informační technologie

Transkript

2009
11–12/09
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
informační
technologie
interview: Svatopluk Zídek
Národní kulturní památka Vyšehrad
polemika: Most u Suchdola
www.casopisstavebnictvi.cz
Vážení čtenáři,
prvního října jsem odevzdal do
tisku číslo časopisu, na jehož šesté
straně byla aktualita o plánovaném
vzniku nadačního fondu pro oběti
nehod ve stavebnictví. Den na to
se v Soukenické ulici v Praze zřítily
stropy opravovaného domu. Jedna
z prvních zpráv hovořila o možných
obětech, jelikož se v troskách
našly čtyři přilby. Chvíli trvalo, než
se skutečně přišlo na to, že čtyři
dělníci chybí. Kdo to je? Nikdo neví,
jsou to cizinci. Čtyři bezejmenné
přilby, čtyři bezejmenná těla, snad
z Bulharska. Osmery zlámané ruce,
které si podle počátečních výsledků vyšetřování samy podkopaly
svůj hrob.
Tyto kusé informace mně připomněly historku (bohužel asi velmi
typickou), kterou vyprávěl majitel
menší stavební firmy. Dělníkovi
nařídil bourat strop. Ten vzal sbíječku a vysekal kolem sebe kruh,
aby se jím vzápětí propadl o patro
níž. Naštěstí se „jen“ zle polámal.
A reakce majitele stavební firmy,
jehož okamžitě zavolali na místo
nehody?
„Hodil jsem za ním svoji přilbu,
protože žádnou neměl. Jinak by
byl soud,“ vyprávěl. Pak se zavolala
ambulance, policie. Nevím, jak vše
skončilo, ale onoho majitele stavební firmy znám delší dobu a věřte, je
to slušný a zodpovědný člověk.
Proto mě po přečtení prvních
zpráv o nehodě v Soukenické ulici
napadla morbidní myšlenka, jestli
náhodou nestojí dostatečně daleko
za zborceným domem čtyři živá
těla se čtyřmi hlavami bez přileb,
které letěly za jejich nešťastnými
kamarády…
V našich kauzách soudního znalce
autoři vždy dospějí k závěru, že
k nehodě vedlo mnoho příčin od
špatně zpracované projektové dokumentace přes chybu na stavbě
po mizerné počasí. Nikdo ze soudních znalců ale nekonstatoval jako
jednu ze zásadních příčin neštěstí
lidskou hloupost a lhostejnost. Přitom jsou to nutné a často i dostačující podmínky téměř všech selhání
lidského faktoru. Jistěže jsou právě
tyto faktory pro znalecký posudek
irelevantní, ale ve skutečnosti jsou
nejpodstatnější.
Svatopluk Zídek, Osobnost stavitelství roku 2009 a osobnost sama
o sobě, strávil jako stavbyvedoucí
hodně let své kariéry.
„Stavbyvedoucí je člověk, který
může hodně zkazit ale taky hodně
zachránit. Stavbu zná nejlépe ze
všech. Proto musí mít v hlavě
mozek a v něm nejen znalosti a zkušenosti, ale i zdravý rozum a hlavně
ho práce musí bavit,“ říká.
Jenže jestli má stavbě velet všemi kvalitami ověnčený jedinec,
musí mu být nabídnuta adekvátní
odměna a hlavně společenská
prestiž, minimálně v očích odborné
veřejnosti. A tu v České republice
stavbyvedoucí nemají. Ani v očích
odborné veřejnosti. Tím se kruh
uzavírá. Schopní a své práci oddaní
lidé půjdou raději jinam a nabídnou
tak prostor hlouposti a lhostejnosti.
Že přeháním? Určitě. Hned o pár
stránek dál mé řeči o neschopnosti
a ignoraci cupuje ve svém interview
Iva Pecháčková – stavbyvedoucí,
jež úspěšně „odkočírovala“ krásnou a oceněnou stavbu knihovny
v Hradci Králové. A touží po další.
Nejen Vám, dobrým stavbyvedoucím, ale i všem čtenářům a kolegům přeji s předstihem podzimnězimního dvojčísla krásné svátky
a šťastný vstup do roku 2010.
inzerce
editorial
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
stavebnictví 11–12/09
3
obsah
11–12/09
listopad–prosinec
2009
stavebnictví
časopis
3 editorial
10–14
4 obsah
Dům The Bird nadchnul veřejnost
Cenu veřejnosti soutěže Stavba roku 2009 získal dům The Bird. Projektanti jsou vůči této nákladné stavbě daleko zdrženlivější. Nicméně
v ČR není mnoho domů tak vybavených moderními technologiemi.
speciál
Zelená úsporám a projektanti V
Jednou z mnoha skupin, bojujících s administrativou programu
Zelená úsporám, jsou výrobci a dovozci tepelných čerpadel. Trápí
je hlavně nekvalitní produkty na Seznamu výrobků a technologií.
5 aktuality
DSA 2009
6Změnily se Dny stavitelství a architektury? Ano, ale ne vždycky k lepšímu
interview
8Nejen industriální stopy Svatopluka Zídka
16Splněné přání paní stavbyvedoucí
stavba roku
10V podhůří Beskyd hnízdí dům The Bird
památková péče
20Stavební proměny NKP Vyšehrad
téma: informační technologie
26Řízení stavebních zakázek – vybrané
problémy k řešení a podpora IT, Ing. Jaroslav Juroš
29Koncept inteligentních budov, prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
32Inteligentní systémy řízení osvětlení, Ing. Pavel Šobra
36Metodika návrhu řízení a monitorování
energetických systémů budov, Ing. Petr Brůha
40K modernímu pojetí operativní evidence stavebních procesů,
prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc.
konstrukční systémy
4 4Dřevo a vícepodlažní budovy
rekonstrukce
49 Vítkovský památník po rekonstrukci
polemika
50 Most u Suchdola na severní části SOKP
recenze
53 Antonín Pechal: Mosty
reakce
54 Pozemní stavby, architektura
produkty IT
56 Nástroje a podklady pro rozpočtování a kalkulace stavebních zakázek
60 Projektová řešení systému euroCALC
62 svět stavbařů
Pátý ročník soutěže Stavba roku Libereckého kraje 2009
63 infoservis
5 materiály
6
Modré akustické systémy Rigips
66 v příštím čísle
foto na titulní straně: rotunda sv. Martina na Vyšehradě, Tomáš Malý
časopis
l
á
i
c
e
p
s
firmy
ekonomika
soutěže
■7
. prosince 2009 vyjde speciál časopisu Stavebnictví zaměřený na hospodářskou situaci ve stavebním průmyslu
■p
ro všechny pravidelné odběratele časopisu bude
tento speciál v podobě elektronického magazínu na:
www.casopisstavebnictvi.cz/prosincovy_special
inzerce
aktuality
www.portadoors.cz
Obnova vily Tugendhat
z evropských prostředků
Obnovu památkově chráněné vily
Tugendhat, která je jako jediná
česká stavba moderního umění
zapsaná na seznamu kulturního
dědictví UNESCO, zaplatí město
Brno zčásti z evropské dotace.
Podle náměstka brněnského
primátora Ladislava Macka lze
z unie čekat kolem 100 milionů Kč.
Náklady na obnovu se odhadují
na 160 milionů Kč. Město zároveň vybírá firmu, která obnovu
vily včetně projektové dokumentace zajistí. Vypsalo soutěž,
nabídky budou známy ve druhé
polovině listopadu.
Obnova vily Tugendhat se připravuje
několik let. Vila je na seznamu kulturního dědictví UNESCO zapsaná
od roku 2001 a o nutné obnově
se mluví právě od té doby. Letos
památkáři dali městu termíny, do
kdy musí jednotlivé části vily, které
jsou v havarijním stavu, opravit.
První z nich mají být v pořádku příští
rok. Podle Macka památkáři snad
k sankcím nesáhnou, když uvidí pokroky. Doposud obnovu vily brzdily
spory projektantů o podobu projektu
obnovy brněnské památky. O věci
několikrát protichůdně rozhodovaly
soudy i antimonopolní úřad. ■
PORTA DOORS
Váš partner v investicích
Bližší informace o dostupnosti našich výrobků obdržíte na číslech:
Holovousy
Svartes: 493 620 210, [email protected]
▲ Praha má jedno z největších Porsche Center v celé střední Evropě. V novém Porsche Centru s prodejní plochou 2000 m2 návštěvníci naleznou až
12 vystavených nových modelů stuttgartské značky. Servisní zázemí pak
disponuje deseti samostatnými pracovišti a je vybaveno nejmodernější
diagnostikou a opravárenskou technikou.
Mladá Boleslav
MB - interiéry, Michal Brzobohatý:
326 726 333, [email protected]
Praha
Atex Planá: 224 253 010, [email protected]
Darte: 283 893 630-3, [email protected]
Rovel Cz: 725 832 995, [email protected]
Woodcote ČR: 226 539 146, [email protected]
Porta KMI Poland +48 58 6778 100, [email protected]
5
DSA 2009
text: Jan Táborský
foto: DSA
Změnily se Dny stavitelství a architektury?
Ano, ale ne vždycky k lepšímu
DSA 2009 zažily už ve svém třetím ročníku zásadní obměnu svých stěžejních akcí. Mezi ty počítám
Den otevřených dveří na stavbách a školách, soutěž Stavba roku spojenou s galavečerem, Setkání
stavbařů v Senátu PČR a Inženýrský den.
Vezmeme-li to od konce, tak Inženýrský den se letos nekonal, protože
bude pořádán každý druhý rok. Asi
dobré rozhodnutí, protože prestižní
setkání není lehké každý rok tematicky naplnit.
Setkání v Senátu PČR: jasný progres
a letošní nejpovedenější akce Dnů
stavitelství a architektury. Důstojnou
atmosféru doplnil rozšířený program, jenž byl dříve omezen na proslovy osobností stavebnictví. Letos
ve Valdštejnském paláci například
převzal ocenění Osobnost stavitelství Ing. Svatopluk Zídek a může si
blahopřát, že tomu tak nebylo na
slavnostním galavečeru téhož dne.
„Senát“ si přibral i udělení dalších
ocenění, která program klasického
galavečera spíše komplikovala.
O to více překvapí, že „volné ruce“
pořadatelů slavnostního galavečera
(tentokrát v paláci Žofín v rámci
festivalu moderní architektury Architecture Week 2009) jeho průběh
zbabraly. Téměř dvě a půl hodiny
trvající program z velké části zabrala
Stavba roku 2009. Nicméně, nebýt
šéfredaktorem oborového časopisu, dozvěděl jsem se o vítězných
projektech velké nic. V recyklované
show Marka Ebena zaplavené
neúměrným počtem někdy až
nesmyslných ocenění se vytratilo
to základní – stavba samotná. Dvě
hodiny putovali ocenění a oceňující
na pódium a zpět, kde si Marek
Eben dělal legraci z jejich příjmení,
popř. stranické příslušnosti. Pokud
toto měl být galavečer DSA, tak
někdo nepochopil význam písmene
„S“ a písmene „A“.
V rámci Dne otevřených dveří došlo
ke značné redukci „otevřených
dveří“, a to celé akci jen prospělo.
Škoda, že se DOD nepodařilo lépe
mediálně prodat, protože idea vytvořit základ otevřených staveb z těch,
které byly přihlášeny do soutěže
Stavba roku 2009, nebyla vůbec
špatná. Nicméně DOD v tuto chvíli
stále ještě probíhají (Den otevřených
dveří na školách je až 28. listopadu),
takže zhodnocení není úplně na
místě.
V časopise Stavebnictví se budete
až do června příštího roku setkávat
s prezentacemi nejlepších staveb ze
soutěže Stavba roku 2009, v tomto
čísle najdete také exkluzivní rozhovor
s Osobností stavitelství 2009 – se
Svatoplukem Zídkem. ■
inzerce
SLEVA NA VSTUPENKU
16. mezinárodní odborný veletrh vytápění, ventilace, klimatizační,
měřicí, regulační, sanitární a ekologické techniky
24.-28.11.2009
Výstaviště PVA Letňany
Praha 9
.cz
herm
t
a
u
aq
www.
Tento inzerát platí jako poukázka, kterou vyměníte u pokladen za zlevněnou vstupenku v ceně 40 Kč.
6
▲ Setkání v Senátu PČR tradičně zahájil jeho předseda Přemysl Sobotka
▼ Architektka Radomíra Sedláková se na žofínské podium dostala jen na chvíli, aby
poděkovala porotě Stavby roku. Škoda, její znalost přihlášených staveb chyběla.
▲ Osobnost stavitelství Svatopluk Zídek (druhý zprava) ve společnosti předsedy Senátu PČR, prezidenta SPS v ČR a pezidenta SIA ČR Rady výstavby
▼ Marek Eben na slavnostním galavečeru nedostál své pověsti profesionála
inzerce
www.modreticho.cz
Modrá akustickástavebnictví
deska 11–12/09
7
Rigips, s.r.o., tel.: 296 411 800, [email protected], www.rigips.cz
interview
text: Jan Táborský
▲ Osobnost stavitelství 2009 Ing. Svatopluk Zídek v útrobách Ekotechnického muzea
Nejen industriální
stopy Svatopluka Zídka
Osobností stavitelství byl za rok 2009 zvolen
Ing. Svatopluk Zídek. Držitelé tohoto ocenění –
jeho předchůdci Ing. Bořivoj Kačena a Ing. Václav Mach, první dlouholetý úspěšný manažer
a druhý vyhlášený projektant mostních konstrukcí – stáli každý u založení jedné stěžejní
nevládní organizace činné ve výstavbě.
moci a opuštění podnikatelského
angažmá v První stavební a.s.
Karlovy Vary na konci tisíciletí se
dá jen těžko najít osoba, která by
oběma svazům i komoře obětovala více času. Mimo spousty dalších aktivit stojí za Svatoplukem
Zídkem i tradiční akce Bienále
Industriální stopy.
Bořivoj Kačena stál u vzniku Svazu
podnikatelů ve stavebnictví v ČR,
Václav Mach byl prvním předsedou České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě. Svatopluk Zídek byl
u vzniku obou těchto organizací
a navíc ještě spoluzakládal Český
svaz stavebních inženýrů.
Při svém proslovu po přijetí
ocenění jste zmínil institut prvního šéfa a jeho vliv na kariéru
mladého inženýra.
Úroveň prvního šéfa je stejně
důležitá jako kvalita vysoké školy.
Absolventi vylezou z komfortu
školy a jdou rovnou do zimy a bahna mezi dělníky, kteří nad sebou
8
„Tenkrát jsem byl ředitelem stavební firmy a chtěl jsem získat
ty správné kontakty i nejnovější
informace,“ říká s velkou nadsázkou Svatopluk Zídek.
Ale opak je pravdou. Jeho činnost
ve všech třech organizacích se
zdaleka nedala označovat jako
pasivní a po překonání těžké ne-
foto: Tomáš Malý
potřebují autoritu. V tu chvíli musí
mít nováčci takového nadřízeného,
jenž je svým přístupem neotráví,
a zároveň je dost pes na to, aby je
přinutil něco dělat. Já jsem to štěstí
měl. Můj první šéf Jan Horník byl
velice přísný na nás mladé, ale i na
sebe. Museli jsme samozřejmě
chodit na šestou, ale on tam byl
už od půl. Na druhou stranu taky
dokázal nás, mladé kluky, pustit ke
složitým úkolům. Vždyť moje první
stavba byl termální bazén v areálu
Thermal v Karlových Varech.
Jakým jste byl šéfem vy?
Snad dobrým, i když jsem se dlouho
učil být trpělivý. Zvlášť když se stal
nějaký problém, jsem se neudržel
a vybuchnul dříve a více, než bylo
potřeba. U chytrých a vzdělaných
lidí jsem zas musel dosáhnout
toho, aby zvyšovali hlas i oni na
mě, abych se dostal na úroveň,
kdy i já, na rozdíl od nich, začínám
přemýšlet. Také jsem se snažil znát
základy všech oborů na stavbě,
protože mám-li se s řemeslníkem
nebo projektantem hádat, musím
o jeho práci něco vědět. Na druhé
straně jsme to měli trochu těžší
s disciplínou dělníků. Až devadesát
procent party často byli takzvaní
potrestaní soudruzi. Jeden takový
velmi pracovitý vězeň zvládnul
kopat kanalizaci dvěma opačnými
směry – na jednu stranu kanalizaci
a na druhou tunel pro útěk, aniž by
si toho někdo všiml.
Platí rčení, že každý projektant
by měl jít do terénu, než se začne věnovat svému oboru?
To je nesmysl. Nevím, proč by třeba
statici měli ztrácet dva roky času
na stavbě a mezitím zapomenout
půlku toho, co se ve škole naučili. Ať
jdou hned do projektového ateliéru,
však si v rámci autorských dozorů
užijí stavby dost.
V devadesátém roce jste už
nad sebou neměl žádného šéfa
a zároveň začaly vaše komorové
a svazové aktivity.
Do dneška nechápu, jak jsem se
mohl starat o firmu s více než pěti
sty zaměstnanci, podílet se na založení Komory, Svazu podnikatelů
a Svazu inženýrů. Byla v tom velká
dávka nadšení, ale natrvalo by to
asi dělat nešlo.
Nicméně všechny tyto organizace dodnes fungují a jsou ve
stavebnictví klíčové.
Ne všechno se povedlo, jak jsme si
to na počátku devadesátých let malovali. Svaz stavebních inženýrů měl
být vysoce prestižní elitní stavovskou organizací, což v současnosti
bohužel není. I v Komoře je tak pět
procent aktivních členů, ostatní si
přijdou pro autorizační razítko a nikdo
o nich dále neví. Našim vzorem bylo
Německo, kde je prestiž podobných
organizací vysoká, přestože členství není tak silně podmíněno jako
v České republice. Jejich členové
však mají vždycky blíž k zakázkám.
by v rámci součinnosti těchto organizací byla nekoncepční. Nebýt takové
koordinace, tak by neexistoval třeba
časopis Stavebnictví.
V současnosti už se věnujete na
plný úvazek činnostem v obou
svazech a komoře.
Spíš jsem si z této činnosti udělal
koníčka, protože po těžké nemoci,
se kterou jsem bojoval na konci
devadesátých let, už nepřipadala
v úvahu běžná manažerská práce
s plným nasazením. Přesto pracuji
i v oboru, a to již třetí sezonu jako
předseda dozorčí rady firmy PRVNÍ
STAVEBNÍ a.s. Chrudim.
Bienále přímo či nepřímo pomohlo k ochraně
nebo dokonce k záchraně technických památek,
které tu už dávno nemusely být.
Pokud zůstaneme u funkce stavbyvedoucího, tak v Česku pro nikoho
autorizační razítko nic neznamená.
Podpis hlavního „autorizovaného”
stavbyvedoucího, zejména pod
přihláškou o zakázku ve výběrovém
řízení, často patří někomu úplně jinému, než skutečnému stavbyvedoucímu v terénu. Třeba jeho šéfovi.
Starost o prestiž i odpovědnost
stavbyvedoucího vám z aktivní
kariéry na tomto postu zůstala.
Stavbyvedoucí je člověk, který
může jako poslední na stavbě něco
zachránit. Žije se stavbou po dobu
několikrát delší než projektant. Musí
mít mozek v hlavě, v tom mozku
znalosti napříč všemi obory a práce
ho nesmí nudit nebo otravovat.
Někteří stavbyvedoucí, například
z tunelářských nebo mostařských
týmů, předčí ve znalostech konkrétní
stavby mnohokrát i její projektanty.
Proč jste byl u zrodu všech tří
organizací?
Byl jsem ředitelem stavební firmy
a chtěl jsem získat ty správné
kontakty a nejnovější informace.
Ne, tak jednoduché to samozřejmě
nebylo. Ale připadlo mně smysluplné, že všechny tři organizace by
měly jít stejným směrem, a pokud
někdo dokáže přenášet zkušenosti
a myšlenky z jedné do druhé, lze
korigovat mnohá rozhodnutí, která
Na svědomí máte spoustu zajímavých komorových i svazových
akcí, ale úspěch Bienále Industriální stopy je spojován právě
s vámi. Kde jste přišel k zálibě
v technických památkách a konverzích technických staveb?
Přišel jsem k této akci jako slepý
k houslím. Před deseti lety se v Břevnovském klášteře konala konference
na téma průmyslové dědictví. Od
tehdejšího předsedy Svazu inženýrů
Miloslava Pavlíka jsem dostal za úkol
zpracovat k tomuto tématu materiál
o legislativě vs. bourání technických
památek. Připravil jsem si řeč, která
nebyla moc dobrá, ale zato dost
dlouhá na to, aby si mě jistí lidé
všimli a začali mě zvát na různé
konference. Na těchto už fundovanějších konferencích si všichni od
architektů po památkáře notovali, jak
je v této oblasti všechno špatně. Tak
jsem těmto lidem navrhl, abychom
místo řečí našli funkční platformu
pro oslovení i těch konkrétních lidí,
kteří mohou v ochraně průmyslového dědictví něco udělat. Byl jsem
možná při vyslovení této myšlenky
i trochu hrubý…
…a navrhl jste Bienále Industriální stopy?
Pro rok 2001 jsme připravili konferenci, jež měla daleko širší záběr
v oblasti průmyslového dědictví,
a abych si na sebe upletl bič, navrhl
jsem partnerům pojmout tuto konferenci jako první bienále – tedy se
závazkem ji za dva roky zopakovat.
Další ročníky pak byly větší, s mezinárodní účastí, obohatily je exkurze
a výjezdy do dalších průmyslových
měst. Letos se rozšířila myšlenka
pátého bienále, již mezinárodního,
celkem do devíti měst.
Jak se zrovna na takovouto akci
sháněly peníze?
Těžko, jako na cokoliv tohoto druhu. Nyní to funguje tak, že v sudých
letech přes prázdniny vždy oslovím
Visegrádský fond a v listopadu
dostanu zprávu, že jsem obdržel
X tisíc eur. S tímto příslibem jdu
s návrhem na partnerství a žádostí
o finanční spoluúčast do představenstva Komory a pak za svými
přáteli z VCPD ČVUT – za Benjaminem Fragnerem – a také na NPÚ
za architektkou Evou Dvořákovou,
kteří se na pořádání podílejí, a rozjedeme další ročník. A stojí to za
to. Poslední konference v říjnu byla
plná mladých lidí a jeden švýcarský
kolega si mně postěžoval, že u nich
tato problematika zajímá jen „šedé,
popřípadě plešaté hlavy“. A naše
aktivity v oblasti průmyslového
dědictví mají konkrétní výsledky,
protože zájem a obecné povědomí o průmyslovém dědictví, jenž
bienále vyvolalo, vede přímo či
nepřímo k ochraně nebo dokonce
k záchraně technických památek,
které tu už dávno nemusely být.
Říkáte, že jste k průmyslovému
dědictví přišel jako slepý k houslím, přitom pro mnoho lidí jste
v této oblasti autoritou.
To samozřejmě nejsem, ale architektura mě zajímala vždycky a za
těch deset let pořádání bienále
a dalších konferencí už jsem toho
o technických památkách hodně
slyšel a hodně přečetl, takže nějaké
znalosti snad mám. Já jsem snad víc
manažerem, skutečnými odborníky
jsou moji kolegové.
Ani jsem se vás nezeptal jak jste
přijal ocenění Osobnost stavitelství 2009?
Co se k tomu dá říct? Ale dostat se
v rámci této ceny do společnosti
takových profesionálů jako je Bořivoj
Kačena nebo Václav Mach, to mluví
za vše. ■
9
stavba roku
text: Ing. Pavel Hynčica, Ing. Michal Boček
foto: Tomáš Malý, Karel Kita
▲ Dům v Kunčicích pod Ondřejníkem
V podhůří Beskyd hnízdí dům The Bird
Dům připomínající hnízdícího ptáka je ojedinělou
a také vysoce exkluzivní alternativou pro
bydlení. O složitosti řešení náročné stavby, která
využívá technologie obvyklé v současnosti spíše
u velkých administrativních budov (a to jen
u těch nejsofistikovanějších) svědčí skutečnost,
že období realizace od zahájení prací na projektu
až po úplné dokončení stavebních prací trvalo téměř pět let. Stavba získala v soutěži Stavba roku
2009 Cenu veřejnosti.
Stavební řešení
Novostavba domu, nazvaného
The Bird, je situována v podhůří
Beskyd mezi horami Ondřejník
a Velká a Malá Stolová. Je určena pro rodinné bydlení s maximální možností využití aktivního odpočinku uvnitř domu
i v jeho okolí. Kromě stavby
10
domu došlo na pozemku investora k zásadním terénním
a sadovým úpravám (vybudování
venkovních jezírek, tenisového
kurtu), dále k výstavbě obytného domu správce, komunikací
a dalších drobných exteriérových
prvků.
Dům je částečně podsklepen
a má dvě nadzemní podlaží
s podkrovím. Nosnou konstrukci
tvoří ocelový skelet doplněný
o nosné zděné a betonové stěny.
Stropní konstrukce jsou tvořeny
železobetonovými monolitickými
stropními deskami spřaženými
s ohýbanými nosníky pohledové
konstrukce ocelového skeletu.
Architektonickým záměrem bylo
přiznání nosné konstrukce, která
se tak stává nezbytnou součástí
interiéru.
Důležitým architektonickým
prvkem je tvar střech, který vystihuje symboliku budovy. Střechy
nad 2. NP („křídla“) a podkrovím
(„zobák“) jsou tvořeny nosnou
ocelovou konstrukcí doplněnou
o dřevěnou konstrukci dotvářející
její výsledný tvar. Stříška nad
vstupní částí („ocas“) je tvořena
z lepených dřevěných rovných
a ohýbaných nosníků.
Obvodový plášť budovy je z velké
části navržen jako hliníková prosklená fasáda se strukturálním za-
sklením. Pro zasklení bylo použito
rovných a ohýbaných izolačních
protislunečních dvojskel a skel
s meziskelní tepelnou fólii Heat
mirror. Tento prosklený plášť je
doplněn o zděné konstrukce se
zateplením a omítkou.
Dispozičně se dům dělí na část
klidovou v podkroví (knihovna)
a 2. N P (ložnice, koupelna
a šatna), dále na část obytnou
a společenskou v 1. NP a část
sportovně -relaxační v 1. NP
a 1. PP. Samostatnou část tvoří
technologické zázemí v suterénu. Díky tvarové a dispoziční
zvláštnosti je na stavbě použito velké množství atypických
stavebně-technických detailů.
Zajímavou částí domu je bazénová hala s parní saunou, kde
část tělesa bazénové vany tvoří
mořské akvárium navazující na
relaxační místnost mořského
světa v suterénu.
Detail – dešťové žlaby
Při návrhu každého jednotlivého
detailu stavby bylo nutné najít
takové řešení, aby se zajistilo
dodržení architektonických požadavků, funkčnosti detailu, technické proveditelnosti při realizaci
a možnosti bezproblémového
propojení s dalšími prvky stavby. Příkladem může být řešení
dešťových žlabů obecně braných
jako typový prvek. Cílem návrhu
bylo plynulé ukončení střešních
konstrukcí, zajištění spolehlivého odtékání dešťových vod a to
i v zimním období. Dále reálnost
vlastního i materiálového provedení žlabu na atypických střešních konstrukcích, tvořených
nosnou ocelovou konstrukcí
v kombinaci s dřevěnou konstrukcí. Střešní plášť se skládá
z pojistné hydroizolace z difúzně
propustné folie, větrané mezery
a celoplošného dřevěného bednění. Na něm je položena hydroizolační vrstva z modifikovaných
asfaltových pásů, dále separační
a mikroventilační vrstva z folie
s nakašírovanou strukturova-
nou rohoží z polypropylenových
vláken, sloužící jako podklad pro
falcovanou krytinu z předzvětralého titanzinkového plechu
Rheinzink. Navržený nadstřešní
žlab je dřevěnou konstrukcí
z fošen a prkenného bednění.
Přes tuto konstrukci je přetažena
hydroizolace z modifikovaného
asfaltového pásu. Po celé délce
žlabů jsou do separační folie
vloženy topné kabely Devi, na
nichž jsou předem připravené
žlaby spojované v dilatačních
prvcích a napojené na falcované
pásy krytiny z titanzinkového
plechu. Takovým řešením bylo
zajištěno skrytí, ochrana a trvalá
fixace topných kabelů a zajištění funkčnosti žlabů i v zimním
období. Zbývající část žlabu je
oplechována segmentov ými
dílci spojovanými na pootevřenou stojatou drážku. Do dílců
bočního oplechování je v místě
provětrávací mezery vložena
část z děrovaného plechu. Celý
detail oplechování je ukončen
spodním lemem navazujícím na
podbití střechy palubkami. Princip žlabu je aplikován po celém
obvodu střech.
▼ Provětrávací mezera s vloženou částí z děrovaného plechu
Technologie
Vytápění, chlazení, větrání
Jako hlavního zdroje energie je
využíváno osm stometrových
vr tů pokr ý vajících tepelnou
ztrátu objektu a zajišťujících jeho
vytápění a chlazení. Vytápění
zajišťují dva sety tepelných čerpadel země–voda doplněných
o elektrokotel, který slouží při
teplotách pod bodem bivalence
jako záložní zdroj. Z akumulační
nádoby, napojené na kaskádu
tepelných čerpadel, je teplá
voda pomocí rozdělovače a sběrače rozváděna do jednotlivých
okruhů ústředního topení, do
výměníku pro ohřívání vody bazénu a do odvlhčovací jednotky
bazénové haly. Topná soustava
ústředního topení je rozdělena
na podlahové vytápění, vytápění
stěnovými konvektory, podlahovými konvektory a topnými
žebříky.
Chlazení domu probíhá pomocí
dvou kondenzačních jednotek
VRV, jež jsou napojeny na vnitřní
nástěnné, kanálové a parapetní klimatizační jednotky. Systém VRV
využívá k chlazení rovněž energie
z hlubinných vrtů. Odpadní teplo
při výrobě chladu pro vnitřní okruh
je vraceno zpátky do vrtů a tím
dochází v letních měsících k jejich
regeneraci a akumulaci tepla pro
následné zpětné využití v zimních
měsících k topení.
Větrání mají na starosti rekuperační větrací jednotky, které navíc
umožňují dochlazování objektu
a využívají pro větrání přívodní
vzduch vedený regeneračním
potrubím uloženým v zemi.
Technologie wellnessové zóny
Interiérový bazén s přelivným
žlábkem má železobetonov ý
korpus, obložený skleněnou
mozaikou. Mimo v ýkonného
protiproudu jsou v něm zakomponovány i další atrakce: čtyřnásobná stěnová hydromasáž,
vzduchová masáž instalovaná
ve dnu bazénu, masážní lůžko
a podsvětlený chrlič vody. Agregáty těchto zařízení jsou umístěny v technických místnostech,
stejně jako plně automatická
úpravna bazénové vody. V parní
lázni je, mimo generátoru s volitelným provoněním páry, také
▼ Odtok vody z nadstřešního žlabu
11
1
3
4
2
▲ Situace širších vztahů: 1 – dům; 2 – venkovní jezírka; 3 – sportovní hřiště; 4 – zázemí hřiště
▼ Půdorys 1. NP: 1 – vstup; 2 – zádveří; 3 – vstupní hala; 4 – hala; 5 – kuchyně; 6 – šatna; 7 – spíž; 8 – pokoj pro hosty; 9 – koupelna; 10 – jídelna; 11 – terasa; 12 – obývací
pokoj; 13 – schodiště; 14 – boční vstup; 15 – relaxace; 16 – fitness; 17 – suterén; 18 – bazén; 19 – parní sauna; 20 – garáž
1
2
20
18
3
6
17
7
9
12
19
5
8
9
4
15
13
10
12
11
16
14
▲ ▼ Detail kotvení vzpěry střechy křídel. Schémata: 1 – půdorys spojení vzpěr u základové patky; 2 – pohled; 3 – půdorys; 4 – pohled.
1
3
2
4
13
▲ Prosklený krb je situován uprostřed obývacího pokoje
▲ Vnitřní bazén s nadstandardním vybavením
aparutura na dávkování aerosolu
jodových solí. U finské sauny je
k dispozici ochlazovací bazének
s automatickým napouštěním
a agregát na výrobu ledové tříště.
■ Mořské akvárium s oblými
skly tvoří jednu stěnu bazénové
vany a dochází tím k vizuálnímu
propojení relaxační místnosti
s bazénovou halou a výhledem
na vrcholky beskydských hor.
Realizace tohoto mořského akvária představovala velmi náročné
technické řešení jak při vlastním
návrhu, tak i při jeho instalaci.
■ Pro daný charakter stavby je
navrženo velké množství technologických celků, které bylo
velmi obtížné skloubit s atypickým řešením stavby a vzájemně
propojit do jednoho funkčního
celku řízeného EIB.
■ Značně atypické a složité bylo
provedení ocelových střešních
konstrukcí včetně opláštění
„křídel“ budovy.
■ V interiéru jsou použity zajímavé a netradiční materiály pro
povrch podlah a obkladů z různých druhů dřevin i málo obvyklé světelné efekty, jakými jsou
například „svítící sprchy“. ■
Mořské akvárium
Dominantním prvkem interiéru
domu je mořské akvárium propojující relaxační místnosti mořského
světa a bazénu. Konstrukce akvária
je složena z ocelového rámu pokrytého plastem a z akrylátových skel
o tloušťce 80 mm. Použitím obloukových akrylátových skel nedochází ke zkreslování obrazu
a k charakteristickému zabarvení
oproti běžnému sklu. Akvárium je
doplněno o samostatnou technologickou část skládající se z filtračních a skrápěcích nádob, odpěňovače, osmózy, UV filtru, chladicí
jednotky mořské vody, čerpadel
zajišťujících simulaci přílivu a odlivu
a vlastního osvětlení akvária.
Inteligentní systém řízení
budovy
Dům je vybaven systémem inteligentního řízení budovy umožňujícího její řízení a pružné nastavení uživatelských požadavků jednotlivých
technologických celků z jednoho
bodu v domě (dotykový LCD panel)
nebo dálkově na přenosných ovládačích, případně pomocí počítače
s připojením na internet.
Systém řeší požadavky na řízení
a regulaci teploty v jednotlivých
místnostech, spouštění klimatizačních a větracích jednotek,
kontrolu řízení topného systému
14
Devi, spínání a stmívání světel se
simulací přítomnosti osob v domě
a umožňuje ovládání jednotlivých
technologických zařízení. Technologické rozvody tohoto systému
zahrnuje silová a slaboproudá část
EIB (zabezpečovací systém), internetové, audio a video rozvody.
Audio a video (AV) systém je
multimediálním mediaserverem
propojeným s uživatelskými jednotkami v jednotlivých místnostech, které jsou doplněny o dílčí
AV zařízení. Veškerá AV zařízení
lze ovládat jedním přenosným dotykovým ovladačem propojeným
se systémem EIB.
Krb
V obývacím pokoji domu je umístěn prosklený krb ve tvaru pyramidy imitující otevřené ohniště.
Odvod kouře je umístěn v horní
části krbu a spaliny jsou odváděny potrubím mimo prostor krbu
do třísložkového nerezového
komínu. Komín má nad střešní
částí ventilátor pro odtah spalin.
Pro přímý prostup komínu skrz
střešní konstrukci by zkonstruován v ocelovém příhradovém
vazníku atypický prostup.
Specifika stavby
■ Díky tvarové a dispoziční
zvláštnosti stavby je v domě použito velké množství atypických
stavebně-technických detailů,
které zároveň vytvářejí podstatnou část interiéru.
Základní údaje o stavbě
Investor:
soukromý majitel
Au toř i a rc hi te k toni c ké ho
návrhu:I n g . a r c h . R o m a n
Kuba, Ing. arch. Dita
Nováková, Ing. Pavel
Hynčica, Ing. Michal
Boček, Ing. arch. Petr
Podgorný
Generální projektant:
ATELIER SIMONA –
projekce a inženýrská
činnost, s.r.o.
Zhotovitel:
ATELIER SIMONA –
projekt a technologie,
s.r.o.
Stavbyvedoucí:
Ing. Michal Boček
Zastavěná plocha:
415 m²
Obestavěný prostor:
2775 m³
Doba výstavby:
06/2006–06/2008
Dokončení domu správce
a venkovních objektů:
05/2009
Náklady na stavbu:
investor odmítl zveřejnit
Hlavní subdodavatelé:
Prosklené fasády: ALWIN START s.r.o
Střešní plášť:
Ramses Ostrava, spol.
s r.o.
Kamenné dlažby a obklady:
Notia, a.s.
Monolitické a zděné konstrukce: SKC INVEST, s.r.o.
Elektroinstalace a EIB:
Neno design, spol. s r.o.
ÚT a zdravotechnika:
Radim Voda
Tepelná čerpadla:
EL-BA Group Ltd.
Klimatizace a vzduchotechnika: PRAGOCLIMA, spol.
s r.o.
Bazénové technologie a wellnessová zóna: BWS PŘEROV s.r.o.
Interiér:
IN Interiéry, s.r.o.
Panelák
15
interview
text: Petr Zázvorka
foto: Tomáš Malý
Nemáte za sebou dlouhou praxi.
Byl nějaký problém, když jste
nastupovala do funkce stavbyvedoucího na tak velké stavbě?
Nebyla jsem u knihovny od samého
začátku. Stavbyvedoucí jsem začala
dělat zhruba v jedné třetině realizace a naskočila do rozjetého vlaku.
Stavba byla ve stádiu dokončování
nosné konstrukce. Ve skutečnosti
jsem nejprve byla vlastně jen pěšákem a teprve později, když stávající
projektový manažer odešel, jsem
nastoupila na jeho místo. Chvíli
jsem se na této pro mě gigantické
stavbě musela rozkoukat, navázat
kontakt s dodavateli a vůbec sžít
se se stavbou. Přestože to nebyla
legrace, tak jsem si žádné problémy
nepřipouštěla. Jsem ten typ, který
si dokáže všechno vyřídit a vydupat.
Navíc jsem vždycky chtěla šéfovat
velké stavbě, takže proč si stěžovat
na splněné přání.
Kolik pracovníků jste v té době
řídila?
Průměrně jich pracovalo na stavbě
kolem padesáti a v době, kdy výstavba vrcholila, bylo nutné koordinovat
přibližně sto padesát různých profesí
včetně subdodavatelů. Náš realizační
tým, který práci řídil, se skládal z jednoho přípraváře, stavbyvedoucího
a mě, jako projektového manažera,
takže jsme se rozhodně nenudili. Přiznám se, že v době největšího stresu
jsem řadu nocí spala ve spacáku přímo v unibuňce na stavbě. Problémy
se musely řešit většinou okamžitě.
▲ Ing. Iva Pecháčková ve „své” královehradecké knihovně
Splněné přání
paní stavbyvedoucí
Iva Pecháčková se narodila v Hradci Králové.
Vystudovala na Stavební fakultě ČVUT v Praze, obor Pozemní stavby. Od počátku chtěla
pracovat jako stavbyvedoucí. Přání se jí bohatě
vyplnilo u jejího třetího zaměstnavatele, firmy
VCES a.s., kam nastoupila v roce 2006 jako
stavbyvedoucí na rozsahem i technologicky
náročnou stavbu knihovny právě v Hradci Králové, kterou dokončila v pozici projektového
manažera.
16
Rozdíl mezi pozicí stavbyvedoucího a projektového manažera
bývá chápán různě. Jak je to ve
vašem případě?
U nás se projektový manažer
stará o celou zakázku, včetně
její ekonomické stránky. Práce
jednotlivých profesí na stavbě
si projektový manažer rovněž
koordinuje sám. Kooperuje s výrobou i technickým oddělením
firmy, zajišťuje změny v projektové dokumentaci, vede jednání
s technickým dozorem a investorem, stará se o bezpečnost práce,
životní prostředí a řadu dalších
činností, kam patří také organizace kontrolních dnů na stavbě.
To se v plné míře týkalo i stavby
nové knihovny v Hradci.
Jaké okamžiky byly ty stresové?
Největší problémy se týkaly betonáží,
kdy šlo o velké objemy stavebních
materiálů. Zpracovali jsme zhruba
devět tisíc metrů krychlových betonu
a deset tisíc tun železa.
Mohla byste popsat konstrukční
systém budovy?
Je to nosná monolitická konstrukce –
stěnový systém v kombinaci se
sloupovým. V části zázemí, v místnostech sociálních zařízení, jsou také
zděné konstrukce a v úseku kanceláří
jsou prostory děleny sádrokartonovými příčkami. Nosná stěna je zároveň
pláštěm budovy, který je zateplený.
Nejprve se zhotovila nosná stěna,
pak se lepil polystyrén v tloušťce
120 mm a nakonec se odlévala
fasáda z pohledového betonu,
takže budova vlastně rostla jakoby
dvakrát.
la barva i struktura pohledového
betonu.
Jak byly zhotoveny stropy?
Stropní konstrukce byla podbedněná, dělená na rastr, kde jsou
obtisknuty jednotlivé dílce překližky.
Na strop se upínaly kari sítě a do
nich potrubí, které bylo do stropu
zalito. Potrubí v létě chladí a v zimě
hřeje. Je tak aktivováno betonové
jádro, které působí na klima interiéru knihovny.
A co samotná betonáž?
Receptura betonové směsi se připravovala speciálně pro tuto stavbu
ze samozhutnitelného betonu. Betonovalo se pomocí bádií, na jeřábu
se dolil do nádoby beton, jeřáb dojel
do potřebné betonovací úrovně
a beton se vypouštěl a zhutňoval
vibračními ponornými pěchy. Byly
nastaveny určité záběry betonáží
a když se stalo, že nás nestačila
hradecká betonárka zásobovat,
dováželi jsme beton i z vedlejší
betonárky z Pardubic. Přestože se
jednalo o stejnou recepturu betonu,
je vidět u obou dodavatelů rozdílná
barevnost a struktura. Na schodišti
je doslova vidět „soutok“ hradecké-
Budova má poměrně zajímavý
systém obloukových oken.
Do vlastní konstrukce stěn se okna
vytvářela ocelovým bednicím dílcem, podobajícím se kolu od trakaře a do fasády se vryl cementovláknitý prefabrikát. Ten byl vyvázán do
konstrukční výztuže fasády. Okna
jsou většinou neotvíravá, umývají
se z plošiny, zevně i zevnitř, kde se
používá malá interiérová plošina.
Pohledový beton je náročný na
povrchové úpravy stěn.
V interiérové části se stěny upravovaly bezbarvou lazurou. Nebyly
použity jiné barvy, které by překryly
strukturu betonové stěny. Lazury
byly použity i na fasádě budovy.
V dolní části přízemí do výšky tří
metrů má navíc fasáda úpravu proti
vandalizmu, myslím tím sprejery.
Podle původního návrhu měla mít
fasáda barevné odstíny, zkoušely
se pigmenty v oranžové a žluté
barvě, nakonec došlo k rozhodnutí
ponechat stavbu tak, aby se přizna-
Byly prováděny zkoušky kvality betonu?
Ty probíhaly průběžně. Z každé
várky se odlévaly kostky, které
sloužily jako vzorky. Zkoušky byly
prováděny u nás i v betonárce.
Jak probíhaly instalace rozvodných sítí?
Veškerá instalace, jako elektrorozvody, datové kabely, sprinklery,
včetně světel ve stropech, se
dělala podle kladečského plánu,
v němž byly navrženy prostupy
konstrukcí stropu o patro výš
pro veškeré instalace. Zajímavý
problém jsem musela řešit se
zvykem řemeslníků označovat
si na stěny rysky jednotlivých
vzdáleností, značení nik a podobně. Někteří sveřepě používali fix,
Jsou stavbyvedoucí, kteří se velké stavby bojí.
Já mezi ně nepatřím.
ho i pardubického betonu. Centrální
kruhové schodiště o průměru osm
metrů, jehož čtyři ramena svírají
úhel devadesát stupňů, mělo být
původně zhotovené z prefabrikovaných dílů. Vzhledem k jeho umístění
bylo však rozhodnuto odlít ho přímo
na místě za pomocí speciálního
bednění. Důležitá byla etapa závěrečné úpravy zbroušení stěn zevně
i v interiéru, dále očištění od prachu,
aby závěrečná lazura mohla být
aplikována na čistý povrch.
což je v případě pohledového
betonu velmi těžko odstranitelná
záležitost.
Odnaučila jste řemeslníky psát
fixou po zdech?
Ano. Za pomoci pokut.
Objevily se konflikty? Třeba
i s projektanty?
Byly zde odlišné názory na řešení
řady detailů. Rozhodující roli přitom hrály samozřejmě finance.
Investor někdy nedokázal podpořit nápady architektů, docházelo
ke střetům, které však vždy vyústily v kompromis. Řešení konkrétních problémů pak bylo na nás,
realizátorech stavby. Kontrolní
dny, kdy probíhalo jednání opravdu po celý den a kdy byli pozváni
rovněž všichni subdodavatelé,
byly hlavní platformou. Zdálo se,
že není nic nemožné, ale také, že
vlastně všechno se může stát.
Stavba byla naprosto atypická
a mnoho detailů se muselo znovu
probrat, navrhnout jejich řešení
a realizaci.
Neodradila vás tato práce od
řízení další velké stavby?
Jsou stavbyvedoucí, kteří se
velké stavby bojí. Já mezi ně
nepatřím. Líbí se mi, že se na
stavbě stále něco děje. Nic jiného
mě neláká. Ani projektování, ani
kancelář. Chci pokud možno živou
práci mezi lidmi.
Jaký máte z dokončené a také
oceněné stavby pocit?
Některým občanům vadí, že
zvenku nejsou součástí fasády
cihly typické pro funkcionalistické
Gočárovy stavby. Jde o úplně
jinou stavbu, než na jakou byli až
doposud zvyklí. Zlom nastává,
když se přijdou do knihovny
podívat, začínají názory měnit.
Doufám, že až budu mít jednou
děti, budu jim to moci ukázat
a říci jim, že jsem se na tom všem
podílela. ■
inzerce
Tepelné
Tepelné
čerpadlo
vzduch-voda
kW
Tepelnéčerpadlo
čerpadlovzduch-voda
vzduch-voda888kW
kW
Provozní
Provozní
náklady
náklady
propro
vytápění,
vytápění,
větrání
větrání
a přípravu
a přípravu
teplé
teplé
vody
vody
průměrného
průměrného
domu
domu
vychází
vychází
Provozní náklady pro vytápění, větrání a přípravu teplé vody průměrného domu vychází
s LWR-8kW
s LWR-8kW
nebo
nebo
LWRc-8kW
LWRc-8kW
nana
1000
1000
Kč/měsíc
Kč/měsíc
s LWR-8kW nebo LWRc-8kW na 1000 Kč/měsíc
• nový
• nový
typtyp
tepelného
tepelného
čerpadla
čerpadla
propro
topení
topení
a chlazení
a chlazení
LWRc-8kW
LWRc-8kW
• nový typ tepelného čerpadla pro topení a chlazení LWRc-8kW
• zaškolování
• zaškolování
montážních
montážních
firem
firem
proproSOD
SOD
(Zelená
(Zelená
úsporám)
úsporám)
• zaškolování montážních firem pro SOD (Zelená úsporám)
• zajímavé
• zajímavé
obchodní
obchodní
podmínky
podmínky
propro
velkoobchody
velkoobchody
i montážníky
i montážníky
• zajímavé obchodní podmínky pro velkoobchody i montážníky
AKCE
AKCE
AKCE
K našemu
K našemu
podlahovému
podlahovému
systému
systému
tepelné
tepelné
čerpadlo
čerpadlo
K našemu podlahovému systému tepelné čerpadlo
2929
900
900
KčKč
++
DPH
DPH
LWR-8kW
LWR-8kW
jenjen
za za
pouhých
pouhých
LWR-8kW jen za pouhých 29 900 Kč + DPH
Aquatherm
Aquatherm
Aquatherm
Praha
Praha
- Letňany
- Letňany
Praha
- Letňany
24.24.
- 28.
- 28.
11.
11.
2009
2009
24.
28.
11.217
2009
hala
hala
2, stánek
2, stánek
217
hala 2, stánek 217
17
www.revel-pex.com
www.revel-pex.com
www.revel-pex.com
inzerce
Fasáda bez energetických ztrát
Tradiční spojovací materiály jako sváření,
šroubování nebo nýtování jsou stále více vytlačovány technologií lepení. Tato metoda se
prosazuje také u tepelněizolačních systémů
s využitím desek z expandovaného polystyrenu.
Osazování izolace pomocí lepicích kotev Baumit KlebeAnker – postup:
U starších budov, kde se pracuje s již omítnutým podkladem, však pouhé lepení nestačí.
Desky je nutné na fasádu osazovat pomocí
hmoždinek, které však narušují funkci tepelněizolačního systému, což vede ke vzniku
zbytečných tepelných mostů a nezanedbatelným energetickým ztrátám. Takto provedená izolace se navíc po čase projeví i nevzhlednými stopami na fasádě.
Bez porušení izolace
K bezchybnému vzhledu i správné tepelněizolační funkci fasády pomůže spojovací systém kruhových plastových kotev Baumit KlebeAnker. Pomocí zatloukacích trnů se osadí
přímo na nosném zdivu a lepidlem, které se
nanese na jejich středové terče, jednoduše
přilepí zateplovací desky. Vytváří tak styčné
body, pevně spojené s jádrem nosné stěny,
aniž by jakkoli porušovaly izolaci.
Lepicí kotvy nejsou závislé na tloušťce izolačních desek. Lze je použít pro izolanty
o tloušťce 10, 20 i 30 cm. Zároveň jsou určené pro více typů podkladů. Kotva Baumit
KlebeAnker 55 v modré barvě je určená do
betonu, kde má únosnost 0,6 kN. Červená
Baumit KlebeAnker 88 lepí izolační desky na
stěny se starými omítkami o maximální tloušťce 40 mm. Používá se na beton, plné cihly,
kde má únosnost 0,5 kN, i duté cihly, kde její
únosnost činí 0,4 kN. Novinku Baumit KlebeAnker 138 v zelené barvě lze použít u novostaveb i na stěnové systémy se zabudovanou
izolační vrstvou a stěny se starými omítkami
o maximální tloušťce 90 mm.
Šetří energii i čas
Díky neporušené a správně fungující izolaci
se ještě výrazněji projeví úspory při spotřebě energie. Navíc s osazováním klasických
hmoždinek je nutné počkat, až lepidlo pod
zateplovacími deskami dostatečně zatvrdne
a po osazení v tepelněizolačním materiálu je
potřeba hlavy hmoždinek ještě zatřít stěrkou.
Při použití lepicích kotev Baumit KlebeAnker
není nutné čekat na zatvrdnutí lepidla, odpadá i stěrkování hmoždinek. Celkový proces
zateplování fasády se tak podstatně zkrátí.
18
▲ K vyvrtání hloubky otvoru pro
▲ Lepicí
kotva Baumit KlebeAnker 88
lepicí kotvu se smí použít příklep
pouze do betonu či plných cihel.
Svislou vzdálenost max. 40 cm
je možné vyměřovat např. pomůckou podle obrázku.
▲ Baumit
KlebeAnker se vsadí do vyvrtaného otvoru a upevní se zatlučením
plastového trnu
▲ Pravidelný rastr Baumit Klebe-
▼ Bezprostředně před osazováním tepel-
▼ Na zadní stranu izolantu se nanese
něizolačních desek se na talíře Baumit
KlebeAnker nanesou cca 1–2 cm tlusté
bochánky lepidla
Anker 88 (max. 40 x 40 cm)
vrstva lepidla. Desky se osadí na
ploše s ještě nezatuhlým lepidlem
na talířích Baumit KlebeAnker.
Elegantní kombinace
nejen pro náročné
podmínky
DŘEVĚNÉ JÁDRO –
TVAROVÁ STABILITA
POLYURETANOVÁ
VRSTVA –
BEZÚDRŽBOVOST
Díky dokonalé kombinaci vlastností dřeva a odolnosti
polyuretanu vzniklo okno, které odolá extrémním
podmínkám i extrémním nárokům na vzhled.
stavebnictví
11–12/09
19
www.velux.cz
© 2009 VELUX GROUP ® VELUX A VELUX LOGO JSOU REGISTROVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY POUŽÍVANÉ V LICENCI VELUX GROUP.
FINÁLNÍ BÍLÝ LAK –
BAREVNÁ STÁLOST
památková péče
text: Mgr. Miloslava Havelková
foto: NKP Vyšehrad, Ing. Michael Balík, CSc.
▲ Vyšehradská skála a tzv. Libušina lázeň
Stavební proměny NKP Vyšehrad
Sídlo českých panovníků a královské kapituly,
strategická pevnost i místo posledního odpočinku českých velikánů – to jsou základní historické role Vyšehradu, bájného místa české
státnosti. Text je úvodem k seriálu odborných
článků o stavebních proměnách tohoto areálu
na okraji centra Prahy. Další díl představí
v lednovém čísle obnovu Starého purkrabství
v Královské a knížecí akropoli.
Historický areál Vyšehradu byl roku
1962 prohlášen za národní kulturní
památku. V současné době představuje Vyšehrad několik významných
objektů lemovaných opevněním, které jsou svědky významné minulosti
tohoto místa. Pocházejí z různých his-
20
torických období, z nichž každé zanechalo v areálu Vyšehradu svoji stopu.
Vyšehrad byl ve středověku sídlem
českých knížat a církevních představitelů, a teprve později se jeho kulturní
a politický význam opět přesunul na
Pražský hrad.
Legendy o českých knížatech
a obyvatelích, zprostředkované
vypravěčským a literárním zpracováním, však nejsou přímým
pramenem k nejstarším dějinám
Vyšehradu. Lidé zde podle archeologických průzkumů žili ve
4. a 3. tisíciletí př. n. l. Doklady
o přítomnosti Slovanů na Vyšehradě pocházejí až z první poloviny
10. století, kdy byly vybudovány
předrománské sakrální stavby pod
bazilikou sv. Vavřince.
Vyšehrad románský
Vyšehrad byl v druhé polovině
10. a v 11. století významným hra-
dem českých knížat panujícího
rodu Přemyslovců. Největší slávy
a vrcholu svého rozkvětu se dočkal za panování prvního českého
krále Vratislava II. (1061–1092),
kterého k přesídlení z Pražského
hradu vedly spory s bratrem, biskupem Jaromírem. Na Vyšehradě
založil kapitulu nepodléhající
pravomoci pražského biskupa
podřízenou přímo papeži. Zesílil
hradní opevnění Vyšehradu, vybudoval zde zděný palác, nový
kostel sv. Petra a Pavla, baziliku
sv. Vavřince a rotundu sv. Martina. O této době svědčí také zachovalý tzv. románský most pod
dnešní komunikací, vedoucí podél jižní fasády kostela sv. Petra
▲ Pracovní rekonstrukce půdorysu Vyšehradu v druhé polovině 14. století, za vlády Karla IV. Silně označené jsou doložené konstrukce gotické fortifikace, přerušovanou
čarou její předpokládaný průběh, čárkovaně dnešní obrys pevnosti: 1 – opevněný královský okrsek; 2 – bazilika sv. Petra a Pavla; 3 – brána Špička; 4 – Jeruzalémská
brána; 5 – kostel Stětí sv. Jana Křtitele; 6 – kostel Pokory Panny Marie. Zdroj: publikace Vyšehrad – historické podoby, NKP Vyšehrad, 2000.
▼ Pracovní rekonstrukce knížecího a královského okrsku „curia regis” na Vyšehradě se schematickým zachycením středověkých objektů, nalezených nebo předpokládaných archeologickým a stavebním výzkumem. Černě značeny středověké stavby stojící nebo zjištěné, přerušovaně stavby předpokládané: 1 až 4 – palácové budovy;
5 – Libušina lázeň; 6 – románský most; 7 – kapitulní kostel sv. Petra a Pavla; 8 – bazilika sv. Vavřince. Zdroj: publikace Vyšehrad – historické podoby, NKP Vyšehrad, 2000.
stavebnictví 11/09
21
Vyšehrad v době
renesance
O b d o bí o d druhé p oloviny
15. století bylo poznamenáno
sporem Vyšehradské kapituly
s poddanským Městem hory
Vyšehradu, založeným v Podv yšehradí. Na popud Jiřího
z Poděbrad zde byly rozdávány pozemky určené ke stavbě
domů, kterých tu na počátku
16. století stálo již přes šedesát.
V roce 1505 získala kapitula nad
podhradím zpět vrchnostenské
právo. Stavba vyšehradské barokní pevnosti v druhé polovině
17. století vedla k zániku Města.
Zmizela většina starších staveb
zachycených na Sadelerově rytině z roku 1618.
Barokní pevnost
▲ Vyšehrad a Město hory Vyšehradu na mědirytu P. van den Bosche a J. Wechtera z roku 1618 (tzv. Sadelerův prospekt)
a Pavla. Z románského období
pocházejí také písemné zmínky
o kostele sv. Klimenta, kapli Máří
Magdaleny a kapli sv. Markéty.
Rozkvět královské rezidence kladně ovlivnil i podhradní osídlení.
Vyšehrad byl ještě sídlem Vratislavova syna, knížete Soběslava I.
(1125–1140), který zde pečoval
o uměleckou výzdobu kostelů
a společenskou prestiž Vyšehradu. Korunovací Vladislava I. roku
1140 však nadřazenost tohoto
sídla nad Pražským hradem skončila. Vlastní areál Vyšehradu se
stal nekropolí.
Vyšehrad gotický
Význam Vyšehradu znovu pozvedl až Karel IV., aby tak navázal na
tradice přemyslovského rodu.
22
Jeho působením vznikl Korunovační řád českých králů (1345),
v němž hrál Vyšehrad důležitou
roli – zvolený panovník odtud
vyjížděl na korunovaci do chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Karel IV. věnoval také velkou
pozornost stavebnímu rozvoji
Vyšehradu. Nechal přestavět
hradební opevnění (hranolovité
věže a cimbuří, kterým dominovala západní brána zvaná Špička)
a napojit ho na nové hradební
opevnění Prahy (1348). Tato fortifikace se zachovala až do její barokní přestavby. V době Karla IV.
prošel velkolepou a zřejmě nedokončenou gotickou přestavbou
také kostel sv. Petra a Pavla
a zejména v Královském okrsku
vznikla řada dalších objektů [1].
Západní polovinu akropole zabíral
královský dvorec a kapitula s bazili-
kou, navzájem oddělené příkopem
a spojovací cestou. Při západním
obvodu akropole byly nad řekou
postaveny jednopatrové budovy
s vysokými obloukovitými arkádami. Na severní a na jihozápadní straně objevili archeologové základy
dalšího zdiva a románského sklepa.
V době Karla IV. byl také přestavěn dřevěný vodovod na kamenný. Sloužil pro místní obyvatele
a závlahu vinic, jež byly v té době
zakládány na všech svazích Vyšehradu.
Předhusitské období se uzavřelo
smrtí Karla IV. Vyšehrad spravovala kapitula, která se těšila
velké pozornosti mnohých panovníků a získala řadu politických
i hospodářských výsad. Rozkvět
kapituly byl přerušen v době husitských bouří, kdy byl Vyšehrad
pobořen.
Vyšehradská citadela se, podobně jako opevnění celé Prahy,
budovala od roku 1653 do roku
1850, tedy s menšími i většími
přestávkami 197 let. Českým
zemím však v letech 1648 až
1740 nehrozilo akutní válečné
nebezpečí.
V letech 1723–1729 dostal gotický, renesančně upravený Kolegiátní chrám sv. Petra a Pavla
vrcholně barokní fasádu a byl
upraven také jeho interiér. Průčelí této stavby bylo zničeno
při pozdější regotizaci. Menší
úpravy prodělala vyšehradská
fortifikace zásluhou Francouzů,
okupujících Prahu na počátku
40. let 18. století. V období napoleonských válek byla vybudována
předsunutá obrana vyšehradské
rohové hradby a celkově zesíleno
opevnění. V letech 1838–1844
byly realizovány rozsáhlé terénní
práce a byla otevřena nová silnice
vedoucí novou Cihelnou branou.
Prusko-rakouská válka a posléze
válka prusko-francouzská ukázaly,
že pevnost ztrácí svůj význam
a je stavebně zastaralá. Fortifikace
větších měst překážely nově vznikajícím průmyslovým předměstím a jejich rozvoji. Také v Praze
byla zlikvidována většina hradeb
a městských bran. Vyšehradská
pevnost nepřekážela městu na-
▲ Portál
baziliky sv. Vavřince
▲ Rotunda sv. Martina
▲ Cihelná
(Pražská) brána
▲ Táborská brána
▼ Leopoldova
brána
▼ Staré purkrabství v Královské a knížecí akropoli
23
tolik, aby bylo opevnění zcela
zrušeno, proto se, s výjimkou barokní zbrojnice, která v roce 1927
vyhořela, dochovala jako svědek
dobové pevnostní architektury
a válečného umění.
Vyšehrad v 19. století
▲ Vyšehradská skála
▲ Nové děkanství
▼ Slavín
24
P robuzené národní vě domí
v 19. století nově vnímalo celou
panovnickou pověst i úlohu
Vyšehradu v ní. Vyšehrad přitahoval řadu umělců a o jeho
pozvednutí se zasadili zejména
významní národně orientovaní
probošti Vyšehradské kapituly –
V. Ruffer, V. Štulc a M. Karlach.
Poslední dva jmenovaní se rozhodující měrou například zasloužili
o přestavbu kapitulního chrámu
v neogotickém slohu podle návrhu J. Mockera a F. Mikše. V nově
ustanoveném spolku Svatobor
tehdy také vznikla myšlenka
zřídit v místě farního hřbitova
ze 17. století národní pohřebiště. Nový hřbitov se budoval od
60. let 19. století za účasti architekta A. Barvitia.
Roku 1893 byla při východní
zdi hřbitova vytvořena hrobka
nejv ýznamnějších osobností
českého národa, pomník Slavín.
Architektem byl Antonín Wiehl.
Sochařská výzdoba je dílem
J. Maudra.
Novodobá obnova
a proměna Vyšehradu
Do roku 1962, kdy byl historický
areál Vyšehradu prohlášen za
Národní kulturní památku, se
uskutečnila pouze podstatnější
úprava sadů, které se rozkládají v místech bývalé královské
a knížecí akropole, v souvislosti
s umístěním mytologického sousoší J. V. Myslbeka.
Dlouhodobá obnova Vyšehradu se začala připravovat až od
70. let minulého století v ateliérech a pracovištích SÚRPMO.
V roce 1971 založil Magistrát
hl. m. Prahy Správu Národní
kulturní památky Vyšehrad, jež
od roku 1976 památkové území
postupně rehabilitovala velmi
pozvolnou obnovou hradeb.
Zpočátku byly opraveny nejstarší
gotické hradby, tzv. Karlovy (nad
Lumírovými sady, k torzu brány
Špička – dnes Informační centrum NKP Vyšehrad), následovaly
opravy hradeb barokních.
Obnovu Vyšehradu zásadně ovlivnil pád komunistického režimu.
V roce 1990 se nástupnickou
organizací Správy Národní kulturní památky Vyšehrad stala
příspěvková organizace hl. m.
Prahy Národní kulturní památka
Vyšehrad (NKPV), která podle
Zřizovací listiny spravuje, obnovuje a udržuje svěřený nemovitý
majetek hl. m. Prahy. Jedná se
o některé památkově chráněné
objekty, hradby, pevnostní stavby,
vyšehradskou skálu a sady. NKPV
se zabývá zejména rehabilitací
a prezentací historického areálu
a jeho zpřístupňováním veřejnosti.
V památkových objektech i na
volných prostranstvích pořádá
výstavy a stálé expozice, programové a osvětové kulturní akce.
Propaguje a prezentuje celostátní
význam Národní kulturní památky
Vyšehrad, vydává neperiodické
tiskoviny a publikace, provádí
vlastní poznávací a dokumentační
činnost a soustřeďuje podklady
a informace, dotýkající se svěřených kulturních památek.
Stavební činnost
v současnosti
Hospodařit v historickém areálu
Vyšehradu a postupně obnovovat
jednotlivé památkové objekty je
nelehkým úkolem. Ať se jedná
o hradby, kasematy nebo kostel –
tedy o církevní nebo světské stavby – všechny mají svá specifika.
Díky profesionálnímu týmu odborníků pod vedením Správy NKPV
se jednotlivé stavby postupně
obnovují a opravují, a mohou se
tak zpřístupňovat veřejnosti. Současně se vyhledává způsob jejich
dalšího kulturního využití.
Příkladem mohou být zejména
rozsáhlé vnitřní prostory – kasematy. Veřejnosti je po obnově
přístupná část chodeb, ústící
do podzemního sálu, zvaného
Gorlice. Ten sloužil jako shromaždiště vojáků, sklad potravin
a munice. Chodby jsou nejmé-
ně 2 m vysoké a 1,5 m široké.
Gorlice byla součást bastionu
a s plochou cca 330 m2 a výškou
13 m je největším sálovým prostorem vyšehradských kasemat.
Od roku 1992 byly do Gorlice
postupně umisťovány originální
barokní sochy z Karlova mostu
a monumentální sál je využíván
také jako netradiční výstavní síň
a divadelní prostor.
Součástí hradeb jsou i vstupní
a vnitřní brány (Táborská, Leopoldova, Cihelná a brána Špička).
Po navrácení některých objektů
Vyšehradské kapitule musela
organizace NKPV následně vybudovat nové sídlo ředitelství,
letní scénu a hledalo se místo
pro stálou historickou expozici,
která od roku 1994 na Vyšehradě
chyběla. V dubnu 2006 byl pro
veřejnost otevřen tzv. Gotický
sklep, který představuje významnou historickou a současně
technickou památku z období barokní citadely. V jeho obvodových
konstrukcích jsou zachovány
fragmenty zdiva středověkých
palácových budov, cenné jsou
také mladší stavební zásahy
z 18. a 19. století, které dokumentují vývoj provozního zařízení
vojenské stavby.
V roce 1993 rozhodla Rada zastupitelstva hl. m. Prahy na základě
doporučení Odboru životního prostředí MHMP, aby Správa NKPV
převzala do péče také vyšehradské parky. Pro péči o zeleň Vyšehradu tak byly vytvořeny zcela
nové podmínky. Sady začaly být
chápány jako významná součást
památného komplexu. Při přípravě obnovy pomohl vstřícný postoj
správních i památkových orgánů
a jejich pochopení v případě nepopulárních zásahů vyvolaných
dlouhodobou absencí důsledné
údržby. Dnešní vyšehradské
sady ve správě NKPV zaujímají
celkovou plochu 13 hektarů
a z větší části zůstal zachován
jejich přírodní krajinný charakter.
Základ tvoří domácí a zdomácnělé druhy listnatých stromů –
zejména lípy, duby, jasany, jírovce, javory, habry, akáty a břízy.
Důležitou složkou parku jsou
kvalitně udržované trávníky, většinu z nich pokrývá automatický
závlahový systém.
Na Vyšehradě se také významně
změnil systém veřejného a slavnostního osvětlení. Veřejné osvětlení je
tvořeno dvěma typy svítidel. Většinu
areálu osvětlují historické lucerny
bez secesních ozdob. Pro území
akropole byl zvolen nestandardní
osvětlovací systém – jsou zde
umístěna pouze nízká svítidla, která
na sebe přes den neupozorňují
stožáry a v noci osvětlují okraje cest.
Příznivým důsledkem je také malá
spotřeba energie. Nově koncipované slavnostní osvětlení je v provozu
do půlnoci a zajišťuje osvětlení
kostela, rotundy, hradby a brány.
Zajímavostí je postupné „rozsvěcování“ nejprve památek románských,
pak gotických a následně barokních
a novogotických objektů. Výsledný
efekt je dobře viditelný například
z vyšších pater nedalekého Kongresového centra Praha.
V památném území Vyšehradu
má od 11. století nezastupitelné
místo Královská kolegiátní kapitula
sv. Petra a Pavla, která zásadním
způsobem spoluvytvářela architektonickou podobu Vyšehradu.
Její historický majetek představují zachovalé budovy a církevní
památky (Bazilika minor sv. Petra
a Pavla, rotunda sv. Martina, kapitulní rezidence se zahradami,
Staré a nové proboštství, základy
Baziliky sv. Vavřince, Staré a nové
děkanství, Kapitulní dvůr).
Hřbitov má ve své působnosti příspěvková organizace hl. m. Prahy
Správa pražských hřbitovů.
Rekonstrukcí a dalšími úpravami,
souvisejícími se zásadní proměnou objektů historického areálu
Vyšehradu (například Staré purkrabství, Gotický sklep, obnova
Královské a knížecí akropole), se
budou podrobněji zabývat odborné příspěvky v dalších číslech
časopisu Stavebnictví. ■
▲ Pohled na kostel sv. Petra a Pavla
▼ Gotický portál kostela sv. Petra a Pavla
Použitá literatura:
[1]Nechvátal, B., Kasička, F.:
Pracovní rekonstrukce „curie
regis“
[2]Kol. autorů: Vyšehrad – historické podoby, NKP Vyšehrad,
2000
Autorka: Mgr. Miloslava Havelková,
ředitelka NKP Vyšehrad,
e-mail:
[email protected]
25
text: Jaroslav Juroš
grafické podklady: RTS, a.s.
Řízení stavebních zakázek – vybrané
problémy k řešení a podpora IT
Ing. Jaroslav Juroš (*1972)
Vystudoval VUT v Brně, Fakultu
stavební. V oblasti IT působí od roku
1996, jako analytik se podílel na vývoji ERP systému. V současné době
působí jako senior project manager
ve společnosti RTS, a.s. Úspěšně
realizoval řadu projektů v oblasti
implementace informačních systému
pro firmy ve stavebnictví. Školí v oblasti řízení stavebních zakázek.
E-mail: [email protected]
Stavební firmy začínají po letech růstu pociťovat
nedostatek zakázek, a to jak z důvodu současné
ekonomické situace, tak i v důsledku zvyšující
se konkurence. V těchto podmínkách začíná
dobrý manažer přemýšlet, jaké kroky podniknout k lepšímu hospodaření společnosti. Jako
témata k řešení se často skloňují procesy
z fáze zpracování cenových nabídek, z oblasti
přípravy a plánování zakázek před jejich samotnou realizací a hlavně v samotném sledování a vyhodnocení. Firmy hledají cesty k řešení těchto otázek, návrhy možných postupů
a v neposlední řadě očekávají podporu ze strany dodavatelů informačních technologií.
Možným řešením je lepší využití stávajících firemních zdrojů pro
efektivnější řízení zakázek. Hledání optimalizace těchto procesů
nepřináší potřebu větších investic. Pro návrh možných vylepšení je
pro začátek potřeba definovat stávající problémy.
Cenové nabídky
V oblasti zpracování cenových nabídek používají dodavatelé obvykle
některý ze softwarových nástrojů pro rozpočtování a kalkulace. Tyto
systémy disponují datovou základnou se skladbou běžných i speciálních položek stavebních prací. Pro samotné zpracování nabídek je
však vhodné tyto základny upravit na podmínky a možnosti konkrétní
firmy. Jmenovitě se jedná o správné nastavení firemních zdrojů –
materiálů, profesí a strojů. Stanovení cenové nabídky tedy nekončí
prostým oceněním položek soupisu prací podle datové základny,
ale prací se zdroji.
Normy spotřeby jednotlivých nákladových složek použité v kalkulaci
orientačních cen je vhodné nahradit normami odpovídajícími sku-
26
tečně použitým zdrojům. Dochází tak k výraznému zjednodušení
tzv. limitek (zdrojů potřebných pro realizaci), kterým získáme menší
množství zdrojů k ocenění.
■ Například u profesí může rozpočtář při nejhrubším scénáři uplatňovat pouze dvě profese, a to vlastní a najatý dělník. Náklad za
hodinu práce pak u vlastního dělníka získá z podkladů účtárny jako
průměrný mzdový náklad, u externích pracovníků pak poptávkou
podle konkrétní akce.
■ U mechanizace a dopravy platí pravidlo náhrady normovaných
zdrojů za skutečně disponibilní. Z hlediska ceny pak zvážení, kde
budou náklady oceněny ve strojohodinách a kde za sazby podle
denních pronájmů.
■ Pro materiály pak platí, že jejich záměny v limitkách jsou možné
pouze při dodržení technických parametrů podle požadavků projektu.
Při dodržení těchto specifikací lze pak změnit zvolené technologie
a následné uplatnění jiného materiálu. Na závěr je pak nahrazena cena
započtená v orientačních cenách za reálnou nákupní cenu.
Obecně se dá říci, že nejlepší cesta ke zkvalitnění cenových nabídek
představuje nahrazení prostého rozpočtářského způsobu zpracování za
kalkulační. Výsledkem je nabídka respektující možnosti stavební firmy
a zároveň dobrý podklad pro následné plánování.
Předvýrobní příprava
Stavební zakázky jsou řízeny s orientací na projekty. V rámci projektového řízení přichází zevnitř dodavatelské organizace potřeby
v jiné struktuře zakázky, než ze strany objednatele. Projektantem
je zakázka obvykle členěna na stavební objekty a stavební díly.
Z pohledu dodavatele může být zakázka projektově evidována již
ve fázi obchodního případu (například pro sběr informací nebo
nákladů), následně pro fázi realizace a na závěr pro fázi reklamací
nebo záručních oprav.
Ve fázi realizace pak projektově řízená zakázka nemusí respektovat
objekty a díly, ale z pohledu technologie je členěna na technologické
celky (etapy). Tyto balíčky lze chápat jako agregáty prací, které spolu
časově a věcně souvisejí a jsou navrženy napříč zakázkou. Výhodou
tohoto členění je lepší možnost časového plánování. Harmonogramy za technologické celky jsou pro účely výroby uchopitelnější než
stavební objekty nebo díly.
Další činnost rámci předvýrobní přípravy představuje tvorba
kalkulace nákladů (tzv. výrobní kalkulace), která je odlišná od
nabídkového (smluvního) rozpočtu. Důvodem je jiný čas zpracování, kdy známe větší objem informací, jsou dotaženy tendry se
subdodavateli a zvoleny výrobní technologie. Výrobní kalkulace se
běžně ve firmách používají, zůstává však otázkou, zdali se takto
nazývají právem. Pokud jsou rozpočty upravené pouze na úrovni
cen limitek, pak jse jedná o kalkulaci na půli cesty. Správné členění zakázky a zpracování výrobní kalkulace umožňuje stanovení
kvalitních nákladových plánů. Tyto plány ve struktuře kalkulačního vzorce jsou podkladem pro následný controlling. V případě,
že limitky nad výrobní kalkulací odpovídají skutečným zdrojům,
získáme nepřímo kapacitní plán
nasazení firemních zdrojů.
Pro odpovědné manažery výroby
je takovéto plánování jednoznačně srozumitelné. Plánování po
stavebních objektech a dílech
používá se v rámci projektové
dokumentace, avšak jeho struktura je pro účely řízení stavební
zakázky méně vhodná.
Sledování
a vyhodnocení
Vynechání některých z výše
uvedených základních kroků má
zásadní dopad na controlling
zakázky.
Nákladový controlling stavebních zakázek je ve své podstatě
postaven na průběžné kontrole ▲ Schéma řízení stavebních zakázek
hodnot v čase. Pro možnost
sledování plánu a skutečnosti musí být vhodně zvoleny odpovídající
struktury, prostřednictvím kterých se controlling provádí. Jednou je
struktura nákladů – na straně plánovaných nákladů stojí kalkulační
vzorec, na straně skutečnosti by to měla být stejná hladina. Druhá
struktura je samotná zakázka, která by měla být členěna tak, aby
do jednotlivých podúrovní bylo možné směrovat veškeré informace
o stavbě.
stavebnictvi
210x147 f:Sestava 1 23.10.2009 9:46 Stránka 1
Základní chybou je představa, že nákladový controlling probíhá
jako porovnání mezi účetnictvím a kalkulací. Specifikum stavební
výroby spočívá v tom, že náklady v účetnictví neodpovídají prostavěnosti na stavbě. Příčinou bývá například zpoždění dokladů
za výkony subdodávek, kdy je se subdodavatelem dohodnuta
fakturace až po kompletním předání díla. Z tohoto důvodu je
vhodné realizovat nad výrobní kalkulací tzv. odvedenou výrobu,
inzerce
www.ecofilm.cz
>> Dopřejte si prohřátou
soukromou pláž každý den. <<
Unikátní topné fólie ECOFILM
splňují ideálně požadavky na moderní, komfortní a ekonomicky efektivní vytápění. Oproti jiným topným
systémům lze fólie ECOFILM velmi snadno instalovat přímo pod plovoucí podlahu vašeho bytu či domu. Znalci
výhod sálavého vytápění navíc ocení stropní fólie ECOFILM C, určené pod sádrokartonové podhledy.
27
Rezervy v oblasti využití informačních systémů obvykle
pramení z roztříštěnosti softwarových nástrojů pro jednotlivé oblasti vedení firemních
agend. Nasazení systémového
řešení od jednoho dodavatele
IT pomáhá stavební firmě zaměřit se na její hlavní byznys –
re aliz a c i st ave b ní ho d í l a –
a ne na řešení různých rozhraní
mezi kalkulačním programem,
obchodním software, specializovanými moduly na řízení zakázky
a v neposlední řadě na různé
účetní systémy.
Základem je kvalitní plánování
umožňující následně pružný
controlling potřebný k rozhodování odpovědných manažerů.
Nezbytnou podmínkou, kromě
výběru vhodného systému odpovídajícímu předmětu podnikání, je uplatňování procesních
postupů při řízení a pravdivé
▲ Softwarové nástroje nabízejí funkce pro usnadnění zpracování výrobních kalkulací
a včasné zadávání informací.
kde manažer zakázky zachycuje skutečnou rozestavěnost. Toto je
V neposlední řadě musí být zajištěna IT infrastruktura datového
úroveň, která umožní porovnání skutečnosti s plánovanými náklapropojení výkonných manažerů na stavbách s centrálou, která
dy. Vedle toho lze samozřejmě sledovat náklady, které procházejí
umožní vzájemné sdílení informací. Bez splnění těchto podmínek
účetnictvím. Ty však mají vypovídající schopnost pouze z hlediska
jsou významně omezeny možnosti procesních změn při řízení
controllingu efektivity využívání zdrojů a dodržování plánovaných
stavebních zakázek.
nákupních cen.
Z hlediska nákladů je tedy možno porovnávat tři hladiny: plánované
náklady, skutečné náklady rozestavěnosti podle odvedené výroby
ERP systém INFOpower
a náklady z účetnictví.
Příkladem uceleného řešení pro všechny procesy stavební firmy
Dalším prvkem, který může být realizován, pouze jsou-li normůže být ERP systém INFOpower od společnosti RTS, a.s.
mované zdroje v kalkulacích nahrazeny za skutečné, je věcný
Výhodou tohoto řešení je postavení stavební zakázky do středu
controlling. Náklady za skutečné zdroje jsou vedeny v agendách
celého systému. ■
informačního systému. Věcným controllingem je pak prosté porovnání plánovaných nákupů proti skutečné spotřebě. Příkladem
je, když v konkrétním měsíci mělo být plánovaně spotřebováno
100 ks cihel za 5,- Kč, podle odvedené výroby by měla být spotřeba 80 ks a ze skladu bylo vydáno 120 ks za 6,- Kč. Závěr, kde
je problém, zdali v chybném plánu, pomalé výstavbě, špatném
nákupu nebo nehospodárném užití materiálu, je již na manažeConstruction Order Management – Selected Issues
rovi výstavby.
to be Resolved and IT Support
english synopsis
Kde mohou informační systémy pomoci
v řešení výše uvedených problémů?
Na straně zpracování cenových nabídek je to provázání normovaných zdrojů se skutečnými, a to s možností uložení předdefinovaných hodnot tak, aby bylo možné opakované použití u dalších
cenových nabídek.
Pro oblast tvorby výrobních kalkulací a tvorbu plánů pak softwarové nástroje nabízejí funkce pro usnadnění zpracování, varianty
různých modelací, a umožňují tak vytvářet rychle různé verze.
Pro komplexní řízení výroby poskytují náhledy na plány za více
současně probíhajících zakázek a umožňují připravit kumulované
kapacitní plány. Výsledkem je zajištění plynulosti poskytování
zdrojů pro realizaci stavebních zakázek.
28
After several years of growth construction companies begin to feel
lack of new orders both for the reason of the current economic
situation and as a consequence of growing competition. Under
these conditions good managers begin to think what steps to take
to improve the company economy, especially in the area of price bid
processing, preparation and planning of orders before their implementation and order implementation monitoring and assessment.
The companies seek ways to solutions of these issues, proposals
of possible progress and last but not least support from information
technology suppliers.
klíčová slova:
informační technologie ve stavebnictví, efektivní řízení zakázek,
zpracování cenových nabídek, předvýrobní příprava
keywords:
information technologies in civil engineering, effective order
management, bid price processing, pre-manufacturing preparation
text: Karel Kabele
foto: Tomáš Malý
Koncept inteligentních budov
Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. (*1960)
Vedoucí katedry technických zařízení
budov na FSv ČVUT v Praze. Zabývá se
problematikou energetických systémů
budov z hlediska jejich navrhování, počítačového modelování a interakcí systémů
s budovou. Pod jeho vedením vznikla na
FSv ČVUT v Praze laboratoř inteligentních
budov. Je autorizovaným inženýrem
v oborech technika prostředí staveb
a energetické auditorství. Je předsedou
Společnosti pro techniku prostředí, členem představenstva ČKAIT a viceprezidentem Evropské federace společností
pro techniku prostředí REHVA.
V moderních budovách se objevuje řada nových technických systémů, které řeší jednotlivé funkce stavby. Vedle vlastního systému,
jenž danou funkci plní, je velmi důležité jeho
provozování, které musí splňovat určité požadavky. Způsob provozování daného systému
je podmíněn možnostmi jeho regulace
a řízení.
Vývoj informačních technologií založených na elektronickém zpracování a přenosu informací se promítá do všech oblastí našeho života.
Aplikace v oblasti telekomunikací a výpočetní techniky, automobilového průmyslu a spotřební elektroniky jsou jeho běžnou součástí
a dnešním pohledem nikomu nepřijde neobvyklé odemknutí automobilu na dálku nebo poslání MMS zprávy svým bližním třeba
z vrcholu Sněžky.
Rozvoj těchto technologií má dopad i na stavitelství, otevírá nové
možnosti a mění mnohé zaběhnuté principy. Současný architekt
tak má mnohem více možností, jak budovu koncipovat a některé
funkce stavby, dříve řešené výhradně stavební konstrukcí, může
nahradit některým z technických systémů budovy.
V této souvislosti lze jako typický příklad uvést ochranu před vloupáním. Klasická stavba měla masivní stěny, a tak možná cesta
nezvaného hosta byla výhradně okenními a dveřními otvory, zabezpečovanými mřížemi. Moderní stavba řešená na bázi lehkých materiálů s vysokým stupněm prosklení musí mít složitější elektronickou
ochranu. Jiným příkladem je letní provoz – až donedávna v našich klimatických podmínkách řešen výhradně staletími vyzkoušeným poměrem zabudované hmoty stavby a velikosti oken s prvky přirozené
klimatizace. Moderní budovy často zápasí s problémem přehřívání
v letním období, a tak si opět pomáháme technickými systémy –
například mechanickým chlazením nebo aktivními fasádami.
V moderních budovách se tak objevuje množství nových technických systémů, jež řeší jednotlivé funkce stavby. Vedle vlastního
systému je velmi důležité jeho provozování, které musí splňovat
ekonomické, energetické, ekologické a legislativní požadavky.
Způsob provozování určitého systému je podmíněn možnostmi
jeho regulace a řízení. Právě zde se objevuje velký prostor pro
aplikace v oblasti moderních technologií, umožňujících přenos
a zpracování velkého množství dat. Není velkým technickým problémem algoritmizovat standardní regulační zásahy na jednotlivých
systémech. Moderní systémy vybavené regulací se mohou do jisté
míry chovat autonomně na základě podnětů senzorů regulačního
systému. Toto chování jednotlivých systémů dalo základ pojmu
inteligentní budova.
Inteligentní budova v současném pojetí je budova vybavená sjednoceným řízením jednotlivých funkčních systémů – vytápění, větrání,
zabezpečení atd. „Inteligence“ budovy se projevuje například tím,
že si jednotlivé takto řízené systémy navzájem nekonkurují. V případě vytápění a větrání je typickou situací otevření okna v zimě, kdy
„obyčejná“ budova začne více topit, aby pokryla zvýšenou tepelnou ztrátu, zatímco „inteligentní“ budova ví, že je okno otevřené,
a výkonvytápěcího zařízení začne zvyšovat až po určité době.
Služby inteligentních budov
Jednotlivé funkce inteligentní budovy lze rozdělit do skupin podle
účelu. Je zřejmé, že pojem inteligentní budova neznamená integraci
všech funkcí, ale že se v jednotlivých typech budov použijí pouze
funkce relevantní. Základní skupiny funkcí inteligentních budov (IB)
nazývané služby, jsou:
■ energetické;
■ ekologické;
■ komfortní;
■ bezpečnostní;
■ dopravní;
■ sociální;
■ zábavní;
■ komerční.
Energetické a ekologické služby IB
Do této kategorie se zařazují služby, zajišťující provoz energetických
a ekologických systémů budov, tzn. technických zařízení určených
pro přenos energie a médií pro zajištění kvality vnitřního prostředí,
k nimž patří zdravotechnika (vodovody, kanalizace, plynovody),
vytápění, chlazení a větrání budov, příprava teplé vody a silové
rozvody elektrické energie.
Smyslem těchto služeb je hospodárné využití energie s cílem minimalizace negativního dopadu funkce daných systémů na životní
prostředí. Inteligentní řízení umožňuje i dálkové monitorování těchto
služeb a v případě nestandardních situací i vyslání upozornění
provozovateli či majiteli objektu. Tyto služby začínají nabývat na
svém významu zvláště v souvislosti s úsporami energie, kdy může
inteligentní řízení dodávky energie pro vytápění a chlazení objektu
při vhodně navrženém systému kopírovat požadavky uživatelů při
minimální spotřebě energie.
V současných systémech vytápění i chlazení se často setkáváme
s využitím obnovitelných zdrojů, jako je solární energie nebo energie
země s bi- nebo trivalentním zapojením. Při běžném řízení těchto
29
zdrojů se často dostáváme do situace, kdy si vzájemně konkurují
a nevyužívají tak svého plného potenciálu. Typický problém mají
systémy s akumulací tepla získávaného ze solárních kolektorů
s dohřevem. V těchto systémech musí regulace, případně obsluha
správně odhadnout předpokládaný průběh solárních zisků a odběr
energie tak, aby v okamžiku, kdy solární zisky začnou vznikat,
bylo energii kam akumulovat. V běžných systémech se totiž často
stává, že doplňkový zdroj energie nabije akumulátor v nočních
hodinách a ráno, kdy solární zisky začínají působit, již není energii
kam akumulovat. Inteligentní řízení takového zdroje umožní podstatně lepší hospodaření s energií a v případě provázání systému
řízení na meteorologická data i adaptivní chování celého systému.
Obdobné případy existují i v chlazení, kdy se systémem nočního
chlazení na základě krátkodobé předpovědi počasí nastaví optimální
míra vychlazení objektu. Tento článek si neklade za cíl předložit
kompletní výčet všech energetických služeb inteligentních budov,
nesmí se však zapomenout na vhodně řešené ovládání umělého
osvětlení, které též může významnou měrou přispět k energetickým úsporám.
V oblasti ekologických systémů budov jde především o kontrolní
služby řešící havarijní stavy při poruše vodovodu, úniku plynu nebo
vzniku vzduté vody v kanalizační soustavě. Příkladem aplikace jsou
vany vybavené senzorem výšky hladiny jejich napuštění umožňující dávkování požadovaného množství vody. Vedle bezpečnostní
funkce (ochrana proti vyplavení) má takový systém dopad i na
energetické úspory.
Komfortní služby inteligentních budov
Do této skupiny zařazujeme především služby, jež řídí systémy
vytvářející vnitřní prostředí budov. Jedná se o vytápění, chlazení
a větrání místností, kde je možné individuálně nastavit požadované parametry vnitřního prostředí podle okamžitých požadavků
uživatele. K tomu, aby byl takovýto systém řízení funkční, musí
být uzpůsoben i systém dodávající do místnosti vzduch. Ke komfortu lze přiřadit také ovládání umělého osvětlení, kde se objevují
aplikace, umožňující volbu jeho různých scénářů. Další oblastí je
ovládání vrat a dveří. Uživatelsky zajímavá je možnost vzdáleného
monitorování parametrů objektu, využívající webového rozhraní
pro sledování stavu budovy, případně pro nastavení žádaných
systémových hodnot – před návratem ze zimní dovolené zapnu
vytápění na vyšší teplotu.
a přepnutí větrání na minimální výměnu vzduchu; profil „dovolená“
je rozšířen o nepravidelné rozsvěcení světel v budově apod.
Dopravní služby
Inteligentní řízení dopravních služeb v budovách se zaměřuje především na optimalizaci provozu výtahů, eskalátorů a travelátorů.
Sociální služby
Sociální služby v inteligentních budovách jsou určeny pro ochranu
a zvýšení využitelnosti budovy pro děti, tělesně postižené, seniory
a nemocné. Tyto služby jsou zaměřeny především na přivolání pomoci v nouzi, monitorování základních životních funkcí a na služby
pomáhající eliminovat handicap uživatelů.
Přivolání pomoci v nouzi může být v nejjednodušší formě klasickým telefonem, vybaveným hlasovou volbou a zrychlenou volbou
telefonního čísla pomoci. Vyspělejší systémy využívají telefonu
s dálkovým ovladačem s rychlou volbou v podobě přívěsku nebo
náramku. Další možností je umístění alarmových tlačítek v místnostech, doporučuje se umístění při podlaze tak, aby jej měl
upadnuvší člověk v dosahu. Tyto způsoby přivolání pomoci v nouzi
vyžadují aktivní zásah postiženého. Tam, kde hrozí nebezpečí, že si
postižený nebude schopen sám pomoc přivolat, se využívá alarmu
automaticky aktivovaného kritickými biomedicínskými daty. Jedná
se především o EKG, puls, dýchání nebo nehybnost osoby. Příkladem může být alarm, aktivovaný delší nehybností osoby v koupelně,
která může být symptomem pádu a omráčení, případně nevolnosti.
Tyto služby vyžadují senzory, které data snímají. Vedle personálních
senzorů, které do jisté míry monitorovanou osobu omezují, je tyto
senzory možné umístit do postele, toalety nebo vany.
Systémy pro eliminaci handicapu uživatelů jsou zaměřeny především na podporu paměti, sluchu, zraku a omezeného pohybu.
Řídicí systém inteligentní budovy může připomenout užívání léků,
uzavření oken a uzamčení budovy při jejím opuštění. Z vážnějších
služeb je to supervize opuštění budovy v noci a zimě, kdy může
být aktivován alarm v případě, že nemocný uživatel nečekaně
opustil svůj dům. Systémy pro eliminaci poruchy sluchu jsou
založeny na principu indukční smyčky a optické komunikace –
světelný zvonek, telefon. Handicap v oblasti snížené schopnosti
pohybu osob lze v inteligentní budově řešit adaptabilními prvky
od vany s pohyblivým dnem, přes WC, po kuchyňskou linku
s nastavitelnou výškou.
Bezpečnostní služby
Kategorie bezpečnostních služeb je asi nejrozvinutější oblastí
v řízení inteligentních budov. Patří sem systémy monitorování
vstupu osob do budovy, pohybu osob v budově, dále systémy
protipožární ochrany a zabezpečení proti havarijním stavům
jednotlivých technických systémů. Díky tomu, že mají bezpečnostní služby v oblasti ochrany budovy před nezvanými návštěvníky – na rozdíl od ochrany před technickými poruchami –
za soupeře člověka, jenž se snaží tyto systémy obelstít, jedná
se o jednu z nejrychleji se rozvíjejících oblastí. Jmenovat lze
systémy pro identifikaci člověka na základě analýzy oka, slin
nebo otisku prstu.
Vedle dnes již běžných služeb je v budovách s inteligentním řízením
zajímavou aplikací možnost vytváření uživatelských profilů – obdoba uživatelských profilů na mobilním telefonu. Například v profilu
„opuštění domu“ proběhne vypnutí spotřebičů, uzavření oken
30
Zábavní a komerční služby
Zábavní a komerční služby inteligentních budov jsou v těsné
vazbě na rozvoj internetu a jím poskytovaných služeb. V oblasti
zábavy se centrem audiovizuálního systému stává jeden domácí
počítač, zajišťující přehrávání hudby a obrazu, příjem televizního
signálu, nahrávání, komunikace, hraní her a on-line obchodování.
I v této oblasti, obdobně jako v bezpečnostních službách, je možné
pozorovat dramatický vývoj.
Závěr
Rozvoj služeb inteligentních budov s sebou samozřejmě nese
úskalí. Tak, jako u každé nové technologie se objevují nečekané
[2]Reinberk, Z., Drkal, F., Kabele, K., Lain, M.: Využití E-služeb pro
monitorování a řízení energetických systémů budov – Smarthomes. In Klimatizace a větrání 2004. Praha: Společnost pro
techniku prostředí, 2004, s. 136–144. ISBN 80-02-01598-3
[3]Reinberk, Z.: Inteligentní rodinný dům. In Vytápění konference sborník přednášek. Praha: Společnost pro techniku prostředí,
2003, s. 29–32. ISBN 80-02-01546-0
[4]Kabele, K.: Perspektivy inteligentních energetických služeb
v panelových domech, Sborník příspěvků z Celostátní odborné
konference REGENERACE PANELOVÉ VÝSTAVBY Hradec
Králové 1.–2. listopad 2006
[5]Brůha, P.: Inteligentní dům v reálném životě. Alternativní zdroje
energie 5/2004
[6]Kamphuis, I. G., Warmer, C.J., Jong, M.J.M., Wortel, W.: IIGO:
Intelligent Internet mediated control in the built environment:
Description of a large-scale experiment in a utility building setting. ECN Energy in the Built Environment, Nizozemí, 2005
english synopsis
Intelligent Building Concept
▲ Budova ČSOB v Praze Radlicích, ilustrační foto
problémy nejen technické, ale i sociální. Nicméně moderní technologie tato řešení umožňují a je především na investorovi, aby ve
spolupráci se specialistou požadavky na jednotlivé služby vhodně
formuloval. ■
Tento příspěvek vznikl jako součást grantu MPO 2A-1TP1/051.
[1]Kabele, K.: Co umožňuje inteligentní rodinný dům. In Vytápění
rodinných domů. Praha: Společnost pro techniku prostředí,
2001, s. 25–29. ISBN 80-02-01457-X
Modern buildings feature a lot of new technological systems for
the individual building functions. In addition to the system itself,
which must be able to perform the required function, its operation
is very important to meet economic, energetic, environmental and
legislative requirements. The mode of operation of a certain system
is determined by the available options of its control and regulation.
The individual functions of an intelligent building may be divided into
different groups based on their purpose. It is clear that the notion
of intelligent building does not mean integration of all functions
as only the relevant functions are implemented in every individual
building type. The basic groups of functions of intelligent buildings,
called services, include energetic and environmental, comfort,
safety, transport, social, entertainment and commercial services
klíčová slova:
služby inteligentních budov, energetické úspory
keywords:
intelligent building services, energy saving
inzerce
Automatizovaná příprava
a řízení realizace staveb
Programové vybavení pro:
 rychlé modelování postupu výstavby s výpočtem ceny,
termínů a zdrojů pomocí síťových grafů
 zpracování environmentálních plánů
 vyhodnocování nabídek v investorské sféře
 tvorbu nabídek a oceňování komplexního stavebního procesu
 přímé propojení na účetní agendu uživatele
 předvýrobní přípravu staveb
 výpočet skutečné nákladovosti stavebních procesů
 výrobní přípravu staveb
 bilancování výrobního programu, cash-flow
 kontrolu a řízení kvality stavební produkce
a ziskovosti firmy v čase
Expertizy postupu výstavby významných projektů
CONTEC – Prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc., Mánesova 819, 278 01 Kralupy nad Vltavou, tel./fax: +420 315 726 910, www.contec.cz, www.sitovegrafy.cz, e-mail: [email protected]
31
text: Pavel Šobra
grafické podklady: Zumtobel Lighting, s.r.o.
Inteligentní systémy řízení osvětlení
Ing. Pavel Šobra (*1957)
Absolvoval Elektrotechnickou fakultu
ČVUT v Praze, směr Elektrotechnologie. Od roku 2005 je zaměstnán ve
společnosti Zumtobel Lighting, s.r.o.,
kde spolupracuje na světelných řešeních a dodávkách osvětlení.
Osvětlení a světlo nás provází na každém kroku, každým okamžikem dne i noci. Především
intenzita, barevné podání a barva světla mají
značný vliv na naši psychiku, podvědomí
a v neposlední řadě i pracovní výkon.
Člověk je po celou dobu svého vývoje ovlivňován především denním světlem, sluncem a jeho fázemi, ať už v průběhu dne či roku.
Nezanedbatelnou složkou přirozeného osvětlení je však i měsíc.
A máme tu první zcela jednoduchý příklad rozdílných zdrojů vřazených
do systému, teplý zdroj slunce a chladný měsíc. Teplotu samozřejmě posuzujeme z hlediska teploty chromatičnosti. A systém? Jistě
přirozený systém – naše sluneční soustava.
▼ Obr. 1. Osvětlení pro odlišné činnosti v průběhu dne
32
Dovolte mi jednu definici: systém je množina prvků a vazeb mezi
nimi. Systém řízení osvětlení můžeme velmi zjednodušeně popsat
jako řízení, vazby, řízené prvky. Vraťme se ke sluneční soustavě,
která je pro nás určitým vzorem a možná až ideálem. Prvky si pro
jednoduchost omezíme na dva, o kterých jsme již mluvili, slunce
a měsíc, zdroj denního a nočního osvětlení. Podívejme se znovu na
jejich barvu. Slunce je jistě zdroj teplý, jeho světlo představuje ideál,
obsahující celé spektrum záření. Umělé zdroje se tomuto ideálu více
či méně blíží. Oči a celé vnímání osvětlení je právě sluncem ovlivněno
a se sluncem jako zdrojem srovnáváme i vlastnosti našich zdrojů
a svítidel umělého osvětlení. Tím se dostáváme k prvnímu úkolu
systému řízení osvětlení: co nejlépe se přiblížit nebo doplnit přirozené
osvětlení s cílem sladit potřeby a požadavky uživatelů. V kontextu
pracovního dne mluvíme o motivačním cyklu.
Motivační cyklus řízení
Motivační cyklus řízení synchronizuje osvětlení, v tomto případě
pracovního prostředí, s „hodinami“ našeho těla. Světlo pouze
nepomáhá při čtení, ale také řídí mnoho funkcí těla, „biologické
hodiny“. Na následujících obrázcích (obr. 1) jsou znázorněny čtyři
časy a typické činnosti spolu s rozdílným osvětlením. Následně
je prezentováno různé osvětlení s ohledem na určení daného
prostoru (obr. 2, 3). Systém také umožní jednoduché nastavení
světelné scény dané kanceláře (obr. 4), ale i soustavy více místností (obr. 5).
▲ ▼ Obr. 2. a 3. Nasvětlení prostoru s využitím přímého/nepřímého osvětlení a dalších efektů
33
▲ ▼ Obr. 4. Světelné scény podle činností: práce s textem; práce na PC; jednání
▲ Obr. 5a. Nastavení světelné scény soustavy místností – pracovní doba
▲ Obr. 5b. Nastavení světelné scény soustavy místností – noční čas
▼ Obr. 5c. Nastavení světelné scény soustavy místností – úklid
34
2009
Příloha časopisu
Stavebnictví 11–12/09
stavebnictví
časopis
l
á
i
c
e
sp
Zelená úsporám
a projektanti V
Programy Zelená úsporám a NOVÝ PANEL – terminologie a definice
Podmínky programu NOVÝ
PANEL (NP) upravuje nařízení
vlády č. 299/2001 Sb., o použití
prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků
z úvěrů poskytnutých bankami
právnickým a fyzickým osobám
na opravy a modernizace domů,
ve znění pozdějších předpisů.
Poslední novela tohoto nařízení
byla provedena nařízením vlády
č. 310/2009 Sb. s účinností od
17. 8. 2009 (nahrazuje v § 3 odst.
5 v první větě výraz „doporučenou“ slovem „požadovanou“ –
rozumí se normová hodnota podle ČSN EN 73 0540:2005 Tepelná
ochrana budov).
Podmínky programu Zelená
úsporám (ZÚ) stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR
prostřednictvím směrnice MŽP;
v současné době platí Směrnice
MŽP č. 9/2009 o poskytování
finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí
v rámci ZÚ na opatření vedoucí
k úsporám energie a využití
obnovitelných zdrojů energie
v obytných budovách.
Podmínky stanovené těmito
dvěma dokumenty se značně liší,
jak ve formulacích, v obsahu i v cílech, kterých má být dosaženo.
Na základě dohody mezi MŽP
a MMR a dále dohody mezi SFRB
a SFŽP byly upraveny podmínky
pro poskytování podpory ZÚ na
panelové domy. Ve svém důsledku tyto dohody vyžadují, aby pro
panelové domy byly – v případě
žádosti o podporu ZÚ – naplněny
podmínky obou programů. Pro
vlastníky bytů, rodinných a bytových domů a pro projektanty,
kteří opravy a stavební úpravy
navrhují, tak vznikla složitá situace. K nařízení vlády č. 299/2001
Sb. je třeba poznamenat, že text
tohoto nařízení používá formulace a termíny, které neodpovídají
platným stavebně právním předpisům.
Opravy a modernizace v nařízení vlády nejsou pro účely nařízení
vlády definovány. Termíny opravy
a modernizace nepoužívají stavebně právní předpisy (stavební
zákon užívá a definuje pojmy
2
speciál 11–12/09
udržovací práce, změny dokončených staveb, stavební úpravy).
Pojem oprava lze významově
zahrnout pod pojem udržovací práce (viz zrušená vyhláška
č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, § 14). Pojem
modernizace používá zákon
č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů);
pro účely zákona o dani z příjmů
je modernizace technickým zhodnocením hmotného investičního
majetku a rozumí se jí rozšíření
vybavenosti nebo použitelnosti
majetku. Z technického (stavebního) hlediska představuje modernizace přizpůsobení
staveb nejnovějším potřebám
a požadavkům; jedná se o takové
stavební zásahy, které odstraňují
morální opotřebení staveb, při
nichž se nemění hmotová a prostorová skladba a účel stavby.
Nařízení vlády č. 299/2001 Sb.,
v příloze č. 2 (Seznam oprav
a modernizací domů, na které lze
poskytnout podporu) uvádí vedle
opatření charakteru udržovacích
prací a stavebních úprav také
nástavby, změny v užívání části
stavby, projektovou činnost, vypracování průkazu energetické
náročnosti budovy.
Příloha č. 2 nařízení vlády
č. 299/2001 Sb., používá technicky nepřesné, nesprávné nebo
slangové výrazy, které neznají ani
právní předpisy, ani technické
normy (repase vstupních dveří,
vyregulování otopné soustavy,
reprofilace styků dílců, teplá užitková voda, zkvalitnění ústřední
regulace otopné soustavy).
Bytový dům je v § 2 nařízení
vlády č. 299/2001 Sb., definován v poznámce pod čarou č. 1
odkazem na § 3 písm. b) vyhlášky
č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
a čl. 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky
č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na
výstavbu v hl. m. Praze. Velká část
paragrafu 3 vyhlášky č. 137/1998
Sb., byla zrušena vyhláškou
č. 502/2006 Sb. z 28. 11. 2006,
včetně definice bytového domu.
Definice bytového domu je nyní
obsažena ve vyhlášce 501/2006
Sb., o obecných požadavcích na
využívání území; je formulována
odlišně oproti zrušené části § 3
vyhlášky č. 137/1998 Sb.
Zavedení a certifikace systému
řízení jakosti u firmy dodavatele opravy nebo modernizace
domu. Povinnost zakotvená
v § 3 odst. 3 písm. c) nařízení
vlády; je požadováno zavedení
a certifikace způsobem odpovídajícím příslušné české technické
normě s poznámkou pod čarou
č. 7. Poznámka č. 7 uvádí ČSN EN
ISO 9001 nebo 9002. Citaci technických norem je třeba uvádět
vždy s rokem vydání (začátkem
platnosti) příslušné normy. Podle
normy 9002 se certifikace již
řadu let neprovádí. ČSN EN ISO
9002:1994 byla zrušena k 1. 9.
2001. V současné době platí ČSN
EN ISO 9001:2001, jejíž platnost
končí v listopadu 2009, a nová
norma ČSN EN ISO 9001:2009.
Projektová dokumentace navrhované opravy nebo modernizace domu je požadována
v § 3 odst. 4 písm. a) nařízení
vlády. Projektová dokumentace
je termín stavebního zákona
a je jí dokumentace pro vydání
stavebního povolení, projektová
dokumentace ohlášení stavby
(u vybraných staveb), projektová
dokumentace pro provádění
stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy. Opravy
(v dikci stavebního zákona udržovací práce) projektovou dokumentaci nevyžadují. Stavební
zákon nezná projektovou dokumentaci modernizace domu.
Zprávy o energetickém auditu
a prokázání energetické náročnosti budov v případě, že oprava nebo modernizace je provedena změnou stavby podle
stavebního zákona (§ 3 odst. 4
písm. d) nařízení vlády). Právně
ani fakticky neexistuje oprava
nebo modernizace provedená
změnou stavby podle stavebního zákona. Změnou dokončené
stavby stavební zákon rozumí
nástavby, přístavby a stavební
úpravy. Podobně dále „dojde-li
při opravě nebo modernizaci
domu ke změně stavby podle
stavebního zákona“.
Příloha č. 1 nařízení vlády –
Seznam typizovaných konstrukčních soustav realizovaných v hromadné výstavbě
panelových domů. V seznamu
jsou zahrnuty i jiné než panelové
domy (např. blokopanelové domy
označované T 1, T 5, T 11 atd.),
naopak některé soustavy panelových domů chybí.
Panelový dům můžeme definovat jako dům, kde rozhodující
část jeho nosné konstrukce
tvoří svislé nosné stěny složené
z prefabrikovaných dílců (panelů) výšky nejméně 1 podlaží
a vodorovné desk y složené
rovněž z dílců. Prefabrikované
dílce jsou nosné nebo nenosné
dílce (zejména betonové nebo
železobetonové) zhotovené průmyslovými způsoby, ze kterých
se sestavují stavební díly (strop,
stěna, obvodový plášť) a konstrukce budov beze změny jejich
tvaru a rozměrů. V seznamu se
stále opakuje chyba v označení
konstrukční soustavy HKS G.
Taková konstrukční soustava
neexistuje. HK se používala pro
označení soustav vyvíjených
v organizaci Stavoprojekta Hradec Králové (krajské varianty).
Správné označení je NKS G, kde
NKS znamená nová konstrukční
soustava a G znamená Gottwaldov. Tato soustava ve Zlíně existuje a majitelé panelových domů
postavených v této soustavě
mají problémy s dosažením na
program PANEL.
Závěrem upozorňujeme, že na
webov ých stránkách MMR,
v části Územní plánování a stavební řád, rubrika Stanoviska
a metodiky, na str. 2 je umístěn
metodický pokyn odboru stavebního řádu MMR Zelená úsporám
z pohledu aplikace stavebního
řádu, určený jako pracovní pomůcka pro stavební úřady. ■
Autorka: Marie Báčová, Česká
komora autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě
Tepelná čerpadla v programu Zelená úsporám
Počátkem devadesátých let minulého století
se v České republice začala velmi zvolna objevovat první tepelná čerpadla. V Evropě však
s těmito zařízeními již byly jisté zkušenosti, protože se v důsledku ropné krize kolem
roku 1980 hledaly
inzerce
cesty čím topit, když
ceny topných olejů
a souvisejících fosilních paliv dramaticky
rostly.
tepelných čerpadel v České
republice (AV TČ), která byla
současně zakládajícím členem
Evropské asociace tepelných
čerpadel. Díky cílevědomé a usilovné aktivitě členů AVTČ, která
se zaměřovala v prvních letech
především na šíření osvěty mezi
laickou a také odbornou veřejností, byl nastartován pozitivní vývoj
tohoto nového oboru a ke konci
roku 2008 bylo v ČR instalováno
Historie tepelných
čerpadel v ČR
Západní Evropa byla tímto vývojem zaskočena. Největšího rozvoje instalací tepelných čerpadel
bylo dosaženo ve Skandinávii,
jmenovitě pak ve Švédsku, kde
mimo ekonomického efektu byl
a stále je pozitivní pohled na toto zařízení z ekologického
hlediska, což je Švédům vlastní.
Do České republiky se tepelná
čerpadla také po roce 1990
začala dovážet právě ze Švédska, ale pouze v omezeném
množství, protože velmi levné
energie, které u nás historicky
z dob socializmu byly, prakticky
nikoho nemotivovaly, aby si
tepelné čerpadlo pořídil. Ochrana životního prostředí se teprve
začala probouzet a na toto kritérium se tehdy příliš nehledělo,
což byl opět pozůstatek z let
minulých. S růstem cen energií
se začínala tepelná čerpadla
jevit jako šikovná zařízení, která ušetří energii pro vytápění
a ohřev vody, kterou nebude nutné nakoupit. Když se pak v roce
2000 zavedly dotace na podporu
instalací tepelných čerpadel
a také zvýhodněné sazby za
odběr elektrické energie pro majitele tepelných čerpadel, dá se
říci, že to byl teprve skutečný
začátek uvědomělých instalací
těchto energeticko–ekologických zařízení v ČR. Ve stejném roce (rok 2000) byla také
založena Asociace pro využití
Casopis_Stavebnictvi_SME_125x185.indd 2
speciál 5/6/09
11–12/09
3
11:16:44 AM
více než 20 000 tepelných čerpadel různých systémů, výkonů
a provedení.
Změna sortimentu
a garážový trend
Zpočátku se na český trh dovážela především zařízení ze zahraničí, a to z už zmiňovaného
Švédska, ale také z Německa
a Rakouska, kde byla jejich
výroba již sériová a provozně
ověřená. S výrobou také začaly
některé české firmy, některé
úspěšně, jiné toho po krátké
d o b ě z anechal y. V p osled ních třech letech je však cítit
negativní trend a to prodávat
na českém trhu výrobky, které
jsou označovány jako tepelná
čerpadla, ale ve své podstatě
jsou to upravené klimatizační
je d notk y, prim ár n ě urč ené
pro chlazení a také částečně
určené pro v y tápění. Jejich
provedení zpravidla nedosa huje parametrů skutečných
te p elnýc h č er p ad el, mí vají
kratší životnost a často obtěžují okolí svou zvýšenou hlučností. Původ těchto výrobků
bý vá v Číně, Itálii, ale také
se skládají z různých komponentů až v Česku (v zahraničí
se jim říká „garážová“, podle
toho, kde se „vyrábí“). Běžný
zájemce o tepelné čerpadlo,
který nepracuje v tomto oboru,
těžko rozezná, co je skutečné
tepelné čerpadlo a co se za ně
jen vydává. Je až s podivem,
jakým tempem přibývá těchto
zařízení s těžko definovanými
parametry, které se současně
vyznačují líbivou cenou.
Zelená úsporám
a tepelná čerpadla
V letošním roce se Ministerstvu životního prostředí ČR,
v době, kdy v jeho čele stál
ministr Martin Bursík, podařil
„husarský kousek“ při prodeji
emisních povolenek Japonsku –
s tím, že utržených 25 miliard Kč je určeno pro snížení
energetické náročnosti staveb
a využívání obnovitelných zdro-
4
speciál 11–12/09
jů s cílem přispět snížení produkce „skleníkových plynů“.
Byl připraven program Zelená
úsporám, kter ý byl spuštěn
počátkem dubna 2009 s předpokládanou dobou trvání pět
let. Skvělá myšlenka, unikátní
řešení, ojedinělý projekt, který
dosud neměl u nás obdoby.
Na tak rozsáhlou akci však byla
příprava sotva půl roku, a to ji
hned z počátku poznamenalo.
Podívejme se na tento pro gram z hlediska podpory tepelných čerpadel. Pro dosažení
vysokých ekologických efektů
bylo rozhodnuto o tom, že podporovat se budou jen taková
tepelná čerpadla, která mají
p rok az ateln ě v ys ok ý efek t
energetické úspory. Byly stanoveny minimální parametry,
které musí tepelné čerpadlo
splňovat (doložené měřením
ve zkušebně), aby na ně mohla
být dotace poskytnuta. Druhou podmínkou pak bylo, že
instalaci musí zajistit odborně
v y š ko len á m ont á ž ní fir m a.
Potud by bylo vše v pořádku
a také Asociace pro v yužití
tepelných čerpadel ČR spolupracovala při přípravě tohoto
programu.
P ro p ag ac e pro gramu Zele ná úsporám slibovala, jakým
snadným způsobem bude
možné dosáhnout na dotace,
prakticky téměř pro každého.
Přišel duben 2009 a z velkého
očekávání bylo velké zklamání.
Možnost získat dotaci na tepelné čerpadlo bylo jen ve velmi v ýjime č ných př ípadech.
A v čem byl problém?
Především u novostaveb bylo
možné dotovat tepelné čerpadlo jen tehdy, když byl objekt
na úrov ni „nízko energ etic kého“ a takov ý dům žádné
tepelné čerpadlo z podstaty
v ě c i n e p o t ř e b u j e . To b y l o
pro všechny stavebníky velké
zklamání a mnozí od původního záměru pořídit si tepelné
čerpadlo ustoupili, samozřejmě ke škodě věci. U stávajících
objektů, kde by bylo žádoucí
nahradit kotle na tuhá fosilní
paliva tepelnými čerpadly, byla
stanovena podmínka, že tento
stávající objekt musí splňovat
současné tepelně -technické
standardy jako novostavba.
Tento vysoký požadavek byl
pro dr tivou vět šinu zájem ců o změnu v y tápění zcela
n e p ř ij ate l ný – ve s rov n á ní
s nutnými náklady na zateplení
a neadekvátní dotací na tepelné čerpadlo.
Výsledek tedy vůbec nesplnil
velké očekávání, jež vystřídalo
velké zklamání. V důsledku
toho za prvních pět měsíců trvání programu Zelená úsporám
byly podány jen dvě žádosti
o dotaci na tepelné čerpadlo,
což se nedá hodnotit jinak než
jako propadák.
Nové úpravy
programu
Naštěstí došlo k tomu, že původní tvrdě nastavená kritéria
byla Ministerstvem životního
prostředí ČR (MŽP) – Státním
fondem životního prostředí
(SFŽP) přehodnocena s tím, že
prakticky do každé novostavby
lze tepelné čerpadlo dotovat,
a u stávajících objektů rodinných domů se netrvá na zateplení a při náhradě kotle na
tuhá paliva, nebo elektrokotle,
lze dotaci poskytnout. Přičemž
n á h r a d a v y t á p ě n í ze m n í m
plynem tepelným čerpadlem,
bohužel, dotována není. Tato
úprava dotačních podmínek se
konečně setkala s pozitivní reakcí zájemců o využívání tepelných čerpadel. Potud by mohly
být MŽP a SFŽP spokojeny, ale
objevil se nový – neočekávaný
problém.
V podmínkách získání dotace
na tepelná čerpadla byla stanovena závazná kritéria, jež musí
dotované tepelné čerpadlo splňovat. Na českém trhu je však
jen 30 % tepelných čerpadel,
k terá d aná kriteria spl ňují.
S vidinou příležitosti lepšího
prodeje se do Seznamu výrobků a technologií (SV T) protlačila i taková zařízení, jež daná
kritéria nesplňují ani náhodou
a samozřejmě svou inzerovanou kvalitu nemohou doložit.
V tomto směru došlo k pochybení na SFŽP, kter ý převzal
od dodavatelů někdy špatné,
někdy i „upravené“ podklady
o parametrech zařízení, na jejichž základě pak byl proveden
jejich zápis do zmíněného SVT.
Toto je závažný problém, který
je nutné řešit, protože podle
Seznamu výrobků a technologií si zájemci vybírají zařízení,
aniž by tušili, že si poř izují
třeba podřadný výrobek místo
vysoce efektivního tepelného
čerpadla.
V zásadě lze konstatovat, že
po první velmi „rozpačité“ fázi
se situace podstatně zlepšila,
jen je potřeba doladit nezbytnou administrativu související
s „papírovou vojnou“. Zde zatím přetrvává dost nejasností.
Chybí totiž prováděcí předpis,
kde by bylo vše jednoznačně
a srozumiteln ě st anoveno.
D o u fejm e, že i n a to b r z y
dojde. ■
Autor: Ing. Josef Slováček
předseda správní rady Asociace pro využití tepelných čerpadel v České republice
▼ Členové asociace na pravidelném školení EUCERT.HP
Optimalizace využití programů
NOVÝ PANEL a Zelená úsporám
Vlastníci bytových domů bez ohledu na jejich
právní formu jsou považováni za podnikatele.
I když se například pro členy společenství
vlastníku bytových jednotek může takový pohled jevit jako podivný, je nutné ho při přípravě
žádostí o podporu na opravy bytových domů
respektovat.
Tyto podpory mohou být poskytovány ze dvou programů.
Širším a komplexnějším z hlediska spektra podporovaných
oprav je program NOVÝ PANEL,
který umožňuje získat podporu
formou z v ýhodněné záruk y
za úvěr určený na financování
oprav či dotace na úhradu části
úroků tohoto úvěru. Žádosti
o tyto podpory přijímá Českomoravská záruční a rozvojová banka
a prostředky poskytuje Státní
fond rozvoje bydlení ČR. Finančně zajímavou alternativu pro
zlevnění oprav bytových domů
v oblasti jejich zateplení představuje program Zelená úsporám.
Žádosti o dotace z tohoto programu přijímá Státní fond životního
prostředí ČR. Nedávné rozšíření
působnosti tohoto programu
i na bytové domy postavené ve
vybraných konstrukčních soustavách, obvykle označovaných jako
panelové bytové domy, ještě
podtrhlo nutnost optimalizace
postupu žadatele o podporu,
pokud ji chce využít z obou programů v maximální míře.
Jaké podpory
lze získat
Z programu NOVÝ PANEL:
■ z áruku za bankovní úvěr až
do výše 80 % jistiny úvěru;
■ d otaci na úhradu úroků ve
v ýši 2,5 – 4 % p.a. z v ýše
úvěru určeného na finan cování podporovaných činností uvedených v příloze
programu.
Z programu Zelená úsporám:
■d
otaci ve výši až 1500 Kč/
m 2 (v závislosti na dosažené
měrné roční spotřebě tepla
na vytápění).
Výhody a nevýhody
režimů veřejné
podpory
Podpora na opravy bytových
domů může být poskytnuta ve
dvou režimech:
■ b lokové výjimky;
inzerce
Stavba je komplex – stejně jako Stavební veletrhy Brno
2010
Základem každého stavebního díla je hrubá stavba. Spousta lidí také předpokládá,
že „glajchou“ je skoro hotovo. Co ale znamená to „skoro“? V jednom ze „Scientific
Center“, v Londýně, vystavují do detailů
provedený názorný řez domem a expozice
je téměř stále plná obdivujících a překvapených návštěvníků. Tohle všechno že jsou
„střeva stavby“? Vystavovaný řez představuje obytný dům. Jsou ale i stavby daleko
složitější – nemocnice, výrobní závody,
montážní haly nebo sklady, laboratoře –
a každá vyžaduje něco trochu jiného, ale
pokaždé platí: aby se daný objekt dal řádně a komfortně užívat, je třeba ho kompletně vybavit.
První, s čím se potká hrubá stavba, jsou
technické rozvody: elektřiny, vody, plynu,
optických i klasických sítí pro připojení
počítačů, sítí slaboproudých, případně
vzduchu – a to možná i tlakového, a naopak odsávání, kompletní vzduchotechniky… Pak kanalizace, topení, chlazení,
výtahy, dnes možná i dublovaný rozvod
vody – ta dešťová se dá jímat, filtrovat
a dále využívat. Samozřejmě sem bude
patřit i řešení energetické soběstačnosti
budov v podobě fotovoltaických systémů,
solárních panelů nebo tepelných čerpadel, alternativní zdroje energie, ale i stále více se prosazující filosofie „chytrých“
domů, které si samy určují tepelný či světelný režim…
Všechny tyto obory, jejichž produkce teprve ze stavby hrubé učiní tu, která maximálně přesně plní svůj účel, jsou součástí
připravovaného 11. ročníku SHK, který se
koná ve dnech 13. – 17. 4. 2010 na brněnském výstavišti, jako součást komplexu
Stavebních veletrhů Brno. I v nadcházejícím ročník budou pořadatelé pokračovat
v náštěvnicky atraktivním tématu energeticky úsporného stavění. Toto téma
bylo zajímavé pro 90 % návštěvníků posledního ročníku a dotýká se nejen oblasti
technického zařízení budov, ale i oborů
zdících materiálů, oken, dveří, izolačních
materiálů, konstrukčních systémů a ostatních stavebních materiálů. Vzniká tak
jedinečná možnost pro každého,
dovědět se o novinkách v nabídce produktů a služeb, konkrétních
výrobcích, současných oborových
trendech a hlavně osobně se na
vše zeptat a prakticky vyzkoušet.
Určitě je také zajímavé, že již tradiční
spojení stavebních oborů veletrhu IBF
a veletrhu technického zařízení – SHK (topení, rozvody, sanita) – je v příštím ročníku
navíc doplněno o veletrh bydlení a interiérového vybavení Mobitex. Tímto spojením
vzniká ucelený komplex veletrhů, který
zahrnuje vše od hrubé stavby, technického
zařízení budov a nově i vybavení budov
i desénový rozměr interiérů.
Ing. Jana Tyrichová
manažer PR a reklamy Stavební veletrhy
Brno, Tel. +420 541 152 890
Fax: +420 541 152 889
www.stavebniveletrhybrno.cz
speciál 11–12/09
5
■p
odpory malého rozsahu de
minimis.
R e ž i m b l o ko v é v ý j i m k y j e
charakteristický tím, že podpora na projekt chápaný jako
oprava by tového domu či
souboru by tov ých domů je
omezena intenzitou veřejné
p o d p or y. Intenzit a ve řejné
podpor y je poměr mezi do tací a investič ními náklad y
na opravu domu v yjádře ný v procentech. V případě
podpor y v programu Zelená
ús p o r ám js o u investi č ními
náklady, které lze pro účely
výpočtu uvedeného ukazatele
použít, pouze náklady na zateplení. Tento ukazatel nesmí
přesáhnout limity stanovené
p r o m a l é , s t ř e d n í a v e l ké
podnikatele (40 –20 %). Nejvyšší míru podpory lze využít
u ž adatelů, k teré lze pova žovat za malé podnikate le, což je vět šina ž ad atelů
o podporu.
Ž a d a te l é o p o d p o r u o p r av
panelov ých by tov ých domů
v p r o g r a m u N O V Ý PA N E L
mohou využívat pouze tento
režim podpor y. V programu
Zelená úsporám budou tento
režim využívat zejména větší
bytová družstva, která opravují
bytový fond obvykle postupně
a u nichž investice celkově
dosáhnou částek v desítkách
milionů Kč.
Typickým uživatelem podpor
de minimis je společenst ví
vlastníků v menším nepane lovém by tovém domě nebo
i v panelovém domě, pokud
převážná č ást nákladů na
oprav y je spojena se zatep lením objek tu a bude pod p o řena v pro gramu Zelená
úsporám. Podpora de mini mis dovoluje u programu Ze lená úsporám získat relativně
v y š š í d ot a c i n e ž v re ž i m u
blokové v ýjimk y. Její nev ýho d ou je, že c elková v ý š e
podpor získaných jedním
subjektem nesmí v roce po sky tnutí podpor y a ve dvou
předchozích letech překročit
korunov ý ek vivalent č ástk y
2 0 0 0 0 0 e u r. V p r o g r a m u
N O V Ý PA N E L j e p o d p o r a
6
speciál 11–12/09
d e m i n i m i s z a t í m j e d i ný m
mož ný m režimem p o d p or y
u nepanelov ých by tov ých
d o m ů , v p ro g r a m u Z e l e n á
úsporám záleží na rozhodnutí
žadatele, jaký režim podpor y
si zvolí, pokud konkrétní situace tuto volbu dovoluje.
Podle čeho
se rozhodovat
Při rozhodování o tom, jaké
podpory využít a v jakém pořadí uzavírat smlouvy o podpoře,
je potřebné vzít do úvahy tyto
faktory:
– J ak velkou investici bude
oprava bytového domu představovat?
– J ak velký bude podíl nákladů
na zateplení objektu z celkových nákladů na opravy?
– J ak bude oprava financována
(podíl vlastních prostředků
a úvěru)?
– O jaký bytový dům se jedná
(panelový či nepanelový)?
– B ude k získání úvěru po st a č ujíc í p ouze z aji š tě ní,
kter ým disponuje žadatel,
nebo bude úvěrující banka
požadovat záruku PANEL?
– J aká bude doba splatnosti
úvěru na financování oprav?
– Z da a v jaké výši získal žadatel jinou podporu de minimis
v roce podání žádosti – nebo
ve dvou předchozích kalendářních letech?
L ze u vést n ě kolik p ř í klad ů
toho, jak výše uvedené faktory ovlivňují volbu optimálního
mixu podpor z obou programů.
■ Pokud bude oprava bytového domu nepanelového typu
představovat několik milionů
Kč a ž ad atelem o p o d p oru
bude S VJ č i men š í by tové
družstvo, které ještě žádné
p o d p or y ne č er p alo, p ak je
nejvhodnějším řešením využít
pro všechny podpory režim de
minimis. Ve všech ostatních
případech je účelné s přihlédnutím k výše uvedeným faktorům zvážit optimální režim
p ostupu, aby ž ad atel mohl
využít existující nabídku v co
nejvyšším rozsahu.
■ Jestliže žadatel financuje
oprav y částečně z vlastních
prostředků, je výhodnější použít tyto prostředky v maximální
míře na tu část oprav, která
bude podporovaná z programu
Zelená úsporám.
■ Pokud žadatel chce v yu ž í t p o uze k r átko d o bý ú v ě r
menšího rozsahu, je účelné
u s i l ov a t v m a x i m á l n í m í ř e
o v y u ž ití p ro g r amu Zelen á
úsporám.
Větší projekty – (nad cca 30
by tov ých jednotek), opti mální režim uzavírání smluv
o podpoře:
– n e j p r v e u z a v ř í t s m l o u v y
o dotaci z programu Zelená
úsporám, a to v režimu blokové výjimky;
– jako další v pořadí uzavřít
smlouvu o záruce z programu NOV Ý PANEL (lze pouze
v režimu de minimis);
– jako poslední uzavřít smlouvu
o dotaci NOV Ý PANEL (lze
pouze v režimu de minimis).
Na co nezapomenout
Jak postupovat
Pro optimální využití podpor je
ve většině případů potřebné
zvolit správné pořadí uzaví rání smluv o podpoře. Pořadí
podání žádostí o podporu není
rozhodující.
Panelové bytové domy
Jako nejvhodnější lze doporučit tento postup:
– u z a v ř í t n e j p r v e s m l o u v u
o záruce z programu NOV Ý
PANEL (pokud žadatel po třebuje k financování úvěr
a nemá dostatek jiného vhodného zajištění);
– n ásledně uzavřít smlouvu
o dotaci NOV Ý PANEL;
– jako poslední uzavřít smlouvu o dotaci z programu Ze lená úsporám.
Nepanelové by tové domy
Výběr vhodného postupu
z áv isí p ře d ev š ím na p o č tu
opravovaných bytových jednotek, výši nákladů na opravy na
bytovou jednotku a na podílu
vlastních zdrojů investora na
financování oprav. Z uvedeného důvodu jsou dále uvedené
propočty pouze orientační.
Menší projekty – do cca 30 bytových jednotek (žadatel v roce
podání žádostí a v předchozích
dvou letech žádnou podporu de
minimis nečerpal):
– p ro všechny t ypy podpor
v yužít režimu de minimis,
přičemž nezáleží na pořadí
uzavírání smluv o podpoře.
■ Žadatel o dotaci v programu
Zelená úsporám je povinen
s p lni t p o d mínk y p ro g r a mu
NOV Ý PANEL, a to minimálně
v rozsahu dovolujícím poskytnutí d ot ace ve v ý š i 2, 5 %
(oprav y skupiny A ). K tomu
je povinen předložit Státní mu fondu životního prostře dí stanovisko Poradenského
a informačního střediska (PIS)
používané v programu NOV Ý
PA N E L ( p ř í l o h a A ž á d o s t i
o dotaci). Pozn.: ve skupině A
jsou kromě zateplení uvedeny
ještě další opravy. I ty budou
muset být součástí projektu
podporovaného dotací Zelená
úsporám nebo musí u nich PIS
potvrdit, že objekt tyto opravy
nevyžaduje.
■ Dotaci NOV Ý PA NEL lze
poskytnout pouze k té části
úvěru, která nebude použita na
financování těch zateplovacích
prací, které budou podpořeny
dotací z programu Zelená
úsporám (příp. i prací podpořených dotací z jiných státních
nebo evropských fondů).
■ Seznámit se podrobněji se
všemi dostupnými informacemi prostřednictvím těchto webových stránek: www.sfrb.cz,
w w w.cmzrb.cz, w w w.zele nausporam.cz. ■
Au tor: Ing. Lubomír Rajdl,
CSc., vrchní ředitel úseku strategie Českomoravské záruční
a rozvojové banky, a. s.
inzerce
Tepelná čerpadla Dimplex pro
inovativní topení a chlazení
Výrobní závod koncernu GLEN DIMPLEX DEUTSCHLAND v bavorském
Kulmbachu má za dobu 35 let zkušeností s výrobou chladicích zařízení
se specializací na tepelná čerpadla.
Ve výrobním programu jsou zahrnuty všechny systémy. V souladu s evropským trendem,
kdy s ohledem na příznivé podmínky mírného klimatického pásma, se těžiště výzkumu,
vývoje a výroby orientuje především na
tepelná čerpadla systém vzduch-voda.
Nově byla uvedena na evropský trh vysoce efektivní tepelná čerpadla pro venkovní
instalace systém vzduch-voda, s označením
LA – TU.
Jejich výhodou je univerzální provedení
s relativně nízkými náklady na instalaci. Jejich hlavními přednostmi jsou ovšem vysoké
topné faktory a velmi tichý chod.
Velkorysé řešení tepelného výměníku snižuje proudění vzduchu až o 30 % a ve spoTepelné čerpadlo Dimplex
Rozsah provozních teplot vzduchu [°C]
Rozsah provozních teplot topné vody [°C]
Výkon [kW]
Topný faktor [ - ]
Rozměry [cm]
▲ Hodnoty
LA 12TU
7,6
3,7
146x91x75
9,5
3,8
181x125x75
LA 11ASR
LA 16ASR+
efektivní tepelné čerpadlo
pro venkovní instalace, systém
vzduch-voda, s označením LA – TU
LA 17TU
od -25 do +35
od 18 do 58
14,7
3,8
194x160x95
LA 25TU
LA 40TU
19,7
3,8
194x160x95
30,4
3,9
210x174x98
8,8
3,2
10,9
3,3
136x136x85
LI 11TER
od -25 do +35
od 18 do 58
12,8
8,8
3,4
3,2
16,4
10,9
2,8
3,3
157x155x85
136x75x88
LI 16TER
LA 35TUR+
12,8
3,4
16,4
2,8
157x75x88
od 18 do 65
24,2
4,0
32,0
3,9
210x174x98
dle EN 255, při A2/W35 a A27/W18
Tepelné čerpadlo Dimplex
Tepelný výkon [kW]
Topný faktor [ - ]
Chladící výkon [kW]
Topný faktor [ - ]
Rozměry [cm]
▲ Hodnoty
LA 9TU
▲ Vysoce
dle EN 255, při A2/W35
Topný faktor [ - ]
Chladící výkon [kW]
Topný faktor [ - ]
Rozměry [cm]
▲ Hodnoty
jení s bionickým ventilátorem je výsledkem
nízká hladina hluku.
Další zajímavostí v sortimentu tepelných
čerpadel Dimplex jsou tepelná čerpadla
určená nejen pro topení, ale i chlazení, tzv.
reverzibilní. Chlazení se pak děje buď aktivním (do chlazení se zapojuje kompresor
tepelného čerpadla) nebo pasivním režimem (bez kompresoru, systém země-voda).
Chlazení je možné zajistit „chladicí vodou“
o teplotě 18°C pro plošné chlazení nebo
až 7°C pro klimatizační vzduchové systémy.
U systému vzduch-voda je na výběr pro
rodinné domy mezi výkonovou řadou 11
a 16 kW, a to v provedení jak vnitřní,
tak i venkovní, pro objekty s vyšší náročností na topení a chlazení je to pak typ
LA 35TUR+.
Ve všech případech se jedná o chlazení
aktivním režimem, tedy energii pro chlazení můžeme zároveň využít pro ohřev TUV
SI 30TER+
28,6
3,8
44,6
6,2
166x100x78
SI 75TER+
od 18 do 55
64,0
3,4
86,5
5,1
189x135x75
SI 75ZSR
65,3
3,5
100,0
5,6
189x135x75
dle EN 14511, při B0/W35 a B20/W18
speciál 11–12/09
7
Výkon [kW]
Topný faktor [ - ]
Rozměry [cm]
▲ Hodnoty
LA 22HS
13,6
3,1
171x168x100
LA 26HS
LIH 22TE
od -25 do +35
od 18 do 75
15,9
13,6
3,2
3,1
171x168x100
171x75x103
LIH 26TE
15,9
3,2
171x75x103
dle EN 255, při A2/W35
Topný faktor [ - ]
Rozměry [cm]
▲ Hodnoty dle EN 255, při B0/W35
SIH 6TE
SIH 9TE
6,2
4,6
81x65x46
9,0
4,5
81x65x46
SIH 11TE
od 18 do 70
11,2
4,7
81x65x46
je vysokoteplotní
tepelné čerpadlo,
speciálně vyvinuté pro topné systémy vyžadující
vysokou teplotu
topné vody, kdy
zateplení objektů
není možné, stejně
jako rekonstrukce
▲ Dimplex vysokoteplotní tepelné čerpadlo, vyvinuté pro topného systému,
topné systémy vyžadující vysokou teplotu topné vody
která by byla komplikovaná nebo
neúměrně drahá.
či bazénu, u typu LA 35TUR+ je možnost
zajištění vody pro topení či ohřev TUV Pro tento účel jsou v nabídce dvoustupňová tepelná čerpadla s výstupní teplotou
o teplotě až 65°C.
Pokud je potřeba zajistit topení v zimě až 75°C, která mohou být provozována
a naopak chlazení v létě, pak jsou u systé- i v systémech s tepelným spádem 90/70°C.
mu země-voda k dispozici reverzibilní tepelná čerpadla o výkonu 30 nebo 75 kW. Vedle systému vzduch-voda jsou také vysoTopná voda je maximálně 55°C, chladicí koteplotní tepelná čerpadla systém zeměvoda.
může být až 7°C.
Velmi vhodné jsou i pro klimatizační vzdu- Nabídka by nebyla úplná, pokud by nezahrnovala tepelná čerpadla využívající odchové systémy.
Neméně zajímavým zařízením Dimplex padní vzduch k ohřevu teplé vody.
Standardní objem teplé vody 300
▼ Tepelná čerpadla využívající odpadní vzduch (200) l je ohříván malým integrovaným tepelným čerpadlem.
k ohřevu teplé vody
Základní typ BWP 30H může
být doplněn vloženým výměníkem s teplosměnnou plochou
1,45 m2 pro napojení na jiný
tepelný zdroj (solární panely,
kotel...).
LWP 300W je větrací jednotka
s tepelným čerpadlem integrovaná v bojleru o objemu vody
300 l, která zajistí trvalou výměnu vzduchu v objektu při
současném ohřevu vody.
Vedle těchto „speciálních tepelných čerpadel“ jsou nosným
programem standardní tepelná čerpadla určená pro níz-
SIH 20TE
SIH 40TE
21,8
4,7
166x100x78
36,6
4,4
189x135x78
koteplotní (topná voda do 58°C) či středněteplotní (topná voda do 65°C) provoz,
ve variantě kompaktní vnitřní či kompaktní
venkovní provedení.
Sortiment tepelných čerpadel Dimplex vedle výše uvedených systémů vzduch-voda
a země-voda, doplňuje ještě systém vodavoda.
Všechny produkty tepelné techniky dodává
na český trh společnost TERMO KOMFORT,
s.r.o, která poskytuje technickou podporu
spolupracujícím partnerům, provádí návrhy
optimálních řešení, zajišťuje projekty a dodávky „na klíč“ jak pro rodinné domy, tak
bytové, komerční a výrobní objekty.
K naprosté dokonalosti řešení zajišťuje rovněž instalace fotovoltaických elektráren pro
pohon tepelných čerpadel.
Více informací o uvedených tepelných čerpadlech získáte na internetových stránkách:
www.termokomfort.cz
www.dimplex.cz
www.dimplex.de
Kontakty:
Brno: Ing. Alžběta Mračková Úsporný dům na výstavišti BVV – EDEN
3000, Bauerova 10, 603 00 Brno,
tel.: 545 213 628, mobil: 724 294 136,
fax: 545 213 629,
e-mail: [email protected]
Praha: Roman Šobr
Slavíkova 24/26, 130 00 Praha 3,
tel.: 222 720 449, mobil: 721 957 031,
fax: 222 718 761,
Řídicí systém osvětlení LITENET
Ethernet (TCP/IP)
PC s ovládacím
programem
Propojovací prvky
Propojovací prvky
Senzor denního osvětlení
3 x 64 DALI
Propojovací
prvky
Svítidla
▲ Obr.
6. Prvky řídicího systému osvětleníí
Žaluzie
Ovládací prvek
■ spolehlivá a vyzrálá digitální technika, která je v rozsáhlé míře
odolná vůči vnějším rušivým vlivům;
■ inteligentní řízení osvětlení v závislosti na denním světle;
■ jednoduché a časově úsporné uvedení do provozu;
■ jednoduchý provoz během celého cyklu užívání budovy;
■ v ysoká flexibilita při změně způsobu užívání místností a prostor
prostřednictvím progresivních systémových a komunikačních
standardů podpořených koncernovými zkušenostmi.
▲ Obr.
7. Řízení intenzity umělého osvětlení v závislosti na přirozeném světle
Ekonomické aspekty použití systémů řízení
Velmi důležité jsou samozřejmě ekonomické aspekty, použití systémů řízení. Nejlépe si spolupráci systému umělého osvětlení s denním
světlem můžeme dokumentovat na stmívání – řízení osvětlení místnosti se senzorem denního světla. Senzor monitoruje denní světlo
a v závislosti na jeho kvalitě a požadavcích na nasvětlení pracovní
plochy ovládá svítidla v místnosti (obr. 7). Úspora oproti svícení na
100 % je evidentní. Do systému jsou samozřejmě zařazeny také
žaluzie, aby naopak nedocházelo k nežádoucímu přesvětlení pracovní
plochy (obr. 6). Na tomto schématu jsou také zřejmé jednotlivé prvky
systému řízení osvětlení.
Řídicí systém LUXMATE LITENET
Světlo tedy znamená změnu. Přirozené denní světlo se v průběhu
dne i roku mění co do množství, směru, barvy a času. Na základě
této skutečnosti a rozmanitých požadavků ze strany projektantů,
instalatérů, provozovatelů a uživatelů je z pohledu světelné techniky vyzrálým zástupcem managementu osvětlení například systém
LUXMATE s rozmanitými možnostmi využití a aplikací.
Systém se vyznačuje jednoduchým a funkčně spolehlivým řízením
osvětlení. K hlavním přednostem patří: Od těchto předností se odvíjí filozofie ovládání s ergonomicky navrženými uživatelskými rozhraními. V konečném důsledku nepohlíží
na systém managementu osvětlení izolovaně jako na elektronický
sběrnicový systém, nýbrž integrovaně jako na součást světelného
řešení v budově. Významné jsou zkušenosti s ovládáním žaluzií
a zařízení na zaclonění a řízení denního světla, propojením se souvisejícími profesemi, jako jsou vytápění, ventilace a klimatizace, nebo
propojením se systémy managementu budov přes standardizovaná
rozhraní jako OPC nebo BACnet, ale také s integrací systémů nouzového osvětlení. ■
english synopsis
Intelligent Lighting Control Systems
Digital systems of interior lighting control allow for dimming groups
of lamps or individual lamps in separate rooms in reaction to the
daylight contribution to the room lighting. Standard button switches
or infrared remote controls are able to start pre-programmed lighting
scenes by pressing a single button. Artificial lighting control based
on daylight condition and interconnections of daylight sensors opens
up new options for energy saving, thus optimising the benefits for
the users. The systems have proven their qualities of ideal systems
of lighting in offices and conference rooms, medical surgeries and
attorneys´ offices, schools and laboratories as well as in residential
spaces.
klíčová slova:
digitální systémy řízení osvětlení, řízení světel a systémová
integrace, naprogramované světelné scény, úspory energie
keywords:
digital systems of interior lighting control, lighting control and system integration, pre-programmed lighting scenes, energy saving
35
text: Petr Brůha
foto: archiv ADP CZ, a.s.
Metodika návrhu řízení a monitorování
energetických systémů budov
Ing. Petr Brůha (*1952)
Vystudoval Fakultu strojní ČVUT
v Praze, obor Automatizace a regulace, v roce 1990 založil jednu z prvních
československých IT společností
Pragosoft, a.s. V roce 1997 se stal
spolumajitelem firmy ADP CZ, která se
v současnosti věnuje oblasti inteligentních budov, měření a regulace. Od roku
2006 se podílí na projektu Ministerstva
průmyslu a obchodu ČR Snižování energetické náročnosti budov inteligentními
systémy řízení.
Mezi nejčastější aplikace moderních technologií určených k monitorování a řízení systémů
budov patří ty, které zajišťují ekonomický
a současně komfortní provoz vytápění, větrání, chlazení a dalších energetických systémů
budov pro vytvoření požadovaného stavu
vnitřního prostředí budov.
V této oblasti se plně projevuje potřeba integrovaného přístupu
k řešení celého problému, který lze rozdělit do několika na sebe
navazujících a vzájemně se ovlivňujících kroků:
■ formulace zadání;
■ koordinace projektu;
■ aplikace zvolené metody.
Formulace zadání
Na počátku je většinou ne zcela přesně formulovaná myšlenka investora, kterou lze popsat jako: „chci využít nejmodernější technologie
pro řízení svého domu“, „chci mít přehled o provozních stavech“,
„chci mít minimální spotřebu energie“, nebo „chci mít kontrolu nad
provozem domu…“.
Druhým krokem je převedení této myšlenky do zadání projektu řídicího systému. Toto zadání již musí specifikovat jednotlivé požadované
funkce – například kolik místností bude mít individuální řízení teploty,
jak se bude regulovat výkon vytápěcího, případně chladicího zařízení,
zda se bude snímat poloha otevření okna, měřit koncentrace CO2 ve
vzduchu a další funkce.
Koordinace projektu
Na základě zadání lze zpracovat projekt řídicího systému, obsahujícího jednak potřebné hardwarové prvky, jednak program pro řízení
36
regulátorů vytvořený pro konkrétní řešení. V tomto kroku je nutná
součinnost všech dotčených profesí – architekt, topenář, vzduchotechnik, specialista na elektro – se zpracovatelem projektu řídicího
systému. Bohužel, právě v této oblasti je ještě celá řada zažitých
postupů, které brání efektivnímu využívání možností moderních
technologií. Inteligentní dům je vždy jen výtvorem lidského ducha
a odrazem schopnosti jednotlivých aktérů vzájemně komunikovat
a hledat společné optimální řešení.
Typickým příkladem je koordinace návrhu vytápění a jeho regulace –
topenář svým hydraulickým zapojením, počtem okruhů i osazením
aktivních prvků předurčuje způsob regulace výkonu a v případě, že
zpracovatel projektu regulace zvolí jinou koncepci, soustava buď nefunguje, nebo v ní je v lepším případě umístěno nadbytečné množství
součástek. Většina moderních aktivních prvků otopných soustav
obsahuje prvky autonomního řízení – od tradičních termostatických
hlavic, přes inteligentní oběhová čerpadla, po kotle vybavené programovatelnými regulátory s ekvitermní regulací. Napojení otopné
soustavy na systém integrovaného řízení budovy pak sebou přináší
nutnost buď odstavit jednotlivé autonomní regulační prvky, nebo
hledat další řešení, jak má na autonomní chování jednotlivých prvků
reagovat nadřazený regulační systém.
Dalším krokem je zpracování algoritmů a software pro řídicí systém,
který definuje regulační zásahy, uživatelský interface a případnou
archivaci sledovaných veličin. Posledním krokem je instalace, oživení
a seznámení uživatele s obsluhou.
Pro efektivní řešení celého tohoto procesu je možné použít několik
scénářů, které definují vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými
zúčastněnými. Nutno konstatovat, že největší překážkou bývá časová
souslednost jednotlivých kroků ovlivňujících výsledné řešení.
■ Prvním scénářem bývá dnes běžná situace, kdy zadání projektu
řídicího systému přichází v okamžiku, kdy je zpracována projektová
dokumentace jednotlivých profesí a na již předurčené řešení se navrhuje řídicí systém. Při tomto postupu je základem optimálního výsledku zkušenost zpracovatelů projektových dokumentací jednotlivých
profesí, které jsou řešeny s ohledem na možnosti řídicího systému.
Zpracovatel projektu řídicího systému má již velmi omezené možnosti
aplikace a mnohdy nelze využít všech dostupných služeb.
■ Druhý scénář je opačným extrémem, kdy je koncepce řídicího
systému vstupním parametrem pro návrh energetických systémů budov – například vytápění, větrání apod. V tomto případě lze očekávat,
že řešení energetických systémů bude přizpůsobeno požadavkům
řídicího systému z hlediska umístění regulačních prvků, členění na
sekce a volby autonomních regulačních prvků.
Z obou scénářů tedy vyplývá nutnost vzájemné komunikace a vzájemné sdílení informací, což bývá mnohdy překážkou v efektivním
řešení.
Aplikace metody
Možným řešením komunikačních problémů mezi projektanty je vytvoření takového softwarového nástroje, jenž umožní přímo zpracovatelům projektových dokumentací jednotlivých profesí (vytápění, chlazení,
▲ Obr.
1. Řídicí jednotka s technologickým procesorem
vzduchotechnika atd.) vytvořit návrh konceptu řídicího systému, z něj
vygenerovat projektovou dokumentaci obsahující schéma zapojení
a výpis prvků a současně i vytvoření programu určeného pro nahrání
do řídicího systému.
Příkladem tohoto řešení je systém Kobra vyvíjený v rámci výzkumného projektu ve spolupráci ČVUT Fakulty stavební v Praze s českými
firmami ADP CZ a Prolog. Vedle původního hardwarového řešení
obsahuje systém software, umožňující zaškoleným osobám zpracovat většinu obvyklých řešení. Koncepce softwarového řešení odráží
postup zpracování projektu a obsahuje dvě základní komponenty –
Kobra Architekt a Kobra Asistent.
Kobra Architekt
Základním vstupem pro návrh je zapojení energetických systémů
zpracované pro všechny dotčené profese nejlépe v koordinačním
schématu obsahujícím energetické zdroje (kotle, tepelné čerpadlo,
solární kolektory), akumulaci (pokud je použita), rozvody a spotřebiče (vytápění otopnými tělesy, podlahové vytápění, bazén, příprava
teplé vody atd.). Toto schéma, interaktivně vytvořené ve vlastním
grafickém programu, se osadí regulačními a monitorovacími moduly,
které jsou v nabídce předdefinovaných schémat (obr. 3).
Druhým podkladem je půdorysné řešení daného objektu, sloužící k vyznačení umístění spotřebičů, čidel a ovládacích prvků
(obr. 4).
U většiny prvků lze v rámci návrhu vytvořit prostor pro uživatelský
scénář, který si může koncový uživatel upravovat podle potřeby.
Pokud požadované řešení není zatím v již připravených schématech,
pak jej autor projektu doplní a předá k dalšímu využití. S výjimkou
▲ Obr.
2. Dotykový LCD panel pro ovládání systému, programování uživatelských scénářů a monitorování měřených hodnot. Do řídicího technologického procesoru v dotykovém LCD ovládacím panelu se automaticky
promítnou veškeré zásahy provedené do systému například programem
Kobra Asistent.
tohoto případu není třeba k sestavení projektu žádný programátor
ani jiný specializovaný pracovník dodavatele systému. Po ukončení
návrhu provede program kontrolu zadání, ověří navržené komponenty, adresování aktuátorů a dalších prvků tak, aby bylo možné systém
bezchybně sestavit a realizovat v budově.
37
▲ Obr.
3. Schéma energetického systému s osazenými prvky pro řízení energetického systému
▼ Obr.
4. Půdorysné řešení objektu s osazenými prvky
38
▲ Obr.
5. Grafický interface pro uživatele s možností nastavení požadovaných hodnot
Kobra Asistent
Pro ovládání systému, programování uživatelských scénářů a monitorování měřených hodnot se primárně používá dotykového LCD
panelu, který je součástí řídicí jednotky s technologickým procesorem.
Kromě toho lze parametry systému monitorovat a pohodlně nastavovat
prostřednictvím PC připojeného k internetu uživatelským programem
Kobra Asistent (obr. 5). Tento SW umožní přístup do systému, provedení
úprav a nastavení a vizualizaci všech hodnot systémem monitorovaných
(obr. 6). Měřené a snímané hodnoty jsou ukládány v linuxovém serveru
a krátkou i dlouhou historii lze zobrazit v grafu na obrazovce. Program
umožňuje i vzdálený přístup pro servisní firmu za účelem predikce
poruchy či nadměrného opotřebení. Veškeré zásahy provedené do systému programem Kobra Asistent se automaticky promítnou do řídicího
technologického procesoru v dotykovém ovládacím panelu Kobra.
Závěr
Kompletní sestavení projektu například rodinného domu o dvanácti
místnostech s bazénem, solárním systémem, tepelným čerpadlem,
zónovou regulací místností, stropním chlazením, cirkulací teplé vody,
osvětlení, simulaci přítomnosti, řízením závlahy, zabere maximálně
jednu hodinu. Výsledkem je projektová dokumentace, vizualizace
a řídicí konfigurační soubor do technologického procesoru (obr. 1),
který připraví řídicí jednotku s dotykovým panelem (obr. 2) přímo
pro danou aplikaci. Tím končí veškerá příprava a pokud je připravená
kabeláž, lze systém namontovat, oživit a předat do provozu.
Metoda, umožňující zpracování návrhu řídicího systému projektantem
vytápění či vzduchotechniky, přináší výrazné zefektivnění práce, zkvalitnění návrhu a odstranění chyb vzniklých při přenosu informací mezi
zpracovateli projektových dokumentací jednotlivých profesí. Kromě
▲ Obr.
6. Týdenní kalendář pro nastavení uživatelského scénáře
řady úspěšných realizací je v současnosti tato metoda využívána i při
výuce posluchačů magisterského mezifakultního studijního programu
Inteligentní budovy, vyučovaným ve spolupráci Fakulty stavební,
Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. ■
Tento článek vznikl za podpory grantu MPO 2A-1TP1/051
english synopsis
System Solution, Control and Monitoring
of Building Energy Systems
This Interactive software for designers designing an intelligent
building allows for use of a readymade proposal for heating technology, cooling and heat resources and application of pre-installed
functions for inclusion of for example zonal and equithermal regulation of heat and cold in the building, control of the recuperation unit,
the heat pump, other heat resources – gas, electrical boiler, a solar
system, ventilation, indoor pool technology and environment control,
shutter control based on customised scenarios, ventilation, certain
lighting functions, garden irrigation etc.
klíčová slova:
inteligentní dům, energetický systém budovy, zónová a ekvitermní
regulace tepla a chladu, rekuperační jednotky, tepelná čerpadla,
řízení bazénové technologie
keywords:
intelligent building, building energy system, zonal and equithermal
regulation of heat and cold, recuperation units, heat pumps, indoor
pool technology control
odborné posouzení článku:
prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
vedoucí katedry TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze
inzerce
39
text a grafické podklady: Čeněk Jarský
K modernímu pojetí operativní
evidence stavebních procesů
Prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc. (*1953)
Vyučuje obor Technologie staveb
na Fakultě stavební ČVUT v Praze
jako profesor na katedře technologie
staveb. Ředitel a majitel stavebně
technologické konzultační firmy CONTEC. Je zakladatelem vědecké školy
počítačového stavebně technologického projektování.
Příspěvek navazuje na autorův článek [3]
z tohoto časopisu. V předloženém příspěvku
jsou popsány principy moderního stavebně
technologického pojetí operativní evidence
objemů skutečně provedených prací, cen
a nákladů.
Principy jsou uvedeny do praxe v uživatelsky příjemném programovém řešení agendy operativní evidence, které je úzce navázáno na
modelování realizace výstavby pomocí stavebně technologických
síťových grafů. Je vysvětlena i přímá návaznost na účetní agendu
stavební firmy pomocí tzv. finančního deníku stavby. Podle zjištěných
skutečných nákladů a cen stavebních činností lze automatizovaně
modifikovat i technicko-hospodářské ukazatele pro tvorbu nabídek
a dokumentů přípravy staveb.
Úvod
V článku jsou popsány základní zásady stavebně technologického
pojetí operativní evidence skutečně dosažených objemů, cen
a nákladů stavebních prací při provádění staveb řízených podle vypracovaného stavebně technologického síťového grafu. Na základě
těchto zásad bylo vypracováno programové řešení, které se stalo
součástí systému přípravy a řízení staveb a umožňuje zpracování
a tisk plánu objemů prací, cen a nákladů, operativní evidence
a porovnání plánu a provedené skutečnosti podle všech položek
oborového kalkulačního vzorce užívaného ve stavebnictví (dále jen
OKV), podkladů pro vytýkací řízení a přehledů provedených prací
včetně zjišťovacích protokolů. Výhodou je, že v operativní evidenci
se sledují skutečně dosažené výkony a skutečné náklady, nikoli
pouze skutečné výkony ve srovnání s plánovanými náklady, jak je
tomu u jiných systémů. K tomu slouží vedení tzv. finančního deníku
projektu, soupisu skutečných nákladů na danou stavbu, který je
možné automatizovaně přebírat i z účetní agendy podniku. Položky
finančního deníku projektu lze rychle rozkontovat do stavebních
procesů – činností síťového grafu.
40
Operativní evidence stavebních prací
s vazbou na účetnictví
Operativní evidence skutečnosti realizace stavby musí zachycovat
skutečné hodnoty objemů, ceny a zejména skutečné náklady (na
přímý materiál, přímé mzdy, náklady na stroje, ostatní přímé náklady) nejenom stavebních procesů, ale i fixních nákladů na stavbě
(provozní a správní režie) v jednotlivých časových obdobích, v ČR
obvykle v měsících. Dosud jsou skutečně naběhlé náklady na
jednotlivé stavby zachycovány v účetnictví firmy, přičemž jednotlivým stavbyvedoucím jsou obvykle pravidelně měsíčně zasílány
jejich soupisy (přehledy došlých faktur) k prostudování a podpisu.
Stavbyvedoucí vyjadřuje skutečně provedené objemy jednotlivých
prací v přehledu provedených prací, podle nichž se tvoří zjišťovací
protokol a zpracovává výrobní, popř. odbytová faktura, obvykle
v návaznosti na položky výrobní kalkulace i pomocí kalkulačního
softwaru. Ve výrobní faktuře se však takto nezobrazují skutečně
naběhlé náklady, nýbrž plánované náklady (spočtené obvykle ve
výrobní kalkulaci podle normativní základny podniku) vynásobené
skutečně provedeným objemem jednotlivých prací. Tímto způsobem se vlastně znemožňuje zjištění skutečných nákladů na jednotlivé stavební práce, protože skutečně naběhlé nákladové položky
z účetnictví se nepromítnou do výrobní faktury ani do normativní
základny výrobních kalkulací. Podnik kromě toho v průběhu výstavby
neví, zda je daná stavba zisková. To se obvykle dozví až na konci
výstavby po vyhodnocení všech naběhlých nákladů a zaplacených
odbytových faktur. Pokud je zpracována na stavbu stavebně technologická dokumentace formou stavebně technologického síťového
grafu, je žádoucí následující, viz též [4]:
▼ Obr. 1. Listování modelem realizace stavby pro operativní evidenci. Činnosti,
jež byly v některém časovém období zařazeny do evidence skutečnosti,
jsou vyobrazeny žlutě. Červeně jsou vyznačeny činnosti, u nichž byla
zadána operativní evidence a kde došlo z nějakých důvodů k přefakturaci
(skutečně evidovaná cena této činnosti pro fakturaci byla vyšší). Fialově
jsou vyznačeny činnosti, u kterých byla zadána operativní evidence a kde
došlo z nějakých důvodů k vícepráci. Bíle s černým textem jsou vyznačeny dosud neevidované činnosti, šedivě jsou vypsány činnosti s nulovým
objemem, cenou a dobou.
▲ Obr. 2. Porovnávací harmonogram pro zadání evidence
▲ Obr. 3. Formulář zadání evidence činností v zadaném období
■ aby bylo možné operativní evidenci provádět podle položek síťového grafu co nejrychleji, popř. s možností jejího automatizovaného
výpočtu podle plánovaných hodnot;
■ aby bylo možné vytvářet zjišťovací protokoly, soupisy provedených
prací, přehledy a porovnání plánu a skutečnosti a podklady pro
vytýkací řízení;
■ aby celá agenda měla přímou návaznost na účetní agendu podniku
s možností okamžitého rychlého promítnutí (rozkontace) skutečně
naběhlých nákladů v příslušném časovém období do stavebních
procesů – činností síťového grafu stavby opět s možností případného automatizovaného návrhu této rozkontace;
■ aby bylo možné zjišťovat tok financí, nákladovost a ziskovost stavby
porovnáním plánovaných a skutečně dosažených nákladů v čase
kdykoli v průběhu výstavby;
■ aby byla zajištěna automatizovaná aktualizace časového plánu
stavby na další období podle skutečně provedených objemů prací
zaevidovaných v operativní evidenci, případně s návrhem opatření
při dosažení případného zpoždění prací;
■ aby bylo možné podle provedené rozkontace naběhlých nákladů vypočítat skutečnou nákladovost a ziskovost jednotlivých stavebních
procesů s vazbou na databázi normativních údajů o činnostech.
Veškeré tyto body řeší pracovní oblast automatizovaného systému
přípravy a řízení staveb – Operativní evidence a vedení finančních
deníků staveb. Pro nedostatek místa uvádím velmi stručně pouze
princip zadání operativní evidence a finančního deníku. Úplný popis
práce a využití této pracovní oblasti je uveden v uživatelské příručce
systému [2].
Operativní evidence stavebních prací podle
stavebně technologického síťového grafu
Model postupu výstavby – stavebně technologický síťový graf se
vytvoří obvykle v první fázi z typového síťového grafu a datové základny činností, postupem popsaným např. v [3]. Takto se vytvoří
prvotní model výstavby všech objektů stavby, který se ještě dále
obvykle upravuje.
Po spuštění pracovní oblasti operativní evidence se po obvyklém
výběru akce objeví základní obrazovka s listováním činnostmi modelu
vybrané akce, viz obr. 1.
Systém automaticky určí měsíční období, v němž ještě evidence
nebyla prováděna, a zobrazí jej v pravém horním rohu. Toto období
lze měnit na období předcházející, nikoli na období následující. Zadání evidence skutečnosti se provádí po stisknutí tlačítka s ikonou
harmonogramu, přičemž se objeví harmonogram akce se žlutě
▲ Obr. 4. Listování evidencí podle činností
vyznačeným obdobím evidence, viz obr. 2. Při užití časové jednotky
týden je měsíční období zaokrouhleno – začátek na nejbližší pondělí,
konec na nejbližší poslední pracovní den v týdnu (pátek/neděle).
V textové části harmonogramu, který je vhodné si setřídit podle
začátků činností, jsou skutečně provedená procenta objemu činností
v minulém časovém období. Automatickou evidenci všech činností
v zadaném období lze provést podle plánu po stisknutí tlačítka Evidence celého období. V tomto případě počítač vybere činnosti, které
se v zadaném období provádějí, a navrhne zaevidování skutečnosti
přesně podle plánu. Uživatel má poté možnost upravit si kteroukoli
činnost. To se provede poklepáním myši na příslušnou činnost, popřípadě najetím na tuto činnost (je modře zobrazena) a stisknutím
tlačítka Evidence, přičemž se objeví formulář evidence činnosti
v zadaném období, viz obr. 3, s vypsaným návrhem evidence podle
plánu. V horní části tohoto formuláře jsou vypsány celkové hodnoty
o činnosti převzaté ze síťového grafu, které nelze měnit. Dále je
možné zadat skutečně provedený objem činnosti v zadaném období,
cenu, kterou budeme fakturovat, a náklady podle oborového kalkulačního vzorce. Nelze zadávat zisk, který se vždy dopočítává.
Při zadávání objemu nebo ceny může uživatel příslušným tlačítkem
volit spojení obou těchto hodnot. Při změně některého z přímých
nákladů lze pomocí tlačítka Výpočet režií přepočítat režie podle nastaveného minikalkulačního vzorce ze síťového grafu. V okénku na pravé
straně je vidět objem, cena a procentuální podíl skutečně provedené
práce příslušné činnosti v jednotlivých časových obdobích. Dvojitým
41
poklepáním na příslušné období lze v evidenci činnosti přecházet do
jiných období a případně je měnit. Datum zadání a změny se vkládá
automaticky, rovněž automaticky se počítají nasčítané hodnoty
provedené do příslušného období v dolní části formuláře. Stisknutím
tlačítka OK nebo tlačítka s ikonou harmonogramu se zadané hodnoty
evidence uloží.
Uživatel má možnost se vrátit do základního listování činnostmi (obr.
1) a volit jiné možnosti listování výběrem z hlavního menu, viz obr. 4,
kde je znázorněno listování evidencí akce tříděnou podle činností. Při
tomto listování je vidět přehled provedených evidencí na příslušných
činnostech v jednotlivých časových obdobích, skutečnosti objemu
a ceny a nasčítané hodnoty spolu s hodnotami v procentech. Pokud
by byla provedena přefakturace (sumační procento by bylo větší než
100), bude tato evidence znázorněna červeně. Bíle na hnědém pozadí
jsou vyznačeny činnosti v obdobích, ve kterých byly ztrátové. Pomocí
tlačítka výběr se lze dostat opět do formuláře zadání evidence (obr.
3) a upravit si příslušné údaje.
Na základě zadané evidence je možné na obrazovce prohlížet nejen technologický rozbor, harmonogram a graf potřeby zdrojů, ale
i čerpání v příslušném období nebo čerpání před zadaným obdobím,
tj. od začátku až do minulého měsíce nebo čerpání do zadaného
období od začátku výstavby. Příslušné výstupní sestavy lze tisknout
výběrem z hlavního menu. Po vytištění zjišťovacího protokolu se
položky evidence pro dané období zablokují proti úpravě, jelikož
je to nežádoucí. Lze je upravovat pouze po odblokování pomocí
hesla. Následně lze provést aktualizaci síťového grafu akce podle
skutečně provedených prací sledovaných v operativní evidenci.
Stačí zadat požadovaný typ aktualizace. Typy aktualizace jsou
stejné jako v pracovní oblasti stavebně technologického projektování, viz [3]. Termín aktualizace si systém určuje sám podle
operativní evidence. Systém potom přepočítá síťový graf podle
vybraného typu aktualizace a zobrazí nový harmonogram. Při
přepnutí do porovnávací formy je vidět porovnání původního plánu
a skutečnosti, viz obr. 2.
I grafy potřeby ceny, nákladů a nákladových zdrojů zobrazují v této
pracovní oblasti nejen hodnoty plánované z termínů nejdříve možných a nejpozději přípustných, ale i hodnoty skutečnosti spočítané
z evidence. Skutečné hodnoty jsou v grafech vykresleny fialovou
čarou, v tabulce potřeby zdroje mají samostatný sloupec.
Vedení finančního deníku
Pracovní oblast operativní evidence umožňuje vedení finančního
deníku akce, tj. evidence a přehledu skutečně došlých faktur
a jejich zařazení podle oborového kalkulačního vzorce a při tisku
zjišťovacích protokolů jejich automatizované zařazení jakožto příjmů
do finančního deníku. Principielně je možné automatizovaně přebírat do finančního deníku údaje z podnikového účetního systému
a naopak, předávat údaje finančního deníku do účetnictví. Systém
přebírání a předávání musí být samozřejmě upraven ve spolupráci
s autory účetních programů.
Položky finančního deníku můžeme zadávat a upravovat po volbě Listování – finančním deníkem z hlavního menu. Novou položku přidáme
po stisknutí tlačítka Přidat. Objeví se první část formuláře Položka
finančního deníku, viz obr. 5. V tomto formuláři vyplníme potřebné
položky. U výdajů je nutné zadat přiřazení položky k OKV výběrem
ze zobrazených možností. Lze také zadat i číslo účtu podle účetní
osnovy, na nějž bude položka v podnikovém účetnictví zařazena. Dále
je možné evidovat i skutečné zaplacení a jeho termín. Na základě
těchto údajů se provádí bilance cash-flow a pro další ekonomické
zdroje podle skutečných termínů zaplacení a zaplacených částek.
42
Ve druhé části formuláře, viz obr. 6, lze provést technologický rozpis
(rozkontování) nákladové položky (pouze pro výdaje), tj. její přiřazení
k jednotlivým činnostem síťového grafu. Rozpis se dělá ručně
výběrem činností z harmonogramu pomocí tlačítka Harmonogram
činností a zadáním procenta či přímo rozepisované částky, nebo pomocí automatického návrhu tlačítkem Návrh rozpisu, kdy se přiřazení
k činnostem i rozpis vypočítá podle plánovaných hodnot příslušné
nákladové položky OKV podle evidence činností v časovém období.
Pokud se nejedná o první měsíc výstavby, uživatel může volit, zda
automatický návrh rozpisu položky finančního deníku bude podle
období, do nějž položka svým datem patří, nebo spadne do minulého měsíčního období (faktury docházejí s určitým zpožděním). Při
ručním zadání může uživatel s výhodou využít tlačítka Dopočet do
100 %, aby rozpis položky do činností byl vždy úplný, což systém
kontroluje.
Automatický návrh rozpisu je možný, pokud položka ještě není ručně
rozepisována, tj. ve formuláři na obr. 6 není navolena žádná, nebo je
navolena maximálně jedna činnost bez zadání procent rozpisu. V tom
případě se bude automatický rozpis navrhovat nikoli od první činnosti
síťového grafu, ale od této zadané činnosti směrem ke konci síťového
grafu. Automatický návrh rozpisu se ještě dále ručně upraví.
Výdajová položka finančního deníku může být technologicky rozepsána maximálně k 10 činnostem. Kdyby by bylo zapotřebí ji přiřadit
k více činnostem, lze ji rozdělit stisknutím tlačítka Rozděl na dvě
části zadáním ceny nově vznikající odnože položky v příslušném
informačním okně, a potom ve vzniklé odnoži udělat další technologický rozpis. V původní položce se všechny ceny včetně rozpisu
sníží o částku, která byla převedena do nově vytvářené odnože této
položky při jejím rozdělování.
Pokud uživatel zadává důsledně technologický rozpis všech nákladových položek finančního deníku, může hodnoty finančního deníku
převést do evidence činností v příslušném období. Po potvrzení
tohoto požadavku se položky finančního deníku přiřadí do příslušných
nákladových položek evidence činností v daných obdobích, přičemž
se v rubrice Přenos ve formuláři na obr. 6 nalezené období vyznačí.
V položkách evidence činností se samozřejmě vždy přepočítá zisk.
Přenos celého finančního deníku lze vykonat kdykoli, neboť se vždy
přenáší celý finanční deník. V případě přenosu finančního deníku se
postupně zjišťuje, které činnosti jsou ziskové.
Kvůli bilancování nákladových a cenových zdrojů plánovaných a skutečně spotřebovaných není nutné přenášet údaje finančního deníku do
evidence činností. Protože každá došlá faktura má tři časové údaje –
datum, kdy došla, datum splatnosti a datum zaplacení, je možné
pomocí systému provádět skutečné bilance cash-flow – porovnání
plánovaných a skutečných nákladů a ziskovosti v čase tím, že plánované náklady vypočteme podle modelu postupu výstavby, skutečné
podle došlých faktur vedených ve finančních deníku.
Při bilanci příslušného zdroje jde zvolit, aby skutečnost byla přebírána
z evidence činností, nebo aby byla převzata z finančního deníku. Totéž
se týká i bilancování zdrojů pro více akcí.
Vyhodnocení skutečné ziskovosti stavebních
procesů
Při důsledném provádění rozpisu položek finančního deníku do stavebních procesů a po přenosu takto rozkontovaných dat do operativní
evidence systém umožňuje sestavit novou databázi normativních
údajů o činnostech s výpočtem cenových a nákladových údajů podle
skutečných, nikoli plánovaných nákladů.
Norma času činnosti v databázi se vypočítává z pracnosti a objemu
všech činností stejného druhu v operativní evidenci (se stejným čí-
▲ Obr. 5. Formulář položky finančního deníku – 1. část
▲ Obr. 6. Formulář položky finančního deníku – 2. část
selným klíčem z databáze), jednotková cena a produktivita práce se
vypočte z údajů o cenách a objemu provedených prací v operativní
evidenci všech činností stejného druhu, nákladové položky se počítají
obdobně. Počet pracovníků ve větě o činnosti v nové databázi plyne
z minimálního počtu pracovníků ze všech činností stejného druhu,
které jsou uloženy v operativní evidenci. Činnosti v nové databázi
vzniklé na základě procesů cizích subdodávek jsou odlišeny pomocí
číselného kódu činnosti.
Takto vytvořenou databázi skutečných cen a nákladů činností lze automatizovaně přenášet do výchozí databáze činností pro modelování
realizace výstavby a tím pádem upravovat technicko-hospodářské
ukazatele pro tvorbu nabídek a základních dokumentů přípravy
staveb v budoucnu.
Vista. K provozu je zapotřebí harddisku s volným prostorem min.
26 MB a tiskárny, popř. plotteru. ■
Závěry
Byly popsány základní principy nového pojetí operativní evidence
skutečných objemů, cen a nákladů stavebních procesů dosažených
při realizaci staveb v návaznosti na automatizovanou tvorbu dokumentů pro nabídky, plánování a řízení postupu realizace stavby pomocí
metody stavebně technologických síťových grafů.
Pozitiva tohoto postupu: Při zadání evidence systém automaticky určí měsíční období, v němž ještě evidence nebyla provedena. Zadání evidence
skutečnosti pro dané období vychází z harmonogramu, v němž se po jeho
vyvolání žlutě vyznačí období evidence. Návrh evidence všech činností v
zadaném období lze provést podle plánu automaticky. Uživatel má poté
možnost upravit si kteroukoli činnost. Nelze zadávat zisk, který se vždy
přepočítává. Pro přímou návaznost na účetnictví a možnost evidence
skutečných nákladů na stavbu se dále vede tzv. finanční deník stavby,
tj. evidence a přehled skutečně došlých faktur a při tisku zjišťovacích
protokolů jejich automatizované zařazení do finančního deníku jakožto
předpokládaných příjmů. Principielně je možné automatizovaně přebírat
do finančního deníku údaje z účetního systému a naopak předávat údaje
finančního deníku do agendy účetnictví.
Finanční deník umožňuje provést technologický rozpis (rozkontování)
nákladové položky, tj. její přiřazení k jednotlivým činnostem síťového grafu.
Rozpis se zadává buď ručně výběrem činností z harmonogramu, nebo
pomocí automatického návrhu podle příslušného druhu nákladů podle
kalkulačního vzorce. Pokud uživatel přenos finančního deníku provádí,
zjišťuje postupně, které činnosti jsou pro něho skutečně ziskové a které
ztrátové. Tak se automatizovaně vypočítá nový ceník, tj. databáze normativních údajů o činnostech, kde údaje o cenách a nákladech činností
jsou vypočítány dle operativní evidence daného projektu.
Systém lze v provozovat na mikropočítačích kompatibilních s IBM PC
pod operačními systémy Windows 95/98/2000/NT/XP i Windows
[1]Gašparík, J.: Manažérstvo kvality v stavebníctve, Vydavateľstvo
Jaga group, v. o. s., Bratislava 1999, ISBN 80-88905-13-3
[2]Jarský, Č.: Automatizovaná příprava a řízení realizace staveb,
CONTEC Kralupy n. Vlt. 2000, ISBN 80-238-5384-8
[3]Jarský, Č.: K počítačovému modelování realizace výstavby pro
investory a dodavatele, Časopis Stavebnictví č. 08/2008, str.
74–77, EXPO DATA spol s r.o. Brno, ISBN 1802-2030
[4]Musil, F.: Příprava a řízení výrobních procesů – podmínka snižování nákladů na stavbu, Sborník příspěvků XI. mezinárodní
vědecké konference, sekce č. 13, SvF VUT Brno 1999, ISBN
80-214-1445-6
[5]Popenková, M.: Kontrola jakosti dokončovacích procesů, Sborník
příspěvků XI. mezinárodní vědecké konference, sekce č. 13, SvF
VUT Brno 1999, ISBN 80-214-1445-6
english synopsis
On Modern Concept of Operative Evidence
of Building Processes
The present contribution describes principles of state-of-the-art construction-technological concept of operative evidence of volumes
of actual wok performed, pieces and costs.
The principles are implemented in a user-friendly environment
of an application for operative evidence agenda closely connected
to building implementation modelling with the help of constructiontechnological network charts. The contribution further explains
the direct relationship to accounting agenda of a building company
in the form of the “financial log of construction”. On the basis
of the actual costs and prices of construction activities the application is able to automatically modify the technical-economic indicators
for bid preparation and building preparation documentation.
klíčová slova:
příprava stavby, řízení stavby, stavební práce, operativní evidence, síťový graf
keywords:
building preparation, building management, building works,
operative evidence, network chart
odborné posouzení článku:
prof. Ing. František Musil
Stavební fakulta VUT Brno
43
konstrukční systémy
text: prof. Ing. Václav Rojík, DrSc., Ing. Milan Peukert
Dřevo a vícepodlažní budovy
U vícepodlažních budov je vítr rozhodujícím zatížením a vodorovný průhyb konstrukce budovy
od tohoto zatížení rozhodujícím kritériem statické způsobilosti. To vyžaduje tuhou konstrukci, nejlépe vytvořenou z plošných stěn (obr. 1).
Jedná-li se o sloupový nosný systém, dosahuje
se potřebné tuhosti zajištěním vzájemného spolupůsobení sloupů jejich propojováním pomocí
vodorovných stropních nosníků (rámové konstrukce), zkřížených prutů nebo tenkých příček
(membrán), (obr. 2), nebo využitím doplňkových
ztužidel a tuhých stropních tabulí (obr. 3).
Styčníky, o kterých je v článku pojednáno, se týkají jak stěnového,
tak skeletového konstrukčního
systému a byly řešeny v rámci
grantového projektu „Dřevěné
vícepodlažní budovy“.
S výjimkou úpravy pomocí zkřížených prutů (příhradové konstrukce) nelze jmenované úpravy
u dřevěných tyčových prvků
s jednosměrně orientovanými
vlákny jednoduše realizovat.
Přitom zkřížené prvky brání volnému řešení fasády. Ojedinělé
pokusy uplatnit u vícepodlažních
budov dřevěné konstrukce končí
u jejich kombinace s tuhými jádry
(schodišťové, výtahové šachty,
stěnové nebo příhradové štíty
apod.). To však vyžaduje tuhé
stropní tabule, které musí účinky
větru přenést z mezilehlých poddajných sloupů do těchto jader
(obr. 3). Proto zůstává výstavba
vícepodlažních budov vyhrazena
železobetonu a oceli. Těmito
materiály lze vytvořit tuhé monolitické propojení svislých sloupů
a vodorovných příčlí. Použití dřeva je zde zcela výjimečné, protože
styk ve vzájemném křížení sloupu
a příčle, tj. prvků s jednosměrně
orientovanými vlákny, nelze propojit. Spojení se proto provádí
s jedním prvkem probíhajícím
a druhým pr vkem, k ter ý je
k němu připojen ze strany.
Připojení je buď kloubové, tudíž
bez rámového působení, a je proto pro rámy nevýznamné, nebo
44
je tuhého styku dosahováno
pomocí ocelových tyčí vlepených
do připojovaných prvků a probíhajících průběžným prvkem.
Tuhé dřevěné rámové styčníky
schopné přenášet ohybové momenty (obr. 4) jsou výsledkem
úsilí v posledních cca deseti
letech. Známá spojení příčlí
a sloupu jsou vždy konstruována
pomocí ocelových závitových
tyčí kotvených lepením do otvorů v připojovaných příčlích.
Spoje jsou však relativně složité
a pracné.
Poznámka ke svislým
konstrukcím
vícepodlažních budov
Pro svislé prvky konstrukčních
systémů se používají stěny
a sloupy. Stěny jsou lépe uzpůsobeny pro přenášení vnitřních
sil než sloupy, a to při svislém
i vodorovném zatížení. Proto se
sloupy spřahují. Spřažením se
mezi sloupy vytvoří ztužující prostředí, které zajišťuje jejich vzájemné spolupůsobení. Podstata
tohoto efektu při přenášení vodorovného zatížení je znázorněna
na obr. 5. V případě 5a jde o dva
sloupy obdélníkového průřezu,
jednostranně vetknuté, které
se vzájemně pouze dotýkají. Při
vodorovné deformaci (průhybu)
se však vzájemně ve styčných
plochách posouvají. Jediným
výrazem spolupůsobení je stejný
průhyb. O zatížení se tedy rozdělí
rovným dílem. Jejich celková ohybová tuhost je součtem tuhosti
každého sloupu. V případě b)
jsou tyto sloupy vzájemně tak
dokonale spojeny, že se při
vodorovné deformaci nemohou
vzájemně ve styčných plochách
posunout. Brání jim v tom spojovací prostředí mezi styčnými
plochami. Spojovací prostředí
přenáší smykové napětí (jak je patrno ze srovnání obou obrazců τ).
Napětí je v obou sloupech jako
normálová síla (v levém sloupu
tahová, v pravém tlaková). Spojením vzniká celistvý (spřažený)
prvek, jehož celková ohybová
tuhost již není prostým součtem
tuhostí každého sloupu. Je vyšší,
v daném případě čtyřnásobná.
Průhyb proto klesá na jednu
čtvrtinu. Rovněž normálová napětí spřažením klesají. V daném
případě na polovinu. Průběh
smykových sil (napětí τ) je po
výšce rozdělen nerovnoměrně.
V daném případě (dokonalé spojení) podle přímky zakreslené na
obrázku 5b čárkovaně. Není-li
spojení dokonale nepoddajné,
dojde ve spojovacím prostředí
k prokluzu a průběh τ se změní –
na úrovni z = 0 přejde do nuly
a v oblasti volného konce naopak
dozná jisté hodnoty, jak je uvedeno na obr. 5b plně.
Spřažení lze konstrukčně dosáhnout několika způsoby. V některých případech k tomu postačí
samotná stropní konstrukce, je-li
dostatečně tuhá nebo opatří-li
se v oblasti mezi sloupy tužšími
prvky (trámy, průvlaky apod.),
jak je uvedeno na obr. 5a. Tyto
vodorovné prvky se v projektové
praxi nazývají příčle. Spojením
sloupů pomocí příčlí vzniká tzv.
rámová soustava. Příčle přenášejí
při vodorovném zatížení smykové
síly (obdobné silám τ na obr. 4),
a vytvářejí tak mezi sloupy příznivě působící prostředí, které
přispívá ke zvýšení ohybové
tuhosti a ke snížení deformace
a namáhání. Spřažení lze též
grafické podklady: autoři
zajistit šikmými pruty (obr. 2b),
které přenášejí smyky osovými
silami. Takto vznikají tzv. příhradové soustavy.
V soutěži s betonem
a ocelí
V rámci grantového projektu
„Dřevěné vícepodlažní budovy“
č. 103/07/0514, který je financován Grantovou agenturou ČR,
byl propracován rámový styčník
mezi příčlí a sloupem, vykazující
potřebnou tuhost. Umožňuje vytvořit dřevěný sloupový systém
se všemi výhodami, které tento
systém nabízí, tzn. oprostit se
od ztužujících konstrukcí, uvolnit
dispozici, použít lehké obvodové
pláště atd.
Podstata nového řešení spočívá
v přeplátování spojovaných sloupů a příčlí, v nichž jsou vybrání
pro vložení ocelové spojky připevněné ke každému spojovanému prvku svorníky. Spojka je
vytvořena z plochého materiálu
ve tvaru písmena L, T nebo kříže
(obr. 6). Tato spojka na jedné straně vytvoří s příčlí svébytný prvek
a na druhé straně po spojení se
sloupem vytvoří rovněž svébytný prvek (obr. 7). Monolitičnost
spojky potom zajistí, že se ony
spojeně prvky vůči sobě nepootočí, tj. při deformaci soustavy
vykáží stejné pootočení.
Statické chování
styčníku
Příklad vytvoření tuhého styčníku
s použitím nejjednodušší spojky
ve tvaru L je uveden na obr. 8.
Statickou funkci spojky lze znázornit například na uspořádání styčníku při zatížení silami S viz obr. 9.
Přenášení svislého zatížení rámem s upravenými styčníky je
stejné jako u běžných monolitických rámů. Tuhé propojení
příčlí a sloupů zde však vede ke
zbytečnému namáhání spojek
i od svislého zatížení. Ty jsou však
určeny pro přenášení koutových
momentů vyvolaných vodorovným zatížením větrem. Přenesení
svislého zatížení bez vetknutí
příčle do sloupu (prosté uložení)
▲ Obr. 1. Působení vnějšího horizontálního zatížení od větru na stěnový konstrukční
systém u vícepodlažních budov
▲ Obr. 2. Potřebné tuhosti sloupového konstrukčního systému se dosahuje zajištěním vzájemného spolupůsobení sloupů
▲ Obr. 3. Uplatnění dřevěných konstrukcí u vícepodlažních budov. Tuhé stropní
tabule musejí přenášet účinky větru z mezilehlých poddajných sloupů do tuhých
jader.
▲ Obr. 4. Tuhé dřevěné rámové styčníky schopné přenášet ohybové momenty.
Známé spojení příčlí a sloupu provedené pomocí ocelových závitových tyčí
kotvených lepením do otvorů v připojovaných příčlích jsou relativně složité
a pracné.
▼ Obr. 5. Spřažením se mezi sloupy vytvoří ztužující prostředí, které zajišťuje jejich vzájemné spolupůsobení
45
▲ Obr. 6. V rámci grantového projektu „Dřevěné vícepodlažní budovy“ byl propracován rámový styčník mezi příčlí a sloupem, vykazující potřebnou tuhost.
Podstata nového řešení spočívá v přeplátování spojovaných sloupů a příčlí,
v nichž jsou vybrání pro vložení ocelové spojky připevněné ke každému spojovanému prvku svorníky. Spojka je vytvořena z plochého materiálu ve tvaru
písmene L, T nebo kříže.
▲ Obr. 7. Spojka vytvoří s příčlí a po spojení se sloupem rovněž svébytný prvek
▲ Obr. 8. Příklad vytvoření tuhého styčníku s použitím nejjednodušší spojky ve
tvaru L
▲ Obr. 10. Styčník byl laboratorně odzkoušen v ústavu Akademie věd ČR v Praze
▼ Obr. 9. Znázornění statické funkce spojky při zatížení silami S
46
▲ Obr. 11. Zkouškou byla ověřována především funkce svorníkového styčníku. V první
fázi byly zkoušeny tři prvky se svorníkovými spoji. Volný konec příčle byl postupně
zatěžován svislou silou v hodnotách 200, 400, 600, 400, 200, 400 kg atd. v cca
minutových intervalech a v bodech LVDT3, LVDT2, resp. LVDT1 a v patě spojky byly
zaznamenány posuvy. Obdobně se postupovalo ve druhé fázi zkoušky, kdy byly (po
odstranění svorníků a po slepení) zatěžovány prvky, použité ve fázi první.
▲ Obr. 12. Kontrolní výpočty potvrdily, že přidání svorníku u volných spár přispěje
nejen k potřebnému sevření ocelové spojky, ale i k zapojení druhé poloviny průřezu příčle a stojky a tím k zvětšení tuhosti svorníkového styčníku, odpovídajícímu
tuhosti styčníku lepeného.
▲ Obr. 13. Výsledný graf. Jsou zde zaznamenány průběhy průměrných průhybů příčlí u vzorků 1 až 3 plně a 4 až 6 čárkovaně. Svorníkové prvky vykázaly ve srovnání
s lepenými asi 80% tuhost. Po rozebrání svorníkových vzorků č. 1, 2 a 3 před lepením se sice žádné deformace svorníků a vývrtů nezjistily, snížení tuhosti se však
stále přisuzovalo tomuto jevu. Zatěžování vzorku č. 6 do porušení prokázalo mezní zatížení volného konce příčle 34 kN, což je přibližně dvojnásobek pracovního
zatížení rámového koutu při jeho zamýšleném použití ve výstavbě.
▼ Obr.
14. Montáž dřevěného rámu. Při přechodu na lepené vzorky vznikly problémy
s vlepováním spojek do vybrání v příčlích a sloupech. Problém odpadl při zásadním
přechodu na výrobu zdvojených prvků ze dvou stejně širokých částí sloupových prvků z polosloupů 1, k nimž jsou před připojením druhých polovin 2 přilepeny nebo pomocí svorníků připojeny ocelové spojky 3. V tomto stavu jsou v délce několika podlaží dopraveny na staveniště a osazeny do základů. Poté se k nim připojí polopříčel
4 a nakonec druhé části příčlí 5, čímž se rám zkompletuje.
▼ Obr. 15. Při ověřování možnosti aplikace styčníků bylo pracováno s modelem
47
lze zajistit samotnou událostí příčle a dimenzovat spojku pouze na
zatížení větrem a na krátkodobou
složku užitného zatížení. Toho lze
dosáhnout účinným postupem
při montáži rámu.
Zkoušky styčníku
Styčník byl laboratorně odzkoušen v ústavu Akademie věd ČR
v Praze Proseku. Zkoušky byly
provedeny na třech zkušebních
styčnících, které velikostně, materiálově a způsobem zatížení odpovídaly reálnému styčníku budovy. Dřevěné prvky byly rozměru
200x360 [mm2] a ocelová spojka
o tloušťce 6 mm. Byla ověřována
funkce styčníku, vytvořeného
jednak lepením a jednak pomocí
svorníků. Svorníky procházejí otvorem v ocelové spojce a vývrty
v dřevěných prvcích (obr. 10).
Zkouškou byla ověřována především funkce svorníkového
styčníku (obr. 8). Očekávalo se,
že ve vazbě mezi spojkou a příčlí
resp. mezi spojkou a sloupem,
dojde k deformaci způsobené
zakřivením dříku svorníku a otlačením stěny vývrtu. Porovnávala
se proto deformace svorníkového
styčníku se styčníkem lepeným
(monolitickým).
V první fázi byly zkoušeny tři prvky se svorníkovými spoji. Volný
konec příčle byl postupně zatěžován svislou silou v hodnotách
200, 400, 600, 400, 200, 400 kg
atd. v cca minutových intervalech
a v bodech LVDT3, LVDT2, resp.
LVDT1 a v patě spojky byly zaznamenány posuvy (obr. 11).
Obdobně se postupovalo ve
druhé fázi zkoušky, kdy byly zatěžovány (po odstranění svorníků
a po slepení) prvky, použité ve
fázi první. Na výsledném grafu
(obr. 13) jsou zaznamenány průběhy průměrných průhybů příčlí
u vzorků 1 až 3 plně a 4 až 6 čárkovaně. Svorníkové prvky vykázaly ve srovnání s lepenými asi 80%
tuhost. Po rozebrání svorníkových
vzorků č. 1, 2 a 3 před lepením se
sice žádné deformace svorníků
a vývrtů nezjistily, snížení tuhosti
se však stále přisuzovalo tomuto
jevu. Zatěžování vzorku č. 6 do
porušení prokázalo mezní zatížení
48
volného konce příčle 34 kN, což
je přibližně dvojnásobek pracovního zatížení rámového koutu
při jeho zamýšleném použití ve
výstavbě.
Rozebrání porušeného vzorku
však přineslo důležité poznání pro
další úpravy svorníkového styčníku. Porušení lepeného styčníku
bylo iniciováno ztrátou stability
ocelové spojky – zkrabacením
v tlačené oblasti u líce stojky, zaviněným nedokonalým slepením
dřeva a oceli právě v této oblasti.
To vedlo k nedostatečnému sevření ocelové spojky a k jejímu
vybočení.
Tento nedostatek při úpravě lepeného styku paradoxně odhalil
příčinu snížení tuhosti svorníkového spoje: V oblasti mezi krajním
svorníkem u příčle a lícem stojky
je polovina průřezu příčle volná
a nefunguje z hlediska tuhosti.
Kontrolní výpočty potvrdily, že
přidání svorníku u volných spár
přispěje nejen k potřebnému
sevření ocelové spojk y, ale
i k zapojení druhé poloviny průřezu příčle a stojky a tím k zvětšení
tuhosti svorníkového styčníku
odpovídajícímu tuhosti styčníku
lepeného.
Mezi lepeným a svorníkovým
spojem není potom z hlediska
tuhosti rozdíl – tuhost je v obou
případech srovnatelná s monolitickým provedením styku, tj.
deformace svorníků je zanedbatelná.
K montáži dřevěného
rámu
Při přechodu na lepené vzorky
vznikly problémy s vlepováním
spojek do v ybrání v příčlích
a sloupech. Problém odpa dl při zásadním přechodu na
v ýrobu zdvojených prvků ze
dvou stejně širok ých č ástí.
Ukázalo se, že tento postup
značně ulehčí lepení a přitom
nikterak neovlivňuje statické
působení styku. Proto se nadále
uvažuje (obr. 9) s výrobou sloupových prvků z polosloupů 1,
k nimž jsou před připojením
druhých polovin 2 přilepeny
nebo pomocí svorníků připojeny
ocelové spojky 3. V tomto stavu
jsou v délce několika podlaží
dopraveny na staveniště a osazeny do základů. Poté se k nim
připojí polopříčel 4 a nakonec
druhé části příčlí 5, čímž se rám
zkompletuje (obr. 14).
Ověřování možností
aplikace
Při ověřování možnosti aplikace
styčníků bylo pracováno s modelem podle obr. 14. Pro tento
teoretický model byl zvolen
sedmipodlažní rám o dvou traktech – o konstrukční výšce 3 m,
rozpon příčlí jednoho traktu byl
5,5 m a vzdálenost jednotlivých
rámů 3 m. Rám byl zatěžován
vhodnými kombinacemi svislých a vodorovných zatížení
a bylo pracováno s maximálními hodnotami vnitřních sil,
které byly těmito kombinacemi
vyvolány.
Z výpočtů vyplývá, že je možné
využít styčník a s tím související
konstrukční prvky v rozměrech,
které byly prověřeny experimentální zkouškou (ocelová spojka tl. 6 mm, sloupy a příčle
360x200 [mm2] při návrhu sedmipatrové budovy. Ve výpočtech bylo
uvažováno s návrhovým modulem
pružnosti dřeva E = 12 600 MPa.
Ve většině případů však dosahuje
modul pružnosti dřeva hodnot
kolem 14 500 MPa, což vnáší do
výpočtů jistou rezervu. V následující tabulce 1 jsou shrnuty výsledky
výpočtů.
Při dimenzování rámů se přihlíželo k požadavku, aby bylo splněno
rozhodující kriterium statické spolehlivosti konstrukčního systému,
což je 2.MS. Při zvoleném mezním průhybu H/500 byl zaveden
pro n>6 zákon pro dimenzování
sloupů h = 4n + 12 a šířka byla
ponechána 220 mm. Z hlediska
1.MS je přitom systém využit cca
na 70 %. Tato rezerva umožňuje
při zvětšení výšky průřezů na 440
mm dosáhnout 8 pater a splnit
požadavek obou mezních stavů.
Závěr
Použití ocelové spojky, vytvářející
tuhý rámový kout, otevírá možnosti pro uplatnění dřeva také
u vyšších budov, což bylo dosud
vyhrazeno pouze betonu a oceli.
K řešení bylo vydáno osvědčení
ÚPV [1] a probíhá patentové
řízení [2]. ■
Článek byl zpracován v rámci grantového projektu „Dřevěné vícepodlažní budov y“
č. 103/07/0514, který je financován Grantovou agenturou ČR.
[1] Tuhý styčník dřevěných stavebních prvků – užitný vzor
(2007 – 19357, ÚPV)
[2] Tuhý styčník dřevěných stavebních prvků – patentová
přihláška P 2007 – 291
Podlažnost
Průřez [mm]
Celková deformace < 1/500 h
Mmax [kN*m]
Využití průřezu
[%]
3 patra
220 * 280
0,015
41,5
74,5
4 patra
220 * 300
0,024
49,0
76,6
5 pater
220 * 360
0,026
58,0
63,0
6 pater
220 * 380
0,034
66,5
64,8
7 pater
220 * 400
0,044
75,0
65,9
▲ Tab. 1. Výsledky výpočtů
rekonstrukce
text a foto: Petr Zázvorka
Vítkovský památník po rekonstrukci
Památník na pražském Vítkově se dočkal
náročné rekonstrukce v celkové hodnotě
321 milionů korun.
Dodavatel, sdružení společností
HOCHTIEF CZ a GEMA ART
GROUP, zahájil generální opravu
v květnu 2007 a v říjnu letošního
roku byly stavební a restaurátorské
práce dokončeny a prostory předány do užívání investorovi, kterým je
Národní muzeum, jemuž od roku
2001 Památník patří.
Původní budova, koncipovaná
jako Památník Národního osvobození, jejíž hrubá stavba byla dokončena v roce 1933 podle návrhu architekta Jana Zázvorky, má
monolitickou železobetonovou
konstrukci s vyzdívaným pláštěm. Snahou autorů rekonstrukce
a dostavby Památníku z Projektového ateliéru pro architekturu
a pozemní stavby s.r.o. (Ing.
arch. Tomáš Šantavý, Ing. arch.
Tomáš Šedina) bylo očistit budovu od nevhodných stavebních
úprav z padesátých let 20. století
a provést úpravy, které vyplývaly
z požadavku investora na funkční
využití objektu jako expozice české a československé státnosti,
navrácení původní symboliky
(uložení ostatků Neznámého vojína z bitvy u Zborova) a rovněž
pořádání státních, armádních
a kulturních akcí.
Podstatných stavebních úprav
se dočkala východní část objektu, kde jsou prostory bývalého
mauzolea Klementa Gottwalda.
V úrovni 1. NP byl interiér propojen v jeden výstavní celek, nad
jehož částí je nově vybudovaná
prosklená vestavba s muzejní
kavárnou. V západní části budovy byly proskleny původní
prostory průjezdu, který v současnosti plní funkci zádveří.
Historicky cenná okna, dveře
i svítidla uvnitř Památníku byla
repasována, ostatní umělecké
a umělecko-řemeslné prvky byly
kompletně restaurovány. Krytina
z kazetových parket byla kompletně nahrazena novou podle
původního vzoru. V příštích
letech bude rovněž nákladem
cca 30 milionů korun opravena
šestnáctitunová socha Jana
Žižky od sochaře Bohumila Kafky, která je největší jezdeckou
sochou v Evropě. K rekonstrukci
budovy Památníku se v časopise
vrátíme v obsáhlejším autorském článku. ■
▲ Hlavní vstup do prostoru Památníku po současné rekonstrukci
▼ Hlavní vstup do prostoru Památníku na konci 30. let dvacátého století
inzerce
– projekty
– výrobní výkresy OK
– posudky a prohlídky
– poradenská činnost
– více než 1 000 mostních staveb
Ing. ANTONÍN PECHAL, CSc.
Projektové a inženýrské služby
Lidická 42, 602 00 Brno
tel.: +420 545 211 294
mobil: +420 731 482 865
fax: +420 545 211 294
www.pechal.cz
Mostní stavby umíme!
49
polemika
▲ Most u Suchdola na severní části SOKP – návrh, viz článek v čísle 08/09
Most u Suchdola na severní části SOKP
V srpnovém čísle časopisu Stavebnictví byl
otištěn článek Most u Suchdola na severní
části SOKP (Silniční okruh kolem Prahy), který
napsal doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc. Ten je také
autorem návrhu v článku popsaného přemostění. Na článek reagovali konzultanti firmy
Mott MacDonald Praha s.r.o. Ing. Vladimír
Tvrzník, CSc. a Ing. Milan Strnad. Uvádíme jak
jejich kritické výhrady k obsahu textu docenta
Rottera, tak odpověď tohoto autora. Oba příspěvky nebyly redakčně upraveny.
Ing. Vladimír Tvrzník, CSc.
a Ing. Milan Strnad
Článek s názvem Most u Suchdola
na severní části SOKP uveřejněný
v čísle 08/09 časopisu Stavebnictví
je z našeho hlediska tendenční,
neobjektivní až zavádějící, tedy
účelový k prosazení předloženého
návrhu mostu přes Vltavu. Úvodem
bychom chtěli veřejnost ubezpečit,
že autoři těchto připomínek nejsou „odpůrci“ SOKP, ale naopak
si uvědomují jeho důležitost pro
Prahu a silniční dopravu v České
republice, a proto usilují, aby SOKP
byl dopravně vyhovující, bezpečný,
ekologický a ekonomicky únosný.
Všechna tato kriteria musí splňovat
i most u Suchdola, který je nedílnou
součástí SOKP.
K jednotlivým částem článku uvádíme:
50
1. Již v úvodní části je uveden
omyl, neboť návrh č. 8 („dvoukloubový oblouk, který podpírá
ocelový trám“) nebyl vítězným
návrhem soutěže na přemostění
Vltavy (1998). V této soutěži
nebyla udělena první cena, ale
byly uděleny tři druhé ceny, mezi
nimiž byl i předmětný návrh.
2. Splněná kriteria
a) Kriteria ochrany přírodních
památek a zachování volného
profilu říčního údolí bylo dáno
soutěžními podmínkami, které
splnili všichni účastníci ohodnoceni druhou cenou a tudíž není
vhodné splnění zdůrazňovat.
b) Minimalizací celkové šířky mostu z obvyklé 35 m na 21,53 m, tedy
o jednu třetinu, při výšce mostovky 79 m nad hladinou, je zmenšení světelného a dešťového stínu
zcela nepodstatné. Vzhledem
k výšce mostu nebude území nalézající se pod mostem vlastním
stínem mostu trvale zasahováno,
což je z hlediska chráněného území příznivé a tedy minimalizace
šířky mostu je neúčelná.
c) Hospodárnost návrhu dokladovaná výškou trámu s využitím pro
dvě úrovně vozovky není reprezentativní. Hospodárnost se vyjadřuje
ukazatelem stavebních nákladů na
1 m2 užitné plochy mostu, která
v tomto případě je 80,2 tis. Kč/m2
při stavebních nákladech 1339 mil.
Kč. Běžná konstrukce spojitého
trámu má ukazatel cca 50 tis. Kč/
m2, což je cena o jednu třetinu nižší
(stavební náklad cca 850 mil. Kč).
„Netradiční“ dvoupatrový most vyžaduje v trase navíc nutný přechod
vozovky z profilu silničního z jedné
úrovně do dvou úrovní nad sebou
patrového mostu a za koncem
mostu přechod zpět. Nutné umělé
stavby přechodu (galerie – tunely)
navyšují propočet o dalších cca
500 mil Kč. Tímto se hospodárnost
řešení nadále zhoršuje. Znamená
to, že předložený návrh patrového
mostu včetně přechodů v trase
je cca o jednu miliardu dražší než
běžné úrovňové řešení, takže návrh
je ekonomicky neúnosný.
d) Uvádět jako klad skutečnost, že
konstrukce mostu nezasahuje do
vzletového a přistávacího prostoru
ruzyňského letiště je, při vzdálenosti
mostu 8 km od konce vzletové
(začátku přistávací) dráhy, bezprecedentní.
3. Tvrzení, že v lokalitě Suchdola
byla trasa SOKP navrhována již od
30. let minulého století a nikdy se
nijak neodchýlila, není správné. Skutečnost je tato:
1927 – koridor přes Suchdol ustanoven pro linky VVN;
1935 – návrhy okruhu kolem Prahy
v koridoru přes Suchdol (nebyly
akceptovány);
1960 – první kompletní tvar SOKP
(Ladův okruh) byl veden severně
Suchdola přes Roztoky;
1975 – schválení plánu „VÚC“ rajonu
pražské aglomerace, trasa SOKP
přes Roztoky, v trase VVN v Suchdole se uvažuje územní rezerva pro
SOKP;
1985 – změna plánu VÚC – vypuštěna územní rezerva pro SOKP
v Suchdole;
1999 – umístění SOKP – var. „J“ do
koridoru VVN, bez řádného projednání a přes nesouhlas městských částí
Suchdol, Dolní Chabry a Lysolaje;
2001 – doporučení var. „Ss“ Radou
Středočeského kraje;
2002 – stanovisko EIA – doporučení
varianty „Ss“ k realizaci, varianta „J“
doporučena podmínečně;
2006 – vypuštění varianty „Ss“
z konceptu VÚC.
Z uvedeného přehledu vyplývá,
že varianta „J“ byla umístěna do
koridoru VVN v Suchdole s omezenou legitimitou až v roce 1999,
tedy v posledním desetiletí. Zde
je také nutné zdůraznit to, že se
v třicátých letech začaly objevovat
některé návrhy okruhu kolem Prahy
přes Suchdol. Nyní se jednoznačně
potvrzuje neudržitelnost umístění
SOKP ve stejné trase po 70. letech,
kdy se automobilový provoz a město
rozrostlo několikanásobně.
4. Most, který ve výši přibližně
80 m překračuje Vltavu, je navržen
jako dvoupatrový ocelový Vierendeelův nosník (nejtěžší ocelový
nosník vůbec) s plechobetonovými
vozovkami, uprostřed rozpětí pružně
podepřený ocelovým obloukem.
Nosník je velmi neekonomický, neboť jeho základní soustavu tvoří čtyřúhelníky, které jsou tvarově neurčité.
Je proto třeba zpevnit jejich rohy tak,
aby vznikly rámy a teprve z takto
zesílených prvků vytvořit nosník.
Uvedené zesílení si však vyžádá asi
20 % oceli navíc. Samotnou kapitolou je volba rozpětí jednotlivých polí
mostu (200+70+200 m), pro jejichž
navržený poměr není důvod. Rozpětí jsou neekonomická, odporující
zásadám statiky a je s podivem, že
tak nevhodná rozpětí mohli autoři
myslet vážně. Prakticky jde o prostý
nosník dlouhý 470 m uprostřed pružně podepřený. Výsledkem pak je
nevýhodné statické působení s podstatně vyššími hodnotami vnitřních
sil, na které musí být konstrukce dimenzována. Také mimostředné zatížení oblouku na konzolách reakcemi
Vierendeelova nosníku přibližně ve
čtvrtinách rozpětí je případ absolutně neekonomický až nesmyslný.
Prof. Leonhardt, jeden z nejznámějších světových odborníků v oblasti
mostního stavitelství, charakterizoval
takto centricky zatížený oblouk jako
monstrum, při kterém pociťujeme
úzkost a bolest trpícího oblouku pod
těžkou trámovou konstrukcí, kde
základní pravidlo, že tvar konstrukce
má sledovat působení sil, je zcela
zanedbáno (F. Leonhardt: Brücken/
Bridges, Stuttgart/Londýn, 1982).
Nedovedu domyslet, co by řekl,
kdyby žil a viděl zatížení oblouku
suchdolského mostu osamělými
břemeny ve čtvrtinách rozpětí
a navíc působícími excentricky. Navržené dvouúrovňové přemostění
je z hlediska dopravy velmi nebezpečné, zejména v zimním období při
náhlých změnách teplot, kde úsek
před vjezdem a výjezdem z mostu,
který je v klesání nebo ve stoupání,
může být přes noc pokryt ledem.
Toto řešení vyžaduje výstavbu
galerií (dalších mostů) na obou předmostích, výškově oddělené tunely
a komplikované řešení rozpletů
jízdních pruhů a napojení křižovatky
Rybářka. Komunikační rozplety
v předpolích mostu za galeriemi
vyžadují značný prostor vždy nepříznivě zasahující do života obyvatel
Suchdola. Nevýhodné dvojúrovňové uspořádání mostu si vynucuje
zvětšení zahloubení pravé tunelové
roury v oblasti napojení na most asi
o 10 m – tím dojde k ovlivnění
vodního režimu v přilehlém území,
jehož důsledkem může být ztráta
vody v místních studních do vzdálenosti mnoha desítek metrů. Je
také otázkou, zda při rozpojování
skalních hornin pomocí trhacích
prací seismické účinky nepoškodí
přilehlou zástavbu atd. Řešení přemostění dvoupatrovým mostem
vylučuje v předpolích v dlouhých
úsecích před a za vlastním mostem
pozdější úpravy, které se během
doby ukáží jako potřebné (křížení,
výjezdy, další jízdné nebo odstavné
pruhy, atd.) a vylučuje nutné, byť
dočasné, převedení dopravy mezi
protisměrnými jízdními pruhy, např.
při havárii vozidel atd. Přemostění
v Suchdole má mimořádný celostátní strategický význam, neboť
je na okruhu kolem hlavního města
Prahy, který je součástí transevropské dálniční sítě IV multimodálního
koridoru Berlín – Istanbul. Zcela
zásadní je proto otázka bezpečnosti
navrženého řešení. V současném
světě v období narůstajícího terorismu a všeobecné bezohlednosti se
stává nejvyšší prioritou bezpečnost.
Může být jen otázkou času, kdy se
naše oblast dostane do nebezpečné
situace. Přitom dopravní komunikace se staví na staletí.
5. Tvrzení, že VŠB-TU zpracovala
požárně bezpečnostní řešení mostu
není přesné. V uvedené zprávě byl
pouze předložen požadavek zajištění 90ti minutové požární odolnosti
ocelového mostu. Autoři opomněli
uvést, že návrh mostu, uvedený
v dokumentaci pro územní řízení,
vykazuje pro ocelové konstrukce
standardní 15ti minutovou požární
odolnost, což je nepřijatelné pro
dotčené orgány státní správy. Materiál VŠB-TU nenavrhuje technická
opatření, jakým se má ocelový most
upravit, aby se jeho požární odolnost
zvýšila na požadovaných 90 minut,
pouze navrhuje za jakých podmínek
se má provést Průkaz požární odolnosti (DÚR 01-2008 – str. 8).
6. Dne 3. dubna 2008 se sešli ve Velkých Přílepech starostové dotčených
i nedotčených obcí variantou „Ss“,
aby vyjádřili „výzvou“ svůj nesouhlas
(podepsanou 2810 občany) s var.
„Ss“. Zde je nutné podotknout, že
většina obcí, které zastupovali podepsaní starostové, se nachází od
trasy „Ss“ či „J“ i několik kilometrů.
K témuž problému podpořilo var.
„Ss“ v petici Ne 10 miliard 3600
občanů. K tomuto je nutné dodat, že
varianta „J“ (procházející z velké části
zastavěným územím nebo přírodními památkami) obtěžuje dopravou
přes 42 tis. obyvatel. Varianta „Ss“
(procházející v celém úseku mimo
zastavěné území až na obec Lety,
kterou ve výšce 60 m kříží) obtěžuje
cca 12 tis. obyvatel.
7. Je skutečností, že vládní komise
jmenovaná MD ČR a MŽP ČR složená převážně z pedagogů vysokých
škol, na základě rozpravy na svých
jednáních přijala lakonické stanovisko „doporučuje k realizaci variantu
SOKP v trase Jižního vedení „J“. Toto
stanovisko odsouhlasilo osm členů
komise a dva se zdrželi hlasování. Komise rozhodla, aniž by své stanovisko
doložila odborným zdůvodněním,
vyžaduje ale od svých členů, kteří se
neztotožnili se společným stanoviskem, aby zpracovali vlastní vyjádření.
Takovýto postup práce komise je
problematický a její nezdůvodněné
rozhodnutí je nevěrohodné.
Závěr
Vzhledem k uvedeným skutečnostem je nutno konstatovat, že
předložené řešení dvoupatrového
ocelového Vierendeelova nosníku
přemostění Vltavy na SOKP v Suchdole nesplňuje, stejně jako trasa
varianty „J“, kriteria uvedená v úvodu
tohoto článku. Navrhovaný dvoukloubový oblouk, který podpírá ocelový
trám (Vierendeelův nosník) je koncepčně nevhodný z hlediska volby
statického systému, prostorového
uspořádání, dopravně nebezpečný
a ekonomicky neúnosný. Znamená
to, že netradiční (nestandardní) řešení je špatné, tedy horší než řešení
standardní. Naskýtá se úvaha, zda
vybraná lokalita k přemostění Vltavy
v Suchdole je optimální a zda by
nebylo rozumné uvažovat jinou trasu
SOKP s jinou koncepcí přemostění.
doc. Ing. Tomáš Rotter,
CSc.
Autor článku Most u Suchdola na
severní části SOKP se spoluautory
projektové dokumentace pro územní
rozhodnutí na most u Suchdola zaujímají toto stanovisko ke vznesené
kritice.
K úvodu
Negativní postoj k navrženému
mostu přes Vltavu u Suchdola pánů
Ing. Tvrzníka a Ing. Strnada není
ničím novým, oba kritizují návrh již
několik let. Je to jejich osobní názor,
na který mají právo. Veřejná diskuze
na toto téma proběhla na členské
schůzi betonářské společnosti dne
18. 5. 2005. Přítomný pan Ing.
Tvrzník však se svými názory zůstal
téměř osamocen.Skutečností je, že
návrh mostu byl vybrán odbornou
porotou regulérní architektonickokonstrukční soutěže na základě
následujících hodnotících kritérií:
architektonicko-konstrukční kvalita
návrhu včetně zvoleného technologického a materiálového řešení,
kvalita celkového územního (urbanistického) dopravního řešení včetně
kvality řešení ve vztahu k ochraně
přírody a krajiny, ekonomie řešení
(předmětem posuzování nebyla výše
ceny, nýbrž přiměřenost celkových
předpokládaných nákladů stavby
ke kvalitě zvoleného návrhu řešení).
V hodnocení se porotou vyzdvihuje
elegance, dynamika, originalita a odvážnost návrhu a návaznost na tradici
oblouků pražských mostů. Porota
jistě neměla lehký úkol rozhodnout,
který návrh je nejlepší. Neudělila žádnou první cenu, bez uvedení pořadí
udělila tři druhé ceny, jednu třetí cenu
a jeden návrh byl oceněn za mimořádný architektonický přínos.
K bodu 1
Autoři kritiky evidentně nezaregistrovali, že předmětný návrh byl
vyhodnocen jako vítězný na základě
dopracování všech tří návrhů, jimž
byl udělena druhá cena. Dopracování obsahovalo statický výpočet,
výkaz materiálu, postup výstavby
51
a cenovou kalkulaci. Rozhodnutí
o zpracování projektové dokumentace na předmětný most vydal vyhlašovatel soutěže autorům vítězného
návrhu dne 3. 6. 1999.
K bodu 2a
Jedním z hodnotících kritérií soutěžních návrhů byla kvalita ochrany
přírody. Obě úbočí Vltavy jsou považována za významnou přírodní
památku. Z předložených 25 návrhů
pouze několik návrhů předložilo
řešení, které do zmíněných úbočí
stavbou mostu vůbec nezasáhlo.
Ze tří nejvýše oceněných návrhů to
byly dva, třetí zasáhl do horních partií
vltavských úbočí, takže zdůraznění je
nepochybně namístě.
K bodu 2b
Zmenšení světelného a srážkového
stínu není třeba na vodní hladině, tedy
ve výšce 80 m, jak uvádějí kritici, ale
na chráněných úbočích, která se
příkře zvedají a přibližují se k nosné
konstrukci mostu.
K bodu 2c
Jedním z hodnotících kritérií soutěžních návrhů, jak již bylo uvedeno,
byla ekonomie řešení, přiměřenost
celkových nákladů stavby ke kvalitě
zvoleného návrhu řešení. Kalkulované náklady na 1 m2 užitné plochy
mostu Suchdol jsou nižší, než u mostu přes Lochkovské údolí (dokončení
v roce 2010), kde náklady budou cca
83 tis. Kč/m2, u Hraničního mostu
na D 8 (dokončen v roce 2006),
u kterého náklady přesáhly 90 tis. Kč/
m2 nebo u betonového mostu Hačky
u Chomutova s rozpětím největšího
pole pouze 106 m (dokončen v roce
2007), kde náklady představovaly
68 tis. Kč/m2. O ceně mostu na
1 m2 užitné plochy rozhoduje významným způsobem výška mostu
nad terénem a rozpětí polí (připomíná
se, že u mostu Suchdol činí rozpětí
největšího pole 200 m). Nelze proto
argumentovat cenou běžného trámového mostu a vůbec nelze souhlasit
s kritikou, že návrh je ekonomicky
neúnosný.
K bodu 2d
Poznámka je zcela na místě, neboť
vyhlašovatel soutěže v odpovědi
na dotaz jednoho z účastníků soutěže uvedl, že v případě návrhu,
který bude uvažovat s „výškovým
řešením“, musí být konzultován se
Správou letišť Praha. Je skutečností,
že z předložených 25 návrhů umístilo
20 návrhů, včetně vítězného návrhu,
hlavní nosný systém pod niveletu,
čímž se vyloučil jakýkoliv zásah do
chráněných letových kuželů.
K bodu 3
Kritikou se nezpochybňuje, že první
návrhy SOKP vedly přes Suchdol.
V průběhu mnoha let se objevily
i návrhy na jiné trasy, ale žádný z nich
neobstál. Proto byla trasa SOKP
v soutěži na přemostění Vltavy, vypsané v roce 1998, vedena přes Suchdol. V zeleném pásu, který protíná
obec Suchdol, je dlouhá léta stavební
uzávěra právě pro vedení SOKP.
K bodu 4
Vierendeelův nosník na trám mostu byl použit zcela vědomě. Jeho
hlavními výhodami v porovnání
s příhradovým nosníkem je estetické
působení při pohledu na most a provozní výhoda při pohybu vozidel na
dolní mostovce. Zvýšené namáhání
v některých místech Vierendeelova
nosníku je řešeno použitím oceli
vyšší pevnosti. Hlavním nosným prvkem mostu je dvoukloubový oblouk
o rozpětí 162 m. Oblouk podepírá trám
o velké ohybové tuhosti, která umožňuje vyloučení dalších svislých podpěr umístěných na vltavských úbočích. V architektonicko-konstrukční
soutěži bylo předloženo celkem 25
návrhů, z nichž mnohé hledaly nové
tvary a nové výrazové prostředky.
V tom je jistě jeden z velkých přínosů
soutěže. Porota hodnotila jednotlivé
návrhy i z tohoto hlediska. Předmětný most byl staticky prověřen
a navržené průřezy jsou věrně použity v obrázcích, které jsou součástí
původního článku. Oblouk se zde jeví
jako štíhlý, což vyvrací obavu, že by
příliš trpěl pod těžkou trámovou konstrukcí. Kritikové možná nezvážili vzájemné spolupůsobení tuhého trámu
a pružného oblouku, což lze korektně
prokázat pouze na teoretickém modelu konstrukce. Dvoupatrový most
zdaleka není světovým unikátem.
Takovéto mosty jsou v provozu
i několik desetiletí a nejsou známy
žádné všeobecně platné negativní
zkušenosti. Navržená koncepce
předmětného mostu je zcela unikátní, nekopíruje žádný most na světě.
Jak již bylo uvedeno, most byl staticky posouzen a je tudíž realizovatelný
za cenu uvedenou v článku. Statické
posouzení mostu bylo provedeno
podle platných norem. Splněním
požadovaných kritérií je v okamžiku
návrhu zajištěna požadovaná bezpečnost a životnost posuzované
konstrukce. Prokázání bezpečnosti
mostu z hlediska teroristických útoků
je stejné jak u mostu dvoupatrového,
tak jednopatrového.
K bodu 5
V dodatku DÚR z ledna 2008 bylo
navrženo technické řešení a průkaz
požární odolnosti ocelové konstrukce 90 minut.
K bodu 6
Trasa Ss, kterou podporují oba kritici,
se dotýká, nebo probíhá v blízkosti
obcí: Přední Kopanina, Kněževes,
Tuchoměřice, Lichoceves, Velké
Přílepy, Svrkyně, Libčice a Řež.
Žádná z těchto vyjmenovaných obcí
neleží dále než 1 km od trasy Ss. Na
levém břehu Vltavy se trasa Ss dokonce nachází nad obytným územím
města Libčic nad Vltavou.
K bodu 7
Zpochybňování věrohodnosti vládní
komise by mohlo vést k anarchii.
Neexistuje žádná jiná vyšší instance,
která by mohla rozhodovat v technických věcech.
K závěru
Poslední větou závěru se autoři
kritiky zcela nepokrytě hlásí k jiné
trase, než je trasa jižní, a tudíž kritika
navrhovaného mostu je zřejmě pouze zástupným problémem.
Porovnáním tvrzení kritiků s reakcemi nechť si laskavý čtenář udělá
svůj názor na věrohodnost vznesených kritických poznámek k článku
o mostě přes Vltavu u Suchdola.
Autoři projektové dokumentace
pro územní rozhodnutí věří, že se
Ředitelství silnic a dálnic ČR podaří
překonat veškeré překážky, které
brání vydání územního rozhodnutí
pro stavby č. 518 a 519 SOKP, jichž
je most přes Vltavu u Suchdola
součástí. ■
inzerce
Na Aqua-thermu poradí jak ušetřit za teplo a vodu
Tipy jak uspořit peníze za teplo, plyn
a vodu při stavbě domu či úpravách bytu
poskytne i letos veletrh Aqua-therm Praha, který proběhne na pražském výstavišti PVA Letňany od 24. do 28. listopadu
2009. Úsporné, ale také designové kotle,
kamna, radiátory, klimatizace, armatury,
vybavení koupelen a další výrobky představí na letošním ročníku více jak 300 vystavovatelů. Součástí letošního Aqua-thermu Praha, největšího tuzemského veletrhu
52
v oblasti vytápění, vody, klimatizace, měřicí, regulační a sanitární techniky, bude
velká expozice Státního fondu životního
prostředí (SFŽP) věnovaná programu
Zelená úsporám. Vyškolení konzultanti
budou radit všem žadatelům a zájemcům
o dotace z programu Zelená úsporám
a Operačního programu životní prostředí.
Čerpání dotací bude věnována celá hala,
kde návštěvníci na jedné ploše najdou poradenské středisko a expozice certifikova-
ných firem. K programu Zelená úsporám
bude také organizována série přednášek –
pro odborníky ve středu od 13.00 do
16.00 hod. v sále č. 1, pro širokou veřejnost v sobotu od 11.00 do 15.00 hod.
v hale 2D. Poprvé v historii českých veletrhů bude k dispozici přímo na výstavišti,
na stánku Hospodářské komory, terminál
veřejné správy Czech POINT. Kompletní
informace o Aqua-thermu Praha najdete
na adrese www.aqua-therm.cz.
recenze
text: redakce
foto: archiv autora knihy
Antonín Pechal: Mosty
Asi každý začínající projektant doufá, že bude
schopen ještě v čase své dosud neuzavřené
kariéry vydat obsáhlou publikaci dokumentující téměř padesátku „vlastních“ staveb. A to
zvlášť, jedná-li se o mostní konstrukce.
Jeden z předních českých projektantů mostních konstrukcí Ing.
Antonín Pechal, CSc. shrnul výsledky své dosavadní činnosti do
knihy s lakonickým názvem Mosty
a podtitulem Zpráva o konstrukci
a architektuře některých českých
mostů. Antonín Pechal v ní ve
spolupráci s architektem Zdeňkem Müllerem zrekapituloval vznik
a současný stav mostů, na nichž
jako projektant spolupracoval. Kniha
je výjimečně dobře strukturována
do čtyř zásadních kapitol (pomineme-li úvodní slovo a závěr). Autor
rozdělil mosty podle typu konstrukce a funkce na Silniční mosty s dolní
mostovkou, Silniční mosty s horní
mostovkou, Železniční mosty s dolní mostovkou a Železniční mosty
s horní mostovkou. Každá z nich
začíná krátkým popisem principů
dané konstrukce, přičemž úroveň
odbornosti těchto textů je nastavena tak, že poučeného laika neodradí
a experta neurazí. Což je dobře. Popisy jednotlivých mostů mají rovněž
logickou strukturu – název stavby +
základní údaje, schémata a situace, vznik investičního záměru, projektové řešení a realizace.
U většiny z popisovaných staveb
je v závěru navíc cenná a upřímná
kapitolka Profesní poznání. V ní
Antonín Pechal pojmenovává nové
přístupy, ale i chyby – tedy pozitivní i negativní zkušenosti – které
pomohly jemu i jeho spolupracovníkům při projektování dalších
mostních konstrukcí. Každý most
a hlavně proces jeho výstavby je
samozřejmě vyčerpávajícím způsobem fotograficky zdokumentován.
Přísně účelové pojetí textů
i obrazové dokumentace ovšem
znamená (kromě výše zmíněné
výborné přehlednosti obsahu
knihy) také jistou stylistickou suchopárnost hraničící až s dikcí
technické zprávy. Pokud však platí
úsloví, že projektanti čtou hlavně
„obrázky“ (rozuměj schémata
a fotografie), tak je to skutečně
marginální výtka.
Nicméně sám autor ukazuje,
že v případě popisu známého
Mostu přes řeku Vltavu v Kamýku nad Vltavou to jde i jinak.
Text je v tomto případě doplněn
o zajímavou historii tohoto mostu
včetně dobové kresby Josefa Mukařovského a úryvku z dobového
tisku (první most v tomto místě
byl postaven roku 1888 a fungoval
čtyři měsíce, než byl stržen rozvodněnou řekou).
Každopádně projektantovo portfolio (a tedy i tato kniha) zahrnuje
naprosto zásadní mosty pro českou
silniční i železniční dopravu, jako je
Most Vysočina ve Velkém Meziříčí
na dálnici D 1 Praha–Brno nebo
oceňovaný Hraniční most na dálnici
D 8, jehož technologicky náročná
výstavba v horských podmínkách
byla zvládnuta v mimořádně krátkém čase. Jednou z nejkrásnějších
kapitol je popis stavby nového Ivančického viaduktu, kde je zajímavé
srovnání původního elegantního
mostu se současným.
Celkově zdařilá publikace ukazuje,
že skromnost v případě neochoty
publikování „přehlídky“ vlastní
práce je v drtivé většině případů
falešná. V případě Mostů Antonína Pechala pak zdaleka nejde jen
o katalog jeho díla. Kniha má přesah
do oblasti principů projektování
mostních konstrukcí stejně jako
do oblasti principů myšlení jejich
autorů. ■
Název: Mosty
Autor: Ing. Antonín Pechal, CSc.
Rozsah: 274 stran
Vydání: 1., 2009
Náklad: 1800 ks
Sazba: Expodata spol. s r.o.
Tisk:E xpodata – Didot,
spol. s r.o.
ISBN 978-80-254-5279-0
Knihu lze objednat:
Veronika Kozlová
tel.: +420 545 213 466
fax: +420 545 211 294
www.pechal.cz
▲ Ivančický viadukt (foto: kniha Mosty)
inzerce
0ROĊ¬KONTROLOVANÏ¬VčTRÉNÓ¬
ÉS¬NA¬VELE
TRHU
,ETĕANY¬
O¬
06!¬0RAHA
SL
NEK¬ĉÓ
(ALA¬¬STÉ
OCHRANA
PROTI¬PLÓSNÓM
OMEZENÓ
ALERGIÓ
PRACH¬¬HLUK
ZģSTÉVAJÓ¬VENKU
ÞSPORA¬ENERGIE
NA¬VYTÉPčNÓ
VHODNÏ¬PRO¬¬ s¬¬NOVOSTAVBY¬¬s¬¬REKONSTRUKCE
¬
¬s¬¬DOMY¬¬s¬¬BYTY¬¬s¬¬KANCELÉęE¬¬¬s¬ÝKOLKY¬¬s¬¬HOTELOVÏ¬POKOJE
!).6%.4¬SRO
,IPOVÉ¬¬¬¬¬(ORAäĦOVICE¬TEL¬¬¬¬EMAIL¬INFO INVENTERCZ
WWWINVENTERCZ
$ECENTRÉLNÓ¬SYSTÏM
ĚÓZENÏHO¬VčTRÉNÓ
S¬REKUPERACÓ
.AVÝTIVTE¬N
53
reakce
Pozemní stavby, architektura
„Architektura je souhrn stavitelského umění
(tedy architektury v užším slova smyslu a stavitelské techniky), jednotné dílo jak architekta, tak
stavitele (stavebního inženýra). Též stavba jako
taková, výsledek díla stavitele či architekta.“
Encyklopedie světové architektury, Baset,
Praha 2003
Delší dobu probíhá diskuze
o vztahu mezi stavebními inženýry
a architekty o jejich postavení ve
společnosti. Zjednodušeně by se
dalo říci, že jde o získání zakázek.
V současné době, nedostatku zakázek, jistě esenciální téma. Pochopitelně však je to také o vzájemném
uznávání, společném přístupu na
domácí i evropský trh.
V Evropě je mnoho způsobů,
kdo může vést projekt, nejextrémnější je pravděpodobně na
Kypru, kde jediným nositelem
projektu je architekt. Ale většinou je tomu jinak. Například
kolegům – stavebním inženýrům
na Slovensku jejich autorizační
zákon přisuzuje: „…oprávnění
v ypracovat stavební záměry
veřejných staveb, investičních
záměrů, architektonických studií,
územně plánovacích průzkumů,
rozborů, komplexních výhledových inženýrských dokumentací,
provádění komplexní projektové
činnosti zejména vypracování
architektonických návrhů a dokumentaci umísťování staveb
a jejich změn včetně jejich vnitřního vybavení a exteriéru jako
i rekonstrukcí a modernizaci budov a obnovy stavebních památek...“ (to je citace ze zákona).
V Německu klade bavorsk ý
stavební řád v souvislosti s neomezeným oprávněním předkládat
projekt pro stavební povolení
na roveň architekty, kteří smějí
toto profesní označení používat
na základě Bavorského zákona
o architektech, a stavební inženýry, kteří smějí toto profesní
označení používat na základě Bavorského zákona o inženýrech.
I architekti v Bavorsku nechtěli
přiznat kolegům – stavebním inženýrům právo předkládat projek-
54
ty ke stavebnímu řízení. Celý spor
v minulosti řešil Bavorský ústavní
soud a po vyjádření Bavorského
zemského sněmu, Bavorského
senátu a Bavorské státní vlády
dospěl k názoru: „…že zákonná
úprava splňuje prevenci nebezpečí pro veřejnou bezpečnost,
neboť odborná kompetence
inženýrů ve stavebně technické
oblasti se odborné kompetenci
architektů nejméně v yrovná
a že zaručuje také v oblasti výtvarného řešení staveb přiměřenou ochranu společenského
zájmu, protože i stavební inženýři jsou v rámci svého vzdělání obeznámeni se základními
rysy výtvarného navrhování.“
Ústavní soud konstatoval, že:
„…vyloučení stavebních inženýrů
z oprávnění předkládat projekt
pro stavební povolení by se dotklo jejich sféry zájmů chráněné
základním ústavním právem a že
je třeba respektovat zásadu rovnosti uvedenou v ústavě, podle
které nesmí být ani jedna z obou
skupin nepřiměřeně upřednostněna nebo znevýhodněna...“ (to
je citace z nálezu Bavorského
ústavního soudu).
K napsání tohoto článku mne
přinutil úvodník předsedy České
komory architektů v jejich ročence 2009. Pan předseda píše
o jakýchsi „pozemních inženýrech“ (kde to vzal?), bolševických
zásazích do vysokoškolského studia stavebních oborů a výsadním
postavení architektů v projektování staveb.
Předně je třeba doplnit mezery
autora ve znalostech historie. Již
v Nařízení bývalého c.k. státního
ministerstva z roku 1860 jsou
uvedeny zásady pro zavedení
úředně zmocněných soukromých
techniků. Tam se zkoušení a přísežní technici od vlády zmocnění
rozdělují se na tři třídy: civilní
inženýry pro všechny obory stavební, architekty a zeměměřiče.
Podle tohoto nařízení měli civilní
inženýři, mimo jiné, právo vypracovávat příslušné výpočty a plány
jakéhokoliv druhu. Architektům
pak náležela táž práva, toliko
pokud se vztahují k stavbám pozemním a k umění stavitelskému.
Nařízení ministerstva veřejných
prací z roku 1913 ustanovuje
civilní inženýry stavební (pro
stavby silniční, vodní, mostní,
železniční a příbuzné stavby)
a civilní inženýry pro architekturu
a pozemní stavby.
Řád platný pro civilní techniky
v Československé republice
z roku 1934 toto dělení potvrdil. Platilo až do roku 1951,
kdy byla Inženýrská komora,
jejímiž členy do té doby byli
všichni civilní – později autorizovaní – inženýři, tehdejšími
mocipány zrušena.
A jak to bylo s vysokými školami? Po druhé světové válce byli
stavební inženýři školeni na Českém vysokém učení technickém
v Praze a Vysoké škole technické
dr. E. Beneše v Brně. V Praze to
bylo do roku 1961 na Fakultě
architektury a pozemního stavitelství, v Brně pak do roku 1976.
Potom byly, díky úsilí tehdejšího
prorežimního Svazu architektů, tyto
fakulty rozděleny na Fakultu stavební
a Fakultu architektury.
Nikdo však nikdy nepochyboval, že
absolventi těchto fakult – stavební inženýři a inženýři architekti –
jsou těmi odborníky, kteří mají
právo navrhovat a řídit výstavbu
pozemních staveb.
Musím dopředu říci, že si velmi vážím každé dobré práce.
Zdůrazňuji dobré práce. Změnu
našeho autorizačního oboru za
název pozemní stavby na architekturu a stavitelství jsme navrhli přesně podle argumentace
České komory architektů. Když
ČKA bez vědomí Ministerstva
pro místní rozvoj ČR – gestora
autorizačního zákona – v naprostém utajení skrze zákon
o zdravotnictví změnila název
autorizačního oboru pozemní
stavby v § 4 tohoto zákona –
na obor architektura, nenavrhli
jsme nic jiného. Protože nám do
dnešního dne nebyl nikdo schopen vysvětlit, co je architektura
ve smyslu uvedeného zákona,
požádal jsem o to ministra MMR.
A ten mně písemně sdělil, že
obor architektura jsou pozemní
stavby. A jsme na začátku. Vůbec si nemyslím, že inženýr je
architekt, ale jestli měl do dnešního dne stejný přístup k profesi
z pohledu stavebních úřadů, tak
tomu musí být i nadále. Jak má
pracovník stavebního úřadu rozlišovat, co je obor architektura
a co je obor pozemní stavby. On
musí pregnantně uznat práci mu
předloženou ať již autorizovaným
inženýrem nebo autorizovaným
architektem pro příslušný obor.
Oni jsou si před zákonem rovni,
a o to jde.
Vůbec nezpochybňuji roli školy,
ale zároveň ji nepřeceňuji. Kdo
je odpovědný za mnohdy tristní
urbanistické řešení našich měst
a obcí? No nikdo jiný než autorizovaný architekt. Když kolegové
architekti předkládají odstrašující
příklady hrůzné výstavby komerčních rodinných domů, pokládám
si otázku a kolik z nich je navrženo autorizovaným architektem?
Všichni víme, že v každé společnosti je pár, z nějakých důvodů,
vedoucích v oboru, a potom je
ohromná většina běžných. Ne
všichni budou Fosterové, Jiřičné.
A ta většina bude pracovat pro
klienta. Dobře i špatně. Nejhorší
je, když je někdo přesvědčen, že
on je jediný moudrý, pomazaný.
Když jdu po Praze, vidím řadu staveb, které se mně nelíbí. Podle
mého názoru jsou poplatné módní vlně a snaze trumfnout toho
druhého za každou cenu. Naopak,
kolik vidím dobrých staveb vypracovaných „obyčejnými“ místními
staviteli, lidmi se smyslem pro
proporci a místo stavby.
A tak, pane předsedo, mýlíte
se, když stále prohlašujete, že
název pozemní stavby je relikt
bolševika. Ne, pane architekte, to
zavinili architekti. Vždyť kdo jiný
než architekti chtěli samostatnou
fakultu architektury. Kdo jiný než
architekti mohli být sdruženi ve
Svazu architektů s přiznáním vedoucí úlohy KSČ. Svaz stavebních
inženýrů mohl působit až od roku
1968 a po deseti letech byl za tichého souhlasu Svazu architektů
bolševikem rozpuštěn.
Bylo by dobře, abychom jako
představitelé obou profesních
komor, podporovali v běžné praxi
dobrou spolupráci stavebních inženýrů a architektů a nesnažili se
je neodpovědnými vyjádřeními
zneklidňovat v jejich odpovědné
a pro společnost tolik důležité
práci.
▲ Most ve francouzském Millau
Velmi mne mrzí, když na nominaci stavby roku je uveden tým
pracovníků kde je osm architektů
jmenovitě a dále – statika: firma
XY; TZB podobně atd. Vždyť za
prací jsou konkrétní jména většinou
autorizovaných osob. Ano, chci
především zdůraznit ocenění práce
celého autorského týmu. Je dost
pochybné, když architekt udělá skicu mostu, která je skutečně svým
způsobem inspirativní, ale ta práce
mostařů jako by neexistovala, jak
tomu bylo konkrétně na stavbě
mostu v Millau ve Francii.
Jsem si vědom, že se dotýkám
velmi citlivé otázky, ale v době,
kdy vzpomínáme dvacet let svým
způsobem svobodného podnikání, nemohu přejít mlčky snahu
několika lidí o omezení přístupu
k zakázkám. ■
Autor: Ing. Pavel Křeček
předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě
inzerce
POZVÁNKA NA ODBORNÝ SEMINÁŘ SPOLEČNOSTI THERMONA
datum konání
11. 1. 2010
12. 1. 2010
13. 1. 2010
14. 1. 2010
22. 1. 2010
25. 1. 2010
26. 1. 2010
27. 1. 2010
28. 1. 2010
29. 1. 2010
místo konání
Hradec Králové – Hotel Alessandria, Tř. SNP 733
Olomouc – Hotel Prachárna, Křelovská 91
Zlín – Hotel Moskva, Náměstí Práce 2512
Ostrava – Mariánské Hory, Harmony club hotel, 28. října 170
Brno – Hotel Holiday Inn, Křížkovského 20
Praha 4 - Chodov – Top Hotel Praha, Blažimská 1781/4
Liberec Hotel Atrium Generála Svobody 312/9
Karlovy Vary – Hotel Thermal, I.P.Pavlova 11
Plzeň – Best Western Panorama Hotel, V Lomech 11
České Budějovice – Hotel Gomel, Pražská 14
Seminář je zanesen do projektu celoživotního
vzdělávání ČKAIT a jeho účastnící obdrží
jeden akreditační bod.
P R A H A
I N T E R N A T I O N A L
developed by
Reed Exhibitions
Messe Wien
Navštivte naši expozici
výstaviště PVA Letňany • hala 2 • stánek 238
N OV I N KY 2 0 0 9
kotle šetrné k životnímu prostředí
elektrokotle s dotykovým displejem
solární zásobník s dohřevem
24. 11. – 28. 11. 2009
w w w. t h e r m o n a . c z
THERMONA spol. s r.o., Stará osada 258, 66 4 8 4 Zastávka u Brna, � 54 4 50 0 505, 54 4 50 0 511, fax: 54 4 50 0 506, � [email protected] z
55
produkty IT
text a foto: ÚRS PRAHA, a.s.
Nástroje a podklady pro rozpočtování
a kalkulace stavebních zakázek
Tvorba kvalitních stavebních rozpočtů a kalkulací, které co nejvíce odrážejí skutečný stav zakázky, je základním předpokladem k úspěchu
nejen stavební firmy. Zvláště v dnešní době,
kdy se šetří náklady, jak se dá. Na trhu existují
propracované nástroje a podklady, které zpracovateli výrazně zjednoduší jeho práci.
Rozpočtování je velice složitá
a náročná činnost, která vyžaduje
spoustu zkušeností jak teoretických, tak praktických. Rozpočtář
by měl znát jak základní pravidla
rozpočtování, tak mít velmi dobré
znalosti technologie stavební
výroby. Navíc by neměl ustrnout
ve vzdělávání a jít „s dobou“, neustále se zajímat a zjišťovat existenci nových druhů stavebních
výrobků, materiálů a moderních
technologií. Velmi důležité je také
seznamovat se s trendy rozpočtování a jejich využití pro zvýšení
efektivity a kvality své práce.
Používání kvalitních nástrojů
a podkladů je v této době samozřejmostí a je základem perfektního výsledku práce rozpočtáře.
Mezi základní potřeby rozpočtářů
a kalkulantů patří:
■ k valitní oceňovací podklady;
■ moderní SW vybavení;
■ p erfektní znalosti a zkušenosti.
Moderní software
bez dokonalých
databází je k ničemu
Jak bylo zmíněno, kvalitní oceňovací podklady hrají významnou roli při práci rozpočtáře,
tedy především v kvalitě výstupu jeho práce a jednoduchosti
sestavení rozpočtu. Specifikační a cenové soustavy zpracovávané v ČR patří ke špičkám ve
světě a jejich základy sahají do
50. let minulého století. Tyto
soustav y slouží k přebírání
56
a čerpání podkladů při oceňování
stavební výroby. Pro rozpočtáře
se širším záběrem ve stavebnictví jsou prakticky nepostradatelné. Z hlediska charakteru
rozlišujeme podklady na:
■ Cenové soustavy – databáze
informací se širokým a univerzálním využitím od jednoduchých
ceníků materiálů a činností po
komplexní soustavy informací.
– v ýhoda: aktuálnost, kvalita
a vysoká vypovídací schopnost;
– n evýhoda: jistá míra zobecnění.
■ Vlastní – tyto si vytváří si rozpočtář individuálně.
– v ýhoda: rozsah, struktura a obsah je podle jeho individuálních
potřeb;
– n ev ýhoda: velká pracnost,
nedostatečný rozsah a obtížná
aktualizace.
Při tvorbě rozpočtů také často
dochází ke kombinování vlastních
a převzatých podkladů, kdy jsou
získané podklady z cenových
soustav upravovány, doplňovány
a upřesňovány podle individuálních vlastností stavby a potřeb
stavebních firem a rozpočtářů.
Mezi nejdůležitější vlastnosti
databáze oceňovacích podkladů patří široký rozsah (položky
stavebních prací a materiálů,
rozpočtové ukazatele stavebních
objektů, rozbory potřeb a zdrojů
včetně nákladů, aj.), pravidelná
a častá aktualizace a doplňování
podkladů, kvalitní zpracování
(popisů, podmínek platnosti cen,
komplexnost údajů).
K sestavení rozpočtu stavebního
objektu se v České republice
nejčastěji využívají oceňovací
poklady obsažené v Cenové
soustavě ÚRS (dále také CS
ÚRS) zpracovávané inženýrskou
a poradenskou společností ÚRS
PRAHA, a.s., která je zároveň
autorem metodiky rozpočtování
v České republice. Jedná se
o ucelený systém informací,
metodických návodů a postupů
pro stanovení ceny stavebního
díla. Všechny tyto informace
a podklady jsou k dispozici ve formě strukturované multimediální
databáze, která se nepřetržitě
vyvíjí a aktualizuje. Databáze CS
ÚRS obsahuje více než 170 000
položek stavebních prací a materiálů a dalších důležitých informací, jako jsou pravidla pro užití
položek, metodiky rozpočtování
a kalkulování, tarify, sazebníky,
atd. Každým rokem je přidáno
více než 6000 položek nových
technologií, 7000 nových výrobků
a materiálů, drtivá většina stávajících položek je samozřejmě neustále aktualizována. Díky svému
rozsahu, vypovídací schopnosti,
vývoji a aktuálnosti podkladů se
CS ÚRS stala neoblíbenějším
a nejpoužívanějším oceňovacím
podkladem v českém stavebním
odvětví.
Varianta rozpočtářského programu, v němž jsou oceňovací
podklady užívány, také značně
ovlivňuje její kvalitu i efektivitu
jejího využití. Takovýto software
musí poskytnout široké možnosti
pro kvalitní databázi. K čemu by
byly perfektně zpracované a vypovídající podklady bez možnosti
jejich plného využití a úprav?
Kvalitní software
je samozřejmostí
Manuální zapisování do tištěných tabulek nebo jednoduchých
editačních aplikací (například
formátu Excel) již není zrovna
nejefektivnější způsob tvorby
rozpočtů. Moderní trendy, z nichž
asi nejdůležitějším je využívání
informačních technologií, zasáhly
oblast oceňování stavební výroby
v ČR před více než deseti lety.
Od té doby se na trhu objevilo
několik desítek programů pro
rozpočtování pokrývající stavební
výrobu komplexně, nebo specializované na jednotlivé obory (různá
řemesla a odvětví výroby). Jen
některé z nich postupem času
získaly uživatelskou oblibu a tím
i rozšířenost. Tyto se pak vyvíjely a dnes registrujeme několik
zdařile propracovaných systémů.
Kvalitní program na rozpočtování
musí plnit tyto základní kritéria
a funkce:
■ o bsahovat kvalitní databázi
oceňovacích podkladů;
■ funkčnost v moderních operačních systémech;
■ m ožnost editace databází
včetně importu vlastních podkladů;
■ snadnou orientaci v databázích;
■ tvorbu výkazů výměr;
■ s nadné sestavení rozpočtu
(kalkulace);
■ široké možnosti úprav rozpočtu
(úpravy cen, výměr, aktualizace, atd.);
■ k valitní výstupy ze systému –
tiskových sestav i datových
exportů.
V ČR je k dispozici poměrně
široké portfolio programů na rozpočtování. Pokud však vezmeme
v úvahu všechna výše uvedená
kriteria, můžeme vybrat jen několik SW, které je z větší části
splňují. Mezi nejrozšířenější patří
program KROS plus distribuovaný společností ÚRS PRAHA. Jde
o komplexní nástroj pro tvorbu
rozpočtů, kalkulací stavebních
prací a sledování stavebních
zakázek. Jako jediný z programu
v České republice obsahuje a využívá kompletní podobu databáze
oceňovacích podkladů ÚRS a je
schopen pracovat s jakoukoliv jinou databází cen stavebních prací
a materiálů. Program je sestaven
z modulů, které pokrývají celý
proces výstavby – od hrubého
plánování nákladů až po realizaci.
Hlavní výhody užívání systému
KROS plus:
– komfortní práce s Cenovou
soustavou ÚRS;
– s nadné sestavení rozpočtu
a široké možnosti jeho úprav;
– rychlé načtení slepých rozpočtů
nebo celých databází;
– ř ízení nákladů firmy pomocí
výrobní kalkulace;
– přehledné sledování a vyhodnocení stavebních zakázek;
– profesionální vzhled a široký
výběr výstupů.
Zbývá už jen ovládnout tyto nástroje
a použít své vědomosti
Předpokladem úspěchu a kvality práce rozpočtáře je i umění
správného použití těchto nástrojů
a oceňovacích podkladů, znalost
pravidel rozpočtování, metodiky
a dostatečná praxe ve stavební
výrobě – zejména technologii výstavby. Získávat a prohlubovat si
znalosti mohou rozpočtáři z různých informačních zdrojů. Z nich
lze čerpat základní informace,
nové trendy a zkušenosti v oboru pro zvýšení efektivity a jejich
užití. Mezi dostupné informační
zdroje patří odborná literatura,
kurzy, semináře, individuální školení, popřípadě veřejné diskuze
(i na internetu).
▼ Katalogy ÚRS
▲ Cenová soustava ÚRS
Literatura
I když již dlouho panuje éra moderních informačních technologií, stále jsou a budou v oblibě
klasické tištěné katalogy (ceníky) stavebních prací, materiálů
a montáží technologií. Neměly
by chybět k ruce na stavbě ani
v knihovně každého rozpočtáře,
stavební firmy, investora a dalších účastníků stavební výroby.
Knihám se přece nikdy nevybijí
baterie. Kromě oceňovacích
podkladů je k dostání široká
škála literatury pro odborníky,
jako jsou metodické příručky
a návody, časopisy o stavebnictví, odborné články a studie
a další.
Za zmínku zde stojí například
nová publikace Rozpočtování
a kalkulace stavebních prací,
jenž je metodickou příručkou
oceňování stavebních prací.
Dále časopis přímo pro rozpočtáře – KURS s přílohou
Cenov ých zpráv informující
zejména o nových trendech,
technologiích a materiálech ve
stavebnictví a pravidelně přináší
analýzy jeho vývoje. Cenové
zprávy obsahují aktuální ceny,
indexy, materiály, strojohodiny
a další důležitá data pro všechny
účastníky stavební výroby.
Kurzy a semináře
Nejúčinnější forma vzdělávání
v oblasti oceňování stavebních
prací je účast na školeních, kurzech a seminářích věnovaných
této problematice. Vypovídá
o tom značná oblíbenost a naplněnost kurzů, seminářů a školení pořádané společností ÚRS
PRAHA. Tímto způsobem se
nejlépe získavají informace jak
od zkušených lektorů, tak při
diskuzích od kolegů. Člověk tak
nemusí zbytečně bádat, ale může
využít přímé konzultace svých
nejasností.
Tyto akce pomáhají nejen rozpočtářům, ale i přípravářům,
kalkulantům, investorům a dalším
odborníkům k lepší orientaci
v prostředí stavebních rozpočtů,
kalkulací a sledování zakázek.
Témata odborných kurzů se nejčastěji soustředí na:
■ teorii oceňování stavebních
prací;
■ základy praktického rozpočtování a kalkulování;
■ o ceňování stavebních prací
s využitím IT (SW a oceňovacích podkladů).
Stalo se také tradicí pořádání
odborných seminářů společnosti
ÚRS PRAHA, zaměřených na odbornou veřejnost. Účast na nich
je zpravidla bezplatná a konají se
napříč celou Českou republikou
několikrát ročně. Jejich téma
bývá různé, ale obsahem bývá
jednak výtah nejdůležitějších
informací z běžných kurzů, a také
nové poznatky a trendy v oboru.
I zde se klade důraz na tipy pro
zvýšení efektivity a zjednodušení
práce rozpočtáře.
Zmíněné rozpočtářské nástroje
patří v dnešní době k základním v ybavením a potřebám
pro oceňování staveb. Využíváním moderních programů,
kvalitních oceňovacích podkladů
a neustálým sebevzděláváním
a zájmem o problematiku se
úměrně zlepšuje kvalita výstupů práce – výkazů, rozpočtů
a kalkulací. Tyto nástroje zároveň
výraznou mírou přispívají ke
zjednodušení a zefektivní práce
rozpočtářů/kalkulantů, úspěchu
stavebních firem a dosažení příznivých ekonomických výsledků
na stavebních zakázkách. ■
www.urspraha.cz
57
inzerce
PŘENOSNÉ MODULÁRNÍ ŠKOLKY – řešen
Zpráva ČTK: V Rychnově u Jablonce nad Nisou vyrostla první přenosná
mateřská školka z prostorových modulů v České republice. Radnici vyšla
třikrát až čtyřikrát levněji, než kdyby dvě oddělení pro 40 dětí stavěla
klasicky. Školka vznikla také mnohem rychleji – za necelý měsíc. Pokud
by se za několik let rodilo méně dětí, dají se prostorové moduly předělat
na něco jiného – například na šatny pro sportovce nebo na klubovny, ČTK
to řekl rychnovský starosta František Chlouba.
▲ Rychnov
modul – exteriér
▲ Nízkoenergetický
modul – interiér
u Jablonce, Česká republika
„Přístavba na staré školce by nás stála dvanáct až patnáct milionů korun a bez dotace
bychom se do ní nemohli pustit. V našem
rozpočtu tolik peněz nemáme. Přenosná
školka je za čtyři miliony korun,“ konstatoval starosta František Chlouba.
Prostorové moduly se dají skládat podobně
snadno jako lego. „V jednoduché, strohé
budově najdou stejně dobré zázemí jako
v kterékoliv jiné školce,“ dodal František
Chlouba.
„Už se k nám přijeli podívat další zájemci
o modulární školku. Zaujala je hlavně cena
a rychlost při splnění všech hygienických a dalších požadavků,“ uvedl František Chlouba.
V Rychnově u Jablonce byla hlavním důvodem pořízení přenosné modulární školky
vedle rychlosti i cena, čemuž odpovídá
i zvolená fasáda školky. U modulárních
staveb lze však použít i jiné druhy fasády,
jako je například omítka, tvrzený laminát,
hliníkové desky, keramické obklady, cementovláknité desky, plastové obklady, flexibilní
cihlové pásky nebo dřevěné obklady. Jak
se mění výraz stavby s různým použitím fasád, lze vidět na přiložených obrázcích.
Firma Koma Modula Construction dokončuje také vývoj nízkoenergetického
58
▲ Nízkoenergetický
modulu. Z těchto modulů lze stavět nízkoenergetické stavby různého účelu, od
nízkoenergetických kanceláří po mateřské školy. Nízkoenergetické moduly bude
firma vystavovat na stavebních veletrzích
v České republice a na Slovensku v roce
2010, ale již dnes přijímá objednávky na
nízkoenergetické modulární stavby.
▲ Lakovaný
navlněný plech
▼ Vysokotlaký
laminát
▲ Dřevěný
▼ Omítka
obklad
ní nedostatku míst v mateřských školách
▲ L´Aquila, Itálie
Stavby z prostorových modulů vyrábí vizovická firma Koma Modular
Construction, které hlavně vyváží
především do severských zemí, Nizozemska, Německa, Švýcarska
a Rakouska. Ke konci září poslala
firma přenosnou základní školu do
školek také v dalších městech, kde radní objevili
výhody modulárních staveb. Podle Martina Harta
vycházejí stavby z prostorových modulů asi o třetinu
levněji než klasické stavby.
„V Norsku i v Nizozemsku jsou přenosné školky
naprosto běžné. Vycházejí tam z filozofie, že stavby chodí za dětmi – dají se snadno přemisťovat,
▲ McDonald's Hellendoorn,Holandsko
italského města L‘Aquila, zpustošeného na jaře zemětřesením.
„Do modulové školy se vejde 22 tříd,
má 1300 m2 a do Itálie jsme ji dodali
sedm týdnů od podepsání kontraktu,“
uvedl marketingový ředitel Koma Modular Construction Ing. Martin Hart.
Firma s loňským obratem přes 480 milionů korun jedná o výstavbě přenosných
Ústí n. L., Česká republika
rozšiřovat nebo zmenšovat. Díky přenositelnosti
můžete po ukončení potřeby budovu prodat bez
vazby na pozemek. Toto vám nenabídne žádný jiný konstrukční systém,“ vysvětlil Martin Hart.
V moderní vizovické továrně se vytvářejí hotové místnosti s okny, dveřmi i s obklady. Prostorové moduly
měří na délku až deset metrů a na šířku tři až čtyři
metry.
„Přenosné modulové budovy splňují všechny hygie-
▲ Chládek&Tintěra, Pardubice – exteriér,
Česká republika
▲ KB,
nické, statické, tepelně izolační, protihlukové či protipožární předpisy,“ upozornil Hart.
Koma Modular Construction vyrábí také obytné,
skladovací i sanitární kontejnery. Zhruba 70 % své
produkce vyváží. V roce 2003 například směřovaly její prostorové moduly do Iráku pro americkou
armádu. V roce 2006 dodala firma luxusní „kon-
▲ Chládek&Tintěra,
Česká republika
▲ Newcos, Zlín, Česká republika
tejnerové“ VIP toalety pro fotbalové mistrovství světa
v Německu a v roce 2008 pro fotbalové mistrovství
Evropy v Rakousku a ve Švýcarsku. Z prostorových
modulů dělá také restaurace, autosalony, domovy
důchodců, startovací a sociální byty nebo kancelářské objekty. Z prostorových modulů lze vybudovat
v podstatě jakýkoliv objekt, kde investor využije rychlost výstavby s cenovou výhodou a s tím, že objekt
lze rozmontovat a znovu postavit na jiném místě.
Pardubice – interiér,
▲ VIP
sanitární jednotka,
Německo
Kontakt:
KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o.
Říčanská 1180
CZ–763 12 Vizovice
tel.: +420-577 007 711 fax: +420-577 452 837
+420-577 007 716
+420-577 452 839
+420-577 007 714
+420-577 452 052
www.container.cz
59
produkty IT
text: Ing. Jan Macan a Mgr. Renata Kricnerová
grafické podklady: Callida s.r.o.
Projektová řešení systému euroCALC
Firma Callida vybudovala euroCALC 3 jako
robustní nástroj pro oceňování stavebních
zakázek. Je to moderní informační systém
s celou řadou velmi výkonných standardních
funkcí. Základem je čistě databázové řešení
umožňující snadné začlenění do firemních
agend. EuroCALC 3 je schopen přebírat data
z jiných systémů a stejně dobře poskytovat
veškeré informace dál.
Nové nástroje
euroCALC 3
V letošním roce byl systém
doplněn řadou v ýznamných
funkc i o n alit j ako n a p ř í k l a d
průvodcem importu soupisu
prací z Excelu a exportem oceněného rozpočtu do původního
formátu. V celém systému lze
pracovat efektivněji díky rozšíření pravidla 80/20 i na vyhodnocení nabídek. Lze propojit
seznam zakázek s evidencí
v ERP a přebírat na vyžádání
identifikační údaje do kar t y
zakázky. Velkým přínosem pro
řízení zakázek jsou kontingenční tabulky pro práci s výběrem
zakázek a neméně zajímavé
budou určitě i připravované
kontingenční grafy. Dá se říci,
že v možnostech poskytování
agregovaných informací dnes
nemá euroCALC 3 na trhu rozpočtových systémů konkurenci.
Datová základna
SCI
Databáze oceňovacích pod kladů SCI (Soustava cenových
informací) byla letos zásadně
roz š í ř e n a o té m ě ř 10 0 0 0
položek stavebních prací. Kat alo g st avebních materiálů
byl doplněn o více než 2000
nových výrobků. Při aktualizaci oceňovacích podkladů na
cenovou úroveň 2009/II bylo
celkem upraveno přes 50 000
položek.
60
Příklady projektových řešení
Systém euroCALC 3 je primárně určen pro tvorbu rozpočtů,
zpracování kalkulací nákladů,
distribuci poptávek a vyhodnocování nabídek. Vedle těchto již
klasických funkcí nabízí širokou
podporu pro manažerská rozhodnutí na různých úrovních
řízení. Ve spolupráci se zákazníky společnost Callida vytváří
projekty implementací, z nichž
dvě dále představíme.
Implementace
euroCALC
ve společnosti
Konstruktiva Branko
Oceňovací systém euroCALC
přináší společnosti Konstruktiva
Branko, a. s. efektivní řešení postupně doplňované zadání stavby
od nabídky po realizaci. Probíhá
od zpracování cenové nabídky pro
účast ve výběrovém řízení, přes
upřesnění zadání pro stavbyvedoucího pro přípravu realizace, až
po čerpání rozpočtu podle soupisu
provedených prací zadávaném
stavbyvedoucím na stavbě.
Cílem implementace bylo pokročilé užití zadaného a smluvně
stanoveno rozpočtu na stavbě
pro čerpání a následnou fakturaci zakázky. Dalším požadavkem
bylo nastavení firemních pravidel
pro sestavování rozpočtů uživatelů na síti. Bylo nutné vyřešit
organizaci přístupů k jednotli-
vým zakázkám podle fází jejich
zpracování, nastavení rolí se
kterými uživatelé k zakázkám
přistupují a také nastavení pro
jednotlivé uživatele.
Společnost provozuje na jedné síťové instalaci 9 licencí
systému euroCALC v sestavě
Enterprise, které jsou dostupné
i z jednotlivých staveb.
Na základě zadání byly přesně definovány jednotlivé fáze
zakázky a role zaměstnanců
následovně:
Fáze zakázky:
–n
abídka;
– o bchodní jednání s investorem;
–p
říprava realizace před zahájením stavby;
– č erpání rozpočtu na stavbě.
Role zaměstnanců:
–o
bchodník;
– rozpočtář;
–p
řípravář;
– s tavbyvedoucí.
Byl zpracován způsob přiřazování jednotlivých zakázek konkrétním uživatelům.
Sestavený přístupový strom ke
zpracovávaným zakázkám podle
fází a rolí byl pro uživatele dále
omezen podle přiřazení konkrétních uživatelů konkrétním
zakázkám.
Přínosy:
■ Pokro čilé užití zadaného
a smluvně stanoveného rozpočtu na stavbě pro čerpání
a následnou fakturaci zakázky.
■ Vedlejším produktem po drobně zpracovaných zakázek je
možnost užití rozpočtových ukazatelů z realizovaných i nabídkových zakázek uložených v jedné
firemní databázi zakázek.
■ Dalším vedlejším produktem při zadávání a zpracování
všech zakázek firmy v jedné
databázi, je podrobný přehled
o zakázkách (reporting, controlling a další manažerské
nástroje).
Více než 28 tisíc oceněných zakázek ročně
v České pojišťovně
V roce 2008 ocenila Česká pojišťovna systémem euroCALC
a s využitím specializovaných
agregovaných položek stavebních prací SCI-AGP více než
28 tisíc pojistných událostí. Agregované položky stavebních prací
jsou sestaveny ze standardních
položek datové základny SCI,
takže je zajištěna pravidelná
aktualizace cen.
Spolupráce České pojišťovny
a firmy Callida začala v roce
1993, kdy Česká pojišťovna zakoupila první 4 licence programu
Callida. Jejich počet v průběhu
let postupně rostl a dnes tato
přední pojišťovna užívá celkem
73 licencí systému euroCALC.
Z to h o to p o č t u p ro v oz u j e
38 licencí na jedné síťové instalaci, kdy jsou software i databáze
umístěné na serveru v Praze
a likvidátoři k nim přistupují
z pražského a brněnského klientského centra kde řeší výpočty
ocenění malých škod na nemovitém majetku. Ostatních 35 licencí
je užíváno pro kontroly stavebních
rozpočtů velkých škod.
Přínosy:
■ Pro Českou pojišťovnu znamená používání systému euroCALC
především sjednocení metodiky
oceňování a výpočtů ocenění
vzniklé škody.
■ V případě nutnosti zpracování
zvýšeného počtu pojistných událostí po kalamitních stavech jako
např. vichřice, povodně apod. je
České pojišťovně dočasně navyšován počet dostupných licencí
podle potřeby.
Novinky systému euroCALC 3
a výběr některých projektových
řešení představila společnost
Callida na seminářích „Ve světě
stavebních zakázek“ letos v říjnu.
Další termín vypsala na 24. 11.
2009. Více na www.callida.cz ■
▲ Pravidlo 80/20 v poptávkách
▲ Import z formátu XLS do euroCALC 3 a zpět
▼ Porovnání plánu a skutečnosti v zakázce
61
svět stavbařů
Pátý ročník soutěže Stavba
roku Libereckého kraje 2009
Soutěž Stavba roku Libereckého kraje 2009 se
konala pod záštitou náměstka hejtmana pro
resort hospodářského a regionálního rozvoje,
evropských projektů a rozvoje venkova Víta
Příkaského a prezidenta Českého svazu stavebních inženýrů Ing. Svatopluka Zídka.
„Soutěž je určena zejména pro
projekty a díla malých a středních
firem, nevládních neziskových
organizací a subjektů podporovaných Libereckým krajem,“
vysvětlil Vít Příkaský.
Vyvrcholení letošního ročníku
Stavby roku Libereckého kraje se
uskutečnilo 15. září v multimediálním sále Krajského úřadu
Libereckého kraje v Liberci vyhlášením celkem čtyř kategorií.
Jako první bylo vyhlášeno Ocenění Ing. Dr. Štěpána Ješe,
které bylo uděleno Občanskému
sdružení Lunária Jindřichovice
pod Smrkem za stavbu Žijící
skanzen.
O dalším vítězi rozhodla prostřednictvím ankety liberecká
veřejnost. Cenu sympatie občanů Libereckého kraje za stavební
počin roku 2009 se stala Obnova
synagogy v Turnově, kterou realizovala společnost s ručením
omezeným PROFES PROJEKT
a investorem bylo Město Turnov.
Cenu Stavba roku Libereckého
kraje JUNIOR obdrželi studenti
SPŠ stavební Liberec, Jan Jarý
a Jiří Červa, za zpracování Zastavovací bytové studie v Kunraticích.
„Dnešní stavebnictví potřebuje
mladé stavaře, ať projektanty
nebo řemeslné profese, které
vždy najdou uplatnění v oboru,“
řekl při předávání ceny JUNIOR
generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav
Mašek.
Ocenění nejv yš ší – Stavba
roku Libereckého kraje 2009 –
získala rovněž společnost s ruč ením omezený m P RO FES
PROJEKT za Obnovu synagogy
v Turnově. ■
▲ Stavba roku Libereckého kraje JUNIOR: Zastavovací bytová studie v Kunraticích
▼ Stavba roku Libereckého kraje 2009: Obnova synagogy v Turnově
▲ Ocenění Ing. Dr. Štěpána Ješe: Žijící skanzen
▼ Rekonstrukce památkově chráněného mostu v Libštátě
62
infoservis
Veletrhy a výstavy
10.–14. 11. 2009
PROWOOD
3. ročník veletrhu dřeva,
dřevěných výrobků,
dřevoobráběcích strojů,
nástrojů a nářadí
Belgie, Gent, Flanders Expo
www.prowood-fair.be
12.–14. 11. 2009
BUILDEXPO KENYA 2009
18. mezinárodní veletrh
stavebnictví a stavebních
materiálů, infrastruktury
a zabezpečení
Keňa, Nairobi
E-mail:
[email protected]
www.goaexpositions.com/kenya/buildexpo
18.–20. 11. 2009
MAPIC 2009
15. ročník veletrhu
komerčních nemovitostí
a investičních
příležitostí
Francie, Cannes,
Palais des Festival
E-mail:
[email protected]
www.mapic.com
20.–22. 11. 2009
WOODTEC 2009
7. ročník veletrhu
dřevoprůmyslu spolu
s veletrhem INSTRUTEC 2009
Estonsko, Talin, Estonian Fairs,
Pirita Road 28
20.–22. 11. 2009
BLICKFANG 2009
Veletrh designu – nábytek,
šperky a móda
Švýcarsko, Curych,
Kongresshaus
E-mail:
[email protected]
www.blickfang.com
24.–28. 11. 2009
Aqua-therm Praha 2009
16. ročník mezinárodního
veletrhu
Praha 9, PVA Letňany,
Beranových 667
26.–28. 11. 2009
Art & interior¹º
10. ročník komplexu
výběrových výstav
moderního designu
nábytku, osvětlení
a bytových doplňků
Praha 7, Veletržní palác,
Dukelských hrdinů 47,
26.–29. 11. 2009
HAUSBAU + ENERGIE
MESSE ´09
8. veletrh pro energetické
úspory a domácnost
Švýcarsko, Bern, BEA
E-mail:
[email protected]
www.hausbaumesse.ch
28. 11–8. 12. 2009
HEIM+HANDWERK 09
Mezinárodní veletrh
pro stavění a bydlení
Německo, Mnichov,
Neue Messe München
www.hh-online.de
1.–4. 12. 2009
POLLUTEC
Mezinárodní výstava vybavení,
technologií a služeb pro ochranu
životního prostředí
Francie, Paříž, Nord-Villepinte
E-mail:
[email protected]
www.pollutec.com
26.–29. 1. 2010
AQUATHERM VIENNA 2010
Mezinárodní veletrh vytápění,
Klimatizace a sanitárního
vybavení
Rakousko, Vídeň,
MesseZentrumWienNeu,
Messeplatz 1
www.aquatherm.at
10. 11. 2009
Interiérová show
Odborný seminář
Tábor, Sanitec,s.r.o. –
vzorkovna,
Komenského 2501
12. 11. 2009
Delta – Forum
Odborný seminář
Hradec Králové, Kongresové
centrum Aldis, Labský sál,
Eliščino nábřeží 375
E-mail: [email protected].
10.–11. 11. 2009
Regenerace bytového fondu
Celostátní odborná konference
Hradec Králové,
kongresové centrum Aldis,
E-mail:
[email protected]
www.regeneracebytovehofondu.cz
12. 11. 2009
Aktuální trendy v oblasti
vytápění a klimatizace
Odborný seminář
Praha 8, Hotel Čechie,
Konferenční sál 2
U Sluncové 618
11. 11. 2009
Boom pasivních domů
v ČR – fikce nebo realita?
Diskuze s architektem
Josefem Smolou,
prof. ČVUT Janem Tywoniakem,
zástupci BASF
Praha 1, Café Cosmopolilt,
Spálená 29
E-mail:
[email protected]
12. 11. 2009
Koordinátor bezpečnosti
práce
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 4
www.studioaxis.cz
12.–13. 11. 2009
AutoCAD – pokročilí
Školení
Praha 3, Domažlická 1053/15
inzerce
PLASTOVÉ BEDNÌNÍ UNINOX
Použítí plastového bednìní:
- vytváøení originální architektury
- variabilnost dispozièního øešení
- celkové snížení mater. nákladù
- provzdušnìní velkých prostorù
- vytváøení osobitého designu
- jednoduchá a rychlá montáž
Odborné semináře
a konference
10. 11. 2009
Střešní konstrukce
a zateplení střešních plášťů
Odborný seminář
Ostrava, Club hotel Harmony,
Kongresový sál,
28. října 170
kontakt: +420 602 476 176
www.uninox.cz
63
18.–19. 11. 2009
Revit architecture –
rychlý začátek
Školení
Praha 3
Domažlická 1053/15
18.–20. 11. 2009
AutoCAD – středně pokročilí
Certifikované školení
Praha 8, NICOM,
Zenklova 32/28
18.–20. 11. 2009
Autodesk Inventor 2010
Brno, Smetanova 3
19. 11. 2009
Delta – Forum 2009
Odborný seminář
Praha 8, Hotel Čechie,
Konferenční sál 1,
U Sluncové 618
19. 11. 2009
Poruchy staveb z praxe
soudních znalců
Odborný seminář
www.studioaxis.cz
19.–20. 11. 2009
4. česká fotovoltaická
konference a výstava
Akce zaměřená na problematiku
výroby elektřiny ze slunce
Brno, BVV rotunda
a výstavní pavilon A2,
Výstaviště 1
19.–20. 11. 2009
Defekty budov 2009
Mezinárodní vědecká
konference
České Budějovice,
Hotel Gomel,
Pražská 14
23.–26. 11. 2009
AutoCAD 3D modelování
Školení
Praha 3,
64
25.–26. 11. 2009
Autodesk Inventor –
pokročilé sestavy
a strojní návrh
Ostrava, NICOM,
Nádražní 120
26. 11. 2009
Delta – Forum 2009
Odborný seminář
České Budějovice,
Hotel Gomel, salonek Bohemia
Pražská 14
26. 11. 2009
Komunikativní angličtina
v řízení stavebních projektů
Jazykový kurz
26. 11. 2009
EUROKÓD 8 pro zemětřesení
seminář
Seizmické zatížení a riziko v ČR
Praha 2, Sokolská 15,
posluchárna 1. patro
Tel.: 227 090 2111
Fax: 227 090 222
www.ice-ckait.cz
26.–29. 11. 2009
Autodesk Inventor –
základní kurz
Praha 8, NICOM,
Zenklova 32/28
28. 11. 2009
Den otevřených dveří
na školách
Odborné stavební školy
a projektové kanceláře
otevřené pro prohlídku veřejnosti
www.ckait.cz
30. 11.–3. 12. 2009
AutoCAD
Základní školení
Praha 3,
30. 11. 2009
AutoCAD a AutoCAD LT –
základní
Ostrava, NICOM,
Nádražní 120
E-mail:
[email protected]
30. 11. 2009
Stavební výrobek – technologie roku 2009
2. ročník soutěže
(uzávěrka pro podání přihlášek)
www.vyrobek-technologie.cz
8. 12. 2009
MOSTY: ČSN EN 1992-2,
1993-2 a 1994-2
seminář
Tel.: 227 090 2111
Fax: 227 090 222
www.ice-ckait.cz
1. 12. 2009
ČSN ISO 13822 Hodnocení
existujících konstrukcí
seminář
Ověřování spolehlivosti existujících konstrukcí vůči navrhování
nových konstrukcí
Tel.: 227 090 2111
Fax: 227 090 222
www.ice-ckait.cz
1.–2. 12. 2009
Regenerace panelové
výstavby
V. ročník celostátní
odborná konference
s mezinárodní účastí
Hradec Králové,
Konferenční centrum ALDIS
Semináře ÚRS Praha
Ve dnech 3. až 13. listopadu
2009 se ve městech po celé
české republice pořádá Seminář
společnosti ÚRS PRAHA, a.s.
„KROS plus a CS ÚRS – Tvorba rozpočtů a kalkulací staveb
snadno, rychle a profesionálně“.
Seminář je zaměřen na ukázku
efektivní tvorby stavebních
rozpočtů a kalkulací, plánování
výstavby, vyhodnocení nabídek
a mnoha dalších činností v rámci
stavebních zakázek.
Více informací:
www.urspraha.cz
Daňové otázky před
uzavřením roku 2009
Seminář pořádaný Informačním
centrem ČKAIT.
■ Daň z příjmu – rozdíl mezi
hospodářským výsledkem
a základem daně
■ Daňové a nedaňové náklady a výnosy
■ Daňová optimalizace a její
využití
■ P řipravované změny na
rok 2010
Přednášející: Ing. Jiří Gawel, daňový poradce
Datum: 19.11. 2009
od 14.00 do 18.00
Místo: Praha 2, Sokolská 15,
posluchárna I. patro
Cena: 500 Kč (pro veřejnost
950 Kč), platba v hotovosti na místě
Přihláška: Písemně nebo elektronicky na adrese:
[email protected], pro
registraci uveďte jméno a číslo autorizace.
Seminář je zařazen do projektu celoživotního vzdělávání
ČKAIT a hodnocen 1 kreditním
bodem.
Další informace:
Jan Saidl BBus, DiS
Tel.: 227 090 213
Fax: 227 090 222
Informační centrum ČKAIT
Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: 227 090 2111
Fax: 227 090 222
www.ice-ckait.cz
materiály
text: redakce
foto: Rigips, s.r.o.
Modré akustické systémy Rigips
Modrá akustická deska Rigips v systémových
sádrokartonových konstrukcích výrazně snižuje hladinu hluku a může být jedním z řešení
protihlukové ochrany budov.
Díky modré barvě kartonu lze desku snadno rozpoznat. Již v základní
verzi je deska dodávána v protipožární úpravě, a tudíž vhodná
i pro konstrukce s požadavkem na
požární odolnost. Tento výrobek
společnosti Rigips se používá
pro montáž vnitřních i mezibytových příček, podhledů a předstěn
v interiérech.
Akustické sádrokartonové konstrukce s modrou akustickou deskou tak umožňují zlepšit akustický
komfort všech místností, ať už se
jedná o nový nebo rekonstruovaný
objekt.
Efektivní ochrana
proti hluku
Efektivní ochrana proti hluku ve
stavbě je stále důležitějším tématem pro architekty a projektanty. Trvalý hluk může způsobit závažné zdravotní problémy.
V nejlepším případě se hluk považuje „pouze“ za rušivý element.
Vysoké nároky na protihlukovou
ochranu je nutné začlenit do projektu a následně zajistit, aby byly
v praxi spolehlivě splněny.
Jednou z oblastí, kterou se zabývá stavební akustika, je omezení
přenosu zvuku mezi různými prostory ve stavbě. Pro řešení tohoto
problému se musí zvuku postavit
do cesty vhodná zvukově izolační
konstrukce či konstrukční materiál.
Základní vlastnost požadovaná od
takových konstrukcí je vzduchová neprůzvučnost. Konstrukční
systémy nabízené společností
Rigips byly pečlivě sestaveny tak,
aby splňovaly nejpřísnější kritéria
a byly ověřeny v autorizovaných
zkušebnách.
Hodnoty vzduchové neprůzvučnosti dosažené při laboratorních
zkouškách systémů v autorizovaných zkušebnách prokázaly
zvýšenou účinnost modré akustické desky pro izolaci proti hluku.
Tyto vysoké výchozí hodnoty
neprůzvučnosti navíc zajišťují optimální spolehlivost konstrukčních
systémů i po jejich zabudování do
stavby. A stavitelům tudíž přinášejí
jistotu dosažení deklarovaných
hodnot akustické izolace. To vše
platí samozřejmě za předpokladu
použití správných systémových
komponent Rigips.
Hodnoty vzduchové
neprůvzdušnosti
Pro dosažení požadovaných zvukově izolačních vlastností vnitřních
příček je výhodnější místo zvyšování plošné hmotnosti použít
lehké dvojité konstrukce. Každá taková konstrukce se skládá
z nosného systému (dřevěných
nebo kovových profilů) a z oboustranného opláštění deskami (jednoduchého nebo dvojitého opláštění systémovými deskami s plošnou
hmotností jedné desky nižší než
40 kg/m²), které jsou odděleny
vzduchovou mezerou vyplněnou
pružnou minerální izolací.
Výhodou konstrukcí suché stavby
(konstrukcí z desek sádrokartonových či sádrovláknitých) je využití
principu kmitajících membrán s pohltivou vrstvou vloženou do mezery mezi nimi. Takové konstrukce
splní stejnou neprůzvučnost jako
konstrukce masivní, avšak při násobně menší hmotnosti. Například
pro vzduchovou neprůzvučnost
Rw = 49 dB, což znamená, že
sousedící místnosti uvnitř bytu
jsou velmi dobře zvukově odizolované, je třeba:
■ s těna ze železobetonu tl.
10 0 mm o hmotnosti cca
230 kg/m²;
■ stěna z plných cihel tl. 150 mm
o hmotnosti cca 250 kg/m²;
■ s těna s deskami modrá akustická tl. 100 mm o hmotnosti
28 kg/m².
Konstrukcemi lehkých předstěn
lze řešit i neprůzvučnost nevyhovujících stávajících dělicích
konstrukcí. Například postavením
předstěny dvojnásobně opláštěné
sádrokartonovými deskami modrá
akustická lze výrazně zlepšit neprůzvučnost původní zděné stěny:
■ p ůvodní stěna z pórobetonu
tl. 80 mm, omítnutá – Rw =
= 35 dB;
■ p ůvodní stěna z pórobetonu
tl. 80 mm, omítnutá s předstěnou – Rw = 63 dB;
■ původní stěna z plných cihel
tl. 150 mm, omítnutá – Rw =
= 52 dB;
■ původní stěna z plných cihel
tl. 150 mm, omítnutá s předstěnou – Rw = 63 dB.
Akustické systémy s modrou
akustickou deskou jsou:
■ akustické příčky vnitřní i mezibytové;
■ akustické předstěny;
■ a kustické podhledy.
Další informace a vysvětlení
k modré akustické desce na
www.modreticho.cz nebo na
www.rigips.cz. ■
65
v příštím čísle
01/10
leden
2009
stavebnictví
časopis
Tématem příštího čísla 01/10
budou domy v pasivním energetickém standardu. Články se
zaměří na současný a budoucí
vývoj navrhování v oblasti stavebně konstrukční, technologické
a architektonické a zhodnotí důvody výstavby pasivních domů.
Budou představeny některé nové
realizace v ČR i v zahraničí, ale i obnova stávajících budov s použitím
prvků pro pasivní domy.
Ročník III
Číslo: 11–12/2009
Cena: 68 Kč vč. DPH
2008
09/08
stavebnictví
časopis
MK ČR E 17014
Čislo 01/10 vychází 7. ledna
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
časopis
ediční plán 2009
časopis
zakládání
ediční plán 2010
staveb
Patrik Kotas, Střížkov a Calatrava
pavilon P na brněnském výstavišti
Stavba roku 2008, druhé kolo
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
5 4 4 Kč včetně DPH, balného
a poštovného
Objednávky předplatného
zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751,
OR: Krajský soud v Brně, odd. C,
vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno,
číslo účtu: 377345383/0300)
Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
Předplatné můžete objednat
také prostřednictvím formuláře na
www.casopisstavebnictvi.cz.
časopis
pozice na trhu
časopis
Stavebnictví je členem
Seznamu recenzovaných
periodik vydávaných
v České republice*
*seznam zřizuje
Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
Kontakt pro zaslání edičních plánů 2009 a 2010 v tištěné nebo elektronické podobě:
Mgr. Darja Slavíková
tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
66
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
Obchodní ředitel vydavatelství:
Milan Kunčák
Tel.: +420 541 152 565
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Mobil: +420 602 542 402
Redaktor: Petr Zázvorka
Mobil: +420 728 867 448
Redaktorka odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
Inzerce:
Jana Jaskulková
Tel.: +420 541 159 369
Lucie Kopecká
Tel.: +420 541 159 368
Darja Slavíková
Tel.: +420 541 159 437
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.
Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach
Tel.: +420 541 159 374
Předplatné: Olga Bočková
Tel.: +420 541 159 564
Fax: +420 541 159 658
Tisk: Česká Unigrafie, a. s.
Náklad: 33 800 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300511
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
Plánujte s námi!
Mezinárodní veletrh technických zařízení budov SHK BRNO
– ucelený pohled do světa sanitární techniky, interiérů koupelen,
vytápěcí techniky, vzduchotechniky a klimatizací, armatur, potrubí,
čerpadel a dalších technických zařízení v budovách.
V souladu s celosvětovými trendy jsou zvýrazněným tématem
veletrhu ÚSPORY ENERGIÍ – toto téma se prolíná všemi obory
Stavebních veletrhů Brno 2010.
Využijte jedinečnou možnost představit Vaše úsporná řešení
téměř 90 000 návštěvníků Stavebních veletrhů Brno. V propojení
s ostatními obory stavebnictví se za branami brněnského výstaviště
uskuteční prestižní komplexní mezinárodní setkání pod jednou
střechou.
2010
Investor:
Stavba:
Objekt:
Obsah:
Vypracoval:
Kontroloval:
Veletrhy Brno, a.s.
SPS v ČR, ČKAIT
Místní úřad: BRNO
STAVEBNÍ VELETRHY BRNO
IBF, SHK BRNO, MOBITEX
Inzerce
11. mezinárodní veletrh
technických zařízení budov
13.–17. 4. 2010
Brno – Výstaviště
www.stavebniveletrhybrno.cz
Datum:
13.–17. 4. 2010
Číslo zakázky: 001
Jednotky:
Měřítko:
1:1
2010
www.urspraha.cz
Výkonný nástroj
s daty přímo od jejich tvůrců
SW na tvorbu rozpočtů, kalkulací
a sledování stavební zakázky
–
–
–
–
–
–
Práce s kompletní databází ÚRS
Jednoduché a rychlé sestavení rozpočtu
Vyhodnocení a výběr dodavatele
Kalkulace vlastních nákladů a zisku
Fakturace
Tvorba harmonogramů
Cenová soustava
ÚRS
ÚRS PRAHA
inženýrská a poradenská organizace

informační technologie

Transkript

Podobné dokumenty

ostrava - Panelaci.cz

už jste si mě předplatili?

sborník - inovace metod hodnocení existujících stavebních konstrukcí

Soutěž měsíce | SCHÖNOX je tu s Vámi už 15 let

2/2003 v PDF - Časopis Poodří

Čtení - Publi.cz

6/2011

obal 1:obal 1

novinky v cenové soustavě úrs 2013/i - pro

MRP - Účetnictví + sklad

klimatizace 2010