Chráněná území okresu Olomouc

Transkript

Uničov
Litovel
Šternberk
Olomouc
Chráněná území
okresu Olomouc
Autoři textu:
Michal Krátký, Slavomír Dostalík, Zuzana Dubová
Recenzenti:
Lenka Gillová, Petr Kovařík, Jan Vrbický
Autoři fotografií: Michal Krátký, Slavomír Dostalík, Jaroslav Marx,
Jiří Šafář, Jan Losík, Petr Gola, Lukáš Merta,
Lenka Gillová, Petr Tomáš, Tomáš Vynikal, Jan
Vrbický, Hana Kleinová, Petr Kovařík
silnice 2. tř.
silnice 1. tř.
lesy
vodní plochy
sídla nad 500 obyvatel
vojenský újezd
VZCHÚ
MZCHÚ
24
10
21
Křelov
OLOMOUC
Těšetice
12
Jívová
6
9
Věrovany
29
34
0
Majetín
5
Tršice
Krčmaň
30
10
20
30 km
© AOPK ČR, 2007, mapový podklad © ČÚZK, 2006
23
Město Libavá
Velký Újezd
Přáslavice
Doloplazy Daskabát
Velký Týnec
Grygov
11
Dub nad
Moravou
Blatec
Šternberk
Moravský
Beroun
19
Bělkovice Lašťany
Bohuňovice
8
Dolany
Horka nad
Hlubočky Dukla
Moravou Samotíšky
Kopeček
Lošov
1
Hlubočky
Droždín
BystrovanyVelká Bystřice
Štěpánov
Štarnov
Hnojice
Hněvotín
Drahanovice
16 Slatinice 16
Lutín
Třebčín
Kožušany
26
36
Střeň
Náklo
18
Příkazy 3
Skrbeň
Chomoutov2
Náměšť na Hané
Senice na Hané
Cholina
22
13
Mladějovice
Újezd
Paseka
Dlouhá Loučka
Žerotín
Pňovice
Uničov
38
31
25 1735 32
28
20 27
37
5
4
Mladeč
14 7
Litovel
33
Medlov
Troubelice
Orientační mapka
zvláště chráněných území
Nová Hradečná
v okrese Olomouc
Šumvald
Obsah
Mapa území
Obsah
Slovo úvodem
Ochrana přírody a krajiny
Druhová ochrana
Územní ochrana
Invazní a nepůvodní druhy
Management – péče o lokality
Ekologická výchova
1
1
22
33
44
55
66
77
88
99
10
10
11
11
12
12
13
13
14
14
15
15
16
16
Přírodní památka
Bázlerova pískovna
Častava
Daliboř
Geologické varhany
Přírodní rezervace
Hejtmanka
Hrubovodské sutě
Hvězda
Chomoutovské jezero
2
3
4
5
5
6
7
8
9
10
12
14
16
18
20
22
24
Kamenné proudy
u Domašova
Kenický
Království
Kurfűrstovo rameno
Litovelské luhy
Malá Voda
Malý Kosíř
Národní přírodní památka
Na skále
26
28
30
32
34
36
38
40
17
17
18
18
19
19
20
20
21
21
22
22
23
23
24
24
25
25
26
26
27
27
28
28
29
29
30
30
31
31
32
32
33
33
34
34
35
35
36
36
37
37
38
38
39
39
Novozámecké louky
Panenský les
Panské louky
Park v Bílé Lhotě
Plané loučky
Národní přírodní rezervace
Ramena řeky Moravy
Smolenská luka
Špraněk
Templ
Terezské údolí
Třesín
Třesín
Tučapská skalka
U bílých hlin
U přejezdu
U Senné cesty
U spálené
U strejčkova lomu
U Zámecké Moravy
V Boukalovém
Vrapač
Za mlýnem
Chráněná krajinná oblast
Litovelské Pomoraví
42
44
46
48
50
52
54
56
58
60
62
64
66
68
70
72
74
76
78
80
82
84
86
3
Slovo úvodem
Vážení čtenáři
Dostává se vám do rukou brožura
představující chráněná území okresu
Olomouc. Naší snahou je přiblížit
Vám krásy přírody na Olomoucku.
Stejně tak bychom byli velmi rádi,
kdybyste si vy – čtenáři – zároveň
uvědomili potřebu přírodu chránit.
Bohužel v dnešní uspěchané době
tak trochu zapomínáme na hodnotu
a význam přírody a bereme ji jako
samozřejmost.
Naše organizace se zabývá ochranou
přírody již od roku 1991. Velký podíl
naší činnosti tvoří praktická ochrana
přírody, kdy se snažíme pečovat
o krajinu a prostředí, ve kterém žijeme tak, aby neklesala její přírodovědná hodnota. Někdo jistě zapochybuje
– proč? Proč investovat peníze a úsilí
do péče o krajinu, vždyť si příroda
pomůže sama. Ano, často to tak
bývá, ale někdy se procesy v přírodě
4
Chráněná území olomoucka
ubírají ne zrovna ideálním směrem.
Proto se snažíme přírodě napomoci.
A právě díky praktické činnosti
v ochraně přírody společně s dalšími
aktivitami se můžeme těšit krásám
přírody, které se uchovaly minimálně na zde prezentovaných lokalitách.
Doufáme, že publikace kterou držíte
v rukou, pro Vás bude milým společníkem. Současně věříme, že Vás jednotlivé stránky této brožury navnadí
k poznávání krás přírody přímo na
jednotlivých lokalitách. Taktéž budeme velmi potěšeni, když si uvědomíte smysl a potřebu přírodu chránit
a svým chováním se pokusíte přispět
k jejímu zachování pro další generace.
Příjemné chvíle strávené nejen nad
stránkami této publikace Vám přeje
Sagittaria.
Ochrana přírody a krajiny
a o tom je všech těchto 92 stran
Ochranu přírody a krajiny lze velmi
stručně rozdělit na ochranu druhovou (jsou chráněny konkrétní druhy
organizmů) a územní (jsou chráněny
konkrétní lokality). Tento systém
pak více méně pokrývá kvalitativně
i kvantitativně potřeby ochrany přírody.
Druhová ochrana
.
Ochranu rostlin a živočichů označujeme za tzv. ochranu druhovou. Právní ochranu druhů zajišťuje zákon č.
114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Seznam a kategorie chráněných druhů jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce č. 395/92 Sb. v platném znění
k tomuto zákonu. Ta rozděluje druhy
na kriticky ohrožené (§1), silně ohrožené (§2), a ohrožené (§3). Druhým
významným souborem dokumentů,
který specifikuje ohroženost rostlin
a živočichů jsou tzv. červené a černé
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)
seznamy. Ty
jsou obsáhlejší
a podrobněji
člení jednotlivé druhy do
několika
kategorií –
pro rostliny:
A1 – vyhynulé,
Ladoňka karpatská
(Scilla kladnii)
A2 – nezvěstné, A3
– nejasné případy vyhynulých a nezvěstných, C1 – kriticky
ohrožené, C2 – silně ohrožené, C3 –
ohrožené, C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost. Pro živočichy:
EX – vyhynulý nebo vyhubený, EW
– vyhynulý nebo vyhubený ve volné
přírodě, CR – kriticky ohrožený, EN
– ohrožený, VU – zranitelný, NT –
téměř ohrožený, LC – málo dotčený,
DD – taxon, o němž jsou nedostatečné informace. Ochrana takto klasifikovaných druhů však nemá právní
podporu v záko-ně. Vymezení řady
z nich v Červeném seznamu je ale
často totožné jako v prováděcí
vyhlášce 395/92 Sb.
Ochranu rostlin a živočichů dále zajišťují některé mezinárodní úmluvy
a dokumenty. Zřejmě nejpodstatnější,
z hlediska mezinárodních dokumentů, jsou v současné době pro nás dvě
směrnice Evropského společenství
ukládající vytvoření soustavy Natura
2000. Jedná se o Směrnici 79/409/
EHS – tzv. „Směrnici o ptácích“
5
a o Směrnici 92/43/EHS – tzv.
„Směrnici o stanovištích“. Natura
2000 představuje celoevropskou soustavu chráněných území, kterou mají
povinnost vymezit na svém území
všechny členské státy Evropské unie.
Cílem této soustavy je zabezpečit
ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které
jsou z evropského pohledu nejcennější. Vstupem do EU přijala tento
závazek i Česká republika. Postupně
tak u nás vznikají dva nové typy
chráněných území, tzv. evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti
(PO). Tím se dostáváme k ochraně
lokalit, tedy k ochraně územní.
Územní ochrana
.
V České republice je zákonem stanoveno několik kategorií zvláště chráPR Plané loučky – mozaika vlhkých luk, křovin a tůní
6
něných území (ZCHÚ). Základní
rozdělení odráží velikost lokalit.
Do tzv. velkoplošných chráněných
území řadíme národní parky (NP)
a chráněné krajinné oblasti (CHKO)
a do tzv. maloplošných ZCHÚ patří
přírodní památky (PP), přírodní
rezervace (PR), národní přírodní
památky (NPP) a národní přírodní
rezervace (NPR). Mimo tyto kategorie vymezuje zákon další možnosti,
jak je možné určitou lokalitu chránit.
Jsou to například významné krajinné
prvky (VKP), kterými jsou všechny
nivy toků, lesy, rašeliniště, rybníky
a jiné ekologicky hodnotné prvky
krajiny. Další kategorií jsou přechodně chráněné plochy (PCHP), kterými
mohou být např. hnízdiště ptáků
chráněná jen v době vyvádění mláďat.
Invazní a nepůvodní druhy
nezvaní hosté naší přírody
Invazní druhy jsou relativně mladým
a novým fenoménem velmi úzce
spjatým s ochranou přírody. Za
invazní druhy považujeme ty druhy,
které u nás nejsou původní. Nevyskytovaly se u nás od posledního
zalednění, tedy cca před 10 000 lety.
Byly do naší přírody zavlečeny člověkem a dále se samovolně šíří volnou krajinou na úkor původní fauny
a flóry. S invazními druhy rostlin
velmi úzce souvisí i termíny archeofyty a neofyty. Zjednodušeně řečeno,
za archeofyty považujeme druhy
zavlečené před objevením Ameriky
(1492) a za neofyty druhy zavlečené
po objevení Ameriky. Většina nebezpečných invazních druhů rostlin jsou
pak neofyty. Jedná se o druhy šířící
se v krajině a zvyšující svou početnost na úkor okolní přirozené vegetace. Archeofyty jsou dnes ve většině
případů považovány za méně nebezpečné a mnohé z nich jsou navíc díky
změnám jak kulturních tak přírodních podmínek na ústupu. Typickým
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
příkladem může být koukol polní,
kdysi hojný plevel polí. Dnes je jedním z kriticky ohrožených druhů
květeny ČR. Mezi typické druhy
invazních rostlin patří například
známý bolševník velkolepý či křídlatky. Z živočichů pak můžeme jmenovat například norka amerického.
Netýkavka žláznatá
(Impatiens glandulifera)
Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus)
7
Management – péče o lokality
kde se neseče, tam to nekvete
Pod slovem management si mnoho
z nás představí kanceláře plné ekonomů a manažerů. Český význam
slova bychom mohli vyložit jako
„umění řízení“. A tento výraz se
v posledních letech vžil i pro označo-
Sečení přírodovědně hodnotných lokalit lehkou,
ručně vedenou sekačkou
Značení vzácného jeřábu břeku modrým pruhem
proti vykácení
vání péče na přírodovědně cenných
lokalitách, tedy i ve zvláště chráněných územích. V podstatě jde o souhrn všech činností prováděných za
účelem udržení či zlepšení přírodo-
vědného stavu dané lokality. V praxi
se jedná často o sečení trávy (kosou,
ručně vedenou sekačkou, křovinořezem), prořezávky dřevin, pastvu…
Tyto činnosti nahrazují tradiční péči
o území, která zde byla prováděna
drobnými zemědělci v minulosti. Bez
realizace těchto činností by na mnohých lokalitách došlo k degradaci
jejich přírodovědných hodnot. A to
by byla velká škoda.
Vynechané neposečené plošky – útočiště pro hmyz
a šance pro později kvetoucí druhy rostlin
Pálení vyřezaného
klestu mimo přírodo
vědně cenné plochy
na zájmových lokalitách
8
Ekologická výchova
jak to bylo, jak to je – kdo si vzpomene?
V současnosti hraje v ochraně přírody významnou roli komunikace s veřejností, propagace, výchova a osvěta. Úkolem ekologické výchovy je
zajistit přenos informací týkajících se
přírody veřejnosti, a to především její
ochrany, ale také poznání a výzkumu. Cílovou skupinu tvoří široká
veřejnost od nejmenších dětí po seniory. Největší důraz je kladen na děti
školního věku, neboť i zde platí
železné pravidlo: „co se v mládí
naučíš...“.
V rámci okresu Olomouc působí na
poli ekologické výchovy několik
organizací. Mezi nejvýznamnější
patří Sluňákov v Horce nad Mora-
vou, ZO ČSOP Úpolín v Domě dětí
a mládeže v Olomouci, Hnutí Duha
Olomouc a Sagittaria. Všechny zmíněné organizace se navzájem doplňují a společně nabízejí kompletní služby pro veřejnost, ve formě výukových programů, exkurzí, zájmových
kroužků či poradenství.
Publikační činnost
Výstavy fotografií na veřejných prostranstvích
Jarní exkurze v CHKO Litovelské Pomoraví
9
1
Bázlerova pískovna
Uničov
Litovel
Orobinec
úzkolistý
(Typha
angustifolia)
Šternberk
Vyhlášeno: 1. 1. 1993
Rozloha: 5,14 ha
1
K.ú.: Olomouc – Černovír
Olomouc
Nadm. výška: 220 m
GPS: 49°36'52,65" N,
17°14'33,61" E
Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví
Jezírko v PP Bázlerova pískovna
Bázlerova pískovna se nachází
v polích na severním okraji Olomouce. Tvoří ji malé jezírko vzniklé těžbou štěrkopísků, které je nyní
významnou lokalitou pro život
a rozmnožování obojživelníků uprostřed intenzivně obhospodařované
zemědělské krajiny. V rámci zlepšení
přírodních podmínek na lokalitě
byla částečně zalučněna okolní pole,
10
která jsou nyní součástí ZCHÚ.
Břehové porosty jezírka mají charakter měkkého luhu s převahou dřevin
jako vrba křehká (Salix fragilis), olše
lepkavá (Alnus glutinosa) a topol
kanadský (Populus x canadensis).
V jezírku během léta převládá na
hladině plovoucí okřehek menší
(Lemna minor), dále zde najdeme
orobinec úzkolistý (Typha angusti-
• PP Bázlerova pískovna
Celkový pohled na lokalitu
Blatnice skvrnitá
(Pelobates fuscus)
Předmět ochrany:
Soubor vodních, mokřadních a lučních společenstev
(biotopů) s výskytem typických i vzácných a ohrožených druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících
živočichů, především vzácných druhů obojživelníků.
.
Ohrožení a ochrana:
Ohrožení lokality spočívá zejména v možnosti zániku jezírka např. změnou vodního režimu nebo zazeměním. Ohrožení splachy z okolních zemědělských
pozemků bylo minimalizováno zatravněním polí
kolem bezprostředního okolí pískovny. V těsné blízkosti ZCHÚ byl v rámci komplexních pozemkových
úprav vytvořen biokoridor s pestrou škálou remízků
a louček.
.
Kompetentní orgán ochrany přírody:
Správa CHKO Litovelské Pomoraví.
folia) nebo haluchu vodní
(Oenanthe aquatica).
Z živočichů je tradičním obyvatelem jezírka čolek obecný
(Triturus vulgaris), ropucha
obecná (Bufo bufo) a užovka
obojková (Natrix natrix).
Lokalita je významná výskytem kriticky ohrožené žáby
blatnice skvrnité (Pelobates
fuscus). Lokalita leží v blízkosti trasy naučné stezky
„Kol kolem Olomouce“.
Čolek obecný
(Triturus vulgaris)
Bázlerova
pískovna
11
2
Častava
Uničov
Litovel
Šternberk
2
Rozloha: 7,32 ha
K.ú.: Horka nad Moravou
Olomouc
GPS: 49°38'49,36" N,
17°12'39,27" E
Častava leží na
severním okraji obce
Horka nad Moravou,
v části zvané Sedlisko. Je zde zachován asi jeden kilometr dlouhý
úsek původního meandrujícího
toku říčky Cholinky s bohatou
vodní vegetací a břehovými porosty. Součástí památky je i jeden
ze dvou rybníků na okraji Sedliska. Častava je tak příkladem biotopu s přechodem mezi proudící
a stojatou vodou. Z vodních rostlin je nepřehlédnutelná bohatá populace stulíku žlutého (Nuphar lutea), dále puškvorec obecný (Acorus calamus) nebo lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum). K nejzajímavějším živočišným druhům
patří vzácně se vyskytující perloočka Alona protzi. Zdejší vodní
prostředí hojně využívají k rozmnožování obojživelníci, zejména
čolek obecný (Triturus vulgaris),
ropucha zelená (Bufo viridis) nebo
různé druhy skokanů. Z ryb se
Stulík žlutý
(Nuphar
lutea)
12
Puškvorec obecný
(Acorus calamus)
zde hojněji vyskytuje kromě kapra
i okoun říční (Perca fluviatilis), pozornost vyžaduje výskyt nepůvodní střevličky východní (Pseudorasbora parva).
• PP Častava
Vodní hladina Cholinky
se stulíkem
Předmět ochrany:
Mokřadní biotopy a bývalé rameno řeky s přiléhajícím menším rybníkem, lokalita s výskytem
ohrožených rostlin a živočichů.
.
Ohrožení lokality spočívá v potenciální změně
hydrologických podmínek, případně v rozšiřování nepůvodních druhů rostlin (křídlatek) či živočichů – střevličky východní. Pro omezení splachů z okolních polí byly podél lokality vytvořeny
zatravněné zasakovací pásy.
.
Skokan zelený
(Rana esculenta)
13
3
Daliboř
Uničov
Litovel
Šternberk
Vyhlášeno: 20. 11. 1992
3
Rozloha: 5,61 ha
Olomouc
GPS: 49°39'36,72" N,
17°11'47,94" E
Kosatec sibiřský
(Iris sibirica)
Celkový pohled na luční porosty v PP Daliboř
Přírodní památka chrání pozůstatek
slatinné louky uvnitř komplexu lužních lesů v CHKO Litovelské Pomoraví nedaleko obce Horka nad Moravou. Lokalita je významná výskytem
bohaté populace silně ohroženého
kosatce sibiřského (Iris sibirica) a violky slatinné (Viola stagnina). Z dalších zajímavých rostlinných druhů
zde roste např. rozrazil dlouholistý
14
Zeměžluč okolíkatá
(Centaurium erythraea)
(Pseudolysimachion maritimum), bukvice lékařská (Betonica officinalis), nebo nově nalezený
česnek hranatý (Allium angulosum).
Z motýlů zde byl v roce 2007 nalezen
lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina), který byl v rámci CHKO LP několik let nezvěstný. Lokalita je významnou enklávou pro luční faunu a floru
uprostřed lužního lesa.
Předmět ochrany:
• PP Daliboř
Soubor lučních a mokřadních společenstev
(biotopů) s výskytem typických i vzácných
a ohrožených druhů planě rostoucích rostlin
a volně žijících živočichů.
.
Lokalita byla v minulosti poškozena změnou
hydrologických podmínek – zahloubením koryta řeky Moravy a degradací lučních porostů
jejich rozoráním a vytvořením drobných políček
za účelem mysliveckého hospodaření. Ty byly
v devadesátých letech opětovně zalučněny.
V současnosti představuje pro lokalitu největší
hrozbu zhoršení hydrologických podmínek.
.
Violka slatinná
(Viola stagnina)
Bukvice lékařská
(Betonica officinalis)
Oman britský
(Inula britannica)
15
4
Geologické varhany
Uničov
4
Litovel
Rozloha: 0,73 ha
K.ú.: Měrotín
GPS: 49°42'9,23" N, 16°59'57,42" E
Šternberk
Olomouc
Hořec brvitý
((Gentianopsis
Gentianopsis
ciliata
ciliata))
Geomorfologický
útvar „geologických
varhan“ je jedinečnou
ukázkou tohoto fenoménu
v celé České republice. Jedná se
o krasový jev vzniklý za specifických
klimatických podmínek postupným
korozním rozpouštěním vápence
podél puklin do hloubky (až 20 m)
v procesu, který probíhal pod půdním pokryvem. Rozpouštění vápence
probíhalo působením vodních roztoků nasycených oxidem uhličitým,
které vápenec rozpouštěly jako slabá
kyselina uhličitá. Vytvořené prohlubeniny byly posléze vyplněny vklesávajícím jílem, hlínou, pískem, štěrkem nebo jiným materiálem z nadloží. Geologické varhany nejsou tedy
obyčejně z povrchu viditelné. Jejich
charakter, rozsah a profil je možné
pozorovat pouze v umělých odkryvech ve vápencích nebo sádrovcích,
např. v lomových stěnách a zářezech.
Celá lokalita Geologických varhan je
součástí vzájemně propojených území Javoříčského a Mladečského krasu s pozoruhodně vyvinutými povr-
Voskovka menší
(Cerinthe minor)
chovými a podzemními krasovými
jevy s rozsáhlými jeskynními systémy.
Vegetaci lokality tvoří fragmenty listnatého lesa – především náletu, zbytky travinobylinných porostů s keři,
vlhkomilné společenstvo s olšemi
a vrbami na dně lomu a vegetace
skalních štěrbin. Z významnějších
druhů vyšších rostlin zde byly
zaznamenány např. pamětník rolní
(Acinos arvensis), ostřice horská
(Carex montana), voskovka
menší (Cerinthe minor),
či oman hnidák
(Inula conyzae).
Z živočichů zde
žije např. páskovka žíhaná (Cepaea
vindobonensis).
Páskovka žíhaná (Capaea
vindobonensis)
16
• PP Geologické varhany
Pamětník rolní
(Acinos arvensis)
Violka lesní (Viola reichenbachiana)
Předmět ochrany:
Výjimečný krasový útvar geologických
varhan.
V
Z
.
Ohrožení lokality spočívá v její devastaci – např. černými skládkami, případně nevhodným zásahem do prostoru lokality – obnovení těžby,
výstavba…
.
Kompetentní orgán ochrany
přírody:
Krajský úřad Olomouckého kraje
jezírko
Legenda:
travním drnem zpevněný půdní
horizont
odkrytý humózní půdní horizont
sprašové hlíny s pohřbenými
zkrasovělými vápencovými kameny
Geologický profil jižní stěny lomu
splachováním a sesouváním promísené hlinito-jílovité a sprašové sedimenty
hustě křovinami zarůstající zasutěné
a zahliněné úpatí a svah stěny lomu
skalní kulisy vápencových sloupů
a kuželů geologických varhan
17
5
Hejtmanka
Uničov
5
Litovel
Listonoh jarní
(Lepidurus
apus)
Šternberk
Rozloha: 38,34 ha
K.ú.: Mladeč
Olomouc
GPS: 49°42'53,33" N,
17°1'8,75" E
Periodické tůně, tzv. „smuhy“, jsou zvodnělé jen na jaře a přes léto vysychají.
Komplex přírodě blízkého lužního lesa ležící
severně od města Litovle, kterým protéká
jedno z ramen Moravy –
Malá voda. Pravidelné
jarní záplavy v území
Žábronožka sněžní
(Eubranchipus grubii)
18
podmiňují existenci periodických
tůní. V lužním lese je typické střídání
takzvaného jarního a letního aspektu. Na jaře les pokrývají koberce
bylin, které tvoří sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), prvosenka
vyšší (Primula elatior), dymnivky
(Corydalis sp.), zapalice žluťuchovitá
(Isopyrum thalictroides) nebo pižmov-
Česnek medvědí
(Alium ursinum)
• PR Hejtmanka
ka mošusová (Adoxa moschatellina).
V ranně letním aspektu převládá
česnek medvědí (Allium ursinum)
a posléze všem dobře známá kopřiva
dvoudomá (Urtica dioica). Tůně ožiPižmovka mošusová
(Adoxa moschavují drobní korýši, zejména perloočtellina)
ky, blešivci a kriticky ohrožená
žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoh
jarní (Lepidurus apus). V porostu můžeme zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix) nebo slepýše křehkého (Anguis fragilis). Žije zde i jezevec
lesní (Meles meles) a nepůvodní norek americký
Bledule jarní
(Leucojum vernum)
(Mustela vison).
Hejtmankou
Předmět ochrany:
Ochrana říčního fenoménu řeky Moravy s cennými porosty
prochází
zaplavovaného lužního lesa přirozeného charakteru s výskynaučná stezka
tem
vzácných společenstev korýšů jarních periodických tůní.
„Romantický
.
areál Nové
Zámky
Narušení koloběhu jarních záplav, které do území přivádějí
u Litovle“.
vodu a živiny, nevhodné lesnické hospodaření, nebo pokles
hladiny podzemní vody. Přítomnost expanzivních druhů nepůvodních rostlin. Možností ochrany je zachování nebo obnova
přirozeného charakteru toků i mimo rezervaci a CHKO. Výskyt
nepůvodních druhů rostlin je potřeba nadále monitorovat
a jejich ohniska likvidovat.
.
19
6
Hrubovodské sutě
Uničov
Litovel
Šternberk
6
Rozloha: 92,59 ha
K.ú.: Hrubá Voda
Olomouc
Nadm. výška: 350–600 m
GPS: 49°41'36,76" N,
17°26'22,8" E
Lokalita leží v přírodním parku Údolí Bystřice
Měsíčnice vytrvalá
(Lunaria rediviva)
Na lokalitě se zachovala přirozená skladba suťového lesa. V podrostu je vidět dominantní měsíčnice vytrvalá.
Hrubovodské sutě byly vyhlášeny za
účelem ochrany společenstev bučin,
jedlobučin a suťových lesů se zastoupením charakteristických i ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ve
stromovém patře převládá buk lesní
(Fagus sylvatica), dále je zastoupen
např. javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides)
a včetně významného podílu jedle
20
bělokoré (Abies alba). Z bylin tu roste
například kyčelnice cibulkonosná
(Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá
(Mercurialis perennis) nebo měsíčnice
vytrvalá (Lunaria rediviva). Z živočichů tu běžně můžeme vidět mloka
skvrnitého (Salamandra salamandra),
skokana hnědého (Rana temporaria),
sýkoru koňadru (Parus major), červenku obecnou (Erithacus rubecula)
• PR Hrubovodské sutě
Brhlík lesní
(Sitta europaea)
Udatna lesní
(Aruncus vulgaris)
Říčka Bystřice teče při hranici s rezer vací.
Mlok skvrnitý
(Salamandra salamandra)
Předmět ochrany:
a brhlíka lesního (Sitta europaea). Hnízdí zde čáp černý
(Ciconia nigra), puštík obecný (Strix aluco) a datel černý
(Dryocopus martius). Přes
lokalitu vede modrá turistická značka a naučná stezka
„Údolím Bystřice“.
Přirozená skladba lesních dřevin s výskytem
ohrožených druhů rostlin a živočichů.
.
Potencionální ohrožení lokality spočívá v případném nevhodném lesnickém hospodaření
(holoseče, výsadby nevhodných dřevin atd.)
.
21
7
Hvězda
Uničov
7
Litovel
Šternberk
Rozloha: 3,40 ha
K.ú.: Litovel
Olomouc
GPS: 49°41'59.35" N,
17°4'10.24" E
Lokalita je charakteristická pestrou mozaikou
vlhkých luk, rákoŘeřišnice luční
(Cardamine
sin,
mokřadů a vrbopratensis)
vého luhu. Je ohraničena břehy toků Malé Vody
a Stružky na okraji města Litovle.
Název přírodní památky vychází ze
tvaru hvězdy, který vytváří při
pohledu z výšky stékající se ramena
vodních toků na lokalitě. Zdejšími
typickými dřevinami jsou vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus
glutinosa) nebo brslen evropský (Euonymus europaeus). Z bylin to jsou
např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), řeřišnice hořká (Cardamine
amara) nebo pcháč zelinný (Cirsium
oleraceum). Z ohrožených druhů rostlin zde můžeme spatřit ostřici vyvýšenou (Carex elata), žebratku bahenní
(Hottonia palustris) nebo krtičník
křídlatý (Scrophularia umbrosa). Díky
charakteru prostředí je území
významné výskytem obojživelníků,
22
zejména skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana skřehotavého (Rana
ridibunda), rosničky zelené (Hyla
arborea), kuňky obecné (Bombina bombina) nebo čolka obecného (Triturus
vulgaris). Rákosiny využívají ke
hnízdění rákosníci (Acrocephalus sp.)
nebo třeba lyska černá (Fulica atra).
Na vrby břehových porostů si zavěšuje svá hnízda moudivláček lužní
(Remiz pendulinus). Žije tu i bobr
evropský (Castor fiber) a ondatra
pižmová (Ondatra zibethicus). Území
poskytuje životní prostor kriticky
ohroženému plži – oblovce velké
(Cochlicopa nitens).
Lokalita leží
v trase okruhu naučné
stezky
„Hvězda“.
Rozrazil rezekvítek
(Veronica chamaedris)
• PP Hvězda
Rosnička zelená
(Hyla arborea)
Tok Stružky s břehovými porosty.
Pryskyřník prudký
(Ranunculus acris)
Předmět ochrany:
Komplex mokřadů, rákosin, vlhkých luk a fragmentů
lužního lesa.
.
Lokalita může být ohrožena změnou vodního režimu.
Vlhké louky jsou každoročně koseny, aby nedocházelo
k jejich zarůstání náletovými dřevinami. Zbytky vrbových porostů jsou ponechány samovolnému vývoji.
.
23
8
Chomoutovské jezero
Uničov
Litovel
Slávička mnohotvárná
(Dreissena
polymorpha)
Šternberk
8
Rozloha: 106,16 ha
K.ú.: Chomoutov
Olomouc
GPS: 49°39'17.01" N,
17°14'17.5" E
Choumoutovské jezero
– bývalá štěrkopískovna.
Labuť velká,
mokřadech a vodních
Lokalita se nachází v těs(Cygnus olor)
plochách.
Roste tu např.
né blízkosti obce Chomoustolístek klasnatý (Myriophyltov cca 7 km od Olomouce. Jezelum spicatum), leknín bílý (Nyphaea
ro o maximální hloubce 5 m vzniklo
alba) – v roce 1994 pokusně vysazen
těžbou štěrkopísku a po jejím ukonnebo
skřípina kořenující (Scirpus
čení se stalo významnou lokalitou
radicans). Lokalita je ale významná
pro vodní ptactvo. Pobřežní části
prorůstají rákosiny a orobinec širolis- především hnízděním a tahem vodtý (Typha latifolia). Zajímavé rostlinné ních ptáků. Běžně zde můžeme spatřit lysky černé (Fulica atra) nebo
druhy můžeme pozorovat zejména
potápku roháče (Podiceps cristatus).
v okolních uměle vybudovaných
24
• PR Chomoutovské jezero
Polák chocholačka
(Aythya fuligula)
Orobinec širokolistý
(Typha latifolia)
Na ostrovech hnízdní
kolonie racků chechtaLyska černá
(Fulica atra)
vých (Larus ridibundus),
Okus bobra
pravidelně tu zahnízdí i racek čerPředmět ochrany:
nohlavý (Larus melanocephalus).
Ochrana
vodního a mokřadního ekosysV porostech rákosin hnízdí bukáček
tému – rozsáhlého jezera po ukončené
malý (Ixobrychus minutus). Z táhnoutěžbě štěrkopísku – významného hnízcích druhů je možné vidět kormorádiště a tahové zastávky vodního ptacna velkého (Phalacrocorax carbo), hoho- tva, stanoviště reintrodukovaného živočišného druhu Castor fiber (bobr evropla severního (Bucephala clangula),
ský), ekosystému vhodného ke studiu
orlovce říčního (Pandion haliaetus)
sukcesních vazeb.
nebo rybáka černého (Chlidonias
niger). Příležitostně se dokonce objeV rezervaci se vyskytují nepůvodní
vují pozorování orla mořského (Halidruhy fauny a flory, především celík
aeetus albicilla). V roce 1992 zde byl
kanadský (Solidago canadensis) a javor
jasanolistý (Acer negundo), které se
znovu vysazen v minulosti vyhubeSpráva CHKO snaží potlačit. V jezeře se
ný bobr evropský (Castor fiber), který
rozšířil malý invazní mlž slávička mnose rozšířil i do dalších míst v nivě
hotvárná (Dreissena polymorpha), který
Moravy. Na území rezervace jsou
vytlačuje původní škeble a velevruby.
také vhodné podmínky pro rozmnoKompetentní orgán ochrany přížování obojživelníků. Lokalita se
rody:
nachází v blízkosti trasy naučné
stezky „Kol kolem Olomouce“.
.
.
25
9
Kamenné proudy
Uničov
u Domašova
9
Litovel
Prvosenka
vyšší
(Primula
elatior)
Šternberk
Rozloha: 21,58 ha
K.ú.: Domašov nad Bystřicí
Olomouc
GPS: 49°43'44.12" N,
17°26'40.37" E
Lokalita leží v přírodním parku Údolí Bystřice
Na první pohled obyčejná „hromada kamení“ v sobě skrývá pestrou geologickou minulost.
Detail skalního výchozu s tzv. „sběrnou mísou“ – počátkem kamenného proudu.
Oměj
pestrý
(Aconitum
variegatum)
Lokalita je tvořena kamennými moři a mrazovými sruby
ve svahu hluboce zaříznutého
údolí, které vznikly mrazovým
zvětráváním a pohybem po svahu
v poslední době ledové. Je zde patrný průběh balvanových proudů,
z nichž nejdelší má délku 165 m.
Území je zarostlé lesem. Původní porosty tvořily jedlové a klenové bučiny, které byly z velké části nevhodně
nahrazeny smrkovou monokulturou.
Dnes zde tedy dominuje smrk ztepi-
26
lý (Picea abies), ve fragmentech se
objevuje javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides),
buk lesní (Fagus sylvatica) a místy
i jedle bělokorá (Abies alba). Jarní
byliny reprezentuje prvosenka vyšší
(Primula elatior) a hrachor jarní (Lathyrus vernus). Z významnějších
druhů rostlin zde nápadně modře
kvete oměj pestrý (Aconitum variegatum). Živočichové jsou reprezentováni běžnými lesními druhy jako např
srnec obecný (Capreolus capreolus),
• PP Kamenné proudy u Domašova
Předmět ochrany:
Kamenné proudy a kamenná
moře z poslední doby ledové.
.
Samotný předmět ochrany není
v současné době ohrožen. Jako
nevhodné se jeví stávající lesní
hospodaření s preferencí geograficky nepůvodních dřevin.
.
Kompetentní orgán
ochrany přírody:
Ministerstvo životního prostředí
Šťavel kyselý (Oxalis
acetosella)
strakapoud velký (Dendrocopos major) či veverka obecná
(Sciurus vulgaris). Okrajem
lokality prochází modrá turistická značka s naučnou
stezkou „Údolím Bystřice“.
27
10 K
enický
Uničov
Litovel
Plicník tmavý
(Pulmonaria
obscura)
10
Šternberk
Rozloha: 11,15 ha
K.ú.: Střeň
Olomouc
GPS: 49°40'22.77" N,
17°10'42.55" E
Přirozený charakter toku řeky Moravy.
Rezervaci tvoří lužní les přirozené
druhové i prostorové skladby u obce Hynkov.
Okrajem protéká
přirozeně meandrující řeka
Morava s periodicky zaplavovanými rameVydra říční (Lutra lutra)
ny a tůněmi.
28
Stromové patro tvoří zejména dub
letní (Quercus robur), jasan
ztepilý (Fraxinus
excelsior), topol
černý (Populus
nigra) a místy
jilm vaz (Ulmus laevis).
Na říčních
náplavech
• PR Kenický
Dymnivka dutá
(Corydalis cava)
Jarní aspekt s dymnivkami.
Předmět ochrany:
Posláním rezervace je zajištění ochrany a trvalého vývoje lesního společenstva lužního lesa
v nivě řeky Moravy s přirozeným záplavovým
režimem..
.
Křivatec žlutý
(Gagea lutea)
Narušení jarního záplavového režimu oblasti,
šíření nepůvodní netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), javoru jasanolistého (Acer
negundo) a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) podél toku.
.
s kolísající vodní hladinou
rostou rákosiny.
Jarní aspekt, který tvoří sněženka
podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum),
prvosenka vyšší (Primula elatior),
dymnivka dutá (Corydalis cava) a plicník tmavý (Pulmonaria obscura),
vystřídá později česnek medvědí
(Allium ursinum) a kopřiva dvoudo-
má (Urtica dioica). V tůních žije vedle
skokana hnědého (Rana temporaria)
a štíhlého (Rana dalmatina) i čolek
obecný (Triturus vulgaris). Hnízdí zde
strakapoud prostřední (Dendrocopos
medius) a datel černý (Dryocopus martius). Pravidelně se tu zdržuje bobr
evropský (Castor fiber), vzácně
i vydra říční (Lutra lutra).
29
11 K
rálovství
Uničov
Litovel
Rozloha: 309,47 ha
K.ú.: Grygov
GPS: 49°30'55.43" N, 17°17'49.35" E
Šternberk
Olomouc
11
Rašící česnek medvědí
ursinum))
((Allium
Allium ursinum
Jilm drsný (Ulmus
glabra)
Pohled do lužního lesa Království
Druhově bohatý nížinný listnatý les
Království v nivě řeky Moravy
u Grygova je významným prvkem
v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Vegetace má charakter
tvrdého luhu s lipovými a březovými
doubravami a olšinami s bohatou
faunou a flórou. Z dřevin převládá
dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá
30
Vraní oko čtyřlisté
(Paris quadrifolia)
(Tilia cordata). V menší míře zde
nalezneme javory (Acer sp.), habr
obecný (Carpinus betulus) nebo jilm
vaz (Ulmus laevis). Z keřů převažuje
střemcha obecná (Padus avium). Jarní
aspekt tvoří dymnivka dutá (Corydalis cava), prvosenka vyšší (Primula
elatior), sasanka hajní (Anemone nemorosa) a křivatec žlutý (Gagea lutea).
Západní hranice svého rozšíření zde
• PR Království
Hvězdnatec zubatý
(Hacquetia epipactis)
Bradáček vejčitý
(Listera ovata)
Předmět ochrany:
Mohutný památný dub
rostoucí po staletí
v okraji území u železniční trati
se pyšní jménem „Král“.
Kyčelnice žláznatá
(Dentaria glandulosa)
Druhově bohatá společensteva nížinných listnatých lesů, typických pro spodní vodou ovlivněná stanoviště v oblasti Hornomoravského
úvalu. Výskyt celé řady ohrožených a regionálně ustupujících druhů volně žijících organismů.
.
dosahuje kyčelnice žláznatá
(Dentaria glandulosa) a hvězd- Na některých místech lesního komplexu došlo
k vysazení nepůvodních smrkových porostů,
natec zubatý (Hacquetia epikteré by měly být nahrazeny druhy přirozené
pactis). Někteří živočichové,
skladby. Potenciálním rizikem je nevhodný způzejména motýli, jsou svým
sob lesního hospodaření (holoseče, nepůvodní
výskytem vázaní na zdejší
druhy dřevin) a dále především změna hydrologických podmínek na lokalitě.
specifickou vegetaci. Jsou to
např. drvopleň obecný (Cossus Kompetentní orgán ochrany přírody:
cossus) nebo babočka jilmová
(Nymphalis polychloros). V tůních a ramenech žije skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo) nebo čolek
obecný (Triturus vulgaris). Z ptáků zde můžeme pozorovat např. jestřába lesního (Accipiter gentilis), krutihlava obecného (Jynx
torquilla), moudivláčka lužního (Remiz penJežek východní
(Erinaceus concolor)
dulinus) či žluvu hajní (Oriolus oriolus).
.
31
12 K
urfűrstovo rameno
Uničov
Litovel
Ledňáček
říční (Alcedo
atthis)
Šternberk
12
Rozloha: 5,02 ha
Olomouc
GPS: 49°39'36.12" N,
17°12'46.18" E
Kurfürstovo rameno
Nadmutice bobulnatá
(Cucubalus baccifer)
Dominantním prvkem lokality je
uměle odstavený meandr řeky Moravy, který byl v roce 1993 znovu napojen na hlavní tok. Břehové porosty
ramene jsou tvořeny převážně topolem černým (Populus nigra), jasanen
ztepilým (Fraxinus excelsior), dubem
letním (Quercus robur) či vrbou křehkou (Salix fragilis). Dno ramene
porůstá stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum). Vodní biotop
také oživují typické druhy ryb tůní.
32
Jedná se o lína
obecného (Tinca tinca), karase obecného (Carassius carassius) nebo štiku
obecnou (Esox lucius). V nátržích
břehů hnízdí lednáček říční (Alcedo
atthis), ve větvích stromů zase moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
U vody sbírá potravu pisík obecný
(Actitis hypoleucos). V době reintrodukcí bobra evropského (Castor fiber)
do Litovelského Pomoraví byl zpětně
vysazen i zde.
Předmět ochrany:
• PP Kurfűrstovo rameno
Vodní a mokřadní ekosystém
uměle odstaveného říčního
meandru Moravy s dynamickou sukcesní řadou vegetace.
.
Zazemnění ramene, změna
vodního režimu – absence
jarních záplav.
.
Kompetentní orgán
ochrany přírody:
Správa CHKO Litovelské
Pomoraví
Bobr evropský
(Castor fiber)
Detail
květu
žebratky
Za bobry je vidět pořádný kus práce
Žebratka bahenní (Hotonia palustris)
33
13 L
itovelské luhy
Uničov
13
Litovel
Detail květu
sněženky
Šternberk
Rozloha: 344,45 ha
K.ú.: Litovel, Pňovice, Unčovice
Olomouc
GPS: 49°42'17.12" N,
17°6'10.84" E
Jarní aspekt na lokalitě s tisíci kvetoucími sněženkami.
bledule jarní
(Leucojum vernum)
Sněženka podsněžník
(Galanthus nivalis)
Užovka obojková
(Natrix natrix)
natrix)
(Natrix
Litovelské luhy představují komplex
lužních lesů s meandrujícím tokem
řeky Moravy mezi Litovlí a obcí
Střeň, přímo v srdci Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Lesy
tvoří zejména takzvaný tvrdý luh
s dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior)
a jilmem vazem (Ulmus laevis). Místy
se objevuje i měkký luh s topolem
34
černým (Populus nigra). Při jarní procházce nepřehlédneme tisíce dymnivek (Corydalis sp.), sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), prvosenku vyšší (Primula elatior), bleduli
jarní (Leucojum vernum), zapalici
žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides)
nebo plicník tmavý (Pulmonaria
obscura). V létě je pak vystřídá česnek
medvědí (Allium ursinum) a kopřiva
• PR Litovelské luhy
Zapalice žluťuchovitá
(Isopyrum thalictroides)
Interlér lužního lesa s periodickou tůní – „Smuha“
Orsej jarní
(Ficaria
verna)
Předmět ochrany:
Komplex společenstev lužních lesů
s celou škálou lesních typů v závislosti na míře ovlivnění půdního profilu
spodní i povrchovou vodou s mimořádně bohatým výskytem ohrožených
druhů organismů.
.
Důležité je zachování a obnova jarního
záplavového režimu. Lesnickými zásahy jsou porosty směřovány k příznivé
věkové a prostorové rozrůzněnosti
s cílem přiblížit se přirozené druhové
skladbě se zvýšeným podílem ponechávaného odumřelého dříví.
.
přírody:
Správa CHKO Litovelské Pomoraví
dvoudomá (Urtica dioica). Periodické
tůně naplňující se vodou při pravidelných jarních záplavách obývají vzácní
korýši – žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoh jarní (Lepidurus
apus). K rozmnožování je využívá také
skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha
obecná (Bufo bufo) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Výjimkou zde není ani
rosnička zelená (Hyla arborea) Z plazů je
běžná užovka obojková (Natrix
natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca
vivipara). Ve starých stromech
hnízdí strakapoud prostřední
(Dendrocopos medius) a datel černý
(Dryocopus martius). Lze zde pozorovat i čápa černého (Ciconia nigra)
a včelojeda lesního (Pernis apivorus). U vody zase ledňáčka říčního
(Alcedo atthis) a pisíka obecného
(Acitis hypoleucos). Z netradičních
pěvců žije v lese lejsek bělokrký
(Ficedula albicollis) a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Kolem
řeky zanechává stopy bobr evropský (Castor fiber), vydra říční
(Lutra lutra) a hryzec vodní
(Arvicola terrestris). V nočním lese
loví netopýři, z nichž nejhojnějším
zdejším druhem je netopýr rezavý
(Nyctalus noctula).
Okrajem rezervace vede naučná
stezka „Luhy Litovelského
Pomoraví“.
35
14 M
alá Voda
Uničov
14
Litovel
Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)
Šternberk
Rozloha: 6,22 ha
K.ú.: Litovel, Mladeč,
Olomouc
Nasobůrky, Víska
GPS: 49°42'3.8" N, 17°3'9.52" E
Pro lokalitu je typický zachovaný přirozený charakter toku s břehovými porosty.
Chráněné území tvoří přirozeně
meandrující část toku Malé Vody
s břehovými porosty v blízkosti
města Litovel. V okolní zemědělské
krajině plní významnou funkci biokoridoru. Z dřevin dominuje dub
letní (Quercus robur) a jasan ztepilý
(Fraxinus excelsior), které doplňuje
jilm vaz (Ulmus laevis) a olše lepkavá
36
(Alnus glutinosa). Z jara tvoří bylinné
patro sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum
vernum), posléze árón východní
(Arum cylindraceum) nebo lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Břehové
porosty využívá ke hnízdění moudivláček lužní (Remiz pendulinus), břehový podklad zase pisík obecný
Předmět ochrany:
• PP Malá Voda
Úsek přirozeného toku Malé Vody
s břehovými porosty vytvářející biotopy pro rostlinné a živočišné organizmy vázané na vodní tok.
.
Tok Malé Vody je ohrožován šířením
nepůvodních a expanzivních druhů
rostlin jako např. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) nebo javor jasanolistý (Acer
negundo). Potenciální ohrožení pak
představuje změna přerozdělování
průtoků, zásahy člověka do vlastního toku nebo vznik černých skládek
na území PP.
Nažky jilmu habrolistého
(Ulmus minor)
Zběhovec
plazivý (Ajuga
reptans)
.
přírody:
Árón
východní
(Arum
cylindraceum)
(Actitis hypoleucos). Tok
Malé Vody obývá bobr
evropský (Castor fiber)
a vydra říční (Lutra lutra).
Nepůvodní a invazní
netýkavka žláznatá
(Impatiens glandulifera)
37
15 M
Přástevník kostivalový
(Callimorpha quadripunctaria)
alý Kosíř
Uničov
Vyhlášeno: 12. 10. 1993
Rozloha: 11,25 ha
K.ú.: Slatinice na Hané
GPS: 49°33'22.1" N,
17°5'30.3" E
Litovel
15
Šternberk
Olomouc
Typická silueta Malého Kosíře – bohatě kvetoucí trávníky
v pozadí s božími muky
Česnek šerý horský
(Allium senescens
(Allium
montanum)
subsp. montanum)
Vrchní partie Malého Kosíře
a přilehlé svahy se suchomilnou
vegetací vytváří cennou lokalitu
v zemědělské krajině u Slatinic na
Hané. V minulosti byla lokalita využívaná jako sady, pastvina a ve
vrcholové části s výstupy skal se těžil
kámen pro stavební činnost. Dnes je
lokalita významná pro řadu ohrožených druhů rostlin a živočichů.
38
Pavinec horský
(Jasione montana)
K nejvýznamnějším
patří například sasanka
lesní (Anemone
Vstavač kukačka
(Orchis morio)
sylvestris), třešeň
křovitá (Cerasus fruticosa), vemeník dvoulistý (Platanthera
bifolia), zvonek moravský (Campanula
• PR Malý Kosíř
Otakárek
fenyklový
(Papilio
machaon)
Zběhovec plazivý
(Ajuga reptans)
Předmět ochrany:
Subxerotermní trávníky s teplomilnými
druhy panonské květeny a vyjímečná
zoologická lokalita s bohatým zastoupením hmyzu.
Vřes obecný (Calluna
vulgaris) indikuje kyselé
podloží lokality.
.
Jestřábník chlupáček
(Hieracium pilosella)
moravica), bělozářka
větevnatá (Anthericum
ramosum) či rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Nachází se zde
nejbohatší populace vstavače kukačky (Orchis morio) na střední Moravě.
Z významných druhů motýlů se zde
vyskytuje přástevník kostivalový
(Callimorpha quadripunctaria) či modrásek rozchodníkový (Scolitantides
orion). Po těžbě kamene zde zůstaly
prohlubně, ve kterých se zdržuje
voda. Dnes jsou tato místa vhodnými
biotopy pro čolka obecného (Triturus
vulgaris), čolka velkého (T. cristatus)
Ohrožením pro lokalitu je vyšší
návštěvnost území spojená s nelegálním vyrýpáváním rostlin a aplikace
herbicidů a hnojiv na okolních polních
pozemcích. Potencionálním ohrožením
může být i upuštění od pravidelné
péče o lokalitu nebo celoplošné sečení PR.
.
přírody:
nebo kuňku obecnou (Bombina bombina). Z ptáků zde zimuje kalous
ušatý (Asio otus) a hnízdí např. ťuhýk
obecný (Lanius collurio).
39
16 N
a skále
Uničov
Rozloha: 4,56 ha
K.ú.: Hněvotín, Žerůvky
GPS: 49°33'17.88" N,
17°10'35.97" E
Šternberk
Litovel
16
Olomouc
Mateřídouška vejčitá kraňská
(Thymus pulegioides subsp. carniolicus)
Holub hřivnáč
(Columba palumbus)
Lokalita má členitý charakter,
což zde dokládá těžbu vápence v minulosti.
Lokalitu tvoří zbytky dříve rozsáhlých teplomilných společenstev trav,
bylin a keřů na devonských vápencích na území bývalých lomů u Hněvotína. K nejvýznamnějším zdejším
druhům rostlin patří hvězdnice
chlumní (Aster amellus), záraza vyšší
(Orobanche elatior), rozrazil klasnatý
(Pseudolysimachion spicatum), třešeň
40
Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum)
křovitá (Cerasus fruticosa) nebo divizna brunátná (Verbascum phoeniceum).
Jedná se o jedinou známou lokalitu
mateřídoušky vejčité kraňské (Thymus pulegioides subsp. carniolicus)
v ČR. Z motýlů se zde vyskytuje
vzácnější modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), jehož kukly se
vyvíjí v mraveništích zdejších druhů
• NPP Na skále
Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria)
Černohlávek velkokvětý (Prunella
grandiflora)
Předmět ochrany:
Předmětem ochrany jsou dobře vyvinuté fragmenty bohatých teplomilných bylinných a keřových společenstev na devonských vápencích.
.
V minulosti došlo díky neobhospodařování území částečně k zarostení
lokality náletem akátu a svídy. Území
bylo částečně degradováno i nevhodnými výsadbami stromů a keřů.
V okrajových partiích dochází k ruderalizaci porostů díky splachům z okolních polí. Potenciální ohrožení lokality
spočívá v zanedbání pravidelné péče
o teplomilné trávníky.
.
přírody:
Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR.
jako např. mravence stepního, mravence otročícího, mravence lučního
nebo mravence trávníkového. Lokalita je hnízdištěm mimo jiné pro
koroptev polní (Perdix perdix), holuba
hřivnáče (Columba palumbus), poštolku obecnou (Falco tinnunculus), sýčka
obecného (Athene noctua) nebo strakapouda velkého (Dendrocopos major).
Hvězdnice chlumní
(Aster amellus)
Čistec přímý
(Stachys recta)
41
17 N
ovozámecké louky
Uničov
17
Litovel
Česnek ořešec (Allium
scorodoprasum)
Louky u Nových Zámků jsou součástí
tzv. novoromantického areálu, kter ý zde vybudovali Lichtenštejnové.
Jak už název napovídá, rezervaci
tvoří rozsáhlé louky v nivě řeky Moravy mezi Mladčí a Novými Zámky
u Litovle. Charakter luk je určován
vysokou, kolísající hladinou podzemní vody a pravidelným zaplavováním
povodňovou vodou. Bohužel byla
většina luk v minulosti rozorána
a využívána jako pole. V devadesátých letech 20. stol. byly rozorané
42
Šternberk
Rozloha: 25,75 ha
K.ú.: Mladeč
Olomouc
GPS: 49°43'4.38" N,
17°0'44.23" E
Kohoutek luční
(Lychnis flos-cuculi)
části opětovně zalučněny. Dnes se na
nich vyskytují druhově chudší porosty s dominancí psárky luční (Alopecurus pratensis). Na druhově bohatých
loukách pak můžeme najít sněženku
podsněžník (Galanthus nivalis), v břehových porostech Moravy ostřici
banátskou (Carex buekii), bleduli jarní
(Leucojum vernum) nebo rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum).
Předmět ochrany:
• PR Novozámecké louky
Krajinářsky a přírodovědecky unikátní společenstva aluviálních luk a tůní s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.
.
Potenciální ohrožení lokality spočívá ve změně hydrologického režimu lokality a v zanedbání pravidelné péče o luční
porosty. Rizikem může být i intenzivní šíření invazních druhů
rostlin v příbřežních částech Moravy, zejména pak bolševníku
velkolepého, křídlatek a topinamburu hlíznatého.
Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne)
.
Ocún jesenní (Colchicum
autumnale)
Architektonická dominanta – sídlo Lichtenštejnů
v Nových Zámcích – dnes slouží jako ústav sociální péče
Z dalších druhů se zde vyskytuje
např. kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) nebo ocún jesenní (Colchicum
autumnale). Pro udržení nebo zvýšení
druhové pestrosti jsou louky pravidelně koseny. Louky obývá řada
druhů motýlů. Nejvýznamnější jsou
populace kriticky ohroženého jasoně
dymnivkového (Parnassius mnemosyne) nebo silně ohroženého modráska
bahenního (Maculinea nausithous).
Vyskytuje se zde např. i zlatohlávek
Psárka luční
(Alopecurus
pratensis)
skvostný (Cetonischema aeruginosa).
V lučních tůních se rozmnožuje
skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka
obecná (Bombina bombina) nebo
ropucha obecná (Bufo bufo). Hnízdí
zde také čírka modrá (Anas querquedula). Malebný ráz zdejší krajiny je
dán citlivými krajinářskými zásahy
provedenými v 19. století Lichtenštejny. Okrajem rezervace prochází naučná stezka „Romantický areál Nové
Zámky u Litovle“.
43
18 P
anenský les
Uničov
Litovel
česnek medvědí
(Allium ursinum)
Střemcha
obecná (Prunus padus)
Šternberk
18
Rozloha: 15,9 ha
K.ú.: Horka nad Moravou,
Olomouc
Štěpánov
GPS: 49°39'55.81" N, 17°11'38.62" E
Periodické ramena – „smuhy“ – jsou na jaře zaplaveny vodou, přes léto vysychají.
Lokalitu tvoří lužní les přirozené
druhové skladby s meandry řeky
Moravy nedaleko obce Horka nad
Moravou. Nejvyššího růstového
patra dosahují dub letní (Quercus
robur) a jilm vaz (Ulmus laevis). Naopak v bylinném patře se střídají jarní
druhy, jako je sněženka podsněžník
(Galanthus nivalis), křivatec žlutý
44
(Gagea lutea), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obcura) nebo dymnivky (Corydalis
sp.), s druhy letními, kdy převládá
česnek medvědí (Allium ursinum),
pryskyřník kosmatý (Ranunculus
lanuginosus) a kakost hnědočervený
(Geranium phaeum). V Panenském
lese pravidelně hnízdí žluva hajní
• PR Panenský les
Netopýr rezavý
(Nyctalus
noctula)
česnek medvědí
(Allium ursinum)
Bohatě kvetoucí
jarní aspekt lužního
lesa s dymnivkami
a orsejem.
Dymnivka dutá
(Corydalis
cava)
– bílá forma
Předmět ochrany:
Společenstva zaplavovaného lužního lesa přirozeného charakteru.
.
Potencionální nebezpečí představuje pro lokalitu změna vodního režimu (absence jarních záplav), trhání
ohrožených druhů rostlin v jarních
měsících, šíření nepůvodních druhů
rostlin, nadměrné poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem
zvěří, či případně nevhodné lesnické hospodaření (holoseče, výsadba
nepůvodních dřevin).
.
přírody:
(Oriolus oriolus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
V noci zde loví netopýr rezavý
(Nyctalus noctula) a netopýr vodní
(Myotis daubentonii).
Sasanka hajní
(Anemone nemorosa)
45
19 P
anské louky
19
Uničov
Litovel
Rozloha: 14,33 ha
K.ú.: Dětřichov nad Bystřicí,
Moravský Beroun
GPS: 49°49'53.861"N, 17°26'1.733"E
Šternberk
Olomouc
Slunéčko
sedmitečné
(Coccinella septempunctata)
Jantarka obecná
(Succinea putris)
Vlhké a stinné palouky jsou bohatě porostlé kapradinami.
Lokalita se nachází cca 3 km východně od obce Dětřichov nad Bystřicí.
Celá plocha přírodní rezervace je
situována na jihovýchodním svahu
nejvyššího kopce Nízkého Jeseníku –
Slunečná 800,2 m n. m. Přes území
prochází modře značená turistická
stezka. Charakter lokality utváří
podmáčené smrčiny s autochtonním
46
Sedmikvítek evropský
(Trientalis europaea)
ekotypem smrku a podmáčené rašelinné a pramenné loučky s charakteristickou faunou a florou. Podklad
území tvoří suťové svahové hlíny
a eluvia podložních hornin. Ze zajímavých druhů rostlin se zde nachází
např. kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), mečík
střechovitý (Gladiolus imbricatus)
• PR Panské louky
Do přírodě blízkého lesa
patří i staré
odumřelé dřevo.
Mečík střechovitý
(Gladiolus
imbricatus)
Vlhká louka se starčkem potočním.
Předmět ochrany:
nebo starček potoční
(Tephroseris crispa).
Z ptáků zde můžeme
zahlédnout čápa černého (Ciconia nigra),
datla černého (Dryocopus martius) či ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes).
Typické společenstvo pramenných rašelinných lesů.
Starček potoční
(Tephroseris crispa)
.
Potencionální nebezpečí představuje pro lokalitu
změna vodního režimu, šíření nepůvodních druhů rostlin, nadměrné poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem zvěří, či případně nevhodné lesnické hospodaření (holoseče, výsadba nepůvodních dřevin).
.
47
20
Park v Bílé Lhotě
Uničov
20
Vyhlášeno: 17. 12. 1969
Rozloha: 2,41 ha
K.ú.: Bílá Lhota
GPS: 49°42'38.68" N,
16°58'39.72" E
Litovel
Šternberk
Olomouc
Magnólie
Příjemný interiér parku v Bílé Lhotě
Park v Bílé Lhotě slouží jako veřejně
přístupné arboretum, které vybudoval v letech 1926–1940 Quido Riedl.
K původním domácím dřevinám
sem přenesl i cizokrajné exotické
druhy. Dnes je tu soustředěno více
než 300 druhů, podruhů a forem
dřevin. Z jehličnanů jsou zde nejvíce
zastoupeny cypřišovité (Cupressaceae)
48
např. zerav západní (Thuja occidentalis) a jalovce (Juniperus sp.). Dále
několik druhů smrků (Picea sp.), jedlí
(Abies sp.) a borovic (Pinus sp.), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) nebo např. jedlovec
kanadský (Tsuga canadensis). Z listnáčů převládají javory (Acer sp.), duby
(Quercus sp.) a brsleny (Euonymus
• NPP Park v Bílé Lhotě
Řeřišnice luční
(Cardamine
pratensis)
Vstupní budova parku
Předmět ochrany:
Arboretum s cennými druhy našich
i exotických dřevin a zahradních forem.
.
Park je případně ohrožen upuštěním
od pravidelné péče o sbírku dřevin.
.
přírody:
Metasekvoje čínská
(Metasequoia glyptostroboides)
Arboretum v Bílé Lhotě je příjemným
místem pro naučné vycházky
s dětmi.
Liliovník tulipánokvětý
(Liriodendron tulipifera)
sp.). Najdeme zde
i exotický liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) nebo
dřezovec trojtrnný
(Gleditsia triacanthos).
Park je útočištěm pro
řadu běžných i významnějších druhů ptáků.
49
21 P
lané loučky
Uničov
Litovel
Hořec
hořepník
(Gentiana
pneumonanthe)
Šternberk
21
Rozloha: 20,75 ha
K.ú.: Černovír, Horka nad Moravou,
Olomouc
Řepčín
GPS: 49°37'20.42" N, 17°13'57.79" E
Pcháč potoční
(Cirsium
rivulare)
Krvavec toten
(Sanguisorba
officinalis)
Druhově bohaté porosty vlhkých luk na lokalitě Plané loučky
Významná mokřadní lokalita především díky zachovalým aluviálním loukám a mozaice křovin, tůní a rákosin.
Lokalita je známá zejména výskytem mnoha chráněných druhů rostlin, například hrachoru bahenního
(Lathyrus palustris), sítiny tmavé (Juncus atratus),
hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe), upolínu
nejvyššího (Trollius altissimus), žebratky bahenní
(Hottonia palustris) či česneku hranatého (Allium
angulosum).
Kohoutek luční
Úpolín nejvyšší
V tůních žije vzácný korýš
(Lychnis flos-cuculi)
(Trollius altissimus)
hrášník zobcovitý (Lyn50
Předmět ochrany:
• PR Plané loučky
Slatinné louky, fragmenty měkkého luhu, meandrující tok s břehovými porosty a tůně s ohroženými
druhy rostlin a živočichů.
Modrásek bahenní
(Maculinea nausithous)
.
Velké nebezpečí představuje změna hydrologických
podmínek na lokalitě, šíření nepůvodních druhů rostlin, zazemňování tůní, celoplošné sečení luk nebo
naopak upuštění od pravidelné péče o louky.
.
ceus brachyurus), který je z území
Moravy znám pouze z Planých louček. Vodní vegetace poskytuje vhodný biotop taktéž pro kriticky ohroženého plže svinutce tenkého (Anisus
vorticulus) a mlže hrachovku
okružankovitou (Pisidium pseudosphaerium). Bohatě jsou na lokalitě zastoupeni i obojživelníci. Rozmnožuje
se zde skokan štíhlý (Rana dalmatina),
skokan skřehotavý (Rana ridibunda),
kuňka obecná (Bombina bombina),
čolek velký (Triturus cristatus) a ještěrka živorodá (Lacerta vivipara).
Vlhké louky jsou domovem pestré
škály motýlů. Z nejvýznamnějších
lze jmenovat
modráska
bahenního
(Maculinea
nausithous),
ohniváčka
černočárného (Lycaena
dispar) nebo
Bukvice lékařská
(Betonica officinalis)
Skokan zelený (Pelophylax klepton esculentus)
Luční tůň v PR
Plané loučky
zavíječe bahenního
(Ostrinia palustralis).
V rákosinách má svá
hnízda náš nejmenší hlodavec myška
drobná (Micromys minutus). Na březích Mlýnského potoka si postavil
svůj hrad bobr evropský (Castor
fiber). Z ptáků zde hnízdí dravý
moták pochop (Circus aeruginosus),
chřástal vodní (Crex crex) nebo rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus).
51
22 R
amena řeky Moravy
Uničov
Litovel
Kormorán
velký (Phalacrocorax
carbo)
22
Šternberk
Rozloha: 71,19 ha
K.ú.: Horka nad Moravou, Hynkov,
Olomouc
Lhota nad Moravou, Náklo,
Pňovice, Rozvadovice, Střeň,
Unčovice
GPS: 49°39'42.501" – 49°41'50.564" N,
17°12'17.535" – 17°6'39.644" E
Ledňáček
říční
(Alcedo
atthis)
Přirozený tok řeky Moravy
Uprostřed zaplavovaných lužních
lesů mezi Litovlí a Horkou nad Moravou formuje krajinu řeka Morava.
V přirozeném prostředí vytváří meandrující tok ostrůvky, říční náplavy
a boční ramena, které porůstají rákosiny spolu s chrasticí rákosovitou
(Phalaris arundinacea) a vegetace měkkého luhu s vrbou křehkou (Salix
fragilis), vzácněji pak s vrbou bílou
52
(Salix alba). Typickými bezobratlými
druhy zdejšího nížinného říčního
toku jsou blešivci (Gammarus sp.),
jepice (Baetis sp.), chrostíci (Hydropsyche sp.), velevrub malířský (Unio
pictorum) a kamomil říční (Ancylus
fluviatilis).
Larva chrostíka
Na zlepšení
kvality vody
v řece Mora-
Předmět ochrany:
• NPR Ramena řeky Moravy
Přirozeně meandrující tok řeky Moravy
s
říčními meandry, slepými rameny, říčními
větvemi a ostrovy s břehovými porosty
s typickými rostlinnými a živočišnými druhy
vázanými na vodní tok.
Vydra říční
(Lutra lutra)
.
Ohrožení lokality představují především
změny hydrologických poměrů, úpravy toku
Moravy a jejich ramen, těžba štěrkopísku
a znečištění odpadními vodami. Negativně
působí také zvýšená vodácká návštěvnost
v době hnízdění ptactva. V říčních náplavech často dominují cizorodé invazní druhy,
zejména netýkavka žláznatá (Impatiens
glandulifera), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) nebo javor jasanolistý
(Acer negundo). V rámci CHKO LP probíhá na vybraných místech likvidace
invazních druhů rostlin.
.
přírody:
vě po roce 1989 ukazuje mimo jiné
i výskyt ohroženého mlže okružanky
říční (Sphaerium rivicola). Díky různorodosti vodních biotopů zde žije
i velké množství ryb, z nichž převládají jelci (Leuciscus sp.), plotice obecná (Rutilus rutilus) nebo parma obecná (Barbus barbus). Na nezarostlých
písčinách a ostrůvcích v řece hnízdí
kulík říční (Charadrius dubius) a pisík
obecný (Actitis hypoleucos).
Ve svislých březích si buduje hnízdní
nory ledňáček říční (Alcedo atthis).
V tichých zátočinách loví čáp černý
(Ciconia nigra) a volavka popelavá
Skokan hnědý
(Rana temporaria)
(Ardea cinerea). Vhodné podmínky
pro život
zde
nachází
bobr evropský (Castor
fiber), ondatra
pižmová (Ondatra zibethicus) nebo
hryzec vodní (Arvicola terrestris).
Vzácně lze pozorovat i vydru říční
(Lutra lutra).
Parma obecná (Barbus barbus)
53
23 S
molenská luka
Uničov
Litovel
Šternberk
Rozloha: 10,53 ha
23
K.ú.: Čermná u Města Libavá
Olomouc
GPS: 49°37'38.73" N,
17°33'20.06" E
Lokalita leží ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá
Starček potoční
(Tephroseris crispa)
Violka bahenní
(Viola palustris)
Lokalitu tvoří dva rybníky a okolní mokřadní louky
Smolenská luka představují významné luční porosty ovlivňované vodním režimem Smolenského potoka.
Na lokalitě se vyskytuje celá řada
vzácných a ohrožených druhů rostlin
a živočichů. Převažují zde druhy
rašelinných a mokrých luk. Z ohrožených rostlin zde roste upolín nejvyšší (Trollius altissimus), prstnatec
54
Rosnička zelená
(Hyla arborea)
májový (Dactylorhiza majalis), kosatec
sibiřský (Iris sibirica), starček bažinný
(Senecio paludosus) nebo kýchavice
bílá Lobelova (Veratrum album subsp.
lobelianum).
V území se nachází dvě vodní nádrže a nesčetně podmáčených ploch
poskytujících místo pro rozmnožování mnoha druhů živočichů. Jsou to
Předmět ochrany:
• PR Smolenská luka
Vlhkomilná vegetace a populace obojživelníků.
.
Luční porosty jsou pravidelně sečeny, aby
nedošlo k jejich zarůstání zejména rákosem
a náletovými dřevinami. Ohrožení spočívá
v zanedbání této pravidelné péče, případně ve
změně hydrologických podmínek.
.
Ministerstvo obrany prostřednictvím Újezdního
úřadu vojenského újezdu Libavá.
Ještěrka živorodá
(Zootoca vivipara)
Lovčík vodní
(Dolomedes fimbriatus)
například vážky (Odonata sp.), pavouk lovčík
vodní (Dolomedes fimbriatus), kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri), střevle
potoční (Phoxinus phoxinus), piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ropucha obecná (Bufo bufo) nebo
rosnička zelená (Hyla
arborea). Z travin si
staví hnízdo myška drobná (Micromys minutus).
Prstnatec májový
(Dactylorhyza majalis)
55
24 Š
praněk
Uničov
24
Jaterník
podléška
(Hepatica
nobilis)
Rozloha: 28,7 ha
K.ú.: Březina
GPS: 49°40'18.5" N,
16°54'57.28" E
Litovel
Šternberk
Olomouc
Střevíčník
pantoflíček
(Cypripedium
calceolus)
Bučiny na vápencovém podkladě hostí mnoho zajímavých rostlinných druhů
Špraněk je krasový vápencový vrch s
výskytem ponorů, závrtů, škrapů,
skalní brány, propasti i jeskyní. Převážnou část rezervace pokrývají lesy,
zejména vápnomilné bučiny s okroticí bílou (Cephalanthera damasonium),
střevíčníkem pantoflíčkem (Cypripedium calceolus), lýkovcem jedovatým
(Daphne mezereum) a dalšími druhy
56
vázanými na vápencové podloží.
Na území jsou rozšířeny i suťové
a roklinové lesy, které tvoří javory
(Acer sp.) nebo jasan ztepilý (Fraxinus
excelsior) s podrostem řeřišnice nedůtklivé (Cardamine impatiens), zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides). Mimo to se v území nachází
kriticky ohrožený ploštičník evrop-
Předmět ochrany:
• NPR Špraněk
Krasové území s povrchovými i podzemními krasovými jevy a vzácnou
teplomilnou vegetací.
.
Lokalita může být potencionálně
ohrožena nevhodným způsobem
lesního hospodaření, zahájením
těžby vápence nebo nadměrnou
návštěvností spojenou s poškozováním rostlin a rušením živočichů.
Vrápenec malý
(Rhinolophus
hipposideros)
.
Pěchava
vápnomilná
(Sesleria
albicans)
přírody:
Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR
Pestrá krápníková výzdoba Javoříčských jeskyní
láká ročně tisíce návštěvníků
ský (Cimicifuga europaea)
či korálice trojklanná (Corallorhiza trifida). V menší
míře se zachovaly lesy dubohabrové
s konvalinkou vonnou (Convallaria
majalis). Skalní terasy porůstá pěchava vápnomilná (Sesleria albicans), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis)
nebo lomikámen trojprstý (Saxifraga
tridactylites). Z dalších zajímavých
druhů rostlin zde roste lopuštík skloněný (Hackelia deflexa), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) nebo sně-ženka
podsněžník (Galanthus nivalis). Zajímavý je i výskyt desítek druhů játroKorálice trojklanná
(Coralorhiza trifida)
Pryšec
mandloňovitý
(Euphorbia
amygdaloides)
vek a mechů.
Podzemí Špraňku je protkáno soustavou veřejnosti
přístupných Javoříčských
jeskyní a dalších uzavřených
jeskyní, které jsou významným zimovištěm letounů, zejména kriticky
ohroženého vrápence maléSkorec vodní
ho (Rhinolophus hipposi(Cinclus cinclus)
deros). Pravděpodobně jde o největší
zimoviště tohoto
druhu v ČR (až
1500 jedinců). Územím prochází naučná stezka Špraněk.
57
25 T
empl
Uničov
25
Litovel
Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)
Lýkovec
jedovatý (Daphne
mezereum)
Dubohabřiny s bohatým bylinným podrostem
jsou dominantou celého území.
Ptačinec
velkokvětý
(Stellaria
holostea)
58
Šternberk
Rozloha: 14,96 ha
K.ú.: Mladeč, Řimice
Olomouc
GPS: 49°43'18.24" N,
17°0'14.64" E
Lýkovec
jedovatý
Plicník
tmavý
(Daphne meze(Pulmonaria
obscura)
reum)
Předmět ochrany:
• PR Templ
Ochrana vývoje přirozených společenstev dubohabrových hájů s pestrou
dřevinnou skladbou.
Jeřáb břek
(Sorbus
torminalis)
.
Ohrožení lokality spočívá v nadměrném okusování přirozeného zmlazení
dřevin zvěří. Potencionální ohrožení
představuje nevhodné lesnické hospodaření s holosečemi a výsadbou
stanovištně nepůvodních dřevin.
.
přírody:
Přírodní rezervace Templ se nachází
v blízkosti obce Řimice, na levém
břehu Moravy. Je ukázkou lesního
společenstva tvořeného převážně
dubohabřinami, které doplňují hajní
druhy bylin, např. plicník tmavý
(Pulmonaria obscura), jaterník podléška (Hepatica nobilis) nebo pryšec
mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides).
Z ptačích obyvatel můžeme ve zdejším lese vidět datla černého (Dryocopus martius), pěnici černohlavou
(Sylvia atricapilla), červenku obecnou
(Erithacus rubecula) nebo lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). Žijí zde
běžné druhy savců, jako srnec obecný (Capreolus capreolus), kuna skalní
(Martes foina), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) nebo zajíc polní
(Lepus europaeus). Byl zde vysazen
u nás nepůvodní daněk evropský
(Dama dama).
Chrám přátelství – Templ
Na skalním ostrohu nad řekou stojí
novoromantický altán z poloviny
19. století zvaný Chrám přátelství
(Templ), který je pozůstatkem krajinářských úprav Lichtenštejnů, bývalých majitelů oblasti. Územím rezervace prochází naučná stezka
„Romantický areál Nové Zámky
u Litovle“.
59
26 T
erezské údolí
Uničov
Litovel
Čmelák zemní
(Bombus terrestris)
Šternberk
Vyhlášeno: 31. 10. 2006
Rozloha: 85,92 ha
26
K.ú.: Laškov, Ludéřov,
Olomouc
Náměšť na Hané
GPS: 49°35'46.81" N,
17°2'42.72"E
Lokalita leží v přírodním parku Terezské údolí
Lilie zlatohlávek
(Lilium martagon)
– detail květu
Louky v Terezském údolí zabírají cca 18 ha
Lilie zlatohlávek
(Lilium marta(Lilium
gon)
gon)
60
Údolí říčky Šumice, která
je osou přírodní rezervace, nabízí pestrou mozaiku biotopů, která
hostí řadu ohrožených
druhů rostlin a živočichů. Vedle teplomilných doubrav a dubohabrových hájů v údolí
Blatouch bahenní
(Caltha palustris)
najdeme i vlhké louky a teplomilné
trávníky. Tomu odpovídá i široké
spektrum rostlinných druhů, z nichž
jmenujme alespoň kosatec sibiřský
(Iris sibirica), náprstník velkokvětý
(Digitalis grandiflora), lilii zlatohlávek
(Lilium martagon), prstnatec pleťový
(Dactylorhyza incarnata) nebo mochnu
písečnou (Potentilla arenaria).
Předmět ochrany:
• PR Terezské údolí
Soubor různých typů biotopů v inverzním údolí meandrující říčky
Šumice s luční nivou, jasanoolšovými luhy a rozvolněnou teplomilnou doubravou s populacemi ohrožených druhů rostlin a živočichů.
.
Ohrožení lokality spočívá v případném zanedbání péče o luční
porosty či v nevhodném způsobu lesního hospodaření v přilehlých
lesních porostech. Potenciálním nebezpečím je změna hydrologických podmínek ve vlhčích částech území.
.
Zběhovec plazivý
(Ajuga reptans)
cinclus) nebo ledňáček
Z bezobratlých
říční (Alcedo atthis). Tereživočichů je
zské údolí je také regitu často k
onálně významným
vidění malý
archeologickým
úzebrouk svižník polní (Ci- mím. Můžeme tu
navštívit pravěké hracindela camdiště Rmíz, nebo zbytpestris), střePrstnatec pleťový
ky středověkého hravlíci (Carabus
(Dactylorhyza
Ladoňka rakouská
incarnata)
du. S přírodními i histosp.), motýl per(Scilla drunensis)
rickými zajímavostmi toholeťovec stříbropáto jedinečného území nás
sek (Argynnis paphia)
seznámí naučná stezka
nebo batolec červený (Apatura ilia).
„Terezským údolím“.
Na vodní stanoviště je vázána řada
obojživelníků, jako čolek obecný (Triturus vulgaris) a horský (Triturus alpestris), mlok skvrnitý (Salamandra salaBažanka vytrvalá
mandra) nebo skokani (Rana sp.).
(Mercurialis
perennis)
Údolí je taktéž významné pro ptactvo.
Žije zde například výr velký (Bubo
Mokrýš
střídavolistý
bubo), čáp černý (Ciconia nigra), datel
((Chrysosplenium
Chrysosplenium
černý (Dryocopus martius), jesalternifolium
alternifolium))
Zeměžluč
Mlok skvrnitý
okolíkatá
třáb lesní (Accipiter genti(Salamandra
(Salamandra salamandra)
salamandra)
(Centaurium
lis), lejsek bělokrký (Fierythraea)
cedula albicollis), skorec
vodní (Cinclus
61
27 T
řesín
Uničov
27
Šternberk
Litovel
Rozloha: 143,08 ha
K.ú.: Měník, Mladeč
Olomouc
GPS: 49°42'32.408" N,
17°0'5.559" E
Brslen evropský
((Euonymus
Euonymus
europaeus
europaeus))
Medovník
meduňkolistý
(Melittis
melissophyllum)
Jaterník podléška
(Hepatica nobilis)
Čertův most
Zalesněný vápencový vrch Třesín
s povrchovými krasovými jevy a jeskyněmi leží u obce Mladeč na Litovelsku. Převážně listnatý les Třesína
s fragmenty přirozených porostů je
tvořen dubohabřinami, doubravami
a bučinami. Na jižních svazích kopce
rostou teplomilné druhy, na severních
62
chladných svazích zase druhy podhorské. Ze zajímavých rostlin zde
roste růže keltská (Rosa gallica), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium),
medovník meduňkolistý (Melittis
melissophyllum) nebo pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides).
Z významných dřevin roste na lokali-
• PP Třesín
Rytířská síň
Předmět ochrany:
Krajinná dominanta vrchu Třesína, podzemní
i povrchové krasové jevy, jeskynní systémy, mezinárodně významná paleontologická a archeologická lokalita, místy zachovalé přirozené bukové
porosty v inverzních polohách a společenstva
teplomilných druhů bylin.
.
Území může být potenciálně ohroženo těžbou vápence. Pozměněné lesní porosty se smrkem jsou
postupně převáděny zpět na listnaté lesy se
zastoupením buku, dubu zimního, habru a lípy.
.
tě jeřáb břek (Sorbus torminalis)
a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
Na vápencových skalkách žije suchozemský plž skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida). V severní části Třesína
vyvěrá pět krasových pramenů, tzv.
Řimické vyvěračky, ve kterých najdeme drobného vzácného plže praménku rakouskou (Bythinella austriaca).
V listnatých porostech hnízdí lejsek
malý (Ficedula parva), holub doupňák
(Columba oenas) a datel černý (Dryocopus martius). Lesy obývá jezevec lesní
(Meles meles), ježek západní (Erinaceus
Řimická vyvěračka
europaeus) a veverka obecná
(Sciurus vulgaris).
V krajině Třesína jsou
Ptačinec
vkusně rozmístěny novo- velkokvětý
(Stellaria
romantické prvky z 19.
holostea)
století. Vidět zde můžeme zbytky Rytířské síně,
jeskyně Podkova nebo
Čertův most, které se
podílí na typickém krajinném rázu této oblasti. Lokalitou prochází asi 5 km dlouhá
naučná stezka „Třesín“.
63
28 T
řesín
Uničov
28
Litovel
Růže galská
(Rosa gallica)
Šternberk
Vyhlášeno: 31. 12. 1933
Rozloha: 1,18 ha
K.ú.: Měník, Mladeč
Olomouc
GPS: 49°42'22.78" N,
17°1'0.29" E
Plodící jeřáb
břek(Sorbus
torminalis)
Kudlanka nábožná
(Mantis religiosa)
Národní přírodní památku představuje systém veřejnosti přístupných
Mladečských jeskyní vytvořených ve
východní části vápencového vrchu
Třesín. Jeskyně jsou paleontologickým a archeologickým nalezištěm
evropského významu. Prosluly nálezy pleistocenní fauny (starší čtvrtohory) a zejména objevem tzv. mla64
dečského člověka aurignacienské
kultury – nejstaršího známého člověka moderního typu v Evropě. Podobné nálezy nejsou ve Střední a Východní Evropě běžné. Třípatrový
systém Mladečských jeskyní byl
vytvořen ponornými vodami Hradečky a Rachtavy a dosud nebyl
zcela prozkoumán. Jeskyně jsou
• NPP Třesín
Vchod
do Mladečských jeskyní.
Předmět ochrany:
Zpřístupněné krápníkové jeskyně s pozůstatky paleolitického člověka.
.
Území může být potenciálně ohroženo těžbou vápence
a splachy do jeskynního systému. Pro eliminaci těchto
splachů bylo pole nad jeskyněmi zalučněno.
Netopýr černý
(Barbastella
barbastellus)
.
zimovištěm několika druhů letounů.
Pravidelně přilétá vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr černý
(Barbastella barbastellus), netopýr velký
(Myotis myotis), netopýr vodní (Myotis
daubentonii) a netopýr ušatý (Plecotus
auritus).
Panenská jeskyně
65
29 T
učapská skalka
Batolec
červený
(Apatura
ilia)
Rozloha: 0,4 ha
K.ú.: Dub nad Moravou
GPS: 49°29'23.513" N,
17°15'21.466" E
Uničov
Šternberk
Litovel
Olomouc
29
Housenka lišaje
pryšcového
Tučapská skalka
Jak již název napovídá, jedná se o lokalitu
charakteristickou skalními výstupy nad
zemský povrch. Nejde
Rozrazil klasnatý
(Pseudolysimaovšem o původní příchion spicarodní útvar, nýbrž o potum)
zůstatek po těžbě sprašových hlín a biotického granodio66
ritu, využívaného jako stavební
kámen. Východní orientace lomové
hrany a charakter lokality umožnil
po opuštění těžby její kolonizaci
teplomilnými druhy rostlin a živočichů. Podstatné pro jejich vznik bylo
i extenzivní využívání lokality jako
pastviny či k sušení sena. V prostoru
převážně sprašového skalního
• PP Tučapská skalka
Pískorypka běloskvrnná
(Andrena agilissima)
Na hraně svahu jsou znatelné pozůstatky po těžbě hlíny a kamene.
Předmět ochrany:
Čičorka pestrá
(Coronilla varia)
Fragmenty teplomilných společenstev.
.
Lokalita je vzhledem ke své poloze
stále ohrožena úlety a splachy hnojiv z okolních intenzivně zemědělsky
obhospodařovaných pozemků.
Potencionální nebezpečí hrozí zanedbáním pravidelné péče o lokalitu
spojené se zarostením náletovými
dřevinami.
Kozí brada
východní (Tragopogon orientalis)
.
přírody:
výchozu roste mimo jiné rozrazil
klasnatý (Pseudolysimachion spicatum),
žluťucha menší (Thalictrum minus),
kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer)
nebo hvězdnice chlumní (Aster amellus). Lokalita je nejsevernějším místem výskytu záhořanky žluté
(Orthantha lutea) na Moravě. Z živočichů se zde vyskytuje např. čmelák
Hvězdnice chlumní
(Aster amellus)
zemní (Bombus terrestris), lišaj pryšcový
(Celerio euphorbiae), pískorypka běloskvrnná (Andrena
agilissima), koroptev polní (Perdix
perdix) či batolec červený (Apatura
ilia). Při vstupním okraji památky se
nachází pramen sirovodíkové vody.
67
30 U
bílých hlin
Uničov
Rozloha: 0,19 ha
K.ú.: Krčmaň
GPS: 49°31'30.85" N,
17°19'49.412" E
Litovel
Šternberk
Olomouc
30
Vřetenuška
pětitečná
(Zygaena lonicerae)
Len žlutý (Linum
flavum)
Přírodní památka U bílých hlin
Přírodní památku U bílých hlin
najdeme v blízkosti obce Krčmaň.
Ostrůvek travnaté stepi na mírně
svažitém terénu je pozůstatkem původní teplomilné vegetace s výskytem ohrožených druhů rostlin. K typickým zdejším rostlinám patří
například hvězdnice chlumní (Aster
amellus), hvozdík kartouzek (Dian68
thus carthuČernýš rolní (Melampyrum
sianorum), len
arvense)
žlutý (Linum flavum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), máčka
ladní (Eryngium campestre). Pro kriticky ohrožený vstavač trojzubý (Orchis
tridentata) zde probíhá záchranný
program na posílení jeho populace.
• PP U bílých hlin
Teplomilné trávníky s koniklecem velkokvětým
Předmět ochrany:
Fragment teplomilné vegetace s výskytem
ohrožených druhů rostlin.
.
Lokalita je ohrožena úlety a splachy hnojiv
z okolních intenzivně zemědělsky využívaných
pozemků a neukázněným chováním návštěvníků, kteří vyrývají chráněné druhy rostlin do
svých zahrádek.
.
Koniklec velkokvětý
(Pulsatilla grandis)
Odkvetlý koniklec
velkokvětý
Ze zvířeny jsou zajímavé hlavně
saranče modrokřídlá (Oedipoda
coerulescens), modrásek vikvicový
(Polyommatus coridon) či vřetenuška pětitečná
(Zygaena lonicerae).
Na lokalitě jsou
pozůstatky
(jámy) po
lokální
drobné
těžbě
vápence.
Listová růžice
vstavače trojzubého
(Orchis tridentata)
69
31 U
přejezdu
Uničov
31
Litovel
Hrachor jarní (Lathyrus vernus)
Šternberk
Rozloha: 5,77 ha
K.ú.: Červenka
Olomouc
GPS: 49°44'25.203" N,
17°2'42.904” E
Smrž jedlý
(Morchella
vulgaris)
Přírodní památku tvoří dubohabrový les
Dubohabrový les u obce Červenka
s hojným výskytem vstavačovitých
rostlin v bylinném patře. Roste zde
okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), bradáček vejčitý (Listera ovata)
70
kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis
helleborine), hlístník hnízdák (Neottia
nidus-avis) nebo vemeník dvoulistý
(Platanthera bifolia). Lesní porosty
Předmět ochrany:
• PP U přejezdu
Fragmenty černýšové doubravy s výskytem vstavačovitých rostlin.
.
Okrotice bílá
(Cephalanthera
damasonium)
Potenciální ohrožení lokality spočívá v negativních dopadech provozu hraniční železniční tratě
a silnice. Další ohrožení představují nevhodné
lesnické zásahy do porostu, případně přemnožená zvěř způsobující okus podrostu.
.
Bradáček vejčitý
(Listera ovata)
jsou domovem běžných druhů ptáků, v dutinách stromů hnízdí strakapoud velký (Dendrocopos major).
Fauna území nebyla dosud podrobněji zkoumána.
Pryskyřník zlatožlutý
(Ranunculus auricomus)
71
32 U
Senné cesty
Uničov
32
Litovel
Hvozdík pyšný (Dianthus superbus)
Šternberk
Rozloha: 18,51 ha
K.ú.: Červenka
Olomouc
GPS: 49°43'24.713" N,
17°3'4.738” E
Prosvětlené a rozvolněné
porosty dřevin umožňují výskyt
významným druhům rostlin.
Přírodní památka U Senné cesty
představuje typickou ukázku střídavě vlhké dubohabřiny s charakteristickým bylinným patrem a výskytem
vzácných a ohrožených druhů rostlin. Tato lokalita je na střední Moravě
ojedinělá, nejbližší porosty podobného charakteru najdeme na jihu Drahanské vrchoviny a u Hodonína.
72
Kromě vlastní hodnotné vegetace
dřevin zde rostou vzácné a ohrožené
druhy rostlin jako zvonečník hlavatý
(Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hvozdík pyšný (Dianthus
superbus) nebo kosatec sibiřský (Iris
sibirica). Fauna území nebyla zatím
podrobněji zkoumána.
• PPU Senné cesty
Na prosvětlených místech roste
kosatec sibiřský.
Předmět ochrany:
Fragment ekosystému dubohabrového lesa s výskytem vzácných
a ohrožených druhů rostlin.
.
Zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare)
Výskyt chráněných světlomilných
druhů rostlin je ohrožen zastíněním
bylinného patra, tedy případným
nevhodným lesnickým hospodařením.
.
přírody:
Květ kosatce sibiřského (Iris sibirica)
Mečík střechovitý
(Gladiolus imbricatus)
73
33 U
spálené
Uničov
33
Litovel
Šternberk
Rozloha: 23,17 ha
K.ú.: Králová
Olomouc
GPS: 49°45'6.248" N,
17°1'7.869" E
Hadí mord nízký
(Scorzonera humilis)
Ponechané tlející dřevo v lese
je významné pro dřevokazný hmyz a houby
Přírodní rezervace U spálené leží
u obce Králová v těsné blízkosti
železniční tratě. Jedná se o zachovalé
přirozené společenstvo svěžích březových doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). To zde
dosahuje svého západního rozšíření.
Ze vzácnějších druhů zde roste kruš74
tík širolistý (Epipactis helleborine),
vemeník dvoulistý (Platanthera
bifolia), hlístník hnízdák (Neottia
nidus-avis), bradáček vejčitý (Listera
ovata) nebo medovník meduňkolistý
(Melittis melissophyllum). Fauna je
typická pro dubohabrový les.
• PR U spálené
Světlá doubrava s rozkvetlými sasankami
Předmět ochrany:
Přirozené lesní společenstvo svěžích březových
doubrav s bezkolencem na západní hranici svého
geografického rozšíření.
.
Potencionální ohrožení lokality spočívá v nevhodném způsobu lesního hospodaření (nešetrná těžba,
holoseče, výsadba geograficky nepůvodních dřevin).
.
Hlístník hnízdák
(Neottia
nidus-avis)
Medovník meduňkolistý
(Melittis melissophyllum)
75
34 U
Chrpa čekánek
(Centaurea
scabiosa)
strejčkova lomu
Rozloha: 0,66 ha
K.ú.: Krčmaň
GPS: 49°31'23.821" N,
17°19'31.765" E
Uničov
Litovel
Olomouc
34
Pro lokalitu jsou charakteristické výslunné teplomilné trávníky
Lokalita se nachází mezi obcemi
Krčmaň a Grygov a sousedí
s PP U bílých
hlin. Jedná se
o pozůstatek
Devaterník velkokvětý
(Helianthemum
teplomilných trávgrandiflorum)
níků v sousedství vápencového lomu. Lokalita
76
Šternberk
Krvavec menší
(Sanguisorba
minor)
má členitý charakter s výskytem
drobných lokálních jam (lůmků) po
těžbě devonského vápence. Jižní
orientace lokality s charakterem podloží dala vzniknout specifickým společenstvům fauny a flory. Z významných rostlin se zde nachází bohatá
populace koniklece velkokvětého
(Pulsatilla grandis), vstavač trojzubý
(Orchis tridentata), máčka ladní (Eryn-
• PP U strejčkova lomu
Užovka hladká
(Coronella austriaca)
Těleso bývalého lomu
Předmět ochrany:
Ochrana rostlinného společenstva
s výskytem koniklece velkokvětého.
.
Potencionální ohrožení lokality spočívá
v zanedbání pravidelné péče a v neukázněném
chování návštěvníků, kteří vyrývají chráněné
druhy rostlin do svých zahrádek.
.
gium campestre), len žlutý (Linum flavum), hvězdnice
Vstavač trojzubý
chlumní (Aster amellus), růže keltská (Rosa gallica) nebo
(Orchis tribělozářka větevnatá (Anthericum ramosum). Z živočidentata)
Koniklec velkokvětý
chů je lokalita významná především pro hmyz.
(Pulsatilla grandis)
Ze stepních druhů motýlů je to například
soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus
acteon), modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) nebo vřetenuška (Zygaena
sp.). Lokalita je taktéž domovem užovky hladké (Coronella austriaca).
77
35 U
Zámecké Moravy
Uničov
35
Litovel
Odkvetlý
česnek medvědí (Allium
ursinum)
Šternberk
Rozloha: 1,36 ha
K.ú.: Mladeč,
Olomouc
GPS: 49°43'5.955" N,
17°1'57.22" E
Tok Zámecké Moravy
Čistec lesní (Stachys
sylvatica)
Lokalitu tvoří lužní les u toku
Zámecké Moravy v blízkosti Nových
Zámků u Mladče. Význam lokality
spočívá zejména v bohatém výskytu
vzácné kapradiny pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris), který
zde vytváří početnou populaci. Společenstvo lužního lesa je tvořeno
78
jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior),
lípou srdčitou (Tilia cordata) a jilmy
(Ulmus sp.), které doplňuje střemcha
obecná (Padus avium) a bez černý
(Sambucus nigra). Z bylin tu vedle
zmiňovaného pérovníku roste například vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia).
• PP U Zámecké Moravy
Bohatý porost s pérovníkem pštrosím
Předmět ochrany:
Ochrana biotopu kapradiny pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris).
.
Potencionální ohrožení lokality spočívá
v nevhodném způsobu lesního hospodaření
a ve změně hydrologických podmínek.
Sasanka hajní (Anemone
nemorosa)
Halucha vodní
(Oenanthe aquatica)
.
Pérovník pštrosí
(Matteuccia struthiopteris)
79
36 V
Boukalovém
Uničov
36
Litovel
Listonoh
jarní (Lepidurus
apus)
Rosnička zelená
(Hyla arborea)
Přírodní památka V Boukalovém se
nachází v lužním lese nedaleko obce
Střeň. Jedná se o bezlesou plochu
tvořenou mokřady s jezírkem. Mokřad pravděpodobně vznikl zazemněním bývalého periodického ramene,
kde potom trvale stojící voda znemožnila růst a vývoj lesa. Mokřadní
80
Šternberk
Rozloha: 1,18 ha
K.ú.: Pňovice
Olomouc
GPS: 49°41'47.953" N,
17°8'54.526" E
Mokřad tvoří hlavní část lokality
vegetaci tvoří zejména ostřice (Carex
sp.), dále kosatec žlutý (Iris pseudacorus) nebo ptačinec bahenní (Stellaria
palustris). V jezírku žijí vzácní korýši
žábronožka sněžní (Eubranchipus
grubii) a listonoh jarní (Lepidurus
apus). Na jaře jezírko využívají k rozmnožování mnozí obojživelníci,
Předmět ochrany:
• PP V Boukalovém
Ochrana mokřadního biotopu
vzácných rostlinných a živočišných druhů.
.
Potenciální změna vodního
režimu a snížení hladiny podzemní vody by mohly způsobit
vysušení a zánik stanoviště.
.
Kompetentní orgán
ochrany přírody:
Správa CHKO Litovelské
Pomoraví
Kosatec žlutý
(Iris pseudacorus)
V okrajích lokality rostou
mohutné duby letní (Quercus robur)
Ostřice
ostrá
(Carex
acutiformis)
– detail
květu
Ostřice ostrá (Carex acutiformis) – trs
například rosnička zelená (Hyla
arborea), skokan štíhlý (Rana
dalmatina) nebo čolek obecný
(Triturus vulgaris).
81
37 V
rapač
Uničov
37
Litovel
Plicník tmavý (Pulmonaria obscura)
Šternberk
Rozloha: 80,69 ha
K.ú.: Mladeč,
Olomouc
GPS: 49°42'32.348" N,
17°2'22.583" E
Střevle potoční
(Phoxinus phoxinus)
Řeka Morava tvoří SV hranici území
Nějaká červená kytka
Vrapač je rozsáhlý lužní les v nivě
řeky Moravy nedaleko města Litovel.
Řeka Morava a její rameno Malá
Voda zde mají přirozený meandrující
charakter. Pravidelné jarní záplavy
vytvářejí periodicky zvodňované
tůně a ramena, tzv. „smuhy“. Lesní
porosty tvoří zejména tvrdý luh,
složený z jasanu ztepilého (Fraxinus
82
excelsior), jilmů (Ulmus sp.), habru
obecného (Carpinus betulus) a dubu
letního (Quercus robur). Pro lužní les
je typické střídání jarního a letního
aspektu. Takzvaný jarní aspekt tvoří
sněženka podsněžník (Galanthus
nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), prvosenka vyšší (Primula elatior), dymnivky (Corydalis sp.) nebo
Předmět ochrany:
• NPR Vrapač
Ochrana přirozeného ekosystému lužního lesa v úvalové nivě Moravy, jakož
i ochrana všech vlastností tohoto velkého vodního toku a jeho nivy.
.
Narušení záplavového režimu území,
nevhodné lesnické hospodaření.
.
přírody:
Jarní aspekt s bohatou populací sněženek
plicník tmavý (Pulmonaria obscura).
V létě je vystřídá česnek medvědí
(Allium ursinum) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). V periodických
tůních žije kriticky ohrožená žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii)
a srostlorep kráčivý (Synurella ambulans). Rozmnožuje se tu skokan hnědý (Rana temporaria) a čolek obecný
(Triturus vulgaris). V řece žije střevle
potoční (Phoxinus phoxinus) a mimo
jiné i ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), která byla v Pomoraví považována za vyhynulou. V lese
hnízdí datel černý (Dryocopus martius), žluva hajní (Oriolus oriolus),
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
a další. Rezervace Vrapač je velmi
významná výskytem několika druhů
netopýrů.
Sněženka
podsněžník
(Galanthus nivalis)
Bažanka vytrvalá
(Mercurialis
perennis)
Sasanka hajní
(Anemone
nemorosa)
83
38 Z
a mlýnem
Uničov
38
Litovel
Rosnička
zelená (Hyla
arborea)
Šternberk
Rozloha: 14,16 ha
K.ú.: Doubravice nad Moravou,
Olomouc
Řimice, Stavenice
GPS: 49°44'23.551" N, 16°59'35.354” E
Užovka obojková
(Natrix natrix)
Řeka Morava
U obce
Řimice
na Litovelsku,
nedaleko
Nových
Mlýnů, se nachází mokřadní společenstva vlhkých
a bažinatých luk, jezírek a rákosin se
84
zbytky měkkého luhu, který tvoří
vrba bílá (Salix alba) a topol bílý (Populus alba). Mimo přirozené mokřiny
zde bylo uměle vybudováno několik
tůní, s cílem zvýšit druhovou pestrost lokality. Území je pravidelně
zaplavováno blízkým tokem řeky
Moravy. Jezírka oživuje bíle kvetoucí
žebratka bahenní (Hottonia palustris)
Předmět ochrany:
• PP Za mlýnem
Ochrana mokřadních biotopů s vytvořeným sledem fytocenóz od
bažinných luk k fragmentům měkkého luhu s ostřicovými poříčními
tůněmi.
.
Aby nedocházelo k zarůstání lokality náletem, jsou louky pravidelně
koseny. Potenciálním rizikem je
změna hydrologického režimu.
Jasoň dymnivkový
(Parnassius
mnemosyne)
.
přírody:
Kakost
hnědočervený
(Geranium
phaeum)
V přírodní památce Za mlýnem dominují vlhké louky
či rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius). Na jaře v okrajích luk vykvétá
sněženka podsněžník (Galanthus
nivalis). Z živočichů zde žije vzácný
měkkýš kružník Rossmasslerův
(Gyraulus rossmaessleri). Během jarních večerů se na lokalitě ozývá rosnička zelená (Hyla arborea), skokan
skřehotavý (Rana ridibunda) a skokan
štíhlý (Rana
dalmatina).
Podběl lékařský
V letních dnech
(Tussilago farfara)
zde můžeme vidět
poletujícího batolce červeného (Apatura ilia). U blízké řeky žije
bobr evropský (Castor fiber). Vlhké
prostředí vyhovuje i užovce obojkové
(Natrix natrix).
85
39 L
Chráněná krajinná oblast
itovelské Pomoraví
Uničov
39
Litovel
Dymnivka dutá
(Corydalis cava),
Orsej jarní
(Ficaria verna)
Šternberk
Vyhlášeno: 29. 10. 1990
Rozloha: 9600 ha
K.ú.: Benkov u Střelic, Březce,
Olomouc
Černovír, Červená Lhota u Řimic,
Červenka, Doubravice nad Moravou,
Hejčín, Horka nad Moravou, Hynkov,
Chomoutov, Chořelice, Králová, Křelov,
Lhota nad Moravou, Litovel, Měník, Mladeč, Mohelnice,
Moravičany, Náklo, Nasobůrky, Palonín, Pňovice, Rozvadovice, Řepčín, Řimice, Skrbeň, Sobáčov, Stavenice, Střelice
u Litovle, Střeň, Štarnov, Štěpánov u Olomouce, Tři Dvory
U Litovle, Unčovice, Úsov-město, Víska u Litovle
GPS: 49 36´– 49° 47´ N, 16° 57´– 17° 15´ E
Zvonečník hlavatý
(Phyteuma
orbiculare)
CHKO Litovelské Pomoraví se rozkládá v nivě řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. Přirozeně meandrující tok řeky Moravy se větví
v množství bočních periodických
i stálých říčních ramen, kanálů a tů86
ní. Tento fenomén označujeme jako
„vnitrozemskou deltu“. Po obou
březích je tok Moravy obklopen
rozsáhlými zachovalými lužními
lesy s vlhkými nivními loukami
a mokřady. Na jaře se voda z řeky
• CHKO Litovelské Pomoraví
Svobodně meandrující řeka
Morava tvoří páteř CHKO Litovelské Pomoraví
rozlévá do lužního lesa a zaplňuje
periodicky průtočná ramena (smuhy)
a periodické tůně, které pak po opadnutí záplav během léta postupně zase
vysychají. Tyto jarní záplavy jsou
přirozeným a žádoucím jevem, který
zadržuje vodu v krajině, umožňuje její
vsakování a tím doplňuje zdroje pod-
Periodická tůň – tzv. smuha
zemní vody. Umožnění přirozeného
rozlivu vod má velký význam pro
ochranu sídel před povodněmi. Přirozený lužní les a vlhké louky zpomalují odtok vody a zmírňují povodňovou
vlnu, která zůstává zadržena v lese.
Povodně jsou pro lužní les nezbytným
existenčním faktorem. Pravidelné
záplavy přináší lužnímu lesu kromě
vody také velké množství živin. Díky
vyšší vlhkosti dochází v půdě k rychlému rozpadu opadu a intenzivnímu
koloběhu látek, což je příčinou bujné-
Jarní povodeň na řece Moravě
87
Bohatý porost česneku medvědího (Allium ursinum)
vystřídá v lužním lese odkvetlé sněženky
ho růstu vegetace lužního lesa. Ta je
tvořena několika typy. V těsné blízkosti řeky je to tzv. měkký luh tvořený vrbinami s příměsí topolu černého
(Populus nigra), na ně navazují topolojilmové jasaniny. Dále od říčního proudu je to tzv. tvrdý luh tvořený dubem
letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), habrem obecným (Carpinus betulus) a jilmy (Ulmus
sp.). Pro lužní les je typické střídání jarního a letního bylinného
podrostu (tzv. jarní a letní
aspekt). Jarní aspekt tvoří
Blatouch bahenní
(Caltha palustris)
Detail květu
blatouchu
88
Sněženka
podsněžník
(Galanthus
nivalis)
sněženka
podsněžník
(Galanthus nivalis),
bledule jarní (Leucojum vernum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura),
prvosenka vyšší (Primula elatior)
a dymnivky (Corydalis sp.). V létě tu
naopak převládá česnek medvědí
(Allium ursinum) a kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica). Významnou roli mají
v Litovelském Pomoraví vodní a mokřadní biotopy, s kterými jsou spjaty
druhy jako stulík žlutý (Nuphar lutea),
hmyzožravá rostlina bublinatka jižní
(Utricularia australis),
šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia)
nebo šmel okoličnatý (Butomus umbellaLýkovec
tus). V mojedovatý
křadech pře- (Daphne
vládají různé mezereum)
druhy ostřic
(Carex sp.),
Jmelí bílé
(Viscum
album)
v tůních
nepřehlédneme
vzácnou
žebratku
bahenní (Hottonia palustris).
Druhově bohatou skupinou živočichů
lužního lesa je hmyz. Příkladem může
být náš největší brouk roháč obecný
(Lucanus cervus), zlatohlávek skvostný
(Cetonischema aeruginosa) nebo kriticky
ohrožený motýl jasoň dymnivkový
(Parnassius mnemosyne). K významným bezobratlým živočichům patří
rak říční (Astacus astacus). Periodické
tůně obývají vzácní drobní korýši
listonoh jarní (Lepidurus apus) a žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii).
K rozmnožování je využívají skokani,
Porost žebratky bahenní (Hottonia palustris) v luční tůni
Louka s kohoutkem lučním v PR Plané loučky
Kohoutek luční
(Lychnis
flos-cuculi)
Šmel okoličnatý
(Butomus umbellatus)
89
Jedno z desítek ramen řeky Moravy v CHKO LP
např. skokan štíhlý
(Rana dalmatina),
nebo rosnička zelená (Hyla arborea).
Přirozeně tekoucí
Zapalice žluťuchořeka má vysokou
vitá (Isopyrum
samočistící schopnost
thalictroides)
a proto je dobře zarybněna. Převládají jelci (Leuciscus sp.), plotice obecná (Rutilus
rutilus), střevle
potoční
Skokan hnědý
(Rana temporaria)
90
(Phoxinus phoxinus) a parma obecná
(Barbus barbus). Na říčních náplavech
hnízdí kulík říční (Charadrius dubius)
a pisík obecný (Actitis hypoleucos),
v březích ledňáček říční (Alcedo atthis).
U vody loví čáp černý (Ciconia nigra)
a volavka popelavá (Ardea cinerea).
Typickými pěvci lužních lesů jsou
pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)
a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).
Vzácnější je zde včelojed lesní (Pernis
apivorus). Z drobných savců je běžná
myšice lesní (Apodemus flavicollis),
norník rudý (Clethrionomys glareolus)
a některé druhy netopýrů. Kolem vod
je častá ondatra pižmová (Ondatra
zibethicus) a dnes už i bobr evropský
(Castor fiber). Stabilně se vyskytuje
i vydra říční (Lutra lutra).
Předmět ochrany:
Stinná louka v PR Plané loučky
V CHKO Litovelské Pomoraví se
Silenka
nachází 28 malodvoudomá
plošných zvláště
(Silene
dioica)
chráněných území. Územím
CHKO vede několik
naučných stezek s informačními panely o přírodě a ochraně území. Litovelské Pomoraví je součástí seznamu
mezinárodně významných mokřadů
chráněných Ramsarskou úmluvou.
V rámci evropského projektu Natura
2000 bylo Litovelské
Pomoraví vyhlášeno ptačí
oblastí
a Evropsky
významnou
lokalitou.
Střevlík Ulrichův
Zachovalý rozsáhlý komplex lužního
lesa a aluviálních luk s přirozeně
meandrujícím tokem řeky Moravy, říčními rameny a tůněmi.
.
Největší potenciální ohrožení představuje změna hydrologického režimu
v celém komplexu CHKO. Jedná se
především o nevhodné vodohospodářské úpravy na toku, které by zamezily
či zmírnily jarní záplavy lužního lesa.
Nejedná se o zásahy v rámci CHKO,
kde je takováto činnost vyloučena, ale
především o stavby a úpravy nad územím Litovelského Pomoraví (regulace
řeky, přehrady, stavby na toku…). Velkým ohrožením je také znečištění toku
(havárie), šíření nepůvodních a invazních druhů, či případné nevhodné hospodaření v lese (holoseče, výsadby
nepůvodních dřevin atd.). V neposlední řadě to pak je nadměrné čerpání
pitné vody v území.
.
přírody:
(Carabus ulrichii)
91
Chráněná území okresu Olomouc
Vydala SAGITTARIA, Lazecká ul. 6, Olomouc, za finanční podpory Evropského
sociálního fondu v ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu
Přírodě OK!
Autoři textu: Michal Krátký, Slavomír Dostalík, Zuzana Dubová,
Recenzenti: Lenka Gillová, Petr Kovařík, Jan Vrbický
Autoři fotografií: Michal Krátký, Slavomír Dostalík, Jaroslav Marx, Jiří Šafář,
Jan Losík, Petr Gola, Lukáš Merta, Lenka Gillová, Petr Tomáš,
Tomáš Vynikal, Jan Vrbický, Hana Kleinová, Petr Kovařík
Grafická úprava a sazba: Jiří K. Jurečka
Náklad: 2000 ks
Tisk: Petr Tomáš
Olomouc 2008
Publikaci věnujeme a děkujeme
všem dobrým lidem

Chráněná území okresu Olomouc

Transkript

Podobné dokumenty

Chrúz úvod-tisk.cdr

Leden

jaro 2015

Jazykovědné aktuality 2006/1–2 - Jazykovědné sdružení České

Diplomová práce Komparace ubytovacích služeb ve dvou zvolených

ke stáhnutí v češtině

závěrečná zpráva 2.18.

Územní plán ČIŽICE

Informační materiály pro účastníky floristického kurzu České

Geologická expozice pod Klokoty

Střešní a stropní systém Ytong

geologické exkurze po olomoucku - Katedra Geologie

I DID IT MY WAY - Dream Factory Ostrava

Maloplošná chráněná území Libereckého kraje

Výroční zpráva 2012 - ZO ČSS 4

Rozvoj a ochrana všech pěti smyslů

vodová l.

zde. - Mas Moravský kras

bucek 2

obhájena DP - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Marketingová strategie TO P-MK