Razítka poštoven ŠUMBARK a DOLNÍ ŽUKOV

- 1 -
181
S Y R E N A
Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj
filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
07-14
KARVINÁ
38 let
KLUBU
1972÷2010
29 let
SYRENY
1981÷2010
III.
čtvrtletí
2010
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF
KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA
A PRACUJE POD PATRONACÍ
KF-07-14 KARVINÁ
Syrena 181
- 2 Další, zajímavá zásilka čs.polní pošty z období Šnejdárkova tažení proti Polsku z
22. února 1919.
Jedná se o pohlednici psanou v Těńíně podle data v textu 22/II 19. Na pohlednici je Těńín nad Olzou,
ulice Frantińka Josefa proti radnici. Zásilka má dvouřádkové útvarové razítko: „Kombinovaný
prapor pěších švadron / čs. hulánského pluku čís.11“. Razítko je na zásilku otińtěno ve světle
fialové barvě. V textu je adresa odesilatele: „Kombinovaný prapor hulánského pluku 11, 3 ńvadrona,
dragounský pluk č.10, polní pońta Těńín“. Zásilka má expediční razítko pońty (česko-polské) kulaté,
jednookruhové. Uvnitř razítka je text: „Poštovní úřad * Urząd pocztowy * Gnojnik / Hnojník“. O
tomto razítku se zmiňuje i Monografie čs. známek Díl 5 na str.116. Gumová razítka tohoto typu
pouņívaly i pońty ve Vendryni, Třinci a Ustroni. Tato tři razítka jsou v Monografii i vyobrazena
(jejich kresba i pouņití na zásilkách). V monografii je ale o razítku Hnojníku pouze zmínka!! Ńkoda,
ņe otisk razítka není kvalitní, ale i tak je to významný nález na zásilce.
Zajímavý je i text na zásilce. Je plný pravopisných chyb, proto jeho znění mírně upravíme. Odesílatel
píńe:“Milý Jendo! Předem přijmi ode mne můj pozdrav, též i na Tvé milé rodiče a ostatní domácí.
Vědět Ti dávám, že se máme dobře, kuřiva máme dosti, menáž dobrou, každý dcl .rumu a sedm korun.
Tak bylo až do toho, že to smrdí prachem. Čekáme každý den, že půjdeme do štelunků, to si můžeš
myslet, když přijde některý náš do rukou Poláků, jaká ho čeká smrt. Do města též jdeme, ale ne sami,
vždy více .Na masopust nepřijedu, když bych snad dostal dovolenou, pojedu do Náchoda a při tom se
podívám na starou do Pardubic. Piš… Srdečně Tě zdraví… Známkovat nemusíš“.
Zásilka je adresována do Horní Radouně. Horní Radouň leņí severně od Jindřichova Hradce mezi
Pelhřimovem a Soběslaví.
Zásilka je psaná jen pár dnů před staņením čs.vojsk z okupovaných území na novou demarkační čáru.
Stalo se tak 25.února 1919, čímņ byla tato nesmyslná válka ukončena. Stála ale na obou stranách
hodně obětí a krve. Co horńí, přivedla následně oba slovanské národy do dalńích, následných,
nesmyslných akcí v říjnu 1938. Mezi oběma národy tak leņel stín, který se jen těņko překonával a
vztahy obou národů poznamenal na řadu let dopředu. Snad i dodnes si kaņdý akce z r.1919 a z r.1938
vysvětluje po svém a hledá chyby na tom druhém.
Přínosem dneńní ukázky je hlavně to, ņe se nańlo provizorní, gumové razítko (česko-polské),
pouņívané čs. pońtou v okupovaném Hnojníku.
Podle materiálu Jaroslava TEREŃKA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
Syrena 181
- 3 Okupační pošty v Przemyślu 1939 - 1944.
1. září 1939 napadli němečtí nacisté na Polsko. Podle dříve připraveného paktu Ribbentrop-Molotov
se k nim 17. září 1939 přidal i Sovětský svaz. Oba okupanti si tak mezi sebe Polsko rozdělili.
V období II. světové války fungovaly v Przemyślu pońty obou okupantů. Hranicí mezi jimi obsazených území, vojenskou i administrativní správou, ale i pońtou se stala řeka San, která rozděluje
Przemyśl na dvě části. Po celou dobu okupace za II. světové války pracovala německá pońta na
levobřeņní, severní části řeky Sanu a částí města nacházející se na tomto břehu.. Toto území je
nazýváno Zasaním. V pravobřeņní, jiņní a staroměstské části Przemyślu byla provozována sovětská
pońta, a to aņ do 21. 6. 1941, kdy nacistické Německo zaútočilo na svého dřívějńího spojence a přítele,
na Sovětský svaz. Po 21. 6. 1941 jiņ v celém Przemyślu pracovala jen pońta německá. V tomto článku
budou popsána jen razítka skutečně pouņívaná v pońtovním provozu, a to podle materiálu, který
vlastní autor článku. Materiály zde z Przemyśla uváděné jsou obsahem autorovy sbírky pod názvem
„Ziemia Przemyska“.
Sovětská pošta na sověty obsazeném polském území.
Analýzu této problematiky lze provést tak, ņe si vysvětlíme specifika činnosti sovětské pońty na
okupovaném polském území. Postupem Rudé armády na polské území začala pracovat vojenská a
civilní správa, ale od počátku pracovala i pońta. V Przemyślu se tomu tak stalo od 28.září 1939.
Okupační, sovětská pońta zabrala pońtovní budovu, která se nacházela na ulici Mickiewicze č.13.
Protoņe nejsou k této činnosti sovětské pońty známy oficielní, úřední dokumenty, dobu pouņívání
jednotlivých razítek lze stanovit jen odhadem na základě skutečně pońtou prońlých zásilek. U
sovětské okupační pońty rozlińujeme celkem tři období:
I.období: trvalo od října do prosince 1939, kdy okupační pońta pouņívala původní, polská, předválečná razítka (PRZEMYŚL 1),
II.období: trvalo od ledna do dubna 1940, pońta pouņívala sovětská, ale dočasná razítka ( Lvovský obvod),
III.období: trvalo od dubna 1940 do 21.června 1941, pońta pouņívala oficielní, sovětská razítka (Drohobycký obvod).
První zachovalé a známé zásilky byly sovětskou pońtou expedovány z Przemyśla ve druhé polovině
října a v listopadu 1939. V počátečním období okupace pouņívala sovětská pońta razítka, známky,
celiny a pońtovní formuláře po polské, předválečné pońtě. Následně představujeme polská razítka
pouņívaná sovětskou pońtou v prvním období. Jsou to razítka pońty PRZEMYŚL 1 s rozlińením *1b*,
*2b*, *2c* a *KASA*. Tato existují doloņená na běņné korespondenci.
Kromě toho existují materiály pouņité na filatelistické, propagačními „suvenýry“ se skutečnými předválečními, polskou pońtou pouņívanými razítky s rozlińeními *4b*, *f* a *h*. Najdeme je na filatelistických upomínkách, na jednotlivých známkách nebo na výstřiņcích se známkami. Pro úplnost
informací je rovněņ v tomto článku uvádíme.
Polská předválečná razítka jsou dvoukruhová
s datem na můstku razítka.Můstek přesahuje přes
mezikruņí. Razítka mají
průměr 28 mm. Nahoře
je název pońty PRZEMYŚL 1, dole v mezikruņí je rozlińení razítka.
Syrena 181
- 4 -
Dopisnice poslaná do Przemyśla 24.XII.1939. Polská vytińtěná známka je přelepena známkou
sovětskou 15 kop. Jelikoņ ulice v adrese byla v Německem okupované části města, zásilku neńlo
doručit a byla vrácena adresátovi. Nahoře je příchozí razítko PRZEMYŚL 1, rozlińení *1b*,datum
26.XII.39, dále dočasné sovětské razítko pońty LVOV (oblastní, příchozí, pro doručení odesilateli)
s datem 27.12.39.
Zásilka poslaná z Przemyśla do Lvova 22.XII.39. Expediční, polské razítko PRZEMYŚL 1 *2b*.
Zásilka je vyplacena sovětskými známkami 2x20 a 1x10 kopějek
Syrena 181
- 5 -
Doporučená zásilka, polské R-razítko PRZEMYŚL 1-c, expediční razítka PRZEMYŚL 1 *2b*,
datum expedice 17.X.39 - -. Zásilka je poslána do LESKA (okresní město ve Lvovském vojvodství).
Frankatura sovětskými známkami Mi 374,676 a 578. Celkem 55 kopějek (souhlasí na polský, jeńtě
platný tarif).
Zásilka poslaná z Przemyśla do Lvova, expediční razítka PRZEMYŚL l *KASA*, datum expedice
18.X.39.
Syrena 181
- 6 -
Filatelistický suvenýr na sovětské dopisnici,vylepeny polské a sovětské známky, razítka PRZEMYŚL
1 s rozlińením *4b* s datem na můstku 28.IX.39.IX 11.
Dva výstřiņky s nalepenými sovětskými známkami, polská razítka PRZEMYŚL 1, vlevo rozlińení
*h*, vpravo rozlińení *f*. Data na můstku razítka 15 XII 39■8 a -4.XII.39 - -.
Druhá etapa činnosti sovětské pońty na okupovaném polském území je charakterizována zavedením
do pońtovního provozu prvních, jiņ sovětských razítek. Razítka jsou na reprodukci dole. Tato první,
Syrena 181
- 7 sovětská razítka byla zhotovena podle objednávky v době, kdy Przemyśl byl pod administrativní
správou obvodu (vojevodství) Lvovského. Neņ byla vyrobena a doručena pońtě, změnila se
administrativní přísluńnost Przemyśla do nového obvodu (vojevodství), a to Drohobyckého. Proto
bylo třeba objednat razítka nová. Ve snaze, aby se déle jiņ nepouņívala polská razítka, bylo
rozhodnuto nová, sovětská, na pońtu doručená razítka pońtovně pouņívat, byť i jen dočasně. Tato
razítka byla jednookruhová o průměru 25 mm. Název Przemyśl byl na nich uveden v ukrajinńtině, a to
zevnitř podél obvodu na obou stranách. Z dochovaných materiálů lze ověřit pouņívání celkem čtyř
různých rozlińeních u typu těchto razítek („a“, „b“, ruské „V“ (B) a „g“).
Zajímavostí je to, ņe u razítka s rozlińením „b“ (ruské) je v názvu PEREMIŃĽ na konci za „L“ místo
měkkého znaku jeho obrácená podoba „vzhůru nohama“. Tak místo měkkého znaku „b“ je písmeno
„P“. Je to na konci názvů po obou stranách razítka.
Doporučená zásilka, polské R-razítko PRZEMYŚL 1-c, ruská dočasná razítka s rozlińením „a“,
PEREMIŠĽ ľv.obl. Zásilka je poslána do Horního Slezska do LIGOTY. Zásilka byla cenzurována
Němci o čemņ svědčí zálepky s německými znaky cenzury. Datum na expedičních razítkách 31 -3 40.
Uprostřed zásilky je 6-ciferné číslo 333564. Buď je to číslování zásilek pońtou nebo cenzurou. To
dnes jiņ nelze s určitostí tvrdit. Číslo má asi souvislost s německou cenzurou. Na následující zásilce,
rovněņ doporučené a poslané na stejnou adresu jak zásilka na této straně, jsou stopy po německé,
vojenské cenzuře jen na zadní straně zásilky. I tam je podobné číslo, ale 86643. Čísla tedy asi souvisí
s cenzurou. Známka pro vyplacení zásilky je přelepena zálepkou německé cenzury.
Na následující straně je přední a zadní strana rovněņ doporučené zásilky, R-razítko je jiņ sovětské
PEREMIŠĽ 1, expediční razítka jsou dočasná, sovětská s rozlińením ruské „b“. Razítka s chybným
nápisem po obou stranách razítek PEREMIŠĽ ľv.obl. Datum expedice 7.-2.40. Zásilka je poslána
na stejného adresáta jak zásilka nahoře, do Ligoty, tentokráte jiņ není napsáno „Oberschlesien“, ale
Śl. Cieszyński. Zásilka je vyplacena sovětskými známkami 2x10, 1x50 a 1x60 kopějek. Celkem
frankatura 1,30 rublu. Nad R-razítkem je ručně dopsáno „Miemcy“ (Německo) a 2x podtrņeno.
Syrena 181
- 8 -
Dole je jen xero zadní strany zásilky reprodukované nad xerem.
Syrena 181
- 9 -
Korespondenční lístek poslaný z Kielc do Przemyślu, frankatura známkami s přetiskem na německých
známkách Hindenburg, přetisk Deutsche Post /OSTEN, 6 a 24 Groschen. Na zásilce je příchozí
dočasné, sovětské razítko PEREMIŠĽ ľv.obl. s rozlińením „g“ (ruské). Datum na expedičním
razítku je 27.-2.40, datum na příchozím razítku Przemyśla je -1 -3- 40. Zásilka je na německém
korespondenčním lístku.
Třetí období sovětské pońty v okupovaném Przemyślu je od zavedení definitivních razítek s názvem
správné oblasti (vojevodství) „Drogobyčskaja obl.“ Bylo to od dubna 1940 do 21.června 1941, kdy
Německo zaútočilo na svého spojence při parcelování Polska a obsadilo celý Przemyśl. Byla pouņita
následná, normalizovaná, sovětská razítka o průměru 29 mm. Po levé straně byl nápis ukrajinský
PEREMIŃĽ, po pravém straně pak ruský PEREMYŃĽ. Zdůrazněna byla i přísluńnost Przemyślu do
nového obvodu (Drohobyckého). Zásilky skutečně pońtou prońlé z tohoto období potvrzují výskyt
razítek s třemi rozlińeními: „a“, „b“ (ruské) a „g“ (ruské).
První razítko s rozlińením „a“ mělo dole zkratku „drogobyč.obl“, dalńí dvě razítka jen „drogob.obl“.
Jsou známa rozlińení těchto razítek s ruským „m“ a „n“, ale jen na jednotlivých známkách, ne na
originálních zásilkách.
Na následující straně nahoře je zásilka na sovětské dopisnici poslaná z Przemyślu, expediční razítko
s rozlińením „a“ a názvem oblasti DROGOBYČ.OBL. Datum expedice zásilky je -8 5.41. Adresát je
přelepen útrņkem formuláře. Nahoře je ale otisk příchozího razítka s názvem MOSLINO (??)
STALIN. OBL., rozlińení „b“ (ruské). Zásilka asi nebyla doručena podle dosti nesrozumitelných
poznámek na okrajích i na nalepeném kousku formuláře.
Syrena 181
- 10 -
Ukázka, razítka s rozlińením „b“ (ruské. Jedná se o zásilku, kterou posílá zajatec, poručík Cvojda (??),
zajatecké číslo 812 své manņelce do Przemyślu. Zásilka má expediční razítko zajateckého tábora
(němé) s rozlińením „7“ a datem na můstku razítka 23.3.40.16-17. Vlevo od expedičního razítka
Syrena 181
- 11 zajateckého tábora je otisk příchozího razítka pońty v Przemyślu s rozlińením „b“ (ruské) a s datem 15
5 40. Neņ lístek dorazil k adresátce uplynuly tedy skoro dva měsíce. Dole vlevo je otisk cenzurního
razítka zajateckého tábora Oflag XI A s číslem cenzora č.8. Razítko je na zásilku otińtěno v barvě
fialové. Zásilka je osvobozena od pońtovného (nápis Gebűhrenfrei!).
Dolní zásilka má adresu psanou rusky i polsky, je poslána do Lvova. Expediční razítko pońty
v Przemyślu s rozlińením „g“ (ruské) a s datem expedice zásilky 14 6 40.
Syrena 181
- 12 Dole na předcházející stránce je jeńtě jedna zásilka s razítkem Przemyśla s rozlińením „g“ (ruské).
Zásilka je poslána ze Lvova (nalepena sovětská známka 20 kop. a expediční razítko Lvova je
sovětské). Na zásilce je vlevo od nalepené známky příchozí razítko pońty v Przemyślu s rozlińením
„g“ (ruské) a s datem na můstku razítka 2 10 40. Příchozí razítko Przemyśla je s nápisem
DROGOB.OBL.
Německá, okupační pošta v Przemyślu.
Po obsazení Przemyślu německým vojskem spolu s německou administrativou byla uvedena do
provozu i pońta. K tomuto účelu byla pouņita předválečná polská budova pońty PRZEMYŚL 3, která
byla na ulici 3 Maja č.21. Ulice vńak byla hned přejmenována na Krakauerstrasse. Severní část
Przemyśla (Zasanie) byla nejprve (od 26.X.1939) připojena administrativně k okresu Jarosłavskému.
Od 27.4.1940 byla rozńířena o sousední území a prohláńena za samostatnou městskou obec a stala se
městským okresem s názvem „Deutsch-Przemysl“. Pońtovní sluņba pouņívala rekvizity DPO
(Deutsche Post Osten) – Německá pońta východ. Jelikoņ opět nejsou známy normativní předpisy o
pouņívání jednotlivých pońtovních razítek v pońtovním provozu, i zde je třeba toto stanovit odhadem
ze zachovalých a pońtou skutečně prońlých dokladů a dokumentů. Přesto toto není skutečným
obrazem, zvláńtě po útoku na SSSR a obsazení celého města Przemyślu německým vojskem. Tehdy
byla v sověty původně obsazené části zlikvidována bývalá sovětská pońta PRZEMYŃĽ 1 a
zprovozněna německá pońta PRZEMYSL 1. Současně byl změnen název ulice, kde se pońta nacházela
z ul.Mickiewicza na Lembergerstrasse (Lvovská ulice).
Činnost německé pońty v Przemyślu (Zasaniu) lze rozdělit na následná období podle pouņití
jednotlivých druhů pońtovních razítek:
I. období: od října do prosince 1939, období bez razítek, jen provizorní, řádková,
II. období: od ledna do dubna 1940, pouņíváno provizorní razítko PRZEMYSL,
III. období: od května 1940 do března 1941, pouņívána malá razítka DEUTSCH PRZEMYSL,
IV. období: od května 1941 do ledna 1942, pouņíváno velká razítka DEUTSCH PRZEMYSL
(DISTR KRAKAU),
V. období: od dubna 1942 do července 1944, pouņívána razítka PRZEMYSL 2 (DISTR KRAKAU).
1
2
3
4
5
Razítka podle vzoru 1 měla průměr 28 mm.
Razítka podle vzoru 2 měla průměr 24 mm.
Razítka podle vzoru 3 a 4 měla průměr 29 mm.
Razítka podle vzoru 5 měla průměr 28 mm.
Mimo to z výstřiņků se známkami jsou známa razítka vzoru 1 s rozlińením „b“. Razítka podle vzoru 3
a 4 jsou známa i s rozlińením „f“, ale o průměru jen 24 mm.
Na následující straně nahoře je dopisnice poslaná z Przemyśla do Rzeszowa. Expediční razítko vzoru
1 PRZEMYSL s rozlińením „a“, průměr 28 mm a datem na můstku razítka 02.4.40.10. Dopisnice
s německým potiskem s informacemi o odesilateli i adresátovi, frankatura německou známkou
Hindemburg 12 fen.
Na následující straně dole je zásilka na dopisnici opět s německým potiskem, ale jen s nápisy
POSTKARTE a ABSENDER (DOPISNICE a ODESILATEL). Jedná se o dopisnici s natińtěnou
známkou GG Cp 7 I, tmavě zelená, nominální hodnota natińtěné známky 12 grońů. Od dopisnice
druhého typu Cp 7 II se lińí provedením písmene „E“ v POSTKARTE. Zatím, co Cp 7 I má svislici
Syrena 181
- 13 písmene „E“ obloukovitou, Cp 7 II má svislici „E“ rovnou a kolmou. Zásilka je poslána z Przemyśla
do Krakova. Expediční razítko je vzoru 2 DEUTSCH PRZEMYSL (menńí průměr razítka), rozlińení
„c“, průměr 24 mm. Frankatura známkou General-gouvernement 12 gr. Datum expedice 26.III.41.
Podle katalogu Fischer Díl II, rok 2006 je dopisnice Cp 7 I nerazítkovaná i razítkovaná za 20 zł.,
dopisnice 7 II je nerazítkovaná za 15 a razítkovaná za 10 zł.
Syrena 181
- 14 -
Zásilka poslaná z Przemyśla do Krakova. Jedná se o firemní zásilku. Frankatura: dvě známky GeneralGouvernement 12 gr. Expediční razítko vzoru 3 DEUTSCH PRZEMYSL (DISTR KRAKAU),
rozlińení „c“, průměr 29 mm. Datum expedice 11.5.41.7.
Vlevo je podací lístek s razítkem vzoru 4 DEUTSCH
PRZEMYSL (DISTR KRAKAU), rozlińení „e“,
průměr razítka 29 mm. Datum na můstku razítka je
30.1.42.18. Podací lístek má text potisku dvojjazyčný,
německo-polský.
Na následující straně nahoře je doporučený dopis s Rnálepkou Przemysl / (Distr Kakau) 2. Písmeno „R“ a
rámeček nálepky jsou v barvě červené, potisk R-nálepky
je v barvě černé. Zásilka je poslána na městský soud
Żabno u Tarnova. Frankatura zásilky je známkami
General-gouvernement 24 a 60 gr. Expediční razítka
jsou Bohuņel hůře čitelná. Jedná se o razítka podle vzoru
6 PRZE-MYSL 2 (DISTR KRAKAU). Razítka jsou
s rozlińením „b“, jejich průměr je 28 mm. Datum
expedice zásilky je 23.4.43. Nahoře je na zásilce otisk
gumového razítka EINSCHREIBEN (Doporučeně).
Na následující straně 15 dole jsou dvě německé
dopisnice s provizorními razítky pońty Przemyśl.
Razítko na horní dopisnici je jednořádkové, jen velká
písmena PRZEMYSL. Expediční, provizorní razítko je
doplněno otiskem datumovky 12 Jan.1940. První dopisnice se dvěmi známkami 3 fen. je dopisnicí s německým potiskem vńeobecně pouņívaná na území
celé Německé říńe.
Druhá dopisnice má razítko opět provizorní, jednořádkové. V názvu Przemysl je velké jen první
písmeno P, ostatní písmena jsou malá. Provizorní razítko je opět doplněno otiskem gumové
datumovky s datem 13 Feb.1940. Dopisnice byla vydána specielně pro Německou pońtu východ
Syrena 181
- 15 (Deutsche Post Osten). Přetisk o tomto znění je natińtěn v dolní části natińtěné známky. V horní části
natińtěné známky je přetisk nové nominální hodnoty známky 30 GROSCHEN 30. Dopisnice má
katalogové označení GG-Cp 2 I, natińtěná známka je červeně fialová. Dopisnice je poslána
z Przemyśla do Dráņďan.
Cp 2 I se lińí od dopisnice Cp 2 II zakončením písmene „e“ ve slově „Postkarte“. Zatím, co Cp 2 I
má zakončení „e“ dole krátké, dopisnice Cp 2 II má zakončení „e“ dole dlouhé (Fischer Díl II,
Syrena 181
- 16 str.147). Katalog oceňuje dopisnici Cp 2 I nerazítkovanou za 50 a pońtovně pouņitou za 80 zł. Cp 2 II
oceňuje nerazítkovanou za 60, pońtovně pouņitou za 120 zł. Platnost dopisnic Cp 2 I i Cp 2 II skončila
dne 30.9.1940.
V roce 1941 po červnovém vpádu nacistického Německa do SSSR, obsadili Němci i původně
obsazenou část Przemyśla sověty. Tak byla i část Starého města Przenyśl připojena k Říńi a celý
Przemyśl byl jiņ okupován Německem. Przemyśl se tak stal celý součástí General-Gouvernamentu.
Byl vytvořen hlavní pońtovní úřad PRZEMYSL 1 a v roce 1942 pońta Deutsch Przemysl byla
přejmenována na pońtu PRZEMYSL 2.
Na pońtě PRZEMYSL 1 se pouņívaly zásadně dva typy ručních expedičních razítek v obdobích:
I. období: od 1942 do července 1944, expediční razítka s textem PRZEMYSL 1 (DISTR
KRAKAU),
II. období: od 1943 do července 1944, expediční razítka PRZEMYSL (DISTR KRAKAU) 1.
Vńechna razítka těchto typů byla normalizována na průměr 28 mm. Na pońtou prońlých zásilkách bylo
ověřeno v I. Období pouņívání razítek se třemi rozlińeními „a“, „b“, „c“ (vzor 1-3). Ve druhém období
se pouņívala dvě razítka s rozlińeními „a“, „e“ (vzor 4 a 5).
1
2
3
4
5
Na filatelistických výstřiņcích se můņeme setkat s razítky vzoru 1-3 i s rozlińeními „f“ a „m“. Na této
pońtě bylo v roce 1943 pouņíváno i strojové razítko PRZEMYSL (DISTR KRAKAU) 1
Vratné potvrzení odběru Městského soudu v Przemyślu s razítkem podle vzoru 1 PRZEMYSL 1
(DISTR KRAKAU) 1 s rozlińením „a“. Datum na můstku razítka 29 6 43 21. Razítko je otińtěno na
úřední známce GG U 31, nominál 24 grońů, barva hnědočervená.
Syrena 181
- 17 -
Doporučená zásilka poslaná z Przemyśla do Krakova. R-nálepka (R a rámek červený, potisk černý)
PRZEMYSL / (Distr Krakau) 1. Expediční razítko podle vzoru 3 PRZEMYSL 1 (DISTR
KRAKAU),rozlińení „c“, datum expedice 06 12 43-12. Vyplaceno známkami GG 78 24 gr. Hnědě
červená a GG 111 60 gr. Černě olivová. Razítko Einschreiben (Doporučeně) v barvě fialové.
Vratné potvrzení odběru Městského soudu v Przemyślu, razítko podle vzoru 4 PRZEMYSL (DISTR
Syrena 181
- 18 KRAKAU) 1, rozlińení „a“. Datum na můstku razítka 28 10 43-12. Razítko je otińtěno na sluņebních
známkách 24 gr. GG U 31 hnědočervená. Jedna sluņební známka je celá, druhá jen poloviční, prostě
utrņená. Byl poplatek za doručení 2 x 24 gr. Nebo polovina známky má znamenat polovinu nominálu,
to je 12 gr.? V tom případě by poplatek za doručení byl jen 36 gr.
Obyčejná zásilka firemní poslaná z Przemyśla do Reichshofu. Expediční razítko vzoru 5
PRZEMYSL (DISTR KRAKAU) 1, rozlińení „e“. Datum na můstku razítka 02 12 43-11. Zásilka je
vyplacena dvěma známkami nominální hodnoty 12 gr., GG 75 tmavě fialová.
Rozhodl jsem se publikovat výsledky bádání nad touto problematikou v naději, ņe se mi podaří od
kolegů filatelistů získat dalńí informace o pouņívaných razítkách a jiných rekvizitách okupačními
pońtami v Przemyślu v období II.světové války. Chtěl bych vyburcovat ostatní filatelisty k tomu, aby
zveřejnili i oni své poznatky s touto tématikou, jestliņe vlastní tento jiņ dnes vzácný filatelistický
materiál.
Krzysztof LACHOWICZ, WROCŁAW
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Literatura:
1) pojem „sovětská pońta“ v této práci označuje pońtovní činnost v Przemyślu vyvíjenou sloņkami
pońty SSSR na okupovaných polských územích v období II.světové války od září 1939 do června
1941.
2) Lachowicz K. „Przemyśl pocztowo podzielony (1939-1941)“, Filatelista 2007/4 str.186-188.
3) Lachowicz K. „Rosyjska poczta w Przemyślu v okresie IX 1939-VI 1941 r.“.
4) Żurawski vel Grajewski J.W. „Sowieckie znaki pocztowe na okupowanych Ziemiach Polskich w
latach 1939-1941“, Lódź 2008, tom II, część 1, str.169,181,241. Kresby vńech razítek pouņívaných
sovětskou pońtou v Przemyślu zveřejňuji po souhlasu autora této publikace, za coņ mu srdečně
děkuji.
5) pojem „německá pońta“ v této práci označuje pońtovní činnost v Przemyślu v rámci struktur DPO
(Německá pońta východ – Deutsche Post Osten), a to na územích připojených ke GG v období
II. světové války v období IX 1939-VII 1944.
Syrena 181
- 19 6) Bator J. „Z dziejów poczty w Przemyślu (II), Historyczno Badawczy Biuletyn Filatelistyczny
1985/3 str.115-117.
Pro Syrenu jsem materiál autora L.K. přeloņil a mírně doplnil o souvislosti méně známé českým a
slovenským čtenářům. Článek byl mnou doplněn o některé drobnosti se souhlasem výńe zmiňovaného
J.W.Żurawského vel. Grajevského. Tyto mi byly poskytnuty jim osobně nebo od něj jeho synem
elektronickou pońtou. Poslední materiály, ale i jiné věci publikované v předcházejících Syrenách,
jsem od přítele J. W. Żurawského vel Grajevského obdrņel v posledních měsících r. 2009 a na počátku
roku 2010, dokonce krátce před jeho náhlým úmrtím (13. 3. 2010). Viz Syrena č. 180.
Doufám, ņe se přítel a kolega K. Lachowicz nebude na mne za to zlobit. Dělal jsem to s dobrým
úmyslem.
Ing. Jiří Jan KRÁL
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Krzysztof Lachowicz byl například autorem článku v nańí Syreně o operaci Dunaj v r.1968.Tento jeho
článek vzbudil mezi nańimi čtenáři velký ohlas. Nemalý ohlas přinesl i článek o razítkách nádraņních
pońtovních schránek. Věříme, ņe i někdy v budoucnu nám přítel K. Lachowicz něčím zajímavým
zpestří obsah nańeho zpravodaje.
************************************************************************************************************
Novinky polských dopisnic s natištěnou známkou vydané ve IV. čtvrtletí 2009.
IV. čtvrtletí 2009 bylo proti III. čtvrtletí na nově vydané dopisnice skoupé. Bylo vydáno jen 5 kusů
dopisnic (Cp 1522 ÷ 1526). V novinkové sluņbě byly nerazítkované za 7,75 zł.
Společné znaky dopisnic s natińtěnou známkou:
Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný.
Formát dopisnic je ± 148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené,
délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natińtěnou známkou shora je natińtěnými body částečně
naznačena perforace známky. Uvnitř natińtěných bodů perforace je umístěn mikronápis POCZTA
POLSKA 09 (první ochranný prvek proti padělání). Natińtěné body perforace se nacházejí na
fluorescenčním podkladu – pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání).
Uprostřed kaņdé dopisnice je černá, svislá, tlustá dělící čára (1,5x50 mm), která rozděluje dopisnici na
adresní a propagační část. Nominální hodnota vńech dopisnic je 1,55 zł.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cp 1522 : “90. výročí zaloņení Polského olympijského výboru“, datum vydání 8.10.2009. Na
natińtěné známce je první předseda POV Stefan Lubomirski. Vlevo od natińtěné známky je 5-řádkový
nápis ve zlaté barvě: „90-lecie / powstania / Polskiego / Komitetu / Olimpijskiego“. Uprostřed
dopisnice nahoře je ve zlaté barvě vytińtěno: „1919 / 90/LAT/PKOI / 2009“. 90-ka je mezi dvěma
ratolestmi. V levém horním rohu dopisnice je polská vlajka a pod ní pět barevných olympijských
kruhů. V levé polovině dopisnice je dvojportrét: vlevo „Olympijské centrum ve Varńavě“, vpravo
„Francouzský Hotel v Krakově, místo zaloņení POV“. Svisle podél levého dolního rohu dopisnice je
3-řádkový nápis: „KARTKA POCZTOWA, POCZTA POLSKA X 2009, NAKŁAD 35 000 PROJ. D.
SZABLEWSKI / FOT. NARODOWE ARCHIVUM CYFROWE, ARCHIWUM PKOI /
ARCHIWUM MUZEUM SPORTU I TURYSTYKI W WARSZAWIE“.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cp 1523 : “Polské, zastupitelské úřady“-ŃVÝCARSKO, datum vydání 30.10.2009. Na natińtěné
známce je skupina diplomatů. Vlevo od natińtěné známky je 5-řádkový informativní nápis:
„Wręczenie listów uwierzytelnających / przez / (černě) Tytusa Komarnickiego (červeně) / posła
nadzwyczajnego RP v Berlinie. (černě) / Rok 1938“ (červeně). Vlevo od nápisu je polská vlajka a
helvétský kříņ v červené barvě. V levé polovině dopisnice je polský zastupitelský úřad ve Ńvýcarsku,
pod ním je červeně dvouřádkový nápis: „Polskie placówki / dyplomatyczne“. Pod tím je dalńí,
dvouřádkový nápis (černě): „90 LAT STOSUNKÓW DYPLOMATYCZNYCH / ZE
SZWAJCARIĄ“. Svisle podél levého okraje dopisnice je nápis (černě): „KARTKA POCZTOWA
POCZTA POLSKA, X 2009, nakład 23 000, proj. J. Jaraż-ny, fot. Fundacja Archiwum HelvetoPolonicum we Fryburgu, J. Bajaczyk“.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cp 1524:“Polské, zastupitelské úřady“-RUMUNSKO, datum vydání 30.10.2009. Vlevo od natińtěné
známky je k ní vysvětlující, 5-řádkový nápis: „Minister spraw zagranicznych / Polski (černě) Józef Beck
(červeně) w pałacu królewskim / w Bukareszcie oraz rumuński następca / tronu (černě) książe Michal.
Syrena 181
- 20 Cp 1522:
Cp 1523:
Cp 1524:
Cp 1525:
Syrena 181
- 21 (červeně) / Rok 1937“ (červeně). Vlevo od nápisu je polská a rumunská vlajka. V levé polovině dopisnice je polský zastupitelský úřad v Rumunsku, pod ním je červeně dvouřádkový nápis: „Polskie
placówki / dyplomatyczne“. Pod nápisem je dalńí, černý, dvouřádkový nápis: „90 LAT
STOSUNKÓW DYPLOMATYCZNYCH / Z RUMUNIĄ“. Podél levého okraje dopisnice je svisle
černý nápis: „KARTKA POCZTOWA POCZTA POLSKA, X 2009, nakład 23 000, proj. J. Jarażny,
fot. Naro-dowe Archiwum Cyfrowe, T. Ogiński“.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1525:“Polské zastupitelské úřady“-USA, datum vydání 30.10.2009. Vlevo od natińtěné známky je
o ní informativní, dvouřádkový nápis: „Premiér Polski (černě) Ignacy Jan Paderewski (červeně) / i
prezident USA (černě) Thomas Woodrow Wilson“ (červeně). Vlevo od nápisu je vlajka Polska a
USA. Vlevo od vlajek je mapa světa (ńedě) s vyznačením místa zastupitelského úřadu na ní (červenou
tečkou). V levé polovině dopisnice je budova zastupitelského úřadu s polskou vlajkou a vlajkou
Evropské unie. Pod budovou je dvouřádkový, červený nápis: „Polskie placówki / dyplomatyczne“.
Pod nápisem je dalńí, třířádkový, černý nápis : “90 LAT STOSUNKÓW DYPLOMATYCZNYCH /
ZE STANAMI ZJEDNOCZONYMI / AMERYKI PÓŁNOCNEJ“. Podél levého svislého okraje
dopisnice je dvouřádkový, černý nápis: “Kartka Pocztowa Poczta Polska, X 2009, nakład 23 000,
proj. J. Jarażny, fot. Archiwum Akt Nowych Zespół Ignacy Jan Paderewski / M.Brymora, M.
Sancewicz“.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cp 1526:“110.let Polského automotomobilklubu“, datum vydání 9.12.2009. Vlevo od natińtěné
známky je vysvětlení toho, co zobrazuje, nápis je černě v ńesti řádcích: „Komandor IX /
Międzynarodowego / Rajdu Automobilklubu / Polski-Janusz Regulski / wyprowadza zawodników /
z Placu Piłsudskiego (1930r.)“. Vlevo nahoře uprostřed je bílý nápis: „Historia / polskich organizacji /
sportowych / 100-lecie / Automobilklubu Polski“. Pod tímto je signatura nákladu: „KARTKA
POCZTOWA , POCZTA POLSKA XII 2009, NAKŁAD 32 000 PROJ. D. SZABLEWSKI FOT.
ARCHIWUM AUTOMOBILKLUBU POLSKI, J. MARKIEWICZ“. V levém horním rohu dopisnice
je polský znak Automobilklubu a vedle něj budova s informativním nápisem v pěti řádcích: „Hotel
Bristol-miejsce utworzenia / Towarzystwa Automobilistów /Królestwa Polskiego (1919r.) / z którego
Cp 1526:
wywodzi się / Automobilklub Polski“.
Pod znakem automobilklubu je červeně „100“
a černě „LAT“. V levé polovině dopisnice je
dobová fotografie s informativním, černým,
pětiřádkovým nápisem: „Stanislaw Grodzki / (za
sterem jednego / z pierwszych w Polsce /
samochodów / w 1886r.)“
*****************************************
Přetisk GROSZY i na známkách s označením „ 5 Gr.“, zásilka z 19.1.1950.
Jedná se o zásilku poslanou z Těńína do Těńína,
tedy místní přeprava. Zásilka nebyla vyplacena
známkami, proto ji pońta označila „T“ (na přední
straně zásilky) a zatíņila doplatným (vylepené
známky na zadní straně zásilky).
Tarif za zásilku v „místní přepravě“ činil ke dni
expedice zásilky 30 gr. (po měnové reformě v nových grońích). Proč tedy byla zásilka zatíņena
doplatným 1,22 zł. (4-násobným). Pouze pro zásilky v mimomístní přepravě do 20 g byl tarif 45 +
15, celkem 60 gr. Zde by pak doplatné bylo
správné (2-násobek tarifu). Tento tarif platil od
30.10.1950 do 1.2.1952.
Jelikoņ právě v Polsku probíhala měnová reforma,
byl přepočet staré měny na novou v poměru 100
Syrena 181
- 22 -
Přední a zadní strana zásilky z 19.1.1951 zatížené doplatným. Frankatura doplatného na zadní straně.
Syrena 181
- 23 starých zł. se rovná 1 nový zlotý. Pouņívaly se známky:
- ve staré měně bez přetisku GROSZY, ale v poměru 100:1 nového tarifu,
- známky ve staré měně s přetiskem GROSZY v poměru 100:1,
- známky jiņ v nové měně s přísluńným označením „Gr.“
Na doplatné zásilky byly pouņity známky:
- doplatní 100 zł. s přetiskem GROSZY (Fi D 124),
- doplatní známky 3 x 2 zł. s přetiskem GROSZY (Fi D 112),
- doplatní známky 2 x 3 zł. s přetiskem GROSZY (Fi D 113),
- dvě výplatní známky v nové měně jiņ s označením Gr. Známky jsou o nominální hodnotě 5 Gr.
kaņdá (Fi 533).
Známky, i kdyņ jsou jiņ v nové měně v grońích, byly přetištěny rovněž přetiskem GROSZY !!
Celkové doplatné je tedy na zásilce 1,22 zł. (nových). Jelikoņ se známky přetiskovaly přetiskem
GROSZY u přepáņky (kdyņ nebyly připraveny předem), úředník známky 5 Gr. asi „z horlivosti“
přetiskl také i kdyņ toto neměl dělat.
Byla domněnka, ņe doplatné je stanoveno správně, protoņe dopis mohl být poslán jako zahraniční
z polského Cieszyna do Českého Těńína. Toto by se dalo poznat podle názvu ulic v adresách na
zásilce uvedených. Jelikoņ zahraniční tarif za zásilky do ČSR byl v té době stejným jako tarif polský,
vnitrostátní, mimomístní, byl by doplatek stanoven správně (tarif 60 gr., „T“ tedy 1,20 zł.) Toto lze i
bez znalosti ulic v rozděleném městě vyloučit. Jednak by tam muselo být v adrese Czeski Cieszyn, ale
pak by na zásilku nebylo vylepeno doplatné polskými známkami! (Kdo by to uhradil?) Zásilka musela
být asi vhozena nevyplacená do pońtovní schránky a doplatné bylo vybráno aņ od adresáta zásilky.
Proto doplatné je stanoveno ńpatně, jedná se o místní přepravu s tarifem za dopis do 20g, ke dni
expedice zásilky ve výńi 30 gr. a tedy „T“ ve výńi dvojnásobku (60 gr.) a ne 1,20 zł. I tak ale přetisk
GROSZY na známkách s označením v grońích je určitou zvláńtností. Vńimněte si prosím, ņe doplatní
známky 2 zł. mají po levé straně operforované mini kupóny.
Tarify, viz „Zeszyty szkoleniowe PZF č.11“, tab.IX.A pro vnitrostátní přepravu a tabulka IX.B pro
zahraniční přepravu (str.18-19 a 20-21). Tadeusz St.Wincewicz, Warszawa 1988.
Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Razítko pro úhrnnou přepravu poštovních závěrů Košice-Bohumín/d ze 17.XI.1937.
V Syreně č. 162 na str. 34 jsme psali o razítku pro
úhrnnou přepravu pońtovních závěrů na trati
Kunčice nad Ostravicí-Horní Suchá. Dnes máme
podobné razítko, ale na trati Końice-Bohumín.
Jednalo se o přepravu zaplombovaných pytlů zásilek mezi uvedenými stanicemi. Pytle obsahovaly
na odesílací pońtě předem připravenou a roztříděnou pońtu s orazítkovanými listovními zásilkami. Obsluha měla povinnost razítkovat i
listovní pońtu, kterou přijímala od veřejnosti na
jednotlivých stanicích své trati. Takto převzatou
pońtu roztřídili a následně předali pońtovnímu
zaměstnanci v místě určení. Razítka, která
k tomuto pouņívali, jsou označena pouze počáteční
a konečnou stanicí, a to ve směru tam, ale i zpět.
Číslo vlaku se v razítku na rozdíl od vlakových
pońt neuvádělo. Razítka pro úhrnnou přepravu
pońtovních závěrů byla zavedena v roce 1920
(říjen). Razítka byla zpočátku s iniciály Č.S.P. a
později i bez nich. (Monografie Díl 17/II, str.
388 - 391). Pro zajímavost vlakové pońty na této
trati (Końice-Bohumín a Bohumín-Końice) měly čísla: 965, 966, 967, 968, 969 a 970. Ani jedno
razítko těchto vlakových pońt nemělo rozlińení „d“ !
Ing. Jiří Jan KRÁL
Syrena 181
- 24 Dopisnice Cp 745 vydaná 27.1.1980 u příležitosti 35. výročí osvobození hitlerovského
vyhlazovacího tábora OŚWIĘCIM – BRZEZINKA, dvě katalogizované varianty.
Obě varianty dopisnice, nahoře Cp 745, dole Cp 745 I s přítiskem.
Základní dopisnice byla vytińtěna vícebarevným ofsetem PWPW. Na dopisnici je v levé polovině
ilustrace stráņní věņe tábora. Dopisnice byla vytińtěna podle návrhu Z.Stasika. Na natińtěné známce
Syrena 181
- 25 nominální hodnoty 2 zł. je Mezinárodní pomník obětem fańismu v Osvětimi-Březince. Signatura
nákladu dopisnice je v pravém dolním rohu: „P.P.T.i T. 80.300.000. Skutečný náklad dopisnice je
308.000 kusů. Katalog Fischer Díl II. Z roku 2006 označuje dopisnici jako Cp 745. Katalogová cena
za nerazítkovanou dopisnici je 2 zł. za pońtovně pouņitou 1 zł.
U příleņitosti Celostátní filatelistické výstavy OŚWIĘCIM 1980 pod názvem „Mír národům světa“
bylo 7.800 kusů dopisnice Cp 745 opatřeno třířádkovým přítiskem v ńedé barvě: „POKÓJ
NARODOM ŚWIATA“ / Krajowa Wystawa Filatelistyczna / Oświęcim 1980r. Tuto dopisnici
s přítiskem vede katalog Fischer jako Cp 745 I (v katalogu je uvedeno chybně 475 I !!).
Nerazítkovanou dopisnici oceňuje za 60 zł. (asi 450 Kč), pońtovně pouņitou dopisnici oceňuje za
50 zł. (asi 370 Kč.). Poměr ceny dopisnice bez přítisku k dopisnici s přítiskem je 1:30, coņ při nákladu
jen 7.800 kusů není nic moc ! Jeńtě ve Specializovaném katalogu z roku 1990 byl poměr ceny
dopisnice bez přítisku k dopisnici s přítiskem 3:8, coņ bylo vzhledem k počtu vydaných dopisnic
absolutně nepoměrné !
Ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Vlaková pošta, kterou v Monografii Díl 14 nenajdete, i když končila na našem území
v Bohumíně.
Jedná se o vlakovou pońtu BERLIN-OESTERR. ODERBERG / BAHNPOST /ZUG 8. Nahoře je
dopisnice s razítkem této pońty poslaná do Dráņďan 12.7.1899. V levém dolním rohu dopisnice je
příchozí razítko DRESDEN /*ALTST.7.c s datem 13.7.99. 5-6 v.
V celé Monografii Díl 14 nenajdete vlakovou pońtu, která by byla vypravena z Berlína a končila na
nańem území, nemluvě jiņ o Bohumíně. Není v seznamu razítek vlakových pońt niņńího řádu, není ani
v katalogu razítek pońtovních průvodčích a doprovodů do roku 1918. Nenajdete ji ani v kapitole
4.7.6.8. o razítkách saských a pruských pońt v Čechách a ve Slezsku do r.1918.
Pokud se jedná o samotný Bohumín, je Monografie na vlakové pońty, které začínají nebo končí
v Bohumíně velice skoupá. Je to jen vlaková pońta č.1 a 2 Vídeň-Bohumín-Krakov a vlaková pońta č.5
Vídeň-Přerov-Bohumín-Krakov. Dále to jsou jen vlakové pońty 441 a 442 Bohumín-Jablunkov a
vlakové pońty Budapest-Bohumín. O vlakové pońtě Berlín-Bohumín ani slechu, ani dechu! PROČ?
O vlakové pońtě Berlín-Bohumín se zmiňuje jen Mgr.Manterys ve své práci o pońtě na Těńínském
Slezsku do r.1918. Uvádí dvě razítka vlakových pońt na tomto směru:
1.Typ razítka AP 7 BERLIN OESTERR: ODERBERG / BAHNPOST / ZUG 8. Rozměr razítka je
33x27 mm. Známou dobu pouņití uvádí od 12.7.1899 do 1.6.1909
2.Typ razítka AP 8 BERLIN OESTERR. ODERBERG / BAHNPOST / Z.- - 3. Rozměr razítka 40 x
27 mm, známá doba pouņití je z 22.3.1913.
Syrena 181
- 26 Obě razítka hodnotí autor 35 body v 200 bodové stupnici. Trochu málo na to, ņe zásilek s razítky
těchto vlakových pońt se zachovalo velice málo!! Viz reprodukce razítek dole.
AP 7
AP 8
Z pruských vlakových pońt jsme psali v Syreně
jeńtě o vlakové pońtě COSEL-ODERBERG ze
17.4.1851 (Kożle-Bohumín, Syrena 168/37-38) a o
vlakové pońtě BRESLAU-ODERBERG z roku
1884 a 1889 (Syrena 169/5-7). Z pruských pońt
byla jeńtě vlaková pońta KANDRZIN-ODERBERG
(Kędzierzyn-Bohumín).
Tato
byla
v provozu v letech 1865-1906.
Jak uvádí H.C.v.Sponeck, Műnchen 1982, razítko
typu AP 8 bylo pouņíváno jeńtě s datem 12.11.21.,
ale s číslem vlakové pońty „Z 225“ !! Autor uvádí
jen kresbu razítka, ne celistvost s tímto razítkem.
Bylo by zajímavé najít skutečný doklad!!?
Podle materiálu Mgr. Janusza MANTERYSE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Příležitostná razítka na Rakouskem zabraných polských územích do roku 1918.
Touto problematikou se zabývali dosud jen dva autoři:
1) Janusz Adamczyk v ŁBF č.3 z roku 1973 na str.171-172, a to dosti obńírně a
2) Lucjan Piekarz v časopise Filatelista č.9/2009 na str.21-22, který si vńímá jen krakovských příleņitostných razítek.
Dostali jsem souhlas prvního autora toto publikovat a zároveň nám i poslal k problematice zajímavé
ukázky přísluńných celistvostí, které zde i pouņíváme. Něco doplnil o zajímavé celistvosti mgr.Janusz
Manterys, a tak můņeme nańe čtenáře s touto problematikou seznámit.
Je třeba vědět, ņe před rokem 1918 na polských územích, které se dostaly pod rakouský zábor a
následně se staly územím nově vzniklého polského státu po r. 1918, byla jiņ pouņívána i příleņitostná
razítka. Tato razítka jsou uvedena v práci Dr.Rűdigera Wurtha v katalogu rakouských příleņitostných
razítek „Die Sonderpoststempel Osterreichs“ (vídeńské vydání z r. 1967). Podle toho pramene, na
územích Galicie a rakouského Slezska, které se v roce 1918 staly součástí samostatného polského
státu, se pouņívala tato příleņitostná razítka:
1) rok 1877 - „Lemberg-Lwów, 1. September bis 8.October, Agronomische-Gewerbliche Ausstellung“
(Lvov, 1.9.-8.10. 1877 Agronomicko-průmyslová výstava),
2) rok 1880 - „Teschen, 5. bis 19. September, Schlesische Ausstellung“ (Těńín, 5.-19.září, Slezská
výstava),
3) rok 1887 - „Krakau, 20. August, Landesausstellung“ (Krakov, 20.srpna, Zemská výstava),
4) rok 1903 - „Lemberg 27. bis 29.Juni, Sokolturnfest“ (Lvov, 27. - 29. června, Sokolské sportovní
slavnosti),
Syrena 181
- 27 5) rok 1907 - „Lemberg 20.bis 25. Juli X Versammlung Polnischer Ärzte und Naturforscher“ (Lvov,
20.-25. července , X sjezd polských lékařů a přírodovědců),
6) rok 1908 - „Jaroslau, 20.August Ausstellung“ (Jarosław, 20.srpna, výstava),
7) rok 1908 - „Lemberg, 2/1908/XII (razítko s vyznačením data jubilea vlády císaře Frantińka Josefa I
razítko bez dodatečných nápisů),
8) rok 1912 - „Kakau, 18.August, Esperanto-Kongress“ ( Krakov, 18 srpen, Kongres Esperantistů.
Razítko bylo pouņíváno jako dodatečné (přídavné) v zelené barvě.
Tento výčet pouņívaných příleņitostných razítek nevyčerpává danou problematiku a nevylučuje
moņnost existence jeńtě i jiných, příleņitostných razítek, která v katalogu nejsou uvedena. K tomuto
závěru napomáhá skutečnost nálezu dalńích dvou příleņitostných razítek, která katalog neuvádí:
1) rok 1887 - „Kraków, Plac Wystawy, 7.9.1887, Krakau Ausstellugsplatz“ (obr.l. a 2.),
2) rok 1894 - „Lemberg Ausstellungsplatz – 13.8.94 - Lwów Plac Wystawowy“ (obr.3.).
Obr.1. Razítko KRAKÓW / PLAC WYSTAWY, 7/9 1887, KRAKAU AUSSTELLUNGSPLATZ.
Zásilka je poslána do Ciężkowic přez Tarnów. V levém horním rohu je otisk jednookruhového razítka
příchozí pońty CIĘŻKOWICE s datem 8/9 87.
Na obr. 2. je kresba příleņitostného razítka ze zásilky na Obr. 1. Na
razítku je nahoře název polský a dole německý.
U obou těchto razítek je moņno k ním diskutovat, zda to jsou skutečně
příleņitostná razítka, kdyņ obě mají v textu uvedeno jen „PLAC WYSTAWY“ a neuvádějí druh výstavy !!? Lze je tedy započítat do příleņitostných razítek? Odpověď na tuto otázku dává přímo i Dr. R. Wurth, který
ve své práci o příleņitostných razítkách započítává mezi ně i razítko
CZERNIOWIC z r. 1904 s přesně týmņ textem.
V této souvislosti je třeba upozornit na souběh dat, kdyņ se jedná o razítko
Obr.2.
Krakova z r. 1887 s tím, ņe v práci Dr.R.Wurtha se u razítka z 20.8.1887 jedná o Zemskou výstavu a
razítko na obr. 1. a 2. ze 7.9.1887 se vztahuje jen na „Plac Wystawy“. Nasouvá se otázka, zda se
opravdu ve skoro stejném čase skutečně jedná o dvě příleņitostná razítka? Bylo by se třeba zabývat
příleņitostnými razítky nejen ze záboru rakouského, ale i pruského a ruského, kde se rovněņ najdou
příleņitostná razítka pouņívaná do r.1918. Proto vznikl i tento článek, který má sběratele - filatelisty
vyburcovat a nabudit k této činnosti. Tento materiál je ale vzácný a není ho mnoho !!
Syrena 181
- 28 -
Obr. 3. Dvě zásilky s druhým, zde výńe uvedeným příleņitostným razítkem, které v práci Dr. R.
Wurtha nenajdeme. Nahoře je zásilka s razítkem LEMBERG AUSSTELLUNGSPLATZ / LWÓW
PLAC WYSTAWY s datem 21/7 94. Zásilka je poslána do Příbrami. Na zásilce vpravo dole je otisk
příchozího razítka pońty v Příbrami s datem 23/7 94.
Zásilka dole je se dvěmi těmito razítky s datem 5/8 94. Zásilka je na obálce se záhlavím uvedené
výstavy: DYREKCYA POWSZECHNEJ WYSTAWY KRAJOWEJ / we Lwowie 1894. Zásilka je
doporučená a R-nálepka je dokonce výstavní: Lemberg / Ausstellungsplatz. R-nálepka je ņlutá.
Syrena 181
- 29 -
Obr. č. 4:
Zajímavé je i razítko podle Dr. R. Wurtha pod č. 7, rok 1908,
„LEMBERG 2/1908/XII (Obr. 4., vlevo). Razítko bylo pouņíváno u
příleņitosti jubilea panování císaře F.J.I. Jinak prosté razítko, bez
jakýchkoliv dalńích údajů. Zajímavé je to, ņe bylo pouņíváno i
v jiných místech Rakousko-Uherska. My můņeme doloņit hned tři
místa: Lemberg / Lwów, Innsbruck a Praha / Prag V práci Janusza
Adamczyka (LBF č.3/1973 je uvedena kresba razítka (Obr. 4.), kde
je jen německý název LEMBERG zatím, co na třech zásilkách, které
máme k dispozici, je razítko s německo-polským textem LEMBERG
/ LWÓW !! Je otázka, zda je to omyl nebo zda razítka byla
skutečně dvě ?? ! Razítko Prahy je dvojjazyčné, razítko Lwowa je
dvojjazyčné, ale i jen německé ??
Obr.č.5: Přední a zadní strana dopisnice na které je zezadu otisk razítka LEMBERG / LWÓW.
Syrena 181
- 30 -
Obr. č. 6: Přední a zadní strana dopisnice s razítkem česko-německým PRAHA / PRAG. Dopisnice
má na přední straně Karlńtejn a Praņský hrad. Natińtěná známka je na adresní straně uprostřed, vlevo
od ní je český, vpravo od ní pak německý 3-řádkový nápis.
Dopisnice s razítkem Lvova má natińtěnou známku v pravém horním rohu adresní části, vlevo od ní je
shora dolů nad sebou nápis německý, polský (oba třířádkové) a dole nápis ukrajinský (dvouřádkový).
(Obr. č. 5) na předcházející straně.
Druhá verze dopisnice s razítkem LEMBERG / LWÓW (Obr. č. 7, str. 31 nahoře), má vlevo od
natińtěné známky třířádkový nápis německý, pod ním je dvouřádkový rumunský nápis CARTA
POSTALA JUBILARA a docela dole dvouřádkový nápis ukrajinský. Obě dopisnice, kde je razítko
LEMBERG / LWÓW, mají na reprodukci vpředu po stranách císaře stejné vyobrazení, které asi není
ze Lwowa, ale snad z Vídně ?? Je to přesto, ņe dopisnice Obr. č. 7 má jiný text na adresní straně jak
dopisnice na Obr. č. 5.
Syrena 181
- 31 -
Obr. č. 8: Verze dopisnice s razítkem INNSBRUCK má vlevo od natińtěné známky jen 3-řádkový
nápis německý. Vyobrazení kolem císaře je stejné, jak na obou dopisnicích s razítkem LEMBERG
/LWÓW. Je docela moņné, ņe verzí dopisnice je víc a byla pouņita i jiná razítka mimo razítek Lwów,
Praha a Innsbruck. Na nańich ukázkách jsou tři různá příleņitostná razítka (a odlińná kresba razítka
LEMBERG na obr.4), čtyři různé varianty textu na adresní straně, ale jen dvě různá vyobrazení po
stranách kolem císaře.
Druhou zajímavostí je razítko v práci Dr.R.Wurtha pod č.8. Razítko je z roku 1912 s textem KONGRESO ESPERANTISTA * KRAKÓW*. Dr.Wurth uvádí u tohoto razítka datum 18.VIII.1912.
K datu razítka se objevila na stránkách polského časopisu FILATELISTA č.9/2009 str.21-22 (autor
Lucjan Piekarz) diskuse. Autor příspěvku, který se zabývá prvními, ale krakovskými příleņitostnými
razítky, poukazuje na nesrovnalosti, které se vyskytují v dosavadní literatuře s touto tématikou. Esperantské razítko Krakova z r.1912 Andrej Lipski ve svém katalogu uvádí jako první, krakovské, pří-
Syrena 181
- 32 leņitostné razítko Krakova, zatím, co to není pravda. Prvním příleņitostným, dosud známým razítkem
Krakova je razítko, které uvádí Dr.Wurth pod č. 3 z r. 1887 „KRAKAU, 20 August Landesausstellung“. Toto razítko Bohuņel nemáme a neznáme. Máme ale souběņné razítko s tímto razítkem, to je
razítko „KRAKÓW / PLAC WYSTAWY, 7/9 1887, KRAKAU AUSSTELLUNGSPLATZ“ (Obr. 1
a Obr. 2). Tato razítka jsou skutečně dosud nejstarńí, příleņitostná, známá z Krakova.
Pokud se jedná o Esperantské razítko Krakova z r. 1912, je zde spor o jeho datum:
Nahoře novinová zásilka novin Reforma Urzędnicza z 1. 8. 1912 s razítkem KONGRESO ESPERANTISTA * KRAKÓW* s datem 17.VIII.1912. Dole je dopisnice poslaná do Sudic v Čechách,
s razítkem Kongreso Esperantista * Kraków* s datem rovněņ 17.VIII.1912. Expediční razítko
KRAKAU 4 (?) /KRAKÓW 4 (?)/a s datem na můstku razítka 18/12/XII/12.
- Andrej Lipski ve svém katalogu uvádí razítko s datem 14.VIII.1912,
- Dr.Wurth uvádí razítko s datem 18 VIII.1912,
- Lucjan Piekarz uvádí razítko na dopisnici poslané z Krakova do Krakova s datem 18.VIII.1912.
Dopisnice má stejné expediční razítko Krakova , jak nańe dopisnice na této stránce. Navíc má
dopisnice Lucjana Piekarza nálepku s nápisem VIII KONGRESO ESPERANTISTA
KRAKOWO*1912, tedy nálepku ke stejné příleņitosti, jako pouņívané razítko.
Syrena 181
- 33 - Nańe dvě ukázky na str.32 této Syreny mají razítko s datem 17.VIII.1912.
Tak, kde je pravda?? Existují tři data s tímto esperantským razítkem Krakova: 14., 17. a 18.VIII.1912!
Je moņné, ņe se najdou jeńtě razítka minimálně s daty 15. a 16.VIII.1912!!?? Kaņdopádně esperantské
razítko Krakova není prvním, polským příleņitostným razítkem Krakova, jak na to správně upozornil
Lucjan Piekarz !!
Podle uvedených článků a materiálu zapůjčeného Januszem Adamczykem a mgr. Januszem Manterysem
pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Vlaková pošta WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE v meziválečném období.
Tento článek tak trochu navazuje na článek v Syreně č.177, kde jsme se zabývali na tomto směru
jednou z vlakových pońt, které na této trase v meziválečném období jezdily, a sice se jednalo o
vlakovou pońtu č.12. Tato byla provozována na trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE od poloviny
roku 1931/1932 do roku 1938/1939. Přesně to bylo do 11.X.1938. Uvádíme lomítka let, v Polsku se
v meziválečném období měnily jízdní řády jednou ročně, obvykle v květnu . Nový jízdní řad tak platil
asi od poloviny května jednoho roku (nebyl to vņdy pravidelně stejný den, ale den + - k tomuto datu),
do poloviny května příńtího roku. Proto ta lomítka, která mají tuto skutečnost zohledňovat.
V důsledku záboru čs.pohraničí Polskem v říjnu 1938, byla vlaková pońta č.12 od 12.X.1938
prodlouņena na trasu WARSZAWA-BOHUMÍN (do 31.VIII.1939 ??)
V Syreně č.177 na str.3 jsme publikovali zásilky s razítkem VP č.12: razítko s rozlińením „a“ (z
8.VII. 1931), VP č.12, razítko s rozlińením „c“ (z 19.VI.1935). Na str.4 téņe Syreny VP č.12, razítko
s rozli-ńením „b“ (z 18.VII.1937).
Dneńní ukázka je s razítky VP č.12, razítka s rozlińením „b“ s datem na můstku 23.VI.1937. Jedná se
o firemní zásilku Francouzské akciové společnosti metalurgického průmyslu v Radomsku. Byla to
zásilka ve vnitrostátní, pońtovní přepravě, tarif za mimomístní zásilku do 20 g. od 1.12.1927 do
1.1.1939 25 gr. Frankatura známkou Fi 280, 5 gr. (fialová) a známkou Fi 283, 20 gr. (černě fialová),
celkem 25 gr.
Syrena 181
- 34 Na stejné trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE, ale jako vlaková pońta č. 102, jezdila tato VP od
1938/1939 (do 11.X.1938). Od 12.X.1938 jezdila VP č.102 stejně jako VP č. 12 na trase
WARSZAWA –BOHUMÍN (do 31.VIII.1939 ??).
Třetí vlaková pońta, která jezdila na trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE byla vlaková pońta č. 2.
Na trase jezdila od 1932/1933 do 1938/1939 (do 11.X.1938). Stejně jako VP č.12 a VP č.102 byla VP
č. 2 od 12.X.1938 po obsazení českého Těńínska Polskem v říjnu 1938 prodlouņena do BOHUMÍNA,
kde jezdila asi do 31.VIII.1939 (??). Zásilka VP č. 2 nahoře má razítko s rozlińením „c“ (pod
můstkem). Datum na můstku razítka je 10.VI.1937. Jedná se o expresní zásilku poslanou do Cieszyna.
Zásilku posílá advokát Bronisław Polski z Katovic. Exprés náleka má papír v červené barvě, potisk
je černý. Pod nálepkou Exprés je jeńtě strojem napsáno: „Termin dnia 11 czerwca 1937 r.“ (termín,
myslí se nejpozdějńí doručení, dne 11. června 1937).
Tarif za dopis váhy do 20 g. činil v době expedice zásilky v mimomístní, vnitrostátní přepravě 25 gr.
(od 1.XII.1927 do 1.1.1939). Příplatek Exprés ve vnitrostátní přepravě činil od 1.X.1934 do 1.1.1939
50gr., celkem zásilka 75 gr. Frankatura známkou Fi 245, 75 gr., (hnědě fialová, vydání z 10.6.1930).
Katal.cena zásilky s jednotlivou známkou podle katalogu Fi 2010 činí 15 zł. (něco přes 100 Kč).
Poslední vlakovou pońtou, která jezdila v meziválečném období na trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE, byla vlaková pońta č. 6.
- Vlaková pońta č. 6 jezdila nejprve od 1923/1924 do 1928/1929 na trase WARSZAWA-PETROVICE
a PETROVICE-WARSZAWA. Petrovice jsou první zastávkou na čs.území a leņí na hraničním
přechodu Zebrzydowice-Petrovice. Kdysi to byly Petrovice u Fryńtátu, dnes Petrovice u Karviné).
- Od 1929/1930 a 1930/1931 jezdila vlaková pońta č.6 jen na trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE
a ZEBRZYDOWICE-WARSZAWA.
- V období 1933-1934 jezdila vlaková pońta č. 6 jen na zpáteční trase ZEBRZYDOWICEWARSZAWA. Rokem 1934 vlaková pońta č. 6 skončila definitivně a do vypuknutí II. světové války
nebyla VP č. 6 provozována.
Na následující straně je zásilka s razítky vlakové pońty č. 6 z 23.XII.1930. Zásilka je poslána do
Prahy. Jedná se o dopisnici se specielním tiskem na druhé straně od firmy „Expedit der Firma /Carl
Königer & Sohn/ Commanditgesellschaft“ Firma oznamuje do Prahy, ņe posílá vagón se 17,5 tunami
stavebního materiálu. Jedná se o obyčejnou zásilku do zahraničí (do Československa), pro kterou
Syrena 181
- 35 platila v době expedice proti ostatní cizině sleva. Tarif za dopisnici činil do ČSR v době od 1.12.1927
do 30.VI.1931 25gr. Zásilka je frankována známkou Fi 255 (hnědoņlutá), 25gr. Frankaturu jednou
známkou oceňuje Fi 2010 na zásilce částkou 3 zł. (něco přes 20 Kč). Zásilkou se oznamuje, ņe vagón
stavebního materiálu byl naloņen 22.12. 1930, zásilka pak byla poslána z Katovic 23.12.1930.
Nejkratńí dobu jezdila na trase Warszawa-Zebrzydowice vlaková pońta č. 102, tuto zatím Bohuņel
nemáme na zásilce k dispozici. Druhou nejkratńí dobou provozu pak byla vlaková pońta č. 6. Vlakové
pońty č. 2 a č. 12 byly v provozu několik let, proto se s nimi setkáváme častěji.
Přehled o tom, jak na čs. území obsazeném Polskem od října 1938 do konce srpna 1939 jezdily polské
vlakové pońty jsme uvedli v Syreně č. 177 na str. 5 ÷ 6. Vlakové pońty z tohoto období jsou také
opravdu nejvzácnějńí.
Tarify jsou brány z publikace „Zeszyty szkoleniowe PZF Nr. 11, tabulka VI. A a VI. B str. 12 a 13“,
autor Tadeusz Wincewicz, Warszawa 1988.
Podle materiálu kolegy Kazimíra WENGLORZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Ještě k razítku Poštovního úřadu čs. prefektury v Těšíně .
O Těńínsku mělo být v r. 1920 rozhodnuto původně lidovým
hlasováním (plebiscitem). Komise sloņená ze zástupců velmocí Itálie,
Anglie, Francie a Japonska, kteří se v jejím vedení střídali, měla jednu
sloņku, Českoslo-venskou pońtovní prefekturu. Českoslovenńtí
zástupci v ní byli: vrchní pońtovní rada Kober, vrchní pońtovní
tajemník F. Tesárek a pońtovní úředník F. Čermák. Pońtovní
prefektura se stala zástupcem ředitelství pońt na plebiscitním území,
řídila chod sluņby v rozhraničovacích propolských a pročeských
oblastech Těńínska, jakoņ i stanovených demarkačních liniích. Aņ
na nepatrné výjimky byl chod sluņby v plebiscitním území v zájmové
oblasti čs. státu totoņný s ostatním Československem. Nějakých
zvláńtních obtíņí tu nebylo, neboť zruńená sluņba poukázková a spořitelní a omezená podávka
doručiva značně zjednoduńila pońtovní sluņbu vůbec. Aņ rozhodnutí o rozhraničení Těńínska v r.1920
vedlo i k normalizaci pońtovní sluņby a k pravidelnému pońtovnímu styku mezi dvěma nově vzniklými
státy Československem a Polskem.
Syrena 181
- 36 Literatura: Časopis Těńínsko č. 3/1970. „Pońta na plebiscitním území Těńínska podle vzpomínek
pońtovního adjunkta A.Slavíka.
Pro Syrenu připravil Ota ŃRUBAŘ
**********************************************************************************
Cenzura z Těšína o které se zatím mnoho neví z července 1915.
Zásilka nahoře je poslána z Těńína do Elbogen v Čechách. Je to Loket, který leņí mezi K.Varami a
Sokolovem. Na zásilce jsou tři otisky razítka TESCHEN 2 /CIESZYN 2/e, datum na můstku razítka
je 17.7.15-6. Toto razítko s rozlińením „e“ známe zatím z pouņití jen velice krátkého období (květenčerven 1915). Na zásilce je zajímavý otisk cenzurního razítka „Weiterleiten“ mezi dvěma proti sobě
ukazujícími ukazováčky ruky. Otisk razítka je v barvě fialové. S tímto razítkem cenzury jsme se
doposud setkali jen na zásilkách poslaných z Těńína do Jablunkova. Pouņití razítka na zásilce do Čech
z Těńína do Lokte je poprvé. Má jeńtě někdo zásilku s tímto cenzurním razítkem? Ozvěte se prosím!
Mgr. Janusz MANTERYS
**********************************************************************************
Zajímavý posun perforace známky katal. č. 2330 MK ze série Polské přístavy, vydání
z 29. 12. 1976.
Tuto vadu perforace Katalog
Fi-scher 2010 dokonce zobrazuje. Známka je z 8-známkové
série Polské přístavy. Známky
byly tińtěny rotačním hlubotiskem PWPW. Tisk byl proveden jednosektorovými válci,
tiskový arch se rovná přepáņkovému a obsahuje 50 kusů
známek (5 x 10). Papír bílý,
střední, hladký, křídovaný.
Perforace ZHř. 11. Nominální
hodnota známky vlevo je 1,50
zł. PA jsou bez označení tiskového válce a bez počítadla. Na PA jsou jen tiskové značky tiskárny nutné pro tisk známek. Známky
navrhl S.Małecki. Lep známek je lesklý, ņlutavě bílý. Platnost známek skončila 31.12.1994, vzhledem
k vysoké inflaci před tímto datem byly známky s ohledem na svoji nominální hodnotu prakticky
Syrena 181
- 37 pońtovně nepouņitelné. Náklad známky 1,50 zł. byl 10,145.000 kusů. U známky vede katalog Fischer
řadu zajímavostí včetně ocenění.
- Katal. č. Fi 2330 B1, nominál 1,50 zł., pońkozené „A“ ve slově BAZA(„ZA“) na 32. známkovém
poli PA
- Katal. č. Fi 2325 B1, dolní příčka „E“ ve slově Kolobrzeg je pońkozená (přeruńená), na 14. zn. poli
PA. Obě tyto deskové vady oceňuje katalog Fi 2010 ** za 15 zł., razítkované za 6zł.
- Katal. č. Fi 2330 MK, nominál 1,50 zł. silný posun perforace. Známku s touto vadou perforace
oceňuje katalog v nerazítkovaném i razítkovaném stavu částkou 90 zł. (asi 630 Kč).
U vńech osmi známek série existují u ńpatně rozřezaných PA operforované kupóny nad horní řadou
známek. Kaņdou takovou známku s kompletním kupónem, bez ohledu na nominál, oceňuje katalog
částkou 10 zł. (asi 70 Kč).
Vlevo ukázka známky z 1.známkového pole PA s kupónem nahoře s rozměřovacím kříņkem na levém
okraji PA před kupónem a s barevnou testovací stupnicí. Vpravo je známka z třetího známkového pole
PA s kupónem nahoře. Nad známkou je název emise PORTY POLSKIE, rozměřovací kříņek, barevné
tiskové značky a červená linka pro řez PA. Jelikoņ je skutečný řez vysoko nad linkou, vznikly nad
první řadou známek operforované kupóny. Kupóny najdeme u vńech nominálních hodnot série.
**********************************************************************************
Vlaková pošta BIELSKO-CIESZYN 341, zásilka z 15.VI.1927.
O vlakové pońtě 341 jsme psali v Syreně č.93 na str.18. Prezentovali jsme zásilku vlakové pońty č.341
z 22.X.1938. Tehdy jeńtě do 9.11.1938 jezdila vlaková pońta na trase Bielsko-Cieszyn a od 10.11.
byla prodlouņena do Poláky obsazeného Českého Těńína pod názvem Cieszyn Zachodni.
O vlakových pońtách 340 a 341 na trase Český Těńín-Bielsko jsme psali v Syreně č.178 na str.15-19.
Tam jsme prezentovali zásilku VP 340 z 23.V.1935, VP 341 z 6.VIII.1936 a zásilku z 12.IX.1935.
„Záhadu“ (proč je v razítku jen Cieszyn místo Český Těńín) u VP č.341 ze 17.IV.1932 jsme nakousli
na str.18-19. K problematice s vysvětlením se vrátíme jeńtě někdy příńtě, zatím hromadíme materiál.
Na trase Bielsko- Cieszyn a zpět jezdily v různých obdobích VP č.340 a 341.
VP č.340 jezdila na trase Bielsko-Cieszyn a zpět v období 1928/1929, na trase Český Těńín-Bielsko a
zpět, v období 1929/1930 aņ 1933/1934. V období 1934/1935 jezdila VP 340 na trase CieszynBielsko-Kraków. V období 1938/1939 jezdila VP 340 (od 10.11.1938) na trase Bielsko-Cieszyn
Zachodni (původně Český Těńín).
VP č.341 jezdila na trase Bielsko-Cieszyn a zpět v období 1921/1922 do 1928/1929. Na trase BielskoČeský Těńín jezdila VP 341 v období 1929/1930 aņ 1933/1934, následně pak 1935/1936 aņ
1936/1937.
Od 10.11.1938 do konce srpna 1939 jezdila VP 341 na trase Bielsko-Cieszyn Zachodni a zpět.
Na následující straně je zásilka poslaná ze Skoczowa do Cieszyna 15.VI.1927. Číslo VP nelze na razítku s určitostí rozluńtit. Musela to být VP č.341, ta jediná na trase jezdila 15.VI.1927. VP č.340 jezdila totiņ aņ od období 1928/1929. Zásilka je poslána na dopisnici s natińtěnou známkou 10gr. Je to
Syrena 181
- 38 CP 46, náklad I, signatura nákladu „M.P.i T (II-1927) 10.000.000“ Dopisnice vyńla celkem ve 3
nákladech (II-27, VII-27 a X-27). Fischer II z r.2006 hodnotí dopisnici * částkou 40 zł. a pońtovně
pouņitou 25 zł. Existovala jeńtě tato dopisnice jako dvojdopisnice (se zaplacenou odpovědí), katal. č.
Fi Cp 47. Tarif ve vnitrostátní, mimomístní přepravě za dopisnici činil k datu expedice zásilky (platil
od 1.9.1926 do 30.11.1927) 10 gr.Po stránce tarifu je tedy dopisnice v pořádku ! Dole je zásilka VP
č. 341 z 15.VI.1927.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Expresní zásilka poslaná na obálce s natištěnou známkou Ck 9 z Czechowic do Bohumína
v r. 1937
Syrena 181
- 39 Na předcházející straně je obálka s natińtěnou známkou 25gr. (modrozelená) Ck 9, vydání ze 6.VIII.
1937, pońtovní platnost do konce srpna 1939) , pouņita pro Expresní zásilku poslanou z Czechowic do
Bohumína 28.X.1937. V předválečném Polsku od 1919-1938 vydali jen 5 kusů obálek s natińtěnou
známkou (Ck 6 - Ck 10). Nańe zásilka má signaturu nákladu: „P.P.T.T. (VI-1937) 3.000.000 / List
pocztowy“. Ņe se jedná o obálku s natińtěnou známkou zdůrazňuje nápis „List pocztowy“ (pońtovní
dopis) v SN. Exprés nálepka je na červeném papíře, potisk nálepky je černý. Mimo natińtěné známky
25gr. je zásilka dofrankována známkami: 2x20gr.Fi 283 (černě fialová) a 2x45gr. Fi 260 (karmínová).
Celkem frankatura 1,55 zł. Tarif za dopis do zahraničí činil k datu expedice zásilky: dopis do 20g 45
gr. (od 1.10.1934 do 1.1.1939), příplatek Exprés 1,10 zł., celkem zásilka 1,55 zł., coņ souhlasí na frankaturu zásilky. Expediční razítka CZECHOWICE/ ♦ b ♦ 27.X.37.13. Katalog Fischer 2006 oceňuje
obálku Ck 9 * 40 zł., pońtovně pouņitou 10 zł. Pouņití obálek s natińtěnou známkou pro zásilky není
zase aņ tak časté, jako třeba u dopisnic s natińtěnou známkou.
Kazimierz WENGLORZ
**********************************************************************************
Jak dlouho používala Polská pošta rakouské, znárodněné razítko SCHWARZWASSER
BZ.BIELITZ* STRUMIEŃ/a? Použití ještě 6. VI. 1930 !!
Mgr. Manterys uvádí, ņe toto razítko z r. 1912 pouņívala Polská pońta
do 18.7.1920. Nezmiňuje se ale o tom, zda původní razítko, nebo i
razítko znárodněné. Toto razítko ve znárodněné podobě (vylámaný
německý text) pouņívala pońta prokazatelně jeńtě 6.VI.1930 ! Nahoře
je zásilka poslaná do Těńína. Jedná se o dopisnici s natińtěnou
známkou H.Siękiewicz 15 gr. (modrá), Cp 48 bez propagačních
nápisů. Signatura nańí dopisnice je „M.P.i T.(I-1929) 10.000.000“. Je
to třetí náklad dopisnice, která byla vydána celkem v pěti nákladech
(II-1928, VIII-1928, I-1929, IV-1930 a VII-1930). Katalog Fischer
oceňuje dopisnici pońtovně ne-pouņitou na 40 zł. a pońtovně pouņitou
na 10 zł. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní pońtovní přepravě činil ke
dni expedice zásilky 15gr. (od 1.12.1927 do 14.10.1931). Zásilku posílá advokát Dr. Paweł Kulpa ze
Strumienia do Těńína advokátovi Dr. Fenichlowi. Adresa je napsána sluńně (asi sekretářkou), ale
sdělení je nańkrabáno, jak by to psal kocour! Pouņití znárodněného razítka jeńtě 6.VI.1930 je opravdu
zajímavé.
Podle materiálu K.Wenglorza pro Syrenu připravil Jiří Jan KRÁL
Syrena 181
- 40 -
Výstava „CHOPIN 2010“ v Karviné - Fryštátě, počátkem října 2010.
Chtěli bychom informovat nańe čtenáře o tom, ņe
Muzeum pońty a telekomunikací Wrocław dalo
souhlas vystavit svůj právě vystavovaný exponát
v Muzeu PiT Wrocław i v Karviné v říjnu 2010.
Exponát má název: „Fryderyk Chopin… srdcem
Polák, ale talentem světoobčan“.
Výstava se uskuteční v Regionální knihovně v Karviné-Fryńtát na náměstí. Tento opravdu zajímavý exponát, obsahující mnoho orgiinálních návrhů známek s tématikou Chopina jsme si mohli
prohlédnout a výklad k němu nám poskytla sama jeho tvůrkyně paní Barbara Wysocka. Na fotografii
nahoře je pani Barbara Wysocka při seznamování nańí skupinky v Muzeu PiT Wrocław s exponátem.
Exponát má celkem 15 výstavních ploch a návńtěvníci výstavy i v Karviné se mají opravdu na co těńit.
Předem zveme ty, kteří se mohou na výstavu v Karviné podívat k návńtěvě nańí výstavy. Na snímku
nahoře přihlíņející mgr. ing. Karol Micza a ing. Jiří Jan Král. Třetí člen nańí skupiny, ing. Emil
Karzełek, musel Bohuņel fotografovat a je schován za fotoaparátem.
**********************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří
sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení : Ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ,
ing. Ladislav ONDRUŃKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK,
Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr.
Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr.Adrian JUNGA a ing. Petr
MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od
č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK
a ing. Jiří Jan KRÁL. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 25. dubna 2010.
Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky.
Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu, dofinancování je darem Generálního
konsula Polské republiky pana Jerzego KRONHOLDA.
Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 181.
Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa.
Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA.
Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou.
**********************************************************************************
Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky,
Syrena
181
upozorněte jej na náš
zpravodaj
SYRENA !!!