docčíst/stáhnout pdf
download 
Stížnost Transkript
číst/stáhnout pdf
HELENA ŠEBLOVÁ cesta 4. díl CESTA PLATINOVÁ KNIHA POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR © Helena Šeblová, 2006 © HEMAX, spol. s r. o., 2006 ISBN 80-239-8135-8 Bratři a sestry, přijměte toto poselství jako dar lásky, který vás připraví k vašemu postupu do vyšších sfér. členové hvězdné konfederace a všichni autoři přednášek z různých planet Světla Znak moudrosti HELENA ŠEBLOVÁ ÚVOD Znak zasvěcenců Milí čtenáři! Pokud jste postupovali během čtení podle našeho návodu, získali jste od svých duchovních učitelů řadu informací. Během spánku jste viděli útržky minulých životů, které ukazovaly klíčové situace vašich omylů a chyb. Pokud jste přijali odpovědnost za své životy do vlastních rukou a vedli prosby za odpuštění, nastoupili jste cestu, na které budete osvědčovat svou láskyplnou zdatnost. Je to cesta k osvobození od všech magických připoutaností a závislostí. Tato cesta vede do vesmírné jednoty lásky. Jakmile do ní vstoupíte, obklopí vás bezvýhradná láska. Pochopíte, že nemůžete být ničí obětí, protože vše, co vás potkává, vyplývá z vaší svobodné vůle. To vy jste si zvolili svůj karmický plán. Přestanete se bát, protože jste pochopili, že nemůžete posuzovat svůj život jen z hlediska současného života. Do vašeho života se totiž promítá poznání, chyby a omyly z minulých životů. Pokud jste opravdu zatoužili po duchovních učitelích ze Světla, přijali vás s láskou. Jako doplněk výuky máte k dispozici Knihu léčebných obrazů. I nám s jejich pomocí pomáhali naši učitelé překonat některé překážky ve vývoji. Učili nás pokoře, úctě a vděčnosti. Zejména těžké bylo vést prosby. Teprve později jsme se naučili, že je nutné mít souhlas Boží. Mnoho lidí touží po tom, aby jim byly zjeveny minulé životy. Můžeme vás ujistit, že nezáleží na tom, jakou skvělou bytostí jste byli v minulosti, ale moc záleží na tom, co máte v srdci. Když toto domyslíte, pochopíte, že je to veliká milost, když zjistíte, že se souhlasem Božím můžete napravit, co jste pokazili v dávné minulosti. V „Poselství“ je zachycena naše mystická cesta. Jsou zde zachyceny mezníky, kdy jsme byli posilováni láskou. Byly nám ukázány určité stupně duchovní urozenosti. Tyto mezníky jsou pro všechny bytosti stejné. I vy budete prožívat sounáležitost s lidstvím, ale také s Božstvím. Patří sem i zážitky vaší duchovní urozenosti. (Nakonec zjistíte, že všichni jste všechno.) Budete se cítit jako bohové. Na tomto stupni duchovní urozenosti jste posilováni láskou, která vás vede k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. To však neznamená, že jste bohy i ve hmotné dimenzi. (V této dimenzi by i Buddha těžko odolával svým minulým karmickým omylům a chybám.) Berte tyto zážitky jako krásný dar Otcův. Věřte, že největším darem je odhalení karmy, která uzrála a může být vyprošena. 6 Pokládejte proto vize, kdy se ztotožňujete s bytostmi božských výšin, za pomoc, abyste naplněni jejich láskou postoupili na své cestě dál a výš. Ještě malý dodatek. Nyní již tušíte, že knihy, které vám předkládáme, jsou ve své podstatě učebnice. Zachycují cestu naší skupiny za poznáním. Zápasy v nich popsané jsou našimi zápasy. Odměny, kdy jsme pochopili podstatu svou a svých bližních, jsou našimi odměnami. Naše cesta je cestou lásky a svobody. Někdo po ní jde rychleji, jiný pomaleji. Vše je ve vašich rukou a záleží na vaší svobodné vůli. Mír a láska s vámi! Helena Šeblová 7 CESTA POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR Znak zasvěcenců Dopis Otce Děti moje, blahopřeji vám k zahájení nového, velmi důležitého cyklu výuky. Vaši noví duchovní učitelé se těší na práci s vámi a budou stejně obětaví ve své péči o vás jako ti předešlí. Víme, že se s dosavadními učiteli těžce loučíte, ale buďte ujištěni, že i oni budou stále s napětím a nadšením sledovat vaše pokroky a práci. Poděkujte jim a propusťte je s láskou. Otevírá se vám nová cesta k poznání, které vám umožní poznat mystérium pravé lásky. Ve vaší jednotě lásky bude ohromná síla a moc, která bude s naším souhlasem konat pravé zázraky lásky, jak už vám bylo mnohokrát zdůrazněno. Na vaši pomoc čeká mnoho trpících, kteří budou za vámi postupně přicházet. Vždy přijdou tehdy, kdy uzraje čas pro jejich osvobození a léčení na duchu i na těle. Buďte však opatrní a vždy si ověřujte, zda máte souhlas můj i rady nejvyšších. Pak bude vše v pořádku a vy budete šťastni, že můžete takto pracovat. Naše láska a ochrana vás provázejí. Ve věcech lásky a dobra vám budeme vždy pomáhat. Žehnám vám, děti moje! Mír a láska s vámi! Otec, rada nejvyšších a vaši noví duchovní vůdcové Cesta hadí síly Paní L. ve své vizi dne 10. 9. 1998 nejprve viděla most, který shlédla v televizi, ze kterého byly prováděny seskoky, jumping. Hrozilo zřícení mostu. Pod ním se sunula prázdná loďka, i když tam netekla žádná řeka. 13 Po hmotné stránce skutečně hrozí nebezpečí zřícení celé konstrukce a jsou ohroženi všichni, kteří zde chtějí provádět tento „sport“. Jejich víra, že se jim nic nestane, je stejně prázdná jako loďka. Po duchovní stránce je tento most falešnou konstrukcí magického myšlení lidstva. Cvičíte na jeho konstrukci a vrháte se do nebezpečí s falešným přesvědčením, že právě vám se nic nestane. Tušený pocit nebezpečí ve vás budí euforii, která na vás působí jako droga. Přitahuje vás tajemno a vrháte se bezhlavě do jeho dobrodružství v domnění, že vaše chabé jištění vás musí ochránit. Od toho vás neodvrátí ani případy, kdy někteří z vás přišli o život. Že je v sázce i „život věčný“, již nedomýšlíte. Prázdná loďka je též symbolem prázdné víry v sílu magie. Vidí prudce odvrženou dřevěnou židli, vize mizí a objevuje se bílá kniha, která pohlcuje a spaluje negativitu. Na ní leží svinutý had. Z prvého stadia se může člověk osvobodit jen tím, že od sebe odvrhne pohodlí vyšlapaných cest a předsudků, ve kterých jste se usadili a ze setrvačnosti v nich zůstáváte. Symbolem usazení je dřevěná židle. Ten, kdo hledá poznání a pravou cestu, je odměněn tím, že se mu dostane pravého poznání a je uveden na cestu lásky. Bílá kniha je symbolem poznání učení lásky, které jediné vás může očistit a postavit na cestu. Had je symbolem láskyplné energie, která vás vede k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Jde o hadí sílu. Vidí zámek u dveří a v něm vzpříčený klíč. Klíč do zámku nesedí, proto se vzpříčil. Je uvolněn silou a vytažen. Je tepaný, zdobený a jeho konec je protažen v kopuli, kterou vidíme na mešitách. Z tohoto stadia se můžete dostat jedině usilovnou prací na sobě samém. Usilování o zdokonalení je klíčem k otevření dveří, jinak se klíč vzpříčí. Pak musíte vynaložit dvojnásobnou energii a usilování na to, abyste se uvedli do souladu, klíč uvolnili a nalezli pravý klíč. Čistota myšlení, cítění a láskyplných skutků vám pomůže otevřít zámek, který otevře dveře k tajemství lásky a postaví vás na cestu pravou. Usilování musí být upřímné a opravdové, zbavené fanatismu, pýchy a násilí i odsuzování druhých, méně pokročilých. To potvrzují znaky vzpříčeného klíče. Ozdoby jsou znakem pýchy. Jsou mnohočetné a nevkusné. Velikost klíče odpovídá množství předsudků a předpojatosti. Kopule na konci ve tvaru, které jsou viděny u minaretů, jsou připomínkou fanatismu, který vykazují některá náboženství. Z tohoto stadia se dostanete láskou, soucitem a sounáležitostí s trpícími. Nejprve je vidět Sochu svobody, ta zmizí a objeví se stříbrná obruč ve tvaru oválu a v něm jsou vymezené tři bílé talíře visící nad sebou. Spodní talíř je malý, prostřední velký a horní je nejmenší. Socha svobody znamená osvobození od připoutanosti a negativity. Ovál s talíři znamená vymezení okruhu prvého stupně poznání. Obraz talíře je 14 symbolem postupu duchovní stravy, kterou v této oblasti získáte usilovnou prací na sobě samých. Talíř je též symbolem dávky poznání, kterou jste schopni na této úrovni přijmout. Nejprve je přísun poznání poskytován v malých dávkách, a když vše zvládáte bez chyb, přísun se zvětší. Vrcholná dávka je nejmenší, ale nejnáročnější a nejcennější. Pokud zvládnete učení a přísun informací v prvém okruhu, smíte vstoupit do druhého okruhu poznání, které je vymezeno zlatým oválem a talíři ve stejném poměru velikostí, ale většími. Duchovní strava je náročnější, vydatnější. V tomto okruhu vás vítá bytost plná lásky, která má na krku zavěšený bílý kotouč, který se po energetickém průkazu rozzáří bílým světlem. Z této bytosti je vidět pouze busta. Tento bílý kotouč posiluje svým láskyplným vyzařováním vaší jiskru Boží a otevírá vaši srdeční čakru. Vyzařování lásky rozvíjí bílý lotos s tisíci okvětními lístky. Je to korunní čakra, základní princip čistého bytí. Zde je sídlo nejvyšší dokonalosti v člověku. Třpytí se všemi barvami duhy. Lotos se mění v knihu, ze které tryská světlo. Toto světlo se dělí na dva proudy, které zdvihají vzhůru Duchovní slunce. Při pohledu dolů je vidět ohromný zářivě bílý kříž, ze kterého tryskají jasné paprsky všemi směry. Je to symbol vaší mise. Na této úrovni bylo vidět hnědý proutěný košík, ve kterém byl uložen úpis zvláštního tvaru. Vypadal jako mnohoúhelník. Je to mřížka grálu, je to úpis, který spojuje všechny vyvolence a vyvolené národy určitých úrovní. Světlo se mění v tunel, který stoupá vzhůru a mění se v řeku světla, která se přeměňuje v mohutný vodopád. Na jeho vrcholu je dvanáct bílých knih vedle sebe. Knihy jsou převázány úzkými bílými stužkami, žlutě lemovanými. Uvnitř každé z nich byly uloženy úpisy uzavřené s Otcem a světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Objevuje se bílý proutěný kočárek na vysokých kolech a v něm dítě. Vše září. Dítě je Boží, je Spasitel. Jeho ženský princip se vrací a spojí se opět v přirozený duál. Následuje vstup do vesmírné jednoty lásky. Všechny zaplavuje nesmírná slast lásky, sounáležitosti a střídavý pocit bytí a nebytí. Jste jedinci a současně jste vše, co vás obklopuje. Jste Jednota, všichni jste bratři a sestry. Všichni jste láska. Splýváte s touto Jednotou a rozplýváte se v ní. Toto opětné sjednocení v lásce je splynutí s Božstvím, s Nejvyšším principem lásky a stvoření. Toto je nirvána. Toto je láska, toto je mír. Zde je podrobně popsána mystická cesta pravdy a lásky, cesta mise vaší skupiny. Jde o podrobný návod, co vám ještě zbývá vykonat. Z této vize 15 můžete posoudit, jak jste daleko a čeho se musíte vystříhat. Je zde ukázán i vrcholný cíl cesty s odměnou. Probuzení hadí síly přináší na jednotlivých úrovních krásné dary, které však nejsou cílem, ale můžete jich využít pro blaho svých bližních. Nesmíte na nich lpět, ale je třeba plnit poctivě dílčí úkoly tak, jak vás vede Nejvyšší princip lásky a stvoření a vaši duchovní vůdcové ze Světla. Bylo vám ukázáno i to, že násilí a magické praktiky vás na této cestě jen zdržují. Nechť plyne vše přirozenou cestou bez násilí tak, jak pokračuje váš vývoj na této cestě lásky! Mír s vámi! Vize o planetě Zemi Je vidět naši planetu. Veliké ruce ji rozevřely a do jejího nitra vstoupilo Duchovní slunce. Bylo veliké asi jako třetina naší planety. Duchovní slunce bude pomáhat vaší planetě i lidstvu oprostit se od negativního myšlení a cítění i skutků. Povede k osvícení, které planetě i jejím obyvatelům na této úrovni již náleží. Duchovní slunce bude vše pročišťovat a prozařovat svou láskou, bude usnadňovat všestranný a hlavně žádoucí rozvoj lidstva i planety s jejími obyvateli. Tento proces již nikdo nezastaví. Bude však záležet na lidstvu, jak rychle bude postupovat. Očista korunovačních klenotů Čech od kletby Dne 16. 9. 1998 jsem při léčení zahlédla manžele H. Viděla jsem je, jak vystupují z temnot po schodech vzhůru a o něco mne prosí. Domnívám se, že šlo o prosby za uzdravení pana H. Vybídla jsem je, aby mne následovali před radu nejvyšších. Vtom se pan H. zastavuje a rychle se vrací zpět. Čekáme na něho, a když se konečně objeví, vidíme, že nese žezlo korunovačních klenotů. Předstupujeme před radu nejvyšších a pan H. žádá očistu žezla. Je mu vyhověno. Současně mu je řečeno, že toto je jeho pravý životní úkol, zbavit kletby nejen žezlo, ale i říšské jablko a korunu. Pan H. pochopil a poznal i to, že teprve po vykonání tohoto úkolu bude mít možnost se rozhodnout, zda zůstane, či odejde za Světlem. Paní L. slyšela jméno pana H. a měla pocit, že má vážné zdravotní potíže. Dne 15. 9. 1998 uviděla poslední z korunovačních klenotů, korunu, a na ní zářivý bílý kříž na znamení, že všechny korunovační klenoty jsou již očištěny. Děkujeme! 16 Vize o vývoji planety Dne 19. 9. 1998 vidí paní L. dvě bytosti, jak se drží za obě ruce a vytvářejí kruh, z jehož středu tryská světelný sloup. Na ruce jim stéká sádra, tuhne na nich a vrství se. Nad sloupem světla je planeta, na ní dřevěná čtyřhranná konstrukce se schody. Na konstrukci leží oranžové slunce. Konstrukce je přichycená čtyřmi lany. Potom vidí vysoký strom s mohutnými kořeny. Korunu stromu nevidí. Když strom zmizí, vidí otevřenou knihu, která se zavře a zmizí. Ukáže se ohromný hřeb s kulatou hlavou. Je zabodnutý do planety. Dlaně drží planetu, ta se vyhoupne nad špičky prstů a stoupá vzhůru. Nahoře je omotána bílou šálou. Dále vidí krásnou zelenou louku a na ní je do kruhu postaveno dvanáct bílých stanů s nízkou dřevěnou podsadou a dřevěnou chatu s otevřenými okny, z nichž vyzařuje nádherné světlo. Dvě bytosti představují duál mužského a ženského principu. Jsou to strážci vývoje planety i jejích obyvatel. Jejich spojení vytváří láskyplnou energii, která taví tvrdou kůru okolo srdce planety a lidstva. Kůra v podobě tekuté sádry stéká na ruce strážců. Ve světelném proudu jejich lásky je vidět planeta Země a na ní je čtyřhranná dřevěná konstrukce, která obepíná planetu jako pouzdro asi do poloviny. Na tuto konstrukci vedou dřevěné schody a na konstrukci leží Duchovní slunce. Konstrukce je přichycená čtyřmi lany z provazů a připomíná popraviště. Hrozila duchovní smrt. Sádra, která toto vše pokrývala, měla zastřít pravý duchovní stav planety. Dosavadní vývoj by vedl ke zkáze planety. Konstrukci je třeba vyprosit a odstranit. Planeta i lidstvo jsou z poloviny očištěny. Konstrukce je čtverhranná, protože jde o čtyřrozměrný prostor. Je uchycena lany z provazů na znamení, že uchycení již není tak pevné, jako kdyby bylo z ocelových lan. Naznačuje možnost osvobození. Duchovní slunce, které leží na popravišti, je třeba osvobodit láskyplným myšlením a cítěním. Pak teprve bude schopno vést planetu Zemi i s jejími obyvateli za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Lana značí připoutanost k hmotě a duchovní stagnaci. Tato lana je nutné přetnout a konstrukci eliminovat správným myšlením a cítěním. Jde o postup do pětirozměrného prostoru a vyšší dimenze. Když strom zmizí, objeví se kniha, která je rozevřená uprostřed a zavírá se. Znamená to, že první důležitá vývojová etapa je u konce. Veliký kovový hřebík s kulatou hlavou, který je zaražený do planety, symbolizuje překážky ve vývoji planety a jejích obyvatel. Blokuje celý postup, který bude nastartován teprve tehdy, až tento hřeb zkostnatělého myšlení a tvrdého cítění odstraníte láskyplným vyzařováním. Je to jediný blok v duchovním postupu lidstva a planety. S tím vám pomáhají vaši duchovní rádcové a vůdcové ze světlých sfér. Jakmile je tato překážka odstraněna, zářivé ruce strážce planety Země 17 propouštějí tuto planetu z ochrany svých dlaní a ta stoupá do výše. Nejprve se chvíli zdrží nad špičkami jeho prstů a pak stoupá stále výš a výš. Nahoře je uvítána bílou tibetskou šerpou, která ji celou zahalí. Jde o uvítání do vyšší duchovní sféry. Je vidět krásnou zelenou louku a na ní je umístěno do kruhu dvanáct bílých stanů s malými dřevěnými podsadami. Je to dvanáct zasvěcenců, kteří stále střeží tuto planetu a vedou ji i s lidstvem na cestě pravdy a lásky za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Zjevuje se dřevěná chata s otevřenými okny, ze kterých se line nádherná záře poznání pravdy a lásky. Je to vyzařování duchovního vůdce a strážce, vedoucího mistra zasvěcenců. Mír s vámi! Vize o minulém životě Dne 27. 9. 1998 jsem se ocitla ve své vizi v jednom ze svých minulých životů, kde jsem žila v područí svého otčíma. Žiji ve strašlivých podmínkách jako sirotek ještě s dalšími dětmi, které si vzal „na starost“ člověk, který je morálně otrlý a úplně bezcitný. Má jednoho vlastního mentálně postiženého syna a osvojil si ještě tři děvčata ve věku od 6 do 12 let. Vlastnímu synovi je 14 let a mně asi 17–18 let. Původně byl otčím námořníkem, ale přešel na pirátství, protože víc vynášelo. Jeho vazba k penězům byla velice silná. Pokud žila jeho žena, která ho velice milovala, byl ještě poměrně lidský, ona však zavírala oči před jeho nedostatky a týraných sirotků se nezastala. Jen tajně, aby manžel nevěděl, se snažila usnadnit jejich osud. Služba u nich byla velice tvrdá. I této ženě vyhovovalo, že mají laciné pracovní síly, a byla vůči nim skoupá jak s jídlem, tak s ošacením. Muž byl i vůči vlastní manželce tvrdý. Jednoho dne ji v hádce zkopal a ona předčasně porodila. Porod byl zdlouhavý a dítě se narodilo poškozené. Matka po porodu zemřela. Nyní již muže nemělo co brzdit. Opíjel se a znásilňoval nevlastní dcery. Pro nekázeň byl propuštěn ze služby a brzy se mu nedostávalo peněz. Dal se na loupeže. Nejprve přepadal lidi daleko od domova, později si cesty za lupem zkracoval. Brzy upadl v podezření, ale nikdo mu nic nemohl dokázat. Také se rozkřiklo, že špatně zachází se svými svěřenci. Jeho vlastní syn se ho nesmírně bál, protože mu musel pomáhat s likvidacemi jeho obětí. Vše vyvrcholilo vraždou známého hodnostáře, který proslul svou lidumilností a štědrostí. Otčím byl povolán před soud a jako záštitu vzal s sebou k soudu všechny sirotky, o které se podle svého vyjádření staral. Barvitě nám popsal, jak nás 18 bude mučit a jakým způsobem nás sprovodí ze světa, nepotvrdíme-li jeho výpověď. Byli jsme zoufalí a já přemýšlela, jak nás všechny osvobodit. Požádala jsem o soukromé slyšení u soudce a vše mu svěřila. Ten mne vedl u výslechu tak, že bylo jasné, že otčím bude odsouzen a pověšen. Ten mne však napadl se zbraní v ruce a já svou výpověď odvolala. To mu však již nebylo nic platné, naopak mu to před soudem přitížilo. Po jeho popravě jsme byli svěřeni do výchovy na misijní stanici někde uprostřed džungle. Toto rozhodnutí jsme pokládali za nespravedlivé, protože jsme zde byli jako ve vězení. Nebylo úniku, i když s námi slušně zacházeli. Stále jsme měli pocit, že jsme sem byli odvezeni proto, že se obyvatelé našeho města obávali, že nás otčím svou špatnou výchovou zkazil tak, že jsme nebezpečím pro slušné lidi. Na této misijní stanici jsme zemřeli poměrně brzy, protože jsme nesnášeli tamní podnebí. Cesta Na předcházející vizi navazuje vize paní L. ze dne 27. 9. 1998. Jde ulicí Ivana Olbrachta v Dubí. Blíží se k domku paní D. Když jde okolo sousedního domu, zastaví ji muž jiné národnosti, který stojí za plotem a hází po ní shnilé brambory. Ptá se ho, proč to dělá, a on odpovídá, že si s ní chce hrát. Paní L. s ním tedy přehazuje brambory přes plot, ale na rozdíl od něho je nehází po něm, ale snaží se, aby ho nezasáhla. Brzy zjistí, že si zamazala ruce, a chce se očistit. Muž ji pozve do domu. Než do něho paní L. vstoupí, zaútočí na ni znovu. Útočník má v jedné ruce pravítko a ve druhé trojúhelník. Opět se ho ptá, proč to dělá. On odpovídá, že chce, aby léčila jeho ženu. Paní L. vstupuje do domu, ale nemůže najít koupelnu. Dům je bohatý, ale je v něm veliký nepořádek. Uvítá ji žena stejné národnosti jako paní L. Sděluje jí své potíže s očima a je ochotna učinit cokoli, co by jí pomohlo, protože lékaři jsou bezmocní a po jejich zásahu se vždy její stav zhoršil. Žena ví, že její potíže jsou karmicky podmíněny. Paní L. se omyje a chce přistoupit k léčení, ale nemají klid, protože děti této ženy je nenechají v klidu. Dvě starší děti se chystají do školy a tři malé dovádějí okolo. Paní L. se ženou odcházejí z domu a snaží se najít klidné místo, ale všude je plno lidí, nikde není klid. Ten nalézají až v krásné zahradě vedle kostela. Paní L. se náhle ocitá ve svém zaměstnání a zjišťuje, že promeškala důležitou pracovní poradu. Její spolupracovníci ji nabádají, aby se vymluvila, což odmítá s tím, že měla něco důležitějšího na práci. Tvoje předcházející vize je jasná, pochází ze středověku. Je karmickou příčinou setkání s lidmi z minulosti i v tomto životě. Vysvětluje i mystickou cestu. 19 Cesta ulicí Ivana Olbrachta je cestou za poznáním. Cizinec je ten, který jí první poskytne informace na magickém podkladě. Jeho učení již neodpovídá úrovni této planety s jejími obyvateli, proto jsou brambory jako symbol duchovní stravy shnilé, od nich se může jedině zamazat. Nabídne paní L. očistu podle svého a nabídne jí vstup do svého domu. Veden karmickou vazbou však na ni ještě před vstupem zaútočí. Pravítko je silná vazba na základě minulých životů a trojúhelník je kletba, která je spojuje. Žádá o léčbu manželky, protože jeho duch si je vědom, že ji zbrzdil v duchovním vývoji. Manželka je pokročilá a zná příčiny svých obtíží. V minulosti byla slepá k chybám svého muže a nechtěla vidět utrpení, které způsobili. Opět mají ve své blízkosti ty děti, které u nich v minulosti trpěly. To vysvětluje potíže současného života u obou manželů. Bohatství vědomostí je značné, ale v chaosu a neutříděné. Náhodně sesbírané. Žena je již schopna pracovat na své očistě. Proto jí paní L. může v závěru vize pomoci. Jejich víra jim pomůže najít klid a mír v rajské zahradě svého nitra. Kostel je symbolem víry, rajská zahrada symbolem stavu jejich nitra. Z vize je vidět změna životních hodnot. Přijetí na vysokou školu Paní Z. složila dne 4. 10. 1998 ve své vizi maturitu a ví, že je přijata na vysokou školu. Jede v autobuse s mnoha svými známými. Její manžel sedí na sedadle za ní. Obklopují je samí mladí lidé. Všichni jedou na imatrikulaci do stejné školy. Jedou mírně do kopce a obklopuje je nádherná krajina. Jsou šťastni. Cesta zahýbá nejprve mírně doprava, potom jedou zdánlivě rovně, ale paní Z. si uvědomuje, že je tato cesta vede mírně doleva. Na vrcholu kopce stojí krásná budova, kde jsou všichni uvítáni s velkou slávou a nadšením. Zaplavuje je všechny pocit lásky a štěstí. Vize je jednoznačná. V autobuse jedou všichni, kteří složili závěrečné zkoušky vaší výuky a přihlásili se k dalšímu studiu. Jsou zde všichni mladí duchem a pružností myšlení, kteří jsou schopni se zbavit předsudků, kteří jsou schopni jít cestou lásky. Tato cesta je naplňuje štěstím, i když se nejprve musejí vrátit na místa, kde zanechali otisky své negativity, musejí se vrátit tam, kde se dopustili omylů a chyb, aby je s pomocí Boží mohli napravit. Proto vede nejprve doprava. Potom následuje přímá cesta obětí a překážek, aby se dostali na cestu pravou. Ta vede do chrámu srdce a je výsledkem vašeho snažení být láskyplní a čistí v myšlení i cítění. Tato snaha vás vede ke spojení s vesmírnou jednotou lásky a stvoření, poskytuje další informace a schopnosti na vyšší úrovni lásky. Svým láskyplným vyzařováním a skutky se zapisujete na vysokou školu učení lásky. 20 O práci v jiných sférách Paní Z. je s paní D. v neznámé, ale krásné a světlé „kuchyni“. Pracují na výzkumu, který má vyřešit otázku zachování živočišných a rostlinných druhů. Paní D. předává materiály paní Z. a říká jí: „Je to na tobě, Helena to nebude moci hlídat.“ Ještě jí doporučí, aby vzorky uchovávala v lednici. Tím vize končí. Jde o genetický výzkum. V laboratoři je genetická banka všech druhů sluneční soustavy, kde se nachází i planeta Země. V těchto laboratořích pracují mnozí z vás, abyste zachránili ty druhy, které jsou nutné pro život na jednotlivých planetách. Energetický kód Při léčení pacientky dne 4. 10. 1998, která měla nemocnou kyčel, jsme narazili na zvláštní jištění negativního aparátu s programem, který destruoval kyčel jejího protivníka. Vlastní onemocnění této pacientky bylo následkem tohoto magického násilí, kterého se dopustila na svém protivníkovi či oběti. Aparát vypadal jako kovová masivní dvojitá deska, která svým tvarem vzdáleně připomínala vývojovou osmičku. Byla zarostlá do kyčle a spojení i jištění drželi mstitelé. Toto spojení se nemohlo rozdělat ani nebylo možné vyjmout celý aparát, protože by se narušená kost rozpadla. Intuitivně jsem byla přivedena k tomu, že vše kryje energetický kód. Požádala jsem tedy pacientku, aby vyňala energetický kód ze své aury, otevřela přístup k negativnímu programu a předala klíč s číselným kódem Otci, aby napravil, co ona pokazila. Je samozřejmé, že musela odevzdat i příslušné úpisy a kompetence. Pak vedla prosby, aby byla celá složitá konstrukce postupně odblokována a vyjmuta za současného vedení proseb, aby byla poškozená tkáň vyměněna za zdravou a současně vytvořena nová tam, kde chybí. Tyto dvě prosby musely být vedeny současně, aby kyčle byly uzdraveny u obou bytostí, u oběti i útočníka. Dál již léčba pokračovala obvyklým způsobem. Toto je jeden z prvních léčebných postupů, které vám byly na základě vašeho duchovního postupu a zdárně absolvované výuky povoleny. Jste jedni z prvních, kteří mají tu čest léčit tímto způsobem nevyléčitelné choroby, pokud máte souhlas Boží. Tyto zázraky lásky vykonával pouze Otec. Nyní jste pod jeho vedením a budete pokračovat ve výcviku. Gratulujeme vám k novému poznání a přejeme vám hodně lásky, síly, moudrosti a vytrvalosti i odvahy pro další výuku a práci. Mír s vámi! 21 Poklad Atlantidy Jednou jsem vám vyprávěla vizi, kterou jsem zažila jako kojenec. Viděla jsem zlatou truhlu s ozdobnými reliéfy. Tato truhla se otevřela a z ní vystoupila zářivá světla v podobě barevných kuliček. Cítila jsem přítomnost mocných duchovních bytostí, které mi předváděly, co vše lze s těmito světly dělat. Najednou jsem zjistila, že tato světla ovládám svou myšlenkou, a pohrávala jsem si s nimi. Když jsem se této hry nabažila, poslala jsem světélka do truhly a zaklapla víko. V tomto okamžiku vize zmizela. Celý život jsem si lámala hlavu, co tato vize znamená. Teprve dnes, 3. 10. 1998, při sledování filmu o Ztraceném pokladu Atlantidy jsem pochopila, že čas uzrál a mým úkolem je tento poklad opět na sklonku věků předat těm, kteří jdou za poznáním pravdy. Jistě jste již pochopili, že i toto je jedním z vašich úkolů a vlastně ho již plníte. Film je naivně zpracován, ale obsahuje pro nás cenné informace. Ti, kteří na filmu pracovali, snímali některé informace přesně. Dlouho jsem nechápala, ale když jsem uviděla v podzemí truhlu a potom konstrukci, která otevírala vstup do místnosti, kde byla uložena pochodeň pravdy, poznala jsem bezpečně konstrukci, se kterou jsme pracovali v podzemí Velkého Března. Přiznám se, že pak už mne nepřekvapovalo, jak má vize přesně souhlasí i s konstrukcí Sluneční soustavy, která otevírala vstup do kráteru sopky, kde byl vybudován chrám věků. V chrámu věků byl instalován computer. K pokladům, které tvořily původní obsah truhlice, patřily platinové desky s programy a pochodeň pravdy. Před chrámem bylo jezero, ve kterém byly uloženy bedny s pokladem. Když se zasunula pochodeň pravdy do computeru a použila jako páka, vystoupil tento poklad na kamenném podstavci z jezera. Pokud jsme stáli před chrámem, měli jsme nad hlavami otvor kráteru, kterým bylo vidět na hvězdy. Tento poklad je možné vyzdvihnout jen v tom okamžiku, kdy jsou hlavní planety naší sluneční soustavy v zákrytu. Tak tomu bude asi v letech 2005 až 2050. Poklad Atlantidy je knihovna svitků nejvyššího vědění. Tyto knihy vyvolají sílu dávných lidí. V těchto znalostech bude síla budoucího lidstva věku Vodnáře. Naším úkolem je toto vědění předat. Truhlice, kterou jsem v raném dětství viděla, obsahuje programy, které zpřístupňují poznání. Do této truhlice patří i vyšší programy a pochodeň pravdy. Nejprve je třeba zvládnout nižší programy a nalézt pochodeň pravdy. Potom teprve můžeme zvládnout vyšší programy, které nám otevřou cestu do chrámu věků. Vše je přesně načasováno. Až půjdou bohové v zástupu, jejich působení a vliv budou jednotné, budou planety v zástupu a poklad Atlantidy se stane lidstvu přístupným. Tomuto poslání odpovídá osnova vašeho poznání. 22 Porovnejte názvy jednotlivých dílů vašeho učení. Poklad Atlantidy – Truhlice pokladů je Poselství – Platinová kniha je Cesta – Pochodeň pravdy – Chrám věků – Vesmírná jednota lásky Platinová kniha evokuje sílu dávných lidí a lidstvo konečně pochopí, že cesta pravdy a lásky je tou pravou cestou. Soukromé vize a zkušenosti z léčení Dne 5. 10. 1998 při očistě po léčení jsem pocítila chladný dotyk. Do levé ruky se mi vsunula chladná dlaň. Dotyk nebyl nepříjemný, a ačkoli jsem věděla, že jde o mrtvou bytost z astrálu, nepociťovala jsem strach, ale snažila jsem se bytost převést k Otci. To se mi však samozřejmě nemohlo podařit, protože tato bytost přišla se souhlasem Božím. Byla to veliká milost pro nás obě, jak jsem později pochopila. Za chvilku se dostavila pacientka, která se léčí z revmatické artritidy. Když jsem ukončila přípravu a bylo vyprošeno vše, co bylo nutné, dostala jsem impulz, že mám léčit přiložením rukou. Pozdvihla jsem ruce, aby mi byla navlečena ochrana, ale v tu chvíli jsem pocítila silnou magnetizaci na obou rukou a paní též. Pochopila jsem, že paní má stejné postižení jako moje maminka, která před 16 lety zemřela. Už jsem věděla, že bytost, která mi důvěřivě vložila ruku do levé dlaně, je moje maminka. Bylo mi zjeveno, že pacientka se ve středověku karmicky střetla s mou matkou. Milovaly jednoho muže, obě s ním měly děti a snažily se ho získat různými intrikami na svou stranu. Jejich spor měl tragickou dohru a byla z toho velká aféra. Protože obě manipulovaly s lidmi i dětmi nevybíravým způsobem, byly postiženy jejich ruce. Tento den jim byla udělena milost, a pokud si dokázaly odpustit, byla tato nemoc vyškrtnuta z jejich ákášických záznamů. Po skončení léčení se cítila paní lépe a maminka odešla tam, kam podle vůle Boží náleží. Mír s tebou, maminko, omlouvám se, že jsem hned nepochopila. Posílám ti svou lásku již bez připoutanosti a děkuji ti za tvou lásku, kterou jsi mi osvědčovala. Maminka je tvou paralelní bytostí a muž byl v tomto životě tvým manželem. Ve své vizi dne 7. 10. 1998 se procházím naším sídlištěm v Řetenicích se svou přítelkyní a ukazuji jí, kde všude jsem bydlela. Vypočítávám, že v Bratislavské a Anglické ulici celkem čtyřikrát. Dvakrát v současném bydlišti, jednou v Anglické směrem k nádraží a jednou směrem do Řetenic. Přítelkyně stojí na 23 rohu naší ulice a přemýšlí o tom, co jsem jí sdělila, a já si uvědomuji, že jde o mé tři různé životy. Přítelkyně mi zmizela a já jsem v ohromné světlé místnosti, kde se pohybuje mnoho lidí. Vidím zde stoly, na nich bílý ubrus a torzo těla Ježíše bez kříže. Je však vidět, že jeho socha byla z tohoto kříže sňata. Vidím asi tři tato torza. Největší leží vpravo ode mne a já nad ním přemýšlím, že je Ježíšova postava příliš silná a vůbec neodpovídá jeho pravé podobě. Uprostřed sálu v první řadě sedí silná žena, asi ve věku 76 let, která hovoří o tom, co během svého života vykonala. Vypráví objektivně, bez emocí. Jde skutečně o tvé minulé životy. Tvá přítelkyně by měla být poučena, že všichni nesete odpovědnost za své životy a nejste zde jen jednou. Když jste se posledně setkaly, mnoho přemýšlela. Mnoho nechápe. Asi tě opět navštíví. Další obraz je obrazem tvého nitra. Bylo ti ukázáno, že zde sídlí mnoho lidí. Torza Kristova jsou symbolem tvého poznání i úkolu. Bylo ti ukázáno, co vše jsi již pochopila a opravila na falešné představě Ježíše jako Spasitele. Žena, kterou jsi sledovala při její zpovědi, je představitelkou všech pokročilých bytostí, které již mají vhled, rozumějí vesmírným zákonům a dokážou spravedlivě vyhodnotit svůj hmotný život na této planetě Zemi. Všichni, kdo usilujete o pravé poznání, se snažte, abyste byli objektivní. I toto úsilí o objektivní pravdu máte ve svém srdci. Nejde však jen o chladnou objektivitu, ale především o cit lásky a pravdy. Mír s vámi! Falešní proroci Ve své vizi dne 8. 10. 1998 pan P. stojí na náměstí v Krupce a účastní se shromáždění, na kterém promlouvá k lidem velmi ohnivě a zaníceně muž středního věku. Pan P. má velice smíšené pocity. Vtom muž prohlásí: „Apači jsou satanové.“ To již zaráží více lidí, ale muž prohlásí, že jim podá důkaz. Odhrne triko z břicha, které je ohromné a něčím těhotné. Pan P. vnímá, že je v něm ukryt vetřelec. Muž však z něho vypustí ohromného medvěda, který se rozbíhá proti panu P., ale obíhá ho a běží dál. Pan P. však toho již má dost a jde do svého bývalého domova. Jakmile vstoupí do domu, ocitá se ve svém pokoji. Zamyká pokoj a ukládá se ke spánku. Najednou slyší energetický výboj a tuší něco za okny. Podivné bzučení a hvízdání pokračuje a on se hrozně bojí. Zjišťuje, že leží pod postelí, třese se strachy a ptá se sám sebe, zda jde o realitu či sen. Zážitek je tak silný, že je přesvědčen, že jde o realitu. Tato vize značí, že v těchto dobách vystoupí mnoho falešných proroků 24 a spasitelů. Přijdou těžké zkoušky, kdy se lidé budou muset rozhodnout, kterou cestou se vydají. Zápal fanatika, který zavrhuje Apače, je znakem falešného proroka, protože ten, kdo pochází ze Světla, nikoho nikdy nebude zavrhovat. Tušený vetřelec je symbolem pro implantovaný vliv negativity do učení lásky, který tak pod rouškou „pravého“ učení bude mást mnoho lidí a mnoho lidí také zavede či svede z pravé cesty. Medvěd je znakem síly, kterou budou uplatňovat tito vůdcové temnot na své okolí. Pan P. je představitelem všech, kteří hledají pravdu ve svém původním domově, tedy ve svém nitru, ve svém srdci, které je vedeno jiskrou Boží. Jedině tak je možné se zachránit. Tušené UFO je symbolem pro ideovou intervenci mimozemských kultur, které nemusejí být vždy na vysoké duchovní úrovni. Tento obraz vede pana P. k jeho podílu na práci, kterou jste načali na minulém léčení, kdy jste narazili na negativní mantru, která následně vytvořila negativní mandalu. Tato mandala ovlivňuje negativním způsobem vaši planetu a její obyvatele. Již jste s pomocí Boží začali rozplétat její strukturu. Pod vlivem, který jste pod vedením Otce a duchovních vůdců ze Světla odhalili, jste stvořili osnovu této mandaly. Proto je obdélníková, nikoli kruhová. Každý z vás by měl pod vedením a ochranou Otce vyrušit určitý podíl na ní a potom můžete společně rozplést a eliminovat tento neblahý vliv. V rámci duchovního postupu této planety můžete Otce a radu nejvyšších po skončení této práce požádat o ochrannou mantru i mandalu pro planetu Zemi a její obyvatele, pokud to bude Otec a rada nejvyšších pokládat za moudré. Mír s vámi! Bdíme nad vámi, naše láska vás provází! Otec a rada nejvyšších Setkání Na počátku našeho setkání 13. 10. 1998 jsem upozornila na vážnou karmickou vazbu s agregorem jiné planety. Tento agregor byl u vzniku lidstva a vadilo mu, že lidstvo dostalo do vínku 12 šroubovic DNA. O své vůli, proti vesmírným zákonům, odňal lidstvu 10 šroubovic, a tím je velmi omezil v jeho vývoji. Jeho zvůle a pýcha ho vedla k dalším magickým zásahům do přirozeného vývoje lidstva a podařilo se mu získat pro tuto práci mocné spojence i mezi některými agregory. Nyní ho zasáhl zpětný náraz násilné vlny jeho tvorby a je hříčkou zpětného dopadu vlastního násilí a negativity. Protože porušil vesmírné zákony 25 tvorby Nejvyššího principu lásky a stvoření, hrozí mu ztráta identity, eliminace a jeho energie projde očistou ohněm i mrazem. Zárodečný strom života pak bude čekat na vzkříšení bleskem Božím. Zachránit se může jen uznáním své viny a nápravou všech věcí, které ovlivnil. To může učinit pouze s pomocí Boží a rady nejvyšších. Abychom mu usnadnili situaci pro nápravu, vedli jsme prosby a stahovali z něho svou negativitu a žádali o osvobození všech od jeho vlivu. Každý z nás pod vedením Otce stahoval svůj podíl viny a pomáhal vše napravit. Děkujeme za pomoc a ochranu i vedení. V této práci budeme pokračovat. Na setkání nás bylo přítomno patnáct členů skupiny. Otec sestoupil do našeho středu a posiloval nás a utěšoval i povzbuzoval tam, kde poznal, že je toho třeba. Nejprve jsme vedli prosby individuálně a já viděla, jak jsme prozářeni bledě modrou barvou naší planety, protože šlo většinou o prosby za ni a její obyvatele. Tam, kde byl nutný Otcův zásah, se projevila světle zelená barva jeho léčebné energie. Tam, kde šlo o duchovní poznání, se projevila stříbřitě fialová barva, a kde bylo nutné energetické posílení, viděla jsem známou krásnou rudou či oranžovou barvu. Otec každého z nás upozornil, co je třeba učinit a vyprosit. Ve své milosti nám sděloval i svá poučení, abychom ve své horlivosti svými prosbami nenarušovali dobíhající karmu této planety a jejích obyvatel. Každému z nás se dostalo cenné rady, jak se očistit a postupovat dále. Tato milost poznání byla vložena, pokud jsme s tím souhlasili, do našich srdcí i naší mysli. Náš duch ji bude opatrovat s láskou jako poklad nového poznání, který se projeví tehdy, když ho budeme nejvíce potřebovat. Prosila jsem za nás všechny, abychom se očistili od všeho, co nás brzdí na naší cestě za světlem pravdy a lásky. Bylo nám požehnáno ve věcech dobrých. Paní D. děkovala za milost, že jí bylo dovoleno dokončit celých sedm let studia a že s pomocí bytostí ze světlých sfér překonala překážky, které jí byly kladeny do cesty. Když vedla prosby za planetu a lidstvo, bylo jí Otcem sděleno, že karmický vývoj této planety odpovídá vesmírným a přírodním zákonům. Že je nutné projít těmito podmínkami a vytěžit z nich zkušenosti a ponaučení nutné pro další rozvoj. Postoupí jen ti, kteří tuto školu zvládli. Ti, kteří nepochopili, musejí tyto zkušenosti sbírat na jiné planetě, kde jsou analogické možnosti, a školu života si zopakovat ještě jednou za těchto podmínek. Ti, kteří tuto školu života zvládli, postupují obohaceni těmito zkušenostmi, vyzrálí utrpením, ale i radostí, které tento život poskytoval. Tyto bytosti postupují s vaší planetou, která je již připravena na bytí ve vyšší sféře a dimenzi. Dále bylo paní D. ukázáno, že všude, i v temných sférách, pracují bytosti, které jsou vyvoleny Otcem, aby nesly světlo poznání lásky a pravdy. Otec jí ukázal bytost, která nebyla ani zvíře, ani člověk. Povylezla z temných sfér na 26 světlo, ale neměla se k tomu, aby šla dále, i když paní D. vedla prosby za její osvobození. Vedla jsem ji k tomu, aby vedla prosby tak, aby se dělo vše podle vůle Boží a bytost byla odvedena tam, kam náleží. Paní D. se vyděsila, protože bytost se vrátila do temnot. Zjistili jsme, že tato zvláštní bytost plní v temnotách velmi důležitý úkol a chodí si tímto způsobem pro posilu, které se jí od Otce vždy dostane. Tato bytost pomáhá probudit v temnotách ty bytosti, které se sem propadly díky svým hrubým vibracím. Budí v nich vzpomínku na Otce a světlo jeho lásky, aby po něm zatoužily a svou touhou se osvobodily od temnot. Paní L. vedla prosby, aby se při přepólování planety vybíjely karmy jen tak, jak je to nezbytně nutné. Viděla agregora, který ležel ponořen v tekutině vlastní negativity, ze které vystupovala jen kolena a počítačová klávesnice, na které pracovaly jeho ruce s kovovými roubíky místo prstů. Pan P. viděl velkou keramickou pečeť, která se rozlomila na znamení, že první kruh osvobození byl zdolán. Dále bylo vidět pečeť, která nesla ve svém středu znamení písmene „Tau“. Tau je symbolem jednoty a souladu, tedy smíření. Dále viděl záblesk výbuchu atomové bomby a paní R. snímala, že jsou ohrožena některá místa na naší planetě. Války na této planetě vznikaly pod vlivem tohoto agregora, který prostřednictvím počítače ovládá lidstvo a podsouvá mu nebezpečné ideje, které vedou k válečným střetům. Toto vše je třeba pomoci tomuto agregorovi eliminovat. Když si pan P. rozepnul bundu, uviděl na svých prsou tetování s mapou. Když bundu zapnul, rozzářil se. Viděl též Antarktidu s tuleněm, kterého viděl i pan Z. Domnívám se, že jde o vizi zaniklé země, která se zaměňuje s Atlantidou, ale je o mnoho věků starší. V této zemi pan P. žil, tuto zemi miloval, a proto je otištěna na jeho prsou jako erb a vzpomínka na ni stále žije v jeho duši. Průvod dětí s bílými věnečky jsou bytosti, které byly zdrženy ve vývoji tímto agregorem. Věnečky značí, že jsou duchovně probuzeny a jejich vývoj bude přiměřeně urychlen. Velké brýle se šedomodrými obroučkami jsou znakem prozření u duchovně slepých. Pan J. viděl létající talíř z temných sfér, pod jehož vliv se dostala paní R. Pan J. byl podroben zkoušce ostražitosti a pýchy. Viděl, jak se k nám blíží bytosti z druhého rozměru a v naší blízkosti se mění v dvojrozměrné bytosti. Jsou ploché a podávají mu květiny. Bere si na ně energetický průkaz a květiny zčernají, nepřijal je. Pak mu byla nabídnuta medaile, ale i ta zčernala, a tak veškeré tyto dary odmítnul. Přijde třetí zkouška. Pravděpodobně ve spaní. Pan F. viděl velkou postavu v šedivém turbanu, spirálovitě přivázanou černým suknem ke sloupu. Vázání směřovalo zprava doleva. 27 Byl to agregor spoutaný vlastní negativitou, ale současně byl představitelem těch národů, které jsou fanatické a mohly by ohrozit světový mír. Následuje obraz ženy, která má vztyčenou ruku, ze které srší oheň a blesky. Na požádání o energetický průkaz se zkroutila a zmizela. Jde o umělý duál agregora, který magicky stvořila paní D., aby fanatismem ovlivnila lidstvo. Nutné vyprosit. Paní Z. vede prosby za ohrožená místa na planetě, aby nebyl nutný zásah vojenskou silou. Pan F. má doplňující vizi. Vidí zlatou vrtuli a část zlatého vrtulníku. Po kontrole energetickým průkazem zůstává vše zlaté. Jedná se o dva symboly. O válečné střetnutí lidí včetně boje o uchvácení moci a získání ekonomických výhod pro agresora. Vojenský zásah bude na základě proseb veden tak, aby se karmy vybily jen tak, jak je to nezbytně nutné. Paní H. viděla mimozemšťana, který byl žlutozelený a podobal se hmyzu. Viděla i jejich létající talíř a vedla prosby za naši ochranu. Jde o bioroboty z planety Cyrus, kteří byli využíváni jako nebezpeční bojovníci. Paní L. viděla budoucnost. Krásnou zelenou přírodu, malou vesničku s čistými bílými domky a červenými střechami. Pan L. prožíval příjemné pocity, viděl krásné barvy. Mladší pan F. měl pocit prázdnoty. Když vyprošoval obsazení, nepoprosil o návrat a očistu svobodného ducha, včetně svobodné vůle. Pan Z. měl podobné pocity jako pan L., viděl tuleně jako doplňující vizi k panu P. a jinak viděl barvy. Paní J. tížila přilba na ramenech. Šlo o kontakt s agregorem. Působila jako astronaut a kukla ji tížila na základě karmických skutků, které byly vázány na agregora. Nutné vyprosit. Před paní S. se vinula cesta. Nebyla ani bílá, ani temná, spíše šedivá. Vedla okolo domu, na kterém byl neonový nápis v červené barvě. Prochází kolem vchodu po cestě dál a nachází šedivé náhrobní kameny. Jde o cestu života, která těsně míjí peklo. Protože byla v bezprostřední blízkosti, okusila jeho utrpení. Náhrobky, které za ním nacházejí, jsou náhrobky lidí duchovně mrtvých. Za tyto duchovně mrtvé je třeba vést prosby. Někteří z nich mohou být vzkříšeni. 28 Konec éry Calijugy Dne 14. 10. 1998 přesně v 18 hodin byla úderem do temného gongu jedinou ranou ukončena éra Calijugy. Vstupujeme tímto okamžikem do éry Vodnáře, Zlatého věku lidstva. Na vrcholu této éry ponese planeta Země hrdý titul Hvězda míru. Do éry Vodnáře již nepatří magické praktiky, protože Nejvyšší princip tvorby je Láska. Každý, kdo chce postoupit s touto planetou do vyšší sféry, se musí vzdát magie a jít cestou lásky bez násilí. 29 Hostina bohů, nektar bohů Dne 22. 10. 1998 jsme slavili závěr sedmiletého studia v restauraci „U Valmonta“ v Teplicích. Bylo nás zde 14 členů skupiny. Nálada byla dobrá a dočišťovali jsme karmické vazby, které nás poutaly k personálu tohoto místa. Zjistili jsme, že jsme žili v minulých životech ve velmi úzkém společenství jako zednáři, a bylo nutné tyto vazby rozvázat. Byli přítomni naši duchovní vůdcové ze světlých sfér, Otec i rada nejvyšších. Byli jsme vedeni k tomu, abychom vzájemně ze sebe sňali zbytky negativity, kterou jsme na sebe v minulosti uvrhli. Potom jsme kontrolovali pečetě. Tuto záležitost měla na starosti paní D. a skládala závěrečnou zkoušku k postupu. Když nám donesli minerálku, zjistila jsem, že je nějaká jiná. Byla jiskřivější, osvěžující a měla na nás povzbuzující účinek. Když oslavy skončily, měla jsem pocity závratě. Přemýšlela jsem o tom a prosila, aby mi bylo sděleno, co se vlastně odehrálo. V noci jsem měla vizi, ve které jsem nejprve viděla schéma našich pečetí, kolik jich správně má být, a to je 14 pečetí. Potom jsem uviděla jednotlivé kruhy pečetí, které byly bílé, ale různých velikostí. Domnívám se, že čím je pečeť zralejší, tím je větší. Velikost pečetí zralé bytosti má být stejná. Tyto pečetě byly seřazeny v kruhu a připomínaly obrazce v obilí. Po této vizi jsem se probudila a vidím asi dva metry před sebou bytost, která měla nádherné modrozelené vyzařování. Jakmile bytost zjistila, že jsem vzhůru, zastavila se, chvíli jsme se na sebe dívaly a potom zmizela. Jako by zhasla. Hostina bohů byla vaší společnou slavností na ukončení spolupráce během sedmiletého studia. Byla vyjádřením vzájemné úcty a lásky, prokazované během minulých let. Byla vaší odměnou, protože jste měli tu čest pobýt v bezprostřední blízkosti vašich přátel a oni se mohli radovat z vaší radosti, kterou jste pociťovali v jejich bezprostřední blízkosti. Radovali se z vašeho prvního úspěchu, kdy jste překonali základní kameny překážek, které vám stály v cestě za poznáním a očistou, v cestě, která vede ke splnění úkolů, které jste s nadšením přijali. Děkujeme všem, kteří nám pomáhali a podporovali nás trpělivě a s láskou! Těm, kteří nepožili alkohol, byl nabídnut jako přípitek nektar bohů. Tento nektar má zázračnou moc, pokud jste na pravé cestě. Zvyšuje vaši citlivost i ochranu, posiluje váš kontakt se světlými sférami. Má ještě mnoho jiných dobrých účinků, které budou čistě individuální podle potřeby jednotlivce, kterému byl nabídnut. Schéma pečetí, které ti bylo ukázáno, je schéma platné pro Světlo i temnoty, aby byla zachována rovnováha. To je 14 pečetí ve Světle, 14 pečetí v temnotě. Jde o počet pečetí, kterých dosáhnete na základě dalšího studia, 30 pokud se do něho přihlásíte. Mnozí jste již přihlášeni a my se těšíme na další spolupráci s vámi. Schéma, které ukazovalo pečetě v kruhu, je schéma zralosti pečetí ve Světle. Ukazovalo současný průměrný stav pečetí jednotlivých členů mise. Paní D. na společném sezení doháněla rovnováhu mezi pečetěmi ve Světle a temnotách. Svou prací na ostatních získala plně tvořící se pečeť ve Světle, která jí chyběla, a proto musela často bojovat s tím, aby se nepřevážila do temnot. Gratulujeme, pomohli jste jí i vy svou láskou. Zářivou bytost, kterou jsi viděla v noci, jsi mohla vidět jen díky nektaru bohů, proto ti byl nabídnut ve větším množství. Je to jeden z tvých pomocníků ze Světla. Mír s vámi! Otec Životní bilance Pan P. je ve své vizi dne 24. 10. 1998 v továrně, kde projednává s vedoucím postup některých organizačních záležitostí. Nakonec mu vedoucí předává dvě cihly. Jednu velkou a jednu menší. Pana P. to zarazí, ale přijímá je, dává je do tašky a odchází. Prochází halou, kde jsou na zemi uloženy ve značném nepořádku veliké kusy masa z různých zvířat. Je mu to vše nepříjemné a snaží se dostat co nejdříve k pootevřeným dveřím, které vedou na dvůr. Před nimi jsou balíky slámy. Zastavuje se, znovu prohlíží cihly a nechápe, proč je dostal. Má obavy, že dveřmi neprojde a bude obviněn z krádeže. Vyjímá tedy velkou cihlu, která ho nejvíce tíží. Prodere se dveřmi na dvůr a vstupuje do šatny, kde se setkává s mužem, který je jeho současným vedoucím v práci. Ten ho zastaví a žádá, aby ukázal tašku. V jeho tašce je pouze malá cihla a pan P. se bojí, že ho vyhodí z práce. Kontrolor, když zjistí obsah jeho tašky, pronese: „Na to zavoláme někoho kompetentního.“ Továrna je symbolem životního cíle a cesty pana P. Vedoucí je jeho duchovním vůdcem, se kterým projednává karmický scénář života. Cihly, které od svého vůdce obdržel, jsou životními úkoly. Malá cihla představuje karmickou zátěž a velká cihla představuje poslání, které přijal. „Cihly“ mu připadají obyčejné, ale na životní cestě ho nesmírně tíží, proto odkládá největší cihlu s posláním. Vize je varováním, aby nebyl malomyslný a nevzdával se svého poslání. Má ovšem svobodnou vůli. Cesta halou mezi zkrvavenými kusy dobytka je cestou života, kdy prochází mezi trpícími oběťmi, ale i mezi těmi, kteří žijí dobrovolně jako zvířata a také tak umírají. Balíky slámy představují životní překážky. Pootevřené dveře značí cestu za Světlem a pravdou. Vstup na dvůr značí osvobození, ale současně to znamená konec cesty, 31 konec života. Vstup do šatny, kde ho kontroluje jeho vedoucí, znamená životní bilanci. Pan P. cítí, že tím, že odložil jedno ze životních břemen, nesplnil svůj stanovený cíl. Bojí se, že bude potrestán. Tuto životní bilanci však neprovádí žádný kontrolor, ale duch pana P., který již prošel přes dvůr svobodně a byl osvícen, aby porozuměl. Odevzdává kompetence Otci se slovy, která pronesl na závěr vize jeho duch, „kontrolor“. Mír s vámi! Otec Vize o cizincích Dne 26. 10. 1998 paní L. pracuje ve své vizi jako sekretářka u svého současného ředitele. Poslal ji s poštou a ona jela modrým trabantem do Dubí. Chvíli čekala u auta, a když se otočila, bylo auto pryč. Věděla, kdo jí ho ukradl, opodál stála skupina cizinců a pozorovala ji. Šla k nim a řekla jim o svém podezření a žádala o vstup do kůlny, před kterou stáli a kde věděla, že se nalézá auto. Povolili jí vstup, ale než mohla do kůlny vstoupit, musela překonat spoustu překážek. Když konečně vstoupila, nalezla ze svého auta již jen kostru. Odešla. Víc nemohla dokázat. Je to ukázka z jejího dalšího života, kdy bude pracovat se svým nadřízeným na společném úkolu, kdy budou mít na starosti bytosti této národnosti. Budou pracovat v Dubí, které je nejvíce karmicky zatížené. Bledě modré auto je symbolem společné životní cesty všech, kteří se v této vizi vyskytují. Bledě modrá barva je barvou planety Země. Cizinci se snaží co nejvíce podobat ostatním obyvatelům svým životním stylem. Řeší svůj problém zkratkovitě, auto prostě ukradnou. Krádež je symbolem nekritického napodobování životního stylu i s vašimi chybami. Už se však necítí jako oběti, ale jsou schopni přijmout za své činy odpovědnost. Proto paní L. bez protestu pustí do kůlny a to, že za nimi přišla, znamená, že jim trpělivě vše vysvětluje, ale musí překonávat jejich předsudky v myšlení a cítění. Toto vše představují překážky, přes které přelézá, aby se dostala do kůlny. Pomáhá tak dlouho, až zbude jen základ, na kterém lze budovat. Tím její úkol končí, protože ví, že vše už zvládnou cizinci sami. Kůlna je symbol nitra. V ní je to, oč usilují. 32 Expedice na planetě Zemi, výsadba nových druhů Paní Z. se vidí, jak pracuje v autobuse se zvláštním vybavením. Jsou zde různé aparáty, odposlouchávací zařízení i computery. Jsou zde boxy s vaky naplněnými zvláštním roztokem, pravděpodobně koloidním roztokem, a v každém z nich jsou uloženi zlatí netopýři. Paní Z. tyto vaky vytahuje s tím, že je vyloží a zlaté netopýry oživí. Dveřmi se k ní tlačí muž jiné národnosti a chce po ní tyto vaky s netopýry. Paní Z. se k němu otočí a ostře ho napomíná: „Počkejte, ti nejsou na to, abyste je upekli a snědli!“ Jde opět o ukázku práce v jiné dimenzi. Protože vaše planeta postoupila do vyšší sféry, postupují do této sféry bytosti, které jí náležejí. Proto vám bylo zjeveno, jak tato práce bude vypadat, protože vy všichni máte tu čest se tohoto programu účastnit. Paní Z. měla na starosti vysazení tohoto druhu a jeho oživení. Bude se starat o jejich aklimatizaci na trochu jiné a nové podmínky. Cizinec je představitelem všech těch, kteří v této sféře buď končí a budou se inkarnovat jinde, nebo právě postoupil a je značně nepoučený a ze setrvačnosti jedná tak, jak byl zvyklý v nižších sférách. Byl poučen a toto poučení bude paní Z. při této příležitosti poskytovat všem, které je nutné poučit. Jde o symbol činnosti. Týká se i péče o nové druhy. Poznání o šamanských praktikách, krádeže energetických koulí Již před dvěma lety jste byli letmo seznámeni s tím, že tyto šamanské praktiky existují. Pokud se šamanovi podaří přesvědčit svou oběť, že tuto moc má, může silou svého chtění a magickými bloky ukrást určité množství energie své oběti. Největší zájem je o energii ze srdeční čakry, protože poskytuje tomu, kdo tuto energii získal, velikou moc nad obětí. Tuto energetickou kouli si šaman ukryje na tom místě, kde potřebuje nejvíce posílit. Pak snadněji vnucuje svou vůli těm, které potřebuje ovládnout. Že je tato činnost proti vesmírným zákonům tvrdě trestána, je každému z vás jasné. Všeho do času. Dříve nebo později nastane čas, kdy se mu na základě karmy dostane odplaty. Jakmile zasáhne zákon karmy, není nic platné, že ho ukradená energie posilovala. Ztrácí svou vlastní energii, ztrácí svobodnou vůli a je ve vleku negativity, která mu nedovolí jednat jinak, než mu dovolí pouze ten, který ho ovládl. Tak se třeba stává, že ten, kdo první uloupil energetickou kouli svému nepříteli, je tímto nepřítelem atakován v příštím životě a má možnost mu učinit totéž, takže si vlastně vymění své energetické koule. Protože však nic nepochopili a opláceli stejné stejným, mají na sebe vzá33 jemně zhoubný vliv. Například ten, kdo způsobil nějaké neštěstí, může být napaden šamanem, který tímto způsobem utrpěl těžkou ztrátu. Současně je mu šamanem vsugerován strach, aby již nikdy nemohl tímto způsobem ublížit. Tím trestá jeho, ale i paralelní bytosti. Tento strach je totiž velice zlý a znemožňuje obyčejně činnost, kterou napadený musí vykonávat. V dalším životě se napadený obyčejně pomstí stejným způsobem a vsugeruje odvetnou myšlenku strachu původnímu útočníkovi, že i on je ohrožen. Trpí tím oba. V následném životě se pak stává, že mstitel uvádí svým chtěním svého protivníka do nebezpečných situací a často se stává, že buď on, nebo jeho paralelní bytosti umírají následkem nějakého neštěstí. Útočník je vždy informován. Protože zbývající postižená paralelní bytost či hlavní bytost opakuje útoky, je mstitel veden k tomu, že se zvyšuje jeho napětí a strach, až není vůbec schopen vykonávat tu činnost, která byla magicky napadena. Vzájemné reakce jsou okolí často nápadné, včetně záchvatů vzteku a hněvu. Osvobodit se mohou oba jedině za pomoci Otce, pokud se přes tyto obtíže snažili být láskyplní a dobří. Potom, pod vedením Otce a rady nejvyšších, lze zařídit, aby si tyto bytosti odpustily, omluvily se vzájemně všem, kteří byli zasaženi jejich karmou, a vrátily energetické koule tomu, komu náležejí. Potom je nutné předat Otci kompetence, aby mohly být očištěny a zharmonizovány, uvedeny do přirozeného stavu podle Božího stvoření. Vy všichni, kteří máte pocit, že je vaše svobodná vůle omezována podobným způsobem, který nejste schopni zvládnout, byste měli prosit o pomoc, abyste poznali, s kým jste takto karmicky vázáni, a veďte prosby tak, abyste mohli vrátit energetické koule tomu, komu patří, a vám mohly být vráceny ty vaše, které vám přirozeně náležejí. Mír s vámi! Dlaně Boží Dne 27. 10. 1998 pocítila paní L. silné brnění a magnetizaci. Nad sebou uviděla bílou záři a veliké ruce, které byly vztaženy nad planetou. Od nich se oddělily další a další, poněkud menší, ale neméně zářivé dlaně, které vytvářely kruh. Paní L. měla tu čest vidět milost Boží, která bdí nad planetou Zemí, a ruce Boží, které planetu i její obyvatele chrání. Ruce, které se oddělily od rukou Božích, byly ruce všech členů vaší mise, kteří se již probudili a pracují na díle Božím. Jde o vyjádření podpory a ochrany všech ve věcech dobrých. Jde nejen o ochranu planety a jejích obyvatel, která je nutná pro vstup do nové sféry, 34 ale jde o pomoc ve zranitelném přechodu do nového milénia, éry Vodnáře. Tato ochrana bude trvat tak dlouho, dokud pevně nezakotvíte svými vibracemi, tedy myšlením a cítěním i skutky, ve vesmírné jednotě lásky tak, jak této sféře i věku Vodnáře náleží. Bylo vám zjeveno láskyplné vyzařování a síla vesmírné jednoty lásky. Pocítili jste krásu i sílu tohoto vyzařování. Žehnáme vám ve věcech dobrých! Mír s vámi! Otec a rada nejvyšších Návštěva v klenotnictví Dne 27. 10. 1998 paní R. ve své vizi vstoupí do obchodu a žádá opravu zlatého prstýnku s červeným kamenem. Když ho sundává, zjistí, že je od těsta. Stydí se a honem z něho těsto vyškrabuje. Když majitel krámku uvidí prstýnek, převezme ho a paní R. vidí, že se změnil v hodinky, ze kterých vidí jen řemínek. Já jasnovidně vidím, že hodinky ukazují 16 hodin. Paní R. vidí, že její hodinky jsou upatlané od meruňkové zmrzliny. Obchodník ji ochutná a nadšeně volá svého spoluzaměstnance s tím, že je to přesně ta zmrzlina, na kterou tak dlouho čekali, a ptá se jí na recept. Paní R. odpovídá, že to je jednoduché, poskytne jim recept a přemýšlí, zda jdou nahradit čerstvé meruňky kompotem. Měla dobrý pocit, že si řekli o recept, a bylo jí líto, že nemohou udělat ihned zmrzlinu s čerstvými meruňkami, ale musejí si na ně ještě chvíli počkat, než uzrají. Celá vize je alegorií. Paní R. přešla do klenotnictví z jiné dimenze, kde pracovala ve sféře tvůrčí lásky. Symbol tvoření a vývoje je těsto na prstýnku, které jí na něm zbylo. Klenotnictví je symbolem duchovních pokladů minulé éry. Obchodník je správce těchto pokladů a zasvěcenec, který s ostatními čeká na další duchovní poklady nové éry. Hodinky představují tuto éru a zmrzlina je pokladem, který tak dlouho očekávají. Ukazují 16 hodin, protože po přechodném očistném období bude nová éra odstartována údery do bílého gongu přesně v 16 hodin. Nadšení správců duchovních pokladů lidstva je úměrné jejich toužebnému očekávání. Oni jako zasvěcenci mohli tuto duchovní stravu ochutnat první a v originálním stavu. Ostatní, podle své duchovní úrovně, musejí pro tyto dary uzrát a budou ji konzumovat nejprve v přípravných kapitolách, a až uzrají, meruňky budou zralé, budou schopni přijímat tuto duchovní stravu svěží a budou jí rozumět. 35 Pomoc a řešení problémů Paní R. ve své vizi hledá chlapce, který by paní J. dokázal vysvětlit chemii. Dostala se k domu, kde na schodech sedí její známá se skupinou mladých lidí. Ptá se jich, kde je dotyčný chlapec, ale je jí řečeno, že zde není. Paní R. vchází do domu a vstupuje do místnosti, kde za stolem sedí manželé N. ze skupiny a lidé, kteří byli na schodech před domem. Já jim předsedám. Řešili jsme nějaký problém a já jsem vytkla panu N., že nepromluvil. Odpověděl mi, že o milování se svou manželkou nebude mluvit před cizími lidmi. Snad jsem vypadala rozzlobeně a vytkla jsem mu, že nemáme mít před sebou tajemství. Odpověď pana N. byla opět zamítavá, protože odmítá mluvit zejména před cizími lidmi. Přešli jsme do vedlejší místnosti. Pan N. však byl uražený a paní R. s ním sympatizovala. Paní R. správně pochopila, že pro paní J. je nutné hledat pomoc ve skupině. Byla přivedena do místa, kde pracujete v jiné dimenzi. Tam na schodech čekali všichni, kteří byli s paní J. karmicky vázáni. Ten, v koho kladla největší naděje, tam nebyl. Nepodílel se na této vazbě. V místnosti, do které vstoupila, probíhaly přípravné práce na očistu paní J. a všech, kteří se na její karmě podílejí. Léčení vázlo pro bloky, pod jejichž vlivem někteří pracovali, jako například paní R. a pan N. Tvoje výzva k upřímnosti neznamenala, že chceš znát nějaké intimnosti, ale byla výzvou k upřímnosti, aby se otevřeně odhalily karmické příčiny vazby všech, a k tomu bylo nutné poznat pravé příčiny omylů, kterých se dopustili, a to vedlo k zatajování potíží ve hmotném životě. Je to upozornění pro vás všechny, že ty věci, které ještě plně nechápete, máte tendenci tajit. Dále to znamená, že někdy nedůvěřujete moudrosti Boží a vašich vůdců ze Světla pro falešný stud a strach, že tyto informace budou zneužity. Pokud pracujete se souhlasem Božím, je vše vedeno tak, že informace nemohou být zneužity. Zapomenete je, nebo o nich nemluvíte. Pokud vyjdou najevo, jde o karmický scénář a dřív nebo později by byly objeveny tak jako tak, přes sebevětší utajování. Pokud máte tyto obavy, je třeba vést prosby k Otci, aby vše probíhalo tak, jak moudrost Boží dovolí. Pak máte zaručeno, že karmy se vybíjejí jen tak, jak je to nezbytně nutné. Rozbor samostatné práce Děkuji za vedení všem, kteří se dne 29. 10. 1998 aktivně podíleli na vzájemné očistě celé skupiny. Tento náročný úkol byl zhruba splněn a tím jste připravili vše pro to, aby očista mohla být dokončena. Z vaší práce a vedení proseb však vyplynuly některé nejasnosti, které je třeba uvést na správnou míru. 36 1. Energetické koule, které jste někomu zcizili, nesmíte eliminovat, ale vždy je odevzdáte Otci, aby učinil všechna potřebná opatření. Kdo vedl tyto prosby s paní D., je nutné poprosit, aby vše bylo uvedeno na správnou míru. 2. Energetické pole vytváříme okolo sebe jako ochranu svým myšlením a cítěním. Nemůžeme je tedy předávat bez souhlasu Božího. Vytváří naši přirozenou ochranu. Kdo vedl tuto prosbu s paní Z., musí opět vše uvést na správnou míru. 3. Nebyli jsme nuceni odebírat nikomu jeho energii, jak bylo řečeno. Vždy jde o svévoli. Tyto energetické koule šamani a mágové kradli úmyslně, aby získali moc. 4. Není povoleno odebírat nikomu energii, ani když jsme v nouzi. Smíme přijmout pouze to, co je nám poskytnuto dobrovolně. 5. K dotazu pana P. sděluji, že Prokopka nebyl klášter, ale hřbitov. 6. Svobodní zednáři neprovozovali kult lidské oběti. Svobodní zednáři jsou nadnárodní elitní společnost náboženské orientace, usilující o mravní a duchovní zušlechtění. Tato společnost vznikla na počátku 18. století v Londýně v návaznosti na cechovní organizace stavitelů a zedníků. Své učení a řády udržuje v tajnosti. 7. Udivilo vás, že i dary od Otce byste měli vracet. I pod vedením Otce procházíte vývojem, takže některé dary již nepotřebujete, protože usilovnou prací na sobě samých a díle Božím jste si vysloužili další dary na vyšší úrovni. Tyto dary jste získali na základě zásluh milostí Boží, proto se k nim nemusíte připoutávat. Poznáte tedy sami, kdy je nutné je vrátit. Obyčejně jako jemnou připomínku uvidíte bílý ubrus na prostřeném stole. Otec nechává na vás, zda dary odevzdáte a kdy je odevzdáte. Pokud na ně zapomenete, což je s podivem, je to proto, že už jich nevyužíváte, a tak se vracejí k Otci samy. Domnívám se, že je lépe je vrátit osobně a poděkovat za milost, která nám byla propůjčena. Otcovy dary tedy není nutné vyřezávat z aury, pokud máte pocit, že tam vrostly. 8. Pan J. se domníval, že měl meč krále Artuše. To nebyl Artušův meč, ale jeho vlastní, kdy sloužil Artušovi, protože pan J. patřil k rytířům kulatého stolu. Používal ho v Artušových službách, proto měl pocit, že náleží Artušovi. 9. Paní D. vedla prosby, aby vaše čakry byly zprůchodněny, to je v pořádku, ale tato prosba má větší omezení než prosba, kdy prosíte o zprůchodnění a očištění všech energetických cest. Hlavní čakry jsou v podstatě naše energetické pečetě a vedlejší čakry jsou menší energetická centra. Energetické cesty v sobě zahrnují vše, i spojení center. 10. Křišťálová krychle je symbolem čtyřrozměrného prostoru, ve kterém jste byli uzavřeni a který jste donedávna magicky ovládali. Očistou všeho, co jste poškodili svým chtěním, jste pročistili i tento prostor a dimenzi. Následkem této očisty byla očista vašich pečetí. Tím jste duchovně postoupili, byla vám přidělena další pečeť a bariéra, která vás omezovala, padla. 37 Jste vícerozměrní a vstoupili jste do vícerozměrného prostoru. Symbolem prolomení bariér s následným osvobozením bylo roztříštění čisté a průsvitné krychle. Blahopřejeme vám k vašemu duchovnímu postupu. Vaše radost je i naší radostí. Drobná opomenutí, která vznikla z vaší nervozity a nejistoty, byla zvláštní milostí Boží napravena. Prosíme vás, abyste potvrdili naši opravu. Mír s vámi! Otec, rada nejvyšších a vaši duchovní vůdcové, andělé strážní i ochránci a učitelé Žádost o pomoc Když jsem byla v Karlových Varech, předstoupil jeden duch, o kterém jsem se domnívala, že žádá pomoc. Bytost zmizela a já se domnívala, že je vše v pořádku. Dne 4. 11. 1998 ke mně přišla moje dcera S., která je mou paralelní bytostí, a sdělila mi svou vizi. Seděla ve společnosti v Karlových Varech v bytě, kde bydlíme, a předstoupil duch, o kterém věděla, že ho nikdo jiný nevidí než ona. Začala ho vyprošovat a on jí sdělil, že se jmenuje doktor Schindler. Věděla jsem ihned, že jde o karmickou vazbu nás obou s tímto duchem. Protože jsem znala v současném životě člověka stejného jména i titulu, vedli jsme prosby za osvobození od této společné karmy. To bylo v pořádku, ale nebylo to vše. Měla jsem výrazné impulzy, abych pokračovala ve vedení proseb, ale nechápala jsem, jakým způsobem pokračovat. Druhý den ráno se ozval pan W. z Budějovic, že má určité vize a potíže, které se stupňují, a že ho kdosi žádá o pomoc. Vše se výrazně vázalo k Terezínu. Poradila jsem, co se pravděpodobně od něho očekává, a když jsem byla o samotě, zjistila jsem, že jde o vztah pana O. Schindlera a Židů, které zachránil před smrtí. Začala jsem shánět informace o něm, které se mi pomocí paní L. i ostatních ze skupiny dostaly včas. Volala jsem zpět do Budějovic, že by bylo dobré tyto informace doplnit. Současně jsem sdělila, že jde o žádost všech umučených na celém světě, aby jim bylo pomoženo a oni mohli být převedeni před Světlo. Tato prosba všech umučených a připoutaných byla splněna a oni směli předstoupit před Boží tvář a volit cestu. Pod vedením Otce byla učiněna veškerá opatření, která byla nutná pro klid a mír jejich, ale i tohoto světa a jeho obyvatel. Zjistila jsem, že se lišíme v údaji o datu úmrtí pana Schindlera. Nám bylo řečeno, že zemřel krátce po válce, asi v roce 1948 až 1949. Nevím, jak tento roz38 díl vysvětlit. Měli jsme toto datum potvrzeno i kódy pravdy. Buď jsme se napojili na jinou jeho paralelní bytost, nebo jeho duch odešel do příslušných dimenzí a oživovalo ho jen jeho obsazení. To by vysvětlovalo jeho chování a nezdary po světové válce. Černé srdce Tento znak mají v auře všichni ti, kteří ve svém vývoji dosáhli vrcholu v magii a směřují po vývojové spirále vzhůru do světlých sfér. Černé srdce mají uloženo v auře napravo nahoře. Současně je varováním, že magii provozuje bytost i v tomto životě. Je latentním nebezpečím pro všechny, kteří by se jí stavěli do cesty. Jde o bytost velice přitažlivou a zajímavou, která si všechny podrobuje svým neodolatelným šarmem. I když není probuzena pro magickou činnost, je si vždy vědoma své moci a je zvyklá dosáhnout svého cíle. Před temným srdcem jste chráněni pouze vyzařováním lásky a zásluhami na cestě pravdy a lásky. Pokud na vás zaútočí, je nutné vést prosby k Otci. Pokud jste nositeli krystalu Boží srdce, jste chráněni. Při útoku se tento nádherně zelený krystal rozžhaví láskou a jeho vyzařování eliminuje útok. Většinou však má černé srdce tolik zkušeností, že jakmile zahlédne vyzařování Boží lásky, okamžitě ustoupí. Pokud by však pokračovalo v útoku, ztratilo by svou sílu a moc na velmi dlouhou dobu. Tak, jak duchovní vývoj temného srdce pokračuje, stoupá jeho nositel po vývojové spirále vzhůru do Světla a útočí stále méně a méně. Provozuje sice ještě magii na základě svého myšlení a cítění, ale již jen k altruistickým účelům. To se děje tak dlouho, až stane na své vývojové linii ve světle pravdy a pravé lásky a začne pracovat na své očistě a snaží se napravovat své omyly a chyby. Pokud jeho vývoj pokračuje zdárně, dosáhne jednoho dne takové duchovní úrovně, že mu Otec vloží do jeho aury zázračný krystal Božího srdce. Od tohoto okamžiku je chráněn svou i Boží láskou. Dosahuje této úrovně a stává se vícedimenzní bytostí. Je napojen na vesmírnou jednotu lásky a jeho další výcvik vede Otec sám a pověřuje ho již velmi náročnými úkoly, které příslušejí této duchovní úrovni. Čím vyšší úrovně dosáhne, tím větší zodpovědnost má a skládá účty ze své činnosti Otci i radě nejvyšších. Pod vedením Otce se mu věnují ti nejpokročilejší duchovní učitelé. Často se mu věnuje Otec sám. I na této úrovni skládá zkoušky a vykazuje svou duchovní úroveň, pravou lásku, moudrost a sílu. Mír s vámi! 39 Cesta naší skupiny V této vizi se prolíná minulost, přítomnost i budoucnost, včetně paralelních životů. Mnozí z vás cítí závratě a nevolnost, protože v rámci vašeho duchovního postupu cestujete v různých sférách, dimenzích, prostorech i časech. Je rozšiřováno vaše vědomí a jste napojováni na vaše paralelní bytosti. Toto vše se časem zharmonizuje, ale je nutné, abyste mysleli na vaše paralelní bytosti i při každodenní očistě i při rušení negativních zásahů z minulosti i při vedení proseb, protože je žádoucí, aby jednotlivé paralelní bytosti dosáhly co nejdříve stejné duchovní úrovně a čistoty. Paní L. ve své vizi dne 7. 11. 1998 viděla skupinu deseti lidí. Mezi nimi byl pan F. jediný, kterého poznala. Všichni čekali na mne. Po určité době čekání vystoupil starší pán a prohlásil, že něco ukáže. Dvakrát dvě průhledné misky naplněné vodou postavil proti sobě do pomyslného čtverce tak, že misky vytvářely kosočtverec. V jeho rozích začal točit „pendlem“ – kyvadélkem. V tom okamžiku jsem přišla já a řekla jsem mu, že toto není naším cílem, protože jde o magii. Muž se urazil, vzal všechno „nádobíčko“ s sebou a odešel. Všichni, kromě paní L., ho následovali. Šly jsme s paní L. domů a já ji žádala, aby mi pohlídala byt a v kamnech udržovala oheň. Snažila se o to, ale nenašla žádné dříví, a tak vždy hasnoucí uhlíky roznítila svým dechem. Netroufala si můj příbytek příliš prohledávat. Těsně před mým příchodem přišel děda s dvanáctiletým klukem a přivezli kufr, který sice otevřeli, ale nevybalili. Byli netrpěliví a odešli těsně před mým příchodem. Nedočkali se. Když jsem se vrátila, vyčítala mi paní L., že neměla čím topit. Mlčky jsem otevřela dřevěnou truhlu, ve které bylo plno přesně seříznutých polínek na topení. Venku byl opět pan F. se čtyřletým dítětem, o které mu paní L. pečovala. Skupina se opět nalezla a pracovala společně. Byla zde i paní S. v šedém chalátu s pokrytou hlavou, ale obličej již neměla zastřený. Všichni se jí smáli, že se nedokáže vzdát tohoto obleku jako symbolu svého zotročení. Paní S. zabolelo, že nechápou její těžký boj za osvobození, urazila se a odešla. Paní L. mi prozradila, co se stalo v mé nepřítomnosti, ale já prohlásila, že se s tím paní S. musí vyrovnat sama ve svém nitru. Dům, který jsme obývali, stál na zeleném kopci se srázným úbočím. Kopec byl vysoký a porostlý bujnou vegetací. Okolo domu pobíhal jezevčík, který patřil rodičům paní L. Čekání skupiny je čekáním na příchod Spasitele. Během své práce se však setkávají i s falešnými proroky. Starší pán je inkarnovaný avatar, kterého následovalo mnoho lidí pro zázraky, které vykonával. Když jsi znovu nastoupila do svého úřadu v této skupině a připomněla vaše pravé poslání, nebyli již někteří schopni se odpoutat od pozlátka ved40 lejších efektů na cestě pravdy a zaměnili svůj pravý cíl za pozlátko falešných zázraků, které je odváděly od pravého cíle a pravých zázraků lásky. Vy, kteří jste zbyli, jste se vrátili domů, do svého srdce. Ty jsi předala paní L. pochodeň lásky a žádala, aby toto učení udržovala a nedopustila, aby se na ně zapomnělo. Tento úkol ona plnila, jak nejlépe dovedla, ale nedokázala s ním pracovat tvůrčím způsobem. Brala je jako dogma a připravovala ostatní na tvůj příchod. Proto neviděla truhlici s připraveným dřevem. Děda s vnukem jsou představiteli lidstva, které čeká na tvůj příchod a poklady učení lásky. Jejich karmické zavazadlo je již připraveno přijmout nové učení lásky, ale jejich karma je odvolává z tohoto života dříve. Toto učení přijmou až v následném životě. Proto odcházejí, aniž by se s tebou setkali. Ještě nebyli připraveni. Když jsi se vrátila, vyčítala ti paní L., že neměla čím topit. Ty jsi jí ukázala truhlu, kterou do té doby neviděla. Truhla je symbol srdce a to, co je v ní ukryto, je poklad lásky, se kterou mohla pracovat. Vše bylo ukryto na dně jejího srdce. Péče o dítě pana F. byla symbolem péče o mladé lidi a lidi duchovně ještě nevyzrálé. Paní S. v šedém chalátu byla symbolem všech utlačovaných žen nejen na Dálném východě a v zemích, kde je vyznáván islám, ale všech lidí, kteří byli pokořeni a zotročeni. Jejich situace je velmi těžká a skutečně se musejí nejprve vyrovnat se svými křivdami a zhojit rány na duši a teprve potom se dokážou osvobodit ze svého otroctví. Výsměch ostatních byl znakem nepochopení, že vůbec toto zotročení bylo jimi samými připuštěno, ale současně značí nedostatek citlivosti a taktu při výkladu učení lásky. Je varováním pro vás všechny, kteří jste se osvobodili, abyste nezapomněli na to, jak to bylo těžké, než jste se sami osvobodili od svých předsudků a negativity. Tvoje slova o vnitřní svobodě a vyrovnání znamenají, že v posledním okamžiku očisty již vám nikdo nemůže pomoci. Jste to vy sami, kteří se musíte ve svém nitru osvobodit. Odhalená tvář u paní S. znamená, že prvý krok již byl učiněn, ale nelze podceňovat tíhu bloků a předsudků z minulosti. Dům, který stojí na vrcholu zalesněného kopce, je vaším chrámem i cílem života v této sféře a dimenzi. Cesta k tomuto cíli je strmá a náročná, ale stromy života, které chrám vašeho společného snažení obklopují, jsou zdravé a zelené, košaté. Jsou symbolem toho, že žijete plným a zdravým životem v lásce a míru. Je to chrám srdce vašich společných životů a snažení. Jezevčík, který pobíhal okolo domu, je představitelem všech tvorů, se kterými budete žít v lásce, až správně pochopíte jejich životní roli a nebudete je podceňovat. 41 Spasitelem je každý duchovní učitel, který hlásá pravdu a učení lásky v souladu s vesmírnými zákony a Nejvyšším principem lásky a stvoření. Mír s vámi! Otec a rada nejvyšších Mimořádný den milosti Na místo setkání dne 7. 11. 1998 nás dorazilo dvanáct. Počasí bylo příznivé, ale chvíli trvalo, než jsme se soustředili. Neviděla jsem přílet našich přátel, ale zahlédla jsem nad našimi hlavami Duchovní slunce. Naše vyzařování se s ním spojilo a vytvořilo ohromný sloup láskyplné energie, který stoupal k nebesům. Vedla jsem prosby za dokončení naší očisty a pomoc při řešení problémů jednotlivců naší skupiny. Prosila jsem za naše osvícení a pevné vedení i požehnání ve věcech dobrých. Viděla jsem, jak Otec předstupuje před každého z nás a propojuje naše vědomí s našimi paralelními bytostmi, jak rozšiřuje naše vědomí, abychom mohli pracovat tak, jak je třeba. Každý z nás obdržel, na znamení, že jsme vstoupili do vesmírné jednoty lásky, bílou šerpu, kterou nám Otec položil okolo krku přes ramena. V této chvíli mnozí z nás pociťovali proudění energie, které procházelo celým tělem. Pan L. viděl zlaté mihotání, jeho sestra uviděla mnicha v černé kutně. Byl to Koniáš a tato karmická vazba vedla k paní D. a byla vyprošena. Pan P. viděl též Duchovní slunce a vedl prosby za planetu. Paní V. zahlédla Boží oko a kopule chrámu jednoty lásky naší skupiny. Byl jí připomenut život v Rusku. I zde je třeba, aby vyprosila a rozvázala svou připoutanost. Paní L. vedla prosby za obě známé planety a zjevila se jí žlutá růže jako symbol žárlivosti. Potom se jí zjevil anděl se stejnou korunkou. Jde o jejího strážce, který jí bude pomáhat, pokud mu to dovolí. Před sebou uviděla oválnou židli s oválným opěradlem na znamení duchovního vývoje, byl naznačen další postup. Paní D. čistila stále negativitu, která se stále znovu a znovu tvořila. Bylo to znamení, že je v nebezpečí, že bude vidět jen negativitu. Nic se nemá přehánět a něco je nutné odevzdat Otci a prosit o pomoc, aby bylo učiněno to, co jeho moudrost a láska dovolí. Pan Z. viděl tři energetické koule, které bylo nutné odevzdat. Poučení mu měla poskytnout paní H. Paní J. měla stejný problém a bylo jí řečeno, že vidí světlo z temnot. Zjevil se jí připoutaný duch, kterého předávala příbuzným, ale ti ho nemohli osvobodit. Byla tedy vedena k tomu, aby vrátila energetické koule a předala ducha Otci. 42 Pan P. neměl obrazy, ale tušil nad námi „něco“ a z toho se mezi nás vyřinul oblak světlé páry. Byla to milost Boží, která nám umožnila, abychom se rozloučili se všemi mrtvými, které jsme k sobě svým sobectvím připoutali. Protože jsme všichni byli v různých příbuzenských vztazích, byla vazba s duchy společná a společně jsme jim museli dát svobodu a předat je Otci. Paní D. dále viděla, jak se lana připoutanosti různě křižují a proplétají a směřují do středu, kde se taví a mizí. Když byli všichni svobodní, předstoupili agregoři všech dvanácti planet, které vytvářejí vesmírnou konfederaci a mají patronát nad nově přijatými planetami. Byl to nádherný a velkolepý pohled. Byla jsem dojata a pociťovala jsem k nim nesmírnou lásku. Bylo to znamení, že naše planeta Země je připravena ke vstupu do vesmírné jednoty lásky a je kandidátem pro členství ve vesmírné konfederaci. Pan P. uviděl rozsvícenou žárovku na znamení poznání a uviděl zkřížené znamení Ryb. Symbol byl zkřížen na znamení, že tato éra je u konce a meziobdobí se schyluje ke konci. Přítomnost agregorů znamená, že vaše planeta vstoupí přesně o půlnoci do věku Vodnáře. Tato éra Vodnáře bude odstartována třemi údery do bílého gongu. Mír a láska všem lidem dobré vůle! Otec a rada nejvyšších Cesta skupiny Pan P. dne 8. 11. 1998 ve své vizi čeká s celou naší skupinou na setkání s našimi přáteli ze světlých sfér. Paní L. ukáže na zářivou planetu, která vypadá jako Měsíc, a pronese větu, která ho zarazí: „Konečně znám tvou pravou podstatu.“ Pan P. se dívá na planetu a vidí, že má nožičky, které se pohybují. Planeta vypadá jako živý tvoreček plující na vodě. Pan P. má pocit, že nestojí na zemi, ale vznáší se v prostoru. Vidí na nebi plout UFO ve tvaru hranolu, který se nápadně podobá tužce s hroty na obou koncích. Vidí na UFO barevná světla a má pocit skutečnosti, nikoli snu. Vlevo tuší cosi temného, neblahého a neviditelného, jak k tomu míří vesmírná loď. Jakmile se střetnou, ozve se velký třesk a objeví se silná záře. Potom již vnímá závěr promítaného filmu, kdy se zaseklo toto políčko a roztavilo se žárem. Jde o jednu ukázku práce vaší skupiny. Je vám zjeveno varování, jak by probíhala evoluce sledovaných planet, kdybyste byli pasivní a jenom přihlíželi. Byli jste jako agregoři mimo čas a prostor ve vesmíru a sledovali vývoj svěřených planet. Viděli jste zánik jedné planety a civilizace a vznik života na planetě jiné i vznik nové planety. 43 Planetu, kterou sledovali, mají oba na starosti. Probouzí se k životu a oni mají o ni pečovat. Je to dosud mrtvá planeta Mars, která prožila výše promítnutou katastrofu a nyní na ní vznikají primitivní formy života. Při vedení proseb se mi objevila hlava se slzou v oku, která je na Marsu jako varování pro ostatní planety a její obyvatele. Bude to práce i pro ostatní členy vaší skupiny, zejména agregory. V další vizi je pan P. s celou naší skupinou na výletě či dovolené v penzionu, kde se mluví německy. Tuší, že je to Rakousko. Dostane se do sporu s paní L. o směru cesty, která vede k penzionu. Když prohlásím i já, že volba paní L. je správná, poslechne a jde s námi. Paní R., která má bohatou babičku, se však od nás oddělila a ubytovala se v drahém hotelu. My jsme byli poněkud zaraženi jejím jednáním, ale nechali jsme ji. Pan P. ji však sledoval a zjistil, že si v soukromí v tomto hotelu popřává nezřízené hody. Hamižně hltá různé sladkosti, dortíky a trubičky, až se jimi doslova zalyká. Má pocit, že nechce být při těchto hodech přistižena. Najednou jsme všichni tři, paní L., pan P. i já, u nemocnice a nakupujeme ovoce a zeleninu. Je zde i otec pana P. a prohlásí, že chce koupit brambory. Syn přebírá od otce tašku a zjišťuje, že je plná bláta a strašně ho tíží. Vede prosby za otce a chce vyprosit veškerou svoji negativitu, kterou ho zatížil, ale čím víc prosí, tím je taška těžší a bloky se vrší až do nebes. Je zoufalý a neví, jak pomoci. Druhá vize je volbou cesty. Ukazuje na karmický vztah mezi tebou a všemi ve vizi, ale i s celou skupinou. Dortíčky paní R. představují její duchovní i hmotné hodnoty, ke kterým je připoutaná, a její duch to skrývá. Karma pana P. s tatínkem je dědictví, které se na základě připoutanosti i vlastních zásahů snažil přejmout od tatínka a mnohé z toho již přijal a má s tím potíže. Protože je vše kryto energetickým kódem, je třeba tento kód předat Otci, aby kódem otevřel magické krytí. Je nutné odevzdat i příslušné kompetence a úpisy a požádat o pomoc a nápravu Otce i radu nejvyšších. Při plném vědomí je pan P. v ložnici a má pocit něčí přítomnosti. Slyší zvláštní praskot. Vede prosby za domněle zbloudilé bytosti, ale praskot se ozývá stále. Napadne ho, že to třeba ani není negativní záležitost, ale jsou to naopak bytosti dobré, které chtějí pomoci. Poprosil o obraz a zjevil se mu zářící ukazováček s bílou perlou na vrcholu. Žádal energetický průkaz. Během tohoto zážitku myslel na paní L., jak jí pomoci s jejími zdravotními potížemi. Perla je symbolem skrytého utrpení či potíží paní L., které dusí v sobě a které způsobilo její onemocnění. Vztažený ukazováček upozorňuje pana P., že má šanci jí pomoci. Je upozorněním i výstrahou, že je vše kryto energetickými kódy, proto dosavadní léčení bylo bez úspěchu. Též je upozorněním, že každá negativita se musí ihned vyrušit a eliminovat, jinak je energetický kód negativitou posílen. 44 Vize z astrálu Dne 10. 11. 1998 paní R. sháněla ve své vizi známému k narozeninám nůž. Nevěděla, kde ho koupit, a jedna přítelkyně jí poradila, že by ho sehnala v obchodním centru Luna. Paní R. odchází a najednou je v domě, kde je muž, který jí slibuje, že jí nůž prodá. Zve ji dál. Paní R. si s ním povídá a po chvíli zjišťuje, že s ním sedí na rozestlané posteli u okna. Muž se omluví, protože musí odejít do vedlejší místnosti, odkud se ozývá hromadná modlitba. Vtom si paní R. uvědomí, že už se spolu procházeli ve Španělsku na dovolené a tento muž ji držel okolo ramen a přesvědčoval ji, aby začala věřit ve „Fara vajdu“, že je to správná cesta. Nechce se jí a vtom vidí přicházet mne v noční košili. Já ji vítám a ptám se, co zde dělá. Vše mi vysvětluje a jsme přerušeny příchodem herce pana B., který je též v pyžamu. Já ho oslovuji jako dědečka a vysvětluji, kdo je paní R. a co zde dělá. Jsem rozpačitá, protože chci jít za dědečkem, ale pokládám za nezdvořilé tu nechat paní R. samotnou. Paní R. se vidí na dvoře, kde jsou dvě auta. Svoji dceru V. tuší vedle sebe. Zřetelně vidí rodinu paní D. Všichni nastoupí do auta, které řídí paní D. Její manžel jde nastartovat starší „combi“ světle šedé barvy. Paní R. je trapně, že zůstal sám, a ptá se jeho manželky, zda by jí vadilo, kdyby jela s ním, a když jen neurčitě pokrčí rameny, jde k němu a říká mu, že jede s ním. On se usmívá, cpe se kukuřičnými lupínky a říká, že ví, že chtěla jet s ostatními, že je to od ní jen zdvořilost. Paní R. zapírá. Jde o jednotlivé úseky ze života v astrální rovině, kdy se již připravujete na inkarnaci. Setkáváte se se všemi, se kterými máte prožít další život. Dárek k narozeninám, který shání pro svého přítele, je darem, který mu dluží z minulých životů. Jde o schopnost obrany, ale i praktického využití různých nástrojů v denním životě. Jsou tím míněny i schopnosti. Druhý přítel, který ji zve do svého pokoje, do svého srdce, je muž, který ji bude v dalším životě velmi ovlivňovat. Bude jí ukazovat život národnostních menšin a jejich víru. Kdyby přistoupila na jeho návrhy, žila by s ním v jejich středu jako jedna z nich. Takto bude jen epizodou v jejím životě. Tvůj příchod do astrálu a shledání s ní je náznakem, že se setkáte i v dalším životě. Nebudete se inkarnovat současně, protože máš ještě povinnosti k „dědečkovi“. To znamená, že přivedeš paní R. k volbě, s kým chce prožít další život, aby splnila svůj úkol. Zvolila paní D. s jejím manželem a dceru V., protože zde bylo nejvíce pout a závazků. Má dvě možnosti. Žít s paní D. v rušné domácnosti, či klidněji s jejím manželem, který již své závazky vůči nim splnil. Paní R. volí životní cestu po jeho boku. Auto je symbolem hmotného života a životní cesty. 45 Vize o příští inkarnaci Paní L. jde ve své vizi dne 14. 11. 1998 Lipovou ulicí v Teplicích a vidí prodávat svého známého v řeznictví. Bylo jí to divné a šla na střechu sousedního domu, aby zjistila, o co jde. Když vystoupila na střechu, zjistila, že je to rovná terasa, ale když došla k určitému místu, zjistila, že jsou zde zvláštní průchody v podobě čtverců, obdélníků i kosočtverců. Zula si boty a vybrala si průchod, který měl kosočtvercový vstup. Tato spleť vytvářela obraz spletený z bílé stuhy, která vypadala jako kov, snad stříbro. Cítila obavy, ale přesto prostoupila a ocitla se nad propastí. Musela překonat i síť, která byla spletená ze samých obdélníků. Překročila propast a zjistila, že tam je víc lidí. Vrátila se zpět a letní boty dala do tašky. Jako prvního potkala pana J. Najednou uslyšela z krámu strašlivý řev. Podívá se dolů a na ulici vidí svého známého, jak se svíjí v záchvatu šílenství. Než sešla dolů, její známý byl v pořádku. Přicházeli i ostatní lidé, kteří jí svým vychrtlým a asketickým zjevem připomínali jóginy. Přijížděl autobus, který před ní zastavil, a ona do něho nastoupila. Zde nikoho nepoznávala, ale vzadu uviděla mladšího muže s plnovousem a velkýma modrýma očima. Vyzařovala z něho láska, klid a mír vyrovnanosti. Šla k němu a usedla v jeho blízkosti a boty vsunula i s taškou pod sedadlo. Než se vzpamatovala, byl čas vystoupit. Rychle vystoupila, ale zjistila, že v autobuse zapomněla tašku s botami. Chtěla to tak nechat, ale autobus znovu zastavil a byla upozorněna, že si své zavazadlo musí vzít. Poslechla a najednou byla u svých rodičů. Nejprve uviděla svou matku a ptala se na jejich společného známého, o kterém věděla, že je těžce nemocen. Matka jí sdělila, že zemřel. Paní L. se ptala na to, jak to utrpení snáší jeho žena, a matka jí odpověděla, že se má jít na ni podívat, že nyní bydlí u nich. Když ji uviděla, připadala jí zestárlá a menší. Pochopila, že její utrpení způsobuje připoutanost, a rozhodla se, že jí vše vysvětlí. Vize paní L. naznačuje, kde se bude odehrávat její další život a co bude jejím úkolem. Její známý, který prodává maso v řeznictví, je představitelem všech bytostí, které jsou agresivní, zlostné a útočné, protože se v podstatě bojí. Ztratily kontakt s vesmírnou jednotou lásky a cítí se ztraceny. Právě jim bude pomáhat. Výstup na střechu je cestou mezi čas a prostor, kde připravuje s ostatními svůj karmický scénář, který již byl schválen. Boty, které zouvá, jsou symbolem toho, že vstupuje do propasti času, kde musí projít volbou hmotného těla, tedy i pohlaví, a vybavení schopnostmi. Dále volila sféru a dimenzi, kde se inkarnuje. Toto poslání bude plnit ve čtvrté dimenzi, jak naznačuje pletivo obdélníků. Stříbrné zbarvení průchodu je obrazem stříbrné šňůry. Ti, kteří tímto průchodem procházeli s ní, byli její životní souputníci. Zavazadlo, které si 46 brala na cestu, je její karmická zátěž v příslušném životě. Má tam jen boty jako symbol ochrany, to znamená, že zátěž proti současnému životu bude minimální. Řev, který slyší, je výzvou o pomoc pro všechny, kteří se rozhodli, že budou těmto lidem pomáhat. Než však došli na místo inkarnace, ztratili všichni na chvíli kontakt. Vše je v pořádku; až nastane čas, budou přivedeni včas na místo plnění svého životního úkolu. Autobus je symbolem společné mise. Cestující jsou účastníci mise. Muž sedící vzadu, ze kterého vyzařuje bezpečí, je Kristus. Paní L. se inkarnuje v tom okamžiku, kdy vystoupí z autobusu a přijme zavazadlo. Inkarnuje se opět se svou matkou a jejími přáteli. Úkol, který bude plnit ve své rodině, je již naznačen. Vize o nesmrtelných Paní L. je dne 16. 11. 1998 u mne v bytě. Ve vizi vše vypadá velice zvláštně. Vše je veliké, světlé, je zde nejen kuchyně, ale i mnoho personálu, který zde pracuje. Vaří se ve stříbrném nádobí. Není zde sama, je zde mnoho lidí, především z naší skupiny. Poznává však pouze svého manžela, moji dceru S., mne a pana Z. Tak jako se v hmotném životě scházíme na kopci v Nové Vsi v Teplicích, rozhodli jsme se i zde, že vystoupíme na posvátnou horu, která představuje náš duchovní cíl. Je to vlastně práce na sobě samých. Bylo to místo, kde jsem ostatním měla cosi vysvětlit. Cestou vzhůru paní L. ztratila boty a rozhodla se, že se vrátí domů pro nové. Jak běžela nazpět, všude viděla ztracené boty. Když se vrátila domů, byl v bytě muž, který mne hledal. Byl to Tibeťan a ona v něm poznala dalajlámu. Měl starost o naše děti, dívku a chlapce ve věku adolescence. Šlo o výchovné problémy. Vysvětlila mu, kde jsem, ale dalajláma nemohl čekat, protože pro něho přišel posel a on musel odejít. Když odešli, přišel další muž a přinesl staženého králíka, a jak ho přijímala, proklouzla mezi nimi do bytu myš, kterou chtěl muž ihned zabít, ale ona to nedovolila s tím, že si s ní poradí. Myš skutečně vyhnala z domu ven. Obula si boty a běžela za námi. Dohnala nás ještě předtím, než jsme vystoupili na vrchol. Když jsme dosáhli vrcholu, začala jsem přednášet a vysvětlovat učení o nesmrtelných. Kuchyně a jídelna, ve které pracujete, je obraz vašeho srdce, je odrazem toho, co se v něm nachází a v jakém je stavu. Personál a zaměstnanci jsou vaši duchovní učitelé, pomocníci a vůdcové. Strava, která je předkládaná na stříbrných talířích, je duchovní strava, která vás sytí a posiluje. Stříbrné nádobí je symbolem úrovně, ze které čerpáte poučení. 47 Skupina, která zde pracuje, je skupinou zasvěcenců, která opakovaně usiluje, tzn. v každém životě, o duchovní postup a nejvyšší možné zasvěcení. Hora, po které pravidelně stoupáte, je symbolem vaší práce, usilování, zdokonalování s následným zasvěcením v taje tvoření Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tato hora je vysoká a strmá, cesta po ní k jejímu vrcholu odpovídá náročnosti cesty a usilování každého jednotlivce. Na tuto horu je možné vstoupit jedině ve stavu nevinnosti, proto každý ztrácí během cesty boty. Paní L. se vrací domů, protože je spoutána místem a prací na úrovni, kterou symbolizuje dům a srdce po probuzení ducha a prvního přijímání. Po ztrátě bot, které mohou být i symbolem předsudků, se cítí příliš obnažená a nechráněná, proto hledá jiné boty doma. Nachází však dalajlámu, který chce s tebou mluvit. Děti, které mu činí výchovné problémy, jsou lidstvo, které ještě nedorostlo úrovně duchovní zralosti. Odchází, protože jeho éra ve hmotném životě končí. Přichází pro něho posel smrti, aby ho odvedl do Světla. Vzkaz, že se ještě uvidíte, je odkaz na příští život, kdy se setkáte i na hmotné úrovni. Další posel, který přináší staženého králíka, je anděl utrpení, který je lidstvu přináší, aby rychleji vyzrálo. Pokud tento dar správně nepochopíte, mohl by se stát symbolem vaší smrti duchovní i hmotné. Je na vás, jaké poučení si vyberete. Myš, která okolo nich proklouzla, je symbolem všedních ubíjejících starostí, ale i vlastností, jako je všetečnost, ale i škodná pro další duchovní růst. Proto ji chce posel zabít, protože již do těchto úrovní nenáleží. Paní L. však tuto zkoušku chce podstoupit a vyhání ji sama tam, kam náleží. Obouvá si boty, tedy „jakousi“ duchovní ochranu před utrpením z pravého poznání, a dohání vás, aby s vámi vstoupila na vrchol. Zde však musí boty odložit, jinak by nebyla schopná přijmout učení pravdy a lásky. Zde vyslechne s ostatními výklad a poučení o nesmrtelných. Návštěva v nemocnici Když jsem dne 17. 11. 1998 navštívila v nemocnici interní oddělení pro kontrolu EKG, čekala jsem se čtyřmi ženami, až přijdu na řadu. Během tohoto čekání jsem měla podivnou vizi, která byla úplně bez souvislosti s tím, co se dělo okolo mne. Ani myšlenkou jsem nezavadila o problém, který mi byl zjeven. U každé ženy se mi zjevil úd muže, se kterým žila. Bylo naznačeno i zdraví a funkce. Nejprve jsem nechápala, proč mi toto bylo ukázáno, ale později jsem pochopila, že jde o společnou karmu těchto žen a jejich partnerů, která navazuje na karmu sváru o partnery. Při zkoumání příčin jsme se dostali až ke genetickým pokusům a dědičnosti. 48 Jde o zbytky připoutanosti a následků magických zásahů, které byly učiněny buď z pomsty, anebo z připoutanosti. Týkají se vztahů připoutanosti, které působí problémy ve vztazích mezi partnery či v hledání partnerů. Týkají se i chorob, které tyto orgány postihují, jak u mužů, tak u žen. Tyto záležitosti je třeba vyprosit a nechat vyškrtnout z ákášických záznamů obyvatel této planety. Nastává čas, kdy je třeba odevzdat Otci a radě nejvyšších všechny úpisy, smlouvy a pakty, poprosit za odpuštění Otce i radu nejvyšších a hlavně odprosit své oběti a protivníky s jejich paralelními bytostmi. Odevzdat kompetence a energetické kódy a stáhnout svůj magický vliv, zformovanou i nezformovanou negativitu včetně negativních programů a různých aparátů i konstrukcí. Odvolat strážce, mstitele a vykonavatele vaší negativity, dát jim svobodu a předat je milosti Boží. Odprosit a odpustit všem, poprosit své protivníky, aby si vyprosili tutéž milost, a vést společně prosby, aby byly společné karmy vyškrtnuty z ákášických záznamů, je-li to vůle Boží a rady nejvyšších. Potom je třeba odevzdat všechny zcizené energetické koule a prosit za jejich očistu a poprosit, aby jejich vibrace byly přizpůsobeny vibracím původních majitelů. I tyto energetické koule mají být vyškrtnuty z ákášických záznamů šamana, který je zcizil. Někdy jsou připoutány a střeženy. Tam, kde byl protivník příliš oslaben, je nutné vyprosit jeho obsazení a očištění a osvobození jeho ducha, který mu musí být milostí Boží navrácen se svobodnou vůlí. Pak mu může být předána energie. Jakmile vyprosíte své oběti, můžete prosit za sebe, aby vám vaše oběti navrátily též vaši zcizenou energii. Prosíte tedy o tutéž milost. Když odevzdáte Otci a radě nejvyšších všechny své oběti a převedete všechny své služebníky a mstitele, prosíte o nápravu věcí, které jste nedokázali ani s pomocí Boží napravit. Otec pak podle své moudrosti učiní vše, co je třeba. Potom odevzdáte milosti Boží sebe a vyprošujete sebe i strom svého života, tj. připoutanost k temnotám i magii, zakotvení i zdroje negativity u kořenů stromu života, které prorostly do temnot a magie; vyprosit jejich odstřižení a pozdvižení stromu života spolu s vlastní bytostí do Světla. Dále poprosit o čerpání léčivé energie z Duchovního slunce, zpevnění pečetí, odstranění pojistek, prosit o navrácení pečetí, prosit o léčení. Po skončení tohoto procesu je třeba se odevzdat Otci a prosit o vedení a ochranu. Uzavřít aury přirozeným způsobem. Nezapomeňte si zkontrolovat, zda jste si neponechali nějakou bytost, která je k vám připoutána, či jste nedovolili, aby se k vám připoutala. Je třeba dát všem svobodu a předat je Otci. Mír s vámi! 49 Vize paní R. Dne 17. 11. 1998 paní R. vidí sama sebe, jak s někým vede malé děti. Přicházejí čtyři ženy středního věku. Jsou to inspektorky, které je jdou kontrolovat. Paní R. je rozhořčena, protože pokládá jejich práci za zbytečnou, nerozumí jim a myslí si, že jsou placené za „flákání“. Vše zmizí a vidí před sebou jen čtyři sukně kontrolorek. Jsou to minisukně a tři jsou vyprané či namočené a čtvrtá je hnědá a špinavá. Přicházející bytost říká, že se musí sukně vyprat, protože strašně páchne kouřem. Vize je odrazem její práce jako duchovního učitele. Děti jsou dospělé bytosti, které ještě nejsou příliš pokročilé. Inspektorky se nezdají paní R. dostatečně fundované a odmítá jim skládat účty. Vítá je s nepochopením a nenávistí. Proto vidí jejich šat pošpiněný. Je to odraz její vlastní pýchy a špína na sukních je znakem negativity, kterou na ně uvrhla. Proto obdržela důtku a dostává příkaz sukně vyprat. V další vizi se ocitá v ohradě s paní D. a domlouvají se, že se musí zastavit u pana L., člena skupiny. Paní D. má obavy, že se na návštěvě zdrží a nepřijdou včas na místo určení. Nakonec se podvolí, protože paní R. pokládá tuto návštěvu za velmi důležitou. Paní R. bere nějaké věci do kufříku pro svého přítele. Přichází tmavovlasá žena uklízet. Vtom paní R. uvidí pod přístěnkem papouška korelu. Upozorní na to, ale žena vidí papouška amazonského, nádherně zeleného. Paní R. najednou vidí, že tam sedí oba. Žena chce jít k nim, ale je varována, že ptáci uletí. Vidí, jak „amazoňan“ ustupuje pod přístěnkem na tyči a táhne za sebou plyšovou hračku. Ohrada, ve které se s paní D. domlouvají, je vymezením jejich omezení v této sféře a dimenzi. Přítel paní R. je ten, koho chce zachránit, protože vůči němu pociťuje karmický dluh. Paní D. jí vyhoví, i když s obavami, protože ví, že osvobození od bloků není možné jinak. Uklízečka je duchovní učitel, který jim má pomoci, aby prohlédly. Paní R. vidí korelu, která je symbolem jejího duchovního života, „uklízečka“ ji však upozorňuje na amazoňana, který je větší a nádhernější. Ukazuje jí, že síla jejího ducha je větší, než se domnívá. To, co táhne amazoňan, je zbytek negativity, ze které se má ještě paní R. očistit. Obě dvě konečně dorazí do banky. Je tam fronta, ale u jednoho okénka je místo, a tak k němu přistoupí. Blondýna, která stojí ve frontě, se do nich „pustila“ a nadává jim, že takto se to nedělá. Během vády se změní v brunetu. Prokazuje se jako manželka ředitele tohoto zařízení. Vyhrožuje, že se jim pomstí. Paní R. se trochu zalekne, ale během vády přichází na řadu. Požaduje kartu a potichu diktuje jméno, aby ji agresivní žena neslyšela. Ta však stojí přímo za ní, nahlíží jí přes rameno a přepisuje si data do modrého bločku. Paní R. se to nelíbí a snaží se ji přesvědčit po dobrém. Žena neposlechne a je vidět, jak stojí za prosklenou stěnou. 50 Obě kamarádky vybíhají ven a jsou rády, že to mají za sebou. Paní D. pospíchá na autobusovou zastávku. Prší a padají kroupy. Přebíhá rychle přes cestu na druhou stranu a vybízí paní R., aby si pospíšila, ta se však ohradila, že pro paní D. je to snadné, když je bez zavazadel, a ona si nemůže ani otevřít deštník, aby se chránila, protože má plné ruce. Přesto se snaží běžet co nejrychleji, ale stále za paní D. zaostává. Scéna v bance je symbolem přípravy na hmotný život. Lidé stojící ve frontě jsou čekatelé na inkarnaci. Oběma již chybí jenom karta, propustka, aby se inkarnovali. Proto mají volný přístup k okénku. Žena, která je vůči nim agresivní, je mstitel, který je omezen časovým limitem a nemůže dřív „udeřit“. Nelibě to nese, vyhrožuje, ale k „okénku“ smí přistoupit teprve tehdy, až na ni přijde řada. Proto se nakonec ocitla za prosklenou stěnou. Odchod z banky je pro obě opět symbolický. Paní D. spěchá bez velké zátěže, je napřed. Paní R. naopak překáží její karmická zátěž, proto má potíže a pocit, že zaostává. Životní cestu jí ještě bude ztrpčovat mstitel. V předcházející vizi jí však bylo ukázáno, že svou karmickou zátěž zvládne a duchovně postoupí. Jde o životní cestu současného bytí. Paní R. se má rozhodnout, zda bude slavit se svým kolegou jeho padesátiny, nebo půjde na oslavu s léčiteli. Je v pokoji v přízemí a žaluziemi vidí přicházet na dvůr cizince. Vidí, jak se vítá se svými krajany, kteří se jí zdají být odpudivými, a jejich objetí a polibky pokládá za pokrytectví. Rozčiluje ji to. Stojí na křižovatce s léčiteli a chystá se na oslavu. Já stojím nad nějakými ampulemi. Paní R. stále cítí nad sebou zklamání, že takto se nestane nikdy léčitelkou. Utěšuji ji, že každý nemusí být léčitel, ale může být zvěstovatel. Přijíždí bílé auto, do kterého nasedají paní R. i paní D., a odjíždějí na místo zasedání. Vize je jasná bez symboliky. Volba životního poslání též. Děje, které vidí během jízdy autem, jsou životní zkušenosti, které sbírají, a dravá zvěř značí vše to, čeho se obávají, s čím zápasí a co je třeba zkrotit. Jde o poučení pro obě dvě, aby nepodceňovaly nikoho. I ten, kdo je ve veliké negativitě, může být očištěn láskou a osvobozen. Výměna strážců svatého grálu Při vedení proseb dne 22. 11. 1998 jsme zjistili, že mezi mne a paní L. vstoupil rytíř v brnění s ohromným mečem, který na něco čekal. Netušili jsme, proč předstoupil, prosili jsme Otce o vedení a zjistili jsme, že pacientka paní H. je strážcem grálu a nemůže dříve odejít z hmotného světa, dokud tento úřad nepředá svému následníkovi, stejně jako její přítelkyně paní K., která se již rok trápí a ani ona nemůže odejít do příslušných dimenzí. 51 Nositelem grálu je vždy ten, kdo přináší učení lásky a vede celou misi. Současně je hlavním strážcem grálu. S ním střeží grál vždy ještě dva strážcové. Jde o strážce z rodu nesmrtelných. Většinou tento úkol plní agregoři planety, kteří se ve své funkci střídají. Nejprve byla rozvolněna pouta, která se souhlasem Otce vyplynula z této funkce a byla uzavřena zlatým zámkem. Tato pouta byla rozvolněna ve čtvrtek mezi mnou a paní H. Dnes bylo nutné určit nástupce za ni a paní K. a rozvolnit i jejich připoutanost ke grálu. O jmenování jejich zástupců rozhodl Otec a rada nejvyšších. Protože jsme si netroufali vztáhnout po těchto svatých předmětech ruce, prosili jsme, aby insignie úřadu byly zjeveny a vloženy do rukou toho, kdo byl vyvolen. Nejprve jsme však odevzdali obě ženy Otci a radě nejvyšších. V té chvíli viděl pan P., jak se otevírají dveře, ze kterých se line záře, a my začali stoupat ke Světlu. Nejprve cítila paní L. šimrání provazců, já pocítila tíži grálu a pan P. nás viděl, jak stoupáme vzhůru do Světla. Nejprve jsem šla já s grálem, za mnou paní L. s mečem a za námi pan P., který nesl na polštářku energetický kód. Zastavili jsme se u vchodu do jeskyně, kde byla hlavní křišťálová lebka. Zde jsme museli vyřknout heslo, které rozsvítilo hlavní lebku božskou energií, která propustí jen toho, kdo plní úkol strážce a zná heslo. Ti, kteří nejsou zasvěceni a nemají správné vibrace či neznají heslo, padnou mrtvi jako narušitelé. Vstoupili jsme do jeskyně, kde v čele byla dvoukřídlá křišťálová dvířka, která se použitím energetického kódu otevřela posunem vpravo a vlevo. Uložila jsem grál do skříňky, zapečetila pečetním prstenem a odevzdala paní L. meč, který jsme zasadili na vyhrazené místo, a panu P. odevzdala energetický kód do úschovy. Když jsme vystoupili z jeskyně, uviděla jsem na schodech všechny zasvěcence, kteří byli této slavnosti přítomni. Byli zde všichni, kteří se střídali v tomto úřadu. Byl zde Otec i rada nejvyšších. Pozdvihla jsem ruce na znamení, že úkol je splněn a svatý grál uložen bezpečně na místě. Ucítila jsem teplo, pozdvihla jsem oči a uviděla, že mi v ruce září monstrance, na jejímž vrcholu bylo Duchovní slunce. Bylo to požehnání všem přítomným a milost osvícení, která byla přijata s pokorou a láskou. Pak jsme sestupovali po schodech dolů, zpět před radu nejvyšších, kde nám byla udělena milost vedení proseb. Nejprve jsme prosili, aby byli osvobozeni dosavadní strážci od připoutanosti a propuštěni z úřadu. Aby byli přijati v milosti, až nastane pravý čas jejich odchodu z hmotného těla. Dále byly vedeny prosby za všechny připoutané a za ty, kteří trpěli pod různými bloky. Byly vedeny prosby za očistu od utrpení, které se otisklo do této planety. Byly vedeny prosby za planetu i její obyvatele. Vše tak, jak jsme byli vedeni, že je to nutné. Prosby byly splněny a milost očisty a osvícení udělena. Mír s vámi! 52 Karmický postup a vývoj naší skupiny Jde o pokračování mé vize o výměně strážců svatého grálu, které zachytila paní L. Vidí černý kruh a na něm je zvnějšku zavěšen jeden pár bílých rukou. Kruh se změní v černý kříž, jehož horní část zmizí a zbude z něho „T“, které je symbolem síly smíření a harmonizace. Po příčném břevnu se pohybují tři temné koule. Tento kruh je oběžná dráha naší planety, v němž jsem vířila, když jsem snímala vizi o křtu planety Země. Na tomto kruhu je bílý zámek, který nás všechny spojuje. Zámek se otevírá a kruh zesvětlal. Je vidět, že jsou na něm zavěšeny šedivé řetězy našich životů, volně splývající v prostoru. Zámek je uvolnil. Každé očko na řetězu vašeho života znamená jednu inkarnaci ve hmotném světě na této planetě. Světlo lásky vás všechny očišťuje a rozjasňuje. Temný kruh je dráha planety, kterou nastoupila vaše Země po zkáze Atlantidy. Současně je symbolem karmické vazby vaší skupiny. Jste v temnotách, do kterých vás uvrhla vaše nesvornost a chtivost po moci a vládě nad všemi věcmi. Bílé ruce jsou tvé ruce, které drží tuto skupinu, aby se v temnotách neztratila. Tento obraz navazuje na ostatní tvé vize o Atlantidě, kdy jsi žádala Otce o pomoc a vyprosila si milost ostatní zachránit. Od tohoto okamžiku jste se vždy setkávali a prošli jste mnoho společných životů, které vám byly důležitým poučením. Na základě vašeho usilování na cestě za Světlem vás vede láska, která vás očisťuje. Proto Otec otevírá zámek, kterým vás spojil, a vy již dobrovolně pokračujete ve své práci. Jak se vše prosvětluje, duchovně postupujete. Symbol kruhu, který se změnil v temný kříž, je společná karma, kterou jste byli spojeni. Usilovnou prací na nápravě věcí došlo ke smíření a vzájemnému pochopení. Nejprve mizí horní část kříže a ten se mění v „T“. Toto byla první a jedna z nejtěžších etap na cestě. Druhá etapa na cestě je zahájena milostí Boží otevřením zámku, který spojoval vaše řetězy životů. V této etapě jste již získali více poznání, více kompetencí, ale i více odpovědnosti. Temné koule, které se povalovaly na příčném břevnu „T“, jsou nejobtížnější etapy na cestě skupiny. První etapa je zahájena zkázou Atlantidy a je poznamenána snahou zachránit poznání této civilizace, její filosofii, vědu a umění. Druhá etapa je etapou očekávání Mesiáše a končí ukřižováním Ježíše Nazaretského. Třetí etapa končí závěrem éry Železného věku. Je vidět kupa otevřených knih, položených na sobě hřbetem vzhůru. Vytvářejí dosti vysokou pyramidu. Když tyto knihy zmizí, objeví se veliká bílá kniha, rozevřená tak, jako by v ní někdo chtěl číst. Přes ni je položen černý papír, který ji zakrývá z jedné třetiny. Objevuje se počítač s rozsvícenou obrazovkou, přes kterou jsou zkříženy zářivé pásy. Obrazovka bliká. 53 Paní L. stojí nad mořem temnoty a vrhá se do něho po hlavě šipkou. Plave v této temnotě. Vidí před sebou jablko, které je pozlacené nahoře od stopky. To se změní v planetu Zemi, která je za stopku odnesena jinam. Je to potvrzení mé vize o křtu planety a změny její cesty. Pyramida knih jsou ákášické záznamy o cestě vaší skupiny. Na nich je vám ukázáno, kolik práce již máte za sebou. Spodní kniha je kniha smluv s Otcem a radou nejvyšších. Černý list limituje to, co ještě nebylo očištěno a kolik práce ještě zbývá. Odkryté stránky naznačují, že očista je již ze dvou třetin hotova. Počítač je symbolem vesmírného computeru, který byl zničen spolu s Atlantidou. Byl obnoven, ale vy jste k němu ztratili přístup, který byl povolen až v závěru této éry. V minulosti ho měl k dispozici pouze Ježíš. Zákaz přístupu k počítači značí zkřížené bílé pásy. Paní L. na břehu temného moře je představitelkou všech, kteří se v rámci plnění úkolů mise neváhají ponořit do těch nejhlubších temnot, aby zachránili ty, kteří tuto pomoc potřebují. Jablko je symbolem duchovního stavu vaší planety. Zelená barva jablka značí zdravý, přirozený duchovní i hmotný stav planety. Zlatý povlak je symbolem pozlátka, za kterým se lidstvo honí. Planeta je odnesena, to značí, že nastupuje novou cestu. V závěru vize vidí strom života naší planety. Jeho koruna prochází středem čtverce, který je poměrně temný. Čtverec sjíždí dolů ke kořenům stromu života planety. Najednou je čtverec mimo strom a paní L. se v něm vidí, ale vzápětí je mimo tento čtverec. Před ní se objevuje bílý úpis, který se rozevírá, objevuje se stříbrné razítko, které se protlačuje, a podle jeho pohybu vidí, že jednou bylo tímto razítkem něco potvrzeno. Bílá ruka jí podává na ukazováčku bílý zámek. Vše je ověřeno energetickým průkazem. Strom života vaší planety naznačuje, že vstupuje do vyšší dimenze čtyřrozměrného prostoru. Jeho symbolem je čtverec, který sjíždí dolů ke kořenům, aby zde mohl zakotvit. Pokud se paní L. vidí v tomto čtverci, vstoupila do nové dimenze, pokud se vidí mimo, je mimo čas a prostor. Bílý úpis je nová smlouva s Otcem, která stvrzuje, že bude pokračovat dále a pracovat na úkolech mise. Razítko ověřilo její energetický otisk a stvrdilo ho svým pohybem. Otec jí předal časový zámek, kterým se připoutá, až bude čas a mise bude mít plný počet členů a všichni její členové budou potvrzeni v této funkci. Potom každý obdrží energetický zámek, který vymezí přesně stanovenou dobu jejich činnosti v misi podle dohody s Otcem a radou nejvyšších. Mír s vámi! Otec, rada nejvyšších a vaši duchovní vůdcové 54 Vize pana P. Naše skupina má schůzku 22. 11. 1998 nad areálem Perly. Kromě manželů L. a P. jsem zde i já. Paní D. a R. jsou u laviček v parčíku. Pan P. zaregistruje skupinku žen, která se rozhodla, že znemožní naši schůzku tím, že budou koketovat s muži a odvádět jejich pozornost. Paní D. začne hrát na kytaru a pan Z. ji doprovází zpěvem. Přidá se k němu muž s plnovousem. Má krásný baryton a pan P. v něm pozná léčitele pana V. Po chvíli pan V. zmizí a pan Z. zůstává sám. Přicházíme k paní D. a vidíme, že má na lavičce malířské potřeby. Ukazovala nám nádherné obrazy. Na prvním obraze byla překrásná jachta, na druhém vlak s parní lokomotivou. Na třetím byl pes a pod ním druhý pes, který měl lidský zadek. Na dalším obrazu byli nakresleni spojení psi. Další obraz byl malován tečkovanou technikou a nebylo poznat, co je zde zachyceno. Na posledním obraze byla tramvaj a na zadní plošině seděli živí lidé a mezi nimi mrtví vojáci. Měli šedé uniformy a jejich seskupení vytvářelo písmeno „J“. Panu P. bylo řečeno, že to značí Jahwe. Ptal se paní D., kde se naučila tak krásně malovat, a ona odpověděla, že si ten dar vyžádala. Vize naznačuje práci vaší skupiny i život v ní. Na počátku jsou zde tendence, které někteří lidé projevují a snaží se narušit vaši práci. Jakmile však hlásáte pravdu Nejvyššího principu lásky a stvoření, což se projevuje „zpěvem a hrou“ duchovních učitelů, jsou tyto negativní tendence eliminovány. Léčitel pan V. zmizel, protože sešel z cesty. Obrazy paní D. označují jednotlivé karmické etapy nejen u ní, ale i u ostatních lidí ve skupině. Nádherná jachta je symbolem víry, která vás přivedla na tuto cestu. Pes je symbolem nejen věrnosti svému poslání, ale i připoutanosti, která po určité době vedla k deformaci vztahů a k boji o partnery, který se zvrhl v magický zápas. Na základě připoutanosti a magických zásahů někteří z vás prožili následnou inkarnaci jako zvířata či ptáci. Spojení psů značí sexuální připoutanost. Další, tečkovaný obraz, který znázorňuje krajinu, je symbolem jiné sféry a dimenze, kde jste se připravovali na další inkarnaci a očistu. Tramvaj, kde jsou na zadní plošině živí s mrtvými vojáky, je symbolem životní cesty, kdy na cestě ve hmotném životě postupují duchovně živí a padlí vojáci jsou ti, kteří se na této cestě stali duchovně mrtvými ve jménu Jehowy. Za tyto duchovně mrtvé je třeba vést prosby, aby byli vzkříšeni a očištěni. (Poznámka: Jehowa s „w“ není Otec, ale astronaut z jiné planety.) Ve své další vizi se pan P. ocitá v Novém Bydžově. Město však nepoznává. Je zde zbořeniště, které je planýrováno. Vidí muže, který se snaží dostat do sklepa zbořeného domu. Jde o symbol duchovního stavu tohoto místa v období selských rebelií. Domy jsou odrazem duchovního stavu srdce lidí, kteří byli zasaženi následky těchto rebelií. 55 Člověk, který sestupuje do sklepa, je muž, který sestupuje do temnot na základě svého myšlení a cítění. Pan P. se svou manželkou L. procházejí rumištěm a manželka ho oslovuje: „Ty bys byl schopen zde zabloudit.“ On však cítí jistotu a odporuje s tím, že by se zeptal na náměstí. Oba se odeberou naznačeným směrem, procházejí úzkou uličkou a ocitají se opět v mrtvém městě, ve kterém poznávají Řím. Jakmile oba projdou na náměstí, vidí na schodech sedět Židy různého stáří s „jarmulkami“ na hlavách, kteří se modlí. Je to éra papežky Jany, která zde byla ušlapána a ubita během slavnostního průvodu, kdy začala rodit. Tato karmická vazba vede do Aragonu ve Španělsku. Je třeba tyto společné karmy a vazby vyprosit a očistit tato území od negativních otisků utrpení. Manželé opět procházejí do jiné éry. Jde o Polsko v době, kdy ještě spadalo pod Rusko. Jde o údobí pogromů na Židy. I toto společné utrpení a jeho otisky je třeba očistit, osvobodit připoutané a vše vyprosit. Záchrana planety a její křest Dne 30. 11. 1998 po léčení a telefonickém rozhovoru s paní L. jsem ucítila úder do horního kvadrantu svého hrudníku, v místě uložení srdce. Útok jsem vnímala jako ránu kopím. Ihned jsem volala zpět, abychom mohly společně tuto karmu vyprosit. Po vyprošení se zjevila planeta zavěšená na šňůře, která se otáčela doprava a hrozilo nebezpečí, že se tato šňůra přetrhne. Obě jsme to vnímaly jako předvídaný pád a zkázu planety. Vedly jsme prosby a planeta se zastavila. Zdálo se, že je vše v pořádku. Vize mi však nešla z mysli. Objevila se mi karafa s elixírem života a já měla impulz léčit všechny, kteří tuto pomoc potřebovali. Byli zde lidé z naší skupiny, moji příbuzní, ale i docela neznámí. Lila jsem jim elixír na hlavu a prosila o jejich osvícení a uzdravení. Nakonec jsem vylila tento elixír i na planetu a všechny její obyvatele a formy života. Milost Boží byla nekonečná. Najednou vidím, že závěs planety je eliminován a já držím celou planetu v náruči. Pochopila jsem, že jde o duchovní křest planety pro vstup do éry Zlatého věku lidstva a já mám tu čest být kmotrou. Pochopila jsem, že planetu čeká i s jejími obyvateli nová cesta, která již nevede ke zkáze jako cesta dosavadní. Pozdvihla jsem planetu s pomocí Boží na její novou oběžnou dráhu, která již povede mimo nebezpečné střety s ostatními planetami či jejich úlomky. Vedla jsem prosby, aby se dostalo lidstvu osvícení a konečně lidé začali pečovat o svou krásnou planetu a naučili se ji milovat. Najednou jsem byla uprostřed nové oběžné dráhy v naší sluneční soustavě a točila se v jejím středu. Vytvářela jsem známý znak s lidskou postavou 56 v kruhu se zdviženýma rukama vzhůru, mírně rozkročenýma nohama a rozpaženýma rukama. Vedla jsem prosby nejen za planetu, ale za celou Sluneční soustavu a vesmír. Vedla jsem prosby za úlomek planety Faeton, který nás dosud ohrožoval stejně jako planeta Nimiru, vedla jsem prosby za ostatní nebezpečné hvězdné úlomky, aby byly svedeny na takovou oběžnou dráhu, kde by již nemohly ohrozit žádnou planetu. Prosila jsem, aby v den, kdy „bohové půjdou v zástupu“, byla naše planeta i s ostatními planetami prozářena a posílena naší i Boží láskou, abychom všichni zvládli tento zvláštní okamžik postavení hvězd. Křest planety Země proběhl dne 29. 11. 1998 v 11 hodin a 10 minut. Když se nám zjevilo veliké „N – Nepravda“ s přerušenou šikmou čarou, pochopili jsme, že jde o výzvu, abychom vedli prosby za to, aby lži a zkreslení pravdy byly odstraněny z našeho myšlení a jednání. Zejména jsme prosili, aby tohoto balastu bylo zbaveno učení lásky, které nám bylo opakovaně přinášeno a my jsme ho zkreslili vlastními předsudky. Nechť jsou všechny bytosti šťastny! Mír s vámi! Vize do budoucnosti Paní L. byla 1. 12. 1998 u mne na návštěvě a věděla, že jsem velmi nemocná. Nesla mi knihy a časopisy. Měla jich plnou náruč a padaly jí na zem. Byla zde též paní K., se kterou jsem skládala velké kusy ložního prádla. Po odchodu paní K. zůstala v bytě vysoká blondýna, ale když si sundala sukni, bylo vidět, že je muž. Protože mi bylo špatně, odvedla mne paní L. do ordinace krčního oddělení. Ošetřující lékařka mi vystříkala krk a pravděpodobně prováděla bronchoskopii. Při návratu domů jsme potkali sestru paní L., která nám vzrušeně sdělovala, že chce nový přepychový vůz zahraničního typu. Paní L. nechápala, proč nám to sděluje, protože její sestra již jedno auto měla. Tato vize skutečně upozorňuje na tvoje budoucí možné onemocnění. Paní K. a tebe spojuje společná karma, která vás za deset let ohrozí stejnou nemocí na základě magických praktik v minulosti. Symbol ložního prádla upozorňuje na to, že jde o závažné onemocnění. Její odchod znamená odchod z tohoto života. Návštěva lékaře znamená, že za určitých podmínek je naděje na léčení. Je třeba něco pochopit. Literatura, kterou ti paní L. přináší, se týká poznatků, které by ti mohly pomoci tento problém pochopit, a současně je symbolem její péče o tebe. Vysoká blondýna je paní L., která je mužského principu a příští život bude mužem. Vypadá to, že v době nemoci o tebe bude pečovat a pomáhat ti. 57 Vyšetření v ordinaci je jednoznačné a diagnóza bude stanovena. Další scéna je již mimo tento čas a prostor. Zde jde o setkání v astrálu, kdy jsi zemřela a chystáš se předstoupit před tvář Boží a paní L. tě doprovází. Její sestra se naopak chystá k nové inkarnaci a je zklamána doporučeným programem. Chce přepychovější a modernější auto, ačkoli nezvládla všechny úkoly minulého života. Auto je symbolem nového života. Sestra jí, jako její duchovní učitel, vysvětluje, že jiné auto nepotřebuje, protože už jedno má, a to přesně takové, jaké potřebuje, jak bylo stanoveno s jejím souhlasem. Vypadá to, že paní L. bude v příštím životě tvým mužem či druhem ve stáří. Paní L. pravděpodobně bude tvou dcerou či sestrou. Toto není ještě přesně stanoveno. Vize z jiných dimenzí Moje dcera S. ve své vizi dne 2. 12. 1998 vidí jeskyni s gejzírem vody. Je zde nádherný vzduch a ve stěnách jsou lůžka. Připadá jí, že jde o léčebný pobyt. Je v helikoptéře a vše si dobře prohlíží. Vrtulník zde krouží a dolétá až těsně ke stěnám skal. Najednou vidí, že je s ostatními bytostmi, i když je nevidí, volně zavěšena v prostoru jeskyně na neviditelných lanech. Touží dostat se ven i s ostatními, které pouze tuší okolo sebe. Je zde však problém. Jaksi se nemohou osvobodit, něco je zde drží. Dcera má pocit, že je to magií. Konečně se dostává jakousi chodbou do nejvyššího patra budovy, odkud je vidět zahradu a zeď. Vycházejí do zahrady a lezou po zdi vzhůru. Stoupání je nejprve snadné, protože zde jsou výstupky, které je vedou serpentinami vzhůru, ale čím jsou výše, tím je stoupání obtížnější. Konečně je dcera těsně pod vrcholem a nabírá sílu, aby se přehoupla přes zeď. Jeskyně je místo, kde se shromažďují „duše“ k rehabilitačnímu pobytu po životě ve hmotném těle. Jsou to rehabilitační kouty. Let v helikoptéře symbolizuje astrální cestování. Kroužení helikoptéry naznačuje, že je paní S. uzavřena v určitém čase a prostoru. Jedná se o symbol časového zámku. Nahlíží do jiné dimenze bytí. Ti, kteří jsou zavěšeni na neviditelném laně, jsou ti, kteří touží po svobodě a lásce. Jde o jejich cestu za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tato cesta vede pouze vzhůru a lze postupovat jen usilovnou prací na sobě samém. Je to cesta lásky, cesta za svatým grálem. Nejprve se musejí osvobodit od připoutanosti a magie. Když vystoupí do nejvyššího patra svého dosavadního vědění, otevře se jim výhled do zahrady nového poznání. Když projdou zahradou, čeká je nejobtížnější část závěrečné etapy poznání, která je vede ke zdolání poslední překážky, 58 aby se osvobodili od svých předsudků a bloků, které získali na základě neporozumění či fanatismu. To je ta zeď, kterou je třeba překonat, to je to osvobození, po kterém touží. Výška úrovně na cestě po zdi vzhůru je výška úrovně, které ve svém snažení dosáhli. Dále vidí vesmírnou loď, která pluje na základnu. Loď se podobá ohnivému kotouči či kouli. Na základně spolupracují pozemšťané i mimozemšťané a sledují blížící se raketu. Jde o hrozbu. V lodi jsou bytosti, které jsou latentním nebezpečím pro ostatní. Bytosti v ní jsou mrtvé, duchovně mrtvé. Jedna bytost však ještě dýchá. Jakmile se tento člověk ocitne na základně, okamžitě zaútočí a chce je zavraždit. Je izolován velitelem na zadní části paluby, který pak uděluje s těžkým srdcem příkaz, aby všichni ostatní byli vypuštěni do volného prostoru, což znamená jejich likvidaci. Velitel s posádkou trpí, protože mezi těmi, kteří byli zlikvidováni, jsou bytosti jim velice blízké. Na zadní části paluby byli izolováni všichni, kteří ohrožovali jejich misi. Vesmírná základna je útočištěm mise, která přináší poznání lidstvu, na které spolupracují zástupci Světla. Raketa je symbolem psychotronického útoku, který má zabránit tomu, aby lidstvo tohoto poznání dosáhlo. Tento útok řídí všichni duchovně mrtví. Ten, který ještě dýchá, není úplně nepřístupný, ale strach ho vede k útoku proti členům mise. Ti se musejí bránit. Ačkoli tyto bytosti milují, musejí je oddělit od těch, kteří jsou na cestě pravdy. To symbolicky naznačuje vypuštění do vesmíru. Budou se inkarnovat jinde, než bylo původně v plánu. Jejich cesta za poznáním bude delší a velice složitá. Proto lítost nad nimi. Ve skutečnosti nejde o ortel smrti, ale o změnu cesty a karmického scénáře, který je na základě fanatismu těžší. V závěrečné vizi se dcera S. přehrabuje ve skříňce, kde jsou různé zásuvky, otevírá je a prohlíží si je. Uslyší otázku: „Chceš nové tělo?“ Dcera souhlasí a zkouší si různé typy. Rozhodne se pro pěknou postavu, ale zdá se jí, že má příliš malá prsa. Ta se okamžitě změní a jsou taková, jaká si je přeje mít. Docela se tím baví. Ve skříni nachází malé lebky a kostičky. Najednou vidí, že bez těla vypadají všichni jako černí brouci. Poslední vize ukazuje přípravu na novou inkarnaci a volbu prostředků. Tedy hmotného těla jako nástroje pro uskutečnění karmického scénáře. Malé lebky a kosti či kostřičky jsou materiálem, kterým buduje nové tělo. Již jste byli poučeni, jak se buduje energetické tělo, nyní vidíte duchovní přípravu hmotného těla. Černí brouci bez nožiček jsou jakousi schránkou, ve které je ukryt kokon, ze kterého se vylíhne nové duchovní i energetické 59 tělo a podle kterého se bude vyvíjet i tělo hmotné. Jde o éterické tělo, které opustí kokon v okamžiku, kdy se má vyzářit do oplodněného vajíčka v okamžiku proniknutí spermie do vajíčka. Mír s vámi! O pomoci a tvorbě Boží Dne 4. 12. 1998 paní L. vedla prosby k Otci, aby ji osvítil a poradil, jak definitivně očistit všechny, které zasáhla svou negativitou. Zjevil se jí bílý klíč s otevřenou listinou a kopí s pěti navlečenými kroužky. Pochopila, že bílý klíč je láska, která jí otevírá přístup, podobně jako energetické kódy, k očistě těch, které spoutala a zasáhla kopím svého hněvu. Listina byl úpis, který je třeba odevzdat a vyprosit, kopí je symbolem její zloby a kroužky na kopí jsou ti lidé, které spoutala a zasáhla svým hněvem. Po vyprošení se jí zjevila ohromná bytost, jejíž hlava se ztrácela v nebesích. Pojednou byla ve hvězdárně a otevřenou kopulí viděla nebe. Zjevil se jí světlý mramorový sloup, jehož úpatí bylo zakotveno na Zemi a hlavice se ztrácela v nebesích. Bytost byla personifikací Otce, který jí ukázal vesmír a sloup její víry, který ji při vedení proseb spojil s nebesy. Její prosba byla vyslyšena a bylo jí ukázáno, jak má postupovat. Dále jí byl ukázán její úpis stočený do tvaru rohlíku, který se spojil v kruh, v jehož středu byla svíčka jejího života. Spojený kruh naznačil, že se sama stala zajatcem své pomsty. Začala se objevovat zrcadla a z jejich středu sršely energetické výboje a vracely se zpět. Byla to magická zrcadla jednotlivých životů, která jí umožňovala pohled do různých sfér a dimenzí, která posilovala její magické myšlení a cítění v tomto zjeveném životě. Energetické výboje byly síly živlů, které využívala ke svým plánům na základě tohoto úpisu. Současně jí bylo naznačeno tím, jak se výboj vracel, že za vše musí včas zaplatit svou vlastní energií. Vtom uviděla monitor srdce se záznamem jeho činnosti. Akce byla pravidelná, ale voltáž vysoká. To znamená, že tato činnost je nebezpečná jejímu srdci hmotnému, ale i symbolicky značí, že byl porušen zákon lásky a v důsledku porušení tohoto zákona dochází k této nemoci. Nyní se jí zjevuje symbol Herma Trismegista, pětiúhelník a v něm postava s rozpaženýma rukama a rozkročenýma nohama. Pětiúhelník s postavou rotuje ve směru hodinových ručiček a mění se v šestiúhelník a posléze v kruh rozdělený na šestiny, z nichž jedna šestina byla vždy bílá a druhá šedá. Nahoře 60 byla bílá. Vznikl znak varující před nebezpečným zářením, radioaktivitou. To vše se změnilo v hvězdu. Znak Herma Trismegista naznačuje, že bylo zneužito vědecké poznání a místo toho, aby věda sloužila pokroku lidstva, bylo toto poznání použito pro výrobu zbraní, které ohrožují celý vesmír. Hvězda zvaná Pelyněk je symbolem havárií při zacházení s touto energií a symbolem smrti pro ty, kteří pocítili, ale i použili zbraně založené na tomto principu. Ruka se čtyřmi prsty a chybějícími články prstů, která se následně zjevila, je symbolem deformací, které vznikají po ozáření. Po této vizi se zjevuje bytost, která nese veliký sloup světla. Končí o trochu výš než hlava bytosti. Ta sloup objímá asi v polovině a opírá si ho o své tělo, aby ho unesla. V této bytosti poznává paní L. tebe, která s pomocí Boží a všech láskyplných bytostí, tedy i vás všech, přinášíš učení lásky všem, kteří po něm touží. V zákonech lásky bez připoutanosti spočívá duchovní spása všech. Světlá bytost hraje na flétnu. Objevují se zářivé kruhy. Je jich nekonečná řada. Kruhy se během hry začnou řadit do párů, jeden kruh jde doprava, druhý doleva. Stojí vedle sebe, nejsou připoutány. Objevuje se hlava muže s plnovousem a z jeho vousů skapává zářivá rosa do sklenice. Objevuje se hrnčířský kruh a na něm se vytáčí nejprve váza, která se postupně protahuje a mění ve flétnu. Světlá bytost je představitel přírodních sil v podobě Fauna, který svou hrou vdechuje lidstvu sexualitu a touhu po pravé lásce. Tato touha je dána jiskrou Boží, ale on tuto touhu posiluje. Pod vlivem jeho mámivé hry se stvořené bytosti přitahují a vytvářejí páry, které se svou láskou účastní aktu stvoření nových bytostí. Muž s dlouhým plnovousem je Otec a z jeho vousů skapává elixír života a milost Boží, která posvěcuje tento akt stvoření. Hrnčířský kruh představuje tvorbu Boží. Váza je symbolem ženského principu a flétna mužského principu. To, že přechází pozvolna jeden znak v druhý, naznačuje, že každý duch si vyzkouší obě role. V závěrečné vizi je vidět vypnutou obrazovku a leštěný náhrobní kámen z tmavě šedé žuly s bílými písmeny. Objevuje se bílý kruh a na něm tři světlé klíče. Větší je zavěšen vpravo a dva menší vlevo. Objevují se dva světlé kruhy. Jeden je vpravo, druhý vlevo. Kruhy se propojí a mizí. Objevuje se zlatá koruna. Je matná a má podobu zubaté zdi. Do této koruny lezou malí „človíčkové“, šplhají po ní a snaží se dostat dovnitř. Objevuje se bota a na každém konci jejího šněrování je zlatý zvoneček z téhož materiálu jako zubatá koruna. Zjevuje se tmavší kruh a v něm kouzelnické hůlky, které jsou světlé. Jsou ze dřeva a na konci mají kouli. Vypnutá obrazovka značí konec. Jde o konec jednoho života, ale může jít i o konec jedné důležité éry v životě lidstva této planety, například Atlantidy. 61 Pomník je symbolem toho, co si lidstvo zapamatovalo. Bílý kruh se třemi klíči značí nový život lidstva po zkáze Atlantidy. Velký klíč je časovým zámkem, který uzavírá jednotlivé životy v tomto prostoru a čase, aby se lidé nevymísťovali do jiných svých životů. Tři klíče jsou symbolem tří rozměrů. Velký klíč uzavírá čas, dva malé prostor a dimenzi. Propojení kruhů značí přechod do vyšší dimenze a sféry. Tedy duchovní postup planety a jejích obyvatel. Zemitá koruna zlatě matné barvy je symbolem etruského božstva, bohyně Turan, která je bohyní Luny, pramene a vodní pěny, laní, cypřišů a myrty. Jde v podstatě o ženský princip. Jejím protějškem je Voltumna, bůh Slunce či proměnlivý, někdy je nazýván chimairou. Jde o mužský princip. „Človíčkové“, kteří usilují o to, aby pronikli do tajů této bohyně, jsou mágové, kteří vzývají Lunu a touží dosáhnout vrcholu magie. Stoupají a lezou po koruně, kloužou zpět a opět pokračují ve výstupu. Když dosáhnou vrcholu a přehoupnou se přes zeď koruny, následuje pád. Musejí se zodpovídat z porušení zákonů a nést následky. Bota je symbolem jejich tvrdosti, kterou se obrnili a kráčeli za svým cílem. Zvoneček na konci šněrování boty je symbol, že náležejí magii a hlásají její nauku. Tmavší kruh, v němž se nacházejí kouzelné hůlky, je symbolem jejich omezení a nepochopení, že k tvorbě se souhlasem Božím je třeba obou principů a ty musejí být v přiměřené rovnováze. Proto je mág vždy omezen, i když jsou jeho úmysly „dobré“. Zatěžuje ho nerovnováha, kterou způsobuje svým chtěním, neslyší souhlas Boží, a tak nemá ty pravé pomocníky, i když Otce vzývá. Světlé hůlky v temném kruhu jsou symboly dobrých úmyslů mága. Jeden konec hůlky je blokován koulí, protože vliv jednoho principu není v rovnováze. Tím se stává, že aktu tvorby se nemůže účastnit Nejvyšší princip lásky a stvoření. Tvorba bez posvěcení tímto principem a souhlasem Otce způsobuje chaos, který podle vesmírných zákonů dříve či později postihne narušitele, který tento zákon porušil, a navrací se mu podle zákona rovnosti. Nikdo ho netrestá, nese pouze následky svých činů, myšlení a cítění. Někdy se zdá, že tvorba Nejvyšším principem lásky a stvoření je také magie. Upozorňujme však, že tato tvorba nikdy nezneužívá vesmírných a přírodních zákonů, protože jde o tvorbu láskou. Pokud mág nerozumí tomu, co vidí, a neumí si věci vysvětlit dosavadními vědeckými poznatky, pak buďte ujištěni, že jde o přírodní a vesmírné zákony, které ještě nezná, protože nenáležejí jeho duchovní úrovni. Vše má svůj čas zralosti. Mír s vámi! 62 Vize o zasvěcení Ve své vizi dne 4. 12. 1998 stojí paní S. nahá na pasece před obřadním kamenem obdélníkové podoby. Kámen je plochý a na něm jsou uspořádány různé kultovní předměty. Někdo stojí vedle ní. Rozeznává mezi předměty zvláštní pórovitou hmotu, která se podobá aranžérské hmotě. Tato hmota doutná a účastníci zasvěcení vdechují její esenci. Na obřad dohlížejí tři muži. Paní S. při vdechování drogy upadá do uvolněného stavu, který provází tento druh transu. Muži ji vybízejí, aby předstoupila čelem ke skále, a první ji vede chodbou ve skále do podzemní místnosti, kde je malá oválná vanička a nad ní otvor. Vybídne ji, aby ulehla do vaničky. Jde o zkoušku vřelou vodou. Tuto vodu na ni lije horním otvorem druhý muž. Paní S. zkoušku zvládla. Během zkoušky sama sebe přesvědčovala, že ji voda nepálí, protože je studená, a její vřelost nepociťovala. Přišel pro ni druhý muž a sdělil jí, že bude podrobena střelbě energetickými šípy. Paní S. se opět posilovala a útok vůbec nepocítila. I tuto zkoušku zvládla. Je vyvedena ze skály a ví, že musí vypít kvanta vody, aby ji nepostihla detoxikace. Stojí čelem ke skále, obřadní kámen za sebou. Třetí muž jí sděluje, že musí projít labyrintem. Radí jí, aby se řídila intuicí. Průchody do bludiště nebyly ve skále vidět, ale ona věděla, že tam jsou škvíry, které může otevřít pohybem ruky. Strčila ruku do první škvíry a vstoupila do úzkého prostoru, kam se sotva vešla. Uvolnila další škvíru a opět vstoupila do dalšího prostoru, který byl poněkud volnější. Tak pokračovala, až narazila na škvíru, kde nebylo možné vstoupit do žádného prostoru. Bez váhání vstoupila do škvíry a otočila se okolo její osy zpět. Stojí opět na pasece před skálou, která se za ní zavřela. Přichází muž s volně pobíhajícím zvířetem, které jí připadá jako dravec. Zvíře se na ni vrhá a zakousne se jí do stehna. Muž zvíře přivolává a dává mu obojek a připoutává k vodítku. Paní S. se dívá na kousnutí, ale ví, že to není nic vážného. Vidí jen jizvu, o které ví, že brzy zmizí. Ve třetím muži, který vodí dravce, poznáváme pana P. První muž byl pan F. a druhý pan T. Po levé straně skály se otevírá široké kamenné schodiště světlé barvy. Vystupuje po nich nahoru, ale nepamatuje si, co se zde odehrávalo. Nahoře jí někdo říká, že jí paní L. závidí. Obřad, který se zde odehrává, je tajný, proto si z něho skoro nic nepamatuje. Zde je adept zkoušen i pokoušen a má se projevit čistota jeho myšlení a cítění. Kdo neobstojí, je poraněn ve svém nejslabším místě. Tato zkouška je zkouškou čistoty a nevinnosti. Zde dostává každý svůj duchovní šat podle úrovně, které dosáhl. Paní S. odtud vychází s velkým bílým pruhem látky, který má obtočen okolo těla jako košili. Přes tento pás má další pruh cihlové barvy, který ji obtáčí okolo 63 pasu a boků jako sukně. Tento pás je v pase převázán šerpou stejné barvy. Jak sestupuje z tohoto místa po schodech dolů, klouže jí bílý pás dolů a ona má strach, že je příliš odhalena. Na schodišti různě postávají ženy a některé postupují výš. Paní S. sejde pár schodů a usedá ještě se dvěma dívkami na schod. Po pravici má dvě dívky, po levici je starší žena, o které se domnívá, že bych to mohla být já. Před nimi je oheň s kotlíkem. V kotlíku se vaří různé hojivé byliny. Dívka, která seděla nejblíže, si potírala nárty nohou bylinnou směsí z kotlíku. Měla na nich otlačeniny a boláky. Druhá dívka si holila nárty u nohou. Byla též poraněna a musela se léčit. Tekutina byla světle fialová a podobala se „genciálce“ pro kojence. Paní S. si uvědomila, že byla také zraněna, ale před zkouškou čistoty a nevinnosti. Již odkrývala šat, ale uvědomila si, že zranění je příliš vysoko, a styděla se je odhalit. Současně si uvědomovala, že je zhojeno. Jde o symboly. První dívka byla pohodlná a tvrdě šlapala po snaze druhých dojít poznání a očisty. Proto poraněné nohy a nárty v místech, kde zraňovala druhé. Druhá dívka si holila nohy, aby zakryla srst na nich jako symbol přebujelé smyslnosti. Starší žena byla strážcem ohně Ducha svatého. Měla jim předat osvícení a poznání v léčbě ducha i těla. Najednou již paní S. není na schodišti, ale stojí na chodbě budovy, kde je velice rušno. Lidé pobíhali sem a tam, vcházeli a vycházeli z dveří různých kanceláří. Věděla, že se musí dostat zpět, i když neznala cestu. Šla v čele skupiny, ale necítila za ni odpovědnost. Někteří muži vstoupili do kanceláří, ostatní se rozhodovali podle své intuice. Paní S. ještě s někým došla až na konec chodby, kde byl úzký průchod. Když se jím protáhla, ocitla se opět v malém prostoru skály, kde byl v levém předním rohu kamenný komín, který vedl kolmo dolů. V jeho stěně byly zabudovány stupínky a po nich sestoupila dolů a ocitla se na známé pasece. Protože jí byla v labyrintu naznačena správná cesta, věděla, že musí obejít skálu jednou dokola a že je tam jeskyně a před ní asi tři stromy a na nich zavěšené zrcadlo, ve kterém vidí ten, který obývá jeskyni, kdo přichází. Z jeskyně vyšel starší muž a ona byla šťastná, že se konečně setkali. Oba byli šťastni ze shledání. Byl to její duchovní učitel. Prošel před paní S. mezi stromky na skále a před nimi se rozevřela nádherná vyhlídka. Na plošině této skály byl dřevěný čtverhranný stůl a lavice k sezení. Zasedli ke stolu a s nimi ještě dvě ženy. Paní S. se nedívala dolů, viděla jen azurovou modř nebe a oblaka. Rokovalo se o tom, jak změnit dráhy planet, aby nedošlo ke katastrofě. Symbolika vlastního zasvěcení je celkem jasná. Tři muži, kteří ji provázejí jednotlivými fázemi zasvěcení, jsou její duchovní kmotři. Volný prostor paseky značí osvobození. Kultovní čtyřhranná kamenná deska je symbolem dimenze, ve které se obřad odehrává. Pomůcky na této kultovní desce jsou dostupné prostředky pro obřad zasvěcení na této úrovni. Vstup do jeskyně 64 je symbol návratu ke svému niternému bytí. Křest vodou a ohněm je symbolem očisty, kterou podstupuje, a ovládnutí ega. Labyrint je symbolem tápání a hledání pravdy na cestě za Světlem. Příkaz, že se má při vstupu do labyrintu řídit intuicí, znamená, že má vykázat svou duchovní úroveň. Je-li dostatečná, nezbloudí, ale naopak jí bude naznačena přesná cesta a postup. Tak se také stalo a později ukázalo. Napadení dravcem značí dosud ne plně zvládnutý strach z útoků tohoto typu, proto zůstala jizva, která se dobře hojila. Jde o podstatu strachu z agresivních bytostí. Až tento strach plně zvládne, bude nezranitelná. Výstup po světlých schodech vzhůru značí usilovnou práci na sobě samém. Proto jsou lidé na tomto schodišti různě vysoko. Někteří stojí a nevědí, jak dál. Jiní jen odpočívají. Jiní vytrvale postupují vzhůru. Na konci je čeká zkouška čistoty myšlení a cítění. Je to zkouška, která ukáže, zda adept zná pravou a čistou lásku bez připoutanosti. Podle toho projde se ctí, nezraněn a s „padnoucím“ šatem, je-li plně zralý. Někdy je nezraněn, ale je nejistý, a tehdy mu duchovní šat, který obdržel jako ocenění svého úsilí, příliš nepadne. Musí do něho dorůst a naučit se ho se skromností nosit tak, jak mu náleží. Alegorie setkání se strážkyní ohně Ducha svatého je znamením toho, že ten, kdo prošel touto zkouškou, může získat schopnost léčení na duchu i těle, bude-li o to žádat strážkyni. Chodba budovy s kancelářemi je místo mezi časem a prostorem, kde procházejí bytosti, které se mají inkarnovat do těch dimenzí, prostorů a časů, jak bylo stanoveno. Podle toho pak jednotlivci volí vstup či cestu. Cesta, kterou paní S. intuitivně volila, je cestou, která jí byla napovězena, když zvládla zkoušku v bludišti a prokázala tak svou úroveň a zdatnost. Je to cesta, která ji přivedla na vrchol skály, která představuje v této dimenzi její cíl. Je to dosažení duchovní úrovně, o kterou usilovala, a setkání s jejím duchovním učitelem a vůdcem. Zde nastává okamžik štěstí a odpočinku, zde se plánují další úkoly podle vůle Boží a rady nejvyšších. Je to cesta každého duchovního zasvěcence a mistra. Láska je chrám Boží Dne 12. 12. 1998 pracujeme s celou skupinou. Procházíme různými domy, které jsou již světlé a prostorné. Něco hledáme. Přicházíme do krámu, kde je ovoce a zelenina. Mám pocit, že jde o krámek v Krupské ulici, který je umístěn hned vedle schodů za knihkupectvím Shakespeare. Zde nás obsluhuje žena, která má světlé vlasy a je baculatější postavy, energická. My nakupujeme zeleninu či ovoce a zjišťujeme, že u některých je nákup více či méně znečištěn. Snažíme se ho očistit tak, jak nejlépe dokážeme. Vycházíme 65 na náměstí Svobody a řadíme se do fronty. Pojednou se okolí mění, stále stojíme v řadě, já první, a za sebou tuším velmi energickou bytost, která vše řídí. Pravděpodobně je to žena. Po naší levé straně protéká říčka, spíše potok, který je temný, ale není zakalený. My stojíme v řadě za sebou a snažíme se ze všech sil zazpívat. Nadechneme se a z plných plic zpíváme „Láska je chrám…“. Dál se nedostáváme, protože nikoho není slyšet. Já jsem zazpívala sytě pouze prvé slovo „láska“. Žena nám dává pokyn, abychom zpívali hlasitěji. Já nesměle namítám, že jsme zpívali naplno, a zvažuji, proč nás nebylo slyšet. Znovu se nadechneme a pějeme, ale dostaneme se jen ke slovu „chrám“ a to již opět nezní. Zkouším sama celý nápěv a zjistím, že zní dobře, protože jsem si vybavila správný postup při tvorbě tónů ve výškách, ale měla jsem co dělat, aby tón nebyl přiškrcený a zněl volně, čistě a plně. Obracím se na ženu a vysvětluji, že pro někoho to může být vysoko. Vzápětí však pochopím, že vibrace lásky jsou jemné, rychlé, a tedy i vysoké, že je na nás, abychom se snažili v těchto vibracích zpívat čistě. Znovu se nadechujeme a tentokrát zazní krásný chorál a my zpíváme čistě, volně a krásně celé motto. Chybí nám již jen jedno nejzávažnější slovo, slovo „Boží“. Toto slovo dokážeme krásně zazpívat teprve tehdy, až dokončíme očistu. Když jsem se probudila, tento zpěv mi stále zněl v uších. Práce vaší skupiny se odráží ve vašem hmotném i duchovním životě a zasahuje pochopitelně i do jiných sfér a dimenzí. Domy, kterými procházíte, jsou chrámy vašeho srdce. Jsou příbytky těch, které milujete bez připoutanosti. Tyto byty, kterými procházíte, jsou vaše srdce, jsou světlá a prostorná, aby se sem vešlo co nejvíce bytostí. Jsou to i srdce vašich blízkých, ale i těch, kteří u vás hledají pomoc a poučení. Krámy, kterými procházíte, jsou poklady či plody lásky, kterou nabízíte. Není to kšeftování s city, ale ovoce vaší lásky, které je takové, jaké je vaše myšlení, cítění a skutky. V posledním krámku s ovocem a zeleninou již obdržíte plody vašeho života. To je to ovoce či zelenina, které je u jednoho čistší, u druhého ještě na něm ulpěla připoutanost ke hmotě či bláto chyb v myšlení a cítění a skutcích. S těmito plody života se osvobozujete z hmotného těla a vstupujete do jiné dimenze bytí. Vystupujete na náměstí „Svobody“. To znamená, že se chystáte předstoupit před tvář Boží. Ovoce vašeho života přinášíte jako dar Otci či mateřské bytosti, která vás vítá světlem své lásky. Překročili jste řeku Styx, která zůstává po vaší levé straně a je poměrně úzká, protože přechod z jedné dimenze do druhé je pro vás stále snazší a jednodušší. Řadíte se do zákrytu a snažíte se zpívat píseň lásky tak, jak jste ji „zpívali“ v životě hmotném. Tak, jak vás vedla jiskra Boží a jak jste ji poslouchali, tak je váš zpěv krásný. Tak, jak jste ve svém usilování postoupili na cestě lásky, tak se stává 66 váš zpěv krásnější a rozpomínáte se na pravou píseň lásky a jste schopni z tohoto chorálu zazpívat stále více slov. Je to blaho, které vyplývá ze spojení s vesmírnou jednotou lásky. Je to vaše štěstí a odměna, která každým slovem lásky, které zazpíváte, zesiluje pocit štěstí a sounáležitosti. Proto se na tento okamžik pečlivě připravujete, těšíte se a prozpěvujete, aby váš zpěv lásky byl co nejdokonalejší a vy si mohli vychutnat okamžik shledání s vaším Otcem, s vašimi bratry a sestrami, s vaší prapodstatou. Mír a láska s vámi, děti moje! Otec a rada nejvyšších Dny milosti Dny milosti Boží již nejsou určeny přesnými daty, jak tomu bylo doposud, protože milost Boží je udělována při léčení láskou každé bytosti, kde a kdy, to Otec rozhodne podle své vůle. Setkání Když jsme 12. 12. 1998 přišli na místo setkání, zklidnil se vítr a bylo příjemně. Na místě bylo poměrně světlo, jen na západě se rýsovala temnější obloha. Sešlo se nás celkem čtrnáct. Nejprve nás zavalila negativita, kterou bylo třeba vyčistit. Vedli jsme prosby a vše se pročistilo a nad námi se vytvořila zářivě zlatá pyramida jako ochrana. Po očistě sestoupil Otec. Uvítali jsme se a Otec nejprve přistoupil k paní L. a ujistil ji, že s její dcerou bude vše v pořádku, bude-li pracovat tak intenzivně jako v tyto dny. Pak postupoval od jednoho ke druhému, povzbuzoval nás a upozorňoval na to, co je třeba zlepšit. Trpělivě nám vysvětloval, že již brzy dosáhneme toho stupně očisty, kterého je třeba, abychom byli připraveni na závěrečnou očistu, se kterou nám bude pomoženo. Potom již budeme pevně stát na cestě pravdy a lásky a naše tvorba bude tvorbou věcí se souhlasem Otce a rady nejvyšších. Vše bude v souladu se zákony Nejvyššího principu lásky a stvoření. Temné srdce je třeba vyprošovat tolikrát, kolikrát jsme ho vyměnili za své vlastní srdce. Jde o jeden ze závěrečných aktů očisty a brzy bude vše v pořádku a v rovnováze. Potom nás Otec zalil svou láskou, požehnal každému z nás ve věcech dobrých a osvítil nás Duchem svatým. 67 Paní L. viděla auto a palubní desku jako symbol její životní cesty. Byla izolována dávným střetem s panem P. v minulosti. Když pochopila a poprosila Otce o pomoc, bylo oběma pomoženo. Druhá paní L. vedla prosby za planetu a bylo jí ukázáno, jak se naše planeta mění ve žlutý květ ibišku. Bylo jí naznačeno, jak účinné jsou naše prosby vedené spolu s ostatními lidmi. Prsten s bílým briliantem naznačoval, že si naši přátelé této planety vysoce cení a budou nám pomáhat s její očistou a ozdravěním. To naznačovala kašna s vodou, která zářila modrým, čistým světlem naší planety. Paní L. dále viděla Duchovní slunce při léčení paní P., kdy se prosby všech, kteří za ni prosili, spojily ve čtyři léčebné paprsky. Pan P. uviděl magickou konstrukci, která ji ohrožovala. Vedli jsme prosby za uzdravení a pomoc. Pan J. viděl, jak mu tři andělé přinášejí vavřínový věnec. Byla to zkouška ješitnosti a prozíravosti. Po energetickém průkazu vše zčernalo a zmizelo. Vyznamenání nepřijal a zkoušku složil. Pan T. neměl obrazy, ale pociťoval příliv laskavé energie do srdeční čakry. Panu F. byly zjeveny nejdůležitější životy, kdy se karmicky tvrdě vázal. Obraz plachetnice se zlomeným stěžněm je toho důkazem. „Pracuj na poli svém“. Paní R. byla bez obrazů, ale vyciťovala. Otec ji nabádal, aby více důvěřovala svému karmickému scénáři i Otci. Paní H. cítila teplo Otcovy přítomnosti a viděla světlé záblesky osvícení, které se jí snažil Otec poskytnout. I jí byla udělena rada, jak pracovat dále. Paní D. nejprve viděla zákaz, nemohla se napojit, protože zbývalo ještě cosi dočistit. Uviděla šňůru, která vedla k paní L., a pociťovala bodání u srdce. Toto bylo nutné dočistit. Vedla prosby a odevzdávala zbytky temného srdce. Dále prosila za planetu Zemi, aby jí bylo pomoženo, aby mohla být přijata do vesmírného společenství lásky. Viděla tác s černým pečivem. Šlo o symbol výsledků magické práce v minulosti. Prosila za nás všechny, aby nám byly navráceny pečetě podle vůle Boží. V závěru své vize nás viděla, jak klečíme v kruhu a Otec nám klade ruce na hlavu a žehná nám. Paní H. viděla mlhu a v dálce světlo. Otec ji uvítal v naší skupině a ubezpečil ji, že je tam, kde vždy toužila být. Já jsem v tomto okamžiku vítání viděla agregory naší planety, kteří velice brzy zmizeli, a přišlo mi to líto. Jakmile jsem to vyslovila, opět se zjevili, ale brzy opět zmizeli. Vyslovila jsem též, že mám vždy velikou radost, když je zahlédnu. Paní V. viděla zapřaženého koně, který táhl klády. Jde o symbol těžkých životů, které zmařila temnými úpisy a nyní musela tíži těchto zmrzačených stromů života přijmout do svého karmického scénáře i s odpovědností za ně. Příčinou byl její ostrý jazyk a hádavost. Symbolem pro tuto vlastnost byla dýka, která ostře zraňovala city ostatních i tehdy, když to ani tak zle nemyslela. I toto bylo třeba vyprosit, zejména mezi ní a paní L., která v tu chvíli pocítila ostrou bolest v hlavě. Prosba byla splněna a na znamení milosti pro obě byla paní L. 68 duchovně operována. Šlo o operaci mozku. Poškození vzniklo na základě jejich střetu v minulosti. Paní H. vedla prosby za planetu. Uviděla světlé schody a křeslo. Nad ním zelený věnec a z něho vycházely světlé paprsky, které nás osvětlovaly. Uviděla planetu a ta se změnila v želvu s velice tvrdým krunýřem nahoře. Pod ním cítila, že je planeta velice živá a zranitelná. Tvrdý krunýř je magická ochrana planety. Tato „ochrana“ způsobuje, že zamezuje přístupu paprsků lásky a poznání z Duchovního slunce. Je tedy nežádoucí a novému věku již nenáleží. I toto je třeba vyprosit. Na závěr se viděla, jak klečí a přijímá požehnání Otcovo. Pan L. byl bez obrazů s příjemnými pocity, viděl zelenou obrazovku. Pan P. snímal uprostřed nás znak Herma Trismegista. Mír s vámi! O paralelních bytostech Paní S. ve vizi pozval dne 12. 12. 1998 jeden z bývalých spolužáků na setkání třídy. Setkání se uskutečnilo v prostorách hotelu „Gastronom“, ale prostředí uvnitř nebylo reálné. Když dorazila na místo, již tam někteří seděli u stolu. Spolužák jí vyšel naproti a přivítal ji se slovy, že je první. Přisedla si k ostatním a po chvíli se zvedla s tím, že musí něco zařídit a pak se vrátí. Nachází se v nějaké budově a vypadá to jako nějaký hotel či vysoká novostavba s mnoha kancelářemi. Jednu chvíli došlo k nějaké tragédii, protože zavírá před někým dveře a slyší ženský křik. Při odchodu z této budovy opět potkává v jedné kanceláři svého spolužáka, ale on vypadá jinak a starší. Odešli spolu. Později se vidí v příjemném malém bytě nějakého paneláku. Chystala se do školy a česala si vlasy, které měla velice dlouhé, husté a načechrané, velice světlé. Sepnula si je do spony. Tušila zde ještě někoho, ale neviděla ho. Posléze se ocitá v neútulném pokoji, který je špatně osvětlen. Je tam s ní starší muž v obleku, kterého má velmi ráda. Lehli si na postel a někdo klepe. Muž vstává a jde otevřít a ona zůstává na posteli v županu, částečně přikrytá dekou. Vstoupil tajemník dotyčného muže a chtěl mu sdělit něco úředního, ale váhal, protože byla přítomna paní S. Ta odchází do sousedního pokoje. V místnosti, kam vstoupila, bylo umyvadlo a vedle něho stál vozík či košík s malými dětmi. Měřily asi 15 cm, byly oblečené a bylo jich asi pět až sedm. Jedno z nich začalo šplhat na umyvadlo. V místnosti byl ještě někdo, kdo se měl o ně starat, ale jí připadalo, že to dělá špatně, a tak si vzala děti do ruky. Jedno z nich mělo tmavou pleť. Škola je život. Spolužák, který zve na setkání třídy, je duchovní vůdce skupiny bytostí, které se připravují na inkarnaci do hmotného světa. 69 „Jsi první“ znamená, že je paní S. první na řadě ke vstupu do hmotného světa. Její odchod s tím, že musí něco zařídit, znamená, že jde zařídit vše potřebné pro inkarnaci. Například jde do budovy, kde určí příslušnou sféru a dimenzi, kde bude žít ona, případně paralelní bytosti. Dimenze a sféry mohou být různé. Žena, která křičela, byla bytostí, která selhala a byla eliminována. Před touto bytostí zavírala dveře, chránila se. Tato žena nemohla vstoupit do žádné z těchto sfér a dimenzí, proto naříkala. Propadla se do jámy, kde bude přetavena její energie s příliš těžkými a pomalými vibracemi. Další postup znáte. Nový stromek života bude vzkříšen bleskem Božím, až nastane čas. Její spolužák, duchovní vůdce, ji odvádí do místa mimo čas a prostor, kde se připravuje na inkarnaci. Duchovního vůdce vnímá jako spolužáka, protože projde školou života spolu s ní. Je v místě, kde vybírá pro své hmotné tělo vnější hmotné znaky. Při tomto výběru je každý duch velice šťastný. Dále postupuje k výběru nejbližších bytostí, se kterými prožije hmotný život. V tomto stadiu se již blíží sféře a dimenzi, ve které bude žít. Vibrace jsou již skoro totožné. Zde je určen obrazně vztah s nejbližšími bytostmi a karmický scénář, případně scénáře náhradní. Karmické zkoušky jsou tajné. Zná je jen ten, komu jsou určeny je vytvořit. Ten, kdo bude zkoušen, podle pokročilosti nanejvýš tuší, aby nemohl kalkulovat. V poslední místnosti je umyvadlo jako symbol očisty. To naznačuje, že zde přibírá paní S. bytosti, které jsou méně pokročilé, a má o ně pečovat, aby pokročily a získaly ty zkušenosti, které potřebují. Tyto bytosti zastupují všechny rasy. Bytost, která šplhá po umyvadle, je nejaktivnější a nemůže se dočkat, až se očistí a získá potřebné poučení. Jsou to bytosti, které mohou být jejími příštími žáky, ale i zaměstnanci či adoptovanými dětmi. Budou to ti, o které bude v následném životě pečovat, i když s nimi nebude v příbuzenském vztahu. Mohou být i sousedy v domě, kde bude bydlet. Volba mágů Paní L. dne 16. 12. 1998 ve své vizi vidí z výšky dům se zasněženou střechou, která má komín ve tvaru „Y“. Jasná bytost nese světlé tyčky v náruči a dvě bílé knihy, které září a jsou svázány červenými pentličkami. Objevují se brýle s průhlednými skly a úzkými obroučkami. Ve středu nosního ráfku je kruh, rozdělený čtyřmi paprsky na osm stejných dílů. Vše je světlé. Zjevuje se ponorka v zamrzlém moři. Na ní kusy ledu. Zmizí a mění se ve velikou loď. Objevuje se šesticípá hvězda, která se mění v kometu. 70 Dům je sídlem duchovního učení. V tomto případě jde o bílou magii, jak naznačuje sníh a „Y“ jako znak kódů magie. Dům je symbolem nitra člověka. Jasná bytost, která nese světlé tyčky se dvěma bílými knihami, je duchovní vůdce, který připomíná pravou cestu lásky a smlouvy s Otcem. Zářivé knihy jsou ákášické záznamy dobrých skutků. Bílý kruh s čtyřcípou hvězdou je symbolem pravého ukazatele cesty, aby bylo dosaženo stanoveného cíle podle úmluvy s Otcem. Rozevřené brýle jsou pomocí, kterou vám Otec věnoval, abyste správně nazírali na jednotlivé jevy, abyste byli schopni rozlišovat pravdu od lži a dobro od zla. Je to duchovní pomoc. Ponorka, která se mění ve velikou loď, je symbolem tajné víry a tajných praktik i obřadů. Na základě poznání se vše změní v Šalomounovu hvězdu, kometu, která vás vede za světlem pravdy a lásky tak, jako vedla tři krále do Betléma za Kristem. Dále se jí zjevuje plochá temná hvězda, kterou vidí zboku. Prochází jí paprsek světla. Vidí kulatý stůl s dlouhým bílým ubrusem, který září. Je prostřeno asi pro 18 lidí. Lžíce jsou stříbrné a jsou položeny opačně než obvykle a držadla jsou mimo stůl. Temná hvězda je symbolem nauk ze světů magie a temnot. Pohled ze strany značí, že paní L. magii opouští. Bílý paprsek, který prochází centrem hvězdy, znamená, že i v tomto učení lze najít základní pravdu, která může přivést ke světlu pravdy a lásky. Je to však cesta velice svízelná, nebezpečná, plná oklik. Kulatý stůl přikrytý bílým ubrusem je symbolem duchovní hostiny. Jste již skoro připraveni. Až budou lžíce ležet celé na stole, bez nebezpečí, že spadnou, budete připraveni. Kulatý stůl je připomínkou stolu krále Artuše, kde si byli všichni rytíři rovni ve své urozenosti. Jde o připomínku hledání ztraceného grálu. Paní L. vidí starou knihu vázanou ve světle hnědé kůži. Na čelní straně vystupuje oválný reliéf. V tomto oválu vidí oko. Když se do něho zadívá, vidí v něm registr s bílými složkami. Jde o ákášické záznamy dobrých skutků. Zjevuje se oválný šedivý tubus, který má na vrcholu provázek. Když se za něj zatáhne, tubus se otevírá a line se z něho bílé světlo. Jde o alegorii bílé magie v té době. Paní L. do tubusu skočí, to znamená, že jde touto cestou. Vidí dlaň, která drží čtyřcípou zářící hvězdu. Hvězda je symbol lásky a dobrých úmyslů, které ji vedou. Dlaň hvězdu sevře, a když se otevírá, spojují se cípy hvězdy v trojúhelník. To znamená, že dobrý cíl se mění pod deformací kleteb a karmické zátěže. Zjišťuje, že má na ruce masivní náramek, přes něho vede filigránem splétaná stříbrná nit, která se uvolnila a vypárala. Když se tak stalo, sklouzl jí nára71 mek z ruky a změnil se v černou krychli a ta opět v tmavou knihu. Neviditelná ruka drží tuto knihu za hřbet a vytřásá z ní temný prach. Náramek je symbolem okruhu životního vlivu její působnosti. Temná krychle je aparát, který jí slouží k naplnění temných cílů, které u ní ještě setrvávají. Neviditelná ruka je duchovní vůdce, který ji upozorňuje, co vše je ještě třeba očistit. Ruka vytřásá z knihy tohoto života prach nenávisti, který je třeba eliminovat. Paní L. zdvihla ruce, podívá se za nimi a vidí lustr ve tvaru hvězdy. Dotkla se ho ještě asi s pěti páry rukou. Zjišťuje, že má v pravé ruce kotouč světla. Vidí prasklý kruh při levé straně, který se tvaruje do vlnovky. Tušené ruce jsou její paralelní bytosti, ale mohou to být též bytosti, které jdou stejnou cestou a dosáhly téhož poznání. Světlo, kterého se dotkly, je milost osvícení, které jim bylo poskytnuto, aby našly pravou cestu. Toto světlo jim ukázalo, kde jejich láska a čistota jeví trhliny. Ocitá se v Kollárově ulici, v bytě paní S., ale ta tam nebydlí. Je zde však „léčitel“ pan P. Jeho podoba je změněna a podobá se pračlověku. Snaží se mu pomoci a začíná mu vyprávět o učení lásky, ale on ji neposlouchá a je agresivní. Léčebný obrázek, který měla pod paží, jí úplně zčernal. Prosila o jeho osvícení a prozáření prostření, ale on ji napadl a snažil se ji zabít. Nechtěl ji pustit, a tak paní L. nakonec utíká pryč bez obrázku. Byt paní S. je symbolem sféry nad propastí temnot. „Léčitel“ je představitelem všech mágů, kteří v tomto čase dali přednost magii. Další život tedy prožijí tam, kam směřují svými činy, cítěním a myšlením i chtěním. Budou tam, kde si to zvolili. Je to krok zpět, proto se jí jeví jako pračlověk. Učení lásky nemůže poslouchat, protože už zvolil a musí projít vším, co temnoty i magie poskytují. Snaha ji zabít je snahou dostat ji na svou stranu, což značí duchovní smrt pro pokročilé. Paní L. je představitelem misionářů, kteří se v těchto sférách budou snažit mágy probudit a postavit na cestu lásky. Jak to bude obtížné, je vidět na pohovoru s „léčitelem“. Tito misionáři budou pronásledováni stejně jako všichni pokrokoví myslitelé ve středověku. Budou i mučeni a zbavováni života, protože se mágové budou cítit ohroženi učením, které misionáři přinášejí. Ti, kteří na konci milénia volili magii, se navrátí do temných věků lidstva a znovu budou sbírat poučení a projdou vším, co potřebují k tomu, aby pochopili Nejvyšší princip lásky a stvoření. I zde jim budou láskyplné bytosti pomáhat najít pravou cestu. Budou je učit pravé lásce bez připoutanosti tak dlouho, dokud neuzrají pro postup do vyšší sféry a dimenze. Mír s vámi! 72 O zlatém Buddhovi a dvou démonech Intenzivně pracuji ve své vizi dne 18. 12. 1998 ve sférách, které mi nepřipadají příliš světlé. Nejprve pracuji s bytostmi, které nevidím, pouze tuším. Rozdělujeme se a každá se snaží plnit svůj úkol. Ocitám se někde v docích. Okolo mne jsou nedostavěné panelové budovy. Vše v okolí je zdevastované, špinavé. Ze všeho vyzařuje smutek a syroba. Jsem na nábřeží a pokouším se vzlétnout. Nejprve bočně vpravo, potom vlevo, ale moc se mi to nedaří. Jsem zády k volnému prostoru a uvědomuji si, že jsem asi v prvním poschodí celého areálu. Za zády tuším moře. Před sebou vidím zlaté dítě, které leží volně v prostoru. Za ním jsou dva okřídlení démoni, kteří se pokoušejí vzlétnout do výše. Mají špinavě světle hnědou barvu a jejich pokusy o vzlétnutí se trochu podobají mým pokusům. Zlaté dítě v popředí klidně spí. Já si však uvědomuji, že nejde o žádné dítě, ale o Buddhu. Démoni jsou spoutáni. Dívám se na Buddhu, a aniž bych přemýšlela o tom, co dělám, beru Buddhu do náruče a mám pocit splněného cíle. Společná práce v nižších sférách je práce na úkolech, které jste přijali a snažíte se je plnit, jak nejlépe v těchto podmínkách umíte. Každý z vás má poněkud jiné zaměření. Jde o práci v duchovní dimenzi, kde připravujete vše potřebné pro hmotné naplnění. Tak, jak jste slíbili. Důvěřujete si, a tak se vzájemně nekontrolujete a ani přesně neznáte úkoly toho druhého. Proto se jen tušíte. Panuje zde však soulad. Rozcházíte se k plnění individuálních úkolů a cílů. To je ta chvíle, kdy se ocitáš v docích na nábřeží. Je zde mnoho negativity, připoutaných bytostí a otisků jejich utrpení. Proto je pro tebe tak těžké vzlétnout. Když je práce v této sféře skončena, ocitáš se v prvním poschodí opuštěného paneláku. I zde je třeba vše vyčistit a pomoci eliminovat otisky utrpení a osvobodit připoutané. Zlaté dítě, které se ti zjevuje, je pomoc ze světlých sfér. Buddha spoutal démony, aby mohlo být učiněno vše, co je třeba. Zlatým Buddhou vám Otec naznačuje, že vaše cesta je správná a blížíte se k získání moudrosti Buddhovy, budete-li na sobě pracovat tak intenzivně jako dosud. V této dimenzi jste na cestě moudrosti na počátku, a proto je Buddha viděn v podobě zlatého dítěte. Tím, že jsi pojala v náruč zlatého Buddhu, jsi přijala odpovědnost za výuku na cestě moudrosti a lásky zlatého Buddhy. Mír s vámi! Vize o odměně Tato vize se odehrává dne 25. 12. 1998 v astrálním světě. U velikého jezera je hospoda, ale všichni sedí venku u stolů. Při příchodu každého nového člově73 ka se vždy vynoří z jezera čistě prostřený stůl. Je čtverhranný, pokrytý bílým ubrusem. Paní L. vše pozoruje, ale hospoda se jí vůbec nelíbí. Vstoupí do ní a ocitá se v úzké jeskyni, která slouží jako kuchyně. Jsou v ní dvě sestry. Za kuchyní je ložnice se dvěma postelemi a jednou vanou. Za ložnicí je poslední místnost, která je plná plísně a vlhkosti. Zde spí asi šestiletý chlapec, který je synem jedné ze sester, a její manžel. V této místnosti je pouze jedna veliká postel a vše je potaženo zelenou plísní. Na otázku „Jak zde můžete žít?“ odpovídají, že se do předních místností nevejdou a že na stěnách je zářič, který by měl plíseň vyhubit. Paní L. pátrá, zda nemají někoho, kdo by jim poskytl přístřeší, a když zjistí, že je to její velice dobrá známá, je tím zaskočena a nedokáže pochopit, že je nechá v těchto podmínkách žít. Příbuzní odpovídají, že je velice zaměstnaná v zahraničním obchodě a nemá čas a oni ji nechtějí obtěžovat. Rozhodne se, že svou známou na tuto bídu upozorní. Jde jí naproti na letiště a vidí, že známá je v pohodě, upravená, v elegantním bílém kalhotovém kostýmu s bílou šálou omotanou okolo krku. V ruce nese veliký kufr ze světle hnědé kůže. Paní L. jí vychází v ústrety a snaží se ji seznámit s neutěšenou situací jejích příbuzných. Známá ale, když zjistí, o co se jedná, ztratí zájem, poslouchá jen na půl ucha a vymlouvá se, že pospíchá, protože musí do práce. S těmito slovy odchází. Lidé přicházející k jezeru jsou ti, kteří již opustili hmotný svět. Čekají na břehu jezera, až bude zhodnoceno ovoce jejich života a získané zkušenosti. Jejich odměna bude symbolicky složena na prostřený stůl, který se vynořil z jezera. Na tomto stole budou vedle sebe zhodnoceny plody jejich života, získané zkušenosti a odměny. Podle toho se pak rozejdou do míst, kde bude provedeno podrobnější zhodnocení, a podle něho bude probíhat příprava na další život. Jezero je zdroj energie, ale i branou do příslušných sfér. Návrat do hospody je návratem do hmotného života. Cílem paní L. je pomoci přítelkyni, o kterou si dělá starosti, stejně jako o její příbuzné. Tři místnosti, které v hospodě nachází, jsou tři roviny vědomí. Myšlení, cítění a skutky. Jsou úzké, protože tyto bytosti určitým způsobem svazují. V první místnosti nachází dvě sestry. Jsou to spřízněné bytosti, se kterými je určitým způsobem karmicky vázána a cítí za ně odpovědnost. Tyto sestry již plní své povinnosti a připravují duchovní pokrm pro ostatní tak, jak se domnívají, že je to správné. Další místnost je jejich soukromí. Symbolizuje ho ložnice. Zde se očišťují, zde odpočívají. Ve třetí místnosti je ukryto to, co nejsou schopny přiznat ani samy sobě. Jsou to jejich tajné myšlenky a skutky, které mají ukryty hluboko v podvědomí. Jsou to jejich povinnosti, které je tíží, ale i vztahy, ze kterých se neradují a stydí se za ně. Nežádají pomoc, protože již dávno 74 rezignovaly. Jsou to jejich rány a nečisté myšlení a cítění, které symbolizuje zelená plíseň. Známá je představitelkou všech, kteří mají nesprávný hodnotový systém. Dbají jen o sebe a nejsou ochotni se exponovat pro druhé, i když vypadají velice obětavě, láskyplně a čistě, „vždyť přece jdou z práce do práce“. Jsou tak zaměstnáni, že se nikdo po nich neodváží nic chtít. „Práce“ je jim zástěrkou, aby nemuseli pro nikoho nic udělat. Proto paní L. její známá ani neposlouchá a vymlouvá se, že nemá čas. Plody takto zmařeného života asi budou plesnivé, pokud tyto bytosti včas neprohlédnou. Proto bylo zavazadlo její přítelkyně veliké a zvětšovalo se každou zmařenou příležitostí pomoci. Kufr byl symbolem karmické zátěže tohoto života. Jde o ponaučení pro všechny, kteří o ně stojí. Nezapomínejte na své nejbližší v tomto životě, jsou to obyčejně právě ti, kterým nejvíce dlužíte, proto jsou tak blízko. A vy na ně tak rádi zapomínáte. Mír s vámi! Dvě nejzávažnější etapy lidstva Dne 29. 12. 1998, když pan P. vedl prosby za planetu, zjevuje se mu křišťálová lebka a sfinga. Obrazy jsou nejasné a prolínají se. Najednou vidí, že se hlava sfingy půlí, otevírá se a z ní vystupuje zářivý spis na dřevěné špulce. Když se svitek rozvinul, zjistil, že je na něm napsáno desatero. Vidí se, jako by byl v akváriu. Vidí nad hladinu i pod hladinu. Voda stoupá a on se pohybuje pod hladinou. Vidí prozářené město zaváté pískem, který zmizí. Z města vystupuje mužská tvář. Je příjemná, má dlouhé bílé vlasy a vousy. On do té hlavy vstupuje a slyší můj hlas: „Tak tě tady vítám.“ Při vedení proseb se mu zjevují dvě nejzávažnější etapy v životě lidstva. První je vize o vesmírném computeru, jeho zkáze, tedy i zkáze Atlantidy. Sfinga naznačuje, že kulturní odkaz Atlantidy bude pokračovat v Egyptě. Bylo mu ukázáno, jaká bude Mojžíšova role v čase, kdy bude nutné vyvést z Egypta Židy do země zaslíbené. Hlavním úkolem bylo předat desatero, a tím uprchlíkům vtisknout pevný řád, aby se mohli stát národem vyvoleným v pravém slova smyslu. Šlo o morální kodex. Hlava vystupující z města dávného věku je hlava anděla Metatrona čili menšího Jahveho. Říká se mu též archanděl přítomnosti. Jde o ohnivou bytost v hlavě stvoření. Jeho inkarnací v Atlantidě je Hermes Trismegistos, u Židů Henoch, který chodil s Hospodinem a nepoznal smrt. Vstoupil na nebesa a přetvořil se ohněm světa Acilut do vůdčího 75 ducha světa Berija, kde působí jako prostředník mezi Elohim, mezi světem a člověkem. Jméno Henoch či Enoch, hebrejsky Chanoch, znamená zasvěcený či oddaný. Sídlí v Keter Berija jako nejvyšší stvořená bytost. Jedná jménem Božím, dohlíží na lidstvo a poučuje ho. Keter Berija je nejvyšší bod nebe, jeho vrchol, jeho koruna. Uvítání v hlavě stvoření čili v Keter Berija je uvítání v době, kdy Mojžíš opouští tento hmotný svět. Šlo o splnění jednoho z nejzávažnějších Mojžíšových úkolů, které mu Hospodin svěřil. Soukromá vize paní S. Vize paní S. se odehrává dne 29. 12. 1998 v bytě její babičky v „Kollárce“. Jde tam navštívit svoji nemocnou tetu, moji sestru S. Nahlíží přes dveře a vidí, že teta leží. S uspokojením konstatuje, že vypadá lépe. Zazvoní u dveří na zvonek, vedle kterého je záznamník, a ozývá se můj hlas, který cituje krátkou říkanku. Pravděpodobně vstupní heslo. Dveře se otevírají a paní S. vstupuje dovnitř. Teta je vzhůru. Najednou vidí paní S. svého otce, jak pracuje v obýváku a rozřezává a štípe starý nepotřebný nábytek. Vidí, že dělá pořádek. Je nadšená, protože je zde hezky vymalováno, vše je čisté a světlé. Obdivuje krásný kulatý stůl se židlemi, který je v obývacím pokoji. Já jsem také pomáhala. Přistupuji k dceři a vkládám jí do ruky černý kříž se slovy, že musí pracovat a toto vše vyprosit. Dcera vede prosby, ale do toho vstupuje její přítelkyně a vypráví jí, co se jí zdálo. Obě zjistí, že mají společný sen o labyrintu. Jde o společnou karmu z Kréty z období vládce Mínótaura. Pravděpodobně se ještě příští život inkarnujete pohromadě. Vize byla přípravou na příští život, kdy bude třeba pomáhat hlavně tvojí sestře. Dcera sleduje vaše přípravy a rozhodne se, že se též zúčastní. Nejprve jen nahlíží, zda je v jejích silách situaci v novém životě zvládnout. Potom zazvoní a ozve se informační kód. Teprve potom může vstoupit. Vidí, že je již hodně připraveno, a obdivuje vaši práci. Chce se též účastnit, ale ty ji upozorňuješ na nevyrovnanou karmickou vazbu s její přítelkyní, která by jí překážela v práci. Paní S. tuto podmínku přijímá, bere do ruky karmický kříž a vede prosby. Potom je jim oběma zjeveno, ze které doby karma pochází. Ta je vyprošena a je možno přistoupit k nové práci. Přítelkyně bude její nejbližší příbuznou, aby mohly obě osvědčit dobrou vůli. Buď budou sestrami, nebo sestřenicemi. Je zde však nebezpečí, že by mohly být opět rivalkami. Půjde o to, jak se budou vzájemně respektovat a kolik lásky si osvědčí. 76 Vize o planetě Zemi Dne 29. 12. 1998 paní L. vidí světlou mešitu. Na její věži je řetězem upoután světlý kříž. Mešita má čtyři vchody s klenutými oblouky. Najednou vidí, že se mešita převrací obráceně. Základy jsou nahoře, věže dole. Kříž leží připoután k hlavní věži na zemi. Jde o hlavní ideologické směry náboženství, které je spoutáno ortodoxním myšlením a cítěním. Základ obou učení je dobrý, ale fanatismus staví vše „na hlavu“. Výsledky tohoto paradoxu vedou k válkám ve jménu víry. Proto symbol ideje obou náboženství leží v prachu. Vize je varováním před náboženskými nepokoji, nesnášenlivostí, které by mohly přerůst ve válečný konflikt závažného charakteru. Tak se pravá víra mění ve falešnou. Paní L. vidí světlou šipku, která ukazuje vzhůru k nebesům. Tam se šipka otevírá jako brána a za ní je světlý znak „Y“ a v jeho ramenech uvnitř je svinutý šedivý had s tmavou klikatou čarou. Had je ohromný, rozvine se a plazí se pryč. Zbývá po něm nádrž plná temného kalu. Z toho vystupuje světlá zátka a světlá ruka chce tuto zátku vyjmout a nádrž vypustit. Objevuje se silný řetěz a na něm je připoután kovový člověk. Má roztažené ruce a nohy jako na smaragdové desce Herma Trismegista. Člověk je osvobozen. Světlá šipka ukazuje cestu k osvobození. Pevná víra v lásku a pravdu je branou ke spasení pro všechny věřící, jak naznačuje celá alegorie. Tato víra v lásku a pravdu pomáhá i mágům, aby dosáhli osvícení. Sem se dostanou jen ti z mágů, kteří již nejsou schopni nikomu na základě svého chtění ublížit. Had je symbolem jejich poznání a magických praktik. Na prvý pohled to vypadá, že bílá magie je neškodná. V této dimenzi se dostává hledajícímu osvícení a poučení, co se skrývá za její podstatou. Zásahem milosti Boží může být mág očištěn, pochopí-li podstatu lásky a jde-li cestou nenásilí. Éra mágů končí, proto byl ukázán symbol člověka Železného věku, věku zla. Éra Železného věku zla skončila, člověk se díky osvícení odpoutává od magie. Na konci tohoto věku má veškeré vědění tajných nauk k dispozici a učení lásky též. Je osvobozen a záleží jen na něm, co zvolí, zda cestu svobody, pravdy a lásky, či odejde-li do temnějších sfér, kde vládne magie, kde bude tak dlouho, dokud nepochopí pravou podstatu pravé lásky. Pak teprve duchovně postoupí a může se inkarnovat ve vyšších sférách. Pak teprve bude svobodný, protože i pro svobodu musí člověk uzrát. Kříž, který ležel na zemi připoután k věži mešity, je též uvolněn. Je pozdvižen ve vodorovné poloze do výšky a jeho čtyři konce jsou podpírány světelnými slou77 py. Zjevuje se křišťálově čistá hladina, ze které se vynořuje zářící postava Ježíše. Zjevuje se polštář na korunovační klenoty, který je lemován světlem. Myšlení a cítění člověka je očištěno, člověk jde svobodně a volně za světlem pravdy a lásky. Na konci této cesty vidí zdroj čistoty a láskyplné energie. Nalézá svého Spasitele a dosahuje duchovní úrovně dítěte Božího. Je to cesta svatého grálu. Svojí láskou člověk očišťuje vše ve svém okolí a napravuje omyly a chyby, kterých se v minulosti dopustil. Tím očišťuje i planetu se živou i „neživou“ přírodou. Produchovňuje ji svou láskou a připravuje ke korunovaci na základě dosažené duchovní úrovně, jak naznačuje polštář lemovaný světlem, kam budou položeny insignie duchovní urozenosti této planety. Pan P. vidí naši planetu jako zářící kouli. Okolo ní stojí agregoři a drží se za ruce. Jde o korunovaci planety Země. Koruna, která jí byla nasazena, sedí trochu nakřivo, protože je třeba, aby planeta pro tuto duchovní hodnost dozrála. Pak se nasazení koruny samo srovná. Pak bude planeta Země skutečnou Hvězdou míru. Mír a láska s vámi! Otec a rada nejvyšších Světelný most lásky Dne 31. 12. 1998 vidím temné skály a zamlžený mořský záliv. Můj pohled proniká rozbouřenými vlnami na dno, kde je vidět temné, nepravidelné trhliny. V temnotách vidím připoutané bytosti, které mají vyzařování mstitelů. Okolí světlá a mlha mizí. Vpravo je vidět bíle vyzařující kříž, je z něho vidět jen levá polovina, zbytek již není vidět. Kříž osvětluje cestu těm, kteří hledají. Osvětluje ji a vede ty, kteří ji nastoupili, svým světlem. Z kříže se vytváří světelný tunel a jeho vyzařování přitahuje bytosti, které jsou upoutány v temnotách. Světlo jeho lásky v nich rozněcuje jiskru Boží a jejich touha eliminuje pouta, která je svazují s temnotami. Osvobozené bytosti stoupají za Světlem a vstupují do světelného tunelu. Letí za Světlem a předstupují před tvář mateřské bytosti či Otce. Tunel se uzavírá a mění se ve světelný sloup, který se prohýbá a pohlcuje temnotu. Okolí se čistí a propast temnoty je přikrytá mostem lásky. Vše v okolí září. Z jámy temnot pod mostem lásky ještě kmitají některé bytosti, které dosud nedokázaly odpustit. Přitahuje je však světlo lásky a jejich touha po pomstě vyhasíná. Pod paprsky lásky se zjemňují jejich vibrace a ony stoupají stále výš, jejich pouta praskají pod vlivem osvícení a ony jsou konečně schopny odpuštění. Padá z nich veliká tíže, protože odpustily nejen těm, kteří jim ubližovali, ale 78 i sobě. Hněv a trpkost mizí a naplňuje je láska a radost. Takto prozářeny předstupují před tvář Boží a radují se s Otcem ze svého duchovního vítězství. Odchodem poslední bytosti z hlubin temnoty se propast uzavírá. Očista je u konce a zbývá práce, kdy je s pomocí Boží třeba budovat Zlatý věk lidstva celé planety i všeho, co ji vytváří a oživuje. Vaše planeta právě duchovně postoupila a byla korunována v nové duchovní hodnosti, jak vám bylo ukázáno. Její koruna nesedí ještě pevně, ale svým zráním se zpevňuje a rovná. Již brzy budou tyto insignie nové duchovní hodnosti odpovídat přesně jejím vibracím a nebude hrozit, že by je ztratila. Očista probíhá podle plánu Božího a karmická zátěž se vyrovnává. Již brzy ponese právem čestný titul Hvězda míru. Novoroční setkání Dne 1. 1. 1999 se nás na setkání sešlo asi patnáct. Počasí bylo příznivé, nebyli jsme nikým rušeni. Agregoři byli velice blízko. Byli jsme chráněni. Nejprve bylo na místě dost negativity. Měli jsme ji eliminovat a samostatně navázat láskyplný kontakt s našimi přáteli. To se nám podařilo a zjevil se nám Otec a zalil nás svou láskou. Děkoval nám za dosavadní práci a sdělil nám, že máme za sebou nejtěžší etapu mise. Blahopřál nám k výsledkům naší práce a ubezpečil nás, že vše probíhá tak, jak je třeba. Požehnal nám ve věcech dobrých a upozornil nás, že pokud budeme chtít pokračovat ve společné práci na úkolech naší mise, je třeba se jednoznačně vyjádřit. Tato volba musí být svobodná, a proto je třeba, aby každý ve svém srdci zvážil veškerá pro a proti a jasně se vyjádřil. Pokud někdo bude chtít tuto práci ukončit, nebude mu to mít nikdo za zlé, protože již každý z vaší mise mnoho vykonal ve prospěch svých bratrů a sester. Každý z vás dostal čas na rozmyšlení toho, co chcete učinit. Potom Otec vstoupil do našeho středu, každého z nás objal a dotkl se jeho srdce, aby plamen lásky v něm hořel věčně. Dotkl se třetího oka a očí, abychom viděli to, co je třeba vidět, dotkl se našich uší a úst, abychom slyšeli, co je třeba slyšet a abychom hlásali učení lásky tak, jak je třeba, bez fanatismu a násilí. Abychom rozlišovali pravdu od lži a mluvili pravdu taktním způsobem, abychom rozlišovali dobro od zla a konali dobro šetrným způsobem. Vložil ruce na naše hlavy, abychom byli osvíceni a vedeni Nejvyšším principem lásky a stvoření. Uprostřed našeho kruhu vytryskl gejzír milosti Boží a pomáhal nám očistit to, co ještě bylo potřeba, a tak bylo postupně každému sděleno, co ještě má napravit. 79 Paní W. neměla obrazy, ale spíše pocity. Byla upozorněna na karmickou vazbu s panem L. Cítila láskyplnou podporu. Doma však měla vizi, která jí ukázala obdélník prozářený osvícením pravdy, okolo něho světelné bytosti, ve kterých poznala členy naší skupiny. Obdélník jí připadal jako vstup do čtvrté dimenze. Uviděla tunel, který nebyl prozářený a chystal se do něho vstoupit pan L. Něčí ruka ho strhla zpět. Domnívám se, že jde o jeho sestru. Paní V. přišla opožděně, ale celou cestu vedla prosby a cítila milost Boží. Pan F. viděl nádherný dům se světlou věží. Prostoupil ho pocit uklidnění. Všechny nás zalil kužel bílého světla. Uprostřed tryskal gejzír křišťálově čisté vody. Paní Z. viděla spoustu negativních úpisů, které ihned vyprošovala. Viděla světelné víry očisty a nakonec uviděla stříbřitě zlatou holubici, jak uprostřed našeho kruhu přešlapuje. Tento znak je společný pro paní D. a pana T. Všem vám bylo doporučeno vyrovnat zbývající karmické vazby, které se vám dosud vyrovnat nepodařilo. Holubice je symbolem Ducha svatého, tedy osvícení. Přešlapuje na místě, protože k osvícení chybí již málo. Až všichni tři vyrovnají svou karmu, dostane se jim osvícení a holubice vzlétne do oblak. Pan T. byl bez obrazů, ale pocity z holubice měl velice příjemné. Pocítil tlak na uši a oznámil, že ho kdysi viděli jako bílou holubici, černě poprášenou. Jde o jeho duchovní stav, kdy byl pod vlivem magických praktik. Nutno vyprosit a očistit se. Jeho energetické tělo je již plně rozvinuto a má přirozené vyzařování. Paní L. uviděla dvojitý zářivý kříž. Je to symbol vaší mise, mise Ježíšovy a vaší současné mise. Pan Z. uviděl krávu, psa a laň. Jde o nevyrovnaný vztah ke zvířatům i vlastnostem, které prezentují. Paní H. vidí proudy čisté energie a zjevuje se jí obrovská světlá kniha, která je rozevřená a leží mezi námi v kruhu. Neví si rady a předává ji Otci. Kniha se zaklapne, pozdvihne se do výše, ale stále zůstává zde. Jde o druhou část vaší smlouvy s Otcem. Nastal čas, kdy se musíte rozhodnout, zda budete pokračovat. Paní D. nás vidí, jak se do této knihy podepisujeme. Každý, kdo podepsal, obdržel další zářivou pečeť, aby byl dostatečně chráněn a měl ty vlastnosti a schopnosti, kterých je pro tuto misi třeba. Paní W. vidí stříbrný řetízek s křížkem v kruhu. Ve středu kříže se třpytí diamant jako kapka rosy. Jde o symbol a znak vaší mise. V této chvíli jsi byla postrčena do středu kruhu a přijala jsi insignie vedoucího i této mise. Děkujeme za milost, které se nám dostalo. Pan L. vidí intenzivní světlo, ale obrazy nemá. 80 Mladší pan F. vidí na kopci tři kříže. Jsou tmavé. Je to mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Zde je karmicky vázán. Byla zde spáchána sebevražda, které se ještě zúčastnil pan T. a paní R. Dále navazuje svou vizí paní J., která vidí kříže u Ústí nad Labem. Zde je vázána podobným skutkem ona, paní Z. a paní H. Paní D. vidí v Karlových Varech jiný život pana F., kdy byla vyvražděna celá rodina. Všichni tyto karmické vazby vyprošují. Paní D. chtěla na počátku pracovat na negativitě, která nás obklopila, ale viděla, že vše probíhá hladce, a tak vyprošovala všechny úpisy svoje i těch, kterým s nimi směla pomoci. Především prosila za planetu. Viděla ohromný vír, který tyto úpisy vysál a odnesl tam, kam měly být podle vůle Boží doručeny. Prosila za všechny připoutané, aby byli osvobozeni a odvedeni k Otci. Paní L. se viděla uprostřed skal, jak vzhlíží k nebi. Skály byly tak blízko, že působily dojmem tunelu. Jde o bloky, které ji tísní a svazují, jsou to karmy, které ji spojují s jejími nejbližšími. Již brzy bude osvobozena. Je nutné se snažit pochopit, dávat všem svobodu a vést prosby pod vedením Otce. Mír s tebou! Jsme upozorněni na neštěstí, které se stalo v Dubí. Paní L. vidí muže, jak podřezává laň. Laň je symbolem nevinné oběti. Upozorňuji na děti, které se utopily v rybníce na Teplicku. Vyzývám k vedení proseb za tyto oběti a jejich příbuzné, je třeba vést prosby i za vraha oběti, aby se mu dostalo osvícení. Podobné neštěstí se odehrálo i v Praze, kdy se při bruslení na rybníce utopil dospělý muž. Paní R. neměla obrazy. Vedla prosby za planety, až budou bohové na pochodu, aby se karmy vybíjely jen tak, jak je to nezbytně nutné. Paní H. měla trému a bušilo jí srdce, uviděla noční oblohu s hvězdami. Tréma se změnila v blaženost. Pan J. vedl obvyklé prosby a uviděl světlé bytosti, které pokládal za anděly, jak na něho pouštějí zrcadlem „prasátka“. Nebral si energetický průkaz, ale po kontrole tímto průkazem vše zčernalo a zůstal jen ochranný sloup světla Boží milosti. Paní J. též neměla obrazy, ale vedla prosby. Uviděla před sebou tři bytosti, ve kterých jsme poznali paní H., pana L. a pana Z. Viděla jejich aury. Po energetickém průkaze byla aura paní H. zářivá, ale oba muži ztemněli. Podle toho jsme poznali, že jsou obsazeni. Následovalo vedení proseb za osvobození. Paní Z. se zjevila tvrdá karma, kdy viděla pouze úryvek výjevu, jak někoho tahá z vařící vody. Paní H. se svěřila, že pocítila silný energetický příval, a vyprávěla o varovné vizi o svém synovi. Byla upozorněna na nebezpečí, které mu hrozí, a bylo jí zjeveno, co je třeba učinit a vyprosit. Touto závěrečnou vizí naše setkání skončilo. Rozloučili jsme se s přáním všeho nejlepšího do nového roku. Dodatečně volala paní D., protože jí byla sdělena velice závažná karma, kte81 rá ji spojuje s paní H. Bylo dohodnuto, že se sejdeme opět ve čtvrtek dopoledne a pod vedením Otce budeme pracovat. Pokračování bude na sezení skupiny. Paní L. viděla bílý javorový list, ženskou tvář, která měla přes jednu třetinu obličeje černou škrabošku. Potom viděla postavu ve skafandru, velice starém, jak se noří do vody. Vzápětí před sebou uviděla ruce a z nich jsou snímány řetězy a náramky a též se noří do čisté vody. Když očištěné vystoupily z vody, objevila se kniha, v polovině otevřená na obou stranách. Současně v ní bylo listováno a potom se kniha zavřela. Paní L. vyprošovala připoutanost a vedla prosby, aby aura planety byla uzavřena a její ochrany též, vše přirozeným způsobem. První obrazy upozorňují na karmy, které je třeba vyprosit. Poskytují návod na očistu a ukazují jí způsob, jak vše probíhalo. Bílý javorový list je léčebný aparát a černá maska je symbolem skryté negativity, které je třeba se zbavit. Kniha smluv s Otcem je připomínkou, že i ona se musí rozhodnout, zda bude pokračovat v plnění úkolů vaší mise. Pan P. uviděl poslední pojistku na pečeti, kterou bylo třeba vyprosit. Byl mu ukázán vztah k negativním bytostem z vesmíru, se kterými komunikoval a se kterými se karmicky vázal. Jsou to ti, kteří ovlivnili Belialy a jeho svou negativitou a agresí. I toto je zralé k vyprošení a očistě. Paní S. vidí před sebou obrazovku počítače. Nahoře je nápis „Over hill“, v překladu „Přes kopec“. Nahoře řetěz ze zelených stromečků a nad nimi stříbrné koule. Vidí čtyři zlaté ploché kroužky. Jsou to pečetě, místo páté je vidět temný kulatý otvor. Nutné vyprosit. Heslo „Přes kopec“ značí, že je nutné tuto překážku překonat. To se jí podaří v láskyplném společenství vaší mise. Stříbrné koule jsou připravenou energií, která jí byla zcizena, a budou navráceny s příslušnými pečetěmi, které se jí podaří vyprosit prací na sobě i pro druhé. Dále viděla světlý kříž ležet šikmo přes temnou krajinu. Je to symbol již skoro vyrovnané karmy. Tato těžká karma se vybíjela dne 6. 8. 1966 a 6. 8. 1988. Zjevuje se jí klaun na světlém pozadí, drží v ruce temnou desku formátu A4. Klaun je symbolem temného anděla, se kterým ještě nevyrovnala temný úpis, který jí způsobil nejvíce utrpení. Klaun jí naznačuje, že doba pro vyprošení a odevzdání tohoto úpisu je již zralá. Na počátku setkání viděla pánské kapesní hodinky, které ukazovaly 17.55 hodin. To bylo znamení, že povede-li prosby, může být osvobozena. 82 Kniha učení lásky Paní L. ve své vizi dne 2. 1. 1999 vidí moji knihu, která má být vydaná. Má světle zelený podklad, na němž je mřížka z kosočtverců. Uprostřed můj monogram „H. Š.“. Jde o vizi budoucnosti. Týká se textů učení lásky, nikoli léčebných obrazů. Hra na smrt Dne 2. 1. 1999 odešla paní L. na návštěvu ke staré paní, která odešla a půjčila svůj dům asi deseti mladým mužům ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety. Přicházeli stále noví a noví hosté a byli tam mezi nimi i malí chlapci ve věku osmi až dvanácti let. Poznala mezi nimi i svého mladšího syna. Těch chlapců bylo asi pět. Všichni se bavili tím, že každý z nich zinscenoval vlastní smrt. Vzájemně si pomáhali s přípravou a většinou se líčili krví. Paní L. pokládala hru za nesmírně krutou a děsila ji. Šla do kuchyně vařit, ale nikdo o její pokrm nestál. Mezi účastníky poznala i jednoho učitele češtiny z tohoto života. Během svého pozorování zjistila, že tam někdo má i svou sestru, která jim pomáhá s líčením krví. Celá vize je pro hmotný svět varováním před hrami tzv. adrenalinovými, které jsou nebezpečné, a toto překonané nebezpečí působí na účastníky povzbudivě jako droga, ale mohou se stát na této činnosti i závislými. Pravá podstata vize je i o něčem jiném. Jak plánujete scénář svého života, tak plánujete i svou smrt. Stará paní, která propůjčila svůj dům, je symbolem smrti, které se lidé bojí. Sestřička, která jim pomáhala s líčením, je smrt, kterou lidé vítají. Dům je tedy místem, kde si jednotlivci připravují scénář smrti, aby plně využili možnosti vyrovnání karmického utrpení. Bylo vidět samé muže proto, že byli hlavními představiteli a vládci „Železného věku“, který nyní končí. V této éře byly četné války a v nich umírali především muži. Ženy se ovšem účastnily též, ale jejich karmický scénář se tvořil na jiném místě a pochopitelně poněkud odlišně, protože ženy i muži měli získat každý poněkud jiné ponaučení. Bílá maska a černá šipka Paní W. vedla dne 2. 1. 1999 prosby za děti, které se utopily. Uviděla klaunské obličeje, které křepčily okolo. Na zemi ležela bílá maska a na čelo, do místa třetího oka, mířila černá šipka. Viděla děti v růžovém šatě, jak stoupají k nebesům. Jedna postavička šla první a zdálo se, že vede tu, která byla za ní. 83 Klauni jsou temní andělé, kteří připomínají, že se naplnila kletba úpisu, který byl uzavřen bez souhlasu Božího. Toto byl zpětný dopad. Úpis zasáhl nejen ty, kteří ho uzavřeli, ale byl ponaučením i pro blízké příbuzné. To, že děti stoupaly ke Světlu v podobě andělů, bylo dobrým znamením, protože to znamená, že splnily úkol, který na sebe vzaly, a nejsou připoutané. Jdou za Světlem. Jejich oblečení označuje jejich duchovní stav. Bílá maska je symbolem bílé magie a černá šipka označuje ohrožení myšlení a cítění magickým útokem. Ten se zdařil. Maska padla, dílo bylo dokonáno. Nyní záleží na tom, jaké ponaučení z této zkušenosti si zasažení v této karmické situaci vyvodí. Poslední zkouška a osvobození Dne 4. 1. 1999 nemohu usnout a jen tak podřimuji. Asi v jednu hodinu v noci mne probere zvláštní pocit. Něco se tlačí z mých uší, a jakmile je to celé venku, odstartuje to vzhůru jako raketa. Okamžitě vyprošuji obsazení s veškerými náležitostmi a předávám tuto bytost milosti Boží. Připadám si najednou lehká a svobodná. Přemýšlím, co vše by to mohlo znamenat, a docházím k poznání, že před mým onemocněním jsem měla divný pocit, jako by se cosi tlačilo do mé aury. I tehdy jsem vyprošovala obsazení. Potom jsem onemocněla a věci se odvíjely tak, jak bylo třeba. Vyděsila jsem se, zda jsem pod vlivem obsazení nehlásala scestné teorie, ale byla jsem ubezpečena, že je vše v pořádku. Jak o tom přemýšlím, zjevila se mi nejprve duchovní a pak energetická hlava bytosti, která se materializovala. Uviděla jsem hlavu muže, který měl chladné modrozelené oči, ostře řezané rysy a velmi krátce ostříhané kudrnaté zrzavé vlasy. Něčím mi připomínal člena naší skupiny pana P. Již jsem nemohla usnout a šla vizi zapsat a žádala o vysvětlení. Bylo mi řečeno, že tato bytost je představitelem Belialů v Atlantidě, jedním z vládců, který toužil po tom, aby se stal hlavním vládcem a získal tak postupně absolutní moc. Toho mohl dosáhnout jedině tehdy, kdybych se stala jeho ženou a postoupila mu korunu. Já tuto možnost odmítla a on ve mně viděl hlavní překážku své kariéry. V té době se ideologické střety oddělily na dva hlavní tábory, na zápas Belialů a vyznavačů Zářivé tváře. Tento spor způsobil zkázu Atlantidy, o které již víte. Protože jsi žádala na Otci, abys mohla zachránit všechny ostatní, bylo ti to dovoleno s podmínkou, že svolíš, abys byla karmicky spoutána s hlavním vůdcem Belialů. Bylo to pro vaše poučení, abyste poznali myšlení a cítění jeden druhého a veškeré slabiny obou politických systémů. Tyto podmínky jsi přijala a jeden z kořenů stromu vašeho života byl spojen. Od této chvíle jste se vždy inkarnovali v bezprostřední blízkosti a vzájemně vyrovnávali karmické 84 dluhy. Pan P. měl možnost se i mstít z astrálního světa v případech, kdy se domníval, že na to má právo. To trvalo tak dlouho, dokud nepochopil pravou podstatu lásky a nepostavil se na její cestu. Že tato cesta byla s touto karmickou zátěží a připoutaností svízelná, nemusíme zdůrazňovat. Oba jste mimo hlavního úkolu šíření lásky a pravdy měli zvládnout, stejně jako ostatní, vlastní očistu myšlení a cítění a zbavit se všech předsudků. Tento čas nastal a ty jsi byla osvobozena od obsazení, které tě vedlo k prchlivosti a odsuzování těch, kteří bloudili. U pana P. tomu bylo obdobně. On měl poznat pravdivost a sílu učení lásky jako Nejvyšší princip lásky a stvoření. V noci 4. 1. 1999 jste byli osvobozeni od vzájemné připoutanosti. Děkujeme za tuto milost. Bylo to možné jen proto, že vy všichni jste prokázali lásku, moudrost a rozhodnost v pravý okamžik a nepropásli jste příležitost, která se vám nabízí vždy jednou za dvanáct tisíc let. Moji milí, jste osvobozeni a dávný spor je smířen. Veďte prosby, aby tyto omyly a chyby, kterých se lidstvo pod vlivem scestných ideologií dopustilo, byly vyškrtnuty z ákášických záznamů této planety i jejích obyvatel. Tím bude stvrzena očista i po hmotné stránce a karma válek a nesvornosti může být sňata z lidstva i této planety. Nejtěžší etapu vaší mise máte za sebou. Vás, kteří jste se hlásili, že budete pokračovat v plnění dalších úkolů mise, již čeká radostnější práce. Budete probouzet a očišťovat neprobuzené členy mise, budete pomáhat spolu s nimi připravovat Zlatý věk lidstva. Mír s vámi a požehnání všem! Otec Rovnováha paralelních bytostí Když se mateřská bytost rozhodne, že se z jakéhokoli důvodu několikanásobně inkarnuje v podobě paralelních bytostí, je třeba, aby byla zachována určitá rovnováha mezi nimi. To znamená, že je zde přibližně stejný počet inkarnovaných ženských i mužských principů, stejný počet bytostí, které rozhodují a vládnou, ale i stejný počet bytostí, které nesou následky a ovoce této vlády. Je zde přibližně stejný počet „dobrých i zlých“ bytostí, které přinášejí své zkušenosti mateřské bytosti, která zvažuje tyto poznatky, třídí je a spolupracuje na jejich dalším karmickém scénáři pro jejich další inkarnaci. Sbírání těchto zkušeností není samoúčelné, ale je podřízeno plánu Božímu a cílům vývoje jednotlivých bytostí v různých sférách, dimenzích, 85 prostorech a časech. Cílem všeho je vytřídit tyto zkušenosti tak, aby pomohly získat pravdivý a objektivní pohled na vývojové dění mateřským bytostem jednotlivců, kteří se inkarnovali ve světě hmotném. Pravým úkolem je, aby v příslušné sféře a dimenzi, kde probíhá hmotný život, byly jednotlivci schopni očistit se od svých omylů a chyb a postoupit na cestě pravdy a lásky hmotně i duchovně a co nejdříve se svým myšlením a cítěním napojit na vesmírnou jednotu lásky. Když je putování inkarnovaných ve světě hmotném u konce a nastává čas jejich odchodu, předstupují před mateřskou bytost a odevzdávají jí své zkušenosti. Jsou vítáni s láskou nejen pro tyto zkušenosti, ale i pro utrpení, které podstoupili, i pro nádherné zkušenosti, které zažili, a pro lásku, kterou přinášejí a kterou osvědčili. Nakonec i proto, že jsou součástí a podstatou mateřské bytosti, se kterou se opět spojují. Toto je nirvána, o které mluví jógini. Toto je božská podstata všech dětí Božích. Zde, na této úrovni, vás vítá Otec a rada nejvyšších, zde se rozhoduje o tom, jak pomoci všem, kteří touží po pravdě a lásce. Zde se sleduje vývoj světů i planet a jejich obyvatel, zde je sledováno, jak jsou dodržovány vesmírné zákony i vývojové trendy. Zde jsou přístupny ákášické záznamy a zde se plánuje nenásilná pomoc, aby vývoj probíhal podle stanovených zákonů, které musí každý respektovat. Pokud zákony nejsou respektovány, nedochází k postihům, ale příčiny samy v sobě nesou následky, které se narušiteli jeví jako trest. Funguje to asi tak, jako když dítě v zimě rozbije okno, a než se okno spraví, trpí zimou. Pokud kdokoli žádá o pomoc při nástupu na cestu pravdy a lásky nebo při očistě, je mu tato pomoc vždy láskyplně poskytnuta. Někdy se může zdát, že podmínky očisty a odčinění jsou kruté, ale vše vychází z myšlení a cítění jednotlivce. Tak, jak na sobě pracuje, jak je vytrvalý ve snaze napravit to, co popletl či pokazil, tak je mu pomoženo. Vše záleží na tom, jak je ochoten odpouštět pravé i domnělé křivdy, které se mu staly, a jak je ochoten si uvědomit, že i on mohl ublížit vědomě i nevědomě, a prosit za odpuštění. Mír s vámi! Kult kočičího božstva Přišla jsem na návštěvu ke své přítelkyni, která byla velice smutná, že musela dát utratit kočičku, kterou velice milovala, protože se u ní objevila alergie na její přítomnost, která se u ní dosud neprojevovala. Nabízela ji všem známým, ale nikdo ji nechtěl. Kočičku si přinesla od své dcery, protože všichni neustále byli nemocní a trpěli na astma. Jak mi o tom vyprávěla, bylo mi řečeno, že jde o následky porušení tabu při 86 kultu kočky v Egyptě. Kočka byla posvátným zvířetem a nad nimi byla vyslovena kletba, která všechny narušitele provázela až do současných životů. Zvláštní bylo, že tato kočka byla u mé přítelkyně duchovně stále přítomna. Vedly jsme prosby. Zjevila se mateřská bytost tohoto druhu, byla veliká asi 2 metry a přijala tuto kočičku na znamení, že vše je odpuštěno a ona přijata. Vyprošovaly jsme i viny, které jsme pociťovaly, že jsme se jich dopustily vůči tomuto druhu bytostí. Pokračujeme již v pohovoru o tom, co jsme zažily, když vidím, že tato kočička je zde stále, vyskočila mé přítelkyni na klín a já vidím jejího ducha, jak ji hladí. Právě ji upozorňuji na tento fakt a vysvětluji, že ještě čeká na něco, co jí dlužíme, a marně jsme si lámaly hlavu, co to je, když její dcera stanula za dveřmi a odemykala byt. Tu teprve jsem pochopila, že jde o to, aby i ona vyprosila svůj karmický dluh za sebe i svou dceru. Když bylo vše hotovo, duch kočičky zmizel a moje přítelkyně mohla opět volně dýchat. Toto vše vyprávím proto, že i někteří z vás mají tyto problémy a domnívají se, že jde o „pouhou“ alergii. Nastal čas milosti Boží, takže i vy si můžete tuto karmickou vazbu se zvířaty vyprosit. Mír a láska s vámi! O přípravě a zrání pro novou inkarnaci, setkání s duchovním vůdcem Ocitám se dne 20. 1. 1999 v nějaké místnosti s ostatními dětmi a hraji si. Jsou mi asi čtyři roky. Ostatní děti spíš tuším. Místnost je neohraničená, ale cítím, že je nad námi láskyplný dozor. Jsem v jiné místnosti, která je hmotnější, vedle sebe vnímám ještě jednu dívku. Sedíme na zemi, která je pokryta tmavě rudým kobercem. V levém rohu místnosti je na zemi odpojený radiomagnetofon. Máme silný pocit přísného dozoru a nesvobody. Nesmíme skoro nic a víme to. Je nám asi dvanáct let, ale stárneme. Jdu k magnetofonu a zapojuji ho. Jen ho zapojím, objeví se rázná, statná žena, která okamžitě vyjme zástrčku ze zásuvky a magnetofon zmlkne. Je v bílém pracovním plášti. Bez protestu se podvolíme. Sestra nám sděluje, že se to nesmí, ale mám pocit, že jde spíš o nežádoucí spojení. O jaké spojení jde, nevím. Když si vše promyslím, rozhodnu se, že aparát opět zapojím. Vypadáme již jako šestnáctileté. Znovu zapojím aparát. Tentokrát přichází mladá štíhlá sestra v bílém plášti, která je vlídná a povolí nám hudbu. Z aparátu se ozývá klasická hudba, která mi připomíná jeden z Chopinových valčíků. Začínám tančit a výrazně odpočítávám tříčtvrteční rytmus. Druhá dívka se přidává, ale nemůže se chytit, protože vedu poměrně složité kroky a otáčky. Vkládám se do otáček a uvědomuji si, že vykresluji půdorysy vývojových 87 osmiček. Když postřehnu, že je to pro druhou dívku příliš složité, zjednodušuji kroky i otáčky, počítám nahlas rytmus a poctivě vyšlapávám každý valčíkový krok. To dívce vyhovuje a od tohoto okamžiku tančíme v absolutní shodě. Máme nádherný pocit svobody. Najednou si uvědomím, že jsme dospělé. Je nám asi osmnáct let. Sestra nás pozoruje a nakonec odchází. Vypadá to, že je spokojena. Jde o zrání pro další inkarnaci ve hmotném světě. Tušené bytosti jsou ti, se kterými se setkáte v dalším životě, a druhá dívka je tvou paralelní bytostí, která sehraje ve tvém hmotném životě důležitou roli. Budeš zřejmě řídící bytostí, a tak jsi aktivnější, rozhoduješ a udáváš takt. Vidíte se nejprve jako batolata, která si hrají a postupně zrají. Můžete tuto školku pokládat za rekreaci po spánku v regeneračních koutech. Zde je vše méně hmotné, ale opět více než v regeneračních koutech. Závěrečný pobyt ve hmotné místnosti je cosi jako trenažér. Učíte se zde kázni, sebeovládání a trpělivosti. Sestry jsou v této etapě přípravy vašimi duchovními vůdci a přesně vědí, jak má vše probíhat. Napojit se smíte teprve tehdy, až vám to bude povoleno. Svou zralost prokážete tím, že samy poznáte, kdy nastal čas. To stvrzuje druhá sestra. Napojení znamená, že jste se již dostaly k vašim rodičům, kterým se narodíte. Tanec znamená postupné zhmotňování. Takt určuje, že jdete do trojrozměrného prostoru. Vize končí vyzářením do oplodněného vajíčka. Sestra odešla proto, že proces již nastal a probíhá správně. Pracuji opět v nemocnici. Jsem oblečena do bílé uniformy a jsem opět ředitelkou školy. Je mi asi 35 až 40 let. Přecházím prosluněné nádvoří a mám pocit pohody a radosti, i když vše vypadá poněkud jinak, než jsem zvyklá. Uprostřed nádvoří potkávám muže, také v bílé uniformě, asi 45 až 50 let starého. Má krásné hnědé oči a poněkud suchou pleť, která se při úsměvu skládá do vějířků. Z toho usuzuji, že je o hodně starší, než vypadá. Bleskne mi hlavou, že je to kontrola. Muž mne bere za ruku a vede zpět k budově, ze které jsem pravděpodobně vyšla. Ptám se: „My se známe?“ On neodpovídá, ale já s ním vcházím do prostorné secesní budovy. Vystupujeme po schodišti nahoru, vedeme se stále za ruce a já mu vysvětluji, co vše jsem pro tuto školu vykonala. Okolo nás se pohybují bytosti, ale spíš je tuším. K muži cítím stále větší důvěru. Proti nám sestupuje silná žena v bílém plášti a chválí moji volbu. Je to stejná žena, která o nás pečovala v první fázi přizpůsobení v pokoji s tmavě rudým kobercem. Trochu mne to překvapilo. Vtom zjišťuji, že stojíme na plošině určitého poschodí a víme, že se musíme rozloučit. Muž mne ujišťuje, že se opět uvidíme. Vím, že mluví pravdu, a pociťuji lehký smutek z rozloučení. Naše ruce se rozpojují a každý odcházíme na jinou stranu. Muž vpravo, já vlevo. 88 Jde o setkání s duchovním vůdcem. Bílý šat je jejich znakem. Určuje i sféru, které náleží. Protože tento šat máš i ty, staráš se i ty o ostatní a pomáháš jim. Škola, kterou spravuješ, je duchovní školou, za kterou neseš odpovědnost. Jsi v pohodě, protože víš, že konečně děláš to, co jsi slíbila. Okolí je prosluněné láskou. Muž, se kterým se setkáváš, je tvůj duchovní vůdce a ty jsi povinna mu skládat účty ze své činnosti. Proto máš pocit kontroly, i když ho hned nepoznáváš. Vede tě zpět do míst, kde máš pracovat. Mířila jsi někam jinam, kde záležitost nebyla tak akutní. Každá budova je místem, kde plníš své povinnosti. Během cesty pod přímým vedením svého vůdce chápeš stále víc a víc, že zde je právě to místo, kam se máš odebrat, proto cítíš stále větší uspokojení. I tvoje druhá patronka tuto volbu schvaluje. To, že se loučíte a tvůj duchovní vůdce pouští tvoji ruku, znamená, že ti byla projevena důvěra a není nutné tě vodit za ručičku. Uvědomuji si větší odpovědnost a pociťuji lehký stesk po bezstarostnosti, kterou jsem dosud pociťovala pod přímým vedením tohoto anděla. Slibuje mi, že se vrátí, že se ještě uvidíme. Bude to vždy v okamžicích nebezpečí. Může to být i ve významných životních meznících zkoušek, ale určitě to bude v okamžiku tvého odchodu z hmotného světa do duchovního. Bude to on, kdo tě bude doprovázet a svědčit o tvých skutcích. Budou zde všichni, kteří ti pomáhali a chránili tě na této cestě. Schodiště v budovách jsou místa, jejichž prostřednictvím se dostáváte do příslušných sfér a dimenzí. Prosluněné nádvoří je místo, kde se křižují cesty a volí směr pomoci i trasy dalšího vývoje či cesty. Protože jsi stála na rozcestí a měla volit, zjevil se tvůj duchovní vůdce či anděl strážný a ukázal směr, který je pro tvou další cestu i práci důležitý, a ty jsi svobodně volila. Proto ti tvá druhá ochránkyně volbu schvalovala, abys věděla, že jsi nenarušila svůj plán. Tato žena je hlasem tvého svědomí i patronka. Proto je mocná a silná. Mír s vámi! Dům s pečovatelskou službou Vidím se, jak ležím na lůžku v domě s pečovatelskou službou, v bytě, který mi již byl přidělen. Vím, že zde žiji již poměrně dlouho. Ležím na lůžku a jsem napojená na „kapačku“. Jsou to mé poslední dny. Paní L. se vidí před tímto domem. Má jet na výlet s důchodci. Přijíždí nějaké vozidlo s vlekem a na něm jsou dvě válendy. Důchodci nastupují a usedají na tyto válendy. O všechny se stará herečka H. R. 89 Paní L. se tento dopravní prostředek nezdá, připadá jí příliš pomalý a odmítá s ním jet. Vymlouvá se, že je nemocná a že cesta bude nepohodlná a bude trvat příliš dlouho. H. R. jí to má trochu za zlé, ale ona opět odmítá a odchází domů. Vrací se do svého bytu. Tam nachází svého současného manžela, který ji začíná líbat. Paní L. cítí, že jí cosi v hrudi prasklo. Z úst se jí vyhrne krev a ona umírá. První vize je jasná. Jde o obraz tvých posledních dnů a tvoji volbu odchodu v rychlém či pomalém umírání. Paní L. jako tvoje paralelní bytost se s tebou ztotožnila. Vize paní L. je alegorií. Paní H. R. je paralelní bytostí vedoucí sestry v domě s pečovatelskou službou, která se o tebe v tomto domě stará. Odjezd na výlet je odchodem z tohoto života. Důchodci, kteří nasedají na lůžka umístěná na vleku, jsou ti, kteří zvolili pomalý odchod. Cesta je pomalá a nepohodlná. Jsou to zejména připoutaní, mají však čas rozvolnit vazby, které je třeba. Paní H. R. není ještě připravena na svůj odchod, proto tvou volbu nese těžce, tak jako i tvá ošetřovatelka, která též bude pomalu a těžce odcházet, jakož i její paralelní bytost H. R. Na vleku jsou dvě lůžka. Jedno pro ty, kteří budou ležet dlouho v nemocnici nebo v domově důchodců, druhé pro ty, kteří budou přeloženi do domova důchodců a zde zemřou. Volila jsi cestu rychlého odchodu. Půjde pravděpodobně o prasklé aneurysma. Pan P. splácí službu lásky a přátelství jako anděl smrti. Pomáhá ti zemřít. Je to nejvyšší služba lásky, kterou může blízký přítel poskytnout. Je to služba pomoci a ochrany při odchodu z hmotného života, ale i při přechodu do hmotného života, včetně pomoci při porodu. Mír a láska s vámi! Vize o bloudění a vraždě Dne 31. 1. 1999 jsem dostala vizi o bloudění a vraždě. Jdu temnou pražskou ulicí od Florence k Masarykovu nádraží. Je sychravý večer. Na ulici leží zbytky rozmrzlého sněhu. Je tma a osvětlení není dostačující. Nikoho na ulici nevidím a chci přejít na druhou stranu k nádraží. Obcházím ohromnou hromadu rozbředlého sněhu a propadám se do stále větší temnoty. Zapadám do hluboké louže a zastavuji se, protože se zdá, že je stále hlubší a hlubší. Chodník na druhé straně je velice blízko, ale pro mne nedosažitelný. Obklopuje mne taková tma, že vůbec nic nevidím. Ustupuji pozpátku z louže ven a narážím na skupinku mužů, kteří jdou stejným směrem. Pociťuji velikou úlevu a doufám, že mne vyvedou správným směrem na světlo. Muži se chvíli se mnou baví a slibují, že se o mne postarají. Otáčíme se opačným směrem a muž, který se se mnou 90 nejvíce bavil, se ocitl za mými zády a přehazuje mi provaz přes hlavu. Jsem vyděšená a snažím se volat o pomoc, ale nejsem schopna ze sebe vypravit ani hlásek. Snažím se prostrčit prsty mezi provaz a krk, ale nejde to. Cítím, jak se mi provaz pevně zadrhnul okolo krku. Jdu s proudem lidí, zdají se průsvitní, není to přesné, spíše jsou méně hmotní. Jejich zbarvení není příliš zářivé. Většina vyzařuje šedozeleně. Někdo je světlejší, někdo temnější. Postupujeme nepříliš širokou chodbou a dostáváme se před první ohyb chodby, kde je úzký průchod, kterým se někteří protlačují. Nejprve jsem chtěla za nimi, ale pak jsem si to rozmyslela, protože jsem nabyla dojmu, že bych neprošla. Postupuji s hlavním proudem a opět za ohybem cesty doprava vidím přímo před námi skleněné dveře s neonovým nápisem „Bufet“. Pociťuji uspokojení, že je zde, ale odbočuji s ostatními po hlavní cestě dál. Proud spolucestovatelů stále slábne, protože jednotlivé bytosti odbočují u každé křižovatky podle svého rozhodnutí, na základě vlastní intuice. Jsem klidná, protože vím, že i já svou pravou cestu najdu. Jde o jeden z tvých paralelních životů, kdy jsi byla tímto způsobem zavražděna. Podle tmy, kterou procházíš, jde o život za okupace v roce 1938. Měla jsi dojem, že ti je 37 let. Tma je na ulici proto, že již bylo nařízeno zatemnění. Tma také symbolizuje negativitu, ve které jsi žila. Když jsi chtěla změnit životní směr, přejít na druhou stranu, bylo již pozdě. Tentýž symbol označoval tvůj problém s kaluží, do které jsi zapadala stále hlouběji. Šlo o životní situaci, kterou jsi podcenila. Někomu jsi byla nebezpečná a celková situace byla vyřešena tím, že jsi byla odstraněna. Záchrana se zdála být na dosah, ale pomsta tě dostihla. Skupina mužů, kteří se tvářili vstřícně a naoko se snažili ti pomoci, byla ve skutečnosti popravčí četou. Směřovala jsi k nádraží, protože jsi měla odjet do bezpečí. Byla jsi novinářkou a pracovala jsi ve výzvědné službě a „spolupracovala“ s okupanty. Stala jsi se podezřelou a věděla jsi toho příliš mnoho. Proto, že jsi byla nucena získávat informace na obou stranách, se tě jedna strana zbavila. Druhá část vize se již odehrávala v astrálu. Zachycuje společnou cestu všech, kteří zemřeli násilnou smrtí. Jejich vyzařování odpovídá jejich duchovnímu stavu a energii, která jim pomáhá jít za Světlem. Odbočky jsou cesty do příslušných sfér a dimenzí a „Bufet“ poskytuje možnost posílení potřebným. Setkání Před setkáním dne 2. 2. 1999 jsem vedla prosby, aby bylo počasí příznivé, my byli chráněni a dobře vnímali vedení našich přátel. Někteří z nás vyprošovali místo setkání, aby bylo prozářeno a chráněno, aby nás nikdo nerušil. Prosba byla splněna. 91 Sešlo se nás asi čtrnáct. Když jsme dojeli na místo, zahlédl pan F. duchovního strážce a ochránce. Když jsem se snažila napojit na naše přátele, moc se mi to nedařilo. Vedla jsem prosby a snažila se o očistu, abych získala obrazy, ale bylo mi řečeno, že dnes nemám počítat s tím, že budu něco vidět. Tentokrát to náleželo ostatním. Spokojila jsem se tedy s odpovědí a vedla prosby. Poměrně brzy jsem dostala impulz, že mám končit a vyzvat ostatní, aby začali hovořit o tom, co viděli. Paní D. promluvila první a zachytila nesmírně důležitou zprávu pro všechny. Bylo jí řečeno, že je třeba vést prosby i za ostatní planety, zejména za Slunce, se kterým jsme velice úzce karmicky vázáni. I planety jsou živé a karmické vztahy mezi nimi existují. Bylo jí naznačeno, že je třeba vyprosit obsazení planet i jejich obyvatel. Týká se to hlavně planet, které duchovně postoupily, a toto obsazení již je možné vyprosit. Bylo jí zjeveno, že existují nevyrovnané dluhy mezi planetou Zemí a Sluncem. Vedla tedy prosby v tomto směru a prosila o osvobození pravého ducha, jeho očistu a návrat těm, kterým náleží. Během proseb se nad ní objevil malý křížek, který označoval karmický podíl na těchto vazbách mezi jednotlivými planetami i jejich obyvateli. Až bude vše napraveno a očištěno, tento symbol karmy nad ní zmizí. Vysvětlila jsem, že nastává čas, kdy bychom neměli setrvávat jen u proseb za naši planetu, ale je nutné rozšířit prosby za ostatní planety, aby zavládla harmonie ve vesmíru, kterou lidstvo svými nebezpečnými zásahy do ekologie naší planety Země silně narušuje. Pan F. uviděl ochránce ve zlatém brnění. Jeho hledí se otevíralo a zavíralo tak rychle, že nebyl schopen rozeznat jeho tvář. Domnívám se, že viděl téhož ochránce, kterého zaregistroval při našem příchodu, jenže ho viděl v pohotovosti. Zřejmě zaregistroval možné nebezpečí a připravoval se odrazit případný útok. Dále uviděl obličej muže s bílými licousy. Jde o jednoho z jeho duchovních vůdců, který ho vzal do vesmíru a ukázal mu, že planeta Cyrus skutečně postoupila a stala se místo vaší planety planetou Kříže. To byl ten kříž, který zahlédl ve vesmíru. Uviděl sochy svatých z bílého mramoru, které držely opratě a řídily křesťany pevnou rukou. Jde o symbol ortodoxní víry a dogmatismu, ulpívání na vnějších obřadech. Toto je třeba vyprosit, protože fanatismus a lpění na dogmatech a popírání neobvyklých jevů brzdí vývoj a nové éře této planety již nenáležejí. Naopak na planetě Cyrus se toto vše bude upevňovat, protože víry zde bylo velice málo, zejména víry v čisté Božství. Planetě Cyrus tato etapa vývojově náleží. Paní R. vedla prosby za tuto planetu. Pan P. vedl prosby za uzdravení své ženy a objevil se mu veliký bílý vykřičník, protože narazil na její karmický scénář a hrozilo, že ho svým chtěním 92 naruší. Naopak přehlédl určitý podíl, který mu náležel, aby ji od tohoto vlivu očistil. Viděl planetu Zemi, která byla karmicky spoutána s planetou Nimiru. Tato vazba byla symbolizována temnou obručí. V tuto chvíli jsem uviděla temnou, špinavě zelenou planetu, která vypadala jako by ji někdo obalil pancířem. V polovině byly její energetické cesty zaškrceny negativitou. Blížila se pomalu, hrozivě a nezadržitelně. Jde o varování pro budoucnost. S touto planetou je vaše planeta vázána tvrdou karmou. Vždy, když se k vám přiblíží, vyvolává hrozivé živelné a přírodní katastrofy. Má na svědomí zemětřesení a potopu světa. To se opakuje pravidelně v intervalu asi 6000 let. Čas je zralý a je nutné tuto karmickou vazbu se souhlasem rady nejvyšších a se souhlasem Božím vyprosit a požádat o zásah milosti Boží. Vedli jsme prosby za to, aby její oběžná dráha byla změněna tak, aby již žádnou planetu neohrožovala. Prosby byly splněny, planeta se oddálila a nastoupila novou oběžnou dráhu. Byla prozářena Nejvyšším principem lásky a stvoření a bylo nám sděleno, že je připravena pro nový život. Až nastane čas, budou na tuto planetu vysíláni duchovní učitelé ze světlých sfér, kteří budou její lidstvo seznamovat s učením lásky. Pan F. zahlédl sedící indiánské ženy. Zdály se mu smutné. Tato rasa bude na této planetě nejrozšířenější. Budou mít možnost osvobodit se od karmy zmaru, kterou si sami přivodili při válkách s bělochy, a temní andělé se postarají o to, aby byla naplněna. Bude záležet jen na nich, zda si vezmou ponaučení a napraví chyby minulosti. Paní L. během vedení proseb za planetu Zemi a planetu Nimiru viděla strašlivé spletení karmických provazců v ohromné klubko. To se beze zbytku rozpletlo. To znamená, že naše prosby byly vyslyšeny. Uviděla očistný vír a potom zvláštně lomené duhy. Každá malá duha patřila jedné planetě. Duha je symbolem smíření a tak vám bylo naznačeno, kolik planet bylo takto vyprošeno a udělena jim milost smíření. Připomněla ještě zprávu o neštěstí mezi Kladnem a Prahou, kde přišlo o život mnoho lidí a mnoho jich bylo těžce zraněno. Vedli jsme prosby tak, jak moudrost Boží a rada nejvyšších dovolila. Upozornila jsem, že v tomto období se vybíjejí karmy nejen u lidí, ale i u zvířat. Nyní jsou na řadě psi. Jsou to ti, kteří byli člověkem vycvičeni a zneužiti pro boj s lidmi a jejich napadení. Tito napadení, kteří zahynuli na následky zranění, která utržili při střetu s nimi, se jim nyní ve své nevědomosti mstí a špatně s nimi zacházejí, týrají je a zbavují je hrozným způsobem života. Toto je třeba vyprošovat tak, jak Otec dovolí. Tyto prosby bude nutné rozšířit i na ostatní druhy zvířat. Paní J. měla pocit, že je léčena. Rovnala se jí kostra. Viděla nad temenem své hlavy temný střapec, na který byla zataháním upozorněna. 93 Jde o následek znečištění energie různými energiemi, které jí nenáležely. Pan J. byl opět podroben zkoušce. Tentokrát byl opatrný. Uviděl Ježíše. Požádal o energetický průkaz a Ježíš ztemněl a zmizel. Je nutné vydržet a pokračovat v očistě. Za odměnu mu byly ukázány úryvky z některých jeho životů. Mark Twain, galéra, otroci, burlaci, střídání životních rolí. Bylo mu naznačeno, co je třeba vyprosit a koho prosit za odpuštění. Paní H. viděla temné UFO, které zmizelo. Byla jí ukázána konvička, ze které se vylévá čistá voda, jako podíl na očistě planety. Podílela se na všech prosbách. Vedla prosby za svého otce, aby byl zbaven obsazení. Prosba nebyla vyslyšena, protože šlo o důležitou součást jeho karmického scénáře. Musí k tomu být sám přiveden. Panu L. byl zjeven potrhaný úpis, který měl odevzdat Otci a radě nejvyšších. Ukázalo se, že prosby nebyly úplné. Vše bylo napraveno. Paní L. vedla prosby za Kolumbii a paní V. viděla bílou mitru. Byl jí ukázán vztah k postavě Mikuláše, biskupa, který tajně obdarovával chudé. Na jeho počest byl zaveden tento zvyk. Vedla prosby i za zvířata. Pan P., když vyprošoval planetu Nimiru, uviděl na této planetě jednu vrtnou věž vedle druhé. Nimiru je zatím přestupní stanicí mimozemských civilizací. Jeho žena L. poznala, že hrozí veliká katastrofa výbuchu chemičky. Vedli jsme prosby, aby se karmy vybíjely jen tak, jak je to nezbytně nutné, a během těchto proseb viděl pan P. sebe a pana F., jak se drží za ruce a dělají „zlatou bránu“. Ostatní přítomní procházejí pod ní, temní a mění se v černou chlupatou stonožku. Vše se mění v otazník z temného kouře. Tato vize má dva významy. Nejprve vám byl ukázán pohled mágů, kteří jsou nepřátelští a chtějí věřit jen tomu nejhoršímu o vás. Druhý význam je důležitější. Jde o upozornění na historickou roli, kterou byli pověřeni pan F. v Rusku a pan P. v Německu. V současné době opět oba stojí před volbou. V minulosti se věci, které zavedli a propagovali, jevily nejprve dobré, ale změnily se ve věci špatné. Nyní je volba podobná. Záleží na tom, co zvolí. Volba cesty je však již na jiné úrovni. Po skončení setkání se projevily některé impulzy na vyprošování karmických vazeb. Šlo o individuální záležitosti, které však je třeba trpělivě očišťovat. Teprve pak bude možné vyprosit karmu amerických Indiánů. Mír s vámi! 94 Zasedání rady nejvyšších na Bílém Kuželu Dne 3. 2. 1999 byla svolána na žádost strážce vesmíru rada nejvyšších na Bílém Kuželu a předvoláni byli agregoři jednotlivých planet, zástupci vesmírné konfederace a vesmírné rady. Byli předvoláni i ti, kteří zasáhli do vývoje lidstva proti plánu Božímu a dosud nenapravili svůj přečin. Strážce vesmíru žádá nápravu, protože je lidstvo ohroženo negativním vlivem těch, kterým vadil plánovaný rozvoj lidstva. Učinili zásah do DNA lidstva a odebrali jim deset šroubovic, ponechali pouze dvě šroubovice. Přes tyto překážky ve vývoji prokázali lidé mnoho lásky a statečnosti, i když následkem genetického oslabení podléhali negativním vlivům. Prokázali touhu po pravém poznání, lásce a soucitu a prokázali mnoho dalších cenných vlastností. Nelze je pokládat za roboty či otroky, jak se dosud jejich vesmírní protivníci domnívají. Agregoři planety Země žádají o nápravu křivdy, která byla na lidstvu spáchána, pokud s tím Otec a rada nejvyšších souhlasí. Prosíme o přesné stanovení dílčích opatření, aby bylo možné kontrolovat nápravu těchto věcí podle vůle Boží a rady nejvyšších. Dále žádáme, aby byla planetě Zemi a jejím obyvatelům poskytnuta duchovní pomoc v plném rozsahu tak, jak určí rada nejvyšších, a tato opatření nechť jsou všemi plně respektována. Žádáme, aby byla odstraněna všechna zařízení, která jejich duchovní i citový rozvoj omezovala a stahovala je do nevědomosti a temnoty či duchovní otrlosti. Všechny tyto aparáty a ovládací zařízení nechť jsou bezodkladně likvidovány a jejich dobíhající činnost zastavena. Prosíme, aby postižení, která vznikla na tomto magickém podkladě, byla zhojena, souhlasí-li Otec a rada nejvyšších. Odevzdáváme tuto krásnou planetu i s jejími obyvateli milosti Boží a radě nejvyšších, aby rozhodli o jejich dalším osudu. Dále prosíme, aby ti, kteří se takto provinili, byli osvíceni Duchem svatým, aby jim byly ukázány následky jejich činů a bylo rozhodnuto spravedlivě, jak by mohli pracovat na nápravě toho, co učinili sobě i svým mladším bratrům a sestrám pozemským. Prosíme za ně, aby jim bylo pomoženo duchovními vůdci ze světlých sfér s plánem jejich dalšího vývoje. Děkujeme, že jste se zde všichni na naši žádost sešli a věnujete tomuto problému pozornost. Děkujeme, že chápete naše obavy a jste ochotni tento dávný spor spravedlivě a moudře vyřešit. Za planetu Zemi a její obyvatele strážce vesmíru a agregoři planety Země 95 Varovná vize o budoucnosti naší skupiny Dne 4. 2. 1999 jsme se sešli u manželů B. v jejich bytě ještě s paní D. Vypadalo to tam jako u mne, ale byl to jejich byt. Sedíme za stolem a chystáme se pracovat. Pan P. a paní D. jsou roztěkaní, ruší dotazy, které odvádějí pozornost od práce. Paní L. otevírá ledničku a nabízí všem džus a doufá, že se utiší a my budeme moci konečně pracovat. Oba se však baví dál a vůbec neposlouchají, co říkám. Já se konečně rozhodnu. Oblékám si nepozorovaně šedý kabát a černý klobouk a prohlašuji: „Takhle se nedá pracovat, už jsem měla dávno odejít.“ Než odejdu, sdělím paní D. vizi o tom, že jsem ji viděla, jak jde s kamarádkou do zastavárny pro peníze. Odcházím do Krupské ulice, kde bydlím v domě s obchodem Klenoty. Paní D. odchází se mnou a míří též do svého bytu, který je naproti. Je to dům s prodejnou lahůdek. Paní L. za námi zděšeně vybíhá a sděluje, že mi nestihla říci, že planety jsou v zákrytu. Já na to odpovídám: „Nedá se nic dělat, musíte si s tím poradit.“ Opět namítá, že je to v angličtině. Já znovu odpovídám: „Musíte si nějak poradit.“ Byt je symbolem nitra, duchovního stavu a srdce. Vize naznačuje, kdo je v jejich srdci. Znamená to, že očista je hotova. Současně jste jako hmotné bytosti představiteli čtyř základních duchovních směrů. Spolupráce je velmi náročná, protože se vzájemně neposloucháte. Po milosti očisty došlo k duchovní stagnaci a někteří z vás zapomněli na sobě pracovat, nic se nedělo, nebyli aktivní a propadli všednosti. Paní L. chce poskytnout osvěžení a nabízí nektar. To však nepomůže. Tvá slova jsou marná a odcházíš. Vzdáváš se své funkce, úřadu duchovního vůdce, přijímáš šat všednosti, kterou značí šedé zbarvení tvého kabátu, nasazuješ si černý klobouk, který blokuje přívod inspirace, a chystáš se na odchod z hmotného života. Odcházíš do svého bytu, kde jsou klenoty ducha. To znamená, že se noříš do svého nitra a chystáš se odejít. Z pohledu paní L. do Krupské ulice směřuješ vlevo. Paní D. tě doprovází, ale její zaměření je jiné, je zaměřena v této době na „lahůdky“, které poskytuje hmotný život. Odchází vpravo. Na tomto rozcestí se rozcházíte. Varování, že planety jsou v zástupu, již nemůže nic změnit. Ty o tom víš, ale nemůžeš a nechceš nikoho násilím vést. To nebyl účel tvé mise. Tvůj úkol končí a lidé se s těmito změnami musejí vypořádat sami o svobodné vůli. Mír s vámi! Vize o sídlišti v Teplicích Ve čtvrtek ráno stojí paní Š. na poli u hvězdárny a pozoruje požár na sídlišti, kde bydlí její maminka. Je zděšená, upozorňuje na požár ostatní, ale nikdo si jí nevšímá a nikdo nic nedělá. Bylo to pravdivé varování, které se brzy vyplnilo. 96 Paní L. se nastěhovala do tohoto sídliště s celou rodinou. Vždycky, když domov opustila, měla problémy najít cestu zpět. Když stála před domem, bylo již vše dobré. Dům, ve kterém bydlela, nebyl panelák, ale vypadal jako zámek. I vybavení bylo starobylé. Necítila se zde dobře, protože tu strašily dvě bytosti. Muž, zelený jako vodník, a žena, která vypadala jako normální lidská bytost. Prohlásili, že je to jejich práce, a připravili k jídlu husu, posypanou hustě sezamovým semínkem, a krůtu. Byly s nimi stále problémy. Zvětšovali se i zmenšovali. Paní L. tam již nechtěla být a prohlásila, že ten majetek jí za tyto trampoty nestojí. Byt vypadal jako muzeum a neustále zde proudila spousta lidí, kteří obdivovali starožitný nábytek. Na návštěvě zde byla její babička a matka jejího manžela. Chodilo sem i mnoho dětí. Vize je ukázkou ze závěru života paní L. Její životní putování se v kruhu vrací na místo, kde začalo hledání paralelních bytostí. Dům, ve kterém bydlí, je plný pokladů duchovních směrů, ve kterých se lidská bytost ubytovala. Dvě bytosti, které zde straší, jsou představiteli živlů země a vody, které způsobily požár na sídlišti. Jinak představují „strašidla“ bludných nauk, které lidstvo během věků přijalo za vlastní. Zvětšují se tehdy, když mají převahu, a zmenšují tehdy, když lidé pochopí svůj omyl. Tento dům je tedy skutečně jakýmsi muzeem či chrámem věřících. „Vaření“ strašidel představuje způsob podání duchovních pokrmů a praktik zasvěcenců jednotlivých směrů. Lidé, kteří sem přicházejí, jsou ti, kteří již něco poznali, jsou pokročilí a obdivují, případně závidí poklady vědění a jejich „pokrmy“. Děti jsou ti, kteří teprve získávají svým úsilím nové poznání. Jsou to takzvané mladé duše. Z dospělých zde byly většinou ženy, protože nová éra náleží ženskému principu. Pobíhal zde i její syn, který se vším pomáhal, a tak tomu bude i na této úrovni. Její hledání bytu znamená hledání cesty, která ji má přivést do chrámu jejího srdce, a tím je Nejvyšší princip lásky a stvoření. Děti jsou jejími žáky. Tou prací její život vrcholí a končí tehdy, když se sama rozhodne k odchodu. Mír s vámi! Zkušenosti z léčení Zjevil se nám Golem, ohromný, hliněný, byl někam odnášen a táhly se za ním šňůry připoutanosti. Jde o další fázi očisty od magie. Tyto šňůry připoutanosti je třeba eliminovat. Objevila se mi pravděpodobně planeta Nimiru s ohromným kovovým zářičem v podobě zeleně zářící měděné koule a se zvláštním tvarem antény, která měla podobu lomeného trojzubce. 97 Toto zařízení ovládá planetu i její obyvatele, pokud mají v hlavě implantát. Může být i v kterékoli části těla. Toto je třeba vyrušit, vyprosit a vyoperovat. Zařízení zhoršuje přírodní katastrofy, které vznikaly přiblížením planety Nimiru k vaší planetě Zemi. Je tedy třeba vést prosby i za ostatní planety. Děkujeme! Rozbor činnosti skupiny Sezení bylo zahájeno dne 11. 2. 1999 vizí pana P., která vás vedla k očistě od magie. „Odstranění“ krále znamenalo, že je třeba se vzdát vlády v temnotách a světech magie. Byly zde vazby na politiku, klérus a ekonomiku, vazby k božstvům minulých ér Atlantidy i Egypta. Následná vize paní S. o mapce s detailním zobrazením určitého místa a písmeny „Bř“ byla plánkem postupu a měla vás vést nejkratší cestou k cíli. Vedla vás k postupné očistě jednotlivců. Měli jste začít panem B. a očistit ho od veškeré negativity, kterou jste na sebe vzájemně uvrhli, a osvobodit se od karmických vztahů. Dál byste byli vedeni. Zvolili jste okliku, a tak jste se dostali do éry Rudolfa II. Tím jste získali možnost nahradit to, co jste opomněli učinit ve druhé části zkoušek. Včela byla symbolem zneužití zvířat pro válečné účely, šlo o vraždící stroje, bioroboty. V současném životě se tato karma projevuje alergiemi na hmyzí jed. Sběrné karmy nestahujte sami, ale proste o jejich stažení. Jde o otisky karem. Zjeví-li se okovy připoutanosti k temným andělům, jde o poslední šanci, kterou dostane bytost, jež se řítí do hlubin temnoty. Jde v podstatě o milost, kdy si temný anděl z rozhodnutí rady nejvyšších připoutá k sobě bytost okovy, aby tato viděla následky svých negativních činů i utrpení, které způsobila. Často i na příkladu ostatních vidí, co ji očekává, nezmění-li se. Pohodlnější by jistě pro temné anděly bylo, kdyby vás ponechali napospas vaší vlastní negativitě. Proto je třeba poděkovat Otci i radě nejvyšších a příslušným temným andělům za poučení a teprve potom prosit o osvobození, jestliže to Otec a rada nejvyšších dovolí. U vazby učitel–žák vždy jde o vzájemný, oboustranný vztah, který je nutné vyprosit. Kolegiální vztah obyčejně neznamená připoutanost, tedy tyto vazby vyprošujeme výjimečně. Chléb a bahno jsou symbolem pro ty, kteří se zaprodali magii a živili se jí tak, že propadli mravnímu bahnu. Symbol srpku měsíce je symbolem ženského principu a bohyně Luny či Kálí, Hekaté, Héry i věčné a velké Matky. Prázdný oční důlek je připomínkou těm, kteří obětovali bohu Odinovi jedno oko, aby získali jasnovidnost, a jejich třetí oko se otevřelo předčasně, 98 dříve než pro to duchovně uzráli. Od tohoto problému jste utekli a nevyprosili ho. Nutné je vše vyprosit dodatečně. Pletou se vám vlastní inkarnace se zástupnými rolemi, kdy vedete prosby za ty, kterým byla udělena milost očisty a odpuštění, a z nějakých důvodů oni nemohou vést prosby samostatně. Je třeba žádat mimo kód pravdy i o energetický průkaz a odpověď od duchovního vůdce ze světlých sfér či od Otce, pokud chcete znát pravdu. Poznání a shrnutí o paralelních bytostech paní D. je perfektní. Skutečně očistou zjemňujete své vibrace, splýváte na základě rovnosti, stoupáte stále výš a výš a napojujete se na jednotu lásky, až všichni splýváte v nirváně Nejvyššího principu lásky a stvoření, v Duchovním slunci. Paní D., gratulujeme! Třetí zkoušku jste s úspěchem složili. Gratulujeme všem zúčastněným! Zvládli jste etapu výuky a očisty plánovanou až do roku 2002. Od této doby by již měl nastat markantní obrat k lepšímu. Je třeba vést pravidelně prosby za planety i jejich obyvatele, zejména za vaši planetu i harmonii ve vesmíru. V tento pohnutý čas hrozí veliké záplavy, požáry a jiné přírodní katastrofy. Proto vám byl povolen tříletý předstih, abyste mohli pomáhat získat rovnováhu živlů pro tuto planetu a obnovit harmonii. Mír s vámi! Otec a rada nejvyšších Závěrečná část cesty Procházím nějakým městem, které je prozářeno sluncem, a směřuji na jeho okraj. Snažím se najít volný prostor a ocitám se u mostu, na jehož počátku je železná konstrukce. Most vede přes mohutnou řeku. Vše je jasné, na nebi jsou červánky, ale já vím, že tudy moje cesta nevede. Vracím se do města, procházím parky a vystupuji na zelený, poměrně holý kopec, ale ani toto mne neuspokojuje. Opět scházím dolů na úpatí kopce a rozhlížím se. V dálce vidím proti sobě vysoké pohoří, na kterém je pod vrcholem krásné, prosluněné místo, o kterém vím, že mne přivede k cíli. Je to nádherné místo a já spěchám, abych tam byla co nejrychleji. Cítím radost a uspokojení, že je můj cíl tak blízko. Nevím, jak procházím městem, ale velice rychle se ocitám na počátku cesty, která vede k úpatí hlavního výstupu. Zblízka se zdá velice strmý, ale to mne nemůže odradit. Cítím okolo sebe ostatní bytosti, ale nevidím je. Je nás mnoho, kteří tuto cestu hledáme. Postupujeme vzhůru, ale cestou jich hodně odpadá, nebo zůstávají pozadu. Najednou jsme na křižovatce. Uprostřed je ohromný strom, snad dub, dívám se do jeho koruny, ale nejsem schopna dohlédnout na vrchol stromu. Na kmeni 99 stromu jsou ukazatele cesty, ale není na nich nic napsáno. Odlišují se pouze barvou. Se mnou jsou zde starší manželé, kteří mi oznamují, že musíme čekat na průvodce. Křižovatka, na které stojíme, vytváří plošinku, okolo které rostou vysoké smrky. Vlevo vede široká cesta s otevřenou bránou, která je vedle nízkého stavení, které je postaveno napříč cesty. Vytváří jakousi fortnu, kterou lze vstoupit pouze po kontrole bytostí, která hlídá vchod. Zde musí každý „zaplatit“. Vstup je chráněn mřížemi, ve fortně nikdo nesedí, vše působí chmurným dojmem. Místo je opuštěné a nikdo zde dlouho neprocházel. Zastavili jsme se u dubu a díváme se na prosluněnou cestu, která vede vzhůru do kopce. Je lemovaná zdravými jehličnatými stromy, tráva je svěží, tuším, že jsou zde i květiny. Tato cesta je však uzavřena lehkými jednoduchými dvířky z drátu. Trpělivě čekáme na průvodce, až nám tuto poslední překážku otevře. Najednou nás obklopuje mnoho lidí různého věku i pohlaví. Branka se prudce otevírá a lidé se hrnou netrpělivě vzhůru do kopce. Jsou vysocí a sportovně oblečeni. Průvodce je již zřejmě přítomen a tento proud lidí rychle postupuje vzhůru. Chci s nimi rychle odejít, ale zjišťuji, že jsem bosa, a mám strach, že bych tu cestu bez obutí nezvládla. Jdu k dubu, abych se obula, ale tam mám jen páskové taneční boty na vysokém podpatku, které jsou ještě méně vhodné. Rozhodnu se jít bosa a beru boty do rukou. Můj šat je slavnostní. Běžím za hlavním proudem lidí, kteří velice rychle postupují, a já mám strach, že jim nebudu stačit. Tuším, že kdybych to nestihla včas, že s posledním z nich se tato nádherná cesta uzavře a já už se nedostanu dál. Konečně jsem na vrcholu a jsem opět sama. Kochám se krásou okolí a vím, že toto byla poslední část cesty, která končí právě zde. Čekám a vzpomínám a vím, že až vyhodnotím svou cestu a nasytím se krásou okolí, předstoupím před Otce a radu nejvyšších. Jsem doma a těším se na shledání se všemi, kteří nás podporovali svou láskou a pomáhali nám. Jde o poslední, závěrečnou část duchovní cesty, kterou všichni ze skupiny s tebou nastoupili. Procházka městem a hledání cesty ven jsou symbolem pro duchovní hodnoty, které hledáte i ve hmotném životě. Hledání cesty je spojeno s volbou hodnot a pravé cesty, na které jste podrobeni mnohým zkouškám. Mohutná řeka, ke které jste přišli nejdříve, je řeka Styx, přes kterou přejdete teprve tehdy, až váš úkol zde bude splněn. Konstrukce, která je na počátku mostu, tedy přechodu, vás varuje, že úkol ještě není splněn. Malý zelený kopec, na který jste vystoupili, je symbolem dílčích úkolů, které s úspěchem plníte. Teprve na základě duchovního postupu, který je vám odměnou za splněné úkoly, jež jste si stanovili ve svém karmickém scénáři, se před vámi může otevřít další perspektiva nové duchovní cesty. Nejprve prožíváte pocit štěstí a pohody na úrovni, kterou jste dosáhli. Teprve potom se před vámi otevírají další cesty, které odpovídají vašemu duchovnímu stavu a navazují na dosavadní cestu. Jakmile volíte, nastupujete tuto cestu s ostatními bytostmi, které volily stejnou cestu. 100 Závěrečná fáze této cesty vás vede vzhůru k cíli vašeho snažení, ale i na ní volíte na meznících závěrečných zkoušek. Proto vám je ukázáno, že mnozí se na cestu postaví, ale ne všichni vydrží až do cíle. To jsou ti, které během cesty ztrácíte. Nesmíte se pro ně rmoutit ani vracet, neboť o svobodné vůli si zvolili jinou cestu. I tato cesta je může přivést k jejich cíli, i když je delší a vede přes okliky. Právě tyto okliky jim mohou přinést poznání, které nutně potřebují pro své zdokonalení. I tato cesta vás přivedla k poslední křižovatce, kde volíte. Volíte mezi cestou přímou, bez zkratek, která může přivést k cíli jen ty, ve kterých je pevně zakotveno vyzařování lásky a síla jít její cestou bez oklik. Tato cesta je strmá a má též svá úskalí. Proto je třeba čekat na průvodce. Touto cestou je možné jít jen v určitý čas a v přesně vymezený okamžik. Jen tehdy dokážete prorazit poslední zábranu, odhalit poslední závoj nad propastí pravého poznání pravdy a nezřítit se do této propasti. Přes tuto propast je možné se dostat pouze přímou cestou, skokem přes její nejširší část. Hledáte-li „zkratky“ přechodu, uváznete a propadáte se do propasti. Čekání pod stromem života znamená čas na správnou volbu. I zde jsou ukazatele, ale smíte volit jen na základě citů. Proto mají ukazatele jen barevná označení, ale neříkají nic o tom, kam vás vedou. Proto vás strážci, manželé, upozorňují, že musíte počkat na průvodce. Druhá cesta je cesta velmi pomalá, se spoustou odboček a zákrutů. I toto je cesta poznání. Vypadá schůdněji a pohodlněji, ale v mnohém je zavádějící. Jakmile jste vy, kteří čekáte na průvodce, pro přímou cestu připraveni, tito průvodci se dostavují. Jejich vybavení je perfektní, aby neselhali. Sportovní oblečení, obuv a síla zdatnosti, která z nich vyzařuje. Vy se musíte přidat ihned, bez dlouhého váhání, jinak vám unikne pravý okamžik a cestu už nebudete moci nastoupit. Je to poslední zkouška. Pod ochranou síly jejich vyzařování budete moci překonat poslední etapu cesty k vašemu duchovnímu cíli. Jejich tempo je ostré a rychlé, nikdo se nesmí zdržovat pozadu. Právě toto tempo a zdatnost vás přenesou pod jejich energetickou ochranou přes propast, abyste mohli spočinout na vrcholu svého snažení a posléze v Otcově náruči. Tvůj slavnostní oděv správně označuje, že jde o slavnost lásky. Jdeš bosa na znamení čistoty myšlení a cítění, protože jen tak můžeš předstoupit před Otce, abys unesla jeho velikost moudrosti a vyzařování lásky. Zde splynete s božskými úrovněmi a vstoupíte do nirvány Duchovního slunce. Mír s vámi! 101 Společná vize o budoucím vývoji planety Země a jejích obyvatel Dne 25. 2. 1999 paní L. vidí vývojovou spirálu, do které se ponořila černá ruka, a spatří prázdnou dřevěnou židli, která má nohy omotané lanem ve výši pěti centimetrů odspodu. Vize označuje negativní zásah do genetického vývoje lidstva, kdy mu byly odebrány šroubovice. Tato židle je symbolem násilně zbrzděného vývoje lidstva a naznačuje, že lano se uvolňuje a klouže pryč. Židle značí čtvrtou vývojovou sféru a po osvobození lidstvo postoupí do páté sféry, až lano, které židli zakotvuje ve čtvrté sféře, sklouzne. Pak se ocitne v páté sféře vaše planeta i její obyvatelé a již nic nebude bránit přirozenému vývoji. Vidím, jak se ruka stahuje zpět a uvolňuje cestu pro původní vývojový trend. Ruší všechny násilné a magické zásahy. Paní L. vidí světlou ruku, jak drží zvláštní konstrukci, která se skládá z horní a dolní obdélníkové desky a ty jsou spojeny v rozích sloupy. Jde o chrám falešných náboženských představ a předsudků. Ruka vám naznačuje, že je třeba se od tohoto balastu osvobodit. Osvobození znázorňuje tím, že tuto konstrukci drtí palcem. Ruka luská netrpělivě prsty a to znamená, že vás pobízí, abyste si pospíšili. Vidím karmické vazby a negativitu, které zbyly po zhroucení tohoto chrámu. Na základě proseb se tyto šňůry připoutanosti rozvolňují a rozplétají i mizí. Pojednou se z nich vytváří židovská hvězda. Chvíli ji mám před očima jako připomínku dávných časů a dědictví otců. Vše se pročistí a objevuje se šedý obrys srdce, jehož pole je již světlé. Srdce zaujímá celý prostor a z něho vedou pásy dvojího vyzařování, světle šedé a bílé. Nad srdcem se objevuje zářivý bod, který se zvětšuje a mění se ve veliké písmeno „R“. Počáteční písmeno značí anglické slovo „Remember – Pamatuj“. To znamená, že máte vycházet z duchovního dědictví vašich „otců“, tedy zasvěcených, a nemáte zapomínat na omyly a chyby z minulosti. Je třeba si z nich vzít poučení a navázat na to dobré z minulosti. Písmeno se opět stahuje do ohnivého bodu a celý výjev mizí. Na závěr patří vize pana P., kterou zahlédl včera během léčení a práce u mne, kdy jsme vedli prosby za planetu. Zahlédl blahodárný vliv našich proseb a očistu. Planeta se postupně očišťovala, až vyzařovala nádherným duhovým světlem nejvyšší urozenosti duchovní. Měla krásnou perlovou korunu. Tak bude vaše planeta vypadat, až dosáhnou ona i její obyvatelé Zlatého věku a ponese hrdý titul Hvězda míru. Tehdy bude již bezpečně napojena i se svými obyvateli na vesmírnou jednotu lásky. Na závěr uviděla paní L. světlou raketu, kterou ze Světla podpíraly zářivé ruce a tlačily ji k nám. 102 To znamená, že duchovní dary a podpora ze světlých sfér jsou na cestě a na základě vašich proseb, láskyplného myšlení a cítění obdržíte všechny potřebné dary lásky. Mír s vámi! Setkání Dne 3. 3. 1999 přesně v 18 hodin se nás sešlo celkem jedenáct. Počasí bylo příznivé, ale bylo nutné poprosit o prozáření a ochranu. Začali jsme tím, že jsme vedli prosby za planety i jejich obyvatele, nastolení řádu a harmonie ve vesmíru tak, jak moudrost Boží dovolí. Neviděla jsem ani příchod našich přátel, ale ani jejich odchod. Najednou byl Otec mezi námi. Byla nám ukázána negativita, která nás ovlivňuje a obklopuje, kterou je nutné eliminovat, abychom mohli složit závěrečnou zkoušku našeho duchovního postupu. Paní L. viděla v našem středu hnědobílý krystal, který po energetickém průkazu ukázal svou negativitu v podobě hada korálovce. To jsme vyprosili a paní D. upozornila na vetřelce, který se prostřednictvím krystalu nořil do země. I toto bylo vyprošeno. Paní J. byla zmanipulovaná a prošla iniciačním obřadem poznání, který řídil mág z Tauru. Bylo nad ní vidět temné „T“. Taurus znamená býk. Paní Z. podle kříže se stříškou a větvičkou poznala, že jde o karmickou vazbu, na které se podílí, a je nutné, aby ji vyprosila spolu s jejím bratrem panem J. Bylo třeba vyžádat izolaci od magického vlivu. Viděla sochu z bílého mramoru, která drží pochodeň nad hlavou. Špička pochodně září. Její manžel pan F. měl podobnou vizi, jenže místo postavy viděl mramorový sloup. Byla to jejich společná vazba a blok, kterým se chránili před jakýmkoli vlivem. Až tento magický blok odstraní, zaplane pochodeň světlem pravdy a lásky. Byla to připomínka, že vazbu se svou ženou nevyprosil, ačkoli byl na ni upozorněn. Je to příklad toho, jak těžce vás tyto bloky ovlivňují, protože pod jejich vlivem snadno zapomenete na velice důležité věci. Paní L. měla blokovanou energii v podobě šachovnice, neměla obrazy, protože temné pole šlo přes její hlavu, paní J. sice viděla mořskou pláž, ale obraz byl zavádějící a nebyl k věci. Obě byly upozorněny na společnou karmu, která je spojuje. I u nich byly závažné bloky. Mladší pan F. neviděl nic konkrétního, pouze barvy. Já jsem na něm uviděla kletby, které vytvářely pyramidu, jež ho karmicky spojovala s rodiči. Bylo vyprošeno. Paní D. viděla karmické propojení planet a jejich obyvatel ve vesmíru. Žádala Otce o pomoc a očistu. Zjistila, že centrem tohoto dění je tentokrát Taurus, a vedla prosby za osvobození. 103 Před pana J. předstoupila veliká bytost se svatozáří, která mu připomínala Otce, ale neměla tak intenzivní vyzařování. Šlo o duchovně urozenou svatou bytost, ke které se připoutal. Bylo nutné dát si svobodu. Paní J. neviděla nic, ale měla velmi nepříjemné pocity v nohou, takže nevydržela klidně stát. Byl to impulz na to, že na sebe přetáhla svým chtěním karmy jiných bytostí, které se týkaly vývoje, a tak se symbol přetažené karmy v podobě černé svatozáře pozvolna měnil v temnou osmičku, která by negativně zasáhla do jejího vlastního vývoje. Nutné vyprosit a s pomocí Boží napravit. Šlo o nedovolený zásah do karmických scénářů. Paní Z. vidí před sebou ohromný, krásně zdobený kancionál, který zářil. Po energetickém průkazu ztemněl a změnil se v negativní aparát. Byla to připomínka pro všechny přítomné, že neodevzdali Otci všechny magické knihy. Dále viděla spoustu řetězů a zámečků, kterými byly připoutány. Vyprošeno, předáno Otci. Ostatní, kteří nebyli přítomni, by měli vést prosby a navrátit tyto učebnice co nejdříve. Pan F. vidí domeček s kropenatou střechou jako ukázku pokročilosti jeho očisty. Byla mu zjevena planeta Země z kosmu, ale jen jedna polovina. Uviděl moudrou usměvavou Indku, ve které poznal mne. To je znamení, že u některých věcí, které se týkají očisty, vidíte zatím jen jednu tvář, ale bude nutné očistit i tu odvrácenou tvář. Paní L. zahlédla očistný vír a paní D. pocítila, že jí byla odebrána energie. Zjistili jsme, že ji vyčerpal zápas s připoutaností k magické knize, kterou měla velice komplikovaně jištěnou. Bylo zde mnoho strážců a mstitelů. Byla vedena při prosbách a vše bylo vyprošeno. Pan J. uviděl ohromný oheň, který plápolal v našem středu. Byl to očistný plamen. Černý hrad, který zahlédl pan F., byl ve skutečnosti chrám na Temném Kuželu. I tato vazba byla s pomocí Boží vyprošena. Doplňující vize Paní L. byla nemocná, a tak za odměnu dostala obrazy, které ukazovaly hlavní linii děje, který probíhal na setkání. Nejprve uviděla osudí a v něm bílé míčky. Osudí se točilo doprava. Jde o symbol budoucího vývoje a směru očisty. Symbolizuje prosby za věci dobré. Bílá ruka na základě vedení našich společných proseb odstraňovala negativní konstrukce z planety, ale i ostatních bytostí, které byly negativitou zasaženy. Jakmile bylo toto ukončeno, objevila se veliká díra, do které vedl žebřík. Přes 104 jámu byl přetažen velice jemný průsvitný závoj, který dodával jámě stříbřité zbarvení. Okolo jámy ležely na břiše malé bytosti a dívaly se dovnitř a některé se velice nebezpečně nakláněly do ní, takže hrozilo propadnutí. Jáma je trhlinou či dírou na vrcholu stromu života. Zde se každý, kdo jde za Světlem, musí zastavit a zvážit svou zralost pro duchovní postup. Ti, kteří se naklánějí do jámy, jsou takzvaní „lovci“. Loví prostřednictvím černé magie to, co má být v jámě eliminováno. Jáma je zdroj poznání. Máte-li dostatek duchovní vyrovnanosti a zralosti, jste schopni přejít tuto propast po břitu meče vlastního utrpení a dosáhnout vrcholného poznání v Božství a splynout s ním. Zde nelze hledat žádné zkratky, jinak se do jámy propadnete. Pokud zhodnotíte své morální síly a zjistíte, že ještě nejste dost poučení a vyrovnaní, vracíte se cestou kruhu zpět a sbíráte další síly a zkušenosti. Kroužíte před jámou tak dlouho, dokud neuzrajete. Pro tuto cestu byl zvolen symbol hada zakousnutého do vlastního ocasu na znamení, že v této etapě probíhá vývoj v kruhu, dokud nejste připraveni na další zkoušku, která vám umožní vrcholný duchovní postup, pokud ji zvládnete. Opět uviděla temné osudí, které se točilo doleva, na znamení, že síly jang a jin jsou vyrovnány a minulost i přítomnost jsou v rovnováze. Vidí srnčí paroží a uprostřed je zářivý kříž v kosočtverci. Jde v podstatě o symboly vaší mise. Bílý kosočtverec je bílý kužel, který značí, že mise je požehnána Otcem a radou nejvyšších, tedy vládci Bílého Kuželu. Kříž je symbolem lásky a spasení, kterou tato mise přináší. Kosočtverec je symbolem ženského principu, který se ujímá vlády, a srnčí parůžky též. Značí začínající vládu ženského principu. Zjevuje se kniha a přes ni jsou položeny dvě ruce, jejichž palce se překrývají a vytvářejí bílého netopýra. To znamená, že éra upírství je u konce, očista proběhla. Je třeba požádat o vyškrtnutí této karmy z ákášických záznamů lidstva této planety, planety i jejích obyvatel. Vidí schody, které vedou do závratné výše. Nahoře nachází zářivou knihu, která je rozevřena asi v polovině. Propast je překročena, jste u cíle pravého učení a poznání. Dosáhli jste nejvyšší duchovní urozenosti po poznání vědomostí v ní uložených, včetně učení lásky. Toto je poslední zkouška a odměnou je nirvána. Mír s vámi! Vize rodinné karmy Paní L. jde dne 9. 3. 1999 se skupinkou asi patnácti lidí, ve které je i její syn T., Lipovou ulicí v Teplicích. Před střediskem se odpojuje a jde navštívit 105 sestru, která zde pracuje. Vstupuje do kanceláře, která je rozdělena do dvou místností. Přední místnost je prázdná a je určena k přijímání klientů. Zadní místnost je pracovní a zde je její sestra. V této pracovně je strašlivý nepořádek, starý otřískaný nábytek, vládne zde chaos a nesoulad. Paní L. upozorňuje sestru, že v přední místnosti by měl být alespoň koberec. Pohlédne oknem ven a vidí zrzavou ženu ve věku třiceti let, jak se dohaduje s malými, asi tříletými dětmi. V jednom dítěti poznává svého dalšího syna H. Žena rozčileně šermuje rukama, křičí. Posléze couvá od dětí a padá na nerovném terénu. Udeří se do hlavy a zůstává ležet v bezvědomí. Paní L. vyběhne z kanceláře a setkává se se skupinou lidí, kteří se vracejí z očního oddělení. Ptá se, je-li mezi nimi doktor. Jeden z nich se přihlásí a běží s ní pomoci ženě v bezvědomí. Vtom se blíží vysoká přívalová vlna vody, která ženu zachytí a vynese na břeh. Paní L. s lékařem se ženu pokoušejí vzkřísit. Ta se probudí, ale mlátí okolo sebe, nadává a působí dojmem, že se zbláznila. Vytrhne se jim a odchází vlevo, kde jí v cestě stojí šedá zeď. Skupina lidí, se kterými jde i paní L., je skupinou lidí, kteří hledají osvícený vhled. Symbolem je oční oddělení. Paní L. jde za sestrou, protože by jí ráda pomohla. První místnost pro klienty je místem v jejím srdci pro ostatní bytosti. Místnost je prázdná, protože sestra je připoutaná. Domnívá se, že miluje, ale pravá láska s připoutaností neexistuje. Druhá místnost představuje její nitro. Je plné citového harampádí a chaosu na základě připoutanosti. Dokud se neosvobodí od všeho, k čemu se připoutala, nebude svobodná a schopná lásky. Rada, aby pro klienty připravila alespoň koberec, je radou, aby byla citově měkčí a ponechala lidem čas, aby jí věnovali své sympatie a lásku bez nátlaku a omezování, na základě měkkosti citů, které poskytují svobodu. Symbolem je koberec. Zrzavá žena s dětmi je babička, která je tvrdě karmicky vázána se všemi svými potomky i vnuky. Její agrese vůči všem je v podstatě duchovní i hmotné násilí, kterého se dopouštěla na základě svých předsudků a magických praktik ve svém okolí. Její pád je výsledkem vlastní agresivity a vlna, která ji smetla, je zpětnou vlnou, která zasáhne každého mága, který vytrvale loví negativitu v jámě poznání. Následky jsou jasné, žena je šílená. To znamená, že ztratila cit pro objektivní realitu a žije pouze ve světě svých předsudků a smyšlenek. Odmítá veškerou pomoc. Snaží se dostat vlastními silami za světlem pravdy, instinktivně míří správným směrem, ale blok vlastních předsudků jí v tom brání. Jejich symbolem je šedá zeď. Skupina, kterou opět paní L. potkává v závěru vize, je skupina jejích žáků, které vede k osvícení. Mír s vámi! 106 Stav planety Země za éry Železného věku Ve své vizi vidí paní L. nejprve hnědé kožené sedlo. Objevuje se bílý kůň s černou hřívou. Ona ho obchází a staví se k němu čelem. Vidí, že hlava koně se dělí na dvě, ale vnímá jen obrysy. Objevuje se strom života planety. Strom má místo větví ulámané pahýly a je na něm tmavá konstrukce v podobě železné osmicípé hvězdy. Špice hvězdy jsou zalomené v pravém úhlu vzhůru. Bílá ruka je rovná do správné polohy a obtáčí bílým fáčem. Objevuje se nízký, ale zdravý košatý strom života. Na něm jsou růžové květy lásky. Objevuje se zavřená kniha hřbetem vzhůru a má rohy vazby chráněné kovovými kryty, které se jeví jako trojúhelníky. Vidí světle šedý obdélník stojící na užší základně, který má podobu obrazovky. Na ní se zjevují různé geometrické obrazce. Nejprve kosočtverec na špici, potom se ostatní obrazce točí rychle různými směry. Na konci tunelu je zářivý bod, ve kterém je uložena planeta Země. Je ponořena poměrně hluboko do této díry, více než z poloviny a méně než ze dvou třetin. V planetě je rána v podobě trhliny. Vidí bílé ruce, jak přitahují okraje rány k sobě a snaží se celou ránu scelit. Sedlo je symbolem nástupu Železného věku. Hlava naznačuje, že dosavadní duchovní stav planety byl v rovnováze. Energie jang a jin je vyrovnána. Naznačují to dvě hlavy koně. Kůň je symbolem zkrocených živlů. Do sedla usedá vláda Železného věku. Pod jeho žezlem dochází k disharmonii, porušení rovnováhy živlů zneužíváním přírodních zákonů. Země je vykořisťovaná a destruovaná. To naznačuje strom života planety. Je okleštěný a neschopný života. Tmavá konstrukce osmicípé hvězdy, jejíž konce jsou zalomeny, naznačuje, že nezmění-li lidstvo myšlení a cítění, tato planeta zahyne a vy s ní. Jen prosby a práce osvícených lidí mohou postupně napravit tuto zkázu. Bílá ruka, která se snaží léčit pokřivenost myšlení a cítění, je příslibem lepších časů a konce vlády Železného věku. Toto vše naznačuje mladý strom života, který nese první květy lásky, jež lidstvo přivede do nové éry Zlatého věku. Kniha, která se zjevuje, jsou ákášické záznamy této planety. Obdélník je v podstatě obrazovka, která ukazuje symbol Bílého Kuželu. Ukazuje průlet paralelními světy a obnažuje duchovní stav i sféru, do které se planeta pod vedením Železného věku dostala. Současně je zde nástin toho, jak vést prosby o pomoc, aby tato planeta byla očištěna od všeho, co jí už nenáleží, co jí škodí. Teprve až lidstvo odstraní škody, které na ní napáchalo, až očistí vše, co je třeba, teprve potom budou rány po nešetrných zásazích sceleny a planeta se svými obyvateli se bude rozvíjet svobodně a volně. Pak budete žít v souladu a harmonii. Mír s vámi! 107 Cesta, očista a odevzdání Na své cestě jste urazili již velký kus a odvedli hodně práce. Tato etapa vyvrcholila pro některé z vás tím, že jste stanuli před propastí. Tato propast v sobě pod závojem skrývá vše, co má být pravé lásce odstraněno z cesty. Je zde ukryto vše temné, skryté, nenávistné a násilně stvořené. Vše, co patří mezi odpad oddělující se při souboji dobra se zlem. Je zde vše, co již nepatří do úrovně, které jste dosáhli. V této propasti se nemá lovit a nemá se z ní nic vyvolávat. Ten, kdo tak činí, není asi dokonale připraven na další duchovní postup. Pokud začne v propasti lovit, může vyvolat její démony, být jimi obsazen a posléze na základě rovnosti přitažen do její hlubiny. Stanete-li před propastí, máte před sebou vždy náročnou volbu. Zvážit objektivně své síly a rozhodnout se, zda nastal čas vašeho duchovního postupu a přejít propast, či učinit další okruh sbírání zkušeností a očisty. Pokud máte ve svém srdci lásku, tato láska vás bezpečně a bez násilí převede. Pokud je ve vás pýcha, ctižádost a jakákoli jiná negativita, propadáte v této zkoušce a končíte jako všichni mágové. Dnes nastává čas, abyste pochopili, že většina z vás již před touto propastí stojí a bude volit. Na zřeteli musíte mít váš nejvyšší cíl a to je cesta pravé lásky. Někteří z vás již tuto propast překročili. Vývojovým skokem do nejvyšších úrovní se vlastně propast pro vás uzavře, kdykoli bude potřeba, abyste sestoupili do nižších úrovní různých sfér a dimenzí světů, které je třeba navštívit. Každý z vás, kdo pracuje na díle Božím a sobě samém, se v tento čas odevzdává milosti Boží. Tento čas nastává vždy po určité etapě, kdy je třeba důkladné očisty a regenerace. Tento čas očisty vám určí vždy Otec a rada nejvyšších na návrh vašich duchovních vůdců a andělů strážných. Je to zkouška důvěry a lásky i vděčnosti, kterou tímto odevzdáním projevujete Otci. Jeho milost je tak veliká, že není vhodné vést jakékoli prosby, ani za své bližní. Pro všechny je toto období, zejména na počátku, velice obtížné, protože jste byli zvyklí orodovat za vše, k čemu jste dostali impulz ze světlých sfér, co uzrálo pro tuto milost. Tento čas odevzdání nastal pro vás dnem 14. 3. 1999 a končí vzkříšením dne 5. 4. 1999 včetně. Co to pro vás znamená? Milosti Boží se odevzdáte tehdy, když pocítíte impulz, že se pocity spíše zhoršují než zlepšují během vedení proseb. Někdo okamžitě usne a není schopen prosby vést. Jiný naopak pociťuje velmi nepříjemné impulzy, takže strach ho chrání před pokračováním v léčení. Kdo toto pocítil, je zralý pro odevzdání se milosti Boží a s důvěrou a láskou se jí odevzdá. Ten, kdo nemá tyto pocity, bude samozřejmě aktivní v léčení a vedení proseb dál, pokud neuzraje pro tuto milost. Mír s vámi! 108 Děti nového věku Ve své vizi dne 18. 3. 1999 je paní L. u svých rodičů a spolu s matkou ošetřuje větší množství nemocných dětí, které mají střevní potíže. Konečně je hotova a jde do ekonomické školy. Má pocit, že přijde pozdě. Před divadlem je pódium a na něm muzikanti, kteří nádherně hrají, ona však spěchá dál. Potkává kamarádku s jejím mladším synem a provází je malý kluk, který nese ovály z tenkého molitanu. Na molitanu jsou na bílém podkladu světle šedá auta. Paní L. si je přeje pro svého syna a chlapec jí vyhoví a rozděluje ovály mezi kamarádky. Paní L. obdržela ovál, který měl na každé straně šest kusů autíček, tedy celkem dvanáct. Když se jich dotkla, měnily se ve veselé, krásné obrázky, které připomínaly kresby dětí. Při této činnosti měla pocit štěstí. Potom vidí střechu domu, na kterou se tlačí černá koule. Vidí trůn světle hnědé barvy, pravděpodobně ze dřeva, na který svítí reflektor. Objevuje se čtyřcípá hvězda v kruzích, ve které poznává znak NATO. Barva je čistá modrá a bílá. Ošetřování dětí znamená péči o očistu těch, kteří mají mladé duše a nejsou na cestě poznání tak daleko. Spěch do ekonomické školy je symbolem každodenních starostí, kdy si neuděláte čas ani na to, abyste se těšili z darů života; proto se netěší krásnou hudbou, ale spěchají dál. Setkání s kamarádkou znamená, že cesty za poznáním jsou různé. Některé vedou oklikami, jiné přímo, ale nakonec, pokud jdou za stejným cílem, se všichni setkávají na stejném místě. Chlapec, který nese „obrázky“, je představitelem nového věku a nese dary tohoto věku. Vize domu, na který se tlačí černá koule, je návratem do současné politicko-ekonomické situace. Jde o situaci ve státech, kdy se nemohou dohodnout zástupci jednotlivých národů. Černá koule je nátlak velmocí, které chtějí, aby již byl jejich konflikt vyřešen a ukončen. Dřevěný trůn je symbolem moci chudého státu a reflektor, který na trůn svítí, upozorňuje na jejich problémy. Tyto státy a jejich národy jsou v současnosti středem pozornosti všech. Čistý znak NATO znamená, že nové vedení má čisté ruce a je ochotno tento konflikt řešit na úrovni. Vidí tmavě šedého delfína proskakovat bílým kruhem. Kruh drží muž, kterého paní L. pouze tuší. V bílém kruhu je jiný bílý kruh, který se uvnitř otáčí. Delfín může proskočit jen tehdy, když jsou oba kruhy v jednotě. Voda, ve které je delfín, je inkoustově modrá. Vize je odpovědí na prosby za ekologickou očistu planety. Náprava bude možná jen tehdy, až duch bude v souladu s hmotou. Nastane rovnováha a vy budete společně pracovat na udržení čistého životního prostředí společně s bytostmi ze Světla. Duchovní uvědomění bude v souladu s vaším jednáním. 109 Časová smyčka Bloudím městem, které jsem již dvakrát viděla ve svých vizích. Pokaždé je zde více světla. Jdu za určitým cílem, ale nemohu najít pravou cestu. Vím, že chrám je vlevo, ale před ním je bludná ulička, do které se vždy dostanu. Ani tentokrát se toho nevyvaruji. Město je jasné, prosluněné. Vím, že se mám držet vlevo, ale opět jsem v bludné uličce a všechny cesty mne odvádějí od cíle a žádná nesměřuje tam, kam se chci dostat. Potkávám dvě ženy a ptám se jich na cestu. Ony se mne ujmou a vedou mne na místo, které leží ve správném směru. Ocitáme se na prosluněném kopci zarostlém ostružiním. Vidím prudký svah, hnědou půdu a bujné keře ostružin s krásnými květy a plody. Uvědomuji si, že sestup nebude vůbec jednoduchý a že bude zázrak, jestli nespadneme. Bojím se, že se poraním o ostny keřů. Ženy již sestupují a kloužou po svahu a padají. Nic vážného se jim nestalo, a tak si dodávám odvahy a spouštím se za nimi. Před pádem mne zachránil krásný keř ostružin. Jdu více vlevo a sestupuji již bez obtíží. Je neuvěřitelné, že se na stěně svahu udržím. Svah končí a já jsem opět sama v prosluněné ulici města, která vede vilovou čtvrtí do kopce, na jehož vrcholu vlevo se vypíná temný chrám se zvláštním krajkovím věží. Jsem u cíle. Mířím okolo něho dále a najednou se ocitám v prvním odkrytém vagonku, kde jsou jen čtyři sedadla. Rozhlížím se a vidím, že k mému vagonku je připojeno mnoho stejných vagonků, které vytvářejí dlouhý vlak, jehož konce nelze dohlédnout. Ocitáme se v tunelu. Koleje před námi končí a na jejich konci se zdvihá temná stěna. Slyším hlas: „Časová smyčka.“ A já vím, že jakmile vystoupíme, bude se vše opakovat. Město bude opět zářivější světlem poznání, ale osvobodíme se teprve tehdy, když mineme bludnou uličku a vstoupíme do zářivého chrámu pravého poznání lásky. Hodina osvobození je blízká, protože světlo již vidíme i cítíme a temný chrám jsme minuli. Vstupem do chrámu poznání pravé lásky se uvolní časová smyčka a lidstvo bude osvobozeno od válek. Atlantida bude odčiněna. Cesta městem znamená cestu za osvobozením. Procházíš městem opakovaně, to znamená, že stále nenacházíš cíl, ale tím, že se podmínky hledání mění, je ti naznačeno, že i situace se mění. Město je stále světlejší, hledání probíhá na vyšší úrovni. Nejprve hledáš sama, později potkáš rádce a nyní máš průvodce. Třetí cesta městem je již značně na úrovni a uvědomělá. Nemáš pocit osamění a beznaděje, znáš cíl a správně volíš, když předstupuješ před temný chrám, víš, že jde o chrám poznání, ale ne pravé lásky. Nevstupuješ tedy do temného chrámu, protože tam jste vstoupili v Atlantidě a jeho poznání vás bez pravé lásky přivedlo k záhubě. Cesta k temnému chrámu je nutná a je svízelná. Utrpení, které během hledání pociťujete, vás má poučit, že bez 110 lásky není pravého poznání. Bez lásky se ocitáte v zajetí negativity a válek, protože vše podřizujete pouze svému chtění, bez ohledu na ostatní. Město se však prosvětluje, protože během hledání získáváte pravé vědomosti a na základě vlastního utrpení začínáte chápat ostatní a jste schopni pocítit soucit, učíte se vžívat do ostatních bytostí a pak teprve poznáváte pravou lásku. Vaše vibrace se zjemňují a chrám pravého poznání a lásky stoupá vzhůru do místa, kde do něho po určitých zkouškách dokážete vstoupit. Vstupem do pravého chrámu se osvobozujete i s planetou a časová smyčka se uvolňuje a vy můžete vykročit dál na cestě společného vývoje. Je to čas svobody podle vesmírných zákonů, kde již není válek. Tímto okamžikem bude lidstvo i se svou planetou vyvedeno z pasti časové smyčky, která přinesla poznání o bídě, hladu, sobectví a utrpení. Nechť jsou všechny bytosti šťastny! Požehnání a lásku vám! Otec a rada nejvyšších Naše skupina a učení lásky Dne 28. 3. 1999 naše skupina prochází Zámeckou zahradou. Jdu na konci se dvěma členkami skupiny. Všichni ostatní jsou před námi. Vtom zahlédne paní L. vlevo u cesty, kousek před námi, šedý kontejner. Zamíří k němu a otevírá ho. Paní S. se též zastaví a čeká na paní L., pan J. jde za ní a my s paní L. pomalu docházíme. V kontejneru vidí paní L. řadu knih, vybírá si poslední a největší knihu. Prohlíží ji a vidí, že původní cena byla 400 Kč, ale nyní stojí třetinu. I ostatní knihy stojí nyní polovinu své původní hodnoty. Paní L. v knize listuje a vidí, že zde jsou poznámky vpisované tužkou, a raduje se, že bude zajímavé tyto doplňky číst. Asi v polovině knihy text končí a následují složité matematické vzorce, psané modrou, červenou a zelenou barvou. Paní L. knize nerozumí, ale je přesvědčená, že jí vše správně vysvětlím. Pan J. k ní přistupuje a bere jí knihu z ruky, listuje v ní, ale zajímavé vzorce se mu nezjevily. Knihu bez valného zájmu prolistoval a prohlásil, že takových knih viděl plno, a vrátil ji zpět paní L. Tajemství knihy mu nebylo sděleno. Kniha se jmenovala „Zaniklé civilizace“. Cesta parkem je cesta vaší skupiny za poznáním. Někteří z vás jsou netrpěliví a spěchají napřed a mají strach, že pravé poznání minou. Těkají od jednoho ke druhému nebo spěchají, aniž by se do hloubky zamýšleli nad poznáním, které se před nimi otevírá. Jiní jdou přiměřeným tempem a přemýšlejí, a tak na cestě poznání nacházejí poklady dávného vědění. Někteří si jich váží a trpělivě čekají, až porozumí, jiní je zběžně prohlédnou a ihned 111 odkládají, aniž by se nad nimi zamysleli, a vrhají se za dalšími poznatky, které vrší na sebe, ale hlouběji se nad nimi nezamýšlejí. Tak se může stát, že hlavní tajemství poznání jim zůstane skryto. Neboť každý poznatek musí být zabudován do kontinuity veškerého vašeho poznání a řádně prozkoumán a zhodnocen. Paní L. je představitelkou těch, kteří pozorně sledují a pídí se po pravém poznání, proto jí neunikne kontejner s knihami pokladů dávných civilizací. Tyto poklady jsou věčné a jejich zákonitosti stále platné. Jsou to poklady, které nacházíte na mystické cestě pravdy a lásky. Jsou uloženy v kontejnerech proto, že pro mnohé lidi v současnosti jsou zdánlivě překonané a patří do odpadu. To je veliké neštěstí každé civilizace, která se k pravému poznání takto staví. Lidstvo je opět v nebezpečí, že bude opakovat stále stejnou chybu v přeceňování některých složek hmotného poznání na úkor duchovních hodnot. Paní S. je představitelkou těch, kteří trpělivě čekají na osvícení, ale nejsou tak aktivní jako paní L. Pan J. je představitelem těch, kterým stále uniká pravá podstata díky povrchnímu přístupu ke každému učení. Zamotávají se do sítí planého mudrování. Paní L. je představitelkou těch, kteří čekají u zdroje poznání a vstřebávají do sebe nové poznatky. Přijímají je, ale zatím nevyhodnocují. Ti, kteří pospíchají napřed a nevidí napravo ani nalevo, jsou ti, kteří mají strach, že zmeškají a nepoznají nové učení, neboť oni očekávají nové učení a neuvědomují si, že toto nové učení je „staré“ učení lásky, platné pro všechny sféry a dimenze od počátku až do věčnosti. Ty jsi představitelkou všech duchovních vůdců a učitelů, kteří trpělivě vysvětlují vše, co má být vysvětleno. Bez násilí a fanatismu, a to jen tehdy, pokud je zájem o poučení, pokud je touha po poznání upřímná a opravdová. Paní L. vybírá knihu, která je v těchto dobách nejpotřebnější, protože v sobě tají trpké zkušenosti omylů a chyb zaniklých civilizací, protože lidstvo je opět v nebezpečí, že bude tyto chyby opakovat. Je však nutné vrátit se k poznání dávných věků a to jsou knihy uložené v kontejneru. Všechny! Jsou zde smaragdové desky Herma Trismegista, ale i další, neméně důležité. Je třeba neustále si opakovat zákony pravdy a lásky, probouzet v sobě pravou lásku bez připoutanosti a jednat podle zákonů tohoto učení. Přitom je třeba respektovat zákony přírodní i vesmírné. Neboť hrozba válek stále trvá. Tomu odpovídala vize paní L., kdy viděla tmavou postavu, jak drží v rukou ohnivě červené otěže. Tyto otěže je třeba této bytosti odebrat a nedovolit, aby lidstvo řídila temným ohněm sváru a nenávisti, aby je vedla k válkám a držela v časové smyčce válečných střetů. Tyto otěže jste jí předali svým magickým chtěním, myšlením a cítě112 ním. Tato temná bytost je personifikací temna, zmaru a války. Osvobodit se můžete jedině čistotou láskyplného myšlení, cítění a skutků. Tedy teprve tehdy, když začnete respektovat vesmírné i přírodní zákony a budete uznávat zákony lásky bez připoutanosti. Někteří z vás již dosáhli duchovního stavu Buddhy a překročili propast. Na vás je, abyste pomáhali ostatním tak, jak bylo psáno. Nižší cena knih neznačí menší hodnotu, ale značí snazší přístup k poznání. Mír s vámi! Otec O Kristovi a kajícnicích Ve své vizi dne 30. 3. 1999 vidí paní L. Ježíše a před ním průvod shrbených žen v kutnách s kápí přetaženou přes hlavu. Ženy jdou v hlubokém předklonu a jednotlivě předstupují před Krista a prosí za odpuštění. Ježíš jim odpouští a každé zvlášť uděluje odpuštění. Když odstoupí poslední kajícnice, zvětšuje se tvář Kristova přes celý obzor a vyzařuje lásku. Zjeví se jí můj byt i s barevnými léčebnými obrázky na stěnách a průzor se otevírá k počítači, před kterým je prázdné křeslo. Na obrazovce počítače se objevují v rychlém sledu obrazy, které nedokáže zachytit, pravděpodobně jde o výjevy z historie. Slyší však zřetelně jméno Vilém I. Ví, že jméno ještě pokračuje, ale neví jak. Mně bylo zjeveno, že jde o Viléma I. „Dobyvatele“, anglického krále od roku 1066. Tento král porazil Harolda II. a rozdal francouzským šlechticům půdu poražených anglických šlechticů. Byl prvním, kdo pořídil majetkový soupis veškeré půdy v zemi. Tento soupis se jmenuje „Kniha posledního soudu“. Když zmizí historické výjevy, zjevuje se veliký broušený krystal, který má nádherně bílé, naprosto čisté vyzařování. Je to krystal nejvyšší moudrosti, tedy lásky. Jde o ohnivý krystal Čintamáni, který se v Atlantidě nazýval Tuaoi. Potom se zjevuje obloha s hvězdami a průzor se zaměřuje na bílou mlhovinu, která se mění v planetu. Na planetě stojí muži v kruhu. Je jich asi sedm až devět. Tito muži zmizí a objevují se tři muži ve světle hnědých kutnách. Jsou to strážci Šambaly a mají na starosti dvanáct typů zbraní, u kterých nastal čas je postupně zlikvidovat. Jde o meče Excalibury, kruhy a sekyru s jedním břitem. Na meči byly vyryty či vyleptány zvláštní znaky. Sekyra byla zcizena a je nutné ji najít. Ve dvou strážcích poznává zřetelně bratry W. a ve třetím tuší jejich otce. Jejich úkolem je najít tuto sekyru, aby mohla být proťata časová smyčka válek, v jejíž pasti lidstvo uvázlo, a tak ukončit dávný spor, aby karma válek mohla být sňata z lidstva i planety Země a jejích obyvatel. 113 Výjev mizí a paní L. se setkává se skupinou „punk“. Šlo o mladistvé ve věku osmnácti let. Byli velice agresivní a nebezpeční. Ptali se po mně a ona se domnívala, že mne chtějí zlikvidovat. Navedla je tedy opačným směrem a rychle mne běžela varovat. Začaly jsme před nimi utíkat a běžela s námi ještě moje maminka a skoro všechny mé paralelní bytosti. Utíkali i ostatní, ale ti byli většinou zavražděni. Nechápali útok. Vždy, když nás útočníci doháněli, odnesli to ti, kteří nečinně přihlíželi a nepochopili nebezpečí, které jim hrozí. My jsme se vše snažily vysvětlit, ale bylo to marné. Buď nechápali, nebo nechtěli pochopit a byli nemilosrdně zlikvidováni. To se mnohokrát opakovalo. Nakonec jsme dorazily na místo, kde stál manžel paní L. s autem. Chtěly jsme, aby nás odvezl, ale netroufal si. Naše cesty se rozdělily. To byla poslední šance. Vize Krista a jeho kajícnic je alegorií vztahů minulé éry. Má více významů. Ohlašuje nástup vlády ženského principu a vyrovnání křivd ve vztazích za éry Železného věku, a tedy i věku Ryb. Jde o vztahy mezi muži a ženami, mezi realitou a duchovnem, mezi dobrem a zlem. Nový věk lidstva přejímá dědictví Železného věku. Aby mohl nastupující ženský princip převzít vládu, musí přijmout zodpovědnost i za toto dědictví, proto prosí za odpuštění všeho, čím bylo poskvrněno učení lásky za této éry. Požehnání, které uděluje Kristus, je požehnáním pro nový věk, aby vláda ženského principu splnila svůj úkol a spolu s mužským principem došlo k vyrovnání rolí těchto základních vývojových principů tak, jak bylo stanoveno, aby Zlatý věk lidstva mohl být zahájen. Průhled do tvého bytu upozorňuje na odkaz a poslání vaší mise. Znamená, že cestu, kterou jsi ukázala, bude možné vždy najít prostřednictvím vesmírné jednoty lásky, i když již nebudeš ve hmotném světě. Pohled na tvůj počítač naznačuje, že je prostředníkem k napojení na vesmírný computer. Dějinný přehled v rychlosti naznačuje, na čem jste se se souhlasem Božím podíleli a co je třeba ještě učinit. Tam došlo ke zpomalení v promítání, „vypíchnutí“ obrazu i děje a vyslovení důležitých věcí. Ohnivý kámen Tuaoi vás odkazuje na Atlantidu. Tam, podobně jako v současnosti, vrcholily střety, které vedly lidstvo i tuto planetu ke zkáze. Byl vám sdělen návod, jak postupovat, aby karma válek byla sňata z lidstva i planety Země a jejích obyvatel. Byla vám ukázána Šambala i s jejími strážci a vyslanci, kteří mají najít posvátnou sekyru, aby toto mohlo být uskutečněno. Bylo vám i sděleno, kdo tito strážci jsou. Jsou již mezi vámi. Cesta za posvátnou sekyrou nebude jednoduchá a budete muset překonat mnoho překážek. Představitelé „punk“, kteří vás ve vizi pronásledovali, jsou představiteli protivníků, kteří se nechtějí vzdát moci, kterou jim zcizená sekyra poskytuje. Nejsou jejími pravými uchvatiteli, ale na základě rozpoutání vibrací, které se touto krádeží uvolnily, mají sílu a moc, které se nechtějí vzdát. Tito 114 představitelé nejsou jen zastánci směru „punk“, ale jsou představiteli všech, kteří se snaží na sebe nějakým způsobem upozornit a vybočovat z normy i za cenu zločinu. Ústředním bodem v tomto střetu je Mojžíš, ale i všechny bytosti, které mají moc zasáhnout, aby věci byly napraveny, ale bojí se ji z jakéhokoli důvodu použít, a tak raději pouze přihlížejí. Postava Mojžíše není náhodně volena, protože posvátná sekyra-hůl byla Mojžíšovi propůjčena v době, kdy vyjednával s faraonem a vedl Židy do země zaslíbené. Místo, kde se setkáváte s Mojžíšem, je místem poslední volby. Zde na základě volby dochází k poslednímu rozdělení lidstva. Po této volbě se již jednotlivé bytosti inkarnují tam, kam byly přitaženy na základě rovnosti. Tato volba je konečná. Objevuje se křišťálová lebka, která je nasazena na vrchol podstavce. Jakmile se tak stalo, začala se stále rychleji točit ve směru hodinových ručiček. Rychlost se ustálila na správném počtu otáček. V té chvíli se objevila jeskyně a v ní šachetní vozíky plné železných křížů, které udělovali nacisté jako vyznamenání. Je zde návaznost na druidy a Sumery. Vše mizí a objevuje se vývojová osmička. V jejím středu je tmavý uzel, ze kterého se prosebně vztyčují ruce. Při bližším pohledu paní L. poznává, že jde o uzel plný bahna. Objevuje se hnědý kříž. Z něho je snesena postava Ježíše, která je též tmavá. Objevují se jednotlivé číše či poháry, kolem nich je záře, ale poháry jsou poměrně tmavé. Poslední pohár má tvar dvou trojúhelníků otočených hroty k sobě. Tam, kde se hroty uprostřed setkávají, je pohár stažen železným kruhem. Pohár má tedy z profilu tvar Šalomounovy pečetě. Tyto číše nakonec pokryjí celý kříž a vytvářejí opět spolu s křížem stejnou konstrukci Šalomounovy pečetě. Jde o svaté grály jednotlivých ér. Tento výjev mizí a paní L. stojí před stěnou z paprsků světle zeleného světla. Projde touto stěnou a ocitá se v jeskyni, kde leží na zemi malé pískovcové pyramidky. Tato jeskyně se nazývá „Jeskyně věků“. Na čelní zdi jsou rytiny, které vytvářejí zvláštní mozaiku z pískovce, ale jednotlivé díly jsou rozházené. Kdyby znala heslo, díly by se správně složily. Takto však po určité době mozaika zmizela a ona stála před mapou světa, která se rozevřela. Vstoupila dovnitř. Uvnitř bylo vše temné, víc než vesmír. Lítaly zde temné chomáče, které jí připomínaly peří, ale byly zde i světlé chomáče, které ji vedly temnotou. Po určité době se ocitla přímo v centru planety a viděla zde rezavou kovovou konstrukci, na které se válelo plno šrotu a harampádí z kovu, a byly zde i zavěšeny klíče na kroužcích či ležely volně. Ze středu této konstrukce vyrážela vysoká okrová poupata růží. Jak rostla, paní L. začala vše předávat Otci. Předávala planetu i s jejími obyvateli, děkovala za vše, včetně poznání. Vše zmizelo a objevily se světle hnědé dveře, 115 které ji lákaly, aby je otevřela a podívala se za ně. Věděla však, že tam nemůže vstoupit, a opět předala vše Otci. Vše zmizelo a objevila se modrá obloha a bílý jednorožec, který jí proskakoval. Křišťálová lebka je součástí vesmírného computeru, na kterém jí bylo ukázáno, jak se spouští. Paní L. se bála ptát přímo, ale uvažovala o posvátné sekyře ze Šambaly, a proto jí byla ukázána historická návaznost, aby poznala, jakým způsobem ovlivnila lidstvo. Od druidů a Sumerů vedla ke druhé světové válce, kdy jejím nositelem byl jeden z nacistů. Vývojová osmička ukázala, jak tvrdě zasáhla tato sekyra do vývoje všech lidí. Ukázala i bahno, do kterého lidstvo upadlo pod vlivem agrese a strachu. Osvobodit lidstvo mohla pouze víra v Nejvyšší princip lásky a stvoření. To naznačuje naprosto přesně vize o grálech věků. Sejmutí Krista z kříže a jeho utrpení znamená, že je třeba osvobodit se od falešného modlářství a očistit svou víru v Ježíše od nánosu předsudků, které vznikly na základě předpojatosti a podsouvání vlastního myšlení Ježíšovi, bez ohledu na pravdu. Znamená to i očistu od zneužití svatých idejí učení lásky ve prospěch nesnášenlivosti a takzvaných „svatých válek“. Až budou jednotlivé grály jednotlivých ér pročištěny pravým poznáním lásky, rozsvítí tato láska pravý grál všech věků a lidstvo bude vedeno jeho světlem cestou, která je přivede do vesmírné jednoty lásky. Tehdy nastane Zlatý věk lidstva a karma válek bude eliminována. Nejprve však musí Mojžíš navrátit posvátnou sekyru strážcům Šambaly před tváří Boží. Tehdy, s pomocí Boží, rozetne Spasitel časovou smyčku válečných střetů a smyčka se změní ve spirálu a bude Otcem napojena v místech, kde byl vývoj lidstva násilně přerušen. Teprve potom bude posvátná sekyra, Mojžíšova hůl, navrácena strážcům Šambaly. Teprve potom bude planeta i s jejími obyvateli zbavena magické konstrukce Železného věku a bude očištěna od bláta a kalů nečistého myšlení a cítění. Teprve tehdy bude vysloveno heslo „Láska a mír“, rozházená mozaika se v jeskyni věků složí správně a svět bude opět zharmonizován. Teprve potom budou moci být otevřeny dveře k dalšímu poznání na cestě pravdy a lásky. Toto poznání již bude na vyšší úrovni. Nejprve vás povede k tomu, abyste očistili vše, co jste zde pošpinili, a potom budete budovat svět, kde nebude válek ani násilí, kde bude svoboda a harmonie, kde budou uznávány vesmírné zákony a kde zmizí chaos, který byl způsoben právě porušováním vesmírných a přírodních zákonů. Tehdy se bude nad vámi klenout duha míru na modré obloze a na znamení čistoty si na ní bude opět hrát bílý nosorožec se svou družkou, která bude osvobozena tím okamžikem, kdy bude protnuta časová smyčka válek, vysloveno heslo lásky a míru v jeskyni věků a vývojová spirála pevně a ply116 nule navázána tak, aby rozvoj planety Země i s jejími obyvateli zdárně pokračoval. Mír s vámi! Požehnání a lásku vám! Otec, rada nejvyšších a duchovní vůdcové světlých sfér Doplňující vize Moje první vize navazuje na vizi o posvátné sekyře. Přemýšlela jsem o tom, kdo by ji mohl mít, protože v tento čas by již musela působit značné potíže tomu, kdo se k ní připoutal. Nejprve mne napadla sekyra, kterou měli ve znaku „Kréťané“, ale potom mi došlo, že Jahwe dal Mojžíšovi hůl, se kterou Mojžíš činil podivuhodné zázraky. Uvědomila jsem si, že k nám našli cestu bratři W., a to znamená, že nositelem musí být někdo z nás, protože oni jako strážci vědí jistě nejlépe, kdo sekyru vlastní. Telefonovala jsem ihned panu P. a doporučila jsem mu, aby předstoupil před Otce a radu nejvyšších a tuto sekyru, kdy ji zcizil jako Crónos, odevzdal. Během krátké chvíle se okolo mne vše rozzářilo a já věděla, že je před radou nejvyšších. Jak začal vést prosby, narazil na mříž, která ho oddělovala od rady nejvyšších. Pochopil, že neučinil vše, co bylo třeba, a tak pracoval na očistě a odevzdával vše, co bylo nutné, aby mu byl povolen vstup. Dostalo se mu láskyplného uvítání, viděl se, jak předstupuje ve slavnostním šatu a předává posvátnou sekyru Otci. Vtom zjistil, že ji má jištěnou zvláštními pojistkami na zápěstí a předloktí. Vedl prosby k Otci, aby mu pomohl tuto připoutanost rozvolnit. Otec tak učinil a přijal posvátnou sekyru a vyzval mne, abych s jeho pomocí rozetnula časovou smyčku válečných střetů, ve které naše planeta i s jejími obyvateli uvázla. Když jsme tuto sekyru pozdvihli, rozlila se oslepující záře a smyčka byla uvolněna. Vypadala jako obyčejný filmový pásek, který se narovnal a svinul do spirály. Prosila jsem Otce, aby navázal a upevnil tuto spirálu do místa, kde byl náš vývoj touto smyčkou přerušen, aby naše vývojová spirála opět probíhala přirozeně a plynule. Prosila jsem, aby vše bylo uvedeno do přirozeného stavu. Prosba byla splněna a já jsem děkovala za milost, která nám byla udělena. Poděkovala jsem i za čest, že jsem směla být účastna tohoto aktu osvobození. Otec vrátil sekyru panu P. s doporučením, aby předstoupil před strážce Šambaly a tuto posvátnou sekyru jim vrátil. Když se ocitl před branou Šambaly, již ho očekával pan T. Pan P. na něho hleděl přes mříže fortny a pociťoval smutek a nechuť, možná i trochu závist, že musí tento nástroj, který ho po věky provázel, vrátit. Především mu vadilo, že ji musí vrátit panu T. Pochopil však, že tuto nechuť způsobují karmické vztahy minulých životů, vedl prosby za 117 očistu, prosil za odpuštění a odpustil. Tímto okamžikem vyhrál velice důležitý zápas a plně pocítil milost očisty a odpuštění. Již mu nic nebránilo v tom, aby posvátnou zbraň vrátil jejímu strážci. Blahopřejeme! Další důležitý krok na cestě k osvobození planety se odehrál v pondělí večer. S paní L. jsme hovořily o tom, že její vize v Jeskyni věků byla nesmírně důležitá. Vysvětlila jsem jí, že bude vše v pořádku, až klíč, který jí spadl k nohám, odemkne tuto jeskyni, planeta bude vyproštěna z časové smyčky, její jádro pročištěno a zbaveno železné konstrukce. Tehdy se okrové růže změní v čajová poupata a nastane čas, kdy bude třeba vstoupit do jeskyně, vyslovit správně úvodní heslo, zharmonizovat mozaiku, a tím zharmonizovat vibrace planety. Ještě jsme přemýšlely, kdo je ta bytost, která bude smět toto učinit. Když jsem od ní odešla, vklouzl jí klíč do ruky, ona vstoupila do jeskyně a vyslovila omylem heslo, které měla vyslovit při odchodu. V tu chvíli se zřítila magická konstrukce a uvolnily se negativní vibrace, které mohly rozpoutat nukleární válku. Vůbec si nebyla vědoma, že použila špatné heslo, ale ihned se opravila, jenže stále zůstávala v jeskyni. V té chvíli, kdy se tak stalo, jsem pocítila silnou nevolnost, svírala mne úzkost, která po chvíli polevila. Vtom se ozval její telefon a my si mohly sdělit zkušenosti. Řekla jsem jí, že podobné chyby se dopustila, když přivolala potopu světa. Proto musela tuto zkoušku podstoupit a napravit to, co bylo v minulosti pokaženo. Bylo třeba, aby vyslovila i závěrečné heslo, které upevňuje harmonii vibrací planety. Jakmile toto heslo vyslovila, byla z Jeskyně věků venku a vrátila se zpět. I zde gratulujeme! Duchovní stav světa i jeho obyvatel Paní V. viděla ve své vizi představitele jednotlivých států i známé osobnosti. Bylo jí divné, že je vnímá jako své blízké. Byli k sobě vzájemně milí, ale všichni i s ní leželi na železné konstrukci a byli zamrzlí v ledu. Nejprve odlamovala ledovou tříšť ze sebe a okolo sebe, potom se snažila pomoci ostatním. Vize ukazuje duchovní stav světa i s jeho obyvateli. Ukazovala, že i vládci mohou mít lidskou tvář, ale ve věcech státních a mimo rodinu jsou bez pravého citu lásky. Nedostatek citu značí led, který všechny obrůstá. Železná konstrukce je symbolem zákonů a norem, kterými se lidstvo řídí. Paní V. se snaží, aby okolo ní bylo více lásky. Začíná především u sebe a svých nejbližších. Tak to má být. Proto odstraňuje led okolo sebe a snaží se, aby vzájemné vztahy byly vřelejší. Všichni jí byli blízcí, protože všichni jste sjednoceni v lidství. Všichni jste děti Boží a nesete v sobě jiskru lásky. Záleží jen na vás, zda bude planout vysokým plame118 nem, který bude hřát ostatní, nebo bude jen doutnat, protože ji budete dusit svým sobectvím. Nechť jiskra Boží ve vás plane jako pochodeň Nejvyššího principu lásky a stvoření a spojuje vás s vesmírnou jednotou lásky! Mír s vámi! Setkání Bylo nás dvanáct, kteří jsme se setkání účastnili. Počasí bylo příznivé, místo chráněné. Nejprve nám bylo umožněno procítit génia místa. Prosili jsme o prozáření a ochranu tohoto místa a současně o duchovní očistu lesa, kde se dříve popravovalo i loupilo. Temné vyzařování pozvolna ustupovalo a místo bylo prozářené zvláštní sytou zelení. Domnívám se, že předstoupil ochranný duch lesa. Vedli jsme prosby za toto místo i planetu a její obyvatele, za jejich osvícení. Les byl prozářen zářivými modrými, zelenými i žlutými barvami na znamení, že tyto prosby jsou vyslyšeny. Vedli jsme i prosby, aby války na Balkáně byly řešeny co nejdříve. Věděli jsme, že to bude během tří dnů. Paní L. viděla toto prozáření též. Viděla jsem, že k nám Otec sestupuje, objímá se s námi, a viděla jsem též mnoho návštěvníků z jiných planet a sfér. Měla jsem pocit mírné závrati, vlastně to nebyla závrať, ale rychlý výstup vzhůru, pamatuji si, že mi několikrát zalehly uši. Domnívám se, že jsme byli vzati do vyšších sfér. Stanuli jsme před radou nejvyšších. Pravděpodobně nám byly sděleny výsledky našeho snažení a další dohody či návrhy. Byla navržena výměna duchovních vůdců i strážců a učitelů. Podrobnosti nám budou teprve oznámeny. „V tyto dny máte ještě možnost projevit svou vděčnost svým učitelům ze světlých sfér, vůdcům a ochráncům i andělům strážným. Brzy se s nimi rozloučíte a budete spolupracovat s novými. To znamená, že po určitý čas budete trochu nejistí, ale brzy si zvyknete. Vaši noví průvodci se na vás již těší. Výměna ‚stráží‘ je nutná, protože každý z nich má své zaměření a vy postupujete do nové etapy výuky. Děkujeme vám za odvahu, vytrvalost a lásku, se kterou jste pracovali. Uzavírá se významná etapa vašeho vývoje a duchovního postupu, který je s tímto vývojem spojen. Uvědomte si, že jsme s vámi a chráníme vás i podporujeme svou láskou. Otec vám žehná ve věcech dobrých. Mír s vámi!“ To byl stručný obsah Otcova proslovu. Potom následovalo individuální poděkování každému podle jeho zásluh. Ještě bylo slyšet potlesk, když nás obklopila jejich láska a byli jsme zpět. 119 Paní R. měla stejné pocity jako já, vedla prosby a procítila jednotu stvoření. Paní D. se viděla před radou nejvyšších, jak klečí a vede prosby. Bylo jí pomáháno s očistou, doslova jí „drbali“ hlavu, ale stále měla pocit, že je očištěna jen napůl. Teprve když si uvědomila, že byla i mezi těmi, kteří proklínali a bouřili se proti Otci, mohlo jí být pomoženo. Toto si potřebovala uvědomit, aby se mohla očistit a otevřít Otcově lásce. Jakmile se jeho lásce otevřela, objevilo se jí v ruce pošpiněné a tepající srdce planety Země. Ztotožnila se s ním a prosila, aby Otec toto srdce přijal a očistil. Protože se podílela na pošpinění tohoto srdce, byla vedena k tomu, aby prosila o návrat božského srdce. Prosba byla splněna a ona obdržela věnec drobných bílých třešňových květů. Věnec jí byl posazen na hlavu. Pan P. viděl bílý oblak a na něm klečeli bíle odění lidé, před nimi stál muž a ukazoval vzhůru do nebe. Byl to duchovní vůdce, který mu připomínal, aby neztratil ze zřetele svůj pravý duchovní cíl. Paní L. viděla jámu v lese, vedla též prosby a uviděla dorty, které jsme chápali jako sladkou odměnu, že konflikt na Balkáně bude na základě proseb vyřešen a válka do tří dnů ukončena dohodou. Při této příležitosti jsem upozornila na to, že třetí světová válka byla skutečně na obzoru. Vysvětlovala jsem, že na základě zkoušek paní L. došlo k určitému omylu, který byl ihned napraven, a proto mohlo dojít k dohodě. Děkujeme za tuto milost. Dále jsem upozornila na to, že se bude stávat i to, že budeme v některých situacích, kdy budeme skládat zkoušky, fungovat jako figuranti či představitelé i negativních osob a napravovat omyly a chyby, které se staly v minulosti a ovlivňují budoucnost. Paní L. došla ke dveřím, které se otevřely, a ona vstoupila do kruhové místnosti. Zjistila, že je na dně jámy. Ta se celá zalila světlem. To bylo znamení, abyste nezapomínali na to, že i z temné jámy se lze dostat na základě porozumění a lásky. Z této jámy se osvobodila pochopením svých karmických omylů a chyb. Světlo jí ukazuje cestu, kam se obracet o pomoc. Paní V. uviděla „V a W“ jako symbol oblíbených herců a komiků. Pak uviděla zkřížené dráty jako v koncentráku. Jde o symboliku toho, že ani v této době není vaše umění svobodné, ale je spoutáno karmickými vazbami. Zaujímáte postoj klaunů, ale nenavazujete na duchovní tradice vašeho národa. Symbol Vyšehradu vám tento kulturní odkaz připomíná. Pyramidy jsou poklady duchovního a kulturního bohatství ér jednotlivých věků. Pokud na tyto tradice a jejich kulturní poklady budete navazovat, bude vše dobré a budete svobodní. Zářící vrchol kopce je cílem, který podle výše uvedených pravidel sledujete. 120 Pan J. byl opět podroben zkoušce. Byla mu nabídnuta kytice žlutých a červených tulipánů. Nádherně voněly. Po energetickém průkazu však zčernaly. Tato zkouška ho vedla k obezřetnosti, to splnil, ale současně mu naznačovala, kde má důležité karmické vazby a s kým. Jeho sestra odevzdala své chtění Otci a současně prosila o léčebné posílení. Pan F. viděl milého a přátelského oslíka. Zjevil se mu Kristus a on v něm viděl pana J. Rozbolela ho hlava. Okamžitě ho rozbolela hlava jako upozornění, že k některým lidem přistupuje pouze zvnějšku, na základě povrchní podobnosti, aniž by zkoumal, co je ukryto uvnitř. To ho vedlo k tomu, že si učinil modly ze živých lidí, a tak se dostával na scestí. Jeho manželka paní Z. nejprve viděla negativitu, která nás obklopovala, potom uviděla, jak naše prosby pročisťují okolí a jak se nad námi klene ochranná kopule jako zářivý chrám. Okolo pulzovala fialová barva a rozevíral se pohár, ze kterého tryskaly okvětní lístky. Symbol magie jí naznačil, co je třeba ještě vyprosit. Pak uviděla mateřskou loď a zářivou kouli, která pohlcovala negativitu. Paní L. viděla planetu a nad ní se vznášela zářivá kniha. To znamená, že první cyklus výuky a očisty je u konce a postupujete i s planetou a jejími obyvateli. Zářivá kniha je učebnice, ze které budete čerpat vědomosti v novém věku lidstva. Vaše výuka bude co nejdříve zahájena. Děkujeme! Děkujeme Otci a radě nejvyšších, všem láskyplným bytostem, které nám pomáhaly, děkujeme všem duchovním vůdcům, rádcům, ochráncům, andělům strážným i učitelům, kteří nás se souhlasem Božím vedli a podporovali nás svou láskou v našem snažení. Děkujeme s vroucí láskou a vděčností. Mír! Šalom! Bude konec světa? Mnozí lidé se na sklonku tisíciletí takto ptají. Podle mnohých předpovědí by nás již nic pěkného nemělo potkat. Toužebně očekáváme Spasitele, který nás zachrání, a neuvědomujeme si, že vše je pouze v našich rukách. Mnoho lidí vidí okolo sebe jen to ošklivé, zlé a s určitým zadostiučiněním potvrzují zkázu světa. Někteří věří ve spásu, kterou jim poskytnou „hodní“ mimozemšťané, ale neuvědomují si, že oni sami se podíleli na neblahých jevech, které se nyní projevují jako apokalypsa. A tak je pouze na nás, zda se vzpamatujeme a konečně učiníme něco pro to, abychom zachránili tuto krásnou planetu i s jejími obyvateli. Ano, jak budeme myslet a cítit, tak bude na této krásné planetě. Zatím jsme se moc nevyzname121 nali. Ničíme životní prostředí, vedeme války a vyrábíme zbraně, které nemají v historii obdoby. Jsou nebezpečné nejen lidstvu, ale všemu živému. Bez skrupulí těžíme nerostné bohatství a velice vynalézavě zamořujeme životní prostředí. Nemyslíme na dědictví, které zde zanecháme svým potomkům, ale většinou myslíme jen na to, abychom se měli dobře teď a po nás může být potopa. Tím si ovšem podřezáváme větev, na které sedíme. Je to velmi krátkozraká politika. Není divu, že řada lidí upadá do deprese a ztrácí víru ve vše dobré. Tím se stává, že katastrofické předpovědi o budoucnosti lidstva a tohoto světa se stávají pro některé z nás stále reálnějšími. Protože se bojíme, že se tyto katastrofy uskuteční, vidíme okolo sebe jen to ošklivé, zlé a s hrůzou sledujeme naplňování věcí zlých, které zdánlivě dávají za pravdu předpovědím o konci světa. Kolik těch konců světa již bylo předpovězeno! Myslím, že by bylo dobré si uvědomit, že každá předpověď je pouze tipem určitého procenta pravděpodobnosti naplnění. Že jasnovidci snímají tyto vize jako varování, abychom včas učinili všechna potřebná opatření a vyhnuli se chybě, která by mohla být lidstvu i této planetě osudná. Dále je dobré si uvědomit, že každá předpověď v sobě skrývá více jinotajů. Například zrovna předpověď o konci světa oznamuje zkázu světa, jestliže nezměníme své chování, cítění, myšlení i skutky. Kromě toho ohlašuje konec staré éry, která v sobě nese zárodek éry nové, tedy nové naděje pro lidstvo. Nese v sobě ale ještě jeden symbol, symbol zmaru všeho zastaralého a zkostnatělého. Věk Ryb byl nazýván érou „Železného věku“, kdy vládl pevnou rukou mužský princip. Tato éra nebyla náhodou nazývána érou Calijugy, érou zla. V této éře se rozvíjelo racionální myšlení na úkor citu. Tak se stávalo, že u některých závažných vynálezů se uvažovalo nejprve o jejich vojenském využití a teprve potom se zvažovalo, co dobrého by lidstvu mohly přinést. Je to extrém všeobecně známý a bylo by chybou zavírat oči před tím, co dobrého bylo objeveno. Vraťme se však od filosofické stránky problému ke stránce duchovní. Doposud nejvyšším poznáním esoterických nauk byla magie. Původně vycházela z přírodních zákonů a respektovala je, ale také je uměla využít. Věda se od magie odtahuje, ale v podstatě z ní vychází. Ani věda nedokáže všechny jevy zmapovat, zvážit či nahmatat. Je velmi krátkozraké tvrdit, že jev neexistuje jen proto, že pro něj nemáme vysvětlení. Nyní mám na mysli jevy, jako je jasnovidnost, duchovní léčba, telekineze apod. Je pravda, že mnoho podvodníků způsobilo ztrátu důvěry v léčitele, jasnovidce a mágy. Ale opět záleží na hledisku, které zaujmu, když pořizuji statistiku o těchto jevech. I mezi vědci je dost „šarlatánů“, tedy nezodpovědných, a málo fundovaných či nadaných. Jenže to jaksi při honu na čarodějnice bagatelizujeme. Nepíši o těchto vztazích proto, že bych chtěla napadat vědce a graduované lidi, ale chci upozornit na to, že málokdy dokážeme zaujmout opravdu objektivní stanovisko. Také nehájím mágy ani šarlatány. Jen bych chtěla upozornit, 122 že v obou zdánlivě protichůdných táborech jsou lidé, kteří umějí a jsou mistry svého oboru, stejně jako diletanti. Kdyby například vědci uměli spolupracovat tam, kde se mohou vzájemně doplňovat ve prospěch lidstva, byl by z této spolupráce maximální užitek. Mám na mysli policisty a jasnovidce, lékaře a léčitele-jasnovidce apod. Vždyť vzájemná spolehlivost se dá při dobré vůli prověřit a není nutné popírat některé metody, které fungují jen proto, že dobře nevíme, jak fungují. Tyto metody bývají často k lidskému organismu šetrnější než osvědčené léky a diagnostická zařízení. Podobně jako lze zneužít vědu, lze zneužít magii, a pak mluvíme o černé magii. Toto rozdělení však není přesné, protože černá a bílá magie nejdou oddělit, jde o jednu podstatu jevů a velice často jde proti vesmírným zákonům; a porušení těchto zákonů se dřív nebo později mágovi velice vymstí. Každý mág o těchto zákonech velice dobře ví a také ví, že jednoho dne musí splatit daň jako následek svého chtění. Nacházíme se v přechodné době dvou velice důležitých etap. Končí éra „Železného věku“, kdy vládl mužský princip a nastupuje éra „Zlatého věku“ Vodnáře, která přináší lidstvu produchovnění a vládu ženského principu. V této přechodné době je k dispozici veškeré duchovní učení, které bylo dříve skryto. Dochází ke třídění lidstva na základě volby učení, se kterým rezonujeme. To je to třídění, o kterém mluví Bible, ale neznamená to, že bude někdo zavržen, pouze zvolíme svou cestu. Tato volba je nutná, protože naše planeta postupuje ve svém vývoji na základě jemnějších vibrací do vyšších sfér a očišťuje se. Přestává být planetou Kříže, a až bude její vývoj na vrcholu, bude procházet Zlatým věkem lidstva a bude nazvána Hvězdou míru. Proto je zde inkarnováno mnoho bytostí, které si vyžádaly milost, aby zde mohly být v tento přechodný čas, protože chtějí získat poučení, které mohou získat pouze zde, a pokusit se o urychlení svého duchovního vývoje. Často se tak děje za cenu velikého utrpení. Jsou to ty bytosti, které získají žádoucí poznatky a ihned odcházejí, aby se mohly co nejrychleji inkarnovat opět zde, aby stihly duchovní postup planety a mohly postoupit v souladu s ní. Aby se to podařilo, je třeba, aby vibrace planety i jejích obyvatel byly v souladu s vibracemi sféry, do které planeta postupuje. Proto je zde k dispozici vše z kulturní a filosofické nadstavby, co potřebujeme. Jsou to různé, často i protichůdné filosofické a náboženské směry, jsou to různé magické praktiky, ale je zde i učení pravé lásky jako nadstavba Zlatého věku lidstva. To vše je okolo nás, a pokud toužíme po poznání, dostane se nám ho. Abychom byli schopni přijmout pravé učení lásky, je třeba na sobě intenzivně pracovat. Je třeba, abychom očistili své myšlení a cítění od předsudků, zloby a sobectví. Jen tak budeme na základě rovnosti schopni přijmout toto nové učení, které nám je po věky opakovaně přinášeno a tvoří základ všech náboženství. V tento pohnutý čas je zde inkarnováno mnoho duchovních mistrů Světla i temnot. Je zde skutečně vše. Každý z těchto mistrů zde má svou nezastupitelnou roli. Jsou k nim na základě rovnosti přitahováni jejich žáci, kteří jim 123 buď zůstanou věrni, nebo pochopí, že chtějí jiné poznání, a hledají nového učitele a nové poznání. Důležitou roli zde sehrává i jejich karmický scénář. Tito duchovní učitelé je vedou svou cestou tam, kde se domnívají, že je vrchol jejich poznání. Jejich žáci je následují, a tak jsou vedeni tam, kam podle svých vibrací náležejí. Není třeba hledat Spasitele, neboť každý, kdo hlásá pravé učení lásky, je pro své ovečky pastýřem-spasitelem, protože je vede k duchovnímu postupu cestou pravdy a lásky. Aby lidé zbytečně nebloudili, je lidstvu i planetě dána milost, kdy má celá planeta okolo sebe ákášický záznam pravého učení lásky bez připoutaností. Do tohoto ákášického záznamu se tak může dostat každý, kdo zjemní své vibrace citem lásky a porozumění. Pak má ke svému duchovnímu rozvoji k dispozici vše, co potřebuje. Jakmile jeho vibrace poklesnou, ztrácí přístup k těmto záznamům, ale cit pro toto učení mu již zůstává a vede ho k hledání pravdy a lásky, protože poznal jemnost jejich vyzařování a touží po nich. Musíme si uvědomit, že toto učení lásky je nadřazeno nad magii, protože zázraky lásky jsou ty nejmocnější. Rozdíl mezi mágem a apoštolem lásky je pouze v přístupu k řešení problémů. Mág, i když vzývá Boha, je zvyklý pracovat silou na základě vlastního úsudku a chtění. Pak se může stát, že naruší karmický scénář nějaké bytosti a nese následky tohoto nešetrného zásahu. Apoštol lásky činí zdánlivě totéž co mág, ale je zde rozdíl. Ptá se vždy po vůli Boží, plně respektuje svobodnou vůli každého. Má přístup k ákášickým záznamům o každém, který je mu svěřen do péče. Tak se nemůže stát, že by porušil zákony či karmický scénář jednotlivce. Jakmile by však vložil do léčení vlastní chtění a neměl souhlas Boží, pak upadá do magie, protože vypadává z božských rovin Nejvyššího principu lásky a stvoření. Do konce éry Železného věku byla magie přirozeným vývojovým stupněm poznání lidstva. Pro toho, kdo chce postoupit do Zlatého věku lidstva s touto planetou, nastává čas rozloučit se s magií a jít za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. To znamená vzdát se magie, vzdát se této moci a jít cestou nenásilí. Co se stane s těmi, kteří neukončili vývoj v magii a dali jí přednost před učením lásky? Budou se inkarnovat tam, kde dokončí svůj vývoj v magii. Až poznají všechna její nebezpečí a úskalí, pak teprve budou zralí pro duchovní postup. Nebudou však na planetě Zemi, protože té již magie nenáleží. Je třeba, aby každý pracoval na sobě samém a zbavoval se nánosů negativity agresivního myšlení a cítění, protože myšlení není anonymní. Je třeba umět vidět krásu ve svém okolí a radovat se z dílčích úspěchů, neboť láskou a porozuměním eliminujeme negativitu, která nás obklopuje. To neznamená, že si vše necháme líbit. Je třeba se naučit vyslovit své mínění a pocity tak, abychom nezraňovali ostatní a uměli bez násilí řešit společné problémy. Vždyť jsme se zrodili na jedné z nejkrásnějších planet a stojí za 124 to pečovat o ni i o své bližní tak, jak je třeba, aby vzkvétala i se svými obyvateli. Kéž je v každém z nás tolik moudrosti, lásky a síly, aby mohla být z lidstva této planety sejmuta karma válek! Dopis Otce Děti moje, gratulujeme vám k úspěšnému uzavření vyučovacího cyklu pro tento školní rok. Všichni jste si počínali velmi dobře a mnozí z vás již pozorují výsledky usilovné práce na sobě samých. Zlepšila se vám intuice, citlivost i vidění, ačkoli někteří z vás si to ještě plně neuvědomují. Je otázkou času a vaší pravidelné očisty, zda se tyto schopnosti plně rozvinou. Nedoporučujeme žádné praktiky, které se osvědčily mágům a jóginům. Stačí láskyplné myšlení a cítění i skutky. Na této cestě jste obdrželi mnoho darů tak, jak jste to potřebovali; nelpěte na nich, pouze jich využijte, když obdržíte impulz od Otce. Pokud nesejdete z cesty, budete mít s naší pomocí k dispozici vše, co je třeba. Povedeme vás dále po cestě pravdy a lásky, pokud po tom budete toužit. Budeme vás chránit, jestliže nám to dovolíte. Čeká vás další poznání na cestě pravdy a lásky, ze kterého se budete radovat. Žehnám vám, děti moje, naše láska vás provází! Otec, rada nejvyšších a duchovní vůdcové ze světlých sfér 125 PLATINOVÁ KNIHA POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR Znak zasvěcenců Dopis Otce Děti moje, protože jste úspěšně ukončily první ročník studijního cyklu, bylo vám povoleno zahájit výuku druhého ročníku Cesty, Platinové desky č. II. Jak jste již asi všichni poznali, jde o učení vysoké a čeká vás náročná výuka, ale též krásné plody vašeho snažení, pokud bude toto snažení opravdové jako dosud. Zjistili jste, že se poněkud diferencujete v tom, jak přijímáte a zpracováváte nové poznatky. To je přirozené a v pořádku. V rámci vašeho duchovního postupu jste se rozloučili s některými duchovními vůdci a seznamujete se se svými novými duchovními vůdci. Víme, že jste pocítili, jak by to vypadalo bez vašich ochránců a vůdců. Věřte nám, že to pro vás bylo nutné. Nyní znáte ten rozdíl a oceňujete jejich péči. Mnozí z vás teskní po těch, se kterými se rozloučili. Prosíme vás, nesvazujte je svým steskem a dejte jim svobodu. Brzy si zvyknete na své nové vůdce a ochránce a budete je milovat stejně jako ty předešlé. Ještě jednou vám blahopřejeme k zahájení druhého ročníku výuky a přejeme hodně radosti a úspěchů na cestě pravdy a lásky. Mír s vámi! Otec a rada nejvyšších Vize o naší planetě Paní L. nejprve vidí tři terakotové destičky s hieroglyfy. Význam znala, ale zapomněla ho. První destička nese základní heslo „Láska“. Druhá destička připomíná moudrost lásky a třetí destička nese poučení o síle lásky. 133 Vidí planetu Zemi a po ní stéká bronzová poleva. Prosbami k Otci tato poleva mizí a objevuje se bílý obal, který celou planetu izoluje, po prosbách obal mizí, ale zůstávají po něm pablány. Bronzová poleva je symbolem diverze zlatých netopýrů. Izolační hmota je zásah mágů, kteří takto planetu oddělili od vlivu duchovního pokroku. Pablány jsou znakem karmické připoutanosti. Vidí ohromný cedník, který brání přístupu Světla na planetu Zemi. Cedník je izolace planety od pravého osvícení. Přesto je něco z osvícení „cedníkem“ propuštěno k těm, kteří jsou láskyplní. Toto vše je možné zvláštní milostí Boží na vaše prosby napravit, pokud budete mít na paměti příkazy lásky tří destiček, které byly stvořeny z prachu vaší planety Země. Lidstvo tyto destičky znalo a učení lásky respektovalo. Pod vlivem magických zásahů toto učení zapomnělo. Chcete-li vše napravit, musíte se opět naučit respektovat zákony lásky. Mír s vámi! Kdo byli zlatí netopýři Zlatí netopýři byli pokročilou civilizací, která obývala planetu Jantar. Původně byli mírumilovní, ale hierarchie obyvatel byla silně vyhraněná. Dlouho žili pokojně, dokud je nezačali navštěvovat astronauté z jiných planet. Na základě několika střetů s agresivními a proradnými obyvateli jiných planet ztratili důvěru v cizí civilizace. K vyvrcholení těchto nešťastných setkání došlo při návštěvě našich astronautů v této části vesmíru. Jantarané, kteří byli na vrcholu duchovní hierarchie planety, měli schopnost létat ve vesmíru pouze do určitých vzdáleností. Jejich energetické vyzařování bylo zlaté, proto byli nazýváni „zlatými netopýry“. Posvátným kamenem byl jantar a ve znaku nesli zlatého netopýra. Tuto schopnost měli pouze jejich duchovní vůdcové a vládci. Každý z Jantaranů se jim toužil podobat. Během času dokázali vyrobit zvláštní kombinézy, které umožňovaly lety do vesmíru i těm méně pokročilým a ušlechtilým. Jantarané se stále více zaměřovali na rozvoj techniky a pomůcek, které by jim umožnily předstírat duchovní rozvoj určitých vlastností bez ohledu na to, že by je měli získat usilovnou prací na sobě samých. Tak byly duchovní vlastnosti božské urozenosti nahrazovány materialistickou technikou a docházelo k postupnému úpadku myšlení a cítění Jantaranů. Produchovnělost mizela a již nebyla tak vysoce ceněna. Jejich vibrace hrubly, a tak docházelo ke stále častějším střetům s návštěvníky ostatních planet. Tyto napjaté vztahy vyvrcholily nešťastným střetem s našimi astronauty, výzkumníky. Jeden z výzkumníků, který byl pověřen pátráním ve volném prostoru vesmíru, narazil na královskou rodinu zlatých netopýrů. Jejich dítě bylo 134 zvědavé a přiblížilo se rychlým letem k astronautovi a ten se cítil napaden. Vše skončilo smrtí dítěte pro nedostatek zkušeností výzkumníka. Žaloba na narušitele, astronauty, byla podána. Setkali se agregoři obou planet a neopatrný výzkumník byl odsouzen k trestu smrti. Královská rodina se s tímto ortelem nespokojila a rozhodla se, že převezme „spravedlnost“ do vlastních rukou. Žádali svá božstva o magickou podporu a zlatí netopýři se změnili v „Děti noci“, temné netopýry. Nejprve chtěli zničit pouze členy nešťastné expedice, ale později přenesli svou nenávist na celou planetu Zemi i s jejími obyvateli. Tak se stalo, že mnoho Jantaranů vzalo pomstu královské rodiny za svou a účastnilo se promyšleného plánu na pomstu, která se karmicky vybíjela po mnoho věků mezi obyvateli těchto dvou planet. Jejich pomsta byla velmi rafinovaně připravována a přinesla planetě Zemi mnoho utrpení, válek a nemocí i katastrof. Trpěly však obě strany, protože pro uskutečnění pomsty bylo nutné se inkarnovat na naší planetě a pro poučení se museli ti z pozemšťanů, kteří zavinili tento střet, inkarnovat na Jantaru. Došlo tedy k dělení hlavních aktérů, aby poznali myšlení a cítění svých protivníků a naučili se je chápat. Jantarané však dlouho způsobovali jen chaos a utrpení. Velmi dlouho byli nepoučitelní a zaslepení. Tím se stalo, že „Děti noci“ přinesly naší planetě upírství a současně byly nuceny přijmout karmu planety Země a jejích obyvatel. Jejich dluhy rostly. Ti, kteří zůstali na mateřské planetě Jantar, připravovali klonováním mutanty, které by bylo možné využít vojensky. Protože nechtěli ohrozit vlastní planetu, podrobili si planetu Cyrus, ovládli její obyvatele a vedli je k agresi. Došlo dokonce i ke zneužití úlomku planety Faeton, která se v určitých cyklech přibližuje k naší planetě, a tím umožňuje jisté zásahy proti naší planetě. Tím, že jsme opláceli zlo zlem, jsme se s nimi stále více karmicky vázali. Byl to odvěký souboj vyrovnaných magických sil, který způsobil zkázu Atlantidy, ale podobné katastrofy se odehrávaly i na Jantaru. Tento souboj však nepřinášel jenom zkázu, ale i trpké ponaučení o nesmyslnosti válek. Během věků, kdy jsme žili v rodinných klanech s Jantarany na obou planetách, jsme se naučili vzájemnému pochopení a učili jsme se vzájemné úctě a lásce. Toto bylo hlavní poučení, které jsme měli získat na základě těchto zkušeností. Nyní stojí obě planety před velmi náročnou karmickou zkouškou. Vykážeme-li, že jsme pochopili, vyřešíme mnoho válečných konfliktů tak, že zabráníme třetí světové válce, a pak bude karma válek vyškrtnuta z našich ákášických záznamů. To se týká planety Země a jejích obyvatel. Jantarané budou mít co napravovat nejen na vlastní planetě, ale i na podrobených planetách, které zneužili. Protože jim přinesli nesvobodu a agresi, budou je učit míru a svobodě i odpovědnosti. Mír a láska s vámi! 135 O cestě a hledání Dne 18. 4. 1999 paní L. nejprve vidí skladiště, které je ohromné. V určité výši na plošině v křesle sedí mladík asi třicetiletý a spravuje díry ve zdi. Když skončil svou práci, spouští se závratnou rychlostí dolů a zde v práci pokračuje. Paní L. uvažuje, že takto asi vypadá práce temného anděla. Překvapuje ji jeho zjev. Stodola označuje sféry, ve kterých temný anděl pracuje. Zeď je symbolem zkušeností, které se otiskují do našeho nitra, lépe řečeno jde o sbírání zkušeností našeho ducha. Díry, které temný anděl vyplňuje, jsou chybějící zkušenosti a nedostatky. Druhý výjev se odehrává v Teplicích v Kapelní ulici. Paní L. jde na schůzku naší skupiny a potkává dvě členky skupiny. Paní D. nabízí, že ji odveze, ale nejprve musí jít s kamarádkou koupit síť na ryby. Paní L. souhlasí a vstupuje do krámku, kde nenachází nic, co by ji zaujalo. Odchází, ale velice brzy zjistí, že tam zapomněla kabelku. Vrací se zpět, ale prodavačka tvrdí, že zde nic nezůstalo. Ví, že prodavačka nemluví pravdu, a skutečně ji po určité chvíli hledání najde. Je ráda, že kabelku našla, a ani se na prodavačku nezlobí. Venku na ni čekají obě členky skupiny a zvou ji do herecké dílny. Nejsou tu profesionálové, ale ochotníci. Vše si dobře prohlédnou. Paní D. prohlašuje, že zde síť nenaleznou, a odcházejí. Vize popisuje cestu a hledání jednotlivých částí pokladů vědění. Paní D. hledá síť pravé víry, ve které by uvázli její věřící, aby již nebloudili. Během hledání se dostávají k ochotníkům, kteří se vydávají za mesiáše a duchovní vůdce, kteří nepracují na sobě samých, ale chtěli by získat duchovní hodnoty zdarma, bez práce na sobě samých. Sama poznává, že tudy cesta nevede. Paní L. vstupuje do krámku, který slibuje dary duchovního pokroku, ale obchod je pro ni prázdný, protože prodavačka jí nemá co nabídnout. Prodavačka je představitelkou nepříliš pokročilých učitelů. Pozná však, že paní L. ve své kabelce ukrývá poklady poznání, které by ráda získala. Proto zapírá, že by zde kabelka zůstala. Ona se však nenechá odradit a kabelku najde a raduje se, že tyto poklady opět našla. Odnáší je pryč, protože nikomu, kdo na sobě nechce pracovat, nelze předat zkušenosti. Uvědomila si však svou chybu, jak snadné je ztratit duchovní poklady, když si jich nevážíte a neopatrujete je. Manželé B. jsou v Ústí nad Labem a odcházejí z nemocnice. Paní L. má strach, že zmeškají naše sezení, protože již bylo za pět minut šestnáct hodin. Potkávají blondýnu s dlouhými vlasy, v červených šatech s trojitou kaskádovou, velmi kratičkou sukní. Manželovi se líbí její oblečení a upozorňuje manželku na vzorek šatů. Sám na nich vidí bílé trojúhelníky, ale paní L. ví, že jsou to kosočtverce. Zároveň ví, že jde o prostitutku, a ta to hlasitě potvrzuje. 136 Pan P. manželce doporučuje, že by si měla pořídit stejné šaty a boty, které se mu též líbí. Neviděl, že mají manželčiny šaty stejnou barvu, barvu lásky, ale bez znaků duchovní a hmotné prostituce. Jejich střih byl jednoduchý a sukně delší. Paní L. se bránila, že nemůže mít vše najednou, že musí nejprve na boty našetřit. Manželovi to však vadilo. Podívala se na hodinky a zjistila, že je za deset minut šestnáct hodin. Uvědomila si, že jim byla poskytnuta časová lhůta, aby stihli schůzku včas. Přemýšlela, jak to stihnou včas do Teplic, a najednou byli na místě, přišli pouze o deset minut později. Omlouvali se a já jim odpověděla, že u ní to nevadí, ale pro manžela bylo velmi důležité, aby zde byl včas. Paní D. a paní R. na setkání nebyly. Odbočily při hledání z cesty a schůzku zmeškaly. V nemocnici jsou lidé, kteří neznají pravou lásku a trpí. Manželé se jim snažili pomoci. Protože se zdrželi z důležitých důvodů, byla jim poskytnuta milost, že čas byl upraven tak, aby schůzku stihli. Prostitutka byla zkouškou jejich bdělosti. Paní L. byla představitelkou ženského principu a byla představitelkou žen, které znají pravou lásku a odhadnou falešné pozlátko přetvářky. Pan P. byl představitelem mužského principu a byl představitelem všech mužů, kteří podléhají falešnému zdání a snadno naletí. Nerozlišují pravou lásku od prodejné. Blondýnka byla představitelkou těch žen, které praktikují duchovní i tělesnou prostituci, kyne-li jim z toho nějaký prospěch. Pokud ji někdo odhalí, klidně se ke svým úmyslům přizná, ale najde vždy výborné zdůvodnění. Umí manipulovat s lidmi a je otrlá, proto má vždy krásné nové boty. Ty ji chrání před citovým utrpením, když šlape po pravé lásce. Boty paní L. byly poškozené citovým strádáním všech žen, jejichž láska byla pokořována a nedostatečně opětována. Opoždění na schůzku bylo způsobeno sporem, který vznikl mezi ženským a mužským principem. Důležité je, že schůzku stihli. Tvoje poznámka, že manželovi toto zpoždění uškodilo víc, značí, že mužský princip ještě hodně dluží ženskému principu, protože se v éře Železného věku karmicky vázal nepochopením pravé role ženy, a tím byla narušena rovnováha obou principů. Úkolem nové éry lidstva je, aby tyto karmy byly vyrovnány vzájemným porozuměním a vztah ženského a mužského principu byl opět v přirozené rovnováze. Paní D. a paní R. jsou představitelkami těch, které pro hledání ztratily to, co hledají. 137 Kult uctívání koček jako božství mužského a ženského principu V minulém školním roce jste se seznámili s tím, že i vy jste ve starém Egyptě uctívali kočky jako představitele božstva mužského i ženského principu. Dnes nastal čas, abyste pochopili, že vše, co vás obklopuje, nese jiskru Božího stvoření. Není tedy pravdou, že by vám zvířata byla podřízena. Vy lidé nejste pány tvorstva, ale jste součástí stvoření, tedy i zvířata jsou vašimi mladšími bratry, o které je třeba se náležitě starat. V dávné minulosti jste pro toto měli cit a některá ze zvířat jste si vybrali jako představitele jednotlivých božstev, nebo jste je přímo jako božstva pro jejich vlastnosti uctívali. Tím se vytvořila pouta závislosti, která nyní některým z vás činí potíže, protože nastal čas je přerušit. Může jít o připoutanost prostou, kdy nemůžete zapomenout na svého mazlíčka, ale také může jít o připoutanost na základě uctívání a zde je třeba rozloučit se s těmito božstvy obvyklým způsobem. Nesmíte však zapomenout, že zde musíte vyprosit oba principy, mužský i ženský. Pak teprve budete svobodni. Ty sama, když jsi vedla prosby, jsi viděla, jak velkolepá tato božstva jsou. Viděla jsi, s jakou láskou tě přijali a jak ti pomáhali rozvolnit všechny vazby. Nakonec ti Otec sám potvrdil, že není důvodu, proč byste přerušovali přátelské vztahy. Musí však být tento vztah bez připoutaností a omezování svobodné vůle. Takto je třeba, abyste se rozloučili se všemi božskými představiteli zvířat, či lépe řečeno se všemi bohy v podobě zvířat. Mír a láska s vámi! Otec Zkušenosti z léčení Při léčení pacientky dne 18. 4. 1999 jsem uviděla, že má na duchovním těle zářivé smlouvy s Otcem, a podle toho jsem poznala, že k nám náleží. Má značnou citlivost, ale její orientace je poněkud jiná než naše. Její poslání je v péči o staré lidi. Když jsme vedly pohovor, svěřila se mi, že měla sen, který jí nejde z hlavy. Viděla vojáky v přilbicích a krátkých suknicích, se štíty a meči, jak vraždí novorozence a malé děti, hlavně chlapce. Schovala se pod výklenek jednoho okna a zoufale přemýšlela, jak by zachránila svého syna. Ten syn byl Mojžíš a ona byla jeho matka. Pokud jste karmicky vázáni, bylo by dobré zkontrolovat i tuto vazbu. 138 Před několika dny, v pondělí 12. 4. 1999, jsem léčila jednu paní, u které se objevily tři zářivé svitky na znamení, že plní důležité poslání z pověření světlých sfér. Vedly jsme prosby, a když došlo na úpisy a karmické střety, předstoupilo mnoho temných bytostí a léčba nepokračovala. Vtom zazvonil telefon a mladý pan F. se ptal, zda léčím a jestli by mohl přijít. Bylo mu tak nevolno, že sotva mluvil. Šlo o potlačené impulzy, a proto nevolnost zesilovala. Když přišel, zjistili jsme, že se oba znají. Šlo o dávný střet mágů a byla udělena milost, podmíněná vzájemným odpuštěním. Nevolnost se rychle rozplynula. Podobně přišla i paní R. a moje dcera S. Chtěla bych upozornit, že impulzy jsou již tak výrazné, že je nelze přehlédnout. Také je dobré si všímat symbolů, které se nám při léčení či vedení proseb zjevují. Pokud jde o vývojovou záležitost, uvidíte spirálu, pokud uvidíte DNA, jde o vývojové poruchy. Též můžete vidět ležatou osmičku, která ukazuje, že byl zasažen strom života a do které sféry náleží. „Y“ může značit kód magie, ale současně jde o lotrovský kříž. Může být tedy znakem porušení důležitých zákonů. Při léčení paní D. jsem objevila zvláštní úpisy. Byly zakotveny řetězy v kmeni stromu života. Přišla jsem na to tak, že jsme odevzdávaly všechny úpisy, ty byly vyškrtnuty z ákášických záznamů, ale vždy se odpojil jen jeden a hned naskočil signál pro druhý. Hledala jsem, kam směřují, a zjistila jsem, že směřují k ohromné hlavici šroubu, který je ponořen ve druhé třetině výšky stromu života tam, kde je kmen nejsilnější. V tomto případě je třeba poprosit Otce o zvláštní milost, aby tento šroub byl vyjmut najednou i se všemi úpisy. Bylo nám zjeveno, že toto zakotvení má každý člen naší skupiny. Měli bychom je se souhlasem Otce vyprosit. Na závěr se chci s vámi podělit o velice zvláštní zkušenost. Vedla jsem prosby a vzala do ruky budík, abych ho „natáhla“. Vtom jsem ucítila zvláštní bolest na zápěstí ruky, ve které jsem držela budík. Ihned jsem ho odložila, ustoupila a teprve potom dokončila prosbu, ale stále jsem byla stísněná. Měla jsem stále pocit, že jsem někomu z našich přátel ublížila. Když jsem tuto zkušenost rozebírala s paní D., bylo mi řečeno, že někomu vypadla dýchací hadice. Bylo to potvrzeno. Chtěla jsem vědět, proč se to stalo, a dověděla jsem se, že si to dotyčný zavinil sám svou neopatrností. Přesto mne stále pronásledoval pocit viny a obavy o našeho přítele. Bylo mi sděleno, že bude vše dobré, že jde skutečně o mého velice blízkého přítele, ke kterému jsem se připoutala. Až tyto vazby uvolním, bude vše v pořádku. To je pro vás velice důležité poznání. I nesmrtelní sbírají zkušenosti a mohou být poraněni, nejsou-li dostatečně bdělí. Včera 17. 4. 1999 jsem byla svědkem zázraku. Byla jsem neopatrná. Svařila jsem vodu a přelila ji do hrníčku s instantní polévkou. Vzala jsem ho do levé ruky a chtěla ho přenést na stůl. Uvázla jsem rukávem, vařící polévku jsem 139 rozlila a opařila si všechny prsty levé ruky. Než jsem se vzpamatovala, postavila jsem hrnek na kuchyňskou linku a strčila ruku pod tekoucí studenou vodu. Když ruka přestala bolet, a to bylo velice brzy, ještě chvíli jsem ji tam nechala a pak jsem ji opatrně osušila. Ruka byla čistá, nezarudlá. Bylo mi sděleno, že ji až do zítřka nesmím namočit a zítra již ji mohu klidně omývat, protože bude zdravá. Tak se také stalo. Děkuji za tuto milost. Děkujeme za tyto zkušenosti, které jsou sbírány na obou stranách, a tak dochází k tomu, že se při této spolupráci vzájemně obohacujeme. Je pochopitelné, že tyto zkušenosti se liší u nás a u našich přátel. Děkujeme za péči, poučení i ochranu! Obhajoba postupu planety Země do vyšší sféry Dne 23. 4. 1999 a 24. 4. 1999 byl obhajován postup planety Země do vyšší sféry. Duchovní postup této planety byl uznán radou nejvyšších i Otcem a dnem 25. 4. 1999 vstupuje tato planeta do páté sféry. Zatím byla planeta v meziobdobí, kdy se připravovala duchovní pomoc přiměřenou tomuto postupu. Dne 25. 4. 1999 v 11 hodin byl odstartován nový věk lidstva pěti údery do gongu věků. Tímto okamžikem se ujímá vesmírná konfederace patronátu nad planetou Zemí a slibuje, že bude nad ní i jejími obyvateli bdít, aby mohla být i se svými obyvateli co nejdříve zapojena do vesmírné jednoty lásky. Tato pomoc bude všestranná, bez násilí a bude přihlížet k obtížím, 140 které budou muset překonávat obyvatelé Země při uskutečňování plánu očisty a obrody. Blahopřejeme k duchovnímu postupu a těšíme se na spolupráci s vámi. Během poměrně krátkého času, budete-li postupovat úspěšně na cestě pravdy a lásky, dojde k výměně duchovních vůdců a ti, kteří vás vedli za poznáním v magii, odstoupí, protože jim budou náležet jiné sféry. Podle uvážení rady nejvyšších budou postupně vyměňováni či posilováni agregoři planety Země tak, jak to odpovídá duchovnímu trendu planety Země. Návrh podají sami agregoři a strážce vesmíru. Po bedlivém uvážení předloží návrh radě nejvyšších. Otec a rada nejvyšších děkují všem, kteří se zasloužili o zdárný vývoj této planety, a blahopřejí všem k výsledku jejich práce. Ve jménu Nejvyššího principu lásky a stvoření vítáme planetu Zemi i s jejími obyvateli v nové sféře. Vysíláme vám svou lásku a Otec vám uděluje požehnání. Blahopřejeme! Mír a láska s vámi! Kéž se brzy vaše planeta stane Hvězdou míru! Otec, rada nejvyšších, agregoři a duchovní vůdcové ze světlých sfér Pomsta zlatých netopýrů S karmickou vazbou zlatých netopýrů jsme byli seznámeni již v minulých letech. Teprve v závěru dění bylo odhaleno, že do této karmy je zapojena většina členů naší skupiny. Pro osvěžení vaší paměti zopakuji hlavní body. Při výzkumu ve velice vzdálené galaxii došlo k situaci, že jeden člen posádky měl vystoupit z vesmírné lodi a vykonat určitá měření a ještě jiné úkony. Jako zkušenému členu posádky náležela tato čest paní D. Paní S. však, jako mladší člen, nesmírně toužila po tom, aby osvědčila svou odvahu a schopnosti. Já jsem nesouhlasila, protože jsem ji pokládala za příliš nezkušenou, ale paní D. se tohoto úkolu vzdala v její prospěch a já nakonec souhlasila. Během průzkumu však došlo k nedorozumění a vše skončilo smrtí dítěte vládce planety zlatých netopýrů, planety Jantar. Paní S. se jich polekala a domnívala se, že útočí. Hlavní agregor této planety žádal o potrestání a trest smrti pro paní S. Tomuto rozhodnutí jsem se jako velitel vesmírné lodi musela podrobit a paní S. byla popravena injekcí jedu. 141 Tyto události měly dopad na všechny zúčastněné. Na nás i rodinu zlatých netopýrů. Šlo o pokročilou formu života, kterou jsme dosud neznali. Byli podobní lidské rase, ale na procházky ve vesmíru se přeměňovali ve zlaté netopýry. Jeden z rodičů byl současně agregorem této planety. Ten se ovšem nespokojil s popravou paní S., ale toužil po pomstě za utrpení, které prožíval nad ztrátou svého dítěte. Protože šlo o vztah připoutanosti, nedokázal se se svou ztrátou smířit. Magickým způsobem se připoutal ke všem provinilcům a pronásledoval je mnoho životů a neuvědomoval si, že nejvíce trpí jeho dítě a on s rodinou. Mnoho životů jsem byla opakovaně nucena paní S., moji dceru, popravovat a ona mne. Když nebylo nikoho, kdo by tak učinil, byly magicky vytvořeny nepřátelské okolnosti pro spory a střety. Postupem času jsme všichni byli vedeni k lásce, ale on nedůvěřoval a podsouval své myšlení a cítění těm, kteří mu svou lásku věnovali. Tento život karma vrcholila. Dítě zlatých netopýrů podstoupilo oběť lásky a zrodilo se v rodině zlatých netopýrů jako těžce poškozené dítě, které již rok živoří a prakticky umírá a nemůže odejít, dokud všichni, kdo jsou spojeni nenávistí pro události minulé, neodpustí a nerozvolní vazby nenávisti a sobectví. Stalo se poslem lásky a jeden z rodičů již pochopil a odpustil. Nyní je řada na ostatních. Toto vše nezávisle na nás potvrdila vize pana P. a paní L. i mé dcery S. Děkujeme za osvícení! Bude třeba, abyste se i vy osvobodili od této karmy a rozvolnili vazby připoutanosti. Mír s vámi! Vize o bílém a černém kozlovi Pan P. šel po návsi, kde postávalo pár lidí. Uličkou mezi domy proti němu přicházeli čtyři lidé, kteří vezli na bílém kozlovi dítě. Vše zmizelo a objevil se černý kozel, lidé zmizeli a místo nich po náměstí pobíhaly bílé slepice. Kozel jednu z nich napadl, ta před ním v panice utíkala, oběhla pana P., jako by u něho hledala pomoc či úkryt. Kozel běžel přímo za ní a napadl i pana P. Najednou stojí na břehu rybníka. Někdo plácl veslem do vody. Ta vysoko vystříkla, rozestoupila se a tímto otvorem se ryby hrnuly k hladině, napadly ho, a jak před nimi couval, zakopl, padl na záda a ryby se na něho vyhrnuly. Tato vize souvisí s karmou a nenávistí zlatých netopýrů. Pan P. viděl jejich příchod na tuto planetu, aby se karmicky osvobodili a odpustili. Jejich srdce je však plné pomsty, kterou přenesli na všechny obyvatele této planety. K tomu, aby se zde mohli inkarnovat, použili magických praktik. Jdou mstít své dítě. Začínají bílou magií, která se mění postupem času v černou magii. Proto dítě jede na bílém kozlovi, který se po určité době mění v černého. Lidé, kteří jim podlehli, jsou jako slepice, mají dobré úmys142 ly, ale jsou napadáni a pronásledováni a ohroženi na životech. „Kozel“ s nimi libovolně manipuluje a ohrožuje je na věčném životě učením, které přinášejí. Je to satanský kult. I pan P. jím byl napaden. Na břehu rybníka stál před rozhodnutím, zda se oddá jejich „víře“. Vše vypadalo v pořádku do té doby, než se zamyslel nad jejich učením. Připadalo mu, že je nabubřelé a jejich zázraky jsou jen plácnutím do vody. Podcenil je a byl varován. Ryby, které byly symbolem zdánlivě pravé víry, ho napadly. On couval a snažil se před nimi utéci, ale již bylo pozdě. Ryby ho napadly. To znamená, že byl pronásledován, a jeho pád značí, že byl poražen, tedy usmrcen. O společné inkarnaci se zlatými netopýry Moje dcera S. byla na výletě společně s tetou V. a jejími dvěma dcerami. Sestřenice D. tam měla svou rodinu a všichni mluvili anglicky. Dcera ležela na louce a hrála si s miminkem a povídaly si. Najednou miminko vyslovilo česky „domov či dům“. Dceru překvapilo, jak se tak rychle naučilo mluvit. Potom uviděla tetu, jak píše na lístek tři znaky, které se od sebe lišily původem. Jeden znak byl runa Vikingů, druhý egyptský hieroglyf a třetí se podobal sumerskému znaku. Byla to slova staré sborové písně. Někdo pustil gramofonovou desku se sborovým zpěvem a teta zpívala sólo. Bylo to nádherné, se zvláštními alikvótními tóny. Byla to píseň lásky. Po tomto krásném zážitku vystoupila rodina sestřenice na kulaté pódium a dcera se obávala, že dojde k trapasu, protože měla pocit, že tuto píseň lásky nemůže nic předčit. Ale i oni předvedli docela solidní výkon. Najednou se všichni ocitli v Kollárově ulici před domem, kde bydlela moje maminka. Byla tam teta, její dcery, já s manželem a naše dcera S. Chvíli jsme se bavili a potom jsme šli dovnitř. Usazovali jsme se za stůl. Já jsem šla na místo mého tatínka, dcera se chtěla posadit na mé místo, ale pak si to rozmyslela a sedla si do křesla, kde dříve sedával strýc. Pak se dcera ocitá u lékařky, která ji chce operovat. Prý se jedná o banální operaci nosu. Po operaci ji chtěla podrobit psychoterapii, aby z ní udělala princeznu. Do úst jí byly vloženy válečky, naplněné jakousi tekutinou, která měla operované místo umrtvit, ale zůstávala po ní nepříjemná pachuť. Zatímco ji sestřičky připravovaly na zákrok, doktorka si v umyvadle myla hlavu. Dcera leží na operačním stole a sestřička ji ujišťuje, že řez bude jen nepatrný. Že si doktorka šla mýt vlasy před operací, připadalo paní S. zbytečné. Jak šla se sestrami na sál, měla strašně těžké nohy. Když tam vstoupila, středem tekl potok, byla tam louka a okolo pozemku se táhl plot z pletiva. Za potokem byli lékaři a přicházeli proti ní. Šli si naproti a dcera se domnívala, že je doktorka chce vzájemně představit. 143 „Výlet“ značí společnou inkarnaci. Mluví anglicky, protože žijí v Americe. Miminko, se kterým si paní S. hraje, je dítě zlatých netopýrů. Jde o jejich život v budoucnosti, kdy se budou milovat a naučí se vzájemnému porozumění. Bude to pokročilé dítě nového věku. Slovo dům jim má připomenout, že vzájemnou lásku musejí hledat především ve svém srdci každý zvlášť. Teprve potom budou moci budovat pravý domov plný lásky. V takovém domově se cítila i teta šťastná a znovu v sobě vzkřísila zpěv pravé lásky. Tři runy označují věky i místa, kde se na této planetě inkarnovala. Skupina v Kollárově ulici ukazuje další reinkarnaci těch, kteří ještě nemají své dluhy vyrovnány, a naznačuje vztahy, ve kterých se opět shledají, i možný způsob a sled jednotlivých odchodů ze života. Tvé dceři je zde předvídán dlouhý život jako jejímu strýci. Tvůj odchod ještě není stanoven, protože jsi neusedla, proto dcera S. nezaujala v rodině tvé místo. Poslední vize je pro dceru varováním, aby se pro malichernost nedopustila závažné chyby a nesvěřila se do rukou takzvaným „odborníkům“, kteří mají sice jméno, ale nadělají více škody než užitku. Je to varování pro tento život. Tato operace by mohla být pro její život nebezpečná. Proto má od počátku jejich péče nepříjemné pocity. Odchod na operační sál a těžké nohy značí, že rozhodnutí bylo těžké a asi nesprávné. Lékaři, kteří přicházejí z „druhého břehu“, ji zachrání. Konzultaci s nimi před operací doktorka odmítla jako zbytečnou. Zjistí, že udělala chybu, proto si „myje hlavu“. Potok je řeka Styx, kam se paní S. pro její neopatrnost dostala, a mnoho nechybělo a odešla na druhý břeh. Jde o zástavu srdce při operaci. Na pomoc přijdou lékaři ze světlých sfér, protože její čas ještě nenastal. Vize o Vídni Paní L. je dne 24. 4. 1999 na návštěvě ve Vídni. Je tam s rodiči, synem H., s neteří i strýcem. Prohlížejí si Vídeň a jdou ulicí, kde jsou na pravé straně staré a malé krámky, ale zboží je velmi drahé. Na levé straně je přístup ke chrámu, ze kterého se line chorálový zpěv a hudba, která je přitahuje. Vstupují do chrámu a tam zpívá asi pětiletá dívenka česky. Její zpěv je uchvátil. Potom zpívá asi desetiletý chlapec německy, je to také krásné, ale většině přítomných vadí, že nejde o přímé vystoupení, ale o videozáznam. Proto také většina lidí odchází a oni též. Paní L. se se svými příbuznými rozešla a šla do divadla. Tam byl prodej dětských knih, ale knihu, kterou hledala, nenašla, a tak opět odchází. Se svými příbuznými se setkává v nóbl restauraci, kde se chtějí naobědvat. Otevírá jídelníček a zjišťuje, že všechna jídla stojí 88 šilinků. Chce si objednat jídlo 144 bez masa, ale to není možné. Je zklamaná, ale rodiče jsou velmi spokojeni a nadšeni kvalitou a množstvím jídla. Paní L. se zatím, než se ostatní naobědvají, dívá z okna a pozoruje louky, kde se začínají scházet lidé. Vychází za nimi a zjistí, že jde o ochránce přírody. Potká mladíka, který všem vysvětluje, jak se starat o životní prostředí. Demonstruje na malých rostlinkách, jak jim pomoci přežít. Paní L. se o vše zajímá a účastní se společné debaty. Vše zmizelo a je opět ve Vídni před šikmou hladkou plochou, která vede k domu a ústí přímo do jeho dveří. Po této hladké ploše vystupuje s tátou a za nimi jdou dva černoši. Výstup je velice namáhavý. Konečně se ocitá před prahem dveří, zachycuje se dveří a vstupuje dovnitř. Nitro domu je prázdné, nikoho není vidět, ale tuší něčí přítomnost. Nějaký hlas jí sdělil, že se zde čeká na Buddhu. Čekala tedy s ostatními, ale nedočkala se, protože cítila povinnost odejít. Z domu odchází jinými dveřmi. Vystupuje na prudký sráz. Domnívá se, že jde pro někoho, kdo se opozdil, aby mu pomohla a on nezmeškal příchod Buddhy. Rakousko je symbolem spojení národů českých a německých. Jde o spojení z dávné minulosti, proto krámky, které symbolicky nabízejí své společné kulturní poklady, působí starobylým dojmem. Tyto kulturní poklady jste zaplatili usilovnou prací, doslova potem a krví, proto jsou „drahé“. Vlevo na cestě je přístup do chrámu lásky, který vábí kolemjdoucí zpěvem lásky. Dívenka, která zpívá sólo, je představitelkou ženského principu, který se v novém věku ujímá vlády. Zpívá česky, protože jde současně o génia českého národa, který se má smířit s géniem německého národa a zapomenout na vzájemné křivdy z minulosti. Chlapec je představitelem mužského principu, který postoupil své žezlo ženskému principu, a proto je jeho zpěv zprostředkován videokazetou. Jeho vliv skončil, ale géniové obou národů se mají sjednotit ve vzájemné úctě a lásce. Někteří lidé již neposlouchají jeho zpěv, který podle jejich názoru náleží minulosti, a proto odcházejí; neměli by však na jeho zpěv zapomínat, stejně jako na ponaučení, která vám poskytl. Paní L. šla do divadla života hledat dětské knihy, protože děti nového věku se již rodí vícedimenzní a přinášejí ostatním nové poznání a zkušenosti. Jde o učení lásky nového věku, které však nenachází, protože je nelze najít na jevišti života, ale v nitru srdce. Proto odchází neuspokojena. Se svými příbuznými se opět setkává na obědě v restauraci, která představuje duchovní stravu éry, ve které se nachází. Je to strava, která lidstvu podle dosavadního vývoje náleží, proto každé jídlo stojí 88 šilinků. Rodiče jsou představiteli této éry, proto se nad touto stravou radují. Paní L. je představitelkou bytostí, které se připravují na novou éru, proto jí tato strava již nevyhovuje. Její zájem přitahují otázky, které se zabývají ekologií, protože 145 po této stránce je vaše planeta ohrožena. Rakousko je skutečně jednou ze zemí, které se po této stránce dostaly nejdále, a proto u jejich duchovních vůdců hledá poučení. Během této snahy se ocitá před domem, do kterého vede strmá a náročná cesta. Je to cesta do vlastního nitra, které odpoví na důležité otázky, a strmost a hladkost cesty naznačuje obtížnost této cesty i úsilí, které je třeba vynaložit, abyste se dostali do těch rovin, kde můžete očekávat osvícení a příchod Buddhy. S paní L. se vydává na tuto cestu její otec a za nimi jdou dva černoši. Ti jsou symbolem jejich druhého já, které nese karmický náklad jejich omylů a chyb. „Buddhovství“ dosáhnou teprve tehdy, když eliminují tento náklad láskou a propustí své „černochy“. Paní L. využívá čekání a vrací se pro ty, kteří se opožďují, a snaží se jim pomoci. Musí však dávat pozor, aby během této služby neztratila ze zřetele cíl svého snažení a neohrozila svým naléháním ty, kteří pro tento duchovní postup ještě neuzráli. Její tatínek je představitelem těch, kteří pokorně čekají, protože se bojí jít pomáhat ze strachu, že by již nenalezli cestu zpět. Ti musejí dávat pozor, aby na své cestě nepřehlédli ty, kterým by měli pomoci a kteří již jsou pro tento postup zralí. Mír s vámi! Otec a rada nejvyšších Strýčkova životní cesta Dne 25. 4. 1999 jede paní L. se strýčkem a ještě se dvěma sousedkami autem. Strýček řídí. Najednou zastaví, vystoupí, ostatní též, a přemýšlejí, co chce strýc udělat. Ten si přesedne dozadu, kde má též volant, a jede dál sám. Auto ztratí směr a sjede do špinavé řeky. Všichni jsou zděšeni, nějací chlapci skočí do řeky ho hledat. Přicházejí záchranáři, které někdo zavolal. Nejprve vstupují do řeky dva potápěči. Vypadají velice zvláštně, jako z budoucnosti. Najednou je auto i se strýcem na břehu. Když paní L. zjistí, že strýc nedýchá, vede prosby k Otci a vkládá ruce na hrudník strýčka a snaží se ho oživit. Přihlíží její táta a diví se, proč mu pomáhá, ale ona ho prosí, aby zavolal domů, že strýce odvážejí do nemocnice. Podařilo se jí ho oživit. Táta však odmítá zatelefonovat s tím, že musí do práce. Auto je symbolem životní cesty těch, kteří se v něm vezou. Strýc je představitelem toho, kdo vede lidi ve svém okolí a má poměrně velký vliv. Má však této odpovědnosti dost, a proto vystupuje s ostatními z vozu, protože chce jet pouze sám a užívat života. Nastupuje do auta, ale na zadní sedadlo, 146 aby nebylo vidět, že řídí. Záhy však ztratí směr a zřítí se do bahnité řeky, kde duchovně umírá. Záchranáři jsou členové bratrstva pomoci, kteří ho na přímluvu paní L., která je představitelkou všech osvícených, vyloví na břeh. Snaží se ho oživit energií pravdy a lásky. Její otec se diví, že s ním ztrácejí čas, protože ho pokládá za ztraceného. Je představitelem skeptiků a nedůvěřivců, kteří nejsou schopni nikomu pomoci. Proto odmítá její prosbu, aby informoval svou manželku, že je již vše v pořádku. Strýc přichází k sobě a je odvezen do nemocnice. Nemocnice je symbolem regenerace ducha i těla. Mír s vámi! Poklad pravého poznání a cesta za ním Pan P. jde dne 26. 4. 1999 Dlouhou ulicí v Teplicích a hledá knihkupectví. Konečně ho nalézá a vstupuje do krámku. Prohlíží si knihy, až ho zaujme malá knížečka, která má jednotlivé listy samostatné a ty jsou ve zvláštní krabičce uzavřeny ze všech stran. Rozhodne se, že ji koupí, ale při placení zjistí, že nemá peníze. Vrací se do auta a hledá peněženku, kterou nenachází. Musí tedy domů pro peníze. Rozjíždí se směrem k náměstí Svobody, vjíždí na ně a vyjíždí po strmých schodech směrem k radnici. Spolu s ním po schodech vystupují lidé na kolečkových bruslích. Když je pan P. asi v polovině schodiště, vize mizí. Pan P. je představitelem všech hledajících. Jeho cesta byla dlouhá, proto prochází Dlouhou ulicí. Nachází knihkupectví, které je symbolem chrámu pokladů. Objeví zde poklad pravého poznání, který představuje malá knížečka. Je to poznání, které dostáváte již po osm let v podobě jednotlivých přednášek a vizí. On toto učení poznává a chce ho důkladně poznat. Nemá však „peníze“ na to, aby zaplatil. Není ještě zralý. Odjíždí tedy domů, to znamená, že musí vejít do svého nitra, aby pracoval na sobě samém a dosáhl toho, o co usiluje. Nejprve pracuje na svém osvobození od negativity a předsudků. Výsledkem je to, že vjíždí na náměstí Svobody. Potom vystupuje po schodech, které ho vedou stále výš a výš k pravému poznání a Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Radnice je symbolem chrámu poznání. Bruslaři na kolečkách, kteří tak rychle postupují, jsou představiteli těch, kteří jsou velmi pokročilí a mohou pokračovat rychleji, jsou to též ti, kteří plní dílčí úkoly, a proto pospíchají. Auto je symbolem jednotlivých životních cest pana P. Po mnoho životů o toto poznání usiloval a po mnoho životů ho ztrácel pod vlivem předsudků a vlastní karmy. V tento čas má toto poznání na dosah a záleží jen na něm, zda se mu dostane pravého osvícení. Mír s vámi! 147 Různé životní cesty Paní S. se vidí v hospůdce „U vlastního krbu“ v Teplicích. Utíká před někým, kdo ji pronásleduje, a schovává se v domě u neznámých lidí. Cítí však, že musí jít dál a hledat azyl jinde. Pocit pronásledování je hrozný. Jde o životy, kdy nese následky svých neblahých omylů a chyb a bojí se následků. Útěk znamená snahu vyhnout se těmto následkům. Platí pro všechny bytosti, které odmítají převzít odpovědnost za svůj život. Je na autobusovém zájezdu. Ten je plný známých lidí. Procházejí muzeem a to se mění v ulice nějakého města. Paní S. doprovází babičku a ta si u jedné výkladní skříně lehá na zem břichem dolů. Paní S. je zmatená, ale pomáhá jí vstát a vede ji zpět do hotelu. Vysvětlila si její chování tím, že je unavená. I ona již pociťuje slabost. V hotelu se objevuje skupina lidí tmavé pleti i vlasů a střílejí po všech přítomných. Ti se snažili schovat, ale nebylo kam. Zájezd je symbolem životní cesty těch, kteří se inkarnovali společně a sledují stejné životní cíle. Proto se všichni v autobuse znají. Vše začíná prohlídkou muzea, aby se osvěžila paměť z minulosti, aby mohli splnit svůj úkol a získat právě to poznání, které potřebují. Jakmile jsou na ulicích a procházejí jimi, žijí svůj život, který je náročný svými úkoly a zkouškami. V krámech se nabízí duchovní i hmotné bohatství té doby a oni nesmějí podlehnout svodům, ale musejí sledovat stanovený cíl. Paní S. má s babičkou společný životní cíl, proto pociťují takřka současně náročnost své cesty. Babička si lehá na zem, aby si odpočinula a nabrala sil ve spojení s Velkou matkou, se Zemí. Vracejí se do hotelu, který je jejich domovem. To znamená, že sestupují do svého nitra. Zde prožívá útok temných sil, jehož představiteli jsou tmaví lidé, kteří jsou ve skutečnosti představiteli temných andělů. Jde o souboj dobra se zlem. Je to alegorie, která upozorňuje na to, že není úkrytu před zlem schovaným v našem nitru či podvědomí. Na základě této skryté negativity nám může být „ublíženo“. Na základě karmických svazků se mohou karmy vybíjet a vyrovnávat pochopením. Paní S. stojí se svou přítelkyní na nádraží a povídají si, když jí přítelkyně navrhne, aby jely spolu zpět vlakem. Ona souhlasí, ale když nastupují, diví se, proč její přítelkyně nebere s sebou svou dceru. Bylo jí řečeno, že stejně pořád někde běhá. Dojely na hranice a přítelkyně překvapuje paní S. tím, že chce jet dál. Město na hranicích je zchátralé, špinavé. Tady poznává lidi z budoucího života. Je zde shromáždění lidí, kteří rokují o nějakém problému. Hovoří tam nějaký člověk, o kterém paní S. ví, že má pravdu, a tak ho hlasitě podporuje, aby získala naslouchající lidi na jeho stranu. Ví, že tak pomůže všem. Má pocit, že ostatní netuší, že se setkají v budoucím životě. Potom vchází do budovy školy, domnívá se, že jde vyzvednout syna, ale zjišťuje, že uvnitř školy má luxusní pokoj. 148 Najednou stojí před kašnou a pláče nad všemi lidmi, které zde viděla, protože nevěděli, kolikrát musejí ještě zemřít, než se dostanou alespoň na hranici. Vedle ní stáli dva muži, o kterých věděla, že je zná. V budoucnosti měli soutěžit a složit pro ni píseň. Přítelkyně se setkávají mezi časem a prostorem a připravují se na další životní cestu. Cesta „zpět“ značí novou reinkarnaci. Jsou samy, ale paní S. zaráží, že si přítelkyně nebere s sebou své dítě, kterému karmicky dost dluží. Ta však volí tuto životní cestu bez své dcery. Na hranici, lépe řečeno před limitem, který je třeba překročit, aby se jednotlivé bytosti mohly inkarnovat, probíhá intenzivní příprava na nový život. Paní S. je zde představitelkou pokročilé duchovní bytosti, která ví, co bude následovat a zda jejich karmický scénář byl zvolen správně a přiměřeně. Snaží se tedy při rokování s druhým duchovním vůdcem zachránit, co se dá. Když je definitivně rozhodnuto, vstupuje do školy, kde má své místo podle stavu svého srdce. Kašna je symbolem očisty. Její pláč nad těmi, kteří mají ještě dlouhou cestu před sebou za pravým poznáním a nemohou se ještě napojit na vesmírnou jednotu lásky, vykazuje důvod, proč ona tuto cestu jako duchovní učitel podstupuje. Dva muži jsou její pomocníci a ochránci na těchto cestách. Soutěž, kterou podstupují, a písně, které pro ni skládají, jsou písněmi pravé lásky. Paní S. je představitelkou duchovních vůdců ze světlých sfér. Přítelkyně je bytost, která potřebuje ve hmotném světě její podporu, proto se inkarnují spolu. Shromáždění na hranici je poslední kontrola a pokyny pro ty, kteří se reinkarnují. Zde si všichni opakují nejdůležitější mezníky svého karmického plánu. O měňavci Když pan P. večer dne 1. 5. 1999 usínal, cítil, že mu tuhne spodní polovina těla. Uvědomil si, že to není poprvé, ale dnes se nebránil, uvolnil se a najednou se cítil lehký a vznášel se. Prosil Otce o očistu a pozdvižení, místo aby prosil o ochranu. Samotného to udivilo. Nato se ozval hlas: „Tady se podívej na svého Otce.“ Přetočil se na záda a mlhavě uviděl tvář těsně pod klenbou nějakého chrámu. Potom letěl a přibližoval se k nějaké bytosti, která se zvláštním způsobem měnila, zejména ve tváři. Neměl strach, protože tvář neútočila. Pouze se jí zeptal: „Kdo jsi a co ode mne chceš?“ Slova však z něho vycházela přerývaně a skuhravě, protože nemohl mluvit. Bytost však odpověděla: „Vyznamenání a směr.“ Najednou vše zmizí a on je opět ve své posteli. Pocity na pokraji spánku souvisely s vymístěním a astrálním cestováním, kterého se poněkud obával. Na jeho prosbu mu bylo ukázáno, jak je od Otce daleko, zejména poslední prosba nebyla příliš dobře vedena, ale 149 i zde mu Otec svou milostí umožnil osvobodit se od připoutanosti k měňavci. Měňavec je bytost z jiných sfér a dimenzí. Pan P. ji kdysi uctíval jako božstvo a nastal čas, aby se od sebe vzájemně osvobodili. V minulosti si vzájemně vykazovali dobré služby a dluží si některé dary. Zejména on jich obdržel mnoho. Telepatická odpověď na dotaz ukazuje, že bytost čeká na poděkování, vrácení darů a ukázání cesty za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tak se také stalo a oba jsou nyní svobodní a volní. Cesta mágů Ve své vizi jdu dne 3. 5. 1999 starobylým městem, které mi připomíná Teplice, ale mohly by to být i Karlovy Vary. Jde nás víc, ale nevím, kdo jde vedle mne. Jsou to muži středního věku. Vím, že máme společný cíl, ale naše cesty se rozcházejí před jedním domem se vstupním vchodem v podobě lunety na vrcholu. Dveře nejsou vidět. Silnější muž vlevo se rozhodne vstoupit do domu postranním vchodem, muž vpravo stoupá přede mnou na pravé straně schodiště. Je asi o pět schodů napřed. Překvapí mne, protože v něm poznávám léčitele S. Konstatuji, že půjde-li tak dál, svého cíle nedosáhne. Já stoupám po střední části schodiště a odbočuji do sálu ve zvýšeném přízemí vlevo. Léčitel S. zaváhá, ale potom se rozhodne a vstupuje za mnou do sálu. Vím, že zde budu přednášet, není zde mnoho světla, ale mou povinností je sdělit jim určité skutečnosti, aby se mohli svobodně rozhodnout. Starobylé město je místem působnosti léčitelů, mágů a duchovních vůdců. Dům představuje chrám vědění, kde máš upozornit na některé skutečnosti ostatní zasvěcence. Vy tři jste představiteli jednotlivých typů zasvěcenců. Vstupem do chrámu se lišíte. Ten, kdo vstupuje postranním vchodem, je představitelem těch, kteří hledají za každou cenu vlastní cestu, i když je zavádějící, a jsou na ni hrdí. Léčitel S. je představitelem těch, kteří hledají zisk a slávu, za kterou se ženou, a jsou v nebezpečí, že pro tuto honbu zbloudí. Ty jsi představitelem těch, kteří jdou přímou cestou, která je viditelná a sledovatelná pro všechny. Nemáš žádných postranních úmyslů. Máš na mysli pouze stanovený cíl. Proto vstupuješ do chrámu první, i když jsi nebyla v popředí. Léčitel, který se nechal zavést, se rozhodl a následoval tě. Volba je jejich. To znamená, že ten, kdo opravdu touží jít cestou pravdy a lásky, nemá cestu k ní nikdy uzavřenou. Cesta vede oklikami, ale je-li usilování upřímné, nakonec pravou cestu najde každý. 150 Ve školní třídě Dne 3. 5. 1999 je paní S. ve své vizi ve školní třídě, ale jsou zde samí dospělí. Neučilo se. Byla tam i paní M. a žádala ji o pomoc. Chtěla, aby ji učila angličtinu. Během hovoru však paní S. zjistí, že by měla dojíždět za ní, a nakonec zjistila, že po ní paní M. ve skutečnosti požaduje odvoz mrtvého na pitvu. To ji vyděsilo a odmítla tuto službu s tím, že na to nemá dost sil. Paní S. pracuje jako duchovní učitel „starých duší“. Je zde mnoho pokročilých. Pod záminkou ji chce paní M. získat pro svou sektu. Dědeček, který má být odvezen na pitvu, je představitelem duchovně mrtvých a oni požadují jeho vzkříšení. To paní S. odmítá, protože jí to nenáleží, a cítí faleš celého jednání i nebezpečí, které by z této služby vyplývalo, kdyby na návrh přistoupila. Najednou se jí drolily zuby. Snaží se očistit od drti zubů a hnisu. Vtom jí vypadává z úst kovová destička. Paní S. se diví, co to je. Objevují se tři lékaři. Mají dlátka a kladiva. Vysvětlují jí, že zásah bude proveden v lokálním umrtvení, a začali trénovat přípravu na velikém ořechu. Vždy do něho několikrát lehce ťukli a pak se ho snažili rozdrtit mohutnou ranou, ale ořech nerozbili. Paní S. jejich počínání děsilo. Kovová destička je destruktivní program, který byl zabudován paní S. i jejím paralelním bytostem. To, že destička vypadla, znamená, že program byl vyjmut a ona je od něho osvobozena. Lékaři naznačují další postup při léčbě ducha i těla. Ořech je třeba rozlousknout jako hlavolam, který skrývá její obtíže. Po hmotné stránce je třeba jíst ořechy. Po duchovní stránce je třeba postupovat opatrně. Osvobození planety Země Dne 3. 3. 1999 byl dovršen plán naší mise pro tento život. Odseknutím planety Země od připoutanosti k temnotám a světům magie bylo splněno to, co jsme slíbili. Excaliburem byla přeseknuta pupeční šňůra, která nás s těmito světy spojovala. Děkujeme za milost a důvěru, která nám byla přidělením tohoto úkolu prokázána, a děkujeme za podporu a lásku, která nám byla během plnění tohoto úkolu prokazována. Planeta Země je osvobozena od magie. Dne 4. 5. 1999 jsem trpěla poměrně silnými bolestmi hlavy. Pokládala jsem to za impulzy k vyprošování a podle toho, jak jsem vedla prosby, impulzy mizely. U paní L. však zatím tyto impulzy zesilovaly, a proto mne telefonicky kontaktovala. Když jsem ji kontrolovala, bylo vše v temnotě a pouze uprostřed byl světlý, zářivý pruh. Vedly jsme prosby a zjevil se nám muž s Excaliburem, který 151 klečel, jako by vedl prosby. Nevěděla jsem, která z nás má meč použít. Vedla jsem prosby, aby nám to bylo zjeveno, a paní L. uviděla meč přímo před sebou. Nařídila jsem jí, aby odsekala manžela od veškerého negativního vlivu. Uviděla jsem klečet na zemi muže, který se celou horní polovinou trupu opíral o zem. Byl uvězněn v nějaké bílé průsvitné tkanině, která ho poutala jako pavučina. Tkanina ústila v silné lano, které bylo nutné přeseknout. Na můj pokyn mi paní L. předala meč a já jsem toto silné lano přesekla jediným úderem. Uviděly jsme stromy života v zákrytu, které měly prorostlé koruny a spoutané kořeny okovem na pravé straně dole. Oba stromy vypadaly jako jeden. Prosily jsme za jejich osvobození. Stále mne však pálil okov na pravé noze na znamení, že stromy ještě nejsou svobodné. Objevuje se kovový triangl na špici a tou špicí je provlečeno silné lano. Jde o symbol kletby, kterou snadno s pomocí Boží přetínám mečem. Chtěla jsem současně přetnout i lano, ale to jsem narušila jen do poloviny. Lano spojuje planetu Země s planetou Jantar. Vše je jištěné magicky a na znamení, že toto podezření je pravdivé, se objevilo „Y“ jako lotrovský kříž a během proseb se vše změnilo v Šalomounovu pečeť, šesticípou hvězdu. Odvolala jsem strážce a mstitele a teprve potom mohlo být toto lano dávné připoutanosti definitivně přeťato. Vyprošovaly jsme obě planety a převáděly všechny připoutané k Otci, aby rozhodl o jejich dalším duchovním postupu. Byly zde zástupy bytostí i uměle stvořených, zneužitých a postižených. Prosily jsme za všechny a milostí Boží byly všechny tyto bytosti osvobozeny a obě planety též. Obě planety jsme odevzdaly milosti Boží a prosily o to, aby se jich Otec ujal a držel nad nimi ochrannou ruku a požehnal jim ve věcech dobrých. Děkujeme! Protože plán vaší mise byl pro tento život splněn, je třeba, aby ti, kteří chtějí pokračovat v práci na díle Božím, požádali o tuto milost ještě v tomto hmotném těle. Podle toho se změní jejich karmický plán. Je to nutné zejména u těch, kteří si stanovili život jen tak dlouhý, aby stihli splnit svůj úkol, a pak se chtějí ihned navrátit. Pokud chcete pokračovat v práci nepřetržitě dál, odevzdejte se Otci, protože u některých dojde i k výměně duchovních vůdců a rádců. Mír s vámi! Přechodné období starého a nového věku Naše planeta i se svými obyvateli prožívá zvláštní dobu, kdy je k dispozici veškeré dosud poznané, ale i skryté vědění lidstva. Záleží na každém z nás, co zvolíme a kterou cestou se dáme. Prožíváme éru, kdy je okolo nás vše v pohybu, varu, a tak se nám často stává, že přísun všech informací stěží stačíme zachytit a zpracovat. 152 Žijeme na rozhraní dvou velice důležitých věků. Naše planeta duchovně postupuje do vyšší sféry a dimenze. Někdo nazývá přechodné období mezi věky apokalypsou proto, že se v něm odehrává mnoho změn, které často ze subjektivního hlediska jednotlivce pokládáme za katastrofické. Záleží jen na nás, jak s těmito zkušenostmi, na které žehráme a kterých se obáváme, naložíme i co z nich dokážeme vytěžit. Mnoho bytostí, které chtěly urychlit svůj duchovní postup, toužilo po tom, aby zde byly přítomny a mohly se inkarnovat na této planetě i za cenu velikého utrpení, jen aby byly přítomny tomuto dění a získaly potřebné zkušenosti. Jakmile se tak stane, odcházejí a připravují se na novou inkarnaci. Často umírají náhle a tragicky. Z hlediska nezasvěcence se jedná o neštěstí, ale ten, kdo o tom ví víc, dochází k poznání, že jde o pečlivě naplánovaný karmický scénář, jenž se právě naplnil. Jde vlastně o milost těm, kteří mají blízko k postupu, sbírají zkušenosti, ale poněkud se opozdili ve svém duchovním vývoji. Protože je všeobecně známo, že utrpením zrajeme, volili někteří z nás tuto cestu. Na základě zkušeností z minulých životů jsme přitahováni k tomu, s čím rezonujeme. Jde o přitahování na základě rovnosti. Tím se dostáváme k třídění a tříbení lidstva, o kterém se mluví v Bibli. Nejde o to, že ten, kdo zvolí špatně, bude zavržen. Jde o to, že se již na této planetě nebude inkarnovat, ale půjde sbírat zkušenosti na jinou planetu, která bude lépe vyhovovat jeho dosavadnímu vývoji. Jeho cesta bude sice poněkud delší a klikatější, ale to neznamená, že by byl zavržen. Má svobodnou vůli a podle té volil. Proto má v této době každý z proroků své velmi důležité poslání. I ti falešní pomáhají roztřídit lidstvo. Každý se projeví a jeho volba odpovídá jeho duchovní zralosti. Aby správná volba nebyla tak obtížná, obdržela naše planeta vzácný dar. Jde o energetický obal pravého učení lásky, ve kterém může číst každý, kdo pravou lásku cítí. Touto láskou bez připoutanosti se napojuje na vesmírnou jednotu lásky. Kdo tuto jednotu jednou pocítil, trpí, pokud se z ní vyčlenil na základě nějakých omylů či chyb, a bude ji stále hledat a usilovat o její dosažení. Myslím, že je každému jasné, že tento duchovní postup planety byl nejprve pečlivě připravován v duchovní sféře dlouho předtím, než planeta pro tento postup uzrála. Byly zvažovány všechny její vývojové možnosti a hlavně sem bylo vysláno mnoho zasvěcenců a duchovních vůdců, kteří pomáhali, aby nastoupený trend vývoje zdárně probíhal. V této době byl ukončen Železný věk lidstva. Nastalo mezidobí, kdy se planeta i lidstvo očišťovaly od všeho, co jim již nenáleželo. Tato očista probíhala ve formě živelných katastrof, ale také hromadnými leteckými či železničními katastrofami nebo dopravními nehodami a podobně. Různorodé energie se mísily a to vedlo ke střetům, které bylo nutné řešit nejen po stránce morální, ale i ekonomické a politické. 153 Prakticky se vytvořila obdobná situace, jako byla v době před zkázou Atlantidy. Jde o analogii na vyšší úrovni. Záleží jen na nás, zda tuto zapeklitou situaci zvládneme morálně i politicky a ekonomicky. Selžeme-li opět, máme za dveřmi třetí světovou válku, která nám bude velice trpkým ponaučením. Nebude zde vítězů, ale na obou stranách budou jen poražení. Především morálně poražení. Ale protože v poslední době lidstvo vykazuje stále jemnější vibrace a soucítění s trpícími, je naděje, že třetí světová válka bude zažehnána a válečné konflikty ukončeny. Abychom mohli řešit problémy, které jsme si připravili svým nezájmem či agresivitou, je třeba, aby se odkryla skrytá negativita, korupce, zneužívání pravomocí, kriminalita a podobně. Nesmíme se však fixovat jen na to špatné a být pesimističtí, ale musíme umět vidět i to dobré. Větší produchovnělost a porozumění, touhu po míru a očistě přírodního prostředí a podobně. Před zlem nezavírejme oči, nebojme se ho a problémy řešme. Naštěstí existuje vesmírný zákon, podle kterého dobro eliminuje zlo, ale obráceně to v těchto sférách a dimenzích neplatí. Je třeba umět přijmout zodpovědnost za své životy do vlastních rukou a jít cestou lásky. To neznamená, že si necháme vše líbit. Naopak je třeba umět vyjádřit svůj názor slušně, bez negativních emocí a s porozuměním pro řešení případných konfliktů. Že jsme již mnohé v tomto směru dokázali, nám ukazuje příklad, že naše revoluční střety v posledních letech byly nekrvavého rázu. Cítíme-li se jako národ ohroženi, jsme vždy svorní. Při záplavách na Moravě jsme většinou prokázali soucit a účinnou pomoc i po hmotné stránce. Není to tedy s námi ani s ostatním světem tak zlé, jak se někteří malověrní domnívají. Nová éra lidstva byla zahájena. Vrcholem této éry bude Zlatý věk lidstva a tato planeta Země bude hrdě zvána Hvězdou míru. Vstupem do nového věku lidstva se ujímá vlády ženský princip, který přináší další produchovnění. Planeta Země přestává být planetou Kříže a tuto karmu přejímá na sebe jiná planeta, která zatím uzrála pro tento duchovní post. Nebudeme tedy již planetou, kde reinkarnované duše prožívají očistec, aby se utrpením očistily od svých omylů a chyb, ale naše planeta bude mít jiné poslání. Bude přinášet svým obyvatelům lásku a mír. Budou se zde již rodit děti, které budou rozvinutější po stránce duchovní a fyzické. Je samozřejmé, že přechod bude pozvolný, aby nevznikl chaos. Děti nového věku budou mít mnoho problémů s dědictvím, které jsme jim zanechali ve své nevědomosti. Pokud jsme pochopili, postoupíme a budeme napravovat to, co jsme na této krásné planetě pokazili. Pomoc pro nás je již připravena a bude nám včas poskytnuta, jestliže budeme schopni ji přijmout. Mezi námi budou inkarnováni duchovní učitelé z vyšších sfér. Zintenzivní se vnímání impulzů duchovních vůdců a ochránců z těch nejvyšších sfér, kteří jsou naší inspirací, a naše intuice nám tlumočí jejich pokyny a rady. Zda je 154 poslechneme, je již otázka naší svobodné vůle. Tuto duchovní pomoc a podporu budeme potřebovat, protože u některých lidí bude přetrvávat magický způsob myšlení a cítění. Magie již nebude fungovat, protože je vyškrtnuta z ákášických záznamů naší planety. Tvůrčím principem bude láska a zázraky lásky bude konat ten, kdo se očistí od nánosů silového myšlení a chtění i cítění. Budeme poznávat učení lásky již bez zkreslení jeho zákonitostí a poznáme, jak zbytečně jsme se vzájemně trápili nepochopením tohoto učení. Tak, jak si budeme osvojovat učení lásky, tak rychle se budeme ubírat po cestě pravdy a lásky. Budeme citlivější, ohleduplnější a předvídavější. Půjdeme cestou duchovní urozenosti, která vrcholí Božstvím. Předtím však projdeme těžkými zkouškami, v nichž budeme vykazovat pravý cit lásky. Odkryjeme závoj nad propastí poznání, přes kterou nás přenese pouze čistota myšlení, cítění i skutků. Většinou ji přecházíme po břitu meče vlastního utrpení. Je to nesmírně těžká zkouška sebehodnocení, kterou zvládnou jen ti, kteří se osvobodili od připoutanosti, nehledají žádné zkratky a jsou skutečně čistí. Jakmile tomu tak není, propadnou se těsně před cílem do propasti. Ti, kteří propast přejdou, se ocitají v božských sférách duchovní urozenosti, kde kraluje Nejvyšší princip lásky a stvoření. Toto je vrchol stromu našeho poznání i života, cesta svatého grálu. Je to cesta pravdy a lásky i touha lidstva od počátku věků. Vize paní L. S paní L. sedíme spolu dne 7. 5. 1999 za bílým kulatým stolem. Je to Artušův stůl. Stůl se mění v ohromnou kouli. Je to naše planeta. Otáčí se směrem ke mně a očišťuje se. Moje duchovní tělo je světle šedé, protože tuto negativitu spaluji. Paní L. dne 10. 5. 1999 převádí malé děti za Světlem. První dvě děti byly dvojčata. Ta nechtěla přejít a bránila se tím, že přišla ze Světla. Další je tříletý chlapeček, zrzavý, trochu tmavší. Honilo je komando temných andělů. Proběhli nějakou fabrikou, až se ocitli před tunelem, kde se zrcadlila vodní hladina. Chlapec se bál jít dál. Paní L. ho poučila, že se musí ponořit pod hladinu a proplout vodou. Podařilo se. Komando odešlo a chlapec stanul před Světlem. Děti jsou lidé, kteří ještě nejsou duchovně zralí. Dvojčata jsou všichni připoutaní, kteří sice tuší svůj pravý původ, ale nechápou, že připoutanost je brzdí ve vývoji a deformuje duchovně i hmotně. Chlapeček je dítě zlatých netopýrů a představitel těch, kteří mají těžkou karmu, jsou připoutaní ke hmotnému životu, bojí se zemřít, když nastane jejich čas. Běh fabrikou, kdy jsou pronásledováni komandem, je běh životem, kdy temní andělé naplňují jejich karmický scénář tak dlouho, dokud 155 nenastane čas jejich odchodu. Obava před ponořením do vody je obava před neznámem a smrtí. Když se ponoří do očistné lázně utrpení a nebojují na základě připoutanosti, jsou osvobozeni, očištěni a stanou před Světlem. Paní L. zde představuje anděla strážného, který se mění v anděla smrti a přináší mír. Na sezení dne 13. 5. 1999 jsme viděli zlatý Říp. Paní L. viděla český znak budoucnosti, modročervený, v jehož středu byl přes celé pole umístěn lipový list. Tato vize naznačuje osvícení vašeho národa v budoucnosti. Dne 16. 5. 1999 jde o moji vizi, která navazuje na vizi paní L. o strážci vesmíru, jak zažehuje jiskru Boží v naší planetě. Vznáším se ve vesmíru, kde je nesčíslně hvězd. Přistávám na planetě Zemi a s pomocí Boží ji pročišťuji i hojím její rány. Předčasně vstávám z lůžka a plně pocítím tíži planety. Chci vykročit, ale nemohu odlepit nohy z místa. Vím, že nejde o obsazení, ale vyprošuji tuto energii jako obsazení. Tíže mizí a já mohu odejít do kuchyně. Nespálila jsem však všechnu temnou energii, kterou jsem přijala, aby byla planeta očištěna. Paní L. vidí výbuch světla, objevuje se hořící planeta. Je vidět jen horní část a na ní černý žebřík, který vede zezdola. Spodek planety chybí, vypadá to, že je odříznut. Přes horní polovinu planety jsou proti sobě dva světlí hadi a útočí proti sobě. Jedná se o zkázu planety Faeton. Zde se proti sobě postavily dva principy jednoho duálu, mužského a ženského. Stoupaly po temném žebříku nepravých hodnot, které vyvěraly z temnot. Planeta byla roztržena. Paní L. potkává sekretářku, která píše a kreslí pohádky pro děti, jsou strašidelné. Nese dopis, o kterém prohlašuje, že by mne zajímal. Mé jméno však komolí. Zná i moji dceru S. Žádá paní L., aby mi ho předala. Přečetla jsem ho a prohlásila, že je to zajímavé. Sekretářka odešla a my jsme s paní L. v místnosti, kde sedí černovlasá paní, která má velké tmavé oči. Jsme zde všichni a já předčítám „jiný“ dopis, který obsahuje tajné dokumenty a postupy StB. Jde o rozbor, ve kterém upozorňuji na chyby jednotlivých postupů. Stála jsem v kombiné a četla. Sekretářka je zástupcem posla vesmírné konfederace, která upozorňuje na chyby, kterých jsme se dopustili. Tvé jméno zkomolí, protože tě viní a pokládá za zodpovědnou za chyby, kterých jste se dopustili. Zná tě, ale nemůže ti přijít na jméno. Zná i dceru S. jako tvoji paralelní bytost. Předává dopis a odchází. I když k vám patří, nechce s vámi mít nic společného. Vidí vše černě, a proto jsou její vize, pohádky a kresby strašidelné. Paní černých vlasů a očí je zástupce agregorů postižených planet a sleduje naše jednání i rozhodnutí, aby o všem informovala vesmírnou konfederaci. Čteš jiný dopis. Jde o rozbor na základě stížnosti, kterou jsi obdržela. Jsi v kombiné na znamení, že nic neskrýváš a předkládáš holá fakta. Jde 156 o odhalení karmických souvislostí planet vašeho vesmíru a jejich národů. Jde o zásahy do vašich karmických svazků i z jiných vesmírů v antisvětě. Setkání V den našeho setkání 10. 5. 1999 bylo příznivé počasí a sešlo se nás deset. Nejprve bylo třeba vyprosit negativitu v místě setkání, kde byly otisky utrpení popravených lidí. Vedli jsme prosby za planetu i její obyvatele. Když jsem vedla prosby, uviděla jsem tři prezidenty různých států a velmocí. Podávali si ruce na znamení smíření a upevnili na planetě bledě modrý prapor míru. Pochopila jsem, že válka bude brzy skončena. Paní R. vedla prosby za všechny planety a prosila o očistu míst, která byla zasažena válkami. Pan P. uviděl mořskou minu. Tato mina znamená, že moři a následně i planetě Zemi hrozí ekologická katastrofa. Toto je třeba vyprošovat. Paní D. se zjevila negativita ve tvaru vysokých, špičatých a temných hor. Vedla prosby za očistu planety a urovnání mezilidských vztahů. Zjevil se jí Dracula, prosila za něho a předala ho Otci. Tento vztah je třeba vyprosit s panem P. jako první lidskou obětí nakaženou upírstvím Jantaranů. Paní H. vedla prosby a viděla zelenou barvu. Zjevil se jí Otec, který přistoupil ke každému z nás a potřásl nám rukou. Blahopřál nám k duchovnímu postupu naší planety. Její bratr L. viděl kormidlo lodě a trojitou kotvu. To znamená, že stojí na rozcestí a bude volit svou cestu. Trojitá kotva je symbolem tří životů, které byly ukončeny živlem vody, utopením. Je nutné vyprosit otisky tohoto utrpení a připoutanosti. Pak vedli sourozenci prosby společně, byly nad nimi karmy, které je spojovaly. Paní H. se zjevilo zelené srdce, jak pláče. Všichni jsme vedli prosby za zlepšení ekologického prostředí. Planeta si oddychla a vypustila negativitu, která se nahromadila v jejím nitru. Vypadalo to jako černý atomový hřib. Vedli jsme prosby a hřib byl opouzdřen a eliminován. Na znamení, že naše prosby byly vyslyšeny, se zjevila monstrance. Paní J., když vedla prosby, uviděla tmavě zelenou barvu chobotnice. Byl to symbol zločinnosti a svazků mafiánů. Bylo třeba poprosit, aby i toto bylo vyškrtnuto z ákášických záznamů vaší planety, pokud Otec a rada nejvyšších dovolí. Místo energetického průkazu si vyžádala pouze kódy pravdy, proto uslyšela smích a negativita se vrátila. Její bratr J. při vedení proseb za místo setkání uviděl na zemi samé mrtvoly. Vyprošoval karmické vztahy k nim a viděl nad námi temný mrak negativity. 157 Prosil Otce, aby byl mrak rozfoukán. To byla chyba. Omluvil se, když chybu pochopil, a prosil, aby Otec napravil, co pokazil. Stalo se. Byla to zkouška jeho myšlení. Paní L. viděla střídání černé a zelené barvy. Vedla prosby v souladu s ostatními. Mladšímu panu F. se při prosbách zjevila zvadlá slunečnice. Jde o symbol lásky a přátelství mezi planetou Země a planetou Jantar. Vedli jsme prosby za vztahy mezi oběma planetami, aby se jejich přátelství obnovilo. Paní L., která nebyla osobně přítomna setkání, volala, že se snažila napojit na místo setkání. Uviděla pouze přílet vesmírné lodi se zástupci Jantaranů. Několik členů skupiny vyprošovalo vazby k paní L. již před setkáním a ona pocítila úlevu a silné teplo. Na setkání se mezi paní D. a paní R. objevila temná připoutanost, pan P. byl v pozadí a zjevila se mu paní L. jako šamanka s kůží přes hlavu a lebkou nějakého zvířete na hlavě. Tato bytost však nebyla paní L., ale stvořil ji on sám a byl to jeden z prvých útoků na paralelní bytosti paní L. Tato uměle stvořená bytost je obsadila a omezovala jejich svobodnou vůli. Vedl prosby a s pomocí Boží se snažil toto napravit. Paní L. ze svého domova nejprve viděla bílou hvězdu, přes kterou vedla svislá čára jako bílý paprsek. Paprsek směřoval přes hvězdu poněkud vpravo, asi za jednou třetinou. Druhý obraz jí ukázal plošinu vesmírné lodi, na které byli Jantarané. Byla jim vidět jen horní polovina těla. Byli tmavší a sestupovali mezi nás. Šlo o slavnost smíření. Třetí obraz jí ukázal planetu Zemi. Na jejím vrcholu seděl strážce vesmíru. Jednu nohu měl pokrčenou a druhou volně nataženou. V ruce držel zářivou hvězdu na bílém paprsku a spouštěl ji do nitra Země. Jakmile se mu podařilo hvězdu usadit, rozsvítila se ještě jasněji a prozařovala celou planetu. Na základě vedení proseb a duchovního postupu planety šlo o zažehnutí jiskry Boží v očištěné planetě. Při vedení proseb za sběrné karmy jí bylo ukázáno, jaké následky na ní zanechává každý negativní zásah. Proto je třeba vždy prosit o očistu a scelení ran, které po sobě tyto svévolné zásahy negativity či magie zanechávají. Když to bylo vyprošeno, zjevily se jí dvě zářivé židle, obrácené opěradly k sobě a svázané zářivým lanem. To vše bylo ve světelném kruhu. Jde o symbol duálu. Jde o královský trůn pro oba principy, mužský i ženský. Na tento trůn může usednout pouze ten, kdo hlásá pravé učení lásky. Je to každý, kdo ho hlásá pravdivě a bez deformací. Ten je pak pomazán, stává se pro své ovečky Kristem a je jejich pastýřem. Jakmile je pro tuto hodnost pomazán Otcem, stává se synem či dcerou Boží a získává jeden z prvních titulů duchovní urozenosti, Král či Královna, a to je mystická svatba. 158 Obě křesla jsou volná, protože každý, kdo hlásá slovo Boží a učení lásky, dosahuje této duchovní urozenosti. Na tomto trůně se střídají pastýři mužského i ženského principu a hlásají slova lásky. Pojednou uviděla paní L. světlý obrys srdce a v něm byl uložen zářivý úpis s Otcem a radou nejvyšších. Pohlédla stočeným úpisem do nitra srdce a uviděla odlesk hladiny čistého srdce, které je naplněno láskou. Poslední obraz byl nejkrásnější. Dívala se na sedmou čakru urozené duchovní bytosti. Viděla, jak tato duchovní urozenost vzniká usilovnou prací, jak se skládá každý lístek bílého lotosu po jednotlivých okvětních lístcích jako odměny za prokázanou duchovní zralost a všeobjímající lásku bez připoutanosti. Všechny tyto zářící okvětní lístky se složily v bílý lotos s tisíci okvětními plátky na znamení čistoty myšlení, cítění i skutků. Nechť jsou všechny bytosti šťastny! Otec a rada nejvyšších Setkání s dalajlámou a duchovním vůdcem Dne 12. 5. 1999 jsem byla na nějakém shromáždění lidí. Nebyly to světlé sféry, ale atmosféra byla pracovní, diskuse čilá a věcná. Ukončila jsem diskusi a vracím se k východu po pódiu, které bylo vyvýšené, ale poměrně úzké, asi dva metry, zato vedlo přes celou místnost až k východu. Asi ve dvou třetinách cesty zahlédnu vlevo dalajlámu v doprovodu světlé ženy. Podíváme se na sebe a já vidím, že se v něm probouzí paměť minulých životů, vím, že mne každou chvíli pozná. To mi dodá odvahy a oslovím ho s tím, že si ho pamatuji z minulých životů. Stále se mi dívá do očí, až v nich svitne poznání. Ukloní se mi a já jeho pozdrav opětuji stejným způsobem. Probouzí se ve mně příval vzpomínek a vím, že oba máme radost z našeho setkání. Dalajláma vysloví nějaký pokyn ke své průvodkyni ve svém jazyce a ta prohlásí, že patřím k nim. Žena přehodí přes mou hlavu bílý závoj, někdo mne zdvihá nad hlavu a nesou mne vleže po pódiu zpět, až na jeho konec. Připadám si v závoji jako nevěsta. Pódium se lomí v pravém úhlu doleva a stojíme přede dveřmi, které jsou zakryté tmavě rudým závěsem. Nad nimi vidím, jak se vznášejí dva spojené zlaté snubní prsteny. Procházíme dveřmi, ale nepamatuji si, že by je někdo otevřel. Jde o zasvěcení. Co se zde odehrávalo, si nepamatuji, bylo mi řečeno, že jde o nejvyšší zasvěcení duchovních vůdců. Začala jsem vnímat své okolí teprve tehdy, když mne opět pozpátku a vleže vynášeli do téže místnosti, kde mne postavili před dalajlámu. Ten mne objal a já složila ruce na jeho srdci. Opřeli jsme své hlavy svými čely v místě třetího oka. Pociťovala jsem bezpečí a vzá- 159 jemnou lásku. Držela jsem se ho za jakési pásky, které měl zkřížené na hrudi, a sledovala vír minulých životů. Dalajláma se mne zeptal: „Už vidíš lépe?“ Zarazila jsem se a odpověděla, že se to zdá lepší. Bylo mi řečeno, že postupně bude mé vidění ostré. Přemýšlela jsem, zda jde o jasnovidnost, či o hmotné vidění. Potom jsem usoudila, že je zbytečné si s tím lámat hlavu, protože to stejně velmi brzy poznám. Odstoupili jsme od sebe a já jsem pociťovala vděčnost. Prohlédla jsem si ho a zjistila jsem, že má přes rudé roucho černý kabát, a najednou jsem místo něho viděla pana M., který se angažoval v roce 1989 v naší „sametové revoluci“. Potom jsem opět viděla dalajlámu v jeho současné podobě. Žena, která provázela dalajlámu a přehodila mi závoj přes hlavu, byla lámův duchovní vůdce. Závoj je symbolem toho, že svou ochranu rozšiřuje i na mne. Během zasvěcení došlo k rozšíření mého vědomí, a proto se mne dalajláma ptá, zda vidím lépe. Symbol spojených prstenů znamená, že zde mezi námi zbyly karmické vazby z minulých životů, které jsme prožívali společně. Současně označuje duchovní propojení se souhlasem Božím. Tento duchovní kontakt již neztratíme. Takto budeme postupně propojováni se všemi účastníky mise na celém světě zásahem Božím. Mír s vámi, duchovní vůdci! Setkání V den 12. 5. 1999 se nás sešlo třináct. Naši přátelé již byli na místě. Vedli jsme společně prosbu za všechny, kteří na nás ve své nevědomosti uvrhli kletbu, a prosili jsme za všechny, které tato kletba postihla, ale i za ty, kteří měli to neštěstí, že ji vyslovili proti domnělým nepřátelům. Když byla tato kletba vyprošena za celou skupinu i jednotlivce, sestoupil Otec mezi nás a posiloval nás svou láskou. Nejprve přistoupil k paní V., objal ji a otevřel jí třetí oko. Šel od jednoho ke druhému, každého objal a políbil. Paní Z. vedla zvlášť láskyplné prosby a Otec, dojat její láskou, před ní poklekl a zahrnul ji svou láskou. Když nás takto posílil, začal se zvětšovat, až nás všechny zahrnul do svého Božství. Paní S. viděla plané růže u cesty a kostel. Na silnici byl přistaven autobus. Potom uviděla černého šneka s ulitou. Plané růže u cesty jsou symbolem její životní cesty, která jí přináší krásu těchto květů, ale i trny jako symbol utrpení. Kostel je symbol její víry, která ji vede správným směrem. Autobus naznačuje, že jeden z cílů jejího života ji přivede k ochraně životního prostředí a v souladu s ním ke správnému životnímu stylu, správné životosprávě a správné výživě. Paní D. viděla cestu, kterou lemovaly bílé růže. 160 Jde o podobný význam. Je to ubezpečení, že cesta, kterou nastoupila, je správná. Bílé růže jsou symbolem duchovní čistoty, kterou jí tato cesta přináší. Pan P. viděl temný hrad z antisvěta. Vedl prosby a bylo mu ukázáno, co vše je třeba vyprosit z éry Mojžíšovy. Viděl nejprve katastrofu, kterou způsobil, když zavrhl své bližní. Vystoupil anděl a varoval ho, aby neopakoval chyby z minulosti. Pan P. pro ně prosil o milost a všichni byli zachráněni a z něho byly sejmuty kletby prokletých, které svými prosbami zachránil. Poté mu byla ukázána očista planety, ale ruce, které ji držely, byly ještě temné. Tyto ruce zesvětlají, až bude pročištěno myšlení a cítění lidstva. Panu F. mladšímu se dvakrát zjevila kobra. Jak vedl prosby, vylezla kobra do koruny jeho stromu života. Jde o připoutanost ke kultu kobry a je třeba rozvolnit vazby k tomuto božstvu. Současně tento symbol naznačuje společnou karmu s paní W. I toto je třeba vyprosit. Je plně pod vlivem kobry. Paní V. vyprošovala hlavně připoutanost a vedla prosby za všechny bytosti. Bylo jí naznačeno, že má vést prosby za vše, co náleží k Boží tvorbě, tedy i krystaly. Srdíčka, která viděla v závěru, jsou symbolem všeobjímající lásky Boží. Pan F. viděl nejprve anděla s fajfkou. Anděl mu sděloval, že je chráněn před bezohledností kuřáků, ale i on sám má využít všech možností, aby se před kouřem uchránil, samozřejmě bez násilí a zloby. Když jsme vedli prosby, aby z nás bylo sňato prokletí, bylo vidět temné UFO, které se k nám snažilo proniknout a působit na nás. Naše prosby za všechny zúčastněné bytosti však tomu zabránily. UFO bylo odstrčeno bambusovou holí. Jde o symbol čistoty a pružnosti. Potom uviděl dvě herečky, nejprve paní B., pak paní J. Na jejích uších byly vidět temné koule. To znamená, že jsou pod vlivem negativity a naslouchají nepravým duchovním vůdcům. Je třeba za ně vést prosby. Nakonec se mu zjevil herec pan S. v královském rouchu. I on má veliký vliv na lidi. Ti seděli před ním obkročmo na dřevěných lavicích ve třech řadách. Byli to posluchači, na které měl vliv, a ti byli rozděleni podle toho, co od něho přijímali. Na chvíli se mihla paní R. i herečka paní R. Je třeba vést prosby za umělce, aby byli inspirováni ze světlých sfér, a lidé, kteří milují umění, aby byli osvíceni a toužili pouze po pravém umění, které je povznášející. Paní Z. vedla intenzivně prosby s láskou za mladé lidi, aby nepodléhali špatným vlivům, zejména masmédiím. Dostalo se jí láskyplného ujištění, že prosby byly vyslyšeny. 161 Paní J. cítila bloky a depresi. Vedla prosby za situaci v Jugoslávii. Bylo jí naznačeno, že je třeba vyprošovat připoutanost opakovaně, protože právě ta vede k depresím. Byla pozdvižena do Světla. Paní L. viděla kletby jako ohromnou magickou konstrukci. Vedla prosby a převáděla připoutané a duchovně mrtvé do Světla k Otci. Zjevila se jí tvář lidstva a na ní bylo demonstrováno, co vše bylo vyprošeno. Nakonec zůstal této tváři poměrně světlý provazový žebřík, který vedl do pravého ucha. Prosila za očistu všeho Božího stvoření. Bylo třeba vyprosit myšlení i cítění lidstva, aby bylo osvobozeno od setrvačnosti myšlení a cítění i slyšení či naslouchání rad duchovních vůdců ze světů temnot a magie. Paní R. vedla prosby za planetu, ekologii a ukončení vojenských střetů. Paní D. zahlédla paprsek, který vedl k Bílému Kuželu. Pohlédla pod sebe a viděla temnotu. Zjevil se jí prostřený stůl s ovocem a domnívala se, že je jí nabídnuto pohoštění ze světlých sfér. Utrhla pár zrnek z hroznu, ale zarazila se a vedla prosby, že tento dar přijímá pouze tehdy, jde-li skutečně o dary od Otce. Zrna vrátila a vše zmizelo. Objevila se před ní šedá koule, která se stále přibližovala, a paní D. nemohla zabránit tomu, aby do ní tato koule nevstoupila. Jakmile se tak stalo, změnila se v temný pruh, který se změnil v černý tulipán, květ zla, který vyrostl do závratné výšky. Vedla prosby tak, aby toto zlo bylo vykořeněno z ákášických záznamů všech, kterým ho podstrčila nebo kteří k němu přičichli a nakazili se. Potom zvlášť prosila o osvobození pana P. a nakonec byl tento květ zla vykořeněn i z planety. Když jsme vedli prosby za pana P., uviděl dětskou postýlku se světle modrými saténovými peřinkami. Nakláněl se nad ní, ale nemohl rozeznat dítě. To dítě byl očekávaný Mesiáš, Ježíš Nazaretský. V této éře byl Josef Arimatejský za zásluhy, které získal službou Ježíšovi, odměněn tím, že z něho byla sňata magická konstrukce kleteb, které na něho byly v minulosti vrženy. Ať už šlo o zpětný odraz jeho kleteb či bytostí s ním karmicky vázaných. Vize o životě mezi životy Paní S. je dne 12. 5. 1999 se skupinou lidí na procházce. Vstupují do sadu, kde jsou dva malé rybníčky a jeden větší. Skupinu vede žena, která se zde zastavuje a prohlašuje, že volí toto místo. Na otázku, zda je skutečně volí, i když zde jsou škůdci, žena prohlašuje, že ano, protože zde jsou dobří sousedé. Zvedá drn a prohlíží vespod zdravé kořínky. Paní S. se dívá přes velký rybník a vidí krásné starobylé město, které je jí povědomé. Rozhodne se, že se tam půjde podívat, a obchází rybník. Je zde pohoda, vše je prosluněné, a tak se rozhodne vykoupat. Odloží ručník na břehu 162 a brouzdá se ve vodě. Když vyjde z vody, zjistí, že se vedle jejího ručníku usadil známý J. M. Usedá vedle něho a on ji bere přátelsky za ramena. Paní S. se směje a prohlašuje, že to nic neznamená. Rozmlouvá se mnou a já jí vysvětluji, že očista probíhá dobře. Ocitá se znovu v sadu a vidí obrovskou školu „v přírodě“. Je s ní mnoho lidí. Má hlad a rozhodla se, že vyklidí spižírnu, ale nachází jen staré jídlo, které vyhazuje. Rozhodne se, že půjde nakupovat do města, a jde za paní L., aby šla s ní. Ta však odmítá, protože je poslední den před odjezdem domů a ona se ještě musí s ostatními učit. Chtěla odejít sama do města, ale ocitá se v místnosti a ví, že musí balit, protože zítra ráno, ve čtvrtek, odjíždějí. Vyklízí nějaký stůl a nachází zde sešity a žákovské knížky, většinou z páté třídy. Nachází zde barevné koule a mističky. Přemýšlí, co to je, a jedna z nich padá a rozbíjí se. Zdvihá střepy palcem u nohy. Zjišťuje, že jsou ostré, a prohlíží si palec, zda se nezranila. Stále ji trýzní hlad a jde do jídelny, kde dostane fialovou krupicovou kaši. Hledá, kde by se posadila, a vidí starého učitele, který vykládá o dítěti, jak po této stravě zvracelo. Paní S. ztrácí chuť k jídlu a hledá, kde by talíř vyprázdnila. Nachází starou výlevku, kde kaši splachuje a talíř očišťuje. Vrací se zpět k městu za rybníkem, dívá se po okolí a zjišťuje, že se ocitá na nádraží, kde již jednou byla. Ví, že je na hranici. Najednou je ve vlaku a ujíždí opačným směrem. Vyhlíží z kulatého okénka a mává výpravčímu. Je otočená proti směru jízdy a sleduje, že okolní skály se mění v tunel. Vtom ji výpravčí zaregistruje, jeho obličej se k ní rychle přiblíží a varuje ji: „Ty sem nepatříš, ty nejsi mrtvá. Ty jsi živá!“ Paní S. se lekne a vidí, že je na eskalátoru, který ji vynáší vzhůru. Stojí stále obráceně. Odpovídá: „Já jsem se nesnažila nikam dostat, asi je to vůle Boží.“ Prosila, aby byla tam, kde podle vůle Boží má být. Stále stojí na eskalátoru a jede vzhůru. Pozorují ji dva lidé, kteří vidí, že má zvláštní vibrace narušené střelnou zbraní. Vedle ní je rozrušená žena, která se třese a naříká, že nikoho nechtěla zranit. Paní S. ji uklidňuje a podpírá ji. Ostatní tu ženu viní ze smrti paní S. Žena slábne víc a víc. Paní S. ji nakonec bere do náruče a vede spolu s ní prosby k Otci, vyslovuje odpuštění a prosí ji za odpuštění. Tak se během cesty k Otci vzájemně očišťují, dokud ji nepředá Otci. Jde o život mezi životy a výběr místa i životních partnerů pro uskutečnění vyšších cílů. Jde o zvažování různých možností. Skupina je skupinou bytostí, které mají společný životní cíl. Vedoucí volí své místo jako první. Uvádí i důvod. Rybníčky jsou místa, kterými projdete do jiné dimenze bytí. Sad je místo, kde se připravujete na další reinkarnaci. Škola v přírodě je duchovní škola, kde se připravují duchovní vůdcové na práci a životní cíl v dalším životě. Její hlad je hlad po duchovní stravě a poznání. Nemůže ho uspokojit, protože pravou duchovní krmi musí připravit již sama. Starý učitel ji varuje před přijímáním zastaralého učení mágů a před následky, 163 jaké by to mělo, kdyby neplnila svůj úkol. Sešity a žákovské knížky z páté třídy jsou znamením, že bude učit v páté dimenzi i sféře. Barevné kuličky a misky jsou léčebné pomůcky pro zdraví duchovní i hmotné. Duchovní dary Pan P. šel dne 14. 5. 1999 z Teplic do Krupky. Měl dost času, proto přešel autobusovou zastávku a zastavil se až u příští zastávky. Přijel autobus, který měl čtvery dveře. Nastoupil předním vchodem a zjistil, že tam prodávám nádherné mandaly i jiné posvátné věci. Před ním si vybírala jedna paní mandalu a on postoupil za ní. Vybral si jednu mandalu a ještě dvě věci, na které si nepamatuje. Měl strach, že se mu nevejdou do tašky, ale vešly se přesně. Zeptal se, kolik dluží, a já mu odpověděla, že zaplatí vedle u pokladny, která byla u zadních dveří. Bylo mu podezřelé, že věci jsou tak laciné. Chtěl vystoupit u třetího výstupu, ale dveře se neotevíraly. Když se uklidnil, dveře se otevřely. Vystoupil na stejné zastávce, kde nastupoval. Cesta na zastávku je příprava na reinkarnaci. Vstup do autobusu a jízda v něm znamená životní cestu. Na této cestě v tobě poznává duchovního vůdce, u kterého hledá pravé učení a duchovní dary, které volí na základě přitahování jemných vibrací. Vybere si dary i volí cestu. Ptá se na cenu a je mu řečeno kolik i s tím, že „zaplatí“ u pokladny u zadních vchodů. To znamená, že účty bude skládat před mateřskou bytostí ve Světle, až po hmotné smrti. Panu P. bylo podezřelé, že tyto duchovní dary jsou tak laciné. Zde je představitelem těch, kteří si cení jen toho, co draze zaplatí. Vystoupil třetím vchodem a vrátil se znovu tam, kde bude opět začínat a připravovat se na další život. V dalším životě se bude učit oceňovat duchovní dary podle jejich pravé hodnoty, nikoli podle ceny, kterou za ně zaplatí. Soukromá vize paní L. Dne 19. 5. 1999 ve své vizi vidí sebe i mne u nás doma. Bydlíme v přízemí a je zde více místností. Jsou zde světle zelené tapety s drobnými růžovými kvítky. Paní L. se stará o dva chlapce. Jeden se teprve batolil a mladší jen lezl. Byly to děti mojí dcery S. Přebalila nejmenšího chlapečka a šla do kuchyně, kde se batolil starší chlapec. Bylo třeba dát ostatním najíst. V kuchyni seděl manžel P. s její matkou. Paní L. jim předložila nudle na bílé míse. Maminka se chystala, že půjde domů. Manžel prohlásil, že to jídlo jíst nebude. Byl nepřátelský, zpustlý, měl dlouhé rozházené vlasy a špinavý rozcuchaný plnovous. Paní L. odešla a najednou slyší řev, když manžel hrubě napadl staršího chlapečka. 164 Objevil se tam i její současný syn H., ve stejném věku, a pan P. byl agresivní i vůči němu. Matka paní L. ho obvinila, že je zlý, že se na to nemůže dívat, a utekla. Paní L. se rychle vrátila do kuchyně, vyčetla mu jeho chování s tím, že si nepřeje, aby se k dětem choval tak surově. Manžel odešel velmi rozrušený. Paní L. přebalila menší dítě, dala mu láhev sunaru a šla do koupelny čistit pleny. Koupelna byla veliká, s kaskádovými káděmi či bazénky. Tam jsem na ni čekala já a do všech nádrží jsem napouštěla vodu. Ptala se mne, proč tolik vody, a já jí odpověděla, že se může stát, že voda nebude. Na svůj dotaz, kde může vymáchat plenu, jsem jí ukázala na tu nejvyšší vanu. Nešlo jí to a dělalo se jí špatně. Já jsem jí plenu vzala a prohlásila, že to dodělám. Vtom zvonil zvonek. Paní L. jde otevřít a opět vidí manžela. Tentokrát je však upravený, ostříhaný. Zůstává stát mezi dveřmi, ale ona ho nezve dál. Najednou se ocitla v Bílině. Procházela se „Na Chlumu“ a vidí podobný stadion jako v Teplicích, projde pod jeho pilíři a vrací se zpět. Sportovní utkání končí. Je zde mnoho mužů. Paní L. shání chleba, aby se mohla vrátit domů. Doma jsem zatím měla hlídat „děti“ já. Ptá se po nich a já odpovídám, že jsou u Sýkorů. Paní L. namítá, že jsem mohla něco říci, že by je na zpáteční cestě vyzvedla, ale já klidně odpovídám, že to vůbec nevadí, protože je stejně za chvíli přivezou. Během návštěvy v Bílině sháněla také boty, ale nesehnala je. Jde o vizi vašeho dalšího života, pokud si paní S. nechá podsunout negativní program pana P. Jakmile ho přijme, musíte ho přijmout i vy, abyste jí pomáhali. V tomto životě byl pan P. manželem tvé dcery S., kterou zavraždil, ale vypadalo to jako nehoda. Paní L. byla jeho druhá žena, která se mu starala o děti. Ty jsi i v tomto životě byla matkou paní S. a matka paní L. byla opět její matkou. Během života s paní L. se začal její manžel chovat jako šílenec a týral celou rodinu. Paní L. pochopila, co udělal se svou první manželkou S., a pohrozila mu, bude-li týrat děti, že ho udá policii. Manžel utekl a spáchal sebevraždu ze strachu z následků svého chování a hlavně ze strachu z vězení. Paní L. se s tvou pomocí starala dál o děti a hledala pro všechny obživu a snažila se očistit špatnou pověst své rodiny. Děti byly postižené tím, že s nimi otec špatně zacházel. Symbolem této očisty je práce v koupelně. Nové setkání s manželem značí jeho novou inkarnaci, ale paní L. tento nový program nepřijímá. Raději jde do Bíliny hledat „boty“, muže i duchovní stravu a obživu. Boty jsou symbolem ochrany před životními strázněmi. Nového muže si nevybere, nechá všechny procházet bez povšimnutí. Hledá pouze chléb, který není jen symbolem obživy, ale i duchovní stravy tohoto života a poznání, pro které si sem přišla. Když se s tebou znovu setkává, děti jsou již mrtvé. Vy jste mezi časem a prostorem. Paní L. je líto, že je nemá. Narodily se mezitím Sýkorům. 165 Tvoje odpověď paní L. znamená, že vše je v pořádku a nemá ničeho litovat, protože vše jde podle stanoveného plánu. To, že je stejně každou chvíli přivezou, znamená, že brzy ve hmotném světě jejich život končí a vy se opět setkáte mimo čas a prostor a budete se připravovat na společný život. Třídní schůzka abiturientů Ve vinárně na schůzce abiturientů dne 25. 5. 1999 se sešli jen tři lidé. Paní L., její přítel F. a kamarádka Z. Ti dva si poručili nějaký alkohol, paní L. pila vodu. Když setkání končilo, rozhodla se, že zaplatí. Platila dvoutisícovou bankovkou a vrchní jí vrátila nazpět peníze, které již neplatily a byly z Jugoslávie. Paní L. protestovala, ale když servírka jen pokrčila rameny, zasmála se a odešla, rozhodla se s přítelem, že si to s ní vyřídí, a šli za ní. Jakmile vstoupili do druhé místnosti, uviděli za okny přepadové komando a slyšeli střelbu. Komando se snažilo dostat do místnosti. Přítel zdvihl vyvrácené dveře a kryl paní L. i sebe těmito dveřmi. Peníze nezískali, protože již servírku s dlouhými světlými vlasy neuviděli. Vyšli však z tohoto střetu zdraví. Sjezd abiturientů je sjezdem zástupců strážců této planety. Za ochránce národů byl přítomen přítel paní L. a ona byla přítomna jako zástupce agregorů planety. Kamarádka byla představitelkou lidstva. Nápoje, které si objednali, byly symbolem darů planety, na kterých se podíleli různým způsobem. Účet platila paní L. jako zástupce agregorů. Platila dvoutisícovou bankovkou, to znamená, že události na této planetě vyvrcholí v roce 2000. Válka na Balkáně skončí asi v témže roce. Servírka je představitelkou „Spravedlnosti“ vesmírných i karmických zákonů. Je zástupcem rady nejvyšších a paní L. jí skládá účty. Protože včas nepochopila své karmické dluhy, podezřívá ji z podvodu. Vrací jí jugoslávské peníze, protože hlavní karmický střet se odehrává v Jugoslávii. Peníze byly neplatné, protože až válka skončí, státní seskupení bude jiné. Přepadové komando jsou temní andělé, kteří naplňují karmu jednotlivců i národů. Ochránce národů jim účinně vzdoroval a zachránil tak národy před třetí světovou válkou. Proto je zástupkyně rady nejvyšších, která je též agregorkou, odvedla do míst, kde se vybíjely karmické konflikty válečnými půtkami a násilím pod vlivem falešného nacionalismu. Přítelkyně, která byla představitelkou lidstva, byla pasivní, protože nedokázala odolávat vlivu karmických dopadů jednotlivých střetů. 166 Zasedání duchovních učitelů Manželé B. jsou na našem sezení dne 26. 5. 1999. Je zde mnoho lidí, ale mezi nimi poznávají pouze mne. Sedím na svém místě, vedle mne pan P., před sebou má talíř s jídlem. Paní L. se zdá, že se na mne příliš tlačí, proto ho napomíná, a tak si manžel přesedne na místo pana F. a pokračuje v jídle. Je přítomno pět nových žen, které jsem přivedla, aby s námi pracovaly. Všichni jsme chtěli pracovat na pacientce, která však nebyla přítomna. Paní L. otevřela knihu, aby zjistila, co máme dělat, a našla mapu naší republiky. Pracovali jsme tedy na očistě České republiky. Jde o vizi budoucnosti. Bylo ukázáno, že ještě přijde mnoho lidí a mnozí z vás budou pracovat jinde, nebo této práce zanechají. Pět nových žen je pět paralelních bytostí, které nahrazují ty bytosti, které odešly. Odložená záležitost pacientky znamená, že dodržujete zásadu svobodné vůle a nepracujete na nikom bez jeho souhlasu. Pan P. je představitelem horlivců, kteří touží po poznání a duchovní stravu „pojídají“ stále. Je ve tvé bezprostřední blízkosti, aby mu nic neuniklo. Napomenutí paní L. vede představitele k umírněnosti a varuje před fanatismem. Práce na vaší republice znamená, že váš národ ještě v této době bude potřebovat podporu duchovních vůdců světlých sfér. Další vize je z bytu manželů B. Paní L. sedí na světlé skříňce a její děti běhají za koulí, která má rozevřená ústa přes celou kouli a v ní samé zuby. Koule je divoká a působí dravčím dojmem. Je nebezpečná. Pan P. ji chce zlikvidovat, ale manželka mu v tom zabrání. Koule se začíná měnit. Nejprve se mění v hada a nakonec má psí podobu. Je ochočená a dokonce nosí psí oblečky. Brzy však zjistí, že se lidé tohoto tvora bojí. Když sjíždí s rodinou v Praze v metru po eskalátoru, je okolo nich prázdno a lidé jsou velice daleko. Psík je v maskáčích. Zubatá koule je negativní energie, která vznikla na základě střetů, půtek a šarvátek i neshod. Roste a sílí negativitou, která se uvolňuje různými střety mezi lidmi, státy i národy, až se stává symbolem či démonem války. Proto se jí lidé bojí, a proto ji chtěl pan P. zlikvidovat. Tomu paní L. zabránila proto, že pochopila, že tento démon již ožil a snahou o likvidaci by byl jen posílen. Protože ho jejich rodina neživila negativní energií, začal se démon měnit. Děti si s ním hrály a ochočily si ho. Začaly ho ovládat, a tak nehrozilo nebezpečí. Ostatní lidé se však báli, protože měli v paměti války a nebyli dostatečně očištěni od utrpení, které válka přinesla, proto se právem cítili ohroženi. Tohoto démona, byť zkroceného, je třeba předat Otci a vést za něho prosby. Pan P. viděl velkou bílou kouli, ke které vedla autostráda plná lidí, kteří do ní vcházeli. 167 Jde o evakuaci těch, kteří nezvládli duchovní postup v souladu s touto planetou. Jde o přípravu na jejich další inkarnaci. Mír s vámi! Hry bohů, padlí andělé Když se děti Boží propracují k vrcholům duchovní urozenosti, jsou šťastné a plné lásky. Těší se na úkoly, které je očekávají, a nemohou se dočkat, až osvědčí svou zdatnost. Jsou jim svěřovány stále náročnější úkoly a podstupují stále těžší a těžší zkoušky. To je naplňuje hrdostí. Nastává čas volby. Rozhodují se, zda budou pracovat jako andělé či božstva v dosavadních sférách, či zda přijmou náročnější úkoly v antisvětech nebo jiných sférách. Skupina těchto pokročilých bytostí se vydala do různých sfér a dimenzí pracovat jako agregoři a strážci jednotlivých planet a vesmírů. Zpočátku všichni pracovali nadšeně a bezchybně. Vzájemně se navštěvovali a sledovali vývoj planet i jejich obyvatel a starali se o to, aby jejich vývoj probíhal podle plánu. Vše probíhalo lehce, a pokud bylo třeba řešit nějaké závažnější úkoly, vzájemně si pomáhali. Postupem času jim však práce zevšedněla a oni pociťovali prázdnotu a nudu, měli pocit, že by vše probíhalo dobře i bez nich, že jsou zde úplně zbyteční, a toužili po nějakém vzrušení. Proto si začali vytvářet modelové situace, kdy prožívali různá nebezpečí. Pokud šlo o virtuální realitu, byly tyto hry neškodné, to jim však dlouho nevystačilo. Začali toužit po opravdových dobrodružstvích a pravém nebezpečí. Začali zanedbávat své povinnosti agregorů a stále více porušovali vesmírné zákony. Už jim nestačily svěřené planety, se kterými si pohrávali, ale začali zasahovat do vesmírů, které jim nenáležely. Stále více si museli vypomáhat magickými praktikami. Začali s pokusy na sobě samých. Začali se sázet o to, kdo se dokáže vyzářit do různých světů, karmicky se vázat, a kdo se vrátí nejdříve očištěn. Potom už jim nezáleželo na tom, zda splatí dluhy, ale sázeli se o to, kdo se vrátí silou své magické moci co nejdříve. Začali ztrácet svou duchovní urozenost a mrzačili svá duchovní těla i strom života. Velmi brzy se přes veškerá napomenutí strážců dopracovali k tomu, že mizely jejich pečetě a oni je museli nahrazovat magickými pojistkami, uzavírali smlouvy o vzájemné pomoci a posile v těchto neblahých skutcích. Byli již tak karmicky vázáni v různých sférách a dimenzích, že nestačili na své úkoly agregorů. To vedlo k různým katastrofám i odchylnému vývoji planet a jejich obyvatel. Míra přestupků byla naplněna a bylo stanoveno, že vše musejí vrátit do původního stavu. Jenže to nebylo tak snadné, jak se viníci domnívali. 168 Stanovenou lhůtu k nápravě věcí nedodrželi, a tak se stalo, že byl radou nejvyšších ustanoven nad nimi patronát, aby se již toto nemohlo opakovat. Schylovalo se k soudu. Vše bylo zvažováno, zásluhy i viny. Zásluhy byly nemalé a vzhledem k nim bylo rozhodnuto, že bude udělena milost nápravy všech věcí. Koruna agregorů byla odebrána, protože byla zneužita. Klíče k průchodům mezi sférami a dimenzemi byly deaktivovány a pouze zásahem Otce mohou být jednotliví agregoři přivedeni tam, kam je Otec povolá. Každý agregor, který nese tuto vinu, bude pracovat nejprve v izolaci na nápravě věcí tam, kde své povinnosti zanedbal, ale i tam, kde se dopustil násilí a způsobil utrpení. To utrpení, které způsobil mimo karmický plán, prožije, aby si nezahrával s nevinnými bytostmi a poznal soucit. Jakmile bude schopen lásky a soucitu, bude mu pomoženo buď zásahem milosti Boží, či se mu dostane pomocníků ze strany těch, kteří se též dostali na tuto úroveň, a bude dovoleno vzájemně si pomáhat a podporovat se ve věcech dobrých. Jakmile bude vše napraveno, budou se moci navrátit do své funkce, pokud to rada nejvyšších shledá správným a je pro tuto funkci shledá zralé. Těchto agregorů bylo sedm a podnikli útok na jednoho ze strážců. To se nezdařilo díky zásahu milostí Boží, ale jejich chtění se naplňovalo ve hmotném světě, protože nedokázali využít šance pro vzájemné osvobození. Proto bylo vidět osmého agregora ležet za těmito sedmi. Byla to připomínka těchto neblahých svazků a teprve na konci věků lze tyto záležitosti napravit usilovnou prací na sobě samých. Osvobodit je mohl se souhlasem Božím jen napadený strážce-agregor. Proto bylo povoleno, aby byl v zástupné roli vzkříšen strom života i osmého agregora a otisk magického plánu byl vymazán. Protože jste pracovali na díle Božím s láskou, podle tří smluv, které jste s Otcem uzavřeli, bylo mnohé napraveno a odpuštěno. Pracovali jste vytrvale na nápravě věcí. I za to vám děkujeme. Zařadili jste se opět do vesmírné jednoty lásky. Mír a láska s vámi! Otec, rada nejvyšších a vesmírná konfederace Ukázka z blízké budoucnosti o cestě jednotlivců naší skupiny Paní L. ve své vizi bydlí v místech, kde žiji i já. Její manžel leží na lůžku v modrobíle pruhovaném pyžamu. Paní L. se chystá jít na sezení skupiny a ptá se manžela na čas, ale on jí sděluje nesprávný čas. Když to paní L. zjistí, má již hodinové zpoždění. Vybízí manžela, aby si pospíšil. Pan P. však odmítá s tím, že půjde na fotbal, a proto ji nemůže odvézt autem. Vybíhá tedy z domu sama 169 a jde přímým směrem. Je zde pouze pole a les. Z děr vylézají opičí lidé a ona má pocit, že neprojde. Zastaví se před stožárem, který střeží hlídač, ale když chce projít, požaduje na ní disketu s programem. Ten paní L. nemá, a tak se vrací zpět. Dává se cestou vpravo a stojí před šaolinským chrámem. Vstoupí do něho a chvíli se zde zdrží. Byli zde lámové. Prochází chrámem a ocitá se před budovou lesní správy, kde máme sezení. Budova však vypadá jinak. Zde ji manžel dohonil a oba vstupují do budovy. Procházejí zasklenými dveřmi a zjistí, že před schody jsou další skleněné dveře a nikdo nemůže dál. Stojím zde já a čekám s ostatními, až personál najde klíče. Vedle mne stojí několik členů naší skupiny. Personál byl oblečen bíle. Paní L. věděla, že jde o kuchaře, ale vypadali jako lékaři. Klíče však neobjevili. Umístili nás tedy v přízemí do soukromého bytu, kde jsme zasedli v malé kuchyňce za stolem. Paní D. s paní J. měly havárii a ležely v nemocnici. Paní D. byla v kómatu a byl vznesen dotaz, jak se jí daří. Vysvětlila jsem, že je s ní stále paní R., že nemůžeme nic dělat, protože jde o volbu paní D. a její rozhodnutí musíme respektovat. Rozdala jsem všem růžové papíry, na kterých bylo napsáno jméno a příjmení začínající písmeny M (Marie Magdalská). Prohlásila jsem, že budeme hrát divadlo. Šlo o pohádku. Za toto jsem požadovala tři koruny. Trochu je to udivilo, ale všichni bez reptání zaplatili. Abychom mohli pokračovat, požadovala jsem dalších dvě stě padesát korun. To už paní L. pořádně překvapilo a zjistila, že tolik peněz u sebe nemá. Nepočítala s tím a za manžela už nebyla schopná platit. Pan P. s manželkou pracují tak, jako nyní pracuješ ty. Doznívá v něm karma minulých životů, a proto klade paní L. překážky do cesty na díle Božím. Zdánlivě lenoší, ale pak mu to nedá a usilovnou prací manželku dohání na poslední chvíli. Usilování paní L. je pravé, ale ze setrvačnosti volí zkratku a jde cestou magie. Nemá však programy, a tak nemůže pokračovat. Opičí lidé jsou ti, kteří jsou na nízké úrovni poznání jak v magii, tak na cestě lásky. Proto se jich paní L. trochu bojí a není si jistá, že by je v takovém množství zvládla. Zkouší jinou cestu, je to cesta „šaolinů“. Ta ji s pomocí lámů přivede na pravé místo. Budova lesní správy však vypadá jinak, protože ti, kteří se zde sešli, postupují a pracují na vyšší úrovni. Na nové cestě jste však na úplném počátku. Proto již nenacházíte klíče. Noví duchovní vůdcové vás uvádějí do přízemí chrámu poznání, kde se scházíte v malém množství, jen ti, kteří postoupili. Kuchaři vám zatím připravují duchovní pokrm, který není nikdy zdarma, protože za vše se musí platit usilovnou prací na sobě samých. Jsou to vaši noví duchovní vůdci a učitelé. Ty rozdáváš první přednášku učení lásky. Tím, že požaduješ tři koruny, zvyšuješ požadavky na vlastnosti žáků. Musejí osvědčit lásku, vytrvalost 170 a trpělivost. Když požaduješ obnos dvě stě padesát korun, to znamená, že ve hře je čtvrtina lidstva a ty zvyšuješ požadavky na jejich duchovní urozenost. V této práci ručí každý sám za sebe a paní L. již nemůže umetat cestu ostatním členům rodiny a pracovat za ně či za ně platit. Již není za manžela odpovědná. Divadelní hra představuje život ve hmotném světě na úrovni, které jste jako lidstvo dosáhli. Jde o pokračování odkazu Marie Magdalské a Ježíše Nazaretského. Jde o novou etapu práce vaší skupiny, která je na vyšší úrovni, ale v této úrovni jste na počátku, v první třídě. Proto začínáte chrám poznání budovat od počátku, začínáte tedy v přízemí. Vize o paní D. upozorňuje na to, že jste skoro všichni splnili úkoly svého karmického scénáře pro tento život. Je třeba se rozhodnout. Někteří z vás již nemají ve svém scénáři nic víc, proto byla paní D. uvedena jako první příklad. Ve všem rozhoduje rychle a striktně. Pokud nepožádá o povolení dále pracovat v tomto hmotném těle na díle Božím, odejde a nikdo jí to nesmí rozmlouvat. Jinak musí požádat o prodloužení karmického scénáře či o náhradní scénář nebo o nový scénář tak, jak moudrost Boží doporučí. S tím souvisí i volba nových duchovních vůdců ze světlých sfér. Kromě tebe si to načasovala paní D. nyní a po ní hned pan P. Stojíte tedy před důležitou volbou, kdy by nemělo být rozhodující, že jste si naplánovali odchod z tohoto světa, ale to, zda skutečně toužíte pracovat dále na díle Božím. Někdo z vás si však zvolil klidné dožití po splnění úkolů. To je u každého z vás individuální. Mír s vámi a poděkování vám! Otec a rada nejvyšších Chrám našeho srdce je láska Vím, že se dne 14. 6. 1999 pohybuji mezi časem a prostorem. Jsem spokojená a intenzivně pracuji. Opakovaně vcházím a vycházím z bílého domku. Je to spíš vesnická chaloupka. Je čistá, pěkná. Vycházím z domku v podobě mladého muže, který má na sobě bílou košili a černé kalhoty. Připomíná mi herce M. D. Přitom si uvědomuji, že jsem to já. Z chalupy se ozývá andělský zpěv. „Aleluja, aleluja, aleluja, aleluja, aleluja...“ zpívám s nimi. Nejprve nesměle, protože se bojím, abych ten krásný zpěv nekazila, ale můj hlas nabývá na síle i kráse a já vytvářím neobvyklé, ale krásné pěvecké „figury“, andělé parafrázují a všude se ozývá náš nádherný zpěv lásky. 171 Cítím, že jsem napojena na vesmírnou jednotu lásky, a jsem šťastná. Cítím, že já jsem vše, co mne obklopuje. Cítím, že já jsem on a on je já, že my jsme ti andělé a oni jsou my. Cítím jednotu lidstva i veškerého Božího stvoření. V tomto okamžiku cítíme všichni Boží jiskru v nás a sílu této lásky. Vysíláme lásku všem! Bílý domeček je stav vašeho nitra. Odtud vždy vycházíte, pokud chcete cokoli dobrého vykonat. Abyste dobře pochopili jednotlivé role lidství, střídáte tyto role, dělíte se podle potřeby na paralelní bytosti. Tento muž je jedna z paralelních bytostí. Své poslání plní s nadšením a láskou, a proto je šťastný a slyší zpěv andělů. Je příkladem těm, kteří se domnívají, že jim nemoc brání v plnění jejich poslání v tomto životě. Ukazuje těm, kteří se cítí nemocní, že život je plný krásy, humoru a stojí za to ho žít. Že každý z vás tu má své nezastupitelné poslání a sbírá důležité poznání pro všechny. Ukazuje, že ten, kdo postupuje bez násilí a plní svůj úkol, je napojen na vesmírnou jednotu lásky a ve vrcholných okamžicích prozření pocítí tuto jednotu a slyší zpěv lásky. Vzešli jste z Nejvyššího principu lásky a stvoření a k tomuto principu se opět vracíte. Toto nejvyšší Božství, tato láska, je vaší mateřskou bytostí, která vás vítá, když opouštíte hmotné tělo. Láska je vaším Duchovním sluncem, které vás ozařuje světlem pravého poznání. Láska je Nejvyšším tvůrčím principem. Mír s vámi! Otec a rada nejvyšších Bohové se vracejí K večeru téhož dne jsem pocítila zvláštní, velice výrazné impulzy. Měla jsem pocit elektrického sršení do mého levého ucha a potom za uchem a na různých částech mého těla. Nebylo to nepříjemné, ale nevěděla jsem, co by to mohlo být. Vyprošovala jsem to jako magický útok, ale stále se to vracelo. Nakonec jsem vzala na pomoc léčebné obrázky a vyprošovala magické aparáty. Impulzy poněkud zeslábly a jejich frekvence se zmenšila. Pokládala jsem to za vyřízené, ale občas jsem tento impulz velice slabě cítila i druhý den. Během dopoledne mi volala paní L., že ji bolí hlava, a nakonec měla vizi. Viděla náhorní rovinu v Peru s ohromným znakem ptáka. V tu chvíli jsem si uvědomila, že bohové Mayům slíbili, že se vrátí. Toto bylo ohlášení jejich příletu. Pochopila jsem, že jsme s nimi karmicky spjati, a bude tedy nutné vyprosit vše, i připoutanost, abychom mohli spolupracovat tak, jak je třeba. 172 Celý den jsem o tom přemýšlela, ale nic jiného mne nenapadlo. Dělala jsem si starost, je-li mise přátelská naší planetě a jejím obyvatelům. Vedla jsem prosby k Otci, aby se ujal řízení těchto věcí a držel nad námi ochrannou ruku. Uložila jsem se asi o půlnoci ke spánku a těšila se, že se zase jednou pořádně vyspím. Převracela jsem se na lůžku a najednou jsem byla svěží jako rybička. Ještě mi nic nedocházelo a převalovala jsem se na lůžku. Ruce mi brněly, nohy trnuly a vtom jsem zpozorovala, že ke mně vstupuje někdo, kdo má odlišné vibrace. Vedla jsem prosby a zjistila jsem, že má přístup povolen. Mírně mi plaval žaludek, ale více, než když nás před lety zvykali na své vibrace naši přátelé. Prosila jsem, aby se buď trochu přizpůsobili, nebo mi pomohli překonat nevolnost. Cítila jsem i zvláštní, ne nepříjemný pach. Nedokázala jsem ho identifikovat. Bylo mi řečeno, že mne musí prohlédnout. Musela jsem se otočit vpravo i vlevo a potom jsem pocítila, že jsem dostala nějaký aparát na levé stehno. Pocítila jsem tíži na ramenech a chvíli jsem se na tuto zátěž adaptovala. Potom jsem se oblékla do kombinézy a opět jsem si na ni určitou dobu zvykala. Pak jsem dostala příkaz, abych zaujala embryonální polohu, a měla jsem pocit stísněného prostoru. Po chvíli jsem si lehla na záda a uviděla přes zavřená víčka zážeh a bylo mi jasné, že vesmírná loď byla odstartována. Na chvíli jsem zahlédla její start očima diváka. Byla to velkolepá podívaná, ale start byl tak rychlý, že jsme okamžitě zmizeli v nějakém tunelu či černé díře. Nevím, zda jsem tuto podívanou sledovala na monitoru či jasnovidně. Dostali jsme se do nějakého roje meteoritů, ale rychle jsme vletěli do klidnější zóny. Vtom jsem ucítila nepříjemné vibrace a na chvíli jsem měla pocit ohrožení. Pravděpodobně jsem zakročila, ale nepamatuji si na to. Vím, že se vše zklidnilo, byl zapnut automatický pilot a všude zavládl klid. Loď plula naprosto bezhlučně. Ze svých kolegů jsem nikoho neviděla, protože spali ve startovacích boxech. Až mi skončí služba, vystřídáme se. Kontrolovala jsem všechny místnosti a sledovala monitory. Byly barevné a v paměti mi utkvěla zelenomodrá mapa na monitoru. Jde pravděpodobně o nejbližší místo mezipřistání. Vím, že až skončí moje služba, vstanou všichni spolupracovníci. Tuším, že jsme zde všichni. Mám pocit, že jde o předem dohodnutou misi a impulzy, které jsem pociťovala, byly domluvené. Tato mise přistane na stanoveném místě v Peru dne 11. 8. 1999. Jak se budou přibližovat, náš kontakt bude zřetelnější. Bude-li však pouze na úrovni telepatické či hmotné, zatím nevíme. Bude záležet na okolnostech. Kontakt s vládami světových impérií bude navázán. Bude opět nabídnuta pomoc, pokud o ni budeme stát. Jde o ohromnou meziplanetární výpravu. Jde o záchranu lidstva. Při poslední expedici bylo zjištěno, že krev lidí není v pořádku a znamená hrozbu pro udržení života lidí na této planetě. Proto se první expedice urychleně vrátila, aby mohla zajistit účinnou pomoc. To je slib daný Mayům. 173 Bude nám přednesen pouze jediný požadavek, a sice ve vlastním zájmu zlikvidovat nukleární zbraně. Otec převzal patronát nad řízením této expedice. Do této akce je zapojena celá vesmírná konfederace. Pokud přijmeme nabídnutou pomoc, doletí druhá záchranná expedice dne 5. 5. 2000. Naše planeta bude přijata jako rovnoprávný člen do vesmírné konfederace. Bude to slavnost vesmírné jednoty lásky. My jsme ti strážcové, kteří zde zůstali, aby sbírali zkušenosti, jak pomoci, a sledovali vývoj této planety i jejích obyvatel. My jsme žádali urychlení pomoci, protože ozónová díra se stále více rozvírá a lidé umírají na následky ozáření. Imunita lidstva klesá a lidé se navíc stávají sterilními. Tuto vizi potvrzuje a doplňuje vize mojí dcery S., kterou měla nezávisle na mně. Když jsem vše zapsala, mohla jsem jít v klidu spát. Pokud přijmete pomoc, pomohou vám všichni z paralelních světů. Do této záchranné akce bude zapojena i Šambala. Paní S. sleduje obrazovku monitoru, na které byla kosmická loď vznášející se ve vesmíru a v její blízkosti byl kosmonaut ve skafandru a ona řídila jeho pohyby. Má vstoupit do lodi. Ocitá se v jeskyni v doprovodu ještě dalších dvou bytostí. Nejde o jeskyni, ale je to chodba meziplanetární stanice. Tam se setkává s dalšími bytostmi jiného druhu. Žena z této skupiny přináší pokrm, který si rozdělují všichni přítomní mezi sebou, a dohodnou se, že je nutné spolupracovat a jakékoli neshody musejí stranou. Je uvnitř veliké vesmírné lodi spolu se skupinou lidí, které nezná. Právě se dověděla, že na Zemi je kritická situace a všichni musejí bezodkladně zasáhnout, protože jde o poškození červených krvinek u lidí, ale i jiných složek krvetvorby. Paní S. tuto informaci oznámila vedoucí jejich skupiny. Ocitají se v místě, kde jim nějaká žena pomáhá vybrat oblečení. Prádlo mělo černou barvu. V krabicích jsou uloženy dětské botičky. Jde o stanovení potřebných vlastností, ochrany a vibrací. Botičky jsou znamením pokročilosti, kterou je třeba zvolit. Všichni se ocitají v chodbě před ohromnými dvoukřídlými zasunovacími dveřmi. Na znamení úcty uléhají na břicho, dveře se rozevírají a odhalují ohromný sál, kde bylo mnoho postav. V jejich čele je žena. Od nich jdou energetické výboje v podobě světelných záblesků, které srší jako blesky. Postupně se všichni zvedali a obklopeni zářícími výboji odcházejí opačným směrem. Museli vyvinout určité úsilí, aby překonali sílu, která je přitahovala zpět. Jde o duchovní vybavení posvátnou energií všech účastníků záchranné mise. V doplňující vizi vidí paní L. člověka v embryonální poloze v jakémsi pouzdře, obaleného blánami. Zahlédne oranžovou trubici ponořenou do čiré tekutiny, jejíž hladina klesá. Objevuje se tunel. Na jeho levé straně jsou prázdná křesla, na pravé nic. Vidí ovládací pult a u něho dvě mlhavé světle šedivé bytosti. Vidí obrácený čtvercový stůl, na něm bílý ubrus a u něho tři 174 nebo čtyři židle. Přímo před zorným polem je černé kolo rozpůlené světelným paprskem. Jde o zhmotňování bytostí vyšších vibrací, aby mohly navázat kontakt s pozemskými vládci na hmotné úrovni. Opuštěná křesla v tunelu naznačují počet bytostí, které se z lásky k lidem podrobily tomuto procesu. Vajíčka jsou boxy, kde se proces uskutečňuje. Hadičkou je přiváděn výživný roztok. Dvě bytosti jsou astronauti. Obrácený stůl naznačuje, že astronauti se již přizpůsobili čtyřrozměrnému prostoru a ještě zbývá přizpůsobení v tom smyslu, aby mohli vstoupit z jiných dimenzí do vašeho světa, aniž by došlo ke katastrofě. Tomuto procesu se postupně podrobí všichni astronauti. V této chvíli se přeměna dokončuje. Černé kolo rozpůlené světlým paprskem naznačuje, že každý zde zanechal svou paralelní bytost. Nevolnost, kterou nyní pociťujete, je nevolnost, kterou v daleko větší míře pociťují vaše paralelní bytosti při tomto procesu. Děkujeme za lásku a odvahu, kterou nám prokazujete. Mír a láska s vámi! Vize paní S. Vize paní S. ze dnů 15. a 16. 6. 1999. Byla v nějaké budově, kde se setkala se svými dvěma přítelkyněmi. Paní S. byla jako těhotná, měla na sobě kalhotky a „andělíčka“ vpředu rozevřeného. Dívala se na sebe do zrcadla a chtěla po přítelkyních, aby jí půjčily nějaké oblečení. Došla k názoru, že vzhledem k okolnostem nemůže být těhotná. Domnívala se, že jde o něco jiného. Někdo je vedl okolo restaurace „Hvězda“ ještě se skupinou dalších lidí. Rozhodla se využít příležitosti a utéci. Seběhla z kopce a schovala se v „Metelkárně“. Když vyběhla po schodech nahoru, zjistila, že mne z bytu v Metelkově ulici vystěhovali, a cítila pobouření, jak si to mohl někdo dovolit. Bydlela jsem na velké podestě až úplně nahoře. V průčelí najednou zmizela stěna a objevila se hvězdná mlhovina, která se přibližovala až k nám. Najednou zjistila, že mám na sobě zvláštní oděv a v ruce držím hůl, která měla nahoře dva hroty. Vypadala jako trojzubec bez středního hrotu a šipek na koncích hrotů. Před námi se objevily dvoje dveře. Přistoupila jsem k těm prvním, kde někdo stál. V rohu původní místnosti, ze které jsme vystoupily, seděl v křesle táta. Pak jsem přešla ke druhým dveřím a v místě mezi obojími dveřmi stál rytíř v brnění. Děj se odehrává mezi časem a prostorem. Je s blízkými duchy, se kterými se dohodla, že se inkarnuje. Je těhotná nadějí, že získá nové poznání. Utíká se svými přítelkyněmi za hvězdou poznání, které velice brzy opouští jako 175 falešný cíl. Utíká za tebou domů, kde má pocit bezpečí, ale vše je již jinak. Je zklamaná, že tě nenachází tam, kde předpokládala. Stoupá po schodech nahoru. To znamená, že pracuje sama na svém duchovním postupu, až se v určitých výšinách poznání opět setkáváte. Dodatečně zjišťuje, že tam byl i její táta. Protože tě v práci následuje, otevírá se jí obzor, a tím i poznání o vesmírných zákonech. Uvidí tě v hodnosti strážce vesmíru a následuje tě tam, kde se otevírají dveře ke svatému grálu. Rytíř v brnění je jeden ze strážců svatého grálu. Záleží jen na ní, zda bude na své cestě za poznáním pokračovat dál a ucházet se i o tuto duchovní hodnost. V další vizi se prochází se synem V. kolem „Ptačích schodů“. U dřevěného stolu seděla její příbuzná ještě s dalšími lidmi. Ptala se, proč neodjeli do Prahy, kde mohli navštívit muzeum. Paní S. jí vyprávěla, že byli u autobusu včas, ale protože tam nikdo nebyl, šli zatím do kina a zmeškali odjezd a lístky jim propadly. Opodál prodávaly její kamarádky poukázky na cestu do Prahy, bylo jich hodně a ona si nemohla vybrat. Pokračovali dál se synem v cestě a potkali tetu, která je pozvala k sobě na návštěvu. Paní S. si uvědomila, že syn je oblečený jako holčička. Byly mu asi čtyři roky. Byt tety byl skromně zařízený a jedna místnost byla dokonce prázdná. Teta je vzala do jednoho z pokojů, kde bydlela nějaká paní, a teta je seznámila. Paní S. se chtěla představit a podat ruku, ale žena si jí nevšímala. Objevila se tam ještě jedna žena, mladší. Podobala se boleslavské příbuzné a začala si hrát s jejím synem. Teta odvedla paní S. do svého pokoje naproti, usadila ji na pohovce a prohlásila, že je třeba to očistit a vyprosit a pak bude vztah se starou nepřátelskou ženou dobrý. Při pohledu z okna paní S. zjistí, že je tam obrovské kolejiště. Ptala se tety, zda ji to v noci neruší. Ta odpověděla, že je to nová kolej do Prahy, kterou tam postavili, a ona si uvědomila, že o tom již slyšela. Uvažuje o tom, že vezme syna na prohlídku Prahy a ve dvacet hodin večer pojedou domů, protože to již bude stačit. Jde o další inkarnaci její a jejího syna v Teplicích. Tentokrát je však syn holčičkou a spolu hledají cestu. Je však nerozhodná a nemůže se rozhodnout, kterou zvolí. Pro svou nerozhodnost zmešká se synem zájezd do Prahy, kde každý očekává, že se mu dostane duchovního osvícení. Nakonec se do tohoto duchovního centra dostane vlastní cestou a potká tetu, která ji k sobě pozve. Její byt je jejím srdcem i nitrem. Tím, že ji pozvala do svého srdce, naznačila svůj vztah k ní. Kromě ní tam byla ještě boleslavská příbuzná. Jinak tam bylo citových vztahů málo a v srdci pusto. Jeden pokoj byl dokonce prázdný. Žena, která paní S. nepřijala, bylo tetino druhé já. Proto jí její lepší já vysvětluje, jak by měli tuto trapnou situaci vyřešit. Kolejiště je obrazem možností tetiných dalších duchovních směrů, kterými se může dát, bude-li usilovat o pravé poznání. Cest je mnoho, ale teta zůstává zatím pasivní, 176 protože ještě nepochopila, že by měla jít aktivně za pravým poznáním. Ona se domnívá, že ho má, ale ještě není ani na počátku cesty, proto je u ní tak pusto a doléhá na ni samota. Paní S. se konečně rozhodne, že si vše ověří, prohlédne, ale ví, že jejich stěžejní úkol je v Teplicích, a proto se rozhoduje, že se vrátí v osm hodin večer zpět a bude pokračovat dál ve svém duchovním rozvoji doma. Anděl strážný Ve své vizi dne 19. 6. 1999 jde paní L. spolu s ředitelem. Jejich vztah je milenecký. Vstupují do domu na kamenitý dvůr, jehož střed je zatopený vodou. Muž ji varuje, že zde není bezpečno, a vybízí ji k odchodu. Paní L. zahlédne dveře, za kterými prosvítá světlo. Přes varování tyto dveře otevírá a z nich vypadl mrtvý starý muž. V tu chvíli na ně z verandy začal střílet muž jiné národnosti. Ředitel ji se slovy, že se to vše vyřeší bez nich, odvádí pryč. Přijíždí policie a cizince zatýká a odváží pryč. Paní L. s ředitelem odcházejí do blízké vesnice a jdou kolem malé pošty, kde vše září krásným bledě modrým světlem. Dostávají se do domu, kde je víc lidí, a uléhají na válendu. Za její válendou je polička, po které lezou mravenci a leží tam velké žluté larvy, které smetá holou rukou do dřevěné truhličky, kterou dostala od ředitele. Ten ji nabádá k opatrnosti, ale ona byla přeci jenom napadena a zraněna larvou, která jí vyžrala do dlaně otvor asi o velikosti 2 × 2 cm. Objevuje se žena s kočárkem, ve kterém je asi roční dítě. Ředitel říká paní L., že musí rychle odejít, že by ho mohla poznat. Rozloučí se s ní polibkem a odchází. Vedle v místnosti se objevuje mladý černovlasý muž v černém obleku. Je robustní postavy a paní L. si uvědomuje, že vypadá jako temný anděl. Ředitel je strážným andělem paní L., který ji provází v nebezpečných životních situacích a radí jí, a ona podle své svobodné vůle poslechne, nebo podlehne karmickému vlivu svých omylů a chyb z minulosti. Vstup do domu je vstupem do nitra podvědomí. Zde se ukrývají nebezpečné věci, proto ji chce její anděl odvést, ona však podlehne karmickému svodu a otevře dveře svého podvědomí, ze kterého vypadává mrtvola jejího vztahu k mužům, se kterými je karmicky připoutána. Nedobré zkušenosti na ni zaútočí v podobě cizince, který je symbolem málo rozvinuté duchovní urozenosti. Kulomet je symbolem negativních citů, které ohrožují její další duchovní vývoj. Anděl ji odvádí od tohoto utrpení a vlastně jí sděluje, že toto vyřeší někdo jiný než její negativní pocity. Vyřeší to policie, která je jejím svědomím, a to rozhodne o jejích dalších skutcích. Rozhodla se odejít podle rady 177 svého anděla a odchází do míst, kde nachází poselství lásky. Je to pošta, která svítí bledě modrou barvou čistoty poznání pravého ženského principu. Vchází do svého srdce, kde nachází ještě další bytosti a lůžko, na kterém může spočinout. Hmyz, který nachází za svou hlavou na poličce, je znamením, že své nitro neočistila od agresivity a trpkosti a to jí brání oddat se lásce. Ví, že se musí očistit, ale dělá to zbrkle a neopatrně, a tak se zraňuje, i když ji před tím její strážce varoval. Kdyby se nezranila a tuto negativitu odstranila, spálila by krabičku s těmito symboly negativity, zbavila se trpkosti i agresivity a její další život by již neobsahoval tuto karmu. Byla však hluboce zraněna a tuto ránu bude scelovat ve svém dalším životě již s jiným duchovním strážcem, protože většinu parazitů již odstranila. Žena s kočárkem, která se objevuje na scéně, je sudičkou, která připomíná temnému andělovi, že nastal čas rozloučení s paní L. a na jeho místo v dalším životě postoupí jiný anděl. Dítě v kočárku je paní L., a jakmile dosáhne jednoho roku života, bude nastartován nový karmický scénář. V sousedním pokoji se objevuje temný anděl, který bude mít vliv na život její paralelní bytosti. Ona bude žít s touto bytostí v bezprostřední blízkosti. Bude asi její matkou. Pokud se jí podaří vyřešit tento karmický problém již za současného života, nebude nutné, aby tento nový temný anděl nastoupil do své funkce. Vize o dvojčatech Paní L. se v její vizi narodila dvojčata, holčičky. Neměla pro ně nic přichystáno. Jela tedy do města pro pleny, dupačky a sunar. Jediný obchod, který tyto potřeby prodával, byl v Trnovanech. Vše vypadalo jinak. Město bylo zanedbané a chudé. Uvědomila si, že je čtvrtek, a běžela se na naši schůzku omluvit, abychom na ni počkali, že bude mít třicet minut zpoždění, protože musí udělat nákup pro dvojčata. My jsme na ni v klidu čekali. Jakmile se ocitla v Trnovanech, zaútočil na ni zanedbaný muž a chtěl jí píchnout injekci s nějakou drogou, aby ji zabil. Bylo mu asi padesát let. Podařilo se mu to, ale ona prohlašuje, že to nevadí, protože jí nemůže ublížit. Měl ještě něco, co si myslel, že ji zničí, ale ona mezitím zmizela v davu. Všechny věci sehnala a vrátila se domů, kde ke svému údivu zjistila, že děti běhají okolo stolu. Ptá se své matky, jak je to možné a proč jim to dovolila. Matka klidně odpovídá, že to tak chtěly, že to již umějí a nic se jim nemůže stát. Byl tam i její strýc a jako příspěvek na děti jí dal čtyři sta korun a pět set německých marek, protože její manžel s dětmi nechtěl mít nic společného a nestaral se o ně. Porod dvojčat značí zrození vícedimenzních bytostí budoucnosti. Vládne ženský princip, proto jsou to děvčátka a hlídá je její matka jako představitelka minulé generace. Paní L. se svým manželem jako představitelé lid178 stva na ně nejsou připraveni. Proto pro ně shání šaty, pleny i potravu. Jde o symboly. Šaty znamenají ochranu, pleny veškeré základní potřeby a sunar duchovní potravu, výuku i poznání. Proto běží do města obstarat pro ně to nejnutnější a zastavuje se pro poučení na schůzce léčitelů a duchovních učitelů, kteří slíbí pomoc včas. Útok staršího muže znamená souboj mužského a ženského principu, který však tento muž nemůže vyhrát. Paní L. stejně dosáhne svého cíle a vrací se zpět domů. Tam ji zaskočí schopnosti dětí, které se rozvíjejí velice rychle po stránce tělesné i duchovní. Strýc a manžel jsou představiteli mužů, kteří svými postoji buď plní, či neplní svou mužskou roli. Jde o dva základní typy mužů. Manžel představuje ty, kteří svou rodičovskou roli nezvládají a odmítají jakoukoli zodpovědnost. Strýc je představitelem těch mužů, kteří zvládají svou roli a plní své povinnosti v každé situaci. Matka je představitelkou starší generace žen, která svou roli chápe a zbytečně svou úzkostlivostí nesvazuje a neomezuje rozvoj svých vnoučat. Pomáhá tehdy, kdy je její pomoci třeba, ale svou pomoc nevnucuje. Paní L. je představitelkou těch matek, které poněkud zaskočily schopnosti dětí nové generace, a snaží se postarat o ně tak, aby děti měly vše, co potřebují ke svému životu a správnému rozvoji. Vzpomínky na Francii Ve své vizi dne 20. 6. 1999 je paní L. zaměstnaná v místech, kde pracuje v současnosti paní D., kterou tam hledá, ale nikde ji nenachází. Také zde není údržba silnic, ale pracuje se zde na nějakých projektech. Jejím vedoucím je starší prošedivělý pán, který jí vypráví, že žil ve Francii. Ukazoval jí fotky ze svého mládí a jí připadal jako jeden z francouzských králů. Na jeho manželce, která vstoupila do místnosti, bylo znát, že není ráda, že se poznali. Šlo o stavbu Jantaranů, na které pracovali. Paní L. se polekala, protože práce ji zajímala a nechtěla o ni přijít. Starší muž je Jindřich II., manžel Kateřiny Medicejské, a paní L. je jeho milenkou, která ho ovlivňovala až do konce jeho života, v životě osobním i politickém. Vzpomínka na Francii je vzpomínkou na svobodu, kterou užívali z titulu svého postavení. Vize o chorobách Paní S. cítí ve své vizi dne 21. 6. 1999, jak jí brní ruce. Má je celé pokryté rudými skvrnami. Je doma a na návštěvu přišli manželé N. Rozebírají situaci a vyprávějí, že jejich syn F. měl v sobě siamské dvojče v podobě cysty. Paní S. 179 má najednou v ruce cibuli, ve které jsou skryté ještě tři. Ukazuje je a ptá se, zda to vypadalo takto. Paní Z. jí radí, aby cibuli rozloupla, a potvrdí, že to tak sice vypadá, ale není to tak snadné dostat z jeho těla. Najednou zjišťují, že na chodbě je cizí nebezpečný muž. Stahují se do kuchyně a za oknem se opět tento muž zjevuje a střílí po nich a proniká dovnitř. Oni se stahují na chodbu a objevuje se zde policie, ale oni nemohou mluvit nahlas, aby je neobjevil ten nebezpečný útočník. Paní S. se ocitá před počítačem a zapíná ho. Ví, že neudělala kontrolu virů, přesto jí počítač hlásí, že na „D“ je arbovirus z 22 % (mozek lidstva). Nemoci paní S. pocházejí z karmických vazeb s rodinou N. Tato velice vážná vazba je mezi všemi. Prakticky poskytují sobě i jí návod, jak se od této neblahé karmy vzájemně osvobodit. Nebezpečný muž je temný anděl, který se stará, aby se jejich karma naplnila, pokud nic nepochopí a neučiní nic pro to, aby si toto vše vzájemně vyprosili a odpustili. Střelba je symbolem toho, že co kdo zasel, to sklidí. Policie je kontrola toho, zda je lítost nad omyly a chybami pravá, a znamená posilu ve věcech dobrých, aby se každý ze zúčastněných mohl osvobodit a hlavně očistit toho, komu ublížil. Hlášení počítače v podstatě oznamuje procento postižení zpětným nárazem uvolněné a rozpoutané negativity. Procenta se budou zvyšovat, až bude postižení na obou stranách totožné. Jediná ochrana před dopadem těchto karmických vztahů je prosba za odpuštění a pravé odpuštění. Nutné je vše vyprosit a stáhnout z druhého vlastní negativitu i magické zásahy. Je třeba vše odevzdat Otci a prosit o pomoc, postoupit Otci kompetence a odevzdat vše, oč vás Otec požádá. Jde o vztahy promlčené připoutanosti. Je nutné prosit o zvláštní milost Boží. Mír a láska s vámi! Výcvik a adaptace Dne 23. 6. 1999 má paní L. nepříjemné pocity a vidí člověka v centrifuze s kolébkami. Objevují se dva lidé, kteří ji přivázali za ruce o patro níž. Objevuje se lékař a chce jí dát injekci, které se brání, připadá si jako v koncentráku, úplně bezmocná. Přesto mu vyškubne injekci a utíká s ní pryč. Ocitá se v nějaké kuchyni a hází injekci do dřezu a varuje přítomné kuchařky, že injekce obsahuje jed. Potom se vidí, jak utíká s nějakým mužem na vlak, je mu zle a ona se ho snaží dostat do bezpečí. Na poslední chvíli ho strčí do vlaku a ten ihned odjíždí. Ocitá se na louce, kde leží mrtví lidé. Pronásleduje ji auto plné pronásledovatelů a ona před nimi ujíždí na motorce. Když už ji skoro dohnali, dostali její pronásledovatelé smyk a sjeli do propasti. Přijíždí bílé auto a v něm jsou dvě 180 ženy, které žádá o pomoc. Ony souhlasí a paní L. nastupuje k nim do auta a jede s nimi zpět. První vize ukazuje paní L. na trenažéru. Zde probíhá její výcvik a příprava na novou inkarnaci. S plánem sice souhlasila, ale jakmile začne s přípravou, leká se obtíží a snaží se uniknout. Tím se dostává do stále většího stresu. Lékař je jedním z těch, kteří mají na starosti její výcvik a snaží se jí usnadnit přípravu. Injekce má zmírnit nepříjemné pocity, ale ona tuto pomoc vnímá jako agresi vůči sobě. Neuvědomuje si, že právě ona o svobodné vůli volila. Je pod vlivem nepříjemných pocitů a bojí se. Snaží se uniknout a tím si jen ztěžuje cestu k osvobození. Nikdo s ní nebojuje, protože nikdo nemá právo zasahovat do jejího boje, který svádí sama se sebou. Nastává čas, kdy je nutné sestoupit do hmotného světa. Běží s mužem, který je její druhou polovinou, a má o něho ještě větší obavy než o sebe. Podaří se jí včas ho dopravit do správného „vlaku“. Vlak je symbol životní cesty. Jeho nevolnost vyplývá z prodlení, ke kterému došlo během přípravy, kdy paní L. bojovala proti výcviku, on byl též tou bytostí v centrifuze. Aby jí bylo pomoženo, je jí ukázán úkol jejího života, aby ještě jednou zvážila, zda podstoupí toto utrpení, kterého se leká, v zájmu těch, kterým chtěla pomoci. Rozhodne se správně, chce pomoci. Jsou to ti, kteří leží mrtví na louce života. Jsou to duchovně mrtví, které bude křísit pro život věčný v lásce. Auto, které ji pronásleduje, je plné temných andělů, kteří jí pomáhají naplnit její karmu. I ona sama časem funguje jako temný anděl, který naplňuje osudy jejích bližních. V pravém čase se naplňuje její osud. Její pronásledovatelé ztrácejí moc nad jejím životem a ona též končí jako temný anděl. Je unavena těmito strázněmi a žádá o pomoc, které se jí dostane. Přijíždí bílé auto jako symbol pravého poslání a čistoty životní cesty. Žádá o pomoc duchovní vůdce. Ti ji přijmou pod svou ochranu. Ona se oddá jejich vedení a dál pokračuje ve své životní pouti již pod jejich ochranou. Vrací se sice do míst svého utrpení, kterých se bála, ale na základě životních zkušeností se jich již neleká. Začíná pracovat na těch úkolech, které slíbila, že bude plnit. Pod vedením svých duchovních vůdců a ochránců se zklidnila a již nepodléhá panice, protože ví, jaká je její volba a cíl. Vypálení synagogy v Teplicích, kletba Židů Blíží se výročí této nešťastné události v Teplicích, která se stala za druhé světové války. Vize ze dne 24. 6. 1999 má připomenout, že je třeba tuto kletbu stáhnout a vše očistit, aby karmické vazby mohly být vyrušeny vzájemným pochopením a odpuštěním. 181 Tři členky naší skupiny stejného křestního jména, paní L., přišly ke mně do bytu na léčení. Byt byl ohromný, s mnoha pokoji, světlý, čistý. Byly zde kovové židle se světle hnědým polstrováním, jehož barevné žíhání bylo do různých světle hnědých odstínů. Před nimi stál nízký světle hnědý dřevěný stůl bez ubrusu a sahal jen ke kolenům. Měl tvar obdélníku. Vybídla jsem všechny, aby se posadily, že musím dokončit práci, že se hned vrátím. Ony se posadily, ale paní W. byla netrpělivá a rozhodla se, že začne sama. Ptala se, jak má začít, a bylo jí odpovězeno, že by měla vést prosby. Paní W. to však neudělala a otevřela dlaň levé ruky a začala vykládat a popisovat čáry na dlani. Jedné paní L. se to nelíbilo a napomenula ji, že tak to nemá dělat. Vtom jsem přišla a vedla je k tomu, jak se osvobodit od společné karmy. Všechny paní L. spojuje karma, se kterou zápasí podle své mentality a hledají pomoc u tebe. Prostorný byt, do kterého za tebou vešly, je symbolem chrámu lásky, do kterého mohou vstoupit všichni, kteří po ní touží a cítí ji. Jsi představitelkou těch, kteří s láskou vedou ty, kteří touží po vesmírné jednotě lásky, a léčíš jejich duši i tělo za pomoci Boží. Zařízení je prosté, jako je prostá tato cesta. Je čisté, protože tato cesta vyžaduje čistotu myšlení a cítění. Židle jsou kovové, protože víra na této cestě musí být pevná. Polštář je měkký, protože spočinutí v jednotě lásky je bezpečné a hebké. Na tyto židle usednou ti, kteří jdou touto cestou. Stůl byl dřevěný, bez ubrusu, protože duchovní strava, která je na něm předkládána, je prostá a vychází z přirozenosti a nenásilí. Je nízký, protože úroveň stravy, kterou přijímají, ještě nedosáhla úrovní, ke kterým směřují. Byli jsme všichni v budově VZP ve velkém sále. Bylo zde přítomno asi tisíc lidí. Sál byl plný. Než jsme zasedli, hrálo zde rádio a byla puštěná televize. Požádala jsem pana J., aby vypnul rádio, a mladšího pana F., aby vypnul televizi. Začala jsem přednášet. Paní L. zjistila, že je zde mnoho známých i z práce, a poznala i ředitele, který jí při odchodu poslal lístek, kde jí sděloval, že má přijít na poradu. Na lístku byla arabská trojka. Rozběhla se k telefonu, aby si ověřila hodinu schůzky, ale jak běžela, spadla na levé koleno a odřela si ho. Když dorazila k sekretářce, bylo jí sděleno, že schůzka odpadá. Budova VZP je symbolem oficiální vlády, která umožní, aby učení nového věku, učení lásky, bylo přístupné všem, kdo se o ně zajímají. Je zde mnoho lidí, kteří mají potíže a potřebují pomoc. Jsou zde i temní andělé, kteří spravedlivě naplňují úděl, který si zvolili, a sledují, zda není nutné změnit karmický scénář. Představitelem temného anděla paní L. je její ředitel, který navrhuje schůzku, která má opravit její karmický scénář. Na papírku, který jí poslal, je číslice s označením, kolikrát se ještě setkají a on bude pomáhat naplnit 182 její karmický plán. Uskuteční se to ve třech životech. Pád, který utrpěla, byl součástí karmického dopadu, ale výsledek byl již mírný, protože mnoho pochopila a vyrovnala usilovnou prací na sobě. Po přednášce jsme všichni odcházeli domů. Se mnou šli manželé B. a jejich syn H. Šli jsme okolo výkladní skříně „Fotografie“, kde byla za výlohou na levé straně umístěna fotka jejich syna. Paní L. na ni upozornila, ale kromě mne ji nikdo neviděl. Vycházeli jsme z Lipové ulice, kde byla kdysi synagoga. Vaše cesta naznačuje společný karmický plán. Tvoříte rodinu. Ty jsi manžel paní L. a jsi hlavním knězem synagogy. Váš syn H. je knězem a pan P. je příbuzným, který se podílí na karmě, která spojuje vás a další dvě paní L. Fotografie za výlohou vidíte jen vy dvě jasnovidně. Nikdo jiný je ani nechce vidět. V tomto životě jste se stali oběťmi nacismu spolu s ostatními Židy. Syn H. měl zásluhy v tom smyslu, že posiloval ostatní spolutrpící svou láskou. Plnil své poslání. První fotka je za život prezidenta, kdy se stal pro národy bývalé ČSR symbolem svobody. Druhá fotka je za život, kdy byl umučen nacisty a byl morální oporou ostatním. Vy jste přišli o život při vypálení synagogy. Výročí tohoto aktu se blíží. Pogrom řídil majitel drogerie a člen nacistické strany. Dal příkaz k vypálení. Práce řídil a s ním spolupracoval jeho kamarád. Tento čin způsobil veliké pobouření a stihla ho kletba Židů. Majitel drogerie zemřel ohněm, který roznítil. Vybuchly mu ve skladu hořlaviny a on byl zasažen na celém těle. Ležel zavěšen v prostěradle ve vaně naplněné olejem. Umíral v krutých bolestech. Jak v místě bývalé synagogy, tak v místě bývalé drogerie je proluka po zbouraném domě. Je tam mnoho negativních otisků tohoto utrpení a kleteb a to jsou ta místa, která je třeba vyprosit a kde je mnoho připoutaných, které je třeba osvobodit. V doplňující vizi se paní W. viděla ve skupině lidí, citově otrlých. Bylo jí asi 25 až 30 let a měla blond vlasy. Rozhodovalo se o tom, že někdo musí být zavražděn, a los padl na ni. Bez jakýchkoli emocí to odmítla. Stejně tak bez emocí bylo její rozhodnutí respektováno. Šlo o život její paralelní bytosti, která měla šanci napravit chybu minulého života. To se jí zdařilo. Následná vize je odměnou. Vidí na náměstí před místním úřadem krásný svěží stromek, na kterém jsou kapky rosy. Při pohledu na stromek je šťastná, ale pro jistotu vyžaduje energetický průkaz. Stromek se rozzáří a je ještě nádhernější. 183 Splátka karmického dluhu Ve své vizi dne 25. 6. 1999 se paní L. nastěhovala do domu umístěného mezi samými fabrikami. Všude byly roury a kabely, nikde žádná zeleň. I zahrada byla bezútěšná a deprimující. Rozhodla se, že začne pracovat na zahradě. Začala plít a našla v zahradě velice silný kabel, který svou prací přerušila. Majitelům domu se tato činnost nelíbila, protože je rušila v jejich klidu a netečnosti vůči okolí. Ptali se jí, jak se sem vůbec dostala, a dokazovali jí, že zde nemá co dělat a nemá žádná práva. Paní L. jim vysvětlila, že se podílí na jejich vlastnictví z jedné čtvrtiny, a tedy ji musejí respektovat. Neměli z toho radost a byli by nejraději, kdyby odešla. Nelíbilo se jim, že uklízí a pracuje na zahradě, a měli nepříjemný pocit, že by toto vlastně měli vykonávat oni sami. Její rodiče k ní přijeli na návštěvu a divili se, proč se sem její rodina nastěhovala. Vysvětlila jim, že to jinak nešlo, že to slíbila. Pomáhal jí její děda, který byl v tomto životě jejím mužem. Jde o ukázku ze života paní L., který vyplývá ze zrušené smlouvy mezi pozemšťany a mimozemšťany této planety. Mimozemšťané odstoupili od smlouvy s pozemšťany pod podmínkou, že jim bude poskytnuta pomoc duchovních vůdců, kteří jim pomohou vyřešit jejich problémy, které hledali pouze na základě vědeckých technik, a neuvědomovali si sílu duchovní nadstavby, která spočívá ve vesmírné jednotě lásky. Tím se stalo, že začali vymírat a jejich planetě hrozila zkáza. Tato pomoc jim byla slíbena a paní L. je jednou z těch, kteří se na jejich planetě inkarnovali, aby jim pomáhali, a tak splnili slib, který jim dali. Nejprve bylo potřeba je zbavit připoutanosti k technickým vynálezům, které zamořují jejich životní prostředí. Symbolem je přerušené lano a pletí na zahradě, které představují přírodní prostředí a pletí znamená odstraňování všeho, co škodí životnímu prostředí, aby se očistilo. Znamená to pro obyvatele návrat k přirozenému způsobu života. Majitelé domu, kterým se tato činnost nelíbí, jsou obyvatelé této planety, kteří nejsou zasvěceni a toto vyrušování nelibě nesou. Vědí, že by něco měli učinit, ale domnívají se, že je již pozdě, a jsou příliš pohodlní na to, aby se snažili v tomto směru cokoli učinit. Navíc se domnívají, že právo rozhodování v tomto směru mají pouze oni, protože si neuvědomují, že narušili rovnováhu a mohou ohrožovat i ostatní planety. Upozornění paní L. majitelům, že jí náleží čtvrtina domu, znamená, že je zde inkarnováno tolik pomocníků ze Světla, že tvoří čtvrtinu obyvatel této planety. To znamená, že pomoc bude účinná, a záleží jen na nich, jak této pomoci využijí. Tito inkarnovaní se stanou jejich učiteli a pomohou jim očistit životní prostředí tak, aby byl život této planety a jejích obyvatel zachráněn a mohli se množit opět normálním způsobem. Tito učitelé je 184 budou burcovat z nepřirozeného klidu beznaděje a budou jim pomáhat napravit vše, co je třeba. Právo jedné čtvrtiny „vlastnictví“ domu bylo získáno utrpením bytostí, které byly unášeny výzkumníky této planety a způsobovali jim násilí na základě smlouvy s pozemšťany, kterou později nedodržovali a porušovali. Protože sledovali hlavně vlastní zájmy, karmicky se s pozemšťany vázali, a tím se stalo, že tato práva byla pozemšťany získána. Ani pozemšťané však nesmějí překročit své meze a musejí respektovat svobodnou vůli všech. Setkání a hledání V mé vizi dne 25. 6. 1999 se vynořují z temných hlubin nicoty špinavě zelené bytosti. Tušila jsem, že potřebují pomoc, ale zdály se mi nesmírně nebezpečné a po dlouhé době jsem pociťovala děsivý strach a paniku. Snažila jsem se vzpamatovat, prosila jsem o ochranu a vedení, vedla za ně prosby. Pocit ohrožení se však rozplýval velice pomalu. Bytosti, které vystupují z hlubin, jsou ty bytosti, které nejsou spokojeny se svým životním údělem, protože neplní, co slíbily, a tak propadají do deprese a beznaděje. Snímala jsi jejich beznaděj, která může být za určitých okolností velice nebezpečná ostatním, kteří se mohou nakazit. Jsou to ti, kteří si již nic nepřejí, od života nic neočekávají a chtějí mít i po smrti klid. Klidem rozumějí nicotu. To však neodpovídá fyzikálním zákonům. Proto i oni občas procitají a děsí se, kde se ocitli, ale nevědí, jak se zachránit. Brzy nastane čas, aby i oni byli probuzeni a přivedeni do Světla. Toto bude jedním z vašich úkolů a tobě bylo ukázáno, jak je to náročné. Procházím nějakým městem a setkávám se s hercem panem M. Setkání je velice srdečné až důvěrné, potěšilo nás, protože cítíme, že se známe a nějakým způsobem k sobě patříme. Pozval mne k nim domů a já jsem slíbila, že přijdu. Rozešli jsme se a já jsem odbočila vlevo do parku, kde seděli důchodci. Tam seděl trochu stranou herec pan B. a na klíně držel zvláštní zvíře, které neustále hladil. Tato bytost snad ani nebyla zvířetem, měla strakatý krunýř jako želva, v různých odstínech hnědi. Od světle hnědé po tu nejtmavší hněď. Hlava se podobala psí hlavě a vypadala mírumilovně. Hrdě na ni ukazoval a já ji chválila, abych mu udělala radost, ale z nějakého důvodu mi jich bylo líto. Věděla jsem, že jeho život není radostný, straní se ostatních a nedostává se mu lásky. Bojí se lidí, protože je velmi zranitelný. Tak si vybudoval magického ochránce, kterému věnuje veškerou lásku i čas. Jde o bytost uměle stvořenou, se kterou žije v symbióze. Její krunýř značí ochranu a její hlava ji stvrzuje a skýtá mu i věrnost. Přesto se cítí osamělý. Nejde o pravou lásku, ale o připoutanost. Je třeba, aby se osvobodili 185 a odevzdali Otci. On by měl konečně přijmout odpovědnost za svůj život do vlastních rukou, pak se nebude cítit jako oběť a jeho duše se uzdraví. Jsem na slíbené návštěvě u herce pana M. Stojím před jejich manželskou postelí otočená čelem k ní. Na pravém lůžku sedí v pruhovaném pyžamu pan M. a je v dobré náladě, očividně má radost, že jsem přišla. Usedám proti němu do nohou levého lůžka a bavíme se spolu. Vysvětluje mi, že jeho žena J. si odskočila, ale brzy se vrátí. Vtom přichází a mile mne vítá. Na hlavě má zvláštní ozdobu z velikých drahokamů, které jsou zavěšeny na řetízcích, které obtáčejí její hlavu jako čelenka. Je to velice krásné a drahokamy jsou zpracované podobným způsobem jako drahokamy na Svatováclavské koruně. Má podobný šperk i na krku, jenže řetízky jsou nepatrně silnější, dlouhé, mnohočetné a kameny pestré a stejným způsobem opracované. Obdivuji tyto šperky nahlas a vyprávím jí, jak jsme se s jejím manželem setkali. I když se chová stále mile, zjišťuji, že se zarazila, protože je ke svému manželovi připoutaná a je ve střehu. Vidím, že by mohla žárlit, a tak ji uklidňuji. To se mi podaří a ona mi vypráví zvláštní historku o tom, jak využila tyto šperky v kostele s farářem, kdy potřebovali vybrat peníze od farníků, a tak tyto šperky omotali okolo zábradlí na pravé straně u schodů vedoucích do kostela a výnos z této akce byl veliký. Tenkrát prý vybrali od farníků deset tisíc korun. Pomyslela jsem si, že je to stále vyprávění o připoutanosti. Odskočila jsem si opět k panu B. a tam se opakovala stále stejná scéna. Byl jako naprogramovaný robot. Je svým magickým myšlením a cítěním připoután k této uměle stvořené bytosti, protože vyžaduje absolutní věrnost, kterou sám neumí poskytnout. Odtud pramení jeho nejistota. Připadalo mi to beznadějné. Nebyla zde pravá svobodná láska. Jeho utrpení je způsobeno jeho připoutaností ke všemu. Jeho strach pramení z připoutanosti, ale i z magického myšlení a cítění. Odešla jsem a ještě jsem se chvíli bavila s manželi M. Jde o dva obrazy připoutanosti. Jeden, kdy se člověk ze strachu poutá ke všemu a nakonec zůstává sám, protože pro strach nedokáže milovat pravou láskou. Druhý obraz je komplikovanější. Ukazuje láskyplné setkání bytostí, které umějí milovat bez připoutanosti, a poskytují si tak bezpečí a svobodu a mohou se vždy na sebe vzájemně spolehnout. To je přátelský vztah mezi tebou a panem M., který byl kdysi tvým manželem. Jeho paní je milou a láskyplnou bytostí, která dokáže milovat nezištně, ale již začíná pociťovat touhu vlastnit milovanou bytost. Její připoutanost zdánlivě poskytuje volnost, řetězy jsou jemné a dlouhé, s četnými plody pravé lásky. Představují je drahokamy, ale kdyby hrozilo, že by ji chtěla milovaná bytost opustit, řetěz se okamžitě zkrátí a dojde k tvrdému boji. Závislost je již zde, i když vypadá jako nádherný šperk lásky. Zde již je třeba vyprosit tuto závislost na základě připoutanosti, protože pravá láska se mění v majetnictví a bude přinášet jen utrpení. Začíná na základě chtění užívat i magických praktik, jak sama popisuje. 186 Využívá pro svou připoutanost i zákonitosti víry jako argumenty, což jí určitou dobu může vycházet při manipulaci s lidmi, ale nutně doplatí na své chtění, protože pravá láska může být pouze svobodná, stejně jako pravá víra. Jestliže farář sešněruje své ovečky strachem a tvrdostí k jejich omylům a chybám, dříve nebo později je ztratí, nebo se stanou jeho ovečky pokrytci, kteří nebudou dělat čest jemu ani církvi. Stejně tak bytost, která k sobě připoutá bytost, po které touží, začne pociťovat únavu z této připoutanosti a bude se snažit osvobodit od tohoto obtížného vztahu. Pokud se obě bytosti neosvobodí ani nyní, nastupuje karma kalamitních vztahů, aby všichni pochopili, že připoutanost přináší jen bolest a s pravou láskou nemá nic společného. Závěrečný pohovor měl vyřešit tyto problémy, které se již ve vztahu rodiny M. začaly projevovat. Kontakty Poslední dobou se mnoho mluví o kontaktech s bytostmi z různých dimenzí, prostorů a časů. Někteří lidé se snaží navázat kontakt s kýmkoli, jen když se bude něco zajímavého okolo nich dít. Ty bych chtěla varovat, protože by mohli navázat velice náročné a obtížné spojení, které by je mohlo děsit a unavovat, případně ničit. Nejčastější jsou pokusy o kontakt se zemřelými. Někdo ho navazuje lehkomyslně a záleží na jeho karmickém scénáři, jak toto spojení dopadne. Jiný navazuje tento kontakt na základě připoutanosti, protože není schopen unést ztrátu blízkého člověka. Další věří tomu, že bytost, která zemřela a pohybuje se v astrálu, má nadpřirozenou moc a mohla by mu v mnohém pomoci. To je však zásadní omyl. Tyto hrátky jsou velice nebezpečné, protože vznikají pouta, která odporují vesmírným zákonům a znamenají pro obě strany přinejmenším zdržení ve vývoji. Ovšem zůstává stále ještě otázka, zda byl skutečně navázán kontakt s bytostí a ne pouze s larvou. Larvou nazýváme odložené astrální tělo bytosti, která postoupila dál do míst, jež jí podle duchovního vývoje náležejí. Spojení s takovou larvou je dost vyčerpávající, protože ji médium musí oživovat svou vlastní energií. Larva v sobě nese silné otisky ducha, kterému náležela, a tak se zdá, že odpovídá vyvolávaná bytost sama osobně. Pokud se lidem podaří získat spojení se skutečnými duchy, jde většinou o bytosti nepříliš poučené, které příliš neznají vesmírné zákony a jsou závislé na tomto hmotném světě. Často ani nechápou, že jsou mrtvé, snaží se komunikovat a je jim divné, že je nikdo neslyší. Ty pak zmateně hledají pomoc, které se jim většinou v těchto sférách nedostává. Chybí jim prožitky hmotného světa a během času se naučí tomu, že obsazují nevědomé a získávají tyto prožitky skrze jejich hmotné tělo. To se u lidí žijících ve hmotném světě projevuje růz187 ným způsobem. Jsou vedeni k četným závislostem, které chyběly duchu, jenž je obsadil. Začínají jednat podle jejich rady a vůle, často v rozporu s vlastní povahou a sklony. K nesouladu dochází většinou tam, kde se velmi liší, nebo dojde k mnohočetnému obsazení. Duchové, kteří tuto bytost obsazují, násilně omezují její svobodu. Velmi brzy již nemá tato bytost svobodu vůbec. Pravý duch je odstrčen a povaha obsazené bytosti se od základu mění. Tady již mluvíme o posedlosti. Člověk posedlý je úplně zbaven svobodné vůle. Z této závislosti pramení duševní poruchy lidí. Objektivně mají vědci podezření, že jde o odlišnou chemii mozku, jež se projevuje různými nenormálními stavy, které dotyčný nedokáže zvládat. Hmotně se například souboj mezi pravým duchem a obsazením může projevovat schizofrenií. Jsou to stavy rozdvojené osobnosti, kdy se určitý čas jeví člověk jako bytost s jinými povahovými rysy a za nějaký čas se projevuje jako někdo úplně jiný, velmi odlišný. Zdánlivě neškodný je kontakt s milovanou bytostí, která nám zemřela a my ji stále voláme, protože jsme se k ní připoutali a nedokážeme jí dát svobodu. Musíme si uvědomit, že připoutanost není láska, ale sobectví. To my chceme tuto bytost mít stále okolo sebe a nesneseme, aby věnovala svou přízeň ještě někomu jinému. My ji chceme vlastnit a nemůžeme unést, že zemřela a zanechala nás zde. Jasnovidec vidí toto pouto většinou jako různě silný temný pás spojující připoutané bytosti k sobě. Nejhorší je, že vlastně tato „milující“ bytost brání jít zemřelému za Světlem. Tunel je otevřen jen určitou dobu, aby měl odcházející čas rozloučit se se vším, co kdy miloval, tedy i s milovanými bytostmi. Jakmile se nechá zdržet nářky a voláním pozůstalých, tunel se uzavírá a on zůstává v těchto sférách. Pohybuje se tedy v okolí svých milých a snaží se pomoci, když ho o to žádají. Nemá však žádné zázračné schopnosti, protože jeho duchovní úroveň zůstává taková, jaké dosáhl za uplynulého života. Protože mu však připoutaní podsouvají moc rozhodování v důležitých věcech, zpevňuje se jejich pouto a oni se na základě tohoto pouta naučí určitým způsobem spolu komunikovat. Zde záleží na duchovní úrovni, zda připoutaný duch této možnosti nezneužije. Jakmile začne svévolně zasahovat do života toho, ke komu je připoután, je zle. Postup problému již byl naznačen. Připoutaný duch nemůže přijímat oživující energii, musí ji tedy dodat hostitel, ke kterému je připoután. To vysvětluje, proč jsou média po každé spirituální seanci tak vyčerpaná. Že trpí obě strany, je jasné. Předpokládáme-li reinkarnaci jako skutečnost, se kterou je třeba počítat, jistě si dovedeme představit, kolik bytostí za sebou vleče člověk, jenž nezná jinou lásku než připoutanou. Je to ohromná zodpovědnost, která tyto lidi zatěžuje a brzdí duchovní rozvoj těch, jež takzvaně milují. Posléze se stávají jejich zhoubou, protože oba 188 připoutaní se stále propadají do stále nižších sfér, kde jsou hrubé a pomalejší vibrace. Když přes veškerá napomenutí nerozvolní svou vazbu, dochází k eliminaci, projdou ohněm a mrazem a budou čekat, až budou vzkříšeni bleskem Božím. Jejich život bude začínat od prvopočátku. Varování se dostane připoutaným vždy včas. Mnozí z nich si často myslí, jak mnoho milují. Že jde jen o sobectví, lze poznat z reakcí připoutaných. Dostanou-li se v poznání tak daleko, že by měli dát svobodu těm, ke kterým se připoutali, obyčejně selhávají. Přes varování, že zemřelým ubližují, že jim hrozí zkáza, nedokážou ve jménu lásky dát svobodu. „Oni je přeci okolo sebe vidí, mluví s nimi, cítí je, radí se s nimi a žijí s nimi. Toho že by se měli vzdát? To nikoli! To raději riskují eliminaci vlastní i toho, ke komu se připoutali. Tak posuďte sami, je to láska?“ Než by připustili, aby se reinkarnovali s někým jiným, tak ať jej „nemá“ nikdo. Toto sobectví je rafinovaně ukryto pod rouškou „veliké a obětující se lásky“. Tito lidé se rodí dále společně, ale již nastávají potíže ve vztazích, protože připoutanost odporuje vesmírným zákonům lásky. Tak se setkávají manželské páry, které tíží připoutanost. Milují se, ale nesnesou se, neboť cítí násilí, jehož se na sobě opakovaně dopouštěli, a cítí tíhu vztahu, ze kterého by chtěli uniknout. Výsledek je ten, že nemohou být ani spolu, ani bez sebe. Tyto kalamitní vztahy trvají tak dlouho, pokud nepochopí, že jedině svoboda a pravá láska je může zachránit. Člověk, který skutečně miluje, je schopen dát milovanému svobodu, když vidí, že je s ním nešťastný. Pokud se nedokážou osvobodit ani v tomto stadiu, dochází k různým psychickým i fyzickým deformacím. Z astrálu se nám mohou ozvat též duchové, kteří jsou připoutáni ke svému úkolu a mají pocit dluhu vůči některým bytostem. Ti pak vyhledávají vhodný kontakt s lidmi, jež jsou dostatečně citliví, a slyší jejich hlas či si od nich nechají vést ruku a zapisují tak jejich poselství. Mám na mysli automatickou kresbu nebo psaní. Za příklad by nám mohl sloužit „spící prorok“ Cayce, který ve spánku diktoval diagnózy a způsob léčení. Ve skutečnosti jde o obsazení, kdy tímto způsobem splácejí oba svůj karmický dluh těm, kteří je vyhledali a žádají pomoc. Oba, hostitel i lékař z dávných věků, jsou k sobě připoutáni. Oba se tímto způsobem snaží napravit viny z dávných časů. Na základě připoutanosti zasahuje připoutaný duch poněkud násilně do soukromého života hostitele. Lépe by pro ně oba bylo, kdyby předstoupili před radu nejvyšších, vzdali se své připoutanosti a snažili se napravit své omyly a chyby v souladu s vesmírnými zákony a se souhlasem Božím. Existuje ještě jedna zvláštní forma kontaktů ze světlých sfér u bytostí pokročilých, které plní nějaký velice závažný úkol ve prospěch lidstva. Tyto bytosti 189 jsou většinou reinkarnované z vyšších sfér a plní zde poslání duchovních učitelů. Ty nemusejí usilovat o žádný kontakt, protože jsou svými pomocníky vyhledány a vedeny tak, aby svůj úkol naplnily, jak slíbily. Vždy jsou včas pro plnění své mise probuzeny. Máme také zdokumentovány kontakty s bytostmi paralelních světů či jiných sfér, které zahrnujeme do kategorie mimozemšťanů. Názory na tyto kontakty jsou velice nejednotné a kontroverzní. Ti, kteří prožili únos mimozemšťany, vypovídají v hypnotickém regresu většinou o velice nepříjemných zážitcích a jsou těmito zážitky traumatizováni. Pro ně jde o holou skutečnost, které se děsí. Pro jiné je tento zážitek příjemný a většinou má mnoho společného s jejich náboženským přesvědčením. Jako jsou dobří a méně dobří lidé, tak je to i s mimozemšťany. Poznáme je vždy podle jejich vibrací. Myslím, že není třeba podezírat jedince, kteří se podrobili regresu, že podvádějí a chtějí být zajímavými. Člověk si obyčejně nerad vybavuje nepříjemné zkušenosti, k nimž se tyto zážitky většinou řadí. Stejně pokládám za neseriózní podezírat lidi, kteří se podrobili regresu a nahlédli do minulých životů, z podvodu. Často se do minulých životů dostávají i děti. Ty by asi těžko dokázaly v tomto směru cosi předstírat, tím méně odhadnout, co od nich terapeut očekává. Mnohé z nich prožívaly zážitky blízké smrti. Těžko lze přesné údaje svést jen na neokysličený mozek a halucinace. Zde asi ještě bude třeba mnohé prozkoumat, než se dostaneme k objektivním závěrům, které by odpovídaly skutečnosti. Tím jsem však odbočila od tématu kontaktů. Nenáleží mi posuzovat, zda jde o kontakty skutečné či halucinace. Vždy je však třeba, abychom byli opatrní, protože mnoho podvodníků zneužívá víry lidí v mimozemské civilizace. Poznáte je podle velikášství a nabubřelosti. Budou lichotit vašemu sebevědomí a budou s vámi manipulovat a vnucovat vám svoji vůli. V jejich projektu se budou vždy točit veliké peníze, protože o moc a peníze jde těmto falešným mesiášům především. Pravého duchovního vůdce poznáte podle jeho skromnosti a láskyplného vyzařování. Ten vám vždy ponechá svobodnou vůli a nebude vás k ničemu nutit, protože ví, že svobodná vůle musí být vždy respektována. Bude vás učit těšit se z drobných radostí všedního života a nebude v ničem přehánět. Nebude požadovat žádných obětí, protože každý fanatismus je mu cizí. V jeho srdci sídlí láska a mír a ten bude přinášet i vám. Odpověď ke článku „Kontakty“ Dlouho jsem přemýšlela nad některými dopisy, které jsem obdržela jako reakci na své články, které byly uveřejněny v časopisech pod názvem „Kontakty“. 190 Z některých dopisů vyplývá, že setrvačnost magického myšlení a cítění je tak silná, že nám brání uvědomit si některé záležitosti objektivně, zejména když se jedná o staré „osvědčené“ praktiky, které se týkají předávání energie. K tomu bych ráda vysvětlila, že mám přírodu, tedy i stromy, nesmírně ráda, a právě proto mluvím o upírství v těch případech, kdy bereme energii stromům, zvířatům a dokonce i svým bližním. Tyto zdroje nejsou nevyčerpatelné, a mohou být tedy zničeny. Myslím, že jsme se na přírodě již dost nepěkně podepsali jako největší škůdci. Chováme se k ní velmi macešsky. Místo abychom ji opatrovali s láskou, bezohledně ji zneužíváme. Zanecháváme všude odpadky, bezohledně si bereme vše, co si myslíme, že potřebujeme, bez snahy o náhradu. Ať už jde o těžbu dřeva či včasnou výsadbu stromů. Ani těžba rud a uhlí není bezchybná a napáchala mnoho škod na tváři přírody, ale i na našem zdraví. Rovnováhu v přírodě jsme narušili trestuhodným způsobem. Náš vztah ke stromům se projevuje prapodivně. Na jedné straně je uctíváme, ale na druhé straně o ně nepečujeme. Naopak si přisvojujeme jejich energii a oslabujeme je stále více. Jako lidstvo jsme si zvykli jen brát, ale nic nevkládat do svého vztahu k ostatním. Naše láska je sobecká a jednostranná. Na tomto místě se omlouvám všem, kteří znají pravou lásku, ti mne jistě pochopí. Promlouvám k těm, kteří se domnívají, že mají právo brát energii stromům, zvířatům a všem, kdo jim to dovolí. Mnozí se proti tomuto upírství neumějí bránit, a tak chřadnou a jsou stále unavení. Na nebezpečí, které vyplývá z těchto praktik, jsem již upozornila. Jsou to praktiky staré a velmi těžko se jich vzdáváme. Přála bych si jen, abyste se zamysleli nad tím, zda jsou skutečně oprávněné. Argument, že vám to dělá dobře, je bezpředmětný. Láska je oboustranný vztah, kdy se dva jedinci vzájemně podporují a posilují. Přitom samozřejmě dochází k mimovolné výměně energií. Čtete dobře. Mimovolné a dobrovolné. Nikdo z obou stran nic nepožaduje ani se nevnucuje. Vše jde přirozenou cestou. Milující také k sobě nepřistupují s tím, že si vymění energii. To vše je v pořádku. Procházíme-li se lesem a obdivujeme-li krásu přírody, je to totéž. Vzájemně se těšíme ze svého vztahu a ten nás posiluje. Tak jsme energeticky podporováni z přebytků dobré a zdravé energie, která je všude kolem nás. Pečujeme-li o rostlinu či zvíře s láskou, odměňuje se nám opět láskou. To je ta pravá směna energie, jiná není přípustná. To znamená, že rostlina i zvíře či strom vzkvétají pod naší láskyplnou péčí. Tak je tomu i s lidmi. I lidé rozkvétají v láskyplném vztahu. Na této bázi můžeme konat pravé zázraky lásky. V tomto vztahu nemyslíme ani tak na sebe jako na toho, koho milujeme. Milujeme-li tedy přírodu, budeme se z ní těšit, ale nebudeme jí brát energii. Budeme o ni pečovat, abychom se mohli dlouho radovat z její krásy a zdraví. Smíme si vzít jen to, co je nám poskytnuto dobrovolně. Nemáme právo požadovat po nikom jeho energii ani mu vnucovat svou. 191 Někteří z vás se asi v duchu ptají, kde tedy čerpat energii, když jsme zesláblí. Pokud jsme zdraví, zregenerujeme se přirozenou cestou. Pokud to z různých důvodů nedokážeme, náleží nám energie z Duchovního slunce. Zde nejde o duchovní podobu planety Slunce, ale o Nejvyšší princip lásky a stvoření. To je zdroj nevyčerpatelné jemné energie, která nás posiluje, ale i léčí. Čím více se k tomuto zdroji obracíme, tím snadněji energii získáváme, protože naše vibrace se láskou zjemňují. Ale i v tomto případě prosíme jen o tolik energie, kolik je třeba. Veďte prosby, aby vaše opotřebovaná a zahuštěná energie byla vypuštěna a eliminována svatým ohněm lásky. Opotřebovanou energii můžete nazývat kaly. Potom proste o léčivou energii z Duchovního slunce, jen tolik, kolik je třeba. Proste o uzavření aury přirozeným způsobem. Zdůrazňuji, že pokud nestanovíte množství energie a budete ji stále čerpat, ztěžknou vám nohy a ruce na znamení, že jste se předávkovali. Tady je snadná pomoc, stačí přebytečnou energii opět vypustit. Tuto očistu můžete vykonat, kdykoli jste unavení, ale nejlépe je, když si zvyknete vstávat ráno o pět minut dříve a očistu udělat hned po ránu. Tak získáte čistou energii do nového dne. Tato energetická očista je pro vaše zdraví snad ještě důležitější než ranní mytí či sprchování. Večer již nemá smysl, protože byste nespali. Někdy se stává, že musíme pracovat i v noci, a tak se hodí načerpat potřebnou dávku energie. Naopak když nemůžeme usnout, bude dobré přebytečnou energii vypustit a eliminovat. Takovým způsobem lze regulovat nenásilným způsobem přirozený tok energie, aniž bychom kohokoli poškodili. Vypuštěné kaly je nutné eliminovat, protože by mohly znečistit energii někomu jinému, nebo by se hromadily a vytvářely tak nečisté zóny. Tato energetická očista patří ke každodenní hygieně. Kontakty s uměle stvořenými včetně úpisů s nimi O jednom kontaktu bych ráda pohovořila zvlášť. Jde o kontakt s uměle stvořenými bytostmi. Oč se vlastně jedná? Každý mág se dostane někdy do situace, kdy má pocit, že ji nezvládne bez pomocníka. Svou vírou a silou energie stvoří tohoto služebníka, který mu má pomoci uskutečnit jeho plán. Tato bytost je bez jiskry Boží, nenáleží do žádné z genetických řad a může být po vykonání svého úkolu eliminována. Může se také stát služebníkem na delší čas, pak mluvíme o bytosti, kterou si mág obyčejně připoutá k sobě na přesně stanovený limit či neomezenou dobu. Tyto bytosti podléhají karmě zmaru. Jakmile mág okusí výhody takovýchto vztahů, začíná této situace zneužívat. Evokace těchto bytostí je stále náročnější, až se mu podaří stvořit bytost velice silnou, která na něm požaduje úpis. Jde o smlouvu, kdy se mág zaváže, že bude 192 podporovat tuto bytost vlastní energií, kdykoli ji bude tato bytost potřebovat. Jakmile je smlouva uzavřena a podepsána, vloží uměle stvořený do aury mágovi svůj energetický otisk, aby ho vždy poznal, když bude potřebovat posílení. Tento energetický otisk je kódem, podle kterého se domlouvají. Tyto kódy alarmují uměle stvořeného, když je mág jakýmkoli způsobem ohrožen, a je mu okamžitě pomoženo. Čím více těchto smluv mág uzavře, tím více kódů má a připadá si silnější. Mezitím si kódy vytvoří zárodečnou masu z negativity hostitele a začínají se dělit. Mág začíná mít energetické potíže, začíná být podrážděný, začíná myslet negativně, a tak se mimovolně posiluje vlastní negativitou, kterou na základě rovnosti přitahuje stále více a více. Věřitelů se již tak snadno nezbaví, stejně jako služebníků. Tak se čaroděj zaplétá stále víc a více do černé magie. Proto tvrdím, že není rozdílu mezi černou a bílou magií. Chaosu, který každý mág vytváří okolo sebe, nakonec sám podlehne. Svými násilnými zásahy do aktu stvoření se stále více karmicky váže s mnoha bytostmi. Potká-li člověka, který by mu nějakým způsobem mohl zkřížit plány, mohou jeho věřitelé díky kódům včas zaútočit. Akce je někdy tak rychlá, že si to sám mág ani nestačí uvědomit. Ve hmotném světě se mu velice dobře daří, a tak uzavírá další a další smlouvy. Od určitého množství smluv je čaroděj varován temnými anděly, kteří na sebe berou podobu co nejhrůznější, aby mága od této činnosti odradili. Tato varování jsou však málokdy platná, protože jeho pýcha roste. Domnívá se, že tuto démonickou bytost musí zkrotit a pak mu bude věrně sloužit. To jsou všeobecně známé zápasy černých mágů. Když tedy „zkrotí“ tuto bytost, uzavírá smlouvu s temným andělem. Tímto úpisem propadá temnotám a z této pasti již není úniku. Pouze na konci věků či milénia bylo milostí Boží povoleno těm, kteří pochopili svou chybu, napravovat své omyly. Pokud se na této cestě pokání osvědčili, byli vedeni k tomu, jak se vyvázat z těchto hrozných smluv. V pravý čas potkají zasvěcence, který je vede na základě milosti Boží před radu nejvyšších. Zde se zváží jeho případ a buď je osvobozen a jde cestou očisty, nebo propadá temnotám. Temní andělé si ho připoutají k zápěstí a ukazují mu následky porušení vesmírných zákonů. V jednotlivých reinkarnacích je pod jejich vedením poučován o koncích a utrpení bytostí, které spoutal, a je mu ukázán i jeho vlastní duchovní i hmotný konec. Většina mágů se poučí a začíná usilovat o nápravu. Ti nepoučitelní však jdou k přetavení do jámy a jsou pak žíháni ohněm a mrazem, aby je jejich negativita už nezatěžovala. Nyní ztrácejí svůj pocit ega a v říši mrazu jejich nový výhonek stromu života čeká, až bude vzkříšen bleskem Božím. Pak začíná jeho vývoj od prvopočátku. Má novou šanci, pozná veškeré druhy stvoření, ale již jde o nové formování ducha. Koloběh životů začíná znovu. 193 Někoho může zarážet, že není rozdílu mezi bílou a černou magií. Na této cestě jsou konce stejné, pokud z ní včas nesejdeme. Když pochopíme, že i prokazované „dobro“ mága může být medvědí službou, máme vyhráno. Uvedu příklad. Přijde k nám velice milá a hodná paní, která nesmírně trpí. My bychom jí rádi pomohli. Ale co když tato milá paní v minulosti nebyla tak hodná? Co když necítila soucit s nemocnými, protože byla zdravá, a proto pokládala nemoc za slabost? Když se jí dostalo osvícení, pochopila, že by se měla změnit, ale pochopila též, že bude schopna chápat ostatní teprve tehdy, když sama projde zkušeností těžké nemoci. Můžeme jí tedy pomoci? Všichni již víte, že by to byla zásadní chyba. Proto mluvíme o tom, že je nutné mít k léčení souhlas Boží. Jinak přetáhneme karmu této paní na sebe a paní také nepomůžeme. Představte si tyčový magnet jako symbol magie. Na jednom pólu je bílá magie a na druhém černá. Přechod mezi zdánlivě opačnými hodnotami či ideami je pozvolný a nenápadný, protože magie pracuje na základě chtění a síly. Na základě chtění, vůle i neznalostí jednotlivých karmických plánů se mág manipulacemi stále více váže. Musí vyvíjet stále větší sílu proti vlivům přirozeného vývoje, a tak zabředá stále hlouběji do magie, dokud ho nezastihne zpětný náraz chaosu, který svým násilným zasahováním rozpoutal. Je to proto, že každý z nás má svůj karmický plán, který mu přesně stanoví, jaké zkušenosti potřebuje. Ten, kdo nemá přístup k ákášickým záznamům, může napáchat mnoho škody tím, že do tohoto plánu zasahuje. Většinou je bytost pevně vedena, takže neuposlechne „dobrých“ rad a velice brzy se vrací ke svým „zlozvykům“, které ji poškozují. Je to proto, že si stanovila, že musí touto zkušeností projít, aby něco pochopila. Pokud podlehne lákání osvobození od svízelné situace proti svému vlastnímu plánu, zjistí, když stojí před světlem své mateřské bytosti na konci tunelu, že musí touto těžkou situací ještě jednou projít v dalším životě. Je to nutné, pokud chce dosáhnout stanoveného cíle, ke kterému směřuje. Zde bych chtěla varovat před všemi zásahy do karmického scénáře bez souhlasu Božího, jako je například regres. Ten sice pomáhá, ale pokud není karma zralá, prokázal každý, kdo ho vedl, medvědí službu svému bližnímu. Navíc se mezi nimi vytváří vztah závislosti, který je nutno rozvolnit. O tom málokdo ví. Pokud je karma zralá, Otec sám zjeví ve snové vizi karmu, která je vyrovnána nebo může být vyprošena. Jsou to většinou děsivé sny, které se opakují, a my se jich tak bojíme, že nevidíme milost, která se za nimi skrývá. Byl to ten poslední zbyteček utrpení, jenž jsme měli prožít, abychom pochopili, co je třeba. Pravá láska jde cestou nenásilí, to všichni víme. Ale již nevíme to, že některý duch si pro svůj další vývoj stanoví velice tvrdý karmický scénář. Často se stává, když ho toto utrpení tíží, že hledá pomoc proti vlastnímu chtění svého ducha. Hledá pomoc u lékaře, protože je mu špatně a cítí se nemocen, ale lékař nic nenachází. Může mu pomoci jen ten, s kým je karmicky vázán, a to ještě jen tehdy, když si navzájem odpustí. Většinou neuspokojeni přicházejí k léčitelům. 194 Ti jim buď pomohou, nebo nepomohou. Záleží na jejich karmickém vztahu z minulosti a záleží na tom, co si dluží. Léčitelé jsou nejúspěšnější u lidí, kteří trpí jejich magickými zásahy z minulosti. Zde nepotřebují souhlas Boží, ale mají přímo povinnost svá magická opatření z tohoto člověka stáhnout. Pokud mu toto nedluží, pak mohou pomoci jen tehdy, když jim to Otec svou milostí dovolí. Zde nestačí vzývat Otce a pracovat ve jménu Božím. Musíte být čistí a plní pravé lásky. Jen tak se pozdvihnete do svatých rovin a znáte Boží vůli. Pak jste vedeni Otcem a máte plno láskyplných pomocníků. Vše jde hladce. Tak se konají zázraky lásky, tak pracoval a léčil i Kristus. Cesta a úkol Paní L. jde 30. 6. 1999 do práce, chce vložit kartu do identifikačního zařízení, ale zjišťuje, že místo karty drží v ruce světle šedou kůži netopýra. Místo karty tedy položí před čtecí zařízení tuto kůži. Ta se rozpadne v prach a zmizí. Uvědomila si, že touto cestou se již nikdo do budovy nedostane. Vrátila se k hlavnímu vchodu a hlásila, že jde za ředitelem. Chtěla ho upozornit na novou situaci, ale nedostala se ke slovu. Ředitel byl obklopen mladými lidmi včetně dětí a cosi důležitého projednávali. Byla to velice intenzivní spolupráce. Než mu cokoli stačila vysvětlit, otočil se k ní a sdělil jí, že musí zmizet, protože je pronásledován. Protáhl se malým otvorem ve stěně, ale nejprve musel uvolnit prkno, které sloužilo jako polička a krylo vstup do jiných dimenzí. Otvor byl umístěn vlevo nahoře. Paní L. se ujala mladých lidí. Měla se sejít se svým manželem, ale dala přednost této práci. Její cesta do práce značí její probuzení pro úkol, který slíbila. Budova, do které chce vstoupit, je v podstatě svět, ve kterém se opakovaně inkarnuje. Tento svět byl napaden zlatými netopýry, kteří se změnili díky své nenávisti v upíry. Proč ke sváru došlo, bylo již sděleno. Paní L. vstupuje do tohoto světa jako zástupce Jantaranů a má se věnovat těm, kteří se již chtějí od své nenávisti osvobodit. Má pomoci smířit Jantarany s pozemšťany. Byla zde již mnohokrát inkarnována a cítí se více pozemšťankou než Jantarankou. Proto hledá identifikační kartu, kterou dosud byla zvyklá užívat. Tentokrát však zastupuje Jantarany a tato karta neplatí. Místo toho má kůžičku netopýra. Je světlá, protože zloba se již rozplývá, ale nemá svou pravou jantarovou barvu, protože je třeba dokončit jejich očistu. Když ji paní L. předloží, dojde k eliminaci kůžičky. To znamená, že již není povolen nenápadný a tajný vchod jako minulé životy, ale musí jít hlavním vchodem, aby o jejím vstupu každý věděl. Tak se také stalo. V podstatě to znamená, že se probudila pro svůj pravý úkol. Její „ředitel“ dokončuje práci jako temný anděl, proto takový shon a ona nemusí 195 nic vysvětlovat. „Ředitel“ okamžitě ví, že je probuzená, a tak jí předává štafetu v péči o děti budoucnosti. Jde o inkarnované děti Jantaranů, ale i pozemšťanů. Doposud paní L. pracovala vskrytu, nyní jí jsou postoupeny kompetence, protože úkol temných andělů skončil a děti budoucnosti se budou učit a vzdělávat na cestě pravdy a lásky. Poučení jim přináší i ona jako představitelka všech duchovních učitelů nového věku. Slova, kterými jí sdělil, že končí, protože je pronásledován, znamenala, že jeho úkol je skutečně u konce. Planeta i se svými obyvateli pokročila natolik, že poučení jim již nenáleží na základě utrpení, ale na základě pochopení a lásky i soucitu. Byl pronásledován, protože lidé se již začali bránit na základě nových zkušeností a mnohé pochopili. Jeho práce již neměla smysl. Této práce se tedy ujímají nastupující duchovní vůdcové Světla. Odešel průchodem mezi dimenzemi vlevo nahoře, aby paní L. pochopila, že je vše v pořádku, že jde složit účty Otci a radě nejvyšších. Paní L. podstoupí ještě v jednom životě dilema, kdy se bude rozhodovat pro život se svým současným manželem, nebo uvolní šňůru připoutanosti, dá mu svobodu a bude plnit své poslání. Volba a nástup životní cesty Rodina N. stojí v Mostě na nástupišti rychlodráhy. Čekají na příjezd vlaku. Paní Z. je trochu netrpělivá a čeká, připravená k nástupu. Ostatní členové rodiny stojí pod stříškou stanice a něco si prohlížejí. Přijede první vlak a odjede bez nich. Přijede druhý vlak a také ho nechají odjet. Konečně přijíždí krásný starobylý vláček, do kterého se ostýchají nastoupit, protože se domnívají, že jim to nenáleží. I ten odjede. Konečně přijíždí tramvaj, do které všichni nastoupí. Je tam nerudný průvodčí a žádá po nich jízdenky. Oni je však nemají, protože se domnívali, že jim je prodá průvodčí přímo v tramvaji. Ten jim vysvětluje, že si je měli koupit předem. Je obtloustlý a velice nepříjemný. Celá rodina musí vystoupit. Členové rodiny N. jsou představiteli všech, kteří se připravují zrodit do hmotného světa. Paní Z. představuje ty, kteří netrpělivě očekávají nové zkušenosti, ostatní představují ty, kteří mají dost času či z nějakého důvodu váhají. Most je mostem mezi duchovní a hmotnou dimenzí. Nástupiště je místo, kde je třeba volit životní cestu. Vlaky představují určité životní dráhy a vzhled vlaku dá tušit životní úroveň, která inkarnovaného ducha očekává. Nástup do vlaku značí volbu životní dráhy a průvodčí je strážce prahu či meze, jak dlouho jednotlivci v tomto vlaku pojedou. Požaduje po nich lístek. To znamená, že mají vykázat přípravu na tento život. Oni ji nemají, a tak je vykazuje ven z vlaku. Určitou dobu však tímto vlakem jeli, protože potřebovali ještě trochu zkušeností z tohoto života, kterým se 196 v minulosti vyhnuli nebo je nestačili prožít. V tomto případě se průvodčí ujal funkce temného anděla, aby naplnil jejich karmu a oni v dalším životě mohli nastoupit do „správného“ vlaku. Vystoupení z vlaku znamená ukončení života, aby mohla být zahájena příprava na nový život. Očista planety Dne 1. 7. 1999 měla paní L. po léčení nepříjemné pocity. Prosila o obraz a zjevila se jí klíčová dírka a z ní vycházela záře plamenů. Potom uviděla naši planetu zakotvenou v koruně zdravého stromu života. To znamená, že očista vaší planety probíhá. Až tato očista skončí, bude planeta zdravá jako strom jejího života, který se zjevil. To, že byla planeta zakotvena v koruně stromu, znamená duchovní postup planety, která se bude očišťovat po vrstvách. Nejprve lidstvo, jeho myšlení a cítění, potom zvířata a vzájemné vztahy mezi lidmi a zvířaty, dále rostlinná říše s „neživou přírodou“. Všechny vzájemné karmické vztahy, včetně vztahů k planetě. Současně s očistou krystalů bude pročišťováno i nitro planety. Ochranný obal planety se scelí. Každý z vás, když vede prosby, by měl vyprošovat tyto vzájemné vztahy ke všem vrstvám stvoření na vaší planetě. Pohled do klíčové dírky, ze které šlehají očistné plameny lásky, vám naznačuje, že vám Otec dovolil nahlédnout do díla stvoření a jeho plánu. Jde o pohled do budoucnosti, a proto byste měli pracovat s důvěrou a láskou. Vědci se obávají, že v roce 2007 se k nám nebezpečně přiblíží veliký úlomek rozpadlé planety. Pravděpodobně jde o planetu Nimiru, která v pravidelných intervalech pracuje jako Slunce spravedlnosti. Chtějí v určitém čase a vzdálenosti vyslat střely, které by úlomky vychýlily z přirozené oběžné dráhy. Toto by nic nevyřešilo, naopak by mohli způsobit ještě větší katastrofu. Musíme prosit o jejich osvícení a osvícení všech lidí. Pokud budou vibrace lidstva i planety dobré, tento úlomek se včas odchýlí, aniž by způsobil závažné katastrofy. Mír s vámi! Karmický plán planety Země a jejích obyvatel Ve své vizi dne 3. 7. 1999 paní L. nakreslila zvláštní obraz. Byla to mapa naší planety, na které byla křížkem označena některá města. Los Angeles, Rio de Janeiro, Sydney. Někde byly vyznačeny i schody a na jižní polokouli, asi uprostřed, byla vyznačena Šambala. Přišla mi mapu ukázat a našla u mne paní D. a paní R. 197 Když jsem její obraz prohlédla, řekla jsem jí, že už se blíží mým léčebným obrazům. Dala jsem obraz do ohromné opotřebované kopírky a ten se změnil ve tvář jejího staršího syna, která vyjadřovala prosbu o pomoc. Paní D. i s paní R. se s námi rozloučily s tím, že jdou do hospody na sklenku vína. Divila jsem se, že jdou tak brzy. Ocitly jsme se v Karlových Varech v nějaké zasedací síni. Seděla jsem v čele předsednického stolu a přednášela. Paní L. seděla proti mně a snažila se mi sdělit svoji vizi, ale neměla možnost mi ji sdělit, protože jsem stále mluvila. Potom jsem jednala s lékařkou, která s námi spolupracovala a měla přednášku po mně. Vtom se objevila herečka paní S., pestře oblečená jako cikánka v kroji a nad kotníkem jí z nohy vystupoval kruh. Byla v ní zabudována i spirála a anténa. Když mne na to upozornila, prohlásila jsem, že se s tím nedá nic dělat. Najednou bylo okolo mne mnoho lidí, a než se ke mně paní L. protlačila, aby mi konečně sdělila svou vizi, byla jsem pryč. Obraz, který paní L. nakreslila, je karmický plán vaší planety i s obyvateli. V označených místech hrozí živelné katastrofy. Schůdky označují vstupy do jiných dimenzí. Současně mohou symbolicky označovat duchovní sestup lidstva. Pokud se lidstvo nevzpamatuje, mohla by být místa označená schůdky dalším jevištěm živelných katastrof. Syn paní L. je představitelem lidstva, které prosí o pomoc. Paní D. a paní R. se u tebe připravují na práci ve sférách, kde slíbily, že budou pomáhat. Odchod do hospody znamená inkarnaci do hmotného světa, kde slíbily pomoc. Sklenka s vínem symbolizuje přechod z jedné dimenze do druhé a přizpůsobení se panujícím zvyklostem. Ty ses divila, proč již odcházejí, ale ony si uvědomily, že mlčenlivá prosba lidstva o pomoc je velice naléhavá. Proto odešly dříve. Tvé hodnocení obrazu paní L. vyjadřuje spokojenost s její prací a následným duchovním postupem. Zasedací síň, kde přednášíš, poukazuje na rozšiřující se okruh působnosti a spolupráce. Herečka paní S. patří k vaší misi a je představitelkou těch, kteří získali kontakt s vyššími sférami přes astrální dimenzi. Jde o kontakt na základě připoutanosti ke komunikaci s duchy. Aparáty, které jsou na ní vidět, jsou atributy jejích schopností. Anténa symbolizuje citlivost a telepatické schopnosti, kruh připoutanost, která byla dosud skrytá, ale již se začíná projevovat, spirála naznačuje vývoj. Tento trend bude pokračovat. Svobodně volila tento přístup k poznání a plnění stanovených úkolů, aby přinesla poučení těm, kteří si zahrávají se světy astrálních dimenzí. Svou vizi ti paní L. nemohla sdělit proto, že propásla příležitost, když jsi zpracovávala její „obraz“. Je to poučení, že důležitá sdělení se nemají odkládat. Její obraz ti však stejně sdělil vše, co bylo třeba. To, že jsi jí zmizela, může být obrazem jejího hledání, kdy na své cestě následovala jiné vůdce. Ti ji pak odváděli svou cestou a ona tě ztratila. 198 Vize z Karlových Varů Tyto vize jsem snímala během čtrnácti dnů až do 14. 7. 1999 v Karlových Varech. Vcházím večer do svého pokoje, otevřu dveře a zapotácím se pod nárazem ohromného temného netopýra, který útočil na mou sedmou čakru a snažil se mne obsadit. Začala jsem vést prosby, ale zápasil se mnou. Prosila jsem o pomoc Otce a žádala o osvícení této bytosti. Teprve potom se bytost zklidnila a vyslechla mne a nechala se převést do dimenzí, kde jí bude vše vysvětleno. Vše se zklidnilo, ale stále jsem nemohla přijít na to, proč útočí, protože mi bylo řečeno, že vůči ní nemám žádný karmický dluh. Než jsem odjela domů, věděla jsem, že mne v Teplicích bude očekávat zpráva, že si mám jít na městský úřad pro klíče od nového bytu. Tak se také stalo. Volala jsem do Domu pečovatelské služby a ptala se, který byt je mi přidělen, a dozvěděla jsem se, že je vše tak, jak jsem si přála. Jde o byt v druhém poschodí s okny na východ. Pochopila jsem, že Otec skutečně vše řídí tak, jak je třeba, a že zde mám důležitou práci, o které se ještě včas dozvím podrobnosti. Tím jsem dostala důkazy, abych zbytečně nelitovala, že se musím stěhovat. Paní, která v bytě dosud bydlela, byla k němu silně připoutána a nepřála si, aby zde kdokoli bydlel. Na byt byla vržena kletba, a proto zde nemohl bydlet nikdo jiný. Ani já bych ho nedokázala očistit. Útok netopýra byl útokem této nešťastné ženy, která si se mnou chtěla vyřídit své účty. Protože má víra v pomoc Boží byla pevná, podařilo se nám ji s pomocí Boží osvobodit. Když jsem dnes šla domů, vložil mi někdo do pravé ruky ruku svou. Bylo to gesto důvěry a já pochopila, že Otec dovolil, abychom se ještě setkaly. Nebyla jsem si však jistá, co jí dlužím. Bylo mi řečeno, že nic, že mne chce trochu blíž poznat, jak žiji, ale v podstatě mi Otec nabízel možnost pomoci jí od karmy upírství. To jsem však pochopila teprve tehdy, když naznačila, že se mi zakusuje zezadu do krku, aby mohla získat energii. Teprve nyní jsem pochopila a vedla ji, jak si vyprosit tuto milost u Otce. Vedla prosby i za své paralelní bytosti a obě naše planety. Potom v míru odešla. V další vizi jsem ve veliké budově a sháním dohromady své žáky. Jsou to poměrně malé děti, asi „druháci“. Dělám si starosti, abych někoho neztratila nebo ho někde v této rozlehlé budově nezapomněla. Ukazuji jim budovu, jednotlivé třídy a vedu je na návštěvu do třídy „velkých“ žáků, kde je domluveno, že se na jednu hodinu zúčastní vyučování. Děti jsou moc hodné a jdou jako myšky, aby nikoho nerušily. Zaťukám na dveře určené třídy, pootevřu dveře a vidím, že nás skutečně očekávají, protože první lavice vepředu jsou uvolněné pro nás. K svému překvapení vidím za katedrou pana R., který se též zarazil, protože očekával starší žáky. Je z toho trochu nesvůj. Ptám se ho, zda můžeme vstoupit a zúčastnit se vyučování, což nám po kratičkém zaváhání dovolil. Bylo vidět, že má obavy z malých dětí, že budou nepozorné a budou rušit. Netroufal 199 si mne však odmítnout. Děti vzorně zasedly do lavic a já jsem na ně byla hrdá. Pan R. přednášel o komunismu a kapitalismu. V této škole byla jeho přednáška objektivní a fundovaná. Všichni žáci ho pozorně sledovali a on se uklidnil a byl s nimi spokojený. Žáci, kteří se účastnili jeho přednášky, se připravovali na inkarnaci do států s tímto filosofickým zaměřením a sociálním zřízením. Lektor zde napravoval to, co v minulé inkarnací pokazil. Ve třetí vizi se vidím jako agregor. Klečím na planetě a z jejího nitra cosi vytahuji. Vím, že je třeba to učinit. Vytahuji malého mužíčka za nohy. Vypadá jako mandragora a já vidím, že jeho hlava je proti tělu neúměrně veliká, oteklá a prosvítá špinavou bělí jako matová žárovka. Obličej a ostatní tělo má barvu i tvar kořene. Když ho vytáhnu celého, bojím se, že hlava převáží a poraní se. Než to stačím domyslet, prohne se pod její tíží a uhodí se do hlavy. Rychle ho podepřu a položím na zem. Má zavřené oči a nabírá k pláči. Je mi ho strašně líto a hladím ho nejprve po čele, okolo očí a po hlavě. Pod mým dotekem se uklidňuje a přestává plakat. Otok z hlavy zmizel. Tento obraz se mi během dne neustále vtíral a já se marně ptala po významu. Když jsem o tom mluvila s manžely B., pochopila paní L., že výjev je důležitý pro celou planetu. Její manžel mi však sdělil, že během vyprávění viděl, jak byl z planety vyjmut temný klín. Díky jemu se mi konečně „rozbřesklo“, že jde o následky sváru s Jantarany a klín v planetě je symbolem jejich diverze. Také jsem si uvědomila, že kořen mandragory měl tvář pana P. Toto je třeba vyprosit. Je to další závažný krok na cestě za očistou vaší planety. Příprava a volba prostředků pro novou reinkarnaci Ve své vizi dne 18. 7. 1999 jede paní L. na školení do Ústí nad Labem se svou spolupracovnicí. Všichni se připravují a převlékají, jen paní L. nechá vše na poslední chvíli a začne se převlékat, teprve když autobus již zastavuje. Vystupují a stoupají do vysokého kopce, na kterém se rozkládá ohromná moderní budova s rozlehlými přednáškovými sály. Vstupují do předsálí a vidí zde mnoho lidí. Je zde i žena mezi čtyřicítkou až padesátkou, která čeká, až se všichni sejdou, aby mohla přednášet. Obě spolupracovnice bloudily a nevěděly, kam se mají zařadit, protože si nepamatovaly, jakému školení se mají podrobit. Paní L. prohlížela rozpisovou tabuli a zjistila, že témat je veliké množství a školení bude trvat sedm dní. Potom usoudily, že do začátku je ještě dost času a půjdou si koupit svačinu. Vyšly ještě s ostatními lidmi ven, kde z pravé strany přicházel prošedivělý muž s „voříškem“ na dlouhém řemínku, který byl agresivní a každého obtěžoval. Paní L. prošla v pohodě, protože vodítko psa nebylo dost dlouhé, aby jí 200 mohl ublížit. Ani ostatní nebyli zraněni. Zde se jí spolupracovnice ztratila, protože ta si uvědomila, že svačinu má, a psa se pravděpodobně zalekla. Paní L. zatím sešla z kopce do krámku, kde byly vystavené čokoládové trubičky plněné šlehačkou. Vpravo byla jedna trubička plněná bílou šlehačkou, vlevo byly trubičky plněné čokoládovou šlehačkou. Rozhodla se, že si koupí jednu bílou a jednu tmavou. Když přišla na řadu, vběhl do krámku její syn H. se strýcem a volali na ni, že si musí pospíšit, protože školení již začíná. Paní L. si tedy již nic nekoupila a s ostatními lidmi a svými příbuznými rychle stoupala do kopce, aby nezmeškala školení. Ještě ji napadlo, že trubičky tam stály tak, jako by to byly úpisy. Většina lidí, kteří nakupovali v krámku, si vybrala ke svačině velkou pletenou housku. Jízda autobusem je symbolem životní etapy a cesty za poznáním. Nikdo neví, jakému školení se podrobí, protože zrozením je paměť na minulé životy vymazána. Všichni se snaží a pečlivě připravují. Paní L. je představitelkou těch, kteří riskují a mají na vše dost času. Když vstoupí do hmotného života, pracují na sobě, aby dosáhli svého životního cíle. To je cesta do kopce. Moderní rozlehlá budova budoucnosti je chrámem pravého poznání. Cíle však nedosáhnou za sedm dní, to je různé, někdo za sedm životů, jiný za sedm století, druhý za sedm tisíciletí. Ti, kteří se pečlivě připravovali, mají k dispozici vše potřebné. Tedy i svačinu. Ta představuje duchovní stravu. Vědí přesně, jaký je jejich cíl, a proto trpělivě čekají, až nastane čas jejich zasvěcení. Ti, kteří byli liknaví, mají hlad, nemají zpracováno dostatečné množství duchovní stravy, a proto cítí potřebu si zajít ještě na svačinu. To je odvádí od pravého cíle a znamená určitý duchovní sestup. Proto je „obtěžuje“ temný anděl se psem. Je to varování, že nenastoupili pravou cestu, ale odchylují se od svého životního cíle. Krámek nabízí duchovní stravu mága. Jde o úpisy v podobě trubiček. Úpis s bílou náplní je uzavřen s dobrými úmysly, ale z nevědomosti. Temné úpisy jsou uzavřeny na základě připoutanosti a chtění. Ti, kteří si koupili pletýnky, jsou představiteli těch, kteří těkají od jedné filosofie ke druhé a mají v hlavě zmatek. Pletýnky jsou symbolem neuspořádaných vědomostí i vztahů. Syn H. se strýcem jsou strážnými anděly paní L., kteří ji zachraňují před chybným životním pokrmem, jenž by ji odvedl od životního cíle. Odchod lidí, kteří se s ní vracejí na školení, znamená návrat na pravou cestu, kdy opět musejí vykázat snahu a usilování jít za svým pravým životním cílem. Proto cesta vede opět vzhůru. I když dosud paní L. nevěděla, kam patří, její strážcové ji vrátili na cestu a ona bude v chrámu poznání získávat přesně ty poznatky, které si stanovila ve svém karmickém plánu. 201 Následky magických manipulací Paní W. se dívá na sebe přes rameno do zrcadla. Je mladší, statnější. Na pravém rameni má černý znak, který vypadá jako tetování. Je to chobotnička, asi sedm centimetrů veliká. Na zádech má tři veliké lesklé bradavice. Mají barvu do fialova a vytvářejí poměrně úzký a ostrý trojúhelník. Bradavice na pravé lopatce je největší a nejvýše. Pod pravou lopatkou, těsně vedle páteře, má černou plochu řídké srsti, která tvoří obdélník. Srst má ještě po stranách tváří a pod bradou, kde vytváří kozí bradku. Divila se, že jí tyto ozdoby nejsou odporné, ale naopak se jí líbily. Na její prosby jí bylo ukázáno, co je třeba ještě očistit. Všechny uvedené znaky jsou symboly, nebo lépe řečeno následky magických manipulací. Chobotnička je symbolem magického vlivu, která roste magickým myšlením a cítěním, ubývá očistou a láskyplným myšlením a cítěním. Bradavice značí nakažlivost magického myšlení a poukazují na možnost zvrhnutí a onemocnění. Jde o memento, které musí mít na mysli každý mág, že jednoho dne splatí dluh za narušování karmických plánů a narušování vesmírných zákonů. Připomínají svým seskupením trojúhelník, který je znakem kletby. Tak, jak pracuje v souladu s vesmírnými zákony, bradavice se zmenšují a trojúhelník též. Černá srst na zádech značí pudovost a licousy na tvářích přebujelou smyslnost. Očistou a prací na sobě samém tyto znaky slábnou a mizí. Tyto znaky nese na svém duchovním těle každý mág. Jsou to atributy magie, a proto jí byly, jako oddanému mágovi, sympatické. Paní W. je v tomto případě figurantkou všech, kteří jsou oddaní magii. Je to nastavené zrcadlo všem, kteří se touží od magie očistit. Život ve Španělsku Ve své vizi dne 7. 7. 1999 paní L. emigrovala s celou rodinou do Španělska. Byli tam i její rodiče se sestrou. Usídlili se v Madridu. Každá žena měla jednu místnost. Sháněli práci, ale nemohli nic najít. Prakticky byli nouzí zahnáni do trestné činnosti, aby se uživili. Dostali se do drátěných ohrad, které se podobaly starému ghettu. Dovnitř to šlo snadno, ale vyjít ven bylo takřka nemožné. Osvobodit se podařilo jen paní L. Ostatní pochytala policie. Ocitla se opět v pronajaté místnosti. Přišel sem chlapec s dívkou, která měla mezi zuby bílé provázky. Byli hnědovlasí, krátce ostříhaní a paní L. se s nimi nedokázala domluvit. Španělsky nerozuměla, anglicky a francouzsky nerozuměli oni. Nakonec se s chlapcem domluvila německy. Vysvětlila jim svou situaci a oni jí povolili dva měsíce odkladu. Paní L. jde se svou sestrou městem a vpravo uvidí silnici. Na ní tančili lidé 202 za doprovodu hudby a různých světel. Chtěla si veselý průvod vyfotografovat, protože se jí tato scéna líbila. Sahá do tašky pro fotoaparát, ale místo něho nachází rybí salát. Ocitá se opět v pronajatém pokoji. Odsunuje se před ní zeď a ona vidí ordinaci lékařky. V první místnosti je zdravotní sestra a lékařka je v zadní místnosti. Vchází pacientka a usedá na postel. Sestra vyjímá bílou destičku z umělé hmoty a černě do ní zapisuje výpovědi pacientky. Je zde vše, od chemických vzorců a funkcí, včetně skutků. Pokud bude shledáno vše v pořádku, nebude lékařka zasahovat. Kdyby byly překročeny meze, přišla by lékařka a podrobila by pacientku léčebnému zásahu. Potom by byl vypracován nový karmický plán. Jde o demonstraci karmické vazby amerických Indiánů se Španěly. Je zde názorně ukázáno, jak se tyto vztahy vyrovnávaly, aby došlo k porozumění. Paní L. se svou rodinou je představitelkou dobyvatelů, kteří nesou následky utrpení, které Indiánům způsobili. Emigrace do Španělska je jejich prvním životem po tomto selhání. Žijí nuzný život, plný utrpení a nesvobody. Nikdo jim nepomáhá, protože ubližovali. Způsobili Indiánům hmotnou i mravní zkázu. Proto i oni končí v osidlech zločinu. To je ten drátěný plot, který vymezuje teritorium zločinu. Oka plotu se kříží na znamení, že toto teritorium je vymezeno karmami, kterými jsou vázáni v tomto životě a přinesli si je z minulosti. Na cestu zločinu lze lehce vstoupit, ale je velice těžké se vymanit z jeho osidel. Stejně tak je těžké se osvobodit od segregace, kterou se společnost brání proti zločinu. Paní L. je představitelkou těch, kteří se díky mimořádné mravní síle vymanili z osidel zločinnosti. Ostatní členové rodiny jsou představiteli těch, kteří podlehli. Rodina je symbolem lidského společenství. Podle této vize se ve Španělsku reinkarnovali Indiáni se svými uchvatiteli, aby se vzájemně lépe pochopili. Většinou obě strany trpí vzájemným nepochopením a předsudky. Mluví různými jazyky. To je symbol nepochopení. Chlapec s dívkou jsou představiteli duchovně vyzrálých Indiánů. Konečně najdou společný jazyk. Tím je němčina a lépe se chápou. Učí se soucitu na základě vlastního utrpení. Ti, kteří nepochopili, byli ve vleku temných andělů a jejich karmy se vybíjely jiným způsobem a prudčeji. Stupňovaným utrpením byli vedeni ke schopnosti vcítit se do druhých. To bude vklad a současně dobrý předpoklad pro příští inkarnaci. Budou se setkávat tolikrát, kolikrát je třeba, aby si porozuměli. Pro paní L. je snazší pochopit nejprve mužský princip, proto se nejprve dorozumí s chlapcem, který je představitelem mužského principu. Nemohli se domluvit ve Španělsku, protože jejich karma ještě nebyla zralá. Další šanci měli ve Francii za revoluční éry, ale ani zde ještě nebyli zralí pro odpuštění. Teprve v Německu začínají chápat a rozumět si. Paní L. dostává 203 dva měsíce odkladu, než bude muset zaplatit za své viny. Měsíce představují dva životy na očistu a vyrovnání. Důležitý život je ve Francii za vlády Ludvíka XIV., kde se inkarnuje se svou sestrou. Život se jim jeví radostným, ale je to na úkor poddaných. Zvolily tuto cestu, která vede až k francouzské revoluci. Paní L. si chce tento život zapamatovat, ale nachází jen rybí salát. Ten je symbolem duchovního poznání a různých filosofických směrů. Tato změť nevede k ničemu dobrému. Karmy tvrdě dolehnou a prudce se vybíjejí. Závěrečná vize, kdy se jí odsunují dveře a ona přichází k osvícenému poznání, ukazuje bilanci jednotlivých životů. Zdravotní sestra je duchovní strážce a její vůdce. Lékařka je strážce prahu a zasahuje jen tehdy, byla-li překročena mez nevhodně a v nesprávný čas. To se týká i odchodu ze života. Někdo může strážce a vůdce pokládat za pána karmy. Zdravotní sestra je zapisovatelem karmických skutků a při anamnéze sepisuje veškeré podmínky jednotlivých životů. Zapisuje to, co bylo dané a jaké měl dotyčný možnosti. Jsou zapsány a zváženy všechny skutky, dobré i zlé. Je vyhodnocováno i plnění úkolů, kterými byl jednotlivec pověřen. Pokud byly závažným způsobem překročeny určité meze v negativním slova smyslu, zasáhne pán karmy, který učiní potřebný zásah a potom doporučí duchovní i fyzické vybavení pro příští život. Dívka a chlapec jsou též představiteli andělů strážných, kteří paní L. tlumočí rozhodnutí pána karmy, kolik životů jí bylo povoleno na očistu, když žádala o odklad. Spolupráce agregorů s temnými anděly Pan P. se ve své vizi dne 10. 7. 1999 rozhodl, že odjede na dovolenou sám. Ujel mu autobus, a tak ho strýc odvezl autem na letiště, aby to stihnul. Jeho manželka paní L. měla 120 marek, ze kterých mu dala čtvrtinu, tj. 30 marek. Najednou se paní L. ocitá v hotelu, kde je manžel ubytovaný. Z recepce stoupá po schodech vzhůru a vstupuje do pokoje, kde není nic než válenda a skříň. Pan P. leží na válendě a je překvapený, že manželka přišla. Ona otevírá skříň, která je plná šatů. Vpravo visí fialový kabát se zlatými knoflíky a vlevo je odřená černá kožená bunda, celá popraskaná. Byly tam též ženské šaty. Vyjde na balkon a místo moře vidí samé bažiny, kde se plazí malí „človíčkové“, kteří se jen s obtížemi dostávají vpřed. Paní L. to připadá jako antisvět. Chtěla si s manželem promluvit, ale on to odmítl, a tak odešla. Když scházela po schodech dolů, potkala blondýnu se světlými vlasy, která se ptala po jejím manželovi. Vysvětlila jí to a sama seběhla do recepce, kde ji dohonil její manžel a snažil se jí vysvětlit, že k této situaci došlo proto, že žijí vedle sebe jako dva 204 cizinci. Paní L. s tím souhlasila a řekla mu, že když pro to oba nic neudělají, nemůže se jejich vztah zlepšit. Projevila svou nelibost se způsobem jeho života a odešla. Najednou se ocitla doma a manžel se vrátil. Pan P. je představitelem temného anděla a jeho manželka je agregorem. Manželství je symbolem jejich spolupráce. Odjezd na dovolenou značí, že jeho úkol se chýlí ke konci a on odchází ze společenství lidí. Paní L. jako agregor je povinna dozírat na to, jak svůj úkol plní. Podle ní ještě nebylo vše hotovo. Jejich spolupráce vázla a dostávali se do střetů. Chtěla na dovolenou odjet s manželem, protože jí záleželo na tom, aby svůj úkol splnil dobře. Jejich cíl byl společný. Pan P. na to však nepřistoupil, a tak dostal odměnu podle své práce. Finanční obnos 30 marek vyjadřuje kvalitu a moudrost jeho práce. Tak se mu podařilo naplnit úkol určený Otcem, se kterým souhlasil. Paní L. se ocitá v hotelu proto, že musí jako agregor vyhodnotit kvalitu práce pro vaši planetu. Recepce je vstupní branou do jiné dimenze. Potom teprve je jí dovoleno nahlédnout do manželova pokoje, tedy do jeho nitra, zvážit všechny možnosti, které měl. Pokoj je prázdný, protože zde nesídlí nikdo kromě něho. To znamená, že již přerušil všechna pouta, která ho vázala ke hmotnému světu. Ve skříni byl šat jeho jednotlivých inkarnací a kožená bunda svým opotřebením naznačovala, že úkol temného anděla skutečně končí. Fialový oblek byl znamením jeho duchovní hodnosti. Balkon poskytuje výhled na lidstvo, které bylo pod jeho vlivem. Byli zde všichni lidé, kteří zabředli do bahna negativních vlastností a museli s jeho pomocí překonávat karmické následky svých činů. Pomalý postup naznačuje obtížnost této snahy. Manželka mu chce pomoci se zbytky úkolů, ale on je již unaven a odmítá i tuto pomoc. Chce končit za každou cenu. Paní L. kontroluje plnění jeho jednotlivých rolí jako temného anděla. Jeho slavnostní šat je zachovalý. To znamená, že jsou zde i zásluhy, které nebyly ještě odměněny. Jeho pracovní oblek dosluhuje, to znamená, že tady končí. Paní L. s ním chce probrat a vyhodnotit celkovou situaci a dohodnout další spolupráci, ale on se domnívá, že to není nutné. Proto paní L. odchází a potkává blondýnku, která je symbolem smrti, protože v tomto případě, když nebyla dohodnuta další spolupráce, je zbytečné být v tomto hmotném světě. Když manžel zjistí důsledky svého rozhodnutí, pochopí, že málem selhal, a rychle jde za manželkou do recepce a snaží se zdůvodnit, proč chtěl spolupráci ukončit. To však není závislé jen na něm. O tom rozhoduje také rada temných andělů a rada nejvyšších. Když si vše vysvětlí, překročí „práh“ a jsou opět „doma“. Tentokrát budou pokračovat ve spolupráci na vyšších úrovních. Každá bytost, i ta nejpokročilejší, má dvojí duchovní zaměření. Sbírá zkušenosti ve světlých sférách i v temnotách. V obou sférách podle pokro205 čilosti plní z pověření Otce velmi důležité úkoly. Výsledky jejich práce se pečlivě vyhodnocují a ovoce své práce za jednotlivé životy skládají potom Otci k nohám. Životní mezník Paní L. se odstěhovala ve své vizi dne 17. 7. 1999 do velkého bytu o šesti pokojích. Poslední místnost byla kuchyň. Byt byl prostorný, zařízený, bylo zde vše, co potřebovala. V první místnosti byly tři sporáky, ve druhé knihovna, ve třetí světle hnědý stůl, který stál pod oknem a svou září osvětloval celou místnost, ve čtvrté místnosti byly rozsvícené tři obrazovky a na každé bylo něco jiného. V páté místnosti byl nábytek a v šesté malá kuchyňka, čtyři židle a stůl. Když se vrátila zpět do prvé místnosti, našla tam béžový „papiňák“, který ihned vyčistila a okamžitě se v něm objevily světlé noky. Nájem za byt byl 7500 Kč. Rodiče jí pomohli se stěhováním, a když si dělala starosti s výší nájmu, ujistili ji, že by to pro ni neměl být velký problém. Když se ptala, proč je ve čtvrté místnosti tolik obrazovek, odpověděli jí, že má tolik možností a záleží jen na ní, kterou cestu si vybere. Paní L. je představitelkou lidí, kteří stojí před závažným rozhodnutím. Je třeba, aby se každý, kdo se chce správně rozhodnout, ponořil do svého nitra a podíval se, co se v něm nachází. Pak teprve může zvážit všechny možnosti. Rodiče jsou představiteli duchovních vůdců, kteří vám pomáhají učinit správné rozhodnutí. Místností, které nalezla, je sedm. Sedmá možnost je konečná volba cesty. V každé místnosti je vybavení pro jiný způsob života. Současně pořadí místností naznačuje předpokládaný duchovní vývoj podle toho, jak jsou seřazeny. V kuchyni se vaří duchovní strava pro další rozvoj. Kdo volí tuto cestu, volí cestu práce a osvícení. Ona se vrací do místnosti se třemi sporáky. Na jednom se připravuje pokrm, který zajišťuje vývoj tělesný, na druhém se připravuje vše pro rozvoj energetický, na třetím se připravuje vše pro rozvoj duchovní. Péče o všechny tři složky musí být v rovnováze. Tím, že vyčistila „papiňák“, vyřešila cestu správného přístupu a odměnou jí byla strava, která zajišťuje její harmonický vývoj. Paní L. se lekala nákladů za nájem bytu. Tyto náklady symbolizovaly způsob života a práce na sobě samé. Nejkratší doba k dosažení cíle je pro ni sedm a půl roku. To stanovila výše nájmu. V této práci jí přislíbili pomoc rodiče, kteří jsou představiteli jejích duchovních vůdců a rádců. Druhá místnost znamená volbu. Kdo do ní vstoupí, musí volit mezi dobrem a zlem. Je zde knihovna, která obsahuje poklady poznání, a to vede k volbě prostředků, aby bylo cíle dosaženo. 206 Kdo volil dobro, může vstoupit do třetí síně, kde září světlý pracovní stůl, a zde, po práci na sobě samém, kdy usilujete o zdokonalení myšlení a cítění, abyste nesešli z cesty pravé lásky, navážete kontakt se světlými sférami. Na této cestě vás teprve čeká pravé poznání. Místnost se šesti obrazovkami vás opět staví před volbu, jakým způsobem budete pokračovat a kterou cestou dobra se dáte. Jakmile se rozhodnete, můžete vstoupit do páté místnosti a opět budete pracovat na svém zdokonalení a podrobíte se různým zkouškám, zda jste způsobilí pro tuto práci či duchovní postup. Kdo vstoupí do malé kuchyňky šesté místnosti, má možnost získat nejvyšší poznání zasvěcence a opět volit další zaměření. Zda se oddáte odměně za plody své práce a budete se těšit ze své duchovní urozenosti, či se po určité době vrátíte z božských úrovní a budete pomáhat těm, kteří ještě nejsou tak daleko, zápasí a potřebují vaši pomoc. Paní L. se vrátila do prvé místnosti, to znamená, že se rozhodla pro pomoc všem usilujícím a toužícím po světle pravdy a lásky. Vycídila „papiňák“ a ihned se v něm objevily noky. To znamená, že bude pomáhat s jejich očistou. Setkání Na setkání dne 20. 7. 1999 se nás sešlo asi patnáct. Okolo byl klid, nikdo nás nerušil. Přesně v 18 hodin k nám sestoupil Otec a posiloval nás svou láskou. Prosila jsem za všechny, aby se jim dostalo osvícení, prosila jsem za členy naší skupiny, za lidstvo, planety a harmonii vesmíru, tak jak je vůle Boží. Potom jsem vedla individuální prosby za ty, o kterých vím, že pomoc Boží potřebují. Otec nás všechny obešel, žehnal nám a radil nám, co vše je třeba ještě vykonat. Paní D. vedla prosby za planety a paralelní světy i bytosti. Děkovala za milost očisty a poznání karmických příčin, které vedly k jejím potížím. Bylo jí ukázáno, že musí s panem L. očistit otisk negativity v podobě ostnu, který je ještě spojuje. Prosila i o pročistění energetických cest planety. Za odměnu se jí zjevila krásná žena, která byla personifikací planety a děkovala jí za pomoc, že na ni myslí ve svých prosbách. Paní L. prosila za lidstvo, aby bylo očištěno od magického způsobu myšlení na základě volby cesty. Prosila za osvícení politiků a mocných. Když vedla prosby za lidi, aby se zbavili magického myšlení, někomu z nich sjely kalhoty a byly vidět holé hýždě. Jde o symbol těch, kteří se obávají, že ztratí moc a zůstanou s „holým zadkem“. Ti ještě nebyli úplně zralí pro duchovní postup. Jestliže pokračovali ve vedení proseb, bylo vše v pořádku. Pokud tak neučinili, budou muset počkat na další příležitost. Potom byly vidět zezadu oči. 207 Šlo o Jantarany a jejich karmické vazby vůči vám. Nutné vyprosit. Nakonec byly vidět hřbety knih nad prosícími dlaněmi. Jsou to vaše odměny a za to, že pracujete zde, se vám otevírají mimořádné poklady vědění. Paní L. cítila silné vibrace a bolesti hlavy. Uviděla uragán. Byl jí ukázán její duchovní stav. Uragán měnící směr je poznání, se kterým se seznamuje, ale přijímá i jiné, nežádoucí vlivy na základě setrvačnosti. Vír negativity, který s ní cloumá, je obrazem karmických vazeb mezi Jantarany a planetou Zemí. Je třeba trpělivě vést prosby. Pan F. viděl anděla v podobě krásného muže s křídly, jak před námi stojí. Byl to anděl lásky a změnil se v Otce. Šel mezi námi v kruhu, od jednoho ke druhému, a žehnal nám. Nebyl to Otec, ale správce karmy, protože za ním nesli velkou temnou knihu. Zastavili se před panem F., kterému bylo přečteno, co je možné vyprosit, protože na základě pochopení to již uzrálo a on vše vyprošoval. Nakonec i jemu se zjevila představitelka planety. Paní Z. bylo naznačeno, že má vrátit dary magie. Vedla prosby a viděla, jak jsou připoutané bytosti, které osvobodila, odváděny do regeneračních koutů. Potom viděla kopuli kostela. Pan F. ještě zahlédl pana W., jak k nám přichází. Pravděpodobně se v tuto chvíli na nás duchovně napojil. Mladší pan F. uviděl sfingu v Egyptě, která chtěla promluvit, ale nemohla. Vypadalo to, že chce o něco žádat. Pan F. mladší byl stavitelem sfingy v Gize a řídil stavební práce. Když pod ní byly uloženy poklady, vždy vyslovil kletbu, aby nikdo nemohl tyto poklady odnést a mrtví v pyramidách aby nebyli rušeni. Po vyprošení do sfingy proudila očistná fialová energie. Pan J. vedl obvyklé prosby za vše. Zjevila se mu rudá plocha, která žhnula a pohlcovala pohybující se temný bod. Jde o symbol očisty karmy Rasputina. Nakonec mu byl vložen na ramena vavřínový věnec na znamení, že zvítězil nad magickým dědictvím, které mu zanechala tato karma. U paní J., když vyprošovala negativitu, začala v blízkosti zvonit kaplička. Napadlo ji, že zvoní na oslavu duchovního postupu lidstva. Když ukončila prosby za Jugoslávii, pocítila ohromnou tíži na ramenech. Když se na ni ostatní podívali, uviděli ji v kůži s hlavou dravce na vlastní hlavě, jak drží plný košík úpisů. Jde o úpisy z její šamanské éry. Pan P. vyprošoval planetu Jantar a zjevil se mu muž, kterého pokládal za Otce. Byl to však on sám z éry vlády na Jantaru, kdy byl pevně karmicky vázán se svou manželkou. Jak spolu vedli prosby, objevil se žebřík, který vedl z temnot do nebes. Je to Jákobův žebřík. Jde o symbol zápasu s anděly o cestu za Světlem. 208 Druhá paní L. zahlédla rybník a kolo života. Panu L. se objevila vývrtka, barevná terapie a zlatý déšť. Vývrtka je symbolem bolesti, kterou zasunul hluboko do podvědomí. Je nutné otevřít k ní cestu a očistit se od ní a své trápení odevzdat spolu se sebou samým Otci. Barevná terapie označuje léčebný zásah a zlatý déšť očistu. Po této očistě se zjevila jeho sestře světlá hůl s omotaným hadem. Nakonec uviděla symbol národa českého, krásnou zdravou lípu. Je to dar, který bude pomáhat těm, kteří udrží čistotu myšlení a cítění při léčení. Obraz lípy znamená, že touto očistou se váš národ osvobodí od negativních vlivů a duchovně postoupí a bude šířit duchovní urozenost ve světě. Paní L. zahlédla zelenomodrý pulzující trojúhelník, který nám oznamoval, že očista je skoro u konce, a nabádal k opatrnosti, abychom tuto čistotu neztratili. Paní Z. byly zjeveny kříže na znamení, že zapomíná na své paralelní bytosti, když vede prosby. Prosby jsou mocnější, když na ně nezapomene. Záběr očisty je pak širší. Během setkání silně pršelo, byl to požehnaný očistný déšť. Společný operační plán Otcovy mise Je vidět operační lampa, na které jsou seřazena světla po třech, takže vytvářejí čtverec. Objevuje se dlaň a v ní je světlá koule. Ruka drží hvězdu, která je zavěšena na světelném paprsku. Vypadá jako vánoční ozdoba na šňůrce. Zjevuje se střed kola, do něhož směřují drátky, a na každém z konců těchto drátků je ohnivý bod. Vše se velice rychle točí, víří a nelze rozeznat, kterým směrem celá konstrukce rotuje. Objevují se dva ovály vsazené do sebe. Mezi každým oválem je vypnuta blána. Ovály jsou do sebe vsazené tak, že vytvářejí pulzující kříž, protože každá blána se napíná a uvolňuje. Objevuje se světlá truhla, ve které jsou ukryty dřevěné cívky, které jsou obklopené proužky světla. To vše vytváří světelnou konstrukci. Je vidět sepnuté dlaně a ty svírají svítící pochodeň. Tato pochodeň ukazuje cestu a vede vás vpřed, za světlem pravdy a lásky. Drátky jsou životní dráhy, které naznačují, že ze Světla jste vzešli a do Světla se vracíte. Vyvíjíte se od temnoty nevědomí ke světlu poznání. Pulzující ovály jsou schématem vesmíru a života v něm. Pulzování je dechem vesmíru. Kolo s drátky, které víří, naznačuje životní kolotání a vír událostí. Truhlice obsahuje dary lásky a tyto dary budí, indukují schopnost lásky, která je tak důležitá pro vývoj všehomíra. Světelná konstrukce je symbolem Božího plánu a mise. 209 Dopis Otce Děti moje milované, blahopřejeme vám ke splnění vašich úkolů a radujeme se s vámi. Na svých cestách jste všichni posbírali mnoho cenných zkušeností. Mnoho jste trpěli, ale také jste se radovali z dobra, které jste vykonali a které se vám vracelo v podobě lásky. Zápasili jste statečně s karmou této planety i karmou svou. Byli jste nádherní a obdivujeme vás a byli jsme šťastni, když jsme vám směli pomáhat. I nyní budete mít dosti práce, ale tempo již nebude tak hektické. Děkuji vám všem za lásku, vytrvalost a trpělivost, se kterou jste pracovali. Připravili jste a očistili tuto planetu v rámci jejího duchovního postupu a nezištně pomáhali všem, kteří toužili po vesmírné jednotě lásky, pravdy a stvoření. Jsme na vás hrdí a vysíláme vám svou lásku. Tato nádherná planeta Země je již na dobré cestě a jejím obyvatelům se bude dařit lépe. Chvíli to však ještě potrvá. Magie již nebude fungovat a mnoho mágů bude zmateno a bude tím trpět, protože nebudou nic chápat. I jim bude třeba pomoci, pokud vás o to požádají. Vám, kteří jste žádali o pokračování v práci v této misi dál, bylo s radostí vyhověno. Byla z vás sňata karma kříže, která byla sňata i z této planety. Jste očištěni od všeho, co vás zatížilo na cestě, kdy jste poskytovali pomoc svým bližním a této planetě. Posilujeme vás svou láskou, a proto buďte opatrní, abyste nepřehnali intenzitu své působnosti, když léčíte. Poznáte ve světě, ve kterém nyní pracujete, zázraky nepřipoutané lásky. Žehnáme vám, naše láska vás provází! Otec, rada nejvyšších a duchovní vůdcové 210 Hledání cesty Ve své vizi paní S. dne 22. 7. 1999 chodí po veliké budově. Bylo v ní dost lidí a mezi nimi někteří, kteří byli nebezpeční. Útočili a chtěli ji poranit. Na rukou měli plochy z jehel a hřebíků, které jim trčely hroty ven. Při střetu s nimi se chtěla této zbrani vyhnout, ale bylo to velice těžké. Utržila nějaké rány a také se jí zabodly uvolněné jehly do rukou. Když se jehly snažila vytáhnout, pomyslela si, že se nyní podobá útočníkům. Stála v okně budovy a dívala se dolů na náměstí. Napadlo ji, že jediná záchrana je skočit dolů, i když to bylo dost vysoko. Snažila se přivolat někoho z lidí, kteří byli dole, ale nikdo ji neslyšel. V tomto životě skočila z okna a zemřela. Ocitá se na náměstí a dívá se z okna protějšího nízkého domku. Pod oknem ležela žena a paní S. si všimla, že je těhotná. Nějací lidé se jí snažili pomoci a přivolali sanitku. To byl konec jednoho z jejích životů. Na náměstí vjíždí tank a posádku tvoří tři muži. V jednom z nich poznává pana B. Začali střílet na jeden z domů, kde se skrývali útočníci. Podařilo se jim však uniknout. Znovu se objevili v zadní místnosti domu, odkud paní S. vyhlížela. Zápasila s nimi a byla pobodaná a pořezaná. Najednou byla volná a mohla odejít tam, kde poskytovali lékařskou pomoc. To byl konec dalšího života, kdy trpěla pod ranami osudu. Její odchod byl odchodem ze života a lékařská pomoc je poskytována všem zraněným duším v regeneračních koutech. Potom byla opět v jiném domě, jiném čase. Místnost byla jednoduše zařízená, byl tam dřevěný stůl a lavice z hrubě opracovaných desek. Za jejími zády seděl na nízké stoličce starý muž a nožem ořezával konec svíčky. U stolu, kde seděla i ona, byl mladý muž a žiletkou rozřezával malý kus papíru na proužky. Uvědomila si, že jsou to ti samí, kteří ji ohrožovali v minulém životě, a chtěla utéci. Byli to temní andělé, kteří jí pomáhali naplnit karmický scénář minulého života. Starý muž, který okrajoval svíčku jejího života a tak ho zkracoval, je symbolem jejího životního běhu. Je patronem nad počátkem a koncem jejího života. Mladý muž likvidoval ákášické záznamy jejích omylů a chyb, které na základě ponaučení a hlavně pochopení pozbyly platnost. Vyšla z domu ven. Opět konec jednoho života. Byla noc a mlha, všude černo a stromy okolo, nebylo nic vidět. Najednou se vedle ní objevil její manžel. Vyzvala ho, aby šel s ní. To znamená, že ho přijala do svého karmického scénáře pro příští život. Po pár krocích se začalo okolí projasňovat. Za stromy bylo vidět nějaké domy a bylo tam více světla. Prošli poměrně světlým městem, přidali se k nim 211 i další lidé, ale šli s nimi i útočníci. Trochu se bála, proto se snažila najít ještě světlejší místo. Podařilo se jí ho najít pod stromem. Domy zmizely a všichni byli ve světlém lesíku. Stoupla si pod strom a o kousek níž vpravo stál její manžel, po levé straně měla útočníka. Všimla si, že útočník má zrzavé vlasy. Oba stáli zády k ní. Začala potichu vyprošovat a položila útočníkovi ruku na rameno. Vtom se ozvali ostatní lidé a stěžovali si, že ji neslyší. Byla tím překvapena, ale vyhověla jim, aby mohli vést prosby společně s ní. Jde o ukázku přípravy na další život a zjevení životního úkolu a cíle. Útočníci jsou temní andělé, kteří se starají o naplnění potřebných zkušeností pro životy příští. Manžel je opět jejím životním partnerem a bude jím tak dlouho, dokud vůči sobě nevyrovnají svůj karmický dluh. Lidé, kteří je provázejí, jsou jejich příbuzní spolu s těmi, kteří od nich očekávají poučení. Tento život dochází na jejich životní pouti k zásadnímu obratu. Na základě pochopení a zkušeností postupují z temnot nevědění do světla osvícení, aby mohli konat skutky lásky. Paní S. pochopila první, a proto pokládá ruku na rameno temnému andělovi, se kterým její manžel spolupracoval. Vede prosby a ostatní cítí, že se děje něco důležitého, chtějí od ní poučení a žádají, aby mluvila hlasitěji. Tím se k ní obracejí jako ke svému učiteli. Ona pochopí a ujímá se své role tak, jak stanovil její karmický scénář. Tajný policista Pan P. šel na policii se svým bratrem a ještě s nějakým známým. Každý z nich dostal osm oboustranných obrázkových karet. Čtyři byly červení králové, jedna kulový král a ostatní karty po jedné. Bylo tam červené eso a jiné vysoké karty. Nízkých karet tam bylo sporadické zastoupení. Jejich úkolem bylo potlačit nějakou vzpouru. Došlo k velikému masakru a ztrátám na životě na obou stranách. Pan P. střílel pokud možno málo, jen v sebeobraně. Celá situace ho velice mátla. Najednou byli zpět na policii. Na chodbě seděli zatčení a mezi nimi i děti. Přistoupil k nim a střelil do nich. Následuje série snů. Situace mu nejde z hlavy. Opět prochází ulicemi, ale všude již vládne klid. Vrací se na policejní stanici a natahuje si kalhoty, jsou mu však příliš těsné, nemůže je dopnout. Přemýšlí, co s tím udělá, a pokouší se je znovu zapnout. Konečně se mu to podaří. Vzpomíná na hrůzu, kterou prožil, a prosí Otce, aby už nedopustil, aby se to opakovalo. Vzbudil se a znovu vše, tentokrát uvědoměle, vyprosil. Práce pana P. na policii je jeho prací ve funkci temného anděla. Stará se o spravedlivé naplnění karmického scénáře těch, kde to nikdo jiný nemůže učinit. Každý člověk, podle své duchovní pokročilosti, má v této sféře a dimenzi paralelní bytosti. Současně sbírá zkušenosti v temnotách i ve světlých sférách. Se svým bratrem naplňuje karmický plán těch, kteří to pro 212 své poučení potřebují. Jsou tedy mezi nimi i děti. Jenže v tomto případě jsou děti předobrazy duchovně nevyzrálých bytostí, které mají možnost pokročit na základě prožitého utrpení. Karty, které obdrželi pro tuto životní hru, jsou možnostmi jednotlivých zásahů do života bytostí, u kterých mají možnost připravit potřebné ponaučení. Potlačení vzpoury je obrazem magických zásahů jednotlivců proti tomu, aby se karmický scénář nenaplnil a dotyčný se mohl vyhnout následkům svých neblahých činů. Někdy tyto bytosti uzavírají úpisy s uměle stvořenými či dokonce s temnými anděly. Tímto činem však dopady karmy jenom zhoršují a komplikují. Panu P. se jeho role temného anděla příliš nelíbí a své povinnosti plní jen tak, jak je to nezbytně nutné. Nejvíce trpí, když musí „trestat“ nevědomé a zaostalé v duchovním vývoji. Nechápe, že u některých cesta k poučení nemůže vést jinudy než přes prožité utrpení. Těsné kalhoty jsou toho příkladem, tato role ho tísní. Protože však ví, že vše musí být v příslušné rovnováze a harmonii, nakonec se s touto rolí smiřuje a svědomitě plní své úkoly i v této roli. Místo aby prosil o to, aby Otec toto neštěstí již vícekrát nedopustil, by měl prosit o osvícení Duchem svatým těch, kteří toto ponaučení prožívají. Mír s vámi! Setkání Na setkání dne 11. 8. 1999 nás bylo přítomno čtrnáct. Setkání proběhlo přesně ve stanovený čas. Paní D. vedla prosby za planetu a její osvobození od magie. Viděla jednotlivé členy mise, kteří měli přistát během dnešního dne v Peru na náhorní rovině. Paní V. viděla rotující Saturn a jiná hvězdná tělesa bíle a zeleně vyzařující. Objevily se znaky karet, srdce, káry, kříže, na znamení, že lidstvo si zahrává a riskuje svými pokusy, že život ve vesmíru může být nezodpovědnými vědeckými experimenty ohrožen. Paní R. viděla pouze rudou a bílou barvu. Během našich proseb za planetu paní L. viděla její zakotvení a kříž, který dosud planeta Země nesla jako karmický znak svého poslání. Tento kříž se stáčel a byl planetě odebrán. Z veliké mušle se na ni snášelo zářivé světlo milosti Boží. Nad planetou byly naše ruce, přes které tyto paprsky prozařovaly. Pan J. viděl génie jednotlivých národů. Viděl i našeho prezidenta a některé z ministrů, kteří nyní budou mít poslání, které povede k nápravě věcí. Celková situace by se měla postupně změnit k lepšímu. Pan P., tak jako pan J., také viděl génie českého národa, Jana Žižku, a vlajky města Teplic na znamení, že naše město sehraje důležitou historickou roli 213 v nastupujícím věku. Posléze uviděl bílý kříž a papeže. Měli jsme si uvědomit, že jedna z inkarnací současného papeže žila v minulosti na Moravě a plnila zde důležitou misi lásky. Nyní ji plní ve Vatikánu jako papež. Je zde poukaz na to, že všichni pocházíme z vesmírné jednoty Nejvyššího principu lásky a stvoření a neměli bychom na to zapomínat. Když si to uvědomíme, nemůžeme pociťovat negativní city rasismu a falešného nacionalismu, protože všichni jsme v jednotě lidství a budeme trpět tak dlouho, dokud nepochopíme bezpečí vesmírné jednoty lásky. Paní J. vedla obvyklé prosby a prosila, aby sportovní klání v Teplicích nebylo poznamenáno nesnášenlivostí a negativitou. Byla napojena na svou paralelní bytost, která se účastní mise, která míří k Peru. Pan J. prosil za osvícení panovníků a mocných, aby se nebáli přijmout pomoc členů mise, která je skutečně nezištná. Uviděl malý a velký létající talíř, z většího vznášedla vystoupila veliká bytost s bílým vyzařováním. Pan J. se domníval, že je to nejvyšší duchovní vůdce, a děkoval za to, co náleželo Otci. Byla to zkouška a on opět neprokázal dostatek prozíravosti. Paní D. viděla vesmír a jasnou oblohu s hvězdami. Jiná paní L. viděla pevninu, o které se domnívala, že je to asi Amerika. Byla zalita fialovým světlem produchovnění. Domnívám se, že jde o upozornění na to, že pokud přijmou jejich vládcové nabídku Boží mise, produchovnění tohoto světadílu proběhne rychlým tempem. Paní S. viděla zelené a červené vyzařování. Byla energeticky posilována. Další paní L. se při vedení proseb zjevovaly krásné květiny a krajiny. Vyzvánění v kapličce jí připomnělo vazby k různým místům, i k Římu a Řecku, kde se účastnila her gladiátorů. Potom se jí zjevila červená a černá čára, která se změnila v hořící svíčku na talířku. Byla velmi nakloněná a hrozí nebezpečí, že zhasne. Tento obraz se vztahoval k našemu prezidentovi. Nakonec uviděla pochodeň plápolající Boží barvou světle zelenou a vycházející slunce. Symbol svobody byl Amerikou pošlapán a toto je připomínka, že je zde možnost při citlivé otevřenosti citu lásky a soucítění vše napravit. Paní H. neměla obrazy, ale silné pocity. Zaplavilo ji světlo Duchovního slunce a Boží lásky. Mlha se rozptýlila a vše se otevřelo, vesmír i možnosti, a tak vedla prosby za úspěch mise. Já jsem viděla zatmění Slunce a to bylo symbolem vstupu planety Země do nového věku. Vyvrcholení zatmění bylo symbolem konce věku Ryb a „zrození Slunce“ je symbolem nového věku lidstva. Tento den jsme prožívali duchovní svátek naší planety. Pociťovala jsem přítomnost Boží i našich přátel. Bylo mi sděleno, že záchranná mise v Peru dosud nepřistála, ale že nás přišli pozdravit. Sestoupili mezi nás, aby se s námi pozdravili. Bylo nám řečeno, že přijdou mezi nás nejméně dvakrát. Zúčastní se našeho sezení, a budou-li příznivé okolnosti, měli bychom se setkat i hmotně. Otec nás všechny obcházel, objímal nás a očišťoval svou přítomností. Naše 214 karmické svazky jsou zhruba vyrovnány a postupujeme na vyšší úroveň práce, a proto se budeme učit zástupným rolím. Máme zesílené impulzy, abychom je nemohli přehlédnout, ale musíme dávat pozor, abychom je vyprošovali a eliminovali ihned, jakmile je pocítíme. V té chvíli to jde nejsnáze. Jestliže vše odložíme, je práce pak těžší, a pokud z pohodlí nic neuděláme, přejdou do našeho karmického scénáře a pak s nimi zápasíme tak dlouho, dokud neprožijeme vše, co je třeba, a dokud vše nepochopíme. To se stalo paní D. Její impulzy se spojily s její karmou a nyní prožívá nesmírně těžké období. Pokud včas nepodlehnete panice a pracujete, jak máte, tato ohlášená negativita se velice rychle rozptýlí a vy nemusíte zbytečně obtěžovat lékaře. Vše je ve vašich rukou a v důvěře v moudrost Boží. V těchto případech vám nemůže pomoci ani lékař, a tak se stává, že ti, kteří nepochopili, těkají od jednoho lékaře ke druhému. Teprve když vyčerpáte všechny známé možnosti duchovní očisty, je to znamením, že je nutné navštívit lékaře. I to se budete učit bezpečně odlišovat. Poslední vize pana P. navazovala na to, proč vám byla udělena tato milost. Viděl schránku plnou bílých obálek, které se vysypaly na podlahu. V těchto obálkách byly zapsány všechny vaše dobré skutky. Bylo jich mnoho. Proto bylo mnohým z vás ukázáno, co ještě je třeba učinit. U paní Z. z karmínové červeně vystoupil Tocamac. Vnímala ho jako magickou konstrukci na planetě a vedla prosby v tomto smyslu. Stahovala všechny své kletby nejen z naší planety, ale i z ostatních planet. Prosila za vědce, kteří stojí před důležitým rozhodnutím, zda pokračovat v pokusech i za cenu toho, že nedokážou zastavit celý pokus a přivodí zkázu této planety tím, že ji promění v černou díru. „Pane, prosíme tě, osviť je Duchem svatým a zachraň tuto krásnou planetu i s jejími obyvateli a všemi formami života. Děj se vůle Tvá.“ Uviděla strom života naší Země a viděla ho zdravý, mohutný a košatý. Vše se měnilo v Boží barvu na znamení, že prosba byla splněna. Na tuto lásku odpovídala láskou a vše se jí produchovnělo a čistilo do světle fialové barvy. Pan F. nejprve viděl rudě oranžovou záři, která se změnila v Duchovní slunce. Potom uviděl krajinu s kostelíkem a nakonec uviděl ochránce planety Země, jak nese naši planetu vzhůru ke světlu Boží lásky, a tím naznačoval vývojový trend naší planety. Vize o setkání skupiny Ve vizi dne 13. 8. 1999 jsme se sešli v dřevěném altánku. Na schůzce byla i sestra paní L., která seděla stranou, nepracovala. Okolo krku měla „stuarťák“ z pavích per. Chyběla pouze paní D. Začali jsme pracovat, ale já jsem prohlásila, že musíme začít pracovat právě s ní, že to spěchá, a proto na ní budeme muset pracovat každý den. Potom jsem nařídila paní L., aby si duchovně 215 sejmula, kde máme pracovat, protože je nutné scházet se jinde. Ta prohlásila, že obraz dostane pan P., který zatím nic nevěděl. Šla jsem s paní L. a paní R. pro papíry. Byla velká zimní bouře, a tak jsme se chtěly vrátit. Vtom utichl vítr, přestal padat sníh a udělalo se krásně. Do vaší skupiny patří i sestra paní L., ale ta se ještě nemůže rozloučit s určitými připoutanostmi k magii, a tak se drží opodál a pouze vás sleduje. „Stuarťák“ je symbolem jejího karmického jha, které ji poutá k magii. Světlý dřevěný altán je symbolem toho, že pracujete pod ochranou přírodních i vesmírných zákonů, které ctíte a dodržujete. Paní D. chyběla, protože prodělává těžký karmický zápas, se kterým jí můžete pomoci jen za určitých podmínek. Musíte denně uvolňovat karmické vazby, které vás s ní spojují. Volba nového místa značí, že budete pracovat na vyšších úrovních, ale teprve tehdy, až si všichni pomůžete s očistou a budete svobodní a volní. Tedy i pan P. a paní D. Nové místo je vyšší úroveň. Vánice, do které jste vyšly, značí těžkosti, které budete muset překonávat. Málem to vzdáváte těsně před cílem. Milostí Boží však vytrváte a pomoci se dočkáte. Na znamení dosažení cíle svítí slunce. Paní L. jde s manželem do kina. Když tam přišli, zjistili, že je třeba, aby usedli na zavěšené prkno v prostoru, ke kterému bylo velice obtížné se dostat. Bylo vysoko a houpalo se. Nemohli se k němu dostat a báli se, že spadnou. Byl tam muž, který je přivedl na jejich místo a poučil je, jak se na něm chovat. Měli s sebou psa, který zemřel. Patřil jejich strýci. Ve filmu viděli třicetiletého muže, který se snažil v loďce, která plula po jezeře, dostat do bezpečí. Byla válka a tento voják prchal ze zajetí zpět k vlastním lidem. Měl na sobě dlouhý světlý baloňák a nepřátelské vojsko po něm střílelo. Seskočil z loďky do vody a plaval. Tam, kde čekal záchranu, vystoupila skupinka lidí a zastřelila ho. Stalo se to v Dánsku a tento mrtvý voják ožil, byl vzkříšen. Jde o rekapitulaci skončeného života. Muž, který padl, byl manžel paní L. Muž, který jim ukázal, jak se usadit na vratkém prkénku, symbolu životní houpačky, byl jejich duchovní vůdce a učitel. V této etapě vyhodnocovali společně s manželem uplynulý život a posuzovali, co bude třeba učinit v příštím životě. Co přijmou do svého karmického plánu a zda bude i tento život jejich společným životem. Hrdinská smrt vedla k jeho duchovnímu vzkříšení. Jinak je znamením vzkříšení do života v nové dimenzi. Oba manželé jsou u mne v Praze na návštěvě. Vařila jsem polévku na kamnech. Házela jsem do vývaru kolečka papriky a mrkve. Paní L. jsem poradila, aby si část polévky odlila, že se jí bude hodit, protože přijdou pozdě domů. Když byla polévka hotová, začala jsem do obou házet světlé knedlíčky. „Tak ještě jeden!“ říkala jsem a házela je paní L. přes pravé rameno. Odešli domů 216 s polévkou a zjistili, že mají doma nepořádek. Válelo se tam nevyžehlené prádlo a na gauči seděla paní S. a čekala na ně. Paní L. prohlásila: „Bude nejlepší, když ti naliju tu polévku.“ Nalila jí plnou misku a paní S. byla spokojená a začala jíst. Návštěva u tebe znamenala hledání duchovní rady a posily. Polévka značila duchovní stravu, kterou jsi jim poskytla. V polévce bylo vše, co pro tu chvíli potřebovali k prozření. Když se vrátili domů, zjistili, že mají doma nepořádek. Domov je odrazem jejich vztahů k lidem, kteří sídlí v jejich nitru, tedy i vztahů mezi sebou. Prádlo je vyprané, to znamená, že očista je hotova. Není však vyžehlené, což znamená, že musejí vše uhladit a zharmonizovat. Největším problémem, který na ně čekal, byla paní S. Byla vyčerpaná čekáním na osvobození a odpuštění, vzájemně mezi sebou. Paní L. jí nabídla polévku, aby i ona prohlédla a pomohla s řešením jejich vzájemného karmického vztahu. To je jejich hlavní karmický úkol. Pak se uleví všem a „doma“ bude pořádek. V nitru bude klid, jejich duše se uzdraví a nitro uklidní. Manželé B. stáli před malým domkem. Vstoupili dovnitř a nalezli v místnosti dvě postele. Na levé straně spal starý muž a na pravé straně spala stará žena. Bylo jim asi 105 let. Paní L. věděla, že v tomto domě žije i moje matka, která vypadala jako já, ale byla starší. Je to naše paralelní bytost. Šli do domku pro něco, co potřebovali, ale protože všichni spali, otevřeli šuplík u stolu, který stál proti dveřím, a zjistili, že je plný různých hodinek. Hodinky byly bez řemínků a všechny dámské. Ručičky na nich nebyly vidět. Našli knihu, kterou hledali. Vypadala jako naše přednášky, ale paní L. věděla, že tyto ještě nemáme. Chtěla knihu vzít s sebou, protože se domnívala, že mne to bude zajímat. Odnesla ji a šla za mnou. Já jsem jí sdělila, že jde o dějiny parapsychologie, ale to už není pro nás. Pak jsem si to rozmyslela a chtěla jsem si knihu nechat, abych ji prostudovala. Moje maminka tam byla též, ale vnímali ji jako šílenou. Jde v podstatě o hledání, jsou mezi časem a prostorem a hledají potřebné vybavení pro příští inkarnaci. To najdou jedině v hlubinách svého nitra. Proto jim byl ukázán domek, který ukazuje jejich prapůvod. Starý muž je představitelem mužského principu a žena opět ženského principu. Zde je místo, kde volí své životní role i délku života. Stáří obou principů naznačuje délku jejich putování ve hmotném těle. Spí, protože jejich hmotné tělo ještě není v této dimenzi určeno. Oni však vědí, že mají ještě jeden úkol. Přinést poznání a učení do hmotného světa, která lidstvu v této éře, kam se chystají vstoupit, náležejí. Otevírají šuplík, kde nacházejí místo, odkud lze ovládat čas v různých sférách a prostorech. Všechny hodinky jsou dámské, protože se budou inkarnovat do dimenze a éry, kdy bude vládnout ženský princip. Na ručičky nevidí, protože zatím nemají zasahovat. Teprve až bude 217 třeba vstoupit do hmotného těla, těsně předtím se objeví ručičky a jejich čas bude nastaven. Knihu, kterou paní L. donesla poněkud předčasně, jsi nakonec přijala s tím, že bude možné z ní poskytovat výklad těm, kteří předběhli svou dobu a jsou pro toto učení zralí, aniž by je svedlo z jejich pravé cesty. Tvoji maminku vnímala takovou, jaká byla těsně před smrtí. Byly to hmotné následky mrtvice, které asi za měsíc podlehla. Její přítomnost paní L. pouze tušila, protože ještě nenastal její čas přípravy, ale byla v regeneračním koutě. Byli jsme všichni v kuchyni i s mou maminkou. Ta již byla v pořádku a potřebovala opravit plynový sporák. Vysvětlovala panu P., že plyn nehoří normálně, ale má divné vibrace, a tak se kamen nemůže dotknout. On to spravil a maminka byla spokojená. Maminka v minulém životě končila jako mág. Byla poučena a osvobodila se. Bála se však magických vibrací a nechtěla nikomu připravovat tuto duchovní stravu. V autě seděla paní L., maminka a strýc. Maminka autíčko řídila. Když projížděli Mstišovem, ukazovala jim, co se od minulého života zlepšilo a změnilo. Co je větší a hezčí. Jízda autem je nová životní cesta. Jejich příští život bude společný. Maminka bude jejich vůdčím duchem, protože její vědomí minulých životů zůstane zachováno a bude jim pomáhat prohlédnout a probudí je pro duchovní práci. Manželé B. jsou na Benešově náměstí v Teplicích. Chtějí jet domů, ale všechny autobusy jsou již pryč. Pokud přijel nějaký autobus, lidé z něho vystoupili, autobus odjel a nikdo se již nemohl dostat dál. Paní L. dohonila jeden autobus, který by je odvezl, ale manžel neměl peníze, a tak autobus nechala odjet. Nakonec se objevili u rodičů paní L. a prohlíželi nějaké listiny. Benešovo náměstí je duchovní odraz místa, odkud se jednotlivé bytosti reinkarnují nebo vracejí z hmotného světa. Ti, kteří vystoupili z autobusů, jsou ti, kteří opustili hmotné tělo. Ti, kteří chtějí nastoupit, jsou ti, kteří čekají na vstup do hmotného těla. Ti, kteří nejsou zralí a řádně připravení na nový život, nemohou nastoupit. Pan P. tedy nebyl připraven, protože neměl peníze. Paní L. mohla nastoupit, ale protože byla připoutaná k manželovi, nechala svůj autobus odjet. Je třeba se zamyslet nad důvodem, proč neodjela. Zda jde o nebezpečnou připoutanost, kdy jde o upozornění, že je třeba tyto vazby rozvolnit, nebo jde o karmický scénář, který jí nedovolil, aby nastoupila nový život bez manžela. Scéna u rodičů znamená společnou přípravu na nový život, kdy bilancují to, co splnili podle smlouvy a kolik úpisů je třeba odčinit a vyprosit. 218 Karma Jantaranů a pozemšťanů, svaté dítě Tak, jak jsme vedli prosby za očistu a osvobození naší planety, připravovala se milost Boží pro všechny zúčastněné. Byli jsme vedeni k poučení, že pýcha, intolerance a připoutanost jsou prokletím všech, kteří v sobě tyto pocity živí. Pro poučení jsme se museli opakovaně inkarnovat na obou znepřátelených planetách, Zemi i Marsu, abychom se vzájemně naučili chápat a rozumět si. Abychom se naučili vzájemně milovat bez připoutanosti, a tak se naučili pravé lásce. Během věků jsme trpěli válkami a bídou fanatismu a nesnášenlivosti, trpěli připoutaností i nedostatkem lásky. Žíznili jsme po pomstě a magickými zásahy bojovali vlastně sami proti sobě. Konečně jsme se začali probouzet a objevovat milost pravé lásky. Nyní, na konci milénia, máme tu čest s pomocí Boží napravovat to, co jsme pokazili, a pomáhat všem, kteří se snaží jít cestou pravdy a lásky. Svár dvou původně spřátelených planet přinesl války a utrpení oběma planetám. Negativní programy, které jsme ve své nevědomosti přinesli i přijali, se u nepoučených začaly projevovat sebedestrukcí. Nyní nastal čas smíření a porozumění. Plán Boží musí být obnoven a vývoj bude pokračovat tak, jak bylo stanoveno, aby všem bylo dobře. Nevinné hrátky bohů způsobily mnoho utrpení, ale i důležité poučení, včetně vyzrálosti myšlení a cítění. Během těchto zkoušek jsme pochopili podstatu pravé lásky, pochopili jsme nebezpečí připoutanosti a násilných zásahů do přirozeného aktu stvoření. Poznali jsme úskalí pýchy a chtivosti i beznaděj izolace života bez lásky. Tak jsme se naučili vážit si darů milosti Boží. Na této cestě jsme byli vedeni láskou a touto láskou i chráněni. Tím se zpevňovala naše víra v Nejvyšší princip lásky a stvoření. Nastal okamžik smíření, kdy obě strany pochopily podstatu svých omylů a chyb. Dávný spor je odpuštěn. Na impulz Otce a rady nejvyšších byli svoláni zástupci planety Jantar i Země. Paní L. se zjevila naše planeta, jak vystupuje z knihy ákášických záznamů. Okamžitě jsem vedla prosby a bylo mi zjeveno, že máme předstoupit před radu nejvyšších. Na vedení proseb nám byla dána lhůta tří dnů s tím, že bude vše hmotně stvrzeno ve čtvrtek 2. 9. 1999 na sezení léčitelů. Poděkovala jsem za tuto milost. Předstoupili agregoři obou planet a jejich duchovní vůdci. Byli zde zástupci obou planet i s génii, duchovními vůdci a ochránci. Předstoupilo svaté dítě Jantaranů, aby napomenulo svůj lid a připomnělo jim dávné přátelství mezi Jantarany a pozemšťany. Vysvětlilo jim, že jako připomínka deformace našich vztahů a dávné lásky, která mezi našimi planetami byla, se reinkarnovalo zde jako těžce poškozené dítě a svým utrpením poukazuje na veškeré utrpení a křivdy, včetně předsudků, které způsobily tolik bolesti oběma stranám. Vyslalo svoji lásku k nám všem a nabádalo nás k obnovení přátelských vztahů. Vysvětlilo, 219 jak trpělo, když Jantarané nezvládli duchovní zkoušku a začali mstít jeho smrt. Nikdy si pomstu nepřálo a touto pomstou velice trpělo. Tím se stalo, že místo jedné zkoušce jsme byli podrobeni mnohočetným těžkým zkouškám. Zahrnulo nás svou láskou a prosilo Otce o naše osvícení, abychom odpustili a šli opět cestou pravdy a lásky, obě planety ve svornosti. Svaté dítě požehnalo našim planetám i jejich obyvatelům a veškerému stvoření ve věcech dobrých. Jako strážce vesmíru jsem promluvila k obyvatelům obou planet. Zástupci obou planet vedli prosby k Otci a vzájemně se omluvili a vyslovili odpuštění. Byly společně vedeny prosby za očistu obou planet milostí Boží. Nastal všeobecný jásot a radost. Přátelství vašich planet bylo obnoveno. Zavládla láska a radost. Hrozící zkáza obou planet byla zažehnána a vyškrtnuta z příslušných ákášických záznamů. Mír a láska s vámi! rada nejvyšších Schůzka skupiny Měli jsme všichni schůzku u manželů B. Byli zde všichni kromě paní D. Já jsem však prohlásila, že bez ní to nejde, protože kořen všeho je u ní. Ve své vizi přišla paní L. ke mně na návštěvu. Bydlela jsem v domě, kde byly všechny dveře skleněné. Vcházelo se přímo do mého bytu. K domu vedla skleněná plošina. Hned po příchodu jsem ji obvinila, že provozuje magii. Paní L. to rozplakalo a cítila se ukřivděná, protože si myslela, že nemám pravdu. Odešla s manželem a synem H. k paní R. a ta jim slíbila, že upeče něco podle receptu druhé paní L. Pokrm vařila v obdélníkovém pekáči z varného skla. Napravo měla knedlíky, uprostřed maso na cibulce, vlevo cosi, co nebylo dobře k rozeznání. Když bylo vše hotovo, rozmixovala jídlo šlehacími metlami. Vytvořily se krychličky a vše velmi nabylo na objemu. Paní R. se k tomu vyjádřila, že právě toto je na tom nejdůležitější. Než začali jíst, vzpomněla si paní L., že se jí ve vizi zjevila kniha. Telefonovala mi, ale nedovolala se. Vyprávěla tedy tuto vizi přítomným. Při večeři u paní R. si pan P. při vyprávění uvědomil, že kniha patří „jehovitům“. Jejich fanatismus je součástí duchovní diverze Jantaranů. V této chvíli je paní L. upozornila, že se nad nimi vznáší něco, co vypadá jako poklop. Pokládala to za útok. Než začala paní R. vařit, utekl jí pes oknem a zůstaly jí jen kočky. Paní L. se tomu divila. Ocitli se s manželem v Dubí a tam někdo zapojoval místní rozhlas, což se manželovi vůbec nelíbilo. Prohlásil, že to není dobré, vytrhl dráty a zapojil rozhlas po svém. Začal pouštět svoje písničky. Potom se k nim přidal malý, 220 špinavý a „odrbaný“ kluk, kterému paní L. dala najíst, a rozhodla se, že se ho ujmou. Nesouhlasila s tím, že manžel zrušil vysílání, protože se domnívala, že lidé mají být informováni. On však namítal, že jeho písničky jsou krásné. Schůzka skupiny naznačuje, že po mnoho životů již pracujete společně. Odmítla jsi pracovat bez paní D., protože jsi věděla, že má vážné potíže. Bylo třeba jí pomoci, a tím skupina pomáhala nejen jí, ale všem. Skleněný dům značil, že nic neskrýváš a každý k tobě může kdykoli přijít. I přístup byl snadný a přímý. Světlo poznání však neunesl každý. Paní L. se svou rodinou zde má roli figuranta, který není připraven na nahou pravdu, cítí se být zraněn a hledá raději poznání jinde. Poznání a duchovní strava je jídlo, které jim paní R. podle receptu paní L. připravuje. Jde o magii, kde je vše složité a komplikované, to však jim vyhovuje. Když začali „jíst“, vzpomněla si paní L. na svou vizi a vyprávěla jim ji k poučení. Viděla negativní vliv jako příkrov nad hlavami spolustolujících. Její manžel však knihu poznal a byl spokojen. Ostatní též. Pouze paní L. se cítila ohrožena. Návštěva v Dubí je symbolem spojení s duchovními sférami učitelů a vůdců. Panu P. se nelíbilo původní spojení, zrušil je a zařídil, aby došlo ke spojení s Jantarany, což bylo jeho cílem, a jeho prohlášení znamenalo, že pouze to „své“ pokládá za krásné. Manželka to pokládala za násilí na svobodné vůli obyvatel planety. Tento příměr je pro lidstvo určitým varováním, aby se nevyhýbalo usilovné práci na sobě samých. Mohlo by být svedeno k jiným cílům na základě připoutanosti a pohodlnosti a následovat jiné, falešné cíle. Chlapec, kterého se ujali, byl představitelem bytostí, které teprve nastupují cestu očisty a lační po poznání. Pes, který paní R. utekl, je symbolem věrnosti. Ta zmizela v tom okamžiku, kdy se opět oddala magii. Zbyly jí jen kočky, které jsou v tomto případě představitelkami magických praktik. Vize paní R. Byla na kopci v lesíčku. Cítila něčí přítomnost a slyšela pokyn: „Otoč se k návrší a podívej se, jak to zůstává suché.“ Tam byl obraz Ježíše. Tmavý, ale svítil. Pokládala za milost, že to může vidět. Najednou vidí, že něco visí hlavou dolů vedle obrazu. Jeho podoba vypadala jako maska z terakoty. Hlava měla šikmé oči a úzká ústa. Přistoupila k ní, pohladila ji a přivinula k sobě. Hlava se usmála a dotyčný neviditelný průvodce byl překvapen. Kopec v lesíčku je jeden z mezníků na mystické cestě. Obyčejně se zde duch podrobuje zkouškám, než je určen další směr jeho cesty. Tušená přítomnost bytosti je přítomnost duchovního průvodce či vůdce. Pokyn, který jí byl udělen, znamená, že očista ještě není dokonalá. Určitá místa zůstávají 221 suchá. Právě na tuto chybu ji duchovní průvodce upozorňuje. Nastal čas přiznat si omyly a chyby, které jste si sami nedokázali přiznat, ale místo toho jste je stále omlouvali a zdůvodňovali. Otevřel se jí průzor do antisvěta a průvodce jí ukázal bytost, které hodně dluží a na kterou již zapomněla. Obětoval se pro ni, aby došla spásy. Byl to její dlouholetý průvodce z Jantaru, od kterého se vzdálila, když se dala cestou pomsty. Nyní ho poznala a opět přijala do svého srdce. Teprve nyní je schopna opětovat lásku láskou bez ohledu na to, ke které rase či planetě dotyčná bytost náleží. Ocitá se opět na jiném návrší. Leží tam miminko v krásném bledě modrém čepci. Poznává v něm dceru V. Vidí, že čepec má nakřivo, uvědomuje si, že stále spí, ale přesto jí čepec pořádně upravuje. Dcera se probrala a ptá se: „Kde je můj manžel?“ Paní R. pochopila, že má dcera otevřené vědomí do minulosti. Průvodce byl opět udiven. Viděla ho v kroji jako Jánošíka. Paní R. se ptá své dcery: „Jsem snad já tvůj manžel?“ „Ne, tím je paní L.“ „Byla jsem s vámi?“ „Ano, byla jsi náš syn Tarok.“ Druhá vize je dalším mezníkem v poznání a další zkouškou. Bledě modrá barva je symbolem ženského principu, pod kterým se dcera V. inkarnovala. Ještě jí plně nesedí a matka jí chce čepec srovnat, ale dceři se to nelíbí, protože to vnímá jako násilné urychlování duchovního vývoje. Paní R. pochopí a upouští od dalšího urovnávání. Přijímá pokorně další poselství, které jí dcera sděluje. Ve zkoušce obstála a této připoutanosti se zbavila a přijala nabídnutou roli podle karmického plánu dcery V. Ocitá se v bytě své babičky, kde bydlím i já. Byla tam ještě jedna žena a její manžel zde pracoval na zahradě. Chce, aby mi zapojili hadici na kropení zahrady. Když jsme však začaly kropit, voda se rozlila po celém bytě. Paní R. začala vytírat podlahu. Po chvíli přišel muž dovnitř a zašlapal umytou podlahu. Paní R. to dopálilo, a jak na něj byla nabroušená, začala na něj křičet, že by bylo nejlepší, aby se oni tři přestali střídat v práci a místo toho si každý vzal trvale určitou zodpovědnost za jednotlivé úseky. On by si vzal zahradu a ony dvě úklid uvnitř. Muž to odmítl a paní R. mu poradila, aby si „trhnul nohou“. Paní R. se chystala kropit, když k ní přiběhla kočka. Motala se tam a najednou z díry vylezlo asi pět koček. Volala na mě a držela svou kočku a chtěla, abychom oddělily naše kočky od cizích koček a vrátily je, protože nebyly naše. Jde v podstatě o akt očisty a práci na duchovní cestě. Pro tuto práci se paní R. probudila vlivem lásky své babičky. Sídlila v jejím srdci a pomáhala jí, a nyní tam sídlíš ty a snažíš se jí též pomáhat na této cestě. Kropení zahrady značí duchovní očistu, aby plody snažení na této cestě neuschly nedostatkem lásky. Nejprve však člověk musí očistit své srdce a nitro. Proto se voda rozlila nejprve v bytě a paní R. musela umývat podlahu, to znamená, že začala očistou od své podstaty. Přišel však muž, který pošlapal výsledky její práce a odmítl se podílet na očistě. Chtěl přeskočit 222 důležitou etapu ve svém vývoji a pracovat rovnou na zahradě, ať už jsou výsledky jakékoli. Tím se jí zprotivil, řekla mu své mínění a opustila ho. Když byla hotova s prací ve svém nitru, chystala se kropit zahradu, ale byla upozorněna, že pro svou očistu neučinila vše. Nejprve se musela zabývat kočkami jako symboly magie. Volala na tebe, abys jí pomohla. Kočky se jí tam motaly a nešly oddělit, protože si chtěla ponechat „svou“ kočku. To znamená, že si ponechala základní a nejdůležitější vůdčí princip tohoto magického symbolu, od kterého se vše odvíjelo. Ani ty jsi jí nemohla pomoci, protože od magie se může člověk osvobodit teprve tehdy, když vše vrátí a dokonale spálí připoutanost a vzdá se veškerých „výhod“. Nemá smysl oddělovat svou magii od druhých, protože podstata je stále táž. Je nutné dát svobodu, vzdát se chtění i připoutanosti, teprve potom se můžete očistit a kropit svou zahradu, aby vzkvétaly plody vaší lásky bez připoutanosti svobodně a volně. Probuzení syna T. Paní L. je ve své vizi s manželem na dovolené v Luhačovicích. Na kopci měli řeznictví. V krámě byla šatna se skříněmi, kde se převlékali. Kdykoli vešla do řeznictví, vždy se ocitla v komoře u šatů, nikoli u pultu. Většina lidí, kteří tam chodili, též. Měli s sebou sedmiletého syna H. Narodilo se jim další dítě, chlapeček T. Neměli pro něho nic, pouze jeden obleček a jednu plenu. Museli jít koupit vše, i vaničku. Paní L. řekla manželovi, aby ho zatím umyl, a sama šla nakoupit vše potřebné, jenže nikde nic pro děti neměli. Na opakované dotazy jí bylo sděleno, že se zde děti nerodí. Věci sháněla i ve Zlíně. Bylo to beznadějné. Vrátila se tedy k manželovi a zjistila, že již má dítě oblečené a na nohy mu obul modré botičky. Divila se, proč mu je obul, ale dítě již chodilo. Měla odjet z Luhačovic, ale neexistoval spoj zpět do Teplic. Manžel jí vysvětlil, že když počká na rodiče, spojení bude obnoveno. Jde o přípravu na další inkarnaci. Dovolená je život ve sféře, která jim náleží. Kopec je úroveň, které v minulém životě dosáhli. Řeznictví je symbolem hmotného světa. Nemají co prodávat, ale náleží jim na základě jejich snažení příslušný duchovní šat. Proto jejich cesta končí vždy v šatně, nikoli u prodejního pultu. Všechny bytosti zde jsou s nimi duchovně spřízněné. Syn H. je duchovně starší než syn T., proto se jim narodil o sedm let dříve. Syn T. se „probudil“ teprve nyní, kdy již vůbec neočekávali jeho duchovní probuzení. Nebyli na to připraveni, a proto jim chyběla základní výbava pro kojence. Nemohli ji nikde koupit, protože zde jsou všichni duchovně pokročilí a není nic takového třeba. Proto paní L. sdělili, že se zde děti nerodí. Pod pojmem „děti“ je třeba si představit bytosti málo pokročilé. 223 Paní L. se tedy vrací a zjišťuje, že se její manžel o novorozence dobře postaral a dítě pod jeho péčí značně pokročilo. Dokonce již samostatně chodilo, mělo tedy i samostatné myšlení a cítění. Paní L. se chystala na odchod, to znamená reinkarnaci, ale neměla spojení, protože ještě nebyl čas a musela počkat na rodiče, kterým pravděpodobně něco dluží a oni jí. Reinkarnovat se mohou bytosti teprve tehdy, když je vše dokonale připraveno. V tomto životě se již syn T. duchovně probudí a bude osvícený, protože pod vedením svých ochránců již uzrál. Střední škola Ve své vizi dne 23. 8. 1999 jde paní L. do střední školy. Vchází do třídy a usedá do lavice. V této třídě přednáší učitelka dějepis. Paní L. chvíli poslouchá, ale posléze vstává a odchází. Všichni ji udiveně sledují a ptají se, proč odchází. Ona jim sděluje, že toto má již za sebou i se zkouškami a nemíní to dělat podruhé. Rozhodla se, že bude studovat na vysoké škole. Sdělení bylo vzato na vědomí a nechali ji odejít. Jde o přípravu duchovní cesty, která je součástí karmického plánu. Zvolila cestu i cíl. Paní L. se vrací domů a nachází tam paní D., paní R., pana P. a svého manžela, který vypráví o skřetovi a všichni se docela baví. Manželka je napomíná, že to musí vyprosit, ale nikdo ji neposlouchá, kromě pana P. Její manžel ji naopak napomíná, aby mlčela a nic neříkala, že to není důležité, a tak to vzdala a prohlásila, že to tedy musí každý z nich udělat sám a po svém. Měla pocit, že na něco důležitého zapomněla, a pak si vzpomněla a řekla jim, že tuto negativitu musejí stahovat nejen ze sebe, ale z celého lidstva i planety. V tom okamžiku se paní R. probrala a prohlásila, že myslela, že je paní L. povede, ta jí však odpověděla: „Jak vás mám vést, když mne neposloucháte?“ Když odcházela, paní D. si brala na záda velkou a těžkou videokameru, se kterou jí paní R. pomáhala. V bytě se objevila paní J. a začala se hrabat paní L. ve skříni, a ta jí vysvětlovala, k čemu které šaty má. Všechny šaty, které tam byly vidět, patřily do minulosti. Dnes se již v její skříni nevyskytují. Paní L. si všimla těhotenských šatů a potom vytáhla ještě jedny bílé z lehké „fáčoviny“. Byly na nich bílé květy a některá místa již byla prodřená. Ty jediné vyndala s tím, že by je měla nosit. Paní J. byla spokojená a odešla. Druhá vize osvětluje duchovní stav, ve kterém se jednotlivci nacházejí. Manžel představuje ty, kteří na cestě poukazují na určitá nebezpečí, ale nejsou ochotni jim pomoci. Proto manželku napomíná, aby mlčela. Paní R. a paní D. představují ty, kteří se domnívají, že pozorně naslouchají učení, 224 ale ve skutečnosti myslí na jiné věci a svým chováním ruší ostatní. Pan P. je představitelem těch, kteří naslouchají, ale ještě musejí být vedeni. Potřebují rady, které se jim paní L. snaží poskytnout, a ta jim tyto rady poskytne, ale nevnucuje se. To mrzí paní R., protože pohodlnější je pracovat pod vedením, ale svůj čas propásly. Odcházejí a paní D. bere těžkou kameru na záda jako symbol svého pohledu na svět. Je temný, těžký, protože je zkreslený jejími předsudky. Paní R. jí pomáhá naložit tento symbol na ramena. To znamená, že jí ve skutečnosti nepomáhá, ale v některých předsudcích ji ještě podporuje. Paní J. je představitelkou těch, kteří touží po poznání. Proto zůstává v bytě a vyptává se na určité duchovní hodnosti, které představují jednotlivé šaty, kterými se probírají. Paní L. pokládá za nejdůležitější těhotenské, které představují duchovní hodnost poznání učení lásky a andělské šaty, kdy na základě tohoto poznání pracovala v hodnosti andělské. Tyto šaty jsou již během mnoha životů prodřené, ale jsou nejdůležitější, a ty si ponechává. Opět volila. V další vizi šla pracovat do sekretariátu k řediteli. Procházelo tam mnoho lidí. Když už měla zavřít, přišli dva muži. Jeden právník a druhý účetní. Paní L. již byla v bílé noční košili připravená do postele, protože zde i spala. Právník ji upozornil, že venku je člověk, který má kameru a natáčí ji, proto by si na něho měla dát pozor. Tento záznam by prý mohl být použit k diskreditaci ředitele. Ona je nechápala a toužila jen po tom, aby si mohla jít lehnout. Jde o spolupráci temných andělů a andělů ze světlých sfér. Paní L. pracuje určitou dobu jako temný anděl a potom jako zástupce světlých sfér. Ředitel pracuje jako temný anděl a stará se o to, aby byl stanovený karmický plán naplněn a získané zkušenosti byly přiměřené. Ona zde vypomáhá, a když končí práce temných andělů, jde spát. To znamená, že i ona končí jako temný anděl a pomáhá trpícím, aby unesli bolest a získané zkušenosti pochopili tak, jak je třeba, aby na své cestě pokročili. Dva muži jsou představiteli andělů, kteří mají přesně rozdělené pravomoci. Právník je ten, kdo stanoví míru nutných zkušeností, což často vnímáte jako trest. Účetní zapisuje vaše skutky. Oba však přišli „pozdě“. Proto paní L. nechápe, co vlastně chtějí, protože postižení mezitím pochopili vše, co je třeba, a jejich karma se rozpustila. Jde tedy spát. Tato vize má návaznost na apokalypsu v Turecku. Vše se již obrací k lepšímu a andělé spásy již smějí pomáhat. Duchovní stav planety, očista Teplic Dne 29. 8. 1999 vidí paní L. tři místnosti. Tyto místnosti jsou dimenze planety i Teplic. Paní L. s nějakou ženou bydlela v prostřední místnosti. Dveře 225 v této místnosti nešly zamknout a prostředí bylo nebezpečné. Pohybovala se zde různá individua, kterých se bály. Ve třetím pokoji byly dvě postele a její známá ze zaměstnání jim nabídla, aby se tam nastěhovaly. V pokoji byly tmavě hnědé přikrývky a polštáře též. Byla to barva ctižádosti. V prostředním pokoji zůstala mourovatá kočka. Druhá místnost, ve které paní L. se svou známou bydlela, byla stavem jejího nitra. Byla v depresi, cítila se ohrožená, neměla životní cíl. Spolupracovnice jí nabídla určité bezpečí, které vycházelo ze ctižádosti dobře vykonané práce a odměny. Toto byl stav nitra, který jí byl nabídnut. Ona ho přijala, ale uvědomila si, že cíl není ten, který hledá, a bylo jí ukázáno, že v prostředním pokoji zanechala symbol magie a falše. Je na ní, zda se těchto atributů vzdá. Ocitá se ve svém bytě a její manžel přinesl domů dva křečky. Paní L. si ihned vzpomněla, že jejich syn H. je na ně alergický, a manžela na to upozorní. Ten ji však odbude s tím, že si s nimi syn nemusí hrát, a on s druhým synem T. je nechali volně běhat. Paní L. zvažovala, jak se jich zbavit, ale nechtěla je zabíjet. V novém životě se paní L. opět objevují dva atributy, kterých se nevzdala a které jí nyní činí potíže. Přináší je její manžel do společné domácnosti a nastavuje jí zrcadlo i se synem T. Jde o bezohlednost magie a následné znečišťování životního prostředí. Paní L. se konečně v tomto životě zamýšlí nad tím, jak tento problém řešit. Vzala oba „křečky“ a odnesla je předsedovi městského úřadu na zahradu. Na zahradě byl veliký modrý bazén a byl tam pracovník technických služeb, který zde sekal trávu. Paní L. se cítila pohoršena tím, že v pracovní době seká trávu na předsedově soukromém pozemku. Předseda městského úřadu je představitelem vládců této planety i vašeho města. Vize má upozornit na to, že paní L. jako představitelka lidí této planety zná možnost vyřešení ekologických problémů a snaží se je přednést na příslušných místech. Její návrhy jsou přijaty. Muž, který kosí trávu na soukromém pozemku, je představitelem těch, kteří tyto návrhy budou uskutečňovat. Pozemek není soukromý, ale je to ta část, která byla vládcům svěřena do opatrování. V tomto případě jsou to Teplice. Tak jako lidé předsedovi křivdili, když začal budovat ve městě fontány, křivdila mu i paní L. v tomto případě. Je veden ze světlých sfér a je přístupný k tomu, aby životní prostředí bylo zlepšeno. Zaměstnanec technických služeb je temný anděl, který naplňuje karmy města Teplice a jeho obyvatel. Zahrada jsou Teplice. Až bude zahrada pročištěna, budou všichni obyvatelé pomáhat napravit, co pokazili, a budou se snažit obnovit ekologickou rovnováhu a očistu místa. Čistota životního prostředí bude vyplývat z čistoty myšlení a cítění lidí. Pak budou Teplice městem čistých. Město čistých se nazývá Pragaja. 226 Paní L. se vrátila domů a našla na stole balíček hovězího masa, asi jeden kilogram. Vzala ho a dala zatím do ledničky, že ho odnese předsedovi na zahradu, až bude čas. Maso je symbolem negativních návyků ve stravování. Až bude hotova očista ekologická, teprve potom se budou moci změnit špatné návyky ve stravování. Změní se i strava. Paní L. nemohla odnést „maso“ ihned, protože se stmívalo. Toto stmívání bylo symbolem vrcholícího zápasu mezi negativními a pozitivními vlivy. Tento zápas musel být nejprve dokončen. Předseda je představitelem vládců na celé planetě a Teplice ve své podstatě představují planetu. Při této příležitosti mi bylo sděleno, že výsledky mise jsou dobré a vládci přijali nabídku členů Boží mise. Začíná práce na ozdravění planety i jejích obyvatel. Mír s vámi! Děkujeme! Dne 29. 8. 1999 byla přijata dohoda zástupců hlavních představitelů vlád planety Země a naší mise. Zkoušky a překážky na cestě pravdy Dne 30. 8. 1999 se paní L. procházela na náměstí v Teplicích a potkala ženu, která jí předala dopis ode mne. Obsahoval pět stran formátu A4. V prvém odstavci jsem ji žádala o popis Prahy. V posledním odstavci jsem chtěla, aby vsadila Sportku za člena naší skupiny pana Z. Šla dost nerada a pohádala se se zaměstnanci, že podporují podvod. Odešla na autobusovou zastávku a čekala na autobus s číslem 60, který jel přes Řetenice a Dubí do Krupky. Vystoupila a procházela se v Krupce. Byl zde nepořádek, vše bylo rozkopané. Ocitá se se synem H. v Praze. Shání knihu dějin, první dva díly. Přijdou na náměstí, kde jsou stánky s knihami vlevo a vpravo. Jde nejprve vlevo, ale tam knihu nemají. Odkážou ji ke stánku vpravo, kde prodává Turkyně. Ta má však jen druhý díl a v něm paní L. hledá jméno na L. Domnívá se, že by mne toto jméno mohlo zajímat. Zavře knihu, ale nekoupí ji, protože chybí první díl. Najednou se zjeví tygr, který útočí na ni, ale i na ostatní lidi. Paní L. se snaží utéci okolo stánku, ale tygr ji chytí za botu. Přesto se mu vytrhne a utíká s ostatními do domu, jehož dveře byly skleněné. Lidé dveře zabouchnou a běží do prvého poschodí. Tam paní L. zjistí, že syn s nimi není, i když ho posílala předem do bezpečí, když tygr začínal útočit. Pohlédne z okna ven a vidí, že tygr již syna honí, ale ten mu snadno uniká. Chce jít za ním, ale ostatní jí to nedo227 volí. Uklidňují ji a tvrdí, že mu syn uteče. Paní L. namítá, že se ztratí, protože se v Praze nevyzná, ale jeden pán ji ubezpečí, že to zvládne. Když nebezpečí tygřího útoku pominulo, vyjdou z budovy a matka se synem se potkají v trolejbusu, když jedou za mnou. Paní L. se ocitá v dimenzi, kde sleduje karmický scénář svého života. Od tebe jako od duchovního učitele dostává instrukce, jak pracovat. Má se odebrat do „Prahy“ a seznámit se s historií svých minulých životů a svých paralelních bytostí. Hledá nejprve na levé straně, která vede nejkratší cestou k Nejvyššímu principu lásky a stvoření, ale protože nejde o historii této cesty, ale o cestu magie, je odkázána do stánku vpravo, kde jí vědma může poskytnout potřebné informace. Tento příkaz se jí zamlouvá, ale vůbec není nadšena posledním příkazem, kdy má vsadit Sportku za pana Z. Tento příkaz plní s nechutí a odbavuje ho první. Proto se také se zaměstnanci pohádá a odjíždí uvedenou trasou do Krupky, kde je jí ukázán duchovní stav města, které zde zastupuje sféru magie. Všude je nepořádek a chaos. Nelíbí se jí tam. První příkaz plní jako poslední. Navštíví město „čistých“, kde se dostává mezi prostor a čas na náměstí, a protože má panu Z. pomoci s očistou a duchovním postupem, musí za ním do sfér magie, kde jí pokyny může dát pouze Turkyně, která je jeho duchovním vůdcem. Pan Z. je figurantem těch, kteří uvázli v magii a nedokážou se od ní sami odpoutat. Proto jsi žádala paní L., která je s ním karmicky vázána, o pomoc. Poněkud zaostal ve svém duchovním vývoji a je třeba vsadit vše na jednu kartu. Buď vyhraje a pokročí, nebo prohraje a bude opět čekat na další zkoušku. Z poloviny je hotov, proto má Turkyně k dispozici jen jeden díl, ten poslední. Paní L. tím úkolem není nadšená, protože toto ustrnutí ve vývoji pana Z. má tak trochu na svědomí. Nakonec se spokojí s nahlédnutím do karmického scénáře ve druhém díle a je překvapena, kým vším pan Z. byl. Knihu odkládá, protože ta nenáleží ani jednomu z nich. Na její cestě ji doprovází její syn H., který též musí překonávat překážky a skládat zkoušky. Paní L. volila, zda dá přednost magickým postupům, které se jí zdály snazší a rychlejší, nebo půjde cestou čistoty. Pochopila nebezpečí magie, kterou personifikoval tygr, a snaží se chránit sebe i ostatní před jejími následky. Najdou ochranu ve svém nitru, které představuje dům s prosklenými dveřmi. Dobře chrání, nic neskrývá. Zde najdou útočiště a zde je vedou jejich ochránci a duchovní vůdcové. Ti ji též ubezpečují, že volila správně, a poučí ji, že syn, který je představitelem těch, kteří vykazují zdatnost a skládají zkoušku duchovního postupu, má na to, aby uspěl. Tak se také stane a oni se spolu opět setkají na cestě hledání, kdy jedou opět za tebou. Autobus nese číslo 60, protože číslo zla je 666; do těchto temnot není třeba vstoupit, protože pracovali oba na své očistě. Toto číslo naznačuje, že 228 místo, kam jde zjistit stav věcí, je ze dvou třetin očištěno. I tak se jí nelíbí chaos, který tam vládne. Tygr ji zachytil za botu, protože ještě intuitivně užívala některé magické praktiky. Na to mohl navázat a tím ji mohl ohrozit. Tuto nebezpečnou situaci zvládla i s ostatními, kteří se uchýlili do nitra svého srdce a hledali pravou lásku. Dar Boží Paní L. vidí kruh a v něm světle šedou vesmírnou loď. Kruh je vyplněn smyčkami a nahoře je držadlo jako u košíku. Vše je bílé a zářící. Objevuje se vřídlo tryskající bílé záře. Kolem vřídla se tvoří stále světlejší kruhy, které se rozšiřují. Kruh, ve kterém je vidět vesmírnou loď, je ochranou této lodi, která je nezbytná, protože přilétá z jiných dimenzí. Je to vesmírná loď mise, která nabízí nezištnou pomoc. V kruhu se promítají karmické svazky celé planety i s jejími obyvateli, které byly vyprošeny a vyrovnány. To vše vám bylo ukázáno, abyste pochopili, co vám bylo odpuštěno. Jednotlivá lanka jsou světlá a vytvářejí ucho košíčku, který vám byl věnován jako dar lásky. Je to odpuštění všech, kterým bylo ublíženo. Vřídlo s tryskajícím pramenem je nejvyšší dar milosti Boží, která vás zahrnuje a očišťuje svou láskou. Kdo se k tomuto vřídlu bude uchylovat, bude očištěn a veden na cestě pravdy. Kdo u něho bude hledat poznání a odpovědi, bude mu pomoženo. Stane se zdrojem pravého poznání, najde zde odpovědi na všechny otázky. Volný přístup k tomuto prameni mají ti, kteří odhodili balast, jenž na nich ulpěl z cesty v temnotách a světech magie. Proto je třeba se s vůdci těchto sfér důstojně rozloučit a vrátit všechny dary, které jim byly zástupci těchto světů propůjčeny. Vize o vraždě Ve své vizi 2. 9. 1999 jde paní Š. pěšky přes Hrádek na Letné. Nachází mrtvolu asi šestiletého chlapečka. Je pohozen v jámě a zaházen větvemi, přes které zahlédla jeho červenou botičku. Volá ihned policii, ale místo ní přicházejí četníci a vše vypadá tak, že nemají valný zájem najít vraha. Je zděšena. Paní Š. je představitelkou všech matek, které spojuje životní cesta, na které ztrácejí své syny, duchovně či hmotně. Chlapeček je představitelem všech mužů, tedy i synů, kteří jsou ve svém duchovním vývoji nevyzrálí, jsou dětmi. Tito muži uvěří v hrdinství ve „spravedlivé“ válce a stávají se na základě trpce získaných zkušeností duchovně mrtvými. Proto nepřichází policie, která zde symbolizuje anděle strážné, ale četníci, kteří jsou perso229 nifikací temných andělů. Vize je varováním pro ty, kteří se nechají zlákat finančními zisky a stávají se námezdními vojáky ve válce. Následky těchto prožitků je vždy těžce poznamenají. O cestě do Prahy Paní L. jde po pravé straně Masarykovy ulice v Teplicích a nese album známek. Potká zloděje, který jí ukradne asi čtvrtinu známek. Je bezradná a neví, co má dělat, protože chtěla jet do Prahy. Na zemi se válejí stránky z knihy i poškozené známky a peníze jí též chybí. V této změti zahlédne známky na místní dopravu, ale čtvrtletní známka tam není žádná, kterou by mohla použít. Lidé okolo ní jí nedokázali pomoci. Cesta do Prahy je cestou za životním cílem. Nese své poklady, aby vykázala svou zdatnost. Ty jí však vyrazí zloděj z ruky a poškodí je svou chtivostí. Zloděj je představitelem lidí, kteří hledají všude snazší cestu a jsou netrpěliví tak, že nejsou ochotni pracovat na sobě samých, aby tyto poklady získali přirozenou cestou. Mohou to být i závistivci, mágové a mstitelé, se kterými je paní L. karmicky vázaná. Nejčastěji jsou to bytosti, které v některém z minulých životů zavedla nebo jim odepřela pravé poznání. Je představitelkou lidí karmicky vázaných, kterým jejich karmická vazba brání v dosažení životního cíle. Zlodějem mohou být i negativní vlastnosti, jako je lenost, strach, předsudky, pýcha, závist atd. Paní L. je připravena skoro o vše, ale svou touhou je vedena k tomu, aby hledala cestu, která by ji přivedla alespoň k dílčímu cíli, který jí jednou usnadní cestu k hlavnímu cíli. Spokojí se tedy s místní dopravou. A pracuje na sobě samé znovu, od počátku, jak jí bylo naznačeno. Pochopí, že v tom jí nemohou ostatní lidé pomoci, i kdyby chtěli, pochopí, že až pro tento veliký cíl uzraje, bude cesta snadná a nikdo jí nebude moci poklady ducha sebrat. Úkol v temnotách Dne 7. 9. 1999 stojí paní L. v kruhu pěti žen a chystá se k seskoku padákem, ze kterého má strach. Dvě ženy z pěti přítomných poznává. Je tam i její manžel, který ji doprovází. Jdou spolu na letiště, rozmlouvají o celé akci a on se snaží, aby se toho vzdala. Paní L. mu nabízí, aby skočil s ní, ale on odmítá s tím, že není blázen. Jsou dohodnuti, že na ni manžel počká. Ona odchází a ví, že seskok provedla, ale nepamatuje si nic než to, že padák byl temný. Vrací se a ví, že úkol splnila i přes pocit strachu, který musela překonat. Pět žen je pět paralelních bytostí. Dvě z nich jí byly zjeveny, protože o nich nevěděla, a současně to byly její náhradnice, kdyby neměla pro 230 seskok dost odvahy a úkol nepřijala. S manželem se domlouvá na příštím karmickém scénáři. Bude na ni čekat. Seskok temným padákem představuje inkarnaci na jeden život v temnotách, kam měla přinést osvícení. Ten život byl velice krátký. Když úkol splnila, čekala ji příprava na další společný život s manželem. Ledové království Paní W. viděla ve své vizi rozříznutou hrušku z achátu. Byla rozdělena přesně na dvě poloviny a měla temně zelenou barvu. Potom uviděla domek na břehu rybníka, voda se krásně zrcadlila, a když se zadívala do hlubiny, uviděla tam stavbu, která se podobala chrámu či hradu, a vše vypadalo jako zamrzlé království. Paní W. je představitelkou těch lidí, kteří zápasí na cestě za životními cíli. Hruška je plodem jejich života a je rozdělena stejným dílem pro jejich ženský i mužský princip. Plod je krásný jako drahokam, je jim drahý, nesmírně si ho cení, ale je nebezpečí, že si na něm vylámou zuby. Cíle jsou vysoké a nesprávně chápané, i když jsou opatrované jako drahokam. Domek na kraji rybníka je jejich nitrem. Rybník je zdrojem očisty, ale když je tato očista prováděna jen s rozumovým, chladným zaujetím, není nic platné, že jsou tak blízko zdroje, ale najdou jen zamrzlé království. Z tohoto duchovního stavu se odvíjí bolest. Bolest srdce a duše. Tato bolest mrazí zbytky citu a postižený se ocitá v izolaci, kde chybí láska, a dostává se do zajetí ledového království, protože nechce trpět a dusí v sobě poslední zbytky citu, který by je mohl zachránit. Když je tento proces u konce, zamrzne veškerý cit a začne rozdávat místo něho ledové krystaly, které mění správný pohled na svět, které zraňují láskyplná srdce. Toto se děje mágům, kteří dosáhli vrcholu v temné magii a přijali černý grál. Vzdát se a osvobodit se od těchto insignií, které souvisejí s touto hodností, je pro každého mága vždy velice bolestivé, náročné a takřka beznadějné, protože cit pravé lásky vyhasl a zná jen připoutanost. Vize je varováním pro ty, kteří jsou tak daleko v magii, že se bojí o svou moc, nechtějí vracet propůjčené dary a švindlují a lžou si do vlastní kapsy. Práce mezi životy, regenerační kout Dne 9. 9. 1999 se paní S. pohybuje v nějakém tmavém bytě. Není to její byt a je večer a chce se jí spát. Jde do ložnice a tam je stará manželská postel a pod oknem na stolku čelem k posteli je postavena televize. Chtěla ji vypnout, 231 ale nešlo to. Neběžel žádný program, obrazovka byla tmavá, ale budila v ní hrůzu. Snažila se vést prosby, ale zdálo se, že to nepomáhá. Byt je trenažér, ve kterém se paní S. připravuje na život v nižších sférách. Výcvik je velmi náročný, protože jde o poměrně nízké sféry. Do bytu vstupují dvě osoby. Já a moje švagrová V. Dcera S. je zoufalá a chce moji pomoc. Uvědomuje si, že i my jsme něčím rozrušené. Když k nám přijde, zjistí, že švagrová vypráví, jak nějakému dítěti zašily rozbitou hlavu a odvezly ho do nemocnice. Dcera měla pocit, že je vše v pořádku, ale švagrová byla zoufalá a tvářila se tragicky. Jde o karmický scénář života v temných sférách, na který se společně připravujete. Ty představuješ duchovního vůdce své švagrové a dítě s čerstvě zašitou hlavou je právě zemřelá bytost, která tragicky zahynula. Nemocnice je symbol regeneračních koutů. Vy jste zasaženy utrpením bytostí, které přicházejí z těchto sfér. Dcera S. přechází do vedlejšího pokoje, kde spí na lůžku její synové J. a V. Chtěla syna V. srovnat, ale najednou vidí na pohovce vedle něho spoustu dětí nejrůznějšího věku. Byla tam dvě miminka, která spadla a zakutálela se pod nábytek. Zvedala je a ukládala na postel. Jedno větší miminko, holčička, zvracelo. Dcera se divila, proč jsou tam miminka sama. Bála se o ně, a tak tam zůstala a se staršími dětmi si povídala. Zdálo se, že z toho mají radost. Myslela si, že jsou to děti švagrové V. Po chvíli se tam objevil tatínek, velice mladý. Oproti švagrové vypadal svěže a zdravě. Jde o přípravu na nový život, kdy jsou zvažováni a vybíráni životní partneři a souputníci. Na pohovce nalézá paní S. všechny „děti“, které jí budou duchovně svěřeny jako andělu strážnému. Padlá miminka jsou všichni ti, kteří nezvládli svůj životní cíl a úkol. Holčička, která zvracela, byla představitelkou těch, kteří nejsou schopni přijmout duchovní stravu a nezvládají svůj karmický scénář a někdy končí i sebevraždou. Děti, se kterými si povídala, jsou bytosti, které již slyší hlas své intuice a duchovních vůdců i strážců. Paní V. si měla se svým nastávajícím partnerem vybrat děti, se kterými bude žít příští hmotný život. Nemusí být jejich matkou, ale bude jejich mateřskou osobou. Totéž platí i o tatínkovi, který se tam na chvíli objevil. V podstatě nešlo o výběr, ten byl již schválen. Spíše šlo o to, aby se poznali ve hmotném životě. Chronologický věk rodičů je odrazem počtu jejich reinkarnací, tedy zkušeností. Setkání Setkání dne 9. 9. 1999 proběhlo za krásného počasí, byli jsme poměrně nerušeni, ale skládali jsme náročné zkoušky. Ze zasedání léčitelů jsme přišli 232 plní pohody, posílení láskou. Vzniklo však nedorozumění, které bylo modelem nevyřešených karem minulosti, které se vybíjely mezi mnou, paní L. a panem J. Vysvětlování nebylo nic platné, a tak se naše okolí naplnilo negativitou vybíjejících se karem a každý skládal zkoušku ve svém srdci a bylo mu ukázáno, co se v něm skrývá. Toto vše mělo být vyprošeno. V této atmosféře jsme se měli napojit na naše přátele a vést prosby. Byla to milost, která nás měla přivést k tomu, abychom vyprosili karmu slepého vzteku, zklamání, žárlivosti i nenávisti a pomohli ji s pomocí Boží sejmout z lidstva i této planety. Takže jsme měli svůj vlastní podíl, ale i podíl jako figuranti. Kdo jste toto nevyprosil, je třeba, abyste vedli prosby nejen za sebe, ale za vše tak, jak Otec dovolí. Vedla jsem prosby a snažila se, aby se naše prostředí prosvětlilo láskou. Prosila jsem, aby agresivní politické ideologie byly eliminovány a vyškrtnuty z příslušných ákášických záznamů a negativní programy též. Viděla jsem Otce, jak prochází mezi námi a očišťuje nás od zbytků negativity a posiluje nás svou láskou. Paní L. viděla zemi postiženou zemětřesením a vír kleteb, ze kterých se očišťuje. Červené ručičky ukazovaly 9.45 hodin. Tyto ručičky naznačovaly, že vaše práce je ze tří čtvrtin hotová, pokud myslíte na očistu. Čekají vás samozřejmě ještě jiné úkoly. Paní D. viděla mstitele, za které vedla prosby. Ze země vystoupilo tmavé kolo, které se k ní nepříjemně blížilo. Šlo o impulz, aby zlikvidovala svůj podíl negativity tak, jak jí to Otec dovolil. Panu Z. se zjevila bílá holubice a v zobáčku držela svinutou modrou stužku. Nejprve však viděl šíp jako symbol války. Potom uviděl slunce a z něho vyjel bajonet. Modrá stužka, kterou drží holubice, je symbolem mírových sborů. Slunce je v tomto případě ideou, za kterou bojují lidé a národy ve válkách. Celá vize vás vybízí k tomu, abyste vyprosili karmu válek. Pan F. viděl kostelíček, svaté a andělíčky, a to vše se změnilo v kostry. Vize naznačuje, že snaha jednotlivých církví podléhá předsudkům; pokud nezmění svou ideologii a netoleranci vůči druhým, budou stále jen na úrovni zastaralé formy politiky. I pro jednotlivé církve platí cesta lásky a tolerance, nenásilí. Cesta lásky platí pro všechny, kteří usilují o pravdu. Dále viděl babičku na saních s velkým nosem, která prohlašovala, že jede do školy. Babička je symbolem všech „starých“ duší, které konečně pochopily, že je třeba neustále pracovat na sobě samých a učit se pravé lásce. Jen tato cesta vede k cíli a ten vám byl ukázán jako nádherná krajina s překrásnými květy osvícení, které nesou plody poznání. Není-li ve vás pravá láska, jste duchovně mrtví. 233 Mladší pan F. stál u dveří, které nedokázal otevřít. Zavřené dveře jsou symbolem zákazu vstupu na novou cestu pravého poznání v této životní etapě. Proto je třeba, aby uzavřel své účty se světy temnot a magie, vzdal se těchto kontaktů, zavřel dveře k nim a odevzdal klíč od těchto světů Otci na znamení, že se vzdává magie. Teprve potom mu mohou být otevřeny dveře, které vedou dál na cestě pravdy a lásky. Zde má zástupnou roli za všechny, kteří zápasí s magií jako on. Paní Z. prožila vizi o sjednocení všech náboženství ve víru v jednoho Boha. Viděla otvorem do jiné dimenze krásnou modř a zeleň. Potom se jí zjevil tunel, kde startují planety. Je to místo, kde dochází k mezipřistání. Paní H. viděla bílou korunu, ke které lezly po žebřících malé bytosti. Uviděla hodiny, které ukazovaly 4.00 hodin. Koruna se změnila v zářivou korunu a bylo slyšet zvon. Zachytila okamžik cesty lidstva, které přechází od bílé magie za pravým učením lásky. To je ta zářivá koruna, která je vede svým světlem. Hlas zvonu ohlašuje, že odezněla stará éra a vstupujete i s planetou do páté sféry, kde na jejím vrcholu budou panovat zákony páté dimenze. Hodiny ukazují čas a dimenzi. Pan P. pod vlivem karmy podsunul ostatním velmi nebezpečnou myšlenku, že naše práce i práce našich přátel ze Světla je nekonečná, že jsou z nás unaveni. Podle úsloví „Stokrát nic umořilo osla“. Šlo pouze o jeho vlastní pocity, které podsunul našim duchovním vůdcům. Ta myšlenka je lživá, nebezpečná a zavádějící. Naši přátelé pracují s láskou a nadšením a mají vyšší vhled než my a vědí, s jakými potížemi se potýkáme, a rádi nám pomáhají, pokud to připustíme. Tímto způsobem jste byli upozorněni na temný grál, kterého někteří dosáhli, a nyní nastal čas se ho vzdát a definitivně se rozloučit se všemi dary magie. To ovšem znamená vzdát se i moci, kterou vám poskytuje za velice nebezpečnou cenu. Paní L. měla pocit, že je napadena a někdo jí vrazil hřebík do hlavy. V tomto případě jste před útoky tohoto druhu chráněni, ale jste o nich informováni slabými impulzy. Protože pocity byly velice silné, šlo o její vlastní útok, na který byla takto upozorněna, a bylo třeba vše stáhnout a vyprosit. Potom uviděla temný kulatý stůl a tmavé židle okolo. „Co je nahoře, to je i dole.“ Víc jste již nemohli být upozorněni, že v magii jste dosáhli v minulosti vrcholných met a moci, včetně temného grálu. Upozornila jsem ostatní, že nastal čas rozvázat vazby, vzdát se moci i darů, včetně insignií této moci, a rozvolnit vazby připoutanosti, poděkovat a odevzdat se Otci a prosit o pomoc. Když jsem vedla ostatní, aby předstoupili před své 234 duchovní vůdce ze světů magie, místo toho, abyste se jim poklonili a poděkovali jim, vrhli jste se jim někteří okolo krku a posilovali svou připoutanost k nim. Dost z vás švindlovalo a nevrátilo vše, ale ponechali jste si některé věci, na jejichž základě jste byli schopni si temný grál znovu přitáhnout. Ti, kteří tak učinili, měli veliké problémy. Bylo třeba znovu vše vyprosit a omluvit se. Budeme to muset zopakovat i dnes, protože vazba některých byla skutečně posílena. Pan F. viděl těhotnou paní R., jak leží na zemi. Místo plodu měla v sobě vejce, jehož hrot jí tlačil na srdce. Bylo vyprošeno, šlo o symbol jejích potíží. Nakonec uviděl dědečka „Hříbečka“ bez tváře. Je to připomínka, že byste měli přestat poškozovat životní prostředí, ve kterém žijete. Jde o otázku uvědomělosti a konečně byste měli o přírodu pečovat, i když vás nikdo nevidí. Proto byl bez tváře. Potom můžete vést prosby a bude vám pomoženo. Musíte však každý začít sám u sebe. Chrám Duchovního slunce Tak, jak pracujeme na sobě samých, očišťujeme se, snažíme se myslet a cítit láskyplně, otiskujeme své vibrace, které se tímto procesem zjemňují, do svého okolí. Dalo by se tedy říci, že svou láskou a pochopením vše okolo sebe pročišťujeme. Totéž se odehrává na všech úrovních. Proto mi po našem setkání, kdy jsme ve své očistě pokročili, byly zjeveny následky očisty i vedení našich proseb. Druhý den jsem při západu slunce uviděla zvláštní zář a úkazy na obloze. Viděla jsem, jak z duhové mlhy vystupuje stavba utkaná z této zářivé mlhy. Nebyla ještě dokončena a nebyla ještě celá venku. Tento obraz se mi neustále vracel a bylo to znamení, že je pro nás důležitý. To se stalo 6. 9. 1999. Stavba byla venku asi ze dvou třetin, kopule, o které jsem tušila, že bude zářit zlatě a bude mít podobu slunce, zde ještě nebyla vidět. Chrám vypadal jakoby utkaný z červánků a mísily se v něm barvy růžové, bledě modré, nafialovělé i modré. Zažívala jsem pocity radosti a neustále na tento chrám myslela. Věděla jsem, že z jeho kopule vyjde Duchovní slunce v celé své kráse a bude nás posilovat svou láskou. Dne 9. 9. 1999 byl opět vyšší a objevil se srpek vycházejícího Duchovního slunce se zlatou kopulí. Byl to den setkání a vedení proseb, vracení zapůjčených darů, den očisty a zkoušek. Bylo vidět, že naše usilování nese důležité plody, a spravedlivé i rozumné prosby jsou nesmírně důležité, protože po každé etapě očisty a vedení proseb za lidstvo i naši planetu vystoupil chrám výš. Začala se zjevovat zlatá kopule, ze které se postupně vynořovalo Duchovní slunce. Dne 11. 9. 1999 byl již chrám skoro celý postaven a Duchovní slunce krásně zářilo. Chrám jsem viděla vždy na východě. Při léčení s paní D. dne 15. 9. 1999 nám přišlo poprvé na pomoc. Byl to nádherný zážitek. Po složitém vyprošování náročných karem jsem uviděla nejprve 235 signál v podobě světle fialového kotouče, který se blížil velice rychle a otevřel se jako tunel. Do tohoto fialového světla vstupovalo ohromné množství osvobozených bytostí, aby se očistily a mohly předstoupit před tvář Boží. Zář Duchovního slunce tyto bytosti nejen očišťuje, ale také osvobozuje od všech předsudků a bloků, pročišťuje jejich myšlení a cítění a spaluje vazby připoutanosti na základě pochopení pravého citu lásky. Tento dar Boží byl utkán z citů lásky a usilovné práce ve prospěch ostatních na základě vaší touhy po osvobození této planety a jejích obyvatel od kletby nešťastných karmických střetů v minulosti. Je to dar lásky a nyní vás ozařuje světlem a teplem lásky. Bude vám všem vždy pomáhat ve věcech dobrých. Bude pomáhat planetě Zemi i veškerému stvoření. Mír s vámi, radujte se! Vize o očistě a paralelních bytostech Paní R. viděla, že jsem dne 15. 9. 1999 dostala dopis s podpisem pana H. Nemohla jsem si uvědomit, kdo by to mohl být. Paní R. hned napadlo, že je to bratr paní L. Viděla mne, jak procházím okolo vody a sbírám uschlé květy a čistím okolí. Přišla jsem se spoustou lidí a prohlásila jsem, že musíme přes vodu. Byla jsem velice svěží a hned jsem vstoupila do vody a přecházela na druhý břeh; lidé byli rozpačití a každý reagoval po svém. Tvářili se všelijak. Někdo ihned poslechl, jiný váhal, další plaval, ale většinou váhali a nesdíleli mé nadšení, i když viděli, jak kráčím po hladině vody jako Ježíš. Dopis o tvém synovci byla zpráva, že se probouzí. Scéna na břehu byla symbolem tvé duchovní práce. Zachraňovala jsi květy života a uschlé odstraňovala, aby nenakazily ostatní. Uschlé květy byly symbolem duchovně mrtvých. Potom jsi vyzvala zachráněné k očistě, aby se uzdravili a následovali tě na druhý břeh, za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tito lidé byli představiteli mágů. Báli se, že když se vzdají magie, ztratí moc a nezbude jim nic. Proto váhali, báli se neznáma, ačkoli by se měli více obávat zpětné vlny chaosu, který vyvolali, a která je dřív nebo později zastihne, nezmění-li své myšlení a cítění. Jako duchovní vůdce jsi jim ukázala, že se nemají čeho bát, že vše závisí na jejich důvěře a lásce v Otce. Paní R. byla se mnou v bytě a změnila jsem se jí v paní L., další členku naší skupiny. Byla tam ještě paní E. a přinesla nám překrásné cukroví, které bylo tak dokonalé, že působilo dojmem, že je ho škoda jíst. Paní R. pečivo obdivovala a ochutnala ho. Bylo lahodné a dokonalé. Paní L. se k tomu vyjádřila, že dotyčná stejně nemá co dělat, a tak pořád jenom peče. Jde o podobenství duchovního stavu tvých paralelních bytostí. Mají i zástupnou roli určitých typů lidí. Paní E. je představitelkou těch, kteří na sobě pracují, pravidelně se očišťují a osvobozují připoutané. Aby napravi236 la to, čím je v minulosti zabrzdila v jejich duchovním vývoji, trpělivě vše vysvětluje a přivádí je na pravou cestu. Cukroví, které peče, je duchovní strava, kterou ostatním poskytuje. Je to pravé poznání a lidé to cítí, proto ho pokládají za dokonalé a žasnou nad ním. Paní L. je představitelkou těch, kteří se domnívají, že nemají vůbec čas, a proto nemohou duchovně pracovat. Proto trpce a trochu závistivě utrousí příslušnou poznámku. Nevěří, že by mohla pracovat, protože tím, že je připoutaná ke hmotě, je její víra v Otce a sebe slabá. Neuvědomuje si, že se jen vymlouvá, jako všichni ostatní, které představuje, protože ve skutečnosti si jen namlouvá, že by pracovala, kdyby měla čas. Kdyby byla jejich víra pevná a více si důvěřovali, měli by maximální podporu světlých sfér a zvládli by vše, byli by posíleni tak, jak je třeba. Paní R. je představitelkou těch, kteří se radují z darů na cestě poznání, a proto poznávají jejich cenu a hodnotu, ale nepřipoutávají se k ničemu, zato paní L. je představitelkou těch, kteří nejsou ještě schopni přijmout duchovní stravu této hodnoty a dokonalosti. Životní úkol a setkání s duchovním vůdcem Paní L. dne 16. 9. 1999 jede autobusem do Alejní ulice v Teplicích, kde vystoupí se svým přítelem. Tuto ulici však nepoznává a připadá si jako v New Yorku, všude samý mrakodrap. Jdou do kulturního domu na přednášku. Její přítel si vybral místo v první řadě a začal jí vyprávět, že ho všichni okrádají, že jeho jediným potěšením byl jeho koníček, ale i o ten přišel. Nakonec se přiznal, že je homosexuál. Paní L. se mu snažila vysvětlit, že jsou i jiné, potěšitelné věci, kterých by si měl všímat. Chtěla si sednout vedle něho, ale zjistila, že všechna místa jsou obsazena. Sedla si tedy před něho do tureckého sedu na zem a začala mu vyprávět o tom, co by mu pomohlo, ale zjistila, že ji nevnímá. Vstala a šla chodbou vlevo do bílé místnosti, kde seděly tři babičky. Nejstarší začala vyprávět: „Když se reinkarnuješ, jsou okolo tebe tři druhy lidí. V prvním okruhu jsou tvoji rodiče a sourozenci. Ve druhém okruhu jsou tvoje děti a manžel. Ve třetím okruhu se vyskytují tvoji přátelé a spolupracovníci.“ Tím poučení končilo. Jízda autobusem je životní cesta. Na této cestě provází svého přítele, který se s ní inkarnoval, aby získal potřebné zkušenosti a současně umožnil paní L. získat zkušenosti, které jí chyběly. Vzájemně si splácejí své karmické dluhy. Pod vlivem karmického scénáře přítel nevnímá poučení, které mu ona poskytuje. Je zaslepený a vidí jen to „špatné“. Neumí se radovat z ostatních darů života. Paní L. se mu snaží pomoci, ale on její pomocnou ruku nedokáže přijmout, protože je připoután ke hmotě. Mnoho lidí odsuzuje, nejvíce ty, jejichž sexuální orientaci nechápe. Proto ví, že další život bude muset pro poučení tímto utrpením projít, aby je správně pochopil. 237 Paní L. odchází, protože ví, že ji neslyší. Jde pro poučení ke svým sudičkám. Ty jí napovídají a ona sama již musí pochopit, co z tohoto poučení vyvodit pro svůj další život a jaké úkoly se od něho odvíjejí. Stojí na Benešově náměstí v Teplicích, čeká na autobus a snaží se domluvit s mužem malé postavy. Čeká na autobus číslo 26. Zjišťuje, že muž je Švýcar. Muž mluví nejprve francouzsky, ale ona mu nerozumí, potom anglicky a to také nejde. Nakonec se domluví německy, i když Švýcar tuto řeč moc neumí. Dohodnou se, že nastoupí spolu. Přijíždí autobus. Paní L. má na rameni bílou kabelu se dvěma kapsami a jedním uzávěrem. Pán se divil jejímu zavazadlu a prohlásil, že u nich nic takového není. Autobus je plný a těžko se do něho dostávají. Její průvodce jí ještě mezi dveřmi podává leták se dvěma obrázky. Obrázek vpravo znázorňuje potraviny a ten vlevo přírodu. Paní L. leták přijímá, nastoupí se svým průvodcem a odjíždějí. Paní L. čeká na svou dvacátou šestou reinkarnaci na této planetě. Švýcar je jejím duchovním vůdcem pro tento život. Snaží se jí probudit paměť na životy ve Francii a Anglii, ale ona si je nepamatuje, protože to nepotřebuje, proto jazyk těchto životů neovládá. Konečně se domluví německy, to znamená, že její hlavní život bude probíhat v Německu. Průvodce se diví, proč bere brašnu s sebou, protože karmická zátěž, kterou v ní nosila, je vyrovnána. Proto jí připomíná, že u nich nic takového nemají. To znamená, že bude pracovat na vysoké duchovní úrovni. Autobus je přeplněný, protože tento národ je karmicky zatížen a mnoha bytostem je umožněno, aby se zde inkarnovaly a snažily se napravit to, co pokazily. Paní L. bere svou kabelu s sebou, i když je prázdná. Má jí být připomínkou, že i ona měla v minulosti svůj podíl viny. Domnívá se, že tak bude lépe chápat své bližní. Od svého duchovního vůdce obdrží dva stěžejní úkoly svého budoucího života. Je to osvěta o zdravé stravě a výrobě čistých potravin a ekologický úkol, očista životního prostředí, jako prvořadý úkol. Očista planety Dne 16. 9. 1999 paní L. vidí dřevěnou ohradu, která stále mění tvar, až se ustálí ve tvaru čtverce. Je světle hnědá. Uvnitř čtverce plane oheň. Jde o jediný plamen, který vyplňuje vše uvnitř čtvercové ohrady a asi o polovinu ji převyšuje. Ohrada není plamenem ničena, zůstává netknuta. Plamen má oranžovočervenou barvu. Oheň zmizel a uvnitř ohrady zůstává planeta. Mizí ohrada i planeta a místo nich se zjevuje šedivé „W“. Objevuje se kanalizační trubka, která vede vpravo i vlevo. Nikde nekončí. Uprostřed potrubí je otevřený obdélníkový otvor, ze kterého vyjíždí krabice, ve které je cívka na film, který chyběl. 238 Byl to negativní program planety, který je vyprošen. Zařízení zůstalo, ale je potřeba ho též vyprosit. Očista musí být dokončena. Objevuje se průhledná krychle a v ní je černá koule. Ta představuje vnitřek planety, který je nutno stále očišťovat. Potom se objevují provázky, které jsou různě zkroucené a vedou z temnot magie vzhůru přes planetu do nekonečna. V temnotách jsou černé a čím jsou výš, jsou světlejší. Je jich strašlivě mnoho. Představují připoutanost lidstva k magii i ostatní typy připoutaností. Toto je nutné vyprosit a rozvolnit. Družice se vznáší nad planetou a je v ní zakotvena třemi lany. Jde o symbol zakotvení v trojrozměrném prostoru. I toto zakotvení bude třeba vyprosit a vzhledem k postupu do čtvrté dimenze a páté sféry je třeba prosit Otce, aby družice s duchovní nadstavbou páté sféry zakotvila ve čtvrté dimenzi a duchovní vůdcové světlých sfér se ujali své práce a vykládali učení lásky tak, jak náleží této sféře a dimenzi. Tato vize vlastně stanoví jednotlivé etapy očisty vaší planety. Z toho vyplývají tyto úkoly: vést prosby za očistu tak, aby se vybíjely karmy jen tak, jak je nezbytně nutné. Plameny, které očišťují planetu, jsou symbolem přirozené očisty Země. Očista může probíhat i katastroficky. Bylo vám naznačeno, že éra přírodních katastrof končí, ale je zde mnoho pozůstatků vlivu magie a nepřirozených zásahů. Symbolem magie je „W – Wicca“. Jak je magie lidstvu nebezpečná, ukazují negativní programy, které i po vyjmutí planetu s lidstvem velice zatěžují, proto je třeba vedení proseb důsledně dokončovat, odstraňovat vše i s následky. Průhledná krychle ukazuje, že se v prosbách za očistu držíte jen na povrchu a nejdete do hloubky. Je třeba čistit vnitřek a srdce planety, protože sem mágové posílali veškerou negativitu ke spálení v domnění, že to planeta Země zvládne sama. To je omyl. Musíte vést prosby za odpuštění a očistu, aby tato negativita byla eliminována tak, aby již nikomu neublížila a nedocházelo již ke katastrofám. Musíte však respektovat vůli Boží a karmické scénáře všech, planety, lidstva a všeho stvoření. Kolik práce ještě zbývá, je naznačeno provázky připoutaností a zakotvením. Měnící se plot okolo planety naznačuje její dosavadní vývoj. Kanalizační trubka, která vede napříč planetou, představuje závažný blok v jejím vývoji. To jsou všechno magicky stvořené aparáty, které měly zabránit dalšímu rozvoji planety a lidstva tak, aby magie zůstala vrcholným poznáním. Zpětná vlna rozpoutaného chaosu magické tvorby by pak skutečně mohla přivodit zkázu. Díky milosti Boží nelze vývoj zastavit a planeta se produchovňuje i se svými obyvateli. Proto je možné vést prosby za její očistu a postupovat dál za světlem pravdy a lásky. Proto je možná očista a konat s pomocí Boží 239 zázraky lásky. Díky Nejvyššímu principu lásky a stvoření se stane vaše planeta Hvězdou míru. Vize paní R. Dne 17. 9. 1999 šla za mnou paní R., cítila se vyčerpaná a doslova „vyřízená“. Měla pocit, že je toho na ni moc, a chtěla všeho nechat. Když mi to sdělila, odpověděla jsem jí, že všichni máme svobodnou vůli. Paní R. to ranilo a paní D. se jí zastala s tím, že ke mně chodí a nemá šanci své problémy řešit. V tomto případě je paní R. figurantem všech, kteří na cestě za svou očistou umdlévají a necítí plně odpovědnost za svůj život. Chtěli by, aby s nimi někdo „cosi udělal“ a oni byli bez problémů. Hledají pomoc všude jinde, jen ne u sebe. Představují si, že duchovní práce na očistě musí vyřešit i současné problémy hmotné, ale tak tomu vždy není. Je zde totiž individuální karmický scénář, který musí být respektován. Ten je vyrušen jen tehdy, když bytost pochopí vše i důsledky. Tvá odpověď byla správná a nebyla vůbec škodolibá, jak to paní R. vnímala. Měla inverzní vnímání, a tak ti přisuzovala jednání podle vlastního myšlení a cítění. Mágové jsou často dotčeni, když nemohou dosáhnout svého cíle teď a hned. Nejsou pro určité věci zralí, ale chtějí je, ale nejsou ochotni nic učinit pro to, aby je získali přirozenou cestou. Nehledají nikdy chybu u sebe, ale hledají ji u všech ostatních ve svém okolí. Paní R. se vidí, jak stojí u okénka, kde se vydávaly materiály pro další život. Byly to střípky minulých životů, fotografie, útržky dopisů, zkrátka vše, co v minulém životě neodčinila proto, že to nepochopila. Přišel tam chlapec, ve kterém poznala pana D., a nabízel jí pomoc. Strašlivě ji bolelo srdce. Chronologický věk chlapce určuje duchovní vyzrálost. Chce pomoci, protože i mezi nimi bylo v minulém životě mnoho nepochopení. Srdce bolí každého, komu je zjeveno, jak ho ostatní vnímali, jak je nechápal a často jim křivdil. Pokračování první vize. Paní D. se paní R. zastala proto, že jako paralelní bytost měla podobné myšlení a cítění. Odpověděla jsem tedy, že končíme. Dala jsem jim bílé háčkované loktuše, aby si je oblékly. Oběma však tento šat moc neseděl. Přišel starší pán s vousy a ptal se, zda odpuštění skutečně stačí. Šlo o zkoušku. Vydala jsi jim šat duchovní urozenosti, který je očekával na konci očisty. Ony ho přijaly, protože se domnívaly, že pro to již učinily dost a zaslouží si ho. Zjistily však, že šat jim nepadne. Byly zmatené, proto se jich jejich duchovní vůdce či představitel svědomí ptá, zda stačí jen odpuštění. 240 Domnívám se, že pochopily a pokračují ve svém snažení. Paní R. se ocitá v restauraci „Na stínadlech“ s dalšími lidmi. U vedlejšího stolu sedí pán, který ji pomlouvá. Nezlobila se, ale bylo jí to líto. Po obědě vstala a šla se známým manželským párem na procházku. Rozebírali situaci v restauraci a utěšovali ji. Bylo to trapné. Oni se však cítili ještě hůř než paní R. Tato vize navazuje na vizi předešlou. Zde jde o další život, kdy do karmického scénáře přijala plán zkušeností, které v minulém životě nechápala. Lidé, kteří ji obklopovali, ji zabezpečovali, aby prožila to, co je třeba. Aby pochopila rozpaky a pocity těch, které i ona pomlouvala, protože je nechápala. Pochopila i to, že manželům, kteří ji doprovázeli, je hůř, protože se na pomluvách a nepochopení podíleli a nyní si připadali přistiženi a obávali se, že budou prozrazeni. Cesta paní L. Paní L. jde v Teplicích Duchcovskou ulicí k nemocnici. Bylo to v zimě a před nemocnicí postávali muži a polévali kolemjdoucí vařící či studenou vodou. Naproti nemocnici stála stranou dívka, která si před tváří držela železnou desku, a nějaký muž na ni „chrstnul“ horkou vodu. Paní L. se bála, že ji opařil, ale dívka sundala desku a její obličej byl čistý. Ona sama se bála projít, a tak se otočila a šla zpět. Za ní se pustili tři malí chlapci a házeli po ní sníh. Otočila se, udělala též sněhovou kouli a hodila ji po nich. Tím jim naznačila, že chce mít klid, a tak ji nechali. Když se dostala na křižovatku Duchcovské a Mostecké ulice, uvědomila si, že tam bydlí léčitel, kterého dříve navštěvovala. K němu se však vrátit nechtěla. Pokračovala tedy dál a vrátila se do zaměstnání. Její cesta je cesta, která vede k očistě a připravuje ji na duchovní postup. Než složí zkoušky, musí se vzdát magie. Nemocnice je symbolem očisty ducha i těla. Každý při tomto aktu nějakým způsobem trpí. Toho se paní L. zalekla. Bála se, že ztratí moc. Muži před nemocnicí byli temní andělé, kteří pomáhali s očistou těm, kteří po tom toužili. Ona se této moci nechtěla vzdát, ale především se bála způsobu očisty a utrpení. Vracela se tedy zpět. To mohlo znamenat jedině návrat k magii, ale to již ji také neuspokojovalo. Pochopila, že si svým váháním zkomplikovala cestu a musí opět pracovat na sobě samé, až pochopí podstatu očisty a nového poznání, o které usiluje. Až uzraje pro tuto cestu, nebude se již očisty v jakékoli formě bát. Zde demonstruje a zastupuje všechny váhavé, kteří ještě neuzráli pro duchovní postup a bojí se, že ztratí moc, která uspokojuje jejich ješitnost. Se svým mužem a synem H. jde paní L. na procházku. Její manžel je i nyní jejím manželem, ale současně v něm poznává i svého otce. V Dubí jdou cestou od městského úřadu ke „Čtyřlístku“, obchodu s potravinami. Syn jim utekl a schoval se za budovu úřadu. Najednou uslyší strašlivý řev. Paní L. vyšle 241 manžela, aby se podíval, co se stalo. Ten rychle běží za synem, ale nikde ho nevidí. Oznámí to manželce a společně na něho čekají. Když se konečně objeví, je klidný, vyrovnaný, ale změněný. Ptali se ho, co se stalo, ale on nic nevěděl. Vize ukazuje životní cestu jejich nejmladšího syna. Nejprve je společná s jejich. Když dospěje, začíná se osamostatňovat. Nakonec se rozhodne, že musí žít sám, a vymlouvá se na práci. Zde sbírá tvrdé zkušenosti a trpí. Nakonec se po letech vrací domů, aby se zotavil ze životních šrámů. Své tajemství si však, z ohledu na rodiče, ponechá pro sebe. Tyto zkušenosti ho poučily a připravily pro další život. Je vyrovnaný, je „jiný“ a zralý. Stojí na vlastních nohou. Paní L. jde na autobus do Teplic a nese papírovou krabici. Jde okolo novinového stánku, na kterém je připevněn zvláštní samorost ve tvaru prkna. Jsou v něm vyříznuty tři otvory. Jsou to vlastně schránky na noviny. Na nich jsou jmenovky. Na prvém štítku je jméno Věra. Na druhém cizinci a třetí cedulku nedokázala přečíst. Cesta na autobus je životní cestou. Krabice obsahuje alternativní životní plány i poučení. Poštovní schránky na noviny s označením znamenají dva zásadní úkoly života, pro který je připravena. Jméno Věra označuje patronát nad babičkou svatého dítěte z Jantaru. Cizinci jsou jasní. Přijel autobus a paní L. se ptá, zda jede do Teplic. Byli tam pouze dva lidé a ti jí odpověděli, že ano. Byli to muž a žena, a ona usedá vedle ženy i s krabicí, kterou si položí na klín. Spolucestující ji žádala, aby se s ní podělila o část obsahu krabice. Paní L. jí postoupila asi jednu desetinu. Autobus nikde nestavěl a Teplice míjel. Jeho konečná stanice byla v Mostě. Jde o její reinkarnaci a nastupuje životní dráhu u svých rodičů. To je ta žena a muž v autobuse. Matka jí chce pomoci s jejím životním údělem, ale je jí dovoleno podílet se pouze desetinou. Ostatní poučení náleží jen jí. To je ta část karmy, kdy rodič odpovídá za to, že umožní dítěti naplnění jeho údělu. Paní L. přichází ke mně a chce mi vyprávět o tom, co ji potkalo. Usedáme za obdélníkový stůl, kde nás odděluje delší část stolové desky. Byly tam ještě dvě ženy, které znala, ale neviděla je, jen tušila jejich přítomnost. Vtom jsme byly přerušeny příchodem dívčiny, která byla drobná, ale velice energická, přerušila paní L., která mi diktovala svou vizi, a vyžadovala mou pozornost. Paní L. sice nic nenamítala, ale měla obavy, že vizi zapomene, a vnitřně se na dívku zlobila. Věděla, že musí vést prosby, a zlost se rozplynula. Když jsem s dívkou skončila, dala mi devět korun. Paní L. se divila, že mi platí, ale já jsem namítla, že je to na přání rodičů. Při podhledu na mne viděla na mém čele nad pravým obočím černé písmeno „U“. Upozornila mne na to. Mágové se probouzejí, bojí se následků svých činů a jsou při očistě netrpěliví. Dívka je jejich představitelem. Černá písmena jsou zbytky jejich vlivu a negativity, kterou ve svém utrpení šíří. S tím je nutné jim pomoci. 242 Poplatek, který zaplatila, je symbolický. Jde o číslo vysoce duchovní, je to jejich daň za nové poznání, které získávají na základě očisty. Platí za ni utrpením, ale jinak se nelze očistit. Tak to určil Otec a platí to pro mužský i ženský princip. Vychází z vaší podstaty, protože utrpením se očišťujete a osvobozujete i vyvíjíte a duchovně rostete. Utrpení na vás není násilně vloženo, ale mágové si ho připravují tlakem svého chtění při násilné tvorbě a zpětná vlna tohoto násilí se nezbytně vrací k tomu, kdo ji vyvolal. To je ta daň, kterou jsi od ní se souhlasem Božím symbolicky přijala. Buď zaplatí touhou po Světle a očistě a pracuje na sobě a přijímá utrpení a snaží se napravit, nebo není schopná se poučit a je smetena zpětnou vlnou nárazu negativity, kterou rozpoutala jako mág, a končí svůj život vždy takto katastroficky, dokud nepochopí svou chybu. Její rodiče jsou i představiteli duchovních vůdců, kteří za ni mají zodpovědnost. Peníze tedy nejsou skutečnými penězi, ale symbolem daně za porušování vesmírných zákonů. Příprava karmického scénáře a výběr duchovních vůdců Bydlela jsem na okraji velkoměsta většího než Praha. Paní L. jela za mnou autobusem, ale já jsem tam nebyla. Našla tam pouze dceru paní R., kterou jsem měla danou na vychování. Sama jsem byla v hlubokém lese, asi uprostřed, v chatce. Malá V. mne tam chtěla navštívit. Vydaly se s paní L. na cestu, ale vždy, když pronikly do lesa, se setmělo a ony se musely vrátit domů. Při každém opakovaném pokusu došly dále. Velkoměsto je svět, do kterého se paní L. s malou V. inkarnovaly. Cesta autobusem je životní cesta. Inkarnace. Životní cíl paní L. je hledání duchovního učitele. Hledá tebe a nachází malou V., která je ve skutečnosti paní R., a ta tě také hledá. Hluboký les jsou stromy života, které tě obklopují. Tedy lidstvo. Ony vědí, že tam někde jsi, a neúnavně tě hledají. Opakované cesty za tebou jsou životy. Každý život se za svým cílem dostanou dál a dále. Malá V. – paní R. tě již znala, proto mohla paní L. vést za tebou. Vrátily se domů a V. již nepotřebovala ničí pomoc. Paní L. se tedy rozhodla, že se vrátí. Sjížděla autobusem do středu města a najednou byla v Ústí nad Labem. Vystoupila naproti divadlu a rozhodla se, že si koupí noviny. Koupila si ty s názvem „Dnes“. Obsahovaly televizní program. Jak je tak prohlížela, přepadli ji uprostřed náměstí cizinci. Bylo jich asi šest a byli mezi nimi muži i ženy s dětmi. Noviny jí sebrali a ona se s nimi o ně začala přetahovat. Začala se s nimi dohadovat, protože každý z nich měl své noviny. Zahlédla „Právo“ i jiné noviny. Nedokázala je však přesvědčit, aby jí její noviny vrátili. Když měli dohadování dost, poštvali na ni malého buldočka. Paní L. ho chytla za nohy a čumák, natáhla ho a položila ho na zem. Pes se 243 ani nepohnul. Nevěděla, zda ho zabila. Byla unavená a odešla od nich. Šla se opláchnout na autobusové nádraží, ale bylo již pozdě, všude bylo zavřeno, jen paní z cestovní kanceláře tam ještě byla. Odemkla jí umývárnu a nechala ji opláchnout. Vrátit se domů znamenalo odchod ze současného života a přípravu nové inkarnace. Tentokrát se měla vrátit do Ústí nad Labem. Noviny, které si koupila, byly vědomosti a znalosti, které tomuto světu náležely. O tyto výdobytky civilizace usilovali i ti, kteří byli dosud pokládáni za zaostalé. Jejich představiteli byli cizinci. Tyto výdobytky se snažili získat za každou cenu, i nefér způsobem. Paní L. se jim to snažila vysvětlit, ale příliš na ni nedali. Toto vysvětlování bylo jejím životním úkolem. Buldoček byl představitelem jejich veřejného mínění a přesvědčení. Byl malý, protože již začínali chápat, že obrana by měla být přiměřená. Chtěla jim naznačit, že se mýlí, že ani na tento zásah nemají právo, protože oni byli útočníky, ne ona. Poukazovala na to, že mají své noviny a právě ty jsou jim nejužitečnější. Když to nemohli pochopit, rozhodla se jejich útok znemožnit. Nedovolila jejich obránci „štěkat“ a držela ho tak dlouho, dokud se nepřestal hýbat. Pak ho teprve položila na zem. Jejich agresivita byla zneškodněna. Byla unavena, protože si uvědomila, že zvítězila ne proto, že by je přesvědčila, ale silou. Nastal čas jejího odchodu, a tak se šla na autobusové nádraží očistit. Tam ji již očekávala paní z cestovní kanceláře, která jí umožnila očistu, aby mohla v klidu a míru odejít. Autobusové nádraží je i nemocnice či ústav pro nevyléčitelně nemocné. Paní z cestovní kanceláře je anděl smrti, který jí pomáhá s očistou, aby mohla odejít tak, jak bylo stanoveno jejím karmickým scénářem. Paní L. byla s manželem, synem H. a svou maminkou u přehrady či jezera. Byla s nimi i paní J. z naší skupiny. Obcházeli vodu po okraji úzkou cestičkou a místy sklouzávali i do vody a byli mokří. Drápali se s obtížemi na cestu, ale věděli, že musejí pokračovat, protože se chtěli dostat na vrchol hory do obydleného kláštera. Byl to jejich cíl. Když vstoupili do kláštera, ocitli se v místnosti, kde byl výtah, a před ním stál mladý strážce, který na ně nesrozumitelně promluvil. Vyjeli nahoru, kde pro ně byly připraveny plátěné trenýrky a čepice. Na trenýrkách byly po každé straně dva pruhy, buď bílé nebo žluté. Jí byly malé, a tak se rozhlížela, co by si na sebe vzala místo nich, a objevila tam strakaté plavky s bílými tkanicemi. Vepředu měly kotvu. Paní L. si je oblékla a čekala s ostatními na audienci. Jejímu manželovi se nechtělo čekat a rozhodl se, že si to zařídí jinak. Protože měl pocit, že potřebuje peníze, nabídl se, že bude pracovat za odměnu. Měl však velké problémy, protože musel volit mezi penězi a jinými hodnotami a on chtěl vše. To ovšem nebylo možné. Šel první dovnitř, ale jeho podmínky nebyly přijaty. Mnichové byli mladí a měli na sobě hnědé kutny s kápěmi. 244 Cesta této skupiny lidí je životní cestou, kdy šli bez zaváhání za svým duchovním cílem a obětovali svému poslání vše. Proto se dostali do chrámu pravého poznání, aby s duchovními vůdci vyhodnotili plody svého života a stanovili karmický scénář příštího života. Šat, který měli obléknout, byl šatem, který nesl jejich duchovní znaky. Paní L. byl malý, protože vykonala víc, než bylo určeno. Její zakotvení na pravé cestě bylo značeno kotvou na plavkách. Všichni trpělivě čekali, až bude vše zváženo a vyhodnoceno. Manžel byl představitelem těch, kteří jsou připoutáni k penězům a mají málo potřebné trpělivosti, proto stále hledají různé kličky, jejichž pomocí by vyklouzli a dostali se i na úkor ostatních k tomu, oč usilují. To však není možné dlouho provozovat bez následků. Vzali ho sice první, ale jako bytost ohroženou nebezpečným myšlením a cítěním. Vyzkoušeli ho a určili, mezi čím musí volit. Nemůže mít vše, zejména ne to, co si svým životem nevysloužil. Volil odměnu mezi hmotnými statky a duchovními. Ostatní je otázkou jeho svobodné vůle. Místo, ve kterém se všichni ocitli, bylo místem, kde se na základě uplynulých životů hodnotí výsledky duchovního vývoje a předkládá vypracovaný karmický scénář a vybírají duchovní vůdcové, ochránci a andělé strážní. Spolupráce zástupců planet na očistě obyvatel Ve své vizi dne 25. 9. 1999 byla paní L. se svou kolegyní na školení. Vezla si místo kufru bílou papírovou krabici. V ní měla uložený kazetový magnetofon a několik svetrů. Přišly do velice vznešeného hotelu a čekaly před recepcí, až přijdou na řadu. Před nimi bylo reprezentační lyžařské družstvo. Paní L. zaujaly jejich lyže. Byly bílé a skládaly se z dlouhých, asi patnácticentimetrových destiček v šíři lyží, které vypadaly jako běžky, a když je lyžaři rozebírali, mizely jim pod rukama. Po nich přišla na řadu paní L. se svou kolegyní. Šly do svého pokoje vybalit. Krabici položila na koberec i s „kazeťákem“. Paní L. má opět krabici a je s manželem v nějakém velikém městě. Vyndala věci z krabice na chodník, udělala z nich hromádky, krabici položila vedle a odešla. Chyběl však magnetofon. Viděla, jak přicházejí lidé, kteří nejsou příliš čistí. Připadali jí jako „feťáci“. Najednou zjistila, že zařízení magnetofonu, snad sluchadlo, jí vede do ucha. „To sem nepatří,“ uvědomila si. Tekl z toho tér. Vrací se zpět a vidí, že její hromádky jsou obstoupeny lidmi. Kruh lidí je veliký. Manželé prošli okolo a zpět. Viděli, že mezi lidmi již svítí krásná světle modrá barva. Radovali se, že dary pomohly. Školení je přípravou na další životy. Hotel je „nebe“, tedy místo jejich odpočinku. Tým lyžařů je skupina andělů, kteří jsou před nimi v duchovní hierarchii. Návrat do města je reinkarnací do míst, kde mají plnit svůj úkol. Krabice obsahuje vybavení a dary pro lidstvo této planety. „Feťáci“ jsou 245 představiteli lidstva této planety. Připadají jim nečistí, proto jim přišli pomoci. Přinesli dary nebes a sledují, jaký zájem mezi lidmi tyto dary vzbuzují. Radují se, že je jich stále více, a začínají chápat a pracovat na své očistě. Modré světlo je symbolem produchovnění a osvícení. Tato očista se netýká jen lidí, proto byla paní L. upozorněna na negativní aparát, který znečišťoval okolí. V tu chvíli měla pocity planety a cítila se planetou. Proto se musí pracovat i na očistě planet. Paní L. byla zástupcem planety Země a manžel byl zástupcem planety Jantar. Jen ve spolupráci se mohou obě planety vzájemně očistit a jejich obyvatelé též. „Pomoc lidstvu“ Ve své vizi dne 3. 10. 1999 je pan F. vedoucí výzkumného týmu lékařů, kteří pracují na tom, jak zbavit lidstvo různých nemocí, a tím i předčasné smrti. Ve svém týmu má většinu lidí z naší skupiny, ale bezpečně poznává jen paní L. jako paralelní bytost jejího otce. Skupina se snaží vylepšit lidstvo, aby nebylo zlé a neválčilo mezi sebou, protože po odebrání určitého počtu šroubovic nebyli lidé odolní vůči nemocem a začali se hádat a používat násilí. Aby tuto nesvornost napravili, vynalezli lék proti tehdejším nebezpečným chorobám a současně s injekcí léku implantovali do mozku miniaturní destičku s kódem, který měl tomuto zlu zabránit. Nikdo z nich si neuvědomil, že berou lidem svobodnou vůli. Hodně lidí se nadšeně hlásilo na tuto „léčbu“. Sjížděli se z celého světa, a proto byly vedle výzkumné stanice zřízeny nemocnice a letiště. Všichni se nad tímto úspěchem radovali. Během času přešel tento kód do genetické výbavy lidstva a další potomci se již rodili s tímto kódem v DNA. Můžete v tomto případě již mluvit o vlastnosti. Tím se stalo, že některé závažné choroby sice vymizely, ale lidstvo bylo možné řídit silou, kterou každá silná osobnost mohla uplatnit a zmanipulovat celé davy lidí. Po určité době války nejen pokračovaly, ale lidstvo bylo těmito silnými jedinci vmanipulováno do válek či honů na čarodějnice a podobně. Takto poznalo fanatismus, fašismus a nacionalismus. Tak lidstvo zažilo zkázu jednotlivých civilizací a dočkalo se i zneužití nebezpečných vynálezů a podobně. Prostřednictvím kódu se mohlo nejen ovládat, ale i ničit. Nejvíce z této vlastnosti „těžili“ vládcové, politici a mágové. Proto lze tak snadno dav zfanatizovat. Proto tak snadno lidé ve skupině podléhají davové hysterii. Proto je nutné vést prosby, aby lidé byli osvobozeni od tohoto kódu, který se stal jejich genetickým vybavením. K tomu je třeba vést prosby k Otci a svolat obě rady ze světlých sfér i temnot a ve spolupráci s Jahwem toto zařízení vyjmout z DNA a vrátit odebrané šroubovice lidstvu. 246 Je třeba požádat o zrušení příslušného úpisu s Jahwem a napravit s pomocí Boží i Jahweho, co bylo pokaženo a narušeno. Tedy vyjmout implantáty, vrátit svobodu a spálit šňůry připoutanosti a závislosti. Požádat o navrácení svobodného ducha i svobodnou vůli. Vrátit svíčky života těm, kterým je Jahwe odebral. Volba životní cesty a cíle Vize paní L. mezi životy. Dne 4. 10. 1999 byla paní L. se mnou i s paní R. v Ústí nad Labem. Měli jsme sportovní kočárek. Co v něm bylo, neviděla. Došly jsme ke stolu a na něm byly různé vázy, průhledné, čiré, a v nich květiny, většinou ovadlé či suché. Paní L. mi řekla, že se nemůže o květiny starat, protože se nedostaneme tak často do Ústí, jak by bylo třeba. Chtěla je vzít a vyhodit. Já jsem však doporučila, aby ještě počkala. Dolily jsme vodu a čekaly, zda se květiny vzpamatují. Práce v tomto městě byla prací na očistě této sféry a dimenze. Stůl se suchými květinami ve vázách byl symbolem těch lidí, kterým se nedostává informací ze světlých sfér a prahnou po pravdě a lásce a usychají duchovně i tělesně jejím nedostatkem. Vy jste je měli křísit a pomáhat jim. Ve sportovním kočárku bylo vše, co jste k tomu potřebovaly. Tvůj zásah znamenal, že při této práci, která se zdá často beznadějná, musíte být maximálně ostražití a trpěliví. Je připomínkou, že musíte vytvořit potřebné podmínky pro oživení a nesmíte předčasně ukončit všechny šance, které se naskýtají. Nesmíte je odsuzovat, ale ani předčasně odstraňovat. Vždy je možné, že budou „květiny“ vzkříšeny milostí Boží a dostane se jim osvícení. Květiny jsou bytosti, které potřebují pomoci, protože ve svém hledání zbloudily. Dohodli jsme se se skupinou, že budeme mít cvičení. Cvičení mělo být od devatenácti hodin a schůzka skupiny o půl hodiny později. Paní L. vzala do bílé igelitové tašky cvičební úbor pro všechny a chystali se s manželem a synem T. k odchodu. Manžel zdržoval a ona se bála, že zmeškají. Syn běžel napřed, aby zastavil autobus a požádal řidiče, aby na ně počkal. Nastoupili a jeli do školy v Buzulucké ulici v Teplicích, kde mělo cvičení probíhat. Měli chvíli čas, a tak se zastavili na výstavě, která byla věnována ekologii. Pan P. postupoval směrem od školy a paní L. směrem ke škole. Uprostřed se setkali. Manžel chtěl na manželce drobné peníze, že potřebuje pít. Dohodli se, že půjdou společně na večeři. Ona si objednala plátek kuřete a on plátek vepřového masa. Chtěla objednat pokrm i synovi, který se někde zdržel. Když se ptala servírky, co mají, bylo jí řečeno, že plátek býčího masa, ale ihned jí bylo naznačeno, že na to nemají dost peněz. Pan P. odešel do pavilonů na pivo a paní L. se synem zůstali. Vedle nich ležel jejich společný kufr. Dala z něho synovi bílé triko a modré tepláky s bílými 247 postranními pruhy. Sama si vzala staré fialové triko. Manžel měl triko zelenohnědé, které jí nabídl s tím, že jí bude lépe slušet. Paní L. to odmítla. Odešli do školy a tam již bylo mnoho lidí. Vešli do jejich středu, jak bylo dohodnuto. Nikoho ze skupiny neviděli, ale cítili jejich přítomnost. Všichni čekali na mne, až přijdu. Když jsem přišla, sedla jsem si v tělocvičně do čela stolu, který byl malý, s bílým ubrusem a na něm ležel telefon. Zazvonil a já jsem volala na paní L., že je to její hovor. Ujala se sluchátka a já jsem ho přepnula poslech tak, aby všichni v sále slyšeli její hovor. Plánovaná schůzka byla stanovena v místě, kde byli lidé nejvíce ohroženi. Před vlastním zásahem bylo nutné, aby se všichni na tuto akci připravili. Každý se připravoval tak, jak se domníval, že to bude nejlepší. Cvičební úbor byl symbolem jejich duchovní hodnosti a stavu. Paní L. z nich pracovala nejdéle, proto bylo její triko nejobnošenější. Fialová barva trika značila její duchovní pokročilost. Manžel jí nabídl své triko, protože by si ho s ní rád vyměnil, ale to nešlo, protože nemohl plnit ty úkoly, které byly vyměřeny jeho manželce, a jeho barvy neodpovídaly jejímu duchovnímu stavu. V tomto případě byla zkušenější. Jídlo a pití, které si objednali v restauraci, byla duchovní strava, která je měla připravit pro jejich úkol. Býčí plátek neodpovídal jejich duchovní síle. Ještě jim nenáležel. Nebylo to jídlo pro snoby, jak se paní L. mylně domnívala, protože se jí dotklo, že jim byl tento pokrm odepřen, ale bylo to proto, že tomuto duchovnímu jídlu ještě „nedorostli“ a neunesli by jeho sílu, nezvládli by ji. Toto jídlo bylo pouze pro vyvolence. Příprava pro tyto úkoly byla obzvlášť tvrdá. Ocitli se uprostřed davu jako duchovní vůdcové a rádci, proto bytosti nebylo vidět. Čekalo se na tebe jako na vedoucí mise, protože jsi prostředníkem spojení se světlými sférami z této dimenze. Telefonní hovor jsou zkušenosti, vize a poučení, které paní L. tlumočí, a tím učí i ostatní porozumět, vidět a slyšet. Proto jsi přepnula tento hovor tak, aby ho slyšeli všichni zúčastnění. Práce duchovního vůdce či anděla Paní L. bydlí s manželem u svých rodičů. Chystala se odejít z domu do práce. Manžel jí dal do tašky věci, které sice nebyly těžké, ale byly objemné a neskladné. Bylo jich moc. Šla na autobus s číslem 23, ale ten vynechal a nejel. Čekala tedy na autobus číslo 24, ale ten byl tak plný, že ani nezastavil. Další autobus jel až za hodinu. Usoudila, že za hodinu dojde na místo i pěšky. Nechtěla jít sama, ale nikdo s ní nebyl ochoten jít pěšky. Najednou před ní zastavil autobus. Byl skoro prázdný a nikdo kromě paní L. ho neviděl. Ptala se řidiče na Teplice a on jí sdělil, že se má podívat na mapu, která visí za ním na skle. Na mapě uviděla vyznačené dva body, Fekální 248 ulici a Český Bor. Nic jí to neříkalo. Sedla si dozadu na „čtyřku“ ve směru jízdy a dívala se z okénka. Během jízdy vstal řidič od volantu a šel k zadním dveřím, které byly pootevřené a nešly zavřít. Protáhl se ven a něco tam za jízdy spravoval. Když byl hotov, protáhl se zpět a dveře se konečně zavřely. Sedl si opět za volant a sdělil, že to bylo velice riskantní, protože má nemocnou páteř a mohl spadnout pod autobus. Jak se vrátil, zjistil, že má páteř uzdravenou. Ostatní říkali, že je to zázrak. Paní L. prohlásila, že jde o milost Boží, ale nikdo ji neposlouchal. Najednou jsem seděla proti ní, usmívala jsem se a souhlasně pokyvovala hlavou. Paní L. vystoupila v „Pozorce“ a ocitla se přímo na nádvoří sklárny. Budovy zde byly vysoké, staré a tmavé. Dostala se k paní D. do kanceláře s tím, že hledá práci, a ona jí nabídla práci za 6000 korun měsíčně čistého, ale paní L. nebyla spokojena s tím, že šlo o mechanickou práci bez veškeré odpovědnosti. Odmítla ji. Poděkovala a šla za mnou. Bydlela jsem na kopci v Nové Vsi, ale měla jsem jen jednu velikou místnost s tmavým nábytkem bez televize. Poličky byly prázdné a vpravo vystupoval stolek přikrytý čtvercovou červenou dečkou, který se podle paní L. hodil pod televizor. Na to jsem odpověděla, že žádnou televizi nemám. Prohlásila jsem, že však mám jiný problém. Že se mi v bytě objevuje rudý brouk „rus“, že ho může odchytit jedině její syn T., a jestli zde může chvíli počkat, než ho přivedu. Paní L. to slíbila, ale nakonec prohlásila, že vše udělá za něho. Domov, ze kterého paní L. odcházela, byl mezi časem a prostorem. Připravovala se na další reinkarnaci. Její manžel jí naložil karmický náklad. Nebyl těžký, ale mnohočetný a náročný. Autobus s číslem 23 byl život, který chtěla žít, ale tento hmotný život jí nebyl povolen. Jako náhradu požadovala životní cestu, kterou pro své poučení volilo již mnoho bytostí. Ani tento život jí nebyl povolen. „Pěšky“ se bála jít bez doprovodu, ale objevil se život, který by prožila jako duchovní vůdce či ochránce. Když souhlasila, přijel autobus, který nikdo jiný neviděl, protože šlo o éterické záležitosti a ani ona nebude viděna lidmi hmotnými. Řidičem byl člen bratrstva pomoci a bytosti v autobuse byly vyvolené bytosti pro tuto službu v těle nehmotném. Při nástupu měla možnost si vybrat dvě místa. V temných sférách či v Čechách. To znamená, že by pomáhala řešit karmu českého národa ve vztahu k národu slovenskému. Vybrala si toto zaměření. Během jízdy skládala závěrečnou zkoušku, zda se hodí pro svou novou roli. Šlo o posouzení situace s členem bratrstva pomoci. Zkoušku složila, ty ses usmívala. Dveře nešly zavřít, protože paní L. byla připoutána k minulé roli ve hmotném životě. V tom jí pomohl člen bratrstva. Osvobodil ji od těchto pout, dveře mezi duchovní a hmotnou dimenzí se uzavřely. Tak složil zkoušku pro duchovní postup. Uzdravil se. Vystoupila na nádvoří sklárny. Sklárna je paralelní svět ke hmotnému světu. Zde jí paní D. nabízela zaměstnání, ale ona nepřijala navrhovanou 249 roli, která jí jako začátečníkovi náležela, a toužila po něčem složitějším. Šla tedy za tebou a ty jsi jí navrhla „čekání a hlídání“. Což se paní L. opět nezamlouvalo. Slíbila, že počká, ale chtěla udělat vše za svého syna T., který je představitelem mágů a pracuje na očistě. Tento obraz vás nabádá k trpělivosti, abyste se nepřeceňovali a nepožadovali úkoly náročnější, než je třeba. Funkce duchovního vůdce nespočívá v tom, že za svého svěřence vše uděláte, ale naopak ho musíte přivést k osvícení a pochopení, co má vykonat. Společná vize Když jsme dne 6. 10. 1999 vedly s paní D. společně prosby, bylo nám zjeveno, že očista probíhá. Prosily jsme za osvícení všech, tedy i Jahweho, který nejprve nemohl pochopit, v čem se dopustil chyby, když i jeho úmysly byly dobré. Jak se mohlo stát, že následky byly tak strašlivé. Když pochopil svou zodpovědnost ve všech důsledcích, protože jsme vedly prosby i za něho, uvědomil si, že čím více duchovně postoupil, tím větší moc měl, ale také větší odpovědnost, protože chyby mocných jsou dalekosáhlé. Povstal a vyzval všechny, kteří se oddali jeho moci, ale i ty, které omezil a poškodil, aby ho následovali před obě rady, aby se spolu s ním oddali milosti Boží, kde bude prosit o pomoc, aby křivdy a omezení byly napraveny. Očista proběhne na všech úrovních a podle svobodné vůle budou všichni rozděleni tak, jak po tom touží a jak jim náleží. Nejprve bude očištěna planeta Země a potom planeta Jantar. Tato očista bude trvat asi rok. Viděly jsme bytosti, které se za Jahwem řadily do zástupů a předstupovaly postupně před Otce a Jitřního anděla i obě rady, radu nejvyšších a radu temných andělů. Za lidmi postupovala zvířata, rostliny i krystaly. Nakonec předstoupí planeta Země. Tato očista bude ukončena 5. 5. 2000 a tento den bude předělem, po kterém bude následovat očista planety Jantar s jejími obyvateli. Ti z vás, kteří se reinkarnovali na obou planetách, projdou touto očistou vlastně dvakrát. Mne viděla paní D. stranou, kde jsem sledovala, jak probíhá očista, a dávala pozor, aby se na nikoho nezapomnělo. Teprve potom předstoupím i já před obě rady, Otce a Jitřního anděla. Osvobození od připoutanosti k Jahwemu Na základě společných vizí s paní D. jsme všichni poznali, že existuje velice silné pouto mezi oběma planetami Jantar a Země. Na planetě Jantar je nej250 vyšším bohem Jahwe, kterému byla svěřena péče i o jiné planety, mezi nimi je i naše planeta Země. Obě planety udržovaly přátelské kontakty až do doby, kdy došlo ke zkoušce, která souvisela s jejich duchovním postupem. Tuto zkoušku Jantarané nezvládli a jejich další duchovní vývoj se tím velice zkomplikoval, i když jejich duchovní vítězství bylo na dosah. Kdyby se při střetu řídili zákony lásky a ne „spravedlivé“ pomsty, byli by dosáhli vysoké duchovní urozenosti. Náš vývoj by se odvíjel též poněkud jinak. Jahwe je podřízen Otci, který je vládcem na nebesích. Tento vesmír mu náleží, a proto když Jahwe pochopil svůj omyl, bylo mu radou nejvyšších doporučeno, co musí učinit, aby vše napravil. Jeho pokání bylo upřímné, a tak mu pomáhalo mnoho láskyplných bytostí. Jahwe však ve své pýše zakódoval sebedestrukční program, který ho měl zničit, kdyby někomu na základě zásadních omylů a chyb škodil. Tato destrukce měla postihnout všechny bytosti, které se k němu připoutaly a odevzdaly mu svou svobodnou vůli i se svící života. Když Jahwe začal osvobozovat všechny a vše od tohoto vlivu, byl tento program spuštěn a nikdo nemohl dělat nic pro jeho záchranu. Tento program byl vložen do křišťálových koulí, které posilovaly všechny ve věcech, které pokládal za dobré. Jakmile však byla odhalena míra omylů a chyb, protože byly překročeny všechny meze, nastartoval v nich destrukční program, který změnil zářiče posilující energie v cosi, co odebíralo energii všemu ve svém okolí a pohlcovalo do sebe vše. Vír této přitažlivosti byl tak silný, že v každé kouli vše mizelo. Hrozila všeobecná zkáza planet i jejich obyvatel, včetně veškerých stvoření k němu připoutaných. Tyto koule fungovaly podobně jako černá díra. Tuto hroznou kletbu mohla zrušit jedině láska. Jahwe se správně oddal milosti Boží, ale nesměl prosit nikoho o spásu svou. Sebedestrukci nemohl zastavit, ale mohl všechny připoutané s pomocí Otce zachránit. O to se poctivě snažil. Tak bylo stanoveno, že očista a osvobození planety Země s jejími obyvateli budou ukončeny do 5. 5. 2000. Tímto dnem započne očista planety Jantar a bude trvat též půl roku. Jakmile bude očištění a osvobození obou planet u konce, bude ukončena i jeho destrukce. Milostí Boží může být zachráněn, povedou-li prosby za něho ti zasvěcenci, kteří mají původ na planetě Země, a odpustí mu. Musí jich být nejméně sedm. K tomu došlo dne 7. 10. 1999. Děkujeme Otci za tuto milost. V naší skupině nám pomáhali většinou zasvěcenci planety Jantar, aby napravili své omyly a chyby. Za jejich projev lásky jim děkujeme a víme, že naše láska je bude podporovat při práci na očistě planety Jantar i jejích obyvatel, až nastane čas. Naši reinkarnovaní jim budou pomáhat s láskou a pomocí Otce i obou rad tak, jak moudrost Boží dovolí. Svaté dítě skončí svůj úkol, vrátí se k Otci a až nastane čas, vrátí se na svou rodnou planetu Jantar. Upírská éra bude skončena, všichni postižení 251 očištěni a vyléčeni a z pravých upírů se opět stanou láskyplní zlatí netopýři, kteří budou pracovat na díle Božím a pomáhat ve věcech dobrých. Přátelství mezi oběma planetami a jejich obyvateli je obnoveno a jejich karmická zkouška duchovního postupu bude u konce. Mír s vámi! Otec, Jitřní anděl, obě rady a Jahwe Vize o mém odchodu Ve své vizi dne 7. 10. 1999 přišla paní L. se svou maminkou ke mně na návštěvu. Zastihly mne na odchodu v předsíni. Měla jsem na sobě béžový jarní plášť a prosté opánky na nohou. Maminka mi přinesla vlašské ořechy a ona dvě kostky tvarohu v bílé míse smíchané s mlékem. Když mi to předávala, radila mi, abych to promíchala. Já to vzala. Měla jsem odejít do města. Chystala ses na smrt jako na slavnost a paní L. a její maminka byly anděly smrti. Jedna za planetu Zemi, druhá za planetu Jantar. Tvůj plášť byl slavnostním oděvem pro odchod do jiné dimenze. Opánky byly symbolem prostého života, kterému jsi dala přednost před bohatstvím a slávou. Velké město, kam jsi měla odejít, bylo město vyvolených na Bílém Kuželu. Andělé smrti ti přinesli duchovní pokrm, který ti má otevřít cestu, aby byl odchod snazší. Dva tvarohy značí mužský a ženský princip. Mléko, které je spojuje, je nejvyšší duchovní strava, Nejvyšší princip lásky a stvoření. Ten umožňuje spojení obou principů v duál, který pak splývá s Duchovním sluncem v Božství. Vize paní S. mezi časem a prostorem Paní S. se ve vizi dne 7. 10. 1999 zdálo, že je opět v práci, ve škole, v jedné místnosti s ředitelem a učitelkou přírodopisu. Vypadalo to tam jako u babičky v Kollárově ulici. Byli tam i další lidé. Byli tam i živí brouci. Všichni ji srdečně vítali a učitelka přírodopisu pro ni uchystala oslavu a překvapení na uvítanou. Jde o místo mezi časem a prostorem. Je jí ukázáno, s kým je duchovně spřízněná a proč se s nimi inkarnovala. Brouci jsou představitelé určité zátěže v myšlení, kterou je třeba překonat usilovnou prací na sobě samé. Tyto bytosti ji pravděpodobně uvítají, až se bude chystat opustit hmotné tělo, protože nastal čas jejího odchodu. Ředitel symbolizuje duchovního vůdce, učitelka anděla strážného. Ostatní, tušené bytosti jsou ti, kteří se s ní 252 reinkarnovali, aby jí pomohli najít poznání, o které usiluje, a aby splnila svůj úkol. Škola je toho symbolem. Je v cizím městě se svým manželem J. Ocitli se před velikou budovou, která trochu připomínala budovu biografu „Oko“. Na průčelí byly veliké plakáty, oznamující zahájení provozu a premiéru filmu. Odešli s manželem jinam, do ulice, která jí připomínala ulici v Karlových Varech pod „Vindobonou“. Po levé straně byl týž transparent, ale nepromítalo se v budově, ale venku. Lidé seděli na chodníku a oni též usedli. Paní S. ležela na boku a sledovala film, který ji příliš neuchvátil. Za zády jí seděl nějaký muž, který se jí bolestivě opíral lokty o bok. Nic mu však neřekla. Po chvíli se s manželem zvedli a šli dál. Ten člověk je doprovázel. Byla tam i její sestra I. Šli kolem velikého rybníka, ve kterém se potápěla veliká bedna, kolem které plavali lidé. Manžel J. se šel vykoupat také. Karlovy Vary jsou duchovně propojené. Rockový muzikál, který promítali v obou městech, znamená životní styl. Muž, který tížil paní S., byl jejím temným andělem, ke kterému byla pro ponaučení připoutaná. Proto neprotestovala a proto je doprovázel. Její sestra hraje v jejím životě důležitou roli a budou se vzájemně podporovat na cestě. Rybník je symbolem toho, co si lidé od hmotného života slibují. Buď se jejich cíl potopí na základě zpronevěry drobným životním úkolům, nebo se orientují na pravé cíle a hodnoty. Symbolem pravých hodnot je bedna, která se potápí a mizí, protože se lidé honí za nepravými hodnotami, a tak nevidí, že se jim za honbou těchto nepravých hodnot, kdy loví v rybníce a těkají od jednoho potěšení ke druhému, potápějí ty hodnoty, o které usilovali a stanovili si je jako životní cíl a poznání. V honbě za pozlátkem se ztrácejí pravé hodnoty a poklady. Její manžel se též oddal této honbě. Záleží na něm, zda bude umět rozlišovat pravé od nepravého, nebo se dá strhnout touto honbou za pozlátkem života. Paní S. se ocitá ve veliké místnosti s mnoha lidmi. Většinu z nich neznala. Byla tam i zpěvačka I. B., která ještě s několika dalšími zpívala a hrála. Ostatní se bavili. Přešla do vedlejší místnosti, kde byl stánek s novinami; vydávali je lidé, kterým to vše patřilo. Jeden z majitelů stál za pultem a diskutoval s někým o aktivitách, které souvisejí s uměním a literaturou. Zdálo se jí, že v novinách otiskli informace o časopise, který vede. Najednou se ocitá u stolu s jinými lidmi. Kolem nebyly stěny a viděla jen pootevřené dveře do místnosti, kde se předtím zpívalo. Po její levici seděl starší muž, který o ní chtěl něco vědět, protože všechny u stolu již znal. Řekla mu, že se již setkali včera, ale nevšiml si jí, ona si ho však pamatuje. Nevěděla, co o sobě má říci, a tak mu sdělila, že je „Střelec“, protože věděla, že rozumí astrologii. Muž se na ni podíval a něco zamručel. Náhle se ocitli v místnosti, kde bylo přes celou pravou stěnu promítací 253 plátno, na kterém se objevovaly a mizely různé výjevy. Vždy několik současně. Muž stál za ní. Zeptala se ho, jestli to také vidí. Držel jí zezadu ruce a snažil se jí je natáhnout do předpažení, jak jsou kresleni náměsíčníci. Jemně ho plácla, aby toho nechal. Kromě obrazů se zde střídala různá data. Pamatuje si jen roky 1905, 2003 a 2031. V budoucnosti viděla postavení planet v zákrytu a jakési zařízení, ze kterého se část odlomila, zkroutila a odpadla. Účelem tohoto zařízení bylo zachytit a odvysílat určitou událost a s jeho zničením se předem počítalo. Místnost s mnoha lidmi, kde se zpívá, je místo, kde se všichni připravují na hmotný život. Poslouchají zde píseň života, aby všichni poznali svůj úkol. Místo, kde je novinový stánek, je místo, kde se naplňuje hlavní životní úkol paní S. Je jím časopis, který má pomáhat svými informacemi všem, kteří bojují se smrtelnou únavou. Stůl, za kterým sedí s ostatními lidmi, je stůl společného údělu. Starší muž, který sedí vedle ní, je strážce prahu mezi hmotným a astrálním životem. Měl přístup k jejím ákášickým záznamům a snažil se ji upozornit na důležité mezníky jednotlivých životů, včetně dat. K tomu, aby se byla schopná dívat, bylo třeba určitého snového rozpoložení, proto se ji snažil dostat do té polohy, která byla pro to nejvýhodnější. Paní S. to pokládala za zbytečné. Nechtěla víc vidět a její vůle byla respektována. Viděla vaši skupinu a bylo jí ukázáno, jak jste vzájemně propojeni. Viděla, že jste propojeni i s těmi, které nebylo mezi vámi vidět, ale věděla, že toto spojení existuje. Všechna tato spojení byla mnohočetná, několikanásobná a komplikovaná. Bylo též vidět, jak se propojujete při plnění různých úkolů. Viděla se, jak někoho čistí mokrým hadrem a za ní se objevuje pan Z. ze skupiny. Otřela mu krk z obou stran, ale nechala toho a omluvila se mu, když zjistila, jak ho to bolí. Viděla tam i mne. Leštila černé auto, které leželo na boku, a před ní opět stál pan Z. v černé kožené bundě. Zase mu důkladně otírala zleva krk a jeho to opět velice bolelo. Moc se mu omlouvala a prohlásila, že ho půjde vyprosit, aby ho to „nepřestalo“ bolet. Toto přeřeknutí ji přesvědčilo o tom, že je to třeba učinit ihned. Dala mi hadr do ruky a odešla vést prosby za očistu. Vize o propojení skupiny je jasná, není nutný komentář. Pan Z. je temným andělem, který je s ní spojen na základě úpisu pro poučení obou. Zjevuje se dvakrát, protože služba temného anděla je vzájemná a bolestivá a nastal čas žádat obě rady o osvobození. Otírání krku je symbolem očisty ve hmotném životě na základě utrpení. Temné auto, které leští, je symbolem života, kdy „havarovala“ a nezvládla své poučení. Tím, že ho leští, se snaží napravit omyly a chyby minulého života a očistit se. Tím, že ti předává hadr, naznačuje, že žádá o pomoc, abys ji zastoupila jako paralelní bytost, dokud vše nenapraví. Jde o vzájemnou dohodu při tvorbě karmického plánu. 254 Prochází městem, zpustlou průmyslovou čtvrtí a cestou potkává „delegaci“. Její členové měli rysy jako černoši, ale barva pleti nebyla černá, ale spíše mosazná a velmi se třpytila. Měla na sobě montérky a říkala si, že ji takto nepoznají. To se skutečně stalo. Věděla, že se s nimi setkala den předtím. Procházka městem je procházkou po planetě, kam přišli pomoci s očistou a duchovním postupem. Paní S. pracovala v skrytu, proto věděla, že ji nikdo nepozná, a těžila z anonymity, protože mohla nerušeně plnit své úkoly. Členové delegace byli vyslanci mimozemšťanů ze spřátelené planety, kteří přišli též nabídnout svou pomoc. Protože paní S. žila a pracovala i na jejich planetě, poznala je. Pomoc Jahwemu Paní L. dne 7. 10. 1999 ve své vizi bydlí s rodiči na vrcholu hory v rozlehlé dřevěné chalupě. Byl k ní obtížný přístup. Přesto měla velikou radost, když mohla sejít do krásného zeleného údolí. Vidí sama sebe, jak sestupuje do údolí. Je jí asi sedmnáct let, má na sobě světle modré otrhané rifle s krátkými nohavicemi a nějaké tričko. Těší se. Dole je v údolí starý zděný dům, ze kterého vychází hlas sténajícího a vzdychajícího ducha. Paní L. se rozhodla, že mu musí za každou cenu pomoci. Její domov je ve vyšších sférách mezi časem a prostorem. Je pustý, protože jen málokdo ze smrtelníků může těchto výšin dosáhnout. Odtud sestupuje paní L. za svými úkoly do nižších sfér, aby plnila úkoly, které slíbila. Zde nachází dům, odkud vychází sténání ducha. Je to chrám boha Jahweho, který mu vybudovali jeho vyznavači na základě strachu před jeho hněvem. V tomto chrámu je Jahwe uvězněn a trpí. Proto se paní L. rozhodla mu pomoci. To znamená pomoc všem jeho inkarnacím. Tento úkol je velice náročný a bude ho plnit po mnoho životů, pokud Otec bude souhlasit. Vize pana P. Jeho vize ze dne 8. 10. 1999 navazuje na vizi jeho manželky. Honí ho černý býk a on se snaží zachránit a ujíždí před ním na voze. Přesto ho býk dohání a zasekává se mu rohem do sanice. Pan P. se probouzí a ještě cítí chuť jeho rohu. V druhé vizi ze dne 9. 10. 1999 se ocitá v Asii v drsném horském kraji. Pravděpodobně jde o Himálaje. Je sněhová vánice a on před ní utíká. Vidí před sebou žebřík, který vede do nebe, a uvědomuje si, že je s ním jeho syn H. Oba obrazy ukazují zápas duše těch, kteří utíkají před svými problémy. Jsou plni předsudků a odsouzení, rozčíleni křivdami, které se jim dějí, 255 a nechápou, že jde o zpětnou vlnu jejich vlastních kleteb a zlosti i nesnášenlivosti, kterým nikdo nemůže uniknout. Proto pana P. býk dohání a on plně pociťuje pachuť trpkosti a bolesti, kterou způsobil. Býk je černý a je představitelem síly vesmírných zákonů, které představuje. Černá barva je symbolem nepochopení a nedostatku lásky k bližním. Často představuje i pramen sobectví, ze kterého tato zloba vychází. Pobyt v nehostinné krajině představuje svět, do kterého se tyto bytosti následně inkarnují. Cítí se osamoceny, opuštěny, mají pocit, že je nikdo nemiluje, protože ani ony nejsou schopny nikoho milovat. Tím si samy vytvářejí izolaci, ve které pak žijí a strádají nedostatkem pravé lásky. Sněhová bouře je symbolem vášní, které rozvířily. Je jim zima, protože nikomu nedůvěřují, nikoho nemilují. Zachránit je může jedině zápas se svými nedostatky, jako je sobectví a absence pravé lásky. Když toto pochopí, zjeví se jim Jákobův žebřík, po kterém mohou vystoupit do nebes, budou-li na sobě pracovat a zápasit se svými nedostatky. U paty žebříku se jim zjeví, čím mají začít. V tomto případě bylo naznačeno, že jde o vztah ke svým dětem a duchovně nezralým bytostem, které syn H. jako figurant představuje. To znamená, že je třeba pěstovat v sobě umění soucítit, neodsuzovat, ale s pochopením pomáhat. To ještě neznamená souhlas s jejich omyly a chybami. Vysvětlení je třeba poskytnout vždy. Život mezi životy Dne 9. 10. 1999 byla paní L. v Americe na školení se spolupracovnicí a ještě jednou bývalou spolužačkou. Bylo jim asi sedmnáct až osmnáct let. Když přiletěly do Ameriky, rozhodla se děvčata, že půjdou napřed a ubytují se. Paní L. se zdržela a povídala si s Američany. Bylo tam veliké teplo. Děvčata již vyšla převlečená a postoupila pokoj paní L. Ta se tedy rozloučila a vystoupila o patro výš a zjistila, že všechny pokoje jsou velice zvláštní, je do nich vidět, protože jde o jakési kóje, oddělené nízkým bílým plotem a uzamčené malým bílým zámkem, který se i s plůtkem zdál zbytečný. Vstoupila do pokoje na levé straně, který sousedil s jídelnou a byl první v pořadí. Věci byly vybalené. Vešla dovnitř a uviděla čtyři postele ve zvláštním seskupení. Vlevo byla jedna o samotě, uprostřed dvě těsně vedle sebe a vpravo opět jedna o samotě. Všechny byly bíle povlečené, kromě té, která byla samostatná vpravo. Měla jenom tmavě modrou sypkovinu. Paní L. bylo divné, proč je tato jedna postel nepovlečená. Objevil se její manžel a tato postel byla jeho. Začala hledat své věci a zjistila, že je má na dně skříně složené na hromádce tak, jak to kamarádky připravily. Našla dvoje šaty s indickými motivy z „fáčoviny“, o kterých bezpečně věděla, že je nebrala 256 s sebou. Divila se, kde se zde vzaly. Šaty měly žlutou a červenorůžovou barvu. Oblékla si bílé tričko s nějakým obrázkem a vzpomněla si, že jí děvčata připomínala, že si má vzít dvacet dolarů, protože je bude potřebovat. Otevřela peněženku a zjistila, že v jedné přihrádce má pouze kovové české dvacetikoruny a ve druhé přihrádce papírové německé peníze. Všechny začínaly číslem tři. Viděla, že má sice peněz dost, ale dolary jí chyběly. Uvědomila si, že bude marky muset vyměnit, i když je zde nevýhodný kurz. Šla je tedy vyměnit. Vyšla na chodbu a všimla si, že vpravo vedle jejího pokoje je jídelna. Vstoupila do ní a vedle velikého hrnce uviděla stát muže, který právě nakládal jinému muži, který seděl za stolem, jeho porci pokrmu. Porce byla ohromná a byly to veliké kusy vařené zeleniny vcelku. Stůl byl pokryt bílým ubrusem. Muž, který za ním seděl, se podobal členovi naší skupiny panu P., jenže neměl brýle. Paní L. bylo řečeno, že je to strava pro ty, kteří nemají peníze, a tak vyšla z jídelny a sestupovala dolů po schodech. Tam ji očekávala děvčata a podala jí nůžky na drůbež s tím, že je to důležité. Přijala je, i když nevěděla, co si s nimi počne. Paní L. nastupuje do nového duchovního úřadu, velice důležitého, který vyplývá z jejího duchovního postupu. Děvčata jsou jejími duchovními vůdci. Upravují jí cestu i pomůcky, které bude potřebovat, aby svůj úřad plnila co nejlépe. Pokoj, do kterého vstupuje, je místnost, kam se přechází z regeneračních koutů na přizpůsobení těsně před reinkarnací do příslušné sféry a dimenze. Američané, se kterými se zdrží, jsou ti, se kterými se v příštím životě setká. Postele v pokoji jsou povlečené bíle na znamení, že jsou připravené pro ty, kdo se reinkarnují se souhlasem Božím. Nepřipravená postel pro jejího manžela znamená, že ji bude provázet bez souhlasu Božího na základě připoutanosti. Proto mu paní L. sdělila, že jeho postel není připravena. To znamená, že pokud se s ní inkarnuje, bude mít veliké potíže. Musí tedy dodatečně shánět vše potřebné, aby se reinkarnace uskutečnila. Peníze jsou zkušenosti, které se dají získat jedině reinkarnací v místech, kde je třeba napravit co nejvíce omylů a chyb. Představují i karmickou zátěž, kterou budou splácet své dluhy. Šaty, které se objevily, byly šaty jejího duchovního stavu, kterého opět dosáhne během reinkarnace. Proto nejprve obléká duchovní šat nezralosti. Vstupuje do jídelny, kde dostávají duchovní stravu pouze ti, kteří nemají žádné peníze. Tedy ti, kteří nemají žádné karmické dluhy. Jsou to ti, kteří se posilují touto duchovní stravou na příští inkarnaci, aby pomáhali spasit ty, kteří ještě bloudí. Tato strava je velice silná a „neočištěný“ člověk ji nesnese. Pravému učiteli a duchovnímu mistrovi však dodá vše, aby svůj úkol mohl splnit se ctí. Člen vaší skupiny pan P. je představitelem těch, kteří touží po tomto cíli, 257 po tomto duchovním postu. Stravu však zatím není schopen sníst, protože ještě není zcela očištěn. Ještě na sobě musí pracovat. Muž, který tuto stravu předával, je Velký rozdělovatel. Řídí ho pán karmy. Paní L. je těsně před inkarnací do těch sfér a dimenzí, kde bude pracovat v novém duchovním úřadě. Obdrží nůžky jako symbol pro to, že bude oddělovat dobré od zlého, zralé od nezralého. Tyto nůžky, které vnímá jako „porcovačky“ na kuřata, jsou také nůžkami, kterými lze přestřihnout nit života. Kuřata jsou všechny bytosti, které podléhají karmě smrti ve hmotném světě. Tím, že přijala tyto nůžky jako odznak svého nového duchovního postu, přijala úřad anděla smrti. Je to vysoký a zodpovědný duchovní úřad. Může být svěřen pouze těm, kteří jsou duchovně zralí a je v nich pravá láska. Anděl smrti též odděluje duchovně mrtvé od duchovně živých. Vize o mně a mých paralelních bytostech Jsem v divadle s paní L. a mužem, který se o mne uchází. Nejprve sedí paní L., potom já a nakonec muž, který jí trochu připomíná bývalého prezidenta E. Beneše a trochu herce J. K. Muž má propadlou tvář a tmavé vlasy. Je mu asi sedmdesát let. Jeho brýle měly tmavé obroučky. Znali jsme se z mládí, kdy jsme studovali herectví. Byl rád, že mne našel. Když jsem usedla vedle něho, měla jsem i já propadlé tváře. Po představení jsme společně odcházeli, on nás chvíli doprovázel, ale potom zmizel a byly jsme s paní L. samy. Vešly jsme do domu, kde byla ve spodní části pekárna, ale výrobky byly spíše cukrářské, od každého druhu jen tři, maximálně čtyři druhy. My jsme si jich příliš nevšímaly a vystupovaly jsme ke svým bytům. Paní L. bydlela o jedno patro níž než já. Byty byly stejné a měly tvar písmene L. Paní L. měla na starosti léčbu dětí, já ženy v důchodovém věku. Ženy za mnou chodily ve dvojicích. Paní L. léčila syna H. i syna T. Přišla i dívenka, která se podobala malé V., ale byla to ve skutečnosti paní R. Právě s ní pracovala, když narazily na problém a nebyly si jisté postupem. Vchod do bytu byl zasklený, takže bylo vidět, kdo přichází. Přišla jsem k nim a měla ovázané obě ruce. Pravou ruku jsem měla v sádře a na levé zafačovaný prst. Paní R. se ptala, co se mi stalo, a paní L. odpověděla, že jsem na sebe vzala nezralou karmu. Já začala sádru drolit a sundávat s tím, že ji již nepotřebuji. Svůj úkol jsem splnila. Paní L. léčila děti. To znamená duchovně nezralé. Paní R. byla představitelkou těch, kteří se probouzejí a začínají pracovat. Ty jsi léčila staré ženy. Připravovala jsi duchovně zralé, ale neprobuzené bytosti pro život v novém věku. Přicházely ve dvojicích, protože bylo nutné probudit a očistit oba principy, aby vzájemně správně pochopily své role. Byly to tedy ženy, které byly mužským principem a zakoušely slasti nadvlády mužského principu. 258 Dále to byly ženy, které byly ženským principem, ale nechápaly správně svou roli. Připravovala jsi je pro život v novém věku. Poškozené ruce byly symbolem toho, co se skutečně událo, kdy jsi na sebe se souhlasem Otce dobrovolně vzala karmu, která oba principy zatěžovala a bránila jim ve správném pochopení svých rolí. Setkání v divadle je setkání s tvými paralelními bytostmi, kdy ti bylo opět ukázáno, kdo k nim náleží a jak je třeba jim pomoci. Jde i o volbu příštího prezidenta, kdy se rozhoduje o tom, kdo se tohoto úřadu ujme. Je třeba vyrovnat a očistit karmické vztahy E. Beneše, K. Čapka, T. G. Masaryka i některých současných politiků. Je možné, že bude prezidentkou zvolena i žena. Mír s vámi! Výuka skupiny, skládání zkoušek Dne 14. 10. 1999 byla ve své vizi paní L. na gymnáziu a skládala po maturitě prověřovací orientační zkoušky. Byli s ní lidé z naší skupiny a já jsem byla examinátorem a rozdávala jsem jim písemné testy. Ve třídě bylo asi třicet žáků, ale všechny je neznala. Testy obsahovaly třicet otázek. Na každou bylo možné odpovědět správně jen jednou ze čtyř možností. Správnou odpověď bylo nutné zatrhnout. Téma bylo velice široké a týkalo se celého světa. Paní L. listovala v otázkách a měla pocit, že ani na jednu otázku nedokáže odpovědět správně. Konec se blížil a její sousedka se nabídla, že ji nechá opsat své odpovědi, které pokládala za správné. Podívala se na její test a zjistila, že to má její sousedka všechno špatně. Znovu se pustila do práce s vlastním testem a zatrhávala otázky od konce a najednou zjistila, že správné odpovědi zná. Když test odevzdávala, domnívala se, že má nejvýš jednu chybu. Když jsem testy vybrala, sdělila jsem jim, že to byla pouze polovina zkoušky. Druhá část bude z angličtiny. Paní L. měla pocit, že se skácí, a začala anglicky počítat do deseti a konstatovala, že je to asi tak vše, co z angličtiny umí. Začala protestovat, že se angličtinu neučili. Na to jsem jí odpověděla, že v testech je pouze 30 % znalostí za poslední čtyři ročníky. Tyto zkoušky byly předpokladem pro postup na vyšší učení, protože maturitu již složili. Paní L. hledala možnost úniku a žádala, jestli by nemohla být zkoušena z němčiny místo z angličtiny. Já jsem jí sdělila, že toto musí rozhodnout ředitel, ale pokud za ním půjdu, může mne to také stát místo. To nechtěla připustit a prohlásila, že raději od dalších zkoušek odstoupí. Tuto možnost jsem odmítla a šla jsem za ředitelem. Celá třída vyšla ze třídy kupředu a přelézala s paní L. na velice hrbolaté cestě papírové krabice. Bylo to velice náročné a únavné. Ocitli se před učebnou. Najednou byla paní L. v učebně, která vypadala jako amfiteátr a uprostřed 259 vpředu byl řečnický pult a dlouhá katedra. Vlastně to byl pracovní stůl na pokusy. Muž za pultem byl ředitel a nabídl jí, že ji tedy přezkouší z němčiny. Upozornil ji, že však volila daleko náročnější cestu a bude to velmi složité. Dal jí skloňovat velice složitý výraz, šlo o složené podstatné jméno, kterého se ona polekala. Nakonec se jí to podařilo a vše bylo v pořádku. Bylo jí sděleno, že tam byla pouze jedna malá chyba, a tak jí ředitel dává dvojku. Paní L. byla celá zpocená a byla ráda, že má zkoušku za sebou. Tato výuka je duchovní školou středního stupně, na kterém jste již složili maturitní zkoušky. Nyní jste navštěvovali přípravu na vysoké učení, ke kterému budou připuštěni jen ti žáci, kteří prokážou dostatečné znalosti a orientaci. Tyto testy byly prověrkami vašich znalostí i schopností. Paní L. je figurantem těch, kteří neustále pochybují, o sobě, o ostatních, a hledají stále nějaké kličky, aby unikli před nepříjemnými důsledky tohoto jednání. Hledají i výhody na úkor ostatních, protože jsou si vědomi svých mezer v přípravě. Její sousedka je představitelkou těch, kteří o sobě nepochybují, jsou velmi sebevědomí a mají vždy „pravdu“. Snaží se každému pomoci, i když ho tím mohou pouze poškodit. Tito se podobají léčitelům, kteří na sobě nepracují, neočišťují se a je jim jedno, jakou energii předávají a zda jejich léčení není pouze dočasné, či nenadělají-li více škody než užitku. Jsi jejich třídní učitelkou a neseš za ně odpovědnost. Písemné testy měly ukázat znalosti z přímé výuky ve hmotném životě a přístup k práci i odpovědnost. Zkouška z angličtiny byla zkouškou z výuky duchovních věcí, které jste absolvovali ve spánku. Měla vykázat orientovanost, nelpění na hmotné výuce a důvěru v sebe i duchovní učitele a vůdce. V závěru měla tato výuka přivést adepty k opuštění cesty magických vztahů, síly magie a moci, kterou poskytuje svým vyznavačům. Ostatní žáci byli ti, kteří se podobně jako paní L. očišťovali z magie. Dohady o zkoušce z angličtiny ukazovaly na sílu připoutanosti k této vědě i jejím praktikám. V tomto uzlovém bodě jsi riskovala ty i paní L. Ty jako její duchovní učitel jsi musela předstoupit před ředitele a riskovat, že budeš propuštěna pro nesplnění úkolu, protože jsi své žáky špatně připravila ke zkouškám. Paní L. proto, že nepochopila, že byla vyučována i ve spánku a že znalosti by se měly na základě její snahy projevit v pravý čas. Volila těžší cestu, a proto také byla její zkouška náročnější. Domnívala se, že si ulehčí práci, protože bude vycházet z magie, tedy ze známých věcí, které ovládá, ale neuvědomila si svízelnost této cesty. Tu si uvědomila teprve, když šla s ostatními mágy za svým cílem. Neschůdnost cesty byla symbolem náročnosti v překonávání překážek, které musela přelézat s vypětím posledního zbytku sil. Překážky byly symbolizovány papírovými krabicemi různé velikosti. Když došla na konec cesty, ocitla se v posluchárně, kde ji přišel vyzkoušet 260 ředitel, aby rozhodl o její způsobilosti. V tomto okamžiku již vše pochopila a neprotestovala proti náročnosti zkoušek, ale podrobila se a zkoušku zdárně vykonala. Ta chyba byla znázorněna malou důvěrou v pravé duchovní vůdce a učitele a malou sebedůvěrou. Ředitel byl nositelem titulu Nejvyšší duchovní učitel. Když mi paní L. sdělovala tuto vizi, uviděla na horách sníh. Domnívám se, že to bylo vyznačení termínu, do kdy musíme zkoušky složit, abychom byli přijati na vysoké učení. Komu se to nepodaří, bude již muset jít přirozenou vývojovou cestou, kde již nemůže být uplatněno žádné zrychlení duchovního růstu a přijímání nových vědomostí. Vize o narození syna T. Paní L. se opět narodil světlovlasý chlapec a opět pro něho neměla nic připraveno. Odešla, aby sehnala vše potřebné. Vrátila se s plenami a oblečky, ale zjistila, že dítě je vyspělé, je mu asi rok a už běhá. Tentokrát se o narozené dítě její manžel nestaral jako posledně, ale držel se opodál a tuto péči odmítl. Pravděpodobně se starala maminka. Paní L. vzala dítě a nastoupila s ním do autobusu. Chlapec však byl strašně neklidný až nezvladatelný. Druhá vize o synu T. navazuje na první vizi, kdy pan P. v nepřítomnosti manželky pečuje o svěřené dítě. Syn je představitelem planety Země i s jejími obyvateli. Péče o planetu byla svěřena původně Jahwemu a ten, překvapen rychlým rozvojem, se domníval, že není dobré, aby se lidé podobali bohům. Učinil tedy určitá opatření, která způsobila mnoho strastí této planetě i jejím obyvatelům. Nyní při druhém zrození planety do vyšší sféry a dimenze se držel stranou a nepodílí se na jejím rozvoji. To znamená, že vládu přejímá ženský princip a ujímá se též péče o tuto planetu, která se právě zrodila do vyšší sféry a dimenze. Je nezvladatelná, protože ještě není plně očištěna a nese s sebou zbytky karmické zátěže. Odchody paní L. jsou odchody za prací na planetě Jantar, kde vykonává funkci agregora. Její návraty jsou kontrolami, zda vývoj probíhá podle stanoveného plánu. Ujímá se planety a bude s ostatními agregory pracovat na její očistě a osvícení. Její manžel bude spolupracovat, až očistí magické zásahy zde na planetě Zemi i na planetě Jantar. Pak bude i on očištěn. Závěrečná fáze očisty a zkoušek Dne 22. 10. 1999 mne jde navštívit paní L. se svou maminkou. Jdou za mnou do Bratislavské ulice, ale vědí, že místo mého bydliště je na „Hvězdárně“, 261 na vysokém kopci, kde to vypadá jako v Mikulově na „Bouřňáku“. Stoupají do kopce a cestou potkají staré manžele, kteří jdou zpět na finanční úřad, kde paní L. pracuje, protože mají ve svém daňovém prohlášení nějakou chybu, na kterou je upozornila její spolupracovnice a vyzvala je k návštěvě. Paní L. od nich bere dopis a ujišťuje je, že mohou jít klidně domů, že vše již bude v pořádku. Vystoupí na vrchol kopce a tam již čeká mladá dívčina, která je paní L. povědomá. Všichni na mne čekají. Já však stále nepřicházím. Paní L. s maminkou jsou představiteli těch, kteří na sobě pracují, překonávají překážky a jdou cestou pravdy. V tomto úsilí se vzájemně podporují, znají svůj cíl. Jsou zasvěcenci. Dívka, která na tebe čeká nahoře, je představitelkou mladých duší, které díky svému usilování dosáhly cestou osvícení svého cíle dříve, než se předpokládalo. Manželé, které potkala s maminkou, jsou staré duše, které představují oba principy a mají ještě takovou karmickou zátěž, která je odvádí od jejich cíle, a oni se bojí, že ho nedosáhnou. Paní L. těmto bytostem během své cesty pomáhá. To znamená, že si je vědoma svých úkolů. Když vystoupí na vrchol hory, dosahují vrcholu svého snažení, osvícení a správný pohled na věci hmotné i duchovní, které náležejí této úrovni. Proto v klidu čekají na tvůj příchod. Záleží jen na nich, zda tě poznají. Vidí šedivou bytost, která má černý hrubý řetěz na krku, který je okolo ní tak omotán, že má spoutané i ruce, a utahuje se jí okolo krku. Objevují se hodiny, na nichž nejsou vidět ručičky, protože jsou kryté temným kotoučem z černého mraku. Tato bytost představuje Jahweho samého. Protože v minulosti překročil meze svých kompetencí a dostal se do vleku vlastní prchlivosti, byl spoután zpětným úderem vlastní negativity. Neví, kolik času mu zbývá na nápravu svých omylů a chyb, ale musí intenzivně pracovat, aby ho nesmetla zpětná vlna chaosu, který rozpoutal. Řetěz mu vlastně pomáhá najít správnou cestu, protože se vždy utahuje, myslí-li či koná-li věci nedobré, špatné a chybné. Pokud si vede dobře, má volnost pro konání věcí dobrých. Čas na nápravu věcí i sebe samého je přesně vymezen. Je tedy nutné intenzivně pracovat na sobě samém a očistě těch, které zavedl či poškodil. Šedá bytost kormidluje intenzivně stále vlevo. Z rukou jí vyzařují plameny přiměřené intenzity. Je to duchovní vůdce vaší skupiny. Jde o mimořádného duchovního vůdce, který jediný vás může přivést k cíli. Vede vás správným směrem, abyste prohlédli. Plamen, který vyzařuje z jeho rukou, je plamen Nejvyššího principu lásky a stvoření. Dva víry se točí v určité vzdálenosti od sebe. Spojují se v jeden očistný vír. Objevuje se světlá klávesnice počítače a tmavě šedá ruka je asi uprostřed ní. Zjevuje se průhledná krychle a vír se mění ve světle šedý kruh s vykrojenou černou výsečí ve velikosti 1/8, která vede stále dál vzad. 262 Dva víry představují očistu planety Jantar a planety Země. Spojují se opět v přátelství a dokončují společně očistu. Temná výseč je zbytek, který je ještě nutné vyprosit a očistit. Je třeba vést prosby o eliminaci všeho, co těmto planetám již karmicky nenáleží. Průhledná krychle znamená, že se vše odehrává v čtyřrozměrném prostoru a dimenzi. Nakonec se zjevují různé typy křížů. První je prostý bílý kříž, znamení naší mise. Tento kříž se mění v kříže různých typů a barev, různých materiálů, skvostně zdobených a drahocenných i prostých. Poslední kříž je opět jednoduchý a dělí se zvláštním způsobem. Horní část břevna, která svírá pravý úhel s vodorovnou polovinou příčného břevna vlevo, se odděluje směrem vzhůru a dolní část, která svírá pravý úhel s příčným břevnem vpravo, se odděluje směrem dolů. Tak odchází do Světla to, co náleží Světlu, a do temnot odchází to, co náleží temnotám. Vize naznačuje, že konec očisty je již zde. Tento proměnlivý kříž je symbolem víry a utrpení obou planet. Různé typy křížů jsou symboly jednotlivých duchovních idejí a náboženství, které vedly obyvatele těchto planet k osvícení. Na znamení, že vize končí, se zjevila moje židle od počítače, která se rozsvítila jasným světlem, aby upozornila, že tato vize je důležitá a má být zapsána. Zkušenosti z léčení Na závěr očisty se paní R. přiznala, že se jí stále vtírá kletba z éry Artušovy, kterou zneužila proti Merlinovi a všem, kteří jí nějakým způsobem překáželi, a která se v závěru jejího života otočila proti ní. Když bylo toto zaklínání s pomocí Boží a Jitřního anděla eliminováno a vyškrtnuto ze všech ákášických záznamů ve Světle i v temnotách, zbyl jí na krku temný závoj, který ji škrtil. To byl symbol temnoty, která ji zahltila. I tento temný závoj je nutné odevzdat k vynulování či eliminaci oběma radám. Pokud máte podobné impulzy, je třeba neprodleně pracovat, vést prosby o pomoc, aby i tato kouzla a čáry byly vyrušeny a již nikomu a ničemu nemohly ublížit. Tyto čáry jsou vždy vázány na úpisy, ke kterým jste připoutáni, a současně vás svazují s vašimi oběťmi. Jsou velice často komplikovaně jištěny a potřebujete k osvobození souhlas obou rad i Otce s Jitřním andělem. Jsou to ty úpisy, které vám bránily na posledním sezení pracovat, protože jste si z nich vytvořili hradbu, která vás měla „chránit“ před dokonalou očistou a tvým vlivem, protože jsi je vedla k definitivnímu osvobození od těchto magických pout. Návod k očistě jste obdrželi, je třeba, abyste požádali Otce a Jitřního anděla o pokyn, abyste byli od těchto pout osvobozeni, aby vám i anděl Světla, váš duchovní vůdce, mohl dát svobodu a tato pouta otevřel na znamení, že jste očištěni a můžete svobodně a volně pracovat na díle Božím. 263 Tento anděl Světla je ohnivá bytost v hlavě stvoření, zasvěcenec čili oddaný. Je to anděl přítomnosti a nejvyšší stvořená bytost. Působí jako prostředník mezi ELOHIM, světem a člověkem. Je to ten duchovní vůdce, který vás vedl do minulosti, abyste prozřeli a dostalo se vám pravého osvícení. Je to nebeský písař, který zapisuje do nadpozemských archivů vše, co se stane. Je pánem karmy této planety. Otec je pánem karmy všeho stvoření. Přechody do jiných dimenzí, Šambala a Agarta, anděl smrti a anděl strážný Dne 24. 10. 1999 ve vizi běžím temným městem se skupinou lidí, které vedle sebe spíš tuším, než vidím. Cítíme se ohroženi. Běžíme na rozcestí za městem, kde jsou zaparkovaná dvě černá auta za sebou. Máme pocit, že jsme u cíle, ale když ti, kteří doběhli první, chtějí otevřít vozy, aby nastoupili, zjišťují, že jsou již obsazeny. Strach vede naše lidi k tomu, že rozbíjejí okénka aut, otevírají je. Uvítá je střelba. Někteří padají těsně před cílem a jiní vytahují tyto bytosti z aut, a když jim kladou odpor, škrtí je holýma rukama. Vše je děsivé a já se rozhodnu, že nenastoupím, ale uteču. Otočím se ve tmě a popadám dítě, které utíká po mém pravém boku, nesu ho pod paží jako balík a utíkám s ním pryč od aut. Najednou zpozoruji před sebou vlevo zář, která sílí, a já vidím přicházet průvod bíle oděných lidí v dlouhém rouchu s kápí přes hlavu, kteří drží v rukou svíce svého života a zpívají a vítají nás. Vše je krásné. Pokládám dítě na zem a připadám si jako v ráji. Mám pocit, že jsem doma. Osvětlené město je v naší bezprostřední blízkosti a skýtá utěšený pohled. Raduji se z jeho krásy, z nádherné přírody a čistoty vzduchu. Nad městem vlevo jsou na nebi zlatě stříbrné znaky v podobě Měsíce i Slunce a vlevo vidím bílé UFO. Poznávám jeho podobu a jsem šťastná. Vcházíme slavnostně do města. Temná noc září laskavým světlem a já mám pocit, že jsem konečně dosáhla cíle. Lidé jsou laskaví a milí. Ujímá se mne žena v tmavém rouchu se závojem z látky stejné barvy přes hlavu. Když pohlédnu do jejích očí, mírně se mi točí hlava. I ona je laskavá a já vím, že se již velice dlouho známe. Mám potřebu se očistit a upravit. Ptám se po místě, kde bych to mohla učinit. Znovu se jí zahledím do očí a říkám, že ji znám, poznávám v ní svého duchovního vůdce a děkuji jí za přednášky. Vím, že se jmenuje Rebeka, a ona to vzápětí vysloví. Cítím se s ní v bezpečí. Vede mne k malému dřevěnému domku, který je vzdálen asi sto metrů. Je noc, ale pootevřené dveře osvětlují cestu. Rebeka zůstává, a jak mířím k domku, plete se mi pod nohy drobný plavý psík s krátkou srstí. Domlouvám mu, aby šel stranou a zůstal venku, protože se bojím, že na něho šlápnu a ublížím mu. Ten však na nic nedbá a cpe se se mnou dovnitř. Já ho 264 vystrkuji, ale on uhýbá tak dlouho, až se dostane přední pravou packou pod dveře a nemůže ven ani dovnitř. Navíc zjišťuji, že má tržnou ránu na boku, ale nevím, kde k ní přišel. Chci ho vyprostit, ale nejde to. Vtom se objevuje černý psík, který vypadá jako kopie zraněného psa. Vrhá se na plavého bezmocného psa a drásá mu břicho. Objevují se střeva a já vím, že už psíka nezachráním. Běžím za Rebekou a volám ji, aby jim přišla pomoci. Vracím se k ní, ona mne následuje nocí. Byla jsem rozrušená, ale nyní jsem klidná, cítím se podivně lehká, jdu stále vpřed a mám pocit, že se sotva dotýkám země. Opět vidím oba psy, leží přes cestu. Jeden v poloze odevzdání a druhý ho střeží. Již mi nenáležejí. Překročím je a po určité chvíli slyším dvojí chrupnutí lámaného vazu. Vím, že je Rebeka osvobodila od velikého utrpení. Otáčím se a objímám Rebeku. Nyní ji teprve poznávám. Dívám se do jejích očí s láskou, obejmu ji okolo ramen a znovu jí říkám: „Ty jsi Rebeka.“ Hlava se mi již netočí, vím, že je vše v pořádku a jsem přesně tam, kde mám být. Je to má přítelkyně, moje sudička i věrný průvodce a ochránce. Držím ji za ramena, hledím jí do očí a říkám: „Já jsem já a ty jsi ty. Já jsem ty a ty jsi já. Ty jsi můj anděl smrti, ty jsi můj anděl strážný.“ Děj se odehrává v paralelním světě a ukazuje přechody z jedné dimenze do druhé. Tento přechod vám může umožnit pouze váš duchovní vůdce – anděl smrti. Ten vás s ostatními anděly převádí do jiné dimenze, prostoru a času. Při vašem skonu ve hmotném těle jsou zpravidla přítomny tři sudičky, které usnadňují váš odchod a zrození do jiného světa. Tam vám podle karmického scénáře určí potřebné dary, abyste získali to, oč na své cestě pravdy a lásky usilujete. Smrt tedy neznamená konec, ale zrození do jiné dimenze bytí a začátek nového života. Váš anděl strážný je s vámi stále, ve všech podobách vašeho bytí. Počet strážných duchů a duchovních vůdců se mění podle důležitosti úkolů, které máte plnit. Vize se odehrává v paralelním světě Agarta, který má dvě dimenze. V temnotě i ve Světle. Útěk temnou nocí znamená útěk z temnot této říše a snahu se reinkarnovat v lepším světě. Auta představují životní cestu. Souboj o uskutečnění reinkarnace představuje duchovní úroveň těch, kteří touží po lepším bytí. Je jim jedno, jakou cenu zaplatí. Ty touto cestou nejsi schopná jít, a tak volíš cestu nenásilí a bereš s sebou „dítě“, které má největší šanci, že v novém světě obstojí. Dítě je duchovně nezralá bytost. Reinkarnujete se na základě volby cesty v Šambale, hlavním městě Agarty, která náleží Světlu. Jste uvítáni s láskou, a protože jsi zde již byla, raduješ se z tohoto setkání. „Dítě“ předáváš do péče duchovním vůdcům, aby rozhodli, v jaké podobě zde může existovat. Na základě vyzařování bylo dovoleno, aby vznikl duál mužského a ženského principu v podobě psíků. Ti tě provázejí jako symbol věrnosti a připomínají věčný svár protikladů a utrpení na základě připoutanosti, která vyvěrá 265 z duchovní nezralosti. Od toho se odvozují další vlastnosti, které se projevily během společné cesty. Touto nevyrovnaností trpí oba principy stejně. Byla jim poskytnuta šance prožít společně tento život zde, protože již byli velice blízko úrovni, podle které by sem náleželi. Tím, že jsi je sem přivedla, se za ně samozřejmě stáváš odpovědná, proto je vaše cesta společná. Zde je dimenze, kde se třídí zkušenosti a poznání z hmotného života, obnovuje se zapomenuté vědění, a když máte vše připraveno, pokračujete dál a výš do dimenzí, které vám na základě vašeho vývoje náležejí. Zde poznáváš své duchovní vůdce, sudičky, anděly strážné, ale i anděla smrti a zjišťuješ, že v lásce jste všichni jednotní. Pocházíte z božství Nejvyššího principu lásky a stvoření a vytváříte tuto jednotu v souladu s jejím tvůrčím principem. Vycházíte z Božství a spějete k Božství. Splýváte s ním a opět se z této jednoty vydělujete a snažíte se v souladu s Boží vůlí pomáhat těm, kteří to potřebují. Toto je koloběh životů, sbírání zkušeností, kdy cestou omylů a pokusů získáváte důležité zkušenosti, abyste pochopili, že všichni jste spojeni vesmírnou jednotou lásky. Tuto jednotu vytváříte a posilujete a také se z ní můžete na základě svobodné vůle oddělit. Vzdálíte-li se však od ní příliš, trpíte. A tak ji neustále všude hledáte, toužíte po ní, vytváříte si o ní často i mylné představy, až na základě tohoto utrpení konečně pochopíte, že láska, po které toužíte, je ve vás, že jste to vy všichni, že je uložena ve vašem nitru jako jiskra Boží, která vás opět k tomuto Božství přivede, budete-li ji rozněcovat plamínky pravé lásky bez připoutanosti. Jakmile toto pochopíte, vracíte se do vesmírné jednoty lásky. Na základě jednoty jste touto láskou přitahováni, vedeni a posilováni. Vedu prosby a zjevují se mi temné svazky a karmy, které mizí. Najednou se zjevuje znamení magie přes celou planetu. Je to černá „muří“ noha. Pokračuji v prosbách, znamení zmizí a zjevuje se černé písmeno „H“ jako Hermes a vede mne do Egypta. I toto znamení Herma Trismegista zmizí a vše je čisté. Na temném nebi se přes celý obzor zjevuje zářivý bílý kříž. Vzápětí se změní v hvězdu. Z centra této hvězdy vystupuje krásná hlava bělovlasého muže s vousem a paprsky hvězdy mu vytvářejí svatozář. Poznávám Otce a raduji se. Jeho tvář se prostírá na klenbě nebeské od obzoru k obzoru. Děkujeme za lásku, ochranu a vedení! Mír a láska s vámi! Společná vize Vize paní L. a paní Š. 26.–28. 10. 1999. Paní L. vidí bílý kruh a uprostřed něho tmavou siluetu člověka, který má roztažené ruce a nohy tak, jak je tomu na kresbě Leonarda da Vinciho. 266 Jde o symbol člověka a znázornění jeho duchovního stavu. Dostává se mu osvícení, koupe se ve Světle. Světlem lásky se však ještě musí očistit a pracovat na sobě samém. Zjevuje se obdélníkový stůl pokrytý bílým ubrusem. Za tím stolem sedí světle šedá bytost. Objevuje se dlaň, na které leží dvě mince, které se překrývají tak, že vytvářejí vývojovou osmičku. Ruka mizí a na stole leží tři mince v řadě vedle sebe a překrývají se asi z jedné třetiny. Světle šedá bytost představuje duchovní stav, který lidstvu náleží v nové sféře a dimenzi, do které postoupilo. Tento postup se uskutečnil na základě vývoje, kterým lidstvo prošlo. Tři mince, které leží na stole, představují daň, kterou lidstvo zaplatilo za chaos, který způsobilo. Objevuje se knihovna. V regálech leží vedle sebe knihy, které mají světlé hřbety a tmavé hřbety. Knihy se střídají. Leží vedle sebe vždy jedna kniha se světlým hřbetem ven a jedna kniha s tmavým hřbetem dovnitř. Jsou to ákášické záznamy, které zaznamenávají vaše skutky. Každá bytost má ákášické záznamy dva. V temnotách se světlým hřbetem a temnými listy a ve světlých sférách s temným hřbetem a světlými listy. Do obou knih se zapisují na jednu stranu dobré skutky a na druhou stranu omyly a chyby. „Co je nahoře, to je i dole.“ Mnoho bytostí podle své pokročilosti pracuje a plní důležité úkoly v obou sférách. Mimo to existuje záznam temných skutků a násilných magických skutků. Tyto záznamy má k disposici rada temných andělů, která je eviduje a předkládá radě nejvyšších. Obě rady úzce spolupracují. Objevuje se černý rovnoramenný trojúhelník ležící na základně. Bílá čára ho rozdělí na dva trojúhelníky. Bílá šipka míří od paní L. kupředu. Padá déšť, kterým prosvítá zelené světlo. Objevuje se ruka, která drží svítící kahan. Je vidět temnou postavu, která drží tento kahan v pravé ruce. Z něho se line bílé světlo. Temný trojúhelník představuje prokletí, které spojilo planetu Jantar a vaši planetu. To naznačilo rozdělení temného trojúhelníku na dvě poloviny. Bílá šipka naznačuje, že každý z obyvatel této planety by měl začít u sebe a vysílat svou lásku bez připoutanosti oběma planetám a vést za ně prosby. Každý by však měl pracovat na očistě obou planet a stahovat z nich především vše, čím je zatížil. S pomocí Boží bude dokončena jejich očista a temná bytost, která představuje lidstvo obou planet, bude osvícena světlem pravého poznání, které ponese dál svým budoucím potomkům, kteří od ní toto poselství jednoho dne převezmou a ponesou dál. Paní Š. jede s paní L. autobusem, který řídí žena. Přijedou do lesa a paní L. s řidičkou jdou sbírat houby, ona zůstane v autobuse. Když se obě vracejí s plnými košíky, paní Š. připadají houby divné a ptá se, k čemu takové houby jsou. Paní L. odpovídá, že jsou dobré a jedlé. Vše zmizí a paní Š. se ocitá na hřbitově a slyší, jak se za ní zabouchla 267 vrata. Mezi křídly vrat uvázla stužka, která utěsnila obě křídla tak, že již vrata nemohla otevřít. Byla tma a začala se bát, protože věděla, že není v jejích silách vrata otevřít. Vedla prosby k Otci a stužka se uvolnila a ona se celá zpocená a vyčerpaná dostala ze hřbitova. Jízda autobusem je životní cesta, na které se setkala s paní L. a s jejich společným duchovním vůdcem. Toho představuje řidička autobusu. Jejich úkolem je „sbírat“ lidi, kteří potřebují podporu a pomoc. Tyto lidi představují podivné houby, o které však ona nemá zájem a odmítá pro ně pracovat či se o ně starat. Péči jim tedy věnuje paní L. pod vedením duchovního vůdce. Když se o nich paní Š. pohrdlivě vyjadřuje, je upozorněna, že jsou dobří a „použitelní“ pro plán Boží. To naznačuje výraz „jedlý“. Druhý obraz ukazuje následek její volby. Odmítla pracovat na tom, co slíbila, nepocítila soucit s trpícími a deformovanými lidmi, kteří potřebovali její pomoc. Na základě této pýchy se její vývoj ubíral do míst, kde se nacházejí duchovně mrtví. Toto místo symbolizuje hřbitov. Stužka, která zablokuje vrata, je symbolem její pýchy a pocitu nadřazenosti. Teprve nyní pochopí svůj omyl a začne prosit Otce, aby jí pomohl. Vrata se otevírají a paní Š. se naskýtá druhá šance napravit to, co pokazila. Testy z angličtiny Paní L. ve své vizi dne 27. 10. 1999 sedí ve školní lavici a učitel zadává testy z angličtiny ve formě komentovaného diktátu. Bylo to těžké a ona si myslela, že to nedokáže. Její soused, ve kterém poznala pana M., učivo perfektně ovládal. Paní L. opatrně opisovala, ale i s tím měla veliké potíže, protože text byl psán hebrejsky. Slibovala si, že se vše doučí. Vzala slovník a našla slovo „skútr“, pamatovala si to slovo a vidí, že přichází učitel a ptá se jí na totéž slovo. Paní L. odpovídá správně a on byl spokojen. Věděla však, že ji podezíral z podvodu, a slíbila si, že to tak nemůže dělat a vše se doučí. Ten chlapec, který ji nechal opisovat, se jmenoval Moravec. Bylo mu 30 až 40 let. Jak opisovala, poznávala významy slov, které předtím vůbec neovládala. Examinátor i soused Moravec jsou duchovní vůdcové. V podstatě šlo o její přípravu na úřad anděla temnot. Na tento úřad se paní L. necítí a bojí se ho, proto se laxně připravuje a ví o tom. Její nejistota stoupá. Má-li být v budoucnu andělem smrti, musí dokonale zvládnout úřad andělů smrti i andělů temnot. Skútr je symbolem andělů temnot. Angličtinou nazývá paní L. vše, co neumí, či se domnívá, že to nezná. Jsou to záležitosti, před kterými ráda uhýbá. Toto byla jedna ze zkoušek andělů temnot. 268 Cesta do Německa Paní L. se chystá se svými rodiči a sestrou do Německa na nákup. Maminka a sestra však úmyslně zdržovaly. Konečně všichni seděli v autě a jeli terénem přes ohromné kořeny smrků a jiných velikých stromů. Strašně to s nimi házelo. Jeli do vysokého kopce a paní L. si všimla, že nemají kola. Najednou byli v Německu na silnici a auto mělo normální „obutí“. Bylo 16.30 hodin a sestra s maminkou opět tvrdily, že nákup nestihnou, protože se obchody zavírají v 17 hodin. Paní L. to mrzelo, protože si vybrala na tento výlet volno z dovolené. Odvětila jim, že se zavírá až v 18 hodin. Také si všimla, že při nástupu do auta na počátku cesty dala maminka sestře 200 marek. Jí nic nenabídla, ale asi věděla, že by peníze nepřijala, protože má své, a sestra neměla jako obyčejně nic a spoléhala na tuto pomoc. Cesta do Německa označuje životní dráhu v místě, kde byli všichni nejvíce karmicky vázáni. Sestra a matka jsou představitelkami těch, kteří si sice zvolili svou životní cestu správně, ale nejsou ochotni přijmout odpovědnost za své životy do vlastních rukou a vymlouvají se na různé potíže, a tím brzdí vlastní duchovní rozvoj. Sestra je představitelkou těch lidí, kteří si libují v roli oběti a požadují od svého okolí neustálou pomoc a podporu. Maminka jí ji stále poskytuje, protože se domnívá, že tak nejlépe splatí svůj karmický dluh vůči ní, ale vlastně jí prokazuje medvědí službu. Paní L. ještě s nimi nemusela nastoupit tuto životní cestu, ale chtěla jim pomoci a sama sobě též, proto ji mrzely jejich nářky, že je pozdě. Počátek cesty přes kořeny do kopce je čas, kdy na všechny dolehla jejich společná karma a oni se měli osvědčit a cílevědomě i pokorně překonávat všechny překážky a pomáhat si navzájem. Když karma vrcholila, ocitli se v Německu, kde měli nejvíce karmických závazků. To, že jeli z Československa, znamenalo, že odtud musejí vycházet při nápravě svých omylů a chyb. („Heydrichiáda“, 2. světová válka.) Matka i sestra jsou představitelkami těch, kteří si vytvořili určité náboženské předsudky a věří, že za utrpení budou odměněni a nic jiného nemusejí dělat. To je omyl, protože každý musí pracovat sám na sobě, aby se polepšil. To, že auto bylo určitou dobu bez kol, znamená, že pokud na sobě pracujete podle vůle Boží, nepotřebujete nic jiného a bude vám pomoženo. Ten, kdo je malověrný a myslí si, že když mu chybí jasnovidnost a citlivost, nezmůže nic, je na velkém omylu. Podlehne-li tomuto předsudku, brzdí sám sebe ve vývoji a jen si prodlužuje utrpení očisty. 269 Pečivo paní L. Paní L. sedí za čtvercovým stolem, který je pokryt bílým ubrusem, na Benešově náměstí zády ke schůdkům do bývalého „Tuzexu“. Já sedím proti ní a paní L. ještě s paní S. sedí též proti sobě. Ještě tam někoho tuší, ale neví, kdo to je. Za paní L. je sporák, kde peče pečivo. Jsou to dva veliké bílé pláty spojené bílým krémem. Když bylo pečivo hotovo, zbyly z těchto velkých plátů jen čtyři stejné kusy pro každou z nás. Druhá paní L. pečivo odmítla s tím, že již má. Měla tmavého „Harlekýna“, uprostřed však bylo volné místo a paní L. jí nabídla, že jí doplní alespoň krém. Dala jí tam celý zbytek. Na pátou bytost se již nedostalo, protože i ta měla jiný dort a odmítla. V této bytosti jsme poznaly paní E., která odešla z naší skupiny velice agresivně a se zlobou v srdci. My ostatní jsme přijaly potravu, která nám náležela. Dcera S. vzala dva brambory a rozpůlila je a každou z půlek pokrájela ještě na menší kousky a položila je na plech. Já to pozorovala a neustále jsem hovořila, ale paní L. to nudilo, a tak se rozhodla, že odejde. Šla na autobus číslo 23, ale zjistila, že zapomněla kabelku a vrátila se. Vzpomněla si na brambory mojí dcery a podívala se do trouby, jestli se nespálily. Brambory byly takové, jaké je tam dcera S. dala. Pečivo paní L. je duchovní strava, která náleží vám čtyřem. Paní E. je představitelkou těch, kteří se domnívají, že pouze jejich cesta je ta pravá, a zlobí je, když se objeví něco, co neznají. Odmítají jít za novým poznáním a neověří si, zda mají pravdu. Jednají zkratově a prchlivě. Paní L. je představitelkou těch, kteří mají také jinou cestu a duchovní stravu, ale nebrání se novému poznání. Té se dostalo všeho, co potřebovala. Paní S. připravovala svou očistu, přijala duchovní stravu a na základě nového poznání odevzdala symbol své choroby do pece, aby se choroba spálila a eliminovala. Paní L. místo toho, aby zapnula sporák na vyšší teplotu, nechala vše tak, jak bylo. Ty jsi neustále hovořila, abys ji přiměla k tomu, co má učinit. Ona tě však neposlouchala a odešla, znechucena tím, že jsi ji nepustila ke slovu. Symbol zapomenuté kabelky znamená, že jste příliš pospíchaly a zapomněly udělat, co bylo třeba. Proto se musí paní L. vrátit. Proto kontroluje troubu, jestli se brambory nespálily, ale nestalo se nic. Vy dvě jste je měly spálit a paní S. osvobodit. To ještě musíte v budoucnu napravit. Stěhování Paní L. se s rodinou ve své vizi přestěhovala do nového bytu. V koupelně byly růžové kachličky s růžemi a na ně ještě domalovávala bílorůžové růže. V obývacím pokoji byl ohromný vánoční stromek přes celou místnost. Když mně 270 ho paní L. ukazovala, řekla jsem jí, že jí nemohu zatajit, že požár způsobila její sestra E. Rodina představuje vaši skupinu. Paní E., která způsobila požár, je představitelkou těch, kteří nastavovali zrcadlo ostatním, aby si na jejich chybách uvědomili nebezpečí, které možná hrozí i jim. Požár je osvícení a očista, kdy plameny lásky vše očistí a prozáří. Bílorůžové květy růží označují krásu lásky, ale trny připomínají utrpení, kterým bylo třeba projít, abyste dosáhli tohoto stavu milosti. Vánoční stromeček představuje strom života vaší skupiny a ohlašuje duchovní vánoce, váš duchovní postup na základě očisty, kterou jste prošli. Byt je symbolem srdce. Byt je prozářen láskou, vnímáte ho jako nový byt. Pocit novosti a čistoty souvisí s vaším duchovním postupem. Setkání Na setkání dne 28. 10. 1999 se nás sešlo šestnáct. Počasí bylo velice příjemné. Byli jsme chráněni, nikdo nás nerušil. Na počátku jsme vedli prosby a já jsem děkovala za milost, které se nám dostalo. Děkovala jsem za vše, co pro nás jako lidstvo bylo učiněno. Cítila jsem, že naši přátelé jsou mezi námi, že se budou dít velice závažné věci. Nálada byla slavnostní. Uvítání proběhlo v rychlosti a byl čas pracovat. Pan F. viděl vysoké smrky, jejich špičky byly spojené a uprostřed byl klíč. Šlo o klíč k očistě přírodního prostředí. Tento symbol byl připomínkou, abychom nezapomínali na čistotu přírodního prostředí. Objevil dva stánky. Vlevo byl bílý stánek rady nejvyšších a vpravo tmavý stánek rady temných andělů. Zde bylo třeba odevzdat vše, od čeho jste se nedokázali očistit či se toho zbavit. Zde se podle rozdělených kompetencí odevzdávaly úpisy, aparáty, hesla, kouzla i zaříkávání. Zde se vyprošovala magická připoutanost. Na tuto pomoc od obou rad byl pan F. již upozorněn ve 13 hodin tohoto dne, kdy viděl v dáli všechny naše přátele zahalené modrozelenou barvou. Šlo o zásah zvláštní milosti Boží. Pan T. měl v noci vizi, kdy se viděl, jak je mu zvláštní „násoskou“ v zádech dodávána energie, která se mu nezdála příliš čistá. Odpojil se, ale udělalo se mu špatně. Musel se opět připojit. Zde se dopustil chyby na základě setrvačnosti magického myšlení. Místo toho, aby žádal Otce o pomoc a vedení, odpojil se, aniž by myslel na následky. Bylo třeba se Otci odevzdat, prosit o pomoc a vedení, odevzdat vše, co bylo třeba odevzdat radě temných andělů a radě nejvyšších, a požádat o vyškrtnutí z ákášických záznamů v temnotách i ve Světle. Bylo třeba prosit o zprůchodnění energetických cest a o schopnost čerpání energie z Duchovního slunce přirozeným způsobem. Jedině tak mu mohlo být 271 pomoženo bez nevolnosti. Že pracoval magickým způsobem na základě setrvačnosti, bylo vidět podle toho, že celé jeho tělo zářilo, ale hlava byla pryč a plnila svěřený úkol někde úplně jinde. Paní D. odevzdala u stánků úpis, který sice uzavřela se souhlasem Božím, ale pak ho magicky zneužila, proto se jevil z jedné poloviny světlý a z druhé poloviny tmavý. Zahlédla proutek ve tvaru vidlice, který se jí u nohou zapíchl do země. Byl to signál na kódy magie a temný úpis, který ještě neodevzdala. Paní V. viděla tři žluté květy a pět duchovně probuzených bytostí. Paní D. se zjevil bílý anděl. Bylo to na znamení, že se skutečně nachází tam, kde jí to náleží, proto by měla zanechat všech pochybností o sobě. Mladší pan F. pocítil velikou úlevu. Neviděl nic. Paní Z. viděla velký chaos, konstrukce a uprostřed zářivý zelený kruh jako ochranu. Bylo jí doporučeno, aby u stánků vše odevzdala a požádala obě rady o pomoc. Hlavně Otce a Jitřního anděla. V tuto chvíli se paní R. začalo vtírat jedno slovo z magické formule a žádala o pomoc. Musela též ke stánkům a vést prosby a odevzdat vše, co bylo potřeba odevzdat. Hlavně kód setrvačnosti tvorby, aby jej nikdy nezapomněla. Paní L. na mně viděla špendlíky s kulatými hlavičkami, zabodnuté do mých zad. Byly to zhmotnělé symboly nevraživosti, kterou vůči mně pociťovala a vysílala. Tyto stopy nenávisti do mne nezabodla jen paní L., ale i ostatní. Je třeba je vyjmout a vyprosit dřív, než se obrátí proti tomu, kdo je vyslal. Paní Z. v této chvíli viděla nad paní S. i planetou šedý gejzír, který naznačoval, že očista pokračuje. Paní J. viděla kužel světla, který ji zalil. Bylo to osvícení, které ji mělo přivést k tomu, aby se odevzdala oběma radám k očistě. Paní H. viděla světlo, které se lilo z kopule na tmavý stůl. Do světla vedl prasklý žebřík. Během vedení proseb se žebřík scelil. Zjevily se jí hodiny, které ukazovaly 16 hodin. Během vedení proseb se otáčely ručičky hodin kupředu a ustálily se na čase 11.15 hodin. Byl to Jákobův žebřík. Jde o zápas se sebou samým. Zápas mezi dobrem a zlem, předsudky a pravdou. Po tomto žebříku vstoupí do nebe jen čistí. Hodiny ukazovaly čas, kdy byla zahájena závěrečná očista skupiny přítomných duchovně i hmotně. Pan L. uviděl šedý houslový klíč a partituru. Partitura představuje vše, co pokládal za pravdu. Klíč naznačoval notu, podle které ve jménu této falešné pravdy tancoval. Pan Z. se odevzdal Otci a byl zalit Duchovním sluncem, které mu ukázalo, 272 co je třeba napravit. Uviděl čtyři tmavé klíny, které tříštily jeho koncentraci a myšlení. Uviděl i bloky, které mu bránily získat potřebné vědění, osvícení a pochopení. Zdáli k němu připlula busta, která představovala staršího muže a byla celá prozářená. Ten muž byl Nostradamus, který je jednou z jeho reinkarnací a on k ní chová nekritický obdiv. Tím je prozářená. Jde však o určitou připoutanost a nekritické přijímání představ druhých. Je to symbol předsudků na základě neúplného pohledu na sledované věci. Je třeba se vzdát připoutanosti a toto uměle stvořené „božstvo“ odevzdat u obou stánků. Paní L. uviděla otevřenou knihu, ze které bylo čteno. Přinášela světlo. Byla v ní záložka, která naznačovala pokračování v četbě, i když se kniha zavřela. Bylo vidět okapovou rouru a dešťové kapky. Tyto symboly naznačovaly, že učení lásky vám bude dál vykládáno, že vás bude chránit v těžkých chvílích i životních zkouškách, že vás bude očišťovat. Paní H. pocítila po vyprošení velikou úlevu a začala plakat. Její slzy se však měnily v drahokamy, které byly cenné a vzácné, ale aby přinesly pravou úlevu, bylo třeba pročistit vlastní srdce. Drahokamy jsou symbolem tvrdosti a nepravé lásky. Když bylo srdce očištěno, bylo opět schopno citu pravé lásky a slzy se změnily z drahokamů v pravé slzy soucitu a lásky. Hodiny ukazovaly 11.55 hodin. Tyto obrazy nás vedly k vyprošení kletby Evžena Oněgina. Je to kletba, která byla vržena na obě planety a je symbolem neschopnosti lásky a následného utrpení. Paní L. uviděla průhlednou krychli a v ní světlý úpis. Odtud vedly schody vzhůru do Světla. Vedli jsme prosby a stahovali s pomocí obou rad, Otce a Jitřního anděla sběrné kletby a karmy. Blížila se dvanáctá hodina a my jsme slyšeli její odbíjení. Očista byla ukončena. Paní D. zahlédla, jak členové obou rad v čele s Otcem a Jitřním andělem vstávají, staví se za nás a vedou společně s námi prosby k Nejvyššímu principu lásky a stvoření jako Nejvyššímu tvůrčímu principu a Božství. Na závěr uviděla paní L. stromy našeho života a v nich duál, spojení mužského a ženského principu. Všichni se objímali a jásali v kruhu. Než jsem odešla na setkání, intenzivně jsme s paní L. pracovaly. Při odchodu z bytu jsem slyšela: „Budete odměněni.“ Podivila jsem se těmto slovům, ale setkání vše potvrdilo. Naše očista byla ukončena a očista obou planet též. Děkujeme! Nyní začíná práce na přípravě nového věku lidstva obou planet. Dne 5. 5. 2000 bude slavnostní setkání. Mír s vámi! 273 Vize léčitelů Dne 1. 11. 1999 jde paní L. s manželem okolo nádraží a potkají pana J., který nese pod paží čtyři stříbrné role, které vypadaly jako tapety. Nesl ještě nějaké bílé věci. Chtěl, aby ho pan P. odvezl autem. Jemu se však nechtělo, ale snažil se mu vyhovět, měli na to jen patnáct minut. Pan P. chtěl, aby manželka jela s sebou, ale ta odmítla s tím, že nemůže. Nádraží je symbolem pro důležitou volbu cesty. Pan J. je představitelem těch, kteří některé věci malují tak, aby vypadaly lépe, než jaké ve skutečnosti jsou. Proto jsou všechny věci bílé, ale nezáří. Role tapet jsou ve skutečnosti úpisy. Nechce jít jejich cestou, ale svádí je na cestu svou, proto chce, aby ho odvezli. Pan P. je představitelem těch, kteří mají cit pro pravdu, ale snadno se nechají svést a podléhají pokušení cesty menšího odporu. Jeho manželka je v tomto případě představitelkou těch, kteří se již nenechají svést z cesty, protože si již nic nenalhává ani nemaluje tak, aby se věci nedobré jevily lepšími. Hledání mimozemšťana Dne 1. 11. 1999 paní L. ve své vizi hledala mimozemšťana, který jí připadal nebezpečný, protože se ho ostatní lidé báli. Jediné, co po něm zbylo, byly tmavší nůžky. Když je vzala do rukou a pohnula s nimi, zůstávala za nimi stopa duhy. Bylo to krásné a podivné. Mimozemšťan je Spasitel, kterého opět nikdo nepoznal. Ostříhal všechny bytosti od všeho zlého. Nůžky, které po něm zbyly, jsou odkazem dalším generacím, aby se i ony očistily a šly za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Stopa duhy, kterou za sebou zanechávají, je znamením smíření a míru. Postoj paní L. k němu byl postojem všech lidí, kteří se bojí všeho nového a hlavně pravdy. Jsme na sezení „v lesích“. Na místě, kde sedí paní R., je otisk krokodýla. Paní L. mne na to upozorňuje a já jí odpovídám: „Jen se podívej nahoru na střechu, ten je daleko nebezpečnější.“ Ona se podívá a vidí přes průsvitnou střechu velikého živého krokodýla, který směřuje „čumákem“ ke mně a ocas má nad místem, kde obvykle sedí pan T. a další paní L. Sebrala jsem se a odešla. Bylo 18 hodin. Paní L. chtěla jít se mnou, ale když vyšla z místnosti, zjistila, že zapomněla kabelku, vrátila se, sedla si na své místo a domnívala se, že se vrátím, ale místo mě přišly tři osoby. Dva muži a jedna žena. Paní L. je neznala, ale všichni ostatní ano. Všem podali ruku, ale paní L. si nevšímali a ruku jí nepodali. Prvnímu muži bylo asi 21 let, byl vyšší, hubený a blond. Žena byla asi jeho matka. Byli si podobní. Třetí muž se 274 podobal malíři H., jenže byl trochu silnější. Všichni měli na očích kostěné brýle, všichni byli slavní a obdivovaní. Chlapec, který paní L. něčím připomínal pana L. ze skupiny, měl dvojče. Ptala se ho, proč nepřišel i bratr. Odpověděl, že jeho bratr není tak inteligentní jako on. Na vašem sezení se ukázalo, že síla setrvačnosti předsudků a dravosti magického myšlení je velice silná a musíte stále dávat pozor, abyste jí nepodlehli. Paní L. je představitelkou těch, kteří vidí otisky této negativity, ale unikají jí podstatné věci, které jsou opravdu nebezpečné. Pravý dravec byl stále ještě nad vámi a bylo třeba ho zkrotit, aby nikomu neuškodil. Krokodýl je symbolem dravosti magie a jejích kultů. Pan T. a paní L. jsou představiteli těch, kteří úplně nedokončili očistu myšlení a cítění a ohrožují ostatní, že je nakazí svými předsudky a vyznávanými hodnotami. Tento dravec je také symbolem nesmiřitelnosti magických starých nauk vůči všemu novému, pokrokovému a hlavně láskyplnému. Ty jsi odešla, protože jsi cele splnila svůj úkol. Bylo 18 hodin a nastal tvůj čas. Dočistit zbytky negativního myšlení a cítění již byla práce jednotlivců. Paní L. chtěla odejít s tebou, ale zapomněla na kabelku, která je symbolem karmické zátěže. Již nebyla veliká a těžká. Přesto měla očistu dokončit. Vrátila se také proto, že doufala, že se vrátíš i ty. Skupina byla symbolem lidstva. Místo tebe však přišli „noví lidé“, nepraví spasitelé. Lidstvo dosáhlo určité duchovní úrovně a mělo být podrobeno zkoušce. Byla to trojice slavných mágů, kterou každý znal. Byli spoutaní svým učením a předsudky, ale také pýchou. Byli nepřátelští k novému učení lásky a na znamení toho se posadili proti paní L. Také nebyli schopni podat jí ruku, protože byla představitelkou tohoto učení. Kostěné brýle jim propůjčovaly jasnovidnost. Byli to mágové v nové podobě, kteří pod rouškou lásky usilovali o navrácení starých časů. Ti, kteří je vítali a tiskli si s nimi ruce, byli představiteli těch lidí, kteří se cítí nejlépe ve starých kolejích, bojí se změn. I těch dobrých. Byli to ti, kteří nedokázali odhodit předsudky a věřili všemu, co bylo psané v tisku i knihách. Pouze na základě rovnosti přijímali to, co dokázali, a neuvažovali, zda to, co vyšlo tiskem, je pravdivé. Uznávali jen staré osvědčené pravdy, které dříve „jakž takž“ fungovaly. Nových pravd se báli, byli nejistí, nechtěli přijmout zodpovědnost za sebe do vlastních rukou. Bratr, kterého se paní L. ptala na jeho dvojče, byl velmi pyšný na vědomosti, kterých dosáhl, ale nechápal, že to není ta nejvyšší pravda. Proto se pokládal za „inteligentního“, ale bratra pokládal za hloupého, protože vyznával učení nepřipoutané lásky. Nevzali ho s sebou, protože se báli jeho vlivu. 275 Vize paní S. Ve své vizi byla paní S. dne 3. 11. 1999 ve Sládkově ulici v Teplicích v blízkosti restaurace „U Ptáčků“. Seděla tam paní M. a paní S. stála u ní. Měla pocit pronásledování a utíkala mezi paneláky a byla tak zoufalá, že chtěla skočit z okna. Vtom se ocitá v místnosti, kde sedí její sestřenice s bratrancem. Je unavená a lehne si k sestřenici pod její nohy a má pocit klamného bezpečí a usne. Přicházejí její pronásledovatelé, sestřenice ji probouzí a ona s nimi již bez odporu odchází. Vchází do místnosti, kde je velký stůl a za ním lavice. Usedá za stůl proti již sedícímu člověku. Je tam ještě jiný muž a ten se prochází. Paní S. se baví s člověkem proti sobě, který ji oslovil. Okolo nich byly krásné věci, proto se domnívala, že je umělec. Byl tam velký obraz, který ji přitahoval. Když se na obraz podívala, zdál se jí nádherný. Byla to krajina se skálou, ale čím déle se dívala, tím méně se jí líbil a začala se ho děsit, protože krásná krajina se změnila v tlamy odporných zvířat či démonů a okolo nich byly lebky. Nechtěla obraz pro sebe, ale původně si myslela, že ho dá manželovi. Požadovali za něj 5 000 000 korun, které neměla, a obraz již ani nechtěla. Druhý muž jí telepaticky sdělil, že její prvotní přání bylo určující a nelze ho odvolat. Obraz je její a to je neodvratné. Najednou se ocitá v prázdné třídě, kde jsou žáky samí dospělí. Nebylo jich mnoho. Se dvěma muži paní S. mluvila. Během řeči jí druhý muž vkládá do ruky tyčinku z rozžhaveného železa, která se jí vpaluje do dlaně. Prsty se jí škvařily a nemohla se jí zbavit. Viděla, že je pro ni připravený další kus, a nemohla se tomu vyhnout. Vedla prosby k Otci a přestala cítit bolest a mohla tyčinku pustit. Dostala další dva kusy, které se jí podařilo vrátit. Pak šli dál a on předváděl sled pohybů s dalším obrazcem. Byl velmi komplikovaný, měl tvar dvojky a paní S. měla pocit, že ji vede k magickému rituálu, který by ji přivedl k něčemu nedobrému. Vyslovila nahlas, že si to nepřeje, když to není od Otce. Vše zmizelo a ona najednou stála před školní tabulí. Ten člověk byl opět vedle ní. Nad její hlavou se vznášela svítící kopule a ona děkovala za osvícení. Odešla od muže, ale u východu opět stáli ti dva. Jeden starší muž a jeho pomocník. Uvědomila si, že má nějaké jejich věci, a chtěla je vrátit. Ponechala si jen sešit, který byl její, a vše ostatní jim vrátila. Vyšla volně ven, ale po chvíli opět zjistila, že ji dohonili. Zjistila, že drží v ruce bundu s nějakými drobnostmi. Byla zmatená, protože myslela, že vrátila vše. Odhodila ji a muži u ní zůstali stát. Šla dál a najednou byla se svým synem V. Opět je ti dva dohonili, jenže tentokrát je jeden přešel a pokračoval dál, ale druhý jí zastoupil cestu a změnil se v ženu. Bála se jí, protože její vzhled jí připadal hrozivý. Žena vzala jejího syna za krk a snažila se ho uškrtit. Paní S. věděla, že nemůže nic dělat, a tak bezmocně přihlížela. Ženě v místě dotyku se synovým krkem žlutě svítily ruce. Posléze ho pustila a šla pryč. Syn fňukal a řekl jí: „Tys to neviděla.“ Jde o závažné karmické mezníky v jejím současném životě. Prvním mez276 níkem, který jí přinesl důležité poučení, bylo setkání s narkomankou poblíž hospody. Na jejím příkladě jí bylo ukázáno, že pokud je pod vlivem drog či má nedostatek drog, nelze jí věřit. Současně jí bylo ukázáno to, jak je důležitá rozumná tolerance, že nemáme nikoho odsuzovat, že nikdo na tom není tak zle, aby nemohl být zachráněn, obrací-li se k Bohu. Také jí bylo na tomto případě ukázáno, že fanatismus je sice nebezpečný, ale pro lidi na šikmé ploše může být stupínkem, přes který se dostane na pravou cestu, pokud nikomu nebude ubližovat. Své karmické vztahy k ní, které pramenily v některém z minulých životů, v tomto životě vyrovnala tím, že jí pomáhala a poskytovala útulek a byla jí oporou. Druhý obraz jí ukazuje životní etapu, kdy si připadá jako štvanec a je nespokojená se svým údělem. Neví, kde by se skryla před následky své nerozvážnosti, a bojí se přijmout odpovědnost za svůj život do svých rukou. Uchyluje se k rodinnému klanu, jehož představiteli jsou její sestřenice a bratranec. Zde usíná a odpočívá. Její duchovní vůdcové ji však dohoní a vedou k zodpovědnosti. Sestřenice ji probouzí a ona přijímá svůj úděl i zodpovědnost. Třetí obraz. Vchází do svého nitra. To je ta místnost, ve které se ocitá. Usedá proti svému učiteli, který ji první oslovil. Druhý byl strážce, který jí měl pomoci, aby nesešla z cesty. Pod jejich vedením si uvědomila své možnosti a vlohy, ale i chyby, kterých se dopustila. Byla upozorněna i na těžkou karmickou zátěž, kterou chtěla v tomto životě vyrovnat, ale unikala před ní a způsobovala si další těžkosti. To byl ten obraz, který ji děsil a vábil. Chtěla ho dát manželovi, protože tím, že spolu žijí, se bude na tomto scénáři podílet i on. Když zjistila utrpení, které ji očekávalo, trochu se polekala a nechtěla ho přijmout. Cena se jí zdála příliš vysoká. Její duch však o svobodné vůli rozhodl za ni. To bylo to prvotní přání, kdy jí byl ukázán prostřednictvím obrazu cíl. To byla ta krásná krajina. To bylo rozhodující a ona ho již vlastně přijala. Potom se krajina změnila a bylo jí ukázáno, kolik životů trpěla, aby se očistila, ale také jí bylo ukázáno, co ještě je třeba odčinit. Když přijala svou karmu a odpovědnost, začal se její karmický plán naplňovat. Ocitla se v poloprázdné třídě. To byla škola života. Bylo jí ukázáno, že je málo těch, kteří jsou ochotni nést odpovědnost za svůj život. Od tohoto okamžiku plnili její andělé strážní a duchovní vůdce funkci temných andělů. Proto je stále měla v patách, když udělala chybu nebo když byla v nebezpečí, že ji udělá. Žhavé železo, které jí bylo vkládáno do rukou, bylo utrpení, které dříve způsobila nebo nechápala. Když pochopila, vedla prosby a její utrpení se zmírnilo. Pod vedením Otce začínala chápat a karma se rozplývala a ona se učila snášet svůj osud tak, aby vyrovnala vše tak, jak si stanovila. Pak byla podrobena zkoušce, kdy jí bylo nabídnuto, že magickými praktikami se může 277 zbavit bolesti. To odmítla, a proto jí byl povolen duchovní postup. Dostalo se jí osvícení, protože o ně prosila v pravý čas. Na základě osvícení se začala osvobozovat pod vedením svých vůdců a ochránců od magie a začala vracet dary, které jí byly propůjčeny z temnot a světů magie. Když na něco „zapomněla“, bylo jí to temnými anděly připomenuto. Tak byla přivedena k nejtěžšímu karmickému mezníku a životní zkoušce, kdy její syn V. vážně onemocněl a ona věděla, že může jen bezmocně přihlížet. Protože usilovně pracovala na vyrovnání tohoto karmického vztahu, byl syn zachráněn. Jeho duch jí sdělil, že ani na chvíli jí nedává vinu za své utrpení. Bylo to utrpení, kdy onemocněl ve výročí svého neblahého skutku z minulosti, kdy se oběsil. Nyní pochopil cenu života, který mu byl propůjčen, a proto byl zachráněn. Bude záležet na tom, jak budou rodiče vysvětlovat nemorálnost sebevraždy, která nic neřeší. Ani v životě hmotném, ani v životě duchovním. Vize o naší skupině a jiných bytostech Paní L. volala kamarádka D., že neví, co dělá špatně. Byly u ní další paní L. ze skupiny a nemohly z místa. Ona měla plnou kancelář návštěvníků a nevěděla, odkud jim má zavolat, protože její telefon byl blokován. Přišel pro ni muž, který ji odvedl do kuchyně, kde jí kuchařka půjčila bílý mobil. Paní L. věděla, že je jí propůjčen jen na určitý omezený čas. Zavolala děvčatům zpět a vysvětlovala, že jejich potíže vyplývají z obsazení, ale ony nechápaly a byly zmatené. Šla tedy mobil vrátit a položila ho do výklenku domu. Objevil se cizinec a chtěl jí ho vzít, ale ona odporovala, že je její a on zatím ještě na něj nemá právo. Vysvětlila, že i ona ho musí vrátit. Spokojil se s jejím vysvětlením a nechal ji být. Paní D. s oběma L., které volaly o pomoc, jsou představitelkami těch, kteří mají různé bloky a obsazení, které jim brání v prohlédnutí a osvobození. Pokud si nepožádají o osvícení a osvobození, nemají naději, že pochopí, co je od nich požadováno, a nedokážou se osvobodit. Paní L. je představitelkou těch, ke kterým jsou tito lidé přivedeni na základě svých karmických vazeb. Mobil představuje spojení se světlými sférami, které jim umožňuje poznání, jak pomoci. Mobil si každý duchovní vůdce musí vysloužit usilovnou prací na sobě samém a je mu propůjčen jen tehdy, pracuje-li se souhlasem Božím. Cizinec je představitelem těch, kteří se teprve nedávno probudili a postavili na cestu, jsou netrpěliví a usilují o všechny dary, které pokládají za důležité. Paní L. jako jejich duchovní vůdce jim vysvětluje, že ještě nenastal jejich čas, že i ona ho musí vrátit. S tímto vysvětlením se tedy cizinec smířil. 278 Paní L. jde s paní Š. okolo nemocnice a vidí červenou dodávku, kterou řídí asi sedmnáctiletý chlapec. Jede nepřiměřenou rychlostí a na křižovatce se dodávka dostane do smyku, začne se točit a převrhne se na střechu. Paní L. se snaží chlapce vytáhnout včas, než začne auto hořet. Pokládá ho do stabilizační polohy, a protože vidí, že má chlapec veliké bolesti, shání pomoc. Jde o jinou podobu práce duchovního učitele. Je to pomoc životním ztroskotancům. Auto je symbolem životní dráhy. Karmický náklad je tak těžký, že ho řidič nezvládá. Dochází k havárii. V těchto těžkých chvílích může pomoci duchovní učitel slovy, ale hlavně skutky. Nikdo jiný aktivně nepomáhal. Ti, kteří nečinně přihlíželi, jsou představiteli těch, kteří jsou buď necitliví k utrpení druhých, nebo je nevnímají. Také mohou být lhostejní. Podle toho se pak utváří jejich vlastní životní scénář, protože pro všechny očité svědky je tato scéna jejich životní zkouškou. Skupina se dohodla, že schůzky se budou pořádat i pro zaměstnance finančního úřadu, kde pracuje paní L., a proto se budou konat tam. Paní L. písemně žádala ředitele o souhlas a bylo jí odpovězeno, že nesouhlasí s pátkem, ale má to být čtvrtek v 15.55 hodin. Velmi se divil, proč se nescházíme v divadle. Členů skupiny i posluchačů bude přibývat, vypadá to, že časem budete pořádat schůzky i pro veřejnost. Povídaly jsme si s paní R. a ta si není jistá, zda nebyl přítomen i můj manžel. Sdělila jsem jí, že je učitel matematiky. A že jistě chápe, proč jí matematika nešla. Vtom se jí odklopila hlava a obsah hlavy byl vytažen ven. Šlo o magický zásah. Tvůj muž je Jantaran a bratr i paralelní bytost paní R. Karmickou zátěž i schopnosti a vlohy si rozdělili podle stanoveného karmického scénáře. V některých životech byl i jejím otcem. Jedno ze jmen, kterých užíval, bylo Tomáš. Zemřel, aby se mohl rychle inkarnovat a pomoci těm Jantaranům, kteří se nejvíce prohřešili proti zákonům lásky. Schůzka skupiny Paní L. nás ve své vizi vidí na zasedání skupiny dne 3. 11. 1999. Sedíme za čtvercovým stolem. Ona sedí na místě pana T. a paní J. s jejím manželem jsou otočeni ke mně. Pan B. též již sedí na svém místě, ale důrazně jsem ho napomenula, že takové chození nemá smysl, že se takto nedá pracovat. Pan P. se ho zastal a velice hrubě se do mne pustil. Paní J. prohlásila, že se také musela svého bratra zastat, protože lidé na něj byli zlí, ale že se do něho „neobuli“ náhodou. Paní L. napomenula svého manžela, že se takto nemůže chovat. Když ho napomínala, viděla, že chce odejít, ale pak svou nechuť překonal a zůstal. Dále doporučila, abych pro každého namalovala obraz, který by manželovi pomohl dokončit očistu. 279 Tvoje výtky byly určeny těm, kteří podceňují nebezpečí magie a duchovního stavu planety i ostatních obyvatel. Pracují jen náhodně a myslí si, že vše zvládnou sami a trochu magie jim nemůže uškodit. Chtějí mít výhody a moc obou duchovních směrů. Jejich představitelem či figurantem je pan B. Paní J. je představitelkou těch, kteří těžce nesou potíže svých bratrů a sester a nechápou, že rozhodnutí je pouze na nich. Očista není nikdy snadná a bezbolestná. Manžel paní L. je představitelem těch, kteří inklinují k fanatismu, mají mnoho předsudků, bojí se následků svých činů, a proto jsou agresivní. Ztotožnil se s panem B., protože chápe jeho potíže. Sám má obdobné. Problém je však v tom, že potíže, pocity a problémy ostatních nedokáže vnímat. Cítí jen své problémy. V tomto případě je figurantem všech, kteří mají bloky a chtějí sami určovat, co je správné, co ne, pouze podle vlastního uvážení. V těchto případech ztěžuje celkovou situaci pýcha a nedůvěra. Vždy podsunuje druhým ty horší pohnutky. Paní L. představuje ty, kteří jsou uvážliví až opatrní. Bojí se kohokoli ranit, ale je-li to třeba, upozorní na případné omyly a chyby. Touží pomoci, ale někdy se snaží pomoci předčasně a tím přetahuje jejich karmy na sebe a „pálí“ si prsty za druhé. Ty jako duchovní vůdce jsi povinna upozornit na veškerá nebezpečí na cestě, po které členy skupiny vedeš. Proto musíš někdy i zdánlivě tvrdě sdělit pravdu, kam které jednání vede. Nikoho však nenutíš. Je však známý fakt, že když se sáhne někomu na bolavý zoubek, že se ho to velice dotkne. To je poslední šance pro ty, kteří bloudí. Vize je upozorněním pro všechny členy mise, že nastává čas volby. Ti, kteří jdou pouze individuální cestou a nemají „čas“ pracovat pro ostatní a na společném díle, ti vlastně opouštějí cestu zrychleného vývoje, který právě proděláváte. Zrychlený vývoj byl povolen proto, abyste mohli pracovat společně na díle Božím. Tím, že se očistíte, máte větší intenzitu vyzařování lásky, a tím je vaše pomoc účinnější. Ti, jejichž víra je slabší, se lekají tempa očisty a běhu věcí s ní spojených, zaostávají a v podstatě volí pomalou cestu přirozeného vývoje, ale zbavují se tak možnosti pracovat na tom, co slíbili. To platí i pro ty, jimž pýcha v různých podobách nedovolí vzdát se svého ega. Varování bylo tedy na místě a muselo být důrazné, aby se každý nad sebou zamyslel. Poslední skupinu lidí představují ti, kteří na vašem sezení již nebyli vidět. Byli to ti, kteří slíbili, že zde budou jen určitý čas, protože pro tuto službu nejsou zralí, tato zkušenost je však pro jejich další vývoj nezbytně nutná. Obrázky obdrží každý teprve tehdy, až nastane jejich čas závěrečné očisty. Potom dostanou impulz a je třeba, aby o ně požádali. Mír s vámi! 280 Odměna Paní L. je dne 4. 11. 1999 na návštěvě u svých rodičů. Její strýc ji vyzval, aby s ním vystoupala na půdu. Šla tedy za ním a zjistila, že schody jsou vetché a popraskané. Bála se, že se pod nimi proboří. Během cesty na půdu jí strýc vložil do ruky papírek, kde bylo napsáno, proč tam jdou. Když se ocitli na půdě, zjistili, že tam je již její syn T. a neteř R. Byly tam uskladněny role vánočních papírů. Byly modré, zlaté a růžové. Na modrých a růžových byly květiny. Zlaté byly čisté, ale bylo jich málo. Děti si již vybraly. Paní L. si vzala jednu roli růžovou a jednu světle modrou. Krásně svítily a květy plasticky vystupovaly. Strýc byl jejím duchovním vůdcem, kterého věrně následovala. Měl radost, že ji může odměnit. Výstup za duchovním cílem byl náročný. Domov byl symbolem jejího srdce a bylo ukázáno, kdo v něm sídlí. Tento obraz má i druhý význam. Ukazuje obaly duchovní hodnosti mužského i ženského principu. Tyto obaly jsou vklady do nového života. Všichni, kteří se na půdě sešli, se spolu znovu reinkarnují. Stěhování Ve své vizi se paní L. s manželem stěhují do nového bytu. Pomáhá jim manžel paní D. Paní L. není stěhováním moc nadšená, protože místnost pro syna H. je „strašně zflikovaná“, a proto se ptá manžela, proč nepřestěhoval synův pokojík celý, když byl tak pěkně zařízený. Odpověděl, že je to dobré, že mu to stačí. Přišla k nim druhá paní L. ze skupiny a také nebyla moc nadšená, ale neříkala nic. Přešli do ložnice a tam nebyla jejich ložnice, ale ložnice jejich rodičů. Paní L. se zděsila, kde bude spát. Všude byly nepořádně rozložené zelené květiny. Kvetlo jen pár muškátů. Manžel na její dotazy neodpovídal a nechtěl s tím mít nic společného a ona měla pocit, že se tam ani nedostane, a chtěla květiny přestěhovat. Manžel nereagoval a šel si lehnout. Manželé B. jsou figuranty těch manželů, kteří mají potíže ve vztazích a našli způsob řešení. Paní L. je představitelkou žen, které se muži podvolí, aby zachránily rodinné vztahy. Pan P. představuje ty muže, kteří neumějí dát najevo své city, protože v dětství sami nepoznali vřelejší city. Přestěhování znamená, že je přijal do svého srdce, ale je unavený svým usilováním, aby je neztratil, a je zmatený. Proto je v jeho novém bytě, srdci, chaos, rozházený nábytek. Je tam manželka i syn, ale on odchází spát a ostatní nechává na manželce. Víc nedokáže poskytnout. Květiny jsou symbolem toho, že se jeho srdce zazelenalo, ale také symbolizují jeho lásku k rostlinám. Manžel paní D. mu pomáhá se „stěhováním“, tedy otevírá mu oči. Nastavuje mu zrcadlo a je jeho přítelem. Stejně 281 jako druhá L. která je jde navštívit, pomáhá svým postojem paní L. orientovat se, a tím si obě vzájemně pomáhají řešit různé problémy, které jim připadají podobné. Pekárna Dne 5. 11. 1999 ve své vizi paní L. bydlí s manželem v přízemním bytě. Mají jeden pokoj, kuchyň a dětský pokoj. Ráno vstane, jde do dětského pokoje a zjistí, že je tam pekárna. Smířila se s tím, ale domnívala se, že by bylo lépe, kdyby byla v kuchyni. V pekárně byl obdélníkový podnos a na něm pečivo a mezi ním vždy po čtyřech malinách. Byly tam též dvě koule složené z čerstvých malin. Byly neporušené a vypadaly velice pěkně a chutně. Pomyslela si, že by je manžel potřeboval, a vzala s sebou celý tác. Když přišla k manželovi, byl divný, zarostlý a zpustlý. Šli spolu ven a on přešel na druhou stranu cesty. Paní L. se vracela zpět k jejich domu. Cestou vidí obchod s klenoty, do kterého se snaží dostat nějaký cizinec, aby ho vykradl. Paní L. se mu v tom snaží zabránit, ale ostatní lidé ji napomínají, aby toho nechala, že jí ublíží. Vysvětlila jim, že se kdykoli může vrátit domů a tam jí ublížit nemůže, protože se za ní nedostane. Jejich nový byt odpovídá sféře a dimenzi, kde se inkarnovali. Mají pro svou cestu jen to nejnutnější. Pekárna je odměnou za jejich péči o dítě. Dítě je symbolem všech, kteří nejsou duchovně zralí. Je symbolem mladých duší. Proto se objevuje v dětském pokoji, protože zde je předpokládaný příslib vzkříšení učení lásky. Pečivo, které pro ně bylo připraveno, je výsledkem jejich snažení na cestě, jsou to dary lásky, které jim mají pomoci během jejich životní cesty. Popis jejího manžela je popisem jeho duchovního i hmotného stavu. Tedy popisem těch, které jako figurant představuje. Odchod z domu znamená odchod ze života, zde se jejich cesty dělí, protože každý měl jiné úkoly. Paní L. se vrací zpět do hmotného života a potkává ty, se kterými se bude inkarnovat. Její úkol bude náročný, bude se starat o cizince. Ostatní se jich bojí a udělují jí „rady“. Paní L. jich nedbá, protože zná svůj úkol. Ví, že bude náročný, ale ví, že se ho nemusí obávat. Ví, že se smí kdykoli vrátit „domů“. Domovem je místo, kde skládá účty ze své činnosti před svou mateřskou světelnou bytostí. Za paní L. přišla paní D. a stěžovala si, že má všeho dost, že končí a ponechá si jen malý krámek, kde bude pracovat. Tato vize je jasná a ukazuje náročnost cesty, kterou jste se dali. Paní D. je představitelkou těch, kteří umdlévají a ztrácejí víru, a tím i sílu. Záleží jen na nich, zda dojdou svého cíle. 282 Cesta do Asie Dne 7. 11. 1999 jede paní L. se staršími manžely a starší ženou do Asie. Jela jen „nalehko“ a chtěla si ještě skočit pro vestu a „leginy“. Jak šla pro věci, rozmyslela si to a rozhodla se, že pojede autobusem. U autobusu stál hlouček lidí. Byli tam sourozenci paní H. a pan L. a mladý pan F., který se předváděl nějakému děvčeti, jak umí cvičit. Chtěla si ještě koupit zmrzlinu a viděla, že ke stánku stojí dvě fronty. Šla do fronty vpravo, kde byly většinou staré ženy, ale šlo to pomalu. Tato fronta byla největší. Přešla tedy do levé fronty, kde bylo méně lidí a šlo to velice rychle, takže chvílemi museli utíkat. Stánky se zmrzlinou byly až za domem, který museli všichni obejít. Z řady nebylo vidět, kam fronty směřují. U zmrzlinového stroje seděla její neteř R. a vyzvala ji, aby zmrzlinu ochutnala. Paní L. namítala, že zmrzlina není dostatečně ztuhlá. Neteř jí vysvětlovala, že takto toho dostanou všichni víc. Paní L. opět namítala, že to pak nedrží správný tvar. Sedla si a natočila dvě porce zmrzliny, která vypadala jako světlá káva. Bylo jí řečeno, že sama musí určit, komu ji dá. Tehdy zjistila, že se zmrzlina nepřiděluje podle pořadí stojících ve frontě, ale podle výběru zmrzlináře. Rozhodla se, že zmrzlinu předá dvěma dívkám. Jedné bylo asi dvanáct až třináct let a druhé bylo asi dvacet pět let. Manžel jel sice s sebou, ale cestoval s ostatními a choval se škrobeně. I oblečení měl podle paní L. nevhodné. Na druhé straně vzrostla fronta lidí na autobus a ona mezi nimi poznala i svou matku. Paní L. se opět připravuje na další život. Cestuje nalehko, protože má málo karmické zátěže. Domnívá se, že toho zvládne víc, proto jde pro další zátěž, která stanoví její hmotné postavení. Vidí všechny, se kterými bude sdílet budoucí život i jejich povahové vlastnosti, kterých se chtějí zbavit. Na poslední chvíli se rozhodne, že se bude ucházet o vyšší duchovní stravu. Nevidí, k čemu ji přivede, ale jsou jí nabídnuty dvě cesty. Cesta přirozeného duchovního vývoje, nebo cesta zrychleného vývoje, kterou si nakonec zvolí. Bytost, která jí to umožní, bude její neteř, i když paní L. není spokojená s tím, jak ji poskytuje. Má své výhrady a dvěma bytostem zmrzlinu přidělí sama. Jsou to bytosti, kterým to dluží. Pochopí, že na cestě zrychleného vývoje není důležité, kdy se kdo na tuto cestu postavil, ale je nesmírně důležité, jak na sobě pracoval. Podle toho jsou všichni vybíráni a podle toho je jim přidělena duchovní strava a poznání i potřebné schopnosti. Sama takto toto vědění předala. Čekání ve frontě na autobus je čekání na reinkarnaci. Manžel se inkarnuje opět s ní, ale na nové životní cestě se necítí ve své kůži. Je představitelem těch, kteří jsou očištěni, ale ještě si nezvykli na nový duchovní šat. Mladý pan F., který se předvádí, je představitelem těch, kteří mají různé komplexy a vyrovnávají to tím, že upozorňují na své domnělé přednosti, ale 283 nechápou dobrodiní tichosti a vyrovnanosti. Té se v novém životě teprve budou učit. Poprava Dne 13. 11. 1999 paní L. češe mojí dceři S. vlasy. Objevují se bílé nůžky, kterými se stříhají vlasy před popravou. Bolí ji srdce. Jde o život v Anglii na dvoře Jindřicha VIII. Zde je mnoho složených bytostí. Dcera je zde věrnou přítelkyní Anny B., která se chystá na popravu, a bolí ji její osud. Je současně jedním z bratránků, kteří byli též popraveni, protože je Jindřich podezíral ze zrady a domníval se, že jsou milenci jeho ženy. Je i pomocníkem, který ji připravuje na smrt. Současně je Annou B. kromě dcery S. i paní R. Pan P. je Jindřichem spolu s J. M., ale také je jedním z bratránků Anny B. Je zde i L. L. Většina z vás se u tohoto dvora inkarnovala a řešila zde své karmické spory. Tyto vazby je nutné vzájemně vyprosit, a to oboustranně. Nůžky značí symbol ukončení života přestřižením nitě života. Jsou bílé, protože zde byl život takto ukončen se souhlasem Božím, aby utrpení pomohlo těmto bytostem pochopit to, co je třeba. Bylo přijato z důvodu poučení do jejich karmického scénáře. Cesta k regeneračním koutům Ve své vizi byla paní L. dne 14. 11. 1999 se skupinou lidí v Praze a hledala tam ubytování. Ptali se lidí, ti jim poradili a oni se vždy dostali o kousek dál k cíli. Vešli do starého domu chodbou, kde byly neoznačené dveře natřené pastelovými barvami, světle modrou, světle zelenou a béžovou. Vyšli po schodech nahoru do prvního patra a vstoupili do vchodu naproti schodům. V této prvé místnosti většina lidí zůstala. Byly to ženy. Paní L. s paní Š. vstoupily do druhého pokoje, kde jsem již byla já, a nikdo jiný tam nepřišel. Mne viděla zřetelně, kamarádku viděla jako mlhu. Všichni příchozí nesli s sebou ručník nebo deku či obojí. Paní L. neměla nic. Ukládali jsme se ke spánku. Paní Š. si lehla hned vedle vchodu hlavou k pravé stěně, paní L. za ni až k rohu pravé stěny. Já se ukládala podél pravé stěny hlavou k čelní stěně. Podél levé stěny stála dvoupatrová postel, která byla prázdná. Paní L. měla na posteli bledě modré prostěradlo a bílou peřinu. Podhlavník jí chyběl. Našla ho v úložném prostoru a byl strakatý. Já měla na posteli vše. Proužkované modrobílé pyžamo se svislými pruhy, peřiny i prostěradlo. Koberec v místnosti byl jasně modrý. Najednou se paní L. zvedla, že musí jít pro něco k jídlu. Já ji varovala, že je 284 to nebezpečné, ale ona přesto odešla. Venku ji zastavili starší manželé a varovali ji, aby se vrátila, že venku jí hrozí veliké nebezpečí. Poslechla tedy a vrátila se zpět. Když byla u mne, vykládala jsem jí minulost. Její postel jí byla krátká, ale nelámala si s tím hlavu a brzy usnula. Cesta Prahou je cesta mezi časem a prostorem k regeneračním koutům. Každý si nese takové vybavení, jaké si vysloužil. Starobylý dům je regenerační centrum. Podle duchovního stavu jsou jim určeny místnosti v určitých patrech. V prvním patře vstoupily všechny ženy nejprve do první místnosti. V té zůstaly ženy, které se inkarnovaly jako ženský princip. Do druhé místnosti vstoupila paní L. s kamarádkou a tam jsi je očekávala ty jako jejich duchovní vůdce a průvodce. Podle znaků je jasné, že jste byly inkarnovány svým mužským principem v tělech žen. Úkol vás tří byl společný, proto jste se ocitly ve společném regeneračním koutě. Jako svého vůdce tě paní L. vnímala dokonale, přítelkyni viděla jako ducha, tedy jako mlhovinu. Ty jsi měla veškeré vybavení, které bylo možné během věků získat. Často ses inkarnovala jako duál, a proto bylo tvé pyžamo pruhované. Oba tvé principy se již nehledají, víte, kdo jste i kde jste. Splýváte spolu, vzájemně se podporujete a do hmoty se inkarnuje vždy ten, komu je to určeno. Neztrácíte spolu kontakt. Paní L. chyběl polštář, ale nalezla ho, byl strakatý, protože se v jejím poznání mísí mnoho směrů a potřebuje je ještě utřídit. Zůstala zde slabá připoutanost ke hmotnému světu, proto pociťuje hlad po hmotném světě, jde tedy hledat jídlo, přes veškeré tvé varování. Vrací se zpět do astrálu, který je paralelním světem hmotného světa, kde žila. Zastaví ji staří manželé, kteří jsou jejími anděly strážnými. Teprve jejich varování uposlechne a vrací se. Ulehne v regeneračním koutě a nechá se uvést do minulých životů, aby se vyrovnala se vším, co v minulosti prožila, a byla připravena na další inkarnaci, až se probudí. Kdyby neuposlechla své duchovní vůdce a anděly strážné, byla by skutečně ve velikém nebezpečí. Stejně jako je tunel otevřen jen na určitou dobu, je tomu tak i s regeneračními kouty. Kdo v těchto sférách hledá hmotné dary a radovánky, může propást svůj čas a pro připoutanost je mu regenerační kout uzavřen. Poutem své připoutanosti se stává těžším a těžším a klesá do astrálních rovin hmotného světa. Jaký je další osud připoutaných, dobře víte. Chybí jim energie, prožitky a to vede k tomu, že začnou obsazovat bytosti, které jsou jim blízké či milé, hledají s nimi kontakt a začínají s nimi manipulovat. Tyto hrátky velmi často končí eliminací, pokud se nenajde nikdo, kdo by jim pomohl. Jen zcela výjimečně tato bytost sama pochopí svou chybu a neúnavně vede prosby k Otci tak dlouho, až se rozsvítí její jiskra Boží a ona se vrací s pomocí Boží zpět tam, kam náleží. 285 Co znamená přelom tisíciletí pro lidstvo Končí éra Železného věku a vláda mužského principu. Tato vláda dala řád chaosu, který panoval ve sféře duchovní. Vyhrotila jednotlivé směry ideové i ekonomické. Mnoho válek bylo vedeno ve jménu nejvznešenějších idejí. Lidstvo se cítilo pánem veškerého tvorstva a začalo zneužívat svého domnělého dominantního postavení. Tato doba přinesla mnoho báječných vynálezů, ale také se většinou nejprve starala o to, jak tyto vynálezy využít k vojenským účelům. Byla to doba tvrdých bojů ve vztazích mezi lidmi, ale i k přírodě. Využívali jsme vše, co se dá využít, a nenahradili jsme ani neinvestovali nic, co nebylo nezbytně nutné. Tak se stalo, že naše životní prostředí je zamořené, potrava otrávená a voda též. Svým sobectvím jsme pomalu zničili nejen sebe, ale i tuto planetu. Ozývají se varovné hlasy pokrokových osvícenců, abychom se lépe starali jak o sebe, tak o své životní prostředí a pomáhali obnovit jeho čistotu, dokud je čas. Jenže se většinou setkávají s posměchem. Jsou obviňováni z přepjatosti a přehánění vzdor k tomu, že ozónová díra roste, což by mělo být dodatečným varováním pro všechny. Co si počnou se svým bohatstvím ti, kteří bezohledně vykořisťují naši planetu a zamořují ji jedy, vedlejšími produkty jejich výroby? Budou žít v děrách či podzemí? Je takový život skutečně jejich ideálem? Co budou dělat vládcové, kteří mají sice kryty proti nebezpečnému nukleárnímu záření, ale jaký život si to představují? Myslí si, že jsou nesmrtelní? Neumírá již dost lidí na ozáření, které nás postihlo při haváriích atomových elektráren? Jak dlouho nám budou vládci o těchto záležitostech lhát? Proč se nerealizují dostatečná opatření, když už k těmto haváriím dojde? Raději se nechají lidé umírat, než by se investovaly nějaké peníze na zlepšení jejich dosavadního zdravotního stavu. Když došlo k jaderné havárii v Černobylu, všechny vlády zakopaly zamořenou úrodu, která byla nepoživatelná. U nás tomu tak nebylo. Naopak, některé problémy se bagatelizovaly. Někteří „vědci“ se propůjčili k tomu, že sice oznámili správné údaje o zamoření, ale prezentovali je jako zanedbatelné. To připomínám všem, kteří nostalgicky vzpomínají na staré dobré časy. Mělo nám to být ponaučením, ale zdá se, že jsme opět nepoučitelní. Proč o tom píši? Abychom si uvědomili, že éra toho tvrdého věku končí. Je třeba se zamyslet nad tím, jak toto vše napravit. Bude třeba veliké mravní síly, abychom odhodili předsudky v myšlení a cítění a svými skutky usilovali o lepší svět. Otevřeme svá srdce i mysl. Okolo sebe máme nyní vše, co potřebujeme. Jsou zřetelně vidět všechny chyby a omyly, kterých se dopouštíme, takže se zdá, že v našem okolí je jen to špatné. Tomuto klamnému zdání bychom neměli podléhat. Je tak zřetelné proto, abychom je nějakým přijatelným způsobem řešili. 286 Nebyly jen věci špatné, které přinesl Železný věk. Bylo zde i mnoho dobrého. Řada vynálezů a objevů, které slouží a vedou k všeobecnému pokroku. Jsou zde nádherná umělecká díla. Bylo nám opakovaně přinášeno osvícení a učení lásky. Měli bychom se umět radovat ze všeho krásného, co nás obklopuje. Podílet se na tom, aby okolo nás byl pořádek, klid a mír. Měli bychom se radovat ze všeho dobrého, co nás denně potkává a co možná pokládáme za samozřejmost. Měli bychom posilovat svou láskou ostatní ve věcech dobrých. Na konci věků se otevírá před každým z nás křižovatka cest, jimiž lze jít za svými cíli. Je na nás, kterou z cest zvolíme a kam nás povede. Jsme uprostřed očistného víru, kdy se čistí planeta i veškerá stvoření. Na někoho může tento fakt působit poněkud chaoticky. Záleží na každém jedinci, kde zakotví. Na tom, jak se očistí od nánosu předsudků i negativity, bude mnoho záležet, protože na základě rovnosti pak bude přitahován na tu cestu, která mu podle jeho myšlení a cítění náleží. Pak bude určena i planeta, kde se bude ve svém dalším životě inkarnovat. Čím lépe se očistíme, tím snáze budeme čerpat poznání z ákášických záznamů této planety. Učení lásky nás pak povede k pravým pokladům poznání. Nastupuje nový věk lidstva, jehož vrcholem bude Zlatý věk lidstva. Nyní se zákony obou věků prolínají. Vlády se pomalu ujímá ženský princip a přestávají fungovat zákonitosti, které zde již nemají místo. Mnoho lidí zápasí s předsudkem, že magie je vrcholem veškerého poznání a nic vyššího v poznání lidstva neexistuje. Věda se distancuje od magie a paranormálních jevů, ale přitom je výsledkem této činnosti a zákonitostí. Zavrhuje vše, co nemůže nahmatat, změřit a zvážit, ale velice často přejímá předsudky a brání se všemu novému poznání. Mnoho objevitelů a vědců bylo v minulosti napadáno a obviňováno ze šarlatánství, ale za několik let se ukázalo, že tito šarlatáni měli pravdu. Zajímavé je, že někteří vědci se cítí ohroženi novým poznáním, vehementně se mu brání, a tak uměle brzdí vývoj. Přitom sami pracují na základě předpokladů, které nemohou „hmotně“ doložit. To jim však v jejich předpojatosti nevadí. Mnoho věcí odsuzují předem, aniž by se nad nimi vážně zamysleli. Vzpomeňme si na učení o tom, že Země je placatá, potom byla kulatá a nyní víme, že ani to není docela pravda, protože má nepravidelný tvar geoidu. Tak se v potu tváře prokousáváme poznáním a je jen na nás, zda ustrneme ve svém výzkumu, či budeme-li zkoumat věci a jevy dosud nepoznané. Mnoho z dříve nevysvětlitelných jevů bylo objasněno a mnoho z nich na vysvětlení teprve čeká. Vyzařování lidské energie dříve nebylo možné zdokumentovat, nyní ji fotografujeme. Působení lidské energie zatím není dobře zmapováno. Věřím, že v budoucnu budeme vědět, jakým způsobem lze touto energií léčit. Proč tolika lékařům vadí činnost všech léčitelů bez rozdílu? Je to strach z konkurence? Vždyť o konkurenci nemůže být ani řeči! Důvod, že je mezi léčiteli mnoho šarlatánů, také neobstojí, protože jsou i mezi lékaři. Znám mnoho 287 báječných lékařů, ale znám i mnoho neschopných a jejich kolegové je dokonce kryjí. Když lékař udělá chybu, je tendence celou věc omluvit a ututlat. Chápu, je to náročné povolání, ale prohřešky z nedbalosti a bezcitnosti by se neměly tolerovat. Když léčitel udělá chybu, je málem „ukřižován“. Jistě, neměl by se jich dopouštět, rozhodně by neměl zakazovat péči ošetřujícího lékaře. Porovnáme-li všechna pro a proti, vyjde to nastejno a řevnivost mezi lékaři a léčiteli je nepochopitelná. Vždyť je nad slunce jasné, že se v péči o pacienty vzájemně ideálně doplňují. V našich zemích je tato otázka stále velmi ožehavá. Ale myslím, že dobrý lékař a léčitel se poznají podle toho, že mají hodně pacientů. Ti druzí je ztrácejí. Tak je to také v pořádku. V jiných státech je poskytována pacientům péče lékaře i léčitele za účasti pojišťovny. Lékaři i léčitelé spolupracují a není zde zásadních problémů. Vždyť každý léčitel může být prověřen na základě výsledků a při diagnostice je zde možnost objektivního prověření dosažitelnými diagnostickými přístroji. Je velkou výhodou, když takto prověřený diagnostik-léčitel ušetří řadu nepříjemných a agresivních vyšetření oslabenému pacientovi. V některých státech Ameriky je běžná praxe, že péče o pacienta má tři složky, a to běžnou léčebnou péči, chirurgickou péči a léčitelskou péči. Domnívám se, že v budoucnosti se i u nás stane tato péče samozřejmou, protože vědci budou o léčitelství vědět více. Zatím je situace taková, že je tato otázka tabu a nikdo není ochoten se ve svém výzkumu léčitelstvím seriózně zabývat. Je mnoho lékařů, kteří mají s léčiteli dobré zkušenosti, ale pokud projeví svůj názor na ně, jsou ostatními kolegy zesměšňováni. Co lze v závěru k této problematice říci? Neměli bychom předem odsuzovat to, co neznáme a neumíme vysvětlit. Tyto jevy jednoho dne určitě budou řádně a solidně vysvětleny. Co si tedy slibujeme od nového věku? Vše, co se nepodařilo dosud uskutečnit. Toužíme po klidu a míru, aby nebyla bída, hlad, násilí a války. Proto musíme duchovně dorůst. Musíme se naučit neužívat k řešení problému násilí. Je velmi náročné nepoužít násilí, jestliže jsme ohrožováni násilníkem či hrubcem, který chce takto řešit své spory. To neznamená, že si necháme vše líbit. Slušně řekneme, bez zloby v srdci, co si o předmětu rozepře myslíme, a navrhneme způsob řešení, který by byl přijatelný pokud možno pro obě strany. Málokdo odolá názoru většiny. Toto je jedna z cest. Existují i jiné cesty, ale to bychom se příliš odchýlili od hlavního tématu. Na co chci zejména upozornit? Mluvili jsme o tom, že magie již není nadstavbou nového věku a ztrácí na této planetě platnost. Je vyškrtnuta z ákášických záznamů planety i jejích obyvatel. To znamená, že vše je duchovně připraveno pro vyšší učení lásky. Tvorba magickým způsobem již přestává fungovat. Pokud někdo ze setrvačnosti bezohledně využívá svého chtění, vrací se mu to, co vyslal. Je to velice nepříjemné pro všechny. Pokud mu toto poučení nesta288 čí, není mu již dodávána energie z vesmíru pro magickou tvorbu a musí do ní vkládat energii svou. Tím se velice oslabí. Pokud není schopen pravé lásky, bude jeho zásoba energie jednoho dne vyčerpána. Na základě duchovního postupu planety již magie v této sféře a dimenzi nemá místo. Zde platí pouze tvorba Nejvyššího principu lásky a stvoření. To znamená, že jen ten, kdo zná pravou lásku bez připoutanosti, se bude moci podílet na duchovním pokroku a vývoji této planety a jejích obyvatel. Umění lásky je zatím tím nejvyšším požehnáním. Je to tvorba, která respektuje vesmírné zákony a svobodu ducha. Je to duchovní tvorba citu a mysli ve jménu lásky s pomocí Boží a světlých sfér. Zde se nepracuje silou, ale nejprve je třeba pozdvihnout mysl a cit do božských sfér a čekat na souhlas. Teprve když tento souhlas máte, můžete se opřít silou své lásky a vůle z ní vycházející do tvorby. Jakmile máte souhlas Boží, pracujete na jeho díle a máte plno láskyplných pomocníků. Nemusíte mít obavy, že nepoznáte, zda máte povolení tvorby. Impulzy jsou jasné, a pokud máte pochybnosti, neobdrželi jste souhlas nebo vaše láska byla slabá. V novém věku se budou rodit děti vícedimenzní, které budou mít schopnosti potřebné k tomu, aby zde byly vytvořeny podmínky pro zdravý život na vyšší úrovni. Rozvinutá intuice a předvídavost i inteligence jim bude pomáhal budovat Zlatý věk lidstva. Bude běžná spolupráce lékařů a léčitelů, policie bude žádat o pomoc jasnovidce v případech, kdy se jí nepodařilo odhalit pachatele, citlivci budou pracovat i v jiných oborech. Ne vše bude ihned ideální, protože vývoj se děje na základě protikladů, ale střety nebudou tak ostré, nepoznané věci budou předmětem výzkumu a poznatky budou využívány tak, aby se nenarušil řád. Díky rozvinutějším schopnostem, citlivosti a uvědomělost, bude v tomto věku lépe. To je zákon. Vše ovšem bude závislé na tom, jak my sami budeme myslet, cítit a konat. Jaké dědictví po sobě zanecháme příštím generacím? „Leonidy“ V těchto dnech, 8.–18. 11. 1999, se ocitá naše planeta v roji meteoritů, kterými bude procházet. Většinou jsou meteority drobné a neohrožují planetu, ale jsou zde tři větší úlomky, které by mohly způsobit katastrofu, kterou předvídal Nostradamus. Výrazné pocity a impulzy nás včas upozornily na toto nebezpečí. Vedli jsme prosby a první roj se eliminoval třicet kilometrů nad naší planetou. Vedli jsme prosby dál a bylo nám ukázáno, jakou sílu mají modlitby. Uviděli jsme kruh a vývojovou osmičku, proti němu byla namířena ruka, která ukazováčkem směřovala ke kruhu. Na špici ukazováčku se otáčela disketa takovou rychlostí, 289 že vytvářela temný kruh. Ruku posiloval velký trojúhelník složený z kleteb. Toto vše bylo třeba vyprosit. Ruka představovala složené úsilí bytostí, které magickým způsobem uplatňovaly negativní program zmaru vůči vaší planetě. Neuvědomovaly si, že jakmile by došlo ke katastrofě, i jejich planeta by byla smetena zpětnou vlnou jejich nenávisti. Tato nenávist zasahovala do vývoje v celém vesmíru. Pod vedením proseb magický vliv slábl a byl eliminován. Planeta byla očištěna a ukázána v podobě světlé koule. Ve druhé fázi bylo na základě modliteb zjeveno, že prosby byly vyslyšeny. Paní L. se objevilo bílé napnuté prostěradlo, jehož okraj držely ruce. Prostěradlo se pnulo do nekonečna. Objevila se bílá plocha kruhového tvaru, která svádí meteority na jinou oběžnou dráhu. Já jsem viděla zářivé koleje, kam byly nebezpečné úlomky svedeny, aby nic nepoškodily. Prosby je třeba vést denně. Poslední roj s nebezpečným úlomkem přeletí nad vaší planetou k ránu ze 17. na 18. 11. 1999 asi ve tři hodiny. Děkujeme! Národnostní menšina Paní L. je dne 14. 11. 1999 na pláži s manželem paní D. Bílý písek svítí, ale k její hrůze z něho vylézají hadi, červi, štíři i pavouci. Bojí se a neví, kam šlápnout. Odvalí kámen a pod ním již byla tato havěť mrtvá. Netroufají si jít dál. Objevuje se skupina lidí a cizinci, kteří se v tomto zamořeném prostředí pohybovali bez potíží a strachu. Přechodu přes pláž se neúčastnili, pouze jedna cizinka se čtyřmi dětmi a ostatní lidé různých ras. Cizinci byli bohatí a nechtěli nic na své situaci změnit. Jen přihlíželi. Ostatní směřovali k moři. Paní L. je duchovním vůdcem a manžel paní D. je jejím partnerem, který jí v této práci pomáhá. Bělost písku naznačuje, že lidé se cítí čistí a podceňují duchovní očistu. Paní L. jim ukazuje, co se pod touto zdánlivou čistotou skrývá. Jsou to kódy magie, které ohrožují jejich další duchovní růst. Pod kameny jsou kódy již mrtvé, to znamená, že kámen je symbolem karmické zátěže. Pod vlivem utrpení se mnoho lidí probouzí a opouští cestu magie, nečisté myšlení a cítění. Úkolem paní L. s partnerem je přivést lidstvo k dokonalé očistě, kterou představuje moře. Proto se je snaží přivést k vodě. Skupina lidí představuje lidstvo, které o tuto očistu usiluje. Cizinci většinou jen přihlížejí a jsou spokojeni, protože konečně mají to, co záviděli ostatním. Jsou připoutáni ke hmotným statkům a o nic jiného zatím nemají zájem. Proto jen přihlížejí. Pouze mizivá menšina pracuje na sobě samých a usiluje o duchovní postup. Představitelkou je žena s dětmi. Děti představují mladé duše. Za pomoci svých duchovních vůdců dosahují svého 290 cíle a očišťují se v moři, které představuje bezbřehou a nekonečnou milost Boží. Vize o nevyžehleném prádle Ve své vizi je paní Š. ve veliké místnosti, kde leží kupa nevyžehleného prádla. Přicházejí dělníci, aby jí opravili skříně. Veliká místnost je její nitro. Kupa nevyžehleného prádla jsou všechny její duchovní resty. Sice se očišťuje, ale již nevede prosby a neosvobozuje ty, kterým ublížila či je magicky spoutala. Proto se za kupu prádla strašně stydí před dělníky, kteří jsou ve skutečnosti jejími duchovními vůdci. Jdou opravit skříně, aby mohla vyžehlit a urovnat své „prádlo“. Druhý obraz ukazuje, jak žije v temné jeskyni. Je tam s ní pouze jeden dělník. Je tam pramen čisté vody, o kterém ona ví, ale teče pouze tehdy, když nastaví dlaně nebo když vloží pod pramen kotlík. Potom do něho teče voda. Jakmile ruce či kotlík oddálí, pramen přestane téci. Přestože se paní Š. styděla za výsledky své práce, nedbala varování ani pomoci „dělníků“ a nezměnila se. Dala přednost magii. To bylo vzhledem k jejímu dosavadnímu vývoji krokem zpět. Proto v dalším životě již nežije na této planetě, ale tam, kam se sama duchovně zařadila podle svého chtění. Paní Š. je figurantem všech, kteří se nevzdali magie. Žijí tedy v jeskyni, kde magie funguje, a dostane se jí magie tolik, kolik je třeba, aby pochopila, že to není to nejvyšší učení. Pokud zatouží po pravdě a lásce, bude moci pít z pramene poznání, opět jen tolik, kolik bude schopná přijmout. To jí bylo ukázáno obrazem čerpání čisté vody v jeskyni. Zde má pouze jednoho duchovního vůdce, který je současně jejím andělem strážným, protože opustila cestu zrychleného vývoje a jde cestou poučení a přirozeného tempa vývoje, která je pomalejší. Pohled do jiné sféry a dimenze našeho bytí Pan P. si povídá se sousedem a je velice neklidný, protože má tušení, že se jeho manželce něco hrozného stalo. Vzápětí přišla zpráva, že ji přejelo auto a ona zemřela. Byl předvánoční čas a jeho zlobilo, že manželčin zaměstnavatel neposlal kolekci cukroví, kterou pravidelně každý rok posílal dětem. Neklid pana P. vyplývá z duchovní změny, kterou prodělává jeho manželka. Její smrt není hmotnou smrtí, ale smrtí jejího ega. Aby se i on dostal k tomuto mezníku, je nutné, aby se osvobodil od připoutanosti. Zatím ho rozptylují méně podstatné záležitosti, které mu „lezou“ na nervy. Má pocit, že se dívá manželčinýma očima. Jsou v nemocnici a nacházejí 291 dřez v předsálí operačního sálu. V levé části jsou děti asi čtyřleté, položené obličejem dolů. Leží jedno přes druhé. V levé části jsou kojenci ve stejné poloze. Jsou černí, holohlaví. Pan P. se domnívá, že jsou mrtví, ale manželka ho upozorňuje, že se hýbají. Ze dveří vyběhl asi desetiletý kluk stejného typu a utíkal do tmy. Pan P. měl strach o kojence, že se udusí. Během času se pan P. učí dívat na svět manželčinýma očima. Ztotožňuje se s jejími názory a chápe je. Operační sál je místo, kde se opravují genetické chyby hmotného těla, které vznikly na základě karmických omylů a chyb. Starší děti jsou mladé duše, které se již staví na vlastní nohy a pokoušejí se o získávání přiměřených zkušeností. Kojenci jsou duše, které se prvně zrodí v lidském těle. Vyděšený chlapec, který utíká z operačního sálu, je z nich nejpokročilejší. Připravuje se na teprve třetí inkarnaci. Je vyděšený z množství zkušeností, které ještě potřebuje získat. Utíká do tmy. Je to sféra, kde se začíná reinkarnovat. Manželé procházejí dál nemocničním areálem. Pan P. ví, že je zde manželka zaměstnaná a čeká na důležitý telefon. Projdou „lítačkami“ do místnosti, kde vyšetřuje nějaký lékař pacienty, manželka bere telefon a hovoří. Je zde vedoucí lékařka, která jí vkládá do ruky lístek s napomenutím, že si má tento hovor vyřídit v soukromí. Lékař slyší obsah hovoru a zachytí ho na lístek, který jí předá. „Pozor na bytosti, věci a převleky, které jsou na rozhraní obou světů!“ Paní L. zpozorněla a manžel opět viděl jejíma očima plášť s trubičkami připoutanosti. Upozorní na něj a varuje ji. Jsou opět na chodbě a potkávají asi třicetiletou ženu tmavých, krátce ostříhaných vlasů, která vzdáleně připomíná dceru S. Pan P. se jí velmi bojí, upozorňuje na ni manželku, snaží se zakřičet, ale dostane „zimnici“ a probudí se. Domnívá se, že jde o kamufláž. Jsou v diagnostickém zařízení mezi časem a prostorem, kde se vyhodnocují chyby a rozhoduje o karmickém scénáři. Telefon, na který paní L. čeká, se týká připomínek ke scénáři a životním zkouškám a ona žádala o milost pomocí osvícení pro některé bytosti, které jsou právě vyšetřovány. Vedoucí lékařka to pokládá za její soukromou záležitost, nepříliš vhodnou pro další vývoj bytostí, za které orodovala. Lékař se jí snaží pomoci, a proto předává vzkaz, který již kvůli napomenutí primářky nestihla vyslechnout celý. Je ukázáno, že její intervence souvisí s připoutaností k těmto bytostem. Manžel sám ji na to upozorní. Jde o magický zásah, který jí sám poradil a pomáhal jí tuto připoutanost vytvořit. Vycházejí na chodbu a jdou pro bytost, kterou takto spoutali. Pan P. se děsí odpovědnosti, kterou na sebe vzal, a bojí se následků i této bytosti, protože ví, že zpětný náraz ho může zachytit. Nejde o kamufláž a je třeba věci napravit. Jeho manželka mu s touto očistou bude pomáhat a to vše ho vede k jeho duchovnímu probuzení. Paní L. vidí bílou řeku, která protéká pod mostem se třemi oblouky. Most je symbolem trojjedinosti milosti Boží. 292 Objevuje se ohromný vodopád, který symbolizuje moc a velikost této milosti. Potom je vidět bílou lokomotivu, která jede na černých kolejích. Jde o symbol očisty lidstva a jeho směřování. Cesty, po kterých se lidstvo zatím ze setrvačnosti ubírá, jsou špinavé koleje. I ty budou jednou zářit. Zjevuje se bílé tiskací písmeno „I“, do kterého je zasunuta světlá kniha. Kniha je učením lásky, které přináší pomazaný. „I“ je symbolem Spasitele. Na dlani se zjevuje pohár, který nabízí „živou vodu“ pravého poznání. Objevuje se kufr s duhovým víkem. Duha znamená smíření. Je znamením míru. Školení Paní L. sedí i s synem H. a maminkou v přednáškovém sále. Okolo běhají malé blonďaté holčičky. Zdvihla se k odchodu, ale maminka tam ještě zůstala. Na přednášce se objevily i paní R. a paní D. a chtěly ji vzít autem zpět. Když k nim chtěla přistoupit, zjistila, že auto je plné, protože tam ještě seděl manžel paní D. Ona by se vešla, ale syn již ne, a tak se rozhodla, že s ním půjde pěšky. Školení je přípravou na příští reinkarnaci. Holčičky, které pobíhají okolo, jsou její paralelní bytosti, stejně jako její syn a maminka. Ti, kteří tam zůstali, se budou reinkarnovat později, až nastane jejich čas. Paní D. s paní R. pro ni přišly proto, že měly společnou dohodu o tom, že se spolu reinkarnují. Auto je symbolem jejich společného života. Ona však odmítne nejužší příbuzenský vztah, protože se domnívá, že zde není místo pro jejího syna, ke kterému je silně připoutaná. Do auta by se vešli všichni. Je čas, aby tuto vazbu rozvolnila, protože další reinkarnace by již měla být pro oba svobodná a samostatná. Tvorba životního osudu Ve své vizi paní L. vidí výrobní linku a běžící pás s papírky a kartami, případně úpisy a smlouvami. Pás se pohybuje v uzavřeném životním kruhu. Někdo vždy kartu vytáhne a vloží do knihy osudu. Běžící pás vymezuje prostor a čas, případně dimenzi, ve které se tento život bude odehrávat. Má tvar kruhu, protože označuje životní okruh. Tento životní okruh střeží strážce prahu. Sudička či pán karmy sledují ákášické záznamy jednotlivců i plnění jednotlivých karmických úkolů a zařazují je do knihy skutků, aby se otiskly do příslušných ákášických záznamů. 293 Návštěva v Alpách Dne 18. 11. 1999 jede paní L. se strýcem do Alp. Vejdou do observatoře a stoupají po schodech vzhůru, ale jde se jim stále obtížněji, protože schody jsou strmé a zužují se. Doprovázel je ještě nějaký muž. Přivezli s sebou knihy, které položili na schody. Paní L. tam však nenechala všechny knihy, ale některé z nich vzala a dala do čtvercové krabice s tím, že je ještě bude potřebovat. Návštěva v Alpách symbolizuje snahu dosáhnout vrcholu pravé duchovnosti prozářené láskou. K tomu cíli ji vede její duchovní vůdce i strážce. Cesta je náročná a čím výše se dostávají, tím obtížnější je stoupání za dalším poznáním. K cíli dojdou jen ti nejvytrvalejší a neobtížení. Paní L. je stále ještě připoutaná ke hmotnému poznání, k vědě. Nedokáže se tedy podrobit požadavku osvobození od předsudků, který je symbolizován odložením knih. To znamená, že pro tuto cestu poznání zatím není zralá, protože bere s sebou knihy, které měla odložit. Je k nim připoutaná. Stojí se svou přítelkyní Š. v údolí. Vidí vrcholky hor a na nich zvláštní stavby. Pnou se na vrcholcích hor nad mraky jako město budoucnosti utkané z mlhy a páry. Paní Š. není schopná tyto stavby vidět. Dostalo se jí vysvětlení, že každý má v těchto domech šest pokojů a mimo to osm pokojů. Každý, kdo se hlásí a chce pomáhat, má tyto pokoje a další pro pomocníky, kteří jsou mu přiděleni. Toto je norma. Čím je úkol závažnější, tím více je pokojů, tím více má dělených bytostí a tím více pomocníků. Norma dělení je šest paralelních bytostí a osm pomocníků. Domy a stavby na vrcholcích jsou stavby lásky, kde tyto bytosti odpočívají a připravují se na další práci. Paní L. se ocitá uprostřed domu v Alpách. Okolo zuří vichřice. Ona však slyší vnitřní hudbu a vichřice i s vánicí se utišuje. Velmi se tomuto jevu podivovala. Objevil se u ní muž a vysvětlil jí to. Hudba, kterou slyší, je melodie její duše. To je nástroj, který může ztišit všechny bouře. Dům, do kterého se uchýlila, je její nitro. Vichřice, která okolo ní zuří, jsou nekontrolované vášně, chtění, citové bouře i neshody, které vznikají mezi lidmi na základě připoutanosti. Vnitřní hudba, kterou slyší, je hudba její duše, která hraje na nástroj, kterým je její srdce. Je to hudba lásky, která vše očistí a zharmonizuje. V jejím domě byl muž a malé dítě. Muž byl pasivní. Jsou to ti, kteří sídlí v jejím srdci a nečiní nic pro to, aby se osvobodili od negativity předsudků. Je na návštěvě u ředitele ještě se čtyřmi lidmi. Jsou to staří známí. Je tam přítomna již větší skupina lidí. Přichází ředitel a představuje je všem jmény ze životů indické reinkarnace. Paní L. vidí svou podobu mladé dívky, která se jmenuje Stačmahála. Vše sledoval zrzavý muž v černém plášti a snažil se zabránit jejich setkání i násilím. Oni se však poznali a sdělili si vše, co bylo třeba, a v klidu se rozešli. Bylo to důležité setkání na duchovní úrovni, které se odehrálo v dávné 294 minulosti. Šlo o rozdělení rolí podle karmického scénáře před reinkarnací, aby se poznali ti, kteří se poznat mají. Ředitel je pánem jejich společné karmy a bude dohlížet na to, aby se naplnila tak, jak je třeba. Odměny Ve své vizi šla paní L. dne 20. 11. 1999 se skupinou blonďatých holčiček směrem od křižovatky k „Drožďárně“. U „Trizonu“ začala nacházet na zemi české mince v hodnotě 5 Kč a 2 Kč. Z řady se odpojila jedna holčička a začala sbírat mince za ní. Tato holčička byla tmavovlasá, se střihem vlasů „na mikádo“. Dále našla paní L. padesátikorunovou minci a dál už nacházela jen cizí mince. Dvě z nich byly stříbrné. Když přišly k další křižovatce, uviděla v chodníku puklinu a v ní schránku nacpanou tisícikorunami. Byla tam hnědá peněženka, doklady, faktury i dodací listy. Vzala si deset tisíc korun pro manžela na počítač. Strašně se styděla, protože věděla, že schránka patří určité ženě. Paní L. je mateřskou bytostí svým paralelním bytostem, které představují pětileté holčičky. Je to cesta, kterou se společně ubírají za svým cílem. Na cestě nachází spolu s nimi odměny. Mince představují drobné radosti života. Většina mincí je z Čech, to znamená, že většinu životů prožívá zde. Cizí mince představují životy v cizině a naznačují i postavení, které v tomto životě má. Čím vyšší mince, tím vyšší moc. Nechá i ostatní, aby naplnili svůj život odměnami podle zásluh. Jen jedna z nich dokáže vybočit z řady a jít za svým cílem. Paní L. uznává za svého vůdce a nesnaží se ji předhonit nebo vybírat před ní její odměny. Protože to paní L. nevadí, narazí na „poklad“. Ukáže se její vazba k manželovi. Prvně myslí na něho. Domnívá se, že se kvůli němu dopustila krádeže, protože se necítí být majitelkou pokladu. Ví, komu patří. Majitelce pokladu to však nevadí. Paní L. moudře nevybrala vše, protože peníze symbolizují odměny ve hmotném světě. Poklad je rezervou pro ty z paralelních bytostí, které se ocitnou nenadále v nouzi. Doklady jsou materiály, které vykazují ztráty a zisky jednotlivých životů ve světech hmotných. Vidí muže ve středověkém obleku s černým pláštěm a trojúhelníkovitým kloboukem. Muž se otáčí vlevo. Poznává v něm svého manžela. Ten se vrací do minulosti a snaží se o nápravu věcí, které se mu vymkly z rukou. Objevuje se pěticípá žlutá hvězda. Je to odznak moci vládců Jantaru. Tato hvězda i s jejími otisky byla zneužita. Je třeba ji odevzdat a vyprosit. Zbavit se připoutanosti k ní. Objevují se temné pyramidy a nad nimi Slunce spravedlnosti, které již ukrajuje jejich špici. 295 Aby nedošlo ke katastrofě, je nutné, aby manžel stáhnul všechny otisky hvězdy vládců a odevzdal ji oběma radám, aby tuto zneužitou hvězdu pročistily, vibračně uzpůsobily a uložily, dokud nenastane čas, kdy bude opět přidělena některé z planet na znamení vysoké duchovní urozenosti. Paní L. cestuje v létajícím talíři. Za ovládacím panelem sedí ten, kdo talíř řídí. Jsou zde ještě čtyři místa. Dostávají se nad bitevní pole rytířů. Vtom jim selhává motor a oni nouzově přistávají. Ještě jeden muž vystupuje s paní L. z létajícího talíře, protože nelze pokračovat v jízdě. Jsou u cíle. Jde o bitvu, kterou vede král Uther. Paní L. se inkarnuje jako Ingred a muž, který s ní vystupuje z létajícího talíře, je kouzelník Merlin a prázdná místa náležejí králi Artušovi a dalším důležitým osobám, které mají plnit závažné úkoly této éry. Návštěva u paní L. Přišla jsem ve své vizi na návštěvu k paní L. a ta mi nabídla bábovku. Roztrhla ji rukama na tři díly. Jeden dala mně. Přišel pán z Ústí nad Labem, o kterém paní L. ví, že již zemřel, a tomu chtěla dát druhou třetinu bábovky. Spadla jí však do dřezu, a tak ji vzala, vymačkala z ní vodu a dala ji sušit. Dala mu tedy poslední třetinu a začala vařit kávu. Pánovi servírovala černou kávu, ale včas se zarazila a zeptala se ho na jeho přání a zjistila, že chce bílou kávu. Všichni jsme při jídle lámali bábovku rukama. Jde o symbolické lámání chleba a pojídání těla Kristova. Každému se dostane tolik poznání, kolik si vyslouží svým usilováním, láskou a prací na sobě samém, kolik v něm bude soucitu a lásky a jak bude pomáhat ostatním najít správnou cestu. Toto poznání náleží všem, kdo mu otevřou svá srdce. Nezáleží na tom, v jakém světě žijí, ale kolik je v nich čistoty a lásky. Ten kus bábovky, který jí upadl, musel být očištěn a osušen. Dřív ho nelze předat. To znamená, že musí být toto učení lásky zbaveno všeho, co ho deformuje a znečišťuje. Ten, kdo se chystá volit tuto cestu, je podroben zkoušce, protože stojí na rozcestí a je jen na něm, kterou cestu zvolí. Tuto volbu demonstruje podávání „kávy“. Jde o rozdělení duchovní stravy, jde o poznání základní a vyšší. Slavnostní setkání Naše setkání dne 25. 11. 1999 se tentokrát odbývalo v osmnáct hodin v místnosti, kde se pravidelně scházíme. Šlo o slavnostní, nikoli o pracovní setkání. Ve výšce na pódiu, ke kterému vedly schody, byl prostřen dlouhý obdélníkový stůl, kde zasedala rada 296 nejvyšších vlevo, rada temných andělů vpravo. Uprostřed seděl Otec s Jitřním andělem. Nejprve jsem je uvítala a viděla, jak Otec s Jitřním andělem vstali a pronesli nad námi požehnání. Otec nás seznámil s tím, že očista naší planety je hotova. I očista Jantaranů s jejich planetou je již skoro u konce. Děkoval nám za odvedenou práci a ubezpečil nás, že vše bude spravedlivě vyhodnoceno. Ještě krátký čas budou zrychleně probíhat impulzy k dočištění, proto bychom neměli polevovat ve svém snažení a vydržet i tento závěrečný finiš. Čas je přesně vymezen a to, co nestihneme, již nebude možné dokončit cestou zrychleného vývoje. Výrazné impulzy skončí a my nastoupíme cestu, o kterou jsme usilovali. Bude to cesta přirozeného vývoje, která náleží všem, kteří postoupili a splnili podmínky vstupu do nové éry. Teprve nyní jsme schopni konat zázraky pravé lásky. Začíná druhá etapa vaší mise. Cílem této mise je pomoc s komplexní léčbou všech bytostí tak, aby se vyvíjely podle původního plánu Nejvyššího principu lásky a stvoření svobodně a volně. I my jsme všem děkovali za láskyplnou pomoc a podporu. Potom se členové obou rad rozešli mezi nás a individuálně s každým hovořili o jeho problémech a přáních. Byli jsme upozorněni na to, že setkání v přírodě budou již výjimečnou záležitostí, protože budeme v kontaktu prakticky vždy, kdy si to budeme přát. Zástupci obou rad budou vždy přítomni na vašich čtvrtečních schůzkách. Zpočátku v plném počtu, později se účastní vždy tolik zástupců jednotlivých rad, kolik bude třeba. Vždy budou mít patřičné kompetence. Slavnost smíření bude 5. 5. 2000 v 18 hodin. Pan F. viděl muže ve slavnostním šatě s cylindry na hlavách. Vytahovali na silném laně mnoho bytostí z „marastu“. Okolo pobíhali psi. Byl to symbol vaší společné práce s oběma radami a ostatními pomocníky. Psi představovali věrnost a ostrahu. Druhý obraz ukázal naši planetu ve vesmíru již očištěnou. Zdola ji ozařovaly dva paprsky krásného modrého světla, které vytvořilo nad planetou Zemí ochranný kužel. Paní D. viděla obě rady a nás všechny, jak vedeme prosby. I ona vedla prosby a zjistila, jak ohromnou mají sílu, sílu lásky. Bylo jí ukázáno, jak široký mají záběr, pokud jsou vedeny láskou a se souhlasem Božím. Jako odpověď byly mezi nás rozhazovány hlavičky květů kopretin. Kopretina je symbolem vaší planety, jako je slunečnice symbolem Jantaru. Vaše planeta je ženského principu a má modrou barvu. Planeta Jantar má zelenou barvu a je mužského principu. Symboly zbývajících paralelních planet i s jejich barvami vám budou ještě zjeveny, až nastane pravý čas. Planeta Pinto má fialovou barvu a je představitelem neutra. Ve znaku má květ fialové macešky a kosatce. 297 Planeta Cyrus přebírá karmu kříže a jejím znakem je květ šípku. Barva planety je růžová. Paní R. cítila podivnou lhostejnost, když se hovořilo o planetě Zemi a zdárném ukončení její očisty. Připadala si jako za stěnou. Mělo vás to přivést k zamyšlení, proč tomu tak bylo. Pro ni bude ukončena práce na očistě teprve tehdy, až bude očištěn i Jantar. Teprve potom bude schopna prožívat radost ze splněného úkolu. Je to upozornění pro všechny. I vy budete pomáhat s očistou planety Jantar. Paní L. viděla nejprve staré, opuštěné domy. Potom prosvětlenou ulici nových, dobře udržovaných domů, kde již byli i lidé. Je to symbol, který znamená konec duševního i citového osamění, které na ni bylo vrženo kletbou. Kletba byla sňata a vyprošena. Paní S. viděla větvičku se dvěma oříšky. Jde o symbol tří velmi důležitých životů pro její další duchovní rozvoj. „Popelčina větvička“. Jeden oříšek je pryč a je odevzdán Otci. Byl to život plně prožitý, naplněný zkušenostmi, užitečný. Druhý život představuje prázdný oříšek. Jde o následný život, prázdný jako ten oříšek. Nebylo co odevzdat. Třetí oříšek je současný život. Je zralý plněním úkolů. Tento oříšek bude moci Otci s hrdostí odevzdat. Barevné kuličky, seřazené jako korálky, jsou symboly jejích jednotlivých životů. Zipy a knoflíky značí skrývání osobních citů i tajemství, jsou i znakem určité připoutanosti. Nakreslené sluníčko je nedokonalou náhražkou citového porozumění a otevřenosti, kterou personifikuje. Pan J. viděl ve výšce nad námi zakotvený létající talíř. Vedl prosby. Paní Z. pochopila, že v jejím životě bylo mnoho násilného chtění. Bylo jí ukázáno, kolik úpisů pod vlivem tohoto chtění podepsala a kolik jich ještě neodevzdala. Viděla zlaté schody, které vedou lidstvo k vyššímu poznání, ale byla naplněna lítostí, že všichni nejsou zralí toto poznání přijmout. Byla jemně upozorněna na to, že nelze násilným chtěním kohokoli nutit do vyšších úrovní, než mu podle jeho přirozeného vývoje náleží. Paní D. viděla krajinu s horami. Nádhernou. Bylo to zjevení budoucnosti planety Země. Paní L. vedla intenzivní prosby za cizince i naše vzájemné vztahy k nim. Prosila o osvícení všech, aby se vzájemné konflikty řešily tak, aby nikomu nebylo ublíženo. Najednou viděla vířit okolo sebe zářivý sníh a ocitla se uvnitř víru, ve kterém byla ukryta jako v duté skleněné vánoční ozdobě. Nad sebou měla výřez v podobě hvězdy, kterým viděla jasnou modrou oblohu. V tu chvíli ji v mysli napadlo ledové království. V tomto království byli uzavřeni všichni, kteří zneužili insignií vládců Jantaru, mezi které patřila hvězda. Protože tuto hvězdu již odevzdala, viděla ven. Tuto hvězdu zneužil každý z vás, kdo se účastnil vlády na Jantaru. Její otisky byly potom rozdělovány těm, kdo se těšili vaši přízni a měli plnit 298 důležité úkoly ve vašem zájmu. Je ji třeba vracet tolikrát, kolikrát jste ji získali a zneužili. Vede k citové otrlosti a sněhové vločky se mění v ledové střípky. Komu se zaseknou do oka, vidí svět zkresleně, je bez radosti ze života, má deprese. Komu se zasekne do srdce, ztrácí schopnost lásky, je studený a sobecký, jedná pouze podle rozumu, nikdy nedokáže pocítit soucit či jiné citové hnutí. Vede k autismu. Toto je třeba vyprosit! Ti, kdo měli to štěstí, že jako vládci tuto hvězdu nezneužili, ale vládli moudře a spravedlivě, měli v této hvězdě velikou oporu. Udržovala jejich spojení s vesmírnou jednotou lásky. Tato hvězda je znamením vysoké duchovní hodnosti na úrovni Božství a je udělována pouze tomu, kdo má veliké zásluhy na cestě pravdy a lásky. Bývá udělována i planetám, dosáhnou-li božských úrovní. Až ponese vaše planeta v budoucnu hrdě jméno Hvězda míru, bude jí tato pocta udělena a od té doby bude muset každý z vládců prokázat své duchovní kvality na takové úrovni, aby mu mohly být svěřeny tyto insignie duchovní urozenosti. Zneužití těchto insignií na základě určitých omylů a chyb znamená pro planetu i její obyvatele veliké neštěstí a náprava je nesmírně obtížná. Současný signál pro to, aby byla tato hvězda vrácena, je pocit klobouku na hlavě a nápadný úbytek sil a ospalost. Paní V. uviděla velké temné „X“ na znamení zákazu. Potom malý vodopád, ale změnil se v „muří“ nohy. Pochopila, že dokud se neočistí od magie, nebude moci pracovat s ostatními. Bylo jí ukázáno vše, čeho se má ještě zbavit, a ona vedla prosby a s mnohým jí bylo pomoženo. Pan P. viděl pecen chleba, krájel z něho krajíce nejprve rovně, v polovině nerovně a snažil se je dorovnat, což se mu ve druhé polovině zdařilo. Jde o symbol vztahů s lidmi v okolí, na kterých již začal pracovat. Bylo mu ukázáno, jak se mu to zdařilo. Jde o symbol nedořešených konfliktů. Paní L. se nejprve viděla v klášteře. Prosila za osvícení lidstva a osvobození od připoutanosti. Uviděla skřítka s kloboučkem muchomůrky na hlavě. Jde o symbol jedovatosti vztahů a nenávisti, když se připoutanost včas nerozváže. Bílý a černý kůň představují sílu mužského a ženského principu a i tento vztah byl otráven a je třeba ho vyprosit. Objevila se zlatá paní a snažila se jí vložit na čelo zlatou hvězdu, kterou odmítala, ale stále ji cítila na čele. Bylo třeba, aby vrátila úpisy, propustila strážce, odevzdala jištění a kompetence a požádala, aby byla tato zneužitá hvězda vládců vrácena oběma radám k očistě a byla vyškrtnuta z ákášických záznamů v temnotách i ve Světle u všech, kterým propůjčila její otisky. Potom uviděla kněze v bílém a sebe jako kněžku řídící mayské obřady a jejich oběti. Zde se nejvíce karmicky vázala. Tuto éru je třeba vyprosit a dočistit. 299 Paní J. zahlédla kužel světla a v něm temnou truhlici. Bylo jí řečeno, že je to její archa úmluvy. Je třeba ji odevzdat a vyprosit úpisy. Pan Z. uviděl pět paralelních planet, o kterých již byla řeč na počátku setkání. Vedl prosby, aby nebyla zneužívána nukleární energie. Paní H. stála před oběma radami a byla jí zjevena naše planeta v podobě lampionu. Zářila. Na její prosby jí bylo ukázáno, jak postoupila očista. Vedla prosby za osvícení lidstva a jeho napojení na vesmírnou jednotu lásky. Mladšímu panu F. se zjevily pyramidy v Gize v Egyptě a kruhy v obilí. Na závěr viděl slony, jak mávají ušima, stoupají do výše a mizí. Bylo to napomenutí, aby neustával v očistě. Nejvíce se karmicky vázal v Egyptě, ale to neznamená, že se nelze plně očistit. Bylo mu ukázáno, že podobně, jako ho tíží karmy magických zásahů, tak se projevuje tíže slonů, kteří tuto sílu personifikují. Trpělivost a láska však pomůže všem, pokud na sobě budou pracovat, jako těm slonům bylo pomoženo, aby se zbavili své tíže a mohli vstoupit do nebeských sfér. Kruhy upozorňují na karmickou vazbu s mimozemšťany. Pan F. na závěr uviděl naši „stínovou planetu“ Jantar, která vyzařovala krásné zelené světlo. To bylo znamení, že i planeta Jantar dokončuje svou očistu, a bylo vám ukázáno její čisté vyzařování. Vysvědčení Paní L. je ve škole poslední den a rozdává se vysvědčení. Každé vysvědčení bylo jiné a každému učitelka červeně vypisovala zvlášť hodnocení určitými znaky. Škola stála na kopci, a když z ní vyšli, bylo třeba sejít dolů. Měli odjet autobusem. V dálce zahlédla autobus číslo 23, ale on stále nepřijížděl. Zatím sešla až dolů pěšky, ale autobus nepotkala. Domnívala se, že musí zpět, protože autobus udělá okruh a ona do něho bude moci nastoupit. Autobusu se však nedočkala. Konec školního roku znamená, že všichni jsou již připraveni na novou reinkarnaci. Vysvědčení určuje jejich karmický scénář. Proto je hodnocení, neboli scénář, psáno červeným inkoustem. Paní L. ví, kam se bude inkarnovat, ví, že to bude do nižších sfér. Její autobus má číslo 23, protože v tomto věku teprve začne plnit své karmické úkoly. Je dole, ale autobus nepřijíždí, protože ještě nenastal vhodný čas. Vrací se tedy zpět a trpělivě počká na vhodný čas a způsob reinkarnace. Teprve tehdy pro ni její autobus přijede. 300 Setkání Dne 12. 12. 1999 se nás sešlo celkem patnáct. Uvítali jsme se s našimi přáteli a vedli prosby. Děkovali jsme za vše, co bylo učiněno pro naši planetu i celý vesmír. Poklekla jsem před Otce a ten mne zdvihl, objal a vedl po schodech do veliké výše. Cítila jsem posvátnou bázeň. Zde mi Otec přehazuje přes ramena duhový plášť, na čelo mi vkládá do místa třetího oka zářivě bílou hvězdu a na hruď bledě modrou hvězdu. Tato hvězda je znakem naší planety a rozzáří se plným plamenem na vrcholu Zlatého věku lidstva. Je to Hvězda míru. Předal mi duchovní insignie a vtiskl do ruky bíle vyzařující klíč. Je to klíč dalšího, vyššího poznání učení lásky ve Zlatém věku. Děkuji a znovu poklekám před Otcem a prosím o požehnání pro všechny, pro celý vesmír s veškerým stvořením ve věcech dobrých. Požehnání bylo uděleno. Mír a láska s vámi! Paní S. viděla kapesní hodinky na zlatém řetízku, kterým chyběla jedna ručička a druhá byla na dvanácté hodině. Bylo to znamení, že vaše planeta je očištěna, vládce druhé planety odstoupil, a proto byla vidět jen jedna ručička. Čas se naplnil, práce je skončena. Očistných prací druhé planety se zúčastní zbývající zástupci této mise. Uviděla kamenný erb naší mise. Z něho vlály stužky na znamení dosaženého cíle a splněného úkolu. Svůj úkol splnili zástupci planety Země i planety Jantar vůči planetě Zemi. Zbývá dokončit úkoly a očistu planety Jantar. Lhůta je do konce prosince. Paní H. vedla prosby za oběti násilí. Prosila za osvícení těch, kteří způsobili zlo. Najednou pocítila objetí láskyplné bytosti. Byla zapojena do vesmírné jednoty lásky. Byl to nádherný pocit. Paní Z. viděla propojené tři železné kruhy jako symboly rodinné připoutanosti. Objevily se nějaké magické konstrukce. Vše bylo vyprošeno. Pan F. uviděl prostou venkovskou kapličku, bíle natřenou. Vzápětí se mu zjevily dva pluky spanilé jízdy andělů, kteří chrání náš klid a mír. Kaplička je symbolem vašeho nitra a čistoty víry v Nejvyšší princip lásky a stvoření. Zjevují se mu opět dva pluky spanilé jízdy andělů. Všichni byli zlatě odění. Andělé světla měli bílé oře a andělé temna měli vraníky. Levá strana byla prozářena sluncem, na pravé straně byl stín. Toto Boží vojsko spolupracuje v temnotách i ve Světle na díle Božím. Svatý boj vyhlašuje Otec či jeho zástupci. Na levé straně se objevili lidé, kteří měli podobu medvídků. Stáli ve Světle. 301 To jste byli vy všichni, kteří jste plnili úkoly Boží ve hmotných světech. Abyste pochopili, jakou morální sílu bylo třeba rozvinout, byl zvolen jako symbol vašeho úsilí roztomilý medvídek. Když paní R. vedla prosby, odpoutával se od planety temný řetěz. Viděla pana P. s temným černým širákem na hlavě jako symbolem náboženských předsudků. Byl to širák, jaký nosí italští kněží. Vedla prosby a předávala pana P. do Boží milosti. Paní D. zahlédla, jak klobouk odletěl. Mezi ní, paní R. a panem P. byla dvě spletená lana, která je ještě poutala. Je nutné vazby vyprosit a vrátit všechny dary, které byly propůjčeny. Uvědomovala si, že vyprošuje vše možné, ale připoutanost k penězům nikoli. To se týkalo i ostatních. Vyprošeno. Paní L. vedla prosby za Tibet a cítila, jak jí byly sňaty hodinky ze zápěstí. Byl to poslední magický dar. Jakmile je vrátila, vše se rozsvítilo. Pan J. uviděl bílou růži, požádal o energetický průkaz a růže zmizela. Zkouška svodů a lákání magie dopadla pro něho dobře. Mladý pan F. viděl spoustu kleteb a u nich černou volavku. Volavka je symbolem svodů magie, kterým on ještě občas podléhá. Chtěla jsem mu pomoci s vedením proseb, ale nebylo mi to dovoleno. Je to jeho volba i iniciativa. Pan L. vracel temný klíč, potom uviděl záři na znamení, že je vše v pořádku. Jeho sestra H. zahlédla světelný zdroj nad námi a ke každému z nás běžel zářivý paprsek. Bylo to osvícení. Vzali jsme se všichni za ruce a radovali se z této milosti. Druhá paní L. vidí dva domy propojené, potom ruku a stříbrné dráty a konstrukce z nich. Má z toho velice nepříjemný pocit a vede prosby. Uklidní se, když vidí slunce za horami. Je to Duchovní slunce. Pan F. hlásí, že před panem L. je myš, která má nohy žáby. Viděl kopuli, která se otevřela a z ní vystupovaly kamenné sochy. Symbol značí, že je třeba vést prosby za genetické pokusy na zvířatech. Já jsem pocítila tlak na čelo a vše se okolo zatmělo. Bylo to defilé vašich personifikovaných předsudků, které jste povýšili na božstva. Je nutné se jich vzdát, spálit šňůry připoutanosti a prosit o vyškrtnutí z příslušných ákášických záznamů. Paní L. vytahuje z planety řetěz a vidí na ní černý kříž. Vede prosby. Paní D. vidí pana P. s paní H. a její dcerou, jak společně zabodli černý meč do planety. Vyzvala jsem oba, aby předstoupili před obě rady, vedli prosby a meč, který zabodli na znamení vzpoury do planety Země, vytáhli. Odmítali, ale pan P. pochopil a kříž odletěl do vesmíru. Teprve doma jsem pochopila, že 302 je třeba, abychom vedli prosby za to, aby byl vyškrtnut ze všech příslušných ákášických záznamů, aby už nikoho nemohl ohrozit. Byl symbolem válek a utrpení. Dcera S. uviděla před nimi na zemi ležet erb a rozvinutý úpis mezi dvěma hůlkami. Byla to připomínka, že i oni slíbili pracovat na díle Božím v této misi. Tohoto úkolu se vzdali a mají určitou dobu na rozmyšlenou, zda se skutečně této práce vzdávají. Potom již nebude odvolání a zastoupí je jejich náhradník. Pan L. uviděl zlatě zářící knihu s nepopsanými stránkami. Kniha se otevírá s novým věkem lidstva. Někdo zahlédl, že šest řádků již bylo popsáno. Domnívám se, že jde o zápis jmen těch, kteří chtějí oddaně pracovat i v tomto tisíciletí. Paní L. vidí, že je jí na dlani nabídnuta modrobíle vyzařující hvězda jako ocenění zásluh při plnění úkolů mise. Paní S. vidí, jak se rozvíjejí dva až tři lekníny. Jde o symbol duchovního probuzení a osvícení nováčků. Mír s vámi! Blahopřejeme! Otec a Jitřní anděl, rada nejvyšších a rada temných andělů Osvícení a probuzení Dne 18. 12. 1999 jsem viděla poměrně veliký mozek a v jeho centru zářilo Boží světlo krásnou světle zelenou barvou. Najednou do středu této záře vyšlehl paprsek, tenký a ostrý jako nůž, a já uslyšela zvláštní tón a byla jsem bdělá. Impulz byl tak výrazný, že jsem okamžitě byla v pohotovosti a sedla si na lůžku. Opět jsem ulehla a velmi zřetelně jsem viděla bělovlasou stařenu, ležící na pravém boku. Poznávám v ní sebe. Její obličej se mění v mladou ženu ve věku asi 18 let. Je krásná a má dlouhé, rovné, zlaté vlasy. I toto je má podoba. Dívka se změní v holčičku asi tříletou, která sedí a hraje si. Má černé kučeravé vlasy, natahuje se a přitahuje k sobě cíp bílé látky, asi prostěradlo. Opět se mění. Vidím kojence s černými vlásky, je to právě narozená holčička. Poznávám v ní opět sebe. Jde o mé čtyři důležité reinkarnace nového věku. Je mi sděleno, kdy nastane mé probuzení pro úkol, který zde plním. První reinkarnace je současný život, kdy jsem se pro svůj úkol probudila poměrně pozdě. Asi v 58 letech. Můj vzhled napovídá, že budu poměrně dlouho pracovat. Odejdu, až budou mé vlasy bílé. Ve druhém životě se probudím k této práci asi v 18 letech, kdy se mi dostane osvícení a mé vědomí bude postupně propojeno s minulými životy. Každý další život se mi dostane osvícení dříve a budu probuzena. Další život se tak stane 303 ve třech letech a nakonec to bude na vrcholu Zlatého věku lidstva, a zde se již zrodím jako vědoucí, osvícený zasvěcenec, který bude hlásat nauku lásky v její plné slávě a čistotě. Se mnou se bude probouzet a vyvíjet i planeta Země. Vánoční stromek Ráno při očistě dne 20. 12. 1999 zjistil pan F., že má místo hlavy vánoční stromeček. Druhý den při očistě opět viděl vánoční stromeček i s ozdobami, který měl místo hvězdy planoucí svíčku. Viděl i ostatní stromy života, krásně zdobené, jak se k sobě naklánějí a zapalují si svíčky od těch, kterým již na vrcholu hoří světlo života a Nejvyššího principu lásky a stvoření. Takto si předávaly plamen lásky. Stromy života byly poodhaleny v nejvyšší sféře. Některé jsou zdravě zelené, to znamená, že jsou již očištěny. Jiné jsou již ozdobeny a chystají se na slavnost znovuvzkříšení. Ti, kteří mají místo hvězdy svíčku a zapálili ji plamenem své lásky, jsou vzkříšeni pro život věčný. Tento plamen lásky opatrujte, nikdy vám neuhasne, pokud ho budete živit svou láskou bez připoutanosti. Také nebude stravovat plamen vašeho života, ale bude ho naopak posilovat. Plamen lásky však dusí připoutanost. Pokud jej připoutanost udusí, začne plamen života stravovat svíčku vašeho života. Mír s vámi! Otec a duchovní vůdci Vize o hledání zaměstnání Paní L. sháněla zaměstnání. Dostala se do sklárny v „Pozorce“. Když procházela halou, uviděla na konci kamrlík. Vešla dovnitř a zjistila, že je zde veliký prostor. Za stolem seděl muž a vedle stály ženy. Sedla si vlevo. Byly tam samé radiátory, které hřály. Muž jí nabídl práci v kanceláři, ale jen za 220 Kč za den. To odmítla s tím, že by neuživila rodinu. Rozhodla se, že zůstane pracovat tam, kde doposud je. Jde o duchovní práci. Paní L. je figurantkou těch, které unavuje stereotyp dosavadní práce, a domnívá se, že má na víc. Touží po změně. Uchází se o práci v temnotách a je testována. Vadí jí však nedostatek lásky, kterou teplo radiátorů nemůže nahradit. Nízká částka je symbolem zralosti pro tuto práci. Její konečné rozhodnutí je správné. Dubí u Teplic, kde chce pracovat, je symbolem temných sfér. 304 Vidí úpis zaražený do naší planety Země. Od něho vede dvanáct individuálních úpisů. Objevuje se vnitřek planety a v ní jsou uvězněny dvě postavy. Je to moje dcera S. a svaté dítě. Vidí paprsek a tunel a temná bytost snímá z dcery průhlednou krychli. Ze svatého dítěte je sejmut tmavý kruh. Oba jsou osvobozeni od kletby. Objevuje se tmavý stonek růže jako symbol války. Je zdola odstřihován. Jde o symbol válek a postupné likvidování jednotlivých válečných ohnisek. Objevuje se erb skupiny s varhanními píšťalami. Je to znamení, že váš erb byl očištěn a můžete se zúčastnit andělských chórů na slavnosti 1. 1. 2000. Po vyprošení dlaně hladily varhany a to znamená, že planety Země a Jantar jsou zhruba očištěny a smířeny. Návštěva v kadeřnictví Paní L. má ve své vizi dne 29. 12. 1999 prudké bolesti hlavy a vidí samé „Y“. Zjišťujeme, že dávala pít lidem z poháru zapomnění a sama se z něho též napila. Magická tvorba přináší s sebou zkreslené myšlení a cítění, které má původ v duchovních parazitech. Od toho je nutné se pravidelně očišťovat. Paní L. je v kadeřnictví. Má vlasy plné krvavých strupů, které kupodivu ještě nejsou na kůži hlavy. Kadeřnice říká: „To chce laser.“ Šly do koupelny, kde paní L. sundávala z vlasů strupy. Vždy se některý odloučil, spadl na zem a z něho se vysypala černá zrníčka velikosti máku. Nehýbalo se to, ale paní L. věděla, že je to živé a nebezpečné. Do toho přišla paní S. a paní L. se bála, že se nakazí. Řekla: „To se musí eliminovat.“ Nemoc vlasů u paní L. je symbolem nedokončené očisty od duchovních parazitů. Kadeřnice je andělem strážným, který jí pomáhá s očistou. Pokud ten, kdo provádí očistu, ji nedokončí, je velikým nebezpečím pro ty, kteří hledají pravdu a touží po čistotě myšlení a cítění. Koupelna je symbolem místa očisty. Paní L. je figurantem těch, kteří provádějí očistu liknavě. Paní S. představuje ty, kteří hledají čistou pravdu, která je duchovními parazity ohrožena, a tato negativita může ohrozit nejen správné vnímání, ale může pomoci vytvořit různé myšlenkové bloky a předsudky, které se jen velice těžko odbourávají. Volba Paní L. byla doma ve svém pokoji. Nepoznává ho, zdá se jí jiný. Stály v něm tři stoly. Nejmenší měl tvar čtverce a měl uprostřed vydlabanou prohlubeň, která byla naplněná čistou vodou. Na stole stálo deset elektrických lamp a měla si 305 jednu vybrat. Maminka jí doporučovala lampu složenou z dvanácti skleněných válců z mléčného skla a kostry z tmavého leštěného dřeva. Ona si však vybrala lampu se třemi oranžovými, poměrně malými válečky. Na nich byly polokoule dnem vzhůru a byly též oranžové se stříbrnými proužky. Druhý stůl byl čtvercový z přírodního světlého dřeva a třetí byl oválný z úplně bílého dřeva. Paní L. volila stůl čtvercový z přírodního dřeva, v pořadí druhý. Paní L. je „doma“, ve svém nitru. Změnila se a její srdce též. Nepoznává se. Je na rozcestí, kdy je třeba, aby volila další životní směr a poznání s tím spojené. Nabízejí se tři okruhy poznání různých dimenzí. Volí druhý okruh, protože se ještě necítí dost silná pro třetí okruh poznání a práci v dimenzi, která je s tím spojená. Tak volí i zdroj, který jí toto poznání bude poskytovat. Příprava svatby Paní R. byla pozvaná na přípravu svatby. Vidí se v bílých krajkových šatech a vidí skupinu asi osmiletých holčiček. Dvě starosvatky vše organizovaly a snažily se je zapojit do příprav. Když přecházely do druhé místnosti, začaly dívenky tančit. Příliš jim to nešlo, a tak jim to paní R. chtěla ukázat a začala tančit sama. Bylo to krásné, ale k lítosti paní R. jí bylo sděleno, že musí přestat. Jde o přípravu mystické svatby. Dívenky jsou mladé duše, které byly svěřeny paní R., aby je připravila. Tanec jim však příliš nejde. To znamená, že na tento duchovní postup ještě nejsou připraveny. Ona se jim snaží svým tancem připomenout základní duchovní poznání o nepřipoutanosti a nesobectví, ale je napomenuta, protože takové napovídání není nic platné a ani není přípustné. Budou se muset ještě déle připravovat. Vize o Tibetu Paní L. nejprve vidí letadlo, shora černé a zdola bílé. Objevují se dvě temné postavy a naklánějí se k sobě. Letadlo je ohroženo a ona ví, že se zachrání jen polovina lidí. Letadlo je symbolem světa, kde dobro i zlo vytvářejí monádu. Je to rovnováha mezi mužským a ženským principem. Svět má podobu letadla, protože je stále ohrožován válkami, a naznačuje to, že vládcové Tibetu podniknou dlouhou cestu. Tibet je propojen s našimi paralelními světy a tibetští lámové, kteří dosáhli určité duchovní hodnosti, jsou s nimi v kontaktu. Vedou prosby za tento svět a je jim naznačeno, že chtějí-li zachránit i druhou polovinu lidstva, je třeba překlenout rozdíl mezi 306 náboženskými ideami Západu a Východu, oprostit je od předsudků a bezcenných vnějších náboženských rituálů, protože pro tyto sféry a dimenze platí již jen jedno náboženství. Je to učení lásky, které je světu opakovaně přinášeno. Nejvyšším tvůrčím principem je láska. Dvě temné postavy jsou představiteli hlavních náboženských směrů. Paní L. vidí náčrtek střechy, ve které je zaražen úpis. Objevuje se sedmička. Dvě světlé postavy odcházejí, mezi nimi je kytice drobných sušených kvítků. „Střechou světa“ se nazývá Tibet. Světlý úpis znamená smlouvu mezi Otcem, dalajlámou a jeho přítelem, zástupcem. Sedmička je symbolem duchovních úrovní, kde byla smlouva uzavřena. Přijímám tento úkol a přítel, který je mou paralelní bytostí, též. Já odcházím plnit svůj úkol na Západ a můj přítel mne zastupuje jako vládce Tibetu. Nakonec i on odchází do vyhnanství. Kytice drobných sušených kvítků jsou naše společné vzpomínky na život v Tibetu. Tyto vzpomínky jsou nám drahé, jsou nám společné, a proto jsou mezi námi. Úkolem ideově spojit Západ a Východ bylo pověřeno mnoho avatarů, mezi nimi i S. B. Naše názory se však diametrálně lišily. Já jsem prosazovala linii svobodné vůle, protože jsem byla přesvědčena, že to, co člověk získá vlastním usilováním, ze svobodného rozhodnutí, je pro něho nejcennější. S. B. obhajoval svůj postup, který vychází z připoutanosti bytosti ke svému učiteli. Zdánlivě je efektivnější, ale všechno toto poznání i s jeho dary se však rozplývá jako stavba z písku ve vodě. Tyto dary snadněji získané člověk ztrácí v hodině pravdy, kdy padají pouta připoutanosti a člověk musí začínat od prvopočátku. K mému plánu se přiklonil Otec a vyjádřil mi svou podporu a přislíbil svou pomoc. S. B. poskytl šanci, aby dokázal, že má pravdu. Byly voleny pouze zázraky lásky. S tím jsme byli propuštěni. Naše kompetence byly vymezeny. Požehnání ve věcech dobrých bylo uděleno. Celou noc jsme s paní L. mluvily tibetským jazykem, ale ona nerozuměla, o čem jsme mluvily. Domnívám se, že šlo o dohody nezbytně nutné spolupráce a rozdělení dílčích úkolů, které již byly v našich kompetencích. Potom jsem jí ještě vysvětlila, jak je třeba se pohybovat, abychom se dostaly do příslušné sféry, dimenze či prostoru a času. Paní L. mé pohyby rukama připadaly jako zvláštní tanec a bála se, že si je nezapamatuje. Příprava na slavnost smíření Jsme v Ústí nad Labem. Jedeme s paní L. a její maminkou lanovkou do Dobětic. Nahoře jsem jim zmizela, protože jsem se musela připravit na koncert, kterého se obě chtěly zúčastnit. Přišly k amfiteátru, který se skládal ze 307 tří okruhů. Usedly nejprve v prvním kruhu a poslouchaly zpěv. Když skončil, zvedly se a odcházely s ostatními přes les do centra města a sedly si do kruhu, který vytvořili ostatní okolo ohromné průsvitné maringotky. Uvnitř bylo vidět, jak se jednotlivci rozcvičují a chystají na svá vystoupení. Nad nimi se klenul kopec a tam se opět připravovali účinkující na svůj výstup v ulovených kůžích i se zpěváky. Jeden zpěvák, který měl dlouhé vlnité vlasy a modré oči, přišel k paní L., pohladil ji a podíval se jí do očí. Byla šťastná a dojatá. Jde o ukázku přípravy na slavnost smíření. Zpěváci vypovídají pravdu o příběhu obou planet. Ukazují jejich vývoj, hrdinské činy, historii vztahů mezi obyvateli obou planet. Jantarané oslavují hrdinství pozemšťanů a naopak. Celá slavnost končí chórem lásky a přátelství. Abyste se mohli těchto slavností účastnit, museli jste zvládnout tři okruhy vědění, kterými jste prošli. Zpěvák je ten, který těmito úskalími provedl všechny až sem. Je to ten, který nesl pochodeň pravdy a lásky. Nyní bude mít tu čest vypovídat o zápase a hrdinství těch, kteří ho následovali. Pohlazení bylo poděkování. Toto byla druhá fáze oslav. Fáze l – slavnost očisty. Fáze 2 – slavnost smíření. Fáze 3 – slavnost bohů dne 5. 5. 2000. Město Teplice je městem čistých, ve znaku má hlavu Jana Křtitele. Je hlavním duchovním centrem pozemšťanů. Město Ústí nad Labem je duchovním centrem Jantaranů inkarnovaných na planetě Zemi. Dopis Otce Děti moje milované, blahopřeji vám k ukončení druhého ročníku studia nástavby středního stupně. Nyní vás očekává řada závažných zkoušek, kdy bude třeba opakovaně prokazovat trpělivost, lásku a moudrost. Jsme přesvědčeni, že vše dobře zvládnete. Někteří z vás si vysloužili závažné duchovní postupy díky usilovné práci pro své bližní. Někteří, kteří jste dosud zastávali post agregorů, jste se museli vzdát svých insignií, protože budete muset prokázat, zda se pro tento úřad hodíte i ve vyšších sférách a dimenzích. Budete to prokazovat bez veškerých pomůcek, jen silou své lásky. Pro tyto zkoušky budete pracovat bez naší pomoci. Někteří budete mít mylný pocit, že jsme vás opustili, ale naše láska vás chrání i nadále. Bude to těžké období, zejména pro ty malověrné z vás. Jaké to bude, jste vlastně již poznali na posledním sezení, kdy jste odevzdávali své insignie 308 hodností. Nebude to však stále, protože velmi brzy zjistíte, že vaše láska je vám oporou, a budete konat zázraky lásky, pokud nebudete malomyslní. Vzpomeňte si, že vždy na počátku věcí překonáváte veliké potíže a najednou jde vše hravě. Tak tomu bude i při těchto zkouškách. Když prokážete svou lásku, moudrost, odvahu i sílu a mnoho jiných kvalit, nastane čas vyhodnocování i odměn. Obdržíte nové hodnosti, které budou přiměřené vašim schopnostem a budou odpovídat vaší nové duchovní urozenosti. Nezapomeňte, že naše láska vás všude provází! Mír s vámi! Otec, rada nejvyšších, rada temných andělů a Jitřní anděl 309 Obsah Úvod ...............................................................................................................5 Cesta Dopis Otce ...................................................................................................13 Cesta hadí síly ..............................................................................................13 Vize o planetě Zemi .....................................................................................16 Očista korunovačních klenotů Čech od kletby ..........................................16 Vize o vývoji planety ....................................................................................17 Vize o minulém životě .................................................................................18 Cesta .............................................................................................................19 Přijetí na vysokou školu .............................................................................. 20 O práci v jiných sférách ...............................................................................21 Energetický kód............................................................................................21 Poklad Atlantidy ......................................................................................... 22 Soukromé vize a zkušenosti z léčení ......................................................... 23 Falešní proroci .............................................................................................24 Setkání ......................................................................................................... 25 Konec éry Calijugy ..................................................................................... 29 Hostina bohů, nektar bohů ........................................................................ 30 Životní bilance .............................................................................................31 Vize o cizincích ........................................................................................... 32 Expedice na planetě Zemi, výsadba nových druhů .................................. 33 Poznání o šamanských praktikách, krádeže energetických koulí ............ 33 Dlaně Boží ....................................................................................................34 Návštěva v klenotnictví............................................................................... 35 Pomoc a řešení problémů ........................................................................... 36 Rozbor samostatné práce ........................................................................... 36 312 Žádost o pomoc .......................................................................................... 38 Černé srdce ................................................................................................. 39 Cesta naší skupiny ...................................................................................... 40 Mimořádný den milosti .............................................................................. 42 Cesta skupiny .............................................................................................. 43 Vize z astrálu ............................................................................................... 45 Vize o příští inkarnaci ................................................................................ 46 Vize o nesmrtelných ....................................................................................47 Návštěva v nemocnici ................................................................................. 48 Vize paní R. ................................................................................................ 50 Výměna strážců svatého grálu.....................................................................51 Karmický postup a vývoj naší skupiny ...................................................... 53 Vize pana P. ................................................................................................ 55 Záchrana planety a její křest ...................................................................... 56 Vize do budoucnosti ....................................................................................57 Vize z jiných dimenzí ................................................................................. 58 O pomoci a tvorbě Boží.............................................................................. 60 Vize o zasvěcení .......................................................................................... 63 Láska je chrám Boží ................................................................................... 65 Dny milosti ...................................................................................................67 Setkání ..........................................................................................................67 O paralelních bytostech .............................................................................. 69 Volba mágů .................................................................................................. 70 O zlatém Buddhovi a dvou démonech........................................................73 Vize o odměně .............................................................................................73 Dvě nejzávažnější etapy lidstva ...................................................................75 Soukromá vize paní S. ................................................................................76 Vize o planetě Zemi .....................................................................................77 Světelný most lásky......................................................................................78 313 Novoroční setkání ....................................................................................... 79 Kniha učení lásky........................................................................................ 83 Hra na smrt ................................................................................................. 83 Bílá maska a černá šipka ............................................................................ 83 Poslední zkouška a osvobození ...................................................................84 Rovnováha paralelních bytostí ................................................................... 85 Kult kočičího božstva ................................................................................. 86 O přípravě a zrání pro novou inkarnaci, setkání s duchovním vůdcem ...87 Dům s pečovatelskou službou .................................................................... 89 Vize o bloudění a vraždě ............................................................................ 90 Setkání ..........................................................................................................91 Zasedání rady nejvyšších na Bílém Kuželu ............................................... 95 Varovná vize o budoucnosti naší skupiny ................................................. 96 Vize o sídlišti v Teplicích............................................................................ 96 Zkušenosti z léčení ......................................................................................97 Rozbor činnosti skupiny ............................................................................. 98 Závěrečná část cesty ................................................................................... 99 Společná vize o budoucím vývoji planety Země a jejích obyvatel..........102 Setkání ........................................................................................................103 Doplňující vize ...........................................................................................104 Vize rodinné karmy ...................................................................................105 Stav planety Země za éry Železného věku ...............................................107 Cesta, očista a odevzdání ..........................................................................108 Děti nového věku .......................................................................................109 Časová smyčka ...........................................................................................110 Naše skupina a učení lásky ....................................................................... 111 O Kristovi a kajícnicích .............................................................................113 Doplňující vize ........................................................................................... 117 Duchovní stav světa i jeho obyvatel.......................................................... 118 314 Setkání ........................................................................................................119 Bude konec světa? ......................................................................................121 Dopis Otce ................................................................................................ 125 Platinová kniha Dopis Otce .................................................................................................133 Vize o naší planetě .....................................................................................133 Kdo byli zlatí netopýři ...............................................................................134 O cestě a hledání ........................................................................................136 Kult uctívání koček jako božství mužského a ženského principu ..........138 Zkušenosti z léčení ....................................................................................138 Obhajoba postupu planety Země do vyšší sféry ......................................140 Pomsta zlatých netopýrů ........................................................................... 141 Vize o bílém a černém kozlovi ..................................................................142 O společné inkarnaci se zlatými netopýry ...............................................143 Vize o Vídni................................................................................................144 Strýčkova životní cesta ..............................................................................146 Poklad pravého poznání a cesta za ním ...................................................147 Různé životní cesty ....................................................................................148 O měňavci ...................................................................................................149 Cesta mágů .................................................................................................150 Ve školní třídě ............................................................................................151 Osvobození planety Země .........................................................................151 Přechodné období starého a nového věku ...............................................152 Vize paní L. ................................................................................................155 Setkání ........................................................................................................157 Setkání s dalajlámou a duchovním vůdcem .............................................159 Setkání ........................................................................................................160 Vize o životě mezi životy ...........................................................................162 315 Duchovní dary............................................................................................164 Soukromá vize paní L. ..............................................................................164 Třídní schůzka abiturientů ........................................................................166 Zasedání duchovních učitelů ....................................................................167 Hry bohů, padlí andělé ..............................................................................168 Ukázka z blízké budoucnosti o cestě jednotlivců naší skupiny ..............169 Chrám našeho srdce je láska..................................................................... 171 Bohové se vracejí .......................................................................................172 Vize paní S. ................................................................................................ 175 Anděl strážný .............................................................................................177 Vize o dvojčatech .......................................................................................178 Vzpomínky na Francii ...............................................................................179 Vize o chorobách .......................................................................................179 Výcvik a adaptace ......................................................................................180 Vypálení synagogy v Teplicích, kletba Židů .............................................181 Splátka karmického dluhu.........................................................................184 Setkání a hledání........................................................................................185 Kontakty .....................................................................................................187 Odpověď ke článku „Kontakty“ ............................................................... 190 Kontakty s uměle stvořenými včetně úpisů s nimi ................................. 192 Cesta a úkol ............................................................................................... 195 Volba a nástup životní cesty ..................................................................... 196 Očista planety ............................................................................................197 Karmický plán planety Země a jejích obyvatel ........................................197 Vize z Karlových Varů .............................................................................. 199 Příprava a volba prostředků pro novou reinkarnaci ............................... 200 Následky magických manipulací ............................................................. 202 Život ve Španělsku .................................................................................... 202 Spolupráce agregorů s temnými anděly .................................................. 204 316 Životní mezník .......................................................................................... 206 Setkání ....................................................................................................... 207 Společný operační plán Otcovy mise ...................................................... 209 Dopis Otce .................................................................................................210 Hledání cesty .............................................................................................. 211 Tajný policista ............................................................................................212 Setkání ........................................................................................................213 Vize o setkání skupiny ...............................................................................215 Karma Jantaranů a pozemšťanů, svaté dítě .............................................219 Schůzka skupiny ....................................................................................... 220 Vize paní R. ...............................................................................................221 Probuzení syna T. ..................................................................................... 223 Střední škola .............................................................................................. 224 Duchovní stav planety, očista Teplic ....................................................... 225 Zkoušky a překážky na cestě pravdy ....................................................... 227 Dar Boží .................................................................................................... 229 Vize o vraždě ............................................................................................. 229 O cestě do Prahy ....................................................................................... 230 Úkol v temnotách...................................................................................... 230 Ledové království .......................................................................................231 Práce mezi životy, regenerační kout .........................................................231 Setkání ....................................................................................................... 232 Chrám Duchovního slunce ...................................................................... 235 Vize o očistě a paralelních bytostech ...................................................... 236 Životní úkol a setkání s duchovním vůdcem ........................................... 237 Očista planety ........................................................................................... 238 Vize paní R. .............................................................................................. 240 Cesta paní L. ..............................................................................................241 Příprava karmického scénáře a výběr duchovních vůdců ...................... 243 317 Spolupráce zástupců planet na očistě obyvatel ...................................... 245 „Pomoc lidstvu“ ........................................................................................ 246 Volba životní cesty a cíle ...........................................................................247 Práce duchovního vůdce či anděla .......................................................... 248 Společná vize............................................................................................. 250 Osvobození od připoutanosti k Jahwemu ............................................... 250 Vize o mém odchodu ................................................................................ 252 Vize paní S. mezi časem a prostorem ...................................................... 252 Pomoc Jahwemu ....................................................................................... 255 Vize pana P. .............................................................................................. 255 Život mezi životy....................................................................................... 256 Vize o mně a mých paralelních bytostech ............................................... 258 Výuka skupiny, skládání zkoušek ............................................................. 259 Vize o narození syna T. .............................................................................261 Závěrečná fáze očisty a zkoušek ...............................................................261 Zkušenosti z léčení ................................................................................... 263 Přechody do jiných dimenzí, Šambala a Agarta, anděl smrti a anděl strážný ................................................................ 264 Společná vize............................................................................................. 266 Testy z angličtiny....................................................................................... 268 Cesta do Německa .................................................................................... 269 Pečivo paní L. .......................................................................................... 270 Stěhování ................................................................................................... 270 Setkání ........................................................................................................271 Vize léčitelů ................................................................................................274 Hledání mimozemšťana ............................................................................274 Vize paní S. ................................................................................................276 Vize o naší skupině a jiných bytostech .....................................................278 Schůzka skupiny ....................................................................................... 279 Odměna ......................................................................................................281 318 Stěhování ....................................................................................................281 Pekárna ...................................................................................................... 282 Cesta do Asie ............................................................................................ 283 Poprava ...................................................................................................... 284 Cesta k regeneračním koutům ................................................................. 284 Co znamená přelom tisíciletí pro lidstvo ................................................ 286 „Leonidy“ .................................................................................................. 289 Národnostní menšina ............................................................................... 290 Vize o nevyžehleném prádle .....................................................................291 Pohled do jiné sféry a dimenze našeho bytí .............................................291 Školení ....................................................................................................... 293 Tvorba životního osudu ............................................................................ 293 Návštěva v Alpách .................................................................................... 294 Odměny ..................................................................................................... 295 Návštěva u paní L. .................................................................................... 296 Slavnostní setkání ..................................................................................... 296 Vysvědčení ................................................................................................. 300 Setkání ........................................................................................................301 Osvícení a probuzení ................................................................................ 303 Vánoční stromek ....................................................................................... 304 Vize o hledání zaměstnání ....................................................................... 304 Návštěva v kadeřnictví .............................................................................. 305 Volba .......................................................................................................... 305 Příprava svatby .......................................................................................... 306 Vize o Tibetu ............................................................................................. 306 Příprava na slavnost smíření .................................................................... 307 Dopis Otce ................................................................................................ 308 319 HELENA ŠEBLOVÁ cesta 4. díl Vydalo nakladatelství HEMAX, spol. s r. o., Albrechtická 2160/39, 794 01 Krnov e-mail: [email protected] Tisk Finidr, s. r. o., Lipová 1965, Český Těšín Náklad 2000 kusů 1. vydání Krnov 2006 Distribuce: Nakladatelství HEMAX, s. r. o., Albrechtická 2160/39, 794 01 Krnov, e-mail: [email protected], www.poselstvilasky.cz Nakladatelství Poznání, 1. máje 29, 772 00 Olomouc, tel.: 585 225 151, e-mail: [email protected], www.poznani-knihy.cz ISBN 80-239-8135-8
Podobné dokumenty
- B. Braun Avitum sro
centrum a promluvit
si s Vámi a sestřičkami
jsem velmi uvítala .
Tato návštěva
a setkání byly velice
milé a hlavně poučné ,
protože jsme s manželem
pochopili , jak můžeme být lépe
nápomocni při léč...
číst/stáhnout pdf
Ve vizi dne 6. 1. 2000 jde paní L. na návštěvu ke své známé do obchodu. Její
přítelkyně se chystala na svatbu. V obchodě měla velké tmavě hnědé video s různými otvory a zvláštními displeji s časový...
7. díl
Via Iuris II/2006
Porušení čl. 5 odst. 4 bylo shledáno ve výše zmíněném případu Winterwerp. Soud zde souhlasil s názorem vlády, že řízení podle čl. 5 nemusí být vždy doprovázeno týmiž zárukami, které vyžaduje čl. 6 ...
HELENA ŠEBLOVÁ
HELENA ŠEBLOVÁ
POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
