U3V_sylabus_08

Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015
Úvod do egyptologie – Písemné památky starého Egypta
Petra Maříková Vlčková
13.01.2015
Egyptský jazyk: egyptština. Afro-asijská jazyková rodina (dříve hamitosemitské jazyky) – příbuzný s
berberskými, semitskými jazyky a jazykem bedža (hamitský jazyk). Vývojové fáze: Archaická egyptština
(před 2600 BC); Stará egyptština (2600–2000 BC); Klasická egyptština (2000–1300 BC);
Novoegyptšina (1300 – 5. st. BC); Démotština (7. st. BC – 5. st. AD); Koptština (1.–17. st. AD)
Egyptské písmo: Eg. termín medu necer „božská slova“. Typy písma: Hieroglyfické písmo; Kursivní
hieroglyfické písmo; Hieratické písmo; Démotština; Koptský jazyk. Znaky: piktogramy, ideogramy
(významové znaky), fonogramy (zvukové znaky – 24 tzv. abecedních znaků) a determinativy (určující
znaky). Okolo 800 různých znaků (v Ptolemaiovském období až několik tisíc). Různé možnosti orientace
záznamu (zprava doleva, zleva doprava, ve sloupcích)
Staroegyptská literatura: různé funkce a způsoby záznamu. V moderní egyptologii dělena na různé
žánry: Naučení – sebajet; Narativní literatura: vyprávění a příběhy; Prorocká literatura: nářky, rozpravy a
rozhovory, proroctví; Básně, písně, hymny a zásvětní literatura; Korespondence: soukromé dopisy,
dopisy mrtvých; Autobiografické texty; Oficiální / Historické texty: dekrety, kroniky – anály, královské
seznamy apod. Specializované texty: Matematické texty, Lékařské texty, Soudní dokumenty, záznamy
daní apod.
NAUČENÍ: Jediný žánr, který má eg. název – sebajet - Knihy moudrých rad do života. Didaktický smysl
textů – tzv. wisdom literature – dochovaná na celém Předním východě. Ustálený formát – starší,
zkušenější muž poskytuje morální oporu (rady) mladšímu: synovi, nástupci ve funkci apod. Hieratické
texty od Střední říše, opisy známé především z Nové říše – školní cvičení (opravy). Příklady: Naučení
Hardžedefa; Naučení Ptahhotepa; Naučení pro krále Merikarea; Naučení Amenemheta I. synovi;
Naučení loajalistické apod.
NARATIVNÍ LITERATURA: Charakteristické rysy narativní literatury se objevují i v dalších žánrech.
Příklady: Střední říše: Král Neferkare a generál Sasenet, O výmluvném venkovanovi, Povídka o
trosečníku na tajuplném ostrově, Sinuhetovo vyprávění; Nová říše: Povídka o dobytí Joppy, Povídka o
princi, kterému byl předurčen osud, Povídka o princi, Povídka o dvou bratrech, Venamonova cesta do
Foiníkie apod.; 1. tisíciletí: Hladová stéla, vyprávění o princi Chamuasetovi či hrdinovi Inarovi. Mnoho
přístupů: parodie (?) na autobiografické texty: Povídka o Sinuhetovi; zpráva o vykonané cestě
(Venamonova cesta do Foiníkie); kouzelný příběh – pohádka (Povídka o trosečníku na tajuplném
ostrově); Možný historický rámec: Povídky o dvoře panovníka Chufua (papyrus Westcar).
PESIMISTICKÁ /PROROCKÁ LITERATURA: Pesimistická / prorocká literatura: nářky, rozpravy a
rozhovory, proroctví – téměř výhradně Střední říše. Příklady: Nefertejovo proroctví; Nářky Ipuverovy;
Rozhovor muže se svou duší; Démotická kronika. Charakteristické motivy: Formální stránka: na pomezí
narativních textů, Knih moudrých rad a lyrických textů; Pesimistický pohled na svět; Popis chaosu, změn
ve společnosti a jejím řádu; Politické zabarvení; Neegyptské motivy: pomíjivost lidské existence
LYRIKA: Básně, písně, hymny a chvalozpěvy a zásvětní literatura = velmi různorodý žánr s nejasnými
hranicemi. Původ: přednes formulí při rituálech – např. i v Textech pyramid. Hymny a chvalozpěvy: Na
oslavu panovníků (Senusret III., Thutmose III.) i bohů (Chvalozpěv na Slunce / Velký hymnus na Atona)
a i na Nil. Písně: spíše náboženského charakteru X i pro pobavení (milostné písně a Písně harfeníků).
Milostná poezie – připodobnění k Písni písní
ZÁDUŠNÍ LITERATURA
Texty pyramid: nejstarší soubor náboženských textů. V podzemních prostorách pyramid panovníků
pozdní OK a několika královen spojených s Pepim II. Následně (PPO, StŘ) se objevuje i v
nekrálovských hrobkách = zakomponování do Textů rakví a Knihy mrtvých. Objeveny 1880. Celkem:
759 říkání. Složení: dramatické texty, hymny a jmenné formule, litanie, chvalozpěvy a magické texty.
Zvláštním textem: Venis: tzv. kanibalský hymnus
Texty rakví: od konce OK a během FIP – v hrobkách hodnostářů: výňatky z Textů rakví a nová sbírka –
Texty rakví – doklad demokratizace zádušních představ. Doložené: na rakvích, méně na stěnách
hrobek, stélách, kanopických schránkách a na papyrech. Existence lokálních „redakcí“ – pohřebiště v
Asjútu, Méru, el-Berše, Bení Hasanu a Lištu. Používány následně v: Nové říši, Třetím přechodném
období a Pozdní době. Zpracování: Andreas de Buck – 1185 říkání zapsaná v tzv. střední egyptštině.
Používání nadpisů, vinět a ilustrací objevujících se posléze i v Knize mrtvých. Témata: spojení s
Usirem, přeměny, setkání s příbuznými v Zásvětí, boj s nepřáteli, cesta podsvětím apod.
Kniha mrtvých: od Druhého přechodného období / Nové říše (1700 BC) do cca 50 BC. Vyvíjí se
pravděpodobně v oblasti Théb. Tzv. Sajská redakce. Původní název: eg. název O vycházení do dne.
Vychází z: Textů pyramid, Textů rakví apod. X dominují ji solární aspekty Neexistuje jedna kanonická
redakce textů. Členění: Kapitoly/říkadla – známo 192. Od Sajské redakce – lze vysledovat určitý vnitřní
řád Knihy mrtvých. Viněty: vyobrazení provázející jednotlivé kapitoly (říkadla)
Další sbírky zádušní literatury – podsvětní knihy: několik sbírek ilustrovaných textů dochovaných
zpravidla v královských hrobkách Nové říše v Thébách – tzv. průvodce podsvětím. Nejstarší
náboženské sbírky s víceméně uceleným obsahem. Původně – královské texty. Vznik – souvisí s
oblibou popisů cest podsvětím a nebesy + změna architektonické podoby královských hrobek. Od
konce Nové říše: především pasáže z knihy Amduat se objevily na rakvích a papyrech hodnostářů.
Zástupci: Kniha dvou cest, Kniha Amduat (Kniha Skryté komory, která je v podsvětí), Kniha bran, Kniha
podsvětních jeskyní, Kniha země / Kniha Akeru, Knihy nebes, Kniha bohyně Nuty, Kniha dne, Kniha
noci.
Další náboženské / zádušní skladby: Litanie na Rea, Kniha nebeské krávy
Kontrolní otázky
Jak se vyvíjelo staroegyptské písmo?
Jak se měnily staroegyptské náboženské sbírky?
Jak vnímali staří Egypťané literaturu jako takovou?
Doporučená studijní literatura
Collier, M. – Manley,B. – Parkinson, R.: Jak číst egyptské hieroglyfy: srozumitelná příručka pro
samouky. Praha: Volvox 2007
Landgráfová, R. Jazyk egyptských písařů. Gramatika klasické egyptštiny + cvičení. Praha 2014.
Landgráfová, R. – Navrátilová, H.: Srdečné pozdravy ze země na Nilu Korespondence starých
Egypťanů. Praha 2012.
Robinson, A.: Muž, který rozluštil hieroglyfy: život Jeana-Françoise Champolliona. Slovart 2013.
Vachala, B.: Staroegyptská kniha mrtvých. Dokořán 2009
Žába Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Svoboda, Praha 1968
Wilson, P.: Hieroglyfy, příručka pro každého. Praha: Dokořán 2010.
Digitální data:
Ancient Egyptian Language: http://www.rostau.org.uk/AEgyptian-L/
The Chicago Demotic Dictionary (CDD): http://oi.uchicago.edu/research/projects/chicago-demoticdictionary-cdd-0
Thesaurus Linguae Aegyptiae: http://aaew.bbaw.de/tla/index.html