číst/stáhnout pdf

HELENA ŠEBLOVÁ
pochodeň
pravdy
5. díl
VSTUPTE DO HÁDOVY BRÁNY
HEKATÉ LETÍ NA NEBESÍCH
BOHOVÉ JDOU V ZÁSTUPU
POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
© Helena Šeblová, 2007
© HEMAX, spol. s r. o., 2007
ISBN 978-80-239-8886-4
Bratři a sestry,
přijměte toto poselství jako dar lásky,
který vás připraví k vašemu postupu do vyšších sfér.
členové hvězdné konfederace
a všichni autoři přednášek
z různých planet Světla
Znak moudrosti
HELENA ŠEBLOVÁ
ÚVOD
Znak zasvěcenců
Milí čtenáři!
Blahopřeji vám všem, kteří jste vytrvali a snažíte se na sobě pracovat.
Pravděpodobně prožíváte noční vize, které vám ukazují omyly a chyby minulých životů. Asi se zamýšlíte nad jednotlivými kapitolami knih „Poselství“
a „Cesty“ a přemýšlíte, zda jste se nedopouštěli stejných chyb jako my,
když jsme sbírali své zkušenosti. Vždyť máte svobodnou vůli a ta byla plně
respektována, když jste sestavovali svůj karmický plán. Přijměte tedy svou
odpovědnost. Zpočátku je to velmi těžké, protože se budete o sobě dovídat
i věci velmi nelichotivé. To vždy bolí.
Když toto zvládnete, odpustíte sobě i těm, kteří vám nastavovali zrcadlo,
nastoupí etapa zkoušek. To znamená, že lidé vám budou říkat pravdu o vás
přímo ve hmotném životě. Když se budete nad jejich sděleními zamýšlet,
naučíte se rozlišovat pravdu od lži a pochopíte i motivy těch lidí, kteří vám
informace poskytli. Jsou to důvody vesměs karmické a je to vaše šance se
od těchto pout osvobodit.
Jak? Jednoduše. Odpustíte jim a poprosíte je za odpuštění. Máte-li možnost, ihned napravíte, co jste pokazili. Tak se karma rozpouští. Budete-li
důslední, velmi se vám uleví. Pak je už jen krůček k tomu, abyste pochopili,
že je to veliká milost, za kterou bychom měli děkovat Otci i těm, kteří nám
tuto zkušenost zprostředkovali.
Jakmile se propracujete k tomuto poznání, jste posilováni láskou
a pociťujete vděčnost ke všem lidem, kteří vám zprostředkovávají informace
o možnostech očisty a osobního růstu. Lépe řečeno – zrání. Vděčnost přeměňujete na lásku a pochopení. Láska pak z vás vyzařuje a jste na prahu další zkoušky. Tuto lásku je třeba uplatňovat i v praxi každodenního života. Pro
nás všechny platí stejná pravidla vesmírných zákonů, ale i mravních zákonů
lidských. Neexistují výjimky. Snažíme se tedy žít, jak nejlépe umíme.
Vize, které v knize tlumočí v jednotlivých kapitolách členové naší skupiny, nejsou platné pouze pro ně. Jsou to příklady archetypů osobností, které
mají podobné těžkosti na cestě jako my všichni. Jakmile to vše pochopíte
nejen rozumem, ale i srdcem, jste připraveni pro mystickou cestu. Je někdy
nazývána „Cestou blázna“, protože blázen nese „kůži na trh“ a říká pravdu
do očí i králi. (Šašek = blázen na královském dvoře.) Je to jeho výsada.
„Cesta blázna“ vám umožní prožít mnohá mystéria duchovních postupů, která jsou všude takřka stejná. Tato cesta vás podle vaší zralosti vede
k duchovní urozenosti a nechá vás prožít postupně vše, co je třeba k tomu,
abyste pochopili svou pravou podstatu.
6
Tak tedy prožijete mystickou svatbu, stav buddhovství, kristovství, nakonec možná i Božství.
Tyto stupně vám nebudou nebezpečné, protože jste jich dosáhli poctivou prací na sobě samých. Nemůžete jich dosáhnout žádným cvičením
ani chtěním, ale pouze čistou láskou. Nedostane je ten, kdo je plný pýchy
a žárlivosti. Není možné si je koupit. Žádné zasvěcení nelze koupit, protože
to lze udělit jen na základě zralosti ducha a srdce. Není třeba prostředníka.
Každý sám pozná, kde se nachází.
Kdybyste se však magicky snažili urychlit svůj postup různými technikami, ohrozíte sami sebe, protože nejste zralí. V tomto případě vás vede
netrpělivost, pýcha a ctižádost. To nejsou dobří rádcové. Velmi brzy vás
zcela opanují a svedou na inverzní vývojovou cestu.
Proto vám přeji hodně lásky a trpělivosti v práci na sobě samých.
Cesta k Bohu je láska a láska je cesta k Bohu!
Helena Šeblová
7
VSTUPTE
DO HÁDOVY BRÁNY
POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
Znak zasvěcenců
Dopis Otce
Děti moje,
čeká vás velice náročné údobí výuky a očisty. Budete pracovat nejen na
sobě, ale i na mateřských planetách. Je třeba, abyste se všichni vzdali magie se všemi připoutanostmi. Jámu jste již překročili, ale je třeba zabít své
přebujelé ego a složit zkoušku lásky. Pak teprve budete svobodní a volní na
cestě lásky. Abyste dosáhli této svobody, budete se muset ponořit do nejtemnějších hlubin svého nitra. Budete mít pocit, že jsme vás opustili, protože
se budete topit v temnotách. Nesmíte se polekat pohledu do svého nitra.
Musíte všemu, co uvidíte, čelit s láskou a porozuměním. Jedině tak můžete
zabít své sobectví a chtivost, která jsou zavádějící. Pohledu do svého nitra
budete skutečně čelit sami. Mějte však na paměti, že naše láska vás provází
a jsme vždy připraveni vám pomoci ve věcech dobrých.
Mír a láska s vámi!
Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších, rada temných andělů
Novoroční setkání
Dne 1. 1. 2000 bylo setkání slavnostní. Byly přítomny obě rady, Otec i Jitřní
anděl. Od obzoru k obzoru se nad námi tyčili agregoři. Předstoupila jsem před
Otce a obě rady, Jitřního anděla a děkovala jménem nás všech za vše, co pro
nás udělali. Děkovala jsem nejen za pomoc, ale i za poučení, ochranu a vedení,
za poznání a lásku, se kterou nás podporovali a kterou nás zahrnovali.
Prosila jsem za odpuštění, že jsme si neodpovědně zahrávali s planetami
i jejich obyvateli. Prosila jsem, abychom byli znovu zapojeni do vesmírné jednoty lásky. Prosila jsem, aby nám byla opět svěřena péče o ty planety, které
13
je nám Otec ochoten znovu svěřit, a tím nás zapojit znovu do jednoty agregorů pod vedením Nejvyššího principu lásky a stvoření. Prosila jsem o osvícení
a požehnání ve věcech dobrých pro nás všechny a vedla prosby za každého
z nás individuálně, aby bylo pomoženo všem, jak moudrost Boží rozhodne
a dovolí.
Nejprve jsem viděla, jak se uprostřed našeho kruhu vztyčil znovu povalený
kamenný erb skupiny i s kamenným mečem agregorů. Insignie se vznesly do
výše, a když se vrátily, byly erb i meč agregorů produchovnělé, éterické. Zdálo
se mi, že jsou duhového zbarvení. Obě insignie měly nádherné vyzařování.
Potom se objevily znaky planety Země a planety Jantaru na znamení, že
jejich očista je zhruba u konce a přátelství mezi oběma planetami obnoveno.
Planeta Země má ve znaku kopretinu a planeta Jantar slunečnici.
Vedla jsem prosby za přidělení úkolů, abychom napravili vše, co je třeba.
Bylo mi sděleno, že jsme znovu napojeni na vesmírnou jednotu lásky a znovu včleněni do jednoty agregorů ti z nás, kteří tuto funkci zastávali. Proto již
s námi bude udržován stálý kontakt, pokud ho sami nepřerušíme. Není tedy
třeba vyhlašovat dny milosti, protože pokud budeme pracovat se souhlasem
Božím, bude nám vždy v případě potřeby tato milost udělena. Ani dny setkání
není třeba vyhlašovat. Naši přátelé budou s námi na každém našem zasedání,
když budeme pracovat na důležitých věcech.
Dnešní slavnost bude vrcholit setkáním dne 5. 5. 2000. V tento den bude
ukončena zrychlená očista spojená s poznáním. Bohové půjdou v zástupu, vstup
do nového věku a vyšší sféry bude ukončen závěrečnou slavností.
Paní H. P. viděla zelený kulatý stůl a za ním seděly světelné bytosti. Její
bratr pan L. H. viděl prostý dřevěný kříž jako symbol utrpení. Vyprošeno.
Upozornila jsem na výbuch supernovy uprostřed Mléčné dráhy a vytvoření
druhého slunce. Nikdo nemůže odhadnout, jaký to bude mít dopad na naši
planetu. Vyzvala jsem k vedení proseb a odevzdání do vůle Boží.
Pan P. Br. vidí ohromnou hořící svíčku osvícení, od které se oddělují menší
svíčky, také hořící.
Vysvětlila jsem, že osvícení a učení lásky budou roznášena po celém světě.
Je to náš úkol. Pokud budeme živit plamen lásky svou láskou bez připoutanosti,
nebude plamen naši svíci stravovat. Jakmile se oddáme připoutané lásce, začne
plamen stravovat naši svíci a z vesmírné jednoty lásky vypadneme.
Paní V. viděla Saturn, potom větrníček otáčející se doprava a starobylý satelit ve vesmíru. Po vyprošení viděla naši planetu ovívanou a hlazenou hebkým
modrým závojem.
Jde o magické konstrukce, ale i skutečné konstrukce, které by v budoucnosti mohly ohrožovat bezpečnost.
Paní S. se zjevil zeleně stříkaný jednoramenný svícen. Bylo vidět staré džbány a láhve. Bylo jich asi šest. Dále tmavý hrozen červeného vína. To vše uloženo
ve sklepě.
14
Jde o vazbu na Bakcha, řeckého boha vína, kterou je nutné rozvolnit.
Kolik bylo láhví, tolik bylo životů věnovaných vinařství. Kolik bylo džbánků,
tolik bylo životů v nestřídmosti a holdování vínu. Též třeba vyprosit. Hrozny
jsou pro ni léčivé.
Paní D. H. a pan T. W. jsou bez vizí. Když jsem se ale podívala na pana
T., viděla jsem, že má na prsou zvláštní zlaté znamení dvouramenného svícnu,
který naznačuje, že se jeho život po tři reinkarnace odvíjel ve dvou protichůdných životních liniích, protože se toto znamení opakovalo třikrát nad sebou
a vytvářelo strom života. Na jedné straně byl českým letcem v Anglii, který padl
ve druhé světové válce, a současně byl nacistou ve vysoké vládní funkci. Panu
P. Br. se vybavilo jiné německé jméno, které patří do druhé linie, kdy spolupracoval s O. Schindlerem. Třetí život prožil v koncentračním táboře jako oběť,
ale i v „psím“ komandu. Zjevila se hlava dalmatina, který je představitelem
tvrdohlavosti a neschopnosti kázně. Tento obraz naznačoval vazbu pana P. Bu.
s panem T. Bylo nutné vyprosit. Paní H. P. u něho viděla Jákobův žebřík, který
měl dole černé parazity.
Žebřík je symbolem jeho zápasu mezi dobrem a zlem.
Paní L. viděla též Jákobův žebřík, který vedl ke kruhovým schodům.
Uprostřed kruhu ležela zářivá kniha.
Kruhové schody jsou symbolem síly jednoty a duchovní úrovně agregorů. Kniha je knihou poznání i osvícení a jsou v ní ukryty všechny dary,
které se připravují pro duchovní i hmotný pokrok obyvatel jednotlivých
planet.
Paní D. P. uviděla černobílou kopretinu.
Černá barva na kopretině značí její dluh vůči planetě Zemi. Nutné stáhnout, protože květ musí být čistý. Kopretina se změnila ve slunečnici, to
znamená, že i své planetě Jantaru dluží totéž.
Paní L. L. byla bez vizí, ale fungovaly jí kódy pravdy. Paní R. též bez vizí,
ale pocity tepla.
Mladý pan F. viděl, jak se do výše vznesl veliký zvon. Tam byl létající drak.
Vyprošeno.
Jde o vazbu k Belialům v Atlantidě.
Pan P. Bu. nejprve viděl klávesnici počítače, potom uviděl paní D. v průsvitném plášti.
Je třeba ověřit, na jaký počítač je napojen. Průsvitný plášť paní D. značí
otisk magického pláště. Nutné vyprosit.
Pan Z. H. uviděl zelený strom, Betlém a Fénixe, dobrá znamení, že očista
je u konce.
Paní H. P. dále viděla, jak se naše srdce spojila. Ze středu vylétla bílá holubice. Její bratr L. též viděl srdce.
Pan P. Br. Uviděl vír z mraků, špičku průsvitného krystalu a letopočet
2005.
15
To znamená, že přístup k vesmírnému computeru budete mít k dispozici
v udaném roce, po složení důležitých prověrek a zkoušek praktických, ale
i charakterových a technických, aby nedošlo ke zneužití jako v Atlantidě.
Zjevila se mu socha spravedlnosti, která zčernala a roztříštila se na kusy.
To se opakovalo dvakrát.
Jde o symbol tvrdosti, předsudků i zaujatosti, kdy je spravedlnost zhanobena a popřena. Jde i o symbol nespravedlivých soudů a odsudků.
Doporučuji vést prosby. Potom pracoval na některých členech skupiny
a odebíral jim černé koule, které jim tam vložil. Zde se dopustil určité chyby,
protože to zatajil. Přítomní o tom měli vědět. Druhý den jsem na něm viděla
v místě solárního plexu velkou černou kouli, která se stále zvětšovala. Nutné
vést prosby.
Paní L. W. viděla nejprve temná UFO a okolo samou negativitu. Dále černý
koráb pohlcovaný mořem. Měla nepříjemné pocity a vedla prosby. Nakonec
viděla zlatavý létající talíř.
Paní Z. viděla kosočtverec s výrazně ocelovým vyzařováním, uprostřed čtyřcípá deformovaná hvězda s ostnatým temným květem.
Byl to zářič, který vysílal svou negativitu z hlubin vesmíru jiné dimenze.
Byl v něm zabudován obnovující se negativní program. Napadal sedmou
čakru a jejím prostřednictvím vstupoval do nitra člověka a fungoval v podstatě jako obsazení. Jde o velmi nebezpečnou záležitost a je nutno ho vyprosit. Nejprve je však třeba požádat o den milosti a ochranu cestou milosti
Boží. Odevzdat kompetence a vše, oč vás Otec požádá, aby mohl zasáhnout
ve váš prospěch. Tento zářič ohrožuje vše, tedy i planety.
Pan F. nejprve zápasil s negativitou a v závěru tohoto souboje bylo vidět
přicházet tmavého muže s temnou trnovou korunou, jak podává úpis s temným
andělem. Nakonec uviděl Otce v bílém okně.
Tuto temnou korunu spletenou z karem jste měli na hlavě všichni a působila vám značné utrpení. Nastal čas ji odevzdat i s úpisy. Rozdávali jste ji svým
vlivem i na ostatní bytosti. Měla ji i vaše planeta. Je nutné toto dodatečně
vyprosit a očistit se.
Děkujeme!
Hudební škola
Paní L. chodila ve své vizi dne 4. 1. 2000 do hudební školy v Krupce a učila
se hrát na kytaru. Budova byla stará, rozložitá, vykládaná světlým dřevem.
V přízemí si musela sundat boty a jít nahoru do třetího patra bosa.
Škola je chrám lásky. Učitelé jsou duchovními učiteli, kteří učí své žáky
melodii lásky. Budova je stará, protože toto učení je staré jako lidstvo samo.
Když žák vstoupí do chrámu lásky, zouvá si na znamení pokory boty, pro16
tože pokora je prvním předpokladem pravé lásky. Boty jsou symbolem tvrdosti a ty je nutné odložit, abychom touto tvrdostí nikomu neublížili.
Její třída je ve třetím patře, protože jde o třetí okruh vědění, do kterého
má být zasvěcena. Nahoře bylo těžké najít správné dveře, protože ty musí
každý najít intuitivně. Pokud v sobě nevzbudí dostatek lásky, pravé dveře
nikdy nenajde.
Když vstoupila do dveří, zjistila, že jejím učitelem je zpěvák J. N. Má ji
naučit základním akordům, aby dokázala zahrát jednoduché melodie a doprovody.
Bylo to velice náročné a byla z toho smutná, protože zjistila, že jí chybí
důležité předpoklady, a těmi jsou hudební sluch a cit. Neslyší například
tichou prosbu o pomoc, nechápe utrpení druhých. Přesto se naučila základům a byla schopná zahrát jednoduché melodie i s doprovodem.
Ve druhé hodině byl vyučujícím ředitel, který kontroloval práci její i učitelovu.
Ředitel je duchovní vůdce. Takto se učitel i ředitel pravidelně střídali
ve vyučování.
Paní L. však měla veliké překážky při docházení do školy, proto chtěla,
aby ji tam vozil manžel autem. Měl bílého trabanta, ale ten byl nasměrován
obráceně, jel by z kopce dolů. Volant měl na pravé straně.
To znamená, že sice patřil světlu, ale byl řízen silami temnot a jeho
životní cesta směřovala v tuto chvíli jinam.
Paní L. ho svou žádostí přiměla, aby tento trend změnil a otočil se správným
směrem. V tom mu však chtěli zabránit tři temní psi, kteří se lišili velikostí.
Jakmile se pan P. otočil, zaútočil na něho přes pravé okénko největší černý pes,
německý ovčák.
Byl symbolem jeho druhého já.
Tento pes byl omotán silným kovovým řetězem a značil velkou připoutanost.
Na kapotu mu vyskočil střední pes.
Střední pes byl představitelem připoutanosti ke světům magie a nejmenší pes byl představitelem temnot, kterým na této cestě sloužil. Zápasil tedy
nejen sám se sebou, ale i se svou připoutaností, než se osvobodil. Kvůli
manželce překonal svůj strach a vyjel správnou cestou.
Jeli vzhůru Zahradní ulicí a zastavili se pro sestru paní L. Ta sice nastoupila a kousek se s nimi svezla, ale tento souboj dobra se zlem ve svém nitru
nevydržela a opět pro velkou připoutanost z auta vystoupila. Paní L. měla
obavy, zda bude ve škole včas, protože do zahájení vyučování již chybělo jen
pět minut.
U sestry to znamená, že opustila tuto životní cestu. Paní L., protože
vykázala dostatek dobré vůle k překonání překážek, bylo jí odměnou, že se
ocitla ve škole včas. To znamená, že dobrého cíle je možné dosáhnout vždy,
vykážeme-li dostatek dobré vůle pracovat na sobě samých a překonávat
17
překážky. Pak vám může být v rozhodujícím okamžiku pomoženo tak, že
včas dosáhnete vytouženého cíle.
Kdo je kdo, aneb každý pracuje na svém místě
Ve vizi dne 6. 1. 2000 jde paní L. na návštěvu ke své známé do obchodu. Její
přítelkyně se chystala na svatbu. V obchodě měla velké tmavě hnědé video s různými otvory a zvláštními displeji s časovými údaji. Vypadalo to jako simulátor
galaxií a průniky do jiných prostorů a časů. Obsluhovala tam dlouhovlasá blondýna a ta svěřila obchod paní L., protože si potřebovala něco zařídit. Vtom přišla
nějaká zákaznice a ptala se, zda má pro ni připravené překlady. Prodavačka jí
podala pět desek či obrazů různých barev, na kterých byly i obrazy ptáků a stromů. Doprovodný text byl psán italsky. Paní L. bylo divné, proč požaduje překlady,
když je to v italštině. Paní chtěla desky pro svého syna. Vzala si je a odešla.
Její přítelkyně má zvláštní úkol, který plní mezi prostorem a časem, při
přípravě ostatních bytostí na další reinkarnaci. Chystá se na svatbu. Jde
o mystickou svatbu, tedy o důležitý duchovní postup. Blondýna je jejím
druhým já. Přítelkyně postupuje paní L. dozor nad obchodem, protože i zde
bude paní L. jednou pracovat.
Paní, která přichází pro desky s překlady, je duchovním vůdcem. Nese
toto učení i s „překladem“, tedy i s porozuměním, svému synovi. To znamená svému svěřenci, kterého vede po cestě pravdy a lásky. V tomto „obchodě“
je centrum, kde duchovní vůdcové čerpají všechny pomocné materiály pro
výuku svých svěřenců. Odtud je snadný odchod do příslušných sfér a dimenzí. Je to velmi důležité centrum, protože na vrcholu věků bude jen jedno
jediné náboženství a tím bude pravá láska.
Mír s vámi!
Obchod pana P. Br.
Ve své vizi vidí paní L. dne 8. 1. 2000 svého manžela, který má pronajatý
obchod s ovocem a zeleninou. „Pomáhá“ mu pan P. Bu. ze skupiny. Dívala
se, jak její manžel skládá do dřevěných lísek tmavé hroznové víno, které bylo
z poloviny nahnilé. Již naplnil jednu a půl bedničky, když ho paní L. na tuto
závadu upozornila. Pan P. začal víno obracet tak, aby nebylo vidět, že je nahnilé, a prohlásil, že se to ještě prodá. Měl tam ještě čtyři sáčky jahod a jeden
sáček malin s ostružinami. Paní L. ho opět upozorňuje: „Tohle v novém roce
neprodáš. Lidé nebudou mít zájem.“
Oba páni P. jsou figuranty těch, kteří tvrdě zápasí sami se sebou.
Nastoupili novou cestu, ale setrvačnost myšlení a cítění je brzdí v postupu.
18
Obchod s ovocem a zeleninou je symbolem životní sklizně. Jde o duchovní
stravu, kterou nabízejí na základě svých zkušeností. Jde o ovoce magie, které vypadá na první pohled nádherně, ale je zavádějící a zkažené. V novém
věku již skutečně nikomu nenáleží a také nebude nikoho zajímat.
Planeta Země i lidé postoupili a nebudou mít zájem o žádné polopravdy.
Symbolem polopravd je nahnilost ovoce. Jahody jsou plody darů ze Světla,
ale protože ještě s pravdou neumějí zacházet, špatně ji „balí“ a tato pravda
se jejich myšlením deformuje. Aby bylo jejich myšlení jasné, musejí jít trnitou cestou očisty, která je bolestná. Protože ani na této cestě ještě nejsou bez
problémů, jejich bolest jim také může deformovat myšlení a cítění. Proto
potřebují duchovního učitele, aby jim pomáhal, vedl je a vše vysvětloval.
Představitelkou takového duchovního učitele je v tomto případě paní L.
Mír s vámi!
Souboj dobra se zlem
Ve vizi dne 8. 1. 2000 byl pan P. Bu. doma u rodičů. Dům se mu zdál
starý. Sešel do sklepa a zjistil, že tam leží spící zmije stočená do klubíčka.
Provázel ho pes, který najednou na zmiji zaútočil, ukousl jí hlavu a složil ji
panu P. k nohám. Když pes vyplivl zmijí zub, pan P. se polekal a odvedl psa
nahoru do koupelny, aby ho pročistil a vypláchl mu tlamu.
Nalezl dvě bílé mísy. Jedna byla ohromná, ta se mu nezdála vhodná. Druhá
byla střední velikosti, ta mu vhodná připadala. Naplnil ji čistou vodou a tu psovi
nabídl. Měl dobrý pocit.
Dům je symbolem jeho nitra, je to místo, kde se cítí doma. Sídlí tam
především jeho rodiče. Sestup do sklepa symbolizuje sestup do hlubin vlastního nitra. Nachází tam spící zmiji. To je jeho hadí síla pošpiněná připoutaností a sobectvím, nenávistí a zlem. To vše dřímá na dně jeho duše a on
nemá tušení, že je to tam ukryto. Pes je symbolem jeho dobrých vlastností,
dobra, věrnosti, obětavé lásky bez připoutanosti. Pes napadne zmiji, protože
pravá láska „ji“ nezná. Znamená to, že z tohoto souboje vyšel pan P. se ctí
a jeho láska zabila jeho ego, zabila jeho sobectví.
Jde o duchovní postup na mystické cestě. Je to první předpoklad pro
vstup na cestu pravdy a lásky. Jakmile je souboj u konce, je třeba očistit
se od zbytků a otisků negativity. Vystupuje tedy výš do koupelny, která je
symbolem místa očisty. Naplňuje přiměřeně střední misku čistou vodou,
dává napít psovi. To znamená, že své dobré vlastnosti živí ze zdroje čisté
lásky a pravého poznání. Nepřeceňuje své schopnosti ani vlastnosti. Čerpá
z přiměřených zdrojů.
Gratulujeme!
Mír s vámi!
19
Duchovní společenství
Ve vizi dne 8. 1. 2000 se paní L. setkala s mužem ve fialovém obleku se
zlatými knoflíky. Je to její duchovní vůdce. Má jí pomoci vybrat šat duchovního
stavu pro paní R. a paní D., které ji o tuto službu požádaly. Nejprve chtěly
pouze halenky, a tak se rozhodly, že je lacino nakoupí v obchodě s použitým
zbožím.
Toto zboží je symbolem osvědčených postupů a duchovních praktik. Na
této úrovni byly spokojené a více nechtěly. Stačily jim pouze halenky, které
by je odlišovaly od ostatních.
Paní L. tam však uviděla krásné modré vlněné šaty s vestou, která měla
dlouhé rukávy. Řekla paní R., že by jí slušely, ale ta odmítla. Děvčata hledala
něco jiného, lacinějšího. Šla k pultu, kde se prodávalo prádlo za dvě nebo tři
koruny. To se jim také nelíbilo, a tak odešla domů.
Během nákupu obě dívky zjistily, že jim laciné prádlo a duchovní šat
již nevyhovují, že touží po něčem vzácnějším, ale pro to ještě nebyly zralé.
Vrátily se, aby pracovaly na sobě samých. Příště budou nakupovat šat své
duchovní zralosti jinde, na příhodnějších místech. Paní R. a paní D. zde
mají zástupnou roli za ty, kteří se nedokážou objektivně ohodnotit. Jejich
cíle jsou vysoké, ale nejsou schopni vynaložit dostatek úsilí na to, aby jich
dosáhli.
Mír s vámi!
Návštěva u rodičů
Ve vizi dne 8. 1. 2000 je paní L. u rodičů a smetává pavučiny nad vchodem.
Dveře u vchodu do sklepa jsou vyvěšené a paní L. žádá tátu, aby je vrátil na
místo, ale ten nechtěl. Namítla, že je potom všechna její práce zbytečná, protože všechno, co je ve sklepě, poleze nahoru. Její otec souhlasil a požádal ji
o žebřík, který mu paní L. donesla. Byl světlý, pocákaný barvami od malování
a poměrně krátký.
Paní L. pomáhá rodičům s duchovní očistou. Otec se nejprve brání,
ale potom sám přiloží ruku k dílu. Potřebuje však k tomu pomoc paní L.
a pomůcku v podobě žebříku, která by mu pomohla vystoupit do těch sfér,
které mu na základě duchovního postupu náležejí. Jde o souboj dobra se
zlem v jeho nitru. Proto mu navrhuje, aby oddělil negativitu, která stoupá
z jeho nejhlubšího nitra do srdce, očistil se od ní a po jednotlivých stupních
tohoto Jákobova žebříku stoupal za pravým osvícením.
Paní L. se ocitá s manželem na náměstí v Krupce a postaví se vlevo do
fronty na zmrzlinu. Prodává tam cizinec s blondýnou a prodává ji příliš draho.
Před paní L. čekali muži a reptali, že má zmrzlinu prodávat levněji. Než přišla
20
paní L. s manželem na řadu, schoval prodejce ceduli s cenami a chtěl prodávat
všem za jednotnou cenu, ale stále ještě příliš vysokou.
Paní L. hledala průkazku finančního úřadu, která ji opravňuje provést
kontrolu a obchodníka pokutovat. Průkazku však nemohla najít. Prodavačka
prohlásila, že svého muže varovala, protože paní L. poznala a věděla, že je
z finančního úřadu.
Stánek se zmrzlinou představuje sladkost duchovního poznání na cestě
pravdy. Cizinec s blondýnou představují duchovní vůdce mužského a ženského principu. Jsou si vědomi svého postavení a zneužívají ho. Trochu
i podvádějí. Sami pro sebe vyžadují zvláštní postavení, určují ceny zmrzliny,
duchovní stravy. Jsou fanatičtí a tvrdí ke svým žákům. Na sebe již takové
požadavky nemají. Když jim hrozí pokuta, snaží se zachránit situaci, ale
chamtivost je prozradí. Pokuta je nemine. Paní L. má funkci dozorčího
a vyhodnocuje jejich práci. Její manžel stojí za ní, to znamená, že ji v její
práci podporuje.
Mír s vámi!
Usmíření pánů P. a T.
Dne 8. 1. 2000 vedl pan P. Br. prosby k Otci a prosil, aby mu bylo zjeveno,
co ještě má napravit. Zjevila se mu perokresba raka vztyčeného na ocásku
s klepety vzhůru, který se změnil v poštolku a ta v obrovský úpis, který vypadal
jako svinutý koberec.
Rak je symbolem zpátečníka a kletby s ním spojené. Tato kletba je tak
silná, že mění raka v dravce.
Zjevil se mu pan T. a pan P. pochopil, že je mezi nimi bariéra, a začal prosit
o zrušení tohoto úpisu, kleteb a veškeré negativity. Prosil pana T. za odpuštění
a viděl, že ve skleněné bariéře jsou dveře. Přešel po schůdcích k panu T. a ten
mu podal pohár, aby si znovu spolu připili na bratrství. Pan P. přijal a vše se
rozzářilo. Pan T. pokynul rukou a usmál se. Teprve nyní pan P. uviděl mnoho
svých známých, kteří ho vítali. Byl šťastný, že je opět mezi svými.
Rak je symbolem zpátečnictví i choroby, která vzniká tak, že stahujeme
zpět vlastní negativitu a obracíme ji proti sobě. Je symbolem neschopnosti
přizpůsobit se změnám. Síla kletby vyvěrající z temného úpisu je taková, že
hrozí nebezpečí, že bude proklínající postupně izolován od světla a svých
láskyplných přátel pro svou tvrdošíjnost a intoleranci pro nové poznání
a věci i cesty z nich vyplývající. Proto, když se osvobodil a osvobodil i ty,
které poutal svými předsudky, mohl vstoupit opět do Šambaly a pozdravit
se se svými nově nalezenými přáteli. Tím, že se usmířil s panem T., našel
sám sebe i svůj domov, kam patří.
Mír s vámi!
21
Dům s pavlačemi
Ve vizi dne 9. 1. 2000 se paní L. ocitá v domě s pavlačemi. Seděla ve vyšším
patře restaurace v zadní místnosti. Přichází k ní holčička s babičkou a dívenka
paní L. podala flakón se světle modrou voňavkou. Když odešla, přišel k ní
jako duch muž, ve kterém poznala známého ze zaměstnání. Začal jí vyprávět
o svých zdravotních potížích. Paní L. se mu snažila vše vysvětlit. Najednou se
ocitli na nádraží, kde jezdily vlaky v krátkých intervalech, ale on do žádného nenastoupil. Prosila tedy o souhlas k jeho léčení a ocitli se v místě svého
zaměstnání. Tam se dověděla, že ho sanitka odvezla do nemocnice. Rychle
běžela do kanceláře, kde bylo pět starších mužů, kteří jí sdělili, že mu zbývá
1 až 3 měsíce života.
Dům s pavlačemi je místo, kde se připravuje paní L. na další reinkarnaci. Zde se naposledy osvěží a posílí. Zde obdrží vše potřebné. Dívenka
s babičkou jsou její paralelní bytosti, které jí připomínají její úkoly v příštím
životě. Protože bude pracovat opět na modré planetě Zemi, dostává esenci
života této planety. Ta jí bude pomáhat vždy, když bude bezradná. Stačí se
na ni podívat nebo k ní přičichnout. Okamžitě bude vědět, co potřebuje.
Její známý, který si stěžuje na zdravotní potíže, je představitelem všech
vedoucích politiků a vládců. Jsou nemocní, protože řeší své problémy pouze
násilím. Jejich úroveň zatím není taková, aby pochopili. Jejich léčení se
bude odehrávat v regeneračních koutech. Pět mužů je pět duchovních vůdců, kteří určují, kdy je nutné se do regeneračního koutu odebrat. Nádraží
je místo v astrálu, odkud se bytosti reinkarnují. Její známý nebyl schopen
se reinkarnovat, protože se cítil nedostatečně připraven pro další život. Byl
mu dán odklad 1 až 3 měsíce.
Mír s vámi!
Výlet do Anglie
Ve vizi dne 16. 1. 2000 vystupuji s manželem z autobusu na prosluněném
náměstí pod zámkem. Vzduch je průzračně čistý a slunce nádherně svítí. Je
svěží ráno. Vše je mi tu známé a já vím, že toto místo znám z minulých životů.
Jsem šťastná, beru manžela za ruku a upozorňuji ho na vše, co mi bylo blízké
a milé. Jdeme středem náměstí do mírného kopce a chceme nejprve navštívit
výstavný zámek. Vcházíme do jeho průjezdu, napříč je umístěná papírová stěna, která kryje ozdobná vrata. Před stěnu vystupuje paní, která si také chtěla
zámek prohlédnout, a sděluje nám, že jsme přišli příliš brzy, že musíme počkat,
až nás bude víc. Ptám se kolik, ale paní odpovídá, že mnoho. Velmi se podobala
paní E. Bereme to na vědomí a odcházíme.
Rozhodli jsme se, že si prohlédneme různé obchody na náměstí. V obchodech
22
byly většinou jen potraviny. Zaujalo mne jedno pekařství, ze kterého vycházela báječná vůně a za výlohou měli zvláštní veky s borůvkami a posýpkou.
Zvažujeme, zda nám bude jejich cena dostupná. Já si umiňuji, že je musíme
koupit, ať to stojí, co chce.
Vtom uslyšíme nádhernou hudbu. Pravděpodobně dopolední matiné.
Pátrám, odkud vychází, a nenechám se zmást odrazem zvuku od stěn domů.
Vedu manžela ulicí vlevo od náměstí k domu, kde je průchod na nádvoří, kde
hraje hudba. V průchodu je pokladna a pokladní, jak nás uvidí, chystá lístky,
ale já odmítám, protože vím, že koncert brzy skončí, a já ho chci slyšet celý.
Chvíli se s paní bavím a zjišťuji, že příště budou hrát lépe, protože v orchestru
jsou nějaké spory mezi houslisty a nemohou se dohodnout, kdo povede hlavní
melodii. Do té doby se prý dohodnou i na tom, kdo bude mít sólo. Načež důvěrně dodává: „Vždyť víte, jací jsou muzikanti prchlivci.“ Poděkujeme za informace
a těšíme se na koncert.
Nastal čas a my se odcházíme ubytovat do noclehárny. Ta vypadá, že byla
narychlo upravená z nějaké třídy a ještě nestačili uklidit po předešlých nocležnících. Jsou zde holé stěny, slamníky po zemi a ložní prádlo není převlečené.
V nohách postele nacházím hračky. Je to kočárek s vedle ležící panenkou. Beru
ji do ruky, ale pak mne napadá, že když se ta holčička vrátí, bude ráda, když
vše nalezne tam, kde to zanechala. Upravím lůžko, jak se dá, a ukládám se
k spánku.
Když se ráno probudím, zjišťuji, že nedbale povlečený válec hadrů leží
opět vedle mne. Divím se tomu, protože jsem myslela, že jsem ho odstranila.
Musela jsem si však přiznat, že mi nevadil. Rychle se upravím a uklidím,
protože všichni jdeme do školy. Otevřu dveře a vystupuji po několika schodech
vzhůru do chodby, kde jsou umístěny všechny třídy. Nejsou označené, ale je
jasné, která je která, podle pořadí je jich osm. Některé jejich dveře jsou krásně
malované. Ty se mi líbí a chtěla bych do nich vstoupit, ale vím, že tam nesmím.
Předposlední dveře jsou oprýskané, okopané, vůbec se mi nelíbí a tuším, že
to jsou ty moje.
Mezitím je na chodbě čilý ruch a já se někoho ptám, jestli ta třída s okopanými dveřmi je skutečně septima. Když mi to potvrzují, vstoupím. Vnitřek je
strohý a nevypadá tak zle. Vpředu u tabule před katedrou jsou stolky seřazené
vlevo u okna a za nimi sedí žáci po dvou. Dva zády k tabuli, dva čelem k tabuli.
Nalevo je proutěné křeslo, do kterého usedám, a ještě je volné místo, kde lze
usednout čelem k tabuli. To se mi zamlouvá víc, protože bych měla kde ukládat
pomůcky. Vpravo jsou stolky plně obsazeny. Uprostřed třídy je veliká mezera
a pak jsou již stolky se židlemi po dvou. I zde je plno, ale dvě místa by se našla.
Zjistila jsem však, že je to příliš daleko od tabule a že bych na ni neviděla.
Vracím se tedy do proutěného křesla a rozhodnu se, že druhé místo podržím
manželovi. Většinou jsou přítomni mladí muži, ženy jsem neviděla.
Autobus je symbolem vaší životní cesty, když vystoupíte, ocitáte se
23
v duchovním světě. Zámek je chrám lásky a cíl vašeho snažení. Celý výjev
se odehrává mimo čas a prostor, po pohovoru se Světlem. Je ráno a přicházíte brzy. Úkoly jste sice splnili, ale musíte počkat na ostatní, kteří nebyli
tak rychlí a ztratili čas na mnoha překážkách, které musejí ještě překonat.
Vy jste naopak poněkud předběhli čas, a proto čekáte na ty, kteří se opozdili a mají čas vše dohonit. Paní E. je strážcem prahu. Odcházíte, abyste
se posílili.
Nabídka ve výlohách je duchovní strava, kterou budete mít k dispozici.
Velice se na ni těšíš.
Matiné je hudba lásky, kterou kazí nesrovnalosti v myšlení a cítění
muzikantů. Rozhodli jste se, že to, co jste zaslechli, se vám sice líbilo, ale
počkáte si na příští koncert, který bude dokonalejší a vy budete mít možnost
ho vyslechnout celý.
Noclehárna jsou regenerační kouty pro vás narychlo upravené, protože
jste nebyli tak brzy očekáváni. Válec hadrů představuje karmickou zátěž
těch, kterým jsi ji pomáhala nést. Hračky, které jsi zde nalezla, jsou kultovní předměty těch, kteří je tu zanechali. Až se zde objeví podruhé, projdou
zkouškou, zda se jich vzdají, či je znovu zvolí jako symboly magie.
Vstup do školy a volba třídy jsou jasné. Opět jsi netušila, že v této třídě
nejsi žákem, ale examinátorem. Proto jsi usedla do proutěného křesílka.
U stolku vlevo, tedy u tvého stolu, seděla komise. Žáci byli až za mezerou,
kam jsi původně chtěla usednout. To ti však nenáleželo a byla jsi vedena
k tomu, aby ses ujala svého úřadu, a tím i úkolu rozhodnout, kdo ze žáků
splňuje podmínky pro postup do vyšší třídy.
Když vše dopadne dobře a všichni úspěšně vykonají zkoušky, jsou dveře
jejich třídy krásně nalakované a třída dobře a pohodlně zařízena. Tím je
upravena další cesta pro adepty učení lásky. Oni se pak snadněji zmocní
tohoto učení a budou je lépe chápat a prociťovat.
Anglie je pravděpodobným místem vašeho příštího působení, zde se
budete reinkarnovat.
Děkujeme!
Pomsta mágů a vítězství paní L.
Ve vizi dne 19. 1. 2000 paní L. hrozilo propuštění, protože ji její vlastní
otec udal v práci, že porušila mlčenlivost a neplní své povinnosti. K řediteli se
dostal podvodem, protože si budovu otevřel vlastní kartou, na které byla krajina
s mořem. Paní L. ho důvěřivě provázela a netušila jeho zradu.
V budově ředitelství nebyly schody. Do vyšších pater bylo možné se dostat
pouze výtahem se složitou obsluhou. Byly zde knoflíky s časovými údaji.
Nastavila otci výtah a dál již se o něho nestarala. Že ji podvedl a zradil, se
24
dověděla až doma. Měla pocit, že musí ihned volat řediteli a uvést vše na
správnou míru.
Měli u rodičů dva telefony. Bílý a černý. Číslo ředitele nebylo v seznamu,
a tak se ho snažila zjistit přes sekretářku, ale ta hned spustila, že se chce u mne
objednat na léčení. Od této chvíle si paní L. stále opakovala moje telefonní číslo.
Zda je prozradila sekretářce, neví. Když chtěla zavolat řediteli, její otec jí v tom
zabránil, protože volání rušil zvláštním mobilem. Její matce to velmi vadilo,
vstala a mobil otci vzala. Ten se jí vysmál, že jim to stejně není nic platné, protože rušení je automatizováno. Paní L. si od matky vzala mobil, odpojila jeho
anténu a tento program zrušila.
Byla znechucena a odešla domů. Šla cestou okolo domu jeptišek a uvažovala, že tam vstoupí, ale po pohovoru s jeptiškou si to rozmyslela a šla dál.
Dům jeptišek byl zvláštní, béžový, vypadal jako z porcelánu, politý stejnou
glazurou. Stál na pravé straně a vlevo uviděla zarostlou louku a věděla, že
jejím úkolem je zkontrolovat zahradníka, jak se stará o svěřený pozemek. Bylo
na něj mnoho stížností, že pozemek zanedbává a dotace čerpá neoprávněně.
Paní L. se prodrala blíž a nahlédla přes přerostlou trávu a zjistila, že tato tráva
je jen podél silnice a ostatní pozemek je pečlivě udržován. Byly zde nádherně
udržované zahrady, a tak vlastně zjistila, že vše je v nejlepším pořádku a dotace
je zasloužená. Přišla domů unavená a bylo jí líto všeho, co táta udělal. Manžel
jí přinesl v sáčku dárek ode mne. Byl to tmavě modrý kulatý ubrus a na něm
noční obloha. Ubrus byl lemován bílou stuhou.
Tatínek je paralelní bytostí Jahweho a představitelem mágů, kterým se
nelíbí, že by vláda Světla a lásky měla být trvalá a oni zde definitivně skončili. Paní L. je představitelkou těch, kteří nastoupili novou cestu. Ředitel
je představitelem všech vládců a maminka představuje ty, kteří zatím jen
pozorují, ale začínají chápat a stávají se zastánci pravdy a práva. Mágové
reptají nad novou situací a hledají příležitost, aby mohli zaútočit i za cenu
ztráty cti. Neštítí ani lží, ani pomluv. Spojují svůj energetický potenciál, a to
je ta karta, která jim umožní se dostat se k řediteli. Nechtějí do hloubky
rozebrat současný stav, a tak protestují proti všemu, i proti tomu, co je
v pořádku a co sami nikdy nedokázali.
To je podobenství o neobdělaném pozemku. Pozemek je svět a člověk,
který tento pozemek obdělává, je představitelem všech, kteří pracují tak,
aby svět nepoškodili. Aby vzkvétal a přírodní prostředí bylo čisté. Paní L.
byla pověřena dozorem a šetřením, zda je vše v pořádku a zda stížnosti
náhodou nejsou oprávněné. Byla to zkouška pravdy. Tu složila perfektně.
Než provedla kontrolu, prošla zkouškou odvahy, kdy musela čelit různým
autoritám a stát za svou pravdou a odhalit podvod a přetvářku u svých
protivníků. I zde obstála.
Unavena soubojem na chvíli uvažovala, že by jí bylo lépe, kdyby se
v ničem neangažovala a stáhla se do ústraní. Když jí jeptiška vše vysvětlila,
25
pochopila, že by se zpronevěřila svému poslání, a přijala další úkol. Tím
byla revize u „zahradníka“.
Když na počátku volala řediteli, připomněla jí sekretářka, že se má
obracet na tebe. Teprve doma zjistila, že zkoušky složila, a odměnou jí
byl ubrus s noční oblohou, který jsi jí poslala po manželovi. Jeho výzdoba
naznačuje její duchovní postup a funkci. Zahradník je současně představitelem všech agregorů z planet Země a Jantar, kteří pracují na obnově
přirozeného a zdravého životního prostředí na planetě Zemi. Dva telefony
obstarávají spojení. Černý telefon s temnými sférami a bílý telefon se světlými sférami.
Mír s vámi!
Boj o stříbrné rádio
Ve vizi dne 20. 1. 2000 je paní L. doma s maminkou. Od strýce dostaly jako
dědictví po paní M. vzácné stříbrné rádio. Skupina mladíků se o ně zajímala
a chtěla jim ho odebrat. Vjeli na kolech do bytu, a tak se musela paní L. bránit.
Dotkla se nejagresivnějšího mladíka prstem pod pravým okem a viděla, jak se mu
po celé tváři až k bradě rozlévá modřina. Pomyslela si, že to je všechny odradí.
Ocitá se ve městě. Uprostřed je sjezdovka a na ní sjíždějí ve velkých tmavých
člunech mladíci, kteří je přepadli doma. Střídali se na sjezdovce velice rychle.
Paní L. věděla, že musí přeběhnout tak, aby ji nezahlédli. Obešla je velkým
obloukem a dostala se před knihkupectví „Shakespeare“, které pochopitelně
vypadalo jinak než v Teplicích, ale pracoval tam stejný mladík, kterého všichni
pomlouvali. Měl zboží pouze dvojího druhu. Detektivky a limonády. Paní L.
mrzelo, že je zde tak malý výběr, a odešla.
Ocitá se v místnosti, kde je veliká trojdílná skříň. Dveře prvního a třetího
dílu jsou dřevěné a prostřední díl má dveře z průsvitného skla. Místností, kde
stála se svým strýcem, procházeli lidé. Přišel mladý pár a vlezl si do zaskleného dílu. Dívka se sehnula a zvedla ze země malou raketu, která se v její ruce
zaoblila. Paní L. pochopila, že je to pro ni velice nebezpečné, a vzala jí raketku
z ruky. Raketka byla fialová a v její ruce se rozplynula.
Domov představuje hlubinu jejího nitra. Maminka se svým bratrem sídlí
v jejím srdci. Je tam i paní M. Všichni po ní zdědili stříbrné rádio, které je
symbolem vesmírného spojení. O toto spojení je veliký zájem. Paní L. se
strýcem a maminkou jsou představiteli těch, kteří na sobě pracují, aby jejich
myšlení a cítění bylo takové, jaké jim umožní získat toto spojení přirozenou
cestou. Takové spojení na základě čistoty lásky je trvalé.
Mladíci jsou představiteli mágů, kteří se ke všemu staví z pozice síly,
proto chtějí toto spojení získat násilím. To se jim nedaří, protože všichni,
kdo jsou čisté mysli a jdou cestou bez násilí, mají ohromný energetický
26
potenciál. Této síly si paní L. nebyla vědoma, a tak došlo k poškození mladíka. Ti pak upustili od nátlaku. Proti této síle byli bezbranní.
Město je symbolem světa. Mladíci jsou představiteli mágů, kteří nepochopili, že cesta vede dál a výš. Jsou přesvědčeni, že je jejich učení přivede
k nejvyšším metám i bez práce na sobě samých. Mají světlé vlasy jako
symbol směřování, které je však kamufláží, aby na svou stranu získali co
nejvíce lidí. Místo aby se ocitli na cestě pravdy, ocitají se na šikmé ploše,
kterou představuje sjezdovka. Ta je symbolem pádu všech mágů. Paní L. se
jim vyhýbá, protože již s nimi nechce mít nic společného.
Odchází do knihkupectví, které představuje duchovní dary současnosti, které jsou mágové schopni nabídnout. Vše je zaměřeno na připoutanost k sexu a pomstě. To ji neuspokojuje a odchází pryč. Mladíka
pomlouvají především mágové, protože se jim nezdá, že by zde byla
zastoupena jejich nejlepší díla. Tento mladík se začíná probouzet a oni
vidí, že ho ztrácejí, proto ho zastrašují a pomlouvají, aby nezískal na svou
stranu i ostatní.
Trojdílná skříň je symbolem minulosti, přítomnosti a budoucnosti vašeho světa. Současnost je průhledná, ale do minulosti a budoucnosti nevidíte.
Dvojice, která vstoupila do prosklených dveří současnosti, je symbolem
lidstva, jejich mužského a ženského principu. Začínají chápat nebezpečí
a nesmyslnost válek. Nejvíce je zasažen citově ženský princip, a proto zdvihá symbol násilí a válek v podobě rakety, aby ho zneškodnil. Nemá však
pro to dost sil. Pouze obrušuje hroty střetů a největších třenic. Zde zasahuje paní L. z pozice agregora a pomáhá odstranit největší problém lidstva
v současnosti. Tak bude lidstvu vždy pomoženo ve věcech dobrých, bude-li
se snažit o nápravu.
Mír s vámi!
Zkoušky agregorů
Ve vizi dne 21. 1. 2000 jsem viděla bílý obdélníkový stůl. Na každé straně
sedí šest světelných bytostí. Na každé straně je šest bílých úpisů. Nastal čas,
kdy budou vyhodnocovány smlouvy s Otcem. Bude hodnoceno, jak jsme plnili
své úkoly, které jsme slíbili a stvrdili těmito úpisy. Ve dnech 18. 1. až 20. 1.
2000 jsme pracovali mezi sférami a dimenzemi mimo prostor a čas. S pomocí
Boží a obou rad i Jitřního anděla jsme osvobozovali všechna stvoření, která zde
uvázla, stejně jako zakleté bytosti i s planetami.
Ve vizi dne 17. 1. 2000 se přibližně v jedenáct hodin objevila na obloze
nádherná duha, která zde byla vidět asi čtyři hodiny. Šlo o upozornění, že
budeme pracovat se souhlasem Božím a že nastal čas. Když byly prosby u konce, zablesklo se a ozvala se hromová rána. Déšť se změnil v kroupy, ty ve sníh
27
a vál silný vítr. Ve čtvrtek bylo vše hmotně stvrzeno a byly zahájeny zkoušky
agregorů, které budou velmi náročné.
Agregoři odevzdali své insignie i pomůcky, které jim pomáhaly v práci, prsteny i náramky, které zajišťovaly naše telepatické propojení, protože musíme
vykázat svou zdatnost, lásku a moudrost bez veškerých pomůcek, které by
nám usnadňovaly práci. Podle výsledků zkoušek nám budou opět přiděleny
úkoly a kompetence, insignie duchovních hodností, kterých jsme dosáhli, a nové
pomůcky, které nám budou pomáhat v práci.
Tyto zkoušky budou probíhat až do 3. 5. 2000 a s vyhodnocením až do
5. 5. 2000, kdy budou slavnostně předány insignie duchovního postupu a budeme v těchto funkcích představeni vesmírné konfederaci. Naše planeta bude
slavnostně přijata do vesmírné jednoty lásky.
Ve čtvrtek 20. 1. 2000 jsme vedli prosby za černé díry, které v Mléčné dráze
vznikly násilnými magickými zásahy, nikoli přirozeným vývojem. Prosby byly
vyslyšeny a náprava postupně sjednána. Opět bylo vše provázeno bouří, která
byla doprovodným jevem této práce.
Zjevily se nám zářivé dlaně, které podpíraly šedou sedmičku. Dlaně přinášejí duchovní postup, kterého bychom mohli dosáhnout již nyní, pokud budeme
na sobě pracovat a bude v nás dostatek lásky. Jde o sedmou dimenzi a sedmou
duchovní sféru. Pokud jí dosáhneme, rozsvítí se sedmička čistým zářivým světlem. Budeme propojeni se svým vyšším já.
Děkujeme!
Hledání
Ve vizi dne 23. 1. 2000 jede paní L. autem se svým manželem, paní D. a paní R. Paní D. sice řídí, ale neví, kam jet, protože nezná cestu. Paní L., která sedí
vedle ní, jí radí, aby poprosila o vedení. Dostanou se tak ke krásnému světlému
domu s velkými bílými okny. Nikdo tam nebyl, ale v posledním pokoji nacházejí
asi čtyřicetiletého muže, který umírá na rakovinu. Vedle něho seděla jeho matka
a prosila o pomoc. Muž souhlasil a paní L. je vedla v prosbách. Než dokončili
modlitbu, muž se uzdravil a nápadně se změnil. Jeho krátké černé vlasy se změnily ve světlé a vypadal nyní na sedmnáct let. Na ruce měl velké stříbrné hodinky.
Paní L. mu vysvětlila, že dál již musí pokračovat sám tak, jak společně začali.
Jízda autem znamená společnou životní cestu. Paní D. organizuje, ale
nezná společný životní cíl. Paní L. pochopí, že je třeba prosit o duchovní
vůdce. Pod vedením ze světlých sfér najdou cestu k pravé lásce. Vstoupí do
chrámu lásky a tam najdou bytosti, které prosí o pomoc. Protože cit pravé
lásky koná zázraky, je jim pomoženo. Matka je představitelkou strážce planety a umírající syn je planeta Země. Osvícením lidstva milostí Boží jim
bude pomoženo a planeta se uzdraví.
28
Hmotně vám byl ukázán průběh života chlapce, jehož matka žádala
o pomoc, ale měla malou víru. Do sedmnácti let se bude zlepšovat, potom
menší regres. Ve čtyřiceti velmi kritický stav, kdy rozhodne sám o sobě, zda
se vyléčí. Podaří se mu to jen tehdy, když od sebe odhodí trpkost, zlobu
a nenávist. Když změní nemocné myšlení a cítění. Když matka přizná svůj
omyl, protože trpí z lásky k ní, aby ji přivedl na cestu pravdy.
Paní L. bydlí v Nové Vsi kousek ode mne. Přichází k ní paní R., aby s ní
určitou dobu žila. Ona však ví, že odchází, a proto se jde ke mně rozloučit.
Paní R. prohlašuje, že s ní na návštěvu nejde, protože má u mne „vyhrazené“
úterky. Když ke mně přijde, právě odchází paní M. Je mladší, v šedém dlouhém
plášti a v klobouku. V uších má veliké drahokamy. Je vyšší a mladší. Za paní L.
ke mně přichází skupina šesti až sedmi lidí, kterou vede žena v černém závoji.
Všichni jsou oblečeni ve smutečním oblečení. Muži i ženy. Je neděle 17 hodin.
Přišli mne seznámit s tím, kdo zemřel.
Paní L. nechtěla zdržovat, a tak odešla a cestou potkává skupinu mužů
jdoucích ke mně. Bylo jich asi deset. Šlo o samé zvěrolékaře. Já jsem s nimi
ihned začala pracovat. Mluvila jsem tak nahlas, že mne paní L. slyšela i venku.
Ze skupiny se oddělil její kolega z práce a ten nesl na dlani velkou zelenou
žábu. Šli na louku, kde ji pustil na svobodu. Mezitím se začaly stahovat černé
mraky a jeden z nich byl zvlášť rychlý. Paní L. si uvědomila, že vytváří oko
uragánu. Odešli a na louce zanechali čtyři malé děti. Bylo jim nejvýš pět let,
seděly na malých židličkách a vytvářely čtverec na špici. Nad hlavami je chránila bílá čtvercová plachta. Na všechny děti dohlížela jejich duchovní matka,
mateřská bytost.
Dům je chrám poznání. Paní L. je jen kousek od tebe. Hned za ní je
paní R., a když paní L. odchází, bude ji zastupovat. U tebe paní L. potkává
paní M., která též odchází na svou mateřskou planetu s insigniemi své
duchovní hodnoty.
Barva jejího šatu značí její duchovní stav. Drahokamy v uších jsou symboly vědomostí, které zde pozorným nasloucháním získala. To vše přináší
jako nové poznání své mateřské planetě.
Žena v černém je anděl smrti, který ti hlásí úmrtí tvých paralelních
bytostí. Zatím ještě nenastal čas tvého odchodu a můžeš pokračovat v práci,
ale tvůj čas se blíží, proto neúnavně pracuješ horečným tempem na očistě
planety, obyvatel i paralelních světů. Když paní L. vidí, jak jsi zaměstnaná,
odchází i ona plnit své úkoly.
Zvěrolékaři pracují na očistě přírodního prostředí a pomáhají zvířatům.
Tam, kde je lidstvo osvícené, mohou pomoci a paní L. se podílí na obnovení
čistoty životního prostředí a obnovení ztracených živočišných druhů. Mraky
na nebesích jsou symbolem nebezpečí, které vyplývá z narušeného životního prostředí, kterému můžete zabránit tím, že se budete starat o čistotu
životního prostředí.
29
Děti, které na louce zanecháváte, jsou děti nového věku, které jsou vedeny ze světlých sfér a nebudou opakovat chyby minulosti. Chrání je čistota
mysli a srdce. Budou se zatím rodit do čtvrtého rozměru, ale ony samy jsou
již vícedimenzní. Jsou seskupeny do čtverce, který „stojí“ na vrcholu. To
značí duchovní postup do vyšší sféry a dimenze.
Na téže louce se scházejí sportovci bojových umění. Vyniká zde jeden mladík s pěknou tváří, ale ošklivým povýšeným chováním. Když se svlékl, měl pod
sportovním oblekem šaty stejného střihu a tmavé barvy.
Paní L. odchází do jiného domku blízko mne, kde bude bydlet v podnájmu.
Je zde více dívek, všechny panny. Paní L. upozorňuje manžele, u kterých bydlí,
na nebezpečí, které jim všem hrozí od vítězného mladíka. Oni na její radu
zamykají. Pána si paní L. nevšimla, ale paní měla zvláštní blůzu s modrobílými
čtverečky. Ty stály také na vrcholech. Vtom přichází mladík a vniká násilím
do domku a ze všech dívek si vybere paní L. V kuchyni si vezme nůž a pod
pohrůžkou zabití ji vede do pokoje, kde ji znásilní.
Paní L. představuje planetu Zemi, ostatní dívky paralelní planety. Louka,
kde se odehrává sportovní klání, je svět, kde se odehrává válka. Mladík je
představitelem všech politiků, kteří odvádějí pozornost od neutěšeného stavu světa válkami a spory. Jsou to ti, kteří milují válečné střety bez ohledu
na to, kolik utrpení to přinese. Tak byla vaše planeta během věků pleněna
nesmyslnými válkami.
Domek je místem mezi časem a prostorem, kde vykonávají dozor nad
planetami mužský a ženský princip. Volbou mladíka byla planeta Země
opakovaně týrána spory a válkami. Protože v novém věku bude této planetě
vládnout ženský princip, vnímala paní L. jako představitelka planety více
ženský princip. Vzor na halence ženského principu naznačoval duchovní
postup planety. Mužský princip ustupuje do pozadí. Bude však pomáhat
ženskému principu, aby byla zachována rovnováha. V novém věku je hlavním úkolem všech, kdo pracují na díle Božím, aby byla planeta očištěna
od následků válek a války tak mohly být vyškrtnuty z ákášických záznamů
nejen vaší planety, ale i všech paralelních planet. Je třeba pročistit všechny
rány, které se dosud nezacelily, a odstranit následky negativního myšlení
a cítění.
Děkujeme!
Porod dvojčat
Ve vizi dne 26. 1. 2000 se paní L. narodila dvojčata. Chlapec přišel na svět
první a za týden se narodilo děvče. Pomáhala jsem jí s porodem. Byl rychlý
a bezbolestný. Moje asistence byla pouze duchovní. Když paní L. přinesla děti
domů, byly v kuchyni její již mrtvé babičky, pes a kočka. Neměla, kam děti
30
položit, a nepřipadalo jí vhodné je položit na zem, kde volně pobíhali pes s kočkou. Maminka jí však odpověděla, že vůbec nevadí, když se nakazí. Duchovně
tam paní L. viděla ještě dědečka.
Vtom uviděla dvoudílnou skříň, do které uložila věci dětí. Pro chlapce vpravo, pro dívku vlevo. Doma ji čekaly ještě dvě starší děti. Místo tří dětí měli
najednou čtyři. Cítila, že je to tak správně.
Paní L. představuje jednoho ze strážců planety. Porod dvojčat oznamuje sjednocení a rovnováhu mužského a ženského principu pro novou éru.
Babičky jsou sudičky, které vědí, co je pro tyto představitele lidstva nového věku dobré. Maminka paní L. je třetí sudičkou. Dědeček představuje
duchovního učitele lidstva nového věku. Věci dětí, které paní L. ukládá
do dvoudílné skříně, jsou symboly potřebného vybavení a schopností lidstva. Skříň sama představuje zvláštní postavení obou principů. Vlevo jsou
uloženy potřeby ženského principu, které vyplývají z karmických činů minulosti. Vpravo jsou potřeby mužského principu, který bude splácet karmické
dluhy své vlády v budoucnosti ženskému principu. Potom dojde k vyrovnání
a budou vládnout v příštích érách jako duál. Vyrovnání se blíží. To ukazuje
etapa jednoho týdne mezi jejich zrozením. To, že mají být dvojčata položena na podlahu, je symbolickým aktem sjednocení se Zemí, tedy mateřské
planety a lidstva s veškerým jejich stvořením. Jde o zapojení do vesmírné
jednoty lásky a uznání zvířat jako rovnocenných partnerů. Toto bude jedním z hlavních úkolů lidstva v příštích érách – zbavit se předsudků o své
nadřazenosti nad ostatním stvořením.
Paní L. vidí nízký bílý dům. Do domu je vchod z levé i z pravé strany.
Středem domu vede chodba, ale není zatím přístupná ze žádné strany.
Dům odráží duchovní stav planety. Ze dvou třetin je očista hotova. Nyní
je třeba dostat se do nitra planety a očistit ho. Zatím je symbolem bezvýchodné situace, do které se planeta vinou lidstva dostala.
Zjevují se jí chirurgické nůžky a bílé ruce.
Jde o to, aby lidstvo pokračovalo v očistě a vedlo prosby o osvícení. Pak
se mu milostí Boží tohoto osvícení dostane a s pomocí Boží bude očista
dokončena. Jde v podstatě o duchovní operace se souhlasem Božím, které
čistotou myšlení a cítění osvobozují od bloků a předsudků v myšlení a cítění, které lidstvu uzavírají cestu k otevření hlavní chodby, tedy nitra planety,
aby i ono mohlo být očištěno a zjevilo své poklady lásky.
Paní L. je v sále, kde je ohromný stůl pokrytý bílým ubrusem. Sedí na jednom konci a před sebou má sklenici čisté vody. Naproti vpravo sedí její kolega.
Paní L. vstává a staví před něho svou sklenici, aby se napil, jenže sklenice se
převrhne a voda se vylévá. Paní L. vychází ven a prostupuje skálou. Vidí před
sebou meč zavěšený v prostoru. Září. Meč se zdvihá a jedinou ranou odděluje
temno od světla.
Sál je mimo čas a prostor. Zde se paní L. setkává s tím, ke kterému je
31
ještě připoutaná svými karmickými dluhy. Najednou vidí, že jejich konflikty jsou bezpředmětné, že si rozumějí. Aby vše napravila, nabídne mu
pohár čisté pravdy, ale ten se rozlévá, protože milost Boží nelze dělit, ale
je nutné ji uchovávat v srdci a opatrovat. Napít z něho můžete dát pouze
se souhlasem Božím, protože jen Otec ví, zda tato bytost pro milost uzrála.
Jinak ji není schopna přijmout. Proto se sklenice převrhla. Paní L. v tomto
sále čekala na výsledky zkoušek agregorů a závěrečný úkol. Vystupuje na
pokyn mimo tento prostor a je jí povoleno plamenným mečem archanděla
oddělit temnotu od světla tak, jak to této planetě náleží. Zkouška byla
ukončena.
Strážce času
Byla jsem s paní L. na návštěvě v domečku jejích rodičů. Nikdo nebyl doma
a paní L. vařila oběd. Cítila duchovní přítomnost mojí dcery S. Najednou se
vrátili rodiče paní L. a do místnosti vtrhli psi. Byli celí odrbaní a plešatí, v hrozném stavu. Paní L. se ptala, co s nimi dělali. Tatínek šel beze slova do svého
pokoje a maminka jí vysvětlila, že jinak to nešlo.
Strýc mne vzal s její maminkou do sadu, aby mi natrhal krásná červená
jablka. Museli je však setřást. Paní L. se bála, že se poškodí. Posbírali jsme je
a strýc mne vzal do svého pokoje, kde byla po stěnách asi stovka hodin. Právě
se vrátil z Německa a paní L. mu připomněla, že by mi měl vrátit moje opravené hodinky. Strýc však namítal, že je nemá vyzkoušené, že se zpožďují a to
musí teprve vyrovnat. Spustil na mě německy a já jsem mu kupodivu rozuměla
každé slovo. Ukazoval mi fotografii domu svého bratrance v Alpách a na fotce
bylo vidět veliký sál, který paní L. neznala. Chtěl mi sdělit, že manželka jeho
bratrance je matrikářka, ale nemohl si vybavit správný výraz. Paní L. to za
něho řekla česky.
Návštěva v domečku u jejích rodičů je místo mezi časem a prostorem.
Výstup z auta je symbolem odchodu ze života. Otec představoval ty, kteří
jsou unaveni z boje s negativitou a odcházejí ihned do regeneračního koutu,
aby se mohli co nejrychleji navrátit a napravovat své omyly a chyby. Paní L.
je představitelkou těch, kteří nastoupili cestu pravdy a pokročili již tak, že
mohou sami chystat duchovní stravu pro ostatní.
Tvoje přítomnost vyjadřuje post duchovního vůdce a přítomnost dcery S. vyjadřuje duchovní post anděla strážného či ochránce. Maminka je
představitelkou lidí, kteří nastoupili cestu a sklízejí první plody svého osvícení a chtějí se jimi pochlubit i se o ně podělit. Strýc je strážcem času,
hodinky, které se opožďují, vyjadřují zpomalený proces stárnutí i zrání.
Žena jeho bratrance je zapisovatelkou do ákášických záznamů. To, že na
tebe mluví německy, znamená, že se duchovní bytosti domluví vždy a za
32
každých okolností. Alpy představují duchovní výšiny, po kterých toužíte
a chcete jich dosáhnout.
Mír s vámi!
Výhledy z okna
Ve své vizi dne 28. 1. 2000 jsem s prezidentem v prvním poschodí Hradu
a hovoříme spolu. Vše již bylo řečeno a já pociťuji určitý neklid a zvláštní netrpělivost či nudu. Mám pocit, že jinde bych byla užitečnější. Stojíme každý u jednoho okna a díváme se na nádvoří. Vidíme procházet zleva doprava jeho ženu
v modrém oblečení a zvláštním tmavě modrém klobouku. Pomyslím si, že pokročila a konečně si nechá poradit s oblékáním. Sluší jí to. Muž mne žádá, abych
se jeho manželky ujala. Já přemýšlím o tom, že to nebude vůbec jednoduché,
ale nakonec slibuji. Vede mne k manželce a představuje mne. Vydáme se spolu
na cestu. Chválím ji, že poslouchá své rádce, dokonce i vyhodnocuji některá její
jednání a zdá se, že to přijímá a nezlobí se, naopak některé připomínky bere
s ochotou a kladné hodnocení s potěšením. Měla jsem z ní radost. Rozhodla se,
že mne vezme s sebou na návštěvu ke své matce. Odbočily jsme z parku k nízké,
šedě omítnuté hranaté přízemní budově. Paní D. zazvonila a ve dveřích se objevila tlustá neupravená žena v županu, zmalovaná, s vyholeným obočím a zrzavými
vlasy. Paní D. mne představuje. Žena si mne mlčky prohlíží a ptá se, jaký dárek
jsem jí donesla. Paní D. se strašně rozzlobila, že každého obtěžuje. Já jsem se
jí však omluvila, že jsem chudá, a proto jsem jí nemohla donést nic, po čem by
toužila. Pak jsme s paní D. šly dál a já cítila, že bychom se již měly rozloučit.
Ptám se jí, zda má tělesnou stráž, ona se zamyslí a zavrtí hlavou, že ne. Ptám
se, zda nám protokol dovolí, abych ji opustila. Paní D. odpovídá, že neví, zda je
to přípustné. Jsem trochu unavená, ale vedu ji zpět, abych ji ochránila. Přivedu
ji k manželovi a ten mi děkuje. Já jsem od tohoto okamžiku volná.
Okna vedou mimo čas a prostor. Prezident splnil svou historickou roli
a nastupuje u něho stagnace.
Vše jste si vysvětlili a on se chystá odejít. Vyhlížíte z oken do budoucnosti. On má veliké obavy o další duchovní vývoj své ženy, protože její
směřování jde obráceným směrem. Z duchovna ke hmotě. Proto tě žádá,
aby ses jí ujala jako duchovní učitel a vůdce.
Jeho prosbě bylo vyhověno a ty se ujímáš své role. Abys ji mohla dobře
plnit, musíš poznat její mateřskou bytost, proto tě vede ke své matce, která
je její představitelkou. Žádá tě o dar. Ty jí odpovídáš, že jsi chudá, protože
dar osvícení musí získat každý vlastním úsilím. Chudá znamená chudá
duchem, tj. čistá, zbavená svého sobeckého ega.
Paní D. je dotčena proto, že jí připadá nedůstojné žebrat o tento dar.
Mnohé již pochopila a na své cestě za poznáním je opatrnější. Ptáš se jí,
33
zda má svého ochránce, a když dostáváš zápornou odpověď, ujímáš se
zatím této role sama. Tak ji přivedeš zpět k jejímu manželovi, který od tebe
přejímá hodnost jejího duchovního ochránce a děkuje za vše, co jsi pro její
probuzení učinila.
Paní L. byla ve své vizi dne 28. 1. 2000 se svým strýcem na návštěvě u své
sestry E. V kuchyni měla zelenou kredenc a vedle ní chodbičku, která spojovala
místnost s hlavní chodbou. Na levé straně chodbičky bylo nedostatečně zamřížované okno, takže se sem mohl každý dostat. „Proč tu máš mříž?“ ptá se paní
L. sestry. Ta odpovídá, že to tak musí být, protože je to strašně zarostlé. Paní L.
se podívala z okna přímo proti vchodu a uviděla tam supa, který byl bez křídla
a doutnal. Věděla, že je to nebezpečné a že musí pomoci. Vyběhli se strýcem
před dům a nabrali vodu do konví. Strýc měl velikou konev a paní L. poloviční.
Když doběhli na místo, byl sup pryč. Strýc řekl, že by mu stejně nepomohli, že
sup musí k veterináři.
Paní E. dovolila sestře i strýci, aby nahlédli do jejího nitra. Tak poznali
její myšlení a cítění, které ji vedlo na nebezpečné cesty magie. Jedna byla
skrytá, málo užívaná, proto zarostlá. Té se bála, proto se snažila cestu uzavřít, ale neměla dost odvahy ji uzavřít úplně. Tím otevřela cestu do temných
sfér, která byla volně přístupná přes magii. Protože však magie již nenáleží
tomuto světu, tedy ani jí, přestávají jí různé praktiky a postupy fungovat.
Sup je představitelem dravosti sobeckého chtění a černé magie. Ten se
destruuje vlastní negativitou, protože osvědčené postupy nefungují a on již
vydal veškerou energii. Stravuje sám sebe, hrozí mu samovznícení.
Dcera S. se ve své vizi dne 29. 1. 2000 dívá z okna nějakého hradu a vidí
krásnou krajinu s vodopádem. Po něm sjíždí loď plná dětí, které ihned vystupují
z řeky na břeh. Nastává hrozný zmatek, ale dcera ví, že je to tak správné. Děti
všude pobíhají, mezi nimi kočky. Mezi nimi je zrzavá sorta koček, které jsou
velice agresivní a na každého útočí. Mezi pomocníky byla též moje sestra S.,
která drží jednu zrzavou kočku za čumák, aby nemohla kousat. Dceři S. se
snažila jiná kočka zakousnout do palce u nohy, ale ona jí drží tlamu rozevřenou, aby ji nemohla kousat. Volá na tetu, aby jí pomohla. Nakonec se jim
podařilo tyto děti ubytovat v prvním poschodí. Zde však zmatek ustal, protože
děti se proměnily v bytosti, které se již chovaly klidně a důstojně. Vysvětlily, že
nechtěly způsobit zmatek, ale bály se. Kočky zmizely.
Vtom zahájili útok pozemšťané, protože se domnívali, že obyvatelé hradu
jsou ohroženi. Mezitím si mimozemšťané prohlíželi jejich lékařské nástroje
a nejvíc oceňovali veterinářské nástroje. Jakmile byl zahájen útok, chytali rakety, ukládali je do speciálních beden, kde je zneškodňovali. Všichni tuto místnost
opouštěli. Nakonec tam zůstala dcera S. s jednou bytostí. Dcera S. neměla
odvahu skočit, tak ji bytost vzala do náruče a snesla ji dolů. Dceři S. se motala
hlava, a tak ji bytost položila na zem a vzdálila se. Po chvíli hledala dcera bytost
v modrém oblečení, která jí nahoře pomáhala.
34
Najednou se ocitá v táboře utečenců, kde se koná taneční představení. Tančí
se světlou bytostí v modrém. Rozešly se a dcera S. zůstala smutná a neustále
tuto bytost hledala. Došla k nějaké boudě a cestu jí zastoupila bytost, o které
nevěděla, zda ji zná. Za ní stála další bytost, muž, kterého hledala. První bytost
odešla a ona si s mužem padla do náruče. Objali se a plakali a muž jí stále
domlouval, aby neplakala, ale sám plakal také.
Dcera S. je opět v téže budově. Okna jsou tentokrát zasklená a pohled
z nich je také jiný. Jde o jinou dobu. Venku je zima a noc. Vidí pouze trávník
a příjezdovou cestu s několika stromy. Je tam auto a z něho vystupuje francouzský pár, snad měli dítě. Pustili je dovnitř. Dali jsme jim opět pokoj v prvním
patře. Hostitelé jsou moje dcera S., já a pan J. Brali jsme zavazadla Francouzů
a vynášeli je nahoru, protože bylo nebezpečné je nechat dole, každému na
očích. Byli pronásledováni. Do prvního poschodí jsme nosili hlavně tekutiny
a potraviny. Museli jsme se opevnit před jejich pronásledovateli. Když jsme vyšli
nahoru, pár již popíjel horký čaj.
Bylo to šlechtické sídlo a celý výjev se odehrával za doby francouzské
revoluce. V podstatě jde o dávný souboj dobra se zlem. Krásná krajina představuje vaši planetu v době „nevinnosti“. Je to doba těsně před konfliktem
s Jantarany. Jde o paralelní svět. Přijíždějící děti po vodopádu jsou Jantarané,
kteří pod vlivem ideologie své planety útočí a způsobí zde mnoho těžkostí.
Jsou agresivní, útočí, zejména ti, kteří již o konfliktu vědí. Oni jsou ty divoké
kočky. Děti jsou nerozvinuté bytosti na obou stranách, tedy mladé duše,
které se nechají strhnout k nepřátelským projevům. Vy, kteří jste hostiteli na
tomto zámku, jste strážci regeneračních koutů. Zde se připravuje karmický
scénář těch, kteří se musejí inkarnovat, aby napravili své omyly a chyby.
Bytosti většinou přicházejí unavené a touží po odpočinku. Jantarany však
žene zloba a těžko se jí zbavují. Napadají i vás, a vy jim přesto pomáháte.
První poschodí je místem odpočinku a regenerace, zde se připravuje
karmický scénář. Zde se regenerují ty nejvíce nemocné duše. To, že zaútočí
pozemšťané, znamená, že i oni se infikovali jejich nenávistí. Proto začínají
pomáhat s nápravou i očištěním. Jantarané se snaží napravit i omyly a chyby pozemšťanů, protože se domnívají, že mají velký podíl viny na jejich
duchovním stavu.
Čtyři bytosti, se kterými paní S. hlavně spolupracovala, jsou duchovně
pokročilí zasvěcenci z Jantaru. Bytost, kterou hledá, je její druhá polovina.
Shledání je vroucí, protože splynout v duál mohou oba principy jen tehdy,
dosáhnou-li stejné duchovní úrovně a jsou-li obě poloviny na stejné úrovni
i ve hmotném či duchovním těle.
Tanec duší je většinou tancem duálu či uměle stvořených duálů na základě připoutanosti. Musejí se spolu rozejít, protože ještě nedosáhly stejné
úrovně. Jakmile se tak stane, odstoupí i jiné připoutané bytosti. Jakmile oba
principy dosáhnou stejné úrovně, nic jim nestojí v cestě.
35
Třetí výjev ukazuje dopad duchovního vlivu na hmotný svět. Jde o ukázku, kdy Marie Antoinetta utíká se svým mužem z Francie, ale je dopadena.
Vystoupení z auta znamená odložení hmotného těla. Její muž byl jako král
popraven první. Ona byla v pořadí druhá. Děti byly pouze tušeny, protože
nebyly popraveny. Ještě žily.
Mír s vámi, tato karma je již vyrovnána!
Práce duchovního učitele
Paní L. má deset vajec. Rozklepávala a loupala je, ale skoro každé bylo
uvnitř zkažené a hnědé. Jak postupovala v práci, dokázala již předem odhadnout, jaké vejce bude. Přesto trpělivě loupala, aby nic nepřehlédla. Z deseti
vajec byla jen dvě v pořádku a z toho jedno již též v sobě neslo zárodek zkázy.
Vejce jsou bytosti, které paní L. učí. Stav bílku a žloutku odpovídá jejich
duchovnímu stavu. Některé bytosti již byly „zkažené“, přesto pečlivě každou
rozebírala, aby na cestě pravdy neztratila žádnou bytost a zachránila ty,
které touží po pravdě a čistotě myšlení a cítění.
„Dovolená“
Paní L. je ve své vizi dne 1. 2. 2000 na dovolené u moře s manželem,
synem T. a maminkou. Bylo tam hřiště na volejbal a hrála se dvěma mistry
republiky, kteří měli bílé helmy. Proti nim nastoupilo asi desetičlenné družstvo
vedené manželem a synem T. Nejprve si netroufala být příliš aktivní, ale když
zjistila, že ji její partneři akceptují, hrála s plným nasazením všech sil.
Když hra skončila, rozhodly se s maminkou, že se půjdou vykoupat. Bylo
chladno. Zastavily se na břehu a pozorovaly, jak zprava doleva projíždějí ve
velikém množství válečné lodě. Na každé lodi bylo dělo kryté bílou plachtou
a hlídka, která střežila vstup. Ke břehu se blížila ponorka s průsvitným krytem.
Paní L. ji uviděla až po upozornění maminky. Z ponorky vystoupil starší statný
generál v pískově zbarvené uniformě, se svým komorníkem v modrém obleku.
Generál pozdravil paní L. německy a ta mu odpověděla také v němčině. Šli
spolu do hotelu na „oběd“.
Dovolená u moře je kratičký oddych v souboji dobra se zlem. Pak jsou
zástupci Světla opět vyzváni k měření sil. Symbolem tohoto vztahu je volejbalový zápas. Dva mistři v bílých helmách jsou andělé míru, kteří paní L.
pomáhají. Turnaj končí jejich vítězstvím. To nikdo nečekal, protože byli
v menšině a nevymínili si žádné výhody.
V jejich protivnících to vzbudilo velikou úctu a rozhodnou se jít jejich
cestou. Plní přesně a čestně všechny předběžné dohody, že očistí planetu
36
od negativity a následků válek i nebezpečných zbraní, vynálezů. Jednají
otevřeně, protože pochopili. Přikryjí děla bílou plachtou na znamení míru
a dobrých úmyslů. Přecházejí ze služeb temnotám do světla. Naznačuje
to směr zprava doleva. Nejprve je třeba očistit vodstvo. Stráže střeží vstup
na válečné lodě, aby jejich zbraně nemohl nikdo zneužít. Potom se bude
očišťovat souš.
Generál zdraví paní L. jako představitelku vítězné strany. Ponorka má
průhledný kryt na znamení, že nic neskrývá. Jednají otevřeně a čestně.
Písková barva jeho uniformy znamená, že bude řídit očistné pozemní práce.
Vodní očistu bude řídit jeho zástupce komorník, jak napovídá jeho modrá
uniforma. Mluví německy, protože v této době je němčina mezinárodním
jazykem. Generál zdraví první na znamení úcty a potvrzení kapitulace.
V hotelu budou upřesněny kompetence a úkoly. Generál je dozorčím nad
agregory jednotlivých planet. Komorník je jeho zástupce a pomocník.
Tímto vítězstvím postoupila vaše planeta ve svém vývoji. Éra Ryb je
uzavřena a pootevírají se dveře pro vstup do éry Vodnáře.
O Kassandře
Ve vizi dne 1. 2. 2000 se paní L. zjevuje asi třináctiletá cizinka. Je krásná,
má černé kudrnaté vlasy. Loupe se z ní špína, hlavně na zápěstí a na krku.
Paní L. ji posílá se umýt.
Paní L. je reinkarnací Kassandry. Potíže paní L. v tomto životě se odvíjejí od omylů a chyb Kassandry. Tím, že ji posílá umýt, vyjadřuje potřebu
očistit se od karem, které je spojují. Špína, která se z Kassandry loupe,
jsou zralé karmy k vyprošení. Kassandra je představitelkou těch lidí, kteří
se pro svou pýchu a tvrdost stali obětí svého vlastního nedostatku taktu
a pokory i lásky.
Příběh o Kassandře: Kassandra byla dcerou trójského krále Priama
a jeho ženy Hekaby. Byla proslulou věštkyní a nesmírně krásná. Zamiloval se
do ní nejkrásnější bůh Apollón, ale ona ho tvrdě a pyšně odmítla. Potrestal
ji tím, že způsobil, aby jejím věštbám už nikdo neuvěřil. Z pozemšťanů se
o ni ucházel hrdina Othryoneus z Lýdie. Za její ruku slíbil, že osvobodí
Tróju a vyžene z Troády Achájce. Padl a Kassandra se již neprovdala.
Po dobytí Tróji se Kassandry zmocnil achájský válečník Aiás a zneuctil
ji. Při dělení kořisti připadla vrchnímu veliteli vojsk Agamemnónovi. Ten ji
přivedl do Mykén i s dvojčaty, která mu porodila. Hned první den vstupu do
Řecka se stali všichni obětí zrádného Agamemnónova bratrance Aigistha.
Byli zavražděni při hostině.
37
Kontrola
Ve vizi dne 4. 2. 2000 je paní L. se synem H. na návštěvě ve velikém domě,
kde pobíhají sestřičky, ale pacienti nejsou vidět. Vypadá to spíš jako hospic.
Bloudili a hledali. Když nikoho nenašli, šli domů. Procházeli Krupkou a ta byla
celá pod sněhem. Nebylo vidět žádný dům, všechno bylo zapadané sněhem.
Hospic je místem, kde jsou umírající. Zde umíraly duše těch, kteří odmítali jít za Světlem. Hledali, koho by ještě mohli zachránit, ale již nikoho
nenalezli. Sestřičky jsou andělé strážní, kteří měli napilno, aby předali své
svěřence tam, kam náležejí. Krupka představuje chladná srdce pod sněhem
osamění. Nikde není plamen lásky, který by rozehřál ochranný kryt sněhu
proti citu a soucítění. Pod ním spí srdce těch, kteří se obrnili proti pravé
lásce. Jsou osamělí a není zde nikdo, kdo by je zahřál svou láskou. Není ještě vše ztraceno, protože sníh se ještě neproměnil v led. Jde o předposlední
fázi ledového království. Zde je možné pomoci.
Paní L. je v místě, kde je vše kryto černou hvězdou s uzavřenými zámky.
Takto je uzavřena éra Ryb. Temná hvězda je symbolem zneužití ideálů
i učení Kristova. Slunce a vztažené ruce k němu vám naznačují, že máte
vést prosby za to, abyste z pohodlí a setrvačností nepřenesli své předsudky
do nové éry Vodnáře, která se před vámi začíná otevírat.
Vedení těchto proseb je nesmírně důležité. Týká se celé skupiny.
Druhá kontrola
Paní L. s paní Š. jsou v nemocnici na kontrole u lékařů. Odtud jdou ke mně
na Novou Ves. Nikde není vidět žádný panelový dům. Postupují cestičkou na
vrchol, který je strmější než ve skutečnosti. Dostaly se k povaleným kamenným
kvádrům. Pozorně vše prohlédly a vracely se zpět.
Dvě černé kočky jim přeběhly přes cestu zprava doleva. Jedna proběhla
ihned, ale druhá byla vzteklá, cenila zuby, ale když si jí nevšímaly, šla také
konečně vlevo. Na pravé straně zůstala sedět černá vrána. Najednou se před
nimi objevil panelový dům, kde v přízemí bylo malé okénko, kterým vyhazovala
nějaká cizinka brambory. Byly zdravé. Vyhazovala je na sníh. Paní L. se divila,
proč to dělá.
Vrátily se do práce před devátou hodinou. Šéf jí sdělil, že se nedostavila
na schůzku s ředitelem o půl deváté. Paní L. na ni zapomněla, a tak se šla
řediteli omluvit. Měl dveře otevřené dokořán, ale odmítal s ní mluvit, protože
nepřišla včas. Šla tedy k sekretářce, aby si domluvila nový termín. Ta jí ochotně
dala nový termín, protože se dověděla, že ředitel odchází a má zájem na tom,
aby paní L. odešla s ním. Byla trochu smutná, protože v práci se jí zastala jen
polovina lidí. Druhá polovina jí mrzutost s ředitelem přála.
38
Druhá kontrola se týká duchovního stavu planety a lidstva. Nejprve
v nemocnici přijmou zprávu od lékařů. To jsou duchovní vůdcové těch,
jejichž ego je nemocné. Tam se zdá vše v pořádku, a tak jdou k tobě jako
svému duchovnímu vůdci, ale svůj úkol nepouštějí z mysli. Cesta k vrcholu
poznání je ve skutečnosti strmější, než se původně domnívaly. Vidí povalené kamenné kvádry pevných idejí, které lidstvo zavedly. Tyto ideály padly
a nastupuje odklon od magie. Černá vrána je její představitelkou a černé
kočky jsou představitelkami mágů. Do jednoho proudu patří ti, kteří uzráli
přirozenou cestou k pravému poznání a opouštějí magii. Jdou za svým
poznáním vlevo. Ti druzí se zlobí, že skončila vláda magie, zlobí se, ale
nakonec též přejdou na stranu nového učení.
Třetí směr zastupuje vrána. To jsou ti, kteří ustrnuli ve vývoji a nejsou
schopni jít za světlem pravdy. Ti se zde již nebudou reinkarnovat, ale půjdou
tam, kde svůj vývoj dokončí.
„Panelák“ představuje zkostnatělé myšlení, které se brání všemu novému. Když konečně pochopí svůj omyl, „vylévá dítě i s vaničkou“. To je
symbolické vyhazování zdravých brambor jen proto, že si cizinka představovala, že sklidí za své snažení nádhernější duchovní plody. Cizinka
je představitelkou těch, kteří nejsou pokročilí, snaží se, ale jsou netrpěliví
a chtěli by ve svém vývoji pokračovat rychleji. Nedají-li si pozor, výsledky
jejich snažení spálí mráz nelásky a neochoty pracovat na sobě samých.
Zatím nevidí dobré výsledky své práce, protože se jim ve srovnání s ostatními zdají zanedbatelné.
Druhý obraz, který ukazuje opomenutí paní L., je příkladem toho, že
někdy je velice nebezpečné být v duchovní práci nepřesný. Vše má svůj čas
a dohody je nutné dodržovat. Proto už ředitel paní L. nepřijal. Vytrváte-li
však v dobrém a vedete-li prosby nesobecky, budete nakonec vyslyšeni.
Kdo propase vhodnou příležitost, je v nebezpečí, že už nebude moci nic
napravit. Pomoci mu může jedině cesta milosti Boží, ale nesmíte na ni
spoléhat.
Pro paní L. bylo varováním, že ji ředitel nepřijal, i když požívala jeho
velké přízně pro píli, se kterou pracovala. Tím spíše měla být opatrnější.
Byla jí dána důvěra, kterou zklamala. To dobře nechápala, a proto ji zraňovalo, že se jí spoluzaměstnanci nezastali. Bylo v ní ještě hodně pýchy
a ctižádosti, protože byla zklamána jejich postojem. Měla přijmout za své
opoždění „trest“ s pokorou a přijmout náhradní termín s klidem jako milost.
Její zásluhy byly přesto odměněny, protože odcházela s ředitelem na nové
pracoviště.
Ředitel byl Otec a sekretářka anděl strážný. Šéf byl duchovním vůdcem pracovního kolektivu. Odchod s ředitelem značí duchovní postup
paní L.
39
Pouštění draka
Dne 6. 2. 2000 je paní L. v práci, má otevřené okno a pouští korkového
draka, kterého má upoutaného dvěma provázky. Drak se jí vytrhnul a uletěl
k protějšímu domu, kde narazil do antény. Ta začala padat a strhla s sebou
i satelit. Pod oknem procházeli asi dva třináctiletí chlapci. Jeden prošel bez
problémů a druhý padl zasažen k zemi. Paní L. ihned volala policii. Přijeli
rychle v bílém autě. Ve vyšetřovateli poznala členku skupiny paní V. Odjela
s nimi, aby mohli sepsat protokol.
Když odcházela z práce, aby nastoupila do auta a odjela na policii, procházela chodbou a tam uviděla na zemi ležet svého spolupracovníka. Z prsní kosti
mu stékaly zářivé kapky vody. Neví, zda se o něho postarala, protože pospíchala sepsat protokol. Když nastupovala do auta, viděla, že poraněný a otřesený
chlapec již vstává a je v pořádku.
Najednou se ocitla doma u muže, kterého viděla ležet na chodbě. Ležel
na válendě a měl celou ruku v sádře. Byla tam také kolegyně, která je jeho
přítelkyní. Všude byly rozházené pastelky a barvy. Paní L. je pomáhala sbírat.
Muž jí sdělil, že jsou spolu strážci stáří.
Paní L. pracuje na díle Božím. Drak je symbolem poznání, ke kterému
je připoutaná myšlením a předsudky, a to jsou ty dva provázky. Když je
opouští a myslí svobodně a volně, neví si se svou novou svobodou rady, a tak
se jí drak vysmekne z rukou. Její myšlení naráží na myšlení a cítění nerozvinutých lidí, kteří nejsou schopni přijmout nové poznání. První chlapec
situaci zvládá a projde bez pohromy dál. Druhý chlapec srážku s předsudky
v myšlení nezvládne a je zasažen jejich tvrdostí. Paní L. volá o pomoc jejich
strážné anděle a duchovní vůdce. Přijíždí tedy policie, kterou vede paní V.
Zastupuje zde nadřízený kontrolní orgán. Proto je paní L. vyzvána, aby je
následovala, protože musí být sepsán protokol. Protokol je kniha ákášických
záznamů.
Její spolupracovník, kterého uviděla ležet na chodbě, je představitelem
lidí, jejichž úmysly jsou čisté jako kapky vody, které viděla třpytit se na jeho
prsou. Tito lidé velmi usilují o naplnění správných ideálů, ale nejdou cestou
svobodné vůle a přesvědčují různými manipulacemi, které se jim pak vracejí
zpětnou vlnou magického tlaku. Příkladem je ruka v sádře.
Kolegyně je představitelkou jeho ženského principu, která spolu s paní L.
sbírá dary na této cestě. Jsou to duchovní dary poznání a schopností, které
je dobré využít, ale neměli byste na nich lpět. Také byste však s nimi neměli
zacházet bez úcty. Chaos, ve kterém se tyto poklady nacházejí, odpovídá
chaosu, který má v hlavě. Paní L. s jeho družkou mu pomáhají tento chaos
utřídit a dát do pořádku. Strážcové stáří sledují duše, zda jejich poznání
a zkušenosti, které získávají během věků, jsou přiměřené. Tento úkol zvládl
pouze jeho ženský princip a paní L.
40
Konec magie na planetě Zemi
Dne 6. 2. 2000 se objevuje černý krystal v podobě pyramidy jako symbol
magického vlivu a moci. Potom se zjevuje dohořívající svíčka, která se roztéká
a její plamen hasne. Záblesk a hrom. Světlo je oslepující. Objevuje se oranžová
planeta, sextant, světle šedé „V“ a asi v jeho polovině ho protíná plocha tmavšího oválu. Potom je vidět rotující černý kříž ve směru hodinových ručiček.
Objevují se dlouhé a velice tenké černé prsty, které svírají bílou kouli. Prsty se
tenčí a trhají se. Zjevuje se arabská sedmička, římská desítka a nakonec polovina vývojové osmičky. Řez je proveden vertikálně. Osmička by se mohla také
číst jako obrácená trojka. Objevuje se anténa s kroužkem dole a nahoře. Působí
dojmem zbytku kroužkového bloku. Je vidět písmeno „A“ jako Alfa – začátek
učení. Vidíme učební stolky a za každým sedí jeden žák.
Jak vedeme prosby za odstranění zbytků temného computeru, otočí se stůl
a za ním v řadě jsou stoly, za kterými sedí vždy jeden žák vpravo a jeden vlevo. Vedeme prosby za všechna poškozená místa planety, kudy uniká energie.
Vedeme též prosby za to, aby nemohly být zneužity zbytky vesmírného computeru. Toužíme po tom, aby byl z antény stažen a uvolněn i druhý kroužek, protože
jen ten nás přivede tam, kde je omega poznání i učení. Objevuje se trojúhelník,
ze kterého vyzařuje světlo.
Je to cesta milosti Boží. Dohořívající svíčka naznačuje, že vliv magie
v těchto sférách a dimenzích končí. Byla to právě magie, která přivedla ke
zkáze planetu Mars. Energetický výboj ukazuje, jak je každý chráněn před
útokem negativity. Eliminuje ho čisté vyzařování aury. Současně vás tento
obraz upozorňuje na místa, kde jsou zbytky computeru, které negativně
působí ve svém okolí a způsobují anomálie na planetě. Tento výboj upozornil paní L. na karmickou situaci, která nastala a způsobila zkázu hejna
divokých hus. Toto je třeba vyprosit.
Objevuje se planeta Mars, sextant, stůl vzhůru nohama a písmeno „V“
s oválnou plochou, která je nakloněna.
Planeta Mars je varováním pro ostatní planety, kde se zneužívá moci
magie. Sextant je symbolem orientace v moři nejistoty vyplývající z chaosu
magie. Stůl vzhůru nohama značí, že i hodnoty učení magie jsou v tuto chvíli na této planetě převrácené. Písmeno „V“ značí domnělé vítězství magie,
ale jde o Pyrrhovo vítězství, které ve své podstatě přináší „vítězům“ zkázu.
Oválná plocha naznačuje, že se její vyznavači dostali na „šikmou plochu“.
Temný rotující kříž ve směru hodinových ručiček naznačuje, že zkáza je
karmicky dovršena. Dlouhé prsty černé magie ukazují, že jejich moc byla
veliká, ale valem slábne. Světlou energii, kterou spoutaly, již nezvládají.
Tenčí se a trhají. Světlo je svobodné. Mágové stále nemohou uvěřit, že
nastal konec jejich moci. Čím více útočí, tím víc slábnou. V rovině, kde se
domnívali, že zvítězili, byli poraženi vlastní negativitou.
41
Datum 7. 10. značí definitivní uzavření éry magie. Tohoto dne bude
magie vymazána z ákášických záznamů vaší planety. Očista z jejích následků je z poloviny hotova. To naznačuje obrácená trojka, která je v podstatě
vývojovou osmičkou. „A“, které se zjevilo, je počátkem vývoje ve světě bez
magie. Budete se učit v tomto světě žít bez násilí. Žebříček hodnot si opravíte na základě myšlení a cítění, které se bude řídit zákony lásky. To naznačuje obrat stolu. Ve školních lavicích budou přijímat učení lásky nejprve
jen jednotlivci, později všichni. Žáci sedící za stolky po dvou jsou zástupci
mužského i ženského principu.
Milostí Boží se vám otevřela cesta, která ve starém světě éry Železného
věku přinášela mnoho utrpení. Přes toto utrpení dosáhla vaše planeta
osvícení. Naznačuje to trojúhelník na základně, ze kterého se line záře
Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tímto okamžikem nastupujete cestu
milosti Boží.
Mír s vámi!
Záblesk a hrom vás upozorňují na přetrvávající nebezpečí, které hrozí
od zbytků computeru. Upozorňují i na nebezpečí ran těla vaší planety, ať
jde o těla duchovní, energetická či hmotná.
Nález pana P. Bu.
Dne 7. 2. 2000 byl pan P. s celou naší skupinou u mne doma. Pod gaučem
uviděl desetník a zdvihl ho. Ještě tam byl přívěsek s kamenem, který právě
nosí. Vzal si přívěsek a desetník dal mně. Tiskla jsem mu dojatě ruku a pan
P. nechápal proč.
Pan P. našel to, co bylo ukryto v jeho nitru. Ponechal si to, co mu
náleželo, a vrátil ti to, co mu nenáleželo. Desetník je symbolem deseti
dimenzí duchovního poznání. Přívěsek byl symbolem jeho duchovního
bohatství, které od sebe odmrštil, když se dal cestou magie. To, že ho znovu nalezl u tebe a ponechal si ho, je symbolem jeho brzké duchovní očisty
a návratu na cestu pravdy a lásky.
Vyšetřování vraždy
Dne 9. 2. 2000 jsem s paní L. a mojí neteří L. v zákulisí velikého divadla.
Vyšetřujeme vraždu.
Jde o vyšetřování plánované vraždy planety Země. Tuto vraždu naplánovali vládcové planety Jantaru. Vyšetřování probíhá na obou planetách.
Vaše komise má vypracovat návrh na nápravu všech věcí, které poškodily
obě planety. Obsahuje návrh na nápravnou léčbu planety Jantaru i s její42
mi obyvateli. Mnohým je doporučena reinkarnace na planetě Zemi, aby
lépe chápali pozemšťany. Současně budou vedeni k tomu, aby napravili,
co poškodili. Na planetě Zemi jsou zkoumány příčiny, proč byla agrese
Jantaranů přijata. I některým pozemšťanům bude doporučena reinkarnace
na planetě Jantaru.
Rozsudek byl vynesen. Nápravné práce budou zahájeny na planetě Zemi
nejpozději od roku 2001 a budou ukončeny v roce 2100. Jantarané mají sto
let na to, aby odstranili následky svých vin na pozemšťanech a jejich planetě. Během této doby by se měli s pozemšťany naučit vzájemnému pochopení
a toleranci a obnovit tak dávné přátelství, které bylo přerušeno nešťastným
konfliktem. Rok mají na to, aby dokončili duchovní očistu planety Jantaru
i očistu svou. Budou spolupracovat i na duchovní očistě planety Země i jejích obyvatel, i když toto je též úkolem pozemšťanů.
Dohady s měňavcem
Dne 12. 2. 2000 je paní L. s maminkou v místnosti, kde luštily starobylé
texty.
Paní L. je představitelkou těch, kteří usilovně pracují na sobě samých
a snaží se napravit své omyly a chyby. Maminka je mateřská bytost paní L.
a pracují s ákášickými záznamy. Paní L. tam byla vpuštěna na základě žádosti k Otci, kterého prosila o milost, aby jí zjevil to, co má ještě napravit.
Následovala tato vize. Když zjistily vše potřebné, odebraly se do parku před
nádražím, kde usedly na rohovou lavici ke starším manželům.
Nádraží je místo, odkud se budou rozjíždět do různých sfér a dimenzí,
aby se reinkarnovaly. Ten čas nastane, až budou mít hotový karmický plán,
který připravují, a obdrží souhlas svých duchovních vůdců a rádců, kteří se
personifikovali v podobě starších manželů.
Přistoupil k nim chlapec asi ve věku dvaceti let. Měl světle hnědé vlasy
a paní L. napadlo, že může měnit jejich barvu, ale také svou vlastní podobu.
Řekla mu, že ví, že je mimozemského původu a může měnit podoby. Sdělila
mu též, že ví, že mu ublížila, a tedy ho prosí za odpuštění. On jí sdělil, že jí
neodpustí. Na to mu odpověděla, že mu odpouští, protože chce jít cestou pravdy
a lásky. Pokud jí neodpustí, je to jeho svobodná vůle. Upozornila ho však, že
brzdí ve vývoji především sám sebe.
Měňavec je její manžel a představuje všechny bytosti, které ustrnuly ve
vývoji, touží po pomstě, protože nejsou schopny pochopit, že nikdo nemá
právo na pomstu, protože v pozadí je vždy nějaká příčina, která toto utrpení
odůvodňuje. Jsou to ti, kteří se bojí vzít odpovědnost za vlastní vývoj do
vlastních rukou a své omyly a chyby potřebují svést na ostatní, aby je mohli
obviňovat a nemuseli hledat pravou příčinu u sebe.
43
Tato karma pochází z éry olympských bohů, kdy chtěla paní L. jako
Héra splatit záletnému Diovi stejnou mincí. Vyhlédla si jako prostředek
pomsty měňavce, který ji vždy přitahoval. Musela ho však k sobě připoutat,
aby si ho udržela. Tak se také stalo, když ho ulovila zlatou magickou sítí
a zbavila svobody, kterou nade vše miloval. Tuto akci zahlédla druhá paní L.
na sezení dne 10. 2. 2000.
Paní L. si měňavce důkladně připoutala ke stromu svého života, a dokud
toto pouto nerozvolní, nebude schopna odpuštění, protože nemá svobodnou vůli. Užila ho jako nástroj pomsty, ale sama pak uvázla v síti připoutaností.
Ukončení očisty pana P. Bu.
Dne 13. 2. 2000 držel pan P. odpolední siestu. Najednou ho probudila
hromová rána. Zjistil, že ve spaní vedl prosby za přidělení duchovních vůdců
z temnot a světů magie. Vyděsilo ho to a zavolal mne, aby se osvobodil od všeho,
co na sebe ve „spaní“ přivolal. Tento zážitek úzce souvisí s jeho vizí, kterou mi
vzápětí sdělil.
Ve své vizi skončil směnu v práci a byl ve sprše. Okolo prochází jeho náměstek a ptá se ho, je-li již skutečně 14.30 hodin. Pan P. odpovídá, že ano, že je
hotov, ale ještě neodpíchnul odchod. Když vyšel ze sprchy, nalezl náměstkův
černý plášť. Pověsil ho na věšák, ale utrhlo se mu poutko. Hledal místo, kde
by plášť pověsil, a nalezl ohromnou zrezivělou železnou desku, kde se věšák
uchytil, a on tam zavěsil tento kabát. Musel ho zavěsit za límec a ten se též
protrhával. Současně se na něho nakláněla deska a hrozilo, že na něho spadne. V tomto okamžiku vize začal prosit o duchovní vůdce z temnot a hrozilo,
že veškerá jeho očista vyjde nazmar. Probudila ho rána a on si uvědomil svou
chybu a volal mne, abych mu pomohla vést prosby správně.
Jde o závěrečný proces očisty, kdy se musí pan P. rozhodnout, kterou
cestou chce vlastně jít. Málem dal přednost temnotám a magii. Náměstek
je představitelem nejvyššího duchovního vůdce z temnot, kterému dosud
sloužil. Pan P. je ve sprše a dokončuje očistu. Náměstek se ho ptá z titulu
své funkce, zda chce odejít a rozvolnit vazby. On však odpověděl neurčitě,
protože jeho duch nebyl s odchodem ještě smířen. Proto odpovídá, že ještě
nemá odpíchnuto. Náměstek mu tedy ještě ponechává „šanci“ v podobě
svého magického pláště. Pan P. ho najde na zemi, když vystoupí ze sprchy.
Tím, že ho chce pověsit, dává najevo, že chce v magii ještě zůstat. Poutko
se však trhá, protože se již skoro dokonale očistil. Železná zrezivělá deska,
na kterou plášť nakonec zavěsí, je symbolem toho, že již magie do těchto
sfér nenáleží a je zastaralá. Začíná padat silou vůle. Jeho úsilí, které je proti
vesmírným zákonům, hrozí, že ho smete. Pan P. vede prosby, ale je rozrušen
44
a vede je obráceně. Hromová rána je mu varováním. Kdyby pokračoval ve
vedení negativních proseb, deska by na něho padla. V tomto případě je tato
deska symbolem zpětné vlny, která každého mága dříve či později dostihne.
Správně volal o pomoc, a tak mu bylo milostí Boží pomoženo. Jeho očista
je u konce.
Blahopřejeme!
Tunel
Dne 16. 2. 2000 vidí paní L. tunel a v něm světlou mlhu. Přes vchod do
tunelu se kříží dva světlé paprsky v podobě stojícího rovnoramenného kříže.
Kříž se stěhoval z místa na místo, jako by se na něco zaměřoval či něco hledal.
Černý kruh se pomalu uzavíral a oddělil temnotu od světla. Vpravo nahoře
zůstal černý nepravidelný krystal, který měl barevné vyzařování a byl prosvětlen
v levé části, v pravé byl tmavší. Různé barevné odstíny byly poměrně čisté, ale
šedivé odstíny byly špinavé.
Jde o aparát, který v přechodném období pomáhá pročišťovat vše, co
je zasaženo špínou negativního myšlení a cítění. Tunel je průchodem do
jiné dimenze. Vytváří přechod mezi starou a novou érou, mezi nižší a vyšší
sférou.
Paní L. najednou vidí stříbrnou kliku a pod ní je veliká klíčová dírka uzavřená dvěma visacími zámky. Jsou uzamčeny na dva západy.
Až skončí očista přechodného období, budou zámky postupně odemčeny a dveře se otevřou do vyšší sféry. Očista bude probíhat ve dvou etapách,
nejprve v duchovní a potom ve hmotné.
Je vidět ruku, která mezi ukazováčkem a palcem drží planetu s prstencem.
Pravděpodobně je to Saturn. Vidí, jak mnoho zářivých paprsků vytváří světelný
most ke Slunci. Slunce je temné negativitou, kterou postupně eliminuje.
Je to most lásky. Slunce je Sluncem spravedlnosti. Vize naznačuje, že
očista vašich planet se netýká jen vás, ale bude probíhat v celém vesmíru.
Týká se jeho stromu života. Za pomoci Slunce spravedlnosti se tak přes
most lásky dostane učení lásky na vyšší úrovni všem planetám vašeho vesmíru.
Děkujeme!
Podsvětí
Ve své vizi dne 20. 2. 2000 byla paní L. na návštěvě v podsvětí. Všude byly
kšefty, herny, nikde žádné okno. Procházela jednou místností za druhou, odhrnovala temně rudé závěsy, které zde byly místo dveří. Hledala východ ven. Byly
45
zde samí muži, nikde žádné ženy. Snažila se dostat na konec, protože teprve
potom mohla jít zpět a najít východ.
Vize se týká stavu vaší planety a lidstva. Ukazuje hodnotový žebříček lidí.
Paní L. hledá východisko, ale nenachází ho. Vidí samé muže proto, že do
tohoto stavu se lidstvo dostalo pod vládou mužského principu. Východisko
najde lidstvo teprve tehdy, až bude vrcholit jeho negativní vývoj a omyly
a chyby budou naprosto jasné. Tehdy se lidstvo odrazí ode dna svého utrpení a negativity a vystoupí z této pasti a bude vyznávat hodnotnější ideály.
Paní L. se rozhodla hledat pomoc u mne. Šla ke mně dlouhou chodbou.
Bylo u mne již mnoho lidí a ona musela čekat. Zahlédla chilského generála,
kterého doprovázel nějaký mladík. Generál k ní přišel, políbil ji a vrátil se na
pravou stranu, odkud vyšel.
Paní L. byla hluboko ve svém nitru. Její podvědomí jí ukazuje fádnost
a bezvýchodnost života, který se řídí pouze choutkami ega. Chtěla-li se
pozdvihnout, musela se dostat až na dno své duše. Teprve pak mohla vystoupit a hledat duchovního vůdce, který by jí pomohl hledat pravou cestu. Když
k němu dorazila, zjistila, že není sama, že musí čekat, až pro novou cestu
uzraje. Během čekání jí byla ukázána její hlavní karmická zátěž a vazba.
Polibek generála jí připomíná příbuznost jejich karmy a tou je fašismus.
Jde o životní éru, kdy byla manželkou R. H.
Generál odešel tam, odkud vyšel, protože v tomto životě se již nedokáže změnit a pochopit, co dělal špatně. Mladík, který ho doprovázel,
je představitelem všech nevyzrálých bytostí, jež ho uznávaly a nadšeně
následovaly.
Paní L. se ocitá na náměstí Svobody ve velikém bílém domě, jehož rohy
se bortí. Hledá opět marně východ, který neexistuje. Chce ven z domu, který
najednou vypadá jako stan a neskýtá jí žádnou ochranu. Vedle ní se objevuje
pan F., rozepíná zip stanu a ukazuje jí cestu ven.
Bílý dům byl její falešný duchovní chrám, ve kterém doufala, že najde
bezpečí pro klid své duše. Zaměnila velké zlo za menší. Tento chrám (vyznávané ideály) jí však neposkytl vytoužené bezpečí. Teprve ve stavu největší
úzkosti jí byl seslán duchovní vůdce, který jí ukázal správnou cestu: otevřít
se lásce tak, jak on otevřel zip u stanu. Teprve pak bude schopna vyjít
z temných hlubin svého nitra. Paní L. je představitelkou hledajícího lidstva
a pan F. je představitelem nových duchovních vůdců, kteří boří falešné
duchovní chrámy.
Vize o zkáze planety
Paní L. je dne 21. 2. 2000 ve velikém sále s klenutým stropem, na kterém je
namalovaná naše planeta s vyznačenými státy. Každý stát měl jinou barvu.
46
Sál je vesmír, namalovaná planeta je duchovní podobou hmotné planety,
která je rozdělena svým politickým i ekonomickým myšlením.
Paní L. vidí sepjaté ruce mimozemšťana, který vede prosby. Jeho ruce mají
po třech prstech. Objevuje se planeta, ze které šlehají energetické proudy do
vesmíru. Z planety vystupují prosící ruce.
Sepnuté ruce znamenají pozdní lítost lidstva této planety. Přivodilo její
zkázu, přes veškeré prosby a včasné varování. Zkázu planety již nebylo
možné odvrátit.
V mé doplňující vizi vidím v temnotě bílý ostnatý drát s devíti až třinácti
křížky. Pro pohyb ve větru nebylo možné rozeznat počet. Tento ostnatý drát se
pohyboval takovým způsobem, jako by se měl každou chvíli osvobodit od svého
zakotvení. Byl na pozadí zářivého obdélníku. Spojoval dvě planety utopené
v temnotách. I planety byly temné.
Byly to planety Jantar a Země. Ostnatý drát je symbolem karmické vazby obou znepřátelených planet. K němu jsou připoutáni zasvěcenci, kteří se
zde dobrovolně reinkarnovali, aby jim pomohli. Bílé světlo ve tvaru obdélníka je symbolem osvícení a lásky, kterou těmto planetám přinášejí. Protože
karma planet bude již brzy vyrovnána, zmítá touto vazbou osvobozující vítr.
Zakotvení se uvolní, až Jantarané společně s pozemšťany vyrovnají pod
vedením zasvěcenců své karmické dluhy.
Vidím temný most se dvěma oblouky. Modrá socha titána z křišťálu se
pozvolna vztyčuje. Zachytím záblesk světla v obličejové části. Objevuje se oválný
stůl s černými konturami a nakonec se zjevuje temný kříž sestavený ze čtyř
černých trojúhelníků. Vodorovné proudy světel začínají prosvětlovat temnotu.
Temný most vzájemné nenávisti a trpkosti je třeba překlenout. Teprve
pak mají obě planety možnost dokonalé očisty. Titán, který se pozvolna
vztyčuje, je symbolem úsilí, které musí být vynaloženo, aby se staré chyby
napravily. Záblesk světla v obličejové části je osvícení lásky, které oživí
sílu titána. To může učinit pouze pravá láska. Černý ovál naznačuje, že na
základě vesmírného spojení lásky, za pomoci andělů světla i temnot, pod
vedením Otce a Jitřního anděla můžete planetu Zemi zachránit před zkázou
a vzkřísit mrtvou planetu Jantar. Temný ovál je vyplněn světlem. Světelné
pruhy naznačují, že osvícení a očista pokračují.
Titánské zkoušky
Všichni jste prošli těžkým údělem zkouškového období, kdy jste museli
odevzdat vše, co vám bylo propůjčeno, abyste mohli pracovat na díle Božím.
Jakmile jste se očistili, museli jste vykázat svou skutečnou zdatnost. Víme,
že to bylo pro vás velice těžké a krušné. Byli jste zvažováni a hodnoceni
velice pečlivě po všech stránkách. Museli jste vykázat trpělivost, rozvahu,
47
odvážnost, vytrvalost, víru v dobro a lásku. Byla měřena kapacita vašich
schopností po stránce citové, energetické i hmotné, včetně duchovních
i charakterových kvalit.
Když jste prokázali svou zdatnost a morální kvalitu, vstoupili jste do
závěrečného kola titánských zkoušek. Odevzdali jste křišťálové lebky, které
vám zprostředkovávaly spojení přes vesmírný computer. Ti z vás, kteří jste
uspěli, jste obdrželi krystal vesmírného computeru, který odpovídá vaší
nové duchovní úrovni. Je to vaše křišťálová podoba. Nemáte k dispozici jen
lebku, ale celou vaši postavu. Ta je tak veliká, kolik energie z Duchovního
slunce jste dokázali zvládnout. Má nádhernou barvu modrého krystalu,
abyste měli stále na paměti Atlantidu a nezapomněli na svůj původ na této
planetě.
Vztyčit svého titána a zasadit ho do křišťálového soukolí již musíte
sami. Mnozí již pociťujete jeho tíhu i náročnost tohoto posledního úkolu.
Aktivizovat ho můžete pouze vy sami, nikdo jiný. Dokážete ho však aktivizovat jen tehdy, jste-li naplněni pravou láskou. Jste-li rozladění, vzteklí
či plni zloby, nemůže reagovat. Takto je zajištěn proti zneužití. Reaguje
pouze na cit pravé lásky. Tehdy s ním budete konat pravé zázraky lásky,
protože budete znát vůli Boží. Zkoušky budou uzavřeny a vyhodnoceny do
4. 5. 2000. Dne 5. 5. 2000 bude slavnostní předání přístupu k vesmírnému
computeru těm, kteří tyto náročné zkoušky složili.
Všichni budou odměněni podle svých zásluh. Děkujeme vám za lásku
a vytrvalost i statečnost, se kterou jste pracovali.
Žehnám vám, děti moje!
Děkujeme vám!
Otec, rada nejvyšších, rada temných andělů, Jitřní anděl
Třetí etapa osvobození a očisty
Paní L. hledá svoji sestru E., paní R. a paní D. ze skupiny. Vidí černou
římsu, po které lezli lidé zleva doprava. Má o ně strach. Pokračuje v hledání
a přichází k zubařce, kde zjišťuje, že paní D. vytrhala všechny zuby. Paní R. od
ní též před chvílí odešla.
Paní L. hledá pomoc pro maminku. Hledá ji však jinde, než se nachází.
Má velikou obavu o svou sestru a přítelkyně, včetně celého lidstva. Není si
jistá, zda zákroky zubařky jsou správné a adekvátní. Zubařka je představitelkou temných andělů, kteří naplňují spravedlnost.
Jde s maminkou do nákupního střediska. Proti nim jdou dva mladíci
a jeden z nich plivne mamince do obličeje. Paní L. se diví, proč si to maminka
nechá líbit. Vešly do drogerie, kde byly tři pokladny. Maminka měla igelitovou
48
tašku se třemi prášky na praní. Dva kusy velkého balení a jedno malé balení Palmexu. Tašku nechaly u jedné z pokladen. Maminka prošla obchodem
a vracela se zpět. Paní L. uviděla, jak maminka bere jinou tašku u pokladny
a dohaduje se o ni s pravou majitelkou. Vidí, že se maminka spletla, a nese jí
její „igelitku“. V tašce, která jí nenáležela, byly tři „ešusy“. Obě vyšly ven, když
se stmívalo.
Paní L. provází maminku na její životní pouti a podílí se i na přípravě
jejího karmického scénáře. Na životní cestě potká dvě duchovně nezralé
bytosti, z nichž zejména jedna ji bude zraňovat svým pohrdáním a sobectvím. V tomto životě je jejím hlavním plánem očista. Pro naplnění tohoto
plánu má již vše připraveno. To odkládá u pokladny, kde bude splácet své
dluhy, až nastane čas. Rychle projde obchodem a zjistí, že již nic nepotřebuje. Vrací se zpět, ale splete si pokladnu, kde je uložena její karmická zátěž,
a bere „cizí“ karmu na sebe a dohaduje se s právoplatnou majitelkou, kdo
je jejím vlastníkem. Tato žena je její dcera, ke které je připoutaná, a proto
trpí s ní a přetahuje i prožívá její životní karmu s ní. K tomu jednání má
sklon i v tomto životě.
Paní L. zjistí její omyl a přináší jí její karmické zavazadlo. Maminka
pochopí a bere ho za své. Sestra E. má v tašce tři ešusy s jídlem pro tři
bytosti, kterým dluží nejen poučení, ale i osvícení, kterého kdysi dosáhla
a které pro zaslepenost odepřela svým nejbližším souputníkům na cestě
pravdy a lásky. Je to její manžel, dcera a syn. Dokud nepochopí past
připoutanosti a nedá všem svobodu, nebude z tohoto karmického utrpení úniku. Teprve spálením vazeb připoutanosti se sama osvobodí a bude
moci pracovat na tom, co pokazila, a bude moci splatit svůj dluh. Tuto
karmu nemůže nikdo nést za ni. Maminka, která se o to však snaží na
základě své připoutanosti k ní, pochopí svůj omyl až na sklonku svého
života. Tehdy ji paní L. povede a bude doprovázet na cestě pravdy a lásky, aby pochopila cenu bohatství pravé lásky. Je to ta cesta, která je vede
vlevo ke klenotnictví, a zde se při jeho prohlídce paní L. mamince svěřuje
se svými duchovními cíli. Líbily se jí náušnice s perlami, které tvořily
ornamenty. Jinými slovy, toužila po tom, aby nebyla hluchá k utrpení
druhých, aby vždy slyšela volání o pomoc. Proto volila náušnice. Drobné
perly jsou pravými perlami poznání, které můžete získat jedině za cenu
určitého utrpení, a důkazy pravé lásky, která vytváří krásné ornamenty
vašeho života.
Když šly zpět domů, do svého nitra, potkaly paní E. s mojí dcerou S.
Toto setkání je karmické a obě mají pomoci paní E. i paní S. s očistou. Záležitost spěchá. Děj se odehrává v Luhačovicích a tyto lázně jsou
symbolem ozdravení ducha i těla. Klenotnictví představuje pravé poklady
poznání.
49
Pravda a předsudek
Dne 26. 2. 2000 je celá naše skupina na návštěvě u manželů B. Dům je
zchátralý. Než jsem začala mluvit, chtěla paní L. nabídnout čistou vodu k pití.
Její manžel se k ničemu neměl, ale pan P. Bu. vstal, že jí pomůže. V kuchyni
byla spousta špinavých skleniček různých velikostí. Paní L. se pustila do čistění
světle zelených malých kalíšků. Zdály se jí příliš malé, a tak se mne šla zeptat,
zda budou dobré. Já jsem odpověděla, že někomu to bude stačit. V kuchyni
měla mnoho načatých lahví s minerální vodou, ale ona chtěla pro každého
nenačatou láhev.
Návštěva u manželů B. je duchovním setkáním skupiny. Dům je symbolem jejich chrámu pravdy. Je zchátralý, protože staré „pravdy“, které
dosud vyznávali, se pro ně stávají neplatnými a nepoužitelnými. Paní L.
chce nabídnout osvěžení v podobě čisté vody. Chce nalít čistou vodu – pravdu. Neví, jakou formou a v jaké míře tak má učinit. Manžel nepomáhá,
protože se domnívá, že nemá co nabídnout. Bude jí pomáhat pan P. Bu.
Když tuto myšlenku chtějí realizovat, zjišťují, že nádobí je špinavé a většina
lahví načatá a voda vyčichlá. Paní L. začne nádobí čistit a ptá se, bude-li
to dobré. Ty odpovídáš, že někomu to bude stačit. To znamená, že čistou,
nevyčpělou pravdu může podat pouze člověk čistého myšlení a cítění. Je
nutné ji podávat nevyčpělou, tedy čerstvou, z nenačaté láhve, jak paní L.
správně pochopila. Musí se umět podat v takové míře, jakou člověk unese.
Někdo bude pít z menšího kalíšku, jiný z veliké číše. Vše záleží na duchovní
zralosti jedince.
Načaté láhve jsou symboly již objevených pravd, které byly přijaty jen do
určité míry tak, jak jim bylo porozuměno. Špinavé skleničky představovaly
zbytky lží a negativity, které zdeformovaly a zkalily čistotu pravdy. Tato
mravní špína zaschla na použitých skleničkách. Jsou to vaše předsudky,
kterým jste podléhali. Od těchto nepravd a předsudků je nutné se očistit.
Teprve potom budete schopni přijmout čistou pravdu v plné nahotě a bez
přikrášlování.
Rodinná přítelkyně
Dne 27. 2. 2000 byli manželé B. s dětmi a maminkou na dovolené. Měli
navštívit starou rodinnou přítelkyni, kterou ještě osobně neznali. Paní L. pro ni
sháněla dárek nejprve v knihkupectví. Uviděla tam krásnou knihu „Drahokamy
Českého království“. Vtom si uvědomila, že paní třeba ani nečte, a šla shánět
jiný dárek. Rozhodla se pro bonboniéru a koupila jednu, která vypadala velice
pěkně a skládala se z bílé a hnědé čokolády. Poměr byl jedna ku jedné. Když
přišli k paní na návštěvu, zjistila, že je zde již mnoho lidí. Paní sice viděla prvně,
50
ale podobou jí připomínala mne. Byla starší a hovořila o tom, že své bohatství
postupuje dalšímu. Všechny lidi, bylo jich čtyři tisíce, předala šedovlasé paní
s dlouhými vlasy (paralelní bytost). Jednalo se o práci v nadaci.
Jde o vizi budoucího života, kdy se se svým duchovním vůdcem setkají
až v závěru jejího života. Tímto vůdcem je paní, ve které paní L. pozná tebe.
Je zde mnoho lidí, protože zajišťuješ posloupnost práce pro budoucnost.
Současně je ukázána bilance dosavadní práce celé nadace – skupiny. Tuto
bilanci představuje bonboniéra. Polovina lidstva duchovně postoupila do
rovin duchovní urozenosti a vyznává víru pravé lásky. Paní, které jsi postoupila vedení, je tvoje paralelní bytost. Čtyři tisíce lidí, které předáváš novému
duchovnímu vůdci, jsou duchovní učitelé.
Sedíme všichni za oválným stolem na znamení, že jsme si všichni rovni.
Paní L. poznává členy naší skupiny. Po její levici jsou čtyři místa volná pro ty,
kteří se probudí pro práci později. Jejich příchod je teprve očekáván. Poznává
zde i manželovu sestru s její rodinou.
Paní L. se mnou odchází do mého bytu. Je to starý dům s prostornými pokoji a starožitným nábytkem. Jsou zde vysoké štukové stropy, nábytek je krásně
vyřezávaný. Když jsme prošly všemi pokoji, ptala se mne, zda jsem jasnovidná.
Odpověděla jsem jí, že ano, že takto pracuji od svých osmi let. Paní L. mi chtěla
ukázat některé léčebné obrazy a články, ale jak byla rozrušená, vše si rozházela a nemohla nic najít. Vyprávěla mi, že se o tyto věci zajímá již dva roky.
Přešly jsme do jiné místnosti, kde ležel v postýlce malý chlapeček v červených
dupačkách. Sdělila jsem jí, že je od mých dětí, tedy můj vnuk. Chystala jsem
se ho přebalit, ale pohybovala jsem s ním zvláštním způsobem, že se paní L.
obávala, abych mu neublížila. Dítě však bylo v pohodě.
Tvůj dům je chrámem tvého vědění. Je starobylý, protože jsi „stará
duše“. Svými otázkami se paní L. ujišťovala, zda jsi skutečně ta, která byla
v jejích minulých životech jejím duchovním učitelem. Protože se o vše
živě zajímala, ukázala jsi jí dítě budoucnosti, které již bylo vícedimenzní.
Předváděla jsi jeho schopnosti a prováděla s ním speciální cvičení, aby se
co nejlépe rozvíjelo po všech stránkách osobnosti. Toto nové dítě představuje lidstvo budoucnosti a výraz, že je od tvých dětí, znamená, že plynule
navazuje na vývoj lidstva přirozenou cestou. Tvoje děti jsou všichni lidé
této planety.
Mars – Jantar, mrtvá planeta
Dne 1. 3. 2000 ve své vizi vidím mrtvou planetu Mars. Poznávám ji podle
tváře dívky se slzou v oku. Tato tvář je na planetě vidět z vesmíru a je varováním
pro všechny ostatní planety. Objevují se pyramidy a modrá levotočivá svastika
jako znamení šovinismu a fašismu. Potom vystupuje temný kříž na znamení,
51
že tato planeta je skutečně mrtvá. Nad touto zbídačenou planetou se zjevuje
modrý titán se srdcem na dlani. Září nádhernou modří a srdce je karmínově
červené a osvětluje okolí.
V této temnotě vystupuje světelný sloup od planety až k nebesům a ohýbá
se přes klenbu nebeskou. Světlo je po levici titána, kdežto symbol magického
kódu (temné „Y“) se klene po jeho pravici a tvoří protipól světlu.
Světlo vstoupí do temnot až s příchodem titánů, kteří přijdou se srdcem
plným lásky a probudí tuto planetu k životu. Prozáří vše svou láskou a temný obelisk z černého krystalu padne. Tento zbytek negativního computeru,
který se zde pyšnil v dobách vlády magie, bude eliminován láskou. Duch svatý sestoupí ve světle a přinese osvícení všem. Zdánlivé vítězství magie bylo
pro Mars Pyrrhovým vítězstvím. Přineslo mu pouze zkázu a smrt. Vzkříšení
mrtvé planety bude prvořadým úkolem titánů v době, kdy na planetě Zemi
bude Zlatý věk lidstva vrcholit.
Jantar je duchovní podobou Marsu. Jantarané se učí pravé lásce na
planetě Zemi. Až poznají pravou lásku a naučí se milovat planetu, kterou
chtěli původně zničit, dosáhnou toho stupně duchovní ušlechtilosti, který
jim pomůže připravovat rodnou planetu pro její vzkříšení. Tehdy se budou
moci inkarnovat opět na Marsu, ale vývoj se bude ubírat od počátku. Dozor
nad Marsem budou vykonávat pověření titáni – zasvěcenci.
Životní pouť
Ve své vizi dne 4. 3. 2000 jede paní L. s rodiči nakupovat potraviny do
skladu v Novosedlicích. Skladiště s obchodem mělo být původně proti kostelu
na náměstí, ale zde nic takového nenašli. Spolu s maminkou se rozhodly, že
budou hledat. Tatínek to však odmítl a zůstal sedět v autě. V místě, kde mělo
být skladiště, našly montéry, kteří zřizovali telefonní ústřednu. Jejich odění bylo
bílé. Hledaly dál a potkaly mladíky, kteří také hledali obchod a nabídli se, že
je vezmou s sebou, i když nevěděli, kde to je. Nastoupily s nimi do auta a paní
L. udala směr vlevo. Sklad s obchodem potravin však nenašli.
Najednou se paní L. ocitla v Německu. Putovala s přítelkyní Š. písečnými
dunami. Dostaly se do podzemí, které vypadalo jako metro, ale byla to nemocnice. Začali je pronásledovat nějací mladíci a stříleli po nich. Paní L. padla na
zem a kryla si hlavu koženou kabelou. Když vstávala, zjistila, že nemůže chodit, protože si zlomila při pádu kotník. Doskákala k recepci a žádala ošetření.
Recepční však odmítla s tím, že se jí úraz nestal tady. Paní L. jí odporovala
a jako důkaz jí ukazovala prostřelenou tašku. Na to jí recepční odpověděla,
že musí čekat, protože z lékařů zde zatím nikdo není přítomen. Objevili se její
rodiče, že jí pomohou. Opět se ptala recepční, kde je občerstvení, a ta jí s úsměvem odpověděla, že ho zrušila.
52
Když vystoupili z podzemí, uviděli dva stánky. V prvním prodávali čtvercové
čokolády zasunuté v šachovnici ve třech sloupcích pod sebou. První byla modrá
a pod ní psaná číslice 72. Druhá byla růžová s číslem 82. Třetí byla zelená
s číslem 92. Vzala si po jedné čokoládě z prvního a druhého sloupce. Prodávali
zde i celozrnný rohlík s párkem. Stál 7,40 Kč. Rozdělila se o něho se sestrou,
která se tam najednou objevila. Rodiče a přítelkyni Š. již neviděla.
Je to obraz životní pouti a hledání duchovní stravy a pravého poznání. Spolu s maminkou hledaly pravdu, která by jim přinesla pravou lásku.
Tatínek hledání odmítl a raději zůstal sedět a nechal se unášet životem
v pasivitě. V místě, kde se domnívaly, že najdou, co hledaly, objevily ústřednu, která se teprve budovala. Ony nepochopily, že se zde buduje spojení
s vyššími sférami pro ně. Kdyby zůstaly, měly by snazší cestu, ale ony hledaly dál, až potkaly falešné duchovní učitele, kteří sami nevěděli, kam směřují.
Paní L. udala směr, ale s nimi nemohla nalézt cíl svého života.
Najednou se ocitla v Německu se svou paralelní bytostí. Procházely
spolu planým životem, který byl chudý na lásku. Díky karmické zátěži se
dostaly do hlubin temnot a magie, kde panoval chaos, násilí a nepořádek.
Tato „nemocnice“ jim měla pomoci se očistit od vin a omylů. Napadli je
temní andělé, aby se tak naplnila jejich karma. Závažná karmická chyba se
projevila zlomeným kotníkem. Recepční byla strážcem prahu a sdělila jí,
že karma ještě není naplněna a že paní L. nic nepochopila, proto zde není
nikdo, kdo by jí pomohl, ošetřil ji nebo jí podal občerstvení.
V této kritické chvíli jí přišli na pomoc rodiče. Rodiče představují mateřskou bytost jako duál a pomáhají jí vystoupit z temnot jejího nitra do světla
poznání a volit. Stánky nabízely základní duchovní stravu. I tak musela
volit mezi dobrem a zlem. Stánky nabízely nejen duchovní stravu, ale i délku životní cesty, během které by měla tuto duchovní stravu získat. Byly jí
nabídnuty dva životy. Cena, kterou zaplatí, je 7.40 let života. (O tolik let jí
bude zkrácen život.) Dělí se se sestrou E.
Pohřeb planety
Jedu na pohřeb dne 11. 3. 2000 zvláštním dopravním prostředkem. Vagon
je celý prosklený. Je plno a já nastupuji s ostatními. Stoupnu si k otevřenému
oknu mezi dva mladíky. Když jsme nastupovali, bylo nám řečeno, že nikdo
nesmí plakat. Kdo se neudrží, musí raději vystoupit. Chvíli čekáme, až zde
budou všichni. Jsou tu jen muži. Několik jich nevydrží a s tvářemi zmáčenými
slzami vystupují. Vlak se rozjíždí. Všude je krásné světlo, ale jsme smutní. Já
se neudržím a strašlivě pláču. Je mi jedno, že je to zakázáno. Hrozně to bolí,
vzlykám nahlas a mám pocit, že se mi roztrhne hruď. Mladíkům vedle mne
tekou slzy, ale nevzlykají.
53
Zemřela planeta Jantar – Mars. Ohrožena je i planeta Země. Jedete na
pohřeb. To znamená, že naposledy tuto planetu navštívíte a upravíte, aby již
nebyla nebezpečná ostatním planetám. Na výstrahu vymodelujete laserem
podobu plačící ženy, která představuje agregora této mrtvé planety. Tím
prozatím úkol končí. Nesmíte plakat, protože byste falešným soucitem této
planetě nepomohli tak, jak je třeba. Oplakávat planetu smíš pouze ty jako
strážce vesmíru a strážce planet. Spolucestující jsou zástupci jednotlivých
planet, kteří se jdou rozloučit s mrtvou planetou.
Pohřební hostina
Jsem ve starobylém domě, kde je mnoho lidí, mužů i žen. Pořádá se zde
smuteční hostina. Jsem již klidná a na vše dohlížím, aby každý dostal, co je
třeba. Stoly se prohýbají pod jídlem. Vpravo je ohromný stůl s ovocnými dorty.
Je připravený pro děti, které jsou nějakým způsobem postižené. Chtěla jsem
si vzít také tento zákusek, ale zájem projevili i jiní a já si uvědomila, že by se
nedostalo na všechny děti. Proto jsem musela odmítnout.
Starobylý dům je srdce tvého vesmíru. Je zde mnoho lidí (planet
a hvězd). Zákusky určené postiženým dětem jsou ve skutečnosti duchovní stravou, která je určená reinkarnovaným Jantaranům na planetě Zemi.
O postižení se mluví proto, že neznají pravou lásku. O dětech se mluví
proto, že ve svém duchovním vývoji ustrnuli na této citové úrovni. Učení
o lásce potřebují více než ostatní reinkarnovaní, protože je budou teprve
poznávat. Proto jsi doporučila ostatním jinou duchovní stravu, která byla
určena pokročilým.
Zásah strážce vesmíru
Vidíme muže, který hraje na píšťalu, a my s nadšením posloucháme.
Vím, že jsem napsala knihu, a hosté se o tom baví. Máme otevřené dveře
na chodbu. Naproti mně ve stejném poschodí bydlí muž středních let. Je to
slavný umělec, hudebník a skladatel. Pootevře své dveře, naslouchá melodii
píšťaly, která ho fascinuje. Vím, že touží být s námi. Je neupravený, rozcuchaný a špinavý. Chce přijít, ale je si vědom, že nebyl pozván. Jsem zvědavá,
jak své dilema vyřeší. Najednou polosedím pololežím na nějakém dvojitém
lehátku a vedle mne leží muž. Vidím, jak se k němu vrhá soused, kterého jsem
před chvíli pozorovala, a líbá ho na krk. Ke svému zděšení zjišťuji, že se mu
zakousl do krku a saje mu krev. Je upravený, navoněný a velice přitažlivý,
je mi divné, že nenapadl jako první mne. Nebojím se ho, ale nechápu, proč
se muž nebrání.
54
Muž, který hraje na píšťalu, hraje melodii lásky, aby probudila ty, kteří
její melodii zapomněli. O tvé knize se mluví proto, že má těmto lidem
pomáhat probudit se pro věčný život v lásce. Všichni, kteří jste se tu sešli,
pocházíte ze Světla. Na konci věků bylo dovoleno, aby se otevřely dveře
věcí skrytých, aby mohli být pro nový věk zachráněni všichni, kteří v něm
touží žíti.
Tato melodie lásky přitahuje i upíra, který představuje všechny bytosti,
jež jsou ve vleku svého ega a propadly temnotám. Jeho touha se projevuje
agresivním aktem, protože nezná pravou lásku. Mění muže k obrazu svému.
To znamená, že v Železném věku sice vládl mužský princip, ale byl také
nejvíce ohrožen tvrdostí tohoto věku. Chráněni jsou před ním pouze ti, kteří
znají a vyzařují pravou lásku.
Stojím za šedou, krásnými reliéfy zdobenou zdí. Zprava i zleva vede dolů
schodiště. Stojím nad pravým schodištěm a chystám se sestoupit. Dole zahlédnu
muže – upíra, který chtěl po nich vystoupat. Jakmile mne zahlédne, skryje se
za stěnu schodiště. Vím, že jeho úmysly nejsou dobré, jinak by se neskrýval.
Zkouším ho a otočím se zpět. Jakmile jsem k němu otočena zády, vyjde ze
svého úkrytu. Když se k němu otočím čelem, vrací se do svého úkrytu. To znamená, že se chystá zaútočit. Postavím se nad schodištěm a čekám, až vyjde ze
svého úkrytu. Beru na sebe výstražnou podobu, která ho zmrazí na místě, a on
nemůže postupovat dál. Dívám se na něho a on se začíná smršťovat a deformovat. Je bezmocný a malinký. Zakloním hlavu a ošklivě se směji. Je konec
jeho útokům. Nikoho již nemůže ohrozit. Jeho pravá podoba bude každého
před ním varovat.
Upír je představitelem těch, kteří přivodili zkázu vlastní planety. Přes
veškerá varování pokračují v útocích na planetu Zemi a její obyvatele, i když
své pomstě obětovali prakticky vše. V tomto okamžiku proti nim vystupuje
strážce meze a vesmíru. Dál již nesmí. Zeď je limitem, který, bude-li překročen, způsobí zhoubu jim samým. Je to poslední a třetí mez.
První mez, která byla překročena, způsobila proměnu zlatých netopýrů
v upíry.
Druhá mez, která byla překročena, přivodila zkázu planety Jantaru.
Původně bylo útočeno na planetu Zemi a přes veškerá varování se pokračovalo v útocích tak dlouho, až překročily limit, a jejich útoky na Zemi se
obrátily proti jejich vlastní planetě.
Třetí limit byl tento: vzpoura proti Otci, radě nejvyšších, radě temných
andělů, Jitřnímu andělovi a agregorům planet.
Vize naznačuje, že varování bylo uposlechnuto a třetí limit nebyl překročen. Pokud by pokračovali v útoku, byli by eliminováni. Proto muselo
být varování tak drastické.
55
Rodinný výlet
Paní L. se s celou rodinou dne 12. 3. 2000 vydala na výlet. Všichni míří
k vysokému kopci a cestou musejí překonat vysoké dřevěné překážky, aby se
k němu vůbec dostali. Když stojí na úpatí hory, volí nejprve cestu vlevo. Brzy však
zjistí, že je příliš zarostlá, a dají se snadnější cestou vpravo, která je již prošlapaná. S nimi stoupá do kopce více lidí. Cestu ztěžují zvířata, která se ženou dolů.
Jsou to dvě krávy a samí psi. Paní L. má obavy, co s nimi bude, až dosáhnou
vrcholu, protože někteří lidé se zde zastavují a běží zpět v podobě zvířat.
Rodina představuje lidi různých duchovních úrovní. Mladé duše jsou
děti, staré duše jsou dospělí. Dělí se na mužský a ženský princip. Cesta ke
kopci znamená překonávání překážek na cestě pravdy. Úpatí kopce znamená volbu mezi zdánlivě snadnější cestou a cestou velmi obtížnou. Ne vždy
je volba snadnější cesty volbou nejlepší.
Cesta vlevo znamenala cestu utrpení, která vede houštím karem, ze kterých je třeba se očistit. Cesta vpravo je cestou, kdy na sobě tak intenzivně
lidé nepracují, a proto sice mohou dosáhnout vrcholu, ale neudrží se na
něm, protože je stáhne zpět připoutanost k negativním vlastním charakterovým vlastnostem. Proměňují se tedy ve „zvířata“, která nejlépe vystihují
jejich charakter.
Jistější je tedy cesta vlevo, po pravici Boží, kterou nazýváme cestou Boží
milosti. Ta vám sice přináší utrpení, ale vy se od něho můžete osvobodit
usilovnou prací na sobě samých. Je třeba vysekávat plevel a trní, které bují
na dně vašich srdcí. Odstraňovat z cesty symboly karem tím, že je pochopíte a vyprosíte. Odstraňujte z cesty plevel negativních vlastností tím, že je
odstraníte ze svých srdcí, a zabíjejte své sobecké přebujelé ego tak dlouho,
až poznáte cit pravé lásky. Ta vás pak vynese do výšin světla pravého poznání. Jen tehdy se udržíte v božských výšinách Otcovy lásky.
Třídění lidstva
Ve své vizi dne 13. 3. 2000 chodí paní L. po břehu rozvodněné řeky a hledá
bezpečný brod. Je s ní mnoho lidí. Konečně nachází správné místo a přechází
na druhý břeh sice ponořena ve vodě po kotníky, ale proud ji nestrhával jako
ostatní lidi. Někteří se brodili po pás ve vodě, jiní po kolena, některé strhl proud
a oni se topili.
Jde v podstatě o třídění lidstva. Brod najdou ti, u kterých je předpoklad
k očistě od magie a vlivu temných sil. Řeka, kterou přecházejí, je řeka Styx.
Ti, kteří utonou, nemají předpoklady žít ve vaší sféře a dimenzi, prostoru
a času. Budou se reinkarnovat na takové planetě, kde je předpoklad jejich
dalšího vývoje. Čistí přejdou suchou nohou. Ostatní budou přecházet brod
56
tak hluboko ponořeni do vody, kolik je toho třeba ještě očistit. Druhý břeh
je pro ně metou, která jim umožní připravit se na další reinkarnaci na planetě Zemi v novém věku a budou mít čest budovat Zlatý věk lidstva. Takto
bude probíhat závěrečné třídění lidstva pro nový věk této planety.
Ve dnech od 7. 10. do 28. 10. 2000 bude zahájen odchod těch mágů,
kteří se nevzdali magie. Důvody jsou různé, buď nedokončili svůj vývoj
v magii, nebo jsou připoutaní.
Pravidla lásky a lidskosti musejí být vždy zachována.
Paní L. přešla řeku a ocitla se v nádherné záři. Byla doma. Nad řekou se
klenul most lásky.
Náhradní karmický scénář
Dne 17. 3. 2000 k paní L. přišla skupina mužů v černém. Připomínali jí
motorkáře, ale byli bez motorek, zato bohatě zdobení v obličeji i jinde zlatými
kroužky a řetízky. Bála se jich. Požádali ji o kabelu, kterou rozřízli velikým
nožem. Chtěli všechno. Věděla, že má celkem tisíc korun ve dvou pětistovkách.
Začala podvádět. Prosila je, aby jí ponechali alespoň doklady, a odevzdala
pouze jednu pětistovku. Měla obavy, že nebude mít z čeho žít. Jejich vůdce vzal
veliký nůž a vrazil jí ho do levého ucha. Paní L. měla pocit, že musí být vážně
zraněná, i když necítila bolest, a chtěla vyhledat lékaře, aby ji zachránil.
Paní L. je představitelkou všech bytostí, které splnily svůj karmický plán
a mají možnost dokonalé očisty již za tohoto života. Proto jí byl nabídnut
nový karmický scénář, který bude řešit hlavně připoutanost. Muži v černém
jsou temní andělé. Již nepotřebují motorky, aby ji spravedlnost dostihla.
Tito temní andělé mají jiný úkol. Pomáhají svým svěřencům řešit problémy
připoutanosti. Jako symbol této hodnosti mají zlaté ozdoby v podobě drobných i silnějších řetízků. Protože stanovená karmická zátěž byla vyrovnána,
požadují od paní L. kabelu, kde byl skryt její karmický scénář s příslušnou
zátěží. Pokud by neprotestovala, vložili by jí náhradní scénář do kabely
a vše by probíhalo hladce. Ona však nepochopila a podváděla, proto jí
temný anděl symbolicky vrazil nůž do ucha na znamení, že bude trpět víc,
pokud nepochopí a bude uhýbat a odmítat dát svobodu všem, které spoutala, a nebude slyšet jejich touhu po osvobození. Pocit, že musí k lékaři,
vyplýval z předsudku, že nemůže toto osvobození přežít bez následků. Jinak
znamená, že hledá náhradního pomocníka, který by jí pomohl. Nikdo jiný
jí však nemůže lépe pomoci než temný anděl.
Toto hledání, jak vyklouznout z odpovědnosti za utrpení způsobené připoutaností, je falešnou náhražkou, která utrpení jenom prodlužuje, protože
nic neřeší. Kdo dá svobodu, je osvobozen. Kdo splatí dluh, je vyrovnán. Kdo
vyšle pravou lásku, je milován a zapojen do vesmírné jednoty lásky.
57
Danajský dar
Na posledním sezení dne 17. 3. 2000 jsme zahlédli svazek klíčů a trójského
koně. Neuvědomili jsme si, že danajský dar v podobě koně je symbolem zrady.
Trója padla, aniž by byla schopna se bránit. Tato karmická situace se opakovala za druhé světové války, kdy naše republika byla připravena se bránit, ale
nebylo jí to dovoleno, protože jsme byli obětováni mocnostmi v zájmu zachování
světového míru. Byli jsme zrazeni národy, které se bály o svou vlastní existenci
a neuvědomovaly si, že agresor chce získat pouze čas a pak je stejně napadne.
Tak se také stalo.
Tyto karmické vztahy je nutné vyprosit a rozvolnit. Nastal čas odpuštění
mezi lidmi i národy.
Mír s vámi!
Porod
Vize z 18. 3. 2000. Jsem v prostoru, kde mne obklopuje šero. Úpěnlivě vedu
prosby, ale nevím, za co prosím či koho vyprošuji. Mám pouze pocit, že prosím
nejen za své paralelní bytosti, ale i za celé lidstvo. Najednou zpozoruji, že
z mého břicha, v jeho levé horní části, vystupuje bytost obalená bílou tkanicí.
Vypadá jako mumie a konec tkanice je volný, jako pupeční šňůra. Mám pocit,
že stačí tuto tkanici jen přerušit, zatáhnout za ni, a bytost bude osvobozena ze
svého kokonu. Tuším, že je to paní L.
Mumie je symbolem všech paralelních bytostí, které jsou připoutané ke
své mateřské bytosti a mají se osamostatnit. Odpoutávají se od stromu života
své mateřské bytosti v tom pořadí, v jakém vykáží svou schopnost samostatného života, případně zralost pro samostatné plnění životních úkolů a cílů
mise. Teprve nyní může být pupeční šňůra uvolněna a přerušena. Čas jejich
samostatnosti nastane, když pochopí svou odpovědnost za splnění úkolů,
které dobrovolně přijaly, a uvědomují si stanovené cíle a úkoly své mise.
Zrození
Paní L. vede prosby za rozvolnění všech připoutaností a snímá okovy.
Najednou proletí tunelem do světla. Vidí se, jak pluje na nebi v nádherné
azurové modři, koupe se v jejím jasu. Sedí na bílém koni a raduje se z této
svobody.
Jde o dokončení procesu zrození. Tato vize doplňuje tvoji vizi o porodu.
Bílý kůň je symbolem čistoty myšlení a cítění, které ji vynášejí do nebeských
výšin, pro něž tato bytost dozrála.
58
Hledání a setkání naší skupiny v příštím životě
Ve své vizi se paní L. dne 19. 3. 2000 nachází v Trnovanech. Okolí je pískově zbarvené, doprava prakticky neexistuje. Do Dubí je daleko. Ví, že si musí
pospíšit, protože ji čeká dlouhá cesta. U nákupního střediska „Delta“ jí najednou zastavuje autobus. Řidič jí sděluje, že mají stejnou cestu, že ji doveze ke
společnému cíli. Nastupuje do autobusu, kde sedí muž se dvěma dětmi. Jinak
je vše obsazeno a ona usedá na židli v uličce. Svléká se a spodní část těla kryje
světlým ručníkem. Když se blíží k domovu, zastavují jejich autobus bulharští
vojáci se samopaly a nařizují jim, že musejí vystoupit. Pochopí, že je válka.
Vystupuje s ostatními. Všichni si vzali své kabelky, ale ona svou kabelu zapomněla v autobuse. Chce se pro ni vrátit, ale autobus se mezitím změnil v loď,
která sjížděla do moře. Už si kabelku nemohla vzít. Zatím vojáci všechny lidi
vyslýchali. Snažila se s nimi promluvit rusky. Na základě přijaté dohody je vojáci všechny propustili. Začali se od vojáků vzdalovat opět směrem do Teplic.
Symbol války může být i znamením chaosu, který panuje při očistě
světa.
Paní L. se dostala do hotelu, kde se snažila s recepčním domluvit, zda by
nešly zachránit její doklady. Ten jí to slíbil, protože bez nich by nikde nemohla
pracovat.
Paní L. se inkarnuje do země postižené válkou. Nic zde pořádně nefunguje, ale ona jde statečně za svým cílem. Má společnou cestu životem
s mužem a dvěma dětmi. Řidič je její duchovní vůdce, který jí nabízí pomoc.
Ráda plní svůj úkol. Na znamení, že nic neskrývá, svléká svůj dosavadní
duchovní šat. Je chráněna pouze ručníkem, který nese symboly její práce.
Jsou to jemné květy lásky. Muž je jejím manželem a dvě děti, které ho
provázejí, jsou i jejími dětmi. Paní L. představuje putování duchovního
učitele za svým cílem. Rodina také symbolizuje její žáky, kteří ji v jejím
životě doprovázejí.
Vojáci, kteří přepadnou jejich autobus, jsou temní andělé, kteří jim naplňují karmický plán podle zátěže, kterou si přinášejí ve svých kabelách. Ona
ji však nemá, protože se již minulý život očistila a nyní plní svůj úkol. Když
chce zpět do autobusu, mění se autobus v symbol víry a tím je loď. Ta vjíždí
do moře na znamení, že cíl je již velice blízko před ní. Vystoupení z autobusu znamená ukončení života. Jsou vyslýcháni temnými anděly, aby se mohly
zhodnotit jejich zásluhy a omyly. Paní L. se s nimi snadno domluví, a tak
jsou propuštěni pro další reinkarnaci. Vracejí se opět do Teplic. Recepční je
strážcem meze a dohlíží na to, aby nikdo předčasně neodešel, ale řádně se
regeneroval a připravil na další život. Hotel představuje regenerační kouty.
Strážce meze jí slíbí, že jí zatím připraví všechny potřebné doklady, aby
mohla příští život dobře plnit své úkoly.
59
V regeneračních koutech
Paní L. se ocitá ve světlém pokoji se mnou a s mojí neteří L. Já ležím
na posteli podél stěny, která je umístěná proti posteli paní L. Ona má umístěnou hlavu tak, že ji má krytou zezadu stěnou, ale tělo ne. Neteř je mezi
námi. Já jsem vstala první a paní L. poslední. Naše povlečení bylo zářivě bílé.
Jak jsem vstala, měla jsem ihned ustláno, ona jen stačila položit přikrývku
přes celou postel. Sdělila mi, že měla vizi, a my uvažujeme, kam si sedneme.
Prohlásila jsem, že si jdeme sednout nejprve na mou postel a potom na její.
Začala vyprávět svou vizi, ale já jsem ji přerušila, že se týká všech, že ji tedy
musím zapsat. Objevil se čtvercový bíle prostřený stůl a my tři jsme k němu
zasedly. Najednou byli okolo nás všichni z naší skupiny a poslouchali moje
tlumočení vizí paní L.
Byli jste bez karmické zátěže a regenerační kouty odpovídaly vašemu
duchovnímu postupu. Bílé povlečení bylo symbolem čistoty ducha a srdce.
Světlé stěny byly symbolem vaší přirozené ochrany. Pořadí, ve kterém jste se
probouzely, bylo znamením pořadí vašeho duchovního probuzení. Pohovor
vás tří znamenal přípravu přednášek pro práci ve skupině v následné reinkarnaci. Když bylo hotovo, přišli si všichni z vaší skupiny poslechnout toto
učení, aby je ve hmotném životě dobře poznali a podle tohoto učení lásky
se našli. Protože jste se očistili od karmické zátěže, budete plnit úkoly této
mise svobodně a dobrovolně, z lásky k bližním.
Uzavření éry Železného věku – vstup do nové éry
Paní L. vidí prázdné přesýpací hodiny. Jejich vrchní část se odděluje od
spodní. V ruce ucítí nůžky, neví si s nimi rady. Do rukou se jí vtiskují stále
nové a nové.
Dne 21. 3. 2000 v 9.55 hodin vypršela do poslední kapky éra Ryb.
Symbolem této skutečnosti jsou přesýpací hodiny, ve kterých již není ani
zrnko písku. Paní L. pocítila v ruce nůžky, protože je jí naznačováno, že je
třeba, aby se každý z lidí odstřihl od připoutaností ke starému věku, k jeho
předsudkům a ideám, které již neodpovídají novému stavu planety Země
a jejích obyvatel.
Je třeba přerušit pupeční šňůry připoutanosti i k magii, která v novém
věku nemá se svými ideály plnými chtění a násilí co dělat. Toto musí každý
individuálně vyprosit a pak bude možné, aby vás Otec odstřihl od všeho zlého. Paní L., která představuje lidstvo nového věku, tak učiní a Otec odstřihuje planetu s veškerým stvořením od všech pout starého věku.
Po tomto aktu se zjevuje srdce na znamení, že lidstvo i s planetou bylo
zachráněno pro nový věk láskou. Potom se objevuje naše planeta, která se
60
vyloupne z průsvitného obalu a stoupá vzhůru. Ruce tisknou zářivě bílý knoflík.
Planeta Země se rozzáří.
Planeta Země se právě zrodila do věku Vodnáře a svítí čistotou a láskou.
Obchodní dům
Dne 21. 3. 2000 paní L. prochází s manželem obchodním domem. Jsou
zde samí muži. Ocitli se v jednom z vyšších pater. Byl tam ohromný stůl a její
přítelkyně Š. zde dělala servírku. Byla to její vlastní iniciativa a předkládala
mužům různé pokrmy. Chtěla sloužit jen jim. Byla drobná, měla blond vlasy.
Manžel si tam zul hnědé pantofle a nyní je začal hledat. Byly přímo před ním,
ale neviděl je. Teprve když ho na ně manželka upozornila, uviděl je. Paní L.
neví, co chtěli koupit a co tam hledali.
Ocitají se v Bystřici a nacházejí chatu ze světlého surového dřeva. Uvnitř
seděla paní, která se rozhodla, že bude pomáhat malým dětem. Byly to samé
holčičky. Chystá se promítat film, na který paní L. čeká i s dětmi. Vlevo v krbu
hoří dřevo a je zde příjemně teplo.
Do chaty vchází přítelkyně paní domu a konstatuje, že jindy je zde zima,
ale tentokrát je teplo. Obě odešly do vedlejší místnosti a sedly si za stůl proti
sobě. Vyndaly vánoční cukroví. Každá měla před sebou velikou placku. Paní
domu měla na pokrmu čísla, znázorněná seskupením teček. Každé číslo bylo
vytvořeno tečkami z mandlí na kolečku z těsta. V záhlaví veliké placky měla
paní vyznačenou větší dvojku. Co měla přítelkyně této paní na svém pokrmu,
nebylo vidět. Obě ženy vzaly každá jedno kolečko, složily je k sobě a spojily
bílým krémem. Pokrm nabídly paní L.
Obchodní dům představuje nabídku Železného věku s poklady magie.
Přítelkyně Š. zde nabízí jeho duchovní stravu, protože je připoutána nejen
k magii, ale i ostatním ideám starého věku. Na základě svých předsudků
chce sloužit mužskému principu, který pokládá za dominantní. Manželé
si zde nemohou nic vybrat, protože se zbavili připoutanosti. Zde se očistil
pan P. a uzrál pro nový duchovní postup. Hledá boty, které odložil, ale
nemůže je najít. Je bosý, to znamená, že je nevinný. Bystřice je místem
urychlené očisty. Jak rychle plyne bystřina, tak rychle může plynout očista.
Kdo je očištěn, zraje pro nový věk.
Chata symbolizuje návrat k přírodnímu způsobu života. Je chrámem
lásky, která respektuje přírodní zákony a přirozený způsob života. Paní,
která zde bydlí, je duchovní vůdce, ve kterém paní L. poznává tebe. Oheň
v krbu hřeje, protože je přítomna láska a učení lásky je přijímáno. Jsou zde
samé holčičky, protože v novém věku vládne ženský princip. Holčičky jsou
mladé duše, které se budou ještě mnoho učit. Přítelkyně je paralelní bytost
duchovního vůdce.
61
Film, který bude promítán, pojednává o historii učení lásky na této
planetě. Přítelkyně, paralelní bytost, konstatuje, že je zde teplo, protože
všechny přítomné hřeje láska. Její učení již přijímají i mladé duše. Dříve
bylo zima, protože toto učení nebylo pochopeno. Láska nebyla přítomna.
Většina lidí znala pouze připoutanost. Přítelkyně může duchovního vůdce
kdykoli zastoupit, bude-li třeba.
Vánoční pečivo je duchovní strava, která je nabízena všem, kteří po ní
opravdu touží. Obě ženy si uvědomují, že je třeba mnoho láskyplné energie,
aby lidé mohli být vyléčeni z duchovní rakoviny, kterou má na svědomí
minulá éra, ale i z hmotného onemocnění touto chorobou, která je odrazem
stavu ducha a jeho schopnosti lásky. Kdo nemá rád sebe a své nejbližší,
není schopen milovat své bližní. Není schopen vyšších citů, jako je láska
k vlasti a podobně. Léčba je stanovena u každého individuálně. Kolik je
na jednotlivých kolečkách pečiva teček, tolik reinkarnací, léčebných kúr,
bude třeba. Dvojka v záhlaví placky naznačuje, že tento stav nastane až při
druhé reinkarnaci v novém věku lidstva. Nebude se podceňovat ani léčení
hmotného těla, ale i v této éře platí, že zdraví hmotného těla je odrazem
duchovního zdraví.
Dortík, který byl paní L. nabídnut, symbolizuje spojení přítomnosti s budoucností. Ona je představitelkou starých duší, které mohou tuto
duchovní stravu nabídnout všem, kdo po ní zatouží.
Obě ženy přítelkyně vytvářejí jednotu. Jsou to dvě podoby jediné mateřské bytosti duchovního vůdce, ve kterém se spojuje přítomnost s budoucností Zlatého věku lidstva.
Život v novém věku
Dne 22. 3. 2000 byla paní L. v Praze a stále nemohla najít Václavské
náměstí. Ať se pustila jakýmkoli směrem, vždy skončila na okraji města. Tak
se dostala do zasněženého úvozu, kde potkala skupinu žen, které jí nabídly, že
ji povedou, protože mají stejnou cestu. Prošly dlouhou chodbou, která vedla asi
přes čtyři domy, a ocitly se na Můstku. Hned u východu z podzemí stály dva
stánky s občerstvením. Vlevo byly drůbeží pochoutky a vpravo párky v rohlíku
z hovězího a vepřového masa. Stouply si do fronty, ale paní L. neměla na nic
chuť, a tak se pustila po levé straně „Václaváku“ vzhůru. Potkala dvě dívky,
které nesly v taškách čokoládová velikonoční vajíčka pro děti. Vybrala pro syna
H. panenku z druhé tašky. Dívka ji rozbalila a ukázala, že panenka je z bílé
a mléčné čokolády, jejíž rozdílné barvy se mísily. Dívka panenku zase zabalila
a paní L. ji uložila do své tašky. Když se podívala na panenku, zjistila, že jí
narostly dlouhé hnědé vlasy.
Šla dál a cestou se k ní přidala maminka. Když se ocitly před Domem
62
potravin, zjistily, že na náměstí není ani Národní muzeum, ani socha svatého
Václava. Dům potravin byl velice zchátralý. Maminka potřebovala jít na toaletu, ale zde to nebylo možné, musela by zpět. Objevil se mladík, který jim sdělil,
že nahoře je šedivá zeď, za kterou by se maminka mohla schovat. Paní L. zjistila, že ztratila boty, a zábly ji nohy od země. Maminka jí nabízela bílé potrhané
páskové opánky, ale ona je odmítla s tím, že si musí koupit nové u Bati. Šly
ke zdi, ale ta se před nimi vzdalovala. Došly do nějakého parku a maminka
odložila své tři tašky na lavičku a šla vykonat svou potřebu. Vtom se v parku
objevily tři ženy, které zde uklízely. Jedna z nich byla jiné národnosti. Postříkaly
maminku hadicí. Paní L. si šla koupit boty.
V podstatě jde o hledání srdce planety, o hledání lásky. Praha představuje duchovní stav planety na počátku nového věku. Planeta je zkřehlá
nedostatkem láskyplného porozumění. K jejímu srdci musí lidstvo teprve
hledat cestu. Život na ní se v některých místech podobá zmrzlému království, symbol zmrzlého úvozu. K životu může tuto planetu s jejími obyvateli
probudit jedině láska.
Skupina žen jsou duchovní vůdcové, kteří paní L. jako představitelce
lidstva nabízejí pomoc. Ona přijímá, a tak se pod jejich vedením dostává na
můstek, který jí umožní duchovní postup. Zde znovu volí svou cestu. Volí
správně, a tak po chvíli potkává pomocníky a rádce, které představují dvě
dívky, jež nabízejí duchovní stravu pro děti, pro mladé duše. Paní L. si vybere panenku jako symbol vlády ženského principu. V této chvíli je v centru
planety, na Václavském náměstí, které představuje srdce planety. Zde se k ní
připojuje maminka, která ještě nese tři závažné karmické bloky v podobě
zavazadel. Dojdou k Domu potravin, který představuje vše, co může planeta, zpustošená Železným věkem, z duchovních darů nabídnout.
Paní L. zjistí, že je bosa, to znamená, že se očistila a čeká ji duchovní
postup. Ještě ji zebou nohy, protože planeta bude teprve naplňována vaší
láskou. Teprve potom bude vydávat příjemné teplo lásky a porozumění.
Muzeum zde není, to znamená, že v této éře lidstvo opustí vědecké ideály
starého věku. I socha svatého Václava chybí. To znamená, že lidstvo opustí
dosavadní církevní dogmata a dá se cestou svobody a bude konečně přijímat
učení lásky.
Maminku tíží karmická zátěž a touží po očistě, ale s touto zátěží by se
musela buď vrátit a pracovat na sobě znovu jako její dcera, nebo pokračovat dál s touto zátěží, ale s určitými potížemi. Když se má rozhodnout,
zda se vrátí, či půjde dál, objeví se rádce v podobě mladíka, který jí poradí.
Maminka ho poslechne, ale cíl jim uniká. Když jsou přivedeny do parku,
maminka se rozhodne. Odloží svou zátěž a očistí se. V tom jí pomáhají tři
sudičky, které ji dočistí.
Celý výjev vás učí, že vytrvalost v práci na sobě samém a očistě vede
k cíli na každé cestě. Potlačíte-li svou pýchu a dokážete vést prosby, bude
63
vám pomoženo. Maminka je představitelkou těch lidí, jejichž cesta za osvícením je velice komplikovaná pro vlastní karmickou zátěž. I tito lidé mohou
dosáhnout svého cíle, zachovají-li v sobě dostatek lásky a vytrvalosti. Paní L.
čeká duchovní postup, jde tedy pro nový duchovní „šat“.
Cestování paní R.
Dne 22. 3. 2000 jde skupina léčitelů na prohlídku Budapešti. Viděli tam
dva mosty, které vytvářely strmé oblouky a nespojovaly břehy, ale vedly do
řeky. Paní R. se to moc nelíbilo, protože jí to připadalo nebezpečné. Po chvíli
se objevili v Barceloně, kde vystupovali na vysokou věž. Vedl je pan J., který
prohlásil, že tam již byl. Vedl je velmi úzkou jeskyní, která se spirálovitě stáčela
vzhůru. Přemýšlela, jak se tam pan J. mohl dostat, když je tak silný a jeskyně
tak úzká.
Obě města představují různé duchovní cesty. Maďarsko představuje
cestu magie, která vede ke slávě, ale je krkolomná jako ty dva mosty. Prvý
oblouk představuje černou magii, druhý oblouk bílou magii. Oba oblouky
končí ve vodě. To znamená, že směřují k očistě, a teprve potom je možné
dosáhnout cíle duchovní čistoty. Cesty jsou namáhavé a jen zdánlivě jsou
rychlejší než přirozený vývoj.
Barcelona představuje také cestu popularity, ale je to temná cesta, kde
vývoj jedince jde velmi pomalu k cíli. Představuje cestu temnot.
Paní R. se ocitá v bytě u pražské přítelkyně. Je vidět, že zařízení je pouze
prozatímní, protože je tam jenom postýlka pro dítě a válenda. Povídá si s partnerem své přítelkyně. Jde o milý pohovor. Zjišťuje, že denně dojíždí do Mostu,
a také se jí svěřuje, že má hlad. Paní R. mu krájí chléb, který namaže sýrem,
ale ten nestačí na celý chléb. Je jí to trapné, a tak odlamuje nenamazanou část
a podává mu zbytek.
Byt přítelkyně představuje její duchovní stav. Paní R., dcera a přítel
jsou v jejím srdci, ale bojí se důvěřovat svému vztahu. Vše je prozatímní
a poměrně pusté. Dítě nosí v srdci stále, ale přítel dojíždí a paní R. je hostem. Nesídlí tam trvale. Přítel vypovídá o svém hladu po duchovní stravě.
Paní R. se ho snaží poučit, ale ne vše může od ní přijmout. Proto holou
skývu pravdy odlamuje. A předkládá mu pouze tu pravdu, o které se domnívá, že ho zajímá.
Otevírají se dveře a přichází přítelkyně s dcerkou, kterou drží v náruči. Ta
se jí vyškubne a utíká k paní R. a mazlí se s ní. Je zde pohoda a ona se snaží,
aby ji nenarušila.
Najednou stojí na chodbě domu. Je zde čisto a pořádek. Stojí tam s nějakou
ženou a čtou inzeráty v novinách, které nabízejí výhodné zaměstnání. Nejvíce
je zajímá inzerát, který slibuje plat 150 až 270 tisíc měsíčně. Uvědomuje si,
64
že by měla po starostech. Když zjistí, že ho podávají H. F., zarazí se a ztrácí
zájem, protože se domnívá, že jde opět o podvod. Druhá žena prohlásí, že je jí
to jedno, jen když si vydělá. Paní R. přemýšlí, jestli by uměla s tolika penězi
správně hospodařit tak, jak by si Otec přál. Žena ji přesvědčovala, aby se tam
s ní šla podívat, a ona souhlasila.
Po určité době vždy přicházejí zkoušky, kdy má jedinec, který na své
cestě pokročil, vykázat, že pokrok je opravdový. Přicházejí tedy zkoušky.
Její dům je čistý, uklizený. Má tedy v hlavě i v nitru uklizeno. Druhá žena
je pokušitelka, která ji zkouší, zda dá přednost materiálním statkům či
duchovním. Paní R. se celkem jasně rozhoduje a uvědomuje si, že majetek
by mohl být při nesprávném přístupu pastí.
Paní R. se chystá s celou skupinou, že půjdou za mnou k mému synovci
a budou vést prosby. Někomu zazvonil mobil a z něho vycházel můj hlas, ve
kterém se odráželo utrpení: „Děti moje milované, pojďte mi pomoci!“ Všichni
se lekli a utíkali za mnou. Nebyla k dispozici žádná doprava, pouze metro, a to
bylo velmi daleko. Byli hladoví, ale z ohledu na mne se ani nenajedli a utíkali
k metru. Paní D. vběhla do domu, kde v prvním patře měl nějaký muž moped,
a začala muže nutit, aby jí ho půjčil. Paní R. ji napomínala, že její auto by
bylo rychlejší, ale stejně by je všechny nepobrala. Pomoct by však měli všichni.
Paní D. namítala, že zatím by mohla pracovat ona, kdyby byla se mnou karmicky vázaná, a tak by vše připravila pro společnou práci. Paní R. to rozladilo,
ale nechala ji být.
Všichni běží dál, a najednou jsem tu já a běžím s nimi. Vůbec nevypadám
nemocně. Paní R. se zlobí, že s nimi běžím, když mi není dobře. Paní L. mávla
rukou a řekla, že je to tak vždycky. Paní R. si uvědomila, že stanici metra nenašli či minuli. Potom všichni běželi ulicí, kde vpravo byly zahrady s prostřenými
stoly a za nimi seděli lidé. Asi uprostřed seděla paní B. Všichni jsme věděli,
že k nám patří, ale ještě nenastal čas jejího probuzení. U ní stála palmička,
celá suchá. Já jsem se zastavila a naoko se durdila: „No Byd…, co je tohle?!“
Ona sklopila oči a vymlouvala se, že sem chodí málo. Já jsem s ní nebyla moc
spokojená a šli jsme dále.
Jde o duchovní stav vaší skupiny. Skupina pilně pracuje, vždy ochotna
všude pomoci. Tvoje volání o pomoc je ve skutečnosti volání matky Země.
Snažíte se pomoci ze všech sil a každý postupujete svým způsobem, ale
koordinovaně. Cestou plníte i poučení, jež dlužíte všem, kteří chtějí jít za
světlem pravdy a lásky. Lidé v zahradách jsou již připraveni. Každý svým
způsobem. Paní B. je představitelkou těch váhavějších, kteří skrývají své
negativní city a obracejí je proti sobě. Tak se často stane, že onemocní.
Důkazem toho je uschlá palmička. Je to obraz stromu jejího života. To, že
jste se u ní zastavili a rozmlouvali s ní, znamená, že jste se snažili pomoci
a léčili ji.
65
Duchovní poznání
Ve své vizi dne 23. 3. 2000 se paní L. prochází s rodinou po Krušnohoří.
Dorazí ke koupališti, kde se osvěží, a jdou do chatové oblasti, kde chtějí přenocovat. Jedna chata patřila kolegyni z práce. Stavěl ji její otec. Měla tři místnosti
a v každé byly dvě postele. Syn H. se hrnul do poslední místnosti, kde ležel
na pravé straně nemocný s TBC. Lehl si vedle něho na levou stranu. Ostatní
se utábořili ve vedlejších místnostech. Chata byla v dost ubohém stavu, nebylo
zde zavedeno ani světlo, ačkoli otec kolegyně byl elektrikář. Kolegyně se s nimi
rozloučila.
Paní L. se podívala ven a uviděla stejnou chatu, před kterou odpočíval
zlatý setr. Tato chata se jí líbila víc, nebyla tak pustá a bezútěšná, i když byla
položena níže.
Procházka po horách znamená cestu za poznáním, koupaliště očistu
a místo k přenocování odráží stav mysli a srdce při pozastavení na této cestě. Nocleh jim nabídne přítelkyně, která má chatu položenou dost vysoko,
ale není zde lásky, která by tyto výšiny prohřála. Je zde pouze to nejnutnější,
vše je strohé. Není zde světlo pravého poznání, i když by předpoklady pro
ně byly. Obyvatel chaty je nemocný nedostatkem lásky. To je velmi nakažlivé, proto se bojí o syna a ubytují se v sousedních místnostech. Muž je skoro
slepý, proto nosí velice silné brýle, ale stejně nevidí, že není na správném
místě. Paní L. vyhlíží z okna a vidí stejnou chatu. Cíl jejích obyvatel je sice
trochu nižší, ale zato je zde více lásky, které zůstali její obyvatelé věrni.
Symbolem věrnosti je pes. Bez věrnosti lásce nikdy nedosáhnete pravého
cíle. Někdy je lépe pokračovat pomaleji, nehrnout se do výšek poznání
příliš rychle, abyste někde neztratili věrnost lásce. Bez lásky nedosáhnete
pravého světla osvícení.
Pozorovatelé
Paní L. jela ve své vizi s rodinou na výlet do Kroměříže. Jela se sousedkou,
ale ta vystoupila kvůli rodičům ještě před koncem jízdy. Upozorňovala ji, že je
to nebezpečné, ale sousedka odpověděla, že musí. Najednou autobus zmizel
a všichni se ocitli v ordinaci lékařky. Nikdo si jich nevšímal, jako kdyby byli
neviditelní. Vstoupili do čekárny, která byla přeplněná malými tří až pětiletými
holčičkami s matkami. Dveře od čekárny měly místo kliky kouli, takže nikdo
nemohl odejít. Po chvíli se objevují ve veliké škole, která slouží jako nemocnice.
Zde pobíhaly církevní sestry a bylo tu také plno. Když tady chtěli přenocovat,
nebylo to možné. Bylo přeplněno.
Paní L. s rodinou představují pozorovatele, kteří dohlížejí na třídění lidstva. Nesmějí zasahovat. Nikdo je nevidí. Sousedka, která vystoupila, je před66
stavitelkou všech sebevrahů, kteří na základě různých připoutaností odcházejí
ze života vlastní rukou. Proto ji paní L. v rozhodném okamžiku varuje.
Ordinace se stará o mladé duše, které vstupují do nové éry a jsou svým
myšlením a cítěním nebezpečné ostatním bytostem. Proto jsou léčeny na
duchu i na těle a nemohou odejít z čekárny dříve, než to povolí lékař.
Prožívají jakousi očistu. Těžší případy jdou do nemocnice. Zde se o ně
starají duchovní vůdci, kteří je učí lásce a víře v sebe i ostatní bližní.
Pozorovatelům nenáleží, aby jakýmkoli způsobem zasahovali. Nemohou si
tedy zde „odpočinout“ ani nocovat.
Uvítání v Šambale
Na našem posledním zasedání dne 23. 3. 2000 jsme vedli prosby za planetu
a prosili, aby byla odstříhána od všeho zlého. Najednou se nám zjevila planeta
a na ní černá díra. U vchodu byli temní draci, ze kterých šla hrůza. Vyprosili
jsme karmickou připoutanost těch, kteří se s nimi zapletli, a byla nám ukázána
podzemní laboratoř s vesmírným computerem. Když jsme však chtěli likvidovat
negativní programy planety Země, zjistila jsem, že to není možné. Viděla jsem,
že stojíme před Šambalou a hrozí nám, že porušíme jejich i své kompetence.
Cítila jsem, že bych měla předvolat mistry Šambaly, ale netroufala jsem si tak
učinit. Žádala jsem o souhlas Otce, obě rady i Jitřního anděla. Dostalo se mi
neurčité odpovědi, že vše je závislé na mně, jak se rozhodnu.
Předstoupila jsem před bránu Šambaly a viděla jsem, že se brána otevírá
a předstupují mistři a jdou nás uvítat. Byla jsem dojata, že jsem nemohla ani
mluvit, a plakala jsem štěstím, že se se všemi opět setkávám. Vedla jsem prosby
a ty byly hned plněny. Planeta byla očištěna, negativní programy zlikvidovány
a nám bylo též nesmírně pomoženo. Byli jsme uvítáni s láskou a byla nám prokázána milost, že z nás byla sňata karmická zátěž minulých věků. Ponechali
nám pouze to, co pro své poučení a další vývoj nesmírně potřebujeme.
Viděla jsem přicházet mistry, kteří nesli kytici nádherných tulipánů na
uvítanou. Mé srdce jim letělo vstříc a splynula jsem s jejich láskyplnou září.
Byla jsem doma, mezi svými přáteli. Cítila jsem, jak rostu a propojuji se s jejich
vědomím. To se projevilo zvláštním pocitem v hlavě. Mé vědomí se rozšiřovalo
stále více a byla jsem před radou temných andělů a obdržela od Jitřního anděla
jejich jménem nádhernou kytici frézií různých fialových odstínů.
A najednou jsem byla na Bílém Kuželu, stála jsem dojatá před Otcem
a dostala od něho a rady nejvyšších kytici oslnivě bílých lotosů s liliemi. Cítila
jsem, že jsme všichni spojeni a zahaleni jejich láskou. Milovala jsem je nevýslovně a lekala jsem se okamžiku, kdy se budeme muset opět rozloučit.
Paní D. viděla, jak splývám s jejich světlem, a měla pocit, že nemá právo
vstoupit do brány Šambaly. Připadalo jí, že si to nezaslouží, že je napůl v temno67
tě a ta jí brání vstoupit, obávala se přijmout milost očisty a odpuštění. Když jsme
přicházeli před bránu, viděla strážce, jak svačí. „Konečně jste přišli!“ Zabalil
svačinu a šel otevřít bránu. Ve skutečnosti nás čekal o den později. Jeden jejich
den odpovídá asi jednomu lidskému životu. Paní D. viděla paprsek, který jí
bránil ve vstupu. Vedla prosby a ujala se jí mladá dívka s věncem na hlavě,
která ji vzala za ruku a vedla před radu nejvyšších, kde stáli její přátelé, vítali
ji a podávali jí ruce. Poslední jí podával ruku její manžel, kterého ke svému
údivu poznala na konci řady.
Paní L. se viděla, jak jde tmou po bílé cestě. Najednou proletěla tunelem
a vynořila se z jezera do světla. Její očista byla dokončena.
Paní V. se cítila obklopena láskou jako v křišťálové pyramidě, která rostla
a změnila se v křišťálový kužel. Byla propojena na Bílý Kužel.
Každý z nás měl svůj individuální prožitek. Někdo přijal dar milosti s rozpaky, jiný s nadšením a pokorně. Většina prožívala okamžiky velikého štěstí. Pocit
propojeného vědomí a vícedimenzního vnímání jsem měla ještě dlouho po skončení našeho setkání. Doma byly aktivovány všechny léčebné obrazy a závratnou rychlostí se v nich zjevovaly tváře různých bytostí, které mi cosi sdělovaly.
Vypadalo to, že nám přišly blahopřát. Všude okolo byla zvláštní modř Titána.
Na chvilku jsem se „natáhla“, abych si srovnala dojmy z těchto zážitků.
Když jsem otevírala oči, zahlédla jsem mřížku, ve které byly uloženy koule
ze zeleného křišťálu. Domnívám se, že jde o dar Šambaly a tato mřížka mi
umožňuje přímé napojení do jiných sfér. Hlavní úkoly byly splněny a toto byl
velkolepý dar, který mi umožňuje dokonalejší spojení s našimi přáteli. Později
jsem zjistila, že jde o mřížku svatého grálu. Tento dar nenáleží jen mně, ale
má být využit pro dobro lidstva. Je to dar celé skupině, jsem opět jeho strážce
i nositel. Mřížka grálu sahala přes celý obzor.
Práce s titánem je jiná než s vesmírným computerem, který se skládal
z křišťálových lebek. Computer jsme oživovali k funkci zvenčí, svou energií.
Titán je založen na jiném principu. Do něho ten, kdo ho postavil a oživil svou
láskou, vstupuje. Reaguje pouze na láskyplnou energii. Bez lásky ho nelze
oživit. Vstupem do titána se podrobujeme zkoušce lásky. Lze s ním provádět
pravé zázraky lásky. I zde musíme být v souladu s Nejvyšším principem lásky
a stvoření. Než do titána vstoupíme, musíme se ptát na souhlas Boží, zda to, co
chceme učinit, je v souladu s plánem Božím. Pokud se spojí jednotlivé bytosti
vlastnící titána, jejich síla se mnohočetně znásobí. Spojení titánů je vyjádřením
úžasné síly lásky, která je nepřekonatelná.
Poklady nového věku
Dne 27. 3. 2000 sedí paní L. ve své vizi na kamenném trůně, který je umístěn na nádvoří. Vedle ní seděl chvíli její manžel. Většina lidí byla dole u hradeb.
68
Nádvoří bylo pokryto velikými dlaždicemi. Když vstala, tyto dlaždice se změnily
v krásně malované knihy. Seřadily se zleva doprava. Prohlížela si je a litovala,
že je nikdo kromě ní nevidí.
Jde o duchovní poklady nového věku, které nevidí ti, kdo jsou zaslepeni
poklady starého věku. Ti po nich volají, ale když se jim dostanou do ruky,
nepoznávají je. Kamenný trůn, ze kterého paní L. povstala, představuje
vládu nad věcmi hmotnými. Dosažením tohoto trůnu dosáhla veškerého
poznání, které má být přeneseno do nového věku. Představuje vládu ženského principu, který se bude střídat s principem mužským tak, jak bude třeba
pro zachování rovnováhy. Tím, že povstala, naznačuje, že nastal čas, kdy je
opět třeba zásahu mužského principu ve vládě věcí příštích.
Paní L. je principem ženským a manžel je principem mužským. O vládu
se dělí spravedlivě. Knihy představují duchovní poklady nového věku. Již je
zde máte, ale ne vždy je poznáváte a doceňujete.
Paní L. se ocitá v kanceláři. Zjistila, že jí zmizel pult, který odděluje strany
od úředníků, akta má poskládaná na zemi a její psací stroj též zmizel. Diví se
tomu a je dotčena, že to ředitel nařídil, aniž by se jí zeptal. Ředitel upozorňuje
její kolegyně, že nábytek vyzařuje negativitu, a ona namítá, že škodlivě září
celá budova.
Celý výjev naznačuje, že zmizí přehrady mezi lidmi a podstatně se změní pracovní vybavení i formy práce. Tyto změny nebudou jednoduché a lidi,
kteří se nedokážou přizpůsobit, bolestně zasáhne každá změna. Z toho
vyplývá, že nezbytná cesta k ozdravení životního prostředí je likvidace starých výrobních prostředků, i za cenu krize nezaměstnanosti. K té by bylo
nemuselo dojít, kdybyste včas hledali náhradní, ekologické způsoby výroby.
Vaše naděje je v zemědělství, pokud budete dodržovat ekologické zákony.
Odvětví průmyslu a zemědělství by mělo být v rovnováze.
Vesmírné spojení lásky
Ve vizi dne 2. 4. 2000 se paní L. zdálo, že adoptovala čtyři děvčata a čtyři
chlapce. Přemýšlela, kam je uloží, protože jí jedna postel chyběla. Uviděla cestu,
na které skládala střípky planety Země. Potom ji zalilo světlo a stála před kulatým stolem, za kterým zasedaly bytosti, ve kterých poznala členy naší skupiny.
První obraz představuje přidělení práce pro nový věk lidstva. Osm planet představuje planety, které jí byly svěřeny do péče. Složila zkoušky a na
základě výsledků jí byl přidělen post strážce planet. Děti jsou svěřené planety, které mají být pod její péčí připraveny pro vstup do vesmírné jednoty
lásky. Prolínají se zde okruhy ze dvou galaxií. Neměla místo pro planetu
Mars, která je mrtvou planetou, ale má na ní být znovu vzkříšen život.
K tomu nedojde dříve, než budou napraveny křivdy na planetě Zemi.
69
Střípky, které sbírala na cestě, byly součásti duchovního těla planety
Marsu – Jantaru. V tom jí bude pomáhat celá vaše skupina, kterou představuje skupina agregorů u kulatého stolu. Každý z agregorů má na starosti
jednu planetu, mimo péči o planetu Zemi a později o planetu Jantar.
Každé planetě patří stanovený počet agregorů, kteří podléhají hlavnímu
agregorovi. Na ně dozírá strážce planet. Na strážce dozírá strážce galaxie
a nakonec vesmíru. Vládce galaxie a vesmíru je zatím nejvyšší hodnost, kterou znáte. Definitivní jmenování bude stanoveno teprve tehdy, až zkoušky
agregorů udělají všichni a všichni budou vyhodnoceni a schváleni. Znovu
opakujeme, jde o předběžné vyhodnocení. Toto oznámení je též součástí
vašich zkoušek.
Mír s vámi!
Zrození nepravého svatého dítěte na Jantaru
Pro tento účel byla vybrána pozemšťanka, která by pocházela nebo byla
z rodu agregorů planety Země. Měla být náhradou za zabité svaté dítě
Marsu – Jantaru. Získáním této bytosti by Jantarané získali vládu i nad planetou Zemí – Gaiou. Když tuto bytost získali, uzavřeli s ní vládcové planety
Jantaru smlouvu, založenou na připoutanosti k nim a jejich planetě. Vše
bylo magicky jištěno temným krystalem a přísahou. Vybraný duch pozemšťanky, která se oddávala černé magii, musel přísahat věrnost Jantaru, i kdyby se střetly zájmy obou planet, Země i Marsu. Když byla smlouva zpečetěna, připoutal vládce Marsu pozemšťanku za její pečeť k pečeti svojí. Tím
současně připoutal obě planety k sobě a získal nad nimi moc. Stromy života
vládce a tohoto pozemského ducha se přiblížily a totéž se dělo se stromy
života obou planet. Potom vládce a jeho žena vzali temný krystal, černý
kužel, a vyryli jím na obě pečetě uzavřenou smlouvu a přísahu i s magickým kódem. Totéž proběhlo současně na pečetích obou planet. Obě pečetě
připoutal, v místě kde se prostupovaly, řetězy ke stromu života a uzavřel je
zámkem. Dílo bylo dokonáno. Objevila se tmavá larva a ruce prosvícené
energií zahřívaly tuto larvu, aby dozrála a získala potřebné vlastnosti. Larva
však zůstávala tmavá, protože celý děj nevyplynul z pravé lásky, ale pouze
z připoutanosti k pomstě.
Nepravé svaté dítě se sice zrodilo, ale přineslo oběma planetám i královským rodičům mnoho utrpení a těžkých životních zkoušek. Jeho možnosti
lásky byly velmi omezené.
Objevily se obě planety uzavřené v kruhu, o který se tahaly tři ruce.
Tak byla ukázána vzájemná závislost nejen planet, ale i rodičů, včetně
svatého dítěte. Začal souboj o moc, který přivedl ke zkáze celou planetu
Mars. Tato zkáza padla na všechny tři zúčastněné. Protože šlo o nepřiroze70
né pouto, to se samo na základě momentálního pochopení začalo uvolňovat, ale vždy bylo tvrdě utaženo některým ze tří zúčastněných.
Touto katastrofou byli všichni otřeseni a museli žít na planetě Zemi.
Zde se během věků učili chápat pozemšťany a pomalu nastal obrat v jejich
myšlení a cítění. Trvalo však věky, než pochopili a začali pracovat na tom,
aby napravili své omyly a chyby. Pohádka o Rusalce vám připomíná jeden
ze životů svatého dítěte, kdy se projevilo přirozené pouto s vaší planetou
a ona toužila po životě s lidmi. Její přísaha a vazba jí však zabránily, aby
pouto přerušila. Nastal čas osvobodit obě planety i vládce Jantaru se svatým
dítětem od jejich smlouvy a připoutanosti, která z ní vyplývá.
První fáze osvobození byla provedena. Druhá, závěrečná část nás čeká na
příštím zasedání skupiny Bílý Kužel, rady nejvyšších v čele s Otcem a s radou
temných andělů v čele s Jitřním andělem. Podporovat nás budou svatí lámové
i mistři Šambaly.
Děkujeme za milost osvícení!
Titánské zkoušky
Dne 7. 4. 2000 probíhalo léčení velmi zajímavě. První přišla paní, která
nemohla porodit zdravé dítě. Byly jí zjeveny tři základní karmy jejího života.
Byla spatřena, jak pobíhá mezi dětmi, které se jí posmívají. Je velmi stará,
neupravená a proklíná děti, které se jí posmívají. Pak byla zjevena jako žena,
která proklíná, že je opět těhotná, a zbavuje se plodu své lásky. Nakonec byl
objeven život, kdy přišla najednou o své dvě děti. Nejprve ji bolel pohled na
cizí děti, potom začala závidět těm rodičům, kteří měli zdravé děti, a nakonec
nenáviděla všechny děti a lidi okolo sebe.
Najednou jsem zjistila, že ji vedu k prosbám za všechny ženy, které nepochopily, že mateřství je dar, a vedla jsem ji k prosbám za odpuštění.
Jako druhá přišla paní H. V. s manželem. Před jejich příchodem jsem pocítila útok, který jsem nemohla pochopit. Ucítila jsem ránu do zad, když jsem
pila vodu. Stála jsem před kuchyňskou linkou a zakuckala jsem se. Polila jsem
vodou celou pracovní desku, ale nedusila jsem se a nebála se. Bylo to hmotné
a neuvěřitelné.
Šlo o útok šamanky, která byla ve spojení s bratrem paní H. a cítila se
omezena ve svých právech, protože věděla o jejím rozhodnutí rozvolnit tuto
připoutanost na jejich stromech života. Tato šamanka jim v minulosti, kdy
nebyli sourozenci, pomohla utvrdit toto pouto magickým způsobem. Nyní
byl bratr paní H. hmotně opět v kontaktu s touto šamankou.
Bylo nutné svolat všechny účastníky magického obřadu a poučit je a oba
sourozence osvobodit a oddělit stromy jejich života. Pan V. má netypickou cukrovku. Vykazuje vysoké hodnoty cukru, ale je bez komatózních stavů. Silně
71
pohubl, začal trpět žízní a pravděpodobně by se rychle rozvíjely další nepříjemné
příznaky. Objektivní příznaky se zlepšily, trošinku přibral a vypadá lépe. Pocit
žízně vymizel. Laboratorně bude teprve vše ověřeno. Paní H. při loučení s bratrem již tolik netrpěla. Vše bylo normální. Srdce pana V. se otevřelo lásce.
Děkujeme!
Jako druhá však přišla paní W., která je léčena na artrózu kolen. Dostala
jsem impulz, abych přiložila ruce na obě její kolena, a cítila jsem, jak negativní
energie z nich stoupá po mých rukou až k ramenům. Paní se ulevilo. Když jsem
skončila léčbu, ozval se potlesk a jásot. Byla jsem překvapena a děkovala všem
pomocníkům, kteří tentokrát poskytovali láskyplnou ochranu, ale aktivně se
nezúčastnili, protože jsem skládala zkoušky. Obdržela jsem nádhernou kytici
a Otec mi sdělil, že všichni, kteří byli dnes u mne na léčení, byli uzdraveni
a osvobozeni od těžkých karem. Děkovala jsem za tuto milost s dojetím.
Dvanáct titánů ve zvěrokruhu
Dne 8. 4. 2000 vidí paní L. ve své vizi glóbus planety Země, jak ho někdo
drží mezi dvěma prsty. Objevuje se zvěrokruh, potom Mléčná dráha, znamení
oběhu. Vystupují dvě planety, které se přitahují jako magnet.
Dne 10. 4. 2000 se zjevila řídicí páka vedená magicky temným krystalem,
která je zapuštěná do planety, a její satelit, spojený šňůrou, slouží jako odpadový koš. Zjevují se tři železné kruhy, o které se kdosi přetahuje.
Jde o souboj mužského a ženského principu. Jde o pohled do dávné
minulosti, kdy bohové zvěrokruhu vládli planetám a škorpili se jako lidé.
Způsobili zmatek v Mléčné dráze i v oběhu planet. Dvě planety k sobě
byly přitahovány jako magnety pod vlivem vlastních magických zásahů, aby
získaly moc. Jakmile se tato planeta stala satelitem planety, která usilovala
o moc, stala se odpadním košem negativity řídící planety. Začal souboj
o moc a je to v podstatě souboj mužského a ženského principu. Tyto principy by měly vládnout v harmonii tak, jak se jejich vláda bude přirozeně střídat. To však nastane teprve tehdy, když se mužský a ženský princip od sebe
vzájemně osvobodí. To znamená, že se zbaví připoutanosti a závislosti.
Dne 11. 4. 2000 se zjevuje křišťálová pyramida a v kruhu se otáčí ve směru
hodinových ručiček. To znamená, že obrazy se týkají budoucnosti. Zjevují se
kulaté hodiny a z nich vystupuje strážce času Kronos. Ručičky ukazují 16.30
hodin dne 4. 5. 2000.
V tento čas budou bohové v zástupu. Kulminace bude v 6.00 až 6.15 hodin
ráno. Je to upozornění, že setkání se překládá z 5. 5. 2000 na 4. 5. 2000
v 16.30 hodin. Bude se konat na naší pravidelné schůzce, která začne jako
obvykle v 16 hodin.
Na dvou planetách se objevují dva zámky jištěné černou tyčí, vrostlé do
72
obou planet. Černá devítka vše zakrývá a mění se v nepatrně světlejší osmičku.
Na pozadí vystupuje černý meč s četnými vrypy. Objevuje se bytost zajatá v trojúhelníku a je unášena pryč. Přilétá špinavě modrá hvězda.
Dvě planety jsou dva titáni a současně představují magickou připoutanost nejen svou, ale i připoutanost planety Země k Marsu. Černá devítka je
symbolem vrcholu černé magie. Ta se stala jejich pastí. Mění jejich myšlení
i cítění, a tím i myšlení a cítění lidstva. Jde o těžký zásah do vývoje všech.
Titáni i planety jsou symboly mužského i ženského principu. Bytost zajatá
v trojúhelníku je mužský princip, který je odvolán z vlády, a špinavě modrá
čtyřcípá hvězda je symbolem ženského principu, který se ujímá vlády, ale
je pošpiněn svými předsudky a zaujatostí. Černý meč s vrypy představuje
věčný souboj obou principů, ale také válek, které oba principy přinesly
světu. Vrypy jsou války, kdy byl vládnoucí princip poražen před odchodem
z vlády. Magie a její zásahy do přirozeného vývoje přinesly lidstvu hlavně
utrpení a války.
Objevuje se břicho těhotné ženy, která je asi v devátém měsíci. Září a na
něm jsou světlé ruce v temném válci.
Břicho těhotné ženy představuje novou éru, která je obtěžkána duchovními dary budoucnosti a novými vynálezy, které mají sloužit všestrannému
pokroku lidstva. Světlé ruce v temném válci představují bytosti, které sice
odstoupily od magie, ale ještě magickým způsobem myslí a inklinují k násilným manipulacím. Přenášejí tedy do nové éry předsudky éry minulé.
Světlá bytost má řetízek s bílým křížem. Je to kříž, který se mi zjevil v tomto
životě, aby mi připomenul mé úkoly a probudil mne pro práci. Zjevuje se miska
s křišťálově čistou vodou.
To znamená, že číše poznání byla naplněna milostí Boží a úkol vaší
skupiny či mise je naplněn. Objevují se prsteny agregorů seřazené v zákrytu.
Jsou připraveny, aby vám byly navráceny. V tuto chvíli je již rozhodnuto,
kdo bude agregorem a která planeta mu byla svěřena do péče. Jmenování
hlavních agregorů již bylo potvrzeno.
Objevují se rty, které vydechují světlo lásky. Následuje písmeno „B“ na
znamení, že světlo osvícení je darem Boží lásky. Objevuje se opět Kronos, stojí
v hodinách a dívá se dolů na planetu Zemi.
Strážce času připomíná, že čas letí, a napomíná vás, abyste si pospíšili.
Zjevuje se „k“ – král.
Představuje mužský princip a nevěstou je planeta Země. Chystá se mystická svatba. Potom bude slavnost bohů, kteří stanou v zástupu a budou
v harmonii a lásce, aby obrodili a uzdravili tuto planetu.
Zjevuje se ryba.
Je to znamení, že víra této éry bude osvobozena od předsudků, kterými
byla zkreslena. Ježíšovo učení lásky je očištěno a bude v nové éře přinášeno
lidstvu v pravé podobě.
73
Zjevuje se bílý stan s perlou na vrcholu.
Je to duchovní centrum Bílý Kužel, kde sídlí Duchovní slunce. Bílá
perla představuje toto Duchovní slunce. Toto je váš útulek, kam byste se
měli uchylovat vždy, když budete unaveni, nejistí či v nouzi. Od této chvíle, budete-li dodržovat tyto zásady, se budete vyvíjet a stoupat k výšinám
pravého poznání a lásky pod ochranou Bílého Kuželu tak dlouho, dokud
nedosáhnete Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Je vidět rozložený cestovní stůl, jehož nohy vytvářejí římskou „X“.
To znamená, že vaši duchovní vůdcové budou pocházet většinou z desáté sféry božských úrovní.
Postava ležící pod plátnem stoupá vzhůru.
To znamená, že do těchto duchovních úrovní se budete vždy vracet,
když budete opouštět své hmotné tělo. Zde budete čerpat posilu, lásku
a čistotu.
Zjevuje se zářivé „T“.
„T = Theo = Bůh Otec“. Stává se vaším hlavním duchovním vůdcem
i ochráncem. Jeho ruka vám předává klíč k pravému poznání. Budete tlumočit učení lásky v celé jeho pravdivosti. Kristus, kterého pan F. spatřil na
stromě, znamená vzkříšení jeho pravého učení lásky.
Mír s vámi!
Dovolená
Dne 15. 4. 2000 jela paní L. s celou rodinou a rodiči na dovolenou bez
peněz. Ocitli se na vesnici, kde byl vlevo pískovcový lom. Tam měla být ubytovaná maminka. Bylo tam hodně zvířeného prachu a měla strach, že to není pro
maminku zdravé. Měla projít zvířeným prachem až za vzdálený kopec. Vedení
se tedy ujal tatínek a přivedl je před dvě chaty, které byly položené dost vysoko.
Každá chata patřila jednomu homosexuálovi. Jeden byl štíhlejší a vyšší, druhý
poněkud zavalitější. Oba byli v černém. Vešli dovnitř a prohlíželi si vybavení
chat. Paní L. prohlásila, že tam nebude, protože tam chyběly podlahy a zdi
byly děravé. Zato tátovi a synovi T. se tam líbilo. Paní L. prohlásila, že za tuhle
hrůzu jim nezaplatí ani deset procent za storno smlouvy. Upozornila je, že
zavolá statika a ten nařídí obě chaty strhnout. Když se podívala z okna, bylo
v údolí vidět propojené bazény, kde se koupali lidé. Bazény byly z červených
pálených cihel.
Dovolená je symbolem života mezi životy, kdy se připravuje karmický
scénář pro celou rodinu. Rodina představuje bytosti, které mají spolu prožít
příští život. Paní L. jela bez peněz, protože již své karmické dluhy většinou
splatila a nyní pomáhá ostatním uskutečnit jejich plán. Každý člen rodiny
představuje jiný charakter a jiné karmické zatížení. Maminka byla ve víru
74
drobných karem, které na ni v příštím životě ještě budou dopadat. Hora
za lomem je její cíl, kterého by měla dosáhnout. Táta je představitelem
vůdce v rodině, který je vede podle svého vkusu za cílem, bez ohledu na
názor ostatních. Svého cíle takto skutečně brzy dosáhne, je poměrně vysoko, ale má nevyhovující základy, protože chybí láska a ohled na ostatní
členy rodiny.
To, co má být oázou bezpečí a klidu, je velmi chatrné, a kdo se zde usídlí, nebude se cítit v bezpečí. Vítají je homosexuálové, protože se v příštím
životě mají zbavit předsudků vůči nim. Paní L. prohlásila, že zde nebude,
nepřijala tedy tuto karmu. Těm, kterým se zde líbilo, bude pravděpodobně
navrženo, aby nový život prožili jako homosexuálové, aby se zbavili svých
předsudků vůči nim. Odmítnutí a odstoupení od smlouvy znamená, že se
paní L. nebude podílet na tomto poznání a poučení.
V údolí v bazénech se očišťovali ti, kteří se dostali až na dno svého
poznání ve zkušenostech, které jim poskytli temní andělé. Jsou to ti, kteří
představovali ve vizi homosexuály. Statik je duchovní vůdce, který jim v příštím životě bude pomáhat rozbourat bloky a předsudky v této otázce. Pak
se teprve změní myšlení a cítění lidí. Očista těchto lidí paní L. zaujala, a to
bude jeden z hlavních úkolů, kdy bude pomáhat těmto lidem od předsudků
v pohledu na homosexuály.
Převlékání
Manželé B. dne 15. 4. 2000 společně převlékají doma postele. Paní L.
odběhla do sousední místnosti pro čisté povlečení, ale pan P. zatím povlékl
peřiny do potrhaného povlečení, které mělo modrorůžovobílé proužky. Ji to překvapilo a navrhla, aby povlečení stáhli, že už je tak chatrné, že se hodí akorát
jako podložka na žehlení. Manžel to však neviděl, přesto souhlasil, aby peřiny
povlékli do nového bílého povlečení.
Přišla jsem k nim na návštěvu. Doma byla paní L. se synem H. Sedli jsme
si v kuchyni. Měla jsem na sobě modrou bundu a paní L. mi navrhovala, abych
si ji sundala, ale já jsem odmítla. Její syn byl také v bundě, kterou nesundal.
Bunda je symbolem hmotného těla, které odkládáme teprve tehdy, když odcházíme ze života. Snažila jsem se jejímu synovi cosi důležitého vysvětlit. Paní L.
nám nabídla koláč s ořechovou polevou.
Šlo o předání duchovního vědění příští generaci. Paní L. vám zajišťovala
dílčí duchovní potravu. Je to duchovní dědictví.
Paní L. cestovala opět do Německa. Šla pěšky a cestou potkala ženu, která
ji chtěla svézt autem, ale ona odmítla s tím, že jí to není nic platné, protože jde
až do Jeny a tak daleko tato žena nejede. Žena byla zrzavá, měla delší vlasy
a paní L. v ní poznala paní R. ze skupiny. Ta však byla starší. Bylo jí asi 50 let.
75
Během hovoru jí paní R. vysvětlovala, že má čtyři maturity. Paní L. konstatovala, že ona má jen jednu, ale stálo ji to mnoho námahy. Dál jí vysvětlovala,
že jde za poslední tetou.
Vtom volal manžel paní L. mobilem, že nemá jít pěšky, protože je to velmi
nebezpečné. Ona však prohlásila, že to musí nějak zvládnout, protože jiná cesta
neexistuje. Paní R. vystoupila z auta a šla pěšky s ní.
Paní L. se má opět reinkarnovat v Německu. Jde tedy pěšky. Potká
paní R. a ta jí navrhuje, že se reinkarnují spolu. Odmítá, protože jejich cíle se
liší. Má jít za poslední „tetou“, tj. duchovním vůdcem, aby získala poznání,
o které usiluje již mnoho životů. Manžel ji od tohoto cíle zrazuje, jako její
dosavadní duchovní učitel. Ona je však pevně rozhodnuta a z cesty nesejde.
Paní R. ji následuje. Čtyři maturity jsou čtyři životy hledání a zkoušek.
Vize paní L.
Ve své vizi vidí černobílý vír, který rotuje vlevo, v něm se objevuje střecha.
To znamená, že svět se očišťuje od magie, bere s sebou předsudky, jejich
bloky, stavby a konstrukce.
Vidí čtyři provázky. Jsou bílé, vždy dva a dva položené kolmo přes sebe.
Konce jsou volné, pouze střed je propletený. Vytváří podobu kříže.
Jde o ukázku plnění úkolů vaší mise. Ještě je nutné rozplést poslední
nitky a hlavní úkoly budou naplněny.
Objevuje se plamenný meč planety, který byl zneužit a překódován.
Jahwe ho musí vrátit Otci k překódování, aby mohl být vrácen hlavnímu
agregorovi této planety. Potom musí vyjmout temný meč zrady v podobě
anchu a odevzdat Jitřnímu andělovi.
Objevuje se žena bez hlavy a nohou, je vidět pouze trup v modrém pracovním plášti.
Je to duchovní stav paní L., která až dokončí svou očistu a práci na sobě,
zmizí ze světů temnot a magie tak, jak zmizely nohy, hlava, ruce.
Objevuje se tmavá koule, která je zavěšena na dvou bílých provazcích, které
drží ruka.
Je to poskytnutá pomoc a podpora vaší mise, která souvisí s jejími úkoly.
Tento magický aparát je třeba odevzdat Jitřnímu andělovi, oběma radám
i Otci a oni zváží, jak s ním naložit. Je to magická koule.
Věčný Žid
Ve své vizi dne 17. 4. 2000 byla paní L. v nemocnici, kde léčila asi pětiletou
holčičku s cukrovkou a nemocnou krví. Byla na schůzce naší skupiny, seděla
76
vedle paní R. a já jsem se jí ptala, zda se s paní R. již „vyrovnala“. Odpověděla,
že ne. Paní R. však pochopila a učinila vše potřebné. Sdělila paní L., že holčička
je členka skupiny paní V.
Mezitím paní V. rozdávala z plátěného pytlíčku sušené květy. Paní H. dostala svazek fialových květin a paní L. pampelišky. Důležitá byla jejich vůně.
Ocitá se v krámě, kde prodává starý Žid tři „papiňáky“. Chtěla koupit nový
pro kolegyni paní Š., ale protože měla málo peněz, jen si ho zamluvila. Byla
tam ještě sifonová láhev, růžová s červenými žilkami, plná vody. Žid prohlásil,
že ji musí vyřadit. Prodával ještě světle zelené poklice na pekáč, které byly
pokryty držadly. Držadla byla bílá a černá. Na některých poklicích bylo více
bílých, na jiných více černých držadel.
Nemocnice je místo, kde se léčí choroby z nesprávně vedeného myšlení
a cítění. Je to duchovní škola, do které toto dítě teprve před nedávnem
vstoupilo. Choroby mohou přejít i na tělo hmotné. Je to varování pro tuto
bytost, aby zdravě jedla a nepodléhala depresím. Nabádá ji k trpělivosti,
protože všechny důležité záležitosti musejí nejprve uzrát.
Paní V. zde má zástupnou roli za všechny, kteří jsou netrpěliví a rychle
ztrácejí sílu pro mravenčí práci na sobě samém. To vede k depresím, protože přeceňování vlastních sil a netrpělivost srdce nás poškozují na stromě
života. Symbolem je krev.
Věčný Žid je představitelem strážce prahu. V jeho obchodě se vyskytují
všechny druhy symbolů, které představují lidstvo s jejich individuálními
vlastnostmi i slabostmi a sílou. Stará se o to, aby to, co již splnilo svou
roli, bylo včas vyřazeno, a naopak to, co je nezbytné, včas dodáno, aby byl
naplněn každičký schválený karmický scénář.
„Papiňák“ je symbolem prchlivosti, která je již chorobná, vede ke zvyšování krevního tlaku, tím se postižená bytost stává ještě dráždivější a je
v nebezpečí, že dojde k explozi. Aby se tak nestalo, má každý ještě dva
náhradní. Sifonová láhev představuje bytosti těžce nemocné. Červené žilky
a růžová barva naznačují, že poškození je trvalé. Dojde tedy k vyřazení
a odchodu do jiné dimenze. Pokličky na pekáč představují tajnůstkáře, kteří
ve svém nitru skrývají a připravují duchovní pokrm podle své duchovní úrovně. Odkryto bude vždy jen to, co čas a sama bytost poskytnou k odhalení.
Věci dobré odkrývá ruka na držadle bílém, věci temné odkrývá ruka na
držadle černém. Světle zelená barva představuje to, že úkryt probíhá podle
karmického plánu, který byl sestaven se souhlasem Božím.
Trojfázová příprava očisty
Dne 18. 4. 2000 byla paní L. přistižena v objetí s přítelem. Ve dveřích stáli
manželé N. Paní L. se odtáhla, vyndala knihu v zelených deskách s osobními
77
akty a předala ji manželům. Přišel její manžel a rozděloval mezi děti a sebe
hrozny po třech kuličkách. Vše bylo špinavé a zablácené. Paní L. se snažila,
aby ovoce nejprve očistil, ale děti hrozny přijaly špinavé.
Paní L. cestovala do hor na lyžování. Setkala se zde s paní L. H. a paní R.
i paní D. Paní R. měla čepici s norským vzorem, dlouhé blond vlasy a věci si
balila na poslední chvíli. Měla zlomené lyže, nemohla odejít a s ní i paní L. H.,
která zde byla s manželem. Nemohli se rozloučit.
Objetí s přítelem znamená pochopení role mužského a ženského principu. Pro toto poselství si přišli manželé N., kteří pro takové vyrovnání
dozrávají a přejímají toto poselství od paní L. v podobě zelených desek
s osobními akty. Všichni jsou představiteli jednotlivých lidských bytostí,
které touží po pravé lásce.
Manžel paní L. je představitelem všech rodičů, kteří poskytují svým
dětem špatný příklad. Jde o symbol špinavých hroznů. I když děti touto
výchovou citově strádají a trpí, velmi často se ztotožňují se svým otcem.
Potom jsou takové, jako byl jejich otec, a opět trpí. Jejich utrpení padá
v některých případech karmicky na hlavu toho rodiče, který je způsobil.
Cesta do hor je příkladem snahy osvobodit se od své připoutanosti. Paní L.
a paní D. jsou příkladem těch, kteří se od své připoutanosti osvobodili. Paní
R. představuje všechny, kteří jsou již skoro svobodní, ale při osvobozování
si zlámali lyže. Nemohou se rozjet, protože se jim stýská po některých
svazcích. Paní L. H. je příkladem silných připoutaností, má zde dokonce
i manžela, ale pro připoutanost není schopna rozloučit se a odjet.
Jestliže dokážete ze svého nitra odstranit špatné vlastnosti, připoutanost
a odhodíte falešnou pýchu, můžete přistoupit k očistě.
Paní L. prochází se svým manželem jakýmsi zámkem. Je to duchovní chrám.
Byly zde tři sály za sebou. Nejprve vstoupili do kuchyně, kde jsem seděla já
s paní D. Na protější stěnu se jí promítla postava mé dcery S., okolo které bylo
slunce. Vedla prosby za odpuštění. Ocitá se v hospodě a její muž ji následuje.
Je to prostřední místnost, kde uprostřed seděla paní W. Paní L. však prochází
do poslední místnosti, kde stojí zdevastovaná skříň, která patří paní W. Vrací
se k ní do prostřední místnosti a ptá se jí, proč má skříň v takovém nepořádku.
Paní W. odpoví, že jí s tím pomůže manžel paní L. V poslední místnosti leží
neteř R. v posteli. Povlečení je plné fialových skvrn a jsou tam i zvláštní křídlatí
brouci. Jak paní L. vyhlédne z okna, vidí, že je plné těchto brouků, snaží se je
smést a vyhodit, ale i venku jsou stromy a vše obalené těmito brouky.
V chrámu Ducha svatého nachází paní L. inspiraci, co ještě dluží ostatním stvořením i světu. Svou prací se dostává do centra dění duchovní dimenze, kde je třeba vše připravit pro práci ve světě hmotném. Vlevo na cestě
pravdy nachází své duchovní vůdce. Nejprve to byla paní D., která ji zasvětila, a potom ty, která jsi jí pomáhala s očistou. Jejím hlavním úkolem bylo
odpustit těm, kterým ublížila a kteří ublížili jí nebo je z toho podezírala.
78
Tvoje dcera S. představuje všechny tyto bytosti a stává se tak nástrojem
Boží milosti. Milost se projevuje svatozáří, která se okolo ní kupí v podobě
slunce. Je vždy velikou milostí, můžete-li napravit to, co jste pokazili.
Druhou místností je hospoda. Hospoda je hmotný svět. Uprostřed tohoto dění se setkává s paní W. Ta je k tomuto dění silně připoutána, ale v duši
cítí chaos, který toto dění provází. Je představitelkou těch lidí, kteří se
snaží jít cestou pravdy a lásky, ale tato cesta nesmí ohrožovat jejich hodnotový žebříček spjatý s hmotným blahobytem. Přitom si neuvědomují, jak
se ochuzují. Spásu vidí ve vnějších obřadech náboženství. Představitelem
je víra v Jahweho a jeho pomoc. Proto mluví o tom, že jí manžel paní L.
pomůže. Pomoci jí však nemůže nikdo jiný než ona sama. Zdevastovaná
skříň v sousedním pokoji demonstruje stav jejího nitra.
Ve třetím pokoji leží její neteř R. Je již napadena duchovními parazity,
které představují brouci, a nečistotu myšlení a cítění i skutků představuje
špína postele, ve které se nachází. Je to obraz jejího duchovního stavu.
Neteř je představitelkou lidí, kteří upadli do beznaděje a poddali se negativitě, která je obklopuje. Tyto duchovní parazity je vidět všude okolo vás.
Je třeba od nich tuto planetu očistit. To bude úkol pro vaši misi. Během
Velikonoc jste byli vybídnuti ke zvýšenému pracovnímu úsilí na očistě vaší
i planet.
Stavba chrámu lásky
Ve své vizi dne 19. 4. 2000 zahlédne paní L. při milování s manželem, jak
její kolega z práce prostupuje zdí a dívá se na ně. S jiným kolegou se ocitá ve
velikém sále v Děčíně. Sál je plný lidí. Je tam krásná mramorová podlaha,
která je složena z temných a bílých čtverců. Střed není ještě ukončen a pracují
na něm bytosti z naší skupiny. Lidé je obcházeli a korzovali v kruhu. Byl to spíš
ovál. Paní L. sháněla květiny, aby byla připravena na slavnostní zahájení.
Milování určuje vztah lásky k bližním, ale i jejich vzájemný vztah.
Kolega z práce, který prostoupil zdí, je pozorovatel a sleduje, zda je jejich
láska zralá pro stavitele chrámu. Protože ti, kteří jsou naplněni pravou
nepřipoutanou láskou, jsou staviteli chrámu lásky. Paní L. pro ni dozrála,
proto se objevila v chrámu mezi staviteli. Mramorový sál v Děčíně je tímto
chrámem lásky, protože lásku vykazujete a budujete vždy tam, kde se právě
nacházíte, v každé chvíli. Chrám je již skoro hotov. Dělníci, kteří v něm
pracují, jsou členové vaší mise, spolu s těmi, kteří se podílejí svou láskou.
Procházejí se zde ti, kteří touží po lásce, a touto láskou se posilují ti, kteří
mají této lásky málo. Zde jste byli napomenuti a vybídnuti ke spěchu, protože situace dozrála a je nutné, abyste byli hotovi k datu 4. 5. 2000. Paní L.
shání květiny, aby uvítala ty, kteří právě vstupují do chrámu lásky.
79
Pan F. vidí Ježíše stát s rukama vzhůru před křížem ve světle.
To znamená, že Ježíšovo učení lásky je správně pochopeno a očištěno
od předsudků. Týká se hlavně zasvěcenců.
Očista
Dne 28. 4. 2000 byla paní L. v „Renotexu“. Prochází kolem budovy a na
rohu se setkává s členy mafie různých národností. Vchází dovnitř budovy, protože se jich bojí. Zjišťuje, že se ocitá v hospodě. Prochází k výčepu na konci místnosti, kde čepuje blondýna s dlouhými vlasy. Jak pospíchá, cestou o něco zavadí
a shodí to. Zůstávají za ní střepy. Na výčepním pultu ležel mobil a paní L. stíhá
vytočit pouze telefonní číslo, odkud očekávala pomoc. Její pronásledovatelé ji
dohoní. Dostává do ruky lopatku a smeták a musí po sobě vše uklidit. Paní
L. žádá blondýnu, aby zavolala pomoc, ta však odmítá s tím, že nebude nic
riskovat. Jakmile po sobě uklidila, její pronásledovatelé zmizeli a byl klid.
Zůstalo tam několik lopatek. Byly modré, některé otlučené. Vybrala si jednu
zachovalejší. Smetáčky tam nebyly.
Paní L. se chystá na očistu v nové reinkarnaci. Vše je připraveno duchovně, způsob očisty, karmické vazby i místo. Zná dobře své duchovní vůdce i temné anděly. Vstupuje do hospody, která představuje svět. Zkoušky
a životní ponaučení se jí zdají tvrdé, a tak hledá pomoc u svého anděla
strážného. Jak pospíchá, nadělá víc škody než užitku a rozbíjí křehké vztahy, které mohly být zachovány. Pronásledují ji temní andělé, aby jí dali
ponaučení, že to, co pokazila, musí sama napravit. Ve své úzkosti volá
o pomoc, ale dostává se jí ponaučení, že chyby vlastní musí napravit sama
a musí pochopit podstatu toho, v čem chyba spočívala. Proto se žádné
„pomoci“ nemůže dovolat a strážce ji odmítá. Temní andělé ji dostihnou
a ona musí vše po sobě uklidit a očistit se od svých vin. Protože pochopila,
karmy se rozplývají a nastává klid. Zbývají jí pouze lopatky jako upomínka,
aby nezapomněla udělat včas pořádek. Modré jsou proto, že šlo o chyby
ženského principu.
Vidí svého syna H. s kamarádkou V. v Praze na kopci. Paní L. stojí za nimi
jako jejich duchovní vůdce. Na vrcholu kopce jsou dva bazény. První bazén,
který je blíž, je poněkud menší. Druhý je dál, je větší. Kamarádka sáhne do
vody prvního bazénu, ponoří do něho ruku a ochutná vodu. Shledá, že je dobrá. Ve druhém bazénu pro ni dobrá voda nebyla a paní L. jí nedoporučovala,
aby ji ochutnala. Voda v obou bazénech se začala zdvihat a přetékat a mísit
se. Oba mladí ji chtěli oddělit, ale nešlo jim to. Paní L. jim sdělila, že je na to
pozdě. V obou bazénech byly zdravé zelené lístečky. Když odcházeli po cestě
dolů, potkali ženu, která jim hrozila, že na ně vyšle hady. Strašila je, ale oni
se nebáli.
80
Paní L. jde se synem H. koupit na jeho narozeniny dort. Mají tam dva čokoládové ve tvaru podkovy, zdobené větvičkami s drobnými kvítky. Uprostřed je
veliký bílý dort, kulatý. Líbil se jí a chtěla ho vzít, ale syn zavadil o jeden z krajních dortů a shodil ho na zem. Ten se zlomil, a tak se cítila povinna koupit
oba dorty. Když přišla prodavačka a ptala se, o který z dortů má zájem, řekla,
že jen o ten bílý. Paní jí sdělila, že musí koupit oba dorty, že stojí 441 korun.
Paní L. to připadalo drahé a nekoupila nic. V tu chvíli se prádlo, které měla
čisté a vyžehlené, rozházelo a zmačkalo. Bylo jí líto zmařené práce, ale neuvědomovala si svou chybu. Šla hledat dorty jinam. Nikde však nebyla spokojena.
všude byly již jen malé a nepříliš vábné zákusky. Celý zbytek noci si povídala
se slovenským zpěvákem J. R. o duchovních věcech.
Paní L. jako duchovní vůdce přivedla syna H. s kamarádkou V. k vrcholnému poznání, kterého měli dosáhnout společně v tomto životě. Jsou
představiteli mužského a ženského principu. Oba bazény představují také
studnu poznání, zvlášť pro ženský a zvlášť pro mužský princip. Slečna V.
pije ze správné studny a syn H. též. Velikost studny odpovídá převaze, ale
i množství karmických dluhů mužského principu vůči ženskému. Voda je
živá, stromy života jimi napájené jsou svěží. Symbolizují je svěží zelené lístky. Když se začnou obě studny vyrovnávat a sbližovat, vystupují jejich vody
a mísí se na znamení rovnosti a lásky. Když sestupují posíleni tímto novým
poznáním, jsou vědmou upozorněni na sílu, kterou obdrží na základě vyrovnaného spojení obou principů. Pošle jim hady. Jde o symbol hadí síly, která
jim od tohoto okamžiku náleží. Potom následuje mystická svatba.
Výjev v cukrárně představuje výsledek duchovní práce paní L. a syna H.
Prádlo je vyprané, vyžehlené, čeká je duchovní postup. Jsou jim nabídnuty
duchovní dary, o které se mohou ucházet, ale je nutné zaplatit přiměřenou
cenu. Zde paní L. učiní první chybu, protože přecení svého syna. Ten je
veden k tomu, že shodí dort, který mu právem na základě jeho úsilí náleží.
Když přijde strážce, vysvětlí paní L., že mohou mít oba dorty, ale musejí
za ně zaplatit přiměřenou cenu. Jde o symbol snažení. Zde udělá paní L.
druhou chybu, protože si myslí, že cena je příliš vysoká a nic jí nezbude.
Podceňuje hodnotu duchovních darů. Bílý dort byl určen jí, ale ona zkoušku
nezvládla a odmítla platit. Vše muselo začít znovu. Proto se prádlo znovu
rozházelo a zmačkalo jejím pokřiveným názorem. Musí na sobě znovu pracovat. Místo toho hledala snadnější a lacinější cestu. Duchovní dary však
byly malé a pro paní L. nepoživatelné. Musí se tedy vrátit o kus cesty zpět,
očistit myšlení a cítění, srovnat svůj hodnotový žebříček a teprve potom
bude opět zkoušena, zda si zaslouží duchovní dary, které jsou pro ni připraveny, a zda si uvědomuje jejich skutečnou hodnotu, zda je ochotna zaplatit
za ně usilovnou prací na sobě samé a službou lásky pro své bližní. Teprve pak
bude moci znovu vyžehlit šat své nové duchovní hodnosti. Zpěvák je jednou
z jejích paralelních bytostí. Udělal podobnou chybu. Měli si co sdělovat.
81
Žlutá planeta
Ve své vizi dne 1. 5. 2000 vidí paní L. žlutou planetu a před ní dvě temné
bytosti. Před nimi proudí davy temných lidí. Temná bytost stojí na rozhraní
světla a temnot. Ve světle je vidět pouze černou ruku a nohu, jak se derou do
světla. Z bytostí proudí rudooranžová energie.
Žlutá planeta představuje Jantar – Mars. Dvě temné bytosti představují
mužský a ženský princip jedné a téže bytosti. Před nimi proudí davy lidí,
na které přenesly svou zlobu a touhu po pomstě. Utrpením, které musejí
prožít tyto bytosti, musejí projít i oba principy. Jen tak mohou pochopit,
co způsobily.
Během věků se ocitají na rozhraní mezi světlem a temnotami. Nastal
čas opustit cestu nenávisti, odsuzování a zloby i nesmiřitelnosti. Je třeba
vstoupit do Světla a očistit sebe i ostatní od svých vin. Ještě z nich proudí
mnoho negativity a čar. Je třeba smířit oba principy a oddělit je od sebe tak,
jak je to podle plánu Božího. Je třeba oddělit jejich stromy života, které jsou
magicky spoutány, aby se oba mohly vyvíjet svobodně a volně, v harmonii
a rovnováze podle plánu Božího, aby zůstalo jen to pouto, které je pro oba
principy přirozené, aby mohly jednoho dne splynout v duál.
Je vidět placatou láhev medové barvy a obdélníkového tvaru. Je ze skla
a plná průzračné tekutiny. Na jejím hrdle je bílý kroužek. Do tohoto hrdla
se snaží proniknou temné UFO. Vypadá jako černá zátka. Objevují se brýle
s úzkými temnými obroučkami na mužském obličeji. Skla mají khaki barvu
a jsou neprůhledná. Za skly nebyly oči, ale prázdné oční důlky lebky.
Plochá láhev medové barvy je symbolem planety Jantaru jako živé bytosti. Čirá tekutina, která ji naplnila, je čistá energie, která jí zatím nedovoluje
přijmout nic negativního. Proto opakované pokusy temného talíře, který byl
přizván na pomoc. Muž s brýlemi je duchovně pokročilá bytost, která pod
vlivem vlastní zloby odstoupila z cesty lásky a přijala pohled moci a násilí
pro vlastní cíle. Protože jsou úmysly černé, jsou černé i obroučky brýlí.
Snaha dosáhnout své pomsty prostřednictvím násilí a válek zatemňuje mysl
i objektivní pohled. Skla jsou proto ve vojenské zeleni. Tato cesta, myšlení
a cítění, přináší jen smrt a utrpení všem. To vyjadřují prázdné očnice za skly
a lebka. Tento duchovní vůdce mužského principu přinesl zkázu planetě
Jantaru a ohrozil i ostatní planety ve vesmíru.
Objevují se dvě postavy. Vlevo menší a vpravo větší. Jejich paže jsou stále
ještě srostlé. Je vidět kulatý stůl a za ním prázdná židle.
Jsou to představitelé ženského a mužského principu. Až oba představitelé
těchto principů pochopí svou roli správně a dají si svobodu a osvobodí se od
připoutaností, bude se jejich vláda harmonicky střídat a jejich úkoly budou
plněny tak, že se nebudou vzájemně utlačovat. Tehdy budou obsazovat právem post duchovního vůdce a všichni budou mít z jejich poznání užitek.
82
Paní L. je schovaná za temnou hlavou, před hlavou je oheň. Jde o oranžovou záři jako po výbuchu. Je jí nabídnut temný grál, ale ona odmítá.
Hlava představuje magické myšlení a cítění. Představuje graf, který ukazuje, jak je pod vlivem magie. Zbývá očistit hlavu a bude plně osvobozena.
Je současně představitelkou planety Jantaru. Jsou to ideály magie, které se
nyní transformují do přitažlivých idejí, aby se obnovila její síla. Je dobře,
že odmítá. Spáleniště, které je před hlavou, představuje ničivé následky
magie pro duchovní cestu obětí těchto idejí. Pohár byl nabídnut dvakrát
v různých obměnách.
Objevuje se písmeno „M“, do jehož středu vede bílý žebřík Jákobův.
„M“ = magie. Kdo zápasí se svými nedostatky a chybami, dochází spasení, i když šel původně cestou magie. Je to cesta trýznivá a zápas velice náročný. I zde může Otec pomoci, jakmile mág začne skutečně toužit
po pravé lásce a pravdě. To naznačuje následná vize, kdy střed „M“ byl
pozdvižen a vytvořil bránu, aby ten, kdo stoupá po Jákobově žebříku, mohl
vstoupit do světla.
Paní L. opět uvidí před sebou dvakrát otevřenou náruč, ale odmítá do ní
vstoupit, protože ruce nejsou čisté. Temná bytost se rozlítila, vytvořila dlaněmi nad svou hlavou ohnivý kruh a z dlaní jí vypadl zářič v podobě krystalu.
Z tohoto zářiče nečisté energie šly do planety sloupy špinavého světla. Vedla
prosby a vše zmizelo i s negativním vlivem.
Temná bytost je démon, který vznikl magicky zneužitím živlů a obsadil
ty, kteří chtěli dovést svou pomstu až do konce. Tento démon způsobil
zkázu Jantaru, Atlantidy a opakovaně posiloval magické zásahy mstitelů.
Nejprve sloužil, později se stal pánem, obsadil mstitele a mágy a ovládal je,
takže se stali hříčkami v jeho rukou. Nastal čas se z tohoto područí vymanit,
postoupit Otci kompetence a vést prosby.
Mír s vámi!
Slavnost svatého grálu
Před osmi dny, dne 4. 5. 2000, ke mně přišla žena, ve které jsem poznala
pravé svaté dítě. Přinesla chléb štěstí pro nás všechny a já jsem poznala, že čas
obřadu nastal. Setkali jsme se v jednotě lásky asi po dvou tisících letech. Chléb
upekla paní L., její manžel opatřil červené víno. Paní V. donesla pohár titánů,
který nám měl svou barvou připomenout Atlantidu a propojit naše vědomí
s dávnou minulostí. Paní H. V. se postarala o výzdobu a přinesla překrásnou
kytici v alabastrové váze.
Přesně v šestnáct hodin jsem zahájila obřad, který opakujeme při každém
setkání či rozloučení. Před dvěma tisíci lety jsme se loučili se smutkem v srdci.
Nyní jsme se shledali ve vesmírné jednotě lásky a stvoření. Uvítala jsem všechny
83
naše duchovní vůdce a pomocníky, kteří zde byli duchovně přítomni. Poděkovala
jsem za vše, co pro nás i naše světy učinili. Otci, radě nejvyšších, Jitřnímu
andělovi i radě temných andělů, včetně svatých lámů i mistrů Šambaly. Otec
se jménem všech připojil k mým díkům a ocenil, že je lidstvo včas připraveno
přijmout milost Boží i s příslušnými planetami.
Potom jsem přistoupila k vlastnímu obřadu a Otec mne doprovázel a prozařoval všechny svou láskou. Pozdvihla jsem chléb, který nám Otec denně přináší,
a prosila o jeho požehnání. Tento požehnaný chléb nám připomíná, že jsme
vyšli ze společné jednoty, a jsme tedy jedno tělo, jedna mnohoduše lidství pocházející z božských sfér. Pozdvihla jsem víno, aby bylo požehnáno a proměněno
v krev, která je symbolem našeho bratrství, jež nás spojuje. Chodila jsem od
jednoho k druhému, žehnala jim ve jménu Nejvyššího principu lásky a stvoření
a vítala je ve vesmírné jednotě lásky. Spolu s Otcem jsem děkovala za vše, co
učinili pro svůj vlastní duchovní postup, ale hlavně za to, jak pracovali na díle
Božím. Na znamení tohoto spojení v jednotě a lásce každý přijal sousto chleba
a zapil ho douškem vína.
Když byl obřad u konce, nastal čas, kdy Otec vyhodnocoval výsledky našich
zkoušek a uděloval vyznamenání, nové duchovní posty, vysvědčení a insignie
nových duchovních hodností. Těm, kteří složili zkoušky jako první a podepsali
nové smlouvy s Otcem, byly odevzdány kopie těchto smluv. Poslední termín je
28. 10. 2000. Originály jsou uloženy v ákášických záznamech u Otce. Posty
agregorů budou slavnostně předány 5. 5. 2000 ve 13.55 hodin. Každému zvlášť
bylo zjevováno individuálně, co ještě je třeba očistit či vyprosit.
Paní D. viděla šikmou tmavou plochu, nad kterou se vznášela temná planeta.
Zde bylo třeba pomoci s očistou těch planet, které se ocitly na šikmé
ploše a hrozí jim zkáza.
Paní S. se zjevil svazek klíčů, které zaškrcovaly tok zdravé energie u všech
bytostí. Tento svazek předala Otci.
Otec jí předal čipovou kartu, která jí povoluje přístup do různých sfér,
dimenzí, prostorů a časů. Přijetím této karty stvrdila, že přijímá novou funkci strážce energie z Duchovního slunce i energie Zero. Ve hmotném světě
bude pečovat o lidi s únavovým syndromem a pomáhat jim.
Neteř L. zaregistrovala pohyb, kterým se jí ohlašují důležité vize. Viděla
tři ženy v bílých halenkách. První žena měla bílou i sukni, ostatní dvě měly
sukně tmavší.
Byly to tři sudičky a jejich šat naznačuje jejich duchovní stav. Jejich
kletba byla sňata.
Paní D. H. viděla před sebou zář Božího světla a bylo jí otevřeno třetí oko.
Paní Z. viděla zneužitý grál. Již svítil, ale měl temné obrysy. Vedla prosby
a pohár byl očištěn. Vše se zalilo Boží září.
Paní L. viděla, že střed naší planety ještě není dočištěn. Vyprošeno. Po očistě
84
se vynořila z očistné lázně a vystoupila z křišťálově čisté vody. Otec jí předal
prozářený svitek, kterým byla jmenována strážcem planety Země. Její manžel
viděl zrezivělou konstrukci na planetě a ze stejného materiálu přikované písmeno „A“.
Jde o magickou konstrukci a připoutanost ke mně i k planetě. Nutné vyprosit. Jakmile se tak stalo, ocitl se v Tibetu a lámové ho vítali úklonou na pozdrav.
Potom viděl předávání diplomů Otcem a připadal si jako na promoci. Pak se mu
zjevila kolébka a v ní blonďatý chlapec, který měl připoutanou nohu v síti.
Je to symbol jeho znovuzrození pro duchovní cestu. Jeho žena vedla
prosby a i on byl osvobozen.
Paní V. uviděla modrou číši se znakem Pluta a vyznačeným bodem štěstí.
Dále viděla cestu, která vedla hlubokým příkopem, a okolo byla nádherná
příroda. Po straně viděla mnoho mravenců na znamení, že chce-li touto cestou
jíti, znamená to usilovnou práci nejen na sobě samé, ale i intenzivní a trpělivou práci ve prospěch ostatních. Ať jde o planety či bytosti. Potom se jí zjevila
modrofialová lilie jako symbol duchovního postupu.
Otevřela se před ní brána pravého osvícení.
Paní H. V. se zjevila hlava bílé holubice s krásným modrým okem.
Holubice oznamovala sestoupení Ducha svatého.
Paní L. L. mne viděla obklopenou tyrkysovou září. Uviděla nevěstu se ženichem na vyprahlé poušti.
Vše se chystá na mystickou svatbu. Vyprahlá poušť naznačuje potřebu
lásky, ale pravé lásky je zde zatím málo. Svatba se bude konat, až se vyprahlá srdce naplní pravou láskou.
Objevuje se proud řeky tyrkysové barvy a na její hladině plují košíky, některé jsou prázdné, ale v některých leží dítě. Před nimi se zjevuje mlýn jako symbol
světa a jez jako symbol čistoty.
Řeka je symbolem cesty za reinkarnací. Děti v košících jsou bytosti,
které vstupují do hmotného světa. Jsou to děti budoucnosti. Děti Zlatého
věku lidstva.
Objevuje se aréna jako symbol scény života. V ní pobíhá býk, který je představitelem temných vášní lidí. Je dobře, že je držen na uzdě. To naznačuje ruka,
která drží uzdu. Tato ruka by měla být pevná a jistá, znalá důležitých životních
cílů. V dálce vidí moře a nad ním slunce. Z moře vykukuje hřbet obrovské
velryby a na tom hřbetě je středověký hrad.
Moře je symbolem života skrytého i zjevného, je symbolem možné
očisty, ale i temných hlubin. Slunce nad ním je Duchovní slunce, které
poskytuje osvícení. Velryba je symbolem velmi staré víry. Hrad na jejím
hřbetě je symbolem nepřístupnosti pro vše nové. Je symbolem fanatické
víry plné vnějších obřadů, kde je málo soucítění a pravé lásky. Zato je zde
plno sobectví a touhy po moci. Je to varování, že se tento hrad může jednou
potopit pod tíhou karmických zátěží jednotlivců.
85
Paní J. vidí tmavou spirálu. Ptala se Otce, co má dělat.
Je to ukázka jejího dosavadního vývoje. Odpověď: vysílat lásku. Jako
dar její duch volil jasnovidnost.
Pan Z. během žehnání uviděl v mé blízkosti bílého hada stočeného do „S“.
Pak se objevil kužel žlutobílého světla na znamení osvícení. Před očima se
mu objevuje ořech, který se rozlouskne, a v něm je menší ořech a ten se opět
rozlouskne, a tak to jde do nekonečna.
Bílý had je čistá hadí síla. Ořech je symbolem základních problémů,
které se zmenšují, když je řešíte, když je rozlousknete.
V zorném poli se mu objevují čtyři meče, které směřují hroty k sobě a vytvářejí kříž, prostor uprostřed mezi hroty má tvar světlejšího kříže.
Je to symbol maltézských rytířů.
Objevuje se tunel a v něm jsou po stranách výklenky. Některé jsou prázdné,
v jiných stojí sochy.
Jde o kult uctívání model. Současně jednotlivé výklenky představují
naplnění životního poslání. Některý život byl prázdný, v jiném byl ceněn
a uctíván.
Panu L. se zjevuje trnová koruna a na ní zasychají kapky krve. V ní se
objevuje cívka se šedou tkaničkou, která je již uvolněna. Stačí za ni zatáhnout
a odvinout ji.
Jde o symbol karmy lidského utrpení, plného negativních programů.
Milostí Boží je povoleno vést prosby.
Pan Z. vidí tyčky plotu, na nichž jsou naraženy vydlabané tykve.
Je to vzkaz pro ty, kteří nemají v pořádku zažívání. Jde o nedostatek
zinku.
Paní H. mne vidí v záři a proti mně jsou křižáci, což znamená, že boj není
u konce. Za mnou stojí Otec a žehná všem ve věcech dobrých. Objevuje se nápis
„INRI“ a „YNXS“.
Jde o připomínku, že začíná tvorba na nové planetě a tvorba nové planety se souhlasem Božím. „S“ je čistá hadí síla. Povolena je pouze tvorba
za pomoci Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Temně zelené lístky padají z nebe. Vidí svůj světle šedý kufřík a v něm
sedmikrásky. Vše odevzdala Otci.
Jsou to symboly stromů života. Znamená to, že planeta Země byla
očištěna. Zbývá očistit vodstvo. Kufřík je její karmická zátěž. To hlavní je
vyrovnáno, zbývají drobnosti. Chudobky jsou symbolem skromnosti. Očista
je hotova.
Pan Z. vidí, jak se ležící postava zdvihá z perliček vody.
Tato postava je symbolem vodstva a to, že se zdvihá, znamená, že i vodstvo bude co nejdříve očištěno.
Paní H. vidí dvanáct apoštolů. Paní W. zahlédne Ježíše, jak nese veliký bílý
kufr s červeným křížem. Za ním je světle zelené světlo.
86
Je to symbol karmy, kterou Ježíš přijal. Léčba zázrakem lásky. Léčba
ducha a všech jeho těl, léčba energetických těl i těl hmotných. Je to úkol,
který mu Otec svěřil. Vše je čisté.
Mladý pan F. vidí palouk prozářený sluncem a černé brýle.
Nemá důvod se dívat přes brýle deprese a zklamání. Svůj úkol řádně
splnil a jeho odměna je již v jeho okolí. Měl by se radovat z krásy regenerované přírody.
Pan F. vidí kruh rozdělený na polovinu. Nahoře je černá barva a dole
bílá.
Jde o symbol vlády ženského principu. Barvy se mísí a vše se čistí. Za
této vlády dojde k osvobození a zrovnoprávnění obou principů. Zavládne
harmonie.
Z temnot vystupuje planeta, točí se pomalu a z ní regulovaně vytéká negativita, která se ihned eliminuje. Objevuje se žena, která je v poloze, jako by byla
na houpačce v předklonu. S nadějí se dívá vpřed. Pak uviděl, jak na mne byla
vylita milost Boží.
Je to ženský princip, který ještě nesedí pevně na trůně, ale raduje se ze
svých úkolů a s důvěrou hledí do budoucnosti.
Pan J. vidí svůj strom života na kolejích a má pocit ohrožení. Z tunelu se
k němu blíží vlak. Prosí o milost, aby již nikomu nepřekážel. Vedl prosby za
sebe i paralelní bytosti.
Pan F. vidí, jak z Atlantiku vystupují jednotlivé ostrůvky. Uprostřed největšího je jezero s gejzírem. Voda v jezeře je špinavě zelená, ale gejzír je nádherně
čistý.
Na očistě se již pracuje, ostrůvky se spojily.
Paní W. má nepříjemné pocity. Vidí ostrou tužku a oko, do kterého se tužka
zabodává. Cítí bolest.
Je to karmická vazba, kterou sdílí s panem L.
Pan Z. zahlédne bílého slona, který je symbolem síly Boží milosti a lásky,
proto mohla být tato karma vyprošena.
Paní L. L. vidí ukřižovaného, na kterého lidé házejí kameny. Bolí ji ruka.
Je to ta ruka, která házela kameny. Možné vše vyprosit cestou milosti.
Panu Z. se zjevuje bílá kniha a před ním jsou pootevřené černé dveře.
Z nich vykukuje čertík.
Kdysi zaměnil ideály lásky za moc magie. Tuto karmu si může vyprosit.
Paní L. H. vidí halu, kde ze stropu visí řada ženských prsů.
Je to symbol bohyně Ištar, která je bohyní plodnosti, lásky, ale i válek.
V tomto případě je symbolem nevyrovnaného ženského principu, který neustále bojuje s mužským principem, ale není ochoten rozvolnit vzájemnou
připoutanost. I toto by měla vyprosit.
Pan P. Br. vidí ženské tělo od pasu dolů, okolo něho jsou žiletky.
87
Jde o prokletí žen, které nerodily syny, jak bylo přáním muže, nebo
nerodily vůbec. Následek těchto kleteb je poškození těchto žen na jejich
orgánech s následnými operacemi. Žiletka je i symbolem ostrostí střetů,
které poškozují oba principy a přinášejí jim jen utrpení.
Paní L. vidí v manželových dlaních dvě závaží.
Závaží představuje ženský a mužský princip. Ženský princip je níž. Obě
závaží by měla být vyrovnána. Nastal čas, aby obě závaží předal ženskému
principu, protože v tomto případě je představitelem odstupujícího mužského principu.
Pan J. vidí chrám lásky, který oba principy zharmonizuje.
Paní D. vidí v prachu rozstříknuté velké kapky vody.
To znamená, že Země je vyprahlá a potřebuje láskyplnou péči všech.
Paní Z. vidí magickou konstrukci s kovovými pojistkami pečetí. Vyprošeno.
Paní L. H. upozorňuje, že paní L. L. má při vyprošování potíže. Nemůže se
soustředit. Paní L. L. vidí kostel a v něm rakev, veliký temný kříž a nad ním
půlměsíc.
Jde o symbol černé Lilith. Hrozí nebezpečí duchovní smrti, kterou může
způsobit zpětný náraz magických praktik. Zvony lásky zatím zrezivěly, protože neměly po celý čas možnost vyzvánět na počest Nejvyššího principu
lásky a stvoření. Dlouho se nerozezněly pravou láskou. Jen láska je probudí.
Jen láska může osvobodit z temných světů magie.
Paní L. H. vidí vykotlaný strom života.
Je nahlodáván různými připoutanostmi. Jen prací na sobě samé se může
osvobodit.
Paní H. vidí ježka a sněhovou kouli.
Ježek je symbolem magické ochrany. Tak se bojí, až je z něho sněhová
koule. Kde je strach, nemůže být láska. Vše se proměňuje ve zmrzlé království.
Pan P. Br. je v čele velikého množství lidí. Paní L. L. mu předává vejce svého
života, aby se mohla stát svatým dítětem Jantaru. Nyní toto vejce předává pan
P. Otci, aby napravil vše, co pokazil.
Pan F. vidí moji dceru S. jako blondýnu se špičatou helmou. Jde o zbytek magické ochrany, která se mění v klobouk, a po vedení proseb mizí i ten.
Objevuje se malý černoch v turbanu, který nese veliký náklad. Náklad spadl
a mění se v holubici, která vzlétá do nebes.
Černoch je opět jiná podoba tvé dcery S., která má na svých bedrech
těžký karmický náklad. Milostí Boží z ní tento náklad padá a jí se dostává
osvícení.
Na obloze se zjevuje temný zahnutý meč, velice ozdobný. Objevuje se oko
ještěra.
Je to meč válek zrady a nenávisti, který se vznáší nad vaší planetou jako
88
Damoklův meč. Oko představuje žárlivost a závist. Nutné prosit za vaši
planetu i ostatní planety, aby toto utrpení bylo vyškrtnuto z příslušných
ákášických záznamů.
Paní H. vidí hořící kruh a paní L. L. má pocit stínání hlavy.
Je to symbol honu na čarodějnice a jejich popravy.
Pan F. vidí paní L. L., jak hraje kulečník a dobře se při tom baví.
Je to varování, protože hraje hru o život.
Paní H. vidí makovici, která se otevřela a zrna se z ní vysypala. Houpá se
ve větru.
Je to varování pro ty, kdo si zahrávají s manipulacemi. Vše jednou dozraje a osud se naplní. Je třeba dávat pozor, aby vám ze zkušeností, které
přinášíte Světlu, nezbyly v rukou jen prázdné a vyklepané makovice.
Pan F. vidí planetu a na ní je průsvitný muž. Leží na zádech a drží se rukama planety. Objevuje se paprsek a pálí muže na srdci a přirození.
Kde není láska, je zasaženo srdce a nedostatek lásky vede symbolicky ke
sterilitě. Je třeba prosit za lidstvo i planetu a veškeré stvoření.
Po vedení proseb se objevuje symbol lidstva v plné síle.
Děkujeme!
Slavnost agregorů
Dne 6. 5. 2000 se objevuje planeta Země a na severním pólu je postava
s hodinami, které ukazují 13.55 hodin.
To je čas, kdy si agregoři budou předávat vládu nad jednotlivými planetami a plně pocítí tíži odpovědnosti, kterou za ně přebírají.
Objevuje se pravoúhlý trojúhelník, kterým prolétají rovnoramenné trojúhelníky.
Tak jsou přivoláváni agregoři, kteří si mají vzájemně předat jednotlivé
pravomoci. Jde o slavnost, která je záležitostí celého vesmíru.
Na znamení, že bude odhaleno jeho tajemství, byla zdvižena jemná clona
nevědomí a bylo možné uvidět různé prostory a dimenze, včetně ozdobných
opon, které je oddělují. Někdo odstrčil planetu Zemi, byly vidět pouze ruce,
objevil se na ní bílý kříž.
To bylo znamení, že karma kříže byla sňata a planeta je zasvěcena učení
lásky. Nový agregor přijal tuto planetu do opatrování a pocítil její tíhu.
Objevil se zlatý zvon a zazvonil na znamení, že na planetě bylo zahájeno
budování nového věku, který má být na svém vrcholu Zlatým věkem lidstva.
To vše bez předpovídané třetí světové války. Objevily se odložené černé brýle na
znamení, že žádná z deprimujících předpovědí se nenaplní a my se můžeme
radovat z darů milosti Boží. Objevil se mikrokosmos i makrokosmos a jejich
složení. Novému agregorovi se ocitl v dlaních kříž. Svíral ho na znamení, že
89
přijal s tímto křížem do vlastních rukou i osud této planety se všemi paralelními
světy i obyvateli.
Osud planet bude dobrý, budou-li agregoři správně pečovat o svěřenou
planetu.
Objevuje se zemská osa s osmi pečetěmi. Ty se začaly dělit na tři kruhy,
které vytvořily ochranný pás na planetě Zemi. Objevuje se písmeno „H“ a to
se dělilo a množilo, až jím byl prostoupen celý prostor. „H = Hermes Trismegistos“.
Jde o nejvyšší tajné nauky, jejichž vrcholem je učení lásky. Jejich tajným
symbolem i poznávacím znamením třinácti zasvěcenců je právě písmeno
„H“. Písmeno svým dělením a množením naznačovalo, že učení lásky prostoupí celý vesmír do nekonečna. To znamená, že přibývá a bude přibývat osvícených bytostí, které na sebe budou brát úkoly tohoto poznání.
Kroužky, které pokrývaly planetu v podobě pásů, jsou pečetě, které vytvářejí
vícedimenzní ochranu. Hlavní agregor vždy pociťuje na vlastním těle bolesti i nebezpečí, které by planetu mohlo ohrozit. Planeta vstupuje do jeho
duchovního těla, a tak ji vlastně chrání doslova svým tělem.
Tak to dcera S. ukázala všem na slavnosti svatého grálu. Za všechny agregory předvedly předání planety spolu s paní L.
Děkujeme!
Závislosti
Ve své vizi byla paní L. dne 10. 5. 2000 s manželem a jeho rodiči v bílé
jeskyni. Bylo to vysoko v horách v Tibetu a vnitřně slyšela hudbu. V jeskyni
byla rozbitá kamna, topení nefungovalo. Zima jí však nebyla. Manžel měl
postel venku na svahu. V jeskyni byl kovový světle modrý žebřík, který vedl
někam vzhůru. Bála se po něm vylézt, a proto hledala jinou cestu. Na stěnách
byly teploměry. Šla druhou cestou, která vedla tunelem v zadní části jeskyně.
Začala ho obcházet po chodníčku, který ji vedl tunelem stále dál po spirále.
V určitém bodě byla mezera, přes kterou bylo nutné se nějakým způsobem
dostat. Nejlépe skokem. Když se podívala blíž, viděla, že mezeru nedokáže
přeskočit. Zjistila, že má možnost přejít po jedné straně římsy. Některé bytosti
volily cestu po pravé straně, která se jim zdála lehčí, ale byla ve skutečnosti
delší, plná oklik a nástrah. Volila cestu po své levé straně, po pravici Boží.
Jakmile přešla, dostala se k pultu, u kterého byla stará černoška a modlila
se za ně. Paní L. jí poděkovala a modlila se s ní. Pak se dostala po zeleném
koberci k obdélníkovému stolu, za kterým seděl mladý černoch. Paní L. vyndala z kapsy sáček, ve kterém měla žlutohnědé krystaly. Černoch se na ně
podíval a vyslovil jméno drogy, která začínala písmenem „S“. Sáček s krystaly
jí vypadl z rukou. Droga se rozsypala po zemi a krystaly začaly mizet v zeleném
90
koberci. Začali je hledat, ale místo nich nacházeli fialové krystalky, které tuto
drogu eliminovaly.
Bílá jeskyně je symbolem určité duchovní úrovně, které paní L. a její
příbuzní dosáhli. Stanuli před křižovatkou, kdy bylo nutné znovu volit cestu,
kterou se dají. Tibet byl představitelem duchovní a náboženské úrovně, jíž
svým snažením dosáhli. Rozbitá kamna představují citovou závislost na
čemkoliv. Těm bytostem, ve kterých je dostatek lásky, není zima. Její manžel
byl ještě venku na svahu, protože je představitelem těch bytostí, jež jejich
závislosti a připoutanosti brzdí v duchovním vývoji, jsou na šikmé ploše.
V jeskyni jsou teploměry, které vyhodnocují sílu jejich pravé lásky. Cesta po
modrém kovovém žebříku je nejpřímější, ale ne každý se jí může dát.
Paní L. je představitelkou těch bytostí, které poctivě usilují o duchovní postup na cestě pravdy a lásky. Správně odhaduje své síly, zbytečně
neriskuje a zvažuje své možnosti. Volí správně a dostává se přes všechny
nástrahy. Spirálovitá cesta je symbolem vývoje, mezera představuje vývojový
skok, který můžete zvládnout jen tehdy, nahromadí-li se dostatečně kvalita
duchovní síly lásky. Ta vás pak přenese přes tyto překážky sama. Ti, kteří
nenahromadili dostatek energie ke skoku ve svém vývoji, jdou evoluční
vývojovou cestou, jež představuje volbu paní L.
Stará černoška představuje ženský princip původních obyvatel této planety. Modlí se za všechny, kteří se dali cestou pravdy a lásky, protože ví, že
tato cesta očišťuje myšlení a cítění lidstva i ostatních obyvatel této planety,
a tím se očišťuje a rozvíjí i vaše planeta. Jedině tak je možné se zbavit všech
závislostí. Mladý černoch je představitelem mužského principu této planety.
Oba jsou strážci prahů. Zelený koberec je symbolem regenerace planety
i jejích obyvatel. Mnoho na cestě pravdy a lásky můžete dokázat svou vlastní
pílí a touhou, ale musíte se modlit k Otci a vzývat Nejvyšší princip lásky
a stvoření jako černoška. Jen ti vás mohou uchránit před narušením vesmírného řádu a jeho zákonů.
Sáček s drogou, kterou paní L. sesbírala a odnášela, byl neblahým dědictvím kleteb Jantaranů, kteří vám přinesli různé připoutanosti, závislosti
a fanatismus. To vše vedlo k nepřátelství, netoleranci, hašteřivosti i závistivosti, touze po moci, a tím i k válkám. Tím, že se paní L. jako představitelka
současného ženského principu smířila s oběma strážci, ztotožnila se s nimi
a vedla společně prosby, získala jedinou možnou šanci k tomu, aby na
základě duchovního postupu planety a jejích obyvatel eliminovala společně
se všemi představiteli neblahé dědictví získané od Jantaru. Duchovní cesta
lásky na základě uvědomělosti pomohla eliminovat následky těchto závislostí, a tím i podstatu drog, které vedly k touze po moci a k válkám.
Tímto smířením obou planet nastává fáze očisty Jantaru – Marsu.
Planeta Země je očištěna a regenerována, včetně živlů.
Mír s vámi!
91
Vize o skupině
Dne 14. 5. 2000 jsme se scházeli se skupinou. Vykládala jsem něco paní L.
a mluvila jsem velice rychle. Ptala jsem se, jestli mi rozumí, a ona přiznala,
že jen něco o Vídni. Mluvila jsem na ni německy, ale stále to na ni bylo velice
rychlé a rozuměla jen něčemu.
Vykládala jsi učení lásky, pokračovali jste velice rychle a ona nestačila.
V tomto případě je představitelkou těch, kteří dosud znali jen připoutanou
lásku a nechápou, že pravá láska je svobodná s morálním omezením, kdy
jste převzali odpovědnost za bytosti, jimž jste slíbili, že jim budete oporou
ve věcech dobrých, tedy i za své děti.
Na druhé schůzce jsme předkládali duchovní stravu učení lásky.
O toto učení bude v budoucnu veliký zájem. To naznačuje, že „zákusky“
velice rychle zmizely.
Ve třetí vizi se paní L. zjevuje ohromný strom života parazitující na planetě
a jejím stromě života. Okolo planety vytváří kruh pět bytostí, které se drží za
ruce. Jsou temné. Jedna z nich je větší než ostatní, zřejmě zbývající čtyři ovládá.
Parazitující strom je velmi starý a temný.
Temný strom života, který parazituje na planetě, je učení magie. Velká
temná postava představuje všechny mágy a čtyři menší temné postavy představují čtyři zneužité živly. Je třeba oddělit strom života magie od stromu
života planety, poprosit o vyškrtnutí z příslušných ákášických záznamů.
Pak je třeba, aby mágové ve vlastním zájmu dali svobodu zneužitým živlům, poprosili o jejich očistu a zharmonizování, aby sloužily opět tak, jak
Otec stanovil podle vesmírných zákonů. A nakonec je třeba vyprosit mágy
i s jejich mocí a vlivem, aby mohli být vyškrtnuti z ákášických záznamů
vaší planety i jejích obyvatel a všech, kde již magie nemá místo, a předat je
milosti Boží. To vše jen podle vůle Boží, aby nebyl narušen vesmírný řád
a vývoj.
Regenerace planety Země a všech živlů, konec magie a upírství
Pan P. Bu. dne 18. 5. 2000 vidí ve své vizi vrabce, jak vystupuje z planety.
Je celý rozčepýřený a on z něho má radost. Opatrně ho hladí a diví se, že si to
vrabčák nechá líbit.
Vrabec byl druh, který u vás vyhynul a nyní se znovu objevil. Proto byl
zvolen jako symbol všech vyhynulých druhů v přírodě. Jeho výstup z planety znamená vzkříšení těchto druhů. Budete-li pečovat o přírodu a životní
prostředí, budete i vy sanováni. Budete se těšit z darů přírody, pokud ji nebudete vykořisťovat. Hlazení je symbolem péče o životní prostředí a přírodu.
Dodržíte-li vesmírné a přírodní zákony, budete zdrávi a šťastni.
92
Zjevuje se mu paní W. Za ní je větší a menší netopýr. Menší netopýr ho
napadne a zakousne se mu do solárního plexu. Snaží se ho odtrhnout, ale upír
se mu rozpadá pod rukama. Větší bytost má též podobu netopýra.
Bytost vám dává na srozuměnou, že paní W. pochází z Jantaru. Upír je
jiný, ale také pod vlivem magie. Upír, který se panu P. Bu. rozpadl v ruce,
znamená, že je konec kletby a všech magických vlivů, které způsobily jeho
potíže psychické i somatické.
Mír s vámi!
Planeta Země jde cestou svatého grálu
Dne 24. 5. 2000 vidí paní L. kruh bílého světla a na něm 45 klíčů ze žlutého
světla. Vše svítí. Otevřely se dveře vlevo, označené písmenem „E“.
Jde o cestu vlády ženského principu.
Objevuje se ohromný strom života, který nese ve své koruně naši planetu.
Dále se míhají světelné obrazy čtyřrozměrného časoprostoru. Objevuje se veliký
pohár, který drží malá ruka. Pohár je stříbřitě zářivý, dole úzký, rozšiřuje se do
výšky, je popsaný zvláštními znaky.
Světelný kruh s klíči je symbolem tajemství svatého grálu. Tím je láska
bez připoutanosti. Otevírá se cesta ženského principu, který je vládnoucím
principem této éry. Strom života vaší planety je regenerován. Planeta Země
nastupuje cestu svatého grálu, proto vše září světlem lásky. Na konci této
cesty čeká vaši planetu osvícení, které poskytuje cesta svatého grálu.
Znaky jsou starobylým písmem a připomínají vaše heslo „Cesta k Bohu
je láska, láska je cesta k Bohu“. Kdo pije ze svatého grálu, je osvícen
Nejvyšším principem lásky a stvoření. Napít se však může jen ten, kdo má
čisté láskyplné srdce.
Paní L. vidí dvě světelné bytosti světle zelené barvy. Jedna je větší a druhá
menší, otec a syn. Ona leží na posteli, má těhotné břicho, do kterého proniká
světelný paprsek. Je léčena.
Paní L. představuje hlavního agregora vaší planety. Je těhotná a nemocná. Je léčena milostí Boží i s vaší planetou. Paprsek lásky a osvícení přináší
vaší planetě uzdravení duchovní i hmotné, spolu s očistou.
Dvě kletby jsou namířeny svými hroty proti ní i proti planetě. Ve tmě se
objevuje zářící maják, který svým blikáním ukazuje cestu v temnotách, kam
jsme byli kletbami vrženi.
Tím majákem je opět vaše láska bez připoutanosti. Jedině ona vás může
vyvést z hlubin předsudků v myšlení a cítění. Kletby jsou následkem karmického střetu s planetou Jantarem – Marsem. Je nutné je s pomocí Boží
eliminovat svatým ohněm lásky.
Mír s vámi!
93
Příprava na reinkarnaci
Dne 25. 5. 2000 byl pan P. Bu. u mne na setkání členů naší skupiny.
Bydlela jsem u červeného kostela proti hospodě „Varšava“. Bylo nás asi pět.
Poznal členy skupiny včetně mne, posledního si nepamatoval. Po hodině práce měl pocit, že je hotov, a odešel. Nastoupil do autobusu a šel si sednout
dozadu k oknu. Na prostřední sedačce seděla velmi silná žena. Když vyhlížel
oknem, všiml si, že ke mně spěchají další členové ze skupiny, mezi nimi i pan
Z. Všichni procházeli autobusem zvláštním způsobem. Nastoupili vchodem pro
řidiče a ihned vystoupili vstupem pro cestující. Pan P. si uvědomil, že odešel
předčasně, a hnal se k východu, aby se vrátil. Silná žena ho však nechtěla pustit, a teprve když trval na svém, neochotně mu udělala místo, aby mohl projít.
Vtom se autobus rozjel a on musel zůstat. Během dohadování ostatní reptali,
že sotva usedl, již chce vystupovat. Litoval, že propásl svou šanci, ale bylo mu
řečeno, že je vše v pořádku.
Setkání se skupinou je přípravou na novou reinkarnaci. Pan P. odešel,
když se domníval, že je dostatečně připraven. Autobus je dopravní prostředek, který vás přivede k těm bytostem, u kterých se reinkarnujete. Během
čekání uviděl další členy vaší skupiny, se kterými se setká v příštím životě.
Silná žena je strážcem prahu, který se stará o to, aby každý „dojel“ na místo
určení. Proto byl uklidněn svým duchovním vůdcem, že je vše v pořádku.
Hospoda představuje svět a jméno „Varšava“ ukazuje, ve kterém státě se
pravděpodobně zrodí.
Opět se ocitá se členy skupiny a s někým neznámým u mne na skupině
a pracujeme společně od 14.00 do 18.45 hodin. Pan P. měl pocit, že již pracujeme dlouho, ale paní D. protestovala, že ještě musíme vyřešit boření chrámů.
Jde o podíl práce na očistě učení Ježíše, které bylo deformováno lidským
nepochopením. Boření chrámů znamená, že všude, kde zvítězily vnější
obřady nad vnitřními, je nedostatek lásky. Je nutné zbavit zbloudilé fanatismu, netolerance, řevnivosti, pýchy a všech předsudků, které byly vneseny
do vnitřního prožitku lásky a víry vnějšími obřady a povrchním přístupem
k filosofickým problémům.
Duchovní ponaučení
Paní L. byla se svou kolegyní Š. ve své vizi dne 27. 5. 2000 a ještě jedním známým v restauraci „U Dominika“. Hostina měla začít v 9 hodin ráno.
Objednali si pokrm, ale byli tam o hodně dříve, a tak usoudila, že by mohla
zavolat rodičům, aby pro ni přijeli. Chtěla vzít láhve, aby měla do čeho brát
čistou vodu. Domnívala se, že to bude dobře využitý čas. Když přišla domů,
chtěl její manžel vše zařídit sám. To paní L. nedovolila, naskládala láhve do
94
tašky a vyrazila na zastávku autobusu. Cestou ji dohonil strýc a doprovázel
ji. Když se otočila, aby se ještě jednou podívala na svůj domov, uviděla místo
paneláku, ve kterém bydlela, bílý zámek se sochou, která byla ještě větší než zámek. Byla to socha asi padesátiletého muže s copem, v šatech ze sedmnáctého
století. Měl vysoké čelo myslitele. Domnívala se, že jde o pohled do minulosti
Francie, ale strýc ji upozornil, že se jedná o Německo. Když došli na zastávku,
zjistila, že jsou zde zastávky dvě. Jedna horní a jedna dolní. Paní L. zvolila
dolní zastávku, o které věděla, že vede určitě do Teplic. Na této zastávce byla
budka s dveřmi, které vedly do malé místnosti, kde se tísnilo mnoho lidí. Byl
zde taneční mistr, ve kterém poznala svého muže. Ten předváděl lidem, jak si
mají na scéně počínat. Vyšla opět ven na zastávku a nastoupila do autobusu,
který ji odvezl do Teplic.
Když se vrátila do restaurace, bylo 8.50 hodin, ale přesto přišla pozdě. Jídlo
bylo snězené a na jejím talíři zůstalo pouze jedno sousto z drůbeže, a to ještě
ohryzané. Zjistila, že mezitím přišli velmi staří lidé, většinou v párech, a ti její
pokrm snědli.
Restaurace je symbolem duchovního světa. Ti, kteří s ní seděli u stolu,
měli společný duchovní cíl. Měli v příštím životě vytvořit rodinu. Čekají
na duchovní posílení, na duchovní stravu. Ta má být připravena do devíti
hodin. Paní L. je netrpělivá a pospíchá na reinkarnaci. Proto se v tomto životě s nimi neinkarnovala jako člen rodiny, ale bytosti jsou pouze
v jejím okolí. Má pocit, že má dost času, aby se vrátila domů. Chce mít
dostatek lahví na čistou vodu poznání. Manžel chce vše zařídit, ale ona to
nedovolí, proto se s ním již příští život nebude reinkarnovat jako rodinný
příslušník.
Když se ohlédne, vidí chrám lásky, z jehož zdrojů čerpala. Socha je ještě
vyšší než chrám lásky. Je to Nejvyšší princip lásky a stvoření proměněný
v duchovního vůdce. Jemu ve svém srdci postavila tento pomník. Domnívala
se, že se tomuto principu přiblížila nejvíce ve Francii, ale její strýc, který
je jejím andělem strážným, ji upozorňuje, že je to život v Německu, kdy se
nejvíce přiblížila pravému učení a citu lásky. Proto chce vždy mluvit německy, je-li upozorněna ve svých vizích na nějaký problém.
Malá místnost, jež tvoří zákulisí operního baletu, je poslední přípravou
na hmotný svět. Zde se baletní mistr snaží připravovat pro své záměry bytosti, které mu podléhají jako temnému andělovi. Jsou k němu připoutány,
aby tančily, žily podle jeho noty. Paní L. toto místo opouští a nastupuje do
autobusu. Pro svou netrpělivost však přichází na hostinu pozdě. Duchovní
hostina začala dříve, protože vývoj šel rychleji, než předpokládala. Tuto
slavnost si plně vychutnaly staré duše, které představují staré manželské
páry, mužské a ženské principy. Protože měly dostatek zkušeností, trpělivě
čekaly na svou duchovní stravu i s osvícením. Poslední sousto jí však ponechaly, aby měla čím navázat.
95
Paní L. poněkud předběhla svůj vývoj. Došlo u ní k vývojovému skoku,
proto musela v tomto životě usilovat o harmonizaci mužského a ženského
principu. Tento problém bude řešit i v dalších životech.
Oběť lásky
Paní S. ve vizi dne 29. 5. 2000 viděla muže, který držel v ruce magickou
knihu a chtěl zasvětit do tajů magie. Jí se to moc nelíbilo, ale musela mu
vyhovět. Varovala ho, že bude muset počítat s vážnými důsledky a nebezpečím. Ocitli se v místnosti, kde byla žena oblečená v černé kůži. Byla to jeho
partnerka a paní S. byla jejich domácím zvířetem, buď kočkou, či psem. Muž
působil slabým dojmem, nebyl šťastný, a ani žena se k němu nechovala příliš
láskyplně. Bylo jí z toho všeho smutno. Věděla, že ani on nemá ženu rád, ale
ji v podobě zvířete miloval. Podívala se na něho a viděla, že když na ni myslí,
je částečně prozářen. Podle toho poznala, že ji má opravdu rád. Přistoupila
k němu a dotkla se ho, aby mu pomohla očistit se.
Najednou měli všichni tři jen duchovní těla. Žena již nebyla v černém, ale
měla jakési světlé roucho. Paní S. držela oběma rukama hlavu tohoto muže
a neustále vedla prosby za něho i ženu, která na něj neustále útočila. Cítila
a viděla, jak se mužova hlava deformuje, objevují se na ní otvory a výrůstky
i zhrublá kůže. Vedla dále prosby, ale žena začala útočit i na ni. Měla dlaně
stále ve stejné poloze, ale hlava muže mezi nimi zmizela.
Najednou vidí, že má dlaně spojené neviditelným hřebem. Viděla, jak napíná a protrhává kůži na hřbetech dlaní. Při útocích žena vyslala dravce, snad
sokola, který paní S. vytrhával z rukou i těla kusy masa. I když byla již skoro
zoufalá, nechtěla to vzdát.
Vše zmizelo a stála spolu se skupinou lidí na úzkém světlém schodišti. Ta
žena tam byla také. Říkala jim, že je před nimi překážka, kterou musejí všichni
překonat. Smála se a byla si jistá, že je paní S. tak slabá, že ji nezvládne. Paní
S. se necítila dobře, ale věřila, že se jí to s pomocí Boží povede. Musela čekat,
než na ni přijde řada. Jeden muž překážku překonal a za ním další. Opíral se
při tom o zeď, ze které se uvolnily cihly a padaly na ty, kteří čekali pod schody.
Jak se sama vyhýbala padající cihle, probudila se.
Muž, který žádal zasvěcení do magie, byl pan P. Br. Paní S. byla jeho
ochráncem a musela mu podle zákona o svobodné vůli vyhovět. Žena oblečená do černé kůže byla jeho temným andělem. Této funkce se ujalo svaté
dítě, protože ve jménu pravého svatého dítěte se rozpoutal strašlivý masakr
pomsty. Její duchovní podstata byla čistá, proto byla v bílém rouše. Zkoušela
zejména sílu lásky paní S. a opravdovosti, protože právě ona byla v centru
karmických zkoušek jejich rodné planety. Vykáže-li paní S. dostatek pravé
lásky a obětavosti, budou všichni tři osvobozeni od této karmické zátěže.
96
Protože ji paní S. při poslední zkoušce z nevědomosti zabila, nastal nyní
čas, kdy všichni tři opět procházejí podobnou zkouškou.
Když tuto zkoušku uvědoměle zvládnou a porozumí své karmě, budou
všichni očištěni a opět svobodní. Proto paní S. přes velké utrpení přiložila ruce na mužovu hlavu, aby se očistil. Deformace, které probíhaly
před jejíma očima, představovaly duchovní podoby jednotlivých životů
pana P. zasvěcených magii. Současně naznačovaly následnou deformaci
myšlení a cítění, kterému dříve či později každý mág podlehne. Paní S.
věděla, že musí vytrvat, aby se všechna kouzla a čáry eliminovaly. Žena
napadala oba. Toho, který ji mstil a nepochopil podstatu pravé lásky, ale
i paní S., která jí ublížila. Pokud oba vydrží a nepodlehnou svému strachu,
jejich láska bude dostatečně silná, budou svobodni. Jsou těsně před cílem.
Stojí již na světelném schodišti. Před Světlem jsou už dvě paralelní bytosti
pana P. Nakonec půjde i on sám, vytrvá-li. Na této cestě hrozí nebezpečí
uklouznutí i zpětného dopadu vyvolaného magickými praktikami. Paní S.
čeká, až na ni přijde řada. Čím více bytostí před ní přechází přes překážku,
tím je pro ni obtížnější ji překonat, protože jí ubývá sil. Pomoci jí může
jedině síla lásky a víry v ni, že je všemocná.
Cesta k Bohu je láska, láska je cesta k Bohu!
Příprava na další reinkarnaci
Dne 31. 5. 2000 jely paní R. s paní D. pro mne a mého manžela. Paní
D. byla rozladěná, pospíchala. Když dorazily ke mně domů, nebylo ještě vše
připraveno a paní R. mi pomáhala balit. Paní D. byla netrpělivá, vůbec nepomáhala, ačkoli jsme byli velmi staří. Paní R. nás měla ráda a vysvětlovala jí,
že přípravu musíme dokončit. Ona se ale rozhodla, že počká v autě, a ani ji
nenapadlo, že by vše šlo rychleji, kdyby pomáhala také. Když jsme byli hotovi,
šla paní R. napřed k autu s tím, že již brzy přijdeme. Cestou však zjistila, že
nemá chleba. Bydleli jsme nad „Billou“, a šla ho tedy koupit tam. Paní D. ji
doprovázela. Když vstoupily do obchodu, paní R. si uvědomila, že mají jiné auto
a my si budeme myslet, že již odjely, a vydáme se pěšky. Navíc si zjistila, že mají
nákladní auto Mercedes, kde jsou jen dvě místa. Úlekem strnula a přemýšlela,
jak tuto zapeklitou situaci vyřešit.
Vy čtyři jste se měli společně reinkarnovat. Paní D. vůbec neměla chuť
se znovu reinkarnovat, ani se nechtěla na nový život připravovat. Proto byla
rozladěná a nedělala nic. Pospíchala proto, že chtěla být tou starší, nejraději
už by měla celou záležitost za sebou. Paní R. se poctivě připravovala, následovala ji, protože v příštím životě budou manželé. Vy jste měli s manželem
přijít později, protože jste měli být jejich dětmi.
Paní R. si uvědomila, že potřebuje pro příští život i duchovní stravu, která
97
se prodávala v přízemí vašeho domu. Tentokrát ji paní D. provázela. Obchod
je symbolem ákášického záznamu, který obsahuje dary ducha pro všechny
možné reinkarnace příslušné sféry a dimenze. Je to studnice poznání, ze které
je možné čerpat. Jakmile obě vstoupily do „obchodu“, dostalo se paní R. osvícení a pochopila, že se nebudete inkarnovat najednou, protože ve voze jsou
jen dvě místa. Reinkarnovat se budete v tom pořadí, jaké bylo naznačeno.
Stříbrný automobil Mercedes byl symbolem dobře situovaného života.
Nebudou sice patřit k těm nejbohatším, ale budou mít všeho dostatek. Paní
D. jde první, spěchá, bude nejstarší, paní R. bude mladší a bude manželkou.
Jejich cílem bude správné pochopení role mužského a ženského principu.
Vy s manželem představujete staré duše a budete jejich dětmi. Paní R. si
vás vybrala proto, že jste již několikrát žili ve společné rodině a byla s vámi
velice šťastná. Proto jste jí byli milí a pečovala o vás. Další důvod byl ten,
že jste jí mohli pomoci získat ponaučení, které potřebovala.
Bič Boží
Dne 31. 5. 2000 vidí paní L. ve své vizi dlaň s oddělenými prsty. Palec
chybí. Objevuje se koule s ostny, které jsou na koncích otupeny kružnicemi.
Je to aparát, jehož pomocí dosud tato ruka ovládala meč spravedlnosti, který
zneužila. Bytost má opřený meč o zem a ve výši prsou drží tento meč mezi
dlaněmi. Držadlo je též odseknuté. Objevuje se stříbřitě zářící planeta Země
s modrými paprsky. Vypadá jako bleděmodré slunce. Je vidět ukazovák, který
má na špičce dva prsteny. Spodní je tmavý, vrchní je světlý. Oba prsteny jsou
zarostlé do nehtového lůžka. Spodní prsten se již uvolňuje.
Dlaň s useknutými prsty je dlaní Jahweho, který zneužil meč spravedlnosti a byl za to potrestán. Meč spravedlnosti se změnil v bič Boží. Meč
spravedlnosti zcizil při vzpouře agregorů, kterou on sám vedl. Musel ho jistit
magickým aparátem, aby ho zvládl a mohl použít ve prospěch věcí, které
neměly co do činění se spravedlností ani láskou. Porušoval vesmírné zákony
a přivodil nakonec pád Jantaru. Tímto skutkem překročil všechny meze.
Přestal meč ovládat, byly mu setnuty prsty a meč se změnil v bič Boží. Přesto
není schopen se tohoto meče vzdát. Drží ho mezi dlaněmi a trpí. Místo
aby prosil za odpuštění a poctivě napravoval své omyly a chyby, pracuje
jen tehdy, je-li k tomu dohnán svým vlastním utrpením. Místo aby prosil za
odpuštění a meč vrátil, prosí bláhově, aby mu byla vrácena jeho svrchovaná
moc, kterou nezvládl a vykázal, že pro ni není zralý. Osvojoval si svévolně
právo soudit a odsuzovat, aniž by se hlouběji zamýšlel nad tím, zda je jeho
názor správný. Do ukazováčku mu vrostly dva prsteny agregorů, protože se
k nim magicky připoutal. Jak pracuje, prsteny se uvolňují a on se prosbami
za jiné osvobozuje z temnot a světů magie. Je třeba, aby se vzdal magie i její
98
moci, včetně darů, které z těchto světů obdržel nebo si je vyrobil z jejich
energie. Je třeba se vzdát pýchy a odevzdat vše, včetně prstenů a meče, Otci
a Jitřnímu andělovi. Jedině ti mohou vše napravit a očistit je. Teprve potom
mohou být předány strážci a vládci vesmíru tak, jak jim náleží.
Toto vše Jahweho nesmírně karmicky zatěžuje a spojuje s démony „lišáků“. Ti ho sledují a hlídají a nedovolí mu očistit se dříve, než vrátí skutečně
vše, co je třeba. Čím déle si ponechává to, co mu nenáleží, tím více se budou
zesilovat výstražné impulzy, aby se snažil zbavit této karmické zátěže. Nic
nepomůže. Ani vztek a zloba, ani nenávist či proklínání. Pomůže jen čistota
myšlení a cítění nepřipoutané lásky.
Krásné vyzařování vaší planety Země naznačuje, že byla zachráněna.
Práce ve skupině, léčení
Schůzka skupiny dne 1. 6. 2000 se odehrávala v přírodě. Ve vizi paní L.
jsme prošli lesem na rozcestí. Jedna cesta vedla rovně a bažinami vpravo.
Druhá cesta vedla vlevo do prudkého kopce k přehradě.
Schůzka se odehrávala v přírodě na znamení, že chcete-li se očistit,
musíte začít u sebe a zkontrolovat svůj vztah k přírodě. Na této cestě máte
vždy volbu. Pustíte-li se snadnější cestou, která vede k cíli zdánlivě přímo, je
to počátek, kdy vás vede s vlastním pohodlím bažinami duchovního marastu, peklem. Dosáhnout osvícení touto „pohodlnou“ cestou je velice náročné
a většina bytostí na ní selhává.
Druhá cesta je ta pravá cesta, kterou musíte jít, nechcete-li selhat. Je to
namáhavá cesta usilovné práce a zápas se sebou samým. Vede však přímo
vzhůru ke Světlu. I tato cesta má svůj limit, který představuje přehrada.
Jde o zdolání hory poznání. Někdo na ni vystoupí přímo pod vedením
svých duchovních vůdců ze Světla, jiný projde bažinami pekla a zákrutami
negativity, která mu brání na tuto horu vystoupit. Je to cesta plná zkoušek
a zápasů s temnými anděly i se sebou samým, tedy se svými nežádoucími
vlastnostmi.
Jsme v místnosti, kde na židli sedí žena, která se podobá dceři S., ale je
to paní E. K., se kterou jsou paralelními bytostmi. Jednotlivě jsme před ženu
předstupovali, ona nám podala sklenici se žlutými a zelenými bylinami rozpuštěnými v nějaké tekutině. Každý obdržel malý kartáček a tím ji měl očistit
a omýt. Já jsem protestovala, že nálev není úplně v pořádku, ale paní E. odporovala a trvala na svém. Přistoupila k ní paní L. a chtěla namočit své dlaně
do tekutiny a těmi ji potírat. Paní E. to však nepřipustila, vstala a chodila po
místnosti, takže paní L. jí tuto službu nemohla prokázat. Bylo jí to moc líto.
Nato jsem začala anglicky zpívat píseň skupiny Beatles. Přesně a s perfektní
výslovností.
99
Nastal čas vyrovnání očisty a karem mezi tvojí dcerou S. a paní E.
Jejich prolínání podob naznačuje, že jsou stejné podstaty a paralelní bytosti. Odpustí-li si všichni navzájem, osvobodí se. Paní E. toužila po očistě
a pospíchala, volila razantní přístup, tedy rychlý karmický scénář. Ty jsi
protestovala, protože jsi měla obavy, že tento tvrdý scénář nezvládne.
Přistoupila paní L., aby jí odpustila a svou láskou smyla stopy všeho, čím
jí ublížila. Byla však odmítnuta. Zde byl ještě karmický blok, který jí bránil
přijmout z rukou paní L. milost očisty.
Začala jsi zpívat píseň smíření, ke kterému dojde teprve po vyprošení
karmických vazeb, které získaly obě mezi sebou v Anglii. Pokud to nedokážou za tohoto života, budou se příští život reinkarnovat spolu v Anglii.
Skupina se ocitá v jiné místnosti. Já tam nejsem, ale přichází blondýna
s velice červeným obličejem. Paní Z. ji posílala pryč s tím, že tato žena mezi
nás nepatří. Paní to bylo velice líto a divila se, že ji paní Z. nepoznává, když
je její teta.
Jde o ukázku práce, kdy je třeba pracovat na další bytosti, která je velice
tvrdě karmicky vázána. Paní Z. se bojí, že se infikuje a bude mít stejný osud.
Nepoznává v ní svou paralelní bytost.
Tři až čtyři muži ve skupině kouří. Nám vadí prostředí zamořené kouřem
a dusíme se. Paní L. otevírá okno, aby vyvětrala, ale moc nám to nepomáhá.
Kuřáci jsou symbolem těch, kteří nedodržují zdravou životosprávu.
Nastal čas, kdy stanuli před závažnou volbou. Buď budou své závislosti
upevňovat a zastaví se ve vývoji, nebo se vzdají svých slabostí a budou
pokračovat v očistě. Pokud se vzdají svých závislostí, ať jsou jakéhokoli druhu, budou svobodni a budou pokračovat ve svém duchovním vývoji. Pokud
je kdokoli připoután k čemukoli, není svoboden, jeho svobodná vůle je omezena. Navíc hrozí obsazení, které přináší deformace duchovní i hmotné.
Paní L. odchází se svým synem H. domů. Jsou mu teprve čtyři až pět roků.
Cestou potkají asi tříletou holčičku, ve které paní L. pozná dceru paní R. Děti
si povídaly, jako by se již dávno znaly.
Paní L. odchází domů, to znamená do svého nitra. Tam potkává mužský
a ženský princip. Okamžitě se poznají a mají radost, že se setkávají v lásce,
klidu, harmonii a nevinnosti tak, jak tyto malé děti naznačují. Tato vize
znamená, že většina lidí ve vaší skupině dokáže správně pochopit roli jednotlivých principů. Díky tomu dojde ke zharmonizování každého člověka,
který správně pochopí jejich roli. Děti jsou zde představiteli mladých duší.
I správný pohled na jejich role je zatím „mladý“.
Dne 2. 6. 2000 vidí znak nekonečna a potom ruku na „elpíčku“. Deska je
nakloněná a drží ji ruka, která je připravená ji ve vhodný okamžik spustit.
Osmička, znak nekonečna, naznačuje, že vývoj je nekonečný a nový
program vývoje všehomíra je připraven. Bude spuštěn ihned, jakmile temní
andělé v podobě „lišáků“ uzavřou své knihy ákášických záznamů. Démoni
100
budou odvedeni tam, kam podle vůle Boží náležejí, a živly zharmonizovány.
Pro tuto planetu bude uzavřen přístup do temných sfér a světů magie. Magie
již nebude fungovat. Tvůrčím principem bude láska.
Zjevují se paní D. a paní R. s panem P. Br. Jsou spoutáni zvláštními propletenci vazeb, které jsou jištěny na každém konci parazitujícím stromem života
na stromech života všech tří. Vazby mají vždy tři prameny pout v následném
pořadí, paní R. a paní D., pan P. a paní R., pan P. a paní D.
Tyto parazitující stromy života je třeba vyříznout ze stromů života obvyklým postupem, včetně očisty.
Podle dalšího poznání, kdo má problémy na schůzkách s tím, že usíná,
může mít již zopakovaný duchovní vývoj z minulých životů. Nové poznání je
osvojováno v potu tváře vlastním úsilím. Může jít též o případ, kdy není schopen pokračovat ve svém vývoji dál, protože už dosáhl úrovně, kterou si stanovil.
Pokud chce jít dál, musí vést prosby k Otci, aby mu byl povolen karmický
scénář, který by to dovolil. Někdy jde o pohodlí nevědomého ducha, protože při
vyprošování nepožádal o duchovní vůdce ze Světla, když se loučil s duchovními
vůdci z temnot a světů magie.
Zkouška
Paní L. psala dne 4. 6. 2000 písemnou práci o rozsahu asi dvou stran.
Uprostřed byly čtyři řádky přeházených slov, ze kterých měla utvořit větu.
Podařilo se jí seřadit jen první čtyři slova. Dál nemohla pokračovat. Odešla za
přítelkyní, aby jí poradila, ale té se nepodařilo seřadit vůbec nic, ani ta čtyři slova. Šla zpět a cestou vše pochopila a měla větu hotovou. Cestou potkávala bytosti,
které se jí ptaly, jak jdou slova za sebou, a paní L. jim celou větu opakovala.
Paní L. byla zkoušena z pravé podstaty lásky. Začátek pochopila, ale
nebyla schopna pokračovat kvůli bloku z minulosti, kdy začala hřešit proti
pravé podstatě lásky. Šla za přítelkyní, která představovala jejího duchovního vůdce, ale ta jí nemohla poradit, přestože podstatu pravé lásky znala.
Tyto věci lze získat pouze zkušeností, nikoli sdělováním. Paní L. se musela
vrátit do minulosti, odstranit blok, který jí bránil v pravém prožitku lásky.
Musela se zbavit všech připoutaností a potom došlo k prohlédnutí a regeneraci myšlení a cítění. Pak teprve byla schopna pravé lásky. Teprve potom
se mohla dělit o své štěstí s ostatními a radit jim, jak se osvobodit.
Porod
Paní R. nás vidí spolu v nějaké místnosti dne 4. 6. 2000. Dcera S. měla mít
dítě, ale protože ho ze zdravotních důvodů nemohla donosit a porodit, rozhodla
101
jsem se, že jí ho přivedu na svět. Bylo stanoveno, že paní R. bude cítit porodní
bolesti a já budu rodit bez bolestí. Vtom dcera oznamuje, že porod začíná. Paní
R. skutečně začínají bolesti a dívá se na mne, ale já jsem bez potíží. Měla o mne
strach, že jsem již na porod stará. Vyšla jsem na chodbu a paní R. za mnou a sedla si vedle mne. Měla na sobě riflové kalhoty s květinami, a jak se na ně dívala,
viděla, že se látka rozestupuje a praská. Bylo jí to líto, a aby přišla na jiné myšlenky, začala mi vyprávět, že k ní přijde v neděli návštěva. Na to jsem rezolutně
prohlásila, že tedy přijdu ve čtvrtek. Paní R. si uvědomila, že nemá ještě dostavěný
schod na dvoře, a nebyla si jistá, zda ho stihne dostavět. Měla starost, jak tuto
překážku překonám. Podívala se na bok své nohy a tam již byly jen nitky.
Vy tři si karmicky dlužíte službu lásky. Tentokrát je řada na tvé dceři,
které má být tato služba vykázána. Podle povahy karmických vazeb jí dlužíte
očistu a zrod do života ve světle pravdy a lásky. Dítě je symbolem jejího
usilování na této cestě, ale i výsledkem jejího zrání. Je plodem jejích minulých životních zkušeností, které získala většinou za cenu utrpení. Ty jsi jí
pomáhala tyto zkušenosti získat a dotvářet a paní R. jí i tobě pomáhala tišit
rány osudu. Proto ty rodíš a paní R. bere na sebe vaše bolesti. Tato oběť jí
umožnila duchovní postup, který jí přináší moudrost, porozumění a cit pravé
lásky. Praskající šaty naznačují, že je čas odložit starý duchovní šat, protože
z něho vyrostla, a přijmout nový duchovní šat, který odpovídá její duchovní
hodnosti. Současně naznačuje, že se s šatem bude adekvátně měnit i její životní styl. Dvě dívky, které ji přišly navštívit, jsou představitelkami přátelských
bytostí, které potkává na základě svých karmických vazeb s nimi. Ze starého
duchovního šatu zbyly jen nitky připoutanosti, které je třeba ještě rozvolnit.
Nějaká paní hlídá malé dítě. V té paní poznává paní R. mne. Jsem strážcem tohoto dítěte, které jsem porodila své dceři. Paní R. mi pomáhala. Z nebe
padali červi. Jsou to duchovní parazité, kteří vše napadají. Paní je netečná, jen
odděluje napadené věci od věcí čistých, které náležejí dítěti. Objevuje se paní
H. D. Červi jí padají do vlasů a mění se v jedovaté hady. Je z toho nešťastná.
Paní R. se nebála a tyto hady jí vybírala z vlasů a zabíjela je.
Jde o duchovní pomoc přítelkyni, která prohlédla a snaží se vymanit
z následků magických manipulací. Paní R. se nebojí, protože ví, že je čistá
a hadi ji nemohou infikovat svým jedem. Had představuje pošpiněnou hadí
sílu, která deformuje myšlení a cítění mágů a otravuje jejich mysl a srdce
jedem velikášství a idejemi magie. Kdo s nimi splyne, je uštknut a stává se
z něho duchovně mrtvý pro Nejvyšší princip lásky a stvoření.
Hledání
Ve své vizi se paní L. ocitá v Africe. Je tam hodně dravých zvířat a ona se
skupinou lidí hledá kruhy v obilí a snaží se je rozluštit.
102
Afrika představuje nebezpečí světa, kde žije mnoho dravých bytostí,
které představují všechny ty, kteří mají přebujelé ego a myslí jenom na své
pocity a své prožitky a kteří se snaží pouze o rozvoj ve hmotě. Hledání kruhů v obilí představuje hledání duchovních vzkazů, které se odrážejí u všech
bez výjimky i ve hmotě. Snaží se vzkazům porozumět, aby mohli pomoci.
Spor o duchovní šat
Paní L. jde se sestrou po cestě a ta ji žádá o kabát. Manžel ji přemlouvá,
aby jí ho půjčila, ale sám jí svůj nenabídne. Ona však odmítá.
Cesta představuje cestu za pravým poznáním, na které každého čekají
různé zkoušky. Její sestře je zima, protože v sobě nevybudila dostatek pravé
lásky, která by ji hřála. Místo toho žádá svou sestru, aby jí postoupila svůj
kabát, který představuje duchovní šat. Tímto šatem by získala i patřičné
dary a hodnosti bez vlastních zásluh. To je nepřípustné, protože by nebyla
zralá a s těmito dary by nesprávně zacházela tak dlouho, až by o ně přišla.
Ples upírů
Paní L. se chystá s manželem na ples, který se pořádá v noci v Trnovanech.
Dostat se tam bylo velice složité, muselo se mnohokrát přestupovat a jelo tam
mnoho lidí. Nechtěla s manželem jet, ale nakonec souhlasila, protože byla
zvědavá. Oblékla si bleděmodré přiléhavé šaty.
Jde o reinkarnaci bytostí z Jantaru na vaši planetu. Tato reinkarnace je
náročná a složitá. Musí probíhat přes reinkarnaci v mnohých světech, než
jako „děti noci“ dosáhnou svého cíle – vaší planety. Paní L. se tato idea nezamlouvá, protože tuší nebezpečí, které se v tomto počinu skrývá. Nakonec
u ní vítězí zvědavost nad rozumem a citem a ona se reinkarnuje za cenu
velikého utrpení se všemi, kteří se chtěli pomstít planetě Zemi i jejímu lidstvu. Na znamení ženského principu si obléká bleděmodrý šat. Bez ženského
principu by byl mužský princip oslaben a jejich úsilí by vyšlo naprázdno.
Odchod mágů
Je vidět tmavou planetu, na které se objevují bílé skvrny. Zdá se, že je vytváří nějaká konstrukce. Tento stroj je tmavě stříbřitý. Tyto skvrny jsou v podobě
teček a jsou propojené bílými otazníky, kterými cestují tmavé bytosti.
Temná planeta je planeta Cyrus. Tmavé bytosti jsou mágové a za pomoci
konstrukce jdou cestami, které pro ně byly utvořeny, aby se mohli reinkarno103
vat na této planetě a získávat další potřebné zkušenosti. Jsou to cesty mágů,
které vedou na planetu Kříže. Jdou pro poznání, které by jim umožnilo
dokončit vývoj v magii, aby se s ní mohli rozloučit a pokračovat dále cestou
osvícení za světlem pravdy a lásky.
Duchovní stav lidstva
Černý meč rozděluje prostor na dvě poloviny. Na levé straně je poměrně
malé množství bytostí, na pravé straně je více bytostí, vše v poměru jedné čtvrtiny ku třem čtvrtinám.
Jde o ukázku duchovního stavu lidstva. Lidstvo se probouzí a očišťuje.
Na levé straně jsou ti, kteří prozřeli a usilovně pracují na své očistě a pomáhají ostatním. Na pravé straně jsou ti, kteří se ještě neprobudili. Odděluje je
meč spravedlnosti. Ti, kteří na sobě pracují a pomáhají ostatním, zůstanou
dál na této planetě a budou pomáhat budovat Zlatý věk lidstva. Ti, kteří se
neprobudí a nepochopí, jsou ještě nezralí a půjdou cestou mágů na planetu
Cyrus dokončit svůj vývoj v magii, aby pochopili, jak funguje a co mohou
od jejích zákonitostí očekávat.
Tři kříže
Zjevuje se hnědý květináč s hlínou, do které jsou zabodnuty tři malé temné
kříže.
Jsou to tři meče, které byly magickým způsobem odděleny od meče
spravedlnosti a spojují pana P. Br. s paní R. a paní D. Je nutné, aby až ti
tři rozvolní své vazby, vyjmuli tyto zneužité meče, které se změnily v jejich
karmu a spojuje je blok, který jim brání ve vývoji. Meče je třeba odevzdat
Otci a oběma radám, včetně Jitřního anděla. To vše vyprosit a očistit se od
nich. Předtím je však třeba odprosit ty, na které tyto meče namířili.
Zlatý křížek
Je vidět zlatý křížek na řetízku, zavěšený na rukou. Ruce jsou natažené
vpřed dlaněmi vzhůru a křížek visí mezi nimi.
Tento křížek je symbolem ryzosti víry.
Objevuje se loď, před kterou je zabodnut Neptunův trojzubec.
Tento trojzubec je symbolem nepřátelství mezi planetami Marsem
a Zemí, kdy bylo jeho zásahem způsobeno, že se planeta Jantar – Mars
zastavila ve svém vývoji a zbrzdila i vývoj planety Země.
104
Neptun musí pozdvihnout svůj trojzubec, vyslovit odpuštění a prosit
o odpuštění Otce, obě rady i Jitřního anděla, včetně všech, kterým ublížil.
Odevzdat se jejich milosti a prosit o nápravu cestou milosti Boží. Odevzdat
trojzubec jako znak jedné ze svých duchovních hodností a poprosit o jeho
očistu. Poté bude předán tomu, kdo bude zvolen vládcem nad vodstvem.
Ježíš Nazaretský
Všechny tři, paní L., paní R. a paní D., jdou do kina. Lístky na představení prodávala starší žena, která vypadala jako vědma. V této ženě poznala
paní L. mne. Ukazovala jsem jim, která místa jsou volná, ale nemohly sedět
vedle sebe. Paní R. s paní D. dostaly devátou řadu a paní L. osmou řadu před
nimi. Její lístek stál 103 koruny a zbývající dva 102 koruny. Promítal se film
o Ježíši.
Tyto tři bytosti navštívily školu, kterou představuje kino. V podstatě jde
o promítání životů mezi životy. Vědma, která představuje jejich duchovního
vůdce, jim na základě minulých životů přiděluje místa, která označují jejich
duchovní úroveň, včetně postupu. Proto nemohly sedět všechny tři vedle
sebe. Promítání životů jim zjeví roli, kterou v éře Ježíšově hrály, i pravdu
o Ježíšovi, která byla historicky velmi zkreslena. Bude jim zjeven i vztah,
který k němu měly. Jde o výklad pravdy o Ježíšovi.
Závěrečná vize
Dne 7. 6. 2000 vidí paní L. modrou planetu Zemi a na severním pólu stojí
tučňák. Vize je plná pohody a harmonie.
Tučňák je symbolem mandaly. Představuje energetickou rovnováhu
a harmonii vaší planety.
Nemoc planety, ohrožení vesmíru
Dne 9. 6. 2000 sedím v ordinaci a mluvím s lékařkou, která mi opatrně
sděluje, že jsem ohrožená. Já se bojím, že jde o smrtelnou nemoc, a chci znát
diagnózu. Vysvětluji jí, že chci znát skutečně pravdu, abych mohla vše potřebné
zařídit. Že mi tak bude lépe. Konečně se lékařka rozhodne mi vše říci, ale já
slyším jen: „Máte…“ Do toho zazvoní budík a já se probudím a vstávám. Vize
mi nejde z mysli, a tak se radím s paní L. Ta vidí injekci naplněnou zářivou
tekutinou. Dohadujeme se, co to může znamenat, dokud neuvidíme modré
světlo naší planety a vše očišťující pramen.
105
Vize se týká celého vesmíru, který vaše planeta zamořovala svými zplodinami.
Zjevuje se nám „X“. Jedna jeho nožička je již očištěna a druhá se čistí.
To znamená, že polovina očisty je hotová a zbývající část se dokončuje. Planeta Země je zharmonizována a přestane ohrožovat vesmír. Karma
zmaru bude vyškrtnuta z vašeho ákášického záznamu. I budík, který zazvonil, má ve vizi své místo. Znamená to, že jste se jako lidstvo probudili na
poslední chvíli.
Paní L. ve své navazující vizi vidí bytost, která je celá zahalená v bílém. Je
rozdělená vodorovnými řezy přes hruď, v pase a přes ruce. Objevuje se řecké
písmeno, potom dřevěná židle, která se rozsvítí. Nad ní je otevřená kniha a tato
bytost v ní listuje.
Bytost jsi ty, rozdělená na pět paralelních bytostí, paní L. je jednou
z nich. Řecké písmeno naznačuje reinkarnaci v Řecku. Dřevěná židle, která
se rozsvítila, představuje úřad pýthie (kněžky a věštkyně), ve kterém jste
se střídaly. Kniha, která je rozevřená, je knihou ákášických záznamů, do
kterých máte přístup. Je to kniha pravděpodobné budoucnosti, která vám
umožňuje věštit.
Zjevuje se slunce, které představuje osvícení, tři paprsky vedou až k paní L.
Tyto tři paprsky naznačují osvícení tří tvých paralelních bytostí. Tyto tři
bytosti jsou schopny předvídat budoucnost. Paní L. prosila o léčení a zásah
cestou milosti Boží.
Objevilo se ucho na znamení, že její prosby budou vyslyšeny. Potom se zjevil
světlý kužel a přes něj byl spuštěn bílý kruh, byl však tmavší a ztratil se.
Jde o magický zásah, kdy mnoho mágů usilovalo o to, aby se zmocnili
tajemství Atlantidy. Na tom si všichni „vylámali“ zuby. Většinou šlo o Belialy. Jsou to ti, které v současnosti spojuje problém se zuby.
Objevuje se sfinga, která má na hlavě zavázaný šátek, jako by ji bolely zuby.
Podle dávných pověstí má být poklad Atlanťanů uložen pod jejíma nohama.
Atlanťané, vyznavači Zářivé tváře, takto chrání tajemství před nepovolanými.
Zjevuje se ohromný úpis, který je shora držen mezi dvěma kopýtky. Ta jsou
černá a chlupatá.
Představují čertovo kopýtko. Jde o dva základní problémy, vázané úpisy, které je třeba vyřešit. Jde o dva žhavé hřeby nenávisti, hněvu a agresivity. První je hřebík rudého hněvu, který je zatloukán do duchovních těl
těch, kteří jsou předmětem tohoto hněvu. Druhý hřebík je hřeb bílého
hněvu, který svou nenávistí ničí vše, proti čemu je namířen. Tyto hřeby
je třeba vyprosit jako magickou konstrukci a aparát a požádat o vyškrtnutí z příslušných ákášických záznamů. Vždy jsou získány oba najednou
stejným úpisem a se stejnými znaky čertových kopýtek. Tento úpis je
dvojsečný a velmi nebezpečný pro toho, kdo ho s těmito věřiteli uzavřel.
106
Jejich prostřednictvím je možné zničit rychle či pomalu skoro každého
nepřítele.
Vyznavači Zářivé tváře znali tajemství sfingy a nechtěli je vydat. Belialové zaútočili na prapodstatu Božství i tajemství sfingy. To vás přivádí
k magii citů a připoutaností. Pokud toto dokážete vyprosit, osvobodíte se
i od třetího „lišáka“. Nejprve však musejí být vyprošeny a vyjmuty všechny
hřeby nenávisti, zloby a žárlivosti, včetně připoutaností. Je nutná trojfázová
příprava.
Vize o příštím životě
Dne 10. 6. 2000 rovnám se svým známým panem M., jeho ženou a dcerou
drahocenné papíry. My dva máme společné tajemství a nechceme se o ně s nimi
podělit. Víme, že patříme k sobě. Víme, že jeho žena bude naším dítětem a jeho
dcera, která nás velmi milovala, bude jeho matkou. Pan M. objevuje jednu
listinu, která by se neměla dostat do ruky jeho ženě, a ptá se mě, proč jsem tak
neopatrná. Vysvětluji mu, že to nebyla moje nedbalost, a ptám se ho, proč si
myslí, že bych byla tak pošetilá a nechala tento doklad volně povalovat. Pan M.
listinu uloží, dcera zatím pobíhá okolo nás a přichází manželka a společně
ukládáme zbývající listiny.
Vše je připraveno pro vaši společnou reinkarnaci, drahocenné papíry
jsou ákášické záznamy vašich společně prožitých životů. Listina, která má
být ukryta před ostatními, je vaším společným dokladem o tom, že splynutím vytváříte duál. Jste jednotou a můžete se dělit na mužský i ženský
princip podle toho, jaké zkušenosti potřebujete získat či jaké úkoly plníte.
Tento doklad bude uložen ve vaší hlubinné paměti a podle něho se vždy
a v každém životě poznáte. Doklad patří pouze vám.
Stojíme s panem M. proti sobě a mezi námi je pochodeň. Jsme obličeji
těsně k sobě.
Tuto pochodeň máte zapálit ohněm Nejvyššího principu lásky a stvoření. K zapálení tohoto ohně dojde při vaší mystické svatbě. Je to váš společný
úkol. Ohromná mísa na vysokém podstavci bude vaší pochodní zapálena
na počátku Zlatého věku lidstva, kdy bude vaše planeta opět spojena vesmírnou jednotou lásky s planetou Jantarem a bude pomáhat budovat život
na Marsu.
Objevuje se bílý podstavec. Jedna bytost stojí na podstavci a točí se vpravo.
Směr naznačuje budoucnost. Je světlejší než bytost, která obíhá ve stejném směru okolo podstavce, který má podobu válce. Tato bytost je poněkud tmavší.
Postava na podstavci představuje duchovní ideál lidství v budoucnosti.
Obíhající postava okolo podstavce, na kterém stojí tento ideál, je lidstvo
samo. Představuje vývojový trend a bílé kroužky jsou pečetě, které prací na
107
sobě samých získají. Vývojová osmička značí, že jde o důležitý vývoj lidstva, které směřuje k Božství Nejvyššího principu lásky a stvoření. Nakonec
se objevuje Buddha, na znamení dosažení této duchovní hodnosti, potom
Světlo a splynutí s ním.
Toto je cíl, ke kterému směřuje cesta pravdy a lásky.
Doplňující vize
Paní L. vidí ve vizi pouze slovenský státní znak.
Znak je znamením, že i zde se budou odehrávat důležité duchovní děje.
Z hlediska duchovního představují Čechy s Moravou planetu Zemi a Slovensko planetu Jantar. Tomu odpovídá jejich společný duchovní vývoj, kdy
mezi sebou oba národy zápasily o nadvládu. Byly zraňovány a zrazovány,
aby se opět spojovaly v jednotě bratrství a lásce.
Objevují se bílé ruce, které svírají temný zploštělý ovál. Objevuje se dirigentský pult s rozevřenou partiturou, ale nikdo orchestr neřídí. Místo dirigenta
je opuštěno.
To znamená, že čistota myšlení a citů lidí brání magii v jejích násilných
praktikách. Bytosti Světla se ujímají vlády. Magie odstupuje od vlády nad
tímto světem a opouští svůj řídící pult. Není schopna pokračovat dál a výš
za Světlem na cestě pravdy a lásky. Orchestr je rozpuštěn, nikdo již není
ochoten hrát její falešnou notu.
Objevuje se bytost hmotná a před ní stojí bytost duchovní, mlhavá. Obě
stojí v kole života.
Je to pouto duchovního vůdce a bytosti pověřené důležitým úkolem. Je
to symbol společného plnění úkolů. Toto pouto je povoleno Otcem. Nejde
o sobeckou připoutanost. Pokud stojí obě bytosti v kole života, znamená to,
že se obě setkají ve hmotném životě. Jde o přirozené pouto se souhlasem
Božím.
Objevuje se houpačka a na ní leží světle hnědá bytost s bílým popraskaným
kruhem okolo hrudníku.
Jde o mága, který skoro všechny své pečetě obětoval temnotám a světům
magie i moci, kterou mohou tyto světy dočasně poskytnout. Tento mág je
vážně ohrožen. Nemá pevnou půdu pod nohama, jednou je dole, jednou
nahoře, podléhá nepřirozenému střídání nálad. Je ohrožen šílenstvím a ztrátou poslední pečetě, která vede k eliminaci a ztrátě identity.
Pan P. Br. vidí spálenou krajinu. Na zemi leží černá seškvařená těla bytostí.
Je to obraz zkázy planety Jantaru – Marsu. Pan P. je zástupcem bytostí,
které za své vlády překročily všechny meze, a co připravily planetě Zemi,
zakusily na vlastní planetě. Z tohoto rumiště vyrůstá dvojitá kopretina na
108
znamení, že život na planetě Marsu vzklíčí za společné spolupráce pozemšťanů a marťanů. Symbol zdvojeného květu vaší planety představuje pokrevní bratrství pozemšťanů s marťany, kteří přijmou pomoc z jejich rukou.
Společné a četné reinkarnace marťanů na planetě Zemi toto bratrství vybudují, protože i marťané se stali těmito reinkarnacemi pozemšťany. Proto
zdvojený znak planety Země, který mimo jiné znamená i výměnu důležitých
zkušeností a poučení z nich.
Zjevuje se planeta a na ní jsou nahoře dva bílé kruhy, pečetě.
To značí postup planety Marsu – Jantaru.
Objevuje se znak svatého dítěte Jantaru se znakem svatého dítěte Země
– Gaii.
To znamená, že spojením svatých dětí bude možné znovu vzkřísit mrtvou planetu Mars. Za jejich společného úsilí dojde ke zdárnému vyvrcholení
Zlatého věku lidstva. Pravé svaté děti společnými silami předají oběma
planetám nezkreslené učení lásky v plné čistotě a slávě.
Zjevuje se Boží oko a v jeho zornici jsou hodiny. Z oka se line božská
záře.
Tento obraz značí, že jste sledováni a provázeni Boží milostí. Hodiny
naznačují, že pro stanovené úkoly vaší mise je čas omezen a je sledováno,
zda je časový limit dodržován.
Mír s vámi!
Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších, rada temných andělů,
svatí lámové, mistři Šambaly, duchovní vůdcové světlých sfér
Dar nebes
Dne 15. 6. 2000 vidí paní L. mne, jak si omývám ruce a celé paže až po
ramena ve veliké dřevěné kádi. Voda je čistá, průhledná. Když jsem se domyla,
rozsvítilo se celé nebe a zaměřilo své paprsky na mne, procházely mi pažemi,
a jak jsem jimi pohybovala, vyzařovalo mezi nimi světlo a šířilo se z nich všude
okolo mne. Měla jsem veliký a těžký kufr. Když jsem ho vzala do pravé ruky,
zmenšil se v úzkou lehkou aktovku, která byla prázdná.
Paní L. tě vidí, jak dokončuješ očistu. Jakmile jsi byla hotova a všechny
zkoušky byly složeny a vyhodnoceny, vylila se na tebe milost Boží. Kufr,
který jsi nesla, byla tvoje karmická zátěž z minulých životů, kterou sis donesla i do tohoto života. Očistou myšlení a cítění byla tato zátěž eliminována.
Těžký kufr se změnil v lehkou aktovku. Milost Boží, která se na tebe vylila
z nebes, ti dala nejkrásnější dar lásky. Jeho prostřednictvím budeš moci
pomáhat všem trpícím a nevědomým tak, jak bylo psáno a jak je to dovoleno podle vůle Boží.
109
Záře na nebi, která na tebe sestoupila, je Duch svatý a znamená, že ve
všech dobrých věcech budeš mít vždy podporu nebes, Otce i Jitřního anděla
a obou rad. Této milosti lze dosáhnout cestou, kterou někteří nazývají cestou svatého grálu. Je to cesta usilovné práce na sobě samých, cesta osvícení,
cesta lásky bez připoutanosti.
Poznání
Dne 15. 6. 2000 byla vyprošena planeta Mars. Obě planety, Země i Mars,
jsou již očištěny. Bod štěstí, který se nám zjevil, naznačuje, že tyto planety
nastupují cestu vzkříšení. Datum 28. 10. 2000 připomíná, že v tento den bude
zahájen odchod mágů z této planety.
Mír s vámi!
Maska
Dne 17. 6. 2000 pociťuje paní L. brnění na tváři. Vede prosby a zjeví se jí
strom života, který je položen vodorovně přes cestu. Je zdravý, čerstvě pokácený.
U něho stojí muž, kterému stahuje nějaká bytost černou masku z hlavy.
Brnění na tváři ji upozorňuje, že se jedná o karmu, která vyplývá z vazby bohyně tří tváří. Jde o porušenou rovnováhu mezi mužským a ženským
principem. Bytost, která stahuje muži masku, je ženský princip, který
upozorňuje na chyby mužského principu a snaží se ho osvobodit od jeho
připoutaností k předsudkům o roli obou principů. Odmaskování a sejmutí
temného závoje je první a současně poslední služba, kterou může ženský
princip vykázat mužskému principu. Pád zdravého stromu života znamená, že vláda mužského principu končí a její strom života již leží a brání
ženskému principu v cestě dál. Teprve až se ženský princip osvobodí od
svých předsudků, bude moci pokračovat dál v nápravě chyb minulosti. Pád
mužského principu přišel dříve, protože mužský princip zavinil mnoho
válek a utrpení z nich.
Příkladem je planeta Jantar. Odmaskování a sejmutí závoje znamená přípravu na dobu osvícení, kdy oba principy budou v souladu a harmonii.
Objevuje se planeta Země a pod ní je kulatý stůl, za kterým sedí třináct
osob.
Je to třináct zasvěcenců, kteří pracují na očistě planety Země i planety
Jantaru. Stůl je čistý na znamení, že očista je ukončena, ale vaše práce
pokračuje stále dál.
110
V lázních
Paní L. je na odpočinku v lázních. Právě dorazila a jde k recepci, kde stojí
dlouhovlasá blondýna. U stolku sedí osamělý muž, který se podobá herci O. N.
Vypráví jí, že zpívá v opeře jako amatér. Paní L. mu sděluje, že operu nemá
moc ráda, ale country a jazz miluje. Muži se líbí. I osamělý muž se o ni začíná
ucházet. Bylo mu asi šedesát a jí teprve okolo dvaceti let. Odmítala jeho dvoření. Blondýna začala žárlit. Přesto s ním vychází ven a on jí ukazuje divadlo, ve
kterém zpívá. Bylo nádherné a nebralo konce. Podkladová barva je okrová a na
ní jsou namalované drobné kvítky různých barev. Budova jí připomněla Itálii.
Vysvětluje muži, že v Teplicích byla také opera, ale že už ji nemáme.
Pak se paní L. svlékla a byla úplně nahá. Lidé ji pomlouvali a nechápali
ji, a tak se zahalila do menšího oranžového ručníku a vstoupila s mužem do
dlouhé chodby. Najednou jí nepřipadal starý, byl vysoký a měl světle modrý
svetr. Vysvětloval jí něco o zemním plynu, ale paní L. mu nerozuměla. Rozešli
se a k ní se přidala její máma. Vešly spolu do ordinace, kde musely nejprve
za průhlednou oponu, kde již čekalo mnoho žen. Bylo tam veliké bílé lůžko,
kde bylo každé ženě zavedeno klyzma a musely to hodinu vydržet. I paní L.
čekala.
Po straně se zdvihala vysoká bílá stěna. Za ní bylo asi padesát dětí ve věku
od dvou do osmnácti let. Všechny děti byly oblečeny v šedém. Nejmenší byla
cizinka a ta měla veliké tmavé oči. Ostatní měly oči modré, jejich pohledy však
byly prázdné. Staraly se o ně sestry. Na konci pokoje byly police a na nich
barevné šatstvo. Paní L. si připadala jako ve vězení.
Lázně představují odpočinek mezi životy. Zde se plánují podmínky
následných životů a probíhá rekapitulace životů minulých. Recepční byla
strážcem prahu. Muž, který se s ní dává do řeči, je její duchovní vůdce
a současně paralelní bytost. Začíná se jí dvořit, což znamená, že jí pro
příští život doporučuje společnou reinkarnaci. Paní L. se nejprve zdá, že
je mezi nimi příliš veliký věkový rozdíl, a chce ho odmítnout, ale pak si to
rozmyslí, zvlášť když vidí, jak jí strážce prahu tohoto učitele závidí. Strážce
prahu v tuto chvíli velice touží po dobrodružství reinkarnace ve hmotném
životě.
Opera, o které paní L. její učitel vypráví, je svět. Nikde nebere konce,
protože ji ještě čeká mnoho reinkarnací. Starý muž, který je jejím duchovním učitelem, je velmi stará duše. Paní L. je duší méně zkušenou, tedy
mladší duší. Kvetoucí svět, který je jí ukázán, ji nadchne a ona se těší na
novou reinkarnaci. Nevidí konec ani začátek nových životů. Mluví o Teplicích, protože právě zde ukončila svůj život. V příštím životě bude v Itálii,
kde má ještě nějaké karmické dluhy. Již nic neskrývá a cele se otevře svému
učiteli. To symbolizuje její nahota. Odkládá šat, který představuje hmotné
tělo, a vstupuje se svým duchovním vůdcem do chodby, která představuje
111
tunel. Zemní plyn, o kterém jí vypráví, představuje ozonovou ochranu planety, která je narušena. Pravděpodobně bude jedním z jejích úkolů starat
se o dobré ekologické životní prostředí.
Přidává se k ní matka, která se opět s ní reinkarnuje v příštím životě.
Mezi časem a prostorem procházejí očistou, která je společná pro všechny
ženy. Jsou jim ukázány i děti, které porodí. Malé děti jsou mladé duše,
starší děti jsou pokročilejší. Jejich oči jsou prázdné, protože jde o modely
hmotných těl ve sféře duchovní. Jejich oči ožijí, až se do těchto těl vyzáří.
To bude v den jejich početí. Mají šedé oblečení, protože jim ještě jejich
duch nevtiskl svou pečeť. Teprve až se vyzáří do hmotného těla, bude jim
přidělován ve dnech jejich duchovního postupu přiměřený duchovní šat.
Spořitelna
Paní L. je v Ústí nad Labem na Mírovém náměstí, kde vstupuje do spořitelny. Je tam vše rozkopané a ona chce uložit své úspory.
Spořitelna je místo ákášických záznamů, kde se zapisují všechny dobré
skutky. Je zde uložen i doporučený karmický scénář pro příští život.
Přijíždí večer na parkoviště s pěti muži, kteří představují její duchovní vůdce
a rádce. Vystupuje s vkladní knížkou v ruce do prvního patra, aby vyzvedla
svůj vklad pro příští život. Před ní jsou dva staří manželé, kteří mají přednost.
Představují staré duše a mužský i ženský princip. Muž, se kterým manželé jednali, byl zrzavý, s plnovousem a oblečen byl v oranžové uniformě technických
služeb. Měl na starosti ákášické záznamy. Když manželé odcházeli a ona již
měla přijít na řadu, přiběhla tam dívka, předběhla ji a ještě paní L. žádala
o službu. Chtěla, aby ji přivedla ke strýci. V paní jsem poznala paní M., která
pospíchala, aby se opět vtělila do nového těla. Protože byla ke strýci paní L.
připoutaná, žádala opět o to, aby nový život prožila s ním. Na to paní L. odvětila, že se musí nejprve strýce zeptat, zda s tím souhlasí.
Žádala o převod do Dubí, protože její další život měl být zde a její
paralelní bytost v Itálii. Šlo o závěr života v duchovní dimenzi, těsně před
reinkarnací do hmotného světa.
Planeta Země volá o pomoc
Temná ruka je prostrčená zářivým písmenem „A“. Je do něho ponořená až
po loket. Objevuje se trubice, která prochází vodorovně plochou kruhu a vytváří
tunel, který se stáčí vlevo i vpravo. Je již skoro ucpán kletbami. Průchod se
uzavírá.
Písmeno „A“ značí začátek věků, kdy planeta i její obyvatelé byli nedo112
tčeni magickými manipulacemi. Temná ruka představuje vliv magie na vývoj
této planety i s obyvateli. Trubice je cestou, kudy lze projít do jiných dimenzí za Světlem. Následkem různých manipulací na podkladě sobeckého chtění se ucpává cesta negativitou přebujelého ega. To vám zabraňuje jít za
Světlem. Cesta se úží a je nebezpečí, že se úplně zanese vaší negativitou.
Dvě zářivá vejce stojí vedle sebe v prostoru. Dotýkají se. Nad nimi se rozvíjí
bílý lotos. Jako poupě byl temný, ale jak se rozevírá, světlá a bělá. Objevuje se
průhledný válec. Leží ve vodorovné poloze a každý konec trubice je podepřen
světlou dřevěnou nožičkou. Trubice je průsvitná a je vidět, že je prázdná.
Dvě vejce svou září naznačují, že mužský a ženský princip jsou si rovny.
Lotos nad nimi naznačuje jejich duchovní stav, ke kterému spějí. Poupě se
otevírá a čistí. Oba principy se otevírají lásce a harmonii. Jak se pročišťují,
duchovně zrají.
Dva černoši, muž a žena, se dotýkají v polibku. Žena je menší než muž.
To znamená, že ženský a mužský princip ještě nejsou v harmonii a rovnováze. Zatím se spojily v lásce. Na základě tohoto vyzařování mohou
dosáhnout rovnosti a harmonie.
Objevuje se nahá stařena, je vyčerpaná, scvrklá a vysušená. Bliká a mění
se v planetu a opět ve vyčerpanou ženu.
Je to volání o pomoc. Prosba, abyste ji přestali zneužívat, vykořisťovat.
Trubice s mléčným zabarvením nese v sobě nový život.
Z planety vystupují dlaně, které prosí o smilování, lásku a péči o přírodní
prostředí.
Jen tak může lidstvo svou rodnou planetu zachránit. Pomoc je na dosah.
Záleží na každém z vás.
Tajemství sfingy, vnější a vnitřní cesta za osvícením
Žena v bílém má před sebou bubínek. V ruce drží klasy obilí a tluče s nimi
o boky bubínku. Zrno se odděluje od plev.
Je to představitelka ženského principu. Ujímá se vlády jako duchovní
vůdce a burcuje svým bubínkem všechny, kteří slyší její hlas, k cestě za osvícením. Zrní, které sklízí, je symbolem darů poznání a osvícení, jež lidstvu
jako vůdčí princip poskytuje.
Objevuje se sfinga, která představuje duchovní tajemství zasvěcenců. Na
střední části nosu sfingy se vysunul ze hřbetu kvádr, který tak vytvořil most pro
vstup či výstup.
Jde o první volbu cesty. Lze volit vnější nebo vnitřní cestu za osvícením.
Z otvoru vystoupil zlatý kříž, ze kterého se odrazily tři bílé paprsky a vytvořily písmeno „H“.
113
Hermes Trismegistos, Henoch, Helena, což znamená „pochodeň nesoucí“.
Objevuje se postava ženy v bílém, která vede za ruku dvě děti, chlapce
a dívku. Dívka je vlevo a chlapec vpravo. Obě děti jsou stejně veliké a je jim
asi osm let.
Duchovní vůdce nového věku vede na cestě pravdy oba představitele
mužského a ženského principu za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Vede je k lásce, souladu a rovnosti i harmonii.
Žena je vede za sfingu, kde je pyramida a vlevo je na ní dřevěný žebřík
s deseti příčkami. Po tomto žebříku vystupují vzhůru. Jdou po pyramidě vpravo,
kde byl další žebřík, který měl již jen osm příček. Potom jdou stále dál a výš, ale
příčky ubývají (6, 4, 2). Postup je stále stejný, až se dostanou na vrchol pyramidy. Tam je vstup do jejího nitra. Zde je druhá volba vnitřní cesty. Když vstoupí
dovnitř, očekává je zde nádherný bíle zářící kříž, který se podobá hvězdě.
Cesta po sfinze se stoupáním po žebřících představuje vnější cestu
za světlem pravdy a lásky. Výstup po žebříku představuje zápas se sebou
samým, se vším špatným, čeho se bojíte a co je ve vás ukryto. Je to zápas
Jákoba s anděly světla i temnot. Čím jste níže, tím více překážek musíte
překonat. Čím se dostáváte výše, tím ve vás ubývá překážek a výstup je
snadnější. Touto cestou musejí projít i oba principy, aby se naučily vzájemně
chápat a respektovat. Tato cesta vás přivádí k vrcholu, na kterém je třeba
vstoupit do nitra pyramidy, do svého nitra. Teprve potom můžete nalézt
jiskru Boží v sobě, která je tím zářivější, čím více lásky je ve vás. Tato jiskra
Boží je nejvyšším bodem vašeho poznání. Je to Božství ve vás, které je vám
na této cestě oporou, ale i křížem a hvězdou, která vás vede stále výš a výše.
Je křížem, protože některé poznání, které potřebujete pro své zrání, vede
cestou utrpení. Hvězdou proto, že díky plamenu lásky, který ji posiluje, vás
vede do božských úrovní a sfér. Tato cesta vede ke třem paprskům osvícení
a má pět etap, pět žebříků Jákobových. Začíná cestou vnější a končí cestou
vnitřní, která je nekonečnou cestou Boží milosti.
Planeta vrhá stín směrem dolů.
To znamená osvícení, které vám pomůže planetu i s jejími obyvateli
zachránit.
Poslední schůzka skupiny ve školním roce 1999–2000
Dne 29. 6. 2000 jsme se sešli všichni, kteří jsme prošli skupinou. Paní L.
měla donést knihu pro mne jako dárek od skupiny. Začala ji vyndávat z tašky,
ale zjistila, že má jinou knihu v béžové vazbě se zlatými písmeny. Byla to sbírka
mých sedmi básní. Vyndala druhou knihu a to byla sbírka pohádek Boženy
Němcové. Knihu pro mne nenašla, dál měla již jen vánoční papíry. Uvědomila
114
si, že knihu zapomněla v práci. Prosila, aby ji někdo odvezl autem, ale nikdo
se k tomu neměl. Prosila pana F., ale ten měl rozbité auto. Šla tedy pro knihu
pěšky a s ní se zvedli všichni, kteří byli ve skupině v minulosti. Zůstali jen ti,
kteří chodí stále. Já jsem jim sdělila, že v devatenáct hodin končím, protože
musím stihnout autobus domů. Scházeli jsme se na koleji vysoké školy, která
měla sídlo na Metelkově náměstí.
Když paní L. odcházela, bylo 16.30 hodin a stmívalo se. Před budovou byla
stanice autobusu, kde nastoupila, a vystoupila na zastávce v Alejní ulici v 17.55
hodin. Vstoupila do budovy, kde pracovala. V přízemí byla hlídka a procházelo se zde mnoho zaměstnanců. Všichni měli bleděmodré košile a předělávali
ústřednu. Chtěla klíč od svého pokoje, ale byl jí nabídnut klíč č. 35 a potom
č. 34. Když protestovala, teprve potom dostala správný klíč č. 22. Začala hledat
pokoj, o kterém věděla, že je v prvním poschodí, ale nemohla se tam dostat.
Hledání bylo velmi náročné. Když konečně vstoupila do pokoje, uviděla tři
bílé postele s bílým povlečením. Byla v jezuitské koleji. Kniha ležela na posteli
a potřebovala jen zabalit. Paní L. nemohla najít nic vhodného, tak ji začala
balit do bílé lepenky, kterou k tomuto účelu přizpůsobila. Vyšla na balkon, kde
byla fialová váza se třemi gerberami a za nimi stála červená růže. Tu vybrala
pro mne. Podívala se na hodinky a zjistila, že ukazují 18.55 hodin. Pochopila,
že setkání již nestihne, a tak se vypravila přímo za mnou na Novou Ves.
Poslední schůzka znamená poslední okruh práce vaší mise před uzavřením éry Železného věku. Vaše práce bude vyhodnocována a souvisí
s ní duchovní postup, který bude stanoven podle výsledků vykonané práce.
Proto na této schůzce byli všichni, kdo zde někdy pracovali.
Když paní L. chtěla předat dar od skupiny pro tebe, nacházela tvé dary
pro ně. Sedm básní je sedm darů, pohádky pak v sobě ukrývají skrytá esoterická poznání. Třetí kniha pojednávala o životě Ježíšově. Tu měla připravenou pro tebe, ale nemohla ji nalézt.
Paní L. je představitelkou všech zasvěcenců, kteří se probudili pro
poznání pravého učení lásky a pracují na sobě samých, ale ještě nejsou
úplně očištěni od své karmy. Paní L. vede ty, kteří ještě musejí cosi pochopit, aby mohli plně pracovat na díle Božím. Proto se s ní zdvihli ti, kteří ze
skupiny během let odešli. Jen tak mohou dojít spasení. Jen tak se jim odhalí
všechny omyly a chyby minulosti. Jen tak naleznou pravdu a lásku.
Paní L. si uvědomila, že v určité životní etapě zapomněla na knihu lásky,
kterou ti měla předat. Stalo se tak pod vlivem nánosu jednotlivých připoutaností. Věděla, že tuto knihu musí najít. Žádala o pomoc, ale nikdo jí nemohl
pomoci, protože to byla její volba a její úkol. Proto se rozhodla vrátit do
svého nitra a najít vše, co ji karmicky zatěžuje, co již sice pochopila, ale neočistila se od toho. Hlavně se měla v tomto životě zbavit připoutaností. Jen
tak je možné nalézt pravou knihu lásky. Když na sobě pracovala, narazila
na strážce prahu, kteří již připravovali duchovní postup a spojení do vyšších
115
sfér. Aby se dostala až na dno svého nitra, musela se vrátit do minulosti.
K tomu potřebovala správný klíč, který by otevřel příslušnou dimenzi. Klíče
dostávala postupně, a protože byla netrpělivá, protestovala. Konečně bylo
vše hotovo a ona mohla vstoupit do svého nitra, tam, kde poznala pravou
lásku a učení Kristovo. Dar tohoto života vybrala jako dar pro tebe. Byl to
nejkrásnější dar, který ti jménem skupiny mohla předat. Od této chvíle již
šla přímou cestou za světlem učení pravé lásky.
Poslední služba
V mé vizi končí školní rok. Mám náruč plnou květin a chystám se, že odejdu domů. Dostala jsem též vysokou kvetoucí rostlinu v květináči. Mám radost
a vážím si všech darů. Opouštím sborovnu a jdu prohlédnout budovu, zda jsem
někde něco nezapomněla. Vnímám však třídy jako léčebny ducha i těla. Před
tělocvičnou nacházím podélnou lavičku se sklápějícím se sedadlem v podobě
víka. Zdvihnu víko a vidím plno béžových opánků z kůže. Některé jsou již
značně obnošené, jiné poměrně zachovalé. Domnívám se, že by zde neměly
zůstat, a pátrám po třídě, která je zde nechala. Jde okolo kolegyně a já ji prosím, aby zařídila, aby si je žáci pátých až devátých tříd odnesli. Kolegyně tím
není moc nadšená a odpovídá vyhýbavě. Já vím, že se o to nepostará. Stojím
nad opánky a přemýšlím, jak vše zařídit. Nemám již moc času. Každou chvíli
už musím odejít. Objevuje se ředitel pan P. D. Žádám ho, aby vše zařídil. On
velmi ochotně souhlasí a já jsem šťastná, že bude vše v pořádku. Ředitel mne
bere okolo ramen a někam mne odvádí. Já si uvědomuji, že mne vždy chránil
a ochotně mi pomáhal. Z vděčnosti ho lehce políbím na rameno. Vcházíme do
rozlehlé prozářené budovy, kde se rozcházíme. Dívám se za ním a všimnu si, že
jeho sněhobílá košile je dole zahnědlá. Přemýšlím, zda ho mám zavolat zpět,
ale pak ho nechám být, protože mi to připadá malicherné.
Školní rok znamená konec jednoho života, kdy pracuješ jako duchovní učitel. Květiny jsou odměny. Rostlina v květináči je strom života učení
lásky. Chystáš se odejít a skládat účty. Narazíš však na resty svých žáků,
a tedy i tvoje. Opánky jsou symbolem života, kdy jsme šli za světlem pravé
lásky a snažili se napravit, co bylo třeba. Protože opánky nebyly bílé, bylo
třeba ještě na očistě pracovat další život, proto bylo nutné, aby je každý ze
žáků měl u sebe, až bude tvořit svůj karmický plán. Mrzí tě toto opomenutí
a hledáš řešení. Spolupracovnice není ochotna vzít žádný úkol navíc. Tvůj
čas nastal a ty musíš svůj rest vůči svým žákům předat řediteli školy života.
Ten úkol ochotně přijímá. Souvisí s jeho funkcí. Ředitel přichází jako jeden
z tvých strážných andělů. V této chvíli je tvým andělem smrti a pomáhá
ti odpoutat se od hmotného těla a převádí tě do duchovní dimenze. Do
chrámu života věčné lásky.
116
Tvůj polibek byl vyjádřením vděčnosti za ochranu i poučení, které ti
během minulých životů poskytoval jako anděl strážný, ale i temný anděl,
který ti přinášel velmi důležité poučení o utrpení. Vždy se k tobě choval
s úctou a láskou, i když tě deptal a nastavoval zrcadlo tvému egu. Teprve
v okamžiku odchodu jsi poznala jeho pravou podstatu. Skvrna, která na
něm ulpěla, byla vyjádřením obětavosti, se kterou pracoval na tom, aby
splnil dobře svůj úřad i za cenu toho, že se bude v této dimenzi karmicky
vázat a z těchto vazeb znovu očišťovat. Odvedl tě do míst, kde budeš skládat
účty a pod vedením tvých duchovních vůdců a mistrů tvořit nový karmický
scénář. Pomohl ti, aby ses mohla vrátit do chrámu lásky. Až skončí své
poslání a bude se loučit s hmotným tělem, budeš mu moci tuto službu
lásky splatit.
Tato cesta a vzájemná služba temných andělů a andělů světla je projevem i důkazem vzájemné lásky. Tuto službu lásky podstupuje každý, kdo
lásku přináší a touží sloužit Božímu tvoření ve jménu Nejvyššího principu
lásky a stvoření.
Dopis Otce
Děti moje,
dne 30. 6. 2000 končíte první ročník velice náročného výcviku, kdy jste
všichni měli vykázat kvalitu své práce nejen v praxi, ale i v teoretických znalostech. Pracovali jste sice pod naším dohledem, ale byla vám poskytnuta
svoboda. To znamená, že jste naše vedení necítili a mnozí z vás si připadali
příliš sami a lekali se této samostatnosti, ale hlavně zodpovědnosti, která
z ní vyplývá. Většinou jste byli prozíraví a pracovali jste víc, než jsme očekávali. Blahopřejeme vám. Někteří z vás se oddali určitému druhu lenošení
a pracovali jen tehdy, když vám, jak říkáte, „teklo do bot“. Jak jste pracovali,
tak jste duchovně postupovali a byli jste stále citlivější a vnímavější. Bylo
pro nás snadnější se s vámi domluvit, když hrozilo nějaké nebezpečí.
Děkuji vám jménem všech, kterým jste pomohli najít cestu za světlem
pravé lásky. Děkuji vám za všechny, kteří neznali nic jiného než připoutanost. Děkuji vám za ty, kterým jste přinesli osvícení a oni se osvobodili od
různých předsudků a připoutaností. Děkuji vám za snahu, vytrvalost a lásku, se kterou jste pracovali, a také za odvahu, kterou jste vykazovali.
Sledovali jsme s nadšením vaše úsilí o nápravu věcí a posilovali jsme
vás svou láskou. Pro lásku, kterou jste vykazovali, vám bylo mnohé odpuštěno.
Z lásky k svým bližním jste opakovaně vstupovali do temnot říše Hádovy
a zápasili s bohyní tří tváří Hekaté, která panuje ve třech úrovních. Na nebi
je bohyní Luny, na zemi vládne porodům a mládeži, v podsvětí je vládkyní
117
tajemných sil. Ve všech třech úrovních jste se s ní utkávali. I ona vám pomáhala. Dala vám okusit sílu a moc magie. Jejím prostřednictvím jste dosáhli
poznání, které je přístupné jen málokomu. Ukazovala vám střídavě dobrotivou a temnou tvář tak, jak bylo třeba, abyste pochopili, že antagonistické
síly jsou nezbytné pro další vývoj. Tento vývoj budiž harmonický. Poznali
jste tlaky hlubin podsvětních říší v temnotách i světech magie. Pomáhali jste
zde osvobozovat mnoho bytostí s naší pomocí. Odměnou vám byl povolen
vstup do Šambaly. Zde jsme se s vámi setkali a byli jsme šťastni s vámi.
Jeden z nejtěžších roků studia je za vámi. I další studium bude náročné.
Budete-li však dále pracovat na věcech dobrých, bude vás dobro posilovat.
Budete-li láskyplní, budete láskou zahrnuti. Tak budete na své cestě postupovat stále lehčeji a snáze budete plnit úkoly lásky.
Žehnám vám, děti moje, ve věcech dobrých a v nich vás posiluji svou
láskou!
Otec, rada nejvyšších, Jitřní anděl a rada temných andělů
118
HEKATÉ
LETÍ NA NEBESÍCH
POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
Znak zasvěcenců
Dopis Otce
Děti moje milované,
blahopřeji vám k duchovnímu postupu. Dnes zahajujete období výuky
i praxe, které bude sice náročné, ale protože jste se všichni mnohému naučili, předpokládáme, že vše dobře zvládnete. Čeká vás mnoho nových poznatků, ale také mnoho krásných zážitků. Svou obětavou prací jste se zapojili do
vesmírné jednoty lásky, která vám bude oporou ve všech směrech. Pokud se
z ní sami nevyčleníte nějakým činem proti zákonu lásky, budete mít vždy
pocit bezpečí a radosti. Porušíte-li však zákony lásky, vyčleňujete se z její
jednoty. Poznáte to podle nejistoty, obav a strachů, které vás upozorňují, že
jste se dopustili závažné chyby.
Chci vás upozornit, že vás nikdo netrestá, ale vy sami vypadáváte z kruhu láskyplných bytostí tím, že vás vaše přestupky proti zákonům lásky
zatěžují a vy se stáváte těžšími a klesáte stále níž a níž, dokud své omyly
a chyby nenapravíte. Jak je náročné tyto chyby a přestupky napravit, jste
již okusili a pochopili.
Přeji vám hodně lásky a vytrvalosti i hodně úspěchů na cestě pravdy
a lásky.
Mír s vámi, děti moje, žehnám vám!
Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších a rada temných andělů
Očista planety od sběrných karem
Ve vizi dne 9. 7. 2000 chodím po holých kulatých pláních. Vše se utápí
v mlze. Nejsou to jednotlivé hory, ale planety. Chodím po nich i mezi nimi a sbírám křehké trní zaschlých růží. Vše je snové a jemné jako obraz malíře L. Kuby.
125
Trní je již málo a já z něho vytvářím kytici, která má tři suché růže. Obklopuje
mne mlžný svět. Život zde je pouze tušený. Je to krásný, trochu melancholický
obraz, ale v mém srdci je radost.
Výjev ukazuje, kolik práce ještě zbývá. Snímání trní je snímání karem.
Jde již jenom o jejich otisky. Každá růže je symbolem karmy jedné planety. Trní, které k nim přidáváš, je symbolem utrpení. Práce je u konce.
Jako důkaz předáváš tuto kytici Otci, radě nejvyšších, radě temných andělů
a Jitřnímu andělovi. Kdyby nebyla práce s očistou hotova, nedokázala bys
tuto kytici uvít. Nemohla bys ji ani předat. Tři růže značí, že očista byla provedena na všech tělech duchovních, energetických i hmotných. Současně
představuje karmickou připoutanost těchto planet, Země, Jantaru a Cyru.
Za Zemi byla kytice odevzdána 9. 7. 2000, za Jantar bude odevzdána 11. 8.
2000 a za Cyrus 9. 9. 2000. Odchod mágů bude zahájen 28. 10. 2000. Po
vyhodnocení následuje přiměřený duchovní postup.
Mír s vámi!
Vstup do vesmírné jednoty lásky
Paní L. dne 10. 7. 2000 vidí malý čtvercový stolek s bílým ubrusem a na
něm je bílá porcelánová mísa. Do mísy vedou paprsky světla a plní ji světlem.
Objevuje se faraon s bradou a mění se v jinou bytost, která má na hlavě slamák. Dlouhé vousy jí padají až na zem. Jejich podoba se vzájemně prolíná,
problikává.
Je vidět část kolejí, které vytvářejí kruh, ale ten není z jedné třetiny dokončen. Uprostřed je tunel, jehož vstup má tvar čtverce. Ona sedí pod stromem,
jehož koruna sahá až do Světla. Předstupuje bytost, která má na levém rameni
zavěšený kruh a v něm znak trojjedinosti. Na hlavě má světelnou helmu, která
se může točit všemi směry. Bytost drží svítící lampu. Stínítko je bílé, ale tyč, na
které visí, je černá. Z ní problikává podoba lišáka. Je krásný, celý bílý.
Zjevuje se mramorový béžový chodník v podobě kruhové mandaly. Uprostřed
je trávník, oddělený dvěma řetězy nad sebou. Je vidět dvě prázdná sedadla
vedle sebe, vysoký plot a za ním zářivé světlo. Světlo vychází z bílé otevřené
knihy. Objevuje se řetěz z bílých srdcí. Neproplétají se, jsou svobodná, jen se
dotýkají.
Je to vesmírné spojení lásky. Bytost sedí na vrcholu kola života.
Objevuje se kruh a uprostřed něho písmeno „A“. Bytost má rozříznutý hrudník a z něho vychází světlo. Hoří svíce, její plamen tvoří fontánu. Světlo jde všemi směry. V plameni stojí čistá bílá bytost. Když tuto bytost uviděla, pomyslela
si, že je to anděl, protože má křídla, ale ozvalo se slovo Spasitel. V jeho bílých
rukách spočívá křišťálový pohár, který je naplněn průzračnou vodou. Objevuje
se zářící sedmička a písmeno „K“ – Kristus.
126
Planeta se točí ve směru hodinových ručiček. Na vrcholu, asi v jedné čtvrtině, jsou nerovnoměrně rozhozené žluté skvrny. Objevuje se brána chrámu. Po
každé straně jsou tři bílé sloupy vlevo i vpravo. Je vidět dole neuzavřenou vývojovou osmičku. Je bílá, ale dole na obou koncích jsou špinavé čmouhy. Zjevují
se tři písmena „U“ v řadě za sebou, vedoucí vzhůru. Před nimi je bytost, která
drží v náruči jinou bytost, kterou se snaží vzkřísit.
Je to symbol piety matky a syna Božího. To znamená, že Kristus třikrát
zemřel ve jménu lásky a jejího učení.
Prostřený stolek s mísou naplněnou světlem znamená, že pravé poznání
je připraveno. Toto poznání náleží všem lidem na planetě Zemi, bez rozdílu ras. Budou je šířit staré duše, zasvěcenci. Koleje představují životní
dráhu lidstva, jejich duchovní postup a naznačují možnost vstupu do vyšší
dimenze. Strom, pod kterým sedí paní L., je stromem života učení lásky,
které je jedinou pravou cestou za světlem poznání. Bytost, která drží lampu
osvícení, upozorňuje, že k pravému osvícení se dostanete pouze cestou
očisty, smíření a odpuštění.
Bílý lišák, který problikává, je ve skutečnosti pán karmy, který vám
pomáhá a upozorňuje vás na omyly a chyby z minulosti i současnosti, které
vám brání přijmout křest očisty.
Mramorová mandala, v jejímž středu je zelený trávník, vás varuje před
tvrdostí srdce, která přes veškerou estetickou dokonalost ničí vaši přirozenost. Proto je trávník v jejím středu oddělen dvěma řetězy. První řetěz je
vaše myšlení, druhý řetěz je vaše cítění. Myslíte-li a cítíte-li správně, tvrdost
mramoru nepostupuje a trávník, symbolizující vaši přirozenost, zůstává
zachován. Vedete-li špatně své myšlení a cítění, trávník mizí a s ním i vaše
přirozenost. Vaše sedadla pro mužský a ženský princip zůstanou pro vesmírnou jednotu lásky prázdná. Plot, který jste mezi ní a sebou vytvořili, je
příliš vysoký. Za ním však svítí světlo pravé lásky a to vám může pomoci
tento plot eliminovat. To dokážete, poznáte-li své nitro až do své podstaty
a očistíte-li se od veškerého balastu předsudků a bloků. Pak jste schopni
napravit své omyly a chyby, pak můžete prosit za sebe i své bližní a neblahé
karmy eliminovat láskou a pochopením. Pak jste schopni vstoupit do vesmírné jednoty lásky a udržet se v ní.
Světlo pravé lásky a poznání přináší čistá bytost naplněná láskou a soucitem. Provází lidstvo od počátku věků. Ve svých rukou nese milost Boží
pro všechny, kdo touží po lásce. Vaše planeta se očišťuje současně se svými
obyvateli. Otevírá se před ní vstup do chrámu lásky.
Každý z bílých sloupů představuje jednu z podmínek vstupu. Víru,
naději, lásku, soucit, osvícení a odpuštění. Až bude vaše očista ukončena,
vstoupíte do chrámu lásky.
Proto Kristus sestoupil do vaší sféry a dimenze a třikrát obětoval svůj
hmotný život, abyste mohli všichni vstoupit do chrámu lásky. Vaše hříchy
127
z vás nesnímá, ale vede vás k tomu, abyste pochopili a ve jménu lásky se
očistili a odpustili.
Ježíš: „Já jsem ta cesta i pravda i život. Já jsem alfa i omega, počátek
i konec, první i poslední.“
Svaté děti, karmické osvobození Jantaranů a Atlanťanů
Při odjezdu z dovolené v Chorvatsku dne 14. 7. 2000 se vtíral paní E. obraz
bytosti stojící na útesu. Za touto bytostí stály v zákrytu další a další bytosti.
Za nimi stála temná bytost s jasnou svatozáří, která všechny pročišťovala. Jak
vedla prosby, bytosti byly osvobozovány a odcházely se svou suitou ochránců po
skupinkách i jednotlivě do stran. Buď vlevo, či vpravo. Jen bytost se svatozáří
byla nyní zářivě bílá a stoupala vzhůru do Světla. Vedle ní zůstala stát světle
modrá bytost.
Byli to všichni, kteří s ní byli karmicky vázáni. Světle modrá bytost je
její duchovní vůdce.
Mantra pro třetí tisíciletí
Dne 15. 7. 2000 je paní L. u mne na návštěvě a společně posloucháme mantru dalajlámy. Při poslechu se jí objevuje planeta. Její střed je temný, prosby
planetu očišťují. Nad planetou se zjevuje duál mužského a ženského principu
a tančí píseň lásky. Objevuje se kříž s kulatou stříškou. Vedeme prosby za odpuštění vin spáchaných na Ježíšovi a objevení pravdy o něm. Stříška nad křížem se
mění v trojúhelník a vedeme prosby za odpuštění všech kleteb i křivd, které byly
na něm spáchány. Zjevuje se zářivá kniha učení lásky, prosíme za očistu tohoto
učení od nánosu předsudků a deformací. Nejprve se objevuje temné srdce, které
se vlivem proseb očišťuje a světlá. Polovina srdce však zůstává temná. Prosíme
dál za osvobození a osvícení Duchem svatým, aby lidstvo přijalo pravé a čisté
učení lásky. Srdce je čisté. Poslední pouta předsudků padají. Objevuje se bílá
kotva. Její tři hroty střídavě blikají, aby nás upozornily, že nastal čas, abychom
se vzdali starého zakotvení v jednotlivých církvích a otevřeli svá srdce pravé
lásce a odevzdali se jí. Pak k nám sestoupí Otec s miskou, v níž hoří plamen
Nejvyššího principu lásky a stvoření, a vylije na nás milost svou. Otec mi vkládá
misku s ohněm do ruky a já se mu cele odevzdávám.
Druhý den, dne 16. 7. 2000, se paní L. při opětovném poslechu této mantry
zjevují tyto obrazy. Otevírá se bílé srdce. Pluje na loďce, na jejíž špici hoří
svíčka, která ji vede. Je to světlo poznání a lásky. Přichází k někomu, jehož
bílé ruce jí zakrývají oči, ale ona stejně vidí. Jsou to ruce jejího duchovního
vůdce, který ji učí rozlišovat pravdu od lži a dobro od zla. Prochází tunely do
128
různých dimenzí. Světlo sílí. Byla jí sejmuta hlava z krku a čištěn vnitřek těla
světlem. V náruči svírá veliké bílé srdce. Je to srdce planety. Bílé ruce drží
planetu zdola a otáčejí s ní proti směru hodinových ručiček. Je to cestování
v čase a očista.
Vidí plod v děloze těsně před porodem. Dítě se rodí a ihned se mění ve
zralou ženu. Jde o zrození zralé duše. Žena představuje vývoj lidstva v nové
éře. Je vidět čtyřlístek, přes který prosvítá zdroj světla. Jde o štěstí z osvícení,
které vede lidstvo nového věku bludištěm světa. Toto bludiště se zjevuje v podobě
světlých oblouků. Uprostřed něho je zářivá fontána světla milosti Boží. Toto
světlo obsahuje absolutní odpuštění. Bílá krychle se střídá s bílým jehlanem,
bliká. Hmotná dimenze se prolíná s dimenzí duchovní. Z čirého džbánu, který
je plný světla, se toto světlo vylévá do čisté sklenice. Džbán lil toto světlo do
nekonečna a sklenice nepřetékala. Znamená to, že milost Boží je nekonečná
a je jí stále třeba. Je vidět rozříznutý hrudník bytosti dvěma řezy, takže tvořily
kříž, ze kterého vycházelo světlo. Do hrudníku tímto řezem vstupovaly bytosti
a očišťovaly se. Je to tělo Spasitele. Byly to dvě bytosti, mužský a ženský princip.
Tyto principy může očistit a smířit jedině láska bez připoutanosti. Bílé dlaně jí
zakrývají oči, ale ona opět vše vidí. Objevuje se bílý rovnoramenný kříž. Vypadá
jako další vstup do vyšší dimenze. Jde o duchovní postup.
Paní L. prochází chodbou až k oltáři. Místo oltáře tam byla veliká hlava,
která byla vidět jen k čelu. Její temeno bylo otevřeno a z něho se linulo světlo
všemi směry do nekonečna. Tak vypadá osvícení. Dlaně jí sjely z očí a ona uviděla dvě bytosti klečící proti sobě. Nejprve si myslela, že jsou to andělé, ale byly
to opět mužský a ženský princip. Bytosti mezi sebou držely dvě zkřížené planoucí pochodně. V té chvíli uviděla sebe jako blondýnu s dlouhými vlasy. Nejprve
se domnívala, že jde o muže, ale bylo jí ukázáno, že jde o ženu. Uvědomila si,
že se tak vnímala v dětství ve svých snech a vizích.
Přichází do jeskyně, kde hoří svíce, ze které jde silné všudypřítomné světlo.
Je to milost Boží. Rozestupují se před ní dvě tmavé skály, dovnitř proniká světlo
a v něm se objevují oba laloky plic. Jsou to plíce planety, které se touto milostí
uzdravují. Z nebe sestupuje čistá bytost, za ní další a další, až vytvořily plný
bílý trojúhelník. To znamená, že láska čistých snímá kletby. Bílé dlaně chrání
zářivý světle zelený plamen. Je to plamen Boží lásky, který se mění v ohromný
kříž stejně nádherné barvy. Ten se mění ve světle zelenou růži, ze které se
line stejné světlo. To znamená duchovní postup. V otevřené dlani spočívá bílé
srdce a od něho vedou všemi směry paprsky světla do nekonečna. Symbol nám
naznačuje, že pravá láska vede přes utrpení k pochopení její pravé podstaty
a k čistotě. Objevuje se řada bílých srdcí, která vede do nekonečna. Uprostřed je
největší a nejzářivější srdce. Je to vesmírné spojení lásky s duchovním učitelem.
Na obzoru nesvítí Duchovní slunce, ale zářivě čisté bílé srdce.
V této chvíli paní L. prosila za všechny bytosti, kterým ubližovala, a odprošovala je. V náruči držela všechny tyto bytosti. Byly opálené a svalnaté. Vidí
129
bytosti sedět v kruhu na zemi a meditovat. Jsou světlejší a světlejší. Objevuje se
světle zelená růže, která je znakem Božství.
Při poslechu této mantry 19. 7. 2000 má paní E. pocit čistoty a lásky. Vymístí
se z hmotného těla. Cítí se nádherně a má pocit hravosti. Ocitá se v buddhistickém chrámu, kde zpívá dalajláma. Cítí, že je doma. Zdraví se s dalajlámou.
Prohlíží si chrám. Ocitá se před branou, bojí se vstoupit sama, hledá někoho,
kdo by šel s ní. Nikdo takový zde není. Vstoupí tedy sama a ocitá se v nekonečném prostoru naplněném světlem. Cítí, že jsme zde všichni ze skupiny, včetně
dalajlámy. Jsme v Šambale. Byli zde i neznámí lidé z hmotného života, ale i ty
zde znala a byli jí blízcí. Všichni se na ni dívali shovívavě, viděli, že je zmatena.
Připadala si jako dítě. V tu chvíli dostala na čelo slunce. Cítila se nesvá a měla
pocit, že jí to ještě nenáleží.
Takto jí byla ukázána budoucnost avatara i jeho původ.
Ocitla se na vysokých skalách spolu s ostatními. Vidí, že všichni vysíláme
lásku do okolí a vše prozařujeme.
Při druhém poslechu je opět v chrámu a zdraví se s dalajlámou. Bez váhání
vstupuje do brány, kde ji vítá světelná bytost a pevně ji uchopí za ruku. Dotyk
této ruky pociťuje hmotně. Je to pevný stisk. Procházejí zahradou plnou květin,
bytost ji táhne za sebou a ona za ní klopýtá. Musejí se shýbat a uhýbat před
větvemi stromů. Je to spíš běh za pramenem poznání. Najednou se před ním
zastavují a opět jsou zde všichni. Světelná bytost ji polévá vodou z pramene
poznání.
Je to její pravý křest a osvícení.
Cesta a volby mágů
Kolo života se zastavilo. Někdo se ho snaží násilím roztočit směrem vpravo.
Chce urychlit vývoj, ale nejde to, stojí to moc úsilí. Kolo je zadřené.
Připoutanost k magii znamená stagnaci ve vývoji. Magie není nejvyšším
učením. Pokud se včas nevzdáte magie, nemůžete vstoupit se svou planetou
do vyšších duchovních sfér. Nejvyšším učením je učení lásky bez připoutanosti. Na tuto cestu můžete vstoupit pouze s čistým milujícím srdcem.
Dvě šedé bytosti se vznášejí a nesou třikrát větší lucernu, než jsou ony.
Vychází z ní tlumené světlo a bytosti se za ni schovávají. Světlo není čisté.
Je to nejvyšší poznání mágů, kteří pokládají své poznání za jediné. Mluví
o lásce, ale lásku pro připoutanost nikdy nepoznali. Schovávají se za krásná
slova. Proto je světlo jejich poznání tlumené a poznání zkreslené. Kolo
jejich života se zadřelo a zastavili se ve vývoji.
Šedý bumerang se vrací této bytosti zpět do ruky. Je spojen s bílou vývojovou
spirálou.
To znamená, že zpětná vlna násilí se mágovi vrací karmicky zpět. Když
130
pochopí svou chybu, může po očistě skrze toto utrpení nastoupit vývojovou
cestu pravdy a lásky.
Někdo listuje v knize. Objevuje se pravý horní roh listu, na kterém je obraz
kruhu rozděleného na osminy.
Každý z dílů obsahuje poznání a poučení o magii. Všech osm dílů
naznačuje, že poznání je ucelené a vývoj v magii ukončen.
Muž v uniformě slabě světélkuje a má veliké výložky.
Dosáhl v magii vrcholu. Jeho busta se mění na spodním okraji v trojúhelník kletby na znamení, že zneužití přírodních zákonů v magii se mění
v prokletí mága. Je nejvyšší čas, aby napravil své omyly a chyby.
Objevuje se pravý dolní roh listu v knize, který neustále mění tvar. Objevují
se na něm kruhy různé velikosti, které se skládají do trojúhelníku. Z levé strany
přichází světlo a osvětluje dolní roh listu.
Celý výjev upozorňuje na to, že nároky mága stoupají a přivádějí ho
k pádu. Světlo mu má pomoci pochopit vlastní omyly a chyby.
Dva lámové vystupují ze světla a nesou na zádech bubny, aby probudily
mágy z jejich duchovní stagnace a úpadku. Objevuje se velká číslice pět.
Číslice naznačuje, že počet věcí, kterých by se měl mág vzdát, je pět.
Teprve potom se může postavit na cestu pravé lásky a opět duchovně postupovat za Světlem. Je to přebujelé ego a pýcha z něho vycházející, magie
a její dary i moc z ní vycházející. Nakonec je to připoutanost, které je
nejtěžší se zbavit.
Objevuje se sedmička, která je znakem sféry a dimenze, ze které přichází
osvícení. Objevuje se bílé písmeno „L“, které se mění v nohu, kterou kdosi tahá
z cesty.
Je to zkouška připoutanosti k magii. Je-li k ní bytost ještě připoutána, je
svedena touto připoutaností z pravé cesty a dál pokračuje oklikou. Stojí-li
pevně na cestě, nenechá se svést.
Zjevuje se tmavší stříška s trojitým příčným břevnem uvnitř. Připomíná
„Eiffelovku“, věž sebevrahů.
Takto končí v chaosu mnoho mágů sebevraždou, protože neunesou
zpětnou vlnu násilného chtění a činností, které se jim vracejí na základě
rovnosti.
Bytost – mág se snaží proskočit bílým kruhem, ale neprojde a uvázne
v pase, protože jeho lítost je pozdní a očista nedokonalá. Objevuje se dvojitý
kruh, který má v okrajovém pásu asi čtyři kruhy.
Jsou to životní cykly, kdy obětavě sloužil magii. Obětoval magii čtvrtinu svých životů. Pokud se mág vrátí na cestu lásky, osvobodí se od magie
a vzdá se její moci i darů, dostane se mu osvícení.
Objevuje se pyramida z čínských pagod. Jsou řazeny od největší pagody po
nejmenší. K poslední nejvyšší pagodě vedou dvě schodiště zprava i zleva.
Čínské pagody jsou chrámy lásky, která je povede za světlem Nejvyššího
131
principu lásky a stvoření. Schodiště zprava i zleva znamenají, že existují dvě
základní cesty za Světlem. Jedna cesta vede z magie tím, že bytosti přijmou
odpovědnost za svůj život do vlastních rukou a zbavují se svého sobectví
a touze po moci ovládat jiné. Druhá cesta je cestou víry v dobro a lásku
a znamená usilovnou práci na sobě samých. Jakmile vroucně zatoužíte po
světle Boží lásky, dostane se vám osvícení i vedení. Stojíte na pravé cestě.
Tyto dvě cesty se spojují v nejvyšším bodě, kdy již putující znají pravou
lásku.
Na vrcholu spojených schodišť je bílý jednorožec jako symbol čistoty a harmonie mužského i ženského principu. Zářivé ruce drží jednorožci na očích
dlaně, ale on přesto vidí.
Zde se spojuje mužský i ženský princip v jednotě lásky. Je to tajemství
mystické svatby. Je to svaté tajemství lásky. Vše je zalito světlem. Antagonistické síly jsou zharmonizovány. Duchovní síly víry a tradice Východu
a Západu se spojují. Úkol dalajlámy je splněn.
Cesta lidstva za osvícením
Šedivá bytost sedí za stolem. Na stole leží otevřená kniha. Zabírá celý stůl.
O stůl je zleva opřen šedivý kříž a dotýká se knihy.
Kříž je symbolem karmy lidstva, kniha jsou jeho ákášické záznamy a bytost představuje lidstvo samotné.
Objevuje se přísný obličej muže ve tvaru trojúhelníku. Jeho obličej se mění
jako plazma.
Muž představuje lidstvo Železného věku a jeho proměny.
Dlaň zachycuje kapku hmoty, která je větší než dlaň sama. Má medové
zbarvení a je to tekutý jantar.
Obraz symbolicky představuje přijetí karmické vazby s planetou
Jantarem.
Světlejší bytost odnáší větší množství trojúhelníků různé velikosti, které má
přehozeny přes levé rameno.
Bytost je duchovní vůdce, který pomáhá lidstvu s očistou od kleteb.
Pod přehozem se ukrývá pět šedých bytostí.
Je to jejich magická ochrana a jsou to ti, kteří se snaží různými manipulacemi vyhnout následkům svých vin.
Dva květináče s malými rostlinkami jsou spojeny zářivým obloukem láskyplného světla.
Rostlinky představují strom života mužského a ženského principu na
počátku lidstva, kdy žijí v harmonii a posilují se láskou.
Ruka drží indiánské sošky z terakoty.
Začíná éra uctívání bohů a víra v dobro a jeho řád. Touto vírou vyrov132
nává lidstvo svou karmickou zátěž, jak naznačuje další obraz, kdy je vidět
lidskou ruku, jak drží ucho velikého kufru, ale kufr již není.
Paní L. je mimo čas a prostor. Prochází tunelem, ve kterém potkává mnoho
bytostí. Jsou vidět jen jejich obrysy z mlhoviny.
Jsou to duchové, kteří opustili hmotné tělo. Tito duchové mizí za ní
vlevo, budou se opět reinkarnovat.
Přichází k bytosti, která sedí za temným bidlem a namotává pavučinu na
oba konce klády, která představuje strom života lidstva této éry.
Je to sudička, která předává lidstvu karmické předivo osudu lidí při
jejich zrození do hmotného života. Při jejich odchodu do duchovního světa
je z nich odebírá podle jejich duchovního vývoje. Je to ta, která má právo
přestřihnou nit jejich života, když nastane čas jejich odchodu. Do tunelu
padají paprsky světla osvícení. Jakmile lidstvo pochopí, odklápí se mříž,
která blokovala jejich myšlení a cítění, a oni nastupují cestu za Světlem, aby
se stali součástí vesmírné jednoty lásky a stvoření.
Paní L. vidí vesmír v podobě koule, kde planety krouží vlevo. Tento vesmír ji
prostoupí celou a ona pojednou chápe, že je součástí jednoty stvoření jako vše,
co nás obklopuje. Přichází světelná bytost a je to Světlo samo. Nastavuje dlaně,
aby toto Světlo přijala. Objevuje se vrchol a na něm chrám Boží.
Je to Bílý Kužel, je to sídlo Nejvyššího principu lásky a stvoření. Je to
sídlo nejvyššího Božství. Tento výjev představuje odchod lidstva do duchovního světa a dosažení nejvyššího poznání. Následuje splývání s Duchovním
sluncem Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Paní L. je na cestě pro něco, co si myslí, že bude pro svou další reinkarnaci nutně potřebovat. Dostává však něco, co si nedovedla představit. Obdržela
náramkové hodinky s dvanácti planetami. Planety znázorňovaly bleděmodré
kruhy, které spojovala obruč. V kruzích byla čísla a uprostřed veliké ručičky.
Hodinky měly kovový náramek z dílků, které do sebe přesně zapadaly. Ve
středu byly zlaté a okraje každého dílku byly platinové.
Hodinky umožňují vícedimenzní vnímání a cestování v čase a prostoru.
Usnadňují přechod do jiných dimenzí. Dostane je každý z vás, kdo složí příslušné zkoušky po splnění svého úkolu, který vyplývá ze smlouvy s Otcem.
Je to dar rady nejvyšších.
Paní L. se ocitá opět ve škole. Hledala svou třídu, byly zde davy lidí.
Prodírala se mezi nimi, až konečně přišla do třídy, kam loňského roku chodila. Nikoho zde nepoznávala. Někdo jí sdělil, že její třída se přestěhovala o dvě
třídy dál. Když se tam dostala, viděla, že je již vše připraveno k zahájení výuky.
Na této cestě ji někdo doprovázel, ale nevěděla, kdo to byl.
Tento výjev znamená, že vyhodnocení vaší práce bylo dobré a vy smíte
postoupit výš. Každý podle píle a výsledků práce. Někdo i o jednu třídu
výš, než stanovil plán. Ten, kdo ji doprovázel, byl její duchovní vůdce. Celý
výjev představuje individuální vývoj lidstva.
133
Očista šamana
Ve své vizi vidí paní L. dne 25. 7. 2000 černý kříž ze slovenského znaku.
Přes tento kříž je položeno obrácené písmeno „Z“. Objevuje se houba s černou
hlavou. Otevírá se temný tunel jako brána do temnot světů magie. Objevuje se
písmeno „U“ a nad ním kotouč v podobě žhavé mince. Od „U“ se oddělují další
dvě směrem vzhůru, ale zůstávají v sobě. Najednou se tři „účka“ otáčejí nejprve
směrem vlevo a potom ve směru hodinových ručiček. Objevuje se velký světlý
úpis. Je to smlouva s Otcem. Zjevuje se kulatý stůl s jednou silnou nohou,
která se rozděluje do tří nožek. Předstupuje tanečník afrického původu, je ve
svátečním bílém obleku s ozdobami a při tanci se též točí oběma směry. Lidé
k němu vztahují ruce, jsou vidět v kruhu okolo celého jeho těla.
Slovenský znak poukazuje na duchovní stav národa. Obrácené „Z“
značí zábrany z bloků a předsudků, kterým tento národ pod vlivem vlastní
karmy podlehl. Toto je podhoubí pro růst negativního myšlení a cítění.
Temná houba je symbolem nebezpečí a jedovatosti všech idejí z ní vyrůstajících. Slovenský národ stojí před důležitou volbou. Dají-li jeho obyvatelé
přednost násilí válek, či půjdou-li cestou úsilí o spravedlivou dohodu se
všemi, se kterými se dostali do konfliktu. Jinak se otevře temný tunel,
který by je mohl stáhnout do temnot válečných střetů. „U“ je varovným
znamením, že ztráty na životech nemohou nikdy nahradit válečný ekonomický zisk. Rozžhavená mince nad „U“ je posledním varováním. Mince
se mění ve Slunce spravedlnosti, které ničí vše špatné a očišťuje i otisky
této negativity.
Trojité „U“ je symbolem tvorby se souhlasem Božím. Po zkáze vždy
nastupuje očista. Počíná vždy kořenem sváru. Potom následuje tvorba podle vesmírných zákonů, kdy pomáhají všichni, kteří se dokázali dostat do
výšin Nejvyššího principu lásky a stvoření. S těmi Otec uzavírá smlouvu,
aby mohli pracovat na díle Božím ve všech potřebných sférách, dimenzích,
prostorech a časech.
Začíná okamžikem vyrovnání a očisty karem, kterými se svázali prapůvodní obyvatelé této planety s lidskými bytostmi planet, které byly zničeny
a hledaly nový domov. Tyto bytosti byly pokládány za bohy, protože přišly
z nebe a mnoho znaly. Proto zasahovaly svými manipulacemi do vývoje
lidstva. Začaly mu vládnout, a protože byl mezi nimi svár, přinesli tito
bohové lidstvu i válku. Nyní, v závěru milénia, nastal čas, kdy je lidstvo
připraveno odpustit a očišťuje se od posledních zbytků negativního myšlení
a cítění. Je připraveno se otevřít lásce. Je připraveno vzdát se magie i jejích
darů i moci. Je připraveno jít cestou pravdy a lásky. Proto se zjevuje šaman
v bílém oděvu na znamení čistoty, který se odevzdává Nejvyššímu principu lásky a stvoření a který již nebude zneužívat přírodních i vesmírných
zákonů. Je připraven chránit přírodu i její zákony a ctí zákony Nejvyššího
134
principu lásky a stvoření. Je připraven vstoupit do vesmírné jednoty lásky.
Ruce, které se k němu vztahují a chrání ho, jsou symbolem této jednoty.
Setkání s mistrem
Dne 26. 7. 2000 pracovala paní L. vysoko v horách. Dozírala na dokončení
stavby. Byly tam kanceláře, do kterých vstoupila skupina Asiatů. Mistrem byl
Asiat, kterého ostatní nazývali vychovatelem. Pracoval i fyzicky s celou skupinou, a když byla práce hotová, chtěl napsat na malém psacím stroji fakturu.
Stroj měl jen patnáct kláves. Ve středu byly dvě klávesy potažené světlou pytlovinou, přes kterou však paní L. viděla vlevo písmeno „A“. Mistr psal pomalu
a ona mu nabídla, že jí může diktovat a ona bude psát. Sedla ke stroji, vložila
ruce na klávesy a nacházela ke svému údivu celou abecedu. Mistr jí nastavil
stroj na místo, kde již bylo něco psáno, a ona psala i přes tento text. Když skončila, povídali si. Byl jí velmi sympatický a měl „čisté ruce“. Zářily. Ukazoval jí
knihu, se kterou jezdil po celém světě, a lidé mu do ní psali pozdravy a citáty.
Podal knihu i jí, aby i ona do ní něco napsala. Paní L. psala, ale pamatuje si
jen konec přání: „...nechť mír a láska tě provází“. Podpis „BK“.
Těžko se loučili, ale muž měl již přistavené stříbrné auto a musel odjet. Jeho
spolupracovníci vcházeli do tmavomodrého čtvercového stanu s bílými značkami a nápisy. V tomto stanu spolupracovníci mizeli. Než mistr odjel, měl dát
paní L. fakturu, ale ona odmítla s tím, že ji ještě nemůže dát řediteli, protože
práce byla hotova o týden dříve. Měla obavy, že by s tím měla problémy. Když
mistr odjížděl, podal jí nějakou složku. Otevřela ji a našla v ní kartu, která
byla v půli přehnutá a žlutá. Uvnitř bylo psáno modrým inkoustem, německy
a česky, na přeskáčku, jak žít a co je smyslem života. Když dočetla, vypadla bílá
kartička, kde bylo psáno, že pokud se s ním chce setkat, bude v říjnu v Praze
v Interhotelu na jeden den a potom jeden den v Teplicích. Potom jí vypadla
fotografie s věnováním, na které se jí jevil starší než ve skutečnosti, protože ho
vnímala ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety, ale na fotografii mu bylo asi padesát
let. Měl podobu dalajlámy.
Odešla s dopisem k sestře domů a ukazovala jí ho. Dopis odložila na stůl
vedle bílé čtvrtky papíru, na které byl nakreslen ošklivý vtip na Asiaty. Přišel její
manžel se svou matkou a byl hrdý na to, co zkarikoval. Odchází konečně domů,
je hodně pozdě a doma nachází maminku, která na ni čeká s jídlem.
Práce v horách znamená duchovní výšiny. Skupina Asiatů představuje
její duchovní vůdce z jemnohmotných světů světlých sfér. Mají podobu
Asiatů, protože nejzdravější jádro učení lásky je obsaženo i v jejich náboženství. Nejvyšším představitelem je mistr, ve kterém poznává Ježíše
i dalajlámu. Mistr se svými učedníky jí pomáhá budovat chrám lásky, který
by spojoval učení lásky Východu se Západem. Umožňuje jí přístup k vesmír135
nému computeru. S jeho pomocí poznává svého mistra a učitele a podílí se
na jeho práci. To, že píše text přes jiný text, znamená, že pomáhá odstraňovat deformace, kterých se lidé dopustili ve své nevědomosti na pravém učení
lásky. Kniha, kterou jí mistr podává, aby tam něco zapsala, je ve skutečnosti
ákášickým záznamem dobrých skutků.
Svou prací se zařadila mezi ty, kterým tato pocta náleží. Je představitelkou všech lidí, kteří svou dobrotou budují chrám lásky v těchto sférách
a dimenzích. Stříbrné auto je symbolem životní cesty spasitele. Modrý stan,
ve kterém mizí jeho spolupracovníci, je místem, kudy se vracejí pomocníci ze světlých sfér do míst, odkud pocházejí. Jde o průchod do jiných
sfér a dimenzí. Podpis pod textem v knize, který je uveden písmeny „BK“,
naznačuje původ z Bílého Kuželu.
Paní L. se bojí přijmout od mistra fakturu, aby splatila své karmické
účty, protože má strach z toho, že by se zkrátil termín očisty pro ty, kteří
se opožďují v práci na sobě samých. Byli s mistrem hotovi o týden dříve.
Tyto obavy jsou liché. Složka s dopisy a návody, jak žít, je pokračováním
učení lásky, které formuje váš život duchovní i hmotný. Data setkání jsou
jednotlivé životy, kdy může paní L. opět se svým mistrem spolupracovat
v těchto předem stanovených místech. Je to otázka její volby, a tím i těch,
které zde představuje.
Pak se jí zjevuje pravda o duchovním mistrovi a nese si domů, tedy
do svého nitra, nejen obraz svého mistra, ale i životní cíl a poslání, které
vyplývá z jeho učení. Karikatura, kterou vytvořil její manžel, je falešná víra,
plná fanatismu, předsudků a nesmiřitelnosti. Je ukázkou, jak falešní proroci
a spasitelé deformují podobu pravé lásky i jejího učení. Tito falešní proroci
a učitelé jsou hrdí na to, že kalí čistý obraz pravdy o pravé lásce a jejích
zákonech. Manžel je jejich představitelem. Sestra je mezi těmi, kteří se učí
zákonům lásky bez připoutanosti, a je představitelkou ženského principu.
Manžel je i představitelem odstupujícího mužského principu, který se má
poučit ze svých omylů a chyb za vlády Železného věku.
Těžiště práce mise zasvěcenců v příštím tisíciletí spočívá v tom, aby bylo
učení lásky zjeveno v její pravé podstatě a kráse.
Pád a vzkříšení
Dne 30. 7. 2000 se objevuje tmavá hlava, na uších má bílá sluchátka.
Vystupuje zářící kříž, od kterého se rozlévá světlo všemi směry. Kříž se pootočí
o čtvrtinu kruhu vlevo. Nyní je vidět, že se za ním kupí temná energie. Bytost
světlou pilkou odřezává svisle umístěnou černou kovovou tyč, která je nekonečná. Tato bytost sedí na kole, ze kterého jsou vidět jen řídítka, v jejichž středu
jsou dva propojené temné kruhy. Objevuje se světlý ovál a v něm je zrcadlově
136
umístěná sedmička. Ve středu číslice, kde bývá obyčejně přeškrtnutí, je místo
této čáry ručka mlýnku, která se točí ve směru hodinových ručiček. Objevují
se dvě misky vah, které jsou v rovnováze. Vedle každé misky stojí jedna tmavá
bytost. Objevuje se pootevřená obruč.
Světlo a dobro oslovují i temné bytosti. Většinou je dobře slyší, ale
nedbají. Pokud se nechají vést světlem pravé lásky, přinese jim jejich víra
v dobro osvobození. Pokud tyto bytosti nedbají a nepracují na sobě, hromadí se za nimi otisky jejich negativního myšlení, cítění a skutků. To je
ta nahromaděná temná energie. U některých se pak víra projevuje pouze
ve vnějších obřadech, na kterých ulpívají a stávají se z nich fanatici. Jsou
plní předsudků a neznají soucit ani lásku. Vytvářejí se u nich silné bloky
v myšlení a cítění, a pokud je neodstraní, jsou sváděni z pravé cesty pryč.
Jde o nepochopení pravé podstaty lásky.
Bytost na kole představuje ty, kteří podlehli a jsou řízeni temnotou
a připoutáni k ní, jak naznačují řídítka. Tmavé kruhy propojené ve středu
řídítek jsou symbolem připoutanosti obou principů. Světlý ovál představuje životní cyklus. Ručka mlýnku naznačuje obrat k inverznímu vývoji.
Misky vah obou principů jsou v rovnováze. Jsou temné, to znamená, že oba
principy jdou cestou směřující do temnot. Bytosti po stranách misek jsou
personifikací obou principů. Pootevřená pojistka je symbolem magického
krytí. Již uplatňuje svůj vliv, ale stále ještě je možné se osvobodit a vrátit
se na cestu lásky.
Světlý ovál též naznačuje velmi důležitou věc, že pouto mezi mužským
a ženským principem je uloženo ve vejci života. Pokud bytosti vykazují lásku pravou, spojuje je přirozené pouto této lásky, které vždy poskytuje dostatečnou svobodu, ale též přijímá odpovědnost. Pokud zde není pravá láska,
může sobectví vytvořit magická pouta, která bytosti vzájemně omezují na
svobodné vůli. Tato pouta je nutné rozvolnit a eliminovat i ve vejci života.
To vše pod vedením Boží milosti. Pokračuje-li bytost ve svém inverzním
vývoji, mění se její myšlení a cítění i vnímání. Mění se její duchovní vůdcové
a nastupují temní andělé a pokušitelé, kteří tuto bytost zkoušejí. Vejce života je zatíženo temnými vibracemi a klesá stále hloub do temnot vždy, kdy
se duchovně oba principy vyrovnají. Pečetě pošpiněné negativními úpisy
praskají a bytosti klesají do hlubin temnot za vejcem svého života. Tím se
oslabuje odolnost vůči zlu. Bytosti takto postižené rozpitvávají domnělé
i pravé křivdy a jsou stále méně schopné rozlišovat dobro od zla a jen velice
těžko odpouštějí. Následkem pokřiveného vidění zveličují vše, co je potká,
a upadají v pokušení se mstít. Čím více se mstí, tím více se odpoutávají
od světlých sfér, jejich vibrace jsou stále těžší a pomalejší. Klesají do hlubin nenávisti, žárlivosti a závisti, zloby i nespokojenosti. Připravují si tím
„peklo“ na zemi. To vše přikrývají temné ruce, které manipulují s vlastním
vědomím i svědomím, a vytvářejí tak bloky proti lásce a odpuštění. Jejich
137
cílem je dotáhnout pomstu až do konce. Tím si připravují svůj morální
i duchovní pád. V této chvíli se zjevuje pán karmy v podobě „lišáka“ jako
poslední varování. Jde o karmu těžké připoutanosti k magii a temnotám na
základě úpisů, kdy roste pýcha vlastního ega, která nedovoluje postižené
bytosti vést prosby za odpuštění a pomoc ze světlých sfér. I v této chvíli se
jí může dostat osvícení, ale ona je hrdá na své magické manipulace a chce,
aby vše šlo podle její vůle. Chce očistu a osvobození bez vlastního přičinění, chce ji teď hned. Pokud jí není možné vyhovět, a to obyčejně již nelze,
pokračuje ve svých praktikách až do sebezničení.
Existuje jediná pomoc. Zabít své přebujelé ego, svou pýchu, a i za cenu
utrpení a pokoření prosit za odpuštění, odpouštět a jít za světlem lásky a prosit Otce o pomoc pro ty, které bytost zapletla do sítí svých čar a manipulací.
Potom se objevuje světlo a je překryto. Vypadá to jako zatmění Slunce.
To znamená, pokud bytost na sobě nepracuje, zakryje svým temným
vyzařováním pravé slunce lásky. Moc nad ním získává temné slunce hněvu,
které jí brání v objektivním pohledu na svět. Již nerozlišuje dobro od zla.
Tento stav trvá určitou dobu, během které má čas pro nápravu všech věcí.
Kdo se dál poddává zlu, dočká se odplaty. Slunce spravedlnosti ho podrobí
tvrdé zkoušce. Vystoupí a eliminuje přebujelou negativitu. Tyto bytosti jsou
většinou již duchovně mrtvé, a tak také podléhají eliminaci, protože je již
není možné vzkřísit pro život věčný. Ztrácejí svou dostředivost.
Začínají vývoj od prvopočátku. Jejich energie projde ohněm i mrazem
a vytvoří se z ní maličký strom života, který čeká, až nastane jeho čas, kdy
ho Otec opět vzkřísí k životu bleskem Božím. Nastupují novou cestu za
světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. V této chvíli se zjevuje hořící
kříž na znamení, že utrpení touto eliminací končí. Temný hořící kříž je
symbolem utrpení mága.
Bílé ruce staví základ světlé pyramidy. Velké světlé dlaně drží nahou
mužskou postavu, vychrtlou, visí bezvládně.
Je to symbol nového vývoje ducha. Je to symbol tvorby na cestě za
světlem Boží lásky. Bílé ruce jsou symbolem čistoty. Pyramida je chrám
Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Vychrtlá postava je představitelem lidstva, které bylo oddáno magii. Pro
magické praktiky již v této sféře a dimenzi není na základě rovnosti dostatek
hrubé energie. Každý mág ji čerpá pouze ze své podstaty, takže energie brzy
odchází. Magie již nefunguje a mágové se buď změní, nebo odejdou do těch
světů a sfér, kde je magie povolena, je přirozenou součástí života a zde mají
možnost dokončit svůj vývoj v magii. Protože jde o strastiplnou cestu plnou
chyb a omylů, drží je jejich andělé strážní do poslední chvíle nad propastí
tak dlouho, dokud nezvolí svou cestu.
Velké písmeno „H“ se objevuje na planetě pod rovníkem. Je světlejší než
planeta. Objevuje se bílé srdce, které vyzařuje do svého okolí lásku.
138
V srdci je zárodek lidstva nového věku, nastoupí po generaci, která byla
oddaná magii. Protože se zrodilo z čistého srdce, nebude již toto lidstvo
tolik zatíženo připoutaností, sobectvím. Písmeno „H“ představuje reinkarnace Herma Trismegista, Henocha.
Příčné břevno tohoto písmene těká zprava doleva, shora dolů a naopak. „H“
se tedy mění v písmeno „N“.
„N“ znamená Nazaretský. Poloha písmene označuje zrod i působnost
jeho dosavadního působiště. Tam je také nejvíce třeba očisty, protože negativní otisky by mohly zavést současné lidstvo do různých válečných střetů.
Pro očistu je třeba mnoho lásky a porozumění, aby se mohl rozvinout a zrodit zárodek nového lidství.
Objevují se tři propojené uši.
To znamená, že máte poslouchat inspiraci pouze ze světlých sfér. Toto
vědění prochází třemi rozměry, než se uskuteční. Idea ve světle, tvorba
lásky, uskutečnění i učinění.
Objevuje se šikmá čára a na ní je položeno písmeno „H“.
Jde o symbol, že za očistu planety a jejích obyvatel je opět Nazaretský
připraven položit svůj život. Tentokrát nebude oběť krvavá, ale bude sloužit
pro pochopení pravé podstaty lásky až do konce svého hmotného života. Až
jeho mise skončí, bude to znamenat vítězství ducha nad hmotou.
Zjevuje se krystalická konstrukce. Její střed má podobu válce, který se půlí.
Jeden díl jde vlevo, druhý vpravo. Boky tvoří hrany. Vše je čisté, ale při rozestupu
válce je v řezu temnota, která se eliminuje.
Jde o kámen Čintámani. Je to symbol nejvyššího poznání. Má duhové
vyzařování.
Dvě bytosti se přetahují o světle modré srdce.
Je to srdce planety a bytosti jsou mužským a ženským principem, který
se střídavě dělí o vládu během věků. Většinou se střídají na konci každého
milénia.
Objevuje se opět písmeno „H“, jehož dvě svislice vytvářejí dva bílé sloupy
a vodorovné břevno střechu a vstup do chrámu lásky. Další dvě světlé bytosti
ženského principu nesou bílý kruh, který posunují po planetě tam, kde je nejhustší aglomerace obyvatel. Cesta vede dolů po vysokých schodech ke Zdi nářků. Je tam i zeď, kde jsou desky s napsaným „Otčenášem“ v různých jazycích.
Dvě ženy nesou další pečeť jako dar planetě do nového věku.
Jsou představitelkami ženského principu. Tato pečeť umožňuje lidstvu
vícedimenzní vnímání. Vyzařování této pečetě očišťuje planetu i s jejími
obyvateli od zbytků negativity a magie, která již do těchto úrovní nepatří.
Ve jménu lásky sestoupí lidstvo do hlubin minulosti a povede prosby za
nápravu křivd a utrpení, omylů a chyb, kterých se vzájemně na sobě dopouštělo. Tehdy bude sňata karma jednotlivých národů, karma válek a zavládne
láska a mír.
139
Za Zdí nářků a modliteb vede cesta vzhůru ke chrámu Nejvyššího principu
lásky a stvoření. Lidstvo pod vedením těchto dvou žen vystupuje na plošinu, kde
je spíše otisk chrámu lásky. Je načrtnut bíle a ztrácí se v mlze. Klene se nad
studnou poznání pravé lásky. Ze studny vystupuje bílý sloup vzhůru do nebes.
Ve středu sloupu jsou umístěny dva bílé kameny, z každé strany jeden. Jsou to
kameny mudrců pro ženský a mužský princip.
Objevuje se busta zářivě světlé bytosti, která má na každé straně menší
bustu, stejně zářivou. Objevují se tři „N“. Uprostřed je největší a po stranách
jsou menší. Je to busta Spasitele a jeho dvou principů. Objevuje se kříž a těsně
pod příčným břevnem je umístěn meč. Ten začal stoupat, a jakmile se spojil
s křížem, vše se rozsvítilo. Písmena „N“ i busty byly též zářivě čisté. Meč vstoupil
do kříže.
Celý výjev naznačuje cestu Spasitele. Spasitel je bojovník Boží.
Šedá bytost, lidstvo, drží béžovou kamennou desku. Objevuje se pět klíčů
zavěšených v kruhu.
Tyto klíče se jeví mágům tmavé, protože mají inverzní vnímání. Jsou to
klíče od patera moudrostí, které vedou k nejvyššímu poznání, ke Světlu.
Na světlé dlani leží klíč, který neustále mění podoby.
Je to klíč tvorby Nejvyššího principu lásky a stvoření. Ten, kdo získal
pět moudrostí, má přístup i k tomuto klíči tvorby Nejvyššího principu lásky
a stvoření.
Pomoc paralelním bytostem připoutaným k magii
Ve své vizi dne 2. 8. 2000 je paní L. na schůzce v budově lesní správy. Všichni
sedí v přednáškovém sále, mne vidí asi uprostřed tohoto sálu, jak vykládám
učení lásky. Nikdo mne neposlouchal. Bylo jí to líto a snažila se u lidí vzbudit
zájem o toto učení, ale ani ji neposlouchali. Přistoupila jsem k ní a třikrát ji
políbila na rozloučenou. Odešla jsem. Ostatní začali též odcházet a loučili se
s ní polibkem. Ze známých byla mezi nimi pouze paní V.
Po určité době začaly nejprve přicházet mladší ženy, potom starší ženy
a nakonec muži, kteří byli rezervovaní, rozpačití a stydliví. Vedle byla třída,
oddělená silným sklem. Zde se vyučovalo magii. Bylo tu mnoho lidí a vyučoval
zde pan V. Zde ještě paní L. poznala svého souseda. Stranou stála paní R.
s paní D. Obě si zkoušely vysoké kozačky. Paní R. se rozhodovala mezi dvěma
páry z krokodýlí kůže a paní D. se nemohla rozhodnout. Měla na sobě šedivý
kožich a paní R. černý kabát až k zemi, pobitý zlatými cvočky. Chtěla je oslovit,
ale ony ji nevnímaly, a když odcházela, ty dvě stále zkoušely boty a ničeho si
nevšímaly.
Paní L. si najednou všimla, že jí chybí kabelka s igelitovou taškou. Zastavila
se u bílého náhrobního kamene a tam vše našla. Každý, kdo odcházel, přihodil
140
do igelitové tašky smetí. Vzala obě tašky s tím, že je vyčistí. Na cestě domů se
ocitá před prodejnou obuvi „Baťa“ a chce přejít k divadlu. Ocitá se ve vozíku, který jede velmi pomalu, takže zablokovala celou dopravu. Od lázeňského
domu „Thermie“ přijíždí její syn též v malém vozíku. Jede velmi rychle a ona
vidí, že se mu ruce dostávají pod kola vozíku a hrozí, že skončí pod jeho koly
celý. Říká si, že musí ruce odříznout, aby se mohl zachránit. Najednou se ocitá se svými syny v bance. Syn H. se začal svlékat, paní L. jde za ním a sbírá
jednotlivé části oděvu do tašky. Zakrvavené rukavice odkládá syn u východu
z banky. Do banky oknem vstupuje strážník a začíná paní L. obviňovat, že tomu
mohla zabránit. Brání se a odpovídá, že to nebylo možné. Když šla k východu,
viděla tam vysokou zeď a před ní stály dvě ženy. Věděla, že i ona musí přes zeď,
a děsila se její výšky. Vyšplhala nahoru a rozhodla se, že seskočí, i kdyby se
měla zabít. Jakmile tak učinila, zjistila, že jí zeď sahá jen k ramenům. Cesta
byla volná, ale bez dětí. Jejich karmy byly vyrovnány.
Vize naznačuje, že v příštím životě nebudete pracovat jen ve světlých
sférách, ale zbývají vám ještě povinnosti vůči těm z paralelních bytostí,
které nebyly schopny se rozloučit s magií a temnými sférami. Je vidět, jak
se mezi nimi pohybujete a snažíte se jim předat zkušenosti a vysvětlovat
zákony učení lásky a upozorňujete na důsledky magické tvorby na základě
sobeckého chtění pro další život. Nikdo vás však neposlouchá, protože se
zatím opíjí vlastní mocí. Těží z přítomnosti a na následky nechtějí myslet,
protože se domnívají, že se jim nějakým způsobem vyhnou.
První vize ukazuje práci na trenažéru, kdy se připravujete na budoucí
život ve světech, kde je magie vysoce ceněna. Odcházíte v tom pořadí, které
bylo stanoveno, a loučíte se polibkem. Potom se již sejdete ve hmotném
životě. Práce na trenažéru je velmi náročná, protože musíte být připraveni
na všechny možnosti. Příkladem spolupráce paralelních bytostí je paní R.
s paní D., ale i ty s paní L. a paní V. Třída za sklem je příkladem výuky
pod vedením mágů. V těchto světech budou ctěni a váženi, protože budou
pomáhat těm, kteří nedokončili vývoj v magii, ale i těm, kteří přešlapují na
místě a zastavili se ve svém vývoji.
Paní R. je paní D. temným andělem. O tom svědčí její šat a kozačky
vyjadřují dravost, se kterou jí bude poskytovat ponaučení, aby se mohla
osvobodit. Když přijde řada na paní L., aby se reinkarnovala, zjistí, že ztratila svou karmickou zátěž. Hledá ji a vyprosí si milost, aby mohla převzít
část karmického nákladu svých paralelních bytostí. To je jí povoleno. Je jí
ukázáno, že bude loď svého života řídit rozvážně, takže bude bránit těm,
kteří jsou zbrklí, aby se vyvarovali zbytečných chyb. Zastaví je v jejich běhu,
aby mohli rozvážit, zda cesta do temnot magie je skutečně tím, co si přejí.
Její mladší syn je v této vizi příkladem těch, kteří jdou opačným směrem
a jsou v nebezpečí, že se stanou duchovně mrtvými. To naznačuje náhrobní
kámen, u kterého najde svou karmickou zátěž. Je to znamení, že cílem jejího
141
života je pomáhat těmto bytostem a křísit duchovně mrtvé. Na případě jejího
syna je ukázáno, že je někdy třeba i za cenu obětí a utrpení pomoci před
touto zkázou. Provází ho jako anděl strážný a pomáhá mu nést břímě jeho
karmy. To naznačuje její činnost, kdy sbírá zkrvavené šatstvo po jeho pádu.
Oddělila ho od duchovní smrti a on přijímá odpovědnost a vstupuje s ní do
banky, aby splatil své karmické dluhy. V tomto okamžiku přichází nadřízený
anděl strážný a kontroluje ji, zda udělala skutečně vše, co bylo třeba. Zda
nevolila cestu zbytečně velikého utrpení, protože toto utrpení se potom promítá i do hmotného života. Ona obhájí svůj postup a ubírá se k východu. Zde
ji čeká poslední překážka v podobě vysoké zdi, kterou musí překonat.
Dvě ženy představují ty ženy, které se rozhodly vzít odpovědnost do
svých rukou a jít životem podle svého svědomí i za cenu, že v tomto úsilí
zůstanou opuštěny. Tyto ženy představují i rovnováhu a harmonii ženského
principu. Když tuto velikou překážku překonají, zjistí, že ji zvládly se ctí. Že
tato zkouška nebyla nad jejich síly, ale byla přiměřená. Je to znamení, že i její karma je vyrovnaná a brzy nastane čas sbírat nové zkušenosti a požádat se
souhlasem Božím o nový karmický scénář. Úkol jejího života byl naplněn.
Svým synům i všem připoutaným dala svobodu, proto již není nutné, aby
se s nimi v příštím životě reinkarnovala.
Tajemství pyramidy
Objevuje se průhledná světle šedá bytost ženského principu. Je to matka
Země. Má plnou náruč sběrných kleteb. Vedeme prosby a kolo života se točí
vpravo. To znamená, že se planeta Země očišťuje pro šťastnou budoucnost. Na
planetě leží veliká dlaň. Je černá, ale prýští z ní žluté světlo. Objevují se váhy.
Levá miska je zatížená a pravá je prázdná a její rameno se vychyluje do výše.
Jde o Boží soud. „Mane, Thekel, Phares“. Mane = spočetl jsem, Thekel
= zvážen, Phares = rozděleno.
Jde o spor zasvěcenců, která cesta ke spáse je rychlejší. Zda magie, či
cesta lásky. Magie byla shledána ve svých výsledcích příliš lehkou co do
výsledků a příliš nebezpečnou pro zachování života věčného. To naznačují
misky s rameny vah. Cesty mágů jsou nebezpečné a plné pastí. Je to silová
cesta na základě chtění, moci a pýchy.
Objevuje se černá roura, velice úzká, a z ní se snaží vyprostit bytost. Osvobodí
se s velkými potížemi. Jen vystoupí, poklop roury se uzavírá.
To znamená, že touha po lásce musí být tak mocná, aby otevřela poklop
pasti, ve které se mág ocitnul. Očista mágů je bolestná a náročná.
Na tmavé dlani se objevuje světlá bytost, která je zamlžená.
To znamená, že mág snadno svede neuvědomělé bytosti do temnot
chaosu.
142
Objevují se tři kruhové průchody, které vedou do trojjediné dimenze poznání. Zjevuje se šedá pyramida se schody.
Je to moudrost lásky, moudrost osvícení a moudrost pravého poznání.
Tato trojjedinost může zachránit každého. Pyramida je šedá, ale otevírá se
v ní skryté tajemství. Toto tajemství pozná jen ten, kdo prošel třemi okruhy
poznání. Je to utrpení, soucit a láska. Až lidstvo pochopí podstatu tohoto
poznání, bude planeta očištěna.
Nyní se objevuje planeta Země a z každé strany má světlou bytost. Tyto
bytosti mají spojené ruce a na nich spočívá planeta. Jsou to její géniové. Blíží
se veliká loď, poměrně tmavá, ale za ní září slunce, které postupuje s lodí, jež
je personifikací víry v Nejvyšší princip lásky a stvoření. Loď se ocitá nad svěžím
trávníkem, ale nemá kde zakotvit, protože světlé lanoví dobroty a lásky bylo
vyhozeno, ale na kotvu bylo zapomenuto. Kdo nezakotví pevně v lásce, nemůže
přistát v chrámu lásky. Objevuje se sloupový sál tohoto chrámu a mezi sloupy
jsou vchody v podobě oblouků. Do prostředních dveří se vrací v podobě blesku
energie lásky a opět z nich vychází.
To znamená, že každá láskyplná energie se vrací ke svému zdroji v Božství
a takto posílena se vrací k tomu, kdo ji vyslal, mnohonásobně posílená.
Zjevuje se kulatý stůl, bíle prostřený. Chystá se hostina duchovního postupu. Zářivý muž v bílém rozmísťuje na ubruse dva žluté pruhy látky do podoby
kříže.
Je to znamení, že bylo překonáno mnoho překážek a podstoupeno mnoho zkoušek.
Je vidět prošedivělou ženu zezadu. Kdosi jí stříhá vlasy na krátko. Žena se
prolíná s planetou.
Je to ženský princip, který se ujal vlády nad planetou a na znamení této
služby odevzdává svůj vlas.
Zářivá bytost podává Otci bílou zavřenou knihu se zlatými okraji stránek.
Zlato se proměňuje ve světlo.
Úkol Spasitele je splněn. Barevná duha se klene na znamení smíru a harmonie antagonistických sil. Je to soulad lásky a krásy.
Domky na svahu
Vize paní L. z 10. 8. 2000. Naše skupina se scházela v Dubí pod domovem
důchodců. Byl tam svah, kde bydlely ženy z Východu. Všechny byly zahalené od
hlavy k patě. Byly vidět jen jejich oči. Domky, ve kterých bydlely, byly uplácané
z hlíny a na slunci bíle svítily. Přístup k nim byl velmi náročný. Okolí domků
nebylo upravené a hlína se bořila a klouzala. Najednou bylo vidět pana P. Bu.,
jak zajíždí k zadnímu vchodu jednoho domku na vrcholu kopce. Paní L. to
velmi překvapilo.
143
Islámské ženy jsou představitelkami zotročeného ženského principu.
Zde mají podobu prostitutek, které svoji „lásku“ prodávají. Pan P. je představitelem mužského principu, který je zneužívá. Dům, kde se skupina scházela, má hlavní vchod proti svahu, kde byly tyto domky postaveny. Skupina
představuje lidské společenství, které má za úkol se postarat o nápravu
křivd.
Matka paní L. má rakovinu a její bratr prosí paní L., aby jí pomohla. Ona
ale ví, že musí respektovat rozhodnutí matky.
Maminka paní L. je představitelkou těch lidí, kteří si připadají jako
nevinné oběti a odmítají zodpovědnost za svůj vlastní život. Nehledají chybu v sobě, ale u ostatních. Přestávají se mít rádi, odmítají na sobě pracovat a dostávají se do depresí, chtějí raději zemřít, než by odpustili svým
protivníkům. Bouří se proti vlastnímu karmickému scénáři. Její bratr je
v tomto případě představitelem všech, kteří orodují za bytosti, ke kterým
jsou připoutáni. Jejich motiv je na první pohled dobrý, ale rozeberete-li
jeho pravý motiv, jde o sobectví, protože nesnesou myšlenku, že by mohli
připoutanou bytost ztratit. Jsou to ti, kteří nechápou, že karmický scénář
každé bytosti musí být respektován. Paní L. je představitelkou zasvěcenců,
kterým se dostalo osvícení, protože poznali pravou lásku bez připoutanosti,
která respektuje svobodu každé bytosti. Pomoc poskytují pouze se souhlasem Božím, aby nebyl narušen karmický scénář. Proto nemůže vyhovět
prosbě svého strýce.
Návštěva v nemocnici
Dne 12. 8. 2000 šla paní L. s půlročním synem H. na návštěvu jedné známé
do nemocnice. Když vstoupili do pokoje, řekla jí známá, že si může syna položit
do dětské postýlky. Syn začal blinkat a paní L. žádala paní o emitní misku,
ale ta se dlouho nevracela, a tak zvratky chytala do rukou. Vše bylo zamazané
a ona byla nešťastná, že jí nikdo nechce pomoci. Běží za sestrami, které mají
pokojík vlevo. Vpravo vidí poličku a nad ní se vznáší ve vzduchu asi dvouletý syn
hostitelky. Jedna ze sester podala paní L. krabici s karamelami. Paní L. viděla,
že jsou zabalené do papírků s obrázky kostlivců a umrlčích lebek. Jen tři z nich
měly dětské motivy a ty si vzala. Divila se, jak něco takového mohou prodavači
nabízet dětem. Otočila se a pospíchala zpět. Proti ní šli dva asi desetiletí chlapci. Jedna karamela jí vyletěla z ruky a jeden z chlapců ji sebral a odnesl si ji.
Paní L. se ihned utvořila v ruce náhradní. Když se dostala k synovi, chystala se
vše vyčistit, ale vlastní matka ji opět zrazovala, aby toho nechala, že už to nemá
smysl. Neposlechla, protože se styděla vrátit tak pošpiněnou postýlku a syna H.
chtěla mít také čistého. Najednou viděla, že vše potřebné vlastně měla od počátku k dispozici. Bylo zde umývadlo s tekoucí vodou i ručníky, prostě vše.
144
Hostitelka je duchovním vůdcem paní L. a je představitelkou těch, kteří touží pomáhat svým bližním. Její syn je představitelem všech mladých
duší, které tuto pomoc potřebují, aby se očistily od všeho zlého. Nejprve si
paní L. připadá bezmocná a neví si rady. Připadá jí, že ji všichni opustili.
Nechápe, že jde o zkoušku lásky, kterou musí podstoupit, chce-li skutečně
být užitečná. Na počátku cesty obyčejně nikdo nevidí všechny možnosti,
které se mu naskýtají.
Sestřičky jsou andělé smrti a zrození, které lidstvo od prvopočátku provázejí a pomáhají mu. Symbolem jsou karamelky. Dítě hostitelky, které se
vznáší ve vzduchu, je symbolem všech připoutaných, kteří sice zemřeli, ale
nedokázali se osvobodit. Čekají a vznášejí se v okolí tak dlouho, dokud jim
nebude pomoženo cestou milosti Boží. Tři karamely s dětskými motivy
představují uzdravení. Paní L. vybrala správně, a proto na zpáteční cestě
bylo pomoženo tomu smrtelně nemocnému dítěti, které bylo ochotno něco
pro sebe udělat. (Zvedlo lék a přijalo ho.) Když se vrátila, měla konečně
vše, co potřebovala, aby s pomocí Boží zachránila ty děti, u kterých to bylo
dovoleno.
Chcete-li se vyléčit ze smrtelné choroby, musíte očistit svého ducha,
svou mysl a cítění, tedy své city. Teprve potom se může uzdravit i hmotné
tělo.
Božstvo dračí síly
Dne 15. 8. 2000 se objevuje temný drak s vyplazeným jazykem a konstrukce velkého obelisku sestavená z jednotlivých písmen „A“. Je předávána veliká
temná pochodeň. Jde z ruky do ruky napůl ponořená do vody. Řeka je světlá
a zaplavuje podzemní chodbu. Je vidět ohnuté koleno v temnotě vesmíru. Kdosi
přinesl červený sametový polštářek s červenými střapci v rozích. Je prázdný.
Objevují se dlaně omotané slabými bílými provázky. Prudce stoupající úzké
schody vedou vzhůru. Nahoře je vstup jištěn zámkem. Za zámkem je průchod
do chodby. Objevuje se žena „Asiatka“, oblečená jako čínská císařovna. Má
zlaté kimono, dole se rozšiřující.
Drak představuje hadí sílu, která je v Číně uctívána jako nejvyšší božstvo.
Obelisk představuje pomník slávy čínské dynastie, která byla svého času na
vrcholu moci kulturní, ekonomické i duchovní. Antagonistické síly „dobra a zla“ byly v rovnováze. Temná pochodeň, která byla předávána napůl
ponořená ve vodě, je symbolem osvícení a znalostí, které byly předávány
z generace na generaci. Tradice byly ctěny. Temné světlo v řece představuje pohled mágů, kteří mají zkreslený pohled vlivem negativity. Jedná se
o inverzní vnímání. Pochodeň přináší osvícení, ale oni ho vnímají jako
dar temnot, dar zla, protože boří některé z tradic, ale i některé předsudky.
145
Jakmile se pochodeň ponoří do temné řeky, tato řeka se pod vlivem osvícení rozzáří, zaplaví svým světlem i věci skryté, které symbolizuje podzemní
řeka. Pýcha mágů se nakonec skloní před osvícením pravého učení lásky.
To demonstruje obraz ohnutého kolena.
Červený sametový polštářek je zatím prázdný, protože úroveň ducha
a citů ještě nedosáhla pravé ušlechtilosti. Lidstvo stále čeká na krále tohoto
vědění. Mystická svatba je připravena. Zatím je trůn prázdný. Dlaně spoutané bílými provázky jsou přirozené vazby zasvěcenců a lidstva, které vedou
k noze, aby všem připomněly jejich původ. Tato přirozená pouta vedou ke
stromu života planety. Místo krále přijde císařovna, která čeká na korunovaci. Je to ženský princip, kterému náleží vláda ve věku Vodnáře, aby přivedl
lidstvo k jeho vrcholu, jímž je Zlatý věk lidstva. Dlaně lidstva a zasvěcenců,
které jsou spojeny přirozenými pouty ke stromu života planety, vám připomínají, že vždy musíte myslet na zachování přírodních a vesmírných zákonů.
Jedině tak můžete stoupat do Světla za pravým poznáním a láskou. Tohoto
osvícení a nápravy věcí z éry Železného věku může ženský princip dosáhnout pouze ve spolupráci s mužským principem. Spolupráce obou principů
pak přináší soulad a harmonii tak nutnou k dosažení pravých duchovních
met na mystické cestě za světlem pravé lásky. Tehdy bude vrcholit Zlatý věk
lidstva a oba principy se spojí v jednotě lásky a budou korunovány. Tato
mystická svatba představuje korunu poznání lidstva i zasvěcenců. Je to cesta
Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Vše se rozsvítilo, pravda byla zjevena. Toto světlo ozářilo dvě pochodně,
které se od sebe oddělily. Každá se ubírala jiným směrem, aby se nakonec
opět spojily.
Očista je ukončena. Pochodně představují dvě antagonistické cesty za
Nejvyšším světlem. Je-li snaha usilujícího poctivá, dojde svého cíle, i kdyby se během ní ocitl v „pekle“. Pravá cesta je velmi náročná, ale je přímá a rychlá, přináší utrpení i odříkání. Druhá cesta se zdá snazší, je plná
zákrutů i pastí, omylů a chyb. Je velmi zdlouhavá a v závěru přináší etapu
bolestivé očisty od pýchy, arogance a zloby. Kdo zvládne i tuto etapu se ctí,
dosáhne osvobození a cíle svého snažení, pochopí pravou podstatu lásky.
Bude začleněn do vesmírné jednoty lásky a spočine v bezpečí této jednoty.
Očista je ukončena, Zlatý věk lidstva vrcholí.
Objevuje se zářící erb s písmenem „N“.
To znamená, že Ježíšovo učení lásky je očištěno od všech deformací.
Království pravé lásky je opět nalezeno. Inverzní vnímání mágů způsobuje,
že pravé učení lásky přijímají s nedůvěrou. Někteří je dokonce pokládají za
svou zkázu. Předpovídají proto zkázu a katastrofy, protože cítí, že nejsou
v pořádku, ale místo aby hledali svou chybu v sobě, obviňují své okolí. Až
přijmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou, pochopí a nastoupí
i oni svou cestu pravdy a lásky.
146
Objevuje se symbol naší planety. Měla by to být bílá kopretina, je však
černá, pošpiněná negativním myšlením a cítěním i předsudky.
Představitelé antagonistických světů pracují společně na díle Božím
a očišťují planetu s jejími obyvateli svou láskou. Je to Otec a rada nejvyšších,
Jitřní anděl s temnými anděly a všichni láskyplní. Pod paprsky jejich lásky
se kopretina pomalu čistí, až září pravou čistotou a láskou.
Paní L. uviděla planetu Zemi a z ní visí bílé provazové žebříky.
To znamená, že cesta pro odchod mágů je volná.
Bytosti si máčejí ruce až k ramenům. Po hladině vody se pohybují světelné
paprsky.
Bytosti představují lidstvo a jeho snahu očistit se. Voda představuje též
pramen poznání a paprsky představují osvícení.
Objevuje se tmavá tyč a na ní jsou čtyři bílé kruhy. Tyto kruhy se tyče
nedotýkají.
Tyč představuje zakotvení v temnotách a světech magie. Poslední čtyři
pečetě varovně svítí. Jakmile prasknou, dochází k eliminaci.
Temné „P“ se mění v koňskou hlavu.
Je to symbol satana. Vyjadřuje sílu negativity.
Mužská bytost sedí na zemi, má skrčené nohy a v každé ruce svírá jeden
úpis. Zbývají z nich jen cáry.
Tyto úpisy byly původně světlé, ale jsou pošpiněné a potrhané skutky,
které byly v rozporu s původní smlouvou.
Znovu se zjevuje tyč se čtyřmi vruty, kam mají být po očistě nové pečetě
vloženy.
Tyč je tmavá a pečetě nejsou přidělovány, protože očista je nedbalá
a rychlá, zbrklá. Setrvačnost negativního myšlení a cítění brání představiteli
mužského principu v dokonalé očistě. Tento muž představuje všechny muže
Železného věku, kteří propadli předsudkům své éry. Záleží jen na nich, kdy
vzkřísí jiskru Boží v sobě.
Mír s vámi!
Trenažér
Ve vizi dne 16. 8. 2000 se paní L. prochází Prahou a chce se dostat na
Václavské náměstí. Jde se svou sestrou E. a jejím synem M., s paní H. V.
a manželem paní D. Přijeli z Teplic vlakem a chtěli vidět sochu svatého Václava.
Nemohli však náměstí najít. Byla noc, všude se pohybovaly temné stíny, kterých
se báli. Nejprve šla s manželem paní D. a svým synem, za ní sestra se synem.
Dostali se na rozcestí, kde vedla jedna cesta vpravo a jedna vlevo. Vpravo se
muselo jít bažinami, vlevo byla cesta schůdnější, ale delší. Tuto cestu volila se
svým synem H., který šel nahý. Manžel paní D. volil bažiny.
147
Společná procházka Prahou znamená přípravu výše uvedené skupiny
lidí na příští reinkarnaci. Paní L. představuje bytosti ženského principu
a manžel paní D. mužského principu. Syn H. je představitel mladých, ale
čistých duší, proto je bos a nahý. Sestra E. je představitelkou těch, kteří
se nechají vést, a její syn M. s paní H. V. také. Je na nich, koho budou
následovat. Zda půjdou schůdnější, ale delší cestou pod vedením ženského
principu, nebo kratší cestou plnou kalů a bažin pod vedením mužského
principu. Je to cesta tvrdé reality, která v sobě skrývá veliká nebezpečí. Je
to cesta těch, kteří chtějí poznat vše. Dobro i zlo, tedy i bahno temnot.
Praha, plná nebezpečných stínů, představuje duchovní stav lidstva a hledání sochy svatého Václava je v podstatě hledáním duchovních úrovní svatosti. Na tyto drsné podmínky si reinkarnovaní přivykají na trenažéru, aby
zbytečně ve hmotném světě neselhávali.
Paní L. se objevila v domě, kde byla zprostředkovatelna práce. Byla zde
paní A. a předávala jí dva klíče. Jeden malý od černého kufru a jeden zvláštní
od bytu. Paní A. měla obavy z toho, že kdyby zemřela, nikdo by se k ní nedostal. Potom šly dál dlouhou chodbou vpravo, kde skupina mužů a žen určovala,
jakou práci kdo dostane. Volali paní L. příjmením, ale ta prohlásila, že přišla
pouze ze zvědavosti, že již práci má.
Dům představuje nitro i centrum duchovních mistrů, kteří pomáhají
tvořit karmický scénář. „Práce“ je duchovní poslání, které bytost může přijmout. Paní A. je připoutaná a bojí se, že se nedokáže včas osvobodit od
své připoutanosti. Paní L. je jejím andělem smrti a zrození, proto jí paní A.
odevzdává zvláštní klíč od svého časového zámku, aby jí v okamžiku stanoveného odchodu pomohla tento zámek otevřít. Druhý klíč je od kufru
s karmickou zátěží, kdy se v okamžiku smrti fyzickým utrpením vyrovnává
mnoho karem na základě pochopení. Jakmile pochopíte podstatu své chyby,
karma se rozplývá, je zbytečná. To, co nepochopíte, si převádíte do karmického scénáře dalšího života.
Cesta paní A. domů znamená přechod do duchovního světa čili hmotnou smrt. Každý, kdo se chystá na novou reinkarnaci, volí své vyšší poslání,
jakmile dosáhne určité duchovní úrovně. K tomu musí být povolán. Proto ji
duchovní mistři vyvolali jmenovitě. Ona však práci na díle Božím odmítla,
protože se domnívala, že bude mít dost práce s vyrovnáním vlastní karmické
zátěže. Její svobodná vůle byla plně respektována, i když přijetím tohoto
čestného úkolu by rychleji pokračovala s vyrovnáním svých karem.
Duchovní hudba
Dne 17. 8. 2000 se konal koncert duchovní hudby pro lidstvo. Paní L. šla se
svým manželem, i když mu vadilo, že lístek je moc drahý. Maminka jí půjčila
148
obdélníkovou kabelku, které se říkalo „žebradlo“. Na koncertě zpívaly děti
a celý koncert organizoval jeden muž. Koncert se uskutečnil v chrámu lásky.
Koncert duchovní hudby se konal v chrámu lásky jako dar lidstvu.
Zpívaly zde čisté mladé duše, které měly to štěstí, že pravou lásku poznaly
již v útlém věku a zapojily se do vesmírné jednoty lásky pod vedením svého
duchovního vůdce, spasitele. Tohoto koncertu je schopen se účastnit jen
ten, kdo dosáhne určité duchovní ušlechtilosti. Většinou jí dosáhne usilovnou prací na sobě samém, která přináší i utrpení. Tuto cenu platí každý,
kdo zabije své ego a chce sloužit Nejvyššímu principu lásky a stvoření.
Manželovi se zdála tato cena příliš vysoká. Paní L. obdržela od své mateřské
bytosti vybavení, které jí to vše pomáhalo lépe pochopit. Žebradlo byl dar,
který jí pomáhal získat potřebné vlastnosti. Manželé jsou představiteli ženského a mužského principu. I oni budou jednoho dne zpívat pod vedením
svého mistra píseň lásky.
Druhá vize se odehrává na tržnici. Paní L. zde prodávala ovoce a zeleninu.
Zastupovala svého šéfa, kterému stánek patřil. Přijel pro ni muž ve stříbrném
autě a ona musela opustit svůj stánek. Potřebovala však, aby ji někdo zastoupil,
a k tomu se přihlásili tři muži a tři ženy. Byli to její dobří známí. Paní L. si
dělala starosti a vrátila se, aby zkontrolovala, jak si počínají. Zjistila, že ženy
začaly prodávat samy sebe. Ptala se tedy řidiče auta, jak má stánek zabezpečit.
Odpověděl jí, že to není důležité, že má nasednout a odjet s ním.
Tržnice je svět, kde sbíráte plody svého života. Šéf je jejím hlavním
duchovním vůdcem. Šofér, který pro ni přijíždí, je anděl smrti a zrození.
Celý děj je alegorií připoutanosti k životu a hmotnému světu, případně
k úkolům, které si pro tento život stanovila. V tom ji nemůže nikdo zastoupit. Proto byla nespokojena s tím, jak ji její známí zastupují. To, že se ženy
začaly prodávat, znamená, že uzavíraly smlouvy, pakty a úpisy, aby dosáhly
svého individuálního a sobeckého cíle. Ona už neměla právo zasahovat.
Anděl smrti jí správně odpověděl, že má všeho nechat a odejít s ním. To
znamená, že má spálit šňůry připoutaností ke hmotnému světu a následovat
ho.
Ocitá se v nemocnici, kde vidí malé děti. Je zde přeplněno. Na každé postýlce je nejméně pět dětí. Každé z nich má nějaký těžký úraz.
Anděl smrti jí ukázal místo, kde se léčí z připoutanosti mladé duše.
Ukázal jí, jak připoutanost mrzačí jejich ducha i tělo. Tyto zmrzačené děti
nepoznaly lásku, protože byly pod vlivem připoutanosti sobeckých lidí, zde
čekaly, až pochopí, jak je to nebezpečné pro jejich další vývoj.
Zjevují se tři temné postavy, nohama vzhůru. Na hlavách mají světlý kříž.
Prostřední postava ho má s dvojitým příčným břevnem. Pak je vidět tři bílé
bytosti v bílém kruhu.
Trojjedinost mužského principu vytváří protipól bohyně tří tváří
Hekaté. Ta představuje trojjedinost ženského principu. To bylo důležité
149
pro zachování rovnováhy v Železném věku. Nyní je Železný věk uzavřen.
Trojjedinost ženského principu vystupuje z temnot do světlých sfér a trojjedinost mužského principu sestupuje do temnot. Tak to naznačuje výše
uvedená vize. Nastává čas očisty pro oba principy. Nejprve se očistí postava personifikující mužský a ženský princip vlevo, potom vpravo a nakonec
hlavní ústřední bytost. Jakmile se tak stane, mužský i ženský princip splývají v duál. Bílé bytosti v bílém kruhu jsou personifikace tří duálů, které
jsou pod paprsky Nejvyššího principu lásky a stvoření semknuty v jednotě
lásky a pod paprsky Nejvyššího principu lásky a stvoření splynou v jediný
duál.
Kolo života
Kolo života má na sobě dvě lékařské svorky, které vytvářejí hodiny, a svorky
vymezují poslední čtvrtinu. Vše je světlé. To znamená, že tři čtvrtiny práce jsou
za námi a je nutné vytrvat, abychom dočistili i tu poslední čtvrtinu. Pak bude
náš úkol splněn. Paní L. mne vidí, jak tahám zdola kříž proměnlivých barev.
Světelné pruhy střídají tmavé pruhy. Kříž je rovnoramenný a má asi půl metru.
Kříž leží, ruce jsou pod křížem.
Kříž je symbolem utrpení a karmické zátěže této planety a jejího lidstva. Vše se očišťuje utrpením, ale hlavně pochopením omylů a chyb, které
vedly k této karmické zátěži. Vaším úkolem je vysvětlovat, jak láskyplným
pochopením vše napravit. Střídání paprsků světla naznačuje, jak se postupně eliminuje negativita a antagonistické síly se harmonizují.
Tibetský modlitební mlýnek se točí vpravo. Když nabral plnou rychlost,
změnil se ve slunce s paprsky.
Vize vám naznačuje, že modlitba a víra prozařují vše a zapojují vás do
vesmírné jednoty lásky. Tak se mění vroucná přímluva v Duchovní slunce
lásky, které vám pomáhá uskutečnit věci dobré se souhlasem Božím.
Objevuje se žena astronautka s přilbou na hlavě. Je mladá, asi třicet, čtyřicet let. Na přilbě je písmeno „H“. Někdo drží dlouhý svitek, který je otevírán
zprava doleva. Svitek je na první pohled tmavý, ale jak se otevírá, světlá a září.
Je to moje smlouva s Otcem, která se otevírá, aby byla vyhodnocena. Tato
smlouva obsahuje doložku, která pojednává o mé pomoci mágům, aby prohlédli
a šli za světlem Boží pravdy a pravé lásky. Aby to dokázali, musejí se zbavit
pýchy a zabít své přebujelé ego. To je pobuřuje, a tak velmi často tuto pomoc
vnímají negativně a cítí se ohroženi. Protože mají inverzní vnímání, bojí se toho,
čeho se bát nemusejí, a vítají to, čeho by se měli obávat.
Zjevují se kameny Stonehenge. Je jich dvanáct či třináct a vytvářejí pravidelný kruh. Na nich leží bílá deska z paprsků světla a vytváří v pravidelné
vzdálenosti šedivou strukturu DNA, nekonečnou řadu buněk.
150
Kameny jsou symbolem zasvěcenců. Jejich láska pomáhá osvícení a rozvoji lidstva.
Je vidět dvě lehátka vedle sebe. Na nich leží muž, který se jeví hmotnější
než žena vlevo. Žena je světlejší a rozplývá se.
To znamená, že oba principy ještě nejsou v rovnováze a harmonii, proto
vždy vládne jen jeden princip a druhý ustupuje do pozadí.
Do popředí vstupuje planeta Země. Je vsazena do bílé obruče, která vytváří
rovník.
To znamená, že je duchovně posílena novou pečetí.
Objevuje se písmeno „F“ jako klíč k poznání, které přináší nový duchovní
postup. Končí bílým rovnoramenným křížem, symbolem spasitele.
Písmeno „F“ znamená „felix = šťastný“, protože pracuje na díle Božím.
Znamená také fénix, ohnivý pták egyptský, který se sám spálí, aby vzlétl z vlastního popela omlazený. Je symbolem učení pravé lásky, která je
věčná.
Zjevuje se v podobě Duchovního slunce, ze kterého vedou zleva paprsky. Je
jich šest. Paprsky se mění v žebřík.
Je to Jákobův žebřík. Kdo chce po něm vystoupit, musí zápasit s anděly.
Je to zápas se svým vlastním egem. Kdo se obrací k Duchovnímu slunci
Nejvyššího principu lásky a stvoření, dosáhne svého cíle, pravé lásky bez
připoutanosti.
Do popředí vstupuje zlatá tyč, která se mění v plamenný meč.
Mečem je nutné z nitra vymýtit vše nedobré a zabít své ego. Jedině tak
je možné pracovat na díle Božím. Jedině tak lze postupovat na cestě za
světlem pravdy a lásky.
Objeví se dvě čistá srdce, spojená špičkami.
Je to kniha ákášických záznamů, skutků pravé lásky, kam se zapisují
zásluhy obou principů.
Objevují se dva bílé kruhy, které se volně rozcházejí a opět k sobě přistupují.
Je to symbol láskyplného vztahu, který není poznamenán připoutaností.
Tento zralý vztah, nepoznamenaný sobectvím, vede ke trůnu harmonického
vztahu obou principů. Této úrovně nebylo ještě u všech dosaženo, proto
je trůn prázdný. Až pochopíte pravou podstatu lásky, budou oba principy
žít v lásce a harmonii. Pak usednou na trůn jako duál a budou si v lásce
rovni.
Za trůnem vede dlouhý světelný tunel. Jeho světlo vše prostupuje.
Je to trůn Nejvyššího principu lásky a stvoření. Tato láska vše očišťuje
a uzdravuje.
Objevuje se znovu planeta a na ní s láskou pracují starci.
Jsou to zasvěcenci a napravují chyby a omyly minulé éry, aby jimi nebyla
zatížena nová etapa vývoje lidstva planety.
151
Sedíme spolu proti sobě s paní L. Každá máme svůj počítač a pracujeme. Její počítač má velikou obrazovku. Pracujeme na pacientce. Její ákášické
záznamy jsou velice složité. Jsou psány červeně a modře, nepřehledně. Těžko se
v nich orientujeme. Je připoutaná k nějaké ženě a drží v ruce kroužek s klíčem.
Pouta si vzájemně jistí a jedna bez druhé se nemohou osvobodit.
Červené záznamy jsou záznamy o životech prožitých jako žena a modré
zápisy zaznamenávají skutky životů prožitých v mužském těle. Tato žena má
šanci se osvobodit a dát svobodu svým připoutaným. Záleží jen na ní, zda
tuto šanci využije. První dva impulzy byly karmicky zmařeny.
Paní L. měla jet do Německa. Původní místo návštěvy bylo změněno. Přešla
most přes rozvodněnou řeku. Když se vrátila, šla do divadla.
Německo je místo, kde má nejvíce karmických povinností. Její cesta je
náročná a pomáhá jí pouze most lásky, který ji převádí přes nejnebezpečnější místa řeky života. Divadlo je symbolem světa. Tato vize naznačuje,
že práce na sobě samém má veliký význam, který se může promítnout do
životního běhu celého světa.
Zjevuje se kamenný kulatý stůl s jednou nohou v podobě sloupu. Celou
plochu tohoto stolu zabírá hořící svíce.
Je to svíčka života planety a lidstva, veškerého stvoření.
Za svící jsou vidět dva vchody do tunelu. Objevuje se zářící žena, která má
místo hlavy svítící trojúhelník stojící na základně. Na každém vrcholu jsou bílé
ozdoby. Pro světelnou záři nelze více rozeznat. Žena má sepnuté ruce a vede
prosby.
Je to strážce vesmíru. Vede prosby za planetu a její obyvatele. Světelný
trojúhelník naznačuje, že pracuje pod přímým vedením Otce a z jeho pověření. Bílé ozdoby jsou dary, které jí pomáhají plnit a uskutečňovat vůli Boží.
Brýle na nose bytosti mají světle hnědé obroučky a čirá skla. Jsou zlomené
v místě, kde leží na nose. Jedním sklem je vidět na cestu vlevo, druhým na cestu
vpravo. Když se brýle zlomí a oddělí od sebe, je pohled jednostranný.
Tato bytost má oba pohledy a zná výhody i nevýhody obou cest. Ví, že
pohled musí být celistvý, pak teprve lze volit pravou cestu.
Objevuje se dlouhý stůl, který je krytý bílým ubrusem. Užší stranou je otočený k našemu stanovišti. Sedí za ním bytosti vlevo i vpravo. Naproti je velký
trůn a na něm sedí ohromná temná bytost. Trůn je kamenný a bytosti sedící
za stolem jsou normální velikosti.
Je to trůn vlády Železného věku. Bytosti sedící za stolem představují
lidstvo, které je rozděleno na ženský a mužský princip.
Objevují se dva ovály v sobě. Tvoří vlastně vývojovou osmičku. Spojují je
míhající se paprsky světlého i temného vyzařování.
Výjev naznačuje, že bytost, která vládne Železnému věku, je mužský
princip. Vládne tvrdě, proto je temná. Magie vrcholí ve svých manipulacích
na základě chtění.
152
Světelné pruhy se točí proti směru hodinových ručiček. Povrch oválů se
leskne jako zrcadlo a z nich vystupuje mužská bytost.
To znamená, že mužský princip musí napravit to, co za své vlády
pokazil. Stejně tak ženský princip bude na konci své vlády skládat účty.
Zrcadlení obou oválů vývojové osmičky představuje úlohu antagonistických
sil ve vývoji všehomíra. Jsou to síly mužského a ženského principu, které
se střídají ve vládě a na základě vzájemného protitlaku se vývoj pohybuje
ve směru spirály vzhůru. Když se síly vyrovnají, splývají v duál a na nepatrnou chvíli se zastaví, aby skokem, pod společným tlakem obou principů,
odstartovaly novou etapu vývoje na vyšší kvalitativní úrovni.
Předstupuje strážce vesmíru se zářícím trojúhelníkem místo hlavy. Uprostřed
té hlavy je naše planeta Země. Najednou spočívá planeta v bílých rukou, které
září a s láskou formují planetu.
Jde o předobraz života ve Zlatém věku lidstva.
Objevuje se bílé srdce zářící čistotou. Uprostřed jeho klenutí je uvázaná
bílá stuha.
Je to dar Boží lásky, strážce vesmíru a všech láskyplných, kteří pracovali
na díle Božím. Je to věno lidstva pro vstup do nového věku. Záleží jen na
lidech, zda toto věno nepromrhají.
Záchrana padlého anděla
Dne 31. 8. 2000 je vidět planetu Zemi v tmavších dlaních. U kulatého stolu
sedí tři bytosti. Jedna sedí zády a proti ní jsou dvě bytosti čelem. Jde o muže
a ženu. Zády sedí stařec. Objevuje se socha mladíka na kamenném kruhovém
podstavci. Je to socha jednoho z antických bohů. Socha se točí ve směru hodinových ručiček. Žena zvedá muže z trůnu. Podává mu ruku. Je to faraon a ona
je jeho sestrou i ženou. Má dlouhé bílé šaty. Temná hvězda se trhá výbuchem.
Objevuje se mnohocípá hvězda v kruhu. Je tmavá. Točí se vlevo. Tmavá tyč je
zakotvena v ohromném stromu života. Na ní jsou čtyři bílé kroužky spletené
z provázků.
Planety se zmocnil padlý anděl, zasažený touhou po pomstě. Jeho dlaně
drží a ovládají planetu. Tři bytosti střeží planetu. Je to mužský a ženský
princip spolu se strážcem vývoje jednotlivých planet ve vesmíru. Socha
boha představuje Apollóna, který tlumočí vůli bohů a věští budoucnost.
Varuje před zkázou planety. Mnohocípá hvězda je hvězda zvaná Pelyněk či
Černobýl. Této zkáze je možné zabránit ve spolupráci mužského a ženského
principu, pokud se vládcové spojí v míru a očistí se od chamtivosti, rivality
a touhy po ovládnutí světa. Temná hvězda s následným výbuchem planety
značí zkázu, která hrozí vaší planetě, budete-li si zahrávat s nebezpečnou
energií, nevzdáte-li se válečných expanzí a budete-li ničit životní prostředí.
153
Tmavá tyč zakotvená ve stromě života je symbolem válek, válečných
šarvátek a půtek. Toto zakotvení válek ve stromě života vaší planety je třeba s pomocí Boží vyprosit. Čtyři bílé kroužky z provázků jsou pouta čtyř
velmocí světa. I tato pouta je třeba rozvolnit, aby každý stát a národ byl
svobodný a neutlačoval ostatní národy ve jménu „svaté války“.
Paní L. jako zástupkyně bohyně Hekaté, která přinesla spolu s mužským
a ženským principem tomuto světu války, odevzdala klíč, kterým blokovala
poznání a možnost osvobození. Vedla prosby a odemykala vše, co spoutala.
Potom se zjevil světlejší klíč, který visel před hlavou velmi starého muže.
Tento klíč náležel strážci vývoje planet a pod jeho dozorem napravovala,
co pokazila, a odemykala bloky jednotlivých planet, aby mohly duchovně
postoupit tak, jak to jejich dosavadnímu vývoji náleží.
Během tohoto procesu byla připomenuta Kréta. Zde se nám zjevila kněžka
Mínótaurova, a tak byly připomenuty lidské oběti tohoto kultu. V tuto chvíli
měla berlu se zlatými býčími rohy. Zneužila své moci.
Toto vše bylo nutné očistit a osvobodit ve třech rovinách tvoření, v temnotách, na zemských rovinách i na nebesích.
Jakmile byl dočištěn strom života planety, rozsvítil se a rozkvetl. Zjevují se
tři andělé, kteří podpírají bezvládného anděla uprostřed. Všichni září láskou
a stoupají vzhůru k nebesům.
Smrtihlav
Smrtihlav je symbolem padlých andělů, kteří porušili všechny zákony
Nejvyššího principu lásky a stvoření. Toto znamení nese každý padlý anděl
od vzpoury agregorů, kdy jejich pýcha způsobila mravní pád všech, kteří se
vzbouřili proti vůli Boží a přepadli i zmrzačili strážce vesmíru, nejvyššího
agregora, který zastupoval vašeho Otce. Tato vzpoura spoutala všechny
vzbouřence temnými pouty, kterými se vzájemně posilovali ve svých plánech. Od tohoto dne nesli karmickou tíži svých neblahých skutků. Neznali
lásku, ale jen připoutanost. Vazby jejich připoutaností je stahovaly stále
níž a jejich vibrace se stávaly stále hrubšími a pomalejšími. Své spory, omyly a chyby řešili násilně a bezohledně. Připoutanost je vedla k šarvátkám
a půtkám. Jejich bezcitnost nakonec vyústila ve válečné řeže.
Kdo následoval cestu padlých andělů, poznal pouze utrpení a smrt. To
vedlo k morálnímu pádu mnohých lidí. Jejich prostřednictvím jste na základě připoutanosti poznali strach, sobectví, žárlivost, závist a zlobu. Pod jejich
vlivem mnozí lidé porušovali jeden vesmírný zákon za druhým. Nejčastěji
byly porušovány zákony lásky. Jakmile porušili všechny zákony lásky, propadli temnotám a na jejich čele vystoupilo znamení v podobě motýla smrtihlava. Padlí andělé ho mají na čele jako ohromnou temnou korunu z černé
154
krajky v podobě motýla. Lebka varuje všechny před jejich vlivem. Kdo
půjde jejich cestou, čeká ho duchovní smrt. Tuto korunu nesou výhradně
padlí andělé. Svedení lidé mají podobu smrtihlava na čele. Je to znamení
duchovně mrtvých. Jejich znamení může být vymazáno jedině dodržováním
zákonů Nejvyššího principu lásky a stvoření. Postupně bledne, až zmizí.
Tento proces stojí každého poznamenaného veliké úsilí, protože musí
vykázat touhu po pravé lásce, na kterou zapomněl, musí ji vykazovat bez
výhrad. Protože je veden svým myšlením a cítěním k tomu, aby sledoval
pouze vlastní profit; poznáte je podle toho, že mají jiné nároky na sebe
a jiné na ostatní. K sobě jsou nekritičtí, ale vůči ostatním jsou agresivně
kritičtí. Snadno odsoudí a ve svém odsudku jsou tvrdí. Očistit se od všeho
vyžaduje odvahu a hrdinství. Je nutné cílevědomě pracovat na sobě samém.
Je to náročná cesta utrpení a mnohých pádů, ale i nádherných vítězství.
Tak se postupně osvobodí od pout s temnotami, protože se postupně vzdají
všech darů temnot a moci, kterou jim poskytuje magie. Tehdy nastává čas,
kdy Otec sám sejme toto výstražné znamení duchovně mrtvých z poznamenaného, který je konečně zralý rozlišovat lásku od připoutanosti. Tehdy je
připraven naplnit své srdce láskou a poskytovat ji ostatním. Otec polibkem
znovu roznítí jiskru Boží v něm, a tím ho vzkřísí pro život věčný v lásce.
Tehdy může být na základě svého vyzařování zapojen do vesmírné jednoty
lásky a žít podle jejích zákonů.
Tunel do Světla
Ve své vizi paní E. dne 5. 9. 2000 jede s mužem autobusem. Je zde mnoho
důchodců a všichni na ně už čekali. Chtěla si sednout, ale místa byla obsazena. Sedla si tedy vpravo do třetí řady, kde bylo poslední volné místo. Jakmile
dosedla, uvědomila si, že něco zapomněla, a musí proto vystoupit a rychle se
vrátit. Když se vrátila, zjistila, že na jejím místě sedí její partner. Chvíli seděla
s ním, ale brzy zjistila, že vlevo se uvolnilo jedno místo. Přesedla si, ale stále
měla pocit, že předčasně vystoupí. Ocitá se ve tmě, připadá si jako v tunelu. Ten
je nekonečný a vede vzhůru. Na vrcholu začíná problikávat světlo. Je u východu
z tunelu. Veliký orel vzlétá svobodně a volně do světla.
Autobus je symbolem životní cesty jednoho života. Spolucestující jsou
ti, kteří se s ní reinkarnovali, aby jí umožnili naplnění jejího karmického
scénáře. Nejprve seděla na pravé straně, protože byla přitahována magií
a cíli hmotných radostí. Jakmile se usadila, zjistila, že cosi zapomněla. To
znamená, že musela odejít ze života, tedy vystoupit z autobusu, a rychle
vyhodnotit zkušenosti a znovu se vrátit. V tom životě zapomněla na karmický cíl života. Důchodci byli starými dušemi. Když se vrátila, zjistila, že její
místo je obsazeno. To znamená, že její mužský princip, její partner, sbíral ty
155
zkušenosti, které měla získat ona jako ženský princip. Nejprve žije se svým
mužem v souladu, ale brzy zjistí, že její cíl je v něčem jiném. Rozhlíží se
a hledá. Opouští svůj mužský princip, své hmotné cíle, a přechází vlevo, na
druhou stranu. Tím okamžikem žije život naplněný hledáním pravdy a lásky. Připadá si jako tápající slepec, protože ji obklopuje tma nevědomosti.
Závěr vize popisuje závěr jejího života, kdy posílena životními zkušenostmi
na cestě, v okamžiku smrti, prohlédne, dostane se jí osvícení a ona vzlétá
s lehkostí a silou orla ke světlu Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Bojiště
Paní E. vidí válečné pole. Všude leží mrtví a mrzáci. Ona projíždí v černém
kočáru bojištěm, chtěla by se ukrýt, ale nemá kde. Objevuje se středověký hrad,
který obývá se mnou. Špehýrkou pozorujeme zelené mužíčky venku.
Pak se ocitá v hotelu. Je zde ubytovaná podivná společnost. Někdo zemřel.
Mrtvý je odvezen k vodní nádrži na loď, kde ho uloží. Společně s dětmi se na
něho jde podívat. Když vstoupí na loď, zjistí, že do ní teče, a bojí se, že se loď
potopí. Nějaké ruce ji strkají pryč z lodi do vody. Strašně se bála, aby se neutopila, a plavala k druhému břehu, na který rychle vystoupila.
Válečné pole je symbolem souboje dobra se zlem. Jako mág je ještě na
straně temných sil. Zjevuje se jí holá pravda, kam zavedla své služebníky
v tomto střetu. Děsí se následků, které z prohrané bitvy vyplývají. Hmotně je
představitelem vojevůdce, který vedl své věrné do prohrané bitvy. Mrtví jsou
duchovně mrtví a mrzáci jsou ti, kteří jsou deformováni špatným myšlením
a cítěním. Temný kočár je symbolem života, který zasvětila magii. Hledá
úkryt v domě, ale nikde ho nenachází. Dům je symbolem stavu jejího nitra,
ale protože v něm není láska, ale jen strach, nemůže ji stav jejího nitra
ochránit od zkázy.
Azyl nachází u svého duchovního vůdce, který jediný ji může zachránit.
V bezpečí hradu poznání jí ukazuje zelené mužíčky, kteří jsou produktem
jejího myšlení a cítění. Jsou to uměle stvoření, o které je třeba se postarat,
vše jim vysvětlit a předat je Otci. Vracejí se jí zpětnou vlnou síly, kterou jako
mág vynaložila na jejich stvoření.
Hotel je obrazem světa. Pro tento svět zemřel představitel magie jako
hlavní ideový vůdce tohoto směru. Všichni mágové jsou povinni ho doprovodit. To je ta podivná společnost. Loď, na které má být odvezen, je děravá
jako toto učení. Každého nakonec přivede k vlastní záhubě. Loď se také
potápí a zachránit se mohou jen ti, kteří na sobě intenzivně pracují, aby se
osvobodili od magie. Voda je symbolem očisty a druhý břeh je duchovním
cílem očištěných mágů. Kdo toho břehu dosáhne, bude veden duchovními
vůdci ze Světla k Nejvyššímu principu lásky a stvoření.
156
Dědictví magie
Paní E. obdržela na základě restitučního řízení starobylý zámek. Zámek
ji naplňoval strachem. Bála se v něm bydlet. Jak zámkem procházela, našla
vanu plnou koček s koťaty. Pustila je na svobodu. Do zámku chodilo mnoho lidí
a ona nevěděla, jak ho zabezpečit. Její kolegyně jí slíbila, že jí pomůže, ale jako
protislužbu požadovala zaplacení nějakého kurzu. Všude byla tma. Koupe se se
dvěma muži, kteří jí myjí záda. Ze stěny vyčnívala hlava krále, která se usmívala. Když něco řekli, král vystřelil oko jako reakci na pronesený názor. Oko se
dalo zasadit zpět. Muži odešli a ona zůstala sama. Hledala oblečení, ale bála
se rozsvítit, aby na ni nebylo vidět. Našla matčiny kalhoty, vzala svoje zbývající
šatstvo a přestala se bát. Do zámku opět proudili návštěvníci a hledali WC,
které tam nikde nebylo. Nemohla jim pomoci. Měla strach, že se nedokáže o vše
postarat. Pustila ven kočky. Když chtěla rozsvítit, žárovka vybuchla. Objevila
knihu, podle které bylo sestrojeno osvětlení. Pak měla žárovku na hlavě.
K této vizi měl pan P. Bu. obraz, jak skupina archeologů vykopala mrtvého
Mojžíše. Byl celý zuhelnatělý.
Zámek, který paní E. zdědila, je chrám magie. Sídlí v něm mnoho lidí,
mnoho uměle stvořených, ale i mnoho démonů a běsů. Proto se bojí. Kočky
jsou symbolem zneužitých živlů a představují božstva, která mágové uznávají. Kolegyně je představitelkou učitele – mága. Zde platí zákon, že vždy je
něco za něco. Za vše se musí „platit“. Tma představuje nedostatek osvícení
a lásky. Koupání není aktem očisty, ale představuje magický obřad. Noří se
do tmy a zasvěcují se magii i temnotám. Hlava krále představuje vrcholnou
metu magické tvorby. Je to jejich orákulum, které zná minulost a předpovídá budoucnost. Když byl obřad skončen, nechtěla, aby někdo poznal, čím
prošla. Bála se rozsvítit.
Nejprve nalezla kalhoty své matky, které si oblékla. To znamená, že sdílí
magické zkušenosti s matkou a v oblasti citů se poutá ke zvoleným bytostem
stejně jako její matka. Ostatní šatstvo bylo její. Když si je oblékla, přestala
se bát, protože si připadala dostatečně chráněná. Mezitím se setkává s těmi,
kteří se chtějí očistit, hledají, ale nemohou nalézt správné místo. Paní E.
hledá s nimi, ale ani ona jim nemůže pomoci, protože ještě není zralá pro
roli duchovního učitele. Strach, který pociťuje, ji upozorňuje na to, že magie
není její pravou cestou. Pouští tedy kočky. To znamená, že se vzdává svých
magických služebníků a idolů. Rozsvěcuje světlo, ale to vybuchuje vlivem
negativity a strachu. Nejprve se musí od magie dokonale očistit. Teprve
potom může nalézt poučení, ale musí zvažovat, z jakého zdroje chce čerpat.
Zdrojem je kniha, kterou objevuje. Protože ze setrvačnosti volí ještě některé
magické praktiky, je zdroj jejího světla umělý.
Až se dokonale očistí ze všech magických praktik, myšlení a cítění, najde pravý zdroj poznání, který spočívá v lásce bez připoutanosti. Tehdy
157
se teprve bude cítit v bezpečí, protože spočine v jednotě lásky. Paní E. je
představitelkou mágů, kteří se snaží osvobodit od temnot.
Doplňující vize pana P. Bu. ukazuje konec bytostí, které se připoutaly k magii a nedokázaly včas odstoupit. Tyto bytosti demonstruje mrtvý
Mojžíš.
Vládkyně Černého Kuželu
Při své očistě dne 6. 9. 2000 se paní L. ptá, co je třeba ještě dočistit. Následují
tyto vize. Zjevuje se jí planeta, na které ulpěl zbytek bílého deštníku.
Jde o zbytek magické ochrany planety, který je třeba sejmout.
Objevují se delfíni jako představitelé vyšší inteligence. V dlaních září krystal
čistým bílým světlem.
Je to zvláštní ochrana, kterou jim poskytuje milost Boží. Tuto milost
mělo i lidstvo, než se vydalo cestou násilí a chtivosti.
Na planetě se objevuje hnědé „Y“ jako znamení magie. To se přemění
v suchý strom života. Uprostřed toho stromu je mřížka, kterou prosvítá kalné
žluté světlo.
Je třeba vést prosby za to, aby planeta byla osvobozena a očištěna od
tohoto znamení magie a její strom života osvobozen od mrtvého stromu magie. Pak bude očištěna i životní energie vaší planety. Tehdy lidstvo konečně
pochopí svou roli a bude pečovat o svou krásnou planetu.
Zjevuje se jí kvádr sestavený z průhledných stěn. Tímto kvádrem prolézá
ještěrka zprava doleva.
Tato vize stvrzuje předešlé poznání. Tehdy se pročistí planeta i s obyvateli a ti opustí cestu magie a přejdou na cestu pravé lásky. Tvorba Jahweho
bude překonána.
Na planetě se v místě poledníku objevuje železná obruč s vyrytými runami.
Přes planetu se prostírají račí klepeta.
Nastal čas a tato magická pojistka je odemčena. Račí klepeta představují
nejen zhoubnou nemoc, ale i zhoubné myšlení a cítění pro další vývoj. I toto
je milostí Boží sňato, neboť jste neohrožovali jenom sebe a život na vaší
planetě, ale celý vesmír.
Paní L. se zjevuje paní E. Č. jako představitelka temnot, která je jednou
z tváří bohyně Hekaté. Za hlavou jí svítí hvězda s nespočetnými cípy. Horní
polovina hvězdy je temná.
To znamená, že polovina stanovené práce v temnotách je hotova. Tuto
vazbu musí jako zástupkyně bohyně Hekaté s paní E. vyprosit.
Když je vše hotovo, předstupuje paní H. V. za pozemské sféry jako druhá
tvář bohyně Hekaté. Drží vázu, ze které vyzařuje špinavě žluté světlo.
I tyto vazby musejí všechny zúčastněné vyprosit.
158
V tuto chvíli klesá obruč z planety dolů. Tři sudičky jsou svobodné, bohyně
Hekaté se očistila od svých omylů a chyb. Objevuje se kulatý stůl a paní L. vidí,
jak za ním sedí sama. Dvanáct míst je prázdných a na každém místě zůstal
černý kužel.
Dvanáct padlých andělů může být osvobozeno, až z nich Otec sejme
jejich znamení. Vláda Černého Kužele nad touto planetou končí. I bohyně
Hekaté odevzdá na znamení, že odstupuje, insignie své moci Otci a Jitřnímu andělovi. Vláda padlých andělů končí. Nazaretský vrátil padlé anděly
do vesmírné jednoty lásky. Teprve nyní může nastat harmonie v celém vesmíru.
Mír s vámi!
Hlavní role
Ve vizi paní L. dne 24. 9. 2000 se zjevuje role papíru. Nahoře je špinavě
zelená a dole je bílý igelit. Je to její karmický scénář. Strýc jí sehnal hlavní roli
ve filmu a ona se připravuje na vrcholnou scénu. Vše řídí slavný režisér. Scéna
začíná ve výšce, kde je zavěšen měšec ze zeleného igelitu. Tvoří trojúhelník
a přední strana je krytá kovovou mřížkou. Do tohoto vaku má vlézt spolu se
synem H. Když byli uvnitř, měli na ně vypustit smečku asi pěti psů. Velmi se
bála, že materiál nevydrží jejich váhu, a snažila se udržet se synem ve vaku.
Vše držela vlastníma rukama, přestože věděla, že ji psi pokoušou.
Strýc představuje duchovního rádce paní L. Režisér je duchovním vůdcem. Chatrný měšec ze zeleného igelitu je symbolem jejího manželství.
Kovové mříže jsou symbolem nesvobody, kterou se svým synem prožívá.
Toto manželství drží díky její snaze ho udržet. Naznačují to její ruce, které
drží vak v místě nejslabším. Psi představují bytosti, se kterými je karmicky
vázána. Jsou to bytosti, které jí přinášejí utrpení. Celá vize je obrazem všech,
kteří cílevědomě pracují na svém karmickém scénáři. Stojí před důležitou
volbou životní cesty. Záleží jen na nich, jaká jejich volba bude. Jejich volba
bude odpovídat jejich duchovní zralosti či nezralosti.
Po chvíli prochází hotelem. Jsou zde dlouhé chodby, kde potkává známé
a slavné lidi z celého světa. Bydlel zde strýc i její matka s otcem.
V hotelu jsou ubytovaní všichni, kteří se nějakým způsobem připoutali.
Buď k jiným bytostem, nebo světům či činnostem. Je to místo připoutaností. Mohou být připoutaní k vlastní slávě. Je to „slavín“ skutků špatných
i dobrých, ke kterým se můžete též připoutat.
Paní L. byla přidělena do Ústí nad Labem. Byt měla na Mírovém náměstí
č. 373. Oslovil ji muž, který jí sdělil adresu. Dům stál 20 milionů korun. Začala
dům hledat od Mariánské skály k náměstí. Všude byly průhledné pokoje s nábytkem, ale jejich obyvatele nebylo vidět. Prošla kolem kouřové stavby a za
159
ní stál dům s jejím číslem, ale jedno číslo bylo navíc. Věděla, že tento dům jí
ještě nenáleží. Stál před ním slovenský herec Š. K. a sprostě nadával. Nakonec
odešel. Vpravo stála dřevená vilka, ze které vyšel též slovenský herec M. K. Ten
byl velice milý a plný pohody.
Její vilka byla vybavená pěkným nábytkem. Líbilo se jí tam. Bylo jí líto, že
se musí rozloučit se svým vybavením bytu. Tato vilka jí náležela a ona se v ní
ubytovala.
Paní L. duchovně postoupila a byl jí přidělen nový úkol. Měla sídlit
na Mírovém náměstí, které je pro ni symbolem smíření. Cesta k novému
domovu je symbolem její cesty. Začíná mariánským kultem, který ji přivede
k cíli. Nejprve je jí ukázán dům pro nejpokročilejší. Potom je jí ukázán typ
muže, který jí již nemůže přinést žádné poučení, proto ho opouští, a on
odchází, protože není schopen přijmout toto nejvyšší učení lásky. Konečně
je u cíle své cesty, kde ji vítá její pravý mužský princip. Zde je vše v pohodě
a je naplněna mírem. Protože je však připoutaná k darům minulosti, mrzí
ji, že tyto dary musí opustit a přijmout nové dary. Jsou sice krásnější, ale
ona lituje, že je musí opustit.
Po chvíli se ocitá ve škole malých dívek. Byla zde dvojčata deseti až dvanáctiletá. Dvojčata skládala talentové zkoušky ze zpěvu a tance. Zkoušel je starší
vysoký muž. Do školy přijel prezident ve stříbrném autě. Když vyšel z auta,
padl na zem a zůstal sedět. Byl oblečen do červeného koženého saka, pod
ním měl hnědý rolák a světle modrou košili. Nikdo se mu nesnažil pomoci.
Paní L. k němu přistoupila, dotkla se jeho srdce a řekla: „Nechť mír a láska
tě provází.“
Škola malých dívek je školou ženského principu. Věk odpovídá
duchovní zralosti. Dvojčata jsou připoutané bytosti, které se připravují na nový život ve hmotě, aby se od sebe konečně odpoutaly. Zkouší
je duchovní mistr, který do určité míry ručí za to, že jejich příprava je
dostatečná a ony zvládnou všechny úkoly, které si stanovily ve svém karmickém scénáři.
Příjezd prezidenta znamená, že ukončil hmotný život v bohatství a slávě.
Červené sako označuje moc a slávu, hnědý rolák představuje zálibu v připoutanosti ke hmotnému světu a jeho statkům. Bleděmodrá košile naznačuje, že jeho příští život bude v ženském těle, aby pochopil podstatu ženského
principu. Prožije v něm tolik životů, kolik bude potřebovat k pochopení
jeho pravé podstaty. Paní L. představuje jeho mateřskou bytost, která ho
vítá v duchovním světě.
Paní L. se setkává s paní S. a společně hledají WC, nikde ho však nemohou najít. Dostanou se do vysoké kovové věže, kde je prodejna drogerie a v ní
prodává žena kosmetiku. Ta jim předává klíč od WC.
Obě jako paralelní bytosti mají na cestě poznání společný cíl. WC je
symbolem očisty. Když dosáhnou ve svém snažení vrcholu, předstupují před
160
strážce prahu, kterým je žena z drogerie. Klíč, který jim předá, je klíčem,
který je přivede k pravé očistě a otevírá jim cestu k pravdě a pravé lásce.
Paní S. ukazuje paní L. tropického motýla, který je zarámován. Motýl je
veliký, tmavomodrý a paní L. ho bylo líto. Paní S. prohlásila, že nevadí, když
utrhne kus křídla či těla, že mu vše doroste. Vysvětlovala, že ho potřebuje do
kuchyně nad lednici. Paní L. však odpověděla, že si tam raději pověsí moje
léčebné obrázky.
Tropický motýl je symbolem padlého anděla. V tomto případě představuje americkou přítelkyni paní S. Ann, která má přezdívku motýl. I když
je Ann padlý anděl, je živá a vykupuje se ze svých omylů a chyb utrpením.
Prohlášení paní S. upozorňuje na fakt, že utrpením Ann zraje. Ann je jejím
prvním pacientem a podílela se na onemocnění paní S., která má možnost
jí prokázat službu lásky a přivést ji zpět do vesmírné jednoty lásky. Volí
nejrychlejší cestu poznání. Paní L. je opatrnější a volí osvědčenou cestu.
Paní L. a paní S. se chtěly jít koupat do Brnné na koupaliště. Bylo zima
a zataženo, tak se rozhodly, že půjdou ke mně. Paní L. si u mne zkoušela nový
bleděmodrý baloňák. Dceři S. se nelíbil a já jsem ji přesvědčovala, že je krásný.
Koupání je symbolem intenzivní očisty. Nepříznivé počasí představuje
překážky, které musejí překonat. Šly si k tobě pro povzbuzení. U tebe je
čekal nový duchovní postup. Šlo o pravou roli ženského principu. To naznačuje barva baloňáku. Paní S. se tato role příliš nezamlouvá. Musí pro ni
teprve uzrát. Proto tento nový duchovní šat ani nezkoušela.
Najednou se ocitají v Dubí před domem paní L. Já jsem pustila jejich psa
ven. Pes přeběhl na protější chodník a tam zůstal stát. Vypadal jinak než ve
skutečnosti, byl ze dvou třetin popelavý.
Dům paní L. je její nitro. V něm byla připoutaná věrnost, která nebyla
svobodná. Ty jsi ji na tuto připoutanost upozornila. Jak na sobě pracovala,
zbavovala se připoutanosti a pochopila, že i věrnost musí být svobodná.
Teprve potom je to pravá věrnost. Jejím symbolem je pes. Změnil se, byl
svobodný.
Vize paní L. W.
Paní W. se prochází po široké asfaltové cestě, která má po stranách otvory,
z nichž vykukují tmavší lidé. Jsou v pohodě a bezstarostně mezi sebou komunikují.
Neuvědomují si své omezení. Je to v podstatě galéra, která personifikuje
loď jejich víry ve všemocnost magie. Neuvědomují si, že budou za vše, co
získali svým chtěním, tvrdě platit. Cesta, po které se paní W. prochází, je
cestou magie a unáší ji stejná loď, i když se prochází po nejvyšší palubě.
Její svoboda je jen zdánlivá a dočasná.
161
Dvanáct vizí paní L.
Paní L. vidí trojúhelník na špici, ze kterého se vztahují ruce a snaží se
osvobodit.
Jsou to všichni prokletí.
Objevuje se pyramida z písku a za ní dvě dlaně.
Je to symbol marné práce.
Dlaň má mezi malíčkem a prsteníkem černý tepaný klíč, který se otáčí
vlevo.
Lze jím otevřít pouto kletby, čar a připoutaností a eliminovat je.
Bytost má na bedrech bílý pruh látky a v každé ruce jednu „řehtačku“.
Tato bytost probouzí duchovně mrtvé. Řehtačky nahrazují zvony, které
zazní teprve při jejich vzkříšení.
Svíčka hoří na dně bíle smaltovaného oprýskaného vědra.
Je to dohořívající svíčka magie.
Objevuje se pustina a v ní jsou rozmístěna ostnatá „Y“ jako kaktusy.
Písmeno „Y“ je symbolem magických operací, hroty představují jejich
agresivitu.
Zjevují se písmena „P“ a „M“, potom dlouhá kolej vedoucí do světla.
Obě písmena představují mužský a ženský princip, který se ubírá na své
cestě za Světlem ve vývojových etapách, kdy si vzájemně vyměňují svou
vládu. „P“ = pán = vládnoucí princip, „M“ = mužský princip.
Vynořuje se řada temných „P“, která se mění v šibenice.
Jde o dříve vysoce urozeného představitele mužského principu, který
zneužil své moci.
Průhledný kvádr leží na kulaté vodní tůni. Uprostřed je opuštěný, prázdný
trůn. Magická ochrana padla, jeho moc a vláda končí. Je vidět světlou pyramidu, která má ještě hrany ve špičce tmavé.
Takto bude očištěna truhlice vědění lidstva od všech deformací a nánosů lží.
Hnědý dřevěný brouk, připoutaný k tyči. Někdo jeho prostřednictvím útočí.
Jde o zneužití hmyzu.
Mumifikovaná bytost leží na stole, okolo ní je skupina temných bytostí.
Otevírají jí hrudník a stahují z ní zábalovou vrstvu.
Skrytá dlouholetá zloba se stává otevřenou.
Dvě temné bytosti přilétají k váze. Je to muž a žena. Drží se okrajů a pozorují život uvnitř vázy. Touží zasahovat do dění ve váze. Žena má na ruce neuzavřený náramek vytvořený ze spirál.
Dvě temné bytosti jsou démoni mužského a ženského principu. Váza
je symbolem vesmíru. Oba principy se k sobě připoutávají svou chtivostí.
Náramek naznačuje, že připoutanost ještě není dokončena, protože je otevřený. Jejich zásahy do vývoje lidstva jsou pro ně tvrdou zkouškou.
162
Objevuje se kulaté razítko nad papírem. Pod ním stojí veliké množství lidí.
Tito dva démoni jsou pokušiteli, kteří svedli lidstvo k uzavírání úpisů
bez souhlasu Božího na základě chtivosti. Démoni nechápou, že současně
s každým podpisem stvrzují svůj vlastní ortel, protože porušují vesmírné
zákony.
Temná bytost si myje ruce v malém kotouči světla. To uhýbá a ruce se
neočišťují.
Tato vize vypovídá o tom, že ten, kdo nese temnotu ve svém nitru, je
naplněn falší, lží a zlobou, může sice vzývat Světlo, ale Světlo mu nemůže
pomoci. Ani ho nemůže očistit. Očistný a léčebný proces může proběhnout
jen tam, kde je upřímnost, pravda a láska.
Objevují se dva šedé oblouky, pod nimi jsou nahromaděné ostnaté dráty.
Z toho se vytváří tunel.
Výjev připomíná, že vaše skutky a jejich následky vás dostihnou vždy
v pravý čas, i kdyby to mělo být v poslední hodince smrti.
Světlé bytosti sedí za obdélníkovým stolem. Společně staví loď pravé víry
a lásky. Vše se změní v zářivý kruh, v něm stojí tyto bytosti a dotýkají se dlaněmi.
Je to kruh vesmírné jednoty lásky.
Vystupují hnědé naleštěné stromy. Jsou hodně okleštěné, jejich větve jsou
holé. Je vidět, že byly zachovány jen ty nejsilnější. Jejich holé koruny sahají až
do nebe. Je jich mnoho.
Jsou to stromy duchovně mrtvých mágů, kteří považují svou okleštěnost
za klad. Jejich pýcha se dotýká nebes. Jsou to uschlé, mrtvé stromy.
Objevuje se tmavší bytost. Na kládě poraženého stromu drží svou nohu
v postoji vítěze. Na tomto kůlu byla mučena žena.
Výjev naznačuje, že i temná bytost může zvítězit nad vlastní slabostí
a negativitou, pak jí bude pomoženo. Vítěz minulosti byl mužský princip
a mučená žena ženský princip. Budou-li na sobě oba principy pracovat,
budou-li vzájemně spolupracovat, zharmonizují se. Pak dojde k vyrovnání
a jejich role budou přiměřené. Přestanou spolu zápasit o nadvládu.
Muž a žena stojí čelem k sobě a drží se za ruce. Mají na sobě dlouhé bílé
řízy a stoupají vzhůru do nebes.
Jsou zapojeni do vesmírné jednoty lásky.
Zářivá ruka drží světlo.
Je to osvícení. Učení lásky hlásá rovnost obou principů.
Tato ruka snímá z hlavy ženského principu zrezavělou obruč jeho poroby.
Pokud se oba principy neodpoutají od svých předsudků, mohla by být
koruna poroby obnovena, ale obrátila by se proti původci útlaku.
Objevuje se řada knih s bílými provázky, na kterých jsou uzlíky.
Poučení získají oba principy, když se znovu poučí z moudrostí dávné
minulosti, kdy vaši předkové žili harmonicky a svědomitě plnili své role otců
163
a matek. Uzlíky jsou symboly složitých situací, ve kterých se oba principy
téměř vždy karmicky vázaly.
Vize paní E.
Paní E. byla na přednášce s primářem interního oddělení a ještě s několika
známými. Vezl je reprezentant farmaceutické firmy. Primář se schoval za zadní
sedadla a hlasitě chrápal. Přesto slyšel vše, co si povídali. Na přednášce všichni
leželi ve spacáku a tvořili řady. Když přednáška skončila, šli se projít do města.
Byly tam i její děti, pes i kočka. Všichni šli spolu vzhůru do kopce. V dálce bylo
vidět lvy. Jedna lvice napadla člověka, což nikdo nepředpokládal. Běhal tam
i lední medvěd, kterého lidé chytili a hodili ho po zádech do ohrady. Bála se,
že mu zlomili zadní nohu. Lvi zaběhli do jednoho domu a ona chtěla s dětmi
vběhnout do druhého, dveře však byly zavřené. Její syn T. zachraňoval černého
pejska s malou hlavou. Paní E. držela svou kočku a nemohla se dovolat jejich
psa. Ostatní lidé se chovali, jako by nebezpečné lvy neviděli.
Děj se odehrává mezi časem a prostorem. Jízda autem ukazuje, s kým
se reinkarnovala tento život, s kým bude spolupracovat ve hmotném životě.
Reprezentant farmaceutické firmy je jejich duchovním vůdcem. Přednáška
znamená poslední pokyny pro tento život. Způsob poslechu přednášky
naznačuje životní postoje a role. Procházka do města značí volbu místa,
kde budou žít. Provázejí ji její děti, pes i kočka. Jsou to její nejbližší. Byla
jim ukázána i nebezpečí, se kterými se setkají a utkají. Lvi představují sílu
a odvahu, kterou bude muset během svého života vykazovat. Před těmito zkouškami bude utíkat, ale nevyhne se jim. Lední medvěd představuje
sílu „zmrzlého království“, jehož chlad také pozná. Bude se však právem
obávat o ty, kteří ve zmrzlém království žijí a neznají pravou lásku, jen
připoutanost. Ví, že nedostatek lásky vede k psychickým i fyzickým deformacím. Toto nebezpečí si ostatní lidé neuvědomovali. Její syn bude věrný
i v těžkých okamžicích života a bude mít dobrý vztah ke všemu živému.
Kočka a pes v její náruči představují mužský a ženský princip. V tomto čase
marně volá po věrnosti a harmonii těchto principů.
Je válka. Paní E. bydlí v nějakém hotelu a léčí muže, který nechtěl jít do
nemocnice. Je pozvána na hostinu, ale musí se před ní vykoupat. Vlasy si mýt
nechce, protože si je myla před dvěma dny. Nakonec je přeci namočí a myje.
Má starost, protože si myslí, že jí včas neuschnou. Vše zvládne včas a s ostatními stoupá po širokém schodišti a potkává známé tváře. Dorazí do velikého
prostorného sálu a všichni dostanou místo hostiny papírový pytlík se svačinou
s tím, že je válka.
Jde o pohled z jiné dimenze. Válka znamená souboj dobra se zlem.
Hotel je svět. Léčba znamená léčbu ducha, ale i těla. Muž představuje
164
mužský princip. Nechce jít do „nemocnice“, protože se bláhově domnívá,
že o jeho nemoci se tak nikdo kromě lékaře nedozví. Za tuto léčbu získává
každý duchovní odměnu. Proto je paní E. pozvána na hostinu. Má zde
poznat své spolupracovníky, kteří s ní bojují na straně dobra. To je hlavní
odměna, kterou málokdo z nich oceňuje. Před hostinou musí být provedena
řádná očista, aby mohli navázat kontakt s bytostmi světlých sfér. Této očisty
není nikdy dost.
Místo očekávané hostiny dostanou pouze svačinu. Čas kvapí a oni musejí rychle zpět do hmotného světa pracovat. Nad svačinou jsou zklamáni
pouze ti, kteří si neuvědomují, že „svačina“ je vybavuje vším, co potřebují.
Každého podle jeho zásluh. Nemocí obou principů může být na například
přebujelé ego, inverzní vnímání a podobně. Nyní se vyhodnocuje vláda
mužského principu, proto léčila muže.
Je válka. Ve veliké stodole spí několik dětí. Jeden malý chlapec sedí opřený
o zeď a je mu smutno. Vedle něho je při zemi ve stěně otvor, kterým se vysouvá
ohebná trubka s optikou. Paní E. má o chlapce strach a přeje si, aby tu trubku
zasunul. Chlapec ji ohýbá dolů. Potom s ním utíká po náměstí. Jezdí tam mnoho těchto aparátů na kolečkách. Vypadají jako veliké housenky. Měli strach,
protože měli pocit, že je jejich prostřednictvím neustále někdo pozoruje. Některé
se jim podařilo poslat pryč či alespoň vychýlit ze směru. Najednou proti nim
vyběhnou psi a napadnou je. Brání chlapce, ale na obranu má jenom peřinu.
Odhání s ní jednotlivé psy, ti se do peřiny zakousnou a ona je i s peřinou
odhazuje.
Pak procházejí temnou ulicí, ve které slabě svítí pouliční lampy. V ulici je
alej nemocných, poškozených a slabých stromů. Na vozovce stojí obrněné vozy
a tanky. Jsou připravené k útoku. S chlapcem vylézá paní E. na strom a slyší
vojáky, jak říkají, že válka skončila. Jsou to Američané a ona cítí velikou
úlevu.
Malé děti jsou mladé duše. Paní E. se stává jejich duchovním vůdcem.
Válka je symbolem posledního zápasu mágů, který by se mohl promítnout
i do hmotného světa. Záleží na myšlení a cítění lidstva. Aparáty představují
telepatické napojení mágů. Psi, kteří ji spolu s chlapcem napadnou, jsou
personifikací zneužitých zvířat pro válečné účely. Současně představují běsy
hluboko ukryté v nitru, se kterými musejí zápasit a zbavit se jich. Teprve
potom se mohou osvobodit od pronásledování a nebudou na základě rovnosti přitahovat žádnou negativitu.
Temná ulice představuje tunel, kterým je možno odejít za Světlem. Zde
se jim zjevují následky války. Nedostatek láskyplného světla, stromy poškozené magickými zásahy, duchovně mrtvé. Chlapec, kterého zachránila, je
její mužský princip, který ještě nedosáhl její duchovní úrovně. V míru a harmonii se setkají teprve tehdy, až si budou rovni. Američané jsou ti, kdo
svým zásahem pomohou ukončit válečný střet.
165
Objevuje se koruna stromu života a mění se v rozevřenou ruku. Na její
dlani leží zářivě bílý krystal, který pulzuje. Ruka se zavírá a vtahuje krystal do
kmene. Objeví se znovu zelená koruna stromu a nad ní vytryskne zářivý gejzír
světla, které oblévá celý strom.
Strom života náleží planetě. Její obyvatelé jsou již očištěni a mají
láskyplné myšlení a cítění. To se odrazí na jejich duchovním stavu i na
planetě samé. Jakmile dosáhnou stavu osvícení, stvoří jejich láska most
mezi planetou a Duchovním sluncem. Zapojí se do vesmírné jednoty lásky a získávají ochranu nejvyšší. Krystal je duchovním darem, klenotem
nejvyšším.
Apokalypsa
Světelná levotočivá spirála má uprostřed zářivou tyč. Na jejím konci jsou
připoutány čtyři bytosti se šedivými obličeji. Vypadají spíše jako děti. Tyč se točí
vlevo a stoupá vzhůru, pomalu se zastavuje. Kolem obíhá buben. Horní konec
tyče se dělí na čtyři světelné paprsky, které se ohýbají směrem k základním
světovým stranám. Tato světelná růžice světových stran se ustálí na SSV. Na
každém konci je jedna bytost. Ta na SSV se mění v rybu, na VJV v medúzu,
na JJZ ve vepříka a na ZSZ v rytíře oděného do šedivého brnění, který drží
v ruce meč.
Světelná spirála naznačuje vývoj na planetě Zemi. Bytosti připoutané
k tyči jsou mladé duše, které představují jednotlivé typy tvorby Nejvyššího
principu lásky s stvoření. Jahwe byl nespokojen, že by lidstvo, které bylo
stvořeno jako pomocník bohů, bylo stejně dokonalé. Zasahuje do jejich
genetického kódu a oklešťuje jejich schopnosti. To naznačuje tyč, která
vystupuje z vývojové spirály. Buben, který okolo tohoto dění obíhá, naznačuje magický zásah bez souhlasu Božího. Vychýlená světelná růžice naznačuje, že se tento zásah zdařil a lidstvo se odchýlilo od svého původního
vývoje. Bytosti závislé na vývojovém plánu se mění. Dělí se do čtyř skupin.
Ryby – poslušní, věřící Jahwemu. Medúzy – zákeřní a nebezpeční. Vepříci
– připoutaní ke hmotě. Šedí rytíři s mečem – bojovníci.
Objevuje se pan L. jako šaman s koňskou lebkou místo hlavy. Z ušního
otvoru mu vylézá Tizianova Venuše. Je zářivá.
Pan L. je představitel mužského principu, který se připoutal k Jahwemu
zvláštním poutem a patří mezi jeho věrné. Venuše je pro něho odměnou
i prokletím. Značí silnou připoutanost i přitažlivost, talent a inteligenci. Tyto
vlastnosti se staly v některých jeho reinkarnacích zhoubnými. Současně vize
naznačuje, že tento obraz Venuše byl darem světlých sfér, aby mu bylo
pomoženo a on dosáhl očisty. Naznačuje, že osvobodit ho může jedině
láska bez připoutanosti.
166
Potom předstupuje paní Z. Nad hlavou má bílého andílka, který se mění
v zářivý diadém.
Vize naznačuje, že její hlavní očista je u konce a je pod ochranou Boží.
Aby se vize zcela naplnila, je třeba, aby spálila poslední pouta k Jahwemu,
který se neprávem vydával za nejvyššího boha. To musí učinit i pan L.
Před paní E. se objevuje ohromný stín. V něm je skryta jáma, do které padá
stříbrná socha rytíře i s podstavcem.
Stín představuje temnoty, které pohltí vše zlé a falešné. Stříbrný rytíř
na podstavci představuje pýchu a pád „bojovníků“ za falešné ideály. Jejich
sláva je dočasná a marná. Jen urychlí jejich mravní pád.
Ukazuje se temná země, na ní domek, ze kterého se valí černý dým. Na
obzoru se objevuje černá obluda s ohromnou tlamou, která vše pohlcuje. Má
několik očí v řadě vedle sebe. Některé jsou modré, červené a žluté.
Temná země je podstatou Jahweho nenávisti. Na ní je vybudováno nitro, domek, ze kterého se valí černý dým nenávisti, žárlivosti a zloby. Jeho
pohled, původně objektivní, se mění podle subjektivních pocitů této negativity.
Za obludou se valí černá vlna, ze které vylézají mohutní černí hadi a plazí
se kupředu. Pak zčerná celá planeta. Z dálky ji pozoruje světlovlasý muž oblečený do kůže draka i s dračí hlavou a ocasem. Ze zničené planety se oddělí
zářivá koule a vznáší se pryč. Planeta zčervená žárem. Na její spodní části jsou
sopečné útvary a jeden velmi široký komín či tunel. Vše se zatahuje do nitra
planety.
Černá vlna zloby a svévole tvoří démony a běsy, kteří se zhmotňují
a pomáhají mu dokončit zkázu původně namířenou proti planetě Zemi.
Meze byly překročeny. Planeta byla uchráněna. Zpětnou vlnou se negativita vrací na jeho vlastní planetu Mars. Světlovlasý muž je Jahwe, bratr
Otcův. Má podobu svého pravého duchovního stavu. Přihlíží zkáze vlastní planety, kterou původně plánoval pro planety jiné během hvězdných
válek. Oddělená zářivá koule je duše planety Marsu, která stoupá vzhůru
a žaluje nebesům. Na hmotném těle Marsu pálí Slunce spravedlnosti
veškeré zlo i s otisky. Vše se vtahuje do rozžhavené planety a sopečná
činnost vrcholí. Vzniká tunel, kterým odcházejí poslední obyvatelé této
planety. Jsou již v duchovním stavu. Předstoupí před tvář Boží. Dílo zkázy
je dokonáno.
Potom jsou paní E. ukazovány části dějin židovského národa. Útěk
z Egypta, jak Mojžíš přináší Desatero. Pochopí, že Mojžíš je paralelní inkarnovanou částí Jahveho (Metatrona). Vidí Židy jako národ zmanipulovaný
nelítostným bohem Jahwem, který se na základě své pýchy vzbouřil proti
Otci a Nejvyššímu principu lásky a stvoření.
167
Očista
Paní R. i paní L. vidí dne 2. 10. 2000, jak ohromný zářivý anděl snímá
z planety průsvitný šedavý závoj. Jsou to otisky negativního myšlení a cítění.
Děkujeme za tuto milost! Jdeme s lidmi ze skupiny v noci po ulici vzhůru do
kopce. Padá z nás blátivý krunýř a pod ním se objevuje krátká oranžová košile.
Všichni jsme se vyloupli a šli dál. Vždy se objevilo něco, co bylo třeba očistit.
Je to vaše životní cesta, po které vás budou mnozí následovat. Oranžová
barva je barvou duchovní čistoty lámů, jejichž úrovně jste právě dosáhli.
Hórovo oko
Dne 6. 10. 2000 se objevuje pyramida, která má na vrcholu znamení boha
slunce, trojúhelník s okem uprostřed. Z levé strany k ní přichází vojsko. Nejprve
je vidět nohu obra a potom pařát dravce. Vojsko je temné, skládá se z rozevlátých přízraků. Jejich vůdci sedí na zádech dravý pták. Pyramida se špiní
od strany vojska temnými silami. Již je z poloviny černá. Uprostřed je vchod
a v něm stojí temně šedý býk. Uvnitř je velký sál. Na čelní stěně se objevuje zářivý kruh, ze kterého se vynoří zářící hlava lva s rozevřenou tlamou. Po stranách
hlavy jsou světlé závěsy. Uprostřed sálu stojí bílá kněžka s dlouhými světlými
vlasy a prosí lva o pomoc. Před lvem se zatáhne zrcadlová opona a v zrcadle je
vidět odcházející lvici. Objevuje se nosorožec, který najednou stojí ve vchodu do
pyramidy. Když vojsko přejde, zmizí nosorožci roh na nose a mění se v beztvarý
šedý chobot, svěšený dolů. Kněžka je obklopena černými přízraky v kruhu.
Stále září a zaráží si do hrudi dýku, ale na zem padá jen slupka s jejími vlasy.
Zářivá bytost odlétá trojúhelníkovým otvorem ve zdi, který se ihned uzavírá. Po
straně vpravo se objevuje černý vodopád a v něm jsou třpytivé kapky. Odevšad
vybíhají černí panáci sestavení z černých kvádrů, krychlí a jehlanů. Mají plno
ostrých hran. Na vrcholu vodopádu stojí temná osoba, na hlavě má po způsobu
Arabů bílý šátek připevněný černou čelenkou. Mění se v hlavu krále s korunou.
Pak se změní v hlavu starce s mohutným plnovousem, který splývá s vodopádem. Za jeho hlavou letí černí jezdci s pochodněmi, mění se v dělové koule, za
kterými se táhne oheň.
Pyramida je chrámem boha slunce – Hóra. V tomto chrámě je paní
E. velekněžkou. Vyznavači slunce jsou ohroženi vojskem, které ovládají
temné síly, démoni a běsi. Cítí se ohroženi, jsou nejednotní. Vojsko budí
hrůzu a tato negativita zatemňuje čistotu vyzařování tak, jak naznačuje
vize. Vchod do pyramidy střeží představitel síly jejich víry, šedý býk. Jeho
síla nestačí. Temné síly pronikají do svatyně, kde velekněžka vzývá božstvo
v podobě lva a žádá o pomoc. Jak se vize odvíjí dál, pochopí, že temné síly
jsou v přesile a jí nezbývá nic jiného než sebevražda, pokud nechce být
168
zhanobena. Vojsko postupuje dál a pyramida je celá černá. Na pyramidě se
objevuje černý had se zářivými zuby. Kněžka dokoná sebevraždu a odchází do jiné dimenze. Ve vchodu do pyramidy stojí tmavě šedý nosorožec
a v okamžiku smrti velekněžky se nosorožec mění v neškodnou bytost.
Temné síly se zmocňují pyramidy. Nejprve tam proniknou uměle stvoření, potom jejich vůdce, který vládne démonům a běsům, proto splývá
s temným vodopádem negativity, zla a agrese. Jeho černí jezdci přinášejí
válku a smrt.
Pyramida je nyní vidět z ptačí perspektivy. Z jejího vrcholu vylétají bílé bubliny a potom již jen černé. Jsou to modlitby vytlačené negativitou. Na vrcholu
pyramidy se objevuje hrad, který se najednou ocitne na lodi, u vesel jsou mniši
v bílých kápích. Loď vplouvá do temné jeskyně.
Hrad je symbolem znesvěceného chrámu. Mniši jsou zasvěcenci, kteří
mají tento chrám očistit. To mohou učinit jen tehdy, mají-li podporu ve víře
v dobro. S touto podporou se mohou spustit i do pekla.
Najednou paní E. vidí zářivé vejce, které mizí v trubici. Jak vejce prostupuje trubicí, je stále vidět záři a pod koncem trubice se objevuje zářivé malé
městečko.
Světlé vejce je zárodek nového učení lásky, které vytváří azyl pro ty, kteří
ho nosí v srdci. To je to městečko.
Loďka vplouvá do jeskyně, vytvoří se kolem ní ochranná vlna a loď postupuje dál do jeskyně. Hrad na lodi se stále zmenšuje. U vesel je šest mnichů.
Nakonec dorazí do velkého podzemního sálu, kde je létající talíř a na něm
bliká mnoho světel.
Jejich víra a láska je chrání. Hrad, který nyní představuje ego, se vlivem
lásky menší. Mniši jsou duchovními vůdci a vedou své svěřence k dílčímu
duchovnímu cíli. Tím je kontakt s vyššími sférami. Na konci života jim
pomohou se osvobodit od hmotného těla, aby mohli vstoupit do duchovní
dimenze příslušné sféry.
Tomu nasvědčuje následná vize. Všichni zprůsvitní a zmizí. Shora padá
zářivý kruh světla doprostřed sálu, kde na kamenném stole leží křišťálová
koule. Paní E. se do ní zadívá. Ví, že nemá hmotné tělo. Cítí silný tah do temné
chodby. Vše se deformuje, na stěnách jsou stíny dělených oken a lidí. Zastavuje
se před zavřenými dvoudílnými dveřmi. Jsou pozlacené, špinavé a nad nimi je
pozlacená hlava lva. Paní E. se vrací zpět do jeskyně. Koule se mění v křišťálovou lebku.
Světlo představuje světlo mateřské bytosti, které vás vítá na konci tunelu. V křišťálové kouli běží důležité momenty hmotného života. Je to rekapitulace. Potom odchází tunelem do „nebe“, které si vysloužila jako kněžka
boha slunce. V okamžiku pravdy však pozná, že tato víra není tou nejčistší,
a odmítá vstoupit do tohoto nebe. Vrací se rychle do hmotného těla, aby
hledala pravou víru. Vysloužila si vzácný dar. Přístup k vesmírnému compu169
teru. Její dobré skutky se přeměnily v energii, která se změnila v křišťálovou
lebku. Takto vybavena se bude znovu reinkarnovat, aby hledala učení pravé
lásky. Křišťálová lebka jí zajišťuje přístup ke computeru a stává se jejím
orákulem.
Osvobození princezny
Dne 8. 10. 2000 se paní E. zjevuje anděl s černou škraboškou. Mění se
v supa a drží v pařátech zeměkouli. Ta je jasná, dobře prokreslená, jako na
obrázcích z vesmíru. Paní E. prosí za očistu planety a její osvobození. Sup pouští
planetu z drápů a v rukou mu zůstává loutka šaška. Prosí i za tuto bytost a sup
se změní v postavu s černou kápí. Postava odkládá šaška za sebe a snímá kápi.
Objevuje se princezna se zlatými vlasy a hvězdou na čele.
Anděl s černou škraboškou je duchem planety. Nese znaky své karmické
zátěže. Sup představuje dravost bytostí, které tato planeta živí. Tito dravci,
kteří parazitují na planetě, se vlivem proseb stávají směšnými loutkami.
Budete-li aktivně pečovat a prosit za planetu, bude osvobozena a promění
se v krásnou princeznu, která bude dobrou matkou svým dětem. Princezna
je personifikací osvobozené planety.
Paní E. vidí špičatou horu. Na její vrchol stoupá moc lidí. Nesou na zádech
veliké pytle. Nad některými jsou hvězdičky. Bílé, černě konturované. Zástup lidí
vychází na vrchol. Hora je dutá a lidé i s vaky se spouštějí po lanech do jejího
nitra. Uvnitř hory je ohromný světlý sál v podobě lidské šlépěje. Tam sypou své
poklady. Jsou to zlaté kalichy, nádoby a šperky.
Temná špička hory představuje cíl lidí připoutaných ke svým „pokladům“. Pytle s poklady jsou také jejich karmickou zátěží. Připoutanost je tíží,
ale nejsou schopni se jich vzdát. Dosáhnou-li svého cíle, tj. závěru života,
musejí poklady odevzdat. Je to jejich lidská stopa zde. Tam vhazují vše
zbytečné, co je tížilo, ale nemohou si to vzít do nového života v duchovní
dimenzi.
Paní E. jede na zájezd autobusem. Byli v něm známí lidé. Zastavili u hospody a ona se dívala oknem na protější stráň, kde viděla dva mohutné býky
s ohromnými rohy. Nikdo jiný je neviděl. Podívala se tedy znovu a opět je uviděla. Přišel tam pasák, který jednoho z nich hnal dolů z kopce. Potom na tomto
kopci uviděla veliké sídliště z paneláků, ale všichni opět tvrdili, že tam nikdy
žádné sídliště nebylo a stavět se nebude. Má tam být vilová čtvrť.
Zájezd autobusem znamená nový život ve hmotě, novou reinkarnaci. Zastavují u hospody, která představuje svět. Během hmotného života
dochází k různému poznání, které je ostatním odepřeno, protože nic nevidí.
Vidí býčí sílu a magickou tvorbu mužského principu, která škodí, pokud
není ovládána pasákem. Tedy tím, kdo ji vlastní. Na kopci vyroste takové
170
sídliště, jaké bude odpovídat duchovnímu stavu lidstva. Jsou dvě uvedené
možnosti.
Čekali ještě na jednu ženu, která si zatím někde četla, ale přišla ve stanovený čas. Všichni nastoupili do autobusu a jeli na výlet.
Žena je představitelkou ženského principu a všichni na ni čekali, než
získala potřebné vědomosti, aby s nimi mohla odjet do jiné dimenze.
Tam se musela paní E. pohybovat na malém „ježdíkovi“. Bylo to pro ni
velmi namáhavé a ponižující. Potkávala své pacienty. Měla sešitek, ve kterém
měla vše zapsané, adresy i program činnosti. V zápisníku měla i svůj průkaz
totožnosti, který málem ztratila. Potom pokročila a dostala „ježdíka“ s motorkem. Jela do kopce, až se dostala k bíle natřené dětské průlezce. Její stavba
nebyla dokončena. Vlezla do ní a zjistila, že pod ní je šachta, velmi hluboká. Do
šachty již nelezla a vylezla z průlezky ven. Věděla, že někdo byl v šachtě před ní,
protože tam byly otištěné stopy. Při cestě zpět potkala manželský pár, který se
ptal, kde mohou najít průlezku. Chtěli tam jít, ale nakonec se přidali k paní E.
a šli s ní zpět. Zastavili se před kanálem a ona jim ukazovala svůj zápisník.
Najednou jí vypadl z ruky do kanálu. Měla sama podezření, že byla ráda, že
se ho zbavila. Klekla si na zem vedle kanálu a plakala, že už tak dál nemůže.
Že je to příliš namáhavé a ponižující. Manželé si mysleli, že chce zápisník zpět,
a sundali poklop kanálu. Objevila se přehledná šachta se schůdky a oni snadno
vyndali její mokrý zápisník.
Dimenze, ve které se paní E. pohybovala na ježdíkovi, představovala
přípravu na nový život a tíži hmotného dopadu. Vše bude muset zvládnout
sama a začít u sebe. S pacienty, se kterými se zde potkávala, byla karmicky
vázaná. Jsou to její budoucí velmi úspěšné či neúspěšné případy. Notýsek,
v němž má vše zapsáno, je její karmický scénář. Ten ji tíží a pokořuje. Když
pochopí a přijme odpovědnost za svůj život do svých rukou, může jí být
pomoženo. Dostává motorek. Tímto motorkem je touha po čistotě lásky,
která jí pomůže. Průkaz totožnosti je energetický průkaz, který zachránila,
protože pokorně nesla svůj úděl.
Ve své snaze se dostává tak daleko, že touží pomáhat mladým duším,
proto cesta za dětskou průlezkou. Ta však není dostavěná. Ani ona není
připravena na to, aby jim mohla pomáhat. Nastoupí první fázi, ale dál se
neodváží, i když nachází stopy těch, kteří se propadli do temnot, nebo
těch, kteří jim šli pomáhat. Vrací se zpět a potkává své duchovní ochránce.
Původně jí chtěli pomoci na průlezce s mladými dušemi, ale potom se
vraceli s ní. Ukazovala jim svůj karmický plán, který ji velmi tížil, a byla
by se ho ráda zbavila. Upustí ho do kanálu, ale vzápětí hořce lituje a pláče,
protože si je vědoma svého selhání. Její andělé strážní jí notýsek s plánem
vyloví a ukážou jí, že vše má svůj řád. Paní E. ho pokorně přijme, aby se
mohla očistit od svých omylů a chyb.
Objevuje se černý trám a pod ním vylézá zelený ještěr. Vztyčí se nahoru,
171
má rozpažené přední končetiny, z nich splývá černý plášť. Zdola vychází světlo
a pod ním je denní krajina s městem. Trám se mění v černý kříž. Z ještěra zbývají jen temné cáry. Vlají ve větru. Některé odnáší vítr a krajina pod ním černá
a mizí. Najednou je kříž shora osvícen světlem a mění se v meč zabodnutý do
země. Na jeho rukojeti jsou drahokamy, ale vypadají jako fialová sklíčka. Za
mečem se objevuje postava ve světle šedé přilbě s purpurovým pláštěm, směje
se a sklápí meč k sobě.
Černý trám je karmické břevno, které zavinil zelený ještěr závisti a zloby. Jeho tmavý plášť negativního myšlení a cítění špiní vše, na co dopadá
jeho stín. Je zhoubou pro vše čisté. Trám se mění v těžkou karmu. Jejím
symbolem je černý kříž. Pod vlivem osvícení se kříž změní v bojový meč,
jehož ozdoby se mění z drahokamů v bezcenná sklíčka. Meč je symbolem
tzv. svatých válek, které vedou lidstvo do zkázy. Postava, která se vynořuje
v královském plášti, nemá korunu, ale šedou přilbu, jež odhaluje všednost
myšlení rytíře, který sleduje jen své vlastní zájmy. Domnívá se, že nebyl
odhalen, proto se směje a žene lidstvo dál do válek až k sebezničení.
Paní E. vidí bílého jednorožce. Má veliké temné oči, ve kterých se zrcadlí
okolní krajina.
Je symbolem čistoty jednoho z principů. Je třeba, aby byl očištěn i druhý princip, pak mezi nimi zavládne pravá láska a harmonie.
Zjevuje se veliká brána, na ní je ohromný zámek. Paní E. dostane klíč,
odemyká, brána se otevírá. Za ní jsou dvě temné chodby. Neví, kterou se vydat,
proto prosí Otce o pomoc a vedení. Uprostřed se objeví zářivé schodiště, nad ním
anděl. Paní E. stoupá nahoru. Proti schodišti je ve světle dlouhý stůl. Usedá na
třetí židli od středu vpravo.
Cesta je u konce. Brána se otevírá. Paní E. čeká poslední volba. Protože
se obrací k Otci, její prosby jsou splněny. Je ve Světle a zaujímá místo svého
pravého duchovního úřadu. Je očištěna a vykázala svou zdatnost.
Dovolená v Tunisu
Ve své vizi měla jet paní R. do Tunisu na dovolenou. Dne 12. 10. 2000 se jí
zdál sen, že tam bude špatné počasí. Když se probudila, připadalo jí to nepravděpodobné, když tam má být na přelomu července a srpna.
Přijela do Tunisu a bylo pod mrakem. Mrzelo ji to a celou dobu si opakovala jméno hotelu, aby ho nezapomněla: „Marhaba, Marhaba…“ Najednou
stojí před ním a vidí, že je velice blízko moře. Usoudila, že by byl lepší pokoj ve
vyšším patře, kdyby přišly vlny a moře bylo rozbouřené. V recepci byla již velmi
rozrušená a špatně vnímala, co jí říkají. Vzala klíč a šla do šestého patra, kde
chtěla bydlet. Vybalila si věci a šla spát. Ráno se probudí a zjistí, že má být
ve třetím patře. Uvědomila si, že v tomto patře bydlí i její přítelkyně, a tak se
172
nechtěla stěhovat zpátky. Bylo jí divné, že klíč pasoval do zámku. Rozhodla se,
že zůstane tam, kde je.
Paní L. Br., pan J. a paní L. L. spolu s paní R. jeli na výlet. Zastavili před
nevelkou černou skálou, která měla podobu hlavy s ostrým nosem. Uprostřed
byl namalován představitel zla. Okolo byla namalována menší stvoření, vždy
přeškrtnutá. Paní R. věděla, že vždy někdo přijde, namaluje nového démona
a toho předešlého škrtne. Na hlavního si nikdo netroufal. Říkala si, že nyní
konečně ví, proč je v Tunisu. Věděla, že mají všichni co vyprošovat.
Paní L. L. se začala najednou divně chovat. Byla vzteklá, vedla divné řeči
a mumlala si pro sebe, že se nikdy neměla vdávat, že to nechtěla, ale přesvědčili ji, že je její muž starý a dlouho nevydrží. Muž prý žije pořád a ona je stále
vdaná, což se jí nelíbí. Paní R. byly řeči o starém manželovi divné, protože ho
znala z fotografie a tak starý jí nepřipadal.
Ocitla se zpět v hotelu. Jejich pokoj byl však v přízemí. Bydlela zde s dcerou V. a bývalým manželem. Věděla, že jsou rozvedeni, ale nevadilo jí to, protože
jinde nebylo pro manžela místo. Ten se právě vracel z venku a byl celý mokrý,
v plavkách a lehl si na postel. Divila se, že se v takovém počasí koupal, ale on
prohlásil, že mu to nevadí. Lehl si s tím, že si zdřímne. Paní R. se také rozhodla,
že se vykoupe. Cestou si říká, že s tím počasím měl ten sen pravdu. Vtom si
všimne, že mraky se protrhávají a vychází slunce.
Cesta do Tunisu znamená jeden ze životů, kde se reinkarnovala. Věděla,
že život zde nebude lehký. To naznačovalo „počasí“. Když se probudila,
měla celý život před sebou a věřila, že bude krásný. Mraky skutečně přišly
a ona byla nespokojená a rozmrzelá. Opakovala si jméno hotelu, kde má být
ubytovaná. Hotel je svět a představuje místem ubytování úroveň, do které
se zrodila. Společenskou a duchovní. Společensky jí náležel pokoj ve třetím
poschodí, to znamená střední vrstvu. Duchovně věděla, že patří do šestého
patra, a tam se také usadila a zakotvila. Byla blízko moře, které naznačovalo
možnost očisty, jíž se trochu bála, a proto hledala vyšší poschodí, aby byla
chráněna zpětnou vlnou vyvolanou magickými praktikami. Klíč, kterým si
odemkla „nesprávný“ pokoj, byl symbolem víry, jež jí pomohla se dostat
tam, kde se cítila bezpečněji.
Na výlet jela s bytostmi, se kterými se karmicky vázala, do paralelního světa. Symbol zla, před kterým všichni stanuli, byl symbolem životů
zasvěcených magii. Kolik životů jí obětovali, tolik přeškrtnutých hlav tam
mají zakresleno. Vždy mezi prostorem a časem, když ukončili jeden život
a začínají druhý, stanou před tímto monstrem. Nakreslením nové hlavy
se zaslibují opět celým svým životem tomuto démonu, který personifikuje
magii.
Zde konečně paní R. pochopila, že toto není pravá cesta. Pochopila, že
bude velice náročné dostat se z moci kultu magie a očistit se od ní. Paní R.
představuje všechny zasvěcence, kteří pochopili, že cesta za světlem pravé173
ho poznání tudy nevede. Ostatní lidé představují ty, kteří ještě nepochopili
a necítí potřebu se odpoutat a osvobodit.
Paní L. L. představuje ty, kteří se oddali magii, aby naplnili nároky svého
ega na úkor ostatních.
Tak se vracejí všichni zpět do hmotného světa. Pokoj je rodina, ve které
žije paní R. společně s dcerou V. a s bývalým mužem. Již se osvobodila od
připoutanosti k němu a nezasahovala mu do jeho života. Tento vztah byl
svobodný. Jeho ulehnutí na lůžko je symbolem smrtelné choroby a usnutí
naznačuje skon. V tomto životě paní R. ovdoví a nese svou ztrátu statečně.
Pokračuje v očistě, jde se koupat. Mraky se protrhávají a ona nalézá duševní
vyrovnanost a klid. Vychází slunce jako symbol moudrosti a osvícení.
Odměna
Dne 15. 10. 2000 ve své vizi byla paní L. pozvaná s ostatními ženami na
hostinu. Jely autobusem z Dubí přes Novosedlice. Když dojely na místo, vstoupily do velikého sálu, kde je obsluhoval starší muž, ve kterém poznaly majitele
celého zařízení. Velmi oceňovaly a pochvalovaly si, že je obsluhuje sám majitel,
i když má tolik práce. Paní L. si objednala hranolky s kuřecími nudličkami.
Přinesli jí talíř plný hranolků, ale z kuřete tam byly jen dvě nudličky. Rozzlobilo
ji to a porci vrátila s tím, že ji nebude platit, když ji tak šidí.
Hostina je duchovní slavností, kde mají být ženy odměněny za svou
práci. Starší muž, který je majitelem, je Otec. Právem se cítily poctěny.
Strava, která jim byla nabídnuta, je duchovní stravou a současně odměnou
za zásluhy. Paní L. si představovala odměnu trochu jinak a cítila zklamání.
Nechtěla zaplatit za ponaučení, kterého se jí dostalo. Místo aby za ně poděkovala, bouřila se. Přitom jí Otec ukázal, co jí škodí.
Pravá noha je po koleno ve vývojové spirále. Tři tužky jsou v misce namočené, otočené špičkami k sobě. Jedna tužka je bílomodrá, druhá bílozelená a třetí
bílorůžová. Objevuje se výklenek ve tvaru obdélníku. Do něho vede průhledná
trubice, ze které vyzařuje světlo.
Vize naznačuje, že lidstvo postoupilo ve svém vývoji a je připraveno,
jako namočené zrno k setí, vstoupit na cestu za světlem pravdy. Tužky jsou
připravené popisovat zkušenosti z této cesty do ákášických záznamů.
Bílomodrá tužka naznačuje svými barvami ženský princip a bude popisovat dění ve sférách pozemských. Bílozelená tužka naznačuje mužský princip Boží a bude popisovat dění ve sférách nebeských. Bílorůžová tužka bude
popisovat skutky lásky.
Nějaká postava má v pase navlečený trojúhelník, jehož základnu má za
zády. Bytost rozděluje paprsky světla. Objevuje se hákový kříž. Vpravo je písmeno „J“, vlevo písmeno „D“. Zjevuje se čáp sedící v hnízdě. Vystupuje tmavě
174
šedá bytost s krabicí, která má nahoře kulatý otvor s aretací. Jiná bytost drží
v dlaních svíci a ta je vsazena do tmavého kříže jako do stojanu. Postava je
známou vůdčí osobností z doby druhé světové války.
Trojúhelník v pase je symbolem kleteb, jež na něho byly vrženy. Naznačuje tíhu karmy, kterou na sebe vkládá svou činností v tomto čase. Rozděluje
lidstvo na vyvolené a zavržené. Na svobodné a otroky. Tím se karmicky váže
s mnoha lidmi i národy. Tato bytost přinesla lidstvu poučení o fašismu a fanatismu. Pan J. s paní D. jsou v této éře velice blízko této vůdčí bytosti a jsou
s ní karmicky velice úzce spjati. Světlo této karmy vedlo a zavedlo mnoho
bytostí. Tyto bytosti by měli všichni zúčastnění osvobodit od svého učení
a vyprosit společné karmy. Oba jsou představiteli těch, kteří si neuvědomují svůj podíl viny na těchto karmických vztazích. Čáp představuje pana J.
v rodinném kruhu. Krabice je jeho karmickou zátěží, kterou může regulovat
aretací. Druhá bytost je paní D., která drží pochodeň jejich „pravdy“ – pravdy
fanatismu. Tato pochodeň zavedla mnoho bytostí, které je nutné osvobodit.
Na vrcholu kráteru stojí hořící svíce. Sopka je černá.
Svíce je světlem života lidstva, které se ocitlo na pokraji zkázy. Někteří
nevidí nebezpečí, které jim hrozí. To naznačuje mlha, která obklopuje kráter
sopky. Ti, kteří vědí, vedou prosby. Čím více lidí pochopí nebezpečí a bude
se snažit napravovat své omyly a chyby, tím více se bude rozptylovat mlha
nad kráterem a lidstvo odstoupí od všech neblahých aktivit a pochopí, proč
je třeba pečovat o životní prostředí, ve kterém žijete.
Zjevuje se planeta. Její horní půlka je pod ochranou Boží. Následně se čistí
i dolní polovina planety.
Bude-li lidstvo aktivní ve své snaze pečovat o planetu, bude mu pomoženo milostí Boží.
Zjevuje se bytost přivázaná ke kříži.
Tato bytost představuje lidstvo, které si na základě lží o Ježíšovi a jeho
učení samo uvázalo oprátku okolo krku. Tato oprátka symbolizuje všechny
zneužité modlitby. Skládá se i ze lživých informací, poskytnutých ve jménu
„svaté“ války.
Světle fialová kuše je napnutá a bytost, která ji drží, rozdává toto světlo na
všechny strany.
Je to světlo duchovního postupu, které se šíří všemi směry, pokud jste
zasaženi pravým poznáním.
Bazén vytváří šestiúhelník. V něm se koupe vždy jedna bytost. O koupající
se starají dvě ženy, mají svou duchovní podobu.
Bazén představuje místo duchovní očisty šesté sféry a dimenze. Zde se
jednotlivci očišťují pod dozorem ženského principu staré i nové doby.
Bazén zmizel a objevilo se světlejší písmeno „H“, potom široké „H“, které
se spíše podobalo lůžku. Zjevil se kruh s tečnou vpravo.
Písmeno „H“ značí Henochův rod. Lůžko označuje ty z jeho rodu, kteří
175
propadli duchovní lenosti a nepracují na sobě. Jsou to ti, kteří opustili svůj
úřad a uzavřeli se v kruhu své připoutanosti k věcem světským. Dotýká se
jich občas pravé poznání, ale oni již nerozlišují pravdu od lži a zůstávají
uzavřeni v kruhu svých představ a předsudků.
Objevuje se malý chlapec se světlými vlasy, který nese velikou hořící pochodeň.
Je symbolem nevinnosti a pochodeň je světlem pravého poznání a lásky.
Kolem hrudníku má svítící pás. Běží dál a pás mu klesá do pasu a on se
mění v dospělého muže.
Jde o ukázku, kdy avatar přináší učení lásky a tímto poznáním sám
duchovně zraje. Pečeť, která vznikla ze srdeční čakry, klesá do pasu tak
rychle, jak duchovně zraje. Potom se usadí v místě solárního plexu a chrání
ho a posiluje jeho schopnosti, které on využívá ve prospěch všech, kteří jsou
ochotni přijmout jeho lásku.
Muž běží alejí stromů, které jsou napjaty jako luk směrem vlevo. Ze středu
stromů vystupuje temná bytost do popředí. Muž pokračuje v běhu směrem
doprava. Temná bytost ho nemůže zastavit.
Stromy jsou stromy života padlých andělů, světlají pod vlivem lásky.
Temná bytost představuje boha Jahweho, který zneužil své moci a byl odhalen. Již nemůže nikomu ublížit, ani nikoho pomýlit.
Objevuje se ovál fontány, ze které svítí světlo poznání. K němu nás muž
s pochodní vedl. Kdosi drží kruh, který se mění v srdce. Z něho vedou zářivé
paprsky. Tato bytost nese před sebou bílý kříž. Má v ruce hořící svíci zvláštního
tvaru. Vypadá jako jablko.
Je to jablko poznání.
Objevuje se šedivé „U“, na jehož dně leží planeta.
Je to duchovní podoba planety Uran. Naznačuje, že očista probíhá nejen
na vaší planetě, ale i na ostatních planetách vašeho vesmíru. Odchod mágů
z planet, které pokročily tak, že jim magie nenáleží, byl zahájen dne 28. 10.
2000. Vše bude vyhodnoceno. Z vyhodnocení vyplynou další úkoly pro
vaši misi.
Natažená bílá ruka drží podstavec a na něm leží černá planeta.
Jde o planetu Jupiter, která je na počátku cesty k očistě.
Objevují se kovové schody, které někdo drhne rýžovým kartáčem.
Jde o pomoc ze světlých sfér, které pomáhají upravit cestu těm, kteří se
skutečně poctivě snaží očistit od magie.
Někdo máčí obraz ve špinavé stoce. Stoka se mění v tunel, ve kterém plují
temné bytosti a předměty.
Takto odcházejí ti, kteří se připoutali k temnotám a světům magie, berou
s sebou vše, co nešlo očistit, co pošpinili svým negativním myšlením a cítěním.
Mír s vámi!
176
Vize o tunelu, „dovolené“ a velmistrovi
Paní E. jde ve své vizi 16. 10. 2000 do temného tunelu. Tam ji čeká zářivá
bytost. Je to paní, která ji vede stranou. Proti očekávání tam není stěna a ony
vstupují do krajiny, která se postupně prosvětluje. Jsou tam obdělaná pole, vesnice a nad ní je kopec s pohanskou modlou na vrcholu. Modla se mění v kříž
s Kristem, ale je z něho vidět jen veliká hlava, ruce a nohy přibité hřeby. Ostatní
tělo chybí. Na hlavu se mu snáší vavřínový věnec.
V této vizi jsou zachyceny první okamžiky paní E. po odchodu z hmotného života. Zářivá bytost je její duchovní vůdce. Lze ji pokládat za mateřskou bytost, která ji vítá ve Světle. Vede paní E. k životní rekapitulaci. Je
jí ukázána modla, které mnoho životů sloužila. I na počátku tohoto života
vedly její životní kroky přes magii k falešným božstvům. Tyto modly zaměnila za víru v Ježíše, ale podléhá ještě náboženským předsudkům, které
jsou naznačeny pouty a hřeby. Posléze pochopí pravou podstatu jeho role
a pomáhá očistit jeho učení lásky od deformací, které vznikly povrchním
přístupem k výkladu a v neposlední řadě také na základě vnějších rituálů
náboženství. Věnec, který se snáší na Ježíšovu hlavu, naznačuje, že pravá
víra u ní zvítězila.
Dne 20. 10. 2000 je paní E. ve své ordinaci. Není ordinační den, ale má
mnoho administrativní práce. Najednou začínají přicházet pacienti a požadují,
aby se jim věnovala. Přicházejí plačící příbuzní s maminkou a požadují její
ošetření. Maminka jí nepřipadá tak nemocná, aby se její vyšetření nemohlo
odložit na ordinační den. Má pocit, že příliv práce nemůže zvládnout, a dává
pokyn sestřičce, že budou ošetřeny jen nejdůležitější případy. Nikdo z čekajících
však neodchází.
Paní E. je na dovolené s přáteli. Scházejí se v neútulné místnosti, sedí na
židlích v kruhu. Je tam jedno křesílko, na kterém sedává její přítelkyně. Paní E.
si sedá pokaždé na jiné místo, protože má pocit, že jí místo přítelkyně nenáleží.
Jednou přijde později a usedá na volné křesílko. Nikdo nic nenamítá.
Ordinace je obrazem její duchovní práce. Pokud je její víra v moudrost
Otce malá, domnívá se, že ji tato práce vyčerpá a zničí. Snaží se omezit
přísun „pacientů“, ale to nejde, protože jí náleží. Karmicky jim to dluží,
proto neodcházejí. Přebujelá administrativa naznačuje, že by měla svoji
práci lépe zorganizovat a nebát se a důvěřovat Otci, že dostane jen tolik
úkolů, na které stačí.
Paní E. jede autobusem z dovolené. Má výsadní postavení, protože je manželkou vládce. Ten s ní špatně zachází a bije ji a týrá. Když odchází z hotelu,
nestará se o zavazadla a nechá je tam. Autobus, do kterého nastoupila, je
prostorný. Sedí vedle muže, kterého nepoznává. Teprve když se nad ni nakloní,
pozná v něm svého přítele. Potom sedí proti nim její manžel a oni mají strach,
aby nic nepoznal. Ale on je posílá na společnou cestu a sám zůstává. Paní E.
177
napadne, že by se měla podívat do zavazadlového prostoru, zda tam jsou její
zavazadla. Vidí mnoho podobných kufrů. Jsou přecpány tak, že z nich šatstvo
vykukuje ven. Poznává svůj kufr, ale opět se o něho nestará.
Potká spolužáka, který ji upozorňuje, že kalhoty, které má na sobě, jí nesedí. Jsou jí veliké a dělají faldy. Paní E. se vymlouvá, že jsou hrozně staré,
a nemíní s tím nic dělat. Má pocit lehkosti a s ničím si nedělá starosti. Potom
prochází kolem autobusu a prohlíží stánky i věšák se zimními kabáty. Někteří
zde nakupují. Najednou drží svůj kufr a zjišťuje, že je lehoučký, skoro prázdný.
Dá ho do zavazadlového prostoru a nastupuje zpět do autobusu, kde je již její
přítel. Cestují společně a on má starost, jestli její výsadní postavení zůstane
zachováno. Paní E. ho uklidňuje, že na tom nezáleží.
Jízda z dovolené představuje přípravu na další život ve hmotě. Bude mít
sice výsadní postavení, ale bude trpět, protože její karmická zátěž je veliká.
Bude žít opět bezstarostně a nebude se starat o následky, které jí tato bezstarostnost přivodí, to znamená, že se nestará o zavazadla, která představují
její karmickou zátěž. V autobuse ji obklopují lidé, se kterými prožije příští
život. Ti se podle toho na tento život připravují a ještě na poslední chvíli
nakupují to, co jim může usnadnit naplnit jejich karmický scénář.
Příhoda s manželem a přítelem ji varuje a ona se jde přeci podívat, jsou-li její zavazadla v pořádku. Je jich mnoho a jsou v nepořádku, protože se
o ně nestarala. Opět vše pustí z hlavy a chce se vrátit, ale zastaví ji spolužák,
který představuje jejího vůdce. Ten ji nabádá k větší uvážlivosti a upozorňuje, že její duchovní šat není v pořádku, protože jí nenáleží. Paní E. se však
cítí dobře a nechce na svém dalším životě nic měnit. Nechce postoupit. Tato
bezstarostnost jí vyhovuje. Nechce přijmout větší odpovědnost. Konečně
přijme karmický scénář i s příslušnou zátěží. Je lehká a příliš nepokročí,
bude odpočívat. Chce si odpočinout od těžké karmické zátěže, kterou musela zvládat v minulém životě.
Znovu nastupuje do autobusu. Bude se reinkarnovat společně s přítelem, který bude klást důraz na výsadní postavení, společenskou prestiž,
a paní E. se bude učit sebeovládání. Bude hledat správnou míru odpovědnosti a ctižádosti.
Velmistr
Ve své vizi dne 22. 10. 2000 vidí paní E. rakev s průhledným víkem. V rakvi
je uložena světlá žena a kolem stojí osoby v černých kápích. Drží svíce a dvě
z nich zasouvají rakev do otvoru ve skále. Jakmile se tak stane, skála se rozsvítí
a bytosti pod kápěmi se jeví jako bílé kostry. Kaplička i se skálou se mění ve
světlou postavu, která má vztyčený ukazovák. Objevuje se černá žena s bílým
vysokým čepcem a závojem. Paní E. vracela dary magie, a když vše vrátila,
178
bytost se rozzářila. Černá bytost stojí u kašny s tryskající vodou. Paní E. vracela
stejné dary. Objevuje se jasně modrý klíč na modré hoře. Paní E. klíčem odemkla pouta a bytost zmodrala, rozzářila se a na rukou držela růžové miminko.
Při očistě stromu života si světlé ruce braly dítě z jeho středu. Dary žádal zlatý
bůh s černým obličejem. Z očí se mu line světlo, kolem hlavy má svatozář.
Rakev s průsvitným víkem ukrývá mateřskou bytost paní E., která ji vždy
vítá při odchodu z hmotného života. Osoby v kápích jsou duchovní vůdcové,
sudičky a současně andělé života a smrti, kteří jí v těchto těžkých okamžicích pomáhají. Svíce, které drží, jsou svícemi života paralelních bytostí,
které se též reinkarnovaly ve hmotě. Kaplička se skálou představuje chrám
duše a pevnost pravé víry. Vztyčený ukazovák mateřské bytosti varuje, že
plánovaná očista není ukončena. Vedení proseb představuje závěrečnou
očistu. Černá žena s bílým čepcem a závojem představuje její druhé já, které
pracovalo ve světech magie. Když vrátí dary, které světům magie náležejí,
je očištěna od karmických vztahů k těmto světům. Temná postava vedle
zdroje poznání je část jejího já, které se zasvětilo temnotám. Vrácením
darů se očistí a získává klíč k pravému lidství. Tímto klíčem odemyká cestu
k pravému poznání, pouta předsudků padají. Bytost svítí poznáním o pravé
úloze ženského principu. Růžové miminko je představitelem čistoty obou
principů, tedy duálu. Temný bůh je velmistrem temnot a žádá zpět své
dary. Zde je třeba pracovat pod vedením Otce, protože ne všechny dary mu
smějí být vráceny. Některé dary jsou od Otce a byly velmistrem zneužity. Ty
budou očištěny a vráceny do světlých sfér.
Dne 26. 10. 2000 se paní E. ocitá v Ústí nad Labem na náměstí, kde se srazila tři auta. Jsou v nich cizinci, ale nikomu se nic vážného nestalo. V jednom
autě byl divný řidič, který měl zlomenou ruku. Byl celý ztuhlý a s nikým nekomunikoval. Paní E. ho odváží do nemocnice a cestou se k ní přidá jeden muž.
Ten je paní E. pověřen, aby ho odvezl do nemocnice. Cizinec neposlechl a oba
hosté se ubytovali v luxusním hotelu. Všichni upozorňují, že zraněný cizinec byl
divný, ale paní E. ho hájí, protože byl v šoku. Jde okolo hotelu a oba cizinci na
ni volají a mávají z okna hotelu. Paní E. se jich ptá, proč nešli do nemocnice.
Nakonec přece jenom zavolají taxi a odjíždějí do nemocnice, kde si je všechny
nechají.
Za cizincem celou dobu chodí hnědý medvěd. Dobře se skrývá a nikdo
kromě paní E. ho nevidí. Když ho konečně uvidí i ostatní, diví se, že paní E.
z něho nemá strach. Ta cítí povinnost se o něho postarat. Cizinec má ještě další
zvířata, slůně a mládě hrocha. To ji radostně vítá, když přichází domů. Mládě
se před vrátky pozvrací a paní E. hledá hadici s vodou, aby ho umyla. Mezitím
z jejího domu vychází žena, která se paní E. znechuceně ptá, proč se o taková
prasata stará. Paní E. to však připadá samozřejmé.
Srážka tří aut představuje střet tří ideových zaměření jednotlivých životních osudů i jejich cesty. První cizinec představuje lidi, které dostihla zpětná
179
vlna násilných manipulací. Je strnulý, bojí se. Nerad mění své názory, i když
mu je dokázáno, že se mýlil. Druhý cizinec představuje lidi, kteří jsou na
vrcholu moci magie a těší se ze své moci a síly, lidé v třetím autě jsou představiteli lidí, kteří neužívají magických praktik.
Odchod do nemocnice představuje uzdravení a očistu duše. K tomu je
třeba sebrat veškerou odvahu, a to tito lidé málokdy bez pomoci duchovních
vůdců dokáží. Paní E. představuje zasvěcence, kteří slíbili, že s touto očistou budou všem pomáhat. Cizinci si dají říci a podrobí se „léčebné kúře“.
Paní E. se ujímá jejich zvířat a snaží se pro ně učinit vše, co je třeba. Ta tuto
pomoc vítají. Zvířata představují animální pudy a sílu magického myšlení
i cítění. Jejich zralost naznačuje pokročilost vlastníka těchto zvířat v magii.
Žena, která jimi pohrdá, představuje ty bytosti, většinou ženského principu,
které jsou zaujaty proti tomu, aby těmto zbloudilým bylo pomoženo. Bojí
se jich a nenávidí je. Je představitelkou fanatiků. Paní E. pokládá za samozřejmé pomáhat všem, kteří jí to dovolí. Je představitelkou všech lidí, kteří
poctivě plní svou životní roli.
Paní E. vidí ve své vizi dne 27. 10. 2000 krásné hory, nádherně osvětlené,
a uprostřed nich teče řeka vytvářející vodopád. Hory kolem se mění v temnou
ležící ženu, která rodí děti do vodopádu. Když dopadnou dolů, staví se hned na
nohy a mění se v dospělé černé bytosti, které utíkají pryč. Nakonec se rodí světle
šedé dítě, ze kterého vyroste znetvořený obr. V každé ruce má meč a odchází
za ostatními.
Hory s vodopádem představují svět magie, který je tak přitažlivý pro
bytosti vaší sféry a dimenze. Vodopád je zdrojem vědění magických věd.
Rodící žena je personifikací magie. Rodí temné bytosti, které představují
mágy a mistry magie. Světle šedé dítě, které se mění ve znetvořeného obra,
je personifikací bílé magie, která zdánlivě vede ostatní bytosti za Světlem.
Je silná, zdánlivě nikomu neškodí, ale naopak prospívá. Meče v rukou však
upozorňují, že jde o násilné praktiky a zásahy do vesmírného řádu. Bytost
se cítí neustále někým ohrožována, proto stále bojuje. Patří k temným bytostem, protože deformuje dobro a pravdu stejně jako zástupci černé magie.
Na hoře stojí temný anděl, vysílá černý šíp. Pod ním je temné město za
hradbami, šíp má zářivý ohon, a jak letí, rozevírá temnotu a za ní je oslnivé
světlo.
Temný anděl varuje všechny mágy před porušováním vesmírných zákonů a zneužíváním přírodních sil. Jeho šíp dostihne všechny, kteří myslí jen
na sebe a o následky svých činů nedbají. Nejprve přináší osvícení v podobě
poznání jednotlivých chyb. Potom eliminuje negativitu, a když tento proces
skončí, opět se všem dostane osvícení. To je světlo, které se otevřelo za temnotami. Vize naznačuje, že cesta za světlem pravdy může vést i přes magii,
je to však cesta velikého utrpení při očistě. Přirozená cesta za Světlem je
cestou odříkání a touhy po pravé lásce.
180
Paní E. ve své vizi dne 28. 10. 2000 byla opět na dovolené s dětmi a rodiči.
Je to pobyt mimo hmotný svět.
Bylo tam hodně známých.
To jsou ti, se kterými se připravuje na další život ve hmotě.
Všichni bydleli v bílých karavanech, zaparkovaných na kraji ulice. Vše bylo
nové a čisté, ale stísněné. Maminka paní E. hubovala, že to tušila, že to bude
takto vypadat, a paní E. se jí ptala, proč s nimi tedy jela. Maminka odpověděla,
že je nechtěla nechat samotné.
Čistota karavanu představuje čistotu nitra, ale prostředí je stísněné pro
připoutanost k mnoha věcem i lidem. V karavanu nebyla koupelna, protože
v těchto sférách již měli mít všichni očistu hotovou. Miniaturní vyčleněné
koupelny měly pomoci jen k dočištění.
Oknem koupelny viděla manželské postele, protože bylo potřeba ještě vyrovnat a očistit vztahy manželské. Tedy vztah mužského a ženského principu.
Když vyšla z karavanu, viděla v pokračování ulice širokou světlou třídu, která
procházela širokou branou k městu, v jehož středu byl na pahorku vzdušný
antický chrám.
Vize naznačuje, že paní E. měla znovu volit správnou cestu. Byli tam
i ostatní lidé. Průvodce jim ukazoval, kam druhý den půjdou. Průvodce je
duchovní vůdce. Den znamená život ve hmotě.
Když se paní E. dívala s průvodcem na chrám, viděla, že je najednou posunutý doprava na břeh moře a je o hodně menší. Vedle něho byla ohromná
kopule kostela obestavěná lešením.
Chrám je cílem. Je to chrám lásky. Paní E. správně viděla a volila. První
chrám nebyl pro ni ten pravý. Chrám její duše měl být teprve postaven. Byla
to ta kopule obehnaná lešením. Bude tak krásný a pevný, jak bude krásná
její duše, jak bude pevná její víra v pravou lásku.
Ve městě se všude toulaly kočky. Najednou karavan paní E. vybočil z řady
a začal se nesmyslně točit a narážet do karavanu před ním. Nakonec se zarazil
o poslední temný dům před bránou. Paní E. vystoupila a držela v náruči kočku.
Bála se, aby se nenakazila od toulavých koček.
Toulavé kočky představují uměle stvořené bludné bytosti. Vlivem poznání se životní cesta paní E. změní a vyjede z řady ostatních lidí. Při tom
naráží na předsudky v nitru svých bližních. Před posledním domem se
zastaví, než se rozhodne projít. Dům, o který se zarazila, je nitrem mága,
který na ni měl dosud velký vliv. Zadržel ji svou mocí. Paní E. vystoupila
a v náruči měla vlastní kočku. To znamená, že byla ještě připoutaná k magii
stejně jako v tomto podobenství ke své kočce.
Paní E. stojí na břehu řeky se svou rodinou. Přišla k nim malinká mourovatá kočka. Odháněla ji a kočka si vlezla do řeky. Nejprve to vypadalo, že je
tam mělko, protože kočka se volně procházela. Když se však na ni podívala
181
později, zjistila, že řeka je hluboká a kočka plave pod hladinou. Měla otevřený
hrudník a byla celá nafouklá. Stále pohybovala tlamou.
Řeka je řekou Styx, kterou musí projít každý, kdo se chce dostat na druhý břeh. V tomto případě se měli všichni teprve zrodit do hmoty. Protože
tato kočka byla symbolem uměle stvořené bytosti, neměla šanci přežít, stejně jako ostatní kočky.
Její syn J. skočil do řeky, protože nastal čas jeho reinkarnace. Jeho
hmotný život zřejmě splní jeho očekávání, protože se při návratu spokojeně
směje.
Paní E. se o něho nebála, protože věděla, že je její syn dobře připraven. Břeh
byl vysoký a musela mu pomoci.
To znamená, že ho uvítá na konci tunelu ve Světle. Teprve potom paní E.
pustila kočku a zbavila se tak posledního pouta k magii.
Kontrola
Paní E. je se mnou v čisté prázdné místnosti. Jsou zde světlé dveře, které
jsou zamčené. Přichází kontrola z vesmíru a chce dveře otevřít. Já utíkám ke
dveřím a křičím: „Ne, tam ne, tam jsou duchovně mrtví!“ Když se otevřely dveře, byla tam rakev, kterou otevřeli, a v ní byla žena, ze které vyzařovalo slabé
světlo. Žena představovala ženský princip. Ptali se nás: „Proč jste ji nechaly
umřít?“
Vize poukazuje na odpovědnost svatých dětí, které sice při své práci
musejí uplatňovat zásadu svobodné vůle, ale pokud nemohou pomoci, mají
předat vzpouzející se bytosti Otci, který jim dá poslední šanci k osvícení
a pochopení svých omylů a chyb. Prázdná místnost představuje nitro, které
je svobodné a nezná připoutanost. Bytost, která má nitro prázdné a čisté,
je svobodná od všech připoutaností. Světlé dveře ukrývají ty, kterým jste
nedokázali pomoci. Je třeba je odevzdat Otci a neoplakávat je, nechovat
je v rakvi.
Vize je varováním pro budoucnost, že byste se mohli dopustit tohoto
omylu. Vy dvě zde máte zástupnou roli za mužský princip, který pochoval
naděje ženského principu na osvobození od předsudků. I duchovně mrtvé
je třeba odevzdat Otci, který zváží jejich další možnosti vývoje. Úkol svatých dětí je křísit duchovně mrtvé a nikoho neodsuzovat. Jde o varování,
abyste striktním dodržováním zásady svobodné vůle někoho neponechali
jeho osudu jen proto, že si s ním nevíte rady a chcete zapomenout na bolest
z neschopnosti jim pomoci, protože se té pomoci brání. Jestliže jste pro ně
učinili skutečně vše, je třeba všechny odevzdat milosti Boží i s kompetencemi. Teprve Otec sám zváží, kdo z nich je skutečně duchovně mrtvý a komu
lze pomoci. O tom rozhoduje Otec, Jitřní anděl a obě rady.
182
Proste za všechny, kdo se zdají být duchovně mrtví, ať jsou mužského či
ženského principu. Tím jste učinili vše, co bylo možné pro ně učinit. Otec
jim dá poslední šanci k prohlédnutí. Pak zůstane i ta poslední komůrka ve
vašem nitru čistá a nebude nic skrývat.
Loučení s pánem temnot a světů magie
Jde o zkušenosti z léčení paní D. dne 31. 10. 2000, kterou jsem vedla k očistě a navrácení všech darů z temnot a světů magie.
Vše začalo tím, že si stěžovala, že nemůže vrátit dva dary, protože se jí stále
vracejí. Nemohla ani rozlišit, co představují. Bylo to magické zrcadlo a přístup
k vesmírnému computeru, kterým se zástupci temnot násilně napojovali a odposlouchávali. Druhý aparát měl podobu písmene „U“, byl to tvar jeho obrazovky.
Tento aparát nám byl dlouho signalizován jako veliké ucho, ale my tomuto
signálu nerozuměli.
Když paní D. vrátila vše, co byla schopná vrátit, včetně úpisů, které si
schovala na jiná místa než do své aury, předstoupil před ni hrozný duchovní
mistr, velice rozzlobený. Paní D. pokračovala ve vedení proseb a vracení darů.
Vysvětlovala mu, proč odchází ze služeb temnot a magie, a děkovala za vše,
čemu ji naučil. Najednou k ní začal promlouvat i v tom smyslu, že zde odváděla
velice důležitou práci, že by v ní měla pokračovat a ne se jí vzdávat. Když pochopil, že jde paní D. dál za Světlem a odstupuje skutečně od magie, musela vrátit
i to, o čem nevěděla. To znamená i „soukromé“ dary. Ty však byly nejdůležitější.
Především si vzal náušnice, které paní D. pokládala za neškodné.
Byly však součástí velikého ucha. Sloužily jako označení hodnosti v temnotách a magii. Označovaly ji tak, že je nutné ji respektovat, protože požívá
zvláštní přízně nejvyššího duchovního vůdce a mistra temnot a světů magie. Umožňovaly kontrolovat paní D. i její činnost. Kdykoli bylo možné jí
zabránit poslouchat to, co se tomuto mistrovi nelíbilo. Měl k tomu mnoho
možností. Například ji uspal, vymazal z paměti slyšená slova, dal jim jiný
smysl a podobně. V neposlední řadě se mohla prostřednictvím náušnic radit
se samotným mistrem.
Darů byla strašlivá spousta. Mezi nimi byly i amulety moci. Když si
paní D. stála na svém, pochopil, že za ni musí hledat náhradu. Odebral jí
všechny služebníky. Byl poučen o práci ve Světle a začal uvažovat i o tom,
že bude Světlo následovat.
Nám již nenáleželo posuzovat jeho upřímnost. I tak zbylo na paní D. mnoho
otisků, které ji vedly k tomu, aby ho hájila. Podle toho poznala, že temnotám
a světům magie ještě něco dluží. Viděla, jak se od sebe s mistrem vzdalují. Vedla
prosby i za ostatní mistry magie a viděla, že se práce již ujali zástupci Světla.
Nejvyšší mistr bude muset nejprve sdělit všem svým věrným žákům to,
183
co jim zatajil, a dát jim svobodu. Teprve potom bude moci nastoupit cestu
za světlem pravdy a lásky bez násilného chtění.
Tato cesta mágů má sice rychlý postup a odměny, ale jakmile adept
dosáhne vrcholu, čeká ho hrůzný pád z výšin jeho pýchy. To se děje každý
život hmotný, který zasvětil magii. To se děje i na úrovni duchovní.
Některé dary z temnot a světů magie měly program obnovy, takže se
magický aparát tvořil stále znovu a znovu, dokud nebyl eliminován. V závěru
bylo nutné poprosit o odpojení z temnot a světů magie, izolaci od jejího
vlivu a osvícení Duchem svatým, odevzdat se Otci a světlu jeho lásky pod
vedením duchovních vůdců světlých sfér. Bylo nutné vyprosit všechny kletby
a prokletí, včetně připoutaností.
Nakonec se objevily průsvitné sáčky s pěti zárodečnými buňkami pro tvorbu
života, která byla některým propůjčena.
Tyto sáčky je třeba vrátit Otci i radě nejvyšších.
Klíčové dary: magické zrcadlo, různé součásti „velikého ucha“, například náušnice, obrazovka v podobě písmene „U“, amulet moci, negativní
programy, obnovující programy, čarodějnická hůlka, kniha věd magických
a krystal či křišťálová koule.
Konec účtování
Paní L. ve své vizi dne 31. 10. 2000 vidí temnou bytost, jak si drží ruce před
obličejem a bojí se pohlédnout pravdě do očí. Čiší z ní strach. Je oválem spojena
s bytostí nad sebou. Oba ovály vytvářejí vývojovou osmičku.
Jde o nevyrovnaný ženský a mužský princip.
Předstupuje tmavá bytost. Je nahá a z její hrudi vystupuje nekonečné světlo
lásky. Z pravé lásky se rodí moudrost. Jejím zosobněním je veliká sova, která
vzlétá ke slunci. Má ohromná, všeobsahující křídla. Pod jejími křídly vystupuje
ze tmy světlá koruna. Tvoří ji čisté bytosti stojící v kruhu, mají vztyčené ruce
a dotýkají se dlaněmi.
Je to vesmírná jednota lásky, která je korunou moudrosti, lásky a stvoření.
Předstupuje starý muž s dlouhými bílými vlasy a knírem.
Je představitelem božstev magie. Stále ještě uplatňují svůj určitý vliv.
Objevuje se planeta v podobě obnaženého břicha, které je bolavé tímto
vlivem. Božstva nad ním drží dlaně a Země sténá pod jejich vyzařováním.
O tyto bolesti se Otec ve své trojjedinosti podělil se svatými dětmi, aby
planetu i s veškerým stvořením od tohoto vlivu očistil.
Bolesti skončily 28. 10. 2000 a očista planety skončila v některých místech
živelnými katastrofami. Například v Chebu zemětřesením, jinde ve světě zátopy
a podobně.
184
Objevuje se schodiště z bílých kruhů, které představují dobré vývojové etapy
planety a jejích obyvatel. Kruhy se mění v bílé čtverce a tyto čtverce vytvářejí
jednotlivé schody duchovního postupu. Je vidět mnoho hořících svíček života.
Jsou různé velikosti, ale všechny svítí jasným plamenem. Mezi nimi se zaklapla
černá kniha magie s hlasitým bouchnutím. Je vyúčtováno.
Zjevuje se jeviště života. Odehrává se zde moderní balet. Nejprve má sólo
žena, potom muž. Jsou to představitelé obou principů. Jsou k sobě otočeni zády,
potom čelem.
Jde o vyrovnání a harmonizaci mužského principu s ženským principem. Vlivem jejich tance se lidstvo dělí do tří proudů a harmonicky tančí.
Tyto tři proudy, ve kterých lidstvo kráčí vpřed, jsou cesty, které je vedou
vzhůru, jedním směrem. Jednotlivé proudy se liší pouze rychlostí, kterou
se ubírají za světlem pravého poznání a lásky.
Objevuje se světlá žena, která tančí na hladině jezera a opisuje kruh.
Kruh je symbolem věku její vlády. Žena je představitelkou ženského
principu. Až se kruh uzavře, předá svou vládu mužskému principu. Tančí
ve směru hodinových ručiček, tvoří budoucnost.
Několik bytostí drží světlé dřevěné tyče. Vypadají jako tubus na úpis.
Je to smlouva s Otcem. Společný úpis všech, kdo jsou zasvěceni.
Zjevují se písmena neurčité barvy. Nejprve se objeví „X“, hned zmizí, potom
„N“ a mizí, nakonec „V“ a také mizí. Vrací se písmeno „N“, které je větší.
„X“ = nepoznán, neznámý. „N“ = Nazaretský. „V“ = pět inkarnací jako
avatar. Velké „N“ je současná reinkarnace.
Společná cesta
Ve vizi dne 5. 11. 2000 paní E. s paní L. vyšly z domu ve vesnici, která
měla jen pár čísel. Jely na výlet do hor. Ocitly se vysoko a šly úzkou cestičkou
s ostatními lidmi vzhůru. Na cestě všichni překonávali různé překážky. Paní E.
šla vpředu a paní L. pomáhala. V určitém místě se odkryl rozhled a ony viděly
celý svět v jeho nádheře a kráse. Postupovaly dál a setkaly se s vojáky v zelených
uniformách. Všichni měli nějakou důstojnickou hodnost. Paní L. mezi nimi
poznala i svého otce. Než odešly, směly si vzít na cestu jídlo. Paní L. vybírala
jídlo i pro paní E. Vpravo byl chléb různé velikosti a kvality, některý chléb byl
již značně okoralý. Vzala pro každou dva krajíce, co nejméně okoralé. Vlevo
byl tmavý salám, ale ona hledala světlý salám a z toho odebrala pro každou
dvě kolečka. To vše vzala do bílých igelitových sáčků. Sedly si s paní E. opodál
a jedly i odpočívaly. Cestu zakončily doma u paní L. a vyprávěly si o dětech.
Byly rády, že se konečně našly.
Paní E. s paní L. jsou jednoho původu. Vesnice představuje vesmír
a jednotlivé domy jsou planety. Výlet do hor představuje jejich cestu za
185
osvícením. Na této cestě paní E. obětavě pomáhá paní L. V určité etapě této
mystické cesty se jim otevírá vhled. Pod vlivem osvícení si uvědomují krásu
Nejvyššího principu lásky a stvoření. Pokračují dál a potkávají bojovníky za
„pravdu“. Tito bojovníci si rozdělili vysoké, takzvané duchovní posty, proto
jsou všichni důstojníci. Je to však klamná představa o sobě samých. Tento
duchovní šat jim dala pýcha a fanatismus.
Obě dvě obdrží občerstvení, ale to není svěží. Je to duchovní strava,
kterou jsou schopny přijmout jen ve vybrané podobě. Tedy co nejméně
okoralou a starou. Paní L. oplácí péči paní E. a společně se vracejí „domů“.
Baví se o svých dětech, ale děti nejsou jejich děti, ale jejich žáci, kteří jsou
mladými dušemi a ony je mají na starosti, protože jsou jejich duchovními
vůdci a učitelkami. Byly rády, že se našly, protože mají společný úkol.
Dne 6. 11. 2000 vidí paní E. rytíře, který má černé brnění přes hrudník.
V ruce drží kytici tří slunečnic z drátů. Objevuje se žena v bílém plátně sešněrovaná bílým provazem odshora dolů. Provazy již praskají. Nějaká ruka, pravděpodobně černého rytíře, drží zlatou zdobenou číši, jejíž spodek je vrostlý
do temné planety. Delfín plave na boku, umírá. Ruka nyní drží mikroskop
a zkoumá černou díru s bílým vyzařováním.
Černý rytíř je velmistr temnot z třetího rozměru planety Jantaru. Jeho
srdce je tvrdé jako drát, ze kterého jsou vyrobeny slunečnice. Tyto slunečnice jsou symbolem vlády Jantaranů nad okupovanými planetami, mezi nimiž
byla i planeta Země. Je současně představitelem vlády mužského principu.
Spoutaná žena je ženský princip, který se stal obětí této vlády a moci nad
ní. Vláda končí a pouta praskají. Ruka rytíře drží temný grál, kterým ovládá
své poddané světy. Je to grál kouzel a násilného chtění. Pod touto vládou
přivádí planetu Jantar i ostatní podrobené planety ke zkáze. Nejprve ničí
životní prostředí a teprve potom vědecké výzkumy dokončují zkázu. To byl
jeho původní plán pomsty. Ve své nevědomosti a slepé nevraživosti zahubil
vlastní planetu jako první.
Pod kořeny ohromného stromu života žije společenství světlých čistých bytostí. Scházejí se v kruhu a radí se. Pod kořeny je světlo. Na planetě je vidět zbytky
hořících křížů a uprostřed je velký temný kříž, připoutaný černým drahokamem
ve tvaru oválu. Bytost drží otep.
Ohromný strom je strom života vesmíru. Pod jeho kořeny ve světle žijí
zasvěcenci, které spojuje vesmírná jednota lásky. Radí se, jak osvobodit planety od vlivu temnot a světů magie. Jak je osvobodit od zla sobectví. Zbytky
hořících křížů jsou naplněné neblahé karmy jako následky negativního myšlení a cítění i skutků. Temný kříž, připoutaný oválem černého krystalu,
navíc jištěný magicky, je symbolem karmy zmaru, kterou této planetě podsunuli mágové a zástupci těch, kteří myslí sobecky jen na svůj momentální
prospěch. Tmavá bytost, která drží otep, symbolizuje žně negativity, kterou
tato personifikace zla rozpoutala.
186
Dva bílé kruhy se v sobě točí a očišťují vše, co se do nich dostane.
Je to opatření bytostí Světla, které pomáhají zvítězit zastáncům dobra
a pravé lásky. Tyto kruhy vytvářejí světelnou kouli, která má v sobě mocný
náboj čistoty a lásky. Za ní jde světlo poznání. Při snímání znamení kříže
je třeba pod vedením Otce, na základě jeho milosti, vyprosit karmy a vazby
a teprve potom s pomocí Boží uvolnit nejprve temný ovál drahokamu na
zkřížených břevnech a teprve potom sejmout kříž.
Objevuje se rakev a na ní leží temný rytíř. V ruce drží dlouhou tyč. Objevuje
se bytost, která má okolo pasu obruč a je v ní ponořená tak, že je z ní vidět
pouze horní polovina těla. Obruč je světlejší, ale střed je černý. Přichází světlý
vír, ve kterém se veškerá temnota a špína ztrácejí. Bytost drží v rukou lasturu.
Velmistr temnot je poražen. Ani v okamžiku smrti nepouští svůj dřevec.
Předstupuje bytost, která představuje lidstvo. V pase má magickou pojistku,
ze které se ještě musí osvobodit.
Ten okamžik nastane tehdy, až změní své myšlení a cítění ve prospěch
světla lásky. Tehdy obruč praskne a světelný očistný vír eliminuje vše negativní a nepatřičné. Tehdy na základě láskyplného myšlení a cítění lidstvo
očistí i planetu a bude pracovat na vytváření ekologické harmonie životního
prostředí. Pak zmizí poslední zbytky vlivu temného rytíře a mužský i ženský
princip se vyrovnají a zharmonizují.
Schůzka skupiny, její cesta a práce
Paní L. vidí dne 6. 11. 2000 ve své vizi hnědou pláň, ze které vyrážejí mladé
rostlinky. Přichází muž se ženou a pečují o ně.
Je to obraz duchovního vzkříšení planet. Ke vzkříšení ducha je nezbytně
nutná uvědomělá péče obou principů.
Paní L. čeká na chodbě v budově lesní správy, až někdo z nás přijde na
setkání skupiny. Na sobě měla černou krajkovou košili s velikým výstřihem
a přes ni dlouhý fialový plášť, ze kterého koukala černá krajka košile.
Paní L. na sobě ještě stále nosí šat temnot a magie. Ten symbolizuje černá krajková košile. Kryje ho pláštěm duchovní urozenosti, ale to nepomáhá.
Energetický průkaz vše odhalí, i tyto poslední vazby.
Jako první přichází paní Z. Paní V. přichází třetí a usedá na místo paní L.
Paní L. na ni volala, že to není její místo, ale ona neslyšela a usedla.
Mezi prvními přicházejí ti, kteří se ještě plně neočistili od magie a jsou
v nebezpečí, že sejdou z pravé cesty. Paní L. s paní Z. usedly správně, to
znamená, že pokračují v práci na sobě samých. Paní V. usedla na místo paní
L. L., to znamená, že je ve svém myšlení a cítění ohrožena jako paní L. L.
a je nebezpečí, že nastoupí její cestu. Současně bude paní V. plnit zástupnou
roli za paní L. L.
187
Nakonec přišla mladá žena se dvěma asi tříletými dětmi. Měla blond vlasy,
kratší. Posadily se na místo paní E. Bylo to děvče a chlapec. Jinak zůstala neobsazená celá řada po mé levici. Začala jsem mluvit, ale děti rušily. Uprostřed
stolu byla čtvercová díra a děti tam házely kostky ze stavebnice. Paní L. se
rozhodla, že je přesadí. Sebrala tmavomodré kostky a dala jim je s sebou.
Čtverec se vyčistil, ale matka dětí byla nespokojená a odešla s nimi. Shora přijel
otevřený výtah. Všichni dospělí nastoupili a odjeli vzhůru. Výtah se několikrát
vrátil a odvážel všechny, kteří byli schopni do něho nastoupit. Chtěla s ním
vyjet i žena s dětmi, tentokrát byla sama, ale nikdy se jí to nepodařilo. Paní L.
jí vysvětlovala, jak má nastoupit. Byl tam stříbrný tepaný oblouk, do kterého
musela vsunout nohu.
Během tohoto procesu je každý, kdo nastupuje, zvážen, zda mu náležejí
vyšší sféry a zda může nastoupit.
Paní L. věděla, že jí nesmí podat ruku, protože o duchovní čistotu musí
usilovat každý sám. Sdělila jí však, že se může pokusit nastoupit již jen jednou,
protože předešlé dva pokusy jí nevyšly.
Ve skupině byl tmavovlasý muž, asi čtyřicetiletý. I ten se dostal do světlých
sfér. Jakmile vyjeli výtahem nahoru, ocitli se v chrámu lásky. Procházeli jednotlivými místnostmi. Já vedla starší ženy a s paní L. šla její maminka. Paní L. šla
bosa. Když jsme se dostali k parku, bylo nutné se přezout i převléci. (Odkládání
hmotného těla a přijímání duchovního šatu.) Na hranici bylo veliké množství
tmavě modrých a tmavě zelených přezůvek. Paní L. si dole vybrala bílé, které
jí ještě nenáležely. Nikomu to však nevadilo. Šli dál a ocitli se ve velikém sále.
Tam jim promítli velikou mužskou hlavu. Většina lidí ji vnímala jako hlavu
muže s úzkým nosem a rty. Oči byly zavřené a úzké. My s paní L. jsme ho viděly
se silnými rty i nosem, oči mrkaly.
Mladá žena s dětmi představuje všechny nezralé bytosti. Děti představují jejich mužský a ženský princip. Paní L. prostřednictvím dětí odvedla
všechny nezralé bytosti tam, kde jim to náleželo. Neměly z toho radost,
protože o sobě měly vyšší mínění. Proto se také dostavily k hlavní zkoušce,
kterou nezvládly.
Otevřený výtah představuje poslední zkoušku před přijetím do vyšších
sfér. Výtah se jmenuje „Pater noster“, to znamená „Otec náš“, který jediný
tuto zkoušku bytostí, jež chtějí duchovně postoupit, provádí. Do stříbrného
oblouku nedokáže nikdo vložit nohu, pokud je obtížen vinami a je v něm
pýcha a málo lásky.
Procházením místnostmi chrámu lásky bylo rekapitulováno to, co je
v srdci těch, kteří se sem dostali. Bylo ukázáno, zda je zde čisto a uklizeno,
zda zde nejsou různé malé připoutanosti. V centru chrámu lásky je promítnuta představa Boha každého, kdo sem přijde. Někdo ho vidí jako asketického přísného muže, jiný jako skutečného otce a podobně. Jeho pravou
podobu pozná jen ten, kdo je čistý, plný pravé lásky, bez předsudků.
188
Práce agregorů
Ve vizi dne 8. 11. 2000 jsou paní L. a pan F. u mne a mají mi pomoci s úklidem. Prostory, ve kterých bydlím, jsou ohromné. Všude je silná vrstva prachu,
která kryje zářivě žluté a světle zelené stěny. V některých místnostech jsou stočené koberce pokryté silnou vrstvou prachu. Paní L. sundává koberce a prach víří
všude okolo. Pan F. ji pozoruje při práci, když se snaží dát dohromady vysavač,
kterému chybí jedna součást, takže se nedal zapojit vodní filtr.
Paní L. s panem F. představují agregory ženského a mužského principu.
Nastala vláda ženského principu a je třeba napravit omyly a chyby vlády
mužského principu. Proto má pan F. tendenci pouze pozorovat. Paní L.
cítí, že je duchovně přítomen její manžel, ale ten již nemá moc samostatně
zasahovat do vývoje ve vesmíru.
Celá vize napovídá, že od vzpoury agregorů nebylo ve vesmíru nic učiněno. Nastal čas vše vyčistit a napravit. Byt, ve kterém bydlíš, je vesmír
a je třeba, aby byl očištěn. S očistou musí pomáhat jak mužský, tak ženský
princip. Létající koberce je třeba oprášit, aby se opět mohly používat, aby
agregoři byli pohyblivější. Protože živly byly během vzpoury zneužity, je
i toto třeba napravit a živly zharmonizovat.
Odsouzením agregora, který byl vládcem vodstva a zneužil své moci,
nastalo bezvládí. I zde se musí ujmout moci nastupující ženský princip
a zavést pořádek. Tuto roli přijímá paní R. jako dcera bývalého vládce.
Nastává čas, kdy se agregoři opět ujmou svých povinností a budou pomáhat
zavést do vesmírné tvorby harmonii, klid a řád.
Očista planety
Dvě bytosti stojí za jednou větší a otevírají jí hrudník. Hrudník se otevírá
jako plášť a je světle hnědý. Uvnitř je díra v podobě tmavého kruhu, ve kterém
se hemží mnoho tmavých bytostí. Melou se jako v pračce.
Obraz představuje očistu planety.
Objevují se dvě šedé bytosti, muž a žena, představitelé obou principů. Ženský princip přistupuje zezadu k mužskému principu a uvazuje mu zelenou
hvězdu okolo hlavy i přes obličej jako šátek. Další bytost dostala také hvězdu.
Tentokrát dekoroval princip mužský princip ženský. Oba principy si stouply
proti sobě.
Až nastane čas, spojí se hvězdami uvázanými na jejich čele. Tehdy dojde
k vyrovnání a harmonizaci obou principů.
Zjevuje se bílá ruka, která má na pravém zápěstí bílé kroužky.
Jsou to pečetě připravené pro duchovní postup planety i jejích agregorů.
189
Objevují se bílá regenerační lůžka v řadě.
Zde odpočívají ti, kteří se vrátili z hmotného světa po splnění úkolu. Dvě
bytosti stojící za sebou jsou představiteli mužského a ženského principu.
Bytost, která je operována, je symbolem každé planety, která prochází očistou před duchovním postupem. Bytosti hemžící se v jejím nitru představují
lidstvo. Na této očistě musí lidstvo spolupracovat. Bude vedeno mužským
i ženským principem. Proto se pracuje na jejich harmonizaci a šátky v podobě hvězd představují ekologické myšlení a cítění lidstva. Jakmile bude vše
vyrovnáno a v harmonii, budou všem planetám, které zvládly svůj duchovní
postup, předány pečetě v takovém množství, jaké jim náleží.
Životy paní E. mezi životy a reinkarnace
Ve vizi dne 20. 11. 2000 je paní E. s dětmi a přáteli v horách. Je ošklivé
počasí, stále prší. Domlouvá se s ostatními, že pojedou lanovkou na nejvyšší
horu. Paní E. ví, že na ní nedávno byla, ale vzpomínky má jen mlhavé. Když
vyjdou, vidí vysoko nad jejich hlavami přejíždět zářivou lanovku. Domluví se,
že se sejdou v 7.15 hodin na dolním konci lanovky. Paní E. vyrazí dříve a cestou
nastupuje do autobusu plného přátel. Přistoupí tam i tři myslivci. Otec se synem
a na poslední chvíli se tam neurvale vecpe i jejich dědeček s velkým batohem
na zádech. Ti již musejí v autobuse stát.
Místo v horách je místem mezi časem a prostorem. Počasí demonstruje
životní klima příštího života. Chtějí na nejvyšší horu, proto je jejich karmický scénář poměrně tvrdý. To znamená, že jejich životní cíl je náročný,
vzdálený a vysoko. Již jednou o tento cíl paní E. usilovala a mlhavě si na
ten život pamatuje. Všichni vyrazí na společnou cestu v různých časových
intervalech, ale sraz je přesně stanoven. Sejdou se v tento čas v příštím
hmotném životě. Nástup do autobusu symbolizuje odchod z duchovního
světa a konec přípravy na hmotný svět. Zde se setkávají všichni, kteří se
spolu reinkarnují. Její přátelé jsou ti, které zná z minulých životů.
Tři myslivci symbolizují temné anděly, kteří se budou starat o naplnění karmického scénáře všech. Jejich chronologický věk odpovídá jejich
duchovní zralosti. V tomto případě nejde o temné anděly, ale o bytosti,
které je zastupují. Nejvíce karmické zátěže nese na svých bedrech dědeček.
Všichni tři budou během jejich života ve hmotě v neustálé pohotovosti. To
naznačuje fakt, že v autobuse stojí.
Paní E. vystupuje z autobusu a odchází se svými dětmi ke stanici lanovky.
Je zděná, je tam i restaurace. Jsou chráněni před deštěm i zabezpečeni před
hladem.
Déšť představuje životní strázně a restaurace teplé místo ve světě, tedy
hmotné zabezpečení. Je dostatečné.
190
Otočí se a vidí myslivce, jak radí jejím přátelům, jak si postavit skrýš před
deštěm a větrem. Stavějí ji z větví a listů. Tato ochrana je velmi chatrná a komplikovaná. Paní E. se tomu diví, protože na dosah je restaurace u lanovky,
a volá na ně, aby se šli ukrýt na stanici. Když přicházejí, zjistí paní E., že nedorazil ještě jeden její kamarád s rodinou. Jde ho hledat a najde ho u zastávky
i s rodinou. Kamarád je potěšen, že ji vidí, protože ji nemohl nalézt. Rychle
s ní vyráží k lanovce.
Paní E. jde za svým cílem. Má již určité zkušenosti z minulého života.
Myslivec se mezitím ujal plnění úkolů temného anděla. Radí těm, kteří jsou
karmicky zatíženi, kdo jsou bezradní. Radí komplikovaně, a to tak, aby se
jejich karma naplňovala. Paní E. se jich ujímá a snaží se jim ulehčit jejich
úděl. Nakonec přivede k cíli i svého zbloudilého kamaráda s jeho rodinou,
který ji marně hledal. Nastoupením do lanovky vstupují na životní cestu,
kterou si stanovili. Cílem jsou vrcholy poznání, které si určili, že v tomto
životě získají.
Paging
Paní E. ve své vizi dne 21. 11. 2000 žije ve velikém zámku. Pracuje tam jako
lékařka. Může odejít, kam chce, i mimo zámek. Když požadovala paging, aby
byla dosažitelná, bylo jí řečeno, že ji všude najdou, že ho nepotřebuje. Nemocní
jsou v horních patrech zámku, v dolních patrech jsou děti. Mezi nimi je i její
syn T.
Veliký zámek je chrám duchovní cesty. Zde se duše léčí láskou. Nahoře
jsou pokročilé, staré duše, dole děti, takzvané mladé duše, mezi ně patří
i její syn. Paní E. se o tyto duše stará. Je duchovně spojena se světlými sférami, ale neuvědomuje si to a žádá něco konkrétního. To je pro ni paging.
Je opravdu zbytečný a s tím se musí paní E. spokojit.
Večer jde paní E. dát dobrou noc svému synovi a rozloučit se s ním. Bydlí
v pokoji sám. Paní E. se s ním loučí, protože druhý den odjíždí. Slibuje mu, že
až jeho pobyt zde skončí, pojedou spolu do Thajska.
Pokoj, ve kterém syn bydlí, je její srdce. Je zde pouze on. Slib, který mu
dává, je místem jejich další reinkarnace. Konec služby je konec života.
Syn T. se najednou rozpláče a říká, že se bojí té paní. Paní E. se ohlédne
a vidí, že za otevřeným oknem stojí žena s dlouhými blond vlasy. Jde k oknu
a posílá ji pryč, chce okno zavřít. Žena zmizí, ale objevuje se dole v zahradě
a stále se na ně dívá. Nyní vidí, že syn bydlí ve druhém patře. Na okně se
objevuje černá kočka. Paní E. ji odstrkuje, aby okno mohla zavřít, ale to nejde.
Žena se jí směje. Paní E. bere kočku a vyhazuje ji z okna ven. Při dopadu na
zem kočka zmizí. Žena volá, že si je stejně najde.
Žena s blond vlasy je andělem smrti. Syn se bojí, protože jeho duch je
191
nezralý a není schopen pochopit její milosrdenství. Paní E. s ní bojuje jako
bytost připoutaná ke hmotnému životu. Jako lékařka vidí ve smrti svého
nepřítele.
Její syn se stále bojí a říká, že ta žena má velikou moc. Že stačí, aby napsala určité číslo, a oba je zničí. Prosí matku, aby to číslo napsala a ihned
přeškrtla. Paní E. to učiní, ale má černé svědomí, že užívá magických praktik.
Potom konečně žena mizí a paní E. může zavřít okno. Uklidňuje syna a opět
mu slibuje cestu do Thajska, on tam však nechce a rozhodne se, že s ní pojede
raději do Chorvatska.
Pokud paní E. bude ke svému synovi připoutaná stejně jako ke hmotnému světu, bude vidět ve smrti nepřítele. Nezruší-li tuto připoutanost,
nikdy se neosvobodí a bude stále bojovat všemi prostředky, i magickými,
proti ní. Je již dostatečně poučená, aby věděla, že to není správné. Jakmile
budou svobodní, přestanou se bát a pochopí, že anděl smrti a zrození je
milosrdný pomocník každého, kdo odchází z hmotného světa a rodí se do
světa duchovního a obráceně. Jejich dohoda na základě připoutanosti je,
že se znovu reinkarnují v Chorvatsku. Paní E. by měla zvážit, zda je dobré
přešlapovat na místě a na základě připoutanosti se reinkarnovat se synem
a manipulovat s ním, když její poslání, jak správně cítí, je v Thajsku.
V další vizi je paní E. s dětmi ve velikém sále, který je oddělen dřevěnými
přepážkami. Sedí v úplně prvním oddíle. Vpředu něco promítají. Za nimi je
mnoho mladých mužů. Ti se vesele baví a nedávají pozor. Paní E. s dětmi na
chvilku někam odchází a jejich místa tito mladíci zasednou. Jejich místa se tím
uvolní a oni si sedají na ně, ale brzy zjistí, že odtud nic nevidí.
Jde o rekapitulaci jejich života a novou přípravu na reinkarnaci. Jde
o rekapitulaci jejich života a přípravu na novou reinkarnaci s kamarádkou
a jejími dětmi. Představuje nový život s přítelkyní a její rodinou. Tato přítelkyně je její matkou, ke které je paní E. silně připoutána.
Paní E. sedí v autě na zadním sedadle s dětmi a její matka vše řídí. Za
autem běží její pes, symbol její „věrnosti“ k připoutanosti. Kamarádka, její matka, si stěžuje, že bylo vše špatně zorganizováno. Scénář neprobíhal podle její
chuti. Vyčítala, že kdyby to tam paní E. již neznala a neřekla jí, kam se vydat
na výlet, nic by neviděla. Synové paní E. prohlásili, že už tam byli a bydleli ve
dvacet kilometrů vzdálené ubytovně.
Jde o jednu z reinkarnací, kdy matka paní E. řídí celý život ostatních
na základě své připoutanosti k nim. Žehrá na karmický scénář, který ji měl
přivést k tomu, aby dala všem svobodu. Jedou podél řeky, protože se blíží
závěr jejich společného života. Než se ocitnou u přechodu, bude nějakou
„chvíli“ trvat. Řeka je plná ryb. To znamená, že jejich život se opírá o víru
v čistotu a dobro. Veliké ryby symbolizují plody jejich životního poznání.
Nastává čas, kdy paní E. přebírá svou odpovědnost za rodinu místo matky.
Nejprve řídí ze zadního sedadla, aby se nedotkla matčiny pýchy, ale brzy
192
zjistí, že je schopna rodinu „vézt“ bezpečně. Bojí se odpovědnosti, ale pak
ji plně přejímá. Auto dobře poslouchá.
Na silnici se objevují pokácené stromy. Paní E. již sedí za volantem a objíždí je. Na cestě pracují dělníci s nákladními auty a jeřábem, udiveně se na ně
dívají, ale paní E. bezpečně projíždí. Vidí, že její pes odbočuje ze směru. Zastaví
auto a vrací se pro něho. Je celý zdeformovaný, má holý hřbet a hlavu, lysé
kočičí uši a poškozené levé oko. Vypadá, jako by ho někdo polil kyselinou. Paní
E. ho bere do náruče. Je jí ho hrozně líto. Nasedá se psem dozadu a všichni
jedou domů.
Pokácené stromy jsou stromy života těch, kteří jsou duchovně mrtví.
Přes toto životní úskalí paní E. rodinu bezpečně převede. Dělníci představují bratrstvo pomoci. Diví se, proč paní E. tak riskuje, protože na základě
připoutanosti hrozí duchovní smrt. Vidí, že pes, kterého zatím pustila se
zřetele, se odpoutává a běží jinam. Okamžitě jde pro něho a obnoví pouta. Má s ním sice soucit, ale neuvědomuje si, že jeho utrpení způsobila
připoutanost mezi nimi. Připoutanost leptá jako kyselina cit pravé lásky
a deformuje ji. Bere svobodu na základě obnovení této připoutanosti, kterou zaměňuje za věrnost. Paní E. již nemůže usednout za volant. Vůz řídí
živelnost připoutaností. Je to varování před ní. Domů znamená návrat do
duchovního světa, kde předají své zkušenosti.
Vývoj lidstva v magii
Ve vizi dne 22. 11. 2000 se objevuje temná bytost ve světlé spirále. Spirála
je dole úzká a směrem nahoru se rozšiřuje.
Temná bytost je archetyp lidí praktikujících magii. Spirála naznačuje
vývoj, který by měli nastoupit. Počátek cesty bude velmi náročný, ale čím
déle bude lidstvo pracovat na cestě pravdy, tím lépe se bude očišťovat a směřovat ke světlu pravého poznání.
Na malou chvíli se kmitne kulatý stůl, nad kterým se sklání pět temných
bytostí. Z bytostí je vidět jen stíny.
Mágové ztrácejí sílu.
Zjevuje se výřez ve tvaru temné hvězdy, je to hvězda zla. Skýtá výhled do
vesmíru.
Vliv hvězdy zkresluje pohled na objektivní pravdu.
Uvnitř prostoru je temný kruh, na něm cosi dole visí. Bytost má na klíně
černý dort s osmi, devíti svíčkami.
Jde o lidstvo spoutané magickými ideami. Dort je symbol duchovní
stravy mágů, která nejprve chutná sladce a posléze je nepoživatelná.
Objevuje se temné, zrcadlově obrácené písmeno „Z“. Písmeno hoří.
„Z“ znamená závěr, konec magie v těchto sférách a dimenzích.
193
Dvě tmavé židle stojí vedle sebe, dotýkají se.
Je to symbol vlády obou principů v temnotách. Vzdaly se vlády v této
sféře a dimenzi.
Kruhem prochází silný proud vody, který bere vše. Objevuje se vesmír a tři
vstupní brány, které tvoří trojúhelník. Při vstupu se brány postaví do jedné roviny.
Kruh je vesmír, který je očišťován živly. Tato očista je očistou vody.
Obloukovité brány jsou vstupem do trojrozměrného prostoru. Vstoupíte-li
do tohoto prostoru, stáváte se jeho součástí.
Brány se seřadí a my se pohybujeme pouze v tomto prostoru a časové zámky
se uzavřou. Tento prostor se stává naším vesmírem. Tmavá bytost drží svazek
paprsků.
Jsou to manipulace mága.
Otevírá se cesta v kruhu kolem velikého košatého stromu života, který má
větve až k zemi.
Je to vesmírný strom života.
Cesta se odvíjí levotočivým směrem, tedy do minulosti. Paprsky světla směřují shora dolů a vytvářejí světelný sloup, který ozařuje a prosvětluje celé ruce
až nahoru k ramenům.
Pravda o magických manipulacích je zjevena.
Objevuje se vyvrácený strom života i s kořeny. Strom padá vpravo a pod
kořeny se hemží temnota. Je plná bytostí.
Magické manipulace často zasahují i stromy života. Takto zasažené
bytosti padají a duchovně umírají.
Tyto bytosti se hemží v temnotách a vytvářejí svůj kruh společenství. Drží
se v kruhu za ruce. Je jich mnoho a točí se do minulosti. Zde nacházejí svého
velmistra, který má svářečskou kuklu na obličeji.
Bojí se prohlédnout pravdě do očí a nechce být poznán, protože pak by
nesl za své činy odpovědnost. Je to iluze, protože zpětná vlna manipulací
zasáhne dříve či později každého mága.
Objevuje se jehlan. Jeho pravá strana je černá a levá strana je bílá.
To odpovídá duchovnímu stavu lidstva v minulosti. Síly zla a dobra jsou
rozděleny.
Objevuje se zelený ještěr, kterému cosi uvázlo v krku a nemůže to strávit.
Je symbolem ekologického prostředí, které se manipulacemi mění tak,
že ničí život na Zemi. Veleještěři vyhynuli. Podobně hrozí zkáza lidstvu,
pokud těchto manipulací nezanechá a nebude se starat o následky svých
činů.
Objevují se tři doutníky na sobě, spodní doutník hoří.
Jsou symbolem lidských závislostí a připoutaností, například narkomanie a podobně.
Zjevuje se průhledná krychle, je tmavá. Vnitřní prostor asi do poloviny
vyplňuje bílá koule, která roste. Přerůstá krychli.
194
To znamená, že poznání ze světlých sfér přerostlo mantinely negativního myšlení a cítění.
Objevuje se temný trojúhelník na základně. Uprostřed je ruka, která drží
trojzubec.
Temný trojúhelník je zhmotněná kletba Neptunova. Touto kletbou se
pán vodstva sám odsoudil a překročil stanovené meze.
Objevuje se strom života planety, proti které byla kletba vržena.
Stromy jsou plíce planety Země, které byly kletbou narušeny především.
Jakmile budou hynout stromy, nebude dostatek vláhy. Přirozený koloběh
vody je narušen. Tento osud postihl planetu Mars a hrozí i vaší planetě,
budete-li vůči přírodě necitelní.
Dlaň drží černou růži, kterou nikdo nechce.
Je to dlaň velmistra a černá růže je symbolem duchovních vyznamenání
a postů magie.
Růže vadne, rozpadá se a vypadává z dlaně. Dlaň má na palci hlavu nacisty, která se mění v bolševika a nakonec v démona s rohy. Démonova tvář je
děsivá.
Dlaň ukazuje, kam vedou magické manipulace a sobectví. Vede ke
zhoubným ideám fašismu, fanatismu, terorismu a nadřazenosti. To vše opět
ústí do válečných střetů. Teorie diktatury je stejně scestná jako fašismus.
Protěžuje vládnoucí třídu. Každý tlak vzbuzuje protitlak a s ním je spojen
strach o existenci. Ego pod vedením diktatury strachu narůstá do obludných
rozměrů a vede k záhubě lidství.
Objevuje se ohromný úpis, přes který vede modrobílá židovská hvězda.
Smlouva s Jahwem vedla skoro k vyhlazení židovského národa.
Zjevují se dvě váhy vedle sebe. Každá váha má dvě misky, které se rychle
pohybují nahoru a dolů.
Na nich je vážen zvlášť mužský a zvlášť ženský princip. Misky jsou rozkolísané, protože jednou převažuje zlo nad dobrem a podruhé dobro nad
zlem. Až budou mužský i ženský princip očištěny a zharmonizovány, tehdy
se obě váhy spojí, misky se ustálí ve správném poměru. Budou v příslušné
rovnováze, která náleží těmto sférám, dimenzím, prostoru i času.
Hostina u královského dvora
Ve vizi dne 23. 11. 2000 jsme na hostině u anglického královského dvora.
Král pořádá hostinu na počest svých věrných. Je zde hodně žen a já sedím
u prostředního stolu. Je bíle prostřen a uprostřed jsou vzácné klenoty. Vidím,
že i u vedlejších stolů je mnoho žen a vybírají si své skvosty. Mezi nimi si má
král vybrat nevěstu. Po mé pravici sedí můj manžel, který zastává funkci mého
otce. Po mé levici sedí chladná žena, velice strohá a přísná. Oba mlčí. Vidím,
195
že král je u sousedního stolu a sleduje, jaké skvosty si ženy vybírají. Staví se
i u našeho stolu. Baví se se mnou a my všichni se cítíme velmi poctěni. Vůbec
mi nepřipomíná současného anglického krále. Je to muž velmi elegantní, uhlazeného chování a neurčitého věku. Cítím se s ním velmi dobře. Potom odchází,
aby se věnoval svým hostitelským povinnostem. Já se zatím probírám mezi
skvosty a vyberu si soupravu z platiny s krásnými bílými křišťály či diamanty
a perlami. Šperk působí lehce a vzdušně. Vypadá jako krajka, září čistotou
a láskou. Je starobylý a velmi mne přitahuje.
Objevuji zde zvláštní nádobku z tepaného zlata, vykládanou barevnými
nezabroušenými kameny. Přední stěna je tak čirá, že je do nádobky vidět.
Vypadá to, jako by čelní stěna chyběla, ale já vím, že tam ta stěna je. Je to
památka po první královně. Z nádobky se line nádherná vůně. Vím, že to vše
má cosi společného s časem. Obdivuji vkus první královny a s radostí si ji ponechám. Připomíná mi cosi krásného, dávného a zapomenutého.
Vtom k našemu stolu opět přistupuje král a k mému ustrnutí přede mnou
pokleká a žádá mne o ruku. Snažím se ho zadržet s tím, že mi tato pocta
nenáleží. Král vůbec nepochybuje, že dám svůj souhlas, ale já se cítím vázána
jinde. Lichotí mi tato pocta, ale uvědomuji si, že jsem měla taktně předejít této
žádosti, protože nyní již nelze dost dobře odmítnout. Zvažuji svůj vztah s jiným
mužem, kterého jsem si měla brát, a mám pocit, že ho zrazuji. Současně si
dobře uvědomuji, že se můj vztah s tímto mužem rozpadá, že mezi námi není
pravá láska. Rozhodnu se, že nabídku krále přijmu.
Začíná hrát hudba na znamení, že svatební tanec bude brzy zahájen. Můj
muž, který již před lety zemřel, mne vede jako otec k tanci. Nejprve tančím
s ním, ale kolo sotva dokončíme. Vede mne zpět ke stolu. Teprve nyní může
přijít král.
Zatímco odpočívám, promluví na mne chladná žena. Ptá se mne, zda znám
malíře pana K. Já odpovídám, že ano, ale od té doby, kdy mne zapřel, nemám
potřebu se s ním stýkat. Ptá se mne, zda bych neprodala králi do jeho sbírky
některé z jeho obrazů. Odpovídám neurčitě, protože se mi obrazy tohoto malíře
nezdají dost hodnotné. Vtom přichází král a přináší mi svatební smlouvu. Je to
veliký bílý úpis, jasně zářící. S pokorou a láskou tento úpis přijímám.
Jde o přípravu na mystickou svatbu mužského a ženského principu. Ženský
princip je nevěstou a král je mužským principem. Jakmile se oba principy
vyrovnají a zharmonizují, splývají v lásce a porozumění. To je mystická svatba.
Hostina, na které se oba principy sešly, je duchovní. (Shoda a urozenost.)
Všichni jsou ve shodě a rozumějí si. Nikdo nikomu nezávidí. Vybírání šperků
je symbolické. Ženský princip volí a vybírá skvosty svého poznání. Nevěsta
je připravena na svatbu, mužský princip se o ni uchází. Sleduje její volbu, zda
nastal pravý čas souznění. Pravý čas duchovního postupu – mystické svatby.
Zahajovací taneční kolo představuje ještě jednu společnou reinkarnaci.
Tanec končí předčasně, protože tvůj manžel odchází dříve. Vše je duchovně
196
připraveno. Chladná žena je sudička, která se ptá na malíře, představitele
těch mužů, se kterými vás poutala tvrdá karma. Ty odpovídáš vyhýbavě,
protože si netroufáš rozhodnout, co je v tomto případě správně. Připadají
ti nezralí, ale necháš vše rozhodnout krále. Sudička ti tak položila poslední
klíčovou otázku, podle které pozná tvou pravou duchovní zralost. Současně
tě upozorňuje na to, co jako představitelka ženského principu ještě nemáš
dořešeno. Jakmile jsou všechny zkoušky u konce, duchovnímu pokroku
lidstva nestojí nic v cestě.
Nová smlouva s Otcem může být uzavřena.
Koncert
Dne 26. 11. 2000 byla paní L. na koncertě v Teplicích. Zpíval mladší muž
se dvěma chlapci budovatelské písně. Byla s přítelkyní, která se měnila do
podoby paní D.
Koncert je symbolem duchovního vyzařování lidstva, které je poznamenáno ideami komunismu. Zpěváci představují mužský princip. Jejich
vyzrálost odpovídá jejich chronologickému věku.
Paní L. s přítelkyní jsou představitelkami ženského principu, který má
k vládě mužského principu různý postoj. Přítelkyně chce být středem pozornosti mužského principu a hrne se dopředu. Ona je raději pozorovatelkou
a drží se vzadu.
Objevují se tři židle vedle sebe. Již tam sedí dvě ženy. Krajní ženě nevidí do
tváře, ale uprostřed sedí tmavá žena. Paní L. usedá vedle ní a velice dobře si
s ní rozumí. Povídají si spolu po dobu celého koncertu. Koncert končí ve 23.30
hodin. Paní L. odchází na Benešovo náměstí a zjišťuje, že jí chybí sako. Zůstalo
v uzavřené šatně, která byla velikým osvíceným domem. Ani jí není zima.
Tři židle představují místa tří sudiček. Že paní L. není zima, znamená,
že odložila svůj duchovní šat minulosti, kdy její cestu ozařovaly ideje komunismu. Šat nepostrádala.
Najednou měla na sobě světle zelenou bundu.
Ta je šatem její nové duchovní hodnosti. Barva naznačuje pověření
Otcem.
Stojí na zastávce a přijíždí autobus č. 23 ve směru na Dubí. Paní L. chce
nastoupit, ale včas si uvědomí, že tam již nebydlí. Přechází na druhou stranu, kde nastupuje do „osmičky“. Autobus ji odváží až na konec zelené louky.
Prochází loukou a potkává několik mužů.
Číslo osm symbolizuje duchovní změnu a vývoj, který paní L. vstupem
do tohoto autobusu nastoupila. Louka je symbolem minulých životů. Aby
mohla nastoupit správnou cestu, musí si vzít ponaučení z minulosti a projít
všemi životy. Muži, které potkala, jsou ti, se kterými prožila jednotlivé živo197
ty. Jsou to jejich duchovní podoby. Samí vandráci, bezdomovci a alkoholici.
Všem se nyní vyhýbala, protože byla tvrdě poučena.
Cestou potkala malou opičku, černého kohouta se slepicemi. Když přešla louku, byla doma u rodičů. Paní L. přináší do rodiny z poloviny plný košík hub.
Opička je symbolem lehkomyslnosti, hravosti i těkavosti, ale hlavně připoutané „lásky“, která ji přivedla k magii. Černý kohout a slepice symbolizují vztahy v rodině, kde panuje silná připoutanost k magii a kde kraluje
ostatním mág v podobě černého kohouta. Košík je symbol jejich karmických zkušeností z minulých životů.
Paní L. je začne krájet a čistit, ale nikdo je nechce jíst. Přidává se k nim
strýc paní L. s prohlášením, že pro něho je již pozdě.
To znamená, že její nejbližší nejsou schopni se s ní o tyto zkušenosti
podělit.
Paní L. se rozhodne, že polovinu přenechá mně, protože ví, že mám houby
také ráda. Je to duchovní strava. Přišla její matka a sdělila jí, že to nejtěžší ji
teprve čeká. Že musí znovu s ní přejít zelenou louku minulých životů.
V podstatě ji nutí na základě připoutanosti k nové společné reinkarnaci,
protože matka nedokázala splnit svůj karmický úkol.
Paní L. se rozpláče a prohlásí, že to má již za sebou, a novou společnou reinkarnaci odmítá. Jdou spolu do obýváku, ten je symbolem nitra paní L. Jsou tam
všichni, které má ráda. Je tam i otec, který má zapnutý magnetofon a obtěžuje
své okolí nadměrným hlukem. Paní L. vytahuje šňůru ze zásuvky, ale aparát
hraje dál. Vytahuje i druhou šňůru, ale hlasitou hudbu je stále slyšet. Pochopila,
že stav jejího otce se nezmění, dokud se negativní energie nevyčerpá.
Magie v této sféře a dimenzi končí. Nebude to již dlouho trvat. Jakmile
se vyčerpá ze své podstaty, je konec.
Paní L. bydlí ve vysokém domě. Je to chrám poznání. Vedle ní bydlí paní Lí.
Sdělila paní L., že jsem byla u ní a nechala tam kovové mince z toho, co zbylo,
když jsem jela na Slovensko. Vedle zářivé pětistovky, která ležela stranou, byly
mince drobnější. Paní L. je sesbírala a říkala si, že mi je musí vrátit, kdybych je
ještě potřebovala. Šly mne hledat, ale nepamatovaly si, jestli bydlím ve druhém
či ve čtvrtém poschodí.
Zářivá pětistovka je duchovní odměna za práci v tomto světě. Drobné
mince představují hmotné odměny tohoto života. Obě tě hledají, protože
se chtějí v příštím životě reinkarnovat společně s tebou.
Duhový kruh
Dne 27. 11. 2000 se objevuje duhový kruh jemného, světle zeleného vyzařování. Uprostřed něho se točí směrem do minulosti světle hnědý kříž. Bytost
s křídly přináší průhlednou krychli.
198
Duhový kruh vymezuje prostor božských sfér, odkud tato bytost poselství přináší. Světle zelený odstín naznačuje, že milost přichází od Otce.
Tento dar přináší jeho syn. Je to poselství lásky. Toto poselství přijímá lidstvo s nedůvěrou, a proto je vidí zkresleně. Bytost s křídly vidí pošpiněnou
a samotné poselství, uložené v průhledné krychli, vidí s tmavými konturami. Těmto předsudkům byla bytost i se svým poselstvím obětována. Proto
je toto poselství lásky opakovaně přinášeno a vy je přijímáte na základě
usilovné práce na sobě samých čistě, nebo podsouváte vlastní předsudky
a vnímáte je zkresleně.
Čistota vašeho myšlení a cítění sama stanoví limit pochopení podstaty
pravé lásky. Pohled na tuto bytost je odrazem vaší duchovní zralosti i čistoty. Ti, kteří jsou zatíženi vlastními předsudky, nevnímají vyzařování posla
Božího, ale vidí jen špínu, kterou na něho uvrhli. Pro jiné je šedý a nezajímavý, protože se domnívají, že tento posel nemůže být „lidský“. Očekávají
kohosi velkolepějšího. Nechápou, že pravá láska je prostá. Ti, jejichž srdce
již poznalo pravou lásku, tohoto posla vítají a radují se. Jejich srdce se s ním
spojují ve vesmírné jednotě lásky. Tato láskyplná bytost se snaží promlouvat
ke všem srdcím. Protahuje se kruhem předsudků, zmenšuje se a přijímá
lidské utrpení spojené s karmou této planety. Bytost je nyní omezena hmotným tělem a stojí na dlani Boží a vykládá učení lásky. To znamená, že je
stále pod ochranou Boží, vedena Otcem. Bez tohoto vedení ze světlých sfér,
za podpory všech láskyplných, by ve světě hmotném nezmohla nic. Tento
posel lásky má ale ještě jiný úkol. To naznačuje další vize.
Je vidět, že sedí na židli a vykládá učení, ale pokračuje ve vyprávění i o tom,
co se stalo v dávné minulosti, proč jsme někteří sešli z cesty lásky.
Tato vize naznačuje, že se již ujal svého úřadu a propojuje vědomí těch,
kteří zapomněli na svůj duchovní původ, a probouzí je k jejich poslání ve
společné misi lásky.
Na jeho krku se objevuje bílá smyčka, za kterou kdosi tahá.
Je zajat ve hmotě. Jeho láska k lidem způsobila, že ti, kteří znají pouze připoutanost, se k jeho osobě připoutali svým fanatismem. Tato smyčka ho tíží, protože zakotvili v nepravé víře bez lásky, vedené fanatismem.
Pochopením pravé podstaty lásky se zakotvení v temnotách a světech magie
rozpadá.
Nejprve mizí hák fanatismu, zbylé dva háky svým svitem upozorňují, že
mají být vedeny prosby za mužský i ženský princip zvlášť. Kotva mizí a mění
se v beztvarou bytost, která je personifikací připoutanosti k magické tvorbě za
pomoci temných sil. Ta se rozpadá.
Pro někoho byla tato beztvará bytost velmistrem temnot a světů magie.
Je to bytost uměle stvořená strachem i touhou mágů. Tato bytost již nenáleží
těmto sférám a dimenzím, proto sama dává přednost eliminaci. Tato vůle
musí být respektována. Je to i vůle Boží. Nyní již nic nebrání tomu, aby
199
se duhový kruh lásky rozzářil. Nyní již nikdo nebude pohrdat láskou jako
slabostí, ale bude se hřát v jejích paprscích.
Objevuje se bílé postranní schodiště, které se topí v záři světla. Nahoře je
vidět jen světlé zábradlí ze dřeva. Za ním stojí bytosti a drží se zábradlí. Zatím
nemohou jít dále.
Bílé schodiště představuje cestu za světlem pravdy a lásky. Zábradlí tvoří
mantinel, kam lze zatím dojít.
Zjevuje se trojúhelník na základně a v něm hoří plameny. Tvoří se z něho
židovská hvězda. Plameny mizí.
Trojúhelník je symbolem kletby, která stihla židovský národ a národ
německý. Tato kletba a karma, která je spojuje, může být vyrovnána jedině
láskou a pochopením vlastních omylů a chyb. Láska, pochopení a tolerance uhasí plameny nenávisti, které živí toto prokletí. Tehdy zavládne mír
a harmonie.
Chlapeček je v prázdném prostoru a místo hlavy má vesmír. Delfín volá
o pomoc.
Chlapeček je představitelem nevyzrálého mužského principu a vytvořil
si vesmír podle vlastních zákonů, bez ohledu na potřeby ženského principu.
Ženský princip, který se již ujal vlády, by měl pracovat na zharmonizování
obou principů. Z toho vyplývá vzájemné respektování potřeb. Jedině tak
lze dojít k vyrovnání a harmonii. Tehdy chlapeček uzraje a oba principy se
spojí. Tehdy se uvolní pouta vzájemné připoutanosti.
Delfín volající o pomoc připomíná, že všechny bytosti jsou si rovny. Že
harmonie nelze dosáhnout bez této rovnosti, kdy si budete vzájemně prokazovat lásku a nebudete se povyšovat nad ostatní bytosti, ať jsou jakéhokoli
původu Božího stvoření. Tehdy bude úkol Boží mise splněn.
Mír s vámi!
Slavnost smíření
Setkání s našimi přáteli na Slovensku se uskutečnilo 1. 12. a 2. 12. 2000
v Donovalech. Bylo přítomno 31 lidí. Když jsem před ně předstoupila, zalila nás
vlna lásky. Naše vědomí se propojilo a my jsme se poznali. Nemohla jsem dojetím promluvit. Hlas se mi chvěl, když jsem vyřizovala pozdravy z Čech. Spojili
jsme se všichni v jednotě lásky a pochopili, že se již dávno známe. Někteří z nás
plakali dojetím. Bylo to krásné setkání po více než 2000 letech.
Před očima mi defilovaly minulé životy, které jsme prožili na planetě Jantaru, včetně jeho zkázy. Viděla jsem osídlování planety Země, zkázu
Atlantidy a emigraci Atlanťanů do Egypta a Ameriky. Viděla jsem Pompeje
v jejich rozkvětu i konci. Viděla jsem rytíře u Artušova kulatého stolu, nájezdy
Tatarů a Římanů, francouzskou revoluci. Obrazy byly zřetelné, barevné a dobře
200
zaostřené. Kmitaly mi před očima závratnou rychlostí. Najednou zde bylo vše.
Minulost, přítomnost i tušení budoucnosti.
Nestihla jsem registrovat všechny zjevené životy, ale věděla jsem, že mi
bylo zjeveno vše podstatné a že to nikdy nezapomenu. Děkovala jsem v duchu
Otci, že se mohlo toto důležité setkání uskutečnit a obnovit dávné přátelství,
které spojovalo pozemšťany s Jantarany před nešťastným střetem, který změnil
lásku v nenávist a přinesl planetě Zemi kletbu válek. I tyto zkušenosti byly pro
nás důležité. Je třeba si vzít z našeho společného utrpení ponaučení a obnovit
sounáležitost lásky mezi našimi národy i planetami.
Děkovala jsem i členům naší skupiny, jejichž láska byla se mnou i s vámi,
protože v tu chvíli jsme všichni pochopili, že se nejen známe, ale že vytváříme
jednotu lásky na této planetě. Že já jsem ty a ty jsi já, my jsme vy a vy jste my.
Všichni jsme v jednotě lidství a zapojujeme se do vesmírné jednoty lásky. Díky
setkání s vámi bylo možné vědomě vyrovnat některé karmy, které jsme dosud
nesli na svých bedrech. Díky setkání jsme se mohli očistit od dávných vin a naše
ruce i srdce jsou nyní čistá. Vaše srdce se otevřela a prožila tento duchovní
svátek s námi. Děkujeme Otci za tuto milost, děkujeme všem láskyplným, kteří
nás posilovali svou láskou. Děkujeme i vám.
Mír s vámi!
duchovní skupina Bílý Kužel
Osvobození mužského a ženského principu
Na obloze se dne 7. 12. 2000 zjevil otisk kovového slunce, které mění lásku
v nenávist. Ovlivňuje temnou bytost – muže, který drží plnou náruč úpisů. Ty
ho tíží a táhnou dolů do temnot.
Jde o personifikaci mužského principu, který neodevzdal všechny úpisy
a pakty. Jejich tíže ho táhne dolů do temnot a podporuje jeho touhu po
moci a vládě.
Objevuje se žena, která protáčí tři bílé kruhy vzájemně mezi sebou. Pod
kruhy je hmota, která se natahuje a trhá.
Jde o ženský princip, který očišťuje od připoutanosti vše ve třech sférách
a dimenzích, ve sféře podsvětní, pozemské a nadzemské.
Kruhy ustávají v pohybu, skládají se a dotýkají se jen horními konci. Kruhy
se skládají a vytvářejí plošně trojúhelník, posléze jehlan a nakonec pyramidu.
Postup odpovídá těm sférám a dimenzím, kde byla očista dokončena.
Když bylo vše očištěno, zavládla harmonie. I toto musí vyprosit každý z vás
spolu s celou skupinou.
201
Klaun
Ve vizi dne 14. 12. 2000 stojí paní R. za zády konstruktéra a sleduje jeho
práci. Ten má před sebou velký bílý válec a v něm leží robot. Vypadá jako člověk, ale hlavu má hranatou, jakoby udělanou z krabice. Místo uší má tři sklady
harmoniky. Podobá se klaunovi. Ten je oblečen do tmavě modrých kalhot a má
bílé tričko s velkými červenými puntíky.
Konstruktér odkryl horní část hlavy robota a něco v ní seřizuje. Najednou
mu sjede ruka, robot vyjede z válce, postaví se na hlavu a doslova se zatluče
do nitra planety. Vedle válce se objeví kopie klauna, chvíli tam stojí a pak se
zasune do nitra válce. Paní R. i konstruktér jsou zděšeni, protože k této chybě
nemělo dojít.
Děj se odehrává v laboratoři na Jantaru. Paní R. je vynálezce, který sleduje práci konstruktéra na svém objevu. V konstruktérovi poznává paní D.
Jde o dokončení a prověření psychotronické zbraně, která má být použita
proti planetě Zemi. Nedopatřením byla tato zbraň předčasně aktivována,
včetně programu obnovy této destrukční zbraně. Tak se stalo, že místo
planety Země byla zničena planeta Jantar.
Paní R. s paní D. a ještě několika ženami jsou v hotelovém pokoji. Venku
zuří vichřice a planeta se lehce otřásá. Ví, že jsou to důsledky předčasného
oživení psychotronické zbraně. Hrozně se všichni bojí. Paní R. s paní D. se
rozhodnou opustit mateřskou planetu. Ostatní se k tomu nemohou odhodlat. Všude vládne chaos, lidé kvapně odjíždějí za svými rodinami. Obě si na
sebe berou světlé košile a dlouhé květované sukně, na hlavu šátky. Chtějí
do Maroka. Ostatní si myslí, že jsou nevhodně oblečené, ale ony vědí, že je
nutné respektovat mravní kodex tamních obyvatel. Přichází manžel paní D.
a všichni společně odcházejí dlouhou chodbou. Je to vstup do jiné dimenze bytí,
reinkarnace, stvrzení karmického plánu. Paní D. si myslí, že v Maroku bude
blahobyt. Paní R. o tom není přesvědčena, ale mlčí. Uvědomuje si, že nemají
nic „potřebného“ s sebou.
Nemají karmickou zátěž, protože karma zničení planety je sama o sobě
tak náročná, že jim to bylo povoleno. Předpokládalo se, že přizpůsobit se
životu na jiné planetě bude samo o sobě náročné.
Paní R. však trvá na tom, že musí mít ještě individuální karmickou zátěž.
Vrací se tedy pro kabelku, ale ve skříni nachází průhlednou plážovou tašku.
S hrůzou si uvědomí, že ji musí naplnit sama a sama musí určit zkušenosti,
kterými chce projít, co bude napravovat. Hledá a nachází vše potřebné pod šaty
na dně skříně. Chvatně vše vkládá do kabelky a nachází zde šperky, které jsou
její i její maminky, jsou symbolem jejich karmické vazby i připoutanosti, ale
také společných životních zkušeností, kterých si nejvíce cení. Rychle odděluje
své šperky od jejích. Řetízky, které jsou symbolem jejich připoutaností, těžko
vybírá, protože jen s potížemi určuje, které jsou její. Hodí vše do tašky a utíká
202
za paní D. a jejím manželem. Má obavy, zda jí neujeli. Ve vestibulu potkává
svou maminku, která nese statečně svůj duchovní šat a je klidná. Ptá se paní
R., zda chce také odejít jako ostatní. Paní R. neskrývá svůj strach a připadá
jí, že si maminka neuvědomuje nebezpečí, které jim hrozí. Maminka namítá,
že to nebude tak hrozné, ona však má dilema, zda má odejít s ostatními, či
zůstat s maminkou.
Paní R. se ocitá ve vyšším patře činžáku, ve kterém jsou různé kanceláře. Je
mimo čas a prostor, kde se připravuje karmický scénář příštích životů a duchovní pomoc těm, kteří to potřebují. Paní R. mne hledá, protože si uvědomila, že
mi „sen“ nedopověděla až do konce. Schází po schodech dolů, na chodbách
potkává mnoho zaměstnanců. Vtom vidí, že dveře jedné kanceláře jsou otevřené. Za stolem sedím já a přede mnou jsou tři ženy. V jedné z nich poznává paní
L. H. Jsou to tři sudičky. Šeptem jim s hrůzou v očích vyprávím sen paní R.
a dodávám, že konstruktérem byla paní D. Potom již mluvím o jiných věcech.
Paní R. nechce rušit, a tak se rozhodne, že zatím půjde do města a u mne se
zastaví později.
Město je symbolem budoucího světa. Je celkem krásné, všude plno lidí,
světla, ulice však vedou do kopce. To znamená, že i v tomto světě jsou
duchovní cíle pravdy a lásky vysoko před vámi.
Paní R. vyjde jednou ulicí nahoru před vysoký dům, kde bydlím. Je to dům
s pečovatelskou službou. Vstoupí do domu a na chodbách potkává stařečky
a stařenky. Jsou bělovlasí, s hůlkou. Usmívají se a paní R. se s nimi zdraví.
Vyprávějí jí, že jsou šťastni, že zde mohou bydlet a pomáhat si.
Paní R. vystupuje do nejvyššího poschodí a zvoní u dveří mého bytu. Nikdo
jí však neotevírá. Má klíče od bytu, a tak odemyká a říká si, že jsem se ještě
nevrátila z práce. Byt se skládá z předsíně a většího pokoje. Všude je uklizeno,
ale nikde nikdo. Rozhodne se, že počká venku. Najednou zarachotí výtah, jehož
dveře vedou přímo do bytu, a ona si myslí, že přicházím já. Z výtahu vystupují
dvě ženy okolo třiceti let. Jedna je blond a druhá tmavší. Mají kombinézy a sdělují, že jdou na kontrolu plynu a vody. Paní R. namítá, že majitelka bytu není
doma, ale ony se nenechají odbýt. Prohlásí, že budou hned hotovy. Blondýnka
kontroluje štítky a tmavovláska rozebírá plynová topidla gamaty. Paní R. upozorňuje na nepořádek, který dělají. Tmavovláska prohlašuje, že musí pročistit
trubky. Ukazuje, jak jsou „zanesené“. Paní R. se dívá a vidí, že roury jsou plné
„spečenců“. Uznává, že je nutné vše pročistit. Diví se, jak jsem těmi kamny
mohla vůbec topit. Obě ženy odcházejí a v bytě zůstává pěkná spoušť. Paní
R. se rozhoduje, že mi to vše uklidí, než přijdu, protože se obává o mé zdraví,
zjistím-li tento nepořádek.
Vize je symbolem cesty paní R. za světlem pravé lásky. Tvůj byt nachází
teprve tehdy, když na sobě cílevědomě pracuje, což představuje cesta vzhůru. Byt představuje tvoje nitro. Klíče k němu má každý, kdo zná pravou
lásku. Do tvého srdce vstoupí každý, kdo touží po pravdě a lásce. Jak přijde,
203
tak může svobodně odejít. Není zde připoutanosti. Současně je odrazem
i stavu tvého duchovního, energetického i hmotného těla. Rozvody jsou
opotřebované, proto je nutná pravidelná kontrola. Tvoje práce ještě nekončí.
Průběžná údržba je nutná. Tak je pomáháno každému, kdo plní svůj úkol.
Kontrolorky jsou tvé dcery. Ty se starají a pomáhají ti podle svého zaměření
po všech stránkách, duchovní, energetické i hmotné. Paní R. je personifikací
všech, které jsi přijala do svého srdce a kteří se ti odměňují láskou ve všech
sférách, duchovních, energetických i hmotných.
Školení
Ve vizi dne 17. 12. 2000 byla paní L. na školení. Většina přítomných byli
starší lidé. Mezi nimi byl mladík asi okolo pětadvaceti let. Měl přednášet.
Paní L. to zarazilo, protože se domnívala, že nemůže mít potřebné znalosti.
Začala ho zkoušet a on obstál.
Paní L. je mezi časem a prostorem s bytostmi, které se připravují na
hmotný život. Některé z nich budou duchovními vůdci. Mladík, kterého
paní L. připravuje pro zkoušky ve hmotném světě, je představitel mužského
principu. Bude jeho duchovním vůdcem. Jeho karmický scénář se jí zdá
příliš náročný, proto ho zkouší, zda má předpoklady obstát. Tyto předpoklady mladík splňuje.
Mladík leží na stole, připraven k „masáži“. Říká, že to umí též. Přihlásí se
mladší blondýna, která se ujímá tohoto úkolu. Mladík souhlasí a ona začne
kreslit na jeho nohách černé čáry, které potom při masáži rozmazávala. Paní L.
je pozorovala, a když blondýna ukončila masáž, představila mladíkovi paní L.
jako Ezechiáše či Ezechiela. Mladík byl z tohoto sdělení zmatený.
Na stole se formují všechna duchovní těla i energetické rozvody pro
hmotné tělo. Energetické rozvody jsou u mladíka nejvíce karmicky postiženy,
proto je dívka zakresluje černě. Blondýna je představitelkou ženského principu. S ní je mladík velmi těžce karmicky vázán, proto „masáž“ náleží především jí. Jako duchovního vůdce představuje paní L. jménem, aby ji mladík
v pravý čas poznal. Až k tomuto poznání ve hmotném životě dojde, bude
stejně zmatený, jako byl nyní v přípravné fázi svého karmického plánu.
Mladík sedí na lůžku ve svém pokoji. Paní L. přichází za ním a znovu mu
vysvětluje vše, co potřebuje.
Mladík se zklidňuje a začíná chápat, že sešel z cesty, kterou si stanovil,
že se těžce provinil ve vztahu k ženskému principu. Proto je nyní veden
k tomu, aby na základě utrpení pochopil, co způsobil. Tak bude přiveden
zpět na cestu pravdy a lásky. Proto byl zkoušen a uzpůsoben. Proto mu paní
L. znovu vše vysvětlovala, aby věděl, jak vše napravit, aby poznal úkoly,
které si sám stanovil.
204
Barvál
Ve vizi dne 18. 12. 2000 je paní E. na zájezdu se svým starším synem. Oba
procházejí nějakým hradem. Když skončí prohlídka, mají ještě dvě hodiny času
do odjezdu. Jdou do buše pozorovat zvířata. Usadí se na místě, kde je poházené
seno, a čekají. Brzy se začnou objevovat zebry, pakoně a jiná zvířata. Blíží se
k nim i lvice. Zvířata se nebojí a paní E. se synem je fotografují. Potom se na
louce objeví podivný tvor. Je ohromný, podobný člověku či opici, má hustou
bílou srst. Přichází k nim a paní E. si nedokáže vysvětlit, co to je. Někdo jí
říká, že je to barvál. Paní E. si ho fotí a jedna mladá dívka říká, že je to její
ženich.
Odcházejí a dívka jde vedle mladého muže, o kterém prohlásí, že je to
nastávající její sestry. Mladý muž je do dívky evidentně zamilovaný. Ta odběhne
od paní E. a zavěšuje se do mladého muže, který má být ženichem její sestry.
Nikomu to nevadí. Ani barvál, který jde s paní E., nic nenamítá.
„Zájezd“ je modelem karmického plánu pro život na planetě Zemi. Je
to cosi jako trenažér, kterým prochází se svým synem, aby byla dobře připravena na klíčové životní situace. Hrad je místem, kde se cítí bezpečně, je
odrazem jejich nitra, kam se uchylují, když se životní překážky zdají nesnesitelné. Odcházejí do místa, kde se učí lásce k přírodě, k celému světu a kde
se setkávají s bytostmi, které je během života budou provázet, učit i zkoušet
a pokoušet. Především je to barvál, který představuje bytost mužského principu, jež bude paní E. fascinovat a vábit. Barvál představuje muže, který
mění často své partnerky a není schopen pravého citu. Podřizuje se svým
pudům a cit lásky ponížil na čistě fyziologickou záležitost. Proto se zjevuje
jako bytost zpola lidská a zpola zvířecí. K této bytosti je z minulých životů
paní E. připoutaná. Nepoznává ho, ale vždy trpí jejich vztahem. Barvál je na
základě připoutanosti i v tomto životě v její bezprostřední blízkosti. Záleží
jen na ní, zda toto pouto rozvolní, protože i zde „náleží“ někomu jinému.
Záleží jen na ní, zda bude pro tuto připoutanost trpět, protože podstata
tohoto barvála se zatím nemůže změnit.
Paní E. zde demonstruje všechny připoutané ženy k určitému typu muže.
Nástup do autobusu představuje nástup životní cesty ve hmotném světě.
Temný vír
Ve vizi dne 19. 12. 2000 dcera S. nasedla do vlaku. V chodbičce byl stojan
s oblečením. Probírala se oděvy, ale byly tam jen černé kalhoty s velkými slunečnicemi a černá saka. Vybrala si jedny kalhoty a vleže se na podlaze oblékla.
Nasednutím do vlaku nastupuje novou reinkarnaci. Šaty představují
karmický scénář nastávajícího života. Šat je černý, tato barva je u vás bar205
vou smutku. Velké slunečnice naznačují, že tento smutek přináší karmická vazba s planetou Jantarem. Velikost slunečnic naznačuje velikost vlivu
Jantaranů na její život.
Vpředu ve vlaku byl kdosi, kdo všechno řídil a koho se všichni báli. Snažili
se utéci. Dcera utíkala vpředu s nimi a vlak se změnil v místnosti, kde bylo
mnoho lidí i dětí. Někteří byli jejími bývalými spolužáky, v jiných poznala své
žáky. Zjistila, že mezi nimi je i její sestra, která měla na sobě něco červeného, byla o hodně mladší, ale nebyla to sestra z tohoto života. Nechtěla ji tam
nechat a volala na ni, aby utíkala k ní. Všichni běželi do dalších místností, aby
unikli zlu. V jedné místnosti pod palandou viděla ležet polorozpadlou mrtvolu.
Doufala jen, že si mrtvoly ti mladší nevšimnou, aby nevypukla panika.
Ten, kdo vše řídil a koho se všichni báli, byl vládce Jantaru. Mstitel.
Reinkarnoval se s nimi, aby ukojil svou touhu po pomstě. Vlak se změnil ve
hmotný svět a jednotlivé místnosti představovaly jednotlivé hmotné životy.
Pomsta dopadala na mnoho lidí. Před jeho pomstou utíkala paní S. v čele
davu, protože byla hlavním hromosvodem jeho hněvu. Její sestra měla na
sobě červený šat. Bylo to ochranné zbarvení, protože se jí v těchto životech
hlavní pomsta netýkala. Byla využita jako nástroj pomsty. Byla to jedna
z dcer mstitele. Všichni, kteří uviděli místnost s mrtvolou, skončili násilnou
smrtí. (Atlantida, francouzská revoluce atd.)
Spolu s ostatními se dostali ven z budovy na trávník, který byl ohrazen
drátěným plotem a příkopem. Snažili se uniknout, ale byli varováni, že je tam
silové pole, které jim to nedovolí. Nějakým způsobem toto opatření obešli a ocitli se před vchodem do domu. Dcera tam nechtěla vstoupit, protože nad vchodem
viděla další mrtvolu. Uvnitř seděla nějaká žena.
Opuštění budovy znamená skutečnou reinkarnaci, tedy zrození na příslušné planetě. Plot s příkopem symbolizuje omezení života na příslušné
planetě. Silové pole představuje časový zámek. Žena, kterou paní S. uviděla, je strážcem prahu. Asistuje u jejího vstupu do života. Mrtvola nad
vchodem značí, že každý, kdo projde těmito dveřmi, vstupuje do hmotného
života a stává se ve hmotě smrtelným. Paní S. se do tohoto života nechtělo.
Pokračuje v cestě a stojí před svým mstitelem. Je spolu s ostatními znovu
před plotem na jeho vnější straně. Všichni vědí, že mu neuniknou, a bojí
se. Ukázal jim, jak snadno je může zničit. Myšlenkou ovládal tmavě šedý
vír, který toho, koho obklopil, zcela zadusil a zničil. Jejich strach z něho se
zvětšil. Stal se symbolem jejich smrti hmotné a někdy i duchovní.
Paní S. si stoupla do bezprostřední blízkosti toho muže a doufala, že zde
bude chráněna, protože si nemůže tento vír muž připustit tak blízko. Potom
však pochopila, že tento vír je muž sám. Vír ji začal obklopovat a stoupal kolem
nohou výš, až k levému rameni. Mrak víru byl utvořen ze samých větviček. Byly
drobné a jemné, velice husté.
Větvičky představují karmické vazby s tímto mužem, který je současně
206
představitelem mužského principu. Paní S. se snažila překonat svůj strach
z něho láskou.
Pak byla opět v nějaké místnosti, byl tam i tento muž a ještě jiné bytosti.
Bylo jí špatně a zvracela do kbelíku, který jí muž podal. Dceři se zdálo, že již
z něho nejde takový strach. Z hmoty ve kbelíku měla vytvořit myšlenkou své
dítě. Snažila se o to vysíláním láskyplné energie.
Muž se stává jejím duchovním vůdcem. Vede ji k tomu, aby naplnila
svou karmu a očistila se již od všeho zlého. Paní S. již chápe, že jedině
láskou může vše napravit. Ztrácí proto svůj strach z naplnění svého osudu
ve hmotném světě.
O chvíli později se dívá na svého syna, který je již dospělý, sedí na židli
a hraje na kytaru. Má z něho radost. Hraje píseň lásky. V tu chvíli pochopí,
že láska je tvůrčí princip, a proto může z hmoty zbývající ve kbelíku vytvořit
i jiné věci.
Ostatní lidé si neuvědomovali, že jsou uzavřeni a omezeni ve hmotném
světě, a nepokoušeli se nic změnit.
Byla tma. Je na rohu Kollárovy ulice. Cítí, že má opět nutkání na zvracení,
a hledá nějaké vhodné místo. Malý chlapec ji odvádí ke dveřím domu, kde
bydlela babička. Byly tam úzké dveře a za nimi uzounké schodiště. Vylézal
po něm krokodýl. Za ním šel nějaký muž a kopnul do krokodýla, až se mu
ulomily obě čelisti.
Je v temnotách nepochopení, rovnováha mužského a ženského principu je narušena. Paní S. má snahu vše napravit. Malý chlapec je symbolem
nevyzrálého mužského principu, který ji v této reinkarnaci přivádí na cestu,
jež vede k osvobození. Je to cesta z hlubin jejího nitra, kde číhá deprese
z vlastní agresivity vůči svému já, která jí byla karmicky vložena do scénáře
života a kterou se měla naučit překonat. V tom jí může pomoci pouze vyzrálý mužský princip. Ten krokodýla jako symbol dravosti zničí.
Sedí u stolu v babiččině kuchyni, jsou tam i jiní lidé. Znovu se objevuje
mrak temného víru a obklopuje ji. Tentokrát od hlavy po ramena. Tentokrát se
nebojí a vede prosby k Otci.
Je uprostřed rodiny, která ji podporuje svou láskou. Ta ji posiluje a vede
cestou lásky. Cítí však, jak se pod vlivem mraku stává malátnou. I její vnímání
se zhoršuje.
Je to symbol její nemoci, opět na sobě pracuje a vede prosby.
V dalším životě je opět ve stejném domě. Je v koupelně. WC teče a na podlaze stojí voda. Sděluje to manželovi a bojí se, že to nespraví. Přijde však opravář,
její bývalý žák. Ten prohlásí, že to bude spravené za tři dny.
V tomto životě jde hlavně o očistu. Stoupající voda představuje únik
energie. Stěžuje si manželovi, ale ten není schopen jí pomoci. Pomoci se
dočká, teprve až se setká se svým žákem.
207
Poznání nového věku
Ve vizi dne 26. 12. 2000 se nejprve objevují tři cípy černé lilie. Následuje
hvězda s tmavými okraji a uvnitř je novorozeně. Následuje šedé písmeno „A“.
Vychází slunce a břehy vpravo i vlevo jsou tmavé.
Temná lilie je symbolem černé magie. Hvězda s dítětem představuje
vrcholný magický zásah, kdy došlo ke stvoření a zrození nepravého svatého
dítěte na planetě Jantaru. Památka pravého svatého dítěte tím byla pošpiněna. „A“ je první v abecedě. Je to pořadí svatého dítěte. Slunce sice vychází,
ale země obou planet tonou v negativitě vzájemného sváru a nenávisti.
Objevuje se tmavá planeta a z ní vystupuje černý trojzubec. Zjevují se dvě
černé hvězdy a pod každou hvězdou je temná dlaň.
Trojjedinost mužského a ženského principu vrcholí ve své zlobě. Obě
hvězdy jsou ovládány temnou magií. Naplnění pomsty je zdánlivě na
dosah.
Z temnot vystupuje světlá bytost, která má místo hlavy hodiny. Hodiny
ukazují 15 hodin, vzápětí na nich blikne 16 hodin.
Světlá bytost je strážcem spravedlnosti. Upozorňuje, že během jedné hodiny bude míra agresivity naplněna a agresoři dojdou své spravedlivé mzdy.
Objevuje se ohromná palma s hnědou kůrou, zakořeněná ve světle, její
koruny nelze dohlédnout.
Je to palma vítězství cesty lásky světlých sfér.
Je vidět dlouhý stůl, který je pokryt bílým ubrusem, ale hrany stolu prosvítají černě. Pod ubrusem se schovávají malé černé bytosti. Za stolem nikdo
nesedí.
Vláda magie padla. Černí mágové se tváří láskyplně, ale jejich pravé
já prosvítá temně pod bílým ubrusem, kterým se kryjí. Jejich přetvářka je
odhalena.
Zjevuje se jáma a do ní jsou odhazovány různé konstrukce.
To znamená, že lidstvo se očišťuje od magie a nastupuje cestu lásky.
Objevuje se mandala, uprostřed ní je slunce. Mandala je bílá, ale bytosti,
které ji vytvářejí, jsou černé.
Vize naznačuje, že utrpením člověk roste do pravé lásky. Pravá láska je
Duchovním sluncem, které svým světlem vyvede zbloudilé bytosti z temnot
do vesmírné jednoty lásky.
Objevují se dvě bytosti, které stojí proti sobě. Každá z nich drží jednu ruku
vzhůru a vzájemně se podpírají dlaněmi. Jsou světlé.
Tyto dvě bytosti vytvářejí sjednocený duál v čistotě lásky. Vztyčené ruce
naznačují, že se mužský i ženský princip ve své trojjedinosti vzájemně podporují.
Zjevuje se veliká slunečnice. Ve spodku žlutých lístků je uložen klíč, otočený
do středu.
208
Je to klíč k srdci planety, kterým lze otevřít srdce obou planet, Země
i Jantaru. Dojde k tomu tehdy, až bude jejich vzájemná očista u konce.
Dne 28. 12. 2000 mezi 16. až 17. hodinou se mi objevuje prozářená planeta.
Na jejím vrcholu leží vodorovně bílý žebřík. Vede do nekonečna. Na tmavé dlani
stojí trochu světlejší žena se spoutanýma rukama.
Je to Jákobův žebřík, který naznačuje, že duchovní urozenost lze získat jedině usilovnou prací na sobě samých. Tmavá dlaň představuje vládu
mužského principu, kdy byl ženský princip nepřirozeně spoután. Až vláda mužského principu poskytne svobodu ženskému principu a obráceně,
lidstvo se osvobodí od vzájemné připoutanosti a oba principy budou opět
svobodné a volné.
Je vidět výřez do země ve tvaru „V“. Je tmavý a vycházejí z něho černé
bytosti.
Jde o očistu planety Země. Z jejího nitra odchází to, co bylo doposud
skryto, odchází to, čím mágové planetu na základě svého chtění zatížili.
Bytost leží pod vodní hladinou, má venku jen ruce, které nesou duhový
terč.
Je to avatar, který se dobrovolně stal terčem mágů, aby jim přinesl osvícení.
Bílý kříž je vyjmut ze Země. Zůstal po něm v planetě temný otvor. Kolem
bílého kříže se shromáždilo mnoho bytostí ze všech stran.
Bílý kříž je symbolem učení lásky i symbolem spasení. Jdou za ním
všichni, kteří touží po světle pravdy a lásky. Spásy však dojdou jen ti, kteří
jsou ochotni napravovat své omyly a chyby. Nikoli ti, kteří jsou pasivní
a očekávají, že toto vše za ně očistí někdo jiný či jejich spasitel.
Objevuje se světlá plošina, pod ní čtverec a v něm „X“. Vše je světlé. Dále
vystupují dva trojúhelníky proti sobě a mezi jejich hroty je čtverec stojící na „špici“. Plošina vymezuje příslušnou světlou sféru a trojúhelníky s čtvercem dimenzi
a prostor i čas. Tmavší dlaň předává do prostoru světlejší „Y“. Z horních ramen
písmene vzniknou křídla a ze svislé čáry tělo ptáka. Pták je ohromný a má
načechrané bílé peří.
Tmavší dlaň je dlaní Hekaté, která vrací lidstvu poznání, jež se zrodilo
z utrpení způsobeného násilnými magickými zásahy. Je to poznání, které
náleží novému věku lidstva, které Hekaté nechtěla, aby lidstvo poznalo.
Nyní vrací tři knihy klíčového poznání, jež patří do učení lásky. Tyto knihy
obsahují poučení o magii a následcích magické tvorby.
Muž a žena šplhají s námahou po světle šedé trubici, která má černé spoje.
Vede zdola nahoru. Nikde nekončí.
Lidské bytosti jsou představiteli obou principů. Demonstrují cestu lidstva za světlem pravdy a lásky. Jejich cesta ještě není čistá, ale jejich touha
je vede správným směrem. Roura je symbolem Jákobova žebříku. Protože
však vede z temnot, je jejich cesta náročnější. Nejdou po stupních, ale doslo209
va se soukají a plazí. Až vykážou dostatek úsilí a lásky, změní se roura, po
které šplhají, v Jákobův žebřík.
Objevují se dva světlé břehy. Mezi nimi proudí zářivě zelenkavé světlo Boží
lásky. Světlo spojuje oba břehy. Vzdálenost mezi nimi se zkracuje. Objevuje se
hořící svíce. Z ní se line Boží světlo. Když byl celý prostor tímto světlem zaplněn,
svíce zmizela, ale světlo zůstalo. Ke světlu se dole vztahují temné ruce. Světlo
se šíří dál a dál. Stále ho přibývá.
Až světlo Boží lásky vše zaplaví, budou očištěni jeho láskou i poslední
z posledních.
Tmavá kotva má tři ramena. Na jednom rameni stojí muž a na druhém
žena. Jsou světlejší než kotva a drží se jejího středu.
Muž se ženou představují oba principy. Jsou již vytaženi z temnot, ale
ze setrvačnosti se drží svého zakotvení.
Temná kniha magie se pozvolna uzavírá. Objevuje se zelený podklad a na
něm jsou vzorce ze čtverců, postavených na rohu. Řetězení čtverců připomíná
DNA. Vzorek je světle zelený. Jeho zbarvení naznačuje barvu Boží tvorby. Je
nekonečná. Do popředí vystupuje malé písmeno „t“. Vzadu je podepřeno, ale
to není nic platné. Kácí se.
Písmeno „t“ znamená sílu, taurus, mágů. Padá, protože veškerá jejich
energie je vyčerpána.
Objevují se pážecí nohy v černých punčochách. Stojí na planetě a přešlapují
na místě.
To znamená, že pážata jsou služebníci magie, kteří dosud ovládali planetu. Nyní jsou bezradní, přešlapují na místě. Jejich vláda skončila. Musejí
volit, kterou cestou se dají. Zda vykročí vpřed na cestu lásky a vzdají se své
moci, nebo učiní krok vzad a vrátí se do temných světů magické tvorby,
která již této sféře a dimenzi nenáleží.
Lidské dlaně ukrývají světlo lásky. Z tohoto světla vystupuje žena, která je
tímto světlem.
Žena je představitelkou ženského principu. Vize naznačuje, že poznání
pravé lásky a jejího učení je v rukou lidstva. Z nich vychází osvícení i tvorba lásky. Z nich vyjde i světlo lásky, které očistí mužský princip. Pak oba
principy splynou v duál, pod ochranou vesmírné jednoty lásky.
Předstupuje muž, který má místo hlavy tmavý pohár. Pohár se mění v uzavřené hledí černé přilby.
Je to představitel mužského principu, jehož myšlení je plné strachu
a násilí. Je obrněn vůči pravému citu lásky bez připoutanosti.
Žena čistého vyzařování drží jako síto zářící desku, kterou něco propadá.
Jde o ženský princip, který se ujal vlády. Odděluje zrno od plev, dobro
od zla. Zářící deska, kterou užívá jako síto, je morálním kodexem nového
věku.
210
Zkouška lásky – Tibeťan
Dne 29. 12. 2000 asi ve 13.50 hodin jsem potkala Tibeťana. Udivilo mne,
kde se tu bere, ale trpělivě jsem čekala, až si prohlédne jízdní řád. Měla jsem
obavy, zda mu nevadí, že čekám tak blízko něho a nahlížím mu přes rameno.
Když odstoupil, zaujala jsem jeho místo. Sotva jsem zjistila potřebné údaje,
pocítila jsem krutou bolest na hrudníku a tři sečné rány, jako by mne někdo
rozsekal na čtvrtiny. Myslela jsem, že umírám, ale vzpamatovala jsem se a vedla prosby za všechny bytosti, kterým jsem mohla takto ublížit. Nemohla jsem se
pohnout a přemýšlela jsem, jak se dostanu do trolejbusu. Bolesti trvaly několik
minut. Když přijel trolejbus, bolesti začaly polevovat a já v klidu dokončila
vedení proseb. Tibeťana nebylo nikde vidět. Začala jsem tušit, že jsem ho viděla
pouze já. Cítila jsem se lehce a byla jsem svěží. Prožívala jsem zvláštní pocit
bezpečí.
Tato zkouška je důležitým mezníkem vašeho vývoje. Je to čas, kdy osvědčujete a stvrzujete sílu a opravdovost vaší lásky k bližním. Má tři přípravné fáze. V první fázi pocítíte jedno seknutí mečem pravdy v trojjedinosti
mužského principu a potom v trojjedinosti ženského principu. Vždy pocítíte intenzivní bolest přes páteř, která se podobá seknutí mečem. Rozpětí
intervalu mezi nimi je různé a délka bolesti též. Vše je závislé na vašem
duchovním stavu a vedení myšlení a cítění. Záleží na tom, jak reagujete
na své utrpení. Proces probíhá na všech tělech duchovních, energetickém
i hmotném. Reagujete-li správně, povolí váš duchovní mistr další fázi zkoušek. K tomu potřebuje váš souhlas.
Tibeťan byl mistr Šambaly, který je strážcem duchovního postupu. Třímá
ohnivý meč pravdy. Jen on může stvrdit vaši připravenost pro tuto náročnou
zkoušku. Tím, že se zhmotnil, tě upozornil, že nastal čas rozhodnutí. Ještě
trochu prověřoval tvé myšlení a cítění a potom vyslovil otázku, zda se cítíš
připravena. Protože jsi souhlasila, byla provedena i závěrečná fáze zkoušky
plamenným mečem pravdy. Je to zkouška, kdy za cenu vlastní smrti podstupuješ toto utrpení, při kterém nemyslíš na sebe, ale na své bližní.
V přípravné fázi jsou též tři zkoušky duchovní zralosti, kdy volíte cestu
a řešíte problémy pro vás velmi obtížné. Další zkoušky jsou zkoušky energetické, kdy se cítíte slabí a vyčerpaní, ale tyto potíže překonáváte ve jménu
lásky bez reptání. Jako poslední jsou tři zkoušky fyzického utrpení hmotného těla, kdy pociťujete rány mečem, ale nemyslíte na své utrpení, ale na ty,
kterým jste ublížili. Je to zkouška pochopení, důvěry v dobro a milost Boží,
je to otevření se lásce i za cenu fyzické smrti. Ten, kdo o tuto zkoušku usiluje pouze na základě vlastního chtění, nikoli na základě zralosti, většinou
selhává a podléhá zmaru. Jeho další vývoj musí začínat od prvopočátku.
Jsou to zkoušky avatarů i duchovních vůdců, kteří je připravují. Odpovědnost je na obou stranách veliká. Každý z nich vkládá svůj podíl odpo211
vědnosti, lásky a utrpení. Když zkoušený zdárně projde i touto závěrečnou
zkouškou, objeví se před ním vesmírná jednota lásky v podobě koruny vývoje. Koruna nese na svých hrotech tři vstupní brány. Vpravo a vlevo jsou
menší brány pro jednotlivé principy, které ještě nejsou schopny vytvořit
duál. Uprostřed je největší, hlavní vstupní brána. Tímto vstupem procházejí
ve dvou proudech vedle sebe v harmonii a lásce oba principy, které se připravují splynout v duál. Postupují přes vývojovou osmičku do Duchovního
slunce. Principy, které nemohly splynout v duál, ty, které procházely branami vpravo či vlevo, se posílí láskyplnou energií a ihned spěchají zpět,
aby pomohly svému zaostávajícímu principu v celé jeho trojjedinosti. Za
vývojovou osmičkou je Duchovní slunce. Jeho paprsky vyzařují všemi směry
a na základě rovnosti přitahují jednotlivé principy a duály, které zde splývají
v mnohoduši.
Z Duchovního slunce vystupují zářivé bytosti, procházejí znovu vývojovou osmičkou. Jsou vyšší než ty, které teprve přicházejí. Tyto bytosti,
které se znovu vracejí do hmotného světa, jsou avataři, kteří jdou pomoci
těm, kdo teprve zrají pro duchovní urozenost. Prostupují zářivým kruhem,
který je rozdělen na dvanáct dílů. Uprostřed je vedoucí avatar. Je to zodiak
avatarů. Tímto zvěrokruhem musí prostoupit každý avatar, který vstupuje
do Duchovního slunce, ale procházejí jím i avataři, kteří jsou pověřeni Boží
misí ve hmotném světě. Zde se formují jejich schopnosti důležité pro Boží
misi.
Bylo mi řečeno, že jako váš duchovní vůdce nesu odpovědnost za vaši přípravu na zkoušku lásky. Mojí povinností bude mečem pravdy prověřovat kvalitu
vaší lásky i duchovní urozenost. Tyto zkoušky proběhnou pod dozorem Otce
i rady nejvyšších. Proto vás prosím, nenechte se unést ctižádostí. Buďte trpěliví
a raději pokorně vyčkejte, až vám bude doporučeno tuto zkoušku podstoupit.
Pracujte na své očistě, osvoboďte se od svých připoutaností a závislostí. Nechť
je vaše láska všeobjímající. Až nastane den vaší duchovní zralosti pro tuto
zkoušku, bude vám sděleno, že vaše příprava je u konce. Tehdy vás povede pravá
láska. Teprve tehdy můžete dát k této zkoušce souhlas.
Mír a láska s vámi!
Cesta očisty od připoutanosti
Ve vizi dne 3. 1. 2001 chodí paní L. po Praze a sestupuje po kamenných
schodech z veliké výšky dolů. Schody se točí ve spirále. Když sestoupila, zjevil se
jí flakón s nádherným světle modrým vyzařováním, o kterém věděla, že náleží
planetě Zemi jako ženskému principu. Flakón s parfémem ihned zmizel, protože ho viděla jen v duchovní podobě. Věděla, že ho musí se svou kolegyní, která
ji doprovázela, hledat. Procházely různými obchody, ale nikde ho nenacházely.
212
Najednou se ocitly ve výstavní síni, kde bylo vše modré. Byly zde různé průchody,
ale ani zde flakón nenalezly. Měl tvar zvláštně zprohýbaného oboustranného
kužele. Jak procházely různými obchody, musely sestoupit vždy o nějaký schod
níž. Obchod byl vždy po jejich levé straně, nikde však parfém neměli.
Praha v tomto případě představuje hlavní duchovní středisko magie,
magická Praha. Paní L. sestupuje z výšin světlých sfér se svým andělem
strážným do temnot světů magie za poznáním. Hledala podstatu poznání ženského principu v jeho trojjedinosti. Tu představuje flakón v podobě
oboustranného kužele. Je to cesta grálu pro oba principy. Na cestách magie
však pravý grál není možné najít. Proto tento flakón paní L. se svou kolegyní
neobjevily.
Najednou jsou v místě, kde je bílý kulatý stůl, za který usedají. Vpravo od
nich se objevily tři dřevěné stoly, tmavé, seskupené do trojúhelníku. Za nimi
sedí muži stejné barvy jako stoly.
Muži představují mužský princip v jeho trojjedinosti. Jsou spojeni kletbou, kterou jim má pomoci ženský princip eliminovat.
Někdo podal paní L. a její kolegyni zezadu stravu. Byla to omáčka barvy
medu. Paní L. začala jíst, ale potřísnila si klín jídlem. Začala se čistit bílou žínkou, kterou jí kdosi podal, a neúnavně pracovala, dokud skvrna nezmizela.
Dochází k řešení karmické situace, která je na této úrovni základní. Je
to vzájemný vztah mužského i ženského principu, včetně chápání jejich
rolí. V tomto případě je ženský princip pokročilejší, proto usedá za bílý
stůl. Je na něm, aby pomohl s očistou mužského principu, protože jejich
vzájemná rovnováha je narušená. Paní L. jako představitelka ženského principu přijímá duchovní stravu od mužského principu. Je to strava kořeněná
i medová, která vede k připoutanosti, nikoli ke svobodě pravé lásky. Touto
stravou se paní L. potřísní. Je to vztah sexuální závislosti. Klín je symbolem
sexuality. Paní L. se cílevědomě očišťuje od závislosti a neustává, dokud se
plně neočistí. Nevhodná „strava“ je odstraněna. Klín je také symbolem stvoření, protože vydává plody vzájemného vztahu. Touto očistou od závislostí
a připoutaností je připraveno vše pro harmonizaci obou principů, které pak
mohou splynout v duál a vydat plody pravé lásky a její tvorby.
Paní L. jede autem z padesátých let, leží na kapotě a drží se rukama
postranních tyčí, aby nespadla. Je v podřepu. Je to velice nepohodlné a neustále
jí padá béžová vesta lemovaná perličkami okolo výstřihu. Třikrát jí hrozilo, že
spadne.
Jde o symbol života a připoutanosti ke hmotě i k jednotlivým členům
rodiny. Ti seděli pohodlně v autě. Byli to její rodiče, syn T. a ke konci
i její sestra. Karmickou tíži tohoto života nesla s velkými potížemi, hrozil
jí duchovní pád i předčasné ukončení života. Ostatní se vezli na její účet
a řídili její život. Byla na nich závislá pro svou připoutanost. Padal její
duchovní šat. Byl lemován perlami, jejími symboly utrpení. Protože ten,
213
kdo je připoután a nechá se řídit, obyčejně trpí, ale „zuby nehty“ se drží
svého utrpení.
Během jízdy nacházeli na cestě ležet mrtvé psy různých barev i velikostí.
Jak postupovali, mrtvých psů přibývalo. Jeli přes jejich mrtvoly tak dlouho, až
těchto psů začalo opět ubývat. Když jich bylo na cestě málo, objevili se asi patnáctiletí výrostci a začali bušit tyčemi do boků jejich auta. Auto mělo špinavou
vojenskou barvu.
Jízda autem představuje životní dráhu. Mrtví psi jsou představitelé
strážců magie, kteří pro tento svět odumírají. Mladíci jsou nezralé duše,
připoutané k magii. Snaží se vyburcovat mágy, kteří opouštějí magii, aby
se vrátili do lůna magických světů a vzkřísili opět magii pro tento svět.
Mladíci nechtějí ublížit. Chtějí, aby ti, kteří jedou autem bojovníků magie,
bojovali za udržení její vlády. Lidé si však jejich výzvy nevšímají a jdou
dál za světlem pravdy a lásky. Jak budou chápat a pracovat na své očistě,
tak se budou jejich životní cesty měnit. Vojenské auto se změní v auto
osobní, barvy zesvětlají. Jejich snaha se bude odrážet v jejich karmických
scénářích a vazby připoutaností se budou rozvolňovat tak dlouho, dokud
nebudou všichni svobodní. Pak všichni přijmou odpovědnost za svůj život
do vlastních rukou, nenechají se vézt životem na úkor svých bližních. Pak
bude svět očištěn od duchovně mrtvých a zavládne láska, klid a mír i harmonie.
Cesta za Světlem
Ve vizi 3. 1. 2001 je paní E. na návštěvě ve velikém městě. Jde do jednoho
domu, kde má pracovat jako vychovatelka dětí. Prochází bytem, který je čistý,
bez nábytku, jen na koberci je cestička z drobečků jídla. Přechází do zadního
pokoje, kde jsou malé děti, a ve vedlejším pokoji je starší mládež. Každý má
kolem sebe omotaného hada. Jeden se dokonce mazlí s ještěrem. Paní E. má
z toho trochu strach.
Veliké město představuje svět. Dům je její nitro. Představuje bytosti, které dosáhly duchovní úrovně vůdců či rádců. Nitro duchovního vůdce musí
být čisté, bez připoutaností. Jsou zde pouze stopy po duchovní stravě, kterou přijímá. To vše představuje čistota bytu, který je bez nábytku. Koberec
představuje měkkost citu svobodné lásky. Jednotlivé pokoje představují
životní úkoly. Nejprve je třeba se věnovat dětem. Ty pomoc duchovních
vůdců nejvíce potřebují. Děti jsou nevyzrálé bytosti, mladé duše. Starší
mládež představuje většinu bytostí, které žijí na této planetě. Jsou ve vývoji
již tak daleko, že mají k dispozici hadí sílu a většinou ji ovládají. Hadí sílu
představují hadi, které mají omotané okolo sebe. Veleještěr připomíná hadí
sílu, která byla zneužita magickými praktikami v Atlantidě a přivodila zkázu
214
tohoto ostrova. Nad zneužitím hadí síly pociťují všichni duchovní vůdcové
Světla právem obavy o budoucnost manipulantů.
Paní E. se koupe s přáteli v rybníku. Když odcházejí, navrhne, aby se ještě
šli vykoupat do krytého bazénu. Tam je nějaký muž, který zavřel mladou dívku
do místnosti a pustil tam za ní zlého psa, aby ji zabil.
Koupání v rybníce znamená očistu. Paní E. snímá, že tato první očista
je povrchní, že by měli očistit i to, co je skryto v jejich nitru. To představuje
očista v krytém bazénu. Muž s dívkou představují nevyrovnaný mužský
a ženský princip, který zneužívá svých větších zkušeností a síly. Vězní
a omezuje ženský princip. Zlý pes představuje démony a běsy v duši, kteří
vznikají z nerovnováhy a připoutanosti obou principů.
Paní E. jede s přítelem v autě. On nikdy neřídil, ale celkem mu to jde.
Vystupují pod velkým kopcem. Na jeho vrcholu je věž. Jsou tam i jiní lidé.
Rozhlížejí se kolem, až si všimnou turistické značky, která vede po cestě kolmo vzhůru. Vydají se po ní. Výstup je značně obtížný, protože svah je kolmý
a klouže to. Paní E. má na sobě jen letní šaty a lodičky. Přítel leze rychleji, ale
když paní E. míjí, pochopí i ona, jak si počínat, aby postupovala rychleji. Pak
již snadno vyleze na kopec i ona.
Jízda autem znamená životní cestu. Přítel představuje její podvědomí,
její intuici. Není zvyklá ho nechat řídit a poslouchat ho. Toto je její první
pokus a je spokojena. Učí se využívat intuice. Ta ji přivede na cestu, která
vede k vrcholnému poznání tohoto života. Nejde oklikou, ale řídí se příkladem svého přítele, tedy intuicí. Ačkoliv měla na počátku cesty pocit, že není
na cestu dobře vybavena, vytrvá a dosahuje svého cíle.
Čeká ji vstup do věže poznání. Vstoupí do věže a ocitá se v nitru hory.
Vydává se s přítelem po schodišti nahoru. Nejprve jsou schody pohodlné. Před
ní jde její matka a za ní starší muž. Matce se to nelíbí a chce, aby ho paní E.
předběhla a šla za ní. Paní E. však za mužem zaostává a brzdí ty, kteří jdou
za ní. Když se ohlédne, jsou daleko za ní. Pak se schody začnou nebezpečně
sklápět, zábradlí je vyvrácené, ale lze pokračovat v chůzi. Matka paní E. si
najednou zapálí cigaretu a pak už ji paní E. nevidí. Pokračuje směrem vzhůru
a schody se mění v pruh koberce, po kterém musí vyšplhat. Nahoře u východu
z hory je pár lidí, kteří říkají, že venku je strašné počasí, že tam nepůjdou. Přítel
paní E. je tam také. Když tam paní E. dojde, rozrazí dveře ven a vidí, že je na
vrcholku hory krásně slunečno. Na lavičkách sedí staří lidé.
Věž poznání umožňuje poznat i to, co je ukryto v hlubinách našeho
nitra. Abychom mohli vstoupit do Světla, musíme poznat i to, co je ukryto v našem nitru, a vypořádat se s tím. Opět ji provází její přítel, intuice,
a ukazuje jí cestu. Nejprve se zdá, že výstup z hlubin vlastního nitra nebude
těžký. Potom vystupuje do popředí její vztah s matkou, která na ni měla
na počátku cesty, tedy v dětství, velký vliv. Během cesty je od sebe rozdělí
mužský princip. To se matce nelíbí, protože chce, aby její vliv nikdo nerušil.
215
Jejich cesta se stává náročnější. Paní E. si uvědomuje, že problém vztahu
ke druhému principu si musí vyřešit každý sám. Pokud tak neučiní, bude
svými názory brzdit na cestě pravdy ty, kteří jí důvěřují, berou si z ní příklad
a následují ji. V rozhodném okamžiku volí paní E. i matka jednoznačně svou
cestu. Symbolem pro opuštění společné cesty za Světlem je to, že si matka
zapálí cigaretu. Volí cestu chtění, připoutanosti a magických manipulací.
Od té doby již paní E. matku nevidí. Jsou každá jinde a každá sleduje jiný
duchovní cíl. Paní E. zvolila přímou a náročnou cestu, bez oklik. Schody se
mění v pruh koberce, po kterém musí paní E. vyšplhat. Je to cesta tolerance
a pravé lásky. Vede přímo a nejrychleji k cíli. Tak se dostává k východu, kde
před zavřenými dveřmi, těsně před cílem, postávají váhavci a ti, kteří se
bojí svobody, protože to znamená přijmout odpovědnost. Když paní E. pod
jejich vlivem zaváhá, pomůže jí opět její přítel, intuice, který rozrazí dveře
jejího „vězení“ a ukáže jí cestu ven na svobodu. Nyní se jí dostává pravé
odměny. Světlo lásky ji zalije. Setkává se zde se starými lidmi, kteří sedí na
lavičkách a odpočívají po vykonané práci. Jsou to představitelé starých duší.
Jsou to zasvěcenci, kteří se z lásky k vám stali vašimi rádci i ochránci, ale
především duchovními vůdci, abyste na cestě nezbloudili.
Vzkříšení a očista duchovně mrtvých
Ve vizi dne 7. 1. 2001 čistí paní L. odpad, který je ucpaný špinavými hadry
světle modré barvy. Když vše vyčistí, odpad mizí a objevuje se kruh temných
náhrobních kamenů. Uprostřed je světlo.
To znamená, že paní L. ukončila očistu dílčí části ženského principu,
jak naznačuje bleděmodrá barva. Nastupuje další fáze, kdy je třeba vést
prosby za duchovně mrtvé. To naznačuje kruh temných náhrobních kamenů. Světlo pravdy je již osvětluje, ale oni ho ještě nevnímají. Teprve láska
je může probudit.
Dvě bytosti stojí proti sobě a drží se za ruce. Jsou vytvořeny z dřevěných
válců a jejich ruce jsou ze samých provázků.
Představují duchovně mrtvé, jejich mužský a ženský princip. Neznají
pravý cit lásky. Jsou jako ze dřeva a znají jen připoutanost, proto mají
ruce z provázků. Těmito provázky ovíjejí každého, koho chtějí získat nebo
vlastnit.
Objevuje se světlejší vodorovný tunel. Prochází jím větší množství bytostí
vlevo.
To jsou ti, kteří poslechli volání světla pravé lásky, osvobodili se od
připoutaností a jdou za jejím světlem.
Světlá bytost leží na zemi, je vyčerpaná, v bezvědomí. Nad ní se naklání jiná
bytost. Jsou z ní vidět jen zářivé paže. Snaží se ji vzkřísit.
216
Je to ženský princip, který je vyčerpán soubojem s mužským principem.
Nad ním se naklání duchovní vůdce v podobě anděla strážného, který se
ji snaží „probudit“ a vysvětlit, že jedině za cenu osvobození obou principů
v jejich trojjedinosti se mohou osvobodit a splynout v duál. Zatím jsou
jejich principy nevyrovnané a oni se vyčerpávají marným soubojem.
Objevuje se světle šedý tubus, který je uprostřed přerušený a v místě přerušení je znaménko nerovnosti.
To je symbol toho, že oba principy nejsou ještě vyrovnány a nejsou
připraveny ke splynutí, což je ideální duchovní stav duálu.
Na to upozorňuje světlý čtverec, do kterého vede tmavší šipka a rozděluje
ho na dvě poloviny. V každé polovině je jeden světlý kruh.
Objevují se značky, které odhalují vzájemný vztah obou principů. Například
dvě jedničky, zrcadlově umístěné, vytvářejí písmeno „M“. Jeho levá polovina je
posunutá výš, protože jeden z principů je duchovně výš. To deformuje písmeno
„M“, které je symbolem duálu či mateřské bytosti.
V tomto případě jde o pokročilejší ženský princip, který se zjevuje v podobě světlejší robustní ženy na podstavci. Pod nohama má dvě polokruhovité výseče, které do sebe ještě nezapadají a nevytvářejí kruh. Tento výjev
naznačuje, že v tomto vztahu má převahu ženský princip.
Objevují se čtyři světlé kruhy nad sebou. Každý z kruhů je rozdělen na
šestiny. Mužskému a ženskému principu náležejí vždy dva kruhy.
To je jejich současný stav. Ještě na sobě musejí pracovat.
Objevuje se tmavá závora a uprostřed je nasazen světlý kruh, který tvoří
energetický vír.
Tento vír může očistit všechny bloky, bludy a negativitu, kterou symbolicky představuje tato temná závora.
Předstupuje šedá mužská postava s úzkým pasem, v pase se jí otáčí temná
koule.
Je to energetická podoba jeho tvorby.
Z mráčků energie se vytvářejí listy a z nich se skládá písmeno „S“. To
se objevuje i zrcadlově, na znamení, že ovlivňuje oba principy, a následně se
zjevuje dvojka a písmeno „Z“ obráceně, takže se podobá spíše blesku. Objevuje
se ženská bytost, která je uzavřena v prostoru brány. Chce se osvobodit, ale
nemůže. Její kolena jsou sepnuta řetězy.
Písmeno „S“ naznačuje vývojovou spirálu a „Z“ je závěr, zákaz zneužití
moci, proto se mění v blesk. Řetězy naznačují připoutanost. Ženský princip
je spoután mužským principem proto, že se bezvýhradně nepodroboval vůli
mužského principu. Proto jsou řetězy na kolenech.
Zjevuje se trojúhelník a v jeho vrcholech stojí po jedné temné bytosti. Celkem
jsou tři. Tyto bytosti se mění v temné trojúhelníky.
To znamená, že ve své trojjedinosti mužský princip proklínal princip
ženský. Tyto kletby ženský princip oplácel, a tak se množí kletby geome217
trickou řadou a zatěžují karmicky oba principy. To naznačují temné trojúhelníky seřazené v párech. Objevuje se řada tří párů, to znamená, že se
mužský a ženský princip takto vázal ve své trojjedinosti. To přineslo mnoho
utrpení.
Objevují se plameny a do nich zasahují světlé ruce. Vkládají dovnitř plamenů černý automobil.
Automobil je symbolem života, kdy se bytosti za cenu utrpení očišťují
od svých omylů a chyb.
Světlá ruka drží nahoře v plamenech utrpení roli spletených drátů. Ruka
otáčí rolí ve směru hodinových ručiček.
Je to symbol připoutaností obou principů, to znamená, že na základě
připoutaností tvoří oba principy svou budoucnost.
Objevuje se černobílá šachovnice o devíti polích.
Je to symbol sbírání životních zkušeností obou principů. Proto devět
polí.
Na sedmém a pátém poli leží misky naplněné zářivou energií.
To znamená, že na šachovnici života bude záležet na tom, jak budete
postupovat při plnění karmického plánu, abyste nalezli i duchovní stravu,
která je pro vás přichystána, a vytěžili z osvícení to poučení, o které jste
usilovali.
Vyrovnání mužského a ženského principu – smíření
Bílá bytost se naklání nad kruhem, který je rozdělen na čtyři díly. Střídavě
bílý a černý díl. To naznačuje stav rovnováhy. Objevuje se pevný bílý kruh
a na něm bílá tyč ve středu. Na ní jsou navlečené dva bílé kruhy. Jeden kruh
za mužský princip a druhý kruh za ženský princip. Tmavý jógin sedí na zemi
s propletenýma nohama.
To znamená, že mužský princip se ještě musí osvobodit od připoutanosti
a karmických vazeb z éry své vlády. Bílá bytost je duchovní vůdce, který mu
k tomu připravuje cestu.
Do popředí vystupuje světlé vejce. Na něm uprostřed je bílý kruh a dva páry
světlých rukou uvolňují kruh směrem dolů.
Světlé vejce představuje duál, do kterého se mohou při vyrovnání spojit
oba principy. Ruce duchovních vůdců připravují tuto duchovní slavnost
a naznačují, jak této rovnováhy dosáhnout. S láskou je třeba uvolnit napětí,
které opakovaně vedlo k válkám a nebezpečným střetům v minulosti.
Zjevuje se žena, která má přes hruď veliký světlý kruh a v něm písmeno
„H“. Dole pod písmenem se promítá život planety.
Žena je personifikací planety a ve světelném kruhu stojí mužský a ženský princip, které se jeví jako písmeno „H“. Stojí proti sobě a drží se za ruce.
218
Jejich siluety vytvářejí toto písmeno. Život, který se pod nimi promítá, je
životem, který byl ovlivněn jejich vzájemným vztahem.
Žena světle zelené barvy sedí v bílém kruhu a prosívá mezi prsty písek,
který je všude okolo ní.
Žena představuje duchovního vůdce vesmíru, který je pověřen najít mezi
lidmi ty, kteří jsou duchovně i citově natolik zralí a pokročilí, aby se stali tlumočníky pravého učení lásky. Zrna písku jsou jednotlivé bytosti hmotného
světa, které byly shledány příliš „lehkými“ pro tuto funkci. Proto propadají
mezi prsty bytosti. Celá činnost představuje marné snahy duchovních vůdců
probudit ve vašem světě lidstvo tak, aby přijalo toto nejvyšší učení za své.
Lidstvo nebylo ještě připraveno a zralé.
Jógin napůl sedí či klečí na patách. Objevuje se průhledná bleděmodrá planeta, uvnitř které se promítá život. Na vrcholu planety leží bílý třešňový květ.
Jógin je vládnoucím mužským principem, který měl duchovně připravit
tuto planetu i s jejími obyvateli pro nový věk lidstva. Jeho vláda končí, proto
se promítá život planety za jeho vlády, aby se mohl poučit z dosavadních
omylů a chyb. Květ na vrcholu planety je symbolem jeho čistých pohnutek
a snah, tedy jeho pravých úspěchů. Poklek jógina představuje jeho vztah
k předloženým faktům. Je symbolem pýchy i pokory.
Tmavé schody, vysoké, ostré a různé výšky, vedou vzhůru. Na první schod si
sedla nějaká bytost. Schod se pod ní zhroutil. Objevil se kruh a v něm tři temné
paprsky, sbíhající se v jednom bodě. Objevují se dvě písmena „A“ za sebou,
spojená kolejemi. Bytost má v ruce kuželky a hází je za sebe a ony se spodem
vracejí. Jejich dráha vytváří kruh a kruh, který kuželky opisují, se pohybuje
proti směru hodinových ručiček.
Schody ukazují cestu těm, kteří uvázli v temnotách světů magie. První
schod je symbolem nástupu nové cesty za světlem lásky a nenásilí. Tento
krok je pro mága nejtěžší. Pokud ustrne ve svém vývoji a usedne na tento
schod, jeho svět se dříve či později zhroutí, protože ho dostihne zpětná vlna
násilných manipulací, které dosud praktikoval. Symbol v kruhu naznačuje
mágovi, že podle vesmírného zákona se jeho vlastní agresivita otočila proti
němu.
Dvě písmena „A“ naznačují, že duchovní a hmotné poznání se propojilo
a mág stojí před volbou, zda bude v magických manipulacích pokračovat až
do sebezničení, nebo se dá cestou pravé lásky. Bytost má stále ještě v ruce
všechny své trumfy a obyčejně v této etapě učiní poslední pokus, zda je
možné si ponechat dary magie, a přesto jít cestou lásky. Obyčejně neodolá
na základě setrvačnosti manipulacím a ty se jí vracejí jako bumerang zpět
a karmicky ji tíží. Bludný kruh je uzavřen a osvobodit se může jen tehdy,
když se všeho vzdá. Pak může nastoupit cestu pravé lásky, která vede z temnot do světla pravého poznání lásky.
Světlá ruka se vynořuje z kruhu světla. V dlani drží zářivý krystal, který
219
má tvar osmičky. Někdo drží tmavou oponu staženou k sobě. Je slyšet slovo
Atlantida.
Duchovní vůdce poukazuje na vývoj, který symbolizuje křišťálová osmička. Lidstvo opět stojí před volbou mezi cestou magie a násilí či cestou lásky
a harmonie. Nastoupíte-li cestu lásky, nebudete již opakovat omyly a chyby,
které přivedly do zkázy Atlantidu. Její tajemství bude rozluštěno. Zatím je
pro vás varováním, abyste neuvázli v pasti inverzního vývoje.
Osvobození
Dne 9. 1. 2001 vytváří hladina tmavé vody vír, který se točí vlevo. Lidská
ruka do něho namáčí ukazováček. Objevuje se žena s mužem v prostoru. Je
stahována mužem dolů, na jeho úroveň.
Hladina vody představuje negativní tvorbu, kterou rozvířil nesoulad
mezi mužským a ženským principem. Do této tvorby se svými manipulacemi lidstvo namočilo, což zvýrazňuje nerovnováhu mezi oběma principy.
Tato nerovnováha je stahuje na nižší duchovní úroveň, která se projevuje
i ve hmotném životě.
Objevuje se ženská bytost, která má v hrudníku otvor a v něm zapuštěnou
trubku, kterou je vidět do jejího nitra. Tam je vidět dvouramennou kotvu, celou
černou. Zjevuje se temný muž, který je do poloviny těla zapuštěn ve slunečnici.
Obraz mizí a muž se znovu objevuje, ale tentokrát sedí volně na slunečnici.
Bytost je představitelkou planety Země, která je ženského principu. Její
zakotvení je v temnotách i světech magie. Toto má na svědomí muž, který
je představitelem planety Marsu. Jeho podstata je mužského principu. Celý
jeho princip je připoután k planetě Marsu, i když je reinkarnován na planetě
Zemi. Slunečnice je symbolem Marsu a jeho lidstvo, které se na vaší planetě
reinkarnovalo, přineslo vaší planetě magii a válečné střety.
Židle, navlečená vždy dvěma nohama do bílých provázků, je podtržena
protichůdnými směry a je symbolem boje o moc. Oba principy si vzájemně
podtrhávají židli.
Magie i s násilím se ničí dříve či později samy.
Starší muž čte knihu. Vous mu visí přes hřbet knihy, kterou drží v dlaních. Objevuje se vodorovný světlý paprsek. Vede do nekonečna. Na něm jsou
v určitých vzdálenostech zavěšeny baňky, ve kterých se mísí temná energie se
světlou.
Starší muž je strážcem karmy. Sleduje, jak jsou jednotlivé karmické
plány dodržovány. Světlý paprsek představuje životní osu těch, kteří jdou
za světlem lásky. Baňky se smíšenou energií představují karmickou zátěž,
která je světlem lásky eliminována.
Tmavé bytosti se dívají na východ slunce. Když je slunce celou polovinou
220
venku, zalije jeho záře vše. Objevuje se světlá osmička a tmavé srdce. V jeho
středu nahoře sedí světlá bytost a vede prosby.
Tmavé bytosti jsou zástupci lidstva, které touží po osvícení. Duchovní
slunce je zalévá svou láskou a pročišťuje je. Teprve když pochopí podstatu pravé lásky, mohou nastoupit vývoj, který vede k nejvyššímu osvícení,
jak naznačuje světlá vývojová osmička. Je třeba, aby pročistily své myšlení
a cítění, vedly prosby a usilovně pracovaly na sobě samých. Pak budou tyto
bytosti očištěny a připraveny ke vstupu do vesmírné jednoty lásky.
Dva světlé úpisy září vedle sebe. Ruka vlevo drží úpis vpravo a obráceně.
Ruce se kříží.
Teprve teď jsou vytvořeny předpoklady pro harmonizaci obou principů.
Zkřížené ruce naznačují, že spojují své úsilí, aby dosáhly v harmonii společného cíle, který jim byl uložen vesmírnou jednotou lásky.
Někdo nese tmavý obdélník jako dort. V každém rohu hoří svíčka. Z druhé
strany nese bytost světlý kruh. Svíčky na něm nelze spočítat. Hoří a spojují se ve
sloup světla. Bytost ve světlé uniformě má připažené ruce, ovinuté provazem.
Tato alegorie představuje volbu duchovní cesty. Je to zkouška. Nejprve
je přinesena duchovní strava v podobě temného dortu, která také přináší
osvícení. To je však velmi omezeno čtyřmi rozměry. Vzápětí je nabídnuta
duchovní strava ze světlých sfér, která nemá žádná omezení na cestě poznání. Má jedinou podmínku – lásku bez připoutanosti. Tato duchovní strava
ukazuje cestu, která přivádí bytosti do vesmírné jednoty lásky. Zde neexistuje žádné omezení, pravá láska je nekonečná a poskytuje bezpečí.
Bytost ve světlé uniformě je duchovní vůdce, který přináší pravé učení
lásky. Při této zkoušce však má ruce svázané a nesmí radit, protože volba
každé bytosti musí být svobodná. Současně každá bytost, která je podrobena této zkoušce, vykazuje svou duchovní zralost pro vstup do této jednoty.
Světelný sloup, ve který se spojuje vyzařování svíček života, je mocnou
silou tvorby lásky, která podporuje všechny dobré skutky, jež jsou v souladu s vesmírnými zákony Nejvyššího principu lásky a stvoření. Toto světlo
chystá slavnost lásky. Tři paprsky vymezují hranice. Vytvářejí pyramidu.
Kolem ní je bílý kruh asi ve spodní třetině výšky. Na něm leží tři bílé klíče.
Jsou to klíče k učení lásky v její trojjedinosti obou principů. Pyramida je
chrámem lásky.
Objevuje se bílá podložka a na ní spočívá bílé písmeno „H“.
Jsou to dvě bytosti, které stojí čelem k sobě, drží se za ruce a tvoří toto
písmeno. Je to očištěný mužský a ženský princip ve své trojjedinosti. Je
vyrovnán a zharmonizován. Písmeno „H“ naznačuje harmonii. Oba principy jsou připraveny ke splynutí. Vytvářejí duál a vstupují do Duchovního
slunce.
Třemi směry vede bílá mlha, která vytváří chomáče. Na konci každého
chomáče je bílý list. Chomáče a listy se spojují a vytvářejí bílý strom.
221
Mlha je tou nejčistší energií. Je to tvorba lásky. Tato láska vytváří strom
života.
Objevuje se bytost, která je světlem. Drží v ruce ventil, kterým reguluje tuto
tvorbu. Ventil se mění v zářivou sedmičku.
Zářivá bytost je Otec, který reguluje a řídí tuto tvorbu. Tvorba prochází
třemi sférami. Tři klíče Nejvyššího principu lásky a stvoření otevírají tyto tři
sféry. Pyramida je chrámem lásky dokonalého světa Božího vyzařování. Bílá
plošina představuje božskou rovinu, na které spočívají tři klíče ke světům
stvoření. Uprostřed dokonalého světa Božího vyzařování jsou celkem čtyři
roviny. Vycházejí v sestupné posloupnosti blesku a bývají považovány za
čtyři aspekty převráceného stromu života, který vyrůstá z vůle absolutna.
Tyto čtyři fáze rodí ze světa Acilut, světa božského vyzařování, tři oddělené
nižší světy stvoření, utváření a učinění, světy Berija, Jecira, Asia.
Zářivá sedmička představuje sedmé nebe. Sedmé nebe je místem toho,
co je stvořeno jako dobré, krásné, spravedlivé a milosrdné. Je zásobárnou
života, míru a požehnání. Odtud se tvoří pokolení duchů a sem se zase
vracejí v nejčistší podobě po svém sestupu do nedokonalých světů. Zde se
nachází rosa, která křísí mrtvé. Stav sedmého nebe je to, co hledají všichni
mystikové.
Učení o čtyřech rovinách Božího vyzařování a sedmém nebi je obsaženo
v knize autora S. Haleviho „Vesmír v kabale“.
Duchovní vůdce
Ve vizi dne 13. 1. 2001 je paní E. na dvoudenním semináři. Je tam hodně známých a ona je čerstvě po porodu. Narodil se jí další syn. Je roztomilý
a rychle vyspívá. Během dvou dnů je z něho asi šestiletý kluk. Všem se dítě líbí.
Paní E. ho bere na přednášky. On si tam hraje. O přestávce se s ním prochází
v malém parčíku, kde rostou malé keříky s různým ovocem. Synek ochutnává
ostružiny a paní E. má strach, aby nebyly jedovaté, protože zrovna není čas
na to, aby zrály. Je zima, ale přítelkyně ji ujišťuje, že tam není nic, co by mu
mohlo ublížit. Pak vidí, že syn jí hroznové víno. Kuličky jsou pro jeho pusinku
moc veliké a šťáva z nich mu stříká ven. Potom sedí paní E. opět na přednášce
a synka chvíli drží na klíně. Pak ho pouští ven si hrát. Po přednášce ho jde
hledat. Stojí na kopci nad mořem. Z kopce dolů vedou rozbité schody. Dole vidí,
jak synek skáče z mola do moře. Je nyní asi šestiletý, hodně hubený. Zůstal pod
vodou. Vedle něho jsou nějaké děti a paní E. na ně volá, aby mu pomohly. Ony
však nerozumějí, a tak sama běží dolů k moři. Když se blíží, nějaký chlapec
konečně porozumí a vytáhne syna z vody ven. Když tam paní E. doběhne, dá
jí ho do náruče. Syn ještě žije, „vylije“ z něho vodu a on začíná dýchat. Paní E.
ho nese znovu po schodech vzhůru.
222
Dvoudenní seminář je výukou duchovních vůdců. Známí představují
ostatní duchovní vůdce. Její synek je mladá nadějná duše, která jí byla
svěřena do péče. Rychle prospívá a postupuje. Paní E. se raduje z jeho
čistoty a pokroků, které pod jejím vedením vykazuje. Ovoce, které svěřenec
ochutnává, je duchovní strava, kterou mu paní E. musí jako vůdčí duch
předložit. Bojí se této odpovědnosti a má strach, že mu uškodí, pokud
poskytne nějakou „stravu“ předčasně. Její rádce v podobě přítelkyně ji však
ujistí, že je vše v pořádku. Poskytuje mu tedy dostatek duchovní stravy a on
ji statečně přijímá. Pod vlivem takto získaných vědomostí jeho duch rychle
zraje. Přijímá odpovědnost za svůj život do vlastních rukou a jde si „hrát“
sám. Jde o zkoušku zralosti.
Když nastane čas, paní E. ho opět vyhledá. Vidí, že prochází očistou,
a zdá se jí to předčasné. Volá na jeho druhy, ale nikdo jí nerozumí. Je to
záležitost, kterou musí každý duch zvládnout sám. Když je vše hotovo,
pomůže mu jeden z jeho druhů. Vytáhne ho z vody. Teprve nyní může
paní E. zasáhnout. Její svěřenec zabil své ego, své sobectví a byl vzkříšen
pro život věčný v lásce. Paní E. se opět ujímá své role duchovního vůdce.
Zkouška je u konce. Vynáší svého svěřence po mystické cestě vzhůru k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Čeká je ještě mnoho zkoušek, kdy budou
vykazovat pravost a kvalitu své lásky.
Naše skupina sedí v neuspořádané místnosti. Jsou tam vedle sebe tři dlouhé
stoly. Strana po mojí levici je uspořádána tak, jak vždy ve skupině sedáváme. Po
pravici nesedí nikdo, ale uprostřed sedí nějaké starší ženy a celou dobu vyrušují
hlasitým hovorem. V místnosti se na šňůrách suší prádlo.
Neuspořádaná místnost je svět, ve kterém žijete. Je to jeho duchovní
stav a na jeho zlepšení máte pracovat. Starší ženy u prostředního stolu jsou
představitelkami ženského principu, který se připoutal ke svým „křivdám“
domnělým i skutečným. Na svou nespokojenost se svým údělem upozorňují
hlasitým hovorem. Někdy i křikem. Nedělají nic pro to, aby svůj duchovní
stav zlepšily. Vinu kladou na bedra všem ostatním, jen ne sobě. Až pochopí
svou odpovědnost a začnou usilovně pracovat na sobě samých, tehdy se
bude jejich stav zlepšovat a ony ztichnou a budou schopny přijímat učení
lásky, které jim přinášejí zasvěcenci. Zatím jsou schopny jen toho, že perou
„špinavé“ prádlo, které je rozvěšeno okolo nich.
Na naše sezení měla přinést paní E. maso obalené v paprice. Měla ho na
tácu rozdělené v igelitových sáčcích. V některých bylo maso vcelku, jinde byly
tři řízky. Já jsem v čele stolu losovala, kdo jaké maso dostane. Jako první si od
paní E. vzala maso paní L. Byla nespokojená, že je obalené v paprice. Další kus
jsem si vylosovala já, a když jsem odebrala svůj kus masa z tácu, vzala jsem tác
od paní E. a vše jsem rozdělila bytostem na předních místech.
Poslední výjev je ukázkou vaší přípravy na práci ve hmotném světě.
Paní E. jako ústřední postavě v karmickém konfliktu mezi planetou Jantarem
223
a Zemí náleží předat karmický úděl. Podle podílu viny je některé maso
libové a chutně připravené, jiné je „opepřené“ výčitkami svědomí a bolestí
nad omyly a chybami, které se staly. Ty jako zástupce planety Země určuješ
pořadí pozemšťanů, kteří z rukou paní E. přijímají svůj karmický úděl.
Paní L. protestuje proti tvrdosti svého údělu. Zdá se jí příliš ostrý. Vzápětí
je řada na tobě, abys přijala svůj úděl. Jako zástupce pozemšťanů odnášíš
i jejich karmické úděly a spravedlivě je rozděluješ. Paní E. se cítí „oloupena“ o podíly Jantaranů. Neuvědomuje si, že oni jsou již reinkarnováni na
planetě Zemi, a jsou tedy pozemšťany již mnoho životů.
Sen paní S.
Dne 18. 1. 2001 paní S. usíná a má pocit, že stále něco vyprošuje. Zdálo se jí,
že vede prosby společně se mnou. Na zdi visí obraz v životní velikosti, který během
proseb začal nepříjemně vyzařovat a útočit. Probudila se s velmi nepříjemným
pocitem, který jí způsobil nevolnost. Viděla mne sedět v místnosti, kde byla tma.
Byla noc a spalo zde na zemi celkem dost lidí. Vedle ní ležela její spolužačka ze
školy a chtěla ji objímat a líbat. Paní S. se však vymluvila na to, že má v puse
rovnátka. Spolužačka se k ní přitiskla a brečela. Snažila se ji utěšit.
Vytrvalé vedení proseb přivádí paní S. k poznání minulosti a touhy po
očistě. Pracuje společně s tebou a propojení vědomí s minulostí jí způsobuje
až fyzickou nevolnost. Trochu se bojí, ale když tě vidí pracovat v temnotách,
dodá si odvahy a rozhlédne se okolo sebe. Vidí, že zde uvázlo hodně bytostí,
které potřebují pomoc. Na prvním místě to byla její bývalá spolužačka, která potřebovala pomoci, protože nezvládá svou životní roli jako žena. Paní S.
by ji neměla jen utěšovat, ale dluží jí i poučení.
Paní S. vstává, že půjde na WC, které je v přízemí. Sešla ze schodů. V ruce
má složené noviny, klíč a ubrousek. V přízemní hale stojí skupina lidí v kruhu
a vedou prosby. Paní S. se k nim přidává. Někdo se podíval na obrázky, které
visí za paní S. na zdi, a polekal se jich, protože na nich jsou portréty lidí, kterým
na obličeji roste srst. Vtom ze skříněk u zdi vybíhají různá stvoření, která jsou
také napůl zvířecí. Potom se paní S. probudila doopravdy.
Paní S. se chystá dokončit očistu i vnitřně. Sestupuje ještě níž a zde
nachází bytosti, které touží po svobodě a osvícení. Složené noviny symbolizují schopnost získávat správné informace. Klíč jí má pomoci otevřít
srdce a rozluštit skryté tajemství. Ubrousek připomíná, že má své poznání
předkládat šetrně a s láskou.
Paní S. se přidává k prosebníkům a zjišťuje, že obraz jejich nitra se promítá na stěny v okolí, a nastavuje jim zrcadlo. Někteří se děsí toho, co vidí.
Připoutanost ke hmotě, vedení života bez vyšších cílů.
Ve skříňkách je skryto to, co nikdo z nich nechce, aby bylo vidět. Jejich
224
touha po osvícení jim umožňuje zjistit pravdu o sobě samých. To je prvním
předpokladem očisty na cestě k osvícení.
V dalším snu se paní S. pohybovala v nějakém domku, kde byly krásné kusy
nábytku, které obdivovala. V kuchyni byly příjemné ženy, které jí nabízely jídlo.
Potom se ocitla v sále, kde se chystala svatba. Paní S. byla nevěstou. Měla již
slavnostní šaty, ženicha však neviděla. Později přišel muž, ale ani on nebyl jejím
ženichem. Pomyslela si, že je to již druhá svatba, která se připravuje.
Domek je nitro paní S. po očistném poznání. Je zde mnoho drahocenných duchovních pokladů, jež představuje nábytek, který paní S. tak obdivovala. Příjemné ženy jsou její sudičky a ochránkyně. Připravují její duchovní
stravu, kterou jí vzápětí nabízejí. Chystá se mystická svatba. Ženich ještě
nepřichází, protože se paní S. a pan P. Bu. musejí dokonale očistit od vzájemného pouta kletby Jantaranů. Jakmile toto pouto padne, přijde pravý
ženich k paní S. a pravá nevěsta k panu P. Bu. Toto pouto bude eliminováno
pravou láskou. Oni budou svobodní a volní. Mystická svatba je duchovní
postup na cestě pravdy a lásky. Stačí, když od sebe odhodí předsudky vyplývající ze setrvačnosti magického myšlení.
Paní S. je představitelkou ženského principu a pan P. Bu. představuje
mužský princip. Byli k sobě uměle připoutáni magickým zásahem Jantaranů
a tato nerovnováha, protože bylo spojeno to, co si nenáleželo, jim přinesla
mnoho utrpení a planetě četné zápasy a války.
Poznání
Ve vizi dne 26. 1. 2001 jsme jeli s celou skupinou do ciziny autobusem.
Paní L. ve své blízkosti viděla mne, paní V., paní E., pana T. W. a své děti. Byl
tam nějaký pán s dlouhými šedými vlasy, měl stříbrné brýle, byl vysoký. Věděla,
že jsou si velice blízcí. Přijeli jsme do starobylého města, kde bylo mnoho kostelů a temné vysoké domy. Zde jsme vystoupili.
Cizina je v tomto případě Slovensko. Vaše skupina má být jejich duchovní oporou na cestě očisty. Pán je duchovním vůdcem skupiny na Slovensku.
Je s vámi v úzkém kontaktu. Spolupracuje s vámi a přivádí vás do duchovního centra na Slovensku i na Moravě. Výška jeho postavy odpovídá v očích
paní L. jeho duchovní hodnosti. Město, které představuje duchovní centrum, je zatím temné, protože se ještě neočistilo od magických manipulací,
myšlení a cítění.
Paní L. vidí na planetě dlouhé špinavé ruce. Když se odtáhly, zůstaly po
nich krvavé skvrny.
Špinavé ruce představují nerovnováhu mužského a ženského principu,
která vedla v Železném věku k válkám, jež zanechávaly bolestné rány. Je
třeba vést prosby za očistu, potom se vaše srdce otevřou lásce.
225
Objevuje se otevřené srdce, uvnitř je světlo. Vše okolo je tmavé. Světlo
vystupuje ze srdce a jeho paprsky osvětlují tmu. Objevuje se vchod do jeskyně.
Dva kamenné bloky tvoří vstupní bránu. Brána je pootevřená a za ní je život.
Z brány vystupuje světle modré světlo.
Láska, která naplnila vaše srdce, přinese světlo poznání. Kamenné bloky
jsou vstupní branou do éry nového věku. Je již pootevřená. V tomto věku
vás povede ženský princip. Čím více lásky a porozumění bude ve vašem
nitru, tím dříve vstoupíte.
Další sen paní S.
Ve vizi dne 27. 1. 2001 se paní S. probrala na křižovatce v Dubí a rozhodla se, že půjde za mou neteří L. do školy. Byl tam taxík, někdo v něm již
seděl a paní S. si přisedla. Brzy zjistila, že nejedou hlavní ulicí, ale oklikou.
Komentovala, že neteř bydlí v Zahradní ulici. Vystoupila z taxíku. Všude byl
bílý sníh. Chtěla na hlavní silnici, ale čím více se k ní blížila, tím rychleji sníh
mizel. Objevovaly se staré domy. Potkala mezi nimi chlapce s holčičkou. Oba
byli špinaví a otrhaní. Chlapec holčičce sprostě nadával a ona před ním utekla
do jednoho z domů, protože ho nechtěla poslouchat. Chtěla zahnout doleva ke
škole, ale zjistila, že je tam tma a černo. Směrem vpravo sice byly ošklivé domy,
ale zdálo se, že je tam světleji. Kolem přejelo černé auto. Seděli v něm lidé ve
třech řadách. Auto u ní zastavilo a ona v něm uviděla sedět svého známého
pana T. Přisedla si tedy k nim a jela dál. Všichni pak vystoupili na veliké pláni
s jediným stromem u silnice. Pan T. ji vyprávěl, že má zlého bratra. Sehnul se
ke kořenům stromu a zdvihl ze země obrázek s portrétem bratra. Paní S. v něm
poznala černého Krista. Najednou se ocitla s přítelem v místnosti, kam chtěl
pan T. svého bratra zavřít. Všichni již z té místnosti odešli a pan T. ještě něco
vysvětloval bratrovi. Pospíchal, protože místnost se uzavírala časovým spínačem.
Bratr unikl, ale pan T. tam zůstal. Jeho bratr prošel do vedlejší místnosti, kde
byly dvě až tři mlžné bytosti. Vypadalo to jako projekce. Ty mu sdělily, že tahle
„krabice“, ve které se nachází, není jeho. Byly tam ohromné sloupy z počítačů
a bytosti se snažily tento omyl napravit.
Paní S. se ocitá na životní křižovatce. Rozhodne se, že se bude učit. Chce
vstoupit do téže školy jako tvoje neteř, která je její paralelní bytostí a sdílí s ní
karmický scénář tak, jak si ho mezi sebou rozdělily. Škola je svět, kde se reinkarnují. Nejprve musejí volit cestu, kterou se dají. Paní S. volila cestu delší.
Hledá svou spřízněnou duši, kterou představuje tato její paralelní bytost.
Vystupuje z taxíku do míst, kde vládne zima. Je to zmrzlé království.
Není zde dost lásky. Potkává nevyrovnaný mužský a ženský princip v podobě svářících se dětí. Ani jeden z nich neumí svůj problém správně řešit.
Mužský princip jde cestou hrubosti a násilí, ženský princip utíká před sku226
tečností. Skrývá se ve svém nitru, nechce poslouchat, co mu mužský princip
říká, a není schopen problém řešit. Paní S. již ví, že se musí dostat na hlavní
silnici, která ji povede k cíli. Je to cesta lásky, i když ji zde potkává mnoho
utrpení, které vyplývá z nepochopení a sobectví. Že jde správným směrem,
pozná podle toho, že sněhu směrem k cíli ubývá.
Paní S. představuje všechny bytosti, které touží problém nevyrovnanosti
obou principů řešit správně. Když pochopí svůj cíl, mohou se reinkarnovat.
Přijede pro ni černé auto, které představuje život v temnotě. Zde se setkává
s těmi, se kterými je karmicky vázána. Se kterými mnoho životů „bojovala“
o vládu v celé trojjedinosti příslušného principu. Protože správně pochopila
svůj cíl, nemusí se již reinkarnovat v úplné temnotě, ale povede ji touha po
světle pravé lásky. Proto neodchází ke škole, kam chtěla původně dorazit,
ale jde tam, kde již svítá. Nitra lidí, kteří zde žijí, ještě nejsou čistá, ale snaží
se na sobě pracovat.
Na této cestě poznává svého přítele pana T., který má dvojí tvář. Je to
představitel mužského principu, který se bojí pohlédnout pravdě do očí
a pohlédnout na dno své duše. Představuje paní S. svého bratra, který je
personifikací jeho druhého já. Ví, že je zlý, a odsuzuje ho. Z auta vystupují na vrcholu dílčího poznání. Je to planina, kde je strom života pana T.
V kořenech nachází podobu svého já. Paní S. v něm poznává pokušitele,
černého Krista. Oba jsou na pláni, kde probíhá rekapitulace jejich minulého
života. Zde také přijímají úkoly pro život příští. Toto vše probíhá určitou
dobu, potom se musejí oba rozhodnout. Buď se rychle znovu reinkarnují
ve hmotě, nebo se budou delší čas na život ve hmotě připravovat. Oba
zvolili první cestu. Pan T. však otálí, a tak se stane, že do hmoty odchází
bez přípravy, kde se mu dostane poučení o tom, že není na správném místě, a bude se reinkarnovat příští život tam, kde strážci prahu určí. Strážci
prahu jsou ti, které vidí paní S. jako mlžné bytosti. Pan T. se svým otálením
reinkarnoval ihned. Svou nevědomostí se ošidil o potřebné vyhodnocení
minulého života.
Poučení: Odsoudíme-li kohokoli a odmítneme-li mu svou pomoc, obrátí
se vše proti nám a my na to „doplatíme“ tím, že musíme tuto chybu napravit.
Přibývá tedy další úkol a sbírání zkušeností.
Nákup a hledání paní L.
Ve vizi dne 30. 1. 2001 nakupuje paní L. v řeznictví. Všude visí tučné vepřové
maso, které se jí nelíbí. Za ní ve frontě stojí muži. Říká řezníkovi, že chce něco
libového. Ten šel vlevo a ukázal jí dva kousky masa. Ostatní toto libové maso
neviděli. Paní L. si poručila, aby jí z masa odkrojil tři kousky. Když to učinil,
požádala ještě o jeden další kus.
227
Nákup v řeznictví představuje přípravu karmického plánu pro další reinkarnaci či volbu náhradního karmického scénáře. Řezník je duchovní rádce
a pán karmy. Protože vláda mužského principu končí, stojí za ní ve frontě
samí muži. Mění se jim karmický scénář. Tučné maso je připraveno pro
většinu z nich. Také se jim bude časem zajídat. Paní L. potřebuje karmickou
stravu, která představuje tři úkoly a cíle poznání. Když vidí, že maso je libové, pro ni stravitelné, přibere si ještě jeden úkol. Pán karmy jí vyhoví.
Paní L. jede do města padesátých let. Hledá knihovnu. Doprovází ji žena,
která jí chtěla pomoci. Žena byla sice místní, ale knihovnu nenašly. Jdou vzhůru do vysokého kopce, kde po pravé straně zurčí kaskáda čisté vody. Místní
obyvatelé jsou na ni velmi hrdí. Každý, kdo prošel okolo, si do ní namočil vždy
jen jeden prst. Paní L. se ženou jdou dále a nacházejí po obou stranách ulice
obchody. Knihovnu opět nenašly. Vracejí se stejnou cestou zpět a vidí, že vlevo,
asi uprostřed ulice, se scházejí starší lidé. V dlaních mají skleněné fialové trubičky. Byli zde muži i ženy.
Paní L. se vrací do minulosti, chce nahlédnout do ákášických záznamů
padesátých let. To jí však nenáleží, proto knihovnu nenajde ani s pomocí
duchovního vůdce své minulosti. O nic jiného nemá zájem, proto nevstupuje do žádného obchodu, ani se neočišťuje v kaskádě živé vody. Chyby
jiných poznává dobře, ale vlastní si neuvědomuje. Podivuje se nad tím, že
lidé si čistí vždy jen jeden prst, ale sama si ani prst neočistí. Proto nevstoupí
mezi zasvěcence, kteří pracují uprostřed ulice. Vidí je, vidí jejich symboly
zasvěcení, fialové trubičky, ale nepožádá je o pomoc.
Z toho plyne ponaučení, že každý musí uzrát pro poznání pravdy. Může
být u zdroje, žíznit po něm, volat o pomoc, ale nepozná ho, pokud není pro
toto poznání zralý.
Očista paní R.
Ve vizi dne 30. 1. 2001 se paní L. ocitla v dlouhé chodbě. Vpravo uprostřed
byly dvě místnosti. V první zahlédla paní D., ve druhé byla paní R. Paní L. k ní
přistoupila a ptala se, zda nepotřebuje pomoci. Paní R. uklízela po malování.
Měla však vymalovány jen dva čtvereční metry nad vchodem. Všude jinde byla
stará malba, několik nánosů žluté barvy a na ní bílé „cákance“. Uprostřed
byl dlouhý nízký stůl. Paní R. právě sundávala záclony, na kterých byly též
„cákance“ po malování, a ty rozmazávala mokrým hadrem. Snažila se je tak
očistit. Paní L. se divila, proč je rovnou nevypere.
Dlouhá chodba symbolizuje životní cestu. Uprostřed života se setkává
paní L. se dvěma přítelkyněmi. Přistoupí ke druhé, o které se domnívá, že ji
potřebuje víc. Viděla, že paní R. pilně pracuje na očistě. Paní R. je představitelkou těch bytostí, které pilně pracují, ale při očistě se vyhýbají pohlédnout
228
do svého nitra a očistit se od toho nejvíce zraňujícího problému. Neustále
krouží okolo, ale k podstatě se stále nedostávají. To naznačuje malba na
stěně. Jde o nánosy žluté barvy, která symbolizuje planetu Jantar. Uklízí,
ale není ještě hotova. Snímá záclony na znamení, že nic neskrývá, ale rozmazává jen skvrny špíny, která na nich ulpěla. Teprve až všichni, které zde
představuje, pohlédnou hluboko do svého nitra, teprve tehdy pochopí, co se
tam skrývá, a budou schopni pravé očisty. Takto přistupuje k řešení karmických problémů hodně Jantaranů. Vyvíjejí horečnou činnost, jsou unaveni,
ale nejdou do podstaty problémů a zavírají oči před správným řešením.
Doma měla paní R. vánoční stromeček s velkými červenými ozdobami.
Byla s ní dcera V. a později za paní L. přišli její synové H. a T. Pod stromečkem
našli jeden stříbrný a jeden zlatý řetěz. Znovu je na stromeček zavěsili. Byly
tam veliké hodiny jako varování, že se čas krátí.
Domov paní R. je její nitro. Jsou tam všichni, které miluje. Řetězy na
stromečku naznačují připoutanost. Dva padly, ale přicházejí synové paní L.
a tato pouta znovu obnoví. Jsou na stromě života jejich rodiny. Hodiny
připomínají, že je třeba tato pouta co nejrychleji rozvolnit.
Prokletí Jantaranů
Když zemřelo svaté dítě Jantaranů a rodina překonala první otřes z jeho
smrti, naplnilo se jejich srdce touhou po pomstě. Shromáždili se, aby promysleli trest těch, kteří zavinili jeho smrt. Nejvyšší agregor planety požadoval pro viníka trest smrti. To však neuspokojilo jejich touhu po pomstě.
Jednoho dne svolal otec a matka svatého dítěte všechny poddané a vrhli
strašlivou kletbu proti planetě Zemi a rodu jejich svatých dětí.
Prokleli je v tom smyslu, že je nikdo nikdy nepozná, když budou plnit
svůj svatý úkol.
Prokleli je v tom smyslu, že budou pro pravdu a osvícení, které hlásají,
vždy umučeni a zabiti.
Třetí kletba způsobila, že učení lásky bylo vždy pro lid této planety těžko
pochopitelné, a proto bylo tak často deformované. Proto se ve jménu lásky
válčilo a vraždilo.
Čtvrtá kletba určila, že mesiáš bude vždy zrazen.
Pátá kletba způsobila, že ve jménu tohoto učení budou vedeny války.
Šestá kletba stanovila, že žízeň a touha po tomto učení budou neuhasitelné.
Sedmá kletba určila, že těsně před dosažením duchovního cíle bude
tento cíl zakryt nedůvěrou a malověrností.
Jakmile byly tyto kletby vysloveny, zhmotnily se v podobě temného rovnoramenného kříže na planetě Zemi. Tímto nepřátelským aktem byla míra
229
porušování vesmírných zákonů dovršena. Jejich kletby se obrátily proti nim
a jejich planetě. Otiskly se v podobě temného „T“ do jejich planety. Je to
podoba kříže, který svou silou vede viníky k sebezničení. „T“ představuje
sílu taura, býka, a obraz oltáře, na kterém vše obětovali své pomstě. Tedy
i sebe. Tak se také stalo.
Když se opět shromáždili, aby pokračovali ve vedení kleteb, vyslovili
osmou kletbu, která zasahovala planetu Zemi a její obyvatele na stromě
života a ohrožovala jejich duchovní i hmotný vývoj přímo v podstatě. Byla
to kletba, která měla zničit celou planetu i s jejich obyvateli. Jakmile byla
tato osmá kletba vyslovena, vír strašlivé negativity a zneužitých živlů zasáhl
je i jejich vlastní planetu Jantar. Nyní se tato planeta, která se stala mrtvou
planetou, nazývá Mars. Na paměť všem pokolením z rodu marťanů, ale
i ostatním civilizacím byly uchovány na planetě pyramidy. Tvář Marsu je
zachována. Tato tvář pláče nad zničenou planetou. Je varováním pro všechny, kteří porušují vesmírné zákony a společenství vesmírné jednoty lásky.
Nastal čas, kdy Jantarané musejí pracovat na tom, aby osvobodili tuto
planetu i s jejími obyvateli od prokletí, které na ně uvrhli. Teprve tehdy
bude osvobozen i Mars. Zatím žijí Jantarané na vaší planetě, aby pomáhali
napravit své omyly a chyby. Jakmile bude očištěn a osvobozen rod svatých
dětí na obou planetách, vytvoří se předpoklad pro harmonický vývoj obou
planet i jejich obyvatel, včetně zharmonizování mužského a ženského principu v jejich trojjedinosti.
Objevuje se trůn, který je osvícen zleva. Je veliký a z jedné pětiny tone ve
tmě.
Je to trůn pro duál. Aby na něm mohly zasednout oba principy, je třeba
je ještě z jedné pětiny dočistit. Pak se oba principy spojí ve své trojjedinosti
a duchovní urozenosti. Pak v celém vesmíru zavládne harmonie.
Karmický kříž utrpení planety Země problikává s křížem utrpení planety
Jantaru. Na příčných břevnech leží vždy jedno svaté dítě. Kříže jsou vidět zezadu.
To znamená, že toto utrpení je již za vámi a je čas ho vyprosit.
Před kříži stojí veliké množství lidí. Přes hlavu mají šedý závoj nevědomí,
které se mění v pokání a porozumění. Objevuje se černá busta muže, který
tenkrát vládl nad vším. Je to vládce Jantaru – Jehowa. Po pravé a levé ruce má
velké množství stromů života, které jsou kořeny vzhůru.
Ve svém poslání selhal pro nedostatek lásky a soucitu. Selhal na základě
sobectví, pýchy a připoutaností. Tak došlo k jeho mravnímu pádu. Zařadil
se mezi padlé anděly a volil pro sebe a své věrné cestu temnoty, násilí
a zla. Mnoho bytostí zavedl. Hořkost jejich pádu cítí mnoho bytostí dodnes
a nemohou se s tím smířit. Tato hořkost bez soucitu a lásky je přivedla na
cestu sebezničení. Pýcha a zpupnost otočila meč spravedlnosti na jeho vlastní žádost proti němu a jeho duchovní podstata byla eliminována.
230
Viděli jsme rody svatých dětí, jak odevzdávají své zkušenosti Otci. Mezi
jejich dlaněmi tryskalo světlo pravého poznání očištěného láskou. Objevuje se
válec v podobě krystalu.
Je to učení lásky v čisté podobě.
Břevna kříže na planetě Zemi mizí a objevuje se svatá kniha, která je
rozevřená a tryská z ní světlo.
Je to učení o pravé lásce.
Na planetě Marsu zůstal místo kříže otisk kovové hvězdy.
Je to symbol magických manipulací. Tento otisk bude z Marsu sňat
tehdy, až marťané přijmou učení lásky od pozemšťanů v jeho nezkreslené
podobě. Je to podmínka osvobození bývalé planety Jantaru i s jejími obyvateli. Naplněním této podmínky přinesou pozemšťané s Jantarany pravý
důkaz pokory a lásky, která je nekonečná.
Pět mudrců, patero moudrostí
Ve vizi dne 3. 2. 2001 přišel k paní L. na návštěvu starší Ind. Byl to její
duchovní otec a učitel. Současně s ním přišel mladší Tibeťan, který byl jejím
přítelem. Paní L. připravila pět křesel a nabídla každému bylinkový čaj. Každý
si vybral jinou bylinnou směs. V tuto chvíli jsem se dostavila i já a na poslední
chvíli přišla i maminka paní L. Všichni jsme si vyprávěli o světě.
Čtyři návštěvníci i s paní L. jsou paralelními bytostmi. Představují pět
mudrců. Každý z nich přináší světu jednu moudrost. Pět křesel je pět trůnů
pro základní moudrost určenou hmotnému světu. Nejprve přichází Ind se
základní moudrostí vědění. Potom přichází Tibeťan s moudrostí pokory.
Paní L. je představitelem mudrce, který učí o trpělivosti. Ty přinášíš moudrost učení o pravé lásce a maminka paní L. přináší učení o moudrosti soucitu. Nektar, který popíjíte, je nápojem poznání, které si každý z mudrců
chystá sám podle svého receptu. Základ je týž, ale poměr ingrediencí se liší.
Povídání o světě představuje zkušenosti a hodnocení duchovního i hmotného stavu tohoto světa.
Paní L. mi pomáhá vyplnit příkaz k úhradě pro banku. Částka je 2500 Kč.
Vedle mne stojí paní S.
V třetím miléniu budete s paní L. a paní S. pracovat společně. V polovině
třetího tisíciletí budete skládat účty ze své duchovní činnosti.
Paní L. jde na kontrolu školského úřadu, který se ruší. Cestou se zastavila
ve skladu, kde jí skladnice nabízela „pentelku“ zlatobéžové barvy. Byly do ní
čtyři náplně. Modrá, červená, zelená a bílá. Jen ji dala paní L. do ruky, hned
jí ji brala s tím, že je poslední a potřebuje ji pro své dvě děti, kluka a holku.
Místo „pentelky“ dala paní L. vínovou propisovačku. Také poslední. Paní L.
ji přijala a pokračovala v cestě. Když stoupala širokým schodištěm do úřadu,
231
začal jí zvonit mobil. Vyndala ho a zjistila, že z něho zbývá jen kostra. Byla
tam zpráva od manžela v hlasové schránce, stará asi půl roku. Sděloval jí, že
už ji celou dobu hledá, a začal nepříjemně zvyšovat hlas a rozčilovat se. Paní L.
zprávu vymazala a mobil vypnula.
Kontrola školského úřadu představuje životní rekapitulaci. Zastávka ve
skladu jí ukazuje, jaké zkušenosti se jí podařilo získat. Zkušenosti, které by
odpovídaly vyrovnanému mužskému a ženskému principu, se jí získat nepodařilo. Rovnaly se zkušenostem mladých duší. Proto je skladnice předala
v podobě „pentelky“ raději svým dětem. Získala však velmi důležité zkušenosti pro pokrok ženského principu, a tak obdržela vínovou propisovačku,
která symbolizuje barvu lásky tohoto principu. Takto vybavena vstupuje do
školy života, kde se jí ozve nevyrovnaný mužský princip hlasem pana P.,
který ji hubuje. Paní L. řeší jejich karmický střet rozvolněním všech vazeb
připoutanosti. Vymazává vzkaz mužského principu a vypíná mobil. Tímto
okamžikem má pohromadě všechny zkušenosti, které měla získat. Ruší
tento svazek hmotně i duchovně. Mobil, který představuje jejich spojení, byl
již v okamžiku volání skoro eliminován. Zbyla z něho jen kostra.
Paní L. se ocitá na dovolené v nějaké chatičce. Je tam s ní její syn T. Vypadá jako dvou až tříleté dítě a má malý nos. Vtom paní L. volá správce, že
má v hotelu důležitý telegram. Jde si pro telegram a doprovází ji její přítelkyně
z Ústí, která ho obdržela také.
Tato vize ukazuje náhradní karmický scénář paní L., která je vázána se
svým synem poutem připoutanosti. Ještě nějaké poučení mu dluží, než syn
dospěje. Telegram, který ji přivolává do hotelu, je náhradním karmickým
scénářem. Její ústecká přítelkyně s ní bude sdílet podobný osud. Svou karmu pochopila a je na čase volit náhradní scénář.
Dvojčata
Ve vizi dne 4. 2. 2001 se paní L. narodila dvojčata. Byli to dva chlapci. Lišili
se pouze detaily, které dokázala rozlišit s obtížemi pouze ona. Jedno z dvojčat
bylo ženského principu. Stanovilo si toto ponaučení, aby se naučilo správně chápat roli obou principů. Paní L. si je pamatuje od věku tří dnů. Jedno z dvojčat
bylo rychlejší a vyzrálejší.
Byl to ženský princip. Jako první pochopil nutnost vzájemného porozumění.
Dvojčata spala na veliké posteli vedle sebe. Šikovnější a pokročilejší dvojče
si dokázalo dolézt k pelesti a vzít si tam láhev čaje ze země, kde stála připravena. Obě dvojčata byla nepřirozeně malá, protože představovala pozemšťany.
Paní L. s nimi byla na Jantaru. Žila tam se svým manželem P., který se
o nic nestaral. Chodila stále do práce a nikdo na ní nepoznal, že je těhotná.
232
Když oznamovala, že musí být doma, byli všichni velice překvapeni. Nikdo si
nepřál, aby práci ukončila. Vedení jí nabídlo, že dvojčata přidělí na starost
jejímu manželovi, matce a ještě jednomu muži, kterého paní L. neznala. Stále
ještě váhala, ale když zemřela její kolegyně, nabídku přijala. Kolegyně byla
vystavena v rakvi na pracovišti a všichni se s ní přišli rozloučit. Paní L. předstoupila poslední a uviděla, že nad rakví se vznášejí démoni. Vedla ducha mrtvé
k tomu, aby odpustil a osvobodil se od připoutanosti. To se také podařilo. Vše
bylo čisté.
Celá vize představuje očistu mužského a ženského principu, jejich vzájemné pochopení a spolupráci. Mužský princip byl zvyklý vládnout a měl
problémy se postavit čelem ke svým předsudkům a aktivně je řešit. Ženský
princip je aktivnější, nebojí se překážek, a jakmile se vyskytnou, řeší je. Tím
se ujímá řídící role.
Objevuje se natažená dlaň, ze které jde světlo. Mění se v pěticípou hvězdu.
Předstupují tři světlé mlžné bytosti, které stojí v kruhu a drží se za ruce. Je vidět
dvě bílá lana, silně prověšená. Každé z lan vede jedním koncem k temné věži
a jejich druhý konec končí ve světle.
Dlaň duchovního vůdce přináší osvícení oběma principům v jejich trojjedinosti. Tři mlžné bytosti upozorňují na pouta, která jsou již rozvolněná
a mohou vést k osvobození. Když tato pouta, která vás spojují s tvrzí magie,
vyvlečete, přivede vás jejich druhý konec do Světla. Nebudete již připoutáni
k magickým manipulacím. Budete svobodní. Obrácený konec lana již bude
jen ukazovat cestu za Světlem, ale nebude vás poutat. Půjdete svobodně
a volně.
Světlá bytost drží před sebou kulaté hodiny. Ukazují 16.30 hodin. Objevuje
se oranžová planeta, ke které vede dlouhá chodba do jejího středu. Cesta chodbou je velice rychlá.
Duchovní vůdce upozorňuje, kolik času zbývá k dalšímu rozhodnému
kroku na cestě očisty. Planeta Země jako symbol ženského principu je zhruba očištěna. Nyní nastává čas očisty Jantaru, který je symbolem mužského
principu. Cesta k očistě je velice rychlá a neměli byste již váhat.
V oranžovém poli hoří kříž. Je to symbol karmy planety Jantaru. Muž se
ženou přinášejí valchu, aby se mohli očistit. Jsou představiteli obou principů.
Za světlou planetou stojí tmavá bytost, která z ní vytahuje bílý písek. Objevuje
se světle zelená krychle, která se změní v pětiboké těleso, jehož základnou je
pětiúhelník.
Tmavá bytost představuje marnou snahu velmistra, jak pošpinit planetu
a „zachránit“ ji pro světy magie a temnoty. To naznačuje vyhazování bílého
písku.
Objevuje se hranol, který představuje tvorbu Otce.
Je vidět, že v čtyřrozměrné dimenzi planeta Země dozrála pro duchovní
postup. Tvorba Boží ji formuje pro pátou dimenzi. To naznačuje pětiboké
233
těleso, které otevírá pátou dimenzi. Jantar je zatím čtyřrozměrný. I zde se
připravuje duchovní postup.
Tmavá mužská postava stojí na podstavci. Je to nízký světlý válec. Točí se
ve směru hodinových ručiček. Má připažené ruce.
K tomuto ideálu vzhlíží muži, ženskému principu nevyhovuje. Tmavá
postava na podstavci představuje mužský princip, se kterým se většina mužů
ztotožňuje. Je na podstavci, který představuje modlu mužského principu.
Modla se domnívá, že má takové vlastnosti, že by měla být uctívána. I když
již zanechala magických manipulací, je zde toho ještě hodně, z čeho se musí
očistit. Jinak hrozí nebezpečí, že pro nepřizpůsobivost mužského principu
bude disharmonie s ženským principem pokračovat. Na zharmonizování
obou principů musejí pracovat společně oba principy ve své trojjedinosti.
Žena ve světle šedých šatech mává rukama před sebou, jako by plavala.
Stojí však na místě.
Žena představuje ženský princip a jeho snahu o osvobození. Nikomu již
nečiní násilí, ale není schopna se osvobodit. Stojí na místě.
Skupina světle šedých bytostí zdvihá nad hlavu zbytek tmavé busty muže.
Lidé stále ještě vzývají nadřazenost mužského principu, i když je jasné,
že tento ideál je silně poškozen.
Busta je poškozená, omlácená a zbývá z ní pouze jedna třetina. Světlé ženě
padá smyčka, kterou byla spoutána, dolů. Vystupuje z ní.
To znamená, že ženský princip je očištěn a vystupuje z pasti připoutaností. Je svobodný.
Žena sedí, levou ruku má poškozenou až na kost, asi do poloviny předloktí.
Mlžná bytost ruku spravuje a léčí.
Mlžná bytost představuje vůdčího ducha ženského principu, který léčí
ženský princip z následků magických manipulací a připoutaností. Povede
ho na cestě za světlem pravé lásky k tomu, jak nezneužít své moci za éry
své vlády, jak dosáhnout míru a harmonie s mužským principem. Jak dosáhnout pravé svobody pro oba principy.
Objevuje se temná planeta, která představuje duchovní stav Jantaru. Shora
je osvícena paprsky Duchovního slunce.
To znamená, že harmonie mužského a ženského principu přinese osvícení i planetám.
Zjevují se dva zlaté kruhy. Jeden je větší a uvnitř má menší kruh. Kruhy
jsou zdobně tepané. Objevuje se zrcadlově psaná šedá dvojka. Za ní stojí černá
postava velmistra magie.
Ten se snaží uplatňovat svůj vliv z druhé dimenze. Kamufluje kruh
vesmírné jednoty lásky a zvěrokruh dvěma zlatými pojistkami. Je to klam
magické moci. Vydává připoutanost za lásku, pozlátko lži za světlo pravdy
a tmářství za osvícení. Tři mlžné bytosti, napojené prověšeným lanem ke
světlu, jsou tři sudičky, které zneužily své moci. Proto jsou ještě napojeny
234
druhým koncem k temné věži, která je pevností temnot a světů magie. Pod
vlivem tohoto pouta se sudičky spojily krevním poutem v triádu čarodějnic a vyslovily kletbu nad sebou i oběma planetami. Aby ony a Jantarané
nikdy neodpustili, proklely toho, kdo půjde cestou lásky, aby nesmírně trpěl
a těsně před vrcholem poznání ztratil odvahu se osvobodit a vstoupit do
vesmírné jednoty lásky.
Tato životní cesta za poznáním bude přerušena na sedm životů. To znamená, že první život, kdy budou pasivní, si budou užívat odměny za dobro,
které vykazovaly. Každým dalším životem budou klesat hlouběji a hlouběji do hlubin nečinnosti a nevědomí. Osmý život budou opět před volbou
jít za světlem pravdy a lásky, nebo dát přednost eliminaci. Tento koloběh
životů se smí opakovat pouze sedmkrát. Neosvobodí-li se, jsou eliminovány. Jakmile dojdou sudičky v poznání tak daleko, že pochopí svou chybu a zaslepenost, stanou před černým zámkem vlastního prokletí. Musejí
odložit šat své duchovní hodnosti, odložit svou pýchu a jít cestou pokory
a lásky. To naznačují světle šedé lodičky sestavené do komínku. Tehdy se
před nimi zjeví desatero světlých klíčů od tajemství patera moudrostí temnot a světlých sfér. Tuto moudrost si osvojí cestou za světlem svatého grálu.
Je to cesta pokory a lásky. Ta přivede každého k pravému vědění Nejvyššího
principu lásky a stvoření. To naznačuje vize, která ukazuje za zářícími klíči
světlo, které stoupá z číše. Za číší se objevuje otevřená kniha, kde někdo
cosi hledá lupou. Vše je utopené ve světle. Jedině tak se mohou všichni
bloudící osvobodit.
Zjevuje se temná bytost, která má místo hlavy bílé kulaté hodiny. Ukazují
11.10 hodin a potom 14 hodin. Velké množství šedých bytostí stojí vedle sebe
a nad nimi se objevuje světlý kruh. Po jeho obvodu vedou schody. Jsou nekonečné.
Temná bytost je strážcem času. Upozorňuje, že je čas, kdy lze osvobodit veliké množství bytostí. Čas je však omezen na 26 hodin a 50 minut.
Poslední údaj ukazuje na další den. Pokud budete pilní a všímaví, můžete
tuto milost vyprosit během necelých tří hodin.
Děkujeme!
Světlý kruh představuje vesmírnou jednotu lásky. Tato láska je nekonečná. Schody představují skutky lásky, kterými zrajete a postupujete stále
dál, za světlem lásky. Tyto schody vás však vedou v kruhu, ze kterého není
úniku, pokud se necháte vést svým sobectvím.
Na kraji schodů stojí temná postava, drží v ruce černou knihu a každému
ji nabízí.
To je zkouška vaší volby. Buď knihu nepřijmete a jdete přímou cestou osvícení za Nejvyšším principem lásky a stvoření, nebo knihu přijmete
a volíte cestu magie. Na toto poukazuje temné „Y“. Nabízí sice tři cesty,
ale všechny strhávají bytost, která volí jednu z nich, z cesty lásky. Tři cesty
235
magie jsou: bílá magie, černá magie a cesta připoutaností. Tyto tři cesty
vytvářejí bludný kruh, ze kterého se může bytost osvobodit jedině tehdy,
když zatouží po pravé lásce, vzdá se moci a darů magie a postaví se na
cestu lásky i za cenu vlastního utrpení. Tehdy dokáže zabít své ego a jít za
Světlem.
Na konci každé cesty magie, ať jde o bílou či černou magii, je kovová
pěticípá hvězda, která je symbolem vrcholného poznání a vlastností z něho
vyplývajících. Je to patero moudrostí magie – netrpělivost, sobectví, pýcha,
tvrdost, intolerance.
Objevuje se šedý netopýr. Má roztažená křídla a na pravém křídle je zavěšený bílý kruh. Bílé „H“ se roztahuje v nekonečnou úsečku.
Netopýr je podoba mága. Je-li černý, zabývá se černou magií, je-li světlejší, zabývá se bílou magií. Mají podobu upíra, protože si bezohledně berou
to, co chtějí. Neberou ohledy na vesmírné zákony. Jsou si vědomi, že za
to splatí daň. Tajně však doufají, že se této splátce vyhnou, navzdory všem
získaným zkušenostem. Klamou sami sebe. Žijí ze dne na den a domnívají
se, že jsou svobodní. Ve skutečnosti jsou otroky svého chtění. Bílý mág je na
tom poněkud lépe, proto má záchranný pás v podobě světelného kruhu na
pravém křídle. Je to symbol vesmírné jednoty lásky, kam se mohou zapojit
jen cestou pokory, lásky a očisty i pokání. Jakmile zabije své sobectví, vesmírná jednota lásky ho vede za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. To naznačuje bílé „H“, které se mění v úsečku. Úsečka představuje
cestu k pravé lásce.
Dědictvím magických praktik jsou kódy magie a duchovní parazité vodního království či negativního myšlení a cítění. Od něho se musíme včas očistit.
Většinou jde o uměle stvořené bytosti, které již mají svůj život. Proto se musíme
při očistě vždy ptát na radu Otce. Většinou jsou tyto bytosti odsáty speciálními
vaky i se svou zárodečnou masou a eliminovány, ale velice často je předáváme
Otci k očistě, protože zatoužily po životě věčném v lásce. Pak při očistě postupujeme tak, jak při předávání uměle stvořených Otci. Chceme-li být skutečně čistí,
prosíme Otce, aby schopnost této nežádoucí tvorby byla vyškrtnuta z našich
ákášických záznamů a eliminována. Vše tak, jak moudrost Boží dovolí.
Mír s vámi!
Probuzení – vojáci
Ve vizi dne 7. 2. 2001 leze paní E. s kamarádkou na vysokou horu. Na jejím
vrcholu je jeskyně. Paní E. jde zjistit, kam mizí děti. Pravidelně je sem odvádějí
nějací muži po skupinách. Chtěly by s přítelkyní tajně vejít do jeskyně. Vedou
tam prosklené dveře, ale na chodbě za nimi stále někdo je. Nejdříve vyčkávají,
schovávají se, ale pak vejdou dovnitř. Je tam šatna, kde si nechají kabáty,
236
a pak předstírají, že si jdou sednout do vinárny, která je hned za vchodem. Sedí
u stolku, ale pak se vydají na průzkum.
Paní E. je duchovním vůdcem a se svým ochráncem hledá „děti“, které
jí byly svěřeny. Děti představují mladé duše, které svedli z cesty duchovní
vůdcové ze světů magie. Hora představuje velikost úkolu, který na sebe paní
E. vzala, i s překážkami, které teprve bude muset překonat, aby splnila, co
slíbila. Muži, kteří odvádějí děti po skupinkách, jsou představitelé mužského principu, kteří z nich chtějí učinit pravé bojovníky a zastánce magie.
Dělají to formou postupného „zasvěcování“ v temnotách hmotného světa.
Pocit výlučnosti a nadřazenosti posiluje pýchu a sobectví mladých duší.
Domnívají se, že jsou výjimečné. Mágové se tváří, že nic neskrývají. Dveře
jsou prosklené, ale svá tajemství si pečlivě střeží.
Na chodbě neustále někdo je. Nejprve se snaží pozorovat a odhadnout
nebezpečí, teprve potom se rozhodnou, že navštíví jejich svět. Odloží šat
své duchovní hodnosti a sednou si do vinárny. To znamená, že se zde reinkarnují. Teprve potom se rozhodnou, že se vydají hledat ztracené děti. Aby
tak mohly s přítelkyní učinit, musejí se ponořit do hlubin svého nitra. To
znamená, že se vydávají do spletitých chodeb jeskyně.
Dojdou do veliké místnosti, jsou tam těsně vedle sebe tři lůžka. Na jedno
lůžko se položí paní E. a vedle leží ještě tři ženy. Nejmladší z nich paní E. velmi
obdivuje a nacpe se do její postele. Paní E. je to velmi nepříjemné a snaží se ji
odehnat. Nakonec si dívka lehne na vedlejší postel.
Tři lůžka představují trojjedinost ženského principu. Aby plnil dobře
svou roli, musí být v souladu. Obdivovatelka paní E. představuje její sebelásku, se kterou ona poctivě zápasí. Když se s ní vyrovná, lehne si dívka
v klidu na své místo. Teprve nyní, když je sama se sebou v souladu, se může
vydat na záchrannou misi.
V noci se paní E. probudí a u stěny vidí skřítky, bílou myš a maličké bílé
slepice s jedním bílým kohoutem.
Skřítci představují pomocníky, ale i malé sebevědomí. Bílá myš představuje všetečnost, ale i touhu po poznání všeho.
Teprve nyní si paní E. všimne, že za ní jsou veliké dveře, které dříve neviděla. Je na nich hebrejský nápis se jménem Henoch, které v ní vzbuzuje úctu.
Vejde dveřmi do místnosti, kde jsou dvě postele, ve kterých spí dvě ženy. Paní E.
se diví, jak tu mohou spát. Slyšela totiž tiché troubení a vpředu bylo zelenomodré světlo.
Paní E. se rozpomíná na svého duchovního vůdce, jehož jméno je napsáno na dveřích, které vedou za světlem Božím. Dvě ženy jsou její paralelní bytosti, které tvrdě spí. Paní E. se probudila první. Tiché troubení
představuje hlas Boží, který je budí pro úkol, který mu slíbily. V tomto
případě jde o záchranu mladých duší pro cestu lásky. Zelenomodré světlo
je světlo Boží, které je povede svou milostí. Když se obě ženy probudily,
237
světlo zmizelo a tiché troubení zmlklo. Byly probuzeny a světlo i hlas Boží
nesly ve svém nitru.
Přistoupil k ní muž, který jí začal vyprávět o skřítcích a světle. Paní E. byla
ráda, že konečně poznala někoho, kdo viděl to, co ona.
Je to její duchovní vůdce. Vypráví jí o jeskyni i proč muži tajně odvádějí
děti a ukazují jim tajemství jeskyně.
Paní E. vyšla s mužem na chodbu hledat děti. Najednou vidí, že proti nim
vycházejí z chodby, seřazené v řadách. Jsou v červených uniformách. Vzadu vidí
děti, které hledá. Je jich asi dvacet. Tajně je s mužem odvádějí z jeskyně a venku
se jim snaží upravit oblečení tak, aby nebylo vidět, že měly uniformy.
Pod vedením duchovního vůdce ze světlých sfér nachází konečně své
děti. Vysvobozuje je z temnot a očišťuje od magie. To znamená, že na základě osvícení se očišťují od magie a mění uniformy magie v šat, který jim
skutečně podle jejich duchovního stavu náleží. Je konec bloudění.
238
BOHOVÉ
JDOU V ZÁSTUPU
POSELSTVÍ ZE SVĚTLÝCH SFÉR
Znak zasvěcenců
Dopis Otce
Děti moje,
otevírá se před vámi třetí část duchovní školy, kterou postupně absolvujete. Řada z vás měla duchovní postup. To vše souvisí s pocity, které vás
trochu matou. Musíte si zvykat na vícedimenzní vnímání a jemnější vibrace. S tím souvisí určitá nevolnost, kterou někteří z vás pociťují. Až bude
tento proces u konce, zjistíte, že jste silnější, plni lásky a lépe se vám bude
pracovat. Očista se netýká jen vás, ale vibrace se zjemňují všem. Planetě,
lidstvu, prostě všem. Ti, kteří na sobě nepracovali, mají větší obtíže než
ti, kteří se poctivě očišťovali a pracovali v souladu se zákony lásky. Tento
stav se projevuje únavou, později únavu střídají návaly energie. Intervaly se
postupně zkracují, až se opět dostaví pocit plného zdraví. U těch, kde bylo
méně lásky a více sobectví, se dostaví příznaky nemoci spojené s kašlem
a rýmou. Buďte trpěliví, brzy bude vše v pořádku.
Nyní budete pracovat na stále náročnějších úkolech. Nebojte se, vše
zvládnete dobře, pokud nesejdete z cesty, kterou jste nastoupili. Připomínám
zásadu: Všechny nové operace musíte bezpečně zvládnout, teprve potom
budou povoleny zkratky. Jakmile tuto nepříjemnou fázi výuky zvládnete,
půjde vše snadněji.
Mír s vámi! Žehnám vám ve věcech dobrých!
Otec a rada nejvyšších
Cesta očisty paní E.
Ve vizi dne 12. 2. 2001 jde paní E. s davem lidí na exkurzi do polozbořeného
mlýna. Trámy ještě doutnaly, některé byly ztrouchnivělé. Vyšli po úzkém scho245
dišti nahoru a zjistili, že mlýn je bez střechy. Paní E. musela projít po ztrouchnivělém trámu, ale když na něj vstoupila, zjistila, že je to ve skutečnosti zeď.
Musela přeskočit mezeru mezi zdí a skálou. Když doskočila, někdo ji postříkal
čistou vodou. Pak se koupala v pramenu mohutné řeky.
Mlýn je symbolem její víry, chrám jejího srdce. Její víra je otřesena
a je slabá jako ztrouchnivělé trámy. V této situaci není sama. Spolu s těmi,
kteří prošli stejným zklamáním, povstává z trosek svých předsudků a jde za
Světlem. Hledá ve svém srdci, ale i ve svém okolí pravou víru. Nesměle přijímá nové poznání. Ještě nedůvěřuje, ale jakmile je přijme, zjistí, že porozumění zpevňuje její víru. Aby dosáhla svého duchovního cíle, musí přeskočit
jámu, ve které se ukrývají její zraněné city i to, co hluboko ve svém nitru
skrývala sama před sebou. Je to jáma poznání. Jakmile má tuto vývojovou
etapu za sebou, její víra v dobro Nejvyššího principu lásky a stvoření je
pevná jako skála, na kterou dopadla. Z této skály tryská pramen čisté lásky, který ji omývá a očišťuje od nánosů zklamání, nedůvěry, pochybností
a předsudků. Dosáhla svého cíle. Je to cesta víry, přijetí křtu a očisty.
Ocitá se před přísným člověkem, ze kterého vyzařuje autorita.
Je to její duchovní vůdce, ale i hlas jejího svědomí, kterého se bojí. Je
to Henoch.
Uvědomila si, že je nahá, a začala se stydět. Věděla, že před tímto mužem
nic neskryje.
V jejím nitru se ještě nacházelo něco, z čeho by se ráda očistila. Bylo
to vědomí viny.
Kolem byli muži, též nazí. Nikdo z nich si jí nevšímal. Najednou měla před
sebou na popruzích zavěšenou dutou krabici.
Ta symbolizuje karmickou zátěž, která je výsledkem omylů a chyb ve
vztahu k mužskému principu, proto ji obklopovali muži.
Všichni si mysleli, že budou jíst, ale jejich vůdce řekl, že není čas, že se nají
cestou. Krabice zmizela.
Jde o přípravu na příští život. Obyčejně se určitý čas odpočívá, aby se
duše posílila. V tomto případě to nebylo možné. Je nutné se rychle reinkarnovat. Duchovní posilu získají všichni „cestou“. Je tím míněna životní
cesta. Její krabice zmizela, to znamená, že karmická zátěž je minimální.
Tato milost jí byla udělena, aby mohla dobře plnit úkoly, ke kterým se zavázala. Tyto úkoly plní každá láskyplná bytost, která dosáhla takové duchovní
úrovně, že může pracovat na díle Božím.
Ve vizi dne 25. 2. 2001 jde se dvěma muži do zahrady. Je tam strážce.
V zahradě roste veliká hrušeň. Pod ní je plno spadaného ovoce. Muži chtějí
ochutnat hrušky a paní E. jim na stromě vyhledá velikou žlutočervenou hrušku
a podává jim ji. Oni ji však zahodí, protože jim připadá přezrálá. Najde tedy
na stromě zelenou hrušku a chce jim ji dát, ale oni protestují, že je zase moc
nezralá. Strážce prohlásí, že na hrušky není ten pravý čas.
246
Paní E. se reinkarnuje se dvěma muži do hmotného světa. Je jejich
duchovním vůdcem, protože jim dluží poznání. Když je přivede k pravému
poznání, které symbolizuje hrušeň jako strom poznání, nabízí jim nejkrásnější plod pravého poznání. Tím je láska bez připoutanosti. Oni však nejsou
pro toto poznání zralí, a tak je odmítají v jakékoli podobě. Odhazují od sebe
tyto plody, a tak maří usilovnou práci paní E. i svou. Jejich plody poznání
tohoto života hnijí pod jeho stromem. Strážce prohlašuje, že jejich čas
osvícení ještě nenastal.
K paní E. přibíhá Indián a chce, aby běžela s ním, že jeho žena rodí a asi
zemřela. Paní E. s ním běží do skal a tam v koutě jedné jeskyně leží vyschlá
mumie. Když se nad ní skloní, změní se mumie v bílou obézní ženu. Ta je úplně nahá, a když se nad ní paní E. skloní, aby zjistila, zda je skutečně mrtvá,
začne se žena hýbat. U jejích nohou leží v hadrech zabalené, úplně malé živé
miminko.
V této vizi jde o výsek z jejího jiného života. Pracuje jako medicinman i duchovní učitel a křísí duchovně mrtvé. Vyschlá mumie představuje duchovně mrtvou bytost plnou předsudků. Vlivem paní E. se probouzí
k životu. Očišťuje se novým poznáním o sobě. Otylost představuje přebujelé ego. Staví se na cestu, kde bude zápasit o čistotu své duše. U nohou
má živé miminko. To je symbol duchovní úrovně ženy v tomto vývojovém
stadiu. Proto je miminko u jejích nohou na znamení, že může tuto cestu
nastoupit.
Za paní E. přibíhá její vrchní sestra z nemocnice a křičí, že za ní běží
„kriminálníci“, že je nesmějí za žádnou cenu pustit dovnitř. Prý jim řekla, že
dnes zde nikdo není. Zamkne za sebou prosklené dveře. Všichni se bojí. Jedna
sestřička se schová pod stůl. Paní E. jde ke dveřím a vidí, jak se venku „kriminálníci“ vztekají. Začne se také bát, protože ví, že je nic nezadrží. Stoupne si za
dveře ze strany a vidí, jak rozrážejí dveře a vrhají se na sestru, která se schovala
pod stůl. Odtáhnou ji pryč.
Tento výjev ukazuje zkušenosti současného života. „Kriminálníci“ jsou
temní andělé, kteří naplňují vaši karmu tak, jak jste si naplánovali. Přesto
se jich bojíte a uhýbáte před dopadem karmy, ale není to nic platné. Jsou
to vaši pomocníci, vy však na to zapomínáte a nenávidíte je a bojíte se jich.
Vidíte v nich naopak nepřátele. Tento postoj ztěžuje vaši životní cestu.
Uzavíráte se před nimi, ale není to nic platné. Ten, kdo nepřijme odpovědnost za svůj život do vlastních rukou, obyčejně doplácí na svou negativitu,
protože viní ze svého utrpení všechny v okolí, jen ne sebe. Často musí být
odvedeni, aby se posílili ve světle lásky a pochopili své omyly a chyby. To je
případ odvedené sestřičky.
Jeden z temných andělů stojí nad paní E. a přísně se na ni dívá. Paní E. ví,
že jí neublíží. Pak slyší svého psa, jak se dusí. Chraplavě štěká. Paní E. vybíhá
ven a vidí psa, jak se snaží sundat utažený obojek. Běží k němu, povolí obojek,
247
vezme si psa na klín a pláče nad ním. Temný anděl stojí nad ní a ptá se, jestli
je pes cvičený na hlídání. Paní E. říká, že ne. Pak se ptá, je-li cvičený, aby se
pral s jinými psy. Říká, že ne, že se nepere. Pak se ptá, jestli napadá lidi. Paní E.
opět říká, že ne.
Teprve nyní může vrátit obojek a odejít. Temný anděl naznačuje paní E.,
že nastal čas jejího vyrovnání. Něco má pochopit. Slyší dušení svého psa.
Pes je personifikací věrné bytosti, ke které se paní E. tento život připoutala. Nastal čas, kdy mu má paní E. dát svobodu. Ona však místo toho,
aby mu dala svobodu, pouze povolí obojek a pláče, protože ví, co by měla
učinit. Temný anděl jí klade otázky, na které si má podle pravdy odpovědět.
Otázka, zda je pes cvičený na hlídaní, ve skutečnosti znamená, zda je tato
bytost jejím duchovním strážcem. Odpověď zní ne. Odpadá první důvod
prodloužení jeho karmického plánu. Potom se ptá, zda se nepere, a to ve
skutečnosti znamená, že se ptá, zda má ještě sílu zápasit o život ve hmotě. Odpověď zní ne. Nakonec se jí ptá, jestli napadá lidi. I tato odpověď
je záporná. Nemá funkci temného anděla. Má tedy právo na svobodný
odchod z hmotného těla. Teprve nyní paní E. pochopí, smíří se s rozloučením a dává mu skutečnou svobodu. Odevzdává temnému andělovi obojek
a může odejít. Obojek je symbolem připoutanosti a ovládání.
Ve vizi dne 27. 2. 2001 je paní E. nevěstou krále. Je na koncertě krásného
zpěváka. Když dozpívá, dívky se vrhají k pódiu a snaží se ho dotknout. Paní E.
o to nestojí, i když dobře ví, že zpěvák se na ni často dívá. Pak k ní přijde
a domluví si s ní schůzku. Cítí jeho přitažlivost a není schopna odmítnout,
i když ví, že on touží po jiné ženě, kterou nemůže mít.
Paní E. se chystá na mystickou svatbu. Má složit poslední zkoušky pravé lásky. Účastní se duchovních slavností, kde zpívá píseň lásky mužský
princip. Ženy, které se ho snaží dotknout, jsou k němu připoutané a neznají pravou lásku. Paní E. je na duchovní cestě dál, proto nestojí o žádnou
náhražku lásky. Zpěvák k ní přichází a domlouvá si s ní schůzku. Paní E.
cítí pokušení, kterému neodolá. Ví, že mu nenáleží, protože on hledá svou
pravou polovinu, ženský princip, který mu náleží. Nemůže se s ním však
setkat, protože si nejsou rovni. Nebyli by v harmonii.
Potom vidí zpěváka ve svém hradě, kde je prostřený stůl pro dvanáct lidí.
Dvě místa v čele a po stranách je po pěti místech. Najednou kolem zpěváka
létají blesky, kroutí se v ohni a velmi trpí. Když ho to přejde, sedne si na místo
krále a rozhází příbor.
Je plný hořkosti, protože zde neměl sedět. Jeho místo bylo páté, na konci stolu. Paní E. vidí zpěváka ve svém hradě, který představuje její nitro. Vše
je připraveno pro mystickou svatbu, jen místa jsou ještě prázdná, protože
bude záležet na její správné volbě. Hosty na této svatbě budou zasvěcenci
mužského a ženského principu, který musí být v rovnováze. Paní E. vskrytu
touží, aby byl jejím ženichem fascinující zpěvák. To mu však není dovoleno
248
a je oddělen bleskem Božím, protože nedosahuje stejné duchovní zralosti.
Svazek by byl disharmonický. To ukazuje jeho počínání za stolem. Odchází
a nepřijímá místo, které mu náleží. Přestává plnit své poslání.
Zpěvák odchází na sjednanou schůzku s paní E. Ona na ni odchází tajně,
protože se bojí, aby ji nikdo neviděl. Také vidí, že její manžel s hosty ji již očekává. Zabočí do vedlejší zahrady, kde se měla se zpěvákem setkat, ale z brány
vycházejí policajti a drží dva tuláky, kteří mají v rukou nože. Paní E. je jich líto,
ale když to vysloví, jeden z policajtů jí sdělí, že až uvidí, co učinili, přestane je
litovat. Když vejde do zahrady, najde tam ležet zabitého zpěváka. Bodli ho do
hrudníku. Cítí v sobě strašnou bolest, chce křičet, ale nejde to. Najednou bolest
pomine a paní E. cítí opět klid. Prohlíží si mrtvého zpěváka a vidí, že mu uřízli
obě nohy. Vrací se ke králi.
Paní E. se zpěvákem se k sobě připoutali svým chtěním a za každou
cenu se chtěli sejít. Než k setkání dojde, temní andělé naplní jeho karmu
a on odchází z hmotného života. Policajti jsou andělé strážní. Paní E. cítí
strašlivou bolest, která vyplývá z připoutanosti. Když se od ní oprostí,
pocítí klid a mír. V tomto případě je zpěvák představitelem těch, kteří se
zpronevěřili svému úkolu. Představuje i ty, kteří rádi odbíhají od plnění
svých úkolů do „jiné zahrádky“. Jeho srdce bylo probodnuto na znamení
zrady a o nohy přišel, protože chodil tam, kam nepatřil. Jde o alegorii
dona Juana.
Paní E. se očištěná bolestí a zbavená připoutanosti vrací na duchovní
slavnost. Teprve nyní je připravena na mystickou svatbu.
Ve vizi dne 8. 3. 2001 jde paní E. s nějakým mužem za mnou. Procházejí
městem. Když přijdou na chodník před mým domem, paní E. se ohlédne a zjistí,
že prošla prosklenými dveřmi. Muž, který šel s ní, musí dveře odemknout. Já
bydlím na velikém statku se dvorem. Povídáme si a potom paní E. musí doručit nějaký dopis do vedlejšího domu. Opět musí projít zasklenými dveřmi. Již
to nejde volně, ale musí je také odemknout. Když se ke mně vrátí, vypráví mi
o tom, já se jen usmívám a okolo mne se rozzáří zlaté světlo.
Paní E. provází její duchovní strážce v její poslední hodince. Přechází
z jedné dimenze do druhé a předstupuje před svou mateřskou bytost, která
ji s láskou vítá. Touto bytostí jsi ty. Chvíli si zde odpočine, sestaví si s naší
pomocí nový karmický scénář a opět odchází do hmotného těla. Tento
přechod do hmotné dimenze je náročnější. Potom odcházíš i ty.
Reinkarnuji se ve světě, kde je ještě mnoho negativity. Křičím „vražda“,
protože to je cíl mé reinkarnace, být obětí. Za mnou běží i paní E. a spousta
jiných lidí. Paní E. je divné, proč musíme běžet s davem a jít se podívat na
zavražděného. Tato vražda je mou obětí pro ty bytosti, které nechápou důsledky
své negativity vlastního myšlení a cítění. V centru parku je travnatá plocha,
kterou lidé obcházejí. Oběhneme ji a přiběhneme na tržiště. Prodává se taky
keramika, oblečení i občerstvení. Trhovci zde kvůli vraždě zůstali až do noci.
249
Trhovci jsou pokušitelé.
Paní E. vystupuje s přáteli po schodech na balkonek, ze kterého je vše vidět.
Já jsem se jim zatím ztratila.
Jsi v jiné dimenzi. Jsi mrtvá. Travnatá plocha představuje čisté, nepošlapané city lidí, kteří ji ohleduplně obcházejí. V tuto chvíli již doprovázíš
paní E. s jejími přáteli v těle duchovním. Tržiště představuje svět, který
předkládá svá pokušení těm, kteří jsou za ně ochotni platit. Balkonek umožňuje zúčastněným nadhled, aby celou situaci správně vyhodnotili a vzali si
z ní poučení.
Nad schodištěm jsou keramické figurky, které paní E. opatrně překročí,
aby je nerozbila.
Figurky představují vše, čeho si paní E. váží.
Jakmile se dostává nad tuto mez, vidí, že jsem opět doma. Sdělím jí, že
zavražděna jsem byla já, a ukazuji jí náhrdelník, kterým jsem byla uškrcena.
To znamená, že pravou lásku můžete zavraždit svou připoutaností.
Kontrola
Vize paní L. ve dnech od 13. 2. do 14. 3. 2001. Domů za paní L. přišla její
vedoucí z práce s tím, že jí někdo ukradl kulaté razítko. Bylo zneužito. Sdělila
paní L., že ji posílá správce počítačové sítě. Má prý knihu, ona druhou a bez
spolupráce s ní nemůže pokračovat. Nikdo jiný si s tím neví rady a paní L. ví,
že ji čeká mnoho práce.
Vedoucí je její duchovní vůdce a současně její paralelní bytost ve hmotném světě. Paní L. jí zcizila razítko, které opravňovalo k přístupu k učení
o věcech skrytých. Správcem počítačové sítě je Otec, který rozhodl, že
nastal čas, aby razítko vrátila. Jinak bude dál trpět silnou nevolností, když
nastane čas tlumočení nového poznání, dokud je nesdělí svému duchovnímu vůdci, protože toto právo bylo uděleno jen jemu. Než toto paní L.
napraví, čeká ji skutečně mnoho práce.
Paní L. byla se dvěma přítelkyněmi na koncertě, po skončení šly na zábavu
a vrátily se v 1.30 hodin. Druhý den zaspaly. Matka se je snažila probudit, ale
přítelkyně stále spaly. Probudila se jen paní L. Doba, kdy už měly být v práci,
se stále prodlužovala. Paní L. se chtěla telefonicky omluvit, že promeškaný čas
nahradí, ale nevěděla, jak vše vysvětlit. Zpozdily se o sedm hodin.
Přítelkyně jsou spřízněné duše nebo paralelní bytosti. Jejich čas probuzení je různý. Koncert představuje duchovní slavnost. Jako odměna následoval život bez velké karmické zátěže, symbolem je zábava. V tomto životě
odpočívaly a duchovně příliš nepracovaly. Zaspaly. Probudila je matka,
která je jejich mateřskou bytostí. Paní L. zaspala sedm hodin, to znamená,
že prospala sedm životů, a přítelkyně též.
250
Dne 11. 3. 2001 vidí, jak je odstřiženo poslední pouto k srdci veliké bytosti.
Objevuje se světlá číše a z ní se vynořuje světlá dlaň.
Veliká bytost je vaše planeta. Padá poslední pouto magické připoutanosti k jejímu srdci. Číše je svatý grál, který nese milost Boží. Této milosti
dosáhne každý, kdo jedná v souladu se zákony pravé lásky. To představuje
dlaň, která se vynořuje z číše grálu.
Vynořuje se ohromná kletba, stvořená z dílčích kleteb. Tvoří velikou střechu.
Na jejím vrcholu hoří modré plameny.
Jsou to kletby mágů, které tvoří štít před dopadem láskyplných paprsků
ze světlých sfér a izolují je od milosti pravého osvícení.
Tato střecha začíná hořet mrtvolnými plameny duchovní smrti. Objevuje se
černá natažená ruka. Polovina ruky se noří do temného klubka, které je uvnitř
duté. Dští tam temný déšť. Ruka končí ve středu. Objevuje se bílá dlaň, která
nese temný úpis, na něm jsou navlečeny tři černé kroužky.
Černá ruka personifikuje mága, který hledá úpis, aby napravil, co pokazil. Dostává se do nitra země a nachází jen vlastní negativitu. Na pomoc
mu přichází bytost ze Světla, kterou ve svém zoufalství vzývá. Předává mu
úpis, jištěný pečetí triády. Tyto pečetě je třeba rozvolnit vedením proseb,
aby je Otec rozvolnil bleskem Božím. Úpis je třeba odevzdat Otci a vést
příslušné prosby.
Objevuje se hora Říp. Na vrcholu je zdroj světla. Jeho paprsky jdou všemi
směry. Objevují se vrata se dvěma madly. Jsou světlejší. Na madlech spočívá
světlá ruka.
Hora Říp je symbolem českého národa. Tím, že byl temný úpis vyprošen, je vše připraveno pro to, aby se vašim národům otevřela vrata, za nimiž
se skrývá pravé poznání, nutné pro duchovní obrodu. Vše je připraveno.
Objevuje se světlá noha muže. Jsou z ní vidět pouze špičky prstů.
To znamená, že i mužský princip začal s očistou. Noha naznačuje, že již
vykročil po cestě pravdy a lásky. Čeká ho však ještě mnoho práce, než překoná všechny předsudky, kterým podlehl ve vztahu k ženskému principu.
Dne 12. 3. 2001 se zjevuje temný strom, který má těsně nad kořeny omotané okolo kmene bílé šňůry. Nad nimi jsou dva bílé kruhy, které se spojují
v osmičku.
Je to strom života planety. Bílé šňůry naznačují pouto mezi mužským
a ženským principem. To jsou ty dva kruhy, které se spojují ve vývojovou
osmičku. To znamená, že oba principy, jakmile se očistí a zharmonizují, nastoupí vývoj ve světlých sférách. Tato čistota myšlení a cítění bude
povznášet strom života celé planety.
Je vidět stříbrnou planetu, ve které jsou díry jako v ementálu. K ní míří
spousta šedých bytostí. Temná postava se vznáší nad bazénky, které mizí v temnotě.
Je to planeta Cyrus, která se stala planetou Kříže. Sem míří bílí mágové,
251
aby se očistili od magie. Temná postava je velmistr, který pečuje o líheň
mágů. Zde dokončí svůj vývoj v magii ti, kteří se nebyli schopni odpoutat
od magie.
Dne 13. 3. 2001 vidí bílý kruh rozdělený na šest polí. Bílá pole střídají
temná pole. Tmavá pole jsou asi o dvě třetiny menší.
Jde o graf, který ukazuje, jak pokročila celková očista a kolik práce
ještě zbývá.
Smlouva s temnotami
Dne 23. 2. 2001 sedí světlá bytost za stolem a podepisuje černým perem úpis.
Objevují se dva otvory v podobě písmene „D“, které se skoro dotýkají rovnými svislými stěnami. Oběma otvory jsou prostrčené dlaně, které jsou světlé. Vše je průhledné, hmota je složená z obláčků, které vytvářejí nekonečnou stěnu energie.
Světlá bytost je duál, který podepisuje smlouvu o střídání vlády mužského a ženského principu. Oba principy jsou v rovnováze a jejich manipulace
jsou v souladu s oběma principy. Všude je čistá energie. Podepsáním smlouvy se oba principy začínají od sebe oddělovat tak, jak naznačuje vize.
Oddělení principů způsobí svými manipulacemi výřez v planetě, který odděluje mužský a ženský princip. Jsou od sebe odděleny bílou čárou. Na každém
výřezu, který není vyjmut z planety, stojí jedna bytost. Vpravo muž, vlevo žena.
Objevuje se bytost, která stojí na rukách, má roztažené ruce a nohy. Skrze ni
problikává sedící bytost.
Tato vize naznačuje, že mužský princip odstupuje a nastupuje ženský
princip.
Je vidět ruce, které jsou ponořeny do středu temného disku. Vysouvá se
periskop, který se skládá ze čtyř částí. Planeta se nyní jeví jako temný míč a ten
je rozdělen vždy na dvě bílé a dvě černé části.
Ruce představují magické zásahy, které ovlivnily vývoj planety. Periskop
představuje tajná pozorování mágů. Temné a světlé části míče představují
lidstvo, které je rozděleno na dobré a zlé. Prozatím zavládla rovnováha.
Otevírá se pohled do světla. Nebe je pokryto pěti světle šedými kruhy. Tyto
kruhy vytvářejí opět kružnici. Světlo je jimi kryté.
Pět kruhů je pět dimenzí. Jejich barva naznačuje duchovní úroveň těchto dimenzí. Je třeba dát pozor, aby vám vaše všednost nezakryla světlo
Boží. To je smysl této vize. Šedá naznačuje míru všednosti a čistoty, kruhy
zakrývají světlo Boží.
Objevuje se obruč, rozdělená na dvanáct dílů, která cosi svírá. Je šedá.
Je to podíl skupiny dvanácti zasvěcenců, kteří svými kletbami sevřeli
planetu i s lidstvem do klece předsudků v myšlení i cítění.
Objevuje se vývojová osmička šedé barvy.
252
Ta naznačuje všednost. Potom se objevuje spodní klička písmene „j“,
která ukazuje, jak ji prokletí planety Země srazilo ze světla do temnot, ale
usilovnou prací se planeta i se svými obyvateli opět pozdvihla do světla a ze
zajetí kleteb se tak vymanila.
Zjevuje se bytost na kříži, který má kulatou stříšku. Bytost je rukama připoutaná k této stříšce.
Tato bytost představuje lidstvo, které je připoutané k magii tak jako k té
černé stříšce. Stříška představuje magickou ochranu, ale také ideologickou
nadstavbu, která je vede k slepé víře, že může být spaseno, aniž by se podílelo vlastní prací na své očistě.
Objevuje se pero s kovovým hrotem, který představuje tvrdost lidského chtění, které se vrývá stejným způsobem do ákášických záznamů lidstva. Nejprve
píše pět vlnovek nad sebou.
Ty značí plynulost životních osudů a dosaženou duchovní úroveň, která
dosahuje páté sféry.
Potom svými tahy pero naznačuje cestu blesku, která planetu i s lidstvem
povznese na pravou cestu, a dostáváme se o půl sféry výše. Bytost, která představuje lidstvo, je šedá. Tato bytost sedí za knihou v bílé košili s černou širokou
vázankou.
To znamená, že lidstvo nastoupilo pravou cestu, ale mylně se domnívá,
že je úplně očištěno. Černá kravata naznačuje, že se ještě neodpoutalo od
magie. Vnější cesta musí být v harmonii s vnitřní cestou. Duchovní strava
tomu vždy odpovídá.
Bytost má ruce zkřížené zvláštním způsobem, pravou ruku přes levou. Pravá
ruka drží vidličku a levá nůž.
V tomto stadiu již levá ruka odkrojila vše, co nenáleží k duchovní stravě
této cesty. Pravá ruka nabodává a napichuje to, co ještě není v pořádku. Je
to bolestivý a dráždivý úsek cesty.
Otevírá se dlouhá cesta vzhůru po eskalátoru. Pásy schodů jsou ještě černé,
ale mantinely jsou bílé. Schody jsou nekonečné. Na prvním schodu stojí bytost
a drží se bílého zábradlí.
Je připravena na cestu. Lidstvo je připraveno pro vyšší stupeň poznání.
Bez magie a násilí. Stojí na prvním schodu a čeká je ještě dlouhá cesta za
světlem. Vnější mantinely, které nové poznání vymezují, jsou čisté. Nitro se
musí během cesty čistit. To naznačují tmavé schody. Dole je cesta nejširší.
Může ji nastoupit každý. Nahoře se zužuje. Tam projde jen ten, kdo na sobě
pracuje, je čistý a má laskavé srdce.
Objevuje se paní S. jako zástupce ženského principu. V náruči nese květináč
plný čerstvé hlíny.
Nese všem, tedy i planetě Jantaru, sémě lidskosti.
Světlejší „A“ stojí na planetě. Za ním je bílá postava, která s ním pohybuje
tak, že vždy posune kupředu jednu jeho nohu a potom druhou.
253
Jde o personifikaci lidstva, které je skoro čisté a pomalými krůčky spěje
k duchovní dokonalosti.
Bytost si myje ruce pod proudem světla a vymývá si čáry života.
Dokončuje očistu. Otevírá se cesta pochopení pravého poznání všech
vesmírných zákonů.
Šedá ruka prostrkuje bílým kruhem čtyři světlé smyčky, zadrhnuté skoro
v uzel. Mají různou velikost.
Uzly představují různé překážky, které je nutné na cestě překonat. Uzly
se rozvolní osvobozením od připoutaností.
Dva paprsky světla se střetávají a vytvářejí nekonečné „X“. Uprostřed je bílý
kruh, který to vše drží pohromadě.
Dva paprsky představují osvícení, které pochází z desáté sféry, tedy
nebeské. Sjednocuje je bílý kruh vesmírné jednoty lásky.
Objevuje se bílé srdce se svislými bílými pruhy. Mezi nimi prosvítá světlá
šeď. Této úrovně lze dosáhnout mystickou cestou lásky. Na zemi leží bílý kruh,
jehož okraj se nadzdvihuje, a pod ním se line světlo.
Jakmile lidstvo dosáhne této duchovní úrovně, prozáří svou láskou celou
planetu i s ostatními obyvateli. Je to cesta pravdy a lásky.
Nádherná krajina se rozkládá od obzoru k obzoru. Je to nebe. Horní polovina planety je světlá. Sepnuté ruce v kruhu světla prosí. Kruhů je několik a jsou
seřazené od nejmenšího k největšímu. Světelných kruhů stále přibývá.
Jsou to svatí prosebníci. Vedou prosby za planety a jejich obyvatele.
Světlá kotva je zakotvena ve světle. Bliká. Nahá bytost stojí a je očišťována
světlem lásky. Toto světlo se dělí do tří kruhů. Jeden kruh čistí nohy a spodní
část trupu, druhý tělo od pasu k hrudi a třetí zbytek i s hlavou.
Pročišťování probíhá ve třech úrovních, duchovní, energetické a hmotné. Zářivá zkřížená vidlička s nožem naznačují, že duchovní strava byla
poskytnuta v plné míře. Bytost je bezpečně zakotvená svým myšlením i cítěním ve světle.
Světlá bytost odemyká stojící hodiny, vyšší, než je sama.
Je to strážce času i prahu. Otevírá dveře do nové dimenze poznání, která
se před očištěným lidstvem otevírá.
Jsou vidět dva vrcholy hor. Vzdálenější sahá až do mraků, ten první byl
menší a bylo vidět jeho vrchol.
Tyto dva vrcholy naznačují, že lidstvo má před sebou dvě etapy vrcholného vývoje. Naznačují mystickou cestu, která je náročná a strmá. Oba vrcholy mají podobu kužele. První vrchol dosahuje Bílého Kuželu, přivádí vás
k branám nebeským. Druhý kužel je místo, kde vstupujete do Duchovního
slunce Nejvyššího principu lásky a stvoření.
254
Stěhování
Ve vizi dne 9. 3. 2001 se paní E. stěhuje ze svého bytu. Uklízí a naposled
pere koberečky. Ukládá peřiny na jednu postel a přikrývá je pokrývkou. Všude
jsou otevřené dveře. Nakonec objeví ještě jednu místnost, která je úplně prázdná. Paní E. ví, že v ní byla laboratoř. Pak se celá místnost zaplní vodou až ke
stropu a ona v ní s dětmi plave. Zjišťuje, že všichni umějí dobře dýchat pod
vodou. Když voda opadne, zjišťuje, že stěny zůstaly suché.
Paní E. odchází na tramvaj a nastoupí do ní. Jede s dětmi a všichni sedí
uprostřed vedle sebe. Najednou tramvaj vyjede z kolejí a jede po dlažebních
kostkách do města, které je vidět v dálce. Tramvaj jede stále rychleji, ale řidič
je uklidňuje, že na začátku města umí opět vjet na koleje.
Stěhování znamená konec přípravy i odpočinku v duchovním světě. Paní
E. se s dětmi připravuje na reinkarnaci. Otevřené dveře naznačují svobodu
rozhodnutí. Prázdná místnost představuje v tomto případě dělohu matky,
kterou si paní E. vybrala. V plodové vodě je spolu se svými dětmi, to jsou ti,
ke kterým je připoutaná. V následném životě se zrodí jako trojčata. Plavou
společně v jedné místnosti ve vodě, plodové vodě. Je to laboratoř, kde vzniká a vyvíjí se život. Voda odpadá a nastává čas porodu. Ten představuje
drsná jízda tramvají. Řidič je jejich duchovní vůdce, který porod řídí. Město
je symbolem světa, do kterého se trojčata rodí.
Návštěvy
Ve vizi paní R. dne 14. 3. 2001 jedeme na návštěvu do Francie, do domu,
kde bydlely samé děti. Na uvítanou nám děti zatančily a zazpívaly. Většina dětí
byla rumunského původu. Jen pár dětí bylo francouzských.
Návštěva ve Francii znamená reinkarnaci v této zemi. Děti jsou mladé
duše, které se těší z poznání, jež jste jim přinesli.
Byl tam i pan P. Br. Choval se zpupně a prohlásil, že jídlo od manželky jíst
nebude. Že chce, aby mu ho sehnala paní E. Ta ho šla tedy shánět.
Pan P. je představitelem mužského principu a obě ženy představují
určitý typ ženského principu. Paní L. představuje manželky a paní E.
milenky. Požadavky pana P. odrážejí jeho vztah k ženám, tedy k ženskému principu.
Všichni jedli, jen paní R. stále někde běhala a něco zařizovala. Potom stála
se mnou a s ostatními v zákoutí chodby a já jsem prohlásila, že je třeba vést
prosby. Zavolala jsem na kolemjdoucí děti, aby přivedly moji neteř. V paní R.
hrklo, protože si uvědomila, že neteř určitě zapomněla, že jsme zde pracovně,
a odjela si na výlet po moři. Obávala se toho, co tomu řeknu.
Jídlo představuje duchovní stravu a poučení. Paní R. stále běhala okolo,
255
protože se domnívala, že organizace je důležitější. Představuje zde pečlivou Martu z Bible, která také dala přednost přípravě jídla před slovem
Ježíšovým. Nastal čas vedení proseb a práce na díle Božím. Chyběla tvoje
neteř, která tenkrát nepochopila a dala přednost hmotným starostem před
duchovní prací. Paní R. se za ni cítila odpovědná, proto se obávala, co
tomu řekneš.
Když vše skončilo, vrátila se paní R. do jídelny konečně se najíst. Jídelna
však byla prázdná. Stoly byly sklizené, jen dvě ženy tam uklízely.
Paní R. zde představuje všechny bytosti, které se domnívají, že vše
musejí zařídit samy, a potom jim uniká to podstatné. Zde promeškala
duchovní hostinu a potom své zdržení musela dohánět sama. Ženy, které
uklízely, byly jejími duchovními průvodci. Paní R. je požádala o jídlo,
které jí náleželo, průvodci jí však dali najevo, že její zdržení bylo zbytečné.
Na talíři měla připečené kuře, knedlík a zelí. K tomu dostala housku.
Uvědomila si, že ve Francii se podává houska ke všemu. Snažila se jídlo do
housky nacpat, ale nedařilo se jí to. Zelí jí padalo okolo. Potom se jídlo změnilo
v plastovou vaničku plnou lososového pyré. Paní R. si řekla, že to nemůže jíst
samotné, a šla požádat o lžíci či vidličku.
Protože jí chyběla společná zkušenost, byla tato duchovní strava pro ni
nesrozumitelná. Snažila se vše pochopit, ale nedařilo se jí to. Cpala nové
vědomosti násilně do dosavadní struktury vědomostí a deformovala je svým
nepochopením. Tím, že požádala své duchovní vůdce o lžičku či vidličku,
nastoupila jedinou možnou cestu.
Seděla jsem někde venku. Měla jsem na sobě červený svetřík a tmavší sukni. Paní R. i všichni ostatní ke mně přicházeli jeden po druhém a s každým jsem
chvíli mluvila. Když paní R. ode mne odcházela, byla velmi šťastná. Říkala si,
že tento pocit bude mít i tehdy, až již nebudu mezi nimi.
Ve vizi dne 28. 2. 2001 paní R. zametá ve svém domě schody. Slyší shora
hluk. Ví, že se její bývalý manžel stěhuje. Z chodby již sundal obrazy, zrcadla,
vše. Smete smetí na hromádku a jde si do kuchyně pro lopatku. Chvíli váhá,
protože slyší hlasy, ale pak se rozhodne, že úklid dokončí. Když uklízí kupičku smetí na chodbě, vidí, že se schodů schází bývalý manžel se svou sestrou.
Paní R. je překvapená, pozdraví, ale švagrová okolo ní projde bez pozdravu.
Manžel jen něco zabručí. Paní R. má obavy, aby nevznikly komplikace při
rozdělení peněz za dům, ale současně si uvědomí, že poslední pouta mezi nimi
padla a je konečně svobodná.
Úklid v domě znamená vnitřní očistu. Mizí poslední nánosy smetí a připoutanost. Z jejího srdce odcházejí oba, kteří ji po řadu let zkoušeli. Paní R.
se loučí bez hořkosti. Osvobodila se od silných karmických vazeb.
256
Reinkarnace
Vize pana P. Bu. v březnu 2001. Pan P. přijel na nádraží do Teplic se dvěma
kufry. Když vystoupil z vlaku, zeptal se ho někdo, co nese v kufrech. Odpověděl,
že šatstvo. Před nádražím bylo mnoho lidí a prodejních stánků. V jednom stánku si objednal jídlo. Rozhlédne se kolem a vidí, že všechny ulice jsou zatopeny
špinavou vodou. Ve vodě je plno trubek a dřevěných trámů, po kterých při pohybu šlapal, ale přesto byl částečně pod vodou. Měl strach, protože cítil, že se pod
vodou pohybuje nebezpečná bytost. Obával se jejího útoku, ale to se nestalo.
Jde o reinkarnaci s velkou karmickou zátěží. Má dva kufry. Je na místě,
kde jsou všechny předpoklady, aby získal ponaučení, o které usiluje. Šatstvo
v jeho kufrech představuje životní role, které v tomto životě sehraje. Je
zde mnoho lidí, kteří mu s tím pomohou. Posiluje se duchovní stravou,
která ho posiluje v plnění jeho úkolů. Pod vlivem karmického zatížení vidí
následky negativního myšlení a cítění ve svém okolí v podobě špinavé vody.
Překračuje magické konstrukce, které se rozpadají, a obává se následků
magických manipulací. To je ta bytost číhající pod hladinou špinavé vody.
Jeho hlava je nad hladinou, a tak si udržuje čistou „hlavu“. To mu pomáhá
překonávat nebezpečné překážky.
Na autobusovém nádraží probíhal nějaký rituál. Byli zde i členové naší
skupiny. Na stěně visely léčebné obrazy. Pan P. vedl prosby a přidržoval proti
obrázku jiný obraz. V ohradě pobíhali dva bílí koně, kteří se měli v závěru
rituálu bičovat. Pan P. odmítl účastnit se bičování. Když se ocitl znovu na
Masarykově ulici, budovalo zde mnoho lidí z trámů a kůlů novou masivní cestu,
která vedla nad hladinou špinavé vody.
Autobusové nádraží představuje místo, kde se lidstvo rozděluje podle
svého myšlení a cítění i podle svých životních cílů. Cílem pana P. byla očista
a poznání o věcech skrytých. Zvláštní postoj pana P. při léčení představuje likvidaci magických vlivů, což představuje obraz proti obrazu. Bílí
koně představují harmonii a čistotu, případně sílu obou principů. Magické
zásahy, bičování, mohou tuto harmonii vážně narušit. To pan P. odmítá,
a proto se může účastnit budování nové cesty za Světlem. Již se nemusí
brodit špínou.
Naše skupina měla sezení. Já jsem chodila od jednoho ke druhému a hodnotila, zda jsou v pořádku. Pan P. měl drobnou chybu v automatické kresbě.
Při automatické kresbě ztrácí médium svobodnou vůli, proto nenáleží
tomu, kdo chce jít pravou cestou lásky.
Nabízela jsem knihy. Pan P. si vybral titul „Prozření“.
To znamená, že hlavním cílem současného života je hledání pravdy
a osvícení.
Paní L. rozdávala talířky se zákusky, tedy duchovní poznání. Nakonec uviděl obraz ženy, o které někdo prohlásil, že je to „Kateřina mrtvá“.
257
Tato žena představuje všechny, kteří zabili svou duši magickými praktikami a manipulacemi.
Pan P. vstupuje s několika lidmi do veliké haly. Vchází vedlejším vchodem
pro prominenty. Ačkoli má vstupenku, nikdo se po ní neptá. Probíhá příprava
na sportovní turnaj. Před zápasem se odehrává prodejní výstava. Jde o šatstvo, nábytek, knihy a potraviny. Na chvilku vychází ven na starobylé náměstí.
Nějaký muž mu podává světlé rukavice a žádá ho, aby je odevzdal. Vrací se zpět
do haly. Zde vrcholí příprava čtyřčlenných družstev v šachu. Někdo konstatuje,
že je zde pan P. prvně, a proto ho překvapí, že hraje na čelní šachovnici jako
kapitán. Ví, že někteří jeho spoluhráči mají více zkušeností. Jeho soupeřem je
muž asi pětadvacetiletý, který má na prstu tetování. Pan P. ví, že to bude těžký
souboj. Staví bílé figurky na svou šachovnici a je připraven ke hře.
Vstup do haly znamená vstup do hmotného světa. Vchod pro prominenty naznačuje, že má důležité poslání. Je poznán včas a nikdo se ho neptá
na vstupenku, která ho opravňuje k účasti na sportovním klání. Prodejní
výstava nabízí vše, co je třeba k tomuto životu. Noří se do svého nitra, kde
je chrám jeho víry v dobro. Zde ho očekává jeho druhé já, cítí jeho malomyslnost a žádá ho, aby rukavice, které má jako ochranu v tomto klání, odevzdal. Musí se svobodně rozhodnout, nesmí se cítit přinucený okolnostmi
k jednání. Uklidní se a vrací se. Na rukavice zapomíná, již pro něho nejsou
podstatné. Ujímá se své role spolu se zkušenými spolubojovníky. Účastní se
souboje dobra se zlem prvně. Má důležitou a odpovědnou roli. Bílé figurky
naznačují, že je na straně dobra a světla. Je připraven.
Pan P. vidí muže, který je dobře oblečen a má kravatu. Podívá se na stěnu,
kde visí jeho portrét. Je to portrét státníka.
Ten muž je jeho duchovním vůdcem a je spolu s ním zodpovědný za
výsledky jeho vlády.
V nějakém domě potkal muže se šedou bradkou. Nabídl mu dvě štěňata
z vrhu vlastní feny, ale muž odmítl. Když je pan P. nabídl zdarma, souhlasil.
Někdo mluvil o mrtvém psovi, ale když pan P. s mužem vyhlédli, nikde nikoho
neviděli a na dvoře pobíhala krásná plavá štěňata.
Dům je symbolem nitra. Zde pan P. opět nachází svého duchovního
vůdce. Nabízí mu štěňata jako symbol mužského a ženského principu, který
je věrný učení lásky. Vůdce nejprve odmítá, protože se domnívá, že pan
P. očekává odměnu. Když zjistí, že tomu tak není, raduje se nad ním a tento
dar přijímá.
Ocitá se v recepci lázeňského domu „Beethoven“. Žena za pultem mu kreslí
zvláštní obraz planety Země. Jsou v něm díry a pan P. z toho nemá dobrý dojem. Ptá se, jestli ještě něco potřebuje. Recepční mu ukazuje fotografie
nějakých lidí a on na nich poznává muže s bradkou a usuzuje, že jde o starou
duši. Žena prostřednictvím počítače navázala kontakt se mnou, ale já s ní
odmítla mluvit. Pana P. rozladilo, že toto spojení recepční navázala anonymně.
258
Zeptal se jí opět, co od něho očekává, ale ona si již nic nepřála. Při odchodu se
pozdravil s dávným známým. Byl plavý jako štěňata. Pan P. si urovnal bundu
a šel.
Lázně jsou symbolem očisty. Recepční je temným andělem, který pana
P. upozorňuje na to, co není v pořádku. Jeho plán očisty má díry. Recepční
ho upozorňuje na jeho duchovního vůdce, aby ho lépe vnímal. Když ho
pan P. neuznává jako svého duchovního vůdce, obrací se na mne, abych mu
domluvila. To odmítám, protože se domnívám, že by pan P. měl od recepční
dostat ještě jednu šanci. Je to otázka věrnosti. Recepční vše zařizuje a pana
P. propouští. Ten ve dveřích potkává svého věrného duchovního vůdce.
Tentokrát ho poznává i uznává, protože má plavou barvu věrnosti. Pan P. si
upravuje svůj duchovní šat a jde plnit své úkoly.
Pan P. se ocitá opět na fotbalovém zápase Teplice–České Budějovice. Teplice
vedou 7 : 0 a České Budějovice obdržely již tři červené karty. Během zápasu
pan P. odevzdal pořadatelskou pásku s tím, že tuto funkci již nechce vykonávat.
Často střídal místa. Na jednom místě si strhl na koleně strup, po kterém se mu
utvořila rána, která vedla až ke kosti. Potom se ocitl za lany v ochozu, kde mu
hrozil pád. Kdosi ho na to upozornil, a tak se pan P. vrátil. Ocitl se na střeše
tribuny a uklouzl. Při pádu levitoval a dopadl do středového kruhu. Cestou se
zastavil a vnímal se jako bublina a prosil Otce, aby mu požehnal.
Po zápase byl opět na střeše tribuny, protože nemohl najít vhodný východ
ze stadionu. Odcházelo tudy mnoho lidí. Střecha byla symetricky dlouhá
a pan P. s ostatními po ní sklouzli jako po plachtě. Potkal zde mne, paní D.
i paní R. a šli ke mně rozebírat vize. Byli zde ještě tři neznámí muži. Doma
jsem měla ohromnou Bibli i s výkladem a též knihu o počasí. Pan P. odešel
s paní R. do sousedního pokoje a snažil se zvážit na digitální váze. Zdála se
mu nestabilní a nebyl schopen na ní udržet rovnováhu.
Fotbalový zápas je osobní zápas pana P. I když úspěšně naplňoval svůj
karmický scénář, byl s ním nespokojený a zoufal si nad ním. Vzdal se role
pořadatele, nepřijal odpovědnost za svůj život a nechal se vláčet životem
bez ohledu na vlastní karmický scénář, který si vyvolil. Životní rány se ho
tak dotýkaly víc, než by za normálních okolností bylo nutné. Bloudění za
provazy a mezi ochozy i po střeše naznačuje, že neplnil svůj karmický cíl
a ztratil vládu nad řízením svého života. Uklouznutí s následnou levitací
naznačuje, že se ocitl v místě mezi životy. Prosba o požehnání znamená
prosbu o pomoc. Protože se upřímně obrátil k Otci, bylo mu pomoženo. Po
zápase se opět ocitl v místě mezi životy, kde potkal tebe s paní R. a paní D.
jako své pomocníky. Bible s výkladem představovala učení lásky a velká
kniha o „počasí“ je knihou ákášických záznamů jednotlivých bytostí. Váha
ukazuje, jak pevně stojí bytost na cestě pravé lásky, jak je vyrovnaná. Tato
nevyrovnanost vysvětluje jeho uklouznutí. Jakmile se zbaví připoutaností,
bude stát pevně na cestě lásky a váha se pod ním přestane chvět.
259
Cesta lásky
Ve vizi dne 16. 3. 2001 se paní L. ocitá před starým hradem, prochází se
podhradím a setkává se s dlouhovlasou blondýnkou. Žádala paní L. o pomoc,
aby jí pomohla léčit srdce planety, které s ní bylo nějakým způsobem spojené.
Když skončily, vstoupila paní L. do hradu a zjistila, že zde pracují samí muži.
Osekávali stěny a opravovali, co bylo třeba.
Paní L. se ponořila do svého nitra. Zde potkává svou paralelní bytost,
která je jejím duchovním vůdcem. Ta ji upozorňuje na úkol, který slíbila.
Léčení srdce planety znamená očistu a cestu lásky pro všechny. Když se
ponoří hlouběji do svého nitra, zjistí, že během věků bylo ve vztahu mezi
mužským a ženským principem mnoho pokaženo. Chce to generální opravu. Mužský princip již začal pracovat.
Když vyšla z nejtajnějších koutů své mysli, vystoupila před hrad. Před ní byl
šípkový keř se zlatými a světle modrými poupaty z látky. Utrhla dvě zlatá a dvě
modrá poupata. Tušila, že někde vpravo je keř se živými rudými poupaty. Byla
smutná, že její poupata jsou vyumělkovaná, že nejsou živá.
Šípkový keř je symbolem lásky. Její vztahy byly falešné, zakládaly se na
připoutanosti. Nebyly živé. V této chvíli již tušila, že existuje pravá láska
bez připoutanosti, která je živým citem duchovní čistoty.
Objevuje se bílý vír a jasné ruce. Vše se točí ve směru hodinových ručiček.
To znamená, že čisté bytosti svým příkladem naučí své bližní pravému
citu lásky.
Nad jasnými dlaněmi se objevuje světlo a je slyšet slovo „nadstavba“. Světlo
jde všemi směry a zachovává stále stejnou intenzitu.
Světlo pravé lásky je nadstavbou veškerého stvoření. Tím světlem je
Nejvyšší princip lásky a stvoření.
Dvě světlé postavy žen sedí u kulatého bílého stolu. Na něm cosi tvoří. Vše
je zalito světlem.
Jde o paralelní bytosti, které pracují se souhlasem Božím.
Tmavý řemen je stočený do kruhu, spodek otevřený. Na něm jsou zavěšeny
černé třmeny.
Je to symbol magické připoutanosti a snahy ovládat. Tato pouta se rozvolňují láskou.
Na světlejší dlani stojí dvě postavy. Jsou to muž a žena. Táhnou společně
světlý válec, který je vyšší než oni.
Je vidět oba principy, jak společně pracují na díle Božím. Jejich spolupráce je vede k harmonii. Rozestupují se tmavé mantinely a otevírá se
cesta do Světla. Harmonie obou principů otevírá vězení jejich předsudků
a dostává se jim osvícení. Jejich cesta od tohoto okamžiku vede ke svobodě.
Zjevuje se horní polovina ženského těla s velkým poprsím. Z levé strany
260
k ní přistupují poměrně světlé bytosti a každá z nich se jednou dotkne celou
dlaní jejího prsu.
Je to slib oddanosti matce Zemi, že se o ni budou starat jako dobré děti
a ona je bude živit svým mlékem.
Řada lidí je nekonečná. Odcházejí vpravo. Dvě dlaně se dotýkají zevnitř
bílého kruhu a splývají ve světle. Veliké světlé ruce tvarují planetu.
Je to vesmírná jednota lásky. Zatím je zjevena jen duchovní podoba
planety. Je průsvitná. V ní je vidět hemžení nově vzniklého života.
Zářící ruce pozdvihují planetu vzhůru. Na ní leží tmavá mužská bytost.
To znamená, že na Marsu vzniká život. Temná postava muže připomíná,
že tato planeta je mužského principu a život z ní vymizel proto, že byly
popřeny zákony Nejvyššího principu lásky a stvoření. Planeta je rozdělena
do čtyř sfér. Na cestě za Světlem stojí na konci jedno bílé srdce vedle druhého. Ukazují správný směr cesty.
Přilétá anděl. V pravé ruce nese světlý úpis a v levé má flétnu, na kterou
hraje.
Jde o zvěstování, že úkol byl splněn se ctí.
Mužský a ženský princip stojí v objetí. Jsou smířeni. Mužský princip je proti
ženskému poměrně tmavý.
To znamená, že se musí ještě očistit od předsudků, které dosud pokládal
za správné.
Objevují se tři bílé kruhy. Dva leží dole, na nich třetí. Kruhy rotují různými
směry. Mění tempo i směr rotace.
To znamená, že očista bude pokračovat a každému bude pomoženo
úměrně jeho snaze cestou milosti Boží.
Zjevuje se podmořská říše. Dvě mořské pany plují k sobě.
I zde se vlády ujímá ženský princip. Jsou to dvě paralelní bytosti.
Na odkapávači jsou bílé a umyté tři mělké a tři hluboké talíře. Očista je
u konce. Světlé bytosti sedí v kruhu okolo zdroje světla. Kolem nich je všude
krásná světle zelená záře.
Bytosti, které prošly očistou, jsou u zdroje poznání, které představuje
otevřená kniha, z níž se line tato nádherná záře osvícení. Jsou to Boží
sféry.
Exkurze
Ve vizi dne 16. 3. 2001 jede paní E. na exkurzi do farmaceutického závodu. Všichni se shromáždili ve veliké hale, kde obdrželi plánek továrny a byli
nasměrováni na chodník vpravo. Měli jít podél provozních budov a odbočit
druhou ulicí vpravo. Je tam prostorná spojovací chodba, prosklená. Chodbou
se dostanou do centra. Paní E. s několika známými vyrazí napřed. Vedle ní jde
261
kamarádka v lodičkách a baloňáku. Paní E. se o ni bojí, že tuto dlouhou cestu
nezvládne, protože je nevhodně oblečená. Paralelně s nimi vede rušná ulice
a kamarádka vytrvale šlape dál. Některá auta zajíždějí těsně k nim a ohrožují
je. Na asfaltu se dělají bublinky a paní E. je ráda, že má horolezecké sandály,
a tak ji nemůže horký asfalt popálit. Někdo se diví, proč se na chodníku tvoří
bubliny, když je starý nejméně deset let. Paní E. odpovídá, že je to horkem.
Nakonec jdou okolo dělníka, který uklízí chodník.
Cesta končí před budovou. Před vchodem je veliká slepice, která na paní E.
útočí. Ta má v ruce mokrou žínku a tou slepici odhání. Slepice ji dvakrát klovne do ruky. Paní R. je hned za ní a uklidňuje ji, aby se nebála. Prý ji slepice
poklovala mnohem víc a nic se nestalo. Paní E. však ví, že slepice je těžce
nemocná. Odhání ji dál, protože ví, že tato slepice byla předmětem různých
farmaceutických pokusů. Nakonec se jí podaří slepici odehnat.
Exkurze je v podstatě reinkarnací v průmyslově zamořeném světě.
Každý z členů výpravy plní jiný karmický úkol. Někdo je vybavený lépe,
někdo hůř. Kdo je hůř vybaven, musí vykazovat větší vytrvalost v plnění
úkolů. Jeho karmický scénář je náročnější. Dělník je jejich ochráncem, který jim odstraňuje z cesty ty překážky, které Otec dovolí. Nemocná slepice
je symbolem magie. Někdo ji uctívá, jiný ji pokládá za neškodnou. Paní E.
však poznává pravé nebezpečí a statečně s ní zápasí.
Přibíhá skautský vůdce a volá na ně, aby se vrátili, že odbočku již dávno
minuli. Vracejí se. Když k němu přijdou, musejí přejít po kladině. Odbočka
vypadá úplně jinak než na plánku. Je to jen několik klád naskládaných na
sobě. Vše vypadá velice vratce. Kolem ústí odbočky sedí několik lidí schoulených do plášťů. Na konci kladiny, po které paní E. přichází, visí zespoda nějaké
dítě. Nehýbá se. Vůdce ji vybízí, aby přeskočila na odbočku, a podává jí ruku.
Paní E. nechce dítě srazit dolů, a tak se odráží až za ním. Je to moc daleko.
Když dopadne na klády, vše rozklíží a klády se valí do stran. Paní E. na nich
chvíli balancuje. Vůdce jí pomáhá, je však těžká a musí seskočit. Stydí se před
lidmi okolo a jeden z nich jí říká: „Vidíš, že to nejde.“ Vůdce ji však uklidňuje
a říká, že se nemusí stydět, protože to žádný z nich nedokázal. Paní E. ví, že
tam musí vylézt znovu a bez pomoci. Zuje si boty, vyleze bosa na klády. Když
se postaví, zjistí, že stojí na kladině. Má radost a chce se jí tančit. Rozběhne se
nahoru k centru a třikrát se otočí dokola. Má pocit lehkosti a průsvitnosti.
Paní E. složila zkoušku, kdy volila mezi magií a cestou lásky. Dostává
se na odbočku, kde je prověřována její láska a víra v dobro i vytrvalost.
Skautský vůdce je jejich duchovním vůdcem, který je bude podporovat na
cestě pravdy. Paní E. má opět před sebou volbu. Lidé, kteří sedí před odbočkou, jsou ti, kteří si nevěří a nejsou schopni volby. Jejich malomyslnost
zatěžuje i ty, kteří chtějí volit správnou cestu. Na kladině, od které se musí
paní E. odrazit, je zavěšeno dítě. Představuje všechny, kteří právě objevili
cestu lásky. Drží se pevně, aby z ní nespadli. Ještě se však na ni nepostavili.
262
Paní E. si je vědoma, že by je svou bezohledností mohla srazit z pravé cesty.
Raději riskuje vlastní pád, než by je obětovala. Vykazuje pravost své lásky.
Cíle dosáhne přes veškerá zrazování těch, kteří v této zkoušce neuspěli
a nechtějí vidět její zásluhy. Duchovní vůdce jí podává ruku a uklidňuje
její pochyby. Nyní paní E. pochopí, že vše je uloženo v ní. Problémy, překážky i svoboda. Dokončuje očistu, aby byla lehká a měla jemnější vibrace,
zouvá boty jako symbol magické ochrany a její láska jí pomáhá vystoupit
na pravou cestu, která se jí zdála vratká, ale nyní vidí, že pro ty, v nichž je
dostatek lásky, je bezpečná a pevná. Lehce překoná „odbočku“ a tančí dál
na své cestě za světlem Nejvyššího principu lásky a stvoření. Je zapojena
do vesmírné jednoty lásky a tato láska ji vede a zahřívá i posiluje ve věcech
dobrých. Její duch je čistý, nezatížený karmou.
Ve vizi dne 18. 3. 2001 jela paní E. na návštěvu ke kamarádce. Ta si pořídila
nový byt v Ústí. Bydlí v domě na rohu rušné ulice. Dům je opravený, má růžovou
fasádu. Vchází se do něho přímo z ulice. Byt je čistý, upravený. Na oknech jsou
však mříže, které nejsou zvenku vidět. Mříže jsou i na dveřích. Kamarádka jí na
nějaký čas byt půjčuje, ale paní E. je ráda, že tam nemusí stále bydlet. Prochází
kolem dveří a zamyká je. Menším zamřížovaným oknem proudí čerstvý vzduch.
Kamarádka jí ukazuje nově vybudovaný záchod. Původně v bytě nebyl. Na
záchodě je prasklá žárovka a paní E. si říká, že ji bude muset vyměnit. Z něho
vedou chatrné dveře a stále jimi někdo nakukuje.
Kamarádka je paralelní bytostí paní E. Tato žena nezná pravou lásku, ale jen připoutanost. Její nitro je sice spořádané a fasáda je růžová
na znamení lásky, ale je to jen povrch. Všude jsou mříže. To znamená, že
vztah k ní je vztahem nesvobody. Co k sobě připoutá, to nepustí, ale uzavře
a zamřížuje i dveře. Venku tato mříž není vidět. Pouze zevnitř. Proto se
zde paní E. necítí dobře a může chodit jen občas na návštěvu. Myšlení její
známé se již začíná pročišťovat. Vybudovala WC, ale žárovka je prasklá.
Nevidí nebezpečí připoutanosti. Je slepá, protože se domnívá, že miluje
mnoho. Paní E. jí chce žárovku vyměnit. To znamená, že se jí chystá osvětlit
základní problém očisty. Čistý může být jen ten, kdo se vzdá připoutaností.
Každou chvíli tam někdo nakukuje a „ruší“. To jsou ti, kteří se připomínají
a žádají svobodu.
V následující vizi jede paní E. na zájezd k moři. Cestuje s ostatními přes
hory. U moře je ubytování ve společných ubytovnách. Sociální zařízení je společné, bez soukromí. Paní E. ukazuje svým známým krásnou pláž, která je pěkně
upravená. Jdou po molu. Hledají místo, kde by se vykoupali. Po obou stranách
jsou plavecké dráhy a v nich občas někdo plave. Chtějí se vykoupat ve volném
moři, ale nakonec vstupují do plavecké dráhy. Je tam překvapivě mělká voda.
Cesta k moři představuje lehký karmický scénář. Tuto cestu volilo mnoho bytostí. Setkává se se všemi, se kterými úspěšně spolupracovala. Není
zde soukromí. Jsou si blízcí, většinou jsou paralelními bytostmi. Hledají
263
osvěžení, ale není ho tolik, kolik očekávali. Paralelních bytostí je mnoho
a jsou si rovny. Musejí se dělit. Volné moře najdou, až se osvobodí od svých
předsudků a zabijí své ego. Pak jim již nikdo nebude vadit.
V další vizi je paní E. v zimě na horách. Lyžuje po svahu a má obavy,
protože si myslí, že neumí lyžovat. K dolní stanici lanovky je prudký svah,
který paní E. překvapivě zvládne. U lanovky začne hledat peníze, ale nemůže
je najít. Prosí muže, který je v řadě před ní, aby jí je půjčil. On však říká, že
peníze určitě má. Paní E. sáhne do kapsy a skutečně je tam má. Na lanovce
jsou sedadla pro dva, ale každý z cestujících jede sám. Horní stanici vidí hodně
vysoko na nejvyšší hoře.
Lyžování v zimě představuje reinkarnaci ve světě, kde je málo lásky.
Říkáme mu zmrzlé království. Dojezd k dolní zastávce lanovky představuje
konec života. Jízda lanovkou představuje cestu za Světlem. Je to váš cíl. Za
ten musí každý zaplatit svým vlastním úsilím, kdy na sobě pracuje a sbírá
důležité zkušenosti. Aby se mohl rozjet za Světlem, musí každý zaplatit
sám. Nikdo to neučiní za něho, ani nesmí. Paní E. si konečně uvědomila, že
má čím splatit svůj dluh, a nasedá na lanovku. Volné sedadlo vedle ní je pro
její druhou polovinu duálu. Skoro nikdo této dokonalosti nedosáhl. Proto
jede každý princip sám. Cíl je daleko a vysoko na vrcholu hory poznání.
Společná sebevražda
Ve vizi dne 18. 3. 2001 jsem členkou nějaké teroristické skupiny, kterou vede
velmi energická a tvrdá mladá žena. Jsou zde muži i ženy. Bojujeme za čistotu
životního prostředí, ale i proti všem, kteří toto prostředí poškozují. Obviňujeme
hlavně vládu a politické strany, které to trpí. Naše vedoucí rozhodne, že odevzdáme ostrou petici s pohrůžkou, že spácháme hromadnou sebevraždu, když
nebude zjednána náprava. Tato sebevražda měla proběhnout ve 14 hodin.
Nejprve jsem pod vlivem naší vedoucí souhlasila a toto rozhodnutí odhlasovala. Potom se mi vše rozleželo a uvědomila jsem si, že na to nemáme právo, že
skoro všichni máme malé děti a mnoho blízkých, kteří budou naším rozhodnutím trpět. Byla jsem těhotná a uvědomovala jsem si, že mám zodpovědnost za
nový život, který ve mně klíčí. To vše bylo vlastně v rozporu s našimi idejemi.
Začala jsem na to upozorňovat ostatní. Někteří se mnou souhlasili, ale báli se
vedoucí. Když jsem se proti ní postavila a vše vysvětlila, obvinila mne ze zrady.
Žádala proto moji smrt. To bylo pro ostatní neuvěřitelné. Většina se potom
postavila na mou stranu. Věděla jsem, že vedoucí nemá pravdu, a chtěla jsem ji
zastavit, aby svou smrtí, kterou vyhrožovala, nezpůsobila další neštěstí. Vedoucí
odchází s tím, že svůj plán uskuteční. Skoro nikdo ji nenásledoval.
Teroristická skupina představuje skupinu lidí, kteří vlivem fanatismu
ztratili přirozený úsudek a chtějí dosáhnout změn, které pokládají za správ264
né, za každou cenu, i tu nejvyšší, jako je lidský život. Připoutali se tolik ke
svým ideám, že nerozlišují dobro od zla. Pokládají za správné pouze své
názory, i když jsou plné předpojatostí i předsudků. Tím se dostávají k tomu,
že zavrhují každého, kdo s nimi nesouhlasí. Začínají vidět svět jen černobíle
a v konečné fázi jen černě. Přestanou si cenit života a vražda není pro ně
ničím, mohou-li dosáhnout svého cíle. Tyto lidi představuje vedoucí této
skupiny. Ty zastupuješ ty, kteří nejsou tak fanatičtí, máš odvahu postavit se
proti nesprávnému rozhodnutí. Jde o úryvek ze života jedné tvé paralelní
bytosti, která žila v Rusku.
Přiměřená strava
Ve vizi dne 25. 3. 2001 tlačím do kopce kočárek s tříletým chlapečkem.
Starám se o něho pečlivě a všichni mne chválí, i chlapečka. Těsně pod kopcem
zastavím před krámem, kde chci nakoupit maso pro hosty z ciziny. Je tam velká fronta. Jdu si zajistit místo a vracím se k chlapečkovi, ve kterém poznávám
vnuka V. Vidím, že ho nějaká žena uspává houpáním. Není mi to milé a říkám
jí, že pokud bude chlapec chtít spát, že usne i bez houpání. Vysvětluji, že na to
není zvyklý. Vezu ho blíž, abych na něho lépe viděla. Jemu se klíží oči a tvrdě
usíná. Jdu zpět do fronty. Přede mnou je jen jedna žena a nakupuje spoustu
masa. Jsou to krásné libové kotlety. Říkám si, že to bude velice drahé. Chtěla
bych alespoň dvě takové kotlety pro své hosty. Prodavačka je již u mne a ptá se,
co si přeji. V tu chvíli vše zapomenu a nemohu si vzpomenout, jaké maso vlastně chci. Prodavačka je silná unavená žena a je mi jí líto, protože kulhá a má
veliké bolesti. Žádám tedy o malou krabičku kostkového cukru a místo kotlet
požaduji plátky. Dostanu dva plátky hovězího masa, ale je to přední maso. Také
krásné. Řízky z něho půjdou také, ale přesto pociťuji lehké zklamání. Žena,
která šetří každým krokem, se mne pro jistotu ptá, co ještě chci, ale já už si nic
nepřeji. Soucítím s její bolestí.
Cesta do kopce je životní cestou, která byla zasvěcena výchově mladých duší. Ty představuje tvůj vnuk V. Jdeš nakupovat duchovní stravu.
Nejste ještě na vrcholu, ale cíl je blízko. Žena, která uspí vnuka, je falešný
duchovní vůdce, který ho pochvalou svádí, aby usnul „na vavřínech“. On
se nechá svést a usne. V krámě se setkáš se svou paralelní bytostí, která
má na starosti staré duše. Jejich duchovní strava je nádherná. I ty dostaneš přiměřenou stravu pro své hosty a žáky. Je skromnější, ale jsou zde
i odměny v podobě cukru. Prodavačka je zasvěcenec, který se stará o tuto
stravu a nabízí ji všem, kdo po ní poctivě zatouží. Každý však za ni platí
přiměřeným úsilím.
265
Dům na konci cesty
Ve vizi dne 25. 3. 2001 šla paní L. domů. Na konci cesty spatřila dům,
o kterém věděla, že ho již jednou viděla. Měl věžičku a světle zelenou barvu.
Když ho viděla prvně, bylo obydlené jen přízemí a žila tam stará žena, lékařka.
Když sem nyní dorazila, žena tam již nebyla a dům patřil geodézii. Paní L.
prošla celým domem a zjistila, že jediné, co bylo v nepořádku, byl jeho střed,
kterým procházel komín. Dům byl krásně zařízen starožitnostmi. Byly zde také
krásné staré knihy.
Paní L. odchází z hmotného světa a vrací se do sféry duchovní. Domů.
Dům představuje úroveň, které dosáhla. Nese v sobě vše, čeho si cenila.
Jsou to poklady historie lidstva. Sem se vždy s radostí vrací. V tomto domě
poznala starou duši, která svým učením hojila utrpení lidí. Proto jí všichni
říkali lékařka. Nejslabším místem domu byl jeho střed. Prochází jím komín,
jenž představuje negativitu myšlení a cítění, kterou byla v minulém životě
ohrožována. Centrem jejího nitra je srdce, to je vždy ohroženo nedostatkem
lásky. Až v sobě vybudí dostatek lásky, nemůže ji již nikdo svým vlivem
ohrozit a její dům bude stát pevně. Bude bez skryté vady.
Učitel
Paní L. se ve své vizi sešla s některými členy naší skupiny a světlovlasým
mužem. Rozhodovalo se, kdo s ním pojede na služební cestu. Jet mohl jen ten,
kdo uměl jeden cizí jazyk a ovládal společenský tanec. Rozhodovalo se mezi
paní R. a paní L., ale paní L. se dohodla, že s ním pojede sama. Když dorazili
na místo, zjistila, že mužova práce spočívá v tom, že vykládá Bibli. Vždy přečetl
jeden list, vyložil ho a odhodil po větru. To trvalo tak dlouho, dokud nebyla
kniha prázdná. Muž byl nešťastný, protože nemohl pokračovat. Paní L. ho
upozornila, že k tomu nepotřebuje žádnou knihu, že stačí, když bude čerpat
znalosti ve svém srdci. On to asi nechápal a smutně pozoroval, jak se lidé, kteří
ho dosud se zájmem sledovali, rozcházejí.
Služební cesta představuje malou misi, která má za úkol správně vyložit
Písmo svaté. Zasvěcenci se setkávají, aby se dohodli na postupu práce.
Světlovlasý muž je vedoucí mise a paní L. se rozhodne, že bude jeho nejbližší pomocnicí. Ostatní členové mise se reinkarnují v přesně stanovených
intervalech. Když vedoucí mise splní svůj úkol, pociťuje smutek nad tím, že
je konec jeho práce. Paní L. se mu snaží pomoci, ale nedokáže pochopit, že
mise končí. Ostatní je již na posluchačích, jak naloží s novými vědomostmi.
O tom už musejí rozhodovat sami. Smutek duchovního vůdce nepramení
z toho, že by byl připoutám ke svým žákům, ale z toho, že ví, že je čeká
těžká a náročná cesta. Nestačí jen učení přijmout, ale je třeba jednat podle
266
jeho zákonů. Mohl by pokračovat ve výkladu, ale jeho žáci pro to ještě
nejsou zralí.
Duchovní strava, zpěv lásky a cesta očisty
Ve své vizi dne 26. 3. 2001 byla paní E. na návštěvě u přátel. Ukazovali
jí pozdravy od váženého člověka. Na obrázcích byly portréty mimozemšťanů.
Paní E. jim sdělila, že má též od něho pozdrav, a ukázala na obraz většího
formátu, ale tam bylo namalováno něco jiného. Potom mluvili o společném
známém sochaři a zjistili, že má tři byty. Začali je popisovat, ale paní E. prohlásila, že je zná, ale že její veranda je vzdušnější a světlejší, protože má stěny ze
skla. Potom odešli na sjezd abiturientů. Pár lidí s paní E. bylo na pódiu, ostatní
seděli. Najednou se všichni zdvihli a začali zpívat. Paní E. v tu chvíli nemohla,
protože měla plnou pusu jídla. Dívala se okolo a zjistila, že někteří také nezpívali, protože neznali slova. Pak cítila, že i ona začíná pomalu zpívat.
Návštěva přátel znamená, že se paní E. setkala s duchovně spřízněnými
lidmi. Pozdravy váženého člověka představovaly jednotlivé stati učení jejich
duchovního vůdce. Paní E. jim oznámila, že má též duchovního vůdce,
který jí tlumočí učení. Snaží se skloubit své poznání s jejich, ale zjišťuje,
že se liší. Známý sochař představuje ideál a výsledek jejich poznání. To již
paní E. zná a ví, že cesta, kterou nastoupila, je pro ni ta pravá. Její učení
je jasnější a srozumitelnější. Přestává být zahlcena různorodou duchovní
stravou a pomalu začíná zpívat zpěv lásky.
V další vizi jde paní E. s přáteli na dlouhou cestu. Vycházejí z města. Po
levé straně je rozestavěný dům po milionáři, který je nyní zavřený ve vězení.
Rozhodnou se, že zde přenocují, ale milionář se vrací se svými vojáky a chce
svůj dům zpět. Přes ulici je dům, kde paní E. bydlela v dětství. Tam se ubytují
na noc. V noci se paní E. prochází a otevře jedny dveře. Za nimi spí její přátelé
a na paní E. se radostně vrhne jejich pes. Přátelé se diví, že se mazlí a nic jí
neudělal. Ráno všichni vyrazí do hor. Někdo říká, že je již pozdě, aby šli podle
původního plánu, a proto zůstává. Někdo jde na kratší výlet. Jen pár přátel
s paní E. vyráží za vytyčeným cílem.
Paní E. bydlí ve městě, kde má mnoho přátel. Jde ke mně na návštěvu.
Sedíme a meditujeme, je zde více lidí. Paní E. má jen hodinu času a stále ji
někdo ruší. Ví, že jí zbývá jen měsíc, aby se jí povedlo dosáhnout změněného
vědomí, jinak bude opět čekat dalších pět let.
Tato vize ukazuje cestu duchovní skupiny za vytyčeným cílem. Na počátku cesty je hodně přátel, do cíle dojdou jen někteří. Dům milionáře
představuje počátek cesty přes magii. Zdá se, že může mnoho poskytnout.
Za toto bohatství se však draze platí a je to cesta násilí a boje, proto ji
opouštějí. Paní E. zjistí, že musí vyjít ze svého dětství a být tak čistá a prostá
267
jako tehdy. Zjevuje se jí její dům, kde nachází věrnost a lásku svých přátel,
i těch zapomenutých. Pes je strážcem prahu a s láskou ji vítá. Ráno paní E.
vyrazí s nejbližšími přáteli za svým životním cílem. Někteří se raději nikam
nevydají. Bojí se, necítí se připraveni. Nemají rádi změny. Druzí si nevěří,
a proto se namáhají méně. Volí bližší cíl, aby se upokojila jejich duchovní
lenost. Stačí jim to. Těsně před cílem končí. Jen ti nejstatečnější nezapomínají na své poslání a jdou odhodlaně za svým cílem.
V další vizi je paní E. na velikém statku. Do ulice vede jedna budova, kde
je kuchyň podobná té, jakou měla její babička. Vzadu je dvůr, ze kterého se
přichází do velikého domu, ten se podobá zámku. Vnitřním členěním jí připomínal její byt. Vše je mnohem větší. Je zde jiný nábytek a obrazy. Zdi jsou
zašlé a špinavé. V obývacím pokoji visí tři veliké obrazy, ale jsou prázdné. Je tu
hodně lidí, většinou známí z různých období jejího života. Paní E. chce dát byt
do pořádku, ale nikdo jí nechce pomáhat. Přijde na verandu, aby ji vymalovala, ale jsou zde již dva lidé, kteří mají štětečky v rukou a snaží se zamaskovat
žlutou oprýskanou barvu. Malba sice chytí, ale je hrbolatá. Potom přijde na
záchod. Jsou tam tři kabiny vedle sebe. V jedné sedí muž. Pak přiběhne její
černý kocour a mohutně se vyprázdní do kbelíku vedle muže a pošpiní roli
toaletního papíru. Muži to evidentně nevadí. Všude je špína.
Paní E. se ocitá v kapli. Právě končí mše. Všichni se rozcházejí a na kůru
vidí paní E. ženu – učitelku. Je to paní J. a drží v ruce tabuli s nápisem VI. C.
Paní E. se jde podívat nahoru a vidí, že paní J. je hrozně unavená a zlomená.
U ní je pouze jeden žáček. Paní E. se vrací do pokoje a chce malovat a umýt
okna. Sundává tři prázdné obrazy, ale paní H. s tím nesouhlasí a říká, že
se musí nejprve vše spravit a vymalovat. Pak teprve může mýt okna. Paní E.
se rozhodne, že počká, a chce mýt okna v kuchyni. Jde tam přes celý dvůr.
Potkává skupinku mladých lidí. Připojí se k ní mladý muž, který se jí vůbec
nelíbí. Je asi z Jugoslávie. Vezme ji za ruku a vede ji pryč. Dojdou k autobusovým zastávkám a on se ptá místních na zastávku autobusu. K ní musí přes
trávník, který je posypaný čerstvým hnojem. Stoupnou si za zastávku, je přes
ulici a před nimi tam stojí asi tři lidé. Muž začne paní E. zpívat „Proč nechceš
moji lásku znát?“.
Paní E. prožívá rekapitulaci minulých životů a vyhodnocuje je. Je zde
mnoho omylů a chyb z minulosti. Ve svém obývacím pokoji, nitru, má
dva duchovně mrtvé. Jsou to prázdné životy, které prožila zbytečně. Nic
nepochopila, nic nenapravila. Jeden prožila jako žena, druhý jako muž.
Cítí, že musí vše napravit a očistit. Děsí se špíny, kterou vidí. Dvakrát se
snažila špínu zaretušovat, ale výsledek byl chabý. Bylo zde plno nepochopení i mravní otrlosti. Paní E. se nemůže dočkat, až vše napraví. Paní H. ji
však zarazí a radí, jak správně postupovat. Paní E. poslechne a přizpůsobí
tomu svůj karmický scénář. Ocitá se v kapli, kde stvrdí svůj navržený karmický scénář.
268
Paní J. představuje unaveného duchovního vůdce, který nesplnil svůj
úkol. Paní H. je představitelkou duchovního rádce. Paní E. představuje ty,
kteří se snaží očistit od svých omylů a chyb. Jde přes dvůr a potkává mladé
duše, které se chystají na příští život. Paní E. si vybere muž, se kterým je
spoutaná a hodně mu dluží. Není nadšena tím, že se s ním opět sejde ve
hmotném světě. Mnoho životů mu odpírala lásku, i když ho vždy k sobě
připoutala. Proto spolu čekají na zastávce a muž jí zpívá svou píseň. Jízda
autobusem představuje společný život.
Sedm stupňů lásky
Objevuje se velký bílý klíč. Po každé straně jsou tři menší klíče. Jejich
kroužky jsou otočeny k velkému klíči. Zjevují se dva světlé úpisy. Jeden vlevo,
druhý vpravo. Uprostřed nich stojí osm bílých kruhů, které se nedotýkají. Vše
je světlé. Stojící kruhy splývají v tunel. Září. Planeta je rozdělena na sedm dílů
jako dort. Vše je ponořeno ve světle.
Každý klíč představuje jeden stupeň moudrosti lásky. Otevírá k němu
cestu. Největší klíč má vedoucí mise, který ručí za čistotu učení. Završuje
jednotlivé stupně poznání. Dva úpisy naznačují pověření Otcem a radou
nejvyšších. Bílé stojící kruhy představují světlé éry lidstva, kdy se toto učení
lásky stalo pilířem vývoje lidstva. Je jich osm a naznačují, že lidstvo, které
půjde cestou lásky, v ní bude posíleno. Jednotlivé etapy se propojí společným učením a kruhy se spojí a vytvoří tunel, který vede k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Planeta je spojena v lásce těmito sedmi stupni jejího
učení. Její vývoj vrcholí. Nastal čas jejího duchovního postupu. Naznačené
rozdělení planety ukazuje na sedm stupňů lásky, kterými je nutné projít, aby
bylo dosaženo vesmírné jednoty lásky.
Slavnost smíření
Ve čtvrtek 29. 3. 2001 k nám dorazila návštěva našich přátel ze Slovenska.
Měli jsme velikou radost, protože na tento den připadala slavnost duchovního postupu některých členů naší skupiny. Vedoucí slovenské skupiny byl pan
J. O. Po uvítání hostů jsem provedla obřad pozdvihování a proměňování. Každý
z nás upil doušek vína na znamení bratrství, pojedl sousto chleba na znamení
společenství. Chodila jsem od jednoho ke druhému a ve jménu Nejvyššího principu lásky a stvoření jsem jim žehnala ve věcech dobrých. Otec mne provázel
a stvrzoval toto požehnání svou láskou. Všichni jsme byli obklopeni láskou.
Milostí Boží mi bylo povoleno stáhnout z těch, kteří to potřebovali, negativitu,
s níž marně zápasili.
269
Obřad probíhal na Bílém Kuželu v chrámu Nejvyššího principu lásky
a stvoření. Nad námi vlál červený prapor se znakem růže. Bylo to znamení, že
cesta pravé lásky vede přes trny bolesti k nádhernému květu lásky. Nad praporem zářila betlémská hvězda. Prapor se prodlužoval od jednoho ke druhému,
provázel nás zástup láskyplných v bílých řízách. I hvězda putovala s námi.
Během požehnání obdržel každý vzácné dary, které potřeboval na cestě pravdy
a lásky.
Jednu ženu jsme uviděli v podobě berana. Bylo to znamení, že mnoho obětovala pro druhé, proto jí byla dána síla a vytrvalost berana. Jiný muž se nám
změnil v draka, který zářil krásnou světle zelenou barvou. Byla mu udělena
milost pročištění hadí síly. Muž je latentním léčitelem. Až dokončí očistu, může
pracovat pouze pod vedením Otce jako léčitel. Drak je létajícím hadem. Další
muž se změnil v bílého jednorožce. Bylo mu zjeveno, že teprve až se očistí, bude
moci splynout se svou druhou polovinou principu v duál. Dva bílí jednorožci
představují mužský a ženský princip. Toto je jeho čistá podstata.
Paní H. viděla všechny na české straně stolu, jak povstávají oděni v slavnostní šat mystické svatby. Ženský princip měl červený šat, mužský modrý. Byli
připraveni pro duchovní postup a účastnili se mystické svatby. Jejich principy
byly v harmonii a oni vzájemně pochopili svou roli. Během obřadu se každému
z nás rozzářilo srdce. Všechna srdce se spojila v jedno veliké zářící srdce na
znamení vesmírné jednoty lásky.
Paní Z. viděla rudé slunce, které mělo rudou barvu ženského principu.
Bylo to Duchovní slunce, které naznačovalo, že nastává éra vlády ženského
principu.
Slavnost byla ukončena poděkováním Otci, oběma radám, Jitřnímu andělovi, mistrům Šambaly, svatým lámům a všem láskyplným, kteří nám pomáhali
a chránili nás.
Dne 30. 3. 2001 jsme se opět sešli a pracovali na rozvolňování karmických
vazeb a jiných připoutaností. V praxi byly předvedeny některé způsoby naší
práce. Dne 29. 3. 2001 nám byla předána kronika vedoucími mise ze Slovenska
a Moravy. Děkujeme. Tato kronika bude předávána zasvěcenci během věků
a bude do ní zapisována historie našich setkání i důležité okamžiky společné
práce.
Po slavnostním obědě mi pan V. předal dárek na rozloučenou, který vlastnoručně vyřezal z jalovcového dřeva. Nejprve jsem si neuvědomila, že je to šamanské žezlo, které se v minulosti většinou vyrábělo z kosti. Bylo to symbolické.
Znamená to, že je připraven vzdát se magie a očistit se od ní. Toto gesto vlastně
učinil za celou skupinu. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila. Každé šamanské
žezlo je symbolem moci. Jeho prostřednictvím šamani i zabíjeli. Ke každému
žezlu je připoután duch, který vždy obsadí šamana, který žezlo zdědil. Chce-li se
kdokoli z tohoto svazku osvobodit, musí navrátit dary temnot i magie. Jakmile
se srovná s temnotami a světy magie, duchovními učiteli těchto světů, může
270
se vzdát magie i moci, která z ní vyplývá. Bude prosit Otce o ochranu a pevné
vedení, odevzdá úpisy, na základě kterých žezlo získal, a bude prosit za jejich
vyškrtnutí z příslušných ákášických záznamů v temnotách i ve Světle. Bude
prosit, aby i bytost, která ho obsadila a je připoutaná k žezlu, byla vyškrtnuta
z příslušných ákášických záznamů jeho i paralelních bytostí. Pak povede prosby
za odpuštění všech, kterým ublížil, a žezlo odevzdá. Poprosí, aby bytost, která
ho obsadila, odstoupila, spálila šňůry připoutanosti a odevzdala se milosti
Boží. Prosí, aby i individuální šňůry připoutanosti mezi nimi byly rozvolněny a vyškrtnuty ze všech ákášických záznamů, kde to Otec dovolí. Poděkuje,
požádá o duchovní vůdce ze Světla, pokud je nemá. Pak následuje odevzdání
se Otci a vede prosby za očistu všech těl duchovních, energetických a hmotných,
včetně stromu života. Zakotvení, vejce života, placenty připoutanosti, oddělení,
pozdvihování podílné části stromu života společně i s paralelními bytostmi,
zakotvení v lásce, zpevnění pečetí, přidělení pečetí, sejmutí magických pojistek,
léčení všech těl léčivou energií z Duchovního slunce.
Až tato očista bude u konce, proste, aby aury byly uzavřeny přirozeným
způsobem, a odevzdejte se ochraně Boží.
Mír s vámi!
Dodatek
Na slavnosti smíření jsem byla předvolána před radu nejvyšších, aby se
rozhodl dávný ideologický spor mezi mnou a léčitelem S. B. Ten volil cestu
spasení na základě připoutanosti k němu. Jako prostředek přitažlivosti a fascinace volil zázraky na hmotné úrovni. Já navrhovala cestu svobodné vůle,
v potu tváře pracovat na sobě samém. Navrhovala jsem cestu pravdy a lásky
bez připoutanosti a magie. Takto získané osvícení a duchovní postup jsem
pokládala za trvalejší.
Oba jsme předstoupili před Otce, odevzdali úpisy, které jsme s ním uzavřeli,
a čekali jsme pokorně na výsledek. Naši zastánci objektivně přednášeli výhody
a nevýhody obou postupů. Vše bylo zváženo a můj postup s ideou svobodné
vůle byl shledán správným. Byly mi vráceny úpisy, které jsem uzavřela s Otcem,
včetně pověření pracovat tímto způsobem dál. Byly mi vráceny všechny milosti,
kterých jsem se vzdala, aby posouzení našeho sporu bylo jednodušší. Celé naší
misi bylo doporučeno sjednocení postupu podle této ideje. Všichni nám blahopřáli. S. B. byl mezi prvními.
Náš spor nemohl nic změnit na našem přátelství. Vylila se na nás milost
Boží a na stole se objevily dary, které patřily vítězi. O tyto dary se podělí naše
mise všude, kde bude pracovat se souhlasem Božím.
Pan Z. zahlédl veliké množství bílého posvátného popela. Bál se přijmout
dary, které se zde v takovém množství objevily. Vyzvala jsem ho, aby si vzal
271
energetický průkaz, protože jsem věděla, že pochybuje, že jsou od Otce. Teprve
nyní pochopil, že nám tyto dary skutečně náležejí.
Děkujeme!
Svatý grál – energetická mřížka
Dne 30. 3. 2001 otevírám oči a vidím mřížku. V jednotlivých polích svítí
světlo Boží milosti. Toto světlo prostupuje vším. Mám slavnostní pocit. Snažím
se si toto datum zapamatovat. Dne 10. 4. 2001 vidím opět mřížku, ale již v ní
nesvítí zelenavé světlo. Vše je hotovo.
Slavnost smíření uzavřela přípravu na duchovní postup planety. Dne
30. 3. 2001 byl odstartován proces zjemňování vibrací planety i jejích obyvatel. Tento proces se u zasvěcenců projevuje únavou, případně lehkou
nevolností. Únavu střídají návaly energie. Intervaly mezi nimi se zkracují.
Čím lépe na sobě pracovali, tím lehčeji se zasvěcenci rychlejším vibracím
přizpůsobují. Pokud pracovali málo, jsou obtíže výrazné. Je nutné se řídit
impulzy a podle nich vést prosby. U ostatních bytostí se vybíjejí karmy tak,
jak je to podle milosti Boží nezbytně nutné. Procesem očisty a zjemňování
vibrací procházela planeta se svými obyvateli již delší čas. Ve dnech 30. 3.
až 10. 4. 2001 tento proces vyvrcholil a byl ukončen.
Děkujeme!
Během tohoto procesu lidstvo volilo svou duchovní cestu a postoupilo
s planetou. Ti, kteří svou šanci nezvládli, se budou reinkarnovat na jiné
planetě, kde si vše, co zmeškali, zopakují.
Vidím dva proudy světel, které pátrají ve tmě. Vypadá to jako dva „hledáčky“ na jevišti.
Je to jeviště hmotného Světa, kdy světlo vede svou září všechny, kteří
tápou ve tmě předsudků. Jen světlo pravé lásky může oba principy vyvést
ze tmy a chaosu magické připoutanosti, sobectví a chtění. Bílá mřížka je
svatý grál.
Doplňující vize paní L.
Ve vizi dne 30. 3. 2001 sedíme kolem planety v kruhu, mezi námi je bílá
mřížka. Jsme vedeni šipkou, která ukazuje na jedno místo planety. Toto místo
je zdrojem milosti Boží, která zde tryská ven v podobě vodotrysku duhového
světla. Je to duchovní centrum planety. Před námi se otevírá velká brána do
světla. Jsme ve světle. Dvě lodě jsou připraveny a stojí vedle sebe. Objevují se
klíče v kruhu a potom vývojová osmička. Praská zem, tmavé kameny se rozestupují a světlo ze země vystupuje.
272
Agregoři se zasvěcenci bdí nad planetou a pomáhají jí v přerodu, kterým
právě prochází. Vodotrysk duhového světla je milost Boží, která je vede, aby
se lidstvu otevřela brána poznání pravého učení lásky. Dvě lodi představují
dvě planety, které zastupují mužský a ženský princip. Pod vlivem učení lásky dojdou k osvícení a harmonii. Klíče v kruhu představují jednotlivé kódy,
které otevírají přístup k pravému učení a moudrosti. Je to otázka vývoje,
proto se zjevuje vývojová osmička. Pokud se lidstvo i s planetou neočistí
od skořápek zla a násilného chtění, cesta nebude volná. Je nutné otevřít
svá srdce pravé lásce a potom prasknou skořápky zla, tvrdá kůra z vašich
srdcí odpadne a čistota vaší lásky se projeví v plné kráse. Přesně tak, jak se
vyloupla ze své skořápky vaše planeta.
Výhled do budoucnosti, můj anděl strážný
Ve vizi dne 8. 4. 2001 vystupuje z hlubin nádherný sloup zdobený zlatem
a červenomodrou glazurou. Modrá má světle fialový odstín. Zlatý sloup nese
hlavici v podobě kola života a na jeho bocích jsou v kruhu rozmístěny kulaté
hodiny. Jsou šestery. Všechny hodiny ukazovaly přesně dvanáct. Vedle nich
vpravo se vynořila nádherná bytost s hnědou pokožkou a usedá na trůn. Je to
duál. Na hlavě má turban z modré a červené závojoviny. Na sobě má ze stejného jemného materiálu červenomodrý šat. Barevné pruhy jsou v rovnováze.
Po vládě ženského principu se oba principy ve své trojjedinosti vyrovnají a zharmonizují. Nastoupí Zlatý věk lidstva a oba principy se na základě rovnosti spojí v duál. Nádherná bytost je duál, proto nese znaky obou
principů. Usedá na trůn, protože se ujímá vlády. Tento věk bude trvat tak
dlouho, dokud bude duál v harmonii.
Orloj s hodinami představuje šestou sféru a dimenzi. Hodiny ukazují
zahájení vlády. Je to éra harmonie. Zářivě bílé světelné „L“ se změní ve
vodorovnou čáru. Je to znak splynutí a vyrovnání, nekonečné harmonie.
Přede mnou se otevírá modrofialový tunel. Jsem vybídnuta, abych vstoupila. Slyším hlas, že zde mohu zůstat. Vím, že by to mohlo být nebezpečné,
ale nebojím se. Letíme tunelem a potkáváme v něm temné bytosti, za které
prosím. Myslím na Otce. Toužím po Světle, ale je mi řečeno, že mi to zatím
není povoleno, protože bych se nechtěla vrátit. Bytost po mém boku spíš
tuším, než vidím. Řídí můj let. Je to temný anděl? Ne, je to anděl smrti.
Temnota se začíná projasňovat. Je šero. Zastavujeme se v letu. Anděl usedá
po mé pravici a představuje se mi. Říká, že mi byla udělena milost poznání.
Že se mi smí zjevit a toto poznání prožívat, abych byla připravena na chvíli
přechodu a nebála se, protože poznám jeho lásku, se kterou mi pomáhá. V té
chvíli mne zalila vlna jeho lásky. Prozradil mi, že sama poznám okamžik
smrti, připravím se, vědomě opustím hmotné tělo tak, jak jsem to učinila
273
dnes. Dívám se na anděla a raduji se. Jsem vděčná za milost Boží, které se
mi dostalo.
Anděl sedí po mé pravici. Je vážný i veselý. Nesměje se mi, ale baví se mým
údivem. Je potěšen mým prohlédnutím. Zadívám se na něho a on mění podoby.
Je i není mi podobný. Řekl mi s úsměvem, že při mém zrození do tohoto těla
byly určité potíže, stále jsem unikala zpět za Světlem. Proto jsem obdržela
zakotvení, které jsem uviděla v tunelu a které mi pomáhal nést. Toto zakotvení
je mi nyní odebráno, protože je již zbytečné. Je mi povolen přístup kdykoli, protože se již umím vrátit tam, kam prozatím náležím. V okamžiku smrti odejdu
vědomě ze svého těla a on mne bude provázet. Cestu již znám. Je to milost,
která mi byla udělena, a já za ni s láskou děkuji. Vracíme se zpět a já mám
pocit, že klesám do temnot. Není to pravda. Již vidím vstup či výstup v podobě
modrofialového světla, které mne zahaluje. Jsem ve hmotném těle. Můj anděl je
se mnou. Děkuji mu, protože vím, že je to můj strážce, ochránce i anděl smrti.
Vím, jak je snadné opustit své hmotné tělo. Vím, že budu ještě pracovat, a vím,
jak dlouho to bude. Je dost času na splnění všech úkolů.
Děkuji ti, Otče!
Andělská hora
Ve vizi dne 10. 4. 2001 jela paní L. na výlet se strýcem, maminkou a dětmi.
Na Andělskou horu dojeli autem až na vrchol. Když vystoupili, šel kolem asi
dvaadvacetiletý mladík v dlouhém khaki kabátě, měl blond vlasy a v ruce nesl
žluté poupě růže. Bála se ho. Věděla, že jde za otcem na návštěvu. Byl to herec
P. H. Ležel v rakvi. Paní L. vše dobře viděla. Bylo to pro ni průhledné. Vešli
do zámku a v první místnosti byly karikatury známých českých herců. Byli to
muži a měli půlku obličeje normální a druhou polovinu měli deformovanou.
Zřetelně si pamatovala herce R. S.
Druhá místnost byla veliká, bíle tapetovaná, s červenými poupaty růží.
V této místnosti byly jídelní soupravy od počátku lidstva do současnosti. Když
prošli, zjistili, že uprostřed sálu jsou prkna s velikými škvírami, a ona se bála,
že si někdo zlomí nohu. Pod prkny byla hloubka 150 centimetrů. Ze třetí místnosti vycházelo světlo a před ní byl šedovlasý vrátný. Paní L. pustil dovnitř, ale
ostatní nemohli vstoupit.
Na schůzce naší skupiny byli přítomni moje neteř, pan J., dvě nové ženy
a později paní D. s paní R. Já jsem nebyla přítomna. Všichni pracovali na připoutanosti. Když byli hotovi, vysvětlovala vše novým ženám paní L.
Andělská hora představuje pouto k dávné minulosti. Zde jí je umožněno pohlédnout na všechny paralelní bytosti, ke kterým se tady připoutala.
Paní L. to pochopila, proto je pro ni vše průhledné. Provázejí ji ti, ke kterým
se připoutala v tomto životě. V okamžiku pravdy zde potkává mladíka,
274
kterého se bojí. Je to její mužský princip. Nese žlutou růži na znamení, že
disharmonie mezi nimi vznikla na základě žárlivosti. Až rozvolní všechna
pouta, přestane se své druhé poloviny bát. Mladík nese růži otci. To znamená, že mnoho žárlivosti bylo i ve vztahu k otci. Auto, které je vyvezlo na
vrchol hory, je symbolem společného života.
Zámek představuje její nitro. V prvním sále jsou karikatury jejích paralelních bytostí mužského principu. Jsou již touto připoutaností deformováni, stejně jako vztahy mezi nimi. Spáry mezi prkny podlahy ve druhém
sále upozorňují na hlubiny nebezpečí, které pramení z připoutanosti. Velký
sál představuje vztah k duchovní stravě. Zde je její veškeré poznání až do
současnosti. Před třetím sálem je zastaví strážce prahu. Ten vpustí do této
místnosti jen zasvěcence, kteří jsou ochotni pracovat a zbavit se připoutaností. Vstoupila jen paní L. a ostatní její paralelní bytosti na sobě ještě
budou muset pracovat.
Na schůzce zasvěcenců již paní L. pracuje jako duchovní učitel spolu
s ostatními.
Společná cesta
Ve vizi dne 10. 4. 2001 je paní E. se skupinou bytostí na nějakém ostrově
v rozbouřeném moři. Vlny se zdvihají vysoko nad ostrov, ale všichni vědí, že
se jim nic nestane. Na okrajích ostrova však voda přece jen někoho vtáhla do
moře.
Ostrov představuje bezpečí a víru skupiny. Rozbouřené moře je okolní
svět, ve kterém se tvrdě vybíjejí karmy těch, kteří nejdou cestou pravé lásky.
Ti, kteří jsou pevně zakotveni v lásce, jsou v bezpečném středu ostrova. Ti,
kteří se teprve staví na cestu a myslí jen na svůj prospěch, jsou na krajích
a mohou být smeteni vlastním sobectvím či chtěním.
Potom se všichni ocitají v nějakém bytě. Je jich moc na malém prostoru.
Paní E. se narodí dítě. Je to chlapec. Paní E. je překvapená, protože to nečekala,
a mazlí se s ním. Chvílemi se její dítě mění v černé kotě.
Byt představuje nitro paní E. V něm je mnoho věcí, ke kterým je připoutána. Je to nezralý mužský princip. Vztah k němu vyplývá z připoutanosti
na základě magických praktik, které pokládá za neškodné. Hýčká ho a on se
mění v personifikaci magie. Velikost odpovídá jeho síle. Zatím je to kotě, ale
mohlo by se změnit v nebezpečného černého pardála. Kotě je stále s ní.
Jsou vedeni k nějaké věži. Vypadá jako zchátralé skladiště.
Je to chrám mágů, nikoli buddhistický chrám, jak se paní E. původně
domnívala.
Paní E. má do něho prvně vstoupit, aby zde byla zasvěcena. Zatímco se
řadí před věží, zjišťuje, že jsou všichni oblečeni do světle šedých rouch s černým
275
lemováním. Paní E. je v civilu a má obavy, že je nevhodně oblečena. Přichází
vůdce, jen si ji změří pohledem, ale nic neříká. Paní E. je úplně vzadu s ostatními civilisty. Poznává zde i některé lidi z naší skupiny. Před paní E. kráčí pan
L. s manželkou a snaží se paní E. zasvětit do jejich zvyklostí. Vtom všichni
vyrazí vzhůru do schodů. Paní E. stoupá s nimi. Když se dostane do určité výšky,
schody se s ní utrhnou a ona po nich sjíždí zpět jako po skluzavce. Cestou k ní
přiskočí pan L.
Věž je chrámem mágů. Ti, které paní E. viděla v jejich řadách, mají
ještě větší či menší vztahy a dluhy k magii. Ti, kteří mají roucha, jsou již
zasvěceni. Barvy na nich označují stupně zasvěcení. Na této cestě je pan L.
duchovním učitelem paní E., a proto ji připravuje k zasvěcení. Civilisté jsou
adepti. Jdou po schodech vzhůru, protože se domnívají, že jdou cestou
pokroku. S paní E. se schody utrhnou, protože tato cesta jí nenáleží. Pan L.
se k ní přidává, protože jako její učitel cítí odpovědnost. Tato klamná cesta
nevede vzhůru, ale je velikou oklikou v cestě za Světlem. Paní E. je chráněna, a proto je vrácena zpět na začátek cesty. Zde se musí rozhlédnout
a znovu volit.
Paní E. se probouzí doma. Je ve svém nitru. Má hrůzu z toho, že něco zmeškala, že zde bude plno špíny a loužiček, které tady její zvířata mohla zanechat.
Kupodivu zde není nic. Její „dítě“ je opět kotě a sedí u jejího psa.
To znamená, že je stále věrná magii. Dítě je produktem jejích manipulací.
Když vejde do koupelny, aby se očistila, je zde plno vody. Uvědomuje si, že je
to následek jejího „pádu“, a začne vodu vytírat hadrem. Očišťuje tím své nitro.
Dvakrát během vize se jí zjeví bytost, která vytáhne z vody leporelo a otevře
je v půli. Nahoře je na něm cosi napsáno a paní E. si myslí, že je to základní
buddhistický postulát. Dole pod obrázkem je napsáno cosi osobního.
Je to v tom smyslu, že paní E. ví, že to tak není. Pokud je bytost šedá či
temná, znamená to, že se nerozloučila se svými duchovními vůdci z magie
a nevrátila jejich dary. Ti jí namlouvají, že tato cesta je špatná, protože
vede k opuštění temnot a světů magie. Pokud je bytost světlá, může ji upozorňovat její anděl strážný, že nestačí jen očista, ale musí volit cestu lásky,
chce-li najít pravé osvícení. To znamená, že musí rozvolnit všechna pouta
s těmito světy a duchovními vůdci z temnot. Také ji může upozorňovat, že
by se mohla ze strachu dopustit závažné chyby.
Paní E. je s přáteli opět u moře. Kousek od moře je jezero, o kterém všichni
věří, že je léčivé. Jdou se tam koupat. Sedí okolo něho, ale nechce se jim tam,
protože voda je kalná. Vedle paní E. je hadice, která ji začne vtahovat do vody.
Ubrání se a jde jinam.
Symboly jsou stejné. Opět je uprostřed mágů, ale je očištěna. To, co oni
pokládají za čisté a léčivé, vidí paní E. objektivně, vidí špínu, kterou ve své
zaslepenosti mágové nevnímají. Paní E. se brání jejich vlivu.
276
Jde k paní, u které má bydlet. Něco jí vypráví. Obě stojí u kuchyňského
stolu, paní něco krájí a najednou se otočí a řekne paní E., že ji musí zabít,
protože toho hodně ví. Vrhne se na paní E. a bodá ji. Najednou tam vrazí její
švagr a švagrovou zabije. Tělo pak zabalí a vhodí do jezera. Potom přijdou její
přátelé a domlouvají se s paní E., že musí co nejdříve odejít. Vedle bydlí policajt,
který bude zabitou hledat. Paní E. má špatné svědomí a ví, že až přijde domů,
bude muset lhát.
Chystají se k odchodu, ale je noc a žádné spojení. Vydají se pěšky směrem
na Prahu. Cestou míjejí ošklivý domek, který je přilepený ke skále. Jeho majitel
jim vypráví pověst o stříbrném jezeru. Jeden ze skupiny se proti němu postaví
a obviní ho, že on sám to jezero vysušil, že je to na skále vidět, a ty skály také
přestavěl. Majitel se zlobí a má strach. Oni však pokračují v cestě.
Střetnutí paní E. s paní a švagrem představuje nerovnováhu obou principů, mužského a ženského, která vede jen k utrpení. Jde v podstatě o boj
o moc. Následky zakrývají a nejsou schopni přiznat si podíl své viny. Celá
společnost toto pokrytectví kryje. Policajt představuje temného anděla, kterého se všichni bojí. Touží po lepší společnosti a vydají se ji hledat. Jdou
ku Praze.
První zkouška je očekává před ošklivým domkem. Jeho obyvatel jim
vypráví o dobách, kdy svět byl čistý a vládla láska. Pramen této lásky představuje stříbrné jezero. Oni však neposlouchají a nepoznávají svého pravého duchovního vůdce. Pravda se jim zdá příliš ošklivá. Osočují ho, že vše
zavinil on sám, a domnívají se, že vidí místo bolesti a stesku vztek. („Podle
sebe soudím tebe.“) Odcházejí dál hledat čistotu a pravdu, ale nenajdou je
dříve, dokud se je sami nenaučí poznávat. Teprve potom dojdou ke svému
cíli.
Paní E. je v domě, který je plný jejích známých a přátel. Jsou tam psi
i kočky. Někdo přinese další zvíře. Má z něho ohromnou radost a říká, že je
nádherné. Z balíku vybalí tlustou obludu, která má kolem očí a pusy černě
konturované zelené kruhy a skvrny po celém těle. Všichni říkají, že je zajímavé. Paní E. připadá obludné, a všichni scházejí do dolní místnosti, kde budou
volby. Lidé přistupují k urně a dostávají do stranických legitimací razítko. Paní
E. žádnou legitimaci nemá a trvá na své bezpartijnosti. Lidé mají ještě knihu
tabulek, která paní E. také chybí. Její syn jde prvně k volbám. Jsou předposlední v řadě. Věří, že vše dobře dopadne. Mlhavě si vzpomíná, že legitimaci kdysi
měla, ale neví, kde ji má.
Paní E. opět nahlíží do svého nitra. Nalézá zde mnoho přátel. Je jí ukázáno i zvíře, které se ocitlo v jejím nitru. I když ho všichni chválí, paní E. ví,
že není v pořádku. Je třeba pokračovat v očistě. Volby představují současný
stav lidstva, které stojí na rozcestí a volí mezi cestou lásky a cestou magie.
I paní E. si vysloužila legitimaci, měla by ji najít a vrátit těm, komu náleží,
aby ji nezatěžovala na cestě pravdy a lásky. Slepá víra nestačí.
277
Bohové jdou v zástupu…….
Dne 11. 4. 2001 se objevuje světlá planeta, před ní je bílá sedmička. Pohled
zezadu ukazuje sedmičku jako vysokou čistou ženu, která má roztažené ruce
dlaněmi dolů.
Strážce vesmíru dokončil očistu a čeká na strážce planety, až dokončí
svou práci a postaví se za něho do řady. Své karmické dluhy splatili.
Je vidět hlavu Indiána, která nese čelenku náčelníka z bílého peří. Vyzařuje
z ní klid a mír.
Dávné křivdy byly napraveny. Nastal čas smíření.
Šedé bytosti vstupují do průhledných kruhů, které je pročišťují. Nakonec se
objevuje složená osmička, která jim pomáhá se dočistit.
To znamená, že je tato očista přivádí na cestu Světla, na cestu lásky. Je
to vývojový obrat lidstva od násilí magie k pokoře lásky.
Tmavá ruka leží na keramické nádobě s víkem. Z této nádoby vystupuje
žluté světlo závisti a řevnivosti.
Nádoba je symbolem duálů, které se na základě disharmonie oddělily
v jednotlivé principy, které spolu řešily spory silou. Nádoba představuje éru
trvání těchto sporů.
Opět se zjevuje planeta. Je rozdělena světlým křížem na čtyři části. Bílý kůň
odchází, přes hřbet má přehozenou červenou deku. Na koni sedí jezdec, který
se rozplývá v mlze.
Planeta je očištěna od karmy temného kříže. Bílý kříž naznačuje, že
nastává čas smíru a souladu, vyrovnání. Oddělené principy se opět spojí ve
dva duály. I ty se spojí a vstoupí do vesmírné jednoty lásky. Rozdělený svět
bude na vrcholu svého vývoje opět jednotný. Odchod bílého koně představuje odchod koně apokalypsy v míru. Je konec válkám. Planeta je očištěna
a připravena pro zdárný vývoj na cestě lásky. Jezdec apokalypsy jel původně
na temném koni a sám byl temnotou. Tak, jak pokračovala očista planety
i s jejími obyvateli, světlal. Jeho rysy žluté rasy Jantaranů se změnily.
Vše je odpuštěno. Není rozdílu mezi planetami a jejich obyvateli, není
rozdílu mezi rasami, není rozdílu mezi mužským a ženským principem,
když poctivě plní své role. Vše je odpuštěno. Nastává čas budování míru.
Předstupuje bytost, která má v hrudníku schránku. Její dvířka jsou otevřena
a uvnitř se kříží šňůry připoutaností. Vedou všemi směry a sbíhají se ve středu
schránky.
Bytost představuje lidstvo, které neznalo lásku, ale jen připoutanost. Je
třeba eliminovat i tyto poslední šňůry připoutanosti na stromě života, spolu
s placentami připoutaností. Teprve pak nastane čas pravé svobody a lásky.
Objevuje se fialový kruh a v něm je světelná bytost v šatě potrhaném vzadu
na páteři.
Je to strážce planety, který byl napaden při vzpouře agregorů a jeho
278
energetická ochrana tak byla narušena. Šat se sceluje spolu s energetickým
obalem planety.
Vedeme s paní L. prosby a zjevuje se bytost s bílým pěticípým lotosem na
hrudi. Potom se objevuje bílý smrk na veliké dlani.
Je to strom života, který se po skončení proseb zazelenal. Strážce planety je i s planetou očištěn a zhojen. Staví se do řady za strážce vesmíru.
Objevuje se trojdílné okno. Rámy jsou bílé. Za oknem je vesmírná tma.
Okno se mění ve vstup, který rychle střídá tvary. Paní L. neví, kterým otvorem
má vstoupit. Vede prosby k Otci a objevuje se bílý paprsek, který označuje správný vstup. Je to prostřední vchod. Zde nachází draka, který je špinavě zelený.
Tuto hadí sílu je třeba vyprosit a očistit. Drak je v podstatě létající had,
tedy hadí síla.
Shora padá průhledná namodralá koule. Od ní se odděluje ještě jedna
menší. Padla do dlaní mužskému a ženskému principu, které směřují proti sobě
a dotýkají se špičkami prstů. Energie z koule se v nich rozlila a zharmonizovala
je. Jsou připraveni spojit se v duál. Opět se objevuje světlá sedmička s podobou
ženy, za ní stojí strážce planety Země a za ní se staví strážce planety Marsu,
agregorem je paní L. Jak ostatní strážcové planet ukončují očistu, staví se tito
agregoři do řady za ostatní. Následuje paní R. se svou planetou, nakonec se
staví paní D. Jsou bez karmické zátěže a vracejí se do své duchovní podstaty.
Bohové jdou v zástupu.
Tři moudrosti lásky
Dne 11. 4. 2001 se cítím velice špatně. Tělem mi projíždí bolest, pociťuji
smrtelnou slabost. Mám pocit, že umírám. Vedu prosby a vím, že jsou plněny.
Je mi stále hůř a jediné, co vím, je, že prožívám utrpení Ježíše. Večer volám
paní L., aby se na mne podívala. Zjevuje se nám karma planety. Vyprošujeme
rasistické nepokoje na Západě i Východě. Objevuje se světlo a z kříže vystupují
nesčetné připoutanosti. Vyprošujeme je i s placentami připoutaností. Za zády se
mi objevuje veliká kletba. Její symbol je temný a stojí na špici. Světelná šipka
na ni upozorňuje. V prostoru se objevují dva klíče, mužský a ženský princip.
Spojí-li se, vytvoří orlici jako symbol pýchy a agrese. Nesoulad obou
principů vede k poklesu a zpomalení vibrací. I v negativitě se mohou oba
klíče principů spojit na základě rovnosti. To vše vede k nesouladu, válkám
náboženským i rasovým, k terorismu.
Z tohoto chaosu vystupuje Olivetská hora. Dvě pochodně prozařují kříž,
který bělá. Z kříže vystupuje bílé světlo.
To znamená, že světlo poznání pravdy očišťuje Ježíšovu misi.
Objevují se dvě poloviny jedné lodi, které se pod světlem lásky opět spojují.
Každá polovina lodi nese barvu jednoho principu. Loď je bílá a světle modrá.
279
Mužský a ženský princip je očištěn a jejich víra bez předsudků je spojuje.
Objevuje se „N“, Nazaretský. V každé ruce má pochodeň pravdy, která
osvětluje cestu lásky celému lidstvu. Světlo lásky jde z modré planety celým
vesmírem a dotýká se jednotlivých planet, které prozařuje. Jde od jedné hvězdy
ke druhé, až je prozářen celý vesmír.
Světlo lásky se vrací zpět ke svému zdroji. Vesmír je osvobozen z prokletí sobectví a disharmonie.
Předstupují tři zářící bytosti. Uprostřed je nejvyšší a po stranách stojí dvě,
které té prostřední sahají asi k pasu. Září v kuželu světla.
Je to Otec s mužským a ženským principem po boku. Připravují se na
duchovní postup. Spojí se pod jeho vedením v duál.
Objevují se tři bílé kruhy nad sebou. Jsou stejně veliké. Potom asi pět hvězd
vytvoří most lásky. Ten má pět důležitých okruhů vědění.
To znamená, že když zvládnete tři základní moudrosti lásky, můžete
vstoupit na most lásky, který vám zprostředkuje pět důležitých okruhů
vědění. Potom teprve dospějete k učení Nejvyššího principu lásky a stvoření. Nejvyšší princip lásky a stvoření je chrámem, ale i zdrojem vaší
lásky.
Očištěný mužský a ženský princip musejí projít středem zvěrokruhu,
aby se mohly spojit v duál a dosáhly Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Jdete-li cestou učení lásky, musíte najít cestu i k jejím poselstvím. Když
získáte patero moudrostí, pokračujete ve světle za třemi moudrostmi lásky.
Tyto tři moudrosti vám vytvoří most, přes který se dostanete ke zdroji pravé
lásky. Je to učení Nejvyššího principu lásky a stvoření. Most pěti hvězd
vytváří horní oblouk zvěrokruhu, po kterém musíte přejít. Most zodiaku
nepřejdete, dokud si neosvojíte jeho pět moudrostí.
Objevuje se zářící srdce a v něm je bílá spirála.
To znamená, že jste se na základě dosavadního vývoje dostali k nejvyššímu cíli.
Bílé ruce dotvářejí a formují naše srdce. V tomto okamžiku je nám předáno
bílé „T“, které je symbolem síly Boží lásky.
Je to klíč k pravé moudrosti. „T“ znamená „Theo“, Bůh. Je připomínkou,
že Božství má základ v lásce. Je předáno jako připomínka pokory každému,
kdo těchto úrovní dosáhl.
Vrátili jste se tam, odkud jste vzešli, a začínáte tam, odkud jste pro
svou pýchu odpadli. Padlí andělé jsou vráceni vesmírné jednotě lásky.
„T“, znamená také „Taurus“, to je býk, ten představuje sílu pravé lásky.
Představuje i morální sílu, kterou musí každý vyvinout při práci na sobě
samém.
Znovu se objevuje bílé „T“ a na něm leží rozevřená kniha, ze které vychází
světlo lásky. Kniha je rozevřena přesně v polovině.
280
Je to kniha první moudrosti lásky. „T“ označuje božskou úroveň
učení.
Mír s vámi!
Konec mágů na planetě Zemi
Dlouhá bílá tyč leží na planetě Zemi. Před ní asi v polovině stojí světlé „A“.
To se mění v trojúhelníkovitou bránu. Objevuje se množství šedých trojúhelníků.
Jsou to symboly vyprošených kleteb. Objevuje se dlouhá světlá cesta, která je
ohraničena po obou stranách tmavými laťkami plotů.
Bílá tyč představuje vymezující paprsek mezi Světlem a cestou magie.
A představuje bránu a počátek všech věcí. Otevírá se těm z mágů, kteří se
snaží napravit své omyly a chyby. Jejich cesta je světlá, ale karmicky vymezená minulými skutky. Ještě je to cesta utrpení, na konci však čeká světlo
pravé lásky.
Světlá žena je připoutaná v pase světlou šňůrou ke svému dítěti. Dítě není
vidět, protože mu zdánlivě ponechává volnost. Objevuje se dítě a chce odejít, ale
žena tahá za šňůru a táhne ho zpět.
Jde o připoutanost matky k jejímu dítěti. Nejprve je fyziologická, ale
není-li včas rozvolněna, působí mnoho utrpení a nedorozumění. Když jsou
tyto vazby rozvolněny včas, nastává soulad a harmonie.
Na to poukazuje další vize, kdy je paní L. ukázán mužský a ženský princip
v rovnováze. Vidí barevné pole světle modré a světle růžové barvy v rovnováze.
Dva muži nesou nad hlavami rakev.
Zabili své ego. Jejich princip se ve své trojjedinosti harmonizuje a umožňuje světlé bytosti, aby se správně rozhodla. Je to jejich třetí součást, která
stojí na křižovatce a rozhoduje o jejich dalším postupu. Křižovatka má tvar
rovnoramenného kříže.
Kužel světla ozařuje asi pět polí šachovnice.
Je to hra o život. Šachovnice představuje svět, figurky jsou bytosti v něm,
které zápasí za pravdivost své idey.
Z temnot vystupuje světle šedý pomník a před ním stojí tmavé bytosti.
To jsou ti, kteří uctívají magii se všemi předsudky. Pomník představuje
nepružnost myšlení s přijatými předsudky.
Objevuje se dlaň. Tři prsty má sevřené, natažený je palec a ukazovák. Mezi
nimi sedí velmi starý muž. Je vidět pouze jeho poprsí.
Je představitelem všech mágů. Mizí pod náporem osvícení. Je to velmistr.
Chodidla muže se otáčejí nahoru. Jsou vyhublá a proniká jimi paprsek
světla. Je bezmocný. Ruce mu chybějí.
Přišel o ně svými manipulacemi.
281
Světlý kříž je po obvodu orámován světlými laťkami. Vytváří tak čtverec,
který vymezuje výřez v planetě. Chybí jedna čtvrtina.
Toto místo tvoří bránu výstupu pro tmavé bytosti, které z ní vylézají
a odcházejí tam, kde budou pokračovat ve svém vývoji v magii. Na této planetě se již nemohou reinkarnovat. Podle zákona rovnosti se zde nemohou
udržet, protože již mají příliš odlišné vibrace.
Rozzáří se slunce a jím problikává světle zelené Boží oko. Bílé schody vedou
vzhůru. Nahoře stojí bílá bytost. Bytost se mění v černou kostru pod pohledem
Božím. Lidé ji zdvihají nad hlavu.
Stále ještě si namlouvají, že magie je tím nejskvělejším poznáním.
Nevidí, že vzhledem k různým manipulacím se jim jejich idol rozpadá
a propadá zmaru.
Dlaně vytvářejí svými prsty tunel. Na konci tohoto tunelu sedí šedé bytosti
v půlkruhu. Je jich patnáct, možná dvacet.
Jsou to strážci prahu. Ti třídí mágy na poučitelné a nepoučitelné.
Na prozářenou planetu je položeno světle zelené srdce. Sahá až do poloviny
planety.
To znamená, že planeta je očištěna a zapojena do vesmírné jednoty
lásky. Pařez stromu života magie drží pohromadě pojistky. Strom magie
odumírá. Planeta Země je svobodná.
Cesta lásky
Dne 15. 4. 2001 se při vedení proseb a léčení ukázalo paní. L., paní R.
a paní D. deset schodů, které vedly vzhůru. Jak vedly prosby, postupovaly po
jednotlivých stupních vzhůru. Na předposledním schodu se postup zastavil
a ukázalo se, že paní D. brání v postupu veliký štít.
Byla to její poslední magická ochrana.
Nejprve se však ukázal temný kříž na znamení utrpení, které bylo nutné
podstoupit. Vedly prosby, aby bylo sňato utrpení z těch, kterým ho způsobily.
Když prosby skončily, rozzářil se tento kříž na znamení, že milost byla udělena.
Potom se objevily schody, po kterých všichni stoupali vzhůru. Objevil se kulatý
stůl, za kterým bylo třináct židlí. Opěradla židlí byla tmavá. Všichni vedli prosby
za jejich očistu. Během nich zasedla do čela stolu světlá bytost. I ona byla jejich
prosbami očištěna od všech předsudků, které na ni byly vrhány. Na posledním
schodu byly závoje a za nimi dlouhý bílý stůl.
Závoje kryly jámu, přes kterou je převedla jejich láska, protože nevedli
prosby jen za sebe, ale i za celou skupinu a za vše, o co poslední dobou
vždy prosíte.
Za stolem sedělo veliké množství bílých bytostí. Za nimi se otevřela světle
zelená brána, ze které se vylilo světlo Boží lásky.
282
Byli to představitelé vesmírné jednoty lásky.
Otevřely se před námi božské úrovně. Za dveřmi byl ještě větší kulatý stůl
a ještě více bytostí. Paní L. vidí světle zeleného muže a skupinu lidí u kulatého
stolu. Vše je světle zelené, zalito touto Boží září. Z toho vystupuje veliké srdce
téže barvy. Za ním sedí muž v dlouhém bílém plášti. Je to Otec. Vše září. Přes
klín má tři bílé pruhy, které září ještě intenzivněji. Zdobí mu jeho řízu.
Otec vám otevírá vchod do tří božských sfér. Stává se vaším duchovním vůdcem i učitelem. Toto se odehrává v první úrovni Božství. Jeho
hlava problikává s počítačem. Ovládá tento počítač ve všech úrovních
stvoření.
Předstupuje před něho asi šest bytostí a tvoří dva zástupy. Stojí čelem
k němu. Jsou bílé. Z každé strany usedne před Otce vždy jedna bytost do tureckého sedu. Mají stejný šat jako Otec, ale sahají Otci jen k pasu.
Jsou to avataři.
Otec jim pokládá na hlavu bílý lotos a ten se při dotyku s nimi mění v bílé
srdce. Po Otcově levici je velké bílé srdce. Místo srdce se objevuje světle zelená
číše, svatý grál. V této chvíli nám Otec ukazuje dlouhé schody, které k němu
vedou. Po nich namáhavě stoupají světle šedé bytosti.
Je to cesta svatého grálu, cesta lásky. Zjevuje vám náročnost této cesty,
ale také všechny bytosti, které na této cestě potřebují láskyplnou oporu.
Nahoře na schodech stojí zvláštní bytost. Vypadá jako žena, ale skládá se
ze dvou bytostí. Jedna má hlavu nahoře, ta druhá dole.
Je to duál.
Ze stran se objevují ruce světlých bytostí, které se drží zářivých kruhů. Je
jich nekonečně mnoho. Splynou v duál.
Splývání duálů je připraveno.
Objevuje se světlý ukazovák a na něm kratičká zářící nitka.
Je to poslední pouto, které bylo rozvolněno a nyní je eliminováno láskou.
Bytosti se noří do čisté vody. Očista je dokončena. Vodní hladina se mění
v energii lásky. Těmto bytostem je podána hořící svíce a bílý květ.
Svíčka představuje světlo lásky, které nikdy neuhasne, a bílý lotos má
tisíc okvětních plátků. Každý z nositelů přijímá bílou knihu, která je převázána bílým provázkem. Provázek je znamením prostoty a čistoty. Větší
množství bytostí se prostupuje a posiluje se vzájemně láskou. Jakmile se
prostoupí, stávají se světle zelenými.
Před nimi se otevírá veliká kniha, ze které vystupuje čisté bílé světlo. Bytosti
předstupují a v ruce nesou bílý pohár, aby čerpaly z pramene poznání a lásky.
Kniha se mění v mohutný gejzír milosti Boží. Vše září bílým světlem poznání
a prameny sílí. Přibývají stále nové a nové. Objevuje se učebna s bílými stoly
a židlemi. Někdo přináší dva bílé pruhy na znamení dosažení druhého stupně
božské lásky. Otevírá se další brána, kterou střeží světle zelení strážci. Je to
283
jasnější zeleň, než byl předešlý stupeň. Z vrat tryská tato božská zeleň. Vpředu
je čiré světlo.
Je to Duchovní slunce, nejvyšší zdroj lásky.
Odchod svatých dětí z Jantaru
Jakmile se Jantarané sjednotili ve své nenávisti a začali okupovat blízké
planety za účelem strategie útoku proti planetě Zemi a napadli i ji, svaté
děti opustily Jantar a s nimi odešla urozenost a moc Jantaru. Vládnoucí
kasta byla oslabena a snažila se nahradit svaté děti vlastními, které by však
pomáhaly zničit nenáviděnou planetu i s jejich obyvateli.
Jantarané věnovali vše na výzkum zbraní a vědeckých vynálezů, které by
jim v těchto snahách pomohly. Vytvořila se nová ideologie, která se svým
elitářstvím velmi podobala fašismu. Rasa Jantaranů byla podle nich nadřazena všem obyvatelům ve vesmíru. Rusé vlasy a světlé oči byly důležitými
znaky této rasy. Agresivita Jantaranů stále rostla. Z okupovaných planet
byly vytvořeny důležité strategické body pro vojenské operace. Vynalezli
i psychotronické zbraně, kterými postupně ovládli myšlení a cítění obyvatel
planety, jež se stala cílem jejich útoku. Vytvořili elitní bojovníky a ty povyšovali na úroveň svatých dětí a takto je i uctívali.
Spravedliví Jantarané, kteří nesouhlasili s těmito výboji, byli tvrdě potlačováni. Tak se stalo, že Jantarané přinesli této planetě války a disharmonii.
Povýšili se na božskou rasu a žádali oběti. Vznikl kult krvavých obětí. Pravé
svaté děti se na těchto planetách reinkarnovaly a přinášely útěchu učením
lásky, které hlásaly. Často byly mučeny a popravovány. Jak dopadl útok na
planetu Zemi, kterou chtěli zničit, všichni víte. Jejich vlastní planeta byla
zničena. Nyní se museli i oni reinkarnovat na planetě Zemi a poznat blíže
jejich myšlení, cítění a způsob života. Jejich karmické dluhy s pozemšťany se začaly v některých případech komplikovat soužitím, ale většinou na
základě pochopení eliminovat.
Bohužel, genetickými pokusy Jantaranů bylo zakódováno mnoho duševních chorob, se kterými nyní zápasí lidstvo vaší planety. Jantarané potřebovali tvrdé a líté bojovníky. Ty získali pokusy, kdy bylo pro tento účel
zneužito démonů a běsů. Rasa pozemšťanů a Jantaranů se smísila, a tak
těmito chorobami nyní trpí i pozemšťané.
Klíč k léčení těchto chorob získáme teprve tehdy, až si uvědomíme, že jsme
všichni jedné podstaty. Až budeme usilovat o harmonické a láskyplné soužití.
Až zanecháme nebezpečných pokusů a vynálezů, až uznáme, že všechny bytosti
jsou si rovny. Nikdo nebyl stvořen pro otroctví, ani pes. Svou oddaností nám
připomíná zákony lásky bez připoutanosti a bez podmínek. Až pochopíme, že
284
i naše planeta je živoucí bytost a nebudeme ji sobecky ničit, tehdy zavládne
harmonie a naše planeta se uzdraví.
Nechť jsou všechny bytosti šťastny!
Výuka na Jantaru
Ve vizi dne 22. 4. 2001 leze paní E. po vysokém žebříku na vysoký útes nad
mořem. Žebřík se nad mořem odklání, ale nakonec vyleze až nahoru. Tam je
plošinka se zábradlím a na té čeká učitelka. S paní E. je tam asi šest adeptů
na létání. Učitelka vysvětluje, jak se zbavit strachu z rozbouřeného moře pod
nimi a z výšek. Najednou paní E. dostane chuť létat, vyskočí z plošinky a skutečně letí. Nejprve mává rukama jako křídly, ale pak zjistí, že je to zbytečné,
a plachtí nad krajinou. V dálce uvidí zámek a letí k němu. Přistane na terase
vybíhající do moře. Tam stojí další skupina lidí se svým průvodcem, který jim
ukazuje, že moře pro ně není nebezpečné. Paní E. si říká, že kdyby to věděla
dříve, nemusela se tak bát.
S několika přáteli bydlí na ubytovně. Je tam jen pár dřevěných stolů a židlí.
Paní E. s několika známými vychází na dlouhé výlety. (Je to mystická cesta
zlatých netopýrů.) Někteří ještě zůstávají v ubytovně. Na předposledním výletu
se paní E. vrací k zámku po moři. To se změnilo v ohromnou krásnou, ale
vlhkou louku. Z ní se vychází k zámku přes terasu. Během posledního výletu
se k zámku vracejí přes hřbitov. Vede k němu krkolomná skalní cesta. Paní E.
jde s přítelkyní a obě mají na nohou jen pantofle. Vzájemně si pomáhají a obě
se smějí tomu, jak o nich budou psát, že se takto drápaly nahoru. Na hřbitově
paní E. potkává své přátele. Dovídá se, že někteří z nich se mají zúčastnit
obřadu přeměny. (Jde o duchovní postup přeměny adepta ve zlatého netopýra.)
Všichni se mají sejít v ubytovně a stoupnout si do těsného kruhu. Paní E. tam
jde, najde kout, kde se mají sejít, ale nikoho tam ještě nevidí. Na zemi stojí
dvě řady bot, které musí překročit. Paní E. své boty a boty svých dětí sundá
a staví do kouta, aby nepřekážely. Najednou vidí, jak se boty zmenšují v úplně
malinké botičky.
V určený čas stojí paní E. se synem na místě. Je tam jen ona, její syn a dvě
řady bot. Čekají na učitelku. Na poslední chvíli přiběhne žena a přivede dvě
úplně mokré dívky. Paní E. si myslí, že spadly do moře. Dívky se postaví vedle
k topení a suší se.
Vize je celkem jasná. Jde o mystickou cestu marťanů, jejich zasvěcení
i zkoušky, které musí úspěšně splnit. Nejprve musejí zvládnout podmínky přijetí za adepta a osvědčit odvahu překonávat překážky. Potom pod
vedením učitele skládají zkoušky. Paní E. pomáhá přítelkyně, která je jejím pomocníkem i ochráncem. Dlouhé výlety jsou tréninkem, kdy se cvičí
v létání, a současně získávají nové poznatky a překonávají různé překážky.
285
Pod vedením duchovních vůdců adepti zjišťují, že strázně na cestě se mění
v krásné odměny, vytrvají-li ve svém snažení.
Je jim ukázáno, že cesta duchovně mrtvých je krkolomná, chtějí-li se
změnit a jít za Světlem. (Cesta přes hřbitov.) Současně je jim naznačeno,
že když je touha po světle lásky pravá, dostanou se i z temnot a dojde ke
vzkříšení duchovně mrtvého. Ukázka, že moře není nebezpečné, znamená,
že cesta očisty je svízelná, ale není nebezpečná, jak se karmicky zatížený
člověk obyčejně domnívá. Dívky, které se suší u kamen, jsou toho dokladem. Zuté boty naznačují, že bytosti, které je sňaly, jsou prosté a čisté.
Vzdaly se všech magických „ochran“.
Kruh vždy znamená společenství. Těsný kruh naznačuje, že ne každému
je dovoleno, aby toto zasvěcení přijal. Podmínky přijetí jsou přísné a většinou jsou výsadou svatých dětí.
Odměna
Ve vizi dne 25. 4. 2001 je pan P. Br. u okénka ve spořitelně a žádá výplatu.
Referentka ho nechce vyplatit, ale přiznává, že konto je kryté. Vydává mu osm
tisíc, ale vše v drobných a velmi neuspořádaně. Pan P. Br. se snaží obnos přepočítat, ale mezi mincemi nachází i knoflíky. Nemůže se dopočítat. Najednou se
objevuje jako součást výplaty i mnoho propisovacích tužek. Na to říká referentce, ať zavolá ředitele, že si bude stěžovat, protože nemíní dělat žádného dealera.
Referentka odchází za ředitelem a cestou si stěžuje, že se jí dnes nic nedaří.
Pokladna je místem, kde se vyhodnocují úkoly, které pan P. Br. na sebe
vzal. Jeho odměna je spravedlivá. Výplata byla chaotická, protože tak i pracoval. Pan P. Br. je v tomto případě představitelem sebevědomých bytostí,
které nedovedou správně odhadnout své možnosti a ani objektivně vyhodnotit svou práci. Navíc se domnívá, že vše zavinila referentka, která je představitelkou duchovních vůdců.
Referentka jde oznámit řediteli jeho nespokojenost a současně si stěžuje, že se jí nepodařilo přivést své svěřence k objektivnímu hodnocení sama
sebe. Jako duchovnímu vůdci se jí nepodařilo přivést své svěřence ke správnému hodnocení karmické situace. Ředitelem je pán karmy.
Pan P. je s paní L. v nějakém bytě a píše na psacím stroji. Brzy zjistil, že
v něm není ani papír. Potom jí oranžový aspik, který mu chutná. Ptá se manželky, co to je. Ta mu odpovídá, že je to mana.
Pan P. si vybral svoji manželku L. jako duchovního vůdce. Pracuje opět
velmi povrchně, tváří se, že je velmi zaměstnán, ale to hlavní, aby mohl psát,
mu chybí. Je to čistý papír. Duchovní strava, kterou mu paní L. poskytuje,
je nápadná a panu P. to vyhovuje a chutná. Zde je představitelem těch, kteří
touží po uspokojení ze slávy.
286
Při svém hledání potkává paní Z., která představuje pokušitele. Předává
mu pro paní V., kterou pan P. hledal, satanská vejce. Pan P. klidně vejce přijme
a slíbí, že je předá.
Tím se opět zařadil mezi ty mágy, kteří jsou ochotni ve jménu poznání
a slávy, učinit cokoli.
Nemůže však paní V. najít, a proto jde do telefonní budky, aby našel její
adresu. Chce jí zavolat, ale ona má stále obsazeno.
Paní V. je představitelkou dalšího duchovního vůdce, kterého by pan
P. rád poznal. Protože však pro ni přijal dar, který jí nenáleží, satanská
vejce, nemůže se s ní setkat. Proto má obsazeno. Je chráněna.
Pan P. je u policie a překládá na nádraží se svým kolegou nějaké kovové
odlitky. Kolega šel mýt autobus a pan P. se rozhodl, že jde na oběd. Přisedl si
k někomu na motorku, ale ta stála stále na místě, a tak se rozhodl, že půjde
pěšky.
Pan P. pracuje jako temný anděl. Kovové odlitky představují tvrdost
zkušeností, které poskytne svým svěřencům, až nastane čas. Kolega jde
očistit autobus. To je symbol životní cesty, která musí být připravena tak,
aby zde nebylo nic navíc. Aby karma života nebyla těžší, než je stanoveno.
Pan P. jde na oběd. To znamená, že se jde připravit na příští život, jde pro
duchovní stravu. S temnými anděly se mu zdá, že vůbec nepostupuje, proto
se rozhodne, že jde pěšky. Motorkář je představitel temného anděla. Půjde
pěšky, protože dal přednost vlastnímu úsilí bez pomoci temných andělů.
Ukáže se, že pro tuto samostatnou cestu nebyl ještě dostatečně zralý.
Na přechodu pro chodce byl velmi krátký interval na zelenou, takže
ho málem srazilo auto a autobus. Konečně přešel a šel směrem k divadlu.
Najednou byla cesta velice úzká. Byla to pěší zóna a vedla do slepé uličky.
Z nějakých dveří se ozývalo bubnování ve stylu tvrdého rocku. Pan P. nahlédl
dovnitř a uviděl osamělého muže, jak bubnuje. Bylo to ohlušující, a proto se
rozhodl, že zde nebude, a zavřel dveře. Na konci ulice prošel dvojími dveřmi na poštu. Na stole měli několik balíků a jedna ze žen mu předala knihu
s názvem „Tip nepříjemností“. Na titulní straně byl obraz ukřižovaného Ježíše.
Pan P. musel podepsat, že knihu převzal.
Přechod byl ve skutečnosti přechodem do hmotného světa. Zde
pan P. reprezentuje ty bytosti, které raději volí tvrdý karmický scénář, protože věří, že vše zvládnou samy. Zvolil tedy samotu a samostatnost. Šel
si pro ponaučení, že nemůžete vše zvládnout sami, že je někdy lépe jít
pomaleji, než pospíchat. Zpočátku šel rychle. Nikdo ho nezdržoval. Šel
do kopce a směřoval k divadlu, které představovalo hlavní životní zkoušku
zralosti. Nedošel však tak daleko. Ve svém snažení se dostal do slepé uličky.
Tvrdý karmický scénář na něho doléhal stále víc a víc. Muž, který bubnoval, byl on sám. Bubnoval o pomoc, ale byl sám, protože si zvolil samotu.
Rozhodl se, že odejde. Nyní Otec zakročil. Jeho duchovní vůdce mu mezi
287
životy předal poselství. Upozornil ho, že jeho „Tip nepříjemností“ pramení
z porušování zákonů učení lásky. Musel podepsat, že byl upozorněn na svůj
omyl, a pokud by opakovaně volil tuto cestu odchodu, bude odveden tam,
kam tyto bytosti odcházejí.
Planeta se čistí
Na planetě se objevuje průhledná hadice složená z bílých kruhů, která z ní
odsává kletby. Planeta se čistí a vynořuje se černá tyč s dvanácti bílými klíči.
V řadě stojí muži se ztopořenými údy.
Jsou představiteli mužského principu, kteří se oddali svým vášním a zločinům na jejich podkladě. Je nutné vést prosby za ně i za planetu.
Aby mohla být planeta očištěna, je třeba odemknout vzájemnou připoutanost mužského a ženského principu v jejich trojjedinosti. Klíčem je
pravá láska. Klíč otevírá pouta k různým závislostem i zločinům z nich
vyplývajícím. Nejprve se pročišťuje mužský princip, protože odstoupil od
vlády a je zatížen karmickými předsudky různých připoutaností. Tyto klíče
mohou odemykat zdvojené triády závislostí a připoutaností obou principů.
Ovládá je jen ten, kdo pracuje na sobě samém a snaží se zbavit nebezpečných závislostí. Povede-li správně a s láskou prosby, bude mu propůjčen
pravý klíč k osvobození.
Na planetě se vytváří světelný kříž z planoucích pochodní, které nesou zasvěcenci. Zjevuje se bleděmodrý pohár naplněný lidmi.
Osvícení přináší světlo pravdy a pochopení lidstvu. Bleděmodrý pohár
je svět a lidé v něm jsou bytosti, které ho obývají.
Vysoký muž pouští do jiné dimenze mnoho lidí. S nimi i tmavé kruhy pneumatik. Objevují se žluté pyramidy a temný kotel jámy.
Jde o uměle stvořenou postavu velmistra, který na základě magických
praktik narušuje vesmírné zákony nejen v této dimenzi, ale i v paralelních
světech. Pneumatiky představují jednotlivé okruhy magických rituálů a žluté pyramidy fungují jako zesilovače či zářiče. Temný kotel představuje vstup
do temnot. Úpis, který se vzápětí objevuje, říká, že vstup do těchto dimenzí
zaručuje právě tato smlouva. Na planetě se objevuje žlutočerná síť, která
spojuje všechny mágy. Šesticípá hvězda představuje nejsilnější seskupení
mágů. Všichni jsou propojeni pouty, která jsou jištěna na zápěstích náramky s číselnými kódy. Aby se tato pouta mohla rozvolnit, je třeba otevřít
náramky příslušným číselným kódem. Když je vše hotovo, objevuje se světlé
prázdné křeslo. To znamená, že Nejvyšší princip lásky a stvoření se zde
ještě neujal vlády. Vlády se ujme, až budou vráceny všechny dary magie.
Aby k tomu mohlo dojít, je třeba, aby všichni mágové odevzdali své temné
srdce Otci a vzdali se své moci, kterou stejně v těchto sférách a dimenzích
288
ztrácejí a ztratí. Když očista dosáhne těchto úrovní, je možné pracovat na
harmonizaci mužského a ženského principu. Pak teprve bude kniha, ze
které jde světlo pravého osvícení a lásky, pochopena.
Objevuje se planeta s bílou hustilkou.
Tento obraz naznačuje, že pravé učení nebude hned pochopeno a fanatiky i mágy bude zkreslováno.
Zjevuje se bleděmodrá svíčka se světlem téže barvy.
Je to svíce života planety.
Vpředu ji kryjí ruce, které se dotýkají špičkami prstů, a chrání ji před negativitou. Černá slepice rozprostírá křídla nad vším a vše halí do temnoty magie.
Je symbolem černé magie.
Objevuje se černý úpis, který je uprostřed vykousaný a rozpadá se.
Naplňuje se karma mágů. Propadají temnotám a budou jim splácet své
dluhy.
Zjevuje se černé srdce planety a v něm je spoutáno pět stromů života. Jsou
propojeny na kmeni. Nyní vystupuje z temnoty bytost, která je sešněrovaná po
celém těle, jištěná okovy. K okovům patří pět klíčů.
V srdci planety je zajato pět stromů života mágů, kteří se provinili proti
vesmírným zákonům lásky. Tyto bytosti i s jejich stromy života může osvobodit jen bytost, kterou společně napadli. Mágové si musejí vyprosit milost
Boží, aby tato bytost byla zbavena svých okovů, a potom může tato bytost
osvobodit s pomocí Boží je.
Světlá bytost se točí ve směru hodinových ručiček. Má přes hrudník dva
bílé kruhy.
Jsou to pečetě, které jí byly navráceny cestou milosti.
Do tvaru „X“ jsou položeny pracovní nástroje. Vpravo dole je vidět pouze
kladivo.
Jde o kladivo na čarodějnice. Ideu i následky této knihy je třeba, aby si
mágové vyprosili. Utrpení často nevinných lidí je zatížilo karmicky nejen
jako mágy, ale i jako oběti i vykonavatele nespravedlivých a krutých rozsudků.
Dvě světlé bytosti přinášejí kulatý bílý stůl a dvě židle. Jakmile se dotknou
země, začíná pod nimi černat. Od nich se oddělují další a další kopie.
Bytosti světla poukazují na nebezpečnost jejich sdružení, kdy se pod
zdánlivě dobrým konáním skrývala touha po moci, slávě a bohatství. Otcem
byla udělena milost mágům, kteří pochopili podstatu nebezpečí magie pro
duchovní život, ti mohou vést prosby za odpuštění všech křivd, kterých
litují.
Objevuje se bílé srdce a ve hrotu má žlutý krystal.
Je to zbytek tvrdosti, který je třeba rozpustit láskou.
Otevírá se temný otvor, ze kterého vystupují dvě berle.
Je to znamení, že magie vede k duchovnímu zmrzačení.
289
Na planetě je stůl a za ním sedí šedá silueta muže, který si zakrývá uši.
Je to postoj těch mágů a vědců, kteří nechtějí nic slyšet o tom, co nezapadá do struktury jejich vědomostí. Velmi často jsou mylné.
Světlá bytost táhne za sebou velký tmavý kruh.
Je to duchovní vůdce ze Světla, který se snaží pročistit otisky negativity,
kterou zde na planetě zanechala magie.
Z kopce teče dolů světlo, proudí do tří temných oblouků vchodů a vyplavuje
z nich špínu. Objevuje se vývojová osmička. Její horní polovina září a dolní se
ztrácí.
Planeta Země je očištěna a nastupuje cestu za světlem osvícení pravé
lásky.
Výuka, současný stav
Ve vizi dne 29. 4. 2001 paní E. stoupá po schodišti ve vysokém domě.
V nejvyšším patře je přednáškový sál plný studentů. Když je již skoro u cíle,
začne se paní E. houpat schodiště pod nohama. Má strach, že spadne dolů. Je
unavená a sedne si na odpočívadle. Nahoře je její přítelkyně, která jí domlouvá, aby to ještě zkusila. Nakonec se paní E. vzchopí a zjistí, že to skutečně jde,
i když jí „plave“ žaludek.
Vysoký dům je svět a škola, kterou představuje. Stoupání po strmých
schodech představuje úsilí udržet se na cestě za Světlem. Přichází později než ostatní a je unavená a nevěří si. Pochybuje o správnosti své cesty.
Její přítelkyně je jejím rádcem a povzbuzuje ji, aby se těsně před cílem
nevzdávala. Paní E. se rozhodne, že to ještě jednou zkusí, a dostane se před
přednáškový sál, kam jen nakoukne a vidí, že je plný studentů. Překážky,
které musela překonat, paní E. děsí, proto se jí houpe žaludek. Odchází na
toaletu, kde si myje ruce. (Očistí se od manipulací.)
U pultíku stojí žena a nabízí pomeranče pro osvěžení. Paní E. odmítá,
protože se jí to nezdá na tomto místě vhodné.
Pomeranče jsou plody očisty a mají vás posílit pro další cestu. Pro tuto
pomoc není žádné místo nevhodné. Paní E. odchází neposílena.
Vysoce postavený muž pozve paní E. i s kamarádkou na občerstvení.
V restauraci je volný jen jeden stůl.
Jsou zde všichni, kteří potřebují na své cestě povzbuzení a osvícení.
Tento muž je její osobní duchovní vůdce, který pozval ji i jejího rádce
k tomuto posezení. Paní E. volí podle toho, co se domnívá, že ke svému
osvěžení potřebuje.
Muž volí vodu na znamení čistoty. Posiluje ho láska, nepotřebuje jiné povzbuzení. Paní E. volí kávu. Servírka odchází a paní E. si vzpomene, že by chtěla
zmrzlinový pohár. Čeká, až servírka znovu přijde, ale ona stále nepřichází.
290
Servírka je jedním z pomocníků. Nevhodnou duchovní stravu na této
vysoké duchovní úrovni nedokáže přinést.
Najednou do restaurace vtrhne dav studentů, kteří dychtí po jídle.
Dychtí po duchovní stravě. Protože volili správně, jsou ihned obslouženi.
Její duchovní vůdce vysvětluje, že sem často chodí studenti podle toho, co
podávají. Je to jemné napomenutí, že duchovní stravu musíte volit s rozmyslem podle toho, co skutečně pro svůj další vývoj potřebujete.
Planety vytvářejí vesmírnou jednotu lásky
Na planetě stojí vysoká ženská postava. Má nohy svázané bílým provazem
přes kotníky.
Je to ženský princip, který se osvobozuje od připoutanosti.
Do popředí vystupuje obruč s pěti klíči.
Je to pečeť, která nese klíče k učení lásky. Jsou to klíče k pěti moudrostem lásky. Vytvářejí lotosy.
Objevuje se květina se čtyřmi lístky. Pátý list, vrcholový, září tak, že je vnímán jako světlo. Vlevo je list žlutý, potom modrý, červený a zelený. Vrcholový
list vyzařuje bílé světlo.
Je to lotos patera moudrostí.
Na planetě se objevují dvě světle zelené pečetě.
Označují nositele patera moudrostí lásky. Stejné světelné pečetě se
objevují okolo dalších dvanácti planet, které vytvářejí vesmírnou jednotu
lásky.
Zkoušky
Ve vizi dne 4. 5. 2001 jede paní L. s paní D. a ostatními členy naší skupiny
ve vlaku. Jejich učitelka jede s nimi. Je to menší blondýna. Začínají zkoušky.
Nejprve je zkoušen pan P. z vedení proseb. Šlo to pomalu a byl často opravován,
ale zkoušku složil. Pak přišel na řadu pan J., ale ten ani nepromluvil. Učitelka
se rozzlobila a zvedla se k odchodu. Paní L. se ozvala, proč nepokračuje ve
zkoušení s ostatními. Bylo jí řečeno, že druhý den ráno je na řadě ona s paní D.
Dala jim těžký překlad z němčiny. Paní L. si umínila, že ho musí mít bez chyby
a že si ho zkontroluje ve všech slovnících, které má k dispozici. Potom se podívala z okna a viděla, že vjíždějí na teplické nádraží. Vlak jel stále stejnou rychlostí
a oni nevěděli, jak ho zastavit. Paní L. hledala řídící panel s označeným knoflíkem na zastavení, ale nemohla ho najít. Nikdo jim nemohl pomoci.
Jízda vlakem znamená společnou reinkarnaci, váš život má společný
cíl. Je to úkol, pro který jste se probudili. Zvládáte ho každý svým způso291
bem. Někdo je pilnější, jiný liknavější. Pan P. s panem J. jsou představiteli
mužského principu za planety Zemi a Mars. Odrážejí jeho duchovní stav.
Učitelka se snaží tyto žáky vyburcovat k lepšímu výkonu. Průběžně je hodnotí. Nejde tedy o pana P. a pana J. konkrétně. Paní L. a paní D. představují
ženský princip obou planet. Mají ještě čas připravit se na vládu ženského
principu. Opět nejde o jejich konkrétní princip, jsou pouze figurantkami.
Společný úkol vede ke spolupráci oba principy zmíněných planet. Kdo tuto
cestu nastoupil, nemůže vystoupit z rozjetého vlaku. Vaše učení není určeno
jen pro Teplice, ale i pro ostatní obyvatele obou planet. Proto vlak jede dál.
Vystoupit z tohoto vlaku lze jen po dohodě s Otcem, kdy mu musíte oznámit, že z tohoto úkolu chcete odstoupit. Potom vaše úkoly ihned přebere
váš náhradník.
Setkání v Banské Bystrici
Setkání ve dnech 4. 5. až 6. 5. 2001 bylo láskyplné. Radovala jsem se, že
se se všemi opět setkávám. Sezení bylo zahájeno v osmnáct hodin. Když jsme
zasedli, přišel Otec se svou suitou. Byli přítomni rada nejvyšších, Jitřní anděl
s radou temných andělů, mistři Šambaly i svatí lámové. Všichni láskyplní.
Andělé strážní se rozzářili láskou a postavili se po pravici i levici každého
z nás. Potom nastoupila naše skupina z Čech a každý z nich se postavil za
svého kmotřence jako patron. Všichni zářili láskou. Byl to nádherný a nezapomenutelný pohled. Srdce všech přítomných se rozsvítila láskou a Otec poskytl
osvícení všem. Byli jsme dojati a někteří z nás plakali štěstím. Naše mysl byla
připravena, aby přijala do srdce učení lásky. Otec nás vedl tak, aby byly vysloveny nejdůležitější a nejpotřebnější otázky.
Vedl nás, abychom se všichni očistili tak, jak to naše svobodná vůle dovolí.
Pociťovali jsme různé příjemné, ale i nepříjemné pocity, které nás vedly k tomu,
abychom pochopili, že jde o milost, která nás upozorňuje, že je zde něco velmi
silného, co nás zatěžuje a od čeho je třeba se osvobodit.
Uváděla jsem jednotlivé příklady překážek na naší cestě, které jsme demonstrovali a nechápali je. Ostatní nám pomohli je ze sebe sejmout a osvobodit
se od nich. Na konkrétních příkladech bylo ukázáno, že síla lásky jednotlivce
zmůže mnoho, ale síla skupiny čistých a láskyplných bytostí je nezastupitelná.
Otec nám ukázal, jak nebezpečná je každá závislost, že svou energií živíme
parazitující bytost v našem těle. Tyto parazitující bytosti čeká zhouba a zmar,
pokud jim nikdo nepomůže. Táhnou dolů i nás. Bylo ukázáno, že od obsazeného člověka nemůžeme očekávat žádnou důležitou pravdu. Naopak. Jeho „pravda“ je pro naši cestu za Světlem velmi nebezpečná a zavádějící. Jak obsazení
mlží vnímání svých hostitelů a jak umí dobře zařídit, aby hostitel neposlouchal
to, co vede k osvobození.
292
Pocítili jsme, jak je nádherné, když jsme naplněni Boží láskou. Zjistili jsme
i tíhu odpovědnosti za plnění úkolů, které jsme slíbili. Vedení proseb bylo velice
náročné, protože všichni museli pocítit závažnost toho, za co prosíme. Jinak
bychom mohli podlehnout klamu, že je vše jednoduché a stačí „jen poprosit“.
Jakmile pochopíme důležitost této práce a budeme k ní přistupovat zodpovědně
s láskou a pokorou, budeme mít pro práci tolik energie, kolik je třeba. Protože
jsme slíbili Otci, že budeme s jeho pomocí pracovat na díle Božím, budeme mít
vždy tolik energie a síly, kolik je třeba. Budeme pracovat bez únavy tak, jak
bylo demonstrováno na mém příkladu. S pomocí Boží ukazujeme cestu všem,
kteří touží po světle pravdy a pravé lásky.
Mír s vámi!
Očista planety
Je vidět průhlednou planetu, která je z jedné třetiny naplněná bleděmodrým
světlem.
Je to ukázka toho, jak postupuje očista planety.
Do popředí vystupuje světlá vývojová osmička. Středem horního dílu prochází zářivý paprsek.
Je to osvícení, které zaručuje správný vývoj planety na její cestě za
Světlem.
Nyní je vidět planetu vsazenou do tmavší nádoby ve tvaru polokoule.
Z nádoby visí kusy šedé látky. Nádoba naznačuje očistu a šedé cáry jsou zbytky starého duchovního šatu, který bude nahrazen novým, čistým. Na spodku
tmavé osmičky visí dva světlé klíče.
To znamená, že i ti, kteří jsou v temnotách, se mohou zachránit, touží-li
upřímně po světle lásky. Tyto klíče jim budou otevírat cestu. Je to základní
učení lásky pro mužský i ženský princip současně, neodděleně. Má dva
stupně v těchto sférách.
Tmavá ženská postava má ruce nad hlavou a pročišťuje ji větší množství
bílých kruhů. Sahají jí až k zápěstím.
Naznačují, že po očistě jí bude postupně přiděleno tolik pečetí. Bude
záležet na tom, jak usilovně bude na sobě ženský princip pracovat. Totéž
platí i pro mužský princip.
Souboj dobra se zlem
Ve vizi dne 6. 5. 2001 paní E. před někým utíká s dětmi a psem. Běží přes
ulici a projíždějící auto srazí nějaké malé dítě a přejede psa.
Útěk paní E. s dětmi a psem znamená životní cestu, kdy se bojí všeho
293
zlého, nebojuje, ale utíká před zlem. K tomu vede děti, které představují nevyzrálé bytosti v jejím okolí. Pes představuje věrnost tomuto ideálu. Auto je symbolem životní cesty ostatních bytostí, které jsou vyděšené a prchají před zlem,
zavírají oči a je jim jedno, co bude s ostatními, jen když se ony zachrání.
Paní E. se nejprve skloní nad dítětem, aby ho ošetřila, ale zjišťuje, že je
mrtvé.
To znamená, že člověk, který myslí jen na sebe, se stává dříve či později
duchovně mrtvým.
Pak jde prohlédnout psa a zjišťuje, že má ujeté zadní nohy, ale když k němu
přijde, pes vstane a běhá.
To značí, že věrnost nějakému ideálu může být v určitých situacích
nezničitelná. Znovu se obrozuje vírou. Otázkou zůstává, zda je váš ideál
skutečně dobrý a správný.
Paní E. utíká s dětmi dál a stále je někdo honí. Je to neidentifikované zlo.
Paní E. je unavena a rozhodne se, že vylezou na zeď, která vede okolo ulice.
Jde však o magickou ochranu. Zeď je pokryta zelenými šupinami. Vyleze na
ni s dětmi velice snadno. Brzy se ocitají na terase, kde jsou nad nimi ještě jiné
terasy s malými okénky, různými vysílačkami a satelity. Zjišťují, že celá stavba
je vlastně terasovitá pyramida.
Tato pyramida představuje vědu se vším magickým poznáním. Lezou po
ní velice rychle, cestou k vrcholu ještě zrychlují, až je uchvátí tah na vrcholu
pyramidy a ony letí stále vzhůru, až se vznášejí vysoko nad zemí. Dosáhly
vrcholu poznání v této disciplíně. Jednotlivé terasy představují jednotlivé
stupně magického poznání.
Ve vizi dne 9. 5. 2001 se paní E. ocitne v hotelu. Každou chvíli zde někoho
zavraždí. Nemohou najít vraha, a ani se o to příliš nesnaží.
Hotel představuje svět magie a temných sil. V podstatě je ohrožena
čekáním na vlastní smrt, až ji zasáhne zpětná vlna magických manipulací.
Zavraždění jsou duchovně mrtví mágové, kteří jsou již ve vleku démonů
a běsů.
Jednou sedí paní E. v pokoji s nějakými lidmi. Za pohovkou se objeví tygr
a zakousne nejbližšího člověka. Všichni utečou, jen paní E. se snaží tygra chytit. Podaří se jí ho uchopit za krkem, aby ji nemohl pokousat. On se jí v ruce
stále zmenšuje, ale musí ho stále hlídat, aby neutekl. Ohání se, ale ublížit jí
nemůže.
Tygr představuje démony a běsy. Je zosobněním zla. Paní E. s ním statečně zápasí. Tygr se zmenšuje, protože ho eliminuje láska. Každý mág má
ve svém nitru tohoto tygra. Je to současně zápas se sebou samým. Pokud je
ve vás dostatek lásky, nemůže vám „tygr“ ublížit.
Tygr se nakonec zmenší a promění se v žábu. Paní E. po ní seká klackem,
až se jí podaří useknout žábě nohy. Ty se oddělí a vznikají z nich nové obludy.
Žába zase začíná růst, až se změní v malého tygra, který opět začíná růst.
294
Jestliže na agresi odpovídáme agresivitou, živíme zlo. Je přerušen proces eliminace a zlo se množí. Kdyby paní E. vydržela a podržela personifikaci zla do konce, eliminovala by ji. Ona však začala útočit a zlo se začalo
násobit a rozrůstat.
Paní E. to brzy pochopila a spojila opět tygra s jeho odnožemi. Protože
oblud bylo víc a síly jí docházely, bála se, že je neudrží. Volala na utíkající lidi,
aby zavolali policii.
Policie představuje temné anděly a anděly strážné ze Světla.
Čeká na pomoc a stále drží tygra oběma rukama za kůži na zádech. Nikdo
však nejde. Bolí ji ruce. Konečně se objeví přítel, kterého paní E. prosí, aby
zavolal znovu na policii. Přítel volá policii a zjistí, že nikdo z okolo běžících
lidí nezavolal o pomoc. Přijíždí vyšetřovatel a spolu s paní E. se rozhodnou, že
tygra nelze jinak zničit než přetavením na určitém místě.
Paní E. pochopila a bojovala se zlem dál láskou. Věděla, že potřebuje
pomoc ostatních láskyplných, kteří by jí pomohli. Nejprve však musela zvítězit nad vlastním „tygrem“ v duši. Teprve potom jí mohlo být pomoženo.
Běžící lidé, kteří jí neposkytli podporu, byli ti, kteří nedůvěřovali síle pravé
lásky, neznali ji, a proto mysleli jen na sebe a snažili se ukrýt před následky
svých magických manipulací. Její přítel byl jejím andělem strážným, rádcem
i pomocníkem. Dostavil se včas a zařídil pomoc. Přivedl vyšetřovatele. Byl
to její duchovní vůdce. Ten pomohl paní E. dokončit její zápas a tygra hodili
do jámy k přetavení.
Ve vizi dne 10. 5. 2001 jde paní E. do obchodu vybírat šaty. Poprvé nic
vhodného nenašla. Doporučili jí, aby přišla před zavřením, že čekají na zboží.
Přišla tedy znovu, ale měli již zavřeno. Čekali však na ni. Obchod byl vyklizený, prodavačka za oponou upravovala výlohu. Měla pro ni čtvery šaty. Paní E.
se líbí jen jedny, typu „indiánská babička“. Jsou celé bílé, dole mají červené
kvítky, přes ramena lehký průsvitný šál s indiánským vzorem a navrch kabátek
s batohem pro dítě. Ptá se, jestli jí sluší, nebyla si jistá, zda bude mít odvahu
v nich chodit. Prodavačka odpoví, že to záleží jen na paní E., že ty šaty nejsou
moc drahé. Stály 2000 Kč. Když si paní E. sundala kabátek s vakem, cítila se
v nich mnohem lépe.
Paní E. má duchovní postup. Ten souvisí se šatem, který odpovídá její
nové hodnosti. Když přišla poprvé, nebylo ještě nic připraveno, protože byla
zkoušena její pýcha i trpělivost. Podruhé již mohla volit ze čtyř rovnocenných hodností. Prodavačka byla její duchovní rádce. Paní E. si vybrala péči
o duchovně nezralé bytosti, proto volila šat „indiánské babičky“. V nové
hodnosti se cítila nejistá, proto se ptala svého rádce, zda volila správně.
Bylo jí po pravdě odpovězeno, že záleží jen na ní, zda bude plnit úkol
duchovního učitele tak, jak jí podle její hodnosti náleží. Paní E. představuje
všechny probuzené pro tento duchovní úřad. Tím, že sundala kabátek s vakem na dítě, zvolila středně pokročilé bytosti, o které bude pečovat.
295
Karma pana J. O.
Ve vizi dne 9. 5. 2001 vidí paní L. muže, který nese přes rameno velkou
temnou kládu. Před ním jsou váhy v rovnováze.
Jde o těžkou karmu, která udeří v nejkratším čase. Zatím jsou ramena
váhy v rovnováze. To znamená, že karma je přímo úměrná veškerým manipulacím. V muži poznává pana J. O.
Objevuje se karoserie auta, která je nahoře světlá, ale podvozek je černý
a plný negativity. Zadní kola auta se točí ve vzduchu.
Očekává ho nebezpečná havárie, pokud se neočistí od obsazení a nepřestane kouřit. Je to varování.
Strach
Ve vizi dne 16. 5. 2001 byla paní S. s manželem ve vetešnictví, kde byla
vedoucí paní, která v Kollárově ulici prodává kuřata. Krámek byl přeplněn
různými předměty, ozdobami, šperky, včetně oblečení. Mnoho věcí se jí líbilo
a nemohla se rozhodnout, co si má vybrat. Zřejmě ze známosti pustila prodavačka manžela paní S. do zadní místnosti, kde byl starobylý nábytek. Manžel
ji zavolal, aby přišla za ním. Rozhodl se, že koupí jednu skříň, ne moc zdobenou, ale krásnou. Paní S. se rozhlížela a viděla i jiné krásné kusy starobylého
nábytku.
Vetešnictví představuje svět temnot a magie i s jeho poklady, které jsou
velmi ceněné, zejména mágy. Je zde vše, nač si mág může vzpomenout.
Nemluví se však o ceně, kterou musí za tyto dary jednou zaplatit. Tyto dary
jsou zdánlivě poskytovány nezištně. Cena, která se za ně ve stanoveném
čase platí, je nesmírná.
Najednou se ocitne s manželem na ulici. Dívá se do výloh obchodu s taškami.
To znamená, že na cestě života zvažuje svou karmickou zátěž, kterou
představuje velikost tašky, kterou ponese v příštím životě.
Když si chce tuto zátěž prohlédnout zblízka, vše jí zmizí. Zmizí i její manžel,
hledá ho a cestou potká skupinu agentů, kteří ho též hledají, a vtrhne s nimi
do domu. Domnívají se, že se skryl ve sklepení.
Agenti jsou temní andělé, kteří se starají, aby karma mágů byla spravedlivě naplněna.
Objevují se další agenti, kteří se s předešlými začínají vzájemně vraždit.
Jde o reinkarnované temné anděly a uměle stvořené, kteří plní rozkazy
svého pána, tedy mága, který je stvořil.
Z ulice vedou schody vzhůru. Paní S. po nich vyběhne. Vedou do věže, kde
na odpočívadle sedí starý mnich. Domnívá se, že ji může zachránit, ale on
296
vyslechne její povídání a najednou vytáhne šíp a hodí ho po ní, aby ji zabil.
Paní S. šíp zachytila. Ví, že starce musí zabít, aby se zachránila. Je jí to líto,
vytahuje revolver a opakovaně mačká spoušť. Při každém stisknutí cítí, že jí
vzadu z hlavy vylézá kovový aparát ve tvaru deštníčku.
Z bezvýchodné situace mága vede pouze jedna cesta. To je cesta práce
na sobě, která vede vzhůru za Světlem. Než se dostane ke Světlu, musí
překonat mnoho překážek. Jednotlivé schody představují stupně úsilí, které je třeba vyvinout. Na odpočívadle potká strážce prahu, který ji trpělivě
vyslechne a vrhne po ní šíp, který ji má upozornit, že chce-li postoupit dál,
musí zabít své ego. Paní S. však ještě není zralá, a proto se cítí ohrožena.
Místo svého ega se snaží zabít strážce prahu. To se jí však nedaří. Brání
jí v tom soucit, cit lásky. Útočí na něho, ale nezraní ho. Každým útokem
se však projevuje její magická „ochrana“ v podobě paraplíčka. Dokud se
této konstrukce nezbaví, nemá šanci dosáhnout Nejvyššího principu lásky
a stvoření.
Paní S. se dává opět na útěk. Sbíhá ze schodů dolů. Pod nimi vidí vejít do
příčné ulice slona. Je velký asi jako oslík. Všechny ulice jsou tmavé. Postává
zde skupinka mladíků. Z ní se odpojují dva černoši a obtěžují ji. Začala s nimi
hovořit. Jeden se vrátil ke skupince, druhý ji odvedl stranou. Nakonec se zdálo,
že jí neublíží.
Paní S. nedokázala zabít své ego a musela se ještě jednou reinkarnovat,
aby k tomu získala potřebné zkušenosti. Sbíhá po schodech dolů, do poměrně temných sfér. Mladíci představují nezralé duchovní bytosti těchto sfér
a předvádějí mravní úroveň mužského principu. Nezalekne se jich a hovoří
s nimi. To znamená, že jim předává své zkušenosti.
Jeden černoch zjistí, že její učení je pro něho nepřijatelné, a opouští ji.
Vrací se ke svým. Druhý černoch ji však poslouchá a uvažuje o všem, co mu
sdělila. Tak se paní S. bude učit pravé lásce, a tím zabije své ego, své sobectví. Pak ji strážce prahu propustí dál za Světlem. Je představitelkou nejen
ženského principu, ale všech, kteří pracují na svém zdokonalení a usilují
o pravdu a pravou lásku.
Večírek
Ve vizi dne 31. 5. 2001 je paní E. pozvaná na večírek. Hledá cestu, prochází
mezi zahradami a potom si sedne vedle cesty, protože neví, kudy dál. Najednou
nečekaně vyjdou ze zahrady nad ní dvě ženy, které zná, a ví, že tam jdou také.
Jde za nimi a sejdou se ve veliké místnosti. Ostatní jsou tam již také. Paní E. se
jde podívat do horních pater, protože ví, že je to výchovný ústav a její děti tam
přijdou též. Je zvědavá, jak to tam vypadá.
Večírek představuje duchovní slavnost, která čeká každého, kdo najde
297
pravou cestu. Cesta, která vede mezi zahradami, je cestou mezi jednotlivými
životy. Je to cesta čekání na duchovního vůdce. Dostane hned dva. Jsou
to dvě ženy, které poznává a následuje je. Ty ji přivedou do duchovního
centra, kde získá potřebné ponaučení. Je to její nitro. Paní E. si je zvědavě
prohlíží a je docela spokojená s tím, co nachází. Postupuje z hlubin svého
nitra do závratných výšek poznání. Když vyleze až na terasovitou střechu,
vidí betonové zábradlí. Jsou to meze, které zatím není schopna překročit.
Schová se za ně, to znamená, že si je plně vědoma svých možností i s jejich
omezením. Má tendenci se na ně vymlouvat. Proto se za ně schovává.
Na střechu přijde ředitel ústavu s kontrolorem, prohlížejí stav střechy a říkají, že je v dezolátním stavu. Upravují nějaký kabel a říkají, že vnitřní stav budovy
je paradoxně luxusně vybaven. Nechtějí, aby se o špatném stavu střechy kdokoli dověděl. Paní E. připadá střecha celkem v pořádku. Když odejdou, snaží
se přelézt zábradlí zpět, ale beton zábradlí se začíná drolit a ona zjišťuje, že
měli pravdu, že střecha je skutečně chatrná. Když vyjde z věže, zjistí, že je na
náměstí v Průhonicích.
To, že kontrolor a ředitel nechtěli, aby vešlo ve známost, že je střecha
chatrná, vyplývá ze zkušenosti, že pravou ochranu si paní E. zatím buduje
láskou. Budou ji tedy určitou dobu chránit, než si vybuduje hodnotnou
ochranu podle vesmírných zákonů.
Ředitel s kontrolorem jsou Otec a pán karmy. Posuzují, zda paní E. svůj
úkol zvládla. Zjišťují, že se dostala daleko. Má skvělé předpoklady, ale není
dostatečně chráněná láskou. Někdy přeceňuje své možnosti, a když něco
nevyjde, upadá do malověrnosti. Její víra i ochrana se bortí. To představuje
zdánlivě pevná střecha s betonovým zábradlím. Když je v pohodě, zdá se
ochrana pevná, když něco nevyjde a ona musí cokoli měnit, bortí se. To ji
může svést z cesty. Tak by se mohlo stát, že by ji duchovní cesta na základě
stavu jejího nitra mohla v obtížných situacích vyvést mimo pravé duchovní
centrum na jiné „náměstí“.
Dřevěný trůn na Marsu
Vedu prosby v prostředí, kde je jen prázdnota. Jsem muž v dlouhém rouchu. Když je má práce u konce, usedám na prostou dřevěnou židli, abych si
odpočinula. Chce se mi spát. Na klín mi vyskočí nádherný německý ovčák. Je
ohromný. Obejmu ho, on si položí hlavu, já svou pokládám na jeho hřbet a tak
odpočíváme a usínáme. Je nám velice příjemně a teplo. Spojuje nás zvláštní
pocit jednoty a lásky.
Když se opět probouzíme, mizí pod mou židlí dřevěné nohy. Otočím se vpravo a vidím asi pět dřevěných schodů, které jsou lemovány dřevěným neohoblovaným zábradlím, které je samá tříska. Na plošince stojí dřevěný trůn ze stejného
298
materiálu a na něm sedí muž, ve kterém poznávám svého manžela. Nyní jsem
ženou, otáčím se k němu a říkám: „Podívej se, jak je milý a láskyplný!“ V tu
chvíli mizí trůn i s mužem a já se ocitám na plošině, sedím na zemi. Vím, že
jsem chudá. Na klíně mám čínskou pánev a vybírám z ní kousky potravy, která
je složená z různých kousků masa, červů a podobně. Chvíli ještě pánev vyjídám,
ale pak končím s tím, že musím přestat tuto stravu jíst, abych se neinfikovala.
Tímto okamžikem vize končí.
Jsi mimo čas a prostor. Pracuješ tak, jak jsi slíbila. Vedeš prosby za
všechny bytosti, ať jsou jakékoli podstaty či principu. Když nastal čas, vstupuješ do čtvrté dimenze a sféry, kterou představuje čtyřhranná židle, na kterou usedáš. Pes, který ti usedá na klín, představuje všechny bytosti, za které
jsi vedla prosby. Současně symbolizuje věrnost učení lásky, pro které se díky
prosbám probouzejí. Ty zastupuješ ty bytosti, které pracují na díle Božím
a plní úkoly tak, jak slíbily. Židle, na které sedíš, se mění. Mizí její nohy
a sedadlo se zvětšuje a ty se spolu se psem ocitáš v rovnocenném postavení.
To znamená, že všechny bytosti jsou si rovny a sjednocují se v lásce.
Proměňuješ se v ženu na znamení, že zastupuješ ženský princip, který
byl za éry Železného věku v podřízeném postavení. Nyní se ženský princip
probouzí pro převzetí vlády v novém věku Vodnáře. Poukazuje na rovnost
bytostí veškerého stvoření a mužský princip, který představuje tvůj manžel,
odstupuje od vlády. Neohoblované dřevo trůnu a schody i se zábradlím
představují drsnost této vlády. Jako ženský princip se ujímáš vlády, ale
ještě neusedáš na trůn. Nejprve musíš vyjíst to, co Železný věk připravil.
Zpočátku pojídáš duchovní stravu tohoto věku, ale včas s tím končíš, aby
ses neinfikovala zavádějícími ideami Železného věku. Musíš připravit pravou duchovní stravu pro všechny bytosti nového věku, aby úkol éry Vodnáře
byl splněn. Teprve potom usedne ženský princip na trůn nové éry a bude
spolu s mužským principem připravovat Zlatý věk lidstva. Mezi oběma
principy opět zavládne rovnováha a harmonie.
Trůn mužského principu byl na planetě Marsu, trůn ženského principu
byl na planetě Zemi. Vše je pro tuto harmonii ze světlých sfér připraveno.
Že jsi chudá, má biblický význam, chudá duchem. To znamená čistá, nepřipoutaná.
Chrám poznání
Ve vizi dne 16. 6. 2001 vystupuji na plošinu vysokého kopce, kde je poměrně
holé náměstí. Vpravo ční ohromný, nádherně zdobený gotický chrám. Hlavní
vchod není z mého místa vidět, ale dobře vidím levou boční stěnu chrámu, do
které je zabudován prosklený vchod s lomeným obloukem, který vede do krámu,
kde jsou k dostání mešní roucha, svaté obrazy i relikvie, růžence a příslušná
299
literatura. Pomyslím si, že tato úprava kupodivu zapadá do starobylého stylu
stavby. Přitom je obchod na příhodném místě pro všechny, kdo chrám navštěvují. Chrám je zasazen do zdi z červenohnědých cihel. Jeho zdobné věže se temně
tyčí proti modrému nebi. Vše je prozářené sluncem. Pomyslím si, že jsem si ho
představovala světlejší.
Vedle chrámu je ve zdi vstup do areálu. Vyndávám peněženku a vyjímám
z ní nějaké kartičky a dva ploché plíšky s bílou nití. Rázem se ocitnu ve sklepení
chrámu, kde panuje čilý ruch a usilovně se zde pracuje. Po mé pravé ruce připravují ženy těsto na chléb. Rozhodnu se, že budu pomáhat s lehčím těstem, ze
kterého se vykrajují zářivě bílé pěticípé hvězdičky. Jdu si umýt ruce a ocitám se
na toaletě. Zjistím, že je těžko použitelná, je zde plno harampádí, které blokuje
dveře. Opět sahám do peněženky pro plíšek s nitkou a ocitnu se na chodbě, kde
jsou okolo mě samí muži. Většinou si mne nevšímají, ale jeden z nich je velmi
přátelský a ujímá se mě.
Vstupujeme do nemocnice, kde je spousta lidí. Dětí i dospělých. Všichni
čekáme na lékaře, aby nás prohlédl a přidělil nám lůžka. Trvá to velmi dlouho. Tuto nemocnici znám a mám zde hodně známých mezi personálem. Jsem
již v bílé košili a čekám na lůžko. Rozhodnu se, že své dobře známé lékařce
přinesu noviny, které jsem jí slíbila. Beru je do ruky a klepu na její ordinaci.
Otevírá velmi komisní sestra a odkazuje mne do příslušných mezí s tím, že
musím čekat. Vysvětluji, že nemíním nikoho předbíhat, ale že jsem slíbila,
že je včas předám paní doktorce. Předávám tedy noviny sestře a vracím se na
chodbu, kde postávám s ostatními mezi dvěma okny. Poznávám zde muže, se
kterými jsem byla v tunelu.
Vzpomínám si, jak jsem měla strach, že nenajdeme hotel, kde jsme měli být
na rekreaci. Najdeme ho však lehce. Ředitelka nás velmi mile uvítala a každému z nás předala šikovnou tašku. Někteří z nás nesli ještě lakovaný kufřík.
Pomyslím si, že je to pěkná taška. Bylo mi příjemné, že nemá černou barvu,
ale je tmavě karmínová.
Pobyt rychle končí, strava byla výborná, bylo zde příjemně. Rychle uklízíme
postele a shromažďujeme se v sále, kde se s námi ředitelka loučí. Většina z nás
vrací tašku, kterou jsme obdrželi při přijetí, ale já si s obavami uvědomím, že
jsem si myslela, že je to dar, a postoupila ho někomu jinému. Mně jediné ředitelka sdělila, že si tašku mohu ponechat, že je to má odměna. Vtom si uvědomím,
že jsem ho předala sestře pro doktorku s těmi novinami. Sdělím to ředitelce,
když za ten dar děkuji, a tajně doufám, že dostanu novou tašku, ale ona můj
„taktický“ náznak přehlíží. Pochopím, že pokládá za mou věc, jak jsem s darem
naložila. Cítím lehké zklamání. Najednou mám pocit, že jsem měla být opatrnější a nevzdávat se tak lehce svých darů. Velmi brzy se uklidním a přestanu
litovat své lehkomyslnosti. Utěšuji se tím, že ho strohá sestra potřebovala víc.
Opět jsem na nemocniční chodbě a čekám. Je mi mdlo. Bavím se s ostatními, abych zapomněla na nevolnost. Když zjistí moje potíže, přesvědčují mne, že
300
je velmi příjemné omdlít, a nechápou, proč se bráním. Já jim odporuji s mírným
pobavením, protože si uvědomuji, proč jejich nadšení nesdílím. Vzpomenu si na
bratrance, který mi vyprávěl, jak při těžkém úrazu s gustem omdlíval. Tehdy
jsem nechápala já. Je mi stále hůř a rozhodnu se, že už nemohu déle čekat.
Uléhám na lůžko a žádám, aby mne urychleně odvezli ke známé doktorce do
ordinace. Dveře se otevírají, ona mne vítá a já jí sděluji, co mi tvrdili ostatní.
Přesto, že mi je velmi zle, smějeme se spolu tomu, že někdo může pokládat tento
zážitek za příjemný. Vím, že jsem v dobrých rukou, a ztrácím vědomí. Rodím
se do nového světa, přecházím do jiné dimenze bytí.
Výstup na plošinu ke chrámu vědění představuje mystickou cestu za
poznáním. Pravda poznání je krásná, ale nemusí tak zářit, jak si představujete. Skrývá v sobě i temné hlubiny. Na vás pak je, abyste tyto hlubiny
prozářili láskou.
Chrám poznání poskytuje různé dary. Je to duchovní strava, kterou
zde představuje literatura a učebnice, je to duchovní postup, který má své
insignie. Klíčem k pravému poznání je láska. Ta otevírá pohled na jevy zkoumané i prozkoumané. Pohled na ně se jeví podle toho, ze kterého stanoviska
je pozorujete. Symbolem toho jsou dva plíšky spojené bílou nitkou. Bílá nit
představuje souvislost jevů a plíšky představují stanovisko vnitřní, niterné
či citové, a vnější nadhled. Tyto klíče v rukou zasvěcence umožňují průnik
do různých dimenzí, prostorů i časů. Vedou k pravému poznání tvorby
Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Ve sklepení chrámu se setkáváš nejprve s duchovní stravou, kterou připravuje ženský princip. I ty jako zástupce lidstva se chceš na jeho práci
podílet. Nejvíce tě přitahují hvězdy osvícení, které vás vedou za světlem
Nejvyššího principu lásky a stvoření. Hvězdy jsou pěticípé, protože budu
vykládat patero moudrostí jako součást učení lásky. Mytí rukou představuje
obřad očisty před zahájením úkolu, ale také obřad jeho ukončení. Místo,
kde budeš provádět očistu, je plné „harampádí“, které překáží očistě, a tím
i správnému pochopení pravého učení. Úkol bude náročný pro všechny.
Ocitáš se v tunelu a přecházíš do místa, kde jsou zástupci mužského
principu. Právě odstoupili od vlády Železného věku. Chystají se k vyhodnocování činnosti. Jejich zástupce je vstřícný, protože ví, že nastává čas
spolupráce obou principů a jejich harmonizace.
Ocitáš se v čekárně nemocnice. Je to místo, kde čekají všichni, kteří se
chystají vstoupit do hmotného světa. Pocity jsou různé. Někteří se nemohou
dočkat, jiní jsou váhaví, někteří jdou s obavami, protože v minulém životě
selhali a bojí se, aby své chyby neopakovali. Jsou tu mladé duše i staré
duše. Jsou tu i bytosti, které se chystají prvně prožít zkušenost v lidském
hmotném těle. Čekání je dlouhé. Jsi ve druhé fázi, kdy čekáš na přidělení
lůžka. Tvoji známí jsou tví spolupracovníci a přátelé. Noviny, které chceš
odevzdat doktorce, jsou čerstvě sesbírané zkušenosti z minulého života.
301
Lékařka představuje mateřskou bytost a sestra je strážce prahu a prostředník. Odevzdáváš své zkušenosti své mateřské bytosti i s odměnami, které
sis vysloužila.
Setkáváš se znovu s bytostmi, se kterými jsi byla v tunelu, když jsi opouštěla své hmotné tělo. Poznáváš je a vybavují se ti okamžiky z přípravy na
nový život po absolvování pobytu v regeneračních síních a koutech. Zde
všichni obdržíte své vybavení pro příští reinkarnaci a jsou vám určeni andělé
strážní a duchovní vůdcové. Ředitelka je správcem regeneračních zařízení
a spolupracuje s vládcem karmy i s radou nejvyšších.
Znovu se ocitáš v čekárně a cítíš, že tvůj se čas blíží. Víš, že proces
zrození do hmoty je náročnější než proces umírání. Smrt a zrození jsou dvě
podoby jednoho a téhož procesu. Rodíte se do hmoty a umíráte pro svět
duchovní. Umíráte ve světě hmotném a vstupujete do světa duchovního.
Při tom vám pomáhá mnoho láskyplných bytostí. Váš duch je nesmrtelný
a neustále pracuje na svém zdokonalení podle plánu Božího i svého. Víš,
že tvůj čas nastal. Odevzdáváš se své lékařce i její sestře a všem pomocníkům. Jsou to tví dobří přátelé, miluješ je a oni tě také milují. Jsou to tví
andělé smrti a zrození. Jejich láska tě zalévá a posiluje v těchto důležitých
životních meznících.
Vzkříšení lásky
Když agregoři připravovali vzpouru, hlavní vůdce vzpoury Jahwe si je
zavázal krutou přísahou. Podepsali úpisy a smlouvy, které jim zaručovaly
potřebnou podporu ostatních. Každý z nich obdržel temný vak, ve kterém
byly negativní programy a aparáty, ty pak byly jištěny kletbou. Tato kletba se měla uvolnit a spustit negativní destrukční program v případě, že
by nositel tohoto vaku porušil přísahu věrnosti a poslušnosti Jahwemu.
Destrukční programy vedly k eliminaci. Staly se součástí jejich karmické
zátěže. Nastartování destrukčních programů je jištěno různými „ochrannými“ impulzy. Jakmile je padlý agregor v nebezpečí, že poruší přísahu,
má tísnivý pocit, dusí se, někdo ho drží pod krkem, má bolestivé pocity
či tlaky. Poslouchá-li někoho, kdo by mu sděloval důležité pravdy o učení
lásky, neslyší, slyší a ihned zapomene, slyší něco jiného, nebo tvrdě usne.
Probudí se, teprve když „nebezpečí“ pomine.
Podepsali celkem šest základních úpisů, které uzavíraly a eliminovaly
jejich láskyplné vibrace. První úpis znamenal vzájemné posilování hrdosti
a pýchy na úkor lásky. Druhý úpis rozněcoval nenávist, která ničila lásku.
Třetí úpis posiloval žárlivost a závist, která oslabovala lásku. Čtvrtý úpis vedl
ke zradě veškerých forem lásky. Pátý úpis vedl k nesnášenlivosti a pohrdání
láskou, která byla pokládána za slabost. Šestý úpis vedl k tomu, že uzavřel
302
jejich srdce před láskou a dokonale eliminoval cit lásky a soucit z ní vyplývající. Od každého úpisu vedla stuha bloků ke každému z agregorů. Úpisy
byly spojené strunami, které vedly k agregorům a vysílaly negativní signály
příslušného charakteru podle toho, která struna se na příslušném úpisu
rozezněla. Agregoři reagovali většinou podrážděním či hněvem a agresí.
Společné úpisy byly vloženy do černé truhlice a uloženy pod kořeny stromu
života magie, který nesl květy a plody, množil se a parazitoval na stromech
života bytostí, které užívaly magických praktik. Teprve nyní byli agregoři
schopni provést svůj plán a zradit nejen Otce, strážce vesmíru, ale hlavně
sebe.
Svůj boj prohráli a z agregorů se stali padlí andělé, kteří se reinkarnovali
na planetách, které tak špatně opatrovali, aby napravili své omyly a chyby.
Neustále hledali a někteří ještě hledají pravou cestu lásky. S nimi se opakovaně reinkarnoval i strážce vesmíru, aby se jich ujal a pomohl jim najít
pravou lásku bez všech připoutaností. Opakovaně přináší učení lásky nejen
jim, ale celému lidstvu. Oni s ním opakovaně bojují a učí se ho milovat.
Jen od něho mohou přijmout toto učení lásky. Pak budou od své přísahy
osvobozeni a jejich prokletí bude eliminováno.
Toto je návod k postupnému vedení proseb k Otci, radě nejvyšších,
Jitřnímu andělovi i radě temných andělů.
Mír s vámi!
Obrázek z minulého života v Krnově
Při návštěvě Krnova ve dnech 26. 6. až 30. 6. 2001 jsem ve své vizi stará
žena, která žije v rodině svého syna. Poznávám v něm manžela paní H. He.,
která je jeho ženou a má tři dcery. První dvě dcery jsou jejich dcery ze současného života, třetí dcera je jejich současná vnučka. Mimo syna mám ještě jednu
dceru, ve které poznávám dceru S., moji nejstarší dceru v tomto současném
životě. V rodině panuje láskyplná atmosféra. Můj syn se rozhodne, že mne
vezme na procházku, a já se potěšeně chystám ven. Podaří se mi obléci, ale
protože je venku zima, musím si obout šněrovací boty, které nejsem schopná
zavázat. Ruce sice ovládám, ale tkaničky mi kloužou a nejsem schopná si je
zavázat. Strašně se stydím, že jsem tak neschopná. Syn se sehne a zavazuje
mi je. Beru si pletenou čepici, která má vázání pod bradou. Jak se ji snažím
dobře uvázat, celá se rozcuchám. Okolo jde dcera S. a já ji prosím, aby mne
učesala, abych tak nezdržovala, ale ona se zastaví mezi dveřmi, otočí hlavu
ke mně a smutně mi sděluje, že toho není schopná. V tuto chvíli pochopím, že
odchází do jiné dimenze. Jsem smutná, že mne předešla, a je mi líto, že svým
milým přidělávám tolik práce.
303
Soustředěný útok mágů
Ve vizi dne 29. 6. 2001 vidí paní H. He. dva rychlíky jedoucí proti sobě na
jedné koleji. Světlý vlak, který jede zprava doleva, zastavuje. Nastupují do něho
lidé z Moravy a ze Slovenska. Proti němu se řítí velikou rychlostí temný vlak.
Strojvůdce vystoupil a vyčkává, co bude. Je naprosto klidný. Temný vlak na
poslední chvíli vykolejí a vjede na sousední kolej, kde se zastaví.
Výklad vize není nutný. Jde o střet dvou cest, mezi kterými musí lidstvo
volit. Světlý vlak představuje cestu lásky bez násilí, pod vedením duchovního vůdce ze světlých sfér. Temný vlak představuje spojené úsilí mágů, které
nevede za Světlem, ale vede k vykolejení a chaosu, protože jde cestou síly,
pýchy a sobectví. Tedy cestou opačnou. Cesta lásky je však pod ochranou
Boží, ani soustředěný útok mágů ji nemůže narušit.
Klenot
„Om mani padme hum...“, „Ó klenote v lotosu sedící, budiž požehnán!“
Klenotem nejvyššího poznání je láska. Je to nejvyšší moudrost. Jeho
duchovní moudrost vyzařuje sedmou čakrou a zbarvuje auru do krásné čisté
modrozelené barvy. V klidu vypadá skutečně jako modrozelený klenot. Je to
znak duchovní urozenosti. Aktivovat se může pouze láskou. Pokud by se ho
někdo chtěl zmocnit magickými praktikami, nebude mu k ničemu, protože
takový člověk nezná pravou lásku, neví si s ním rady.
Strážce grálu má toto vyzařování. Též člověk, který je pod ochranou
Boží, jedná z jeho pověření, má při plnění důležitých úkolů toto zbarvení
aury. Strážce grálu nemůže zemřít dříve, dokud neodevzdá oba klíče ke
svatému grálu Otci, hlavnímu strážci.
Kůry andělské, melodie lásky
Ve vizi dne 10. 7. 2001 jsem s přítelkyní mezi hudebníky. Chystá se slavnostní koncert. Všichni jsou ve fraku a ladí nástroje. Vím, že k nim patřím,
ale mám obavy, že neumím tak dobře hrát jako oni. Vystupujeme na pódium
a začínáme. Každý hraje svou melodii, ale kupodivu to ladí a výsledkem je
nádherná melodie lásky. Nad námi svítí tři bílé kruhy a na nich stojí hořící
bílé svíčky lidského života.
Jsou to tři okruhy, kde bude vliv učení lásky nejsilnější. Světlo vaší lásky
bude posilovat životy těch, kteří jsou na cestě lásky.
Putuji nějakým městem a nikde není ani živáčka, cítím se strašně osa304
mělá. Najednou stojím před školou v Teplicích, kde jsem dříve bydlela. Jsem
uprostřed skupiny bytostí, které se se mnou živě baví. Na zemi leží rozbředlý
sníh. Najednou se sehnu a vytáhnu ze sněhové závěje ještě slepé štěňátko, které
zahřívám v dlaních, a vydávám se s ním na cestu. Štěňátko mne vděčně olizuje.
Jdu přes Jankovcovu ulici vzhůru do kopce. Štěně se mi vyškubne z ruky a padá
znovu do sněhu. Zdvihnu ho a utišuji jeho nářek.
Osamělé putování představuje hledání láskyplných bytostí. Škola života
pro tebe začíná v Teplicích tím okamžikem, kdy se ujímáš první osamělé
duše, která trpí nedostatkem lásky. Od tohoto okamžiku končí tvé osamění a objevují se přátelé, kteří hledají jako ty. Štěňátko představuje mladé
duše, které uvázly ve zmrzlém království. Neznají lásku, jen připoutanost.
Ujímáš se jich a zahříváš je svou láskou a učíš je pravé lásce. Vyškubne se
ti a vrací se k připoutanosti, ale zmrzlé království ho studí, proto naříká.
Znovu se ho ujímáš. Je to putování na cestě, kdy otevíráš srdce a učíš je
melodii pravé lásky.
Vystupuješ na plošinu kopce. Dojdeš na rozcestí. Víš, že jsi v nebezpečí,
budeš-li špatně volit cestu. Vstupuješ na otevřené nádvoří zašlých činžáků,
kde bydlí samí příslušníci jiných národností. Víš, kterou cestou se máš dát,
ale připadáš si jako vetřelec. Poznáváš, že jsi zde již byla a oni tě vřele vítali.
Nyní tě však uvítalo rezervované, skoro chladné mlčení. Cítíš se ohrožena,
najednou nevíš, kudy dál, přesto je žádáš o pomoc. Ujmou se tě dvě holčičky, které ti mají ukázat správný východ ven. Jedna holčička ti radí špatně
a snaží se tě zavést. Druhá holčička tě vede správným směrem a zasvěcuje
tě do jejich tajemství. Do tajemství těchto bytostí. Na posledním rozcestí tě
obě opouštějí a ty musíš najít cestu sama.
Na cestě lásky jsou vždy po určité době zkoušky a mezníky, kdy musíte
volit další směr. Tyto zkoušky jsou různé náročnosti. Provází vás na nich
pokušitel a anděl strážný. Pokud podléháte svodům a posloucháte pokušitele, sejdete z pravé cesty. Pokud posloucháte anděla strážného, vašeho
duchovního vůdce, jdete správným směrem a jste pod jeho ochranou. První
holčička je pokušitel, druhá je duchovní vůdce. Jsi na rozcestí a volíš osvědčenou cestu vlevo, která tě přivede k chrámu lásky. Tato ulička není slepá.
Šla jsi po ní mnohokrát. Tentokrát to však není ta cesta, kde budeš plnit
své úkoly.
Vracíš se opět na rozcestí. Druhá holčička tě uvede na cestu, která
vede vpravo. Je to cesta bloudění, která se větví v mnoho různých cest.
Z tohoto bludiště je možné se dostat jen tehdy, zabiješ-li v sobě sobectví
a pracuješ-li usilovně na sobě samé, aby ses očistila od všech magických
praktik a vlivů.
Na této cestě je kniha učení lásky sevřená silným šroubem se dvěma maticemi.
Jsou to vaše předsudky.
305
Tuto knihu drží holčička v ruce a čte si v ní. Kniha je tmavá, ale stoupá
z ní světlo lásky. Na této cestě nacházím bytost zaklíněnou v dolní polovině
čtvercového rámu okna.
Bytost představuje lidstvo, které uvázlo v pasti připoutanosti a není
schopné jednat podle zákonů lásky. Těmto bytostem je třeba pomoci. Je to
jeden z nejtěžších úkolů lásky.
Objevují se kobky v podobě pláství, kde mágové uzavřeli to, co se jim nelíbilo či nehodilo.
Zde je spousta připoutaných a vysílených bytostí, které touží po světle
pravdy a lásky. Ty je třeba s pomocí Boží osvobodit.
Objevuje se roh zrcadel, které blokují cestu ven z bludiště.
Je to rozcestí, kde musíš opět volit, kterou cestou se dáš. Zrcadlo odráží
tvé pravé úmysly a pocity, které tě buď posílí a uvedou na pravou cestu, nebo
tě svedou z této cesty, protože v tobě nebyl dostatek lásky.
Dvě bytosti stojí vedle sebe. Jejich duchovní těla vyzařují titánskou modř.
Drží se za ruce.
Je to mužský a ženský princip. Projdou spolu určitý úsek cesty a teprve
potom může jít další pár, který se zatím připravoval. To znamená, že na
společné cestě, dojde-li ke spojení obou principů, vede jejich spolupráce
k titánským skutkům lásky.
Cizinci představují málo rozvinuté mágy. Je jich mnoho, ale i oni
se mohou očistou probudit pro cestu lásky. Kniha, kterou drží první
holčička – pokušitelka, je temná a prázdná. Ukazuje, že tajemství mágů
je prázdné. Cesta vpravo je pro mnoho bytostí slepou uličkou, ve které
končí většina mágů. Tvým úkolem je otevřít cestu za Světlem i jim, aby
mohli vyjít z této slepé uličky. To je úkolem všech zasvěcenců světla
Nejvyššího principu lásky a stvoření. Uděláš to a otevírá se cesta lemovaná zelenými panely. Je to cesta šamanská, která vede zpět k přírodě
a lidské přirozenosti.
Na konci této cesty je kulatý chrám s věžičkou, ve které je jedno okno.
K tomuto chrámu vedou všechny cesty.
Je to chrám poznání a očisty. Je kulatý, protože síla poznání není proti
nikomu obrácena. Věžička s oknem představuje osvícení.
Z chrámu vystupují dvě nahé bytosti. Jsou očištěny. Je to mužský a ženský
princip. Muž nese na ramenech ženu, která má vhled a vede ho.
Je to symbol vlády ženského principu.
Potom žena sestoupí z jeho ramen, vedou se za ruce. Před nimi jsou tři
brány. Společně vstupují do světlejší zelené brány. Je veliká. Procházejí stejně
zbarvenou chodbou a před nimi je další, světlejší, ale nižší brána. Opět vstupují.
Brána je vždy světlejší a nižší.
Je to cesta pokory, na které je zkoušena jejich pýcha. Nakonec se plazí
po břiše. Projde jen ten, kdo je prost pýchy.
306
Když končí cesta pokory a hledání, ocitají se na vrcholu, který tvoří břeh
nekonečného jezera.
Je to jezero milosti Boží. Před nimi jsou dva vchody se třemi oblouky.
Jsou těsně vedle sebe a stejné světelné intenzity i velikosti.
Jeden vchod je pro mužský princip a druhý pro ženský princip. Když oba
principy projdou, je před nimi jeden vyšší vchod. Oba principy jím projdou
a splývají v duál.
Spojují se ve světle Nejvyššího principu lásky a stvoření.
Před nimi je prostřený bílý stůl. Je nekonečný a za ním jsou o odstín tmavší
židle s vysokými opěradly.
Zde spočinou všichni, kteří jsou čistí a láskyplní. Zde zasedá rada nejvyšších s radou temných andělů se všemi láskyplnými v čele s Otcem.
Knihovna ákášických záznamů
Paní E. je na návštěvě v bytě u ředitele nemocnice. Je těžce nemocný a chce,
aby ho léčila. Vysvětluje mu, že k tomu potřebuje vyšetření od revmatoložky.
Je to její přítelkyně a on ji zná. To ředitel však odmítá, protože jí kdysi ublížil,
a drží se stále paní E. Nakonec se společně vydají za přítelkyní, ředitel musí
jet na vozíku. Cestou revmatoložku potkají a jdou všichni společně. Přítelkyně
musí podat na finančním úřadě daňové přiznání.
Najednou se cítí paní E. strašně unavená, nohy jí váznou a vzdálenost se
mezi nimi stále zvětšuje, přesto vidí přítelkyni, jak zvoní na finančním úřadě.
Velmi dlouho nikdo neotevírá, ale nakonec vidí, jak její přítelkyně daňové přiznání předává.
Paní E. nahlédne do nitra svého nadřízeného. Vidí příčinu jeho nemoci.
Je to dávná křivda na její přítelkyni. On však nechce svou chybu uznat. Aby
mohl být léčen, musí nahlédnout do jejich společných ákášických záznamů.
Konečně ředitel souhlasí. Na cestě potkávají ženu, které ublížil. Ta však
musí podat daňové přiznání na finančním úřadě.
Tento úřad představuje knihovnu ákášických záznamů a daňové přiznání
představuje záznam všech jejich skutků. Nejprve je musí podat ta, které
bylo ublíženo, a potom ostatní zúčastnění. Situace je důkladně zvažována.
Především bude zkoumáno, jaké ponaučení si z této společné karmické
situace odnesli. Podle toho je pak rozhodnuto, zda zápis bude uchován, či
bude vyškrtnut.
Paní E. bydlí se svými dětmi v bytě svých rodičů. Mají jít společně do kina,
ale syn J. nechce, a tak ho nechá doma. Představení má začít v osm hodin.
Paní E. teprve nyní hledá oblečení ve skříni po rodičích. Nemůže najít své
kalhoty a vytahuje nějaké veliké. Nakonec ty své přeci jen najde. Oblékne se
a vyrazí společně do kina. Musejí jet vlakem.
307
To, že bydlí v bytě svých rodičů, znamená, že navazuje na rodinnou
tradici. Přejímá část rodinné karmy. Chystají se do kina. To znamená, že
ukončili jeden ze společných životů jako rodina a mají se zúčastnit vyhodnocování právě ukončeného života, aby mohli stanovit plán budoucího života.
Syn J. odmítá, protože ještě není připraven. Paní E. hledá kalhoty, které
představují míru vlastní zodpovědnosti za společný život rodiny. Nachází
nejprve jen ty veliké, protože přeceňuje míru vlastní odpovědnosti. Jakmile
pochopí, nalézá správný duchovní šat.
Kino je stará ošuntělá budova, uvnitř je vysoký sál, zdobený jako divadlo.
Stěny jsou zašlé a špinavé. Promítá se na dvě plátna. Jedno je nahoře na stěně,
druhé je níž. V sále je hodně lidí, ale film stále ještě nezačíná. Zde se paní E.
měla setkat se mnou, ale nikde mne nevidí. Nechá tedy druhého syna T. v kině
a jde za mnou domů.
Kino je místo, kde se vyhodnocují uplynulé životy. Jedno plátno poskytuje objektivní pohled na situaci a druhé plátno odráží pocity a myšlenky
účastníků. Paní E. tě hledá, protože si tě zvolila jako svého duchovního
vůdce. Nachází místo, kde pracuješ, ale nepoznává tě.
Zaklepe na mé dveře a nakoukne dovnitř. Je tam namačkáno šest postelí
s ležícími pacienty, o které se stará mladší muž. Zve paní E. dál, ale ona nechce
rušit a zavírá dveře. Muž vyjde ven a nakonec ji přemluví, aby na mne počkala
vevnitř. Paní E. si sedne na židli, muž se k ní přitočí a začne ji hladit a líbat do
vlasů. Paní E. se diví, že si ho dříve nevšímala. Je jí to příjemné. Pak si uvědomí,
že nemá čerstvě umyté vlasy, a v tu chvíli se jí objeví na vlasech čepice. Muž ji
přemlouvá, aby si ji sundala. Paní E. to nakonec učiní.
Paní E. při svém hledání nepochopí, že jste jedné podstaty. Že její hledání duchovního vůdce je v tomto případě hledáním mateřské bytosti, se kterou nakonec splývá. Její mateřská bytost se jí vždy představí jako její druhá
polovina. V tomto případě je to její mužský princip. Přijímá ji bezvýhradně
a s láskou. Paní E. má ještě zábrany, cítí se nečistá (pocit neumytých vlasů)
a domnívá se, že není této milosti hodna. Pod vlivem láskyplného vyzařování odkládá poslední předsudky a zábrany. Uvědomuje si svou božskou
podstatu. Uvědomuje si, že je hodna lásky, a splývá s touto láskou.
Po dlouhé době se paní E. vrací do svého původního bydliště. Bydlí v malém
městečku v horách. V bytě je staré zařízení. Vyjde s dětmi ven. Když přechází
s dětmi křižovatku, zastaví u nich staré auto. Syn T. se ho ze strany chytne
a auto prudce vyrazí vpřed. Paní E. na něho zoufale volá, aby se pustil, ale on
běží vedle auta dál. V protisměru vyrazí jiné auto a projede těsně vedle něho,
ale neublíží mu. Syn běží dál. Potom auto prudce zastaví a on padne vedle něho
na zem. Paní E. neví, jestli T. ještě žije, a s hrůzou se probudí.
Jde o duchovní paralelu života. Paní E. se svými syny jsou představiteli
starých duší, které spojuje pouto společné karmy. Křižovatka je místem
jejich životní zkoušky. Staré auto představuje životní dráhu, která vyplý308
vá z dávných karmických impulzů. Syn T. nastupuje životní dráhu, která
vyplývá z jeho karmických vazeb. Je ve vleku následků svých omylů a chyb
z minulosti. Poctivě se snaží naplnit a vyrovnat svou karmu. Běží touto
cestou poznání a utrpení až do konce své cesty. Jakmile pochopí, karma
ztrácí smysl a jeho utrpení končí. Někdy na to potřebujete celý život, často
i více životů. Strach paní E. vyplývá z obav matky o své dítě. Je to přirozený
strach, ale pokud trvá příliš dlouho, přináší jen utrpení. Jde o karmu připoutanosti k této bytosti, která nebyla vždy jen jejím synem.
Paní E. se jde projít s mužem, který ji hlídá. Je to její strážný anděl. Jdou
kolem velikého skladiště a tam potká jiného muže, kterému ukazuje, kde dříve
bydlela. Jdou spolu do skladiště. Je tam malý pultík se suvenýry. Jsou tam
malé kytičky sněženek a muž nad nimi jásá a chce je paní E. koupit. Potom
se rozhodne, že jí koupí i malý orloj. Když se na něj paní E. podívá, zjistí, že je
z perníku. Muži, který ji hlídá, se to vůbec nelíbí. Stále je jí v patách.
Procházka s andělem strážným znamená přípravu na další život ve hmotě. Na této cestě potká mužský princip, ke kterému je připoutána. Jdou pro
suvenýry. To jsou všechny věci, které budou hrát důležitou roli v jejím životě. Získala je na základě zkušeností z minulých životů. Kytička sněženek
představuje skromnost a čistotu ve vztahu muž–žena. Podle toho ji muž
v novém životě pozná. Kolik květů, tolik šťastně prožitých životů. Sněženka
vyroste a rozkvete i ve zmrzlém království. Stačí ji jen zahřát trochou tepla
a světla. Nabízí jí znovu orloj z perníku jako symbol věrnosti na věčné
časy. Je to symbol připoutanosti k určitému času, prostoru a bytostem. Tato
stavba připoutanosti se taví teplem pravé lásky. Potom jde paní E. s oběma
domů. Reinkarnuje se ve hmotném světě. Duchovně je pro její reinkarnaci
vše připraveno.
Nastaly veliké změny. Tramvajová dráha, kterou zde zatím vybudovali,
umožňuje rychlejší koloběh životů. Paní E. jde se svými průvodci přes koleje
a křižovatky, které se tu vytvářejí, a diví se, jak snadno je překonává. Výhybky
se jí zdají nebezpečné, protože varují před snahou uniknout vlastnímu karmickému scénáři jinak než poctivou prací na sobě samém. Její dům je na hlavní
ulici. Dům je jejím nitrem, je zde matka a ještě několik lidí. Pod okny domu je
nebezpečný elektrický drát, který kmitá před vchodem do domu.
Okna představují pohled do vlastního nitra. Drát střeží vstup do něho
a varuje před utrpením. Paní E. toho nedbá a vstoupí. Jedině tak lze hledat
pravdu.
Najednou před okny přejede starobylá tramvaj. Paní E. se diví, jak je možné,
že dráha vede tak blízko jejího domu a nikdo se jí neptal na souhlas. Její matka
odpovídá, že se časy mění a v dnešní době se tě nikdo na nic neptá.
Tramvaj představuje cestu a životní dráhu jiných bytostí, které paní E.
těsně míjejí. Je to její šance zlepšit svoji karmu správným postojem k nim.
Mateřská bytost jí odpovídá, že nyní je nejvhodnější čas pro vyrovnání
309
karmických omylů a chyb. Proto je vše na dosah. Při povrchním pohledu
to vypadá jako obtěžování, ale je to veliká milost a šance napravit své omyly
a chyby ve vztahu k ostatním bytostem.
Paní E. jde městem s průvodkyní. Přišly k přechodu přes ulici, který byl
po obou stranách ohraničen páskami. Za nimi stála auta. Asi uprostřed ulice
se řadili účastníci svatby. Svatby byly tři. Vpředu stáli vedle sebe tři ženiši
v černém a tři bílé nevěsty. Vypadali jako neživí panáci. Nedalo se kolem nich
projít, proto paní E. s průvodkyní podlezly pásky a přešly na protější chodník.
Tam jim najednou začala být veliká zima. Paní E. zjistila, že někde zapomněla
kabát. Marně vzpomínala kde. Vydaly se tedy nazpátek. Cesta byla mnohem
obtížnější a paní E. měla pocit, že zestárla. Nohy jí vázly. Občas nakoukla do
špinavé díry v domě. Uviděla tam místnost plnou hniloby, v ní bylo namačkáno
na postelích několik nemocných. Její průvodkyně předala světlé ženě, která se
o ně starala, mléko. Pak pokračovaly dál a paní E. se šlo stále hůř, sotva se
belhala.
Průvodkyně je duchovním vůdcem paní E. Vede ji po cestě pravdy
a dostanou se k důležitému přechodu v poznání. Je svědkem mystické
svatby obou principů v jejich trojjedinosti. Nevyrovnaly se však v lásce.
Jsou jako panáci, protože je láska neoživuje. Paní E. překročí s průvodkyní vytyčené meze a vstoupí do jejich království. Velmi brzy jí chybí teplo
pravé lásky a vrací se pro kabát. Ten je symbolem ochrany před zmrzlým
královstvím, které panuje všude, kde není dostatek lásky. Tato cesta je velmi
náročná. Bez lásky každá bytost chřadne, až onemocní. Paní E. prochází
zmrzlým královstvím a vidí jeho hrůzu. Její průvodkyně nese mléko nemocným a předává je světlé bytosti, která pečuje o nemocné. Mléko představuje
duchovní stravu učení lásky.
Paní E. se svou průvodkyní postupují na cestě dál, až na dno jejího nitra.
Ocitá se v davu lidí na nádvoří velikého zámku. Je pološero, přestože je den. Na
obloze se honí černé mraky. Najednou mezi mraky uviděly vznášet se obrovskou
bílou vločku. Za chvíli mezi nimi kroužily další a další vločky. Potom mezi ně
vnikly třpytivé obláčky, které se zhmotňovaly v malé lidi. Byli jim asi po pás.
Všichni kolem se rozutekli.
Na dně jejího nitra je zámek, který si vybudovala pro ty, které milovala.
Na obloze jsou temné mraky, které představují obavy z jejich ztráty. Je to
lehká připoutanost, která by se mohla změnit ve zmrzlé království. Po chvíli
se objeví obrovská vločka, která symbolizuje chladnou krásu připoutanosti,
ale tyto vločky tají vlivem pravé lásky. Z ní se rodí nové bytosti. Představují
mladé duše, kterých se má paní E. ujmout.
Paní E. se dívala na mladé duše a jedna z nich k ní přišla. Měla na čele napsané její jméno. Vzaly se za ruce, ona neuměla její řeč, ale byla jí sympatická.
Najednou se nad nimi objevil temný disk létajícího talíře. Utíkaly se skrýt do
komnat paní E. Než tam doběhly, z nebe přiletěla na nádvoří ohromná ocelo310
vá puma. Běžely dál a slyšely jen ránu. Proběhly několika sály až do pokoje
paní E. Zavřely za sebou prosklené dveře a paní E. se snažila zatáhnout závěs.
Šlo to velmi těžko.
Duše, která měla napsané její jméno na čele, k ní byla připoutána.
Temný disk symbolizuje hrozbu násilného odtržení od sebe, proto se běží
ukrýt, aby jejich připoutanost nebyla rozvolněna. Jsou si vědomy, že to
není v pořádku. Včas se ukryly, ale stále mají pocit, že je na ně vidět. Proto
paní E. zatahuje závěsy. Nechce o toto pouto přijít.
Paní E. byla v restauraci nejvyššího patra domu. Podlaha byla pokryta
ledem. Šla po něm a asi v půlce místnosti se led změnil ve vodu. Spadla do
ní a musela v ní plavat. Ve vodě plaval ještě jeden muž. Lidé, kteří seděli za
stolem, se jich ptali, jestli ta voda není moc studená. Oni odpověděli, že pokud
plavou, zima jim není.
Restaurace je místo mezi časem a prostorem. Za stoly sedí lidé, kteří
se již zbavili připoutanosti. Je mezi nimi mnoho duchovních vůdců paní E.
a jejího mužského principu. Ten v tomto případě představuje všechny, ke
kterým se paní E. připoutala. Paní E. je zakleta ve zmrzlém království,
všude, kudy kráčí, je led. Pomalu začíná chápat, že připoutanost nemá
s láskou nic společného. Led sobectví okolo ní taje tímto poznáním. Plave
však v ledové vodě. Nezahřívá ji cit lásky. Proto na dotaz duchovních vůdců odpovídá tak, jak odpovídá, ještě není úplně připravena vzdát se své
připoutanosti.
V tomto případě je paní E. představitelkou ženského principu, který
hledá cestu k osvobození.
Paní E. bílí svůj byt. Je stejný, jako byl ten, ve kterém bydlela v dětství.
Místnosti jsou ale mnohem větší. Byt je prázdný, jen v kuchyni je stará kuchyňská linka. Obývací pokoj chce také vybílit, ale malíř jí vnutí své tapety. Jsou
z režné látky, světle šedé se třpytivým válečkem. Paní E. se nelíbí, a navíc vidí,
že se tapety na několika místech odchlipují. Paní E. by chtěla pokoj jen vybílit,
ale má hrůzu z nového škrábání a malování stěn. Také neví, budou-li jí stačit
peníze. Kamarádka ji upozorňuje, že by to měl malíř udělat zadarmo, protože odvedl „fušérskou“ práci. Paní E. se nechce hádat a náhradu nepožaduje.
Rozhodne se, že pokoj vybílí sama. Zbývá ještě vymalovat kuchyň a koupelnu,
a protože nemá čím zaplatit, rozhodne se, že vše vymaluje sama. V kuchyni jsou
ještě upatlané tapety po její matce.
Bílení bytu představuje očistu nitra. Očistu bere od počátku. Zbavila
se již připoutanosti, protože byt je prázdný. Jen v kuchyni je linka, která
představuje její zaběhnuté rituály při přípravě duchovní stravy, kterou může
nabídnout ostatním. Malíř, který jí vnucuje přezdobené tapety, je její stín,
její druhé já, se kterým zápasí o duchovní postup. Kamarádka představuje
duchovního rádce. Pod jejím vedením paní E. pochopí, že nikdo za ni dokonalou očistu jejího nitra neprovede. I když se paní E. bojí, co ji to bude stát
311
(veliké úsilí), rozhodne se, že i tyto pozůstatky pyšného ega vyčistí, a dá se
do práce. Upatlaná zeď v kuchyni na tapetách po matce představuje dědictví předsudků, které od matky následkem její výchovy převzala.
Přechod
Ve vizi paní L. jsem jí sdělila, že spolu někam pojedeme. Víc jsem jí nevysvětlila. Jely jsme vysoko do hor autobusem. Byl podzim a kolem nás na stromech bylo zlatavé listí krásně prozářené sluncem. Vystoupily jsme na holé
pláni, která byla vrcholem a byla nekonečná. Nic zde nerostlo. Byl tady přechod
přes hranice. Já jsem šla první. Vyndala jsem cestovní pas a mladší muž ho
zkontroloval a pustil mne. Paní L. byla bez cestovního dokladu, protože netušila, že ho bude potřebovat. Zkoušela předložit občanský průkaz, ale nebylo jí
to nic platné. Nepustili ji. Musela se vrátit domů pro potřebný doklad. Potom jí
již dovolili přejít. Já jsem na ni čekala kousek od přechodu.
Jako duchovní vůdce paní L. jí ukazuješ vše, co potřebuje vědět. Cesta
autobusem představuje společnou životní cestu. Stezka poznání vede stále
výš a výše. Nastává podzim života. Poznání vás přivedlo až na vrchol mystické pláně, ze které lze přejít do jiné dimenze. Zasvěcenec však musí vykázat
potřebné vědomosti i duchovní zralost. Paní L. neměla dost předvídavosti
a na výlet se dostatečně nepřipravila. Neměla vše potřebné u sebe. Musela
se vrátit domů pro cestovní pas. To znamená, že se musela ponořit hluboko
do svého nitra, aby nalezla to, co jí pomůže překonat veškeré překážky. To
je láska. Dostatek pravé lásky bez připoutanosti je tím pravým pasem, který
jí otevře všechny hranice.
O připoutanosti
Paní L. vidí stříbrný satelit a v něm uprostřed stojí hořící svíčka.
Satelit je symbolem všech připoutaných, kteří obíhají okolo předmětu
své připoutanosti a nejsou schopni se od něho odpoutat. Hořící svíčka
znamená, že svůj život obětovali své připoutanosti.
Je vidět cigaretu a na ní je nasazené černé zubaté kolo života.
Tento obraz symbolizuje temné nebezpečí závislosti na kouření.
Bytosti stojí na kulatém ochozu s černým zábradlím, uprostřed je díra a tou
do ní vhazují světlejší energii v podobě koule.
Jsou to bytosti, které obětovaly svou zdravou energii nebezpečným
závislostem. Namlouvají si, že vše zvládají, že mohou kdykoli skončit.
Tyto obrany a zábrany představuje černé zábradlí. To je však velmi chabou
zábranou. Vesele pokračují ve své sebedestrukci až do zničení svého zdraví.
312
Energetické koule představují zdravou energii, kterou tyto bytosti obětují
své závislosti.
Tmavá bytost stoupá po světlých schodech vzhůru.
Bytost je představitelkou všech závislých bytostí. Nejprve jsou varovány,
později nastává jejich odchod z hmotného života. Stoupají za světlem své
mateřské bytosti v okamžiku smrti.
Dvě bytosti se vznášejí ve tmě. Přes sebe mají přehozený světlý závoj.
Jde o dvě podoby lidstva. Mužský a ženský princip. Závoj tvoří jemné
předivo jejich myšlení a cítění, které je spojuje či odděluje od vesmírné
jednoty lásky.
V lidské dlani spočívá čtyřcípá temná hvězda, která měla původně více
cípů.
Je to pentagram stvořený kamennými srdci a hlavami z triád čarodějů
a čarodějnic, stvrzený magickým poutem krve. Tento pentagram může být
eliminován pouze zrušením těchto svazků zvláštní milostí Boží, kdy prosíte
o zásah bleskem Božím, aby všechna tato pouta byla rozvolněna a eliminována. Vize zachycuje okamžik, kdy byl z pentagramu eliminován pouze
jeden cíp. Tvůrci pentagramu, kteří jsou jeho nositeli, musejí odevzdat pentagram, který nosí na znamení své moci, spolu se všemi úpisy a smlouvami.
Jinak se uvolní všechny kletby a čáry, kterými je jistili, a hrozí jim rozdrcení
ve středu pentagramu. Těchto pentagramů bylo hodně rozdáno v rámci iniciačních obřadů. Až se lidstvo vzdá síly, moci a darů magie, teprve potom
bude svobodné a volné.
Dvě světlé bytosti jsou sehnuté k sobě a vytvářejí srdce, ve kterém chrání
klíč.
Jsou to představitelé mužského a ženského principu, kteří se vzdali magie, osvobodili se z ní. Ve svém srdci našli klíč k pravému poznání a chrání
ho. Tímto klíčem je láska bez připoutanosti.
Tři světlejší stromy jsou spojené na kořenech řetězci.
Je to poslední pouto trojjedinosti obou principů. I toto pouto musí být
rozvolněno, až nastane čas. To se stane tehdy, až se lidstvo vzdá připoutaností.
Sklizeň
Paní L. se šla podívat na zahradu u domu, kde dříve bydlela s rodinou.
V její vizi byla všude krásná zelená tráva, ozdobné keře a vpravo záhony se zeleninou. Plody byly veliké. Noví majitelé zřejmě nestihli vše sklidit. Potom přešla
k sousedovu plotu. Za ním stál světle hnědý vysoký pes a smál se na ni. Když
se k němu L. přiblížila, že si s ním bude povídat, změnil se v pitbulla a hrozně
313
na ni štěkal. Vyběhl zadním východem a začal ji pronásledovat. Paní L. vběhla
k rodičům za zelená vrata a tam jí již nemohl ublížit.
Paní L. se ponořila do svého nitra. Vzpomínala na život, kdy byla jejich
rodina úplná. Zpočátku bylo vše ideální. Veliký pes je symbolem věrnosti.
Byla to věrnost pouze na základě připoutanosti, která se otočila proti ní
a začala ji napadat a ohrožovat. Zelená vrata domova představují pravé
bezpečí lásky.
Nový byt
Paní L. je v obývacím pokoji svého nového bytu. Podlaha je silně nakloněná
k balkonu. Maminka jí vnucuje světle hnědou skříň, která se do bytu paní L.
nehodí. Táta jí sebral „prodlužovák“ a chtěl ho odnést, i když paní L. tvrdila,
že ho potřebuje, a divila se, proč si táta nekoupí nový. On jí položil na stůl
205 Kč. Když odešli, otevřela paní L. dveře vpravo dole. Za nimi byla dlouhá
zelenobílá chodba. Prázdná a uklizená. Paní L. dveře opět zavřela. Když se
otočila, uviděla na levé straně ženu, která seděla v křesle a která byla stejná
jako ona. Dívala se na ni.
Nový byt představuje duchovní stav paní L., která prošla jistými životními zkouškami. Šikmá plocha naznačuje, že se ještě se vším nevyrovnala.
Rodiče jí pomáhají tak, jak to odpovídá jejich duchovnímu stavu a poznání.
Každý klade důraz na něco jiného. Ukazují jí různé typy připoutaností.
„Prodlužovák“ značí prostou připoutanost, která stojí hodně životní energie. Nikdy jí není dost. Chce stále víc a více. Skříň představuje tajemství,
která jsou uchovávána hluboko v nitru. Vše je v ní uzavřeno a nesmí to ven.
I toto je připoutanost, která přináší mnoho utrpení.
Oba životní postoje paní L. odmítá. Nastupuje cestu očisty. Jde hluboko do svého nitra, aby zkontrolovala, zda zde není ještě něco, k čemu je
připoutaná a co ji zraňuje. Nachází zelenobílou chodbu, která ji povede za
světlem pravé lásky a moudrosti. Chodba je prázdná a uklizená. Není zde
sobectví připoutanosti. Její nitro je očištěno a „uklizeno“. Nyní je připravena pohlédnout sama sobě do očí. Žena sedící v křesle je ona sama. Je to
její pravdivá duchovní podoba bez všech příkras.
Schůzka skupiny
Naše skupina se sešla v bytě paní L. Paní R. sháněla překapávač na kávu,
ale paní L. ho neměla, tak pro něj šla k sobě domů. Paní L. šla zatím koupit
mléko a čtyři žemlovky. Obchod patřil muži, který mne dobře znal. Byl zde
i jeho zástupce a ucházel se o paní L. Ta dostala čtyři ještě teplé veky a deset
314
housek. Dala je do bílé igelitky a u pokladny vše znovu počítali. Ze žemlovek
zbyly jen drobečky a další již nesehnala.
Vize svým způsobem odráží karmické vztahy skupiny i jejich zaměření.
Paní R. s paní L. organizují setkání a starají se o pohodlí i osvěžení všech
členů. Paní L. jde pro duchovní stravu a paní R. zajišťuje organizační stránku setkání. Paní L. skládá zkoušku. Jde vybrat duchovní stravu, kterou chce
nabídnout i ostatním. Obchod patřil muži, který mne dobře znal. Byl to
jeden z duchovních vůdců mužského principu. Zástupce, který se o paní L.
ucházel, měl být jejím novým duchovním vůdcem. Paní L. si vybrala, ale
než došlo k účtování, zbyly z této duchovní stravy jen drobečky, které byly
bezcenné. Nemohly ztišit hlad po pravém poznání.
Paní L. se zatím vracela domů a zjistila, že její děti vytahaly všechno oblečení ze skříní, protože hledaly oblečení svého otce.
To znamená, že ve svém vývoji následovaly otce, nikoli matku. Vytahání
šatstva ze skříní představuje akt hledání tajemství mužského a ženského
principu. Hledání šatu duchovní hodnosti pro sebe. Veškerá tajemství pokládají za bezcenná, protože jsou jim přístupná. Zajímá je pouze to, co je jim
v tomto čase nepřístupné. Nechápou, že bez práce na sobě samých nemohou nikdy dosáhnout pravého poznání.
Cestou domů provázeli paní L. psi různých barev. Poslední byl velký rotvajler. Nebála se ho, ale nemohla se ho zbavit.
Psi představují všechny připoutané bytosti, kterým ještě nedala svobodu.
Rotvajler je bytost, která jí začíná dělat pro připoutanost velké potíže. Není
schopna navázat jiný vztah a začíná být nebezpečná. Jde o karmickou připoutanost, která může být rozvolněna jen se souhlasem Božím.
Paní L. vchází do pokoje, kde leží tři mladé dívky s dlouhými vlasy.
Odpočívaly. Jedna z nich právě telefonovala černým mobilem. Pracovaly pro
herce pana M. D. Řekla jim, že mají pěknou práci, a chtěla odejít. Nemohla
však najít dveře. Jedna z dívek paní L. upozornila, že jsou ve stěně vlevo.
Uviděla dvoje světle hnědé dveře se stříbrným klíčem. Vstoupila těmi, které byly
více vpravo. Najednou visela ve vzduchu, nebylo kam šlápnout. V hloubce pod
ní byly malé střechy. Křičela na muže, kteří byli dole, aby jí podali bílý žebřík.
Upozornili ji na gumové lano, které ji pomalu spouštělo na jednotlivé střechy
a posléze na zem. Tam se již cítila bezpečně. Když došla konečně domů, zbylo
jí z chleba jen pár drobečků. Připravila tedy občerstvení z chleba, který měla
doma, a paní R. jí pomáhala. Já jsem se jí ptala, proč jí to tak dlouho trvalo.
Ona odpověděla, že musela získat zkušenosti, které potřebovala.
To, čím prošla, byly její zkoušky. Vstup do pokoje představuje vstup do
vlastního nitra. Tři mladé dívky představují trojjedinost ženského principu.
Jedna z nich má stále ještě spojení s temnotami, které představuje černý
mobil. Její ženský princip vcelku pracuje pro ideál muže, kterým je v tomto
případě zmíněný herec. Tato spolupráce ženského principu s mužským je
315
ideální. Paní L. stačí již jen málo. Musí se oprostit od posledního pouta,
které ji spojuje s temnotami. Černý mobil je dědictvím z éry magie. Chce
ho odevzdat, zbavit se ho, ale neví jak. To vyjadřuje její odchod, kdy nemůže
najít dveře. Opět se musí poradit se svým ženským principem, který jí dobře radí. Ona však neposlechne a vstoupí do dveří, kde ji očekávají tvrdé
zkoušky. Ocitá se ve volném prostoru, kde se cítí ohrožena. Je si vědoma,
že vstoupila do prostoru, pro který ještě úplně neuzrála. Její malověrnost
jí připraví horké chvilky. Dosud si myslela, že zvládne vše sama, že ví vše
nejlépe. Tváří v tvář skutečnosti ztratí své sebevědomí mága.
Pochopí, že mužský a ženský princip mají být v rovnováze a harmonii, proto ho žádá o pomoc. Muži jsou jeho personifikací. Odvolává se
na Jákobův žebřík, po kterém stoupala. Ten jí však nemohou poskytnout.
Upozorní ji na záchytné lano vlastní víry, které je dostatečně pružné
a pomůže jí se dostat dolů, kam potřebuje, aniž by se z těchto závratných
výšin zřítila. Potom se ocitne „doma“ a může poskytnout hostinu, která
se skládala z duchovní stravy, kterou již měla doma od počátku. Na tvoji
otázku, proč jí to tak dlouho trvalo, odpověděla správně. Musela projít
zkouškami, aby pochopila, že odpověď musí hledat vždy ve svém nitru.
Kdyby byla její víra v sílu pravé lásky pevnější, nemusela použít lano. Tato
víra by ji vždy bezpečně přenesla tam, kde by jí bylo třeba.
U stolu seděla moje neteř, dcera S. a já. Další ženy neznala. Muži zde
nebyli. Zdáli paní L. slyšela hlas pana L., jak říká panu Z., že prodal pana J.
do otroctví. Prohledávali celý byt paní L. Káva z překapávače byla světlá a vodnatá. Já jsem měla před sebou peníze paní L. na domácnost, založené v bílých
kartách, které měla nadepsané světle zeleným písmem.
U stolu seděly paralelní bytosti ženského principu paní L. V podobě
hlasu pana L. k ní doléhaly dozvuky magických manipulací s mužským
principem, které převzala do svého karmického scénáře. Hlas jí připomínal
dávné karmy, které je třeba vyprosit. Proto byl prohledáván celý její byt,
její nitro. Otroctví představuje maximální připoutanost pana J. k ženskému principu. Pan L. je v tomto případě stínem pana J., jeho druhým já.
Duchovní strava v podobě kávy, kterou připravil mužský princip, paní L.
nechutnala. Ale i ona se podílela na její přípravě.
Nejvíce byla zaskočena tím, že ses „zmocnila“ peněz bez jejího souhlasu. Zde jako duchovní vůdce zastupuješ pána karmy a počítáš její dobré
skutky, které proměňuješ v odměny. Peníze jsou v bílých kartách a zapsány
Boží barvou v ákášických záznamech dobrých skutků. Nastal čas účtování,
aby mohl být naplánován další karmický scénář budoucího života.
Paní L. vidí, jak je zbourán její dům a dům maminky. Byly jim přiděleny
nové domy, velké, bílé, vysoko v horách. Připadalo jí to jako na Cínovci. Hodně
tam foukalo. Dům paní L. byl mezi velkým jezerem a silnicí pro kamiony. Byly
hodně naložené.
316
Zbourání domů znamená smrt ega. Osvobození se od sobectví připoutanosti. Dům představuje duchovní stav nitra. Nové domy jsou čisté, prostorné, zakotvené v rovině pravého poznání. Je zde drsné podnebí, protože
je třeba znát i krutou pravdu bez iluzí o sobě samých. Dům stojí u zdroje
čistého poznání, u jezera. Silnice života již snese těžké náklady kamionů,
které jsou naplněné pravým poznáním a zkušenostmi jednotlivých životů.
Vyznavači magie
Ve vizi paní L. dne 22. 7. 2001 se objevuje kostlivec s orlím nosem. Pod
vlivem vedení proseb postupně mizí. Nastupuje rovnoramenný kříž v kruhu. Je
temný jako symbol karmického utrpení následkem magických manipulací. Je
uzavřen v kruhu předsudků. Vedeme prosby, aby byl vyškrtnut z ákášických
záznamů všech, kde to Otec dovolí. Prosíme, aby byli Duchem svatým osvíceni
všichni, kteří podlehli vábení magie. Zjevuje se nám velké množství bytostí,
které stojí u starého silného stromu, jemuž vybíhají čtyři kořeny ze země ven.
Jsou vzájemně spoutané železnými řetězy.
Vize ukazuje, že vyznavačů magie je veliké množství. V těchto časech
stojí před stromem života magie a dodávají mu sílu svým uctíváním. Kořeny
vylézají ze země proto, že tento strom života začíná pro tuto sféru a dimenzi
odumírat. Dva kořeny představují mužský princip magicky zakořeněný ve
sféře duchovní a hmotné. Druhé dva kořeny patří ženskému principu. Jsou
vzájemně propojené řetězy, aby se jejich připoutanost nemohla rozvolnit.
Strom již nemá listí a usychá. Chtějí-li se lidé osvobodit včas, musejí se
vzdát moci i síly magie, včetně darů z ní pocházejících. Strom magie je
již vyškrtnut z ákášických záznamů této planety. Mágové, kteří se nechtějí
vzdát magických praktik, odejdou do těch sfér a dimenzí, kde je ještě magie
přirozenou součástí vývoje.
Planeta Země je pokrytá růžovými růžemi.
Je to znamení, že lidstvo pochopilo svou šanci a pracuje na své očistě i za cenu utrpení, které jim přináší. Růže symbolizují radost a krásu
z poznání pravé lásky bez magických manipulací, trny představují bolestné
poznání svých omylů a chyb, které se vám karmicky vracejí.
Objevují se dva kosmonauti, muž a žena. Mají černobílé kombinézy.
To znamená, že jsou v harmonii a rovnováze.
Předstupuje žena s dítětem v náruči. To dítě je žížala.
Upozorňuje vás, že všechny bytosti jsou si bratry a jsou vám rovny.
Nesmíte je tedy zneužívat. I ten poslední brouček, tedy i žížala, zde plní
svou nezastupitelnou roli. Proto musíte o jakoukoli formu života na této
planetě mateřsky pečovat, abyste opět nenarušili rovnováhu.
Je vidět vyvrácený strom života magie. Objevuje se vůz se zdravými stromy
317
bez kořenů. První strom je rozřezáván na kotouče. Výjev mizí a zjevuje se hořící
svíčka života planety a vzápětí planeta Země s nakloněnou osou.
Hrozí katastrofa, kterou mágové svými manipulacemi způsobili a předpověděli. Lidstvo se ve svém myšlení a cítění mění. Začíná pečovat o planetu a vede prosby. Nejprve je to jen několik jedinců, ale jak vedou prosby,
přidávají se další a další. Jak vedou prosby, je vidět, že běží pomoci nejprve
modré bytosti a potom světle zelené bytosti. Modré bytosti jsou obyvatelé
modré planety, tedy planety Země. Světle zelené bytosti patří do Božích
sfér. Vize upozorňuje, že nejprve se musíte snažit vy, teprve potom vám
může být zázrakem pomoženo.
Objevuje se muž, který drží rybu za ocas, hlavou vzhůru. Hlava ryby
padá.
Muž je vládnoucím principem éry Železného věku. Víra v dogmata této
éry je mrtvá.
Muž zmizí a nastoupí žena, která drží velikého bílého ptáka s černými
znaky. Drží ho pod křídly, aby mohl vzlétnout. Již je připraven.
Žena je vládnoucím principem nové éry. Bílý pták je symbolem svobody.
Otevírají se dveře a za nimi je věž, která tvoří bránu.
Touto branou bude lidstvo vždy vstupovat do nové sféry a vyšší dimenze.
Brána bude vždy světlejší a světlejší, vibrace lidstva jemnější.
Vesmírná tvorba
Ve své vizi jde paní E. na naše setkání. Jsem tam jen já. Ptá se mne, kde
jsou ostatní. Odpovídám, že v hospodě na večeři. Snad se všichni pohádali kvůli
klíčům. Paní E. chce vědět, o co jde, ale já se bojím, že by ji to odradilo a příště
by nepřišla. Nakonec přichází paní L., kterou pověřím, aby jí vše vysvětlila, protože je to důležitá zkušenost. Nakonec jde paní E. nakupovat do supermarketu.
Vezou ji diakonickým autem a na něm je značka pro postižené. Potom spolu
jedeme autobusem. Jen my dvě. Paní E. neví, kde vystupovat. Vtom se autobus
mění ve vlak. Putujeme spolu v horách.
Místem setkání je vesmír, který právě vznikl. Na jeho tvorbě se podílelo
mnoho bytostí. Každá z bytostí prosazovala svůj vývojový trend. Klíče, které
se staly předmětem sváru, představují volbu cesty a pomáhají proniknout
do tajemství, které ukrývá každý vývojový trend.
Paní E. má být pověřena důležitou misí lásky a ty se obáváš, že se zalekne
překážek, které se nyní objevují. Nakonec pověříš paní L., aby jí vše vysvětlila. Paní E. se rozhodne, že misi přijímá, protože je připravena. Potřebuje
nakoupit duchovní stravu, kterou přináší každé svaté dítě. Nastupuje do
diakonického auta, jež symbolizuje službu, kterou bude vykonávat. Auto
318
má značku pro postižené. To znamená, že největší službu lásky vykoná
jako postižená bytost ve hmotném životě. Paní E., paní L. a ty jste paralelní
bytosti. Rozdělily jste si úkoly tak, jak bylo stanoveno smlouvou s Otcem.
Potom již jedeme autobusem jen my dvě.
Jsi jejím duchovním vůdcem a přivádíš ji na pláň vrcholného poznání.
Zde je dokončena její příprava na pozemskou pouť.
Dostali jsme dary od „cizích“ lidí. Nejsou to zasvěcenci. Paní E. má pít
každý den šálek čaje.
To znamená, že má pít z pramenů poznání a sbírat zkušenosti.
Já dostala mazání.
To znamená, že jsi byla pomazána, tedy pověřena jako vedoucí duchovní
vůdce této mise, a smíš touto funkcí pověřit svého nástupce a předat mu
tento dar, až bude tvoje služba končit.
Pan L. má sestavit obrázek ze zářivých kuliček.
Jde o čistou energii lásky, která má vytvořit Zlatý věk lidstva. Je to obraz
budoucnosti. Této lásce bez připoutanosti se budete všichni učit.
Paní L. dostala zavřený dopis.
Je to poselství. První polovina poselství jí právem náleží. Má hlásat
poselství lásky spolu s vizemi budoucnosti. Druhá polovina náleží tobě, ale
ona si ji osvojila. To se stalo ústředním bodem těžkostí, které musíte všichni
postupně překonávat.
Dary představují pověření a vybavení pro celou misi. Jsou společné
pro všechny, kteří vstoupí na cestu lásky. „Cizí“ lidé jsou bytosti Světla,
které nad vámi budou bdít, budou vám pomáhat, ale vy je nebudete vidět
a nepoznáte je, pokud nebudete stát pevně na cestě lásky a oddaně plnit
úkoly mise. Poznáte je teprve tehdy, až i ve hmotném světě vstoupíte do
vesmírné jednoty lásky.
Přespáváme všichni v jedné místnosti. Je zde i paní D. H. Paní E. si má
lehnout sama na manželskou postel.
Je to symbol osamělosti duchovního vůdce.
Začne hledat peřiny, ale najde jen moje, které jsou schované v poličce před
postelí. Dá si polštář na postel a zjistí, že už tam je veliký polštář. Přesto si můj
malý polštářek položí nahoru. To se paní L. nelíbí a upozorňuje ji, že si zničí
krční páteř. Paní E. se nedá zviklat a odpovídá, že jí to tak vyhovuje, a můj
polštář si nechá. Potom hledá peřinu, nemůže ji objevit, ale nakonec ji najde
a všichni se uloží ke spánku.
Místnost, ve které spíte, je trenažér. Zde se připravujete na život ve
hmotném světě. Hledání peřin představuje ochranu před chladem připoutané lásky. Tvůj polštářek pod hlavu představuje úřad duchovního vůdce.
Poskytuje větší rozhled. Paní L. pod záminkou obavy o její zdraví projevuje
svůj postoj rivalky, která žárlivě střeží všechny dary, kterých by se nejraději
zmocnila sama.
319
Jdeme spát. V noci na paní E. najednou něco skočí a zatne to do ní drápy.
Hrozně to bolí a paní E. křičí, i když ví, že by měla spíš vést prosby. Nakonec
ale prosí a útočník zmizí. Říká to ostatním, ale nikdo jí nevěří. Každý to svádí
na noční můru a paní E. marně vysvětluje, že je nemívá. Nikdo jí nevěří.
Práce na trenažéru pokračuje. Je to příprava na reinkarnaci. To, co skočí
na paní E., je personifikace zla, žárlivosti, závisti a nesnášenlivosti, se kterou
se bude muset ve hmotném světě potýkat. Je to příprava na bolest a zklamání, které bude často pociťovat. Ostatní jí nevěří, protože vidí jen skvělý post
hlavního duchovního vůdce, nevidí utrpení, které tento post přináší.
Nakonec si těsně vedle ní lehne paní L. Paní E. to dusí a odtahuje se pryč,
aby měla prostor. V místnosti začne vát silný vítr a proud světla dopadá na
kytici suchých květů ve váze. Ty se začnou rovnat, zvětšují se, až jsou z nich
suché makovice. V nich se najednou objeví krásná černovlasá paní, která je
napomíná, protože zapomněly užívat dary, které dostaly. Vytýká jim, že podceňují lidi, kteří jim je dali. Že mají každý svůj úkol, který musejí splnit, a bez
těchto darů by se jim to nemuselo podařit. Potom přicházím já, ony mi o tom
vyprávějí a všichni společně hledáme své dary.
Paní L. představuje paralelní bytost, která by svou snahou pomoci
mohla tísnit své bližní. V tuto etapu výcviku si ověřuje přiměřenost ochrany, kterou chce poskytnout. Vzápětí nastává čas osvícení a probuzení pro
plnění úkolů. Místností vane silný vítr změn, který má probudit všechny
spáče. Proud světla představuje osvícení, které upozorňuje na mrtvé květy
lásky. Suché makovice jsou plné poznatků, které opíjejí svým „vědeckým“
úspěchem, ale nikoho nezahřejí, ani nepotěší. Z tohoto planého poznání
vystupuje pověřený duchovní vůdce ze světlých sfér a upozorňuje spáče na
úskalí, která je ve hmotném světě očekávají.
Paní E. jde na setkání k paní L. Místnost je dlouhá a úzká, uprostřed je
dlouhý stůl a kolem něho je málo místa. Je zde již mnoho lidí. Paní E. přišla
poslední. Začaly jsme chystat jídlo, trvalo to dlouho. Potom se paní E. zeptala,
jestli jsou již připraveny poháry k přijímání. Paní V. je hned přinesla na tácu.
Najednou vidíme, že kolem stolu je poloprázdno. Jdeme se spolu podívat po
bytě a hledáme paní L. Za jedněmi dveřmi je slyšet hlasité chrápání. Vejdeme
dovnitř a tam spí několik členů skupiny včetně ní, pečlivě zabalených ve „spacácích“. Paní E. je chce probudit, ale já jí říkám, že jsou moc unaveni a musejí
se pořádně vyspat.
Setkání u paní L. představuje duchovní slavnost pro ty, kteří mají duchovní postup. Je mnoho kandidátů a zdá se, že bude málo místa. Chystání jídla
představuje duchovní stravu. Ta musí být pečlivě připravena, proto vše trvá
dlouho. Je to i zkouška trpělivosti a pokory. Paní E. jako vůdce kontroluje,
zda je vše připraveno. Najednou zjistíte, že kolem stolu je jen polovina lidí.
Nejprve hledáte paní L. jako představitelku ženského principu. Za jedněmi
dveřmi ji nacházíte i s ostatními spáči.
320
Mystická svatba se nemůže konat pro nerovnováhu obou principů.
Setkání u paní L. je vrcholnou duchovní slavností. Do cíle došli jen ti nejvytrvalejší. Ostatní podlehli své touze po odpočinku a tuto slavnost zaspali.
Na této cestě je třeba jít neúnavně za svým cílem, za vesmírnou jednotou
lásky. Jakmile tohoto cíle dosáhnete, jste odměněni a zahrnuti láskyplnou
energií, která vás posiluje. Buzení spáčů nemá smysl. Obětovali jen tolik sil
a energie, kolik byli ochotni obětovat. Mají svobodnou vůli.
Zkouška
Dne 6. 8. 2001 se objevuje temný kruh s pěti vztyčenými tyčemi. Nad ním
je ohromná temná hlava, kterou držím za uši. Tato hlava se změnila v člověka.
Vedu prosby a vidím, že odchází vpravo. Naznačuje, že jen on zná pravou cestu,
ale já vím, že tato cesta je temná. Vedu honem prosby za něho i za všechny,
které zavedl. Zjevuje se temný kruh a na něm je zavěšeno pět klíčů.
To znamená, že tato bytost usiluje o pět nejvyšších moudrostí. Tyto
temné klíče ovládají vrcholný magický aparát pentagram. Ovládá ho muž,
který následoval velmistra a dosáhl jeho úrovně. Na rozdíl od velmistra není
uměle stvořený. Snažil se povýšit své poznání, tedy své duchovní slunce nad
Nejvyšší princip lásky a stvoření, který je Duchovním sluncem světlých sfér.
Je to bývalý vládce Marsu – Jantaru, Jahwe. Usiloval o titul Božství, který
nese název Jahve. Marně o tento titul usiloval. Vytvořil si sám protititul
Jahwe, který je platný v temných sférách magie. Svými magickými praktikami zasáhl do vývoje mnoha bytostí a narušil tak rovnováhu a harmonii
mužského i ženského principu. Podsunul jim pocit nadřazenosti, a tak způsobil, že se tato nerovnováha projevovala karmickými střety, které nejčastěji
vyústily ve války.
Předstoupila malá ženská postava a vedle ní se postavila velká mužská
postava, která vnucovala představu nadřazenosti. Potom se objevilo větší
množství černých vývojových osmiček v prostoru na znamení, že jde o magické
zásahy do přirozeného vývoje. Vedli jsme prosby za harmonizaci a vyrovnání
mužského a ženského principu tak, jak je to přirozené. Postavy muže a ženy
zesvětlaly a byly stejně veliké. Mezi nimi se objevil zářivý klíč, který nesly společně. Tím klíčem je pravá láska. Objevila se zářící vývojová osmička, která byla
ohraničena ještě temnou konturou. Vedla jsem prosbu za očistu a eliminaci
všech magických a nepřirozených zásahů do vývoje a temné kontury zmizely
a prostor se rozsvítil.
Ve světle prosvítá šedá hlava medvídka. Jsou vidět jen uši. Je to otisk symbolu síly magie, která byla vyškrtnuta z příslušných ákášických záznamů. I tento
otisk byl eliminován. Do popředí vystupuje krvavý kříž jakoby stvořený z rudého
světla, který byl uzavřen v rudém kruhu.
321
Je to zneužitý kříž, který se stal symbolem „svatých válek“. Toto je třeba
vyprosit, protože svatá válka neexistuje. Válka je vyvrcholením násilí, které
pramení z touhy po moci. Červená barva je symbolem krve a hněvu.
Vysoká bytost na obzoru třídí lidstvo.
Je to duchovní vůdce reinkarnovaný ze světlých sfér.
Převádí vždy dvě a dvě bytosti do Světla.
Dvě bytosti představují mužský a ženský princip, které vytvoří duál,
protože k sobě náležejí. Nejsou-li oba principy očištěny od magie, do Světla
nepostoupí. Pokud je jeden z principů nositelem pentagramu, též do Světla
nepostoupí. Postup je možný jen tehdy, odevzdá-li pentagram a vzdá-li se
moci a síly magie, včetně jejích darů.
Antikvariát
Ve vizi dne 8. 8. 2001 mne jde navštívit paní L. Prodávala jsem v zastrčeném
antikvariátu někde v Trnovanech za nákupním střediskem Delta. Ptala se mne,
jaké knihy jí nabídnu. Podala jsem jí velice starou knihu, která měla tmavě
zelenou barvu a tři zlaté pruhy přes hřbet. Na deskách byl znak, který připomínal hvězdu. Byla to židovská hvězda a v názvu bylo jméno Henochovo. Kniha
byla pro paní L. psána velice těžko čitelným rukopisem. Snad šlo o aramejštinu
či hebrejštinu. Paní L. se to moc nechtělo luštit, ale nic jiného jí nezbývalo. Když
jsem hledala druhou knihu, vytáhla jsem sošku babičky B. Němcové, která byla
zabalená ve staré obálce. Babička byla ve věku padesáti až šedesáti let, štíhlá.
Na sošce byl zezadu zlatým písmem popsán celý její život, který začínal cestou
přes celé Rusko. Řekla jsem paní L., že vykupuji všechny knihy za tři koruny.
Návštěva paní L. představuje snahu vyrovnat dávné karmické vztahy.
Antikvariát představuje knihovnu ákášických záznamů.
První kniha paní L. odkazuje do počátku věků židovského národa.
V této době byla jeho učedníkem a měla v sobě málo trpělivosti a mnoho ctižádosti. Osvojila si některé knihy předčasně a vydávala je za své
vlastní poznání. Zcizila druhou knihu, proto jsi ji nenalezla. Místo toho
jsi nalezla její životní cestu, kdy ti jako babička vykazovala lásku místo
žárlivosti, kterou vůči tobě původně pociťovala. Jde o anabázi několika
životů v Rusku.
Tato světlá éra je zapsána zlatým písmem do jejích ákášických záznamů.
Proto můžeš paní L. nabídnout osvobození tím, že vykoupíš všechny knihy,
které ti magickým způsobem zcizila. Knihy vykupuješ za tři koruny. Koruny
představují triádu čarodějů a čarodějnic, kterou na základě úpisů stvořila,
aby získala potřebnou moc. Tyto tři koruny je třeba rozměnit, tedy proměnit tím, že pouta budou rozvolněna bleskem Božím. Tedy milostí Boží. To
také vysvětluje, když již bylo na vaší cestě nutné čerpat z přisvojené knihy,
322
proč paní L. trpěla krutými bolestmi hlavy, dokud ti vizi nesdělila. Byl to
následek karmického nátlaku, kterého se dopustila, a ten ji dostihl.
Paní L. jde se svou rodinou ke mně na návštěvu. Bydlela jsem ve vysokém
starém domě v nejvyšším poschodí. Seděla jsem na zemi u televize a snažila
se rozmotat kabely, abych mohla sledovat divadelní představení. Paní L. přišla
s maminkou a tátou. Duchovně byl přítomen i její strýc. Maminka se ptala na
svého bratra. Měla na sobě černou sukni a černobílou halenku s drobnými
kvítky. Přes ni světlou vestu bez rukávů. Při odchodu mi postavila na stůl láhev
vodky s kulatou modročervenou etiketou a dort. Předala mi zelenou snítku
břízy. Táta mne poplácal po zádech.
Návštěva u tebe představuje žádost o pomoc. Položení tvého bytu představuje úroveň, na které pracuješ. Sleduješ představení. To znamená hru
života. Rozmotávání kabelů představuje karmické vazby a zádrhele, které
s pomocí Boží rozvolňuješ. Paní L. se strýcem přivedli rodiče, aby se poučili
a uvolnili karmické propletence, které je již tísní. Duchovní šat maminky
naznačuje, jak dalece je očištěna. Dary, které ti nabízí, znamenají, že ti
nechce zůstat nic dlužna. Láhev vodky představuje se svou etiketou, že
usiluje o vyrovnání vazby mužského a ženského principu. Dort je sladkou
odměnou a naznačuje, že jakmile k tomu dojde, její život bude naplněný
láskou a harmonií. Zelená snítka břízy naznačuje, že její duch se probudil
a vzkřísil. Osvobozuje se od připoutaností. Táta svým gestem naznačuje,
že začíná oceňovat cestu lásky bez připoutanosti. To jsou ty nejkrásnější
odměny.
Paní L. byla dohodnuta se strýcem a synem H., že pojedou do Prahy. Značí
to dohodu o společné reinkarnaci v důležitém městě pro duchovní vývoj. Není to
hmotná Praha. Symbolizuje důležitost. Byla tam zima, sněžilo. Paní L. hledala
veřejný telefon, aby mi mohla zavolat.
Nevlídné počasí představuje zmrzlé království, kde nikdo nezná pravou
lásku. Snaha ti zavolat představuje hledání duchovního vůdce, který by je
uvedl na cestu lásky. Je to hledání duchovního vůdce, který je již v minulosti
vedl za světlem lásky.
Byly jsme s paní D. a paní R. u ní v bytě. Hubovaly jsme ji, že neeliminovala
všechny magické konstrukce. Paní L. se bránila, že vyprosila vše, že zbyl jen
temný magický vír a s tím již nedokázala nic udělat.
Byt představuje nitro paní L., která velmi usiluje o očistu a je pilná.
Přesto nedokáže eliminovat to, co je nejnebezpečnější. Magickou tvorbu
uvolněné negativity po vyprošování. Pokud nebude v očistných operacích
důsledná, mohl by ji tento vír opět dostihnout a znovu stvořit vše, čeho se už
zbavila. Je třeba, aby si tento magický blok vyprosila a odevzdala příslušné
úpisy. Musí propustit služebníky i věřitele. S pomocí Boží eliminovat vše,
i když bude mít nepříjemné pocity. Jsou to impulzy, které si sama zakódovala. Mají jí zabránit v dokonalé očistě.
323
Škola
Ve vizi dne 9. 8. 2001 se paní L. přestěhovala a hledala školu, kde by dokončila poslední rok studia, který jí chyběl. Vybrala si školu, která byla stranou od
lidí, na vrcholu vysokého kopce. Byla to bílá budova a měla otevřené všechny
dveře a okna.
Přestěhování paní L. znamená novou reinkarnaci a hledání cesty.
Vybrala si školu, která vede nejrychleji k cíli. Většina lidí ji nevolí, protože
jde cestou náročných úkolů, kde je mnoho překážek. Cílem je chrám poznání lásky. Je otevřen všem bytostem. Má otevřená okna i dveře, ale vstoupí
jen ten, kdo je očištěn od sobectví a připoutanosti.
Když šla paní L. do školy, předběhla ji žena, celá v černém, která plakala.
Poznala v ní lékařku, která jí sdělila, že strýc zemře. Žena vběhla do chatky
pod kopcem, lehla si na postel a pokračovala v pláči. Zdi chaty byly průhledné.
Byla lékařkou a zároveň učitelkou školy, kde se měla paní L. poučit. Ptala se
jí, proč pláče. Žena prozradila, že má dva kluky ve věku osmi let, dvojčata. Jsou
na táboře a mají zlou vychovatelku. Žena se bojí, že jim hrozí smrt.
Paní L. předešla žena v černém. Je to její stín. Její druhé já. To na sebe
bere podobu lékařky, která jí sděluje vše, čeho se obává. Upozorňuje ji
na skon milovaného strýce, varuje ji, že její děti mají nesprávné duchovní
vedení. Zvolily si cestu moci a síly, kterou představuje magie. Podle toho
volily i nesprávné duchovní vůdce. Ti však odpovídají zvolené cestě. Jejich
chronologický věk naznačuje, že pro cestu pravé lásky ještě nejsou zralé.
Jsou dvojčata, protože jsou k sobě připoutané a na sobě závislé.
Chata představuje její nitro. Její stěny jsou pro ni průsvitné, protože ví,
co skrývá na dně své duše. Paní L. si se ženou povídá. Vysvětluje svému
pudovému já, že ho dostihlo jen to, co v minulosti samo uvedlo v činnost.
Vysvětluje, že je třeba odpustit a pak teprve může vést prosby a očistit se
od svých omylů a chyb. Žena souhlasí. Začátek byl těžký, protože žena
dostala záchvat, ale postupně se lepšila. Když pochopila, začala se usmívat,
protože se jí ulevilo a byla šťastná, že dokázala odpustit. V této chvíli bylo
vše v pořádku.
Světle zelený lotos
Ve vizi dne 16. 8. 2001 se paní L. zjevuje žena v černém šatu. Dva světlé
paprsky jí oblévají kotníky v levotočivém směru vývojové osmičky. Okolo ní stojí
v půlkruhu černé bytosti.
Žena v černém je personifikací planety. Temné bytosti, které stojí v půlkruhu okolo ní, jsou agregoři. Směr toku vývojové osmičky naznačuje vývojový trend planety.
324
Dvě větší světlejší bytosti pracují na menší bytosti. Otevírají jí hrudník
a odvíjejí pásy masa.
Tento symbol představuje stvoření Adama a Evy.
Objevuje se světlá vývojová spirála, která vede ze závratných hlubin do
nekonečných výšin. Směrem vzhůru se rozšiřuje. Za spirálou je zdroj světla,
který ji celou prosvěcuje.
To znamená, že vývoj probíhá podle plánu Nejvyššího principu lásky
a stvoření.
Zjevuje se šedé „M“ jako znak nekonečna a jeho protichůdné tendence.
Je to znak ženského principu. Tlak je velice silný. Představuje mezník ve
vývoji lidstva, kdy byl symbol Matky zaměněn za symbol svaté Marie, matky
Ježíšovy, která byla násilně povýšena do úřadu bohorodičky.
Ze znaku „M“ se pod tlakem písmena „W“, které je symbolem mužského
principu a jeho nekonečnosti, tvoří dveře, které se otevírají. Za nimi je světle
modrá planeta, kterou zleva zalévá světlo.
Na tvorbě se účastnily oba principy rovným dílem. Byly využity jejich
protichůdné tendence, včetně vlivu dobra a zla. Jen tak se může vývoj pohybovat směrem kupředu.
Světlejší bytost pracuje s rukama spoutanýma na zápěstí. Objevuje se černý
čtverec. Po jeho levé i pravé straně jsou vždy čtyři světlejší bytosti.
Pokud pracuje jeden z principů bez své druhé poloviny, má ruce spoutané a cesta k duchovnímu postupu je uzavřena černým víkem. Nejrychleji
lidstvo postupuje na cestě harmonického vývoje, když mužský a ženský
princip zastupuje čtyřduše. To znamená dvojitý duál. To jsou ty bytosti po
pravé i levé straně. Pokud nejsou v harmonii, mají ruce spoutané a vzájemný vliv se tříští. Pokud pracují v harmonii, mají ruce volné a práce rychle
postupuje. Oba duály jsou v souladu a připraveny.
Temné víko čtverce se zdvihá a za ním se otevírá světlejší chodba. Bytosti se
drží za ruce a každá z nich má před sebou otevřenou knihu. Vše je světlejší, ale
ne úplně čisté. Knihy drží vždy dvě a dvě menší bytosti. Jsou veliké jako kniha,
kterou drží. Malé bytosti otáčejí stránky v knize.
Jsou to služebníci pravého poznání i vědění a splývají s barvou hřbetu
knihy.
Tato barva je světle zelená. Do popředí vystupuje tmavě šedá koule, která
je uzavřená ve světlejší síti vertikálních čar. V polovině koule je vidět jedna
horizontální čára, která vypadá jako poledník.
Je to tvorba poledníků a rovnoběžek, elektromagnetická síť, její dráhy.
Zjevuje se loď. Je prázdná, vesla jsou vztyčena. Je jich mnoho. Do popředí
vystupují pyramidy různých velikostí, které vedou do nekonečna.
Loď čeká na vůdce lidstva, kteří budou řídit a vládnout obyvatelům této
planety. Pyramidy představují zdroj energie, která bude poskytnuta všem,
kteří půjdou za světlem lásky.
325
Objevuje se cesta, která zatáčí vlevo. Je roubena vývojovou spirálou.
Současně se tvoří cesta vpravo, která se stýká s původní cestou, a obě cesty tak
vytvářejí list. Vývojová spirála tvoří na jeho kraji zoubky.
Je to list ze stromu poznání. Pravá strana listu je tmavší. List se skládá ze čtyř okruhů, vzájemně se prolínajících. Tyto čtyři okruhy splývají
v trojjedinost mužského a ženského principu. Společně tvoří v harmonii tři
okruhy Božství a vytvářejí tak světle zelený lotos s nesčíslným množstvím
okvětních lístků.
Objevuje se kruh. Svítí pouze jeho dolní polovina.
Označuje osvícenou vládu ženského principu v novém věku Vodnáře.
Osvícení a vláda obou principů se pravidelně střídají.
Změna běží ve směru hodinových ručiček.
Vláda se mění, když padnou světlé trojúhelníky v kruhu. Jde o symbol
vyprošených kleteb za uplynulou éru vlády. Jsou to kletby obou principů.
Ze středu kruhu vychází čistá energie.
Je to světlo lásky a odpuštění. To otevírá cestu do osvětlené chodby.
Chodba zatáčí vlevo. Tam je vztyčená světlá tyč, ke které přistupují čtyři
bytosti a vytahují z ní hůl.
Je to dar na cestě pravé lásky. Láska a odpuštění vedou za světlem
Nejvyššího principu lásky a stvoření. Hůl je pomoc a opora pro poutníka,
který se touto cestou ubírá. Je to i žezlo, které je klíčem k tvorbě lásky.
Bytosti jsou opět čtyři, protože jedna duše se skládá ze dvou duálů mužského a ženského principu.
Hůl se mění ve dva klíče a dva prsteny.
To znamená, že se blíží duchovní slavnost mystické svatby.
Kruhem prstenu prochází bílý paprsek.
Klíče otevírají cestu do vesmírné jednoty lásky. Dochází k mystické svatbě, protože oba duály jsou v harmonii a jsou si rovny.
Otevírá se čistě zářící kniha. V ní je všechno vědění. Dole září bílá barva
a nahoře světle zelená. Prolínají se.
Za spolupráce obou principů bude odkryto nejvyšší tajemství.
Ke knize se zleva blíží tmavé bytosti. Objevuje se loďka.
Je to loď pravé víry. Do ní vstupují tyto bytosti vždy v párech. Každá
z bytostí zde má přesně určené místo, mužský a ženský princip. Toto tajemství pravé víry a lásky přinesl Kristus. Je to Ježíšovo poselství lásky. Mužský
a ženský princip se musejí dohodnout, teprve potom obdrží poselství lásky
s jeho skrytým tajemstvím. Teprve tehdy se stanou pravými apoštoly lásky.
Dostávají svitek, který se před nimi otevírá.
Spolu s ním se před nimi budou otevírat knihy učení lásky, které dosud
byly před nimi uzavřené. Spolupráce obou principů musí být harmonická, jinak nelze tohoto duchovního postupu dosáhnout. Vede do náruče
326
Otce a k Nejvyššímu principu lásky a stvoření. Vede k duchovní urozenosti
a moudrosti lásky.
Světelný kruh
Hluboko ve vesmíru je starý oprýskaný hrnec se dvěma uchy. Z něho lezou
magicky mutované jedovaté langusty, sépie i krevety. Mají dlouhé, velmi ostré
bodce. Jejich jed přináší smrt. Temný muž se ženou stojí na břehu mola a dívají
se do tmavě modrého moře. Jeho špína je přitahuje, protože jejich myšlení
a cítění je na základě rovnosti vede do této negativity. Chtějí do něho skočit.
Tyto bytosti pomáhaly stvořit tuto negativitu a zaplavily s ní celý vesmír.
Ve světech temnot a magie dosáhly úrovně velmistra a velmistryně. Jsou
duchovně mrtví.
Je třeba vést prosby za očistu, odevzdat úpisy, které byly uzavřeny bez
souhlasu Božího, a eliminovat tuto negativitu. Jed by měl být neutralizován
a uměle stvořený mužský a ženský princip velmistra eliminován.
Šedé bytosti vzývají Světlo a mezi nimi je světelný klíč, který si vzájemně
předávají.
Šedé bytosti představují lidstvo a světelný klíč je pravá láska, která je
klíčem k vesmírné jednotě lásky. Je stvořen čistotou myšlení a láskyplným
cítěním. Vede k odpuštění. Přes odpuštění je klíč aktivován láskou a otevírá
cestu k Nejvyššímu principu lásky a stvoření.
Objevuje se světelný kruh. V něm jsou čtyři sloupy světla, které se mění
v zářící bytosti. Jedna z bytostí si ponechá úroveň své původní výšky a ostatní
tři se zmenší o polovinu. Větší bytost má svatozář a předčítá z otevřené knihy.
Bytosti poslouchají, berou se za ruce a vytvářejí kruh. Objevují se tři kruhové
plošiny podpírané sloupy. Vše září.
Světelný kruh je Duchovní slunce. Z něho se vyzařují bytosti, které
dosáhly nejvyšších úrovní poznání. Jsou to zrozenci Světla, kteří přinášejí
osvícení a poselství lásky. První bytost je duchovním vůdcem, který tlumočí
poselství lásky, a ostatní naslouchající je předávají svým mladším bratrům
a sestrám. Poslouchají a stávají se apoštoly lásky. Berou se za ruce a vytvářejí vesmírnou jednotu lásky. Dosahují prvního okruhu poznání, který je
podpírán těmito čtyřmi bytostmi. Tito duchovní učitelé se stávají pilíři pravého poznání. Od této úrovně poznání se odvíjejí další dvě úrovně poznání.
Celkem jde o tři úrovně pravého poznání, které vytvářejí chrám lásky. Jsou
to vrcholné úrovně duchovní urozenosti.
Světlejší bytosti stojí stupňovitě seřazeny za sebou. Nejbližší bytost je nejníže. Je vidět jen jejich poprsí. Stupně vedou do závratné výše. Objevuje se
mřížka svatého grálu, která vypadá jako svícen, ale také může být průřezem
poháru. Grál je utvořen z pruhů, které vytvářejí paprsky světla.
327
Světlé bytosti představují lidstvo různých úrovní poznání, které jdou
mystickou cestou svatého grálu. Nakonec se jim zjevuje grál. To se děje
vždy, když obě poloviny mužského a ženského principu dosáhnou stejné
duchovní úrovně. Tehdy se připravuje mystická svatba.
Objevuje se bíle prostřený čtvercový stůl, na který bude grál položen. Z něho
bude pít mužský a ženský princip na znamení svého sjednocení. Předstupuje
muž a žena. Jsou zahaleni tmavě šedým závojem. Tento závoj představuje jejich
duchovní stav. Sféra a dimenze, do které vstoupili, je naplněna čistou energií
lásky, která z nich, podobně jako voda, smývá poslední zbytky disharmonie.
Jsou to otisky, které na nich ulpěly z nižší sféry. Oba principy jsou nyní
čisté.
Žena mizí a muž se sklání pod tíhou pocitu viny za omyly a chyby, kterých
se dopustil za éry své vlády.
Své viny může napravit jedině tak, že bude pomáhat ženskému principu
tyto záležitosti napravit i za jeho panování. Tato spolupráce obou principů
povede opět k harmonii a mystické svatbě na vyšší úrovni poznání. Mužský
a ženský princip mohou duchovně postoupit jen tehdy, když vzájemně spolupracují v harmonii.
Zjevuje se bílá kruhová plošina a na ní je rozmístěno dvanáct hořících
svíček, které vytvářejí kruh.
Je to dvanáct zasvěcenců, v jejich srdcích hoří plamen pravé lásky. Bílá
plošina představuje jejich duchovní úroveň.
Podklad se mění. Levá polovina kruhu je bílá a pravá je černá při pohledu
zepředu.
Je to znak rovnováhy.
Podklad se mění v hodiny a svíčky v číslice. Hodiny ukazují za pět minut
dvanáct. Vše je zamlžené.
To znamená, že svět dosáhne rovnováhy na poslední chvíli.
Duchovní vůdce – setkání
Ve své vizi se paní E. vrátila do svého domu. Má tam hodně přátel. Na terase má záhon, kde pěstuje květiny. Jsou hodně zaplevelené. Přichází její přítel
a radí jí, jak o ně pečovat. Plevel najednou zmizí a květiny povyrazí a okřejí. Jde
se s přítelem projít. Cestou na ně vyrazí veliký pes, kterého se paní E. strašně
bojí. Pes ji zezadu chytí za vlasy. Paní E. sedí na bobku, pes jí horce dýchá na
krk a paní E. volá o pomoc. Nikdo si jí nevšímá. Nakonec jí přítel poradí, aby
vstala a přestala se bát. Teprve nyní se paní E. odhodlá vstát. V tu chvíli pes
odběhne a už si jí nevšímá.
Návrat do domu představuje návrat do vlastního nitra. Nachází tam
své přátele spolu se vším, co má ráda. Tuto lásku představují květiny. Jsou
328
to květy lásky, které brala jako samozřejmost a příliš se o ně nestarala.
Proto jí zarostly plevelem připoutanosti, který je dusil a ničil. Přítel je jejím
duchovním vůdcem, který jí radí, jak je třeba o květy lásky pečovat. Paní E.
poslechne, a tak mohou tyto symboly pravé lásky kvést svobodně a volně
bez připoutanosti, která je dusí a zabíjí. Její učitel ji vede dál na cestě
v hlubinách jejího nitra. Potkají tam velikého psa, kterého se paní E. bojí.
Pes představuje „zvíře“ v nás, naše živočišné pudy. Paní E. se bojí, protože
se domnívá, že je nemá vždy pod kontrolou. Dokonce se na cestě zastaví
a nechá se psem držet v šachu. Zbývá málo, aby ji pes nevláčel po zemi
blátem a prachem.
Duchovní vůdce ji však vybídne, aby si více důvěřovala a vstala z prachu cesty a nenechala se ovládat svým „zvířetem“. V ten čas, kdy paní E.
poslechne a postaví se na cestě, je svobodná a plně se ovládá.
Ocitá se ve velikém zámku. Má na starosti několik dětí, které se chtějí jít
podívat do sklepení. Paní E. je varuje, ale ony si nechtějí dát poradit a trvají
na svém. Jdou tedy do sklepa po širokém schodišti, které je zavede do úzké
temné chodby. Konečně vejdou do haly, kde jsou po stranách několikery dveře.
Z jedněch vychází přísný učitel s malým žákem a sděluje jim, že ho musel
potrestat. Nyní prý už zlobit nebude. Paní E. chce vyvést děti ze sklepení a hledá
východ. Konečně najde otvor, který vede na příkrý sráz. Děti se bojí, ale nakonec
se odhodlají jít touto cestou a zjišťují, že to není tak hrozné a nebezpečné, jak
to vypadalo na počátku. Přijdou do zarostlé zahrady a musejí lézt přes plot.
Paní E. si vzpomíná, že zde v dětství už byla. Vysvětluje dětem, kde co bylo.
Cestou si natrhají plané třešně, které jsou velmi sladké.
Potom jdou dál a vejdou do další zpustlé zahrady, kde jsou vedle sebe tři
ohromné hrobky. Paní E. odhrabe z prvního náhrobního kamene listí a zjistí,
že je to její náhrobní kámen. Vzpomíná si, jak na něj vybírala erb a další
výzdobu. Vedle byl hrob jejího manžela. Třetí byl hrob její matky. Na ten se
však již nepodívala.
Zámek představuje skupinovou duši. Děti jsou mladé duše, které jsou jí
svěřeny do péče. Mladé duše se chtějí podívat na dno své duše. Paní E. je
varuje, ale když to není nic platné, vede je hluboko do podvědomí. Zde je
několik tajných míst, kde jsou ukryta tajemství, která nechtějí znát, protože
vzpomínka na ně bolí. Přísný učitel, který vyvádí malé dítě ven, protože je
potrestal, je vlastní stín bytosti, která odsuzuje sama sebe pro tajemství,
která zde ukryla. Trestá sama sebe a doufá, že se tím očistí. To napovídají
slova přísného učitele.
Dítě je bytost sama, která jedná nezrale jako to dítě. Dospělého zde
představuje paní E. Má za úkol vyvést své dítě z chaosu. Každá bytost
v sobě obsahuje dítě, rodiče a dospělého. Tyto bytosti v určitých situacích
nad námi přejímají vládu. Tyto tři složky našeho já by měly být v harmonii.
Jednáme-li nezrale, vítězí v nás dítě. Jednáme-li autoritativně, vítězí rodič,
329
který představuje přísného učitele. Jednáme-li zrale, zvítězil v nás dospělý
moudrý člověk. Únik z této závislosti je možný jen tehdy, nastoupíme-li cestu lásky. Abychom tak učinili, musíme prozkoumat všechny zákruty a taje
svého nitra, včetně třinácté komnaty, kam jsme si zakázali vstup. Teprve
potom, když jsme prošli houštím zpustlé zahrady ve svém nitru, okusili planého ovoce duchovní lenosti, které chutnalo tak sladce, teprve potom jsme
přivedeni k místu, kde jsme byli pohřbeni jako duchovně mrtví. Teprve zde
můžeme naši duši vzkřísit pro věčný život v lásce bez připoutanosti. Zde
také můžeme zabít své ego a jít za světlem Boží lásky. Paní E. se osvobodila
od svého přísného učitele i dítěte. Je v rovnováze. Zbývá jí jen zbavit se
připoutaností.
Paní E. je s přáteli na horní stanici lanovky. Všichni sedí namačkaní okolo
stolů a chystají se jíst. Lanovkou se dolů přepravují jen veliké balíky. Najednou
se pod ní objeví černá kočka. Přichází v převleku šaška, který má na hlavě
masku jednoho z představitelů naší vlády. Všichni se smějí, ale je jim kočky
líto. Paní E. jde k ní a slyší, že kočka pod maskou přede. Potom se již všichni
chystají k jídlu. Někdo přinesl veliké hrnce a pánve.
Horní stanice lanovky představuje místo, kde se duchovní bytosti připravují na sestup do hmotných sfér. Veliké balíky představují karmickou
zátěž, kterou na sebe dobrovolně vezmou, až se reinkarnují. Černá kočka
je symbolem magického vlivu hmotného světa, kterému budou vystaveni.
V těchto sférách jsou magické snahy směšným šaškováním, proto se objevuje v kostýmu šaška. Má masku nejvlivnějšího politika na znamení, že tento
vliv by neměl nikdo podceňovat. Všichni mágy litují, ale kočce se její stav
líbí a přede. Tak i bytosti, které uvázly v magických manipulacích, si v nich
libují, než je jim předložen účet a ony poznají, že vsadily na špatnou kartu.
Potom je všem předložena duchovní strava, která je má posílit na cestě do
jiné dimenze a sféry bytí, aby splnily se ctí svůj úkol.
Paní E. jde s přítelem na setkání. Přítel jí cestou ukazuje, kde se skupina
scházela dříve. Ve skupině byli tehdy jen čtyři lidé. Místo je zastrčené pod jedním domem, kde ze zdi vyvěrá pramen. Potom jdou domů k panu J. ze skupiny.
Je nás tam se mnou asi šest. Na další setkání již jdeme jinam. V místnosti je
připravený dlouhý stůl s občerstvením. V této chvíli je nás již okolo dvaceti. Když
přijdeme na další setkání, je nás již okolo šedesáti. Máme k dispozici dvě na
sebe navazující místnosti. Jsou v nich dlouhé stoly s připraveným občerstvením.
Každý má dva chlebíčky. Přijde nás však velice málo.
Já sedím v čele stolu a vedle mne je volné místo po mé pravici. Je tam
jakoby šedý zamlžený prostor. Vyzývám paní E., aby si šla sednout vedle mne,
ale ona se vymlouvá, protože se toho prostoru bojí.
Vrací se s přítelem na původní místo našeho setkání a najde tam prasklý
pohár. Vezme ho a schová pod plášť. Říká si, že ho musí zachránit, i když ví, že
již má podobný doma. Cestou ze setkání dostane od někoho několik rajských
330
jablíček, která hned rozdá. V sáčku obdrží také šaty. Ty chce předat určité
osobě. Paní D. H. je na ní však moc chce. Paní E. se jí vyhýbá, protože ji nechce urazit svým odmítnutím. Nakonec se situace vyvine tak, že šaty odevzdá
té osobě, které je chtěla dát původně.
Cestou prochází se svým přítelem dvěma zbořenými chrámy. Nejprve malým,
který má po stranách dvě věže. Uprostřed je malá zděná zídka. Někteří se jím
bojí projít, a proto si dost zajdou obcházením chrámu. Paní E. jde s několika
přáteli zkratkou přes chrám. Když vyjdou ven, stojí před nimi v dálce úplně
stejná zřícenina. Je jenom větší.
Jednotlivá setkání představují vývoj vaší skupiny i s cestou, kterou
jednotliví členové nastoupili pod vedením svých duchovních vůdců. Na
počátku byla cesta do hlubin vlastního nitra, kde po očistě vytryskl pramen
poznání. Toto poznání vedlo k opakování poznatků z minulých životů, proto přivedlo bytosti k panu J., který zde zastupuje bílé mágy. Skupina roste
a přijímá duchovní stravu, která je předkládána.
Poslední setkání představuje plánované setkání na Slovensku. Dva
chlebíčky, které jsou vám předloženy, mají všem připomenout, že usilujete
o očistu a rovnováhu i harmonii obou principů. To, že vás má přijít velmi
málo, znamená, že se ještě všichni neprobudili pro práci, kterou slíbili. Ty
jim ji připomínáš stejně, jako ji připomínáš paní E., která tě jednoho dne
bude zastupovat.
Místo po tvé pravici nepřijme proto, že se bojí odpovědnosti. Nevěří
si. Bojí se mlhavého prostoru a nechápe, že záleží jen na ní, jakou energií
ho naplní. Proto se paní E. vrací zpět na místo prvního setkání. Najde tam
prasklý pohár, kterým nabírala ze zdroje poznání. Praskl její malověrností.
Schovává ho pod plášť, aby jí připomínal časy, kdy z něho pila ze zdroje
poznání a důvěřovala svým duchovním vůdcům. Ona nepoznává, že je to
ten pohár, o kterém se domnívá, že ho má doma. Začíná znovu od počátku
a k tomu dostává patřičnou výbavu, kterou si svými zásluhami vysloužila. Je
to ovoce jejího snažení. Rajská jablka. Ta nezištně rozdá svým bližním. Je to
duchovní šat, který uchovává pro své druhé já na mystickou svatbu.
Paní D. H. zde představuje všechny bytosti, které touží zmocnit se těchto pokladů co nejrychleji, bez vlastních zásluh. To však nefunguje. Každý
si svůj duchovní šat musí zasloužit usilovnou prací na sobě samém. Na své
cestě se paní E. dostává na dvě důležitá životní rozcestí, kde musí volit. Buď
si vezme ponaučení z minulých životů, přestane se bát a projde zbořeným
chrámem svých iluzí a předsudků. Tato cesta je nejrychlejší, ale je cestou
bolesti. Ale paní E. musí projít dvěma zbořeništi, protože minulý život volila
okliku a postavila si ještě větší chrám iluzí, který musela zbořit.
Paní E. jede se skupinou na lyžařský zájezd. Autobus je nacpaný, že vzadu musejí bytosti stát. Na druhém sedadle vpředu vidí paní L. Vedle ní sedí
černovlasý muž, spíše dítě. Zezadu nelze rozeznat, jestli to je její manžel. Jak
331
projíždějí krajinou, přibývá sněhu. Mají skončit v nějaké hospodě. Potom paní
E. pozve všechny do svého domu. Je veliký, uvnitř je jen jedna ohromná světlá
místnost. Strop není vidět. Jsou tam schůdky, po kterých se vyjde na malý zářivě
bílý balkon. Tam jsou dveře na toaletu. Paní L. na něm chce dělat přístavbu,
paní E. není proti, jenom stále měří, aby dveře byly přístupné i jejím dětem. Ví,
že budou mít úraz a budou chodit v sádře, kterou budou mít na dolní polovině
těla.
Po chvíli se vracejí ke společnosti dole. Všichni jedí ovoce. Paní E. jde vyhodit
pecky. Cestou si všimne, že jedna žena, starší blondýna, drží v rukou hromádku
ohryzků s ostrými špičatými semeny. Nabízí ženě, že odnese i její odpadky.
Žena nejprve nechce, ale nakonec se jí je snaží předat. Přitom se jí semena rozsypou na šaty i pod ně. Smějí se, že to tak zpackaly. Paní E. říká, že to nevadí,
ať semena vyklepe na zem, že vše potom zamete. Když všichni odejdou, začne
paní E. uklízet. Nejprve zametá podlahu, začne od semínek, ale pak si všimne,
že v koutech je odsekaná omítka, jako by někdo opravoval zeď.
Lyžařský zájezd pro vás znamená cestu do zmrzlého království. Je
vás mnoho, kdo znáte místo lásky jen připoutanost. Autobus je plný.
Představuje společnou životní cestu. Paní L. představuje se svým manželem
dvojici, která je k sobě připoutaná. Pár, který tvoří, je nerovný, on je velmi
nezralá duše.
Hospoda představuje svět, kde se mají reinkarnovat. Paní E. zve všechny
do svého domu. To znamená, že je přijala do svého srdce. Její duchovní
stav je dobrý. Místnost, která představuje její nitro, je světlá, nikdo zde
není připoután. Zářivý balkonek se schůdky představuje místo duchovní
očisty. Paní L. s ní trochu manipuluje a navrhuje přístavbu, ale současný
stav přesně odpovídá potřebám paní E. Správně myslí na své děti, aby jim
byla posilou, až budou překonávat své karmické zkoušky.
Vrací se ke společnosti dole. Pojídají společnou duchovní stravu. Je to
ovoce jejich duchovního růstu. Jedna žena má problémy s očistou a paní E.
jí nabízí pomoc, kterou žena po mírném zdráhání nakonec přijme. Když
všichni odejdou, začne paní E. pracovat na vlastní očistě. Začne nejprve
odklízet semínka připoutanosti a posléze zjistí, že se začíná drolit omítka
na zdi, která vymezuje její prostor. Někdo opravoval zeď, která se bortí pod
vlivem vnějších vlivů. Brzy bude tato stěna posunuta a prostor se vlivem
osvícení zvětší.
Jsme ve velikém stanu. Po stranách jsou regály s knihami různé velikosti
a stáří. Paní E. připadá, že nejsou uspořádané. Přitom má pocit, že zde ručí
za pořádek. Hledá Shakespearovy spisy. Nakonec je najde. Je to menší prastará kniha. Někdo ji před ní otevřel na první straně. Ona se ptá, jestli to je
Mackbeth. Je jí řečeno, že ano. Dívá se do knihy, která je psaná ručně. Text je
značně zkrácený.
Jste v knihovně ákášických záznamů. Paní E. hledá určité spisy, protože
332
se jako autor v té době dopustila chyby v popisu Richarda III. Na základě
vlastního předsudku se podílela na jeho špatné pověsti. Richard III. byl
milován prostými poddanými. Toto byla druhá kniha, kterou měla vyhledat
a vyprosit. V Mackbethovi zveřejnila velice nebezpečnou kletbu, která se
každým opakováním utvrzovala. Tuto kletbu je třeba zrušit a eliminovat
její vliv.
Jedeme na zájezd. Nejprve se zastavíme u moře, kde paní E. učí své děti
plavat a nebát se vody. Na moři jsou malé vlnky a skáčou do nich. Najednou se
v dálce objeví větší. Mají z nich radost. Potom jedeme supermoderním vlakem
do Německa. Cestou nám promítají film o princovi a jeho ženě. Tancují s malou
skupinkou mladých lidí na veliké louce. Jsou to výborní tanečníci. Moc jim to
sluší. Na závěr filmu kamera couvá a zabírá stále větší plochu louky. Je prázdná a pomalu zapadá slunce. Nakonec je na vzdáleném konci vidět skupinku
dětí, právě končících fotbalový zápas.
Zájezd je již bezprostřední přípravou na hmotný život. Paní E. sama
připravuje své budoucí děti na těžké podmínky ve hmotě. Zbavuje je strachu
a přes klidnou vodní hladinu, která je symbolem klidného života, je vede
k překonávání životních bouří. Jízda supermoderním vlakem představuje
životní dráhu na vrcholu světské moci. Jedou na území západních sousedů.
Je jim promítán základní karmický scénář vládnoucí třídy. Tanečníci jsou
jednotliví politici. Tančí skvěle. Uchopení moci ve hmotném životě též probíhalo hladce. Tvoří skupinku těch, kteří drží moc pevně v rukou. Závěr filmu ukazuje, jak se jejich moc šíří. Kamera zabírá stále větší prostor. Konec
filmu ukazuje skupinku dětí, které skončily fotbalový zápas. Děti jsou mladé
duše, které se nechaly zmanipulovat. Konec zápasu představuje konec druhé světové války. Jde o ukázku přípravy na nový život na trenažéru.
Potom projíždějí krajinou, kde je tma, přestože je tam den. Projíždějí mezi
skalami. Jejich vrcholy jsou uměle osvětlené. Vjedou do lesa. Stromy mají
vysoké holé kmeny. Paní E. připadá, že jsou vrcholky stromů z kamene. Mají
navštívit jeskyni v horách, říkají jim, že tam bude legrace. Západní sousedé ji
považují za největší atrakci. Všichni vystoupí z vlaku a dveře se za nimi neprodyšně uzavřou. Cestou k jeskyni se paní E. potká s bývalým spolužákem, který
se jí ptá, jak se jí výlet líbí. Ona odpovídá, že je zatím zajímavý. Spolužák je
otrávený, protože se těšil, že si na závěr dne zalyžuje, a teď to vypadá, že to
již nestihne. Přicházejí ke vchodu do jeskyně. Jsou tam malé pancéřové dveře
s ohromným zámkem, kterým je dobře vidět dovnitř. Klíče neexistují. Proto
paní E. vykřikne: „Sezame, otevři se!“ Dveře se otevřou a paní E. vchází první.
Prochází dlouhou chodbou. Ze stran na ni útočí různé obludy. Protože jim
řekli, že to bude legrace, považuje je paní E. nejprve za směšné, ale pak se
před ní objeví člověk, který po ní hodí košem na prádlo. Paní E. uhne a otočí
se k ostatním, kteří zůstali u vchodu. V té chvíli ji zasáhne hozená židle a to jí
přestává připadat legrační.
333
Průjezd temnou krajinou představuje temnou éru fašismu. Je zde umělým světlem zdůrazněno to, co je pokládáno za pozoruhodné. Ostatní nemá
být spatřeno. Stromy života jsou tvrdé, strohé. Vypadají jako kamenné. Tak
tvrdé jsou i jejich ideje. Výstup z vlaku představuje vstup do hmoty. Jeskyni
pokládají západní sousedé za největší atrakci. Jde opět o symbol. Jeskyně
je síní slávy fašismu. Zde platí síla moci a násilí.
Jeskyně je také symbolem vajíčka, které je připraveno k oplodnění.
Paní E. svou průpovídkou otevírá cestu k oplodnění vajíčka.
Vedení proseb
Paní R. předstoupila před Otce, obě rady a Jitřního anděla. Prosila o vedení
ze Světla a začala prosit za vše, čeho se dopustila na všech bytostech a planetách. Odevzdala Otci úpis, který byl asi jeden a půl metru vysoký, uložený ve
zlatém pouzdře. Najednou začaly po zdech běžet útržky dějů první a druhé
světové války, vylodění v Normandii, válečné střety v Izraeli, zoufalé životní
a pracovní podmínky dělníků v Manchesteru v přádelnách a následné morové
epidemie, stahování jeseterů z kůže zaživa kvůli kaviáru atd.
Vedla prosby za odpuštění a strašně plakala. Prosila, aby předstoupil Jitřní
anděl se svými temnými anděly. Vyzvala všechny své paralelní bytosti, aby předstoupily s ní tak, jak Otec dovolí. Když se otočila, viděla, že množství lidí, kteří
za ní stojí, je ohromné. Odevzdala Jitřnímu andělovi úpis, který s ním sepsala,
a prosila bytosti, které stály za ní, aby tak učinily také. Ony odevzdávaly úpisy
ostatním temným andělům. Vyprošovala okovy s temnými anděly, a když vedla
prosby za odpuštění, opět běžely po zdech útržky dějů, ale tentokrát bylo ukázáno, jak jsou prosby mocné. Viděla, že protivníci v Izraeli odložili zbraně a podali
si ruce; sice bez úsměvu, vážně, protože cítili zodpovědnost a závažnost tohoto
kroku. Vojáci vyskákali z tanků a svrhli je do příkopů, černí otroci v Mauretánii
seděli ve školních lavicích a jejich otrokáři je učili číst a psát. Viděla vysoké
politické hodnostáře a mafiány v oblecích, jak je vedou do kriminálu. Viděla
roury, jak z nich teče do řek odpad. Tyto roury se uzavíraly a řeky se postupně
čistily. Bylo to velmi krásné a dojemné. Když ukončila vedení proseb, děkovala
z celého srdce všem a odevzdala vše milosti Boží.
Usilování
Dne 12 .9. 2001 se zjevují dvě bytosti Světla a nesou veliký zářivý kříž. Je
větší než ony.
Je to čistý a harmonický mužský a ženský princip. Kříž představuje
očištěné učení lásky.
334
Za nimi jdou nekonečné zástupy lidí. Startují stříbrná vojenská letadla. Jde
o odpověď na teroristický útok v Americe. Hodiny ukazují 11.03 hodin. Ještě je
čas vést prosby, aby se karmy národů vybíjely jen tak, jak je to nezbytně nutné.
V prostoru se objevuje nakloněná světlejší zeď. Kolem ní je veliké množství
světlých bytostí, které usilují o to, aby se poslední blok předsudků zbořil a eliminoval. Po nich se snaží vyšplhat nahoru temná bytost, která jde doslova přes
mrtvoly. Leze po jejich zádech, opírá se o jejich hlavy.
Tato bytost představuje ty, kteří věří, že mohou jít za svým duchovním
cílem bez ohledu na ostatní. Věří jen sobě a zneužívá láskyplnosti svých
bližních. Tato bytost je bezohledně využívá a zpozdile se raduje, že se dostává tak vysoko. Netuší svůj mravní pád, který je tím horší, čím výše se svou
bezohledností dostala. Je to mravní pád duchovně mrtvých.
Na zem dopadají světlé modrozelené paprsky. Lidé se jich snaží dotknout.
Je to spojení s Otcem, který je posiluje svou láskou ve věcech dobrých.
Kdo se jich dotkne, je pod ochranou Boží.
Z planety vystupují poslední dvě oka řetězce připoutanosti k ideám minulosti, k ideám všemocnosti magie.
Tyto dva zbytky připoutanosti je třeba odstranit ze stromu života planety
Země. Je třeba vést prosby, aby toto pouto bylo vyškrtnuto a vyjmuto z příslušných ákášických záznamů, je-li to vůle Boží a nastal čas.
Na kulatém a nepříliš čistém stole jsou dvě vázy. Jsou prázdné. Jedna větší
stojí uprostřed stolu a druhá menší je za ní.
Je to duchovní strava magie. Je prázdná a nepříliš čistá. Je to silový
přístup k řešení problémů, který jen víří protichůdné tendence a tlaky individuálního chtění. Je to cesta sobectví, i když se nabubřelé ego jednotlivce
ukrývá za krásná slova o lásce. Ve skutečnosti mluví jen o připoutanosti.
O poutech lásky. Pravá láska je svobodná a nevytváří žádná pouta. Nic za
svou lásku nepožaduje a dává vše s radostí. Raduje se ze štěstí milované
osoby. Je šťastná jejím štěstím.
Objevují se černé kořeny stromu života magie. Vedle nich je světelný kruh
pravého osvícení. V kořenech magie se pohybuje muž, který představuje neočištěný mužský princip.
Je ve stavu beztíže, který mu poskytuje pocit zdánlivé svobody. Vychází
ze svého chtění a nemyslí na jeho následky. Je nečinný, nedělá nic pro svou
pravou svobodu a očistu. Nevykoná nic pro své bližní a planetu, na které
parazituje.
Na planetě leží velký černý kříž.
Je to symbol karmy všech magických manipulantů a symbol deformovaného učení lásky. Temné bytosti se snaží tento svržený symbol opět vztyčit, ale již se jim to nemůže podařit, protože patří minulé éře Železného
věku.
Z planety ční dráty jako z betonové konstrukce.
335
Jsou to zbytky přerušených připoutaností k předsudkům minulé éry. Je
třeba se od nich očistit.
Planeta je čistá, průhledná.
Je to její duchovní podoba i podstata.
V ní je mužská postava, která se probouzí a vyskakuje z jejího nitra. Odchází
pryč.
Utíká od všeho, vzdává se i odpovědnosti. Definitivně se vzdala vlády
nad planetou. Je to duchovní stav mužského principu, který se připoutal
k magii a nyní se osvobodil. Ještě nechápe, že od zodpovědnosti neuteče.
Bude předvolán před tvář Boží, kde se očistí a zharmonizuje.
Varování
Dne 14. 9. 2001 vidí paní L. pět bytostí různé barvy, jak stojí na planetě.
Před nimi je symbol ohromné kletby, kterou stvořily. Vedli jsme prosby a z této
kletby zbyly dvě menší. V každé z nich stál jeden princip velmistra a velmistryně. Pokračovali jsme ve vedení proseb tak dlouho, až oba zástupci vystoupili
z kleteb a odešli.
Bytosti různé barvy jsou zástupci lidstva, kteří svou nenávistí magicky
tvoří negativní symbol pentagramu. Je to jeden z vrcholových aparátů černých mágů. Lze ho stvořit pouze společným soustředěným úsilím černých
mágů vzýváním velmistra a velmistryně. Jak je náročná tvorba magického
pentagramu, tak náročné je jeho zrušení. Vlastně je jeho vyrušení velice svízelné a daleko náročnější, než si myslíte. Tato konstrukce je jištěna mnoha
magickými úkony a programy, které se obnovují, a zrušit ji lze pouze pod
ochranou Boží, s jeho souhlasem a pod jeho vedením.
Objevují se dvě otevřené dlaně. Na každé z nich leží mince odlitá ze zlata
a bronzu. Tento lesk zasahuje okolí. Tmavší kříž vytváří kliku od dveří. Objevuje
se tmavá ruka, odseknutá tak, že je vidět kost. Rána se začíná zacelovat.
Mince v dlaních pravé i levé ruky napovídá, že odpovědnost za magické manipulace nesou oba principy společně rovným dílem. Každý za své
manipulace zaplatí do posledního haléře. Ještě horší je to, že tato platba
postihuje i ty, kteří byli infikováni jejich předsudky. Tak se vytvářejí podmínky pro společnou karmu. Symbolem karmy je černý kříž a ten tvoří
kliku, která může otevřít dveře apokalypse, kterou společně připravili svým
myšlením a cítěním i manipulacemi a skutky. Aby se dveře pro uskutečnění
apokalypsy neotevřely, je třeba se vzdát násilí magických manipulací a připoutanosti k magii i za cenu utrpení. Raději odseknout a eliminovat všechny
podoby připoutanosti, jak vám naznačuje obraz s odseknutou rukou. Pravá
láska vám dá svobodu a zhojí všechny rány, které jste utržili při souboji
dobra a zla v sobě samých.
336
Na krátký okamžik se zjevuje atomový hřib, potom strom života planety. Je
světlý, jakoby z páry, která se rozpíná, až posléze mizí.
Je to varování před nukleární válkou, která by přinesla zhoubu vaší planetě i jejímu lidstvu. Atomový hřib varuje nejen před nukleárními zbraněmi,
ale před všemi zákeřnými zbraněmi hromadného ničení. Vedete pravidelně
prosby za planetu i její obyvatele, zejména za ty, kteří nesou tíhu rozhodování na svých bedrech. Je nutné vést prosby i za protivníky, aby se vybíjely
karmy jen tak, jak je to nezbytně nutné.
Mír s vámi!
Odpověď
Pět zářících bytostí stojí na stupních. Nejvyšší bytost stojí na nejvyšším stupni. Pod ní na nejbližším stupni stojí bytosti poloviční velikosti, po každé straně
jedna. Pod nimi jsou další dvě bytosti ve stejném seskupení.
Vyzařují čistou lásku a tvoří protiváhu magickému pentagramu. Nejvyšší
je Otec a pod ním stojí očištěný a harmonický ženský a mužský princip
a pod nimi opět mužský a ženský princip na znamení sounáležitosti. Otec
vyslyšel vaše prosby a eliminuje hrozivý vliv pentagramu. Karmy se budou
vybíjet jen tak, jak je to nezbytně nutné.
Objevuje se lotos se čtyřmi okvětními plátky.
Každý plátek je knihou učení lásky. Tak, jak si lidstvo postupně osvojuje toto učení, rozvíjí se lotos čistoty a moudrosti. Přibývají listy s dalším
a dalším poznáním tohoto učení.
Objevuje se veliká kniha krásného světle zeleného vyzařování. Z ní předčítá
bytost stejného vyzařování.
Je to duchovní vůdce. Okolo něho je shromážděno mnoho bytostí,
které mu naslouchají. Tyto bytosti mají většinou bleděmodré vyzařování.
Jsou to původem pozemšťané, zbytek bytostí má žlutooranžové vyzařování
Jantaranů. Jsou to reinkarnovaní marťané, kteří po zkáze Marsu přišli na
vaši planetu.
Setkání na Slovensku v Krpáčově
Setkání probíhalo ve dnech 21. 9. až 23. 9. 2001. Účastnily se ho skupiny
ze Slovenska, Moravy i Čech. Vše bylo řízeno Otcem a bylo nám zjeveno to, co
mělo být zjeveno. Nejprve jsem vysvětlovala některé nejasnosti, které vznikly
nesprávnou interpretací. Potom jsme vedli prosby za celý svět tak, aby nedošlo
k odvetnému útoku Američanů dne 22. 9. 2001 v 15 hodin našeho času. Otec
nás vedl v našich prosbách a bylo ukázáno vše, co bylo třeba, aby byla hrozba
337
třetí světové války oddálena a vyškrtnuta z příslušných ákášických záznamů.
Vedli jsme prosby nejen za napadené, ale i za agresory.
Dík tomu, že i toto většina lidí pochopila, byl sveden hlavní karmický tlak
na pole diplomatického vyjednávání a odveta směřována na vyhledávání teroristů. Stal se zázrak, lidstvo vedlo své prosby v souladu a Otec mohl zasáhnout
svou milostí. Víc zatím nebylo možné vykonat. Je třeba stále prosit za obě
strany, zejména za vládce, na kterých leží hlavní tíha rozhodnutí, aby se karmy
vybíjely jen tak, jak je to nezbytně nutné. Tyto dny jsme byli vedeni a chráněni
milostí Boží. Bylo nám ukázáno, jak silný je vír negativního myšlení a cítění.
Jak snadno na základě rovnosti přijímáme předsudky a dopouštíme se omylů
a chyb. Jak jsme malověrní a těžko přijímáme na základě svých předsudků
milost Boží, protože v ni nejsme schopni uvěřit.
Bylo ukázáno, jak je třeba pracovat na sobě samých, abychom se očistili
od všech čar a bloků. Bylo na nás útočeno, ale byli jsme chráněni. Jen ten,
kdo dal přednost pohodlí a nevedl důsledně prosby, přijal bloky a předsudky,
které mu byly magicky podsunuty. Byla to jejich svobodná vůle. Osvobodí se od
nich teprve tehdy, budou-li na sobě usilovně pracovat. Jinak již v podstatě volili
a jejich cesta se odklání. Byla vytvořena modelová situace karmických střetů
Jantaranů a pozemšťanů, kterou do dnešních dob neuměli vyřešit.
Teprve nyní většina z nich pochopila a vedla prosby za zachování míru.
Těm, kdo byli ve svém vedení proseb upřímní a láskyplní, byla tato karma
odpuštěna a byla vyškrtnuta z jejich ákášických záznamů. Během obřadu svatého grálu bylo z každého jedince mnohé sňato. Opět to bylo možné jen u toho,
kdo pochopil milost Boží. Kdo si ji blokoval svou nedůvěrou, bude o ni muset
usilovat znovu, cestou vlastní očisty myšlení a cítění.
Na následném zasedání naší skupiny došlo k pochopení a vyrovnání našich
nejtěžších karmických vazeb. Byly ukázány ty reinkarnace, kde jsme se dopustili závažných omylů a chyb. I ty byly odpuštěny. Podobně to probíhalo i na
zasedání ostatních skupin. Kdo pochopil své omyly a chyby a projevil snahu
vše napravit a pracovat na tom, z toho byly tyto karmy sňaty. To, co z nás bylo
v tyto dny sňato, nemohlo být nikdy jindy eliminováno. Nedovedeme si představit, jaká milost nám byla nabídnuta a udělena. Při návratu domů jsme byli
všichni zdrženi asi o dvě hodiny, aby se nenaplnil útok temných sil. Byli jsme
pod ochranou Boží a vrátili jsme se ve zdraví a v pořádku domů. Děkujeme!
Mír s vámi!
Vize na setkání v Krpáčově
Ve vizi dne 22. 9. 2001 viděla paní L. červená jablka na stromě života, tvořící kříž. Jsou to plody našeho života. Tuto karmu jsme si přivodili sami svými
polopravdami. Zjevil se průhledný gel s černými tečkami parazitů. Z polopravd
338
a lží se tvoří duchovní parazité, kteří nás karmicky zatěžují. Je velmi obtížné se
od duchovních parazitů očistit.
Paní L. nese paní S. v náruči. Je to karma z Jantaru, kdy ji nenáviděla,
protože zavinila smrt svatého dítěte. Bylo stanoveno, že v příštím životě, pokud
paní L. nepochopí, bude žít v její blízkosti a trpět tím, co na ni uvrhla. Tato
karma z nich byla sňata.
Slovo FOX = liška. Symbolizuje magické manipulace. Liška je světlá, to
znamená, že je vše vyrovnané, zbývá eliminovat otisky. Je vidět čtyři zelené
lístky, po kterých kráčíme. Tři lístky tvoří znak spořitelny, jeden lístek je vpředu.
Cesta, kterou jsme se dali, je cesta živých, tvoří ji kapitál lásky. Vede nás do
budoucnosti.
Nilský kříž na černém podkladu je bílý. Sděluje nám, že karma za naše
manipulace v Egyptě je vyprošena. Je třeba vyprosit sběrné karmy. Deset zářivých knih představuje desatero moudrostí učení lásky. Cesta k této moudrosti se
před námi otevírá. Bílé křeslo je prázdné. Až se oba principy, mužský i ženský,
očistí od pýchy a touhy po nadřazenosti, setkají se v lásce a harmonii. Teprve
tehdy budou moci usednout na toto křeslo a společně vládnout ve Zlatém věku
lidstva.
Mojžíš se zjevuje na znamení, že i jeho karma je vyrovnána. Je to karma
jeho i Izraele. Byl nekompromisní a tvrdý ke svěřenému lidu.
Tučňáci jdou zleva doprava přes světlou cestu. Je to cesta všech lidí, kteří
dávají přednost vnějším obřadům před vnitřní cestou lásky. Kloužou po povrchu věcí a pro samé povrchní hledání nepoznají pravý poklad lásky. Jsou ve
fraku, vyšňoření vnějšími atributy pravdy, ale jdou ze zmrzlého království, které
představuje nedostatek lásky, opět do zmrzlého království. Pravou lásku nepoznají, protože jsou oslepeni leskem zmrzlého sněhu království. Je to sníh a led
pramenící z nedostatku citu a z fanatismu.
Tmavě modrá barva, zlaté stužky vyznamenání, obrysy složitých strojů, trčí
z nich stříbrné tyče. Jde o pokračování cesty tučňáků. Jdou cestou vědy, kdy
zapomínají na soucit s lidmi. Věda je nad vším, i když přináší zkázu lidstvu.
Objevují se rozvaliny porostlé trávou. Je vidět zbytky potrubí. V zemi jsou tučňáci. Mají venku jen tmavé hlavičky. Je jich mnoho. Dochází k rozpadu jejich
osobnosti. Vše kolem nich se bortí. Již nejsou schopni přinést nic užitečného,
sami zabředávají hlouběji a hlouběji do svých manipulací. Jsou spoutáni vlastními obřady. Nemohoucí. Je vidět mnoho „v“. Jsou to zbytky kalichů umělých
květin tulipánů a aster. Původně to byly živé květy lásky, které byly nedostatkem
citu vyměněny za umělé květy, když uschly nedostatkem láskyplné péče.
Zjevuje se noční krajina s rozlehlými stavbami. Jsou zde rostliny a obrovský
hmyz. Fialový reflektor pátrá a hledá. Jde o planetu Cyrus, kde se Jantarané
nejvíce provinili svými genetickými pokusy. Z této planety učinili svou laboratoř.
Objevuje se jiná planeta s kulatými dunami písku. Uprostřed lidská ruka tvoří
počátek rostliny. Je to kapradí. Hromady písku se pohybují. Jeden člověk sám
339
nic nezmůže. Marná práce bez podpory Boží. Zjevují se bílé otáčecí dveře, mají
mnoho křídel, horní polovinu mají prosklenou. Bílé otáčecí dveře představují
vstup do jiné dimenze na základě osvícení. Po jednom křídle dveří se sune
tmavá rostlina, je zde již polopoušť. Těmito dveřmi projde jen ten, kdo pochopí
důležitost citu lásky a soucítění.
Objevuje se háčkovaná záclona. Je světlá, pozadí je tmavé. Je to poslední
clona, která odděluje lidi inverzního vývoje od vstupu do temnot negativity.
Šedostříbrné pouzdro s mobilem představuje kontakt se světy magie. Kytice
červených a modrých květů na tenkých stoncích vypadá jako umělá. Květy
představují vyumělkovanou lásku mužského a ženského principu. Je plochá,
protože postrádá svěžest pravého, živého citu. Jde o náhražku citu nevyrovnaného mužského a ženského principu.
Tmavé bytosti přelézají z jedné plástve do druhé, světlejší. Jsou to bytosti,
které byly uzavřeny svou připoutaností. Zaměňují jednu připoutanost za druhou. Nemohou se osvobodit. Teprve až pochopí, že připoutanost je past a nemá
nic společného s láskou, rozvolní svá pouta, dají všem svobodu, tehdy se sami
osvobodí a nastoupí cestu lásky.
Dne 23. 9. 2001 jsou vidět samé očištěné slunečnice. Sestupují k nám po
schodech shůry božské bytosti s bílými křídly. Planeta Jantar je očištěna, karma Jantaranů se vyrovnává.
Pan J. O. má zkřížené ruce na hrudníku. Nepřijímá milost Boží. Pomalu
rozevírá paže a spouští je. Rezignuje.
Paní R. vyprošuje všechny zásahy do vývoje. Prosby jsou splněny.
Proti lásce se staví ohromná kletba. Černý mág se spojil s velmistrem
a zakódoval je v čase a prostoru. Se svým ženským principem stvořil triádu
čarodějů i čarodějnic, vzájemně propojenou. Je to šest bytostí, které se tváří
láskyplně, ale jejich nitro je temné. Je to šest bytostí přikrytých světlou látkou,
stojících okolo planety. Milost Boží eliminuje jejich moc.
Nekonečné množství větrných elektráren se točí ve směru hodinových ručiček. Je to ukázka budoucnosti, kdy nastane soulad a harmonie. Zbývající
kletby při vedení proseb padají, slábnou, zprůhledňují se a mizí. Kolem planety stojí v kruhu domy a vesnice. Jsou to města a vesnice budoucnosti. Vše je
v duchovním světě připraveno pro nový věk.
Objevují se světlé hlavy bytostí. Některé z nich scvakne a omezuje dřevěný
kolíček. Je to symbol toho, že i některé osvícené hlavy mohou spoutat předsudky vlastní i předsudky druhých. Ostatní přijímají učení lásky a pokorně
naslouchají.
Jednotlivé bytosti stoupají po schodišti, které se točí vpravo. Každý stupeň je
utvořen z černého a bílého trojúhelníku. Je to cesta rovnováhy.
Na planetě stojí všechny bytosti v pokoře a čekají na rozhodnutí, co bude
dál. Lidstvo se očišťuje a snaží se poučit ze svých chyb. Objevuje se bílé schodiště. Uprostřed jsou přes všechny schody dvě černé šmouhy. Nahoře je pomník
340
lidstva. Je to zeměkoule a vedle ní černý žebřík. Připomíná nám, kam nás
zavedly magické manipulace.
Objevuje se úpis svázaný tmavým provazem. V jedné třetině je přestřižen
na znamení, že tento úpis byl vyškrtnut z ákášických záznamů lidstva této
planety.
Na planetě je jeden velký košatý strom. Ze země raší malé stromky. To
znamená, že karma zmaru byla vyškrtnuta z ákášického záznamu naší planety a dochází k její regeneraci. Objevuje se zahradník, ve kterém poznáváme
pana J. Má modré kalhoty a zelené tričko. V rukou drží tmavé vidle. Je představitelem mužského principu, který se snaží napravit, co za své vlády pokazil.
Ze setrvačnosti však užívá magických nástrojů. Ty však nemohou pomoci. Musí
se i s těmito nástroji rozloučit a postupovat bez násilných zásahů do přírodních
zákonů. Muž visí na bílých kruzích, má pouze bederní roušku. Mužský princip
je očištěn.
Paní E. má světlé srdce a v něm stojí dvě rybky vedle sebe. Je to symbol její
víry v Nejvyšší princip lásky a stvoření.
Světle modré bytosti stojí na šachovnici ve čtyřstupech v bílých kruzích. Jsou
připraveny. Je to očištěné lidstvo modré planety. Je připraveno ke vstupu do
nového věku a těší se, že bude mít tu čest budovat Zlatý věk lidstva.
Paní J. vidí skupinu asi deseti lidí, kteří stojí na lžíci. Nepospíší-li si s očistou, pozře je negativita. Není již čas se rozmýšlet, jejich čas se naklání.
Poslední kletba, která byla v minulosti vržena na pana L., se rozpustila
milostí Boží. Jeho sestra vidí auto převrácené na střechu, jehož kola jsou současně brýlemi mužské bytosti. Tyto čáry, které byly na ni a její paralelní bytosti
vrženy, byly eliminovány láskou Boží.
Paní A. vidí kopuli chrámu v Rusku, ke kterému vedou bílé schody a na nich
jsou černé krychle. Je to symbol její karmy z Ruska. Černé krychle představují
bloky, které musí eliminovat, chce-li vstoupit do chrámu lásky.
Pan P. Bu. vidí koleje a přehozenou výhybku. Je v jeho moci najít pravou
cestu. Jde o varování.
Paní J. vidí dvě černé roury, ze kterých odtéká špína. Mnohé bylo očištěno.
Pan J. sestupuje ze svého trůnu, na kterém vládl jako Ivan Hrozný. Moc již
není pro něho rozhodující. Gratulujeme!
Manželé D. a M. vidí vysoké a veliké schody, mají problém po nich vystupovat. Postupně se budou zbavovat karmické zátěže a cesta vzhůru bude pro ně
s pomocí Boží snadnější. To nastane tehdy, budou-li pracovat na sobě samých
a snažit se napravit své omyly a chyby.
Pro nás všechny je připraven prostřený bílý stůl s duchovní stravou. Záleží
jen na nás, zda k němu zasedneme a jakou stravu si vybereme z toho, co se
nám nabízí.
Každý z nás sedí před svým kulatým zrcadlem a na základě svého hodno341
cení přistupuje k velikému bílému kříži, který držím, a všichni mi ho pomáhají
nést. Všichni mne podporují svou láskou a pomáháme pročišťovat vývojovou
osmičku i bytostem, které jsou v ní uzavřené a tápou.
Objevuje se světlá dvanáctka. Jednička splývá s dvojkou. Vstupujeme do
vesmírné jednoty lásky.
Dopis Otce
Děti moje milované,
uzavíráte jednu z nejtěžších etap vašeho výcviku i očisty. Blahopřejeme
vám! Nyní vás očekává radostná práce pod ochranou vesmírné jednoty
lásky. Pokud nesejdete z cesty a budete pracovat tak, že nebudete porušovat
vesmírné zákony, budete mít naši podporu. Bude to práce náročná, ale již
radostná, protože budete rozumět, vědět i znát vše potřebné.
Děkujeme vám za vaši píli, vytrvalost a trpělivost. Děkujeme vám hlavně
za lásku, kterou jste všichni vykazovali.
Žehnáme vám ve věcech dobrých!
Otec, Jitřní anděl, rada nejvyšších, rada temných andělů
342
Obsah
Úvod ...............................................................................................................5
Vstupte do Hádovy brány
Dopis Otce ...................................................................................................13
Novoroční setkání ........................................................................................13
Hudební škola ..............................................................................................16
Kdo je kdo, aneb každý pracuje na svém místě .........................................18
Obchod pana P. Br. ......................................................................................18
Souboj dobra se zlem ..................................................................................19
Duchovní společenství................................................................................ 20
Návštěva u rodičů ....................................................................................... 20
Usmíření pánů P. a T. ..................................................................................21
Dům s pavlačemi......................................................................................... 22
Výlet do Anglie ........................................................................................... 22
Pomsta mágů a vítězství paní L. .................................................................24
Boj o stříbrné rádio ..................................................................................... 26
Zkoušky agregorů.........................................................................................27
Hledání ........................................................................................................ 28
Porod dvojčat .............................................................................................. 30
Strážce času ................................................................................................. 32
Výhledy z okna ............................................................................................ 33
Práce duchovního učitele ........................................................................... 36
„Dovolená“ .................................................................................................. 36
O Kassandře .................................................................................................37
Kontrola....................................................................................................... 38
Druhá kontrola............................................................................................ 38
Pouštění draka............................................................................................. 40
Konec magie na planetě Zemi ....................................................................41
Nález pana P. Bu. ........................................................................................ 42
344
Vyšetřování vraždy ...................................................................................... 42
Dohady s měňavcem ................................................................................... 43
Ukončení očisty pana P. Bu. ...................................................................... 44
Tunel ............................................................................................................ 45
Podsvětí ....................................................................................................... 45
Vize o zkáze planety ................................................................................... 46
Titánské zkoušky ..........................................................................................47
Třetí etapa osvobození a očisty ................................................................. 48
Pravda a předsudek ..................................................................................... 50
Rodinná přítelkyně ..................................................................................... 50
Mars – Jantar, mrtvá planeta ......................................................................51
Životní pouť ................................................................................................ 52
Pohřeb planety ............................................................................................ 53
Pohřební hostina ..........................................................................................54
Zásah strážce vesmíru .................................................................................54
Rodinný výlet .............................................................................................. 56
Třídění lidstva ............................................................................................. 56
Náhradní karmický scénář ..........................................................................57
Danajský dar ............................................................................................... 58
Porod ........................................................................................................... 58
Zrození ........................................................................................................ 58
Hledání a setkání naší skupiny v příštím životě........................................ 59
V regeneračních koutech ............................................................................ 60
Uzavření éry Železného věku – vstup do nové éry ................................... 60
Obchodní dům .............................................................................................61
Život v novém věku ..................................................................................... 62
Cestování paní R. ........................................................................................ 64
Duchovní poznání....................................................................................... 66
Pozorovatelé ................................................................................................ 66
Uvítání v Šambale ........................................................................................67
Poklady nového věku .................................................................................. 68
Vesmírné spojení lásky ............................................................................... 69
Zrození nepravého svatého dítěte na Jantaru ........................................... 70
345
Titánské zkoušky ..........................................................................................71
Dvanáct titánů ve zvěrokruhu .....................................................................72
Dovolená ......................................................................................................74
Převlékání .....................................................................................................75
Vize paní L. ..................................................................................................76
Věčný Žid .....................................................................................................76
Trojfázová příprava očisty ...........................................................................77
Stavba chrámu lásky ................................................................................... 79
Očista .......................................................................................................... 80
Žlutá planeta ............................................................................................... 82
Slavnost svatého grálu ................................................................................ 83
Slavnost agregorů ........................................................................................ 89
Závislosti ..................................................................................................... 90
Vize o skupině ............................................................................................. 92
Regenerace planety Země a všech živlů, konec magie a upírství ............ 92
Planeta Země jde cestou svatého grálu ..................................................... 93
Příprava na reinkarnaci ...............................................................................94
Duchovní ponaučení....................................................................................94
Oběť lásky.................................................................................................... 96
Příprava na další reinkarnaci ......................................................................97
Bič Boží ....................................................................................................... 98
Práce ve skupině, léčení ............................................................................. 99
Zkouška ......................................................................................................101
Porod ..........................................................................................................101
Hledání .......................................................................................................102
Spor o duchovní šat ...................................................................................103
Ples upírů ....................................................................................................103
Odchod mágů .............................................................................................103
Duchovní stav lidstva.................................................................................104
Tři kříže ......................................................................................................104
Zlatý křížek ................................................................................................104
Ježíš Nazaretský .........................................................................................105
Závěrečná vize............................................................................................105
346
Nemoc planety, ohrožení vesmíru ............................................................105
Vize o příštím životě ..................................................................................107
Doplňující vize ...........................................................................................108
Dar nebes ...................................................................................................109
Poznání .......................................................................................................110
Maska .........................................................................................................110
V lázních ..................................................................................................... 111
Spořitelna ...................................................................................................112
Planeta Země volá o pomoc......................................................................112
Tajemství sfingy, vnější a vnitřní cesta za osvícením ...............................113
Poslední schůzka skupiny ve školním roce 1999–2000 .......................... 114
Poslední služba........................................................................................... 116
Dopis Otce ................................................................................................. 117
Hekaté letí na nebesích
Dopis Otce ................................................................................................ 125
Očista planety od sběrných karem .......................................................... 125
Vstup do vesmírné jednoty lásky ............................................................. 126
Svaté děti, karmické osvobození Jantaranů a Atlanťanů ....................... 128
Mantra pro třetí tisíciletí .......................................................................... 128
Cesta a volby mágů ....................................................................................130
Cesta lidstva za osvícením ........................................................................132
Očista šamana ............................................................................................134
Setkání s mistrem.......................................................................................135
Pád a vzkříšení ...........................................................................................136
Pomoc paralelním bytostem připoutaným k magii ..................................140
Tajemství pyramidy ....................................................................................142
Domky na svahu ........................................................................................143
Návštěva v nemocnici ................................................................................144
Božstvo dračí síly .......................................................................................145
Trenažér ......................................................................................................147
347
Duchovní hudba .........................................................................................148
Kolo života .................................................................................................150
Záchrana padlého anděla ..........................................................................153
Smrtihlav ....................................................................................................154
Tunel do Světla ...........................................................................................155
Bojiště .........................................................................................................156
Dědictví magie ...........................................................................................157
Vládkyně Černého Kuželu ........................................................................158
Hlavní role ..................................................................................................159
Vize paní L. W. .......................................................................................... 161
Dvanáct vizí paní L....................................................................................162
Vize paní E. ................................................................................................164
Apokalypsa .................................................................................................166
Očista ..........................................................................................................168
Hórovo oko .................................................................................................168
Osvobození princezny ...............................................................................170
Dovolená v Tunisu .....................................................................................172
Odměna ...................................................................................................... 174
Vize o tunelu, „dovolené“ a velmistrovi ...................................................177
Velmistr.......................................................................................................178
Kontrola......................................................................................................182
Loučení s pánem temnot a světů magie ...................................................183
Konec účtování ..........................................................................................184
Společná cesta ............................................................................................185
Schůzka skupiny, její cesta a práce ...........................................................187
Práce agregorů ...........................................................................................189
Očista planety ............................................................................................189
Životy paní E. mezi životy a reinkarnace ................................................ 190
Paging .........................................................................................................191
Vývoj lidstva v magii ................................................................................. 193
Hostina u královského dvora.................................................................... 195
Koncert .......................................................................................................197
Duhový kruh ............................................................................................. 198
348
Slavnost smíření ........................................................................................ 200
Osvobození mužského a ženského principu ............................................201
Klaun ......................................................................................................... 202
Školení ....................................................................................................... 204
Barvál ......................................................................................................... 205
Temný vír ................................................................................................... 205
Poznání nového věku ................................................................................ 208
Zkouška lásky – Tibeťan ........................................................................... 211
Cesta očisty od připoutanosti ...................................................................212
Cesta za Světlem ........................................................................................ 214
Vzkříšení a očista duchovně mrtvých .......................................................216
Vyrovnání mužského a ženského principu – smíření ..............................218
Osvobození ................................................................................................ 220
Duchovní vůdce ........................................................................................ 222
Sen paní S.................................................................................................. 224
Poznání ...................................................................................................... 225
Další sen paní S. ....................................................................................... 226
Nákup a hledání paní L. ........................................................................... 227
Očista paní R............................................................................................. 228
Prokletí Jantaranů ..................................................................................... 229
Pět mudrců, patero moudrostí ..................................................................231
Dvojčata..................................................................................................... 232
Probuzení – vojáci ................................................................................... 236
Bohové jdou v zástupu
Dopis Otce ............................................................................................... 245
Cesta očisty paní E. .................................................................................. 245
Kontrola..................................................................................................... 250
Smlouva s temnotami ............................................................................... 252
Stěhování ................................................................................................... 255
Návštěvy .................................................................................................... 255
349
Reinkarnace ...............................................................................................257
Cesta lásky................................................................................................. 260
Exkurze .......................................................................................................261
Společná sebevražda ................................................................................. 264
Přiměřená strava ....................................................................................... 265
Dům na konci cesty .................................................................................. 266
Učitel ......................................................................................................... 266
Duchovní strava, zpěv lásky a cesta očisty ...............................................267
Sedm stupňů lásky .................................................................................... 269
Slavnost smíření ........................................................................................ 269
Dodatek ......................................................................................................271
Svatý grál – energetická mřížka ...............................................................272
Doplňující vize paní L. ..............................................................................272
Výhled do budoucnosti, můj anděl strážný ..............................................273
Andělská hora ............................................................................................274
Společná cesta ............................................................................................275
Bohové jdou v zástupu… ............................................................................278
Tři moudrosti lásky ................................................................................... 279
Konec mágů na planetě Zemi ...................................................................281
Cesta lásky................................................................................................. 282
Odchod svatých dětí z Jantaru................................................................. 284
Výuka na Jantaru ...................................................................................... 285
Odměna ..................................................................................................... 286
Planeta se čistí........................................................................................... 288
Výuka, současný stav ................................................................................ 290
Planety vytvářejí vesmírnou jednotu lásky ...............................................291
Zkoušky ......................................................................................................291
Setkání v Banské Bystrici ......................................................................... 292
Očista planety ........................................................................................... 293
Souboj dobra se zlem ............................................................................... 293
Karma pana J. O. ...................................................................................... 296
Strach ......................................................................................................... 296
Večírek ....................................................................................................... 297
350
Dřevěný trůn na Marsu ............................................................................ 298
Chrám poznání ......................................................................................... 299
Vzkříšení lásky .......................................................................................... 302
Obrázek z minulého života v Krnově ...................................................... 303
Soustředěný útok mágů ............................................................................ 304
Klenot ........................................................................................................ 304
Kůry andělské, melodie lásky................................................................... 304
Knihovna ákášických záznamů ................................................................ 307
Přechod.......................................................................................................312
O připoutanosti ..........................................................................................312
Sklizeň ........................................................................................................313
Nový byt ..................................................................................................... 314
Schůzka skupiny ........................................................................................ 314
Vyznavači magie......................................................................................... 317
Vesmírná tvorba .........................................................................................318
Zkouška ......................................................................................................321
Antikvariát ................................................................................................ 322
Škola .......................................................................................................... 324
Světle zelený lotos..................................................................................... 324
Světelný kruh ............................................................................................ 327
Duchovní vůdce – setkání ........................................................................ 328
Vedení proseb ............................................................................................ 334
Usilování .................................................................................................... 334
Varování ..................................................................................................... 336
Odpověď .................................................................................................... 337
Setkání na Slovensku v Krpáčově ............................................................ 337
Vize na setkání v Krpáčově ...................................................................... 338
Dopis Otce ................................................................................................ 342
351
HELENA ŠEBLOVÁ
POCHODEŇ PRAVDY
5. díl
Vydalo nakladatelství HEMAX, spol. s r. o.,
Albrechtická 2160/39, 794 01 Krnov
e-mail: [email protected]
Tisk Finidr, s. r. o., Lipová 1965, Český Těšín
Náklad 2000 kusů
1. vydání
Krnov 2007
Distribuce:
Nakladatelství HEMAX, s. r. o., Albrechtická 2160/39, 794 01 Krnov,
e-mail: [email protected], www.poselstvilasky.cz
Nakladatelství Poznání, 1. máje 29, 772 00 Olomouc,
tel.: 585 225 151, e-mail: [email protected], www.poznani-knihy.cz
ISBN 978-80-239-8886-4