Andy`97 horolezecká expedice

TURISTIKA a HORY
29
horol zecká expedice
V létě loňského roku působila v Peru a B irif fD-ti členná
expedice "i!Id~ch
horolezců. Expedici, která byla uspofádanál< • II 100 let čes:kéj'Jo.J~,·"..fftllr:t
zo"."izovala c.k. World Trek a vedoudm/Jr"~/ezec
Dalšími rílastnlky byli: Vladimlr Svítek.. zá~pc vedoucfho 1I1il1"""'"
Nepustil, Svatava Plechačová, Jiří Přibyl, Frán'filek Šika, Jiří Krabee, Jan
Ivana Formanová, Silvestr Kotek.
Expedice působila ve dvou významných horských oblastech a to " poboří
Cordillera Real (Bolfvie), kde se podařil výstup na Huayna Potosi 6088 m a dále v pohoří Cordillera Blanca, kde bylo dostoupeno
vrcholu Chopicalqui 6354 m a nejvyššího vrcholu Peru Huascaranu 6768 m.
Program expedice zahrnoval dále návštěvu významných míst incké a předincké kultury, mést, národních parků, ale i místa
tragického zemětřesení, které postihlo Peru v roce 1970. Zahynulo zde všech 14 členů čs. expedice Peru 70. O průběhu expedice
byl natočen videozáznam, bohat' foto rafick' materiál je k dis ozici ro řednáškovou činnost. Následující re ortáž se okusí
lAK SE D~LÁ EXPEDICE
Zúčastnit
se expedice do jihoamerickych And bylo mým dávným snem . Když v roce 1970 odjfžděla čs. expedice Peru 70 do
Jižnl Ameriky, tak jsem jim trochu záviděl. Katastro(álnl zemětřesení dne 31 .5.1970 však přineslo smrt vice než 70 tiskům
obyvatel země, mezi nimi bylo i všech 14 úcastn(ků čs. expedice.
Ve vypravě byl i můj pHtel Miloš M<1tras a (otograf Vilém Heckel,
který byl mym (otograíickým vzorem. Heckelův soubor snlmků
Poslední hora, který pořidil těsne před zemt,třesenlm, jsoll jediným obrazovým svědectvlm o expedici Peru 70 a často jsem si jej
prohlfžel. Heckel o přlrodě kolem jezer lIanganuco prohlásil, že
je nejkriÍsněj~f. kterou kdy spat'il.
pusté a později zasněžené pohoří And. Po pfíletu do Limy odjlždime do centra télo osmimilionové metropole, kde se ubytováváme v malém penzionu. Po sprše a krátkém odpočinku se vydáváme pěSky na český zastupitelsky Úřad, kam jsme byli pozváni.
Sledujeme silnici podél pobřeží TIchého oceánu a snaž(me se zorientovat v síti Š<lchovnicovilě založených silnic a systému m(stn!
dopravy.
Na velvyslanectví nás přijal pan konzul Hlobil, který nám poskytl řadu cenných rad, týkaj(cích se pobytu v zemi i značné kriminality ve městech. Vstříc nám vyšel i můj přítel, horolezec
Zdeněk I3rabec s manželkou, pracujícf na českém zastupitelském
úř .. dě .
DO SRDCE ~rSE INKt;!
Cas plynul a mn~ se splnilo mnoho snů o jejichž uskutečněni
jsem usiloval. Alpy, KavkM, IJamír, fan San ale i Himaláj. Toho
o velehorách jižn( Ameriky j~l'm se dočkal až po 27 letech.
Práci na projektu a př(pravě expedice jsem zapMal v závěru
roku 19~6. Následující Oll'sícl' byly za~111(:ny přípravou a organizaci této akc .
Hlavním oilem expedice bylo pohori Cordillera Blanca v Peru,
kter{ je svými 27 vrcholy přes ah ujícími 6000m nejrozsáhlejším
tropi kým pohořím jižnl Ameriky. Dalšfm lákavým cilem však byly i vrcholy Cordillera Real ve vzdálené Bol(vii, jejichž ledové
vrcholy (Vorl mohutný horský hřebe n nad n:íhc>rní plo;inoll
Altiplano a jezerem nticilca. Spojit návštevlI obou horský 'h oblastí vzdálených od sebe 1800 km však představovalo nárocný
úkol. Spol' hal j. 'm v~al': na snazš( přfstupnost horských oblastí,
kde odpad.lj í dlouhé asy pochodů, jilk je 10
obvyklé vHimal~iii. Nakone se mi podarilo
vtěsnat CeII\' program, jenž zahrnoval i návštěvu význnmnych kulturních památek
Incké říše a horolezeck()ll ónnost v Peru
a Bolívii, do č asového plánu expedice.
~J.N SE STÁVÁ SKUTECNOSTI
ll. ((' rvna se scházíme na ruzyňském
letišt i. Abychom nepřekro "ili váhový limit
25 kg na osobu oblékarl1 ~ 11,1 sebe své horolezecké obleče ni, n ě kteří dokonce své až
3kg těž ké horolezecké boty. Na$e vystrojeni
vzbu d ilo nel11,llý údiv ostalnich lO stlljlcích,
oblečených vzhledem k letnimu vedru jen
zcela lehce. Po vstupu do letadla vše rychle
ze sebe svl káme.
Startuj eme il zanedlouho za námi wstává
nejen stov ěža tá Praha, c)le i k<lZd'odenní
starosti všedního cine. Ri"Íno násleďujlClho
dne po krátkém mezipristJni v Caracilsu
prddáme deštné ~ralesy Amazonie, pak
PfíSt fho dne odl étjllw vnitroslátnl I inkou do 11 00 km vzdáleného Cuzca_ Závěrečná část letu nad pohorlm Cordillera
Vilcabamba a úchvatný výhled nás všechny zvedl ze sedadel,
avšak počet miSI u oken je omezen. Přist á váme v Cuzcu, které
ležl ve výšce 3300 m . Město založil podle legendy ve 12. stoleti
prvni Inka Manco Capac. nazýván synem slunce. Mlsto, kde zarazil zlatý kůl, nazval "pupkem světa" a vzniklo zde hlavn( město
Incké řiše . V době, kdy Kolumbus začal objevovat Ameriku,
existovala již na rozsáhlém územi jižn( Ameriky vysoce organizovaná a vyspHl lncká kultura.
V roce 1533 byla říše Inkú krvavě podrobena španělským
dobyvatelem I'ranciscem Pizarrem cl necelými dVěmi stovkami
jeho mUlU, Citajid skupiny dobrodruhů. Města a chrámy tnků se
svými zlatými a střlbrnými poklady byly zničeny a vyloupeny,
obyvatelé po statisících povraŽděni.
Avšak 112 km severozápad nf> od Cuzca nad klikat(c( se řekou
Urubamba se zachovalo opevn0né město Machu Picchu, kam se
uchylil i n ě kte ří Inkové p7ed ~panělsk\'mi conquistadory, kteří
město neobjevili.
MACHU PICCHU, MEGAUTlCK~ M~STO V PRALESE
Pro ce Sili 00 Aguas Calientes (horké prameny), výchozího mista k návštěvc Machu Piu_hu, hrnf' I.volili tradii':ní vlak m(stn(ch
Indiánu, jen m.;lo (lilvany turisty. Domorodci s dětmi, domádmi
zviřaty, ranci a pytli se vším možnym zaplňují vagony do posledního mislečka. V každé zastávce je vlak obklopen davy prodavačů, kteř( se prod(rajl 7.iI neustálého vyvoláván( své nabídky celým
vl.1k<.'l11. Nabídku tvoři plněné housky, prúmá i vařená kukuřice,
ovoce, ,de i dom:íci sýry, nápoje a řada dal;ich, nám neznámých
pochoutek. Na přísti stanici se vse opakuje, jedni vystoupf a druzi
nastoupí.
Alpinismus, horolezectví
Po noci v Aguas Calienles vycházíme časně ráno, abychom
ostatní turisté vystoupili na Machu Picchu. Hejna zelených sk7ehotaj(cich papou~ků nám připomínajf, že se nacházíme
v pralese peruánské Amazonie. Přecház(me řeku, kde stezka
za6ná prudce stoupal. Marn ě vyhlížíme dokonale skryté incké
st<lvby. Jen málo p ře s hodinu nám trval 700 m vysoký výstup.
Jsme tu sami a podobně jako americký badatel Hiram Bingham
v roce 1911 prožíváme úchvatné kouzlo onoho místa. Na umě­
lých terasách je postaveno dvaadevadesM staveb. Některé jsou
doslova p'ilepené na kolmých skalách. Stavby tvoří původní
mega litický základ neznámé předincké kultury. Na něm pak
další generace postavily tolo nádherné, jakoby nad džungl í
zavěšené město. Až do pozdn(ho ve č era jsme prohl(želi a {oto·
gra{ovali toto jedinečn~ stavitelské dílo. Posledn(m vlakem se
vracíme zpět do Cuzca .
dříve než
Z CUZCA ZA INDIÁNY NA JEZE~E TITlCACA
Z Cu zca pokrač ujeme vlakem p řes náhorní plošinu Altiplano.
Na vysokohorských pastvinách se vo lně pasou stáda lam a alpak .
M íj íme malebné indiánské vesni č ky, ležící v úrodných údolfch
řek. V že l ezn ič ních stanicfch obklopují místní obyvatelé vlak
a nabízejl k prodeji čers tvé ovoce, zelenimJ, ča j z koky a výrobky
z vlny zvířat. Nejvyšš í místo trati se nachází ve vý ce 4470 m.
K veče ru sjíždíme do Puna, ležícího na břehu jezera Titicaca,
v nadmorské výšce 3800 metrů . PMtího dne vyjížd (me najatým
motorovým č lunem ncl plovoucí rákosové ostrovy Islas Uros, kde
nav š t ěvujeme Indíá"y kmene Uros. S dal (mi, ve zvláštní komunitě žijícími, Indiány jsme se setkali na dalšlm 30 km vzdálenem
ostrově Taquile. Po návratu do Puna pokraťujeme pří~tího dne
TURISTIKA a HORY" 31
autobusem do bolivijské metropole La Pnu . Cesta vede podél
čl enitého pobřež( jezera Titicaca na hranici. Tam p'ekládáme
naše zavazadla na autobus bolivijské společnosti a pokra č ujeme
v cestě po z nač ně horŠI silnici. K večeru se bl/Ž{me k výraznému
horskému masivu, kde se pred námi otevírá nádherné panorilma
hor. Večerním sluncem ozářený hřeben Cordillera Real se jako
přízrak zvedá nad Altiplanem. Na severu rozeznávám skupinu
šestitis(covek IlIampu (6368 ml, Yacuma a Ancohuma (6440 m),
na jihu pak štít dokonalých tvarů Huayna Porosi (6088 ml.
Poslednl dva jmenované vrcholy jsou cílem naší expedice. Až za
soumraku sjlždlme z Ahiplana do 300 m n(že ležícího centra
La Pazu.
K LEDOVÝM VRCHOLŮM CORDILLERA REAL
Abychom stihli oba plánované výstupy, rozdělujeme se do
dvou skupin. V následujících dnech se v najatYch mikrobusech
vydáváme do hor. Naše skupina pře s prlJsrnyk Zongo až k jezeru
stejného jména. Druhá přes průsmyk Huallata až k místu opuště­
ného dolu Mina Susanna. Tam jsou výchozí místa pro výstupy.
Zběs ilá jfzda našeho řidi 'e po kamenité, neucf rÍ-ované silnici
dosá hla svého vrcholu v prů smyku Zongo. Poru č il jsem řidiči zastavit s výhrlJ žkou, že dále nepojedeme a nezaplat(m, nezmírní-Ii
tempo jízdy. Ne c htěl jsem, aby se polovina výpravy zabil a
při cest ě do hor jen proto, že fidi č pospfchal za dalším
džobem. Bez úhony jsme pak ji ž dojeli k mlstu base campu
u jezera Zongo ncl úpatí naší hory. Zanedlouho ji ž stoj( naše
stany a hučí vař i če . Je sluneč n , ale větrn é počas(, když se
Svaíou,Vláďou a Form<lJ1ovými odcházíme z táborJ,
abychom si ud lal i vynášku pro z(třejš( den. Po návr;ttu zpět
do tábora vša k zmaři SViltě bolestivý 2~nět zubu pokus
o z Ílrej~r výstup.
Po~así nám přeje a tak se n~m již přfš t( den poda~ilo
postilvit na skalni plo ině v e výšce 5200 metrů náš výškový
tábor. Vaříme a pozorujeme dramatický západ slunce za
kulisou hor. S myšlenkami Jla zítřejší výstup se uchylujeme
do tepla nJších spacích pytlů. Je ještě tma. když se za svitu
č elove k oblékflme, vařime polévku z Vitany a zakousneme
kus chleba s klobásou. O něco výše se k n.lm přidávají
Honza s Ivanou, kte'í došli dál, ale t ěž uji si na přrli~ chladnou noc. V závěru širokého kotle p řekonáváme strmý ledový svah, kterým se dostáváme na dlouhý oblý h~bet. Výška,
na kterou nejsme doslatečně zaklimatizováni, zpomaluje
naše tempo. Konečně jsme pod závěre~nou asi 200 metrů
vysokou vrcholovou stěnou. Abychom urychlili náš postup,
zanecháváme zde batohy. Zprava se k vrcholu táhne ostrý
ledový h ře ben, kterým vede výstup. Na tento e dostáváme
přímým nástupem Postupujeme plně soust řed ě ni po levé
straně jeho ost ří. Napravo z hřebe n e spadá jeho t éměř 2000
metrll vysoká západní stěna. Ještě Iři strmé výšvihy v hřeb e­
ni čl je tu vrcholová převěj. Je pravé poledne, když si
s Vl á ďou na vrcholu Huayna Potosi ve výšce 6088 m tiskneme z křehlé ruce. Vláďa, který tu bylo chvíli dřív e, mi podává plechovku Staropramenu. Několik hlt ů zVy~ lJj e radost
a vrcholovou euforii z tohoto jedine ného okam žiku.
Je 22. červn a tedy přesn ě 11 dní ode dne našeho odletu
z Prahy, zdá se mi to až neskuteč né. Na severu se lřpytí hl adina jezera Titicaca a vpravo od n ěj pak ledový masiv And.
Na jihu vid íme rozlo žitý vrchol IIliman i a za ním vzdálené
sopky Bolívie.
O hod inu později dosahují vrcholu i Formanovi. Kdyz jsme sestoupili do výškového tábora, potkáváme druhou skupinu, která
se pokou ela o vý stup na An coh umu. Pro orientační potiže to
vzdali a vydali se proto za námi. Podáváme jim informace o výstupu a pak i oni v ntísledujlcích dnech vystupuji na vrchol.
Vracíme se zpě t do La Pazu, odkud nastoup(me cestu na sever
zpět do Peru, kde nás čekají vrcholy Cordillera Blanca.
•
Dokonéenl v l(sle 7-8/98
Karel
Plechač
horolezecká expedice
(Dokončeni 2
Z LA PAZU PO STOPÁCH DÁNIKENA
Po na em návratll z úspě ného výstupu nil HUilynil Potosi
6088 m, ,e vl<lcime zpěl do La Pazu . Dva dny, kleré rl1;íme k dispozici, chceme věnoval prohlídce mčsla a významné archeologické p"mátce lii ::l hu'lnaco . N .. jimám' mJ lý mikrobus il v serp nlinách vyjiidíme vzhtlru na Altlpl<lno . Lelislě a slará č€isl
mě sta leži o 350 metrů výše než novodobé cenlrum, utopeně
v jakesi t('kloniLké dlře. Okol( IVDr( erodovane štěrko-hlinité napl,lV€'niny, připomínajíci na!;c pískovcová skalní měsla. Horní
';ísl m: SI,I, kde se nacházi leti~t;, <,Ie lake chudinské ' Ivrtě, leží
ve vý~ce 4050 m, a lím je Lil Paz nejv}í ~e polo..ceným hlilvním
měslem svělil. Mnozí n;ivšlěvnici, kteří prilelí do La PalU, čilSto
konči 5 vÝŠkovOll II ' moci v mísln( nemocnici, anebo jsou nuceni
při zdrcWOlnich pOlížích ihned odlelěl. Mistni obyv<1lelé jsou na
IUIO výšku dobře <ldaptov,'\ni. Ale i na jeiich chůzi lze pozorovat
jakousi f<1ciol1ální volnosl. Ačkoliv jsme byli již dobře aklimati7.Ov;ini, byli jsme i my nuceni rychlost naši chi,ze přizpú~obit
výšce . Po necelých dvou hovi'l,ich jízdy slepni krajino" s ojedi11/'olými staveními p,htevcu, od·
ho ' ujeme z hl;wnl silni ce, kde
se pit.od námi náhle vynořuj,
1.1 jl/pi né ru i ny
Tia hu,lnaca.
Vznik hlavního méSIJ kdysi
nrlOUll.! huarske ř!še, spadá clo
období před na im letopotem. V 9. <1 10. stolel í n,l.~eho
lelOpoilY rozšířilo svu ; vliv
v důsl 'dku vojenské kullurní
nebo n,iboL t'nské expanLe Irlil
c,elou and~kou oblast Ji ;': ní
Am riky. Prohll.i.ime nejzi\(;Jwval
ej f zbytky m '~Iskl'ho souCordi//era Real z vrcholu
boru Akapana,
KalasJ~, ya
Huayna Potosi
a Puma-PlInku . V polozapuštén '0111
C'lvercovém
suterénu
Malého chr;\mll zdobí vnitřní stltl ny stěn asi slovka anlropomorfních hlilv, upevnpne mezi kV~lllry pomoci čepu. Rysy Jednollivých lváří 111,i,zornuji údiljně vsehny elnick skupiny na pl<lnely, Bílá hlava hruškovilého tV<lru S velkýma o im a prý předs ta­
vuje Diinikenova "mimozems(ana". Nevím, zda má pan
D.'iniken pravdu, avšak tisíciletá kultura, ex islují í zde dávno
p/ed objevením Ameriky, připouští mnohe hypOlézy. Prohlížlme
slavnou Bránil slunce, monolitické stély muže il ženy s Iypickou
omdm ntálni výzdobou a vracime se k na emu mikrobusu.
Chceme si j~té prohl dnoul biJ.1 ml ÚIVelry "M' síč ního l',dol i"
pob líž La PilZU. Jeho prohlidkoLl 11,1, pobyl v Bolivii končí .
AREQUIPA. M~STO POD T({EMI VULKÁNY.
Odjíždime do run<l a noC'ním vlakem do Arequipy. Cesta vede
přes dal~j' "I ~ t'j". tentokráte nejv\'še poll>2 nou že lez nici v ta . •
V prOsmvku Crucero Alto dosahuje vl,lk v~'še k alpských vel ikán lJ,
úClyhodných 4471 m, tedy jen 0·6 metru níže než je pověslný
vrchol Mal1erhornu . Divokou sblní krajinou, poro!'.tlou jen sloupovilými kaktusy, sjíždime do 2000 metru níže ležíc AreC'luipy.
Město, kterému se přisuzuje lilul n ejkrásněj š ího měsla Ji/"i
Ameriky, je vybudováno 7. bilého sopečného kamene, Bohatě
zdob(,I1 ~; chrámy, paláce a kláštery z období koloniza<..e urcujf
r;\z nl'Sla, jehož kul isu dorváři b&lloslné kopul e sopky Chachani
a Vokano MiSIi. Následujíclho dne je ve měsl ě velká slavnost.
Koná se inaugurace nového arcibiskupa a Iněsto je vzhůru nohil'
ma. Mimo sl<lvnoslnfho aklu a přehl,dky e kon~ i vytrvaloslni
mlnuleho éls/s)
závod v ulicích Inť.";lil. NJ~í pl zeihtí kolegové, holdlljlCl i lriallonu se laké prihlasují. Mezi těml'i' stovkami Peruáncu byl, spolu
s jed nim Mexič,lIwm nejv I ími exoty závodu. Frani,) a SilvJ na
deseliki lomelrové lr<lti témě ř vYPuslili duši, nt>jmladši HonZJ se
však Slaletně držel .1 mezi stodvaclv,lCl'li bl'hi své kJtegorie
doběhl na pěkném 2E1. mfS lě . V~. k 10 laké ve vedrtl ;J nilclmořské
výšce 2800 m neměli lehké. Poté se nechalí OSVelOvilt nápoji
mislnimi (mimo jiné krá nými) pořa dalelkJmi iI jen rukilrna
odpovídali na bezpoel dOle z ů , ookud jsuu iI kde se lu vZilli.
Při n,isledné přehl idee pochodovali před měSlskou honorací nil
J)ilm ěs tí nekoneC"né iky žákl' všech věkových kalegori i, sportovci,
ma žoretky, cirkevni spolky, u ilelé. vojáci, vši chni pak ve vkusných slejnokrojich a ve vvrovnaných řad.:\ch, Pochoduiicí vykopávaji nohy až do výše pasu, pi'i čem ž vzd;ílenUSlní zisk kroku jr' nicotný. Zdálo se, že šlapou na miSlě. Za zvuku řízné dechovky
Cl nadšeného j;isolU příhlfžejicich Irvalo pochodujíclm celou věč'
nosl překonal asi lřis ta metrovou přehlídkovou Irasu. N kt e ři SlilrŠI
ůť'Jslnfci dochjzeli zcela vy erpáni a padali do náručí p ř iprave·
ných zdravotnic. Když po čty řec h hodinách musirne odejíl, slále
se v přilehle ulici před nám stím lisní dill f pochodujíci (1 slřidajfcí
kapely. Později jsmf' e dozvěděli, ze sl;wnoslní pochody jsou
běžnou z,1leziloslí a kOIl,ljl se při mnoha přílelilostech.
DO MIST, KDE SE ZASTAVIL CAS
Odjíždime z Arequipy klimatizovJným patrovým ,lulobusem
J za i 5 hodin jJ)~dy jsme překon,l'll 1020 kll) dlnuhou vzdalen I
do Limy, len (lc-n v Lim na dopl" ' ni zde deponovaný h zásob
potravin z Vil<1ny a odjíždíme do 400 km vzdMeného Huar<1ZU,
hlavniho centr,l' .:llpinislu v li / ll" Americe. Z Huar.uu p,)k < ujeme dále
Yungay, kde hude na~e základna . M ěste ko lež í
v údoll řeky Rio Sanla přímo pod dvouvrcholovým masivem hory
HUi1scarOln, kl erý je svými 6807 melry t řet í nejvyšší horou konti·
nentu. Puvodně leželo Yungi1Y asi 2 km již n ěji, město v Jk bylo
při ka!,1$lrofé\l ním zemělřeseni doslova smeleno obrovskou l<lvinou. Z€'měl'esení, kleré pOSlihlo Peru dne 3 I . bfezna 1970 bylo
nejvělší pHru(jnl k.)L1Slrolou novověku lidslvil. (>tř(,' V způsobily
zřícpní <'Í Sli hory Huascaran, která strhla údolni ledovec a dala
do polwbu gigilntickou lavinu. Talo s ničivou ~i, lou n:\sloupila
svou smrtonosnou pouť z úbočí hory do udoli řeky Rio Santa.
Podle vedu', dosahovala lavina rychlosli až 350 km za hodinu
a v její dráze n byla ance na přežití. Zahynulo vice j,lk 70 li~i(
obyvalel, meli nimi i Člrnácl ~Ienl' československé expedice
Peru 70. I dn e~ na místě, kde kdysi tálo Yungay poci(uji něco
z děsivé atmosféry slri1šl ivé tragédie.
vo
NAPlN,E NIODKAZU
EXPEDICE I?ERU 70
Cílem expedice Peru 70 by·
ly mimo liné vrcholy Cho·
picalqui 6354 nl a Huascaran
6768 11) , Dokončil plánované
vystupy našich předchůdcu
bylo jedním z cílu expedi ce
Andy 97.
Rillin\(J se na vícedenní
táborcni a odjfždíme sm ě rem
k údolí Llangallll co. Po pravé
slraně vid(me ro-!Iožilý masiv
Huascaranu, klerý je nejvyšši
z 27 šeslitisícových
Cordillera Blanca.
vrchol ů l~tA'ť:~~~~~DI!1
Projlt.díme kolem dvou nádherných jezer, mC!zi kWrými sl.il
kdysi lábor CKI:H.."(lice Peru 70. ZdeW plirocla je lichv;lI ná.
PCSlroh;Hť~vné keře, obrovské .1B;lve, sukulenty a červené bromélie zdobí str.1n a UlxKí IKlr a provázi nás až k okraji ledovce. Na
pohádkové louce I>od morénou Slavíme našc SI.l ny. U pl<ipol"jícj.
ho ohnl> lábor,lku jsme se plsničk;lmi vr.ilili clo naŠC!ho vzdálC!ného
domovil. Dva tisícc met rů n;ld námi čn í do lřpytící se hvl>zdnéob·
lohy Chopic.1Iqui, náš pmlí dl. l.lkub, lirkil.l Honza odchází s jC!d.
nodcnním pfL'(lslihem pfed OSt,llními ,1 dos,lhují vý!ku 5500 m,
kde slavi stan. My l dľlVodu lepŠí akJim.l tizace POstupujeme Z;I
nimi S IL,<lnocJennlm odSIU pt:om a slavíme Slilnyo něco níže, ve vý~ .
ce 5200 rn. N.islt.-clujiciho dnc je chladne il jasné J>OČ;l S{ il kluci
využív"jf svou příl ežitost . V hJubokC:m sněh u, vě tru a mrazu dos,,·
huji vrc hol , který tvori jL,<llná velká led ová převěj . Vitr se ukl idnil
" umožnil jim prožít vrcholové panorama. Když se unaveni k \'c'
ceru Vf,lceji do lálXlr,l, k;lm již vys toupili ost"lní, vílr znovu zesilu ·
je a otřásá stany po celou noc. Ráno je hora z,lkrylil v lemných oblacích. Náhlý zvr,lt pOC.1si ml-ní vkchny ův.l hy o VÝSl ul>u a tak
v~ iehni S<:Stul)ujeme <kl ůdol í. U pohádkOVě krasného jezera
U,'ng.lnuco se ul.\lXlfímc. Vd ným fotografickým nlOtivem nám
ISOU krofké, volnl> se Ilasoucí .11,>:tky. Ráno odchazime spolCČnl>
k p..lmalniku n.l ~ich horolezell. V kr,ltkčm projevu vzpomenu
l><lm;Ílku oběli k.l t.1STroTy. K.1icly z n,is l).lk k p..lnlČtni desce I>okl.id,l kyllci hOfskych kvčtu . Vysoko naproti cni 1. oblaku netetny
HU.1~ilr.1n , hora jež z.lbíjdil . Pak se vr.lCime Zpčl do naši z,lklacl·
ny v Yung.ly. V programu expedice jsme j~ tě uvažovali s výstu·
pe111 n;l ~t itisicovku Nev.ldodi Copa, ale i H ua~.1fan je lák;wým
cilem. Před několikil dny usmrtil I><ldajicf sér,l k fr,lIlcouzského
a peruánskéhu horolezcc v k'{lovc l.
laku b, klerý je v nejlep~i formě,
touží 1>0 Huascarano, pfid.lva se
i Jirka. asl<llní se l>okusí o Nevado
di COpil. Přinesl jsem si z Cho·
pical<lui bolestivou .lnginu, mám
horctku a musím se dolélit an tibiotiky. Dáv;lm skupiná m )>opisy
vÝl>tupu, inslrukce a nOl b,ldftm je
k op;llrnosTi.
lakuh 5 li rkou od jfždí do
Musho, ocJkud zalín.1jí výstup.
Ost:tlnl pfes Marca ru do l'an.1S. Za
I ři dny se v~;l k d ruhá skupina vraci,
k<lyž pro nep fiz n ivč J>ocasi výstup
vzda l,l .
V té dobč již IJku b s lirkou vy·
slOlllli!i do se<1I;1 Garg.lnta mezi
A reqU/p8
jižním a severnim vrc holem HuascOlrano. Vt.>ťernl nebe poseté
tisíci hyl-zd .1 krulý mr:iz v~;l k v ti l>ěk né potasi. Z.l r.lnniho
rozbrt.'Sku vyráži k vrcholu. Sl>olu s nimi družstvo Nčmcu
iI Sp.ln 10. Chvílemi fil i silný vilr, mrzne, je vš,lk slu nečno . VyškOl
se projevule st;i!e častlojšími od,xKinky. Po des<.'1i krocích
Il.lléha ji Il.l ccpllly a oddychuji. Tak 10 ,de dlouhé h<xlmy. Náhle
jit není bm SIOUp,ll , stojí n;l jižním, 6766 metru vysokem vrcho·
lu Hu a~.1ra n u. Z.l lri dny jsme již 0l>ět všichni v Yung;J.y. Vrildme
se do Limy " d,ll ~ i den již <xllct,lme domu. Ex,K:dice Andy '98
skonť:iliI iI P;lTU minulosti. Snad bude pod něl em pro dal~1
horolezce, kteří pfijdou po n:ls.
•
RAID IGN - FRANCITAL 14 ~ ~ři
SvaTodu~ svélky jsou pí 16 leT ve Franci vyhrazeny pofádánl speciáIn/ sportOV.
ni akce .RaKl IGN - FrallCltar. FI8OCOOlI vyu!fvBlIIOho, te o Svalodu$nich svátcích
(francouzsky pentac6le) maJi v ponOéIi 't'OIno, a lak akce probthi vidy z neděle na
pondéIL Akce by mohla bYl nazývána závodem nebo sootětl tfmů, tedy dvojic mužů.
len nebo mua - Tedy dVQIICI fena + muL Kategori it samozfe[ll1é w::e. daW tIeněnI
re p podle obtižnosb, Jed1á se vIari o dvě samostatné etapy ve dvou dnech. kTeré
!SOU spolu SJlOIeflY btvakem na urten6m mlsTi!. Učastnld stanujl lvomadně na \Ia~
cIoIJlé 31)-.75 km. To cMem v souttu za dva ck1y Pro SlanUpCf je piedepsano pcMI'II'lé
vybaveni pko Slan, spad pytel. vafie a daijj. NenI se ternu dMI. ůčastnic:i !SOU na lOTO své ~venI po dva ck1y zcela odkázáni a it<IiM. co poskytu)e pořadaTel vcil pN'
ni etapy re pMí voda.
Trar
~
tjmy absolvu[i
podle speoáInI mapy y mMitku
1:25 000 Tu dostanou krátce pie!!
slanem. PIO zpesl/en/ sl kafdY tým
zakresluje powmé konlrolnf body
-
pod~ zadanych soufadmc Tlrn. fe
SOU1l!tici posTUPUli podle mapy. pti.
pomlná
zasvěcenym
urtitou formu
Poladatetem
TěchTO akci ve FraOCll je F.F.C O . co.2
je Francouzská federace ooentaenr·
onentačnlho
ho
běhu.
neznámého sponovniho odvětvl. Centrum celé akce bylo pobIiž Fonl·Romeu V ryta/.
ském sTlOO'sIcu Pyrenées 2000
Stali bylnap!énovin na ll. hodinu, ale F: od pól desálé se začalo 2200 stanu,;.
cich shroma1ctwat ve vymezeném stanovnim kondonJ. Stan byl umISIén v nadmoi'·
~ vyke 1910 m n.m 2 tohoto mtSTa se běželo na skl.l1eCrty mapovy stan 2SOO m,
co.! nás pfekvapilo. ale ztejITIě TO mělo pro poiadaTeIe nějaký úsaml vyznam Cela
prvn etapa byla ltOdlu tádnl ren oIwW ZllSIIéžené YfChoIky Pyrene,' napovIdaly, že se
pohybuJeme v kouzelné kraJně. V IlOCI napadl na hlebenech snil. ale p!'Ob očekáváni
bylo v prúběhu T etapy sIutné leplo. Mo!ná také prOlO. že nás poIadalelé necha~
sestoupil a! na 1550 m n.m.
V~ naAe tfi dvopce stanovaly v kaTegorii nul na Trati oznKeoé
JITko .8' s celkovou délkou SS km.
NejdeW lraf.A" měNa 75 km. VpN'
ni elapě JSmE! vysToupaH r.ejvf$t do
nadmořské ~ 2129 m n,m .. kdy!
01 I bivak byl nakonec na paStvině
v nadmofskě výtce 1860 m n.m.
2 pasTVIny bylo z/eltné. '!:e knlvy se
zde vyskytUjÍ daleko taSTěji ne'!: $Ia·
ny BIvak neni zde jen pfespanlm.
ale pfedevším regeneraci a cIoptn&-
běhu.
SIep1ych
sootětl
HodInu pleci s/artem
re v ~loWm roce ve Fr8fICII celkem AeSl a tědl10 Aesl
závodU 1vOii!Zv _ChatnplOl'\l\3tde France des Ralds· Rad IGN - Fraratal byl jd: <Iru.
hym zavodem teto SOUIěte . ale současné byl prvni'n úvodem JNTERNATIONAL
MAAATHON OOIENTEERJNG TROPI1Y 1998", Pfo MO sportOYni dIsapIn.t se od
IeIOW1o tt*u toId: poubd oznatenI ..MARATHON QRtENTEERlNG·, co.2 možná
nenl ~ 'tlstne. ale prosti! je to tak.
Vzhledem k lomu. že se pořadatelé 10lh0tII uskute6'ut svu, obIileny rald
v f'yn!neJdI. ~ nám v první ch.... ret S. zaspMOvat O2000 km dál, ale skule(;·
oost. že podobny závod pofadame v /inIJ v lltlab:Mac:h nam plece jen nedala
~ závod .GEMMA MARATHON ORIENTEERING" je 10111 osmym závodem . INTERNATIOt-lAL MARATHON ORJENTEERING TROPKY 1998" Viec:hny posbIrané
Zktm!nos~ mohou mll na podlJIn 0&I1U Zlata
Na nedělili stan RaJdu jsme vyralI~ JIl obezietně ve tTvfIek navečer. Cesta byla
dlouhá a z valaš.skýdl VIZovic ta proslě do Pyranejl daJeko Na cesTU do Pyreneli JSIOO
se vypravili ve tlech dVQpcIch 1 tYmu Gemma Maratllon Oritntoonng, abydlom vůbec
ZJISb~. Jaka le vYkOMOSI ÚČ3.stniktl nám dosud dosl mélo mámého ČI $pISe
$umbera
a tak JSmE! stáJe va /ílj a valili
Stan druhé etapy je Wny. ale])rOll prvni etapě má 111 prvn/ část. kdy startUji IleJ'
~ z prvntTo dne v llactaptdt jt.I: od Aesle hodiny Opravdu od ~te Av 6.JO hod.
• odstattoval Wr'tek zaVOlWllkú hromadně Cot byla ovWm vl!tW. CesIa k OSIrému
stanu byla ~roka S nt. ale 10 nestK*I. SpoI1ovcU bylo opravtkt hodně. 0rlIIé etapa
byla optOtl první daleko kouztlné!tl. Větii čásl byla w nadmoisII.é vyke nad 2000
m n.m. a prochtzela meZi spoustou skalek.IeZlfek a močáh) a byla mapá/sky narot·
~. Slunce nesvítilo, naopak po devélě pada mlha. Vem snadno se ztraceIo, hle·
dalo a bIouóiIo A hlavně ve iWhě etapě bylo měně kopcU. 2avěreCná část zavodu
probihaJa opěl aleAlem ryta/~ sjezdovek.
Naliemu neJ~mu M1IlIU se podaNo probopval na liell mislo, a tak jsme pfeCI
jen neZÍlSTaU bez.badny". MaMka Slovákova a JrrKa Kalenda si tasem 9 hOOn 16
mlllUT a 57 sekund vytqovali Ifeli misTO Dal$i dva tymy se musely uspokojil s B. a 9
mfstem. co.2 do celkového hocInoctf11nemusl být aJ. lak špatné umisTl!ni. Pak ut nás
čekalo jen vyhlé~r nejtep$ich a tluré zpět do Caska J&!lěta pli~tI závody jsou jen
ve Svýcarsku. Ale to bude ut v srpnu. Ado lě doby zvatte, zda 10 nezkusit taky. •
rum
ztracenyd1~ ,