Abhandlungen der Königlichen Böhmischen Gesellschaft

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
Nawedcni hwizdàrsho • lékaské.
Pochybná slowa
(dgina
56 pv.
?)
W mén
obyegném wýznamu:
e
zkemenilý
drgma
pf klizeno (upribljženo?) 39 pv.
zenba (alib. ženitba ib.) 26.
:
Oi blascatveßi. mctichagj (motrchagj?)
45.
f95
83. na speicil 27. na dne (dnu
lotr.
?)
Pancwánj u bogjch (Oberhand)
pr.
7
roznemoci.
—
má pochop z umnj o zraku a poprslka. 83. Msjc má tu wasen, že
11. Ta
wlhkosti
dáwá 84 pv. O giných wašnjch té hwzdy 88 pv. (Eigenschaft). Pacholek — Knabe. 8. Svn
gegj wdán bude 26 pv.
Dual. Bude mjti širocie plecie 31. We dwúdcct neb tidceti dnech 7.
Ginak znamenitá
uhádali
pehádat.
t.
chodeb initi
w
17.
sleivce:
Mnoho
Zima deštewatá.
pieslrach, a pjstrach a prjhod
93.
Moe
giných zemjeh. 35. Zcrce a pince weliký.
35 pr.
stanowitý (30 et 39), cbstancwitý (37), ustancwitý (11. 43 pv.),
Oi
pjtulné wlasy 63.
fixus,
msjc neydaremngšj gest ke wšem wcem
Gedenmezcjtmý wšem wcem gest dlati. ib. pv.
bedra
pesebj
ib.
35.
a
žaludek
r
B}'kowec posobj
gest nesnadno
na
bedra
šjgi
a
ostati.
Mnoho
ib.
initi. 7.
atd.
:
elu
bledá a libiuál
34-
panuge w
w trogj form Obyeg
ehož tep znowu nagde,
Pjslcwj gediné a to známé picházj
Obyegných wcj
Nkoho
bestimmt.
fest,
twá
Syntax. Dwadcátý
paty a šlepnici
8.
Nehnutný, unbeweglich 37.
wyskecilé 64 pv. sklipilau twáfj chodj 65 pv.
Stelokol
trp ti.
poejná se cbwcdncivati, ebben? 23.
Rybná
pesebj
hrdle. 37.
gest
druhé pirozenj.
tjm
bude wonti na
walech.
Tomáše ze Štjtného na Zásmuku a Chotnicjch
Knihy naucenj kesanského.
VIII.
Od
Jos.
Jungmanna.
(Pednešeco 9 Dec. 1841.)
Knih
od
r.
Tomáše ze Štjtného máme posavvad rukopisy ctyry ped rukama.
A. Rkp. bibl. weegné Pražské XV'II. A 6. na pargamén list 157 w fol. we 2 slaupejch,
1376, o nmž širšj zpráwa
wýpisky uinné p. Palackým nacházegj se w Mus.asop. na r.
i
Sprache,
—
w knize: Liber die Veränderungen der ech.
1805. st. 85 — 104. Obsah auplngšj gest tento: Pedmluwy dw, mimo pedcházegjcj pj-
1838, str.3
14.
ástka
z
pis mistru Albrechtowi. 1.
na poátce knih psáti,
ale
IHknihv tištna Tomsau
O wje, nadgi
a milosti.
pro užitenost atd. to inj.
Wýklad pátee, kterýž
2.
O stawu
prawj, že sice nesljbil
panenském, wdowském
25 *
a
man-
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
196
Rozbor staroeské literatury:
Jungmann
VIII. J.
:
ástka poslednj w tom Rkps. wyškrábána gest po slowjch A chezešly czystv o
twemu stawu znamenay czot sem psal duchownvm lydem. 3. O hospodái, hospodyni a eledi. O desateru božjin pikázánj.
máš sye myety
bohu srdželském.
:
tom czot przyslušye
ezem, vsty
skutkem.
a
ma
sye
ezeled myety
hospodye srdezem vstv
v skutkem. 4.
sye zdeyšy stawowé lydšty przypodobnawagy
andyelskym kurom, kdež nauèenj klade: duchownjm, zakonnjkóm, ueným, saudejm pánóm, wladykam, thaóm, kupcóm, kramáóm.
5.
Ostnec. Poknšenj.
olegi
O
8.
zpowdi,
ádu, pokánj,
bimowánj, božjm tle, manželstwj, knžském
swátostech, o ktu,
innj;
zadosti
o modlitwè, almužn, o postu; o odpustejch; o sw.
o smrti, pekle, oistci, o nebeské radosti
;
15. Rkps.
papjrowý
psáno: »Skonawagi
sie
knyehy
Welemyna
skrze Jakuba z
w Museum, w
we
fol.
vrozeného panoše Pawla
tito
prwnyeho
ei,
po nioru.« Tento Rkps. srownáwá
leta
z busta
slowee
wcegné
czoz
w
knihách psáno
tiechto
Hradci a skonaný
od narozenj syna božieho
njm nynie tuc ped osmdesáti letv
pamti kesanské wiery a dobrých
w
gsu
slowútny panoše bohumilý
pondelj
(t.
r.
wašnj.
z
se, ale rozdjlen gest
co pedlánj, brzo
i
1374) o
zkrácenj
XV
até
theol.
stoletj, stran
weliké
nj
za
a
fol.
wsseczko
to
ty
padesátého twrteho,
kteréžto
Ale ga
a z Chotienicz
Wawra zGiwian meštnin w Hradci Ginod nar. syna božieho 1492 w so-
R.
Z nichžto
bu
wcmi
milý
a
bh
pochwálen
poádkem
sice s
wén
pedešlým
slohem, tak že na množšjch mjstech brzo gako opsánj, brzo
onch
Hrad. náležjcj.
423.
literv
w
tyto knihy leta
prwnjch zdá se
býti,
I). Rkps. Opatcwický, tak nazwaný, že z kláštera
erwenkowi
co do
cele,
dtem swym wlastrozliném kestanskveh wcj naucenj ku
Zasmuka
geho milá matka panna Maria, Amen.« Tento Rkps.
srownáwá
tm
asv pjsae Hradeckého
po druzebne nedli w puost ped sw.
tisiceho tyrsteho
Thuoma
dichow a starý pjsa tudiez skonal sem
botu ped slawnym hodem narozenj syna
a
Czapka w
rukú Matge
stogj,
Ambrožem
složil gest
prwnjm co
Rzehlowicziech. A
»Z daru božieho napsaný gsu t\to knjhy
w Gindichow
leta
w
do wci
a kostela
na papje XVII. D. 31. posud nepaginowán, též
blbl.
Na konci psáno:
2 slaupejeh.
Rzehlowicz psané
mnj.
Rkps. druhý
w
se s
a z
Tissiczieho cztvrzsleho šedesátého
domu
pateho, tu sobotu przed poswyczenym toho bozieho
Na konci
1465, list 287.
r.
Sulewycz
z
od narozenye syna bozieho
leta
od
2 slaupejeh
Gest na papje
nkde
wjce,
nkde mén
obsahugjcj.
Opatowického pocházj, nynj
též
w
fol.
we
2 slaupejeh, z
p.
Janu
poátku
W
pedmluw, kteréž poátek scházeti se widj (ponwadž nenj poobvegem onoho wku, a smvsl celý gest), prawj spisowatel dcei
dtech nemluw), že gakož rozum geg odwedl bugnosti swtské neb tlesné,
by rád gi maudrú widl, tehdy že poal gest, cht dáli gj tyto prwnj knihy (t. o híjšlechetnostech), nech gde za muže aneb nic.
Uzjli, ano nemjnj za muž, že mjnj
(nic o wjce
tak že
šjch a
wšecky swé
by tla
brých
sob
šest
gj napsali knihy,
neb giným
swazków knih
gsem wám knihy dwoge
a
užitené kratochwjli,
i
s
tyto
mla wem
mla od nho do-
by byl dotud žiw, že by ge mohl dokonati, aby
tjmto prwnjrn.
takt'
že
má
(W pedmluw
prwnj sám skládage
z
zato,
že by
na rkps.
r.
1376 dj takto
swé hlawy, yakoz mi
se zdálo
:
»Y psal
podobné,
což gsem kde etl neb slýchal na kazanie aneb ot uených, aneb se mohl sam domysliti,
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
Rukopisy Knih Tomáše ze Štítného.
97
tomu úmyslu o nmž sem psal; ale druhé tv sem hotowé sebrané aneb
latin, wy ložil esky, a které gsú tam sem to napsal; ale tyto
gesto pjstupno
uinné nkým
ginýtn
w
prwnj rozdlil gsem
A pakli piinjm sedmé neb
šesterý kniežky atd.
Dále, co ke charakteristice spisu a rukopisu toho
budii.«
1
po
také
osmé,
i
tu
nalézá, tuto pozna-
ríiznu se
menáme.
o
nj.
O almužn (prawj na str.
Opt na str. 195. O tch
neku, neb na swatého Wawince
li 8) tuto nic
nmž
sedmi blahoslawenstwjch,
psal sem
osmerým inem pi-
lidé
máš tam naped. Ale o piprawenj srdce a tch chodbách (Hkps. Mus. cestách"),
tuto mienjm tch knižek pipsati. Ale kdyby wiece mých knih mla mieli, nalezla by ge
a tuto dokonám ty gešt o sedmi danech ducha sw. a pak o nktet\ch stawiech a o sedcházegj,
;
meré kostclnie
takeli
budu
swatosti, aby
w tom
mieti psati o skrytgšiech
neošpjli prwe,
než
smrtj segdu
ažpakgda
nynie rozumná byla eog' obecns;šie,
neb
duchownjch wciech,
staroslj.
Dále na
a
uzjmli že potáhneš
194.
str.
o tom, budešli o piprawenj srdce ty kniežky mieti. Pak na
str.
i
uzrjm,
tomu,
se
Tu ku, že pilngi uslvšjš
196. Gakož pilngi mluwil
sem o tom w tch knihách o sedmi chodbách, gešlo pak také gc snad budeš mieti. Na
str. 233. A kdvž sú tak rozlinj stawowé w swaté cerkwi, chtlbych aby mohla ty navprwé,
rukama pigdú knihy tyto, nkterým stawóm srozumti a w nich ádu
po tob komuž
kesanskému. Na str. 2ó2. Av, giž mi gde leto sedmdesáté, a wšak gešt gsú mnú
nktej misti pohnuli, tak ženeumlbvch za gisto powdieti, gestli w te swatosti gešt chleb,
pod nimž by bylo také tlo božie, ili tu giž zhyne chleb byty (bylý ?) a obrátj se w tlo
božie, a to sem gá držal, mnie by byl kostel na tom ustanowil se.
A podlé toho úmysla
položil sem to w nktervch sw\ch knihách atd.
Str. 345. Cht aby w tchto knihách swých
0 swých i o giných wcech psáno mla, take sem pipsal
o manželstwie, at bych i radgi t pannu widl, kdyby tomu chtla sama. Na str. 161. Pro pak nktej hyzdie to,
že pjši, a za zlé magj tm. kdož tu knihy mé.
Ale kdvž prwé hyzdie mé knihy, nežli tu
a
i
w
nich, ukazugj že ge hyzdie ne upemým úmyslem.
Ale by tli prwé w nich a uzeli
w nich bludného nco prawili to, to by mohlo bytí z milosti prawdy. — Na str. 18b. Ay,
kaky nepokog wznie w Cechách z nesprawedlnosti, ano onde král kázal, Prokop kázal
i
cog' nesprawedlné, až ty nesprawedlnosti zbudily
nepokov zgewný. Ale
rozlinými nesprawedlnostmi wšichni sme Boha
rozhnwali, že ten
nás. (Kral
Wáclaw, gegž tuto mjnj, panowal od
markrabj Morawského,
umel pak
r.
ga že mi to
mistra Ruperta,
e
latinskú
wyššj,
eeného
chtl esky
biblj
poal sem
Golgot,
klásti
1378 až do
bezpochyby na nepokoge
w kostele wepsany w
pezie
r.
r.
1
419
;
Prokop
spráweem králowslwj eského nevprw
1405. Narážj se tu
knihy múdrosti)
1
uinn
;
z
iako
túc ge w
nich také
i
r.
1394.)
mieti
w
ge ten etl
a
snad
str.
str.
kostele.
nkdy
397.
wyklad knih mudrost(i), iakoz gest ge Torna iazykem
i
w eském
než z geho knih bera nauenie,
boh dá, nkterého nechage co i on tam mluwil,
we mnohem geho se drže obyege. Konen na
Na
i
Ale
prawdu, swými
ale,
1383
r.
kostele, ctúc ge
e
a ku
nepokov pepustil na
bratr J
štw,
potom astgi
a
396. Ale když sú
misti we školách,
gazvku, drže
;
(t.
a
gmenem
nemienjm, bych geho
perem což mi
mlmviti chci
odginud bera ntco,
érwen
psáno
eským (verbum
:
Tuto
deest.).
se
—
a
wšak
poina
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
98
Rozbor staroeské literatury: VIK.
Z toho wšeho wyswjtá
Ze nalézá
1)
mene od
r.
segnj od
r.
rowý w
:
posud trcgj recensj spisu našeho gedna w rkps. bih. na pergapwodnj, neb aspo z pwodnjho textu opsaná, s kterauž se Muna varianty, owšem mnohé, srownáwá; druhá recensj gest rkps. papjse
,
1376, snad
1465 až
we. od r. 1492, podlé
opt kratšj, ginde
bihl.
mjstem
frazugjcj,
Jungmann:
J.
giného od
i
1454 psaný, rozwlángšj, nèkde para-
r.
wci
ostatn co do
auplnégšj,
poádku
a
dwma
s
z poátku XV. stoletj, pro dceru
pwodnjho, djlem širšj, zmnožený vylona konci pipogenými dwma spisky, Richardi a
pedešlými srownalý; posléze Opatowický rkp. papjrowý
od spisowatele zwlášt wyhotowený, djlcm wýtah
ženými tam zde do textu pjdawky,
sapientia Salomonis,
wýkladem na knihy Múdrosti. (Richardus pewor
t.
de contemplatione, de statu
1349, dle Wachlera pilný
2)
i
o stawu wnitnjm lowéka (de interiore statu hominis), pak Roberti Holkot de
S. Victore
trinitate,
a
z
Ponwadž pjsa
wyklada pjsma
Rkp. od
r.
-J-
1173, psal de
hominis; Robertus Ilolkot, uitel
interiori
w
Oxforde
sw.)
ped
že ty knihy
1454 prawj,
80
lety složeny byly,
udáwá tjm rok 1374 gakožto rok dohotowenj gegich, a proež Rkp. r. 1376 hned po dokonenj gich opsán býti a tém za pwodnj powažowán býti by mohl.
3) Prwngšj ti Rkp. dílem swým dle pedmluw napsal Stjtný. Opatowický dcei.
Tžko urití, zdali té doby byl osiew, gedinau dceru ml ili synowi neb synm onu
pwodnj práci byl zstawil. We dskách zemských nalezagj se osoby toho gména Štjtný
ze Štjtného w negednch letech, k. p. 1543, 1548 atd., ano gešt w r. 1594, neznámo od
,
našeho-li Tomáše, ili
4)
od geho pjhuzného nkterého pocházegjcj.
a
Rkp. Opatowický giným
od samého auktora udlána,
druhau recensj on sám také wyhotowil, gsa muž, gakož ze wšeho
wci o kterau inili, milowný, horliwý pilný; což wšak ze slohu
Patrno, že tetj recensj
kýmsi psán
Snad
byl.
inný
znáti, mysli wý,
i
a
,
celého djla uritgi dá se poznati.
5)
O
nepochybno, že
ského gešt
mrtj spisowatele našeho nic posud gistého newjme, tolik
Prokopa zpráwce neb heytmana králowstwj
Karla IV a Wáclawa
dni narozenj a
za
1394 žiw
r.
i
byl, a
sedmdesátého
A
mjrn o sob mluwj, byl wždy
6)
gazyk, z nhož rozumn pekládal a
latinský
na
str.
419 kdež prawj: iakož (prý) gednú
gedna weselá
tel
a
nepegj
a
swého dokal.
uený muž, umge
nmecky uml,
patrno z mjsta
gj radil za
muž, nebylby
to
pie-
býti.
ta,
aby prwnj rkps. za základ po-
ostatnjch
wygasnnj smyslu
obau
a
užjwal.
slyšte
coz hiech.
kláštera (422), lidu (341) cjrkewnjch
wacun
též
ginými weselu
s
wku
oswjcený
sem, ano niemeckú piesniku odrhagj, by
slyšal
Znamenitegšj slowce picházegj tato
Nechagjc tch klaskow
6.
Že
wybjral.
tcnj zpsoby ili varianty uwádl,
doplnnj wci
který
wyššjho roku
i
swg wk
Pro wydawatele budaucjho wznikne potebnost
ložiw, rozdjlné
8)
snad
erstwie (erstwá) mladice ekla, že ktožby
gegj; neb býwagj mužie, gesto
7)
a
na
giž
e-
—
liljk?
t.
:
kla.sk,
starosta
knžj
,
—
m. das Klatschen (w moral, smyslu).
o rodijch, (3), pedstawených
staršj,
biskupw
atd. (269).
Neb ne wšiclmi máme pokorných tl-
ntterý
Druzj
= geterý
nedbagjc co
pro
n-
potom
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
Rukopisy Knih Tomáše ze Štítného.
J99
tla zetedlna mieti. Niektera budeli nizka
ale naplatit se hclcuchami,
budeli nepkné barwy, ale bude kakýms mistrowstwem pipaweriu barwu mieti; budeli
mieti krátké wlasy, ale nafalšuge ge ivacunem dlúhým. 13. Oškube hospodin hlawy gicb a
holi budu; w ten den odegme gim okrasu gich, obuwi gich, zapon gich, prstenow gich, wiencow gich, wacuncw gich. Odegme gim gich pentljky, gich gehly pipinacie, gich zrcadla. 17. cf.
waczuntk plátna tenkého 4 lokte a zemnieho 6 loket. Bo. Ex. cf. gen«. IVa t
Gewebe.
Hdmbrechtict f. hdmhrcchlná panna t. fregowná. 16.319. Potku uiniti gednomu z malých,
dotýkali r. tfcú. Lakolnj tohotkvšie, gesto gim schowati.
scandalumlß. 7 kysiti, iter. tkystm, ati.
36: nestydaté koho tkysati, 42. Ano swú klopotnostj zatrpccj óiowka od utšenie duchowniebo 38.
Smilný obljbj leckakus chyru (— chymaera Rozk.) 39.
bude, zde chie
,
—
—
W
Icwapky co inili
t.
;
Mnoho
Pakli by slul belec bez blosti 78.
asto widma, snowé zraugj
sagung.
INerku
cpuptant
(al.
by
wer
gest
sic
i
onak 89. JVtdme, Wahr-
100.
se.
sbožie chwálu mielo,
to netbanie
nestatené).
I\ls.
Rcponiti kosti (zubami) 58.
na kvvap. 54.
gesto
gde
z lenosti
a
z iakes
mysli
133.
Robili. Tiem gmenem nemienjm tu ctnost mysli, gešto kdo pro boh a pro milost
prawdy neurcbi zbožj srdce swého, žeby gen zbožj robil, gedin »v
uložil swú nadgi.
Gest to sprawedliwé newždy robili w tlesné práci. 158. Gine w službu rcbicc žiwili.
133.
nm
147 (podrobugjc
?).
služb božj a ku pohod bližnjch 198, in commodum.
Ktož sú w tom trku, že
tam toj gimi tlesné žádosti. 220.
Hodugie particip. praes. ? hoditi
trefiti, w hod initi. Aby dewo múdrosti hodugie
i
—
bh
dá opatrnost, tomu hoduge móž rošti dewo múdrosti 229.
když horko slunené a giná pohoda lépe ge szcri 230. Ziwitedlé
smáhy
Nahrungsshfte 206. Wiz by moskludl té swatosti, píigjmage iakož by tob hodno
bylo. 268.
Mož tiem nesbozným w uši zmti iako hromem prawda božie gich wtj ctycy
rostlo na
Komuž
horu 227.
Lepšj chuti owoce
—
—
moenj,
(pol. czczyca
nesbožná dlúhosti
w
Ekel, Widenville), a
tesknost,
Panny usprundalé, squalidae 320.
Wchoz
— wehod
369.
kúc,
i
takéž ctizy (etici) wiec a wiec by ti. 302.
W nem
upiclisiti,
kde gste atd. 301. O peObraz prachem peprchl 304.
sprudeln? (Jbczumiti se s kterau t. smilniti 347.
worin zu weit gehen, übertreiben 360. Gablàni
v.
—
gabion 229. Bchcbcgcnstivie 355, Gottesfurcht.
Nikdež
druhého
nenie
stihá ge 380.
w
pokogi doniž
Powti j
lowk
gest na
Z/Cmi
Trziti. Žádost mysl trž/ 380, saepe. vexat?
Milugme prosté bez knidrcw kakychs, gimiž licomrnjci
zati 401,
(knidr
=
giným
cti
se kryge a
a pokrytci chtie se
gen uká-
loqua Weleš?).
Temné: 357. ISa sut ili nasuti Onen
sut a
gednoho
ibiezsky
obrtciwo gest 381.
utrhage
(r.
nasugi
?
an sut
—
w
obžerstwj
se kochage,
rum, Schutthaufen
neu w powod.
nowý hrnec naplnn bude,
?).
onen klewet iako na
Usice 356
~ pjlišnost
?
Proverb. Starého psa
jm
tieni wiec zapáchá.
dogdau šibenice).
rukopis w pwodnjm prawopisu,
Pj hrdlo, gez hrdlo, zaplatjš hrdlo (mnozj pro obžerstwj
Klademe zde wýtahy o
též
wci
pro snazšj gich mezi sebau srownanj.
ze
wšech
ty
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
200
Rozbor staroeské literatury: VIII.
Ms. Perg am.
O
1376.
Pysmo prawy bez wyery
bohu ano
lybyty
protož ktoz
vdyelaty,
nelze sye gest
bez zakladu
dom
myety
chcze
Takez
yakz by wyery nebylo tak by gyne wyeczy
nebyly
any
vzyteezny,
wyery gyne dobré wyeczy mohly
by bez
byti,
neb
gest nelze
kladu pewnem, acz zaklad nenije zrziedlea,
A
acz
a
korzen wsseho dobrého,
w
nenye tak zrziedlna
swe krása (e)
sama, wssak any nadyege any mylost bude
bez wyery.
se
czemu nadyety,
gest
wšeczka
takez
krása drzewa
z
Tymz obyczegem,
w
a zrzetedlna
acz wiera nezdá se krásna
bych
nevyerze ze gest
Protož
waty.
oodynye
wolagy
hlucznve
knyezye
mohl mylo-
to
rzkucz:
naprwe
kolywiek
ktoz
nadiege,
milost
ani
byt,
drzewe wsseho potrze-
bye gest aby drzal obecznu krziestyansku
wyeru.
A
uwierziteli
ginde
také
psáno
A
nevrozumyete.
dywne, ze se nyeklerym
mohu
Protož
milowati.
chcze
ktozkoli
hlucznie
wieru.
A
czehoz smyslem swym
nevrozumieli,
gyty.
A wssak kazdy
ma
byti,
ale
když budete
podobna wiera
gest
nasse
nechtyey
A
a bez
zett gest
nelze gest spasenu byti.
nije
dosti gest diwne, ze se nezdá niekterym,
wierziti
czemu, gehoz nemohu smy-
slem dosieczi, Kterakú by kto miel odplatu
zwierv, kdyzby doliczenim
wzdy nyeczemu wyerzyty musy, w kazdem
anizt
vczenyczoyho na swyetye neb wrzemesle
kte-
Azdat mi
moz rozumem
do-
swatemu Thuomowi, ze
remzkoly, prwe nez toho
sveczv. A zdály wye kto key geho otecz nez
wyeru.
A když by kto newyerzyl nyczcmuz
wierziti
na take wieczi,
dosty
chtiey neb
doli-
snadby tomu
a rozmyssleti se, nauczite se
snad porozumijete,
nemohu do-
nayprwé po-
A protož bych welmi
že
Ne-
wierzvty
wssudy a rzkucz
byti
ginde také gest psáno, newierziteli
nevrozumijete.
wy
wolagij
obecnú krzestianskú
trzebie gest aby drzal
by bylo
toho
spasen
gest.
nechcze
-drawa a
pewna
byti. A takli se gest nadijeti
czemu gehoz bych newierzil, aneb kterak to
czowal wiery,
chcze spasen
gde na-
znije
Nebudeli wiery zdrawe a
z milost.
pewne, ani
Wssak
sobie.
knijezie na prwnije hodinie
když bych nayprw newyerzyl ze gest aneb
pewnost,
wietrom y zdrawije owotcze pocbazije
korzene, acz se
korzen zdaa mrzuth
proti
diege
wyera gest zaklad
zakladu
korzenu, to widijte zet
protož wsseczka pewnost domu, gest na za-
owocze dobré pochazye znyeho.
spaseny
przirownali, aneb
nelze bez
A kaky kolywyek korzen
nenye krásen, wssak wsseczka krása kmene
y
Gak písmo prawij, ze se gest
wiery libiti bohu Aze sme wieru
musy
vlozyty.
které owocze byti nayprw
pogyty zkorzene.
papjrowý. 1492.
lib.
pewneho domu bez pewneho zakladu vdielati, aniž muoz drzewo dati zdraweho owotcze, nemalí zdraweho korzene,
prwny mussy nayprw zaklad pewny
A když ma
Ms.
wyerze.
domu
nelze
Jungmann:
J.
bv
to
wed
se,
doygda
ywierzil,
byla wiera, czozby widiel,
zet
gest proto
rzekl krystus
gsi widiel vwierzils.
ale blazenij gessto sú newidieli a vwierzili,
A wssak mussim
rzieczi,
pro
nesnadné
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
Rukopisy Knih Tcmásc ze Štítného,
.
Mas. Rkp.
1
bohu ano
líbili
di)mu
v
protož
vczyniti,
Diet pismo že bez
nelze sie gt
nelze bez zakladu
bolm
biti
za lad
A když ma které owotcze
žili,
vlo-
pokornie slepotu znagyc sweho nerozumu.
mussit
Neb chcet bob abychom odtud poeli giti
kamž sme vv padli. A když sme w slepo-
nayprw
zkorzen
A
pogiti.
pewny
bili,
kolywiek
iak
dali
owocze dobré pochazie znvebo.
y
Takez iakzbi
wieri nebilo, lak bi
kspassenye
nebyly
vziteczny,
wiery yyne
dobré
wieczi
gyne wieczi
any bv
mohli
bez
Neb
bili.
a
gt zaklad a korzen
acz nenye
w swe
wssebo dobrebo,
kiasie
sama
tak
zrzie-
tcdlna. a wssak any nadieye any nivlost ne-
bude bez
nadieti,
A
wiery.
kterak
neb kterak
a
czemu
gt
sie
bich mohl eo
tož
když hieb mwierzil ze gt
knyezy
wola^i
na prwnye
rzkucze,
ktoz
hodynye
koli
hlucznve
chczR
przedewssemy
aby drzal obeenú
spassen
ginde take psáno
zumyte.
A
nechcze
wierziti
nemohu
dogiti.
nechtiey
dosti gt
wzdi
w kazdem
wieezmy potrzeby
krziestiansku
wieru.
gt,
A
gezl Nevwierziteli nesro-
dywno, ze
sie
nyektervm
tobo czehoz smyslem
swym
A wssak kazdy chtiey nebo
zomem
gt
dosieczi,
A
zdali
geho otecz nez wyeru.
V.
*.
kto
milost.
by která pochyba proti wieie chtiela
w srdce
nerozu-
m
a
eme.
wieiiti
sme
wieíili
a gvž
že gt tak rozu-
Takež y totot gest prawda a tomu
mame že gest tak
y nerozumieme
a
Neb
tomu.
gesste
chcet
wiery odplaty dossly.
A
boh abychom
Sty
diet.
eho
Wiera nema odplaty když gy èlowèk wiei
rozum dawa woli. A ia ku že by to nebyla gvž wiera.
A když nemozem wssemu
což mame wieiti rozumieti, ale
w niemžbychom
ztoho
mame
tak
nietco
A
mohli chybowati.
nkterému, že gest
take
prawda možem rozu-
budem vwieiec prawdie
od-
wierziti,
neb rzemesle kteremz-
na swietie prwe nez toho
progdem swe wsse huvtèssenim odkud nam
možem ecy A my dewe tomuto
iec.
koli
s
Y tiemt
wieie pomoc bvwa když
rozumem poznáme prawdu ge»
muž sme diewe nerozumiegyc gedno wierili skrze
to budem y ginemu rozumieti
wieiiti gemuž nemožem rozumieti. Neb kdy-
platu mieti,
vczenye
mam
niecem
mieti
nyeezemu mussy
vzme
pomohla bozie
z
biti
az y
ni
a
mylo
A pro-
to.
po
benstwo
mieli
wati,
nayprwe wieru wstawiti
ztiie
ruku iako wodiowi wieie kestianske
a giti
w
wiera
to
mame
tie
korzen nenye krásen, wssak wsseczka krása
kmene
li-
žíw bude zwierv.
podobné žey to nam buoh vstaabychom skrze wieru spasenie dossli
íNeniet
wil
pewny mussyt nayprwe
wiery nelzet se
sprawedliwv
a
8 b.
st.
dorn
m yeti
cbcze
ktoz
Opalowichij Rkps.
465.
Pvsmo prawv, bez wiery
201
muoze
ro-
wye, který
Adyz bi klo
A
zlij
a
pokutu bychom mieli newie-
nemieliby
miesta swe newiee
kdyby každému zgewno bylo co
rozumiegic wieiti.
drzie
Protož
když
prawu wieru magi nietco
26
slussie ne-
w
ti
gessto
niemž by
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
202
.
Rczbcr staroeské literatury:
Ms. Pergam. 1376.
tož gystat gest wyecz zet kazdy chtiey neb
musy
wyerzyty
mnohému
zde
J.
Junpnann:
.
Ms.
an by se nemohl y mluwyty navczyty. Pro-
nechtvev
VIII.
papjrowý 1402.
oni mussegij wierziti mno-
wierzenij, ze
hému, acz y
Zdali kto zwije ezij
nechtie.
W/i
gest syn, a wssak wierzij ze gt tento anebo
;
tento geho otecz, a nebo matie,
proczez by pak newyerzyl yakoz wyera krze-
ana
styanska vczy,
nyczehoz nevczy zlého
gen wsse dobré a porzadne
hvzdy.
wver y
A
wsse
a
chczely kto rad wzwyedyety
sych
y
onyech,
czty
o
zle
mnoho
bozyem
mnoho podobných
wier ku prawdye
;
ale
nasset gest naypozadnyeyssye yakzt gest on
rzvtv a kazdy lyd
A když
ze
ny.
gest
wzdy wye-
gma nyekaku wyeru
owssem držme swú wyeru
gsme w
ma
kazdy národ
y bludnu.
a
tehdy
chwalme boh
Neb czoz zde wyerzyme
to tam gvstye vzrzyme aez uwyerze prawe
gt
tak
czti
Proczez
mnohým
pak
bv
miestu
A
gsucz,
niekteraku wieru,
nezabludyme.
stianské, chwalicze
gije
wssetecznv,
ale nasset gest nav-
když gest wzdy
swietie
tak
hnihv sw. Angustina
mnoho wieram ])odobn\m
nieczem ku prawdie,
na
nechliel
wsse dobré, a wsse
podobniegssie, jakož gest
zde
kto
swiedeczslwim doliczena,
pakli yest kto
o boziem
wedl.
gemu
lidských,
wiera krzestianska vczij, ana
tu porozumijess
w
národech
niekteraku wieru, acz snad
a czozkoli vczij to gest
zle hydij,
czoz
newierzil,
wewssech
a
kterak by
kterému vmienij nau-
a
kdyby niczemuz
rziti,
prawije,
wierziti, iakoz
mvestu knvliv swateho augustyna tunalezne
tu toho dowedl.
mohl rzemeslu
se
tu
on toho do-
wierziti
nieczemu
když kazdy
drzmez
se
wierv
lid
ma
krze-
pana boha, ze gest nam
doprzal dogiti, neb czoz zde wierzime,
tam y gesstie vzrzime, acz wieru dobrými skntkv obziwime, a take acz w nij
to
stogiecz az do koncze nezabludime.
Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/
203
Rukopisy Knih Tomáše ze Štítného.
Mus. Rhp.
newierzil
mohl
kazdi
nyczemuz an by
sie
neb nechtiey
chtiey
y mluwiti ne-
wiecz
protož gistat gt
naucziti,
zde mnohému.
Opatowický Rkps.
1465.
r.
ze
mussy
wierziti
Proczyez by pak newierzil,
iakoz wiera krziestianska vczi, ananyczehoz
gedno wssie dobré
nevczi zlého
a
wsseczko
hyzdy,
mnoho
wzwiedieti
czti
zle
knyhy
tu nalezness
S.
wier,
lid
a
mnohowier
držme swu
w
magy
gessto nedrže wiery
nietco zgew-
rozumu po niemž by mohli
neho
vwieiti gessto gest gešte skryte
ktož
budu
platu a
ti
držeti
tomu
Sprawem
prawu wieru wezmu od-
pokutu ktož nebudu, y wolat ko-
na pnve hodinie ktož koli chce spasen
y tiech y onyech,
bvti
drewe wsseho potebie
chczeli
kto
prawdie. Ale nasse
iakoz gt on
wierziti,
obecného kostela wieru.
gt
aby
držal
Rubro: Gine gest
wieiti a take gine gt wiedicti.
Donidž zde
tu
toho
gsme trogym inem držimese prawdy Niekdy
a
kazd
rozumem gy widuc, niekdy wieru niekdy
mniec by tak bylo, A geft gyne mnieti giné
Tehdi owssem
chwalme boha ze smy
wnye, Neb czoz zde wierzyme to tam
vzrzyme, acz
ti
Y
stel
nyiaku wieru.
wieru, a
mohli chybati nemohuc tomu rozumieti.
rad
A
když gt wzdi
ma wzdi
porzadne,
Augustyna o bozym myestu,
gt nayporzadnyeyssie,
dowedl,
a
85.
st.
wiedieti,
gyne wieiti
atd.
gistie
prawe wierze nezabludyme.
26 *