Dubáček 06/2004

èerven
2004
10Kè
U
Slovo úvodem
Milí obèané.
Mìsíc kvìten byl pro nás mìsícem zmìny. Naše zemì pøistoupila k èlenským státùm EU. Dá se øíci, že kromì nìkolika zmìn
zákonù, které jsme zaregistrovali hlavnì zdražením, jsme to osobnì ještì nepocítili. Nejsme tak blízko hranic, abychom si ihned
každý mohli vyzkoušet pøestoupit hranice pouze na obèanku. A tak
doufám, že kromì zjednodušeného cestování nám zaèlenìní do
evropského celku pøinese i jiné výhody.
V kvìtnu také vrchní soud rozhodl kauzu o vylouèení našich
nemovitostí z konkurzní podstaty. Potvrdil rozsudek krajského
soudu, který øíká, že nemovitosti byly zastaveny bez souhlasu
zastupitelstva. Mìsto Dubá vyhrálo letitý spor a je na místì
podìkovat Mgr. Sochovi, který tuto kauzu pøivedl k soudu, i paní
JUDr. Zejdové naší právní zástupkyni, se kterou jsme soud vyhráli. Pro mìsto Dubou to znamená, že všech 14 objektù je bez
zástavního bøemene a patøí opìt mìstu. Jako starostka našeho
mìsta jsem si oddychla, jako obèan si pomyslím na další miliony, které zaplatíme my všichni, protože oddlužení bank bylo
zaplaceno z našich penìz. Z penìz, které bychom potøebovali
napøíklad ve školství nebo na opravy silnic.
Jsem ráda, že nám ministerstvo pro místní rozvoj pøidìlilo
dotaci ve výši 2 750 000,– Kè na rekonstrukci bývalého závodu
Elite na byty. V objektu by mìlo být 5 bytù a jeden obchod.
O tom, jestli se budou byty stavìt, jaká bude celková investice
a kdo je bude stavìt, se bude jednat na pøíštím zasedání zastupitelstva. Urèitì bych uvítala, kdyby další objekt na námìstí ožil.
Vím, že spousta z Vás by uvítala vrácení výrobny punèoch, nebo
jinou výrobu. Bohužel situace v našem státì je taková, že zamìstnancù ve výrobì ubývá. Snažila jsem naléhat na odborníky
z Kutné hory, kteøí pøijeli udìlat posudek na ilegální výrobní linku
objevenou v bývalé mlékárnì, a zde otevøou poboèku Phillip
Morris a.s. Ale i když lidi kouøí èím dál více, stroje jsou tak
dokonalé, že potøebují minimální obsluhu. Žasla jsem kolik cigaret vyrobí 10 bulharských dìlníkù.
Teï vážnì. V Dubé bylo k 30. 4. 2004 celkem 93 nezamìstnaných, z toho 43 mužù a 46 žen, to znamená nezamìstnanost
10,6 %, což je oproti republikovému prùmìru (13,7 %) menší
než prùmìrná. Urèitì je to ovlivnìno sezónními pracemi. Vždy
u našeho úøadu je zamìstnáno 15 lidí a další 2 v mìstských
lesích. Trochu se bojím následkù zákonù, které pøijímá v poslední dobì naše vláda. Pøipadá mi, že drobné živnostníky nemotivují, ale spíše odrazují. I když se zdá, že není v naší moci znìní
zákonù ovlivnit, budu si to pamatovat pøi pøíštích volbách. I když
se snažíme, vytvoøili jsme pro obèany jen 2 trvalá a nìkolik
doèasných pracovních míst v rámci VPP. Mìstské zastupitelstvo
Mìsto Dubá nabízí
k odprodeji
novinový stánek,
který sloužil jako pokladna
v autokempu Nedamov.
Cena dohodou
2
urèitì uvítá jakoukoliv iniciativu vedoucí k zvýšení zamìstnanosti
v našem mìstì; investor, který by mìl vážný a konkrétní zámìr,
je vítaný. Pøíležitostí pro naše obèany se možná stane nìkterá
z aktivit obce Ralsko. Je to oblast po odchodu armády podporovaná a má nìkolik zámìrù, které v pøípadì úspìchu mohou pøinést až nìkolik set pracovních míst.
Dalším v poslední dobì øešeným problémem (i když v porovnání se soudním sporem se zdá banální) je nepoøádek a pøistavený kontejner u mìstského domu, kde žije rodina Kicova.
Abych uvedla vìc na správnou míru (Kicovi se na mì jistì nebudou zlobit, když o nich píši), kontejner jsme pøistavili až po
podepsání vzdání se nároku na sociální dávky na vyúètování
kontejneru. Co se týká poplatkù za odpady, až na dva poplatníky
mají u Kicù všichni na první pololetí zaplaceno. Odpady jsou
stálý problém a v dnešním Dubáèku se doètete, jak jsou za nì
vybrány poplatky. V pøíštím èísle Vás budeme informovat o probíhajících exekucích.
A protože je pøedprázdninový èas ještì trochu o koupališti.
Jistì jste si všimli nìkolika málo zmìn. Snažíme se zlepšit
vzhled autokempu, proto nový plot s informaèní cedulí. Bude
nová pokladna se sociálním zaøízením pro personál, budeme se
snažit rozšíøit areál o prostor za letním kinem. Dobrá zpráva pro
dìti – bude klouzaèka a pro dospìlé minigolf. Doufáme, že obojí
pøiláká další návštìvníky a pro naše obèany rozšíøí možnosti trávení volného èasu. Minigolf je pøenosný a po sezónì ho mùžeme umístit napø. ke školnímu høišti. Navíc to bude další výdìleèná èinnost a pøedpokládáme návratnost investice za cca 2 – 3
roky. K diskusi na téma autokemp Nedamov jsme ve výkladu
obchodu paní Jelenové zveøejnili studii rozvoje autokempu, ke
které se mùžete vyjadøovat. Budeme rádi, když budeme znát
názory a požadavky na sportovnì-rekreaèní zaøízení, které by
mìlo všem sloužit k pøíjemnému prožití letních mìsícù.
Pøeji Vám všem krásné poèasí.
Hana Pejpalová – starostka mìsta
Vážení obèané
Kulturní komise pøipravila na 26.6.2004 „Letní slavnosti“ zamìøené letos na setkání rodákù. Doufáme, že
slavnosti pøilákají spoustu návštìvníkù z blízka i daleka. Prosíme proto všechny, kdo mají možnost, aby si
uklidili pøed svými nemovitostmi. Zamìstnanci údržby
mìsta nemohou stihnout vše, ale jistì všichni chceme
ukázat naše mìsto v co nejkrásnìjší podobì.
Vážení chalupáøi a chataøi
Rádi bychom Vás pozvali na setkání s radnicí.
Víme, že i Vy jste souèást našeho mìsta a jeho okolí.
Chceme se s Vámi na tomto setkání seznámit,
slyšet Vaše názory a nápady. Vás jistì zajímá,
jak to je napøíklad s tou Vaší rozbitou silnicí
a nebo prázdnou nádrží.
To všechno a ještì spoustu dalšího mùžeme probrat na
Chalupáøském fóru v sobotu 19.6.2004 od 930
v sále restaurace Zátiší (bývalé kino).
Mìsíèník informací z Dubé a okolí -
Dubáèek
A
MÌSTO DUBÁ POØÁDÁ
A
L E T N Í S L A V N O S T I
– SRAZ RODÁKÙ
26. èervna na autobusovém nádraží v Dubé
10,00 – 12,00 Dechový soubor ŽOSANKA z Èeské Lípy + DUBSKÉ
MAŽORETKY
13,00
projev starostky mìsta Dubá
13,10 – 16,00 Písòový koncert Miloslava Dvoøáka s humorem konferenciéra
Viktora Linharta a dalšími hosty
V pøestávce – od 14,00 hodin vystoupí:
Taneèní country kroužek ze ZŠ Dubá
Dìti z Dìtského domova v Deštné zahrají moderní pohádku
16,00 – 17,30 Koncert hudební skupiny AND THE END – ve stylu slavných
THE BEATLES
18,00
Country zábava se skupinou MALVAZ z Varnsdorfu
21,00
ve Døevèicích u Imesty – divadlo Ty-Já-Tr a hra Sen noci
Svatojánské.
Od 15,00 hod. Slavnostní mše v kostele Nalezení sv. Køíže vedená generálním
vikáøem
Po celý den bude otevøena výstava dávného dìtského výtvarného kroužku
pøi Základní škole v Dubé z let 1959 – 1964
po názvem „NÁVRAT TAM, KDE JSME KDYSI ZAÈÍNALI“.
Souèástí výstavy budou i historické fotografie z Dubska.
V mìstské šatlavì - výstava historického vývoje Dubé.
V Mateøské škole v Dubé bude od 12,30 hodin vystoupení školkových dìtí.
V pøípadì zájmu bude umožnìna prohlídka celého areálu.
V Základní škole Dubá bude umožnìna od 13,00 do 15,00 hodin prohlídka školy.
Dubští hasièi pøedvedou svou historickou i souèasnou techniku.
Pøíjemné prožití dne v Dubé bývalým i souèasným spoluobèanùm a všem hostùm pøeje
kulturní komise mìsta Dubá.
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a okolí
R
3
Støípky z radnice
*
MÁ VÙBEC CENU TØÍDIT ODPADY?
Ano má to cenu, samozøejmì. Hlavní dùvod je ekologický, co
s tìmi všemi lahvemi a obaly od nápojù a potravin, které dennì používáme. Jak to na Zemi bude vypadat za pár let, když se
nepostaráme o kvalitní a cílenou likvidaci???
Naše dìti se to již uèí. Napøíklad na naší škole dìti tøídí nejrùznìjší odpad a jde jim to docela dobøe. Ale co my? Dáte nám
za pravdu, že ne vždy umìlohmotnou láhev od oblíbené minerálky sešlápnete a odnesete do kontejneru na plasty. Jednoduše
se hodí do popelnice a v horším pøípadì do kotle. I takoví lidé
se najdou, co zamoøují ovzduší nám všem.
Nechceme nikoho nutit ani pouèovat, ale èím více bude od-
padkù v popelnicích, které tam nepatøí, tím také dražší bude jeho
odvoz. Proè platit víc, než musíme…? Staèí tak málo. Odpady
tøídit podle druhù, plastové láhve sešlapávat a trochu myslet na
to, co dìláme.
Poplatky za likvidaci odpadù budou stále stoupat, a pokud
se aktivnì nebudeme podílet na likvidaci a tøídìní, zaplatíme
ještì o mnoho víc. A hlavnì naše dìti se to do budoucna
nenauèí. To, že tøídily odpad na základní škole, rychle zapomenou, ale když uvidí, jak se i doma tøídí, a že to není nic
tìžkého, tak si myslíme, že si to ponesou do dalších let.
Ekologická komise
INFORMACE PRO OBÈANY
Za 1. pololetí 2004 zaplatilo poplatek za provoz systému shromažïování, sbìru, pøepravy, tøídìní, využívání a odstraòování komunálních odpadù celkem 1 716 obèanù, z toho 1 197 trvale
bydlících a 519 majitelù rekreaèních objektù.
K 30. 4. 2004 dluží mìstu Dubá poplatek ještì 578 obèanù.
Tyto høíšníky upozoròujeme, že podle obecnì závazné vyhlášky
mìsta Dubá è. 1/2003 se poplatek za odvoz odpadù uhrazený
po 1. 4. 2004 zvyšuje o èástku 200,– Kè. Od 1. 7. 2004 se zvyšuje
na trojnásobek, t. j. na èástku 600,– Kè za 1. pololetí.
Za rok 2002 a 2003 dluží obèané mìstu za odvoz odpadù
èástku 56 652,– Kè.
V pøíštím vydání si o vymáhání dluhù za minulá období a o tom,
jak jsme byli úspìšní, povíme více.
Dále prosíme obèany, aby si vyzvedávali v pokladnì MìÚ Dubá
evidenèní známky na popelnice, a to již i na velké plastové o objemu 240 l. Postupnì by tak mìly být oznaèeny všechny vyvážené
popelnice evidenèním èíslem nejpozdìji do konce mìsíce èervna.
Od 1. 7. 2004 by se neoznaèené popelnice pøestaly vyvážet.
L. Plzáková
ZTRÁTY A NÁLEZY
SRAZ RODÁKÙ
Jelikož je už venku teplo, chodí více lidí na procházky a více
nìco ztrácejí. Hledáte-li klíèe od domu – máme zde na MìÚ již
troje. Znovu žádám všechny nálezce, aby nalezené vìci dopravili k p. Marklové na MìÚ. Prùbìžnì budu zveøejòovat seznam
nalezených vìcí v Dubáèku a na vývìsních plochách v Dubé.
Dìkuji všem, kteøí nejsou lhostejní.
M. Marklová
26. 6. 2004 bude v Dubé na autobusovém nádraží letní slavnost
mìsta s podtitulem Sraz rodákù. Pøi této pøíležitosti naše mìsto
navštíví lidé, kteøí se zde narodili nebo zde nìjakou dobu žili,
èi chodili do školy. Pro nì a všechny naše obèany i hosty bude
pøipraven zábavný program. Vìøíme, že každý si v programu
najde nìco, co ho zaujme.
Kulturní komise
INFORMACE O VOLBÁCH DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Vstupem Èeské republiky do Evropské unie k 1. kvìtnu 2004 vzniklo obèanùm Èeské republiky obèanství Evropské unie, a tím i právo
volit své zástupce do zastupitelského orgánu Evropské unie –
Evropského parlamentu. Zpùsob volby do Evropského parlamentu v Èeské republice upravuje zákon ÈR è. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pìti let. Volby do Evropského parlamentu pro období let 2004 – 2009 se budou konat ve všech èlenských státech Evropské unie. V Èeské republice probìhnou tyto
volby ve dnech 11. a 12. èervna 2004, tj. první den voleb pátek
(hlasovat se bude od 14.00 hodin do 22.00 hodin) a druhý den
voleb sobota (hlasovat se bude od 8.00 hodin do 14.00 hodin).
V obci Dubá jsou v rámci tìchto voleb ustanoveny tøi volební
okrsky:
okrsek è. 1 – Dubá, volební místnost je na Mìstském úøadì
Dubá, pro oprávnìné obèany s adresou místa trvalého pobytu:
Dubá (Dubá, Rozprechtice, Vrabcov, Krèma, Malý Mlýnek), Nový
Berštejn, Horní Dubová Hora, Korce, Plešivec, Horky, Nedamov,
Køenov, Panská Ves, Dražejov, Nedvìzí a Kluk
okrsek è. 2 – Døevèice, volební místnost je v objektu è.p. 1 ve
Døevèicích – 1. patro, pro oprávnìné obèany s adresou místa
trvalého pobytu: Døevèice, Zátyní, Lhota, Heømánky a Sušice,
okrsek è. 3 – Deštná, volební místnost je v objektu è.p. 9
v Deštné – 1. patro, pro oprávnìné obèany s adresou místa trvalého pobytu: Deštná, Zakšín a Bukovec.
4
Právo volit na území Èeské republiky do Evropského parlamentu má každý obèan Èeské republiky, který alespoò druhý den
voleb dosáhl vìku 18-ti let. Dále potom obèan jiného èlenského
státu Evropské unie, který alespoò druhý den voleb dosáhl vìku
18-ti let a má po dobu nejménì 45 dnù na území ÈR pobyt a je
veden v evidenci obyvatel. Podmínkou výkonu volebního práva
je zápis obèana ÈR do seznamu volièù pro volby do Evropského
parlamentu. Vychází se ze stálého seznamu volièù, který vede
a aktualizuje pøíslušný obecní úøad. Vzhledem k tomu, že volební
zákon neumožòuje dopsání volièe do výpisu ze seznamu volièù
v prùbìhu voleb pøímo ve volební místnosti, bylo by úèelné, aby
si volièi v pøípadì svých pochybností ovìøili svùj zápis ve stálém
seznamu volièù nejpozdìji do 12.5.2004. Ve volbách do Evropského parlamentu bude možno volit také na volièský prùkaz, který
vydá obecní úøad tìm volièùm, kteøí nemohou nebo nechtìjí
volit ve svém volebním okrsku.
Hlasování ve volební místnosti:
Voliè k tomu, aby mohl hlasovat, prokáže po pøíchodu do volební
místnosti svou totožnost, státní obèanství a skuteènost, že má na
území Èeské republiky povolení k pobytu. Volièe, který není
zapsán ve výpisu ze seznamu volièù, nelze již do tohoto seznamu v den voleb dopsat a umožnit tak hlasování. To neplatí,
pokud voliè hlasuje na volièský prùkaz.
Po záznamu ve výpisu ze seznamu volièù obdrží voliè od
Mìsíèník informací z Dubé a okolí -
Dubáèek
okrskové volební komise prázdnou úøední obálku. Na žádost
volièe mu okrsková volební komise vydá hlasovací lístky. Voliè
hlasuje osobnì, zastoupení není pøípustné. Po obdržení úøední
obálky, popøípadì hlasovacích lístkù, se musí voliè odebrat do
prostoru urèeného k úpravì hlasovacích lístkù, kde nesmí být nikdo
pøítomen zároveò s volièem, a to ani èlen okrskové volební komise. V tomto prostoru vloží voliè do úøední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku mùže pøitom zakroužkováním
poøadového èísla nejvýše u dvou kandidátù uvedených na témže
hlasovacím lístku vyznaèit, kterému z kandidátù dává pøednost.
Jiné úpravy na hlasovacím lístkù se neprovádí.
Voliè hlasuje tak, že vloží úøední obálku s hlasovacím lístkem pøed okrskovou komisí do volební schránky. S volièem, který
nemùže sám upravit hlasovací lístek pro tìlesnou vadu a nebo
nemùže èíst nebo psát, mùže být v prostoru urèeném pro úpravu
hlasovacích lístkù pøítomen jiný voliè a hlasovací lístek za nìho
v souladu upravit, vložit do úøední obálky a vhodit do volební
schránky.
Hlasování na volièský prùkaz:
Pokud voliè nebude moci nebo nehodlá volit ve svém volebním
okrsku, kde je zapsán v seznamu volièù do Evropského parlamentu, mùže nejpozdìji do 27.5.2004 požádat obecní úøad o vydání volièského prùkazu, který ho opravòuje hlasovat v kterémkoliv
volebním okrsku na území Èeské republiky. Voliè který se dostaví
do místnosti s volièským prùkazem je povinen po prokázání shora uvedených skuteèností tento prùkaz odevzdat okrskové volební
komisi, která jej pøiloží k výpisu ze seznamu volièù pro volby do
Evropského parlamentu a volièe do tohoto výpisu dopíše. Zároveò
mu vydá hlasovací lístky a úøední obálku.
Hlasování mimo volební místnost do pøenosné volební schránky:
Voliè mùže požádat ze závažných, zejména zdravotních, dùvodù
obecní úøad a ve dnech voleb okrskovou komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu
volebního okrsku, pro který byla volební komise zøízena. V takovém
pøípadì okrsková volební komise vyšle k volièi dva své èleny s pøenosnou volební schránkou, úøední obálkou a hlasovacími lístky.
Další podrobnìjší informace k volbám do Evropského parlamentu jsou zveøejnìny na internetových stánkách Ministerstva
vnitra ÈR: www.mvcr.cz.
Bedøich Janïourek, tajemník MìÚ Dubá
PØÍRUÈKA PRO VLASTNÍKY PAMÁTEK
Vážení pøátelé.
V Libereckém kraji je prohlášeno celkem 3 178 nemovitostí
a movitostí za kulturní památky. Na území našeho kraje se nachází 35 památkovì chránìných území, z toho je 15 mìstských
památkových zón, 8 vesnických památkových rezervací, 5 vesnických památkových zón a 2 krajinné památkové zóny. 48 % památek je v držení fyzických osob, 25 % je v majetku obcí, 14 % patøí
církvím, 6 % spravují právnické osoby a 7 % je v majetku státu
(napø. zámek Sychrov, Frýdlant, Lemberk, Bezdìz a další).
V letošním roce rozdìlíme na pøímou obnovu památek v Libereckém kraji pøes devìt a pùl milionu korun. Z Ministerstva kultury jsme dostali pøíspìvek 8 762 000 Kè, z rozpoètu Libereckého
kraje jsme pøidali 500 000 Kè a v grantových programech rozdìlíme 300 000 Kè.
To jsou peníze, které pùjdou z Libereckého kraje na pøímou
podporu obnovy kulturních památek; kromì toho existují ještì
rùzné programy, z nichž lze získat peníze na památky, napø. Program záchrany architektonického dìdictví, Havarijní a støešní fond,
Program regenerace mìstských památkových rezervací a mìstských památkových zón aj. Každoroènì také pøispìjeme èástkou
okolo 100 000 Kè na podporu nejrùznìjších kulturních akcí, které
se konají na památkových objektech v rámci Dnù evropského dìdictví. Vloni šlo na obnovu kulturních památek v Libereckém kraji
pøibližnì 10 % z toho, co máme k dispozici letos.
Naším zájmem je, aby všechny památky na našem území
byly pokud možno v dobrém technickém stavu. V loòském roce
jsme zpracovali Koncepci úèinnìjší podpory rozvoje památkové
péèe v Libereckém kraji, v níž jsme nejen zanalyzovali souèasný stav památek v kraji a sestavili seznam sta nejohroženìjších
a nevyužívaných památek na území kraje, ale navrhli jsme i systém, jak by se Liberecký kraj mohl finanènì podílet na obnovì
a zachování památkového fondu. Dali jsme si ambiciózní cíl pøesvìdèit samosprávu Libereckého kraje, aby vedle každodenních
povinností financovat školy nebo udržovat silnice nezapomínala ani na oblast památek.
Pro laickou i odbornou veøejnost, ale pøedevším pro vlastníky
kulturních památek jsme poèátkem kvìtna letošního roku vydali
na internetových stránkách Libereckého kraje publikaci Prùvodce
památkovou péèí. Na tøiceti šesti stránkách doplnìných barevnými
fotografiemi uveøejòujeme øadu praktických rad jak se zachovat
v rùzných životních situacích, které mohou nastat okolo kulturních
památek, pøehled o vývoji památkové péèe na území ÈR od poloviny 19. století, samostatná kapitola je vìnována vztahu archeologie a pøíslušných zákonù, formou otázek a odpovìdí pøibližujeme
vlastníkùm kulturních památek jejich práva a povinnosti vyplývající ze zákona o státní památkové péèi. Kapitola vìnovaná archeoDubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a okolí
logii je doplnìna i o seznam organizací oprávnìných provádìt
archeologický výzkum, které zøizuje Liberecký kraj.
Zájemci najdou na internetových stránkách na adrese
www.kraj-lbc.cz odpovìdi na otázky, co dìlat, když napø. kupují
památku, když ji chtìjí zrestaurovat, kam se obrátit s žádostí
o finanèní pøíspìvek, co když vlastní nemovitost, která stojí v památkovì chránìném území, jaká jsou daòová zvýhodnìní pro
vlastníky památek, jak postupovat v pøípadì archeologického
nálezu a spoustu dalších užiteèných a praktických rad a informací.
Text zpracovali externisté z oboru památkové péèe a archeologie.
Naším zámìrem bylo, aby se laická i odborná veøejnost
a pøedevším vlastníci kulturních památek populární formou dozvìdìli jaká mají práva a naopak povinnosti ve vztahu ke kulturním
památkám.
Publikace je k dispozici všem zájemcùm na internetových
stránkách Libereckého kraje na adrese www.kraj-lbc.cz
Ing. Jaroslav Zámeèník, CSc.
radní Libereckého kraje povìøený øízením
resortu kultury a památkové péèe
OZNÁMENÍ
V mìsíci kvìtnu zastupovala MUDr. Pavla Gotvalda dìtská lékaøka MUDr. Zina Ropková, která ordinuje ještì v Èeské Lípì
v pøízemí dìtské nemocnice (tel. 487 520 615).
ordinace Po 8,00 – 11,00 Èeská Lípa
Út 7,30 – 10,00 Èeská Lípa
10,30 – 12,30 Dubá
13,00 – 14,30 Èeská Lípa
St 8,00 – 11,00 Èeská Lípa
Èt 7,30 – 11,00 Dubá 12,00 – 14,00 Èeská Lípa
Pá 8,00 – 11,00 Èeská Lípa 12,00 – 14,00 Dubá
Od 1. 6. 2004 bude MUDr. Ropková ordinovat již oficiálnì ve
dvou støediskách – v Èeské Lípì a v Dubé. Ordinaèní hodiny
pro dìti a dorost v Dubé budou od 1. 6. rozšíøeny o pondìlí:
7,30 – 9,30 Dubá 10,00 – 13,00 Èeská Lípa
ostatní dny zùstávají jako v kvìtnu.
Prosíme, pøijïte své dìti zaregistrovat k sestøe J. Fuxové.
Od 7. 7. do 30. 7. 2004 má MUDr. Ropková øádnou dovolenou,
zastupuje MUDr. Zdena Nováková v dopoledních hodinách.
Tel.: 483 853 331, adresa ordinace: Bulharská 2973 – Lékaøský
dùm, naproti autobusovému nádraží v Èeské Lípì.
Dìtská pohotovost – 1. patro dìtské nemocnice:
všední dny 15,30 – 7,00
sobota, nedìle a svátky 7,00 – 7,00
5
Usnesení z veøejného zasedání
mìsta Dubá
Zastupitelstvo mìsta Dubá na svém zasedání è. 6/2004 ze dne
13. kvìtna pøijalo následující usnesení:
1) SCHVÁLILO program zasedání zastupitelstva è. 6/2004.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
2) ZKONTROLOVALO usnesení zastupitelstva è. 5/2004 ze dne
8.dubna 2004,
VZALO NA VÌDOMÍ zprávu è. 5/2004 kontrolního výboru zastupitelstva, viz pøíloha k nahlédnutí na MìÚ Dubá.
3a) JMENOVALO nového èlena finanèního výboru zastupitelstva
paní Hedviku Dostálovou, bytem Dubá.
protinávrh zastupitele Stanislava Èerveného
navržen pan Ing. Petr Pícha, bytem Dubá
(neschváleno)
hlasy pro: 5 hlasy proti: 0 zdrželo se: 5
návrh finanèního výboru zastupitelstva
navržena paní Hedvika Dostálová, bytem Dubá
(schváleno)
hlasy pro: 6 hlasy proti: 0 zdrželo se: 4
3b) JMENOVALO nového èlena majetkového výboru zastupitelstva pana Ing. Jaroslava Ptáèka, bytem Dubá.
protinávrh starostky
navržen pan Ing. Jaroslav Ptáèek, bytem Dubá
(neschváleno)
hlasy pro: 5 hlasy proti: 1 zdrželo se: 4
návrh majetkového výboru zastupitelstva
navržen pan Václav Adamec ml., bytem Døevèice
(neschváleno)
hlasy pro: 2 hlasy proti: 2 zdrželo se: 6
protinávrh starostky
znovu navržen pan Ing. Jaroslav Ptáèek, bytem Dubá
(schváleno)
hlasy pro: 8 hlasy proti: 1 zdrželo se: 1
komentáø starostky: Oba výše uvedené výbory zastupitelstva
jsou pìtièlenné, bylo zapotøebí doplnit èleny.
4a) ROZHODLO na návrh majetkového výboru zastupitelstva na
základì písemné žádosti è.ev. 17/04, vyhlásit a zveøejnit prodej
mìstských pozemkù: èásti p.p.è. 377, trvalý travní porost o výmìøe
cca 300 m2, p.p.è. 378/2, orná pùda o výmìøe 690 m2,
p.p.è. 378/3, orná pùda o výmìøe 651 m 2, v obci Dubá, katastrální území Dubá.
NESCHVÁLILO na návrh majetkového výboru zastupitelstva
na základì stejné písemné žádosti, vyhlášení a zveøejnìní prodeje mìstského pozemku: p.p.è. 2999, ostatní plocha o výmìøe
692 m 2, v obci Dubá, katastrální území Dubá, nebo se jedná
o mìstskou úèelovou komunikaci.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
komentáø starostky: Jedná se o pozemky nad lesíkem u bývalé
staré školky.
4b) ROZHODLO na návrh majetkového výboru zastupitelstva na
základì písemné žádosti è.ev. 16/04, vyhlásit a zveøejnit prodej
mìstských pozemkù: st.p.è. 759, zastavìná plocha o výmìøe
30 m 2, p.p.è. 626/8, ostatní plocha o výmìøe 941 m2, v obci
Dubá, katastrální území Dubá.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
komentáø starostky: Tento pozemek je v dlouhodobém pronájmu
a nájemce má zájem jej odkoupit.
4c) NESCHVÁLILO na návrh majetkového výboru zastupitelstva
na základì písemných žádostí è.ev. 12/04 a 13/04, vyhlášení
a zveøejnìní prodeje mìstského pozemku: èásti p.p.è. 1492/1,
ostatní plocha o výmìøe cca 600 m2, v obci Dubá, katastrální
území Dražejov u Dubé, nebo se jedná o pozemek, jenž leží
v komplexu mìstských pozemkù na návsi na Dražejovì.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
6
)
komentáø starostky: Zde se jedná o pozemek na návsi na
Dražejovì, proto zastupitelstvo nechce tento pozemek (ani èást)
prodávat.
4d) ODLOŽILO na návrh majetkového výboru zastupitelstva na
základì nové opakované písemné žádosti è.ev. 359, vyhlášení
a zveøejnìní prodeje mìstského pozemku: p.p.è. 24/4, zahrada
o výmìøe 1 495 m2, v obci Dubá, katastrální území Døevèice, a to
do doby celkového doøešení záležitosti týkající se vybudování
kanalizace ve Døevèicích. Co se týèe pøedloženého návrhu smlouvy o smlouvì budoucí na prodej pøedmìtného pozemku, je tato
smlouva za podmínek, které si klade žadatel pro mìsto Dubá
neakceptovatelná.
hlasy pro: 9 hlasy proti: 0 zdrželo se: 1
4e) SCHVÁLILO na návrh majetkového výboru zastupitelstva prodej mìstského pozemku (již vyhlášeného a zveøejnìného k prodeji, písemná žádost è.ev. 10/04): p.p.è. 29/1, zahrada o výmìøe
1 401 m2, v obci Dubá, katastrální území Lhota u Døevèic. Strana kupující je: RNDr. Václav Cílek, bytem Praha, kupní cena èiní
60,– Kè za 1 m2 pozemku, to je celkem 84 060,– Kè plus správní
poplatky, se splatností pøi podpisu kupní smlouvy.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
4f) SCHVÁLILO na návrh v majetkovém výboru zastupitelstva
v rámci pøipravované privatizace mìstských objektù (12 bytových
jednotek) è.p. 8 a è.p. 9 na Novém Berštejnì vèetnì dalšího
pøíslušenství, následující postup privatizace:
– každému uživateli (nájemci) bytu v objektu è.p. 8 prodat podíl
ideální 1/6 tohoto domu, vèetnì podílu ideální 1/6 na st.p.è.
509, zastavìná plocha o výmìøe 208 m 2 (pozemek, na kterém
tento objekt stojí), v obci Dubá, katastrální území Dubá, èást obce
Nový Berštejn,
– každému uživateli (nájemci) bytu v objektu è.p. 9 prodat podíl
ideální 1/6 tohoto domu, vèetnì podílu ideální 1/6 na st.p.è.
510, zastavìná plocha o výmìøe 208 m 2 (pozemek, na kterém
tento objekt stojí), v obci Dubá, katastrální území Dubá, èást obce
Nový Berštejn,
– každému uživateli (nájemci) bytu v objektech è.p. 8 a è.p. 9
prodat podíl ideální 1/12 k èástem p.p.è. 484/4, ostatní plocha
o výmìøe cca 200 m2 (èásti pozemku, na kterém je vybudován
vodní vrt vèetnì ochranného pásma, a na kterém je dále umístìna žumpa), v obci Dubá, katastrální území Dubá, èást obce Nový
Berštejn, vèetnì podílu ideální 1/12 k tomuto vodnímu vrtu
a žumpì.
Co se týèe výše kupní ceny je stanovena v celkové výši
60 000,– Kè za jeden uvedený podíl. Na dalším veøejném zasedání zastupitelstva mìsta Dubá bude po geometrickém zamìøení
prodávaných èástí pozemkù, již pøedložen jednoznaèný návrh na
prodej pøedmìtných podílù konkrétním osobám.
protinávrh místostarosty:
Navrhuji stejné podmínky prodeje, tak jak je pøedložil majetkový výbor zastupitelstva, kupní cenu však navrhuji 55 000,– Kè
za jeden pøedmìtný podíl.
(neschváleno) hlasy pro: 2 hlasy proti: 5 zdrželo se: 3
protinávrh starostky
Navrhuji stejné podmínky prodeje, tak jak je pøedložil majetkový výbor zastupitelstva, kupní cenu však navrhuji 50 000,– Kè
za jeden pøedmìtný podíl.
(neschváleno)
hlasy pro: 3 hlasy proti: 5 zdrželo se: 2
návrh majetkového výboru zastupitelstva
Navrženy výše uvedené podmínky prodeje s kupní cenou
60 000,– Kè za jeden pøedmìtný podíl.
Mìsíèník informací z Dubé a okolí -
Dubáèek
(schváleno)
hlasy pro: 7 hlasy proti: 0 zdrželo se: 3
komentáø starostky: Zastupitelé schválili prodejní cenu
60 000,– Kè, v pøípadì, že nebudou mít zájem nájemníci, mùže
jednotlivé byty a podíly nemovitostí-pozemkù koupit jiný zájemce.
Nájemníci budou však první, komu se prodej nabídne.
hlasy pro: 9 hlasy proti: 0 zdrželo se: 1
komentáø starostky: Každý nájemce pøed podepsáním nájemní
smlouvy mìl možnost si stánek osobnì prohlédnout a svobodnì
se rozhodnout zda chce nájemní smlouvu uzavøít. A proto se
žádosti paní Kejhové nevyhovìlo.
4g) SCHVÁLILO po projednání v majetkovém výboru zastupitelstva zámìr starostky na základì vypsané písemné nabídky na
pronájem nebytových prostor (1 místnost o výmìøe 15 m2)
v 1. patøe v mìstském objektu è.p. 192 ve Školní ulici v Dubé,
tyto nebytové prostory pronajmout žadatelùm panu Ing. Janu
Daleckému, bytem Dubá, a panu Danielu Nìmcovi, bytem Èeská
Lípa.
– úèel využití: k provozování hudební tvorby
– nájemní doba bude uzavøena ode dne 1.7. 2004 na dobu neurèitou s výpovìdní lhùtou tøi mìsíce
– nájemné je stanoveno ve výši 3 000,– Kè za rok splatné ve
dvou pololetních splátkách
– nájemce bude dále hradit veškeré energie spojené s provozem
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
komentáø starostky: Jedná se o prostory v budovì pošty. Vzhledem k tomu, že se chystá k letním slavnostem opìt výstava historických fotografií a navíc ještì výtvarných prací bývalých žákù
pana uèitele Kudrny, budou prostory volné až výstava skonèí.
6d) DOPORUÈILO na návrh finanèního výboru zastupitelstva starostce provést úpravu nájemní smlouvy na pronájem mìstských
nebytových prostor (ordinace dìtského lékaøe na radnici v Dubé),
a to v bodì – nájemné, tak, že nájemné bude stanoveno v cenì
a místì obvyklé za 1 m2 prostoru.
hlasy pro: 9 hlasy proti: 0 zdrželo se: 1
4h) ROZHODLO na základì písemné žádosti Správy Chránìné
krajinné oblasti Kokoøínsko, ve vìci prodeje mìstských pozemkù
ležících v oblasti Pøírodní rezervace Mokøady horní Libìchovky
(lokality – Rozprechtice, Vrabcov a Deštná), že zámìr mìsta
Dubá je pro letošní rok nevyhlašovat a nezveøejòovat pøedmìtné pozemky k prodeji.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
7) SCHVÁLILO zámìr starostky na základì písemných žádostí
poskytnout následující finanèní pøíspìvky z rozpoètu mìsta Dubá:
a) 3 000,– Kè Obèanskému sdružení APSIDA na vydání propagaèního materiálu o kostele Svatého Václava v Deštné.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
b) 10 000,– Kè paní Vìøe Gilové na budování ptaèího ZOO
v Dubé, za pøedpokladu, že žadatelka zajistí úklid svých pozemkù
v bývalém areálu zahradnictví v Dubé podél plotu ve Vodní ulici v termínu do 30.9. 2004.
hlasy pro: 8 hlasy proti: 1 zdrželo se: 1
c) 10 000,– Kè Klubu dìtí Dubá na mimoškolní aktivitu dìtí na
rok 2004.
hlasy pro: 9 hlasy proti: 0 zdrželo se: 1
d) 5 000,– Kè Základní organizaci Èeského svazu vèelaøù Doksy
na výdaje spojené s léèením vèelstev.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
e) 10 000,– Kè SDH Dubá – kroužek mladých hasièù na èinnost
v roce 2004.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
5) VZALO NA VÌDOMÍ informace starostky o stavu øešení navrženého prodeje mìstského objektu è.p. 217 v Èeskolipské ulici
v Dubé (hotel Slávie) se st.p.è. 273, zastavìná plocha o výmìøe
1 090 m 2, v obci Dubá, katastrální území Dubá, èást obce Dubá.
komentáø starostky: Že je Slavie prodána a bude sloužit jako
obydlí pro tìžko pøizpùsobivé obèany, jsou pouze poplašné zprávy. Je naším jediným cílem, aby Slavie sloužila ku prospìchu
mìsta. I když se objevil vážný zájemce, zastupitelstvo nechce
toto rozhodnutí uspìchat. Ve spolupráci s právnièkou se snažíme
ošetøit smlouvu tak, aby se nemohly vyplnit obavy obèanù.
8) SCHVÁLILO zprávu – rozbor hospodaøení Mikroregionu Podralsko za rok 2003, viz pøíloha k nahlédnutí na MìÚ Dubá.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
6a) ROZHODLO na návrh finanèního výboru zastupitelstva na základì písemné žádosti poskytnout v souladu s podmínkami obecnì
závaznì vyhlášky mìsta Dubá è. 21/97 pùjèku z fondu rozvoje
bydlení mìsta Dubá, a to: panu Petru Bystrému, bytem Nový
Berštejn è.p. 25, 471 41 Dubá na rekonstrukci objektu è.p. 25 na
Novém Berštejn (Krèma), zajištìní pohledávky: 2 ruèitelé; na
obnovu støechy, èástka ve výši 95 000,– Kè.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
komentáø starostky: O pùjèku z fondu bydlení mùže požádat
každý majitel nemovitosti k trvalému bydlení.
10) VZALO NA VÌDOMÍ informace starostky o výbìrovém øízení
na veøejnou zakázku na vybudování bytù v mìstském objektu
è.p. 15 na Masarykovì námìstí v Dubé, a v této souvislosti
POVÌØILO starostku jmenováním tøíèlenné komise pro otevírání nabídek (vèetnì dalších tøí náhradníkù) a pìtièlenné komise
pro posuzování a hodnocení nabídek (vèetnì dalších pìti náhradníkù).
hlasy pro: 9 hlasy proti: 0 zdrželo se: 1
komentáø starostky: Veøejná zakázka se týká rekonstrukce bývalého objektu Elite, tam kde byla prodejna. V tomto objektu by
mìlo být 5 bytù a jeden nebytový prostor – pravdìpodobnì obchod. Na tuto akci jsme získali dotaci od ministerstva pro místní
rozvoj ve výši 2 750 000,– Kè splatnou do tøí let. Na pøíštím zasedání zastupitelstva se bude rozhodovat, zda se akce uskuteèní.
11) DOPORUÈILO starostce uzavøít nájemní smlouvu na pronájem mìstského pozemku p.p.è. 840/1 vèetnì vážního domku
na st.p.è. 507, v obci Dubá, katastrální území Dubá, se Severoèeskými sbìrnými surovinami, a.s. Liberec, v rámci akce týkající
se zabezpeèení obsluhy sbìrných míst pro odbìr nebezpeèných
složek komunálního odpadu a velkoobjemového odpadu, viz pøíloha k nahlédnutí na MìÚ Dubá.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
komentáø starostky: Jedná se o nájem pozemku, kde bude sbìrný
dvùr. Doufám, že již na podzim bude sbìrný dvùr fungovat.
6b) NESCHVÁLILO po projednání ve finanèního výboru zastupitelstva písemnou žádost paní Vìry Gilové, ve vìci poskytnutí
penìžité pùjèky z rozpoètu mìsta Dubá ve výši 90 000,– Kè na
zakoupení mládìte orla skalního z uznaného odchovu.
hlasy pro: 3 hlasy proti: 5 zdrželo se: 2
komentáø starostky: Toto byl trochu zvláštní pøípad. A protože
mìsto nemá stanovená pravidla na pùjèování financí obèanùm,
mimo výše uvedeného fondu bytového rozvoje, žádosti se nevyhovìlo.
6c) NESCHVÁLILO na návrh finanèního výboru zastupitelstva
písemnou žádost paní Aleny Kejhové (nájemce dolního prodejního stánku v Autocampu Nedamov), ve vìci úpravy nájemného
dle uzavøené nájemní smlouvy, na èástku odpovídající 50 %
stanoveného nájemného.
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a okolí
9) ROZHODLO na návrh starostky zakoupit nové mìstské užitkové
vozidlo tovární znaèky KIA K 2500 – valník pro údržbu mìsta
Dubá. Kupní cena èiní 421 260,– Kè, splatnost v jedné splátce
pøi dodání vozidla.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
komentáø starostky: Vozidlo nahradí již nevyhovující multikáru.
12) ROZHODLO na návrh starostky a místostarosty zakoupit
7
celkem 9 ks minigolfových drah pro využití v Autocampu Nedamov.
hlasy pro: 7 hlasy proti: 2 zdrželo se: 1
komentáø starostky: Minigolf, doufáme, pøiláká další návštìvníky do Nedamova. Kromì toho bude možné po sezónì minigolf
pøemístit napøíklad ke školnímu høišti. Je to návratná investice
a zatraktivní naše koupalištì.
13) SCHVÁLILO na návrh starostky navýšení finanèních prostøedkù z rozpoètu mìsta Dubá ve výši 30 000,– Kè na udržovací práce
na kulturní památce – Sloup Nejsvìtìjší Trojice na Masarykovì
námìstí v Dubé. Tato akce je zahrnuta v Programu regenerace
mìstských památkových rezervací a mìstských památkových zón
ÈR na rok 2004 a byla schválena zastupitelstvem mìsta Dubá
na jeho veøejném zasedání konaném dne 8.4. 2004 pod bodem
usnesení è. 8b-5/2004.
hlasy pro: 8 hlasy proti: 0 zdrželo se: 2
komentáø starostky: Že se morový sloup opravuje, toho jste si
jistì všimli hlavnì na Prvního máje. Omlouvám se, že jsem netrvala na tom, že se lešení postaví až po této události. Ve spìchu s uzavøením smlouvy, aby se vše vèas dostalo na Ministerstvo
kultury, které nám poskytne dotaci, mì to bohužel nenapadlo.
14) POVÌØILO starostku zadat vypracování digitalizace územního plánu sídelního útvaru mìsta Dubá v èástce do 60 000,– Kè
a zadat vypracování studie na výstavbu rodinných domù na p.p.è.
950/29, v obci Dubá, katastrální území Dubá (lokalita naproti
kostelu v Zahradní ulici v Dubé) v èástce do 70 000,– Kè.
hlasy pro: 10 hlasy proti: 0 zdrželo se: 0
komentáø starostky: Digitalizace územního plánu je bezvadná
vìc, která jej pomùže nám všem, kteøí s ním pracují, zpøehlednit.
Dnes je územní plán velká papírová plachta, která se pøekrývá
fóliemi. Tìch fólií je již nìkolik, každá zmìna znamená jednu
fólii.
Studie na výstavbu rodinných domkù v Zahradní ulici je potøebná, aby se mohly zaèít prodávat parcely. Tato lokalita je ze všech
možných vhodných mìstských pozemkù na výstavbu nejvýhodnìjší
z nìkolika dùvodù. Jednak jsou tam nejblíže inženýrské sítì
a doufám, že èást bude možné prodat bez dalšího rozšiøování
sítí. A další dùvod je, že naše mìsto má jinak celkem pravidelný
tvar a tato nezastavìná lokalita, je jako klín pole vražený do
mìsta. Již pùvodní zpracování územního plánu poèítalo s tìmito
pozemky na výstavbu rodinných domkù.
Pozvánka na zasedání
Pøedpokládané body programu veøejného zasedání zastupitelstva mìsta Dubá è. 7/2004, které se uskuteèní ve ètvrtek dne
10. èervna 2004
1. Schválení programu zastupitelstva mìsta Dubá è. 7/2004.
2. Kontrola usnesení zastupitelstva mìsta Dubá è. 6/2004 ze dne
13. 5. 2004, se zprávou kontrolního výboru zastupitelstva mìsta
Dubá.
3. Návrhy majetkového výboru zastupitelstva mìsta Dubá.
– majetkoprávní záležitosti (prodeje nemovitostí – pozemkù
1. a 2. kolo)
– prodej domù (bytù) è.p. 8 a è.p. 9 na Novém Berštejnì
Ä
4. Návrhy finanèního výboru zastupitelstva mìsta Dubá.
– závìreèný úèet mìsta Dubá za rok 2003
– hospodaøení pøíspìvkových organizací ZŠ Dubá a MŠ Dubá
– rozpoètová zmìna è. 1 rozpoètu mìsta Dubá na rok 2004
5. Povìøení starostky k jednání na valné hromadì SVS, a.s.
Teplice.
6. Výbìrové øízení na správce veøejného osvìtlení na území
mìsta Dubá. 7. Výbìrové øízení na zhotovitele bytù v mìstském objektu
è.p. 15 v Dubé.
8. Další body programu: informace, diskuse, rùzné.
-
Názory obèanù
PROCHÁZKA
Zaèalo jaro a vìtšina z nás zavítá do pøírody na menší èi vìtší
procházku, abychom se potìšili tou krásou, která kolem roste,
kvete a voní. Èlovìk má hned jinou náladu, když mu do kroku
prozpìvují ptáci a sluníèko pouští první paprsky.
Byl páteèní podveèer 16. 4. 2004 a jako každý den jsem
vyrazila i já. Nebyla jsem sama. Vyrazil si i pan Pompa s károu
naloženou dvìma køesly (asi si chtìl udìlat piknik?!). K mému
nemalému zdìšení jsem pøi zpáteèní cestì z Nedamova zjistila, že pan Pompa ponechal tyto dva kusy starého roztrhaného
nábytku pohozené u stáèírny na kraji vozovky!
Asi po týdnu jeho èinu se Rychlá rota pustila do úklidu
celého prostoru a køesla s ostatním harampádím odvezla. Žasla
jsem, jak se okolí stáèírny promìnilo v èisté, pøíjemné prostøedí,
proto klobouk dolù pøed zamìstnanci Rychlé roty.
Moje radost však netrvala dlouho. Po mìsíci, 16. 5. v odpoledních hodinách, sleduji pøi zpáteèní cestì z Nedamova opìt
pana Pompu doprovázeného druhým mužem, jak znovu vyhazuje
nepotøebnou lednici a koberce. Krve by se ve mnì nedoøezal,
jaký vztek do mne vjel. Asi bych se ztìží ovládla, kdybych byla
aspoò o sto metrù k nim blíže. Ale jak rychle pøijeli, tak rychle
odjeli. Mrzí mì, že práce, na které se zamìstnanci OÚ Dubá
nadøeli, je pryè. Pan Pompa by se asi divil, kdyby mu Rychlá
8
)
rota odpady vozila pøed dùm tak, jak to dìlá on jim, aniž by se
zastydìl.
Proto otázka na vedení OÚ Dubá: nechcete zamìstnat pana
Pompu, tøeba by si zaèal vážit okolí, které by po sobì uklidil?!
Vaše ètenáøka
PLACENÁ INZERCE
Kompletní opravy støech, oplechování
Fa Richard Kareš IÈO 86684540
Na vyhlídce 337, 471 41 Dubá
Tel.: 487 870 452, 776 102 530
Jsme plátci DPH
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
O tom našem dubském vèelaøení – Díl šestý
Tento díl jsem si dovolil pojmout jako doplnìk k dílu pøedchozímu, v kterém jste se dozvìdìli základní informace o jednom z vèelích
produktù – medu. A protože jde opravdu o jeden z nìkolika produktù, a protože se všechny používají v homeopatii, rozhodl jsem se,
že Vám o tìch ostatních v krátkosti také nìco povím. A pozor, jednomu z nich se dokonce pøezdívá „zázraèný“. Tedy pojïme na to.
Vèelí vosk
Pøívlastek vèelí uvádím proto, že prostì
existuje ještì umìlý vosk – vosk parafinový. Vèelí vosk je voòavý, hojnì se užívá
napøíklad k výrobì svíèek. My vèelaøi jej
užíváme k naznaèení vèelího díla našim
vèelkám, které náznak dotáhnou do podoby pláství. To, èím naznaèujeme dílo, se
nazývá mezistìna. Mùžete ji sehnat ve
speciálních vèelaøských prodejnách. Když
jí trošku ohøejete, vezmete knot a okolo
nìj mezistìnu stoèíte, získáte krásnou
a voòavou vánoèní svíci.
Propolis
Slovo propolis pøi pøekladu z latiny znamená pøedmìstí – ochranný val pøed
mìstem – a vèely propolis opravdu jako
ochranný val používají. Jde o tmel ryze
rostlinného pùvodu, který vèely vyrábìjí
z lepkavé hmoty nacházející se na pupenech stromù (hlavnì na pupenech topolù).
Jeho výroba je velice nároèná a zdlouhavá
a propolisu je podle toho také v úle málo.
Jde o velice voòavou smìs asi 150 látek,
která je baktericitní (zabíjí bakterie rùzného pùvodu nebo jim zabraòuje v množení). Vèelaøi ji každoroènì z úlù odebírají,
protože s ní je prostì zatmeleno všechno.
Pro své výrazné desinfekèní a hojivé
úèinky je propolis mezi lidmi velice žádaný. Užívá se ve formì tinktury, mastí èi
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
èípkù. Nejjednodušší pro výrobu je tinktura. To si vezmete nìjakou tmavou lahvièku, do poloviny jí zaplníte jemnì rozdrceným propolisem, který zalijete 40% lihem
zakoupeným v lékárnì. Lahvièku uzavøete
a 2-3 týdny jí necháte s obèasným protøepáním uležet v temnu. Poté obsah pøefiltrujete (ale nemusíte) a užíváte na povrchová zranìní, kuøí oka, popraskané paty
u nohou, nebo i kloktáním pøi bolestech
v krku. Nìkdo tinkturu dokonce i pije, ale
k tomu vás nabádat nebudu.
Mateøí kašièka
Mateøí kašièka je produktem hltanových
žláz vèel a slouží ke krmení vèelího plodu
a matky. Má výrazné hormonální úèinky.
Podle odborníkù má výborné úèinky pøi
arytmii srdce a také se prý dá užívat jako
jakási pøírodní viagra. Každopádnì jde
o silnou látku, jejíž pøesné úèinky na lidský organismus nejsou doposud pøesnì
známy. Vèelaøi mateøí kašièku získávají
z odebraných mateèníkù a èasto jsou také
jejími prvními konzumenty. Mateèník prostì odvíèkují a tøeba i s vajíèkem matky,
které je ponoøeno v mateøí kašièce, obsah
mateèníku doslova „vysrknou“ a nutnì po
aktu vysloví to ulevující „háááá“. Mateøí
kašièka má totiž velmi nahoøklou a zvláštní chu a pokud jí požijete hodnì naráz,
zatoèí se vám hlava. Takže opatrnì. Koupit ji mùžete zmrazenou nebo vysušenou
ve speciálních vèelaøských prodejnách
nebo v lécích v lékárnách. Jeden z nich
se tuším nazývá Vitaapinol.
Pyl
Pyl vèely sbírají na kvìtech rostlin. Ten
však ve své surové podobì ještì pro vèely nic neznamená. Aby jej dokázaly øádnì využít, musí pyl projít tzv. fermentací,
což je jakési zakvašení po smíchání s nektarem v buòkách plástù v úle. Tam pyl
dozraje a vèelky jej užívají proto, aby
mìly dostatek bílkovin. Mají-li jich dostatek, mohou ve svých voskotvorných žlázách nalézt šupinky vosku, nemají problémy s tvorbou mateøí kašièky, prostì jsou
zdravé a k svìtu.
Pyl mohou užívat i lidé. Podle zpùsobu odebírání pylu rozeznáváme pyl rouskový a pyl vypichovaný. Rozdíl je v tom,
že rouskový pyl je odebírán vèelám ještì
než jej odnesou do úlu a než projde fermentací, kdežto pyl vypichovaný je pomocí speciálního vypichovátka odebrán po
fermentaci z vèelích pláství v úle. Pokud
pùjdete do vèelaøské prodejny a budete
chtít pyl, pak chtìjte samozøejmì ten vypichovaný, nebo právì ten již obsahuje
i enzymy vèel. Jedinì ten je pro vaše tìlo
vstøebatelný, jinak byste si fermentaci
museli udìlat sami.
Pyl vám pomùže na stres a také je
dobrý po mozkových pøíhodách. Nedoporuèuje se pylovým alergikùm (to je moc
velká koncentrace – vyzkoušejte radìji
kvìtový med) a také tìm, co mají nemocné èi velmi zatìžované ledviny (tìmi jsou
napøíklad tìhotné ženy).
Vèelí jed
Vèelí jed už mnoho z vás vyzkoušelo jaksi „na vlastní kùži“. Vèelí bodnutí, pøi
kterém vniká vèelí jed do tìla pomocí
žihadla, které se navíc pøi vpichu v kùži
malým háèkem zaklesne, zpùsobuje otoky
rùzných velikostí. Ty jsou závislé na èásti
tìla, do kterého vèela žihadlo vpíchla. Na
rukou èi nohou jsou otoky výraznì ménì
patrné než napøíklad na hlavì. Vèelaøi se
proti bodnutí po nìkolika letech stávají
témìø zcela imunní, i když vpich je zabolí
vždy. Jako první pomoc doporuèuji postižené místo chladit. Staøí vèelaøi doporuèovali okolo rány namazat med, jiní propolis, nìkteré babièky na nì pøikládají
cibuli, jiné ocet. Z vlastní zkušenosti radím pouze chladit, nebo si v lékárnì poøídit speciální mast. Jak se jmenuje bohužel nevím.
Vèelí jed se však používá i jako lék.
Tuším, že penicilin obsahuje vèelí jed.
Podle doktorky Hajduškové jej obsahují
i tablety Medrol èi Zyrtec, které by mìly
sloužit alergikùm na vèelí bodnutí. Já
osobnì užívám vèelí jed jako lék na svá
bolavá záda. Je obsažen v masti zvané
Apisarthron, která slouží k pomocné léèbì
artritidy, neuralgií èi ischiasu, pøi funkèních poruchách svalù, vaziv a úponù
šlach. Výraznì prohøívá ošetøené místo
a uklidòuje bolesti.
Ozáøená voda
A jsme u toho. Jeden ze zázraèných produktù vèel, naprosto neprozkoumaný, pouze velmi nepatrnì exaktní vìdou nauknutý
produkt – vyzaøování magnetického pole
vèel – se dostal na øadu. Jde o to, že
jedna americká universita (bohužel nevím
jaká) prý dokázala, že se v tìle vèely nachází velké množství magnetických èástic
– magnetitù, které prý vèelám mimo jiné
pomáhají s orientací v zemském magnetickém poli. Velký chumáè vèel (který je
9
napøíklad v úle) by prý mìl dokázat uèinìné divy.
Prvním produktem, na kterém se zkoušelo využití tohoto magnetického biologického pole, o kterém zatím vìdci neví
co si pomyslet, byla voda. A ejhle, pøišlo se na to, že voda ztratila lesk, resp.
zmìnil se jí index lomu pro skrze ní prostupující svìtlo. Voda prý také zmìnila
chu a dokonce prý došlo k rozpadùm
molekulární struktury vody a uvolnìní nìkterých látek na dno vzorku. Ovèelená
voda, jak se také této vodì øíká, prý
dokáže po dlouhodobém užívání a za
stálého užívání lékù snížit hladinu cukru
v krvi (prý i z 23 na 7 jednotek), navozuje
pocit svìžesti, potlaèí bolest hlavy, zmírní
až odstraní zažívací potíže a zácpu,
upraví menstruaèní nepravidelnost, upraví chronický zánìt moèových cest, odstraní nespavost ap.
Co si o tom myslet? Nevím. Každopádnì se øíká: „víra uzdravuje“. Nevìøím,
že by mohla ovèelená voda ublížit (jde
o vodu napø. v plastové láhvi uloženou
na nìkolik dní nad èi vedle úlu mimo
fyzický dosah vèel), a tak kdo chce experimentovat, nech experimentuje. Znám
vèelaøe, kteøí tak èiní. Já jsem to doposud neokusil, ale kdo ví. Nikdy neøíkej
nikdy. Nedávno jsem byl hospitalizován
v nemocnici a poznal jsem velmi pøíjemného pána, kterému lékaøi dávali mìsíc
života. Moc hodný pán s výbornou a starostlivou manželkou. Vìøte mi, øíci tuto
zprávu lékaøi mnì, snad bych se v takové
vodì i koupal. Tento díl vìnuji jemu
a jeho manželce.
Vᚠvèelaø Miroslav Jakuš
Španìlsko oèima Miroslava Soukupa, aneb Výlet do Španìl – díl druhý
Aniž bych se chtìl nìjak srovnávat s Karlem Èapkem, tímto velikým a mimochodem mým oblíbeným spisovatelem (to opravdu nemohu), dovolil jsem si své zážitky a vzpomínky nazvat podle jednoho jeho díla: „Výlet do Španìl“. Myslím, že je to naprosto výstižné,
i když pravda, ten výlet je trošièku delší. Jen doufám, že tím nìjak neporušuji autorská práva.
Doufám, že budou pro Vás zajímavé, takže nezdržujme a pusme se do toho.
Zajímavé zjištìní. Nepøijel jsem do
Španìlska, ale do KATALÁNSKA.
Hned v prvních dnech se trošièku vyplnily
mé obavy. Už pøed odjezdem mì nìkteøí
moji kamarádi varovali: „Ty jseš blázen,
jedeš studovat do Barcelony? Tak to se
pøiprav na katalánštinu!“
Je tomu tak. Když se nìjakého místního domorodce na ulici zeptáte: „Vy jste
/ Ty jsi Španìl?“, v 90 % pøípadù vám
odpoví: „Ne, já jsem Katalánec!“. Je to
dáno pøedevším historickými a kulturními
událostmi. Katalánci jsou na sebe strašnì hrdí a nejradìji by se oddìlili, aby
mohli vytvoøit vlastní stát. Nìkdy mi ta jejich „národní uvìdomìlost“ pøipomíná naše
východní sousedy z doby po rozdìlení
federace (jinak proti Slovákùm opravdu nic
nemám).
Co je to Katalánsko?
Katalánsko (Generalitat de Catalunya) je
jeden ze 17 regionù – autonomních oblastí – Španìlska. Pro vaši pøedstavu je to
rozlohou „zemièka“ o nìco vìtší než Morava. V èele je prezident, který je volen
katalánským parlamentem. Úøední jazyky
tu jsou dva, oba naprosto rovnocenné:
katalánština a španìlština. Dìti se je uèí
už od malièka. O tom, že Barcelona je
více katalánská než španìlská, nejvíce
svìdèí jedno námìstí – Plaza de Jaume.
Na jedné stranì se nachází barcelonská
radnice, na stranì druhé je sídlo katalánské vlády. Nìjaký španìlský úøad èi orgán
10
tu prostì své místo nemá. Katalánština
vás tedy doprovází doslova na každém
kroku. V novinách, v televizi, v metru, v obchodech... Je tøeba øíci, že když se bavíte
s nìkým z místních a øeknete, že jste cizinec, a že katalánsky ještì neumíte, bez
problémù se s vámi bude bavit španìlsky.
Navíc vìtšina
mladých mluví
také anglicky.
Katalánština
je pro mì
„španìlská
vesnice“.
Upøímnì øeèeno
v
zaèátcích
bylo pro mì
všechno tak trochu „španìlská
vesnice“. A to hlavnì po jazykové stránce.
Protože jsem poøádnì neumìl ani jeden
ze zmiòovaných jazykù, pøipadalo mi, že
španìlština (kastilština) a katalánština
jsou dvì naprosto odlišné øeèi. Netvrdím,
že nyní mluvím perfektnì španìlsky, ale
zjištuji, že katalánštinì se opravdu dá
rozumìt (samozøejmì hlavnì v písemné
formì). Oba jazyky pocházejí z latiny a
mají mnoho spoleèného, katalánština
navíc nezapøe podobnost s francouzštinou.
Liší se ve výslovnosti a kastilština (španìlština) je urèitì libozvuènìjší. A abyste
si udìlali nìjakou pøedstavu, pøirovnal
bych to k èeštinì a slovenštinì. Když
umíte jednu øeè, rozumíte té druhé, ale
neznamená to, že druhým jazykem
dokážete i hovoøit.
Není španìlština jako španìlština.
Další zajímavost (pro tento díl již poslední), kterou bych si nechtìl nechat jen pro
sebe, je rozdílnost španìlštiny ve Španìlsku a v Latinské Americe. Èlovìk by si øekl:
„Španìlština je pøeci jen jedna, ne?“
Když pominu rozdíly ve výslovnosti v zemích Jižní a Støední Ameriky (které by se
daly ještì pøedpokládat), jsou tu i další
odlišnosti. Stejná slova napøíklad znamenají nìco absolutnì, ale absolutnì jiného. „Zámoøští“ øíkají, že španìlština, kterou užívají oni, je ta správná a pùvodní
(kastilština). Oni prý užívají spisovnou formu, zatímco Španìlé tento jazyk dosti
„nièí“ a komolí. Další vìc, která mì dost
pøekvapila a v poèátcích i zaskoèila je
zpùsob, jakým mluví. Latinoamerièané používají pøi rozhovorech vždy formu pro
vykání. Jsou k tomu vedeni už od malièka. Takže tøeba šestileté dìti si mezi sebou vykají, pro nì to je nìco pøirozeného,
jako by si tykaly (je to právì ta jejich slušnost, noblesnost a i úcta k mateøské øeèi).
Na závìr se sluší ještì dodat, že
i v jednotlivých èástech Španìlska se potkáte s trošku odlišnou výslovností (asi aby
se to nepletlo).
Pøíštì se napøíklad dozvíte, jsou-li ve
Španìlsku rajèata lacinìjší než u nás,
stojí-li více lístek na fotbalový zápas FC
Barcelona nebo mìsíèní jízdenka hromadné dopravy, jak vypadají španìlské supermarkety, zda-li španìlé pijí pivo, kolik se
platí za bydlení atp.
Tak pøíštì...
VᚠMiro z Barcelony
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Dubou navštívili bájeèní muži
na motorových strojích
Již 9. roèník akce poøádané mladoboleslavským veterán klubem i letos svou
trasou neopominul navštívit i námìstí
našeho mìsteèka. Ti co pøišli neprohloupili, protože staøièké motocykly
automobily i velocipédy byly opravdu
k pokoukání.
Vandalismus
I naší redakci neuniklo, že se v Dubé opìt
rozmáhá vandalismus a rádobysprejerství.
Tøeba se nìkdo z nás najde, kdo výteèníky
páchající takovéto (a omlouváme se za
takové výrazy) „hnusné“ èiny pøistihne
a nahlásí policii, která celou vìc znovu
øádnì prošetøí.
Nemocnice v Èeské Lípì
NEMOCNICE HOSPODAØILA LÉPE
(Tisková zpráva 22. dubna 2004)
O více než jeden milión korun lepší výsledek vykázala èeskolipská nemocnice za
první tøi mìsíce letošního roku. Ztráta tak nedosahuje ani pùl miliónu korun a oproti
prùmìrnému ètvrtletí minulého roku NsP své
hospodaøení zlepšila o 10,2 mil. Kè. Tento
pozitivní trend se vynasnažíme udržet i ve
druhém ètvrtletí roku 2004, pøestože pro nás
bude z finanèního hlediska velmi napjaté.
Zejména kvùli tomu, že zaèínáme splácet
návratnou pùjèku od krajského úøadu, která
zajišovala výplatu mezd v prosinci roku
2003. Jedná se o tøi splátky po pìti miliónech korun. Navíc jsme povinni zajistit výplatu první èásti 13. platu, by v minimální
výši. Závazky nemocnice po lhùtì splatnosti (dluhy vùèi dodavatelùm) jsme snížili od
poèátku roku, kdy jsme postupnì zavedly
nìkteré dùležité nástroje ekonomického
øízení, o témìø deset milionù korun, pøesto
jejich aktuální výše dosahuje 50 mil. Kè.
Ekonomická stabilizace tak stále zùstává
nejobtížnìjší transformaèním krokem nemocnice v tomto roce, ve kterém usilujeme o pøísné dodržování vyrovnaného, bezeztrátového
rozpoètu jednotlivých oddìlení – o soulad
mezi výdaji a pøíjmy celé nemocnice.
Z dalších zásadních cílù, které s budoucí prosperitou èeskolipské nemocnice
souvisí, klademe nebývalý dùraz na lepší
komunikaci, informovanost, na chování
personálu nejen k pacientùm, ale i mezi
sebou, na zvyšování kvality klíèových pracovníkù nemocnice.
Mgr. Petr Pokorný, tiskový mluvèí
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
NOVINKA PRO NASTÁVAJÍCÍ TATÍNKY!
Muži chtìjí být u porodu, ale pak
nevìdí jak se chovat
(Tisková zpráva 10. kvìtna 2004)
Zhruba poloviny porodù se zúèastní nìkdo
blízký rodièky. Otcù je vìtšina a za posledních pìt let jejich zájem být u porodu
vzrùstá, i když tato nadstandardní služba
stojí v Èeské Lípì 600 respektive 500 korun. Avšak zdravotníci by nejradìji pouštìli do porodního sálu jen psychicky a pøimìøenì odbornì pøipravené tatínky. Proto pro nì nemocnice poøádá kurzy. Pomoci se jí v tom snaží poboèka Všeobecné zdravotní pojišovny v Èeské Lípì, která
svým klientùm zaplatí nebo pøispìje na
poplatek za úèast otce u porodu. Nìkterým
mužùm tím tak usnadòuje rozhodování,
zda se èasovì nenároèného kurzu zúèastnit.
Samotné kurzy jsou bezplatné a konají se v osmém patøe èeskolipské nemocnice na gynekologicko porodnickém oddìlení každé 2. a 4. úterý v mìsíci od 15
hodin. Úèastníci kurzù si v klidu prohlédnou porodní sál, doví se o tom, jak probíhá pøíjem na porodní sál, co si sebou
pro miminko pøichystat do porodnice, co
je èeká na porodním sále a spoustu dùležitých informací nejen o prùbìhu porodu,
ale i o prvních dnech po porodu.
Pokud otec absolvuje tento specializovaný kurz a jsou on i matka budoucího
dítìte pojištìni u VZP mohou získat od
pojišovny zpìt celý poplatek za nadstandardní službu, kterou úèast u porodu je.
V pøípadì, že se otec zúèastní porodu bez
pøedchozího absolvování kurzu, VZP rov-
nìž pøispìje, ale výraznì nižší èástkou.
Pøíspìvek je otci proplácen v pokladnì
okresní poboèky VZP v Èeské Lípì po
pøedložení dokladu o zaplacení a rodného listu dítìte do dvou mìsícù od porodu.
„Chceme táty motivovat pro absolvování kurzu,“ uvedla øeditelka èeskolipské
poboèky VZP Zuzana Dvoøáková. „Personál mùže potvrdit, že otcové, kteøí jsou
u porodu poprvé a bez pøípravy, se chovají nevyzpytatelnì, je to pro nì šok.
Mají-li za sebou kurz, zvládají porod jednoznaènì lépe.“ Podle Dvoøákové okresní
poboèka VZP v Èeské Lípì tento projekt
pøipravila cílenì jen pro rodièe, kteøí se
rozhodnou pro porod v èeskolipské porodnici.
Muže, kteøí se kurzu neúèastnili, sice
pak tìsnì pøed porodem jen struènì proškolí porodní asistentky a sloužící lékaø,
ale to mnohdy nestaèí.
V Nemocnici s poliklinikou Èeská Lípa
pøivádí matky své dìti na svìt „klasicky“ –
na porodní posteli. Možnosti pro tzv. alternativní porody zatím chybí. Pouze bezprostøednì pøed porodem mohou ženy sedìt na rehabilitaèním míèi a to i ve sprše.
Porodnice poøádá také cvièení pro tìhotné. Ženy si mohou objednat jednolùžkový
pokoj s vybavením a možností neomezených návštìv. Jakmile to zdravotní stav
dovolí, lze využít rovnìž tzv. bezbolestný
porod (epidurální analgezie). Po porodu
zùstává dítì na pokoji spoleènì s matkou,
která o nìj peèuje pod odborným dohledem dìtské sestry.
Mgr. Petr Pokorný, tiskový mluvèí
11
Obecná ochrana a pomoc ptákùm
1. Krmení v zimì je dost známé a díky
osvìtì již dnes ptákùm nesypeme chleba
a rohlíky, ale smìsi zrnin, vyvìšujeme lojové koule, nebo lùj. Krmení ptákù v dobì
mláïat již není vhodné. Ptáci tak pøestávají vyhledávat a sbírat svou pøirozenou stravu, což je veškerý drobný hmyz –
napø. mšice, svilušky, larvy, pavouèky
atd…
2. V létì naopak mùžeme ptákùm zøídit
napájeèku – je to mìlká „louže“, kde se
mohou ptáci napít a vykoupat. Správný
tvar napájeèky pøipomíná velmi mìlkou
misku jejíž okraje se jen mírnì svažují
a uprostøed umístíme ještì plochý kámen. Chybný tvar napájeèky je hluboký
se strmými okraji. Odtud nemùže žádný
pták ani vodní vylézt a utopí se (viz
nákres).
Správný tvar napájeèky
Chybný tvar napájeèky
V napájeèce musíme alespoò obden
mìnit vodu a odstranit povlaky øas (to je
to slizké zelené nebo hnìdé na povrchu
a stìnách). Mùžeme také naplnit misku
oblými kameny a naplnit vodou. Ptáci posedají na kameny, strkají mezi nì zobáky
a tak pijí. Toto mùžeme uplatnit i pokud
máme malá nìkolika denní kuøátka a máme
obavu, aby se nám v bìžné napájeèce pro
drùbež neutopila.
3. Pokud nestihnete pøes léto a na podzim spálit hromadu klestí, tak ji už nechte
na zahradì pøes zimu. Ptáci v ní naleznou
úkryt pøed nepøáteli, povìtrnostní nepohodou, i pøed snìhem a mrazem.
4. Vyvìšování budek
Budky dìláme z prkének o síle 2 cm –
tepelná izolace a prùmìr vletového
otvoru musí být pro každý ptaèí druh jiný.
Budky umísujeme na závìtrnou stranu
na klidné místo do stínu nebo na východní stranu ve výši od 3 do 8 m. Dùležité
je také budky po uplynutí hnízdní sezóny
vyèistit a opravit. Budky vyvìšujeme na
podzim, kdy mladí ptáci již vyhledávají
hnízdní možnosti na následující jaro. Pøi
výrobì budek necháváme zadní stìnu
prodlouženou buï smìrem nahoru nebo
dolu a za tyto pøeènívající konce budku
pøitluèeme ke stromu. Jedna stìna budky by mìla být odklápìcí, abychom ji
mohli po skonèení hnízdní sezóny vyèistit – to jest odstranit staré hnízdo (spálit),
vnitøek vystøíkat pøípravkem na hubení
hmyzu. Ve starých hnízdech se drží ptaèí
vnìjší paraziti – všenky, èmeli, èmelíci,
ptakotrudky. Univerzální budky pro všechny druhy sýkor a drobných ptáèkù by
mìly mít vnitøní rozmìr 12 x 12 x 20 cm
a pro ptáky velikosti špaèka, drozda –
rozmìr 15 x 15 x 28 cm. Vnitøní strana
budek by mìla být drsná, aby se ptákùm
lépe šplhalo ven. Prùmìr vletového
otvoru 26 – 28 mm je pro sýkory (modøinka, parukáøka a uhelníèek). Prùmìr
30 mm – sýkory koòadry, prùmìr 32 mm
– rehlíci zahradní, lejsci, brhlíci. Prùmìr
nad 32 mm je pro špaèky a vrabce.
5. Pokud necháte nìjaký vzdálený cíp
zahrady zarùst plevelem a bodláèím tak
vlastnì pøipravíte hodnotné krmivo pro
ptáèky na zimu. Semena plevelù a bodláèí jsou pro mnohé druhy pochoutkou
(napø. stehlík, strnad).
6. A nejen plevely, i semena mnohých
okrasných kvìtin a bylinek jsou zimní pochoutkou pro ptáky, napø. sluneènice, kozlík lékaøský, petunie, pomnìnka, hledík,
fialy, mák setý, levandule.
7. Vysazování døevin, jejichž bobulemi se
ptáci živí, napø. hloh, jeøabina, cesmína,
popínavá rùže, skalník, zimolez, ptaèí zob
(v živých plotech), komule.
8. Pod ptaèí krmítka,budky mùžeme pøipevnit ochrannou manžetu, která zabrání
škodné (koèky,kuny), aby se dostala do budky èi krmítka – viz nákres. Manžety mohou
být z plechu nebo ostnatého drátu.
Manžeta z plechu
manžeta z ostnatého drátu
A na úplný závìr:
Pro slušné lidi je samozøejmostí, že vše,
co si s sebou do lesa pøinesou, si také
odnesou domù. Les není odpadkový koš.
Hezké procházky a zážitky v jednou
opìt èistých lesích, plných ptaèího zpìvu,
zvìøe, motýlù a spousty dalších krás Vám
pøeje
Vìra Gilová.
Nová myslivecká tradice
Èlenové Mysliveckého sdružení „Hubert –
Tuhaò“ se rozhodli zahájit nadcházející
mysliveckou sezónu spoleèným posezením
venku v pøírodì, pøi hudbì, tanci a samozøejmì s pohoštìním. O pohoštìní se
stará skupina èlenù, a to obìtavì. Chuové buòky si tam opravdu pøijdou na své –
sladké, masové no a samozøejmì tekuté
výrobky nikdy nechybìjí. Tohoto posezení
se také zúèastòují manželky a pøátelé myslivosti. Letos 8. 5. bylo toto posezení již
potøetí, takže Myslivecké sdružení „Hubert
– Tuhaò“ má novou, velice hezkou, tradici.
Proè o tom vùbec píši? Já bych pøi
této pøíležitosti chtìla všem èlenùm tohoto mysliveckého sdružení podìkovat za
slova uznání a podìkování mysliveckému
hospodáøi za jeho práci, a také za hodnotné dárky, které dostal. Myslivecký hospodáø se po ètyøiceti letech rozhodl skonèit
12
s touto funkcí a pøedat žezlo novému
a hlavnì mladému èlenovi tohoto sdružení. Rozhodnutí to pro nìho nebylo lehké, ale rozumné. Za tìch ètyøicet let nebyl
v naší rodinì den, aby se nemluvilo (a to
i tehdy, když zrovna nebylo zdraví v poøádku) o lese, pøírodì, ale hlavnì o myslivosti. Tak jsem byla vždy v obraze co a jak
se povedlo nebo nepovedlo lesákùm, zemìdìlcùm, co kde již kvete, kolik se opìt
toulalo v lese psù, aè jsou jejich majitelé
neustále upozoròováni, no ale nejvíc informací se vždy týkalo zvìøe. Nebyla to
vždy slepá cesta na posed, ale sledování,
co se okolo posedu dìje. Nìkdy to byly –
a ten název si vypùjèím od dávno vysílaného poøadu – „Lovy beze zbraní“; oko
a srdce se pokochalo, aniž by vyšla rána.
Myslím si, že to nìkdy také musí myslivec
umìt. Aby jejich spoluobèané, jak se to
teï poslední dobou dìje, v nich nevidìli,
jak øíkají, bouchaly. Nebo že mají zvìøinu
kdy se jim zachce. Možná se to nìkde
dìje, ale nelze házet všechny do jednoho pytle. Teï to nemají myslivci jednoduché; zákony jsou tvrdé, a tak musí
neustále myslet na to, aby mìli korunky
na nájem, a aby zvìø mìla kvalitní péèi,
krmivo. Neustále jim hrozí pokuty za škody
udìlané èernou zvìøí, ale nikde se nesnaží jim jít vstøíc. No ale zdá se mi, že jsem
se do toho nìjak moc zapletla, což mi
nepøísluší, ale tak docela mlèet nemohu.
Pøeji myslivcùm tohoto sdružení hodnì
spokojenosti ze spoleènì vykonané práce,
jsou velice obìtaví. Hlavnì jim pøeji radost z jejich loveckých zážitkù.
Toto vše jsem napsala proto, že myslivecký hospodáø, který konèí s touto funkcí, ale ne s myslivostí, je mùj manžel.
Šrajerová Jarmila, Deštná
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
Ze života základní školy
PRAVIDELNÉ INFORMACE VEDENÍ ŠKOLY
Vedení školy dìkuje paní Vokálové Štefánii za dlouholetou a svìdomitou èinnost
vedoucí vychovatelky ve školní družinì.
Pøejeme mnoho zdraví a pohody do dalších let.
Dne 22.4. probìhl Den Zemì. Žáci
první tøídy jej trávili na vycházce, sbìrem
pøírodnin a zhotovili výstavku. Druhé tøídy
se zúèastnily poznávací vycházky za doprovodu p. Šestákové z CHKO Kokoøínsko
a pozorovaly jarní pøírodu. Tøetí až osmé
tøídy se podílely na úklidu okolí Dubé sbìrem odpadkù okolo silnic smìr Døevèice,
Pavlièky, Rozprechtice, Nedamov – Korce,
Nedamov – Panská Ves a Doksy. Pøi této
akci bylo sebráno 126 pytlù odpadu. Deváté tøídy pracovaly v lese na Dražejovì,
kde uklidily èernou skládku.
Vedení školy dìkuje panu Samcovi
a firmì Imesta za poskytnutí sponzorského
daru v podobì gumových rukavic, ve kterých
žáci pracovali. Pod vedením paní uèitelky
Sochové a Maškové se 37 vybraných žákù
následující den zúèastnilo zájezdu do ekologického centra v Litomìøicích, kde pro nì
byl pøipraven zajímavý poøad na téma ptáci. Pøi této pøíležitosti žáci navštívili i Okresní
vlastivìdné muzeum a prohlédli si Svìtnièku Karla Hynka Máchy. Program byl zajímavý, dìkujeme vedení mìsta za finanèní
pøíspìvek 3 000 Kè.
Vedení školy dìkuje p. Mgr. Zdenku
Dvoøákovi, který ve spolupráci se zamìstnanci MìÚ Dubá provedl úpravu høištì za
autobusovým nádražím.
28. a 30. dubna se konal Sportovní
den. Žáci soutìžili ve ètyøech disciplínách
– v bìhu na 50 m, vytrvalostním bìhu,
hodu do dálky a skoku dalekém. Tato akce
se setkala s velkým zájmem žákù, doufáme, že se stane tradicí. Nejlepší sportovci byli odmìnìni diplomem a sladkostí.
Podìkování náleží panu uèiteli Mgr.
Zdenku Dvoøákovi za pøípravu a organizaci sportovního dne.
V týdnu od 19. dubna do 23. dubna se
žáci VIII.B spolu s tøídním uèitelem p. Mgr.
Zdenkem Dvoøákem zúèastnili výukového
pobytu v Horním Maršovì, kde pro nì byl
pøipraven týdenní program Støediska ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním
Maršovì (východní Krkonoše, 7 km od
Pece pod Snìžkou). Kromì cyklovýletù
(Janské Láznì, Pec pod Snìžkou, Lyseèinské a Maloupské høebeny) se žáci seznámili s lokalitou Modré kameny, navštívili
Bukový prales, zøíceninu Aichelburg, krkonošské muzeum ve Vrchlabí atd. Pobyt se
vydaøil, žáci mají na co vzpomínat.
Ètvrtou dubnovou sobotu se konalo
setkání bývalých žákù školy po 32 letech.
Úèast byla hojná, sešlo se 19 spolužákù,
pozvání pøijala paní uèitelka Èechová
a pan uèitel Petr Èech. Setkání zaèalo
prohlídkou školy, posezením ve školních
lavicích a vzpomínkami na školní radosti
i strasti. Akce pokraèovala volnou zábavou
v restauraci Kino. Podìkování za zorganizování tohoto setkání patøí paní Milenì
Zabilanské a panu Vítu Chalupníèkovi.
V rámci environmentální výchovy probíhá každé 2 mìsíce soutìž zamìøená na
urèité téma, které jednotlivci nebo celé
tøídy zpracovávají v podobì výtvarných
prací, referátù apod.
Práce jsou vystaveny ve školní jídelnì. Žákovská rada školy spolu s vedením
pravidelnì provádí vyhodnocení a pøedá-
+
vá drobné odmìny. V nyní vyhodnoceném
tématu „Slunce“ se na 1. místì umístil Jiøí
Markl – žák IX.B s referátem nazvaným
Slunce, 2. místo obsadila tøída III.A s velkoplošnou papírovou koláží a na 3. místì
byla vyhodnocena tøída II.A za model
Slunce.
Vedení školy dìkuje všem žákùm a uèitelùm za peèlivì zpracované téma. Vybrat
3 nejlepší práce bylo velmi obtížné, nebo
všechny práce byly krásné a zasloužily by
si odmìnu.
Závìreèné téma letošního školního
roku zní „Vzduch“.
Žáci 8. tøíd naší školy se pravidelnì
zúèastòují šetøení Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. Dovolte nám, abychom vás struènì seznámili s výsledky
posledního šetøení z okresu Èeská Lípa,
kterého se zúèastnilo 381 dìtí z 19 škol.
Žáci 8. tøíd mají pro svou potøebu v prùmìru 323 Kè. V souèasné dobì kouøí
34,4 % dìtí, v rodinách kouøí 47,2 %
matek, 59,5 % otcù, 49,9 % sourozencù.
V 8. tøídách zkusilo nìkdy pít alkohol
94,8 % žákù, jednou a vícekrát týdnì pije
alkohol 4,7 %.
Prùmìrný vìk, kdy se dìti poprvé opily, je 13 let. Jiné drogy nìkdy zkusilo
24,1 % dìtí, prùmìrný vìk zkoušky je 13,3
let. Opakované užití drogy potvrdilo 6,6 %
žákù.
Jistì nám dáte za pravdu, že tyto
výsledky nejsou uspokojivé, a proto je tøeba zamìøit výchovu celkovì na zdravý životní styl, umožnit dìtem vytvoøit si zdravý názor. Toto ovšem nezmùže pouze
škola, jen ve spolupráci s rodinou je možné dosáhnout zlepšení.
Ludmila Kadleèková
zástupkynì øeditelky školy
SPALO SE VE ŠKOLE
Spát se dá snad úplnì všude, i ve škole
a nejen pøi vyuèování.
V sobotu 8.5. se v 19,00 sešla u školy skupinka 14ti dìtí, aby pøeèkala celou noc a odolala nástrahám noèní
školy. Škola je totiž v noci úplnì jiná.
Ozývá se skøípání, ukání, vrzání, pískání
a všechno je jiné, než ve dne.
Po ubytování v hotelu tøídy 4.A se dìti
sešly u zvíøat. Krmily a hladily svoje ètyønohé svìøence, kteøí asi byli mírnì v šoku,
že se v tuto dobu nìkdo objevil ve škole.
Následovala práce na poèítaèi – vyplnìní formuláøe s otázkami k Jarní høe.
Jde o hru Ministerstva životního prostøedí,
má 3 kola otázek a konèí 31.5. Pak dìti
vybìhly ven na dvorek a zahrály si PaDubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
vuèinu (hra o významu všech zvíøecích
druhù) a hru s èísly. Pøišlo na øadu noèní
pozorování zvíøátek, která právì v noci
jsou nejaktivnìjší. Vznikly hezké obrázky.
Najednou Mašáry zavelel a dìti vyrazily ven na noèní procházku. Došly až ke
krmelci u „Žížaly“ a cestou zahlédly srnky,
svìtlušky, netopýry a hada. Vrátily se s oèima navrch hlavy.
Došlo na èištìní zubù, na pøípravu spacího doupìte, na zpívání pøed usnutím.
Všichni si mysleli, že se už koneènì
jde spát. JÓ, vùbec ne!!!!!!!!
O pùlnoci pøišlo k „nejhoršímu“. Kdo nechtìl, nemusel. Ale vzdejte to, když všichni jdou!
A co se dìlo? Každý mìl sám projít
trasu po noèní škole a v závìru vytáhnout
z pytle jednu vìc a donést k podpisové
listinì. Zvládli to všichni, nìkdo byl cestou orosen a vykulen. Ozývaly se rùzné
kvílivé zvuky. Ale prošli všichni a podpisy
na listinì to stvrzují.
Než usnul poslední noèní návštìvník,
byly asi 2 hodiny ráno.
Už v 6 hodin se zaèali probouzet první
nocležníci. Aby nebudili ostatní, šli na poèítaèe nebo ke zvíøatùm.
Na závìr spaní ve škole dostal každý
Osvìdèení o pøeèkání noci ve škole.
BYLO TO SUPER!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
BYLO TO SUPER!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Jana Mašková
13
JEŽEÈEK SE VRÁTIL
Ve ètvrtek 22. 4. 2004 na Den Zemì byl
do volné pøírody vypuštìn nᚠnalezenec
ježek západní (Bodlinka). V péèi dìtí našeho kroužku byl od 7. 1. 2004, kdy ho
pøinesl pan Pícha z lesa. Nalezl ho
u krmelce už probuzeného. Kdyby ho zanechal svému osudu, ježeèek by zcela
urèitì zahynul. V té dobì byly venku silné mrazy.
A tak se dostal do školy. Nejprve jsme
nevìdìli, co s ním? Zazimovat nebo ne?
Na internetu jsme našli pomoc. Paní
Helena Hatleová, zabývající se životem
ježkù, má své stránky, kde dává nejrùznìjší rady jak s nalezeným ježkem
naložit. Díky jí bylo o ježeèka dobøe
postaráno. Podle jejího návodu mìl ježeèek dostat krmení a vlastní „byt“ s výbìhem.
Mašáry tedy zbudoval ze dvou krabic
od kopírky výbìh a z jedné malé krabice
domeèek. Listí jsme nahradili natrhanýma
novinama. Více než tøi mìsíce se ježeèek
tìšil naší stálé pozornosti. Dokonce se
i koupal a probíhal volnì po tøídì. Odble-
šili a odèervili jsme ho.
Stal se miláèkem všech, kteøí ho vidìli. Co takový ježourek jí? Koèièí a psí
konzervy – smíchané s vloèkami, kolínkama, rýží, granule, vajíèka.
Dìti zjistily, že se dá hladit.
A tak, když nadešel jeho èas – nìkolik
dní teploty kolem +5 °C a suché poèasí –
bylo nám trochu smutno, že se musíme
rozlouèit.
Odpoledne 22. 4. 2004 jsme se sešli
u školy a spoleènì s Bodlinkami našli pro
ježeèka vhodné místo k vypuštìní. Dostal
pro první dny svùj domek, misku jídla
a misku s vodou. Hned jak se ubytoval,
zaèal zkoumat své okolí. Bìhem chvilky se
rozhodl opustit svùj úkryt a vydal se do
kopce plného køoví a listí.
Za dva dny jsme ho šli zkontrolovat.
Jídlo i voda byly netknuty.
Zøejmì se už vùbec nevrátil zpátky
a hrdinnì se vydal do pøírody, kam patøí.
AHOJ BODLINKO, A A SE TI DAØÍ!
Jana Mašková
NAŠE ŠKOLA
V SENÁTNÍ SOUT̎I
PARAGRAF 11/55
V únoru a bøeznu probìhla na druhém stupni soutìž Paragraf 11/55. Žáci prošli tøídními
koly a družstva každé tøídy se zúèastnila kola
školního. Vítìznì absolvovalo družstvo IX.B,
které se zúèastnilo oblastního kola ve Stráži
nad Nisou. Po ètyøi kola bylo na druhém
místì, ale rozhodlo kolo páté, ve kterém
soutìžící hádali vìk figurantù. To zamíchalo poøadím tak, že skonèilo naše družstvo na
5. místì. Dìkuji všem èlenùm – Rùženì Imrichové, Jiøímu Marklovi, Petru Jombíkovi,
Josefu Lhotákovi a Martinu Tomáškovi za
vzornou reprezentaci školy.
Mgr. Jindøiška Skalická,
školní metodik prevence
DEN DÌTÍ
5.6.2004 na fotbalovém høišti
Vyroste skákací hrad pro naše malé
a samozøejmì bude pro všechny
spousta her a soutìží.
kulturní komise
ÈÁP ODLETÌL
Pokud žiješ v souladu s pøírodou,
nikdy nebudeš chudý.
Pokud žiješ podle mínìní lidí,
nikdy nebudeš bohatý.
SENECA
Od zaèátku letošního roku se v Dubé velice úspìšnì rozvíjí spolupráce mezi chovatelským kroužkem Základní školy a Stanicí pro handicapovaná zvíøata, kterou
spravuje paní Vìra Gilová. Spolupráce
zaèala návštìvou paní Gilové v chovatelském kroužku, který pracuje na naší škole
již od 3. záøí 2003. Dìti i vedoucí získali
cenné informace a rady nejen o zvíøatech,
ale i o možnostech, kudy vést svoje aktivity spojené s ochranou pøírody. Na její
podnìt tak 1. 4. 2004 vznikl oddíl MOPíkù
BODLINKY. Oddíl má za sebou øadu aktivit: úklidy pøírody – u žabích zábran,
v Nedamovì, u Dubové hory; aktivní
ochranu obojživelníkù pøi jejich jarním
tahu; výlet do Mladé Boleslavi do Domu
dìtí za zvíøátky, která tam chovají; úèast
v soutìži Hledáme jaro a další.
Velice jsme uvítali pozvání paní
Gilové na vypuštìní èápa bílého, které se
uskuteènilo v nedìli 25. 4. 2004 v 10,00.
Èáp se dostal do stanice až ze Cvikova. Spadl tam do 60 metrù hlubokého komína. Díky hasièùm ze Cvikova a z Èeské
Lípy, kteøí dobøe spolupracují se stanicí, se
èáp úspìšnì dostal do dobrých rukou. Po
nezbytném ošetøení získal pøechodné bydlištì v Dubé.
Když nadešel èas a èáp se mìl vrátit
do pøírody, mohli jsme být pøi tom!
14
Naskytla se nám nevšední podívaná.
Èáp byl odchycen do pytle. Dozvìdìli
jsme se, že se musí uchopit za zobák.
Jinak hrozí klobanec do oèí. Oèi se totiž
lesknou jako rybky a èáp si mùže myslet, že je to potrava. Prùvod se pak vydal na kopec za Dubou. Èáp je plachtaø, a když fouká vítr má ideální podmínky.
Podaøilo se opatrné vyjmutí z pytle
a èáp se zaèal nafoukanì procházet po
poli.
„Podívejte se na mì, a si mì dobøe
zapamatujete, než vám frnknu!“
Pak následovala malá promenáda po
trávì a jen fouknul pøíznivý vítr, mohlo se
letìt.
Dneska už poznáme èápa ve vzduchu.
Nádhernì plachtí. Hlavu jsme si málem
vyvrátili a každý z nás mu v tu chvíli
popøál šastnou cestu a nic zlého.
Vidìt èápa zblízka se asi hned tak
nìkomu nepodaøí. Nám ano a moc za to
dìkujeme.
To je jen zlomek z celé øady dalších
èinností spojených s pøírodou, které má
stanice ve své náplni. Jde o velice užiteènou a dùležitou práci, která nebývá vždy
dostateènì cenìna.
Vìøíme, že tato záslužná èinnost najde podporu na nejrùznìjších místech.
Tìšíme se na další spoleèné kroky
Bodlinek a paní Gilové, které jistì pøiblíží
všem ostatním víc naši pøírodu a pøesvìdèí všechny o dùležitosti její ochrany.
Jana Mašková
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
SPORTOVNÍ DEN ZŠ
V posledním dubnovém týdnu se uskuteènil Sportovní den naší školy. Závodit pøišly dìti ze všech roèníkù, které jsme
rozøadili do 5 kategorií. Závodilo se na
upraveném školním høišti, poèasí nám
více než pøálo, a tak není divu, že bylo
dosaženo výborných výkonù ve všech kategoriích. Ti nejlepší nás budou reprezentovat na POHÁRU ROZHLASU v Zákupech. SPORTU ZDAR!
Zdenek Dvoøák
1.TØÍDY
Dívky
1
2
3
Chlapci
1
2
3
2.-3. TØÍDA
Dívky
1
2
3
Chlapci
1
2
3
4.-5. TØÍDA
Dívky
1
2
3
Chlapci
1
2
3
6.-7. TØÍDA
Dívky
1
2
3
Chlapci
1
2
3
8.-9. TØÍDA
Dívky
1
2
3
Chlapci
1
2
3
Dubáèek -
50 m
Bouchnerová - 10,42 s
Exnerová - 10,73 s
Hradecká - 11,04 s
skok daleký
Wagenknechtová - 240 cm
Exnerová - 234 cm
Bouchnerová - 230 cm
hod míèkem
Bouchnerová - 13,30 m
Adamcová - 10,50 m
Exnerová - 9,70 m
600m
Bouchnerová
Exnerová
Hradecká
Maršík - 9,27 s
Wagenknecht - 9,75 s
Jaglaø - 9,85 s
Hrdina - 250 cm
Maršík - 220 cm
Wagenknecht - 198 cm
Maršík - 27 m
Hrdina - 22 m
Dvoøák - 20,50 m
Dvoøák
Maršík
Jaglaø
50 m
Godlová - 9,66 s
Chadrabová - 9,67 s
Maršíková Iveta - 9,69 s
skok daleký
Godlová - 268 cm
Heinrichová - 265 cm
Hypšová - 251 cm
hod míèkem
Maršíková I. - 21,50 m
Vnuková - 18,10 m
Hladká - 15,40 m
600 m
Hypšová
Drunecká
Godlová
Rùžièka - 8,89 s
Hladký - 9,10 s
Adamec - 9,13 s
Rùžièka - 290 cm
Lizner - 263 cm
Král - 261 cm
Rùžièka - 31 m
Hvolek - 29,50 m
Král - 28 m
Šíma
Kareš
Kubiczek Daniel
50 m
Stachová - 8,60 s
Jelenová - 8,63 s
Pryšingerová - 8,73 s
skok daleký
Jelenová A. - 321 cm
Matìjovská K. - 295 cm
Stachová V. - 270 cm
hod míèkem
Vítová - 28 m
Kopecká I. - 22 m
Jurisová - 21 m
600 m
Matìjovská
Stachová
Vítová
Kubiczek L. - 8,39 s
Vebr - 8,51 s
Cadrik - 8,70 s
Kubiczek - 322 cm
Vebr - 316 cm
Bartoš - 315 cm
Vebr - 44 m
Kubiczek L. - 37,5 m
Bartoš - 36 m
Sobotka M.
Kubiczek L.
Bartoš K.
60 m
Kobrová - 10,43 s
Šajnerová - 10,47 s
Demetorová - 10,77 s
skok daleký
Horáková - 349 cm
Dostálová - 327 cm
Najmanová - 306 cm
hod míèkem
Horáková - 35 m
Dostálová - 34 m
Šajnerová - 30 m
800 m
Rampová P. - 3:16
Demeterová - 3:21
Dostálová - 3:27
Èermák - 9,04 s
Rejzek - 9,10 s
Kamarád - 9,20 s
Bistula - 372 cm
Dlouhý - 369 cm
Rejzek - 367 cm
Èermák - 49,50 m
Koleòák - 43,50 m
Rejzek - 43 m
Rejzek - 2:45
Ouhrabka - 2:55
Štosek - 2:57
60 m
Porschová - 10,49 s
Plocková - 10,58 s
Maršíková - 10,60 s
60 m
Klikar M. - 7,96 s
Lupomìský M. - 7,97 s
Pokorný - 8,32 s
skok daleký
Hrdá - 367 cm
Vernerová - 336 cm
Jelenová T. - 335 cm
skok daleký
Klikar M. - 518 cm
Ramp - 483 cm
Pokorný - 474 cm
vrh koulí 2,5 kg
Vernerová - 9,09 m
Èerná - 8,49 m
Imrichová - 8,41 m
vrh koulí 4 kg
Šesták - 12,51 m
Klikar - 11,92 m
Pokorný - 11,60 m
800 m
Sixtová - 3:10
Porschová - 3:14
Chramostová - 3:18
800 m
Lupomìský M. - 2:23
Klikar M. - 2:25
Ramp - 2:26
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
15
Jak pokraèuje adopce na dálku?
Klub dìtí v Dubé našetøil 1 500 Kè, oslovili jsme dìti ze ZŠ Dubá a ty pøislíbily,
že uspoøádají finanèní sbírku. Navrhli jsme
dìtem ze školy, aby každý, kdo má zájem
pomoci dívce z Indie, pøinesl 5 Kè. V souèasné dobì je na naší škole kolem 250 žákù,
a tak by se mohlo vybrat 1 250 Kè. Také
MìÚ Dubá nás potìšil a pøislíbil 1 000 Kè.
V pátek 16. 04. 2004 jdeme za p. øeditelkou do mateøské školky a doufáme, že
i takto malé dìti pochopí, proè chceme
této dívce pomoc.
Jen pro zajímavost – nejmladší adoptivní rodièe v ÈR jsou dìti z malé MŠ
v jižních Èechách.
Další informace o adopci na dálku hledejte v dalším èísle Dubáèku.
Kubíková B. a Samcová J.
Setkání country taneèních kroužkù v Táboøe 23. – 25. 5.
Tanèili jsme ve dvou taneèních halách a
dvou tìlocviènách. Vystoupali jsme 200
schodù na vìž. Rozhlíželi jsme se z výšky
50 metrù. V Táboøe je ještì skvìlá cukrárna a podzemí. Pak jsme zase tancovali –
v kruzích, øadách a ètverylkách. Vidìli
jsme spoustu pìkných pøedtanèení. Spali
jsme ve škole ve tøídì 5.A.
Klára Knížová
a Katka Janoštíková, 3.A.
Slet èarodìjnic
Letošní slet èarodìjnic na Nedamovì se opìt
vydaøil. Poèasí nám pøálo a sponzoøi byli
štìdøí. Všichni pomáhali jak se dalo. Tímto
dìkujeme, že jsme se mohli tak krásnì pobavit a zažít spoleènì pøíjemné odpoledne plné
soutìží a legrace. Díky vstøícnému a pohotovému pøíjezdu pana Jamricha ze Zakšína
jsme nebyli ochuzeni ani o hudbu a veèer
plný tance a zábavy. Už se moc tìšíme na
pøíští setkání se všemi èarodìjnicemi, které
pálení èarodìjnic ve zdraví pøežili.
Za všechny malé i velké èarodìjnice
z Klubu dìtí
Petra Šolcová
Po ètyøiceti letech…
(aneb na Dubou jsme nezapomnìli)
Mìsto Dubá si pøi letošním setkání rodákù pøipomnìlo také existenci kdysi pronikavì znìjícího jména dìtského výtvarného kroužku,
který pùsobil pøi zdejší devítiletce v letech 1959-64. Tvoøilo jej šest nadšených protagonistù, kteøí se vìnovali kresbì a hlavnì
grafice a svou každodenní aktivitou ve svém volném èase šíøili po celém Èeskoslovensku èeské jméno Dubá v národní hrdosti také
tam, kde její nìkdejší obyvatelé se neumìli zbavit onoho názvu Dauba. Hovoøíme s tehdejším vedoucím kroužku, Miroslavem Kudrnou,
pùvodnì grafikem, který zde uèil.
Kde jste se s dìtmi scházeli?
Patøí k nepominutelné zásluze vedení zdejší školy, zvláštì jeho øeditele Václava Tylchrta, že pomáhalo materiálnì a finanènì
podporovat tuto tvoøivou práci a nalezlo pro
to i patøièné prostory v bývalém Školním
klubu proti poštì – a to s porozumìním
MNV; zde jsme si èasem vybudovali
tiskaøskou dílnu s pøípravnou a naproti bývalé cukrárnì v parku v zasklené vitrínì –
když už jsme nìco dokázali – jsme informovali o našem dìní veøejnost v Dubé.
Pøibližte nám dobu a tehdejší spoleèenské klima; pamìtníkù ubývá a je to už
tak dávno.
Ona léta v kultuøe, umìní i ve školství,
16
a tudíž i v oblasti estetické (výtvarné) výchovy se pøirozenì odvíjela z období po-
TomᚠŠulc (12 let) „Vzpìraè“ – suchá jehla, 1963
èínajícího názorového a tvùrèího uvolnìní
– ovšem na venkovì s jistým opoždìním,
pro nìž je symbolickým pøedznamenáním
pojem „blahodárných“ let šedesátých. Aè
se každý nový pøístup dìtského talentu ve
školní výuce a mimo ni jevil pochopitelnì snad i nìèím neobvyklým a v prezentaci výsledkù výchovné èinnosti urèené veøejnosti formou výstav mírnì øeèeno nekonvenèním až svým dùrazem na individualitu práce provokujícím, pøinášela trpìlivost a pøisvojení si základù nároèného
øemesla ryteckého vyvázaného z platných
uèebních osnov brzy své plody.
Byly poèátky a pak roky èinnosti obtížné?
Šlo o to s minimálním arzenálem primiMìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
zory i rozepøe uèitelù (a byla jistì pravda rozhledu po životì utváøelo tak vzácnì inv otázce, proè tolik výluènosti), teoretikù spirativní prostøedí dubské okolní pøírody.
(liberecký Èestmír Krátký ukáznil malovìrné), profesionálních umìlcù (semilský Vladimír Komárek, ústecký Miroslav Houra, z Prahy Anna Wünschová, redaktorka estetické výchovy SPN –
odpovídali, že nejlepší „odpovìdí“ je
nastolení konfrontace). Avšak rozmìr
odvahy – pùvodní
k r e s b o u
z nejvlastnìjšího popudu dítìte transformací do grafiky Bohuslava Fojtová (13 let) – „Zápas“, linoøez,
Jaroslava Èížková (12 let) „ Moje škola v Dubé“, linoryt, 1963
(linoryt, linoøez, døevoryt, døevoøez, li- Takové soužití výtvarného kroužku nad
žích – a na scénì s podobnými kolektivy neární monotyp, suchá jehla) – vykonal své. spoleènými úkoly muselo být vyèera skupinkami z velkých mìst republiky se Jaký mìl vývoj práce Dìtského vý- pávající, a co pouto soudržnosti?
uplatnit tak, aby kvalita a výkon tvoøily tvarného kroužku v Dubé další peripetie Vyèerpáno bylo ledacos. Léta po ukonèení
èinnosti. V nejlepším se má pøestat, nebo
– a co jeho ukonèení?
s možností svobodného výtvarného projevu soulad, v nìmž úroveò technického Dìti 11-13leté se na svùj zájem sou- Dubský výtvarný kroužek Dubá mìl ve své
støedily tak, že se jim pracovní setkávání práci ohlas; tak strmý úspìch zahlcoval
v dílnì èasto protáhlo do pozdních veèerù, všechny smysly – a komu by se z toho
nemluvì o sobotách a nedìlích; málem nezatoèila hlava, nebo i grafika u dìtí
ohrožovalo i školní docházku. Dospìlí jim èi v rukou dospìlých není samospasitelná.
mohli v jejich vytrvalosti jen závidìt (ale Soudržnost se nám stala nìèím posvátvzpomenu i pøíznì truhláøe p. Dvoøáka, ným, dodnes se v okolí Dubé scházíme
fotografa p. Zlonického èi
právníka na odpoèinku na
samotì v Deštné Jiøího
Kalmüntzera). Se svými
výstavními kolekcemi, které
dìti pomáhaly paspartovat
nebo adjustovat a ve
vzdálených místech instalovat – s nimi cestovat
a okoušet svùdný pùvab
vernisáží vždy na samostatných výstavách; vracet
se zase domù do Dubé,
èasto ozdobeny diplomy –
a hned sáhnout po rydlu,
sehnat kovové a døevìné
matrice. Mìly dojmy a mìRùžena Orlová (12 let), „Veèer u portálu kostela“,
ly na co vzpomínat: vy- TomᚠTylchrt (13 let) „Divoký kùò“ – døevoøez, 1963
kombinovaná technika (soutisk, døevoøez a linoøez), 1963
stavovaly v Èeské Lípì,
a aèkoliv žijeme jen ze vzpomínek, na
provedení tisku nebyla nìèím podružným. Semilech, Lomnici n. Popelkou, Novém
Jen tak se mohl stát pojem Dubá vyhledá- Boru, Havlíèkovì Brodì, Lipnici, Brnì, Ústí toto kdysi tak krásné pìtiletí zapomenout
vaným slovem ve slovníku výtvarných pe- n. Labem, Liberci, Mladé Boleslavi, Brati- nelze. Hlásí se o slovo opìtovnì Jarosladagogù. Byly ovšem diskuse, rozlièné ná- slavì, Prešovì, Žatci, Doksech, Roz- va Èížková, Bohuslava Fojtová, Rùžena
tokách u Prahy, Orlová, Olga Vokolková, TomᚠTylchrt
Hradci u Opavy, a TomᚠŠulc; s patøièným právem na senPraze,
Náchodì, timent pøipravili malou výstavku „návratù“
Ústí n. Orlicí a ve tam, kde kdysi zaèínali.
Je symbolické, že Dìtský výtvarný
Strážnici na Mokroužek Dubá, když byl v polovinì rozletu
ravì.
Pøitom se ne- (1962), dostal pozvání do Liberce, kde mu
vzdaly jiných svých v tamní Oblastní galerii uspoøádali jednu
lásek, v zimì zvláš- z prvních velkých výstav – a že právì zde
tì spoleènì lum- nedávno zahájil pøehlídku moderní èeské
paèily v hrách, jež grafiky z fondù Nadace a Sdružení èeských
jim v tak citlivém umìlcù grafikù Hollar, ovšem už postarší
vìku svého mladého pán, ale stále týž Miroslav Kudrna.
Olga Vokolková (13 let) „Maluji na ulici“, linoryt, 1964
tivních nástrojù v nièem neslevit, prorazit
v okresních (nezmìrná podpora u Aleny
Vokálové), krajských, celostátních soutì-
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
17
Mladí hasièi
Na pozvání starosty mìsta Krupka, okres Teplice, jsme se zúèastnili 8.5.2004 I. roèníku
branného závodu mladých hasièù o putovní
pohár starostky obce Svìtec. Jednalo se o tra
dlouhou 2 000 metrù, na které byly disciplíny: zdravovìda, topografie, hasící pøístroje,
støelba ze vzduchovky a pøechod po lanì.
V kategorii Mladších žákù soutìžili:
Maøík David, Hypšová Kristýna, Šesták Dominik, Melichar Karel a Kužel Vojtìch.
V kategorii Starších žákù soutìžili:
Maøík Lukáš, Hypša Jaroslav, Civín Filip,
Koubek Pavel a Tomášek Matìj.
Celkem se zúèastnilo 23 družstev,
Mladší žáci SDH Dubá na IV. místì
a Starší žáci na V. místì.
Dne 15.5.2004 se kroužek Mladých hasièù
SDH Dubá zúèastnil dalšího soutìžního
kola „Plamen“ poøádaného okresním
Sdružením hasièù Èech, Moravy a Slezska Èeská Lípa v Mimoni v soutìži „O pohár Josefa Pecinovského“.
V soutìžním družstvu byli: Hypša
Jaroslav, Koubek Pavel, Tomášek Matìj,
Civín Filip, Melichar Karel, Maøík Lukáš
a Šesták Dominik. Celkovì se umístili na
sedmém místì.
Dne 25.4.2004 se kroužek Mladých hasièù
SDH Dubá zúèastnil II. srazu v Èeské Lípì
poøádaného okresním Sdružením hasièù
Èech, Moravy a Slezska. Soutìžilo se v požárních disciplínách: štafeta 4 x 60 metrù
a štafeta CTIF.
Za kategorii Mladších žákù: Šesták
Dominik, Hypšová Kristýna, Maøík David,
Melichar Karel a Kužel Vojtìch.
Za kategorii Starších žákù: Maøík Lukáš,
Hypša Jaroslav, Civín Filip a Koubek Pavel.
Celkovì jsme se v Èeskolipském okresu umístili na sedmém místì.
Jaroslav Hoza
4
Rozhovor
KAŽDÝ DEN, UŽ LÉTA...
Rozhovor s panem Emilem Faitlem, uèitelem ve výslužbì.
Jak dlouho už, pane Faitl, neuèíte?
Už 13 let.
Stýská se Vám? Šel byste dnes uèit?
Ale to víte. Dneska už je hodnì vìcí jinak. A kdoví, jestli bych dnes dìti zvládl.
Už jsou zas o nìco divoèejší, než když
jsem uèil.
Co dìláte celý den?
Každé odpoledne jezdím na kole na chalupu na Panskou ves. Èekají tam na mì
sýkorky, vèely…
Máte tam sýkorky?
Chodím je každý den krmit. Už se nauèily
vždycky na urèitou hodinu, takže tam na
mì èekají. Ty nejhladovìjší zobou z ruky
a ostatní tak poletují kolem. Podle toho,
odkud pøiletí, vždycky poznám, jestli nepøiletìla tøeba od souseda – pøítele, který už
je taky zaèal krmit. Èasto se tak trochu
popichujeme, kolik sýkorek nám kterému
zobe z ruky. Mnì dnes braly z ruky ètyøi.
Jenom sýkorky tam máte?
Ne, zdaleka ne. Žije tam ještì brhlík,
zvonek, zvonohlík a spousta dalších ptákù.
I sýkorek je tam spousta druhù. Jsou tam
modøinky, koòadry, babky, parukáøka se tam
objevila jen jednou jedinkrát. A samozøejmì kosáci. Teï zrovna vèera jsem koukal,
že tam mají ve hnízdì šest mláïat.
Nemáte problém s kánìtem, nebo s nìjakými pozemními predátory?
18
Žije tam ve staré škole poštolka. Ale to
hned poznám. Když tam kolem mì poletují, najednou jedna pískne na poplach
a v mžiku jsou v køoví. A poštolka nìkdy
nìjakou sebere, nìkdy ne. To je pøíroda.
Nedávno jsem se nedaleko Horek setkal za zvláštních okolností s datlem.
Nevìdìl jsem vùbec, že zpívá.
To se vám mohlo stát možná u Horek. Ale
na Panské Vsi jsem za svùj život vidìl
datla jen jednou. Když slyším ukat na
stromy, vždycky to je strakapoud.
Setkáváte se na Panské Vsi se zvìøí?
Já tam chodím krmit srnky. Mám tam pøátele myslivce, tak mi vždycky dají krmení
a já jim to tam chodím dávat. I teï v létì
tam chodí lízat sùl.
Bylinky nesbíráte?
Sbírám, sbírám, ale taky pìstuji.
Urèitì mátu…
Mátu, meduòku a šalvìj.
A co sbíráte?
Jé – toho je hodnì, to by se Vám tam ani
nevešlo. Vždycky to natrhám a pak to rozdávám. To sami nemùžeme spotøebovat.
Podbìl, heømánek, bez, tužebník, lípu…
Kdysi tu rostly i vzácné byliny – vstavaèe
a lilie, ale to už není pravda.
Jak vypadá tužebník?
To je taková vìtší bylina s bílými kvítky.
Urèitì byste ji poznal. Roste pøi cestì na
Panskou ves.
Taky chováte vèely, co dìlají vèely
teï? (na zaèátku kvìtna – pozn.red.)
Teï se dávají do medníku, protože kvetou
stromy, a tím vlastnì vèely sílí. Po zimì
jich je v úlech málo – matka se teï rozklade a to vèelstvo zesílí. Horší je, že
poblíž není øepka.
Já už je mám dlouho. Døív jsem nikdy
o vèelách nic nevìdìl. Jednou za mnou
pøišla paní Jánská a øíká: „Mám na komínì
vèely. Pojïte si je sebrat.“ Tak jí povídám:
„No jo, ale co s nima já budu dìlat, vždy
já o vèelách nic nevím.“ Ale „to prý nevadí,“ øíkala paní, „mám tady úl, ještì
starej slamìnej po Nìmcích“. A tak mì
nìjak pøesvìdèila, byl tam jeden vèelaø,
ten mi trochu poradil, tak jsem si je sebral. A to byl zaèátek.
Jenže na tyhle první vèely mám špatnou vzpomínku. Jezdil tam dennì pošák,
Tonda Lojka. On bydlíval tady u máchadla a dennì rozvážel na kole poštu na
Nedvìzí, do Dražejova, na Panskou Ves.
Ten mìl vèely, a tak mi radil ze zaèátku.
Jenže, když pak pøišel podzim, tak jsem
se ho ptal, kolik jim mám dát cukru a on
je prohlídl a øíká: „Ètyøi kila“. Já jim dal 4
kila a do jara bylo po nich. Umøely hlady.
Teï dáváme tak 11 – 12 kilo.
Tehdy jsem se vlastnì pøihlásil do spolMìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
ku a dnes patøím jednak mezi nejstarší
a jednak i mezi služebnì nejstarší vèelaøe. Ještì je tam kolega Žaloudek a ten je
starší než já. Už nás prostì tolik není.
Ubývá vèelaøù?
Ubývá. My tu máme pomìrnì velkou organizaci, kde je hodnì Pražákù. Dubsko
a Doksko – to je jedna organizace, ve
které je nás asi 85. Pražáci nám hodnì
pomáhají.
Pražáci a obecnì chalupáøi tady tomu
kraji, na rozdíl tøeba od Sázavských
lesù, urèitì prospívají.
My s nima výbornì vycházíme. Za ta léta
jsme se doslova sžili. Jejich dìti vyrostly
s našimi dìtmi.
Co je to ovèelená voda?
Jednou ve Vèelaøi – to je nᚠèasopis,
vyšel èlánek, že když se vèelám dá voda
v plastikové lahvi a nechá se tam do
rána, tak že ta voda vezme od tìch vèel
nìjakou energii, nìjakou sílu. A že by ji
mìli užívat lidi, kteøí mají cukrovku. A taky
na prostatu apod. A tak jedné své blízké
osobì, která má cukrovku, už asi tøi roky
tu vodu nosím. A skuteènì to pomáhá.
Poøád se drží na nízké hranici, pøestože
už jí bude 90 let. Tak nìco na tom je.
Pøišel jsem napøíklad na to, že když
nad tou vodou podržím klíè na niti, tak
ten klíè se zaène toèit ve smìru hodinových ruèièek. Když jsem to ukazoval pøíteli, tak øíkal, že švindluju, že s tím toèím.
Tak jsem si tu ruku skuteènì v zápìstí
podržel. A stejnì mi to nevìøil. Poprosil
jsem o vysvìtlení autora toho èlánku ve
Vèelaøi, ale ten se mi omluvil, že to
nedokáže vysvìtlit. Že kdyby to dokázal,
tak by dostal Nobelovu cenu. Nicménì je
zajímavé, že když totéž udìlám nad úlem,
tak ten klíè se toèí úplnì po obvodu
celého toho úlu.
Lidé sice nedùvìøují, ale je to známá
a ovìøená pravda. Když mi to nìkdo
nevìøí, tak mu ten klíè dám, a si to sám
zkusí. Ale zatím jsem našel jen jednoho
èlovìka, kterému to taky funguje. Z toho
jsem usoudil, že jsem proutkaø.
Kromì toho, o èem jsme mluvili, se
zabýváte ještì nìèím?
Teï tøeba byla akce Ropuchy, takže dennì, když jsem jezdil, tak jsem sbíral ropuchy. Letos jich proti loòsku byla tak tøetina. Loni jich bylo daleko víc.
Bydlíte v místì, které je turisticky zajímavé. V poslední dobì turistù spíš
pøibývá nebo ubývá?
Ta cesta kolem Panské Vsi je turisticky
znaèená a hlavnì zjara tam chodí dost
lidu. Øekl bych, že tìch lidí pøibývá. A taky
hodnì lidí jezdí na kole.
Kdo bude uklízet ty schody na Panskou
Ves, když to jednou neudìláte Vy?
To nevím. To víte – je jich 80 a tøikrát,
ètyøikrát do roka je potøeba je zamést, aby
se tam dalo projít.
Øíkal jste, že jezdíte na kole…
Jezdím. V létì, v zimì. Ono když jedete na
kole, tak jste v pøírodì. Když jedete autem,
tak ne. Já si taky dìlám pravidelnì záznamy
o poèasí. Každý den, už léta. Takže když se
mì zeptáte, jak bylo pøed deseti lety, tak
vám to øeknu. Ale vždycky když se mì zeptají, jak bude za týden, tak to já nevím.
Vedu si taky záznamy o tom, kdy pøilétají a odlétají stìhovaví ptáci. A, co je zajímavé, mezi pøílety tøeba špaèkù mùže
být až mìsíc rozdíl. Ti pozdìjší, tam už
je to pravidelné, ale špaèek pøilétne prostì tehdy, až už je teplo.
otázky kladl Zdenìk Dudka
ä
Recepty
KEDLUBNY
Kedluben – brukev zelná – je jednou z nejstarších košálovin. U nás dozrává od
konce kvìtna a bìhem èervna. Ve 100 g
dužiny je obsaženo až 8 g karotenu,
0,3 mg vitaminu B a až 52 mg vitaminu C.
Což je tedy více než v citronech. Mladé
listy kedluben obsahuji však vitamínu C
ještì nìkolikanásobnì víc. Kedlubny jsou
mimoøádnì nízkokalorické, obsahují ve sto
gramech pouze 50 kalorií, a proto jsou zeleninou velmi vhodnou pro redukèní dietu.
Kedlubny zpracováváme tak, že je zba-
vené listù omyjeme, oloupeme a krájíme,
krouháme nebo necháváme vcelku na
plnìní. V tomto pøípadì je oèištìné dáme
na 15 minut vaøit a okapané lžièkou opatrnì vydlabeme a plníme rùznými náplnìmi a zapékáme. Rané kedlubny mùžeme
pøipravit jako salát. Mùžeme je také dusit,
smažit, pøipravovat z nich polévky nebo
zadìlávané i zapékané pokrmy. Lze je
i nakládat nastrouhané ve sladkokyselém
nálevu. Pøi pøípravì využíváme velkých listù na vývary do polévek, jemnì nasekanými
mladými lístky sypeme hotové pokrmy.
Kedlubnový tvaroh
pro 2-4 osoby
2 kedlubny, 100g netuèného tvarohu,
1 lžíce citrónové šávy, bylinková sùl,
mladé lístky kedlubny.
Kedlubny omyjeme, zbavíme døevnatých èástí, pak nastrouháme. Tvaroh ochutíme citrónovou šávou a bylinkovou solí.
Vmícháme nastrouhané kedlubny a posypeme jemnì nasekanými mladými lístky
kedlubny.
Dobrou chu a pevné zdraví pøeje
Petra Šolcová
Kam za kulturou
PROGRAM LETNÍHO KINA DUBÁ-NEDAMOV – ÈERVENEC 2004
pátek 2. 7.
JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADÌJI
èeská komedie (120 min.)
hrají: Pavel Køíž, Michaela Badinková a další
pøístupný
Film o hledání lásky za každou cenu
režie: Juraj Jakubisko
hrají: Franco Nero, Richard Krajèo, Lucie
Vondráèková a další
pøístupný od 15ti let
nedìle 4. 7.
VÍTEJTE V DŽUNGLI
komedie s titulky (108 min.)
hrají: The Rock, Seann William Scot
pøístupný
pátek 9. 7.
ÚSMÌV MONY LISY
americký romantický pøíbìh s titulky (115 min.)
Hrají: Julia Roberts, Kirsten Dunst
pøístupný
úterý 6. 7.
POST COITUM
èeská mrazivá city komedie (100 min.)
nedìle 11. 7.
POSLEDNÍ SAMURAJ
americký historický, dobrodružný film s ti-
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
®
tulky (154 min.).
Hrají: Tom Cruise, Timothy Spall
pøístupný od 12ti let
úterý 13. 7.
MAZANÝ FILIP
èeský film – parodie (99 min.)
Hrají: TomᚠHanák, Vilma Cibulková...
pøístupný od 12ti let
pátek 16. 7.
KAMEÒÁK 2
èeská komedie (100 min.)
Hrají: Václav Vydra, Jana Paulová
pøístupný od 12ti let
19
nedìle 18. 7.
HLEDÁ SE NEMO
americký animovaný film s èeským dabingem (101min.). Nejnovìjší animovaný
film studia Walta Disneye.
pøístupný
úterý 20. 7.
DEN POTÉ
Katastrofický film USA (127min.)
Výpravný pøíbìh o pøežití a hrdinství s neustálou akcí a výbornými vizuálními efekty.
Režie: Roland Emmerich
Hrají: Dennis Quaid, Jake Gyllenhaal
pøístupný od 12ti let
dat ztraceného otce Brendana Frasera
pøístupný
pátek 23. 7.
ŽELARY
Èeský film, kruté i romantické drama
(150min.)
Hrají: Aòa Geislerová, György Cserhalmi
pøístupný
úterý 27. 7.
GOTHIKA
americký film – thriller s titulky, (92min.)
Hrají: Halle Berry, Penélope Cruz.
nedìle 25. 7.
LOONEY TUNES ZPÌT V AKCI
americký animovaný film s èeským dabingem (92min)
Králík Bugs, kaèer Duffy se vydávají hle-
pátek 30.7.
PÁN PRSTENÙ – NÁVRAT KRÁLE
Americký dobrodružný fantasy film s titulky (201min.)
Hrají: Elijah Wood, Ian Mikellen, Liv Tyler
pøístupný od 12ti let
PROGRAM KINA MÁJ DOKSY – ÈERVEN 2004
Máchova 542, 472 01 Doksy, tel.: 487 872 279
Od 1. èervna do 10. èervna dovolená
11. pátek
12. sobota ve 20 hod.
Bolero
Èeský film – kriminální pøíbìh, jenž je inspirován skuteèným zloèinem.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
15. úterý
16. støeda ve 20 hod.
Mistøi
Èeský film – komedie o národu hokeje.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
18. pátek ve 20 hod.
Samuraj
Japonský širokoúhlý akèní film.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
Kidmanová v milostné romanci.
Vstupné 54 + 1,–
Ml. nepøístupno
19. sobota ve 20 hod.
Krajina støelcù
Americký širokoúhlý film – western.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
26. sobota ve 20 hod.
Kameòák
Èeský film Zdeòka Trošky – komedie.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný
22. úterý
23. støeda ve 20 hod.
Kill Bill 2
Americký širokoúhlý akèní film.
Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nepøístupno
29. úterý ve 20 hod.
Gothika
Americký film – thriller. Jestliže je nìkdo
mrtvý, nemusí znamenat, že odešel…
Vstupné 54 + 1,–
Ml. nepøístupno
25. pátek ve 20 hod.
Návrat do Cold Mountain
Americký širokoúhlý film – drama. Nicole
30. støeda ve 20 hod.
Ohnivý oceán
Americký širokoúhlý dobrodružný film.
Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný
KD CRYSTAL ÈESKÁ LÍPA
KD Crystal, Boženy Nìmcové 2942, Èeská Lípa, tel.: 487 522 300
09.06.2004
VÝSTAVA SKLA studentù VOŠ N. Bor
VODNÍ HRAD LIPÝ
sklepení 9. – 23. èervna
12.06.2004
JAZZOVÝ VEÈER
KD CRYSTAL – bar v pøísálí
Hraje: JazzBakers
Zaèátek: 19.00 hod.
Vstupné: 50,– Kè
15.06.2004
KONCERT ŽÁKÙ ZUŠ Èeská Lípa
VODNÍ HRAD LIPÝ
sklepení Dárek k SVÁTKU HUDBY
Zaèátek: 18.00 hod.
20.06.2004
ODPOLEDNE S LIDOVKOU
KD CRYSTAL - sál
Hraje: MY DVA A ÈAS
Zaèátek: 14.00 hod.
Vstupné: 30,– Kè
22.06.2004
ARAKAIN
KD CRYSTAL - sál
POZOR!: Vstupné pro studenty po pøed-
20
ložení studijního prùkazu 100,– Kè
Zaèátek: 19.00 hod.
Vstupné: 160,– Kè
23.06.2004
MILÉ DÁMY…
Pokraèování pravidelného ètvrtletníku pro
ženy. Souèástí je køest nového CD Dáši
CALTOVÉ. Mezi hosty bude i Bohuš Matuš.
Zaèátek: 19.00 hod.
Vstupné: 50,– Kè
XIV. roèník festivalu
Litomìøické varhanní léto
od 19.00 v katedrále sv. Štìpána
v Litomìøicích
14. èervna
TRINITY CHOIR BOSTON
smíšený pìvecký sbor – USA
30. èervna
PAVEL KOHOUT
varhany – ÈR
KONCERT V KOSTELE
V kostele
Nalezení sv. Køíže
v Dubé bude
11.
èervna
2004
Orchestru
koncert
Dvoøákova
kraje.
Nádherná hudba
v kouzelném prostøedí
se skvìlou akustikou
bude jistì zážitkem
pro nás všechny.
Sledujte vývìsní plochy,
kde bude upøesnìna
doba koncertu
a další údaje.
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
T. R. FIELD
10. MEZINÁRODNÍ JAZZOVÉ DNY
Narodil se úplnì blbý. Matka ho s jistým sebezapøením donosila v batohu. V první obecné se
zbláznil z abecedy. Pozdìji pøetrpìl zápal povøísel. V mužných letech, když si to všechno v jasné
chvilce uvìdomil, vrhl se v sebevražedném úmyslu na koleje dráhy spisovatelské.
V kvìtnovém Dubáèku bylo mylnì
uvedeno datum konání jubilejních
MJD.
Letošní roèník se koná ve dnech
13. a 14. srpna 2004.
Všem ètenáøùm se omlouváme za
chybu.
M. Marklová
Prakršno (1966)
Narodí-li se krché dítì, tj. podivínské, je zpravidla geniální, a protože své okolí nenachází
ideálním, snaží se vytvoøit svìt nový, zcela jiný,
plný kouzla a pùvabu, v nìmž by se mu volnìji
dýchalo a vùbec pøimìøenìji žilo. Proto když
doroste let batolecích, oblékne na nahé tìlo
režnou košilku malých kajícníkù a vyrazí bosonohé na starý oušlap, tj. na cestu zaèínající již
prvním dnem života a konèící se jeho smrtí.
Oušlap je tedy ten trail, po nìmž táhne generace po generaci a všechen svìtský lid vùbec.
Všici dobøe vìdí, že návratu zaživa není. To
údìl umìlcù, básníkù, mudrcù a všech budovatelù a zlepšovatelù vezdejšího svìta. Oušlap
je poset bosými šlápoty vedoucími jen kupøedu
a jak ten, co putuje, stárne a roste, jsou ty
šlépìjì stále vìtší a vìtší, nikolivìk hlubší, nebo
on se spíše vznáší magickou silou božského
zanícení a citového roztoužení. Vždy v jeho
srdci se již rozzáøil plápolníèek tvùrèího života.
Je to tedy život krchý, prakrchý, z kterého nakonec Vratiprst Choromysl Krombožinec vytvoøil „prakršno“, tj. nové náboženství, náboženství úsmìvné pohody, zdravého humoru, nebolestného smíchu, plesné jásandy a tìlesného
i duševního zdraví. Ten Vratiprst Choromysl
Krombožinec pozdìji pode jménem T. R. Field
jal se jako první vìrozvìst hlásati svìtu své
PRAKRŠNO, které nyní po mnoha desetiletích
se pokouší oèistiti…
Slovo krchý je èeské a znamená levý, jako
bylo levé vždy pokrokové èeské umìní, odtud
„levá fronta“, kdežto pravièáctví je cesta zpìt, do
tmy, návrat k barbarství, k hrùzám støedo, ba i šedovìku. Prakršno nemá tedy nic spoleèného se
sanskrtem, Krišnou, avatárem, leda to, že Field
je sám avatárem, tj. vtìlením Ducha vesmíru.
Ano, i odìl Bùh kalihoty pozemské a sestoupil
mezi lotøíky lidské, od nichž pak byl ukøižován.
Vratiprst Choromysl Krombožinec, tj. T. R.
Field, utvoøil slovo „krhút“, protože krhút je pùl
èlovìk a pùl strašidlo, tvor schopný všeho, každé
zvrhlosti, karždého zvìrstva. Krhút mezi lidmi se
staví dobrý, pracovitým, pøátelským, ale za zády
lidí, na „dlásnech svìta“ dopouští se bestialit,
nad nimiž dobrým lidem stydne krev.
Jsou chvíle v žití èlovìka
Vtip každému Bùh nedává,
jsou také lidé hloupí;
co jeden èlovìk prodává,
to druhý èlovìk koupí.
Ne všecko jídlo koláèe,
ne ze všeho vaø jíchu,
proè jiným bude do pláèe,
to tobì bude k smíchu.
Jsou chvíle v žití èlovìka,
kdy prchá od svých kopyt
a naprosto se neleká
si šašky z lidí tropit!
Osel a koza
(Nová bajka Cheopsova,
ani ne tak Cheo jako Psova)
Starý osel – mladá koza
poskakují hopky hopky.
Koza k oslu pøitoèí se,
na hlavu mu trousí bobky.
Paní kozo, houš ty bobky,
bobkovým zdob osla vìncem,
až si tì ten osel vezme,
budeš si žít s oslavencem!
Na kozu vtom pastýø volá:
A ti nezpøerážím hnáty!
Z èlovìka lze dìlat vola,
ne však z oslù – laureáty!
(pøevzato z knihy
T.R.Field: Lomikel a jiné zádrhele, Praha 1990)
Kam za sportem
Z BULLETINU TJ SLAVOJ DUBÁ
První máj, mažoretek èas
První zcela veøejné vystoupení našich mažoretek, které se uskuteènilo 1. kvìtna na
Masarykovì námìstí v Dubé za doprovodu
Skláøské muziky z Nového Boru bylo úspìšné. V holkách až mrazilo z té spousty di-
vákùm, kteøí se na nì, ale jistì i na Skláøskou muziku, pøišli podívat. Trému však
brzy vystøídala radost, protože dubští obèané jsou prostì skvìlí. Holkám fandili a potleskem nešetøili. Dìvèata i jejich vedoucí
jsou povzbuzena do další èinnosti a to byl
od lidí ten nejhezèí dárek.
JABLKOVÉ
SLAVNOSTI
25. záøí poøádá Dubská volba
jablkové slavnosti.
Vše, co se stýká jablek,
budou tyto slavnosti obsahovat.
Pokud máte nìjaký originální
nápad na využití jablek –
uvítáme ho. Slavnosti budou po
celé Dubé a už nyní mùžete
pøemýšlet,
do jaké soutìže (a bude jich
hodnì) se zapojíte.
COUNTRY VEÈER
V NEDAMOVÌ
3. èervence bude v areálu
autokempu Nedamov letošní
1. country veèer se skupinou
MALVAZ z Varnsdorfu.
Pøijïte se všichni pobavit, zazpívat si a také zatanèit.
A si to léto užijeme.
Kulturní komise
#
Tøetí kurt pro nohejbal se koneènì probouzí
Díky skalním pøíznivcùm kulatého míèe
panu Janu Malèíkovi a Vladimírovi Mydláøovi získává koneènì tøetí kurt, urèený pro
nohejbal a volejbal, svou podobu. Všichni, kteøí mají zájem klukùm pomoci, všichni, kteøí by rádi pøes léto chodili do našeho areálu hrát nohejbal a volejbal, všichni, kterým se protiví, když peèení holubi
lítají zdarma nìkomu do...., nech se
s nimi spojí. Telefonní spojení: Jan Malèík
602 355 958, Vladimír Mydláø 606 159 297.
Úprava hrací plochy a budování plochy
tréninkové
V souèasné dobì probíhá intenzivní zatravòování hrací plochy fotbalového høištì
naší organizace. I pøes výzvy a zákazy se
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
21
nám však na høišti objevují ti, kterým
zákaz vstupu na hrací plochu nic neøíká.
Není v našich silách pøivést trávník do takové kondice, aby vydržel i velká vedra,
která jistì v létì pøijdou, pokud si nebude
moci odpoèinout. Žádáme proto všechny
obyvatele, aby dodržovali omezený vstup
na trávník a dbali pokynù správce areálu
a zástupcù vedení naší organizace.
Dále vám s radostí oznamujeme, že
jsme od pozemkového fondu získali do
pronájmu plochu pod naším areálem, kterou v dohledné dobì za vydatné pomoci
našeho partnera TARMAC Severokámen
a.s. uvedeme do takového stavu, abychom na ní mohli trénovat taktiku a zruènost našich fotbalistù.
Nìkteré výsledky utkání z dubna a kvìtna
Obì naše mládežnická družstva si od
poloviny dubna do poloviny kvìtna vedla
velmi dobøe a fanoušci si tak mohli pøijít
na své a poøádnì si s kluky „zaøvat“ na
vítìzství. Starší žáci zaznamenali celkem
šest vyhraných utkání a jednu prohru,
dorostenci také jen jednu prohru.
Starší žáci:
C
Dubá – Doksy
Jestøebí – Dubá
Dubá – Heømanice
N. Oldøichov – Dubá
Dubá – Stráž
Dubnice – Dubá
D
Žandov – Dubá
2:1
1:2
4:1
2:4
2:0
1:9
5:1
06.06.
20.06.
27.06.
Ne
Ne
Ne
10.00
10.00
13.30
STARŠÍ ŽÁCI
05.06
09.06.
13.06.
19.06.
26.06.
So
St
Ne
Ne
So
10.00
Dubá – Zahrádky
17.00 SŠK Jablonné – Dubá
14.00
Dubá – V. Valtínov
14.00
Skalice – Dubá
10.00
Dubá – Loko È. Lípa
Antonín Lupomìský a Miroslav Jakuš
zástupci výkonného výboru
TJ Slavoj Dubá
TJ SLAVOJ DUBÁ
si dovoluje pozvat Vás na
úvodní hodiny aerobiku
Ing. Aleny Klobouèkové,
úspìšné cvièitelky tohoto
rytmického cvièení,
které se uskuteèní
ve støedu 9.6. a sobotu 12.6.
od 19.00 hodin.
K. Šenov – Dubá
Dubá – Stružnice
Doksy – Dubá
První uvádìné mužstvo je mužstvo, na jehož høišti se utkání odehrává. Srdeènì zveme
všechny fanoušky, aby si s námi pøišli vychutnat naše vítìzství i prohry.
Rozpis tréninkù:
Mažoretky:
ÚTERÝ od 16.00 do 18.00, STØEDA od 17.30 do 18.30
Fotbal:- pøípravka: ÚTERÝ od 16.00
- žáci + dor.: PONDÌLÍ na malém høišti
STØEDA a PÁTEKna velkém, od 17.00
Všichni zájemci o èlenství v našich oddílech jsou srdeènì zváni.
Kontaktní spojení na TJ Slavoj Dubá:
Pøedseda:
Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252)
Tajemník:
Miroslav Jakuš (tel. 605 238 709)
Mažoretky:
Linda Staòková (tel.: 777673535)
Fotbal - pøípravka: Jindøich Heinrich (tel. 728 192 985), p. Sobotka,
- žáci:
Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252)
- dorostenci: Milan Matìjovský (tel.: 487 870 652)
- muži
Jaroslav Horyna (tel. 602 943 194),
Tenis:
Karel Šperl (487 870 364), Vladimír Bezdíèek (487 870 309)
[email protected]
4:1
6:1
4:1
A E R O B I K
Rozpis mistrovských fotbalových utkání v èervnu 2004:
DOROSTENCI
Dorostenci:
C
Dubá – Skalice
Dubá – Dubnice
Loko È. Lípa – Dubá
http://slavoj-duba.euweb.cz
Cvièení bude rozdìleno
na 2 kategorie podle obtížnosti
s tím, že na úvodních
cvièeních budou nejprve
vysvìtleny všechny sestavy
a pojmenování jednotlivých
cvièebních prvkù. Neváhejte
tedy a pøijïte již na první
cvièení, a nic nezmeškáte.
Poplatek za 1 hodinu je 20 Kè.
Aerobik je snad nejúèinnìjším
a pøitom nejatraktivnìjším
prostøedkem pro formování
a trvalé udržování
hezké postavy.
Chcete-li se nejdøíve seznámit
s tím, co pojem
Ing. Klobouèková v aerobiku
pøedstavuje, pak se pøijïte
podívat na vystoupení
jejích soutìžních družstev
na DÌTSKÉM DNI v sobotu
5.6. v areálu TJ Slavoj Dubá,
který zaèíná již v 13.00 hodin.
HOKEJOVÉ MISTROVSTVÍ V HAS-ARÉNÌ DØEVÈICE
Pøíznivci hokeje ze Døevèic a okolí poøádají v pondìlí dne 5. èervence 2004 turnaj v pozemním hokeji tzv.
hokejové mistrovství Døevèic a nejbližšího okolí (vesnice Zátyní, Lhota, Drchlava, Sušice, Heømánky, Loubí
a osada Butterberg). Hrací plochou bude Has-Aréna Døevèice (požární nádrž na návsi ve Døevèicích).
Ti z výše uvedených vesnic a osad, kteøí se chtìjí 1. roèníku hokejového mistrovství Døevèic zúèastnit, mají
možnost kontaktovat a týmové pøihlášky podat u generálního organizátora turnaje a zároveò kapitána hokejového
týmu Døevèice, pana Pepíka Janèáka, bytem Døevèice è.p. 77, tel. 737 808 822, který Vám zároveò sdìlí
další podrobnosti. V této souvislosti budou dále v prùbìhu mìsíce èervna v uvedených vesnicích na vývìsních
plochách zveøejnìny další doplòující informace.
Zdraví Vás pøíznivci hokeje a Has-Aréna
22
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -
Dubáèek
KØ͎OVKA O CENY
Jak jste jistì poznali, pøipravili jsme pro vás od tohoto èísla zmìnu tváøe naší køížovky. Usoudili jsme, že švédská køížovka je v mnoha
smìrech lákavìjší, a to nejen pro vás luštitele, ale i pro pøípadné podnikatele èi firmy, které by se pomocí ní mohly zviditelnit.
A právì potencionální partnery našeho zpravodaje si dovolujeme tímto oslovit. Máte-li zájem pøispìt svými produkty na odmìny
pro vylosované výherce, neváhejte a kontaktujte nás.
První švédská køížovka je ve své podstatì zkušební, protože novì poøízený program pro její tvorbu ještì musíme øádnì nastavit, abychom mohli úèinnì ovlivòovat její obtížnost. Zároveò je však již o ceny, takže neváhejte a znìní tajenky nám zasílejte poštou (nebo prostì
doruète na podatelnu MìÚ Dubá) a to spolu s originálem kupónu, který se nachází na poslední stranì zpravodaje.
Redakce
Tajenka z minulého èísla:
Trnovník akát je strom z jehož kvìtù je med velmi lahodný, èirý a témìø bezbarvý s vynikající vùní. Na Dubsku není však tento strom
až tak hojnì zastoupen, jak jsme tomu zvyklí napøíklad z Moravy. Pokud jej seženete jako jednodruhový (tzn. bez pøímìsi jiných
medù), pak Vám vydrží v tekuté formì i nìkolik let. Krystalizace je u nìj velice dlouhodobou záležitostí.
Tajenka skrývá:
(1. díl tajenky) je nejvìtším lákadlem rekreaèního areálu (2. díl tajenky). V èervnu se již voda oteplí a první odvážlivci jeho vodu okusí. Pozor však na podcenìní sil a na nachlazení.
Dubáèek -
Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí
23
KVIZ
I když nám, bohužel, do uzávìrky tohoto èísla
nepøišla žádná odpovìï na kviz z minulého
èísla, pøesto jsme se rozhodli zveøejnit další
kvizovou otázku. Schválnì, jestli poznáte, ze
kterého místa na Dubsku byla poøízena
následující fotografie.
Tøi vylosovaní výherci získají od redakce
malou pozornost. Odpovìdi nám mùžete nosit
do podatelny MìÚ Dubá nebo dopisy èi
e-maily zasílat na adresu:
Redakce zpravodaje Dubáèek
Masarykovo nám. 138
471 41 Dubá
e-mail: [email protected]
Odpovìï na otázku z minulého èísla zní:
Fotografie netradièního pohledu na nᚠpìkný
kostel v Dubé byla poøízena z hráze rybníku
Mrazák na Malé Stranì.
H
Z mìstské matriky
JUBILEA – ÈERVEN 2004
Konta Miloš, Dubá
81 let
Malèík Alexandr, Dubá
75 let
Šímová Libuše, Dubá
80 let
Chadima František, Nový Berštejn 80 let
Voldøich Miloslav, Deštná
81 let
Králová Irma, Dubá
90 let
Kuèerová Anna, Dubá
84 let
Kyjovský Ladislav, Dubá
81 let
Své srdce rozdal ještì za života,bez práce nedokázal žít.
Byl vždy a navždy zùstane nᚠtáta,který tak náhle musel odejít.
Dne 19. 6. 2004 jsou tomu již 2 roky, kdy nás opustil pan Anton Hvolek.
Stále vzpomínají manželka a dìti s rodinami
Dne 15. 6. 2004 tomu bude 5 let co nás navždy opustil nᚠmilovaný
manžel, tatínek a dìdeèek, pan Miloslav Špic z Dubé.
S úctou a bolestí v srdci stále vzpomínají
manželka a dcery s rodinami.
NAROZENÍ
Podìkování za úèast a kvìtinové dary.
Možná byl èas odejít, snad to tak bylo v osudu psáno... Zbyly jen sny, jež mohly se ještì snít.
rodina Gurná
ÚMRTÍ
S bolestí v srdci, kterou ani èas nezhojí, jsme vzpomìli dne 29. 5. 2004 smutného 8. výroèí, kdy nás navždy opustila Eva Jansová.
Vzpomínají matka, sestry, dìti a vnouèata
rodina Pulkrábkova
Kos Ondøej, Deštná
Gurný Lubomír, Dubá
Houžvicová Rùžena, Dubá
Kasal František, Dubá
Mìsíèník informací z Dubé a okolí
Vydává: Mìsto Dubá, IÈO 00260479
Šéfredaktor: Miroslav Málek, e-mail: [email protected].
Redakèní rada: Miroslav Jakuš, Mgr. Petra Šolcová,
Zdenìk Dudka, Mgr. Veronika Matìjková
Registrace: MK ÈR E 12210
Roèník: VII., uzávìrka je vždy 15. v mìsíci, datum vydání: 1.6.2004
Náklad: 500 ks
Periodicita: 12x roènì
Tel.: 487 870 201 – ústøedna a fax
Tel.: HASIÈI DUBÁ 487 870 410, tel.: HASIÈI – pohotovost 606 372 919
Grafická úprava: Miroslav Málek
Tisk: C-PRINT Herbert Hauser, Cvikov
tel., fax, záznamník: 487 751 922
24
E-mail: [email protected]
www.mestoduba.cz
Mìsíèník informací z Dubé a okolí -
Dubáèek