Vítězná Bioprodejna roku 2014

Společenský
večer Bioakademie
Spotřeba biopotravin v
ČR postupně roste
Bioprodejnou roku
jsou Freshbedýnky
Krátké zprávy,
či-li víte, že?
S ekologickým zemědělstvím se musí
počítat. Zájem o biopotraviny stoupá stejně
jako o ekologicky obhospodařenou půdu
B
iopotraviny si získávají své
místo v nákupních košících
obyvatel České republiky.
Potvrdil to průzkum zadaný
Ministerstvem zemědělství České republiky. Je jasné, ţe ruku v ruce s tímto
trendem stoupá popularita ekologického
zemědělství. Vedení svazu jiţ v létě
započalo jednání s představiteli Ministerstva zemědělství ČR. V přítomnosti
ministra zemědělství Mariana Jurečky,
šéfporadkyně Simony Prečanové, předsedy svazu Zdeňka Perlingera a manaţerky Kateřiny Nesrstové proběhla první schůzka v příjemném a konstruktivním duchu. „Snaţili jsme se ministrovi
opět vysvětlit, ţe naši sedláci jsou ti, co
opravdu produkují, coţ lze dokladovat
jednoznačně na mnoţství sýráren,
moštáren, bouráren, jatek apod., které
naši členové v posledních letech
v jednotlivých regionálních centrech
vybudovali a nyní provozují,“ uvedla
Kateřina Nesrstová a dodala, ţe je však
potřeba, aby ekologičtí sedláci měli
oporu v MZe. Je nutné, aby věděli, ţe
ekologické zemědělství není bráno jen
jako něco, co musíme splnit kvůli Evropské unii. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců si uvědomuje, ţe musí
čelit tlaku lobby, zejména ze strany
Agrární komory k ministerstvu. Byla
otevřena i další témata jako podpora EZ
v PRV, případnou moţnost působení
Svazu PRO-BIO v Monitorovacím Výboru PRV od 2015, vnitřní a vnější připomínková řízení. Na „přetřes“ přišly
i sady a bezpředmětné útoky ovocnářské
unie. Důleţitým bodem jednání byla
podpora biopotravin, třeba dle vzoru
Dánska, kde věc řeší zákonná úprava.
V návaznosti na jednání s ministrem
zemědělství, jednání poradců, by PROBIO Svaz rád opětovně prodiskutoval
převod biozebry pod Svaz PRO-BIO pro
účely značení české produkce. „Dle
mého názoru je podpora tuzemské produkce touto cestou jedna z moţných
alternativ, jak pomoci našim zpracovatelům a zároveň spotřebitelům i samotnému bio sektoru,“ uzavřela Kateřina
Nesrstová.
Změny na českém
biodvorečku
O tom, ţe ekologické zemědělství má
smysl, ekosedláci nediskutují. Skeptici
se moţná na biopotraviny tváří jako na
marketingový tah, kritici jako díru na
dotace. To vše jsme slyšeli uţ mnohokrát. Fakta jsou však jasná. Půda ekologických hospodářů nabývá na ceně. Zemědělská půda je jednou z nejjistějších
investic s předpokladem růstu hodnoty.
Potvrzuje to i jeden z největších obchodů současné doby.
Dokončení s. 2
Možnost
zvýhodněné inzerce
ve Výsevních dnech 2015
ok se s rokem sešel a
my nyní opět pracujeme
na vydání kalendáře Výsevní dny podle
Marie Thunové® na rok 2015.
Překlad a redakci zajišťuje Radomil
Hradil z německého originálu. Výsevní dny jsou určeny pro zahrádkáře a zemědělce, kteří o svou zahradu
či pole pečují podle přírodních kosmických rytmů.
Publikace bude v prodeji na Svazu
PRO-BIO od prosince 2014. Náklad
3.500 kusů. Černobílé vydání.
Protoţe chceme, aby se členové více
zviditelňovali a dali tak o sobě vědět
světu, nabízíme jim velmi výhodné
R
moţnosti inzerce uvnitř Výsevních
dnů:
Členové: uvnitř publikace – celá
stránka 500,- Kč; ½ - 250,- Kč; ¼ 100,- Kč
Ostatní subjekty: uvnitř publikace –
celá stránka 1500,- Kč; ½ - 750,Kč; ¼ - 400,- Kč
Ceny jsou uvedeny bez DPH (21%).
Termín pro dodání inzerátů a textů
je do 15.10.2014!!
Inzerci je moţné zaslat jiţ vytvořenou. Ti z Vás, kteří nemají moţnost
grafického zpracování, nemusí
smutnit, stačí poslat text popřípadě
i fotku a my se o zpracování postaráme.
(red)
Dokončení ze s.1 ...
Group za akcie jejich společnosti
43,5 milionu eur (1,2 miliardy korun) a v následujících dvou letech
investuje do rozvoje Spojených farem dalších zhruba 20 milionů eur.
Ať uţ tuto informaci bereme jako
pozitivní, či negativní, ukazuje hodnotu ekologického zemědělství optikou peněz, bez obalu pozitivních
externalit.
(syh)
Podle informací, které přinesly Hospodářské noviny, se stane jedním
z největších biozemědělců v Česku
realitní magnát Radovan Vítek.
V severních Čechách mu bude patřit
20 tisíc hektarů zemědělské půdy
i s výrobou. Podle HN zaplatí dosavadním vlastníkům, uskupení Spojené farmy, Vítkova CPI Property
Ohlédnutí za Bioakademií 2014:
Otevření témat o budoucnosti
ekologického zemědělství
Ú
vodní část Bioakademie 2014
otevřela konkrétní témata reflektující nastavení podmínek
pro ekologické zemědělství
v nadcházejícím období. Debata byla
místy vzrušená, připomínky velmi konkrétní a zástupci ministerstva zemědělství vstřícní. Tak by se dal shrnout úvod
mezinárodní konference ekologického
zemědělství 2014. Oproti loňskému
ročníku Bioakademie byly jiţ slyšet
konkrétní čísla, termíny a náleţitosti,
které budou muset sedláci plnit pro získání dotací. Oficiálního zahájení a plenárního zasedání se za ministerstvo ČR
zúčastnili Ing. Josef Makovský, Ph.D.
z oddělení strategie environmentálních
podpor PRV a Ing. Jan Gallas, ředitel
odboru environmentálního a ekologického zemědělství. Debata se vedla jak
o podmíněné produkci, sadech, zatíţení
i trvalých travních porostech.
(syh)
Ohlédnutí za Bioakademií 2014:
Společenský večer s předáním cen
těm nejlepším
B
ioakademie, to nejsou jen
odborné diskuze a přednášky, ale také ocenění dlouholeté práce, nás ekologických
sedláků. Slavnostní večer patří pro zásluze všem, ale především oceněným.
V prostorách Státního zámku Lednice si
převzali ocenění za nejlepší Českou
biopotravinu 2014 zástupci všech kategorií. Spolu s předsedou svazu Zdeňkem Perlingerem se ujal čestné funkce
Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce. SZPI
v letošním roce totiţ poprvé převzala
záštitu nad soutěţí, podobně jako jiţ
dříve MZe. A kdo si tedy ceny převzal?
Dvakrát přišel pro cenu zástupce Biofarmy Sasov Jiří Pykal. Převzal ocenění za
nejlepší biopotravinu ţivočišného původu a rovněţ cenu pro celkového vítěze.
Českou biopotravinou 2014 se tedy
stalo Bio konopné sádlo z přeštických
prasat. Oceněnou biopotravinou rostlinného původu pro rok 2014 jsou Černíkovické okurky Miloše Kurky, který si
pro cenu přišel i vloni. Z Horňácké farmy přijela „dámská delegace“ v čele
s Ivou Novákovou Pavlíkovou, a to pro
cenu za cukrový hrášek, který zvítězil
v kategorii biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní. Manţelé Marcinčákovi to nemají z Mikulova do Lednice daleko. Jako v předcházejícím roce
si tak „odskočili“ převzít cenu za nejlepší biovíno. Partnerem soutěţe Česká
biopotravina je veletrh BIOFACH, který
poskytuje vítězi inspirační zájezd do
německého Norimberka. Postupně vítěze představíme, stejně jako příběhy
vítězných biopotravin. Nejlepším sedlákem Svazu PRO-BIO je společnost
Chov Charolais v čele s jednatelem Milošem Šedivým. Zástupci nejoblíbenější
bioprodejny Freshbedýnky do Lednice
tentokrát nepřijeli, ale zástupce sekce
Bioprodejen Svazu PRO-BIO jim cenu
předali individuálně.
(syh)
Hlavní téma: Nepovolené látky
v ekologickém zemědělství
aneb Ozvěny Bioakademie 2014
V
Lednici proběhl 14. ročník
Bioakademie. Tradiční
seminář byl zaměřen na
téma nepovolených látek
v ekologické produkci a rizika nezaviněné kontaminace. V příspěvcích zástupců kontrolních orgánů (SZPI,
ÚKZÚZ), ministerstva zemědělství,
Vysoké školy chemicko technologické
a výrobců byla zevrubně popsána aktuální problematika a otevřela se tu řada
témat, kterým by se měl sektor do budoucna detailněji věnovat. Zpřísnění
kontrol, sjednocení metodik a definování hraničních limitů pro obsah reziduí
v bioprodukci a biopotravinách výrazně
zjednodušilo spotřebitelům čitelnost
kontrol. Současně se zahájila diskuze
nad problematikou nezaviněné kontaminace. V současné době totiţ následky za
cizí nedbalost nese ekozemědělec.
Zpřísnění kontrolního
procesu = lepší
srozumitelnost
pro spotřebitele
Na konci loňského roku vydal Evropský
Parlament zprávu o potravinové krizi,
podvodech v potravinovém řetězci a
jejich potírání (2013/2091(INI)).
V dokumentu, který vznikl jako reakce
na skandály s prodejem koňského masa,
se mimo jiné definovalo 10 potravinových skupin s nejvyšším rizikem hrozí-
cích podvodů. Vedle pančovaného olivového oleje a ryb byly do prvních tří
nejohroţenějších oblastí zařazeny i biopotraviny.
Skutečnost, ţe se trh s biopotravinami
za posledních deset let několikanásobně
rozrostl, s sebou přináší i zvýšený zájem
spekulantů. Lákavá je nejen vyšší reali-
zovaná cena biopotravin na trhu, ale
v řadě zemí i moţnost čerpání dotačních
titulů spojených s ekologickou produkcí. Protoţe nákup biopotravin je u většiny spotřebitelů i nadále spojován pouze se zdravotním přínosem, jakákoliv
kauza spojená s nálezem reziduí pesticidů a hnojiv v biopotravinách sniţuje
v očích spotřebitelů důvěryhodnost celého ekozemědělského systému.
Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Nařízení Komise (ES) 889/2008, kterými se
ekologické zemědělství řídí, sice jasně
definují tzv. pozitivní seznamy látek
povolených v ekologickém zemědělství,
ale výslovně nedeklarují, ţe bioprodukce nesmí rezidua pesticidů a hnojiv obsahovat. Nepřítomnost zbytků chemických postřiků pak vychází přirozeně
z jejich neaplikování. S nárůstem poptávky po biopotravinách se ukazuje, ţe
tato forma výkladu není pro spotřebitele
dostatečně srozumitelná a míjí se s jejich očekáváními. V rámci zvýšení
transparentnosti kontrol proto v posledních letech došlo k několika zásadním
změnám:

Od roku 2010 je kontrolní systém EZ podřízen také Nařízení
EP a Rady (ES) č. 882/2004,
které zavádí povinnost úředních
kontrol za účelem ověření
dodrţování právních předpisů
týkajících se krmiv a potravin
a pravidel o zdraví zvířat a dobrých ţivotních podmínkách zvířat. Těmito úředními kontrolami
je pověřen Ústřední kontrolní
a zkušební ústav zemědělský
(ÚKZÚZ)

Začátkem loňského roku je přijato Prováděcí nařízení Komise
(EU) č. 392/2013, které stanovuje povinný odběr vzorků na analýzy u minimálně 5% ze všech
kontrolovaných podniků, a také
upřesňuje definici, ţe je takto
třeba kontrolovat celý proces,
a ne jenom finální produkty
(biopotraviny).

V součinnosti s tímto nařízením
platí od letošního roku
“Metodický pokyn MZe
č.3/2013, kterým se stanovují
specifická pravidla pro odběr,
analýzu a následné vyhodnocení
vzorků z ekologického zemědělství”. Odběry vzorků probíhají
podle ustálené metodiky a jednotným způsobem, takţe nedochází k pochybnostem o obhajitelnosti kvality a průkaznosti
odebraných vzorků v případném
správním řízení. Vzorky mohou
být odebírány všude tam, kde je
to v zájmu dodrţování pravidel
EZ a kde mají kontrolní orgány
pověření (ve skladech, z postřikovačů, ve výrobnách, během
přepravy atp.)
Všechny tyto změny směřují k lepší
přehlednosti a jednotnosti kontrolních
mechanismů. Nový pokyn pak navíc
výrazně zjednodušuje interpretaci výsledků kontrol vůči spotřebitelům. Je
zde totiţ poprvé definován orientační
hraniční limit 0,01 mg/kg pro obsah
nalezených reziduí pesticidů v biopotravinách a zemědělské produkci, při jehoţ
překročení není moţné dále deklarovatcertifikovat tuto produkci jako bio.
V případě nálezu ve vzorcích půdy či
plevele je překročení tohoto limitu povaţováno za prokázání přímého pouţití




zakázaných přípravků a produkce ze
zasaţeného území nemůţe být certifikována (detailněji viz Metodický pokyn
3/2013, MZe).
Jak se vypořádat
s nezaviněnou kontaminací
- teorie a praxe
Se zpřísněním kontrol se otevírá diskuze
jak řešit situaci, kdy dochází k nezaviněné kontaminaci porostu nebo půdy
nepovolenými látkami přestřiky ze sousedního konvenčního pozemku či starou
zátěţí v půdě. Ty, jak praxe z poslední
doby ukazuje, bývají častým zdroje
kontaminace.
Postup jasný, praxe?



Přestoţe z pohledu legislativy existuje
jasný postup, praxe je jiná. Při kontaminaci postřikem pesticidů od konvenčního souseda dochází zpravidla k zásahu
na pásu půdy v nejbliţší vzdálenosti od
hranice pozemku. Jakmile poškozený
ekozemědělec tuto skutečnost nahlásí
kontrolní organizaci, znamená to pro něj
přesunutí pozemku (část/celý - dle rozsahu poškození) zpět do přechodného
období. To pro něj představuje administrativní, agrotechnickou a finanční
zátěţ navíc (povinnost pěstování odlišných plodin souběţné pěstování stejných plodin v reţimu bio, přechodném
období nebo v konvenčním způsobu
hospodaření, není v podniku povoleno),
oddělené skladování, niţší cena na trhu
za produkci pocházející z přechodného
období apod.), kterou mu nikdo neuhradí. Občansko-právních sporů na téma
náhrady škod za postříkané porosty probíhá v České republice minimálně.
Administrativa
Důvodem je navýšení uţ tolik vysoké
administrativy, nejasný výsledek a vleklost. Farmáři navíc, v zájmu zachování
dobrých sousedských vztahů, volí tuto
variantu jen velmi neradi. Průkazný
materiál, ţe se jednalo o přestřik ze sousedního pole, je zpravidla jiţ velmi
těţko zajistitelný. Ekozemědělec tak v
současné době nese za cizí nedbalost
mnohem větší následky, neţ samotný
viník. Přestoţe ze zákona jasně vyplývá
povinnost zemědělce, aby při aplikaci
prostředků na ochranu rostlin zabezpečil
nepoškození okolních porostů, není
v této oblasti princip “platí znečišťovatel” dostatečně uplatňován. Současně
nejsou vyuţívány nástroje, které by
umoţnily finanční kompenzaci způsobených ztrát jinou cestou. Takovými jsou
například v Evropě pojištění odpovědnosti podnikatele, povinnost zajištění
mechanické bariéry ze strany konvenčního zemědělce apod.
Administrativa
I v případě prevence není situace jednoduchá: Chce-li ekozemědělec zamezit
přestřiku ze sousedního pole vybudová-












ním bariéry, např. cesty, remízku nebo
ţivého plotu na své straně pozemku,
naráţí velmi často na nevoli vlastníků
půdy, kterým se z jejich pohledu takovým zásahem půda znehodnocuje.
Diskuze, která na toto téma v rámci
Bioakademie proběhla, tak otevřela řadu
problémů, na které je nutné soustředit
v blízké budoucnosti pozornost.
Základní statistika provedených kontrol v roce 2013
V roce 2013 bylo na MZe registrováno
4 636 osob podnikajících v ekologickém
zemědělství a bylo u nich provedeno
5 047 kontrol. Rok 2013 byl zaměřen na
cílené kontroly za účelem zjištění pouţití nepovolených látek pro ekologické
zemědělství. V roce 2013 bylo současně provedeno 26 supervizí inspektorů kontrolních organizací v průběhu
kontroly a dále 4 kontroly na ústředí
kaţdé kontrolní organizace.
Certifikáty vydávají kontrolní organizace, které také rozhodují o jeho odebrání nebo odepření certifikát udělit/vydat.
Většinou se jedná o situaci, kdyţ se na
základě analýzy odebraného vzorku
zjistí v bioproduktu přítomnost reziduí
nepovolených látek. Výrobek musí být
následně staţen z trhu a odstraněno
označení bio, zároveň dojde k podání
podnětu na zahájení správního řízení
MZe.
Upozornění ekologickým podnikatelům
či bioproducentům byla zasílána
zejména z důvodu klamavého značení
bioproduktů a biopotravin, u všech
produktů bylo klamavé logo nebo
název odstraněno na základě výzvy
ze strany MZe, případně provedena
úprava obalu výrobku.
Kateřina Čapounová
ČTPEZ
Přehled zjištění na kontrolách a přehled
sankcí:
Kontroly celkem
5047
z toho ohlášené
4690
z toho neohlášené
357
Upozornění, napomenutí
386
Odepření vydání certifikátu
37
Podnět na zahájení právního řízení
Počet zahájených správných řízení
z toho počet vydaných
rozhodnutí ve správním
řízení
z toho počet zastavených
správních řízení
z toho počet správních
řízení neukončených v roce
2013
Počet odebraných vzorků
52
50
36
16
1
81
Exkurze na rakouskou stranu hranice,
tentokrát do intenzivního biosadu s Topazy
manželů Hansových v Oberweidenu
Mr. Ernst Hansi, Oberweiden – Biohof Hansi
P
o skončení dne s přednáškami
a společenským večerem
s vyhlášením České biopotraviny a vyhlášení Sedláka Svazu PRO-BIO se účastníci vydali na cestu do Dolního Rakouska a Vídně za
ekologickými zemědělci a do kořenového centra na okraji Vídně.
V dolnorakouské obci Oberweiden jsme
vystoupili z autobusu u pěkného domu
s předzahrádkou a upoutávkovou značkou velkého jablka. Ke koupi i z domu
jsou tady biojablka. Hospodář Ernst
Hansi nás zavedl do naprosto čistého
velkého skladu – neuklízeli tak perfektně jen pro delegaci z Čech, ale také pro
obecní hasičskou slavnost, která se tam
měla konat. Stejně vzorně uklizeno bylo
na druhém dvoře se zemědělskou technikou, o němţ prohlásil, ţe je tam nepořádek...
Dostali jsme občerstvení v podobě výborného domácího jablečného závinu a
ochutnali biomošt z biojablek ze sadu.
Tam jsme se zvědavě vypravili. Počasí
nepřálo a v noci před naší návštěvou tu
byly silné deště. Ekosadař si pak stěţoval i na dosti deštivý rok. Kromě sadů
obhospodařují ještě další ornou půdu
(70 ha), na níţ pěstují brambory a zeleninu – také hrášek, mnoţí soju a kukuřici na osiva.
Sady na sedmi hektarech
Ekostatek má 7 ha intenzivních sadů.
Prohlédli jsme si dvanáctiletý čtyřhektarový sad s odrůdami Topaz a Gala, který leţel nedaleko ekostatku. Sad je jiţ
před koncem své ţivotnosti, jak prohlásil Ernst Hansi. Mnoho stromků je postiţeno hnilobou krčků, která začíná nad
místem naroubování podnoţe (podnoţ
M9). Na hektaru je 250 stromků, celkem ošetřují manţelé 2000 stromů.
V sadu jsou další druhy jabloní pro pomoc k opylování – Golden Hornet, prof.
Špenger, Everest...
Intenzivní sad měl nelehkou historii a
jeho přínos hospodářství byl ne vţdy
dobrý. Třikrát měli krupobití, jablka dali
na zmoštování, nebo přišly mrazy. Asi
po čtyři roky se sad vyplatil. Pojistku
proti krupobití si platí a je uţitečné pořídit sítě proti krupobití – i kdyţ v tomto
sadu je nemají. Instalovali sem protinámrazovou závlahu, ale zase pro celý
sad jim nestačí voda. Všichni ekozemědělci z Čech i Slovenska trochu záviděli, kdyţ ekosadař hovořil o zajištěném
odbytu ve společné odbytové organizaci
pro biojablka, která slouţí pro širokou
oblast Rakouska a biojablka od sadařů
vykupuje za dobré ceny a dále prodávají
do tří řetězců. Odbytová organizace
OPST vznikla z titulu státní podpory
odbytu biojablek před několika lety –
projekt Topaz. Její existence zajišťuje
vyšší tlak na řetězce a dostanou vyšší
cenu za biojablka.
Ošetřování
Ernst Hansi a jeho manţelka dr. Tima
Heins, prozradili svůj plán ošetřování
sadu. Po zimě, před květem ošetřují
proti mšicím měďnatým přípravkem.
Proti padlí, které tu má silný výskyt,
pouţívají sirnatý přípravek, od stádia
myšího ouška ošetřují sad kaţdých deset
dnů aţ do léta. Výhony s padlím odstraňují, a pak spalují. V květnu aplikují 2-4
postřiky s výtaţkem z řas. Proti obaleči
jablečnému slouţí špagetky napuštěné
feromony pro matení samců. Na tuto
ochranu jabloní mají zvláštní slevu na
nákup špagetek od odbytové organizace.
Přesto ještě proti obaleči postřikují.
Vitisan – 0,46 l/ha – uţívají proti sazovitosti. Často se ale správná doba postřiku promešká, proto stříká i sirnatým
prostředkem. Přípravky na ochranu
jabloní jsou samozřejmě povolené kontrolní organizací i svazem Bio-Austria.
Provádějí zimní řez, letní ne.
Péče o meziřadí
Na jaře 3 aţ 4 krát ošetřovali půdu kolem kmenů. Na jaře také hnojí a
v příkmení zapracují do půdy, na jaře
ještě mulčují, v létě meziřadí zaroste a
vykvetou různé byliny, pro hmyz
v sadu. Kontaminace z okolí nehrozí
příliš, mají jednoho ekologického souseda a pozemek ohraničuje ţeleznice.
100% krásné
Pokud chce hospodář jablka prodat,
jako se to podařilo vloni do Británie,
musí dost postřikovat, protoţe tam je
v obchodě nulová tolerance jakékoliv
vady na vzhledu – průměr 7-8 cm a z 30
% musejí být červená, také chtějí určité
stádium zralosti. Přezrálá jablka putují
na moštování. Domácí spotřebitelé takové nároky nemají, část jablek prodávají
Heinsovi také ze dvora za cenu 1 euro.
Do odbtytového druţstva prodají za 5080 centů, podle kvality biojablek.
Pomoc při sklizni
přichází z východu
Na pomoc při sklizni zaměstnávají brigádníky – 16 osob, převáţně přicházejí
ti stejní z pomezí Slovenska. Všechny
brigádníky musejí proškolit před prací
(na hodinu mají 6 eur, čistá mzda).
Sklizeň trvá 14 dní. Zralost pro sklizeň
se můţe stanovit třemi způsoby. Jeden
způsob je chemický přípravek, který se
aplikuje na rozkrojené jablko, po něm
zralá část duţiny zčerná – porovná se
vzorovým obrázkem zralosti. Dále se
zkouší pomocí pevnosti a dále refraktometrem podle cukernatosti plodu. Jablka
je však třeba sklidit před plnou zralostí
– té dosáhnou jablka ve skladech.
Miroslava Vohralíková
Moderní skloubeno s tradičním aneb
na ornou s rýčovou metodou, traktor
na olej a na čistírnu semen dotace z Unie
Ekofarma Rudolfa Votziho, Lassee
R
udolf Votzi (člen správní
rady sdruţení ekozemědělců
Bio Austria) obhospodařuje
ekofarmu s 95 ha orné půdy, má vynikající odborné znalosti
a dlouholeté zkušenosti v oblasti produkce ekologického osiva hybridní kukuřice (v souladu s předpisy NOP-North
American Organic Programme), pšenice, pšenice špaldy, hořčice a jiných krycích plodin, pěstuje také sezónní bylinky. Slunečnicová semena a koření se
zpracovávají na statku speciálními stroji. Jeho hospodářství navštívila skupina
ekozemědělců a odborníků z MZe
u příleţitosti 14. Bioakademie.
Rudolf Votzi je zkušeným hospodářem,
ale i své postupy umí dobře vysvětlit a
zdůvodnit. Jeho firma se zabývá produkcí hotových produktů – bylinných
solí a olejů. Dále mnoţí osiva a pěstuje
bylinky a koření pro Sonnentor (kmín,
fenykl, koriandr, pískavici - řecké seno,
černý kmín...). K tomu vyuţívá i společnou zemědělskou techniku – s dalšími
dvěma kolegy. Občas balí osiva a travní
směsi, prodává ze dvora a zásobuje produkty selské prodejny v okolí.
Lisování olejů
v malém rozsahu
Nejprve jsme si s účastníky exkurze
prohlédli malou lisovnu olejů ze semen
– sóji (z 10 kg je litr oleje), lnu, lničky,
technického konopí a dalších plodin. Lis
má produktivitu 3 l oleje za hodinu. Lis
si koupil ekohospodář nejprve pro zpracování vlastního oleje do traktoru, na
něj však mnoho nejezdí. (Motor traktoru
je dvouokruhový, pro olej a pro naftu;
problémem je, udrţet teplotu motoru jen
na 40 °C, jinak by se motor olejem poškodil.) Rudolf Votzi lisuje semena
i pro další zájemce. Vylisovaný olej pak
stáčí malým ručně obsluhovaným pří-
strojem do lahviček. Práce s bylinkami
a oleji je spíše záleţitostí jeho ţeny.
Bylinky dominují na předzahrádce rodinného domu a ve dvoře ekostatku.
Ing. Rudolf Votzi pěstuje některé plodiny na semeno. Ţiví jej hlavně slunečnice, kterou pěstuje na 10 ha. "Pokud
bych ji neprodal, tak bych byl bez
příjmu," vysvětlil naslouchajícím ekozemědělcům. Kdyby jezdil traktorem na
olej, spotřeboval by na to úrodu ze tří aţ
pěti hektarů. Při hospodaření spotřebuje
na náklady 70 % z příjmů.
Společná sušička čištírna
semen
Prohlédli jsme si nově postavenou budovu, kterou vyuţívají společníci
(celkem 6 osob, včetně zaměstanců) pro
čištění a balení plodin do velkých ţoků.
V sezóně se ale zapojí aţ 40 brigádníků,
nejen u čističky. Zpracovat tady můţe
semena různých plodin. Kdyţ čistí nový
druh osiva, dá si vzorek do lahvičky
a má tak výstavu jiţ 34 druhů semen.
U budovy je mostní váha, násypný koš,
samočistící pásy a nakladače a můţe tu
zpracovávat od 15 do 30 tun plodiny
najednou. Obilniny a jiná semena čistí
vzduchem, čistička má čtyři síta. Dvě
osoby stačí na obsluhu. Uvnitř je stavba
obloţena téţ dřevem - masivem nebo
dřevotřískovými deskami. Financována
byla z vlastních zdrojů i z peněz EU.
Dřevěná hala
Kapacitu můţe měnit od 0,5 q. Dříve
nebyla povinnost pro ekologické zemědělce zasévat bioosiva, ale to se změnilo. Stavba se celkem vyplácí. Vnitřní
dřevěné obloţení je zvláštností, působí
velice příjemně. Hospodářská budova
stála 800 tis eur, dostali dotaci EU, ale
stálo je to i vlastní prostředky a práci.
Čisticí linka zpracuje aţ 4 tun obilnin za
hodinu. Pokud jsou menší mnoţství,
musí linku přestavět – trvá to tak půl
hodiny. Také občas připraví akci, ţe
vlastní obilí dovezou umlít, pak mouku
do pekárny a prodávají po okolí chléb
a pečivo.
Se skladištními škůdci se vypořádávají
biologickou ochranou a lepovými deskami. Odpady po čištění semen prodávají na zkrmení, stejně jako výlisky.
Hitem jsou nyní červené fazole, za ně je
2,5 eur za kg. Letos budou výnosy u
všech plodin asi niţší. Nejţádanější je v
současnosti biosója (semeno), za tunu
dostane pan Rudolf 900 eur; výnos je 3
tuny na ha.
Společná práce
Po výsevu vláčí prutovými branami, pak
se plečkuje, některé plodiny vyţadují
ruční pletí; řádky jsou 45 nebo 75 mm.
Pouţívá se také společný traktor. Ekozemědělci se měsíčně scházejí, povídají
si o své práci a nezištně si předávají
dobré zkušenosti. Dostávají také poradenské sluţby od svazu ekologických
zemědělců, v tomto případě Bio Austria.
(Tento svaz také pomohl exkurzi
v Dolním Rakousku zorganizovat.) Pro
svaz také inţenýr Votzi přednáší.
V Rakousku nyní zaţívají ekozemědělci
stop stav pro vstup do ekoprogramů.
Pole, která má, jsou citlivá na sucho,
musí tady zavlaţovat, spodní voda tu je
3 aţ 12 m hluboko. Půdu tvoří hrubozrnný sediment. Rudi Votzi sleduje
její kvalitu před kaţdým vyjetím na pole
pomocí tzv. rýčové metody.
Rýčová metoda
Ekohospodář o ní mluvil zasvěceně a
tvrdil, ţe se po vytaţení hranolu půdy,
kam aţ dosáhne rýč – tj. do 35 cm aţ 40
cm – dá mnoho získat mnoho informací
o stavu půdy, o působení sucha, o výšce
humusu, o zásobení dusíkem... V Česku
se zřejmě tolik nepouţívá. S hlínou totiţ
také vyjme plodinu, která tam roste.
Účastníkům exkurze předvedl rostlinu
sóji, na níţ sleduje výskyt hlízek
s bakteriemi, které uvolňují dusík do
půdy. Na druhé straně, ale sója spotřebuje 200 kg dusíku na hektaru.
Osevní postup udrţuje asi takový: 10-15
% jetel, 10-15 % leguminózy (hrách),
30 % pšenice špalda, zbytek jsou osiva
a koření. Na 30 % dodrţuje intenzivní
ozelenění. Kukuřice na semeno je zde
nízká, musí se zavlaţovat, proto k ní
vysévá jetel. Má vyzkoušeno i setí hořčice s jetelem, ten druhým rokem sklidí
na semeno. Do ozimého ječmene přiséval vičenec – po prvním roce s tím má
výborné zkušenosti. Kdyţ ječmen sklidí, je jiţ na poli zelené... Vyzkoušel také
s dobrými výsledky směs s krmným
slézem (Výzkumný ústav Troubsko).
Ing. Votzi orá 30 % plochy. Proti mšicím v bylinách a koření vyuţívá prostředek NeemAzal.
Rovina níţiny kolem Dunaje Dolního
Rakouska působí na toho, kdo je z
„Kopečkova“, zvláštním dojmem; horizont se nám zdá jaksi příliš blízko. Poznamenáváme, ţe kaţdá terénní vlna je
tu vyuţita k výstavbě větrných elektráren, kterými se příhraničí aţ k Vídni jen
hemţí. Bohuţel, jsme se nikoho neptali
na to, zda hlučí a jak jsou tam místními
obyvateli přijímány. Od obce Lassee
jsou téţ na dohled.
Miroslava Vohralíková
Vítězná Bioprodejna roku 2014:
Freshbedýnky mají dobře nakročeno,
fandí bio a sází na dobré vztahy v týmu
B
ioprodejnou roku 2014 se
staly Freshbedýnky. Sídlí
v Praze a jsou výjimečné
svým konceptem. Fungují
jako online bio e-shop s čerstvým ovocem, zeleninou, masem, pečivem, trvanlivými potravinami atd. Jsou tak dostupnými pro všechny zákazníky. Z jejich
sortimentu si vybere jak vegetarián,
vegan, vitarián, ale i gurmán nebo máma, která dbá na kvalitu surovin.
Velkým kladem firmy Freshbedýnky je
příjemná komunikace se zákazníky komunikují lidsky a s úsměvem, snaţí
se vycházet vstříc.
Do budoucna se chtějí soustředit na
vzdělávání široké veřejnosti a komunikaci důleţitosti šetrného přístupu k přírodě a zpřístupnění bio potravin širšímu
okruhu lidí. Ale nepřeskakujme a poslechněme si příběh pěkně od začátku.
Začátky
V roce 2009 se zkrátka Filip Říha
a Veronika Mouchová, potkali a padli si
do oka. Filip byl krátce po odchodu
z pozice konzultanta ve firmě McKinsey, Veronika měla dva roky před maturitou na gymnáziu. Zjistili, ţe je oba
baví podobné věci – vedli alternativní
ţivotní styl (vitariánství), takţe jedli jen
syrové ovoce, zeleninu, ořechy a saláty.
Milovali čerstvé a chutné plody přírody,
ideálně bez chemie. Bohuţel jim
v Praze chybělo místo, kde by je mohli
koupit. A tak sami zkontaktovali několik ekofarem a začali vozit bedýnky pro
sebe a kamarády. „Zájem o suroviny byl
ale tak velký, ţe jsme se rozhodli zaloţit
firmu a věnovat se projektu naplno,“
sdělila Veronika Mouchová. V té době
napůl spali v kanceláři, a práce zase
bydlela s nimi doma. Veronika skládala
bedýnky, přijímala zboţí, starala se
o sortiment. Filip komunikoval
s farmami, zákazníky a objednával suroviny. A společně rozváţeli. Práce bylo
aţ nad hlavu, ale vlastně jsme si to uţívali – tvořili jsme svůj vlastní projekt
a dělali práci, kterou jsme chtěli!
A jak to bylo dál?
Pořádali semináře o zdravém ţivotním
stylu a hlavně o raw food. Protoţe k raw
food patří kvanta ovoce a zeleniny, začali jsme si je shánět v té nejlepší kvalitě – bio. Zkontaktovali jsme několik
dodavatelů a farmářů a začali si na semináře suroviny vozit.
Čas plynul, zájem o naše bedýnky rostl,
a tak se rozrůstal i tým. Nejdříve na tři
členy, pak na čtyři, pět… a dneska prsty
na rukou rozhodně nestačí.
Nejprve se přidalo pár kamarádů, absolventů kurzů a zájem o suroviny rychle přerostl ten o semináře. A tak jsme
zaloţili Freshbedýnky a pořádání kurzů
pozastavili. Od té doby uţ uplynulo pět
let a Freshbedýnky ušly velký kus cesty.
Dnes jsou z Filipa a Veroniky, partneři
jen v podnikání. Nadále jsou si skvělou
inspirací a pracovní partnerství si uţívají ještě víc neţ dřív.
Zákazník partnerem
V roce 2013 se spojili s novým partenerem - investorem z řad našich zákazníků. Freshbedýnky se díky tomu posunuly o velký krok dopředu. Usídlili se
v novém, vysněném skladu, který si
přizpůsobili na míru. Společně sdílí
velkou vizi, a tak věří, ţe bude o nich
v budoucnu ještě hodně uslyšet. „Na
Freshbedýnkách nejvíce oceňujeme, ţe
se v nich můţeme seberealizovat, práce
nám je radostí a tvoříme je přesně tak,
jak chceme. A ţe si můţeme zvolit,
s jakými lidmi chceme pracovat – náš
tým je ten nejskvělejší pod sluncem.
Kaţdý den děkujeme za zkoušky, inspiraci a záţitky, které společně proţíváme, díky kterým rosteme kaţdý zvlášť
i jako tým,“ tvrdí Veronika Mouchová.
Freschbedýnky fungují jako online
eshop s čerstvým ovocem, zeleninou,
masem, pečivem, trvanlivými potravinami a drogérií. Nabízí tak kompletní sortiment a zákazníci zde mohou koupit
všechno na jednom místě. Dříve měli
j en „b ed ýn k y s p ř e k v ap e n í m“
(například pětikilogramovou zeleninovou nebo ovocnou bedýnku), ale teď si
mohou lidé nakoupit cokoli podle chuti.
Všechny dobroty jim navíc přivezou aţ
domů.
příjemná komunikace se zákazníky.
„Komunikujeme lidsky a s úsměvem
a snaţíme se zákazníkům co nejvíce
vycházet vstříc. Např. ráno v den dodání
bedýnky píšeme zákazníkům sms s milým pozdravem a informací, kdy k nim
dneska dorazí náš řidič. Kromě skvělého servisu a pohodlí poskytujeme zákazníkům také reportáţe z našich farem,
aby věděli, odkud jejich jídlo pochází,
recepty a kurzy vaření, a taky je neustále zásobujeme novinkami ze světa biopotravin,“ dodává podrobnosti Veronika
Mouchová.
Bia si váží
Týmové obědy
Podnik spolupracuje s desítkami českých i zahraničních farem. Velmi si váţí
všech, kteří jdou cestou bioprodukce.
„Biokvalita je pro nás jedním z nejdůleţitějších aspektů toho, co děláme – věříme, ţe má smysl pěstovat a produkovat
potraviny v souladu s přírodou a udrţovat ji tak zdravou i pro další generace,“
uvedla Veronika Mouchová.
Dalším důleţitým aspektem je pro firmu
Ve Freshbedýnkách se velmi se soustředí i na vlastní tým a pohodu v něm. Někdy to není jednoduché, přeci jen uţ pro
firmu pracuje více neţ 40 lidí, a ale díky
sdílení společné vize a přátelským vztahům to zvládají skvěle. Např. kaţdý den
si v kuchyni vaří týmové obědy z bio
surovin nebo jezdí na společné akce.
V roce 2013 získaly Freshbedýnky titul
EY Začínající podnikatel roku. Výhra
byla příjemným oceněním za skoro 5 let
podnikání a potvrzením, ţe to, co dělají,
dělají dobře a má to smysl. Nyní přibyl i
titul Nejoblíbenější bioprodejny.
Nápady
Nápadů do budoucna mají ve Freshbedýnkách spoustu. Chtějí se mimo jiné
soustředit na vzdělávání široké veřejnosti a komunikaci důleţitosti šetrného
přístupu k přírodě pokud jde o zemědělství, zpřístupnění bio potravin širšímu
okruhu lidí a také zajištění dodávek bio
surovin do škol nebo školek.
Gratulujeme a přejeme jim hodně sil
v rozvíjení jejich podnikání!
Veronika Mouchová
Johana Mašková, red
Možnost vystavovat na společném stánku
českých firem na veletrhu BIOFACH 2015
T
aké v roce 2015 se pokračuje
v tradici národní prezentace
České republiky pod záštitou
Ministerstva zemědělství ČR.
Ministerstvo zemědělství vytváří českým vystavovatelům zázemí pro obchodní jednání a společně s naším Svazem PRO-BIO prezentuje na společné
výstavní ploše české biovýrobky. Společná expozice o velikosti cca
120 m2 je umístěna jako jiţ tradičně
v hale č. 5. Jednotliví vystavovatelé se
podílí na úhradě plochy pro vlastní prezentaci (6qm).
Zájemci, kteří by se chtěli veletrhu zúčastnit, se mohou pro více informací
obrátit na oficiální zastoupení veletrhu
BIOFACH na paní Naďu Lichte
([email protected], tel.: 775 663548)
nebo na Dr. Emericha Vacka z MZe
([email protected]).
Účast na veletrhu BIOFACH je skvělou
příleţitostí navázat nové obchodní kontakty a najít nová odbytiště. Další ročník
této prestiţní bioakce se uskuteční ve
dnech 11. aţ 14. února 2015.
Těžiště kongresu BIOFACH 2015: Organic
3.0 – dobré rámcové podmínky pro více bio
B
IOFACH, vůdčí světový
veletrh biopotravin, jednou
za rok v Norimberku shromáţdí zástupce celého odvětví – naposledy se tu sešlo 2263 vystavovatelů a 42 445 návštěvníků. Ti
všichni z tohoto místa spoluutvářejí
budoucnost světového trhu, biohnutí i
politiku. Na příštím veletrhu BIOFACH
konaném v době od 11. do 14. února
2015 se branţe zaměří na rámcové podmínky. Ty mají spolurozhodující vliv na
další vývoj biosektoru a jsou určující
pro trvale udrţitelnou budoucnost zemědělství a potravinářství. Debata o budoucnosti biosektoru nazvaná Organic
3.0 byla odstartována na veletrhu BIOFACH 2014 u příleţitosti 25. výročí
tohoto odborného veletrhu. V této debatě budou zástupci oboru pokračovat na
kongresu BIOFACH 2015. Kongres
BIOFACH a VIVANESS zahrnuje kolem 100 přednášek a diskusních pořadů
a osloví více neţ 6500 účastníků. Je
světově největším oborovým kongresem
biobranţe a jedinečnou platformou pro
výměnu znalostí a informací.
Důležitá témata

Branţe obrací pozornost na rámcové právní podmínky

Evropská ekologická legislativa
a mezinárodní obchodní politika
Rámcové podmínky pro zemědělství
a potravinářství se tvoří na lokální, národní, mezinárodní a globální úrovni
a ústí v četných právně závazných nebo
strategických dokumentech států nebo
společenství států. Stanoví například,
jak musí být ekologicky orientované
zemědělství podporováno, komunikováno a zkoumáno, nebo jaké předpisy musí být dodrţovány při výrobě, zpracování a prodeji. V Evropě se výrobní podmínky pro biopotraviny kodifikují na
úrovni EU, v členských státech se upravují a doplňují národními ustanoveními
a potom se na regionální a komunální
úrovni uvádějí do praxe.
Nařízení EU o ekologické produkci,
právní předpisy o hnojivech, osivu
a ochraně rostlin nebo zákon o genetických technologiích – to je jen několik
příkladů právních aktů, které vymezují
rámec zemědělství a potravinářství.
Vedle zákonů, které účastníkům hospodářského dění zaručují právní jistotu
a umoţňují spravedlivou soutěţ, mají
velký význam také podpůrná opatření
Společné zemědělské politiky EU
(SZP), jako například přímé platby zemědělcům nebo zaměření výzkumné
politiky.
Peter Röhrig, jednatel Svazu ekologického potravinářství (Bund Ökologische
Lebensmittelwirtschaft – BÖLW, Berlín, D): „Jak silně můţe přepracování
zákona otřást celým sebevědomím oboru, ukazuje návrh Evropské komise
týkající se úplné revize evropského nařízení o bioprodukci. Biosektor Evropy se
téměr jednohlasně bouří proti návrhům,
které se čtou jako sepsaný návod na
okleštění ekologického potravinářství.
Místo ‚more and better„ – jak Evropská
komise deklarovala svůj cíl – nyní hrozí
všem účastníkům hospodářského dění
‚less and worse„. Kdo chce ‚more and
better„, musí stávající evropské ekonařízení na rozhodujících místech zdokonalit.“Markus Arbenz, jednatel federace
International Federation of Organic Agriculture Movements (IFOAM, Bonn,
D): „Při diskusi o ekologické budoucnosti a tvorbě dobrých rámcových podmínek pro více bio se dostávají do popředí také nástroje mezinárodní obchodní politiky. Uzavírání bilaterálních
a multilaterálních dohod jako TTIP
(Transatlantická dohoda o obchodu
a investicích/Transatlantic Trade and
Investment Partner ship) , CETA
(obchodní dohoda mezi Kanadou
a EU/Comprehensive Economic and
Trade Agreement) nebo TiSA (dohoda
o sluţbách/ Trade in Services Agreement) je nejen pokusem reorganizovat
obchod na celém světě v neprospěch
biosektoru. Zvlášť biobranţe si musí dát
dobrý pozor na to, které standardy
agrární a potravinové kultury jsou podstatné a nevyjednavatelné. Protoţe biosektor se musí nadále vyvíjet dynamicky a jako vzor potravinářství, aby se
vyrovnal s výzvami změn klimatu, suverenity v otázkách výţivy, ztráty biodiverzity a přírodních zdrojů. Šanci k tomu dává Mezinárodní rok půdy 2015
Organizace spojených národů (OSN).“
IFOAM, mezinárodní patron veletrhu
BIOFACH, a BÖLW, národní odborný
garant, v roce 2015 společně v rámci
těţiště kongresu zdůrazňují mimo jiné
tyto zásadní body:
Zásady ekologického hospodaření jsou
zakotveny v ekonařízení EU, které přes
20 let tvoří právní rámec. Spolu s praktiky a v souladu s novými výzvami,
které jsou důsledkem pokroku a profesionalizace biosektoru v EU a na celém
světě, byly tyto zásady neustále rozvíjeny. Návrh Evropské komise na úplné
přepracování ekologické legislativy EU
z března 2014 proto v mnoha členských
státech EU uhodil jako bomba. Plánovaná kontrola maloobchodu by vedla
k zániku mnoha bioprodejen. Po zrušení
pruţných pravidel by bylo mnohem
obtíţnější vyrábět ekologické produkty
ve všech regionech Evropy. Stanovení
specifických mezních hodnot pro bioprodukty by podlomilo osvědčený
a úspěšný princip procesně orientované
kontroly. Navíc tyto návrhy ztěţují zemědělcům z chudých jiţních zemí přístup na trh, protoţe by museli dodrţovat
evropské standardy místo lokálně přizpůsobených rovnocených vlastních
standardů. Návrhy Evropské komise
znejišťují branţi. Snaha o zamítnutí
návrhu a cílené rozvíjení stávající ekologické legislativy osvědčeným způsobem proto dnes určuje politickou práci
oboru v celé EU a bude také předmětem
diskusí na vůdčím světovém veletrhu.
Biosvět roste a s ním i obchod. To na
jedné straně znamená, ţe obchodní styky uvnitř biobranţe vyţadují přesnou
kontrolu. Kromě toho musí být pochopen a dále rozvíjen mechanismus dovozů a vývozů a je třeba se zaměřit na
standardy zahraniční produkce a kontroly. Na druhé straně biosektor nehospodaří pod skleněným poklopem. Mezinárodní dohody, jako například TTIP,
vyţadují, aby se evropská a severoamerická biobranţe zasazovala o udrţení
agrární a potravinové kultury, pro niţ
jsou charakteristické nejen vysoké standardy v zemědělství a zpracovatelském
průmyslu, ale i demokratické a transpa-
rentní utváření pravidel a zákonů.
Po končících rozvojových cílech tisíciletí určují politické cíle Organizace spojených národů tzv. cíle udrţitelného
rozvoje – Sustainable Development
Goals (SDG). V současné době diskutované SDG stanovují ukazatele a cíle,
k nimţ se země světa zaváţí. Díky angaţovanosti mezinárodních aktérů biosektoru je v nich jiţ zakotveno trvale
udrţitelné zemědělství. Tlak však musí
podle názoru zástupců oboru pokračovat, aby se všichni účastníci zavázali k
větší udrţitelnosti zemědělství a vytvořili tak přínosnější rámcové podmínky
pro ekologické zemědělství. Zachování
a podpora úrodnosti půdy byla posláním
ekologického zemědělství od samého
začátku. V roce půdy OSN můţe být
ekologické hospodaření stanoveno jako
strategie řešení v boji proti pokračujícímu úbytku půdy jako přírodního zdroje.
Cílem Evropských inovačních partnerství (EIP) je urychlit inovační činnost
v Evropě. Kromě toho mají být lépe
vzájemně sladěny stávající koordinační
nástroje od výzkumu aţ po trh. Nový
přístup EU zvaný bottom-up, neboli
odspodu nahoru, má prostřednictvím
takzvaných operačních skupin (OPG)
oţivit zemědělské inovační procesy
a zlepšit výměnu mezi praxí a výzkumem. Skupiny OPG mají být v budoucnu základem inovativní projektové práce, jejímţ cílem je udrţitelné a produktivní zemědělství. Implementace EIP se
uskutečňuje tematicky. V EIP Agri –
inovačním programu v oblasti zemědělství – má dojít k posílení zemědělské
produktivity a udrţitelnosti jako rozhraní mezi zemědělstvím, bioekonomií,
vědou a dalšími články. Evropská inovační partnerství EIP mohou být diskutována jako model pro vytváření regionálních i mezinárodních sítí.
BIOFACH poskytuje zástupcům skupin
OPG z různých členských států platformu, v rámci níţ se mohou podělit o své
zkušenosti, navázat dialog s jinými
účastníky projektu a přiblíţit model EIP
také Neevropanům.
Barbara Böck, BIOFACH
Výzkum ukázal, že biopotraviny
nakupuje již více než 41 % domácností
v České republice
B
io po traviny, p ro d ukty
ekologického zemědělství,
zaujímají stabilní pozici v
nákupních košících českých
spotřebitelů. Výsledky výzkumu ukazují, ţe se oproti minulým letům zvýšil
počet obyvatel, kteří nakupují biopotraviny, a to na 41 procent. Významně
narostlo povědomí o označení biopotravin, a to nejen o národním, ale i o označení Evropské unie.
Biopotraviny pěstované v ekologickém
zemědělství bez pouţití chemických
prostředků, jako jsou umělá hnojiva
a postřiky, zná naprostá většina dotázaných. Ve srovnání s rokem 2008 se zvýšil podíl osob, které vědí o biopotravinách, z 92 % na 99 %. Nárůst zaznamenal i podíl domácností, které nakupují
biopotraviny, a to z 37 % v roce 2010
na dnešních 41 %.
„Potvrzuje se trend zvyšujícího se
zájmu spotřebitelů o potraviny ekologického zemědělství. Jsem rád, ţe tomu
tak je, neboť s tím roste i český trh
s biopotravinami. Jejich sortiment je jiţ
nyní poměrně široký a zahrnuje pestrou
škálu českých výrobků,“ řekl ministr
zemědělství Marian Jurečka.
věku, nejméně často muţi vyššího věku.
Nejčastějším důvodem pro výběr biopotravin je to, ţe jsou zdravější (uvádí 2/3
osob, v jejichţ domácnostech se biopotraviny nakupují), dále jejich chutnost,
větší šetrnost k přírodě. Jedním
z podstatných důvodů uváděných respondenty průzkumu je soulad s jejich
ţivotním stylem a ţivotní filozofií (30
% osob, v jejichţ domácnostech se biopotraviny nakupují).
„Biozebru“ lidé znají
Vedou mléčné výrobky
Nejčastěji nakupovanými biopotravinami jsou mléčné výrobky, které si vybírá
téměř 70 % z osob, v jejichţ domácnostech se biopotraviny pravidelně konzumují, dále zelenina a ovoce (66 %
a 54 %), maso a uzeniny (téměř 40 %
z těch, kteří nakupují biopotraviny).
Zájem o zeleninu, ovoce, maso a uzeniny v bio kvalitě postupně narůstá, a to
nejvýrazněji u ovoce a zeleniny (cca
o 20 % za posledních 6 let).
Lidé nakupují biopotraviny častěji neţ
dříve. Třetina populace si je donese
z obchodu nebo trhu domů alespoň několikrát měsíčně, zatímco před 6 lety to
byla pouze čtvrtina populace. Biopotraviny nejvíce nakupují ţeny středního
kup přímo na farmě a běţný obchod
s potravinami. K novinkám patří nakupování biopotravin prostřednictvím internetu, které vyzkoušel kaţdý dvacátý
člověk zajímající se o biopotraviny.
Zkušenost s biobedýnkami má 7 % nakupujících.
Znalost evropského i národního loga
k označení biopotravin roste, je vyšší u
ţen neţ u muţů. Znalost poměrně nového loga Evropské unie pro biopotraviny
vzrostla od roku 2010 z 9 % na 24 %
osob. V domácnostech, kde se bio
potraviny konzumují pravidelně, dosahuje znalost 37 %.
Pro bio na trh
Přibliţně třetina osob uvádí, ţe nakupuje biopotraviny o něco více neţ před
rokem. Naopak niţší zájem o biopotraviny uváděli respondenti spíše výjimečně (kaţdý dvacátý z nakupujících). Nejčastějším místem nákupu biopotravin
jsou trhy, včetně farmářských, kam si
pro biopotraviny chodí více neţ 60 %
nakupujících. Dalšími místy jsou supermarkety, specializované prodejny, ná-
Rovněţ povědomí o národním logu
(produkt ekologického zemědělství) se
zvyšuje, v roce 2010 znalo logo 54 %
lidí, v letošním uţ téměř tři čtvrtiny
populace. Znalost je opět vyšší mezi
osobami, v jejichţ domácnostech se
biopotraviny nakupují, dosahuje 87 %.
Jaké jsou bariéry pro větší nakupování
biopotravin, a proč je někteří lidé nejedí
vůbec? Největší překáţkou je cena. Tu
uvádí jako překáţku tři čtvrtiny osob,
které biopotraviny nakupují, i těch, kteří
je nenakupují.
Dalšími rozhodujícími faktory pro nakupující je omezený sortiment a dostupnost prodejny s biopotravinami. U osob,
které biopotraviny nenakupují, je častým důvodem, kromě zvyku, ţe nevnímají rozdíl mezi bio a ne bio potravinami, nebo povaţují označování potravin
za bio pouze za marketingový trik. Přibliţně kaţdý dvanáctý člověk, který
biopotraviny nekupuje, nemá dostatek
informací nebo ho to vůbec nezajímá.
Výzkum provedla společnost MEDIAN,
s.r.o. v první polovině září na vybraném
vzorku 630 respondentů (mezi osobami
ve věku 18 – 65 let) z celé České republiky.
Hynek Jordán
ředitel Odboru komunikace Mze
Připojte se k výstava sýrových etiket
se svou prezentací, nenechme biosýry
stranou. Zn.: farmáři vítáni
P
řipravuje se výstava farmářských etiket a obalů od mléčných výrobků, konkrétně sýrů.
„V posledních padesáti letech
jsme vytvořili největší sbírku sýrových
etiket na světě a vyuţíváme ji
k propagaci sýrů a mlékárenství na veřejnosti,“ informuje kurátor chystané
výstavy a autor sbírky Ladislav Likler.
Právě skončila výstava „Král sýrů camembert“ a dalším námětem jsou „Sýry
z farem celého světa“. Sběratelé jsou
v situaci, ţe mají dostatek exponátů
z třeba z Austrálie, Jiţní Ameriky nebo
Afriky, a nyní vyvstal záměr vystavit co
nejvíc etiket z Čech a Moravy.
Malí i velcí
„Farmy, které jiţ mléčné výrobky vyrábějí, bychom rádi poţádali o zaslání
jejich etiket a obalů ( mimo platů ), případně letáků a nebo výstřiţků o svých
farmách,“ dodává Ladislav Likler. Výstava bude poprvé instalována na Men-
Dřevo pro duši,
úly pro včely
Seminář s německou muzikoterapeutku Gunhild
von Kries, která se poznáváním kvalit stromů
zabývá jiţ přes dvacet let, sama si vyrábí muzikoterapeutické nástroje, během jejichţ tvoření je
kvalitou dřevin inspirována. Zároveň je včelařkou a přemýšlí o tvarech úlů tak, aby se v něm
včely cítily co nejlépe. Gunhild dává semináře po
celém světě, v Čechách jiţ několik let vyučuje
muzikoterapii na pomaturitním studiu Akademie
sociálního umění Tabor, kde před třemi lety zaloţila samostatné studium muzikoterapie. Sseminář
se bude konat o víkendu 17. aţ 19. října na Bečkově v krásném a klidném prostředí Vraních hor,
u Bernartic v okrese Trutnov. Cena 2.700
Kč. Překlad bude zajištěn, stejně jako dřevo na
řezbání, strava a ubytování na postelích pro 12
účastníků.

Vnímání různých kvalit dřev nasloucháním, čichem, pozorováním.

Opracování řezbářským noţem

Pozorování stromů

Umělecké vyjádření dřevin, jejich působení na lidskou duši

Praobrazy dřev v mýtech, bytosti stromů
Kontakt: Marek Vodička, 608 355 071, [email protected].
(red)
delově univerzitě začátkem příštího
roku a pak bude dva roky kolovat po
dalších institucích se vztahe m
k zemědělství nebo ţivotnímu prostředí.
Víte, že…?
Pěstované GMO
kukuřice u nás
postupně klesá
Plocha osetá kukuřicí MON810
v letošním roce opět poklesla, a to na
1 754 ha oproti loňským 2 560 ha. Maxima 8 380 ha bylo dosaţeno v roce
2008. Mnozí zemědělci tuto plodinu
patrně chtěli vyzkoušet, o čemţ svědčilo mnoţství menších ploch. Od roku
2011 vykazuje pěstování MON810
jasně patrný klesající trend, a to i co do
počtu pěstitelů – letos GM kukuřici
zaselo pouze 18 zemědělců. Zemědělci
jí proto sejí v oblastech s významným
výskytem zavíječe kukuřičného ve
středních Čechách, Polabí, v teplých
oblastech Moravy, ale i okolo Klatov.
Výkyvy počasí
bude řešit
speciální skupina
Kvůli letošnímu jarnímu suchu byl na
Ministerstvu zemědělství sestaven pracovní tým, který vznikl spojením se
skupinou z Ministerstva ţivotního prostředí. „Ministerstvo zemědělství musí
pokračovat v podpoře projektů, které
napomohou zadrţování vody v krajině.
Kromě výstavby vodních děl v regionech opakovaně postiţených nedostatkem sráţek, je nutné zaměřit opatření
také na zvýšení kvality půdy a na vyuţívání moderních postupů v zemědělské výrobě,“ řekl při prvním setkání
skupiny ministr zemědělství Marian
Jurečka.
Zemědělská
zjednodušuje
ohlašování
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zpřístupnila online formulář, prostřednictvím kterého mohou
podnikatelé splnit nahlašovací povinnost o dovozu vybraných druhů potravin do ČR.
SZPI tímto krokem výrazně zjednodušuje a urychluje administrativu spojenou s plněním nařízení vlády 211/2014
Sb. z 2. 10. 2014, které ukládá provozovatelům potravinářských podniků
ohlašovat dovoz některých druhů čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a brambor s předstihem 48 hodin na místně
příslušný inspektorát SZPI.
(red)
V příštím čísle



