Střípky č. 2 - červen 2006

Transkript

Střípky č. 2 - červen 2006
www.mirosov.cz
Nepravidelný obèasník Mìstského úøadu Mirošov
roèník 8 * èíslo2 * èerven 2006
Cena 5,-
Slovo starosty
Pøed tøemi roky jsem byl v nìkterém z mnoha dotazníkù vyzván, abych se charakterizoval.
Napsal jsem, že jsem vìènì nespokojený optimista. Nyní, po více než roce ve funkci starosty mìsta
Mirošov, to platí nìkolikanásobnì.
Proè nespokojený? Obecnì musím øíci, že kolem sebe stále vidím nepoøádek a nezájem.
Nezájem, který pramení ze zvyklosti, že se vždy nìkdo najde a daný problém za nás vyøeší. Jenže to
tak není! Jsem pøesvìdèen, že vše máme ve svých srdcích, rukou i hlavách, že lze jít cestou
spolupráce. Bohužel stále kolem sebe slyším pomluvy, lži a závist.
Proè optimista? Není to ještì tak hrozné! Ještì stále jsou urèití lidé, èi skupiny lidí, kteøí chtìjí a
dokáží pracovat. Mìsto Mirošov má podle mého mínìní dobrou budoucnost. Budoucnost, která
mùže být postavena na základních principech lidského soužití - pravdì, úctì a toleranci. To je mùj
optimismus a tomu vìøím.
Mladý záchranáø
Dne 17.5. se v ZŠ Mirošov uskuteènil projekt Mladý
záchranáø. Byl rozdìlen do 5 hodin, ve kterých jsme se
postupnì dozvídali, co dìlat pøi mimoøádných situacích.
Vyuèování bylo zahájeno pøednáškou o varovném
signálu a chování pøi požáru. Paní M. Maleèková a A. Èíhová
z HZS Rokycany nám pøedvádìly hasièskou výzbroj. Druhá
hodina byla o ochranì pøed následky živelných pohrom.
Hned po ní následovala pøednáška o havárii nebezpeèných
radioaktivních látek. Byli
jsme informováni o tom,
jak chránit své tìlo pøi
úniku plynu, žíravin atd.
Vyuèování pokraèovalo
besedou o tísòovém
volání, kterou nás
provázela policistka Jana
Tomková. K prohlédnutí
jsme dostali fotografie
autonehod na
Rokycansku. Také jsme
zjistili, jak funguje IZS (integrovaný záchranný systém).
Poslední hodina byla o První pomoci s paní Bostlovou z ÚSP.
Nauèili jsme se základùm poskytnutí první pomoci. Ke konci
hodiny jsme zkoušeli obvazovat èásti tìla. Akce Mladý
záchranáø se nám líbila. Bylo to velmi pouèné. Závìrem
bychom chtìli podìkovat všem pøednášejícím a paní uèitelce
Špelinové, která celou akci pøipravila.
Ivana Petráèková, Sabina Morová
Co se v Mirošovì chystá, co se pøipravuje ?
- Státní fond životního prostøedí ÈR svým rozhodnutím vybral mìsto Mirošov k pøidìlení dotace na akci „Mirošov kanalizace IV. etapa a intenzifikace ÈOV“, a to o celkové výši cca 17,8 mil. Kè. Jedná se o kanalizaèní øady o celkové délce cca 4,4 km
v jednotlivých èástech mìsta (Janovská, Dùlní, Lesní, Dobøívská, jihovýchodní okraj ulic Zahradní a Zastávecké, Na Drahách,
Cihelská, Úzká, Gustavka, Školní, Uxova) a intenzifikace ÈOV na celkovou kapacitu 2 300 EO. V roce 2006 bude provedeno
zpracování projektové dokumentace pro vydání vodoprávního povolení i pro realizaci stavby a bude proveden výbìr zhotovitele
stavby. Vlastní realizace se pøedpokládá v první polovinì roku 2007.
- Státní fond rozvoje bydlení ÈR svým rozhodnutím vybral mìsto Mirošov k pøidìlení dotace na akci „Stavební úpravy
objektu è.p. 74 - na st.p.è. 351 v k.ú. Mirošov“, a to o celkové výši 2,2 mil. Kè. Jedná se o vestavbu ètyø malometrážních bytù v
podkrovních prostorách pøístavby stravovacího pavilonu školy. V roce 2006 bude provedeno zpracování projektové dokumentace
pro vydání stavebního povolení i pro realizaci stavby a proveden výbìr zhotovitele stavby. Zahájení realizace se pøedpokládá již v
prùbìhu druhé poloviny roku 2006.
- S pøispìním dotace z programu “Výstavba víceúèelových høiš• s umìlým povrchem v Plzeòském kraji pro rok 2006“ z
prostøedkù Plzeòského kraje ve výši 700 000,- Kè byly zahájeny pøípravné práce na zpracování projektové dokumentace s
následnou realizací akce „Víceúèelové høištì Mirošov“ v areálu Základní školy Mirošov. Jedná se o vybudování víceúèelového
høištì o rozmìrech 44,0 x 22,0 m s umìlým povrchem, které bude sloužit nejen žákùm zdejší školy, ale v odpoledních hodinách i
obèanùm mìsta Mirošov.
- S pøispìním dotace z “Programu stabilizace obnovy venkova Plzeòského kraje“ z prostøedkù Plzeòského kraje ve výši 250
000,- Kè byly zahájeny pøípravné práce na realizaci akce „Oprava místních komunikací Mirošov - My•“. Jedná se o opravu èásti
místních komunikací v Dolní i Horní Myti. Vlastní realizace se pøedpokládá od poloviny letošního roku.
- Mìsto Mirošov požádalo Ministerstvo financí ÈR o poskytnutí dotace na rekonstrukci místních komunikací v Mirošovì
pøímo ze státního rozpoètu na rok 2007 v celkové výši 5,0 mil. Kè. V roce 2006 bude provedena projektová pøíprava pøevážné
vìtšiny doposud nezpevnìných komunikací (napø. Pod Pùrkem, U Sbìrny), kde došlo již k položení kanalizace pro veøejnou
potøebu mìsta v rámci stavby I. - III. etapy kanalizace. Podle stavu schváleného rozpoètu mìsta Mirošov bude v prùbìhu roku 2006
pøedloženo zastupitelùm rozhodnutí o možnosti realizace jedné ze tøí již projektovì pøipravených místních komunikací
(Pøíkosická, Zahradní, Zastávecká).
- Po odkoupení èásti pozemkù mezi Pøíkosickým potokem a novì provedeným oplocením areálu “zámku“ bude provedeno
v prùbìhu roku 2006 zpevnìní tohoto prostoru, který bude sloužit pro obèany jako pìší komunikace mezi objekty obchodního
støediska a nádraží v Mirošovì. Podle finanèních možností se v tomto prostoru uvažuje o provedení rozšíøení veøejného osvìtlení.
Toto je pøehled vìtších akcí, které pøedstavitelé mìsta pøipravují k realizaci v roce 2006, popø. v roce následujícím. Další
drobnìjší akce jsou uvedeny ve schváleném rozpoètu mìsta Mirošov na rok 2006. Bližší informace o jednotlivých akcích mùžete
získat pøímo v budovì MìÚ Mirošov u starosty mìsta, na telefonu 371782811, popø. na e-mailové adrese [email protected] ,
[email protected]
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 23. ledna 2006
Rada mimo jiné bere na vìdomí:
1. Vyúètování nákladù na provoz høbitova za rok 2006.
2. Informaci o dopravní obslužnosti obce veøejnou autobusovou dopravou.
3. Informaci o kontrole z Finanèního úøadu Rokycany, která bude dokonèena dne 26.1.2006.
4. Informaci o pøezkumu hospodaøení za rok 2005.
Ukládá:
1. Zajistit zveøejnìní náležitosti žádosti o pùjèku z Fondu rozvoje bydlení na úøední desce a vyhlášení místním
rozhlasem s tím, že žádosti je možné podat do konce února 2006.
2. Pøipravit návrh smlouvy s panem Fr. Tøískou, Prachatice na zajištìní poutì v Mirošovì dne 7.5.2006.
3. Pøipravit pøehled smluvnì poskytnutých dotací z rozpoètu roku 2005 s vyznaèením, které organizace splnily nebo
nesplnily povinnost pøedložit vyúètování dotací.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 6. února 2006
Rada mimo jiné schvaluje:
1. Návrh výše celkové èástky urèené pro poskytnutí pùjèky z Fondu rozvoje bydlení 270.000,00 Kè.
2. Složení komise pro schvalování pùjèek z Fondu rozvoje bydlení pro rok 2006 a provedení kontroly využití pùjèek
poskytnutých v minulém období.
Pøedkládá zastupitelstvu:
1. Žádost spoleènosti SWIETELSKY stavební s. r. o., Emingerova 18, Plzeò o uvolnìní pozastávky ve výši
1.477.985,00 Kè.
2. Žádost Okresního soudu v Rokycanech o volbu pøísedících pro Okresní soud v Rokycanech na funkèní období
2006-2010.
Ukládá:
1. Pøedložit návrh øešení k odstranìní zjištìných závad na objektu „Pøístavba stravovacího pavilonu ZŠ Mirošov“.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 20. února 2006
Rada mimo jiné schvaluje:
1. Uzavøení nájemní smlouvy na pronájem nebytových prostor ve zdravotním støedisku pro praxi zubního lékaøe
MUDr. Jiøího Šmída.
2. Uzavøení nájemní smlouvy na pronájem nebytových prostor ve zdravotním støedisku pro zubní laboratoø s Marií
Krupièkovou a Hanou Loukotovou.
3. Poskytnutí knižního daru žákùm první tøídy a budoucím prvòákùm.
4. Poskytnutí pøíspìvku na dìtský maškarní ples.
5. Poskytnutí pøíspìvku na výstavu „Ze šuplíku pana uèitele“, poøádanou Muzeem Dr. Bohuslava Horáka, Rokycany.
Bere na vìdomí:
1. Zprávu o provedené kontrole hospodaøení pøíspìvkové organizace Základní škola Mirošov za období 1.-10.2005.
Pøedkládá zastupitelstvu:
1. Návrh rozpoètu na rok 2006.
2. Návrh na poskytování odmìn neuvolnìným èlenùm zastupitelstva za zajišování slavnostních aktù s doporuèením
rady návrh schválit.
3. Zprávu o provedené kontrole hospodaøení pøíspìvkové organizace Základní škola Mirošov za období 1.-10.2005.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 6. bøezna 2006
Rada mimo jiné schvaluje:
1. Podepsání smlouvy o užití, implementaci a provozní podpoøe informaèního systému FENIX uzavøené mezi mìstem
Mirošov a spol. PVT, a. s. Kovanecká 30/2124, Praha 9.
Bere na vìdomí:
1. Informaci o jednání starostù k mimoøádným veterinárním opatøením.
Souhlasí:
1. S umístìním informaèní tabule na pozemku p.p.è. 1784/1 (KN) v k.ú. Mirošov, který je ve vlastnictví mìsta
Mirošov.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 20. bøezna 2006
Rada mimo jiné bere na vìdomí:
1. Zprávu o posouzení veøejného osvìtlení ve mìstì Mirošov pøedloženou Václavem Kebrdlem.
2. Informaci starosty o nabídce mobilního kamerového systému.
Pøedkládá zastupitelstvu:
1. Návrh závìreèného úètu mìsta Mirošov za rok 2005 vèetnì zprávy o výsledku pøezkumu hospodaøení a výsledku
hospodaøení pøíspìvkové organizace ZŠ Mirošov za rok 2005.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 3. dubna 2006
Rada mimo jiné bere na vìdomí:
1. Ceník svozu o zneškodòování nebezpeèných složek komunálního odpadu a objemného komunálního odpadu spol.
Becker Bohemia, s. r. o.
2. Kalkulaci ceny voda pøedaná pro Mirošov (z ÚV Janov) od spoleènosti Vodohospodáøská spol. Sokolov s. r. o.,
Dimitrivova 1619, Sokolov.
Povìøuje starostu:
1. Provìøit oprávnìnost navýšení ceny stoèného a provést porovnání cen stoèného s okolními obcemi.
2. K jednání ve vìci návrhu zadání územního plánu velkého územního celku Plzeòského kraje.
3. Zajistit poptávku na nový automobil pro peèovatelskou službu dle schváleného rozpoètu.
Ukládá:
1. Øešit dokonèení sadových úprav pøed obchodním centrem.
Usnesení rady mìsta Mirošov ze dne 19. dubna 2006
Rada mimo jiné schvaluje:
1. Podepsání dohody o poskytnutí dotace na provozní náklady høbitova v roce 2006.
2. Provedení proøezání lip u kostela vèetnì úklidu p. Šaškem za nabídnutou cenu, a to do 28.4.2006.
Bere na vìdomí:
1. Informaci o svozu nebezpeèných složek komunálního odpadu.
Povìøuje starostu:
1. Vyzvat projektanty k pøedložení nabídky na zpracování projektové dokumentace „Vestavba 4 bytových jednotek do
podkroví stávající budovy ZŠ na st.p.è. 351 v k.ú. Mirošov.
Ukládá:
1. Prùbìžnì sledovat naplnìní kontejneru na sbìr objemného komunálního odpadu a po úplném naplnìní kontejneru
zajistit jeho odvoz, aby nebyl odpad shromažïován v jeho okolí.
Usnesení è. 1/2006 z jednání zastupitelstva mìsta Mirošov ze dne 27. února 2006
Zastupitelstvo mìsta mimo jiné schvaluje:
1. Žádost spoleènosti SWIETELSTKY stavební s. r.o., Emingerova 18, Plzeò o uvolnìní pozastávky ve výši
1.477.985,00 Kè po sepsání dodatku ke smlouvì o dílo è. N/04/PM 04-05/006 a po schválení rozpoètu mìsta Mirošov
na rok 2006.
2. Zvolení PhDr. Marie Kaprálové jako pøísedící u Okresního soudu v Rokycanech na funkèní období 2006-2010.
Bere na vìdomí:
1. Návrh rozpoètu na rok 2006.
2. Zprávu o provedené kontrole hospodaøení pøíspìvkové organizace ZŠ Mirošov za období leden až øíjen 2005 ze dne
20.12.2005.
Ukládá:
1. Provádìt prokazatelnì kontrolu pøedchozích usnesení rady mìsta.
Usnesení è. 2/2006 z jednání zastupitelstva mìsta Mirošov ze dne 27. bøezna 2006
Zastupitelstvo mìsta mimo jiné schvaluje:
1. Poskytnutí pùjèek žadatelùm z Fondu rozvoje bydlení dle pøedloženého návrhu komise pro poskytování pùjèek z
Fondu rozvoje bydlení o celkové èástce 225.000,-Kè.
2. Odkoupení pozemku parc.è. 589/5 o výmìøe 43 m² a pozemku p.è. 2435/2 o výmìøe 30 m² za èástku 75Kè/m²
mìstem Mirošov od Marty Kleinhamplové, Západní 10, Plzeò.
3. Dodatek è. 2 ke smlouvì o dílo „O pøevzetí a pøepravì odpadù“ uzavøené mezi mìstem Mirošov a spol. Becker
Bohemia, s. r. o., Hrádecká 7, Plzeò.
4. Závìreèný úèet mìsta Mirošov za rok 2005, a to bez výhrad, a zprávu o výsledku pøezkoumání hospodaøení mìsta
Mirošov za rok 2005.
5. Pøídìl hospodáøského výsledku za rok 2005 podle návrhu pøedloženého øeditelem pøíspìvkové organizace ZŠ
Mirošov.
6. Posílit kapitolu è. 03 zimní údržba o èástku 50.000,-Kè a kapitolu správu o 29.000,-Kè na internetové stránky z
prostøedku získaných úsporou výdajù a navýšeného pøíjmu.
7. V souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zákona è. 128/2000 Sb., o obcích, ve znìní pozdìjších pøedpisù, provádìní
mimorozpoètových opatøení radou mìsta, týkající se neinvestièních výdajù v rozsahu jednotlivých oddílù a paragrafù
až do výše 20.000,-Kè.
8. Rozpoèet na rok 2006 podle pøedloženého návrhu vèetnì výše uvedeného schváleného pozmìòovacího návrhu.
V prùbìhu letních prázdnin probìhne na høbitovì u Sv. Jakuba v Mirošovì fotodokumentace umístìní jednotlivých
hrobù pro potøeby vedení evidence hrobových míst.
Ilona Beránková
Stanovištì rozmístìní kontejneru v Mirošovì 2006
Do kontejneru je možno ukládat odpad vzniklý bìžným provozem domácností, který se nevejde do popelnice napø.
lina, koberce, matrace, hraèky, staré odìvy, staré dlaždièky…
Do kontejneru je zakázáno ukládat nebezpeèný odpad napø. záøivky, rozpouštìdla, zbytky barev, elektroniku,
pneumatiky, lednièky), uhynulé zvíøectvo a odpad ze zahrad, vèetnì vìtví.
Kontejner je urèen pouze pro odpad z domácností, nesmí se ukládat odpad vzniklý z podnikatelské èinnosti.
Škola základ života
Èeský èervený køíž organizuje soutìže Hlídek mladých zdravotníkù ve všech okresech ÈR. Soutìž je rozdìlena na dvì èásti
pro mladé zdravotníky I.stupnì a pro mladé zdravotníky II.stupnì. Žáci naší školy se této soutìže zúèastnili, i když mìli málo èasu
na pøípravu.Všichni soutìžící museli vìdìt, co udìlat, když èlovìk krvácí, je v bezvìdomí, nedýchá,je v šoku a má další rùzná
zranìní. Na každém stanovišti plnili rùzné úkoly. Za I.stupeò soutìžili Tomáš Ebelendr, Daniel Soukup, Lucie Valešová, Michal
Kreidl, Václav Koranda, za II.stupeò to byli Lukáš Soukup, Andrea Hodinová, Josef Kreidl, Vlastimil Michalèuk,Martin Mošna a
Martin Bernard.Obì skupiny na soutìž pøipravovala pí.uèitelka Ilona Hodinová.
Byli opravdu šikovní, žáci I.stupnì se umístili na pìkném tøetím místì a z II. stupnì skonèili na místì druhém (prvenství jim
uteklo o pouhých 20 bodù). Dìkujeme všem, kteøí se zúèastnili soutìže, za pìknou reprezentaci naší školy.Podìkování patøí paní
V.Soukupové, která pomohla s doprovodem žákù na soutìž. Nesmíme také zapomenout podìkovat organizátorùm této soutìže.
Mgr.Ilona Hodinová
Sraz bývalých žákù naší školy
Dne 29. dubna 2006 si dali dostaveníèko v naší škole její bývalí žáci - viz fotografie. Byl jsem požádán, jestli bych jim vìnoval
èást sobotního dopoledne a provedl je naší školou.
Musím øíci, že jsem vùbec nelitoval. Tolik pøíjemných lidí pohromadì a s takovým zájmem o dìní ve škole jsem snad ještì
nevidìl. Pøíjemnì jsme si popovídali, vymìnili si názory na souèasný a minulý stav ve školství. Témìø dvì hodiny ubìhly jako voda.
Všem zúèastnìným bych chtìl tímto podìkovat za pøíjemné setkání a popøát jim hlavnì pevné zdraví.
Mgr. Rostislav Judl
Deník žákynì 9.tøídy
24.4.2006 (den první) Tak už je to tady.Probudím se a
hned si pøedstavím,jaké utrpení dnes musí prožít nìkteøí z
mých spolužákù. Najednou mi spadne kámen ze srdce a
uvìdomím si,že já mám to obrovské štìstí,že mùžu dnes jít
do školy s jistotou,že už jsem pøijata. Když pøijdu do tøídy,tak
vidím,že je nás jen pár. Celý den si navzájem držíme paleèky
a doufáme,že to všechno dopadne dobøe…Pak pøišel Pepa a
øíkal,že hned na zaèátku roku všichni gympláci pojedou
na seznamovací výlet na 5 dní. Nejen on se tìší,ale i Ká•a
a Štìpka mají z toho pusu od ucha k uchu. Závidím jim
:( Po škole objevíme Jitku,která už zjistila, že je
pøijata.Jsem zvìdavá na zítøek,jak jsou na tom ostatní
:)
25.4.(den druhý) Tak už jsou všichni pøijati,akorát
nevíme,jak dopadla Míša. Ve škole jsme skoro nic
nedìlali,dokonce i pøi matice jsme si povídali o výletì.
Pojedeme jen na 3 dny nìkam do jižních Èech, kde budeme
na chatkách.Škoda, že nemùžeme být na chatce u klukù :)
Vùbec se netìším na to ranní vstávání,vyjíždíme v 5 hodin
ráno,ale zase bude sranda ve vlaku.Pøíští den pùjdeme na
20km túru,to nám asi cestou upadnou nohy. A poslední den
si pùjdeme prohlédnout Jindøichùv Hradec. No už se
tìším…
26.4.(den tøetí)Tak se prý u Míši spletli a nakonec ji
vzali,ale ona se rozhodla,že radìji pùjde na školu s
Verèou a Ondrou. Poslední dvouhodinovku pracovek
jsme strávili na zahradì tím,že jsme hrabali a vyprávìli
si, kdo má jaký obleèení do taneèních. Ty jo, Ivèa má
hromady obleèení, taky bych to brala. Jinak byla nuda.
UŽ SE TÌŠÍM NA PØÍŠTÍ TÝDEN JSME
Petra Staòková a Katka Kotasová, 9.A, ZŠ Mirošov
ÚSPÌCHY MIROŠOVSKÝCH STØELCÙ ZO AVZO MIROŠOV
15. dubna se ètyøi mirošovští støelci zúèastnili
závodu ve støelbì ze sportovní pistole v Holoubkovì. Na 20.
místì se nástøelem 256 bodù ze 300 umístil Otto Šaman, 21.
byl Petr Rada st. s 253 body, 33. František Senderák s 220
body a 36. místo obsadil Petr Rada ml. se 174 body.
23. dubna mirošovský støelecký oddíl uspoøádal
závody ve støelbì ze vzduchovky a ze vzduchové pistole
(VzPu, VzPi 5+20). Závodu se zúèastnilo 23 støelcù. V souètu
obou disciplín v kategorii žen zvítìzila Zizlerová nástøelem
219 bodù následovaná druhou Grunskou se 176 body a tøetí
Maškovou se 153 body z celkovì šesti žen. V kategorii mužù
se vítìzem stal Šaman nástøelem 257 bodù, druhý byl Rada se
224 body, tøetí Kepl s 207 body. Nejlepšími støelci ze samotné
vzduchové pušky byli Haas s 90 body, Šaman s 87 body a
Rada se 78 body. Nejvíce bodù ve støelbì z pistole získali
Šaman se 170 body, Zizlerová se 152 body a Rada se 146
body.
29. dubna se mirošovský lukostøelec Jan Kebrle
zúèastnil závodu v terèové lukostøelbì ve Voticích. Nastøílel
zde svùj osobní rekord 627 bodù, to je 27 bodù nad hranicí
mistrovské výkonnostní tøídy. V kategorii starších žákù, jak je
již jeho dobrým zvykem, zvítìzil.
V sobotu 29. dubna se mirošovští støelci zúèastnili
okresního pøeboru ve støelbì kulí malorážkou na lovecké
terèe v Holoubkovì. Mezi myslivci se jako desátý z 41 umístil
èlen ZO AVZO Mirošov Rudolf Èermák s 334 body. Mimo
soutìž se mohli závodu zúèastnit i neèlenové myslivecké
jednoty. Ze sportovních støelcù mirošovského oddílu tak
uèinili Šaman, Zizlerová a Senderák. V kategorii
„nemyslivcù“ byl tøetí nejlepší Šaman, který by byl v kategorii
myslivcù hned za vítìzem závodù! Zizlerová (7. v kategorii
mimo soutìž) by s 289 body byla mezi myslivci 23., Senderák,
v kategorii pøíchozích 10., by byl mezi myslivci 38.
V nedìli 30. dubna se mirošovští støelci zúèastnili
závodu ve støelbì z pistole ve Spáleném Poøíèí. Ve 14 hodin se
zde sešli støelci z velkorážné i malorážné pistole. Závodu se
zúèastnili kromì domácích støelcù i pistoláøi ze spøáteleného
mirošovského oddílu. Ve støelbì z velkorážné pistole zvítìzil
nástøelem 163 bodù Bláha, za ním Šaman se 155 body. Tøetí
pak byl se 150 body nejstarší úèastník závodu Kuøil, jen devìt
bodù za ním Rada. Dále Kraft, Pelikán, Fiala… Ve støelbì z
malorážné pistole zvítìzil opìt Bláha, a to se 185 body. Jen o
pìt bodù ménì staèilo mirošovskému Šamanovi k získání
druhého místa. Tøetí byla Zizlerová se 168 body, ètvrtý Rada
(159 bodù, tøi desítky), pátý Pelikán (159 bodù, jedna
desítka), jen o deset bodù ménì Fiala…
6. kvìtna se Jan Kebrle zúèastnil prvního letošního
závodu v terénní lukostøelbì. Zvítìzil hladce v kategorii
starších žákù s 317 body,
tj. 57 bodù nad hranicí
mistrovské výkonnostní
tøídy. Ètyøi body za ním
staèily na druhé místo
Novotnému z oddílu Start
Praha. Jan Kebrle tak
nadále poráží všechny
soupeøe v kategorii
starších žákù v terénní
lukostøelbì, nad
Novotným loni zvítìzil na
mistrovství ÈR v terénní
lukostøelbì o osm bodù a
na tomto závodì opìt
potvrdil, že mu titul mistra
ÈR v terénní lukostøelbì
žákù náleží právem.
Kromì diplomu za 1. místo v kategorii st. žákù si na letošním
prvním závodì v terénní lukostøelbì vystøílel též vìcnou cenu
nový toulec na šípy za nejlepší nástøel ze všech úèastníkù
tohoto závodu. Zúèastnilo se zde 32 závodníkù ze šesti
oddílù.
13. kvìtna uspoøádali mirošovští støelci trojboj.
Závodníci støíleli ze vzduchovky, luku a praku. Všech tøí
disciplín se zúèastnilo 10 dospìlých a 5 žákù. Z možných tøí
set bodù zvítìzil nástøelem 224 bodù Jiøí Dušek, druhý se 193
body byl Otto Šaman, tøetí Petr Bláha se 176 body. V kategorii
žákù se jako první umístil Jan Kebrle nástøelem 198 bodù,
sedm bodù za ním Petr Rada a se 144 body tøetí Jiøí Dušek ml.
Nejlepší tøi závodníci v žákovské kategorii i v kategorii
dospìlých byli odmìnìni diplomy a vìcnými cenami. V
jednotlivých disciplínách byli vyhlášení nejlepší støelci, kteøí
obdrželi diplomy. Ve støelbì z luku byl nejlepším závodníkem
Otto Šaman s 85 body ze sta možných, jen pouhý bod za ním
Kebrle a Rada. Nejlepším støelcem z praku byl Jiøí Dušek st.
se 70 body ze sta možných, na desetimetrovou vzdálenost
sestøelil 7 plastovek z deseti. Za ním s odstupem nejménì 20
bodù další støelci. Ve støelbì ze vzduchovky nástøelem 88
bodù ze sta možných zvítìzil mirošovský Otto Šaman. Ten
také v tomto závodì vystøílel hned tøi diplomy : druhé místo v
celkovém trojboji, dále byl nejlepším støelcem z luku i ze
vzduchovky. Rokycanský Jiøí Dušek si vystøílel diplomy dva
za první místo v trojboji a jako nejlepší støelec z praku.
Diplom za tøetí místo v trojboji si vystøílel Bláha z mirošovského oddílu.
PhDr. Mgr. Monika Zizlerová, PhD., pøedseda ZO AVZO Mirošov
Jaro v Mateøské škole
V únoru jsme s dìtmi oslavili Masopust. Celý týden si dìti v MŠ vyrábìly masky na oblièej a s rodièi
doma zbývající obleèení. Pøi masopustním karnevalu byly vidìt opravdu zdaøilé masky. Dìti si zatanèily pøi
diskotéce a dostaly sladkou odmìnu. Dalším tradièním poèinem bylo vytváøení Moreny. Tu udìlaly
všechny dìti spoleènì. Poté jsme ji odnesli k potoku a pustili po vodì Aby rodièe poznali práci s hlínou,
uspoøádala naše škola pro nì keramickou dílnu. Po dva dny si spolu s dìtmi vytváøeli malièkost k Velikonocùm.
Velikonoce jsme oslavili klasickým zdobením kraslic a pøipomenutím slavných obyèejù. Další aktivitou byla návštìva místní
knihovny, kde si paní knihovnice pro dìti pøipravila øadu soutìží. Koncem bøezna pøijelo do MŠ divadélko Úsmìv s pohádkou O
Vodníèkovi. Jako vždycky se pøedstavení líbilo nejen dìtem, ale i uèitelkám.
Také pálení èarodìjnic mìlo u dìtí velký úspìch. Všichni jsme se pøevlékli za èarodìjnice a na høišti jsme spálili své høíchy a
neslušná slova. Domluvili jsme se, že pøíští rok bude pytel s prohøešky urèitì menší!
Uèitelky MŠ
Úspìchy žákù ZŠ a MŠ Mirošov
Žáci Základní školy a mateøské školy Mirošov se pod vedením svých uèitelù pøipravují bìhem školního roku na velké množství soutìží.
Výsledky, kterých dosáhli v letošním školním roce, považuji za vynikající. Posuïte sami.
v
V olympiádì z dìjepisu se na 1. místì umístil Josef Peroutka z 9.roèníku a na 4. místì Sabina Morová z 8.roèníku, oba žáci
se pøipravovali pod vedením Mgr.Hany Humlové.
v
V zemìpisné olympiádì byla na 1.místì Kristýna Honzíková z 6.tøídy a na 2. místì Kristýna Ludínová z téhož roèníku. V kategorii
starších žákù se umístily Sabina Morová z 8.A na 1. a Štìpánka Sýkorová z 9. tøídy na pìkném 3. místì. V krajském kole pak
obsadila Kristýna Honzíková 2. místo, Kristýna Budínová 5. místo a Sabina Morová 8.místo.Všechny tyto žákynì se pøipravovaly
pod vedením Mgr.Moniky Honzíkové.
v
V olympiádì èeského jazyka vybojovala pìkná umístìní Sabina Morová 8.A a Barbora Vitingerová 7.A, obì dìvèata skonèila na
5.místì. Markéta Bìhounková byla na uspokojivém 12. místì. Všechna tøi dìvèata na soutìž pøipravoval Mgr.Josef Babický.
v
V olympiádì anglického jazyka opìt reprezentovala Sabina Morová 8.A a Barbora Vitingerová ze 7.A, Sabina obhájila 1.místo a
Barbora skonèila na 4. místì. Obì tato dìvèata pracovala pod vedením sleèny Hany Vitingerové.
v
V olympiádì nìmeckého jazyka nás reprezentovala Kateøina Kotasová z 9.tøídy, umístila se na 4.místì, Kateøinu pøipravovala na
soutìž Mgr.Helena Moulisová.
v
V recitaèní soutìži uspìli Milan Šnajdr ze 4. tøídy, který se umístil na 1.místì v okrese a v kraji se stal laureátem , Nikola Pešková z
8.A byla v okresním kole na 3.pøíèce. Milana na recitaci pøipravovala pí.Miluše Petrová a Nikolu Mgr.Josef Babický.
v
V soutìži Práce na PC získala 1. místo Veronika Kašparová z 9.tøídy, pøipravoval ji Mgr.Bohumil Nosek.
v
Ve zdravotnické soutìži jsme taktéž uspìli. Starší žáci obsadili 2.místo a mladší tøetí místo v konkurenci škol z celého
okresu.Mladé zdravotníky pøipravovala paní uèitelka Ilona Hodinová.
Na závìr bych chtìl žákùm a jejich pedagogùm podìkovat za vzornou reprezentaci školy.
V blízké budoucnosti ještì žáky èekají sportovní soutìže - malá kopaná, florbal,volejbal,atletika a soutìž dopravní výchovy. Vìøím, že
navážeme na úspìchy z ostatních pøedmìtù.
Mgr. Rostislav Judl
Tak je to koneènì za námi!
S radostí musím konstatovat, že všichni žáci 9.A jsou pøijati na SŠ a SOU. Vzhledem k dobrému prospìchu v 8. a 9. tøídì bylo
21 žákù pøijato bez pøijímacích zkoušek: Jitka, Míša a Ondra absolvovali pøijímací øízení úspìšnì.
V závìru školního roku nás èeká ještì tøídenní výlet do Slavonic a slavnostní vyøazení žákù 9.tøíd na zámku v Mirošovì.
Jitka Audesová, tø.uè. 9.A
Soutìž ve sbìru papíru 2005/2006
Naše škola se také letos zúèastnila soutìže ve sbìru papíru. Žáci mirošovské školy opìt dokázali, že jim není cizí ekologické
myšlení, a sami pøispìli ke zlepšení životního prostøedí. Soutìž se podaøilo realizovat v tak velkém rozsahu jen díky vynikající
spolupráci mezi jednotlivými uèiteli, rodièi a v neposlední øadì i žáky.
Celkem bylo sebráno témìø 6.500 kg starého papíru, který bude použit k další recyklaci.
Moje podìkování patøí vedení školy, kolegùm, rodièùm a žákùm za zájem o akci a dobrou spolupráci.
Mgr. Kamil Skala
NABÍDKA STRAVOVÁNÍ
Základní škola a mateøská škola Mirošov, pøíspìvková organizace, nabízí zájemcùm z øad obèanù mìsta Mirošova i okolí
stravování ve školní jídelnì.
Cena obìda je 58,- Kè. V cenì je zahrnuta polévka, hlavní chod, nápoj a 1 až 2x týdnì dezert. Pozn.: „Na porcích nešetøíme!“
Zájemci se mohou informovat na tel. èísle: 775 237474.
Prùbìh stavebního øízení v 2. polovinì 19. století aneb
O vyvolání kolaudaèní komise a protokolu,
který se stal na obecním úøadì v Mirošovì
Nedávno jsem dostal zajímavý dárek. Dìkuji za nìj
srdeènì i touto cestou paní Zdence Sýkorové z Mirošova.
Jednalo se o soubor kopií velmi zajímavých listin z let 188384, tedy z doby, kdy Mirošovu jako mìstysi bylo teprve
dvanáct let a kdy stál v zenitu své slávy jako horní mìsto.
Èasto se dnes rozèilujeme nad tím, jak nám úøady ztrpèují
život rùznými pøíkazy, zákazy, naøízeními, dotazníky,
pøiznáními a bùhvíèím ještì. Obzvláštì zoufalý si èlovìk
pøipadá ve chvíli, kdy na se na bankovním kontì, v domácím
trezoru, anebo ve slamníku vyskytne našetøená suma, která
velí: „Postav dùm!“. A• už pro sebe, nebo pro dìti èi pro
vnouèata. Takže èlovìk vyrazí na stavební úøad a zaène
kolotoè. Kde chcete stavìt, máte žádost, projekt, projektanta,
má projektant kulaté razítko, je váš návrh stavby v souladu s
územním plánem, pøípadnì i urbanistickou studií, máte
vyjádøení památkáøù, jak se na to dívají hygienici a hasièi, co
na to øíká ochrana pøírody, jak se tváøí vodohospodáøi a
energetici? A jakpak sousedi? Nebudete jim koukat z okna do
talíøe, jste v dostateèné vzdálenosti od jejich hradby,
nebudete vrhat pøíliš silný stín? Pro jistotu nahlásíte i tìlesné
míry a váhy, èíslo límeèku u košile a pøiložíte kladné
stanovisko Spolku pøátel žehu. Ti starší, co ještì pamatují
První republiku, potøesou hlavou a sdìlí vám, že tohle za
Beneše (Masaryka) nebylo. Generace dnešních starších otcù
a dìdù si ovšem pamatují ještì své dìdeèky a babièky a ti by
øekli, že za Rakouska bylo líp a tyhle nesmysly by Císaø pán
nikdy nevyžadoval.
Omyl, hluboký omyl… Právì slavné C. a k. Rakousko
Uherské mocnáøství položilo do našeho hnízda kukaèèí
vajíèko, jež dalo základ onomu byrokratickému bìsnìní
doprovázenému hlasitým øehotem úøedního šimla. Jeho
Apoštolské Velièenstvo, František Josef, byl Prvním z
RNDr. Martin Lang
úøedníkù své øíše a je o nìm dobøe známo, že rajtování na
fermanech, hlášeních, pøípisech a rozhodnutích všeho druhu
pokládal ne snad jen za pouhé hobby, ale docela urèitì za své
životní poslání. V onìch blahých dobách se zrodila úøední
hydra, dodnes úspìšnì odolávající nejrùznìjším správním
reformám pøesnì tak, jak je bájným hydrám dáno: po
odseknutí jedné hlavy okamžitì narostou dvì nové. Posuïte
proto sami, jak vypadalo stavební øízení v letech 1884-85 v
našem mìstì a pøi ètení zachovávejte dùstojné ticho a pokud
možno, stùjte v pozoru! Nahlížíte totiž do dìtského
pokojíèku stavebního úøadu, jenž po témìø 120 letech,
vydatnì krmen, bohatì oblékán a udržován v teple
generacemi zákonodárcù, dorostl dnešních skuteènì
bohatýrských rozmìrù. Ovšem, spatøíte zde výrazný rozdíl.
Všimnìte si laskavì tehdejších lhùt pøi vyøizování a pøeci jen o
mnoho jednodušší agendy.
Nìkdy poèátkem roku 1884 dozrálo v panu Josefovi
Krátkém, známém mirošovském dùlním podnikateli
rozhodnutí postavit dùm na pozemku pøi prvním ohybu
Pøíkosické ulice hned pod námìstím. Tak, jak mu již tehdy
ukládal zákon, došel na obec a požádal o povolení k stavbì.
12. kvìtna pak bylo na 15. t. m. svoláno jednání. Pøed
jednáním pan Krátký sepsal pro Obec úhledným rukopisem
latinkou s ozdobnými prvky kurentu::
„Slavná mìstská rado! Zamýšlím postaviti na svém
dvoøišti, vedle okresní silnice Skoøické a Pøíkosické
jednopatrový nový dùm.
Žádám za vyvolání kolaudaèní komise, a pøíkládaje
nákresy, prosím za udìlení povolení k této stavbì. V Mirošovì
dne 15. kvìtna 1884 Josef Krátký“. Žádost, jakož i
následujícímu povolení byla vedena pod è. (dnes bychom
øekli èíslem jednacím) 414.
Komise ustanovená k jednání se sešla na obci o 11.
hodinì dopolední. Byl pøizván stavebník, pan stavitel
Kmoch, zástupce øeditelství panství, zástupce Mirošovského
tìžaøstva a zástupce okresního výboru. O jednání
zúèastnìných byl poøízen následující
„Zápis
který se stal na obecním úøadì v Mirošovì dne 15.
kvìtna 1884 v pøítomnosti podepsaných, aby se zjistilo, co
shledala a uznala komise, která svolaná byla zdejším
pøípisem t.r. è. 408., aby návrh k stavbì nového domu ,
kterouž pan Josef Krátký na svém dvoøišti è. parc. 64 vedle
okresní silnice Skoøické a Pøíkosické, a potom vedle
knížecího pivovaru postaviti zamýšlí, na místì prozkoumala.
Jednání.
Místo stavební bylo náležitì vytyèeno, a proèež byl tázán
pøítomný stavitel pan Kmoch, jakožto znalec, aby vyjádøil se s
ustanoveními stavebního øádu a lzeli povoliti, aby zamýšlená
stavba podle tìchto plánù byla provedená; když pak znalec se
vyslovil, že toto povolení udìliti lze, byli tázaní pøítomný, se
staveništìm mezující sousedi, nemajíli proti stavbì nièeho;
naèež tito následovnì se vyjádøili:
a) Øeditel panství pan Antonín Binda nenamítá nièeho
až jestli stavebník p. Jos. Krátký svým nákladem dá upraviti
zeï na jižním konci pivováru se nalezající, a mezující zeï tak
prodloužiti aby panský dvùr od nového stavení úplnì oddìlen
byl.“ Podpis A. Binder“.
b) Pan Otto Wagner horní správce v Mirošovì co
zástupce Mirošovského tìžáøstva, namítá, že stavební
plocha jest mnohém vìtší než ta plocha na které nalezají se
dvì hospodáøské stavení které stavebník dá zboøiti. Pan Otto
Wagner následkem toho vyhražuje pro tìžáøstvo právo na
dobytí toho pilíøe, o který nová stavební plocha jest vìtší, než
stará.“ Podpis: Wagner
„Ponìvadž okresní výbor co tøetí ..(neèitelné, poznámka
autor)mezník žádného zástupce ke komisi neodeslal, aè naše
povinné oznámení v zákonité lhùtì uèinìno bylo, musila
komise stavební míti zato, že okresní výbor proti nové stavbì
žádných námitek nemá
Tím bylo øízení ukonèeno, a jelikož pan Jos. Krátký žádá,
aby vzhledem k pokroèílé dobì stavební bylo v základì § III st.
ø. povolení k stavbì samou komisí rovnou udìleno, byli
pøítomné strany otázány, zdali proti tomu nièeho nenamítají.
Tyto prohlásili se že nemají nièeho proti tomu namítati.
Ponìvadž koneènì ani z pøíèin technických ani veøejných
proti návrhu k stavbì žádných pøekážek nebylo svolila
komise o žádosti pana Josefa Krátkýho.
Pøeèteno, skonèeno a podepsáno
øídící komise
A. Binder
úøadující radní
Wagner
Jan Hojer
Stavitel
Neèitelné
Jos. Krátký
Zapisovatel
Dr. Josef Dykast
Kmoch
radní
Za 14 mìsícù od stavebního povolení probìhla na
stavbì její kolaudace. Na mirošovském obecním úøadì pak
vypracovala kolaudaèní komise pod èíslem 587 následující
„Protokol
který se stal na obecním úøadì v Mirošovì dne 23.
èervence 1885 u pøítomnosti podepsaných, aby se zjistilo,
byla-li stavba nového domu na dvorním pozemku èís. Par. 64
vedle okresní silnice v Mirošovì stavebníkem panem Josefem
krátkým tak provedena, jak o zdejším stavebním povolením
ze dne 15. kvìtna 1884 è. 414 a pozdìjší povolenou
odchylkou, zùstanoveno bylo.
Jednání
Komise odebrala se na místo, prohlédla dùkladnì
veškerou stavbu, a shledala následující:
1.) že stavba provedená jest v úplném souhlasu s plány,
od stavebního úøadu schválenými a podle podmínek, v
stavebních povoleních ze dne 15. kvìtna 1884 è. 414
uèinìných.
2.) že zapoèala dnem 30. kvìtna 1884, a skonèila dnem
20. èervence 1885, a za že postaveného domu do dnešního
dne ještì nikterak užíváno nebylo.
3) že místnosti jsou dosti vyschlé a zdraví škoditi
nebudou; a za
4) ètvrté že není pøíèin žádných, které by tomu
pøekáželi, aby provedená stavba byla obyvatelná nebo jinák
užívaná.
Tímto se protokol skonèil a podepsal.“
Podepsán zapisovatel (neèitelné), Dr. Dykast, úøadující
radní a Jos. Krátký.
K žádosti o zahájení stavebního øízení byly pøiloženy
výkresy zhotoveném stavitelem Kmochem, „k vistavìní
jednopatrového domu pana Josefa Krátkýho majetníka
usedlosti èís. 181.“. Od dnešních projektù se prakticky neliší.
Obsahují polohopis, pohled, boèní øez, pùdorys pøízemí a 2.
nadzemního podlaží (v originálu „1.ního patra“) a schéma
vazby krovu. Všechny listinné materiály byly opatøeny
kolkem („K. u. k. Stempel Marke“), textové v cenì 50
krejcarù a kresebné 30 krejcarù. Dohromady 1 zlatý a 80
krejcarù. Pro lepší orientaci 50 krejcarù pøedstavovala denní
mzdu pomocného dìlníka, napø. na tøídírnì uhlí
mirošovských dolù. 1 zlatý a 80 krejcarù si vydìlával už dìlník
na hlubinì, vozaè nebo chcete-li odbíhaè, tedy ten, který tlaèil
v podzemí dùlní vozíky. Nebo specializovaný øemeslník
pracující pro dùlní spoleènost na povrchu.
Budovu, o níž tu byla øeè, jistì všichni Mirošovští ihned
poznají, jakmile si prohlédnou obrázek. Tvoøí konkávní
nároží na zámecké stranì Pøíkosické ulice hned pod
námìstím a dnes je tu v pøízemí cukrárna a sázková kanceláø.
Vìtšina pøízemku byla již pùvodnì zamýšlena jako obchodní
prostory, totiž tøi krámské místnosti. Navíc mìly být v
pøízemí dva byty, jednopokojové s kuchyní, dva záchody
pøístupné mimo obytné a provozní prostory a stáj pro 15 kusù
dobytka. Do patra bylo navrženo polotoèité schodištì. Patro
mìlo pavlaè, která spojovala dva dvoupokojové byty a ostatní
prostory. Je zajímavé, že v dobì projektu nebyla ještì
vyøešena komunikace v èásti domu smìrem k dnešnímu
obchodnímu støedisku výkres neøešil dveøní otvory. Zkuste
nìco takového pøedložit stavebnímu dnes!
(pøesná citace starého dokumentu)
Vítání nových obèánkù Mirošova narozených v roce 2005
V sobotu dne 20. kvìtna 2006 se konalo na zdejším zámku uvítání nových 18 obèánkù Mìsta Mirošova narozených v roce 2005
Vše zaèalo ve 13.30 hodin a byly uvítány dìti nìkteré již dovršily jeden rok: Josef Klieštik, Terezie Levová, Matìj Kožnar,
Matyáš Moulis, Daniel Mátl, Jakub Hnatko, Stanislav Strejc a Emma Ludínová. Ve 14.00 hodin pokraèovalo uvítání tìchto dìtí:
Šárka Peklová, Ema Kastnerová, Petr Linc, Benjamin Seib, Sophie a Melanie Stellino, Tobias Koperdák, Miroslav Vávra, Daniela
Matìjková a Matìj Judl.
Uvítání nových obèánkù Mirošova byl pøítomen pan starosta Vlastimil Sýkora, vítání všech dìtí provedl pøedseda Sboru pro
obèanské záležitosti v Mirošovì pan Jaroslav Nìmec.
Dìtem byly pøedány drobné dárky - pamìtní knížka, plyšová hraèka a maminky dostaly rùži. Pod vedením paní uèitelky MŠ
Jany Nováèkové pøedvedly dìti zdejší mateøské školy recitaèní pásmo vìnované našim nejmenším. Své dovednosti pøedvedly tyto
dìti: Václav Kraidl, Matìj Vracovský, Kristýna Kirsová, Hana Judlová a Karolína Dufková.
Závìrem bych chtìla podìkovat paní uèitelce MŠ Janì Nováèkové, která dìti z MŠ na toto vystoupení peèlivì pøipravila. I dìti,
které nám recitovaly, si odnesly drobné dárky jako upomínku na tuto slavnostní chvíli.
Co mùžeme novým obèánkùm Mirošova popøát? My všichni jim pøejeme hodnì zdraví, štìstí a aby rodièùm dìlali po celý život
jen samé radosti.
Jarmila Pidrmanová, matrikáøka
Z tvorby mladých mirošovských autorù
LÁSKA
LÁSKA? Vyslovte to slovo nahlas. Slyšíte, jak zní?
Tajemnì. Kouzelnì. Snovì. Ale vždy to tak není. Slova
“Miluji Tì“ èasto používáme jako frázi. Pøitom by to mìla
být slova, která nám jdou z duše. Myslíme je upøímnì a
vyznáváme se z tìch nejsilnìjších citù, kterých jsme
schopni. Proè to tak ale není? Proè je øíkáme skoro na
potkání? V dobách již dávno minulých než se vyslovilo ono
magické Miluji Tì, ubìhlo spoustu èasu. Zavøete oèi.
Slyšíte? V pozadí hraje pomalá píseò, která vám vhání slzy
do oèí.Váš vysnìný pøichází s bílou rùží, má zasnìný pohled
a v jeho oèích se odráží, jak moc vás miluje. Pøistoupí k vám
a tiše vám pošle slùvka, která vás omámí. Nejste schopni na
nic myslet a už vùbec ne nic vyslovit. Jen se na nìj podíváte
uslzenýma oèima a vaši lásku stvrdíte polibkem.Vnímáte tu
romantiku? Tak proè je dnes vše tak uspìchané? Nièeho si
nevážíme? Umíme být š•astní? Dovede nás pouhá
malièkost udìlat š•astnými?
Když nìkoho milujete, milujete ho tak, že byste byli
schopni za nìj dýchat. Jste smutní, když je on, i veselí jste
zároveò. Dokážete mluvit o èemkoli a nic ve vašem vztahu
Helena Goldschmidová
není tabu. To je to nejkrásnìjší na celièkém smutném svìtì.
Urèitì jste to nìkdy pocítili. Stojíte vedle osoby, kterou
zbožòujete, omylem se vás polehouèku dotkne a možná, že
to není ani omylem. Nemùžete dýchat, nejste schopni øíct
kloudné slovo, vše ve vás zaène zpívat. A bìhem malého
okamžiku se vše zbortí. Ve svém srdíèku cítíte hrozné
prázdno, jako kdyby ve vás nìco umøelo. A ono umøelo.Vaše
láska. Zrada ! Bolí. Strašnì moc to bolí. A nic s tím nemùžete
dìlat. Už nic není jako døív. Od lásky je jen krùèek k nenávisti
a zapomnìní.
Než jsem zaèala psát tuto úvahu, nevìdìla jsem, o èem
bude. Øíkala jsem si: “ Vždy• já s tím nemám žádné
zkušenosti. Nemám vlastnì o èem povídat.“ Vím, co je
láska, nebo si aspoò myslím, že to vím. Pøemýšlela jsem o
lidech, lásce i zlobì. Uvìdomila jsem si spoustu vìcí. Vše
podle mì pramení ze srdce. Pøeji vám, abyste jednou došli k
poznání osob, které milujete, døív než bude pozdì.
Neodsuzujte, dokud nepoznáte. A dávejte druhou šanci.
Každý si ji zaslouží.
Knihovnické
Už to voní, už to bublá...
Houbový tatarák
Potraviny: 60 dkg rùzných druhù hub, 2 cibule, 5dkg
másla, kmín, 10 dkg zakysané smetany nebo bílého
jogurtu, sùl, pepø.
Postup: Oèištìné, omyté houby a cibuli nakrájíme
nadrobno, opeèeme na másle dozlatova, ochutíme solí,
pepøem, kmínem, krátce podusíme a dáme vychladit.
Pøed podáváním smícháme se zakysanou smetanou
nebo jogurtem.
Staroèeské lívance s teplým ovocem
Potraviny: 25 dkg hladké mouky, 2,5 dkg droždí, 1
vejce, 300 ml mléka, 2 dkg vanilkového cukru, 5 dkg
mandlových plátkù, špetka soli, olej na smažení.
Ovocná smìs: 40 dkg èerstvého nebo mraženého
lesního ovoce, 5 dkg krupicového cukru, 200 ml
smetany ke šlehání, 1 lžièka mleté skoøice.
Postup: Droždí utøeme s cukrem, pøidáme mouku,
mléko, vejce, sùl, vanilkový cukr a plátky mandlí a
vypracujeme tìsto, které necháme asi pùl hodiny
kynout. Tìsto pak vlijeme do lívaneèníku a peèeme z
obou stran dozlatova. Šlehaèku ušleháme spolu se
skoøicí. Lesní ovoce prohøejeme s cukrem a pokládáme
jím hotové lívance, které zdobíme skoøicovou
šlehaèkou, pøípadnì meduòkou èi mátou.
Víte co se zbylými bílky?
Mùžete je zpracovat na oleji jako „ volské oko“,
osolit, opepøit a posypat pažitkou. Ke chlebu s máslem
a rajèeti takto upravené bílky chutnají výteènì.
ko
n
é
ok
NABÍDKA NOVÝCH KNIH
Nora Roberts Modrý záliv
Henry Denker Experiment
František Uher Mrtvý kupuje cigarety
Helena Babická Medailon krále Slunce
Barbara Cartland Zmatky v Berlínì
Pavel Kozák Tajemná místa Plzeòska
Marie Hrušková Kult stromù v zemích Koruny èeské
Milan Bárta Rafáci
Marek Kubínek Nový Zéland
Nicholas Crane Pìšky napøíè Evropou
Projekt „Èeská knihovna 2006 “
Mìstská knihovna Mirošov obdržela v letošním roce grant na nákup
knih. Z toho grantu získala nové knihy v hodnotì 4.000,- Kè.
V období od ledna do dubna 2006 navštívilo knihovnu 503 ètenáøù, bylo zapùjèeno 4.489 svazkù, z toho 1.005 èasopisù, zakoupeno bylo 190 nových knih, hodnota tìchto knih je 37.420 ,-Kè.
Knihovna zve na výstavu …
Èervenec - srpen 2006 Prodejní výstava obrazù - krajina Miroslav Vácha. ( Døevìné výrobky - Pavel Pešek ).
Záøí - øíjen 2006 Výstava dìtských malíøských prací
„ Kdo si kreslí nezlobí“ ( prázdninová soutìž)
V mìstské knihovnì si mùžete zakoupit videokazety
Støední Brdy I. 320,Støední Brdy a jejich kvìtena 290,Zøíceniny hradù na Berounce 245,Za poznáním krajem berounským 290,-
Pùjèovní doba a provoz internetu mìstské knihovny
Po
Út 10.00-12.30
St
Èt 10.00-12.30
Pá zavøeno
13.00-18.00
13.00-15.45
13.00-15.45
13.00-15.45
Josef Klíma - obrazy
Mìstská knihovna v
Mirošovì zahájila 25. kvìtna
slavnostní vernisáží novou
výstavu obrazù. Jejich autorem je
Josef Klíma , jeden z regionálních
malíøù Rokycanska, jehož život je
spjatý právì s touto oblastí.
Narodil se v Klabavì, kde
strávil vìtšinu života. Láska k
malbì se u nìj projevila již v
mladém vìku, v dobì školní
docházky do rokycanské
mìš•anky. Mìl možnost se zde
pouèit o základech malování u
uèitelù výtvarné výchovy s
výbornou úrovní. Byla mu
nabídnuta možnost zúroèit své
dosavadní snažení na umìlecké
škole malby na porcelánu, leè
osud a rodinné dùvody jej pøivedly
na školu technického smìru a na
profesní dráhu technika.
Maloval pøedevším v mládí.
Jako voják prezenèní služby
docházel do soukromých kursù u
malíøe O. Brázdy. Z této doby se
však jeho tvorba prakticky
nedochovala. K malování se pak
vrátil až v pokroèilejším vìku a
tomuto krásnému hobby zasvìtil
svùj souèasný život.
Na výstavì se mùžete setkat
pøedevším s rùznými místy a
zákoutími Rokycanska. Hojnì je
zastoupeno autorovo bydlištì a
okolí. Vidìt tu však lze i obraz
námìstí v Mirošovì, pøes kraje
ponìkud vzdálenìjší, jako
šumavský Javor, po vyslovenì
exotické, tøebas pouštní duny èi
korálový útes. Znaènou èást jeho
tvorby pøedstavuje inspirace
ženou èi spíše až vypjatì erotická
fascinace ženským tìlem, jak
dokazuje nìkolik vystavených
aktù.
Vernisáž výstavy byla bohatì
navštívena, pøítomna byla øada
osobností veøejného a kulturního
života, výstavu si prohlédli i další
malíøi pùsobící v regionu. O
pøíjemný hudební doprovod se
postaral Ing. Josef Beneš.
Výstava potrvá do 22. èervna
2006.
Martin Lang
Pocta autorovi od pøítele Ing. Václava Lišky
Šel mladík chutì do svìta
A prùmyslovku udìlal.
Aè technik a ne poeta,
Tak malování miloval.
Maloval, a mnoho neumì,
pro sebe do šuplíku.
Studoval pøi tom soukromì
a mìl tak trochu kliku.
Mìl dobrého uèitele,
k tomu vlastní píle.
Malùvkám propadl cele,
nezbyla volná chvíle.
25.5.2006
I tu si obèas udìlal,
a narodily se dcery.
Pøi práci život ubíhal,
naštìstí ne však celý.
Hezký chlapík v uniformì.
Je to náš malíø snad?
Malíøské vlohy vnuèka má, Dnes ani sluch nemá v normì,
zato však umí naslouchat.
vystavuje zde obrázek.
Komu se ten hoch podobá
Umìní vidìt a naslouchat
to pøíèinou je otázek.
a• nadlouho mu zùstane.
Kritici pak mohou psát,
že snad i cenu dostane.
Pro Elišku
Martin Lang
Aèkoliv se to podle nadpisu mùže zdát, nechci zde hovoøit o Ludwigu van Beethovenovi a jeho proslavené klavírní høíèce. Øeè
bude o jedné mladé, velmi sympatické dívce, která žije u nás v Mirošovì. Od 20. dubna do 28. kvìtna vystavovala své obrazy v Malé
síni rokycanského muzea Dr. Bohuslava Horáka. Kdo se nešel podívat, ten prohloupil.
Eliška Sládeèková v souèasnosti studuje na Západoèeské univerzitì psychologii a výtvarné umìní. Za sebou má støední
umìleckou školu a je vidìt, že pøi studiu nezahálela. I když je autorka velmi mladá a z dosavadního díla je cítit, že se stále ještì hledá
(bodej• by ne, ve dvaceti, to bych se taky hledal - a jak rád!,. pozn. M. L.), pøesto již zaèíná mít charakteristický projev. Nejlépe je to
vidìt na olejích, zvláš• z poslední doby. Úžasnì s citem vystøižený zámecký park v Mirošovì, technikou skoro pøipomínající
èernobílou fotografii, nemùže nikoho nechat na pochybách, že se tu zaèíná pøedstavovat další kumštýøka. Je nabíledni, že nám do
budoucna ještì nìco pøedvede. Stejnì tak diváka zaujala shodnou technikou namalovaná Cesta do Pøíkosic. Zajímavá byla i
kaplièka Na purku, pozornost budil ladovský motiv Švédského mostu v Dobøívì, Cesta k rybníku èi vantroky dobøívského hamru a
øada dalších. Autorka nezapírá, že se shlédla v moderním realismu amerického typu.
Pøeji Elišce Sedláèkové, aby se jí práce dál daøila a tìším se na další její výstavu!
Z výroèní schùze Èeského zahrádkáøského svazu Mirošov 2006
Hosté a èlenové zahrádkáøského svazu se sešli na jaøe
2006 v mirošovské hasièské zbrojnici na výroèní schùzi. Z
pozvaných hostù pøišli mezi zahrádkáøe starosta Vlastimil
Sýkora a pøátelé z hrádecké organizace, pánové Josef Kraft a
Miloš Chrástka. V závìreèné fázi schùze byl pøivítán také pan
Pavel Sedláèek. Z celkového poètu 68 èlenù našeho spolku
navštívilo výroèní rokování 31 lidí. Po zahájení a pøivítání
hostù pøednesl pøítel Ladislav Podzimek zprávu o èinnosti v
uplynulém roce. Byl zaznamenán pokles aktivit a nepodaøilo
se ani zkonsolidovat výbor obsazením èi získáním vhodného
èlovìka do funkce pøedsedy. Pøítel Podzimek pak pøipomnìl
padesáté výroèí založení mirošovského spolku, který vznikl
dne 11. bøezna 1956. Zakládajícími èleny byli tehdy pánové
Král, Rybák, øídící uèitel Mora, starosta Spìváèek, Stránský,
Kroc a další. S urèitou dávkou nostalgie bylo vzpomenuto 44
zdaøilých Kvìtinových plesù, které se hlavnì díky obìtavosti
všech jmenovaných zakládajících èlenù daøilo poøádat k
všeobecné spokojenosti zúèastnìné veøejnosti a které
pøinášely velmi pøíjemnou a vkusnou zábavu. Poøadatelskou
štafetu pøebírali postupnì pøátelé Kuèera, Varvaøovský,
Podzimek, Krejcar, Prùša a mnoho dalších dobrovolných
pomocnic a pomocníkù.V padesátiletém období trvání
našeho spolku se rovnìž daøilo zajiš•ovat kvalitní výsadbový
materiál a veškeré další zahrádkáøské potøeby, kterých byl do
roku 1990 znaèný nedostatek. Ve výroèní zprávì byla rovnìž
ocenìna dobrá práce úsekáøù, za kterou jim právem patøí
uznání a dík. Krátkou zdravici pak pøednesl pan starosta V.
Sýkora. Podìkoval za pozvání a zmínil možnosti obnovy
poøádání Kvìtinových plesù vzhledem k jejich tradici a
oblibì. Pøislíbil také pøezkoumání možnosti pøimìt majitele
k sanaci jejich hrubì zanedbaných soukromých pozemkù
(zahrad). Pak již následovala pokladní a revizní zpráva,
pøednesená pøítelem Stanislavem Krejcarem. Pøítomní byli
seznámeni se stavem aktiv, úèetní uzávìrkou a výbìrem
èlenských pøíspìvkù, jejichž výše byla rozhodnutím výboru
opìt snížena.
K hospodaøení organizace nebyly vzneseny žádné
pøipomínky, a tak byl dán prostor k diskusi, v níž vystoupil
pøítel Miloš Chrástka z Hrádku. Mimo jiné nabídl zajímavou
možnost dotace na náklady za moštování jablek v jejich
moštárnì, pro niž by Hrádeètí pomohli vytvoøit nezbytné
podmínky. Pøítel Podzimek pøislíbil projednat tuto nabídku
na nejbližší schùzi výboru. Po pøípadné poznámce, zdali
ovšem bude vùbec co moštovat, došlo na vyhlášení a
odmìnìní jubilantù. Jednalo se o 11 èlenù, kteøí se v letošním
roce dožívají 60,65,70,80 a 90 let. Pro 10 jubilantù byly
pøipraveny odborné publikace a pro pøítele Josefa Hanzlíka,
letos devadesátiletého, byl pøipraven dárkový koš. Všem
nepøítomným èlenùm jubilantùm budou upomínkové
publikace pøedány osobnì.
Posledním bodem programu byla beseda s fundovaným
odborníkem, sadaøem panem Pavlem Sedláèkem. Ve svém
vystoupení se vìnoval pøevážnì problematice pìstování
švestek. Poukázal na nezastupitelný význam tohoto ovoce ve
zdravé výživì, zejména pak v sušené formì, kdy pùsobí jako
bezkonkurenèní antioxidant. Následnì pak zhodnotil celou
øadu nových odrùd z hlediska jejich pøedností i nedostatkù.
Velmi zajímavý rozbor doplnil fotografickou dokumentací a
celou øadou cenných zkušeností z pìstitelské praxe. Znaèný
zájem pøítomných vzbudil pan Sedláèek názornou ukázkou
usmìròování vìtví mladých stromkù do vodorovné polohy
pomocí speciálních rozpìr z drátu. Úspìšnost tohoto
formování korun ovocných stromkù rovnìž dokládal
fotografiemi. Po zodpovìzení nìkolika dotazù byla výroèní
schùze zahrádkáøù ukonèena. Zbývá pouze podotknout, že
klesající poèet èlenù z dùvodu vysokého vìkového prùmìru a
témìø žádného pøírùstku nových èlenù není dùkazem
úpadku a nezájmu o zahrádkáøskou a pìstitelskou èinnost
všeobecnì. Je mnoho našich spoluobèanù neèlenù ÈZS,
kteøí o svoje zahrádky peèují nejen velmi intenzivnì, ale i
pomìrnì odbornì a s dobrými výsledky. Mnozí se dnes spíše
zamìøují na okrasný vzhled zahrady než na využití zahrady
jako ovocného sadu. Poèetné zastoupení mají pìstitelé kvìtin
jak na zahrádkách, tak i ve sklenících a kvìtináèích.
Rozhodnì pøibývá tìch, kteøí se vìnují pìstování známých i
ménì známých léèivých rostlin. A tak na ukonèení našeho
pøíspìvku pokládáme za vhodné citovat z Rukovìti
zahrádkáøe pro rok 2006 , kterou obdržel každý náš èlen.
„ Není jiné cesty než vytvoøit z našich zahrad a zahrádek
nìco, co nám a našim nejbližším bude po dlouhou øadu let
pøinášet radost a plné uspokojení i pøi daleko menší námaze a
pracnosti.“
Výbor ÈZS Mirošov
Èerven
01.06.1923
06.06.1923
11.06.1923
20.06.1919
30.06.1916
Jubilanti
83
83
83
87
90
Monhartová Božena
Novotná Kvìtuše
Kaprálová Jarmila
Kroc Miloslav
Èerný Alois
65
83
75
82
81
85
Mudra Václav
Šimonovská Helena
Koudelková Libuše
Krejcarová Helena
Plimlová Marie
Sýkora Rudolf
70
65
88
84
83
83
85
Korbelová Zdeòka
Dìdková Ludmila
Hy•ha Karel
Humlová Kvìtoslava
Machulková Jiøina
Liška František
Pìnkavová Blažena
87
80
65
92
88
Houšková Ludmila
Holubová Alena
Belšánová Anna
Bouèková Rùžena
Kraidl Jan
Volby do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR
konané ve dnech 2.-3.6.2006 Výsledky hlasování v Mirošovì
Èervenec
03.07.1941
03.07.1923
05.07.1931
08.07.1924
20.07.1925
31.07.1921
Srpen
09.08.1936
11.08.1941
13.08.1918
14.08.1922
18.08.1923
22.08.1923
31.08.1921
Záøí
02.09.1919
11.09.1926
19.09.1941
19.09.1914
24.09.1918
Duben
03.04.
Narození
Ferusová Lenka
Zmìny u cestovních dokladù
·
·
·
·
Prší-li na den sv. Petra a Pavla, urodí se hojnì hub.
Teplé a suché léto pøivádí za sebou mírný podzimek,
hojnost vína a tuhou zimu.
Srpen zaèíná, co èervenec konèil.
Rosí-li v srpnu silnì tráva, pìkné povìtøí se oèekává.
CENÍK INZERCE
1/2 strany
2 sloupce
200 Kè
1/4 strany 2 sloupce
nebo
1/2 strany 1 sloupec
100 Kè
1/4 strany 1 sloupec
50 Kè
Mìstský úøad Mirošov upozoròuje obèany, že od 1. 9.
2006 se zaènou vydávat nové cestovní pasy.
Bude se jednat o cestovní pas s biometrickými prvky.
Z uvedeného dùvodu je možno podávat stávající žádosti
o cestovní pasy na matrièních úøadech Rokycany, Hrádek,
Mirošov, Strašice, Mýto, Zbiroh, Radnice a Bøasy pouze do
18. 8. 2006.
Dne 21. 8. 2006 je možno podat žádost pouze na MìÚ
Rokycany a od 22. 8. do 31. 8. 2006 není možno podávat
žádosti vùbec.
Cestovní pasy vyhotovené na základì žádostí pøijatých
do 21.8.2006 budou bez biometrických prvkù.
Od 1. 9. 2006 bude možno žádosti podávat pouze na
obcích s rozšíøenou pùsobností (tj. MìÚ Rokycany), a to dle
místa trvalého pobytu obèana.
Z výše uvedených matrièních úøadù to bude pouze MìÚ
Rokycany, který bude pøijímat žádosti o cestovní pas.
Pøíspìvky do èasopisu mùžete odevzdat v knihovnì paní Švábové.
Na mìstském úøadì sleènì Frajtákové. Uzávìrka pro 3/06 je 13.9.2006.
Redakèní rada: Radka Frajtáková, Eva Švábová, Jarmila Pidrmanová,
Vlastimil Sýkora.
Èasopis vydává Mìsto Mirošov nákladem 400 kusù.
Kontakt: [email protected] , [email protected]
Tisk: Petr Koldušek Rokycany, [email protected]
TÓNOVACÍ CENTRUM

Podobné dokumenty

Střípky č. 2 - červen 2007

Střípky č. 2 - červen 2007 mikrovlnné troubì. Vliv na zdraví lidí byl bagatelizován, což vystihl starosta Trokavce: „Podávají nám to, jako by to bylo zdravìjší než nemocnice.“ Senátor MUDr. Sefzig dokonce pøišel s myšlenkou ...

Více