European Tax Report

Evropská daňová zpráva
Confédération Fiscale Européenne (CFE)
Březen 2010 / číslo 3
FÓRUM CFE
INFORMACE PŘES HRANICE
v oblasti nepřímých a přímých daní
Letošní fórum CFE se bude konat ve čtvrtek dne
15. dubna 2010 od 9:00 do 17:15 při zastoupení
Spolkové země Sasko-Anhaltsko při Evropské unii na
adrese Boulevard Saint Michel 80, 1040 Brusel.
Celkovým cílem je poohlédnutí za vývojem, ke
kterému došlo za uplynulých 12 měsíců, aby
bylo možno zajistit větší výměnu informací
napříč hranicemi, větší transparentnost uvnitř
hranic a větší ochotu efektivněji vymáhat daňové
pohledávky přes hranice. Přestože se daná
debata obvykle zaměřuje na boj s podvodnými
praktikami a posilování veřejných financí, jsou
vlivy těchto iniciativ na podniky často brány
v úvahu méně podrobně. To zahrnuje rovněž
ohrožení zachování mlčenlivosti ohledně
obchodních
údajů
a
ohrožení
zásady
spravedlivého procesu, jakož i možnost
uvalování administrativní zátěže na podniky,
které naléhavě potřebují nastartovat růst
vzhledem k probíhající hospodářské krizi.
Fórum usiluje o prověření vlivu přání mít více
informací jak v oblasti přímých daní (dopolední
část), tak pokud jde o záležitosti nepřímých daní
(odpolední část).
Pro registraci zašlete laskavě e-mail na
bruselskou kancelář CFE za použití následující
e-mailové adresy:
[email protected]
Těšíme se na setkání s vámi na Fóru CFE 2010
v Bruselu.
Brzy budou k dispozici další informace.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Pozvánka
EN
NOVINKY – NEPŘÍMÉ DANĚ
Evropský parlament a Komise
vyjadřují různé myšlenky v oblasti
daně z finančních transakcí
Poslanci Evropského parlamentu opakovaně
požádali o zavedení daně z finančních transakcí.
V usnesení, jež bylo přijato dne 10. března 2010,
požadují poslanci Evropského parlamentu takovou
daň na globální úrovni, aby odrazovala nadměrné
podstupování rizika u finančních institucí a aby
bylo zajištěno, že finanční sektor zaplatí za škody
způsobené finanční krizí, přičemž se dodává, že
pokud by se daň na celosvětové úrovni ukázala
jako nedosažitelná, měla by EU zvážit možnost, že
by v tomto směru postupovala sama. Parlament
požaduje od Komise, aby vytvořila plán pro daň
z finančních transakcí včas tak, aby bylo možno
v červnu na jednání skupiny G20 předložit
společný postoj EU. Od Komise se také požaduje,
aby posoudila, do jaké míry by daň mohla pomoci
stabilizovat finanční trhy a zabránit obdobné krizi
tím, že by se cíleně zaměřovala na
„nežádoucí“ transakce, které by měly být
specificky stanoveny Komisí. Od Komise a Rady
se naléhavě požaduje, aby prozkoumaly, jak by
bylo možno použít danou daň pro financování
rozvojové spolupráce a pro pomoc rozvojovým
zemím v oblasti boje se změnou klimatu, a rovněž
jak by tato daň mohla přispívat do rozpočtu EU.
Toto usnesení neobhajuje žádný konkrétní model,
ale usiluje o nastartování práce vzhledem
k velkému počtu otázek, jež je třeba odpovědět,
jak prohlásil člen Výboru pro hospodářské a
měnové záležitosti (ECON) Edward Scicluna
(S&D - Socialisté a demokraté, Malta) v debatě
s Evropskou komisí, přičemž dodal, že „existuje
zrovna tolik důvodů pro tuto daň jako důvodů proti
ní“ a bylo by třeba provést posouzení vlivů.
Usnesení o dani z finančních transakcí bylo
schváleno 536 hlasy pro, přičemž 80 poslanců
hlasovalo proti a 33 se zdrželo hlasování.
2
Viz též Evropská daňová zpráva 2/2010, s. 1.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva: EN FR DE
Usnesení EP:
EN FR DE (k dispozici v různých
jazycích)
Dne 25. března 2010 přijala těsná většina 283
poslanců Evropského parlamentu (proti návrhu
hlasovalo 278 poslanců, 15 poslanců se
hlasování zdrželo) zprávu navrženou poslancem
Enriquem
Guerrerem
Salomem
(S&D,
Španělsko), ve které se navrhuje, že daň
z finančních transakcí by mohla pomáhat
rozvojovým zemím vypořádat se s vlivy globální
finanční a hospodářské krize. Tato zpráva bere
v úvahu, že zdanění bankovních transakcí „by
bylo poctivým příspěvkem od finančního sektoru
ve prospěch globální sociální spravedlnosti“.
Bylo zaznamenáno, že EPP (Evropská lidová
strana) a ECR (Evropští konzervativci a
reformisté) jsou proti tomuto usnesení.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva: EN FR DE
Usnesení EP:
EN FR DE (k dispozici v různých
jazycích)
Nezdá se však, že by Komise měla v úmyslu
dále sama postupovat při zavádění daně
z finančních transakcí. Komisař Algirdas Šemeta
v odpovědi na ústní interpelaci Výboru ECON
dne 8. března 2010 obezřetně prohlásil, že daň
z finančních transakcí je jedním z několika
nástrojů, které jeho pracovníci v současné době
prověřují, přičemž zdůraznil, že nové iniciativy by
neměly mít za svůj následek poškození
finančního sektoru a neměly by vést
k přerozdělování transakcí do jiných regionů.
Pokud jde o rozdělení zdrojů vytvořených
takovou daní, byla odpověď komisaře Šemety
stejně tak opatrná.
EU po celou dobu, kdy bylo irské schválení
Lisabonské smlouvy nejisté. Podle informací
z tisku bude komisař Šemeta projednávat spolu
s dalšími komisaři revizi směrnice o zdanění
energií 2003/96/ES v květnu, přičemž bude
usilovat o předložení návrhu do léta 2010.
Směrnice o zdanění energií stanoví minimální
sazby spotřebních daní pro benzín, uhlí a zemní
plyn, když se tyto suroviny používají jako palivo
pro motory a topné palivo nebo pro výrobu
elektřiny. Příslušná sazba v současné době
závisí na množství spotřebovaného paliva,
přičemž komisař Šemeta upřednostňuje takovou
sazbu daně, která by se vztahovala k emisím
CO2 i energetickému obsahu, což by například
znamenalo, že ethanol by podléhal příznivějšímu
režimu než uhlí, které vede k vysokým emisím
CO2. Revidovaná směrnice by doplňovala
systém obchodování s emisemi. Podle informací
z tisku Komise v současné době neuvažuje o
uhlíkové dani, která by se vztahovala na jiné
výrobky, neboť by bylo příliš obtížné vypočítat,
jaké množství CO2 je vyprodukováno pro výrobu
takových výrobků.
Bez ohledu na základ, ze kterého byl výpočet
prováděn, požádal Evropský parlament ve svém
usnesení o rozvojové pomoci ze dne 25. března
2010 (viz výše: daň z finančních transakcí), aby
alespoň 25 % výnosů EU z obchodování
s emisemi CO2 bylo směrováno na boj proti
změně klimatu v rozvojových zemích.
Rada souhlasí se zjednodušenými
pravidly pro fakturaci s DPH
Komisař Šemeta usiluje
o minimální daň z uhlíkových emisí
Dne 16. března 2010 se Rada Ecofin
jednomyslně dohodla na návrhu změny
směrnice o DPH, který se zaměřuje na
zjednodušení požadavků na fakturaci s DPH,
konkrétně se jedná o elektronickou fakturaci,
která by měla být akceptována finančními úřady
stejně jako tištěné faktury. Překážky, jež se týkají
přenosu a ukládání, by měly být odstraněny.
Návrh směrnice říká, že elektronické faktury
musejí zajišťovat autentičnost, integritu a
čitelnost, aniž by vyžadovaly nějakou zvláštní
technologii pro dosažení těchto vlastností.
Komisař Algirdas Šemeta plánuje navrhnout
minimální sazbu pro daň z CO2 na úrovni celé
EU. Tato otázka byla postavena mimo agendu
Evropská komise doufá, že podniky ušetří 18
miliard EUR prostřednictvím rovného nakládání
s elektronickými a tištěnými fakturami. Po
Viz též níže zpráva z bruselského daňového
fóra.
3
zveřejnění stanoviska Evropského parlamentu
v dubnu 2010 bude daná směrnice následně
přijata Radou a k jejímu provedení by mělo dojít
do 1. ledna 2013.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Návrh Komise:
EN FR DE
Tisková zpráva Rady:
EN
Pracovní dokument Rady: EN FR DE
Rada hlasuje pro mechanismus
reverse charge při obchodování
s emisemi
Dne 16. března 2010 přijala Rada Ecofin novelu
směrnice o DPH 2006/112/ES opravňující
členské státy k provádění reversace daňových
závazků u DPH z emisních certifikátů (viz
Evropská daňová zpráva 1/2010, s. 2) vzhledem
k boji proti karuselovým podvodům v oblasti
DPH. Tato případná výjimka umožňující
přenesení odpovědnosti za DPH na příjemce
zboží bude platná do poloviny roku 2015. Tato
směrnice se nebude vztahovat na mobilní
telefony a integrované obvody, ale Rada má
v úmyslu ponechat tyto body ve své agendě.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva:
EN
Novelizovaná směrnice:
EN
Řecko zažalováno u Soudního
dvora za neprovedení refundace
nepodloženě zaplacené DPH a
dalších daní
Komise zažalovala Řecko u Evropského soudního
dvora (ECJ) za neúplné provedení tří rozhodnutí
ECJ (C-62/93; společné případy C-78/02 až
C-80/02 a C-13/06) proti této zemi vzhledem
k refundaci nepodloženě zaplacených daní, včetně
DPH. Podle práva EU mají daňové subjekty právo
na to, aby jim byly vráceny daně, které byly uvaleny
členskými státy v rozporu s právem EU. Řecko
neumožnilo toto zpětné uhrazení.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN FR DE
Komise žaluje Portugalsko a
Maďarsko u Soudního dvora a
požaduje od Francie, aby upravila
svou legislativu v oblasti DPH
Evropská komise se rozhodla zažalovat případ
týkající se programu plošné sazby DPH pro
zemědělce v Portugalsku a další případ týkající
se refundace zápočtů DPH u Evropského
soudního dvora (ECJ). Současně s tím Komise
formálně požádala Francii, aby upravila svou
legislativu, jež se týká osvobození u určitých
dodávek souvisejících s loděmi.
Maďarská pravidla v oblasti DPH umožňují, aby
si daňové subjekty zvolily refundaci přeplatku
DPH nebo přenesení přeplatku DPH do příštího
období. Nicméně vrácení přeplatku DPH není
možno nárokovat na základě DPH na vstupu
účtované u nákupu, který dosud ještě nebyl
příslušným daňovým subjektem zaplacen.
Z tohoto důvodu je výsledkem situace, že
daňové subjekty, jejichž daňová přiznání
soustavně vykazují „přeplatky“, jsou ve
skutečnosti povinny převádět přeplatek DPH na
vstupu do následujícího daňového období.
Komise je toho názoru, že tento režim porušuje
článek 183 směrnice o DPH 2006/112/ES.
Rozsah francouzského osvobození od DPH u
dodávek týkajících se lodí jde podle názoru
Evropské komise nad rámec toho, co je povoleno
směrnicí o DPH, která hovoří o plavidlech
používaných pro plavby na širém moři.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN FR DE
Evropský soudní dvůr: Žádné
minimální ceny u cigaret a
tabákových výrobků – preferuje se
zvýšení spotřebních daní
Dne 4. března 2010 Evropský soudní dvůr
rozhodl, že minimální maloobchodní ceny
cigaret a určitých tabákových výrobků jsou
neslučitelné s právem EU, neboť omezují
cenovou
hospodářskou
soutěž
(případy
C-197/08,
C-198/08,
C-221/08).
Takové
4
minimální ceny byly stanoveny Rakouskem,
Francií a Irskem. Bylo konstatováno, že tyto
minimální ceny jsou v rozporu se směrnicí
95/591/ES, která vytyčuje určitá pravidla, jež se
týkají spotřební daně z takových výrobků. Oproti
tomu by zákonným způsobem, jak propagovat
ochranu zdraví, bylo zvýšení spotřebních daní.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Rozsudek Evropského soudního dvora
EN FR DE
Komise žádá Francii, aby
přizpůsobila svůj systém pro
zdanění elektřiny
Komise požádala Francii, aby pozměnila svou
legislativu v oblasti zdanění elektřiny tak, aby
bylo dosaženo souladu se směrnicí o zdanění
energetických produktů a elektřiny (2003/96/ES).
Pro úpravu svých systémů zdanění elektřiny
obdržely členské státy termín, který Francie
překročila dne 1. ledna 2009.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN FR DE
zaměřením na příjmy právnických osob a daně
z nich placené“.
Podle informací z tisku má komisař odpovídající
za daňovou politiku Algirdas Šemeta v úmyslu
využít lhůtu 12 měsíců pro přezkoumání agendy
společného konsolidovaného základu daně
z příjmu právnických osob svého předchůdce
László Kovácse a pro provedení posouzení vlivů,
se zaměřením na znění, které umožní rozdělit a
přerozdělit
daňový
výnos
v příslušných
členských státech.
Rovněž se říká, že v brzké době dojde
k zahájení veřejných konzultací k problematice
dvojího zdanění.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Zpráva Evropské parlamentu
EN FR DE
Komise shledává diskriminaci
v belgických, francouzských,
řeckých, nizozemských a
portugalských pravidlech
Evropský parlament požaduje
zavedení časového harmonogramu
pro společný konsolidovaný základ
daně z příjmu právnických osob
Dne 18. března 2010 Komise zaslala
zdůvodněná stanoviska Belgii, Francii, Řecku,
Nizozemsku a Portugalsku, ve kterých napadá
pravidla v oblasti přímého zdanění, která byla
shledána za neodpovídající nebo diskriminační a
nebrající zřetel na základní svobody EU.
Zdůvodněná stanoviska jsou druhým krokem
v řízení pro porušení předpisů (viz článek 258
Smlouvy o fungování EU), po kterém následuje
žaloba u Evropského soudního dvora.
Ve své výroční debatě o eurozóně, která se
konala dne 25. března 2010 ve Štrasburku, přijal
Evropský parlament usnesení zpracované
Svenem Giegoldem z německé Strany zelených,
které mimo jiné „apeluje na Komisi, aby navrhla
sadu opatření, jež by měla napomoci členským
státům obnovit rovnováhu ve svých veřejných
účtech a při financování veřejných investic
prostřednictvím (…) podporování daňové
spolupráce mezi členskými státy, včetně
časového
harmonogramu
pro
zavedení
společného konsolidovaného základu daně
z příjmu právnických osob a zavedení
výkaznictví podle jednotlivých zemí se
V případě Belgie Komise vznáší námitku vůči
pravidlům pro daň z příjmů, která umožňují
daňovou úlevu pouze těm penzijním úsporám,
které jsou vypláceny belgickým institucím, a pro
programy kolektivního penzijního spoření pouze
tehdy, když jsou investovány do belgických
fondů. Belgie tvrdí, že tato omezení jsou
nezbytná pro ochranu zajištění peněžních
prostředků investovaných osobami, které si
spoří na penzi. Komise neakceptuje toto
zdůvodnění, neboť Belgie mohla vycházet ze
směrnice o vzájemné součinnosti (77/799/ES)
pro
kontrolu
informací
poskytovaných
zahraničními poskytovateli nebo fondy a ze Třetí
NOVINKY – PŘÍMÉ DANĚ
5
směrnice o životním pojištění (2002/83/ES).
Komise považuje belgická opatření za
neodpovídající
a
porušující
svobodu
poskytování služeb a svobodu pohybu kapitálu.
U Francie se má za to, že používá diskriminační
zdanění vůči zahraničním penzijním a
investičním fondům tím, že zdaňuje dividendy
vyplácené zahraničním penzijním a investičním
fondům (tzv. odchozí dividendy) přísněji než
dividendy vyplácené domácím penzijním a
investičním fondům (tzv. domácí dividendy). Na
dividendy vyplácené penzijním a investičním
fondům v jiných členských státech nebo zemích
EHP se uvaluje srážková daň se sazbou 25 %
(tato sazba může být snížena na základě
dvoustranných smluv o zabránění dvojímu
zdanění), ale žádná srážková či jiná daň se
neuvaluje na domácí fondy. Komise je
přesvědčena, že tyto praktiky jsou v rozporu
s volným pohybem kapitálu.
Portugalsko pak podle Komise diskriminuje
nerezidentní daňové subjekty, neboť tyto
subjekty jsou v určitých případech zdaňovány
z hrubého základu a podle plošných sazeb,
zatímco rezidenti jsou zdaňováni z čistého
základu (tj. mají právo odpočítat si určité náklady)
a podle progresivních sazeb. Tyto rozdíly mohou
vést k méně příznivému daňovému režimu
nerezidentů
v porovnání
s rezidenčními
daňovými subjekty, což je považováno za praxi,
která je v rozporu se svobodou poskytování
služeb a v rozporu s volným pohybem kapitálu.
Nizozemská daňová pravidla v oblasti donací,
darů a dědictví v souvislosti se zahraničními
dobročinnými organizacemi byla kritizována za
to, že poskytují daňovou úlevu pouze tehdy,
když se tyto dobročinné organizace samy
zaregistrovaly u nizozemských finančních úřadů.
Komise je přesvědčena, že se jedná o zbytečně
restriktivní opatření, neboť daňové subjekty by
mohly prokázat jinými prostředky, že byla
splněna podmínka pro udělení daňové úlevy.
Komise z tohoto důvodu považuje zmíněné
nizozemské pravidlo za praxi, která je v rozporu
s volným pohybem kapitálu.
Řecko bylo požádáno, aby změnilo svou
legislativu o daňovém odpočtu zdravotních
nákladů, jež vyvstaly v jiném členském státě.
Podle řeckých pravidel je odpočet zdravotních
nákladů možný pouze tehdy, když jsou účtenky
zahraničními
lékaři
nebo
nemocnicemi
potvrzeny řeckým konzulem nebo alespoň
příslušným místním úřadem, což představuje
překážku pro řecké pacienty, pokud jde o
přijímání zdravotních služeb v zahraničí.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN FR DE
Komise zpochybňuje výstupní
daně v Belgii, Dánsku a
Nizozemsku, zatímco schvaluje
případ Švédska
Komise formálně požádala Belgii, Dánsko a
Nizozemsko, aby změnily daňová pravidla, která
uvalují na okamžitou výstupní daň uvalovanou na
společnosti, které převádějí své sídlo nebo svůj
majetek do jiného členského státu. Taková
pravidla by byla neslučitelná se svobodou
usazení (článek 49 Smlouvy o fungování
Evropské unie). Obdobný případ vedení proti
Švédsku byl již uzavřen, neboť Švédsko vyhovělo
požadavku Komise. Belgické daňové právo uvádí
okamžité zdanění kapitálových výnosů v případě,
že dojde ke změně fiskální rezidence společnosti
do nějakého místa mimo Belgické království.
Dánské právo okamžitě zdaňuje kapitálové
výnosy z majetku převáděného mimo danou zemi.
V Nizozemsku musejí neregistrované podniky a
společnosti platit výstupní daně. Komise je
přesvědčena, že taková pravidla o výstupní dani
budou pravděpodobně odrazovat podniky a
společnosti od uplatnění své svobody usazení,
s odkazem na případy Evropského soudního
dvora De Lasteyrie du Saillant (C-9/02) a N
(C-470/04) a na sdělení Komise o výstupním
zdanění (KOM(2006)825). Okamžité zdanění
nahromaděných
ale
nerealizovaných
kapitálových výnosů v okamžiku výstupu není
dovoleno, pokud by nebylo zavedeno obdobné
zdanění ve srovnatelných domácích situacích.
Podle Komise plyne z precedenčního práva, že
členské státy musejí odložit výběr svých daní až
do okamžiku vlastní realizace kapitálových
výnosů. Obdobné případy vedené proti
Španělsku a Portugalsku již byly předloženy před
soud.
6
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN FR DE
Komise formálně požaduje
od Německa, aby změnilo své
opatření proti zneužívání
v souvislosti s úlevou u srážkové
daně
Komise požádala, aby Německo změnilo své
opatření proti zneužívání v souvislosti s úlevou u
srážkové daně. Německé finanční úřady
odmítají úlevu u srážkové daně pro zahraniční
společnost vlastněnou osobami, které by neměly
nárok na úlevu, pokud by získávaly daný výnos
přímo, a pokud daná zahraniční společnost
nevykonává skutečnou podnikatelskou činnost.
Komise zdůrazňuje, že nekritizuje cíl opatření
proti zneužívání ale výhradně neodpovídající
požadavky uvalované na zahraniční společnosti
za účelem prokázání existence „skutečné
podnikatelské činnosti“. Cílem rozporovaného
opatření (§ 50d odst. 3 EStG) je zabránit tomu,
aby daňové subjekty, které na to nemají nárok,
získávaly úlevu ze srážkové daně (osvobození či
refundaci) prostřednictvím „fiktivní“ zahraniční
společnosti.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN FR DE
ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE A BOJ
PROTI DAŇOVÝM PODVODŮM
Globální fórum OECD spouští fázi
vzájemného přezkoumání za účasti
skupiny 18 zemí
Globální fórum OECD o transparentnosti a výměně
informací tvořené 91 členskými i nečlenskými
zeměmi OECD zahájilo proces vzájemného
přezkoumání za účasti první skupiny 18 zemí
(z Evropy: Dánsko, Německo, Irsko, Jersey,
Monako a Norsko) se zaměřením na prověření
realizace standardů skupiny pro transparentnost a
výměnu informací pro daňové účely.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
EN FR
Rada přijímá směrnici
o administrativní spolupráci
při vymáhání daní
Dne 16. března 2010 Rada přijala směrnici poté,
co čekala na stanovisko Evropského parlamentu,
které bylo uděleno dne 10. února 2010 (viz
Evropská daňová zpráva 2/2010 s. 3). Nová
směrnice usiluje o usnadnění postupů při
vymáhání prostřednictvím vytvoření centrálních
úřadů v členských státech.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN
Evropský inspektor ochrany údajů
požaduje zlepšení nového nařízení
o administrativní spolupráci a boji
proti podvodům v oblasti DPH
Dne 17. března 2010 zveřejnil Úřední věstník
Evropské
unie
stanovisko
evropského
inspektora ochrany údajů Petera Hustinxe
ohledně
navrhovaného
nařízení
o
administrativní spolupráci a boji proti podvodům
v oblasti DPH. Toto stanovisko odhaluje různé
nedostatky v navrhovaném nařízení. V první
řadě by bylo nutno více vyjasnit odpovědnosti
EU, členských států a úřadu Eurofisc za zajištění
souladu s pravidly pro ochranu údajů. Pokud jde
o spontánní (nevyžadovanou) a vyžadovanou
výměnu údajů mezi finančními úřady, měly by
být stanoveny jak druh informací, které je možno
vyměňovat, tak účely výměny a měl by být
zaveden test nezbytnosti. Pokud jde o databáze,
k nimž mohou mít přístup všechny členské státy,
mělo by se stanovit, že do daných databází
nebudou umísťována žádná jiná než definovaná
data. Automatizovaná výměna by měla být
omezena na zmíněné kategorie.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Stanovisko: EN FR DE (k dispozici v různých jazycích)
7
STÁTNÍ POMOC
CLA
Komise povoluje speciální
kyperskou daň z tonáže pro
mezinárodní námořní dopravu
Změny u nařízení o provedení
celního kodexu
Dne 24. března 2010 Komise přijala plán
kyperské vlády na uvalení speciální snížené
daně u společností působících v mezinárodní
námořní dopravě, která nahrazuje daň z příjmu
právnických osob. Tato daň se počítá z čisté
tonáže flotily. Obdobné daňové programy
existují v dalších členských státech (viz nedávno
případ Polska: Evropská daňová zpráva 1/2010
s. 7). Komise shledala, že takový program
podporuje hospodářskou soutěž, aniž by to mělo
rušivé účinky a bylo to neslučitelné s pokyny EU
o státní pomoci v oblasti námořní dopravy.
Schválení bylo poskytnuto do konce roku 2019.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Tisková zpráva
EN FR
Komise prošetřuje daňové výjimky
v případě finské daně
z kapitálových výnosů pro prodej
zemědělské půdy
Dne 25. března 2010 Komise rozhodla o
zahájení formálního šetření ve věci finských
výjimek z daně z kapitálových výnosů pro prodej
zemědělské půdy hospodařícím zemědělcům
v letech 2009 a 2010, přičemž zvažovala, zda by
tento program mohl být v rozporu s pravidly EU o
státní pomoci. Finsko má v úmyslu zvýšit objem
obdělávané půdy ve vlastnictví zemědělců, čímž
by
mělo
dojít
k usnadnění
růstu
a
restrukturalizace farem. Zahájení formálního
šetření nepředjímá zjištění Komise. Číslo
případu je C9/2010, dříve N 417/2009.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Internetové stránky Komise
EN
Rada přijala tři nařízení, jimiž se mění nařízení
(EHS) 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady
(EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex
Společenství.
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Internetové stránky Komise pro oblast cel
EN FR DE
DALŠÍ NOVINKY Z EU
Účetnictví: Evropský parlament
hlasuje pro osvobození
„mikrosubjektů“ od 4. směrnice
Dne 10. března 2010 schválil Evropský
parlament novelu účetní směrnice („4. směrnice
o obchodním právu“ 78/660/EHS), kterou jsou
tzv. „mikrosubjekty“ vyčleněny z oblasti aplikace
uvedené směrnice, a tím je členským státům
dovoleno zavádět méně přísné účetní
požadavky pro tyto společnosti, jako je např.
jejich osvobození od povinnosti zveřejňovat
jejich účetní závěrky. Mikrosubjekty se rozumějí
společnosti s ručením omezeným, které splňují
dvě z následujících tří kritérií v průběhu dvou po
sobě jdoucích let: roční čistý obrat maximálně ve
výši 1 milion EUR, celková bilanční suma
nepřesahující
500 000 EUR
a
počet
zaměstnanců
nepřesahujících
10 osob.
V porovnání s původním návrhem bylo dodáno,
že mikrosubjekty musejí stále ještě vést
záznamy
uvádějící
obchodní
transakce
společnosti a její finanční situaci jakožto určitý
minimální standard. Ze strany účetních a
daňových poradců bylo argumentováno tím, že
úplné zrušení účetních požadavků by
znamenalo, že tyto podniky by ztratily přehled o
své finanční situaci. Daná novela však musí být
ještě schválena Radou. Určitý počet zemí, jako
např. Francie, se postavil silně proti myšlence na
osvobození těchto mikropodniků od uvedených
požadavků. Zpravodajem ve výboru pro právní
záležitosti byl německý poslanec Klaus-Heiner
Lehne (EPP).
8
DALŠÍ INFORMACE (pro otevření klikněte):
Přijatý text:
EN FR DE
Tisková zpráva: EN FR DE
Směrnice 78/660/EHS, poslední verze: EN FR DE
UDÁLOSTI
Zpráva z Evropského daňového
fóra: „Daňové politiky pro svět
po krizi“
Dne 1. a 2. března 2010 uspořádalo generální
ředitelství Evropské komise pro daně a celní unii
již počtvrté bruselské daňové fórum, tentokrát
zaměřené na téma „Daňové politiky pro svět
po krizi“. Akce byla zahájena a zakončena
komisařem Algirdasem Šemetou.
Komisař Šemeta připomněl priority pro své
funkční období, jak již bylo uvedeno během
slyšení v Evropském parlamentu (viz Evropská
daňová zpráva 01/10), zejména odstranění
daňových překážek, které brání občanům a
podnikům ve „sklízení plodů jednotného trhu“,
jako např. dvojího zdanění. Pro snížení nákladů
na dosažení souladu by měl být znovu oživen
projekt CCCTB (společného konsolidovaného
základu pro daň z příjmu právnických osob).
Další projekty zahrnují významnou reformu
systému DPH a spotřebních daní. Dále
poznamenal, že daně ze spotřeby a majetku a
ekologické daně mají tendenci působit příznivěji
pro růst. Komisař Šemeta demonstroval
otevřenost vůči specifickému zdanění finančního
sektoru, přičemž současně uvedl, že se debaty
posunuly z oblasti zdaňování určitých finančních
transakcí do oblasti uvalování odvodů
z rizikových aktiv finančních institucí. Citoval
příklady švédského „poplatku za stabilitu“ (viz
Evropská daňová zpráva 01/10) a amerického
návrhu na obdobnou daň. Zavedení takové daně
však muselo předcházet pečlivé posouzení vlivů.
Jedním z hlavních projektů komisaře Šemety je
zavedení systému zeleného zdanění, jehož
prvním stavebním kamenem by byla revize
směrnice o zdanění energií zavádějící rámcová
pravidla pro ty subjekty, které emitují CO2 a
nejsou zahrnuty do systému obchodování
s emisemi. Pro boj s daňovými podvody a
praktikami, jako např. přesouvání zisků, komisař
Šemeta
vyjádřil
potřebu
podporovat
administrativní spolupráci a výměnu informací,
přičemž naléhal na přijetí navrhovaných
směrnic.
Poslankyně Evropského parlamentu Sharon
Bowles (Liberální strana) z Velké Británie a
předsedkyně výboru ECON vyjádřila podporu
návrhům komisaře Šemety a obhajovala výměnu
informací mezi daňovými správci, přičemž
konstatovala, že nespolupracující členské státy
způsobily škody EU a v konečném významu též
samy sobě. Jako určitý trend v oblasti zdanění
spatřuje postupný přesun z daní z příjmů
k daním ze spotřeby, majetku a ekologickým
daním. Pokud jde o zjednodušení systému DPH,
požadovala ukončení přechodného období pro
volitelné možnosti v oblasti DPH a uvedla, že by
mělo dojít ke snížení výjimek u DPH. Zavedení
úřadu Eurofisc prostřednictvím navrhované
revize směrnice o administrativní spolupráci
v oblasti DPH by významným způsobem zlepšilo
situaci. V souvislosti s problematikou CCCTB
podpořila komisaře Šemetu, pokud jde o
uskutečnění jeho záměru přijít s legislativním
návrhem. V souvislosti s finanční krizí zdůraznila,
že daňová politika musí být součástí strategie
pro vystoupení z krize.
Za španělské předsednictví prohlásil španělský
ministr financí Carlos Ocaña, že v současné
době musí být hlavním cílem daňové politiky
obnovení veřejných financí. Po překonání
nejhorší části krize musejí být pobídky zavedené
pro hospodářské zotavení opět omezeny. V roce
2013 by veřejné finance opět měly splňovat
Maastrichtská kritéria. Hlavním prostředkem by
bylo snižování výdajů, a poté díky větší
konkurenceschopnosti zvyšování daňových
výnosů. Velkým příspěvkem pro zjednodušení
by byla revize směrnice o fakturaci.
Bývalý komisař pro vnitřní trh (1994-1999) a pro
hospodářskou soutěž (1999-2004) Mario Monti
vysvětlil dimenzi daňové politiky u svého
nedávného projektu na rozvoj koncepce za
účelem opětného spuštění jednotného trhu.
Jeho zpráva by měla být předložena v dubnu
2010. Bývalý komisař Monti, který rovněž
odpovídal za otázku zdanění během svého
prvního funkčního období v postavení komisaře,
uvítal rozhodnutí předsedy Komise Barrosa, aby
se opětné spuštění jednotného trhu stalo jednou
9
z jeho priorit poté, co hospodářská krize vyústila
v určitou „únavu vnitřního trhu“. Přesto však bylo
změnění pravidel ohledně státní pomoci a
hospodářské soutěže tak, aby se jednotný trh
stal ještě oblíbenějším, mimo debatu. Takové
nové spuštění by nebylo prováděno tím, že by
byl aplikován tradiční přístup navrhování četných
legislativních opatření. Nová opatření by
nemusela znovu vynalézat „kolo“ jednotného
trhu, ale musela by zajistit, aby se toto kolo
znovu otáčelo.
Bývalý komisař Monti obhajoval „sociálně tržní
ekonomiku“ pro Evropu, přičemž se odkazoval
na Ludwiga Erharda, německého poválečného
ministra hospodářství a pozdějšího kancléře.
Pokrok v tomto směru by byl možný, pokud by
Velká Británie učinila ústupky v souvislosti
s evropským sociálním modelem, zatímco
kontinentální Evropa by se vzdala svého odporu
vůči hospodářské soutěži. Dobrého kompromisu
již bylo dosaženo v tomto ohledu v severní
Evropě.
Mario Monti řekl, že bude respektovat státní
suverenitu v oblasti zdanění a že nenavrhuje
žádnou
daňovou
harmonizaci,
nicméně
připomněl, že i bez harmonizace by postupně po
jednotlivých letech docházelo ke ztrátě státní
suverenity vzhledem k silám trhu. Bývalý
komisař Monti zdůraznil, že daně jsou pouze
jednou oblastí, ve které si členské státy konkurují
a měly by si i nadále konkurovat. Přesto by měly
být daňové aspekty zahrnuty do opětného
spuštění jednotného trhu: daně z uhlíku by
mohly vyžadovat společné politiky; rovněž
rozpočtové nevyváženosti by měly vyžadovat
určitý stupeň integrace. Mario Monti volal po
upřímné a otevřené diskusi ohledně otázek,
které se týkají daňové koordinace a spolupráce.
Michael Keen, náměstek ředitele Mezinárodního
měnového fondu, nahlížel na daně nikoliv jako
na příčinu krize, nýbrž jako na prostředek, jak se
vyhnout budoucím krizím. Nicméně vznesl dotaz,
zda dlouhodobé neustálé narušení v oblasti daní
nevedlo ještě ke zhoršení situace. Například
určité prvky z oblasti daňových důvodů
podporovaly nadměrné zadlužování: zatímco
majetkové výnosy byly zdaňovány, placené
úroky byly odpočitatelné, což může vést k
„dluhovému vychýlení“. Rovněž vytvoření
složitých finančních nástrojů bylo částečně
motivováno daněmi. Oproti tomu příznivý
daňový režim bydlení nevedl v mnoha zemích
k vytvoření finančních bublin. Myšlenkou
k diskusi byly daňové úlevy pro očekávané ztráty
v budoucnu. Rovněž daňová neutralita různých
sektorů ekonomiky by mohla být zpochybněna
při navržení odlišného režimu finančního
sektoru.
Dopoledne druhého dne jednání fóra bylo
věnováno politické proveditelnosti daňových
reforem.
Micael Castanheira z bruselské ekonomické
školy Solvay Brussels School of Economics and
Management přispěl k diskusi přístupem na bázi
reálné politiky, když vysvětlil, za jakých
podmínek by mohla politická reforma realisticky
uspět. Podle pana Castanheiry není možno
dospět k závěru, že krize pomáhá reformám.
Velké reformy byly v převážné míře prováděny
v obdobích růstu, zatímco v dobách krize by
mohly uspět cílené drobné reformní kroky.
Pociťoval, že silnější politická potřeba pro
vytváření koalic v obtížných obdobích nutí
politiky vystupovat méně důsledným způsobem
a provádět ústupky určitým skupinám voličů.
Wolfgang Eggert z Univerzity v Paderbornu
(Německo) poskytl určitý přehled různých
přístupů zaujímaných v ekonomii, přičemž
vysvětlil, jak mohou strategie daňové politiky
vlád vést k sociálnímu dilematu. Kromě toho by
dílčí koordinace byla prospěšná nejen pro
partnery ale též pro třetí země, neboť by se
rovněž umožnilo třetím zemím zvýšit daňové
sazby. Krátké fáze nekoordinace by mohly být
užitečné, neboť by připomněly oběma partnerům,
jaký prospěch plyne z koordinace. Po něm
následoval George Zodrow z Rice University
v Texasu, který provedl porovnání různých teorií
daňové politiky, přičemž zdůraznil důsledky
zdanění bydlení.
Tim Besley z London School of Economics
odkázal na obšírné prověřování britského
daňového systému, které v současné době
probíhá a jehož výsledky by měly být zveřejněny
po britských volbách v květnu 2010. Tim Besley
se vyjádřil kriticky v souvislosti s tím, že snížené
sazby DPH pro určité výrobky vyústily ve ztráty
daňových výnosů, aniž by tím přinesly
požadované hospodářské efekty. Tam, kde by
10
sloužily k prosazování sociálních cílů, by tyto cíle
měly být lépe zvládnuty jinými prostředky.
Nicméně vyšší sazby DPH by mohly posloužit
pro podporu žádoucího chování a odrazování od
nežádoucího chování jako např. v případě daní
z cigaret či alkoholu. Obecně by mělo dojít
k rozšíření základu nepřímého zdanění. Zpráva,
která by podle Tima Besleye respektovala
neutralitu výnosů, bude podle všeho zaujímat
přístup spočívající ve využití empirických dat na
chování daňových subjektů v průběhu jejich
životního cyklu, přičemž bude usilovat o
vytipování těch skupin daňových subjektů, které
více či méně reagují na změny v oblasti zdanění.
Určitou skupinou, která vykázala malou
reaktivitu, byly mladé rodiny. Koncepce zdanění
založeného na věku nebyla podle pana Besleye
nikterak nová. Řada posluchačů se pak vyjádřila
kriticky v tom smyslu, že takový přístup by
upřednostňovala starší generace na úkor
mladších generací. Tim Besley rovněž poukázal
na možnost zdanění výdajů namísto tradičního
přístupu zdaňování kapitálových výnosů
daňových subjektů.
Následně byl otevřen prostor pro dotazy, po
kterém následovaly úvodní komentáře od
zástupců z řad podniků, odborových svazů a
OECD:
Krister Andersson, předseda skupiny pro
daňovou politiku Businesseurope Tax Policy
Group, kritizoval skutečnost, že i když myšlenka
systému EU pro DPH byla určitou zásadou pro
zdanění u počátku, respektive původu, následná
legislativa postupným způsobem přesouvala toto
zdanění směrem k zásadě, jež se spíše řídí
místem určení zboží. Pan Andersson požadoval
komplexní přezkoumání systému DPH tak, aby
se nezaměřoval pouze na problematiku podvodů,
ale též důsledným způsobem na zajištění
rovnováhy mezi oběma principy. Zdůraznil, že
opatření v balíčku pro DPH, podle kterého by se
služby měly zdaňovat tehdy, když jsou
spotřebovávány a nikoliv tehdy, když jsou
fakturovány, způsobilo velký počet praktických
problémů podnikům. Krister Andersson rovněž
obhajoval koncepci společné sazby u
mezipodnikových transakcí s tím, že sazby na
celostátní úrovni by byly uvalovány z konečných
prodejů.
Anne Demelenne z belgického odborového
svazu ABVV/FGTB se vyjadřovala proti
ukončení opatření zaměřených na podporu
poptávky po výrobkách a službách, kdy vyjádřila
přesvědčení ohledně toho, že to byla právě
taková opatření, které přispěla k ukončení krize.
EU by měla navrhnout stimulační balíček ve výši
1 % HDP. Kromě toho pak paní Demelenne
uvedla argumenty pro zavedení evropské daně
z finančních transakcí ve výši 50 centů na
každých 1000 € a pro ukončení politiky
bankovního
tajemství
a
požadovala
koordinovaný boj členských států proti daňovým
podvodům. Navrhla koncepci evropské agentury
proti podvodům, která by vyjednávala na světové
scéně. Paní Demelenne se rovněž odkázala na
myšlenku zavedení daně z CO2 u výrobků
vstupujících do EU ze zemí s nižšími
environmentálními standardy. Rovněž se
zaměřila na význam odpovídající sociální
ochrany a případné harmonizace úrovní mezi
jednotlivými státy.
Stephen Matthews z OECD považoval nízké
sazby daní z příjmů ve spojení se širokými
daňovými základy za určitý trend v budoucím
zdanění obdobně jako zvyšování pravidelných
daní z rezidenčních nemovitostí, ekologických
daní a spotřebních daní. Pan Matthews
pociťoval, že i když sazby daně z příjmu by
mohly zůstat na nízké úrovni, mělo by být méně
daňových úlev u těch, kdo jsou na tom lépe
(například u penzí). V oblasti ekologických daní
Stephen Matthews navrhl, aby aukční prodej
emisních povolenek dodával vládám další
prostředky, které by mohly být využity na
kompenzace pro chudé domácnosti, když by
docházelo ke zvyšování daní. Pan Matthews
zdůraznil, že je třeba, aby vlády zajistily pro své
daňové subjekty dobrou úroveň služeb.
Odpolední jednání dne 2. března pak bylo
věnováno různým druhům daní, u nichž se
předpokládalo, že budou hrát větší roli
v budoucnosti:
Ian Roxan ze školy London School of Economics
se zaměřil na problematiku zdanění půdy a
nemovitostí, přičemž provedl porovnání zemí,
kde jsou půda a nemovitosti zdaňovány více
(jako např. Velká Británie, USA a Kanada),
s kontinentální Evropou, kde jsou půda a
nemovitosti zdaňovány obecně na nízké úrovni.
11
Z fiskálního hlediska byla konstantnost tohoto
daňového základu zajímavá. Nicméně aby
nedošlo k odrazení od podnikání, nemělo by být
zdaňováno používání půdy či budov, nýbrž spíše
samotná půda a možnost ji používat.
k dispozici videonahrávka z diskuse probíhající
v rámci tohoto fóra.
Ruud de Mooij
z
Erasmovy
univerzity
v Rotterdamu položil otázku, zda je obchodování
s emisemi nebo daň z uhlíku lepším způsobem
pro ochranu životního prostředí a vytváření
výnosů. Pan De Mooij volal po zlepšení namísto
odstranění systému obchodování s emisemi
zahrnutím letecké dopravy a nikoliv emisí z CO2
a aukčním prodejem certifikátů namísto jejich
poskytování bezplatně. Oproti tomu pro
domácnosti, dopravu a malé firmy by daň
z uhlíku vztažená na obsah CO2 byla příznivá,
neboť by byla jednodušší. Tato daň z uhlíku by
se měla připočítávat k DPH. Zatímco minimální
sazby by mohly být stanoveny na úrovni EU,
určitá skupina (alespoň 9) členských států by
mohla jít dále ve využití nástroje na posílení
spolupráce uvedené v článku 20 Smlouvy o EU.
Pan De Mooij upřednostnil reformu neutrální
z hlediska výnosů, která by kompenzovala
danou zátěž pro chudé domácnosti. Přestože
daň z uhlíku by lépe posloužila k podpoře
investic do nových technologií, neboť by nabídla
podnikům větší jistotu vzhledem k tomu, kdy se
investice zaplatí, představovala by poměrně
nestabilní zdroj výnosů, pokud by byla
neúspěšná. Z tohoto důvodu bylo sporné
prosazovat cíle prostřednictvím zdanění uhlíku
namísto snižování CO2. V závěru by pak
doporučil, aby byla zavedena daň z uhlíku
představující doplňkový prvek ke zlepšenému
systému obchodování s emisemi.
Údaje o vydavateli
Posledním řečníkem byl Geoff Lloyd z OECD,
který citoval problémy při zdaňování finančního
sektoru, a proto upřednostnil regulaci jako určitý
prostředek pro prosazování stability.
Účastníci pak dostali příležitost k diskusi a
kladení dotazů adresovaných odbornému
panelu, který byl tvořen řečníky z odpoledního
jednání. Jako moderátorka této diskuse
vystupovala Christa Randzio-Plath předsedající
odpolednímu jednání.
Fóra CFE se zúčastnilo zhruba 500 účastníků.
Na internetových stránkách Evropské komise je
Videonahrávka (bez překladu)
Confédération Fiscale Européene
188A, Av. de Tervuren
B-1150 Brussels
Redaktor: Rudolf Reibel
Máte-li jakékoliv návrhy či dotazy, neváhejte a
obraťte se na redakci:
[email protected]
Grafická úprava: Laetitia Bois, administrativní
asistentka
Omezení odpovědnosti: Confédération Fiscale
Européenne (CFE) distribuuje tuto zprávu pro
zlepšení veřejného přístupu k informacím o
evropském vývoji obecně. CFE odmítá
jakoukoliv odpovědnost či ručení s ohledem na
tento materiál. Uvedené odkazy vás připojí k
internetovým stránkám, které nejsou žádným
způsobem kontrolovány ze strany CFE, a CFE
proto neodpovídá za jejich obsah, ani za žádné
další odkazy, které mohou podporovat.
Všechna práva vyhrazena.