Chrúz úvod-tisk.cdr

11 K
Přírodní rezervace
rálovství
Uničov
Litovel
Vyhlášeno: 1. 1. 1995
Rozloha: 309,47 ha
K.ú.: Grygov
Nadm. výška: 205 m
GPS: 49°30'55.43" N, 17°17'49.35" E
Šternberk
Olomouc
11
Rašící česnek medvědí
ursinum))
((Allium
Allium ursinum
Jilm drsný (Ulmus
glabra)
Pohled do lužního lesa Království
Druhově bohatý nížinný listnatý les
Království v nivě řeky Moravy
u Grygova je významným prvkem
v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Vegetace má charakter
tvrdého luhu s lipovými a březovými
doubravami a olšinami s bohatou
faunou a flórou. Z dřevin převládá
dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá
30
Chráněná území olomoucka
Vraní oko čtyřlisté
(Paris quadrifolia)
(Tilia cordata). V menší míře zde
nalezneme javory (Acer sp.), habr
obecný (Carpinus betulus) nebo jilm
vaz (Ulmus laevis). Z keřů převažuje
střemcha obecná (Padus avium). Jarní
aspekt tvoří dymnivka dutá (Corydalis cava), prvosenka vyšší (Primula
elatior), sasanka hajní (Anemone nemorosa) a křivatec žlutý (Gagea lutea).
Západní hranice svého rozšíření zde
• PR Království
Hvězdnatec zubatý
(Hacquetia epipactis)
Bradáček vejčitý
(Listera ovata)
Předmět ochrany:
Mohutný památný dub
rostoucí po staletí
v okraji území u železniční trati
se pyšní jménem „Král“.
Kyčelnice žláznatá
(Dentaria glandulosa)
Druhově bohatá společensteva nížinných listnatých lesů, typických pro spodní vodou ovlivněná stanoviště v oblasti Hornomoravského
úvalu. Výskyt celé řady ohrožených a regionálně ustupujících druhů volně žijících organismů.
.
dosahuje kyčelnice žláznatá
Ohrožení a ochrana:
(Dentaria glandulosa) a hvězd- Na některých místech lesního komplexu došlo
k vysazení nepůvodních smrkových porostů,
natec zubatý (Hacquetia epikteré by měly být nahrazeny druhy přirozené
pactis). Někteří živočichové,
skladby. Potenciálním rizikem je nevhodný způzejména motýli, jsou svým
sob lesního hospodaření (holoseče, nepůvodní
výskytem vázaní na zdejší
druhy dřevin) a dále především změna hydrologických podmínek na lokalitě.
specifickou vegetaci. Jsou to
např. drvopleň obecný (Cossus Kompetentní orgán ochrany přírody:
Krajský úřad Olomouckého kraje
cossus) nebo babočka jilmová
(Nymphalis polychloros). V tůních a ramenech žije skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo) nebo čolek
obecný (Triturus vulgaris). Z ptáků zde můžeme pozorovat např. jestřába lesního (Accipiter gentilis), krutihlava obecného (Jynx
torquilla), moudivláčka lužního (Remiz penJežek východní
(Erinaceus concolor)
dulinus) či žluvu hajní (Oriolus oriolus).
.
31
12 K
Přírodní památka
urfűrstovo rameno
Uničov
Litovel
Ledňáček
říční (Alcedo
atthis)
Šternberk
12
Vyhlášeno: 1. 1. 1994
Rozloha: 5,02 ha
K.ú.: Horka nad Moravou
Olomouc
Nadm. výška: 220 m
GPS: 49°39'36.12" N,
17°12'46.18" E
Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví
Kurfürstovo rameno
Nadmutice bobulnatá
(Cucubalus baccifer)
Dominantním prvkem lokality je
uměle odstavený meandr řeky Moravy, který byl v roce 1993 znovu napojen na hlavní tok. Břehové porosty
ramene jsou tvořeny převážně topolem černým (Populus nigra), jasanen
ztepilým (Fraxinus excelsior), dubem
letním (Quercus robur) či vrbou křehkou (Salix fragilis). Dno ramene
porůstá stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum). Vodní biotop
také oživují typické druhy ryb tůní.
32
Chráněná území olomoucka
Jedná se o lína
obecného (Tinca tinca), karase obecného (Carassius carassius) nebo štiku
obecnou (Esox lucius). V nátržích
břehů hnízdí lednáček říční (Alcedo
atthis), ve větvích stromů zase moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
U vody sbírá potravu pisík obecný
(Actitis hypoleucos). V době reintrodukcí bobra evropského (Castor fiber)
do Litovelského Pomoraví byl zpětně
vysazen i zde.
Předmět ochrany:
• PP Kurfűrstovo rameno
Vodní a mokřadní ekosystém
uměle odstaveného říčního
meandru Moravy s dynamickou sukcesní řadou vegetace.
.
Ohrožení a ochrana:
Zazemnění ramene, změna
vodního režimu – absence
jarních záplav.
.
Kompetentní orgán
ochrany přírody:
Správa CHKO Litovelské
Pomoraví
Bobr evropský
(Castor fiber)
Detail
květu
žebratky
Za bobry je vidět pořádný kus práce
Žebratka bahenní (Hotonia palustris)
33
13 L
Přírodní rezervace
itovelské luhy
Uničov
13
Litovel
Detail květu
sněženky
Šternberk
Vyhlášeno: 1. 1. 1994
Rozloha: 344,45 ha
K.ú.: Litovel, Pňovice, Unčovice
Olomouc
Nadm. výška: 225 m
GPS: 49°42'17.12" N,
17°6'10.84" E
Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví
Jarní aspekt na lokalitě s tisíci kvetoucími sněženkami.
bledule jarní
(Leucojum vernum)
Sněženka podsněžník
(Galanthus nivalis)
Užovka obojková
(Natrix natrix)
natrix)
(Natrix
Litovelské luhy představují komplex
lužních lesů s meandrujícím tokem
řeky Moravy mezi Litovlí a obcí
Střeň, přímo v srdci Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Lesy
tvoří zejména takzvaný tvrdý luh
s dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior)
a jilmem vazem (Ulmus laevis). Místy
se objevuje i měkký luh s topolem
34
Chráněná území olomoucka
černým (Populus nigra). Při jarní procházce nepřehlédneme tisíce dymnivek (Corydalis sp.), sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), prvosenku vyšší (Primula elatior), bleduli
jarní (Leucojum vernum), zapalici
žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides)
nebo plicník tmavý (Pulmonaria
obscura). V létě je pak vystřídá česnek
medvědí (Allium ursinum) a kopřiva
• PR Litovelské luhy
Zapalice žluťuchovitá
(Isopyrum thalictroides)
Interlér lužního lesa s periodickou tůní – „Smuha“
Orsej jarní
(Ficaria
verna)
Předmět ochrany:
Komplex společenstev lužních lesů
s celou škálou lesních typů v závislosti na míře ovlivnění půdního profilu
spodní i povrchovou vodou s mimořádně bohatým výskytem ohrožených
druhů organismů.
.
Ohrožení a ochrana:
Důležité je zachování a obnova jarního
záplavového režimu. Lesnickými zásahy jsou porosty směřovány k příznivé
věkové a prostorové rozrůzněnosti
s cílem přiblížit se přirozené druhové
skladbě se zvýšeným podílem ponechávaného odumřelého dříví.
.
Kompetentní orgán ochrany
přírody:
Správa CHKO Litovelské Pomoraví
dvoudomá (Urtica dioica). Periodické
tůně naplňující se vodou při pravidelných jarních záplavách obývají vzácní
korýši – žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoh jarní (Lepidurus
apus). K rozmnožování je využívá také
skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha
obecná (Bufo bufo) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Výjimkou zde není ani
rosnička zelená (Hyla arborea) Z plazů je
běžná užovka obojková (Natrix
natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca
vivipara). Ve starých stromech
hnízdí strakapoud prostřední
(Dendrocopos medius) a datel černý
(Dryocopus martius). Lze zde pozorovat i čápa černého (Ciconia nigra)
a včelojeda lesního (Pernis apivorus). U vody zase ledňáčka říčního
(Alcedo atthis) a pisíka obecného
(Acitis hypoleucos). Z netradičních
pěvců žije v lese lejsek bělokrký
(Ficedula albicollis) a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Kolem
řeky zanechává stopy bobr evropský (Castor fiber), vydra říční
(Lutra lutra) a hryzec vodní
(Arvicola terrestris). V nočním lese
loví netopýři, z nichž nejhojnějším
zdejším druhem je netopýr rezavý
(Nyctalus noctula).
Okrajem rezervace vede naučná
stezka „Luhy Litovelského
Pomoraví“.
35
14 M
Přírodní památka
alá Voda
Uničov
14
Litovel
Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)
Šternberk
Vyhlášeno: 1. 1. 1990
Rozloha: 6,22 ha
K.ú.: Litovel, Mladeč,
Olomouc
Nasobůrky, Víska
Nadm. výška: 230 m
GPS: 49°42'3.8" N, 17°3'9.52" E
Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví
Pro lokalitu je typický zachovaný přirozený charakter toku s břehovými porosty.
Chráněné území tvoří přirozeně
meandrující část toku Malé Vody
s břehovými porosty v blízkosti
města Litovel. V okolní zemědělské
krajině plní významnou funkci biokoridoru. Z dřevin dominuje dub
letní (Quercus robur) a jasan ztepilý
(Fraxinus excelsior), které doplňuje
jilm vaz (Ulmus laevis) a olše lepkavá
36
Chráněná území olomoucka
(Alnus glutinosa). Z jara tvoří bylinné
patro sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum
vernum), posléze árón východní
(Arum cylindraceum) nebo lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Břehové
porosty využívá ke hnízdění moudivláček lužní (Remiz pendulinus), břehový podklad zase pisík obecný
Předmět ochrany:
• PP Malá Voda
Úsek přirozeného toku Malé Vody
s břehovými porosty vytvářející biotopy pro rostlinné a živočišné organizmy vázané na vodní tok.
.
Ohrožení a ochrana:
Tok Malé Vody je ohrožován šířením
nepůvodních a expanzivních druhů
rostlin jako např. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) nebo javor jasanolistý (Acer
negundo). Potenciální ohrožení pak
představuje změna přerozdělování
průtoků, zásahy člověka do vlastního toku nebo vznik černých skládek
na území PP.
Nažky jilmu habrolistého
(Ulmus minor)
Zběhovec
plazivý (Ajuga
reptans)
.
Kompetentní orgán ochrany
přírody:
Správa CHKO Litovelské Pomoraví
Árón
východní
(Arum
cylindraceum)
(Actitis hypoleucos). Tok
Malé Vody obývá bobr
evropský (Castor fiber)
a vydra říční (Lutra lutra).
Nepůvodní a invazní
netýkavka žláznatá
(Impatiens glandulifera)
37
15 M
Přírodní rezervace
Přástevník kostivalový
(Callimorpha quadripunctaria)
alý Kosíř
Uničov
Vyhlášeno: 12. 10. 1993
Rozloha: 11,25 ha
K.ú.: Slatinice na Hané
Nadm. výška: 260–316 m
GPS: 49°33'22.1" N,
17°5'30.3" E
Litovel
15
Šternberk
Olomouc
Typická silueta Malého Kosíře – bohatě kvetoucí trávníky
v pozadí s božími muky
Česnek šerý horský
(Allium senescens
(Allium
montanum)
subsp. montanum)
Vrchní partie Malého Kosíře
a přilehlé svahy se suchomilnou
vegetací vytváří cennou lokalitu
v zemědělské krajině u Slatinic na
Hané. V minulosti byla lokalita využívaná jako sady, pastvina a ve
vrcholové části s výstupy skal se těžil
kámen pro stavební činnost. Dnes je
lokalita významná pro řadu ohrožených druhů rostlin a živočichů.
38
Chráněná území olomoucka
Pavinec horský
(Jasione montana)
K nejvýznamnějším
patří například sasanka
lesní (Anemone
Vstavač kukačka
(Orchis morio)
sylvestris), třešeň
křovitá (Cerasus fruticosa), vemeník dvoulistý (Platanthera
bifolia), zvonek moravský (Campanula
• PR Malý Kosíř
Otakárek
fenyklový
(Papilio
machaon)
Zběhovec plazivý
(Ajuga reptans)
Předmět ochrany:
Subxerotermní trávníky s teplomilnými
druhy panonské květeny a vyjímečná
zoologická lokalita s bohatým zastoupením hmyzu.
Vřes obecný (Calluna
vulgaris) indikuje kyselé
podloží lokality.
.
Ohrožení a ochrana:
Jestřábník chlupáček
(Hieracium pilosella)
moravica), bělozářka
větevnatá (Anthericum
ramosum) či rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Nachází se zde
nejbohatší populace vstavače kukačky (Orchis morio) na střední Moravě.
Z významných druhů motýlů se zde
vyskytuje přástevník kostivalový
(Callimorpha quadripunctaria) či modrásek rozchodníkový (Scolitantides
orion). Po těžbě kamene zde zůstaly
prohlubně, ve kterých se zdržuje
voda. Dnes jsou tato místa vhodnými
biotopy pro čolka obecného (Triturus
vulgaris), čolka velkého (T. cristatus)
Ohrožením pro lokalitu je vyšší
návštěvnost území spojená s nelegálním vyrýpáváním rostlin a aplikace
herbicidů a hnojiv na okolních polních
pozemcích. Potencionálním ohrožením
může být i upuštění od pravidelné
péče o lokalitu nebo celoplošné sečení PR.
.
Kompetentní orgán ochrany
přírody:
Krajský úřad Olomouckého kraje
nebo kuňku obecnou (Bombina bombina). Z ptáků zde zimuje kalous
ušatý (Asio otus) a hnízdí např. ťuhýk
obecný (Lanius collurio).
39
16 N
Národní přírodní památka
a skále
Uničov
Vyhlášeno: 17. 6. 1977
Rozloha: 4,56 ha
K.ú.: Hněvotín, Žerůvky
Nadm. výška: 240–260 m
GPS: 49°33'17.88" N,
17°10'35.97" E
Šternberk
Litovel
16
Olomouc
Mateřídouška vejčitá kraňská
(Thymus pulegioides subsp. carniolicus)
Holub hřivnáč
(Columba palumbus)
Lokalita má členitý charakter,
což zde dokládá těžbu vápence v minulosti.
Lokalitu tvoří zbytky dříve rozsáhlých teplomilných společenstev trav,
bylin a keřů na devonských vápencích na území bývalých lomů u Hněvotína. K nejvýznamnějším zdejším
druhům rostlin patří hvězdnice
chlumní (Aster amellus), záraza vyšší
(Orobanche elatior), rozrazil klasnatý
(Pseudolysimachion spicatum), třešeň
40
Chráněná území olomoucka
Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum)
křovitá (Cerasus fruticosa) nebo divizna brunátná (Verbascum phoeniceum).
Jedná se o jedinou známou lokalitu
mateřídoušky vejčité kraňské (Thymus pulegioides subsp. carniolicus)
v ČR. Z motýlů se zde vyskytuje
vzácnější modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), jehož kukly se
vyvíjí v mraveništích zdejších druhů
• NPP Na skále
Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria)
Černohlávek velkokvětý (Prunella
grandiflora)
Předmět ochrany:
Předmětem ochrany jsou dobře vyvinuté fragmenty bohatých teplomilných bylinných a keřových společenstev na devonských vápencích.
.
Ohrožení a ochrana:
V minulosti došlo díky neobhospodařování území částečně k zarostení
lokality náletem akátu a svídy. Území
bylo částečně degradováno i nevhodnými výsadbami stromů a keřů.
V okrajových partiích dochází k ruderalizaci porostů díky splachům z okolních polí. Potenciální ohrožení lokality
spočívá v zanedbání pravidelné péče
o teplomilné trávníky.
.
Kompetentní orgán ochrany
přírody:
Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR.
jako např. mravence stepního, mravence otročícího, mravence lučního
nebo mravence trávníkového. Lokalita je hnízdištěm mimo jiné pro
koroptev polní (Perdix perdix), holuba
hřivnáče (Columba palumbus), poštolku obecnou (Falco tinnunculus), sýčka
obecného (Athene noctua) nebo strakapouda velkého (Dendrocopos major).
Hvězdnice chlumní
(Aster amellus)
Čistec přímý
(Stachys recta)
41
17 N
Přírodní rezervace
ovozámecké louky
Uničov
17
Litovel
Česnek ořešec (Allium
scorodoprasum)
Louky u Nových Zámků jsou součástí
tzv. novoromantického areálu, kter ý zde vybudovali Lichtenštejnové.
Jak už název napovídá, rezervaci
tvoří rozsáhlé louky v nivě řeky Moravy mezi Mladčí a Novými Zámky
u Litovle. Charakter luk je určován
vysokou, kolísající hladinou podzemní vody a pravidelným zaplavováním
povodňovou vodou. Bohužel byla
většina luk v minulosti rozorána
a využívána jako pole. V devadesátých letech 20. stol. byly rozorané
42
Šternberk
Vyhlášeno: 1. 1. 1995
Rozloha: 25,75 ha
K.ú.: Mladeč
Olomouc
Nadm. výška: 230–240 m
GPS: 49°43'4.38" N,
17°0'44.23" E
Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví
Chráněná území olomoucka
Kohoutek luční
(Lychnis flos-cuculi)
části opětovně zalučněny. Dnes se na
nich vyskytují druhově chudší porosty s dominancí psárky luční (Alopecurus pratensis). Na druhově bohatých
loukách pak můžeme najít sněženku
podsněžník (Galanthus nivalis), v břehových porostech Moravy ostřici
banátskou (Carex buekii), bleduli jarní
(Leucojum vernum) nebo rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum).
Předmět ochrany:
• PR Novozámecké louky
Krajinářsky a přírodovědecky unikátní společenstva aluviálních luk a tůní s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.
.
Ohrožení a ochrana:
Potenciální ohrožení lokality spočívá ve změně hydrologického režimu lokality a v zanedbání pravidelné péče o luční
porosty. Rizikem může být i intenzivní šíření invazních druhů
rostlin v příbřežních částech Moravy, zejména pak bolševníku
velkolepého, křídlatek a topinamburu hlíznatého.
Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne)
.
Kompetentní orgán ochrany přírody:
Správa CHKO Litovelské Pomoraví
Ocún jesenní (Colchicum
autumnale)
Architektonická dominanta – sídlo Lichtenštejnů
v Nových Zámcích – dnes slouží jako ústav sociální péče
Z dalších druhů se zde vyskytuje
např. kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) nebo ocún jesenní (Colchicum
autumnale). Pro udržení nebo zvýšení
druhové pestrosti jsou louky pravidelně koseny. Louky obývá řada
druhů motýlů. Nejvýznamnější jsou
populace kriticky ohroženého jasoně
dymnivkového (Parnassius mnemosyne) nebo silně ohroženého modráska
bahenního (Maculinea nausithous).
Vyskytuje se zde např. i zlatohlávek
Psárka luční
(Alopecurus
pratensis)
skvostný (Cetonischema aeruginosa).
V lučních tůních se rozmnožuje
skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka
obecná (Bombina bombina) nebo
ropucha obecná (Bufo bufo). Hnízdí
zde také čírka modrá (Anas querquedula). Malebný ráz zdejší krajiny je
dán citlivými krajinářskými zásahy
provedenými v 19. století Lichtenštejny. Okrajem rezervace prochází naučná stezka „Romantický areál Nové
Zámky u Litovle“.
43
18 P
Přírodní rezervace
anenský les
Uničov
Litovel
česnek medvědí
(Allium ursinum)
Střemcha
obecná (Prunus padus)
Šternberk
18
Vyhlášeno: 1. 1. 1992
Rozloha: 15,9 ha
K.ú.: Horka nad Moravou,
Olomouc
Štěpánov
Nadm. výška: 220 m
GPS: 49°39'55.81" N, 17°11'38.62" E
Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví
Periodické ramena – „smuhy“ – jsou na jaře zaplaveny vodou, přes léto vysychají.
Lokalitu tvoří lužní les přirozené
druhové skladby s meandry řeky
Moravy nedaleko obce Horka nad
Moravou. Nejvyššího růstového
patra dosahují dub letní (Quercus
robur) a jilm vaz (Ulmus laevis). Naopak v bylinném patře se střídají jarní
druhy, jako je sněženka podsněžník
(Galanthus nivalis), křivatec žlutý
44
Chráněná území olomoucka
(Gagea lutea), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obcura) nebo dymnivky (Corydalis
sp.), s druhy letními, kdy převládá
česnek medvědí (Allium ursinum),
pryskyřník kosmatý (Ranunculus
lanuginosus) a kakost hnědočervený
(Geranium phaeum). V Panenském
lese pravidelně hnízdí žluva hajní
• PR Panenský les
Netopýr rezavý
(Nyctalus
noctula)
česnek medvědí
(Allium ursinum)
Bohatě kvetoucí
jarní aspekt lužního
lesa s dymnivkami
a orsejem.
Dymnivka dutá
(Corydalis
cava)
– bílá forma
Předmět ochrany:
Společenstva zaplavovaného lužního lesa přirozeného charakteru.
.
Ohrožení a ochrana:
Potencionální nebezpečí představuje pro lokalitu změna vodního režimu (absence jarních záplav), trhání
ohrožených druhů rostlin v jarních
měsících, šíření nepůvodních druhů
rostlin, nadměrné poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem
zvěří, či případně nevhodné lesnické hospodaření (holoseče, výsadba
nepůvodních dřevin).
.
Kompetentní orgán ochrany
přírody:
Správa CHKO Litovelské Pomoraví
(Oriolus oriolus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
V noci zde loví netopýr rezavý
(Nyctalus noctula) a netopýr vodní
(Myotis daubentonii).
Sasanka hajní
(Anemone nemorosa)
45
19 P
Přírodní rezervace
anské louky
19
Uničov
Litovel
Vyhlášeno: 10. 3. 1970
Rozloha: 14,33 ha
K.ú.: Dětřichov nad Bystřicí,
Moravský Beroun
Nadm. výška: 760 m
GPS: 49°49'53.861"N, 17°26'1.733"E
Šternberk
Olomouc
Slunéčko
sedmitečné
(Coccinella septempunctata)
Jantarka obecná
(Succinea putris)
Vlhké a stinné palouky jsou bohatě porostlé kapradinami.
Lokalita se nachází cca 3 km východně od obce Dětřichov nad Bystřicí.
Celá plocha přírodní rezervace je
situována na jihovýchodním svahu
nejvyššího kopce Nízkého Jeseníku –
Slunečná 800,2 m n. m. Přes území
prochází modře značená turistická
stezka. Charakter lokality utváří
podmáčené smrčiny s autochtonním
46
Chráněná území olomoucka
Sedmikvítek evropský
(Trientalis europaea)
ekotypem smrku a podmáčené rašelinné a pramenné loučky s charakteristickou faunou a florou. Podklad
území tvoří suťové svahové hlíny
a eluvia podložních hornin. Ze zajímavých druhů rostlin se zde nachází
např. kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), mečík
střechovitý (Gladiolus imbricatus)
• PR Panské louky
Do přírodě blízkého lesa
patří i staré
odumřelé dřevo.
Mečík střechovitý
(Gladiolus
imbricatus)
Vlhká louka se starčkem potočním.
Předmět ochrany:
nebo starček potoční
(Tephroseris crispa).
Z ptáků zde můžeme
zahlédnout čápa černého (Ciconia nigra),
datla černého (Dryocopus martius) či ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes).
Typické společenstvo pramenných rašelinných lesů.
Starček potoční
(Tephroseris crispa)
.
Ohrožení a ochrana:
Potencionální nebezpečí představuje pro lokalitu
změna vodního režimu, šíření nepůvodních druhů rostlin, nadměrné poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem zvěří, či případně nevhodné lesnické hospodaření (holoseče, výsadba nepůvodních dřevin).
.
Kompetentní orgán ochrany přírody:
Krajský úřad Olomouckého kraje
47
20
Národní přírodní památka
Park v Bílé Lhotě
Uničov
20
Vyhlášeno: 17. 12. 1969
Rozloha: 2,41 ha
K.ú.: Bílá Lhota
Nadm. výška: 300 m
GPS: 49°42'38.68" N,
16°58'39.72" E
Litovel
Šternberk
Olomouc
Magnólie
Příjemný interiér parku v Bílé Lhotě
Park v Bílé Lhotě slouží jako veřejně
přístupné arboretum, které vybudoval v letech 1926–1940 Quido Riedl.
K původním domácím dřevinám
sem přenesl i cizokrajné exotické
druhy. Dnes je tu soustředěno více
než 300 druhů, podruhů a forem
dřevin. Z jehličnanů jsou zde nejvíce
zastoupeny cypřišovité (Cupressaceae)
48
Chráněná území olomoucka
např. zerav západní (Thuja occidentalis) a jalovce (Juniperus sp.). Dále
několik druhů smrků (Picea sp.), jedlí
(Abies sp.) a borovic (Pinus sp.), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) nebo např. jedlovec
kanadský (Tsuga canadensis). Z listnáčů převládají javory (Acer sp.), duby
(Quercus sp.) a brsleny (Euonymus
• NPP Park v Bílé Lhotě
Řeřišnice luční
(Cardamine
pratensis)
Vstupní budova parku
Předmět ochrany:
Arboretum s cennými druhy našich
i exotických dřevin a zahradních forem.
.
Ohrožení a ochrana:
Park je případně ohrožen upuštěním
od pravidelné péče o sbírku dřevin.
.
Kompetentní orgán ochrany
přírody:
Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR.
Metasekvoje čínská
(Metasequoia glyptostroboides)
Arboretum v Bílé Lhotě je příjemným
místem pro naučné vycházky
s dětmi.
Liliovník tulipánokvětý
(Liriodendron tulipifera)
sp.). Najdeme zde
i exotický liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) nebo
dřezovec trojtrnný
(Gleditsia triacanthos).
Park je útočištěm pro
řadu běžných i významnějších druhů ptáků.
49