Přídavná jména

TVAROSLOVÍ
Mgr. Soňa Bečičková
PŘÍDAVNÁ JMÉNA
VY_32_INOVACE_CJ_3_11
OPVK 1.5 – EU peníze středním školám
CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti
PŘÍDAVNÁ JMÉNA
Přídavná jména tvrdá, měkká, přivlastňovací, jmenný tvar přídavných
jmen, stupňování přídavných jmen
Základní členění adjektiv
• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů
označených substantivem
• neodvozená, vyjadřují vlastnost v užším slova
smyslu, př. malý, slepý, tvrdý
• odvozená:
od substantiv pyšný; zednický, svitavský;
psí, dívčí; olejový, kovový
od sloves hravý, malovaný;
od adjektiv velikánský, měkounký,
překrásný, prastarý;
od příslovcí tamní, dolní
Základní členění adjektiv
• z významového hlediska
1.jakostní – základová, neodvozená
– fyzické a psychické vlastnosti živých bytostí (chromý,
živý, zdravý)
– dané vlastnosti předmětů (hnědý, celý, horký)
– hodnocení (statečný, krásný, nový, krátký)
– stupňují se
2.vztahová (relační)
– vlastnost substantiva vyjadřující nějaký vztah (něco ze
zlata = zlatý, má hrb = hrbatý)
– odvozená
– zpravidla nelze stupňovat
– dospělý, studentský, čokoládový, dělnický, oční
Druhy a vzory přídavných jmen
• složené = dlouhé tvary
– tvrdá
– měkká
mladý
jarní
• přivlastňovací
otcův (přivlastňujeme muži)
matčin (přivlastňujeme ženě)
• jmenný tvar přídavného jména šťasten
• nesklonná – lila, super (den), blond, nóbl
podnik
– stupňují se pouze opisným způsobem (více nóbl)
k
Skloňování adjektiv
• VZOR MLADÝ
– ve všech tvarech –ý (-ým, -ých, -ými)
– KROMĚ 1.pl. Mž
mladí muži
• jako vzor pro:
– zpodstatnělá adjektiva hajný, pokojská, vepřové
– zájmena
který, jaký
– číslovky řadové druhý
– jména a příjmení Novotný, Bělá pod Pradědem
Skloňování adjektiv
• VZOR JARNÍ
– ve všech tvarech –í
– odvozeniny od názvů zvířat
orlí, vlčí, lví
• jako vzor pro:
– zpodstatnělá adjektiva průvodčí, krejčí
– zájmena
něčí
– číslovky řadové první
– jména a příjmení Dolejší, Jiří
Skloňování adjektiv
•
•
•
•
•
•
JMENNÝ TVAR
vzor šťasten, šťastna, šťastno
tzv. krátký tvar
cítíme jako zastaralé, knižní
často součástí frazémů (různých úsloví)
užití 1. + 4. p., jmenný přísudek se sponou (byl
spokojen)
• rád – pouze jmenný tvar
• pozor na mluvnickou shodu PO=PŘ
– Chlapec chodil bos. Chlapci chodili bosi. Dívky
chodily bosy. Mrňata chodila bosa.
Jmenný tvar přídavných jmen
Převeďte do množného čísla a odůvodněte
koncovky jmenných tvarů přídavných jmen:
Byl jsem zvědav na dárek. Cítil jsem se už zdráv.
Jeho sestra byla tak laskava, že nás provedla po
městě. Chlapec běhal po trávníku bos. Nejsem si
vědom žádné viny. Buď tak laskav, dej mi trochu
vody. Jeho bratr je doposud živ. Dívka přijela
unavena. Děvče bylo s dárkem spokojeno.
Některý žák už byl s úkolem hotov. Sestra byla
pamětliva mých rad. Dítě bylo zvědavo na
nového kamaráda. Buď zdráv, příteli! Dříve dítě
chodilo téměř celý rok boso. Horolezec se vrátil z
výpravy živ a zdráv.
Skloňování adjektiv
• PŘIVLASTŇOVACÍ
• tvrdé adjektivum – v 2. pl. tvary jako mladý
• 1.pl. Mž otcovi, matčini psi
Mužský
životný
J. č.
Mužský
neživotný
1.
otcův, matčin
2.
otcova, matčina
3.
otcovu, matčinu
4.
otcova, otcův, matčin
matčina
Střední
otcova,
matčina
otcovy,
matčiny
otcově,
matčině
otcovu,
matčinu
otcovo, matčino
otcova, matčina
otcovu, matčinu
otcovo, matčino
otcově, matčině
6.
Mn. č.
Ženský
7.
otcovým, matčiným
otcovou,
matčinou
otcovým, matčiným
1.
otcovi, matčini
otcovy,
matčiny
otcova, matčina
2.
otcových, matčiných
3
otcovým, matčiným
4.
otcovy, matčiny
6.
otcových, matčiných
7.
otcovými, matčinými
otcova, matčina
Stupňování příd. jmen
• 1. stupeň = základní tvar
– zmrzlý, známý, mladý, křehký
• 2. stupeň – 1. st. + -ší, -ejší, -ější, -í
• mladší, zmrzlejší, známější, křehčí
• -ší (mladší) pravidelný, nejčastější
− slova typu sladký, krotký (před –ký stojí –d-, -t-)
• -í (křehčí)
velmi málo, 7 adjektiv na -ký
– tenký, trpký, křehký, hebký, mělký, hezký, měkký
– křehk-ý → křehč-í (dochází ke změkčení k →č
• 3. stupeň = nej- + 2. stupeň
– nejzmrzlejší, nejznámější, nejmladší, nejkřehčí
Stupňování příd. jmen
HLÁSKOVÉ ZMĚNY
pomůcka – určit příslovce v 1. st.→2. st.
h →z snadný – (snaha)– snáz-e – snaz-ší
h →z → ž drah-ý – draz-e – dráž-e → draž-ší
z →ž
blíz-ký →blíž-e → bliž-ší
ch → š
plach-ý →plaš-e →plaš-ší
r →ř
bystr-ý →bystř-e →bystřej-ší
-oký →ší vys-oký →výš-e → vyš-ší
k → c → č divok-ý →divoc-e →divoč-ejší
k →č
krot-ký →krot-ce,krotčeji →krot-ší, krot-čejší
Stupňování příd. jmen
• nepravidelná přídavná jména
– dobrý - lepší - nejlepší
dlouhý - delší - nejdelší
malý - menší – nejmenší
• opisné stupňování – příslovce více, méně nejvíce, nejméně + 1. st.
více známý, méně sladký
Stupňování příd. jmen - cvičení
Tvořte 2. stupeň:
Řídký, krátký, prudký, sladký, hluboký, čistý,
tvrdý, bledý, chudý, tmavý, drahý, jednoduchý,
suchý, nízký, blízký, měkký, lehký, hezký, tenký,
břitký, snadný, zadní, hustý, hrubý, křehký,
křepký, vlhký, trpký, kyprý, mokrý, horký, dobrý,
ryzí, dlouhý, malý, velký
Stupňování příd. jmen - cvičení
Užijte stupňů přídavných jmen naznačených v
závorkách:
Celuloid je (měkký 2) než sklo. Diamant je (čistý 3)
uhlík. Sacharin je mnohem (sladký 2) než cukr. Ocel
je (tvrdá 2), avšak (křehká 2) než železo. Bystřiny
bývají (prudké 2) a (čisté 2) než veletoky. I (malý 3) a
(slabý 3) může zvítězit. Tím není řeka (zlá 2), že z ní
psi pijí. Hlad je (dobrý 3) kuchař. Krkonoše jsou
(nízké 2) než Tatry. K vazbě knih jsem použil
(tuhé 2) lepenky. Emil má rád (horkou 2) a (hořkou
2) kávu než Karel. Čím (velká 2) výška, tím (řídký 2)
a (lehký 2) je vzduch. Řečiště bývá někdy (mělké 2)
uprostřed řeky než u břehu. V (raném 3) novověku
byly podnikány (smělé 3) plavby. Padaly sněhové
vločky (lehké 2) než prachové peří a (hebké 2) než
hedvábí.
Zvláštnosti
• dějová adjektiva – has-ící – vyjadřují činnost
(..který hasí)
X
účelová adjektiva – has-icí – vyj. vlastnost
Soused, hasící vznícené klestí, použil hasicí přístroj.
– žehlicí prkno x matka, žehlící….
– plnicí pero x Petr, plnící svůj slib
Zdroje
• SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední
školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-2530950-6.
• SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce:
pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 196 s.
Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0671-0.
• STYBLÍK, Vlastimil, Marie ČECHOVÁ a Zdeněk
HLAVSA. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol:
(mluvnická a stylistická část). 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-859-3726-3.