vodárenské kapky - Vodárenská akciová společnost

Transkript

vodárenské kapky - Vodárenská akciová společnost
vodárenské
bfiezen 2011
roãník XV - ãíslo
2
kapky
âASOPIS VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEâNOSTI, a. s.
OBSAH:
Výsledky provozu vodovodů a kanalizací v roce 2010 ................................................................................................3
Environmentální politika vyhlášena ........................................................................................................................10
Aktuálně o projektu vzdělávání ................................................................................................................................12
Nový ZIS ....................................................................................................................................................................13
Nové předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany ..............................................................13
Projekt ochrany povodí řeky Dyje - II. etapa ............................................................................................................17
Problematika vzniku zápachu při aerobní stabilizaci čistírenských kalů ..............................................................18
Snížení poruchovosti a úniků vody po redukci tlaku ve vodovodní síti obce Blučina ..............................................21
Představujeme provoz V + K Polná ..........................................................................................................................24
Výhody a nevýhody beztlaké a tlakové filtrace ........................................................................................................26
Konference Vodárenská biologie 2011 ....................................................................................................................27
Chitosan pro vodárenství ..........................................................................................................................................29
Plovoucí jímací objekt - udržování volné hladiny v zimním období ........................................................................30
I Silvestr může být pestrý… ......................................................................................................................................32
A hlavně klidné vánoční svátky… ..............................................................................................................................33
Spolupráce závodní pobočky ČVTVHS při VAS, a. s. s pražskou centrálou ............................................................34
Tradiční setkání s bývalými kolegy ..........................................................................................................................34
Významná vodárenská osobnost odchází do důchodu ............................................................................................36
Vodárenský svátek je tu zas… ..................................................................................................................................37
Zprávy ze společnosti ..............................................................................................................................................37
Blahopřejeme ..........................................................................................................................................................40
Fotografická soutěž ..................................................................................................................................................41
Přísloví národů ........................................................................................................................................................42
Vodárenský bál v Sudickém dvoře ..........................................................................................................................42
Foto na obálce a na str. 2: Ing. Jaroslav Hedbávný
Ilustrační foto na str. 8, 10, 28, 33: Ing. Vladimír Dvořák
VODÁRENSKÉ KAPKY ČASOPIS VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s.
Řídí redakční rada, předseda redakční rady Ing. Vladimír Dvořák
Adresa redakce: VAS, a. s., Soběšická 156, 638 01 Brno, tel. 545 532 111, fax 545 222 674, [email protected]
www.vodarenska.cz • graphic design © by AMC Company, s. r. o.
Vodárenské kapky
Výsledky provozu vodovodů a kanalizací
v roce 2010
Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D.
V
hodnoceném roce 2010 se podařilo úspěšně zabezpečit v požadovaném množství výrobu a distribuci pitné vody
a garantovat zákazníkům kvalitní odvádění a čištění odpadních vod. Těmto zásadním činnostem celoročně věnují všichni
zaměstnanci společnosti maximální pozornost, přičemž o dosažených výsledcích se vyhotovují pravidelné pololetní
souhrnné analýzy, které jsou předkládány orgánům společnosti.
1. Změny v provozování vodohospodářské infrastruktury
Úplný přehled provozované vodohospodářské infrastruktury v souhrnu celé společnosti k rozhodujícímu statistickému
datu 31. 12. 2010 v členění podle jednotlivých divizí je uveden v tabulce č. 1.
Tab. č. 1
Souhrnný přehled provozovaných vodohospodářských zařízení k 31. 12. 2010
Provoz kompletní
Dílčí provozní činnosti
Divize VAS, a. s.
Vod.
ÚV
Kan.
ČOV
Vod.
ÚV
Kan.
ČOV
Divize Boskovice
126
11
52
19
12
0
22
1
Divize Brno-venkov
112
5
64
27
0
0
0
0
Divize Jihlava
51
20
27
10
26
0
5
0
Divize Třebíč
133
8
34
24
28
2
1
4
Divize Znojmo
86
6
39
15
0
0
0
0
Divize Žďár nad Sáz.
157
28
47
19
17
0
0
2
VAS, a. s. celkem
665
78
263
114
83
2
28
7
Poznámka: tabulka č. 1 uvádí počet objektů úpraven vod (ÚV) a čistíren odpadních vod (ČOV) v členění vyžadovaném Českým
statistickým úřadem, tj. zahrnuje také objekty zrušené v průběhu roku, ale nezahrnuje objekty nezkolaudované ve smyslu
stavebního zákona, které se nacházejí např. ve zkušebním provozu nebo v předčasném užívání.
V průběhu hodnoceného roku 2010 nastaly pouze dílčí změny v provozu vodohospodářské infrastruktury, nejedná
se o změny, které by zásadním způsobem ovlivnily ekonomiku společnosti, jak je zřejmé z následujícího přehledu:
• divize Boskovice:
- v obci Žďár zahájila divize od 8. 7. 2010 jednoroční zkušební provoz ČOV a kanalizace s tím, že poté bude zajišťovat
i kompletní trvalý provoz těchto zařízení
• divize Brno-venkov:
- v souvislosti s postupným dokončováním staveb kanalizace v obcích Šlapanicka zahájila divize nově provoz kanalizace
v obcích Sivice, Kovalovice, Viničné Šumice, Tvarožná a Velatice - tyto kanalizace byly zkolaudovány 20. 10. 2010
- v souvislosti s dokončením splaškových kanalizací Šlapanicka bylo provedeno zrušení provozu malých ČOV Pozořice a ČOV
Horákov - došlo k převedení odpadních vod do kanalizačního systému Šlapanicko se zajištěným čištěním odpadních vod
v centrální ČOV Brno - Modřice. K 31. 12. 2010 byl z téhož důvodu ukončen také provoz ČOV Mokrá
- Jinačovice - 24. 9. 2010 byla zkolaudována kanalizace a vybudovaná ČOV byla uvedena do zkušebního provozu, oprávnění
k provozu získala VAS, a. s.
- Žatčany - po zkolaudování II. etapy kanalizace dne 14. 9. 2010 došlo k rozšíření rozsahu provozovaného spotřebiště (provoz
zahájila divize již v předchozím roce)
• divize Jihlava:
- od 1. 1. 2010 byly zrušeny dílčí provozní činnosti vykonávané divizí pro obec Rohozná (na vodovodech i kanalizaci) a pro obec
Jersín (na vodovodech)
- obec Dyjice je od 1. 1. 2011 členskou obcí SVAK Jihlavsko, zatím bez vložení majetku
• divize Třebíč:
- bylo získáno povolení k provozování vodovodu Pokojovice a kanalizace a ČOV Trnava (divize zde předtím zajišťovala zkušební provoz)
- Benetice, Věstoňovice (administrativně místní část obce Benetice) a Horní Vilémovice - pro tyto 3 nové vodovody získala
divize povolení k provozování a v 12/2010 byly objekty zařazeny do majetku Svazku Třebíčsko
3
4
Vodárenské kapky
• divize Znojmo:
- byl ustanoven nový Svazek obcí Daníž, přičemž obce Havraníky, Hnanice a Šatov pronajaly do tohoto společného svazku
svoje obecní vodovody - tento pronajatý majetek provozuje VAS, a. s. od 1. 1. 2010 v kompletním provozu, tj. včetně výběru
vodného. V oblasti kanalizací je současný stav následující: Havraníky a Šatov mají vybudovanou kanalizaci s ČOV Šatov,
která je v majetku svazku obcí Znojemsko, tato zařízení již provozuje VAS, a. s. delší dobu. Kanalizaci s ČOV v obci Hnanice,
která není členem svazku obcí Znojemsko, vlastní a provozuje obec Hnanice
- od 1. 7. 2010 byl ustanoven nový svazek obcí Tasovice a Hodonice, přičemž vývoj a současný stav je následující: obce Hodonice,
Tasovice a Krhovice mají vybudovaný vodovod a kanalizaci se společnou ČOV Hodonice - do 30. 6. 2010 provozovala VAS, a. s.
svěřenou vodohospodářskou infrastrukturu na dvě samostatné provozní smlouvy (zvlášť vodovod - vlastníkem byl Svazek
obcí Hodonicko, a zvlášť kanalizaci - vlastníkem byl Svazek obcí Tasovice - Hodonice). Současným vlastníkem je Svazek
obcí Tasovice a Hodonice, neboť od 1. 7. 2010 došlo ke sloučení obou Svazků obcí se současným zánikem původního Svazku
obcí Hodonicko sdružujícího jen vodovod
• divize Žďár nad Sázavou:
- k 28. 2. 2010 byl ukončen kompletní provoz vodovodů vykonávaný divizí v obcích Tři Studně, Sněžné - vč. MČ Krátká,
Fryšava a Kadov (celkem úbytek cca tisíc obyvatel)
- k 28. 2. 2010 byly ukončeny dílčí provozní činnosti vykonávané divizí na kanalizaci obcí Tři Studně a Sněžné - vč. MČ Krátká
a pro ČOV Sněžné a ČOV Krátká
- k 15. 6. 2010 byl zrušen provoz kanalizace Olešinky (tj. administrativně místní část obce Zvole) - kanalizace byla převedena
do majetku obce
- v obci Račice došlo k přepojení vodovodní sítě na rozvodnou síť obce Dlouhá - v této souvislosti ale nenastala žádná změna
v provozování
2. Výroba a fakturace pitné vody a odpadních vod
Výroba, distribuce a fakturace pitné vody i odvádění, fakturace a čištění odpadních vod nezaznamenaly v hodnoceném
roce žádné podstatné změny, které by zásadním způsobem změnily stávající trendy. Přehled základních ukazatelů objemu
produkce a fakturace pitných a odpadních vod v hodnoceném roce 2010 poskytuje tabulka č. 2.
Tab. č. 2
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. - Celková bilance výroby a odvádění vod za rok 2010
skutečnost v roce 2010
z ročního plánu
komparace 2010/2009
tis. m3
%
%
voda vyrobená z podzemní vody
12 495
99,8
100,1
voda vyrobená z povrchové vody
14 507
94,9
95,1
voda vyrobená celkem
27 002
97,1
97,3
voda převzatá (externí)
1 417
97,5
102,8
voda předaná (externí)
148
120,3
108,0
voda vyrobená k realizaci celkem
28 271
97,0
97,6
voda fakturovaná domácnostem
15 083
99,6
98,9
voda fakturovaná ostatním
7 265
93,9
95,0
voda fakturovaná celkem
22 348
97,7
97,6
odpadní voda fakturovaná domácnostem
12 608
101,5
100,2
odpadní voda fakturovaná ostatním (bez srážkové)
4 660
95,5
98,5
odpadní voda fakturovaná celkem (bez srážkové)
17 268
99,8
99,8
3 609
102,7
101,7
20 877
100,3
100,1
srážková voda fakturovaná
odpadní voda včetně srážkové fakturovaná celkem
Z důvodu probíhající ekonomické krize se v hodnoceném roce 2010 ve srovnání s předchozím rokem snížily požadavky
našich zákazníků na množství dodané pitné vody, což mělo pro naši společnost nepříznivý dopad na objemy výroby
a fakturace pitných vod - nastal meziroční pokles fakturovaných objemů pitných vod o 2,4 %, chyběly 2,3 % k dosažení
hodnot ročního plánu.
V oblasti odpadních vod byla nepříznivá situace částečně kompenzována zvýšením počtu nově vybudovaných obecních
kanalizací, které začala naše společnost nově provozovat, proto v porovnání s propady v oblasti pitných vod byly v oblasti
odpadních vod zaznamenány příznivější výsledky - nastal meziroční nárůst fakturovaných objemů odpadních vod (včetně
srážkových) o 0,1 %, roční plán byl překročen o 0,3 %. Voda srážková se na rozdíl od domácností fakturuje kategorii „ostatní
spotřebitelé“ podle plochy, ze které jsou srážkové vody odváděny, tedy nezávisle na spotřebě vody - u odpadních vod
srážkových došlo k meziročnímu navýšení fakturace o 1,7 %.
Vodárenské kapky
Z podrobnějších analýz je patrné, že rozhodující podíl na zhoršení meziročních výsledků v oblasti výroby a fakturace
pitných vod má kategorie „ostatních“ spotřebitelů, zejména průmyslových, na kterou ekonomická krize dopadla nejvíce
- meziroční pokles fakturace pitných vod u kategorie „ostatní“ činil 5,0 % a u odpadních vod (bez srážkových) 1,5 %. Názorný
chronologický přehled o objemu fakturace pitných a odpadních vod za období roku 1995 až roku 2010 poskytují grafy č. 1 a č. 2.
Graf č. 1
Roční objemy fakturované pitné vody ve VAS, a. s. v letech 1995 - 2010
30 000
tis. m3/rok
20 000
10 000
0
VFC - voda fakturovaná
celkem
r. 1995
r. 2003
r. 1996
r. 2004
VFD - voda fakturovaná
domácnostem
r. 1997
r. 2005
r. 1998
r. 2006
r. 1999
r. 2007
VFO - voda fakturovaná
ostatním
r. 2000
r. 2008
r. 2001
r. 2009
r. 2002
r. 2010
Graf č. 2
Roční objemy fakturované odpadní vody ve VAS, a. s. v letech 1995 - 2010
13 000
12 000
11 000
10 000
tis. m3/rok
9 000
8 000
7 000
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
OVFD - odp. voda
fakturovaná domácnostem
r. 1995
r. 2003
r. 1996
r. 2004
r. 1997
r. 2005
OVFO - odp. voda bez
srážek fakturovaná
ostatním
r. 1998
r. 2006
r. 1999
r. 2007
r. 2000
r. 2008
OVFS - odp. voda srážková
fakturovaná celkem
r. 2001
r. 2009
r. 2002
r. 2010
5
Vodárenské kapky
Pokles fakturace pitných vod u kategorie „ostatní“ je dlouhodobým trendem, ale není ve všech lokalitách stejný, jak
je názorně patrné z grafu č. 3 a tabulky č. 3. Je nutno zmínit, že změny fakturace jsou ovlivněny také dynamikou nárůstu
a skladbou nově provozovaných vodovodů - to je nejvíce patrné u divize Brno- venkov, kde byl zaznamenán podstatný nárůst
spotřeby vody u domácností v souvislosti s novými obecními vodovody postupně napojovanými na dokončovaný Vírský oblastní
vodovod. Dlouhodobě nastala největší nepříznivá změna 2010/1995 u divize Znojmo - současná hodnota fakturace pitných vod
pro zákaznickou kategorii „ostatní“ dosahuje cca polovičního objemu vod ve srovnání se skutečností před patnácti lety.
Graf č. 3
Kategorie „ostatní" - dlouhodobá změna fakturovaných objemů pitné vody
2 250
2 000
1 750
tis. m3/rok
6
1 500
1 250
1 000
750
500
250
0
Boskovice
Brno-ven.
Voda fakturovaná
„ostatním“ r. 1995
Jihlava
Voda fakturovaná
„ostatním“ r. 2000
Tab. č. 3
Dlouhodobá změna fakturovaných objemů
pitné vody v jednotlivých divizích
domácnosti
„ostatní“
celkem
r. 2010/1995
r. 2010/1995
r. 2010/1995
Boskovice
0,97
0,71
0,88
Brno-venkov
1,31
0,64
1,07
Jihlava
0,89
0,85
0,87
Třebíč
1,00
0,64
0,84
Znojmo
1,11
0,52
0,83
Žďár nad Sáz.
0,84
0,67
0,77
Třebíč
Znojmo
Voda fakturovaná
„ostatním“ r. 2005
Žďár n. S.
Voda fakturovaná
„ostatním“ r. 2010
Vodárenské kapky
Vývoj spotřeby vody lze výstižně charakterizovat často používaným ukazatelem, tj. podle tzv. denní specifické spotřeby
vody vztažené na jednoho zásobovaného obyvatele. V jednotlivých divizích naší společnosti jsou patrné rozdíly ve specifických
spotřebách vody. Nejpříznivější je stav u divize Jihlava, kde hraje rozhodující roli statutární město Jihlava. V roce 2010 došlo
meziročně k poklesu specifické spotřeby vztažené k domácnostem v bilanci celé naší společnosti o 1,3 litru na obyvatele
za den, což nepředstavuje významnou změnu dlouhodobého trendu. Aktuální hodnoty specifických spotřeb v jednotlivých
divizích poskytuje graf č. 4.
Graf č. 4
Specifické spotřeby vody v jednotlivých divizích v roce 2010
200
187
litrů na obyvatele za den
180
160
160
154
140
120
100
80
128
124
111
79
111
104
81
144
140
137
114
114
99
84
78
65
60
74
77
40
20
0
Boskovice
Brno-v.
Jihlava
Třebíč
Znojmo
Žďár n. S.
Průměr
VAS, a. s.
spec. spotřeba z VVR = z vody vyrobené k realizaci
spec. spotřeba z VFC = z vody fakturované celkem
spec. spotřeba z VFD = z vody fakturované domácnostem
3. Provozní úspory vody a snižování úniků vody
Mezi významná provozní úsporná opatření všech vodárenských společností patří snižování spotřeby provozní vody a cílené
vyhledávání a odstraňování úniků vody z potrubí.
a) v hodnoceném roce bylo dosaženo příznivých výsledků u snižování provozní vody, tj. technologické vody (ta je převážně
spotřebovávaná v procesu úpravy vody) a vody pro vlastní spotřebu (ta je převážně spotřebovávaná pro odkalování sítí).
U technologické vody došlo k podstatným meziročním úsporám, u provozní vody nastal nepatrný nárůst spotřeby, ale
celkový výsledek úspor potvrzuje dlouhodobý trend ve snižování potřeb provozní vody - viz graf č. 5. Snižování objemu vody
pro odkalování sítí je možné jen omezeně, nesmí být na úkor kvality pitné vody dodávané spotřebitelům. Jestliže klesá
spotřeba vody, dochází k delším dobám zdržení v potrubí a zpravidla je nutné častější a intenzivnější odkalování vodovodních
řadů a spotřeba provozní vody stoupá.
7
Vodárenské kapky
Graf č. 5
Spotřeba provozní vody v souhrnu VAS, a. s. v letech 2000 - 2010
tis. m3/rok
8
1 000
950
900
850
800
750
700
650
600
550
500
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
992
891
872
810
770
659
654
647
595
572
533
530
532
561
591
517
484
416
voda technologická
r. 2000
624 630
r. 2001
r. 2002
r. 2003
r. 2004
388 393
voda pro vlastní provoz
r. 2005
r. 2006
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
b) úniky vody z potrubí pomáhá významnou měrou snižovat zlepšování technického stavu vodovodních sítí, ale v době
ekonomické krize jsou finanční prostředky do obnovy stávající infrastruktury velmi omezené a dynamika obnovy zpravidla
podstatně klesá, což se projevuje zpravidla ve zvyšování ztrát vody. V hodnoceném roce 2010 se přes pokles objemů
fakturované vody u naší společnosti podařilo alespoň udržet podíl nefakturované vody na stejné úrovni jako v předchozím roce,
tento podíl činil 21 % z objemu vyrobené vody k realizaci - chronologický vývoj a porovnání se situací v ČR je patrný z grafu č. 6.
Podařilo se mírně snížit úniky vody z potrubí - v ukazateli na připojeného obyvatele došlo k meziročnímu snížení úniku o 1 litr,
v hodnoceném roce bylo dosaženo hodnoty 28 litrů uniklé vody z potrubí na jednoho připojeného obyvatele za den.
Vodárenské kapky
Graf č. 6
Porovnání podílů nefakturované vody z VVR - VAS, a. s. a ČR v letech 1995 - 2010
35,0
32,5
podíl vody nefakturované
z vody vyrobené k realizaci (%)
30,0
27,5
25,0
22,5
20,0
17,5
15,0
12,5
10,0
7,5
5,0
2,5
01
r.
2
r.
2
00
0
9
8
00
7
r.
2
r.
2
00
r.
2
00
6
5
00
4
r.
2
r.
2
00
r.
2
00
3
2
00
1
r.
2
00
r.
2
00
0
9
r.
2
r.
1
99
99
8
7
r.
1
6
99
r.
1
99
r.
1
r.
1
99
5
0,0
průměr v ČR - dtto
VAS, a. s. - podíl vody nefakturované z VVR
Poznámka: u ČR se jedná pro rok 2010 jen o odhad, přesná čísla nejsou dosud publikována
Graf č. 7
Úniky vody z vodovodních sítí na zásobovaného obyvatele
- porovnání VAS, a. s. s průměrem v ČR
100
90
70
60
50
40
30
20
10
VAS, a. s. - ztráta vody v síti vztažená na připojeného obyvatele
0
01
9
00
r.
2
r.
2
8
00
r.
2
7
00
r.
2
r.
2
00
6
5
00
r.
2
r.
2
00
4
3
00
r.
2
r.
2
00
2
1
00
r.
2
r.
2
00
0
9
99
r.
1
r.
1
99
8
7
99
r.
1
99
6
0
r.
1
litry na obyvatele za den
80
dtto - průměr ČR
Poznámka: u ČR se jedná pro rok 2010 jen o odhad, přesná čísla nejsou dosud publikována
Ing. Jana Šenkapoulová, Ph.D.
generální ředitelství
[email protected]
9
10
Vodárenské kapky
Environmentální politika vyhlášena
Ing. Josef Filla, Ing. Andrea Rovnaníková
K
dyž v březnu loňského roku vyhlásil generální ředitel
VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. „Politiku
kvality“, přesunul se tehdejší certifikační proces do své
závěrečné fáze a následně byl ukončen úspěšným absolvováním certifikačního auditu. Společnost v červnu 2010 obdržela certifikát pro systém řízení kvality (QMS).
duben
• zaškolení interních auditorů do problematiky EMS
• formulace příručky EMS a kompletace ostatních řídících
dokumentů
• oslovení certifikačního orgánu ve věci dojednání termínu
certifikačního audit
S potěšením lze konstatovat, že k vyhlášení Environmentální politiky došlo již dne 4. 2. 2011. Zmíněný dokument je
v plném znění v tomto periodiku uveden a zmíněná skutečnost zadává příčinu k optimistickému nahlížení na dosavadní
průběh certifikačního procesu, zaměřeného na implementaci sytému environmentálního managementu (EMS) a na
související vyhlídky do budoucna.
květen
• formulace a vyhlášení environmentálních cílů
• realizace interních auditů již v režimu kontroly fungování
integrovaného systému řízení (slučuje QMS a EMS)
• schválení všech nezbytných dokumentů EMS příslušnými
řídícími orgány společnosti
• příprava na certifikační audit
Nezbytnost zavedení EMS byla dostatečně komentována
v našem předchozím příspěvku, a proto se zaměříme na
sdělení dalších informací o aktuálním stavu implementačního procesu. Naplno se rozběhly práce na registru vlivů
činností na životní prostředí. Výsledky jsou průběžně prezentovány prostřednictvím programového nástroje ALTUS. Tato
forma se osvědčila jako vhodný nástroj pro vzájemnou konfrontaci zkušeností mezi zpracovateli jednotlivých částí problematiky.
červen
• dokončovací práce pro zajištění připravenosti pro certifikační audit
• realizace certifikačního auditu
Byl konkretizován následující harmonogram implementace systému EMS až do fáze certifikačního auditu:
březen
• kompletace registru vlivů činností na životní prostředí za
celou společnost
• dokončení zaškolení vedoucích zaměstnanců do problematiky EMS
• zapracování skutečností do stávající řídící dokumentace,
dopracování nových prvků řídící dokumentace
Hlavním úkolem certifikačního procesu jsou v současnosti práce na registru vlivu činností. Jeho dopracování se
předpokládá koncem března 2011. Dle potřeby poskytne
manažer řízení kvality ve spolupráci s firemním ekologem
odbornou pomoc přímo na pracovištích divizí.
Nezbývá, než vyslovit přání, aby završení certifikačního
procesu EMS proběhlo při stejně příznivém zhodnocení úsilí
vynaloženém v předchozím období, jak tomu bylo v případě
QMS. Dosavadní aktivní a vysoce profesionální přístup všech
zainteresovaných zaměstnanců jednotlivých organizačních
složek společnosti je dobrým předpokladem pro splnění
výše citovaného přání. Dovolujeme si touto formou poděkovat všem spolupracujícím zaměstnancům společnosti za
doposud vynaložené úsilí a aktivní spolupráci.
Ing. Josef Filla
generální ředitelství
[email protected]
Ing. Andrea Rovnaníková
generální ředitelství
[email protected]
Vodárenské kapky
ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA
V souladu s naplňováním strategie VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s.
vyhlašuji Environmentální politiku pro oblast:
výroby a distribuce pitné vody
provozování vodovodních sítí
odvádění a čištění odpadních vod
provozování kanalizačních sítí
provozování s tím souvisejících zákaznických služeb
a otevřeně deklaruji:
Akcionářům společnosti a vlastníkům infrastruktury
• snahu o zvyšování ekonomicky udržitelného souladu mezi efektivním zhodnocením
svěřených prostředků a dopady výrobní činnosti společnosti na jednotlivé složky
životního prostředí
Všem jednotlivým spotřebitelům a široké veřejnosti
• minimalizaci dopadů výrobních procesů na jednotlivé složky životního prostředí ze
současného udržování kvality poskytovaných služeb
Výkonným a dozorovým orgánům státní správy
• realizaci preventivních opatření směřujících k minimalizaci možných havarijních
stavů negativně ovlivňujících jednotlivé složky životního prostředí
• preferování vstupních surovin, výrobků, energetických zdrojů a technologických
postupů s prokazatelně nižším negativním dopadem na jednotlivé složky životního
prostředí
Všem zaměstnancům společnosti
• soustavnou podporu při zajištění kvalitního pracovního zázemí podporujícího
naplnění environmentální politiky při jejich každodenní činnosti
Environmentální politiku vyhlašuji jako iniciativu bezpodmínečně vyžadující aktivní
účast všech zaměstnanců společnosti a předpokládám z jejich strany plnou podporu.
Vyhlášení environmentální politiky vnímám jako nedílnou součást procesu
směřujícího k zavedení integrovaného systému řízení.
V Brně dne 4. 2. 2011
Ing. Miroslav Klos
generální ředitel
11
12
Vodárenské kapky
Aktuálně o projektu vzdělávání
Ing. Lenka Trchalíková
datu 10. 2. 2011 se vzdělávácích kurzů v rámci projektu
dotovaného vzdělávání zúčastnilo již 57 zaměstnanců
VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. aktuálně
působících zejména na manažerských nebo technických
pozicích. Dodavatelská společnost Mitathor International
zrealizovala v souladu s projektovým zadáním a harmonogramem již 8 dvoudenních školení k tématům komunikace,
týmové spolupráce a systému hodnocení zaměstnanců.
Realizační tým projektu také pořídil první propagační materiály, účastníci vzdělávacích aktivit obdrželi šanony, bloky
a propisky s logy projektu, které budou dále během dílčích
kurzů využívat. V současné době probíhá výběrové řízení na
nákup mobilní počítačové učebny, která bude v projektu dále
aktivně využita v rámci školení IT dovedností.
K
Celý projekt byl zahájen „rozehřívacím“ kurzem „Rozvoj
komunikačních dovedností“ pro skupinu vybraných technických pracovníků z divize Brno-venkov. Cílem tohoto kurzu
bylo ukázat rozmanitost komunikačních dovedností a jejich
dopad na vzájemné porozumění a spolupráci. Přínosné pro
účastníky bylo získání zpětné vazby vztažené na vlastní
komunikační návyky a stereotypy, silné a slabé stránky jejich
komunikace.
Dále proběhly tři totožné kurzy na téma „Týmová spolupráce a nastavení týmových rolí“ pro dvě skupiny středního
a jednu skupinu vrcholového managementu. Účastníci se
zde učili technikám identifikace a mapování týmových rolí,
jak rozpoznat rozvojový potenciál a rezervy členů týmu, a na
praktických příkladech si ověřili, jak do budoucna využívat
této diagnostiky pro rozvoj týmových dovedností a kompetencí, ale také obecně k identifikaci silných a slabých stránek svých podřízených zaměstnanců.
Třetím tématem kurzů, které navázalo na kurz předchozí,
bylo „Vedení hodnotících rozhovorů, poskytování zpětné
vazby, hodnocení podřízených“. Kromě výše zmíněných skupin managementu byl tento kurz zorganizován také pro
vedoucí laboratoří, kteří od nového roku spadají jednotně pod
technickou divizi společnosti. Informace získané v těchto
kurzech mohli účastníci využít například pro identifikaci
vlastních silných a slabých stránek manažerského přístupu,
jako praktické inspirace k různým stylům, metodám a návykům ve vedení podřízených, zejména těch, které se týkají
právě hodnocení a poskytování zpětné vazby. Do budoucna
mohou být načerpané znalosti užitečné zejména při přípravě
případného systému hodnocení v naší společnosti.
Sněhová nadílka dokreslila kulisy prvnímu kurzu pro účastníky z divize Brno-venkov. Jak se jim daří komunikovat v různých
situacích, zjistili nejen v teple Valašského šenku, ale také v jeho malebném okolí při zátěžových aktivitách.
Organizace kurzů „Vedení hodnotících rozhovorů, poskytování zpětné vazby a hodnocení podřízených“ se zhostily již dvě
mimobrněnská divize - divize Znojmo a Žďár nad Sázavou.
V nejbližší době nás kromě dalších plánovaných kurzů čeká zejména testování účastníků v IT dovednostech a jejich
rozdělení do skupin podle úrovně zjištěných znalostí. Skupinám, které po tomto rozdělení vzniknou, bude přizpůsoben
program a náročnost následujících kurzů.
Ing. Lenka Trchalíková
divize Brno-venkov
Foto: Eva Bervidová
[email protected]
Vodárenské kapky
Nový ZIS
Ing. Rudolf Šedrla
Z
ákaznický informační systém (ZIS) je jedním z nejdůležitějších informačních systémů ve společnosti. Používá
se k řízení kvality a administraci poskytovaných služeb
zákazníkům. Stávající používáme od roku 1999 a v loňském
roce jsme na základě Strategie IS/IT rozhodli o přechodu na
vyšší verzi tohoto systému. Byly uzavřeny příslušné smlouvy,
vypracován harmonogram a rozpočet implementace a byl
vytvořen a jmenován příslušný pracovní tým, který tuto
implementaci realizuje. Probíhají školení uživatelů a realizuje se „čištění dat“. Probíhají cvičné migrace dat a od
března na ně navážou „ostré“ migrace dat s cílem celý projekt ukončit v červnu 2011.
Změna je nutná
Každá distribuční firma dodávající koncovým zákazníkům
služby a produkty se neobejde bez kvalitního zákaznického
oddělení (CRM), které kromě lidí tvoří podpůrné prostředky,
jako jsou informační systémy. Naše společnost v oblasti
CRM nyní provozuje svůj druhý informační systém PVODwin
CRM. Moderní rozvoj informačních technologií však nekompromisně přinesl nové trendy i do oblasti CRM a to je důvodem implementace nového řešení u nás s možností změnit
provozní prostředí nového systému, např. v podobě centrálního řešení.
Dvě fáze
Proces reimplementace byl zahájen podpisem Smlouvy
o dílo na reimplementaci ZIS dne 19. 8. 2010. Tímto okamžikem
nastal čas pro vytvoření projektové dokumentace VAS, a. s.
která celý proces reimplementace zaobalila a doplnila
o další procesy a aktivity spojené nastavením technického
vybavení divizí (kapacity linek, záložní linky, HW a SW vybavení centra, vazby na GIS). Reimplementace je navržena
dvoufázově. V první fázi probíhají postupně testovací migrace
jednotlivých divizí, aby se odchytala nedorozumění a nepochopení v datech divizí. V druhé fázi potom už proběhnou
opět postupně ostré migrace, s minimem nesrovnalostí
v datech, které musí být operativně odstraněny. Každá ostrá
migrace končí asistovaným doprovodem dodavatele systému
až k rutinnímu provozu nového systému na divizi.
Tým migrace ZIS
Generální ředitel VAS, a. s. jmenoval pro účely zajištění
řádného průběhu reimplementace 9ti členný tým migrace
ZIS. Každá divize má v tomto týmu zastoupení. První setkání
týmu migrace ZIS proběhlo v říjnu 2010, kde byly stanoveny
hlavní cíle a postup prací. Následovalo složité školení čističů
dat divizí, na kterém byly předvedeny procedury k odstranění
chyb ve stávajících divizních datech a způsoby kontroly
úspěšnosti čištění dat s cílem připravení současných dat
nejprve pro testovací a později pro ostrou migraci dat.
Ostrá migrace
Ostré migrace proběhnou v březnu (divize Brno-venkov
a Boskovice), dubnu (divize Třebíč a Žďár nad Sázavou)
a v květnu (divize Znojmo a Jihlava). Školení koncových uživatelů divizí bude probíhat prostředky každé konkrétní divize
v místě divize. Musím konstatovat, že všechny divize se pustily do projektu velmi zodpovědně, zejména do čištění dat.
Současný stav čistoty dat naznačuje, že ačkoliv času na přípravné práce bylo velmi málo, podaří se splnit lhůty definované projektem a reimplementaci v termínu úspěšně dokončit. Všem, kteří se na projektu dosud podíleli a ještě aktivně
podílet budou, patří mé poděkování.
Ing. Rudolf Šedrla
divize Boskovice
[email protected]
Nové předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a požární ochrany
Josef Ondroušek
V
roce 2010 byly vydány čtyři důležité nové právní předpisy,
které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a požární ochrany. Je to Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.,
o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu
o úrazu, Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární
bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů
paliv, Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin
a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška
o vyhrazených elektrických technických zařízeních) a Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví při práci.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence
úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, které ruší nařízení vlády č. 494/2001 Sb., nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2011.
Je zde mimo jiné uvedeno, jaké údaje musí obsahovat kniha
úrazů (prakticky to, co je záznam o úrazu), kniha může být
vedena v elektronické nebo listinné podobě. Dále nařízení
vlády řeší, komu zaměstnavatel a do kdy musí ohlásit pracovní úraz (v naší společnosti policii, pokud se jedná
o trestný čin, odborové organizaci, příslušnému inspektorátu práce, zaměstnavateli,, který zaměstnance k práci
vyslal, zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem
postižený zaměstnanec pojištěn). Dále v jakém termínu se
13
14
Vodárenské kapky
vyhotovuje záznam o úrazu (neprodleně, nejpozději však do
pěti dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl) a komu se záznam posílá - za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do
pátého dne následujícího měsíce policii, pokud se jedná
o trestný čin, příslušnému inspektorátu práce, zdravotní
pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, organizační jednotce pojišťovny, u které je
zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za
škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Záznam
o úrazu se vyhotovuje u každého úrazu, není tedy už rozhodující, kolik dnů pracovní neschopnosti úraz způsobil.
Mimo již známý záznam o úrazu se zavádí další dokument - záznam o úrazu - hlášení změn. Ten zaměstnavatel
vyhotovuje, pokud odešle záznam o úrazu a následně se
dozví o skutečnostech, které vedou ke změně uvedených
údajů. Je to v tom případě, pokud hospitalizace úrazem
postiženého zaměstnance přesáhla pět dnů, dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance
v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu
o úrazu, došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny
úrazu, povahy úrazu, po případě k jiným skutečnostem,
majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn.
Záznam o úrazu - hlášení změn zasílá zaměstnavatel
nejpozději do pátého dne následujícího měsíce stejným
adresátům jako záznam o úrazu a také odborové organizaci.
Záznam o úrazu i záznam o úrazu - hlášení změn je možné
vést a posílat v elektronické nebo listinné podobě. Přílohy
nařízení vlády č. 201/2010 Sb. obsahují vzory záznamu
o úrazu a záznamu o úrazu - hlášení změn.
Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených
elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd
a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti
(vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) nahrazuje několik vyhlášek, mimo jiné i vyhlášku
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského
úřadu č. 20/1979 Sb., a nabyla účinnosti dnem 1. června
2010.
Jak je uvedeno v jejím názvu stanoví vyhrazená elektrická
technická zařízení - jsou to zařízení pro výrobu, přeměnu,
přenos, rozvod a odběr elektrické energie a elektrické instalace a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické
nebo statické elektřiny.
V příloze č. 1 vyhlášky je zařazení zařízení do tříd a skupin. Bližší podmínky bezpečnosti zařízení jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Právnické osoby a podnikající
fyzické osoby mohou provádět montáž, opravy, revize
a zkoušky zařízení na základě oprávnění, vydaného organizací státního odborného dozoru. Žádost k vydání oprávnění
musí také obsahovat druh a rozsah požadovaného oprávnění
podle členění uvedeného v této příloze a podmínky potřebného technického vybavení k činnosti, pro kterou se oprávnění požaduje, nezbytné údaje o odborných předpokladech
fyzických osob. V příloze č. 2 je také uvedeno, co zejména
musí obsahovat zpráva o revizi.
Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární
bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů
paliv. Skončila platnost vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění
komínů a dnem 1. 1. 2011 nabylo účinnosti nové nařízení
vlády. Komín a kouřovod je v nařízení vlády nazýván spalinová cesta. Kontrolu a čištění spalinové cesty může provádět
jen odborně způsobilá osoba. Pouze čištění spalinové cesty
pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém
výkonu do 50 kW včetně je možno provádět svépomocí.
Revize spalinové cesty může provádět také jen odborně způsobilá osoba, která je však současně i revizním technikem
komínů, komínových systémů nebo spalinových cest.
O revizi, kontrole nebo čištění musí být písemný doklad.
Vypalování komína může provádět jen odborně způsobilá
osoba nebo revizní technik komínů. Vypalování komína musí
majitel stavby oznámit místně příslušnému hasičskému
záchrannému sboru kraje.
V příloze nařízení vlády jsou lhůty kontrol a čištění spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv za období jednoho roku.
Například u každého spotřebiče plynných paliv musí být jednou ročně provedeno čištění a kontrola spalinové cesty
a výběr znečišťujících částí a kondenzátu, čištění spotřebiče
paliv se provádí v termínech podle návodu výrobce.
U spotřebiče pevných paliv o výkonu do 50 kW včetně se
při celoročním provozu provádí čištění spalinové cesty třikrát ročně, při sezonním provozu dvakrát, doba provozu spotřebiče nesmí v součtu přesáhnout 6 měsíců v kalendářním
roce, kontrola spalinové cesty a výběr pevných znečišťujících
částí a kondenzátu se provádí jednou ročně.
U spotřebiče pevných paliv o výkonu nad 50 kW se
provádí kontrola a čištění spalinové cesty, výběr pevných
znečišťujících částí a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv
dvakrát ročně.
Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se mění Nařízení
vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci.
Toto nové nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. května
2010. Novelizace byla provedena zejména z věcných důvodů,
které mají přispět ke zjednodušení jeho aplikace v praxi.
Právní úprava se týká tepelné a chladové zátěže a mikroklimatických podmínek, nově zavádí oddělení zjišťování úrovně
zátěže teplem pro účely dlouhodobě a krátkodobě únosné
doby práce, teplotní minima a maxima na pracovišti po celý
kalendářní rok a vypouští optimální požadavky na pracoviště
z hlediska teplotně vlhkostních podmínek, dále zavádí zjišťování okamžité teploty na pracovišti, pro účely poskytování
ochranného nápoje.
Při hodnocení zátěže teplem se nově upřesňují způsoby
jejího hodnocení pro účely pravidelného zjišťování úrovně
mikroklimatických podmínek a stanovuje se, za jakých podmínek je možné měření tepelné zátěže uskutečňovat a kdy je
možné považovat průběžné výsledky měření za validní.
Novela dále upřesňuje možnost ověření, a to kalibrovaným
teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního
předpisu, tím se rozumí zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii,
ve znění pozdějších předpisů, což umožní zaměstnavateli,
aby si prakticky mohl průběžně sledovat úroveň mikroklimatických podmínek sám. Protože nařízení vlády nemůže
podrobně stanovit jednotlivé postupy při měření, odkazuje se
při jejím zjišťování na metodu měření. Poslední a doposud
platná je uveřejněna ve Věstníku MZDR č. 1/2009. Přijetím
novely nařízení vlády je však počítáno v roce 2011 i s novelizací této metody měření.
Nově se upřesňuje, za jakých podmínek lze pracovat
v zátěži chladem na nevenkovním pracovišti (v uzavřeném
prostoru) a na venkovním pracovišti, a jakým způsobem se
na těchto pracovištích zátěž chladem hodnotí.
Vodárenské kapky
Zůstává i nadále v platnosti, že vznik nároku na ochranný
nápoj se vždy váže na prokázání překročení hygienických
limitů pro tepelnou nebo chladovou zátěž, tedy mikroklimatických podmínek, jak požaduje zákoník práce v § 104, odst. 2.
účely. Jelikož se ztráty tekutin liší podle třídy práce, je jejich
70 % náhrada ve formě minerální vody vždy úměrná každé
z nich, a proto není na místě další diferenciace pomocí odlišného obsahu minerálních látek.
Nově se však oddělují měření určená pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce včetně měření ověřujících dodržování minimální a maximální teploty na pracovišti, od měření určeného pro ověření, zda nenastaly takové
tepelné podmínky, které navozují, že vzniká zaměstnanci
nárok na ochranný nápoj.
Současně novela pamatuje i na jiné nápoje, které jsou
poskytovány jako ochranné, a to nápoje vytvářené z pitné
vody, do níž se přidávají nejen potravní doplňky včetně vitamínů, ale i minerály, pokud je jejich obsah požadován s ohledem na standard ochranného nápoje.
Dochází ke zjednodušení analýzy mikroklimatických podmínek při práci ze strany zaměstnavatele, a to výslovně jen
pro účely poskytování ochranného nápoje. To je vázáno vždy
na důkaz (měření), zda v daný pracovní den resp. směně
došlo k překročení hygienických limitů zátěže teplem nebo
chladem, tedy mikroklimatických podmínek ve smyslu zákoníku práce.
U zátěže chladem stačí pouhé měření aktuální teploty,
a to buď na uzavřeném pracovišti, například v budově, ale
také v kabině řidiče nebo měření venkovní teploty, jde-li
o práce na venkovním pracovišti, neboť jednotícím hygienickým limitem je teplota ta 4°C. Její překročení pak avizuje, že
vznikl nárok na ochranný nápoj, který je na rozdíl od nárokového množství při tepelné zátěži jednotný, a to ½ litru teplého nápoje za osmihodinovou směnu.
Naproti tomu zátěž teplem nemá jednotný limit, neboť je
posuzována v závislosti na energetickém výdeji, který
zaměstnanec při dané práci vynakládá a ztráta tekutin je
proto diferencovaná. Tento aspekt pak při hodnocení míry
zátěže teplem zároveň s dalšími posuzovanými kritérii, jako
jsou všechny teplotní složky, vlhkost vzduchu a proudění
vzduchu v praxi ztěžuje včasné prokázání překročení zátěže
teplem, které je klíčové pro vznik nároku na ochranný nápoj,
neboť takový průkaz je možné získat jen na základě komplexního měření.
Současné řešení vychází vědomě z toho, že je nutné bezprostředně určit, zda v probíhající pracovní směně dochází k
překročení hraniční hodnoty tepla a je tedy možné přistoupit
k okamžitému poskytování ochranného nápoje, neboť ztráta
tekutin překročila hygienický limit 1,25 l za osmihodinovou
směnu. Proto mimo navržených teplot na pracovišti pro daný
druh práce podle třídy práce se zároveň pro zjednodušení
přidává definovaná ztráta tekutin v příloze nařízení vlády č. 1,
části A tabulce č. 1, z níž pak může zaměstnavatel vycházet
při určení přesného množství náhrady ztráty tekutin, která
činí 70 % z dané ztráty.
Upřesňuje se, že ochranný nápoj definovaný hygienickým
limitem nenáleží zaměstnanci, který vykonává práci odpovídající třídě práce I a IIa, když druhy prací v těchto třídách
nevyžadují významný energetický výdej, a proto ztráta tekutin tento limit nepřesahuje.
Nově se naopak upravuje princip poskytování ochranného nápoje ve vztahu k objemu ztráty tekutin, zejména však
minerálních látek, a to formou buď přímého odečtu ztráty
tekutin podle třídy práce a předpokladu překročení teploty ta
upravených v tabulce č. 3 nebo ztráty změřené.
Jako ochranný nápoj, kde zejména přísun minerálních
látek je klíčový, se navrhuje jeho sjednocení na přírodní
minerální vody se střední mineralizací, kterým odpovídají
de facto všechny minerální vody na území ČR pro neléčebné
S výše uvedenými úpravami souvisí i úprava definice
resp. kritérií ochranného nápoje poskytovaného při zátěži
teplem. Ta reaguje na skutečnost, že původně užité kritérium - obsah pevných rozpuštěných látek, který byl uváděn
na etiketě jako povinný, se na základě změny vyhlášky
č. 275/2004 Sb., vycházející ze směrnice Rady 80/777/EHS
o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se
využívání a prodeje přírodních minerálních vod, již uvádět
nemusí. Vyhláška ani nenabízí možnost jiného společného
ukazatele, který by bylo možné pro účely jednoduché informace pro zaměstnavatele použít.
To, že v zásadě kritériem ochranného nápoje, chránícího
před účinky tepelné zátěže, je právě obsah minerálních
látek, vychází z principu jeho ochranné funkce, kterou je
mimo doplnění tekutin ztracených potem a dýcháním i doplnění o minerální látky, které člověk zejména při vyšší zátěži
teplem spojené navíc s vyšší fyzickou zátěží rovněž ztrácí.
Jelikož je nezbytné akceptovat nenavyšování administrativní zátěže zaměstnavatelů a ani jim neztěžovat jejich činnost, je nutné stanovit takový jednotný ukazatel, který by
nenutil zaměstnavatele složitě zjišťovat výsledky rozboru
daného nápoje a další údaje, ale naopak jim výběr ochranného nápoje maximálně ulehčil.
Z tohoto důvodu se upravují ochranné nápoje tak, aby šlo
primárně o přírodní vody podle vyhlášky č. 423/2001 Sb.,
(vyhláška o zdrojích a lázních), které ovšem neslouží
k léčebným účelům a protože existuje možnost doplnit jiné
nápoje o minerální látky, lze i tyto považovat za ochranné,
pokud objem minerálních látek bude stejný, jako u přírodní
minerální vody.
Změnou kritérií také nařízení vlády muselo řešit podmínky nároku na ochranný nápoj. Ty se stanoví jednotně, a to
po splnění překročení hygienického limitu ztráty tekutin,
tedy vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu, avšak
budou se lišit v množství, neboť povinná 70 % náhrada bude
odlišná při ztrátě 1,25 litru, kdy bude činit cca 0,9 litru
ochranného nápoje, od ztráty například 4 litry, kdy náhrada
bude činit 2,8 litru.
Protože princip poskytování ochranného nápoje je v ČR
dlouhodobým trendem a zejména u ztrát překračujících
2 litry za osmihodinovou směnu se většinou podávají minerální vody, nelze spatřovat v nové úpravě zásadních rozdílů.
K problémům s azbestem. Protože stavební zákon neřeší
odstraňování azbestu jinak, než v rámci odstranění stavby,
pamatuje toto nařízení vlády i na jiné zdroje se starou zátěží
azbestem, například odstraňování starých protipožárních
nátěrů a umožňuje tak aplikovat opatření k ochraně zdraví
při práci i na ně. Měření k ověření přítomnosti a úrovně
azbestu na pracovišti bude prováděno vždy, vyjma prací,
které jsou ojedinělé s krátkodobou expozicí azbestu ve
smyslu vyhlášky č. 394/2006 Sb. Ověření úrovně azbestu
15
16
Vodárenské kapky
v ovzduší vychází ze směrnice 2003/18/ES, která sleduje cíl
- vyloučení možné expozice azbestu pro ty zaměstnance,
kteří vstupují do prostor, v nichž bylo prováděno odstraňování azbestu, aby tam vykonávali jiné práce související
s rekonstrukcemi nebo odstraňováním staveb, zařízení
apod. Měření je proto považováno za jediný průkaz, že
ovzduší na takovém pracovišti není kontaminováno azbestem
a v pracích lze pokračovat.
Další upravená oblast zahrnuje celkovou fyzickou zátěž,
lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci
s břemeny. Jmenované faktory jsou sice definovány podle
ukazatelů a jsou pro ně stanoveny hygienické limity, avšak
tyto váže v současnosti nařízení vlády na tzv. charakteristickou směnu, což se v případě těchto faktorů jeví jako obtížné.
Charakteristická směna totiž vymezuje celoroční nebo
časově vázáný standard, což v případě jmenovaných rizikových faktorů není možné aplikovat. U těch se musí směna
stanovit tak, aby zohledňovala stálé se měnící podmínky,
které přímo vyplývají z charakteru dané práce, a proto je
nutné takovou směnu definovat odlišně, a to jako směnu
průměrnou. Rovněž se tak upřesní, že pouze u průměrných
hygienických limitů lze tyto procentuálně navýšit za určitých
podmínek, pokud půjde o směny delší než osmihodinové
nebo o nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu.
Mimo upřesnění definic ukazatelů celkové fyzické zátěže
se upravují hygienické limity jako přípustné a průměrné,
minutové, směnové a roční. Stejně tak jak se vymezuje, že
tyto limity se stanovují na průměrnou směnu. Tato vymezení
odpovídají odlišnému hodnocení míry rizika, neboť reflektují
na měnící se podmínky při této zátěži, kterým je zaměstnanec vystavován během výkonu práce, včetně směnnosti.
Hygienické limity se dále stanovují odděleně pro ženy
a muže, neboť logicky musí odpovídat rozdílné fyziologii
obou pohlaví. I nadále se stanovuje možnost překročení průměrných hygienických limitů podle skutečné směnnosti,
avšak u směn dvanáctihodinových a delších toto navýšení
nesmí přesáhnout 20 %. Navýšení hygienického limitu se
nevztahuje k přípustným hygienickým limitům. Při výpočtu
navýšení se pak postupuje tak, že je-li základem pro stanovení hygienického limitu osmihodinová směna, je každé další
překročení vyjádřeno jako 5 % navýšení.
Obdobně jako u celkové fyzické zátěže se stanovují přípustné a průměrné hygienické limity na průměrnou směnu
včetně možnosti jejich časového navýšení u lokální svalové
zátěže. Doplňuje se jednotné ustanovení § 25a, které řeší
minimální požadavky na ochranu zdraví při práci s celkovou
fyzickou a lokální svalovou zátěží.
Upřesňuje se textově, co se rozumí pracovní polohou,
která je ze zdravotního hlediska nevhodná a v § 27 se upřesňují jednotlivé hygienické limity pro definované pracovní
polohy jako průměrné.
zátěže a pracovních poloh. Dále se doplňuje do § 30 odstavec
2, který upravuje chybějící minimální opatření k ochraně
zdraví při práci s břemenem. Byla rovněž provedena technická úprava tažných a tlačných sil pro ženy a muže.
Bezpečnostní přestávka má být skutečně umožněna nejen
u práce rizikové, ale také u práce, při níž musí zaměstnanec
povinně používat osobní ochranný pracovní prostředek, který
svou konstrukcí nebo svými vlastnostmi ztěžuje zaměstnanci
pohyb, dýchání, vidění a další fyziologické funkce.
Novela stanovila frekvence čištění zdrojů osvětlení
a frekvenci úklidu a malování pracovišť a sanitárních
a pomocných zařízení, které bylo dříve částečně upraveno
jen pro čištění zdrojů osvětlení, avšak jen odkazem na české
technické normy, úklid a malování nebylo upraveno vůbec.
Tato úprava reaguje na fakt, že pouhé vyjádření pravidelnosti
podle zákona č. 309/2006 Sb. nesplňuje jeho záměr, a to zajistit, aby na pracovištích a v dalších prostorách byla nejen
udržována čistota obecně, ale aby ty zdroje, které mají bezprostřední negativní vliv na úroveň pracovního ovzduší jako
je prach a chemické látky nebo vliv na požadovanou intenzitu
osvětlení, byly včas eliminovány. Přestože se má za to, že
běžný denní úklid je samozřejmostí, stejně tak jako udržování čistoty stěn a stropů, ukazuje se v praxi, že ne vždy toto
platí. Zdravotním hlediskem je pak možnost, že při absenci
běžného úklidu nelze vyloučit zvýšené riziko výskytu infekčního onemocnění.
V případě posuzování kvality osvětlení se touto úpravou
dále odstraní zejména zdlouhavé prokazování snížení míry
intenzity osvětlení prostřednictvím měření v případech, kdy je
oprávněná pochybnost o tom, že míra znečištění zdrojů osvětlení, ale také odrazových ploch k ní přispívá. Jestliže tato
pochybnost byla prokázána nese finanční náklady za měření
zaměstnavatel. Stanovením ukazatelů znečištění a k nim přičleněných časových vymezení nejenže umožňuje zaměstnavateli stanovit si rozvrh těchto úkonů a včas zajistit jejich realizaci, ale zároveň omezí zmiňovaná měření na minimum.
Navrhovaná úprava směřuje k rámcovému výčtu frekvence čištění osvětlovací otvorů, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště
odrážející světlo, a to na základě obdobného klíče, kterým je
činitel znečištění podle české technické normy pro denní
a umělé osvětlení. Na rozdíl od definovaného činitele znečištění podle jmenovaných ČSN se zjednodušená navrhovaná
podoba činitele znečištění opírá sice stejně od míry znečištění, tedy malé, střední a velké, avšak pro jejich určení ještě
upřesňuje jejich zdroje. Přestože se touto úpravou nabízí
zaměstnavateli nová varianta pro určení míry znečištění,
ponechává se mu zároveň možnost, aby i nadále mohl postupovat ve stanovení lhůt na čištění podle činitele znečištění
jako jednoho z ukazatelů upraveného v české technické
normě pro denní a umělé osvětlení.
Stejně jako u celkové fyzické zátěže a lokální svalové
zátěže se stanoví, za jakých podmínek lze průměrné hygienické limity navýšit. Novým nařízením vlády se dále doplňují
do ustanovení § 27a chybějící minimální opatření k ochraně
zdraví při práci v podmíněně přijatelných a nepřijatelných
pracovních polohách.
V části sanitárních zařízení se úprava v příloze č. 10 týká
zřízení tzv. hygienické smyčky, kterou nyní není nutné zřizovat vždy, kdy jde o činnost epidemiologicky závažnou podle
zákona o ochraně veřejného zdraví. Předpokládá se proto, že
zejména technologické požadavky ze strany zaměstnavatele
budou diferencovat, kdy je zřízení hygienické smyčky nezbytností a kdy lze naopak od jejího zřízení ustoupit.
Dochází pouze k obsahové úpravě ruční manipulace s břemenem, bez změn v dosavadních hygienických limitech.
Upřesňuje se však možnost navýšení průměrných hygienických
limitů obdobně jako u celkové fyzické zátěže, lokální svalové
Jelikož zákon č. 309/2006 Sb. pouze stanoví, že úklid
a údržba, mezi níž se řadí i malování, se provádí pravidelně,
což v praxi působí potíže při určení, zda lhůty navržené
zaměstnavatelem dostatečně pokrývají záměr udržovat čis-
Vodárenské kapky
totu, stanovuje se jednotná lhůta pro úklid pracovišť, sanitárních a pomocných zařízení a diferencované lhůty pro
malování s přihlédnutím ke zdrojům znečištění. Současně se
nejzazší lhůta pro malování prodloužila o 2 roky tam, kde
počet zaměstnanců celkově nepřesahuje 5 osob. Očekává
se, že nová úprava přispěje k tomu, aby bylo možné ze strany
zaměstnavatele plánovat malování podle ukazatele znečištění, a zároveň přispěje k tomu, aby bylo možné sankcionovat zaměstnavatele v případě, že pravidelnost čištění
a malování si stanovil ve lhůtách, které pak zcela popírají
původní záměr předkladatele nařízení, a to zajistit určitou
kvalitu samotného pracoviště.
V příloze č. 1 tabulce č. 1 se doplňuje další kolona pro
ztráty tekutin za osmihodinovou směnu, zařazují se zpět do
třídy práce IIb profesionální řidiči vybraných vozidel a doplňuje práce řidiče spojená s nakládkou a vykládkou zboží.
V nové tabulce č. 2 se upravují maximální teploty pro danou
třídu práce, které jsou ukazatelem pro ztrátu tekutin podle
tabulky č. 1. V nové tabulce č. 3 jsou pak upraveny minimální
a maximální teplotní požadavky na pracoviště, vyjma těch
pracovišť, kde je teplota udržovaná nebo přítomna z technologického zdroje nebo ji nelze technicky odstranit.
Josef Ondroušek
[email protected]
Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa
Ing. Vilém Rabner
rojekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa“
realizuje v povodí výstavbu a rekonstrukce základní
infrastruktury (čistírny odpadních vod a základní
kanalizační síť) pro odvádění a likvidaci odpadních vod tak,
aby tato splňovala veškeré požadavky EU obsažené v kapitole 22 - životní prostředí podepsané v květnu 2001 mezi ČR
a EU v rámci předvstupních dohod. Tyto aglomerace jsou
vybrány dle seznamu priorit České republiky.
„P
„Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa“ je
spolufinancován Evropskou unií (72,73 %), z prostředků
Státního fondu životního prostředí ČR (4,27 %) a z vlastních
zdrojů (23 %).
Projekt řeší opatření ke snížení znečištění povrchových
a odpadních vod v kraji Vysočina a v menším rozsahu také
v Jihomoravském kraji. Projekt sestává z 11 podprojektů, jež
řeší vybudování jedné nové ČOV jejíž kapacita bude 1 800 EO
(podprojekt Vladislav) a rekonstrukci a intenzifikaci tří ČOV
čímž se jejich kapacita zvýší o 5 543 EO na celkových 25 510 EO
(podprojekty Boskovice-Hrádkov, Moravský Krumlov
a Velké Meziříčí). V ostatních podprojektech se řeší výstavba
nové kanalizace s délkou přesahující 53 km a rekonstrukce
již nevyhovující kanalizace v délce více než 20,5 km. Celkem
bude novou kanalizací napojeno 4 198 EO. Součástí projektu
je rovněž rekonstrukce vodovodu o délce 2,5 km z důvodu
nevyhovující kvality pitné vody. Projekt přispěje k dosažení
souladu s požadavky směrnice Rady 91/271/EHS, o čistění
městských odpadních vod.
17
18
Vodárenské kapky
Dne 25. 1. 2010 byla podepsána smlouva se správcem
stavby a dne 12. 10. 2010 se zhotoviteli na čtyři podprojekty
„Projektu ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa.
Celý projekt je tedy tvořen pěti podprojekty:
Podprojekt A - Správce stavby
Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem GEOtest, a. s.,
AP INVESTING, s. r. o. s cenou 66 895 000,- Kč bez DPH.
Podprojekt B - region Blanensko
Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem Skanska a. s.,
Dopravní stavby Brno, s. r. o. s cenou 125 738 090,- Kč
bez DPH.
Tento podprojekt se skládá z následujících staveb:
Boskovice Hrádkov, Vratíkov, Velenov, Benešov, Okrouhlá,
Valchov - ČOV a kanalizace
Podprojekt C - region Jihlavsko
Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem
OUTULNÝ GROUP s. r. o., Vodohospodářské stavby
Javorník-Cz s. r. o. s cenou 21 067 606,- Kč bez DPH.
Tento podprojekt obsahuje:
Telč - kanalizace
Podprojekt D - region Třebíčsko
Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem
D.I.S., spol. s r. o., PKS INPOS a. s. s cenou 195 876 594,- Kč
bez DPH.
Tento podprojekt se skládá z následujících staveb:
Vladislav - ČOV a kanalizace
Jemnice - kanalizace
Moravský Krumlov - ČOV a kanalizace
Podprojekt E - region Žďársko
Zde ve výběrovém řízení zvítězilo sdružení firem
UNISTAV a. s., Chemkostav, a. s. s cenou 346 330 210,- Kč
bez DPH.
Tento podprojekt se skládá z následujících staveb:
Nové Město na Moravě - kanalizace
Maršovice, Pohledec - kanalizace
Nová Ves - kanalizace
Velké Meziříčí - ČOV a kanalizace
Mostiště - kanalizace
Oslavice - kanalizace
Ing. Vilém Rabner
Svaz VKMO s. r. o.
Problematika vzniku zápachu
při aerobní stabilizaci čistírenských kalů
Ing. Jan Foller
alové hospodářství čistíren odpadních vod (ČOV) bylo
u menších z těchto objektů do nedávna opomíjeným
technologickým uzlem a to proto, že byl hlavní důraz
kladen na vlastní biologickou ČOV a problematika produkovaných kalů z hlediska definice jejich konečných vlastností
nebyla a není předmětem zásadních podmínek vodoprávního
rozhodnutí nebo stavebního povolení.
K
zásadní, byly dimenzovány velkoryseji. Ty však už prakticky
nelze navrhovat z důvodu zákazu vypouštění metanu do
volné atmosféry přes to, že produkovaný kal byl dobře
odvodnitelný, nepodléhal spontánním rozkladným pochodům a byl dobře aplikovatelný na půdu. Nízká produkce bioplynu při vyhnívání za studena, pro kterou by se také těžko
hledalo u malých ČOV ekonomické uplatnění, nemůže být
ekonomicky pádným argumentem pro stavbu plynojemů.
Stabilizace čistírenských kalů, která je však nezbytná
z pohledu platné legislativy před jejich konečným uplatněním v zemědělství, je komplikovaný proces. Neexistuje totiž,
jak již bylo mnohokrát v různých odborných textech konstatováno, jednoznačné hodnotící kritérium, které by určovalo
jeho výsledek - tedy exaktně definované cílové vlastnosti
konečného produktu - stabilizovaného kalu.Tím tedy není
přesně ohraničena například potřebná doba po kterou je
nutné proces realizovat. Tyto skutečnosti vedou k rozdílnému přístupu projektantů při řešení a navrhování kalového
hospodářství ČOV.
V případě anaerobní stabilizace kalu, kdy je žádaným
vedlejším produktem bioplyn, je proces navrhován s ohledem na podrobně studované, probíhající biochemické reakce
a tato skutečnost vedla k tomu, že se na základě dalších kritérií, jako je provozní teplota a zatížení reaktoru časem ustálil technologický názor na jeho dimenzování. Z ekonomického hlediska byl tento přístup podporován také tím, že se
jednalo ve většině případů o řešení kalové koncovky u větších ČOV, kde bylo nutné pozorně zvážit délku
a podmínky procesu z důvodu snížení investic do objemů
reaktorů. Malé anaerobní vyhnívací komory, například
Emšerské nádrže nebo jiné nádrže pro studené vyhnívání,
kde nebyla výše investic vzhledem k objemům nádrží tak
Stabilizace kalů z ČOV za aerobních podmínek, která
dříve bývala využívána především u malých ČOV v současné
době nabývá na významu i u větších objektů, ale zatím není
zdaleka tak podrobně z technologického pohledu studována,
jako procesy anaerobní. Je to snad také tím, že procesy,
které probíhají za řízené aerace, jsou velmi podobné mineralizaci kalu v nízko zatížených moderních aktivacích.
Mnohdy se mylně za aerobní stabilizaci kalu pokládají procesy prostého uskladnění v otevřených nádržích s přetržitě
Vodárenské kapky
provozovaným pneumatickým nebo mechanickým mícháním. Podmínky v takových reaktorech však lze jen těžko
z hlediska redox-potenciálu zařadit do té či oné kategorie.
Za aerobní stabilizaci čistírenských kalů musíme považovat
tedy pouze proces, při kterém je ve vodném prostředí reaktoru nenulová a mnohdy řízená koncentrace kyslíku.
• Aerobní termofilní stabilizace kalu a stripování těkavých
produktů procesu
• Únik těkavých látek za horka po aerobní termofilní stabilizaci kalu při čerpání produktu nebo pneumatickém míchání
uskladňovacích nádrží
• Deponie odvodněného stabilizovaného kalu při manipulaci
s ním, například při odvozu
• Inokulace objektů mechanického stupně nevhodným zaústěním fugátu nebo kalové vody po anaerobním vyhnívání na
přítok surové odpadní vody
Z uvedeného výčtu možných zdrojů zápachu detekovatelných na ČOV je zřejmé, že značný počet z nich je ovlivněn
způsobem provozu tedy lidským faktorem, chybným řešením
ve fázi projektování nebo příčinami na stokové síti mimo
vlastní ČOV. Objektivních technologických příčin zápachu je
na dobře navržené ČOV menšina a při správném přístupu
k řešení mechanického předčištění a některých koncepcí
kalové koncovky by tyto neměly za správného způsobu provozu působit potíže.
S novelou zákona o ochraně ovzduší přichází od roku
2009 nová povinně sledovaná podmínka provozu ČOV, a to je
sledování a měření unikajícího zápachu z areálu ČOV.
Záměrně zde uvádíme unikajícího zápachu, protože není jednoznačně jisté, že zápach vzniká na ČOV. Zápach na ČOV
může vznikat pouze za specifických a dobře známých podmínek a mnohdy se může jednat jen o přechodný stav spojený
s porušením provozní kázně a podobně.
Možné zdroje zápachu na ČOV:
• Zahnívající odpadní voda z kanalizace (různé příčiny)
• Nevhodně navržený nebo provozovaný lapák štěrku
• Nevhodně dimenzovaná čerpací jímka na přítoku odpadních vod na ČOV
• Chybně nastavený režim čerpání odpadních vod nebo
nevhodný výběr kapacit čerpadel ve vztahu k vlastnostem
napojené stokové sítě
• Mechanické předčištění - česle a nevhodný provoz
• Deponie pevných nečistot z mechanického předčištění
• Nevhodně provozovaná dešťová zdrž
• Nevhodně provozovaná - vyklízená usazovací nádrž
• Havárie biologického stupně ČOV
• Zahnívání kalu v nevhodně provozovaných gravitačních
zahušťovacích nádržích
• Zahnívání uskladněného kalu v nevhodně provozovaných
aerovaných nebo otevřených uskladňovacích nádržích
• Anaerobní vyhnívání kalu při různých teplotách - únik bioplynu
• Otevřené uskladňovací nádrže anaerobně stabilizovaného
kalu při čerpání čerstvého produktu
Procesy produkující zápach i při správném provozu ČOV:
• Anaerobní stabilizace kalu - vlastní vyhnívací proces
• Aerobní stabilizace kalu za zvýšené teploty a při vysokém
zatížení
• Aerobní termofilní stabilizace kalu
Při anaerobní stabilizaci kalu objektivně vznikají při prvních stupních rozkladu biomasy - depolymeraci, případně acidogenezi těkavé látky, obsažené také v bioplynu, které
můžeme detekovat čichem již při stopovém množství ve vzduchu. Pachový vjem je otázkou individuálních dispozic. Výčet
těchto látek a jejich chemické složení jsou závislé na teplotě
a podmínkách procesu a na chemických vlastnostech zpracované hmoty. V hluboce anaerobních podmínkách se k těmto
látkám přidávají i pachově výrazné sirné sloučeniny a sulfan.
Při řízené aerobní stabilizaci kalu může dojít vlivem zvýšené teploty v uskladňovací nádrži, například v letních měsících, nebo když je tato tepelně izolovaná, při chybně dimenzované aeraci k částečnému rozkladu, který se podobá
prvnímu stupni anaerobních procesů. V takovém případě
mohou v detekovatelných množstvích vznikat pachově
výrazné organické sloučeniny, které jsou stripovány
do atmosféry zbytkovým vzduchem. Obdobná situace může
také nastat v případě, kdy do těchto nádrží dovezeme větší
množství již nahnilého kalu z jiných čistíren nebo kalu
s vysokým podílem organické hmoty.
Při aerobní termofilní stabilizaci kalu se jedná o zcela
odlišný biochemický proces než za běžných teplot okolí
a vznik smyslově vnímaných pachových látek je zcela přirozený a musí se s ním u těchto procesů vždy počítat. Vysvětlujeme si to tím, že rychlost spotřeby kyslíku při provozních
podmínkách termofilních reaktorů je v biomase vyšší a jeho
difuze dovnitř vloček je zanedbatelná. Z tohoto důvodu je i při
měřitelných koncentracích kyslíku v reaktorech vznik těkavých pachových látek možný, ale k jejich další oxidaci, která
by zápach snížila nebo odstranila, již množství rozpouštěného kyslíku nestačí. Výskyt sirných sloučenin je však vyloučen, indikoval by anaerobní podmínky i v roztoku, což by
mělo fatální následky na udržení procesu.
Možnosti potlačení zápachu při aerobní stabilizaci kalu
- dimenzování aerace
Zde je nutné na prvním místě připomenout, že aerobní stabilizace kalu je proces oxidační a tedy exotermní - produkuje
19
20
Vodárenské kapky
teplo. V případě autotermních aerobních termofilních technologií stabilizace kalu (ATAS), provozovaných v dobře
tepelně izolovaných a uzavřených reaktorech je toto odpadní
teplo s výhodou využíváno k samoohřevu na hygienizační
teplotu. Pokud však máme izolovány otevřené kalojemy
s aerací, kde je izolace z důvodu omezení zamrzání v zimě,
může v letních měsících dojít také k ohřevu, až nad 35°C, tím
ke snížení rozpustnosti kyslíku a nastává jiný proces rozkladu - podobný procesům v reaktorech ATAS. K tomuto
procesu jsou zvláště náchylné kalojemy na zahuštěný kal se
sušinou nad 3 % a se zvýšeným obsahem organické hmoty
(nad 65 %).
• Provozní koncentrace kyslíku v kalojemech po celou dobu
uskladnění: 0,8 - 1,5 mg/l
• Časové řízení aeračního systému musí být průběžně kontrolováno alespoň ručním měřením koncentrace kyslíku
v různých ročních obdobích a operativně upravováno
Je zřejmé, že skutečné návrhy kalové koncovky s aerobní
stabilizací kalu nebudou v plném rozsahu ctít výše uvedená
kritéria, ale při jejich dodržení je za předpokladu zodpovědného přístupu obsluhy reálná šance, že takto vystrojená ČOV
zápach produkovat nebude a nebudou zbytečně vysoké provozní náklady. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze také
očekávat, že produkovaný stabilizovaný kal splní také legislativní kritéria pro zařazení do kategorie II.
Odchýlení se od uvedených kritérií směrem k velkorysejšímu dimenzování povede k vysokým provozním nákladům a plýtvání energií, protože zárukou správné funkce je
především dokonalé míchání dané uvedeným specifickým
objemem vzduchu.
Odchýlení od uvedených podmínek, stejně jako látkové
nebo hydraulické přetížení kalové koncovky povede s vysokou mírou pravděpodobnosti ke zhoršení všech vlastností
produkovaného kalu a ke vzniku zápachu.
Jak zabránit vzniku zápachu při aerobní stabilizaci kalu na
malých ČOV:
• Při návrhu a dimenzování kalojemů je třeba vědět, jaké
maximální množství kalu bude zpracováno
• Pokud je uvažováno se strojním zahuštěním surového kalu
je nutné s tím počítat
• Aerační systém musí mít dostatečnou výkonovou rezervu
s ohledem na uvažované řešení kalové koncovky
• Aerační systém musí umožnit alespoň jednoduché řízení
procesu (časový spínač), podle nastavených a instrumentálně ověřených podmínek procesu
• Optimální je řešení ve dvou sériově propojených nádržích
s přesným a pravidelným provozním režimem
• Doba aerobní stabilizace kalu - střední hydraulická doba
zdržení, by neměla být kratší než 35 dní a z ekonomických
důvodů by neměla být delší než 45 dní, vztaženo k reálně
dosahované sušině kalu
• Aerovány musí být v případě více kalojemů všechny nádrže
• Pokud při provozu kalového hospodářství s aerobní stabilizací kalu uvažujeme s dovozem kalu z malých objektů bez
aerace, musí být první - vstupní uskladňovací nádrž vybavena výkonnější aerací
• Dovážené kaly z jiných ČOV by v průměru neměly přesahovat 20 % denní produkce sušiny kalu na dané ČOV, pokud
nebylo toto množství uvažováno již při projekci objektu
Orientační návrhové parametry pro kalové hospodářství
s aerobní stabilizací kalu:
• Specifický objem kalojemů při prostém zahuštění sedimentací, sériovém propojení dvou nádrží a pravidelném stahování kalové vody z obou nádrží pružným mechanismem:
70 - 75 m3/1 000 EO
• Specifický objem kalojemů při strojním zahuštění kalu
a pravidelném stahování kalové vody z obou nádrží pružným
mechanismem a sériovém propojení nebo postupném
plnění: 50 - 55 m3/1 000 EO
• Specifický návrh aeračního systému se střední bublinou
pro sušiny kalu do 3 %: 0,9 - 1,2 m3/m3
• Specifický návrh aeračního systému se střední bublinou
pro sušiny kalu nad 3 %: 1,3 - 1,5 m3/m3
Systémy ATAS
V případě systémů aerobní termofilní autotermní stabilizace kalu, bez ohledu na to zda je aerace realizována vzduchem nebo čistým kyslíkem budou pachové látky vznikat
vždy. Z tohoto důvodu je nezbytné při návrhu kalové koncovky s těmito systémy se vznikem pachových látek počítat.
Při aeraci čistým kyslíkem, technologie OSS - oxyterm
sludge systém je množství vzdušniny unikající z reaktoru
velmi malé a při běžném provozu není samotný reaktor
zdrojem zápachu. Využití kyslíku se pohybuje v rozmezí
80 - 90 %. Pachové látky se uvolňují až ve výstupní vyrovnávací nádrži za zvýšené teploty, je-li pneumaticky míchána
nebo při denním čerpání stabilizovaného kalu do poloprázdné nádrže nad hladinu. Řešením jsou pasivní opatření
(prosté zakrytí nádrže) a mechanické míchání. Pro vstupní
vyrovnávací nádrž platí to, co bylo uvedeno v souvislosti
s řízenou aerobní stabilizací kalu vzduchem.
Při aeraci vzduchem, technologie FUCHS, je zdrojem
zápachu především reaktor nebo soustava reaktorů vlivem
značné míry stripování pachových látek nevyužitým vzduchem - především dusíkem z něho. Objem pachem zatížené
vzdušniny je asi o dva řády vyšší než u čistého kyslíku.
Z tohoto důvodu je při tomto způsobu stabilizace kalu
Vodárenské kapky
Ve výše uvedeném jsme se snažili naznačit, že u aerobní
stabilizace kalu, jakoukoliv metodou prakticky nedochází
k úniku zápachu do okolí, pokud byl návrh technologie projekčně zvládnut a nedošlo k nevhodným kompromisům nebo
porušení provozní kázně. Provozní náklady na kalovou koncovku se díky přísné legislativě stále zvyšují a proto si tato
část technologie ČOV zaslouží odpovědný přístup i u malých
objektů. Především v době zvyšování ceny elektřiny bude
aerobní stabilizace vzduchem poměrně nákladnou záležitostí i při správném dimenzování a bylo by škoda vynaložené
úsilí promarnit bez následného využití kalu v zemědělství.
nezbytné použít vysoce sofistikovaného způsobu odstraňování zápachu, například fotokatalytickou oxidaci a podobně.
Pro následující nádrže za reaktory platí podobná opatření,
jako u čistého kyslíku.
S ohledem na vysokou účinnost snižování obsahu patogenů a další pozitivní vlastnosti produktu by neměly být
technologie ATAS kvůli možnému úniku pachových látek, jak
bylo naznačeno, způsobenému spíše lidským faktorem než
technologií, zatracovány.
Závěrem je nutné se pro úplnost zmínit ještě o zápachu
produkovaném při vápnění kalu. Tato problematika je
poměrně podrobně rozebrána ve „Vodním hospodářství“
5/2009, a proto ji zde nebudeme dále z hlediska principu
rozebírat. Vzhledem k tomu, že se při tomto procesu, jako
hlavní pachová látka uvolňuje amoniak, který není možné
vypouštět do volné atmosféry je z legislativních důvodů provoz vápnícího zařízení bez likvidace amoniaku, který se uvolňuje především na deponii vápněného kalu, nepřípustný.
Likvidace zápachu z těchto zařízení je technologicky vyřešena a je pouze otázkou investic. Proto i u této technologie
platí to, co je uvedeno výše. Pokud nemá být na ČOV produkován zápach, musí být především dobře navržena.
Foto: Ing. Jiří Jelínek
Ing. Jan Foller
generální ředitelství
[email protected]
Snížení poruchovosti a úniků vody
po redukci tlaku ve vodovodní síti obce Blučina
Ing. Pavel Svoboda
hlediska snižování úniků vody je vždy výhodné provozovat
vodovodní síť při hydrodynamickém tlaku, který se blíží
minimální hodnotě stanovené vyhláškou zákona o vodovodech a kanalizacích. Snížením vysokých provozních tlaků
ve vodovodním systému docílíme nejen menšího opotřebení
prvků vodovodní sítě, ale zmenší se počet poruch na vodovodní síti a hodnoty úniků vody z potrubí budou nižší. Ke snížení vysokých tlaků ve vodovodní síti je v mnoha případech
výhodné osazení redukčního ventilu. V mnoha případech
může být ekonomičtější lokální dočerpávání vody automatickou čerpací stanicí do malé části vodovodní sítě než gravitační provozování celé sítě na hranici maximálních tlaků.
Obec Blučina je zásobena gravitačně z řídícího vodojemu
Židlochovice (255/250 m n. m.), který určuje tlakové poměry
v celém skupinovém vodovodu a je jediným vodojemem
v systému. Celková délka vodovodní sítě Blučina je 11 775 m.
Převažuje potrubí z tvárné litiny (55 % z celkové délky), zbytek
sítě tvoří plastové potrubí - PVC (7 %) a PE (38 %). Převážná
část vodovodní sítě Blučina byla vybudována v 80. letech
minulého století, po roce 2000 došlo k rozšíření sítě o nové
vodovodní úseky (rozšíření o 22 % ze stávající celkové délky).
Výše uvedené obecně platné teoretické zákonitosti byly již
dříve uvedeny v metodických podkladech vypracovaných
v rámci průběžné činnosti firemního Strategického týmu 1.4.2
„Ztráty vody“. Navazující praktické ověření teoretických
zákonitostí realizovala divize Brno-venkov systematickým
sledováním vybraných technických ukazatelů po osazení
redukčního ventilu ve vodovodu Blučina. V tomto článku jsou
pro názornost doloženy některé zjištěné souhrnné výsledky.
Převážná část zástavby v obci Blučina se nachází na kótě
185 - 190 m n. m. a max. hydrostatický tlak vyvozený hladinou vodojemu Židlochovice dosahoval před osazením
redukčního ventilu až 70 m v. sl. Hydrodynamický tlak v síti
se pohyboval průměrně v hodnotách 55 - 60 m v. sl.
Z
Technický popis vodovodu Blučina
Vodovod obce Blučina je součástí skupinového vodovodu
Židlochovice, na který je napojeno celkem 8 spotřebišť:
město Židlochovice a obce Hrušovany u Brna, Vojkovice,
Blučina, Žabčice, Unkovice, Přísnotice, Opatovice.
Tlakové poměry ve vodovodní síti Blučina
a parametry osazeného redukčního ventilu
Část vodovodní sítě Blučina je zásobena přes automatickou čerpací stanici a parametry této části vodovodní sítě
nejsou do výsledného posouzení zahrnuty, protože snížení
tlaků nemá na poruchovost v části sítě, nacházející se za
automatickou čerpací stanicí, žádný vliv.
Z důvodu vysokých provozních tlaků v převážné části
vodovodní sítě Blučina byl dne 13. 12. 2006 na přiváděcím
řadu do obce Blučina osazen tlakově redukční ventil
21
22
Vodárenské kapky
CLA-VAL, model NG1E-90-01/KCOS/LFS, DN 100/PN 10-16
s následujícími tlakovými parametry:
• vstupní tlak na redukčním ventilu: 7 barů
• výstupní tlak byl nastaven na hodnotu: 5 barů
Osazením redukčního ventilu došlo ve vodovodní síti obce
Blučina ke snížení tlaků o 2 bary (20 m v. sl.).
Tab. č. 2
Počet poruch na vodovodních řadech
dle materiálu potrubí před a po osazení RV
počet poruch
materiál
před osazením RV
LT
4
0
PE
27
9
PVC
3
0
34
9
CELKEM
Evidentně nejvíce poruch vzniká na PE potrubí, jedná se
nejen o nekvalitní polyetylénové potrubí z 80. let minulého
století, ale zároveň u tohoto potrubí byla provedena také
nekvalitní pokládka při výstavbě vodovodu (nebyl dodržen
potřebný technologický postup - obsypový materiál, hutnění,
apod.). Lze konstatovat, že vyšší efekt na snížení poruchovosti byl dosažen u hrdlem spojovaných trub (šedá litina,
PVC).
Redukční ventil CLA-VAL osazený v roce 2006 v Blučině
Vyhodnocení snížení poruchovosti na síti
po osazení redukčního ventilu
Zajímá nás, jak velký vliv má snížení tlaků na četnost
poruch. Pro porovnání poruchovosti bylo vybráno stejné
časové období, cca 2 roky před osazením redukčního ventilu
(od 1. 1. 2005 do 12. 12. 2006) a cca 2 roky po jeho osazení
(poruchy od 14. 12. 2006 do 1. 12. 2008). Podkladem
o počtech poruch byl software Evidence poruch (EP 2000)
běžně užívaný v naší společnosti.
a) do statistického hodnocení byly zařazeny poruchy s únikem vody, na které má hodnota tlaků v síti přímý vliv:
- na řadech (trhliny, netěsnosti spojů, apod.)
- na armaturách (netěsnosti, prasklá těsnění, apod.)
- na přípojkách
b) do statistického hodnocení nebyly zařazeny poruchy
s únikem vody, na jejichž vznik nemá hodnota tlaků v síti vliv:
- způsobené 3. osobou
- poruchy na objektech (stavební část)
- poruchy na části vodovodní sítě Blučina zásobené přes
automatickou tlakovou stanici
c) statistická analýza snížení poruchovosti:
Výsledky statistického hodnocení prokázaly, že po osazení
redukčního ventilu poruchovost na síti významně klesla
- viz tabulka Tab. č. 1.
Tab. č. 1
Výsledný počet poruch před a po osazení redukčního ventilu (RV)
před osaz. RV
po osaz. RV
2005 - 2006
2007 - 2008
snížení
poruchovosti
v%
34
9
73,5
přípojka
0
0
0,0
armatura
3
1
66,7
CELKEM
37
10
73,0
řad
po osazení RV
Následně po dokončení základního dvouletého vyhodnocení poruchovosti průběžně uskutečňujeme další kontrolní
ověření. V roce 2009 vzniklo na vodovodní síti v Blučině celkem 6 poruch, v roce 2010 vzniklo 9 poruch. Počet poruch
vykazuje trvale nižší stav než před snížením tlaků v síti
redukčním ventilem.
Ekonomické posouzení nákladů
a úspor při snižování tlaků ve vodovodu
Obecně lze při snížení tlaků ve vodovodní síti očekávat:
• snížení nákladů na opravy infrastruktury z důvodu snížení
počtu poruch, s tím souvisí také možnost využití zaměstnanců na jiné provozní činnosti
• snížení úniků vody, které má příznivý dopad na snížení
provozních nákladů na výrobu a distribuci vody uniklé
z potrubí
a) náklady na pořízení redukčního ventilu (CÚ roku 2006
bez DPH):
- cena redukčního ventilu včetně montáže:
48 790 Kč
- připojení redukčního ventilu na dispečink:
20 430 Kč
- celkové investiční náklady:
69 220 Kč
b) úspora nákladů na opravy poruch na vodovodní síti:
- převažující poruchové potrubí - PE, DN100
- statisticky vyhodnocená průměrná cena opravy jedné
poruchy na vodovodní síti v Blučině (z faktur v CÚ roku
2009 bez DPH) - 20 000 Kč, přičemž je již zprůměrováno
uložení v zeleném pásu a ve vozovce
- po osazení RV vzniklo na řadech za dva roky o 25 poruch
méně, než za stejné dvouleté období před osazením RV
- vyčíslení úspory finančních prostředků na opravy v Blučině
v letech 2007 - 2008:
25 x 20 000 Kč = 500 000 Kč/za dva roky, tj. cca 250 000 Kč/rok
Z přehledu je patrné, že návratnost investice do redukčního
ventilu v Blučině byla v důsledku snížení poruchovosti méně
než 4 měsíce.
Pozn. - po osazení RV vznikly 4 poruchy v roce 2007 a 6 poruch v roce 2008
Při zpracování analýzy poruch bylo zjištěno, že převážná
část poruch vzniká na vodovodních řadech. Proto byl následně
upřesněn počet poruch vzniklých na jednotlivých trubních
materiálech vodovodních řadů - viz tabulka Tab. č. 2.
c) úspora nákladů z důvodů snížení úniků vody:
- k výpočtu objemu sníženého úniku vody se využívá hydraulických tabulek - v níže uvedené tabulce je doložena jejich
zkrácená verze - viz Tab. č. 3
Vodárenské kapky
Tab. č. 3
Hydraulická závislost velikosti úniků vody z vodovodních potrubí vztažená k tlaku vody v síti a k velikosti otvoru v poškozeném potrubí
tlak v síti
3,0 bary
= 30 m. v. sl.
4,0 bary
= 40 m. v. sl.
6,0 barů
= 60 m. v. sl.
8,0 barů
= 80 m. v. sl.
otvor úniku
otvorem unikající množství vody
m3/den
m3/rok
litrů/sec.
litrů/min.
2 mm
0,05
3,2
192
4,6
138
1 682
4 mm
0,20
12,0
720
17,3
518
6 307
6 mm
0,45
27,0
1 620
38,9
1 166
14 191
8 mm
0,80
48,0
2 880
69,1
2 074
25 229
2 mm
0,07
4,0
240
5,8
173
2 102
4 mm
0,23
14,0
840
20,2
605
7 358
6 mm
0,53
32,0
1 920
46,1
1 382
16 819
8 mm
0,92
55,0
3 300
79,2
2 376
28 908
2 mm
0,08
5,0
300
7,2
216
2 628
4 mm
0,31
18,4
1 104
26,5
795
9 671
6 mm
0,67
40,0
2 400
57,6
1 728
21 024
8 mm
1,17
70,2
4 212
101,1
3 033
36 897
2 mm
0,12
7,0
420
10,1
302
3 679
4 mm
0,38
23,0
1 380
33,1
994
12 089
6 mm
0,83
50,0
3 000
72,0
2 160
26 280
8 mm
1,42
85,0
5 100
122,4
3 672
44 676
• objem ušetřené vody z důvodu snížení úniků vody po osazení RV v Blučině:
Předpoklady:
vstupní tlak: 7 bar (do výpočtu vzata střední tabulková
hodnota mezi 6 a 8 bary)
výstupní tlak: 5 bar (do výpočtu vzata střední hodnota
tabulková mezi 4 a 6 bary)
simulace úniku vody otvorem o předpokládaném průměru
4 mm (průměrná hodnota)
Výpočet:
před redukcí: hydrostatický tlak 7 barů, DN otvoru 4 mm
- množství vody unikající otvorem V1 (sec) = 0,35 l/s, resp.
V1 (rok) = 10 880 m3/rok
po osazení RV: hydrostatický tlak 5 barů, DN otvoru 4 mm
- množství vody unikající otvorem V2 (s) = 0,27 l/sec, resp.
V2 (rok) = 8 515 m3/rok
Celkový objem ušetřené vody:
V = V1 (s) - V2 (s) = 0,35 - 0,27 = 0,08 l/s
tj.
V = V1 (rok) - V2 (rok) = 10 880 - 8 515 = 2 365 m3/rok
• roční úspora provozních prostředků snížením úniků vody
po osazení RV v Blučině:
Aktuální cena základních provozních nákladů vyrobené
vody: 9,0 Kč/m3 bez DPH (poplatek za odběr podzemní
vody, čerpání z vrtu do VDJ - tj. elektrická energie, chemikálie...)
litrů/hod.
m3/měs.
průměr
Z přehledu je patrné, že při simulovaném úniku vody jedním otvorem o průměru 4 mm by návratnost investice do
redukčního ventilu v Blučině byla v důsledku snížení úniků
vody přibližně za 3 roky.
Závěrečné vyhodnocení
a) Provedené posouzení poruchovosti vodovodní sítě v obci
Blučina před a po osazení redukčního ventilu jednoznačně
prokázalo teoretické předpoklady, tj. že snížení tlaků ve
vodovodní síti přispívá k výraznému snížení poruchovosti.
Cílená redukce tlaku ve vodovodní síti vede nejen ke snížení
poruchovosti, ale také, aniž bychom dohledali a opravili
skryté úniky, klesnou v důsledku snížení provozního tlaku
i celkové hodnoty objemů vody uniklé do podzemí. To vše má
za následek úsporu finančních prostředků.
b) Výše uvedené výpočty prokázaly, že návratnost investice
do redukčního ventilu osazeného na vodovodní síti v Blučině
byla ve velmi krátkém čase.
c) Závěrečné doporučení zní jednoznačně - zaměřit se ve
všech provozovaných obcích a městech na lokality s vysokými tlaky ve vodovodní síti a tyto vysoké tlaky následně
redukovat. Na divizi Brno-venkov připravujeme obdobné
vhodné technické řešení také pro další obce, kde budeme
pokračovat v cíleném snižování tlaku. Aktuálně se jedná
např. o obec Bílovice nad Svitavou a obec Ostrovačice.
Foto: autor článku
Vyčíslená úspora provozních nákladů:
2 365 m3/rok x 9,0 Kč/m3 = 21 285 Kč/rok
Ing. Pavel Svoboda
divize Brno-venkov
[email protected]
23
24
Vodárenské kapky
Představujeme provoz V + K Polná
Miroslav Zvolánek
P
rovoz Vodovody a kanalizace Polná je jedním ze čtyř
základních provozů v rámci organizační struktury divize
Jihlava. Jak již vyplývá z názvu provozu, jeho hlavní činností je komplexní zajištění provozu vodovodů a úpravny
vody, ale také zabezpečení odvádění a čištění odpadních vod
v rámci celé oblasti Polenska včetně Čistírny odpadních vod
v Polné.
Provoz Vodovody a kanalizace Polná se sídlem ve městě
Polná se nachází v severní části okresu Jihlava. Je členěn na
montážní obvody „čisté vody“ (výroba a distribuce pitné vody)
a „špinavé vody“ (odkanalizování a čištění odpadních vod na
ČOV).
Úpravna vody Polná
Výroba vody je zabezpečována z povrchového zdroje na
úpravně vody Polná. Zdrojem surové vody je Jamenský
potok, který je ve správě Povodí Vltavy. Výkon úpravny vody
je max. 40 l/s a její provoz je zajištěn třemi pracovníky.
Technologie úpravy surové vody na pitnou se skládá celkem ze tří stupňů:
• čiření
• filtrace
• akumulace a tlaková filtrace
Zajímavostí na úpravně vody Polná je ozonizace, která
byla v roce 1978 uvedena do trvalého provozu a úspěšně je
provozována i v současné době.
procesem odkyselování, tlakovou filtrací, odradonováním,
chemickým dávkováním a následně odchází do rozvodné
sítě.
Celkově provoz zabezpečuje opravu a údržbu vodovodní
sítě v délce 100 km včetně osmi vodojemů s 3 230 vodovodními přípojkami s fakturačními měřidly. Provoz také zajišťuje
odkanalizování odpadních vod na kanalizační síti v celkové
délce 52 km v osmi obcích. Čištění odpadních vod je realizováno u dvou obcí čistírnou s oxidačním příkopem a ve třech
případech čistírnou s biologickou aktivací (viz níže).
Provozované čistírny odpadních vod:
Polná - biologická aktivace
Luka nad Jihlavou - biologická aktivace
Dobronín - biologická aktivace
Větrný Jeníkov - oxidační příkop
Černá - oxidační příkop
Věžnička - čerpací stanice odpadních vod
Veškeré opravy a údržbu vodovodní a kanalizační sítě
zajišťuje 19 pracovníků provozu. Provozní středisko Polná je
vybaveno příslušnou mechanizací a dopravními prostředky.
Jedná se o bagr Caterpillar, nákladní vůz Mercedes a užitkový osobní vůz Renault Kangoo.
Veškeré práce (často i za nepříznivých klimatických podmínek nebo v těžko dostupném terénu) vykonávají pracovníci
provozu s obětavostí a vysokým pracovním nasazením, jak
v pracovní době, tak i mimo pracovní dobu. A za to bych chtěl
touto cestou všem pracovníkům bez rozdílu poděkovat.
Pitná voda je dodávána do vodojemu a gravitací je dále
rozváděna do města Polná a městyse Dobronín.
Foto: Jaroslava Hurychová
Dalších 13 obcí a městysů je zásobováno pitnou vodou
z podzemních zdrojů. Tato voda je technologicky upravována
ČOV Polná
Miroslav Zvolánek
divize Jihlava
[email protected]
Vodárenské kapky
ČOV Dobronín
ČOV Luka nad Jihlavou
ČOV Větrný Jeníkov
ČOV Černá
ÚV Polná
ÚV Polná
25
26
Vodárenské kapky
Výhody a nevýhody
beztlaké a tlakové filtrace vody
Ing. Jiří Malimánek
F
iltraci vody je možné navrhovat a provozovat v zásadě ve
dvou variantách:
jako beztlakou nebo tlakovou.
Beztlaká filtrace
Otevřené filtry se obvykle navrhují v objektu jako pravoúhlé betonové či plastové otevřené nádrže naplněné vhodným filtračním materiálem.
Filtrovaná voda je přivedena rozvodným potrubím nad
filtrační vrstvu, odváděna je sběrným potrubím ve dně těchto
filtrů. Filtrační rychlost se volí 4 až 6 m.h-1.
Tyto filtry se perou vodou za působení tlakového vzduchu. Vzhledem k velké filtrační ploše se beztlaká filtrace
používá především na větší průtoky řádu 100 až 1 000 m3.h-1.
Nevýhodou je velká zastavěná plocha a nutnost zakomponovat stavbu beztlaké filtrace předem již do projektu plánované stavby celého vodárenského objektu.
Tlaková filtrace
Uzavřené tlakové filtry pracují s vyššími filtračními rychlostmi 8 až 20 m.h-1.
Vzhledem k tomu, že pracují se vstupními tlaky 400 až
600 kPa, mají vyšší měrnou kalovou kapacitu na jednotku plochy ve srovnání s otevřenými beztlakými filtry. Vyrábí se jako
kompozitní či ocelové tlakové nádoby o průměrech od 300 mm
do 3 000 mm, určeny jsou na průtoky od 1 do 100 m3.h-1. Vyšších filtračních průtoků lze dosáhnout paralelním zapojováním více filtrů pracujících současně vedle sebe.
Tlakové filtry lze plnit rozličnými filtračními materiály :
• vodárenským pískem a hydroantracitem pro prostou filtraci
• aktivním uhlím pro záchyt volného chloru a organických
nečistot
• preparovanými materiály pro filtraci železa, manganu, hliníku a sirovodíku
• vápencem nebo dolomitem pro odkyselení vody a zvýšení
obsahu vápníku a hořčíku
• ionexovými pryskyřicemi pro změkčení vody, záchyt dusičnanů apod.
Výhodou tlakových filtrů jsou menší nároky na zastavěný
prostor, možnost i dodatečného doplnění do již stávajících
vodárenských objektů a snadnost automatizace filtračního
procesu. Automatický start praní filtrů, resp. délka filtračního cyklu se volí buď dle nárůstu tlakové provozní ztráty,
objemu proteklé vody nebo dle nastavitelného časového
intervalu. Pro automatizaci tlakových filtrů existuje celá řada
kompaktních ventilových jednotek v různých materiálových
provedeních (plastové ventilové jednotky SIATA z materiálu
Noryl nebo kovové jednotky FLECK z mosazi).Filtry o větších
průměrech se automatizují elektromotorickými nebo pneumatickými mezipřírubovými klapkami, ty jsou řízeny programovatelnými automaty.
Firma KOWA, s. r. o. dodává technologické celky pro
následující vodárenské technologie.
Písková filtrace
Písková filtrace mechanických nečistot je nejpoužívanější
filtrací vody. Nachází uplatnění při filtraci jak povrchové tak
i podzemní vody, při filtraci průmyslové vody v celé škále
výrobních technologií.
Část pískového lože lze nahradit hydroantracitem, což je
materiál tepelně zpracovaný z velmi kvalitního přírodního antracitu. Oproti vodárenskému písku se vyznačuje větší drsností,
větším měrným povrchem a tím i větší schopností zachycovat
nečistoty. Díky menší měrné hmotnosti je zpětný proplach
hydroantracitu účinnější (snadnější vznos filtračního lože).
Filtrace na aktivní uhlí
Aktivní uhlí má rozsáhlé použití při úpravě vody. Je vyráběno z vybraných druhů černého uhlí aktivací vodní parou.
Kromě vlastního zachycení nečistot se u aktivního uhlí uplatňují sorpční a chemisorpční vlastnosti velkého specifického
povrchu. Dokáže zachycovat i ve vodě rozpuštěné látky, především organického charakteru. Účinně odstraňuje nežádoucí pach a chuť.
Změkčování
Úprava „tvrdé“ vody především v průmyslových procesech
a potravinářství, předúprava vody pro náročné technologie
(např. reverzní osmóza), ochrana potrubních a tepelných
systémů před usazováním vodního kamene, změkčení kotelní
přídavné vody, atd. Změkčení vody spočívá ve výměně iontů
vápníku a hořčíku za ionty sodíku na katexové pryskyřici.
Odželezování a odmanganování
Velká většina podzemních vod a mnohé povrchové vody
obsahují rozpuštěné železo, které někdy doprovází i mangan.
Jejich přítomnost je způsobena geologickým podložím.
Právě tyto kovy představují nebezpečí zanášení vodovodního
potrubí vylučujícími se oxidy a hydroxidy těchto kovů, dodávající vodě červené až hnědé zabarvení. Odstranění těchto
kovů z vody se dosáhne oxidací na nerozpustné oxidy a hydroxidy a jejich eliminací z vody filtrací.
Odstranění dusičnanů
V pitné vodě je obsah dusičnanů limitován. Denitrifikační
zařízení slouží k odstraňování dusičnanů z vody průtočným
způsobem přes denitrifikační anex, na kterém dochází
k výměně dusičnanových iontů rozpuštěných ve vodě za ionty
chloridové.
Odkyselení vody
Kyselost vody je nežádoucí, způsobuje korozi kovových
potrubí i betonu. Bývá způsobena horninovým podložím,
kyselými dešti a rozpuštěným oxidem uhličitým ve formě
kyseliny uhličité. Jedním ze způsobů odkyselování pitné
i užitkové napájecí vody je její filtrace přes odkyselovací
materiál CC a HD.
Vodárenské kapky
Shrnutí
Oborem činnosti firmy Kowa je mimo jiné i návrh
a dodávka tlakové filtrace vody. Volba vhodného filtru na
úpravu vody je individuální, je závislá na znalosti konkrétních
podmínek (rozbor vody, průtok, stavební prostor, specifické
požadavky a přání zákazníka).
Případné dotazy k uvedené problematice rádi zodpovíme,
návrhy vhodného řešení filtrace - úpravy vody zpracováváme
zdarma.
Ing. Jiří Malimánek
Kowa, spol. s r. o.
[email protected]
Automatická filtrační stanice pro odželezování vody na průtok do 8 m3.h-1
Konference Vodárenská biologie 2011
Ing. Václav Mergl, CSc.
V
e dnech 2. a 3. února 2011 se v Praze konala XXVII.
mezinárodní konference Vodárenská biologie 2011,
které se zúčastnilo 144 převážně vodárenských odborníků, kteří vyslechli 33 přednášek v 5 odborných blocích
a shlédli výstavku 12 plakátových sdělení. Konferenci uvedla
doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. z VŠCHT Praha
a předala slovo prof. RNDr. Aleně Sládečkové, CSc., která ve
svém úvodním příspěvku vzpomenula padesát let vodárenské biologie v Praze a prvního biologa laboratoří Pražských
vodáren, svoji spolužačku RNDr. Věru Moravcovou, CSc.
Konference byla rozdělena do několika samostatných bloků
a témat, jejichž shrnutí přináší tento článek.
Legislativa a normy
(2 přednášky)
Ing. Lenka Fremrová - informovala o činnosti pracovní skupiny CEN/TC 230/WG 2 Biologické metody a metody pro hodnocení ekologického stavu. Uvedla přehled norem zavedených do soustavy ČSN a výsledky prověrky norem pro
biologický rozbor vod.
Mgr. Petr Pumann - upozornil na problematická místa při
stanovení chlorofylu-a ve vodě v provozních laboratořích,
norma ČSN ISO 10260.
Biologický stav vod
(6 přenášek)
Mikrobiologický rozbor vody vybraných pramenů a studánek
ukázal, že pouze u 3 z 11 zdrojů voda vyhověla požadavkům
na pitnou vodu. Za kolektiv autorů informaci přednesla
Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D. z Univerzity Pardubice.
Ing. Peter Baláži, PhD. z VÚVH Bratislava hovořil o hodnocení
stavu povrchových vod v povodí řeky Slaná a ve druhé přednášce informoval o výskytu mechorostů na monitorovacích
lokalitách, sloužících pro hodnocení ekologického stavu útvarů
povrchových vod. Toxické kovy ve sledovaných 10 pražských
nádržích se hromadí v sedimentech i v rybách, uvedla
Bc. Lucie Doležalová z ČVUT v Praze. Dlouhodobé trendy a vliv
opatření na změnu kvality vody a sedimentu pražského Botiče
uvedla Mgr. Lucie Večeřová z ČVUT v Praze. Biologické hodnocení drobných městských toků - Botiče, Rokytky a Unětického
potoka ukázalo nízkou kvalitu vody, prostředí, stejně jako společenstva makrozoobentosu a rozsivek, uvedla ve svém příspěvku Mgr. Jana Novotná z ČVUT v Praze.
Sinice a trofizace vod fosforem, metody jejich eliminace
(11 přednášek)
Mgr. Petr Pumann - uvedl typy epidemiologických studií,
akutní otravy v Caruaru při hemodialýze, dále pak studie, zda
má výskyt sinic ve zdrojích vody vliv na karcinom jater, kolorektální karcinom, případně na nízkou porodní hmotnost
a předčasné porody.
RNDr. Pavel Dusílek - dospěl k názoru, že je potřeba ještě
hodně intenzivní a dlouhodobé práce a pozorování věnovat
ke sdělení, zda může ekologické inženýrství přispět k řešení
stávajícího neúnosného ekologického stavu doprovázeného
nadměrným výskytem sinic.
Ing. Jiří Palčík, Ph.D. - za kolektiv autorů informoval o dosavadních opatřeních k potlačení masového rozvoje sinic
v Brněnské údolní nádrži. Aerace a destratifikace vodního
sloupce byly využity jako metody nechemického omezení
rozvoje vodního květu sinic.
27
28
Vodárenské kapky
RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. - zdůraznila, že aerační technologie ve spojení s lokalizací inokula sinic patří k ekologicky šetrným metodám v prevenci proti rozvoji vodního
květu sinic.
Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. - shrnula výsledky práce
kolektivu sdělením, že metoda snižování obsahu fosforu
a odstraňování sinic z vodního sloupce pomocí nZVI se jeví
jako velmi nadějná. Experimenty naznačují, že nanoželezo
vniká do buněk sinic rychleji než do buněk zelených řas
a rozsivek.
Doc. Ing. Josef Hejzlar, CSc. - komentoval zhoršující se
trendy vývoje kvality a trofie vodárenské nádrže Římov.
RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. - uvedl zajímavosti z monitoringu živin a organických mikrokontaminantů ve vodní
nádrži Švihov (Želivka) a důsledky pěstování řepky a kukuřice.
Ing. Pavel Hucko, CSc. - přednesl souhrnnou zprávu
o nadměrném výskytu fosforu ve vodě a v sedimentech vodárenské nádrže Klenovec. Jedním z navrhovaných opatření je
omezení živočišné výroby v lokalitě na přítoku.
Mgr. Daniel Fiala - hovořil o variabilitě odnosu fosforu ze
zemědělské půdy v měřítku mikropovodí na příkladu vodní
nádrže Želivka.
Ing. Marek Holba, Ph.D. - přednesl 2 přednášky. První obsahovala předpokládané scénáře budoucího nakládání s fosforem z hlediska ochrany životního prostředí a udržitelné
zemědělské produkce, druhá přednáška shrnula přehled
technologií recyklace a odstraňování fosforu z povrchových
a odpadních vod.
Bazény a jejich provoz
(2 přednášky)
Doc. Ing. Bohumil Šťastný, Ph.D. - shrnul výsledky pokusů
s barvicí zkouškou při sledování vlivu výměnného systému
vody v bazénu na kvalitu bazénové vody. Navazující přednášku na téma „Vliv bazénového provozu na recipient“ přednesl Ing. Michal Janoušek.
Ing. Eva Podholová - ve svém příspěvku porovnala účinnost
odstranění různých kontaminantů pomocí membránových
technologií a pomocí koagulace. Bude záležet na účelu využití upravené odpadní vody.
Ing. Andrea Benáková, Ph.D. - sdělila, že studie kvality
odtoků 9 čistíren odpadních vod prokázala odstranění více
než 98 % indikátorových organismů.
Ing. Petra Oppeltová, Ph.D. - uvedla ve svém příspěvku,
že sledovaná kořenová čistírna odpadních vod vykazuje
vysokou účinnost při odstraňování organického znečištění
a nerozpuštěných látek, ale nízkou eliminaci fosforu
a dusíku.
Ing. Lenka Vacková - s kolegy zjistili, že pro denitrifikaci je
vhodnější použít směsnou kulturu, než kultury čisté.
Technologie úpravy vody a dezinfekce
(5 přednášek)
Ing. Eva Sýkorová - se zabývala testem stanovení aktivního
chloru metodou DPD se zaměřením na stanovení oxidu chloričitého. Následující 2 přednášky informovaly o bezgenerátorovém způsobu přípravy oxidu chloričitého pro hygienické zabezpečení pitné vody, v obci Blatnička - Ing. David
Balcar, v Srbsku - Ing. Jana Hubáčková, CSc. Zajímavou
informaci přednesla Ing. Eva Špetlíková o účinku impulsních korónových výbojů na biologické oživení vody s dekontaminačními účinky. Ing. Miroslav Váňa - upozornil na možnosti procesů úpravy vody při odstraňování farmak, jejichž
vliv na kontaminaci vody nelze podceňovat.
Celkově ke konferenci
Konference se konala v aule Státního zdravotního ústavu
v Praze. Byla pečlivě připravená, s doprovodným programem
vystavovatelů převážně laboratorní techniky. Bylo potěšitelné, že se konference účastnila převaha mladých nastupujících odborníků. Účastníci konference si mohli prohlédnout
12 plakátových sdělení převážně mladých kolegů. Sborník
z této konference je uložen u autora článku.
Čistírenství, metody a charakter odtoků
(6 přednášek)
Ing. Ladislava Matějů - přednesla 2 zajímavé přednášky,
první na téma „Nové metody stanovení mikrobiologických
parametrů v čistírenských kalech“ a druhou na téma „Jak
využít metodu Coliletr a Enterolert pro stanovení indikátorových organismů v čistírenských kalech.
Ing. Václav Mergl, CSc.
generální ředitelství
[email protected]
Vodárenské kapky
Chitosan pro vodárenství
Obhájená disertační práce s možností využití ve vodárenství.
a Vysokém učení technickém v Brně obhájila v lednu
2011 Ing. Zuzana Měřínská svoji disertační práci na téma
„Odstranění vybraných složek z vodního prostředí koagulací“. Zabývá se úpravou modelových vod s obsahem huminových látek, zbytků léčiv a zákalu s cílem nalezení optimálního
uplatnění chitosanu v porovnání s anorganickými koagulanty.
Této oblasti úpravy surové vody na vodu pitnou je v posledních
letech věnována stále větší pozornost.
N
Obsažnější část obhajované práce je věnována huminovým látkám, které jsou přírodního původu a tvoří součást
mnohých povrchových vod. Vhodně je zařazena část o léčivech, které stále více pronikají do životního prostředí,
zejména do hydrosféry a mohou v budoucnu vést k potřebným změnám v technologii úpravy surové vody na vodu pitnou. Vhodně je zařazena kapitola o vodárenské technologii,
používané pro odstraňování nečistot, resp. zákalu.
Vedle aktuálnosti zvoleného tématu lze spatřovat jako
významný přínos práce posouzení optimalizace procesu koagulace s hlavním zřetelem na snížení obsahu huminových
látek obsažených v surové vodě z povrchového zdroje. Praktické poznatky jsou shrnuty na základě posouzení dávky
vybraného koagulantu a pH na průběh koagulace za přítomnosti huminových látek, léčiv a zákalu.
Téma práce je v současné době aktuální jak z pohledu
uplatnění vhodného koagulantu při úpravě vody tak posouzení účinnosti jeho působení pro snížení obsahu huminových
látek, reziduí léčiv a zákalu.
Praktická část disertační práce dokládá systematický
a pečlivý přístup autorky k zadanému tématu a velké množství
provedených pokusů. Je rozdělena do 4 kapitol v jednotném
členění. V praktické části je uvedeno 79 grafů a 19 tabulek
shrnujících výsledky vlastních experimentů. V závěru každé
kapitoly jsou uvedeny výsledky v přehledných grafech s upozorněním na zjištěné poznatky.
Jak vyplývá z provedených pokusů, chitosan se může
uplatnit při úpravě vody obsahující huminové látky
v poměrně širokém rozsahu pH, s nízkou optimální dávkou
a také s účinnou kombinací s anorganickými koagulanty.
Struktura chitosanu připomíná celulosu, jak je zřejmé z obr.
1 - 3. Chitosan je složen z glukosaminových a N-acetylovaných
glukosaminových (2-acetylamino-2-deoxy-D-glukopyranosa)
jednotek spojených ß(1,4) glykosidovými vazbami. Fyzikální
vlastnosti chitinu závisí na distribuci acetylových skupin na
řetězci a na stupni acetylace. Jeho deacetylací se získává
chitosan.
CH2OH
H
CH2OH
O
H
H
H
OH
OH
H
H
O
H
O
O
H
H
OH
H
n
OH
Obr. 1 Struktura celulosy
CH2OH
H
CH2OH
O
H
H
H
OH
OH
H
H
O
H
O
O
H
H
NHCOCH3
H
NHCOCH3
n
Obr. 2 Struktura chitinu
CH2OH
H
H
OH
CH2OH
O
H
O
H
H
H
NH2
O
H
O
OH
H
H
NH2
H
n
Obr. 3 Struktura chitosanu
Změny rozpustnosti chitosanu souvisí se změnami pH
nebo koncentrace solí obsažených v daném roztoku. Rozpustnost chitosanu vzrůstá v kyselých roztocích v důsledku
protonace aminoskupin (nelze použít kyselinu sírovou). Rozpustnost chitosanu závisí také na molekulové hmotnosti,
stupni deacetylace (odstranění skupiny - COCH3 zachycené
na obr. 2) a iontovém složení roztoku.
Chitosan
Využití a aplikace chitosanu
Jak je uvedeno v disertační práci, v 70. letech minulého
století bylo v řadě zemí zakázáno házet tisíce schránek
korýšů zpět do moře, a proto se hledaly cesty k jejich dalšímu využití. Základem a hlavní komponentou ulity krabů,
humrů a krovek některých druhů hmyzu je chitin, který je
rovněž produkován některými houbami a hnědými řasami.
Z chitinu se získává polysacharid chitosan. Již před sto lety
objevili Japonci sorpční schopnost chitosanu, kterou dodnes
využívají v průmyslu i medicíně.
Chitin a chitosan jsou látky, které podporují růst buněk
jak u rostlin, tak u živočichů a člověka. Kromě toho podporují
tvorbu nových tkání a rovněž urychlují hojení ran. Chitosan
v důsledku přítomnosti skupiny - NH2 zastavuje růst celé
řady bakterií, mezi které patří zejména Escherichia coli,
Fusarium a Helmithosporium.
Chitosan může být ve vodárenství využíván při úpravě
vody a při čištění odpadních vod (odstranění iontů kovů, koagulant/flokulant proteinů, barvy a aminokyselin), dále ho lze
aplikovat v potravinářském průmyslu (odstranění barvy
a nerozpuštěných látek, konzervační prostředek, stabilizátor
barvy, přísada krmiv pro zvířata), v medicíně (obvazy, kontrola cholesterolu v krvi, řízené uvolňování účinných látek
z lékových forem, kontaktní čočky), v biotechnologických
procesech (imobilizace enzymů, separace proteinů, buněčná
regenerace a fixace, separační metody), v zemědělství (kontrolované uvolňování agrochemikálií, hnojivo), v kosmetice,
v papírenství pro úpravu povrchu a pro přípravu membrán
(kontrola propustnosti, reverzní osmóza).
29
30
Vodárenské kapky
Uplatnění ve vodárenství
Výsledky obhajované práce naznačují směr možného
použití chitosanu při úpravě vody na vodu pitnou. Tyto
výsledky bude vhodné ověřit při poloprovozních zkouškách kombinace s anorganickými koagulanty, například s Preflokem (síranem železitým), kdy dochází k výraznému snížení
množství použitého koagulantu se srovnatelnými výsledky,
dosaženými s několikanásobným původním množstvím
anorganického koagulantu. Je však vhodné zvážit separační
stupeň, aby se do dalších částí technologie dostávalo minimální množství chitosanu, který by mohl sloužit ke zvýšení
obsahu organického uhlíku v upravované vodě. Uhlík by
mohly využívat mikroorganismy ke svému nežádoucímu
pomnožení.
Ing. Václav Mergl, CSc.
generální ředitelství
[email protected]
Plovoucí jímací objekt
- udržování volné hladiny v zimním období
Ladislav Šigut
pravna vody Štítary - divize Třebíč, je jednou z mnoha
úpraven vod VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s.
Na tom, že upravuje povrchovou vodu z Vranovské přehradní nádrže, rovněž není nic zvláštního. Zásadně se však
odlišuje způsobem jímání surové vody. Zatímco jsou nátoky
surových vod do úpraven vod z obdobných nádrží zpravidla
řešeny a provedeny gravitačně, v případě úpravny vody
Štítary je jímací objekt proveden jako plovoucí jímací objekt.
Ú
Ovšem ojediněle provedené zařízení přináší i ojedinělé
problémy. A o tom se přesvědčujeme po celou dobu jeho
provozování. Postupně, jak se problémy projevovaly a vyskytovaly, byly i řešeny a odstraňovány. Některé byly odstraněny
zcela, jiné s sebou nadále nesly drobné nedostatky, vyžadující v extrémních povětrnostních podmínkách extrémní
zásahy lidského činitele. I když popisovaná problematika již
byla na stránkách Vodárenských kapek zmíněna, nikdy
nebyla uzavřena s vědomím, že problém je bezchybně
a dokonale vyřešen.
Jedná se zejména o udržování volné hladiny okolo plovoucího jímacího objektu v zimním období. Poznatky z jednotlivých instalací a zkoušek aerátorů Polaris, které jsem uváděl v předchozím článku (Kapky č. 2/2009), byly souhrnem
informací i poznatků a podkladem pro výběr jedné z mnoha
možných variant řešení.
Náročnost získávání podkladů, informací a poznatků byla
o to větší, že vše bylo možné ověřovat pouze v zimních měsících a za přítomnosti vydatné ledové pokrývky. A jak bývá
zvykem, příroda se obvykle chová jinak, než bychom pro ověřování našeho nového zařízení potřebovali. Ale i přes tyto
překážky se podařilo shromáždit dostatek informací
a poznatků, dovolujících zvolit nejúčinnější provedení.
Provozně nejvhodnějším a nejpřijatelnějším se stala tzv.
plovoucí varianta. Opustili jsme záměr ukotvení aerátorů ke
konstrukci jímacího objektu a požádali dodavatele zařízení,
firmu ZEMSKÝ Rohatec, s. r. o., o dodávku aerátorů na
samostatných plovácích. Samotné plováky jsou vyrobeny
z plastových potrubí, jejichž konce jsou zaslepeny plastovými zátkami. Plováky jsou mezi sebou propojeny lehkou
konstrukcí, na které je upevněn vlastní aerátor. Aerátor je
tvořen elektromotorem a hřídelí, na jejímž konci je uchycena vrtule, podobná lodnímu šroubu a definovaná pracovním prostředím. Okolo hnací hřídele je umístěn plastový
kryt, který jednak tvoří kryt hřídele a současně slouží
k přisávání vzduchu. Po uvedení do provozu vytváří aerátor
vydatný proud vody, obohacený přisávaným vzduchem, který
účinnost aerátoru násobí. Pro dosažení vysoké účinnosti
zařízení je nutné hřídel aerátoru nasměrovat pod vodní hladinu pod úhlem, který je definován dodavatelem zařízení.
Celá sestava je poměrně lehce přenosná a manipulovatelná.
O pravdivosti našich předpokladů jsme měli možnost se
nečekaně přesvědčit v posledním prosincovém víkendu roku
2010. V neděli byla hladina přehrady zcela volná a nenesla
stopy ledové tříště, která bývá předzvěstí zamrzání. V pondělí ráno již byl celý viditelný prostor pod ledovou pokrývkou,
což je v tak krátkém časovém úseku jev naprosto ojedinělý
a nečekaný. Naší okamžitou reakcí byla instalace tří kusů
aerátorů, pro něž musela být mechanicky odstraněna část
ledové pokrývky. Aerátory pak byly umístěny do pracovní
pozice a ukotveny. Instalace každého z aerátorů je provedena pomocí dvou kotvících lan, jelikož se aerátor po uvedení do provozu chová jako loďka s přívěsným motorem. Má
snahu se neustále vzdalovat od místa ukotvení, což musí být
bráno v potaz při instalaci a uchycení napájecího kabelu.
Kotvící lana současně slouží jako regulační prvek, pomocí
kterého lze celou sestavu směrovat a natáčet do žádoucí
polohy dle momentální povětrnostní situace a směr proudění vzduchu. Vhodným nasměrováním všech instalovaných
aerátorů lze docílit vysoké účinnosti zařízení a mnohdy
velice překvapivých výsledků.
Nově instalované zařízení pro udržování volné hladiny
totiž nejenže dokáže zajistit volnou hladinu okolo plovoucího
jímacího objektu za všech nám známých situací, ale dokáže
zajistit i volnou hladinu mezi plovoucím jímacím objektem
a břehem před budovou čerpací stanice surové vody. Tato
skutečnost je pro nás druhou a značně cennou devizou, jelikož dovoluje v zimním období manipulace s čerpací technikou, dosud neproveditelné. Při závadě na čerpací technice
nebylo možné ponorné čerpadlo přepravit z plovoucího jímacího objektu do budovy čerpací stanice, kde dochází k jeho
demontáži, lokalizaci závady a mnohdy i opravě. Nyní je
možné vhodným nasměrováním aerátorů tuto přístupovou
cestu celoročně udržet „splavnou“ a zvýšit tak provozní bezpečnost zařízení čerpání surové vody.
Na závěr se musím zmínit i o „hmatatelném“ efektu zařízení, a tím je spotřeba elektrické energie. Předchozí instalace využívaly část čerpané vody z výtlaků jednotlivých
Vodárenské kapky
výtlačných skupin nebo dodatečnou instalaci výkonné čerpací techniky se zvýšením spotřeby elektrické energie. Jen
pro názornost uvedu u předchozích instalací spotřebu elektrické energie 100 %, pak nově instalované aerátory odebírají pouhých 33 % z předchozího příkonu.
Výsledným efektem nové instalace je:
• zajištění volné hladiny okolo jímacího objektu s jistotou
a v nebývalém rozsahu
• zajištění volné hladiny okolo jímacího objektu při extrémně
nízkých teplotách
• získání možnosti celoroční manipulace s čerpací technikou
• snížení spotřeby elektrické energie nově instalovaného
zařízení o 67 %
Děkuji firmě ZEMSKÝ Rohatec, s. r. o. za spolupráci,
vstřícnost a velmi solidní přístup při řešení našeho dlouhodobého problému.
Foto: Autor článku
Ladislav Šigut
divize Třebíč
[email protected]
31
32
Vodárenské kapky
I Silvestr může být pestrý...
František Čermák
B
yl krásný mrazivý silvestrovský den. Většina zaměstnanců čerpala dovolenou stejně jako já. Silvestr bývá pro
lidi bydlící pod nejvyšším vrcholkem nedaleko Telče, kterým je Javořice s nadmořskou výškou 836 m, již po několik
let krásným zážitkem. Každoročně se už od ranních hodin na
tento vrchol vydávají až čtyři tisíce nadšenců, aby zde oslavili
poslední den roku. Nejinak tomu bylo loni, kdy jsem se i já se
svojí rodinou vydal na silvestrovský pochod. Těsně před jeho
vrcholem jsem měl telefonát, který mi oznámil únik vody
u jednoho z našich odběratelů. Situaci jsem předal mému
kolegovi, aby celou situaci zmapoval a vyhodnotil. Jakmile
jsme došli na vrchol našeho určeného cíle, čekala nás
odměna v podobě výborné klobásy a horkého čaje, jen já
odmítal od mých známých připít si něčím silnějším. Důvod byl
zřejmý. „Možná budu muset jít ještě pracovat“, řekl jsem.
Nutno podotknout, že k opravě poruchy byla využita nová
technika provozu - a to sice malý nákladní vůz Multicar
a bagr JCB. Bez této malé nákladní techniky bychom těžko
dokázali tak rychle a operativně celou havárii opravit.
A to se potvrdilo. Při sestupu z vrcholu Javořice mi
kolega volal a oznámil, že situace je dosti složitá. Naše
domluva zněla jasně. Do hodiny sraz na středisku a pravidelná rutina příprav pro uvedenou havárii. Nejdříve byla na
místo havárie vyslána pátrací služba za účelem vytýčení
úniku vody. Ve 14.00 hod. jsme začali nejprve kontaktovat
zaměstnance k zajištění opravy havárie, dále všechny
„síťaře“ k vytýčení inženýrských sítí. Bylo docela zajímavé
řešit tuto situaci, kterou vždy v běžných dnech bereme jako
rutinní záležitost, v době odpočinku na Silvestra po obědě.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem našim zaměstnancům, kteří se na této opravě podíleli, za jejich vynaložené
úsilí a čas.
Místo havárie se nacházelo v obci Nová Říše vzdálené od
Telče 12 km. Tam jsme dorazili ve 14.30 hod. V té době již bylo
lokalizováno místo úniku vody a v ruce jsme měli další podklady pro inženýrské sítě, které se nacházejí v této oblasti.
Ihned došlo k odstavení části hlavního vodovodního řadu. Problém vznikl v okamžiku vytýčení elektrické přípojky pro vedlejší
podnik. Pracovník firmy E-ON si však i s touto záležitostí poradil a tak mohlo dojít k odtěžení zeminy. V té chvíli jsme začali
řešit situaci s vlastníkem nemovitosti, kterému voda protékala
vjezdem přes zahradu, kde naštěstí při zmrzlém podloží nenadělala žádnou škodu. Další množství vody cca 5 l/s odtékalo po
místní cestě a postupně zaplavovalo nedaleké fotbalové hřiště.
Vše bylo zmapováno a provedena fotodokumentace.
Pracovníkům provozu V + K Telčsko se nakonec již při umělém osvětlení podařilo najít poškozené místo. Došlo k opravě
a po opětovném obnovení dodávky vody po osmnácté hodině
bylo provedeno zavezení výkopu. Dokonce i písek v nedaleké
úpravně vody byl tak promrzlý, že se musel použít kompresor
a během hodiny jsme měli výkop provizorně zavezen.
Majitel nemovitosti byl natolik vstřícný, že našim zmrzlým zaměstnancům nabídl i azyl u něj v domě, aby se měli
během poruchy alespoň kde ohřát, když venkovní teplota
dosahovala v tu dobu -12°C. Po úspěšném zvládnutí celé
akce jsme naložili všechno vybavení a vydali se zpět do
Telče. Cestou domů jsme viděli již první světlice, kterými již
někteří oslavovali příchod Nového roku. V té chvíli má člověk
zvláštní pocit a hrdost v tom, že dokážeme u naší firmy
v každém počasí i čase provádět náročné práce tak, abychom zamezili případným škodám.
Přejme si, aby v roce 2011 bylo co nejméně takových
nepředvídaných událostí jakou byla ta, ke které došlo na
zlomku roku na provoze Telčsko.
Foto: Vít Chalupský
František Čermák
divize Jihlava
[email protected]
Vodárenské kapky
A hlavně klidné vánoční svátky…
Stanislav Kochta
P
řed vánočními svátky si vždy přejeme jejich klidné prožití
a u nás vodárenských zaměstnanců i to, aby se v této
době pokud možno nevyskytovaly žádné závažnější havárie či poruchy na vodohospodářských zařízeních. Nejinak
tomu bylo i před loňskými vánočními svátky. Žel naše přání
nebylo vyslyšeno. To jasně ukázal den před nejkrásnějším
svátkem roku, Štědrým dnem, kdy pracovníci provozu Vodovody Jihlava museli do pozdních odpoledních hodin řešit dvě
havárie na hlavních vodovodních řadech.
Začátek Štědrého dne byl poklidný a nic nenasvědčovalo
tomu, že i v tento den budou muset pracovníci zasahovat
z důvodu havárie. Vše se rázem změnilo v 15:30 hod., kdy na
centrální dispečink divize Jihlava byl oznámen únik vody
v ulici Křižíkova, v blízkosti sídla Městské policie. Na místo
ihned vyrazili pracovníci poruchové služby a zjistili, že
dochází k úniku vody z vodovodního řadu LIT DN 350. Vytékající voda naštěstí neohrožovala žádné okolní domy, ale odtékala do blízké řeky Jihlavy. Od tohoto okamžiku nastala
zdlouhavá práce s uzavřením přívodu vody do prasklého
potrubí. Na tento přívodní vodovodní řad je napojeno pouze
20 vodovodních přípojek v ulici Brněnská, neboť zbývající
vodovodní přípojky jsou napojeny na rozvodný řad v této ulici.
Majitelé domů, u kterých došlo z důvodu odstavení vodovodního řadu k přerušení dodávky vody, byli o tomto informováni
se zajištěním náhradní zásobování pitnou vodou.
Než se podařilo uzavřít veškerá šoupata tak, aby byl uzavřen přívod vody do havarovaného úseku, nastal již večer
a lidé pomalu usedali ke štědrovečerní večeři. Pracovníkům
poruchové služby však klid ještě nenastal. Na vodárenský
dispečink se ozývali někteří obyvatelé části Masarykova
náměstí a ostatních přilehlých ulic s dotazy, proč u nich
došlo k přerušení dodávky vody. Jihlavská vodovodní síť má
celkem tři tlaková pásma a část Masarykova náměstí, kde
došlo k přerušení dodávky vody je napojena na rozvodnou síť
druhého tlakového pásma, tedy pásma, na kterém došlo
k výše uvedené havárii. Z důvodu obnovení dodávky vody
bylo rozhodnuto, že tato část bude provizorně, do doby
odstranění poruchy, zásobena z třetího tlakového pásma.
To sebou přineslo dočasné zhoršení kvality dodávané vody
a tak muselo dojít k zahájení odkalování vodovodní sítě.
Po 22. hodině byly práce ukončeny. Následně druhý den
v sobotu 25. 12. 2010 byly v 8:00 hod. zahájeny zemní práce.
Porucha vodovodního řadu byla ve svahu pod cestou k zoologické zahradě. Práce komplikoval i výskyt ostatních inženýrských sítí (spojovací kabel, plyn) a tak mnohé z nich hodně
musely být prováděny ručně. Kolem poledních hodin se
konečně objevila příčina úniku, kterou byl zlom vodovodního
potrubí. Ten byl opraven pomocí třídílné spojky. Následně
bylo zahájeno pomalé napouštění, odvzdušňování a odkalování vodovodních řadů. Veškeré práce byly ukončeny v 16:30
hod.
Všem našim zaměstnancům, kteří se podíleli na úspěšném odstranění poruchy, patří zajisté velké uznání a dík za
obětavost. Jsou pěkným příkladem toho, že „vodaři“ mají
mnohdy těžký úděl a musí být připraveni pružně reagovat
v jakoukoliv hodinu a dobu na vzniklou poruchu či havárii,
a tak někdy pracovat i v extrémních podmínkách.
Foto: Martin Javůrek
Stanislav Kochta
divize Jihlava
[email protected]
33
34
Vodárenské kapky
Spolupráce závodní pobočky ČVTVHS
při VAS, a. s. s pražskou centrálou
Ing. Radomil Bejček
Č
eská vědeckotechnická vodohospodářská společnost
(ČVTVHS) jako člen Českého svazu vědeckotechnických
společností (ČSVTS) je samostatným dobrovolným
občanským sdružením, zabývajícím se odbornou vodohospodářskou problematikou, které používá výtěžků z pořádání
akcí výhradně k rozvoji vlastní odborné činnosti. Sídlo má
v Praze a působí na celém území České republiky formou
závodních poboček, skupin vodohospodářů nebo přidružených členů (z nejvýznamnějších např. státní podniky Povodí
Labe, Moravy, Odry, Ohře, Vltavy, OVAK, a. s., SOVAK,
VÚV T. G. M., v. v. i.).
Podle požadavků široké odborné veřejnosti zajišťuje
ČVTVHS zejména publikování odborných informací, tuzemské i mezinárodní konference, sympózia a semináře, poradenskou činnost ve vodohospodářských oborech a vydávání
písemných materiálů a sborníků z pořádaných akcí.
Závodní pobočka ČVTVHS při VAS, a. s., která má také
dlouholetou tradici, je v současnosti je tvořena 42 členy
z divize Brno-venkov, generálního ředitelství a technické divize
a má od května 2007 opět zastoupení v celorepublikovém
výboru (R. Bejček). Volební období je dle stanov čtyřleté, nový
výbor společnosti jako výkonný a řídící orgán zvolí přítomní
členové do čestných a nehonorovaných funkcí z navrhovaných
kandidátů na valné hromadě dne 23. 5. 2011 opět
v sídle společnosti na Novotného lávce v Praze. Navázáním
užšího kontaktu členstvím ve výboru se naše pobočka dostavá
k rychlejším informacím v oblasti vodohospodářského vzdělávaní, k nově vydaným zajímavým knižním publikacím (Přehrady
Čech, Moravy a Slezska, Voda v České republice, Vodárenské
soustavy v ČR). Také se zapojila do aktivit s vodohospodářským
vzděláváním na středních odborných školách v souvislosti
s úbytkem zájemců o obory v oblasti vodárenství (průzkum
a vyhodnocení vodohospodářského vzdělávání na vybraných
SOŠ a fakultách VŠ, aktualizace učebnic pro 3. a 4. ročník
středních škol a příruček pro provozní pracovníky v oboru vodních toků). Naší pobočce byl také schválen na základě předložené žádosti finanční příspěvek ve výši 10 tis. Kč na spoluorganizování celostátní turisticko-cyklistické akce Vodohospodářská
padesátka dne 5. 9. 2009 v Moravském krasu. Někteří členové
pobočky jsou také v září pravidelnými účastníky exkurzí po vodních dílech v rakouských a slovinských Alpách.
Pro letošní rok 2011 plánuje a připravuje výkonný výbor
ČVTVHS tyto hlavní odborné semináře a konference:
• Využívání podzemních vod (únor)
• Hydrologie malého povodí (březen)
• Vyhodnocení přívalových povodní (duben)
• Malé vodní nádrže (květen)
• Národní dialog o vodě (červen - Medlov)
• Využití vodní energie (září)
• Koupací vody, trofie (říjen)
• Vodní toky (listopad)
Při zajišťování těchto odborných akcí výbor ČVTVHS úzce
spolupracuje zejména s odborníky z vodárenského sdružení
SOVAK, Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního
prostředí. Aktivními účastníky i přednášejícími na těchto
seminářích a konferencích jsou také někteří členové naší
závodní pobočky i specialisté z ostatních provozních divizí
VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s.
Ing. Radomil Bejček
generální ředitelství
[email protected]
Tradiční setkání s bývalými kolegy
Mgr. Ivana Křenková
J
ak již je ve VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s.
dlouhodobým zavedeným zvykem, i letos se uskutečnilo
tradiční setkání zaměstnanců společnosti s bývalými
kolegy, kteří jsou již v důchodu. Tato přátelská setkávání
jsou nejen příjemným zpestřením pracovního života pro ty,
kteří ještě ve společnosti aktivně působí, ale jsou také příležitostí pro někdejší spolupracovníky příjemně si zavzpomínat, na chvíli opět nasát atmosféru svého bývalého pracoviště, dozvědět se, co je ve firmě nového a především setkat
se s těmi, se kterými mnohdy dlouhá léta třeba sdíleli stejnou kancelář.
Rozhodli jsme se, že v letošním roce toto přátelské posezení s bývalými kolegy z technické divize a generálního ředitelství uspořádáme v lednu a přivítáme tak společně i začátek nového roku 2011. Akce proběhla v pondělí 17. ledna
v prostorách sídla společnosti na Soběšické ulici a celý její
průběh byl velmi vydařený. K radosti organizátorů se dostavila více než polovina pozvaných hostů a zábava tak rozhodně
nepokulhávala. Celé setkání oficiálně zahájil generální ředitel společnosti Ing. Miroslav Klos, který přítomné hosty přivítal, popřál jim šťastné a úspěšné vykročení do nového roku
a seznámil je s aktuální situací společnosti a s největšími
změnami, kterými jako firma procházíme, v souvislosti
s novou povinností soutěžit o provozování v rámci koncesních řízení. Důchodci, kteří v minulém roce oslavili
významné životní výročí, také obdrželi malou pozornost.
Volná zábava pak probíhala v příjemném a přátelském
duchu až do pozdních večerních hodin.
Vodárenské kapky
Trochu netradičně jsme také oslovili některé z přítomných…
„Na co ze svého bývalého zaměstnání rádi vzpomínáte?“
Marie Schnirchová
„Ráda vzpomínám na dobrý kolektiv v ekonomickém úseku
a na každoroční setkání všech zaměstnanců ke konci hydrologického roku Hysil.“
Marcela Černá
„Vzpomínám ráda na dobrý kolektiv ČSVTS, který vedl pan
Ing. Dvořák. Každoročně organizoval vícedenní zájezd po
objektech vodárenských i ČOV, zájezdy měly vždy zajímavý
odborný program.“
Marcela Černá
„Možnost setkat se každoročně přináší nám všem zúčastněným
milé a veselé chvíle, děkujeme tímto za Vaši dobrou vůli k Vaší
práci, kterou s námi důchodci máte.“
Blanka Chalupná
„Vzpomínky na hezké chvíle s lidmi, se kterými jsem prožila
značnou část svého života. Zjistila jsem, že „všichni jsme stále
mladí a krásní!“
Věříme, že setkání bylo pro všechny zúčastněné zaměstnance - ty bývalé i ty současné - příjemným zpestřením
a předznamenáním pohody a dobré atmosféry do celého
následujícího roku 2011. Za milou společnost děkuji a na
příští setkání se srdečně těším.
„Co Vám přináší tato pravidelná setkání s bývalými kolegy?“
Marie Schnirchová
„Rádi si zavzpomínáme a porovnáme si, jak si na nás zahlodal
zub času.“
Foto: Ing. Vladimír Chrást
Mgr. Ivana Křenková
generální ředitelství
[email protected]
35
36
Vodárenské kapky
Významná vodárenská osobnost
odchází do důchodu
eutuchající elán, skopecká energie a nesmírná vitalita jak v práci, tak v životě“. Takto bychom mohli
všichni charakterizovat paní ředitelku Soldánovou,
která končí ve funkci ředitelky divize Boskovice. Vždy byla,
a já věřím, že i nadále zůstane velmi aktivní, a jak si troufám
tvrdit, že ji znám, ona určitě aktivní bude. Je to žena s velikou
mírou optimismu, člověčenstvím, empatie a pozitivní energií,
kterou uměla a umí rozdávat. Za jejího vedení v boskovické
divizi vyrostlo kolem ní mnoho zkušených a odborných vodohospodářů, kterým paní ředitelka ráda a ochotně předávala
svoje profesní i lidské zkušenosti. O tom svědčí ostatně i to,
„N
že jejím nástupcem ve funkci ředitele divize je člověk z jejího
okruhu nejbližších spolupracovníků, z jejího vlastního týmu.
Dovolte mi, abych jménem svým i jménem Vás všech na
těchto stránkách našeho časopisu poděkoval paní ředitelce
za vše, co učinila nejen pro VODÁRENSKOU AKCIOVOU
SPOLEČNOST, a. s., ale zejména pro vodní hospodářství, a to
i za hranicemi boskovického regionu. Její celoživotní práce si
vážíme, a ona sama nám zůstává vždy vítanou kolegyní.“
Ing. Miroslav Klos
generální ředitel
pásma hygienické ochrany, tato práce se jí stala koníčkem.
Postupně začala zastávat i funkci vodohospodáře a posléze
i funkci technologa pitných a odpadních vod.
V roce 1982 vypracovala disertační práci, kterou obhájila,
a byl jí udělen titul RNDr.
V roce 1983 odešla z laboratoří a začíná zastávat funkci
vedoucí provozního úseku, ze které komplexně metodicky
řídila provozy vodovodů a kanalizací po všech stránkách. Tuto
funkci zastávala do roku 1990, poté byla tato funkce zrušena
a dostala výpověď z organizačních důvodů. Po obdržení
výpovědi se okamžitě začala ucházet u stejné organizace
o místo vedoucího úpravny vody, kde byly problémy s technologií v rámci zkušebního provozu, a toto místo získala.
D
o důchodu odchází výrazná vodárenská osobnost
RNDr. Miloslava Soldánová, ředitelka divize Boskovice.
Do „vodáren“ nastoupila dne 3. 8. 1970 ihned po absolvování Přírodovědecké fakulty univerzity Jana Evangelisty
Purkyně v Brně, oboru odborná chemie. Byla přijata do
funkce chemika s úkolem zabezpečit provádění rozborů pitných vod. Tato práce odpovídala jejím zájmům s ohledem na
specializaci týkající se analytické chemie.
Iniciativně zahájila budování laboratoře nejprve po
stránce prostorové a přístrojové a následně i metodické.
V podstatě pouze vlastními silami včetně např. i malování
vybudovala ve dvou místnostech na bývalé úpravně vody Bělá
v Boskovicích vodohospodářskou laboratoř. Zabývala se také
kojeneckou methemoglobinemií.
Podařilo se jí prosadit důležitost rozborové činnosti
a laboratoř se začala rozrůstat i po stránce personální. Do
pracovní činnosti laboratoří přináležela nejen samotná rozborová činnost, ale i zabezpečování dezinfekce vody, rozvážení chlornanu po okrese Blansko a nastavování dávek dezinfekčního činidla na vodárenských objektech. Ve zmíněných
omezených prostorách vybudovala laboratoř pitných vod
a na čistírně odpadních vod v Boskovicích zřídila laboratoř
zabývající se rozborovou činností zaměřenou na vody
odpadní. V této době bylo zcela běžné, že výsledky rozborů
počítala na logaritmickém pravítku.
V roce 1977 se jí podařilo systematickým úsilím prosadit
přesídlení laboratoře pitných vod do nově vybudované
provozní budovy na ulici 17. listopadu v Boskovicích a byla
ustavena do funkce vedoucí vodohospodářských laboratoří.
K této funkci byla ještě přiřazena funkce referenta na
V prosinci 1991 se přihlásila do konkurzu na místo ředitele odštěpného závodu Blansko se sídlem v Boskovicích.
Dne 1. února 1992 byla jmenována do funkce ředitelky
odštěpného závodu Blansko a následně měsíc po vzniku
VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s. byla dne
1. 1. 1994 jmenována do funkce ředitelky divize Boskovice
a v této funkci působila až do 31. 1. 2011. V době svého ustavení do funkce ředitelky nemalou měrou přispěla k založení
„Svazku vodovodů a kanalizací“ měst a obcí. Svazek byl založen na principu solidarity. Byla přesvědčena, že jeho založení mělo velký smysl, jelikož provozování zejména malých
obcí, kde je voda čerpána, je vysoce nákladná činnost při splnění všech požadavků vyplývajících z legislativy.
Za své působení zažila osm ředitelů - tři v Boskovicích
(p. Růžička, p. Synek, Ing. Vaněrka) a pět generálních ředitelů
(Ing. Mylbacher, JUDr. Mika, RNDr. Vykydal, Ing. Hlaváč a Ing. Klos).
Vždy plnila úkoly s důsledností sobě vlastní. Byla zodpovědným a příkladným pracovníkem a tyto vlastnosti ji provázely po celou dobu působení na všech místech, které zastávala. Sledovala veškeré novinky ve vodárenství, aktivně
přispívala k jejich zavádění do praxe, měla jasno o tom, jak
se má s vodou zacházet a co voda pro lidi znamená.
Podporovala vzdělávání zaměstnanců, jejich odborný růst
a ochotně se dělila o všechny získané zkušenosti. Podporovala i sportovní činnost na divizi Boskovice zejména pak
kuželkářský a volejbalový sport.
Byla osobou, která se snažila jít příkladem všem ostatním
zaměstnancům. Zajímala se nejen o pracovní, ale i osobní
problémy i radosti spolupracovníků, a nikdy neodmítla pomoc
Vodárenské kapky
nejen radou ale i skutkem. Nezkazila žádnou legraci a byla
také velmi příjemným společníkem. Doma pak s velkou oblibou relaxovala a relaxuje při práci na její zahrádce.
Vždy se řídila heslem: „Jaké si to uděláš, takové to máš.“
Další motto, které uplatňovala: „Jsi-li se mnou spokojen,
povídej to druhým a nejsi-li, povídej to mně.“
Za čtyřicet let působení u jedné společnosti navštívila
pravděpodobně každou obec blanenského okresu a zná ji
kde kdo. Její přínos pro vodárenství byl podtržen i tím, že
v rámci čtvrté konference „Provoz vodovodních a kanalizačních sítí“ v Poděbradech získala ocenění za mimořádné
zásluhy v oboru vodovodů a kanalizací za rok 2006. Od pořádající organizace SOVAKu obdržela keramickou plastiku
„Vodníka“, která toto ocenění symbolizuje.
Za všechny spolupracovníky a přátele přejeme do dalších
let pevné zdraví, osobní pohodu a splnění všech tajných i veřejných přání a ať Tě paní ředitelko neopouští Tvá dobrá nálada.
Mgr. Jan Kaluža
divize Boskovice
[email protected]
Vodárenský svátek je tu zas...
Jan Pešek, DiS.
J
iž od roku 1993 je 22. březen vyhlašován Světovým dnem
vody. Letos se tedy bude konat v pořadí 19. ročník této
významné mezinárodní akce.
Člověk si v dnešní době čím dál tím více uvědomuje pravdivost lidského rčení „bez vody není život“. I když se na první
pohled zdá, že vody je všude dost, přesto této drahocenné
tekutiny je v některých chudších zemích stále nedostatek.
Lidé zde žijí v naprosté chudobě, v nuzných podmínkách
a o čisté a nezávadné vodě si mohou nechat opravdu jenom
zdát. Není se co divit, že námět čisté vody je stále více předmětem různých diskusí, konferencí či televizních pořadů.
Lidský život je opravdu něčím křehkým a voda je základem
života. Proto si každý rok připomínáme v rámci Světového
dne vody její důležitost, nezbytnost chránit si tento zdroj
života a pečovat o něj, jak nejlépe dovedeme a umíme. Ba co
víc, snažit se o to, aby pokud možno všichni lidé v celosvětovém měřítku měli tu možnost jako my - napít se čisté vody.
MUDr. Jiří Běhounek a primátor města Jihlava Ing. Jaroslav
Vymazal. Pořadatelstvím v rámci sdružení RAPOS byla pověřena VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. Mottem
letošních oslav je heslo „VODA PRO MĚSTA“.
Tak jak bývá dobrým zvykem i letos nebudou chybět
v dopoledním programu velmi zajímavé odborné exkurze.
V odpoledním programu zazní z úst význačných představitelů
vodárenství a zástupců města či kraje slavnostní projevy.
Těšit se můžete samozřejmě i na dobročinnou tombolu
s množstvím hodnotných cen a neopakovatelné zážitky z kulturního programu. Závěr letošních oslav bude patřit slavnostním rautu, který se uskuteční v příjemných prostorách
Domu kultury.
Další z mnohých překvapení, která jsou ještě připravena
budete moci osobně zažít jenom tehdy, pokud využijete naše
srdečné pozvání a oslav se zúčastníte společně s námi.
Jan Pešek, DiS.
divize Jihlava
[email protected]
Regionální oslava Světového dne vody se letos bude
konat v Jihlavě ve středu dne 23. 3. 2011 v Domě kultury.
Záštitu nad touto akcí převzali hejtman kraje Vysočina
Zprávy ze společnosti
Změna organizačního řádu
S
cílem jednotného uspořádání organizačního členění
společnosti a centralizace některých činností pro zajištění vyšší výkonnosti a efektivnosti firmy byl s účinností
od 1. 1. 2011 vydán dodatek číslo 18 k Organizačnímu řádu
společnosti. Představenstvo společnosti projednalo tuto
změnu na svém zasedání dne 10. 12. 2010. Novela organizačního řádu se vztahuje ke článkům 7, 8, 9, 10 organizačního řádu a v návaznosti na to odpovídajících příloh, které se
týkají technické divize a provozních divizí. Novelou prošla
i znění článků 4, 5 a 6 a to co do jejich formální úpravy.
Nejvýznamnější změnou je centralizace laboratoří.
Neméně důležité je i koncepční sjednocení divizních organizačních řádů s cílem optimalizace jednotlivých činností
a dosažení úspory nákladů společnosti. „Do této doby měla
každá divize jiné organizační uspořádání, a proto došlo dodatkem ke sjednocení způsobu vedení provozních divizí. Snížil se
počet lidí ve vedení divize na tři a zejména se vyjasnila odpovědnost jednotlivých divizních organizačních jednotek za
plnění povinností obsažených v provozních smlouvách. I proto
lze tuto organizační změnu považovat za změnu s cílem sjednocení pracovních pozic zaměstnanců i ve vazbě na jednotný
způsob odměňování“, řekl k organizační změně na divizích
předseda představenstva Ing. Král.
Podle generálního ředitele Ing. Klose je tato změna jednou z nejvýznamnějších změn po dobu platnosti organizačního řádu, a to zejména v oblasti laboratoří. Napříště veškeré činnosti týkající se vodohospodářských laboratoří jsou
vyhrazeny samostatnému jedinému úseku na technické
divizi. „Chtěl bych poděkovat touto cestou všem zaměstnancům, kteří se na zahájení procesu centralizace laboratoří podíleli
37
38
Vodárenské kapky
a schválené změny uvedli v realitu. Jde nejenom o členy řídící
skupiny, a též o vedoucí a řadové zaměstnance, kteří si museli
a stále musí byť i jenom zvykat na nové procesy
a postupy. Jako druhý krok tohoto záměru chceme dosáhnout
společné akreditace centralizovaných laboratoří. Věřím, že
touto změnou budeme pokračovat v našich plánech a cílech
vedoucích jak k úspoře nákladů, tak k posilování a budování
dobrého jména naší společnosti“
• Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za
zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.
• Kolektivní smlouva je závazná pro její účastníky (zaměstnavatele, zaměstnance, odborové organizace).
• Zaměstnanec má právo předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání.
Úplné znění organizačního řádu, tj. znění se zapracováním všech stávajících dodatků, vychází v těchto dnech.
Nový ředitel divize Boskovice
Kolektivní smlouva uzavřena
e čtvrtek 16. 12. 2010 podepsal zaměstnavatel zastoupený předsedou představenstva Ing. Jindřichem Králem
a generálním ředitelem Ing. Miroslavem Klosem spolu
se zástupci výborů základních organizací odborového svazu
Kolektivní smlouvu na rok 2011. Odboráři se tak s vedením
podniku dohodli na konečném textu smlouvy, který se co do
práv a povinností v zásadě neliší od smlouvy předešlého
roku. Kolektivní smlouva upravuje zejména výši mezd
a některé další pracovní podmínky zaměstnanců. Každý ze
zaměstnanců bude mít podle podmínek smlouvy např. nárok
na pětitýdenní dovolenou, příspěvek na penzijní a životní připojištění, příspěvek na stravování, zvláštní odměny při životních nebo pracovních výročích, při odchodu do důchodu apod.
V
„Zaměstnancům společnosti podle kolektivní smlouvy
vzrostou za splnění dalších podmínek letos průměrné mzdy
o 2,8 %. Průměrná mzda ve společnosti tak bude 22 657,- Kč
při splnění plánu zisku jednotlivých organizačních jednotek
a samozřejmě při plnění podmínek vyplývajících z prémiových
nebo jednotlivých motivačních řádů. Navýšení průměrné mzdy
vychází z předpokladu růstu inflace pro rok 2011 zvýšené
o 1 %. Bude-li inflace v jiném rozpětí, pak se s odboráři po
ukončení 1. pololetí znovu potkáme a situaci vyhodnotíme,“
řekl pro Vodárenské kapky generální ředitel.
V oblasti péče o zaměstnance a benefity pro ně potvrdil
předseda představenstva Ing. Král plán rozpočtu sociálního
fondu pro rok 2011: „Stav fondu k 1. 1. 2011 činil 5 452 tis. Kč.
O výši přídělu do sociálního fondu rozhoduje valná hromada.
Představenstvo společnosti bude pro další období navrhovat
příděl do sociálního fondu podle vývoje dosaženého hospodářského výsledku společnosti a v souladu s požadavky na jeho
využití. K čerpání na zaměstnanecké benefity pro letošní rok je
plánována částka 4 800 tis. Kč.“
Podpis kolektivní smlouvy probíhal v přátelském duchu,
strany navzájem potvrdily svoji snahu i nadále kolektivní
vyjednávání řešit ve stejné podobě. A o tom, že kolektivní
vyjednávání v naší společnosti je na vysoké úrovni, svědčí
i skutečnost, že kolektivní smlouva byla podepsána v dostatečném časovém předstihu před její účinností - na rozdíl od
některých předchozích jednání o kolektivní smlouvě.
Obecně o kolektivní smlouvě:
• Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má
pouze odborová organizace.
• V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož
i práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy.
• Kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým
zaměstnancům.
• Postup při uzavírání kolektivní smlouvy, včetně řešení
sporů mezi účastníky, upravuje zvláštní právní předpis
- Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
d 1. února 2011 se novým ředitelem divize v Boskovicích
stal její současný zaměstnanec, pan Ing. Petr Fiala. Ve
své práci vyšel z týmu paní RNDr. Soldánové. Petr Fiala
je v podniku od dubna 1994 a na post ředitele divize přichází
z funkce ekonomického náměstka. Po ukončení VUT v Brně,
oboru Ekonomika a řízení strojírenské výroby byl zaměstnán
pět let v TOS Kuřim, a. s. v oblasti oceňování technologických
zakázek. Je členem dozorčí rady Technických služeb
Blansko, s. r. o. a členem dozorčí rady Nemocnice
Boskovice, s. r. o. Je ženatý, má 2 děti. K jeho koníčkům ve
volném čase patří rodina a hraní kuželek, do roku 2007 byl
členem kuželkářského týmu KK Velen Boskovice.
O
redakční rada
Nový ředitel technické divize se představuje
e funkci ředitele technické divize působím již půl roku.
Na první představení nového člověka je to trochu pozdě,
na zralou reflexi problému ve všech jeho souvislostech
možná ještě brzo.
V
Jsem stavební inženýr. Vystudoval jsem obor pozemní
stavby, hodnost kandidáta věd jsem získal na stavební
fakultě VUT v Brně v oboru konstrukcí z lehkého betonu.
Řadu let jsem se zabýval tepelně technickými vlastnostmi
stavebních konstrukcí, mj. i jako vedoucí specialista projektové organizace. Při práci jsem vystudoval dva dvouleté cykly
postgraduálního studia, první v oboru numerických metod
a druhé v oboru investiční přípravy staveb. Okolnosti, dějiny
a možná i povaha mne však vedly do dalších oblastí
a posléze i mimo obor v době, kdy jsem se pustil do podnikání. Tato etapa trvala sedm let a po ní následovalo období
politického angažmá, které mne dovedlo postupně do role
místostarosty městské části Brno - Bystrc, člena Rady
Jihomoravského kraje a konečně do funkce poradce ministra průmyslu a obchodu. Následovalo další období nezávislé
činnosti, tentokrát v oblasti přípravy žádostí o dotace, především z OPŽP. Před příchodem do VAS jsem tři roky působil
ve funkci předsedy představenstva akciové společnosti
Thermal Pasohlávky, která připravuje velký investiční projekt na jižní Moravě. Teď jsem zde, v prostředí, které se
vyznačuje stabilitou lidského potenciálu, a mám jisté důvody
k zamyšlení.
Technická divize disponuje kádrem kvalifikovaných pracovníků s dostatkem zkušeností. Loňský rok ukončila se
ztrátou, její problém však není způsoben kvalitou lidí či výší
nákladů, nýbrž v prvé řadě nejasnými pravidly hry. Takto
musí být analyzován a posléze vyřešen.
Přejete-li nám úspěch, velmi vám za tento nesamozřejmý postoj děkuji.
Ing. Ilja Kašík, CSc.
[email protected]
Vodárenské kapky
Centralizace vodohospodářských laboratoří
O
d počátku roku 2011 pracují laboratoře VODÁRENSKÉ
AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s., jako centralizované.
Stejně jako mnohé jiné vodárenské společnosti a organizace soustředila také naše společnost kontrolní laboratorní
činnost do jednoho celku. Tento celek je tvořen šesti laboratořemi, které spolupracují na bázi rovnoprávného postavení.
Některé laboratoře jsou dále rozděleny na více pracovišť.
Vlastní náplň práce laboratoří vychází především z plánů
kontroly kvality provozních divizí VAS, a. s. a požadavků
externích zákazníků. Tato činnost se oproti předchozímu
období zásadním způsobem nemění.
Centralizace však vyžaduje některé zásadní změny
i spoustu drobných úprav v oblasti organizační, ekonomické
i personální tak, aby nový celek byl tvořen dobře provázanými a spolupracujícími jednotkami a plnil úkoly efektivně.
Zásadním úkolem je implementace společného systému
managementu a jeho posouzení akreditačním orgánem
v rámci reakreditace. Český institut pro akreditaci o. p. s.
musí posoudit způsobilost laboratorního celku plnit požadavky normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Posuzování shody
- Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.
Žádost o reakreditaci a veškerá potřebná dokumentace
byla certifikačnímu orgánu zaslána v lednu t. r. a lze předpokládat, že vlastní posuzování v jednotlivých laboratořích proběhne v průběhu měsíce března.
Závěrem chci poděkovat kolegům za přístup a odvedenou
práci a do dalšího období popřát hodně sil.
RNDr. Zdenka Boháčková
technická divize
[email protected]
Jednání RAPOSU
e čtvrtek 10. února proběhlo 77. zasedání Rady pro
povodí Svratky (RAPOS). Jeho aktivním členem je právě
i naše společnost. Mezi další zástupce patří např. Povodí
Moravy, s. p., Brněnské vodárny a kanalizace, a. s.,
Jihomoravský a Pardubický kraj a Kraj Vysočina a řada dalších. Hlavním a nosným tématem jednání je obnova poškozeného ekosystému v povodí Svratky v projektu „Čisté povodí
Svratky“. Projekt je zaměřen na opatření vedoucí k omezení
produkce živin v povodí i k omezení jejich přísunu do povrchových vod v povodí nad Brněnskou údolní nádrží. K nejvíce
sledovaným tématům za poslední dobu byla plánovaná opatření přímo na vodní nádrži Brno s názvem „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“. Do Brněnské nádrže přitéká ročně 34 tun fosforu, z čehož cca 70 % má původ na
posledních 13 km řeky, kde již dochází jen k minimální
retenci a proto je třeba tomuto prostoru věnovat zvláštní
pozornost - do tohoto množství je počítáno jak s přímými
vstupy fosforu do řeky Svratky, tak s přínosem fosforu prostřednictvím přítoků - Bobrůvky, Besénku, Lubě a Bílého
V
potoka. Jde o území o rozloze 839 km2. Téměř 2/3 lidí zde žijí
v obcích s čištěním odpadních vod, ale zhruba 13 000
z nich není na čistírny napojena. V povodí se nachází 29 čistíren, na něž je napojeno 34 obcí. Další 4 jsou napojeny na ČOV
Modřice. Ze všech čistíren je však odstraňováním fosforu
vybaveno pouze 9 největších. Pokud by se všichni lidé
v těchto obcích připojili na stávající ČOV, do kterých by bylo
doplněno odstraňování fosforu, snížila by se produkce
o nezanedbatelnou část.
„Na jednání RAPOSu mne velmi zaujala odborná prezentace Čisté povodí Svratky přednesená Povodím Moravy, s. p.
Celkové zpracování projektu na mne udělalo velký dojem,
z vystoupení přímo čišel zájem a velké úsilí jeho zpracovatele, které, jak to na mně alespoň působilo, až přesahovalo
míru pracovních povinností a hraničilo s osobním zájmem
a dobrovolností nad přípravou výsledků. O to cennější je fakt,
že Povodí Moravy, s. p. chce v tomto duchu i nadále pokračovat. Výsledky zjištění by měly být průkaznějšími argumenty
pro následné zjišťování kvality povrchových vod. V prezentaci
byly obsaženy veškeré dostupné zdroje výsledků analýz
o kvalitě vody, a co je důležité, zdroje znečištění byly do
modelu zavedeny nejen koncentrační, ale i bilanční metodou“, zhodnotil únorové jednání RAPOSu pro Vodárenské
kapky generální ředitel Ing. Klos.
redakční rada
První jednání DR v letošním roce
e čtvrtek 17. února 2011 zasedala poprvé v letošním roce
dozorčí rada za přítomnosti předsedy představenstva
společnosti, který seznámil členy dozorčí rady (DR)
s aktuálními záležitostmi společnosti, zejména s očekávanou
skutečností hospodaření za rok 2010. Byla zdůvodněna ztráta
divizí Třebíč a technické divize, a stejně tak byla pozornost
věnována úspěšným výsledkům divize Brno-venkov. DR se
zabývala centralizací laboratoří, implementací ISO 14001
a vzala na vědomí rovněž stav implementací systémů Mzdy
a personalistika a Zákaznický informační systém. K dalším
projednávaným bodům patřila zpráva o účasti společnosti
v koncesních řízeních. DR byla informována o provozních
záležitostech, ke kterým patřil např. prodej pozemků a nemovitostí nebo příprava výroční zprávy za rok 2010.
V
Na krátké zhodnocení jednání DR jsme se zeptali předsedy představenstva společnosti Ing. Jindřicha Krále:
„Domnívám se, že DR je s výsledky společnosti v celku spokojena. Jednou z poznámek, kterou dozorčí rada vznesla
vůči chodu společnosti, byl podnět znovu se vrátit k zamyšlení nad prezentací společnosti a jejímu mediálnímu vystupování a marketingu. Osobně si myslím, že toto je skutečně
oblast, na kterou se musíme cíleně zaměřit a přijmout opatření, která posílí náš mediální obraz u veřejnosti. Patříme
mezi pětici největších poskytovatelů vodárenských služeb
v republice, a cílená a řízená medializace naší společnosti by
se tak měla dostat do popředí našich zájmů a pracovních
povinností. Této tématice se budeme dále věnovat.“
Redakční rada
39
40
Vodárenské kapky
Blahopřejeme
našim spoluzaměstnancům, kteří dosáhli významného životního jubilea ve vodním hospodářství:
v měsíci dubnu
divize
Lubomír Matal
František Slavík
Karel Sobotka
Antonín Zachoval
Ing. Naďa Jánošková
Miroslav Kubín
Vlastimil Starý
František Trojan
Miloslava Filová
Ivana Kislerová
Lubomír Pop
Boskovice
Jihlava
Třebíč
Boskovice
technická
Boskovice
Žďár nad Sázavou
Třebíč
Znojmo
Třebíč
Třebíč
v měsíci květnu
divize
Antonín Beier
Vladimír Prokop
Alena Bednářová
Jaromír Parajka
Boskovice
Boskovice
Brno-venkov
Žďár nad Sázavou
60 let
60 let
60 let
60 let
55 let
55 let
55 let
55 let
50 let
50 let
50 let
60 let
60 let
55 let
55 let
Josef Fila
Bronislava Kordíková
Zdeněk Macháček
Žďár nad Sázavou
Brno-venkov
Znojmo
v měsíci červnu
divize
Marie Jindrová
Alois Kotulan
Miroslav Mareš
Jiří Nejedlý
Drahomíra Čechová
Milan Hos
Jaroslav Jičínský
Zdeněk Kluska
Josef Kresan
Jiří Máca
Jindřiška Pacalová
Zdeněk Pařízek
Ing. Miroslava Doležalová
Vladimír Polák
Žďár nad Sázavou
Brno-venkov
Jihlava
Třebíč
Třebíč
Jihlava
Třebíč
Brno-venkov
Brno-venkov
Brno-venkov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Brno-venkov
Brno-venkov
50 let
50 let
50 let
70 let
60 let
60 let
60 let
55 let
55 let
55 let
55 let
55 let
55 let
55 let
55 let
50 let
50 let
našim spoluzaměstnancům, kteří dosáhli významného pracovního jubilea ve vodním hospodářství:
v měsíci dubnu
divize
Vilém Wodák
František Slavík
Marie Piternová
Jaroslav Hrobař
Vlasta Chlupová
Jindřich Mrkos
Zdeněk Koudela
Leoš Lang
Ing. Milan Kašpárek
Zdeněk Brychta
Leo Dedek
Ing. Zdeněk Mattis
Libor Uhlíř
Roman Barák
Jiří Dočekal
Rostislav Landsman
Libor Frank
Zbyněk Štýbnar
Jihlava
Jihlava
Brno-venkov
technická
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Jihlava
Znojmo
Brno-venkov
Brno-venkov
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou
Jihlava
Brno-venkov
Jihlava
30 let
25 let
25 let
25 let
25 let
25 let
20 let
20 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
v měsíci květnu
divize
Karel Svoboda
Ladislav Cafourek
Josef Hájek
Zdeněk Klejdus
Alena Klimešová
Martin Zobač
Jaroslav Růžička
Viktor Sedlák
Libor Zimola
Petr Janoušek
Znojmo
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou
Brno-venkov
Boskovice
Znojmo
Jihlava
v měsíci červnu
divize
Josef Matoušek
Jiří Mahel
Jan Vejtasa
Marcela Ganzwohlová
Lubomír Lukš
Petr Vychodil
Ing. Ladislav Tungli
Josef Rys
Petr Vrzal
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Znojmo
technická
Třebíč
Boskovice
generální ředitelství
Žďár nad Sázavou
technická
30 let
30 let
25 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
15 let
30 let
30 let
25 let
25 let
20 let
20 let
15 let
15 let
15 let
Děkujeme za dlouholetou práci ve vodním hospodářství našim spolupracovníkům, kteří odešli nebo odcházejí na
zasloužený odpočinek: panu Pavlu Haškovi z divize Znojmo, panu Josefu Jurkovi, panu Jaromíru Růžičkovi a panu
JUDr. Pavlu Jašovi z divize Třebíč, panu Vilému Wodákovi z divize Jihlava, paní Ing. Zuzaně Viktorinové
z technické divize a paní RNDr. Miloslavě Soldánové z divize Boskovice
Vodárenské kapky
Fotografická soutěž
Voda a lidé - partneři pro život
VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., divize Znojmo vyhlašuje
ve spolupráci s firmou Foto Mašek fotografickou soutěž,
jejímž hlavním tématem je
„Voda je život“
Soutěž je určena pro analogové nebo digitální barevné i černobílé fotografie.
Základní podmínky fotografické soutěže jsou následující:
1) Snímek nesmí být starší než 1 rok
2) Do soutěže lze přihlásit pouze snímky, jejichž jste autory
3) Námět snímku se musí týkat zadaného tématu
4) Autor může být profesionální i amatérský fotograf
5) Maximální počet snímků od 1 autora - 3 ks
6) Na zadní straně fotografie bude uvedeno jméno autora,
adresa, telefon, název snímku a datum pořízení snímku
Technická specifikace: Fotografie musí být ve formátu 20 x 30 cm.
Pořízené snímky zasílejte na adresu: VAS, a. s., divize Znojmo,
Kotkova 20, 670 25 Znojmo. Obálku označte „Fotografická soutěž“.
Odborná porota vybere 3 nejzdařilejší fotografie a jejich autoři obdrží věcné ceny.
1. cena - fotografické potřeby dle vlastního výběru v hodnotě 5 000 Kč
k zakoupení ve FOTO MAŠEK
2. cena - poukaz v hodnotě 1 000 Kč na nákup knih v knihkupectví Comenius
3. cena - poukaz v hodnotě 500 Kč na nákup knih v knihkupectví Comenius
Uzávěrka soutěže: 20. 8. 2011
Autor se automaticky při zaslání fotografií vzdává autorského honoráře ve prospěch
pořadatele a dává souhlas k publikaci. Snímky se nevrací.
Na požádání autor doloží originální nosič.
Pořadatel si vyhrazuje právo na případné změny.
Případné informace na tel. 515 282 546, Bc. Jirgalová
nebo na e-mailové adrese [email protected].
41
42
Vodárenské kapky
Přísloví národů
Stateční jsou ti, kteří se bojí utíkat.
Jednou i v pekle vyjde slunce.
(gruzínské přísloví)
(latinské přísloví)
Na hezký kvítek kdejaká včela letí.
Návštěvy způsobují vždy radost, když ne při příchodu, tak
při odchodu.
(ruské přísloví)
Moucha nevlétne do zavřených úst.
(španělské přísloví)
Papoušek sice také mluví, ale člověk není.
(arabské přísloví)
Pomsta je sladká, ale snadno si zkazí žaludek.
(turecké přísloví)
Toho, co víme, je kapka; toho, co nevíme, je moře.
(německé přísloví)
Prohra se smířením je lepší než výhra s nepřátelstvím.
(latinské přísloví)
Kdo oslovi myje hlavu, tratí mýdlo.
(arabské přísloví)
I když sebelíp zaléváš lež, pravdu z ní nevypěstuješ.
(italské přísloví)
Pěstounem svědomí je soud.
(německé přísloví)
Dluh mlčí, ale spát nedá.
(anglické přísloví)
Je lepší uklouznout nohama než jazykem.
(gruzínské přísloví)
Liška, která čeká až slepice spadne z hřadu, zůstane o hladu.
(německé přísloví)
Nůž a slovo ber za správný konec.
(řecké přísloví)
Kdo jde pomalu, jde rozumně. Kdo jde rozumně, vydrží jít dlouho.
(kambodžské přísloví)
Svině, když kaliště mají, na čistou vodu dbají.
(italské přísloví)
Vítr nevane podle přání plachetnice.
(české přísloví)
Prázdný sud nejvíce duní.
(arabské přísloví)
Vypuštěné slovo se nedokáže vrátit.
(české přísloví)
Vejce poučuje kuře, jak se snáší.
(latinské přísloví)
Nešetřit je počátek bídy.
(švédské přísloví)
Na louce naděje se pase mnoho hlupáků.
(latinské přísloví)
Hrst trpělivosti má větší cenu než pytel rozumu.
(ruské přísloví)
Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech
stran.
(nizozemské přísloví)
Kdo spěchá, pije čaj vidličkou.
(židovské přísloví)
(indické přísloví)
Loupežníci nespravedlivě berou, ale spravedlivě se dělí.
Vede-li tě skuhrající havran, dojdeš k mršině.
(polské přísloví)
(arabské přísloví)
Vodárenský bál v Sudickém dvoře
Mgr. Jan Kaluža
o roční odmlce se opět uskutečnil vodárenský bál
určený pro zaměstnance VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ
SPOLEČNOSTI, a. s. Pořadatelství, této mezi zaměstnanci oblíbené akce, se pro rok 2011 ujala divize Boskovice.
Bál patří mezi jednu z mála akcí, kdy se mohou setkat
zaměstnanci jednotlivých divizí, provozů a též bývalí i současní zaměstnanci. Jako pozitivum vnímám, že se potkají
lidé z celého spektra naší společnosti neformálně, mohou se
společně bavit o všech možných tématech a běžné pracovní
starosti každého jednotlivce jdou stranou.
P
Jako místo konání byl zvolen hotel Sudický dvůr nacházející se v obci Sudici, která je na okrese Blansko - z města
Boskovice směr Jevíčko. Kdo měl chuť se pobavit a zatancovat si na vodárenském bále, ten přijel na místo samé
v sobotu 12. února 2011. Přivítání příchozích se od 18 hodin
ujala RNDr. Miloslava Soldánová, ještě donedávna ředitelka
divize Boskovice, která se s každým hostem pozdravila,
pozvedla s ním číš šampaňského či skleničku slivovice
a uvedla hosty s přátelskými slovy do prostor Sudického
dvora, kde se bál konal. Každý pár též na uvítanou obdržel
jako pozornost od organizátorů sazeničku primule.
A od 19 hodin po oficiálním zahájení vodárenského bálu
se po hudební a taneční stránce všech zúčastněných ujala
temperamentní Ilona Stryová a její hudební skupina, která
nás provázela jak hudbou tak zpěvem po celý večer. Opět
nás nezklamala a své představení okořenila hrou na elektronické housle ve stylu Vanessy Mae.
Neodmyslitelnou součástí každého dobrého bálu vždy
bývá tombola. A nebylo tomu jinak ani u našeho bálu. Hosté
měli možnost si od 19 hodin zakoupit losy, a pokud měli
štěstí, mohli okamžitě získat některou ze 117 cen. Případně
postoupili do slosování o deset hlavních cen, které proběhlo
od 22.30 hodin. A v tuto dobu začalo napjaté očekávání, zda
bude vylosována ta správná kombinace čísla losu z deseti
hlavních cen, které byly losovány před zraky všech hostů na
bále.
Celkem se vodárenského bálu zúčastnilo 110 zaměstnanců společnosti a jejich rodinných příslušníků. Za dobré
zábavy a skvělé hudby se rychle přiblížila jedna hodina ranní
a s ní i ukončení bálu. Myslím si, že bál se vydařil a všichni byli
s jeho průběhem navýsost spokojeni. Za to si největší poděkování zaslouží RNDr. Miloslava Soldánová a p. Bronislava
Burianová, které největší měrou přispěli ke zdárné organizaci bálu.
Foto. Bronislava Burianová
Mgr. Jan Kaluža
divize Boskovice
[email protected]
Vodárenské kapky
43