Mlynářské noviny 2-2014 - Svaz průmyslových mlýnů ČR

ROÈNÍK XXV. ÈÍSLO 2 (149) 2014
P
øíznivý stav ozimù oko každého mlynáøe potìší. Je
tomu tak odnepamìti, protože dobrá úroda znamenala dobrou výtìžnost a rovnìž kvalitní mouku. I cena mohla být nižší. Dnes je ale tøeba sledovat také pohyby cen na komoditních burzách, které se vždy nemusí odvíjet od výsledkù skliznì. Dokazuje to i vývoj cen v tomto
marketingovém roce, kdy pøebytková bilance nejdøíve
srazila ceny dolù, ale pozdìji rostly.
Nejhorší je pøedpoklad jejich dalšího výhledu. Situace se zmìnila do té míry, že nelze poèítat s jejich snižováním na konci marketingového roku. Nejenom, že se
daøí exportu a tím snižování zásob, ale souèasnì vznikla
komplikovaná politická situace, která tlaèí ceny vzhùru.
Žel opìt dochází k rozporu mezi vývojem cen obilí a
mouky, a tím také k ekonomickým ztrátám.
Jsme tìsnì pøed konáním valné hromady Svazu prùmyslových mlýnù, které se pravidelnì zúèastòují všech-
ny mlynáøské organizace bez ohledu na èlenství. Jednání
bude zcela otevøené. Bude tedy pøíležitost znovu rozebrat možnosti, co by mohl svaz pro konsolidaci trhu
s obilím a moukou udìlat.
Svaz sice není marketingovou organizací, ale jeho
povinností je starat se v mezích zákonù o podnikatelské prostøedí. Pøijïte se vyjádøit 5. 6. 2014 od 9.00 hod.
do Pardubic.
Naskýtá se znovu mnoho otázek jak dál v èinnosti
svazu. V hodnoceném období svaz zorganizoval dvì
setkání pøedstavitelù mlýnských podnikù, jednu konferenci k jakosti obilovin ze skliznì a dva semináøe zakonèené zkouškami profesních dovedností. Kromì toho je
zde vydavatelská a poradenská èinnost i aktivní úèast
v dùležitých komisích a orgánech.
Sdìlte nám své pøedstavy, jak Vám svaz mùže pomoci.
Anketa na www.svazmlynucr.cz.
PØÍZNIVÝ STAV OZIMÙ
Celý svìt je již v oèekávání nové skliznì na severní polokouli. Porosty
byly v prùbìhu vegetace ovlivnìny nepøízní poèasí v nìkterých významných produkèních oblastech. Pøedevším jde o ohrožení suchem. V Evropì
jsou díky teplé zimì obavy z chorob a škùdcù.
Svìtové ceny obilovin v pøedchozích mìsících opìt stoupaly, a to pøedevším ceny pšenice. Zatímco v EU
zùstávají vysoké, svìtové ceny v dubnu klesají. Stabilita cen v EU je dána
jak pokraèující silnou poptávkou, tak
i urèitým uklidnìním pøedchozích
obav z destabilizace na Ukrajinì. Ceny
kukuøice v USA i v EU mírnì stouply
v dùsledku obav o porosty (studené
a deštivé poèasí), nicménì kukuøice
stále zùstává nejlevnìjší obilovinou na
svìtových trzích.
Pøedpoklad svìtové produkce pšenice na r. 2014/15 (IGC) je 700 mil. t,
pøedpokládaná spotøeba je rovnìž 700
mil. t a koneèné zásoby 190 mil. t.
Oèekává se tedy, že produkce zhruba
pokryje spotøebu a koneèné zásoby
budou beze zmìny oproti r. 2013/14.
Do pøedpokladu se promítá oèekávaný výrazný pokles ploch pšenice v Kanadì (o 23 % oproti r. 2013/14). Pøedpoklad svìtové produkce kukuøice na
r. 2014/15 (IGC) je 961 mil. t, spotøeba
se pøedpokládá ve výši 945 mil. t a koneèné zásoby 171 mil. t.
Nejnovìjší odhad osevních ploch
obilovin v EU 28 pro r. 2014/15 je na
58,1 mil. ha (+1 % meziroènì). Odhad
produkce obilovin v EU 28 pro rok
2014/15 je 301 mil. t (-0,3 % meziroè-
Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2013
Týden
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Pšenice potravináøská
4457
4519
4534
4586
4531
4610
4651
4766
4787
Pšenice krmná
3840
4470
4569
4401
—
4559
4552
4689
Žito
3960
3361
4026
—
—
4254
4117
4300
4110
17.
Plodinová burza Brno – obchody promptní ve vybraných týdnech 2013 a 2014,
cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání
Komodita / týden
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Pšenice potravináøská
4 750
4 850
4 850
4 787
4 900
4 811
4 900
4 885
5 000
4 961
Pšenice krmná
4 500
4 650
4 650
4 606
4 750
4 648
4 750
4 674
4 800
4 731
Jeèmen sladovnický
5 200
5 200
5 200
5 067
5 200
5 075
5 200
5 170
5 250
5 236
Žito
3 900
4 100
4 100
3 994
4 200
4 066
4 200
4 127
4 300
4 217
Kukuøice
4 550
4 650
4 650
4 690
4 700
4 644
4 700
4 653
4 750
4 731
14.11.
19.12.
30.1.
27.2.
27.3.
24.4.
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží
Zemì mìsto
25.7.
29.8.
26.9.
24.10.
Pšenice potravináøská
Francie Rouen
189,00
192,80
185,86
200,79
202,72
207,65
193,58
197,51
212,44
211,37
—
190,00
185,00
201,00
203,00
—
196,00
200,00
211.00
215,00
201,00
198,00
191,00
206,00
206,00
207,00
—
202,00
213,00
214,00
Maïarsko Transdanubia 149,98
151,65
—
153,41
161,81
160,65
184,54
166,78
179,13
188,48
Polsko Slaski
214,82
160,77
166,01
168,82
175,25
—
180,72
180,45
181,04
190,36
Rakousko Vídeò
181,00
—
—
—
—
—
180,00
180,00
177,00
185,00
Èeská republika Brno
201,96
168,63
168,63
167,32
168,00
168,30
167,30
172,73
175,58
182,48
Belgie Antverpy
Nìmecko Hamburg
Žito potravináøské
Nìmecko Hamburg
155,00
154,00
153,00
161,00
168,00
168,00
—
170,00
176,00
182,00
Polsko Slaski
141,90
95,77
108,96
117,94
120,31
—
131,01
133,25
127,28
145,22
Èeská republika Brno
192,16
145,10
135,29
136,19
135,22
135,44
134,04
144,00
148,39
156,93
2
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Svìtové trhy - ceny za pohotové zboží Chicago (Kè/t)
16.2.
23.2.
2.3.
9.3.
16.3.
23.3.
30.3.
Pšenice
5 405
5 531
5 443
5 724
5 812
6 295
6 317
Kukuøice
4 384
4 393
4 394
4 721
4 689
4 702
4 763
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody
16.2.
23.2.
2.3.
9.3.
16.3.
23.3.
30.3.
6.4.
Pšenice
Kvìten 2014
4385
4442
4 379
4 727
4 975
5 074
5 092
4 927
Èervenec 2014
4416
4470
4 423
4 763
4 997
5 090
5 120
4 977
4 482
4 815
5 055
5 142
5 174
5 042
Záøí 2014
Kukuøice
Kvìten 2014
3551
3608
3 611
3 787
3 770
3 757
3 860
3 955
Èervenec 2014
3586
3637
3 642
3 818
3 804
3 793
3 893
4 000
3 646
3 775
3 788
3 772
3 854
3 997
16.3.
23.3.
30.3.
6.4.
Záøí 2014
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)
16.2.
23.2.
2.3.
9.3.
Pšenice
Kvìten 2014
5379
5361
5 372
5 739
5 786
5 786
5 751
5 664
Listopad 2014
5173
5197
5 154
5 466
5 519
5 587
5 559
5 417
Leden 2015
5 186
5 211
5 167
5 459
5 519
5 580
5 553
5 411
Kukuøice
Èerven 2014
4856
4930
4 839
5 172
5 109
5 093
5 080
5 054
Srpen 2014
4925
4992
4 935
5 152
5 232
5 244
5 224
5 212
Listopad 2014
4 918
5 005
4 942
5 179
5 238
5 210
5 210
5 184
Dovoz a vývoz obilovin v marketingových letech 2012/2013 a 2013/2014 v tunách
DOVOZ
VÝVOZ
1.7.2012 - 28.2.2013
1.7.2013 - 28.2.2014
1.7.2012 - 28.2.2013
1.7.2013 - 28.2.2014
Pšenice a sourež
54 818,9
33 337,1
797 328,0
1 385 799,0
z toho potravináøská
47 849,2
22 458,9
740 578,0
1 296 648,2
Žito
24 814,6
11 956,1
17 796,6
54 018,9
Jeèmen
25 498,5
27 136,6
211 003,6
169 301,2
z toho sladovnický
25 245,5
26 659,5
206 093,6
165 854,0
460,8
192,4
28 970,2
25 583,6
124 245,0
87 720,1
277 784,4
186 156,4
Obilí ostatní
1 635,6
1 925,0
20 843,5
21 117,0
Pšenièná mouka
29 550,9
41 376,5
23 012,2
25 455,8
Mouka ostatní
1 380,3
2 118,8
582,5
558,2
774,9
1 532,3
535,8
474,0
Krupice, krupièka
5 605,8
7 277,6
6 863,6
3 143,0
Zrna, klíèky upravené
25 004,5
29 877,5
67 723,7
55 663,2
Oves
Kukuøice
z toho žitná mouka
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Výsledky šetøení osevu ozimù ÈSÚ pro sklizeò 2014 (plocha v ha)
Pro sklizeò
2012
Pro sklizeò
2013
Pro sklizeò
2014
Index v %
2014/2013
Rozdíl v ha
2014 - 2013
Pšenice ozimá
746 002
788 422
773 473
98,1
-14 949
Žito ozimé
29 821
37 498
32 759
87,4
-4 739
Jeèmen ozimý
95 225
106 265
108 662
102,3
+2 397
Tritikále
40 358
46 816
40 417
86,3
-6 399
Obiloviny ozimé celkem
911 406
979 001
955 311
97,6
-23 690
Øepka ozimá
394 448
418 808
385 594
92,1
-33 214
Plodina
Výsledky šetøení osevu ozimù ÈSÚ pro sklizeò 2014 podle krajù (plocha v ha)
Kraj
Pšenice
ozimá
Žito
ozimé
Jeèmen
ozimý
Tritikále
Obiloviny ozimé
celkem
Øepka
ozimá
Praha + Støedoèeský kraj
157 425
5 302
21 511
5 289
189 528
80 330
Jihoèeský kraj
74 674
4 755
15 934
8 257
103 620
43 480
Plzeòský kraj
57 168
3 789
16 902
5 000
82 858
32 894
Karlovarský kraj
11 214
922
1 676
1 054
14 867
5 604
Ústecký kraj
58 194
1 362
3 901
749
64 206
23 414
Liberecký kraj
10 752
809
2 034
1 437
15 031
5 629
Královéhradecký kraj
53 606
2 865
8 295
3 944
68 709
25 191
Pardubický kraj
50 285
1 364
5 959
4 511
62 118
28 303
Vysoèina
71 532
5 811
11 517
4 549
93 409
40 655
Jihomoravský kraj
108 607
2 596
6 322
1 861
119 385
38 510
Olomoucký kraj
51 025
1 177
3 948
1 512
57 661
26 889
Zlínský kraj
31 571
639
4 417
697
37 324
15 121
Moravskoslezský kraj
37 421
1 369
6 248
1 558
46 595
19 574
nì), nejvìtší propad se oèekává v produkci žita (8,3 mil. t, tj. meziroènì
-17 %), naopak u kukuøice se oèekává
zvýšení produkce na 69,2 mil. t (meziroènì +6,6 %).
Bilance vývozu a dovozu EU je
aktivní. Dovoz za 43 týdnù hospodáøského roku dosáhl 14,5 mil.t, z toho
pšenice setá 1,4 mil.t, pšenièná mouka 24 tis.t. Vývoz dosáhl 34,2 mil.t
(24,2 mil.t v roce 12/13 a 18,9 mil. t
pøed dvìma lety), z toho pšenice 25,5 t
a pšenièná mouka 795 tis.t.
Osevní plochy v Èeské republice
jsou celkovì mírnì nižší než v pøedchozím roce. Výsledky šetøení osevu
ozimù pro sklizeò 2014 podle ÈSÚ
jsou uvedeny v tabulce. Zatímco u pšenice je pokles minimální s indexem
2014/2013 98,1% (v produkci cca do
100 tis.t), u žita je index 87,4% (v produkci cca o 18 tis.t). Poklesla také
øepka ozimá – index 92,1%. Konkrétní
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
situace podle krajù je uvedena rovnìž
v tabulce. Stav porostù ozimù i jaøin je
velmi dobrý. Obavy ze sucha byly vèas
zažehnány a nyní mohou nastat z dalšího vývoje poèasí. Zatím lze oèekávat
dobrou sklizeò.
Ceny pšenice ale v ÈR stále postupnì stoupají. Dosáhly již úrovnì
5000 Kè/t, od skladovatelù jsou však
ještì vyšší. Zesílil rovnìž export. Výsledky vývozu pšenice od 1.7.2013 do
28.2.2014 byly ve výši 1 386 tis.tun.
Z toho 81,2% se vyvezlo do Nìmecka.
Naopak nejvyšší dovoz pšenice èiní
60,8% ze Slovenska. Vyváží se také
žito. Za stejné období se ho vyvezlo 54 tis. tun, oproti dovozu ve výši
12 tis. tun. Pokraèuje pasivní bilance
mouky. Pšenièné mouky se vyvezlo
25,5 tis.tun a dovezlo pøes 41 tis.tun.
Žitné mouky se vyvezlo necelých 500
tun proti dovozu ve výši 1,5 tis. tun.
Pasivní jsme i v krupièkách a krupicích
a v ostatních moukách. Bilance pšenice pøesto pøedpokládá zvýšení koneèných zásob z 559 tis. t na 723 tis. t.
Vzhledem k uvedeným okolnostem
nelze oèekávat, že by se ceny pšenice
mohly skokovì snížit v dùsledku pøebytku nabídky. Situace vyžaduje zvýšení cen mouky, které neodpovídají
cenám obilí. Jak ukazují svìtové statistiky, ve svìtì ceny potravin rostou
v závislosti na cenách surovin.
Svìtové ceny potravin v bøeznu
vystoupily na nejvyšší úroveò za poslední rok. Pøíèinou je vývoj poèasí
nepøející vegetaci, ale i politické napìtí
kvùli krizi na Ukrajinì, která zpùsobila
strach na trzích s obilovinami. Obavy
jsou z narušení struktury obchodu.
Poprvé od listopadu se naopak snížily
ceny mléèných výrobkù, které vyvolala
utlumená poptávka z Èíny a solidní
nabídka na Novém Zélandu.
Zpracoval PAVEL FILIP
Doby, kdy u nás mlýnská výroba dosahovala ziskovosti kolem 400 Kè/t
(15 EUR/t) je již nìkolik let tatam, a v dohledné budoucnosti její návrat nelze
reálnì oèekávat. Dùvody, kterých je více, byly již na mnoha místech diskutovány a analyzovány, další analýzy jistì pøijdou i v budoucnu, nebo stále narùstá množství zpracovatelných dat. Zjevné je, že pod vìtším tlakem se nacházejí èasto regionální mlýnské spoleènosti, než lokální mlýny, zejména
pokud mají možnost se specializovat a pøípadnì vertikálnì propojovat se
zemìdìlskou prvovýrobou anebo následnými zpracovatelskými subjekty.
Nízká rentabilita se však tak jako tak dotýká prakticky všech subjektù.
Jedním z nástrojù, jak alespoò do
jisté míry získat èást prostoru vymezeného mlýnským rozpìtím (rozpìtím
mezi prodejní a nákupní cenou) je udržovat výrobu ve stavu pokud možno
trvalého optima efektivity. Jde o to dokázat na nestabilním trhu, kde dochází
k èastým a významným výkyvùm jak
v odbytu a potažmo ve výrobì jednotlivých mouk (i krmiv), tak v kvalitì nakupovaných partií suroviny, co nejrychleji zareagovat na náhlou zmìnu
(výkyv), a výrobu co nejrychleji navrátit
do optima úèinnosti.
4) Míchání a finalizace mouk
V mlýnském výrobním schématu
existují ètyøi základní uzly/kroky, které,
každý z nich, podléhají jednoduchým
základním pravidlùm. Platí, že jsou-li
tato pravidla za každé situace zachována, respektive, dojde-li po každé
zmìnì k jejich co nejrychlejšímu znovunastolení, je rámec pro optimum
efektivity zachován.
Jakkoli se tato pravidla zdají být
samozøejmá, velmi èasto bývají v praxi
porušována nebo zcela ignorována.
Pøitom jednoznaèný, exaktnì mìøitelný, pøínos jejich dodržování lze vyèíslit
mìsíènì minimálnì v øádu desetitisícù
korun. Dùvodem bývá nedostatek pøehledných a vypovídajících informací
o prùbìhu výrobního procesu. A navíc,
co je sice logické, nicménì také bývá
v praxi opomíjeno - uvedené ètyøi uzly/kroky na sebe navazují a existují
mezi nimi kauzální vztahy. Chyba, která se objeví v jednom, promítá se do
všech následujících.
1) Zámel
Sestava smìsi na zámel musí být
jasnì definována, a to tak, aby pro danou výrobu (vymílací klíè a požadavky
na mouky) výsledná jakost obilí vstupujícího do èistírny vždy splòovala parametry vymezené nepøekroèitelným
minimem, ale také racionálnì stanoveným maximem.
2) Pøíprava k mletí
Obilí musí být vyèištìno dostateènì, bez vìtších ztrát, a postup nakropení a odležení musí odpovídat a) požadavkùm na jakost mouk, b) vlastnostem zpracovávaného obilí, c) podmínkám (napø. teplota – roèní období
atd.).
3) Vlastní mlýnské zpracování
Vždy pøi maximální možné výtìžnosti jedlých produktù odpovídající
danému vymílacímu klíèi a charakteristikám mlýna (pasážní diagram a popelová køivka). (Snižování výtìžnosti
jedlých výrobkù z jakéhokoli dùvodu
kromì fyzikálních limitù je vždy nežádoucí a vede ke ztrátám.)
Výsledná jakost mouk musí být
pøedem jasnì definována a doladìna
vymícháním a odležením a pøípadnì finální úpravou (fortifikací). Finální úprava zlepšujícími èinidly (fortifikace) budiž vždy chápána jako poslední, doplòkový krok optimalizující to, co nebylo dosaženo v pøedchozích krocích.
Pøesnìji: smyslem finalizace je dosažení vyrovnaných standardních parametrù mouk, kompenzace odchylek,
které nebylo možné eliminovat v pøedchozích krocích.
Pro kontrolu naplnìní základních
pravidel platných pro jednotlivé technologické uzly lze použít nástroje, které sbírají v urèeném èase data a mohou je pøevést do podoby èíselných
ukazatelù. Ty mají svou podobu a rozsah v každém technologickém uzlu a
jejich hodnoty vyjadøují míru naplnìní
uvedených pravidel.
Koncept funkèního systému
výroby
Na zmínìném základì postupnì
vznikl jednoduchý a pøehledný diagnostický nástroj, který jsme nazvali
koncept funkèního systému výroby.
Vycházíme z toho, že funkèní je takový
systém, který pracuje vyrovnanì v celé své struktuøe. Tento nástroj je vytvoøen na bázi obecných fyzikálních principù mlýnského výrobního procesu
a na vzájemném vztahu jednotlivých
operací. Jeho výstupem je jednoduchý
pøehled o stavu procesu v konkrétním
èase vyjádøený jednoduchými èíselnými kritérii a koeficienty postihujícími ve
výsledku celý proces ve všech ètyøech
krocích.
Ve výsledné podobì mùže diagnostický systém poskytnout øídícímu
pracovníku (pracovníkùm) pohotový
a ucelený pøehled o tom, jak blízko optimu se výrobní proces v daném èase
nachází. Výhodou takového systému
diagnostiky je i to, že jasnì vyèleòuje
podstatné ukazatele z množství dalších, èasto ménì podstatných nebo
podružných dat, ukazuje bezprostøednì nejkratší cestu k nápravì a není nároèný na hloubku pochopení fyzikálních principù, kterými se mlýnský
technologický proces øídí. To znamená, že je použitelný i pro ty øídící pracovníky, kteøí nejsou s mlýnskou technologií hloubìji obeznámeni. A navíc,
nevyžaduje obvykle prakticky žádné
pøímé investice, a lze jej uplatnit v každém standardním mlýnském provozu,
který disponuje základním laboratorním vybavením.
Pokud pro daný mlýn poøídíme
prùmìrný výstup ze systému za dostateènì dlouhé období (alespoò nìkolika mìsícù), mùžeme jej rovnìž znázornit graficky jako profil neboli tváø pøíslušného mlýna. Uèiníme-li tak, máme
základ pro vyhodnocení, zda se mlýn
ubírá smìrem, který považujeme za
žádoucí. Tato nejvyšší vrstva však mùže fungovat obousmìrnì. Když zvážíme (a to je vìc skuteènì strategického
rozhodnutí), jak by se mlýn ve své lokalitì a své èásti trhu mìl vyprofilovat,
aby se v mezích možností maximálnì
vymezil a ozvláštnil, mùžeme zformovat jeho žádoucí profil a ten pøenést
zpìt do kritérií výrobního procesu.
Systém velmi rychle odhalí technologické problémy, které by v takovém
pøípadì bylo nutno vyøešit. Pøinejmenším se ukáže, zda zámìr je ve stávající
konstelaci proveditelný.
„Koncept funkèního systému
výroby“ rozhodnì nevyøeší všechny
problémy, které souèasná situace
v mlýnském oboru pøináší. Pomùže ale
výrobní postupy uèinit citelnì efektivnìjšími, umožòuje lapidárnì: „mít mlýn
lépe pod kontrolou“ a je užiteèným
nástrojem pøi možných strategických
rozhodnutích, která se zpravidla výrobního procesu dotýkají.
[email protected]
(pokraèování pøíštì)
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
WinCoS r2 je oznaèení nového automatizovaného systému øízení procesù, který dodává firma Bühler. Pøi vývoji byly využity dlouhodobé zkušenosti z automatizace rùzných potravináøských zaøízení, mlýny nevyjímaje.
V mlynáøské veøejnosti jsou známé systémy na øízení výtìžnosti mlýnských
procesù a k tomu pøiøazené moduly na øízení poruch, pøípadnì nastavení
mlecích válcových stolic pro rùzné režimy mletí. Již nìkolik let, ale firma
nabízí zcela komplexní systém WinCoS, nyní s oznaèením r2, který se pøizpùsobí na míru potøebám vašeho zaøízení.
Již se základním provedením obdržíte objemný balík pro ovládání Vašeho procesu. Na pøání mùžete získat
spoleènì s dodateènými moduly více
informací pro øízení a kontrolu procesu, a s dalšími specifickými funkèními
moduly je pak možné vybavit každou
linku provozu. Obsluha i rozsah funkcí
jsou optimalizovány podle procesù.
Systém mùže zaèít napøíklad od
zpracování zakázky, která je plánována a kontrolována, pøes míchání smìsí
mouk na míru a komplexních smìsí
urèených pro pekaøské a cukráøské
výrobky, až k zadávání rùzných receptur, pøièemž všechny kroky procesu
jsou ovladatelné. Management procesu pøipravuje obsluhujícímu personálu
práci tak pøehlednou, jak je to jen možné. Pøehledy o komorách, hlášení zakázek, rychlé analýzy produkce se statistikami spotøeby a výroby informují
kdykoliv o aktuálním výkonu zaøízení.
Pomocí správy komor lze provést nastavení hladiny a jednoduchým zpùsobem uzavøít komory pro údržbáøské
práce. Ve výrobì je navíc dùležitým
tématem jasné oddìlení produktù.
WinCoS r2 zabraòuje vzájemnému
smíchávání svým vlastní systémovým
blokováním produktu.
Správná volba èidel a ovladaèù zajišuje pøenos funkcí procesu do ovládání. Do databanky je možné vložit
nejrùznìjší údaje, napøíklad: seznam
alergenù, seznam sil, pøiøazení produktù, regulace doby chodu motorù,
regulace doby odležení, statistika produkce a spotøeby, správa receptù a
správa zakázek, kontrola toku materiálu a další.
Informativnì a pøehlednì sestavené obrazovky procesu poskytují v každém okamžiku úplný pøehled o aktuálním stavu produkce. Poruchy jakékoliv
èásti zaøízení jsou ihned zøejmé, bez
ohledu, na jaké obrazovce se obsluha
nachází. Formuláøe na zpracování dat
pro zakázky, receptury a nastavení,
jsou provedeny ve známém systému
Windows. Nabídková okna nebo pole
pro vkládání jsou k dispozici s jednoduchou obsluhou. Zaøízení lze ovládat
z více stanoviš nebo stanic a tím je zajištìn vyšší komfort obsluhy. Mezi základní výhody WinCos r2 patøí jeho
modulární konstrukce, dlouhodobì
ovìøená funkènost inovovaných softwarových a hardwarových systémù,
bezpeènost dat a servis. Na sí jsou
napojeny pamìovì programovatelné
ovládání, tiskárna a systémy EDV. Použitím ethernetu TCP/IP je možná obsluha také pøes Vaši domácí sí nebo
dokonce pøes laptop z Vašeho domova. Data o produkci a zakázky od a
k systémùm úèetnictví se mohou pøenášet pøes WinCoS.
Základ software: vizualizace Siemens WinCC, programovací jazyk
Microsoft Visual Basic, Visual C, databanka Microsoft MSDE (SQL databanka), provozní systém Microsoft Windows 2000.
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Odborné veøejnosti je všeobecnì znám vliv doby skladování na technologickou jakost mlýnských výrobkù, i když
exaktní vysvìtlení je komplikované nejen díky zmìnám jednotlivých složek, vstupní kvalitì, ale rozhodují i podmínky
a doba. Pekaøské užití pšenièné mouky je spojeno s èasovou prodlevou, oznaèovanou jako zrání, døíve stáøení.
Proces biochemických a fyzikálnì chemických zmìn
probíhá intenzivnì v prvních dnech skladování. Jde o technologicky významnou etapu, ve které dochází vlivem oxidace ke zmìnì terciální a kvartérní struktury pøítomných biopolymerù (bílkovin a polysacharidù). V prùbìhu zrání se významnou mìrou dotváøejí technologické vlastnosti a stabilizují jakostní parametry mouky. Mìní se zejména vaznost
vody a viskoelastické charakteristiky lepkové struktury (pomìr tažnosti a pružnosti). Lepek s pøevažující tažností se
èasem stává pružnìjším, avšak pøi opaèném pomìru obou
složek lze zjistit i negativní zmìny (neúmìrné snížení tažnosti, spojené s negativním dopadem na objem peèiva).
Zmìny tukové složky jsou spojovány se zvýšením obsahu
kyseliny olejové a dalším vlivem na bílkoviny ve smyslu
zpevnìní a zvýšení bobtnavosti. Zjištìné množství mokrého
lepku se mùže zráním snížit nebo naopak zvýšit v závislosti
na vlastnostech lepkových bílkovin. V pøípadì tzv. krátkého
lepku, kdy jsou pøi vypírání z èerstvé mouky vysoké ztráty,
se odležením obsah prùkaznì zvýší. „Stárnutí“ škrobu
ovlivòuje prùbìh mazovatìní nepøímo, údajnì vlivem ztužení obalu škrobových granulí. Snížení èinnosti amyláz, spojené s poklesem diastatické mohutnosti, se mùže projevit
zhoršením barvy povrchu pøi peèení. Minimální doba
uskladnìní pøed zpracováním v pekárnì by mìla být ètyøi
dny, za ideální se považuje jeden až dva týdny. Skladování
pšenièné mouky po delší dobu není v našich podmínkách
obvyklé. Z výzkumných prací je zøejmé, že za uskladnìní pøi
o
vlhkosti do 14 % a teplotì do 20 C nedochází v pšenièné
mouce k negativní zmìnì obsahu preexistujících vitamínù,
minerálních látek ani èinnosti pøítomných enzymù po dobu
dvou let. Pøi fortifikaci kyselinou askorbovou se nemìní
funkèní vlastnosti upravené mouky 6 – 9 mìsícù. Hrudkovatìní nebo netypický pøípach déle skladované pšenièné
mouky jsou zpravidla zpùsobeny nesprávnými podmínkami
uskladnìní (Popperet al. 2006).
Vliv skladování mlýnských výrobkù na kvalitu se øeší již
mnoho let. Dokazují to pøíklady skladovacích pokusù z let
1976, 1999 a 2001 a z nich vyplývající zmìny dobou uskladnìní v rùzných podmínkách.
Sledování technologických vlastností mlýnských výrobkù bìhem skladování v silech bylo v osmdesátých létech
pøedmìtem oborového výzkumu ve VÚMPP Praha. Doba
„stáøení“ byla oznaèena za limitující faktor pro výpoèet
potøebných kapacit skladovacích prostorù na mlýnské
výrobky v pekárnách a celého úseku dokonèovacích procesù ve mlýnech. Skladovací pokusy s moukami T512,
T 1050, T 930 po dobu 1 mìsíce byly provedeny v betonovém, ocelovém a døevìném sile. Pro vzorky pšenièné mouky odebírané v pìtidenních intervalech byly stanoveny ana-
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
lytické znaky (vlhkost, mokrý lepek, bobtnání a tažnost)
a reologické charakteristiky na farinografu, extenzografu,
amylografu a maturografu. Pro mouku T 512 bylo zjištìno,
že obsah mokrého lepku nejprve mírnì klesal (vlivem problémové vypíratelnosti) a po 8 dnech se hodnota ustálila.
Bobtnání a tažnost lepku byly také po této lhùtì optimální.
Z farinogramù bylo zjištìno, že vaznost a pokles konzistence tìsta se po 10 dnech stabilizuje (kolísání o 0,6 % a 10
BJ). Hodnota extenzografického pomìru a energie se po
poèáteèním poklesu obou znakù vyrovná také po 8 dnech
zrání mouky. Amylografické maximum T 512 prvních 10 dnù
klesá a dále jsou zmìny neprùkazné. Maturografické znaky
tìsta (odpor a pružnost), které podle autorù nejlépe popisují
zpracovatelské vlastnosti pšenièné mouky, v dobì po semletí kolísají a optimální výše pro výrobu peèiva dosahují po
cca 8 dnech. Uvedené zmìny jakostních znakù korespondují s mìrným objemem peèiva, který v prvních dnech zrání
mouky vykázal prùkazný pokles a po 8 dnech dosáhl max.
výše. Další doba skladování se projevovala trvale mírným
poklesem objemu. Pro chlebovou mouku T 1050 bylo zjištìno kolísání a zvýšení obsahu mokrého lepku (vlivem zlepšené vypíratelnosti), ale ke zvýšení hodnoty bobtnání a pružnosti dochází ve srovnání s T 512 pozdìji, až mezi patnáctým až dvacátým dnem skladování. Zmìny farinografických
a extenzografických charakteristik tìsta z chlebové mouky
byly neprùkazné v rámci pøesnosti zkoušek, zatímco na
amylografu a maturografu bylo zjištìno kolísání hodnot
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
v prvních deseti dnech. Stanovení mìrného objemu peèiva
bylo podle autorù zatíženo vìtší chybou a ke zlepšení a stabilizaci došlo již bìhem 5 až 7 dnù. Skladování žitné mouky
bylo provedeno ve srovnatelných objektech, avšak v dobì
o
skladovacích pokusù byly prùmìrné teploty o 5 – 10 C vyšší. V rozsahu zkoušek obvyklých pro T 930 se zjistily minimální výkyvy pro kyselost, obsah maltózy a amylografické
maximum. Pøi pokusném peèení byl dosažen optimální objem chleba v 7.- 8. dni skladování. Vliv podmínek skladovacích pokusù (typ sila) na technologické znaky mlýnských
výrobkù nebyl jednoznaènì prokázán, ale vìtší citlivost na
podmínky mìla T 512. Porovnáním výsledkù provedených
rozborù bylo konstatováno, že pšenièné i žitné mouky vykazují nevyrovnanost jakosti v prvních deseti dnech skladování; po této dobì jsou jejich parametry k èasovému faktoru
pomìrnì stabilní (Tvrzník a Procházka, 1976).
Další pokus se skladováním pšenièné mouky hladké byl
proveden po dobu 4 mìsícù (1.- 4. /1999) v sile prùmyslové
pekárny s cílem zjistit dobu pro dosažení optimální výtìžnosti mléèného peèiva (Tomšoviè 1999). Analytické znaky
(vlhkost, obsah popela, mokrého lepku, bobtnavost, kyselost, èíslo poklesu) a reologické zkoušky na farinografu byly
provádìny v týdenních intervalech. Souèasnì se vyhodnocovala výtìžnost a mìrný objem peèiva. Z rozborù je zøejmé, že delší doba skladování se projevila zvýšením obsahu
mokrého lepku v prùmìru o 3 % a po šesti týdnech se zvýšilo èíslo poklesu na optimální hodnotu 220 s. Zmìny ostat-
Skladování pšenièné mouky svìtlé v pytlích bylo provedeno po dobu 3 mìsícù, a to v období 11./2000 - 1./2001
o
(prùmìrné teploty 8 C) a 2.- 4./2002 (prùmìrné teploty
o
18 C) (Machová, 2001). Analytické znaky (vlhkost, obsah
popela, mokrého lepku, tažnost, kyselost, èíslo poklesu)
a reologické zkoušky na farinografu a alveografu byly provádìny v tøídenních intervalech. Z výsledkù je zøejmé, že
vlhkost mouky skladované v pytlích logicky pøi nižší teplotì
rostla, zatímco pøi vyšší teplotì klesala. S dobou skladování
se zvýšila kyselost bez ohledu na skladovací podmínky
a zmìny vlhkosti mouky. Obsah mokrého lepku stanovený
na vypíraèi Hýža-Špidla (chyba stanovení 3 %) vykazoval
velký rozptyl a pokles s èasem nebyl statisticky prùkazný.
Hodnota èísla poklesu se dobou skladování mírnì zvýšila
(cca o 10 %).
Zmìna viskoelastických vlastností tìsta (podle alveogramù) se prùkaznì zjistila až po 40 dnech skladování, a to
ve smyslu zvýšení pružnosti a poklesu tažnosti. Zmìny
konfiguraèního pomìru závisí na podmínkách uskladnìní,
stejnì jako alveografická energie, kde pøi uskladnìní za
vyšší teploty bylo zjištìno zvýšení, a v chladnìjším skladu
naopak snížení, které však nebylo statisticky prùkazné.
Vaznost vody podle farinogramù se po deseti dnech skladování trvale snižovala.
Obr. 1 Zmìny obsahu bílkovin vlivem dlouhodobého skladování
ních sledovaných znakù nebyly prùkazné. Podle farinogramù došlo delším skladováním k vyššímu poklesu konzistence tìsta, tedy neprojevilo se zvýšení obsahu mokrého lepku. Objem peèiva stanovený v laboratorních podmínkách
byl vyšší až po 3 týdnech uskladnìní, zatímco doba skladování se na výtìžnosti mléèného peèiva zjištìné v pekárnì
neprojevila.
Na zrání mlýnských výrobkù má vliv také stav potravináøské pšenice pøed mlýnským zpracováním, zejména
v období po sklizni. Zmìny jakostních znakù (èíslo poklesu,
obsah bílkovin a mokrého lepku) dvaceti odrùd potravináøské pšenice (mezinárodní pokus CIMMYT) vlivem dlouhodobého skladování (2004 – 2014) byly diskutovány v pøedchozím èísle MN - 1 (148). V uvedeném souboru byly zaøazeny tøi ès. odrùdy (Samanta, Vlasta, Nela), pro které byl
zjištìn prùkazný pokles obsahu mokrého lepku a témìø
dvojnásobná hodnota èísla poklesu. Z pekaøské praxe je
známo, že nutné témìø roèní skladování potravináøské pšenice se projeví zmìnou zpracovatelské kvality pšenièné
mouky svìtlé (rozdíly v dobì listopad - záøí) nebo odlišným
chováním kvasù z žitné mouky z dováženého „starého“ žita.
Rozdíly v pekaøské kvalitì pšenièné mouky v období mezi
skliznìmi se ve mlýnì snižují pøípravou zámelu z „nové
a staré pšenice“.
Cílem vlastní experimentální práce bylo sledovat zmìny
jakostních znakù pšenièné mouky z rùzných odrùd potravináøské pšenice ze ŠS Selgen Stupice. Sedmnáct
vzorkù odlišné technologické jakosti pochází z laboratorního mletí (MU 202, Bühler) provedeného v roce 2004. V souboru pøevažují odrùdy pekaøské kvality, zaøazené do jakostní tøídy A a B, kde se obsah bílkovin v pšenièné mouce
svìtlé pohyboval v rozmezí 9,2 % - 12,9 %. Vzorky hladké
mouky byly skladovány v sáècích uložených v uzavøené
komoøe za konstantních podmínek (teplota, vlhkost vzduchu) a bez pøístupu svìtla po dobu 10 let. Komplexní rozbor byl proveden z laboratornì pøipravené mouky v roce
skliznì pšenice (2004). Po 10 letech skladování pšenièné
mouky byly podle platných ÈSN norem stanoveny vlhkost,
obsah popela, mokrého lepku, bílkovin, Zelenyho test
a èíslo poklesu.
Zmìny vlastností bílkovinného komplexu
Obr. 2 Zmìny obsahu mokrého lepku vlivem dlouhodobého skladování
Pro posouzení vlivu dlouhodobého skladování byly
zvoleny kvantitativní charakteristiky, nepøímo popisující
bílkovinný komplex pšenièné mouky. Obsah bílkovin se
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
s množstvím zjištìných bílkovin (18,4 – 33,4 %). Po dlouhodobém uskladnìní byl zjištìn nižší obsah v prùmìru o 5 %
(Obr. 2). Podle literárních pramenù i praktických zkoušek je
známo, že metoda vypírání je zatížena chybou až 2,5 %.
Vyšší zjištìné rozdíly mohou být zpùsobeny zmìnami ve
struktuøe lepkových bílkovin, které se projevují pøi mechanickém vypírání vodou. Dokladem jsou i negativní zmìny
Zelenyho testu (Obr. 3). Hodnoty pro pšeniènou mouku ze
vzorkù odrùd zjištìné v roce 2004 kolísají v širokém rozmezí
(23 – 63 ml), ale pro polovinu vzorkù pøesahují optimální
hodnotu 45 ml. Po skladovacím pokusu došlo k dramatickému poklesu na nízkou úroveò (17 – 39 ml) a v rámci chyby
stanovení nehraje roli pùvodní výše, tedy odrùda pšenice.
Výsledky korespondují s pokusy ZVÚ Kromìøíž, kde pøi
tøíletém skladování (1996 – 1999) byl zjištìn mírný pokles
obsahu mokrého lepku a prùkazné snížení SDS testu již po
18 mìsících.
Zmìny vlastností škrobového komplexu
Obr. 3 Zmìny Zelenyho testu vlivem dlouhodobého
skladování
v souboru pohyboval v rozmezí cca 3 %. Pro vìtšinu vzorkù
bylo zjištìné množství typické pro mouky komerèní výroby
(10,3 až 12,9 %). Z Obr. 1 je zøejmé, že vlivem desetiletého
skladování došlo k poklesu v prùmìru o 1 % obsahu bílkovin, stanoveným podle Kjeldhala. Pøi obvyklé chybì (0,2 %)
lze konstatovat, že jde spíše o prùkazné snížení. Obsah
mokrého lepku stanovený v roce 2004 koresponduje
Pro posouzení vlivu dlouhodobého skladování byla zvolena uzanèní charakteristika - èíslo poklesu, popisující chování škrobového a amylázového komplexu pšenièné mouky. Pro sledované vzorky vyrobené v roce 2004 jsou typické
vysoké hodnoty tohoto znaku (356 – 460 s). Polovina vzorkù
mìla èísla poklesu vyšší než 400 s. Z Obr. 4 je patrné, že se
vlivem desetiletého uskladnìní zvýšila èísla poklesu až
dvojnásobnì. S pøihlédnutím k normované opakovatelnosti
stanovení (10 % prùmìrné hodnoty) nelze rozdíly vysvìtlit
pøesností uzanèní zkoušky. Lze pøedpokládat, že pøíèinou je
zpevnìní povrchu škrobových zrn, odolnìjších ke zmìnì
o
viskozity mouèné suspenze pøi teplotì 100 C. Popperet al.
(2006) uvádí, že èísla poklesu nad 600 s se vyskytují zøídka,
napø. australské mouky z pšenice poškozené vysokými
teplotami, a pro pekaøské zpracování nejsou vhodné.
Pøi pokusech ZVÚ Kromìøíž (1996 – 1999) v souladu s našimi výsledky zjistil prùkazné zvýšení èísla poklesu, a to již po
15 mìsících skladování.
Shrnutí
Skladování pšenièné mouky po dobu nìkolika dnù je
technologicky nezbytné v souvislosti se stabilizací a pøípadným zlepšením jakosti vlivem biochemických procesù
oznaèovaných jako zrání. Optimální lhùtu lze stanovit jen
pro prùmìrnou kvalitu mouky a konkrétní sklizeò potravináøské pšenice. Delší pak, napø. nìkolik mìsícù, se projevuje spíše negativním dopadem na pekaøskou jakost. Dlouhodobé skladování potravináøské pšenice ani pšenièné mouky
(10 let) nemá v evropských podmínkách pøímý vztah k reálnému stavu.
Pro pšeniènou mouku platí (zejména z ekonomických
dùvodù) spíše opaèné snahy, tedy pekaøské zpracování
v krátké dobì po dodávce ze mlýna. Bez ohledu na uvedené
skuteènosti vyplývají z dlouhodobého skladovacího pokusu
zajímavá zjištìní, která korespondují se zmìnami jakostních
znakù ès. odrùd potravináøské pšenice ve skladovacích pokusech v letech 1996 - 1998 a 1998 - 1999 provádìných
ZVÚ Kromìøíž, a z krátkodobých skladovacích pokusù
s pšeniènou moukou z let 1976–2001.
Citovaná literatura je k dispozici
na [email protected].
Obr. 4 Zmìny èísla poklesu vlivem dlouhodobého
skladování
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Práce byla vypracována v rámci projektu
NAZV 321 150150 10 a QI 111B 053.
MARIE HRUŠKOVÁ, IVAN ŠVEC - VŠCHT Praha
Spoleènost Europasta SE v prùbìhu mìsíce bøezna 2014 ukonèila rozsáhlou modernizaci svého hlavního
výrobního závodu v Litovli. Investice
do rozšíøení výrobních kapacit, logistického zázemí, automatizace provozu
a pøesunu výroby z ostatních závodù
skupiny (Bratislava, Rosice, Boršov
nad Vltavou) probíhala od roku 2009
a byla uzavøena pøesunem výrobní
linky Buhler na výrobu krátkých tìstovin s výrobní kapacitou 2 000 kg/hod
ze závodu Boršov nad Vltavou. V prùbìhu posledních 5 let byly instalovány v Litovli tøi nové výrobní linky na
výrobu krátkých a dlouhých tìstovin
s celkovou výrobní kapacitou 10 000
kg/hod. Došlo tak k více než zdvojnásobení výrobních kapacit. Celková instalovaná a efektivnì využitelná výrobní kapacita závodu dosahuje v souèasné dobì pøibližnì 75 000 tun tìstovin roènì (výroba v roce 2013 mírnì
pøevýšila 50 000 tun).
Souèástí rozsáhlých investic uplynulého období bylo kromì investic do
výrobních linek zvýšení kapacity zásobníkù mouky na pøíjmu, nezbytné
zvýšení kapacit kotelny, investice do
výrobního zaøízení na výrobu tvarù
„farfalle“ a dále celé související balicí
sekce vèetnì prùbìhových vah, detektorù kovù, kartonování, paletizace
a následnì automatického zakladaèového skladu.
Je pøedpoklad, že v období nejbližších nìkolika let budou realizovány
spíše menší, optimalizaèní investice,
vzhledem k pomìrnì dlouhé životnosti výrobních zaøízení, a pøípadnì
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
obnova nìkterých menších strojù
v balicí sekci.
Finanènì nejrozsáhlejší èást investic do výrobního závodu pøedstavovala v roce 2012-2013 instalovaná linka
na výrobu špaget od italské spoleènosti Fava. Nová linka na špagety s instalovaným výkonem 4 300 kg/hod.
nahradila tøi výrobní linky na špagety,
které do té doby bìžely v Litovli,
Boršovì a Rosicích s celkovým efektivním výkonem 2 400 kg/hod. Investice pøedstavuje obrovský posun jak
v efektivitì výroby, tak i v kvalitì produkce a kapacitní rezervì pro další
obchodní rozvoj.
Po provedení zmínìných investic
disponuje Europasta v Litovli výrobním závodem, který je kapacitnì i kvalitativnì schopen zásobovat rostoucí
poptávku obchodních øetìzcù v regionu støední Evropy. Certifikace IFS
na vyšší úrovni je proto samozøejmostí. Výrobní závod v Boršovì se kromì
aktivit pšenièného a žitného mlýna
nadále zabývá produkcí speciálních
výrobkù (krupièka, extruze, válcované
tìstoviny) a je významnou souèástí
skupiny.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
Pozornost letošnímu brnìnskému veletrhu zemìdìlské a lesnické techniky vìnujeme pøedevším z dùvodù úèasti firem Bühler, JK Machinery a Taurus. Jejich úèast byla velmi úspìšná, a to
pøedevším pro firmu Bühler, která zde získala zlatou Grand Prix Techagro za optický tøídiè.
Vystavovatelé zde pøedstavily možnosti tolik potøebných modernizací a inovací, kterým má být
urèena tøetina prostøedkù z nového Programu rozvoje venkova.
Pozitivní je jistì skuteènost, že
podle statistik se výrobcùm èeské zemìdìlské techniky daøí. Tyto firmy vyvezly loni do zahranièí zboží za 15 mld
Kè. Znaèný podíl mají opìt traktory
Zetor (Polsko, Skandinávie). Úspìchy
mají také stroje na zpracování pùdy,
pøívìsy a návìsy. Firmy vyrábìjící ze-
mìdìlskou techniku zamìstnávají
v ÈR kolem 10 tisíc lidí. Komplex veletrhù zemìdìlské a lesnické techniky
byl rekordní ve všech parametrech.
Vnitøní i venkovní výstavní plocha brnìnského výstavištì byla využita do
posledního metru, stánky obsadily dokonce i trávníky a další nezvyklá vý-
stavní místa. Návštìvnost pøekonala
veškerá oèekávání a za pìt dní se vyšplhala k poètu 120 tisíc osob. Absolutní rekord byl zaznamenán v nedìli
30. bøezna, kdy branami výstavištì
prošlo 38 034 návštìvníkù, vùbec nejvíce na všech veletrzích poøádaných
v Brnì za posledních 10 let. Jen za
první den letos pøišlo více návštìvníkù
než za celý první roèník veletrhu v roce
1994. „Letošní Techagro definitivnì
potvrdilo jeho nadregionální støedoevropský význam na pozici jednoho ze tøí
nejdùležitìjších veletrhù agrární techniky v Evropì,“ uvedl generální øeditel
a.s. Veletrhy Brno Jiøí Kuliš.
Pøehlídka zemìdìlské, chovatelské a lesnické techniky se v Brnì poprvé uskuteènila pøed 20 lety a dnes je
tøetí nejvìtší svého druhu v Evropì.
Vystavovatelé a návštìvníci letos pøijeli ze ètyø desítek zemí svìta. Na výstavištì dorazilo více než 300 organizovaných zájezdù odborníkù ze zemìdìlských podnikù a firem. Z rùzných
èástí Èeské republiky pøijelo pøibližnì
250 autobusù, ze Slovenska 50, nìkolik dalších desítek také z Rakouska, ze
Slovinska, Srbska, z Bulharska, Maïarska a Polska.
Tuzemští i zahranièní návštìvníci
byli velmi spokojeni s rozsahem nabídky a poètem prezentovaných novinek.
Mezi vystavovateli nechybìl nikdo
z významných evropských výrobcù a
distributorù zemìdìlské a lesnické
techniky. Do soutìží o nejlepší exponáty bylo pøihlášeno 87 špièkových
výrobkù a tøináct z nich získalo Grand
Prix Techagro. Jednu z nich získala firma Bühler za optický tøídiè. Jak je již
výše uvedeno, kromì firmy Bühler se
zde prezentovaly firmy JK Machinery
a TAURUS. Všechny tøi jmenované se
ve své prezentaci soustøedily na technologie èištìní zrnin. Od JK Machinery
zaujaly speciální stroje na loupání
zrnin (pohanky, prosa a sluneènice),
dále sítové tøídièe, odkaménkovaèe
a pneumatické tøídící stoly. TAURUS
pøedstavil své šrotovníky, dopravní
systémy a magnetické separátory.
Souèástí veletrhù byl rozsáhlý odborný doprovodný program, který øešil
aktuální otázky sektoru. Rozvoji zahranièní obchodní spolupráce se vìnoval
14
MLYNÁØSKÉ NOVINY
kulatý stùl „Euroasijská ekonomická
komise – Rusko-Kazachstán-Bìlorusko Èeská republika“. O trendech
v podpoøe mladých zemìdìlcù jednal
XVIII. Snìm Spoleènosti mladých agrárníkù ÈR, a perspektivou rodinných
hospodáøství se zabýval semináø Asociace soukromého zemìdìlství „Rok
rodinných farem“. V rámci veletrhu
ANIMAL VETEX probìhl dvoudenní
6. støedoevropský veterinární kongres
s úèastí 180 veterinárních odborníkù
z ÈR i ze zahranièí. Odborný doprovodný program veletrhu SILVA REGINA probíhal po celých pìt dní
v pøednáškovém sále expozice Lesnické a døevaøské fakulty Mendelovy
univerzity v Brnì a vìnoval se mj. využití døeva ve stavebnictví, evropské
lesnické politice, státní lesnické politice, inventarizaci lesù v ÈR a službám
vlastníkùm lesù. V rámci veletrhu BIOMASA probìhlo nìkolik cyklù pøednášek a prezentací zamìøených na problematiku kompostování, bioplynu
a energetické využití døevní hmoty.
Velkou sledovanost mìlo dvacet praktických ukázek drcení a štìpkování,
do kterých se pokaždé zapojila technika deseti vystavujících firem.
vorubeckém sportu STIHL® TIMBERSPORTS®. V pavilonu Z se díky spolupráci se Sdružením podnikatelù
SILVAJAGD podaøilo soustøedit øadu
loveckých a lesnických unikátù z muzejních i soukromých sbírek, mj. i jedineèné poprvé vystavené trofeje z honiteb Vojenských lesù a statkù nejen
z Èeské, ale i ze Slovenské republiky.
Pøedstavit zemìdìlství a lesnictví nejmladší generaci bylo smyslem akcí
Zemìdìlství žije! a Lesní pedagogika,
které pøilákaly stovky dìtských návštìvníkù.
Celé pøízemí pavilonu E obsadila
Velká vèelaøská výstava s rekordní
úèastí vèelaøù. Vedle pestré nabídky
vèelích produktù s velikonoèní tematikou nabídla také cyklus vèelaøských
pøednášek.
Techagro v porovnání se Salimou
naznaèuje rozdílnou finanèní situaci
v tìchto sektorech. Zatímco zemìdìlské podniky, zejména ty s rostlinnou
produkcí, vytváøejí ve svém hospodaøení dostatek finanèních zdrojù na
investice a modernizace, potravináøský prùmysl stagnuje a je v investièním deficitu díky nízkým prodejním
cenám svých výrobkù. Proto také Salima není tak velká a zajímavá, jako
pøed lety.
(PF)
Veletrhy oslovily nejen odbornou,
ale také širokou veøejnost, kterou na
výstavišti oèekával atraktivní doprovodný program pøipravený partnerskými organizacemi i vystavovateli.
Velkému zájmu se tìšila výstava hospodáøských zvíøat s komentovaným
pøedvádìním skotu, ovcí a koz. Um
døevorubcù mohli obdivovat diváci nìkolika show a soutìží vèetnì kvalifikaèního závodu mistrovství ÈR v døe-
MLYNÁØSKÉ NOVINY
15
Žitné Centrum
je webová informaèní platforma vìnovaná zejména žitu, jeho zpracování a významu v lidské výživì. Snahou
provozovatelù je pøinášet aktuální informace a obracet se nejen k odborné veøejnosti ve mlýnech a pekárnách, ale obecnì také ke všem, kdo
o tuto zajímavou oblast potravináøství mají zájem.
Rádi bychom v našem „Žitném
centru“ pøispìli k obratu ve vnímání
žita a dalších minoritních obilovin
a jejich návratu na dùstojnou pozici
mezi výrobky cereálních technologií,
mlýnù a pekáren v Èeské republice.
Budeme zde informovat jak
o technologických aspektech, tak
o zdravotních, hygienických, analytických i agronomických hlediscích
zpracování i pìstování žita a minoritních obilovin. A zároveò na tomto
místì chceme otevøít prostor pro
fundovanou diskusi na nìkterá dílèí
témata. Jedním z nich napøíklad jistì
mùže být oblast technologie vedení
žitných kvasù, kde se èasto støetávají rùzné názory na tradièní a moderní
postupy, nebo právì celá oblast
zdravotních dopadù konzumace
mléènì kvašeného žitného chleba.
Naší snahou bude také pøinášet
aktuální informace a obracet se nejen k odborné veøejnosti v mlýnech
a pekárnách, ale obecnì také ke
všem, kdo o tuto zajímavou oblast
potravináøství mají zájem.
Provozovatelé a odborní garanti
Ing. Pavel Skøivan, CSc.
provozovatel a odborný poradce
Ing. Marcela Sluková, PhD.
Ústav sacharidù a cereálií
VŠCHT Praha
Ing. Pavla Humpolíková, CSc.
ITER s.r.o.
Ing. Dana Novotná
odborný poradce
GRAND PRIX TECHAGRO 2014
pro optický tøídiè Sortex Z+
Funkci plní nejenom pøi èištìní potravin, ale význam má pøi èištìní osiv
a celkovì i zemìdìlských produktù pøímo na farmách.
www.zitnecentrum.cz
Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip.
Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected]
DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov.
ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921