Člověk musí nejdřív skočit, Naďa JOHANISOVÁ

Portrét
NAĎA JOHANISOVÁ
Michal Bernard
PETICE – HLAS OBČANŮ
Matouš Šimek
VYDRY ŠKOLOU POVINNÉ
PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC
C A LL A
370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35
Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected]
web: http://www.calla.cz
Poradna: Po 9–13 h. (především energetika), Út 13–17 h. (především všeobecné poradenství),
St 9–13 h. (především ochrana přírody a krajiny)
ČESKÝ NADAČ NÍ FOND PRO VYDRU
379 01 Třeboň, Jateční 311
Tel. 384 72 20 88 (M. Šimek 723 654 478), e-mail: [email protected]
web: http://www.otter.trebone.cz
Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod
(M. Pacovská 775 364 625)
Poradna: Út a Čt 15–18 h., St 9–12 h.
DŘ Í PATK A
383 01 Prachatice, Rumpálova 402
Tel. 388 317 806, 724 081 117, e-mail: [email protected]
web: http://www.dripatka.cz
Poradna: Po a Čt 16–18h.
E KOLOGI CKÝ P R ÁV N Í S ERV I S
390 01 Tábor, Převrátilská 330
Tel: 381 253 904, fax: 381 253 910, e-mail: [email protected]
web: http://www.eps.cz
Poradna: St a Čt 13–17 h.
Za podporu děkujeme
Kavárně Měsíc ve dne,
Nová ulice 3, České Budějovice,
která poskytuje prostory pro konání akcí sítě
KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.
Kavárna na půl cesty,
Fair-Trade obchůdek,
Galerie, Literární kavárna
www.mesicvedne.cz
Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí
Název časopisu je odvozen od názvu
Krajské sítě environmentálních center v jižních
Čechách, která vzniká v rámci projektu,
podpořeného z prostředků Evropského
sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu
ČR, prostřednictvím MŽP ČR.
FLO RI A N US
377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II
Tel.: 384 382 511, e-mail: [email protected]
web: http://florianus.wz.cz
Poradna: Út 10–13 h., Čt 14–18 h.
I NK AN O
397 01 Písek, Píseckého 131
Tel.: 382 210 319, e-mail: [email protected], web: http://new.inkano.cz
Poradna: Po 8–12 h., 13–16 h.
ROSA
370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9
Tel.: 387 432 030, e-mail: [email protected], web: http://www.rosa.ecn.cz
Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9–12 h. a St, Čt 12–18 h.
ŠÍPEK
381 01 Český Krumlov, tř. Míru 144
Tel. 721 179 755, 380 727 733, e-mail: [email protected]
web: http://www.sipek.roklinka.cz
Zveřejněné články obsahují názory autorů,
nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno)
ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady.
Vydává:
Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě
environmentálních center KRASEC
Partnerské organizace projektu:
Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO,
SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek,
Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta
managementu VŠE J. Hradec
a Jihočeský kraj
Adresa redakce:
ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA
386 01 Strakonice, Husova 380
Tel.: 383 323 021, 383 322 219, e-mail: [email protected], web: http://www.knih-st.cz
Poradna: Po – Pá 7.30–16h.
KRASEC, Rosa,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected]
Odpovědná redaktorka:
Zdenka Jelenová
SLUNEČNICE
CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI
VÁM NABÍZÍ:
OBCHOD SLUNEČNICE
NAJDETE V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH
V CHELČICKÉHO
ULICI 21,
MEZI LANNOVOU TŘÍDOU
A RUDOLFOVSKOU ULICÍ
VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK
BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU
BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO
POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY
OTEVÍRACÍ DOBA:
ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“
PO – PÁ 8,30 – 18,00
VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB
SO 8,30 – 12,00
BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY
BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS…
Bližší informace
VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ
na tel. č. 603 266 753,
MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY
387 315 856
PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA…
SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU
VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE
KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU
KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU
EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“
KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY,
KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA
KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU
Redakční rada:
Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová
Vladimír Molek, Jan Nový
Sazba a grafická úprava:
MADART, Vodňany (www.madart.cz)
Tisk:
TISKÁRNA HEMALA, Písek
Evidováno:
Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312
Krasec č. 7 vyjde: 4/2007
TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE
Předplatné:
viz objednávka na zadní straně obálky,
info: tel. 387 432 030,
e-mail: [email protected]
Inzerce a výměnná reklama:
tel. 607 777 993, e-mail: [email protected]
Velké foto na obálce © Antonín Schubert
© KRASEC 2007
ISSN 1802-1441
E DI TOR IA L
Z OB S A H U
ZDENKA JELENOVÁ
AK T UÁLN Ě ZE S ÍTĚ K R A SEC
foto archiv
zprávy od partnerských
organizací
4–5
KDO NEJVÍC ZNEČISŤOVAL JIŽNÍ ČECHY? STR. 9
Žádná firma nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního
prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž.
V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických
látek o 46 % během pěti let…
Edvard Sequens
R o m a n Kö ssl
Nové vzdělávací centrum
6
Matouš Šimek
Český sen netýkavky
žlaznaté
7
V l a di m í r M o l ek
Bouřlivé jednání v Lišově
8
PORTRÉT
NAĎA JOHANISOVÁ :
Člověk musí nejdřív skočit,
síť se objeví!
10 – 11
Ví tězslav D ohnal
Místní referendum
12
foto Jan Voběrek
P O D ZIM N Í P ŘÍLO H A P RO
RO D IN U
PORTRÉT: Naďa Johanisová
STRANA 10–11
… nestydět se sám před sebou. Jako svatý Kryštof, který nese na ramenou Ježíška, tak podobně přenést tu svou duši přes řeku života, aby si
člověk nepřestal sám sebe vážit. To pro mne bylo nejdůležitější za komunismu stejně jako dneska.
Zdenka Jelenová
Právní poradna
Vaříme s Líbou
NEJEN pro děti
Na Kleti nově
I
II
III
VI
Zd e n ka J e l e n ová
Paragrafy na zeleno
13
O l dři ch Sy rová tka
Nepravděpodobné vítězství
nad přehradní lobby?
15
N a ď a J o h a n i s ová
Příběh Františka Vrzáka
16
Ji ří Gu th
Radikalita pro každý den
(a pro každého)
17
PANOR AMA
foto © ZOO Ohrada
tipy na webové stránky, nové
výrobky, knihy...
18 – 19
OHLASY – DOPISY
Ad: O dvou kampaních
ODCIZOVÁNÍ DĚTÍ
PŘÍRODNÍMU PROSTŘEDÍ
STRANA 20
Na rozdíl od dětí v předškolním věku, u žáků pátých tříd už bylo
ovlivnění antropocentrickým směrem velice patrné. Uvedu jeden
příklad. Postřehneme pohyb zvířete v lese a řekneme: „Co to tam
je?“ Nikoli „Kdo tam je“. Ve veškeré naší oficiální legislativě jsou živočichové pouze věci…
Emilie Strejčková
P OH L E DE M
EDVARDA SEQUENSE
[email protected]
Vzít či nevzít?
Úžasné, dvojí zelená síla! Konečně si můžeme koupit Zelenou energii ze
zaručeně obnovitelných zdrojů za pouhý desetník navíc. A u dodavatele, společnosti ČEZ, ještě můžeme požádat o podporu našeho projektu
pomáhající čisté energii. Poptávka po financování projektů zaměřených
na ochranu životního prostředí trvale převyšuje nabídku. Proto inzeráty
nabízející peníze na energetické projekty z účtu Zelené energie mohly u
neznalých vzbudit zájem.
Zdánlivě vše vypadá opravdu skvěle, ale při bližším ohledání se nám
svěží jarní orosená zeleň s beruškami a rosničkami na reklamách začne
měnit ve svinibrodskou až hnědou. ČEZ sám přiznává, že drtivá většina
nabízené tzv. zelené energie nepochází z nových obnovitelných zdrojů,
nýbrž z desítky let starých velkých vodních elektráren, které zničily kilo-
21
F E JE TO N I re ny Vac kové 22
DÁREK
PRO PŘEDPLATITELE:
leták Natura 2000
– příležitost pro jižní Čechy
metry říčních údolí. Další část pak z přídavku biomasy k uhlí v kotlích
vyžilých hnědouhelných elektráren a jen mizivé procento z opravdu
čistých malých zdrojů. Tomu se říká etiketní podvod Jde o jiný produkt, než jaký je dostupný na otevřeném trhu s elektřinou v zahraničí, a nikdy by nemohl dostat evropský standard čisté elektřiny EUGENE.
Pravý účel dnešní Zelené energie je ozelenění image našeho dominantního výrobce a dodavatele proudu. Většina elektřiny ČEZ přitom nadále pochází z uhelných elektráren či atomových reaktorů,
které za sebou zanechávají krajinu převrácenou naruby povrchovými doly, vysoké exhalace oxidu uhličitého a desítky tun vysoce radioaktivních odpadů. Proto ani podpora projektů od takové firmy není v
pořádku. Rozhodně ji nechtějí čerpat organizace dodržující psaná či
nepsaná etická pravidla, která sponzorství od velkých znečišťovatelů (ale též z peněz vydělaných na zbrojení, porušování lidských práv,
apod.) vylučují.
Autor pracuje jako energetický poradce v Calle.
Pozn.: svinibrodská zeleň = octan-tris(arsenitan) měďnatý – syntetická
barva, velmi jedovatá, má jasně sytý modrozelený tón a dobře kryje.
3
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Milé čtenářky a čtenáři,
Motiv na obálku dnešního
čísla jsme hledali dlouho.
Nakonec se nám povedlo
vybrat fotografii myslím typicky zimní – tedy vzhledem
k letošnímu průběhu tohoto
období… Kromě toho měl
motiv vody ilustrovat tematické stránky, které
měly být věnovány nesmyslnému plánu na výstavbu více než dvou stovek přehrad, jenž dlouho
posazovalo ministerstvo zemědělství. V Jihočeském kraji tak mělo být „chráněno“ 7 120 ha pro
budoucí možnou výstavbu 19 přehradních nádrží. Například nádrž Český Krumlov (hráz vysoká 64 m) by znamenala likvidaci říčního fenoménu Vltavy až nad Rožmberk, nádrž Dívčí Kámen
s hrází 53 metrů by zatopila stejnojmenný hrad,
klášter Zlatou Korunu i část Blanského lesa…
Těsně před uzávěrkou hlavních textů pro toto číslo naštěstí dorazila dobrá zpráva – viz str. 15, a
tak jsme většinu připravených rozhořčených názorů k tématu nakonec pružně nahradili například neméně kritickým článkem O. Syrovátky
(str. 14), který se ostatně též týká problémů s vodou a oteplováním. Celkově se časopisem prolíná
především otázka pocitu globální zodpovědnosti
a lokální odpovědi nás, jednotlivců, na ni – hlavně o tom je rozhovor s Naďou Johanisovou a její
předmluva ke knize A. Pelíška, návštěva u Ekologického právního servisu nebo esej Jiřího Gutha.
Povídá mi před pár dny jeden známý: „No, jo, když
ona je ta ekologie taková smutná, ne?“ Dost jsem
o tom přemýšlela. Že by při praktických „ochranářských“ akcích legrace chyběla, to tedy ne, nejen Naďa na ně ráda vzpomíná… Asi ten dojem
vyplývá z témat, kterým se „zelení“ převážně věnují. Hrozící energetická krize, problémy s oteplováním planety ani rozšiřující se páchnoucí skládka za městem moc podnětů ke smíchu neskýtají…
(Zato kolem Temelína, to je situace k popukání –
viz Úlet na str. 19). Ale, jak dokládá Tip pro optimisty na str. 18, smysl pro humor nemusí vskutku důsledného ekospotřebitele opouštět ani při
myšlenkách zdánlivě nejčernějších. Třeba se nakonec přece jen ukáže, že „Všechno je jinak“…
Přeji Vám příjemné počtení a s případnými
reakcemi se na nás obracejte nejlépe přes:
www.krasec.cz.
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
náměstkyní
O anketě s náměstkyní
Dobrovolníci ze SEATu aneb „Za
Třeboňsko krásnější a my budeme
šťastnější“. Devět dobrovolníků z firmy Import Volkswagen Group s.r.o.,
Divize SEAT přijelo koncem listopadu
do Třeboně, aby svou prací podpořili
Český nadační fond pro vydru. Společně jsme v pátek čistili les a sbírali klestí,
a jako odměnu, kromě pocitu z dobře
vykonané práce, získali palivové dříví
od Městských lesů a rybníků. Po namáhavém výkonu byly všem účastníkům předány čestné řády za zásluhy
a statečnost…
PETR DRAHOŠ,
Přestože se Calla ani Rosa nyní dopravním otázkám nevěnuje v žádném dlouhodobém projektu, cítíme dopravu jako důležité téma. Proto se každý rok zapojujeme do organizace budějovického Dne bez aut, k němuž připravujeme Zelený čtvrtek, infostánek na náměstí apod.
Loni jsme vymysleli dopravní anketu, o niž občané projevili velký zájem, popsali své problémy
a do velkoformátové mapy vyznačili řadu problémových míst (viz Krasec č. 5).
Připomínky jsme zaslali na českobudějovický magistrát k dalšímu využití. Poté se uskutečnila
schůzka s paní náměstkyní Popelovou, která má na starosti mj. dopravu. Paní náměstkyně vypočítala úspěchy budějovické dopravní politiky a pak se vypořádala s hlavními připomínkami
z ankety. Pro cyklisty např. slibuje lepší propojení Suchého Vrbného, sídliště Máj a Nemanic s
centrem města, a průjezdnost Průmyslové ulice po cyklostezce. Ovšem cyklopruhy v centru
města (Na Sadech, Lannova třída) zřejmě hned tak nebudou, a to z důvodu zvláštního výkladu zákona o pozemních komunikacích dopravní policií – jízdní pruh prý musí mít šířku alespoň 2,5 m. Ovšem v Plzni nebo Břeclavi kupodivu nemusí – asi tam platí jiný zákon… Policie
též brání zřízení přechodu pro chodce přes Rudolfovskou třídu v blízkosti Jeronýmovy ulice
(u zastávek MHD), ačkoliv je přecházení kvůli hustému provozu v těchto místech velmi nebezpečné. Realizaci cyklostezky na Dlouhém mostě mimo vozovku pro změnu blokuje postoj architekta, který nechce připustit žádné úpravy zábradlí (pro cyklisty nízkého).
Dále jsme hovořili o nutnosti regulace individuální automobilové dopravy v centru města a
o situaci chodců, kteří musí stále někde čekat na to, až na pár sekund blikne zelená… Zde
jsme příliš nepořídili, neboť chodci prý zdržují auta i MHD. V běžných „centrálních zácpách“ to
ovšem vypadá spíše tak, že jak auta tak chodce zdržují zase jen auta, kterých je prostě moc!
Bohužel jsme nedostali žádnou nabídku spolupráce (účast v komisi apod.), ani příslib financování dopravních grantů (pouze v rámci obecného grantu na EVVO). I tak lze setkání hodnotit pozitivně – ještě čekáme na vyjádření odboru architektury, který podněty z ankety obdržel.
Odpověď bude zveřejněna na www.krasec.cz.
Autor pracuje jako poradce v ekoporadně Calla.
ČNF pro vydru
Za účasti téměř všech píseckých
středních škol spolupořádal KRASEC v Písku panelovou diskusi „Kulatý kruh vody – zdroje života“.
Mezi odborníky, které INKANO a Společnost pro dobré soužití česky a německy mluvících zemí pozvaly, byli
ing. Almer ze Zdravotního ústavu, ing.
Šatra z MÚ Písek, p. Anděl ze Strany zelených, MUDr. Rohrichová z Hygienické stanice a ing. Vondrák z VaK JČ. Diskusi moderoval R. Ouředník a účastníci
se nejprve vyjádřili k zadržování vody
v krajině – výstavbě přehrad. Všichni
přítomní odmítli další velká vodní díla.
Zelenou naopak dali malým vodním
elektrárnám. V otázce vrtání nových
studní se objevily rozdílné postoje, zatímco jedna strana poukazuje na příliš
vysoké náklady, jiní tu vidí pojistku pro
případ znehodnocení povrchových
zdrojů. V březnu se bude konat podobná diskuse na téma ovzduší.
Vědci a vojáciBoleticích
v Boleticích
Padesát účastníků měl dvoudenní seminář „Příroda ve Vojenském újezdu Boletice“ v Jenišově u Horní Plané, v bezprostřední blízkosti Vojenského újezdu
Boletice. Seminář pořádala Calla pod záštitou Správy NP a CHKO Šumava, za účasti ředitele Aloise Pavlíčka. Nabitý program
obsahoval devatenáct referátů a exkurzi
do vojenského prostoru. Ta byla sice omezena vojenskou činností, takže jsme nemohli navštívit nejatraktivnější lokality,
ale přesto umožnila nahlédnout do zákulisí unikátní přírody.
Devět studentů z wroclavské univerzity přijelo v listopadu na tři
dny do Českého nadačního fondu
pro vydru získat informace a navázat kontakt pro další spolupráci při
ochraně a výzkumu vydry říční.
S Třeboňskem, jeho rybníky a přírodou
se seznámili při celodenní exkurzi. Nebyla nouze o pěkná ptačí pozorování:
orla mořského jsme viděli třikrát, krásný byl pohled na 70 bílých volavek bílých či na hejno táhnoucích hus velkých a cenné je zejména pozorování
více než 300 exemplářů lžičáka pestrého na Záblatském a Ponědražském
rybníku. Spatřit vydru se při rozbřesku
u Staré řeky bohužel nepovedlo.
ČNF pro vydru
foto ČNF pro vydru
Ji ho č e sk ý čtv r tletník o životním prostředí
[email protected]
Hlavním cílem byla výměna odborných názorů, zkušeností a identifikace oblastí, které nejsou
prostudovány a kam by měl směřovat další výzkum. Referáty ze semináře budou publikovány
ve sborníku NP Šumava Silva Gabreta a některé projekty a studie jsou již postupně realizovány. Území VÚ Boletice představuje v národním i mezinárodním měřítku zcela výjimečný komplex přírodních stanovišť a lokalit významných druhů. Následkem specifického režimu vojenského prostoru byly konzervovány některé významné biologické struktury. V současné době
je koexistence vojenských aktivit a biologických hodnot prakticky v souladu a při pokračování
tohoto vztahu si lze reálně představit zachování ochranářsky významných specifik.
Je ovšem třeba řešit celou řadu dílčích problémů. Území dnes patří mezi nejlépe biologicky dokumentované části jižních Čech. Výsledky přírodovědných bádání jsou však rozptýlené, chybí
subjekt, který by je shromažďoval a poskytoval z nich podklady pro praktickou ochranu přírody. Chybějí informace ze srovnatelných zahraničních lokalit. Garantem ochrany přírody ve VÚ
Boletice je ministerstvo obrany, které však nemá dostatečné metodické kapacity k řešení reálných problémů v ochraně přírody. Výrazně chybí těsnější spolupráce civilních a armádních složek. Účastníci semináře proto mimo jiné navrhli: ujasnit kompetenční vztahy v ochraně přírody
a financování managementu mezi resorty obrany a životního prostředí, stanovit územní priority ochrany přírody a začít připravovat Plán péče.
Autor pracuje jako poradce v ekoporadně Calla.
foto Calla
VLADIMÍR MOLEK,
INKANO
4
[email protected]
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
ZUZANA GUTHOVÁ, [email protected]
Na 25 zájemců o problematiku venkovských komunitních škol se sešlo na
semináři, který uspořádala Rosa v prostorách krajského úřadu v Českých
Budějovicích. Komunitní zaměření pomáhá zdůvodnit existenci malé
školy v prostředí, kde ekonomika provozu zpravidla argumentuje pro zrušení školy. Škola v obci je přitom výrazným limitem dalšího rozvoje v místě
a rozvoj jejích dalších funkcí může být pro budoucnost venkova klíčový.
Zrušením školy přichází malá obec zpravidla o to nejcennější – o možnost formování vztahu
dítěte k místu, kde žije, ke komunitě, vrstevníkům, ale také o prostory, využitelné i pro další
činnosti. Zkušenosti prokazují, že děti z malých škol nejsou znevýhodněny co se týče vědomostí při vstupu do škol vyšších stupňů, a naopak bývají vybaveny lépe sociálně, neboť v malotřídkách zpravidla starší děti pomáhají mladším.
Komunitní školy venkovského typu v odpoledních hodinách nabízejí své kapacity pro vzdělávání a volný čas všem obyvatelům obce. Přebírají tak úlohu v systému celoživotního vzdělávání, které je jinak v odlehlých obcích prakticky nedosažitelné. Ve škole se mohou konat třeba kurzy angličtiny, počítačových dovedností, základů podnikání, výuka řemesel apod. Kurzy
bývají orientovány na osobnostní rozvoj, kultivaci vztahů, znalosti podporující podnikání na
venkově a specifické dovednosti využitelné na venkově (manažeři venkova, orientace ve finančních zdrojích apod.). Vloni založená
Národní síť venkovských komunitních škol vydala pro podporu zakládání podobných škol manuál, který je k dispozici na Rose, popřípadě u autora (E-counsulting, s.r.o., Třebíč). V elektronické podobě
je ke stažení na www.leaderplus.cz, kde lze získat i další informace o síti.
Dalším typem je komunitní škola sídlištního typu, která je orientována více na rozvoj volnočasové nabídky. I pro tento typ komunitních škol existuje metodická podpora a zkušenosti z realizovaných
programů. Těmto školám bude věnován seminář Komunitní škola
II v pátek 23. března. Zájemci se zde seznámí s programem o. p. s.
Nová škola, s principy waldorfské pedagogiky a s praktickými zkušenostmi z plzeňské komunitní školy. Odpoledne pak absolvují lekci komunitního plánování s veřejností. Přihlášky a informace v ekoAutorka je ředitelkou Rosy
poradně Rosa.
budoucnosti
O domech
budoucnosti
[email protected]
Na konci listopadu se v ekocentru Šípek konal seminář o výstavbě nízkoenergetických domů,
pořádaný ve spolupráci se společností Ekowatt z Českých Budějovic. Zúčastnili se jej nejen architekti a projektanti, ale především mladí lidé, kteří chystají vystavět si své hnízdečko s cílem
šetřit kromě rodinného rozpočtu i životní prostředí. Ing. Karel Srdečný přítomné poutavě seznámil se zákonitostmi výstavby úsporného domu. Promítal nákresy různých typů rodinných
domů a ukazoval rozdíly mezi domy úspornými a domy, které zatím vidíme všude kolem.
Dostalo se nám například vysvětlení, že k vytápění a svícení lze využít sluneční energii – na
elektřinu ji lze přeměnit pomocí fotovoltaických panelů na domě. Z článků lze sestavit zdroj
pro miniaturní spotřebič (kalkulačka) i elektrárnu s výkonem několik megawatt. Zařízení je
zcela bezhlučné, nenáročné na obsluhu, neprodukuje žádné emise a energie vložená do jeho
výroby se vrátí přibližně za tři roky provozu.
Budoucí stavebníci se ptali, jak nejlépe a nejúsporněji vybudovat zimní zahradu, jak zajistit odvětrání v domě nebo jak je možné kombinovat větrání a ohřev vzduchu přicházejícího z venku.
Mnoho dotazů směřovalo k čerpání státních a evropských financí. V současnosti existuje několik
programů ČR i EU, z nichž lze dotaci na opatření pro energetickou soběstačnost čerpat.
Lidé, kteří se rozhodli stavět na principech nízkoenergetického bydlení, se zaslouží o to, že
bude zase o něco víc využívána energie přírodní (slunce, větru, vody, biomasy, tepla Země)
a bude se méně plýtvat energií náročně vyrobenou z fosilních zdrojů – z plynu (jehož užití je
spojeno s produkcí hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého) nebo z hnědého a černého
uhlí (malé kotle mají nízkou účinnost spalování a vysokou produkci škodlivin).
Pozn.: Otázky týkající se (nejen) nízkoenergetických domů a využití obnovitelných zdrojů energie
lze pokládat také v on-line poradně na www.krasec.cz.
Autorka pracuje v Ekocentru Šípek
CALLA
Přednášku o Fair trade s možností
ochutnávky uspořádalo v prosinci
Ekocentrum Šípek v Českém Krumlově. Výrobky „férového“ obchodu
chce Šípek během roku 2007 v ekocentru začít prodávat a zaplnit tak jedno z nepokrytých míst na mapě České
republiky. Mezi sortimentem se určitě
objeví čokoláda, kakao, káva a čaj, a to
zároveň v BIO kvalitě.
ŠÍPEK
V klubovně borovanského podzámčí se na semináři sešlo na 15 zájemců o domácí zpracování mléka na sýry. Slovenský lektor – pan
Guba z Veterinární univerzity v Košicích – během dvou dní předvedl výrobu široké palety sýrů z ovčího, kozího
a kravského mléka. Vyráběli a posléze
i ochutnávali jsme sýry cottage, goudu, čedar, provolone, brynzu, zapíjeli
žinčicí, sýry voskovali, udili, pařili i lakovali. Příjemným zpestřením kurzu byla
exkurze na blízkou ovčí farmu. Účastníci si domů odnášeli širokou paletu
vlastních výrobků, ale i nové dovednosti, které snad brzo uplatní ve prospěch
nás – konzumentů zdravých místních
produktů. Kdo jste se nemohli kurzu
zúčastnit, nezoufejte: chystáme další
obdobné kurzy na letošní rok, a také
vydání metodické příručky domácího
zpracování mléka. Obojí budeme včas
inzerovat na www.krasec.cz. Konání
kurzu bylo podpořeno v rámci projektu
Podpory trhu místních produktů z prostředků MŽP.
ROSA
5
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
DANIELA DVOŘÁKOVÁ,
V listopadu nás navštívily kolegyně
ze sítě ekoporaden ENVIC (www.envic.cz) v Plzeňském kraji. Zajímaly se,
jak pracují ekologické poradny v Jihočeském kraji, jaké řešíme problémy
a s čím se na nás veřejnost nejčastěji obrací. Bohatý program zahrnoval
např. návštěvy a výměnu zkušeností v Calle, Rose, u Jihočeských matek,
v Energy Centre a Ekowattu. Druhý den pobyt pokračoval v institutu
Daphne, shlédnutím výstavy Pasivní
domy a byl zakončen účastí na krajské
konferenci EVVO pro pedagogy, kterou pořádal Jihočeský kraj.
foto Zuzana Guthová
Komunitní
Komunitní
školaškola
na venkově
Z R E G ION U
Slunce
Slunce
pro Čížovou
[email protected]
foto archiv
PETR HLÁSNÝ,
V Čížové na Písecku se připravují na výstavbu sluneční elektrárny, která bude
ve zdejší oblasti první svého druhu. Dokumentace je již připravena a čeká se pouze na vyřízení grantů. Po přidělení finančních prostředků už by nemělo instalaci solárních panelů
nic bránit. Podle odhadů by se náklady měly pohybovat kolem 30 miliónů korun.
Sluneční elektrárna v Čížové má být jedinečná svým provedením. Zařízení
bude složeno ze tří nezávislých solárních elektráren na otočných podstavcích. Celkový výkon na stejnosměrné straně bude 99kWp.
Systém SunStorm 33, který bude použit v Čížové, je tvořen
vlastní elektrárnou a kontejnerem. V kontejneru budou osazeny frekvenční měniče, počítač, zálohový systém napájení,
měření dodávky a odběru elektrické energie. Provoz elektrárny je plně automatizovaný, ekologický, s vysokou účinností,
s vlastním ochranným systémem, který zabezpečí sklopení panelu při silném větru. Celková plocha solárních panelů má dosáhnout 204 metrů čtverečních, u jedné elektrárny se předpokládá osazení 180 solárními panely o rozměrech
1443x798 mm a výkonu 200 Wp. Články jsou uvažovány značkové typu Sanyo, PVT a SunTech. Elektrárnu SunStorm 33 řídí
počítač s SW vybavením, které staví solární moduly za pomoci servopohonů kolmo ke slunečním paprskům. Systém
dále obsahuje větrové čidlo a při překročení stanovené krajní meze se celý solární panel sklopí do bezpečnostní polohy.
V této poloze je zařízení také v nočních hodinách.
Vzhledem k tomu, že Česká republika ve výrobě energie ze
slunečního záření za sousedním Německem i dalšími zeměmi západní Evropy výrazně zaostává, je třeba každou novou
sluneční elektrárnu přivítat s maximálním nadšením a provozovateli vyslovit velký dík.
Autor pracuje jako ekoporadce v Inkanu
Nové vzdělávací cetrum
v ZOO Ohrada
ROMAN KÖSSL,
[email protected]
22. listopadu bylo slavnostně otevřeno nové vzdělávací centrum zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Objekt byl z velké části vybudován za finanční podpory Státního fondu životního prostředí ČR a příspěvku Jihočeského
kraje a jeho výstavba trvala přibližně jeden rok. Kromě hlavního využití, tedy
nabídky vzdělávacích programů, bylo záměrem i to, aby celý objekt svým vzhledem respektoval přírodní prostředí. Proto je centrum vytápěno tepelným čerpadlem a střecha bude osázena rostlinami.
foto autor
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
6
V přízemním podlaží nového ekocentra
jsou umístěny tři učebny. Největší z nich
může sloužit jako přednáškový sál s možností promítání – budou zde probíhat hlavní vzdělávací programy z nabídky pro školy, případně semináře pro učitele nebo i
odborná setkání pracovníků zoologických
zahrad. Může být ale upravena i do podoby velké herny či útulné místnosti pro realizaci pocitových výchovně etických programů. Dvě menší učebny budou zařízeny
spíše jako laboratoře pro praktické činnosti v rámci vzdělávacích programů – jedna
s možností zkoumat přírodu do nejmen-
ších detailů pomocí lup i mikroskopů, druhá
vybavená terárii pro plazy, obojživelníky a
malé savce. V budoucnu by se měla pro výuku využívat i terasa v horním podlaží, která by se časem měla přeměnit na zimní zahradu. Laboratoře ani učebna ještě nemají
tu správnou konečnou podobu a na kompletním vybavení se pracuje, přesto největší sál již přivítal první „žáky“ z řad pozvaných
hostů během slavnostního otevření budovy, kterým jsme symbolicky předvedli program střediska ekologické výchovy SEVER,
zaměřený na vymírání živočišných druhů.
Skutečné „vyučování“ začalo již v prvním
týdnu prosince, kdy se zde uskutečnily první školami objednané programy.
Důležitá je i přístupová chodba k učebnám, která svou velikostí umožňuje umístění menších výstav, vzdělávacích panelů
nebo prezentaci nových projektů. Samozřejmostí jsou i šatny a sociální zařízení pro
děti. V horním podlaží se nachází zejména
kanceláře pracovníků oddělení ekologické
výchovy a propagace a knihovna zoo.
V současné době nabízí Zoo Ohrada osm témat vzdělávacích programů pro mateřské,
základní a střední školy, případně výjezdní
besedy pro nejmenší děti. Hlavní výhodou
programů je především účast živých zvířat,
u některých i s možností přímého kontaktu.
Na programy navazuje prohlídka zvířat v expozicích zoologické zahrady.
Všechny programy si lze objednat telefonicky (tel. 387 002 212) nebo prostřednictvím internetu: www.zoo-ohrada.cz.
Autor je zástupcem ředitele Zoo Ohrada.
Z R E G ION U
Když se řekne: invazní rostlinný druh, většina z nás si
vybaví bolševník velkolepý nebo křídlatky. Alespoň
v jižních Čechách tyto druhy ale spolehlivě předčí netýkavka žlaznatá. Ano, ty statné, až 2 metry vysoké,
růžově kvetoucí a nasládle zapáchající byliny, kterými jsou zarostlé břehy většiny řek, u nás opravdu nejsou původní.
Český
sen
Český sen
(Impatiens glandulifera)
MATOUŠ ŠIMEK,
[email protected]
Granty EVVO v Jihočeském kraji
Dne 19. prosince 2006 schválilo zastupitelstvo kraje objem finančních prostředků na grantový program na podporu environmentální
výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v roce 2007 ve výši 600 000 Kč.
V roce 2006 byla do tohoto grantového programu zahrnuta i podpora stanicím pro handicapované živočichy a celkově se rozdělilo
1 200 000 Kč.
V letošním roce je podpora stanicím od grantového programu
oddělena, což je rozumný krok, ale bohužel nedošlo k navýšení
finančních prostředků, z nichž se má oblast EVVO a stanice pro
handicapovaná zvířata podporovat. Pro rok 2007 byl celkový objem finančních prostředků ve výši 1 200 000 Kč rozdělen na 600 tisíc Kč na již zmíněný grantový program a 600 000 Kč na podporu
stanicím formou příspěvku na jejich činnost. Podmínky grantového programu budou od 1. února zveřejněny na internetových
stránkách Jihočeského kraje. Žádosti o grant bude možné podávat do 1. 3. 2007.
LIBUŠE JOZKOVÁ
Rostlina pomalu plní četné zahrádkářské kolonie po celé Evropě. Již
v roce 1896 je na našem území zaznamenám zplanělý výskyt ze zahrádky v Litoměřicích. Skutečná invaze ale na území České republiky
začíná až v 50. letech 20. století. V 70. letech už se jedná o masové šíření. A to pokračuje dodnes. Netýkavkám žlaznatým vyhovují především dostatečně vlhká a živinami zásobená stanoviště, která v Evropě
nalezly při březích vod.
K rychlé invazi také nesporně přispívá to, že semena tohoto druhu
se šíří zejména hydrochorně (pomocí vodního proudu). V posledních deseti letech přispěly k dalšímu šíření četnější povodně. Dochází k transportu semen a silnou erozivní činností toků vznikají
nové volné plochy, které netýkavka ochotně a rychle obsadí. Jak
mi v rozhovoru zdůraznil Karel Prach, který se invazními rostlinami
profesionálně zabývá, zejména podzimní povodeň je pro netýkavku pravým požehnáním. Také velká povodeň v srpnu 2002 měla vliv,
a to většina semen ještě nebyla zralá…
Nicméně řeky rozšiřují semena dále po proudu. Jak se ale semena dostávají proti proudu, popř. přes rozvodnice různých povodí? Semena
mohou do jisté míry rozšiřovat také ptáci, ale hlavní zásluhu na plošném šíření netýkavky žlaznaté má člověk. Nezanedbatelným transportním médiem je lidský oděv, podrážky bot a pneumatiky kol. Ve
vzorku snadno uvízne bahno se semeny a jako suché se odrolí o několik kilometrů dál, třeba už v jiném povodí. Netýkavky se tak postupně dostávají i na horní toky. Na březích Otavy a Lužnice se vyskytují až k horám. Někde se jim to však ještě nepodařilo. Kupříkladu na
Vltavě se hojně vyskytují od Českého Krumlova dále po toku, ale proti proudu směrem k Vyššímu Brodu zatím chybí. Karel Prach nicméně
předpovídá, že při zachování současného tempa šíření druhu budou
kolem roku 2025 plně obsazeny všechny větší řeky.
Je to škoda, neboť masový výskyt jednoho druhu snižuje ekologickou
hodnotu ekosystému (v tomto případě především říčních niv, lužních
lesů). Rostlina sama o sobě je považována za okrasnou, nicméně vysoké džungle, které při březích vytváří, moc esteticky nepůsobí.
Jediným u nás původním druhem z rodu netýkavek (Impatiens) z čeledi Balsaminaceae je netýkavka nedůtklivá, mající velké žluté květy.
Malé žlutavé květy má další invazní druh z východu – netýkavka malokvětá, která vytváří rozsáhlé porosty zejména v listnatých lesích. Invaze nepřehlédnutelných netýkavek žlaznatých je však v současnosti
nejnápadnější. Je zajímavé, že i když se u nás vyskytuje již přes sto let,
invazi zahájila až před 60-ti lety. Je škoda, že lidé vždy nedokážou domyslet důsledky svého konání v dlouhodobějším horizontu…
Ale stalo se a nezbývá, než se s netýkavkou smířit. Práce na omezení jejího výskytu jsou totiž mimořádně obtížné a málokdy vedou
Autor pracuje v ČNF pro vydru.
k úspěchu.
7
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Jejich původním domovem jsou opadavé a smíšené lesy na svazích
západních Himalájí, kde netvoří zdaleka tak bujné a souvislé porosty jako nyní v Evropě. Jedná se o klasický invazní druh, který mimo
svůj původní areál nalezl ideální podmínky pro svoji expanzi, neboť
se zde nevyvíjel v koevoluci s druhy u nás původními (autochtonními). Těm zatím chybí účinné obranné prostředky a výbava, aby mohly této agilní rostlině úspěšně konkurovat. K tomu, aby se stala invazním druhem, měla netýkavka žlaznatá předpoklady. Je nejvyšší
jednoletkou, vyskytující se v Evropě, a roste velmi rychle, takže okolní druhy rychle zastíní. Vyhrává v konkurenci i s takovým druhem, jakým je kopřiva dvoudomá! Navíc vytváří velké množství (okolo 1000)
semen, které jsou z tobolek vystřelovány na základě stupňujícího se
pnutí v plodu (ke bleskovému stočení plodu a vystřelení semen dochází při dostatečné zralosti při pouhém dotyku – odtud rodový název netýkavek, později stačí i silnější poryv větru apod.). Semena mají
vysokou klíčivost. Jak podotýká Karel Prach, profesor botaniky na Jihočeské univerzitě, je potřeba též uvážit skutečnost, že v Evropě rostliny zplaňují z geneticky nejkvalitnějších exemplářů, díky selekci lidmi, kteří je, coby okrasné nektarové rostliny, dovezli. Jako pro řadu
dalších druhů, výstupní stanicí při „kolonizaci“ Evropy byla netýkavce Anglie. Sem se v první polovině 19. století často dovážela semena exotických druhů, navíc měla Anglie početné kolonie, a asi nejvýznamnější právě v Indii…
foto autor
netýkavky žlaznaté
Z R E G ION U
Bouřlivé jednání
vLišově
Lišově
VLADIMÍR MOLEK,
[email protected]
Společnost .A.S.A. České Budějovice ani přítomní úředníci z ministerstva životního prostředí a Krajského úřadu Jihočeského kraje
nepřesvědčili místní občany, že by skládka v Lišově měla být rozšířena. Zaplněná zasedací místnost Městského úřadu v Lišově se
29. listopadu při veřejném projednání posouzení vlivu na životním
prostředí (EIA) stala důkazem zájmu veřejnosti podílet se na rozhodování. Obhajoba bezpečnosti skládky ze strany zpracovatelů
dokumentace a posudku EIA narážela na spontánní odpor přítomných občanů, kteří na praktických zkušenostech „soužití se skládkou“ dokazovali nezodpovědnost provozovatele skládky.
Ministerstvo ignoruje stanoviska nejen nevládních organizací, ale i
kraje a České inspekce životního prostředí. Povolením rozšíření skládky zpochybňuje své vlastní cíle o prevenci vzniku odpadů a jejich recyklaci. Přestože obdrželo k dokumentaci negativní připomínky od
nevládních organizací a zpochybňující stanoviska od ČIŽP a KÚ, nevyužilo své pravomoci, aby dokumentaci vrátilo k přepracování!
V průběhu veřejného projednávání bylo několikrát zdůrazňováno porušování provozního řádu skládky, a to nejen v souvislosti s opakovaným
zahořením. Důkazem bylo i stanovisko ČIŽP, které jsme předložili spolu
s první částí petice Za lepší recyklační služby v jižních Čechách obsahující mimo jiné i požadavek nerozšiřovat dále stávající skládky. Petici dosud
podpořilo 1500 občanů. Odpor veřejnosti proti skládce lze srovnat s aktivitou občanů Mydlovar, kde se společným odporem veřejnost a obce
podařilo po několika letech téměř nemožné – společnost E.ON ustoupila od záměru postavit v Mydlovarech spalovnu. V Lišově ovšem místní
samospráva a státní správa nepodporují občany, ale investora.
Závažným posunem v přístupu nového zastupitelstva bylo vystoupení zastupitele MUDr. Vladimíra Chlouby, který odmítl rozšíření
skládky a navrhl, aby o stavbě rozhodovali občané. Tím dal nepřímo
podnět k vyhlášení místního referenda a zpochybnil dosavadní stanovisko města Lišov, deklarující pokračování skládkování jako veřejný zájem. MŽP k posudku obdrželo rovněž 162 připomínek ze strany
veřejnosti. Někteří občané vystoupili i na veřejném projednání.
S bouřlivým nesouhlasem se setkala nekompetentní argumentace zástupců společnosti .A.S.A. k problému víkendových a nočních jízd nákladních vozidel. Za sdružení Calla jsme zpochybnili platnost procesu EIA, neboť požadovanou studii, která by vyloučila rizika spojená se
stavbou nové skládky na staré skládce (zejména rizika změny tlaku a
teploty uvnitř staré skládky a tím vznik zahoření), obdržel před veřejným projednáváním pouze krajský úřad. Dále jsme předložili závěry Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje
za rok 2005, které uvádějí, že „celková kapacita skládek v kraji je dostačující a chybí naopak zařízení pro nakládání se směsným komunálním
odpadem jiným způsobem, než skládkováním“. Tento audit společnosti ISES, s.r.o. rovněž konstatuje, že „Jihočeský kraj prozatím nesplňuje cíl
poklesu skládkovaných odpadů oproti porovnávacímu roku 2000“.
Pokud vydá ministerstvo jakožto příslušný orgán státní správy souhlasné stanovisko k hodnocení EIA, spustí nejen další správní řízení,
z nichž většinu povede krajský úřad, ale i vlnu odporu veřejnosti, která se nehodlá smířit se skutečností, že společnost .A.S.A. České Budějovice bude v Lišově za podpory města ukládat další tři roky odpady
převážně z Českých Budějovic.
Autor pracuje jako ekoporadce ve sdružení Calla.
ochranu?
Zasluhují si Novohradské hory
ochranu?
VLADIMÍR MOLEK,
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
8
[email protected]
Chráněná krajinná oblast v Novohradských
horách? ANO! Na jedné straně snaha odborné veřejnosti podporovaná nevládními
organizacemi, na druhé straně naopak zájem „ nic“ nevyhlašovat – vlastníci a obyvatelé si prý zabezpečí ochranu sami! Kde
hledat pravdu? Ve zkušenostech jiných krajů, kde obdobná chráněná území plní svou
funkci a život se zde nezastavil? Nebo v další mravenčí osvětově informační práci? My
jsme zvolili pro tuto chvíli druhou variantu –
prostřednictvím barevného plakátu „Poznej
a chraň Novohradské hory“ oslovujeme obce,
školy, podnikatele, a možná idealisticky věříme, že se jejich názor na ochranu Novohradských hor změní.
Přírodní a krajinářské hodnoty celých Novohradských hor a některých částí jejich podhůří
jsou natolik zřejmé, že toto území přímo předurčují pro jeho velkoplošnou ochranu, pro niž
v tomto případě optimálně vyhovuje kategorie chráněná krajinná oblast. Snahy o zřízení
CHKO Novohradské hory trvají již od poloviny
70. let minulého století. V roce 1983 byla vypracována první návrhová studie CHKO, později v roce 1997 podstatně zpřesněná obsáhlým návrhem plánu péče pro připravované
chráněné území. V minulosti již dvakrát proběhlo projednávání návrhu CHKO s místní
samosprávou, pokaždé s kladnou odezvou.
Poslední návrhové řízení je však v současné
době v podstatě zastaveno změněným, převážně nesouhlasným postojem místních samospráv, lokálních podnikatelských subjektů
a orgánů Jihočeského kraje. Usnesení Vlády
ČR z listopadu 2004 bohužel nepovažuje pro
nejbližší období zřízení této CHKO za prioritu
ochrany přírody v ČR. Z mnoha aspektů (přírodovědných, krajinářských, památkových i
ekonomických) je však zřejmé, že tato oblast
si racionální a diferenciovanou velkoplošnou
územní ochranu, za současného respektování potenciálního rozumného ekonomického
rozvoje, zaslouží. Nezpochybnitelnými přírodovědnými hodnotami se vyznačují především dochované zbytky pralesů Žofínský a
Hojnovodský a pralesu se blížící porosty v lokalitě Ulrichov.
Území Novohradských hor je velmi významné z hlediska zachovalosti svého charakteristického krajinného rázu. Pro účinnou ochranu
krajinného rázu je optimálním nástrojem zřízení přírodního parku, který může regulací výstavby ochránit jeho základní charakteristiky.
Není však kategorií územní ochrany přírody,
kterou proto nemůže z legislativních důvodů
nahradit. V roce 1998 byl vyhlášen na území
okresu České Budějovice přírodní park Novohradské hory, v roce 1999 pak zřízení stejnojmenného přírodního parku na území okresu
Český Krumlov. Oba přírodní parky byly pře-
hlášeny a sloučeny v jeden nařízením Jihočeského kraje v roce 2003. Tento přírodní park je
vymezen totožně jako připravovaná CHKO,
tedy s výměrou 237,84 km2.
O přírodovědné hodnotě oblasti Novohradských hor a jejich podhůří svědčí též skutečnost, že části území byly vymezeny jako lokality soustavy Natura 2000 a to jak ptačí oblast,
tak i evropsky významná lokalita.
Autor pracuje jako ekoporadce ve sdružení Calla.
Z R E G ION U
Sdružení Arnika zveřejnilo žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin. Vychází přitom z Integrovaného registru znečišťování (IRZ), který je veřejně přístupný na internetu (www.irz.cz). Svá data sem ze zákona vkládají firmy samotné. Protože zde ale veřejnost nenajde přehledné souhrnné tabulky,
zpracovává je Arnika. Tato databáze je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak
snížit emise toxických látek. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se
díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství
vypouštěných látek podařilo snížit emise o 46 % během pěti let.
foto archiv
Kdo nejvíc
EDVARD SEQUENS,
znečišťoval
znečišťoval jižní Čechy?
[email protected]
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní pro- ovzduší ve výši jednoho gramu I-TEQ v první desítce největších zdrostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem jů znečištění perzistentními organickými látkami v České republivypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvor- ce. Jaderná elektrárna Temelín je jediným provozem, který vypustil
né látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), perzistentní v roce 2005 do životního prostředí látky poškozující ozónovou vrstvu
(chemicky stabilní) organické látky, látky poškozující ozónovou vrst- Země, konkrétně se jednalo o 108 kg měkkých freonů používaných
vu Země, skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srá- k čištění chladicích věží. Každý atom chlóru uvolněný z freonů přižek, styren a rtuť. Informace do registru vloni (za rok 2005) ohlásilo tom může v ozónové vrstvě Země rozbít až deset tisíc molekul ozó68 provozů na území Jihočeského kraje, což je o jeden více ve srovná- nu. Data z IRZ pro Jihočeský kraj podtrhují potřebu zavést účinnější
ní s rokem 2004. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), úspory energie a alternativní energetické zdroje, které nezatěžují žitedy látka typická pro zemědělské provozy.
votní prostředí emisemi škodlivých látek.
Kdo se tedy umístil na špici jihočeského žebříčku za rok 2005? Tep- „IRZ jako jedinečný informační nástroj nejen pro veřejnost, ale i pro státlárna v Českých Budějovicích na Novohradské ulici vyšla nejhůře ze ní správu má být výrazně omezen. Zrovna u největšího jihočeského znesrovnání s ostatními znečišťovateli Jihočeského kraje v několika ob- čišťovatele tetrachlorethylenem, Brisku Tábor, není jisté, zda se lidé ješlastech – vyprodukovala nejvíc rtuti, vypouští nejvíce skleníkových tě za dva roky dozvědí, kolik nebezpečných látek vypustil. Nespadá totiž
plynů a je druhá v produkci plynů způsobujících kyselé srážky ze nejspíš do žádné z kategorií podniků, které budou mít podle nového závšech zdrojů znečištění v Jihočeském kraji. Výrobce zapalovacích sví- kona povinnost svá data do registru ohlašovat. Podle nového zákona se
ček Brisk Tábor kvůli používání a vysokým emisím potenciálně kar- také lidé nedozvědí, zda jaderná elektrárna Temelín stále ještě vypoušcinogenního tetrachlorethylenu pro změnu vede tabulku původců tí látky poškozující ozónovou vrstvu Země či nikoliv. Jaderná energetika
rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek. Papírna ve není na seznamu průmyslových oborů, které mají podle návrhu novéVětřní, která vypouští do životního prostředí stejnou látku, se umísti- ho zákona povinnost ohlašovat data do IRZ. Považujeme to za výrazné
la hned na druhém místě ve stejné tabulce.
omezení práva veřejnosti na informace o životním prostředí,“ řekl na tisJihočeské energetické provozy mají podle dat z IRZ ještě další spe- kové konferenci v Českých Budějovicích vedoucí kampaně Arniky Bucifika: Teplárna Písek figuruje kvůli vykázaným emisím dioxinů do doucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Provozy, které v JČ v r. 2005 vypustily nejvíce reprotoxických látek
(poškozujících rozmnožování) - pořadí bez oxidu uhelnatého:
Provozovna
Lokalita
1. Brisk Tábor a.s.
Brisk Tábor a.s.
Tábor
Množství
látek v kg
7590,0
1. Teplárna České Budějovice, a.s.
Novohradská ul.
Č. Budějovice
2 JIP - Papírny Větřní, a.s.
JIP-Papírny Větřní, a.s.
Větřní
2436,0
2 Teplárna Písek, a.s.
Teplárna Písek
Písek
3. Styl, výrobní družstvo knoflíkářů provozovna 02
Studená
2120,0
3. Teplárna Strakonice, a.s.
Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice
4. EGE spol. s r.o.
EGE spol. s r.o.
Č. Budějovice
1072,0
5. Fronius Česká rep. s.r.o.
Fronius Česká rep. s.r.o.
Č. Krumlov
536,8
6. Teplárna České Budějovice, a.s.
Novohradská ul.
Č. Budějovice
100,7
7. Teplárna Písek, a.s.
Teplárna Písek
Písek
8. Teplárna Strakonice, a.s.
Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice
15,4
9. 1. JVS a.s.
ČOV České Budějovice
10,0
Poř. Organizace/firma
Hrdějovice
91,4
Tabulka zahrnuje pouze emise. Nejsou zde zohledněny celkové přenosy (v odpadech a odpadních vodách), které na první místa katapultují společnosti zabývající se např. likvidací olova ze starých autobaterií. Do součtů byly zahrnuty látky
vyhodnocené Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka.
Na našich internetových stránkách www.krasec.cz najdete dále např.
pořadí provozů, které vypustily nejvíce plynů způsobujících vznik kyselých srážek, styrenu, rtuti a jejích sloučenin.
Poř. Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Množství
látek v kg
100,7
91,4
15,4
Provozy, které v JČ vypustily v r. 2005 nejvíce skleníkových plynů:
Poř. Organizace/firma
Množství
látek v kg
500 000 000
Provozovna
Lokalita
1. Teplárna České Budějovice, a.s.
Novohradská ul.
Č. Budějovice
2 Teplárna Strakonice, a.s.
Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice
3. RWE Transgas,a.s.
kompresní stanice
Veselí nad Lužnicí
Veselí n./Luž.
18 085 704
4. AES Bohemia spol. s r.o.
AES Bohemia
Planá n./Luž.
392 673
228 936 000
Koeficienty přepočtu na potenciál přispívat ke skleníkovému efektu pro jednotlivé
plyny jsou: pro oxid uhličitý = 1, pro oxid dusný = 310 a pro metan = 21. Metan
vypouští kompresní stanice RWE Transgas, a.s. ve Veselí nad Lužnicí.
S využitím tiskové zprávy Arniky.
Více informací: http://bezjedu.arnika.org/irz.shml
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Provozy, které vypustily v JČ v r. 2005 nejvíce
rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek:
9
P ORT R É T
RNDr. Naděžda Johanisová absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, později pracovala ve výzkumu (ČSAV) a v neziskovém sektoru (ředitelka Rosy 1991-1996). V letech 1987 až 2004
vedla českobudějovický dětský ochranářský oddíl Stopaři. Od pobytu v britské Schumacher College v r. 1993 se zajímá o souvislosti mezi ekonomií a ekologickou krizí. Na Pedagogické fakultě JčU
v Českých Budějovicích učí (r. 2006/7) tři předměty: sociální ekologii, ekologickou ekonomii a kritické myšlení. Ekologická ekonomie
se snaží o kritický pohled na neoklasické ekonomické myšlení. Kritické myšlení je metodický seminář, který učí aktivní metody práce s dětmi (viz www.kritickemysleni.cz). Vedle toho Naďa učí ještě ekologickou ekonomii na Fakultě sociálních studií Masarykovy
univerzity v Brně. Je zakládající členkou Trastu pro ekonomiku a
společnost (TES) a vede jeho program Lokální, etické a demokratické ekonomiky (www.thinktank.cz). S Naďou se známe poměrně
dlouho, pročež jsme upustily od formálního vykání...
foto Jan Voběrek
Naďa JOHANISOVÁ:
skočit
Člověk musí nejdřív skočit,
objeví
síť se objeví…
ZDENKA JELENOVÁ,
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
10
[email protected]
Nejdřív něco o začátcích: Jak jsi se dostala
k tomu, co dnes děláš?
Narodila jsem se v Praze. V šestnácti jsem
vstoupila do TISu – Svazu pro ochranu přírody a krajiny, průkopnické a dnes pozapomenuté celostátní organizace, která vznikla v roce 1968 v okamžiku chvilkové nepozornosti
komunistického režimu. Nosili jsme zelené
bundy, jezdili jsme s celtami pod širák, pečovali jsme o stádečko huculských koní, ohrožených vyhynutím. Z té doby mi zůstaly ideály
ochrany přírody, notýsek s písničkami, které si
zkouším hrát na kytaru dodnes, a skupina celoživotních přátel. TIS nám koncem sedmdesátých let komunisté zrušili, ale naše dobrovolné aktivity pokračovaly v nově založeném
ČSOP. Pořádali jsme letní ochranářské tábory, kosili zarůstající rezervace kolem Prahy…
Mezitím jsem nastoupila jako biolog ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy. Mým
úkolem tam bylo evidovat pávy v zámeckém
parku a dokumentovat mizející přírodu.
přesunula do Českých Budějovic (dnes je z ní
Hydrobiologický ústav AV ČR) a já s ní. Vědecká práce se mi líbila, ale cítila jsem, že se vzdaluji svému ideálu. Mizející přírodu jsme nechránili, jen jsme ji z určitého úhlu zkoumali.
je část toku Stropnice součástí systému Natura 2000, sdružení Calla udržuje cenné ekosystémy a chystá se revitalizace části toku, která
rekultivacím podlehla před rokem 1987.
A jak to dopadlo s tebou/vámi?
Ale ty jsi se záhy vrhla do ochrany přírody i Mě přece jenom vyhodili z práce. Na jaře
v Českých Budějovicích.
1989. Ale hned poté mi nabídli práci na SpráTo byla náhoda… nebo osud? V roce 1987 mi vě CHKO Třeboňsko. Mezitím Sváťa Mlčoch a
jeden kolega vylíčil kauzu Stropnice. Jako tzv. další přátelé již chystali Informační středisnáhradní rekultivace za Temelín mělo být za- ko ČSOP, kde jsem přijala místo vedoucího a
sypáno meandrující koryto říčky a vedle vy- zpočátku i jediného pracovníka. V roce 1991
tvořen nový, rovný tok. Proti byli vodohos- z tohoto střediska vznikla Rosa.
podáři, ochranáři, dokonce i zemědělci, ale
záměr prosazoval krajský výbor KSČ a byla re- Jak vzpomínáš na úplné začátky Rosy?
álná hrozba, že kdo se ozve, poletí z práce. Náš Pro mne to byla doba rychlého osobního
ústav ale nebyl tak docela pod krajským pal- růstu. Přechod z vědeckého prostředí byl
cem, a když mi tehdejší ředitel Jaromír Pospí- obtížný, nikdo tu neměl s neziskovou sféšil dovolil promluvit k místnosti plné novinářů, rou zkušenosti, radili nám Američané, byla to
rozjela se kampaň. Psala jsem články, mluvila hektická doba plná nadšení i chyb. Už tehdy
do radia a hledala spojence. Vznikl televizní jsem se řídila heslem, že člověk musí nejdřív
pořad, v němž mj. hovořil náměstek Jihočes- skočit a síť se objeví… Rosa byl takový můj
kých vodovodů a kanalizací Jan Pařízek o rizi- první skok do prázdna. Stavěli jsme cestu, po
Jak ses dostala do jižních Čech?
ku pro spodní vody. Dnes již málokdo docení, níž jsme šli, učili jsme se, jak aktivizovat, jedZ muzea jsem v roce 1982 přešla do pražské jaká to byla od něj, pracovníka krajské institu- nat s úřady, psát projekty, oslovit lidi... Tehdy
Hydrobiologické laboratoře Ústavu krajinné ce, odvaha. Díky Stropnici jsem se spřátelila vzniklo základní heslo Rosy: „Pomáhat lidem
ekologie ČSAV. Byla tam úžasná parta lidí. La- s Vladimírem Molkem, Bohuslavem Švarcem, pomáhat přírodě“.
boratoř nemohla být samostatná, protože ne- Daliborem Stráským, Jarkou Brožovou a Sváměla dost členů KSČ. Přesněji řečeno nemě- ťou Mlčochem, Františkem Urbanem a další- Proč jsi se v té době jako bioložka začala inla žádného. Tehdejší vedoucí, doc. Jaroslav mi skvělými lidmi, včetně borovanských lidov- tenzivně zajímat o ekonomii?
Hrbáček, byv vyzván, aby v laboratoři založil ců, kteří za cenu osobního rizika hájili věc, ve V prvních letech po revoluci jsem hodně četstranickou buňku, utrousil, že „červená jako kterou věřili.
la, jezdila na konference, diskutovala s lidmi
červená“ a založil místo toho buňku Červenéze Západu. Všimla jsem si, že ač žijí ve svoho kříže. Ač byl světovou špičkou, byl poté vy- Jak to se Stropnicí dopadlo?
bodném světě, zápasí se stejnými problémy:
střídán „stranickým kádrem“ zvnějšku. Tako- Díky naší kampani se tzv. rekultivace odklá- dálnice, odpady, rostoucí spotřeba… Souvé tragedie byly tehdy běžné. Laboratoř se daly, až přišel převrat a šly úplně k ledu. Dnes časně tu byl obrovský tlak investorů na nové
P ORT R É T
místní výroby pro místní spotřebu, koloběhu místních financí a ekologických souvislostech. Mezinárodní dimenzi tomu dodají hosté:
Američan Benjamin Vail, který má zkušenost
s komunitními farmami, Richard Douthwaite
a bruselský ekonom Christophe Guene, který se zaměřuje na praktické ekonomické nástroje typu družstevních záložen. V této sféře,
o které souhrnně hovořím jako o ekonomické
lokalizaci, je naše naděje pro budoucnost.
nemá koho volit – neexistuje skutečná alternativa... Ale kořeny jsou ještě hlubší, je v tom
osvícenská víra v sílu a všemocnost pokroku.
V ekonomický růst, technologický optimismus,
že vždy něco nového vymyslíme... Další obrovský problém vidím v mocenských strukturách,
vlivu nadnárodních korporací, které ovlivňují
politiky a které vlastní většinu medií.
Ano, stále převládá ta představa, že ekologie
je třešničkou na dortu...
Existuje i model Hazel Handersenové, kde základem dortu je ekonomika přírody – služby a
statky, které nám příroda poskytuje. Druhým
patrem je ekonomika vzájemné nepeněžní
pomoci a péče. Pak je stát, a až nahoře je poleva, což je tržní ekonomika. Ono je to vlastně
logické. Jen se musí člověk zbavit představ, že
hodnotu má pouze to, co lze vyčíslit.
Dělala jsem s tebou po tvém návratu rozho- Jaký ohlas mají tyto myšlenky u studentů?
vor a vzpomínám si, jak jsi byla nadšená...
Na pedagogické fakultě většinou musím nejSeznámila jsem se tam s myšlenkami ekolo- dřív ukazovat, že vůbec nějaké souvislosti
gické ekonomie a začala chápat, jak je neokla- mezi ekonomií a životním prostředím existusická ekonomická teorie problematická nejen jí. Něco jiného je to v Brně na environmentaz hlediska přírody, ale i lidských komunit. Cíti- listice, tam už studenti o těchto problémech
la jsem, že tady je konečně ten zakopaný pes. přemýšlejí. Ani pro ně ale není snadné začít
Začala jsem se intenzivně vzdělávat, abych přemýšlet samostatně, všichni jsme stále indokázala vést s novou mocí a její ideologií di- doktrinováni, denně slyšíme o ekonomickém
alog. Přeložila jsem „bibli“ ekologické ekono- růstu a volném obchodu jako o čemsi jedno- Jaké hodnoty jsou nejdůležitější pro tebe?
mie, knížku E. F. Schumachera Malé je milé. značně pozitivním… Čím víc do toho proni- Vztahy. Vztahy k místu, k minulosti, k sobě
V roce 1999 jsem uspořádala první ekologic- kám, tím více žasnu a cítím, že má původní samé, k přátelům, k budoucnosti. Ekonomicko-ekonomický seminář u nás, konal se v Pra- intuice byla správná – že právě tady je největ- ká teorie vidí lidi a vlastně všechno jako kuličchaticích na Dřípatce a hostem byl irský eko- ší zdroj problémů životního prostředí. Chce se ky, které se stále pohybují. Ale smysl života je
nom Richard Douthwaite. A postupně jsem mi vylézt na nějakou horu a z ní křičet: Všímej- právě v dlouhodobých, nezpřetrhaných vztazačala učit na vysoké škole.
te si těch věcí, studujte ekonomii, veďte dia- zích a vazbách. Nadměrná mobilita je destruklog s ekonomy, nevěřte, co vám říkají. A ze- tivní. No, a pak nestydět se sám před sebou.
Dnes se pohybuješ především v univerzitním jména nevěřte politikům, když hovoří o tom, Jako svatý Kryštof, který nese na ramenou Jeprostředí – nechybí ti neziskový sektor?
že to či ono, o čem bytostně tušíte, že je to žíška, tak podobně přenést tu svou duši přes
Jsem s ním stále v kontaktu. Kolegové z Cal- důležité, jako jsou místní výrobní tradice, ze- řeku života, aby si člověk nepřestal sám sebe
ly i z Rosy pravidelně učí v mých seminářích. mědělská krajina, vesnická malotřídka... že vážit. To pro mne bylo nejdůležitější za komuSpolupracuji s časopisem Sedmá generace, a to musí jít ke zdi, protože je to neekonomic- nismu stejně jako dneska.
nedávno jsem se podílela na vzniku dalšího ké. Politik má často svých deset pouček, jakýsi
občanského sdružení: Trastu pro ekonomi- ekonomický odvar, který používá v podstatě Žiješ ekologicky?
ku a společnost, což je celostátní think-tank, stejně, jako dříve zjednodušenou marxistic- Snažím se každou svou činnost hodnotit i
z hlediska její zelené dimenze. Žiju šťastně
který se snaží povzbudit dialog o souvislos- kou ideologii. Důsledky jsou nedozírné.
bez auta, mikrovlnky i televize, poslední dotech mezi současným ekonomickým myšlebou dokonce bez automatky. Ono se zdá, že
ním a některými problémy dneška, včetně Jak se v této souvislosti díváš na Zelené?
ekologických, hledat smysluplné ekonomic- Strana zelených příliš nevybočuje z neolibe- jsme pány těch přístrojů, ale ve skutečnosti
ké alternativy a říkat i nepříjemné pravdy.
rálního paradigmatu, nezpochybňuje základ- jsme jejich služebníky, musíme na ně vydění věci, nesnaží se například podporovat lokál- lávat, starat se o ně... Když jdeš trochu hlouJako například?
ní ekonomiku na úkor globální, neodvažuje běji, tak skromný, chceš-li „ekologický“ život
Vydali jsme náš první diskusní sešit, studii se polemizovat s ústředními dogmaty, jako úzce souvisí s duchovnem. Nelpět na majetku,
ekonoma Petra Gočeva. Snaží se ukázat, že je deregulace obchodu... Je ovšem otázkou, pečovat o místo, kde žiju, uvědomit si, že kažobčanská solidarita, která se projevuje pře- nakolik by s radikálnějším pohledem u veřej- dý můj čin, ba i slovo má svůj dopad. Pokud o
rozdělováním státních příjmů např. do zdra- nosti uspěli... Jak jsem se zmínila, všichni jsme těch souvislostech nepřemýšlíme, tak zhrubvotnictví, není neefektivní, jak se často do- obětí určité ideologie, často si to ani neuvědo- neme a systém nás tlačí stát se karikaturou
mnívají neoklasičtí ekonomové. Naše druhá mujeme. Nicméně cítím, že je tu ještě prostor člověka, takzvaným „Homo economicus“, který je řízen výlučně finančními podněty... Čili:
akce je setkání Open Space „O lokálních eko- pro radikálnější politické uskupení.
určitě je dobré nepodlehnout bezhlavému
nomikách a udržitelném rozvoji“, ve spoluprákonzumu, ale ani na ideálu zeleného či skromci s ČSOP… Asi dvacet účastníků z celé repub- ODS ale stále rostou preference…
liky bude diskutovat o možnostech podpory No, to se může změnit. Navíc mnoho lidí dnes ného konzumenta bychom neměli ustrnout.
Nejsme jen konzumenty. Máme i jiné role:
jsme také rodiče, zaměstnanci, členové obce
či obcí, občané. Padesát let totality občanské
tradice téměř zadusilo, a oproti devadesátým
letům se ten prostor už zase zužuje. Musíme
se odhodlat vstupovat i do mocenských bojů.
Jde o to, o čem zpíval už Voskovec a Werich
v Těžké Barboře: Ten, kdo se na svět dívá a ke
všemu kývá, ten samozřejmě bývá vždy vážený
a ctěn. Takový mozek ptačí, tomu to snad stačí,
já, ať se páni mračí, já musím s pravdou ven. Co
na světe mám rád, nedám si brát… Na tom se
vůbec nic nezměnilo!
Na www.krasec.cz najdete, co o Nadě Johanisové řekli současní zaměstnanci Rosy a její další
přátelé. A můžete jí tam i položit své otázky.
11
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
foto Jan Voběrek
projekty: valily se k nám spalovny, zábavní
parky typu Rajchéřov. Tucty takových „Stropnic“. Václav Klaus hovořil o tom, že životní
prostředí je třešnička na dortu, důležitý je
ekonomický růst. Už zase jsme byli nepřáteli
režimu! Začala jsem tušit, že příčiny ekologické krize jsou hlubší, než jsou rozdíly mezi režimy. Ale nevěděla jsem, jak to uchopit. Přelom pro mě byl třítýdenní pobyt v britské
Schumacher College na podzim 1993.
P OD LU P OU
jim dává zákon v § 15 poměrně široký prostor
pro rozhodování. Podle zákona se referendum
Čas od času proletí mediálním světem zpráva o tom, že se zase někde
koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlákonalo místní referendum. Jedno z posledních proběhlo na začátku
šení, není-li v návrhu přípravného výboru uveprosince v Litvínově. Lidé se v tomto severočeském městě vyjadřovali
dena doba pozdější. Z této formulace by se
dalo dovodit, že pokud navrhovatelé uvedou
k tomu, zda souhlasí s přiblížením těžby uhlí. Odpověděli odhodlanou
sami datum pozdější, je pro zastupitele toto
většinou 95 %, že si nic takového nepřejí. Impozantní odmítnutí škoddatum závazné. Zákon ovšem na druhou stralivého záměru má však jeden háček – hlasování se zúčastnilo necelých
nu nikde neříká, že je návrh, s výjimkou otázek,
pro zastupitelstvo závazný. A co není řečeno
čtyřicet procent oprávněných voličů a je proto neplatné.
výslovně, jako by v našem právním (ne)vědomí neexistovalo.
I v tomto směru se lze poučit v Táboře. Přípravný výbor pro vyhlášení referenda o dopravě navrhoval spojit hlasování s komunálními volbami, které se měly konat po více než 90 dnech
od jednání zastupitelstva. To se ovšem větší
části zastupitelů moc nelíbilo. Zákony údajně
vyžadují pro hlasování ve volbách a při referendu samostatné komise i místnosti, což by bylo
VÍTĚZSLAV DOHNAL, [email protected]
v Táboře obtížné zajistit. A hlavně není podle
místních politiků žádoucí „kontaminovat“ volMožná si teď některý z čtenářů pomyslí, že
by jedním konkrétním tématem, které by zav severních Čechách se není co divit, vždyť
stínilo propracované a lákavé programy politicje to kraj vykořeněný. Zalistujeme-li však pakých stran ve všech ostatních oblastech. A tak
mětí či novinami, zjistíme, že podobné přípan starosta navrhl konání referenda v sobotu
klady na historické křivdy a zátěže ohled ne2. září. Když jej navrhovatelé referenda upozorberou. Vzpomeňme referendum o dálnici D 3
nili, že prázdniny končí až v neděli 3. září, velkov Jílovém u Prahy s účastí 42% voličů nebo
ryse návrh změnil na 11. září. I tak mohl spoléreferendum o dopravě v Táboře se zájmem
hat na to, že informační kampaň v létě mnoho
pouhých jedenácti procent lidí.
občanů neosloví.
Zákon o místním referendu bohužel neumožNeprostupná hranice
ňuje bránit se proti nevhodně stanovenému
Nutnost účasti nadpoloviční většiny oprávněkresba Václav Morava termínu konání referenda u soudu. V § 57
ných osob jako podmínku platnosti výsledků
předpokládá soudní ochranu pro případy,
referenda přinesl v § 48 nový zákon o místním
kdy zastupitelstvo na podaný návrh vůbec
referendu č. 22/2004 Sb. účinný od února 2004. Klikatými cestičkami přímé demokracie
Poněkud tragikomicky působí zdůvodnění to- Pokud se nerozhodnou zastupitelé vyhlásit re- nereaguje (nečinnost), kdy po podání návrhoto zásadního omezení možnosti občanů ferendum sami, bez iniciativy občanů (to jim hu výslovně rozhodne referendum nevyhlározhodovat samostatně o svých záležitostech umožňuje § 8 odst. 1 písm. a) zákona o míst- sit nebo pokud obecní úřad neoprávněn vy(připomeňme, že předchozí právní úprava vy- ním referendu), musí navrhovatelé referenda zve přípravný výbor k doplnění návrhu. Proto
žadovala účast čtvrtinovou). Podle důvodo- shromáždit na jeho podporu stanovený počet se mohou politici větších obcí na vražednou
vé zprávy se referendem rozhoduje o závaž- podpisů. Zákon v § 8 odst. 2 určuje tento počet kombinaci povinné padesátiprocentní účasti
a nevhodného termínu spolehnout.
ných otázkách, je proto nezbytné, aby vzorek podle velikosti obce či města na 6 – 30%.
občanů, kteří se na rozhodnutí podílejí, byl re- Problémy nezřídka vznikají již při snaze
prezentativní. Zní to logicky. Kde však zůstala shromáždit potřebný počet podpisů pod- Změnit či zrušit
logika, když pro platnost voleb žádná hranice porovatelů referenda. Úředníci na radnicích V tomto případě žádné výklady a logické konstanovena není? Je snad méně závažné vyhlá- s politickou podporou v zádech horlivě pro- strukce nepomohou, namístě je změna zákošení válečného stavu, změna ústavy nebo sní- zkoumávají podpisové listiny a jako „cifršpi- na. Pokud zákonodárci myslí vážně své prožení daní, než rozhodnutí o místní komunikaci, óni“ odhalují všechny údajně neoprávněné klamace o snaze zapojit lidi do rozhodování,
podpisy. Asi nejdále se pustili úředníci v hu- měli by podmínky pro konání referenda více
těžbě písku nebo výstavbě drůbežárny?
Opusťme logiku a podívejme se na fakta. sitské metropoli, kteří prohlásili za neplatné přizpůsobit pro praktické využití. Zejména
Z dostupných informací vyplývá, že z hle- všechny podpisy na listinách, na kterých byl je nezbytné upravit omezující klauzuli týkadiska účasti voličů má referendum šanci na v rubrice bydliště předtištěn „Tábor“. Vychá- jící se povinné účasti pro platnost referenda.
úspěch ve městech a obcích s méně než zeli z toho, že podle § 11 odst. 2 zákona kaž- Je možné uvažovat o jejím úplném zrušení.
3000 obyvateli. U sídel větších se zatím ni- dá oprávněná osoba uvede na podpisové lis- Další možností je hranici snížit, například na
kdy nepodařilo zákonem stanovenou hranici tině své jméno a příjmení a bydliště. Pokud předchozí, čtvrtinovou úroveň. Smysluplné
překročit (čerpáno z publikace Místní referen- bylo bydliště na listině předtištěno, neuved- by mohlo být také odstupňování hranice pro
da v České republice a ve vybraných zemích Ev- la jej oprávněná osoba, ale někdo jiný. Tento platnost referenda podle velikosti obce. Povelmi podařený výklad naštěstí vydržel pou- kud by ani to nebylo přijatelné, nabízí se jako
ropské unie, Europeum, březen 2006).
Místním politikům samozřejmě nic nabrá- ze do doby, než se věcí zabýval Krajský soud možný kompromis stanovit povinnou hranici
ní, aby se řídili i výsledky referenda, které je v Českých Budějovicích. Ten v souladu se nikoliv pro účast voličů, ale pro podporu jedz hlediska zákona neplatné. Vstřícný postoj zdravým rozumem konstatoval, že připoje- noho z řešení. Znamenalo by to například urlze očekávat v případech, kdy politici sami ním vlastnoručního podpisu k předem uve- čit, že referendum je platné, pokud pro jednu
budou konání referenda podporovat, proto- deným údajům je požadavkům zákona uči- odpověď hlasuje více než patnáct procent voličů. Účast by tak mohla být nižší, reprezentaže v něm předpokládají potvrzení svých ná- něno zadost.
zorů . V opačném případě bude zřejmě pře- Pokud se iniciátorům nakonec podaří potřeb- tivnost rozhodnutí by však zůstala zachována.
vládat přístup, který zvolil táborský starosta. ný počet podpisů zajistit, uchylují se místní
Na otázku, zda bude respektovat názor obča- politici nezřídka k další obstrukci. Vyhlásí refe- Další informace k tématu: www.eps.cz (v sekci
nů v případě nízké účasti voličů, odpověděl: rendum na termín, který voliče od účasti spí- poradna), obcan.ecn.cz.
Autor pracuje jako právník v Ekologickém právním servisu.
še odrazuje. Ke stanovení data pro hlasování
„Záleží na tom, jak to dopadne.“
Místní referendum
malé
– pouze pro malé
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
12
O „éčkách“
kresba Václav Morava
MICHAL BERNARD, EPS
I
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
IVANA JONOVÁ, Šmidingerova knihovna
Petice je jedním z prostředků, kterými veřejnost může vyjádřit svůj
názor na určitou problematiku, včetně ochrany životního prostředí.
S peticí se lze obracet na příslušné orgány státní správy a samosprávy se souhlasem, nesouhlasem nebo návrhem řešení určitého problému na lokální, regionální či celostátní úrovni (petici lze např. formulovat jako požadavek na rozšíření počtu kontejnerů na tříděný odpad
v obci, proti kontroverzní stavbě např. dálnice či továrny atd.).
Podávání petic upravuje zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním. Petice musí být písemná. Petici může sepsat jednotlivec nebo petiční výbor. Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let,
která je bude zastupovat ve styku s příslušným orgánem. Sestavovaná petice musí obsahovat 1) text petice, 2) jméno, příjmení a bydliště
toho, kdo petici sestavil, nebo jména, příjmení a bydliště všech členů
výboru, 3) jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat, 4) adresáta petice a 5) datum.
Pokud jednotlivé podpisové archy neobsahují text petice, musí být
označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena, a dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště
toho, kdo petici sestavil, nebo kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat. Osoby, které se rozhodnou petici podepsat, musí
uvést své jméno, příjmení a bydliště. V žádném případě nemusí uvádět své rodné číslo ani datum narození (zažitá fáma). Petici
může podepsat i cizinec.
Organizátoři petice mohou k podpisu petice vyzývat všemi způsoby, které neodporují zákonu. Petice a podpisové archy mohou být
vystaveny na veřejně přístupných místech, aniž by k tomu bylo potřeba povolení ze strany úřadu či předchozí oznámení. Při shromažďování podpisů však nesmí dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.
S peticí se můžete obracet jak na orgány státní správy (ministerstva,
krajské a obecní úřady), tak na orgány územní samosprávy (obecní a krajská zastupitelstva). Orgán, kterému je petice určena, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět iniciátorům petice. Odpověď má obsahovat stanovisko k obsahu petice
a způsob jejího vyřízení. Orgán nemá v žádném případě povinnost
se požadavkem obsahu petice řídit. Proti odpovědi úřadu nebo
jeho nečinnosti se nelze v zásadě bránit žádnými účinnými právními prostředky, můžete ale podat stížnost, vystoupit na jednání zastupitelstva, věc medializovat apod.
Účinky petice nelze v žádném případě přeceňovat. Vzhledem k tomu, že příslušný orgán má povinnost na petici pouze odpovědět
(mnohdy tak činí vyhýbavě, neurčitě), nejedná se o příliš silný nástroj účasti veřejnosti. Na druhou stranu, zejména na lokální úrovni
si politik dokáže spočítat, že počet
podpisů pod peticí je počet voličských hlasů, které nemusí v příštích volbách získat, pokud se hlasem veřejnosti nebude řídit. Petici
v kombinaci s dalšími prostředky, které
veřejnost k prosazení svého zájmu
má – především účast jednotlivců a
občanských sdružení ve správních
řízeních a místní referendum.
Vzor petice a další informace k této problematice naleznete na stránkách www.obcan.ecn.cz.
RODINU
„Éčka“ jsou přídatné látky neboli aditiva a přidávají se do potravin
za účelem zlepšení chuti, vůně, vzhledu nebo trvanlivosti. Od pradávna se o toto člověk snažil za pomoci různých přírodních látek např. soli, octa, kouře, různých koření atp. Chemické látky se používaly jen omezeně do počátku dvacátého století. Od té doby rostly
nároky na trvanlivost potravin a díky získávaným poznatkům ve
vědě se tyto požadavky mohou snadněji uspokojovat. Výrobci potravin aditiva užívají také z důvodů konkurenceschopnosti - aby jejich potraviny byly nejen trvanlivější, ale také levnější a zároveň
vzhledově přitažlivější, chuťově výraznější atd.
Aditiva se dělí podle funkce do několika kategorií. Jsou to např. antioxidanty (E 300 – E 321), barviva (E 100 – E 182), konzervační činidla (E 200 – E 290), regulátory kyselosti, tavící soli, kypřící látky,
náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť a vůni, želírující látky, zahušťovadla, modifikované škroby (E 1400 – E 1450), stabilizátory,
emulgátory, protispékavé látky, leštící látky, odpěňovače, zvlhčující
látky, aromatické látky atd.
Na obalech nemusí být aditiva rozpoznatelná pro laika na první pohled, jelikož výrobci potravin na obalu mohou uvádět místo označení písmenem E a číslem jeho chemický název. Např. E 951 – Aspartam.
Nebo naopak: samozřejmě, že označení E 218 zní lépe než methylparaben nebo poznámka „může vyvolat kožní vyrážku“. Pro spotřebitele
tak může složení výrobku vypadat na první pohled „příjemněji“.
Nelze jednoznačně říci, zda jsou přídatné látky nebezpečné pro zdraví člověka. Některá aditiva jsou uváděna jako zdraví prospěšná, s jinými jsou naopak spojovány různé nežádoucí účinky, např. projevy
připomínající alergie, respektive tzv. nesnášenlivost nebo přecitlivělost na některé přídatné látky. Existuje mnoho studií a mezi lidmi koluje mnoho seznamů, která „éčka“ mají negativní vliv na lidské zdraví
a která nikoli. Nejsouc odborník, nechci zde žádný takovýto seznam
uvádět. Připojím několik zdrojů, z kterých mohou případní zájemci čerpat podrobnější a zasvěcenější informace, včetně seznamů aditiv, jejich původu, popř. posouzení jejich vlivu na zdraví: Tereza Vrbová: Víme, co jíme, aneb průvodce „Éčky“ v potravinách; Alena
Thiniusová: Záhadné E na obalech potravin a nápojů, možné vedlejší účinky aditivních látek; Vít Syrový: Tajemství výrobců potravin; Petr Fořt: Co jíme a pijeme; internetové stránky Státní zemědělské a potravinářské inspekce www.szpi.gov.cz, Ústavu zemědělských
a potravinářských informací www.uzpi.cz a Sdružení obrany spotřebitelů www.spotrebitele.info.
V neposlední řadě bych ráda připomněla biopotraviny – produkty
ekologického zemědělství, při jejichž výrobě bylo použito přírodních cest, a neměly by tedy obsahovat přídatné chemické látky. Co
se mě týče, poradila bych nechat se vést selským rozumem a tedy
„čím méně, tím lépe“ nebo „není všechno zlato, co se třpytí“.
Chcete vyjádřit svůj názor na určitou věc? Je vás víc?
A chcete, aby se odpovědní politici či úřady dozvěděli,
jaký je váš názor? Přesně pro vás je tady petice.
PRO
Stále slýcháme o „éčkách“ v potravinách, o tom, jak jsou
špatná. Když se při nákupu potravin začteme do složení
uvedeném na obalu, mnohdy se to tam tzv. éčky jen hemží.
Co to jsou vlastně „éčka“ a jsou skutečně tak špatná, zdraví škodlivá?
Petice – hlas občanů (voličů)
PŘÍLOHA
CO D Ě L AT, K DY Ž ...
PRÁVNÍ PORADNA
ZIMNÍ
Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři, rady a
náměty „trvanlivé“, veskrze pozitivní a motivující, otevíráme
tu časopisovou formu ekologické poradny a nezapomínáme
ani na nejmenší čtenáře, kterým vždy nabízíme nějaký
zajímavý námět pro jejich toulky přírodou i domácí tvořivost.
Budeme rádi, když nám napíšete vaše stručné dotazy,
problémy či náměty, a to buď písemně na adresu poradny
Rosa (viz str. 2), nebo ještě lépe e-mailem: [email protected].
RODINU
PRO
PŘÍLOHA
ZIMNÍ
DOMÁCNOST A BIOZAHRADA
Vaříme s Líbou
Původní stromy II.
V minulém čísle Krasce byla řeč o významu lípy srdčité
– našeho národního stromu – v přírodní zahradě. Dnes
navážu stručným popisem dalších autochtonních (tedy
domácích) stromů, které jsou právě pro svoji původnost
v zahradě velmi hodnotné.
rých zvěstí a událostí. Přeji vám hodně zdraví, radosti a lásky. Do tohoto
čísla jsem připravila dva vlastní zimní recepty a jeden, který jsem sehnala
poté, co jsem v čase vánočním ochutnala tzv. americké cukroví…
Cibulačka (rychlá a jednoduchá)
120 g másla, 4 – 5 větších cibulí, 2 kostky zeleninového bujónu, 5 polévkových lžic hladké pšeničné mouka (bílé nebo celozrnné), 2 housky
nebo 3 rohlíky, sůl, voda, mletý bílý pepř
Oloupanou cibuli rozkrojíme na polovinu a nakrájíme na půlměsíčky, rozpustíme polovinu másla (chuti ubere, použije-li se olej, proto
doporučuji máslo), přidáme cibuli, promícháváme, až cibule zesklovatí, přisypeme mouku a dále promícháváme, až začne cibulová jíška vonět. Přilijeme cca 1,5 až 2 litry vody podle požadované hustoty
polévky, dobře promícháme nebo rozšleháme metlou, aby se v polévce nevytvořily hrudky mouky, přidáme zeleninový bujón, dobře promícháme a necháme na mírném ohni vařit minimálně 10 minut, občas promícháme. V době, než se polévka dovaří, rozkrájíme pečivo
(lepší je použít pečivo 2 až 3 dny staré) na malé kostičky a na zbývajícím másle je osmahneme. Na závěr polévku dochutíme solí a bílým
pepřem. Osmaženou houstičku servírujeme k polévce na samostatné
misce, aby si ji každý mohl přidat podle vlastní chuti.
Makové zelňáky
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
II
1 kg hladké mouky (bílé pšeničné nebo špaldové), 2 prášky do pečiva,
0,2 l dobrého rostlinného oleje, 2 sáčky bílého kysaného zelí (nebo lepší
varianta – odpovídající množství doma naloženého zelí), 100 g nemletého maku, sůl, mletý kmín, voda, tuk na vymazání plechu
Do mísy nasypeme mouku, kypřící prášek, mák, přidáme trochu
kmínu a soli, vše dobře promícháme, přilijeme olej a vložíme kysané zelí i se „šťávou“, dobře promícháme, ochutnáme, je-li potřeba, přisolíme. Pokud je těsto řídké, přisypeme trochu mouky, je-li
drobivé, přidáme trochu vlažné vody. Konzistence těsta musí být
„akorát“, nesmí se ani drobit ani lepit. Pečící plechy potřeme tukem,
vedle mísy s těstem si připravíme nádobu s vodou, namáčíme ruce
a těmi tvarujeme placičky cca 1 cm silné o průměru 8 až 10 cm, které vedle sebe klademe na plech. Pečeme ve vyhřáté troubě při cca
200 stupních do růžova. Jíst lze samostatně nebo jako přílohu místo běžného pečiva, čerstvé z trouby nebo i vychladlé.
Americké cukroví
130 g dětských piškotů, 60 g másla, 60 g strouhaného kokosu, 130 g čokolády na vaření, 100 g vlašských ořechů, 1 plechovka kondenzovaného slazeného mléka Salko
Piškoty rozdrtíme válečkem na nudle (místo válečku stačí použít
skleněnou láhev), ořechy a čokoládu na hrubo nasekáme nebo nakrájíme, nemeleme! Na pekáčku nebo menším a hlubším plechu
rozpustíme máslo, které zasypeme rozdrcenými piškoty, pak rovnoměrně nasypeme čokoládu a ořechy, posypeme kokosem, nic nemícháme, jen sypeme suroviny na sebe, rovnoměrně zalijeme Salkem. Zapečeme do růžova při teplotě cca 150 stupňů, ještě vlahé na
plechu rozkrájíme na menší čtverečky. Kdo nemá rád poměrně výraznou chuť kokosu, může jej nahradit tzv. mlýnskými ořechy (sušené obilné klíčky), které lze sehnat v prodejně se zdravou výživou.
LIBUŠE JOZKOVÁ
Nejvhodnějším pokračovatelem stromu národního je bezpochyby
strom královský buk lesní (Fagus sylvatica) v přírodě se vyskytuje převážně v podhůřích a často se s ním setkáváme v čistých porostech – bučinách. V zahradnické praxi se využívá několik desítek
jeho kultivarů, které se liší velikostí, zbarvením i tvarem listů. Buk
je dřevinou stínomilnou, k dobrému růstu potřebuje vlhkou a hlubokou půdu s dostatkem živin. V dospělosti dosahuje opravdu královských rozměrů až 40 metrů a i v zimě vyniká svou šedou, naprosto hladkou kůrou. Pro použití je vhodný především do velikých
zahrad, kde může vyniknout svou jedinečností. Jeho význam je dán
také plody – bukvicemi, které jsou vyhledávanou potravou zvířat,
především veverek, jistě vítaných návštěvníků přírodní zahrady.
Plody mají 40% tuku a jeden kilogram stačí k výrobě půl litru oleje.
Buk má i léčivé účinky. Čaj z kůry působí proti horečce, odvar z listu byl považován za účinný proti svědivým vyrážkám a omrzlinám.
A jak praví snář: viděti ve snu buk pokácený jest příslibem bohatství
a sen o buku zdravém věští pevné zdraví.
Dalším stromem, jenž slibuje pevné zdraví, je javor. U nás je domácích několik druhů javoru: babyka (Acer campestre), klen (Acer
pseudoplatanus) a mléč (Acer platanoides). Javor klen dorůstá
35 metrů, svými nároky je velice podobný buku a v přírodě
je také často nacházíme pospolu. Javor
babyka je jeho pravým opakem a nejlépe se mu daří v nižších polohách, na
půdách svěžích a živných, a ani svou výšfoto archiv
kou nijak neohromu- javor mléč
je – dorůstá cca 15 metrů, což může být velkou výhodou v menších
zahradách. Posledním domácím (a nejznámějším) je javor mléč –
pojmenovaný podle bílé tekutiny, kterou roní konce listů po odtržení. Může růst prakticky na všech stanovištích až do 800 i více metrů
nad mořem, preferuje vlhčí a živnější půdu. Pro svou schopnost růst
všude, rychle a ve velkém počtu bývá považován za plevel, ale tato
vlastnost může být i velkým kladem, protože javor je jedním z mála domácích stromů, které ji mají. Starým lidem prý kontakt s javorem pomáhá vracet životní sílu a děti posazené na javorovou větev
se dožijí vysokého věku. Čaj z javorových listů pomáhá proti zánětům mandlí a lymfatických uzlin. Obklady z odvaru z větévek s kůrou
zase proti horečce a otokům. Plodem jsou okřídlené nažky, oblíbené
u dětí – létají jako vrtulníky a dají se použít i jako „frňák“…
Stromem, který též může být zajímavý pro děti, je vrba (Salix).
U nás je původních několik druhů: vrba jíva (S. caprea), vrba bílá
(S. alba), vrba lýkovcová (S. daphnoides), vrba křehká (S. fragilis) a vrba pětimužná (S. pentandra). Velmi obtížně se rozlišují. Je
to rychle rostoucí strom nebo keř, poměrně krátkověký. Vrby nejsou zvlášť náročné, většinou však vyžadují vlhčí půdy. Jsou typickou složkou luhů a pobřežních porostů. Z ekologického hlediska je
důležitý jejich včelařský význam. Velikost a tvar se často udržuje řezem, a tak si z nich děti snadno budují chýše, tunely a jiné živé stavby, které se pak řezem udržují. (Pokračování příště)
MICHAELA ZUDOVÁ, ekoporadna Florianus
.
ZIMNÍ
NEJEN PRO DĚTI
V y r o b t e s i : BUDKU PRO REHKA A POŠTOLKU
1. Přibij postranice A a B
k prkénku C (zadní stěna).
F
B
A
E
3. Přibij zepředu prkénko E.
4. Přibij na A, B a C stříšku F.
20 cm
5. Zašroubuj do stříšky
F obě očka, kterými
provlékneš provázek
pro uvázání na strom.
15 cm
Povídání o vydře II.
bříšku ještě prosvítá narůžovělá kůže. Vydry mění srst (a tím pádem i barvu) ještě třikrát. Z velmi světlé přejdou do černohnědé,
třetí generace chlupů, kterou nosí do čtvrtého měsíce, je pro změnu šedohnědá, a
teprve čtvrtá generace chlupů tvoří srst, jakou nosí vydří máma. Ta se o vydří děťátka vzorně stará. Nejen, že je po kojení všude řádně očistí a olíže, ale jazykem jim také
pravidelně masíruje řitní otvor, jelikož mláďata se bez této stimulace nemohou vykálet
a mohlo by u nich dojít k zdravotním komplikacím. Člověk nesmí při vypiplávání zachráněného mláděte tuto mateřskou péči
zanedbávat! Jazyk má ovšem povoleno nahradit kupříkladu navlhčenou vatou…
Ve stáří jednoho měsíce již mají mláďata prořezané první zoubky a máma jim do
nory přináší také ulovenou masitou kořist.
Tu mláďata často nespotřebují, a tak vzniká
zápach, který může noru prozradit.
Když je vydřatům okolo tří měsíců, nastává pro ně zlomový okamžik. Máma je poprvé přivádí k vodě. Vy, kteří čekáte, že se
do ní nedočkavě vrhnou, byste byli zklamáni. Mláďatům se do vody ani trochu nechce.
Máma je musí postrkovat čenichem, největší bázlivce vezme jemně do tlamy o do
vody donese. Dlouho také trvá, než se mláďata odváží ponořit hlavu pod vodu a následovat mámu pod hladinu. Vydry mají
schopnost plavat dánu instinktem, nicméně jejich jemná srst třetí generace je nadlehčuje tak, že se jim neplave a zejména
nepotápí zrovna snadno. Nejsou to ještě ti
elegantní, mrštní plavci. Postupně se však i
díky různým hrám s mámou a mezi sebou
v pohybech zdokonalují. Za čas se již potápí mámě po boku a učí se fígle, jak nejlépe
nahánět a lovit čipernou rybí kořist. Matka
jim zpočátku předhazuje ryby, které sama
ulovila, ale vydřata je ještě neumí zabíjet.
Stává se, že rybáře popadne při nálezu takových polomrtvých rybek na břehu velká zlost a zanevře na vydru jako na bestii,
která tahá ryby z rybníka jen pro své potěšení (a jeho zruinování). Neví, že je to většinou způsobeno právě starostí matky o výživu mláďat…
Vydřím mláďatům hrozí nebezpečí nejen
od lidí, ale jsou také vítanou kořistí výra
velkého. Noru také nesmí vypátrat liška.
Opatrnosti zkrátka není na zbyt…
MATOUŠ ŠIMEK,
Český nadační fond pro vydru
III
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
foto © ČNF pro vydru
VYDRY ŠKOLOU
POVINNÉ
Vydří mláďata jsou jako všechny děti – nechtějí se moc učit, chtějí si hlavně hrát.
Oproti lidským mají tu výhodu, že nemusí sedět v lavicích nebo chodit způsobně ve
dvojicích. Většina učení probíhá právě formou hry. Školou je jim sama příroda. A nejlepší průvodkyní při sbírání prvních zkušeností je jejich máma. Dětství si jako jedno
z nejhezčích období života řádně užívají.
Ale pěkně po pořádku: První dva měsíce
života vydry stráví v teple, přítmí a bezpečí své nory. Vždyť se jim otvírají oči nejdříve 15 dní po narození. Jak je pro mláďata
šelem typické, první dny po narození vypadají jako bezbranné mrňavé uzlíčky. Nicméně savci jsou to zdatní. Každé dvě hodiny
vypijí asi 10 cm3 mateřského mléka. Malé
vydry díky tomu denně přibírají na váze
o 20–30g! Mléko vodních savců obsahuje velký podíl tuku, u suchozemských druhů je naopak vyšší obsah sacharidů. Mláďata přibývají na váze celých 250 dní přibližně
stejnou rychlostí. V prvních dnech života
musí matka své ratolesti zahřívat vlastním
tělem, než se zdokonalí jejich regulace tělesné teploty. Vydří mláďata mají nejdříve
jemnou, stříbřitě šedou srst, pod kterou na
2. Přibij k prkénkům A, B
a C prkénko D (dno).
C
15 cm
15 cm
C
C
RODINU
20 cm
A
PRO
Návod je převzat z materiálů CHKO Železné hory.
Další návody na stavbu budek, doplněné o rozměry
potřebné pro jednotlivé druhy ptáků můžete vyhledat na stránkách Moravského ornitologického spolku (http://www.iweb.cz/mos/budky.htm)
A
B
PŘÍLOHA
Předjaří je ideální doba pro vyrobení a vyvěšení ptačí budky. Přinášíme vám podrobný návod, jak vyrobit tzv. rehkovník, to jest budku,
kterou pravděpodobně osídlí rehek domácí, lejsek šedý nebo konipas,
kteří potřebují mít z hnízda rozhled do okolí, což jim umožní nižší
výška budky s poloviční přední stěnou. Rehkovníky zavěšujeme pod
střechy budov, zahradních altánů, seníků, kůlen apod., do 2-3 m. Pro
poštolky vyrábíme tentýž typ budky s velikostí dna 30 x 30 cm, vnitřní výškou 40 cm, s přístupem celou horní polovinou přední stěny, vyvěšujeme na velké stromy v zemědělské krajině od 8 m výše.
Postačí nám odřezky prken o síle 2-2,5 cm a potřebné množství hřebíků či vrutů 5-6 cm dlouhých. Prkna dáváme neohoblovanou stranou dovnitř (hoblované je nutné uvnitř zdrsnit). Ptáci
se tak mohou snadno zachytit drápky a pohodlně vystoupat k vletovému otvoru. Na zadní nebo boční stěnu předem spolehlivě připevníme závěsnou lištu. Do vnitřního prostoru budky nesmí vyčnívat špičky hřebíků! Dno zásadně nepřibijíme zespodu, ale vždy
je vsadíme mezi stěny. Nehrozí tak jeho odpadnutí a do budky nezatéká. Na stříšku je vhodné použít silnější a širší prkno, které
pobijeme lepenkou nebo starým linem.
D
A
RODINU
PRO
PŘÍLOHA
ZIMNÍ
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
IV
VÝLE T Y BEZ AUTA
Po horském hřebeni
aneb Na Kleti nově
Koncem měsíce listopadu se Šípku dostalo
pozvání Správy CHKO Blanský les na slavnostní otevření nové naučné stezky na Kleti. Připravili je zaměstnanci Správy CHKO
Blanský les ve spolupráci s Hvězdárnou na
Kleti u příležitosti 50. výročí vyhlášení přírodní rezervace Kleť. A tak vám novou stezku představujeme jako dnešní tip na zajímavý víkendový výlet.
Na nejvyšší vrchol Blanského lesa je možné se dostat různými způsoby. Například od
Českých Budějovic a Českého Krumlova vlakem, kdy vystoupíte na
vlakové zastávce v Holubově a vydáte se pěšky po zelené turistické
značce směrem do Krásetína, odkud už je jen kousek pěšky nebo lanovkou na vrchol Kletě.
Naučná stezka vede po vrstevnici okolo Kletě. Začíná na jejím vrcholu (1084 m.n.m.) a končí nedaleko výchozího bodu u zdejší
hvězdárny. Má osm zastavení s informačními panely charakterizujícími zdejší geologii a morfologii, květenu a vegetaci, lesní společenstva, faunu, mravence a samotnou horu Kleť.
Celá oblast leží v dešťovém stínu Šumavy, proto je chudá na srážky.
Současně její klima ovlivňuje teplý „alpský fén“, který výrazně zvyšuje teplotu vzduchu. Průměrné roční srážky jsou okolo 720 mm,
zatímco na nedaleké Šumavě je roční průměr srážek téměř dvojnásobný. V Křemežské kotlině jsou srážky ještě nižší v důsledku závětrného efektu Kleti.
Celá oblast včetně vrcholových partií je chudá na sníh. Lesy pokrývají 56% CHKO, podíl listnáčů je 27%. Až do středověku zde byly
původní bučiny. Nyní jsou zde lesy smíšené s převahou buku. Na
území CHKO Blanský les žije 52 druhů savců, z toho dvanáct zvláště chráněných. Hnízdí tu 115 druhů ptáků, 41 z nich je zvláště chráněných.
Archeologické nálezy dokládají zdejší nejstarší osídlení člověkem již
ve starší době kamenné. Historicky významné a k rodinným výletům bez auta jako stvořené jsou nedaleké keltské oppidum a zřícenina hradu Dívčí Kámen u Třísova. Ve středověku zde dominoval
rod Rožmberků, později pak Schwarzenberkové. V blízkosti Kleti
leží také gotický klášter Zlatá koruna – národní kulturní památka a
samozřejmě město Český Krumlov, které patří mezi naše významné
kulturní památky zapsané na seznamu UNESCO.
Ve spolupráci s českobudějovickým
Mapovým centrem vám představujeme zajímavé turistické cíle – pohádkami z knížky Druhé vyprávění kapra Jakuba. Naše dnešní
pozvání se vztahuje ke slovutnému hradu Zvíkovu. Více informací o projektu Pohádkové království:
www.pohadkovekralovstvi.cz.
Bývaly doby, kdy nestály ani Kašperské hory, ani hrad Kašperk – kam
jen oko dohlédlo rozprostíraly se husté a hluboké lesy. Ale už tehdy se
vědělo, že pod stromy, kapradím, skalami, potůčky – zkrátka pod zemí
– je zlato. A tak se do lesů začali sjíždět zlatokopové a stavěli si zde své
chatrče. Jenže zlato mělo pod zemí své ochránce.
„Včera jsem ti, Jindro, řekl, abys tady vykopal jámu. Kde ji máš?“ rozčílil se starý Jindřich na svého syna.
„Ale tatínku, já jsem ji vykopal, ještě mám na rukou mozoly.“
„Já vím, chlapče, promiň, ale takhle už to dál nejde. Na světě snad
není chudších zlatokopů než v našem lese. Buď ti čerti zahází jámy
a zadupou zlato do země, nebo tě přepadnou loupežníci. Musíme
s tím začít něco dělat. Víš co? Až zase najdeme kousek zlata, zabalíme ho a odneseme císaři, aby věděl, jak bohatá je tu země. A on už
se o nás postará.“
„Ale tatínku, se zlatem se daleko nedostaneme, lesy jsou plné lapků.“
„Uvidíme, něco dělat musíme. Ale nejdřív je třeba najít zlato.“
Trvalo to dlouho, zlatu se ze země nechtělo a když už bylo venku –
kde se vzal, tu se vzal – čert je zatlačil kopytem zpátky do země. Ale
nakonec přece jen Jindřich jeden valoun zachránil.
„Vydáme se do Prahy. Připrav nám, mámo, nějaké staré hadry, kožíšek a na vozík truhlu.“
„Ale táto, co bys vezl v truhle, vždyť nic nemáme.“
„Když nic nemáme, dáme do ní kamení, toho je v okolí hodně,“ a Jindřich nanosil do truhly kameny, zamkl těžký zámek a zahodil klíč. Oblékl si starou, roztrhanou halenu a do její kapsy vložil zlatý valounek
zamotaný ve špinavém hadru. Přes halenu přehodil pěkný kožíšek a
prohlásil: „Tak, na cestu jsme připraveni, můžeme jet.“
„Ještě ani nevyjeli z lesa a už tu byla první loupeživá banda.
„Á, zlatokopové, a táhnou truhlu! Co v ní máš?“
„Nevím, je zamčená.” „Tak ji odemkni!” přikáže loupežník.
„Nemůžu, nemám klíč.” „Tak ji tu nechte a běžte. Však my si ji už nějak otevřem.“
Zlatokopové doběhli na konec lesa a Jindra se smál: „Teda tatínku, vy
DANIELA DVOŘÁKOVÁ, ŠÍPEK
ale máte za ušima! Ani si nás nevšímali, zajímala je jen truhla.”
A šli dál a dál, procházeli mezi poli a loukami, brodili řeky, až došli do
hájku, kde číhala další banda lapků. Když však viděli, že přichází jen
dva chudáci, poslali pouze jednoho loupežníka s bambitkou.
„Stát – kožich sem.”
Jindřich se poslušně vysvlékl a podal loupežníkovi kožíšek.
„Nic jiného už nemáš?”
„Jen tuhle halenu a kus hadru,” a Jindřich vytáhl z kapsy valoun zlata ve špinavé látce.
„Fuj – trhane, kliď se odtud ať už tě nevidím,” odmítl kořist loupežník
a zlatokopové mohli bezpečně pokračovat až do Prahy.
Díky valounku je pustili až před císaře a ten je pozorně vyslechl.
„Máte pravdu, o zlatě na Šumavě jsem už slyšel, ale nevěděl jsem, že
s ním máte takové problémy. Víš co? Postavíme tam u vás v lese hrad
– hrad je plný stráží a vojska a zaručí vám bezpečí při práci. A zvuk
posvěceného zvonu zažene temné síly. A ty Jindřichu – vlastně teď už
rytíři Jindřichu – budeš jeho správce.“
Zlato už se dnes v horách netěží a ani hrad již nestráží okolí, ale jeho
zbytky na vrchu nad Kašperskými horami můžete dodnes navštívit.
mapa použita z materiálu Správy CHKO – Blanský les
BÁR A STLUKOVÁ, copyright Mapcentrum s.r.o.
NA NÁVŠ T Ě V Ě
Najít táborskou kancelář EPS, v níž sídlí i právní poradna, která patří do jihočeské sítě KRASEC, není právě jednoduché. Je schována v zakroucené uličce poblíž historického náměstí.
Pokud budete potřebovat „zeleného“ právníka, doporučuji zvolit nejprve telefonický kontakt… Když v roce 1995 založilo několik tehdejších studentů práv (mezi nimi i Vítězslav
Dohnal a Pavel Doucha z dnešního táborského EPS) studentskou právní poradnu, žádné
další ambice prý tehdy neměli. Asi tak po roce se ovšem ukázalo, že to má smysl a že v tom
chtějí pokračovat i po skončení studia… Dnes se Ekologický právní servis definuje jako nevládní, nezisková a nepolitická organizace právníků, hájící práva občanů a životního prostředí právní cestou, ovlivňující připravovanou
legislativu, právnickou komunitu a studenty práv směrem k ochraně veřejných zájmů, zejména životního prostředí a lidských práv, prosazující odpovědnost klíčových společenských subjektů za následky jejich jednání.
ZDENKA JELENOVÁ,
[email protected]
na
zeleno
Paragrafy na zeleno
Co si občan má představit, pokud se poprvé
setká s názvem „Ekologický právní servis“?
Vítězslav Dohnal (VD): Tak pro běžného občana je asi nejviditelnější a nejužitečnější
naše bezplatná právní poradna. Pokud má
někdo problém s právními prvky, týkající se
v nějakém aspektu životního prostředí, můžeme mu nabídnout základní právní rozbor,
poradit, jak formulovat právní podání a kam
to poslat, případně kontakt na advokáta.
Čeho se dotazy nejčastěji týkají?
Michal Bernard (MB): Tematicky hodně územního plánování, účasti ve stavebním a územním
řízení, procesu EIA, časté jsou problémy s hlukem a s těžbou, především kamenolomy…
Přicházejí lidé včas?
VD: Velmi často se bohužel probudí až pozdě, ve fázi, kdy jsou všechna povolení platná,
kdy už například stavbu nelze zastavit… Nepromeškat lhůty je zásadní.
Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
VD: Místní referendum v Táboře, kdy jsme nebyli organizátory, ale skutečně právními poradci. Kampaň vedli lidé z místních sdružení.
MB: Což je asi ideální strategie – když vznikne
místní sdružení, které vyvíjí aktivity, sbírá informace, a my zajišťujeme právní stránku.
VD: Dalšími silnými partnery jsou samozřejmě
v některých kauzách obce, místní samosprávy.
MB: Hitem podzimu byly například stavební uzávěry, které ještě podle starého stavebního zákona mohly obce vyhlásit k ochraně
svého území před nežádoucími stavebními
záměry, např. dopravními, vedením vysokého
napětí apod. Podle nového stavebního zákona ale tyto uzávěry musí být předem dohodnuty s krajem, a tak už nemohou být použity na
ochranu území obce např. před stavbami, které
kraje prosazují a obce s nimi nesouhlasí.
Můžete přiblížit další programy EPS?
VD: Z hlediska kapacity je poradna menšinovou aktivitou. Hlavními programy EPS, které Nesuplujete v těchto kauzách úlohu státu?
se zabývají strategickými problémy, je jed- VD: Domníváme se, že stát velkým investorům
nak problém odpovědnosti nadnárodních příliš ustupuje. Českým i nadnárodním, nevykorporací, a pak právo na příznivé životní máhá po nich vše, co by měl a mohl. V kontraprostředí. V těchto oblastech se aktivně sna- stu s tím se na nás obracejí menší investoři nažíme vyhledávat kauzy a významné případy. příklad v oblasti větrných elektráren, kterým
Samozřejmě někdy se to propojí i s porad- naopak úřady házejí klacky pod nohy…
nou, ale častěji jde o spolupráci s jinými nevládkami. V oblasti zahraničních investic jde To znamená, že někdy zastupujete i investory?
o známé kauzy Hyundai, Nemak, Phillips, če- VD: Snažíme se především prověřit, jestli
je záměr skutečně pro životní prostředí nemuž se věnují spíše naši kolegové v Brně.
škodný, a pak případně investorovi nabídneŘEŠENÉ KAUZY: Hliníkárna Nemak na Mostec- me rozbor právní situace, rady pro další poku – výstava „Příběh sedláka Rajtera“, LG. Phi- stup atd. Ale nezastupujeme je.
lips Displays Hranice, Toyota Peugeot Citroën
Automobils (TPCA) Kolín, Hyundai Nošovice, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE: EPS je členem
Papírna Myllykoski a spalovna odpadů v Opa- mezinárodní sítě environmentálních právníků
E-LAW (Environmental Law Alliance Worldvide), dále členem EEB (European Environmental
Bureau) a mezinárodní sítě organizací OECD
Mgr. Vítězslav Dohnal vystudoval PrávWatch. Inicioval vznik mezinárodní sítě Justice
nickou fakultu Masarykovy univerzity
& Environment (J&E).
v Brně a v r. 1995 se stal jedním ze zakládajících členů EPS. Specializuje se na právProč jste se zapojili také do projektu KRASEC –
ní metody zapojování veřejnosti do rozhoregionální spolupráce relativně malých jihodování, možnosti
českých neziskovek?
soudního přezkumu
VD: Stále zvažujeme, co vlastně je v naší práci
ve věcech ochrany
nejužitečnější – zda nadnárodní kauzy a meŽP a právo na inzinárodní spolupráce, nebo drobné kauzy,
formace. V r. 2004
občanské problémy s kácením a hlukem atp.
byl zvolen řediteSnažíme o určitou vyváženost. Potřebnost
lem Public Interest
právního poradenství vidíme zcela jasně, a
Lawyers Associatinavíc nám dává i vhled do toho, co systémoon (www.pilaw.cz).
vě nefunguje a je třeba řešit na vyšší úrovni,
například v legislativní činnosti. Což je další
Mgr. Michal Bernard vystudoval Právvěc, které se EPS dlouhodobě věnuje.
nickou fakultu UK v Praze. V průběhu stuMB: Naše role v síti by měla být samozřejmě
dií začal pracovat
dosti specifická, týkající se právního poradenv Organizaci pro poství, a to jak pro klienty ostatních ekoporaden,
moc uprchlíkům.
tak vnitřně pro ostatní organizace v síti.
V r. 2002 se účastnil
Pokračování rozhovoru, mimo jiné o novém projekŠkoly lidských práv
tu EPS na ochranu občanů před nežádoucím hlukem,
a projektu Občano legislativní činnosti EPS (připomínkování zákonů a
ských právních hlílobování v parlamentu) a hodnocení významu Obdek. Od února 2005
čanských právních hlídek (projekt EPS na monitoropracuje v EPS v rámci
vání činnosti policie v průběhu zasedání Mezinárodprojektu KRASEC.
ního měnového fondu a Světové banky v Praze v září
2000) najdete na www.krasec.cz.
13
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Jsou důležitými klienty nevládní organizace?
VD: Početně jde asi o polovinu klientů, ale
z hlediska důležitosti případů jsou nevládní
organizace samozřejmě nejzásadnější. S občany řešíme spíš drobnější problémy, ve spolupráci s neziskovkami řešíme větší kauzy.
tovicích, průtah dálnice D8 přes CHKO České
středohoří, dálnice D11 (NPR Libický luh), Lidl
Tábor a Rumburk, golfová hřiště v Hluboké a
v Čeladné, letiště Ruzyně, skládka Pozďátky,
kanál Dunaj-Odra-Labe, brněnské supermarkety a další. Více informací a právní rozbory
kauz na www.eps.cz, sekce Případy.
TÉMA
Management je značnou částí veřejnosti chápán jen
jako jakýsi stroj na peníze. Tento obor ale vyplývá ze
zásadní lidské schopnosti: společně a koordinovaně
dosahovat vytčených cílů. Manažerem může být nazván i náčelník tlupy našich pravěkých předků, která
se vydala na lov mamutů. Je dobře, že vysokoškolské
vzdělání v tomto oboru je nyní k dispozici nejen na
školách zaměřených ekonomicky, ale i na VŠ technických, zemědělských i jiných. Manažer totiž musí mít
co nejširší rozhled i v jiných oborech, aby dokázal od-
halovat nové souvislosti a správně rozhodovat. Právě nesprávné rozhodování stojí za bídným ekologickým stavem planety Země. Za každým odlesněným
hektarem půdy, za každou ulovenou velrybou. Manažeři ve vedení obcí, regionů i států rozhodují o naší
budoucnosti. Jsou však dostatečně vzdělaní a moudří, aby dokázali kriticky uvažovat? A co vy? Co byste
řekli tvrzení, jež se objevila v internetovém vydání Lidových novin pod titulkem „Lesy zrychlují oteplování Země“?
Kritickým myšlením
katastrofě
proti katastrofě
OLDŘICH SYROVÁTKA,
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
14
[email protected]
Článek L. Vainerta je uveden: „Modifikace hesla ekologických organi- V tomto případě si nekritičtí vědci neuvědomili, že existují i jiné faktozací v titulku je možná až příliš úderná a jednostranná, ale z hlediska ry spojené s funkcí lesů mírného pásma. Nakrmili počítač znalostmi
globálního oteplování pravdivá. Američtí a francouzští vědci s pomocí na úrovni žáků druhého stupně základní školy – a objev byl na světě!
komplexního modelu vyjádřili vliv lesů na klima planety a s překvape- Jen na území České republiky dopadá obrovské množství energie,
ním zjistili, že stromy v severských oblastech Zemi spíše zahřívají. Pokud uvádí se hodnota 9.4 x 1010 MWh/rok (asi 1000 x více, než u nás
by byla na místě lesů zasněžená pláň, odrážela by totiž zpátky do vesmí- vyrobíme). Běžné cévnaté rostliny proto musí chladit svoje orgány.
ru většinu slunečního záření, zatímco lesní porost ho pohltí. V pásu, do Rostliny jsou vybaveny účinným mechanizmem, který jim umožňukterého spadá i Česko, je kladný vliv stromů, zejména pohlcování oxi- je aktivní přeměnu vody přijímané z půdy v páru; fungují jako regudu uhličitého, téměř zcela eliminován vyšší „přitažlivostí“ tmavých větví lační ventil, který přepouští vodu z půdy do atmosféry tehdy, pokud
a kmenů pro teplo. Skutečnou zbraní proti globálnímu oteplování jsou je chlazení nutné. Rostliny tak ochlazují svoje orgány i okolní vzduch
tedy jen pralesy v tropech. Ty ale člověk kácí stále vyšším tempem.“
a omezují průnik tepla do půdy. Přeměna vody v páru váže obrovské
A dále: „Všechny rostliny, tedy i stromy, při svém růstu pohlcují uhlík množství energie, které při kondenzaci zpětně ohřívá vzduch.
v podobě oxidu uhličitého, nejznámějšího ze skleníkových plynů. Tento
fakt samozřejmě studie nezpochybňuje. Stejně tak lesům přiznává klad- Tak rostliny též regulují klima. Stromy navíc dokáží přijímat vodu
né body za to, že se z nich vypařuje velké množství vody, čímž přispívají k z větších hloubek a vytvářejí stín, jenž brání slunečním paprskům dotvorbě mraků. Bílá oblaka velmi efektivně odrážejí sluneční paprsky zpět padat na půdu. Uvolňování vodní páry lesními porosty do ovzduší
do vesmíru, takže zemskou atmosféru ani nestihnou zahřát. Ekolog Go- nezávisí jen na pasivním odpařování (evaporaci), ale zejména na tom
vindasamy Bala a jeho kolega Ken Caldeira však do rovnice zavedli dal- aktivním (transpiraci – vše dohromady evapotranspirace). Zatímco
ší proměnnou – vliv odrazivosti samotných lesů. Kmeny stromů a zelené stromy přijímají 5–10 % tepelné energie, odrazí stejné množství a do
listy či jehličí jsou obvykle tmavší než porost pod nimi. Pohltí tedy větší páry uloží 70–80 % (lesní podmínky), ve stepních podmínkách (kde
množství tepla než jiná vegetace. Rozdíl je markantní zejména při srov- chybí či je omezena transpirující vegetace – pole po sklizni, zastavěnání se zasněženou krajinou.“
né plochy aj.) je tento poměr opačný: přijaté teplo činí 60–70 %, odraz 5–15 %, odpar 10–20 %.
Citovány jsou závěry, jež vědci sdělili BBC: „Zjistili jsme, že ve středních
zeměpisných šířkách, kde leží Spojené státy i většina zemí Evropy, má vy- Nechci se zde pozastavovat nad nekritičností vědců. V souvislosti
sazování nových stromů z hlediska klimatu efekt blížící se nule. V oblas- s úvodem o manažerech chci ale upozornit na nezbytnost širokého
tech pokrytých po část roku sněhem může být zakládání nových lesů rozhledu a kritického myšlení. Má-li se civilizace vyvíjet k udržitelnos(z tohoto hlediska) i kontraproduktivní.“
ti, bude záležet především na tom, jak manažeři dokáží pracovat s informacemi, vyhodnocovat je a dosazovat do mozaiky poznání.
Pan Vainert mi ochotně poslal internetové zdroje, z nichž čerpal:
o modelech Govindasamy Bala a Kena Caldeira informoval například Pro další informace doporučuji např.
New Scientist:
http://opera.krnap.cz/clanky/index.php?autor_id=438
http://environment.newscientist.com/article/dn10811-location-is-keyči http://www.changenet.sk/ludiaavoda/sprava.stm?x=66907.
for-trees-to-fight-global-warming.html;
Autor přednáší na Fakultě managementu VŠE.
http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/6184577.stm,
http://www.physorg.com/news85254872.html,
http://www.ens-newswire.com/ens/dec2006/2006-12-12-02.asp.
Fakulta managementu v Jindřichově
Tisková zpráva domovské instituce jednoho z autorů studie je na
Hradci Vysoké školy ekonomické
adrese:
v Praze se v průzkumu uplatnění
http://www.llnl.gov/pao/news/news_releases/2006/NR-06-12-02.html.
absolventů VŠ na pracovním trhu
umístila v roce 2006 na 1. místě
Omyl vědců již letěl do světa. Dokáží manažeři, rozhodující o strateze 158 hodnocených škol
giích rozvoje, o politikách v zemědělství a lesnictví, vodohospodář(Středisko vzdělávací politiky
ství, dopravy či průmyslu a o přidělování finančních prostředků do
Pedagogické fakulty UK v Praze);
oblasti životního prostředí, zapochybovat? Nebo uvěří vědě, která se
http://www.fm.vse.cz.
tak krutě sekla? Pokud uvěří, pomáhej nám Bůh.
TÉMA
I špatné vlády mohou občas vykonat něco dobrého. Toto pravidlo, stejně
jako rozhodující roli jednotlivce v dějinách, můžeme ilustrovat na obrovském
úspěchu předposledního prosincového týdne. Rozhodnutím a aktivní iniciativou ministryně zemědělství Mileny Vicenové se podařilo na poslední chvíli
zabránit tomu, aby vláda schválila závazný seznam dvou stovek nových přehrad. Kdyby se to stalo, musely by se od ledna 2007 všechny nové nádrže zakreslovat do územních plánů, stejně jako do chystaných podrobných plánů
jednotlivých oblastí povodí. To by mělo vážné negativní dopady na život stovek měst a obcí. Mnozí starostové o této hrozbě paradoxně dodnes ani netuší, protože se je nikdo z oficiálních míst neobtěžoval informovat.
foto archiv
Nepravděpodobné vítězství
lobby
nad přehradní lobby
JAN BERÁNEK,
[email protected]
Strategický dokument s názvem Plán hlavních povodí, vycházející z evropské rámcové
směrnice o vodách, přitom více než rok připravovali úředníci ministerstva zemědělství.
Mnozí z nich, kteří v resortu pracují dlouhá
desetiletí, se do něj do poslední chvíle snažili vpašovat „česká specifika” – seznam několika stovek přehrad, navržených v rámci
velikášského plánování už v 70. letech. Podstatnou část někdejších plánů oprášili a beze
změn zkopírovali do nové strategie: stejné
lokality, stejně vysoké hráze, stejné plochy
zatopených území. Došlo jen k modernizaci argumentace, kdy rostoucí spotřebu vody
v příštích pětiletkách (ve skutečnosti se spotřeba několikanásobně snížila a dále klesá)
nahradily klimatické změny a s nimi související očekávaný úbytek vody v krajině.
da schválit do 22. prosince. Díky mobilizaci
starostů, občanských sdružení i jednotlivců,
kteří nejprve v několika kolech marně posílali konstruktivní připomínky na ministerstvo
a poté se otevřeným dopisem obraceli přímo
na vládu a jednotlivé ministry, se podařilo
v poslední minutě rozjetou mašinérii zastavit. Podle našich informací se o to zasloužila
především ministryně Vicenová, která oslovila ministra Kalaše a týden před očekávaným
schvalováním plánu s ním vyjednala dohodu,
podle které návrh stahuje k zásadnímu přepracování. Dopředu však avizovala, že nová
verze už nebude obsahovat seznam konkrétních přehrad. Výrazně k tomu přispělo
i prohlášení, ve kterém vedoucí pracovníci
Akademie věd a několika univerzit vyvracejí
proklamovanou nezbytnost přehrad.
Zápas bude pokračovat
Jde o zásadní úspěch všech, kdo se proti přehradní zombii aktivně postavili. Zápas tím
ovšem nekončí. Nyní bude na občanech a starostech obcí, aby v příštích třech letech sledovali přípravu takzvaných dílčích plánů oblastí
povodí, kde se státní vodohospodáři nepochybně pokusí některé přehrady znovu oživit. Ty ale už naštěstí nebudou nařízeny shora vládou a jejich konečnou podobu budou
schvalovat na konci roku 2009 krajská zastupitelstva. Občané budou tentokrát mít plány
více ve svých rukou, na druhou stranu se lze
obávat i silnějšího klientelismu a propojenosti
konkrétní stavební lobby s politikou na místní či krajské úrovni. V roce 2008 proběhnou i
krajské volby, takže plány přehrad se nabízejí
jako jedno z volebních témat.
Sám jsem zvědavý, jestli převáží výhody
nebo slabiny decentralizovaného rozhodování. Jedno je nicméně jasné už dnes. Nesmíme nečinně přihlížet, je třeba rozhodování
aktivně ovlivňovat.
Autor je mluvčím iniciativy Stop přehradě
(www.stopprehrade.cz).
Psáno pro Krasec a Literární noviny.
15
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
po dosavadní bagatelizaci a ignorování patrně největší světové hrozby, spočívající v dramatických změnách klimatu způsobených
průmyslovým růstem, začínají naši vládní
úředníci zastávat zcela opačné názory, a dokonce – a velice správně – ve svém plánování
uvažují desítky let dopředu!
Jenže taková rychlá konverze je přece jen podezřelá, zvlášť když najednou burcuje k dalšímu betonování krajiny. Ty dvě stovky lokalit navržených na nové přehrady představují
nejzachovalejší, nejméně poškozená a znečištěná údolí v naší republice. Mnohé z navrhovaných přehrad se nacházejí v chráněných
krajinných oblastech, a dokonce i národních
parcích, typicky třeba Býčí skála v Podyjí. Další by zaplavily unikátní a vyhledávané lokality, jako je třeba vodáky oblíbený horní tok
Vltavy, kde by u Českého Krumlova vyrostla
Napravování škod stojí miliardy…
nádrž o ploše tisíc hektarů, nebo dokonce
Například ředitel odboru vodohospodářské dvakrát tak velké nádrže Skryje v malebném
politiky Miroslav Král na veřejném projed- údolí Berounky či Krkavec na Nežárce.
návání návrhu plánu povodí v říjnu v Praze
promluvil vášnivě o tom, že české vodní hos- Emise klima neovlivní?
podářství patří k nejrozvinutějším na světě a Účelovost progresivní rétoriky se ale záhy
že jsme předběhli Evropu, která nám závidí odhalila sama v celé své nahotě. Ve stejné
a teprve začíná objevovat, co my už dávno době, kdy úředníci ministerstev zemědělmáme. Bylo by dobré mu připomenout, že ství a životního prostředí apelovali na zodve skutečnosti nám právě Evropská unie už povědnost vůči budoucím generacím a
od devadesátých let pomáhá mnohamiliar- prezentovali obrazy klimatických změn dadovými dotacemi alespoň částečně revita- lece překračujících nejhorší vědecké scénálizovat umrtvené a zatrubněné vodní toky, ře, schválila tatáž ministerstva oficiální plán
napravovat zničený vodní režim v krajině, na zvýšení emisí skleníkových plynů v ČR o
snižovat toxicitu vody v řekách či stavět čis- pětadvacet procent! Přitom v přepočtu na
tičky v městech a obcích.
osobu už nyní vypouštíme největší objemy
Bylo také zajímavé pozorovat, jak se v této skleníkových plynů v Evropě. Jinými slovy,
kauze obrací role státní správy a ekologic- zatímco úřady vyzývaly stovky obcí, aby se
kých iniciativ. Emotivně přednášené kata- obětovaly v zájmu přežití dalších generací,
strofické vize tentokrát zaznívaly třeba od protože z krajiny se vlivem oteplování vypapracovníků Povodí Moravy. Podle nich nám řuje a mizí voda, stejné instituce zároveň rozbudou naši potomci za padesát let za přehra- hodly o tom, že pod kotlem doslova ještě pody děkovat a všechny výhrady půjdou stra- řádně přiložíme.
nou jako malicherné – doslova „prostě proto, V případě přehrad ale naštěstí pomohlo, že
že budou hnáni prachsprostou touhou pře- si úředníci vzali příliš velké soustu a zjevžít”. Napadlo mne v takových chvílích něko- ně podcenili potenciál občanských iniciativ
likrát, že bychom možná měli být rádi. Vždyť a starostů. Plán hlavních povodí měla vlá-
K Z A M YŠL E N Í
GLOSÁŘ
Koaliční naděje
Knížka, kterou berete do rukou, má několik rovin. V jedné rovině je to příběh člověka, který
se během svého života střetl s mocí v několika více či méně groteskních podobách a musel
se pokaždé znovu rozhodovat, jak se zachovat,
aby uhájil svou existenci a přitom zůstal věrný sám sobě. V jistém smyslu je to příběh nás
všech, kteří jsme se narodili ve střední Evropě.
Příběh
Vrzáka
Františka Vrzáka
Předmluva ke knize A. Pelíška
NAĎA JOHANISOVÁ,
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
16
[email protected]
V 80. letech koloval vtip, jakési patero přikázání: Nemysli! Když myslíš, tak nemluv! Když
mluvíš, tak nepiš! Když píšeš, tak nepodepisuj! A když podepisuješ, tak se nediv!
František Vrzák si dovolil nejen myslet, ale i mluvit, psát a dokonce podepisovat. Byl stavitelem drobných ostrovů odporu v moři nespravedlnosti a jeho činy si zachovávají smysl
nezávisle na svých hmatatelných výsledcích. Tento příběh je ale něčím víc, než příběhem
zápasu jedné lidské bytosti o smysl života. Vypráví o ztracených obcích pod Temelínem a
zrcadlí osudy tisíců obcí, které podlehly násilí shora v celém světě. I u nás musely mnohé
další komunity ustoupit „pokroku“. Vzpomínka na ně se chvěje ve zčeřených hladinách
údolních nádrží a hvízdá si o nich vítr, prohánějící se nad severočeskými haldami.
Knížka otvírá řadu znepokojivých otázek. Co je to pokrok? Co je vlastně „veřejný zájem“?
A co znamená demokracie? Vždyť ostudné vysídlení temelínských, které nebylo nutné ani
z pohledu samotných energetiků, dokonala až demokratická vláda. Možná, že klíčovým
slovem naší doby není ani pokrok, ani veřejný zájem, ba ani ta demokracie. Možná je to
měřítko. Velikost. Zatímco doma v Podhájí je každý hlas slyšet a každý pokřivený strom
zaujme na dálku, svět vypadá jinak. Je to obluda valící se po kolejích, stroj sunoucí se bez
ohledu na čas a dějiny, bez ohledu na výkřik bolesti, smích i pláč právě narozeného, říká
František Vrzák, muž, který chtěl napsat knihu o Podhájí, Březí, Křtěnově a Temelíně.
Knihu nikdy nenapsal a jeho svět převálcovala obluda, valící se po kolejích. Přesto ten
zvláštní svět žije díky jeho práci kronikářské dál a promlouvá k nám o síle, kultuře, vynalézavosti a soudržnosti malého lidského společenství, zakotveného v místě, přírodě
a vlastní historii. Zplanělá krajina je ale ještě něčím víc, než kronikou zápasu o přežití
jednoho společenství v poryvech dvacátého století. Třetí rovina tohoto příběhu se týká
vztahu člověka a místa. František Vrzák cítil, že na místo, s nímž srostl on a jeho předci,
má starší a silnější právo, nežli papírové právo zakleté v paragrafech.
Příběh Františka Vrzáka je tak silný, protože je bytostným příběhem naší doby. Když mu
předseda národního výboru odmítl doporučit petici, která měla zvrátit zničení jejich
společného místa, zdůvodnil svůj postoj slovy: Nemůžu, neumím, nechci. Ani se to nehodí. Jak může místní úřad odmítat něco, co rozhodl stát? Vrzák se mu podíval do očí a
řekl: A kdo je stát? Kreml, nebo lidi, jako jsme my?
Každý z nás může bránit svoje místo. Ale i solidarizovat se s těmi, kdo jsou ohroženi ekonomickou mocí. Obludou, valící se po kolejích. Připustíme další centralizaci energetických zdrojů? Další bourání severočeských obcí? Další Temelíny? Znuděně zívneme, když
anonymní dopisy hrozí smrtí lidem, odmítajícím se za peníze vzdát svého místa, jako se
nechtěl vzdát svého místa František Vrzák? Anebo půjdeme měkčí cestou kontroly ekonomické moci a podpory malého a místního, včetně obnovitelých zdrojů energie, které by posílily ekonomickou nezávislost a soběstačnost místních komunit? Třeba přitom
objevíme nové významy pro slova pokrok, veřejný zájem, demokracie.
Antonín Pelíšek: A po nás planina
Kniha napsaná podle vyprávění kronikáře Františka Vrzáka, který pochází z dnes již neexistující osady Podhájí. Mapuje jeho život a zároveň osudy vesnic, které musely ustoupit
výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Na vydání knihy se podílely občanská sdružení Jihočeské matky, V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín a Nadace Partnerství Brno.
Vydalo nakladatelství PENI, 2006, 123 str., 150 Kč. Knihu je možné objednat na adrese: Jihočeské matky, o.s. Nová 12, 370 01 České Budějovice, tel.: 387 312 650, e-mail: [email protected].
„Vánoční“ koaliční smlouva mezi ODS, KDU-ČSL
a SZ je vcelku velkou nadějí pro životní prostředí. Zejména v kapitolách o energetice a dopravě jsou dohodnuty některé plány a záměry, které dosud zaznívaly jen od nevládních organizací
nebo z akademického prostředí. Namátkou jmenujme plnou odpovědnost provozovatelů jaderných reaktorů, přednostní výstavbu silničních obchvatů místo nových úseků dálnic a ekologickou
daňovou reformu (přesněji až její druhou fázi od
r. 2010). V nadšených ohlasech, např. i od Hnutí
Duha, poněkud zaniklo, že ve smlouvě není nic
o péči o krajinu – včetně zemědělství a lesnictví!
– ani o ochraně přírody (kromě dílčí zmínky u labské vodní cesty), podobně jako o ekologické výchově nebo poradenství.
V realitě české politiky chováme dvojí naději: že
se podaří uskutečnit aspoň některé z chvályhodných záměrů nebo že programové dokumenty dalších vlád nebudou takto nastavenou laťku
v ochraně životního prostředí příliš snižovat.
JIŘÍ GUTH
Nevládky ano, reaktory nerozhodně
Mezi dubnem a zářím 2006 probíhal výzkum společnosti Median na téma Elektrárny a ekologická
hnutí, kterého se zúčastnilo 7361 respondentů ve
věku 12 až 79 let. Téměř dvě pětiny dotázaných
sympatizují s ekologickými organizacemi – devět procent je podporuje zcela a 30 procent spíše
ano. Zásadně proti ekologickým hnutím stojí pět
procent populace a spíše proti se staví 15 procent
respondentů. Další dvě pětiny se nepřiklonily ani
k jedné z nabízených odpovědí. Nerozhodně dopadlo dotazování na výstavbu jaderných elektráren. Výrok „Souhlasím s výstavbou jaderných
elektráren u nás“ zcela vystihuje názor 11 procent
respondentů, dalších 22 procent lidí s tímto výrokem spíše souhlasí. Na druhou stranu 21 procent
dotázaných se postavilo spíše proti. Za zaryté odpůrce lze považovat 12 procent lidí, kteří výstavbu
atomových elektráren určitě odmítají. Třetina dotázaných se nepřidala ani k jedné straně.
EDVARD SEQUENS ( podle ČTK)
Jak na to, poradče?
Nejsem žádná celebrita ani víajpí, ale normální environmentální poradce z jedné endžíou. Ve
své praxi jsem měl možnost seznámit se s menežmentem chráněných území a pochopit smysl faieretraide. Ale přesto se rád zúčastním zajímavého
workšopu, který je navíc spojen s breistormingem.
A pokud je zde i dobrý facilitátor, nemá akce chybu. Přiznám se, že od jisté doby nepodceňuji ani
kofibrejky a tíbrejky, neboť to nejsou brífingy. Pochopitelně vše nelze shrnout do pawrpointové
prezentace a nevejde se ani do abstraktu. Navíc
pro mne je užitečné, že se zde hovoří i o fandreisingu. Takže každé ráno surfuji po netu a pídím
se po zajímavých workšopech. Sleduji přitom banery, které odkazují na zajímavé weby. Bohužel
informací je mnoho a času málo, navíc každou
chvíli zvedám telefon, protože nemám ještě skipi,
a tak mi unikl zajímavý wočdokový workšop. Pídil jsem se, ale nechytil jsem nikde ani cirkulář ani
dedlain. No nic. Dneska mi přišla poštou pozvánka na zajímavý seminář o jazykových barierách
ekologických poradců“ Hezky česky“...
VLADIMÍR MOLEK
E SE J
Který životní způsob je „ten pravý“? Žijeme dostatečně
ekologicky? Fandové čísel a měřítek mají třeba ekologickou stopu, a když jim vyjde, že potřebují jen tolik plochy,
kolik podle statistik mají v Čechách k dispozici, můžou
být spokojeni. Nejsme ale všichni fandové čísel a měřítek
a metoda výpočtu ekologické stopy má několik nedostatků. Populární pomůckou je označení Ekologicky šetrných
výrobků (a služeb), ale ruku na srdce, v naprosté většině
nákupů to nijak pomoci nemůže... (Zatím? Jak dlouho už
a jak dlouho ještě?)
Radikalita pro každý
den (a prokaždého
každého)
JIŘÍ GUTH,
[email protected]
I ekologický guru Jan Keller přiznává, že mu
do určité míry světí účel prostředky – jede na
přednášku autem, pokud je to veřejnou dopravou o hodně dražší a pomalejší. Chová
naději, že svou přednáškou životnímu prostředí více (i když nepřímo) pomůže, nežli je
přímo svou jízdou poškodí. Aniž bychom se
chtěli schovávat za jeho autoritu, soudíme,
že to je to hlavní: přemýšlet a vážit (a občas
také pochybovat).
Skutečně radikální, na kořen jdoucí, a přitom
trvale udržitelné asi je hledat „postmateriální“ potěšení, byť někomu zavání určitým zeleným snobismem. Více o tom najdeme ve
Vlažných a váhavých profesorky Hany Librové. Hlásáme v podstatě „zelený liberalismus“:
ať každý dělá, na co (na jakou míru důslednosti) si troufá.
Na každém z těch stupňů číhají různé obtíže.
Například spolu s řetězcem marketů Carrefour
skončila v Čechách i „standardní“ distribuce
Fair Trade výrobků a zájemcům nezbývá, než
se ponořit do polosvěta nevládních ekologických a jinak dobročinných organizací.
Pro praktický život je možné různé stupně
ekošetrnosti kombinovat: třeba na Vánoce
si dopřát švýcarskou čokoládu a jinak mlsat
med od souseda.
Podobně pestře důsledně se můžeme dopravovat – pěšky, na kole, vlakem, autobusem,
půjčeným autem, vlastním autem na hybridní pohon, rostlinný olej nebo LPG.
Sedmá generace: A co dál?
Soudím, že techniky a měřítka k uvědomělému, ekologicky šetrnému spotřebitelství už
máme nebo relativně snadno můžeme vymyslet a sepsat. Zato dosti tápeme, pokud jde
o motivaci lidí to všechno (ne)dělat. Například
páté loňské (2006) číslo časopisu Sedmá generace bylo zčásti věnováno právě situaci na
takzvaném zeleném trhu. Tři obšírné články se
věnují konzumu masovému a ekologickému,
ale zasvěcený čtenář v nich najde pramálo nového nebo podnětného. Není to fundovaná
sonda do této aktuální a zajímavé problematiky. Kromě jiného víceméně pomíjejí „člověka
ekonomického“ v aktivistech a spotřebitelích
nakloněných ekošetrnosti. Nepíšou o jejich
každodenních malých dilematech typu: „Nakoupit – dráž – v malém krámku, nebo v bio-
kvalitě, anebo třeba levněji v marketu a rozdíl
věnovat na dobročinné účely (sociální, ekologické nebo lidskoprávní)?“. Stojí nevládní organizace o takovou podporu? V etických kodexech se tomu, myslím, nevěnují.
Mezi mnoha citáty a teoretickými koncepty ve zmíněných příspěvcích najdeme i trefné postřehy, ale co s nimi dál? Autoři nenabízejí ani eliminaci známých slabých stránek
ekologického konzumu v ČR (nedostatečná produkce biopotravin, slabá poptávka u
průmyslových výrobků, zanedbatelná funkce ekoznačení a podobně). U motivace (potenciálních) ekospotřebitelů už jen vyloženě
tápou a spekulují.
Například Tomáš Vysušil – prý z hlediska environmentální sociologie – nabízí k výsledkům
průzkumů, které ukazují, že ani lidé s poměrně silně vyvinutým ekologickým vědomím
se často nechovají jako spotřebitelé důsledně, dvě možné příčiny: tlak společnosti, která
jedince nutí k většinovému modelu chování,
anebo nedostatek komplexního vnímání ekologické problematiky. Nuže, moje osobní zkušenost žádnou z těchto hypotéz nepodporuje.
Dost dobře znám mnoho desítek lidí „s poměrně silně vyvinutým ekologickým vědomím“, kteří ale nežijí tak důsledně ekošetrně
jako třeba Mojmír Vlašín. Vesměs jsou to osobnosti schopné dobře odolat tlaku společnosti,
s dostatkem informací i s komplexním vnímáním ekologické problematiky. O motivaci a o
mezích jejich voleb vím pořád pramálo.
Leda o těch svých vlastních: jsem nedůsledný, když kromě přímých ekologických důsledků na prostředí zohledňuji i sociální a podobné aspekty; když pášu malé (spotřební)
zlo, abych zabránil většímu; a konečně tehdy,
když jsem prostě líný a unavený. Kde mohu,
jsem výběrově náročný (podle Erazima Koháka) a snad se k stáru dopracuji ke středostavovskému, mírně snobskému ekologismu
„holandských doktorů“, popsaném Hanou Librovou ve „Vlažných a váhavých“.
Věřím, že dostatečně univerzální (a kantovsky mravná) je neustálá, ale snesitelná snaha o větší ekologickou šetrnost a pochyby o
vlastní dokonalosti a dostatečnosti.
Tomáš Halík napsal v trochu jiné souvislosti:
„Zákon je jasný, ale život je složitý a mnohoznačný; někdy tou pravou odpovědí je odvaha
a trpělivost vytrvat v otázce.“
17
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Od čokolády k medu a zpět
Zkusme projít několik stupňů důslednosti
(radikality) na každodenním a dosti příjemném příkladu sladkostí:
Dobrá švýcarská čokoláda umí potěšit
mnoho lidí (myslím, že i většinu ekologických aktivistů), ale co na to naše svědomí
– a životní prostředí?
Když čokoláda, tak z Fair Trade produkce (a
obchodu). Může být skoro tak dobrá jako
Lindty, Toblerony nebo …Cote d´Or.
Jak vědí někteří zastánci zdravé výživy, jde
to i bez kakaa. Už jste zkusili karobovou
pomazánku nebo jiné mlsky?
Za stejný obnos peněz byste si mohli o
něco méně často dopřát karob z biologické produkce.
Kdo oželí povzbudivé látky z cizích vegetačních pásem, může mlsat třeba med a
oříšky.
Pro podporu opylování i pro lokální ekonomiku doporučujeme med tuzemský. Tu
se – velmi omezeně, ale přece – shodneme s doporučením přiblblých, velmi doto-
vaných značek kvality či původu a „spotřebitelského nacionalismu“ (kupujte česká
auta :-)).
Možno-li z tuzemské produkce vybírat,
upřednostníme firmu blízkou nebo ze
známého kraje.
Nejbližší a nejznámější „firmou“ je včelař ze
sousedství a …
…ideál je vlastní včelstvo!
kresba Václav Morava
PA NOR A M A
Natura paradoxa
TIPY ZE SÍTĚ
Víte, co mají tanky společného s ochranou přírody? Přemýšlíte marně? Někteří již vědí. Česká
společnost ornitologická (ČSO) vydala DVD o
Natuře 2000. Ač by se mohlo zdát, že informací
z této oblasti je již dostatek a „trh“ je přesycen,
opravdu stojí za to tento dokument shlédnout.
kresba Václav Morava
Vzhledem k poslání ČSO není překvapením celkové zaměření dokumentu na ptačí oblasti (Special protect areas). Vyhlášení některých z nich provázely a stále provázejí nepodložené obavy, zda se nestanou brzdou místního rozvoje. Pokud míníme (místní)
udržitelný rozvoj, tak se strachovat nemusíme. A právě tento snímek nám to dosvědčuje. Pořad sleduje soužití obyvatel ptačích území – lidí a ptáků. Zkušenosti ukazují, že
ochranu přírody a požadavky člověka lze užitečně skloubit.
Ochrana naší krajiny, přeměněné člověkem, občas přináší nečekané paradoxy – tak například imisemi odlesněné vrcholky hor lákající vzácné ptačí druhy, mezi nejcennější území patří – vojenská cvičiště... Z toho také vzešel příhodný název tohoto snímku Natura paradoxa.
DVD je k dispozici k zapůjčení pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti v knihovně
Rosy. Využitelné je i ve výuce biologie, ekologické výchovy, společenských vědách i zeměpisu. Ideální, s trochou přípravy, k průřezovému tématu environmentální výchova.
Chcete DVD shlédnout a nemáte kde? Dozvědět se více o SPA v návaznosti na jižní Čechy?
Diskutovat? Na 27. březen chystají Calla a Rosa ve spolupráci s Jihočeským muzeem promítání tohoto dokumentu v muzeu. Navazovat bude panelová diskuse Natura 2000 – příležitost pro jižní Čechy, stav a výhled.
VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa
Energie z biomasy
Autor: Karel Murtinger, Jiří Beranovský
104 strany, barevná příloha, 148 x 210 mm, brožovaná.
Cena: 145 Kč, edice: 21. století; ISBN: 80-7366-071-7
Kniha, určená široké veřejnosti, se zabývá různými aspekty energetického využití biomasy. Podrobně je probráno uplatnění biomasy k vytápění domů a ohřevu
vody, použití biopaliv pro osobní automobily a výroba
elektřiny a tepla z bioplynu. Také se například dozvíte,
jak se dá biomasa výhodně spojit s dalšími zdroji energie, aby výsledný efekt byl optimální z hlediska ekonomického i ekologického. Kniha obsahuje i rady, jak konkrétně jednotlivé formy biomasy využít v domě nebo
bytě, jaká zařízení jsou k tomu potřeba, kolik je nutné do nich investovat, i jak se určuje efektivita a doba návratnosti těchto investic.
EDVARD SEQUENS, Calla
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
18
Novinky z ČSOP v Šípkové knihovně
Český svaz ochránců přírody vydal v závěru minulého roku publikaci Nepůvodní druhy
fauny a flóry České republiky (J. Mlíkovský, P. Stýblo), která vznikla během tříleté úzké
spolupráce s Národním muzeem a podílelo se na ní 75 autorů. Kniha má charakter encyklopedie a popisuje několik stovek druhů, které se přičiněním člověka dostaly na naše
území, v následující struktuře: popis druhu, rozšíření – primární, sekundární, v ČR, nároky
na prostředí, charakter české populace, interakce, analýza rizika a literatura. Dále jsou zde
uvedeny obecné kapitoly – především o způsobech, jakými se nepůvodní druhy šíří, o jejich významu a našem přístupu k nim. Obdobnou publikaci před nedávnem vydali v Německu a Rakousku, v zemích bývalého východního bloku jsme však zatím jediní!
Další zajímavou publikací, kterou vydal ČSOP za podpory MŽP, je kniha Ryby a mihule České republiky – Rozšíření a ochrana (L. Hanel, S. Lusk). Monografie je rozdělena do dvou
částí – v první jsou představeny tekoucí i stojaté vody ČR, je uvedena jejich klasifikace a
charakteristiky, typy znečištění a také rozsáhlý přehled historických i současných právních
předpisů ve vztahu k rybí fauně a ochraně vodního prostředí. Dále obsahuje charakteristiky
hlavních rybích společenstev, není opomenut ani rozbor vlivu introdukovaných a invazních
druhů na původní ichtyofaunu. Druhá část publikace je věnována podrobnému přehledu
ryb a mihulí, jejich životním nárokům, včetně síťových map rozšíření druhů.
MARIE JIRKOVÁ, Ekocentrum Šípek
Omluva: V podzimním Krasci byla u článku Krajina a příroda Prácheňska o stejnojmenné
výstavě uveřejněna fotografie „Cesta k březnické myslivně, v dálce Luzný“ s chybným jménem fotografa. Autorem je pan Ivan Jana, kterému se tímto omlouváme.
/red/
http://www.lea.ecn.cz
Liga ekologických alternativ
Na stránkách LEA – občanského sdružení
usilujícího o trvale udržitelnou energetiku
šetrnější k přírodě i k člověku a o udržitelné chování člověka v krajině – najdete kromě článků o energetice také dceřinné portály: www.solarniliga.cz (web o systémech
na solární ohřev vody, přitápění či výrobu
elektřiny) a www.biopotraviny.info. Na této
stránce si můžete objednat zajímavé 2-CD
Český svět BIO – první multimediální CD
o českém ekologickém zemědělství, které
nabízí putování živou „mapou“ ekozemědělství v ČR a ptá se, zda může obstát v EU.
http://www.biospotrebitel.cz/
Který biovýrobek podpoříte?
Stránky o. s. PRO-BIO LIGA, které je samostatnou pobočkou Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Šumperk. Na webu najdete rozsáhlý adresář prodejen, farem a
stravovacích zařízení, nabízejících biopotraviny, kalendář akcí a můžete se zapojit do
hlasování o nejoblíbenější biovýrobek. Vyhlášení výsledků bude součástí veletrhu Biostyl 2007 (Praha, Veletržní palác, 16.-18. 3.,
společně s veletrhem Esoterica).
http://video.google.com/videoplay?docid=5410283867128293391&q=wtc%2Bczech
Otazníky a vykřičníky kolem 11. září
Máte rádi konspirační teorie a zajímá vás,
co se doopravdy stalo 11. září? Víte, kdo si
šest týdnů před 11. zářím pronajal dvojčata na 99 let a pojistil je na obrovskou částku
proti teroristickému útoku? Víte, že v obou
budovách krátce před útokem skoro týden
nešel proud, takže byly vypnuté všechny
bezpečnostní kamery a dveře pořád otevřené? Víte, že se zničehonic náhle zřítila i
vedlejší budova WTC 7, ačkoliv do ní nenarazilo letadlo ani nehořela? Víte, kdo v této
budově sídlil a jaké dokumenty tam byly
uloženy? Jestli máte rádi otázky více než
odpovědi, jestli vás baví pravdu spíše hledat, než ji mít, pak je tohle film, který byste
si neměli nechat ujít. Délka cca 90 minut.
Tip pro optimisty
Na internetu lze dnes nalézt, objednat a zakoupit téměř úplně všecko. A tak přírodymilovné čtenáře Krasce jistě zaujme nabídka firmy Komes, s.r.o. Doplňuje totiž velmi
prakticky životní plány každého důsledně
zeleného ekospotřebitele. Aneb: Ekologem
až za hrob! Firma totiž nabízí výrobu a prodej ekologických rakví: „Barevné provedení
a výbava dle požadavků zákazníka. Rakev
je vyrobena z vrstvené lepenky a dřevěné
prostorové konstrukce, kompletně vybavena k okamžitému použití.“ Chráněno patentem České republiky č. 279222.
PA N OR A M A
V kruhu znovuzrození
Poutavě natočený dokumentární snímek
o Tibetu – lidech, kultuře, náboženství, a
hlavně o rituálním putování kolem posvátné hory Kailás. Snímek získal Velkou
cenu XXX. ročníku Ekofilmu za „celosvětově platné poselství filmu, za zprostředkování systému hodnot původní autentické
kultury úzce spojené s magickým prostředím hor, a nebezpečí likvidace tohoto kulturního dědictví Tibeťanů“.
(Režie: Viliam Poltikovič, 59 min., ČR)
Prasata na útěku
Jestli máte pocit, že film o obyčejných domácích prasatech vás nemůže zaujmout,
pak jste na omylu! Už od začátku snímku
budete fandit prchajícím selatům z anglické farmy u městečka Malmesbury, která utekla cestou na jatka (jedná se o skutečný příběh). Díky záběrům z malé farmy
a z velkochovu si budete sami moci odpovědět na otázku, která z těchto dvou možností je pro zvířata i lidi lepším řešením.
Vhodné i pro výuku. Snímek získal cenu
za kameru. (Kamera: Neville Ottey , 50 min.,
anglicky s českými titulky, Rakousko)
Dva muži na Sibiři
Dokument o dvou výrazných osobnostech – mužích, kteří smysl života našli
v ochraně přírody, i když každý jinde. Jeden spojil svůj život s bojem za záchranu
dravců a sov a druhý s prostým životem
na venkově, údržbou krajiny a vírou. Ve
snímku promlouvají dva inspirující lidské
osudy citlivě nahlížené očima dokumentaristů – Jakuba a Olgy Sommerových.
Snímek získal na Ekofilmu ocenění v kategorii dokument.
(Režie: Olga Sommerová, 28 min., ČR).
První ekologický kemp
Na jihu Čech máme první ekologicky
šetrný kemp! Jedná se o kemp Oasa
ve Staňkově na Třeboňsku. Dalším místem, které v nejbližší době získá certifikát poskytovatele ekologicky šetrných
ubytovacích služeb, je Sporthotel Zátoň na Českokrumlovsku, vše je připraveno – čeká se jen na podpis ministra
životního prostředí.
Podělte se s Rosou o fotografie vašich ratolestí. Zúčastněte se fotografické soutěže „Děti – pleny – životní prostředí“, a vyhrajte ceny využitelné k péči o dítě, mj. i
pleny a jejich příslušenství! Nejpozději do
15. února můžete zaslat fotografie (max. 2
ks) souvisejících s „plenkovým“ tématem
(a dětmi). Poslat můžete jakoukoli fotku,
o které si myslíte, že je pěkná a jste na ni
hrdí. Na druhou stranu připište jméno a
kontakt. Pozor! Do soutěže jsou přijímány
pouze fotografie, kde „prim“ hrají opravdové = látkové = pratelné a k životnímu
prostředí šetrné pleny. Výjimku tvoří jednorázové kompostovatelné pleny („ekopleny“). Více informací: rosa.ecn.cz
VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa
Tadeášek Chadima z Ledenic
foto Rosa
Hoax aneb Kachny kolem nás
Pokud váháte s přečtením tohoto článku, vězte, že poskytuje informace, které od základu změní váš
život k lepšímu. Pro pochopení smyslu článku je však nezbytné přečíst si ho vlastníma očima v této tištěné podobě. Proto poté doporučte všem svým známým, přátelům a kolegům, aby si zakoupili Krasec
a načerpali přečtením tohoto článku novou životní sílu. Pokud takto oslovíte alespoň deset osob, do
tří dnů vás nemine šťastná událost, o které jste zatím ani nesnili. Pokud si to však necháte pro sebe...
Ne, toto není nová marketingová strategie Krasce. Zhruba takto by však mohla vypadat řetězová
zpráva v tištěné podobě. Pokud používáte e-mail, téměř jistě jste už někdy obdrželi podobně formulovaný vzkaz, který vás varoval před nebezpečným virem, žádal darování krve nebo nabízel peníze od
Microsoftu. V každém případě však po vás chtěl, abyste informaci přeposlali co největšímu počtu vašich známých. V tom případě šlo téměř jistě o falešnou zprávu, jejímž hlavním účelem je obtěžovat,
případně vylákat od příjemců citlivé informace.
Proč se o tomhle zmiňuji v časopise o životním prostředí? Před časem jsem dostal od kolegy ekoporadce podobnou zprávu, varující před látkou „Sodium Lauryl Sulfate“, kterou najdeme v seznamu složení skoro každé zubní pasty, s tím, že je rakovinotvorná. Zanadával jsem si tehdy na bezohlednost
nadnárodních chemických firem, které takto ohrožují zdraví spotřebitelů pro své vlastní zisky. Jak je
možné, že to ještě nikdo nezakázal? Ale možné je přece všechno, takže opatrnost je asi na místě. Navíc
mi zpráva přišla od kolegy odborníka. Po nějaké době mi e-mailem přišla zpráva, následující jinou výzvu dle výše popsaného vzorce, s dodatkem, že ona výzva je „jen“ poplašnou zprávou, a odkazem na
internetové stránky www.hoax.cz, kde jsou všechny známé řetězové zprávy, výzvy, varování a zoufalé
prosby uvedeny na pravou míru. Kromě toho i říkají, jak taková podvodná sdělení rozpoznat. Dočetl
jsem se i o zprávě varující před zmíněným SLS. Dle vyjádření ministerstva zdravotnictví nemá uvedená látka v kosmetických výrobcích žádné nebezpečné vlastnosti a zprávy o jejích možných karcinogenních účincích je proto nutno považovat za nepodložené. Proto si dvakrát rozmyslete, jestli takovým
zprávám uvěříte, a třikrát, než je přepošlete dál. Nejdříve se však podívejte na výše uvedené stránky, zda
PAVEL HRUBÝ, Rosa
se přece jen nejedná o klamavé sdělení a něčí špatný vtip.
ÚLET
Jaderné elektrárně Temelín na konci roku vypršelo několikrát prodlužované povolení k prozatimnímu užívání a kolaudační rozhodnutí dosud není pravomocné. Ve státě, kde patřičné úřady hledí na
dodržování zákonnosti, by podobný stav vedl k okamžitému odstavení. Jihočeský Otesánek však chrlí oblaka páry do nebe a megawatty do sítě a zastaví ho až další porucha.
Manipulaci se spisem během správního řízení o kolaudaci a povolení změny stavby obou bloků JETE, vedeného Krajským úřadem Jihočeského kraje, bude šetřit policie. Občanská sdružení podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání
trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele, maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, případně padělání a pozměňování veřejné listiny. Ze správního spisu se totiž vytratily
doklady ukazující na důvěrnou komunikaci mezi úředníky a pracovníky ČEZu, které dávaly pokyn, jak občanská sdružení z kolaudace vyřadit a jejich námitky smést se stolu.
EDVARD SEQUENS, Calla
19
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Tanec modrých andělů
Svět barev, oceánu a velryb, „viděný“
nebo spíš vysněný sedmnáctiletou dívkou, která zůstala po úraze ochrnutá a naučila se malovat ústy. Díky obrazům se jí
plní sen stát se velrybou a žít v moři. Snímek získal na Ekofilmu ocenění v kategorii volná tvorba za propojení dvou zdánlivě nesouvisejících příběhů ohrožených
– handicapované dívky a lidskou civilizací
devastovaných velryb.
(Režie: Steve Lichtag, 21 min., ČR)
Fotografujete?
Zkuste plenky!
kresba Václav Morava
Filmy z Ekofilmu
ve videotéce Rosy
ODJ I N U D
Odcizování dětí
přírodnímu prostředí
prostředí
EMILIE STREJČKOVÁ,
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
20
[email protected]
Nespokojit se s formálním vzděláváním
V rámci EU se k nám dostávají i různé nové
pojmy a s jejich pomocí také nové třídění
určitých systémů. U vzdělávání se rozlišuje:
formální, které pokrývá školský systém, neformální, které není nezbytné, ale má svoje
lektory a systémy a vzdělávání, a informální,
kdy se učíme sami nejrůznějšími způsoby:
sledováním dějů ve svém okolí, čtením, sledováním televize, pomocí počítačových programů... Je to nejstarší forma učení. Ve vývoji
lidského druhu hrála – a já jsem přesvědčená, že doposud hraje – největší roli. Bohužel,
zapomíná se, že je třeba vytvářet příležitosti, aby se mladí lidé naučili využívat informální učení také ve smyslu umět přijímat a reagovat na signály z přírodního prostředí, a to
sami, bez jakýchkoli prostředníků. (Příklad:
květina má povadlé listy, musím ji zalít.)
Nezapomínat na rostliny a nižší organismy
Nejpozitivnější vztahy mají děti k živočichům, kteří mají vývojově k lidem nejblíže.
Nebezpečím pro udržitelnost je lhostejnost
vůči rostlinstvu a negativní vztahy k bezobratlým a všem nižším organismům (pravděpodobně vlivem reklam).
vání (imprintingu). Dokážeme-li budoucím rodičům vštípit jejich povinnost připravit svoje
dítě i na schopnost soužití s venkovní krajinou,
podstatně zvýšíme šance naší udržitelnosti.
Nespokojit se s „interiérovou ekologií“
Často se setkávám s podobnými názory
jako: my motivujeme žáky k výtvarným dílům s ekologickou tématikou, píšeme slohová cvičení, a dokonce máme ve škole krásné květiny a terárium. Výborně, ale na této
úrovni nesmíme končit. Pedagogický proces obnáší vědomosti, dovednosti a návyky.
(Navštívila jsem školu s krásnou environmentálně zaměřenou výstavou žákovských prací,
ale venku měli zaplevelenou zahradu s bodláčím, shnilým ovocem a několika stromy suchými už pár let. Pozor, děti jsou vnímavé a
takové prostředí začnou chápat jako něco
normálního!)
Potlačovat antropocentrizmus
Možná, že by bylo velice užitečné připravit
velkou a dobře připravenou konferenci o
tom, co vše posiluje u dětí vědomí, že svět je
tu výhradně k lidskému využívání. Na rozdíl
od dětí v předškolním věku, u žáků pátých
tříd už bylo ovlivnění antropocentrickým
směrem velice patrné. Uvedu jeden příklad.
Postřehneme pohyb zvířete v lese a řekneme: „Co to tam je?“ Nikoli „Kdo tam je“. Ve
veškeré naší oficiální legislativě jsou živočichové pouze věci…
Maximálně využívat školní pozemek
Doporučuji školám inspirovat se Výnosem zemské školní rady na Moravě z roku 1900 o zřízení
a využívání školních zahrad (v publikaci „Děti,
aby byly a žily“ na str. 84-5). Naše zjištění: ve
sledované městské části Prahy ubyla minimálně jedna třetina ekologicky funkčních školních Pěstovat vztah k domovitě
pozemků během pouhých 12 let. Desítky milio- Tím míním moudře podporovat lokální patrinů se každoročně věnují na pokrývání školních otismus: znalost místních přírodně hodnotpozemků umělohmotnými povrchy. Finanční ných lokalit a hrdost na ně. Pražští žáci drupříspěvek pro školu ovlivňuje výhradně počet hého stupně často ani neví, jak se jmenuje
žáků a nikoli velikost obhospodařovaného po- kopec, na který se dívají z okna třídy. Jinde
nemají ponětí, že pozemek jejich školy navazemku. Rostoucí zeleň se stává přítěží…
zuje na chráněnou přírodní památku…
Vychovávat k ekologickému rodičovství
O tom, jak se bude člověk cítit a chovat v pří- Učit respektu ke tkáni života, rozvíjené
rodním prostředí, nejvíce rozhodují první tři dávno před existencí člověka
roky jeho života – období tzv. trvalého vtisko- Vnášíme do přírody neskutečně mnoho
foto © ZOO Ohrada
V rubrice „Odjinud“ dnes přinášíme článek o výsledcích dvouletého výzkumu odcizování městských dětí přírodě, který byl uskutečněn v rámci činnosti ekologického střediska hlavního města Prahy, Toulcova dvora. Výsledky výzkumu jsou
uvedeny na internetových stránkách www.detiamesto.cz. Na ekologickou výchovu dětí v předškolním věku se zaměřují stránky www.detiapriroda.cz. V ekologických centrech a na Ministerstvu životního prostředí by mohla být ještě k dispozici
publikace vzniklá v rámci uvedeného projektu: „Děti, aby byly a žily“. Na následujících řádcích se autorka soustředí na náměty inspirované výzkumem. Jsou míněny hlavně pro koordinátory ekologické výchovy na školách a reagují na málo vnímané nedostatky při výchově dětí a mládeže k udržitelnému způsobu života.
změn v příliš krátkém čase a bez dohlédnutí většiny důsledků. Propojené děje v mikroi makro světě se vyvíjely více než tři miliardy
let a my jsme teprve na samém počátku jejich poznávání. Učme žáky a studenty pokoře vůči tomu všemu.
Učit sociobiologii, či ekologii člověka
(doporučoval už J. Vavroušek)
To znamená chápat, co z našeho chování je
determinováno geny a co memy (předávání
kulturních informací – kulturního dědictví).
Na rozdíl od potřeb jíst, spát, rozmnožovat
se, tak ochranu přírody, bohužel, nemáme
geneticky zafixovanou. Ale, zase bohužel,
v našem geonomu je obsaženo, že stejně
jako ostatní živočichové hledáme podvědomě způsoby, jak šetřit energií = jak žít stále pohodlněji. Jak tyto skutečnosti skloubit
s udržitelným životním stylem, to je a bude
velice obtížným výchovným problémem. Autor jiného výzkumu (věnovaného mimo jiné i
času, který děti tráví u počítačů a televize) ve
svých závěrech upozorňuje, že se už špatně
rozvíjejí či „atrofují“ složky osobnosti potřebné k životu v přirozeném světě, že se v podstatě bude jednat o to, nejstručněji vyjádřeno: zda vitalita nebo virtualita.
Odkud čerpám optimismus a silnou naději
Mám velikou radost, že při naší práci na výzkumu odcizování dětí přírodě i při činnostech klubu matek a ekologické školky v Toulcově dvoře se potvrdilo, jak veliké rezervy
pro výchovu k udržitelnému vývoji lidstva
jsou stále pevně uchovány v malých dětech,
v jejich úžasném, zdravém genetickém základu. Jako kdyby příroda tušila, že začneme trucovat, protivit se jejím zákonitostem, a
tak si nás pojistila velice bytelnými biotickými pouty. Bylo už mnohokrát prokázáno, že
chování člověka je determinováno více než
z poloviny zděděnými geny. Významně je
ovlivňováno také prostředím, ve kterém se
vychovávaný človíček pohybuje (informání
učení) a nejméně jsou jeho základní charakterové vlastnosti (a mezi ně přístupy k ochraně přírody patří) ovlivnitelné tím, co stále
z pohodlnosti příliš upřednostňujeme: slova
psaná i mluvená, obrazy statické i pohyblivé.
Pozměnění výchovy s ohledem na prokázané skutečnosti by v podstatě přece nic zásadního nemělo bránit!
Autorka se celoživotně věnuje rozvoji ekovýchovy v ČR;
je zakladatelkou Toulcova dvora. Text byl redakčně
zkrácen – plnou verzi najdete na www.krasec.cz.
OH L ASY – D OP I SY
Ad: O dvou kampaních (Krasec č. 5)
Krajská kampaň pokračuje!
Kampaň organizovanou ve spolupráci mezi Jihočeským krajem a
AOS EKO-KOM a.s. nepovažujeme za konkurenční ke kampani nevládních organizací. Naopak se domníváme, že se jedná o kampaně
navzájem se podporující, protože čím více se bude na problém třídění a recyklace odpadů upozorňovat z mnoha různých zdrojů, tím
spíše dojde ke změně chování spotřebitelů ve vztahu k předcházení
vzniku odpadů a k jejich třídění.
Cílová skupina kampaně kraje a EKO-KOMu je možná širší, než cílová
skupina nevládních organizací. Kampaň kraje je kromě obecné populace zaměřena třeba i na pracovníky
obcí a obecních úřadů (probíhalo jejich školení)
svozových společností (instalace informačních tabulí ke sběrným
dvorům, nálepek a tabulí na svozové automobily – vše určeno na
propagaci třídění odpadů)
třídících linek (spolupráce při třídění PET lahví pro soutěž občanů)
V rámci kampaně Jihočeského kraje a AOS EKO-KOM, a.s., v letošním
roce například proběhlo:
Direct mail „startovacích balíčků pro třídění odpadů“ do 45 000 domácností v kraji
Soutěž ve třídění plastů
Vytištění letáků pro obce ve Sdružení Růže
Odborné semináře pro obce
foto Calla
Pozn: Podrobnější odpovědi na otázky sítě KRASEC pro Ing. Tomíka, týkající se konkrétního obsahu, nástrojů a výsledků krajské kampaně, uveřejňujeme na www.krasec.cz.
Petice má smysl
Součástí kampaně Za lepší recyklační služby pro jižní Čechy, kterou
vyhlásilo Hnutí Duha a Calla (viz Krasec č. 5), je petice oslovující krajskou samosprávu. Petici, zahájenou před téměř čtyřmi měsíci, podepsalo již 1600 obyvatel. V kraji se nachází 37 sběrných míst ve všech
okresních a třech menších městech (také v poradnách KRASEC). Jeden z bodů petice, týkající se spalovny odpadů v Mydlovarech, sice
již není aktuální, ovšem společnost E.ON ustoupila od této lokality,
nikoliv od projektu spalovny.
Naopak trvá zájem o rozšíření skládky v Lišově. Proto byla také petice jako součást informačního letáku rozšířena do všech domácností na Lišovsku. Petici podepsali i významné jihočeské osobnosti, jako
českobudějovický biskup Jiří Paďour, senátor Karel Schwarzenberg,
českobudějovický právník a zastupitel Svatomír Mlčoch, polárník Jaroslav Pavlíček, členové skupiny Nezmaři a folková zpěvačka Pavlína
Jíšová. Na stránce www.hnutiduha.cz/odpady/jiznicechy.html naleznete informace o kampani, seznam sběrných míst a petice ke stažení.
Ondřej Šanda, Hnutí DUHA České Budějovice
Jak dál s odpady?
Počátkem listopadu se zástupci českobudějovických ekologických občanských sdružení sešli s radním Jihočeského kraje, panem Netíkem, Ing.
Tomíkem ze společnosti FI Konsult a úředníky krajského úřadu na kulatém stolu věnovaném perspektivám odpadového hospodářství v jižních
Čechách. Prvotními impulsy pro toto setkání byla krajská odpadová
kampaň realizovaná společností FI Konsult a petice nevládních organizací Za lepší recyklační služby pro jižní Čechy; cílem pak koordinace aktivit, vyjasnění role NNO a zlepšení vzájemné informovanosti.
V úvodu byly představeny aktivity kraje – dvouletý projekt spolupráce s EKO-KOMem a krajská „třídící“ kampaň (http://www.jihocesketrideni.cz). Občanská sdružení připomněla cíle petice: upozornit na naprosto nevyhovující podíl nevyužitého bioodpadu (zhruba 33% v každé
popelnici), zavést pytlový sběr, podpořit domácí kompostování a zamezit zvyšování kapacit skládek a realizaci projektu spalovny v Mydlovarech. Následná diskuse se točila kolem využití bioodpadu, bioplynových
stanic a technologií moderních kompostáren, včetně nedořešených problémů (jak naložit s výslednými produkty, pilotní projekt sběru bioodpadu v Jindřichově Hradci, ukončený z finančních důvodů aj.). Hovořilo se
o možné roli nevládních organizací a okrajově i o diskutabilním plánu
spalovny v Mydlovarech.
Podle našeho názoru je problematické, že není zcela naplňován krajský Plán odpadového hospodářství – na některých důležitých dlouhodobých úkolech s termínem plnění v roce 2010 se prakticky ještě nezačalo pracovat. Také nám chybí potřebné informace, proto jsme úředníky
požádali o data z obcí, která nám pomůžou zjistit, jak na tom jednotlivé
obce s tříděním vlastně jsou. Atmosféra na schůzce byla vstřícná a zakládá tak naději, že spolupráce bude fungovat.
Petr Drahoš, Calla
21
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Věříme, že nevládní organizace ocení i plánované instalování odpadového koutku v ZOO Ohrada. Děti a rodiče zde budou mít možnost
se poučit o třídění odpadů a současně mohou návštěvníci využít připravené barevné nádoby pro třídění odpadů. Kampaň doprovázejí
i tzv. patroni – celostátně nebo regionálně známé osobnosti, které
tím vyjadřují svůj vztah ke kampani a k třídění odpadů. V roce 2006
byli patrony kampaně například vícenásobná mistryně světa v atletice Jarmila Kratochvílová, ředitel ZOO Ohrada ing. Pokorný a radní Jihočeského kraje – Jiří Netík.
Pokud budeme dále pokračovat v realizaci kampaně, budeme se
snažit naši kampaň koordinovat s kampaní nevládních organizací,
případně je přímo zahrnout do pomoci při realizaci některých částí kampaně.
Ing. Milan Tomík, jednatel FI Konsult s.r.o.
kresba Václav Morava
Kampaň pro intenzifikaci třídění využitelných složek komunálních odpadů organizuje Jihočeský kraj ve spolupráci s AOS EKO-KOM, a.s., a to již druhým rokem. Kampaň navazuje na celostátní
kampaň společnosti EKO-KOM a je organizována ve všech krajích.
Nejedná se tedy o jihočeskou specialitu. Vzhledem k tomu, že se
na kampani kromě Jihočeského kraje významně finančně podílí i
AOS EKO-KOM, a.s., má tato společnost i významnou úlohu při spolurozhodování o obsahu kampaně.
Nechybí
vám něco
na stole?
Jak se chovat na úřadech ekologicky?
Jak při každodenní kancelářské práci
více dbát na životní prostředí a jeho
ochranu? Tipy a nápady, jak na to,
připravila Síť ekologických poraden
v podobě praktického ilustrovaného stolního kalendáře pro rok 2007.
Zabývá se tématy jako je prevence
vzniku odpadů a nakládání s odpady, úspory energie, úklid, kancelářské
potřeby, doprava, ekoznačky apod.
Podobné projekty v Belgii ukázaly,
že změnou chování zaměstnanců lze
na úřadech ušetřit až třetinu spotřebovávané elektřiny. V Rakousku zase
změnou úklidových postupů a prostředků ušetřili 10 % nákladů a 23 %
objemu čisticích prostředků.
Veřejné instituce patří v Evropě k největším spotřebitelům. Uvádí se, že
utrácejí přibližně 16% HDP EU. V ČR
se výdaje veřejné správy na konečnou
spotřebu odhadují na 24% národního
HDP. Pokud budou nakupovat „ekologicky“, mohou významně přispět
k ochraně životního prostředí.
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
22
Filtry s kávou, čajové pytlíky, zbyky
ovoce apod. lze kompostovat přímo
v kanceláři (vermikompostování).
Pořiďte si „žížalník“. Vhodnou nádobou je bedna z neprůhledného materiálu s přiléhavým víkem, s provzdušňovacími otvory ve stěnách.
Vznikne-li denně 0,25 kg odpadu,
potřebujeme 0,5 kg žížal...
Vyhýbáme se solení chodníků nejen před
naším úřadem. Sůl škodí nejvíce stromům,
zvířatům (psím tlapkám) a naší obuvi, slaná voda ale způsobuje také velké potíže
v biologických stupních čistíren odpadních vod. Sůl nahradíme pískem či keramickou posypovou drtí (prodávaná má
značku Ekologicky šetrný výrobek).
Zelené úřadování
Kalendář pro rok 2007
Autorský tým: RNDr. Yvonna Gaillyová (Veronica), Mgr. Pavel Hrubý (Rosa),
Mgr. Kamila Kanichová (STEP),
Petr Ledvina (Veronica),
Ing. Michaela Michnová (STEP).
Ilustrace: Hana Kovalová.
Grafická úprava a tisk: OFTIS Ostrava.
Vydala: STEP, 2006.
FEJETON
Ireny Vackové
Miliarda bouchnutí kladivem
Chcete vědět, co je to náhoda?
Pak nechte dítě rok a půl staré sedět deset minut u počítače! Mám to vyzkoušené. Již po prvních minutách se naší malé podařilo změnit nastavení písma v internetovém prohlížeči (no přiznejte se, kdo z vás to umí?
Já tedy ne!), v dalších pěti minutách holčička aktivovala funkci „jedním
prstem“ (tuším, že se zapne po opakovaném stisknutí klávesy „shift“, ale
nikdy jsem o ní nevěděla až do té doby, než jsem se ji po této příhodě
marně půlhodiny pokoušela deaktivovat) a v poslední minutě, než jsem
ji sesadila z otáčecí židle, stihla na lištu přidat Windows media player
v minimalizované verzi. Ten jsme tam nechali, odinstalování by bylo pro
nás příliš náročné.
Při jiném takovém asi tříminutovém „sezení“ dokázala holčička zadat do
webového vyhledavače několik písmen a odkliknout je, načež ji Google
našel „Annual Report Bank of Bangladesh“ – dodnes nevím, na co tuto
Jednou z možností, jak změřit, kolik
toho vlastně spotřebujeme, je metoda „ekologické stopy“, která nám
říká, jak velkou část Země potřebujeme pro zajištění svého jídla, energie, bydlení, dopravy, spotřebního
zboží a služeb... Změřte si svou stopu na http://www.hraozemi.cz/
ekostopa!
výroční zprávu bangladéšské banky v angličtině potřebovala. Po pár
dalších minutách dokázala zapnout Excel a již v něm tvořila tabulku,
kdybych nezasáhla.
Jendou jsem četla takový názor, že když se např. miliardkrát bouchne
obyčejným kladivem do televize, vznikne z ní počítač – prostě jednou za
x miliónů (či miliard) pokusů se projeví náhoda, kdy se přeskládají součástky tak, že vznikne nikoli bezcenná hromada součástek, ale nový přístroj. Podobně v článku vysvětlovali vznik života.
Dřív jsem se tomu usmívala, dnes tomu věřím! Nechte malé dítě mlátit obyčejným kladívkem do počítače a uvidíte, že nebudete muset čekat ani na milióntý úder a… a) buď vám rupnou nervy a pokus přerušíte, nebo b) už po stém úderu před vámi bude stát televizor jako nový a ne
náhodou na něm poběží večerníček O maxipsu Fíkovi. (Děti jsou prostě
děti.) Ve výjimečném případě se může stát i varianta c) - Již po 358. úderu
bude z počítače jen kopička součástek bez náznaku rýsujícího se televizoru a vám bude náhle jasné, proč jsem původně stála o to, aby pod tímto článkem nebylo uvedeno jméno autora…
Ať tedy zůstane tajemstvím, co všechno děti umí. Anebo, chcete-li, věřte
na náhodu, to taky není špatné!
D AT U M , m í s t o
NÁZEV AKCE
POŘÁDÁ
9. 1. – 11. 2., Třeboň, Výstavní síň Pod věží
Výstava Příroda Boletic
ČNF pro vydru, Calla
22. 1. – 28. 2., Český Krumlov, Městská galerie
Výstava Čus vydrus! a Nakupuj s rozmyslem
Ekocentrum Šípek
6. – 23. 2., Kvilda, OÚ
Výstava Stopy lidského hospodaření v krajině
Daphne, KRASEC
7. 2., 17 h., Č. Krumlov, Ekocentrum Šípek
Přednáška Co pěstovali naši předkové
Ekocentrum Šípek
14. 2. – 25. 3., Borovany u Č.B.,
Přístavba radnice - Infocentrum
Výstava Příroda Boletic
Calla
14. 2., 17h., Borovany u Č.B., Infocentrum
Vernisáž výstavy a přednáška Příroda Boletic
Calla
14. 2., 18 h., Strakonice,
čajovna Inspirace v hotelu Bavor
Zelený čtvrtek: Včelař radí aneb Vše o včelách a jejich produktech
Šmidingerova knihovna
15. 2., 18 h., Prachatice, CEV Dřípatka,
Rumpálova 402
Beseda Houby NP Bavorský les (Jan Holec)
CEV Dřípatka
15. 2., 17 h., Č. Budějovice,
Galerie Měsíc ve dne (Nová ul. 3)
Zelený čtvrtek: Konopné alternativy
Calla, Rosa
19. 2.,16 h., Písek, klubovna Městské knihovny
Přednáška Obnovitelné zdroje energie – symbol blízké budoucnosti (Edvard Sequens)
INKANO Písek
28. 2., 11-15,30 h., Č. Krumlov,
Ekocentrum Šípek
Seminář Ekologicky šetrný výrobek ve výuce
Jihočeský kraj
27. 2., 18 h., Prachatice, čajovna U hrušky,
Velké nám.
Beseda Přírodní zahrady (Petr Dostálek a Pavel Čihák)
CEV Dřípatka
27. 2. – 16. 3., Český Krumlov, MěÚ
Výstava Stopy lidského hospodaření v krajině
Daphne, KRASEC
7. 3., 17 h., Č. Krumlov, Ekocentrum Šípek
Přednáška Invazní rostliny v naší krajině a zahrádkaření
Ekocentrum Šípek
10. 3., 9-16 h., Č. Budějovice, BiF JčU
Seminář Sinice a řasy kolem nás (250,- Kč)
Ekocentrum Šípek
15.3. 17 h., Č. Budějovice, galerie Měsíc ve dne
Zelený čtvrtek: Živá voda
Calla, ROSA
20. 3. – 6. 4., Písek, Městská elektrárna
(ul. Podskalí)
Výstava Stopy lidského hospodaření v krajině
Daphne, KRASEC
22. 3., 18 h., Prachatice, CEV Dřípatka,
Rumpálova 402
Beseda Kambodža (Pavel Hrouzek)
CEV Dřípatka
23. 3., 9-16 h., České Budějovice
Seminář Komunitní škola II. – Školy městské (přihlášky na Rose)
Rosa
27.3. 17 h., Jihočeské muzeum
Panelová diskuze NATURA 2000 – příležitost pro jižní Čechy
Calla, Rosa
19. 4., 18 h., Prachatice, CEV Dřípatka,
Rumpálova 402
Přednáška Jak se učí tropická ekologie mezi lidožrouty (Jana Korelusová
a Kristýna Mohlová)
CEV Dřípatka
21. 4., cca 8-16 h., Č. Krumlov,
Ekocentrum Šípek
Terénní exkurze Pochod Blanským lesem
Ekocentrum Šípek
30. 4., Praha
Celodenní seminář Zážitková pedagogika (350,- Kč, přihlášky na Dřípatce)
CEV Dřípatka
INZERCE V ČASOPISU
KRASEC
Soukromá řádková inzerce
- do 3 řádků sloupce (musí být uveden kontakt)
- 50 Kč
Komerční plošná inzerce
- celá strana A4: 3 000,- Kč
- 1/2 strany:
1 800,- Kč
- 1/4 strany:
1 000,- Kč
- 1/8 strany:
600,- Kč
- inzerce na obálce (vpředu, vzadu): + 50 %
slevy pro opakované zveřejnění inzerce:
- 2 x zveřejnění sleva 10%
- 3 x a více zveřejnění sleva 15%
KONTAKT:
[email protected]
Objednávám si předplatné časopisu Krasec na r. 2007 (tj. 4 čísla) za cenu:
– 80,- Kč (osobní odběr – lze zaplatit hotově v některém ekoporadně)
– 140,- Kč (poštou – poštovné: 15,- Kč za číslo)
Časopis si budu osobně vyzvedávat v ekoporadně (zatrhněte):
Rosa, Calla, ČNF pro vydru, Dřípatka, EPS, Florianus, INKANO,
Šípek, Šmidingerova knihovna
Časopis si přeji posílat poštou
Částku __________ jsem zaplatil(a):
– převodem na účet č. 12199723/0300, dne _______ z účtu č. ______________
– v hotovosti v ekoporadně: _________________________________________
Prosím o vložení složenky do příštího čísla časopisu.
Jméno:
____________________________________________________
Adresa:
____________________________________________________
Dne: _______________ Podpis: _____________________________
Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu Rosou, o.p.s.,
Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb EVVO a jejich evidence.
Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, MPSV a kontrolním orgánům EU. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně. Každý má právo přístupu ke svým osobním údajům, právo na jejich opravu a likvidaci.
KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ
V PŘÍŠTÍM ČÍSLE KRASCE SI MIMO JINÉ PŘEČTETE:
TÉMA:
„Férový“ obchod
Fair Trade poskytuje konkrétním lidem
v rozvojových zemích šanci vymanit se
z bludného kruhu bídy vlastními silami
a žít důstojný život. Fair Trade současně dává nám, spotřebitelům, jedinečnou možnost snadno a účinně podpořit jiný ekonomický model, dát hlas
jinému způsobu obchodování a výroby
a v neposlední řadě získat velmi kvalitní
výrobky za odpovídající cenu… O smyslu a výsledcích „férového obchodování“ ve světě, v Evropě,
v ČR i v jižních Čechách.
JAN NOVÝ:
Rub (a líc) jihočeského venkova
Téměř každý ne-Jihočech si pod jihočeským venkovem okamžitě představí malebnou vesničku perfektně zapadající do
okolní mírně zvlněné krajiny, rozlehlou
tichou náves obklíčenou štíty selského
baroka…
Jaká je skutečnost
18. rok po sametové
revoluci a co děláme
proto, aby se tento
idylický obraz stále
přitahující tisíce zvědavých turistů nestal opuštěnou legendou?
NA NÁV ŠTĚ VĚ
JIHOČESKÝ ČTVRTLETNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Ekocentrum Šípek
Kde si můžete koupit
Krasec?
Če s ké B udě jovi ce
Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3
Obchod Slunečnice, Chelčického 21
Pí centrum, Panská 1
B l at ná Infocentrum, J. P. Koubka 4
Ji ndř i c hův H rade c
Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I
Krasec – předplatné časopisu
ROSA, o.p.s.
Senovážné náměstí 9
ČESKÉ BUDĚJOVICE
3 7 0 0 1
foto © Jiří Kuča
Stra konice
Zdravá výživa VALÉTUDÓ
Velké náměstí 219
Cestovní kancelář CIAO, Zámek 1
Čajovna Inspirace, Na Ohradě 31
Zdravá výživa Mandragora,
Bezděkovská 30
Vo dňany
Městské muzeum a galerie,
Náměstí Svobody 18
Vo l y ně
Knihkupectví „Pod Andělíčkem“,
Palackého 110