RNDr. Petr Fořt CSc.

RNDr.Peti Foit, CSc.,odDornikna zdravouvyZivu
Odborn6hodnocenikfvy FITNESSCOFFEE@
*?,bfii''i"i,?H'ii?
002705102
Tento produkt lze charakterizovat jako vfsledek realizace genirilniho nripadu, jehoZ
privodem je logicki rflvaha:
K6va je tradidni stimulujici n6poj, jehoZ ridinky (piizniv6, piipadnd i mirnd nepiizniv6) jsou
vddecky studov6ny jiL iadu let. Ale piedev5im - kfxa je v podstatd ,,bylinka" a to sfm
zprisobemdokonce bylinka l6div6, coL dokazuji detn6 studie. Objevn6 na tomto produktu je
piedev5im to, Le povdt5inou piiznive ridinky k6vy jsou zesileny kombinaci s dal5imi lddiqimi
bylinkami ariLby qfslednf produkt ztratil charakter i chut' pravd zmkov6 krivy.
Dalo by se iici: prod nevyuZit Pifrodu v jeji pln6 sile?
Krlva je diky neust6vajfcimu studiu jejich ridinkt piedm6tem odbomych diskuzi stejndjako
laickfch povdr, dasto Siienych i m6dii. Najdou se tudiZ taci, kteii praZenouzrnkovou ktivu
povahuji za pro zdravi nepiiznivou. Jak uZ to tak bi,v6, v podstatd kaZdil potravina vykazuje
na jedn6 stran6pozitivnf a na druh6 take moLnenegativni efekty v zrivislosti na jeji kvalitd a
zprisobu pouZitf. TotdL tedy plati tak6 o k6vd. Jednoznadndv5ak nenf pravda, Ze v pifpad6
khvy pievaluji ty negativni. Co je ov5emmimoi6dnd dfrleZit6je zjiStdni,Ze
Fitness Coffee je co do piiznivych zdravotnich rriiinkri doslova ,,o kategorii qiS" neZ
samotni kiva.
SmEscitliv6 - s ohledem na ridinky i chut'- vybranych a kombinovanych druht k6vy a iady
bylin je to nejlep5i, co je moZn6 vytvoiit, a co pii pravideln6 konzumaci uddlS v organismu
vynikajfci ,,ochrannoua podptmou" priici.
Efekt je dokonce tak vyrazny, ie piedii ndkler6 znimf piirodni zdroje antioxidantri
(viz dile).
Dfivdiui ale prov6iui
Podrobnf ana$za produktu Fitness Coffee proki-zala neuvdiitelnou kvalitu. Vfrobek
neobsahuje geneticky modifikovan6 organismy (rostlinn6ho ani ZivoiiSn6ho privodu),
nenf o5etien gama-z6Fenim, neobsahuje konzervaini l{tky. Hluboko pod hranici
povolenych limitri se pohybuje obsah chemiclrych l6tek, pouiivanych pii pdstovdni a
oehrand rostlin.
Hlavni rftiinnou litkou praLenf kfvy je kofein - jfm to v5ak zdaleka nekonii!
Spotieba k6vy strlle roste. Neni divu, jeji konzumenti d6vno piiSli na to, Le jim pom6h6
piekon6vat rinavu. Takto lze totiL popsat hlavnf drivod jeji konzumace.K6va se diky obsahu
kofeinu'stala svdtovdnejroz5iienEjSim stimulujicim nrlpojem.
Mdlokdo viak v[, ie kofeinje ldtkn, herou obsahuj{ listy, semenaa plody tdmdl 63 rostlinlJe
to tudiZ znaind roziifend plirozend ldtka. Nejzndmdjiimi zdroji kofeinu jsou samoziejmd
semena kivovn{ku, tdsnd ndsledovandsemenykakaovnfku. DalS[mi zdroji jsou cola ofechy,
nejpouZ{vandj|imijsou lfstlcypravdho iajovniku. Nemdli bychom v1akzapomenoutani na listy
rostliny ,,matd" nebo guaranu. Zaj{mavy na viech tdchto rostlindch je jejich geograficlE
uyslryt- vdtiina totii pochdz{ ze stiedn{ a jiZn{ Amerilgt.
Kofein je dobie rozpustny ve vod6, takZe se dobie a rychle vstieb6v6 ale tak6 se bdhem
ndkolika hodin kompletnd vyloudi modi. To pochopitelnd neznamen6, Le lze doporudit
libovolnd velkou konzumaci kily a kofeinovych n6pojfi. Podstatn6je, Le citlivost na kofein je
velmi individu6lni. Minimdlni ridinn6 ddvka pro ty, kdo nejsou na kofein zvykli,je piitom asi
RNDr.Peti Foit, CSc.,
- odbornik
rllJDr.
l-','#fffi\6qT.l-i
jen 20mg! To je pouhd polovina obsahukofeinu ve vEtSinEtradidnich tt-otr6dt"63rrgtn
obsahuv kvalitnim espressu.
Chronick6 pouZiti kofeinu mdni ch6p6ni pojmu ,,velmi silnri d6vka'' - za takovou lze
povalovat mnoZstvf aZ okolo 400mg! OdpovidSto konzumaci pfibliZnd 4 56lkt siln6 k6vy.
Povzbudiv6 tidinky kofeinu pietrv6vaji 4 aZ 12 hodin. Krzdi v5ak reagujejinak a dokonce i
jedna osoba mtZe v rumych situacich pocitit tidinky kofeinu ruznd intenzivn6 a po ruznd
dlouhou dobu v z6vislosti na iadE okolnosti. Nem6nd drileZity je zprisob konzumace - pokud
vypijete nEkolik 561krikrlvy v rozmezi n6kolika hodin, efekt se dostavi jiL po prvnim di
druhdm 56lku, ale s kaZdlim dal5im konzumovanym 56lkem se jiLnezvy5uje. MtZe se naopak
stftt, Ze vznikne stav velmi nepiijemn;f - jste ,,excitovani", ale soudasndunaveni. V tomto
stavu sice bdite, ale okoli piili5 nevnimhte, coZje mimoiddn6 nebezpedn6piedev5im u osob,
kterd se tfmto zprisobemsnaZipiekonat velkou fnavu, napiiklad pii mnohahodinov6miizeni
motorovych vozidel. Tak velk6 mnoZstvi kofeinu mrl je5t6 jednu nepifjemnou vlastnost stimuluje tvorbu mode. Nutkdnf na modeni rozhodnd neni nic piijemndho piedev5im kdyZ
cestujete.Na druhou stranu se tento efekt risp65ndvyt1ivir u osob, kter6jsou na redukdni diet6
a soudasn6zadrLuji velk6 mnoZstvi vody.
Existuje rrrozumnS" denni dfvka kofeinu?
Ndkteff odbornici hovoii o mnoZstvi do 300 mg dennd. Podle seri6znich odhadri se
konzumace kofeinu v populaci prj6kri k6vy pohybuje v prumdru okolo 200 mg dennd, takZe
nelze hovoiit o masov6mohroZeniteoreticky moZnymi vifinymi vedlej5fmi ridinky.
Uiinky kofeina je moind uysvEttitjeho pfisobenfm na tvorbu neurotransmiterfr (dtky,
pfirozeni
vznikaj[cf v mosku, slouifcf k pienosu nemou!,ch vzruchfi), konkrdtni
acetylcholinu, dopaminu a GABA. Poslednd jmenovany neurotrunsmiter slouif jako
protivdha excituj[cIm (vzruSiuj,m)podndtfim, coi adriuje nutnou rovnovdhu
Kofein prisobi stirnuladndtim, Le tlumi piirozenou tvorbu eruymufosfodiesterdza, coL m6 za
n6sledek myleni hladiny jedn6 z velmi dtleZitych ltitek, stimulujicich tvorbu energie,jiL je
cyklicleyAMP (zkrScendcAMP). Tohoto efektu se vyrZiv6 napiiklad pfi redukdnich diet6ch
stejndjako ve sportu dijinych druzich fyzick6ho vykonu.
Moin6 nepiizniv6 riiiintcy kofeinu u osob, kter6 pouZivajf l6ky
Kofein sniZuje ridinek n6kterych l6kt, piedevSim psychofarmak a to hlavnd antiepileptik.
ZvyJenEmodeni mtiZe snfZit hladinu ndkterych l6kri v krvi. Piesto neexistuje LSdnydetailni
n6vod, v jakych piipadechje tieba se kofeinu vyhnout.
Nivyk
Pokud ,,kofeinista" niihle pieruSi konzumaci kofeinu, mriZe pocitit ,,abstinendni piiznaky",
kteqimi jsou bolest hlavy, ospalost, vyderpanost a neodtvodnEnri nervozita. Tomu se d6
piedejit postupnym sniZov6nimdSvekv prub6hu asi 14ti dni. Doporuduje se ubrat ,,ptl 56lku"
denn6.Bolesti hlavy pii kofeinov6 abstinencimohou bjt zprisobenypoklesem krevniho tlaku
a mohou pietrv6vat aL pdt dni.
Kofein a jeho vliv na plodnost a moLni rizika jeho pouZiti v prribihu t6hotenstvi
V tdhotenstvf se nedoporudujepouZivat l6ky ani vdt5inu doplnkri straly, nejsou-li vyslovnd
doporudeny specialistou s cilem zqistit piijem prospd5nlfch a nutnych ochrannych l6tek.
Ndkteii odbomici piedpokl6daji, Le pro tEhotnd leny je ,,roztrmna''konzumace kofeinu dva
56lky dennd. Lze o tom diskutovat, protoZe studie prokinaly, Ze kofein volnd prostupuje
z krevniho obdhu matky do placenty a tak jii jen jeden Srilekk6vy zqf5i srdedni frekvenci
RNDr.Peti Foit, CSc.,odbornikna zdravouvyZiyt4-,
plodu
ur"prouter*{B+fr"rfr,^Sitffi
ai o l0 tepitzaminutu.
Nemusf
tobjt rizikov6,
- ZrW
"
vytvaiin6vyk!
zprisobem
't3o;;3u*?;:t
Na druhou stranu vyzkum vlivu konzumace kofeinu na plodnost Len vki.r;al, Le neexisfuje
souvislost s neplodnosti. Zkoumal se tak6 vliv na potratovost, hmotnost narozen;fch ddtf,
fiziko po5kozenf plodu, atd. Z6dne souvislosti s kofeinem nebyly objeveny! Nepotvrdily se
ani hypotdzy, Ze konzumace kofeinu zrySuje pravddpodobnost vzniku benigniho
(nezhoubn6ho)n6doru prsu. Dokonce se objelrrji ninnaky, Ze konzumace kofeinu naopak
sniZuje pravdEpodobnostvzniku rakoviny prsu. Pot65iteln6 je, Le se neobjevila souvislost
mezi kofeinem a jakoukoliv formou rakoviny!
Jak snadno mohou vzniknout nepravdy, polopravdy a piedev5im popla5ne fitmy lze
demonstrovatvysledky opakovanych studii, kterd nepotvrdily obavy znegativniho ptsobeni
kofeinu na zdravotri stav kardiakt ani neproklnaly moLnou souvislost s provokaci vzniku
srdednicha obdhovychonemocndni.
Zajfmavosti o kofeinu
V izraelskf ch Proceedings of the National Academy of Sciencesbyla roku 1999 zveiejnlna
studie, zabyvajici se vlivem kofeinu na rust dendritu (vfb6Zky nervovych bundk v mozku,
slouZici ke spojeni s dalSimi buikami). Ukinalo S€, Le dendritickd vybdZky bun6k,
rystavenych fdinktm kofeinu, se prodlouZily o 33 o/oa soudasndse zvfSil i jejich podet!
Autoii upozoriuji, Ze qfsledek je piedbd:iny a neni moZn6 z ndj ddlat dalekos6hl6zix\ry.
Konzument kixy tudil nemriZeodek6vat,Le ryblikyjeho neuronti budou reagovatpodobn6.
Jinak by v5ichni milovnfci krivy byli nadprumErndinteligentru. Dr.Greenough zuniverzity
Urbana (USA) upozoriuje na to, Ze hladina kofeinu, nutn6 k vlvol6nf popisovandhoridinku,
by muselabfi tak vysok6, Ze by vlisledkem mohlo byt poSkozenijin;fch struktur.
Nicmdnd nelze vyloudit, 2e k6va, tim spi5eje-li kombinovan6 s iadou dal5ich bylin, z jejiho
konzumenta udEll nadprum6md vlikonndho jedince. Neni divu, Ze konzumace krivy st6le
roste.
P otv rzen6 konstatovf nf efektu k6vy:
l. Lidd, kteii piji hodnd zeleniho iaje nebo kriuy kaid! den dost moind nebudou mft
v pokroiilim viku diabetes.
2. Piti ktiuy je prokazatelnd rtiinnd jako souirist redukinich diel
3. Dlouhodobd piti kdvy nezvyiuje riziko korondrnfch (obdhouj,ch) onemocndnf.
4. Konzumuce 4 a vfce idlkfr ktivy denni sniiuje riziko jaternf cirhdzy ai, o 80 %.
5. Kofein mftie chrdnit pied ztrdtou pamitl
6. Dr.J. R.Coughlin v souhrnnd prdci Coffee and Your Health: Surprising Findings
(Kdva a vaie zdravi - piekvapivd objevy), zmiiuje vfsledky ndkolika studif, publikovanlfch
v prubEhuposlednich tii aL dtyi let, kterd prokinaly, Lekiwa sniZuje riziko vzniku diabetu 2.
typu a tirk6 rakoviny tlustdho stieva a sniZujeriziko vzniku Parkinsonovychoroby.
Kofein ve sportu
Zajimavd vysledky piinesla studie konzumace k6vy u sportovcri. Ti z nich, kteif po
vyderp6vajicim qfkonu vypiji ndkolik 561kt k6vy se rychleji regenerujf a trpi m6nd
intenzivnimi bolestmi svahi. Piitom poddv6ni krfuy v prubdhu sportovniho vykonu je bdZnou
zfleLitosti, kter5 v5ak piin65i urditd riziko. Kofein podany v prubdhu vykonu, kter;f probihri
pii vysokd teplot6 okoli, je rizikovy, protoZe zvy5uje jiltak vysokou tepovou frekvenci a tak
mtiie dojft k pietiLerusrdcea kolapsu!
k
RNDr.Peti Foit. CSc.,odbornikna zdravouvyiivu
RiJDr.PETRFORT,CSC
;:iFrnf xoruZuirnrli
tco: 14946 131
Kofein, stres a psychickrl vfkonnost
69?-705102
Dr.Hortus Liebermanpotvrdil, Le jak k6va,tak extrakty zkixy vdetnd extraktu ze zelenych
k6vovfch zm, pozitivnE ovliviuji psychickou qfkonnost. Dal5i studie popisuji sniZeni
interzity a detnostidepresia uzkostnychstavfi.
Neiekany, o to drileZitdj5i benefit konzumace kivy
V souvislosti se zdravim se v poslednfch letech strile dastdji hovoii o nepiiznivdm efektu
l6tek, oznadovan;ichjako ,,voln6 radik6ly". Jedn6 se o metabolicky agresivni sloudeniny
vzrukajici v organismuv dtsledku piem6ny lerck. Za optim6lnich podminek jsou likvidovriny
piirozenou antioxidadni obranou (kitkami zvarrymi antioxidanty) - tento proces lze piirovnat
k pfirozen6 imunitd. Produkce volnych radikrilt se v5ak vyraznE zvy5uje prisobenfm
Skodlivych litek z ovzdu5i, kouienim, konzumaci Skodlivych l6tek obsaZenychv potravin6ch
a dokonce i vyaznolt frzickou aktivitou! Nast6vajf situace, kdy piirozenii antioxidadni
sebeobrana nedostaduje. V tu chvili se osvEdduje mySend konzumace piirozen;fch
antioxidantu a to jak s pomoci pouLiti ndkterlich na antioxidanty bohatych potravin (listov6
zeletina, tmavd zabawenf ovoce, daj, derven6vino, k6va, hoik6 dokokida,pifpadnd i dopliky
stravy)'.
Nejridinndj5imi antioxidadnE ptsobicimi l6tkami jsou tzv.polyfenoly. Patif sem lqtselina
kdvovd, chlorogenovd, vanilin, lryseliny kumarovd, hydroxybenzoovd a hydroxyskoficovd,
ferulovd, galovd a elagovd.
Kfvaje velni bohatr{ na kyseliny kfvovovou, ferulovou, quinoovou a para-kumarovou
Polyfenoly vykazuji iadu mimoiridnd piiznivych zdravotnich fdinkri - prisobf protiz5ndtlivd,
antibakteriiilnE, protiniidorovE, jsou prevenci st6muti, urychluji hojeni po zranEnich, maji
kardioprotektivni (ochrana srdce) a osteoprotektivni (ochrana kostni hmoty) ridinky, sniZuji
riziko vzniku diabetu zqi5enim citlivosti tkani k inzulinu a dokoncemohou slouZit k
prevenci poSkozeni naku v prubdhu stiimuti. Kromd toho se ukinalo, 2e omezuji tvorbu
Skodliv6hoLDl-cholesterolu.
Polyfenoly, konkr6tn6 kyselina chlorogenov6, stimuluje produkci hormonri kortizonu a
adrenalinu,podporuje ridinky l6kri ptsobicich proti bolesti, napiiklad pii migr6n6, a stimuluje
metabolismustukfr, coL,je dtileZit6pii redukdnich dietrichnebo vytrvalostnich sportech.
Studie, proveden6 ned6vno v Japonsku, popsala sniZeni zvlf5en6ho krevniho tlaku vlivem
ptsobeni dvou kyselin, a to S-kafeoylchininovd a ferulovi. SoubdZnd dojde kpoklesu
krevniho tlaku. Dal5imi velmi piiznivym efektem je omezeni tvorby homocysteinu,coL je
specifick6 aminokyselina, jejiL mylen| hladina v krvi znamenS re6lni riziko vzniku
kardiovaskul6rnihoonemocndni.
Fitness Coffee prokazuie w55i antioxidaini aktivitu neZostatnf znrlm6 piirozen6 zdroie
Objektivni analyticki metoda mdieni antioxidainf aktivity prokizala v pifpad6 Fitness
Coffee o celych 20 oh ry55i hodnoty v porovnfni s tradiini kivou, iernfm iajem a
iervenym vinem.
Podmfnkouje piiprava kvalitnim piistrojem, urdenychk piiprav6 ,,espresa".
Popsanyefekt je docilen kombinaci prav6 zrnkov6 krivy s dal5imi druhy bylin a koieni tak jak
uvedeny v popisu jejiho sloZeni. Kromd zmindn6ho antioxidadnfho efektu se na pozitivnich
tidincich FitnessCoffee podileji piidand byliny n6sledujicim zptsobem:
1. Extrakt z hoik6ho pomerandeobsahujesinefrin, coLje stimulant
2. Peprmint podporuje triweni a omezujeriziko nadymini
3. Kurkuma podporuje trixeni, omezuje nadymini a zvySujeantioxidadni kapacitu
RNDr. Peti Foit, CSc., odborn[k na zdravou v,fZivu
4. L6koiice sniZujeriziko zindtu dychacfch cest a umoZduje odka5liiv6ni,omezuje riziko
vzniku zindtu tr6viciho traktu
5. Ziuvor podporuje tr6venf, sniZujeriziko nadym6ni a bii5nich kiedi a nevolnosti
6. Zeleny daj je silny antioxidant, sniZujehladinu LDl-cholesterolu
7. Kardamom podporuje tr:iveni a omezujenadymani
8. Skoiice je antioxidant, omezuje riziko prujmu, revmatismu a menstruadnichbolesti a
prisobi protibakteri6lnd
9. Yerba mateje tonikum, podporujechut'k jidlu, detoxikaci
10. Anyz m6 antibakteri6lni ridinky, ptisobi proti nadym6ni, podporuje tr6veni
ll.Rhodiola je adaptogen,zr,y5uje odolnost proti rinavE, stresu, podporuje imunitu a
sexualitu
Fitness Coffee - vysledek snahy o neustilou inovaci, smEiujici k podpoie zdravi
Jako specialista na u!,iivu,fyziologii a biochemii se zab!,vdm studiem moinostf vyuiiti ldtek
pilrodnfho pfrodu v ochrand zdruvf a schopnosti odoldvut zui,ienimu civilizainfmu stresu
a stdrnutf. Mnoho let studiu mne pFesvddiilo o tom, ie v cilendm vyuiitf potencidlu
pfisobenf ndkterj,ch pifrodnfch ldtek spoi{vri budoucnost. Snahou nds viech by mdlo blt
udriovat se v dokonaldm zdravotn[m stavu tak, abychom nemuseli sdhnout k syntetick!,m
ldiivitm"
Soutristl zdraviho iivotnfho sfiilu musf bj,t jak zdravd strava, tak cflend vyaiiti moinostf,
kterd nabfzf pifrodnf zdroje speciJick!,ch ldtek, jimii jsou piedevifm antioxidanty.
V dfrsledku pfrsobenf civilizainfho stresu se ai phflii iasto dostrivdme do rizikou!,ch situac{,
ve svjch ditsledcfch poikozujlc{ch zdrav{. Ukazuje se, ie jii ddvno nestaif jen ,,zdravd" se
stravovat a trochu sportovat. Vida nabtzf iefien[ v pouiifi odbornd inovovani,ch specidlnfch
potravin (oznaiovanfch jako ,Junkinf potraviny'), kteri pFindieji jejich konzumentfim
benejity v podobE zu!,ieni odolnosti proti nepifzniulm vlivfim okoli.
Kdva, piedev1fm nynf Fitness Coffee, je v porovndnf s obuyklj,mi potravinou!,mi zdroji
kofeinu naprosto ,,pi[rodn[" a tudiL i piirozend. Nejde totii o smEs konzervantft,
stabilizdtorft, barviv, organicki,ch i anorganicklch kyselin o cukru nebo umdfich sladidet.
Pokud budete pravideln{ konzumovat Fitness Coffee a pft Eistou vodu, udildte pro svitj
organismus hodni dobrdho - na rozdfl od tich, kdo spotFebuji lilry kofeinovj,ch ndpojfr,
slazenitch umi$,mi sladidly a jejichi jedinj,m ndpojem ,,na if7efi" je minerdlka nebo
dokoncepivo.
Y Prazedne3.4.201I
PETRFORT,CSC
Ri-JDT.
Fi(PERT,KONZULTANT
lco: 14946 131
602705102