy Paseky po cyklotrase č. 1B k Hříběcím
boudám, přes Jezerní domky pokračujete po cyklotrase č. 1A do Strážného  ze
Strážného pokračujete po silnici směr Hořejší Vrchlabí  nad Hořejším Vrchlabím
odbočíte vlevo na „Rumovku“ a okolo
Jankova kopce přijedete zpět do Vrchlabí.
Cíl: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí
Start: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí
Průběh: vyjedete z náměstí směrem na
jih  od nádraží ČD Vrchlabí pojedete
po cyklotrase č. 24 do Kunčic nad Labem, z Kunčic n. L. přejedete po cyklotrase č. 4299 do Dolního Lánova okolo Čihadla až na cyklotrasu č. 4298
k Malé Sněžce  po této cyklotrase přijedete do Prostředního Lánova  pokračujete po nové cyklostezce kolem letiště
zpět do Vrchlabí.
Cíl: náměstí T. G. Masaryka – Vrchlabí
Start: náměstí T. G. Masaryka –Vrchlabí
Průběh: po cyklotrase č. 10 vyjedete na
Kněžický vrch, dále směr Křížovky, Prachovice, Horní Štěpanice stále po cyklotrase
č. 10, projedete Horními Štěpanicemi okolo Kotelské vyhlídky do Poustky na Benecko
stále po trase č.10  dále směr horský hotel Kubát na Benecku, odkud po silnici sjedete na Křížovky – na Křížovkách přejedete rovně křižovatku a po turistické modré
značce přijedete do Valteřic, z Valteřic se vydáte po zelené turistické značce okolo koupaliště zpět do Vrchlabí.
Cíl: náměstí T. G. Masaryka –Vrchlabí
Na tohle jsme se těšili.
Konečně si protáhneme celé tělo.
Vrchlabí - Krkonoše
Úrazové pojištění UNIQA
www.krkonose.eu
Cyklobusy v Krkonoších
a Podkrkonoší
TIP!
Krkonošemi a v Podkrkonoší opět projíždí autobusy vybavené pro přepravu jízdních kol. Síť linek propojujících hory ze západu na východ
a z jihu na sever. Přípoji z Vrchlabí se dopravíte do Harrachova, Pece
pod Sněžkou, do Špindlerova Mlýna a na hraniční přechod s Polskem na
Špindlerovu boudu. Přímým spojením z Trutnova na Pomezní Boudy. Linkou ve směru Hradec Králové, Hořice, Kuks, Dvůr Králové, Vrchlabí a zpět.
Jízdní řády na zastávkách nebo v informačních centrech. Cyklobus jezdí
díky finančnímu přispění Královéhradeckého (grant) a Libereckého kraje (zařazení linky do základní dopravní obslužnosti), příspěvkům města
Trutnov a Sdružení Podzvičinsko a Sdruženi Jestřabí hory i organizační
práci a vlastním finančním prostředkům Krkonoš – svazku měst a obcí.
Bližší informace na www.krkonose.eu
Informace
Upozorňujeme cykloturisty na povinné využívání cyklostezek souběžných se silnicí. Policie ČR za nedodržení vyhlášky může udělit peněžní
pokutu. Např. ve Vrchlabí v blízkosti závodu Škoda Auto cyklista neznalý místních poměrů jedoucí od firmy Hytos do Podhůří si hlídá svůj
pravý okraj silnice a nemusí si všimnout, že po levém chodníku začíná cyklostezka.
Strana 8
němu připne libovolplíšku. K něm
ný předmět s libovolným cílem
a uschová do keše. Tak se na
své cestě - z keše do keše může dostat český Rumcajs
třeba až na Severní pól.
+ Další zajímavý rozměr cestování
+ Pro mozek, nohy a vaši „džípíesku“
Jak se hraje Hoří, hoří, přihořívá... v době satelitní navigace? Mánii zvané geocaching propadají
lidé na celém světě. Je něčím mezi sportem a honbou za pokladem. Geocaching je dobrodružství,
odružství,
spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě. Funguje díky přesnosti dnešních
ních GPS
systémů a možnosti výměny informací o nově založených skrýších mezi účastníky hry.
Ti pak mohou s délkovými a šířkovými souřadnicemi skrýše vyrazit na lov. Odměna za nalezení
se většinou ukrývá uvnitř plastikového „kontejneru“. Skuteční hledači, ale nehledají proto,
oto, aby
dárky vybrali, ale mají radost z nálezu místa.
Hra pod názvem geocaching se objevila
před několika lety.
Do vodotěsné nádobky vložíte různé dárky, zápisník a tužku, a schováte je na
„utajené“ zajímavé místo ve volné přírodě. Úkryt zaměříte GPS a jeho geografické souřadnice zveřejníte na internetových
stránkách. Ti, kteří chtějí poklad najít, musejí mít, tak jako vy, svůj přístroj pro navigaci. Když se jim to povede, vyberou si ze
schránky (cache) uložený předmět, nebo
ho jen prohlédnou a vrátí zpět. Pak vloží
svůj dárek, zapíší se do logbooku (obdoba knížek horolezců ve vrcholových partiích hor) a nádobu opět ukryjí na původní
místo. O svém nálezu dají zprávu na oficiální webové stránce.
my Irish, který poblíž Seattlu ve státě Washington našel další cache. Oba si uvědomili, jak velké možnosti hra nabízí. Jeremy
navrhl design internetových stránek, na
kterých si příznivci geocachingu našli nejen seznamy úkrytů, ale také jejich souřadnice, digitální mapy i postup, jak vyrobit cache.
na úmyslná odchylka. Její platnost skončila k prvnímu
mu květaměření
nu 2000 a přesnost zaměření
trů zvýse z dřívějších sto metrů
šila na dnešních pět až deset
PS navimetrů. Jednoduché GPS
gační přístroje stojí u nás tři tisíce korun, složitější a výkonnější
Znáte ten opojný pocit z úspěšného lovu, když je cyklovýlet
krásnou krajinou korunován nalezením „kešky“ ?
Kolo je ideální prostředek pro geocaching [geokešing]
„sport se srdcem GPS“.
Systém GPS - (Global Position System) je
Geocaching vznikl ve Spojených státech původně vojenský navigačvcelku náhodně. Dne 3. května 2000 byl ní systém vyvinutý pro arv okolí Portlandu, v americkém státě Oremádu USA. Je
založený na výpočtu vzdálenostii
O šikovném spojení geocachingu, turistiky a cykloturistiky
mezi uživatelem
svědčí početný nárůst těch, kteří vyráží do přírody.
na Zemi a čtyřiadvaceti satelity na oběžných drahách
ve výšce dvacet tisíc kilometrů.
GPS přístroje, které v mnohém
připomínají mobilní telefony,
dokážou díky signálu zaměřit kupříkladu pozici auta, budovy nebo letadla na přistávací
ploše s přesností několika metrů kdekoliv na zemském povrchu.
Od
počátku
devadesátých let je sategon „schován“ první kontejner s odměnou pro nálezce. Za tři dny ho objevil Mike litní navigace přístupná i široké veřejnosTeague, který nález zveřejnil na interne- ti. Aby se však GPS nedala zneužít z hletu. Po několika dnech se mu ozval Jere- diska bezpečnosti, byla do signálu vnáše-
od sedmi do dvaceti tisíc.
V současné době jsou do
hry zapojeni lidé téměř
všech států světa. Češi
v tak silné konkurenci, kde
našel geocaching své příznnivce, se svojí téměř desetitisícovou členskou základnou
nezaostávají.
Geocacheři věnují hře hodně
svého volného času. Někteří „loví“ poklady bez ohledu na
počasí a třeba i v hluboké noci s baterkou.
Další skupina hledačů se vydává s „džípíeskou“ v ruce za poklady i při služebních
cestách nebo o dovolených v zahraničí.
Stačí jim vyběhnout z hotelu na dvě tři hodiny a úlovek je jistý.
Typu keší je mnoho, resp. jsou různé – mystery, webcam, letterbox, citiecam
vent, aj. Oblíbenou
vent
disciplínou geocachediscip
rů je hledání multicache přes několik skrýší
přírodě nebo ve městě.
v příro
Abyste se dostali k té poslední, musíte spočítat například různé logické a matematické úlohy. Z nich vytematick
pro objevejdou souřadnice
so
ní třeba mikroschránky s dalšími daty. Finální úkol může znít:
obvod základny rozhledny
Změřte obv
všechna čísla podle určitéŽalý. Když pak vš
ho klíče seřadíte, dostanete souřadnice poslední skrý-še. Při hledání jednotlivých úkrytů našlapete několik kilometrů. Multicache vytvářejí zakladatelé tehdy, když
chtějí hledače pokladů provést zajímavými neznámými místy.
Že je geocaching
rozšířen v Krkonoších
ší
h
a Podkrkonoší, o tom
neníí pochyb. „Kačer“ Matěj na otázku: Co
se ti na geocachingu líbí?, mimo jiné
odpověděl:
„Vždycky jsem si podvědomě přál hledat
poklady. Splnilo se mi to prostřednictvím
geocachingu. Jsem rád v přírodě a baví mě
poznávat nová místa.“
Kde hledáš keše nejraději?
„Hlavně při prázdninových cestách do zahraniční. Poznávám různá místa, která se
v průvodci jen těžko nalézají.“
Kam naopak při hledání nemusíš?
„Nevyhledávám města. Cítím, že lidé kolem mě na mě zírají. Někteří snad tuší, co
provozuji a proč to dělám. Tím ztrácí mé
konání kouzlo dobrodružství. Navíc je ve
městech často nepořádek a různá lidská
individua.“
Zažil jsi při hledání v zahraniční nějakou zajímavou příhodu?
„V Lichtenštejnsku jsem hledal u silnice.
Kolem mne projíždělo auto a z něj volala neznámá žena. Upozornila mě na billboard. Přišel jsem k němu, prohlédl ho
a našel jsem nejmenší keš jakou jsem kdy
do té doby viděl.“
Kde hledáš keše v zimě?
„Pravdou je, že hrát geocaching v Krkonoších v zimě je kvůli sněhové pokrývce takřka nereálné. Ale i to se dá. V nižších polohách, kde není tolik sněhu to jde, jen musím počítat s mokrými botami a zmrzlýma
rukama.“
Jak ses o hře dozvěděl?
„Geocaching
Geocaching jsem poznal přes in
internet.
nter
době
V poslední do
obě už je
hodně rozš
rozšířen,
šířen publikovalo sse o hře
novinách,
v
nov
h o v o ř i l o
v tele
televizi.
eviz Bohužel
huž
žel i z toho
mén
m
méně pozit
zitivního
úhlu
ppohleddu.
ZZa negativní
ti í ppublicittu může
ůž hl
hlavněě několik
ěk lik ttrapných
ý h případů,
ř
které se hrou v podstatě neměly nic moc
společného a vážně ji degradovaly. Mám
pocit, že medializace hře škodí. Ani já nemám dobrý pocit, když o hře otevřeně hovořím. Je to koníček zapálených lidí, kteří dodržují nepsaná pravidla slušného chování. Většina z nich se chová kultivovaně
ke keším i k přírodě, ve které se pohybuje.“
Většinou jde o to provést hledače zajímavými místy, připomenout něco z historie, nebo trochu oprášit závity nad luštěním hlavolamů. „Keš“ nemusí být tedy záležitostí pár minut. V některých případech
i několika hodin.
Kačeři, jak se po česku cacherům říká, se
rozhodně nesnaží devastovat přírodu. Spíš
naopak. Uklízí terén kolem svých keší. Sbírají odpadky, snaží se přírodě ulehčit.
Zajímavostí geocachingu, jsou tzv. trackovatelné předměty. Mají různou podobu.
Například mince, samolepka, karta, atd.
Kačer si koupí speciální číslo vyražené na
Zimní pohlednice z Krkonoš a Podkrkonoší
Krkonoše – lyžařský ráj
www.holidayinfo.cz
www.krkonose.eu
Přijďte pobejt!
www.krkonose.eu
Strana 9
Pěšky po západní části hor, Aneb: kam v Krkonoších nejdál vlakem?
Stačí se podívat do mapy. „Slepá střeva tratí“ vedou do Harrachova, Rokytnice nad Jizerou, Vrchlabí
a Svobody nad Úpou. Napadlo mě, s jakou frekvencí spoje asi jezdí? Prvotní představa osobního
vláčku, který uhání údolím, funí do kopců a drncá se po regionálních kolejích, se při pohledu na jízdní
řády pozvolna rozplynula. Do Harrachova a Rokytnice nad Jizerou jezdí malé motoráčky. Spoje, až na
výjimku, mají celkem slušné časové intervaly. Do Rokytnice nad Jizerou však jede jednou denně. Co asi
vedlo provozovatele k rozhodnutí, aby byl spoj omezen? Zjistila jsem, že vlaky do sousedního Jablonce
nad Jizerou jezdí celý den. Obě městečka jsou propojena autobusovými spoji, protože koleje vlaku do
centra Rokytnice nevedou. Nicméně jsem se rozhodla, že do Rokytnice nad Jizerou vlakem pojedeme. Do
internetového vyhledavače jsem zadala spojení Jaroměř – Rokytnice nad Jizerou s tím, že si prodloužíme
víkend a vyjedeme v pátek. Během chvilky na monitoru „vyskočil“ dvouhodinový jízdní plán naší cesty.
Z Jaroměře vyjíždíme v 19:42 hodin s přestupy ve Staré Pace a Martinicích. Do tzv.
Malé Rokytnice přijíždíme ve 21:48 hodin.
Přes internet dnes najdete skoro všechno,
a tak jsem sjednala ubytování nedaleko
nad nádražím. Sice jsme si tam museli vyšlápnout pěšky, ale co, vždyť jsme na výletě. Druhý den se vydáme „Zimní stranou“
kousek od náměstí. V první třetině cesty se
napojíme na modře značenou turistickou
stezku. U křížku v Horní Vsi se přesměrujeme na žlutou. Po ní se dostaneme na hřeben, ze kterého se nám naskytne výhled na
Rokytnici a přilehlé okolí. Zanedlouho dojdeme k rozcestí, kde se kříží červená se žlutou. Vydáme se po
červené, která nás zavede na vrchol
Stráže (782 m). Tamní dřevěná mapka západních Krkonoš a místních vrcholků pomáhá v orientaci. Nafotíme panoramatické záběry a vyrážíme dál. Směr Dvoračky, směr oblíbených blbounů (kynutých knedlíků)
s borůvkami a šlehačkou. Už se nemůžeme dočkat.
Přemýšlím, jestli poputujeme červeně značenou stezkou, po které bychom přišli přímo až na Dvoračky, nebo jestli si cestu trochu zpestříme. Jak se tak dívám do
mapy, možná by to stálo za to. V Rokytnici nad Jizerou totiž mají tematické naučné
stezky. Byla by škoda se po nich neprojít.
Tak se tedy ze Stráže znovu vydáme zpět
kus po červené značce až na křižovatku,
kde jsme před chvílí opustili žlutou, abychom se na ni opět napojili a sešli po ní do
města. Cestou k náměstí míjíme památník
věnovaný obětem válek. Vedle se nachází
rokytnická radnice - krásná secesní budova z roku 1903. Radniční věž sahá do výšky
37 metrů. Výhledem z ní se však na podzim
a na jaře kochá pouze hodinář, když jde seřizovat srdce hodin.
S mapkami tematických stezek, které jsme
získali v místním informačním centru, šlapeme ke Dvoračkám a jejich vyhlášeným
knedlíkům. Vyšlápneme kopec po žluté.
Dojdeme až ke křížku v Horní Vsi. Už větříme vůni borůvek. Příznačně po modré dojdeme do Horní Rokytnice, k Hotelu Mod-
rá hvězda. Na Horním náměstí se dáme na
žlutě značenou stezku, podle které dojedeme k lanové dráze, tzv. bývalému „přibližováku“. Kdo z vás pamatuje kotvový vlek,
ten to tu v létě s novou lanovkou určitě nepozná. Na lanovku neusedáme, vydáváme
se do kopců – nejobtížnějšího úseku našeho výletování. Na rozcestí Hoření Domky
se napojíme na modře značenou cestu, po
které dojdeme na rozcestí Sedlo pod Dvoračkami. Tady se sbíhají cestičky za všech
stran, a tak si můžeme být jistí, že na Dvoračkách nebudeme sami.
Knedlíky s borůvkami nás hřejí v břiše. Nesmíme ale dlouho otálet. Čeká nás výšlap
na Voseckou boudu, kde do zítřka přespíme. Cestou se kocháme pohledem na Růženčinu zahrádku, Harrachovy kameny,
pokloníme se památce statných lyžníků
B. Hanče a V. Vrbaty. Pokračujeme po červené na Ambrožovu vyhlídku, odkud se nám
rozprostře překrásný pohled na Labský důl
a Sedmidolí. Známý pramen Labe projdeme a co nejrychleji se přibližujeme k Cestě česko-polského přátelství. Po ní dorazíme nad Voseckou boudu.
Po probuzení scházíme dolů do harrachovského údolí. Zajdeme do Sklářského muzea
a Pivních lázní. Po příjemné relaxaci míříme
na harrachovské nádraží a nasedáme do
ozubené mašinky. V 16:56 hodin odjíždíme
do Tanvaldu. Zde přestupujeme na vlak do
Železného Brodu a dále do Jaroměře.
Blanka Kučerová
111 let lokálky
Pro starší generaci stále důvěrně známý zvuk parní píšťaly – vonící
dětstvím, dávnými prázdninami, pro mladší znějící romantickým
půvabem staré, nepoznané minulosti. Od otevření železniční trati
Martinice – Rokytnice nad Jizerou roku 1899 uplynulo 111 let.
Tehdy nově vzniklé spojení navazující v Martinicích na trať Trutnov – Chlumec
nad Cidlinou, mělo pro západní Krkonoše ojedinělý význam. Vždyť drkotavá
cesta poštovním dostavníkem z Rokytnice do Jilemnice trvala v roce 1892
bezmála dvě a půlhodiny. Kdežto v roce 1908 jel vlak z Martinic až do Rokytnice nad Jizerou pouhých 47 minut.
Mnozí obyvatelé podhůří si význam trati uvědomili hned od počátku. Jiné vedla k parnímu vlaku v den slavnostního zahájení provozu jen zvědavost. Jisté
je, že dne 7. prosince 1899 se to ve stanicích i v okolí trati lidmi jen hemžilo.
Událostí, která zásadně změnila vzhled
obci, byla v letech 1863 – 1871 výstavba
Rakouské severozápadní dráhy. Bylo při
ní v katastru obce vyvlastněno 8 hektarů
pozemků a zbořeno 9 domů. Stanice
Martinice původně pod názvem Jilemnice
se tak stala nejvýše položenou stanicí
na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.
Po otevření místní dráhy Martinice –
Rokytnice nad Jizerou dne 7. prosince
1899 došlo v roce 1907 ke změně názvu
u Jilemnice – Martinice. Od r. 1921
sse stanice jmenuje Martinice, později
s upřesněním v Krkonoších.
Nové naučné stezky v Podzvičinsku
Od června jsou přístupné nové naučné stezky. První z nich je pojata jako rozhledna ze země. Na Zvičině naleznete pět panoramatických tabulí s popiskami
na místech s krásnými výhledy do okolí. Druhá naučná
stezka vede návštěvníky za životem a dílem Karla Jaromíra Erbena. Na devíti zastaveních se dozvíte mnohé zajímavé ze života miletínského rodáka. Výchozím
bodem je rodný domek K. J. Erbena v Miletíně. V Hořicích si další naučnou cestu můžete přizpůsobit dle
svého uvážení. Po městě je rozeseto čtrnáct informačních panelů, které představují nejrůznější témata
spojená s historií i současností města. Průvodce s mapkou získáte v informačním centru v Hořicích.
Bližší informace: www.podzvicinsko.cz
Srdečně vás vítáme v podhůří Krkonoš, 10 km od Dvora Králové nad Labem stojí Hotel Pod
Zvičinou, který má úžasnou polohu na klidném místě s překrásným výhledem na Krkonoše.
Hotel Pod Zvičinou má dlouhou a zajímavou historii, která má svůj počátek už v roce 1866,
kdy skončila Prusko-Rakouská válka. Tehdy používali zranění vojáci vodu z pramene za nynějším hotelem k čištění svých ran, které se neuvěřitelně rychle hojily a pramen si tak brzy
získal pověst jako zázračný. I v současnosti z pramene vyvěrá průzračná voda, a tak i vy máte
možnost, stejně jako kdysi ranění vojáci, napít se z něj a vyzkoušet jeho léčivou sílu. Kromě
ubytovani se u nás můžete dobře najíst. V těsné blizkosti hotelu vede Labská trasa (cyklotrasa 24) a cyklotrasa 4139. Okolní příroda láká i k pěším výletům, např. na nejvyšší vrch Podkrkonoší, Zvičinu (671 m n. m.). Jsme
připraveni vytvořit Vám program pro Váš odpočinek dle Vašich individuálních přání a požadavků k Vaší plné spokojenosti.
Hotel Pod Zvičinou
Dolní Brusnice 96
www.hotelpodzvicinou.cz
[email protected]
tel: 499 396381
Těšíme se na vaši návštěvu.
www.krkonose.eu
Strana 10
Lanovky - alfa a omega pohybu lidí na horách
V zimě s nimi na hřebeny hor vyjíždí lyžaři a snowboardisti. Po zbytek roku ke zdolání
převýšení lanovky používají např. cykloturisti. Pěší turisty nechceme podceňovat... Ale
ostatně, proč nevyužít moderní technologii, která nás bleskově dopraví do atraktivních míst.
Navíc v krátkém čase, bez zapoceného trika a větší námahy. To se pak ta hřebenová turistika
pěkně vychutná…
„V České republice je celkem 76 lanových drah. V Krkonoších jich je pětadvacet. Z toho je sedmnáct nových technologií a osm tzv. přenesených, tedy postavených z již použitých komponentů,“
upřesnil Ing. Petr Davídek z Drážního úřadu v Praze a dodal: „Krkonoše jsou v této oblasti TOP. Na hřebeny hor tu vede největší počet lanovek v
Čechách. A o jejich plynulý, bezporuchový a bezproblémový provoz se musí starat odborníci.“
Jediná ve Střední Evropě
A právě v této souvislosti Ing. Svatopluk Picek a Mgr. Václav Volejník, ředitel
Střední odborné školy a Středního odborného učiliště ve Vrchlabí, přišli před čtyřmi lety s nápadem, který díky Drážnímu
úřadu ČR padl na ornou půdu. Krkonoše, a nejenom ony, přeci potřebují šikovné
kluky, kteří budou umět vyrobit sníh (bez
technického se už žádný úspěšný skiareál v ČR neobejde), upravit sjezdovku (bez
ranního manšestru už si to sjezdaři neumí
dost dobře představit) a dopravit lidi na
kopec (kdy jste naposledy s lyžemi na nohách šlapali vzhůru?).
A tak se stalo. Ve Vrchlabí byl položen základ novému oboru lanovkář, resp. mechanik strojů a zařízení, se zaměřením na lanovky a lyžařské vleky. Mgr. Václav Volejník
k tomu uvedl: „V podstatě jsme mechaniky strojů a zařízení, resp. strojařský
obor, který ze 70 % zůstal, oblékli do nového. Kluci strojaři tak přibrali ještě dopravní zařízení, elektro, ale také např. poskytování první pomoci. Součástí je i znalost legislativy dopravních zařízení. Protože nejsou na trhu odborné učebnice, ně-
které předměty vyučujeme formou projektu. Hlavně ale spolupracujeme s výrobci jednotlivých lyžařských dopravních zařízení, překládáme zahraniční skripta, připravujeme prezentace, ale také vyrážíme
do terénu do prostředí krkonošských skiareálů. V neposlední řadě organizujeme
zahraniční exkurze do Rakouska a Itálie,
tzv. meky firem specializovaných na výrobu lanovek a vleků.“
Do školy dochází dohromady padesát studentů. Letos budou první z nich maturovat.
Koncem zimy proběhlo první maturitní kolo
tzv. na sněhu. V řádném termínu pak závěrečné maturitní zkoušky.
Kluci jsou denně v modrákách. Ale
všichni manažery přeci být nemohou.
A jaká je tedy perspektiva zaměstnání šikovného absolventa? Výhledově
určitě úspěšnější než úředníka. Vždyť
specializovaný obor se dá využít ledaskde. Mgr. V. Volejník vysvětlil:
„Skiareály potřebují „na míru“ vzdělaného
člověka. Vlek ani lanovka už není jjednoduché zařízení. Když lanovka nejede,
ejede, návštěvníci jsou hodně nespokojení a firma přichází o tržby. Když lanovka dva dny stojí
a zahraniční servis pak nakonec
konec vymění jenom stykač, provozního
ního zcela jistě napadne: „Mohli jsme
me si to
vyměnit sami“. Ale bez specialisty
cialisty
oponemohou. Jak to skiareály dopousí
sud řeší? Naberou lidi a musí
je vyškolit. A jak to bude doo
budoucna? V naší škole,
jediné ve Střední Evropě, odborníky vychováme. Někteří z těch, kteří budou letos maturovat,
se hlásí i na vysoké školy.“
Škola s odborným zaměřením se
neobejde bez partnerů. Těmi nejbližšími jsou skiareály Bubákov ve
Vrchlabí a o pár kilometrů vzdálenější Skiareál Špindlerův Mlýn. Kluci v terénu, přímo u lanovek a vleků, a ve strojařských dílnách, poznají tu pravou praxi a mohou „nakouknout“ pod pokličku. „Díky spolupráci s dalšími skiareály bereme hochy do terénu, když se lanovky staví. Když budují základy, nalétá vrtulník. Už vědí, jaké to je při zaplétání lan.
Operativně uděláme změny v učebním
rozvrhu, abychom se dostali do terénu a do praxe. Neustále ale potřebujeme pomocnou ruku. Čím širší možnosti
se nám dostanou, tím spíše je dokážeme využít. A výsledek? Strojařsky vzdělaný člověk pak najde práci kdykoliv
a kdekoliv,“ vyhodnotil Mgr.Václav
Volejník, ředitel Střední odborné
školy a Středního odborného učiliště ve Vrchlabí.
Poslední říjnový den roku 1928 začíná
turistům sloužit první visutá osobní
lanová dráha v tehdejším Československu, a to z Janských Lázní na
Černou horu. Šlo tehdy o jediný myslitelný systém visuté lanovky pro přepravu osob - o kyvadlovou velkokabinovou
lanovku (tehdy 30 osob). Šikmou délkou
3174 m patřila k nejdelším jednoúsekovým osobním lanovkám vůbec.
Česká republika, resp. tehdejší Československo drží primát první sedačkové lanovky v Evropě (a druhé na světě).
Byla jí jednosedačková lanovka z Ráz-
Dnes je v Česku šestasedmdesát lanovek. Ač se uvedené číslo může leckomu zdát vysoké, lanovkovou velmocí nejsme.
CENÍK JÍZDNÉHO
Dospělí
Děti
Senioři
Nahoru
80 Kč
60 Kč
70 Kč
Dolů
70 Kč
50 Kč
60 Kč
Zpáteční
120 Kč
80 Kč
100 Kč
www.skiareal.cz
[email protected] | tel. +420 499 467 102
Kunčická lanovka má svou délkou
středoevropský prim
Z archivu SOŠ a SOU Vrchlabí.
www.sossou.cz/cz/denni-studium/mechanik-lanovkar
Lanovky šplhají na mnoho významných českých hor a dotvářejí tak jejich charakter. Lanové dráhy najdeme
i v několika málo městech. Byly a vlastně pořád jsou neklamným znakem technického pokroku a mnohým
lidem pomáhají splnit jejich sny. Ty první vznikaly z ušlechtilých pohnutek usnadnit turistům cestu za krásami
měst a hor.
toky na Pustevny. Po válce u nás vznikala řada dalších sedačkových lanovek.
Moderní systém provozně odpojitelných dvojsedačkových lanovek, kde cestující seděli kolmo k ose trati a nasedali na nepohybující se sedačky a vysedali z nich. Firma Fr. Wiesner (po znárodnění Transporta) jich po tehdejší ČSSR postavila osm. Transporta stavěla další sedačkové lanovky už jen s provozně neodpojitelnými závěsy vlastní konstrukce.
K nim patří např. už neexistující původní špindlerovská lanovka na Pláň.
V 70. letech se Transporta pokusila
o vývoj vlastního odpojitelného systému. Možná ještě pamatujete původní
dvojsedačku ze Špindlerova Mlýna
na Medvědín.
Naše lanovky fungují i v letní sezoně.
Užijte si pohodlnou cestu za sluncem
Ceník je platný pro lanovou dráhu Medvědín a Svatý
Petr. Lanové dráhy jsou v provozu denně 9.00–18.00 hod.
Přeprava kol ZDARMA. Děti do 6 let ZDARMA.
Ke kořenům lanových drah
Ve světě i v našich zemích se nejdřív stavěly pozemní lanové dráhy. U nás
nejdřív v Praze. V roce 1891 se rozjely hned dvě: 30. května na Letnou
a 25. července na Petřín. Obě měly podobnou konstrukci i pohon pomocí vodní převahy. Karlovy Vary měly začátkem
20. století dokonce pozemní lanové dráhy tři. V roce 1913 začala vznikat čtvrtá.
Jezdíme i v létě
Lanovky
v Krkonoších
Špindlerův Mlýn – Labská, Medvědín, Hromovka, Pláň, Pláň Východ,
Harrachov – Čertova hora, Rýžoviště,
Můstky, Rokytnice nad Jizerou – Lysá
hora, Horní Domky, Pec pod Sněžkou
– Hnědý vrch, Růžová hora, Sněžka,
Herlíkovice – Žalý, Bubákov, Vrchlabí – Kněžický vrch, Vítkovice v Krkonoších - Aldrov, Benecko - Kejnos,
Velká Úpa - Portášovy Boudy, Černý
Důl - Špičák, U lomu, Mladé Buky Pekelský vrch, Janské Lázně - Černá
hora, Černá hora - Protěž, Prkenný
Důl - Karolínka.
Letní provoz lanovek a přeprava kol –
Hnědý vrch, Portášovy boudy, Medvědín, Svatý Petr, Černá hora, Žalý, Horní Domky, Čertova hora, Sněžka (nepřepravuje kola).
Kdo by chtěl hledat nejdelší lanovku ve střední Evropě v některém
turistickém středisku, pátral by marně. Nejdelší středoevropská
lanovka, dlouhá přes osm kilometrů, protíná krajinu mezi Černým
Dolem v Krkonoších a Kunčicemi nad Labem a vozí vápenec.
Unikátní zařízení, poslední svého druhu
v Česku, je možné zaregistrovat při cestě
autem z Vrchlabí do Trutnova. Nad hlavami uvidíte lana se zavěšenými vozíky. Pod
nimi je bezpečnostní síť nad silnicí.
Lanovka přepraví za směnu až 800 tun
vápence, ze kterého se v Kunčicích dělají
mleté vápence pro odsíření elektráren a vápencový písek pro výrobu suchých omítkových a maltových směsí.
Celková délka lanovky postavené v letech
1959 až 1963 je 8,35
kilometru. Pro srovnání nejznámější česká lanovka na Sněžku je dlouhá 3,5 kilometru. Na celé trase
z Černého Dolu do Kunčic je 49 podpěr.
Na nosném laně jezdí 250 vozíků. Nejvyšší podpěra měří 42 metrů. Kvůli snadnější údržbě a výměně nosných lan je lanovka rozdělena do osmi úseků. Doba
jízdy z jedné stanice do druhé je asi
45 minut.
Zajímavostí je, že ke svému chodu nepotřebuje prakticky žádnou energii. Fungu-
Turistické noviny Krkonošská sezona - vhodný prostředník
Do redakce zpracovatelů novin je doručována milá korespondence od čtenářů tiskoviny.
Je nám proto potěšením, že i vám můžeme zprostředkovat pochvalné řádky zahraničních návštěvníků, kteří zajíždí
do nejvyšších hor v Čechách a prostředí Krkonoš jim přirostlo k srdci. Z došlé pošty vyjímáme...
Bettina Lepetit / Bad Salzungen
Navštívili jsme Krkonoše poprvé
prvé
a musíme říct, že jsme byli see
vším absolutně spokojeni.
Také turistické noviny „Sezona“ nám hodně pomohly při plánování výletů.
Klaus Goldmann / Forst – Lausitz
Jezdím do Krkonoš pravidelně 2x za rok.
Mám ty vaše hory velice rád a
pokaždé obdivuji jejich krásu.
Už jsem si myslel, že je také dobře znám, ale po přečtení turistických
k novin „Krkonošská sezona“
jsem zjistil, že tomu tak zdaleka není.
Díky rubrice „KDY a KAM“ jsem si mohl
načasovat pobyt a jeho program upravit,
abych viděl „Pivní slavnosti ve Vrchlabí“
a stihnul bohoslužbu v kapli sv. Vavřince na
vrcholu Sněžky. Díky doporučení v Sezoně
jsem si zakoupil domů „Krkonošskou medovinu“. Na závěr Vám děkuji i za všechny
ostatní, kteří nenapíšou ani řádek.
www.krkonose.eu
Doris a Wolfgang Müller / Osterburg
Již 22 let trávíme pravidelně letní dovolenou v Krkonoších. Poslední roky jezdíme do
Mladých Buků – stále ke stejné rodině do
privátu. Odtud podnikáme autem výlety
a Vaše turistické noviny „Krkonošská sezona“ nám v tom velmi pomohly.
Siegfried Noack / Berlín
Jsme dlouholetí a pravidelní návštěvníci Krkonoš a náruživí pěší turisté, takže to tu
známe a o horách již hodně víme. Pomo-
je na spádovém systému. Z výše položeného lomu jedoucí vozíky naplněné vápencem „přetahují“ lehčí prázdné vozíky směřující od níže položených Kunčic. Pouze k prvnímu rozjetí se použije
elektromotor. Ten pak slouží jako brzda
a zároveň vyrábí elektřinu pro část zařízení lomu. Přestože lanovka přepravuje
jen vápenec, jsou na
ní občas vidět i lidé.
Děje se tak jednou za
čtvrt roku, kdy ve vozících proti sobě jedou revizní technici
kontrolující neporušenost lan. Celou lanovku obsluhuje pět lidí,
tři na nakládce v lomu
a dva na vykládce
v Kunčicích. Se službami lanovky je počítáno i do budoucna. Vozíky i lana se průběžně obměňují za nové. Původní zůstávají jen sloupy. Kdyby vápenec do Kunčic
měla vozit nákladní auta, zatížilo by to
životní prostředí v okolních podkrkonošských obcích. Lanovkou denně přepravených 800 tun by muselo odvézt kolem
40 automobilových souprav.
V minulosti byly průmyslové nákladní lanovky v Česku na více místech, ale zanikly. Zdroj: Internet
cí vašich novin jsme si stejně ještě rozšířili
znalosti a děkujeme za to.
Dieter a Ursula Stark / Dresden
Do Krkonoš jezdili pravidelně v době 19301939 naši rodiče. Nyní jezdíme 1-2x ročně i my, a to je nám již přes 70 let. Vždy
se po příjezdu sháníme po časopise „Veselý výlet“ a nyní jsme objevili i vynikající
noviny „Krkonošská sezona“. Objevujeme
stále nové cíle pro naše výlety. Děkujeme
moc, že jí vydáváte také v němčině. Pivo
a knedlíky – to je také u vás vždy skvělý zážitek… !!
Strana 11
Osobnosti našeho regionu
Krkonoše a Podkrkonoší jsou kolébkou řady mimořádných osobností. Např. Jilemnice se může pochlubit památkovou zónou s hlubokými
a po staletí nepřerušenými tradicemi. Mnohý dům je tu ve jménu zejména kulturní historie. V místech dnešní spořitelny stávalo patrové
stavení, v němž se v roce 1855 narodila Marie Laušmanová slavná pěvkyně, sopranistka, v letech 1876–91 sólistka Prozatímního
a Národního divadla. V rohovém domě naproti pobýval skladatel Zdeněk Fibich. Vybral si tu postupně své dvě manželky, Růženu a Betty.
Druhá z nich patřila k nejslavnějším pěvkyním Prozatímního a Národního divadla. Oceňoval ji Bedřich Smetana. V samém sousedství
se narodila Máňa Krauseová, pozdější manželka spisovatele Jaroslava Havlíčka. Stará rodinná historie se stala impulsem k napsání
nejslavnějšího Havlíčkova románu „Neviditelný“. V domě čp. 10 na severní straně náměstí se hrálo poprvé ochotnické divadlo. O kousek
výše prožil rozhodující chvíle svého uměleckého života Jindřich Mošna. Na gymnáziu studoval zpěvák, hudebník a výtvarník Jiří Šlitr.
Z oken se jistě zadíval na zámek, jemuž dal dnešní podobu, Jan Nepomuk hrabě Harrach, jeden z nejlepších představitelů české šlechty
2. poloviny 19. století. Zapomenout bychom neměli na světoznámého geologa Františka Pošepného, narozeného v jedné z budov
zámeckého areálu, či propagátora Krkonoš, turistiky a lyžování Jana Buchara, jenž s hrabětem Janem Harrachem udržoval čilé kontakty.
Tip na výlet:
TIP!
Doporučujeme výlet do Jilemnice. Na náměstí si poslechněte
ve věži „nejpracovitější“ hodiny
v Evropě, projděte se Zvědavou
uličkou, prohlédněte si Krkonošské muzeum Správy KRNAP s expozicí lyžařství a obrazů Františka Kavána. V Kalendáři očekávaných událostí (o němž se dočtete
na jiném místě těchto novin) zjistíte termíny tradičních jilemnických jarmarků a trhů.
Osobnosti Podzvičinska, Aneb: životní peripetie
Oblast Podzvičinska se může pyšnit několika známými osobnostmi různého zaměření. V Ostroměři
mají své muzeum Eduard Štorch a Karel Zeman, v konecchlumském kostele Sv. Petra a Pavla naleznete
Křížovou cestu od Vladimíra Komárka. V Třebihošti můžete nakouknout pod ruce pana Voňky - řezbáře
betlémů. A mnohé další rodáky a významné osobnosti můžete nalézt při svém putování v Podkrkonoší.
Tady je malá ochutnávka:
Stanislav Zindulka
Podkrkonošský rodák, přední herec pražského Činoherního klubu, je téměř synonymem pro Kachyňův seriál Vlak dětství
a naděje, Smyczkovu adaptaci knihy Bylo
nás pět a Michálkovo Babí léto, za něž obdržel Českého lva. Narodil se v Jilemnici, v květnu v roce 1932, ve znamení býka.
K herectví ho prý přivedli nejen rodiče, kteří
byli zapálenými ochotníky, ale hlavně jeho
nos. Divadlo a divadelní šatny mu totiž natolik zavoněly, že se z toho stala láska na
celý život. Přitom na divadelních prknech
stál poprvé už ve svých pěti letech. Po absolutoriu na pražské DAMU hrál dvanáct
sezon v divadle v Hradci Králové, poté byl
dvacet dva let ve stálém angažmá v brněnském Divadle bratří Mrštíků. Dlouhá léta
spolupracoval s loutkovým divadlem Radost. Vedle herectví se v Brně věnoval pedagogické činnosti. Na zdejší konzervatoři učil od roku 1968 do roku 1975. Z politických důvodů musel ze školy odejít. Kvůli špatnému kádrovému profilu nemohl dlouhou dobu vystupovat ani na pražských divadelních scénách. To se změnilo v jeho sedmapadesáti letech, kdy odešel z Brna. V roce 1989 přišel do Prahy, po
které vždy „pošilhával“. Do svého souboru
jej angažoval spolek tří pražských divadel
(ABC, Rokoko, Komedie) sloučených pod
hlavičkou Městských divadel pražských. Od
roku 1994 je členem pražského Činoherního klubu. Tím si splnil přání z mládí, kdy do
„Činoheráku“ často jezdíval obdivovat herecké výkony svých kolegů. Vedle stálého
angažmá hostuje. Vidět jej můžeme například v Ungeltu, v Divadle Bez zábradlí.
Rád cestuje, rád se toulá, pozoruje lidi, to je
jeho koníček. Pracuje rád, ale musí mít taky
chvíle oddychu. Proto světí prázdniny a vrací se do rodného kraje a rodného města.
Filmový či televizní diváci si ho vybaví především jako velkého herce malých rolí.
V polovině osmdesátých let jej proslavila role „srágorky“ Josefa Pumplně v seriálu Vlak dětství a naděje, o které sám říká,
že byla pro něj rolí životní. V roce 2001 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za ztvárnění své
druhé životní role - Edy v Babím létě. Hraje
v pohádkách (například Anděl Páně, Kouzelný měšec, Policejní pohádky strážmistra
Zahrádky, O zakletém hadovi aj.), ale objevil se mimo jiné také ve snímcích Hanele,
Báječná léta pod psa, Bumerang, Stůj, nebo
se netrefím, Pasáž, Učitel tance, Andělské oči, Tichá bolest či Smrt krásných srnců
i v dalších seriálech. Popularitu hlavně mezi
nejmenšími diváky mu přinesla i role kouzelného dědy neposedy v Kouzelné školce.
Stanislav Zindulka: „V mém hereckém
životě kolem mě proběhl bílej kůň a já
jsem měl štěstí, že jsem na něj nasedl, že
jsem ho nenechal utéct.“
Ing. Josef Wágner, CSc.
(1928 - 2000)
Karel Jaromír Erben
(1811 – 1870)
Karel Václav Rais
(1859 - 1926)
R. A. Dvorský
(1899 - 1966)
Známý básník se narodil jako jedno z dvojčat obuvnickému mistru r. 1811. Přestože
pocházel z devíti dětí, delšího věku se dožil pouze on a jeho mladší sestra Josefka.
Ke vzdělání jej vedli od malička. Měl velký cit pro hudbu a jeho maminka doufala,
že z něj vyroste učitel. Díky osvícenému miletínskému faráři Janu Arnoldovi, který přemluvil rodiče, aby Karla dali na vyšší studium, vystudoval Erben gymnázium v Hradci Králové. Ve vzdělání dále pokračoval na
filosofii a později na právech v Praze. Působil v ochotnickém spolku, kde poznal
svou první lásku a později i manželku Betynku Mečířovou. Přestože Erben vystudoval práva, dlouho pracoval bez nároku na
mzdu. Vracel se ke svým
vým znalostem z dětství a k obživě soukromě
omě vyučoval hudbu.
Od praktikanta u hrdelního
delního soudu, přes
třídění mimopražských
ch archivů, redaktora Pražských novin se stal sekretářem
dního muzea. Tuto
a archivářem Národního
řídal post archiváře
funkci po roce vystřídal
emocí se nad Erbenoměsta Prahy. Mrak nemocí
zplynul. Jeho žena zavou rodinou ale nerozplynul.
nedlouho onemocnělaa rakovinou a r. 1857
záhy zemřela. Erben see oženil o dva
astnou.
roky později s Žofií Mastnou.
O deset let později onemocuberkuněl plicní nemocí a tuberkulózou, kterým r. 18700 podkázal
lehl. Svůj majetek odkázal
všem rovným dílem, ale
Žofie se svého dílu vzdadala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny
po smrti byl Erben
zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd
a umění v Záhřebu.
Jeho rodný domek si můžete
prohlédnout
v Miletíně.
Známý podkrkonošský spisovatel se narodil v roce 1859 v rodině chudého rolníka a tkalce z Lázní Bělohrad. Za studiem
dojížděl do Jičína. Své učitelské povolání
vykonával nejprve v drsných podmínkách
Trhové Kamenice a poté v Hlinsku. Osud
jej zavál i do Prahy, ale K. V. Rais nikdy
nezapomínal na svůj rodný kraj pod Zvičinou, do kterého se stále rád vracel. Mnoho jeho dětských zážitků a vzpomínek
na rodiče se odrazilo v jeho tvorbě. Miloval procházky po okolí. Objevil tento kraj
i pro jiné spisovatele a básníky té doby.
Byl to velice skromný člověk, cenící si
mravních hodnot a duševní čistoty. Všechy vlastnosti se snanyy tyto
žil přenést i do svého
díla, kterým vychovával své čtenáře. Přijměte pozvání
do Památníku K.
V. Raise do Lázní
Bělohrad, dozvíte
se více.
Hudebník a skladatel, který nosil občanské
jméno Rudolf Antonín. Již v patnácti letech
dirigoval orchestr a o rok později psal vlastní skladby. V roce 1919 po ukončení studií na obchodní akademii odešel do Prahy. Tam pracoval v hudebním nakladatelství Josef Springer a vystupoval v kabaretu Červená sedma. Založil orchestr, s nímž
po pět let vystupoval v rozhlasovém vysílání, kde měl i svůj vlastní pořad. Sám vystupoval ve filmech. Založil nakladatelství
a byl u zrodu mnoha českých skladeb.
Úspěšná léta překazila 2. světová válka. Orchestr byl rozpuštěn a již jej nikdo neobnovil. Po únoru 1948 byl R. A. Dvorský vězněn
za vlastizradu a v 60. letech částečně rehabilitován. Na počest slavného dvorského rodáka je každoročně v březnu pořádán festival „Dny R. A. Dvorského“.
www.krkonose.eu
Známý africký cestovatel se narodil ve
Ždírnici nedaleko Hostinného. Zájem
o přírodu ho přivedl na Střední lesnickou školu do Trutnova, kde odmaturoval
a odešel do lesního provozu. Ve studiích
pokračoval na pražské lesnické fakultě.
V r. 1965 ukončil vzdělání na Institutu
tropického a subtropického zemědělství.
Své vědomosti patřičně využil při celkem
devíti cestách do Afriky a do Indie, kde lovil zvěř pro zoologické zahrady. V r. 1974
obhájil titul CSc. Mezitím se mu začal plnit sen v podobě uskutečňování vlastního
projektu Safari v zoologické zahradě ve
Dvoře Králové. Zde zastával v letech 1965
až 1983 post ředitele. Tam také shromáždil sbírku obrazů malíře Jiřího Židlického. O svých cestách napsal mezinárodně uznávaný zoolog více než 25 knih,
z nichž většina byla přeložena do cizích
jazyků. Kromě toho publikoval četné
články a účastnil se televizních besed. Výsledky jeho práce byly mnohokrát i mezinárodně oceněny. Ing. Josef Vágner, CSc.,
zemřel 6. května 2000 ve Dvoře Králové. Jeho uskutečněný sen - Safari –
můžete prožít na vlastní kůži v ZOO
Dvůr Králové dodnes.
Krkonoše - Harrachov
LEGENDA
ER2
Krkonošské cyklobusy
Navazující železniční spoje
ER2
ER2
22
Podhorské cyklotrasy (silniční a pásové
značení KČT, značení Žacléřska)
a cyklotrasy v Polsku
10
Cyklotrasy KRNAP
22
ER2
Lanovka
Nákladní lanovka
ER2
2
2A
ER2
Hraniční přechod
2
2
4A
Hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty
2
Hraniční přechod jen pro pěší
15
muzeum
7
1A
4
3
15
2B
2B
4
15
rozhledna
1A
13
7A
7
3
15
15A
14
4
5
16
16
12 34
místo dalekého rozhledu
13A
13
1A
zámek
1A
14
30
22
12
24
21
1A
1A
35
4174
1F
1A
koupání
ER2
1A
17
8
1B
22
1A
11
ER2
1A
1A
10
1A
17
1A
26
20
18
8A
23
4081
4174
10
1B
1B
1B
4295
1A
9
1B
1B
4295
1E
1G
4081
23A
1B
23
19B
27 26
1A
90
10
1B
32
4170
23
1E
1C
4174
4173
90
1B
10A
4295
ER6
kemp
1A
1F
17A
8
4170
bouda, občerstvení
17
11
skály
1A
1A
4174
zřícenina hradu
36
16
6
kostel, kaple
24
1A
4248
ER6
informační středisko
19B
26
1B
1B
1E
4173
10
4174
26
19A
26
22
27
19A
10
4170
26A
22
26B
26
4170
4173
4174
22
4173
4170
4174
24
22
4170
22
4299
4171
4298
4299
4173
4174
4175
4081
4300
4298
4299
4299
4174
4171
4299
4175
4300
4302
4299
24
4298
4090
4294
4174
4300
4171
4299
24
4294
4294
4294
4294
4294
směr
KUKS
ICE
r ÚP
smě
Strana 14
V terénu podle značek
Kraslice v Černém Dole
Neodmyslitelnou součástí cest, horských pěšin i chodníků, a nejen v Krkonoších
a Podkrkonoší, je síť turistického značení. Šipky „tzv. volavky“, směrovky, vývěsní tabule a ostatní ukazatele zásadním způsobem usnadňují orientaci v terénu.
Při túře nepřemýšlíme, jak značené cesty vznikají, kdo je připravuje, financuje. Na
značkaře si vzpomeneme, jen když bloudíme. U kolébky turistického značení cest
byly německy mluvící země. Turistický spolek Riesengebirgsverein v letech 1878–89
různobarevnými čtverečky, trojúhelníky, kamennými milníky na rozcestích v Krkonoších
upravil a vyznačil prvních dvanáct tras v celkové délce cca 70 km.
V současné době jsou Krkonoše a Podkrkonoší protkány hustou sítí turisticky značených chodníků. V Krkonošském národním
parku včetně ochranného pásma KRNAP je
přes 800 kilometrů turisticky značených cest
a stezek. Zdejší rozcestníky se směrovkami,
gravírované panoramatické mapy a piktogramy zajišťuje Správa KRNAP.
Dva bílé pruhy, barevný mezi nimi, tzv. pásové značení, je symbol se 121-letou tradicí
Klubu českých turistů (KČT), značení cyklotras „Značkaři“ KČT z Hostinného obnovují značení a sepisují hlášení o průběhu
mimo území národního parku je v koordinaci turistické trasy v krkonošském regionu.
Krkonoš – svazku měst a obcí.
Vejce jako symbol existovalo už v dobách předkřesťanských. Je svou podstatou předurčeno ke vzniku života, plodnosti, štěstí, křehkosti. Křesťanství ovlivňovalo a přetvářelo staleté zvyklosti,
ale zároveň, a často vědomě, směšovalo křesťanské a pohanské prvky. Velikonoční malování vajec má i v našich zemích dávnou tradici. Malba umocňovala magickou sílu vejce, jež se přenášela požitím jeho obsahu. Proto se vždycky malovala vejce plná, vařená. Až od
19. století, kdy se vytrácelo povědomí
o kultovním významu kraslic, se k malbě
začala používat vyfouknutá vejce – vejdumky. Vajíčka se původně zdobila červenou barvou – barvou krve tedy života. Červená barva symbolizovala v křes-
Rozhledna Kozinec
O roku 2004 nedaleko vrchu Kozinec (608 m n.
Od
m.) mezi obcemi Vidochov a Horka u Staré Paky
m
sse tyčí vyhlídková věž na vysílači. Dosahuje celkové
vvýšky 55 metrů, ochoz se nachází ve výšce 33 metrů nad zemí. Věž je zpřístupněna od loňského roku.
Umožní vám nádherné výhledy na Krkonoše, OrU
lilické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet či Zvičinu.
Otevřena je od 1. června do 30. září 2010, každou
O
ssobotu, od 12.00 do 17.00 hodin.
Jak se tam dostanete: po zelené turistické značce
Ja
zze zastávky ČD Nová Paka město nebo ze stanice
Horka u Staré Paky, nejbližší zastávkou je Levínská
H
Olešnice na trati 030 Pardubice - Liberec. Pro auO
tomobilisty je nejsnazší zanechat vůz v obci Vidoto
chov při silnici Nová Paka-Trutnov a pokračovat asi 2 km pěšky (cesta se závorou). Rozhledna je zdaleka viditelná. Bližší informace: www.kozinec.xf.cz.
Na Vaši návštěvu se těší Klub přátel rozhleden, o.s
Krkonošské turistické vysílání =
aktuality, pozvánky a zajímavosti
Zpravodajský pořad Radia Kulíšek Lánov je od 1. května zařazen na
www.krkonose.eu a www.radio-kulisek.cz. Dětští redaktoři a studenti
Střední školy v Lomnici nad Popelkou nabídnou nejnovější události z
Krkonoš. Nebudou chybět informace
pro cyklisty, pěší turisty.
„Řidičům určitě přijdou vhod upozornění na nebezpečná místa nebo
uzávěrky a objížďky. Při „Procházkách po Krkonoších“, jak se jeden z
vysílacích bloků jmenuje, se podíváme nejen na tradiční místa regionu,
ale pozveme také do oblastí, které v
turistických průvodcích hned tak nenajdeme. I když je během letní sezony k di
dispozici
i i pouze program v ččeském
ké jjazyce, jedenkrát za měsíc zařazujeme česko – slovenské vysílání. Zprávy a pozvánky
uvádí studentka banskobystrické Hotelové akademie Barbora Pipová,“ přiblížila
projekt moderátorka dětského Radia Kulíšek Kristýna Schejbalová.
První přípravy projektu začaly v létě roku 2009. V prosinci t. r. spatřil světlo světa
první prototyp. Krkonošské turistické vysílání bylo představeno na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Praze (viz.foto), ale také v Jelení Góře, protože v zimní sezoně 2010/2011 přibude vysílání i v polštině.
Díky Krkonošskému turistickému vysílání se zájemci dozvědí, co se v našich nejvyšších horách děje a z domova si mohou naplánovat zajímavý výlet nebo dovolenou.
Jana Tauchmanová
Výletní restaurace Žalý
Osmnáctimetrová kamenná rozhledna Žalý na Benecku leží v nadmořské výšce
1019 m. Přivede vás k ní červeně značená Bucharova cesta vedoucí z Jilemnice
na Horní Mísečky, ale i žlutá značka z Vrchlabí, nebo pohodlná cesta z Benecka.
Pod rozhlednou je od minulého roku otevřena nová výletní Horská Bouda Žalý.
V srpnu loňského roku začala její obnova, resp. stavba. Vycházela z dochovaných podkladů původního objektu, který tu byl postaven na začátku minulého století se zachováním hmoty, struktury
ry. Pouze neodpovídá vnitřní členění, které musí splňovat současné funkční a hyggienické podmínky. Konstrukce je dřevěná
ro
roubená se spoji na rybinu, střecha sedlo
lová o sklonu, dle původní dokumentace.
w
www.zaly.cz
ťanských svátcích samotného Boha, sílu, lásku, mladost.
K malování se používají i další barvy: bílá – radost, slavnost,
modrá – nebesa, purpur – bohatství, královská moc, fialová
– spojení, vyrovnaná harmonie,
zelená – naděje, žlutá – světlo
a majestát. Pravé kraslice, malované stejnými vzory a technikami odborníci rozeznají podle krajů. S pomlázkou – velikonoční koledou – je to jeden z mála lidových zvyků,
které se dodržují po dnešní časy.
Krásné kraslice si můžete prohlédnout
nebo se naučit sami malovat např. v přátelském kolektivu žen v Černém Dole.
Každoročně se schází ve zdejším informačním centru v přízemí budovy městského úřadu. Vše mají připraveno – vejdumky, štětce, barvy, tekutý vosk, ...
Tel.: +420 499 429 618,
e-mail: [email protected]
www.cernydul.cz
Celostátní soutěž o CENU MODRÉHO SLONA 2010
V rámci projektu „Tvoříme
íme
duší…“ vyhlašuje Cent-rum pro zdravotně postižené společně se sdružením ARTEFAKTUM.CZ
5. ročník celostátní soutěž o CENU MODRÉHO
SLONA 2010. Soutěž pře-
stavuje veřejnosti tvůrčí činst
nost zdravotně postižených spoluobčanů a jejich
zdravých přátel. Vybrané umělecké práce budou vystaveny od 15. do
20. června 2010 v liberecké ZOO. Slavnostní vyhláše-
Stavby ze sirek
Podivuhodný svět ze dřeva a síry
okolo sebe v průběhu čtyřiceti
eti
let postavil pan Tomáš Korda z Vrchlabí. Jeho trpělivost byla bezbřehá, píle
obdivuhodná.
Představte si, že držíte
v ruce jednu zápalku
a máte s dílem začít. Pan
Tomáš se svou prací začal
v srpnu 1963. Jeho snažení ukončila zákeřná choroba
v říjnu 2003. Kolekce jehoo
díla je světově mimořádná
a tvoří základ stálé expozice
zice
Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřielhřimově nazvané Zlaté české ručičky.
čičk
Nikde na světě nic podobného k vidění není. Klobouk dolů, pane Korda. Krkonoše na Vás mohou být hrdé.
Soubor plastik, obrazů i trojrozměrných
předmětů ze sirek je z rukodělné dílny
pana Tomáše Kordy z Vrchlabí. Nad vý-
robou strávil 63 tisíc 310 hodin čistého času. Více než osmdesát prací je světovým unikátem. Tvoří je více než půl milionu zápalek a čtvrt milionu zápalkových hlaviček. Stavby jsou
zhotoveny z různobarevných
zápalek použitím několika
druhů lepidel a impregnačních roztoků. Výjimku tvoří
kovové mechaniky zápalkových hudebních nástrojů, čočkky dalekohledu a skla zrcadel
se zápalkovými rámy.
Korintská váza
Korints
Vystavo
Vystavované
výtvory se dělí na obrazy, makety, hudební nástroje a vázy. V maketách najdeme kupříkladu ztvárněný znak Vrchlabí. Korintská
váza na fotografii je sestavena ze 26 tisíc 211 zápalek, 51 tisíc 124 zápalkových hlaviček. Autor ji tvořil 7 tisíc 542 hodin. „Výrobky jsou majetkem Kordovy rodiny, s jejímž souhlasem jsou představovány
veřejnosti,“ uvedl Luboš Rafaj z pelhřimovské agentury Dobrý den.
Poštovna na Sněžce
Kde v nejvyšším místě Čech podat listovní zásilku s turistickou známkou a speciálním pamětním razítkem? Přeci na Sněžce. V srpnu 2008 tu byla otevřena nová budova „poštovny“ – poštovního úřadu ČR. K dispozici je malé občerstvení, v případě nevlídného počasí tu najdete dočasný úkryt před silným větrem a úporným deštěm. Vyhlídková terasa (vstupné 10 Kč) umožňuje úchvatný rozhled do všech světových stran.
U nohou vám leží Česká republika i Polsko. Otevřeno denně: 9-17 hodin.
www.turistapec.cz
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM v regionu
V Trutnově byl otevřen první ročník tříletého bakalářského studia v oboru Elektrotechnika a management, Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení
technického.
Výuka bude vedena částečně klasicky
v učebnách pod vedením zejména pražských profesorů. Od druhého ročníku se
bude poměrná část odehrávat v trutnovských elektrotechnických firmách. Důraz
výuky je kladen na praktické dovednosti z praxe v podnicích, které se do projek-
www.krkonose.eu
tu aktivně zapojí. „Snažíme se vytvořit takové podmínky, aby vše pomohlo k tomu,
aby v září 2010 bakalářské studium
v Trutnově mohlo začít. Výuka by měla
probíhat v budově ve Školní ulici, ubytování a stravování je připraveno v internátu Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Volanovská. Projekt vnímáme jako výrazný krok k rozvoji Trutnovska a podpoře životní úrovně obyvatel v celé oblasti,“ dodal Tomáš Hendrych, místostarosta Trutnova.
ní bude probíhat v sobotu 19. června 2010 od 13 hodin.
Více najdete na www.czplk.cz
Těšíme se na Vás! Jana Havlová,
CZP LK, Jablonec nad Nisou.
Vrchlabský zámek
v Kowarech
Zmenšenina sídla vrchlabské radnice ozdobila Park miniatur v polských Kowarech.
Modeláři na základě skutečných plánů vytvořili repliku krkonošské památky. První ryze český objekt expozici obohatil od
1. května 2010. „Cesta ke vzniku miniatury nebyla jednoduchá. Polští výtvarníci totiž
vždy vycházejí z reálných podkladů. Nejdříve museli sehnat skutečnou stavební dokumentaci s odpovídajícími plány. Nafotografovali stavbu do nejmenších detailů,“ sdělil majitel Parku miniatur Marian Piasecki.
Podle snímků pak vypracovávali jednotlivé detaily. Dokumentaci musejí pro vytvoření kopie pětadvacetkrát zmenšit. „Hrubá
stavba zámku šla hladce. Pak přibyla omítka, balkón, výzdoba oken, římsy. Model začal postupně získávat skutečnou podobu.
Šest modelářů zámek postavilo za tři měsíce, „ dodává M. Piasecki. Česká miniatura
určitě přiláká do Parku miniatur také české
návštěvníky. S tím vším iniciátoři dopředu
počítají. Překládají proto webové stránky
www.park-miniatur.com do češtiny, na
popisky u jednotlivých modelů přidají texty
v češtině. Samozřejmostí je český průvodce.
Na přelomu května a června byl v Parku
miniatur připraven český den, na kterém
nechyběl vládce hor Krakonoš. Celodenní program byl vyplněn krkonošskými tanci
a písněmi folklórní soubor Špindleráček ze
Špindlerova Mlýna.
V Parku miniatur památek Dolního Slezska přibývá každoročně několik zmenšenin. Renesanční zámek z Vrchlabí dostane
pořadové číslo čtyřicet. Mezi exponáty je už
mimo jiné zastoupen nejvyšší krkonošský
vrchol Sněžka.
Jana Tauchmanová
Strana 15
Typické roubenky
Lidová architektura vypovídá mnohé o řemeslné zručnosti předků, jejich životním
stylu, dokonalém pochopení přírody a vytříbeném přirozeném vkusu.Tradice je tak
silná, že se roubené domy v Krkonoších
stavěly až do 1. pol. 20. století a v poslední době se začaly stavět znovu. Pro svoji snadnou dostupnost a opracovatelnost
a velmi dobré tepelně izolační vlastnosti
bylo hlavním stavebním materiálem právě dřevo. Stěny se nejčastěji roubily z hraněných tesaných trámů. Spáry v roubené
stěně obytné stavby a chléva byly vyplněny pěchovaným mechem nebo slámou
a omazány mazanicí z jílu nebo hlíny
s vmíchanými plevami či řezanou slámou.
Typickou střešní krytinou byl šindel, štípaný z rovného smrkového dřeva bez suků.
Krytina to byla lehká, kvalitní a každý
si ji mohl vyrobit sám. Podobné výhody měla slaměná krytina - došky. Byly
rozšířeny v podhůří, často na hřebenu
a hranách střechy v kombinaci se šindelem. Zdejší majitelé jsou motivováni
k ohleduplnému zacházení s roubenkami při nutných opravách. To proto,
aby našim potomkům bylo zachováno
maximum toho, co jsme sami přejali
a můžeme obdivovat. Kde je uvidíme: např. v Horních Štěpanicích
u Benecka.
Labská přehrada
Velké škody po katastrofických povodních v letech 1888, 1890, 1897 podnítily
v roce 1902 vydání zákona o soustavě nádrží a zákona z r. 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží.
Ve dnech 14. a 15. ledna 1908 se uskutečnilo komisionální řízení k vodoprávnímu a vyvlastňovacímu šetření na projekt výstavby údolní přehrady na horním toku
Labe v Krausových Boudách. Kromě okresních představitelů a parlamentního zástupce měst Hostinné a Vrchlabí Dr. Julia Rollera se jednání zúčastnili zástupci c. k.
místodržitelství v Praze Karl Hasak, vrchní inženýr Josef Rapp, Johann Širek, dr. Leo
Löffler, vrchní inženýr Josef Blicka, Andreas Meissner, za centrální komisi pro záležitosti vodních staveb ing. Bouda a ing. Georg Weber. Ke stavbě přehrady vyjádřili své postoje nejen zástupci okresu a zainteresovaných
obcí Bedřichov, Hořejší Vrchlabí, Krausovy Boudy, Špindlerův Mlýn a Volský Důl, ale i soukromníci. Zástupce firmy Nettel zajímala otázka budoucího splavování dříví a Josef Rotter, ředitel firmy J. A. Rotter a synové v Hořejším Vrchlabí, měl obavu, zda po vybudování vodního díla bude v řečišti Labe stálý stav vody. Kromě průtoku a stavu vody v Labi měli všichni zainteresovaní obavu, zda nově budovaná
silnice nenaruší spojení mezi obcemi. Okresní hejtman Eduard Kleining vyslovil přání, aby projekt zajistil bezpečí labského údolí před ničivými povodněmi. Přehrada byla postavena v letech 1910–1916. Zadržuje vodu jednak z Labe pramenícího v nadmořské výšce 1380
metrů, jeho přítoku Bílého Labe, s pramenem 1400 metrů nad mořem, i mnoha dalších bystřin a potůčků, které se tu slévají z hor. Byla
postavena za tehdy velmi vysokou cenu 3,5 milionu rakouských korun. Stavením materiálem je žula, speciálně pro tento účel těžená
v údolí Bílého Labe. Stavba byla projektována na zadržení 3,5 milionu m³ vody, šíře základů hráze je 36 metrů, výška 41,5 metru a délka v koruně 150 metrů. Iniciály jména císaře Františka Josefa I. byly po 1. sv. válce odstraněny.
Povídání o stromech
Strom a Člověk. Vždycky jsme patřili k sobě.
Zamysleli jste se někdy nad obyčejným prkýnkem, miskou, rámem obrazu, reliéfem
či sochou? Mnoho takových věcí bylo zhotoveno z toho nejkrásnějšího a nejstaršího
materiálu, ze dřeva. Od prvopočátků lidstva
stromy poskytovaly ochranu, stín, přístřeší
a plody. Díky blesku objevili lidé důležitou
vlastnost dřeva – možnost hořet a hřát.
Časem se lidé naučili stromy opracovávat.
Přešla doba kamenná, železná a bronzová,
zatím co doba dřevěná stále trvá.
Dřevo nás provází od kolébky do rakve.
A po kovech a umělých hmotách se vrací
jeho obliba. Stejně jako každý z nás, i každý strom je osobnost a individualita. Strom
není jen kůra, větve, pupeny a listy. Po mnoha desítkách let z malého semenáčku vyroste vysoký mohutný strom, před nímž
stojíme v posvátném údivu. Každý má ve
svém kmeni a kořenech zaznamenanou
historii, ze které se dá vyčíst jeho stáří, i na
jakém místě rostl, jaké bylo počasí ten který
rok, kdy ho poškodil člověk nebo zvěř. Na
kořenech protínajících cestu jsou stopy po
sešlapání a povozech. Strom také vyslechl,
co si povídali lesníci, turisté nebo milenci.
Jeho konec, jako u člověka, když přijde čas
naplnění na tomto světě, není vždy stejný.
Nejčastěji končí pod motorovou pilou.
Rádi se touláme pod klenbou větví, přes
zelené listí a jehličí se díváme do modrého nebe, objímáme kmeny, abychom z nich
čerpali sílu, podzimní odstíny nás učí barvám, které jen ztěží dovedeme napodobit.
Stromy dávají do ovzduší tuny kyslíku, odpaří tisíce litrů vody, chrání nás před prachem, hlukem, korozí.
A nezapomeňme na estetické poslání.
Výrobky ze dřeva nám svojí vůní, kresbou a teplem zkrášlují a zpříjemňují domovy. Život bez stromů by byl velice
chudý a smutný.
Poděkujme jim za to tisícileté soužití
a oplaťme jim svoji péčí a ochranou
před námi samými.
Josef Buchar
Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma si můžeme prohlédnout téměř
tři desítky památných stromů mimořádného vzrůstu nebo stáří. Památným (stromem nebo stromořadím) je podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlášen ten strom, který je například vynikající svým
vzrůstem, věkem nebo charakteristickou krajinnou dominantou, či zvlášť cennou nepůvodní dřevinou.
Památným je i strom připomínající historické události nebo se k němu dokonce váží různé pověsti
a báje. Mezi nimi je nejvíce lip, dále např. stoletá třešeň v Horním Lánově, vrba v Černém Dole, jilm
v Harrachově, dub v Jablonci nad Jizerou, jasan ztepilý ve Volském Dole u Špindlerova Mlýna, nebo
jedle bělokorá na špindlerovském náměstí.
Bližší informace: www.krnap.cz
Les Království - Těšnovská
Jedna z nejstarších přehrad v ČR, zvaná Bílá Třemešná nebo Těšnovská, byla vybudována v letech 1910 – 1919. Důvodem byla ochrana proti přívalům vod z Krkonoš, resp. „stoletá“ povodeň z července r. 1897. Přehrada leží několik kilometrů od Dvora Králové nad Labem, proti prouddu řeky Labe. Její stavba začala r. 1910 zárovveň s Labskou přehradou na horním toku Labe
u Špindlerova Mlýna. Náklady činily 4,7 milioonu rakouských korun. Po dokončení vznikla
nnejvětší vodní nádrž v tehdejší Českoslovensské republice.
ŤŤěšnovská přehrada byla v roce 1964 vyhlášenna technickou památkou. Od 1. července 2010
se bude honosit statutem Národní kulturní pam
mátka ČR.
TTechnické parametry
TTechnické oddělení pro úpravu řek v Praze, veddené stavebním radou Ing. Josefem Plickou,
začalo připravovat podklady pro sta
stavební projekt roku 1903. Stavbu, zpožděnou
světovou válkou, provedly dvě společnosti. Stavební část firma J. V. Velflík Praha,
strojní zařízení dodala firma Fanta a Jiren Praha.
Hráz je gravitační oblouková, zděná z královédvorského pískovce. Šířka hráze
v základu je 37 metrů a v koruně 7,2 m. Délka hráze v koruně je 218 metrů. Maximální výška hráze je 41,1 m, hloubka u hráze je asi 28 metrů. Nádrž je
při zásobním objemu dlouhá 5,1 km
a maximální zatopená plocha činí 85
hektarů (v běžném provozu 58,6 ha).
Součástí přehrady od roku 1923 je i
vodní elektrárna o výkonu 2×600 kW.
Po koruně hráze vede silnice místního
významu. Po architektonické stránce
patří dílo k nejkrásnějším vodohospoádka působí přehradní hráz,
hráz věže i dům
dářským stavbám v republice. Jako pohádka
hrázného. Celý dojem umocňuje vodní plocha a okolní rozsáhlé lesní porosty.
Krajina podbarvená folklórem
a tradicemi
E
Esenci
někdejšího života, zvyků a tradic
můžeme vychutnat prostřednictvím vym
stoupení folklórních souborů. Patří k nim
st
nnapříklad i v zahraničí proslulý Folklornní taneční a hudební soubor Špindleráčček, nebo muziky Krkonošská dechovka či
Horalka, aj. K horám neodmyslitelně patH
ří i známé krkonošské pohádky a pověsti
a také pán hor Krakonoš.
Mnohdy na sebe bere různé podoby. Tu
je nepatrným skřítkem, děsivým obrem,
potkáme ho v mysliveckém i jako otrhaného poutníka. Vypadá jako dřevorubec,
po chvíli je to vznešený šlechtic, divoký
lesní obr s hrůzostrašným kyjem, dobrácký vousatý děda, fešný hraběcí myslivec či tajemný pocestný. Tu potěší dobrým skutkem, ale za chvíli zaskočí jeho
zlomyslnost.Vládne nadpřirozenou silou,
mocí i možnostmi, kterými lidským živáčkům dokáže škodolibě „zatopit“, ale
mnohokrát i pomoci. Krakonoš škádlí poccestné, chrání chudé a poctivé proti chamtitivcům a nenasytům. Pokud má chmurnou
nnáladu nebo se zlobí na lidi, posílá špatné
ppočasí. A hlavně se stará o všechny strom
my, kytky i tu živou havěť, aby se jim v jeho
ppanství dobře dařilo a chrání je před lidsskou hamižností. Krakonoš umí dobře spravvovat své hospodářství, jen kdyby mu to
oobčas lidé nekazili...
Okénka pro potěchu
VÁŠ ČASOPIS O HORÁCH
příroda, osobnosti, reportáže ze současnosti, výpravy do minulosti • Krkonošský národní park, CHKO Jizerské
hory; CHKO Český ráj, Podkrkonoší, Karkonosze • populárně naučné články, zajímavosti, tipy na výlety,
čtenářské soutěže • fotografie předních autorů • měsíčně 52 stran za 38 Kč • výhodné roční předplatné
(396 Kč) objednávejte v redakci Krkonoše, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí • telefon 499 456 333,
e-mail [email protected] • internet http:\\krkonose.krnap.cz • 42. ročník • čte nás i Krakonoš!
www.krkonose.eu
Horské chaloupky mívaly malá okénka. Byl
k tomu dvojí důvod. Úspory topiva i skla.
Aby hospodyně mohla větrat, okénka měla
jednu ze čtyř tabulek otevírací nebo zašupovací, říkávali jí špehýrka. Sloužila i pro
rozmluvy se sousedkou. Okna bývala jednoduchá, teprve později byla na zimu zdvojována. V létě celý rám ukládali na půdu.
Tabulové sklo se začalo používat od poloviny 19. století, předtím ho často nahrazovala měchuřina.
ě h ři JJakmile
k il se v hhorách
áh
objevily ruční tkalcovské stavy, tkadlec
ppotřeboval hlavně boční a zadní světlo.
TTak do chalupy přebylo tkalcovské okno.
Okna chalup tvořila i určovala vnější tvar
O
ddomu. Radostí a chloubou každé hospoddyně byla čistá a pěkná okna se záclonkkami a květinami. Leckde si na tom dávají
zzáležet i dnes. Při svých procházkách...nezzapomeňte ...všímejte si okének...
Strana 16
Lázeňství má zelenou
Lázně jsou jedním z nejvýznamnějších subjektů českého cestovního ruchu. V ČR jsou více než tři desítky lázní. Početnou skupinu vedou Karlovy Vary, (hlavním léčebným zdrojem je termální minerální
voda), Mariánské Lázně (uhličitá minerální voda), Františkovy Lázně (uhličitá minerální voda, bahenní zábaly, plyn). Dále Lázně Darkov (jodido-bromidová solanka), Luhačovice (uhličitá a sirná minerální
voda), Jáchymov (termální radioaktivní voda), Teplice v Čechách (termální radioaktivní voda), Jeseník (klimatické lázně), Poděbrady (uhličitá minerální voda), Třeboň (rašelina, bahenní zábaly). Účastníci
léčebných pobytů jimi často nahrazují klasickou dovolenou, stále více jich přijíždí „jen proto“, aby si zvýšili kondici.
Podle odborníků došlo k posunu v myšlení lidí, kteří nyní jezdí do lázní z preventivních důvodů, což je obecný trend ve vyspělé Evropě. S tím souvisí růst podílu tzv. samoplátců (klientů, kteří si pobyt
a léčebné procedury hradí sami, bez poukazu zdravotních pojišťoven). Lidé si místo cesty k moři zaplatí pobyt v lázních a investují do svého zdraví. Řada lázní, v důsledku vyšší konkurence, ustupuje
od úzké specializace a nabízí pobyty se širším spektrem služeb, včetně relaxačních a kondičních programů.
1926 pobyt prvního prezidenta republiky
T. G. Masaryka. V období 2. sv. války lázně přestaly sloužit svému účelu. Sídlil zde
německý vojenský štáb. Po válce se lázně
vrátily svému léčebnému poslání. K dobré
pověsti přispívá velmi hustá slatina, svým
složením ojedinělá v ČR. Lázně Velichovky, a. s. je držitelem mezinárodně uznávaného certifikátu jakosti a kvality poskytovaných služeb a ochrany životního prostředí dle norem ISO.
www.velichovky.cz.
České i polské Krkonoše
a Podkrkonoší mají tradici
Připravili jsme vám malou ochutnávku
Anenské slatinné lázně,
obklopené přírodním parkem zvaným Bažantnice, nalezneme v poklidném městečku Lázně Bělohrad. Byly založeny r. 1885
hlídkou okolí. Po léčebných, ale i relaxačních procedurách je tu možnost vycházek
v lázeňské Bažantnici nebo Byšičce. Další
výlet se nabízí do Miletína do muzea Českého amatérského divadla. Zde
také zakoupíte oblíbené tradiční
zákusky tzv. miletínské modlitbičky.
Jste-li milovníky zvířat jistě neodmítnete pozvánku do královédvorské zoo. Při zpáteční cestě nezapomeňte přibrzdit na pohádkové přehradě Les Království u Bílé Třemešné (dočtete se o ní na jiném místě turistických novin). Krásný výhled skýtá vrchol Zvičiny, nejvyššího bodu Podzvičinska.
V Janských Lázních vyvěrají asi tři desítky pramenů s radioaktivní, minerální
a termální vodou. Janskolázeňská terma se nachází na úpatí Černé hory
(1 299 m n. m.) v Krkonoších.
V současné době jsou minerální
vody pro koupele jímány ze dvou
zdrojů: Janova a Černého pramene a přivádějí termu hydrouhličitanovápenatosodného typu z hloubŠestatřicetistupňová lázeň s vysokým
ky 700 až 1.400 metrů. Jde o kvaobsahem vitamínu B omlazuje pokožlitní vodu s teplotou v místě vývěru
ku, zlepšuje srdeční činnost a celko27,50 st. C.
vě uvolní tělo. Vany se plní prameniPodle trutnovského kronikáře Sitou horskou vodou čerpanou ze studmona Hüttla, první teplý pramen
ny s přídavkem deseti litrů harrachovv r. 1006 objevil Jan z Chockova,
zbrojnoš rytíře Albrechta z Trauského piva. Vše je okořeněné drcetenbergu. Ke koupelím se 27 stupným chmelem a tajemnou ingredienňů C teplá voda začala používat ve
cí. Při relaxační koupeli je podávána
14. století. Tehdejší majitel panství
sklenice nefiltrovaného a nepasteriZilvar ze Silbersteinu nechal nad
zovaného piva obsahujícího živé kulpramenem postavit dřevěnou boutury kvasnic příznivě působících v cedu, jako primitivní lázeňské zařízelém trávicím traktu.
ní pro rodinu. O lázních se zmiňuje
papež Pius II., který když v r. 1451
jako papežský legát cestoval po Čeuznány za léčivé a bylo jim povoleno užívat chách, se v teplém prameni pod Černou
označení sirné slatinné lázně. Svou úrovní horou vykoupal. Další lázeňské budovy přia kvalitou služeb konkurují světovým sla- stavěl v r. 1677 kníže Jan Adolf Schwartinným lázním, což potvrzuje získaný me- zenberg a položil tak základy krkonošskézinárodně uznávaný certifikát. Lidé se zde ho lázeňství. Dal sepsat vědecké pojednání
léčí převážně s onemocněním pohybového o léčivých účincích teplého pramene.
ústrojí. Klienty nyní láká pobyt v nově vy- Významným počinem lázeňských odborníbudovaném lázeňském resortu „Strom ži- ků na začátku minulého století byla analývota“.
za termy provedená Dr. Oskarem BaudysBližší informace: www.belohrad.cz
chem z Rockefellerova ústavu z New Yorku
a Yalské univerzity. Rozbory prokázaly, že
Pobyt
v Lázních Bělo- minerální voda má ppodobné složení jjako
hrad si mů- zdroje ve Warm Sprigs ve státě Georgia
žete zpes- v USA, vhodné k léčení následků po obrtřit pro- ně, zejména po obrně dětské. Jejich metody začali od roku 1935 uplatňovat i lékaři
v Janských Lázních, kteří získali
celosvětový
pruskou hraběnkou Annou z Asseburgu. Ta
provedla první úspěšné pokusy s léčivostí
místní rašeliny. Od roku 1888 byly úředně
TIP!
Pivní lázně
v Harrachově
ohlas v úspěšnosti léčby. Janské Lázně jsou
specializovány na léčbu nemocí pohybového i dýchacího ústrojí, stavů po popáleninách, nemocí nervových a onkologických
onemocnění dětí i dospělých. Vedle řady
procedur nechybí bazén s termální vodou
i pro imobilní klienty. Povzbudivé léčebné
výsledky jsou podpořeny jak dlouholetou
místní tradicí a zkušenostmi zdejších odborníků, tak i umístěním Janských Lázní
v neopakovatelném prostředí Krkonoš.
Známým objektem Janských Lázní je tzv.
„prameník“ s minerální vodou pro kolemjdoucí. Je napájen ze Starostova a Panského pramene z pramenišť přírodních léčivých zdrojů v Rudolfově údolí.
Na začátku 20. století lázně koupila obec,
v r. 1920 vznikla akciová společnost, která
zařízení převzala.
www.janskelazne.com
Lázně Velichovky
Historie lázní sahá až do roku 1890, kdy
MUDr. Kutík objevil ve svém sanatoriu
v Hořičkách blahodárné a léčivé účinky
zdejší křídové slatinné zeminy. Samotná
výstavba lázní byla zahájena v roce 1897
a 1. lázeňská sezona proběhla roku 1898.
Historickou událostí pro lázně byl v roce
Také Špindlerův Mlýn prožil lázeňskou éru
Podle dochovaných historických zápisků
je rok 1865 považován za počátek tradice cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně.
V té době přichází první letní hosté a obec
začala používat název „lázně“. Špindlerovská „Nová doba“, jak je pojmenována
v muzejních dokumentech, přinesla v letech 1895 - 1925, nevídaný rozkvět. Řada
starších domů byla přestavěna pro účely
podnikání v cestovním ruchu. Vznikly hotely např. Špindlerův Mlýn, hotel Wiesenhaus (Luční dům), hostinec rodiny Erlebachů, Villa Krakonoš nebo Marienwarte, restaurace Sněžka a další. Vyhřívaná voda
v koupališti a vzducholéčebné i balneologické procerocedury uspokojo-valy tehdejší
návštěvníky.
Hlavní lázeňská sezona
probíhala od
1. července do
30. srpna. Léč-ba nespočíva-la v užívání vody
dy
z minerálních vřídel, hosté byli léčeéče-
ni horským vzduchem, klidem, procházkami. Pobyt ve Špindlerově Mlýně prospíval
zotavení po těžkých onemocněních – tyfu,
zápalu plic, pohrudnice, chronickém revmatismu kloubů, svalů, sepsi, stejně jako
k léčení nervových chorob, rachitidy a onemocnění „dýchadel“. Ve výčtu nechybí ani
léčba všeobecné slabosti, poruch trávení,
zejména takových, které měly původ nervový, ale také otylosti a organických srdečních vad. „Klimatické (vzdušné) lázně“
jsou však už jen součástí dávné špindlerovské historie.
Minerální pramen v Rudníku
Zajímavou součástí obce Rudník je lokalita
zvaná Lázně Fořt. Skutečnými lázněmi s výstavními budovami, parkem, lesoparkem,
s léčivým minerálním pramenem, opředeným pověstí o zázračném uzdravení nevidomé dívky, s vyhledávanými léčebnými
kůrami, byly až do roku 1922. Vybudováním Prvního českého chemického závodu
na výrobu umělého hedvábí v roce 1921
v jejich těsném sousedství ztratily na přitažlivosti a zanikly.
Minerální pramen tu však dál vytéká z
útrob země a je k dispozici všem kolemjdoucím.
www.rudnik.cz
Dolní Slezsko je krásný region
Převažuje zde území Dolnoslezské nížiny, uprostřed leží Wroclav, poblíž se tyčí bájná slovanská hora Sleza, rozprostírají se slovutné Milické rybníky a na hranici
s Německem rozsáhlé plochy Dolnoslezských borů. Středem regionu z jihovýchodu na severozápad protéká po Visle druhá největší polská řeka Odra, nazývaná osou Dolního Slezska. Má četné přítoky, mezi nimi pohraniční řeku Lužickou Nisu, se kterou po soutoku dál teče do Baltského moře. Jižní části regionu
dominují malebná horská pásma Sudet s nejvyššími Krkonoši a vrcholem Sněžky
(1602 m n.m.).
Dolnoslezské lázně jsou ideálním místem pro lidi unavené každodenním shonem, prací a stresem, kteří touží zregenerovat svoji vitální sílu, posílit tělo i duši. Barvitá krajina krásná především
na podzim, mírné podnebí, které otužuje, léčivá a chuťová různorodost minerálních vod, kterými zdejší země oplývá, to vše do dolnoslezských lázní láká lázeňské hosty z celého Polska, Evropy a dokonce z celého světa. Léčebná hodnota pramenů na těchto územích je známá od věků.
Lidé se naučili žít v symbióze s přírodou a chovají se k přírodnímu bohatství s úctou a péčí. Dolnoslezské lázně jsou turistickými i kulturními centry. Jejich nabídka splňuje očekávání dokonce
i nejnáročnějších hostů.
Dolní Slezsko je skutečným zdravotním a rehabilitačním centrem. Na lázeňské hosty čeká čtrnáct lázní. Je to třetina
celkového počtu lázní v Polsku. Většina z nich se nachází v nejkrásnějším pásmu Sudetského předhůří. Také na úpatí
Krkonoš byl v Kowarech založen komplex sanatorií léčících plicní onemocnění a v bývalých uranových dolech je v provozu radonové inhalatorium. Dolnoslezské lázně jsou oblíbenou turistickou destinací, v krásné krajině, která láká návštěvníky klimatem a také historickými památkami a udržovanými turistickými trasami. Jmenujme například:
Czerniawa Zdrój
Leží v hlubokém údolí Černého potoka
(Czarny Potok) na úpatí hory Czerniawska
Kopa. Vznik je datován do v 17. století,
kdy v oblasti starší sklářské hutě vznikla osada českých náboženských exulantů. Počátky lázní spadají do první pol. 17.
stol., kdy tu byla postavena první lázeňská budova. Roku 1973 připojením Czerwww.krkonose.eu
niawy ke Swieradowu vznikl jeden lázeňský komplex. Czerniawa nabízí především
možnost k odpočinku v bezprostřední blízkosti k přírodě, kde je vzduch prosycen ozónem a éterickými oleji z jehličnatých lesů. Je
vhodným místem pro výlety na vrcholy Stóg
Izerski, Zajecznik a Sepia Góra.
www.uzdrowisko-swieradow.ng.pl
Swieradów Zdrój
Položené na řece Kwise mezi dvěma hřebeny Jizerských hor. Vyznačují se tichem,
klidem a horským klimatem. První sanatorium tu bylo vybudování v pol. 18. století. Dnešní největší lázeňský dům s největší
krytou promenádou v Dolním Slezsku pochází z roku 1895. K léčbě se tu využívají místní prameny minerálních vod s obsa-
Žacléřská naučná trasa
„Po stopách J. A. Komenského“ má celkem 17 zastávek popisujících
na panelech pomocí dobových obrázků, fotografií a textů ve čtyřech
jazykových mutacích historii podhorského městečka. Trasa je
dlouhá 16 km a začíná na Rýchorském náměstí. Zde si v turistickém
informačním centru vyzvednete průvodce s mapkou. Kromě
památných míst v samotném Žacléři vás zavede do žacléřských
osad: Rýchor, Prkenného Dolu, Vernířovic, Bobru a Černé Vody, tam
na Růžovém paloučku se symbolicky s J. A. Komenským rozloučíte.
Světoznámý „Učitel národů“ byl nucen opustit Čechy v r. 1628, po výnosu (dekretu) proti nekatolíkům vydaném
v r. 1627. „Vyčištění“ země od protestantů po prohrané bitvě na Bílé hoře svěřila katolická církev řádu jezuitů. Komenský se do poslední chvíle skrýval v Bílé
Třemešné u přítele Jiřího Sádovského ze
Sloupna. Podkrkonoší bylo v té době téměř výlučně protestantského vyznání,
a poskytovalo nekatolíkům po dlouhou
dobu azyl. Komenský pracoval vskrytu
na známé Didaktice, navštěvoval zámek
ve Vlčicích, kde byla vyhlášená knihovna
a také zámek v Horní Branné. Tušil, že místo jeho pobytu může být vyzrazeno, a tak si
se svými přáteli připravoval cestu přes hranice do Lešna. Ta vedla po staré obchodní
stezce Královeckým průsmykem.
Žacléřsko bylo tehdy již zabydlenou oblastí. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím, řemesly a kutáním černého uhlí.
Od r. 1636 do r. 1773 vládli na Žacléřském panství jezuité. V rámci rekatolizace
budovali školy, přestavovali kostely, stavěli pomníky. Mariánský sloup na Rýchorském náměstí v Žacléři, dílo mistra Jiřího
F. Pacáka, představuje kromě sochy Marie
a dalších tří světců zakladatele jezuitského řádu Sv. Ignáce.
Městské muzeum Žacléř, které v r. 2009
oslavilo 10 let od svého otevření, na letní sezonu 2010 připravilo výstavu „Zaváté stopy – život v Krkonoších na rytinách
Erich Fuchse“. Nenechte si ji ujít.
Projekt „Po stopách J. A. Komenského“
byl spolufinancován s prostředků ERDF
prostřednictvím Euroregionu Glacensis.
Daniel Mach
Stále častěji se v Krkonoších můžete setkat s aktivitami,
které pro místní obyvatele připravila občanská sdružení
se zkratkou MAS. MAS znamená, že „neziskovky“
využívají evropské peníze z programu LEADER na
podporu rozvoje regionu. Na území Krkonoš působí tato
občanská sdružení dvě.
MAS Přiďte pobejt! je více než pozvání
V západní části pohoří, na Jilemnicku, je
to MAS „Přiďte pobejt!“, která má za sebou druhý rok aktivní činnosti. Připomeňme si, že v roce 2008 získala dotace na
rozvoj Jilemnicka ve výši cca 80 milionů
korun po dobu 6 let.
svědčí o tom, že Jilemnicko evropské peníze skutečně potřebuje.
Kam putují evropské
peníze?
MAS není jen agentura na přerozdělování financí. Lidé scházející se v MAS
„Přiďte pobejt!“ připravují pro veřejnost akce, které udržují staré krkonošské tradice, podporují spolkový život,
nebo poskytují lidem potřebné informace a znalosti. Mezi tradiční, veřejností
oblíbené patří oslavy Dne Země, které
Finance se dostávají k žadatelům cestou
veřejných výzev k předkládání projektů,
a to v konkrétních tematických okruzích.
Veřejné výzvy vyhlásila MAS dosud čtyři (poslední na jaře 2010)
a žadatelé měli možnost
podávat své projekty na
téma Zemědělství, Drobní podnikatelé, Náš tradiční venkov, Spolkový život
a Šetrný cestovní ruch. Zájem více než 40 kandidátů v roce 2009, ze kterých
bylo vybráno k finanční podpoře 31 projektů,
Polska
hem oxidu uhličitého a radonu a také rašelina těžená z okolí Swieradowa. V lázních
se léčí onemocnění pohybového ústrojí,
revmatismus, neurózy, ženské nemoci, poruchy krevního oběhu, cukrovka a nemoci z povolání. Prohlídku zaslouží Lázeňský
dům se 45 metrů vysokou věží s hodinami. Lázně jsou výchozím místem pro pěší,
cyklistické a lyžařské výlety do okolí. Koná
se tu každoročně řada hudebních festivalů a akcí, velmi známé jsou Dny kvetoucích
rododendronů.
www.swieradowzdroj.pl
Cieplice Zdrój
Jedny z nejstarších v Polsku. Od roku 1975
jsou připojeny k městu Jelenia Góra. Leží
v jižní části jelenohorské kotliny na řekách
Wrzosówka a Kamienna. Vznik se datuje
do roku 1281, kdy se toto území stalo majetkem řádu johanitů. Vybudovali tu první
lázeňskou budovu. Cieplické minerální prameny, jejichž teplota dosahuje 90 stupňů
C se využívají k léčbě pohybového ústrojí,
revmatismu, poúrazových stavů, onemocnění nervové soustavy, močových cest, ledvin a očí. V Norském parku je umístěn stylový norský pavilon Přírodovědeckého muzea se zajímavou expozicí ptáků a motýlů.
www.cieplice.pl
Szczawno Zdrój
Jedno z nejkrásnějších lázeňských měst
v Dolním Slezsku na okraji Valbřišské Vysočiny (Pogórze Walbrzyskie) a Valbřišských
Za radovánkami
i vzděláváním
MAS připravuje pro děti ze škol z Jilemnicka, Den neziskovek – celodenní společné putování po spolcích, sdruženích
i soukromých muzeích, nebo Krasojízdy
na rohačkách, sáňkování na starých saních v dobovém oblečení Zvědavou uličkou v Jilemnici.
MAS se snaží podpořit místní horské zemědělce: usiluje o obnovu produkce potravin z místních tradičních surovin, jako
je mléko (automat na mléko), mléčné
výrobky nebo vysocké zelí. K tomuto tématu už proběhlo několik exkurzí, seminářů i konzultací. Nápadů je hodně a čilých a činných lidiček v území - jak se
ukazuje - také dost. A to je dobře.
Úspěšnost MAS stojí na nápadech
a spolupráci lidí, kteří se zde scházejí.
Zdeňka Flousková
MAS Krkonoše rozděluje miliony
Rozhledna U Borovice v Roprachticích
Navštivte krásnou kamennou, v klasickém a úhledném stylu stavěnou,
soukromou rozhlednu pana Františka Hubaře z Roprachtic. Postavil ji na
kraji obce na kótě 669 m n. m. Místo,
které si k výhledům oblíbil již jeho dědeček, bylo pojmenováno U borovice.
Potěší vás daleký výhled: na severu k
- údolí Jizery, hřebenu Jizerských hor
a Krkonoš; na východě - jižní část Krkonoš s Černou horou, Zvičina, Orlické hory, jihu - Tábor, Polabí, západě
- údolí Jizery, Kozákov, Ještěd, Mile-
Strana 17
Místní akční skupina (MAS) Krkonoše vyhlašuje každoročně výzvu k předkládání
projektů. V rámci této výzvy budou podpořeni zemědělci, podnikatelé začínající
v cestovním ruchu, mikropodniky, obce, svazky obcí, neziskovky, zájmová sdružení právnických osob, či církve. V rámci výzvy bude možné žádat na následující opatření: Podpora cestovního ruchu, Obnova a rozvoj vesnic /Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, Občanské vybavení a služby /Vzdělávání a informace, Modernizace zemědělských
podniků, Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření/Neproduktivní investice v lesích. Výše dotace činí 50 - 100 % dle typu žadatele, podporovány jsou menší projekty v rozsahu max. 2 mil. Kč a podmínkou je realizace na území MAS Krkonoše.
šovka. Otevřeno je od června do září, denně
9-18 hodin, v říjnu - květnu 9-16 hodin. Jindy po domluvě na tel. 606 159 615.
Více informací: www.rozhlednykrkonose.cz
Popis cesty: až k rozhledně dojedete
autem. Stojí u silnice č. II/289 ze Semil do Vysokého nad Jizerou kilometr
před Roprachticemi. Nejbližší vlaková
zastávka je v Poniklé.
Více informací na www.mas-krkonose.cz, info@mas-krkonose,
tel.: 608 050 063, či v posledním vydání zpravodaje Doma v Krkonoších,
který je k dostání v krkonošských Infocentrech.
www.karkonosze.eu Kupujte „pravé“ krkonošské výrobky
hor (Góry Walbrzyskie). Szczawno Zdrój
jsou velmi staré lázně. Léčivé vlastnosti minerálních vod byly potvrzeny v roce 1598.
Poloha, mírné mikroklima a léčivé prameny Mieszko, Dabrówka a Marta léčí se tu
choroby pohybového ústrojí, horních a dolních cest, trávícího ústrojí, močových cest,
krční onemocnění a lehké formy cukrovky. Procházky umožňují dva parky Lázeňský
a Švédský s kolekcí azalek a rododendronů, které kvetou na přelomu května a červ-
na. Zajímavá je dřevěná hala k pití minerální vody z roku 1894, Lázeňské divadlo, či
společenský dům z roku 1845. Své místo tu
má i hřebčinec. Každý rok v červnu ve Szczawně Zdróji probíhá Mezinárodní hudební festival Henryka Wieniawského.
www.uzdrowisko.szczawno-jedlina.pl
Jedlina Zdrój
Malebné město položené v údolí uprostřed
Valbřišských hor. Ticho a blízkost přírody lákají turisty i lázeňské pacienty. Datum vzniku se uvádí 1723, kdy tu byl upraven a hos-
tům zpřístupněn první Šarlotin pramen.
Lázně Jedlina Zdrój jsou pobočkou Szczawně Zdroji. V sanatoriích se léčí zejména onemocnění dýchacích cest, pohybového ústrojí, zažívacího traktu
a močových cest, poruchy látkové výměny, cukrovka a neurózy. Chloubou Jedliny je Lázeňsko turisticko-rekreační stezka. Prohlídku si zaslouží historické budovy z 19. století na náměstí a kulatý
pavilon s Šarlotiným pramenem.
www.jedlina.pl
Kudowa Zrój
Leží v západní části Kladské oblasti na
úpatí Stolových hor. První historické
zmínky pocházejí z roku 1354. Jako lázně jsou známé déle než 250 let. Zdejší minerální prameny a mírné klima
umožňují léčit zejména srdeční choroby, chudokrevnost, onemocnění zažívacího traktu, hyperfunkci štítné žlázy,
jakož i nemoci dýchacích cest a obezitu. Většina léčivých pramenů vyvěrá na
úpatí kopce Parkowa Góra. Hned vedle
je krytá promenáda a koncertní sál. Obklopuje krásný lázeňský park. Z vrcholu
kopce nad parkem stojí Altán lásky odkud je krásný panoramatický výhled na
lázeňskou část města. Na svazích Parkowe Góry byl vybudován lanový park.
Své sídlo tu má muzeum hraček, Muzeum žáby, skanzen lidové kultury, Stezka
mizejících řemesel a Vodní svět.
www.kudowa.pl
www.krkonose.eu
PPokud si chcete odvézt z Krkonoš autentický suvenýr,
či koupit dárek
s duší Krkonoš někomu blízkému, doporučujeme výrobky
označené logem „KRKONOŠE originální produkt®“. Tato značka garantuje nejen to, že zakoupený výrobek je vyroben místním výrobcem, ale
zároveň garantuje jeho výjimečnou kvalitu, šetrnost vůči životnímu prostřední
a jedinečnost – výrobek je vyroben tradiční technologií, ručně nebo z místních
surovin. Tyto výrobky lze zakoupit mimo
jiné v krkonošských Infocentrech.
Informace o certifikovaných výrobcích
a prodejních místech získáte i na
Eva Říhová
Strana 18
Krkonoše se otevírají všem
Motto: Pomoc druhým může mít mnoho forem – od prostého podání ruky, finančních darů, až po promyšlené projekty a strategie, které mají vytvořit
podmínky například pro rozvoj cestovního ruchu bez bariér. Představuje možnost turistiky a cestování nejen pro zdravotně znevýhodněné lidi, ale i pro
mladé rodiny s malými dětmi a seniory.
Bezbariérový cestovní ruch
Po vzoru jiných aktivit v České republice
i v Krkonoších probíhá zmapování vhodných ubytovacích i stravovacích zařízení
i „lákadel”, která může region nabídnout
lidem se zvláštními potřebami. O testování vytipovaných tras a objektů – bud
i turistických zajímavostí, se starají Správa Krkonošského národního parku s občanským sdružením NO LIMITS. Společně
stojí za projektem bezbariérového cestování v Krkonoších. Jejich aktivity, na nichž
spolupracují se Svazkem Krkonoše a místními infocentry, jsou zaměřeny na zmapování současného stavu přístupnosti komunikací a ubytovacích zařízení a vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj cestovního ruchu pro hendikepované.
Bližší informace přináší webové stránky
Krkonoš – svazku měst a obcí
www.krkonose.eu
Zkusili jste někdy sednout na invalidní
vozík a pohybovat se v něm vlastní silou? Pokud ne, zkušenost doporučujeme. Pokud ano, jistě vás překvapilo, jak
je to fyzicky náročné. Přesouváte se po
malých kouscích, zatáčíte ani nechcete, krátká ujetá vzdálenost po rovince je nečekaně namáhavá. Mnozí zdraví lidé ovládají cyklistická kola a ty občas dávají pěkně zabrat, natož invalidní vozík…
Proto chceme, aby Krkonoše byly hory
přístupné všem. Aby jejich krásu v co
největší míře mohli plnými doušky užívat hendikepovaní spoluobčané. Právě
proto vznikl projekt na podporu odstraňování hmotných i nehmotných bariér
nazvaný Krkonoše bez bariér.
Správa KRNAP za vydatné pomoci sdru-
žení Vozíčkáři Trutnov se intenzivně věnuje mapování prostupnosti cest, které
by měly sloužit nejenom lidem s pohybovým omezením, rodičům s dětskými
kočárky nebo malými dětmi, ale i těm
na vozíčku, kteří chtějí na vycházku do
pěkné přírody. Terén, po kterém se pohybují, musí být mírný, pěkně upravený a dobře schůdný, vybavený speciálně uzpůsobenými sedačkami, lavičkami, mapami, ale i dalším mobiliářem, …
Vozíčkáři, pokud se pohybují v komunitě stejně hendikepovaných, většinou
necestují osamoceně. Bývá jich více,
proto je třeba se zvýšenou poptávkou
po poskytovaných službách počítat. Připravovaný projekt Krkonoše pro všechny se z části dotýká i polské strany Krkonoš za podpory Euroregionu Glacensis a Euroregionu Nisa.
V České republice žije asi 33 000
hendikepovaných obyvatel. Dalších
258 000 osob má poruchy pohybového aparátu. Máme přes čtyři sta tisíc seniorů a téměř čtyři sta tisíc dětí
ve věku do čtyř let. Celkem zhruba
víc než jeden milion osob (asi desetina obyvatel v ČR), kteří mají na pohyb v přírodě podobné nároky. A to je
přístupná cesta s kvalitním povrchem.
Ne všichni lidé v této uvedené skupině do lesa chodí, přesto jich je hodně,
kteří by do přírody rádi.
Na vozíčku Dolním Slezskem
V Dolním Slezsku v Polsku žije více než 460 tisíc hendikepovaných obyvatel. Proto i zde působí nevládní organizace, jejichž činnost souvisí s invalidními občany. Na území vojvodství
jsou zastoupeni ve wroclavském a krkonošském oblastním sněmu invalidů. Hendikepovaní jsou zaměstnáváni v podnicích, studenti mají k dispozici integrované a speciální školy
a využívají desítky rehabilitačních středisek. Tím jsou jim vytvořeny příznivé podmínky pro
aktivity a zároveň podporováno jejich snažení.
Od jisté doby mají větší zájem o turistiku, sport a rekreaci, čili o aktivní pohybovou rehabilitaci. Na jejich popud, a dle jejich požadavků, se zrodil tištěný průvodce. Tím, že je v něm
představeno více než 100 výletních a turistických tras - každá o délce cca 5 až 10 km, označených ve všech 30 okresech dolnoslezského vojvodství, má průvodce invalidy podnítit
a povzbudit, aby opustili čtyři stěny svého domova a vyrazili do krajiny. Kdo jednou okusí
vhodně rozloženou fyzickou námahu v přírodě, ten pak bude již vždy vyhledávat nová dobrodružství. Ikonka a hvězdičky u jednotlivých tras, velké množství uvedených mapek a fotografií napomáhají orientovat se v přístupnosti nabízených stezek pro osoby na invalidním
vozíčku, jakož i pro osoby s mírným nebo lehkým stupněm invalidity.
Před několika lety na základě diplomové práce studentky pražské Univerzity Karlovy týkající se přístupnosti mimo jiné vyplynulo, že vozíčkáři málo jezdí do přírody a chráněných území nikoli proto, že by tam nebyly vhodné cesty, ale proto, že
nevědí, které vhodné jsou. Normálně chodící člověk to má jednoduché. Chce-li
jet do Krkonoš, koupí turistickou mapu a pročte si ji. Zdravému příliš nezáleží jaké
povrchy mají turistické cesty, jestli jsou na ní schody nebo asfalt. Vozíčkář se podívá do stejné mapy ale nevyčte z ní, jaký má povrch. Neví nic o jejích maximálních
sklonech, odvodňovacích stružkách, kam, kde a jak „odejít“ na toaletu. Z uvedeného tedy překvapivě vyplývá, že nejjednodušší, co pro vozíčkáře udělat, nejsou
drahé a pracné úpravy cest „do hladka“, aby byly snadno průjezdné, ale podrobný popis, kudy invalidní vozík projede. Jasně popsat, kde je cesta asfaltová, kamenitá, kde číhají jaké „nástrahy“. Proto, aby byla teorie ověřena, se vloni vydali pracovníci Správy KRNAP s mnoha vozíčkáři do terénu a bavili se o jejich problémech v přírodě.
Bližší informace:
www.dolnyslaskbezbarier.pl,
www.wson.wroc.pl, www.kson.pl
Inzerujte
v Krkonošské
sezoně
místo, kam se budete
rádi vracet
+ Provozujete restauraci a vyvařujete gastronomické lahůdky?
Pochlubte se!
+ Otevíráte denně prodejnu s atraktivním sortimentem?
Sdělte to zákazníkům!
+ Nabízíte zajímavé služby?
Pozvěte své klienty k sobě!
Využijte plochu Krkonošské sezony ke zveřejnění vašich služeb !
www.krkonose.eu
NEWTON Media, a.s. je největší nadnárodní středoevropskou společností monitorující mediální trh, dodává v elektronické podobě plný obsah zpráv z tisku (novin, časopisů), zpravodajských pořadů televizních a rozhlasových stanic, agenturního zpravodajství
a internetu. Obsah periodik získává z jednotlivých médií přímo od redakcí a vydavatelů na
smluvním základě a zpracovává jej na jednotnou platformu – archiv. Společnost poskytuje
klasický monitoring (elektronická výstřižková
služba), mediální analýzy, oborové výběry, manažerské produkty, zprávy včasného varování
a další služby.
Produkty a služby jsou vždy maximálně přizpůsobeny požadavkům jednotlivých klientů. Společnost působí v České republice, na Slovensku a v Polsku, podporuje řadu neziskových organizací a zakládá si na firemním dárcovství.
Strana 19
Hendikepovaní pomáhají mapovat turistické trasy
Správa KRNAP připravila projekt Krkonoše bez bariér. Jeho cílem je zmapovat a případně i zpřístupnit některé turistické
cesty v Krkonoších pro hendikepované návštěvníky.
„V Harrachově jsme udělali další krok, abychom zpřístupnili hory návštěvníkům, kteří
mají určité problémy s pohybem po horách.
Do této cílové skupiny počítáme osoby na
invalidních vozíčcích, osoby s poruchami
pohybového aparátu, seniory, ale také rodi-
„Zmapovat a popsat vhodné cesty nelze od stolu. Zdravý člověk bez zkušeností s vozíčkáři má celkem jasno. Překážky na cestě jsou pro něj zanedbatelné a cesty na Krkonoších snadné a krátké. Vozíčkář to vidí jinak. Aby bylo možné krkonošské cesty pro
vozíčkáře najít a popsat, museli je projet oni sami. Zdravý člověk má jiné oči, než ten,
co mu to lépe jezdí než běhá.
Mapování v terénu proběhlo s vozíčkáři z Trutnova, souběžně s výjezdem na Pramen
Labe, který pořádal klub vozíčkářů z Nové Paky. Projíždělo se šest kilometrů asfaltových a šotolinových cest od Vrbatovy boudy na Pramen Labe a Labskou boudu. Bylo to
na půl dne a ti neznalí poznali omezené možnosti vozíčkářů u hluboké svodnice nebo
na cestě, kde není přístřešek, když začne pršet. Myslím, že by si měl každý zkusit vzít na
výlet do přírody někoho na elektrickém nebo mechanickém vozíku a tak poznat, jaké
potíže se najednou všude objeví. Další zmapovanou trasou byla asfaltka v Obřím dole
a další kolem Mumlavy na Harrachovsku,“ uvedl Ing. Michal Skalka, vedoucí pracoviště enviromentálního vzdělávání Správy KRNAP.
če s malými dětmi. Jedná se o poměrně velkou cílovou skupinu. Tvoří asi 10 % obyvatel Česka,“ řekl ředitel Správy KRNAP
Jan Hřebačka. „Důležité pro ně je vědět, co možná nejvíce informací dopředu.
Zatímco pro běžného návštěvníka nehraje
povrch cesty, po které se pohybuje, zásadní
roli, pro lidi s jakýmkoliv hendikepem, ať je
jím vozík nebo kočárek, je včasná informace o povrchu, sklonu cesty a možných překážkách rozhodující,“ doplnil J. Hřebačka. Vedle těchto informací rovněž potřebují vědět, kde se na plánované trase nacházejí přístupné toalety, případně boudy s přístupným občerstvením, apod.
Záměrem projektu Krkonoše bez bariér je
vytipování, zmapování a vyznačení několika tras pro cílovou skupinu a zpracování
projektové dokumentace na rekonstrukci
některých objektů Správy KRNAP (bezbariérové vstupy a toalety) a cest. Pracovníci
Správy KRNAP vytipovali Top 10 a Next 20.
Top 10 označuje deset tras, které považují již nyní za vhodné pro cílovou skupinu
bez nutnosti stavebních zásahů (viz text
níže). Trasy je nezbytné pouze zmapovat,
popsat, zanést do mapového podkladu,
vybavit turistickou infrastrukturou vhodnou pro cílovou skupinu, vyznačit v terénu a propagovat.
Next 20 představuje dalších 20 tras, které
jsou relativně vhodné, ale drobné překážky, jež by bylo možné stavebními úpravami odstranit, brání jejich označení jako
„bezbariérové“. I tyto trasy je nezbytné
zmapovat, popsat a připravit projektovou
dokumentaci na stavební úpravy. V rámci
projektu Krkonoše bez bariér bude vypracována projektová dokumentace na bezbariérový přístup do informačních středisek Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně,
v Harrachově, Peci pod Sněžkou – Obřím
dole a Vrchlabí.
Foto: archiv Správa KRNAP.
TOP 10
TIP!
1. Pomezní Boudy – U Kostela – Černá Voda – Pomezní Boudy,
2. Pec pod Sněžkou – Obří Důl –
Pec pod Sněžkou, 3. Špindlerův
Mlýn – Labský důl – Špindlerův
Mlýn, 4. Janské Lázně – Rudolfovo
údolí – Janské Lázně, 5. Špindlerova bouda – Petrovka – Špindlerova bouda, 6. Špindlerův Mlýn – Důl
Bílého Labe – Špindlerův Mlýn,
7. Špindlerův Mlýn – Svatý Petr –
Špindlerův Mlýn, 8. Benecko – Rovinka – Krausovy Boudy – Benecko, 9. Harrachov – Krakonošova
snídaně – Harrachov, 10. Vrbatova bouda – Pramen Labe – Labská
bouda – znovu „Vrbatka“.
Projekt je určený sice pro lidi s vozíkem, berlemi, kočárky, ale i pro ty,
co jsou na světě déle a svoje cesty si
z valné části už prošli. Pro vozíčkáře je ale deseticentimetrový schůdek
vyšší než pro ostatní metrový plot.
Podkrkonoší, resp. Podzvičinsko
má např. Hořice bez bariér
Kudy kam? Z náměstí se dostanete Riegrovou ulicí (žlutá turistická trasa) na počátek cyklotrasy, která vás zavede příjemným lesním prostředím k secesnímu koupališti Dachovy.
Cestou se můžete podívat na hořický zámeček, budovu bývalého pivovaru (nyní restaurace), novou část sochařského sympozia a na místo konání sochařských sympozií v lomu
U sv. Josefa. Zájemci o historii města si mohou v městském turistickém informačním centru
vyzvednout mapu a nově vydanou brožuru o památkách. Většina je dostupná i pro vozíčkáře. Přesto doporučujeme konzultaci s pracovníky informačního centra v Hořicích. Najdete ho na Náměstí Jiřího z Poděbrad a má bezbariérový přístup.
www.podzvicinsko.cz
I když v minulosti terénní služba připravila tři cesty pro vozíčkáře, myšlenka nového projektu, ve kterém by se cesty našly a popsaly i na jiných místech Krkonoš, vedení Správy KRNAP zaujala. Její realizace
v první fázi totiž nemusí stát mnoho peněz. Bude stát hlavně čas lidí, kteří se monitoringu budou věnovat. Strážci terénní služby vytipovali tzv. Top 10 cest, u kterých se předpokládá, že bude nutné je projet
s invalidními vozíky a popsat, ale nebude třeba je stavebně upravovat. Další trasy jsou zahrnuty v seznamu Next 20. Zde se předpokládá, že bude nutné mírně upravit povrch cest, případně odvodňovací svodnice. Cesty budou vyznačeny v terénu a vybaveny vhodným zařízením. Snad se také z peněz Evropské
unie podaří zpřístupnit informační střediska Správy KRNAP v Harrachově, ve Špindlerově Mlýně, Vrchlabí a Peci pod Sněžkou-Obřím dole. Protože Krkonoše nejsou pouze cesty, ale také boudy, které nabízejí
návštěvníkům svoje služby, byla zahájena spolupráce s neziskovou nevládní organizací No Limits. Ta na
vytipovaných trasách najde a popíše vhodné a přístupné restaurace a zajímavosti. Lidé z cílové skupiny budou vědět, kam a kudy se vydat a co tam najdou. To vše by ale bylo k ničemu, pokud by se o tom
nedozvěděli samotní vozíčkáři a ostatní návštěvníci náročnější na snadnější cesty. Asi nejdůležitější na
celém projektu bude vznik speciální elektronické mapy na mapovém serveru Správy KRNAP (najdete jej
na stránkách www.krnap.cz), informační leták, články do časopisů Můžeš, Vozíčkář a dalších. Slavnostním otevřením tras a představením chodící i nechodící veřejnosti se s projektem seznámí valná část lidí
z cílové skupiny.
Z podkladů Ing. Michala Skalky, Správa KRNAP.
„Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacennsis“
Společnost NEWTON Media, a.s. Vám může
nabídnout kompletní servis, tzn. sledování medializace Vaší osoby, firmy nebo konkurence, umožní Vám včasnou připravenost na nepříjemné dotazy novinářů, ukáže Vám, jak Vás
a Vaší agenturu vnímají nejen prestižní média,
ale i lifestyle tituly. Díky profesionálnímu monitoringu můžete sledovat a pružně reagovat
na veškeré dění kolem Vás a nebude zaskočeni nečekanými událostmi.
V roce 2003 se společnost NEWTON Media,
a.s stala členem FIBEP (Fédération Internationale des Bureaux d` Extraits de Presse), která v současnosti sdružuje přes devadesát nejvýznamnějších společností zabývajících se monitoringem médií z celého světa.
Tato mezinárodní asociace pořádá pravidelně jednou za 18 měsíců kongres v některém
z členských států. Praha měla tu čest, že se
v květnu 2008 stala hostitelkou 42. mezinárodního kongresu, společnost NEWTON Media, a.s. se spolupodílela na organizaci této významné akce. Patronát nad konáním kongresu
převzal Václav Havel.
HOTEL ARNIKA
• Týdenní a víkendové pobyty.
• Útulné a pohodlné pokoje.
• Stylová restaurace, letní terasa.
• Relax centum - wellness program.
• Výtah, garáže.
Hotel ARNIKA
543 72 Rudník 134
Tel.: +420 499 440 321
Fax: +420 499 440 480
E-mail: [email protected]
www.arnika-rudnik.cz
Jste právě v Krkonoších?
Nasměrujte své kroky na „Bobové dráhy HappyWorld Špindlerův Mlýn a Harrachov“ a zažijete
mimo jiné aktivní a atraktivní využití svého času.
I pro vás jsou k dispozici 365 dní v roce. Krkonošské bobové dráhy jsou vyhledávaným cílem
rodinných, školních, cyklistických nebo motorkářských výletů.
U bobových drah Špindlerův Mlýn i Harrachov
jsou postaveny i lanové MonkeyParky. Přijeďte i vy na bezva výlet s aktivní zábavou pro
vaše děti nebo přátele.
www.bobovka.cz
www.krkonose.eu
Kudy z nudy.cz
Elektronický katalog na internetových stránkách www.kudyznudy.cz představuje pro tuzemské turisty jednoduchý nástroj, jak se seznámit s nabídkou aktivit,
které jsou v regionech České republiky k vyplnění volného času během dovolené, o víkendu či na kratších výletech. Třídění aktivit odpovídá rozdělení na věkové skupiny a kategoriím podle zájmů. Nedílnou součástí je aktualizovaný kalendář akcí.
Portál www.kudyznudy.cz pořádá pravidelně pro návštěvníky amatérskou fotosoutěž „Moje dovolená v České republice“ (ročník 2010 odstartoval v dubnu)
a celou řadu sezonních soutěží.
Strana 20
Pro krkonošskou kuchyni
jsou typické brambory, houby a borůvky
Hospodyně upotřebily a zpracovávaly, co tady vždy rostlo
Běžnou plodinou v posledních dvou stoletích jsou brambory. Zejména proto, že horská půda byla kamenitá a nevhodná pro obilí. Pěstovaly se od 60. let 18. stol. až do výšky 1100 metrů nad
mořem. Na podzim se někdy vyhrabávaly ze sněhu. S polévkou byly často jediným jídlem horalů. Připravovaly se šťouchané, klofané, maštěné, zajíšené (což byly brambory zalité omáčkou ze
smažené mouky a cibule), vařené, pečené ve slupce, se solí a kouskem másla. Neznámějším pokrmem ze syrových strouhaných brambor byl bramborák neboli sejkora. Připravovaly se podle
různých receptů a měly různá pojmenování: bandorník, frncábník, fofrovanec, drn, bandorová nadivajna, cmunda či kramflek.
S kyselem horalé vstávali i chodili spát. Připravuje se z chlebového kvásku a hub. Houby byly a jsou trvalou součástí krkonošské kuchyně. Přidávaly se do polévek, omáček, spolu s bramborami
tvořily základ krkonošských pokrmů. Sloužily jako nejlevnější a tím i nejrozšířenější koření. Kromě známých hříbků, křemenáčů, kozáků a lišek se sbíraly například čirůvky, ucha Jidášova,
opěnky či březnovky. Čirůvky - šafránky se v Krkonoších nejčastěji nakládaly do octa. Opěnka se hodila do polévek, březnovka do omáček. V krkonošských pokrmech se často používalo koření.
Na horských svazích sbírali estragon, libeček, kerblík, meduňku, bazalku, bedrník, saturejku, brutnák či černobýl. Borůvky používali na koláče nebo do knedlíků.
„Dyž sou velký bandory, tak se pečou sejkory,“ říkali horalové a zpívali v nejedné zdejší lidové písni.
Budete překvapeni, jak chutný pokrm, ale i dezert, vznikne právě z obyčejných brambor. Navíc ho můžete
připravit kdykoli – většinu surovin máte nejspíš běžně doma.
Sejkory
Sejkory na sladko s perníkem
Potřebujeme: 1 kg oškrabaných
brambor, 2 vejce, 150g hladké mouky, sůl, sádlo nebo máslo.
Příprava: Syrové brambory jemně
mně
nastrouháme, pustí tekutinu, kterou odebereme.
Přidáme
vlažné mléko, vejce, sůl a nakonec hladkou mouku. Vše promícháme v
řídké těsto. Rozpálíme pánev, vytřeme trochou sádla nebo oleje (opravdu jen málo, aby se leskla), nabereme lžíci těsta a upravíme omeletky-sejkorky (cca 10 cm v průměru). Po upečení po jedné straně špachtlí sejkorku otočíme a dopečeme i po druhé straně. Ještě horké je potřeme sádlem nebo uškvařeným máslem s cibulkou. Rovnáme na talíř po vrstvách.
Dříve se pekly na plátech pece nebo sporáku na dřevo. Pláty hospodyně potřely kůží od špeku. Můžeme péci i na železné plotýnce, která je dodávána k plynovým sporákům. Variací může být, že se cibulka
nastrouhá přímo do brambor.r. Po
Pom
tom se potírají sejkorky čistým
máslem nebo sádlem.
V podkrkonoší se k sejkorám pila bílá káva, černé
kafe z cikorky nebo žitovky.
Potřebujeme: 1 kg brambor, 2 dcl mléka, 150 g polohrubé mouky,
80 g perníku na strouhání, 80 g hrubě nasekaných vlašských ořechů,
5 lžic medu, 2 vejce, špetka soli, olej na smažení.
Příprava: Oloupané syrové brambory najemno nastrouháme a vymačkáme vodu. Přidáme mléko, mouku a rozšlehaná vejce se špetkou soli.
Připravíme těsto konzistence jako na bramborák. Pečeme tenké vrstvy
zprudka po obou stranách na pánvi potřené trochou oleje. Sejkory pokapeme rozehřátým medem, posypeme najemno strouhaným perníkem a ořechy a podáváme, dokud jsou horké.
Sejkory na sladko se smetanou
Potřebujeme: 300 g oloupaných uvařených brambor, 2 lžíce hrubé
mouky, 2 vejce, žloutky a bílky zvlášť, 1 lžíci moučkového cukru, několik lžic mléka, špetku soli, olej na smažení, 380 ml oslazené zakysané
smetany, med a strouhaný perník.
Příprava: Nastrouhané brambory, mouku, žloutky, cukr, mléko a sůl
spojte v těsto a pak do něj zlehka zamíchejte tuhý sníh z obou bílků.
V rendlíku nebo ve fritovacím hrnci rozpalte olej. Z těsta tvarujte pomocí lžíce drobné bochánky a smažte je. Podávejte s oslazenou zakysanou smetanou, posypané strouhaným perníkem a pokapané medem.
Krkonošské kyselo z Benecka
Krkonošské kyselo – původní jídlo
chudých horalů
Potřebujeme: chlebový kvas 0,2 kg, namočíme do vlahé vody
a necháme alespoň půl dne za občasného míchání zcela rozpustit, sušené houby namočíme na pár hodin do vody a potom uvaříme, rozmíchaný chlebový kvas za stálého míchání vaříme až zhoustne, přidáme houby i s vodou, sůl, kmín. Polévka je hustá. Do této polévky se dávaly uvařené oloupané brambory, které se podávaly na míse. Celkové
množství polévky je asi 2,5 litru.
Potřebujeme: chlebový kvas (počítáno na balíček), namočíme do
vlahé vody a necháme alespoň půl dne za občasného míchání zcela rozpustit, čerstvé nebo sušené houby půl dne namočené ve
vodě uvaříme, rozmíchaný chlebový kvas za stálého míchání vaříme až
zhoustne, přidáme houby i s vodou, sůl, kmín. Velkou cibuli nakrájíme, na 1/8 másla dozlatova osmažíme. Polovic dáme do polévky, do
druhé části rozklepneme tři až čtyři vejce, která srazíme. Přidáme sůl,
pepř a vložíme do polévky. Uvaříme oloupané nakrájené brambory
se solí, kmínem a libečkem a nakonec také přidáme do polévky. Polévka je hustá, podává se jako samostatný pokrm.
Kynuté borůvkové knedlíky
pokaždé jinak
Potřebujeme: 500 g hrubé mouky, 20 g droždí, 1/8 l mléka, 2 celá
vejce, 30 g másla, 500 g borůvek (čerstvých i mražených), cukr, špetka soli.
Přípra Uděláme kvásek z rozdroPříprava:
be
beného
droždí, vlažného mléka,
š
špetky
cukru a dáme kynout
na teplé místo. Do mísy dáme
prosátou hrubou mouku, přidáme špetku soli, 2 celá vejce
a rozpuštěné máslo. Přidáme
v
vzešlý
kvásek a dobře propracuje
cujeme.
Hladké těsto zakryjeme
tě
k a dá
utěrkou
dáme na teplé místo na 30 minut
kynout. Z vykynutého těsta nakrájíme stejně velké kousky a plníme oslazenými borůvkami. Knedlíky pečlivě zakulatíme. Vložíme je do vroucí vody na 10 minut. Během vaření jimi zlehka zamícháme. Knedlíky zcedíme,
upravíme na talíř a sypeme mletým mákem nebo skořicí s cukrem. Poléváme
rozpuštěným máslem.
Příprava: Borůvky očistíme, omyjeme, osušíme a promícháme se lžící moučkového cukru. Mouku prosejeme a přisolíme. Mléko ohřejeme asi na 30 °C,
nesmí být horké. Tvrdý tvaroh nastrouháme. Máslo rozpustíme. V míse utřeme droždí s cukrem. Když se kvasnice rozpustí, vmícháme vejce, mouupně i vlažné mléko. Hmotu
ku a postupně
me v hladké těsto, které
zpracujeme
rášíme moukou, zakryjelehce poprášíme
ou a necháme na teplém
me utěrkou
out. Až těsto zdvojnásobí
místě kynout.
válíme z něj na pomoučobjem, vyválíme
le placku asi 0,5 cm vyněném vále
sokou. Z placky vykrajujeme čtverce
4 x 4 cm. Do jejich středu klaocukrované borůvky
deme pocukrované
a těsto zpracujeedlíme v knedlíček. Borůvkové knedlíky
va ř í m e
ve vodě asi 6 - 8 minut.
lžící proHotové
knedlíky vyjmeme děrovanou lžící,
píchneme, aby
s e nestrazilo těsto, a na talíři sypeme strouhaným
tvarohem a práškovým cukrem, poléváme rozpuštěným máslem.
Sladký houbovec
Houbanec s uzeným masem
Potřebujeme: 1 litr mléka, 200 g krupice, špetka soli, 10 g ořechů, 100 g rozinek, 100 g mandlí, 5 vajec, asi 2 lžíce cukru, 2 vanilkové cukry, 2 hrsti sušených hub, perník na posypání.
Příprava: Mléko trochu osolíme, přivedeme do varu a přisypeme
krupici. Uvaříme hustou kaši a do vychladlé zamícháme vejce, mleté ořechy, pokrájené oloupané mandle, rozinky, vanilkový cukr a povařené houby. Vše vylijeme na máslem vymaštěný pekáček, posypeme nastrouhaným perníkem a zapečeme.
Recept na velký plech - potřebujeme: 8 rohlíků, asi 0,5 l mléka,
8 -10 vajec, 2 velké cibule, sušené houby, 0,5 kg prorostlého uzeného
bůčku, máslo na osmažen cibule, sůl, pepř, půl paličky česneku, lžička
mletého kmínu, půl lžičky mletého nového koření.
Příprava: Rohlíky nakrájíme, zalijeme horkým mlékem a necháme rozmočit. Přidáme vejce, 1 cibuli osmažíme do červena na másle, druhou
cibuli nakrájíme a vše přidáme do těsta. Sušené houby namočíme den
předem, uvaříme a umeleme na masovém strojku společně s uzeným
bůčkem. Přidáme koření, sůl dle chuti, pepř, mletý kmín a nové koření,
drcený česnek, vše zamícháme a dáme na vymazaný a vysypaný pekáč.
Pečeme do červena asi 45 minut při 180 stupních C. Recept je vylepšen uzeným masem. Vegetariáni se bez něj
obejdou.
obe
Houbanec tohoto receptu mohH
li už častokrát ochutnat návštěvníci prezentačního stánku Krkonoš – svazku měst a obcí na Regiontouru - veletrhu cestovního ruchu v Brně.
Slaný houbovec
Potřebujeme: 300 g hub, sůl, petrželka, 20 g másla, pepř, ¼ litru
nku.
mléka, 100 g polohrubé mouky, 35 g másla, 4 vejce, strouhanku.
Příprava: Očištěné houby pokrájíme na plátky, osolíme, přidááme posekanou petrželku a okořeníme, na trošce másla dusíme.
Polovinu mléka přivedeme do varu a zalijeme druhou polovinou mléka, v níž jsme rozmíchali hrubou mouku. Mícháme za varu, až se těsto nechytá nádoby. Třeme do vychladnutí. Pak vmícháme 30 g másla a žloutky, nakonec přidáme sníh
z bílků a vmícháme houby. I tento houbovec můžeme dělat sladký.
dký.
www.krkonose.eu
Strana 21
Jarmarky, festivaly, lidové veselice, sport
Květen
Červenec
Září
Májový jarmark – Jilemnice
Krakonošovy letní podvečery – Jilemnice
Mladobucká padesátka – Mladé Buky
www.obecmladebuky.cz
Zahájení letního provozu Krkonošských cyklobusů
www.krkonose.eu
Dřevosochání – Františkov u Rokytnice nad Jizerou
Den lidových řemesel na Rýchorském náměstí – Žacléř
15. Divadelní Miletín – Miletín
www.podzvicinsko.cz
www.rokytnice.com/drevosochani • www.zacler.cz
Pohádkové odpoledne – Malá Úpa
www.malaupa.cz
Rudolfovy slavnosti – Svoboda nad Úpou
www.svobodanadupou.cz
Svatohubertská pouť – Benecko
www.benecko.cz
Červen
Krakonošova tržnice – Roztoky u Jilemnice
www.roztoky-u-jilemnice.cz
Pouť Porciunkule – Hostinné
www.hostinne.cz
Výstup na Sněžku přes tři vrcholy – Lánov
www.lanov.cz
36. Jelenihorský jarmark zvláštností a rarit - Jelení
Hora v Polsku
www.karkonosze.pl
Říjen
40. Ročník Krakonošův divadelní podzim –
Vysoké nad Jizerou
www.vysokenadjizerou.cz
Svatohubertské slavnosti – Kuks
www.podzvicinsko.cz
Rokytnická pouť – Rokytnice nad Jizerou
www.mesto-rokytnice.cz
Srpen
Muzejní noc – Vrchlabí
www.muvrchlabi.cz
19. Špindlerovská pouť – Špindlerův Mlýn
www.mestospindleruvmlyn.cz
Mistrovství ČR v běhu do vrchu –
Janské Lázně – Černá hora
www.janske-lazne.cz
Hudební festival 2010 – Kunčice
www.kuncice.cz
Starosta Cup 8. ročník tenisového turnaje –
Černý Důl
www.cernydul.cz
Sochařské sympozium – Hořice
www.podzvicinsko.cz
Pasecké hudební slavnosti – Paseky nad Jizerou
www.paseky.cz
Maršovská pouť a výstup na Sněžku –
Horní Maršov
www.hornimarsov.cz
Pouť sv. Vavřince – Pec pod Sněžkou
www.pecpodsnezkou.cz
Open air music festival – Trutnov
www.trutnov.cz
Keltská noc – Harrachov
www.harrachov.cz
www.krkonose.eu
To nejlepší...
TIP!
Jarmarky, festivaly, sportovní akce i kulturní pořady
v Krkonoších, Podkrkonoší i na polské straně hor, jsou
součástí Kalendáře očekávaných událostí, pravidelně vydávaného Svazkem Krkonoše. Získáte jej zdarma
v krkonošských infocentrech, stejně jako další a podrobnější informace. Pro inspiraci k návštěvě jsme pro
vás vybrali několik titulů. Blíže: www.krkonose.eu
Strana 22
Pěšky krajem pod Sněžkou…
…turistický tip z Horního Maršova,
trasa na Aichelburg
Trasa pojmenovaná podle šlechtice Bertholda Aichelburga prochází od hostince Na Kopečku k unikátnímu renesančnímu kostelu z roku 1608 v areálu hřbitova a dál
přes Horní Maršov s novogotickým kostelem, secesní radnicí, bývalým okresním soudem, mlýnem, pilou a pivovarem. Za zámkem z roku 1792 vejdete do úzkého Temného Dolu s obnovenou křížovou cestou a kaplí sv. Anny
na Staré hoře. V informačním centru Veselý Výlet získáte
průvodce křížovou cestou, která je doplněná smaltovanými obrazy výtvarníka Aleše Lamra. Zde je možné vypůjčit
si klíč od lesního hrádku Aichelburg. Od Veselého výletu, kde lze též zaparkovat, je to
1 kilometr po silnici směrem na Pec pod Sněžkou. Za horním mostem přes řeku Úpu vystoupíte po 400 kamenných schodech na Bertholdovu výšinu ve strmém úbočí Světlé
hory. Uvnitř obnoveného hrádku najdete památník B. A. a z věže pohlédnete do hlubokého údolí. Lze též využít značené trasy po svazích Světlé hory a vyhnout se tak pochodu po silnici. Veškeré informace k trase, případně i další tipy, Vám rádi poskytnou v informačním centru Veselý Výlet.
…turistický tip ze Svobody nad Úpou,
stezka Via Piette
Stezka je vybavená naučnými tabulemi a provede vás okolím Svobody nad Úpou a Janských Lázní. Vycházková
vá trasa
vás zavede ke kulturním památkám i do divočiny okolo Černohorského potoka. Překvapivě pestrý a zajímavý je úsek
od Piettova pomníku k Modrokamenné boudě. Cestou minete pomník německého romantického básníka Theodora
odora Körnera,
jedno z největších mravenišť v Krkonoších, sbírku hlavních deseti hornin Krkonoš, velký vápencový lom a zbytky
ky dolu, kde se
ve středověku těžilo zlato a jiné kovy. Při pěkném počasí projedete trasu v pohodě i na horském kole.
… turistický tip z Pece pod Sněžkou, trasa Vlčí jáma
Vycházková trasa začíná i končí v centru Pece, u historické Hospody Na Peci.
Vede podél Zeleného a posléze Vlčího
potoka nově zbudovanou „lyžařskou cestou“ směrem ke skiareálu. Od dolní stanice vleku Javor pokračuje trasa prudším
stoupáním okolo Poustevníku na luční
enklávu Vysoký svah. Přímo pod Žižkovou
boudou, kde se v roce 1975 natáčel populární film Holka na zabití, se u historické kaple z roku 1891 nachází uprostřed
nádherné louky jedno z odpočinkových
míst. Přes bývalou klausu (přehradu
na plavení dřeva) na Lučním potoce
stoupá trasa na Zahrádky, vede přes
vyhlášené lyžařské terény a za stejnojmenným vlekem se noří do smrkového lesa. Zde začíná nejromantičtější část cesty směřující do samotné
Vlčí jámy. Toto zajímavé místo, hustě protkané několika dravými potoky,
je malým, avšak dokonale vymodelovaným ledovcovým karem. Odsud
trasa pokračuje směrem k osadě Hnědý
vrch, cestou budete podcházet lanovku.
Na Hnědém vrchu u pensionu Obzor stojí
za pozornost historická Kaple sv. Barbory,
jejíž interiér je vyzdoben. U kaple se návštěvníci mohou rozhodnout, zda se přes
Javor vrátí do centra Pece nebo si cestu
prodlouží po navazující vycházkové trase
Okolo Pece. Na Hnědém vrchu doporučujeme trasu opustit a nechat se vyvézt lanovkou k nejvyšší a nejnovější krkonošské rozhledně s jedinečným výhledem na
…turistický tip z Malé Úpy, Pohádková stezka
V Malé Úpě Vás čeká deset zastavení s pohádkami paní Marie Kubátové. Pohádky jsou
přeloženy do angličtiny, němčiny a polštiny. Celá trasa je dlouhá přibližně 17 km a proto je
možné vybrat si z několik menších okruhů.
Trasa stezky začíná na Pomezních Boudách – zastavení č.1 u Bowling baru Schimmer. Pokračuje tzv. běžeckou trasou, která vede nad Novými Domky, kde naleznete druhé zastavení. Třetí zastavení je na rozcestí před chatou Moravanka. Zde si můžete vybrat, na jaký
okruh stezky se vydáte.
K zastavení č. 4 lze dojít po žluté zpátky dolů směr Pomezní Boudy, v údolí však zahněte
doleva údolím Černé vody a pokračujte do údolí Eliščina. 4. zastavení se nachází v Eliščině
údolí u malé vodní hráze. Páté najdete cestou ke kostelu u bývalého skokanského můstku.
Pokud naopak od třetího zastavení zamíříte kolem chaty Moravanka šikmo traversem pod
Lysečinským hřebenem nahoru, minete sjezdovku a dojdete nádhernou travnatou cestou až
k zastavení č.8 umístěném na Pacestníku. Cesta
skýtá opravdu nádherné výhledy. Pokračujte
k zastavení č.9 – Cestník. Od Cestníku se dáme
po červené doprava a dojdeme opět ke kostelu.
U kostela najdeme dvě restaurace s parádními
dětskými hřišti, přímo vyzívající k odpočinku.
Od kostela vede další okruh, tentokrát dlouhý cca
3 km, okolo Kraví Hory. Na něm se nachází zastavení č. 6 a zastavení č. 7. K zastavení č. 10 zbývá od kostela jen pár set metrů. Nachází se u penzionu Permoník, kde je také zároveň dětské hřiště.
Veškeré informace a doporučení o trase stezky vhodné např. pro kočárky Vám rádi sdělí na
Informačním centru v Horní Malé Úpě, kde lze též vhodně zaparkovat.
východní Krkonoše. Toto zpestření vám
nezabere víc než hodinku z celého výletu.
Na vycházkové trase je 17 čtyřjazyčných
infopanelů. Délka celé trasy, kterou hravě zvládnou i rodiny s malými dětmi, je
4,5 kilometru, převýšení nejnižšího a nejvyššího bodu činí okolo 210 metrů. Celá
trasa je značena přehlednými dřevěnými
šipkami, na řadě míst je doplněna odpočinkovými místy s lavičkami.
…turistický tip z Černého Dolu, Hornická stezka
Černý Důl má velmi bohatou hornickou historii. Těžilo se zde množství rud a nerostů včetně zlata či uranu. Berghaus představuje vůbec
první naučnou stezku o historické těžbě rud
a novodobém průzkumu ložiska uranové rudy
v Krkonoších. Na stezku se nejlépe dostanete severně po modré turistické značce přímo
z náměstí Černého Dolu, kde lze zaparkovat.
Po zhruba 2,5 km cestě údolím dojdete na začátek okružní hornické stezky s první informační cedulí, hornickými vozíky a odpočinkovou lavicí. Na kilometrovém lesním okruhu s desíti zastaveními si můžete mezi jiným prohlédnout skalní vrásy, ústí středověkého dolu, starý hornický náhon, atd.
V Černém Dole však můžete shlédnout i další zajímavosti hornické činnosti, např. vápencový lom s nejdelší lanovou dráhou, kolem kterého vede vycházkový okruh. Infocentrum v Černém Dole Vám od úterý do soboty poradí, kudy a kam.
…turistický tip z Mladých Buků,
okruh Rýchory
U vlakové zastávky v Mladých Bukách můžete zaparkovat auto nebo vás sem doveze
motorový vláček. Vydáte se severně do Antonínova údolí a na křižovatce u hájenky pokračujte rovně a stoupající serpentinou. Na křižovatce za hřebínkem odbočíte po asfaltce do leva. Kolem bývalých zlatých dolů na Bartově lese krátce, ale strmě stoupáte
po Vojenské cestě. Zajímavým objektem je opravená Sklenářovická kaplička, která slouží jako přístřešek pro poutníky a má k tomu i výzdobu. Pokračujte dále do kopce kolem lovecké boudy Pašovka. Procházet budete pěknými horskými smrčinami až na vrchol k Rýchorské boudě. Odtud lze zajít na vyhlídku na Maxovce, kterou snadno najdete asi 100 metrů od Rýchorské boudy. Z Rýchor se dostanete dolů jinou cestou – po
zeleně značené turistické cestě zvané Růženina cesta, kolem Rýchorské studánky. Lesní chodník vás dovede až na Mánkovu cestu. Odbočíte vlevo a pokračujte až na křižovatku turistických cest u Přírodní památky nazvané Slunečná stráň. Je to rozlehlá zamokřená louka, na které roste obrovské množství našich orchidejí – vstavačů a suchopýrů. Pokračujte po asfaltce dolů a pod malou serpentýnkou můžete doplnit kilojouly v Hotelu pod Pralesem. Mánkova cesta vás provede malebným Antonínovým údolím
kolem Sejfského koupaliště. Od hájenky se již vracíte stejnou trasou zpět k mladobucké železniční zastávce.
…turistické tipy z Janských Lázní,
stezky z Černé hory
Vrchol Černé hory je díky své poloze, jakýmsi „pupkem“ východních Krkonoš.
Odtud se můžete pěšky vydat mnoha
směry s mnoha cíly.
Než se však vydáte po horských hřebenech, nevynechejte centrum Janských
Lázní s kolonádou a lázeňskými domy. Od
centra je to jen kousek ke kabinové lanové dráze, která vás vyveze na vrchol Černé hory. Odtud je to již na vás jaký směr
či cíl zvolíte.
Lze se vydat na trasu okolo Černohorského rašeliniště do Velké Úpy po červené trase až nad Václavák, kde odbočíte
vpravo a po žluté turisticky značené cestě
okolo Černohorského rašeliniště přijdete na Pěticestí dále po strmé lesní pěšině k Vlašským Boudám a pozvolným sestupem do Velké Úpy. Celková délka trasy je 8,3 km.
Můžete zvolit trasu 5,5 km dlouhou do
Pece pod Sněžkou okolo Sokolské a Černé boudy k Václaváku. Trasa dále pokrawww.krkonose.eu
čuje úbočím nad Javořím potokem ke Kolínské a Pražské boudě, kde po žluté a následně modré turisticky značené cestě sejdete do Pece pod Sněžkou.
Další trasy vás dovedou do Černého Dolu,
k rozhledně Hnědý vrch nebo zpět do
Janských Lázní, jako třeba trasa po asfaltové cestě k Zinneckerovým Boudám, kde
odbočíte vlevo, následně scházíte po lesní cestě úbočím Černé hory nad Těsným
dolem do Janských Lázní k hotelu Lesní
dům.
…turistický tip
z Trutnova, Stezka
Bitvy 1866
Základní trasa stezky vede z Krakonošova náměstí přes vrch Šibeník ke kapli sv. Jana Křtitele a je dlouhá celkem 2,8 km. Má osm zastavení s celkem 12 panely a je doplněna bohatým počtem laviček. V terénu je stezka značena směrovými šipkami s vojenskou symbolikou. Památník generála Gablenze na vrchu
Šibeník je zároveň rozhlednou po někdejším
bojišti s výhledem na východní Krkonoše.
V Janské kapli je instalována malá vojenská
expozice k bitvě roku 1866. Celková délka
vycházky i s návratem na náměstí nepřekročí
4 kilometry a pěšky lze prohlídku této základní trasy i s přečtením všech tabulí zvládnout
cca za 2 hodiny.
Zájemci, kteří se chtějí projít nebo na kole
projet po celém bitevním poli, mohou od Janské kaple pokračovat po cykloturistické trase
o délce 11 km, která prochází místy významných bojů 27. 6. 1866 a zpřístupňuje některé méně známé památky u Starého Rokytníku. Je značena podobnými směrovkami, ale
pro odlišení se zvýrazněnou římskou číslicí
II. Je tak vlastně vytvořen okruh, jehož začátek i konec jsou na Šibeníku u srubu u památníku generála Gablenze, kde je možnost občerstvení, odpočinku a získání základních informací. Vojáci v dobových uniformách zajišťují na stezce v níže uvedené době průvodcovskou činnost a skupinám také předvádějí střelbu z historických zbraní.
Prohlídky Gablenzova památníku a Janské
kaple:
Květen, červen, září: soboty, neděle …
13 – 18 hod.
Červenec, srpen: úterý – neděle …
13 – 18 hod.
Krkonoším vévodí nejen svou výškou Sněžka, nejvyšší hora
České republiky. Každoročně je podnětem pro především
rodinné výlety s dětmi. Na vrchol Sněžky vede množství
různých pěších tras. Nejznámější vedou z Pece pod Sněžkou,
Horní Malé Úpy či z polské Karpacze. Povětšinou jde o náročné
horské výstupy vedoucí nejvíce chráněnými územími KRNAP.
Vhodnou alternativou, jak k výstupu, tak k ochraně přírody, je využití lanové dráhy vedoucí z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu až na vrchol Sněžky.
V roce 2010 oslavuje „stařičká“ dvousedadlová lanovka 61let, a právě proto se již
dlouhá léta připravuje výstavba lanovky nové. Možná právě letos, budete mít poslední
příležitost využít k výstupu na vrchol Sněžky tuto, dnes již historickou lanovku.
Lanová dráha je v provozu denně od 8 do 18 hodin pokud nepřekročí vítr rychlost
15 m/s. Aktuální info o provozu lanovky zjistíte na www.snezkalanovka.cz
Na vrcholek Sněžky, nemusíte všichni pěšky!
Strana 23
Vyprávění Marie Kubátové
Osm desítek knih, pohádky zpracované rozhlasem i televizí,
vizí, pět
divadelních her, ale i další literární zastavení velké vypravěčky nám
vé, do světa jejího
dává nahlédnout do života spisovatelky Marie Kubátové,
ozvětvené rodiny,
dětství, ve kterém byla jistotou maminka, do světa rozvětvené
věta krkonošských
pro kterou se stala opěrným pilířem právě ona, i do světa
lidiček, jejichž starostem dovedla autorka vždy pozorně poslouchat. Patrně
tová čerpala sílu pro
zejména z pěkných životních chvil a setkání Marie Kubátová
átku srpna patří
svou pravidelnou ranní chvilku u psacího stolu. K začátku
i významné životní jubileum první dámy krkonošských „poudaček“.
val další čáru. „Táta je na silnici.
ilnici. Přeci
je v práci. Až bude v práci hotov,
ov, po této
silnici k nám přijde.“ Byla jsem
m zvědavá, zda si někam zařadí i mě. V rohu
domu namaloval takový čtvereček
ček na
čtyřech nohách. Neznal perspektipektivu. „To je stůl a na něm počítač.
ač.
Tam sedíš a píšeš knížku.“
A kde máš dědu? Namaloval schůdky. „Víš, já už můžu
namalovat jenom schůdky k jeho knížkám, protože
on už s námi není. A nahoře máme po dědovi hodně
V době, kdy se uskutečnilo naše spo- knih.“ Pak se zamyslel: „To
lečné setkání, v něm byla teprve jsou knížky, které už nikdo
 Spisovatelka Marie Kubátová.
úvodní část knihy „Starodávní pout- nečte. Ony šly do důchodu.“
A tak mě to najednou přišlo líto. Napadlo jejich knížek. Začínala Božena Němcová.
níci“, o které vyprávěla:
„Začátek má kdesi dávno, když byl můj mě, kluk namaloval jistoty svého domova. Dál šli průvodci po stopách Karolíny Světlé
vnuk ještě chlapeček. Když je mi teskno, Kdepak má knížka svůj rodný dům? Chtě- pod Ještědem, došli do míst, kde malířům
tak mi Hans Christian Andersen půjču- la jsem si povídat s knížkami, které také bylo dobře - do Českého ráje. V Turnově se
je svého chlapečka, který mluví pravdu. měly svůj rodný dům a měly blízko k li- poklonili drahokamům, v Jilemnici památToho z pohádky „Císařovy nové šaty“. Ta- dem. Povídaly si s lidmi svého času. Když ce geologa Pošepného, z jehož učebnic
kového jsem měla i já, když byl starší vnuk klouček odešel vyhlížet svého tátu, tak tenkrát čerpal celý geologický svět. A tak
malým chlapcem. Čisté dítě, které řek- jsem po těch schůdcích vyšla nahoru a na- jsem si i já s nimi začala povídat. Z rozhone věci tak, jak jsou. Tak tedy takový chla- hlédla do knihovny. Na zemi v krabici le- vorů s tím starodávným vlasteneckým čapeček, podobný tomu Andersenovu, se- žely časopisy, které kdysi odebíral pradě- sopisem vyrostl námět pro knížku „Starodeček. Na straně krabice dávní poutníci“. Představovala jsem si, jak
děl jednou u stolu a piljsem přečetla starodáv- dva mistři - slova a štětce - spolu putují
ně, s vyplazeným jazýčný nápis Koubíčkova ci- českou krajinou a dělají inventuru toho, co
kem něco dělal. Koukám,
korka. Představila jsem všechno v naší české zemi máme. To se mi
a on táhl po bílé čtvrtsi prababičku a pradě- zalíbilo. Musela jsem si autory trošku přice jenom jednu černou
dečka, jak spolu sedí u té parádit a přivymyslet. Ale i upravit a přičáru. Ptám se: Co to je?
kávy s cikorkou a jak ten způsobit. Jejich jazyk byl tak rozvitý do kráOdpověděl: „To je zem.
Podlaha je přeci rovná.
starodávný časopis čtou. sy, až by to dnes nebylo ke čtení. Jeden byl
Jako ta zem dole.“ Pod
Tak jsem ho z té krabi- historik a druhý frajkumštýř. A z toho se
ní udělal další čáru zele-  „... pokouším se putovat se sta- ce vyndala. Byl veliký rodila moje knížka.
nou. „To je jako ta trá- robylými poutníky naší krajinou a měl krásný název „Če- Možná ti „Starodávní poutníci“ budou
va.“ Nad tu černou udě- v čase prabábiny kávy z Koubíčko- chy“. Podtitul „Českou blízcí i těm, kdo putují českou krajinou
lal hnědou. „To je pod- vy cikorky, soumraku starého moc- zemí budou vás prováze- dnes. Budou však vidět svýma očima. Očilaha našeho domu.“ Na nářství a zrání českého národa ti spisovatelé čeští a vý- ma své doby. Ale já si myslím, že když nění postavil dvě kolmice ke svobodě.“
tvarníci“. Dívala jsem se kdo putuje krajinou a chce o tom napsat,
Marie Kubátová:
a nad tím trojúhelník. Po- Z knihy Starodávní poutníci.
na datum. Bylo to kolem tak tam promítne i sám sebe. Svoji dobu,
vídá: „Vidíš, už jsme pod
roku 1900 - Čas sou- svoje vidění, svůj jazyk. Nebude to marná
střechou a už na nás nemraku Rakouska-Uherska knížka. Moji starodávní poutníci putují výprší.“ Ptám se: „A Tomášku, kde je ma- a zrodu Československé republiky. Nakla- chodočeským krajem, kde to sama znám
minka?“ Hledal chvíli v pastelkách, aby vy- datel Jan Otto. Časopis stál 90 krejcarů. a kde mám zkušenosti ze své vlastní poubral tu nejhezčí jako je maminka. A řekl: Byl to vlastně vlastivědný zeměpis. Účast- ti horami a podhůřím. Moje čeština je ale
„Ona přeci vaří.“ Udělal komín. Nad ním nili se ti umělci, kterým jejich domov něco trochu jiná, než byla tehdy. A přesto, když
čmoudno a kudrlinku. „Vidíš, že je v ku- dal. A odkud oni čerpali pro své dílo. Prá- používám dialog, vracím se do té krásné,
chyni a vaří.“ A kde je táta? Namalo- vě tam, kde oni žili, byli zakotveni hrdinové až příliš rozvité věty vlasteneckých obrozenců a stýská se mi po něčem, co tady
už dnes není. Úctě k českému jazyku. Jako
by to ti poutníci chtěli rozvinout do té nejkrásnější šíře, až je to dnes už k nestráveNová, v pořadí osmdesátá kniha, je na pultech
ní. Průvodní slovo ale bude dnešní, byť už
jsem prababička, ale nejdříve to prověřím
V pátek 12. března 2010 byla v Krkonošském muzeu v Jilemnici na ves naší nejmladší generací. Budu si s nimi
řejnost slavnostně uvedena osmdesátá kniha spisovatelky Marie Kubáo tom povídat. “
tové – „Starodávní poutníci.“
Setkání s paní spisovatelkou Marií
Kubátovou v domě ve Vrchlabí u stolu s jejím počítačem je vždy potěcha
pro duši. Začtěte se sami do toku jejích myšlenek, proudících jako bystrá horská řeka...
“Jsem babka, která se musela přizpůsobit době. Synové mi věnovali vysloužilý počítač. Hodím se k němu i svým věkem,“
poznamenává s milým úsměvem. „Zmodernizovala jsem se, naučila se povídat si
s obrazovkou. A třeba u ní i vzpomínat.
V počítači se tedy rodí moje knihy.“
„Starodávní poutníci“
Spisovatelka Marie Kubátová je autorkou neobyčejně širokého záběru. Nejznámější
jsou její práce vycházející z krkonošského folkloru - Daremný poudačky (1956), Krakonošův rok (1958, spolu s maminkou Amálií Kutinovou), Krakonošovský špalíček
(1964, s A. Kutinovou), Pohádky o Krakonošovi (1971), Krakonošův hernec (1972),
Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku (1983) či Truhlička malovaná (1989).
Nejznámější jsou Krkonošské pohádky (1974).
www.krkonose.eu
„Dům pod jasanem“
se nachází ve venkovském stavení ve Voletinách u Trutnova. Je tu otevřeno Tkalcovské muzeum a výtvarná řemeslná dílna každému, kdo má zájem o lidová řemesla, ruční práce a setkávání se při tvoření. Pořádají tu nebo spolupořádají akce
podporující rozvoj lidových řemesel, popularizaci regionálních tradic. Vyrábějí
suvenýry z vlny, lněných látek, keramiky,
apod. Vítaná je společná účast při tvoření rodičů s dětmi a prarodičů s vnoučaty.
Pořádají kurzy řemeslných a výtvarných
technik, otevřeli tkalcovské muzeum.
V něm uvidíte a vyzkoušíte lámání, potírání, vochlování, předení i tkaní a poznáte jak dlouhá cesta vedla od lnu k hotovému plátnu. Bližší informace:
www.dumpodjasanem.cz
Strana 24
Vážení čtenáři Krkonošské sezony,
pokud jste přečetli všechny stránky turistických novin, Vaše povědomí o našem regionu je zase o něco bohatší. Jsme rádi, že v záplavě jiných tiskovin a propagačních
materiálů, věnujete svůj čas a pozornost právě obsahu periodika, které poměrně podrobně přibližuje Krkonoše a Podkrkonoší. Věřte, že je pro Vás připravováno s chutí
a radostí, a Vy to také tak cítíte. Jistě stejně rádi pro Vás pracují i zdejší lidé ve službách, které během svého rekreačního pobytu potřebujete a využíváte.
Děkujeme, že jste navštívili, nebo snad ještě navštívíte, nejvyšší české hory, a budete jim i nadále příznivě nakloněni. Pečujte a chraňte přírodu, která slouží nám všem,
a kterou chceme zachovat i dalším generacím.
Jan Sobotka,
předseda Krkonošského svazku
měst a obcí
Jan Hřebačka,
ředitel Správy Krkonošského
národního parku
Adolf Klepš,
náčelník Horské služby ČR
oblast Krkonoše
Prezentace partnerských novin
Turistické noviny jsou oblíbenou tiskovinou návštěvníků,
ale i v regionu žijících obyvatel. Přinášejí řadu zajímavostí
a tipů na výlety. Jsou vyhledávaným tichým společníkem,
který ledasco ví a také napoví.
Turistické noviny vychází i u našich „sousedů“, proto vám je
touto formou představujeme a také doporučujeme k přečtení.
Kladské
pomezí
Praha
Brno
Český ráj
Orlické
hory
a Podorlicko
Krkonoše
na internetu
www.krkonose.eu
Odkazy na naše
sousedy
www.podzvicinsko.cz
www.karkonosze.eu
Další užitečné internetové adresy
www.holidayinfo.cz
www.krnap.cz
www.horskasluzba.cz
www.czechtourism.cz
www.kudyznudy.cz
www.kralovehradeckyregion.cz
www.liberecky-kraj.cz
www.ceskolipsko.info
www.cesky-raj.info
www.kralovehradecko-info.cz
www.jizerky.cz
www.kladskepomezi.cz
www.orlickehory-cz.info
Lidie Vajnerová,
náměstkyně hejtmana
Libereckého kraje
Pavel Kosař,
ředitel státní agentury
CzechTourism
Turistická informační centra
KRKONOŠE
VRCHLABÍ
Regionální turistické informační centrum
543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8
Tel./fax: 499 405 744
[email protected],
www.muvrchlabi.cz
www.krkonose.eu
BENECKO
Infocentrum Flora
512 37 Benecko 200
Tel.: 481 582 606, Fax: 481 582 016
info-fl[email protected]
www.benecko.com
Krkonoše
a Podkrkonoší
Jizerské
hory
Helmut Dohnálek,
náměstek hejtmana
Královéhradeckého kraje
PODKRKONOŠÍ
Tel.: 499 432 083
[email protected]
www.lanov.cz
MALÁ ÚPA
Infocentrum Malá Úpa
542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129
Tel.: 499 891 112
[email protected]
www.info.malaupa.cz
HOŘICE V PODKRKONOŠÍ
Městské informační centrum
508 01 Hořice v Podkrkonoší
Nám. Jiřího z Poděbrad 3
Tel.: 493 620 121
[email protected]
www.horice.org
PEC POD SNĚŽKOU
Infocentrum Turista
542 21 Pec pod Sněžkou 188
Tel.: 499 736 280, Fax: 499 736 410
[email protected]
www.turistapec.cz
ČERNÝ DŮL
Turistické informační centrum
543 44 Černý Důl, Úřad městyse 48
Tel.: 499 429 618, Fax: 499 429 620
[email protected]
www.cernydul.cz
PEC POD SNĚŽKOU
Městské IC Veselý výlet
542 21 Pec pod Sněžkou 196
Tel.: 499 736 130
[email protected]
www.veselyvylet.cz
HARRACHOV
TIC Harrachov
512 46 Harrachov, Centrum 150
Tel.: 481 529 600
[email protected]
www.harrachov.cz
ROKYTNICE NAD JIZEROU
Informační centrum Města Rokytnice nad Jizerou
512 44, Rokytnice nad Jizerou,
Horní Rokytnice 449
Tel.: 481 522 001
[email protected]
www.rvclub.cz, www.rokytnice.com
HORNÍ MARŠOV
IC Veselý výlet
542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46
Tel.: 499 874 298, Fax: 499 874 221
[email protected]
www.veselyvylet.cz
HOSTINNÉ
Informační centrum
543 71 Hostinné, Náměstí 70
Tel./fax: 499 404 746
[email protected]
www.infocentrum.hostinne.info
JANSKÉ LÁZNĚ
Informační centrum a cestovní agentura
542 25 Janské Lázně, Černohorská 265
Tel.: 499 875 186, Fax: 499 875 008
[email protected], [email protected]
www.janskelazne.cz
JILEMNICE
Informační centrum
514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140
Tel./fax: 481 541 008
[email protected]
KOŘENOV
Informační centrum Jizerky pro Vás
468 48 Kořenov 480
Tel.: 725 805 266
[email protected]
www.jizerkyprovas.cz
LÁNOV
Venkovské infocentrum mikroregionu
543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39
Tiráž
Soutěž - Hrajte s námi o ceny
• Evidence: MK ČR E 16345 • Tento
dokument byl vytvořen za finanční pomoci
Královéhradeckého a Libereckého kraje
• Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí,
Zámek 1, 543 01 Vrchlabí ve spolupráci
s Regionálním turistickým informačním
centrem Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí.
Vydání č. 11. květen 2010. Celkový
náklad 65 000 kusů. • Redakční rada:
Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal
Vávra. • Spolupracovali: Radek Vich, Mirka
Chaloupská, Radek Etrych, Ludmila Škvrnová
pracovníci krkonošských informačních
center. • Mapový podklad: Jan Petera
• Fotografie: Archiv Správa KRNAP, Dáša
Palátková, • Překlady: Hans J. Warsow,
Helena Jankowska • Grafický manuál:
David Škodný • Grafické zpracování:
ip-design.cz • Tisk: Česká Unigrafie, a. s.
• Náměty, dotazy a připomínky zasílejte
prosím na: [email protected]
a [email protected]
Vážení čtenáři,
připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně
zodpovíte následující tři otázky a písemné odpovědi
nám zašlete.
Otázka:
1. Jak se jmenují autoři Atlasu krkonošských rostlin?
2. Kdo nosil občanské jméno Rudolf Antonín?
3. Kolikátou vydanou knihou Marie Kubátové jsou
„Starodávní poutníci“?
Ceny:
1.Víkendový pobyt se snídaní na Benecku. Věnovala
Mirka Chaloupská, Infocentrum Flora Benecko.
2. Deset jízd zdarma na bobové dráze Harrachov
či Špindlerův Mlýn bez časového omezení a čtyři
volné vstupenky na lanový park ve Špindlerově Mlýně.
Věnovala První bobová s.r.o..
3. Deset jízd zdarma na bobové dráze Harrachov
DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM
Městské informační centrum
544 01 Dvůr Králové nad Labem
Nám. T. G. Masaryka 2
Tel.: 499 321 742
[email protected]
www.dvurkralove.cz
SVOBODA NAD ÚPOU
LÁZNĚ BĚLOHRAD
Městské informační centrum Hoška Tour
507 81 Lázně Bělohrad
Nám. K. V. Raise 160
Tel.: 493 792 520
[email protected]
www.hoska-tour.cz
HOLOVOUSY
Informační centrum obce Holovousy
508 01 Hořice v Podkrkonoší
Holovousy 39
Tel.: 493 691 031
[email protected]
www.podzvicinsko.cz
542 24 Svoboda nad Úpou, nám. Svornosti 527
Tel.: 499 871 167, 499 871 216
[email protected]
www.chatycechy.cz
POLSKO
ŠPINDLERŮV MLÝN
543 51 Špindlerův Mlýn
Svatopetrská 173
Tel.: 499 523 656, Fax: 499 523 818
[email protected]
www.mestospindleruvmlyn.cz
Jelenia Góra
Centrum Informacji Turystycznej i Kulturalnej
Książnica Karkonoska, ul. Bankowa 27
Tel.: +48 75 76 76 925
Fax: +48 75 76 76 935
[email protected]
www.jeleniagora.pl
TRUTNOV
541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72
Tel./fax: 499 818 245
[email protected]
www.trutnov.cz/infocentrum
Karpacz
Informacja Turystyczna
ul. Konstytucji 3 Maja 25
Tel./Fax: +48 07 57 61 97 16
Tel.: +48 07 57 61 86 05
[email protected]
www.karpacz.eu
VRCHLABÍ
Hlavní informační středisko
Správy KRNAP
543 01 Vrchlabí, nám. Míru 223
Tel.: 499 421 474, 499 456 761
[email protected],
www.krnap.cz
Szklarska Poręba
ul. Jedności Narodowej 1A
Tel.: +48 07 57 54 77 40
Fax: +48 07 57 54 77 42
[email protected]
www.szklarskaporeba.pl
ŽACLÉŘ
542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10
Tel.: 499 739 225, Fax: 499 739 210
[email protected]
www.zacler.cz
Kowary
ul. 1 Maja 1a
Tel./Fax: +48 07 57 18 24 89
[email protected]
www.kowary.pl
či Špindlerův Mlýn bez časového omezení a šest volných
vstupenek na lanový park v Harrachově.
Věnovala První bobová s.r.o..
4. Ekologické výrobky z papíru - originální krkonošský
certifikovaný výrobek.
Věnovala firma EMBA Paseky nad Jizerou
5. Sada hobbysetů – perličkových vánočních ozdob originální krkonošský certifikovaný výrobek.
Věnovala firma Rautis Poniklá.
6. Vyšívaná dečka/běhoun – originální krkonošský
certifikovaný výrobek.
Věnovala Mária Bolčeková ze Špindlerova Mlýna.
Budeme rádi pokud ke svým odpovědím připojíte
hodnocení turistických novin Krkonošská sezona,
případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.
Uzávěrka: 30. listopadu 2010.
Losování výherců: Polovina prosince 2010
Odpovědi, prosím, adresujte:
Regionální turistické informační centrum
Krkonoše
Krkonošská 8
543 01 Vrchlabí
Česká republika

Stáhnout PDF - Krkonose.eu

Transkript

Podobné dokumenty

ALEŠ ŘÍMAN: Český film - Katedra divadelních, filmových a

nejen za poučením

Inteligentní budovy - Amazon Web Services

TIP - Krkonose.eu

krkonoše / 45 zima 2016 zdarma

FACTORYARD1842 brožura V PDF

Brouci od řeky Mersey

číslo 2014-3 - Otevřený Rozšalovávací List

Doba Seniorů 5/2010

Učební dokumentace

1 / předmluva - Správa CHKO Jeseníky

rampušákovy listy rampušákovy listy

Profil území - MAS

Květen 2014 - Jiřetín pod Jedlovou

Zápis ze zasedání valné hromady Podzvičinska 3. 6

21. CHOCOLATE THERAPY - čokoládová tělová terapie

Mechanika II - výukový manuál