Střípky č. 2 - červen 2007

Transkript

Střípky č. 2 - červen 2007
www.mirosov.cz
Nepravidelný obèasník Mìstského úøadu Mirošov
Cena 5,-
roèník 9 * èíslo 2 * èerven 2007
SLOVO STAROSTY - Zamyšlení nad radarem, anketou a referendem
Vážení spoluobèané,
výsledek ankety prùzkumu veøejného mínìní obèanù Mirošova k
umístìní radarové základny ve Vojenském výcvikovém prostoru
Brdy (dále VVP Brdy) ke 30. 4. 2007 již známe. Nejsem tímto
výsledkem pøekvapen, naopak jsem jej oèekával. Zároveò jsem
oèekával vìtší úèast obèanù, vzhledem k volnìjší formì provádìní
prùzkumu veøejného mínìní obèanù. Jsem rád, že se neprojevily
obavy, které zpochybòovaly konání této akce, které zpochybòovaly slušnost a poctivost obèanù. Výsledek jasnì ukazuje, že drtivá
vìtšina úèastníkù ankety nesouhlasí
s umístìním radaru v
bezprostøední blízkosti našeho mìsta. A co dále s výsledkem
ankety?
Pøedevším uèiním vše, aby se s výsledkem seznámili poslanci
a senátoøi, kteøí budou rozhodovat buï pøímo o umístìní nebo
neumístìní radaru, nebo nepøímo o konání celostátního referenda. Zdali je za výsledkem ankety strach a obavy obèanù z poškození zdraví, obavy o bezpeènost, obavy z poškození životního
prostøedí nebo i urèitý politický odpor k vládnoucím pøedstavitelùm státu, to nevím. Co však vím, je skuteènost, že informace od
pøedstavitelù státu nejsou od prvopoèátku na takové úrovni, aby si
obyèejný èlovìk mohl udìlat vlastní pøedstavu o potøebì nebo
nepotøebì umístìní tohoto zaøízení. Proto se nedivím, že vìtšina
øekla NE. Naopak tento názor chápu a respektuji.
Nyní si pøipomeòme události posledních ètyø mìsícù.
Jako blesk z èistého nebe byla na konci ledna zveøejnìna informace, že se uvažuje o umístìní radaru v západním okraji VVP Brdy.
Zastupitelstvo mìsta Mirošov na svém jednání dne 19. 2. 2007
rozhodlo o konání veøejného slyšení za úèasti zástupcù státu, které
se pak uskuteènilo dne 22. 3. 2007 v sále sokolovny. Dne 2. 4. 2007
v odpoledních hodinách uskuteènila Komunistická strana Èech
a Moravy na námìstí u kostela Sv. Josefa veøejné shromáždìní
obèanù. Tentýž den, tj. 2. 4. 2007, ve veèerních hodinách zastupitelstvo mìsta ustanovilo komisi, která pøipravila znìní a prùbìh
ankety prùzkumu veøejného mínìní. Anketa probíhala ve dnech
16. - 30. 4. 2007 na tøech volnì pøístupných místech v Mirošovì a
výsledky zpracovala opìt tato komise dne 9. 5. 2007. Mezitím v
Mirošovì probìhla podpisová akce, na jejímž konci bylo dne 19. 4.
2007 pøedložení návrhu pøípravného výboru na konání místního
referenda s otázkou: “Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo
obce Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení k tomu, aby
zamezilo výstavbì radarové základny Spojených státù amerických
na území Vojenského újezdu Brdy?“ ANO/NE. Koneèná verze
návrhu (po provedení potøebných a nutných oprav podle zákona)
byla doruèena dne 3. 5. 2007 a dne 21. 5. 2007 se bude konat
mimoøádné zastupitelstvo mìsta ve vìci výsledkù ankety prùzkumu
veøejného mínìní i ve vìci návrhu pøípravného výboru na konání
referenda.
Pozastavím se u návrhu pøípravného výboru. Po pøeètení
zdùvodnìní návrhu konstatuji, že jsem jako starosta mìsta
(spoleènì s radou mìsta) napadán zcela neobjektivním zpùsobem.
Èlenové pøípravného výboru mj. uvádìjí, že se obèané domnívají, že
dostateènì nehájím jejich zájmy a nepodnikám žádné kroky ke
zjištìní pravdivých informací a k odmítnutí výstavby smìrem
k pøedstavitelùm státu a kraje. Toto zásadnì odmítám, protože to
není pravda! Dokonce musím konstatovat, že to je zavádìjící lež!
Kroky, které jsem doposud ve vìci uvažovaného umístìní
radarové základny podnikl, byly a jsou v souladu s tím, jak se usneslo
zastupitelstvo mìsta na svém jednání dne 19. 2. 2007, tj. uspoøádání veøejného slyšení a uskuteènìní ankety prùzkumu veøejného
mínìní obèanù Mirošova k této záležitosti. Navíc jsem zajistil, aby v
podatelnì MìÚ Mirošov a v mìstské knihovnì byly obèanùm
k dispozici materiály Ministerstva obrany ÈR, Ministerstva
zahranièních vìcí a Plzeòského kraje. Rada mìsta mne dále povìøila
napsáním dopisu pøedsedovi vlády, ve kterém je Vláda ÈR vyzvána,
aby pøi souèasném projednávání s americkou stranou byly splnìny
podmínky, že v žádném pøípadì nebude ohroženo zdraví a bezpeènost obèanù, nebude poškozeno životní prostøedí, nedojde
k poškození suverenity okolních obcí, nedojde k územním a
majetkovým požadavkùm vùèi okolním obcím a jejich obèanùm,
bude dùslednì a odpovìdnì jednáno o všech aspektech ekonomických dopadù a pøedstavitelé státu budou místní samosprávì
pøedkládat bezodkladné a pravdivé informace. Tento dopis byl
odeslán dne 4. 5. 2007 a celé znìní je uvedeno na internetových
stránkách mìsta a vyvìšeno na úøední desce. Sám jsem také
nìkterým obèanùm položil otázku, jaké možnosti zákonných
opatøení má podle nich napøíklad zastupitelstvo mìsta, aby
zamezilo výstavbu radarové základny? Nikdo nedokázal odpovìdìt.
Vždy• mìsto v pøípadì výstavby není ani úèastníkem øízení!
Já opravdu nevím, jaké zákonné opatøení by zastupitelstvo
mìsta mìlo podniknout. Myslím si však, že by mìlo pøedevším
tvrdì vyžadovat od pøedstavitelù èeského státu záruky zdraví a
bezpeènosti obèanù.Pokud stát záruky nedá, nevidím žádný
dùvod pøistoupit na jeho požadavky.
Nevím, kde je pravda! Zdali v tvrzení možného ohrožení
terorismem v blízké nebo budoucí dobì, v tvrzení o nezávadnosti
zaøízení na lidské zdraví nebo v tvrzení, že nám státní úøedníci a
politici lžou. Nejsem odborník ve vojensko-politických aspektech,
ale požaduji, aby na všechny otázky, kterými se nyní zabýváme,
dokázali naši pøedstavitelé odpovìdìt a aby odpovìdi byly
prokazatelné. Též si myslím, že není vùbec podstatné, jak na rùzné
problémy týkající se našeho života a mìsta nahlížím já. Pro mne je
podstatné, jak na tyto problémy reagují obèané. Samozøejmì svùj
názor si vždy utváøím, ale nikomu ho nenutím. Nejsem damagog,
nekøièím, ale chci znát pravdu, která bude podložena dùkazným
materiálem. Líbí se mi, když obèané i pøes kauzu „radar“ dokáží
myslet také na jiné problémy a starosti spojené s chodem a
budoucností mìsta. A tìch je opravdu veliké množství a zaslouží si
minimálnì stejnou pozornost. Nelíbí se mi napø. nátlakové akce,
jako pøi neformální návštìvì amerického velvyslance v Mirošovì.
Tento pøíklad uvádím jen pro ilustraci, jelikož si myslím, že tato akce
nepøinesla to správné renomé našemu mìstu. V zásadì nemám nic
proti protestùm jednotlivcù, èi skupin. Vždy• žijeme v demokratickém státu. Domnívám se však, že každé lidské konání by mìlo mít
nejen svùj konkrétní cíl, ale i jistou úroveò. Z celé každodenní,
nekoneèné a mnohdy unavující debaty kolem radaru mám v
podstatì radost, tøeba jen proto, že pøed nìkolika desítkami let
bychom tuto šanci rozhodnì nemìli.
Chtìl bych vás, vážení spoluobèané, ujistit, že pokud v
dobì budoucí z hlasování, z anket èi referend vyplyne jakýkoliv váš
názor, budu ho respektovat! Pøeji vám krásné prožití letních,
prázdninových mìsícù a na závìr jeden citát, který se mi moc líbí.
„ Pravda sílí poznáním a èasem, lež chvatem a nejistotou.“( Tacitus).
Vlastimil Sýkora
starosta mìsta
Výsledky ankety prùzkumu vìøejného mínìní obèanù Mirošova k uvažovanému
umístìní radarové základny na území Vojenského újezdu Brdy
TÉMA
RADAR
Ještì jednou k radaru
Svùj postoj a názor k americké radarové základnì na
Brdech jsem již jednou vyjádøil v minulých Mirošovských støípcích
v pøíspìvku „Zamyšlení nad radarem“. Vcelku vzato se mùj názor
k vìci pøíliš nezmìnil Proè se tedy znovu vracím k tomuto tématu?
Pøíèinou je èasový posun a vývoj událostí. Téma bylo mnohokrát
diskutováno nejen v médiích, ale, a to je pro mne jako obèana
Mirošova dùležité, v mìstské radì, zastupitelstvu a pøedevším
mezi lidmi z Mirošova v mém okolí. Média, a zvláštì pak ta
regionální, ne vždy události reprodukovala tak, jak probìhly a v
souèasnosti jsem svìdkem šíøení nejrùznìjších zaruèených zpráv
o tom, jak a co i kdo, kdy a kde øekl. Proto jsem se rozhodl se o
nìkolik svých postøehù, poznatkù i obav s vámi rozdìlit. Nechtìl
bych pøitom, jak je mi neustále nìkterými zásadními odpùrci US
radaru podsouváno, být vnímán jako slepý zastánce onoho
zaøízení, jak snad dále v textu ukážu.
Pøednì jsem udiven a obèas i zdìšen tím, jak najednou
v Pobrdí a okolí vyrostla øada odborníkù na problematiku radarových zaøízení. Vzhledem k tomu, že se mi dostalo pøírodovìdeckého vzdìlání, v jehož rámci mi byla fyzika vyuèována odborníky
Matematicko-fyzikální fakulty UK a tam jsem z ní i skládal zkoušku,
troufám si øíci, že princip radaru chápu. A to je vše. Nejsem odborníkem na aplikace radarù ve vojenství. Ale tolik zase vím, že existuje
diametrální rozdíl mezi radarem leteckým a støeleckým. Což, jak
jsem zjistil, øada dalších také odborníkù jaksi nerozeznává anebo
prostì rozeznávat nechce. Fascinuje mne, když si v tisku pøeètu a
v rozhovorech se spoluobèany si potvrdím, že k vojenskému radaru
se vyjadøují jako na slovo vzatí experti lidé, kteøí v oboru nedosáhli
ani nižšího VŠ vzdìlání stupnì dnešního bakaláøe (døíve to bývali
diplomovaní technici). By• by mìli v 60. letech minulého století
absolvovanou vojenskou školu, ekvivalentní civilní elektrotechnické
prùmyslovce. S údivem pak v novinách zjistím, že navzdory
vìdeckému pokroku ve všech oblastech lidského vìdìní vývoj u radarù a s nimi i u protektivních opatøení proti úèinkùm velmi dlouhých vln z nepochopitelných dùvodù zcela ustrnul v již zmínìné
dobì a další vývoj se nekonal. Na internetu se dnes dá získat hodnì
znalostí a vìdomostí, ale také tu existuje øada webových stránek s vyslovenì dezinformaèním obsahem. Èlovìk nevybavený dostateèným teoretickým aparátem, mj. bez hlubší znalosti vyšší matematiky,
tak mùže velmi snadno sednout na lep spoustì dezinterpretací, jež
jsou zvláštì v oblasti vojenství velmi oblíbenou zbraní nejrùznìjších více èi ménì tajných služeb, potažmo i extremistických
organizací.
V uvedeném pøípadì mi situace rùzných jakoby odborných vyjádøení pøipadá, jako bych já, v mladém vìku vystudovaný
radiologický laborant, pro nìhož byl diodami usmìròovaný
pøístroj posledním výkøikem techniky, chtìl pøednášet veøejnosti o
tajích a pùvabech axiální poèítaèové tomografie, známé dnes spíše
pod populární zkratkou CT, nebo o diagnostice magnetickou
rezonancí. Ale je možné, že pokud bych to opentlil narychlo
sehnanými informacemi ze sítì a udìlal z toho nìco, co laik
podìšený „zaruèenou“ informací v tisku o selhání takového
pøístroje chce slyšet, byl bych rovnìž uznán expertem, ovìnèen
aureolou slávy a stal bych se obdivovaným tribunem lidu. Alespoò
na èas, než by se pøišlo na to, že tomu vlastnì houby rozumím. Tím,
co jsem zde øekl, však nesnímám odpovìdnost ze skuteèných
odborníkù, kteøí jsou podle mého názoru jasné a nezkreslené
vysvìtlení vìci veøejnosti dlužni. A také vedoucích politikù, na
nichž jsou pøíslušná rozhodnutí, a v neposlední øadì i novináøù,
kteøí místo honby za senzacemi by v takto vážném pøípadì mìli
hovoøit právì s odborníky, a to ne samozvanými, jak se bohužel
dnes dìje.
Dalším faktorem, který mi vadí, je, že obav veøejnosti,
která má s vojáky na Brdech již od dob nìmecké okupace velmi
neblahé zkušenosti, obav více èi ménì oprávnìných, využívají èi
spíše zneužívají lidé s opravdu temnou minulostí. Lidé, kteøí se
neštítili v ještì nedávné minulosti fízlovat a udávat své spoluobèany. Dnes se staví do pozice ubližovaných demokratù, kterým je
„shora“ bránìno svobodnì projevit svùj názor. Kdo se domnívá, že
si vymýšlím, straším lidi, nebo slyším trávu rùst, doporuèuji
prohlédnout si (dobøe a bez problémù to jde pøes onen již výše
zmiòovaný internet na portálu Ministerstva vnitra ÈR) registr
spolupracovníkù Státní bezpeènosti a v nìm položku è. 3547, è.
svazku 47401. Omyl je takøka vylouèen, zvláštì díky dalším
podkladùm, s jejichž existencí jsem byl nedávno seznámen.
Poslední skuteèností, o níž se chci zmínit a které osobnì
naprosto nerozumím, je návrh vypsání místního referenda s
otázkou: “Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo obce
Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení k tomu, aby zamezilo
výstavbì radarové základny Spojených státù amerických na území
Vojenského újezdu Brdy?“ ANO/NE. To je totiž otázka svìdèící o
pøístupu zcela mimo realitu, protože zastupitelstvo se ze zákona
mùže vyjadøovat pouze k vìcem v samostatné pùsobnosti mìsta. A ta
mi zde schází, vždy• se jedná o území Vojenského újezdu se zvláštním režimem podle zvláštních zákonù a pøedpisù, do nichž zastupitelstvo nemùže zasahovat. Proto využiji svého práva a k místnímu
referendu, pokud bude vyhlášeno, se jako oprávnìný voliè nedostavím. Nesouhlasím s ním. Ne proto, že nedbám hlasù obèanù, kteøí si
nepøejí mít radar ve svém sousedství. Ale proto, že se jedná o
zbyteèný, proklamativní a nesmyslný akt, který bude pouze stát èas a
peníze. Na to, že referendum bude zadarmo, jak øada odpùrcù
základny tvrdí, prostì zapomeòte. Dokonce i v tom pøípadì, že
všichni èlenové komisí by se zøekli svých zákonných odmìn. A ještì
jedna skuteènost: dùvodová zpráva, kterou pøedložil Pøípravný
výbor k petici za místní referendum, obsahuje skuteènosti a tvrzení,
s nimiž bytostnì nesouhlasím, které oèeròují mé kolegynì a kolegy v
zastupitelstvu a v radì a koneènì i mne samotného. Je mi líto, že ji v
tuto chvíli, pøed projednáním místního referenda na mimoøádném
zasedání zastupitelstva, nelze zveøejnit. Podle postojù a reakcí
mnoha obèanù, s nimiž jsem o problému místního referenda
hovoøil, by se asi znaèná èást signatáøù petice podivila, cože to
vlastnì podepsala.
Svùj postoj k vojenství všeobecnì jsem již jednou demonstroval v èlánku v minulých Støípcích. Leè znovu podotýkám,
nežijeme ve svìtì iluzí, ale v realitì.
Na závìr bych chtìl popøát obèanùm našeho mìsta, aby
spoléhali pøedevším na vlastní rozum a nenechali se zatáhnout do
oblastí pøedsudkù, pseudovìdeckých blábolù a emocí. Chápu
pøitom jejich obavy z pøedpokládaných bezpeènostnì-hygienických
rizik, plné právo na informovanost a samozøejmì na život beze
strachu. Souèasnì zde potvrzuji, že ani v radì, ani v zastupitelstvu
nezvednu ruku pro to, abych jednal proti zájmùm Mirošova a jeho
obyvatel. Ale nehodlám se nechat ukøièet ani zpanikaøit rùznými
rádoby experty a bývalými estébáky. A také tìmi, kteøí nostalgicky
vzpomínají na krásné èasy, kdy mìli za zadkem Eses dvacítky a
tøiadvacítky s atomovými hlavicemi, což samozøejmì bylo daleko
ménì riskantní.
RNDr. Martin Lang
RADAR - O NÁS BEZ NÁS? Zmìòme to v místním referendu !
Vážení spoluobèané, sousedé,
zámìr stavby amerického radaru v tìsné blízkosti našeho mìsta je
téma, které se týká každého z nás. Pøišlo náhle po dni jmenování
èeské vlády. Zprvu byl radar pøirovnán k výkonu osobního auta èi k
mikrovlnné troubì. Vliv na zdraví lidí byl bagatelizován, což
vystihl starosta Trokavce: „Podávají nám to, jako by to bylo
zdravìjší než nemocnice.“ Senátor MUDr. Sefzig dokonce pøišel s
myšlenkou kompenzací pro lidi, pro které by bylo sousedství s
radarem nepøijatelné. Premiér Topolánek konstatoval, že mít
radar je otázkou prestiže. Propaganda pro radar stojí na nepravdivých informacích, což postupnì odhalují nezávislí odborníci.
Na jednání zastupitelstva 19. 2. 2007 bylo proto
navrženo v Mirošovì uspoøádání místního referenda. Neprošlo i
pøes nevùli obèanù a byla zvolena nezávazná anketa. Drtivá
vìtšina radar odmítla. Teprve po obecném nesouhlasu a referendu
v Trokavci se zaèalo o radaru mluvit jinak. Mìnily se údaje o
výkonech, zmìnil se i odhad vlivu úèinkù na lidské zdraví a
informace zaèaly být alarmující. Autorizovaný odborník ing.Zbynìk Škvor z ÈVUT poskytl stanovisko,dle kterého lze oèekávat do
5 km pøekroèení norem, které jsou u nás ještì k tomu 13x vìtší, než
jsou v ostatních státech EU! Další odborníci mají výhrady k radaru
už proto, že skuteèné úèinky bude možné provìøit až po jeho uvedení
do provozu.
V okolí Brd se zaèaly dùraznìji ozývat obce, a proto byl u
nás utvoøen pøípravný výbor obèanù pro vyhlášení referenda s
návrhem, který bìhem Velikonoc podepsalo pøes 850 obèanù. Bylo
vyvoláno jednání mimoøádného zastupitelstva a to urèí termín
referenda v Mirošovì na druhou pùli èervna. Jedinì prostøednictvím
referenda lze vyjádøit názor, kterým se bude samospráva mìsta øídit
dle vùle nás, obèanù. Obce coby pøímí sousedé vojenského újezdu
budou v povolovacím øízení vydávat stanoviska - souhlasy èi
nesouhlasy k radarové stanici. Jedinou podmínkou pro platnost
referenda je úèast nejménì 50 % obèanù!
Myslím, že dùvodem pro úèast by mìly být další neomalené
výroky premiéra ze setkání v Borovnì, zatajování dodatkù nóty
zaslané vládou Amerièanùm, falešné argumentace a urážky obèanù.
Tvrzení vládních odborníkù vojenské akademie, že jediným
nepøíznivým dùsledkem elektromagnetického záøení je zahøívání
nepøíznivým dùsledkem elektromagnetického záøení je zahøívání
živých tkání, je výsmìchem. Budeme pokusnými králíky, když nás
politici pøesvìdèují o potøebnosti a neškodnosti radaru? Nedávno
hlásali, že bude vyzaøovat pouze pøi napadení, a dnes již sdìlují, že
to bude 2-4 hodiny dennì! I nezávislý posudek doc. ing. Musila,
bývalého pracovníka Národní referenèní laboratoøe, mnohé
vyvrací.
I samotná americká dokumentace k plánovanému
radaru uvádí škodlivé úèinky až do 36 km.Nic není ještì rozhodnuto, ani v USA. I sami Amerièané tvrdí, že mohou (pokud tedy na nìj
uvolní finance) radar postavit jinde.
Vládní èinitelé a regionální zastánci radaru se snaží
køeèovitì volat, že referenda nic nezmohou. A opìt, opak je pravdou!
V dobì, kdy jsou lidé s politikou nespokojeni a tvrdí se, že lidem je
všechno jedno, právì ta referenda mají nedozírný úèinek. Radar je
dnes celospoleèenské téma, které otevøelo 71 obèanù Trokavce, a to
tak výraznì, že pan starosta Neoral bude vystupovat v èervnu v
Evropském parlamentu v Bruselu. A pak, že „prostí“ lidé nic
nezmohou!
Proto si Vás, obèany mìsta Mirošova, dovolujeme požádat
o Vaši úèast a vyjádøení názoru k plánované stavbì radaru. Každý
hlas je dùležitý, a snad nyní více než kdy jindy.
Èlenové pøípravného výboru:
Petra Motlíková, PaedDr. Milan Zach, Lumír Hodina
Radar - USA
Radar. Veøejností nejvíce diskutované téma. Každý
pøedhazuje tomu druhému argumenty, proè by zde mìla èi nemìla
být vybudována radarová základna. Já osobnì jsem razantnì proti,
a to z nìkolika dùvodù. Ten hlavní je, že USA nemám pøíliš v oblibì
a nevìøím jim už ani nos mezi oèima. Pak si myslím, že USA zde
chtìjí radar jen proto, aby ochránily samy sebe. Navíc nemohou
dovolit, aby se Evropa sjednotila a byla tak silnìjší jak ekonomicky,
tak vojensky. Radar také bezpochyby škodí zdraví. Je jisté, že když
zde USA radar chce, neøekne nám pøece, že radarová stanice
poškozuje zdraví èlovìka, rovnìž fauny i flory v jejím okolí
Další z dùvodù, proè u nás za žádnou cenu nechci
radarovou stanici, je, že zde bude kolem 150 amerických vojákù.
Nìkdy slýchám v televizi zprávy o tom, jak ameriètí vojáci ve svìtì
znásilòují, bijí, nebo dokonce zabijí nìjakého civilistu. Kdo nám
zaruèí, že se tak nebudou chovat i zde??
A proè na místì, kde má radar stát, budou platit americké
zákony? Nevidím jediný dùvod, proè by nemohla radarová
základna spadat pod èeskou jurisdikci. Právì proto, aby si zde
mohli dìlat, co chtìjí!!!
Podle mého názoru by to byl takový malý „státeèek ve
státì“. Zatím to je jen radarová základna, ale co když to za pár let
bude i nìjaké mìsto, èi kraj? To nikdo neví.
Rád bych shrnul dùvody, proè zde radar nechci:
- ohrožení bezpeènosti
- zhoršení vztahù s EU, Ruskem a Èínou
- negativní dopad na životní prostøedí
- obavy z chování amerických vojákù na našem území
Proè Americe nevìøím?
ODS nám stále øíká, že se nás USA s pomocí radaru snaží ochránit
pøed pøípadným útokem Iráku nebo pøed ostatními tzv.
„NEPØÁTELSKÝMI STÁTY“. Ale z historie víme, že se jim to
pokaždé nepovedlo. Proè by na nás Irák útoèil, když mu nedáme
nìjaký podnìt, aby tak uèinil. Ale postavíme-li zde radar, staneme se
teprve jejich pøípadným terèem.
Pøestože je mi teprve 18 let, dost se o tuto politickou
problematiku zajímám. Jsem pøesvìdèen o tom, že je to v prvé øadì
záležitost mladých lidí, zdali zde bude nebo nebude radarová
základna stát. Dost mì zaráží, že když se nìkoho zeptám, je-li pro èi
proti radaru, odpoví mi, že je mu to jedno. Dle mého názoru je to vìc
každého z nás, a mìl by se každý k tomu vyjádøit. Nikoliv však
odpovìdí-já nevím.
Myslím si, že by mìl èeský národ bojovat proti radaru a
rozhodnì se nevzdávat. Jak øekl Daniel Landa: „Je to pøece naše zem.
A MY JI NEDÁME“!!!
Jiøí Hanzelín, student
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 28. února 2007
Rada mìsta mimo jiné schvaluje:
1.Podepsání dodatku „ Smlouvy o poskytnutí finanèního pøíspìvku Plzeòskému kraji“ na zajištìní dopravní
obslužnosti v roce 2007.
2.Vyhlášení veøejné výzvy na obsazení pozice Referent státní správy a samosprávy majetková a správní èinnost s
termínem nástupu do zamìstnání dne 1.10.2007.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 12. bøezna 2007
Rada mimo jiné schvaluje:
1.Pøíspìvek Základní a mateøské škole Mirošov na mìsíc bøezen a duben 2007.
Bere na vìdomí:
1.Návrh závìreèného úètu mìsta Mirošov za rok 2006.
2.Návrh rozpoètu mìsta na rok 2007.
3.Informaci starosty o setkání starostù okresu Rokycany s pøedstaviteli Plzeòského kraje.
Pøedkládá zastupitelstvu:
1.Kalkulaci ceny vodného a stoèného na rok 2007pøedloženou spoleèností REVOS spol. s.r.o., Rokycany.
2.Návrh možnosti vstupu mìsta Mirošov do Svazu obcí a mìst Plzeòského kraje.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 26. bøezna 2007
Rada mimo jiné schvaluje:
1.Nákup køovinoøezu pro údržbu veøejné zelenì ve mìstì.
Bere na vìdomí:
1.Oznámení Krajského úøadu Plzeòského kraje, odboru regionálního rozvoje o pøidìlení dotace v rámci Programu
stabilizace a obnovy venkova Plzeòského kraje 2007.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 11. dubna 2007
Rada mimo jiné schvaluje:
1.Ustanovení èlenù kulturní komise.
2.Nákup benzinové sekaèky pro údržbu veøejné zelenì mìsta.
Bere na vìdomí:
1.Informace Marie Hlávkové o pøípravì stolního kalendáøe s historickými fotografiemi okresu Rokycany.
2.Informace starosty o odeslaném dopisu Rozpoètovému výboru PS ÈR ve vìci žádosti o pøidìlení mimoøádné dotace
na opravu místních komunikací v roce 2007.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 23. dubna 2007
Rada mimo jiné schvaluje:
1.Poskytnutí finanèního pøíspìvku na èinnost v roce 2007 tìmto organizacím: Èeský kynologický svaz, Zvíkovecká
kytièka, Èeský svaz chovatelù ZO Mirošov, Støelecký oddíl Mirošov,TJ Slovan Janov, Sokol Mirošov, Fotbalový klub
FC Mirošov.
2.Harmonogram rozmístìní velkoobjemového kontejneru ve mìstì.
3.Pøíspìvek Základní škole a mateøské škole Mirošov na mìsíc kvìten a èerven.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 7. kvìtna 2007
Rada mimo jiné schvaluje:
1.Pøedloženou úpravu povodòového plánu mìsta Mirošov.
Bere na vìdomí:
1.Návrh jízdního øádu železnièní dopravy pro období 2007/2008.
2.Informaci o možnosti zaøazení mìsta do Almanachu obcí.
3.Informaci starosty o chystané návštìvì velvyslance USA p. Grabera.
Pøedkládá zastupitelstvu:
1.Návrh pøípravného výboru na konání místního referenda.
Usnesení ze zasedání zastupitelstva mìsta Mirošov ze dne 2. dubna 2007
Zastupitelstvo mimo jiné schvaluje:
1.Cenu vodného na rok 2007 v cenì 30,97/m3 vèetnì DPH.
2.Cenu stoèného na rok 2007 v cenì 12,52/m3 vèetnì DPH.
3.Vstup mìsta Mirošov do Svazu mìst a obcí Plzeòského kraje.
4.Poskytnutí pùjèek žadatelùm z Fondu rozvoje bydlení podle pøedloženého zápisu komise pro posuzování žádostí o
pùjèky z Fondu rozvoje bydlení na rok 2007.
5.Složení komise, která pøedloží návrh znìní ankety radì mìsta Mirošov k umítìní radarové základny ve Vojenském
újezdu Brdy ve složení: RNDr. Lang, p. Vašák, Mgr. Judl, p. Hodina a pí Johánková v termínu do 11.4.2007.
Bere na vìdomí:
1.Zprávu o projednání podmínek financování a lhùt dokonèení veøejné zakázky „Mirošov kanalizace IV.etapa a
intenzifikace ÈOV“ se Státním fondem životního prostøedí.
Souhlasí:
1.S celoroèním hospodaøením mìsta Mirošov za rok 2006, a to bez výhrad.
Usnesení z mimoøádného zasedání zastupitelstva mìsta Mirošov ze dne 21. kvìtna 2007
Zastupitelstvo mimo jiné schvaluje:
1.Termín konání místního referenda na návrh pøípravného výboru, a to na den 23.6.2007 v dobì od 8:00 do 20:00
hodin.
2.Znìní otázky navržené do místního referenda „Souhlasíte s tím, aby ZM Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení
k tomu, aby zamezilo výstavbì radarové základny Spojených státù amerických na území Vojenského újezdu Brdy?“
ANO/NE.
3.Èleny zastupitelstva: p. Hodinu, pí Johánkovou a p. Vašáka, aby sledovali dodržení zákona o místním referendu.
Souhlasí:
1.S tím, aby výsledky ankety prùzkumu veøejného mínìní obèanù Mirošova ke dni 30.4.2007 k uvažovanému
umístìní radarové základny ve Vojenském újezdu Brdy byly zaslány pøedsedovi poslanecké snìmovny a senátu ÈR k
seznámení poslancù a senátorù a dále prezidentovi republiky, pøedsedovi vlády ÈR, ministrovi zahranièních vìcí a
ministryni obrany.
Nesouhlasí
1.S tím, aby „Zastupitelstvo mìsta Mirošov podniklo veškerá zákonná opatøení k tomu, aby zamezilo výstavbì
radarové základny Spojených státù amerických na území Vojenského újezdu Brdy.“
Plné znìní textù ze zápisù a usnesení zastupitelstva mìsta Mirošov je k dispozici na internetových stránkách
www.mirosov.cz
Podivné oslavy Dne vítìzství
Námìstí umyté nedávným deštìm, na radnièní
budovì si vítr pohrává s ještì mokrou èeskou státní vlajkou.
Pøed pomníkem padlých èerstvé kvìtiny. A ještì jedna
vlajka: americká nad kapotou rozmìrné èerné limuzíny. Do
Mirošova pøijel na neoficiální pøátelskou návštìvu
velvyslanec Spojených státù amerických s chotí a s malým
doprovodem.
Pøed 62 lety Mirošov a pøilehlé obce vdìèily
americké armádì za zabránìní celkového masakru od
ustupujících jednotek Wehrmacht a SS, kterým horké
hlavy z místních Revoluèních gard odstøelily podle jednìch
pamìtníkù pøedsunutou hlídku, podle jiných dokonce
parlamentáøe. Když pak hrdinní gardisté vidìli sílu
postupující ze smìru od Strašic, vzali radìji do zajeèích. Jen
vèasný pøíjezd dvou amerických jeepù a pozdìji i obrnìného vozu zachránil místní obyvatele od vyvraždìní rozzuøenými nìmeckými vojáky.
Zpráva o chystané návštìvì velvyslance se
objevila v tisku. Již pùl hodiny pøed diplomatovým pøíjezdem se trousí první úèastníci hlouèku, který pozdìji vzroste asi na patnáct osob.
Rozbalují transparenty s nápisy proti radarové základnì a vzápìtí pøijíždí na námìstí fekální lejta (jestlipak díky zemìdìlským dotacím?)
pomalovaná bílými nápisy Stop radaru. Lejtu táhne americký traktor John Deer. Mirošovského starostu a zastupitele, kteøí pøišli na setkání s
velvyslancem, vítá hlouèek výkøikem: „Kolaboranti!“ Mimochodem, ten chumel tvoøí lidé, kteøí nejsou Mirošováci, ale pøespolní. Jsou tu
jedinci ze Skoøic, Hrádku, Pøíkosic. Proèpak nešli dìlat kravál do svých domovských obcí?
Na celém Plzeòsku se Den vítìzství oslavoval dùstojnì, americký velvyslanec byl pro akce k tomuto významnému dni vítaným a
èestným hostem. V Mirošovì mu byly, navíc cizími lidmi, nabídnuty fekálie. Co až jednou, nedej Bùh, znovu poteèe do bot? Budou se zas volat
na pomoc Amerièané?
RNDr. Martin Lang
Nìco z Domova Harmonie…
Možná se mùžete ptát odkud, ale mnohým z Vás neunikla zmìna názvu našeho zaøízení : od dubna letošního roku používáme název
„Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, pøíspìvková organizace“ místo døívìjšího Ústavu sociální péèe Mirošov. Nový
zákon o sociálních službách, který zaèal platit od 1. ledna letošního roku, již pojem ústav nezná.Nedošlo však jen k této zmìnì. Abychom se
podle nového zákona mohli jako poskytovatelé sociálních služeb do konce èervna letošního roku zaregistrovat, musíme splnit øadu podmínek.
Nìkteré jsou pro zájemce i uživatele viditelné více, jiné ménì. A tak jsme se rozhodli tyto informace zrekapitulovat.
Domov Harmonie je ubytovacím zaøízením poskytujícím služby uživatelùm, kteøí se ocitli v nepøíznivé situaci (zpùsobené zdravotním
stavem, ztrátou sobìstaènosti, osamocením) a kteøí nejsou schopni svou situaci øešit vlastními silami, za pomoci svého okolí ani dostupnými
terénními službami.
Služby Domova Harmonie se novì zamìøují na tøi cílové skupiny, kterými jsou senioøi, osoby s demencí (zvláštì Alzheimerova typu)
a osoby s lehkou až støednì tìžkou mentální retardací.Pro zájemce o naše služby, zvláštì z blízkého okolí, je jistì pøíjemná skuteènost, že svoji
žádost o poskytování služeb si mohou vyzvednout i podat pøímo v našem zaøízení. Tiskopisy jsou k dispozici také na MìÚ Mirošov nebo ke
stáhnutí na našich webových stránkách www.dhmirosov.cz. Naše sociální pracovnice jsou pøipraveny Vám poskytnout informace o
poskytovaných službách, výši úhrady, vyplnit žádost nebo provést Vás zaøízením apod.
K tomuto úèelu mùžete využít i rozšíøené pracovní doby sociálního úseku, a to v pondìlí do 17 hodin a každou první sobotu v mìsíci
od 10 do 14 hodin. Doporuèujeme pøedchozí telefonické objednání (tel. 371 511 235-7), aby se Vám sociální pracovnice mohly nerušenì
vìnovat.
Služby jsou poskytovány na základì smlouvy o poskytování sociálních služeb mezi uživatelem a poskytovatelem. V nich je upraven
rozsah, místo a doba poskytování služeb, úhrady za služby, úkony péèe apod. Pod pojmem péèe se zahrnuje nejen pomoc pøi zvládání
bìžných úkonù péèe o vlastní osobu, pomoc pøi osobní hygienì, ale také zprostøedkování kontaktu se spoleèenským prostøedím, sociálnì
terapeutické èinnosti a aktivizaèní èinnosti.
Poslednì uvedené zajišuje novì vzniklé aktivizaèní centrum.
Aktivizaèní centrum Domova Harmonie Mirošov informuje:
V mìsíci kvìtnu:
3.5. 2007 jsme se zúèastnili Regionální pøehlídky zájmových èinností zaøízení sociálních služeb v Domažlicích, kde jsme prezentovali
výrobky našich uživatelù. 24. 5. 2007 pøipravujeme 6. roèník meziústavního turnaje v Èlovìèe, nezlob se! Akce se zúèastní pøátelé z jiných
zaøízení. 28. 5. 2007 probìhne vystoupení žákù z Rokycan. 29.5. - 31.5. 2007 ve spolupráci s Mateøskou a Základní školou v Mirošovì
probìhne II. roèník výstavy Jsme šikovní v každém vìku. Výstava bude od 9,00 - 15,30 hod v našem kulturním sále. Srdeènì Vás zveme.
Pokud bude pìkné poèasí, uskuteèní se posezení u táboráku.
V mìsíci èervnu a èervenci plánujeme tyto akce:
1/2 denní zájezd , pìší výlet do okolí, posezení pøi hudbì, sportovní soutìže
Domov Harmonie Mirošov
CENÍK INZERCE
1/2 strany
2 sloupce
200 Kè
1/4 strany 2 sloupce
nebo
1/2 strany 1 sloupec
100 Kè
1/4 strany 1 sloupec
50 Kè
Akce klient pøivede klienta - stávající pojištìnec
získá za každého nového pojištìnce poukázku
do lékárny v hodnotì 300,-Kè
a zároveò tuto poukázku obdrží
i nový pojištìnec.
Uvítání nových obèánkù Mirošova narozených v roce 2006
V sobotu dne 12. kvìtna 2007 se v mirošovském zámku konalo uvítání nových obèánkù Mìsta Mirošova narozených v roce 2006. V
roce 2006 se narodilo v Mirošovì celkem 17 dìtí. Slavnostní akce byla rozdìlena do dvou skupin. Vše zaèalo ve 13.30 hodin a byly uvítány dìti
Lenka Ferusová, Petr Paøízek, Jaroslav Smolný, Radim Krátký, Adéla Kakáèová, Petr Zdenìk, Nikol Meierová a Vojtìch Kvíèera.
Ve 14.30 hodin pokraèovalo uvítání tìchto dìtí: Lindy Šlapákové, Anety
Hodkové, Karolíny Keplové, Tomáše Šimonovského, Simony Pourové, Jaroslava Judla,
Elišky Špachmanové, Terezy Rotykové a Ladislava Pojera. U uvítání nových obèánkù
Mirošova byl pøítomen pan starosta Vlastimil Sýkora, který provedl uvítání všech dìtí.
Slavnostní chvíle se zúèastnili rodièe, sourozenci vítaných dìtí, dále se pøišli podívat i
prarodièe, kteøí byli patøiènì pyšní na svá vnouèátka.Dìtem byly pøedány drobné dárky
pamìtní list a pamìtní knížka, dále hraèka velká barevná housenka, maminky dostaly od
pana starosty krásnou rùži.
Pod vedením uèitelky MŠ paní Jany Nováèkové pøedvedly dìti zdejší mateøské
školy Mirošov recitaèní pásmo vìnované našim nejmenším. Své dovednosti pøedvedly
tyto dìti: Pøemysl Uzel, Karolína Dufkova, Markéta Pìnkavová, Adéla Nosková a Václav
Kraidl. Závìrem bych chtìla podìkovat paní uèitelce Janì Nováèkové, která dìti z MŠ
na toto vystoupení peèlivì pøipravila i dìti, které nám recitovaly, si odnesly drobné dárky
jako upomínku na tuto slavnostní chvíli.
Co mùžeme novým obèánkùm Mirošova popøát? My všichni jim pøejeme hodnì
zdraví, štìstí a aby rodièùm dìlaly po celý život jen samé radosti.
Jarmila Pidrmanová, matrikáøka
Jaro v Mateøské školce
Jako každé jaro, i letošní bylo velice rušné a
bohaté na rùzné aktivity v naší školce. Mezi první
patøilo vynášení Morény. Dìti si spoleènì vyrobily
panáka . Hlavu vyrobily dìti z 2. tøídy, tìlo dìti z 1.a
3. tøidy. Morénu jsme odnesli do Obor a pustili po
vodì do moøe. Další velice oblíbenou akcí je masopustní rej. Dìti si pøinesly masky, zatanèily si pøi
diskotéce a byly odmìnìny za nejhezèí masky. V
polovinì kvìtna jsme jeli vlakem do Rokycan. V
sokolovnì jsme zhlédli divadlo Klaun Bublifuk. Toto
pøedstavení bylo velice povedené, dìtem se líbila i
cesta vlakem.
Byli jsme pozváni na výlov Roláku. Dìti
vidìly, jak se ryby dostávají z vody. Rybáøi nám také
ukázali rùzné druhy ryb. Vìtšinu dìti poznaly.
Èarodìjnice do školky pøiletìly koncem
dubna. Dìti i uèitelky se pøevlékly za èarodìjnice a
uspoøádaly èarodìjnické Èáry máry.
Týden nato pøijela do školky policie,
pøíslušníci nám pøedvedli služební psy a jejich
výcvik. Dìti si rovnìž prohlédly služební vybavení.
Jarní akcí pro rodièe byla letos výroba
motýla. Zúèastnily se témìø všechny dìti, které za
krásné motýly byly odmìnìny drobnými dárky.
SOUTÌŽ MLADÝCH ZDRAVOTNÍKÙ
Èeský Èervený køíž organizuje každoroènì soutìže Hlídek mladých zdravotníkù ve všech správních obvodech (okresech)
Èeské republiky. Soutìž je rozdìlena na dvì èásti, a to pro MLADÉ ZDRAVOTNÍKY I. a II. STUPNÌ. Hodnocení probíhá vždy
oddìlenì pro tyto dvì skupiny..Naší školu reprezentovali žáci z I. stupnì (Adéla Loukotová, Michal Kreidl, Daniel Soukup, Lucie
Š•astná, Martin Pešice ) a z II. stupnì (Andrea Hodinová, Josef Kreidl, Vlastimil Michalèuk, Lukáš Soukup, Martin Bernard)dne
20.dubna 2007.
A v èem vlastnì Hlídky soutìžily?
1.
Praktické provedení první pomoci s použitím
o standardního zdravotnického materiálu
o improvizovaných prostøedkù
2.
Doprava postižených
3.
Obvazová technika
4.
Nìkteré další discipliny (znalosti z dopravní výchovy, historie hnutí èerveného køíže, bylinky apod.)
Naši žáci I. stupnì se umístili v této soutìži na 3. místì a žáci II. stupnì na 5. místì. Musím ještì jednou tìmto žákùm podìkovat za
pìknou reprezentaci naší školy. Též bych chtìla podìkovat paní Soukupové, která mnì pomohla dopravit žáky na soutìž a zároveò
byla doprovodem soutìžících žákù z II.stupnì naší školy.
Mgr. Ilona Hodinová
Už to voní, už to bublá...
Vepøový plátek zapeèený s rokfórem
Potraviny: 60 dkg vepøové kýty, 50 dkg brokolice, 20
dkg mrkve, 15 dkg nivy, 1 dl smetany, 2 lžíce hladké
mouky, 1 vejce, sùl, pepø, 2 lžíce olivového oleje.
Postup: Kýtu nakrájejte na 4 stejnì velké plátky,
osolte a opepøete. Plátky poprášené hladkou moukou
opeète na olivovém oleji. Pak je vyjmìte a šávu
vypeète na tuk, zaprašte ji zbylou moukou, zalijte 0,5
l vody nebo vývarem a vaøte asi 5 min. Plátky
rozložte do kastrùlku a v troubì poduste pod
poklièkou domìkka. Brokolici uvaøte do polomìkka.
Mrkev nakrájejte na lísteèky a uvaøte. Plátky dejte do
zapékací mísy, pøelijte je omáèkou ze smetany s
nastrouhaným sýrem a rozšlehaným vejcem, pøidejte
rùžièky brokolice a lístky mrkve a zapeète.
Syrníky s ovocem a šlehaèkou
Potraviny: 25 dkg mìkkého tvarohu, 4 lžíce
mouèkového cukru 1 dl smetany, 2 dl šlehaèky,
4 lžíce smìsi èerstvého ovoce, ½ prášku do peèiva, 2
lžíce hladké mouky, hoblinky èokolády, 1 dl
vajeèného koòaku.
Postup: Tvaroh rozmíchejte se smetanou a oslaïte
podle chuti. Potom vmíchejte mouku s práškem do
peèiva a v lívaneèníku upeète. Ozdobte šlehaèkou,
èerstvým ovocem, hoblinkami èokolády a snítkou
máty. Pocukrujte. Nakonec vše pokapejte vajeèným
koòakem.
Banány na jehle
P o t r a v i n y : 4 b a n á n y, 8 l ž i c v a j e è n é h o
koòaku,strouhaný kokos.
Postup: Oloupané banány pokapeme vajeèným
koòakem a necháme 10 minut odležet. Obalíme je ve
strouhaném kokosu, nakrájíme na kousky dlouhé asi
3 cm a podélnì navlékneme na grilovací jehly.
Grilujeme dozlatova. Podle chuti støídáme banán s
hroznovým vínem, plátkem pomeranèe nebo
broskve.
Narození
Únor 2007
3.2.2007
10.2.2007
Klára Štveráková
Hana Veèeøová
Bøezen 2007
4.3.2007
9.3.2007
24.03.2007
Matìj Sýkora
Kateøina Štochlová
Marie Dlabalová
Kvìten 2007
15.05.2007
Barbora Kaèírková
Knihovnické
ko
n
é
ok
NABÍDKA NOVÝCH KNIH
Catherine Coulter Nežádoucí nevìsta
Ruaridh Nicoll Srdce bílého muže
Naïa Horáková Dáma v modrém
Jan Bauer Záhada kamene mudrcù
Rosie Dickins Kniha o výtvarném umìní pro dìti
Josef Fousek Na cestách s andìly
Paulo Coelho Èarodìjka z Portobella
Danielle Steel Muži na ženìní
Ljuba Štíplová Neplechaté pohádky
Robert Fulghum Co jsem to proboha udìlal?
V období leden - duben 2007
navštívilo knihovnu 492 ètenáøù,
bylo zapùjèeno 4.011 svazkù,
z toho 948 èasopisù,
zakoupeno bylo 127 nových
knih, hodnota tìchto knih je
20.498,- Kè.
Pùjèovní doba a provoz
internetu mìstské knihovny
Po
Út 10.00-12.30
St
Èt 10.00-12.30
Pá zavøeno
13.00-18.00
13.00-15.45
13.00-15.45
13.00-15.45
V mìstské knihovnì si mùžete zakoupit videokazety
Støední Brdy
VHS 320,- DVD 350,Støední Brdy a jejich kvìtena VHS 290,- DVD 320,Zøíceniny hradù na Berounce VHS 245,- DVD 265,Za poznáním krajem berounským VHS 290,- DVD 320,-
Pozvánka na výstavu
Mìsto Mirošov pøipravuje na prázdninové mìsíce
výstavu obrazù a keramiky Mgr. Václava Fišera.
Výstava bude instalována ve výstavní
místnosti mìstské knihovny.
Jubilanti
Èerven 2007
01.06.1923
11.06.1923
20.06.1919
30.06.1916
84
84
88
91
Božena Monhartová
Jarmila Kaprálová
Miloslav Kroc
Alois Èerný
84
83
65
82
86
Helena Šimonovská
Helena Krejcarová
Vlasta Špachmanová
Marie Plimlová
Rudolf Sýkora
89
80
85
84
84
86
Karel Hy•ha
Zdeòka Pincová
Kvìtoslava Humlová
Jiøina Machulková
František Liška
Blažena Pìnkavová
88
81
93
89
75
Ludmila Houšková
Alena Holubová
Rùžena Bouèková
Jan Kraidl
Marie Arnoštová
Èervenec 2007
03.07.1923
08.07.1924
17.07.1942
20.07.2007
31.07.1921
Srpen 2007
13.08.1918
13.08.1927
14.08.1922
18.08.1923
22.08.1923
31.08.1921
Záøí 2007
02.09.1919
11.09.1926
19.09.1914
24.09.1918
25.09.1932
Stanovištì rozmístìní kontejneru v Mirošovì 2007
Do kontejneru je možno ukládat odpad vzniklý bìžným provozem domácností, který se nevejde do popelnice napø. lina,
koberce, matrace, hraèky, staré odìvy, staré dlaždièky…
Do kontejneru je zakázáno ukládat nebezpeèný odpad napø. záøivky, rozpouštìdla, zbytky barev, elektroniku, pneumatiky,
lednièky), uhynulé zvíøectvo a odpad ze zahrad, vèetnì vìtví.
Kontejner je urèen pouze pro odpad z domácností, nesmí se ukládat odpad vzniklý z podnikatelské èinnosti.
NOVÁ KOLEKCE PLAVEK
PRO ŠTÍHLÉ I PLNÌJŠÍ
PRO ŽENY, MUŽE, DÌTI
KLASICKÉ I MODERNÍ STØIHY
PLÁŽOVÉ ŠÁTKY, SUKNÌ,
ŠATY, ŠORTKY
PODPRSENKY,
KALHOTKY KLASICKÉ, BRAZILSKÉ,
TANGA, BEDERNÍ STØIHY, KOŠILKY
U VÌTŠINY DRUHÙ LZE
ZKOMPLETOVAT UCELENOU ØADU
TEXTIL-SPODNÍ PRÁDLOPLAVKY-PÁN.KOŠILE-
V. NOLÈOVÁ
tel.: 602967746
Rady rodièùm našich budoucích prvòáèkù
Oznámení pro pejskaøe
VÝBAVA DO 1. TØÍDY
Rodièe by mìli rozhodnout, zda svému školáèkovi koupí do školy batoh
nebo školní aktovku. Pro prvòáèka je urèitì školní aktovka vhodnìjší, a když už
zvolíte školní batoh, tak jedinì s pevnými zády.
Na co se zamìøit ? Co by mìla školní aktovka obsahovat, aby byla ideální?
Pevná vypolstrovaná záda a anatomicky vytvarovaná
Dostateènì široké a vypolstrované popruhy ( aby dítì netlaèily)
Nastavitelné popruhy (nejménì 70cm dlouhé, nesmìjí se dotýkat krku)
Pevný tvar, èili musí mít pevné dno a vyztužené hrany
Snadno otvíratelné a uzavíratelné zapínání
Reflexní proužky, pestré signální barvy zvyšující viditelnost za denního svìtla a za
soumraku(reflexní materiály na pøedním díle i na bocích aktovky v dostateèné
ploše)
Držátko aktovky by mìlo být pevné a vypolstrované (s vìtším odstupem od víka
aktovky, aby se tam vešla dìtská ruka v zimní rukavici)
Vnìjší materiál by mìl být omyvatelný a nepromokavý
Vnitøní materiál by mìl být snadno èistitelný
Uvnitø oddìlené prostory (ideální jsou 3 oddíly, napø.zadní èást na sešity, prostøední
na penál, papír.kapesníèky apod., pøední na drobné školní potøeby)
Vhodné jsou boèní kapsy (na pití, které není vhodné dávat do oddílu k uèení, a to
samé platí pro svaèinu)
Nejdùležitìjší a nejpodstatnìjší vìcí pro vaše dítì je MUSÍ MÍT PÌKNÝ
OBRÁZEK !!! (ten nepodceòujte, je souèástí budování pozitivního vztahu dítìte
ke škole)
Dùležitá je váha aktovky ( pro prvòáèka je váha do 1200g ,ale pozor, aby nižší váha
nebyla na úkor zdravotní nezávadnosti)
Rùzné doplòky, které už nejsou podmínkou nutného vybavení školní aktovky, napø.
okénko na jmenovku, okénko na rozvrh, poutko nebo pøihrádka na klíèe atd.
PENÁL
Každé pondìlí se scházíme se
svými pejsky v Mirošovì na Janovì u
mateøské školy, kde cvièíme agility. Je to
vlastnì parkur pro psy, podobnì jako
existuje parkur pro konì. Pokud to tedy
chcete vidìt nebo vyzkoušet, tìšíme se na
nové zájemce každé pondìlí od 17 hodin na
výše uvedeném cvièišti u janovské mateøské školy. Vezmìte si s sebou nìjaké
pamlsky nebo hraèku pro pejska a pøijïte si
se svým ètyønohým kamarádem užít trochu
zábavy.
Jana Kotasová
Trocha humoru neuškodí
Inspirace z pøíspìvkù
Mgr. Ilony Hodinové Jak správnì držet tužku
a Rady rodièùm, Støípky 1/07
Jak správnì sedìt na židli pøi ètení knihy ?
Na židli se snažíme sedìt obìma pùlkami,
-nohy máme na zemi, ne ve vzduchu,
-záda máme lehce pøitisknuta k opìrce židle,
to však v pøípadì, že nesedíme na tzv. štokrli,
-oèi máme otevøené,
Pokud na text knihy v této poloze nevidíme,
vezmeme si brýle ! ! !
Upøednostòujte radìji koupi prázdného penálu a do nìj si kupte kvalitnìjší
psací a kreslicí potøeby. Zkontrolujte kvalitu zipù, sešití a slepení jednotlivých dílù.
Vyzkoušejte, zda jsou poutka uvnitø penálu dobøe pøišitá a psací potøeby jdou
snadno zasouvat do poutek.
Co do penálu?
Dle rozhodnutí pedagoga, který bude vyuèovat v 1. roèníku. V naší škole obdržíte
seznam vìcí do 1. tøídy na schùzce rodièù budoucích prvòáèkù.
Proto následující výbìr berte pouze jako orientaèní.
Pero Tornádo (má tøi hrany, dobøe se drží, není inkoustové,snadná údržba, ruce ani
obleèení neušpiní)
Obyèejné tužky è.1, è.2 (è.3 až déle) volte radìji trojhranné, dítì automaticky pøiloží
každý prst na jednu hranu
Oøezávátko, nejlépe se zásobníkem, aby se vešlo do penálu
Pastelky 12 barev
Guma
Krátké pravítko
Další potøeby už záleží na uèiteli, který bude vyuèovat v 1. roèníku.
Vše dítìti podepište! Odìv fixem na obleèení, ostatní vèetnì fixù a pastelek popište
fixy na CD, které se nesmažou (pøíp. konec pastelek pøed popsáním oøežte).
Všem budoucím prvòáèkùm a jejich rodièùm pøeji krásné a slunné prázdniny, v celém školním roce 2007/08 všem žáèkùm mnoho úspìchù v uèení, hodnì
skvìlých kamarádù a zábavy. Rodièùm velkou míru trpìlivosti,tolerance se svými
dìtmi a hlavnì porozumìní a vzájemnou spolupráci s vyuèujícím pedagogem. Pro
žáèka je nezbytnì nutné, aby vìdìl, že rodièe a uèitel/ka „táhnou" za jeden provaz.
Vìøte tomu, že pedagog chce pro vaše dítì jen to nejlepší. Pøi vzájemném respektování tìchto parametrù bude výsledkem ona studijní úspìšnost a posilování sebevìdomí dítìte.
Rady rodièùm
Pro první cílený písemný projev vašeho
pøedškoláka bych nevolila pøipevnìný papír
na stìnì, ale radìji stìnu holou. Doporuèuji
zakoupit vašemu výtvarníkovi velké množství pastelek, køíd a uhlù. Odvážnìjším
rodièùm lze doporuèit barvy vodové nebo
olejové. Pozor!!! Barvy na sklo jsou nevhodné!!! Potom již poèkejte, až vaše dítko
pohyby ruèky jako motýlek napatlá na stìnu
své výtvarné a písemné projevy. Mùžete být
spokojeni. Vaše dítì dostalo pìkný základ a
inspiraci pro své pubertální roky. Vìøím, že
jeho nádherné spreyerské práce si za nìjaký
èas prohlédnete na zdech a budovách vašeho
krásného mìsta.
Doporuèení pro rodièe pøedškolákù:
Stìny pomalovaného pokoje zaènìte škrábat
špachtlí, a to zleva doprava. Tím máte velký
kus práce za sebou!
Doporuèení pro rodièe puber•ákù:
Neprodlenì uhraïte všechny náklady
spojené s opravami zdí a budov majitelùm,
kteøí nemají pro výtvarné projevy vašeho
dítìte pochopení. Tím máte velký kus práce
pøed sebou!
Mgr. Ilona Hodinová
Eva Švábová
Zprostøedkování prodeje, koupì a pronájmu nemovitostí (rodinné domy, rekreaèní chalupy,
chaty, garáže, byty, objekty k podnikání a pozemky).
Zajistíme pro Vás veškerou èinnost související s pøevodem, vè. zajištìní finanèní transakce,
vypracování znaleckých posudkù, zamìøení a oddìlení pozemkù, sepsání smluv (kupní,
darovací, nájemní, smìnné), jednání s katastrálními úøady a jinými institucemi, popø.
zajistíme vyøízení danì z pøevodu nemovitostí.
TÓNOVACÍ CENTRUM
ba
o
í d 17
c
o
íra 8 en
r
v
e
á
ev 1
t
Ot - P
o
1
Po zna u 8t
e
br obo
Od v s
i

Podobné dokumenty