PLYN BY MOHL BÝT LEVNĚJŠÍ. CENU OVLIVŇUJE I ČNB
Transkript
PLYN BY MOHL BÝT LEVNĚJŠÍ. CENU OVLIVŇUJE I ČNB
KULATÝ STŮL HN čtvrtek, 10. září 2015 Téma 15 PLYN BY MOHL BÝT LEVNĚJŠÍ. CENU OVLIVŇUJE I ČNB A ROPA NÍZKÁ CENA ZEMNÍHO PLYNU BY SE PODLE ODBORNÍKŮ MOHLA UDRŽET NEJMÉNĚ DO ROKU 2020. SPOTŘEBA PLYNU V ČESKU ZAČNE OPĚT RŮST. Martin Knížek [email protected] V ětšině plynárenských společností se po mnoha letech podařilo odbourat vazbu na cenu ropy právě v době, kdy je to pro ně nejméně výhodné. I to zaznělo u kulatého stolu Hospodářských novin o budoucnosti trhu s plynem, kde spolu diskutovali odborníci z oboru plynárenství. „Současná cena ropy ukazuje, že cena plynu může ještě klesnout. Deset let byl totiž nákup plynu v dlouhodobých kontraktech, tedy podle vzorců s vazbou na cenu ropy, o 15 až 20 procent dražší než nákup na burzách. V posledním roce je tomu ale naopak a plyn s vazbou na cenu ropy je o 20 až 30 procent levnější,“ vysvětluje Vladimír Štěpán, partner společnosti Enas. Podle něho se dnes objevují snahy o znovunavázání cen plynu na ropu, případně zavedení tzv. opčních kontraktů, ve kterých jsou pro cenu dva vzorce – jeden s vazbou na ropu, druhý s vazbou na ceny na burze. Odběratel pak využívá ten výhodnější. Přesun obchodů na burzy a huby přišel s liberalizací trhu před zhruba šesti lety. „V současnosti má platnou licenci na dovoz plynu do ČR zhruba 30 až 40 dovozců, před liberalizací tu byli dva. Dříve se ceny měnily zhruba jednou za půl roku podle cen ropy, dnes jsou mnohem pružnější,“ srovnává Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex. Celosvětově se už téměř 60 procent plynu obchoduje bez přímé návaznosti na cenu ropy. V Evropě je podíl obchodů s cenou navázanou na ropu dosud větší. „Levná ropa dokazuje, že plyn může být ještě levnější. Otázkou však je, kam až ropa může klesnout,“ říká Ladislav Musil z Českého plynárenského svazu. V ceně plynu hraje roli i politika České národní banky. „Pokud by ČNB umožnila lepší kurz koruny k euru a dolaru, tak by plyn mohl být levnější,“ je přesvědčen Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu. Cena plynu však s cenou ropy stále nepřímo souvisí. Většina producentů těží plyn i ropu současně v tzv. asociovaných ložiscích. „Producenti potřebují rovnováhu cen, aby prodali obojí, protože ty komodity se mohou vzájemně vytlačovat,“ vysvětluje Vladimír Štěpán. Dnes podle něho existuje několik faktorů, které udrží cenu ropy velmi nízko nejméně do roku 2020. Jde např. o vstup Íránu na trh po ukončení embarga OSN, pro- Budoucnost trhu s plynem Diskuse u kulatého stolu HN se zúčastnili zleva: Vladimír Štěpán, partner společnosti Enas, Ladislav Musil z Českého plynárenského svazu, moderátor Petr Lukáč, redaktor Hospodářských novin, Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu a obchodu, a Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex. Foto: HN – Jiří Koťátko hlášení Ruska, že by mohlo těžit až o třetinu více, nebo těžbu ropy z břidličných písků jako nový zdroj. Pokud se příliš nezvýší poptávka po energiích v Číně, pak i cena plynu zůstane nízká. Plyn by mohl krátkodobě zdražit při výpadku některého z největších dodavatelů. „Těmi jsou pro Evropu především Rusko, Norsko, Nizozemsko, ale tam těžba klesá, dále Alžírsko a několik menších dodavatelů zkapalněného plynu,“ vypočítává Musil. Podle Kysilky je však výpadek téměř vyloučen. „Jde o příliš významný prvek hospodářství těch zemí,“ myslí si. Trh s plynem oživí Írán Írán má druhé či třetí největší zásoby plynu na světě, nejprve si ale musí zajistit přepravní cesty k odběratelům. Do Evropy přichází v úvahu trasa přes Turecko, ovšem to znamená vybudovat nové plynovody. „Další možností je postavit zkapalňovače, ale i to trvá několik let. V podobné situaci je i sousední Turkmenistán,“ podotýká Musil. Zkapalněný íránský plyn by se mohl snáz dostat i na asijské trhy. Podle Štěpána se dá předpokládat, že se do oblasti Kaspického moře z Evropy časem postaví plynovody, do kterých bude mít přístup jak Írán, tak Rusko a v budoucnu možná i jiní dodavatelé. Írán, stejně jako další producenti v kaspické oblasti, je v dosahu jak evropských, tak asijských spotřebitelů. „V Turkmenistánu nebo sousedním Kazachstánu jednoznačně nad zájmem Evropy zvítězil zájem Číny. Je proto otázkou, kam bude plyn z Íránu směřovat,“ upozorňuje Zaplatílek. Pokud zvítězí Evropa, riziko by v budoucnu mohlo představovat Turecko, které by se stalo tranzitní zemí pro ruský i kaspický plyn a případně i plyn z Íránu. Kdyby se situace v Turecku destabilizovala, mohlo by to ohrozit dodávky do Evropy. Nové plynovody V současnosti jsou pouze dva projekty ve stadiu realizace nebo podpisu smlouvy – plynovody TAP a TANAP, které povedou ázerbájdžánský plyn do jižní Itálie, a rozšíření plynovodu Nord Stream. Plynovod TAP bude významný i z hlediska ČR, protože by měl být časem prodloužen až do Chorvatska. Přes něj by pak bylo možné ázerbájdžánský plyn dostat na středoevropský trh. Poněkud překvapivým projektem je naopak rozšíření Nord Streamu pod Baltským mořem. „Když se podíváme na dnešní Nord Stream, jeho kapacita 50 miliard kubických metrů za rok vůbec nebyla potřeba, protože trasa přes Ukrajinu má volnou kapacitu na úrovni 100 mld. kubíků. Nyní se staví plynovod s kapacitou dalších 50 miliard. Jeho iniciátorem je Německo, které je závislé na ruském plynu nejvíc v Evropě a nemá ani žádné terminály na zkapalněný plyn,“ upozorňuje Štěpán. Jak je možné, že země, která deklaruje zájem snížit spotřebu plynu i závislost na Rusku, postaví nový plynovod z Ruska? Podle Štěpána to svědčí o tom, že perspektiva plynu bude mnohem lepší, než jak se o ní dnes mluví. Pokud existuje volná kapacita současných plynovodů, a Evropa přesto staví další, znamená to jediné – bude chtít plyn odebírat. EU už upravila svou energetickou politiku a bude podporovat plyn především v malých a středních zdrojích s vysokou účinností, tedy kogeneračních jednotkách. Ty dokážou pokrýt výkyvy obnovitelných zdrojů. Český trh Na českém trhu spotřeba v posledních letech klesá. Jedním z důvodů je odklon spotřebitelů od plynu kvůli vyšší ceně. Podle některých odhadů jde téměř o půl milionu tzv. mrtvých přípojek. Ve spotřebě plynu se odráží i zateplování staveb. „Nejde o dramatický pokles, protože ekonomika stále roste. Je ale škoda, že nejdeme cestou moderních technologií v plynárenství, což jsou právě střední a malé kogenerační jednotky,“ říká Hugo Kysilka. Na nízkou loňskou spotřebu plynu měly vliv i teplé poslední zimy. Spotřeba plynu by ale měla v dalších letech opět růst. Se zvýšením podílu plynu v energetickém mixu počítá i státní energetická koncepce. Plynové kogenerační jednotky v budoucnu nahradí část kotelen na tuhá paliva a plyn by se měl významně uplatnit i v dopravě. „V dohledné době by se u nás mohlo v dopravě spotřebovat zhruba půl miliardy kubických metrů ročně,“ říká Musil. Podpora stlačeného plynu by se měla soustředit hlavně do velkých měst. „Když se podíváte na mapu znečištění ČR, Praha je na tom podobně jako Severomoravský kraj a významně se na tom podílí doprava. Auta na plyn by to mohla pomoci zlepšit poměrně rychle,“ dodává Štěpán. Partnerem Kulatého stolu HN byla firma: