povinné předměty – první ročník/blok

Transkript

POVINNÉ PŘEDMĚTY – PRVNÍ ROČNÍK/BLOK
E – Charakteristika studijního předmětu
Název studijního předmětu
Typ předmětu
Rozsah studijního předmětu
Antropologický proseminář
povinný
0+2
hod. za týden 2
dopor. ročník / semestr
kreditů
5
1/ZL
Jiný způsob vyjádření rozsahu
Způsob zakončení
Z, Zk
Forma výuky
Další požadavky na studenta Napsání odborné seminární práce v rozsahu cca. 5 s.
semináře
Vyučující
Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D. , Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.
Stručná anotace předmětu
Antropologický proseminář
Obecně je cílem kurzu především posluchače seznámit se základním pojmoslovným aparátem společenských
věd a jeho užíváním tak, jak se to s využitím kulturní a sociální antropologie nabízí (kultura, enkulturace,
socializace, komunikace, kulturní relativismus, akulturace apod.). Studenti se seznámí s vymezením
antropologie jako obecné vědy o člověku a s problematikou jejího vnitřního členění na "dílčí antropologie".
Ke každé z těchto "dílčích antropologií" se posluchači dovědí základní informace s tím, že váha výkladu bude
spočívat v nástinu vymezení antropologie kulturní a sociální. Výklad bude v první přednášce zaměřen na
vymezení předmětu a metod disciplíny a na objasnění podmínek jejího vzniku a rozvoje. Naučit pracovat
studenty s terminologickou výbavou věd o člověku je jedním z cílů, který projektovaný kurs sleduje.
Seznámení se základní literaturou k problematice. Práce s odbornými texty. Bibliografický záznam. Referát,
zpráva, recenze, studie, odborná stať, informativní článek. Odborná literatura a periodika. Vědecká práce
v kulturní antropologii – možné náměty a okruhy zájmu antropologů. Postupy při kritice a interpretaci.
Induktivní a deduktivní metoda. Kvalitativní, kvantitativní a komparativní metody v antropologii.
Informace ke kombinované nebo distanční formě
Rozsah konzultací (soustředění)
hodin za týden
Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů a způsob kontroly
Studijní literatura a studijní pomůcky
Základní odborná literatura:
AUGÉ, M. Antropologie současných světů. Brno 1999.
CORET, E. Co je člověk. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha 2000.
SOKOL, J. Malá filosofie člověka a slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad, 1996.
Doporučená literatura:
BLECHA, I. Filosofie. 3. opravené a rozšířené vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998.
BUBER, M. Já a Ty. 1. vyd. Praha: MF, 1969.
BUBER, M. Chasidská vyprávění. 1. vyd. Praha: Kalich 1990.
BUDIL, I. T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha 1992.
CASSIRER, E. Filosofie symbolických forem. Praha 1996.
ELIADE, M. Posvátné a profánní. Praha 1994.
ELIADE, M. Mýtus o věčném návratu. Praha 1994.
FINK, E. Bytí, pravda, svět. Praha 1996.
FINK, E. Oáza štěstí. Praha 1992.
FINK, E. Hra jako symbol světa. Praha 1993.
FLOSS, P. Od počátků novověku ke konci milénia, Olomouc 2000.
FOUCAULT, M. Sen a obraznost. Praha 1995.
FROMM, E. Umění milovat. Praha 1966.
FROMM, E. Mít nebo být? Praha 1994.
GADAMER, H.-G. Člověk a řeč. Praha 1999.
GEHLEN, A. (NETOPILÍK, J.) Duch ve světě techniky. Praha, 1972.
GRONDIN, J. Úvod do hermeneutiky. Praha 1997.
HABÁŇ, M. Filosofická antropologie. Řím 1981.
HORYNA, B. Počátky filosofické antropologie. Brno 1999.
JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha 1997.
PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000.
PECKA, D. Člověk I. Řím 1970.
PLESSNER, H. Predmet filosofickém antropologie, In.: Človek, kto si? Bratislava 1965.
PLESSNER, H. Philosophische Anthropologie, München 1970.
LETZ, J. Filozofická antropológia. Bratislava 1994.
LÉVI-STRAUSS, C. Myšlení přírodních národů. Praha: DAUPHIN 1996.
LIPOVETSKY, G. Soumrak povinnosti. Praha: Prostor 1999.
LORENZ, K. Takzvané zlo. Praha 1993.
LYOTARD, J. F. O postmodernismu. Praha 1993.
MICHŇÁK, K. Ke kritice antropologismu ve filosofii a teologii. Praha, 1969.
ORTEGA Y GASSET, J. Vzpoura davů. Praha 1993.
PELCOVÁ, N. Člověk jako „ens amans“ a výchova založená na sympatii. In: filosofie, výchova, hodnoty. Praha 1999.
PELCOVÁ, N. Paradigmata výchovy. In: Hodnoty a vzdělání. Praha 1997.
PELCOVÁ, N. a kol. Evropské myšlenkové tradice k hodnotám evropské civilizace. Praha 1998.
PELCOVÁ, N. Výchova k humanismu. Praha 1999.
PELCOVA, N. Filosofická a pedagogická antropologie. Praha 2000.
SEILEROVÁ, B. Človek vo filozofickej antropológii. Bratislava 1995.
SOKOL, J. Filosofická antropologie. Praha : Portál, 2002.
SOKOL, J. Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003.
SOUKUP, V. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum 1996.
SOUKUP, V. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum 2004.
STARK, S. Problematika člověka v současné filosofii. Plzeň: ZČU 2000.
SCHELER, M. Místo člověka v kosmu. 1968; Řád lásky. 1971; O studu. 1993.
WELSCH, W. Naše postmoderní moderna. Praha 1994.
WRIGHT, R. Morální zvíře. Praha 1995.
WOLF, J. Člověk a jeho svět. Praha 1992.
Typ předmětu
Filozofie – základní problémy
povinný
2+1
hod. za týden 3
kreditů
5
Z, Zk
Forma výuky
1/ZL
Způsob zakončení
Přednáška,
seminář
Další požadavky na studenta
Vyučující
prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc.
Kurs poskytuje rámcový vhled do filozofické problematiky a stylu filozofického myšlení, vymezuje
postavení filozofie v systému věd a seznamuje se základní filozofickou terminologií.
Cílem kurzu je poskytnout studentům nefilosofických oborů nejen faktografický, ale i problémový
přehled po vývoji filosofie od jejích počátků v Řecku až do současnosti. Důraz je kladen na novější
filosofii a na diskuse, do nichž soudobé filosofické myšlení vstupuje. Student by měl získat přehled
nejen o jednotlivých směrech a jejich představitelích, ale především o smyslu filosofického tázání, o
roli filosofie v duchovní kultuře lidstva a o její pozici mezi ostatními vědami. Ke zkoušce je nutné se
zapsat na katedře v termínech, které určují jednotliví zkoušející, a to buď u paní sekretářky nebo na
nástěnce katedry. Zkoušený si losuje dvě otázky (jednu ze starších dějin a jednu z novějších).
hodin za týden
BLECHA, I. Filosofie. 3. opravené a rozšířené vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998.
Filosofický slovník. Olomouc 1998.
A. Anzenbacher: Úvod do filosofie. Praha 1994.
Benyovszky, L.: Úvod do filosofie. Praha 1999.
Historisches Wörterbuch der Philosophie. Darmstadt 1971 dosud.
Aurelius, Augustinus, Vyznání, Praha 1990.
Aurelius, Marcus A. Antonius, Hovory k sobě, Praha 1975.
Campanella, Tommaso, Sluneční stát, Praha 1979 (a jiná vydání).
Camus, Albert, Romány a povídky, Praha 1969 (zvl. Cizinec, Mor).
Camus, Albert, Mýtus o Sisyfovi, Praha 1995.
Čapek, Karel, Pragmatismus, Olomouc 2000.
Descartes, René, Rozprava o metodě, Praha 1947 (a jiná vydání).
Eco, Umberto, Skeptikové a těšitelé, Praha 1995.
Heisenberg, Werner, Fyzika a filosofie, Praha 1966.
Locke, John, Dopis o toleranci, Brno 2000.
Machiavelli, Niccolo, Vladař, Praha 1997 (a jiná vydání).
Morin, Edgar, Věda a svědomí, Praha 1995.
Nietzsche, Friedrich, Tak pravil Zarathustra, Praha 1968 (a jiná vydání).
Platón, Ústava, Praha 1993 (1996), I. a VII. kniha.
Platón, Symposion, Praha 1993; nebo: týž, Faidón, Praha 1994; nebo: týž, Faidros, Praha 1993.
Rádl, Emanuel, Útěcha z filosofie, Praha 1946 (a jiný vydání).
Rorty, Richard, Nahodilost, ironie, solidarita, Praha 1998.
Rousseau, Jean-Jacques, Rozpravy, Praha 1978.
Sartre, Jean-Paul, Nevolnost, Praha, 1993.
Scheler, Max, Místo člověka v kosmu, Praha 1968.
Typ předmětu
Kulturní antropologie
povinný
2+1
hod. za týden
3
1/
ZL
kreditů
5
Forma výuky
přednáška,
seminář
Způsob zakončení
Z, Zk
Vyučující
Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D. , Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.
Předmět se doporučuje volit v úzké návaznosti na předmět Sociální antropologie. Výklad kulturní
antropologie si klade za cíl seznámit studenty se systémy artefaktů, sociolkulturních regulativů a idejí
sdílených a předávaných členy určité společnosti. Student by si měl osvojit základní premisy a postuláty
uplatňované při jednání s ,jiným" (problém kulturního relativismu). V souvislosti se specifickým zaměřením
kulturní antropologie na fenomény symbolické kultury se seznámí posluchači s fenomény magie, mýtu,
náboženství, umění a vědy a široký prostor bude věnován problematice postmoderního obratu, který svým
kulturologickým zaměřením tato disciplína anticipuje. "Kultura"- historie pojmu, pojetí kultury současnou
KA: Posluchači se seznámí s pojmem "kultura" jako nekonstantní, historicky proměnlivou kategorií. Výklad
se zaměří na specifika z hlediska časové proměnlivosti, z pohledu vývoje vědecké interpretace a z hlediska
kulturních tradic. Naučit pracovat studenty s terminologickou výbavou věd o člověku je jedním z cílů, který
projektovaný kurs sleduje.
hodin za týden
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha: Argo 1999. ISBN 80-7203-212-7.
BENEŠ, J. Člověk. Praha: Mladá fronta 1994. ISBN 80-204-0460-0.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha 2000.
LÉVI-STRAUSS, C. Myšlení přírodních národů. Praha: DAUPHIN 1996. ISBN 80-901842-9-4.
LIPOVETSKY, G. Soumrak povinnosti. Praha: Prostor 1999. ISBN 80-7260-008-7.
PAVLINCOVÁ, H., HORYNA, B. Judaismus, křesťanství, islám (slovník). Olomouc: Olomouc 2003. ISBN 80-71-82-165-9.
SOUKUP, V. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum 2004. ISBN 80-244-0337-3.
STRAUSS, C. L. Strukturální antropologie. Praha: Argo 2006. ISBN 801-7203-713-7.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon 1994. ISBN 80-7113-111-3
ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. Praha 1993.
AUGÉ, M. Antropologie současných světů. Brno 1999. ISBN 80-7108-154-X.
BUBER, M. Já a Ty. 1. vyd. Praha: MF 1969.
CAMUS, A. Člověk revoltující. Praha 1995.
CORETH, E. Co je člověk? 1. vyd. Praha: Zvon, 1994.
ČAPEK, K. Pragmatismus čili filosofie praktického života. Praha 1918.
DACÍK, T. Filosofická antropologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM 1999. ISBN 80-7204-123-1.
DAWSON, CH. Krize západní vzdělanosti. Praha 1991.
DE CHARDIN, P. T. Místo člověka v přírodě. Olomouc: Svoboda-Libertas 1993. ISBN 80-205-0309-9.
DEWEY, J. Demokracie a výchova. Praha: Jan Laichter 1932.
DILTHEY, W. Život a dejinné vedomie. Bratislava: Pravda 1980.
FLOSS, P. Od počátků novověku ke konci milénia. Olomouc: Vetus Via 2000. ISBN 80-902024-6-2.
FLOSS, P. Úvod do dějin středověkého myšlení. Olomouc 1994.
FLOSS, P. Architekti křesťanského středověkého vědění. Praha: Vyšehrad 2004. ISBN 80-7021-662-X.
FROMM, E. Der moderne Mensch, s. 138-139. In. Překlad: MÁCHA, K. 100 tezí o integrální antropologii. Olomouc: UPOL 2004.
Ed. GÁL, E., MARCELLI, M. Za zrkadlom moderny. Bratislava: Archa 1991. ISBN 80-7115-025-8.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha: SLON 2000. ISBN 80-85850-89-3.
GEHLEN, A. (NETOPILÍK, J.) Duch ve světě techniky. Praha 1972.
GEHLEN, A. Der Mensch. 1940/1966.
HEIDEGGER, M. Co je metafyzika? Praha: OIKOYMENH 1993.
ISBN 80-85241-39-0.
HEIDEGGER, M. Básnicky bydlí člověk. Praha: OIKOYMENH 1993.
ISBN 80-85241-40-3.
HEIDEGGER, M. Konec filosofie a úkol myšlení. Praha: OIKOYMENH 1993.
ISBN 80-85241-41-2.
HORYNA, B. Počátky filosofické antropologie. Brno 1999. ISBN 80-120-2105-5.
HORYNA, B. Filosofie posledních let před koncem filosofie. Praha: KLP 1998. ISBN 80-85917-49-1.
HORYNA, B., ŠTĚPÁN, J., BLECHA, I., ŠARADÍN, P a kol. Filosofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc 1998. ISBN
80-7182-064-4.
CHMELÍK, J. a kol. Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita. Praha: Portál 2003. ISBN 80-7178-7396.
JAMES, W. Pragmatizmus, článek: Pragmatická koncepcia pravdy. Bratislava 1998.
KREJČÍ, A. Česká reflexe pragmatismu v díle Karla Čapka. In. Ed. BLECHA, I. Philosophika IV. Olomouc: UPOL 2000. ISBN 80244-0096-0. ISSN 1212-1207.
KREJČÍ, A. Antropologie podle Metoděje Habáně odložená recenze. In. Ed. BLECHA, I. Philosophika VI. Olomouc: UPOL 2005.
ISBN 80-244-1260-8. ISSN 1212-1207.
KREJČÍ, A. Poznámky k integrální antropologii: kapitoly z historie antropologického myšlení. In. Ed. KRÁTOŠKA, J., ŠTEIGL, J.
Aplikovaná antropologie 2005. Olomouc: UPOL 2005. ISBN 80-244-1252-7.
KREJČÍ, A., ČADOVÁ, L. Hodnotová orientace a životní postoje současných adolescentů. PEIDAGOGÓS, časopis pro pedagogiku a
s tím související vědy. Roč. 2006, č.1. ISSN 1213-3809.
KUNG, H. Projekt – světová etika. Zlín 1992.
LYOTARD, J. F. O postmodernismu. Praha: FILOSOFIA 1993. ISBN 80-7007-047-1.
MÁCHA, K. 100 tezí o integrální antropologii. Olomouc: UPOL 2004. ISBN 80-244-0985-2.
MANNHEIM, K. Ideológia a utópia. Bratislava 1991.
NETOPILÍK, J. Předmluva. In. GEHLEN, A. Duch ve světě techniky. Praha 1972.
ODEHNAL, I. Úvod do filosofie člověka. Brno: Akademické nakladatelství CERM 2002. ISBN 80-7204-230-0.
PALOUŠ, R. K filosofii výchovy. Praha 1990.
PATOČKA, J. Sókratés. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1991.
ISBN 80-04-25383-0.
PATOČKA, J. Aristotelés. Praha: Vyšehrad 1994. ISBN 80-7021-067-2.
PATOČKA, J. Nejstarší řecká filosofie. Praha: Vyšehrad 1996. ISBN 80-7021-195-4.
PECHAR, J. a kol. Člověk v moderních vědách. Praha: ČSAV 1992. ISBN 80-7007-028-5.
PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha: ISV 2001. ISBN 80-85866-64-1.
PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Projekt integrální antropologie a mravnost současných adolescentů. In. Ed. VAŠŤATKOVÁ, J. Aktuální
problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů III. Olomouc: VOTOBIA 2005. ISBN 80-7220-264-4.
SOKOL, J. Malá filosofie člověka a slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad, 1996. ISBN 80-7021-253-5.
SOUKUP, V. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum 1996. ISBN 80-7184-158-7. ISSN 0567-8307.
STRAUSS, C. L. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis 1999. ISBN 80-7108-138-8.
VOJTÍŠEK, Z. Encyklopedie náboženských směrů v České republice. Praha: Portál 2004. ISBN 80-7178-798-1.
WOLF, J. Člověk a jeho svět. Praha: Karolinum 1999. ISBN 80-7184-871-9.
WOLF, J. Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha: Karolinum 1992. ISBN 80-246-0099-4
Typ předmětu
Způsob zakončení
Sociální antropologie
povinný
2+1
hod. za týden
Vyučující
Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D.
Z, Zk
3
kreditů
4
Forma výuky
1/ L
přednáška, seminář
Předmět se doporučuje volit v úzké návaznosti na předmět Kulturní antropologie.
Obecně je cílem kurzu především posluchače seznámit se základním pojmoslovným aparátem společenských věd a jeho
užíváním tak, jak se to s využitím kulturní a sociální antropologie nabízí (kultura, enkulturace, socializace, komunikace,
kulturní relativismus, akulturace apod.). V úvodní přednášce se posluchači seznámí s vymezením antropologie jako
obecné vědy o člověku a s problematikou jejího vnitřního členění na "dílčí antropologie". Ke každé z těchto "dílčích
antropologií" se posluchači dovědí základní informace s tím, že váha výkladu bude spočívat v nástinu vymezení
antropologie kulturní a sociální.
 Proces enkulturace
 Problematika kulturního relativismu a etnocentrismu
 Fenomén kulturní změny
 Symbolická kultura
 Kultura premoderní/moderni/postmoderni
 Systém příbuzenství
 Důležité pojmy
 Rasa ve studiích SA
 Významná paradigmata kulturní a sociální antropologie a její představitelé
 Zbytek kursu bude věnován nástinu nejdůležitějších paradigmat SA.
Důležité pojmy: příbuzenství pokrevní, nepokrevní, monogamie, polygamie, polyandrie, endogamie, exogamie, sororát,
levirát, matriarchát, matrilinearita, matrilokalita, patriarchát, patrilinearita, patrilokalita, volucionismus, difuzionismus,
funkcionalismus, konfiguracionismus a strukturalismus v antropologii, antropologie symbolická, komunikace, význam,
kulturní kompetence, enkulturace, socializace, kultura a osobnost.
hodin za týden
Frazer, J. G.: Zlatá ratolest. Praha 1994.
Geertz, C.: Interpretace kultur. Vybrané eseje. SLON, Praha 2000.
Murphy, Robert, F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie. Slon, Praha 1998.
Soukup, V.: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha 1994.
Steblin- Kamenskij, MJ.: Mýtus a jeho svět. Praha 1984
Wolf, J.: Kulturní a sociální antropologie. Praha 1971.
Budil, I. T.: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha 1992.
Eliade, M.: Posvátné a profánní. Praha 1994.
Hubík, S.: Postmoderní kultura. Olomouc 1991.
Kocman, D.: ,,Antropologie? Sociologie? O splynutí horizontů". Cargo č.2/1999, str. 171-172.
Kottak, P.C.: Anthropology.The Exploration of Human Diversity.Tbe University of Michigan 1994 .
Keesing, Roger, M.: Cultural Antropology. 1981.
Kroeber, A., L.; Kluckhohn, C.: Kritický nástin systémů a definic kultury. Brno 1970.
Levi-Strauss, C.: Smutné tropy. Praha 1966.
Levi-Strauss, C.: Myšlení přírodních národů. Praha 1996.
Lévi-Strauss, C.: Rasa a dějiny. Atlantis, Brno 1999.
Pelcová, N.: Filosofická a pedagogická antropologie. Praha 2000.
Sokol, J.: Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Portál, Praha 2002.
Soukup, V.: Přehled antropologických teorií kultury. Portál, Praha 2000.
Wolf, J.: Člověk a jeho svět. Praha 1992.
Typ předmětu
Vybrané otázky z dějin psychologie a obecné psychologie
povinný
1+1
hod. za týden 2
Kreditů
3
1/Z
Způsob zakončení
Z, Zk
Forma výuky
Přednáška,
seminář
Vyučující
Doc. PhDr. Alena Plháková, CSc.,
Uvedení do oboru psychologie
Filozofické zdroje psychologie
Vznik vědecké psychologie – W. Wundt
Nástup behaviorismu a teorie učení
Psychoanalýza
Humanistická psychologie
Kognitivní psychologie
Psychika a její funkce
Myšlení a poznávání
Emoce
Schopnosti
Temperament
Vývojové aspekty
hodin za týden
Plháková , A.: Dějiny psychologie. Praha, Grada, 2006
Plháková , A.: Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia, 2004
Plháková , A.: Inteligence. In- Blatný, M., Plháková , A.: Temperament, inteligence, sebepojetí.
Brno-Tišnov,2003
Dále dle specializované podrobné anotace předmětu
Biologická antropologie
Typ předmětu
povinný
1+1
Počet hod. 2
za týden
Jiný způsob vyjádření
rozsahu
Způsob zakončení
Z, Zk
Vyučující
doc. Mgr. Martina Cichá, Ph.D.
Dopor.
1/ZL
ročník /
semestr
Počet kreditů 5
Forma výuky Přednáška ,
seminář
Další požadavky na studenta Zpracování písemné práce na zadané téma
Ústředním tématem předmětu je člověk jako složitá a individuální bytost, se stránkou biologickou,
psychickou i sociální.
Předmětem biologické antropologie je v souladu se Soukupovou definicí snaha o studium člověka v
biosociokulturní perspektivě s důrazem na kulturologický přístup k poznatkům shromážděným
přírodními vědami. Dnes je pozornost věnována zejména výzkumu fyziologických, biochemických,
genetických a ekologických faktorů, které působí na variabilitu a morfologii lidského těla. V centru
pozornosti proto stojí problematika role dědičnosti, přírodního výběru a vnějšího prostředí na
proměnlivost organismu ve fylogenetickém a ontogenetickém vývoji člověka.
Předmět poskytuje základní informace o fylogenetickém a ontogenetickém vývoji člověka.
Seznamuje studenty se základy humánní genetiky. Přináší základní informace o metodách
používaných v biologické antropologii, se zaměřením na somatometrii a somatoskopii. Opomíjena
není ani problematika zdraví a nemoci, civilizačních chorob, zdravého životního stylu, se zaměřením
na prevenci onemocnění a úrazů. Rešena je zde také problematika etnické antropologie, s akcentem
na diskurs o existenci lidských ras a jejich sociální konstrukci.
//
hodin za týden
//
BENEŠ, J. Antropologie. Brno: MU, 1993.
FETTER, V. et al. Antropologie. Praha: Academie ČSAV, 1967.
GOLDMANN, R., CICHÁ, M. Základy pediatrie pro pedagogy. Olomouc: PdF UP, 2006.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2002.
KOTULÁN, J. Zdravotní nauky pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita, 2005.
JELÍNEK, J. Biologie a fyziologie člověka a úvod do studia obecné genetiky. Olomouc:
Nakladatelství Olomouc, 2003.
KOPECKÝ, M., CICHÁ, M. Somatologie pro učitele. Olomouc: PdF UP, 2005.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2000.
HAJN, V. Antropologie I, II. Olomouc: UP, 1996.
KAPRAS, J. et al. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky. Praha: UK Karolinum, 1996.
MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro speciální pedagogy. Praha: SPN, 1993.
MARTIN, R., SALLER, K. Antropologie. Gustav Verlag, 1957.
MASTILIAKOVÁ, D. Holistické přístupy v péči o zdraví. Brno: Institut pro další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví, 1999. 164 s.
NEČAS, O. et al. Obecná biologie pro lékařské fakulty. Praha: Nakl. H&H, 2000.
ROZSYPAL, S. Přehled biologie. Praha: Scientia, 1994.
SKLENOVSKÝ, A. Zdraví není samozřejmost. Olomouc: Votobia, 1997.
SOUKUP, V. Dějiny sociální a kulturní antropologie. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova
(Karolinum), 1996.
SRŠEŇ Š., SRŠŇOVÁ K. Základy klinické genetiky. Martin: Osveta, 1995.
SUCHÝ, J. Vývojová antropologie obyvatelstva ČSR. Praha: UK, 1972.
THOMPSON, J. S., THOMPSONOVÁ, M. W. Klinická genetika. Martin: Osveta, 1988.
WOLF, J. Člověk a jeho svět. Praha: UK, 1992.
WOLF, J. Antropologie pro každý den. Praha: ARSCI, 2004.
WOLF, J. et al. Integrální antropologie na prahu 21. století. Praha: Karolinum, 2002.
Antropologické časopisy.
Typ předmětu
Historie antropologického myšlení
povinný
1+1
hod. za týden 2
kreditů
5
1/ZL
Způsob zakončení
Z, K
Forma výuky
Přednáška
+ seminář
Vyučující
Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.
Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D.
Přiblížení disciplíny z historického hlediska rozšíří a obohatí posluchačovy poznatky z dějin filozofie,
sociologie a předně antropologie. Posluchači se seznámí s pojmem "kultura" jako nekonstantní, historicky
proměnlivé kategorie. Výklad se zaměří na specifika z hlediska časové proměnlivosti, z pohledu vývoje
vědecké interpretace a z hlediska kulturních tradic. Podstatnou náplní kurzu je výklad významných
paradigmat kulturní a sociální antropologie a odkaz jejich historických představitelů.
Zbytek kursu bude věnován nástinu nejdůležitějších paradigmat kulturní antropologie obecně. Důležité
pojmy: evolucionismus, difuzionismus, funkcionalismus, konfiguracionismus a strukturalismus v
antropologii, antropologie symbolická, komunikace, význam, kulturní kompetence, enkulturace, socializace,
kultura a osobnost.
hodin za týden
AUGÉ, M. Antropologie současných světů. Brno 1999. ISBN 80-7108-154-X.
CORETH, E. Co je člověk? 1. vyd. Praha: Zvon, 1994.
HORYNA, B. Počátky filosofické antropologie. Brno 1999. ISBN 80-120-2105-5.
MÁCHA, K. 100 tezí o integrální antropologii. Olomouc: UPOL 2004. ISBN 80-244-0985-2.
MURPHY, R. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Slon 1998.
PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Filosofie o člověku a výchově. Praha: ISV 2001. ISBN 80-85866-64-1.
SOKOL, J. Malá filosofie člověka a slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad, 1996. ISBN 80-7021-253-5.
SOKOL, J. Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha: Portál 2002.
SOUKUP, V. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum 1996. ISBN 80-7184-158-7. ISSN 0567-8307.
SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál 2000.
SOUKUP, V. Dějiny antropologie. Praha: Karolinum 2004. ISBN 80-244-0337-3.
STRAUSS, C. L. Strukturální antropologie. Praha: Argo 2006. ISBN 801-7203-713-7.
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon 1994. ISBN 80-7113-111-3
ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. Praha 1993.
BENEDICTOVÁ, R. Kulturní vzorce. Praha: Argo 1999. ISBN 80-7203-212-7.
BENEŠ, J. Člověk. Praha: Mladá fronta 1994. ISBN 80-204-0460-0.
BUBER, M. Já a Ty. 1. vyd. Praha: MF 1969.
CAMUS, A. Člověk revoltující. Praha 1995.
ČAPEK, K. Pragmatismus čili filosofie praktického života. Praha 1918.
DACÍK, T. Filosofická antropologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM 1999. ISBN 80-7204-123-1.
DAWSON, CH. Krize západní vzdělanosti. Praha 1991.
DE CHARDIN, P. T. Místo člověka v přírodě. Olomouc: Svoboda-Libertas 1993. ISBN 80-205-0309-9.
DEWEY, J. Demokracie a výchova. Praha: Jan Laichter 1932.
DILTHEY, W. Život a dejinné vedomie. Bratislava: Pravda 1980.
FLOSS, P. Od počátků novověku ke konci milénia. Olomouc: Vetus Via 2000. ISBN 80-902024-6-2.
FLOSS, P. Úvod do dějin středověkého myšlení. Olomouc 1994.
FLOSS, P. Architekti křesťanského středověkého vědění. Praha: Vyšehrad 2004. ISBN 80-7021-662-X.
FROMM, E. Der moderne Mensch, s. 138-139. In. Překlad: MÁCHA, K. 100 tezí o integrální antropologii. Olomouc: UPOL 2004.
Ed. GÁL, E., MARCELLI, M. Za zrkadlom moderny. Bratislava: Archa 1991. ISBN 80-7115-025-8.
GEERTZ, C. Interpretace kultur. Praha: SLON 2000. ISBN 80-85850-89-3.
GEHLEN, A. (NETOPILÍK, J.) Duch ve světě techniky. Praha 1972.
GEHLEN, A. Der Mensch. 1940/1966.
HEIDEGGER, M. Co je metafyzika? Praha: OIKOYMENH 1993.
ISBN 80-85241-39-0.
HEIDEGGER, M. Básnicky bydlí člověk. Praha: OIKOYMENH 1993.
ISBN 80-85241-40-3.
HEIDEGGER, M. Konec filosofie a úkol myšlení. Praha: OIKOYMENH 1993.
ISBN 80-85241-41-2.
HORYNA, B. Filosofie posledních let před koncem filosofie. Praha: KLP 1998. ISBN 80-85917-49-1.
HORYNA, B., ŠTĚPÁN, J., BLECHA, I., ŠARADÍN, P a kol. Filosofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc 1998. ISBN
80-7182-064-4.
CHMELÍK, J. a kol. Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita. Praha: Portál 2003. ISBN 80-7178-7396.
JAMES, W. Pragmatizmus, článek: Pragmatická koncepcia pravdy. Bratislava 1998.
KREJČÍ, A. Česká reflexe pragmatismu v díle Karla Čapka. In. Ed. BLECHA, I. Philosophika IV. Olomouc: UPOL 2000. ISBN 80244-0096-0. ISSN 1212-1207.
KREJČÍ, A. Antropologie podle Metoděje Habáně odložená recenze. In. Ed. BLECHA, I. Philosophika VI. Olomouc: UPOL 2005.
ISBN 80-244-1260-8. ISSN 1212-1207.
KREJČÍ, A. Poznámky k integrální antropologii: kapitoly z historie antropologického myšlení. In. Ed. KRÁTOŠKA, J., ŠTEIGL, J.
Aplikovaná antropologie 2005. Olomouc: UPOL 2005. ISBN 80-244-1252-7.
KREJČÍ, A., ČADOVÁ, L. Hodnotová orientace a životní postoje současných adolescentů. PEIDAGOGÓS, časopis pro pedagogiku a
s tím související vědy. Roč. 2006, č.1. ISSN 1213-3809.
KUNG, H. Projekt – světová etika. Zlín 1992.
LYOTARD, J. F. O postmodernismu. Praha: FILOSOFIA 1993. ISBN 80-7007-047-1.
MANNHEIM, K. Ideológia a utópia. Bratislava 1991.
NETOPILÍK, J. Předmluva. In. GEHLEN, A. Duch ve světě techniky. Praha 1972.
ODEHNAL, I. Úvod do filosofie člověka. Brno: Akademické nakladatelství CERM 2002. ISBN 80-7204-230-0.
PALOUŠ, R. K filosofii výchovy. Praha 1990.
PATOČKA, J. Sókratés. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1991.
ISBN 80-04-25383-0.
PATOČKA, J. Aristotelés. Praha: Vyšehrad 1994. ISBN 80-7021-067-2.
PATOČKA, J. Nejstarší řecká filosofie. Praha: Vyšehrad 1996. ISBN 80-7021-195-4.
STRAUSS, C. L. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis 1999. ISBN 80-7108-138-8.
VOJTÍŠEK, Z. Encyklopedie náboženských směrů v České republice. Praha: Portál 2004. ISBN 80-7178-798-1.
WOLF, J. Člověk a jeho svět. Praha: Karolinum 1999. ISBN 80-7184-871-9.
WOLF, J. Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha: Karolinum 1992. ISBN 80-246-0099-4
POVINNÉ PŘEDMĚTY – DRUHÝ A TŘETÍ ŘOČNÍK / DRUHÝ BLOK
Typ předmětu
Kapitoly ze sociologie
povinný
2+0 hod./týden 2
Dop. ročník / semestr
Kreditů 5
Forma
výuky
Způsob zakončení
Z, Zk
Vyučující
Doc. PhDr. Dana Sýkorová, Ph.D.
2/ZL
Přednášky
Na zajištění výuky budou dále participovat: Doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D., Mgr. Miroslav
Dopita, Ph.D., Mgr. Martin Fafejta, Ph.D., Mgr. Dan Ryšavý, Ph.D., Mgr. Petra Kowaliková, Mgr.
Daniel Topinka
Kurz bude uveden vysvětlením předmětu a metody sociologie, jejího vztahu k jiným vědám, zejm. ke
kulturní a sociální antropologii. Obsah kurzu budou dále tvořit následující tématické okruhy, v jejichž
rámci se studenti seznámí s klíčovými sociologickými pojmy a hlavními směry sociologického
myšlení: 1/ Sociální a kulturní reprodukce společnosti. (Strukturalistické a kulturologické teorie a
jejich propojení. Sociální původ a vzdělávací dráha.); 2/ Ekonomika a společnost. (Zrod kapitalismu –
Weber. Ukotvenost ekonomiky ve společnosti a kultuře – Polanyi, Granovetter. Důvěra a sociální
kapitál – Putnam. Proměny ekonomických a politických elit po roce 1989.); 3/ Etnicita, rasismus,
nacionalismus. 4/ Globalizace a migrace. 5/ Mýtus a rituál. 6/ Náboženství v moderním světě. 7/
Kultura, umění a společnost. 8/ Gender a přirozenost. (Sociální konstrukce reality: Gender jako
sociální konstrukce pohlaví, sociální konstrukce přirozenosti. Příroda a kultura.); 9/ Partnerství –
rodina − příbuzenství (Sociální změna a rodinná diverzita. Koncept krize rodiny. Kulturní,
ekonomické a sociální „determinanty“ rodinného života. Příbuzenské vztahy, směna pomoci a
podpory.); 10/ Sociální deviace. (Sociální normy. Systém sociální kontroly. Sociologické teorie a
výzkumy deviantního chování.)
Odborná literatura
Bauman, Z. 2004. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie. Praha: Sociologické
nakladatelství.
Keller, J. 1997. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
Giddens, A. 1999. Sociologie. Praha: Argo.
Arendtová, H. 1994. Krize kultury. Praha: Mladá fronta.
Barabási, A. L. 2005. V pavučině sítí. Praha, Litomyšl: Paseka.
Barša, P. 1999. Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK.
Beck, U. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně. Praha: SLON.
Berger, P. L., Luckmann, T. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.
Bourdieu, P. 2003. Distinction: A Social Critique of the Judgement of Taste. London: Routledge.
Castles, S. 2000. Ethnicity and Globalization. London: Sage.
Černý, V. 1991. O povaze naší kultury. Brno: Atlantis.
Gennep, Ch. K. 1997. Přechodové rituály. Praha: Nakl. Lidové noviny.
Giddens, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: SLON.
Giddens, A. 2000. Unikající svět. Praha: SLON.
Hrčka, M. 2000. Sociální deviace. Praha: Slon.
Lužný, D. 1997. Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova univerzita.
Možný, I. 1999. Proč tak snadno. Praha: SLON.
Možný, I. 1999. Sociologie rodiny. Praha: SLON, resp. Možný, I. 2006. Rodina a společnost. Praha:
SLON.
Munková,G. 2001. Sociální deviace. Praha: Karolinum.
Oakleyová, A. 2000. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál.
Petrusek, M., Alan, J. 1996. Sociologie, literatura a politika. Praha: Karolinum.
Polanyi, K. 2006. Velká transformace. Brno: CDK.
Singly, F. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál.
Sociologie kultury, kulturologie nebo cultural studies? Sociologický časopis (Monotematické
dvojčíslo), 40 (2004), 1-2.
Szelenyi, I., Treiman, D. J. 1991. Vývoj sociální stratifikace a rekrutace elit ve východní Evropě po
roce 1989. Sociologický časopis 27, 3: 276-298.
Weber, M. 1998. Protestantská etika a duch kapitalismu. S. 196-225 in Havelka, M. (ed.).
Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH.
hod./týden
Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů
Individuální práce budou vyžadovány jako podklad k závěrečnému kolokviu. Studenti se zaměří na
některé z výše uvedených témat, která budou zpracována v rozsahu 15 normostran.
Typ předmětu
Metody antropologického výzkumu
povinný
O+2
hod. za týden 2
kreditů
3
2/Z
Způsob zakončení
Z, K
Forma výuky
Seminář
Samostatně zpracovat bazální antropologický výzkum v terénu a zpracovat zprávu z výzkumu
Vyučující
Studenti se seznámí se základními postupy antropologické práce a pojmoslovím: proband,
respondent, indikátor, pilotáž, soubor, vědecko-badatelská činnost, výzkum, metody, cíle,
předpoklady výzkumu, atd. Budou seznámeni se základním rozlišením výzkumu: kvalitativního a
kvantitativního. Seznámí se se základními postupy obou: dotazníkovým šetřením, pozorováním,
řízeným rozhovorem, atd. K základní metodologii náleží analýza získaných dat, přehled ve
statisticko-matematickém pomocném aparátu badatele, popis demografických charakteristik
souboru, sumarizace a generalizace výsledků výzkumu.
Absolvent kurzu by měl prokázat základní badatelské dovednosti realizací vlastního výzkumného
projektu, který by mu měl umožnit nabyté zkušenosti zhodnotit při tvorbě závěrečné
diplomové/bakalářské práce.
hodin za týden
ČERMÁK, T., MIOVSKÝ, M. Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí. Brno 2000.
HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu, Praha: Karolinum 1997. ISBN 80-7184-549-3.
CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc 1993.
SCHNEIDER, M., Koudelka, F. Úvod do základů sociologických výzkumů. Olomouc 1993.
STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Albert Boskovice 1999. ISBN 8085834-60-X.
FERJENČÍK J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-3676.
KOMENDA, S. Vypočitatelná náhoda. Olomouc 2000.
KOPECKÝ, M. Úvod do počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. Olomouc 2001.
KRÁTOŠKA, J. Antropologie integrální a aplikovaná. Olomouc: PdF UP 1999.
RORTY, R. Zkoumání jako rekontextualizace: antidualistické pojetí interpretace. In. FČ. roč. XLII. č. 3.
1994.
Typ předmětu
Metody kvantitativního sociologického výzkumu
povinný
hod./
ZS 2+0
4 Kreditů
4
LS 2+1 týden
Způsob zakončení
ZS – K, LS – Z, K
Zpracování vlastního projektu sociologického výzkumu.
Vyučující
Forma
výuky
2/Z,L
Přednášky,
cvičení
Cílem je poskytnout studentům teoretickou výbavu v oblasti sociologického výzkumu: seznámit je se
systémem metod, které jsou v sociologii používány, resp. s metodikou sociologické práce. Pozornost
je zaměřena především na kvantitativní výzkum. Ve cvičení studenti analyzují výzkumné projekty a
metodiku užitou v rámci konkrétních realizovaných výzkumných akcí. Zpracování vlastního projektu
sociologického výzkumu vytváří prostor pro praktickou aplikaci poznatků získaných v rámci
přednášek a samostudia.
Odborná literatura
Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha, UK 1993
Hendl, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha 2005.
Hubík, S.: Hypotéza. Metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. České Budějovice 2006.
Surynek, A. a kol. Základy sociologického výzkumu. Praha 2001.
Silverman, D.: Jako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava 2005.
Strauss, A., Corbinová, J.: Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice 1999.
Buriánek, J.: Systémová sociologie. Problém operacionalizace. Praha, UK 1993.
Jeřábek, H.: Úvod do metodologie sociologického výzkumu, FSV UK Praha 1992
Kerlinger, F.N.: Základy výzkumu chování. Pedagogický a psychologický výzkum. Praha 1972.
Nowak, S.: Metodologie sociologických výzkumů. Obecné problémy. Praha 1975.
Petrusek, M.: Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993.
Šubrt, J. a kol.: Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Teorie a výzkum. Praha, UK 1998.
Typologie a klasifikace v sociologických výzkumech. Praha 1989.
hod./týden
Typ předmětu
Historická antropologie
povinný
2+1
hod. za týden
3
kreditů
5
2/LZ
Způsob zakončení
Z, Zk
Forma výuky
Přednáška,
seminář
Vypracování odborné eseje, dle požadavků vyučujícího.
Vyučující
Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D.
Předmět má za cíl uvést do disciplíny, která se v posledních letech bouřlivě rozvíjí. Historická antropologie vyšla
z diskuzí v rámci západní historiografie a kritických výtek historismu či sociologizujícímu pojetí psaní dějin a
programově si bere za vzor kulturní a sociální antropologii, zvláště v jejím sémiotickém pojetí.
Na začátku kurzu by měli být studenti seznámeni s vývojem v rámci historiografie 20. století, s problematikou tzv.
antropologizace historie a s jednotlivými národními tradicemi pojímání historické antropologie – anglosaskou (lidová
kultura středověku a raného novověku ve vztahu s kulturou elit, problematika akulturace – Muchembled, Davisová,
Burke; fenomén sociálních protestů a formování kolektivního sociálního vědomí - Thompson), francouzskou (dlouholetá
tradice školy Annales a proměny jednotlivých generací – od kvantitativního a sociologizujícího pojetí dějin po
historickou antropologii - Chartier; výzkum kolektivních mentalit a hodnotových vzorců), italskou (hlavně práce C.
Ginzburga) a německou (práce věnované čarodějnictví, subjektivitě či Medickovy práce o vesničanech v Laichingen).
Specifická pozornost bude věnována badatelské práci s písemnými a hmotnými prameny a způsobům jejich interpretace,
která představuje analogii k zúčastněnému pozorování kulturního antropologa.
Druhá část předmětu by se formou přednášek i prací s odbornými texty měla věnovat konkrétním tématům, které jsou
pro historickou antropologii charakteristické:
Problematika vztahu lidové kultury a kultury elit, zkušenost cizího
Sociální protest, projevy autority, moci a násilí
Rituál jako zobrazení kontinuity či diskontinuity předmoderní společnosti
Každodennost, domácnost a rodinný život
Problematika gender
Tělo, tělesnost a její kulturně vázané projevy
Náboženství, zbožnost a magie
Student by měl být po absolvování kurzu schopen se optikou kulturně-antropologického myšlení dívat na fenomén cizího
ve „vlastních“ (tj. evropských) dějinách, orientovat se v myšlenkových proudech současné historiografie a alespoň
rámcově provést interpretaci vybraných písemných a hmotných pramenů.
hodin za týden
Budil, Ivo T.: Perspektivy historické antropologie a sociologie. Lidé města, Revue pro etnologii, antropologii
a etologii komunikace, č. 6 (2001), s. 13-22.
Dülmen, Richard van: Historická antropologie. Vývoj - problémy - úkoly. Praha 2002.
Geertz, Clifford: Interpretace kultur. Vybrané eseje. Praha 2000.
Kuhn, Thomas S.: Struktura vědeckých revolucí. Praha 1997.
Benedictová, Ruth: Kulturní vzorce. Praha 1999.
Berger, Peter L. - Luckmann, Thomas: Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno1999.
Bourdieu, Pierre: Teorie jednání. Praha 1998.
Burke, Peter: Städtische Kultur in Italián zwischen Hochrenaissance und Barock. Eine historische
Antropologie. Berlin 1986.
Budil, Ivo T.: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha 2003 (5. vyd.).
Dinges, Martin: „Historische Anthropologie“ und Gesellschaftsgeschichte“. Mit dem Lebensstilkonzept zu
einer „Alltagkulturgeschichte“ der frühen Neuzeit? In: Zeitschrift für historische Forschung 27 (1997), s. 179214.
Dressel, Gert: Historische Antropologie. Eine Einführung. Wien-Köln-Weimar 1996.
Dülmen, Richard van: Gesselschaft des Frühen Neuzeit. Kulturelles Handeln und der sozialer Prozess. Wien Köln – Weimar 1993.
Dülmen, Richard van - Chvojka, Erhard - Jung, Vera (Hg.): Neue Blicke. Historische Anthropologie in der
Praxis. Wien- Köln-Weimar 1997.
Giddens, Anthony: Důsledky modernity. Praha 1998.
Ginzburg, Carlo: Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století. Praha 2002.
Ginzburg, Carlo: Sýr a červi. Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha 2000.
Hanzal, Josef: Cesty české historiografie 1945-1989. Praha 1999.
Hrdý, Ladislav - Soukup, Václav - Vodáková, Alena: Sociální a kulturní antropologie. Praha 1994.
Horský, Jan: Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení. Ústí nad Labem 1999.
Iggers, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha 2002.
Isaac, Rhys: Geschichte und Anthropologie. Oder: Macht und (Be-)Deutung. in: Historische Anthropologie 3
(1994), s. 107-131.
Kemper, R. V. - Phninney, J. F. S.: The History of Anthropology. A Research Biography. New York 1977.
Medick, Hans. Weben und Überleben in Laichingen 1650-1900. Lokalgeschichte als allgemeine Geschichte.
Göttingen 1996.
Thompson, Edward P.: The Making of the English Working Class. London 1963.
Wallerstein, Immanuel at al.: Kam směřují sociální vědy. Zpráva Gulbenkianovy komise o restrukturaci
sociálních věd. Praha l998.
Wallerstein, Immanuel: Anthropology, Sociology, and Other Dubious Disciplines. Current Anthropology, roč.
44 (2003), s. 453-465.
Wolf, Josef (ed.): Kulturní a sociální antropologie. Praha 1971.
Typ předmětu
Filozofická antropologie
povinný
2+0
hod. za týden 2
kreditů
4
2/ZL
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc.
Forma výuky
Přednáška
Úvod do problematiky filosofické antropologie, přehled teorií o podstatě člověka, specifických
antropologických elementech jeho výstavby, oblastech jeho bytí a chování. Nástin celostního pojetí člověka.
Posluchači budou seznámeni s problematikou člověka v antických myšlenkových koncepcích,
s protikladnými i analogickými názory na člověka v antickém a křesťanském paradigmatu. Déle se
středověkým obrazem člověka (raná scholastika, středověká renesance 12. století, sporem o univerzálie člověk gotický a vznikem tomismu); renesančně-humanistickým pohledem na člověka a v soustavách 17. a
18. století. Jádrem kurzu je popis vzniku a rozvoje filozofické antropologie ve 20. století i její osvícenecko –
Kantovská inspirace (I. Kant, M. Scheler, H. Plessner, A. Gehlen). Taktéž postavení člověka na počátku pomoderní epochy dějin.
Studenti budou vedeni k samostudiu z doporučené literatury, jejíž přehled bude vyžadován při zakončení
kurzu.
hodin za týden
CORET, E. Co je člověk. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994.
GEHLEN, A. (NETOPILÍK, J.) Duch ve světě techniky. Praha, 1972.
HORYNA, B. Počátky filosofické antropologie. Brno 1999.
PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000.
PECKA, D. Člověk I. Řím 1970.
PLESSNER, H. Predmet filosofickém antropologie, In.: Človek, kto si? Bratislava 1965.
SCHELER, M. Místo člověka v kosmu. 1968; Řád lásky. 1971; O studu. 1993.
BOLLNOW, O. F. Pojem a metoda filosofické antropologie,In. Antologie textů. Praha (UK) 1968.
BUBER, M. Já a Ty. 1. vyd. Praha: MF, 1969.
FINK, E. Oáza štěstí. Praha 1992. Hra jako symbol světa. Praha 1993.
LETZ, J. Filozofická antropológia. 1994.
MICHŇÁK, K. Ke kritice antropologismu ve filosofii a teologii. Praha, 1969.
PLESSNER, H. Philosophische Anthropologie, München 1970.
SEILEROVÁ, B. Človek vo filozofickej antropológii. Bratislava 1995.
SOKOL, J. Filosofická antropologie. Praha : Portál, 2002.
SOKOL, J. Antropologie a etika. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-3725.
WOLF, J. Člověk a jeho svět. Praha 1992.
Typ předmětu
Obecné dějiny I.
povinný
2+0
hod. za týden
2
kreditů
4
Způsob zakončení
Z, Zk
Forma výuky
Přednáška
Vyučující
Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc.
Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D., Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., Mgr. Martin Elbel, M.A., Ph.D.,
Mgr Jan Stejskal, M.A., Ph.D.
Kurz se koncepčně soustřeďuje na hlavní momenty lidské historie, které formovaly obecné dějiny.
Klade si za cíl nejen seznámení s mocenskopolitickými souvislostmi zlomových okamžiků lidských
dějin, ale je zaměřen i na poznání myšlení a kultury daných historických etap. Posluchač by měl být
během tohoto kurzu seznámen s základními momenty obecných dějin, které zásadním způsobem
utvářely a ovlivňovaly další vývoj society. Jednotlivé části kurzu se budou věnovat tématům:
křesťanství, situace v Evropě po pádu Římské říše, germánské dědictví, keltské dědictví, slovanské
dědictví, středověká Evropa, Evropa a ostatní svět. Pozornost bude rovněž věnována vývoji
zemědělství, kolonizační činnosti, vzniku měst a evropské vzdělanosti (univerzity a církevní školy)
nebo dlouhodobému soupeření církevní a světské moci, které provázelo prakticky celý ranný a
vrcholný středověk.
Zkouška předpokládá zanalost témat dotčených v přednáškách a doplněných výrazným podílem
samostudia. Nedílnou součástí zkoušky je orientace v odborné literatuře.
hodin za týden
Le Goff, J.: Kultura středověké Evropy. Praha 1991.
Teichová, A. a kol : Dějiny středověku I.-II.. Praha 1968.
Umění renesance a baroka. Praha 1970.
Encyklopedický atlas světových dějin. Praha 1998.
Hroch, M. a kol.: Obecné dějiny I.-II. Praha 1988.
(TŘETÍ ROČNÍK)
Typ předmětu
Obecné dějiny II.
povinný
2+0
hod. za týden
2
kreditů
4
Způsob zakončení
Z, Zk
Forma výuky
Přednáška
Vyučující
Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc.
Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph.D., Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D., doc. PhDr. Jana Burešová, CSc.
Raněnovověké obecné dějiny jsou sledovány pod zorným úhlem reforem a revolucí. Je analyzován
vztah evropských mocností k nově získaným zámořským územím na příkladu španělské (portugalské
) Ameriky. Dále je věnována pozornost vývoji a procesům v 19. století, které utvářely genezi
občanské a industriální společnosti. Výklad seznamuje s převratnými změnami demografickými,
ekonomickými, technickými a směřuje k vysvětlení teorií politického a společenského pohybu
moderních dějin (liberální a národně emancipační hnutí, sociální otázka atd.).
Závěr kurzu si klade za cíl seznámit studenty s nejvýznamnějšími fakty a procesy ve světě ve 20.
století. Je sledován vývoj mezinárodních vztahů, velmocí, oblastí a politických, vojenských a
ekonomických seskupení. Studenti se seznámí s průběhem a důsledy procesu dekolonizace, evropské
integrace, bipolárního světa a stěžejními myšlenkovými a kulturními proudy 20. století.
hodin za týden
Opatrný, J.: Amerika v proměnách staletí. Praha 1998.
Polišenský, J. a kol.: Dějiny Latinské Ameriky. Praha 1979.
Dějiny Evropy. Praha 1995.
Hroch, M. a kol.: Dějiny novověku I.-II. Praha 1969.
Johnson, P.: Dějiny 20.století. Praha 1991.
Krejčí, J.: Dějiny a revoluce. Praha 1995.
Skřivan, A. – Drška, V. – Stellner, F.: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů. Praha 1994.
Bělina, P. a kol.: Dějiny evropské civilizace II. Praha 1995.
Mencl, V. a kol.: Křizovatky dějin 20. století. Praha 1990.
Pečenka, M – Luňák, P. a kol: Encyklopedie moderní historie. Praha 1995.
Kennedy, P.: Vzestup a pád velmocí. Ekonomické změny a vojenské konflikty v letech 1500-2000.
Praha 1996.
Typ předmětu
Člověk a kultura
povinný
2+1
hod. za týden
3
kreditů
3
3/ZL
Způsob zakončení
Z, K
Forma výuky
Přednáška,
seminář
Vyučující
PhDr. Josef Bláha
Přednáška bude věnována průhledům do základních časově - prostorových kategorií archaické i
historické lidské kultury se zdůrazněním existencionální, sociální i ideové dynamiky jejího vývoje, a
to na základě etnologicky i archeologicky dokumentovaných sociokulturních dokladů. Pozornost
bude rovněž věnována analýze a komparacím v souvislostech s novověkými, resp. současnými
trendy a proměnami lidské kultury. Výklad bude dále doplněn jak exkurzy demografickými a
folkloristickými, tak archeologickými, jejichž prostřednictvím bude posluchačům umožněno
nahlédnout rovněž do některých detailů každodenního života v minulosti.
hodin za týden
Gurevič A.J., Kategorie středověké kultury, Praha 1978
Le Goff J., Kultura středověké Evropy, Praha 1991
Le Goff J., Schmitt J. – C. (ed.), Encklopedie středověku, Praha 2002
Petráň J., Dějiny hmotné kultury, Praha 1985 – 1997
Bollnow O.F., Mensch und Raum, Stuttgart 1963
Budil I., Mýtus, jazyk a kulturní antropologie, Praha 1995
Cassirer E., An Essay on Man, New haven – New York 1944
van Dülmen R., Historická antropologie, Praha 2002
Eliade M., Posvátné a profánní, Praha 1994
Eliade M., Pojednání o dějinách náboženství, Praha 2004
van Gennep A., Přechodové rituály, Praha 1996
Graus F., Mentalitäten im Mittelalter, Sigmaringen 1987
Kühnel H., Alltag im Spätmittelalter, Graz – Wien – Köln 1984
Murphy R.F., Úvod do kulturní antropologie, Praha 1998
Soukup V., Dějiny antropologie, Praha 2004
Unger J., Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko – archeologické perspektivy
(Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 25), Brno 2006
Typ předmětu
Jazyk a kultura
povinný
2+1
hod. za týden
3
kreditů
3
3/ZL
Způsob zakončení
Z, K
Forma výuky
Přednáška,
seminář
Vyučující
Mgr. Lenka Zajícová, Lic., Ph.D.
Předmět je zaměřen na jazyk jako jeden ze základních kulturních aspektů a na vztah mezi jazykem a kulturou.
Věnuje se zejména následujícím tematickým okruhům:
1. Vymezení pojmů lingvistická antropologie / lingvistická etnologie a antropologická lingvistika /
etnolingvistika v rámci jednotlivých tradic antropologických studií. Místo studia o vztahu mezi jazykem a
kulturou v rámci kulturní antropologie dnes.
2. Základní teze předchůdců a zakladatelů (J. G. v. Herder, W. v. Humboldt, L. Hervás y Panduro, F. Boas, E.
Sapir, B. L. Whorf atd.).
3. Jazyk obecně, jazyk jako kulturní fenomén, jazyky ve světě v minulosti a dnes.
4. Typologie jazyků a kategorizace skutečnosti a význam studia jejich forem pro poznání kultur.
5. Teorie jazykového relativismu: vývoj pohledu, stav diskuse. Principy kognitivní lingvistiky.
6. Oralita a gramotnost: kognitivní a kulturní důsledky mluveného a psaného jazyka, odlišnosti literárních a
orálních kultur. Otázka postliterární kultury.
7. Jazyk ve společnosti. Otázky spojené s bilingvismem a multilingvismem. Jazyková politika a její kulturní
důsledky.
8. Jazyk a globalizace - výzvy 21. století. Problematika omezení či ztráty jazykové diverzity. Zánik jazyků a
jeho možné kulturní dopady. Ekolingvistická hnutí.
9. Parajazyk a neverbální komunikace a jejich kulturní odlišnosti.
10. Konkrétní příklady z předmětu studia antropologické lingvistiky:
a) příbuzenské názvosloví; co jeho struktura může vypovídat o způsobu klasifikace příbuzných v různých
kulturách a o vztazích v daných společnostech;
b) názvosloví barev; rozdíly v klasifikaci barev a jejich kulturní a kognitivní souvislosti;
c) názvosloví pro prostorové a časové vztahy a jejich kulturní a kognitivní souvislosti.
Cílem kurzu je – vedle seznámení se s jeho vlastním obsahem a s poznáním významu jazyka jako kulturního
fenoménu –také to, aby si student osvojil schopnost kritického myšlení při zvažování mnoha kontroverzních
hypotéz, které se na poli bádání o vztahu mezi jazykem a kulturou objevily a objevují.
hodin za týden
BUDIL, Ivo T.: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. 4. vyd. Praha: Triton, 2003.
ČERMÁK, František: Jazyk a jazykověda. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2001.
LAKOFF, George: Ženy, oheň a nebezpečné věci: Co kategorie vypovídají o naší mysli. Praha: Triáda, 2006.
ONG, Walter J.: Technologizace slova: Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum, 2006.
SAPIR, Edward: Language: An introduction to the study of speech. New York: Harvest Book, 1949 (1. vyd.
1921).
SAPIR, Edward: Language, Culture, and Personality. Berkeley: University of California Press, 1964 (1. vyd.
1949).
VRHEL, František: Základy etnolingvistiky. Praha: SPN, 1981.
WHORF, Benjamin Lee: Language, Thought and Reality. Cambridge, Mass.: MIT Press, 1956.
VOLITELNÉ PŘEDMĚTY
Typ předmětu
Obecná andragogika
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
kreditů
4
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Mgr. Hana Bartoňková, Ph.D.
Forma výuky
přednáška
prof. PhDr. Dušan Šimek,
Vymezení andragogiky, její funkce a uplatnění, cíle, úkoly. 19. a 20 st. - snahy odlišit striktně vzdělávání dětí a mládeže
a vzdělávání dospělých (v terminologii i v metodách): Kapp - andragogika jako vzdělávání v dospělém věku; Rosenstock
- andragogika zahrnuje všechny školské formy vzdělávání dospělých; Ten Have - andragogie, andragologie, Hanselmann
- sociální andragogika; Pöggeler - didaktické pojetí andragogiky, Knowles - andragogika jako umění a věda o pomoci
dospělým učit se, Jarvis - teorie a praxe vzdělávání dospělých; vývoj andragogiky v ČR. Prostředí vzdělávání dospělých
a andragogiky, legislativa, vzdělávací politika. Identita daná kontinuitou témat, identita daná očekáváními a představami
sociálního okolí, teoretická identita, andragogika jako vědní obor. Krize identity andragogiky, krize reprezentace
andragogiky nebo krize andragogiky? Viditelné a vypověditelné (Foucault). Konstrukce a rekonstrukce andragogiky.
Vyrovnávání se dospělého člověka se sociálními institucemi, mobilizace lidského kapitálu, orientace člověka
v kritických uzlech jeho životní dráhy atd.; animace, enkulturace, socializace, profesionalizace, edukace.
Interdisciplinarita, transdisciplinarita, multidisciplinarita. Legitimnost zkoumání andragogických procesů a situací a
jejich okolností pomocí jiných věd. Legitimita takto pojatého vědního oboru.
Kolokvium: proběhne ústně jako rozprava ve skupině tří studentů nad probranými tezemi za příslušný semestr/semestry.
hodin za týden
Beneš, M.: Úvod do andragogiky. 1. vyd. Praha 1997.
Beneš, M.: Andragogika – filozofie – věda. 1. vyd. Praha 2001.
Beneš, M.: Andragogika – teoretická základy. 1. vyd. Praha 2003.
Škoda, K.: Kapitoly z dějin andragogiky. 1. vyd. Praha 1996.
Kol. autorů: Klíčové dovednosti v teorii a praxi odborného vzdělávání. 1. vyd. Praha 1998.
Kol. autorů: Lidské zdroje v České republice. 1. vyd. Praha 1999.
Andragogika (sborník z teoretického semináře k pojetí andragogiky v Olomouci). 1. vyd. Olomouc
1994.
Andragogika II (sborník z druhého teoretického semináře k pojetí andragogiky
Antologie textů k andragogice. 1. vyd. Olomouc 1990.
Bartoňková, H.: Foucaultovo andragogické kyvadlo. 1. vyd. Praha 2004.
Beneš, M.: Idea vzdělávání – v současné společnosti. 1. vyd. Praha 2002.
Berger, P. L., Luckmann, T.: Sociální konstrukce reality. 1. vyd. Brno 1999.
Bertrand, Y.: Soudobé teorie vzdělávání. 1. vyd. Praha 1998. s. 93 - 98.
Bourdieu, P.: Teorie jednání. 1. vyd. Praha 1998.
Celoživotní učení pro všechny (dokument UNESCO). 1. vyd. Praha 1998.
Časopis Andragogika (čtvrtletník pro vzdělávání dospělých)
Časopis Moderní řízení
Časopis Personál
Deleuze, G.: Foucault. 1. vyd. Praha 1996.
Edwards, R.: Changing Places? Flexibility, lifelong learning and a learning society.
1. vyd. London
a New York 1997.
Foucault, M.: Vůle k vědění. Dějiny sexuality I. 1. vyd. Praha 1999
Gehlen, A.: Man: His Nature and Place in the World. New York 1988.
Giddens, A.: Sociologie. 1. vyd. Praha 1999.
Habermas, J.: Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. 1. vyd. Praha 2000.
Hely, A., S., M.: Nové směry ve výchově dospělých (Od Elsinoru po Montreal). 1. vyd. Praha 1967.
Hoster, D.: Jürgen Habermas. 1. vyd. Praha 1995.
Hubík, S.: Diskuse o andragogice v postmoderních podmínkách. In.: Andragogika (Teoretický seminář
k pojetí andragogiky). 1. vyd. Olomouc 1994.
Hubík, S.: K postmodernismu obratem k jazyku. 1. vyd. Boskovice 1994.
Kabele, J.: Přerody - principy sociálního konstruování. 1. vyd. Praha 1998.
Keller, J.: Současná francouzská sociologie. 1. vyd. Brno 1989.
Konopásek, Z.: Estetika sociálního státu. 1. vyd. Praha 1998.
Leirman, W.: Čtyři kultury ve vzdělávání. 1. vyd. Praha 1996.
Lyotard, J. F.: O postmodernismu. 1. vyd. Praha 1993.
Palán, Z.: Výkladový slovník vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha 1997.
Pasch, M., Gardner, T. G. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině.1. vyd. Praha 1998.
Pavlík, O. a kol.: Vzdělávání dospělých (Výtah z dokumentů a publikací). 1. vydání. Praha 1997.
Petty, G.: Moderní vyučování. 1. vyd. Praha 1996.
Popper, K. R.: Bída historicismu. 1. vyd. Praha 1994, s. 56.
Průcha, J.: Vzdělávání a školství ve světě. Základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. 1.
vyd. Praha 1999. s. 113 - 260.
Rabušicová, M.: K sociologii výchovy, vzdělání a školy. 1. vyd. Brno 1991
Schaefer, R. T., Lamm, R. P.: Sociology. 5. vyd. London 1995. s. 130 - 133 a s. 449 - 475.
Sociologické školy, směry, paradigmata. 1. vyd. Praha 1994.
Šimek, D.: Approaches to the Curriculum of Andragogy. In The Individual and Society at the Turn of
the Century: View from Both Sides (sborník z mezinárodní konference). 1. vyd. Olomouc 1998, s. 472
- 479.
Šubrt, J.: Luhmannův teoretický pokus o postižení komplexity moderní společnosti. In: K sociologické
reflexi modernizace. Acta Universitatis Carolinae. 1. vyd. Praha 1998. s. 21 - 36.
Teorie vzdělávací politiky. 1. vyd. Praha 1997.
Terciární vzdělávání ve vyspělých zemích: vývoj a současnost. 1. vyd. Praha 1997.
The Individual and Society at the Turn of the Century: View from Both Sides (sborník z mezinárodní
konference). 1. vyd. Olomouc 1998.
Učení je skryté bohatství. Zpráva mezinárodní komise UNESCO (1997). “Vzdělávání pro 21. století.”
1. vyd. Praha 1998.
Van der Laan, G.: Otázky legitimace sociální práce. 1. vyd. Boskovice, Ostrava 1998.
Večerník, J. a kol.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998. 1. vyd. Praha 1998. s. 44 - 68.
Vyučování a učení. Cesta k učící se společnosti (Bílá kniha o vzdělávání a odborné přípravě). 1. vyd.
Praha 1997.
Výzva pro 10 milionů (Bílá kniha o vzdělávání). 1. vyd. MŠMT Praha 1999.
Vzdělání a sociální spravedlnost v zemích OECD. 1. vyd. Praha 1998.
Walterová, E.: Kurikulum (Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě). 1. vyd. Brno 1994.
Znebejánek, F.: Podmínky rozvoje andragogiky: konstruktivistický přístup. In: The Individual and
Society at the Turn of the Century: View from Both Sides (sborník z mezinárodní konference). 1. vyd.
Olomouc 1998, s. 480 an.
Typ předmětu
Vybrané otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie
povinně volitelný
dopor. ročník / semestr LS
1+1
hod. za týden 2
kreditů
3
Způsob zakončení
Z, K
Forma výuky
Vyučující
Doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, Dr.Sc.
Uvedení do obrů psychologie osobnosti a sociální psychologie
Struktura a dynamika osobnosti
Motivace
Rysové teorie osobnosti
Interakční teorie osobnosti
Psychologie hodnot
Vývoj a zrání osobnosti
Sociální poznávání
Atribuční procesy
„Já“ v sociální situaci
Socializace
Komunikační procesy
Postoje a zjišťování postojů
Afiliace, atraktivita, agrese
Prosociální chování
Skupinové procesy
hodin za týden
Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha, Academia, 1995
Nekonečný, M.: Motivace lidského chování. Praha, Academia, 1996
Cakirpaloglu, P.: Psychologie hodnot. Olomouc, Votobia, 2004
Řehan, V.: Sociální psychologie I, II, III. Olomouc, VUP, 2007 (skripta)
Dále dle podrobné aktualizované anotace předmětu
Přednáška,
seminář
Typ předmětu
Řízení lidských zdrojů
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
kreditů
4
1.-3.
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Mgr. Veronika Gigalová
Forma výuky
přednášky
prof. PhDr. Dušan Šimek,
Management – základní funkce managementu. Definice managementu. Základní principy
vykonávání postupných funkcí managementu. Organizování. Základní principy vykonávání
průběžných funkcí managementu. Uplatnění obecných zásad managementu v personální činnosti.
Zavedení funkcí managementu do personální činnosti. Plánování budoucích potřeb organizace.
Plánování pracovních sil. Pracovní místo. Analýza práce. Analýza práce, metody a techniky
analýzy práce. Pozorování a jeho uplatnění při analýze práce. Nábor, získávání pracovníků.
Personální výběr, obecná charakteristika. Volba kritérií pro personální výběr. Techniky a nástroje
výběrového řízení. Hodnocení pracovního výkonu. Hodnotitelé pracovního výkonu. Motivování
pracovního výkonu. Teoretické zázemí pro tvorbu motivačních programů v organizaci. Řízení
kariéry v organizaci. Péče o pracovníky. Vedení lidí.
hodin za týden
Amstrong, M. Personální management.1. vyd., Praha: Grada Publishing, 1999.ISBN: 80-7169-641-5.
Bedrnová, E., Nový,I. Psychologie a sociologie v řízení firmy. 1.vyd., Praha: Management Press, 1998. ISBN: 80-8594357-3.
Bělohlávek, F. Organizační chování. 1. vyd., Olomouc: Rubico, s.r.o.., 1996. ISBN: 80-85839-09-1.
Bělohlávek, F. Osobní kariéra. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 1994. ISBN: 80-7169-083-X.
Koubek, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. 3. vyd., Praha: Management Press, 2001. ISBN: 807261-033-3.
Drucker, P. Řízení v době velkých změn. 1. vyd., Praha: Management Press, 1998. ISBN: 80-85943-78-6.
Koontz, H., Weihrich, H. Management. 1. vyd., Praha: East publishing, s.r.o., 1998. ISBN: 80-7219-014-8.
Leigh, A. Praktický rádce manažera. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1992. ISBN: 80-205-0264-5.
Mills, D., Q. Labor – management.1. vyd., Fifth edition, 1994. ISBN: 0-07-042512-4.
Peters, T.,J., Waterman, R.,H. Hledání dokonalosti.1. vyd., Praha: Svoboda–Libertas, 1993. ISBN: 80-205-0313-7.
Vodáček, L., Vodáčková, O. Management. Teorie a praxe v informační společnosti. 3., doplněné a rozšířené vyd., Praha:
Management Press, 1999. ISBN: 80-85943-94-8.
Weather, W., B., Davis, K. Lidský faktor a personální management.1. vyd., Praha: Victoria Publishing, a.s.,1992. ISBN:
80-85605-04-X.
Periodikum Moderní řízení
Typ předmětu
Sociologie náboženství
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
kreditů
4
1.-3.
Z, K
Způsob zakončení
Vyučující
Forma výuky
přednáška
PhDr. Daniel Topinka, Ph.D.
1.
Sociologie náboženství jako sociálně vědní disciplína. Sociologická perspektiva, reflexe náboženství, náboženství
v pohledech na společnost.
2. Definice náboženství. Typy definic. Význam definování pro výzkum. Možnosti a limity zkoumání religiozity,
uplatnění kvalitativních a kvantitativních metod.
3. Modernita a náboženství: Comte, Marx a Durkheim.
4. Mýtus a rituál. Mýtus a obnova světa. Přechodové rituály.
5. Max Weber – sociolog náboženství. Podíl náboženství na rozvoji moderního kapitalismu a odkouzlení světa.
6. Sekularizace – očekávání a skutečnost. Přechod od tradiční k moderní společnosti – ztráta sociálního významu
náboženství.
7. Sociologie vědění a náboženství. Sociální konstruování a úloha náboženství.
8. Konverze. Motivy konverze, Lofland-Starkův procesuální model. Dekonverze. Typologie náboženských skupin a
organizací.
9. Nová náboženská hnutí – fenomén NNH jakou součást náboženského života moderní společnosti. Sociologický
přístup a studium nové religiozity.
10. Náboženství v globálním světě. Přispívá náboženství k integraci či dezintegraci společnosti?
hodin za týden
Eliade, M. Posvátné a profánní. Praha : Česká křesťanská akademie , 1994.
Feuerbach, F. Podstata křesťanství. Praha: SNPL, 1954.
Horyna, B. Úvod do religionostiky. Praha: Oikúmené, 1994.
Lužný, D. Náboženství a moderní společnost. Brno: MU, 1999.
Lužný, D. Řád a moc. Brno: MU, 2005.
Lužný, D. Nová náboženská hnutí. Brno: MU, 1997.
Weber, M. Sociologie náboženství. Praha : Vyšehrad , 1998.
Berger, P.l. Vzdálená sláva. Brno : Barrister a Principal , 1997.
Berger, P.L.; Luckmann, T. Sociální konstrukce reality. Brno : Centrum pro studium demokracie
a kultury, 1999.
Comte, A. Sociologie. Praha: Orbis, 1927.
Durkheim, E. Pravidla sociologické methody. Praha: Orbis, 1926.
Durkheim, E. Sociologie a filosofie: sociologie a sociální vědy. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.
Durkheim, E. Elementární formy náboženského života: systém totemismu v Austrálii. Praha: OIKOYMENH, 2002.
Dumézil, G. Mýty a bohové Indoevropanů. Praha : Oikoymenh , 1999.
Eliade, M. Mýtus o věčném návratu. Praha : Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1993.
Gennep, Ch. K. Přechodové rituály. Praha : Nakl. Lidové noviny , 1997.
Halbwachs, M. Povod náboženského vedomia podľa E. Durkheima. Bratislava: Chronos, 1997.
Kabele, J. PŘERODY principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum, 1998.
Kepel, G. Boží pomsta. Brno : Atlantis , 1996.
Marx, K. Kapitál. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978, s. 51 – 105, 357-365.
Marx, K. Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844. Praha: Svoboda, 1978.
Marx, K. Německá ideologie. In: Marx,K.; Engels, B. Spisy III. Praha: SNPL 1962.
Marx, K.; Engels, B. Vybrané spisy I. Praha: Svoboda 1976.
Merton, R.K. Insiders and Outsiders: A Chapter in the Sociology of Knowledge. American Sociological
Association in Denver, Colorado, September, 1971.
Nešpor, Z. (ed.) Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství.
Robbins, T. Cults, Converts and Charisma. The Sociology of New Religion Movements. Current Sociology.
Sage Publications: Vol. 36, Numb. 1, Spring 1988.
Roberts, K.A. Religion in Sociological Perspective. Homewood: The Dorsey Press, 1984.
Robertson, R. Globalisation. London: SAGE Publications, 1998.
Sociologické studie 04/05. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2004.
Schaefer, R.T. Sociology. New York: Mc Graw-Hill, 1989.
Weber, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha : Oikoymenh , 1998.
Weber, M. Autorita, etika a společnost. Praha : Mladá fronta , 1997.
Typ předmětu
Globalizace a migrace
povinně volitelný
2+2
hod. za týden
4
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška,
seminář
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
PhDr. Daniel Topinka, Ph.D.
Globalizace a migrace I. (ZS)
1. Definice migrace. Proměny migrace v globálním světě. Evropa jako imigrační kontinent na začátku 21. století.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Dilemata imigračních zemí.
Migrace ve starověku a středověku.
Industriální přechod. Migrační tradice a městské přistěhovalectví.
Raná industrializace. Masové proletářské migrace.
Období velké transformace (1800 – 1914) – pracovní migrace.
Kolonizace a Nový svět.
Národní státy a nacionalismus. Vznik bezpečnostních politik a státního zájmu.
První světová válka, meziválečné období a druhá světová válka: internacionalizace, protekcionismus a vyhnání.
Poválečné migrace do vyspělých průmyslových zemí.
Pracovní migrace.
Globalizace a migrace II. (LS)
11. Modernizace a globalizace. Teorie globalizace.
12. Migrační teorie. Teorie tisků a tahů. Vývoj teorií.
13. Globalizace a mezinárodní migrace.
14. Migrační proces a formování etnických minorit.
15. Migranti a pracovní trhy.
16. Uprchlická migrace. Azylová zařízení a sociální kontrola. Uprchlík jako ideální typ. Strategie žadatelů o azyl.
17. Vznik etnických minorit. Etnické minority a společnost. Muslimové v Belgii.
18. Imigrační politiky, možnosti integrace.
19. Migrační situace ve střední a východní Evropě a ČR – aktuální trendy po roce 1989. Periodizace, imigrační
politika.
20. V jaké společnosti žijeme? Limity multikulturalismu.
Požadavky k zápočtu: odevzdání práce zadané v semináři
Požadavky ke zkoušce: během zkoušky student vypracuje esej na zadané téma (industriální přechod, nacionalismus,
poválečné migrace)
hodin za týden
Evropské migrace dvou staletí. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2004.
Barša, P. Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK, 1999.
Bauman, Z. Globalizace. Praha: Mladá fronta, 1999.Sudre, F. Mezinárodní a evropské právo lidských práv. Brno:
Masarykova univerzita, 1997.
Šišková, T. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001.
Šišková, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.
Taylor, Ch. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofia, 2001.
Anderson, B. Imagined Communities. Reflections on the Origin and Spread of Nationalism. London: Verso, 1991.
Appadurai, A. Disjuncture and Difference in the Global Cultural Economy. in: Theory, Culture & Society. London:
Sage Publications, 1990.
Bacci, M.L. Populace v Evropské historii. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. Bade, K.J. Evropa v pohybu.
Bauman, Z. Tekutá modernost. Praha: Mladá Fronta, 2002.
Beck, U. Risk Society: Towards a New Modernity. London: SAGE Publications 1992.
Castles, S, Miller, M.J. The Age of Migration. International Population Movements in the Modern World. London:
Macmillan, 1998.
Castles, S.; Davidson, A. Citizenship and Migration. Globalisation and the Politics of Belonging. London:
MACMILLAN Press Ltd, 2000.
Collinson, S. Globalisation and the dynamics of international migration: implications for the refugee regime. New
Issues in Refugee Research, Centre for Documentation and Research. UNHCR Working Papers, May 1999.
Crisp, J. Policy challenges of the new diasporas: migrant networks and their impact on asylum flows and regimes.
New Issues in Refugee Research, Policy Research Unit, UNHCR, May 1999.
Čepelka, Č, Jílek, D., Šturma P. Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu. Masarykova univerzita, Brno 1997.
Gellner, E. Nacionalismus. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003.
Giddens, A. Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakldatelství 1998.
Harris, N. The New Untouchables. Immigration annd the New World Worker. New York: Penguin Books, 1996.
Hobsbawm, E. Věk extrémů. Praha: Argo 1998.
Kabela, M. Holandská zkušenost. Brno: Barrister & Principal, 1999.
Opitz, P.J. Der Globale Marsch. Flucht und Migration als Weltproblem. Munchen: C.H. Beck´sche
Verlagsbuchhandlung 1997.
Příručka k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků. Úřad Vysokého komisaře OSN pro
uprchlíky, Ženeva 1992.
Robertson, R. Globalization: Social Theory and Global Culture. London: SAGE Publications 1992.
Směrnice Rady 2003/9/EC ze dne 27. ledna 2003 stanovující minimální požadavky pro přijímání žadatelů o azyl.
Společné stanovisko o jednotné aplikaci definice pojmu “uprchlík” obsaženého v článku 1 Ženevské úmluvy o
postavení uprchlíků z 28. července 1951. Rada ministrů zemí EU, Brusel, 4. března 1996.
Todorov, T. Dobytí Ameriky. Praha: Mladá fronta, 1996.
UNHCR Comments on The European Commission Proposal for a Council Directive laying down Minimum
Standards on the Reception of Applicants for Asylum in Member States (COM (2001) 181 final). UNHCR, Geneva,
July 2001.
Waldenfels, B. Znepokojivá zkušenost cizího. Praha: Oikúmené, 1998.
Zia, H. Asian American Dreams. New York: Farrar, Strauss and Giroux, 2001.
Typ předmětu
Estetika a teorie umění
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Mgr. Pavel Zahrádka, Ph.D.












Proces estetického osvojování skutečnosti. Předmět a metody estetiky. Trojí estetično.
Z dějin estetického myšlení I.
Z dějin estetického myšlení II.
Z dějin estetického myšlení III.
Česká estetika
O moderně. Pojmy moderna a moderní v zrcadle dějin.
Strukturální estetika
Přírodní estetično, estetika těla
Estetika užité tvorby a prostředí
vkusu, módě, módnosti, snobismu a kýči
Estetická výchova a Markalousova estetika praktického života
Umělecké dílo jako znak a umělecká komunikace
hodin za týden
Adorno, T. W.: Estetická teorie. Praha 1997.
Eco, U. Umění a krása ve středověké estetice. Praha 1998.
Eco, U. Dějiny krásy. Praha 2005.
Urban. B. S. Úvod do teorie estetické výchovy. Praha 1980.
Utitz, E.: Dějiny estetiky. Praha 1968.
Vaněk, J. Úvod do estetické zkušenosti. Praha 1997.
Voigt, V. Úvod do semiotiky. Bratislava 1981
Volek, J.: Základy obecné teorie umění. Praha 1968.
Bakoš, J. Štyri trasy metodológie dejín umenia. Bratislava 2000.
Bakoš, O.: Paradoxy vkusu. Bratislava 1989.
Barrow, J. D. Vesmír plný umění. Praha 2000.
Barthes, R.: Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiotiky. Praha 1967.
Bense, M.: Teorie textů. Praha 1967.
Caillois, R.: Zobecněná estetika. Praha 1968.
Černý, J. Holeš, J. Sémiotika. Praha 2004.
Doubravová, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha 2002.
Dorfles, G.: Proměny umění. Praha 1976.
Dostál, V.: Čítanka z dějin české a slovenské estetiky 19. století. Praha 1972.
Eco, U. Skeptikové a těšitelé. Praha 1995.
Gadamer, H. G.: Aktualita krásneho. Bratislava 1995.
Gilbertová, K. E., Kuhn, H.: Dějiny estetiky. Praha 1965.
Grygar, M.: Terminologický slovník českého strukturalismu. Brno 1999.
Henckmann, W., Lotter, K.: Estetický slovník. Praha 1995.
Hlaváček, L.: Řeč tvarů. Praha 1984.
Honzík, K.: Tvorba životního slohu. Praha 1961.
Hostinský, O.: O umění. Praha 1956.
Chvatík, K.: B. Václavek a vývoj marxistické estetiky. Praha 1962.
Chvatík, K.: Strukturalismus a avantgarda. Praha 1970.
Chvatík, K.: Strukturalistická estetika. Praha 1994.
Chvatík, K. Člověk a struktury. Praha 1996.
Jůzl, M., Prokop, D.: Úvod do estetiky. Praha 1989.
Klivar, M.: Estetika nových umění. Praha 1970.
Kulka, T.: Umění a kýč. Praha 1994, 2000.
Lamarová, M.: Průmyslový design. Praha 1985.
Lipovetsky, G. Říše pomíjivosti. Praha 2002.
Losev, A. F.: Dějiny estetických kategorií. Praha 1984.
Markalous, B.: Estetika praktického života. Praha 1989.
Medková, J.: Řeč věci. Praha 1990.
Merant, H. Dějiny užitého umění. Praha 1983.
Morpurgo-Tagliabue, G.: Současná estetika. Praha 1985.
Mukařovský, J.: Studie z estetiky. Praha 1966.
Mukařovský, J. Cestami poetiky a estetiky. Praha 1971.
Novák, L.: Století moderního malířství. Praha 1968.
Novák, M.: Česká estetika. Praha 1941.
Novák, M.: Otázky estetiky. Praha 1963.
Novák, M.: Od skutečnosti k umění. Praha 1965.
Ovsiannikov, M. F. Dejiny estetického myslenia. Bratislava 1980.
Pavelka, J., Pospíšil, I.: Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno 1993.
Pospíšil, Z.: Skica k české estetice přelomu století. Estetika, 18, 1981, č. 2.
Pospíšil, Z.: O vkusu. Olomouc 1992.
Pospíšil, Z.: Markalousova životní estetika. Olomouc 1994.
Pospíšil, Z.: Estetika každodennosti. Olomouc 1999.
Pospíšil, Z. Sociosémiotika umělecké komunikace. Boskovice/Olomouc/Prostějov 2005.
Prokop, D.: Obecná uměnověda. Praha 1994.
Read, H.: Výchova uměním. Praha 1967.
Saussure, F.: Kurs obecné lingvistiky. Praha 1989.
Souriau, E.: Encyklopedie estetiky. Praha 1994.
Spousta, V. Krása, umění a výchova. Brno 1995.
Studie o počátcích uvažování o kráse v antickém Řecku (ed. J. K. Kroupa, J. Rous). Praha 1997.
Szabó, L. Vkus a kultúrnosť. Bratislava 1982.
Šabouk, S.: Jazyk umění. Praha 1969.
Šabouk, S.: Umělecká informace. Praha 1989.
Šindelář, D.: Estetické vnímání. Praha 1961.
Šindelář, D.: Smysl věcí. Praha 1963.
Šindelář, D.: Těžiště estetiky. Praha 1969.
Šindelář, D.: Estetika užité tvorby. Praha 1978.
Tatarkiewicz, W.: Dejiny estetiky I. – III. Bratislava 1985 – 1991.
Teige, K.: Svět stavby a básně. Praha 1966.
Volek, J.: Kapitoly z dějin estetiky. Praha 1969, 1985.
Welsch, W.: Estetické myslenie. Bratislava 1993.
Zuska, V. Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha 2001.
Zvěřina, J.: Výtvarné dílo jako znak. Praha 1971.
Zykmund, V.: Umenie a gýč. Bratislava 1996.
Zykmund, V.: Stručné dějiny moderního malířství. Praha 1971.
Typ předmětu
Sociologie kultury
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Mgr. Pavel Zahrádka, Ph.D.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
Vývojové proměny kategorie kultury a její definice.
Systémová povaha kultury a systémový přístup k ní.
Sociální základ kulturních jevů. Kultura a civilizace.
Co je kultura, její původ, povaha a struktura.
Systém kulturologických disciplín.
Freudismus v sociologii kultury, v umění a estetice.
Předmět a metody sociologie kultury.
Historizující sociologie kultury A. Webera.
Obecná a úsekové sociologie kultury.
Typy kulturních struktur.
Substancionální elementy duchovní kultury.
Zvyky, obyčeje, tradice, kulturní vzor.
Problematika subkultur a kontrakultur.
Funkcionální elementy duchovní kultury.
Sociální komunikace a její typy.
Jazyková komunikace a základy sémiotiky.
Sémiotika a kultura.
Masová společnost, masová komunikace a její výzkum.
Volný čas a kultura.
Anatomie masové kultury.
Marshal Mc Luhan a další teorie.
Frankfurtská škola a masová kultura.
Kultura, moc a politika.
Fenomén kýče.
Obsahem předmětu je seznámit posluchače se strukturou a dynamismem kulturních jevů, stejně jako s klíčovými
teorémy disciplíny a poskytnout jim základní kompetence v oboru sociologie kultury.
Studenti ke zkoušce (kolokviu) předloží:
1. Seznam prostudované literatury (1 100 stran/550 stran)
2. Dva referáty (každý semestr jeden) dle zadání a určených termínů.
hodin za týden
Alan, J., Petrusek, M.: Sociologie, literatura a politika. Praha 1996.
Arendtová, H.: Krize kultury. Praha 1994.
Freud, S.: O člověku a kultuře. Praha 1990.
Geist, B.: Sociologický slovník. Praha 1992.
Hubík, S.: Postmoderní kultura. Olomouc 1991.
Kunczik, M.: Základy masové komunikace. Praha 1995.
Lamser, V.: Komunikace a společnost. Praha 1969.
Lawless, R.: Co je kultura. Olomouc 1996.
Le Bon, G.: Psychologie davu. Praha 1994.
Barthes, R.: Základy sémiotiky. Praha 1967.
Benedictová, R.: Kulturní vzorce, Praha 1999.
Benjamin, W.: Dílo a jeho zdroj. Praha 1979.
Bláha, I. A.: Sociologie. Praha 1968.
Budil, I. T.: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha 1995.
Cetl, J., Hubík, S., Šmajs, J.: Příroda a kultura. Praha 1990.
Černý, V.: O povaze naší kultury. Praha 1990.
DeFleur, M. L., Ballová-Rokeachová, S. J.: Teorie masové komunikace. Praha 1996.
Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Praha 1995.
Eliade, M.: Posvátné a profánní. Praha 1994.
Huizinga, J.: Homo ludens. Praha 1971.
Janoušek, J.: Sociální komunikace. Praha 1968.
Janoušek, J.: Společná činnost a komunikace. Praha 1984.
Jeřábek, H.: P. Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Praha 1997.
Juřík, V.: Místo a postavení sociologie kultury. Ostrava, KKS 1969.
Juřík, V.: Kulturologické studie I., II. Praha, ÚISK 1990.
Kloskowská, A.: Masová kultura. Praha 1967.
Kolektiv: Velký sociologický slovník. Praha 1996.
Kroeber, A. L., Kluckhohn, C.: Kritický nástin systémů a definic. Brno, KKS 1990.
Křivohlavý, T.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha 1988.
Kluka, T.: Umění a kýč. Praha 1994.
Lotman, J.: Text a kultúra. Bratislava 1994.
Matějů, M.: Sociologie kultury. Praha 1989.
Mc Luhan, M.: Jak rozumět médiím. Praha 1991.
Mc Quail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha 1999.
Možný, I.: Sociologie kultury. Brno 1967.
Petrusek, M.: Jazyk v západních sociologických teoriích. In: Sociologický časopis 5, 1988, s. 497.
Pospíšil, Z.: K jednomu typu ne-uměleckého vyjadřování a sdělování. Estetika, 21, 1984, č. 2.
Pospíšil, Z.: Politická show a kýč. Tvar 1997, č. 5.
Saussure, F.: Kurs obecné lingvistiky. Praha 1989.
Simmel, G.: Peníze v moderní kultuře. Praha 1997.
Soukup, V.: Sociální a kulturní antropologie. Praha 1993.
Staníčková, R.: Sociologie kultury I. – II. Olomouc 1982, 1989.
Staníčková, R.: Kulturní potřeby a zájmy. Olomouc, 1980.
Vymazal, J.: Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha 1991.
Zolkiewski, S.: Semiotika a kultúra. Bratislava 1969.
Zykmund, V.: Umenie a gýč. Bratislava 1966.
Sociologie rodiny
Typ předmětu
povinně volitelný
1+1 hod./týden
Způsob zakončení
Z, K
2
Kreditů
4
Forma
výuky
1.-3./
LS
přednáška
seminář
Aktivní zapojení do diskusí v rámci seminářů. Písemné zpracování
zadaného tématu (v rozsahu 10-15 normostran) a jeho ústní prezentace
na semináři.
Vyučující
Cílem přednášek je prezentovat sociologii rodiny jako subdisciplinu sociologie, jejímž předmětem je
rodina a příbuzenství chápané coby sociální instituce, systémy rolí či intersubjektivních vztahů,
vztahující se k širším sociálním kontextům. V průběhu výuky je nastíněn vývoj discipliny a
charakterizována současná sociologie rodiny s odkazem na její vnitřní diferenciaci podle
sociologických škol a směrů a na témata stojící v popředí vědeckého zájmu. Výklad sleduje v
neposlední řadě konstrukci empirického obrazu současné české rodiny a příbuzenství.
Seminář je koncipován jako diskuse zadaných témat, odvíjející se od přednesených referátů.
Výuka navazuje na kurzy obecné sociologie a klasických a současných sociologických teorií.
hod./týden
Možný, I. 1999. Sociologie rodiny. Praha: SLON, resp.
Možný, I. 2006. Rodina a společnost. Praha: SLON.
Singly, F. 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál.
Doporučená literatura: (tituly určené jako povinné )
Alan, J. 1989. Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama. (Kap. Rodinné dráhy. S. 259-343, Subjektivní obraz životní
dráhy. Obraz rodinné dráhy. S. 344-359.)
Beck, U. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně. Praha: SLON. (Kap. Já jsem já: o izolovanosti, společném
životě a konfliktech mužů a žen v rámci rodiny a mimo ni. S. 161-204, subkap. Scénáře budoucího vývoje. S. 194-204)
Beck-Gernsheim, E. 2002. Reinventing the Family. In Search of New Lifestyles. Cambridge: Polity. (Chapt. Generational
Contract and Gender Relations. Pp. 64-85, We Want a Special Child. Pp. 86-103)
Berger, P. L., Kellner, H. 1964. Marriage and the Construction of Reality. Diogenes 46: 1-25.
Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. (Kap. Dodatek. Duch rodiny. S. 94-103.)
Giddens, A. 1998. Důsledky modernity. Praha: SLON. (Zejm. kap. IV, s. 103-134.)
Giddens, A. 2000. Unikající svět. Praha: SLON. (Kap. Rodina. S. 69-85.)
Giddens, A. 1999. Sociologie. Praha: Argo. (Kapitola Rodina, manželství a osobní život. S. 155 - 182.)
Maříková, H. (ed.). 2000. Proměny současné české rodiny. Rodina - Gender - Stratifikace. Praha: SLON.
Možný, I. 1990. Moderní rodina: Mýty a skutečnost. Brno: Blok.
Možný, I. 1999. Proč tak snadno... Praha: SLON.
Rabušic, L. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: SLON.
Sullerotová, E. 1998. Krize rodiny. Praha: Karolinum
Sýkorová, D. 2007. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: SLON.
Typ předmětu
Jiný
způsob
vyjádření
rozsahu
Způsob zakončení
Vyučující
Dějiny starověku 1,2
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
K
kreditů
4
Forma výuky
1-3
Přednáška
PhDr. Ivana Koucká
Obsahem přednášek je seznámit studenty s dějinami starověkého Řecka a Říma. Zvláštní pozornost je věnována
politickému vývoji pevninského Řecka a Itálie. Nedílnou součástí kursu je i výklad zaměřený na postižení procesů a
prvků antické společnosti, které ovlivnily další vývoj lidstva.
Náplní cvičení je doplnění přednášek o problematiku dějin starověkého Egypta a o témata z oblasti antického
hospodářství, sociální struktury společnosti a kultury. Jednotlivá témata cvičení jsou většinou probírána na základě
rozboru ukázek z primárních písemných pramenů a odborné literatury.
hodin za týden
Bleicken, J.: Athénská demokracie. Praha 2002.
Borecký, B. a kol.: Antická kultura. Praha 1961.
Burian, J.: Římské impérium. 2. vyd. Praha 1997.
Burian, J. – Oliva, P.: Civilizace starověkého Středomoří. Praha 1984.
Nováková, N. – Pecha, L. – Rahman, F.: Dějiny Mezopotámie. Praha 1998.
Oliva, P.: Kolébka demokracie. Praha 2000.
Oliva, P.: Svět helénismu. Praha 2002.
Oliva, P.: Zrození evropské civilizace. Praha 1995.
Oppenheim, A. L.: Starověká Mezopotámie. Praha 2001.
Pečírka, J. a kol.: Dějiny pravěku a starověku. I.–II. 3. vyd. Praha 1989.
Segert, S.: Starověké dějiny Židů. Praha 1995.
Strouhal, E.: Život starých Egypťanů. Praha 1994.
Vachala, B.: Staří Egypťané. Praha 2001.
Vernant, J. - P. (ed.): Řecký člověk a jeho svět. Praha 2005.
Watterson, B.: Egypťané. Praha 2005.
Základní výbory pramenů:
Lexa, F.: Veřejný život ve starém Egyptě. 2. díl. Praha 1955.
Lisový, I.: Graecia antiqua. Výbor pramenů k dějinám a kultuře starověkého Řecka. Moravská Třebová 1996.
Nováková, J. – Pečírka, J.: Antika v dokumentech. I.–II. Praha 1959 a 1961.
Marsina, R. (ed.): Pramene k dejinám Slovenska a Slovákov. 1 sv. Územie Slovenska před príchodom Slovanov.
Bratislava 1998.
Typ předmětu
Jiný
způsob
vyjádření
rozsahu
Způsob zakončení
Vyučující
Dějiny středověku
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
K
2
kreditů
4
Forma výuky
1-3
přednáška
Doc. Mgr. David Papajík, Ph.D., Mgr. Jan Stejskal, M.A., Ph.D.
A/ Přednášky budou zaměřeny na základní problémové okruhy středověkých dějin ve vztahu k českým zemím. Budou
sledovány tématické okruhy jako město, vesnice, panovník, církev, šlechta a poddaní. Důraz bude kladen také na
středověké písemnictví.
Semináře ke středověkým dějinám navazují na tématické okruhy sledované na přednáškách. Budou zaměřeny na
rozbor různých pramenů a literatury k českým středověkým dějinám. Zvláštní místo bude věnováno středověkému
písemnictví (kroniky, letopisy) a panovnickým listinám.
B/ Přednášky jsou koncipovány jako představení některých fenoménů, které jsou charakteristické pro středověk:
křesťanství a jeho vývoj, hospodářství (lenní systém), univerzity a vzdělanost, umění (gotika), politická kultura etc. Jsou
to spíše jen jakési sondy v různých obdobích a oblastech.
Program:
1. „Středověk“ jako terminus, v jakých kontextech je užíván, odkdy.
2. Křesťanství – prvotní církev (po uznání za oficiální), obce, duchovní úřady, hierarchie, apoštolská posloupnost.
3. Kult svatých – antické paralely (hrdinské kulty) x křesťanští mučedníci – relikvie
4. Hospodářství.
5. Univerzalita umění.
6. Univerzity – středověký fenomén trvající dodnes („dlouhý středověk“).
7. Formování politické kultury.
8. Společnost 14. a 15. století.
hodin za týden
Fiala, Z.: Přemyslovské Čechy (995–1310). Praha 1965.
Fiala, Z.: Předhusitské Čechy (1310–1419). Praha 1968.
Macek, J.: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). 1. Hospodářská základna a královská moc. Praha 1992. 2.
Šlechta. Praha 1994. 3. Města. Praha 1998. 4. Venkovský lid a národnostní otázka. Praha 1999.
Macek, J.: Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha 2001.
Mezník, J.: Lucemburská Morava (1310–1423). Praha 1999.
Šmahel, F.: Husitská revoluce. 1.–4. díl. Praha 1996.
Šmahel, F.: Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje. Praha 2001.
Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců (Vstup Čechů do dějin 530–935). Praha 1997.
Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha 2001.
Válka, J.: Dějiny Moravy I. (Středověká Morava). Vlastivěda moravská. Brno 1991.
Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. 1. Praha – Litomyšl 1999 (do r. 1197 – M. Bláhová, J. Frolík, N. Profantová); Sv.
2. Praha – Litomyšl 2000 (1197–1250 - V. Vaníček); Sv. 3. Praha – Litomyšl 2002 (1250–1310 - V. Vaníček); Sv. 4a.
Praha – Litomyšl 2003 (1310–1402 - L. Bobková); Sv. 4b. Praha – Litomyšl 2004 (1310–1402 - M. Bartlová, L.
Bobková); Sv. 5. Praha – Litomyšl 2000 (1402–1437 - P. Čornej).
Žemlička, J.: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha 1997.
Žemlička, J.: Počátky Čech královských (1198–1253). Praha 2002.
Žemlička, J.: Století posledních Přemyslovců. Praha 1986 (2. vyd. Praha 1998).
Typ předmětu
Jiný
způsob
vyjádření
rozsahu
Způsob zakončení
Vyučující
Dějiny raného novověku
povinně volitelný
2+0
hod. za týden 2
kreditů
4
K
Forma výuky
1-3
přednáška
Mgr. Martin Elbel, M.A., Ph.D.
Přednášky mají za cíl seznámit posluchače s vybranými tématy z dějin 16.–18. století s přihlédnutím k novým trendům
dějepisného bádání.
Program:
Problémy vzniku protomoderního evropského státu.
Raně novověká evropská urbanizace.
Transformace evropského hospodářství v raném novověku.
Raně novověké revoluce a jejich charakteristika.
Reformace a konfesijní rozdělení Evropy.
Chiliasmus, mileniarismus a eschatologické vize v raně novověké Evropě.
Základní obrysy evropského osvícenství.
hodin za týden
Curran, J.E.: Roman Invasions: The British History, Protestant Anti-Romanism, and the Historical Imagination in
England, 1530–1660. Newark/London 2000.
Dačický z Heslova, M.: Paměti. Praha 1996.
Kamen, H.: Early Modern European Society. London – New York 2000.
Kromer, M.: Polska, czyli o połozeniu, ludności, obyczajach, urzedach i sprawach publicznych królewstwa polskiego
ksiegi dwie. Olsztyn 1984.
Kutnar, F.: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, I. Praha 1973.
Richardson, R.C.: The Debate on the English Revolution Revisited. London/New York 1988.
Skála ze Zhoře, P.: Historie česká: Od defenestrace k Bílé hoře. Praha 1984.
MacCulloch, D.: Reformation: Europe’s House Divided, 1490–1700. London 2004.
Moxey, K.: Peasants, Warriors, and Wives: Popular Imagery in the Reformation. Chicago 1989.
Royt, J.: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Praha 1999.
Ginzburg, C.: Sýr a červi: Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha 2000.
Petráň, J. (ed.): Dějiny hmotné kultury II/1–2. Praha 1997.
Evans, R. J. W.: Zrod habsburské monarchie, 1550-1700. Praha 2003.
Evans, R. J. W.: Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576–1612. Praha 1997.
Hocke, G. R.: Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Praha 2001.
Preiss, P.: Panoráma manýrismu. Praha 1975.
Yatesová, F.: Rosikruciánské osvícenství. Praha 1998.
Burke, P.: Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996.
Evans, R. J. W.: Zrod habsburské monarchie, 1550–1700. Praha 2003.
Evans, R. J. W.: Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576–1612. Praha 1997.
Hocke, G. R.: Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Praha 2001.
Panofsky, E.: Význam ve výtvarném umění. Praha 1981.
Preiss, P.: Panoráma manýrismu. Praha 1975.
Sypher, W.: Od renesance k baroku. Praha 1971.
Typ předmětu
Jiný
způsob
vyjádření
rozsahu
Způsob zakončení
Vyučující
Dějiny 19.století
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
K
kreditů
4
Forma výuky
1-3
přednáška
PhDr. Michael Viktořík, Ph.D.
Program přednášek – národní dějiny:
Josefínské reformy a jejich dopad na společnost českých zemí, intermezzo Leopolda II.
Koaliční a napoleonské války a české země.
Správní a ekonomický vývoj českých zemí v 1. polovině 19. století.
Sociální a společenská struktura českých zemí v 1. polovině 19. století.
Národní obrození.
Industrializace jako proces a její projevy v českých zemích zvlášť.
Hnutí let 1840–1850.
Situace českých zemí v 50. a 60. letech 19. století (včetně války 1866).
„Obec je základem státu" – správní, ekonomické, společenské a kulturní aspekty.
Správní, politická a národní situace českých zemí v poslední třetině 19. a na počátku 20. století.
Ekonomické trendy vládnoucí v českých zemích v poslední třetině 19. a na počátku 20. století.
Změna české každodennosti během 19. století.
Program přednášek – obecné dějiny:
Místo 19. století v historii, jeho periodizace; Francouzská revoluce v historiografii a její historické stereotypy, symboly
Francouzské revoluce.
Kontrarevoluce a emigrace během Francouzské revoluce, odraz Francouzské revoluce v habsburské monarchii,
Napoleon a jeho mýtus.
Evropská společnost na přelomu 18. a 19. století – vliv osvícenství na změny v hodnotách jednotlivých společenských
vrstev, kosmopolitismus, salony, postavení a úloha žen, srovnání se světem.
Dopad rozvoje vědy a techniky v 19. století na život společnosti – průmyslová revoluce, předehra k nacionalismu,
průmyslová revoluce a asijský kontinent.
Formování moderních národů v Evropě 1780–1920.
Postavení a úloha šlechty ve společnosti, hospodářství a kultuře habsburské monarchie v 19. století, aristokratizace
buržoazie či zburžoazňování aristokracie?, národní otázka a šlechta.
hodin za týden
Kvaček, R. a kol.: Dějiny Československa II. 1648–1918. Praha 1990.
Urban, O.: Česká společnost 1848–1918. Praha 1982.
Urban, O.: Kapitalismus a česká společnost. K otázkám formování české společnosti v 19. století. Praha 1978.
Urban, O.: Kroměřížský sněm. Praha 1988.
Polišenský, J.: Revoluce a kontrarevoluce v Rakousku 1848. Praha 1975.
Kořalka, J.: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Praha 1996.
Kořalka, J.: František Palacký. Praha 1999.
Kočí, J.: České národní obrození. Praha 1978.
Hroch, M.: Na prahu národní existence. Praha 1999.
Hroch, M.: V národním zájmu. Praha 1999.
Křen, J.: Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780–1918. Praha 1990.
Lenderová, M.: K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století. Praha 1999.
Dějiny 20.století
Typ předmětu
povinně volitelný
1-3
2+0
hod. za týden
2
kreditů
4
Způsob zakončení
K
Forma výuky
přednáška
Vyučující
doc. PhDr. Jana Burešová, CSc.
Cílem přednášek zaměřených na problematiku obecných dějin je seznámit studenty s nejvýznamnějšími fakty a
procesy ve světě ve dvacátém století, ukázat cesty, možnosti a prostředky k poznávání dějin uvedeného období. Těžiště
spočívá ve výkladu hlavních světových problémů, především politických a ekonomických. Detailněji je sledován vývoj
mezinárodních vztahů, velmocí, jednotlivých oblastí a politických, vojenských a ekonomických uskupení. Totéž platí pro
proces dekolonizace a vývoj nově vzniklých státních celků zasazený do obecných souvislostí. Cílem je rovněž základní
charakteristika stěžejních myšlenkových a kulturních proudů 20. století.
hodin za týden
Aron, R.: Historie XX. století. Praha 1999.
Bělina, P. a kol.: Dějiny evropské civilizace II. Praha 1995.
Besancon, A.: Nemoc století. Komunismus, nacismus a holocaust. Praha 2000.
Codaccioni, A. M. a kol.: Dějiny 20. století. Praha 1994.
Johnson, P.: Dějiny 20. století. Praha 1991.
Kennedy, P.: Vzestup a pád velmocí. Ekonomické změny a vojenské konflikty v letech 1500–2000. Praha 1996.
Bouček, J.: Jan Slavík. Praha 2002.
Bowman, J.: Kronika dějin 20. století. Praha 1993.
Bradley, J.: Válka a mír po roce 1945. Praha 1994.
Bullock, A.: Hitler a Stalin. Paralelní životopisy. Praha 1993.
Campbell, J.: 2. světová válka. Praha 1995.
Clayova, C. – Leapman, M.: Panská rasa. Nacistické Německo a experiment Lebensborn. Praha 1996.
Clayton, A.: The Wars of French Decolonization. London 1994.
Cottrell, P.: 20. století den po dni. Praha 1994.
Courtois, S. a kol.: Černá kniha komunismu. I.-II. Praha 1999.
Davies, N.: Polsko. Dějiny národa ve středu Evropy. Praha 2003.
Dunbabin, J. P. D.: The Cold War: The Great Powers and Their Allies. London 1994.
20. století. Fakta, fakta, fakta. Praha 2001. (encyklopedie)
Fairbank, J. F.: Dějiny Číny. Praha 1998.
Fernon, Y.: Genocidy XX. století. Zločinný stát. Praha 1997.
Fidler,J. – Mareš, P.: Dějiny NATO. Praha 1997.
Fieldhouse, D. K.: Die Kolonialreiche seit dem 18. Jahrhundert. Frankfurt am Main 1991.
Figes, O.: Lidská tragedie. Ruská revoluce 1891–1924. Praha 2000.
Furet, F.: Minulost jednej ilúzie - esej o idei komunizmu v 20. storočí. Bratislava 2000.
Gellately, R.: Kdo podporoval Hitlera. Společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu. Praha 2003.
Grajewski, A.: Jidášův komplex. Zraněná církev: Křesťané ve střední a východní Evropě mezi odporem a kolaborací.
Praha 2003
Haffner, S.: Churchill. Olomouc 1996.
Halberstam, D.: Černobílé desetiletí. Padesátá léta a Spojené státy. Praha 2003.
Hargreaves, J. D.: Decolonization in Africa. London 1994.
Hobsbawm, E.: The Age of Extremes. A History of the World 1914–1991. New York 1995.
Hodgson, G.: 20. století, století lidí. Praha 1998.
Hoffmann, J. – Krautkramer, E.: Geschichtliche Weltkunde. IV. Von der Oktoberrevolution in Russland bis zur
Gegenwart. Frankfurt am Main 1992.
Hunter, J. E.: The Emergence of Modern Japan. An Introductory History since 1853. London 1992.
Kissinger, H.: Umění diplomacie. Praha 1996.
Lee, S. J.: The European Dictatorships 1918–1945. London 1995.
Lewis, B.: Dějiny Blízkého východu. Praha 1995.
Luňák, P.: Západ (Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce). Praha 1997.
Mann, G.: Dějiny Německa 1919–1945. Praha 1993.
McCauley, M.: The origins of the Cold War. London 1994.
Mencl, V. a kol.: Křižovatky dějin 20. století. Praha 1990.
Mezřický, V. (ed.): Globalizace. Praha 2003.
Moynahan, B.: Rusko. 20. století. Praha 1995.
Moravcová, D. – Bělina, P. – Pečenka, M.: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů. 1914–1941. Praha 1994.
Moulis, V. a kol.: Vznik, krize a rozpad sovětského bloku v Evropě (1944–1989). Ostrava 1991.
Müller, H. a kol.: Dějiny Německa. Praha 1995.
Nálevka, V.: Světová politika ve 20 století. I.-II. Praha 2000.
Nevis, A. – Commanger, H. S.: Dějiny USA. Praha 1994.
Nižňanský, E.: Interpretácie fašismu historiografiou SRN. Nitra 1995.
O´ Sullivan, N.: Fašismus. Praha 1995.
Oxfordský atlas moderních světových dějin. Praha 1991.
Palmer, A.: Dictionary of Twentieth-century history 1900–1991. London 1992.
Pečenka, M. – Luňák, P. a kol.: Encyklopedie moderní historie. Praha 1995.
Pelikán, J.: Jugoslávie a východní blok 1953-1956. Praha 2001.
Plechanovová, B. – Fidler, J.: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů. 1941–1995. Praha 1997.
Radzinskij, E.: Stalin. Praha 1998.
Rayner, E. G.: The cold war. History at source. London, Hodder and Stoughton 1992.
Reiman, M. – Luňák, P.: Studená válka 1954–1964. Sovětské dokumenty v českých archivech. Brno 2000.
Reischauer, E. O. – Craig, A. M.: Dějiny Japonska. Praha 2000.
Ridley, J.: Mussolini. Praha 2002.
Roberts, J. M.: Europe 1880–1945. London 1994.
Robinson, F.: Svět islámu. Praha 1996.
Rothschild, J.: Return to Diversity. A Political History of East Central Europe Since World War II. 6th ed. Oxford 1993.
Seibt, F.: Ta stará ošklivá historie. Několik ohlédnutí za německou historií 1900–1945. Praha 2003.
Service, R.: Lenin. Praha 2002.
Storry, R.: A History of Modern Japan. London 1990.
Šesták, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998.
Švankmajer, M. a kol.: Dějiny Ruska. Praha 1995.
Tejchman, M.: Sovětizace východní Evropy. (Země střední a východní Evropy v letech 1944-1948). Praha 1995.
Terner, E.: Dějiny Státu Izrael. Praha 1991.
Tindall, Sh.: Dějiny států USA. Praha 1994.
Tucker, C. R.: Stalin. Praha 1995.
Vykoukal, J. – Litera, B. – Tejchman, M.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989. Praha 2000.
Wanner, J.: Spojené státy a evropská válka 1939–1945. I., II., III. Praha 2001, 2002.
Wegs, J. R. – Ladrech, R.: Evropa po roce 1945. Praha 2002.
Weithmann, M.W.: Balkán. 2000 let mezi východem a západem. Praha 1996.
Winter, J. M.: 1. světová válka. Praha 1995.
Zeman, Z.: Vzestup a pád komunistické Evropy. Praha 1998.
Zwettler, O.: Půlstoletí nejnovějších světových dějin. Brno 1996.
Typ předmětu
Animace kultury
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Ing. Vilém Švec
1. Metody a příklady hodnocení kulturního potenciálu daného prostředí
2. Možnosti a způsoby participace člověka na přetváření svého prostředí
3. Metody aktivizace člověka v jeho účasti na svém prostředí (teoreticky i prakticky)
4. Problematika vysídlených a dosídlených oblastí
5. Terénní výzkumy, identifikace problémů, návrhy a metody řešení (teoreticky i prakticky)
6. Prostředí člověka v krajinném a územním plánování, v současné společnosti apod.
hodin za týden
Glück, A., Holger, M. a kol.: Venkov má budoucnost, 1992
Blažek, B., Blažek, K.: Venkovy, 2004
Blažek, B.: Venkov, města, média, 1998
Hruška, E.: Les divočáků aneb Kapitoly ze sudetoněmecké historie, 2002
Kárník, Z. (ed.): Sborník k problematice multietnicity, 1996
Kastner, Q.: Osidlování českého pohraničí od května 1945, 1990
Kol. autorů: O kraji ztracené paměti, 2001
Kural, V.: Místo společenství – konflikt! 1994
Olbert, F.: Cesta ke smíření, 1992
Piňos, P.: Oživení Broumovska, 2000
Švec, V: Obnova aleje košařských vrb. In: Ekologické listy 12, 2005, s. 4.
Švec, V: Obnova masopustu v Neředíně. In: Hanácký kalendář 2005, Olomouc 2004, s. 120
Švec, V: Obnova lidových tradic a vesnice ve starém Neředíně
Švec, V: Posílení venkovského charakteru místa v městském prostředí, In: Sborník ze semináře Venkovská
krajina, 2006
Švec, V: Revitalizace krajiny a lidových tradic na vysídleném venkově. In: Vlastivědný věstník moravský 2,
2005, s. 51 -56
Zich, F., Houžvička, V., Jeřábek, M., Kastner, Q.: Kdo žije v pohraničí, 1996
sborník Místní akční skupiny Nízký Jeseník, 2006.
Typ předmětu
Evropská etnologie
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Ing. Vilém Švec
1. Etnologie ve vztahu k sociální a kulturní antropologii
2. Etnografie, národopis, folkloristika, folklorismus, folklor
3. Venkovské prostředí, tradiční prostředí
4. Lidová architektura, typy sídel a osídlení
5. Lidové umění výtvarné, lidový oděv
6. Lidová hudba a tanec, etnomuzikologie
7. Dialektologie, slovesná folkloristika
8. Výroční obyčeje, hry
9. Návraty ke kořenům
hodin za týden
Chotek, K.: Lidová kultura a kroje, 1937
Janotka, M., Linhart, K.: Zapomenutá řemesla, 1984
Kol.: Lidová kultura na Moravě, 1999
Soukup, V.: Přehled antropologických teorií kultury, 2000
Stránská, D.: Dějiny kroje v zemích českých, 1948
Bartoš, F.: Dialektologie moravská, 1895
Bass, J.: Sagen und geschichten aus deutschen Gauen, 1899
Bečák, J. R. a kol..: Lidové umění na Hané, 1997
Beneš, J.: O závislosti lid. krojů na prostředí, 1956
Beneš, J.: Proč se nenosí lidové kroje, 1984
Bláha, I. A.: Problém lidu, 1940
Botík, Ján: Rodina ako determinujúci činitel foriem obydlia, 1981
Budil, I.: Mýtus, jazyk a kulturní antropologie, 1992
Frolec, V., Vařeka, J.: Lidová architektura, 1983
Holý, D.: Hudební umění, 1966
Jelínková, Z.: O výzkumu lidových tanců, 1983
Jeřábek, R.: Lidové nástěnné malby, 1981
Klusák, K.: Lidová píseň očima biologovýma, 1950
Kretz, F.: Z dějin národopisu, 1931
Kroeber, A. L: Ethnographic Interpretations, 1957
Kuchař, J., Utěšený, S.: Čeština všední i nevšední, 1972
Langer, J.: Co mohou prozradit lidové stavby, 1997
Ludvíková, M.: Moravské lidové kroje, 1979
Mencl, V.: Lidové umění výtvarné, 1929
Miškeřík, J.: Horňácký zpěvník sedláckých, 1994
Olejník, Ján: Kultový kút, 1981
Sirovátka, O.: Úloha interpretace ve folkloru, 1975
Sušil, F.: Moravské národní písně, 1998
Svobodová, V., Toncrová, M.: Lidová tradice ve společenských procesech velkého města, 1988
Šembera, A. V.: Základové dialektologie, 1864
Šepláková, V.: Folklórní povědomí a hudební vkus současných generací, 1984
Škabrada, J.: Lidové stavby, 2003
Švec, V.: Revitalizace krajiny a lidových tradic na vysídleném venkově. In: Vlastivědný věstník
moravský 2, 2005, s. 51 -56
Voget, F. W.: A History of Ethnology, 1975
Vyhlídal, J.: Rok na Hané, 1906
Wirth, Z.: Umění lidu, 1928
Zaunert, P.: Schlesische sagen, 1879
Typ předmětu
Urbanismus a historie sídel
povinně volitelný
2+0
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Ing. Vilém Švec
1. Úvod, vznik nejstarších sídel a městských kultur
2. Městské kultury starověku
3. Rané kultury Středomoří
4. Egejská kultura
5. Řecká stavba měst
6. Římská stavba měst
7. Město ve středověku
8. Vliv renesance na stavbu měst
9. Barokní a klasicistní přístup v tvorbě měst
10. Změny měst po průmyslové revoluci
11. Asanace na konci 19. stol. a první moderní koncepce stavby měst
12. Názor na stavbu sídel mezi I. a II. světovou válkou
13. Změny ve vývoji měst po 2. sv. válce
14. Vlastnosti a problémy soudobého města, možnosti řešení, další směřování
15. Vývoj a typologie venkovských sídel
16. Vztah mezi městem a venkovem
hodin za týden
Aulig, G., Klingberg, T.: Základy ekologie vesnice, 1991
Bláha, I. A., Město. Sociologická studie, 1904
Dostál, O., Hrůza, J., Líbal, D., Voděra, S.: Zalčik, T.: Československá historická města, 1974
Fuchs, B.: Nové zónování, 1967
Gehl, J:. Život mezi budovami, 1996
Hoffmann, F.: České město ve středověku, 1992
Hrůza, J.: Teorie města, 1965
Hrůza, J.: Slovník soudobého urbanismu, 1977
Hrůza, J.: Charty moderního urbanismu, 2002
Kuča, K.: Města, a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1996 - ?
Sýkora, J.: Urbanismus vesnice, 1999
Švec, V.: Posílení venkovského charakteru místa v městském prostředí, In: Sborník ze semináře Venkovská
krajina, 2006
Typ předmětu
Člověk a jeho prostředí
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Ing. Vilém Švec
1. Sociální ekologie
2. Ekologie člověka
3. Město a člověk
4. Venkov a člověk, lidová architektura, nové stavby na venkově
5. Krajina a člověk, kulturní krajina
6. Duch místa, paměť krajiny
7. Estetické hodnocení krajiny a jeho proměny
8. Srovnání přístupu k prostředí člověka v různých kulturních souvislostech
hodin za týden
Aulig, G., Klingberg, T.: Základy ekologie vesnice, 1991
Day, C.: Duch a místo. Uzdravování našeho prostředí, 2004
Eco, U.: Dějiny krásy, 2005
Gehl, J:. Život mezi budovami, 1996
Hadač, E.: Krajina a lidé, 1982
Hollan, J.: Krajina v noci. In: Venkovská krajina. Sborník příspěvků z konference. 2003
Hruška, E.: Příroda a osídlení, 1945
Kender, J. a kol.: Návraty ke stromům, vodě a zemi, 2005
Knopp, A. a kol.: Vesnice, 1994
Librová, H.: Láska ke krajině?, 1988
Stibral, K.: Proč je příroda krásná? 2005
Škabrada, J.: Novostavba a rekonstrukce (nejen) na vesnici, Domov 1993, č. 1-12
Štětinová, D.: Věčné návraty, 1982
Votrubec, C.: Lidská sídla, 1980
Žák, L.: Obytná krajina, 1947
Typ předmětu
Kapitoly z dějin filozofie
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc
Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D.
Cílem kurzu je poskytnout studentům nefilosofických oborů nejen faktografický, ale i problémový přehled po vývoji
filosofie od jejích počátků v Řecku až do současnosti. Důraz je kladen na novější filosofii a na diskuse, do nichž soudobé
filosofické myšlení vstupuje. Student by měl získat přehled nejen o jednotlivých směrech a jejich představitelích, ale
především o smyslu filosofického tázání, o roli filosofie v duchovní kultuře lidstva a o její pozici mezi ostatními vědami.
Během dvousemestrální výuky Kapitol z dějin filosofie získá student tyto znalosti a dovednosti:
• Osvojí si faktografický a problémový přehled ve vývoji filozofie od jejích řeckých počátků až po současnost
s důrazem na klíčové kapitoly filosofického myšlení (novověký obrat k subjektu; problémy osvícenského
optimismu; velké filosofické koncepty, Hegel a Marx; idea filosofie jako přísné vědy; filosofie jazyka a
postmoderna).
• Nabude vhled do filosofických problémů z hlediska jejich interdisciplinárního významu, tj. především
v jejich inspirativním a iniciačním významu pro rozvoj speciálních věd.
• Naučí se samostatně a kriticky přemýšlet nejen nad filosofickými problémy, ale i nad široce kulturními
aspekty a filosofickými kořeny vlastní kulturní antropologie.
• Rozvine svou schopnost diskutovat a obhajovat vlastní názory na základě odpovídajících faktografických
znalostí v tvůrčí konfrontaci se svými kolegy.
hodin za týden
Aurelius, Augustinus, Vyznání, Praha 1990.
Aurelius, Marcus A. Antonius, Hovory k sobě, Praha 1975.
Campanella, Tommaso, Sluneční stát, Praha 1979 (a jiná vydání).
Camus, Albert, Romány a povídky, Praha 1969 (zvl. Cizinec, Mor).
Camus, Albert, Mýtus o Sisyfovi, Praha 1995.
Čapek, Karel, Pragmatismus, Olomouc 2000.
Descartes, René, Rozprava o metodě, Praha 1947 (a jiná vydání).
Eco, Umberto, Skeptikové a těšitelé, Praha 1995.
Heisenberg, Werner, Fyzika a filosofie, Praha 1966.
Locke, John, Dopis o toleranci, Brno 2000.
Machiavelli, Niccolo, Vladař, Praha 1997 (a jiná vydání).
Morin, Edgar, Věda a svědomí, Praha 1995.
Nietzsche, Friedrich, Tak pravil Zarathustra, Praha 1968 (a jiná vydání).
Platón, Ústava, Praha 1993 (1996), I. a VII. kniha.
Platón, Symposion, Praha 1993; nebo: týž, Faidón, Praha 1994; nebo: týž, Faidros, Praha 1993.
Rádl, Emanuel, Útěcha z filosofie, Praha 1946 (a jiný vydání).
Rorty, Richard, Nahodilost, ironie, solidarita, Praha 1998.
Rousseau, Jean-Jacques, Rozpravy, Praha 1978.
Sartre, Jean-Paul, Nevolnost, Praha, 1993.
Scheler, Max, Místo člověka v kosmu, Praha 1968.
Typ předmětu
Filosofie jazyka
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
prof. PhDr. et RNDr. Jan Štěpán, CSc.
Kurs nastiňuje metody, prostředky a cíle logické analýzy pojmů a soudů pro potřeby filosofie.
Východiskem je aparát transparentní intenzionální logiky. Jednotná modální logika je prezentována
jako základ kritického myšlení vědecky pojaté filosofie.
1. Problém významu
2. Filosofie jazyka
3. Některé teorie významu
4. Logika a filosofie
5. Ontologické aspekty možných světů
6. O analytické metodě
7. Kontextuální interpretace
8. Kasuistika - O jazyku, o vědě a o pokroku
9. Kasuistika - Fakt evoluce?, Mnohoznačná výzva
10. Kasuistika - Eufemistické vyjadřování, Lidská práva, Věcná analýza
11. Kasuistika - Mravní rozměr ekologistiky, Informace - pragmatický aspekt, Presupozice
12. Kasuistika - Obsah a rozsah pojmu, Chyby v usuzování, Zrušitelné usuzování
hodin za týden
Kamhal D.: Význam a jazyková prax. UP Olomouc, 2003.
Kolář, P.: Argumenty filosofické logiky. Praha 1999.
Materna, P.: Svět pojmů a logika. Praha 1995.
Štěpán J.: Jazyk - Logika - Filosofie. VUP Olomouc, 2002.
Tichý, P.: O čem mluvíme? Praha 1996.
Typ předmětu
Logika a etika
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
1. Jazyk morálky
2. Analytická etika
3. Hodnoty a hodnocení
4. Normativní systémy
5. Bezespornost normativních systémů
6. Typologie normativních systémů
7. Logické aspekty normotvorby
8. Monadická normativní logika
9. Dyadická normativní logika a její modifikace
10. Individualizovaná normativní logika
11. Sémantika normativní logiky
12. Dedukce v normativních systémech
hodin za týden
Kolář P., Svoboda V.: Logika a etika – úvod do metaetiky. Filosofia Praha, 1997.
Moore G. E.: Principia Ethica. CUP Cambridge, 1968.
Štěpán J.: Logika a právo. C. H. Beck Praha, 2002.
Typ předmětu
Multikulturalismus a multikulturní výchova
Povinně volitelný
Dopor. ročník / semestr
1+1 Počet hod.
2 Počet kreditů
4
za týden
1.-3./ ZL
Způsob zakončení
Z, K
Forma výuky přednáška, seminář
Zpracování písemné práce na zadané téma
Vyučující
Mgr. Martina Cichá, Ph.D
V duchu „anthropology of education“ předmět integruje poznatky biologické, sociální a kulturní antropologie,
antropologie filozofické, filozofie výchovy, sociologie výchovy, obecné a srovnávací pedagogiky, sociální pedagogiky,
sociální a pedagogické psychologie, obecné a školní didaktiky a dalších disciplín, které s problematikou
multikulturalismu a multikulturní výchovy více či méně souvisí. Zabývá se odlišnými přístupy k multikulturalismu. Na
pozadí rostoucí kulturní diverzity jsou prezentovány různé koncepty a teorie multikulturalismu, jak je uvádějí různí
autoři, je zvažována jejich relevantnost, jejich dopady na společnost i každodenní život jednotlivců. Pro multikulturní
výchovu má klíčový význam kulturní a sociální antropologie. Důležité jsou jak základní pojmy sociální a kulturní
antropologie (společnost, kultura, kulturní změna, akulturace, etnocentrismus, kulturní šok, sociální struktura, pozice,
status a role, socializace a enkulturace, rasa, etnikum, národ, národnost, menšina, etnická menšina, národnostní menšina,
asimilace, integrace a další), tak základní teorie kultury, tradice, zvyky, zvyklosti a obyčeje, obřady a rituály, symboly,
jazyk a další atributy kulturní odlišnosti. Stěžejní je zde antropologie národnostních a etnických menšin. Multikulturní
výchova ve smyslu výchovy k toleranci odlišnosti a jinakosti je považována za nejúčinnější prostředek v boji proti
rasismu.
//
hodin za týden
//
BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. BROUČEK, S.
Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2003.
LOEWENSTEIN, B. W. My a ti druzí. Brno: Doplněk, 1997.
MÁCHA, P., JAŠKOVÁ, I. Multikulturní výchova I. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003.
PRŮCHA, J. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004.
BUDILOVÁ, L. et al. Policista v multikulturním prostředí. Informační manuál pro policii v ČR, MVČR a Člověk v tísni, společnost
při ČT, o.p.s. Praha: 2005.
BURYÁNEK, J. et al. Interkulturní vzdělávání. Příručka nejen pro středoškolské pedagogy. Praha: Člověk v tísni, společnost při ČT,
o.p.s., 2002.
ČANĚK, D. Národ, národnost, menšiny a rasismus. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996.
FAY, B. Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
FIALOVÁ, I., MATÝSKOVÁ, D. Multikulturní výchova III. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003.
GABAL, I. et. al. Etnické menšiny ve střední Evropě. Praha: G plus G, 1999.
GOMBÁR, C. O národe, etniku a štáte. Bratislava: Kalligram, 2000.
LÉVI-STRAUSS, C. Rasa a dějiny. Praha: Atlantis, 1999.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
ŘÍČAN, P. S Romy žít budeme – jde o to jak. 2. vyd. Praha: Portál, 1998.
SARTORI, G. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci. Esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán, 2005.
ŠATAVA, L. Národnostní menšiny v Evropě. Praha: Ivo Železný, 1994.
ŠIŠKOVÁ, T. et al. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001.
ŠIŠKOVÁ, T. et al. Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998.
TAYLOR, CH. Zkoumání politiky uznání: multikulturalismus. 2. vyd. Epocha, Filozofický ústav AV ČR.
WOLF, J. Antropologie pro každý den. Praha: ARSCI, 2004.
WOLF, J. et al. Integrální antropologie na prahu 21. století. Praha: Karolinum, 2002.
Antropologické, sociologické a pedagogické časopisy.
Typ předmětu
Filosofie a umění
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
prof. PhDr. Pavel Floss
V těchto přednáškách je věnována pozornost paralelizaci určitých trendů v dějinách umění a vývoji
filosofie (v antice např. mezi vývojem sochařství a filosofie, ve středověku mezi vývojem
románského a gotického umění a vývojem sporu o univerzálie, v moderní době mezi vývojem
avantgardního umění a postmoderní filosofie atd.).
hodin za týden
Wolfgang Welsch – Estetické myslenie
Maurice Merleau-Ponty – Oko a duch a jiné eseje
Etienne Gilson – Painting and Reality
Typ předmětu
Etika
povinně volitelný
2+2
hod. za týden
4
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška,
seminář
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
prof. PhDr. Pavel Floss, Mgr. Marek Petrů, Ph.D.
V tomto přednáškovém cyklu jsou vědomě opomenuty dějiny etiky, jejichž studium je uloženo
posluchačům jako domácí úkol. Pozornost je spíše upřena na soudobé často velmi palčivé etické
problémy. V první fázi je pojednáno o vztahu etiky, filosofie a speciálních věd a zdůvodněno, že
obvyklá atomizace a parcelizace vědění je neplodná. V další části se za přispění zejména věd
biologických pokoušíme odpovědět na otázku, kdo je člověk a jaké je jeho místo v přírodě. Značná
míra pozornosti je dále věnována reflexi možnosti ovlivnění biologické podmíněnosti člověka - tj.
překročení některých limitujících aspektů lidské existence. Jedná se o přehled a zhodnocení
možností, jež jsou úzce vázány na rozvoj rozmanitých biotechnologií a vývoj medicíny. Není však
opomenuta ani reference o soudobé celosvětové etické diskusi na poli filosofie sociální a politické.
hodin za týden
Wilson. O., E.: Konsilience. Jednota vědění - O nezbytnosti sjednocení přírodních a humanitních
věd; Lidové noviny, Praha 1999
Wright, R.: Morální zvíře; Lidové noviny, Praha 1995
Fouts, R.: Nejbližší příbuzní, Co jsem se od šimpanzů dozvěděl o nás; Mladá fronta 2000
Darwin, Ch.: O původu člověka; Academia, Praha 1970
Wilson, E.: O lidské přirozenosti; Lidové noviny, Praha 1993
Bondy, E.: Juliiny otázky; in Filosofické eseje sv. 2: Dharma Gaia, Praha 1993
Jones, S.: Jazyk genů; Paseka, Praha/Litomyšl 1996
Cumminsová, D.D.: Záhady experimentální psychologie; Portál, edice Spektrum, Praha 1998
Warwick, K.: Úsvit robotů soumrak lidstva; Vesmír, Praha 1999
Lipovetsky, .: Éra prázdnoty
Typ předmětu
Základní problémy epistemologie
povinně volitelný
2+2
hod. za týden
4
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška,
seminář
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
PhDr. Petr Vodešil, Ph.D.
Kurs je věnován hlavním noetickým problémům - postavení noetiky ve filosofii, otázkám skepse,
problematice pravdy a její definice, zdrojům a otázkám justifikace poznání, metafyzickým
důsledkům noetických postojů, problematice hranic poznání a vztahu významu a jazyka v poznání.
hodin za týden
Bachelard, Gaston: Nový duch vědy
Carnap, Rudolf: Testovatelnost a smysl, in: Rudolf Carnap, Problémy jazyka vědy, Svoboda,
Praha 1968, s. 30-91.
Co je analytický výrok, OIKÚMENÉ (POMFIL), Praha 1995.
Davidson, Donald: O samotné myšlence pojmového schématu, in: Jaroslav Peregrin, Obrat k
jazyku: druhé kolo; Filosofia, Praha 1998, s. 109-125.
Hume, David: Traktát o lúdskej prirodzenosti, in: Antológia z diel filosofov - novoveká
empirická a osvietenská filosofia, Vydavatel´stvo politickej literatury,
Bratislava 1967.
Quine, Willard Van Orman: Dvě dogmata empirismu, in: Co je analytický výrok,
OIKÚMENÉ (POMFIL), Praha 1995, s. 79-99.
Quine, Willard Van Orman: Hledání pravdy, Herrmann a synové, Praha 1994.
Quine, Willard Van Orman: Ontologická relativita, in: Jaroslav Peregrin, Obrat k jazyku:
druhé kolo; Filosofia, Praha 1998, s. 49-82.
Tichý, Pavel: Konstrukce jako předmět matematiky, in: Filosofický časopis, roč. 46, č. 2/98.
Valenta, L.: Problémy analytické filosofie. Olomouc 2003.
Typ předmětu
Filosofie dějin
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D.
Během dvousemestrální výuky Filosofie dějin získá student tyto znalosti a dovednosti:
• Seznámí se s historicky nejvýznamnějšími koncepcemi filosofie dějin (G. Vico, J. G.
Herder, G. W. F. Hegel, K. Marx, A. Comte, L. Ranke, W. Dilthey, O. Spengler, A. J.
Toynbee), s klíčovými otázkami současné diskuse (F. Fukuyama, H. Bohringer, H. Küng)
a s pojmovým aparátem této filosofické disciplíny.
• Naučí se samostatně přemýšlet nad historickou periodizací a strukturací dějin jako
specifickou snahou uchopit proměny ve vývoji člověka, společnosti a světa.
• Rozvine své schopnost kritického promýšlení vědomostí nabytých během studia
Obecných dějin I. a II. a to nejen z pohledu vlastních dějinně filosofických koncepcí, ale
především v diskusi s ostatními kolegy.
hodin za týden
Sapík, M.: Filosofie dějin a civilizace v díle A. J. Toynbeeho, 2003
Horyna, B.: Idea Evropy: pohledy do filosofie dějin, 2001
Sapík, M.: Zákldy evropské tradice, filosofie dějin, 1999
Filosofie dějin: učební text ke kursu srovnávací filosofie Východu a Západu, 1996
Borradori, G. Filosofie v době teroru, 2005
Sapík, M.: Z dějin filosofie starověku, novověku a současnosti, 2004
Dokulil, M.: Filosofií dějin k dějinám filosofie, 1992
Machovec, M.: Filosofie tváří v tvář zániku, 2006
Kudrna, J.: Kapitoly z dějin historiografie a filosofie dějin, 1961
Popelová, J.: Tři studie z filosofie dějin, 1947
Drtina, F.: Přehled dějin novověké filosofie se zvláštním zřetelem k vývoji kulturnímu a
přírodních věd, 1912
Typ předmětu
Antropologicko-filosofické aspekty lékařství
povinně volitelný
1+1
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška,
seminář
Způsob zakončení
Z, K
Seminární práce o rozsahu 5-10 stran na zadané téma.
Vyučující
Mgr. Marek Petrů, Ph.D.
Cílem tohoto přednáškového cyklu je analýza filosoficko-antropologických kořenů lékařského
myšlení a pokus o nalezení magických, archaických a empirických prvků v současné klinické praxi.
Půjde o detailní popis jednotlivých způsobů lékařského myšlení, projevujících se největší měrou v té
které historické epoše. Jednotlivé fáze však v žádném případě nepředstavují jasně definovatelná
historická období, ale jsou to mnohem fundamentálnější filosofické přístupy k otázkám zdraví a
nemoci. Nejedná se o diachronní epochy lékařského myšlení, nýbrž o synchronní mody lékařského
myšlení prolínající všechny historické epochy. Důraz je kladen především na odhalování různých
prvků těchto modů v současném experimentálním paradigmatu. Neboť je zřejmé, že soudobá
medicína je prvky jak magické, tak archaické i empirické medicíny naditá, a to často nereflektovaně,
což některé terapeutické postupy činí neúčinnými.
hodin za týden
Bernard, C.: Život a dílo. Úvod do studia pokusné medicíny; Praha 1961.
Bernard, J.: Espoirs et sagesse de la médecine; Odile Jacob, Paris1993.
Doležal, A.: Od babictví k porodnictví; Karolinum, Praha 2001.
Entralgo, P.: Nemoc a hřích; Vyšehrad 1995.
Frydman, R.: Dieu, la médecine et lémbryon; Odile Jacob, Paris, 1997.
Hargous, S.: Les appeleurs dámes; Albin Michel, Paris 1985.
Meyer, P.: Lecons sur la vie, la mort et la maladie; Hachette, Paris 1998.
Meyer, P.: Philosophie de la médecine; Grasset, Paris 2000.
Petrů, M.: Možnosti transgrese; Triton, Praha 2005.
Porter, R.: Největší dobrodiní lidstva; Prostor, Praha 2001.
Sontagová, S.: Nemoc jako metafora; Mladá fronta 1997.
Tubiana, M.: Histoire de la pensée médicale; Flammarion, Paris1995.
Vega, A.: Une ethnologue a l´hopital; Paris 2000.
Villeminot, J. a P.: La Nouvelle-Guinée; Marabout université, Paris 1964.
Typ předmětu
Člověk a příroda
povinně volitelný
1+1
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška,
seminář
Způsob zakončení
Z, K
Seminární práce na zadané téma o rozsahu 5-10 stran.
Vyučující
Mgr. Marek Petrů, Ph.D.
Kdo je člověk? Jaké je jeho místo v přírodě? Jaké má mít vztahy s ostatními bytostmi? Jak palčivé
otázky. A jak neuralgický bod to odhalují. Díky jaké kvalitě je člověk tou výjimečnou bytostí, za niž se tak
rád považuje? A to nejen v teorii, ale především v praxi. Co je onou vlastností, jež jej zdánlivě vyděluje z
ostatní přírody?
Tváří tvář rozkvětu a výsledkům speciálních věd, zejména oborů biologických, si stále ostřeji
uvědomujeme, nakolik jsme vřazeni do přírody, nakolik jsme poplatni biologickým zákonům. Navzdory
tomu, co učila nejen velká náboženství, ale co zastával i hlavní proud myšlenkové tradice osvícenství, nezeje
mezi člověkem a ostatními bytostmi hluboká a nepřeklenutelná propast dualistického rázu - diskontinuita v
řádu, jež by člověka vyjmula z působnosti zákonů, jimž podléhá vše živé. Opak je pravdou, kontinuita je
pravidlem - kontinuita v rámci jediné říše, jíž je příroda či univerzum.
Přesto lze u člověka vysledovat celou řadu rysů, které jej činí v kontextu přírody jedinečným. Jejich
hledání bude náplní tohoto kurzu.
hodin za týden
Bondy, E.: Juliiny otázky; in Filosofické eseje sv. 2: Dharma Gaia, Praha 1993
Camus, A.: Mýtus o Sisyfovi; Svoboda, Praha 1995
Darwin, Ch.: O původu člověka; Academia, Praha 1970
Dawkins, R.: Sobecký gen; Mladá fronta, Praha 1998
Dennett, C. D.: Druhy myslí; Archa, Bratislava 1997
Foley, R.: Lidé před člověkem; Argo 1998
Fouts, R.: Nejbližší příbuzní, Co jsem se od šimpanzů dozvěděl o nás; Mladá fronta 2000
Freud, S.: O člověku a kultuře; Odeon, Praha 1990
Fromm, E.: Lidské srdce; Nakladatelství Josefa Šimona, Praha 1996
Chardin, P. T.: Místo člověka v přírodě; Svoboda, Praha 1993
Johnson, P. E.: Spor o Darwina; Návrat domů, Praha 1996
Jones, S.: Jazyk genů; Paseka, Praha/Litomyšl 1996
Lorenz, K.: Odumírání lidskosti; Mladá fronta 1997
Lorenz, K.: Takzvané zlo; Mladá fronta, Praha 1992
Popper, K. R.: Věčné hledání - Intelektuání autobiografie. Prostor, Praha 1995
Wilson. O., E.: Konsilience; Lidové noviny, Praha 1999
Wilson, E.: O lidské přirozenosti; Lidové noviny, Praha 1993
Wright, R.: Morální zvíře; Lidové noviny, Praha 1995
Typ předmětu
Kultura výchovy
povinně volitelný
1+1
hod. za týden
2
kredity
4
ZL
Způsob zakončení
Z, K
Forma výuky
Přednáška,
seminář
Vyučující
PhDr. Jiří Pospíšil, Ph.D.
Vztah kultury a výchovy v dějinách a v současnosti. Vytvoření syntetického pohledu na klasické
teorie výchovy v dějinách evropského i světového myšlení (Platon, Augustinus, Komenský, Herbart,
Dilthey, Dewey atd.). Nastínění možností teoretického uchopení výchovy v současné pluralitní a
globalizující se společnosti. Problematika filosofické reflexe výchovy z pohledu základních
filosofických směrů zejména 20. století. Předmět je zaměřen na systematickou práci s filosofickou a
teologickou literaturou mající relevantní vztah k otázkám výchovy, filosofických pojetí člověka,
případně vybraných problémů etiky. Cílem je přivést studenty k samostatnému kritickému posouzení
jednotlivých výchovných koncepcí ve vztahu ke konkrétním kulturám.
hodin za týden
DEWEY, J. Demokracie a výchova. Praha: Jan Leichter, 1932.
KOMENSKÝ, J. A. Pampaedia. In KOMENSKÝ, J. A. Obecná porada o nápravě věcí lidských. III. sv. Praha :
Svoboda, 1992.
J. F. Herbart a jeho pedagogika. Praha : SPN, 1977.
BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. 1. vyd. Praha: Zvon, 1996.
MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. Praha : OIKOYMENH, 1996.
PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Praha : ISV, 2001.
PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha : Karolinum, 2000.
CARR, D. Making sense of education : an introduction to the philosophy and theory of education and teaching. London;
New York : RoutledgeFalmer, 2003.
Typ předmětu
Archeologie
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
kreditů
4
ZL
Způsob zakončení
K
Forma výuky
Přednáška
Vyučující
PhDr. Josef Bláha
Posluchači budou seznámeni se základními trendy sociálního, ekonomického a kulturního vývoje
lidské společnosti od jejích nejstarších počátků po raný novověk. Tato látka bude podávána jak se
zřetelem k vývoji hmotné kultury člověka, tak i k dynamice jeho ideových a náboženských představ.
Studenti budou mít možnost seznámit se rovněž se základními metodickými principy archeologické
práce, stejně jako s příslušnou odbornou terminologií a vývojem technologií. Zvláštní oddíl kurzu se
soustředí na biologické aspekty antropogeneze, etologii a problematiku mentality. Výklad bude
doprovázen obrazovou dokumentací celého spektra příkladů nálezových situací z terénních
archeologických výzkumů – jako doprovod při líčení vývoje hmotné kultury, a to zejména ve
středověku a raném novověku, pak bude k výuce využit četný obrazový materiál i samotné originální
artefakty.
hodin za týden
Gojda N., Archeologie krajiny, Praha 2000
Malinovi J. et R., Vzpomínky na minulost, Brno 1992
Petráň J., Dějiny hmotné kultury, Praha 1985 – 1997
Podborský V., Dějiny pravěku a rané doby dějinné, Brno 2001 (skripta MU v Brně)
Klápště J., Proměna českých zemí ve středověku, Praha 2005
Kühnel H., Alltag im Spätmittelalter, Graz – Wien – Köln 1984
Měřínský Z., České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – II., Praha 2002 a 2006
Fridrich J., Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů, Praha 2005
Podborský V., Náboženství pravěkých Evropanů, Brno 2007
Sklenář K. – Sklenářová Z. – Slabina M., Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
Praha 2002
Smetánka Z., Archeologické etudy, Praha 2003
Unger J., Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko – archeologické perspektivy
(Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 25), Brno 2006
Typ předmětu
Sebevražedné chování
povinně volitelný
1+1
hod. za týden
2
1.-3./
ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška,
seminář
Způsob zakončení
Z, K
Vyučující
Sebevražda je jedním z nejsmutnějších proti-biologických činů, kterých se člověk dopouští, kurz má
seznámit posluchače s problematikou sebevražednosti s důrazem na adolescenční sebevražednost.
Objasnit její příčiny, vývoj v dějinné perspektivě, zdůvodnit, proč je sebevražednost obecně
antropologickým problémem a ne pouze etickým či pouze lékařským problémem. Může být
schopnost sebevraždy považována za „antropologickou konstantu“? Důvody pro a proti. Rozborem
dané problematiky chce zdůraznit toleranci „k jinému“, postmoderní pluralitu etických koncepcí i
solidaritu k trpícím.
hodin za týden
ELLIOT, J., PLACE M. Dítě v nesnázích. Prevence, příčiny, terapie., Praha: Grada, 2002. ISBN 80-2470-182-0.
JUNG, C. G. Člověk a duše. Praha: Academia 1995.
KOUTEK, J., KOCOURKOVÁ, J. Sebevražedné chování. Praha: Portál 2003.
ISBN 80-7178-7329.
KREJČÍ, A. Morální a mravní zakotvenost adolescentů. In. Ed. VAŠŤATKOVÁ, J. Pedagogický výzkum: reflexe
společenských potřeb a očekávání? Olomouc: UPOL 2005. ISBN 80-244-1079-6.
KREJČÍ, A., ČADOVÁ, L. Hodnotová orientace a životní postoje současných adolescentů. PEIDAGOGÓS, časopis pro
pedagogiku a s tím související vědy. Roč. 2006, č.1. ISSN 1213-3809.
MASARYK, T. G. Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty. 4. vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka
1998. ISBN 80-901971-4-0.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha 1995.
NAKONEČNÝ, M. Psychologie téměř pro každého. Praha: Academia 1995.ISBN 80-200-1198-6.
PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Projekt integrální antropologie a mravnost současných adolescentů. In. Ed. VAŠŤATKOVÁ,
J. Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů III. Olomouc: VOTOBIA
2005. ISBN 80-7220-264-4.
Typ předmětu
Způsob zakončení
Vyučující
Demografie
Povinně volitelný
2+0
hod. za týden
2
Zk
dopor. ročník / semestr 1-3 /ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Cíl kurzu: Získání základní orientace v terminologii a demografických ukazatelích, přehledu o strukturách a pohybu
obyvatelstva České republiky − o jejich aktuálním stavu a vývojových trendech v evropském kontextu.
1. Úvod do disciplíny: Předmět demografie. Charakter současné vědy. Dílčí demografické disciplíny. Vztah demografie
k jiným společenským vědám, zejména k sociologii. Význam demografie pro společenskou praxi.
2. Historický vývoj demografie jako vědní disciplíny.
3. Pojem populace.
4. Metoda sčítání. Metoda průběžného zjišťování. Demografické výzkumy. Demografické projekce.
5. Ukazatele demografické statistiky.
6. Charakteristiky rozmístění a koncentrace obyvatelstva.
7. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku.
8. Vzdělanostní struktura populace. Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity.
9. Struktura obyvatelstva podle národnosti.
10. Procesy demografické reprodukce I. Sňatečnost. Rozvodovost.
11. Procesy demografické reprodukce II. Porodnost. Potratovost. Úmrtnost.
12. Vybrané problémy demografie populací.
hodin za týden
Demografie (nejen) pro demografy. Praha 1993.
Fialová, L., Horská, P., Kučera, M.: Současné a perspektivní proměny rodiny, manželství a rodičovství. Praha 1995.
Horská, P.,Kučera,M., Maur, E., Stloukal,M.: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990.
Populační vývoj České republiky. Katedra demografie PřF UK Praha.
Kučera, M.: Populace České republiky 1918 - 1991. Česká demografická společnost ve spolupráci se Sociologickým
ústavem AV ČR, Praha 1994.
Macura, M., MacDonald, A. L., Haug, W. (eds.). The New Demographic Regime. Population Challenges and Policy
Response. UN, New York, Ženeva, 2005. (http://www.unece.org/ead/pau/epf/epf_ndr.htm)
Mnohojazyčný demografický slovník. Český svazek. Praha 2005.
Možný, I.: Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha 2002.
Pavlík,Z., Rychtaříková, J., Šubrtová,A.: Základy demografie. Praha 1986.
Rabušic, L.: Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha 2001.
Roubíček, V.: Úvod do demografie. Praha 1997.
Statistická ročenka České republiky. ČSÚ Praha.
Sýkorová, D.: Úvod do demografie. Miniskriptum. Olomouc 1991
Vallin,J.: Světové obyvatelstvo. Praha 1992
Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2005 (http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/4007-06)
Časopis Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje. ČSÚ
Typ předmětu
Způsob zakončení
Vyučující
Kultura Dálného východu
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
z, Zk
2
1-3 /ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Mgr. David Uher, Ph.D., Mgr. Ondřej Kučera
Dvousemestrální kurz je zaměřen na uvedení studentů do kulturních aspektů oblasti Dálného východu s důrazem
kladeným na historický vývoj oblasti a historické příčiny současné kulturní rozmanitosti a se zaměřením na stěžejní
Dálně-východní kulturní koncepty (ideografické písmo, buddhismus, taoismus, asijské hodnoty), na způsoby vnímání
Dálného východu v Evropě (orientalismus, kolonialismus) a na druhé straně na recepci stěžejních konceptů
Euroamerické civilizace na Dálném východě (kolonialismus, kapitalismus, nacionalismus, demokracie, globalizace).
Stručný syllabus:
1) Geografie – obecný úvod, percepce prostoru (OK)
2) Geografie – regionální (OK)
3) Jazyk a písmo – rozpracovat tematicky (DU)
4) Mýtické představy vzniku (DU)
5) Filozofie – konfucianismus, taoismus, legismus, mohismus (OK)
6) Zhouové – Jaro a podzim x Válčící státy (DU)
7) Centralizace Qin, Han x Xiangnu (DU)
8) Buddhismus (včetně 6 dynastií) (DU)
9) Tangové, literatura z minulosti (DU)
10) Mongolové, vzestup a pád (DU)
11) Japonsko, Korea do 19. století (DU)
12) Předkolonální Indočína a indické ostrovy (DU)
13) Orientalismus (DU)
14) Kolonialismus do 19. století (OK)
15) Modernizace začíná, Japonsko od Meiji do 1930 (DU)
16) Polokolonie Čína od opiových válek do 1930 (OK)
17) Britská Indočína (včetně Tibetu) + Francouzská Indočína do 2. světové války (OK)
18) 2. světová válka na Dálném východě (OK)
19) Rozpad koloniálního systému (OK)
20) Nástup komunismu na Dálném východě (OK)
21) Vietnamská válka a její sestup (OK)
22) Poválečné Japonsko a asijští tygři (Taiwan) (OK)
23) Demokratizace na Dálném východě (OK)
24) Čína na prahu asijského milénia (OK)
hodin za týden
FAIRBANK, John K., REISCHAUER, Edwin O. a CRAIG, Albert M. East Asia the Modern Transformation. Boston:
Houghton Mifflin Company; Tokyo: Charles E. Tuttle Company, 1965. Modern Asia Edition.
PANIKKAR, K.M. Asia and Western Dominance. London, 1967.
SAID, Edward W. Orientalism. New York: Vintage Books, 2003.
SCHIAVONE, Giuseppe, ed. Western Europe and South-East Asia: Co-operation or Competition? London: Macmillan,
1989.
SHEN, Fuwei. Cultural Flow Between China and Outside World Throughout History. Trans. Wu Jingshu. Beijing:
Foreign Languages Press, 1996.
Typ předmětu
Kulturní antropologie tradiční Číny
povinně volitelný
Způsob zakončení
písemná práce (5-10 stran)
2+0
hod. za týden
K
2
1-3
/ZL
kreditů
4
Forma výuky
Přednáška
Vyučující
doc. Lucie Olivová, Ph.D.
Přednáška se soustřeďuje na člověka v rámci tradiční čínské společnosti. Postupně vyloží, jak je tato společnost
specificky organizována a jaký soubor kolektivně sdílených znalostí, symbolů, významů, kulturních kódů a pravidel
užívá. Mezi konkrétními náměty je rodina, postavení ženy, etiketa, kalendář a svátky, symbolika hmotné kultury,
antropologie smrti aj. Podrobněji se bude zabývat i některými kulturními fenomény, např. písmen, architekturou,
odíváním nebo hudebním instrumentářem.
hodin za týden
KOLMAŠ, Josef a MALINA, Jaroslav. Čína z antropologické perspektivy. Brno: Masarykova universita, 2005.
OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000.
SYROVÁ, Iljuše. Z myšlenek a představ Žluté země. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. (CD-ROM)
Typ předmětu
Způsob zakončení
Vyučující
prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc.
Mgr. Lic. Lenka Zajícová, Ph.D.
Iberoamerikanistika
povinně volitelný
2+0
hod. za týden
K
2
kreditů
4
Forma výuky
1-3/ZL
přednáška
Předmět dává komplexní pohled na dějiny a současnost Latinské Ameriky se zvláštním zřetelem ke kulturním aspektům
(společenské instituce, náboženství, hodnotový systém, zvyky a rituály, jazyk a myšlení, umění atd. atd.). Z této široké
problematiky bude pozornost věnována zejména následujícím okruhům:
0. Pojmové vymezení: Latinská Amerika vs. Iberoamerika. Současná iberoamerikanistika. Místo iberoamerikanistiky
v rámci kulturně antropologických studií. České vklady do iberoamerických studií v minulosti i současnosti.
1. Předkolumbovské kultury. Teorie o osidlování Ameriky a typologie amerických kultur. Od lovců a sběračů přes
primitivní zemědělce po vysoké kultury Olmeků, Mayů, Toltéků, Aztéků, Tiahuanaka, Inků atd. Indiánské kultury
a jazyky dnes, jejich vliv a postavení v jednotlivých zemí. Domorodí obyvatelé Ameriky a kulturně antropologická
studia: konkrétní příklady (brazilští Indiáni a Claude Lévi-Strauss atd.).
2. Dějiny objevitelských výprav a dobývání. Dobyvatelé a misionáři. Kontakty evropské a americké civilizace a procesy
adaptace. Formování a stratifikace koloniální společnosti, fenomén míšenectví: Evropané, kreolové, mesticové, Indiáni.
Vznik koloniálních institucí: encomienda, otrokářství atd. Africké kulturní dědictví (Brazílie, Karibská oblast).
Odlišnosti od ostatní evropské, zejména anglosaské kolonizace.
3. Války za nezávislost a budování jednotlivých států. Caudillové a diktátoři. Fenomén migrace. Imigrační evropské
a asijské vlny 19. a 20. století a jejich kulturní dopady v jednotlivých zemích.
4. Latinská Amerika dnes. Současná politická a sociální hnutí. Mezinárodní ekonomické a politické vztahy. Specifika
jednotlivých zemí.
5. Některé kulturní projevy: Svátky a slavení. Prolínání indiánských a evropských tradic. Zvyky a rituály. Duchovní svět.
Náboženský synkretizmus.
6. Tradice slova: Od indiánských kodexů přes ústní lidovou slovesnost po „indigenistickou“ literaturu. Literatura
v indiánských jazycích. Od kronik o objevech a dobývání (pohled poražených i vítězů) po současnou latinskoamerickou
literaturu ve španělštině a portugalštině.
7. Další projevy současné latinskoamerické umělecké tvorby: hudba, výtvarné umění, film atd.
hodin za týden
CLASTRES, Pierre: Kronika indiánů Guayakí. Praha: Argo, 2003.
HEMMING, John: Dobytí říše Inků. Praha: Odeon, 1970.
HODOUŠEK, Eduard a kol. aut.: Slovník spisovatelů Latinské Ameriky. Praha: Libri, 1996.
CHALUPA, Jiří: Dějiny Argentiny, Uruguaye, Chile. Praha: NLN, 1999.
KAŠPAR, Oldřich – MÁNKOVÁ, Eva: Dějiny Mexika. Praha: NLN, 1999.
KATZ, Friedrich: Staré americké civilizace. Praha: Odeon, 1989.
LEÓN-PORTILLA , Miguel: Aztécká filozofie. Praha: Argo, 2003.
LEÓN-PORTILLA , Miguel: Sláva a pád Tenočtitlánu. Praha: Odeon, 1969.
OPATRNÝ, Josef: Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri, 1998.
PRESCOTT, William Hickling: Dějiny dobytí Peru. Praha: Panorama, 1980.
PRESCOTT, William Hickling: Dějiny dobytí Mexika. Praha: Orbis, 1956.
VRHEL, František: Předkolumbovská literatura: Témata, problémy, dějiny. Brno: CERM, 2003.
VRHEL, František: Úvod do studia nativních jazyků Iberoameriky. Praha: SPN, 1976.
Typ předmětu
Politická geografie
povinně volitelný
Způsob zakončení
2+0
K
hod. za týden
2
13/ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Vyučující
Doc. PhDr. Jiří Lach, Ph.D., M.A.
Cílem předmětu je seznámení s základními pojmy politické a regionální geografie - stát (státní území, nezávislý stát,
typologie států) a hranice (klasifikace a typologie hranic, hraniční konflikty). Obsahem přednášek je dále: vývoj a
současný stav politické mapy světa, základní geopolitické teorie (Heartland teorie, teorie panregionů, HearetlandRimland teorie, Cohenova geopolitika, současné geopolitické koncepce), geografie moci (zájmové sféry, geoekonomická
konkurence, státní bezpečnost), globální kulturní a civilizační faktory politiky a problematika panregionů,
transnacionálních regionů a mezihraničních regionů.
hodin za týden
BAAR, V., RUMPEL, P., ŠINDLER, P.: Politická geografie, Ostrava: Ostravská univerzita, 1996
HONZÁK, F., PEČENKA, M.: Státy a jejich představitelé, Praha : Libri, 1999
IŠTOK, R.: Politická geografia a geopolitika, Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, 2003
LIŠČÁK, V., FOJTÍK, P.: Státy a území světa, Praha : Libri, 1998
ZWETTLER, O.: Lexikon zemí 2003, Praha: Fortuna Print, 2002
ŠINDLER, P.: Základy politické geografie, Ostrava: PedF, 1986
Typ předmětu
Politika jako projev lidského ducha
povinně volitelný
Způsob zakončení
2+0
K
hod. za týden
2
1-3
/ZL
kreditů
4
Forma výuky
přednáška
Vyučující
Doc. PhDr. Jiří Lach, Ph.D., M.A.
Předmět proměnu role politiky a politických aktérů v průběhu významných epoch lidských dějin (starověk, středověk,
moderní éra, postmoderní doba). Kurz se na vybraných příkladech klasiků politického myšlení a uvažování o politice a
společnosti snaží mapovat vývoj centrálních pojmů (jako jsou: moc, svrchovanost, legitimita, reprezentace,
spravedlnost). Jsou rovněž hlavní přístupy k výkladům politiky. Předmět se koncentruje především na euroamerický
civilizační okruh.
hodin za týden
ARON, Raymond: Opium intelektuálů. Praha 2001.
ARON, Raymond: Angažovaný pozorovatel. Praha 2003.
BAEHR, Peter – RICHTER, Melvin (eds.): Dictatorship in History and Theory. Bonapartism, Caesarism and
Totalitarism. Cambridge 2004.
BALANDIER, Georges: Politická antropologie. Praha 2000.
BALL, Terence – DAGGER, Richard (eds.): Ideals and Ideologies: A Reader. New York, HarperCollins 1991.
BAUMAN, Zygmunt: Modernita a holocaust. Praha 2003.
BUDIL, Ivo T.: Za obzor západu. Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boasse. Praha
2001.
BUCHANAN, Patrick J.: Smrt západu. Praha 2004.
CAMUS, Albert: Člověk revoltující. Praha 1995.
GIDDENS, Anthony: Důsledky modernity. Praha 1998.
FOUCAULT, Michel: Dohlížet a trestat. Praha 2000.
HANUŠ, Jiří (ed.): Vznik státu jako proces sekularizace. Brno 2006.
METZ, Johan Baptist: Úvahy o politické theologii. Praha 1994.
STRAUS, Leo: Eseje o politické filosofii. Praha 1995.
TODORV, Tzvetan: V mezní situaci. Praha 2000.
TROJAN, Jakub S.: Moc víry a víra v moc. Praha 1993.
TROJAN, Jakub S.: Moc v dějinách. Praha 1994.
WEBER. Max: Autorita, etika a společnost. Praha 1997.
Výuka jazyků (jazyk 1., jazyk 2.) je zabezpečována standardně –
KATEDROU APLIKOVANÉ LINGVISTIKY (KAL) FF UP V OLOMOUCI.

povinné předměty – první ročník/blok

Transkript

Podobné dokumenty

průvodce - Bonusys

Ukázka - Dagon

Malé dějiny filozofie

DĚJINY 1.

Informace - text - kontext

jak napsat publikaci? jak připravit prezentaci?

Stáhnout zde: Orl-2015-7

Orl-2016-2

Sestava 1 - Mediální studia / Media Studies

Esej o reality show VyVolení

Byl jsem při tom!

Sborník 2012 - Aeduca

Realismus a relativismus Realism, relativism and t

antropologie v psychosociálních vědách

Cˇas na zmeˇnu

PŘESAH TRADIČNÍCH VÝTVARNÝCH OBORŮ A FOTOGRAFIE

informace a zásady k vypracování bakalářské práce

průvodce Shirley Valentine

Svět strojírenské techniky číslo 2/2013

Syllabus_DF1_1F ZS 2012

R. Lang: Značky I. (obecně)

Přehled publikační a vědecko-výzkumné činnosti - Index of