Farní zpravodaj 10.2008 oblíbené!

FARNÍ ZPRAVODAJ
NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
èíslo 3
Drazí naši farníci a pøátelé naší farnosti!
Toto èíslo farního zpravodaje vychází
právì na Misijní nedìli. Pojïme se tedy
na chvilku zamyslet nad misiemi.
Nejprve vám chci podìkovat – nejspíš
ani hned nevíte, za co. Uplynulo již deset
let od doby, kdy jsme pøišli do zdejší farnosti pùsobit jako knìží misijní Spoleènosti Božího Slova. Bìhem tìchto let jste zažili støídání našich spolubratrù knìží, bratrù-laikù i bohoslovcù. Pracovali zde (a pracujeme) knìží rùzných národností
– Èeši, Slováci, Poláci, a bìhem
posledního roku se setkáváme s
našimi spolubratry z Vietnamu.
Pøicházeli sem spolubratøi z rùzných kultur, èasto jiných názorù,
než na jaké jsme byli zvyklí. Nìkteøí zde pobyli rok, nìkteøí o nìco
déle. Vy, drazí naši farníci, jste nás
dokázali pøijmout jako misionáøe;
pøijali jste, že zde nepùsobí knìz èeské
národnosti, pøestože vaše farnost dala
církvi vícero knìží. Myšlenka misií se v
naší farnosti zabydlela více, než na jiných
místech. Èasto se spoleènì modlíme za
misie a misijní dorost. A právì za to vám
chci dnes na Misijní nedìli podìkovat –
že se naše farnost stala misijní farností.
Spolubratøi, kteøí zde døíve pracovali a
obèas sem zavítají, se setkávají s vaší
štìdrostí, pohostinností a pøesvìdèením,
že se za nì modlíte. Za to vám všem
dìkuji.
Misijní nedìle je již tradiènì naším
svátkem. Svátkem nás misionáøù, ale i
svátkem celého svìta, kde žijí lidé, kteøí
tak jako my hledají Krista. Lidé, kteøí však
èasto žijí pod úrovní lidské dùstojnosti, v
bídì, o hladu, èasto pronásledovaní a zabíjení pro svou víru, jak to v tìchto dnech
mùžeme vidìt v Indii. Misijní nedìle nám
pøipomíná tyto naše bratry a sestry, protože i oni jsou souèástí Kristova Tìla,
roèník 8
POHLED Z OKNA
Církve. Zve nás, abychom pomáhali tìm,
kteøí naši pomoc potøebují. Dìkuji vám
také za vaši štìdrost pøi sbírce na Gruzii,
za dary pro br. Jozefa Marka, které jste
vybrali bìhem naší poutì po stopách
èeských svìtcù, za sbírku z misijní nedìle v minulém roce, kdy jsme pùlku sbírky
poslali br. Dariusovi Èaršovi do Bolívie,
kde tyto peníze použili na zøízení školy.
øíjen 2008
milovat.
A tak i o dnešní nedìli – ale i každého
dne – vás, naši drazí farníci, volám k této
evangelijní velkodušnosti: pamatovat na
misie a misionáøe v modlitbì, pamatovat
v modlitbách na ty, kteøí jsou pro svou
víru vystaveni pronásledování. K velkodušnosti podìlit se z toho, co máme, s
tìmi druhými. Když podporujeme chudobné, jako bychom své peníze
ukládali na tajnou vkladní knížku
na vìènosti. Dáváme-li je s
opravdovou velkodušností a láskou, Bùh nám to jednou oplatí.
Mìjme tedy okno svého srdce otevøené. Nebuïme slepí a hluší vùèi
lidem, které možná nikdy osobnì
nepotkáme, ale mùžeme je nosit
v srdci. Pak jedenkrát i Bùh ukáže vùèi nám svou velkodušnost ve
vìtší míøe, než jsme ji dokázali ukázat my sami.
Vìøím, že naše farnost si zvykla dívat se ven oknem do svìta. A nám
to pomùže také k tomu, abychom i ve
vlastních rodinách byli takto velkodušní
k sobì navzájem. To vám i za sebe dnes
ze srdce pøeji a vyprošuji.
P. Marek Poláèik, SVD
Dnešní den nás vybízí, abychom se podívali ven. Do svìta, kde žijí lidé, kteøí
mají srdce plné touhy po štìstí stejnì jako
my. Vyzývá nás, abychom vyšli ze své
úzkoprsosti, v níž si èasto naøíkáme, jak
se máme špatnì. Vybøednout ze zahledìní na naše malá zranìní, která nám
zpùsobili jiní, a rozhlédnout se kolem na
"Nedìlá si starosti ten, kdo se
lidi, kteøí doopravdy trpí, hladoví a v bídì
cítí být v náruèí Božím."
umírají. Misijní nedìle nás volá k velkobl.Marie Stollenwerková
dušnosti srdce, abychom tam dokázali
vpustit nejen sebe samé, ale každého èlo"Modli se, trp, pøinášej obìti,
vìka na svìtì. Skuteèná láska je vždy
umírej. Jenom tak se vykoupí
láskou, která takto vyhlíží ven ze svého
okna. Jestliže se totiž zahledíme jen do
duše pro Boha."
sebe, na své nenaplnìné touhy a pøání,
sv. Josef Freinademetz
na své zranìní, budeme prožívat jedinì
smutek a nakonec snad i zoufalství. Ne"Odmìnou pro ty, kdo zapomínabudeme-li ve svém životì pøehlížet drují na sebe a pamatují na druhé,
hého èlovìka, stanou se jeho radosti našimi radostmi, jeho bolesti našimi bolest- je pokoj a radost Ducha Svatého
- Vìèné lásky."
mi, a nemùže se nám pøihodit, že se z
sv. Arnold Janssen
nás stanou malí zatrpklí egoisté neschopní
-1-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2008
…BIBLICKÝ KOUTEK…AKTUÁLN̅BIBLICKÝ KOUTEK…AKTUÁLN̅
„Nestaèil by mi èas, kdybych mìl vypravovat o Gedeonovi, Barakovi, Samsonovi, Jiftáchovi… Vírou zvítìzili nad øíšemi, konali spravedlnost, dosáhli toho, co
jim bylo slíbeno… osvìdèili se jako hrdinové ve válce, obrátili cizí vojska na útìk.“
Takto uvádí novozákonní List Židùm (Žid
11,32-34) starozákonní soudce jako pøíklady hrdinné víry. Mùže nám to být dostateènou pobídkou, abychom si našli trochu èasu k èetbì Knihy Soudcù. Navazuje na Knihu Jozue, v první èásti dokonce
shrnuje jeho osudy a vypravuje o konci
Jozuova života.
Období soudcù pøedstavovalo pøechod
od kmenového zøízení, charakteristického
pro první období po obsazení zaslíbené
zemì, jak jsme je poznali v Knize Jozue, a
monarchistickým zøízením, o kterém vypravují následující historické knihy Starého
Zákona (Samuelovy knihy a knihy Králù).
Soudcové nebyli jenom vykonavatelé
spravedlnosti, pøedstavitelé justice v našem pojetí, jak by naznaèovalo jejich jméno, ale zároveò vladaøi, zpravidla s pravomocí omezenou na mìsto nebo jeho okrsek.
Rekonstrukce
boèního vchodu kostela
v Novém Hrozenkovì
Kniha soudcù
Kniha se zabývá podrobnì životem a
hrdinskými èiny šesti „velkých“ soudcù
(Otniel, Ehud, Barak a prorokynì Debora,
Gedeon, Jiftách a Samson), a velmi struènì, nìkdy jen letmou zmínkou, zaznamenává èiny tzv. „malých“ soudcù (Šamgar,
Tola, Jair, Ibsan, Elon a Abdon). Jejich
úhrnný poèet 12 odpovídá poètu izraelských kmenù. Velcí soudci (o malých se
nedovíme mnoho podrobností) se od sebe
velmi liší, vesmìs však jde o hrdinské
osvoboditele, z nichž každý je jednotlivì
Bohem vyvolený pro konkrétní spásonosné poslání. Tak napøíklad Debora s Barakem vítìzí nad pùvodními držiteli zemì
Kanaánci, Ehud bojuje proti Moabitùm,
Gedeon proti Madianitùm, Samson proti
novì pøíchozím Filišanùm. Nejpodrobnìji
jsou zaznamenány boje Gedeonovy, v
nichž je zdùrazòována hlavní role Hospodinova: „Budu s tebou,“ odpovídá na Gedeonovu námitku, že pochází z nejchudší
rodiny kmene a je „posledním v otcovì
domì“. Místo s tøiceti tisíci bojovníky jde
do boje s tøemi sty a vítìzí. Nepøemožitelný silák Samson dokonce vítìzí sám jediný v bojích proti mnohonásobné pøesile –
Výmìna oken v kostele
v Novém Hrozenkovì
Bìhem mìsíce záøí se nám podaøilo vymìnit
všechna okna na kostele. Namísto
Již delší dobu jsme ještì spoleènì s P.
starých
ocelových oken byla osazena
Jozefem Streèkou a Mìstysem Nový Hronová
døevìná
eurookna. Vìøím, že tato výzenkov zvažovali možnost zøízení sociálního zaøízení v našem kostele. Jelikož do
kostela chodí mnoho starších lidí, kteøí
èasto mívají zdravotní problémy, a také
rodin s malými dìtmi, nakonec jsem se
spoleènì rozhodli lépe využít boèní vchod
do kostela, který není dostateènì vyžit.
Tento vchod bude i nadále sloužit jako
vstup do kostela, ale vstup bude vyøešen
tak, aby se využily i boèní prostory. V nich
bude zøízeno sociální zaøízení a úklidová
místnost, která nám v našem kostele chy- mìna pøispìje k tomu, že v kostele nebude
bí. K tomuto vchodu plánujeme pøistavìt taková zima a také hluk z vnìjšku nebude
pøístøešek pro kola, které èasto opíráme o tak slyšet. Otevírání oken je na elektrické
zeï kostela a ta se tím samozøejmì nièí. Pøi ovládání, takže manipulace s nimi bude
plánovaných úpravách využíváme již za- velice snadná. Z kostela také na pár mìsístavìný prostor, jen ho lépe využijeme. cù zmizela 4 vitrážová okna, která jsme dali
Vìøím, že pøi tìchto úpravách se setkáme zrekonstruovat, protože byla dost znièená. Pøi této rekonstrukci se nám s Boží
s vaším pochopením a souhlasem.
pomocí podaøilo šastnì sehnat firmu, kte-
jeho síla a hrdinství jsou pøísloveènými
dodnes.
Dva dodatky k historii soudcù vypravují o založení svatynì v Danu a o válce
proti Benjaminovu kmeni kvùli potrestání
zloèinu v Gibeji (znásilnìní ženy požívající
práva azylu).
Hlavním smyslem knihy je pouèení, že
nevìru stíhá Bùh tím, že vydá Izraele utlaèovatelùm. Návrat k vìrnosti Bohu je následován vysláním zachráncù a osvoboditelù, soudcù. Útlak je trestem za bezbožnost, vítìzství a svoboda darem za návrat
k Bohu.
Do knihy je jako perla zaøazena jedna z
nejstarších hrdinských písní, Deboøina vítìzná píseò na oslavu mocného Boha, dárce vítìzství nad Kanaánci.
Pokud nás dnes zaráží krutost a neustálé návraty váleèných tažení soudcù - bojovníkù, je tøeba vzít v úvahu rozlohu vìkù,
o nichž kniha jedná (kolik jen bylo v „køesanské“ Evropì ještì krutìjších válek v 19.
a 20. století!), a pøipomenout si celek Starého Zákona, vyvážený napø. žalmy, knihami moudrosti, výstrahami prorokù atd.
Pøipravil Mojmír Trávníèek
rá nám práci provede o 3 levnìji, než byla
nabídka ostatních firem. Vìøím, že do Vánoc se budeme moci tìšit i z této nové krásy.
Celková výmìna oken stála 443.883 Kè.
Z vašich darù jsem zaplatili nᚠpodíl, který èinil 133.883 Kè, a od Zlínského kraje
jsme získali dotaci 310.000 Kè. Chci podì-
kostel sv. Jana Køtitele, 25. záøí 2008
kovat každému z vás, kdo pøispìl k tomuto
spoleènému dílu. Nám zbývá zaplatit ještì
80.000 Kè za rekonstrukci vitrážových
oken, která nebyla v rozpoètu zahrnuta.
Vìøím, že tak jak se najednou s novými
okny nᚠkostel osvìtlil, tak i my se budeme snažit o to, abychom i my, jako farnost,
vydávali svìdectví o Božím svìtle v nás,
o Kristovi.
Pøipravil P. Marek Poláèik SVD
Ò Gdo sa umí zasmí,aj skoøéj sa domluví. Ï
Ò Slivovica v létì chladí, v zimì høeje, ale hladu nezažene. Ï
-2-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2008
…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…
Keòa je velká zemì, dvanáctkrát vìtší než
Slovensko, a žije tam asi 10 milionù katolíkù.
Asi tøetina obyvatel Keni zachovává pøírodní náboženství.
Spoleènost Božího Slova zaèala svoji misijní èinnost v Keni roku 1984. Provinciální
dùm se nachází v Nairobi. Postupnì se zøídily fary a misijní stanice v Kayole (1986), Ruai
(1998), v Eldorete (1992), Dol Dol (1996) a
Oldonyiro (2000). V roce 2001 se zøídil distrikt Maasai a distrikt Tanzania (Arusha).
Podle poslední statistiky pracuje v Keni 56
èlenù Spoleènosti Božího Slova, (29
knìží, 6 bratrù laikù a 21 bohoslovcù) pocházejících z 18 zemí.
Ze slovenských misionáøù pracuje v Keni P. Martin Cingel v Eldorete. Když v Keni vypukly v roce
2007 nepokoje, poskytl útoèištì ve
své farnosti asi 7 tisícùm obyvatel,
o které se staral. Podle oficiálních
zpráv pøišlo o život v Keni mnoho
lidí.
V letech 2000 až 2004 v Keni pracoval také P. Pavel Kobliha, který
zastupoval na pøelomu záøí a øíjna
otce Marka v naší farnosti.
Využila jsem této pøíležitosti a poprosila
ho o rozhovor.
P. Pavol Kobliha se narodil v roce 1974 v
Bílovci u Nového Jièína. Základní školu navštìvoval v Kopøivnici, ale po ukonèení 2.
tøídy ZŠ se rodina odstìhovala na Slovensko. Má o rok starší sestru a o rok mladší
bratry-dvojèata. Bydleli nejprve v Partizánském, pak v Chynoranoch (zde žije 99% katolíkù), kde slavil také primici; nyní rodina
žije v Brodzanoch. Vystudoval støední elektrotechnickou školu a hned po jejím ukonèení ve svých 18 letech vstoupil do Spoleènosti Božího Slova a zaèal studovat v semináøi. Vysvìcen na knìze byl v roce 1999 a
jako místo misijního urèení dostal Keòu.
Do Keni jste odcestoval hned po vysvìcení?
Nejprve jsem se jel uèit jazyk do jednoho
mìsteèka blízko Dublinu. V Dublinu jsem také
potom bydlel asi dva mìsíce u jedné rodiny.
V Irsku jsem byl skoro rok. V záøí roku 2000
jsem odcestoval do Keni a byl jsem tam do
roku 2004.
Kde jste pùsobil po roce 2004?
Celou dobu v Nitøe. Mám na starosti nemocnici, která má 900 lùžek, a také místní
Romy. Obèas mám na starosti misijní anima-
Misionáøem v Keni
ci, nebo jdu dávat Lidové misie. Již tøi roky
zastávám úkol koordinátora spravedlnosti a
pokoje a integrity stvoøení. Letos jsme mìli
evropské setkání, bylo nás tam asi dvacet.
Jak se v Keni mluví?
Úøední jazyk je angliètina a svahilština.
Je svahilština nìjaké øeèi podobná?
Ne, to je domorodá øeè. S ní mluví ve východní Africe, v Angole, Kongu, Tanzanii…Její slovní zásoba èerpala hodnì napø.
z arabštiny. Jinak se tam používá dalších 40
domorodých jazykù.
vesnice v Keni
Vy jste se svahilsky nauèil?
Já jsem prošel ètyømìsíèním intenzivním
kurzem svahilštiny. Pak jsem svahilsky uèil
a kázal. To byl základ komunikace s lidmi,
mnoho lidí tam neumí anglicky. V Nairobi
mluví anglicky vìtšina obyvatel, ale 3 km od
mìsta už lidé anglicky neumí. Již jen svahilsky, ale mnoho lidí ani to ne, umí jen svoji
domorodou øeè.
Kterými místy jste prošel?
Byl jsem na severu, severozápadì v buši
asi tøi týdny. Mìl jsem tam být jen tøi dny, ale
pokazilo se auto. Cesty jsou špatné, jede se
tam 5-6 hodin. Zùstali jsme tam tehdy bez
vody, ta se èerpala z nejbližší øeky 17 kilometrù potrubím, ale turbína se pokazila a dlouho se èekalo na opravu. Problém byl, že tam
máme školu a pro dìti jsme museli objednat
cisternu s vodou.
Pracoval jsem na okraji hlavního mìsta v
Kayole, na misijní stanici Miango a v roce
2004 jsem byl v Tanzanii mezi masaji.
V jakých pomìrech tam lidé žijí?
Je vidìt veliký rozdíl mezi chudobou a bohatými. Na vesnici lidé žijí v chatrèích postavených ze døeva oházeného blátem, støecha je udìlaná z døevìných desek, na kterých jsou vìtšinou položeny plechy.
Jak chodí lidé obleèeni?
Vìtšinou mají jedno trièko, trenky a chodí
bosky. V mìstech je to jiné, rádi se pìknì
oblékají.
Chodí dìti do školy?
Mají tam povinnou školní docházku, pøedtím nebyla a škola se musela platit, ale po
zmìnì prezidenta roku 2002 je povinná. Najednou ve škole pro 400 dìtí bylo více než
1200 dìtí, tak se uèilo i odpoledne. Mají tam
normálnì všechny pøedmìty. Vyuèování
není na takové úrovni jako u nás. Já mìl na
starosti 2 školy. Dìti tam musí mít
školní uniformu. Rády chodí do školy. Matky pøivedou dìti už v 7 ráno
a odvádìjí je domù kolem 17 hod.
Dìti se tam i stravují a mají program…
Jak tam lidé prožívají mši svatou?
Pøes týden nechodí, v boèní kaplièce se sejde tak 30 lidí. V nedìli
jsme mìli 4 mše a na každé bylo asi
800 až 1000 lidí. V 7 vychází slunce a
v 7 veèer zapadá a když jsem ráno
mìl o pùl 7 mši, tak byla v kostele
úplná tma. Mnohdy jsem myslel, že
jsem v kostele sám, protože byla tma a èernochy nebylo vidìt. Musel jsem øíct nìco
vtipného, aby se zasmáli a bylo jim vidìt bílé
zuby. Nìkdy je to poøádná fuška. První mše
trvá asi hodinu a pùl a další mše více než
dvì hodiny. Mìl jsem jen trochu èasu si
odskoèit èi se nasnídat. Byli jsme tam dva,
ale èasto byl druhý knìz odcestovaný, tak
to vše bylo na mì. Poslední mše byla v angliètinì a ty tøi první ve svahilštinì. Dlouho
se tam káže. Svaté pøijímání také trvá dlouho. Lidé si klekají do pùlkruhu pøed oltáø a
knìz chodí z jedné strany na druhou a podává svaté pøijímání.
Teï jsem si vzpomnìl na jednu pøíhodu
se svatostánkem.
Kolem páté hodiny pøišla jedna žena a bìhala okolo fary a volala mé jméno. O pùl sedmé vbìhla bìhem mše do kostela a vrhla se
na svatostánek, já právì nesloužil mši, tak
mne zavolali. Ona se mi rozbìhla naproti a
vrhla se mi kolem krku. Nevìdìl jsem co dìlat, sedl jsem si s ní do lavice a snažil se
zjistit co se dìje. Sípìla a sliny jí zaèaly téct,
tak jsme se zaèali modlit. Když jsem chtìl
odejít zaèala na mne køièet, že jsem satan.
Ještì pùl hodiny jsem s ní sedìl na lavièce a
nakonec vyšlo najevo, že veèer se dívala na
Ò Jednú rukú dává,dvúma bere,jednú rukú hladí,druhú bije. Ï
Ò Nic néni zadarmo kromjevá smrti. Ï
-3-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2008
…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…
nìjaký náboženský film a pøes noc mìla muže.
Tento zážitek jí smíchal náboženství se sexualitou, zlý ji zcela ovládl, až nakonec musela jít do nemocnice, protože to psychicky
nezvládla. Mìl jsem mnoho zážitkù.
Vzpomenete si na nìjaký smutný?
Tøeba s naším kostelníkem. Já jsem nevìdìl, že je nemocný na AIDS. Jednou jsem ho
pøesvìdèil, a jde se mnou okopat keøíky,
øíkal že je mu zle, ale nakonec šel a druhý den
ho hospitalizovali. Mìl jsem velké výèitky
svìdomí, že v ten den se mnou pracoval. Do
týdne umøel. Šlo to rychle, byl to chlap 170
cm a najednou se scvrknul na 150 cm.
Jaké tam jsou choroby? Tøeba malárie..?
Malárii tam má každý, s tím se tam dìti
rodí. AIDS je tam rozšíøen, dennì zemøe kolem 800 lidí.
Jak se tam lidé stravují?
Ráno mají ve veliké oblibì dát si èaj s mlékem a cukrem.
Ve škole vaøily ženy obìd pro 400 dìtí a 30
dospìlých na 3 kamenech nad ohništìm ve
tøech hrncích. Mìly postavený pøístøešek a
než uvaøily obìd, trvalo jim to asi 5-6 hodin.
Dìlají se takové placky z kukuøièné mouky.
K plackám jedí zeleninu, maso tam nejedí.
Mìl jsem na starosti asi 14 klukù z ulice.
Potøeboval jsem je nìèím zabavit, a tak jsme
postavili kamna, plot i kaplièku. Týden jsem
ženy uèil, jak mají v peci zatopit, napøed tam
nechtìly vaøit, ale když se nauèily zatápìt,
tak už jim uvaøení obìda trvalo jen 2 hodinky a ony byly spokojené.
Do kaplièky jsem nechal udìlat sochu
Panny Marie Bolestné jedním místním sochaøem, pocházel z Indie. Také si v dobì
nepokojù užil své. Pøišla k nìmu jedna sekta.
Jeho odvlekli ven, zmlátili ho do krve a naházeli na nìj kameny, naštìstí ho hned druhý den našli a tak nevykrvácel. Jeho kuchaøku, asi šedesátiletou paní, vyvlekli ven a
znásilnili ji. On potom vyrábìl ještì více soch
Panny Marie, byla to pro nìj taková zkouška, ale vytrval.
Co ti vaši svìøenci, chodili do kostela?
Moc nechodili, ale snažil jsem se s nimi
modlit, pøed jídlem, po jídle…U silnice byl
bufet, kde každé ráno zabili kozu, opekli ji
nad ohnìm a maso prodávali. K veèeøi jsme
potom mìli hlavu z kozy, ta byla nejlevnìjší.
Já jsem vždy chtìl kozí mozeèek, to je výborné.
Já jsem tam byl i farmáøem, mìli jsem krávu s teletem, kozy, ty mìly také malé.
Také stavitelem jsem byl. Tam potøebujete jednoho mistra, který øekne co a jak dìlat,
a ostatní se už snaží. Školu jsme mìli postavenou bìhem dvou mìsícù.
Byl jsem také soustružník a sváøeè. Svaøil
jsem klukùm i branky na fotbal.
Potom jsme zaèali stavìt i nemocnici, když
jsem odcházel.
Jak jste se tam aklimatizoval?
V pohodì, já nemám s tím problémy, tam
bylo dobré podnebí, 25 stupòù bìhem roku
, když bylo teplo, tak nìkdy bylo i 38 stupòù.
žena z kmene Masájù
A ještì poprosím o nìjakou veselou pøíhodu.
Mìl jsem staršího katechetu, chtìl øídit
auto, ale mìl silné brýle. Tam dìti žijí normálnì na ulicích, øíká se jim streetboys. Zastavili jsme v mìstì na èervenou. Jeden kluk pøiskoèil a strhl mu brýle. Køièel, že nemùže øídit, mì bylo do smíchu, ale jemu moc ne. Ty
dìti jsou tak sehraní, že napøíklad dva bouchají vzadu na kapotu a vpøedu další dva
pøiskoèí a odmontují stìraèe. Dokud stojíte
na èervenou, jsou schopní pøiskoèit a odtrhnout tøeba zpìtné zrcátko.
Na parkovišti pøijdou, že pohlídají auto.
Èlovìk na to musí pøistoupit a pak jim nìco
malého dát, jinak by byli schopni za tu dobu,
co je pryè, celé auto oèesat od zrcátek, svìtel... Pøijdete zpìt a oni øíkají: „No vidíte, kdybyste nás požádal, abychom vám auto pohlídali, tak by se vám to nestalo.“
Jaká je nejvìtší hrozba.pro misionáøe?
Nemoci, ale hlavnì násilnosti. Napøíklad
v roce 2006 zabili v Africe 7 misionáøù a z
toho 4 zabili v Keni.
Z jakého dùvodu?
Oni nemají poøádný dùvod. Tøeba vás
zastaví, že potøebují auto, aby tøeba mohli
vykrást banku. Pokud jim ho nedáte, tak vás
prostì jednoduše zastøelí.
Mìl jste tam nìjakou ochranu, zbraò?
Ne nic, ochrání vás jedinì víra - Pán Bùh.
Jednoho Itala-knìze zastavili, chtìli peníze, on nemìl, tak ho prostì zastøelili.
Je Vám nìkdy smutno po Keni?
Nìkdy ano.
Jak lidé žijí v Tanzanii?
V Tanzanii je pro nì typický chov koz a
krav. Pak je ženou na trh, kde je prodají. Velice tìžko se s tìmi svými zvíøaty louèí.
Jaké je to v Tanzanii v porovnání s Keòou?
Je to chudobnìjší, jednodušší život. To
už není tøetí svìt, ale ètvrtý. Oni mají svùj
èas, zvyky, tradice, zpùsob oblékání a zdobení žen, obøízky…
Tøeba nᚠkatecheta mìl ètyøi ženy.
Tam polygamie funguje i mezi vìøícími?
No jistì, èím bohatší, tím má více žen. Oni
to tak mají i z praktického dùvodu. Když jedna žena zemøe, tak ta druhá se postará o celou rodinu.
Ve zdobení je vidìt vliv køesanství, pøi
malování a zdobení už používají køížky.
Na jaøe je èas obøízek a to se tam slaví,
tancuje, jí…Mìli zvláštní tanec s kopím, ale
když se opili, docházelo ke krvavým bojùm,
tak už mají místo toho hole.
Na jak velkém území jste pùsobil?
Mìli jsem kolem dvaceti misijních stanic a
stíhali jsme tak jednou za 4-5 mìsícù vše
obejít.
To jsem pøišli na misijní stanici, tam jsem
zabouchali na povìšené železo a èekali jsme
2 hodiny než vybìhli z buše a pøišli na mši.
Po mši jsem pokøtili novì narozené dìti, vyzpovídali jsme všechny a šli jsme dál.
Ve kterém místì se vám líbilo více?
V Tanzanii je to úplnì jiné, s Masaji . To se
nedá porovnávat. V Kayole jsem mìl mnoho možností, tøeba práci se vzdìlanými lidmi…V Tanzanii jsou takoví primitivnìjší, sepjatí s pøírodou, teï zaèali se zemìdìlstvím,
pìstují kukuøici. Nemají ale svoji pùdu, snažili jsme se jim nìjak pomoci.
Èím se lidé živí v Keni?
Zemìdìlstvím, ale prùmysl je tam rozvinutý, tìží se tam sùl, èerné uhlí, cukr.
A co pøíroda?
No prostì safari, zvíøata – hadi, antilopy,
nosorožci, opice, které koušou a kradnou
vìci.
Rozhovor pøipravila Ingrid Petøeková
Ò Každú sobotu masí aspoò na chvíleèku vysvitnut slunéèko,
aby Panenka Maria móhla Ježiškovi usušit plénky. Ï
-4-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2008
...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...Z NAŠÍ FARNOSTI...
Pou k èeským svìtcùm
Ve dnech 8.-10. srpna nám otec Marek pøipravil tøídenní pou, jejímž cílem byla návštìva mnoha poutních míst a Mimonì, kde nyní
pùsobí br. Jozef Marko SVD.
òaøíka, který nás provedl Pražským hradem,
chrámem sv. Víta a zajistil prùvodcovské
služby øeholníka, který nás velmi zaujal svým
výkladem pøi prohlídce Strahovského kláš-
První naší zastávkou bylo poutní místo
Hora Matky Boží u Králík. Potom jsme pokraèovali do Tøebechovic, kde jsme si prohlédli vyhlášené muzeum betlémù. Nejcennìjší z celé sbírky je Proboštùv betlém, který
obsahuje témìø 2000 ruènì vyøezávaných
dílù. Po této prohlídce jsme zamíøili do Hoješína, kde jsme mìli v tamním klášteøe zajištìno ubytování.
V sobotu byla naplánována prohlídka Prahy. Tu jsme podnikli ve spoleènosti Ing. Ko-
tera premonstrátù. Po této pestré prohlídce
jsme pokraèovali do Litomìøic, kde jsme mìli
zajištìn další nocleh.
V nedìli ráno po mši svaté jsme uskuteènili prohlídku litomìøického biskupství. Jako
biskup zde pùsobil i rodák z Valašska, významná osobnost našeho národa, kardinál
Trochta, jeden z prvních èeských salesiánù,
o jehož životì nám místní duchovní správce
sdìlil mnoho zajímavého. Mìli jsme možnost
prohlédnout si dùmyslnou skrýš v kapli, ze
Poutní zájezd do LA SALETTE
Savojské Alpy, Francie ve dnech 14. – 22. srpna 2008
La Saletta je ménì známé místo zjevení
Panny Marie. 19.záøí 1846 pásly dvì dìti (Maximin a Melanie) stáda na hoøe la Salette
(nad vesnicí Corps).
Náhle se jim ukázala
„Krásná Paní“ obklopená svìtlem,které
vycházelo z køíže na
jejích prsou. Køíž mìl
na jednom rameni
kleštì a na druhm kladivo. Posadila se na
kámen a plakala. Potom vstala a promluvila k dìtem, požádala je,
aby pøedaly poselství všemu lidu. Smysl tohoto poselství lze vyjádøit slovy pokání a
smíøení. Na místì zjevení byl vybudován
kostel a pozdìji rozšíøen o hotel a další kapli
apod. Místo navštìvují lidé z celé Evropy
buï na pobyt anebo na krátké zastavení na
své pouti. O poutní místo se nyní stará kongregacie misionáøù Matky Boží z La Saletty
(saletini), kteøí dnes pùsobí i v Èechách u
poutního kostela Matky Boží – Královny
hor v Bozkovì u Semil.
Místo zjevení leží ve výšce 1800m a pùsobí uklidòujícím dojmem. Kolem se tyèí další
mnohem vyšší hory, tvoøící hranièní uzel
Francie s Itálií.
Zájezdu se zúèastnili poutníci z Moravy i
Èech z rùzných farností, zejména z farnosti
Zábøeh na Moravì. Celkem nás bylo asi 100
poutníkù (2 autobusy). Zájezdu se nás zeVsetínska zúèastnilo deset; z farností Nový Hrozenkov(2), Karolinka(4), Halenkov(1),
které byl od StB odposloucháván. Po jednom dlouhém nátlakovém rozhovoru s opilým církevním tajemníkem zemøel. Jeho pohøeb byl velkou manifestací; navzdory komunistickému zákazu nad rakví krátce promluvil i krakovský kardinál Karol Wojtyla,
pozdìjší papež Jan Pavel II.
Z Litomìøic jsme odjeli do Mimonì, hlavního cíle naší poutì. Zde nás èekal br. Jozef,
který nám pøipravil bohaté obèerstvení. Prohlédli jsme si zdejší kostel sv.Petra a Pavla a
vystoupili jsme dokonce i na vìž. V Mimoni
jsme navštívili i další památku, areál Božího
hrobu. Nìkdejší majitel panství Jan Putz pøi
cestì do Jeruzaléma vyhledal místo utrpení
a smrti Ježíše Krista. Pøi této cestì vznikla
myšlenka, že vybuduje pro pouèení vìøících
pøesnou kopii Božího hrobu i ve své vlasti.
Stavbu kaple uskuteènil až jeho nejstarší syn
Jan František Edmund r. 1668.
Na zpáteèní cestì jsme se zastavili v Jablonném v Podještìdí u sv. Zdislavy.
Vyslovujeme upøímné Pan Bùh zapla našemu panu faráøi Markovi za peèlivou pøípravu a trpìlivost s námi bìhem celé pouti.
Rovnìž dìkujeme br.Jozefovi do Mimonì za
vøelé pøijetí a obèerstvení. A všichni se již
tìšíme na další pou!
Marie Vrtìlová
Huslenky(1), Nedašov(1) a já polovièní Hrozenkovjanka - farnost Brno.
Zájezd byl velice dobøe organizován
P.Františkem Eliášem, dìkanem ze Zábøehu
na Moravì. Duchovní promluvy ve dvou
skupinách na téma „Poznání
èlovìka“ a „Tajemství nejsvìtìjší Trojice“ byly vedeny
jeho bratrem P. Lvem(Pavlem)
Eliášem. Osobní volno bylo
možno trávit modlitbou,
výšlapem do hor (nejbližší
hora GARGAS leží ve výšce
2207 m), ztišením nebo odpoèinkem. Každý den ráno byla
mše sloužena našimi knìžími
a veèerní bohoslužby byly
vždy s lampiónovým prùvodem ve francouzštinì. Za všechny poutníky mohu øíci, že
týdenní pobyt nám dal hodnì duchovní i
fyzické síly do života a mùžeme vyslovit velké
podìkování jeho organizátorùm. Organizátoøi pøislíbili, že pøíštím rokem bude organizován poutní zájezd do LA SALETTY v termínu 14.8- 22.8.2009.
Již teï se na nìj tìšíme.
Za poutníky Darina Walterová, Brno
Ò Majúc o tem dobrú povìdomost, nemožu to na svém svìdomí necha
a na vìènos sa s tým odebra, ale chcu to náležitì vyjevi. Ï
-5-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2008
…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…
ZPRÁVY Z ORLA
Celonárodní orelská pou
Svatováclavská réva 2008
Koná se každým rokem v srpnu na sv.
Hostýnì. V letošním roce pøipadla na dny
23. a 24. srpna. Nìkdo putoval pìšky již v
sobotu, nìkdo se dopravil na kole èi jiným
dopravním prostøedkem. Po doputování na
sv. Hostýn se každý ubytoval, pak mìl možnost
prohlédnout si poutní
místo. Veèer se konala v
basilice mše svatá, kterou celebroval nᚠrodák
P. Petr Dujka. Po skonèení se závodilo na nedalekém trávníku v bìhu do
kopce. Vùbec nevadilo,
že mírnì pršelo. Dìti i
dospìlí se s velkým zápalem snažili získat co
nejlepší umístìní a diváci s bouølivým potleskem oceòovali všechny závodníky. Pøi veèerním stmívání se konala v basilice køížová cesta a adorace, které
vedl P. Pavel Kopecký; závìr prvního dne
pouti patøil noènímu zpívání pøed basilikou
za doprovodu kytar. Vše bylo také pøenášeno web kamerou na internet, takže ti, kteøí
nebyli pøítomní, mohli sledovat dìní na poèítaèi.
Na nedìlní ráno se tìšili všichni. Ještì pøed
zaèátkem hlavní mše svaté bylo vyhlášení
výsledkù sobotního bìhu do vrchu. Závodníci z naši jednoty získali celkem devìt bodovaných míst - ètyøi první, dvì druhá a tøi
tøetí místa. Slavnostní prùvod orelských praporù od basiliky k venkovnímu pódiu naznaèoval, že brzy zaène hlavní mše svatá,
kterou celebroval Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, který mimo jiné vzpomnìl na dobu, kdy mìl Orel zakázanou èinnost a povzbuzoval rodièe a mladé k aktivnímu zapojení do èinností v Orlu. Byli také
pøítomní P. Pavel Dokládal z Koclíøova, P.
Pavel Kopecký- uèitel biblistiky v Brnì. Po
skonèení mše svaté se konalo Orelské shromáždìní a následovala spoleèná køížová cesta. V basilice bylo možné zúèastnit se svátostného požehnání.
Byly to pøíjemnì prožité dny ve velkém
kruhu pøátel a známých. Kdo by se chtìl
zúèastnit této velké orelské pouti, zveme ho
na pøíští rok v srpnu.
Za poutníky sepsal Pavel Ohryzek
V sobotu 20. záøí 2008 se v Lubinì uskuteènil 17. roèník Svatováclavské révy. Jednalo se o orelskou ústøední ( celorepublikovou) soutìž v pøednesu køesanské poezie
a prózy.
další upomínkové pøedmìty. Všem úèinkujícím, jako každý rok, byly pøedány preclíky a
štramberské uši. Porota obdržela štramberské maxiuši. Nìkdo se radoval z vítìzství,
jiný byl smutný, že neuspìl, ale jak øekla pøedsedkynì poroty: „Všichni jste vítìzové, protože jste se probojovali do finále.“ Pro šastný návrat jsme dostali od P. Petra Dujky Boží
požehnání a pak už hurá domù.
Sepsal Pavel Ohryzek
Pozvánka pro dìti:
Na zaèátku jsme si pøipomnìli jednotnou
a všem spoleènou duchovní myšlenku zazpíváním „Orelské modlitby“. Duchovní promluvu vedl bratr P. Petr Dujka, který je duchovním rádcem Orla a také byl jedním z èlenù poroty. Vládla zde pøátelská atmosféra.
Organizátoøi pro všechny pøipravili pøíjemné prostøedí. Nechybìla krásná kvìtinová
výzdoba a bohaté obèerstvení. V sedmièlenné porotì, která bedlivì dohlížela na výkony recitátorù, nechybìl ani PhDr. František
Schildberger – souèasný básník. Pøedsedkyní poroty byla MgA. Martina Pavlíková,
hereèka Rapsodického divadla v Olomouci.
Odpoledne soutìž navštívil poslanec Parlamentu ÈR Ing. Jiøí Carbol a pøi oceòování
vítìzù v jednotlivých kategoriích od nìj obdrželi ti nejlepší z každé kategorie nádhernou knihu s vìnováním a další upomínkové
pøedmìty. Mediálním partnerem byl v letošním roce Katolický týdeník. Pøed samotným
vyhlášením vítìzù porota zhodnotila obecnì soutìž a udìlila cenné rady do budoucna. Z Nového Hrozenkova se soutìže zúèastnili tøi recitátoøi. V kategorii do 9 let jsme
mìli dva zástupce, z nichž jeden – Pavel
Ohryzek ml. obsadil 1. místo s básní Èarodìjný mlýnek od Jiøího Žáèka a v kategorii
od 10 do 13 let jsme mìli jednoho zástupce,
Jendu Ohryzka a ten obsadil tøetí místo s
prózou O nalezení Paleèka. Celkem se letošního roèníku zúèastnilo 31 soutìžících. Vítìzové získali diplomy, krásné knihy, trièka a
Od 2.øíjna opìt zaèala pravidelná orelská
cvièení, a to každý ètvrtek v tìlocviènì školy. Zaèínáme vždy od 16.30 hod. a cvièení
trvá do 18.00 hod.
Program cvièení - úvodní modlitba, pøíbìh na zamyšlení, nástup, rozcvièka, vybíjená, florbal soutìže a další rùzná cvièení na
náøadí, vše podle plánu vedoucích.
Dìti – pøijïte mezi nás.
Tìší se na vás vedoucí M. Boháèová,
Danka a Pavel Ohryzkovi
Památník padlým
v 1. svìtové válce
Katastrální území: Nový Hrozenkov
Postaven: 1936
Posvìcen: 6. èervna 1936
Okolí památníku upraveno jako parèík.
Stav objektu: dobrý
Nápis:
PADLÝM V SVÌTOVÉ VÁLCE
1914-1918
VÌNUJÍ OBÈANÉ
a dále uvedena jména 127 padlých vojákù v
první svìtové válce z obce N.Hrozenkov
Pøipravil František Kováø, Hovìzí
Ò Kdyby byly slova tìžké jak kameòe, nekeré robky by mosely nosi hubu na tragaèi. Ï
Ò Keho chce Pámbú potresta, tož mu veznì rozum. Ï
-6-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2008
…AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅AKTUÁLN̅
Známe svùj kostel? - 1. èást
Kdybychom se zeptali náhodnì vybraného èlovìka, a vìøícího nebo nevìøícího,
podle èeho rozezná kostel mezi ostatními
obecními èi mìstskými stavbami, èím se od
nich nejnápadnìji liší, asi by odpovìdìl, že
nejmarkantnìjším, zdaleka viditelným znakem kostela je vìž. V podvìdomí si spojujeme kostel s vìží, obdivujeme její výšku, eleganci, architektonické zvláštnosti. A pøece
vìž není nezbytnou souèástí chrámové stavby, s jejím bohoslužebným úèelem souvisí
jen vzdálenì. Vìtšinou bývá opatøena hodinami a upozoròuje tak na èas; bývají v ní
zavìšeny zvony, které ohlašují èas bohoslužeb; zamìøuje lidský pohled vzhùru, nad
rovinu všednosti. A samozøejmì je každá vìž
výrazným orientaèním bodem. Pøi cestì hornatým krajem i rovinou zdaleka mlèky ohlašuje pøítomnost obce. – Je ovšem mnoho
kostelù, které nejsou opatøeny vìží. (Kapucíni stavìli své kostelíky programovì bez
vìží.) Nìkteré nové kostely právì absencí
vìže jako by skrývaly své sakrální urèení.
Pøipomínají divadelní budovy, nádražní nebo
sportovní haly, nákupní støediska nebo sjezdové paláce. Mùže se nám zdát, že z nich
vymizela posvátnost a pøespøíliš pøipomínají výstøelky sebevìdomé architektury prùmyslové civilizace. Ale tato nevyhlášená
soutìž církevní architektury s profánní honosností byla pøítomná vždycky. Nepodobají se nìkteré staré památné chrámy pevnostem, tvrzím, zámeckým palácùm? Nevznikly z opuštìných koníren a tržnic? Køesané budující Bohu pøíbytky uprostøed
svých sídel, usilovali o mimoøádné a vynikající dílo, dùstojné Boha, které však pøes
svou výluènost nemohlo pøekroèit až pøíliš
pozemskou obraznost svých tvùrcù a jejich
pøedstavy o dùstojnosti a vznešenosti; a
musel být samozøejmì zachován zøetel na
lidské uživatele.
Když budovatelé chrámù pøíliš odvážnì
pøekroèili horizont své doby, jako v dobì
støedovìkých katedrál, zanechali zpravidla
potomkùm dílo úžasné, ale nedokonèené.
Katedrály, které obdivuje celý svìt, byly staveny po staletí a jejich výsledná podoba
vìtšinou je hodnì vzdálená od pùvodní pøedstavy a zámìrù prvních projektantù.
Venkovské kostelíky, mezi nìž patøí i náš
farní kostel sv. Jana Køtitele, patøily ke skromnìjším a ménì nároèným stavbám. Zejména
Svátost manželství uzavøeli
v Novém Hrozenkovì
stavby vzniklé za josefinského racionalismu vycházejí zpravidla ze základní podoby
28. èervna
stodoly. Není to nic ponižujícího, nedùstojPetr
Šulák
a
Veronika Mazáèová
ného, pohoršujícího. Vždy stodola je vý12.
èervence
znamný biblický pojem: Boží andìlé budou
Miroslav
Václavík
a Zuzana Belháèová
do stodol shromažïovat lidskou úrodu. A
13. záøí
hospodáøská stavení na vesnicích - maštaRostislav Kocùrek a Erika Bazgierová
le, chlévy, stodoly, sýpky – bývala vesmìs
20. záøí
honosnìjší, rozsáhlejší a prostornìjší než
Pavel Frydrych a Jitka Koòaøíková
chudièké pøíbytky nepøíliš mohovitých hosRoman Baa a Lenka Hoøèicová
podáøù. Ani hospody pro sousedské pose11. øíjna
zení, bez velkých sálù, nepøedstavovaly
Pavel Stoklasa a Viera Hanèinová
výkvìt vesnických staveb. Tím ménì støízlivé, holé a velmi hospodárnì vyvedené školní budovy, na nichž se otcové obce snažíSvátost køtu pøijali
vali všestrannì šetøit. Velikost, pùvab a staa novými farníky se stali
vební dùkladnost kostela neukazovala ani
tak na zbožné zanícení a duchovní nadšení
v Novém Hrozenkovì:
farníkù, ale spíš byla závislá na jejich hos28.
èervna – Antonín Balcar a
podáøské úrovni; pøedevším však byla obMarek Hanièák
razem ochoty, štìdrosti a bohatství patro26.
èervence
– Šimon Vachala
nátního pána, na nìmž ležela hlavní starost
27. èervence – Karel Pleva a
o náklady a odpovìdnost. Patronem našeTomᚠLušovský
ho kostela byla josefinská náboženská ma24. srpna – Eliška Perièková
tice. Byla to státní instituce obhospodaøují31. srpna – Valerie Tlašková
cí výtìžek ze zrušených, zabavených a tak7. záøí – Hana Maòáková
øíkajíc zestátnìných církevních objektù. Stát14. záøí - Jan Hrabovský a
ní instituce mocnáøství neoplývaly štìdrosKarolína-Marie Pavelková
tí ani vùèi Pánu Bohu a držely i obèany na
5. øíjna – Marek Michálek, Michálek,
uzdì skromnosti. Všechny josefinské kosMartin Herceg a Adéla Kocùrková
tely byly budovány podle jednotného musv Karolince:
tru; unifikace a kasárenská strohost byla
13. èervence – Kateøina Tahotná
plodem císaøského centralismu.
Ani nᚠkostel se nevymyká obecné josefinské jednoduchosti, která nicménì doDo vìènosti nás pøedešli
držovala základní požadavky katolické liturgie. Podobnì jako v rozumnì postaveném
koncem mìsíce èervna:
obytném domku má každý detail svùj úèel a Rùžena Vengláøová (1919) z N. Hrozenkova
význam, uvidíme, že v míøe ještì vìtší je tomu
Františka Orságová (1934) z N. H.
tak i v øešení chrámového prostoru, který
Pavel Makyèa (1963) ze Vsetína
má své specifické poslání jako prostor boMiroslav Plánka (1925) z Karolinky
hoslužebný, liturgický. Liturgie není památkovou péèí o obøady, ani estetickou záleživ mìsíci èervenci:
tostí se zpìvy a hudbou, tím ménì tajem- Kristýna Koòaøíková (1921) z Karolinky
ným poèínáním na okraji zbožné magie: liJaromír Orság (1956) z Halenkova
turgie je samým støedem, vrcholem a pramenem veškerého života Církve. V liturgii jedv mìsíci srpnu:
ná pøedevším sám Bùh v Ježíši Kristu, a èloJosef Hájek (1922) z N. Hrozenkova
vìk – lid Boží – odpovídá chválou a díkem
Jan Valchaø (1927) z N. Hrozenkova
Otci spolu s Kristem a skrze nìho v Duchu
svatém. Centrem této komunikace je kostel.
v mìsíci øíjnu:
A v nìm je všechno podøízeno této svaté Vlasta Orságová (1961) z N. Hrozenkova
výmìnì.
Alojzie Andrýsková (1921) z N. H.
Pøipravil Mojmír Trávníèek
Ò Zelé je nejlepší devìkrát ohøívané. Ï
Ò Spješéj uživí jeden otec dvanást dìtí, než dvanást dìtí jedneho otca. Ï
-7-
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY
∗ ØÍJEN 2008
...CO NÁS ÈEKÁ A NEMINE, ANEBO MINE?...CO NÁS ÈEKÁ A NEMINE, ANEBO MINE?...
Ke vzpomínce na všechny vìrné
zemøelé - „Dušièky“
V sobotu 1. listopadu 2008 odpoledne a v
nedìli 2. listopadu 2008 po celý den bude možno pøi návštìvì kteréhokoli kostela získat plnomocné odpustky pøivlastnitelné pouze duším v oèistci. Kromì tøí obvyklých podmínek
(sv.zpovìï, sv.pøijímání, modlitba na úmysl
Svatého otce) je podmínkou pomodlit se pøi
návštìvì kostela modlitbu Pánì a vyznání víry.
Od 1. listopadu do 8. listopadu je možné získat
po splnìní tøí obvyklých podmínek dennì plnomocné odpustky, pøivlastnitelné pouze duším v oèistci, navštíví-li nìkdo høbitov a pomodlí se tam za zemøelé; v ostatních dnech lze
takto získat odpustky èásteèné.
„Misie“ Severní Èechy
Na sobotu 15. listopadu 2008 po mši svaté
(cca od 19 hod) máme pro vás pøipravenou
poutavou a pro mnohé možná šokojící prezentaci fotek ze 7 farností, v nichž pùsobí verbisté
P. Václav Horniak a br. Jozef Marko.
Svatý Mikuláš
Pokud jste, dìti, byly hodné, Mikulᚠmezi
vás pøijde v nedìli 6. prosince. V Karolince ráno
po mši svaté a v Novém Hrozenkovì po dìtské
mši svaté. Je ovšem tøeba se modlit, aby pøišel.
Duchovní obnova pøed Vánocemi
Od pátku 12. prosince do nedìle 14. prosince 2008 vás zveme k úèasti na duchovní obnovì v naší farnosti na téma „Vyrovnejte cestu
Pánu“.
Mìl by to být èas zastavení, zamyšlení,
Svátost smíøení pøed „Dušièkami“
tiché
modlitby
pøi adoraci a možnost pøijmout
Pøíležitost k pøijetí svátosti smíøení v týdnu
svátost
smíøení.
Duchovní obnovu povedeou
pøed „Dušièkami“ budev našich kostelích vždy
bratøi
karmelitáni
P. Jeroným a P. Josef.
hodinu pøed mší svatou.
Pøesný program obnovy bude oznámen v
Program bohoslužeb
našich kostelích a vyvìšen na nástìnkách.
Využijte prosím této pøíležitosti.
o „Dušièkách“
Sobota 1. listopadu 2008 - Všech svatých
Zmìna èasu bohoslužeb
Karolinka:
Drazí naši farníci, pøemýšlel jsem dlouho, jestli
7.30 hod - mše svatá
mám a jak mám zmìnit poøad bohoslužeb v zimNový Hrozenkov:
ním období. Nakonec jsem si uvìdomil, že není
8.45 hod - modlitba rùžence za zesnulé farníky
možno vyhovìt všem vašim rozdílným poža9.15 hod - mše svatá za zesnulé farníky
davkùm. Proto jsem nakonec rozhdl, že poøad
18.00 hod - mše svatá s nedìlní platností
bohoslužeb zùstane stejný jako byl v létì. MiNedìle 2. listopadu 2008
nulý rok jsme zkoušeli zmìnit dobu bohosluVzpomínka na všechny vìrné zemøelé
žeb v týdnu na 17 hodinu, ale neustále jsme se
Karolinka:
setkávali s tím, že jste na to zapomínali. Další z
7.30 hod - mše svatá
dùvodú je ten, že k nám do kostela chodí farníci
14.30 hod - pobožnost na høbitovì v Karolince
i z jiných farností, a stávalo se, že èasto pøišli na
Nový Hrozenkov:
mši o hodinu pozdìji. Pokud jde o sobotní mši
9.15 hod - mše svatá
svatou, není možno sjednotit spojení z Èubo11.00 hod - dìtská mše svatá
va, Horòanska a Karolinky, proto radìji pone16.00 hod - pobožnost na høbitovì v Novém
cháváme také èas mše svaté na 18 hod. K toHrozenkovì pøi svíèkách.
muto rozhodnutí pøispìla i ta skuteènost, že v
nedìli máme ve farnosti tøi mše svaté. Tedy
Roráty
každý z vás si mùže vybrat dobu, která se mu
poøad bohoslužeb v èase adventu nejvíce hodí. Omlouvám se všem, kterých se to
(od pondìlí 1. prosince 2008)
dotkne, ale skuteènost, že èas bohoslužeb bude
Karolinka:
bìhem celého roku jednotný, je pro vìtšinu z
pondìlí 6.30 hod
nás nejpøijatelnìjší. Dìkuji vám všem za poètvrtek 17. 00 hod
chopení.
Nový Hrozenkov:
Jinak prosíme, sledujte aktuální program boúterý, støeda, pátek 6.00 hod.
hoslužeb, adorací…vyvìšený v našich kostePo mších svatých nám maminky a babièky lích, zejména v období svátkù bìhem liturgicmožná opìt pøipraví snídani.
kého roku.
Fatimské soboty v Karolince
Kostel Panny Marie Karmelské v Karolince
je mariánský kostelem. Proto jsme od záøí tohoto roku zaèali v Karolince vždy první sobotu v
mìsíci slavit v 8.00 hod ranní mší svatou spojenou s modlitbou rozjímavého rùžence. Tato
modlitba veèeøedla se slaví na mnoha místech
a zvláštì v kostelích zasvìcených Matce Boží,
proto vás srdeènì zvu slavit takto každou první sobotu v mìsíci (pokud na tuto sobotu nepøipadne jiná významìjší slavnost) do kostela
v Karolince.
Pøipravil P. Marek Poláèik SVD
Akce ZUŠ Karolinka
Adventní koncert – uskuteèní se kostele Panny Marie Karelské v nedìli 30. listopadu 2008
od 16 hod
Vánoèní koncert – v nedìli 14. prosince od 16
hod v sále ZUŠ
Živý Betlém - probìhne pøed MÚ v Karolince
v pátek 19. prosince od 16.15 hod
Srdeènì vás zve Martina Havlová
Koncert v Novém Hrozenkovì
V nedìli 9. listopadu 2008 v 15.00 hod v kostele sv. Jana Køtitele v Novém Hrozenkovì vystoupí smíšený pìvecký sbor SONET s programem, který má pøipraven v rámci oslav 20.
výroèí založení sboru. Na programu budou písnì duchovní, lidové, ale i umìlé od autorù L.
Janáèka, P. Ebena, Z. Lukáše, atd.
Smíšený komorní pìvecký sbor SONET pùsobí ve Vsetínì již dvacet let. Mezi významné
úspìchy Sonetu patøí výborná umístìní nejen
v regionálních soutìžích, ale i Zlaté pásmo na
mezinárodním festivalu pìveckých sborù Svátky písní Olomouc v roce 2000, opakovanì ocenìní poroty na mezinárodním festivalu Jaro se
otvírá. Posledním úspìchem sboru je Støíbrné
pásmo na mezinárodním festivalu adventní a
duchovní hudby s cenou Petra Ebena v Praze
v roce 2006. Sonet za dobu svého pùsobení
vydal své nahrávky na dvou CD.
Jako host vystoupí houslista Jan Maceèek,
který se narodil se 1.7.1991 ve Vsetínì a na
housle zaèal hrát s nástupem na základní školu
v Novém Hrozenkovì. Nyní studuje ve tøetím
roèníku na konzervatoøi v Brnì.
Celková délka programu bude asi hodinu.
Vstupné dobrovolné.
Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky
Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov
Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail: [email protected]
Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Marek Poláèik
Fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH
Redakce si vyhrazuje právo úpravy a krácení pøíspìvkù. Anonymní pøíspìvky neuveøejòujeme.
Náklad 350 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 9,- Kè (náklady na tisk).
-8-