Týnecké listy

Měsíčník Obce Velký Týnec
TÝNECKÉ LISTY
Ročník XXll
Únor 2012
Únorový
úvodník
Cena 10,- Kč
www.velkytynec.cz
Plesová sezóna 2012...
Ne nadarmo se měsíc únor rýmuje s úmorem. Přišlé mrazy nás
křepce objaly a daly se s námi do
tance v právě vrcholící plesové
sezóně. Moc příjemné to není
a tak koukáme, kde nechal tesař
díru, protože tam tudy trochu
táhne. I naše chaloupka je přece
jen staršího data a těch škvír je tu
požehnaně. Trochu mne to provokuje, že nemáme doma
všechno úplně bez vady. Ale v něčem jsou ty škvíry přece jen
přínosem. Přichází jimi nové
podněty.
Kontroloval jsem si tuhle v neděli,
jak moc nám táhne kolem oken,
a zahlédl jsem jednoho známého,
který si to vykračoval směrem
k hospodě. Čerstvě oholené tváře
svítili a límeček košile vykukující
zpod bundy svědčil o svátečním
vystrojení. Skoro jako do kostela.
Pomyslil jsem si. Vždyť v hospodě
je to jedno. Přes týden tam chodí
všichni normálně v montérkách,
tak proč to v neděli měnit. Chlapi
tam jsou převážně mezi sebou,
kouří se tam a vedou ostré řeči.
Tak k čemu ta světlá košile.
Možná je to tím, že každý člověk
má potřebu navštěvovat chrám.
Udělat se na chvíli jiným a cítit
přesah vlastního života. Vydat se
na pouť k posvátnému místu.
A cestou tou setřásti ze sebe
hříchů. Obliba poutí prý roste tak,
že jistý psychoterapeut Norbert
Paruccha prošlapal v Alpách meditační stezku nazvanou Hořící
srdce. Ta je určena pro lidi, kteří
trpí syndromem přepracovanosti.
Je dlouhá osmdesát kilometrů
a většina poutníků na ní najde
nakonec sama sebe. Někteří prý
zahlédnou i podolek z roucha
Nejvyššího.
Je také důležité oddělit všední
den od svátečního a posvětit ho.
Což by se dalo vyložit jako dát ho
Svatému, budiž jeho jméno
pochváleno. A teď spanilomyslné
čtenářky určitě čekáte, že se
moralisticky pustím do té hospodské sebranky. To by ale nebylo správné. Nechci hospodu ani
pouť k ní glorifikovat, ale snahu je
třeba ocenit. A každému dát co
jeho jest. Košili do nebes a pivo?
Dobrý sluha, ale zlý pán. Tak neví
se, kam člověka zavede. Já ale
věřím na to lepší v každém z nás.
Tak ať si to dokážeme udržet
i přes nepřízeň osudu či počasí.
A že je ta moje úvaho trochu
úmorná. To jsem předeslal už na
začátku, ale kdo ji přečetl až sem
ten má výdrž a jara se určitě
dočká. To vám všem přeje autor
úvodníku.
Stanislav Denk
Foto: J. Friesner
Předtančení připravila Taneční škola Coufalovi
… byla zahájena X. obecním plesem,
který se konal v sobotu 14. ledna. Po
mnoha letech došlo k rozdělení obecního a školního plesu, což oběma
pořadatelským organizacím - viděno
s odstupem několika dnů - prospělo.
Obec na rozdíl od základní školy musela najít svému plesu novou náplň.
Hledala ji a nalezla v životním stylu
našich pra- a prapra- babiček a dědečků, tedy v módě 20. a 30. let 20.
století. Vyzvala návštěvníky plesu, aby
se nebáli zvednout hozenou rukavici
a oblékli se do oděvů, které mají své
úžasné kouzlo a jež můžeme vidět ve
filmech pro pamětníky. Nedělal jsem si
žádnou statistiku, ale snad mohu prohlásit, že více jak polovina z pěti set
plesových hostí skutečně výzvu přijala
a pomohla tím vytvořit neopakovatelnou atmosféru. V rytmech Big Bandu ZUŠ Iši Krejšího z Olomouce a hudební skupiny Trio Bene tak taneční
Nepřirozené síly
parket opanovaly dámy v úžasně
barevně i střihově nápaditých šatech,
s ozdobnými pery za čelenkami, s boa
kolem krku a s cigaretovými špičkami
v něžných prstících. Společnost jim
dělali pánové v žaketech, fracích, s cylindry, hůlčičkami, bílým rukavičkami
nebo v pruhovaných kalhotách. Předta-čení se zhostili mladé dámy a pánové z Taneční školy Coufalovi, svá vystoupení předvedly estetické gymnastky TJ Sokol Velký Týnec a členky
taneční skupiny Poupata. O občerstvení se skvěle postarali členové
společenských organizací (SDH Velký
Týnec, fotbalový oddíl TJ Sokol Velký
Týnec), s prodejem vstupenek nám
pomohly dámy z oddílu estetické gymnastiky. Po celý ples panovala
neuvěřitelně uvolněná a přátelská
atmosféra, aniž by ji narušil jakýkoliv
incident. Poslední návštěvníci se rozcházeli po třetí hodině ranní s tím, že
5
Robinson Jeffers
Obecní ples
ve fofografiích
se již těší na příští rok. A téma? Zlatá
šedesátá aneb od Presleyho k Beatles!
Milovníci plesového výskání si přišli na
své i o týden později na tradičním hasičském plese, resp. o čtrnáct dnů
později na 1. reprezentačním plese ZŠ
Milady Petřkové. Navštívil jsem ten
druhý a musím pořadatele rekrutující
se z řad rodičovské veřejnosti velmi
pochválit. Zhostili se svého úkolu s nejvyšším nasazením, odměnou jim pak
bylo více jak tři sta spokojených
návštěvníků. Zlatým hřebem večera
se samozřejmě stalo předtančení žáků
9. tříd, které s nimi nacvičila paní
učitelka Richterová. Své umění předvedla i školní hip hopová drobotina.
I tento ples se odehrával v příjemné
sousedské atmosféře, a tak to má být.
Petr Hanuška
9
Zmizení mrtvého
těla z Táborka
Týnečáci se bavili v retro stylu
Padesát tisíc let už člověk sní o silách
nad svou přirozenost,
7
chce létat jako orli –
Sčítání lidu, domů
a bytů 2011
Velký Týnec se rozrostl
od roku 2001 o 452 obyvatel
ten zeměšlap! Chce metat jako bozi
nesnesitelné šípy blesků – už je třímá.
docela protivný hmyz,
Opožděná
vzpomínka
na Vánoce
a žádný bůh
Vzpomínání Anny Kokešové
Ale jak vypadá malý, jak je zoufalý
A vyděšený a z míry,
se nad ním nesmiluje!
8
11 Tříkrálová sbírka
ve Velkém Týnci
Kronika
obce
Velký Týnec
2011
www.tyneckelisty.webnode.cz
2
Starostovýma očima
TÝNECKÉ LISTY
Lednové kalendárium
6. – 7. ledna
Tříkrálová sbírka
- Arcibiskupská charita a Církev římskokatolická Velký Týnec
14. ledna
X. obecní ples
- společenský dům - Obec Velký Týnec, SDH Velký Týnec
a TJ Sokol Velký Týnec – 20.00 hodin
21. ledna
Hasičský ples
- společenský dům - SDH Velký Týnec – 20.00 hodin
26. ledna
12. zasedání mikroregionu Království
- Velký Týnec - 9.00 hodin
28. ledna
1. školní ples
- společenský dům - ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec - 20.00 hodin
Foto: J. Friesner
Sněhu ve Velkém Týnci letos příliš nebylo...
30. ledna
8. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec
- společenský dům - 17.30 hodin
Další události
Dne 10. ledna jednal starosta obce
s vedením firmy Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. o zahájení prací na
zhotovení nového územního plánu obce. Legislativní proces bude probíhat
téměř dva roky. – Dne 10. a 24. ledna
proběhla jednání Rady mikroregionu
Království. – Dne 11. ledna proběhlo
jednání s představiteli Nadace Malý
Noe ve věci přípravy výsadby 2. etapy
Háje Malého Noe. Ta by měla proběhnout na jaře letošního roku.
Foto: archiv TL
Takto probíhala výsadba
první části Háje Malého Noe
Dne 11. ledna proběhla 8. operativní
porada Zastupitelstva obce Velký
Týnec. Hlavním předmětem rokování
byla příprava rozpočtu na rok 2012. Dne 18. ledna proběhlo veřejné
projednání přípravy projektu rekonstrukce ulic Ke Vsisku a Bystřická,
který připravuje Olomoucký kraj. Občané bydlící v těchto ulicích si mohli
projektovou dokumentaci prohlédnout
a vznést písemné podněty. – Dne 19.
ledna proběhlo jednání s představiteli
firmy Tempo Opava o možnosti vybudování prodejny smíšeného zboží v budově DAE. Dne 24. Ledna zástupci
firmy oznámili, že zatím k realizaci
nepřistoupí. - Obec obdržela písemné
vyjádření, že byla zařazena do užšího
výběru projektu Nadace Livie a Václava Klausových Senioři komunikují
2012. – Dne 23. ledna proběhlo jednání
s představiteli Tenisového klubu Velký
Týnec o přípravě osamostatnění
organizace od obce. – Dne 23. ledna
proběhlo jednání s představitelkami
Rodinného centra Čmelda o přípravě
konference o rodině, která proběhne
ve Velkém Týnci na konci srpna 2012. –
Dne 26. ledna se starosta obce
zúčastnil dalšího zasedání Výboru pro
cestovní ruch Olomouckého kraje.
Foto: P. Hanuška
Výroční schůze Klubu seniorů Velký Týnec
proběhla 31. ledna na malém sále Společenského domu
Obecní úřad ve Velkém Týnci
Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1
Úřední hodiny pro veřejnost:
pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30
Telefonické kontakty:
Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ........................................... 585 391 495
585 151 113
fax: 585 391 506
Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .................................................... 585 151 119
Sekretariát - Radka Tomečková ........................................................... 585 151 111
Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .......................................... 585 151 115
Stavební úřad - Ing. Jaroslav Gerlich .................................................. 585 151 118
Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................................................. 585 151 114
Účetní obce - Radana Procházková ..................................................... 585 151 116
Správce obecního majetku - Petr Drápal ............................................ 585 151 112
Obecní policie Velký Týnec .................................................................. 725 544 540
Elektronické adresy:
[email protected], [email protected]
TÝNECKÉ LISTY. Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Velký
Týnec 1, IČO 00299669. Evidenční číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXII., č. 2. Vyšlo v únoru 2012. Cena
výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected].
Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail: [email protected]. Redakční rada:
Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk. e-mail:
[email protected]. Sazba/zlom Pavel Peňaška, e-mail: [email protected]. Tisk:
EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se
stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.
Základní škola Milady Petřkové Velký Týnec opět zapisovala
své prvňáčky - 31. ledna
Starostovýma očima 3
TÝNECKÉ LISTY
Rozpočet obce na rok 2012
Na svém 8. zasedání schválilo
Zastupitelstvo obce Velký Týnec
rozpočet na rok 2012. Na příjmové i výdajové stránce je uvedena suma
35.118.000,- Kč. K největším
investičním akcím letošního roku patří:
2. splátka výdajů na akci Rekonstrukce
komunikace v ulicích Na Kříbě a Grygovská (obec platí zálivy, cyklostezku,
chodníky, vjezdy) – 2.196.000,- Kč;
dokončení vodovodu ve Vsisku (ulice
Přerovská) – 200.000,- Kč; rozšíření
kanalizace v ulici Na Kříbě – 68.000,Kč; projekt opravy kanalizace v ulici
Tovární (80.000,- Kč); zateplení
budovy 2. Stupně ZŠ a oken (2. Splátka) – 400.000,- Kč; oprava sloupu
Panny Marie a kamenného kříže na
hřbitově – 120.000,- Kč; projekt opravy
rybníku ve Vsisku – 60.000,- Kč;
zhotovení nového Územního plánu
obce Velký Týnec (1. etapa – 400.000,Kč. Obec musí dále finančně zabezpečit provoz: základní školy –
2.200.000,- Kč, mateřské školy –
500.000,- Kč, obecního úřadu + zastupitelstva obce + pracovní skupiny +
příležitostných pracovníků + budovy
zámku – 9.900.000,- Kč, Jednotky
požární ochrany a SDH Velký Týnec –
357.000,- Kč, kina – 341.000,- Kč,
knihoven – 71.000,- Kč, Týneckých
listů – 130.000,- Kč. Obec dále
finančně podpoří tyto duchovní,
kulturní a sportovní organizace: Církev
římskokatolická (oprava varhan) –
100.000,- Kč, Církev československá
husitská – 30.000,- Kč, TJ Sokol Velký
Týnec – kopaná - 125.000,- Kč,
estetická gymnastika – 70.000,- Kč,
volejbalový oddíl – 10.000,- Kč - za
všechny tři organizace navíc obec
uhradí náklady na využívání sportovní
haly – 120.000,- Kč, hokejový oddíl –
10.000,- Kč, Týnečáci – 40.000,- Kč,
Junák – 60.000,- Kč, Mateřské centrum
Čmelda – 10.000,- Kč, Klub seniorů –
23.000,- Kč, ČČK – 23.000,- Kč, ČZS –
10.000,- Kč. Na pořádání kulturních
akcí obec vyčlenila 250.000,- Kč. Obec
splácí tyto úvěry: vodovod –
2.664.000,- Kč, hasičské auto –
604.000,- Kč, rekonstrukce domu
č. p. 60 v Čechovicích – 260.000,- Kč.
Další investiční akce závisejí na
příjmech z prodeje obecních pozemků
a na prostředcích získaných z dotačních programů. Obec bude v letošním
roce usilovat o zisk dotace na
dokončení kanalizace v Čechovicích,
na pořízení herních prvků do všech
místních částí, na pokračování
výstavby chodníků na hřbitově, na
zbudování bezdrátové rozhlasové sítě
a prvků varovného systému na
vodoteči Beroňka, na rekonstrukci
kamenného kříže na hřbitově, na
doplacení hasičského vozu.
Veřejné projednání projektu
rekonstrukce komunikací
v ulicích Ke Vsisku a Bystřická
Dne 18. ledna v době od 9.00 do 17.00
hodin mohli občané nahlédnout do
připravované dokumentace rekonstrukce komunikací v ulicích Ke Vsisku
a Bystřická. Projekt pro Olomoucký
kraj připravuje firma HBH Projekt spol.
s r. o., Pobočka Olomouc, resp. Ing. Ivo
Hejtman (mimochodem občan Velkého Týnce). Z řad občanů a organizací vyplynuly tyto podněty: 1. umístit
obrubníky po obou stranách komunikace po celé trase; 2. postavit rondel
v místě křižovatky u kina; 3. změnit
místo přecházení na přechod pro
chodce (tamtéž); 4. vybudovat parkovací stání na náklady majitelů nemovitostí; 5. rozšířit jízdní pruhy kolem
ostrůvku umístěného při vjezdu do
obce ve směru od Velké Bystřice. Body
3 až 5 již byly do projektové dokumentace zapracovány. O bodech 1 a 2
rozhodne majitel komunikace, tedy
Olomoucký kraj po konzultaci s pracovníky Dopravního inspektorátu
Policie ČR a Správy silnic Olomouckého
kraje. Nutno konstatovat, že zájem
veřejnosti byl velký a průběh projednání řekněme nadmíru živý.
Komise pro školství, kulturu a sport pořádá
LYŽAŘSKÝ
ZÁJEZD
SKIREGION Buková Hora
60 km běžeckých tratí, nová čtyřsedačková lanovka
pro sjezdaře - Červená Voda - Čenkovice
pro běžkaře - Buková Hora - Suchý vrch - pevnost Bouda...
sobota 25. února 2012
Část obecního rozpočtu na rok 2012 si pro sebe „ukrojí” splátky za úvěry např.
na rekonstrukci ZŠ nebo na nákup nového hasičského vozu
odjezdy autobusu: Čechovice u hasičky - 7:20
Velký Týnec - Komárov - 7:25
Velký Týnec - Sokolovna - 7:30
Vsisko - aut. zastávka - 7:35
Cena - předprodej v Řeznictví Coufalovi 100,- Kč
- v autobusu 120,- Kč
Informace a přihlášky - tel. 602 371 018
Tenisový klub Velký Týnec oznamuje,
že dne 29. února 2012 v 16.30 hodin
proběhne na malém sále Společenského domu ve Velkém Týnci
valná hromada
Vodění
medvěda
25. února 2012
projde
Velkým Týncem
maškarní průvod
s hudbou
a živým medvědem
Na vaši přízeň se
těší medvěd.
Srdečně zveme stávající členy i nové zájemce o členství!
www.tynecak.cz
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
Pokud se týká trestné činnosti
spáchané na teritoriu OÚ Velký Týnec
v roce 2011, tak místně příslušné
Obvodní oddělení PČR Olomouc 3 má
celkem evidováno 196 věcí, které se
následně prošetřovaly na zdejší
součásti, kdy se jednalo o následující
případy:
- 68 přečinů - v převážné většině se
jednalo o krádeže prosté, krádeže
formou vloupání, poškození cizí věci,
neoprávněné držení platební karty,
podvody, neoprávněné užívání cizí
věci, ohrožení pod vlivem návykové
látky
- 111 přestupků v oblasti občanského
soužití, přestupky proti majetku (§ 49
a § 50 z. č. 200/1990 Sb.)
- 17 čísel jednacích – jde o formu
dožádání, součinností s jinými útvary
PČR, zatykače, prověření oznámení
- v tzv. Zkráceném přípravném řízení
bylo realizováno celkem 8 případů,
kdy se jednalo převážně o krádeže dle
ust. § 205/2 trestního zákoníku
Je však nutno připomenout, že z uvedeného množství 196 evidovaných
případů bylo jen v samotném katastru
obce Velký Týnec (mimo OC Olympia)
spácháno 99 případů a zbývající část
97 případů je spojena s Obchodním
centrem Olympia, které se v katastru
obce Velký Týnec nachází.
uspořádáno několik bezpečnostních
akcí krátkodobého charakteru, které
byly zaměřeny jak na veřejný pořádek,
tak na otázku podávání alkoholu
mládeži, zaměření na zahrádkářské
kolonie a chatové oblasti. V součinnosti s přísl. dopravního inspektorátu byly pak tyto bezpečnostní akce
zaměřeny na oblast dopravy konkrétně dodržování pravidel sil.
provozu, technický stav vozidel, jízda
řidičů pod vlivem návykových látek.
Velmi dobře se dá hodnotit z naší
strany i spolupráce s vedením obce
a to prostřednictvím přísl. zdejší součásti s územní odpovědností. V průběhu roku se průběžně řešily problémy, které se vyskytovali převážně
v oblasti veřejného pořádku a byla
činěná potřebná opatření k jejich
odstraňování ve vzájemné součinnosti. Ke konci roku 2011 bylo
provedeno vyhodnocení celkového
stavu veřejného pořádku a na rok 2012
byly přijaty konkrétní priority – oblast
zajištění veřejného pořádku jako celku
se zaměřením především na preventivní činnost ve vztahu k mládeži
a práci s ní, zlepšit preventivní činnost
převážně v OC Olympia ve spolupráci
s Preventivní informační skupinou
PČR, dohled na dopravu v součinnosti
s dal-šími složkami PČR jako je
Dopravní inspektorát, zintenzivnění
spolupráce samosprávy obce s příslušníkem s územní odpovědností.
10. 2. KYTICE II
pro MŠ
10:00 Představení
Produkce ČR
Kino - únor
Veřejný pořádek a trestná činnost
v teritoriu obce Velký Týnec
v roce 2011
Vstupné 10,- Kč.
10. 2. VYMĚŘENÝ ČAS
navěky. Nebo to alespoň zkus.
18:00 Žij
Sci-fi thriller.
Produkce USA, 109 minut, titulky.
Vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let.
17. 2. KOCOUR V BOTÁCH
žádné koťátko.
17:00 Nebýval
Animovaná komedie.
19:00 Produkce USA, 90 minut.
Vstupné 50,- Kč.
24. 2. Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ
NEPROMÍTÁME
V březnu uvidíte:
Alvin a Chipmunkové 3, Ve stínu, Čtyři slunce…
Předprodej na představení probíhá vždy týden dopředu
před a po celou dobu promítání aktuálního filmu.
Nové knihy
4
Místní knihovna Vsisko
Beletrie
1. Catherine Coulter: Záblesk
2. Jaroslava Černá: Přísaha
3. Jeffery Deaver: Nula stupňů volnosti
4. Shannon Drake: Smaragdové objetí
5. Gayle Forman: Jestli zůstanu
6. Dick Francis: Křížová palba
7. Zuzana Francková: Otrokyně lásky
Beletrie mládež
npor. Mgr. Robert Michalčík
Policie ČR
1. Simpsonovi: Vrací úder!
2. Thomas Brezina: Magický kompas
3. Susa Hämmerle: Dětský lékař
4. Jaroslav Němeček: Nesmrtelný zádrhel
V uvedené lokalitě v souvislosti se
zajištěním veřejného pořádku bylo
Připravila Eliška Navrátilová
Obecní policie informuje
Jiří Novák Vážení občané, ve svém
dnešním článku bych chtěl celkově
zhodnotit celkově loňský rok. Oproti
roku 2010 došlo k výraznému zlepšení
veřejného pořádku v naší obci. Toto se
projevilo v menším množství vandalských případů, a to v ničení dopravních
značek, obecního majetku, a zlepšil se
veřejný pořádek v naší obci.
V roce 2011 kladla velkou zátěž na
všechny občany rekonstrukce komunikace v ulicích Na Kříbě a Grygovská.
Na základě této rekonstrukce bylo
v naší obci mnoho objížděk a zákazů.
Mnoho občanů tuto situaci těžko neslo.
Vadilo jim, že se museli podřizovat
zákazovým a příkazovým dopravním
značkám. Často byla výsledkem arogance některých našich občanů, ale
hlavně se jednalo o aroganci cizích
občanů projíždějících naší obcí. Otevřením rekonstruovaného úseku se
převážně problémy vyřešily. V letošním roce zbývá dodělat retardéry
v ulici Pod Táborkem, v diskusi je umístění retardérů v ulici U Nové školy.
Přesto že je zde omezená rychlost na
30 km v hodině, jezdí zde řidiči 50 až
80 km v hodině a napomínání neuká-zněných řidičů nepřináší žádné výsledky. V roce 2011 byli dva naši mladí
občané postaveni před soud pro řízení
bez řidičských průkazů. V současné
době jsou také dva naši mladí občané
projednáváni za krádeže součástek
z motorových vozidel. Jak všichni
víme, plesová sezóna je v plném proudu. Pořádek při obecním a hasičském
plese byl na té nejlepší úrovni. Trochu
problémů se vyskytlo při školním
plese, ale ihned v zárodku byly nedostatky vyřešeny obecním policistou
a pořadateli. Oproti roku 2011 jsem si
pohlídal, aby mladiství nepožívali
alkoholické nápoje. Za svou osobu
mohu uvést, že pořadatelé dbali na
zákaz nalévání mladistvím, což se
projevilo nižší tržbou za alkohol, a také
soustavná přítomnost obecního
policisty budila respekt.
V dalším bodě bych se chtěl zabývat
nešvarem našich občanů, a to stáním
motorových vozidel na chodnících.
Upozorňuji na to, že například na ulici
Masarykova, když zde občané
mimořádně stojí se svými vozidly, a to
převážně v její úzké části, aby nestáli
na chodníku, čímž brání průjezdu
kočárků a chůzi chodců. Je pravda, že
zde není prostor pro parkování, ale
parkující občané musejí brát ohled na
druhé.
V letošním roce čeká naší obec velká
kulturní akce – Napoleonské slavnosti
2012. Bude potřeba mimo členy
obecní policie, republikové Policie ČR
také mnoho dobrovolných pořadatelů
z řad občanů. Jedná se o akci
celorepublikového významu, kdy
pořadatelé očekávají během tří dnů
příliv až 3500 až 5000 návštěvníků.
Termín akce je 11. až 13. května.
Pořadatelé nám v předstihu dají
programový rozvrh, ale již teď je třeba
se na toto připravit, a budu rád, když
se připraví občané jako pořadatelé.
Zveme vás do Velkého Týnce na tradiční
Pochovávání
BASY
Sobota 10. března 2012 ve Společenském domě
Zahájení ve 20 hodin
předáním rychtářského práva
a tancem Týnečáků
Půlnoční
Masopustní veselí
Hraje FUNNY MELODY
Vstupné 50,- Kč
Po skončení bálu rozvoz autobusem do Holice a Olomouce,
Grygova a Čechovic
Zvou Týnečáci
X. obecní ples
tentokrát ve stylu 20. a 30. let minulého století
Foto: 8x J. Friesner
6
Inzerce
TÝNECKÉ LISTY
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ - HORSTAV
U Hradiska 4, 779 00 Olomouc, IČ: 71 340 807 IZO: 651 035 741
pracoviště Gorazdovo náměstí 1, Olomouc
HORSTAV
Nabízí ve školním roce 2012/2013
čtyřleté denní studium zakončené maturitní zkouškou v oboru:
36-47-M/01 STAVEBNICTVÍ (zaměření pozemní stavitelství a dopravní stavitelství)
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ
V tomto oboru jsou vychováváni odborníci pro veškeré stavby bytové i občanské, stavby a rekonstrukce rodinných domů a
sídlišť, údržbu staveb , architekturu životního prostředí, požární bezpečnost staveb, projekční a přípravné práce, zásobování
stavebními výrobky a materiály.
DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ
Studenti získají uplatnění při stavbě, údržbě a rekonstrukci dálnic, silnic,městských komunikací, železnic, letišť, estakád, mostů,
tunelů, v oblasti průmyslových staveb, zemních prací a zakládání staveb včetně přípravy a projekčních prací…
Naše střední škola průmyslového typu nabízí špičkové
vzdělání pro budoucí pracovníky v oboru stavebnictví,
případně poskytuje solidní základ k dalšímu vysokoškolskému
studiu technického směru (VUT Brno, ČVUT Praha, VŠB
Ostrava apod.). Absolventi školy se mohou uplatnit jako
střední odborně-technické kádry ve stavebních firmách, ale
také ve státní správě a ostatní podnikatelské sféře ať v činnostech technických, technologických, technicko-ekonomických a pod. Jelikož zřizovatelem školy je, jak říká i sám
název, stavební firma Horstav Olomouc, spol. s r. o.Tovární 41
A Olomouc, dochází tak k ideálnímu spojení teorie s praxí.
Škola také zabezpečuje v rámci studia praxi u nadnárodních
stavebních společností (SKANSKA DS, a.s.; Stavby silnic a železnic, a.s.; STRABAG, a.s.,Eurovia CS ,a.s.) a dalších
stavebních firem (HORSTAV, spol. s r.o.; K-STAV, spol. s r.o.;
MODOS, spol. s r.o.). Dále zajišťuje honorovanou praxi v období hlavních prázdnin u těchto firem s možností nástupu k těmto firmám do pracovního poměru po absolvování školy. Pro
vlastní výuku jsou v odborných předmětech angažováni
renomovaní odborníci z praxe. Vedle běžných způsobů práce
ve třídě se uplatňují speciální výukové metody práce ve
skupinách při grafických, konstrukčních a geodetických
cvičeních, která směřují k získávání intelektuálních
dovedností, stejně jako soustavná práce se špičkovou
výpočetní technikou, zatímco manuální a praktické
dovednosti získávají žáci odpovídajícími výukovými metodami
a vhodnými formami práce v předmětu praxe. Jistou
vzdělávací formou jsou i odborné exkurze, výstavy a audiovizuální programy s odbornou tematikou. Výbornou kvalitu
výuky i profesionalitu pedagogického sboru dokazuje 100%
úspěšnost našich žáků při státních maturitních zkouškách.
Pro naše žáky zajišťujeme ubytování v internátu školy a stravování. Dobře prospívající žáci obdrží prospěchová stipendia
až 3000.-Kč za rok. Školné, které činí 1.400,-Kč měsíčně, je na
úrovni ceny jízdenek vlakem či autobusem při dojíždění z Olomouce do jiných škol podobného typu v Olomouckém kraji.
Časová ztráta při takovém způsobu dojíždění je navíc až
3hodiny denně. Pro sociálně slabé rodiny jsme připraveni k určitým vstřícným krokům a řešením.
Pro školní rok 2012/2013 budou žáci přijímáni bez konání přijímacích zkoušek.
Pořadí uchazečů se vyhodnotí na základě výsledků dosažených na ZŠ.
Telefon: 585 206 024
e-mail: [email protected]
Mobil: 724 549 018
www.stavebniskolahorstav.cz
Srdečně Vás zveme na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, který se koná 3. února 2012 od 8:00 do 15:00. Po telefonické domluvě
s vedením školy je možno realizovat návštěvu v libovolný den.
TÝNECKÉ LISTY
Obecní servis 7
Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011
Zdroj: www.scitani.cz
8
Výročí, Z análů paměti
TÝNECKÉ LISTY
Únorová výročí středomoravského regionu
Před 40 lety – dne 3. února 1972 zemřel v Praze
akademický sochař Antonín PROCHÁZKA.
Narodil se 25. 9. 1908 v rolnické rodině ve Velké Bystřici v č. p. 88. V raném dětství
onemocněl obrnou a ochrnul na pravou polovinu těla. Postižení těžce nesl
zejména v dětské společnosti. Po vychození hlavní školy v rodišti studoval
Obchodní akademii v Olomouci, kde maturoval (1926). Poté odjel do Prahy na
studium AVU, kde byl žákem prof. Jaroslava Horejce. Na počátku války vytvořil
jezdeckou sochu sv. Václava a sv. Jiří. Žil bohémským životem, seznamoval se
s výtvarníky, umělci a herci. Počátkem února 1941 byl zatčen gestapem za
kresbu, která urážela Adolfa Hitlera. Byl odsouzen na 30 měsíců a z Pankráce byl
převezen do Terezína, pak Mnichova a skončil ve Waldheimu. Ve vězení se učil
cizím řečem. Kromě němčiny se naučil anglicky, francouzsky a částečně i španělsky a italsky. Z vězení se vrátil v srpnu 1944 se značně podlomeným zdravím.
Nemohl chodit, vážil 40 kg. Doma, v rodišti se postupně zotavil a na zimu se opět
vrátil do Prahy, kde po válce jako politický vězeň dostal byt na Liliově ulici
u Betlémského náměstí, kde měl i ateliér. Do rodiště se vracel o vánočních a velikonočních svátcích a o prázdninách. Prošel pěšky několik míst Hané. Navštívil
Karla Svolinského na Svatém Kopečku, J. R. Bečáka ve Velkém Týnci nebo bratry
Černé, hudebníky v Olomouci. O jeho pohnutém životě se objevilo vyprávění
v rozhlase pod názvem Sedmilháři. Na pozvání navštívil svou sestru v Kanadě,
kde pobyl šest týdnů a zase se vrátil do vlasti. Po euforii roku 1968 ztratil elán
a všechny následné události jej psychicky zlomily. Zemřel náhle na infarkt.
(Plachá, Z. Sochař A. Procházka. Velkobystřické noviny, 2003, č. 9, s. 3-4)
Před 80 lety – dne 14. února
1932 zemřel v Praze Doc.
ThDr. Antonín PODLAHA,
církevní historik, historik
umění, editor a pedagog.
Narodil se v Praze 22. 1. 1865 v zámožné rodině. V r. 1883 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Vystudoval práva na české univerzitě, v r. 1884
přešel na studium bohosloví a r. 1888
byl vysvěcen na kněze. Poté působil
v duchovní správě a nadále studoval.
R. 1891 byl jmenován adjunktem bohoslovecké fakulty v Praze a r. 1894 získal
doktorát teologie. Od r. 1895 působil
jako katecheta při vyšším gymnáziu na
Novém městě pražském, v období
1896–98 byl výpomocným katechetou
na Slovanském gymnáziu v Olomouci.
Od r. 1899 působil na reálném gymnáziu na Malé Straně. Angažoval se také v této době jako vydavatel rodinného
časopisu Obrázková revue, kterou vydával vlastním nákladem. Spolupracoval při
pořádání výstav (Národopisná výstava, Mariánská aj.). Rok 1901 znamenal pro
něj dovršení velkého cíle. Byl jmenován docentem dějin umění v arcibiskupském
semináři. V r. 1903 se stal členem České akademie věd a umění a od r. 1907 se
stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V r. 1904 se stal
metropolitním kanovníkem pražským a velkou péči věnoval Chrámu sv. Víta.
V l. 1913-19 byl hlavním redaktorem časopisu Památky archeologické. Věnoval
se archeologii, ediční a encyklopedické činnosti i umělecké fotografii. Mezi jeho
nejznámější díla patří čtyřdílný Český bohovědný slovník (1912-32, pátý díl zůstal
nedokončen), sedmidílný popis církevních památek pražské arcidiecéze, Dějiny
a bibliografie české katolické literatury náboženské (1913-23).
(Chytil, K.: Antonín Podlaha. Praha 1933. *Pokorný, P.: Biskupové Čech, Moravy
a Slezska po roce 1918 a jejich znaky. Ostrava 1992, s. 18. * Památník 60. výročí
českého gymnázia 1867-1927. Olomouc 1927, s. 170.)
Před 125 lety – dne 23. února 1887 se v Novém Veselí
u Žďáru nad Sázavou narodil v rodině obuvníka Julius
PELIKÁN, akademický sochař.
Ve čtrnácti letech odešel studovat Odbornou školu kamenickou v Hořicích, kterou
absolvoval v r. 1905. Poté odešel na práci do Německa. V r. 1908 pracoval v Brně
na Domě sv. Petra a od r. 1909 pracoval v Olomouci u firmy J. Urbana. V témže
roce odešel studovat AVU do Prahy k prof. Myslbekovi. V r. 1913 po absolvování
akademie získal stipendium na studijní cestu do Itálie, z níž se vrátil do
Olomouce, kde se trvale usadil. Stal se svobodným umělcem a vstoupil do SVUM
Hodonín, založeném Jožou Uprkou v r. 1907. V r. 1915 odešel do války a byl u 54.
pěšího pluku v Olomouci. Jako sochař pracoval na výzdobě válečných hrobů
v Tarnově Gorlici a od r. 1916 působil v Krakowě. V l. 1917-18 se spolu s malíři
Adolfem Kašparem a Oldřichem Lasákem podílel na obnově výzdoby vojenského
chrámu Panny Marie Sněžné v Olomouci, kde zůstal až do konce války. V r. 1917
mu byla udělena Cena města Prahy za plastiku Letec. Tzv. sochařskou galerii
z 20. let vytvořil v Příkazích u Olomouce. Ve 30. l. se začal věnovat i tvorbě
medailí a mezi jeho velmi ceněné patří medaile portrétové, např. plaketa
L. Janáčka, medaile arcibiskupů A. C. Stojana, L. Prečana). V l. 1940-42 byl
předsedou Svazu výtvarných umělců moravských se sídlem v Hodoníně. V období od 17. 4. do 29. 9. 1942 byl internován se svou chotí v koncentračním táboře
ve Svatobořicích. a od března 1943 v Kaunicových kolejích v Brně. Jeho paní
zemřela na úplavici v Osvětimi v roce 1943 a synové Vladimír (1916-1980) a Jiří
(1923-1999) byli zatčeni v r. 1940. Po osvobození v roce 1945 pokračoval opět
v předsednické činnosti Svazu VUM, kterou vykonával až do r. 1959, kdy byla
činnost Svazu pozastavena. Jeho výtvarná tvorba byla v 50. l. orientována
především na portréty slavných osobností, např. busta Adolfa Kašpara pro rodný
dům v Lošticích (1954), podobizny v mramoru, drobné práce i monumentální
pomníky, např. Jan Hus, František Palacký. Poslední jeho práce Děvče z Vysočiny,
umístěná ve Žďáru nad Sázavou, byla signována v r. 1960. Zemřel 17. 2. 1969
v Olomouci. Pohřben byl v rodinném hrobě na hřbitově v rodišti. Vytvořil řadu
pomníků pro moravská města: Hranice, Fulnek, Olomouc, Bohumín. Velmi
oblíbené byly též jeho studie dětí. Věnoval se též alegoricky motivované
dekorativní plastice a restaurování kamenných plastik.
(Lakosil, J.: Sochař Julius Pelikán. Brno 1962. *Vaca, B.: Rodáci a nerodáci. Příkazy
1998. *Mazur, L.: Julius Pelikán. Olomouc 1996).
Před 55 lety – dne 25. února 1957 zemřel v Olomouci
Štěpán NOVÁK, majitel továrny na nábytek.
Narozen 29. 8. 1894 ve Štěpánově v č. p. 269. Po absolvování dřevařské školy ve
Valašském Meziříčí, zahájil tovární výrobu nábytku. Spolu s bratrem Rudolfem
dosáhl rozšíření podniku, který zaměstnával na desítky okolních stolařů. Po
znárodnění v r. 1948 patřily závody UP pod n. p. Bučovice, později pod státní
podnik Velký Týnec.
(Kráčmar, Jiří: Poznámky z kroniky obce Štěpánov 1957.)
Před 85 lety – dne 26. února 1927 se ve Vsisku u Velkého
Týnce narodil František POSPÍŠIL, člen obecního
zastupitelstva, Rady starších a kulturní pracovník.
Základní školu vychodil ve Velkém Týnci a v Olomouci – Holice. Do r. 1949
pracoval v zemědělství a pak jako řidič v Sigmě Olomouc, kde působil do května
1987. Ve volných chvílích pomáhal otci promítat v kině a snažil se o to, aby se
místní kino stalo místem, kam se návštěvníci rádi vracejí. Zemřel na podzim
2006.
(Ševčíková, H.: Galerie nejen rodáků Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci.
2007.)
Připravila Hana Ševčíková
Opožděná vzpomínka na Vánoce
Anna Kokešová Krátce před Vánocemi v polovině šedesátých let minulého století dostal můj manžel, civilní
zaměstnanec vojenské správy, krásný
dárek. Jako řidiči mu byl přidělen nový
nákladní auto mobil TATRA 138. Nadšeně popisoval mně, technickému antitalentu, jeho přednosti, básnil o hydraulice, lehkosti volantu a já se jen tvářila
chápavě a v duchu počítala, kolik ještě
upéct cukroví a jak udělat vše pro to,
aby naše Vánoce byly co nejkrásnější.
Jako každý rok jel manžel den před Štědrým dnem pro sebe a své spolupracovníky pro předem objednané vánoční
stromky. Byla krásná zima, napadlo
hodně sněhu a při jízdě do lesa viděl
mnoho dětí, které radostně sjížděly na
sáňkách kdejaký kopeček. Naložil
stromky a vydal se na zpáteční cestu pohádkovým lesem. Bylo pozdní odpoledne, sníh jiskřil pod posledními paprsky zapadajícího slunce, které jej barvilo
do fialova. Už se těšil na horký čaj s rumem a dobrou večeři. Projížděl hlubokým údolím, na jedné straně les, na
druhé příkrá stráň, spadající na cestu.
Před ním byl železniční podjezd. Když do
něj vjel, náhle se ze stráně spustily
sáňky, plně naložené dětmi. Katastrofa
byla neodvratná! Bleskem mu projelo
hlavou... Vánoce, přejeté děti, zničené
životy...! Dupl na brzdu, auto prásklo na
jednu stranu podjezdu, odrazilo se na
druhou stěnu a pak se zastavilo. Zůstal
chvíli sedět se zavřenýma očima, a když
se vzpamatoval, viděl, jak vyděšené děti
mizí za kopcem. Vyjel z podjezdu, aby
zkontroloval vůz, ale jaká hrůza! Všude,
kde auto narazilo, byla protržená plachtovina a k nebi trčely obnažené železné
oblouky. Nebyl schopen se pohnout.
Nové auto! Co řekne svému šéfovi? Obstoji argument, že musel obětovat vůz,
aby zachránil několik dětských životů?
Potom jako ve snu pokračoval v jízdě.
Rozdal stromky, vrátil auto do garáže
a přišel domů, zamlklý, bez chuti k jídlu,
vypil jen čaj a seděl a zíral do prázdna.
Konečně mně na mé naléhání vylíčil
celou situaci. Přes moje ujišťování, že
udělal dobře a rodiče dětí by mu jistě
poděko vali, byl stále zaražený a znovu
opakoval: „Nové auto! Co já jenom
řeknu?“ Na Štědrý den jsme se oba
vydali obhlédnout škody. Dospěli jsme
k řešení, že musíme díry alespoň zalátat
a škodu částečně zamaskovat. Místo
příprav štědrovečerní večeře jsme se jali
shánět potřebný materiál. Ale zkuste
bez potíží sehnat před svátky silnou plachtovinu na záplaty, režné nitě a velké
jehly. No, podařilo se nám to i s pomocí
přátel a byli jsme připraveni na mimořádnou směnu. Netušili jsme ovšem, co
nás čeká! Na Boží narození lidé v nejsvátečnějším oblečení proudili do kostela.
Dovolte mi malé odbočení.
Tehdy ještě platilo, že každý měl mimo
všedního i oblečení sváteční - kostelové
a bylo nemyslitelné, aby o takovém
velkém svátku nebylo použito to nejlepší, co každý měl. To platilo samozřejmě i pro muže, kteří byli vymydlení,
hladce oholení, žádné rádoby módní
strnisko. Ale vraťme se zpět!
My dva, vybaveni všemi možnými i nemožnými pomůckami, jsme směřovali
do garáže k našemu invalidovi. Představovali jsme si to jednoduše. Na každou díru dáme záplatu, bude to raz dva,
a půjdeme domů. Ale ouha! Zkusili jste
někdy propíchnout jen jednu vrstvu
tvrdé plachtoviny? Zde však bylo třeba
propíchnout nejméně tři - záplatu, druhou vrstvu na oblouku a obrubu. Jehly se
lámaly jako třísky, prsty jsme měli
okamžitě propíchané do krve a výsledek
nulový. Po mnoha pokusech jsme našli
správný postup. Jeden z nás vylezl na žebřík, přistavený k autu, udělal do plachtoviny díru šídlem a kladívkem, prostrčil
jehlu s nití otvorem, druhý, na korbě pod
plachtou, kleštěmi zachytil konec jehly,
protáhl ji dovnitř a postup opakoval.
Udělal šídlem díru, protáhl jehlu a ten
venku ji vytáhl. Tak to šlo stále dokola.
Ono se to snadno píše, ale celý postup
trval mnohem déle a jedna záplata nám
trvala víc než hodinu. Občas jsme se
museli vystřídat, protože ten, kdo byl
uvnitř auta, nevydržel být tak dlouho
sehnutý. Také bylo třeba občas zahřát
zkřehlé prsty. Tak uplynul první svátek
vánoční, pokračovali jsme na Štěpána
a skončili jsme pozdě večer, unaveni,
ruce rozpíchané, prochladnutí, se smíše
nými pocity. Nové nákladní auto se
skvělo vybaveno velkými záplatami, vánoční svátky byly za námi, doma zůstalo
nedotčené cukroví i vánočka, protože
jsme vždy jen přiběhli domů, narychlo
něco shltli, ohřáli zkřehlé ruce a nohy
a zase utíkali zpět.
Byly to Vánoce skrz na skrz zkažené, ale
přesto jsme si stále opakovali, oč horší
by je měli rodiče těch dětí, které by,
nebýt manželovy duchapřítomnosti,
skončily pod koly jeho náklaďáku. Po
celý život by hen tato vina pronásledovala. Tak proč litovat jedněch nenaplněných Vánoc? Byly další a vždy hezké!
Z análů paměti, Duchovní slovo 9
TÝNECKÉ LISTY
Zmizení mrtvého těla z Táborka
Jaroslav Chytil „Zima je čas dlouhých večerů, kdy v jizbě do tepla vytopené a blikavými lampami osvětlené
přicházejí do vědomí lidu staré příběhy
rázu všelikého, pokolením na pokolení
předávané. Byť jsou někdy rázu
pochybného a příběhu nevěrohodného, chápány jsou jako pravdivé.“
Tož, zima je, v jizbách se nějaké to
teplo také najde a blikavé „lampáše“
nahrazují blikající obrazovky. I ta náplň
sledovaných příběhů se po staletí od
doby, kdy zasloužilý kněz - buditel napsal úvodní věty, nezměnila k lepšímu.
Prostý i neprostý lid je často „krmen“
příběhy nevěrohodnými, přitroublými,
aby po jejich skončení mohl konstatovat, že „nějak se nám to sice nezdá, ale
nějak tak to třeba mohlo být“.
Shrnuto a podtrženo: nic zvlášť nového
pod sluncem! Takže můžu vážené
čtenářské obci předat jednu zaručeně
pravdivou historku z naší minulosti,
aniž bych byl veřejně označen za autora obecný vkus kazícího.
Začalo to tak kdysi na dědině banální
příhodou, jako je uhynutí dobytčete.
V našem případě to byla kráva jménem Malena, rolnice - vdovy S. Úhyn
krávy u malorolníka bylo velké neštěstí pro celou rodinu a jeden z místních
kněží - spisovatelů si posteskl, že rodina je kvůli krávě daleko více sklíčena
než úmrtím malého dítěte. Nebyl daleko od pravdy...
Jako „správní“, byť začínající investigativci (viz S. Denk, TL č. 1/12) musíme
děj příběhu dále vést cestičkami nečekanými a závěrem bude překvapující
pointa (česky vyvrcholení).
Tož, uhynula kráva, do hrobu dána
a problémy tím nastaly. Zakopali ji „na
místo obvyklé“, totiž svah Táborek
zvaný a dodnes patrný. U hřbitova,
hned za zadní zdí. Tak to určil obecní
radní zodpovědný „skrze v obci službu
zdravotní“. I přišel na to kuchař, pardon, chalupník hned vedle bydlící a
hned šel na „obec řvát“, pardon, rozčileně argumentovat, že tam zdechlinu
tak velkou nechce, že, to bude smrdět
atd. Ať si ji ty „rádni hlavy“ zakopou
třeba na prostředek dědiny, když je to
nezávadné a není to proti předpisům.
„Babo, včel raď, co s tým odělat!?“
shodli se unisono a odložili to jen na
pár dní, než se vše jaksepatří vyjasní.
Starostovi se podařilo přes známosti
sehnat rasa, tedy správně pohodného,
Němce z Nemilan který se uvolnil za
láhev (nespisovně flašku) krávu vykopat a nějak zlikvidovat.
Niemetz, tedy ten německý pohodný
přijel příštího dne do Týnce s vo zíkem
taženým třemi mohutnými bernardýny a hned na starostu, kdeže jest ta
kráva zakopána a kdy bude ta slíbená
flaška? Ukázáno mu místo na už zmíněném vršku Táborek a mohl se dát do
práce.
Do práce se dal s elánem, jazyk mu asi
v hubě (spisovně v ústech) při pomyšlení na kořalku běhal sem a tam začal a brzy skončil. Skončil v kanceláři
starostově celý rozčilený a malebným
„německo-češtinem“, v němž se vícekrát opakovalo jedno neslušné lidské
pozadí značící slovo, konstatoval, že
„tam nýni šádný Kůch sakópany“ a dožadoval se bolestného v podobě kořalky. Dostal ji, práskl do koní, pardon, do
bernardýnů a zamířil „nach ten Nemylán“. Teď nadešla chvíle pro vedení
obce: jak je možné, že tam ta kraví
zdechlina není zakopána, obecní nádeníci tvrdí, že ji tam určitě zahrabali,
přece by nevypili kořalku za obecní
peníze zadarmo (zaplaceno dostali
také), tož takoví darebáci nejsou, to je
starosta uráží!
se zde něco neobvyklého, něco na
způsob, že jsou nejen věci mezi Nebem
a Zemí, nýbrž i krávou a Táborkem,
„jichž nelze smysly zatím vysvětlit!“
To se stalo někdy koncem února a pak
běžely dny, jak už to mají ve zvyku,
a byl tu konec března. Na obec přijel
rozčilený starosta Čechovic s tím, že
„ve skale obecni obce týnecký našle
jisti dotyční velký kosti jak z krávě
nebo tak a co s tým bode dál?" Zjištěno, že je to pravda.
Zde uděláme investigativní střih: ohlášeno to na četnické stanici a četníci
(kupodivu) začali ihned jednat. Nalezli
a zadokumentovali úplnou kraví kostru s uřezanými rohy, něco shnilých
vnitřností... vše! Nikde nebyla kůže
dobytčete a kosti nesly stopy vaření,
opalování v ohni. Mohlo se zdát, že zde
někdo na zbytcích krávy hodoval...
Opodál se našly stopy ohnišť, hromádka pozůstatků lidského trávení,
kobylince a koleje od vozů. Podezření,
že zde tábořili pár dní kočovní cikáni,
bylo opodstatněné. Zrovna tak dohady, že někde ukradli krávu a zde ji,
úředně řečeno, konzumpovali.
Jenže nikde v okolí kráva nechyběla
a čtenář TL zvyklý na přehršle televizních detektivek jistě tuší – a správně -,
že to mohla být ta nebožka kráva
Malena na Táborku zakopaná. Byla!
Četníci dostihli cikány poblíže mlýna
Kuncmil za Grygovem a při kontrole
vozů nalezli dokonce kůži staženou
z uhynulé Maleny. Vezli ji do Blatce
k překupníkovi. Při dalším vyšetřování
celkem 12 žen různého věku (muži
utekli) bylo učiněno doznání o vykopání krávy i o jejím pojídání v obecní
skále. Prý byla docela dobrá, to oni už
jedli horší maso, třeba z pošlých a zakopaných prasat ve Vsisku i jinde.
Hlava obce šla málem na faru, rýsovalo
Vyšetřování kočovných žen nebyla
žádná idyla, posmívaly se četnické
hlídce, vyhrnovaly sukně a ukazovaly
holé zadnice. Nakonec to skončilo
hromadným napadením obou četníků,
vrhly se na ně, trhaly jim uniformy
a tloukly vším možným. Muži zákona
se hájili, jak předpis říkal: pažbou,
bodákem, palbou! Klid nastal, až když
se jednomu podařilo vystřelit z karabiny, v níž nechal, prozíravě, v hlavni
náboj a stačilo pak už jen odjistit.
Jak to skončilo? Muži z cikánské (hodně
košaté) rodiny byli vzápětí soudem
potrestáni 2 dny vězení, ženy pak
dostaly po 6 hodinách vězení. Tím by
celá nesložitá kauza mohla končit
nebýt toho, že cikánské ženy vzaly
„spravedlnost“ tak nějak po svém
a rozhodly se pořádně vytrestat
původce svého pokoření, jistého rolníka z Čechovic. Živily v sobě podezření, že je udal a poslal na ně četníky.
Nebyla to sice pravda, on se jen při
cestě do kostela v Týnci zastavil v lomu
za „lidským účelem“, přičemž přítomné ženštiny pokáral za kouření, křik
a neúčast na bohoslužbách. Bylo to
o Velikonocích. Ony si to vysvětlily
jinak, a když se po čase opět vrátily
s celou familií k Čechovicím, tak si na
něj počkaly, když jel nasíct na pole
trochu jeteliny.
Celý dvanáctihlavý houf se na něj vrhnul, povalily ho do trávy a (útlocitnější
povahy varuji!) a v té trávě ho položily
naznak. Zatím co některé ho pevně
držely, tak jiné mu holými zadky jezdily
po obličeji...
Tu „vůni, čistotu“ a další si doplňte
podle svého sami. Pak s křikem odešly
někam do dáli. Rolník to sice nehlásil
četníkům, ale věděla to v krátké době
celá dědina, a dokonce se proslýchalo,
že brzy usedlost nechal přepsat na
mladšího bratra a odstěhoval se
někam za řeku Moravu.
Metlaři v předjaří a také otýpkáři a tragáčnice
Jaroslav Chytil Dnešní člověk to už
ani tak nevidí nebo si to nepřipouští,
ale pokud bývalo ve starých časech
nějaké „mrtvé“ období roku, pak to
bylo právě zmíněné předjaří. Dědinu
pokrývala sněhová peřina (nebo také
ne) a pole zatím odpočívala v očekávání jara. Obilí už bylo vymláceno,
„zemňáke“ ve sklepích a tak zbývala
práce ve chlévech. „Debe tak šlo
v předjaři poslat pacholke (čeledíny)
dom a nemosele se zbetečně ževit,“
povzdychávali si pantáti a šli „na komoro“ ukrojit si kousek uzeného...
Což o to, na velkých nebo i menších hospodářstvích byla zajištěna nezbytná
zásoba potravin na celou zimu - horší
to bylo u domkářů, které živila přes
zimu koza svým mlékem a už zmíněné
zemáky. Tito lidé živící se námezdnou,
tedy převážně nádenickou prací si
mohli nechat o uzeném jenom zdát.
Jenže jíst se muselo a každý krejcar,
později desetihaléř příjmů byl vítaný
a tak zůstával jediný, chcete-li tak
dvojí zdroj: domácký výroba metel
a otýpek.
Asi to mladší generaci čtenářů řekne
pramálo a tož menší vysvětlení bude
na místě.
Metla, spisovně proutěné koště se
dělala (občas ještě někde dělá)
z březového proutí a v porovnání
s umělohmotnými výtvory z Číny,
které jsou „zadarmo drahé“ k dostání
v obchodech byla ekologická, trvanlivá, levná a „spotřebovatelná“ na
100%. Novou se zametaly „fajnovější“
plochy, pak ve druhé fázi třeba dvory,
a až z metle zbývala „škrablačka“, tak
se pou žívala ve chlévě na vymetání
kravinců a kobylinců. No a nakonec se
ten zbytek spálil v kamnech.
Otýpka byla „o něčem jiném“
(promiňte ten výraz), „otypků“ se
nezametalo, nýbrž topilo a topilo
dobře, levně, i když méně pohodlně.
Otýpka by la zhotovována ze zbytků
silnějších větví, prutů a vůbec „glocku“
tedy klacků a kořenů. Tyto dostupné
suroviny se nasekaly na délku asi 40
cm, načež se jednoduchým zařízením
zvaném třeba „otypková koza“, ale
i jinak svázaly a pomocí jednoduchého
vrátku pevně stáhly – až z nich
povstala otýpka o průměru asi též těch
40 cm.
Otýpky se ukládaly na vzdušné místo
někde pod střechu, a když bylo pot
řeba topit, řekla paní domu: „Tož skoč
a dones otýpko, stýně nemáš co na
práce!, načež hospodář vzal vidle,
z hromady otýpek jednu napíchl a do
nesl do kuchyně ke sporáku. A třeba,
při dobré náladě i sám přiložil.
Když máme zvládnutou terminologii;
bude další výklad snadný. „Průtěny
metle“ se vyráběly především na prodej a v předjaří proto, že jednak bylo
spousta času a pak - březové (někdy
i jiné) proutí mělo ty nejvhodnější
vlastnosti. Míza do nich ještě nedorazila, proutky byly bez listí a hlavně bylo
vidět do koruny břízy. Pravda, ne
všichni majitelé březových stromů viděli „metlaře“ rádi. Řešilo se to bičem,
hádkami, pokutami „ze straně obce“.
Nejvíc to vadilo v lese, kde ořezávání
bříz, jinak stromu spíš plevelného,
vadilo hajnému Kapitolního velkostatku se sídlem ve Velké Bystřici. Dělal co mohl, ale nedokázal celý les
uhlídat.
Položím vám otázku a sám si na ni odpovím: Kolik myslíte, že se v roce 1913
v samotném Týnci vyrobilo podomácku proutěných metel? I když budete hádat moc, tak nemáte šanci:
obecní zastupitelstvo ve výkaze pro
potřebu nákladního železničního spojení obce uvádí číslo 6000 (šest tisíc)
a samotné Čechovice „cirka až pět tisíc
metel“.
Snažím se představit tu hromadu
a usuzuji, že obce nadsadily, ale i v případě polovičního počtu je to úctyhodné. A kam že se ty metle poděly?
Něco zůstalo v Týnci, ale většina šla na
prodej v Olomouci. Tím se dostáváme
k výrazu „tragáčnice“. Nějak se ta
koštata musela dostat na tržiště, a tu
přišel ke cti ten jednokolý dopravní
prostředek lidově a dříve narozeným
srozumitelně zvaný trakač (tragač).
Časně ráno, tak okolo čtvrté hodiny,
vyrážela po cestě k Olomouci kolona
metlami naložených trakařů „za účelem prodeje“ ani ne na Dolním, ale
spíše Blažejském náměstí. Doprava
byla komplikována tím, že asi na
některých mostech vybíralo „Hlavní
město Olomouc“ (to byl úřední název)
mýtné. Byl to obnos sice malý, 2 krejcary, ale pamětníci říkávali, že to obnášelo zisk z prodeje jedné metly a tak
drtivá většina tragačnic a metlařů, co
nesli své výrobky svázané do obrovské
nůše na zádech, volila trasu do
Olomouce přes dva mosty, kde se
mýto nevybíralo. Pravda byla to „trochu“ zacházka, muselo se jít okolo nádraží až k hospodě Na špici a poté přes
most u hostince Bristol, načež přes
celé město do Kateřinské ulice, kde se
platil rovněž poplatek za možnost prodávat na trhu.
Poté už jen záleželo na tom, kolik
„kunčaftu“ mělo o metle nebo otýpky
zájem. Za určité terno se považoval
tzv. akviziční nákup od eráru, tedy
když přišli metly nakupovat vojáci z kasáren nebo zřízenci od soudu ap. Má
prastařenka měla to štěstí, že se znala
se zřízencem od „dvůch lvu“, tedy od
soudu (ti lvi jsou tam pořád) a tak prodala všechno a to jen s malým „tringeltem“ pro zřízence, „abe si pokůřel
lepši veržinko“.
Otýpky si také hodně kupovaly domácnosti z města a to na zatápění, suché haluze a kořeny, dobře hořely při
podpalování. PEPO na zatápění ještě
nebylo a o topení plynem si nechávali
i ti bohatí zatím snad zdát...
Jistě, všechny dny nebyly zas tak
úspěšné, někdy se metly i otýpky prodávaly špatně, vojáci v kasárnách měli
třeba právě „lermo“, tedy poplach,
a navíc pršelo nebo silně sněžilo. Metle
se neprodaly ani 1 krejcar za kus
a otýpky jakbysmet. Většina táhla
zboží zpátky do Týnce, někteří si je
snažili uschovat u známých a byly příklady, kdy podnapilý metlař ze vzteku
své zboží zapálil. Na obec pak přišlo
hlášení, že byl šestihodinovým vězením potrestán. Ale bylo zbytečné vymáhat z něj nějakou pokutu, jelikož ani
při podrobném šacování u něj nebyl
nalezen ani haléř...
Napínavý býval i návrat do Týnce přes
mosty s mýtným. Volily se různé finty.
Uměle se vytvářely návaly, které oba
pokračování na straně 10
10
Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
Havel - Masaryk
František Richter V lednových Týneckých listech mě zvláště zaujal příspěvek pana Cajthamla Pravda a lež.
Přečetl jsem jej alespoň třikrát. Pan
Denk v úvodníku představil pana doktora filozofie jako nového spolupracovníka.
Ve svém úvodu se pan doktor zabývá
odkazem polistopadového prezidenta
Václava Havla a uvádí jeho základní
krédo „Pravda a láska zvítězí nad lží
a nenávistí“. Chovám obdiv ke statečnosti a vytrvalosti Václava Havla v jeho
boji proti dřívějšímu režimu. V tomto
směru ho obdivuji. Jeho velkou zásluhou je nastolení nového společenského systému tržního hospodářství.
Pan prezident byl nesporně idealista
a jeho představy o uspořádání nové
společnosti bez lži a nenávisti byly
upřímné. O tom nepochybuji.
Já jsem ve své podstatě praktický člověk, realista. Byl jsem vychováván
v tvrdých sociálních podmínkách
v údobí první republiky. Vychovalo mě
tehdy Masarykovo heslo „Pracovat
a nekrást“. Masaryk vyrůstal v prosté
rodině na rozdíl od Havla. I Masaryk
bojoval za osvobození od Habsburků
a i jemu se povedlo vybudovat první
republiku. U něho šlo o tvrdou každodenní práci bez zbytečných deklamací.
Výsledkem byla hospodářsky prosperující republika, která se řadila mezi
vyspělé státy. Vyrůstal jsem v tomto
údobí republiky. Rodiče nás vedli
k pracovitosti, poslušnosti a hlavně nekrást. Můj otec byl tesařský mistr.
Vzpomínám si, že zakázky stvrzoval se
stavebníky ústní dohodou a podáním
ruky. Bylo nemyslitelné tuto úmluvu
nedodržet. Protože pokud by byla
porušena, otec by se znemožnil a už by
nemohl očekávat, že získá nějakou
práci. Za Masaryka tedy panovala
jakási vzájemná úcta a čestnost. Heslo
„Pracovat a nekrást“ mně více imponuje. Jde rovnou k jádru věci, žádné
filozofické úvahy. Masaryk udával
jasný směr vlivem své autority.
rozdíl od Masaryka. Jeden z prvních
státnických činů byla všeobecná
amnestie. Výsledek se záhy dostavil.
Zloději a grázli se dostali na svobodu
a řada lidí na to doplatila, poněvadž se
stali obětí propuštěných vězňů. Ukázala se stará zásada, že je velmi obtížné něco špatného odstranit, ale mnohokráte je obtížnější vybudovat na starých základech něco lepšího.
Za prezidentování Václava Havla a pod
heslem svobody, demokracie a lidských práv, žádných diktátůy, začalo
mého názoru chyběla praktická politika a ohled na prostý lid.
postupné rozkrádání státního majetku.
Došlo to až do současné doby, kdy už
stát nevlastní žádný majetek. Za to
dluh připadá na každého občana
160.000.- Kč. Začala zločinnost, a tak
pokračuje v nebývalé míře. Tím nechci
tvrdit, že Havel za všechno může.
Nebyl však natolik energický a rozhodný jako Masaryk.
Záleží na každém občanovi, zda dojde
ke zlepšení současné situace. Podle
mě nám chybí více přísnosti, kázně
a respektu k hodnotám. Chce to návrat
k dřívějšímu režimu? To nemyslím, ale
chce to radikální změnu.
Obě prezidentská hesla jsou pravdivá,
ale to Masarykovo jde rovnou k jádru
věci bez filozofování. Havlovi podle
Těším se na další příspěvky pana doktora v Týneckých listech, které budou
určitě následovat.
dětský maškarní
KARNEVAL
s Maňáskovým divadlem ze Šternberka, týneckými gymnastkami,
Luckou a Mirkou, DýDžejem SONY D,
ale hlavně s Večerníčkem
Václav Havel byl podle mého názoru
úplně jiného zaměření. Měl nesporně
dobré úmysly, ale ztrácela se realita
a praktická realizace jeho záměrů. Na
Metlaři...
pokračování ze strany 9
zřízenci na mostě u plynárny nemohli
zvládnout. Inscenovaly se hádky
o tom, zda některý peníz platí nebo už
ne a do toho některé ženy křičely, že
jsou „samodruhé“ a platit nemusí (nebyla to pravda). Vrcholně účelné se
ukázalo tvrdit, že osoba „velmi spěchá
za účelem zařízení útěchy umírajícímu“ (to opravdu platit nemusela).
Jedna žena z Čechovic se chlubila tím,
že mýtnému nechala zástavám pár
vajíček, „než zežene drobny“ a byly to
„samy záprtke“.
Nakonec ještě jeden fakt: lidé vracející
se z trhu v Olomouci často - někteří
výhradně - nakupovali 3 dny starý vojenský chleba zvaný komisařek ve vojenském pekařství v Kateřinské ulici.
Byl s velkou slevou, vojákům se už nesměl dávat, ale pro chudobné lidi
z dědin byl dobrý, na lepší si mohli jen
pomyslet. I v Týnci po něm byla velká
poptávka. Doklady o těch časech „plných blahobytu“ jsou, je to třeba
stížnost pekaře Šebesty z Velkého
Týnce na nekalou konkurenci nebo
dokonce tiskem prošlý malý incident
z týneckého kostela. Farář, jinak oblíbený dr. Láska se přimlouval omezení
kořalečnictví a naopak aby lidé „erární
chléb pro vo jíny již nevhodný nejedli
a dítkám nedávali“, když se ozvalo „to
máme jest hleno, me na ten panský
nemáme!“
4. března 2012
Společenský dům Velký Týnec od 13:30 hod
Můžete se těšit na spoustu legrace, tanečky,
soutěže, vyhodnocení nej... dětské masky
a další překvapení
Karnevalem bude provádět Zuzka Vodičková a občerství vás paní Lexová
Vstupenka pro dospěláky - 40,- Kč
Výherní vstupenka s překvapením pro děti - 40,- Kč
Těšit se na vás bude obec Velký Týnec společně s Luckou a Mirkou
Duchovní slovo 11
TÝNECKÉ LISTY
Čiňte pokání!
Svatý Pavel píše: Kristovým jménem
vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím,
který byl bez hříchu, jednal kvůli nám
jako s největším hříšníkem, abychom
my skrze něho byli spravedliví u Boha
(2 Kor 5,20). Popeleční středou začíná
postní doba, která vyzývá k postnímu
jednání.
Jak žít půst?
Půst, který drží člověk v zájmu své
linie, aby dobře vypadal zvenčí nebo
v zájmu svého zdraví, je sice půst, ale
něco jiného je postní kázeň křesťana.
Tomu jde o posílení vlády ducha nad
tělem. Právě dnes je potřeba postu
velmi aktuální. Hrozí nám spoutanost
hmotou, zotročení konzumním stylem
života. Člověk může zcela ztratit svou
tvář a změnit se ve zmrzačeného
tvora, deformovaného nepravými hodnotami. Půst je mocnou zbraní, jak si
zachovat důstojnost obrazu Božího,
k němuž jsme stvořeni. Tím, že omezíme své nižší a sobecké nároky, uvol-
ňují v nás nové síly duchovní, mravní,
charakterové. Především touto cestou
roste naše osobnost.
V Izraeli ohlašovali půst jako lék proti
Božím trestům troubou. Dnes by
nestačilo troubit, aby se mnozí křesťané probudili z duchovního spánku,
nečinnosti, únavy, které prokazují,
když pokračují v životě v rozporu s vírou. Popeleční středa, počátek postní
doby, podle úmyslů církve by měl být
mocným voláním k probuzení. Chce
roztržité volat k základním křesťanským povinnostem, chce zvát k uvědomění si slov P. Ježíše: „Co prospěje
člověku, i kdyby celý svět ale ztratil
svou duši?“ (Mt 16,26). Církev chce
všem připomínat nestálost hodnot,
jímž se zvlášť v naší době přikládá
nadměrná důležitost: tělu, hmotným
dobrům, majetku, zábavě a i přímo
zlým věcem. Církev chce volat k nápravě. Každý rok čas postu je čas na nutné
opravy. Není to moudré? Církev nás
v postě vede k počátku naší spásy,
k tajemství Velikonoc. Postní doba má
Výsledky Tříkrálové sbírky 2012
v Olomouci a okolí
být dobou velkých myšlenek a vážné
práce na sobě samých.
„Je to půst, který já chci?“ Půst, který
dnes církev ukládá, je přiměřený
dnešním možnostem.
Dnešní požadované postní pokání má
být pro dnešní lidi návratem k moudrosti, objevem toho, co skutečně
vede k seberealizaci, uzdravující léčbou k osvobození od různých závislostí, od různých nepravých štěstí,
která hledáme, aniž bychom si uvědomovali, že se stáváme obětí záludné
vypočítavosti na náš účet.
Dělat pokání by pro nás mohlo záležet
v řadě snah. Zastavit se a s pomocí Božího slova uvažovat o tom, co skutečně
přispívá k našemu pokoji. Osvobozovat se od závislostí, od diktátu
módy, ideologií, od lidských ohledů, od
toho železného zákona „dělají to
všichni“. Máme usilovat o chvíle samoty a mluvit sami se sebou ještě dříve
než s Bohem, abychom se viděli jako
v zrcadle, jací jsme, co děláme, o co
usilujeme. Máme se snažit odstraňo-
Krčmaň - 9.428,- Kč
r. 2011 8.945,-Kč, rozdíl +483,-Kč
Velký Týnec - 48.119,-Kč
r. 2011 45.921,-Kč, rozdíl +2.198.-Kč
Celkem - 84.062,-Kč
r. 2011 84.917,- Kč, rozdíl -855,- Kč
Charita Olomouc zastřešuje tuto
sbírku v Olomouci a okolních více než
třiceti obcích. Svůj podíl z výnosu
koledování (65%) by ráda využila na
rozvoj služeb pro seniory i lidi s tělesným handicapem a také na přímou
pomoc lidem, kteří se nenadále ocitli
v obtížné životní situaci. Zbylé finanční
prostředky jsou, jako vždy, určeny na
projekty ostatních Charit u nás i ve
světě.
Postní doba je tedy náročná! Je dobou
bratrství, lásky, cesty k Bohu. Kéž by
tomu tak i u nás skutečně bylo!
Zpracoval Václav Haltmar,
farář Církve římskokatolické
Tříkrálová sbírka 2012
ve Velkém Týnci
Grygov - 26.525,-Kč
r. 2011 30.051,-Kč, rozdíl -3.526,-Kč
Vánoční svátky uzavřel i počátkem
roku 2012 příchod Tří králů a s ním
spojená Tříkrálová sbírka, největší
akce svého druhu v ČR. V Olomouci
i okolních obcích (tzv. olomoucký děkanát) se koledovalo v době od 1. do 8.
ledna 2012.
Do akce se zapojilo 290 skupinek
Kašparů, Melicharů i Baltazarů, opět
více než v roce 2011, kteří od štědrých
dárců získali 1 086 333 Kč. I v tomto
ohledu se akce povedla, protože se
podařilo vykoledovat o bezmála dvacet tisíc korun více než vloni.
„Letošní průběh i výsledky sbírky nám
udělaly velkou radost a považuji akci
za úspěšnou, a to i přesto, že se letos
nově pod Olomoucko nezapočítávaly
výsledky ze Štěpánova. Děkuji všem
za štědrost a ochotu. Musím zde zmínit
i povedené koledování v OC Haná, kde
nám management vyšel vstříc a návštěvníky pak velmi zaujalo zejména
vystoupení saxofonového kvarteta,“
zhodnotila průběh Tříkrálové sbírky
2012 regionální koordinátorka Daniela
Pazderová z olomoucké Charity.
vat ze svého chování to, co je závadné,
především to, co je hříšné, a jednat ve
shodě s vírou, vyprošovat si dar lásky
a Boží pomoc k překonávání lásky
k sobě, sobectví.
Postní doba nás zve do školy lásky
Ježíše, nejdokonalejšího vzoru lásky.
Pro křesťana půst
pokání není cílem samým pro sebe.
Jsou prostředky k budování pravého
člověka, přítele Božího, tedy následovníka Krista zemřelého a vzkříšeného
z lásky. To je důvodem charitativních
snah křesťanů. Tváří v tvář nedostatku
základních potřeb tolika lidí nám naše
pokání má dávat zakoušet na sobě
nedostatky a potom se proměňovat
v ochotu pomáhat dle možností.
Pod Velký Týnec jsou zahrnuty obce
Vsisko, Čechovice a Hostkovice. Celkem skupinek s kasičkami (králů) bylo
21 a k tomu ještě koledníci. Všichni si
přinesli hojnou odměnu v podobě různých pamlsků. Ze všech vyzařovala
spokojenost.
Všem dárcům i výběrčím vzdávám
jménem Charity i svým veliký dík.
P. Václav Haltmar,
farář Církve římskokatolické
Novinkou pro letošní rok byl Tříkrálový
koncert, který proběhl v sále Reduta
Moravské filharmonie Olomouc. Ve
velmi světle se na něm představili žáci
a pedagogové ZUŠ Žerotín Olomouc
s hosty.
Finanční prostředky do sbírky lze celoročně poukázat zasláním DMSky, a to
ve tvaru DMS mezera KOLEDA na
telefonní číslo 877 77. Cena dárcovské
SMS je 30 Kč.
Více informací o Tříkrálové sbírce získáte na www.trikralovasbirka.cz,
podrobnější údaje o koledování v Olomouci a okolí (počtu kolednických
skupinek, o vykoledovaných částkách)
najdete na našich stránkách http://
www.olomouc.charita.cz/aktuality/tri
kralova-sbirka-2012-je-tu.html.
Zajímavosti najdete i na Facebooku
http://www.facebook.com/trikralova
sbirka.
Kontakt:
Ing. Mgr. Daniela Pazderová
Telefon: +420 734 435 406
E-mail: daniela.pazderova@olomouc.
charita.cz
Kontaktní osoba:
František Jemelka
Telefon: +420 736 764 810
E-mail: frantisek.jemelka@olomouc.
charita.cz
Web - http://www.olomouc.charita.cz
Ilustr. foto
K zamyšlení
Vojtěch Hrudník
Naše nová
dvaadvacetiletá demokratická společnost se nechvalně prezentuje díky
nešťastnému historickému období
dvou diktatur 20. století v letech 1938 1989. Projevuje se to ve všech oborech
lidské činnosti, ale nejvíce to postihlo
hodnoty duchovní. Stokrát opakovaná
lež se stala pravdou. Čtyřicet let komunisty očkovaná nenávist proti církvím
projevuje se v názorech řadových
občanů, ale i v jednání politiků, které si
demokratická společnost zvolila.
A hlavně - mnozí páni politici zůstali
soudruhy. O tom svědčí neochota k navrácení ukradeného církevního majetku. Vymýšlejí se vylhaná odůvodnění.
V našem národě po staletí přetrvávají
nezdravé tendence s dalekosáhlými
následky. Je to lež a nenávist, která
vždy málem národ zahubí. Ale zatím
vždy (dle biblického příběhu) nebylo
kvůli deseti spravedlivým zničeno
město, tedy nezanikl národ. Ta desetina obyvatel dbalá Desatera a tradic
Cyrilometodějského dědictví otců
dokáže znovu, tak jako mnohokrát
v historii, pravdou, láskou a spravedlností národ zachrání. Útěk z otroctví
fyzického i duchovního si i v 21. století
vyžádal čas dvou až tří generací (50
let), tak jako před tisíciletími z otroctví
babylonského.
Toto krátké zamyšlení jsem si dovolil
napsat proto, že jsem ve svém
vlastním životě vrchovatě zakusil
otrokářský řád - socialismu. A svobodným jsem zůstal díky své víře.
12
Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
Něco o lásce
Martin Cajthaml V minulém čísle
jsem v návaznosti na aktuální událost
úmrtí Václava Havla psal o pravdě a lži,
přičemž jsem slíbil, že příště (tedy
nyní) napíši něco o lásce. Tímto slibem
jsem si na sebe ušil bič, protože psát
o lásce je – alespoň se mi zdá – ještě
o dost těžší než psát o pravdě. Vzhledem k tomu, že úmrtí našeho prvního
polistopadového prezidenta už mezitím ztratilo onu horkou aktuálnost,
hlavně však proto, že otázka, co je
láska, logicky předchází otázce, proč
musí láska zvítězit nad nenávistí, se
v následujících úvahách omezím na
krátkou úvahu nad touto logicky
předchůdnou otázkou. Myslím, že není
třeba dodávat, že následná úvaha
nemůže tak hlubokou, širokou a jaksi
tajuplnou otázku, co je láska, vyčerpávajícím způsobem zodpovědět. Podaří-li se mi podnítit čtenáře ke
krátkému zamyšlení na toto téma, splnila má úvaha svůj účel.
Až nyní jsem si všiml, že název mého
předchozího článku je totožný s názvem slavné písně Vladimíra Vysockého, kterou u nás zpíval Jaromír
Nohavica. Proč tedy nenazvat dnešní
pokračování stejně, jako se jmenuje
jiná u nás neméně slavná folková píseň
rovněž ostravského rodáka Pavla
Dobeše? Mimochodem, když se dnes
vysloví příjmení Dobeš, tak se většině
z nás nejprve vybaví jeden či druhý
z ministrů Dobešů, přičemž se jako
zvláště aktuální otázka jeví, jak dlouho
budeme ještě při výčtu současných
ministrů skloňovat příjmení Dobeš
v množném čísle. Tuto otázku ale
nechme být, nás více zajímá, co je
láska.
Když už jsem ale začal na tu písňovou
notu, budu se jí držet i dál. Co nám totiž
může při úvahách o lásce posloužit
jako lepší vodítko, než texty lidových,
folkových či populárních písní? Většina
z nich přece není o ničem jiném, než
právě o lásce. Krátký pohled na některé z nich nám hned něco napoví
o zvláštních, ba tajemných rysech
lidské lásky. Tak například, když si
vybavíme lidovou píseň, v níž se autor
diví, kde lásku ludia berú, když na
horách neroste a v poli ji nesejú, tak
v ní vidíme reflexi faktu, že člověk
vlastně neví, kde se láska bere. A když
si zpřítomníme mnohem pozdější,
skoro současný písňový text, v němž si
autor stýská, že nějak umírá nám
láska, my jako hejna divejch včel
jdeme dál, tak v něm cítíme odraz
životního pocitu člověka, který pozoruje, jak se z dnešního světa láska
Tip na výlet
Pavel Peňaška Rubrika Tip na výlet
se na nějaký ten měsíc odmlčela, jak
jste si možná stačili všimnout. Nebylo
to však tím, že by nebylo co poznávat
a kam se podívat. Připravil jsem si pro
vás jeden geologický výlet. Ale k jeho
dokonalému prožití je zapotřebí vhodné počasí. Takové, jaké panuje v posledních dnech. Čím je větší zima,
tím... však uvidíte.
Teplá díra
Foto: L. Peňašková
vytrácí. Oba autoři zde vlastně – každý
z jiné perspektivy – reflektují nesamozřejmost a křehkost lásky.
Tato křehkost se projevuje i v tom, že
se láska vymyká naší vůli. Lásku si
nelze poručit; a nelze si ji ani zakázat.
Svou vůlí dokážeme ovládat vlastní
jednání, můžeme si poručit i rozmanité
duchovní činnosti, např. číst knihu, ale
nemůžeme si poručit, abychom měli
někoho rádi. Je to proto, že láska – jak
by řekli filosofové – není volním aktem,
nýbrž aktem afektivním. Afekty si nelze přikázat, ani zakázat. Můžeme si
přát mít je, nebo nemít. Mezi přáním
a rozkazem je ale rozdíl. To samozřejmě neznamená, že jsme tváří
v tvář vlastním afektům odkázáni na
milost a nemilost. Jestliže se mi v přítomnosti určitého člověka, jak se říká,
vaří krev v žilách, nemohu si ve chvíli,
kdy k tomu dojde prostě vůlí poručit,
abych byl najednou zcela klidný, ale
mohu si poručit to, abych nechodil na
ta místa, o nichž vím, že se tam s tím
člověkem mohu setkat. Podobně to
platí i v lásce. Nemohu si přikázat,
abych někoho miloval, ale určitě mohu
svými volními akty vytvářet podmínky
pro to, aby ve mně tato krásná emoce
vznikla. Její vznik sám o sobě však už
není v mé moci. Proto platí, že láska je
Archeologická aktualita
Vendula Vránová Po delší odmlce je
zde opět aktualita z oblasti archeologie, která tentokrát patrně zaujme
především milovníky vojenství. Tento
týden bylo poprvé veřejnosti představeno, od jeho vyzvednutí z moře
před jedenácti lety, konfederační
plavidlo z období Americké občanské
války (1861-1865). Jde o plavidlo H. L.
Hunley – první úspěšnou bojovou ponorku na světě. Tato 13 metrů dlouhá
úzká válcovitá ponorka vyrobená ze
železa byla vyzvednuta z moře v roce
2000 a poté uložena v nádrži se
sladkou vodou o velikosti téměř 350
000 litrů, aby zde byl její trup zbaven
nánosů soli. Tato tajná zbraň
Konfederace potopila v zimě roku 1864
unijní válečnou loď Housatonic a poté
zmizela se všemi osmi námořníky na
palubě.
Ponorka byla postavena Horacem
Hunleyem (z litiny, kovaného železa,
s vrtulí na ruční pohon) v roce 1863
v Charlestonu, během obléhání města
unijním vojskem a námořnictvem.
V následujících několika měsících se
Tato přírodní zajímavost se nachází na
levém břehu Trusovického potoka,
který protéká Bělkovickým údolím i kolem známé Těšíkovské kyselky. Dostaneme se k tomuto místu ze silnice,
která vede z Dolan a Bělkovic do Jívové
kolem Pohořan přes Horní boudu.
Jakmile mineme Horní boudu, začínáme klesat. Vede tudy i červená turistická trasa, ale ta po pár metrech odbočuje doleva dolů k šifrově štole a do
Bělkovic. Pokračujeme dále kolem
domku na samotě po pravé straně a za
zatáčkou zhruba asi po 1km od horní
boudy je odbočka do lesa na levé
straně. Je zde i další chata asi 100m od
cesty v lese. Označení této zajímavosti
je na mapě na fotografii. Od silnice je
to něco přes kilometr krásnou procházkou lesem. V současné době se
zde dá výborně běžkovat. V díře je
poměrně teplo, takže tu taje sníh a pokud nosíte brýle, tak se vám zamlží
darem. Bytostná afektivita lásky
nebyla vždy v dějinách filosofie dostatečně rozpoznána a láska byla
pojímána jako určitý typ aktu volního.
To byla filosofická chyba. Dnes jsme
však svědky opačného, a snad ještě
závažnějšího omylu. Dnešní západní
kultura – nikoli pouze filosofové –
zdůrazňuje afektivní rozměr lásky do
té míry, že přehlíží, že láska bez
správné spolupráce s vůlí nemůže
uzrát, nemůže se přehoupnout z fáze
prvního okouzlení do zralé podoby. To
platí o lásce mezi mužem a ženou, ale
nejen v této oblasti. Může se třeba
rodičovská láska rozvinout bez pevného rozhodnutí pečovat o dítě a převzít za jeho výchovu odpovědnost?
Okouzlení z novorozeněte bez rozhodnutí k odpovědnosti neuzraje v pravou
rodičovskou lásku. Tak se dostáváme
zpět k výchozímu postřehu o křehkosti
lásky, která souvisí s její bytostnou
afektivitou. Ano, nevíme, kde se láska
bere, a neumíme si ji poručit, můžeme
se ale učit, jak se daru lásky otevřít, jak
jej opatrovat, jak jej předávat dál. Toto
vše je už v dosahu naší svobodné vůle,
a tedy i odpovědnosti. Máme-li tedy
někdy s autorem výše uvedené písně
tísnivý pocit, že „nějak umírá nám
láska“, nevěšme hlavu. Můžeme s tím
vždycky něco udělat.
dvakrát během zkušebních plaveb
potopila a přitom zahynulo všech 13
členů posádky, včetně Horace Hunleye, který byl u kormidla. Námořnictvo Konfederace ponorku vyzvedlo
a naplánovalo ji použít v akci v zimě
roku 1864. V noci 17. února 1864
ponorka s kapitánem a 7 námořníky
vyplula ze Sallivanova ostrova blízko
Charlestonu a na ruční pohon doplula
k 6 kilometrů vzdálené válečné lodi
Unie, kterou torpédem potopila.
Celý projekt vyzvednutí, výzkumu
a konzervace ponorky stál 22 milionů
dolarů. Během tohoto procesu bylo
z ponorky odstraněno 10 tun sedimentů a byly v ní nalezeny těla námořníků,
včetně jejich osobních věcí. Například
zde byla nalezena zlatá mince, kterou
nosil pro štěstí kapitán ponorky,
poručík George Dixon. Všechny nalezené artefakty, včetně obličejových
rekonstrukcí všech členů posádky jsou
vystaveny spolu s ponorkou v Námořním historickém muzeu v Charlestonu.
Dixonovým úkolem bylo napadnout
a potopit nepřátelskou loď a on to udělal. K jaké nehodě poté došlo, se dodnes nepodařilo zjistit.
Ilustr. foto
pokud je nízká teplota. V mrazivém
počasí stoupá z díry dobře vyditelný
sloupec páry. Dokonce tu i v takové
zimě, která momentálně panuje můžete občas zahlédnout mloka skvrnitého.
No a protože se teplá díra těžko hledá,
připravil jsem si pro vás souřadnice, na
kterých tento zajímavý přírodní výtvor
naleznete - N 49° 41.523 E 017° 21.
823 - na mapě jsou vyznačeny červenou vlaječkou s vločkou. Tyto druhé
souřadnice - N 49° 41.333 E 017° 22.
820 - na mapě jsou vyznačeny zelenou
vlaječkou - můžete využít pro odstavení svého plechového miláčka a nazutí lyží.
Tak šťastnou cestu a doufám, že se na
stránkách Týneckých listů někdy pochlubíte fotografiemi ze svých výletů
nebo nám případně nějaký doporučíte.
Ilustr. foto
10
Křížovka
TÝNECKÉ LISTY
Tajenkou křížovky pro tento měsíc je citát, jehož autorem je Napoleon Bonaparte
3. díl
tajenky
Skandiná StaroMasaDezinFranKrál
bylý it.
vská
rykova
fekční
couzské
(frannáhorní šlechtic.
univerzita
prostředek
město
couzsky)
rod.
plošina
Značka
mouky
6
Orgán
zraku
5. díl
tajenky
10 x 10
Karetní
hra
Pátrání
po E. T.
(an. zkr.)
Iniciály
fyzika
Einsteina
Část
tkaniny
Značka
cizích
cigaret
Biblická
postava
Anglické
muž.
jméno
6
Karetní
hra
Nejvyšší
eg. Bůh
Otec
(maďar.)
Likérník
Ital.
předložka
MPZ
Malajzie
Psí citosl.
Vzhůru
Ukazov.
Zájmeno
Předložka
Zhotovovat opis
2. část
tajenky
Též
Obyčej
Slovan.6
Psice
muž. jm.
Kujný
nerost
Hebrejský
pozdrav
Druh
kloboučku SPZ
4. díl
Rokycan
tajenky
Plivník
SPZ
Trutnova
Bývalá
prodejní
organiz.
Jinam
Asijský
hlodavec
Býv. ital.
měna
Umístit
na židli
Chem.
značka
neptunia
Madrid.
fot. klub
Pokolení
(plulárně)
Citosl.
Elektric.
Ochrana
zboží
Nuže
(lidově)
Interhotel
(zkr.)
Hloupí
Had
Zkr. býval.
armád.
klubu
Inic. Pawlowské
Bájná
pevnina
Mravenec
(angl.)
Jm. psa
Řím. 201
Kladná
elektroda
Sada
MPZ
Ekvádoru
Italské
ženské
jméno
Star. sol.
slabika
Přítok
Labe
Domácky
Adolf
Hormon
hypofýzy
Č. kreslíř
vtipů
Zpěvný
pták
Diskžokej
(angl.
Chem. zn.
hliníku
Vychovatelka
(ze španěl.)
Zcuchaný
pramen
Antilopa
koňská
Tiskové
chyby
(kniž.)
Kód Srí
Lanky
Trumf
v bridži
Chem.
zn. niklu
Poseidónovi
průvodci
Umlátit
Pražské
divadlo
Prodej
(angl.)
Otec
Afrodity
Papoušek
Smysl
pro něco
Inic. Her.
Kuklové
Čínský
karát
Plošně
uložená
hmota
Antimalarikum
Angl. dél.
míra
Dlouhé
Dráždění nesnadné
jednání
Angl. váh.
jednotka
Zkr. Naší
bývalé
republiky
Spisovatele
Autem
narazit
Kyselá
tekutina
Nyní
(němec.)
6
S radostí
6Inic.
Jm. bás.
Ševčenka
Javor
(latin.)
Lov
Emočně
Akademie MPZ
věd (zkr.) Beninu
Akad. výt.
umění
Neodborník
4. část
tajenky
Ovin
6
Dotknutí
Hrabě
(angl.)
Části
domu
Všichni
(angl.)
Řadová
číslovka
Na to
místo
Brýle
(zastar.)
Řec. fil.
škola
1 ze 7
trpaslíků
Bulhar.
Letovisko
MPZ
S. Arábie
Tajně
dostat
dovnitř
Besídka
Opět
Časová
ztráta
Obuvnický nůž
Hlas
zvonu
Solmizač.
Slabika
Starý
pán
(expres.)
Chem.
zn.
Selenu
1.část
tajenky
Působit
plamenem
Předložka
Japonská
automobilka
Snížený
tón E
Jihoamerický
stát
Inic.
fotbal.
Poborského
Kožní
nádor
Hádavý
člověk
6. díl
tajenky
Chem.
zn. teluru
Textilní
stěrka
Hudebník
(zastar.)
Evropan
Chem.
značka
dysprosia
Stromová
houba
Dom.Adolf
Jednotka
(anglicky)
Krátké
spojení
Objížďka
Úřední
nařízení
(zastar.)
6
Symetrála
Klobouk
(maďar.)
Zkr. naší
armády
MPZ
Běloruska
Směr
plavby
Severský
paroháč
Zkr. souhv.
Leo minor
Česká
řeka
Němec.
předložka
Osobní
zájmeno
Název
tónu
Inic. her.
Mandlové
Zběžně
Plošná
míra
Částice
hmoty
Evropan
Nejmenší
tur
Domácky
Leona
Dravý
pták
Inic. spis.
Zweiga
Tov. stroj.
techniky
Inic. her.
Skořepové
Opojná
Český
folkový
zpěvák
Zabíjačková
pochoutk
Český
král
komiků
Pražský
klášter
Tu a tam
(latin.)
Pomůcka: Apa, Errata, Ferman, Fjell, kalap, Knejp, Lka, Nimes, Rea, Seti
Správné znění tajenky zašlete poštou nebo e-mailem či zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111 nejpozději do konce měsíce.
Tajenka z minulého čísla: Raději se zeptej starého muže, kdy zemře, než přestárlé ženy, kdy se narodila.
Úspěšnou řešitelkou minulé křížovky a výherkyní knihy se stává paní Stroupková z Velkého Týnce. Gratulujeme.
14
Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
Ze života ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec
Zdravíme vás všechny v novém roce.
Věříme, že jste si užili adventního času
a vánočních svátků. My se po zimních
prázdninách opět sešli 2. ledna ve
školních lavicích a vrhli se do finiše
prvního pololetí.
Slíbili jsme vám úspěšné řešitele
školního kola Astronomické olympiády. Letos probíhá již 9. ročník této
soutěže. Úspěšnými řešiteli se stali
Michal Guba, Eliška Tomečková a Adéla Krumpolcová a všichni tito žáci
postoupili do krajského kola, které
probíhá stejně jako v předchozích
letech korespondenční formou. Žáci
teď pracují na zadaných úkolech podle
pokynů a jak se našim „školním astronomům“ dařilo v krajském kole, se
dozvíme až ke konci března, kdy budou vyhlášeny výsledky.
V měsíci prosinci žáci jednotlivých
tříd zavítali do Olomouce a zúčastnili se výchovně vzdělávacích koncertů.
13. prosince navštívila olomouckou
Redutu pátá a šestá třída. Výchovně
vzdělávací koncert nesl název Dobro
a zlo v hudbě. Koncertem je provázel
hudební skladatel Giuseppe Tartini.
Tak jako se v životě setkáváme s dobrem a zlem, tak jako v životě vedou
neustálý a nikdy nekončící boj, tak
i v hudbě se často objevují dobro a zlo
v nejrůznějších podobách. S baletním
doprovodem si žáci poslechli ukázku
z opery Čert a Káča od Antonína
Dvořáka, zatančila jim víla z reje rusalek z Vltavy, Baba Yaga od Musorgského, vyslechli si árii Rusalky a další
hudební ukázky orchestru Moravské
filharmonie Olomouc. Pro všechny to
byl opravdu nevšední zážitek.
Stejného koncertu se zúčastnili následující den, tj. 14. prosince, sedmáci
a osmáci. 19. prosince zavítali do Reduty deváťáci. Na ně čekal jiný
program než na nás ostatní. Jejich koncert nesl název Smyčcové nástroje
a bigbít. Klasické smyčcové kvarteto
doplněné o bicí soupravu je přesvědčovalo o tom, že jazz, swing, rock i heavy metal zní dobře i na smyčcové
nástroje. Dozvěděli se mnoho zajímavého i o vývoji populární hudby.
V adventním čase, v přípravném období před vánočními svátky, proběhlo
školní kolo 41. ročníku dějepisné
olympiády. Tuto soutěž vyhlašuje
Národní institut dětí a mládeže MŠMT,
zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení
pro zájmové vzdělávání v Praze. Tematické zaměření letošního ročníku znělo:
„V bohatství i chudobě aneb Osobnosti
k nezaplacení“.
Do školního kola se přihlásilo šestnáct
žáků, kteří se rozhodli otestovat své
historické znalosti. Přihlášení žáci
samostatně vypracovali zadané úkoly
Školní ples
Již v měsíci listopadu a prosinci jsme
vás všechny srdečně pozvali na Školní
ples, na který si žáci devátých tříd
připravili své předtančení. Ples se
uskutečnil 28. ledna 2012. Prostory
týneckého Společenského domu byly
vyzdobeny výtvarnými pracemi žáků
v písemném testu. Řešili dvacet tři
úkolů a maximální počet bodů byl šedesát, úspěšní řešitelé museli splnit
minimálně třicet šest bodů. Nejlépe si
vedla Adéla Krumpolcová, Klára Svozilová a s odstupem za nimi Martin Podivinský.
Do okresního kola dějepisné olympiády, které se uskuteční 1. února
2012 postupuje Adéla Krumpolcová.
Všem účastníkům školního kola dějepisné olympiády děkujeme za jejich
práci a věříme, že jejich zájem o historii
bude stále trvat.
Chcete-li si i vy také vyzkoušet svoji
bystrost a pohotovost, pokuste se
vyluštit v přesmyčkách stará platidla –
VADOUHK, DRÁEN, RLOAT, RONFIL.
Tak hodně štěstí při přemýšlení.
Ahoj Áďo, ty jsi byla na okresním kole
dějepisné olympiády. Je to pravda?
Jo, je.
Na jaké téma byla zaměřená letošní
olympiáda?
No tak letos to bylo zaměřené na
platidla, peníze obchod a všechno
kolem toho.
Jak myslíš, že jsi uspěla?
No nevím… Průměr. Možná výš,
míň, ale spíš průměr.
Jak hodnotíš celou olympiádu?
školy, kromě polonézy deváťáků na
vás čekalo i taneční vystoupení děvčat
z kroužku hip-hopu a samozřejmě výborné občerstvení a bohatá tombola.
Věříme, že se vám všem večer líbil
a příjemně jste si ho užili.
Pro toho, koho zajímají peníze, to
bylo hodně záživné, ale mě toto
téma moc nebere.
Myslíš si, že pojedeš i příští rok?
No to nevím, podle toho, jaké bude
téma.
Děkuji za rozhovor.
Ptala se Eliška Tomečková
Ve středu 21. prosince proběhl na naší
škole jako každoročně Osvětový den.
Nejprve jsme si ve třídách povídali
o první pomoci, jak se zachovat, když
bude náš kamarád zraněn, jak se
chovat při požáru, několikrát si
nacvičili požární poplach a poté už byl
nachystán panem učitelem Jančem
program na celé dopoledne.
Jednotlivé třídy se střídali postupně na
stanovišti první pomoci, házeli do
dálky, pracovali s mapou a buzolou,
poznávali přírodniny a za vše sbírali
body. Čekala je procházka přírodou.
Každá třída měla určenu svou trasu.
Všichni se pak společně potkali v Krčmaňském lese. I když nás celou doprovázela zima a poletoval sníh, jak jinak
na „první zimní den“, bylo to moc
prima dopoledne.
Ve čtvrtek 22. prosince probíhali v jednotlivých třídách vánoční besídky a žáci navštívili týnecké kino a zhlédli
filmové představení. Pro první stupeň
byla připravena Tintinova dobrodružství a pro druhý stupeň film
Super8.
A co nás čeká v měsíci únoru? Děvčata
i chlapci z druhého stupně budou
reprezentovat naši školu na přeboru
v košíkové ve Velké Bystřici. Sedmáci
se zúčastní lyžařského výcviku. V rámci výuky anglického jazyka proběhne
soutěž o „nej“ valentýnku, budou nás
čekat další sportovní i vědomostní
soutěže.
Školní besídka
Lucie Synková 20. prosince jsme se
těšili na vánoční besídku žáků prvního
stupně. Besídka se uskutečnila v pět
hodin odpoledne ve shromaždišti školy
(dolní tělocvičně „Nové“ školy).
Vystoupení měly všechny třídy prvního
stupně. Dále zde vystupoval flétnový
kroužek a sbor. Já, jelikož hraji na
flétnu, jsem tam vystupovala také.
Besídka trvala asi hodinu. Po všech
vystoupeních jsme si všichni společně
zazpívali koledu, pan ředitel pronesl
pár závěrečných slov a pomalu jsme se
začali rozcházet domů.
Besídka se mi líbila, vystupovala jsem
ve třech vystoupeních. Myslím, že
rodičům se to také líbilo. Já jsem z toho
osobně měla dobrý pocit. Vánočně
jsme se naladili.
Foto: P. Hanuška
Zápis do 1. třídy
31. ledna se v odpoledních hodinách
konal v budově „Staré“ školy zápis dětí
do první třídy. Pro děti, které na svůj
zápis čekaly s rodiči, byl připraven
Foto: 4x archiv ZŠ
sportovní a zábavný program v podobě afrického světa a zdejší fauny a flory.
Skautské okénko, Sport 15
TÝNECKÉ LISTY
SKAUTSKÉ OKÉNKO
http://http://andromeda.skauting.cz
Vánoční oddílovka
Monika Hadašová Šup, rychle dobalit poslední dárečky, cukroví uložit
opatrně do krabičky, říct Jelenovi, že už
musíme jít! Jejda, jenom abych na něco
nezapomněla, obléci kanáty – teda
vlastně kabáty a rychle pospíchat do
klubovny, protože dneska se koná
akce, na kterou se celý rok těšíme –
oddílová Vánočka. Když jsme otevřeli
venkovní dveře naší klubovny, nestačili jsme se divit, protože schodiště se
stalo jednou velkou frontou (skoro jako
na táborech, když se čeká na oběd).
I v samotné klubovně to vypadalo jako
v jednom velkém úlu ale moc pěkném
úlu. V rožku už se na nás smál stromeček – jedlička, o které si většina dětí
dodnes myslí, že byla umělá. Jakmile
se všichni utišili, Vraník nás pobídl k
tomu, abychom drželi minutu ticha za
zesnulého pana prezidenta Václava
Havla. Alespoň takto jsme uctili jeho
památku. K vánoční atmosféře přispěly
i tradiční koledy, pletení vánočky ze
skautských šátků a rozkrajování jablíček v rámci družin. Já jsem držela
nůž a všechny moje holky položily ruku
na tu mou a společně jsme červené
jablíčko rozkrojily na dvě půlky, které
jsme posléze snědly. Mohli jsme také
shlédnout výplody fantazie našich dětí
v podobě vánočně laděných scének
a šikovně zabalených dárečků, které
už na nás čekaly pod stromečkem!
Reakce TJ Sokol
na výroční zprávu SDH
Lubomír Vereš Ač nejsem zastáncem těchto novinových reakcí, musím
se vyjádřit jakožto předseda TJ Sokol
Velký Týnec k jedné části výroční
zprávy SDH Velký Týnec, kde autorka
poukazuje na špatnou spolupráci s naší organizací, která byla otištěna v prosincovém čísle Týneckých listů a byla
napsána paní M. Dvořákovou.
Paní Dvořákovou a ostatní nezasvěcené chci informovat, že spolupráce
mezi Sokolem a SDH Velký Týnec nebyla špatná, ona totiž nebyla vůbec
žádná. A to z jednoho prostého důvodu: O spolupráci můžeme mluvit v případě, že spolu organizace, kterých se
to týká, komunikují, což v tomto případě nenastalo. Několikrát nám sice
bylo oznámeno, že se někdo od hasičů
dostaví na schůzi fotbalového oddílu
(probíhaly každé pondělí od 19 hod.),
ale bohužel se tak nikdy nestalo.
Ve fotbalovém areálu to žije i v zimě
První investiční akce roku 2012 je splněna. V minulých dnech byla dokončena pokládka dlažby v prostoru posezení za šatnami.
Na této akci se podílel oddíl kopané nákupem dlažby. Položení mám spon-
zorsky zajistila firma - Práce zemní
a demoliční pana Michala Kalába z Nemilan. Touto cestou děkujeme.
Více fotografií naleznete na internetových stránkách www.fotbalvelky
tynec.cz/
Proto si myslím, že by se členové
výboru SDH měli chytnout za nos a popřemýšlet, kde se stala chyba. Myslím
si totiž, že když po někom někdo něco
potřebuje, musí s ním taky komunikovat! Což, jak už jsem výše uvedl,
nenastalo.
Pozn.:
autor je předseda TJ Sokol Velký Týnec
Foto: J. Pospíšil
Přikryl je Sparťanem
Zejména svými výkony na mládežnickém Mistrovství Evropy v loňkém
roce přesvědčil Tomáš Přikryl nového
kouče Sparty Praha Jaroslava Hřebíka
o svých kvalitách.
Několik týdnů trvající námluvy nakonec skončily odchodem talentovaného
fotbalisty ze Sigmy Olomouc do hlavního města.
Za celou redakci přejeme Tomášovi
hodně štěstí a sportovních úspěchů.
do 12/12