Můj milovaný pokoj

Linda Kolčová 6.A
Můj milovaný pokoj
(Popis pokoje)
Vítejte všichni, kteří do mého pokoje přicházíte v míru a nic nezničíte. Mé čarovné
doupě se nachází v Novém Bydžově u kolejí, v rodinném domku, který má zahradu tak
tajuplnou, že když do ní vstoupíte, máte pocit, jako byste vstoupili do začarovaného
království.
Můj pokoj je oblečen do broskvové a fialové barvy, které jsou v mém pokojíku
nepřehlédnutelné a v noci, za slabého světla, se tajuplně třpytí, jako by mě chtěly uspat
svými odlesky. Mám v něm vše, co potřebuji, aby se mi v něm dobře bydlelo. Skříň
s oblečením, šuplata plná hraček a her, spoustu knížek na poličkách. Dále mám v mém
pokojíku akvárium plné rybiček, které v noci šumí skoro jako vodopády dopadající k zemi.
Vedle akvária je můj věrný stůl, o který se můžu kdykoliv opřít, a dělat na něm nejrůznější
věci. Na stolku si smutně sedí lampička, která když se rozsvítí, vypadá jako malý psík, co
poslušně sedí a má skloněnou hlavu, když ho někdo kárá. Stůl se skoro opírá o můj gaučík,
který má černý sametový potah a vítá mne s otevřenou náručí. Když v něm usnu, nenechá
mě dospat, protože se prý moc převaluji, a proto mě někdy odmění pořádnou bolestí zad.
Vedle vykutáleného gaučíku je moje oblíbená postel, do které padám únavou a která mi vždy
pomůže ztracenou energii dobít. Peřiny, do kterých si lehám, mi připomínají mraky na
nebesích. Naproti posteli je moje obří televize, která v noci svítí a tím mi dodává potřebnou
kuráž na to, abych usnula a už se neprobouzela. Když se ráno vzbudím, musím jít k mé
skřínce na trička, kde si vyberu věci na sebe. Pak jdu do školy a můj pokojík nechávám o
samotě. Kdo ví, třeba když v pokoji nejsem, tak úplně všechno začne žít svým vlastním
životem.
Na mém pokoji se mi nejvíc líbí napětí, v jakém jsem, když opatrně otevírám dveře a
doufám, že nic nebude na svém místě, že vše bude jinak a konečně objevím tajemství mého
milovaného pokoje.