Mlynářské noviny 1-2013 - Svaz průmyslových mlýnů ČR

ROÈNÍK XXIV. ÈÍSLO 1 (145) 2013
M
lýn Herber z Opavy se stal firmou roku Moravskoslezského kraje. Postupuje tak do celorepublikového finále a pøejeme mu, aby byl i zde
úspìšný. Každý takový úspìch je také úspìchem
celého mlýnského oboru a je pøíležitostí k jeho propagaci na veøejnosti. Jak vysvìtlil porotce Petr Kovala,
manažer nepøímého prodeje spoleènosti Vodafone
Czech Republic: „Tato firma má zajímavý pøíbìh. Její
majitelé se rozhodli zachovat zabavený rodinný majetek a investovali do nìj znaèné prostøedky. Myslí na
životní prostøedí a snaží se komunikovat s nejbližším
okolím. Vìnují se tradiènímu oboru a dùležité také je,
že nezapomínají na své zamìstnance. Navíc investují
nemalé finance v Moravskoslezském kraji, který nìkteré firmy opouštìjí.“
Firma MLÝN HERBER spol. s r.o. vznikla v roce
1992 s cílem zachovat a obnovit restituovaný podnik
a vrátit rodinné znaèce význam a prestiž. Ihned po
pøevzetí majetku se tehdejší majitelky mlýna (dcery
Bedøicha Herbera, který se zasloužil o nejvìtší rozvoj
mlýna ve dvacátých a tøicátých letech minulého století), rozhodly realizovat v roce 1993 odvážnou a radikální technologickou pøestavbu mlýna. Pøi této rekonstrukci byl mlýn vybaven nejmodernìjší technologií
zpracování zrna od nìmeckošvýcarské spoleènosti
Bühler. „Zaèali jsme produkovat speciální mouky
špièkové kvality, což nám umožnilo upevnit svou
pozici na trhu. Dnes pokrýváme asi ètyøi procenta
potøeby mlýnských výrobkù v ÈR a dalších 3 500 tun
výrobkù roènì exportujeme,“ uvedl jednatel Aleš Ressler. Hlavním zákazníkem mlýna se stala firma OPÁVIA
a zaèala tlaèit na výrobu mouky se specifickými vlastnostmi. K tomu bylo potøeba zvládnout technologii
úprav uživatelských charakteristik mouky a vybavit
vlastní provozní laboratoø potøebnou mìøící technikou. Dùležitým procesem se stal nákup obilí i podle
odrùd vhodných pro prùmysl trvanlivého peèiva a jejich míchání na zámel. K tomu všemu se pøidal tlak na
zavedení a uplatòování standardù øízení kvality a bezpeènosti potravin. Firma byla nejdøíve certifikována
podle norem ISO 9001 a èeského standardu HACCP.
Od roku 2004 každoroènì provádìla inspekèní audity
systému AIB (americká inspekce Hpekáren, kterou požadoval hlavní zákazník) a udržovala certifikáty ISO
9001 a HACCP. V roce 2009 byly tyto systémy nahrazeny certifikací dle ISO 22000 a v roce 2011 nejvyšším standardem FSSC 22000, který splòuje požadavky
obchodních øetìzcù. Všechny vložené náklady, které
spolu pøináší péèe o kvalitu a bezpeènost potravin,
se ale zúroèují v konkurenceschopnosti na trhu. Sofistikované øízení a dokonalá technologie dávají pøedpoklady jejímu dalšímu úspìchu.
ML ÝN HERBER FIRMOU ROK U
Snižování svìtových cen obilovin, které zapoèalo zhruba na pøelomu
listopadu a prosince, se zastavilo a v dùsledku zveøejnìných nových odhadù nastal opaèný trend. Pøesto ale v posledních 5 týdnech opìt klesají.
Vývozní ceny pšenice klesly zhruba o 10%. V aktualizovaných bilanèních
zprávách byly opìt sníženy odhady svìtové produkce pšenice na
r. 2012/2013 na 654 (USDA)/656 (IGC) mil. tun. Spotøeba je odhadována
na 673 (USDA)/678 (IGC) mil. tun, což je o 25 mil. tun ménì, než byla
skuteènost v minulém marketingovém období. Naopak odhad svìtové
produkce kukuøice byl zvýšen na 852 (USDA)/845 (IGC) mil. tun, její
spotøeba má ale dosáhnout 868 (USDA)/865 (IGC) mil. tun.
DG AGRI prezentovalo únorovou
aktualizaci odhadu bilance obilovin
pro EU 27 na r. 2012/13. Celková
využitelné produkce je odhadována na
272,3 mil. t (pšenice 123,3 mil. t, jeèmen 53,9 mil. t, kukuøice 55,4 mil. t).
Dovoz je odhadován ve výši 16,4 mil. t
a spolu s poèáteèními zásobami ve výši 37,1 mil. t je celkové dostupné
množství obilovin odhadováno na
325,7 mil. t (tj. meziroènì -11 mil. t).
Celková spotøeba byla zvýšena na
269 mil. t (tj. meziroènì -2,3 mil. t),
k navýšení došlo u prùmyslového
využití kukuøice. Koneèné zásoby
(k 30.6.2013) jsou odhadovány na
31,1 mil. (tj. meziroènì -5,9 mil. t).
Ceny pšenice a kukuøice v EU jsou
vyšší než svìtové, a pøesto opìt stoupají v souladu s vývojem ve svìtì.
Vývoz pšenice z EU do tøetích zemí za
30 týdnù hospodáøského roku pokraèuje ve vyšším objemu než loni a je na
nejvyšší úrovni za posledních 5 let. Za
35 týdnù dosáhl 13,0 mil. t. Dovoz
pšenice je naopak jeden z nejnižších,
dosahuje v 35 týdnu 2,9 mil. t.
Ceny pšenice na evropských
burzách zaznamenaly na konci ledna
rovnìž pokles v prùmìru 7 %. Napøí-
klad Francie Rouen 240 €/t, Nìmecko
Hamburg 252 €/t, Polsko Slaski
250,94 €/t. Naopak v Èeské republice
cena pšenice stále stoupá. Ceny žita
dále klesají. Nìmecko Hamburg
212 €/t, Polsko Slaski 178,43 €/t.
U nás stagnuje v dùsledku vysokých
cen krmného obilí. Další cenový vývoj
lze odhadovat velmi tìžko, protože závisí na prùbìhu exportu z Evropy do
tøetích zemí. Ten zatím pøevyšuje oèekávání, ale nižší svìtové ceny ho mohou snížit. To znamená, že by ceny do
konce marketingového roku mohly dále klesat.
Situace v Èeské republice zùstává
pro mlynáøe velmi nepøíznivá. Ceny
pšenice na vnitøním trhu se opìt zvýšily a v nìkterých pøípadech pøekraèují
již hranici 6500 Kè/t, èemuž odpovídá
cena volnì ložené mouky pekaøské
speciál pøes 9000 Kè za tunu. Pøíèin je
logicky nìkolik. Pokud jde o trh s obilím, tak jsou obavy z vnitøní pasivní bilance pšenice. I v tomto marketingovém roce pokraèuje relativnì vysokým
tempem vývoz. Do konce roku bylo již
vyvezeno 570 849,7 tun pšenice. Dále
zde panuje silná nedùvìra k odhadùm
poèáteèních zásob z minulého marketingového roku, kde se uvádí 1 milion
118 tis. tun. Napjatou tržní situaci mùže zmírnit pøipravené uvolnìní 100 tis.
tun krmných obilovin ze státních
hmotných rezerv, ale pøíjemci jsou
pøísnì vymezeni, a proto se dopad
tohoto uvolnìní mùže projevit pouze
minimálnì. Velmi nepøíznivá je také
situace na trhu s pekaøskými výrobky
a tìstovinami. Maloobchodní ceny se
nedaøí zvyšovat. Silný konkurenèní boj
mezi pekárenskými podniky ale neumožòuje zmìnu. Praxe podrážení
cen likviduje pekárny, ale souèasnì
i mlýny, které je zásobují. Je to boj
o pøežití.
Není normální, že nákupní ceny
pšenice v nìkterých pøípadech pøekraèují ceny na burzách Matif nebo Hamburg. Není normální, že pøi rùstu cen
pšenice klesají ceny peèiva. A není
normální, že èím více mlýn semele, tím
vyšší má ztráty v hospodaøení.
Nástroje regulace nejsou k dispozici, a proto se s tìmito obtížemi musíme vyrovnat sami. Tato informace
a údaje z tabulek by mìly pøesvìdèit
odpovìdné osoby, že ztracené peníze
se již nikdy nevrátí, a je tedy tøeba
jednat o cenách na stranì nákupu i
prodeje. Kdo si myslí, že se vrátí nižší
ceny pšenice, a že budeme schopni
vyrovnat ztráty, se mýlí. Naopak všechny dlouhodobé prognózy ukazují v budoucích letech stálý rùst spotøeby
pšenice a stále napjatou svìtovou
bilanci a také rùst cenové úrovnì. Je to
uvedeno v tabulce „Projekce produkce, spotøeby a cen pšenice 2012-22“.
Jediná cesta jak z toho ven, je zvýšení cen finálních výrobkù.
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago – ze pohotové zboží (Kè/t) v roce 2012/13
24.6.
1.7.
29.7. 12.8. 26.8. 30.9. 14.10. 28.10. 11.11. 25.11. 9.12. 16.12. 6.1.
13.1. 20.1. 27.1.
3.2.
10.2.
Pšenice
5 406 5 803 6 944 7 171 6 929 6703 6829 6789 7220 6873 6756 6307 6120 5745 6156 5970 6012
5888
Kukuøice
5 139 5 823 6 985 7 192 6 849 6007 6349 6153 6440 6971 6385 6018 5808 5958 5964 5856 5936
5756
Ceny na burzách Brno a Praha – pohotové zboží
1.6.
29.6.
27.7.
16.8.
4.9.
18.9.
14.10.
27.11.
11.12.
8.1.
22.1.
5.2.
Pšenice potravináøská
5 070
5 257
5 557
5 760
5 809
5 814
5 880
6300
6215
6148
6231
6400
Pšenice krmná
4 925
4 915
5 352
5 293
5 406
5 457
5 437
6100
6042
6004
5993
6100
Žito potravináøské
5 522
6 161
5 468
5 492
5 527
5 368
5 211
5450
5343
5377
5396
5450
Kukuøice
4 950
5 073
5 286
—
5 558
5 576
5 605
5950
5720
5789
5825
5900
2
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Prùmìrné ceny obilovin 2012/13 (Kè/t SZIF)
Týden
15.
25
35
37
38
42
43.
47.
48.
49.
52.
1.13
2.13
3.13
4.13
6.13
Pšenice potravináøská 4 514 5 113 5 756 5 635 5 910 5 891 5874
5956
6011
6252
5995
6062
6245
6247
6000
6334
Pšenice krmná
4 376 4 715 5 059 5 347 5 163 5 417 5152
5776
6040
5874
—
—
—
5865
6105
—
Žito
5 884 5 961 5 454 4 962 5 293 5 354 5420
5352
—
5398
—
5337
5401
4986
5443
5551
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží
Zemì mìsto
26.1.
29.3.
24.5.
28.6.
26.7.
30.8.
27.9.
25.10.
29.11.
20.12.
10.1.
24.1.
Francie Rouen
203,58
210,94
212,80
222,00
257,00
263,93
259,86
260,79
—
256,66
248,58
256,58
Belgie Antverpy
209,00
218,00
227,00
232,00
279,00
267,00
264,00
277,00
273,00
269,00
268,00
Nìmecko Hamburg
—
223,00
225,00
229,00
265,00
265,00
266,00
267,00
280,50
272,00
258,50
266,00
Maïarsko Transdanubia
—
186,00
197,30
—
210,98
229,23
230,81
—
246,21
202,84
Polsko Slaski
181,19
186,71
218,59
210,55
228,32
225,17
229,09
232,46
240,99
252,06
Rakousko Vídeò
183,50
187,50
212,00
—
—
—
—
259,50
—
—
Èeská republika Brno
170,00
187,80
198,82
198,24
218,60
—
237,30
233,10
242,90
244,10
Slovensko
169,39
—
207,90
—
208,69
215,73
213,36
225,96
—
—
Nìmecko Hamburg
220,00
244,00
212,00
212,00
—
229,00
223,00
228,00
240,00
236,00
Polsko Slaski
209,95
202,97
—
191,15
—
179,48
161,81
176,97
173,05
—
Èeská republika Brno
207,52
216,46
216,55
212,55
214,43
219,10
203,90
209,17
211,61
Slovensko
203,95
—
189,90
—
232,75
—
—
—
—
Pšenice potravináøská
233,53
259,64
259,64
244,35
254,00
—
Žito potravináøské
212,10
228,00
230,00
178,65
211,61
220,00
—
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)
4.11.
11.11. 18.11. 25.11.
2.12.
9.12.
16.12. 23.12. 30.12.
6.1.
13.1.
20.1.
27.1.
3.2.
10.2.
Leden 2013
6 749 7 022 6 858 6 855 6 810
6779
6574
6418
6311
—
—
—
Bøezen 2013
6 724 6 984 6 807 6 805 6 772
6772
6543
6393
6274
6147
6260
6348
6331
6375
6270
Kvìten 2013
6 705 6 952 6 781 6 773 6 747
6747
6530
6374
6255
6103
6183
6290
6267
6305
6161
—
—
5768
5690
5548
5563
5740
5685
5702
5568
Pšenice
Srpen 2013
—
—
—
—
—
Kukuøice
Leden 2013
6 348 6 553 6 431 6 449 6 393
6407
6265
6052
6066
—
—
—
Bøezen 2013
6 360 6 559 6 425 6 455 6 406
6451
6297
6090
6041
5952
6056
6181
6069
6048
5836
Kvìten 2013
6 398 6 629 6 488 6 481 6 456
6463
6347
6147
6092
5989
6056
6200
6075
6055
5855
—
—
6191
6142
6034
6094
6213
6094
6087
5906
Srpen 2013
—
—
—
—
—
Øepka
Únor 2013
12 036 12 129 11 831 12 046 12 047 12025 11898 11480 11480 11291 11548 11876
Kvìten 2013
12 023 12 079 11 786 11 887 11 934 11918 11759 11373 11361 11253 11331 11633 11690 11000 12010
Srpen 2013
11 239 11 280 11 067 11 150 11 131 11180 11065 10768 10714 10723 10653 10993 10985 10987 11156
Listopad 2013
10960 10948 11034
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2012/2013
30.9. 7.10. 14.10.21.10.28.10. 4.11. 11.11.18.11.25.11. 2.12. 9.12. 16.12.23.12.30.12. 6.1. 13.1. 20.1. 27.1. 3.2. 10.2.
Pšenice
Prosinec 2012
6405 6035 6055 6102 6120 6237 6514 6167 6115 6036 6178
Bøezen 2013
6474 6114 6144 6180 6225 6338 6624 6282 6215 6170 6244 5769 5550 5456 5351 5346 5593 5424 5280 5244
Kvìten 2013
6432 6120 6168 6201 6272 6388 6673 6330 6263 6231 6268 5855 5620 5525 5418 5398 5652 5481 5337 5287
Èervenec 2013
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
5903 5666 5571 5465 5433 5686 5507 5372 5288
Kukuøice
Prosinec 2012
5750 5642 5700 5706 5601 5716 5816 5732 5762 5727 5667
Bøezen 2013
5775 5645 5700 5691 5616 5739 5843 5764 5795 5762 5683 5457 5271 5211 5219 5378 5509 5394 5443 5268
Kvìten 2013
5752 5608 5659 5647 5596 5716 5816 5729 5772 5758 5653 5548 5290 5230 5222 5366 5523 5399 5455 5265
Èervenec 2013
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
5571 5271 5215 5176 5303 5464 5334 5389 5194
Projekce produkce, spotøeby a cen pšenice 2012-22
12/13
13/14
14/15
15/16
16/17
17/18
18/19
19/20
20/21
21/22
Produkce
mil. t
702,6
706,1
709,4
716,9
719,2
730,2
736,8
747,5
756,3
760,9
Spotøeba
mil. t
694,0
700,2
709,1
716,9
721,7
729,8
736,7
744,4
752,2
758,6
Potraviny
mil. t
475,5
477,6
481,9
485,1
487,9
491,7
495,2
498,8
502,5
505,9
Krmiva
mil. t
137,2
138,8
141,5
144,3
144,5
146,7
148,0
150,5
152,8
154,3
Cena
USD/t
248,6
250,8
250,4
250,3
259,7
264,5
272,5
275,7
276,9
279,3
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské
v roce 2012 v Kè/kg
2012
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Pšenice potravináøská
CZV
4,06
4,17
4,34
4,53
4,79
5,01
5,16
5,37
5,65
5,77
5,83
5,93
Pšenièná mouka hladká 00 extra
CPV
8,31
8,15
8,05
7,92
7,91
8,25
8,26
8,11
8,27
8,65
8,92
9,27
Pšenièná mouka hladká
SC
11,56
11,33
11,33
10,53
10,63
10,55
10,56
11,26
11,75
12,60
12,85
12,82
Peèivo pšenièné bílé
SC
45,50
45,55
46,07
44,06
43,15
43,12
42,89
41,80
41,85
41,84
45,99
44,11
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u žita v roce 2012 v Kè/kg
2012
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Žito
CZV
4,680
4,943
5,085
5,011
5,099
5,005
5,000
5,358
5,16
5,30
5,38
5,38
Žitná mouka chlebová
CPV
8,296
8,295
8,319
8,297
8,337
8,359
8,330
8,367
8,400
8,386
8,48
8,40
Chléb konzumní kmínový
CPV
17,98
17,73
17,44
17,42
17,40
17,37
17,44
17,39
17,40
17,49
17,37
17,77
Chléb konzumní kmínový
SC
22,78
22,75
23,34
23,30
22,72
22,76
22,51
22,68
22,73
22,75
22,76
23,19
Pramen: ÈSÚ
CZV = ceny zemìdìlských výrobcù
CPV = ceny prùmyslových výrobcù
SC = spotøebitelské ceny
Do prùmìrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny
V 7. týdnu 2013 je SC Pšenièné bílé peèivo ve výši 44,04 Kè/kg
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Investice Agrofertu v Nìmecku
Skupina Agrofert Holding koupí od italské potravináøské spoleènosti Barilla
nìmecký øetìzec pekáren Lieken AG. Jde o nejvìtší pekárenskou spoleènost
v Nìmecku. Zamìstnává 4700 pracovníkù a tržby v roce 2011 èinily 756 milionù
eur (19,3 miliardy korun). Agrofert již vlastní v Nìmecku nejvìtšího výrobce dusíkatých hnojiv SKW Piesteritz a spoleènost Agrofert Deutschland obchodující se
zemìdìlskými a chemickými komoditami. Roèní tržby tìchto firem dosahují 1 miliardu eur a zamìstnávají 1 tisíc pracovníkù. Generální øeditel spoleènosri
PENAM Jaroslav Kurèík uvedl, že strategie Agrofertu na èeském a slovenském
pekárenském trhu se nemìní. Chce se stát jednièkou, a pokud se jí nepodaøí
ovládnout United Bakereis, postaví poblíž Bratislavy velkou pekárnu.
Nìmecké mlýny dostaly pokutu
Spolkový kartelový úøad Nìmecka uzavøel 19. února 2013 kartelové øízení
proti spoleènostem v mlynáøství a uložil pokuty v celkové výši 41.000.000 Euro
pro 22 spoleèností sdružených v mlýnském spoleèenství Verband Deutcher
Mühlene V za jejich úèast v protiprávních dohodách v prodeji mouky. První pokuta ve výši 24 000 000 Euro již byla uložena ve stejném øízení v øíjnu 2011. V únoru 2008 Spolkový kartelový úøad obdržel informaci z trhu o cenových dohodách
mezi mlýnskými spoleènostmi. Následnì nìkolik spoleèností podalo žádost
o shovívavost a nabídly svou spolupráci pøi objasòování skutkového stavu.
Od roku 2001 se reprezentanti
mlýnských spoleèností pravidelnì domlouvali o cenách, rozdìlení zákazníkù a zásobovacích objemech mouk.
Tyto dohody byly uplatòovány u všech
forem distribuce mouky, tj. pro prùmyslové zákazníky (jako jsou napø.
velcí pekárenští výrobci a pekaøské øetìzce), øemeslné pekárny, ale i pro pøímý prodej mouky v drobném spotøebitelském balení (max. 1kg hmotnosti)
pro potravináøské maloobchody.
S øízením zahájeným v roce 2008
Spolkový kartelový úøad Nìmecka odkrýval tento systém stanovení cen,
rozdìlení zákazníkù a dohod o rozdìlení trhu v mlynáøství, což bylo praktikováno po mnoho let.
Kromì toho mlýnské spoleènosti
koordinovanì plánovaly uzavírání vytypovaných mlýnù, pøípadnì znovuotevírání již uzavøených mlýnù.
Kromì VK Mühlen AG, kterému byla uložena pokuta v øíjnu 2011, byly do
tìchto kartelových dohod zapojeny
následující mlýnské spoleènosti: Werhahn Mühlen GmbH KG, Georg Plange
GmbH KG, Mühle RüningenGmbH,
Pfälzische Mühlenwerke GmbH, Grain
Millers GmbH, Bremer RolandmühleERling GmbH, Mills United Hovestadt
GmbH, Münstermann GnbH, Heyl
GmbH, Saalemühle Alsleben GmbH,
Flechtorfer Mühle Walter Thönebe
GmbH, Gebr. Engelke Grosse Mühle
Hasebe-Hildesheim GmbH, Magdeburger MühlenwerkeMüllrose GmbH,
Hedwigsburger Okemühle GmbH,
Thüringer Mühlenwerke GmbH, Oderland Mühlenwerke Müllrose GmbH,
Albert Mühlschlegel GmbH, Fridrich
Wilhelm Borgstedt Milser Mühle
GmbH, Südhannoversche Mühlenwerke Engelke GmbH, Friessinger
Mühle GmbH, Bliesmühle GmbH, Karl
Binderwald Kupfermühle GmbH, Cramer Mühle KG, Heinrich Thylman
GmbH, Rheintal Mühlen GmbH a Heiss Mühle GmbH.
Zástupci Svazu nìmeckých mlýnù
se rovnìž úèastnili kartelových jednání
a pomáhali se zástupci jednotlivých
mlýnských spoleèností organizovat
setkání o kartelových dohodách a koordinaci dohod.
Pokuty uložené jednotlivým spoleènostem jsou vypoèteny v závislosti
na závažnosti a dobì pùsobení v kartelu. Kromì toho byla vìnována
zvláštní pozornost v konkrétních pøípadech také hospodáøské životaschopnosti zúèastnìných mlýnských
spoleèností, a to vzhledem k tomu, že
francouzské a nizozemské orgány pro
hospodáøskou soutìž již uložily velké
pokuty pro nìkteré nìmecké mlýny
vzhledem k jejich zapojení v jiných dohodách v tìchto zemích. Øízení bylo
proto v Nìmecku provedeno v úzké
spolupráci s orgány pro hospodáøskou soutìž obou sousedních zemí.
Pøi stanovení výše pokut vzal
Spolkový kartelový úøad v úvahu, že
kromì VK Mühle AG také mlýnské
spoleènosti skupiny Werkam a Grain
Mühlers znaènì spolupracovaly se
Spolkovým kartelovým úøadem pøi
objasòování obvinìní.
Pøevzato z World Grain.com
Zpracoval Ing. VÍTEK
Stanovisko pøedstavenstva
Svazu prùmyslových mlýnù
Stanovisko k udìlené pokutì nìmeckým mlýnùm a k porušování
zásad hospodáøské soutìže je
nemìnné. Svaz odmítá, aby se
podobné praktiky užívaly v Èeské
republice. V návaznosti na události v Nìmecku, ve Francii a v Nizozemsku pøedstavenstvo našeho
svazu z opatrnosti na èas nesvolávalo pravidelná setkávání pøedstavitelù mlýnských podnikù v prùbìhu kalendáøního roku. Citlivou
problematiku porušování zákona
o hospodáøské soutìži zaøadilo do
programu valné hromady svazu
v roce 2010. To ale neznamená, že
svaz nebude zpracovávat analýzy
trhu s obilím a moukou. Je rovnìž
povinen zabývat se rentabilitou
oboru a sledovat vývoj nákladových položek. Tyto analýzy jsou
však neadresné, pracují s prùmìrnými hodnotami a rovnìž využívají
informací ze státní statistiky. Svaz
také svým èlenùm v obchodní
politice nic nenaøizuje, ale nezøíká
se práva obecných doporuèení.
Všechna setkávání pøedstavitelù
mlýnských podnikù mají jasný
program, který není v rozporu se
zákony ÈR a EU.
Je jisté, že kauza nìmeckých
mlýnù negativnì ovlivòuje vývoj
mlynáøského oboru v celé Evropì.
Její dopady se odráží v cenové
oblasti a doslova drtí mlýnské podniky. Bylo by vhodné, aby všechny
orgány, které se v EU zabývají problematikou hospodáøské soutìže,
analyzovaly také pøíèiny, proè se
tak stalo. Proè se mlýnské subjekty musely domlouvat. Pøíèinou jsou
jednoznaènì velké a èasté výkyvy
cen obilovin a praktiky obchodních øetìzcù vùèi svým dodavatelùm. To vyvolává dlouhodobì finanèní kolaps mlýnských podnikù.
Pøedstavitelé nìkterých mlýnských podnikù u nás vyèítají pøedstavenstvu Svazu prùmyslových
mlýnù, že dostateènì neovlivòuje
vývoj trhu. Ale jak je vidìt z nìmecké zkušenosti, tyto pøedstavy
nejsou správné. Svaz mùže provádìt pouze to, co legislativa povoluje. A to také svaz dìlá. Zveøejòuje stanoviska a individuálnì poskytuje poradenství. Hlavní priority
svazu jsou stále v platnosti a jejich
cílem je prosperita èlenù.
PAVEL FILIP
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
Nové a dá se øíci i pøekvapivé informace o firmì Bühler jsme se dozvìdìli na technickém semináøi organizovaném Svazem prùmyslových mlýnù na konci ledna. Cílem semináøe bylo pøedstavení novinek v mlýnské technologii,
ale úvodní vystoupení se týkalo aktivit této firmy v Èeské republice. Není pochyb o tom, že firma Bühler je svìtovou
jednièkou na trhu mlýnských technologií. Ještì pøed nìkolika lety se o prvenství dìlila s firmou Satake. Bühler byl
sice nejkvalitnìjší a nejpokrokovìjší, ale neovládal vìtšinu trhu. Podle nejnovìjších údajù Bühler ovládá již 66% trhu
mlýnských strojù a zaøízení. Stalo se tak pøedevším díky inovacím v technologiích, do kterých firma investuje každým rokem pro nás nepøedstavitelné prostøedky. Pøíjemnì pøekvapivé jsou informace o investicích u nás.
Již nìkolik let firma vlastní strojírenský závod v Žamberku s 350 zamìstnanci, kde vyrábí souèásti strojù, a má zde
být vytvoøeno i støedisko pro regionální servis. Kromì toho
byla zøízena kanceláø v Jihlavì, ve které pracuje 15 softwarových inženýrù a má tu pracovat dalších 15 strojních inženýrù. K tomu všemu se vytváøí inženýrská kanceláø v Praze
pro zpracovávání projektù do celého svìta. Poèty pracovníkù se budou zvyšovat postupnì až na cílových 60 zamìstnancù. Všude pracují èeští obèané a specialisté. Výrobní
závod v Èechách dosahuje nejlepších výsledkù ze všech
výrobních závodù koncernu. Bühler sází na vysokou odbornou úroveò našich inženýrù, na technické tradice i souèasný vývoj ekonomiky a celé spoleènosti v naší republice.
Pøedstaven byl nový koncept provádìní servisu. Jeho
cílem je schopnost dodat náhradní díly do 24 hodin, respektive s transportem do 48 hodin. Pøedmìtem mlýnského servisu je rýhování a úprava válcù provádìná výmìnnou formou, kontrola a inspekce technologie mlýna, jejíž souèástí
je nastavení technologie do nejoptimálnìjších režimù, provádìní oprav a seøizování. Již dnes jsou tyto služby nìkterý-
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
mi èeskými mlýny využívány, ale dostupnost je ovlivnìna
vzdáleností i kapacitou. V novém regionálním pojetí servisu
se zvýší nejenom kapacita, ale pøedevším i dostupnost.
Kontrola a inspekce mlýna provedená specialistou firmy
Bühler pøináší v praxi znaèné efekty, ale nemùže nahradit
vlastního „stárka“, který musí umìt reagovat dennì.
Požadavky na mlýnskou technologii
Firma Bühler se zmiòuje o pìti pilíøích nebo pøedpokladech pro úspìšnou práci mlýna. Zaprvé jsou to optimalizované výrobní náklady, kde jsou dùležité úèinnosti technologie a spotøeby energie. Patøí sem také dispozièní øešení minimalizující požadavky na transportní zaøízení a obestavìný
prostor. Rozsáhlé a staticky nároèné konstrukce výrobních
objektù se sebou pøinášejí další náklady na jejich údržbu
a péèi. V neposlední øadì jsou zde otázky kvality suroviny
související s výnosy a požadavky na systémy preventivní
údržby, aby nevznikaly výrobní prostoje. Zadruhé jsou to
otázky spojené s bezpeèností produktu. Pøestože nás již tato problematika unavuje, a to pøedevším z dùvodu èasto ne-
Závod v Žamberku
smyslných a neodborných požadavkù, je jisté, že i na mlýnské výrobky budou kladeny èím dál tím vyšší nároky na
jejich hygienickou èistotu. Jde o celkový obsah mikroorganismù a plísní. Není tak docela pravdou, že se vše spálí pøi
peèení nebo jiné tepelné úpravì. Mouka práší a tento prach
rozšiøuje spory plísní a mùže kontaminovat výrobky tam,
kde to ani neoèekáváme. Zatøetí je to zajišování efektivnosti výroby, kde je dominantní výtìžnost pøedních druhù mouky a také výroba produktù s vyšší pøidanou hodnotou.
Zaètvrté se vyžaduje spolehlivost provozu, což souvisí
s konstrukcí strojù a také s již zmínìnou preventivní údržbou. Zapáté se hovoøí o potøebì trvalého investování do
technologie, aby se stále zdokonalovaly výrobní procesy na
základì posledních vìdeckých poznatkù.
Po dvou letech od podrobnìjšího seznámení našich
pøedních odborníkù s technologií firmy Bühler na týdenním
semináøi dnes tato firma ukázala další novinky. Pøedložen
byl nový koncept èištìní pšenice pøed mlýnským zpracováním. Jsou zde nové konstrukce strojù, zdokonalený automatický systém øízení vlhkosti a úèinnìjší optický tøídiè.
Za pozornost urèitì stojí i technologie povrchového opracování zrna. V procesech mlýnského zpracování nabízí
firma technologii výroby „atrièní“ mouky, tedy mouky
s upravenou vazností. V celkovém øešení projektù jsou pak
navrženy nové systémy regulace vzduchu v prostøedí
mlýna. Cílem je odstranìní rozdílù teplot a zabránìní
kondenzace, a tím rùstu plísní. I to souvisí s hygienou
provozu. Jsou navrženy i nové koncepce stavebních konstrukcí, kabelových instalací a vzduchotechniky.
Aspiraèní skøíò VEGY
Èištìní obilí má nový koncept
Nejvìtší novinkou je vysokovýkonný tøídiè Vega. Stroj
spojuje dvì funkce tøídìní, a to vzduchové a na sítech.
Charakteristický je velmi úèinným vzduchovým tøídièem
umístìným na vpádu, který rozdìluje produkt na dvì frakce.
Odsávaným produktem jsou lehké neèistoty jako prach,
plevy a scvrklá zrna. Øez tímto tøídièem, nebo lépe vyjádøeno aspiraèní skøíní s recyrkulací vzduchu, je uveden na obrázku. Dùležité jsou možnosti regulace výkonu i intenzity
odsávání regulací otáèek ventilátoru pomocí frekvenèního
3
mìnièe. Spotøeba vzduchu je až 35 m /h. Vysévací modul je
tvoøen skøíní se zásuvkovým systémem sít o vysévací ploše
2
až 28m , které se èistí pomocí kulièek (hrubá síta) nebo
kombinovaných oklepávaèù (písková síta). Skøíò má kruhový pohyb jako rovinný vysévaè. Podle požadované funkce
stroje jsou produkty dìleny na dvì až ètyøi frakce. Stroj
VEGA
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
mùže být totiž zaøazen jako sítová
èistièka se síty B a C, oddìlující hrubé
a drobné pøímìsi a neèistoty. Nebo
mùže být použit jako tøídiè, napøíklad
na kalibraci zrna. Hrubými neèistotami
jsou kukuøice, sojové boby a sluneènicová semena, drobnými neèistotami
pak písek a semena plevelù. Volitelné
tøídìní je na velká a malá zrna, pøípadnì na nìkolik velikostí. Také pohon má
novou konstrukci, která umožòuje pøímý pøístup k hnací jednotce a jednoduchou výmìnu hnacího øemenu.
Technologické schéma je podøízeno potøebì dalšího snížení škodlivých
neèistot, a proto je kladen dùraz na
optické tøídìní a úèinné povrchové
opracování zrna. Nový stroj Vega
je použit jak pro pøedèištìní, tak pro
potravináøské èištìní. Za tento stroj
jsou zaøazeny dvousítové odkaménkovaèe a optický tøídiè. Následuje
kondicionování a po nìm intenzivní
povrchové opracování spojené s dokonalým proèištìním pomocí vzduchu. Dále druhý stupeò vlhèení s krátkým odležením. Takto pøipravené zrno
postupuje pøes magnet a váhu na
první šrot mlýna.
Optický tøídiè je oznaèován jako
precizní, vychází z konceptu „Z“, ale
k názvu je pøipojeno písmeno „A“.
Pøedpokládá se, že bude mít všechny
typy kamer, tedy pro svìtlé a tmavé
odchylky, dále pro specifické defekty.
Tmavými defekty se rozumí cizí pøedmìty a nežádoucí semena, námel
a zbarvená zrna. Svìtlými defekty jsou
sláma, svìtlý vousek, zrna s odhaleným endospermem, plesnivá a fuzáriová. Specifickými defekty jsou kaménky, sklo, plasty, nemocná zrna a další.
To umožòují kamery INGAS. V Èeské
republice již pracuje takový stroj na
èištìní oøechù od skoøápek a také sušeného ovoce od nejrùznìjších neèistot. Je možné nastavit funkce až pro
30 materiálù s odlišnými povrchy. Dokáže odstranit i kaménky od 0,3 mm
do 1 mm. Ale záleží na jejich specifické
hmotnosti. Ejektor (systém na odstraòování odchylek) je upraven podle
produktu. Normální je urèen pro obiloviny a široký pro vìtší semena nebo
jiné produkty. Na obrázku jsou ukázány dvì varianty instalace optického tøídièe. Doporuèuje se varianta s kontrolním kanálem. Vytøídìný produkt je
veden zpìt na samostatný kontrolní
kanál, kde se z nìho tìží ještì použitelná zrna. Zájem mlynáøù o optické
tøídìní umocòuje potøeba a zároveò
schopnost tohoto stroje odstranit
fuzáriová zrna. Pokud jde o pùlky zrna
s odhaleným endospermem, tak jejich
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
vytøídìní je možné. V této souvislosti
se doporuèuje zaøazení stroje až za
povrchové opracování, aby se mohly
vytøídit všechny zlomky, které v tomto
procesu mohou vznikat.
Inovován je také automatický systém øízení vlhkosti zrna pøed mletím.
Nese oznaèení MYFD. Pro mìøení vlhkosti se využívá mikrovlnný systém.
Zaøízení je kompletnì v nerezovém
provedení, umožòuje použití horké
vody a nepotøebuje tlakový vzduch.
Pokud jde o odležování navlhèeného
zrna, tak firma Bühler doporuèuje
„pøedodležovací“ zásobník. Jeho obsah by mìl odpovídat pøibližnì hodinovému výkonu èistírny, to znamená
jednu hodinu odležení. Potom zrno
postupuje do klasického odležovacího
zásobníku. Pøínosem tohoto systému
je odstranìní problému s vypadáváním zrna pøi zahájení výroby, kdy je
potøeba pustit nejdøíve suché obilí.
Standardem se stává intenzivnìjší
povrchové opracování zrna. Urèitì to
souvisí s požadavky nìkterých zákazníkù na snížení celkového obsahu mikroorganismù v mlýnských výrobcích.
Nabízí se tøi varianty. První je použití
odíracího stroje nové koncepce. Tento
stroj nám je již známý a jeho charakteristikou jsou litinové trny, které intenzivnìji odírají povrch zrna. Pøi této variantì se pohybuje spotøeba elektrické
energie v rozmezí 0,5 až 1 kWh/t Druhou variantou je lehký peeling (loupání). Odstraòuje 0,2 až 0,5% hmotnostního podílu z povrchu zrna. Spotøebuje
2 až 5,5 kWh/t. Tøetí varianta má ještì
vyšší intenzitu loupání. Odstraòuje
0,5 až 1,5% z povrchu zrna a logicky
se zvyšuje i spotøeba elektrické energie na 7 až 9 kWh/t. Ze zrna se odstraòují povrchové vrstvy prakticky až na
aleuronovou vrstvu. Tím se mùže zkrátit mlecí délka válcù a prakticky ušetøit
jednu mlecí pasáž. Pøipomíná to technologii debranningu, kterou vyvíjela
firma Prokop, ale je nutné poznamenat, že konstrukèní øešení loupacího
stroje se liší.
Automatický systém øízení vlhkosti MYFD
Peeling
t Detail funkce odíracího stroje
Vlevo dole zásuvková síta èistièky VEGA,
vpravo dole skøíò s pohonem.
Mlýnské zpracování
V oblasti mlýnského zpracování se
rozšiøuje nabídka mlecích válcových
stolic ANTARES, které jsou dodávány
v délkách válcù 600, 800, 1000, 1250
a 1500 mm, a o prùmìrech válcù 250
a 300 mm. U tìchto stolic je možné
sledování teploty válcù a teploty ložisek. Dodáván je nový typ pohonu podávacích váleèkù, protože se vymìnil
jejich dodavatel. Pùvodní subdodavatel neøešil vady spojené s únikem oleje
u pøedchozího typu. Na èištìní krupic
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
jsou nabízeny stroje typu POLARIS, které jsou charakteristické pøedevším novým hygienickým designem vèetnì
lepených rámeèkù a kompletního zakrytí skøínì se síty.
Inovovaný rovinný vysévaè SIRIUS má nerezový rám,
tepelnou izolaci skøínì, polyuretanové rámy NOVAPUR
a nerezové vkládací rámeèky. Souèasné provedení má
také vyšší otáèky (280 ot/min.), které umožní zvýšit pøíèné
zrychlení èástic a zvyšují úèinnost tøídících funkcí. Na kontrolních jednodílných vysévaèích byl zkonstruován nový
pohon se závažím umístìným ve spodní èásti.
Novinkou mlecích procesù je nabídka technologie
výroby „ATRIÈN͓ mouky. Jde o mouku s mechanicky
narušenými škrobovými zrny s cílem zvýšit vaznost vody.
Tato mouka se ale pouze pøidává do bìžné mouky. Pekaøi
mají zájem o zvýšení vaznosti, protože se tím zvyšuje
výtìžnost jejich výrobkù, a dokonce zde existuje vliv na
prodloužení doby spotøeby a èerstvosti pekaøských výrobkù. Pøi klasickém mlecím procesu rovnìž dochází
k poškození škrobu. Více je to u technologií Bühler, kde se
ve vìtší míøe používají hladké válce. Ménì je to u èeské
technologie pøevažujícího mletí do krupic. Ale ATRIÈNÍ
mouka je skuteènì o nìèem jiném.
Ve své podstatì existují dvì varianty. Velmi energeticky
nároèná je varianta s použitím kolíkových mlýnù. Firma
Bühler používá mlecí válcovou stolici se samostatnou pasáží (C1A = naše 1L). Hrubé krupice procházejí speciálnì
upravenou mlecí válcovou stolicí s hladkými válci, kde
pùsobí vysoký tlak. Stolice je k tomu upravena. Vznikají
vloèky (mouèné placièky), které se rozbíjejí na následujícím
kolíkovém mlýnì a poté postupují na vysévací systém.
Materiál je nutné chladit pomocí vzduchu.
Výkon je 400 kg/h/1 m válcù. Poškození škrobu je 25%
a vaznost této mouky je 88 – 90%. Bìžná pšenièná mouka
svìtlá má vaznost mírnì pøes 60% a poškození škrobu je do
10%. Pøidáním ATRIÈNÍ mouky do bìžné mouky napøíklad
v množství 10% se zvýší její vaznost, a pøitom se neporuší
další dùležité vlastnosti lepku, které jsou ve zpracovatel-
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Polyuretanové rámy NOVAPUR a nerezové vkládací rámeèky
ském procesu potøebné. ATRIÈNÍ mouku lze vyrábìt pøímo v prùbìhu hlavního mlecího procesu, nebo následnì
z vybraných produktù umístìných v zásobníku. Po výrobì
se tato mouka mùže dávkovat podle potøeby a požadavkù
zákazníkù do šarží, které jsou pro nì urèeny.
Váhy a dávkovaèe
Firna Bühler pøedstavila nový gravimetrický dávkovací
šnek a provedla pøehled všech vah a dávkovaèù, který je
uveden na schématickém obrázku. Podle konstrukce se
logicky liší i jejich pøesnost. Pokud jde o nový gravimetrický dávkovací šnek, tak pracuje s pøesností 2%, a proto se
používá spíše pro mìøení toku, napøíklad pøi plnìní pøepravníkù mouky. Potøeba použití zobrazených zaøízení
stále stoupá. Souvisí to s požadavky na vnitøní sledovatelnost tokù produktù a také s výrobou mouky na míru
a rùzných smìsí.
Zpracoval PAVEL FILIP
Pekaøova škola Profimix Svijany
Frma Profimix Svijany, která vznikla z pùvodního výrobního støediska Mlýna Perner Svijany, vybudovala a v bøeznu
otevøe vzdìlávací støedisko pro praktickou i teoretickou
výuku v oblasti pekaøských technologií a také technologií
úprav uživatelských vlastností mlýnských výrobkù. Investice byla podpoøena dotací ze strukturálních fondù EU
s èíslem projektu 5.2 SS 02/7430 a pøedstavuje hodnotu
5,5 milionu korun.
Hlavními dodavateli technologií se staly spoleènosti
Pekass s.r.o. (pekaøské technologie) a O.K. SERVIS BioPro
s.r.o. (laboratorní technika). Pekaøská technologie je složena
ze strojù o malém výkonu, ale umožòuje praktické ukázky
a cvièení. Mezi laboratorní technikou nechybí ani jeden z nejmodernìjších reologických pøístrojù MixolabChopin. Tento
pøístroj zde bude testován s cílem definovat rozdíly v namìøených hodnotách z dalších v praxi bìžnì používaných reologických pøístrojù. To má samo o sobì velký význam.
Škola bude mít tøi vzdìlávací moduly:
1. Vliv jakosti hlavních složek na charakteristiky výrobkù.
2. Vztah mezi parametry tìsta a jakostí vstupních surovin.
3. Vztah mezi jakostí vstupních surovin a režimem pekaøského zpracování.
Na své si zde mohou pøijít i mlynáøi. Nejenomže musí znát
teorii a umìt regulovat uživatelské vlastnosti mouky, ale také znát pekaøskou technologii, aby mohli lépe identifikovat
pøíèiny problémù kvality. Teoretické vzdìlávání bude vždy
vhodnì kombinováno s praktickým tak, aby došlo k ovìøení
pekaøským pokusem a objektivnímu hodnocení.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
Vodní mlýn u Veselých najdete v malebném koutku Radotínského potoka
na kraji obce Choteè. První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1666. Pøedkové rodu Veselých si toto místo vybrali za svùj domov v roce 1776 a od té doby
je tomu doposud. Souèasný pán domu Zdenìk Veselý je sedmou generací
mlynáøské rodiny Veselých. Právì on se snaží udržovat provozuschopnou
mlýnskou technologii a odhalovat taje i krásy mlynáøského øemesla široké
veøejnosti. Ze mlýna je dnes malé muzeum a pozvání na jeho prohlídku pøijala i redakce Mlynáøských novin.
Mlýn leží na èervené turistické
znaèce ze Zbraslavi a Radotína do Radotínského údolí a Chotèe na tzv. Staré mlýnské cestì. Do mlýnské usedlosti také patøí vodní nádrž s náhonem
a jezem, hospodáøské budovy s pøilehlými pozemky - asi 3ha polí, 1,5ha lesa
a obytná budova. Vlastní objekt mlýna
je dvoupodlažní a postaven v barokním slohu. Jeho historická hodnota
bezesporu nezpochybnitelná. Mlýnská technologii pochází z první poloviny 20.století, kdy rodina investovala
do zásadní modernizace mlýna. Ta
pokraèovala i po II. svìtové válce.
V roce 1942 bylo nahrazeno pùvodní
vodní kolo na vrchní vodu malou vodní
Francisovou turbínou. Ale pod vlivem
nových pomìrù byl otec souèasného
majitele donucen ukonèit mletí v roce
1951. Proto pan Zdenìk Veselý pracoval již v jiné profesi. Byl zamìstnán
jako energetik v rùzných podnicích
v Praze a okolí. Po roce 1989 se ale
spolu s otcem snažili znovu rozjet
mlýnskou výrobu. Zdenìk se vrací
k mlynáøské profesi, absolvuje rekvalifikaèní kurz a ve mlýnì v Chotèi se
v roce 1992 po ètyøiceti letech zaèala
zase mlýt mouka pro peèení chleba
a peèiva. Pøedpokladem byly znovu
vložené investice na opravu stavby,
pùvodní technologie a doplnìní nové
technologie. Vybudováno bylo malé
silo na obilí a pøíjmová linka. Ale brzy
bylo jasné, že je k dispozici málo energie a že je výroba nerentabilní, a nemùže konkurovat velkým mlýnùm. Proto
se mlýn v roce 1994 opìt zastavil.
Pan Zdenìk Veselý se nevzdává.
V roce 2009 mu pomohla iniciativa
svazku obcí s projektem „Stará mlýnská cesta“. V rámci projektu byla
vybudována pøednášková místnost.
U všech mlýnù byly také umístìny
informaèní tabule o jejich historii.
Ve mlýnì u Veselých pøibyla pec na
peèení chleba a doplnìna byla expozice o obilovinách a jejich významu ve
výživì. Prohlídka funkèní technologie
mlýna je ale nejatraktivnìjší a návštìv-
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
nost není zanedbatelná. Pøevažují školy, avšak èím dál tím více i turisté.
Atraktivní jsou „Kurzy na peèení chleba“. Zaèínají v bøeznu a organizuje je
obèanské sdružení Mlýnská chasa
(www.mlynska-chasa.webnode.cz).
Od roku 2009 se poøádá oslava Mlýnského dne. Stejné akce se poøádají
i v Evropì. Zvolen byl termín 16. kvìtna (nebo nejbližší volný den k tomuto
datu) na poèest svátku patrona èes-
kých mlynáøù sv. Jana Nepomuckého.
Letos to vychází na sobotu 18.kvìtna
od 10 do 17 hodin. Program bude bohatý. Chybìt nebude prohlídka mlýna
a peèení chleba. K tomu se pøidá malý
jarmark a malý kulturní program.
Pùvodní technologie je od firmy
„J. Kohout – Továrna pro stavbu mlýnù
a strojù“. Tyto stroje byly instalovány
postupnì v létech 1934 – 1949. Výjimku pøedstavuje pouze šrotovník (fa J.
Prokopa synové, Pardubice) ze 40. let
minulého století. Ten byl doplnìn v roce 1992 a pochází ze mlýna v Malých
Kyšicích u Unhoštì. Samozøejmì, že
všechny stroje ve mlýnì prošly dùkladnou technickou prohlídkou. Dohled nad prohlídkou a technologickými opravami ve mlýnì, vèetnì zaèátku
mletí, mìl pan Miloslav Vybral z Prahy.
Šastný pan otec Veselý mu asistoval.
Sekernické dokonèovací práce zajistil
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
truhláø pan Miroslav Dolejší z Chotèe.
V èistírnì jsou aspirátor, koukolník
a loupaèka. Mlýnskou èást tvoøí 3 mlecí válcové stolice, rovinný vysévaè
a èistièka krupic, která je napojena
na tlakový filtr s textilními hadicemi.
Míchaèky mouky jsou klasicky døevìné. Nová je èást sklenìného spádového potrubí. Zajímavé jsou transmise
a rùzná pøevodová ústrojí. Stroje jsou
ale pohánìny elektromotory.
Dùležitou souèástí mlýna je turbína
na výrobu elektrické energie. Voda,
která projde turbinou, se vrací zpìt
do Radotínského potoka. Souèasná
turbína prošla generální opravou
v r. 2008. Jde o Francisovu turbinu
s vodorovnou høídelí v betonové kašnì.
Sestává se z jednoho obìžného kola
14
MLYNÁØSKÉ NOVINY
o vnìjším prùmìru 390mm s 9 zalitými
lopatkami a rozvádìcího kola s pohyblivými regulaèními lopatkami. Užiteèný
spád je 5,9 m. Za jednu vteøinu proteèe turbinou až 160 litrù vody. Jako generátor je osazen asynchronní motor
7,5kW s 960 ot/min (MEZ Mohelnice).
Rozvádìcí kolo je ovládáno hydraulickým agregátem a vše øídí elektrická
jednotka od fy ing. Josef Èižinský.
Radotínský potok a mlýny
V polích mezi Pticemi a Úhonicemi
lze najít nìkolik moèálù, z nichž vyvìrají pramínky. Ty pak po vzájemném
spojení dají dohromady potùèek, jež je
zrozením Radotínského potoka, který
se za Úhonicemi stáèí k Drahelèicím,
kde pøijímá potùèky s vodou od Rudné
a Drahelèic. Dále obtéká Hoøelici (èást
Rudné) a míøí pøímo do Nuèic. Tady
v minulosti pøibíral vodu, kterou vyèerpávali tìžaøi železné rudy ze zatopených místních rudných ložisek. Poklidnì pak plyne do Tachlovic, kde pøijímá
potùèek od Dobøíèe. Pak dále uhání
k Chýnicím. I zde se posilní o trochu
vody z místního potùèku. Pod Chýnicemi se dostává do údolí, ve kterém
postupnì protéká Chotèí, lukami a lesy mezi Oøechem, Zadní Kopaninou
a Kosoøí. Tady, na rozhraní Choteèského a Radotínského údolí, se do Radotínského potoka vlévá Mlýnský potok, který pøivádí vody shora ze Zmrzlíka a Zadní Kopaniny. V posledním
úseku své cesty pak protéká Cikánkou
k Radotínu, kde u cementárny se posiluje o potùèek od Lochkova. Svoji pou
konèí pod Kostelem sv. Petra a Pavla
v Radotínì a vlévá se do Berounky.
Na své cestì voda od pramene urazí
22 øíèních kilometrù a velká èást potoku se nachází v CHKO Èeský Kras.
Na pøelomu 19./20. století voda
potoka pohánìla 19 z celkového poètu
21mlýnù. Povìtšinì šlo o objekty, kde
kromì mlýna, ve kterém nechybìl , se
nacházelo ještì hospodáøské stavení.
To proto, že k mlýnské nemovitosti
zpravidla pøináležely sousední pozemky. A z jejich užitku byla živena hospodáøská zvíøata, posléze k užitku
mnohdy poèetné mlynáøské rodiny.
Nezastupitelná role na tìchto nemovitostech pøipadla manželkám mlynáøù.
Kromì kuchynì, správy domácnosti
a dìtí mìly na starosti i krmení zvíøat
na dvoøe. V minulosti se nìkteré dostaly do situace, že muž-mlynáø napø.
utrpìl úraz ve mlýnì, èi dlouhodobì
onemocnìl, nebo dokonce na dlouhý
èas musel do války. Na mlýnech, kde
nemìli stárka, mletí zajišovaly právì
manželky mlynáøù, zpravidla s nejstarším synem.
Pro první dva mlýny ještì potok nemìl dost vody, a proto se k jejich pohonu využívalo nejdøíve páry a pozdìji
elektøiny. Na ostatních mlýnech voda –
v suchých létech toužebnì oèekávaná
– zprvu pohánìla mlýnská kola. Tam,
kde to šlo, volili kolo na „horní vodu“,
protože jeho úèinnost je vyšší. Rozhodující pro volbu tohokterého typu bylo
jediné – mít spád. Vodní kola zaèala
v 1. polovinì 20. století vytlaèovat turbiny. Nejinak tomu bylo i ve mlýnech
na Radotínském potoce, pøedevším
na støedním až dolním toku. Byly instalovány pøevážnì Francisovy turbiny
s horizontální høídelí osazené v otevøené betonové kašnì.
Poèet mlýnù v provozu na potoce
zaèal ale pøibližnì od 1.svìtové války
klesat. Dùvody byly rozlièné – konkurence, prùmyslový rozvoj ve všech
dalších odvìtvích, øešení dìdictví, ale
hlavnì politický vývoj. Velkým mezníkem pro ukonèení mletí v nìkterých
mlýnech byla nìmecká okupace. Tehdy zùstali v provozu (oficiálnì) pouze ètyøi mlýny. Byl to mlýn Valnohùv
v Nuèici, mlýn Veselých na Chotèi, mlýn Zadní Mašek na Zadní Kopaninì (v sousedství Cikánky) a mlýn
Pøední Mašek v Lochkovì (areál dnešní cementárny - mlýn zboøen v r.
1958). I pøes pøísný zákaz nìkde mlýn
pustili, napø. u Šarbochù na Cikánce
(mlýn zboøen v r.1958 pøi výstavbì cementárny). V roce 1945 byl provoz na
nìkterých mlýnech obnoven, ale po
krátkém èase zase ukonèen - z rùzných dùvodù. Provoz na všech zbylých mlýnech na Radotínském potoce
pak ukonèili politické zmìny na samém zaèátku padesátých let minulého
století. S prùmyslovým rozvojem
zmizely mlýny pøedevším na Cikánce
a v Radotínì, a z tìch zbylých, by mohl
každý vyprávìt o jiných tìžkostech.
Vždy napø. udržovat mlýn s náhonem
a k tomu pøilehlou usedlost v jakžtakž
udržitelném stavu bylo velice nároèné.
Urèitì také stojí za zmínku, že v souèasnosti, tj. na zaèátku 21. století jsou
majiteli mlýnských nemovitostí na potoce pouze v pìti pøípadech rodiny
posledních mlynáøù.
Výlet podél Radotínského potoka
po Staré mlýnské cestì, a už „po
svých“, èi na kole, se zastavením
i u tìch povìtšinì nìmých svìdkù,
ale poøád stojí za to!
(PF)
MLYNÁØSKÉ NOVINY
15
FUMIGAÈNÍ PØÍPRAVEK
URAGAN D2
BIOCID PRO MLÝNY
Vysoce úèinný s krátkou expozièní dobou
Jednorázové užití
Spolehlivý úèinek na skladištní i ostatní škùdce
Prokazatelné výsledky
Trvalé testování úèinnosti
Schválen pro použití v Evropské unii
APLIKACE
PRODUKT
Fumigace mlýnù, prázdných skladù
Profesionální aplikace specializovanými spoleènostmi
Široce užíván v Èesku
Rovnìž užíván v Nìmecku, Koreji, Francii,
na Novém Zélandì
Tuzemský výrobce s tradicí i budoucností
Úzká spolupráce výrobce s aplikaèními firmami (DDD firmy)
Spolupráce výrobce s vìdeckou sférou
Inovaèní proces výrobku
Vyrábí: Luèební závody Draslovka a.s. Kolín
VÝROBCE
www.draslovka.cz
Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip.
Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected]
DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov.
ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921