Celý článek ("pdf")

Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008
Několik poznámek ke kostelu sv. Michaela v Otročíně 1
Hana Pátková
Zasvěcení sv. Michaelu Archandělu není u českých kostelů příliš časté. Vyskytuje se však již
od středověku. Lze přitom sledovat určité regionální rozdíly; oblastí, kde je toto patrocinium relativně častější, je západ Čech. 2 Mezi nejstarší doložené kostely sv. Michaela má patřit
kostel v Otročíně, vsi, která náležela tepelskému klášteru. 3 Současná stavba otročínského
kostela však pochází až z roku 1838. 4 Ve středověku ale byly v Otročíně kostely dva: kostel
sv. Michaela a kostel Božího Těla. 5 Podobu zbořeného kostela sv. Michaela, považovaného
za nejstarší otročínský kostel, se pokusil rekonstruovat A. Gnirs. 6 Domníval se, že šlo o stavbu asi 20 m dlouhou a obdélníkového půdorysu – tento půdorys se měl dochovat ve stavbě
domu na místě kostela. K obdélné lodi mohla být připojena apsida, snad odsazená. Kostel
považoval Gnirs za románský. Tuto představu v zásadě přejala A. Merhautová.7
Středověké prameny – konfirmační knihy, 8 zachycující ustanovování otročínských farářů,
neuvádějí zasvěcení kostela. A. Gnirs se domníval, že se již jedná o novější farní kostel, zasvěcený Božímu tělu. 9 Vzhledem k neuvádění patrocinia však není zcela jasné, o který z kostelů se jedná, a zda již tehdy byly v lokalitě dva kostely. Neuvádění zasvěcení ani jiného rozlišovacího znaku spíše nasvědčuje tomu, že buď byl v místě kostel jediný, nebo sice stály oba,
ale pouze jeden z nich měl obročí pro duchovního správce.
Další údaje pocházejí až ze 17. století. Anály tepelského kláštera – Otročín mu patřil
a klášter také vykonával patronátní právo – zachytily také dění kolem kostelů. Zde je již jednoznačné, že v místě jsou dva kostely: Božího Těla a sv. Michaela; kostel Božího těla měl být
farní, sv. Michael je označován jako kaple. Kostel sv. Michaela měl být roku 1657 ruinou, na
sklonku 80. let 17. století mělo dojít k jeho obnově a novému vysvěcení. Kostel Božího těla
1
Studie byla zpracována v rámci VZ MSM 0021620827 „České země uprostřed Evropy v minulosti a současnosti”, jehož nositelkou je FF UK.
2
Podle připravované studie o kultu sv. Michaela ve středověkých Čechách, pro Quaestiones medii Aevi novae.
3
Zdeněk BOHÁČ, Patrocinia románských kostelů v Čechách, Historická geografie 8, 1972, s. 42.
Karel KUČA – Lubomír ZEMAN, Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary 2006, s. 105.
4
Premonstráti Teplá, karton č. 636, povolení tepelskému opatu benedikovat nově postavený kostel v Otročíně. Umělecké památky Čech 2, s. 565. Franz X. PFAIL, Die Pfarrgemeinden des Tepler Landes, in: Das Tepler
Land, eds. Josef SCHMUTZNER -Otto ZERLIK, Geisenfeld 1967, s. 153.
5
Následující podle Anton GNIRS, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Augsburg 1932, s. 146-148 (s odkazem na NK ČR, Annales Teplenses IX, pag. 48,
Annales Teplenses VI, fol. 65), a Franz X. PFAIL, Die Pfarrgemeinden, s. 153.
6
Tamtéž, s. 147.
7
Anežka MERHAUTOVÁ, Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971, s. 189.
8
Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim 1-10, eds. František A. TINGL – Josef EMLER, Pragae 1867-1889. Zmínky o oltáři Božího těla v Landeku či o královském patronátu v Landeku – jak se též ve středověku Otročín nazýval – se vesměs vztahují k městu Landek v dnešním Polsku
(LC 1/1, s. 134, 3-4, s. 187, 5-6, s. 141, 7, s. 72, 142, 244, 8-10, s. 119, 123, 139, 186, 258).
9
A. GNIRS, Topographie, s. 147.
345
346
EDICE, MATERIÁLY, DROBNOSTI | Hana Pátková
byl vysvěcen po přestavbě roku 1602, roku 1667 byl však poničen požárem.10 Účty otročínské farnosti za rok 1654 znají kromě farního kostela Božího těla, jehož stáří udávají na cca
200 let, ještě kapli sv. Michaela.11 S tím koresponduje evidence ústřední církevní správy pražského arcibiskupství. Soupis far v diecézi z roku 1631 sice většinou zasvěcení kostelů
neeviduje, v tomto případě však uvádí trochu obšírnější zprávu: „parochia Landecensis cum
sacello S. Michaelis.”12 Roku 1677 uvádějí farářské relace – odpovědi farářů v diecézi na jednotný dotazník, sestavený ze 42 otázek, které měly poskytnout srovnatelné informace o stavu farní sítě v diecézi – v Otročíně farní kostel Nejsvětější svátosti a kapli sv. Michaela.13
Situaci na sklonku 18. a počátku 19. století osvětluje inventář z dubna roku 1833.14 Podle jeho údajů vlastní otročínský farní kostel, zasvěcený Božímu tělu, zcela vyhořel roku 1782.
Pouze na místě někdejší věže stála malá kaple, kde se sloužily každodenní bohoslužby; kostel sv. Michaela, který byl používán zatím jako farní, byl totiž příliš daleko od fary; původně
byl kaplí bratrstva.15 Roku 1846 se uvádí, že kaple byla postavena pro bratrstvo sv. Michaela,
když začalo v místě působit; to bylo zrušeno Josefem II. s ostatními bratrstvy, kaple zůstala
zachována jen díky tomu, že roku 1782 vyhořel farní kostel.16 Na Teplé tehdy zřejmě neexistovala žádná tradice o mimořádném stáří kostela. Působení arcibratrstva sv. Michaela zde lze
zachytit od roku 1714.17 Koncem 18. století je možné oba kostely opět sledovat v účetních
pramenech. Účty farního kostela Božího těla,18 dochované od roku 1794, uvádějí také příspěvek kaple sv. Michaela k příjmu - poprvé je zachycen roku 1799. Od roku 1844 do roku 1863
jsou účty označeny jen jako účty farního kostela, bez uvedení zasvěcení.19 Nicméně příspěvky kaple sv. Michaela se stále v účtech objevují. K roku 1861 je však poznamenáno, že vzhledem ke zrušení a zboření kaple sv. Michaela připadá majetek kaple k příjmu farního kostela – byl vyčíslen na 1902 zl. 65 kr. rakouské měny.
Kaple sv. Michaela měla také samostatně vedené úcetnictví. Dochované knihy končí rokem 1861, kde je zápis o demolici kaple. 20 Další doplnění umožňuje opět účetní kniha farního kostela – tentokrát již označeného titulem sv. Michaela. 21 K roku 1863 uvádí, že lékař
Langendörfer koupil parcelu a materiál po kapli sv. Michaela. Účetně však kaple existovala
déle - její jmění se odlišuje až do roku 1900. 22 Nový kostel, postavený roku 1838 na místě
shořelého kostela Božího těla, byl tedy zasvěcen sv. Michaelu. Původní michaelský kostel byl
zbořen počátkem 60. let 19. století.
10 Podle A. GNIRSE, cit. v pozn. 5.
11 Premonstráti Teplá, karton č. 636.
12 APA, B 11/6, fol. 87v.
13 APA, B 12/4, fol. 163r, 163v. Obecně o tomto prameni Václav RYNEŠ, Málo využitý pramen vlastivědného po-
znání (Farářské relace z let 1676-77 a 1700-01), Acta regionalia 1965, s. 106-113.
14 Premonstráti Teplá, karton č. 636, inventura z 29. IV. 1833.
15 Stál ve vzdálenosti 700 kroků na návrší. Tamtéž.
16 Tamtéž, návrh na zboření kaple r 1846.
17 Tamtéž, tisky bratrstva z roku 1714 a 1757. Jiří MIKULEC, „Piae confraternitates“ v pražské arcidiecézi na sklon-
ku 17. století, FHB 15, 1991, s. 269-342 neeviduje. Také farářská relace z roku 1677 uvádí, že ve farnosti nejsou žádná bratrstva.
18 Premonstráti Teplá, kniha č. 320 (1794 -1817), 321 (1818 -1843). Občas je kaple označena též jako kostel
(roku 1820, 1827, 1830).
19 Tamtéž, kniha č. 322.
20 Tamtéž, knihy č. 323 (1794 -1807), 324 (1808 -1835), 325 (1836 -1861).
21 Tamtéž, kniha č. 326 – účty farního kostela sv. Michaela 1863 -1889.
22 Tamtéž, kniha č. 327 (1890 -1926).
Několik poznámek ke kostelu sv. Michaela v Otročíně
Existují i další informace o podobě této svatyně. Již zmíněný inventář z roku 1833 uvádí
ke stavbě další podrobnosti: kaple sv. Michaela byla bez věže, klenutá, krytá šindelem. Měla
devět oken, čtyři dveře, hudební kůr a dvě předsíně. Nepodařilo se sice nalézt plány starého
ani nového kostela,23 existují však jiné kartografické doklady. Situační plán pozemků z doby
bourání zachycuje půdorys kaple – označené jako „Kirche”. 24 Je výrazně odlišný od Gnirsovy
představy. Stavba se skládá z obdélné lodi, k níž jsou po stranách symetricky přistavěny obě
předsíně, a z polygonálně uzavřeného presbytáře. Neodpovídá tedy nijak románské stavbě,
daleko spíše prozrazuje stavbu gotickou či mladší. Tuto informaci potvrzuje i indikační skica
stabilního katastru. 25 Zde je navíc ves zobrazena celkově včetně polohy obou kostelů – nového, právě postaveného, i michaelského, ještě nezbořeného. Zobrazení kostela sv. Michaela,
stojícího východně od křižovatky na Poseč, poměrně daleko od kostela nového, odpovídá
předchozímu plánu. Kostel sv. Michaela byl tedy v době svého zániku nepochybně stavbou
alespoň co do půdorysu gotickou. To nevylučuje starší románskou stavbu – předchůdkyni.
Dochované prameny však její rekonstrukci nedovolují.
23 Premonstráti Teplá, kniha č. 168 – seznam plánů stavebního úřadu, je neeviduje.
24 Datován 1860. Tamtéž, karton č. 636.
25 NAČR, IS, Plz 225.
347
348
EDICE, MATERIÁLY, DROBNOSTI | Hana Pátková
Resümee
Einige Bemerkungen zur Michaeliskirche in Landek (Otročín)
Hana Pátková
In Böhmen wurden die Kirchen nicht sehr oft dem Erzengel Michael geweiht, trotzdem kommen
solche seit dem Mittelalter vor und befinden sich relativ am häufigsten in Westböhmen. Zu den
ältesten belegten Michaeliskirchen zählt die Kirche in Landek, einem dem Kloster in Tepl gehörenden Dorf.
Der heutige Kirchenbau stammt jedoch erst aus dem Jahre 1838. Im Mittelalter gab es zwei
Kirchen in Landek - die Michaeliskirche und die Fronleichnamskirche. Die Gestaltung der abgetragenen Michaeliskirche, die für die älteste Kirche vor Ort gehalten wird, versuchte A. Gnirs zu
rekonstruieren. Er nahm an, dass es sich um ein ungefähr 20 m langes Bauwerk mit rechteckigem
Grundriss handelte, der angeblich in einem an der Stelle der ursprünglichen Kirche gebauten
Haus erhalten blieb. Dem rechteckigen Schiff dürfte eine wahrscheinlich versetzte Apside angebaut gewesen sein. Gnirs hielt die Kirche für einen romanischen Bau, und diese Vorstellung wurde prinzipiell von A. Merhautová übernommen.
In den mittelalterlichen Quellen wird die Kirchweihe nicht erwähnt. Erst aus den Quellen des
17. Jh. geht eindeutig hervor, dass es wirklich zwei Kirchen in Landek gab, die Fronleichnamskirche und die Michaeliskirche; die Fronleichnamskirche sollte eine Pfarrkirche gewesen sein, die
Michaeliskirche wurde als Kapelle bezeichnet. Die Pfarrkirche brannte im Jahre 1782 völlig nieder. Die Michaeliskapelle wurde mittlerweile als Pfarrkirche benutzt. In einer Quelle aus dem Jahre 1846 wird aufgeführt, dass die Kapelle für die Bruderschaft St. Michael gebaut wurde, als diese
ihre Tätigkeit in der Ortschaft aufnahm. Sie wurde gemeinsam mit vielen anderen Bruderschaften
durch Josef II. aufgehoben. Die Kapelle blieb paradoxerweise nur dank des Brandes der Pfarrkirche erhalten. Die Aktivitäten der Erzbruderschaft St. Michael sind ab dem Jahre 1714 nachweisbar. Im Jahre 1861 wurde die Kapelle aufgelassen und abgerissen, und die Flur sowie das Baumaterial kaufte im Jahre 1863 der Arzt Langendörfer. In der Buchhaltung existierte die Kapelle
jedoch weiter. Ihr Vermögen wurde bis 1900 gesondert verzeichnet. Die neue, im Jahre 1838 an
der Stelle der abgebrannten Fronleichnamskirche gebaute Kirche wurde auch dem hl. Michael geweiht. Die ursprüngliche Michaeliskirche wurde Anfang der 60er Jahre des 19. Jh. abgetragen.
Informationen über die Gestaltung der Kirche bietet das Inventar aus dem Jahre 1833: Die
Kapelle hatte keinen Turm, war gewölbt und das Dach mit Schindeln bedeckt. Sie hatte neun
Fenster, vier Türen, eine Empore und zwei Vorräume. In einem Lageplan der Grundstücke aus
der Zeit des Abbruchs ist der Grundriss der Kapelle eingezeichnet, die dort „Kirche” genannt ist.
Dieser Grundriss unterscheidet sich wesentlich von der Vorstellung, die Gniers hatte. Der Bau
bestand aus einem rechteckigen Langhaus, dem symmetrisch auf den beiden Seiten zwei Vorräume angebaut wurden, und einem dreiseitig abgeschlossenen Presbyterium. Diese Gestaltung
entspricht jedoch gar nicht einem romanischen Bau, eher deutet sie auf ein gotisches, möglicherweise noch jüngeres Bauwerk hin. Diese Vermutung wird durch eine Indikationsskizze des stabilen Katasters bestätigt, in dem das gesamte Dorf einschließlich der Lage der beiden Kirchen,
der gerade neu gebauten sowie der alten, noch nicht abgetragenen Michaeliskirche, eingezeichnet ist. Ohne Zweifel war die letztgenannte Kirche in der Zeit ihres Niedergangs zumindest vom
Grundriss her ein gotisches Bauwerk. Dadurch wird allerdings die Existenz eines älteren romanischen Vorgängers nicht ausgeschlossen, aber anhand der erhaltenen Quellen ist es nicht möglich,
diesen zu rekonstruieren.