stručně charakterizujte učení fyziokratů a merkantilismus

1) Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizujte učení fyziokratů a merkantilismus – co je podstatou
jejich učení, kdy, představitelé, kritika
Merkantilismus
-
„Bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi“
Přísná státní regulace
první buržoazní ekonomická teorie
vznikla na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě
převládala od počátků kapitalismu téměř až do průmyslové revoluce
-
Hlavní zásady:
-
Bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod).
-
Cílem obchodu je aktivní obchodní bilance. K tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel.
-
Přísné zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měli zabránit úniku zlata ze země.
-
Představitelé
-
Thomas Mun, J. B. Colbert, J. Child
-
Kritika
-
Přišel s ní v 18. století jako první fyziokrat David Hume, později se k němu přidali Adam Smith či David Ricardo, kteří se
domnívali, že mezinárodní obchod tvoří předpoklad pro hospodářský rozvoj země a zvyšování jejího bohatství. Ke konci 19.
století se ale, zásluhou Bismarckova Německa, opětovně začaly vracet zásady protekcionismu. Smith kritizoval
merkantilismus zejména pro jeho nefunkčnost a nedodržování tržní směny postavené na neviditelné ruce trhu, která
„koordinuje lidské činnosti a slaďuje individuální zájmy se zájmem společnosti“.
-
Kritika merkantilismu byla založena na myšlence ekvivalence směny: má-li země aktivní obchodní bilanci, získává
zahraniční zlato, ale výměnou za své zboží. Protože je směna ekvivalentní, je hodnota získaného zahraničního zlata stejná
jako hodnota vyvezeného zboží. Proto není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa. Věřili, že bohatství
pochází pouze z práce na půdě. Bylo ústřední myšlenkou fyziokratismu, že zemědělství je jediným odvětvím, které je
produktivní (vytváří větší hodnotu, než jakou samo spotřebovává). Produktivnost zemědělství odvozovali z toho, že pouze
zem. je zdrojem renty, z níž může žít nečinná třída vlastníků půdy.
Fyziokraté viděli, že konkurence na trhu práce srazí mzdy na úroveň existenčního minima postačujícího jen na reprodukci
pracovní síly.
Fyziokratismus
-
„Bohatství národů pochází čistě ze zemědělství“
-
První ekonomická škola
-
Vznikl ve Francii ve 2. polovině 18. Století
-
Představité
-
Fransois Quesnay, A. R. Turgot
-
Kritika ?
2) Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizujte učení klasické ekonomie – co je podstatou jejich učení,
kdy, představitelé, kritika
Klasická ekonomie
-
-
začíná vydáním Pojednání o podstatě a původu bohatství národů od Adama Smitha v roce 1776
ekonomie jako věda
vznikla v Anglii a ve Francii v 17. století
končí v roce 1871 (počátek tzv. marginalistické revoluce)
hospodářský liberalismus, dělba a produktivita práce, akumulace kapitálu
rozvíjejí ekonomii jako vědu v podmínkách, které jsou provázeny důsledky prosazování průmyslové revoluce. Změny se
projevují nejen obecně v růstu výkonnosti hospodářství, růstu produktivity práce opírající se o zavádění strojové výroby, ale
změny jsou charakteristické také vytlačováním řemeslné práce, je potlačován význam vysoce kvalifikované rukodělné práce
prací vynakládanou při obsluze strojních zařízení. Z pohledu ekonomů klasické politické ekonomie roste význam kapitálu
v procesu výroby a růstu bohatství.
Představitelé
-
Adam Smith, David Ricardo, T. R. Malthus
3) Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizujte neoklasickou ekonomii (učení marginalistů) – co je
podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
Neoklasická ekonomie (marginalisté)
-
-
Od r. 1871 (marginalistická revoluce)
ekonomická teorie vycházející nikoliv z průměrných, ale z mezních hodnot
směr rozvíjející především mikroekonomii
Marginalistický koncept pracuje s pojmy jako mezní náklady, mezní produktivita, mezní užitečnost, zákon klesající míry
substituce a zákon klesající mezní užitečnosti.
„Marginální“ (mezní) zde znamená, že ekonomové se zaměřují na to, co se stane, když se na předmět zájmu aplikuje „malá
změna“
Důraz na využití matematických metod
Sestává ze tří škol: rakouská, laussanská, cambridgeská
Představitelé
-
W. S. Jevons, C. Menger, Vilfredo Pareto → paretovské optimum (funkce užitku), Leon Walras, Alfred Marshall
-
4) Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizujte keynesiánství – co je podstatou jejich učení, kdy,
představitelé, kritika
Keynesiánství
-
-
1
Zakladatelem byl britský ekonom John Maynard Keynes
Nejvýznamnější knihou keynesiánců je kniha Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz od J. M. Keynese vydaná v r. 1936
Keynesiánci uznávali fiskální politiku (aktivní zásah státu do ekonomiky) a věřili, že pomocí ní dostanou ekonomiku po
hospodářské krizi z recese. Nebrali však v potaz existenci inflace
Základní prvky jsou spatřeny v nezaměstnanosti, která je na rozdíl od klasické ekonomie považována za nedobrovolnou.
Vychází z cyklického pohybu ekonomiky, tj. předpokládá v době recese zadlužování státního sektoru natolik, aby došlo
k oživení, a v době konjunktury naopak počítá s přebytky ve státním rozpočtu, a to ve výši takové, aby pokryly dluhy z
předcházející recese.
V peněžní teorii odmítá tzv. neutralitu peněz a doporučuje provádět politiku levných peněz, tzn. nízké úroky (při nízkých
úrocích firmy mohou získat levné úvěry, a proto mohou efektivněji investovat - dochází tím k oživení agregátní poptávky).
Agregátní poptávku podporuje především prostřednictvím státních zakázek.
Ke stabilizaci ekonomiky používá tzv. automatické (vestavěné) stabilizátory. Působí v hospodářství dlouhodobě a
automaticky jako stabilizující prvky. Patří sem zejména:
- princip progresivní daně z příjmu (u nás - u fyzických osob),
- princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery,
- existence subvencí do zemědělství,
- státní výkup zemědělských přebytků.
2
-
Významnější postavení státu v ovlivňování ekonomiky.
Stát se má na podílu HDP podílet ze 40 - 50%.
5) Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizujte monetarismus – co je podstatou jejich učení, kdy,
Monetarismus
-
-
Zdůrazňuje význam peněz včetně jejich samoregulační funkce a odmítá státní zásahy do ekonomiky (laissez faire)
zakladatelem byl americký ekonom Karel Brunner
Vznik monetarismu se datuje od poloviny 50. let 20. století
Od 2. poloviny 80. let vliv monetarismu slábne
Friedman považoval inflaci za čistě peněžní jev, kritizoval keynesiánce za vyvolávání inflačních tlaků.
Na rozdíl od keynesiánců, kteří jako nástroj měnové politiky považovali řízení úrokové míry, preferují monetaristé kontrolu
množství peněz v oběhu.
Friedman také upravil myšlenku Phillipsovy křivky. Tvrdil, že Phillipsova křivka tak, jak ji popsal Phillips, funguje pouze v
krátkém období. V dlouhém období je tato křivka vertikální. V dlouhém období není možné volit mezi velikostí
nezaměstnanosti a inflace.
Představitelé
M. Friedman
6) Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon)
-
-
-
-
Problémem hospodářské politiky je ten, že nelze jednoznačně změnit výkon a sílu ekonomiky. Všěechny faktory jsou na sobě
závislé. Proto se zavádí tzv. magický čtyřúhelník, který je grafickým znázorněním úspěchu ekonomiky. Na osy se do čtyř
směrů vynáší:
Produkt – roční růst hrubého domácího produktu (G)
Cenová hladina – negativní míra inflace (P)
Zaměstnanost – negativní míra nezaměstnanosti (U)
Platební bilance – podíl salda obchodní bilance na HDP (B)
Vše je uváděno v procentech (%)
HDP
Hrubý domácí produkt je objem vyrobených statků a poskytnutých služeb v ekonomice daného státu za určité období
(zpravidla se jedná o jeden rok)
Inflace
Jedná se o proces postupného znehodnocování měny v důsledku růstu cen. Je příčinou znehodnocení úspor, snižování kupní
síly peněz, snižování reálných mezd a tím vším tedy celkové ekonomické nestability. Ekonomové rozlišují několik stupňů
inflace, a to podle její velikosti (inflace mirná, pádivá, hyperinflace)
Nezaměstnanost
Obyvatelstvo se dělí na ekonomicky aktivní/neaktivní. Do první skupiny patří lidé zaměstnaní a také lidé, jež práci aktivně
hledají, či se do ní hodlají vrátit po dočasném vyřazení. Druhou skupinu charakterizují lidí, kteří jsou nezaměstnaní a ani
aktivně práci nevyhledávají.
Bilance zahraničního obchodu
Saldo => rozdíl obchodní bilance (vývozu a dovozu) rozlišujeme na aktivní/pasivní
Při aktivním saldu vývoz převyšuje dovoz (platby ze zahraničí jsou vyšší než platby do zahraničí)
Při pasivním saldu je tomu pochopitelně naopak. Při opakovaném pasivním saldu vzniká a narůstá státní dlu
-
u* - přirozená nezaměstnanosti (cca 5,5 %)
čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší míra mzdové inflace
-
Modifikovaná PC (Samuelson, Solow)
Cenová inflační verze, vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace „Pí“
u* - přirozená míra nezaměstnanosti (cca 4,5 %)
nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace
-
Rozšířená PC (Freidman, Phelps)
Platí pro dlouhé období, musíme brát v úvahu i očekávání, substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí
Adaptivní očekávání – lidé očekávají inflaci v takové výši, v jaké byla minulé období
Racionální očekávání – předpoklad, že ekonomické subjekty nedělají systematické chyby, při rozhodování mají veškeré
dostupné informace a že každá chyba se udělá jen jednou
-
Přirozená míra nezaměstnanosti
Taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace,
vyrovnané
V takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se, ani se nesnižuje)
Nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (to znamená nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti) a odpovídá vždy
potenciálnímu produktu země
-
-
Hystereze trhu práce
Znamená zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou
Například lidé po určité době bez zaměstnání (v rámci cyklické nezaměstnanosti) ztrácejí svou kvalifikaci a po odeznění
recese hledají práci obtížně a déle, než je obvyklé
Tím se zvyšuje frikční nezaměstnanost, popřípadě v důsledku snížení kvalifikace těchto lidí i strukturální nezaměstnanost
-
Okonův zákon
klesne-li aktuální produkt o 2 % pod potenciální, míra nezaměstnanosti vzroste přibližně o 1 %
O každé 2 % co HDP poklesne pod potenciální produkt, tak míra nezaměstnanosti vzrůstá o 1 %
Sociální následek => dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost
- klesne-li reálný HDP (produkt Y) od potenciálního HDP (o 4%), zvýší se míra
nezaměstnanosti o poloviční hodnotu (o 2 %)
Phillipsova křivka:
Vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností, platí pro krátké období, pokud porost inflace -> sníží se
nezaměstnanost, vztah mezi mírou nezaměstnanosti a změnou nominální mzdy
Krátké období:
Nemění se očekávaná inflace, vztah nezaměstnanosti ku inflaci
Má dvě formy: a) sníží se nezaměstnanost -> zvýší inflace, b) zvýší nezaměstnanost -> sníží inflace
Dlouhé období:
Vertikální na úrovni přirození míry nezaměstnanosti (v %)
Zvýší se inflace a ekonomické subjekty to zaregistrují a při svém rozhodování už mohou očekávat vyšší inflaci
- Etapy křivky:
- Původní mzdová Phillipsova křivka (PC)
- Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou
nezaměstnanosti, substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností
- SPC – krátkodobá PC
3
4
7) Ukazatele výkonnosti ekonomiky, aktuální hodnoty pro ČR
-
Ukazatele výkonnosti NH – Hrubý a čistý domácí produkt (HDP ČR 2012: cca 3844 mld. Kč, meziročně skoro celý rok
2013 v mínusu, ale meziročně ve 4. čtvrtletí 2013 už 1,2 %), obchodní bilance (ČR 2013: saldo cca 350 mil. Kč – víc
vyvážíme), míra nezaměstnanosti (ČR 2014: 8,3 %), míra inflace (ČR 2014 meziročně: 0,2 %, za březen je míra inflace
1,0 %), spotřeba domácností, produktivita práce
8) Národní a domácí produkt, metody měření HDP
-
-
Hrubý národní produkt představuje veškerou finální produkci v peněžních jednotkách (celkový objem výrobků a služeb)
vytvořenou za určité období (zpravidla jeden rok) národními výrobními faktory dané země, bez ohledu na to, ve kterém státě
působí (doma i v zahraničí) → čistý národní produkt = HNP - amortizace
Finální produkce je taková produkce, která je vyrobena a prodána, aby byla spotřebována domácnostmi, státem, použita na
investice nebo vyvezena jako export
Hrubý domácí produkt vyjadřuje celkový objem finální produkce v peněžních jednotkách, vytvořené v určitém období
výrobními faktory působícími na území dané země, bez ohledu na vlastnictví či původ kapitálu (na státní příslušnost jejich
majitelů)
-
Růstu NH lze dosáhnout:
extenzivně – do ekonomiky se vkládá větší množství výrobních faktorů
intenzivně – zvýšení kvality a lepší využití výrobních faktorů (žádoucí)
-
-
Úroveň NH ovlivňuje: politický systém, kulturní vzdělanost národa, přírodní bohatství, národní bohatství státu (co bylo
v minulosti vytvořeno a přenáší se do současné doby a využívá se)
-
Na NH mají vliv: tempo růstu inflace, míra nezaměstnanosti, podíl salda obchodní bilance (rozdíl vývozu a dovozu),
tempo růstu reálného HDP = magický čtyřúhelník
Hrubý domácí produkt můžeme zjistit třemi metodami:
a) Výdajovou metodou
b) Výrobní metodou
c) Důchodovou metodou
-
-
1)Inflace = znehodnocení peněz uvnitř ekonomiky daného státu, dochází k poklesu mzdy, rostou ceny
Druhy: mírná inflace (do 10 %) – únosná, je už dlouhou dobu u nás
pádivá inflace (do 100%)
hyperinflace (do 1000 %)
2) Nezaměstnanost: k roku 2014 8,3%
frikční – přirozený jev tržní ekonomiky (odchod ze zaměstnání za účelem sebevzdělávání, přestěhování, po mateřské
dovolené) - je krátkodobá a neodstranitelná
strukturální - vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky. Vzniká v důsledku technického pokroku. Vzniká také
jako nezaměstnanost regionální - v některých oblastech se snižují pracovní příležitosti - má dlouhodobější povahu
cyklická - nezaměstnanost se vyvíjí podle hospodářského cyklu
sezónní - postihuje osoby pracující v oborech, kde není celoroční aktivita nebo se výrazně snižuje (zemědělství,
stavebnictví) (bývá řazena do cyklické)
- ukazatel nezaměstnanosti vždy v %,
- skutečná nezaměstnanost vždy vyšší
-
3) Obchodní bilance: rozdíl vývozu a dovozu (kladná, záporná, vyrovnaná) - nás záporná
-
4) Hrubý domácí produkt (HDP) – je prvním ukazatelem výkonnosti NH, vyjadřujeme v peněžních jednot. - zahrnuje
konečnou produkci celého hospodářství vytvořenou za určité období na území určitého státu
Lze ho vyčíslit v: běžných cenách (zkreslují vývoj hmotných statků) - nominální HDP nebo stálých cenách – reálné HDP
Metody výpočtu HDP –
výdajová metoda - sledujeme výdaje domácností + státu (C, I, G, NX)
výrobní metoda - souhrn hrubých hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích
Důchodová (mzdy, renty, zisky, úroky, opotřebení investic, nepřímé daně)
Výdajová metoda
Výdajovou metodou zjistíme HDP tak, že sečteme všechny výdaje vynaložené na finální statky a
služby. Celkové výdaje na finální statky a služby můžeme rozčlenit následovně:
Výdaje domácností na spotřebu (C)
Statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení, atd.)
Statky dlouhodobé spotřeby (auta, televizory, atd.)
Služby (vzdělání, dopravu, atd.)
Výdaje na investice (I)
Investice představují přírůstek zásoby kapitálu během daného časového období. Zásoba kapitálu je celkové fyzické množství
kapitálu v ekonomice. Musíme upozornit, že pod pojmem investice máme na mysli reálné investice. Nejedná se o investice v
podobě finančních investic (např. nákup cenných papírů). Pokud provedeme finanční investici, změníme pouze strukturu našeho
portfolia, ale reálně nezvýšíme zásobu kapitálu. Do výdajů na investice zahrnujeme výdaje na investice financované podniky,
příp. domácnostmi.
Můžeme si je dále rozčlenit na:
Investice do fixního kapitálu – výdaje podniků na nové závody, stroje a další vybavení. Je pro ně charakteristické, že v průběhu
výrobního procesu dochází k jejich postupnému opotřebení. Do této položky patří také výdaje domácností na nákup domů a
bytů (ostatní dlouhodobé statky patří do výdajů na spotřebu).
Investice do zásob – změny v zásobách finálních statků, které jsou určeny na prodej a zásoby materiálu, který je určen pro další
použití ve výrobním procesu. Jedná se o rozdíl mezi stavem zásob na konci a na začátku sledovaného období. Investice do zásob
mohou být za sledované období pozitivní (zásoby rostou), neměnné nebo negativní (zásoby klesají).
Výdaje vlády na nákupy výrobků a služeb (G)
Celkové vládní výdaje si lze rozdělit na vládní nákupy statků a služeb a na výdaje na transfery. Pouze však vládní nákupy statků
a služeb připočteme při výpočtu HDP k ostatním výdajům. Vládní nákupy statků a služeb se odlišují od transferů tím, že vláda za
své prodaje dostává určitou protihodnotu. Vládní nákupy statků a služeb jsou např. výdaje vlády na školství, zdravotnictví,
obranu, platy státních zaměstnanců atd., ale i investiční výdaje vlády, např. výdaje na stavbu dálnic, železnic atd.
Transfery – za jejich poskytnutí vláda nedostává žádnou protihodnotu. Jedná se např. o podpory v nezaměstnanosti, různé sociální
dávky, důchody atd. Jak již bylo uvedeno, výdaje na transfery se nezapočítávají do celkových výdajů pro výpočet HDP.
Čistý export (NX)
Poslední položkou, kterou při výpočtu HDP zohledňujeme příspěvek zahraničí k tvorbě HDP, je čistý export. Čistý export zjistíme
tak, že od celkového exportu (X) odečteme import (M).
Export (vývoz) představuje statky a služby prodávané do zahraničí. Tím, že subjekty v zahraničí nakupují domácí statky a
služby, zvyšují HDP domácí země. Proto se exporty připočítávají. Import (dovoz) naopak představuje nákup statků a služeb,
které byly vyprodukované v zahraničí. Importované statky a služby pak tvoří část spotřeby domácností, investic a výdajů státu na
nákupy statků a služeb. Protože však nezvyšují domácí produkt, musí se hodnota importu při výpočtu HDP odečíst.
Výdajovou metodu tedy můžeme shrnout následovně
HDP = C + I + G + NX
Důchodová metoda
Přidaná hodnota v ekonomice je zdrojem pro důchody výrobních faktorů, které jsou zapojeny do
5
6
výroby statků a služeb. Přidaná hodnota prodejce knih je vlastně rozdíl mezi příjmy z prodeje knihy a náklady na nákup této knihy
od tiskárny. Zároveň musí být tento rozdíl také něčím důchodem: část zaplatí prodavačům ve formě
mezd, část zaplatí majiteli nemovitosti (příp. pozemku), ve které má prodejnu, ve formě renty. Další
část zaplatí ve formě úroků za bankovní úvěr, sloužící k nákupu vybavení prodejny. Zbývající část je
zisk prodejce a ten vlastně tvoří jeho důchod. Musíme si však uvědomit, že důchody, které dostávají
vlastníci výrobních faktorů, nemohou být totožné s hrubou přidanou hodnotou definovanou výše.
Rozdíl bude jednak ve znehodnocení kapitálu a jednak v nepřímých daních zmenšených o dotace.
Důchodovou metodou tedy velikost HDP zjistíme tak, že sečteme mzdy (včetně dalších nákladů na zaměstnance), renty, úroky,
zisky, znehodnocení kapitálu, nepřímé daně zmenšené o dotace
Uvedli jsme si tři způsoby, kterými lze zjistit výši hrubého domácího produktu. Všemi těmito způsoby
musíme dostat vždy stejný výsledek.
Výrobní metoda
Při výpočtu HDP pomocí výdajové metody jsme sčítali výdaje na finální statky a služby. Finální statky
a služby jsou produkovány výrobci. Proto můžeme HDP zjistit také tak, že sečteme tzv. přidané
hodnoty všech odvětví v ekonomice
9) Nominální a reálný produkt, deflátor HDP (zjišťování, využití)
10) Vývoj HDP v ČR po roce 2000, HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU)
-
2009 – největší propad (o -4,7 %)
2005-2007 naopak největší meziroční přírůstky – úplně nejvíc 2006: 6,8 %
-
ceny v ekonomice od roku 2005 do roku 2010 vzrostly o 6,04 % = kumulovaná inflace
podíl HDP na celkové produkci postupně klesá
V celém období byl růst v běžných cenách výrazně vyšší než ve stálých cenách
Spotřeba domácností tvoří rozhodující složku HDP – podílí se cca 50 % na HDP, ovlivňuje významně jeho výši, tvorba
hrubého kapitálu (výdaje na kapitálové vybavení, stroje, byty, domy) => druhá nejvýznamnější položka, která ovlivňuje HDP
(podílí se na vývoji HDP z 28 %, ovšem v posledních letech se podíl snižuje, cca 25 %), výdaje vlády mají 20 % podíl na
HDP
HDP mezi lety 2000-2014 neustále rostlo z 2270 až na 3850 mld. Kč – výjimka jen v roce 2009, kdy po krizi došlo k poklesu
HDP
Hodnota čistého exportu se blíží k nule, ovšem v minulých letech číslo bylo záporné (ČR byla dovozní země). V současné
době jsme naopak vývozní země
V roce 2011 v rámci EU nám patřilo 17. místo (80 % průměru na EU)
Neustálý růst HDP až do roku 2009, kdy nastala ekonomická krize (-4,1%)
HDP napomohlo vstupu do EU v roce 2004, před vstupem do EU HDP vzrůstalo okolo 4 % každý rok. Po vstupu do EU HDP
začalo rychleji růst a dokonce v roce 2006 vzrostlo o 6,8 %, pak začalo mírně klesat
-
Nominální produkt
-
Produkt vyjádřený v tržních cenách běžného roku.
- Velikost nominálního produktu závisí na změnách tržních cen a objemů prodávaných výrobků a služeb.
- Abychom získali informaci, jaké množství výrobků a služeb bylo opravdu v ekonomice vyrobeno, musíme vyloučit
změny v tržních cenách. Zvolíme ceny některého (základního) roku a pomocí nich budeme oceňovat vyrobená zboží
v letech ostatních; nebudeme přitom přihlížet ke změnám tržních cen, k nimž postupně dochází. Získáme tak reálný
produkt.
Reálný produkt
-
Produkt vyjádřený ve stálých cenách.
- Nominální růst domácího produktu odráží růst produkce i cen
- Reálný růst domácího produktu odráží jen růst produkce
- Velikost reálného produktu se mění jen v závislosti na objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb.
Kdy se používají běžné a kdy stálé ceny?
- Při sledování vývoje produktu v čase musíme vyloučit vliv změny cen, to znamená, že je nezbytné použít reálný domácí
produkt, to jest produkt vyjádřený ve stálých cenách
- Pro konkrétní analýzy v daném roce, například sektorové analýzy, to jest podíl a přínos jednotlivých odvětví a podobně, je
lepší použít nominální domácí produkt, to jest produkt vyjádřený v běžných cenách
-
HDP V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ (ZEJMÉNA SE ZEMĚMI EU)
z hlediska mezinárodního srovnání použijeme ukazatele HDP v přepočtu na jednoho obyvatele a dle parity kupní síly (PPS) –
absolutní hodnoty velikosti HDP nejde použít
PPS je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU
podle stavu po jejím rozšíření k 1. 1. 2007 na EU 27 – přepočteno do eur
průměr HDP v zemích EU byl v roce 2009 na úrovni 23 600
nejlepších výsledků dosahuje Lucembursko, Nizozemsko a Irsko
nejhůře je na tom Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko
Česká republika je na 17. místě
mezi jednotlivými zeměmi EU jsou značné rozdíly v dynamice vývoje ekonomiky
ČR je exportně zaměřená – podíl exportu na HDP činí téměř 70% (z toho zhruba 85% je orientováno do zemí EU)
Průměr HDP v zemích EU byl podle standardu kupní síly v roce 2009 na úrovni 23 600. Nejlepších výsledků dosahovalo
Lucembursko, Nizozemsko a Irsko. Ovšem nejhorší výsledky mají – Bulharsko, Rumunsko či Lotyšsko.
ČR je zhruba na 17. místě a spolupráce v rámci EU je pro českou ekonomiku životně důležitá.
HDP je v ČR stále o 1/5 nižší než průměr EU
Deflátor HDP
- cenový index
- zohledňuje vliv cenové hladiny
- vyjadřuje poměr mezi nominálním a reálným HDP
- def. HDP = nominální HDP / reálné HDP => p1 * q1 / p0 * q1
- Jeho pomocí se počítá inflace:
=
7
.
1−
.
.
0
0
∗ 100
8
11) Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)
Spotřeba
-
-
Spotřební výdaje domácností na:
Statky krátkodobé spotřeby (např. potraviny).
Statky dlouhodobé spotřeby (např. automobil).
Služby (například vzdělání).
Tvoří více jak 50 % hrubého domácího produktu.
-
Keynesiánská funkce spotřeby:
Spotřeba závisí na běžném disponibilním důchodě.
Předpokládáme, že má lineární podobu.
-
Spotřeba má dvě části:
-
-
Autonomní spotřeba Ca
Nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu - čerpání úspor, úvěrů).
Závisí na exogenních (vnějších) proměnných:
Počet obyvatelstva - čím vyšší počet, tím vyšší spotřeba
Bohatství - při růstu bohatství roste spotřeba (například: růst cen akcií)
Optimistické očekávání budoucnosti
Sociální systém
Výnosy z úspor - při velkém zdanění se bude méně spořit a vzroste autonomní spotřeba
Změna úrokové míry
-
-
Indukovaná spotřeba c*Y
Závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba)
-
Spotřební funkce: Spotřební funkce vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k úrovni disponibilního důchodu.
C = Ca + c ⋅ Y
C … spotřeba
Ca … autonomní spotřeba
Y … důchod (disponibilní)
c … mezní sklon ke spotřebě (= MPC)
-
Body na přímce 45° jsou body, kdy spotřeba přesně
odpovídá důchodu (nic se nespoří).
Body nalevo od B: C > Y (spotřeba je větší než
důchod).
Body napravo od B: Y > C (důchod je větší než
spotřeba - začíná se spořit).
-
9
Mezní sklon ke spotřebě
= vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestliže se důchod změní o jednotku:
=
-
… je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,8-0,9).
∆
Průměrný sklon ke spotřebě
= vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu:
=
-
=∆
=
+
Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě za předpokladu, že autonomní spotřeba je
kladná.
S růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blíží se k meznímu = základní psychologický zákon
(spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá).
Shrnutí keynesiánské funkce:
Spotřeba roste s růstem běžného důchodu.
Spotřeba roste pomaleji než důchod.
Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě, ale s růstem důchodu klesá a blíží se mu.
10
12) Spotřeba a spotřební funkce – model mezičasové volby
-
Spotřebitel nespotřebovává v jednom období, ale ve více v období, může volit, kdy
spotřebuje
Model (1930, I. Fisher) předpokládá dvě období – současné a budoucí
Spotřebitel dělí období života na aktivní věk (vydělává mA ročně) a stáří (důchod bude mít mD ročně a bude
menší než mA)
Spotřebitel nechce, aby se jeho spotřeba ve stáří snížila – snaží se rozdělit spotřebu během života
rovnoměrněji než důchod
Proto během aktivního věku spoří
Úspory – nástroj přesouvající přítomnou spotřebu do budoucna
-
Optimální kombinace: bod, kde se přímka spotřebních možností dotýká nejvyšší dosažitelné indiferenční
křivky
Působí dva efekty:
substituční (SE): úrok je nákladem příležitosti; pokud se spotřebitel rozhodne pro přítomnou spotřebu,
obětuje úrok, který by mu vynášely úspory – zvýšení úrokové míry zdražuje přítomnou spotřebu, proto
člověk reaguje snížením přítomné spotřeby (neboli zvýšením úspor – peníze jsou „drahé“, je dobré je držet)
důchodový (IE): úrok je také důchodem; zvýšení úrokové míry zvyšuje důchod a na zvýšení důchodu
člověk reaguje zvýšením spotřeby (přítomné i budoucí); oba efekty tak působí na přítomnou spotřebu
protichůdně
-
-
-
na agregátní úrovni se efekty prakticky vyruší
Fisherův model mezičasové volby ukazuje, že přítomná spotřeba je ovlivněna nejen přítomným důchodem,
ale i očekávaným budoucím důchodem a úrokovou mírou
14) Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza permanentního důchodu
-
1957 – Milton Friedman
další mezník ve vývoji teorie spotřeby
člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, které považuje za permanentní
na přechodné změny nereaguje vůbec nebo jen velmi málo
přechodný přírůstek důchodu člověk uspoří pro případ budoucího poklesu důchodu
předpoklad: důchod má dvě složky – permanentní a přechodnou
permanentní důchod: dlouhodobě očekávaný; závisí na jeho bohatství (vč. lidského kapitálu) a na
očekávaných pracovních příležitostech
Y = Yp + Yt
C = c*Yp
spotřeba je funkcí permanentního důchodu
krátkodobá spotřební fce ukazuje vztah mezi spotřebou a běžným důchodem
spotřeba ale reaguje jen na změny permanentního důchodu
získá-li přírůstek z přechodně zvýšeného důchodu, uspoří ho
v krátkém období tedy pozorujeme klesající sklon ke spotřebě, v dlouhém je sklon ke spotřebě stálý
ekonomové totiž sledují závislost spotřeby na běžném důchodu
v krátkém období ale běžný důchod zahrnuje permanentní i přechodnou část, kdežto v dlouhém jen
permanentní
Teorie permanentního důchodu - Friedman
-
Spotřebu ovlivní pouze změny permanentního (dlouhodobého) důchodu.
-
Krátkodobé zvýšení důchodu spotřebu neovlivní.
13) Spotřeba a spotřební funkce – hypotéza životního cyklu
-
rozpracovali ji v 50. letech 20. století F. Modigliani, R. Brumberg a F. Ando v reakci na keynesiánskou
teorii spotřeby
vychází z toho, že člověk při rozhodování o spotřebě bere v úvahu přítomný, ale i očekávaný budoucí
důchod
předpoklad, že člověk chce mít během života rovnoměrnou spotřebu
spotřeba je určena:
- rokem, kdy začne pracovat
- rokem odchodu do důchodu
- předpokládaným rokem dožití
- čistou mzdou při nástupu do zaměstnání
- čistou mzdou při odchodu do důchodu
- meziročním přírůstkem mzdy
-
-
15) Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vztah ke spotřební funkci
Úsporová funkce
S = - Sa + s * Y
S … úspory
Y … důchod (disponibilní)
Sa … autonomní úspory
s … mezní sklon k úsporám (= MPS)
nejdřív si půjčuje, potom začne spořit (když se roční mzda vyrovná se spotřebou), úspory nejdřív použije na
splácení dluhů z mládí a pak bude spořit na stáří, v důchodu bude spotřebovávat nahromaděné úspory
důchody ale moc nelze předvídat
v realitě nastává: mladí si nemohou půjčovat tolik, kolik by chtěli, průběh celoživotní spotřeby nebude
konstantní, ale mírně „zvlněný“ s nižší spotřebou v mládí a vyšší později
odlišnosti ve spotřebě: i vlivem odlišností kultur, mentality, tradice, způsobu života atd.
-
Teorie životního cyklu - Modigliani
-
Lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby:
Mládí - důchod je menší než spotřeba, půjčujeme si.
Střední věk - důchod je větší než spotřeba, splácíme dluhy a spoříme na stáří.
Stáří - důchod je nižší než spotřeba, žijeme z úspor.
11
12
-
dlouhé období: princip akcelerace: investice závisejí na přírůstcích produktu
Faktory ovlivňující investice:
a) Úroková míra „i“
Investice na úvěr při stabilní úrokové míře, výnos investice je také stabilní.
Přijatelná investice je taková, u které je výnosnost vyšší než úroková míra
Očekávaná míra výnosu investic = výnos / cena investice
Čím nižší úroková míra, tím větší ziskovost investic.
V1
V2
Vn
PV =
+
+…+
NPV = PV - cena investice
1+i
(1 + i)2
(1 + i)n
-
Mezní sklon k úsporám
= Vyjadřuje, jak se změní úspory, jestliže se důchod změní o jednotku.
je z intervalu <0;1> (nejčastěji 0,2)
-
Průměrný sklon k úsporám
Průměrný sklon k úsporám je menší než mezní sklon k úsporám, s růstem důchodu průměrný sklon k
úsporám roste a blíží se k meznímu sklonu k úsporám.
APC + APS = 1
-
-
PV … současná hodnota investic
NPV … čistá současná hodnota investic
V1 … výnos v prvním roce
NPV > 0 … investice proběhne a NPV < 0 … investice neproběhne
Při poklesu úrokové sazby se celá křivka I posune nahoru.
b) Očekávání budoucího vývoje
Očekává-li se růst posunutí investic nahoru
c)
Význam úspor pro rovnováhu ekonomiky:
Domácnosti mají autonomní spotřební výdaje i při nulovém disponibilním důchodu (např. nájemné,
nezbytný nákup potravin).
Tyto výdaje jsou při nulovém důchodu financovány čerpáním dřívějších úspor nebo úvěrů.
Úspory
=> nespotřebovaná část disponibilního důchodu (YD = spotřeba C + úspory S)
Úspory – autonomní část (Sa, opačné znamínko než Ca) a indukovaná část (s.YD, s = mezní sklon k
úsporám);
Domácnost může využít celý svůj disponibilní důchod na spotřební výdaje. Pokud však část zbyde – pak
vytvoří úspory
-
Daňové zatížení
Zvýšení daňového zatížení omezení investic.
Vztah úspor a investic (dvousektorová ekonomika):
Jedinými subjekty jsou domácnosti a firmy (neexistuje vláda ani zahraničí).
Nebereme v úvahu znehodnocení kapitálu ani nepřímé daně.
Platí tedy: Produkt = důchod.
Domácnosti vynakládají svůj důchod jednak na spotřebu a jednak na úspory: Y = C + S
Produkt je definován jako součet spotřebních a investičních výdajů: Y = C + I
Z toho vyplývá, že investice se rovnají úsporám I = S (tento vztah se nazývá základní
makroekonomická identita).
neplánované investice do zásob – vznikají, když firma prodá méně zboží, než kolik zamýšlela prodat
vytváří se neplánovaný přírůstek zásob = neplánovaná investice → snížení ceny zboží či výroby
neplánovaná desinvestice – snížení zásob – je-li poptávka větší, než firma očekávala
skutečné investice = plánované investice + neplánované investic
16) Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánovaných
zásob
Investice: I = Ia – bi
-
výdaje na pořízení investičních statků – nepatří tam finanční investice (akcie, obligace)
pokud nebereme v potaz hospodářské cykly a časové hledisko, investice firem jsou autonomní = nezávislé
na velikosti produktu (závisí na úrokové míře)
Autonomní investice:
Poptávka po investicích:
V krátkém období je neelastická
V dlouhém období přihlíží ke změně kapitálu
13
14
17) Rovnovážný produkt v dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky,
matematicky)
-
V dvousektorovém modelu hrají roli firmy a domácnosti
Nefiguruje zde žádný export, jedná se o uzavřenou ekonomiku a vládní výdaje = 0
Celkové plánované výdaje = spotřební výdaje domácností (C) a investiční výdaje firem (I) AE = C + I
S růstem disponibilního důchodu rostou spotřební výdaje domácností
Plánované investiční výdaje firem jsou nezávislé na disponibilním důchodu (přímka I je rovnoběžná s osou
X)
AE … Plánované výdaje.
Y1 … rovnovážný produkt.
Nedochází k neplánované změně zásob.
18) Rovnovážný produkt v třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
-
Výdajový model (= Model 45°)
Slouží k určení rovnovážné úrovně produkce: skutečný produkt = plánované výdaje
Jedná se o keynesiánský model, je to model krátkého období.
Rovnovážnou produkci stanovujeme na základě agregátních výdajů.
Skutečné výdaje - ex post
Plánované výdaje - ex ante
Skutečné výdaje = plánované výdaje (pouze investice se mohou odlišovat skutečné od plánovaných - rozdíl
jsou neplánované investice = změna stavu zásob)
-
Kladné - firmy vyrobí více, než domácnosti plánují koupit, dochází k hromadění zásob.
Záporné - firmy vyrobí mén,ě než domácnosti plánují koupit, dochází k poklesu zásob.
-
-
Předpoklady modelu 45°
Cenová hladina je fixní - O všech proměnných mluvíme jako o reálných (reálné = nominální).
Neexistuje žádná bariéra na straně nabídky - Firmy jsou schopny uspokojit jakoukoli poptávku (výrobou
nebo pomocí zásob).
Existuje dostatečná nabídka práce - firmy mohou poptávat za nominální danou mzdu jakékoli množství
práce je dána i reálná mzda.
Existují nevyužité kapitálové výrobní faktory - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem
(existuje tak zvaná mezera produktu).
Potenciální produkt - produkt, kterého by bylo dosaženo při maximálním využití všech zdrojů
Je dána úroková míra - Může se měnit pouze prostřednictvím monetární politiky.
-
Model 45° v třísektorové ekonomice:
Subjekty v ekonomice jsou: domácnosti, firmy, vláda.
Vláda - ovlivňuje rovnovážnou produkci dvěma způsoby:
Vládní nákupy statků a služeb G - součást plánovaných autonomních výdajů.
Daně, transfery - ovlivňují disponibilní důchod a tím výdaje na spotřebu a úspory.
Rovnovážná produkce v třísektorové ekonomice - odvození
Spotřeba: C = Ca + c ⋅ YD
Disponibilní důchod: YD = Y - T + TR
Daně: T = TA + t ⋅ Y
Autonomní
výdaje: A = Ca + c⋅⋅TR - c⋅⋅TA + I + G
-
-
-
V bodě E1 (bod rovnováhy) se investice rovnají úsporám.
Body nalevo od E1 (např. bod A) - plánované výdaje jsou vyšší, než je skutečně vytvořený produkt dochází k neplánovanému čerpání zásob firmy zvýší úroveň produkce dostáváme se do E1.
Body napravo od E1 (např. bod B) - skutečný produkt je vyšší, než jsou plánované výdaje - dochází k
neplánovanému hromadění zásob firmy musí omezit produkci přibližují se k bodu E1
to znamená: jestliže se plánované úspory a plánované investice nerovnají, bude mít produkt tendenci se
přizpůsobit zvýšením či snížením.
1) pokud je Y vyšší než AE = část produkce nenašla odbyt a zůstala uložena na skladech
(důchod) bude klesat a neplánované zásoby se vyprodají
2) pokud je AE vyšší než Y = došlo k převýšení plánovaných výdajů nad skutečnými
rozšířit, aby byla uspokojena poptávka po produktu
produkt
výroba se musí
3) je-li Y roven AE = nedochází k potřebě měnit velikost produktu a produkt se nachází na rovnovážné
úrovni
Y=C+I
Y = Ca + c ⋅ Y + I
1
Y=
* A
1 - c (1 - t)
1
Y=
multiplikátor třísektorové ekonomiky.
*
1-c
(Ca + I)
autonomní výdaje A
-
Multiplikátor třísektorové ekonomiky je menší než u
dvousektorové ekonomiky, protože zdanění snižuje
vyvolané zvýšení spotřeby způsobené změnami
důchodu.
-
Křivka AE je plošší než v dvousektorové ekonomice.
-
c=1-s
jednoduchý multiplikátor dvousektorové ekonomiky - α
-
AD = Y, AD=AS
AD = C + S
Y=C+I
proto I = S (jen ve 2sektorové ekonomice)
jiný zápis multiplikátoru:
1
mezní míra úniku
s ⋅ (1 - t) + t
15
16
-
Podmínka rovnováhy v třísektorové ekonomice:
= podmínka rovnováhy státního rozpočtu
Změna vládních výdajů, změna transferových plateb
Zvýšení vládních výdajů vede ke zvýšení agregátních výdajů i rovnovážného produktu.
Zvýšení transferů vede ke zvýšení agregátních výdajů i rovnovážného produktu.
Změna autonomních daní, změna daňových sazeb
Zvýšení autonomních daní vede ke snížení agregátních výdajů i rovnovážného produktu.
Zvýšení daňové sazby vede ke změně sklonu křivky agregátních výdajů (křivka je plošší) a tím ke snížení
úrovně rovnovážného produktu.
19) Rovnovážný produkt v čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, grafiky, matematicky)
-
Vznikne, když k sektorům domácností, podniků a vlády přidáme sektor zahraničí (export a import)
Čistý export (export – import) je autonomní, což znamená, že velikost vývozu nezáleží na velikosti důchodu
Import není autonomní a závisí na důchodu
Celkové plánované výdaje mají nyní podobu: AD = C + I + G + NX,
kde → α4 = Ca + I + G + cTR – cTAa + NXa
Produkt je v modelu se čtyřmi sektory rovnovážný, když se rovná agregátní poptávce, tj. neplánované
investice jsou nulové: Y = AD
UI = 0
Podmínka rovnovážného produktu vyjádřená identitou celkových plánovaných nespotřebních výdajů
(injekcí) a celkových úniků, má nyní tvar.
I + G + X = S + NTA + M
(I –S ) + (G-NTA) + (X – M) = 0
-
Má-li být produkt rovnovážný, pak se celkové úniky (S + NTA + M) musí přeměnit v poptávku po
plánovaných investicích, vládních nákupech a po exportu.
-
Shrnutí
Z rovnice celkových plánovaných výdajů odvodíme jednoduchý výdajový multiplikátor v otevřené
ekonomice (nazývaný též multiplikátorem se zahraničním obchodem), který označíme α4.
-
Protože předpokládáme veličiny c, t, m konstantní, platí uvedený vztah též pro přírůstky.
Vyjádřeme jmenovatel [l –c (l - t) – m] pomocí mezního sklonu k úsporám. Tím dostaneme do jmenovatele
veličiny, které se vztahuji k unikům. Platí
-
Vývoz = export → nezávislý na důchodu, autonomní
Import = dovoz → závislý na důchodu
-
je-li m>0, potom α3>α4
A4 zpočátku vyšší, ale v důsledku nižšího multiplikátoru má křivka celkových plánovaných výdajů ve
4sektorové ekonomice oproti křivce celk. plán. výdajů ve 3sektorové ekonomice nižší sklon
Peníze
= Cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny.
Historie peněz
Barterová směna
před existencí peněz (byla jimi nahrazena)
Směna statku za statek nebo statku za službu.
Určité problémy - musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek.
Komoditní peníze
První forma peněz (Například: dobytek, plátno, víno)
Nevýhoda - jsou málo dělitelné, začaly se používat drahé kovy, hlavně zlato a stříbro (snadno dělitelné).
Papírové peníze
Vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato).
Vydávaly je různé banky (ne centrálně).
Postupně se upouštělo od plného krytí zlatem.
Státovky - Nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel - platily z donucení.
Depozitní peníze = bankovní peníze
Vklady, dnes nejčastější - tvoří největší část peněz.
Funkce peněz
Všeobecně přijímaný prostředek směny
Zúčtovací jednotka – V penězích se určuje cena statků a služeb.
Uchovatel hodnoty - Nízká míra inflace - jsou málo rizikové oproti akciím
Standard odložené plateb (prostředek k vyrovnání dluhu)
hotovostní (bankovky, státovky, a mince)
bezhotovostní (např. netermínované vklady v bankách, šeky, směnky)
Základní motivy držby peněz
Transakční – pro provádění běžných operací (nákupů)
Opatrnostní – rozhodování mezi rizikem a výnosem a jistotou bez výnosu (akcie mohou přinést zisk, ale taky
nemusí)
Spekulační – držba peněz nad rámec transakčního a opatrnostního motivu – při očekávání poklesu cen obligací
a růstu úrokových sazeb (pak je výhodnější mít hotovost)
20) Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz
17
18
21) Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, ČNB
Peněžní zásoba
-
do peněz se počítají hotovostní peníze a vklady na jeden den (vklady na viděnou) uložené na účtech
v bankách nebo vklady splatné po určité době (termínovaná depozita)
Peněžní agregáty
-
značení velkým písmenem M a číslicí
čím vyšší číslice, tím roste výnosnost dané peněžní zásoby, ale klesá likvidita
agregát s vyšším číslem obsahuje všechny položky, které obsahuje agregát nižší, plus něco navíc
agregátům se přiřazují indexy
u nás se uvažují agregáty M1 a M2
M1 = oběživo a jednodenní vklady
M2 = M1 + vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou, repo operace
Bankovní soustava
19
-
Bankovní systém
Souhrn všech bank v daném státě
Banka je PO s povolením provádět bankovní operace (platební styk, úvěry, emituje CP)
1. stupeň => ČNB
2. stupeň => obchodní banky
Ostatní banky
Jsou ovlivňovány ČNB, musí u ní žádat o povolení působit jako OB
Samozřejmě usilují o zisk a kapitál musí mít 50 mil Kč
Rozlišujeme:
Teritoriálně: plná banka, licence v určitém regionu
Zákaznické: zaměřené na danou skupinu lidí
-
Komerční banky
Aktiva
Pokladní hotovost
Rezervy (vklady) u centrální banky – PMR a dobrovolné vklady.
Úvěry fyzických a právnických osob i jiných bank.
Cenné papíry.
Hmotný a nehmotný majetek.
Ostatní
-
Pasiva
Depozita – vklady.
Základní jmění.
Rezervy na krytí ztrát.
Ostatní (nerozdělený zisk, …).
-
Centrální banka
Aktiva
Cenné papíry (především vládní CP - pokladniční poukázky, státní dluhopisy).
Úvěry komerčním bankám.
Úvěry jiným centrálním bankám.
Devizové rezervy (ve směnitelných měnách nebo v jednotkách zvláštního práva čerpání SDR).
Zlaté rezervy.
Ostatní.
-
Pasiva
Hotovostní oběživo (mince, bankovky).
Vklady (rezervy) komerčních bank.
-
Vklady státu (vlády, státní správy, …).
Vklady ze zahraničí.
Kapitál (obdoba základního jmění u komerčních bank).
Vlastní emitované cenné papíry.
Funkce centrální banky:
- Může být jedna centrální banka nebo centrální banku tvoří více bank (např. FED v USA).
- Emisní funkce
- Vydávání bankovek, mincí, pamětních mincí.
- Vyměňuje poškozené bankovky.
- Provádění měnové politiky
- Ovlivňování množství a ceny peněz v ekonomice.
- Banka bank
- Přijímá vklady od komerčních bank.
- Poskytuje úvěry komerčním bankám.
- Zapůjčitel poslední instance (když už bance nechce nikdo jiný půjčit).
- Provádí zúčtování mezi bankami.
- Banka státu
- Provádí operace pro vládu, pro centrální i místní orgány.
- Spravuje státní dluh (platí úroky, obnovuje dluh a tak dále).
- Může poskytnout úvěr vládě, ale ne přímo - přes státní cenné papíry.
- Přímé úvěrování vlády centrální bankou je zakázáno.
- Spravování devizových rezerv země
- Dohlíží nad měnovým kurzem.
- Dohled a regulace bankovního systému
- Pravidla pro chování bank a podobně.
Česká Národní Banka:
- Jedná se o centrální banku ČR
- 7mi členná bankovní rada – guvernér, 2 viceguvernéři, 4 členové rady se volí na 6 let, ovšem max. 2x
- Funkce:
- Dohled nad finančním trhem
- Pojišťovnictví, bankovní sektor, kapitálový trh, penzijní připojištění
- Banka státu
- Poskytuje služby státu a veřejnému sektoru, vede účty státu a organizacím na stát napojených (úřad
práce, celní a finanční úřad) a Evropských společenství
- Platební styk
- Udá pravidla pro platební styk
- Emise oběživa a peněžní oběh
- Vydává bankovky, mince, pamětní mince, stahuje z oběhu opotřebované, určuje počet bankovek
v oběhu, eviduje padělky
- Devizová činnost
- Operace na devizovém trhu, devizové regulace, devizové rezervy státu
- Měnová politika
- Nastavení úrokových sazeb, zajisti cenový index, banka nakupuje CP, emituje bankovky a mince
20
22) Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky i graficky)
- MS: nabídka peněz (mn. peněz v ekonomice) – CB rozhoduje,
nezávislá na „i“ (r)
- MD: poptávka peněz (L = kY – hi), závislá na „i“
- rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, když M/P = L, kde M je
zásoba peněz, P je cenová hladina, k je citlivost poptávky po penězích na
změnu Y, h je koeficient citlivosti poptávky po penězích na i, Y je
důchod, i je úroková míra
Funkce peněz
- míra hodnot
- prostředek směny
- uchovatel hodnot
- platidlo
- mezinárodní platidlo
Vlastnosti peněz
- rozlišnost
- stabilita
- trvanlivost
- dělitelnost
- přenosnost
- rozeznatelnost
23) Model IS-LM v uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha v modelu)
- neexistuje v tomto modelu zahraniční obchod
Křivka IS - Vyjadřuje takové kombinace i a Y, kdy je rovnováha na trhu statků a služeb.
Křivka LM - Vyjadřuje takové kombinace i a Y, kdy je rovnováha na trhu peněz.
Trh Peněz
-
= nabídka a poptávka po penězích.
Je závislá na úrokové míře.
S růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá.
Křivka vyjadřuje funkční závislost mezi poptávaným množstvím peněz (M) a úrokovou mírou (r).
Agregátní poptávka po penězích
• tvořena poptávkou po penězích všech domácností a firem
• definována jako požadovaná nebo optimální velikost peněžní zásoby v dané ekonomice
Předpoklady modelu IS-LM:
Fixní cenová hladina
Ekonomika se nachází pod potenciálním produktem - existují nevyužité výrobní kapacity a kapitál,
dostatečná nabídka práce.
Nabídku peněz určuje centrální banka. = Exogenní nabídka peněz.
Uvažujeme třísektorovou ekonomiku. - Bez zahraničí (bez čistého exportu).
Agregátní nabídka peněz
•
•
Množství peněz nabízených na peněžním trhu
Bezhotovostní peníze vytváří jak banky (centrální banka, komerční banky, spořitelny, úvěrová
družstva), tak i občané a podniky například tím, že vystaví směnku
Rovnováha na trhu peněz
-
Nabídka peněz a úroková míra jsou nástroje, pomocí nichž se centrální banka snaží utvářet rovnováhu
na peněžním trhu.
-
Na peněžním trhu vyjadřuje nabídka peněz funkční závislost mezi nabízeným množstvím peněz a jejich
cenou, to je úrokovou mírou
Rovnováha na trhu peněz
-
M/P = L
M/P = kY - hrn
-
SM
r
MD
21
M
IS: Y = α ⋅ (A - b⋅⋅i)
LM: i = (1/h) * (kY – M/P)
Y0 = α ⋅ [A - b ⋅ (1/h⋅(k⋅Y - M/P))]
Rovnovážný produkt:
Y0 = γ⋅A + β ⋅ M/P
V bodě E0 je v rovnováze je trh statků a služeb a zároveň trh peněz a ostatních finančních aktiv.
γ … multiplikátor fiskální politiky
β … multiplikátor monetární politiky
α
b
γ=
β=
⋅γ
1 + (α⋅b⋅k)/h
h
Při střetu nabídky peněz s poptávkou po penězích
r
E0 … Bod rovnováhy
Y0 … Rovnovážný produkt
i0 … Rovnovážná úroková míra
M
Body mimo rovnováhu
Nad LM (body A, B) - Nerovnováha na trhu peněz (nabídka je větší než poptávka), pro daný důchod je
úroková míra příliš vysoká tlak na pokles úrokové míry.
Pod LM (body D, C) - větší poptávka než nabídka peněz, pro daný důchod je nízká úroková míra tlak na
růst úrokové míry
22
24) Křivka IS (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
Napravo od IS (body B, C) - skutečná produkce je vyšší než plánované výdaje tlak na omezení výroby.
Nalevo od IS (body A, D) - plánované výdaje převyšují skutečně vytvořený produkt tlak na zvyšování
výroby.
V modelu IS-LM se většinou pohybujeme po křivce LM (trh peněz se mění okamžitě).
Účinnost fiskální a monetární politiky v ISLM modelu je ovlivněna sklonem křivek.
Model IS-LM
Model se skládá ze 2 funkcí s 2 proměnnými => Y (HDP) a i (úroková míra)
Závislost i na Y
Rovnováha mezi trhem zboží a trhem peněz
Y a i jsou v rovnováze na těchto trzích, tudíž je nazýváme i a Y
Trh zboží:
Trh peněz:
AD = AS
L=M
-
Vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb (to znamená plánované výdaje se rovnají
skutečnému produktu)
Rovnováha na trhu fiskálních statků a zboží
Investice
I = Ia - b⋅i
Investice jsou nezávislé na velikosti důchodu a závislé na úrokové míře.
Ia … autonomní investice.
i … úroková míra
b … citlivost investic na změnu úrokové míry.
b = ∆I / ∆i
b > 0 => Vyjadřuje sklon poptávky po penězích.
Velké b - křivka je plochá (při malé změně i nastane velká změna investic).
Malé b - křivka je strmá - malá citlivost investic na změnu úrokové míry.
b = 0 - křivka je vertikální - investice zcela necitlivé na změnu úrokové míry.
Změna autonomních investic:
Optimistické očekávání budoucnosti - celá křivka se posune doprava.
Pesimistické očekávání budoucnosti - celá křivka se posune doleva.
Autonomní spotřeba Ca
Část spotřeby také závisí na úrokové míře (statky dlouhodobé spotřeby kupované na úvěr)
Ca = Ca - b⋅i
Ostatní složky nejsou závislé na úrokové míře.
Y = α ⋅ (A - b⋅i)
b = bi + bCa
Rovnice křivky IS
b=∆A/∆i
Odvození křivky IS:
Rovnice křivky IS: Y = α ⋅ (A - b⋅i)
Y = α ⋅ (A - b⋅i)
1
⋅ (Ca + I + G + c⋅TR - c⋅TA - bi )
Y=
1 - c (1 - t)
1
b⋅i
⋅ (Ca + I + G + c⋅TR - c⋅TA)
Y=
1 - c (1 - t)
1 - c (1 - t)
poloha
23
-
sklon
24
Sklon křivky IS
Trh statků a služeb, při daném i a Y je IS v rovnováze
Křivka IS má vždy negativní sklon (s poklesem úrokové sazby roste důchod).
Sklon závisí na dvou faktorech:
Velikost multiplikátoru
Citlivost výdajů na úrokovou míru = parametr „b“ (pouze posun křivky)
Sklon je větší, čím větší je mezní míra úniku a čím menší je citlivost na změnu investic b
menší je multiplikátor (obrácená hodnota mezní míry úniku)
∆Y
b⋅i
Y=-
Určuje rovnováhu na trhu peněz a tím i rovnováhu na trhu ostatních finančních aktiv
Závislost Y (HDP) na i (úroková míra)
Odvození křivky LM:
je strmější, čím
-b
=
∆i
1 - c (1 - t)
25) Křivka LM (charakteristika, funkce, význam křivky, posuny křivky)
1 - c (1 - t)
mezní míra úniku
∆i
1 - c (1 - t)
=-
∆Y
b
Závislost sklonu křivky IS na multiplikátoru:
Křivka LM je rostoucí
Sklon závisí na k, h, M
K posunu dochází v závislosti na změně nabídky
Y0 < Y1
Zvýšení Y při i0 vede k nerovnováze (zvýší se transakční poptávka).
Musí se zvýšit úroková míra i, která sníží spekulační část poptávky po penězích.
i vzroste o tolik, aby snížila spekulační poptávku o úroveň, o kolik se zvýšila transakční.
Křivka LM vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu, při kterých je trh peněz a
zároveň trh ostatních finančních aktiv v rovnováze.
M/P = L M/P = k⋅Y - h⋅i … Rovnováha na trhu peněz.
Odvození IS křivek pro různá b:
Rovnice křivky LM:
i = 1/h * (kY – M/P)
Sklon křivky LM
k
M/P
i=
⋅Y h
h
Čím vyšší je b, tím plošší je křivka IS.
Čím menší je b, tím strmější je křivka IS.
b = 0, křivka IS je vertikální.
Poloha křivky IS
Posuny křivky o velikost α⋅A
Posun doprava - při zvýšení Ca, I, G, c⋅TR a při snížení c⋅TA.
Posun doleva - při poklesu Ca, I, G, c⋅TR a při růstu c⋅TA.
∆i
k
=
∆Y
… sklon křivky LM
h
Sklon závisí na dvou faktorech:
Velikost k - citlivost poptávky po penězích vzhledem k důchodu.
Citlivost h - citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře.
Sklon je tím větší, čím větší je k a čím menší je h (vyšší citlivost poptávky po penězích vzhledem k
důchodu, nižší citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře)
Závislost sklonu křivky LM na velikosti parametru k:
k … při růstu produktu roste transakční poptávka o k⋅∆Y
Při větším k vzroste více transakční poptávka a tím i úroková míra.
Body mimo křivku IS
Trh statků a služeb je v nerovnováze.
Body nalevo (pod křivkou) - plánované výdaje jsou vyšší než skutečný produkt. Dochází k neplánovanému
čerpání zásob.
Body napravo (nad křivkou) - plánované výdaje jsou nižší než skutečný produkt. Dochází k neplánovanému
růstu zásob.
25
26
Závislost sklonu křivky LM na velikosti parametru h:
h … k a ∆Y je konstantní
Nízké h - strmější křivka LM
Vysoké h - plošší křivka LM
pro Y0 a Y1 (při nízkých úrokových měrách i0 a i1) je křivka téměř horizontální.
Y0 - Y1 - plochá část křivky LM - odpovídá pasti na likviditu.
Y2 - Y3 - strmá část křivky LM - vyšší úrokové míry.
Poloha křivky LM
Určují ji dva faktory:
Změna nabídky peněz.
Změna poptávky po penězích.
Změna polohy křivky LM vyvolaná změnou nabídky peněz:
Dva extrémní případy:
Klasický - neexistuje žádná spekulační poptávka.
Nulová citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře h = 0
M/P = k⋅Y - h⋅i Y = (M/P) / k
Zvýšení nabídky peněz - při dané úrokové míře je MS > MD, lidé použijí přebytek peněz na nákup obligací
roste cena obligací klesá úroková sazba zvyšuje se spekulační poptávka po penězích celá křivka
LM se posune dolů.
Pokles nabídky peněz - při dané úrokové míře je MS < MD, lidé prodávají obligace poklesne cena
obligací růst úrokové míry sníží se spekulační poptávka po penězích křivka LM se posune nahoru.
Změna polohy křivky LM vyvolaná změnou poptávky po penězích:
Úroveň důchodu a úroková míra jsou konstantní.
Mění se proměnná x v poptávce po penězích.
křivka LM je vertikální
existuje pouze jediná úroveň produktu, při které je trh peněz v rovnováze.
Past na likviditu - vysoké h blížící se k nekonečnu h ∞
Při nízké úrokové míře (popř. nulové), lidé jsou ochotni držet jakékoli množství peněz (očekávají, že
úroková míra poroste) - nikdo nechce držet cenné papíry).
27
28
26) Fiskální politika a nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice
Fiskální (= rozpočtová) politika
= Ovlivňování výkonnosti ekonomiky prostřednictvím státního rozpočtu.
K ovlivňování ekonomiky se může využít jak výdajová, tak příjmová stránka rozpočtu.
To znamená změna vládních nákupů, transferů, autonomních daní, důchodové sazby daně.
Vlivem fiskální politiky se v rovnováze změní produkt nebo úroková míra.
Fiskální restrikce - zvýšení daní nebo snížení vládních výdajů.
Fiskální expanze - snížení daní nebo zvýšení vládních výdajů.
Fiskální politika v modelu IS-LM
Růst vládních nákupů G↑
posun křivky IS doprava o α⋅∆G = fiskální expanze
Dojde ke zvýšení úrokové míry a dosáhneme zvýšení produktu pouze do Y2 o vzdálenost γ⋅∆G
Při růstu důchodu roste transakční poptávka na trhu peněz, musí vzrůst úroková míra, aby se trh peněz
dostal do rovnováhy.
Zvýšením úrokové míry klesají investice (negativní vliv), proto produkt vzroste pouze o γ⋅∆G a ne o α⋅∆G.
Vytěsňovací efekt = pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů.
Y0
γ=
Y2
∆Y = γ⋅∆G
Křivka LM
Plochá křivka LM
Strmá křivka LM
Účinnost fiskální politiky je vyšší při plošší křivce LM.
↑G růst produktu růst transakční poptávky po penězích na trh peněz růst úrokové míry snížení
investic.
Vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru, k obnovení rovnováhy na trhu stačí relativně
nízká změna úrokové míry (investice jsou vytlačovány málo)
α
… multiplikátor fiskální politiky
1 + (α⋅b⋅k)/h
Účinnost fiskální politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM
Křivka IS
Strmá křivka IS
Plochá křivka IS
Čím strmější křivka IS, tím je fiskální politika účinnější.
Čím menší citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt.
Vertikální křivka IS
Investice neklesají (jsou necitlivé k úrokové míře).
Fiskální politika je zcela účinná, Y se posune o α⋅∆G - žádný vytěsňovací efekt.
29
30
27) Vytěsňovací efekt v modelu IS-LM
Vytěsňovací efekt = pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů.
Čím menší citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt.
Vertikální křivka LM - klasický případ
↑
G tlak na růst produktu růst transakční poptávky po penězích růst úrokové míry.
Existuje pouze jediná výše produktu, která zabezpečuje rovnováhu na trhu peněz, růst produktu je zcela
potlačen
úplný vytěsňovací efekt.
∆Y = γ⋅∆G
∆Y = γ⋅∆A
28) Monetární politika, nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice
Monetární politika
= Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz v ekonomice.
Provádí jí centrální banka – exogenně.
Množství peněz - centrální banka ho ovlivňuje nákupem či prodejem státních cenných papírů.
Cena peněz - je vyjádřena úrokovou mírou.
Monetární restrikce - snížení množství peněz v ekonomice nebo zvýšení úrokových sazeb.
Monetární expanze - zvýšení množství peněz v ekonomice nebo snížení úrokových sazeb.
Monetární expanze - nákup cenných papírů (růst nabídky peněz)
- Posun křivky LM doprava.
- Na trhu peněz je přebytek nabídky nad poptávkou
pokles úrokové míry
růst spekulační poptávky po
penězích vyrovnání na trhu peněz.
- Pokles úrokové míry má pozitivní vliv na investice
roste i produkt.
∆Y = β ⋅ ∆(M/P)
β=
b
⋅γ
h
… multiplikátor monetární
politiky
Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu
Fiskální expanze
Účinnost monetární politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM
- Křivka IS
Strmá křivka IS
Plochá křivka IS
Křivka IS se posune doprava nahoru do E1
dojde ke
Zvýšení produktu, zvýšení domácí úrokové míry nad světovou iD > iF příliv kapitálu
zhodnocení domácí měny (centrální banka nezasahuje)
Náš export se stává dražší a import relativně levnější zhoršuje se obchodní bilance (čistý export - NX,
který je součástí křivky IS) křivka IS se posune zpět do původního bodu rovnováhy E0 – tak zvaný:
mezinárodní vytěsňovací efekt
Vytěsňovací efekt
Podstata vytěsňovacího efektu:
Růst A (např. G) vede k růstu Y (posun IS doprava). Zároveň ale roste poptávka po penězích (posun L
doprava). Pokud se nezvýší M/P, nutně vzroste i. Růst i vede k poklesu investičních výdajů (I) a tedy k
poklesu Y.
Model IS-LM předpokládá, že růst Y způsobený růstem A (např. G) je větší než pokles Y způsobený
růstem i a poklesem I.
Velikost vytěsňovacího efektu matematicky: (výdajový multiplikátor mínus multiplikátor fiskální
politiky)*∆ A. (∆ = znak pro změnu)
-
Strmá IS => účinnost monetární politiky nižší.
Plochá IS => účinnost monetární politiky vyšší.
Monetární politika je účinnější v případě plošší křivky IS.
Růst nabídky peněz
pokles úrokové míry, při velké citlivosti na úrokovou míru stačí i nepatrná
změna úrokové míry, aby vyvolala velkou změnu v produktu.
-
Vertikální křivka IS
-
-
31
Křivka IS je necitlivá na změnu úrokové míry.
Zvýšení nabídky peněz vede k poklesu úrokové míry,
ale investice na to nebudou reagovat a produkt se
nezmění.
Investice by vůbec nereagovaly na úrokovou míru,
monetární politika je zcela neúčinná.
Monetární politika by byla zcela neúčinná.
Křivka LM
32
Plochá křivka LM
Strmá křivka LM
29) Agregátní poptávka (charakteristika, grafické a matematické vyjádření, determinanty,
poloha křivky, posun křivky)
Vyjadřuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit
při různých cenových hladinách.
Vyjadřuje vztah mezi rovnovážnou produkcí a cenovou hladinou.
Křivka AD zobrazuje takové kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážně produkce (agr. výdajů), při kterých je
trh zboží a služeb zároveň s trhem peněz ˇaktiv) současně v rovnováze.
-
Zvýšení nabídky peněz pokles úrokové míry.
Při velké citlivosti (plochá křivka) stačí k obnovení rovnováhy na trhu peněz nepatrná změna úrokové
míry malá změna produktu.
U nízké citlivosti (strmá křivka) - je potřeba velké změny úrokové míry pro obnovení rovnováhy na
trhu peněz velká změna produktu.
Strmá LM => monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou
míru
Křivka klesající
=> Čím nižší je cenová hladina, tím vyšší je reálný produkt.
Klesající tvar křivky agregátní poptávky je vysvětlen třemi efekty:
Efektem úrokové míry (Keynesův efekt => pokles cenové hladiny = růst kupní síly peněz = růst poptávky po
obligacích = růst ceny obligací = pokles úrokové míry = růst poptávky hlavně po investicích).
Efektem bohatství (Pigouův efekt => pokles cenové hladiny = růst reálné hodnoty peněžních zůstatků - lidé více
utrácejí) a
Zahraničním efektem (pokles cenové hladiny = růst poptávky po levnějších statcích naší ekonomiky)
Vychází z modelu IS-LM => čím plošší je IS a čím strmější je LM, tím plošší bude křivka AD, čím strmější IS
a čím plošší je LM, tím strmější bude křivka AD
Extrémní případy
Vertikální křivka LM
Horizontální křivka LM
Vertikální křivka LM
- zcela necitlivá na úrokovou míru
- Posun je největší, poptávka po penězích vzhledem k úrokové míře by byla rovna 0
1
∆Y
=
k
⋅∆
Posun křivky AD
Posun křivky IS => zvýšení G, I, TR, Ca, snížení Ta.
Posun křivky LM => posun vlivem změny nominální zásoby peněz (ne změnou cenové hladiny, to by byla
změna sklonu).
- fiskální expanze – posun AD doprava nahoru
- monetární expanze – posun AD doprava nahoru
- optimistická očekávání investorů či spotřebitelů, na jejichž základě dojde ke zvýšení vládních výdajů G,
transferových plateb TR či poklesu autonomních daní Ta – posun doprava nahoru
M
monetární politika je zcela účinná
P
Horizontální křivka LM = past na likviditu
Citlivost se blíží nekonečnu.
Nedochází k poklesu úrokové míry produkt se nezmění.
Lidé peníze drží při dané úrokové míře, která neklesá, investice nevzrůstají => Monetární politika je
zcela neúčinná.
Determinanty
- tvar závisí na:
- h – citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru (čím nižší je h, tím plošší je AD)
- b – citlivost poptávky po investicích na úrokovou míru (čím větší je b, tím plošší je AD)
- α – multiplikátor (čím větší je, tím plošší je AD
- k – citlivost poptávky po penězích na důchod (čím nižší je k, tím plošší je AD)
Matematické vyjádření
= ∗
33
∗
34
30) Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, posun
křivky)
-
= Agregátní nabídka
Vyjadřuje celkové množství produkce, které bude nabízeno při daných cenách
různé ekonomické školy mají různé názory na tvar křivky AS (je to způsobeno tím, že jednotlivé školy
vycházejí z různých předpokladů týkajících se zejména trhu práce).
V krátkém i dlouhém období je stále stejná
-
Klasická křivka AS
Klasikové předpokládají dokonalou flexibilitu mezd a cen.
Klasikové tvrdí, že Y je na úrovni potenciálního produktu Y*.
Samoregulující produkt - drží produkt stále na potenciální hladině.
Při poklesu cenové hladiny dochází automaticky k poklesu nominální mzdy (reálná mzda se nezmění)
klasická křivka AS je vertikální.
Při jakékoliv úrovni cen bude nabízeno stejné množství produkce.
Produkt je dán množstvím a produktivitou výrobních faktorů.
-
Při změně agregátní poptávky se změní pouze cenová hladina a ne produkt
S růstem AD roste poptávka po práce => rostou mzdy => rostou ceny statků
-
-
Je založena na předpokladu, že ekonomika neustále funguje na úrovni potencionálního produktu (to
znamená: produkt odpovídající úrovni zaměstnanosti, kdy pracují všichni, kteří při dané úrovni reálné
mzdy pracovat chtějí).
Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Trh práce je vyrovnaný díky dokonale flexibilním nominálním mzdám a cenám
-
V DO i v KO je tvar stejný (vertikální)
Na úrovni potenciálního produktu Y*
Neustálá rovnováha na trhu práce
S růstem AD a růstem poptávky po produkci – rostou nominální mzdy a současně rostou i ceny statků
Flexibilní nominální mzdy a ceny
Nedochází k nedobrovolné nezaměstnanosti (stejné množství při různých cenách)
Změna AD povede pouze ke změně P
31) Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady,
graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS)
-
Předpoklady extrémní křivky
=> velmi krátké období, fixní nominální mzdy, fixní reálné mzdy, fixní cenová hladina, dostatek
výrobních zdrojů.
-
Posun křivek
=> snížení Ta (zaměstnanost vzroste), I (zaměstnanost klesne), růst M (zaměstnanost vzroste).
-
Při změně agregátní poptávky, zůstane cenová hladina konstantní a změní se pouze produkt.
-
Má horizontální tvar
Různé množství při dané ceně
Existence produkční mezery
Nominální mzdy krátkodobě fixní a v KO se nepřizpůsobují změnám AD
Zásoba práce je dostatečná – existuje nedobrovolná nezaměstnanost
Zásoba kapitálů je dostatečná
Firmy mohou nabízet jakékoliv množství produkce při dané P
-
Monetární politika používá trhu peněz k ovlivnění AD. Monetární expanze = zvýšení AD. V dlouhém
období je inflace čistě monetární jev, protože AS je vertikální a posun Ad způsobí pouze růst cenové
hladiny. Maximálně účinná je monetární politika v krátkém období. Restrikce má za následek posun
AD doleva dolů. Monetární expanze = zvýšení nabídky peněz.
Fiskální politika ovlivňuje přímo AD. Fiskální expanze má za následek posun Ad doprava nahoru.
Jedná se o zvýšení některé položky AD. Nejčastěji se jedná o zvýšení vládních nákupů. Fiskální
politika je maximálně účinná v případě horizontální křivky AS a maximálně neúčinná v případě
vertikální AS. Uplatňuje se tzv. crowding out efekt (vytěsňovací efekt) kdy dochází k vytěsňování
soukromých investic. Vládní výdaje mají tendenci vytěsňovat soukromé investice.
-
-
35
Extrémní keynesiánský případ
Y je hluboko pod potenciálním produktem.
Firmy mohou najmout jakékoli množství pracovníků za nominální mzdu (neexistuje omezení nabídky
práce)
Nejsou využity výrobní kapacity.
Budou se dodatečně přidávat jednotky práce, mezní produkt klesá, reálná mzda bude fixní
křivka AS je horizontální.
Uvažujeme, že v tomto krátkém období jsou nevyužité výrobní faktory, a proto při růstu poptávky
dochází k růstu produkce při stejné cenové hladině.
Je horizontální (rovnoběžná s osou x), perfektně elastická.
fiskální expanze: produkce vzroste o ∆Y=∆γA
cenová úroveň se nezmění
úroková míra se zvýší (dle IS-LM)
36
32) Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady,
graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS)
V krátkém období
- mzdy jsou fixní, nabídka a poptávka bude záviset na nominální mzdě
- Nominální mzda je fixní směrem dolů.
- Žádný samoregulující mechanismus v krátkém období neexistuje.
V dlouhém období
- dlouhodobé kolektivní smlouvy indexace mezd, tím se zvyšuje flexibilita mezd.
Předpokladem základní keyensiánské křivky AS je fixní nominální mzda, flexibilní ceny.
- Vychází z toho, že zapojení dalších vstupů povede k růstu nákladů => růst nákladů povede k růstu cen
vyráběných statků a tím pádem dochází k růstu cenové hladiny
Předpoklady extrémní křivky
=> odvozena pro krátké období, v krátkém období vždy fixní nominální náklady, cenová hladina se může měnit,
díky fixním nominálním mzdám může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost.
Posun křivek
=> dopad zhodnocení kurzu domácí měny na křivku AD (zaměstnanost klesne), dopad zhodnocení měny na AS
(zaměstnanost vzroste), dopad zhodnocení domácí měny na křivku AD i AS
Při změně agregátní poptávky se změní cenová hladina i produkt, a to ve stejném směru.
-
-
-
Monetární politika používá trhu peněz k ovlivnění AD. Monetární expanze = zvýšení AD. V dlouhém
období je inflace čistě monetární jev, protože AS je vertikální a posun Ad způsobí pouze růst cenové
hladiny. Maximálně účinná je monetární politika v krátkém období. Restrikce má za následek posun AD
doleva dolů. Monetární expanze = zvýšení nabídky peněz.
Fiskální politika ovlivňuje přímo AD. Fiskální expanze má za následek posun Ad doprava nahoru.
Jedná se o zvýšení některé položky AD. Nejčastěji se jedná o zvýšení vládních nákupů. Fiskální politika
je maximálně účinná v případě horizontální křivky AS a maximálně neúčinná v případě vertikální
AS. Uplatňuje se tzv. crowding out efekt (vytěsňovací efekt) kdy dochází k vytěsňování soukromých
investic. Vládní výdaje mají tendenci vytěsňovat soukromé investice.
z učebnice:
fiskální politika: expanzivní → růst AD (více růst P než Y), růst nebo pokles AS (např. nižší daně stát tím podnítí lidi k práci nebo naopak lidi zleniví)
monetární politika: krátkodobá expanzivní → produkce a cenová úroveň se současně zvýší, úroková
míra se sníží, reálná mzdová sazba se sníží
monetární politika: dlouhodobá expanzivní → reálný produkt, zaměstnanost a reálné úrokové míry
se nezmění; vzroste rovnovážná úroveň cen, která odpovídá zvýšení množství peněz v oběhu
33) Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty x devizy, posílení x oslabení
měny, kurzovní lístek)
Měnový kurz
- devizový (směnný) kurz umožňuje propojení vnitřní ekonomiky s vnějším prostředím
- jeho výše a změny působí na ceny dovozu a vývozu zboží a služeb
- je to poměr, v jakém se měnové jednotky jednotlivých zemí navzájem směňují
- cena měny vyjádřená v jednotkách měny jiné
- zlatý standard – systém směnných kurzů pružný, regulovaný, s přirozenými limity oscilace
- Bretton-woodský systém – pružný, regulovaný, s konvenčními i přirozenými limity oscilace; kurzy
pevně fixovány na cenu zlata
- pevné kurzy – aby CB zajistila, že kurz zůstane beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahr. měny
- pružné kurzy – CB nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám přizpůsobováním vyrovnával
nabídku a poptávku po zahraniční měně; může být čistý nebo řízený floating; při využívání pružných
kurzů CB neintervenuje – saldo platební bilance je nulové; řízený flexibilní kurz je i v ČR
Systém pevných měnových kurzů
- Pevné měnové kurzy fungují jako jakýkoli pevný systém podpory cen – při dané poptávce a nabídce
musí subjekt, který cenu fixuje, nasytit přebytečnou poptávku nebo odčerpat přebytečnou nabídku. Máli být centrální banka schopna zajistit, aby směnný kurz (cena) zůstávala beze změny, musí nutně držet
jistou zásobu zahraniční měny, která může být poskytnuta výměnou za měnu domácí. Centrální banka
intervenuje na měnovém trhu – prodává nebo nakupuje zahraniční měnu.
- V opačném případě, kdy již nemá rezervy zahraniční měny, devalvuje. Většina hospodářsky
nejvyspělejších zemí vzájemně fixovala své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až
do rozpadu breton-woodského systému. Po jeho rozpadu začalo nové období ve vývoji mezinárodního
měnového systému: období volně pohyblivých měnových kurzů.
Systém pružných měnových kurzů
- Systém pružných měnových kurzů (floating) naproti tomu znamená, že centrální banka nechává směnný
kurz volně se pohybovat, aby sám svým přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po
zahraniční měně. V systému pružných měnových kurzů dále rozlišujeme čistý floating a řízený
(nečistý) floating.
- V systému čistého floatingu stojí centrální banka stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně
určovány na trzích zahraničních měn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se
v tomto případě rovnají nule. To znamená, že v systému čistého floatingu je saldo platební bilance
nulové – směnný kurz se přizpůsobuje tak, aby vynuloval součet běžného a kapitálového účtu.
- Většina zemí (centrálních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn, čímž
se pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto případě hovoříme o řízeném (nečistém) floatingu.
Oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule.
Měnový kurz
- Představuje spojení domácí ekonomiky se zahraničím (obchod se zbožím a službami, finanční toky).
- Měna je národní forma peněz
- Zápis - Přímý - počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční (např. 26 Kč/EUR).
- Nepřímý - počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí.
Měnový trh
- Poptávku po korunách tvoří: Zahraniční turisti, čeští vývozci statků a služeb, zahraniční investoři
(nakupují české cenné papíry).
- Nabídku korun tvoří: Čeští dovozci statků a služeb, čeští investoři nakupující zahraniční CP.
- Rovnovážný kurz = Střet nabídky a poptávky.
Valuty - cizí měna v hotovosti
Devizy - cizí měna na účtě
Posílení měny - revalvace (u systému fixních kurzů) či apreciace (u flexibilních)
Oslabení měny - devalvace (fixní kurzy) či depreciace (flexibilní kurzy)
Kurzovní lístek
- země, měna, kód měny, množství, „cena“ (kurz)
- duben 2014: CZK/EUR 27,450; CZK/USD 19,865
37
38
34) Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav v ČR
-
-
-
-
-
Pevný či také fixní měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši
cizích měn. Naproti tomu plovoucí měnový kurz je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce
a nabídce, a obecně u něj tedy dochází k neustálým pohybům.
Režim pevného kurzu snižuje transakční náklady plynoucí z kurzové nejistoty, což může působit jako
jedna z překážek mezinárodního obchodu a investic, a poskytuje důvěryhodnou kotvu pro nízkoinflační
monetární politiku. Na druhou stranu v tomto režimu dochází ke ztrátě autonomní měnové politiky,
protože centrální banka musí svými devizovými intervencemi kurz neustále udržovat na oficiálně
stanovené úrovni.
Velkou výhodou plovoucího kurzu je právě nezávislá měnová politika. Pokud se domácí ekonomika
nachází v recesi, je to právě nezávislá měnová politika, jež umožní centrální bance povzbudit
poptávku, a tím "vyhlazovat' hospodářský cyklus, tzn. snižovat dopad hospodářských šoků na domácí
produkt a zaměstnanost.
Oba typy kurzových režimů mají obecně svá pro a proti a vhodnost toho či onoho režimu se pro různé
země liší v závislosti na konkrétních podmínkách. V praxi existuje celá řada kurzových režimů, jež se
nacházejí mezi těmito dvěma extrémními variantami, a tak poskytují určitý kompromis mezi stabilitou a
flexibilitou.
V České republice byl do počátku roku 1996 kurs zafixován vůči koši měn, poté byl prakticky uvolněn
výrazným rozšířením fluktuačního pásma a nyní se česká ekonomika nachází v režimu tzv. řízeného
plovoucího kurzu, tzn. kurz je plovoucí, ale centrální banka může přistoupit k intervencím, aby
zabránila jeho extrémním výkyvům.
35) Vývoj kurzu CZK po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru a
euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu
CZK/EUR, CZK/US
Koruna vůči euru
Je zřejmá dlouhodobá tendence v uplynulých letech 2000 – 2014 k posilování koruny vůči euru.
Podle měsíčních průměrů kurzu v jednotlivých letech je po vypuknutí ekonomické krize patrné oslabování
koruny vůči euru od listopadu 2008.
Od ledna 2009 opět koruna posilovala, ale v roce 2012 opět začala oslabovat a nyní, v dubnu 2014, je kurz kvůli
zásahu ČNB na úrovni CZK/EUR 27,450.
Max. hodnota: 2000: CZK/EUR 35,610
Min. hodnota: 2011: CZK/EUR 24,586
Koruna vůči USD
Dlouhodobější trend posilování koruny vůči dolaru až do roku 2008.
Po krizi v roce 2008 koruna v roce 2009 vůči dolaru oslabila, od té doby se to různě střídá.
V dubnu 2014 je kurz CZK/USD 19,865.
Max. hodnota: 2000: CZK/USD 38,590
Min. hodnota: 2008: CZK/USD 17,035
Vliv změny kurzu měny na zahraniční obchod
Devalvace měny a zvýšení reálného kurzu má příznivý vliv na vývoz a naopak. Sílící koruna zlevní dovoz a
znevýhodní české exportéry.
Pro vývozce:
Pokud by zvýšil cenu, aby obdržel stejnou částku, sníží tak zdaněním produktu jeho konkurenceschopnost na
zahraničním trhu a opět bude docházek ke ztrátám v důsledku poklesu poptávky.
Pro dovozce:
Pokud dojde k posílení koruny, je tato změna pozitivní a zvýší se tak import. Pokud by byla dohodnuta cena
pevně v eurech, dovozce by si mohl dovolit při stejném zisku na produktu prodávat tento produkt levněji a na
trhu, na který je produkt dovážen, se konkurenceschopnost takového produktu zvyšuje a nadále zvyšuje zisky
prodejce.
36) Podmínky přijetí EURA – konvergenční kritéria a jejich plnění v ČR
Výhody přijetí eura
- nižší transakční náklady (odpadají náklady na poplatky za směnu a za vedení devizového účtu)
- ceny jsou transparentní a srovnatelné, je patrné, které zboží je levnější a které dražší
- odpadá kurzové riziko
- trh euro-dolar je likvidnější než trh koruna-dolar
- ČNB bude mít možnost podílet se na spolurozhodování o měnové politice eurozóny
Nevýhody přijetí eura
- nebezpečí přelévání zdrojů z oblasti s nižší produktivitou do oblasti s produktivitou vyšší
- vysoké náklady na přechod z koruny na euro (příprava managementu, školení zaměstnanců, informační
materiály, přeceňování zboží, změny v některých softwarech atd.)
- ztráta několika nástrojů měnové politiky (nebude možné používat směnný kurz a úrokovou sazbu jako
nástroj pro ovlivňování ekonomického vývoje a chování ekonomických subjektů)
Podstata konvergenčních kritérií
- stát musí prokázat dlouhodobou cenovou stabilitu
- nesmí dosahovat nadměrného rozpočtového deficitu
- nesmí způsobit v Evropském měnovém systému po dva roky žádné napětí mezi směnnými kurzy
- musí mít dlouhodobou úvěrovou sazbu max. jen o 2 % vyšší než v cenově nejstabilnějších státech
Plnění konvergenčních kritérií Českou republikou
- ČR je zavázána činit kroky k tomu, aby byla co nejdříve připravena vstoupit do eurozóny, ale není
stanoven žádný termín a nenese žádné důsledky neplnění konvergenčních kritérií – s jednou výjimkou
- tou je kritérium udržitelnosti veřejných financí, při jehož neplnění je stát podroben Proceduře při
nadměrném schodku
- tato procedura byla vzhledem k negativnímu vývoji salda SR zahájena již v roce 2009 a pokračovala i
v letech 2010 a 2011
- ČR bylo doporučeno snížit vládní deficit pod 3 % HDP do roku 2013
-
Kritérium cenové stability v současnosti Česká republika plní, a to i přes zvýšení obou sazeb
DPH na počátku roku 2013. Výhled cenového vývoje pro roky 2014–2016 je i nadále
charakterizován pouze mírnou inflací, která by měla zajistit plnění kritéria cenové stability.
Inflační cíl ČNB je od počátku roku 2010 (pro národní index spotřebitelských cen) stanoven
na 2 %. ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace neodchýlila od cíle o více než
jeden procentní bod. Takto stanovený cíl vytváří vzhledem k definici cenové stability ECB
a inflačním cílům zemí EU stojících mimo eurozónu dobré předpoklady pro budoucí plnění
kritéria cenové stability.
Je posilování tuzemské měny nevýhodné, při stálé ceně produktu na zahraničním trhu za něj obdrží méně peněz.
39
40
-
-
Kritérium stavu veřejných financí stanovuje podmínky pro výši celkového deficitu a dluhu
sektoru vládních institucí. Česká republika toto kritérium aktuálně neplní, neboť se od roku
2009 nachází v postupu při nadměrném schodku (EDP). Opětovné plnění kritéria se očekává
v roce 2014 na základě předpokládaného poklesu podílu vládního deficitu pod 3 % HDP
v roce 2013 a jeho udržení pod referenční hodnotou v dalších letech, což by mělo vést
i k ukončení EDP. Deficit sektoru vládních institucí je totiž pro rok 2013 předpokládán ve
výši 2,9 % HDP, což je hodnota splňující maastrichtské kritérium. Současným záměrem
fiskální politiky je při očekávaném makroekonomickém vývoji plnit toto maastrichtské
kritérium i v budoucnu. Konkrétně směřuje fiskální strategie vlády k hodnotám deficitu 2,9 %,
HDP v letech 2014 a 2015, v roce 2016 potom ke 2,8 % HDP. Hlavní riziko pro tento vývoj
představuje přetrvávající dluhová krize v eurozóně a její možné makroekonomické a fiskální
dopady na ekonomický vývoj České republiky.
Poměr vládního dluhu k HDP je v České republice dlouhodobě pod hranicí 60 % HDP.
Vzhledem k relativně nízké úrovni vládního dluhu v době vstupu do EU neměla zatím Česká
republika s plněním tohoto ukazatele problémy, ačkoli se zadlužení v letech 2009–2012
výrazně zvýšilo. Pro rok 2013 je očekáván dluh ve výši 46,1 % HDP, tj. o 0,1 p.b. nižší než
v roce 2012. Ve střednědobém horizontu by měla úroveň vládního dluhu z důvodu
očekávaných ročních deficitů sektoru vlády dále narůstat, a to až na úroveň 49,9 % HDP
v roce 2016. Meziroční nárůst relativního dluhu by však měl zpomalovat.
Kritérium konvergence úrokových sazeb Česká republika v současnosti bez problémů plní
a i přes určitá rizika (nová eskalace dluhové krize v eurozóně) se neočekávají natolik
významné tlaky, které by zabránily plnění tohoto konvergenčního kritéria v následujících
letech. Důležité je však zachování důvěry finančních trhů ve střednědobou konsolidaci
a dlouhodobou udržitelnost českých veřejných financí.
37) Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura)
= Systematický zápis všech ekonomických transakcí během daného časového období mezi rezidenty a
nerezidenty sledované země (vnější rovnováha ekonomiky dané země)
Mezinárodní měnový fond
- Jeho členové zveřejňují platební bilance členských zemí podle metodiky MMF.
- Ekonomické transakce - reálné transfery (přesuny zboží nebo poskytnutí služeb) a finanční transfery
(přesuny finančních aktiv)
- Rezidenti = ty osoby, jejichž hlavním centrum zájmu je v dané ekonomice (spotřeba statků a služeb,
podílí se na výrobě nebo jsou zapojeny do jiných ekonomických aktivit, ale ne na přechodném základě)
- není to totéž, co obyvatelé daného státu
- Migranti - jsou považováni za rezidenty země, kde pracují, bez ohledu na zemi jejich původu.
- Studenti - rezidenti země původu, pokud nejsou v zahraničí déle než 1 rok.
- Diplomati - rezidenti země původu.
- Vlády, neziskové organizace - rezidenti konkrétní země, kde působí.
-
-
Tak zvaná neviditelná složka obchodu - doprava, pojištění, výdaje turistů v dané zemi, poplatky za
patenty, filmová práva, důchody z výrobních faktorů (např. mzdy sezónních zahraničních pracovníků u
nás).
Běžné transfery – například: příspěvky mezinárodním organizacím, převody pracovních příjmů
migrantů.
-
Finanční účet
Přímé zahraniční investice (získání takového podílu, který umožňuje efektivní kontrolu podniku teoreticky 50 %, ale stačí 10 %).
Portfoliové investice - nižší podíly než 10 % (např. nákupy dluhopisů).
Ostatní investice – například: poskytnutí úvěru.
-
Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly
Zajišťuje, že platební bilance bude vždy vyrovnaná.
Vzniká z důvodů metodických problémů.
-
Vertikální struktura platební bilance
-
Princip dvojitého zápisu (= princip podvojného účetnictví).
Celková hodnota kreditních položek (+) bude totožná s celkovou hodnotou debetních položek (-)
Platební bilance jako celek bude vždy vyrovnaná
-
Kreditní položky - vytváří devizovou nabídku
Export statků a služeb
Import transferů
nabídka
Import kapitálu
import důchodů
snížený devizových rezerv
-
Debetní položky - vytváří devizovou poptávku
Import statků a služeb
Export transferů
poptávka
Export kapitálu
export důchodů
zvýšení devizových rezerv
38) Platební bilance (křivka PB) – vývoj platební bilance ČR v posledních letech
PLATEBNÍ BILANCE (KŘIVKA PB)
Horizontální struktura platební bilance
-
41
Běžný účet
Export a import statků (= obchodní bilance).
Export a import služeb (= bilance služeb).
42
-
její obecný tvar roste – např. když se pohybujeme po křivce z bodu 1 do bodu 2, dochází k růstu
úrokové míry i, na FÚ je tendence vzniku přebytku, ale pohybujeme se po křivce vyrovnané platební
bilance, proto musí být přebytek FÚ kompenzován adekvátním deficitem BÚ, toto splňuje vzestup
důchodu, protože když roste důchod, klesá čistý export
extrémní tvary BP mohou být:
- horizontální – nekonečně malá změna domácí úrokové míry vyvolá takové kapitálové toky, že to musí
být kompenzováno nekonečně velkým přizpůsobením běžného účtu
- domácí ekonomika není sama schopna ovlivňovat velikost domácí úrokové míry
- pro vývoj platební bilance je rozhodující vývoj finančního účtu
- vertikální – nepatrně malá změna důchodu (ovlivňující běžný účet) musí vyvolat nekonečně velké
změny úrokové míry, aby se přizpůsobil kapitálový účet (aby to vykompenzoval)
- případ, kdy je kapitál mezinárodně zcela imobilní
- pro vývoj platební bilance je rozhodující vývoj běžného účtu (neboli NX)
VÝVOJ PLATEBNÍ BILANCE V POSLEDNÍCH LETECH
- V ČR se monitorováním PB zabývá ČNB
- Vývoj čtyř základních účtů PB ČR v letech 2003 – 2010 – běžný účet – kapitálový účet, saldo chyb a
opomenutí (v této položce jsou obsazeny případné statistické chyby nebo opomenutí): korelace
(=vzájemný vztah – mění se jedna, mění se i druhá) mezi běžným účtem a finančním účtem. Převaha
finančního účtu nad běžným účtem značí dobrou ekonomickou pozici ČR pro zahraniční investory.
- Vysoké hodnoty – značný příliv kapitálu, záporné hodnoty běžného účtu – silný IM statků a služeb do
ČR
- Před ekonomickou krizí se běžný účet a finanční účet vyrovnávají, od počátku ekonomické krize se
rozdíl mezi nimi zvyšuje
- Platební bilance musí být vyrovnaná – součet by měl být nula
-
-
43
Platební bilance
vyjádření toho, kolik peněz odteklo z ČR do zahraniční a za jakým účelem a naopak, kolik peněz
přiteklo do ČR ze zahraničí
vyjádřeny v peněžních jednotkách, v našem případě v Kč
platební bilance země podává specifický obraz o stavu ekonomicky a její vnější výkonnosti, charakteru
jejího rozvoje i zaměření a úspěšnosti prováděné hospodářské politiky v dané zemi
platební bilance musí být vždy vyrovnaná
devizové rezervy představují zásobu zahraniční měny v centrální bance (ČNB)
Rok 2010
Představuje typický stav platební bilance pro ČR. Běžný účet je v minusu, což je způsobeno zápornou
bilancí výnosů. Kapitálový a finanční účet jsou kladné, což značí atraktivitu ČR pro zahraniční
investory. Na kapitálovém účtu jsou příjmy větší než výdaje. Finanční účet je posílen přímými a
portfoliovými investicemi proudícími do naší ekonomiky. Aby byla platební bilance vyrovnaná, muselo
dojít k nárůstu devizových rezerv.
Rok 2011
běžný účet se drží v mínusu (způsobeno pozitivním příspěvkem bilance obchodu se zbožím a
službami, deficitem bilance výnosů)
výsledná hodnota běžného účtu ČR za rok 2011 skončí ve výrazném deficitu (hlavní příčinou je odliv
dividend z firem vlastněných zahraničními vlastníky)
Hlavní příčinou deficitu platební bilance je i nadále odliv dividend z firem vlastněných zahraničními
vlastníky
-
-
-
-
-
Prosinec 2013
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem veškerých ekonomických transakcí tuzemské
ekonomiky se zahraničím, se v říjnu přehoupl do přebytku 7,8 miliardy korun ze zářijového schodku
6,8 miliardy. Výsledek ovlivnila aktivní bilance zboží a služeb a běžných převodů, naopak bilance
výnosů byla pasivní.
Běžný účet doznal v letošním roce výrazného zlepšení a tento trend by měl pokračovat nejen v
posledních měsících letošního roku, ale i v roce příštím. Díky zlepšení v bilanci se zbožím by měl podle
něj běžný účet za letošní rok dosáhnout deficitu pod jedním procentem HDP.
Díky pozitivnímu dopadu oslabení koruny, které zvýší cenovou konkurenceschopnost domácích
producentů, by měla bilance se zbožím dosáhnout v příštím roce dalšího rekordního přebytku. Běžný
účet by se tak v roce 2014 mohl dostat poprvé od roku 1993 do přebytku.
Bilance výnosů skončila v říjnu v deficitu 19,1 miliardy korun. Naopak bilance běžných převodů
měla přebytek 2,4 miliardy korun a bilance zboží a služeb 5,5 miliardy korun.
V říjnu byly podle ČNB vyplaceny dividendy ve výši 12,9 miliardy korun. V běžných převodech je
zahrnuto aktivní saldo převodů do ČR z rozpočtu Evropské unie ve výši 4,1 miliardy korun.
Odliv kapitálu na finančním účtu v metodice Evropské centrální banky činil 32 miliardy korun. Saldo
přímých zahraničních investic bylo vlivem úvěrů poskytnutých subjektům ve skupině přímého investora
pasivní ve výši 38,5 milionu Kč, z toho saldo reinvestovaného zisku činilo 6,8 miliardy. Podle ní saldo
přílivu přímých zahraničních investic v ročním úhrnu klesá.
V posledních měsících se snižuje i pasivní saldo běžného účtu v ročním úhrnu.
39) Podstata modelu IS-LM-BP
-
Analyzuje účinky fiskální a monetární politiky v otevřené ekonomice.
Vychází z modelu IS-LM, ale je doplněn o křivku platební bilance.
-
Fixní kurz
Při něm je monetární politika neúčinná, fiskální účinná, jeho hodnotu musí udržovat ČNB.
Revalvace - zhodnocení fixního kurzu.
Devalvace - znehodnocení fixního kurzu.
-
Flexibilní kurz
Při něm je neúčinná fiskální politika, jeho hodnotu nemusí udržovat ČNB.
Apreciace - zhodnocení flexibilního kurzu.
Depreciace - znehodnocení flexibilního kurzu.
-
Model IS-LM-BP
V modelu IS-LM-BP (podle jeho autorů nazývaném také Mundell-Flemingově) se zabýváme určením
výstupu v případě otevřené ekonomiky.
Vycházíme ze dvou základních křivek modelu IS - LM: Křivky IS, tedy množiny kombinací úrokové
míry (i) a důchodu (Y), při kterých je trh produktů v rovnováze, a křivky LM, to jest množiny
kombinací i a Y, kdy je trh finančních aktiv v rovnováze. V tomto modelu (v případě uzavřené
ekonomiky) dochází k vyrovnání trhů zboží a služeb a trhu aktiv pomocí pohybů úrokové míry.
V případě otevřené ekonomiky je model IS - LM navíc doplněn o křivku BP, která vyjadřuje
rovnováhu platební bilance (BP = Balance of payment).
I v modelu IS-LM-BP zachováváme předpoklad konstantní cenové hladiny, podobně jako v modelu
IS-LM. Vyrovnání obou trhů v modelu IS-LM-BP není možné pomocí pohybů úrokové míry jako v
modelu IS-LM, protože tento pohyb je kvůli volnému pohybu kapitálu, který úrokovou míru udržuje na
úrovni odpovídající úrokové paritě, omezen.
K rovnováze modelu IS-LM-BP dochází v tom okamžiku, kdy se ekonomika nachází na křivce BP,
tedy když je splněna podmínka úrokové parity a platební bilance je vyrovnaná.
-
-
-
44
-
Pokud se ekonomika nachází mimo křivku BP (platební bilance je nevyrovnaná), dochází k procesu
vyrovnání, jehož průběh závisí na systému měnového kurzu. Je tedy nutné odlišit situaci s pevným
měnovým kurzem od situace s pružným měnovým kurzem.
-
Při pružném měnovém kurzu rozlišujeme 2 situace
Dojde k pohybu křivky IS
Pokud dojde k pohybu křivky IS doprava: Domácí úroková míra je vyšší, než by odpovídala podmínce
úrokové parity. Dojde k přílivu cizího kapitálu do země, což vyvolá snížení nominálního měnového
kurzu - tedy zhodnocení měny. Pokud platí předpoklad konstantní cenové hladiny, dojde v důsledku
tohoto zhodnocení za určitý čas ke snížení čistého vývozu (NX) a tím k navrácení křivky IS do její
původní polohy. Tím je standardně vysvětlována neúčinnost fiskální politiky při systému pružných
měnových kurzů, kdy fiskální politika vede k vytlačení exportu.
Dojde k pohybu křivky LM
V případě, že dojde k posunu křivky LM doprava, dojde ke snížení úrokové míry pod úroveň
odpovídající úrokové paritě a díky tomu k odlivu kapitálu ze země. Tento odliv vyvolá nominální (i
reálné) znehodnocení domácí měny, díky čemuž dojde ke zvýšení čistého exportu a křivka IS se
v průběhu času bude posouvat doprava nahoru až do chvíle nového rovnovážného stavu. Proto lze říci,
že monetární politika je v systému pružných měnových kurzů účinná a vede ke zvýšení výstupu.
-
-
-
Při pevném měnovém kurzu rozlišujeme 2 situace
Pohyb křivky IS
Pokud dojde k posunu křivky IS směrem doprava, domácí úroková míra se opět dostane nad úroveň
úrokové parity. Výsledkem je příliv zahraničního kapitálu do země. Aby centrální banka udržela pevný
měnový kurz (v tomto případě, aby nedošlo k zhodnocení měny = snížení nominálního měnového
kurzu), musí intervenovat ve prospěch devizových rezerv. Důsledkem toho je zvýšení nabídky peněz a
tedy posun LM doprava až do bodu rovnováhy na trzích. Závěrem může tedy být, že na rozdíl od
situace v systému pružných měnových kurzů, v systému pevných měnových kurzů je fiskální
politika účinná a vede ke zvýšení výstupu.
Pohyb křivky LM
Dojde-li k posunu křivky LM doprava, úroková míra se dostane pod úroveň odpovídající úrokové
paritě. To vyvolá odliv kapitálu ze země a donutí centrální banku, v rámci její povinnosti uchovat pevný
směnný kurz, intervenovat na vrub devizových rezerv. Výsledkem je snížení nabídky peněz a postupný
návrat křivky LM doleva až do původní polohy. Lze tedy říci, že jedná-li se o systém pevných
měnových kurzů, je monetární politika neúčinná a vede pouze ke snížení devizových rezerv.
40) Zadluženost české ekonomiky – vznik a měření státního dluhu, vývoj zadluženosti v ČR, porovnání se
zahraničím, Maastrichtská kritéria
Veřejný dluh
- celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (obcí a krajů)
- složen ze státního dluhu, dluhu mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhů zdravotních pojišťoven
Státní dluh
- součástí veřejného dluhu, celkové zadlužení vlády
- souhrn státních finančních pasiv tvořených závazky státu (přijaté zahraniční půjčky, úvěry od bank, vydané
státní dluhopisy)
- rozdělení státního dluhu ČR podle místa vzniku dluhového nástroje: domácí a zahraniční
- rozdělení státního dluhu ČR podle obchodovatelnosti na finančních trzích: obchodovatelný a neobchodovatelný
45
Pro řízení státního dluhu používá Ministerstvo financí následující nástroje:
a) státní dluhopisy
b) státní pokladniční poukázky
c) střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
d) repo operace
e) derivátové operace
f) přímé úvěry státu
Vznik státního dluhu
- důvodem je deficitní charakter státního rozpočtu
- tvořen především dluhy centrální vlády
- nahromadění schodků státního rozpočtu
- příčiny schodku SR na straně rozpočtových příjmů nebo výdajů
Měření státního dluhu
- měřeny Maastrichtskými kritérii:
- poměr schodku vládního sektoru k hrubému domácímu produktu v tržních cenách (tento poměr by
neměl překročit 3%)
- poměr hrubého veřejného dluhu (dluhu vládního sektoru) v nominální hodnotě k hrubému
domácímu produktu v tržních cenách (tento poměr by neměl překročit 60%)
= aby mohl stát přijmout euro, musí splnit dvě kritéria:
1) výše hrubého veřejného dluhu nižší než 60 %
2) deficit veřejného rozpočtu menší než 3 %
= cílem Maastrichtských kritérií je směřovat k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření a snižovat vládní
dluh
Vývoj v posledních letech
- neustálý růst státního dluhu – v roce 2000: 289 mld. Kč
- státní dluh ČR, duben 2014: cca 1670 mld. Kč
- dluh na obyvatele: cca 173 000 Kč
Velkým problémem ČR je vysoká zadluženost domácností. Ty dlužily kolem roku 2009 bankám téměř bilion
korun. Proti roku 2000 se zadluženost domácností zvýšila 8krát. I přes to je relativní zadluženost českých
domácností téměř o polovinu nižší než v eurozóně. Tato zadluženost stoupla v období 2000 – 2008 ze 13 % na
49,6 %
Porovnání se zahraničím
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je na tom ČR relativně dobře. Z členských zemí má nejnižší veřejný
dluh Estonsko. Naopak nejvyšší veřejný dluh má Řecko, Itálie, Belgie.
41) Inflace – podstata, příčiny (nabídková, poptávková), druhy, ovlivňování
-
růst cenové hladiny (agregátní - všeobecné)
současně roste množství peněz v ekonomice a tudíž klesá kupní síla peněžní jednotky
je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina).
Dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)
Dělení podle míry inflace:
Mírná inflace - Jednotky až desítky %
Pádivá inflace - stovky %.
Hyperinflace - Tisíce % - kolaps ekonomiky.
Dělení z hlediska příčin inflace:
Setrvačná (očekávaná) inflace - Očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají).
Poptávková inflace = Inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky
46
Metody léčení inflace:
"Cold turkey" - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou).
Gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky.
Formy Inflace:
Z hlediska projevu
Zjevná (nárůst cenové hladiny).
Potlačená (existence černého trhu).
Skrytá (šedá ekonomika).
Příčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky).
Může to způsobit:
Příliš expanzivní fiskální a monetární politika
Politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost).
Permanentní státní deficit.
Růst poptávky se projeví v růstu cen.
Tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka.
↑AD ↑P ↑náklady (mzdy) ↓AS
Nabídková inflace = Inflace tažená nabídkou (nabídkový šok)
42) Měření inflace – míra inflace, index spotřebitelských cen, index cen výrobců, spotřebitelský
koš, deflátor HDP
Míra inflace
- míra změny cenové hladiny
- měřena různými metodami:
Index spotřebitelských cen (CPI)
- vyjadřuje velikost změny výdajů spotřebitelů (domácností) na nákup daných spotřebních statků
=
∑ 1∗ 0
∗ 100
∑ 0∗ 0
Index cen výrobců (PPI)
- vyjadřuje změnu cen výrobců
- koš obsahuje výrobky, služby, polotovary, …
=
∑ 1∗ 0
∗ 100
∑ 0∗ 0
Deflátor HDP
- vyjadřuje změny cen všech statků, které jsou součástí HDP
Zdroje příčin jsou na straně nabídky.
nejdůležitější zdroj na straně nabídky jsou náklady tak zvaná nákladová inflace.
Rostou ceny vstupů agregátní nabídka klesá
↑ nákladů ↓AS
Snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit se k rovnováze.
Stagflace = stagnace + inflace.
Náklady stále rostou, ale produkt stagnuje ekonomický růst je nulový.
Národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost.
.
=
!" á$ í
. á$ ý
('(ěž ý ℎ
á ℎ) ∑ 1 ∗ 1
=
∑ 0∗ 1
(' /0á$ý ℎ
á ℎ)
Spotřební koš
- V ekonomické teorii představuje spotřební koš modelovou spotřebu průměrné domácnosti.
- Obsahuje několik set položek, které jsou agregovány do 12 skupin (např. odívání, potraviny, doprava,
rekreace atd.), jednotlivým položkám je určena váha podle jejich zastoupení ve výdajích průměrné
domácnosti. Spotřební koš tak představuje reprezentativní skupinu statků, na jejichž základě je počítána
cenová hladina, resp. míra inflace.
Slumpflace = pokles + inflace.
Dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost. Náklady rostou.
Důsledky inflace:
Mikroekonomické důsledky
Důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství).
Dopady na alokaci výrobních faktorů.
Znehodnocení hotovosti a úspor (je to výhodné pro dlužníky).
Mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň)
Protiinflační politika:
Restriktivní fiskální a monetární politika, jejím cílem je dezinflace.
47
43) Vývoj míry inflace v ČR po roce 1993, prognózy vývoje, srovnání inflace v zemích EU, inflace
a Maastrichtská kritéria
Vývoj míry inflace v ČR
- v ČR se míra inflace měřená spotřebitelskými cenami v posledních letech po roce 2000 pohybuje na
relativně nízké úrovni – okolo 3 %
- od roku 1993 se míra inflace neustále mění: 1993 (vznik ČR a zavedení české koruny) – skok na 20,8
%, potom pokles až do roku 1998, kdy skočila z 8,5 % na 10,7 %, potom v roce 1999 prudce poklesla
na 2,1 %, poté střídavě rostla a klesala, nejmenší byla v roce 2003 (0,1 %), od té doby se drží na nízké
úrovni (do 3 %) s výjimkou krizového roku 2008, kdy stoupla na 6,3 %; ČR 2014 meziročně: 0,2 %,
v březnu 2014 byla míra inflace 1,0 %
48
-
-
Důležité pro výrazný pokles inflace od roku 1999 bylo zavedení metody cílování inflace – její
podstatou bylo udržet inflaci v daném koridoru, který si ČNB stanovila – 3,5 % (v dalším období 2 – 4
%). Tato opatření přispěla k poklesu míry inflace, na druhou stranu tím byl do určité míry zpomalen
ekonomický růst.
Ukazatel cenové stability (= míry inflace) je také jedním z důležitých kritérií vstupu do každé země do
Evropské měnové unie (EMU) a přijetí eura.
Prognózy vývoje
- Pro uvedené období byl inflační cíl stanoven v rozmezí 2,3 – 3 %. Byl snížen oproti předcházejícímu
období o 1 % bod, především z důvodu nutnosti splnit Maastrichtská kritéria a z obavy, že inflace ve
výši 3 % by uvedenému kritériu cenové hladiny nemusela vyhovovat.
- ČNB nadále usilovat, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než +- 1 %
- Předpověď vývoje inflace v ČR vychází ze současné situace a z dosavadního vývoje, z předpokladů o
budoucím vývoji některých významných veličin a z několika modelů české ekonomiky.
Srovnání inflace v zemích EU
- z hlediska analýz je nutné porovnávat výši inflace v různých zemích a brát si poučení
- navíc je to důležité kritérium vstupu každé země do EMU (oblast společné evropské měny)
- ČR, Litva, Irsko atakovaly nulovou hranici
- problém Maastrichtského kritéria cenové stability: průměrná míra inflace během jednoho roku by
neměla překročit průměr tří členských států s nejnižší inflací o více než 1,5 % míry inflace
- s tím má řada států problém
- ČNB si to uvědomuje a přizpůsobuje tomu inflační cíle
- nejvyšší inflaci dosahují země, které byly přijaty do EU v poslední době (Rumunsko, Bulharsko,
Chorvatsko), dále Lotyšsko, Estonsko, Lucembursko
Důsledky
- Ekonomické důsledky
- Ztráta produkce (nevytvoření části produktu) – rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem, je to
důsledek cyklické nezaměstnanosti
- Okunův zákon: vyjadřuje vztah mezi tempem růstu hrubého domácího produktu a mírou
nezaměstnanosti
- Skutečná nezaměstnanost = přirozená míra nezaměstnanosti => u = u*
- Produkt je na úrovni potenciálního produktu => Y=Y* -> Y/Y* = 1
- Skutečná nezaměstnanost > přirozená míra nezaměstnanosti
- Ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti
- Skutečná nezaměstnanost < přirozená míra nezaměstnanosti
- Růst reálného HDP převyšující o 2 % vede k poklesu míry nezaměstnanosti pouze o 1 % (zpoždění
reakce míry nezaměstnanosti na růst podniku)
- Sociální dopady
- Psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností – růst nemoci, rozpady rodin, …
- Destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy – kriminalita, alkoholismus, narkomanie,
prostituce a podobně
- Radikalizace postižených skupin – politické dopady
Politika zaměstnanosti
-
Politika zaměstnanosti je nedílnou součástí sociální politiky jako politiky hospodářské, měla by
především zabránit nezaměstnanosti a vůbec eliminovat tvrdost „tržního“ trhu práce. Vytváří ji stát, ale
podílí se na ní i zaměstnavatelé a odbory („tripartita“). Jde především o rozdělování finančních
prostředků na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti (na aktivní lze přitom dát jen to, co zbude
z pasivní), dohlížení na zákaz diskriminace a o organizaci a koordinaci zaměstnanosti.
-
Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k maximální možné úrovni
zaměstnanosti financovaných ze státního rozpočtu. Provádí ji ministerstvo práce a sociálních věcí a
úřady práce za případné spolupráce s dalšími subjekty.
Nástroji, jimiž je realizována, jsou zejména
rekvalifikace
investiční pobídky – podpora vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových
zaměstnanců především u velkých zaměstnavatelů ve formě např. snížení daní, vybudování
infrastruktury, zajištění bydlení pro zaměstnance, pozemků pro stavbu podniku apod. Poskytuje se jen
v oblastech, kde je alespoň průměrná míra nezaměstnanosti.
veřejně prospěšné práce
společensky účelná pracovní místa – jde o pracovní místa zřizovaná po dohodě s úřadem práce a
s ohledem na místní poměry k umístění uchazečů o zaměstnání, kterým nelze sehnat práci jinak. Na
zřízení těchto míst dává úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Jedná se již o vhodné zaměstnání pro
uchazeče a ten je tedy musí přijmout (jinak vyřazení, konec podpory). Př.: Ve městě je velká
nezaměstnanost a žádná pekárna a někdo ji tam chce otevřít, úřad práce mu na to dá příspěvek.
překlenovací příspěvek – příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa lze
poskytnout kromě zaměstnavatele také osobě která přestane být uchazečem a stane se osobou
samostatně výdělečně činnou. Takové osobě lze navíc přiznat na omezenou dobu i překlenovací
příspěvek (aby mohla rozjet své podnikání)
příspěvek na dopravu – na základě dohody přispívá úřad práce zaměstnavateli, který zajišťuje
každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání tam, kde jiná doprava není
příspěvek na zapracování – na základě dohody tam, kde zaměstnavatel přijímá uchazeče, kterému
úřad práce věnuje zvláštní péči (mladí, staří, postižení…viz ot. 14)
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – při rozjíždění výroby nebo strukturálních
změnách (např. přechod na nové technologie) často zaměstnavatel dočasně nepotřebuje tolik
zaměstnanců. Místo aby je propustil, zaměstná je zaměstnavatel třeba jen na poloviční úvazek (nebo
nějaký čas vůbec nepracují), ale mzdu do původní výše jim doplatí úřad práce a oni si nemusí hledat
novou práci.
Všechny tyto nástroje se realizují formou dohod; jde pouze o demonstrativní výčet.
44) Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady, politika zaměstnanosti
Příčiny
- Ztratili zaměstnání, znova se ucházejí o jinou práci, noví uchazeči, opouštějí zaměstnání, nepružnost
mezd
Měření
- Ekonomicky aktivní: zaměstnaní x nezaměstnaní (=> hledající)
- Ekonomicky neaktivní: objektivní důvody (studenti, děti, důchodci) x subjektivní (nemají potřebu
pracovat)
- Nezaměstnanost lze vyjadřovat v absolutním počtu nebo jako míru nezaměstnanosti, která se vypočítá
jako podíl nezaměstnaní ku ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu * 100 (nová metoda: nezaměstnaní ku
všem ve věku 15-64 let * 100)
- Definice nezaměstnaného dle ILO:
- Nezaměstnaní jsou ekonomicky aktivní
- Nesmí být zaměstnaný či sebezaměstnaný
- Musí aktivně hledat práci
- Je schopen do práce nastoupit do určité doby (asi 14 dní)
-
-
-
Formy
- Frikční
- Zaměstnanec dobrovolně opustí práci a hledá novou (dočasně nezaměstnaný), existuje vždy, nelze
snížit
- Strukturální
- Z důvodu nesouladu agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci, z hlediska regionálního a
odvětvového
- Cyklická
- Přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst), souvisí s cyklickým vývojem
ekonomiky (recese, stagnace, expanze)
- Sezónní
- V zemědělství, ve stavebnictví, ve školství, vlekaři
49
-
-
Pasivní politika zaměstnanosti jsou v podstatě různé dávky a příspěvky pro nezaměstnané, aby byli
schopni přežít do té doby, dokud neseženou práci. Čím větší je nezaměstnanost, tím je pro stát dražší.
50
-
-
Přitom ale na aktivní politiku zaměstnanosti lze vydat jen to, co zbude po zaplacení pasivní politiky
zaměstnanosti.
Jde o soustavu institutů životního minima, minimální mzdy a podpory v nezaměstnanosti, přičemž
jejich výše musí být v rovnováze a při změně jedné se musí změnit všechny (systém musí být nastaven
tak, aby se lidem vyplatilo pracovat, ale aby nezaměstnaní neumřeli hlady)
Každé opatření snižující nezaměstnanost má i své negativní důsledky, používají se všechny, ale
nezaměstnanost mohou ovlivnit jen asi o 1-2%.
46) Vývoj nezaměstnanosti v ČR, aktuální situace na trhu práce, regionální rozdíly, srovnání se
státy EU, zjišťování nezaměstnanosti v ČR
-
45) Měření nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, Okunův zákon
-
Měření
Stará metoda:
Ekonomicky aktivní: zaměstnaní x nezaměstnaní (=> hledající)
Ekonomicky neaktivní: objektivní důvody (studenti, děti, důchodci) x subjektivní (nemají potřebu pracovat)
Nezaměstnanost lze vyjadřovat v absolutním počtu nebo jako míru nezaměstnanosti, která se vypočítá jako podíl
nezaměstnaní ku ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu * 100
Nová metoda:
nezaměstnaní ku všem ve věku 15-64 let * 100
Přirozená míra nezaměstnanosti
rok 1933: nastala hospodářská krize, bylo téměř 21 % nezaměstnaných
od roku 1989 se až v roce 2013 objevila obrovská nezaměstnanost (až 10 %), oproti roku 2012 (0,6 %),
rok 2014: 8,3 %
míra nezaměstnanosti je měřena jako počet nezaměstnaných osob k pracovním silám
nejnižší nezaměstnanost od roku 1993 - v roce 1996 (3,9 %)
nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2000 – 450 tisíc osob (8,8 %)
nejvyšší nezaměstnanost po krajích: Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský (nad 10%)
nízká nezaměstnanost: Hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj (pod 6%)
míra nezaměstnanosti ČR je výrazně nižší než měsíční průměr za všech 27 členských zemí EU a nižší
než průměr za země původní patnácky
nejvyšší úroveň nezaměstnanosti byla ve Španělsku, Lotyšsku, Litva, Estonsko, Slovensko, Irsko
nižší nezaměstnanost než ČR – Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Německo
zjišťování nezaměstnanosti v ČR: - poměr lidí zaregistrovaných na úřadech práce k pracovní síle
- výběrovým šetřením
47) Phillipsova křivka – podstata, původní, modifikovaná, rozšířená, dlouhodobá PK
Phillipsova křivka
- Vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností.
- Platí pro krátké období.
- Poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost.
Jedná se o takovou míru nezaměstnanosti, při které se nachází trh práce ve stavu všeobecné rovnováhy. Pokud
ekonomika dosahuje přirozené míry nezaměstnanosti, potom jsou všichni jednotlivci, kteří chtějí při dané
mzdové sazbě pracovat zaměstnáni. V tomto důsledku je v ekonomice dosaženo stavu, který označujeme
pojmem plná zaměstnanost.
Okunův zákon
- Americký ekonom Arthur M. Okun (1928-1980)
- Potenciální produkt = nejvyšší udržitelný výkon ekonomiky za podmínek daného množství a kvality
vstupů
- Přirozená míra nezaměstnanosti = nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající
potenciálnímu produktu, je pro každou ekonomiku jiná
- Tyto veličiny se nedají změřit, proto se také používá další vyjádření Okunova zákona, které navzájem
porovnává změny produktu se změnami míry nezaměstnanosti
-
Když domácí produkt roste rychleji, míra nezaměstnanosti klesá
Naopak když domácí produkt roste pomaleji nebo klesá, míra nezaměstnanosti se zvyšuje
Svědčí o tom, že nezaměstnanost má skutečně cyklickou povahu
-
51
-
Cyklická nezaměstnanost nastává, když je ekonomika v recesi a nastává pokles zaměstnanosti ve všech
odvětvích
Není téměř možné rekvalifikovat se na jinou profesi, nezaměstnanost panuje ve všech odvětvích
-
Na každé procento růstu nezaměstnanosti nad přirozenou úroveň připadá pokles HDP o 2-3%
-
Etapy Phillipsovy křivky
1) Původní mzdová Phillipsova křivka (PC)
Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami (nominálními mzdami) a mírou nezaměstnanosti.
Substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností.
SPC … krátkodobá Phillipsova křivka.
u* … přirozená nezaměstnanost (cca 5,5 %).
52
48) Monetární politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
2) Modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)
Cenově inflační verze.
Vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace π.
-
Pt - P(t-1)
πt =
P(t-1)
-
Platí pro dlouhé období.
Musíme brát v úvahu i očekávání.
Substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí.
-
Nepřímé
operace na volném trhu
povinné minimální rezervy
diskontní sazba
devizové rezervy
-
Přímé
používají se pouze, pokud jsou nepřímé nástroje neefektivní
administrativní opatření CB, která regulují činnost obchodních bank
povinné vklady, pravidla likvidity, úvěrové kontingenty a úrokové limity
-
-
-
Přirozená míra nezaměstnanosti
= Taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové
a mzdové inflace, vyrovnané.
V takovém případě je inflace stálá (nezvyšuje se ani se nesnižuje).
= Nejnižší míra nezaměstnanosti, která je udržitelná (to znamená nejvyšší udržitelná úroveň
zaměstnanosti)
Odpovídá vždy potenciálnímu produktu země.
-
Hystereze trhu práce
= Zpětný vliv nezaměstnanosti na sebe samotnou.
strukturální nezaměstnanost.
-
Příčiny nezaměstnanosti: ztráta zaměstnání, noví uchazeči, opouštění zaměstnání, nepružnost mezd
-
53
Y = Y*
inflace očekávaná = skutečná inflace.
Dlouhodobá Phillipsova křivka
Ustálí se na bodě přirozené míry nezaměstnanosti
Tento bod je průsečíkem křivky a horizontální osy (míra nezaměstnanosti)
Sníží-li se nezaměstnanost pod svou přirozenou míru, bude to spojeno s růstem cenové hladiny
Snaha snížit nezaměstnanost pod její přirozenou míru → růst inflace
Snížení míry inflace → zvýšení nezaměstnanosti nad přirozenou míru
Index ekonomické mizérie = součet míry nezaměstnanosti a míry inflace
Vychází z toho, že vysoká nezaměstnanost i rostoucí inflace přinášejí zemi určité ekonomické a sociální
ztráty
Cíle
vyrovnaná platební bilance
stabilní růst HDP
nízká nezaměstnanost
stabilní měnový kurz
Měnové politické nástroje (ČNB je využívá k naplnění cílů)
Přirozená míra nezaměstnanosti … u* = cca 4%.
Nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace.
3) Rozšířená Phillipsova křivka (Friedman, Phelps) - dlouhodobá
Monetární politika = činnost státu zaměřená na kontrolu množství peněz v ekonomice, regulaci
úrokových měr a podmínek úvěru. Předpokladem monetární politiky je existence centrální banky –
v ČR plní funkci centrální banky ČNB (nositel monetární politiky).
Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Tohoto cíle dosahuje změnami v nastavení
základních úrokových sazeb.
-
Druhy monetární politiky
1) Expanzivní
CB zvyšuje nabídku peněz → zvyšuje se agregátní poptávka
v krátkém období se zvýší HDP a sníží nezaměstnanost, ale negativním dopadem je zvýšení cenové
hladiny
v dlouhém období dochází díky negativnímu vlivu inflace k vrácení úrovně reálného produktu na
původní hodnotu a stejně tak se na původní hodnotu vrací i nezaměstnanost
2) Restriktivní
opak expanzivní monetární politiky
CB snižuje nabídku peněz, tím se snižuje agregátní poptávka
veškeré následné efekty jsou také přesným opakem expanzivní politiky
v krátkém období se sníží inflace a reálný produkt a zvýší se nezaměstnanost
v dlouhém období se jen sníží inflace a úroveň reálného produktu a nezaměstnanosti se nemění
49) Činnost České národní banky, úrokové sazby a jejich vývoj a aktuální situace v ČR
Činnost ČNB
-
Měnová politika
Její deklarovanou úlohou je zajistit stabilitu cenového indexu (což není totožné jako stabilita cen). ČNB
usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnově politického režimu nazývaného cílování inflace.
Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb vychází z aktuální
makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb (tedy
produkcí peněz) ovlivňuje centrální banka cenu peněz na trhu, čímž se pokouší dosáhnout předem
stanoveného růstu peněžní zásoby a tedy i zvolené inflace. V období před vstupem do eurozóny budou
inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a
dlouhodobých úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve
prospěch Evropské centrální banky.
54
-
-
-
-
-
Devizová činnost
Do devizové činnosti patří především správa devizových rezerv státu, operace na devizovém trhu a
devizová regulace. Správa devizových rezerv má za cíl udržovat a eventuálně zvyšovat hodnotu
devizových rezerv, zabezpečovat devizovou likviditu země. Devizové rezervy se skládají z cenných
papírů denominovaných v cizích měnách, hotovosti a zlata.
Mediálně nepopulární akcí ČNB v oblasti devizové činnosti se stal prodej více než 50 tun zlata z
českého zlatého pokladu. Tento prodej proběhl postupně během let 1997 až 1998. Odůvodněn byl mimo
jiné pravděpodobným poklesem hodnoty zlata na světových trzích, s ohledem na zvažovaný prodej
zlatých rezerv zeměmi, které měly nově vstoupit do Evropské měnové unie (EMU).
Platební styk a zúčtování bank
ČNB stanoví pravidla provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty. Zejména jde o
lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků (např. platebních
karet) a pro bezpečné fungování platebních systémů. Provozuje systém mezibankovního platebního
styku CERTIS a dále systém trhu krátkodobých dluhopisů SKD. Vede účty a poskytuje služby
platebního styku zejména státu a bankám
Banka státu
ČNB poskytuje bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní
rozpočet (finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové
organizace, státní fondy…) dále účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě
pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Banka je politicky
nezávislá (její nezávislost garantuje Ústava, zákon o ČNB a postavení bankovní rady); zodpovídá se
dvakrát ročně Poslanecké sněmovně.
Úrokové sazby a jejich vývoj a aktuální situace
Od základních úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou se odvíjí i úročení komerčních
úvěrů. Zvláště citlivé jsou na každý pohyb těchto sazeb hypotéky.
a)
55
c)
Emise oběživa a peněžní oběh
Česká národní banka má monopolní právo vydávat bankovky a mince včetně mincí pamětních. Dbá o
plynulý a hospodárný peněžní oběh, spravuje zásoby peněz, stahuje z oběhu a ničí opotřebované
bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje technickou a uměleckou přípravu
platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti
padělání a na její realizaci. V rámci ochrany měny posuzuje a eviduje všechny peníze zadržené pro
podezření z padělání.
.
-
b) lombardní sazba - procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální
banky peníze oproti zástavě cenných papírů (dříve lombardní úvěr; dnes se tato operace nazývá
marginální zápůjční facilita). Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz.
Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně. Taková monetární
politika banky se pak označuje jako restriktivní. Opakem je její snížení, při kterém jde o expanzivní
politiku.
- dlouhodobá klesající tendence, stoupala akorát v roce 2007-2008, vývoj: rok 2001 (6,00 %) až
2014 (0,25 %)
Dohled nad finančním trhem
V souhrnu tzn. dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním
připojištěním, družstevními záložnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz.
ČNB stanoví pravidla, která chrání stabilitu celého finančního trhu. Systematicky reguluje, kontroluje,
vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. K integraci dohledu nad
finančním trhem do jedné instituce (ČNB) došlo od 1. dubna 2006. ČNB tak převzala agendu
bývalé Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění
Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
repo sazba - Je využívána při tzv. repo operacích, tedy finančních operacích na volném trhu, jejichž
prostřednictvím Česká národní banka reguluje množství peněz v oběhu. Od bank je centrální
bankou stahována přebytečná likvidita a naopak jsou jim předávány cenné papíry, které se později
České národní bance vrací, a to za zapůjčené finanční prostředky navýšené o dohodnutý úrok. Repo
sazba je pak stanovena jako maximální možná sazba tohoto úroku. Jedná se o dvoutýdenní
úrokovou sazbu (2T repo sazba), protože základní doba trvání repo operací je 14 dní.
vývoj:
- dlouhodobá klesající tendence, výjimka akorát v roce 2008, kdy stoupla až na 3,75 %
- od roku 2001 (5,25 %) jinak pořád klesala, a to až na úroveň v nynějším roce 2014 (0,05 %)
diskontní sazba – úroková míra, za kterou umožňuje Česká národní banka uložit obchodním
bankám volné prostředky
- dlouhodobá klesající tendence, stoupala akorát v roce 2007-2008, vývoj: rok 2001 (4,00 %) až
2014 (0,05 %) – PMR v ČR jsou 2 %
50) Fiskální politika – cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
-
Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády (nositel). Fiskální politika se
zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla sociální pojištění), tak výdajovou
stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.
Cíle fiskální politiky
-
Udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost.
Napomáhat zachování cenové stability.
Utlumit výkyvy hospodářského cyklu.
Nástroje fiskální politiky
-
Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové
schválení parlamentem či nikoliv.
Vestavěné stabilizátory
Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů.
Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se
co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:
Princip progresivní daně z příjmu.
Princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery.
Existence subvencí do zemědělství.
Záměrná opatření (diskreční politika)
Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem., například: změna
daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu. Tyto změny vyvolají změny ve
velikosti reálného hrubého národního produktu, mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Tvoří doplněk k
vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména:
Veřejné práce a výdajové programy.
Programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou.
Konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob.
Konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů).
Konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů.
Druhy
Expanzivní fiskální politika
Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních
nákupů a podobně.
Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy, což vede k růstu hrubého národního produktu,
růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny.
56
Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a
zaměstnanosti, ale zvyšuje se úroveň cen.
Význam a schvalování SR
-
Restriktivní fiskální politika
Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku. Může se jednat o zvýšení čistých daní
nebo snížení vládních nákupů.
Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost.
Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud
soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu
a zaměstnanosti.
51) Rozpočtová soustava, státní rozpočet a veřejný rozpočet, saldo a struktura rozpočtu, mandatorní a
nemandatorní výdaje, význam, schvalování
Rozpočtová soustava
Skládá se z veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů (např. Státní fond kultury).
Soustava veřejných rozpočtů (včetně rozpočtových vztahů fungujících uvnitř této soustavy) a institucí, které
zabezpečují tvorbu, rozdělování, užití a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci této
soustavy.
Veřejné rozpočty - státní rozpočet.
- územní rozpočty - rozpočty krajů, obcí.
Funkce veřejných rozpočtů
a) Alokační - produkce veřejných statků.
b) Přerozdělovací - regulace nerovností.
c) Stabilizační - vliv na hlavní makroekonomické veličiny (růst, nezaměstnanost, inflace, platební
bilance).
Státní rozpočet
Centralizovaný peněžní fond.
Zahrnuje převážnou část veřejných výdajů.
Je právní normou, to jest: zákonem (viz rozpočtový proces).
Struktura SR
- schvalování SR probíhá každý rok
- u nás je schvalovaný už jako schodkový, tedy výdaje převyšují příjmy
- rozpočtové příjmy: nenávratné (daňové a nedaňové) a návratné (emise dluhopisů a bankovní úvěry)
o př.: daně, cla, platby za sociální a zdravotní pojištění, zisky ze státních firem, popřípadě půjčky
- rozpočtové výdaje: transferové platby domácnostem, podnikům organizacím + vládní nákupy
Saldo SR
- aktivní, kladné = přebytek
- pasivní = deficit
- deficitní rozpočet je kryt výpůjčkami (většinou ve formě dluhopisů vydaných vládou, které mohou
nakupovat jak domácí, tak zahraniční subjekty)
- v r. 2011 vydalo MF ČR tzv. spořící státní dluhopisy pro občany – během tří dnů byla pilotní emise
vyprodána a původní objem 10 mld. Kč byl navýšen
- deficitem vzniká veřejný dluh
- celkový dluh je pak dluh snížený o pohledávky
-
-
-
Státní rozpočet je základním článkem veřejných financí, protože soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové
soustavy a nejvíc se podílí na nenávratném přerozdělování značné části HDP přes rozpočtovou soustavu.
Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním politických,
ekonomických a sociálních úkolů státu.
Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán především s
využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování.
Je schvalován zákonodárnými sbory, a to formou rozpočtového zákona.
Státní rozpočet představuje bilanci příjmů a výdajů státu.
Z ekonomického hlediska vyjadřuje státní rozpočet ekonomické vztahy, které vznikají při tvorbě a používání
peněžních důchodu státu, je centralizovaným peněžním fondem státu.
Rozpočtový deficit nebo přebytek je rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v příslušném
rozpočtovém období. Pokladniční schodek nebo přebytek rozpočtu vzniká v průběhu rozpočtového období a
vyplývá z časového nesouladu mezi běžnými příjmy a výdaji.
Deficit státního rozpočtu se financuje půjčkou od centrální emisní banky nebo ostatních ekonomických
subjektů (př. tuzemské i zahraniční banky, pojišťovny, ostatní finanční instituce, podniky, obyvatelstvo).
Státním dluhem se rozumí závazky státu vůči ostatním ekonomickým subjektům.
52) Vývoj a stav salda SR ČR v posledních letech, aktuální situace; nejvýznamnější položky
rozpočtu ČR
-
-
Plánované výdaje a příjmy státního rozpočtu se každým rokem zvyšují, což souvisí s existencí inflace a
růstem HDP. Pouze v letech 1998 – 2010 (ekonomická krize) byly plánované příjmy nižší oproti minulému
období, v letech 1998 a 2011 pak výdaje.
Do roku 1998 byly rozpočty navrhované jako vyrovnané, od roku 1998 jako schodkové.
Skutečné výsledky se od plánovaných vždy liší.
Skutečná přebytková bilance byla pouze v letech 1993 – 1995, od té doby je skutečná bilance vždy
schodková.
Největší rozdíl mezi plánovanou a skutečnou bilanci nastal v roce 2009 (plánovaný schodek 38 mld.,
skutečný 192 mld. – zatím největší schodek ČR)
Vývoj salda státního rozpočtu
- Rok 2008 přestavoval zlepšení vývoje ekonomiky, na konci roku propukla krize, schodek ve výši 20 mld.
v roce 2008 se v roce 2009 propadl na 192 mld. V roce 2010 se díky škrtům, mírnému zvýšení příjmů a
snížení výdajů vykazovalo saldo schodek 156 mld. Plánovaný deficit pro rok 2011 – 135 mld. nebyl
dodržen, skutečný byl vyšší.
Saldo veřejného rozpočtu je schodkové především kvůli deficitu státního rozpočtu, který tvoří jeho
nejpodstatnější část. Nynější stav: 2013: -81,3 mld. Kč
53) Druhy a fáze (průběh) hospodářského cyklu
-
Krátkodobé cykly (Kitchinovy cykly) - délka cca 18 - 40 měsíců, souvisejí s výkyvy v zásobách
Střednědobé cykly (Juglarovy cykly) - perioda cca 8 - 10 let, souvisejí s investicemi do strojů a zařízení
Dlouhodobé cykly (Kondratěvovy cykly) - perioda cca 50 let, souvisejí se zásadními inovacemi a
převratnými změnami ve výrobních technologiích
Mandatorní a nemandatorní výdaje
-
57
mandatorní - povinné (stát se k nim zavázal v rozličných zákonech), stát je musí uhradit bez ohledu na
skutečnou výši svých příjmů, jinak by porušil své zákony a riskoval by rozvrat ekonomiky
nemandatorní - ostatní, které nemusí, ale chce realizovat (podle aktuální hospodářské politiky vlády)
58
Dno
Dno hospodářského cyklu je fáze, kdy hospodářská aktivita a reálný produkt poklesnou na svou nejnižší úroveň.
Je-li pokles hospodářské aktivity velmi prudký, hovoříme o depresi spíše než o dnu. Dno je charakterizováno
nevyužitými kapacitami, zvýšenou mírou nezaměstnanosti a nízkou úrovní spotřebitelské poptávky ve vztahu k
možnostem výroby spotřebního zboží v ekonomice. Zisky firem jsou velmi nízké nebo záporné.
Expanze
Expanze (konjunktura, zotavení) je fáze hospodářského cyklu následující poté, co bylo dosaženo jeho dna.
Konjunktura bývá charakterizována poklesem míry nezaměstnanosti, nahrazováním opotřebeného kapitálu,
růstem spotřebitelské poptávky a optimističtějšími očekáváními ohledně budoucího vývoje ekonomiky. Postupně
začínají být realizovány investiční projekty, které se dříve zdály rizikové. Agregátní poptávka roste a produkce je
rozšiřována relativně snadno využíváním dosud nevyužitých kapacit a zaměstnáváním dočasně propuštěných
dělníků.
Rostou zisky a platy, pokud toho tak moc, že poptávka nestíhá => nastává vrchol
Vrchol
Vrchol je fáze ekonomického cyklu, kdy se ekonomická aktivita nachází dočasně na nejvyšší úrovni. V této fázi
jsou kapacity ekonomiky využity zcela či nadměrně a začíná se objevovat nedostatek pracovní síly (zejména
kvalifikovanějších pracovníků). Produkci lze dále zvyšovat pouze investováním do nových kapacit a
zaměstnáváním nových pracovníků. Vysoká míra investic vyčerpává existující úspory a začíná vznikat
nedostatek finančních fondů. Relativně přebytečná poptávka a nedostatkovost se rozšiřuje na všechny trhy a
důsledkem je obecný růst cen. Konec vrcholu je označován jako horní bod obratu a za tímto bodem přechází
ekonomika do fáze poklesu.
Převis nabídky nad poptávkou
Kontrakce
Kontrakce (trvá-li více než 6 měsíců, označuje se jako recese) je charakterizována poklesem produkce,
zaměstnanosti a využívání kapacit. S rostoucí mírou nezaměstnanosti částečně klesají důchody domácností, což
vede k dalšímu snížení poptávky. Firmy se dostávají do finančních potíží, jejich zisky klesají, investice
nepřinášejí očekávané výnosy. Snižuje se míra realizace nových investičních projektů a agregátní poptávka dále
klesá. Až se ekonomika dostane na dno, celý hospodářský cyklus začíná znovu.
54) Průběh hospodářského cyklu v ČR; situace v poslední době, délka cyklu, průběh (situace,
-
-
59
V roce 1997 má česká ekonomika nejvyšší propad v porovnání s předchozími lety. Ekonomika se
v tomto roce odráží ode dna a začíná fáze růstu
- Expanduje až do roku 2000. V tomto roce tempo růstu reálného HDP 4,2 % - v roce 2001 a 2002 klesá.
- Nejvyšší tempo růstu v roce 2006, poté dochází k hlubší a rychlejší recesi.
- Největší propad je v roce 2009 – krize.
- Ekonomika opět utlumuje, Evropa se dostává do dluhové krize a dá se očekávat opětovný propad.
- V letech 2000 a 2001 roste inflace, začíná klesat v roce 2002. V roce 2003 se dostává na hodnotu 0,1 %,
je to nejnižší míra inflace za poslední roky.
- Od roku 2004 – 2007 se inflace pohybuje kolem 2 %.
- V roce 2008-2009 byla vysoká míra inflace, rostla každý měsíc.
- Poté začala prudce klesat – začala se podepisovat krize i chování spotřebitelů pod vlivem obav
z ekonomického vývoje tlačilo ceny dolů. Od poloviny 2010 inflace narůstá.
- Růst nezaměstnanosti je doprovázen nižší mírou inflace. 2000 klesá míra nezaměstnanosti, roste inflace.
2003 nejnižší meziroční míra inflace, 2004 vysoká hodnota obecné míry nezaměstnanosti.
- Jak ekonomika rostla, klesala i míra nezaměstnanosti – v roce 2008 – 4,4 %
- Odlepování ode dna po roce 1997 opět přichází po roce 2009, dá se hovořit o 12letém cyklu. Cykly
obvykle trvají 8 – 12 let, což hospodářský vývoj ČR potvrzuje.
- V roce 2009 dochází k nejhlubšímu poklesu v novodobé historii ČR – silný dopad krize na českou
ekonomiku a domácnosti ovlivnily i nákupní chování spotřebitelů.
- Při poslední recesi a krizi docházelo k výraznému snížení spotřeby domácností.
- Vzhledem k situaci v EU na konci roku 2011 lidé opět ztrácejí důvěru v ekonomiku a začínají nebo se
chystají spořit.
- Dá se očekávat opět pokles spotřeby domácností i poptávky a negativní vliv na vývoj ekonomiky.
tempo růstu HDP je od roku 2012 záporné, v roce 2013 ještě více, takže jsme v sestupné fázi hospodářského
cyklu