2/2010 - Hlas mučedníků

Transkript

2/2010 - Hlas mučedníků
HLAS MUÈEDNÍKÙ
Č L E N
M E Z I N Á R O D N Í
K Ř E S Ť A N S K É
A S O C I A C E
I C A
2 / 2010
Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty,
kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. – Židům 13,3
Dva zdroje moci shùry
Severní Korea: Nejsem ještì pøipraven
zemøít… dosud ne
Úvaha Toma Whita Zprávy ze svìta
Nakladatelství STEFANOS nabízí:
Rasooli & Allan – Lékaø z Kurdistánu
Pøíbìh o obrácení muslimského mullaha.
A5, 134 stran, cena 77 Kè.
Richard Wurmbrand – Vítìzná víra
Inspi rující ètení na téma køesanské ví ry a svìdectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 120 Kè.
Ken Anderson – Smìlý jako beránek
Životní pøíbìh známého èínského køesanského
disidenta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè.
Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání
Sbírka kázání èeského malíøe, básníka a literáta z posledních deseti let, ve kterých se autor
zamýšlí nad duchovní situací souèasného køesanstva i spoleènosti.
Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 147 Kè.
John Bunyan – Milost pøehojná
Duchovní autobiografie Johna Bunyana.
11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè.
John R. Weinlick – Hrabì Zinzendorf
životní pøíbìh hrabìte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa, nejvýznamnìjšího pøedstavitele
Obnovené Jednoty bratrské.
Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran,
cena 175 Kè.
Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB
Autentické vyprávìní o pronásledování køesanù
v Sovìtském svazu v šedesátých letech.
12×19 cm, 304 stran, cena 177 Kè.
Richard Wurmbrand –
Kristus na židovské cestì
Autor sám židovského pùvodu uvažuje na židovské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 175 Kè.
Sam Wellman – William Carey
Kniha o životì anglického misionáøe v Indii.
Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena
167 Kè.
Milena Kolmanová – Kruh z malièkých
Povídky evangelické spisovatelky z prostøedí
ly rické ji hoèeské krajiny z období vá leèných
a pováleèných let.
Vázaná, 11,5×17,5 cm, 160 stran, cena 147 Kè.
Mike Fearon – Martin Luther
Beletrizovaná biografie jedné z klíèových postav
historie køesanství.
Vázaná brožura, 12×19 cm, 112 stran,
cena 165 Kè.
Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem
NKVD
Memoáry agenta sovìtské tajné služby, pùsobícího krátce také v pováleèném Èeskoslovensku.
Vázaná s pøebalem,
12×19 cm, 288 stran, cena 245 Kè.
Tom White – Akce Kuba
Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vypráví
autor vzrušující pøíbìh církve trpící za „tøtinovou
oponou“.
A6, 230 stran, cena 83 Kè.
Darlene Deiblerová-Roseová –
Ve stínu vycházejícího slunce
Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky
v japonském zajetí za druhé svìtové války.
Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 288 str.,
cena 248 Kè.
Richard Wurmbrand – Vìzeòské zdi kdyby
promluvily
Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která
jsou pozoruhodným a jedineèným dokumentem
o hlubi nách køesanské víry uprostøed nelidského teroru a zoufalství.
Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 185 Kè.
Sam Wellman – Jan Kalvín
Biografie slavného reformátora.
Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran,
cena 225 Kè
Bratr Andrew – Pašerákem ve službách
Nejvyššího
Kniha popisuje zaèátky služby bratra Andrewa.
Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali
zajímat o utr pení svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnìž pomoh la nalézt
víru v Ježíše Krista.
Vázaná s pøebalem, 12×19 cm, 262 str.,
cena 245 Kè
Nabízené knihy z nakladatelství STEFA NOS si mùžete objednat na naší adrese, uvedené na zadní stranì obálky.
Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo
www.mucednici.prayer.cz)
HLAS MUÈEDNÍKÙ 2 / 2010
FOTO NA PRVNÍ STRANĚ VAZBY:
Severokorejský voják hlídkující na hranici s Čínou.
RICHARD WURMBRAND NAPSAL
Dva zdroje moci shùry
„Nemìl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti
nebyla dána shùry. (Jan 19,11)
Naši milovaní!
Francis Višky je rumunský faráø maïarského
pùvodu, se kterým jsem byl v komunistickém kriminále nìjaký èas na jedné cele. Je jedním z nejpozoruhodnìjších køesanù, které jsem kdy potkal.
Višky založil v rámci rumunské reformované
církve probuzenecké hnutí a jeho kázání komunisty velice pobuøovala.
Jednoho rána, když právì snídal se svou manželkou Julianou a jejich
sedmi dìtmi, otevøel podle svého zvyku Bibli a pøeèetl urèitou pasáž.
Toho dne to bylo slovo z Žalmu 23,4–5: „I když pùjdu roklí šeré smrti,
nebudu se bát nièeho zlého, vždy se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hùl mì
potìšují. Prostíráš mi stùl pøed zraky protivníkù, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš.“
Právì v tu chvíli do jejich domu vtrhli tøi pøíslušníci tajné policie a sdìlili
Viškymu, že ho pøišli zatknout. Pak se dali do prohledávání jeho domu.
Celá rodina dál beze slova pokraèovala v jídle.
Pøekvapení policajti se jich zeptali: „Jak to, že vás nepøešla chu
k jídlu?“
Višky jim odpovìdìl: „Zrovna jsme èetli slovo z Bible, které se právì
vaším pøíchodem naplnilo: Mùžeme si pochutnat na dobrém jídle v pøítomnosti našich nepøátel.“
„A to se nebojíte trápení, která na vás èekají?“
„Ne, ponìvadž nám Bùh øekl prostøednictvím žalmu, že ani v údolí
stínu smrti se nemám bát zlého. Jako stín psa nemùže kousnout, tak ani
stín smrti nemùže zabít.“
Višky byl odsouzen k dvaadvacetiletému vìzení. Celou jeho rodinu
deportovali na odlehlé místo, kde trpìla velikou nouzí.
Když nám Višky vyprávìl tento svùj pøíbìh, ještì dodal: „Židùm bylo
pøikázáno obìtovat Bohu beránka a pak ho sníst. Mìli ho upéci na ohni
i s hlavou, hnáty a všemi vnitønostmi (Exodus 12,9). Ne všechno z takové
peèenì bylo ovšem dobré. Celou hlavu museli Izraelci sníst s hoøkými
bylinami. Toto nás uèí, že musíme v životì pøijmout všechno, co pøichází
shùry, a již jsou to pøíjemné nebo nepøíjemné vìci.“
Višky pøi svém vyprávìní projevoval velkou chladnokrevnost a vnitøní
klid.
Jiný vìøící nám povìdìl o tom, jak se jednoho veèera ocitl v jednom
domì jako neèekaný host. Otec rodiny se pojednou zeptal svého sedmiletého syna, který pøes svùj útlý vìk všechny udivoval svou nevšední zna1
lostí Písma: „Vysvìtli nám, co znamenají slova apoštola Pavla, ‚pøijímejte
s láskou i ty, kteøí pøicházejí odjinud – tak nìkteøí, aniž to tušili, mìli za
hosty andìly.‘“
Chlapec odpovìdìl: „odpovím za nìkolik minut.“ Pak na chvíli opustil místnost. Když se vrátil, øekl: „pojïte za mnou a ukážu vám vysvìtlení
tohoto verše.“
Následovali ho do vedlejší místnosti, kde chlapec pro jejich neèekaného
hosta pøipravil lùžko. Skutek je vždy nejlepším vysvìtlením biblického
verše.
Charaktery takových lidí jako je Višky nebo onen chlapec jsou darem
shùry. Ty rozhodnì nerostou na zemi.
Dvojí moc shùry
Ale shùry mohou pøicházet i naprosto jiné vìci, než o jakých jsme pøed
chvíli hovoøili. Ježíš øekl Pilátovi, že se mu dostalo moci shùry, a to moc
zbièovat a dokonce nechat zabít Spasitele svìta.
„Shùry“ pøicházejí rozdílné zdroje moci. Nejen od Boha, ale rovnìž od
„nadzemských duchù zla“ (Efezským 6,12).
Jméno Boží by mìlo být posvìcováno. Nemìli bychom mu pøisuzovat
všechno, co pøichází shùry. Zatímco Bùh dává lásku, ïábel sesílá zlo.
Bùh obrací zlo v dobro. Dává nám uklidnìní v bouøích a moudrost pøestát zlé události, které tak zkrásní naše duše. Nicménì veškerá ohavnost
pochází od ïábla.
Právì jako jsou urèité mikroby, rostliny a zvíøata užiteèné a jiné èlovìku
škodí, je tomu i s vìcmi pøicházejícími shùry. Ježíš èasto uèil, že „Království Boží je jako“ vìci na zemi.
Snaha zachovat si tváø
V bývalém sovìtském bloku se vìci radikálnì zmìnily. Panuje zde svoboda projevu. Jenom v tìch zemích bývalého Sovìtského svazu, kde je
muslimský vliv pøíliš silný, je evangelizace zákonem zapovìzena.
Ale i v tìchto zemích stále ještì mnoho lidí demonstruje pod rudou
vlajkou a obrazy Lenina a Stalina, masových vrahù køesanù, ve snaze
vrátit komunismus nazpìt.
Další statisíce lidí se sice tìchto demonstrací neúèastní, ale chová k jejich názorùm sympatie.
Mnozí z tìch, kteøí si døíve stìžovali na komunistický útlak stejnì jako
ti, kteøí z komunismu profitovali, usilují, aby se tento režim vrátil ke své
plné moci.
Komunisté jsou mazaní a vìdí, jak toho využít ke svému vlastnímu
prospìchu, nebo znají dobøe mechanismus lidské mysli a její potøebu
vlastní hrdosti.
Na jednom takovém shromáždìní v Moskvì vykøikoval jistý jednonohý
muž: „Nyní prohlašují, že náš útok na Afghánistán byl špatný a zloèinný.
Jak to mùže být zloèin, když jsem pøi nìm pøišel o nohu?“
Pravé pokání není nikdy snadné. Obsahuje v sobì osobní pøiznání, že
2
si èlovìk jako blázen zvolil cestu høíchu. Ztrácíš v tu chvíli respekt ke své
vlastní inteligenci, která se vždy ráda vychloubá.
Lidé v Rusku a dalších zemích za komunismu nejen trpìli, ale pøinášeli
kvùli této ideologii i mnohé obìti.
Nejprve takto lidé jednali vìtšinou pod nátlakem. Ale pak došlo na
další trik høíšné lidské mysli. Když totiž nìkdo èiní zlé skutky ze strachu
nebo sobectví, nakonec èasem uvìøí, že ta pøíèina, která mu byla pùvodnì
proti jeho vùli vnucena, je vlastnì správná.
Pro zachování vlastní dùstojnosti odmítne èlovìk myšlenku, že je ve
skuteènosti zrádce. A nakonec lidé zaènou nenávidìt ty, které sami zradili.
V komunistických vìzeních jsem vidìl generály naší nìkdejší královské
armády, kteøí kdysi bojovali proti komunismu, jak volají „A žije komunistická strana!“ Na jejich tváøích bylo pøitom vidìt opravdové nadšení.
Nyní celým srdcem vìøili tomu, co ještì pøed nedávnem køièeli jen z nadìje, že za to budou omilostnìni.
Opravdové sebezkoumání pak nezøídka odhalí, že jsme podporovali
øadu vìcí nikoli na základì svého vlastního rozvažování a objektivní
rozvahy, ale protože jsme je pøijali za své takøka bezmyšlenkovitì nebo
dokonce z donucení. A nakonec se stydíme pøiznat, že jsme se zmýlili.
Aby mìl èlovìk zdravého ducha, musí si nepøetržitì klást otázku: jsem
opravdu veden nesobeckými dùvody a láskou k pravdì, když patøím
k urèitému duchovnímu proudu nebo se podílím na nìjaké konkrétní
sociální práci? Nebo jsou v pozadí toho nìjaké zlé síly, které mì v této
èinnosti ovládají. Není za mým jednáním nìjaký nátlak? Pokud jsem
zmìnil své stanovisko, bylo to skuteènì obrácení, anebo jen nìjak zastírám svou osobní zradu?
Veškeré své úsilí zamìøujeme k tomu, abychom do bývalých i souèasných komunistických zemí i do muslimského svìta pøinášeli svìtlo.
Snad by potom lidé, kteøí pøišli o nohu nebo svùj život zasvìtili službì
zlému systému, mohli pøestat køièet „hurá!“ na poèest masových vrahù
a pøiznat si, že to èiní jen ze své špatné snahy zachovat si hrdost.
Naši milovaní nepøátelé
Chováme lásku k muslimùm stejnì, jako milujeme všechny lidi. Vážíme
si jich také pro jejich víru v jednoho Boha i za úctu, kterou skrze svou svatou knihu korán chovají k Ježíši nebo ke starozákonním svìdkùm víry.
Vedle toho s nimi sdílíme jejich averzi k alkoholismu (alkohol oni odmítají úplnì), k prostituci nebo k nemorálním filmùm, které k nim pøicházejí
ze Západu a na které oni pohlížejí jako na západní kulturu.
V Alžíru jsme vidìli, jak pravovìrní muslimové plivou, když procházejí
kolem biografu, kde se promítají nemravné filmy pocházející ze zemí,
které oni považují za køesanské. V takovém pøípadì musíme jen sdílet
jejich náboženské pobouøení.
V našich vztazích se všemi lidmi máme na prvním místì na zøeteli to,
co nás spojuje, a nikoli záležitosti, které nás rozdìlují.
3
Dostalo se nám od Krista zjevení, kterému vìtšina z nich nevìøí, nebo
o nìm vùbec nic nevìdí. Ale toto zjevení nedržíme proti nim, jenom si
pøejeme, aby nás poslouchali stejnì tiše, jako jsme pøipraveni naslouchat my jim.
Všichni máme za to, že hledáme pravdu a posloucháme ji. Jenže fundamentalistiètí muslimové zabíjejí køesany na mnoha místech svìta a jsou
zemì, kde jejich nenávist pøerostla v genocidu. A v nìkterých muslimských
zemích tito radikálové zabíjejí dokonce i své umírnìné souvìrce.
V tomto zmatku nenávisti, která nemá logickou pøíèinu, se snažíme
zesilovat jemný hlas Kristùv: „Milujte se navzájem stejnì, jako jsem miloval já vás, a dal jsem za vás svùj život.“ Pøáli bychom si dìlat toho více, než
dìláme, ale naše zdroje jsou omezené.
Dìkujeme vám za vaši lásku modlitby i dary.
Váš
Richard Wurmbrand
[Richard Wurmbrand (1909–2001) – rumunský luterský faráø, který byl pro svou víru vìznìn ètrnáct let
v komunistickém žaláøi. Po odchodu na Západ založil se svou manželkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejímž cílem je pomáhat pronásledovaným køesanùm. Tento èlánek pochází
z amerického zpravodaje Hlasu muèedníkù z èervence 1992 – redakènì upraveno a zkráceno.]
PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKE V DNES
Severní Korea
„Nejsem ještì pøipraven zemøít… dosud ne“
„Chin“ cestoval celou noc. Pøed úsvitem pøekroèil øeku Tumen
a na druhém bøehu vstoupil do své vlasti, Severní Koreje. Vojáci,
kteøí hlídali oba bøehy, jeho kroky nezaslechli. A tak jim unikl
i jeden velmi nebezpeèný pøedmìt, který mìl Chin ukryt ve svém
plášti. Byl si dobøe vìdom toho, že kdyby jej u nìho pohranièníci
našli, zcela jistì by ho poprava neminula. Pøesto se Chin rozhodl
sebou tuto vìc vzít.
Po deseti dnech se Chin vrátil domù. Jeho manželka a dcera ho pøivítaly s oddechnutím a úlevou. Pokud by jejich sousedi pojali podezøení,
že tajnì odešel za hranice, oznámili by to zcela jistì úøadùm a Chin by
skonèil v pracovním táboøe, odkud by se již zøejmì nikdy nevrátil.
Chinova manželka vìdìla, jak nebezpeèný pøedmìt její manžel pøinesl
domù. Nemìla klid, dokud ho spoleènì neukryli. Ale ani jejich šestnáctiletá dcera nevìdìla, co otec domù pøinesl. Rodièe jí o tom neøekli ani
slovo. Bylo to tak lepší.
Když se venku snesla tma, zabalil Chin pøedmìt peèlivì do pytloviny
a zakopal jej na vhodném místì na jejich pozemku, kousek od domu.
Bylo to již poètvrté, co Chin podnikl tuto riskantní cestu a modlí se, aby
4
mu Bùh daroval ještì alespoò dva takové úspìšné
výlety.
Když Chin pohlédl na
èerstvì zaházenou jámu,
kam ukryl nebezpeèný
pøedmìt, prolétlo mu hlavou, že ani neví, kdy, anebo zda vùbec nìkdy, bude
mít odvahu tento pøedmìt
zase vykopat. Dobøe si
uvìdomoval, že když ho
bude používat, nebo kdyby jej nìkomu daroval, mohlo by to vést k naprosté zkáze jeho rodiny. To,
co ukrývá Chinùv pozemek, jsou výtisky nejnebezpeènìjší knihy v Severní Koreji – Bible.
Pokud ètete tuto knihu…“
Setkal jsem se s Chinem tentýž veèer, kdy plánoval pøekroèit èínskou
hranici a vrátit se do Severní Koreje. Tehdy již to byla ovšem jeho pátá
cesta. Chin a jeho známý, který ho tentokrát doprovázel, se rozhodli, že
zùstanou v Èínì o den déle, aby se mohli se mnou setkat.
Chin je ètyøicátník, který pùsobí velmi klidným dojmem. Podobnì jako
vìtšina Severokorejcù vyrùstal v pøesvìdèení, že køesanství je zlo a že
misionáøi zabíjejí lidi, aby získali jejich orgány. Byl rovnìž pøesvìdèen,
že Bible je plná špatností a nemá ji nikdy ani èíst, natož potom vlastnit
a že takové vìci si opravdu zasluhují vìzení.
Oficiální státní náboženství èi ideologie Severní Koreje se nazývá
èuèche. Jejím tvùrcem je zakladatel souèasného severokorejského režimu
Kim Ir-sen. Èuèche hlásá sebedùvìru a èlovìka prohlašuje za pána všeho.
Na druhé stranì tato ideologie prohlašuje své zakladatele Kim Ir-sena
a jeho syna Kim Èong-ila za božské krále a nutí Severokorejce, aby je
takto uctívali.
Èuèche provází dìti po celou jejich školní docházku. Je od nich
požadována naprostá oddanost této ideologii a jakákoli neposlušnost
v této záležitosti je nemilosrdnì trestána. Souèástí èuèche je uèení, že
každý obèan je povinen hlásit jakoukoli aktivitu, která je v rozporu se
státním zøízením. Dìti jsou ve škole navádìny, aby donášely na své pøíbuzné a sousedy a všechno podezøelé okamžitì hlásily.
Severokorejci nemají takøka vùbec žádnou svobodu. Ve snaze uniknout
vládní zlovùli pokoušejí se mnozí uprchnout ze zemì. V devadesátých
letech však zemi postihl katastrofální hladomor, kterému podlehly asi tøi
miliony lidí. Jelikož hlad u mnohých eliminoval strach, mnoho Severokorejcù se pøes nebezpeèí smrti pokusilo utéci do Èíny.
Jedním z nich byl i Chin, který v roce 1999 pøekroèil èínskou hranici
ve snaze nalézt nìjakou církev, protože se z doslechu dovìdìl, že tam
5
dávají severokorejským uprchlíkùm
jídlo. Když se Chin v jednom sboru
najedl a dostal také nìjakou potravu
pro svou rodinu, chtìl se zase co nejdøíve vrátit domù. Ale než k tomu
došlo, darovali mu èínští køesané také
korejskou Bibli. Chin se zprvu zdráhal tuto knihu èíst, protože mìl v sobì
zafixováno, že obsahuje zlé uèení. Ale
pastor Bae, který mu Bibli daroval, Chinovi øekl: „Pokud tu knihu budeš èíst,
nalezneš pravdu.“
„Nejprve jsem byl celý nesvùj,“ vzpomíná Chin. „Jak jsem však èetl dál
a dál, pochopil jsem, že Bible je naplnìna dobrem. Nechápal jsem, proè je
Nech malé dìti pøicházejí ke Kim Ir-se- tato kniha v Severní Koreji zakázána.
novi. Severokorejci jsou nuceni uctívat
Uvìøil jsem tomu, co jsem èetl a vydal
svého vùdce jak boha.
jsem svùj život Kristu.“
Spolu s nalezenou vírou si Chin pøinesl do Severní Koreje celkem šest
Biblí. Když o své víøe povìdìl manželce, zaèala i ona èíst Bibli. Chin ji
ale varoval, že pokud by policie k nim neèekanì vtrhla, mohla by všech
šest Biblí znièit.
Jeden z Chinových sousedù, jeho døívìjší pøítel, na policii oznámil, že se
Chin vrátil z Èíny a pøivezl sebou Bible. Policie China okamžitì zatkla a zaèala ho vyslýchat. Dvacet devìt dní ho policisté tloukli a snažili se ho pøinutit, aby jim øekl, kde Bible ukryl. V obavì o svùj život Chin pøi výslechu
opakovanì tvrdil, že Bible sám spálil, protože vìdìl, že jde o zakázanou
knihu a že byl v Èínì pøinucen, aby Bible do Severní Koreje odnesl.
Policisté jeho dùm dùkladnì prohledali, ale Bible se jim nalézt nepodaøilo. Chinova manželka je totiž sama spálila, takže Chin ve skuteènosti
mluvil pøi výslechu pravdu.
Nakonec jako zázrakem nebyl Chin uvìznìn, ale vrátil se ke své manželce. Zanedlouho se vzpamatoval z útrap, které prodìlal ve vyšetøovací
vazbì. A stále více musel pøemýšlet o Biblích, které byly nenávratnì znièeny. Nakonec zaèal uvažovat znovu o zakázané a životu nebezpeèné
cestì do Èíny.
Návrat do Èíny znamenal další noèní pøechod pøes pøísnì støeženou
hranici. Ale co z toho vzejde? Bude ochoten riskovat zadržení s Biblemi,
když už má za sebou podobnou událost. Takové zatèení by byla jistá smrt.
Chin i jeho žena nevìdìli, co dìlat. Ani jeden z nich nechtìl, aby jejich
dcera vyrùstala bez otce. Ale po dvouletém rozvažování se Chin rozhodl
cestu znovu podniknout.
Když se dostal šastnì do Èíny, vyprávìl pastoru Bae o svém zatèení
i o spálení všech Biblí. Potom pastora pokornì požádal, zda by mu nedal
ještì jednu Bibli, kterou by mohl sebou vzít do Severní Koreje.
6
O rok pozdìji se Chin
vrátil do Èíny znovu a požádal pastora Bae o další
Bibli. Pouze jedinou. Tentokrát ale slíbil, že se zase
vrátí a pak sebou vezme
Biblí více.
„A jak jsem tehdy sedìl
s Chinem a hovoøil o jeho
životní cestách, Chin se
najednou usmál a øekl mi:
„Dnes v noci sebou vezmu
do Severní Koreje již pátou
Bibli. A pøíští rok již budu
mít zase všech šest Biblí, Pastor Bae (nalevo) ukazuje svému spolupracovníku severokorejské pohranièníky, kteøí hlídkují za
o které jsem pøišel.“
hranièní øekou. Vojáci se skrývají za stromy.
Zeptal jsem se China,
co vlastnì hodlá s tìmi
Biblemi dìlat. Je už pøipraven dát je dalším lidem? Po dlouhé odmlce,
Chin se na mì smutnì podíval a øekl: „Ještì nejsem pøipraven zemøít…
dosud ne.“
Chinùv neèekaný druh
Vedle China sedìl na pohovce jakýsi mladík. Budu o nìm hovoøit jako
o veliteli Yongovi. Velitel Yong je èerstvì obrácený køesan, ale souèasnì
i aktivní èinovník severokorejské komunistické strany. Svou víru samozøejmì chová v naprostém utajení. Dokonce ani Yongova manželka nic
netuší o pøesvìdèení svého manžela. Yong mì prosil: „Neuvádìjte o mnì
vùbec žádné podrobnosti. Pokud by komunistická strany zjistila, že jsem
køesan, èeká mì okamžitá smrt.“
Velitel Yong byl sám svìdkem, jak skonèily celé rodiny ve vìzení, když
se zjistilo, že jen jediný èlen domácnosti je køesan.
„Partner usvìdèeného køesana se mùže vyhnout vìzení jedinì tehdy,
když prohlásí, že je nevìøící a okamžitì souhlasí s rozvodem. Pokud
odmítnou, spoutají je a odvleèou do pracovního tábora.
Velitel Yong dostal od svých nadøízených rozkaz, aby pátral po Biblích. V jednom policejním naøízení stálo: „Chytili jsme pìtadvacetiletou
osobu, která se vracela z nelegálního pobytu v Èínì a nesla si odsud Bibli.
To je èastým jevem. Mìjte to stále na pamìti! A ve vaší oblasti k nièemu
takovému nedochází!“
„Osoba, která je pøistižena, že má u sebe Bibli, prostì zmizí,“ prohlašuje velitel Yong. „Je-li nìkdo zatèen z takového dùvodu, je považován
za politického vìznì a ti vìtšinou skonèí na popravišti. Soudní pøelíèení
s takovými lidmi nejsou veøejná a nejsou o nich podávány ani žádné
informace. Tito lidé prostì zmizí.“ Pøi výcviku velitele Yonga uèili, že
víra v Boha paralyzuje revoluèní uvìdomìní a tvoøivost lidí.“
7
Velitel Yong také vznesl zvláštní modlitební prosbu: „Prosím, modlete
se za mì, abych mohl pokraèovat ve studiu Bible. Musím všechno udržovat v tajnosti. Moje víra byla tímto setkáním posilnìna. Vìøím, že to, co
jsem se již z Bible dozvìdìl, je pravda. Tohle pøesvìdèení je v mé mysli
již nezvratné. Prosím, modlete se za mì.
Zvláštní prohøešek
Severokorejští køesané èasto utíkají do Èíny, aby zde studovali Bibli.
Navštìvují v Èínì podzemní biblické školy a mnozí se rozhodnou propašovat Bible nebo další køesanskou literaturu do Severní Koreje.
Pokud jsou Severokorejci chyceni èínskou policií, èeká je deportace
zpátky do jejich vlasti. Repatriovaní Severokorejci pak vìtšinou konèí ve
vìzení, kde je èeká muèení nebo dokonce smrt. Tìm, kteøí mají peníze,
se nìkdy podaøí podplatit policisty, aby jim byl trest snížen na tøi mìsíce
v pracovním táboøe nebo dokonce aby byli propuštìni. Pokud se však
dezertéøi dopustili „zvláštního prohøešku“ (což je fráze používaná pro
køesanské aktivity), musí se pøipravit na ty nejhorší tresty.
Jedna žena, která byla deportována ze Severní Koreje, se dopustila
„zvláštního prohøešku“ tím, že mìla na krku køížek. Zatímco ostatní uteèenci, kteøí s ní byli na hranicích zadrženi, dostali jako trest tøímìsíèní
vìzení, skonèila tato žena v pracovním táboøe a nikdo již o ní neslyšel.
Nedávno èínská vláda deportovala do Severní Koreje skupinu ètyøiceti
lidí. Pøi jejich pøedání sdìlila èínská strana severokorejským úøadùm, že
tito lidé byli chyceni na tajném církevním shromáždìní. Severokorejské
úøady uhodily na tìchto ètyøicet lidí, aby se pøiznali, zda se stali køesany.
Byl mezi nimi i vysoký mladík, který se toužil stát basketbalovým hráèem. V Èínì se mu duchovnì vìnovala jistá køesanská žena, se kterou
jsem se osobnì setkal. Ta mi se slzami v oèích vypravovala jeho pøíbìh.
Tento mladík spoleènì se svými tøemi dalšími kamarády, kteøí toužili hrát
závodnì basketbal, vyznali, že jsou køesané a odmítli tak svou víru zapøít. Tato èínská misionáøka byla sice šastná, že tito mladí lidé prokázali tak silnou víru, souèasnì však truchlí nad jejich údìlem, nebo všichni ti, kteøí se z oné ètyøicetièlenné skupinu pøiznali ke své víøe, byli ještì
téhož dne zastøeleni.
Jiným pøíkladem muèednictví severokorejských køesanù je pøípad
otce a dcery, kteøí byli pøistiženi, když poøádali malé modlitební setkání
v poètu celkem osmi osob. Všichni byli zatèeni a veøejnì upáleni. Když
jsem se ptal ženy, která mi o tom vyprávìla, na jména tìchto muèedníkù,
vydìšenì vykøikla: „Ta vám øíci nemohu, mají pøece pøíbuzné, kteøí žijí
v Severní Koreji.“
Je pro obyvatele Západu obtížné pochopit, že je køesanství v Severní
Koreji natolik nebezpeèné, že nelze vyslovit ani jména køesanù, kteøí
tam byli pro svou víru zavraždìni. Vìtšina svìta o tom takøka neví ani
si realitu tohoto pronásledování nedokáže pøedstavit. Navzdory tìmto
hrùzám pøichází v Severní Koreji stále více lidí ke Kristu.
8
Nový zpùsob pašování
Hlas muèedníkù používá rùzné prostøedky, aby v Severní Koreji i za
takových okolností šíøil Boží slovo. Samozøejmì nìkteré z tìchto metod
nemùže popisovat, mùžeme však popisovat výsledky naší snahy. Pastor
Bae, který již pøivedl mnoho Severokorejcù k víøe v Krista, zná prostý
nicménì efektivní zpùsob, jak pašovat slova Písma do této zemì. Tímto
zpùsobem je zapamatování si biblického textu.
Severokorejští køesané, kteøí v Èínì studují Písmo u pastora Bae, se
snaží nauèit co nejvíce biblických pasáží nazpamì. Touto cestou je Boží
slovo do Severní Koreje pašováno na tom nejbezpeènìjším místì – v srdcích lidí. Taktéž severokorejští køesané, kteøí se pøece jen odváží propašovat tištìnou Bibli do své zemì, se takto uèí biblický text nazpamì.
Když totiž poøádají tajné
shromáždìní, mohou na
nìm citovat Bibli bez nebezpeèí, že by policisté
pøi pøípadné razii u nich
tištìnou Bibli našli. Ovšem
i v tomto pøípadì jsou pøistižení køesané v nebezpeèí, že budou zatèeni
nebo i popraveni.
„Nyní opisuji Janovo
evangelium,“ prohlašuje
velitel Yong a ukazuje mi
svùj zápisník. „Je to lepší
než pouhé ètení. Pomáhá Stránka z Janova evangelia, kterou si velitel Yong
mi to lépe porozumìt textu ruènì opisoval bìhem svého èínského pobytu u pasa snáze si ho zapamatuji.“
tora Bae.
Jestliže zrno pšenice…
Ježíš svým uèedníkùm a tìm, kteøí se kolem nìho shromažïovali,
øekl: „Jestliže pšenièné zrno nepadne do zemì a nezemøe, zùstane samo.
Zemøe-li však, vydá hojný užitek“ (Jan 12,24).
Musel jsem pøemýšlet o tomto verši poté, co jsem vyslechl svìdectví
China i velitele Yonga v onen veèer pøed jejich návratem do Severní Koreje.
V pùl tøetí ráno mìli pøekroèit hranièní øeku a pokusit se proklouznout
pohranièníkùm, kteøí støežili hranici v hustì vybudovaných bunkrech.
Budou-li chyceni, hrozí Chinovi tøi až pìt let vìzení. Pokud u nìho objeví
Bibli, bude veøejnì popraven anebo prostì navždy zmizí. Velitele Yonga
by jako èinovníka komunistické strany èekala jistá smrt.
Od našeho setkání uplynuly již dva mìsíce. Zda se obìma mužùm
podaøilo vrátit šastnì domù, jsem se dosud nedozvìdìl. Pokud ano, vím,
že Chin doma na zahradì opìt zakopal další skrytý poklad, který snad
jednoho dne vydá své ovoce.
Snad se nìkteøí domnívají, že Chinovi schází potøebná odvaha, když
9
není ochoten Bible bezprostøednì rozdat. S tím
bych však osobnì nemohl
nikdy souhlasit. Chin je
jedním z nejodvážnìjších
køesanù, které jsem kdy
potkal. On to také byl,
kdo pøesvìdèil komunistického èinovníka velitele
Yonga, aby s ním pøekroèil hranièní øeku a setkal
se v Èínì s pastorem Baem.
Z Boží milosti pak pastor
Bae pomohl Yongovi naAutor èlánku a jeho spolupracovník se modlí s Chilézt Krista.
Svìdectví shromáždìná nem (vlevo dole) a velitelem Yongem (vpravo dole)
jen nìkolik chvil pøedtím, než se oba køesané vydali
køesanskými aktivisty na- do noci, aby se pokusili pøekroèit severokorejskou
znaèují, že Severokorejci, hranici.
kteøí se rozhodli evangelizovat druhé, mají pøed sebou v prùmìru asi tøi mìsíce života. Chin si dobøe
uvìdomuje, že veøejnì se pøiznat ke své víøe znamená zemøít. Stejnì dobøe
ví, že smrt riskuje i tím, když by se úøady dozvìdìly, že nìkomu daroval
Bibli. Za takového mimoøádného nebezpeèí i kvùli neblahé zkušenosti,
že již byl jednou zrazen, se Chin ještì necítí unést všechny následky. Zatím Bible zùstávají zakopány, nikoli však zapomenuty. Jakmile bude Chin
pøipraven, vykope Bible, pøedá je druhým a øekne jim to, co kdysi sám
uslyšel: „Když budete tuto knihu èíst, naleznete pravdu.
Èinnost Hlasu muèedníkù
Navzdory uzavøeným hranicím se naše misie snaží pøinášet obyvatelùm
tohoto nejnesvobodnìjšího národa na zemi zvìst evangelia.
Díky darùm našich ètenáøù jsme vyvinuli projekty, jejichž cílem je sdílet s tamními obyvateli poselství Božího slova. K tìmto projektùm patøí
evangelizace pomocí balónù i obstarávání potravin a Biblí. Jedním z nejosvìdèenìjších zpùsobù je podpora vytváøení jednotlivých kontaktù mezi
køesany v Èínì a køesany v Severní Koreji. Zajišujeme finanènì ilegální
pobyt severokorejských køesanù v Èínì i podzemní biblické kurzy, které
se zamìøují na vznik nových spoleèenství uvnitø Severní Koreje. Hlas
muèedníkù dále díky darùm svých podporovatelù financuje evangelizaèní
rozhlasové vysílání. Nedávno bylo napøíklad dohotoveno ètení Nového
Zákona v severokorejském dialektu, které je na území Severní Koreje vysíláno na krátkovlnné frekvenci. Tímto zpùsobem mùžeme spoleènì posilovat odvážné severokorejské køesany, kteøí riskují své životy, aby svým
bližním pøinesli evangelium. (Naše èeská poboèka pøispìla jen v minulém
roce na projekty týkající se Severní Koreje èástkou 17 000 dolarù.)
Steven Lear, Hlas muèedníkù, USA, bøezen 2010
10
ÚVAHA TOMA WHITA
Vezmi svùj køíž
Zaèátkem tohoto roku jsme mìli s manželkou
pøíležitost hovoøit se skupinou íránských køesanù. Tito
mladí lidé, kteøí opustili islám a uvìøili v Krista, sedìli
spoleènì na koberci v družném hovoru. Jakmile jsme
vstoupili, srdeènì nás pøivítali. Když jsme je pak vidìli
pøi zpìvu a modlitbách, pùsobili radostným dojmem
a projevovali velký zájem jeden o druhého.
Bìhem našeho setkání probíhaly v íránských mìstech demonstrace
proti tvrdým zákonùm a nedostatku svobody v této zemi. Na ulicích
tekla krev. Byl jsem toho svìdkem již døíve, v devadesátých letech. Vzpomínám si, jak jsem tehdy v Teheránu vidìl policisty umývat zakrvavené
chodníky.
Od té doby uplynulo více jak deset let a tito mladí køesané, kteøí se scházejí po bytech, žijí stále v této zemi, nadále zmítané politickými, sociálními
i duchovními vášnìmi. Velmi mì zajímalo, co ve svých životech považují
za nejobtížnìjší, èím jsou motivováni nebo poznamenáváni.
Když tito køesané skonèili se zpìvem, položili jsme jim s Ofélií nìkolik
otázek. Zeptal jsem se: „Co pro vás znamená zvítìzit? Myslím tím zvítìzit
v životì, co je vítìzstvím?“ Vidìl jsem pøedtím po ulicích tolik bezprizorních mladých lidí.
V tu chvíli se všichni pøítomní rozzáøili úsmìvem a doslova najednou
vyhrkli jediné slovo – „SPASENÍ!“.
Pohlédli jsme s manželkou na sebe a naše tváøe se rozzáøily také.
Všichni jsme se dali do srdeèného smíchu.
Tøebaže jsou v Íránu konvertité èasto biti, znásilòováni a vìznìni,
pøesto se tito vìøící snaží vydávat svým rodinám a pøíbuzným svìdectví
o Božím království a vysvobození z tohoto zlého vìku a o spáse v Ježíši
Kristu. Uvìdomují si dobøe, že promìna jejich pozoruhodného národa
je možná pouze tehdy, když se oni i jejich rodiny a pøátelé promìní skrze
víru v Ježíše Krista. Takových skupinek mladých køesanù vzniká nyní
v Íránu spousta. Když jsme se jich ptali na obtíže a pøekážky, se kterými
se musejí potýkat, jedna mladá žena odpovìdìla: „Když na mì plivou,
považuji to za køest, kterým musím z Boží vùle projít.“
Pøipomnìlo mi to nìkterá biblická místa – køest do Ježíšovy smrti,
zemøít pro tento svìt, naše patøení k vìcem neviditelným a vìèným,
oslavený život v Kristu…
Spoleèný èas strávený s tìmito vìøícími nás obèerstvil, nebo hovoøí
a jednají, jako by již žili vìèný život. Pokud mohou být tak naplnìni radostí
pøi všech tìch obtížích, které jim život v Íránu pøináší, a nenechávají se
strhnout do bázlivosti a bezradnosti, na co pak si já mohu vlastnì naøíkat?
Mám snad nìjaké „shùry dané právo“ nebýt nièím rušen, když opravdovì
11
následuji Krista? Mìl bych odmítnout svùj osobní køíž, svou osobní obì,
svoji veøejnou nebo soukromou nesnáz pro Boží království? Jeden íránský pastor, který kvùli svìdectví o Ježíši Kristu mnoho vytrpìl, mi øekl:
„Úspìch bez protivenství je otravný.“
Politické nepokoje v Íránu mi pøipomnìly Velikonoce 1963, kdy jsem
byl na støední škole v jednom mìstì ležícím v poušti západního Texasu.
Martin Luther King Jr. tehdy objíždìl zemi se svým plamenným programem za lidská práva. Nìkteøí z nás nemìli dr. Kinga v oblibì. Na základì
informací z novin jsme ho považovali za extrémistu a ve své nevìdomosti
jsme ho odsuzovali. V té dobì sedìl dr. King ve vìzení v Birminghamu
v Alabamì. Odtud napsal výmluvný dopis o extrémistech, ve kterém
citoval apoštola Pavla, Martina Luthera a další. Zde je výòatek z tohoto
dopisu:
A tak otázka není, zda budeme extrémisty, nýbrž jakého druhu budeme
extremisty. Budeme extrémisty pro nenávist, anebo pro lásku?… Kdykoli
pøišli první køesané do nìjakého mìsta, tamní mocipáni se cítili ohroženi
a okamžitì se snažili køesany usvìdèit, že jsou „rušitelé pokoje“ a cizí
agitátoøi. Jenže køesané i nadále dosvìdèovali, že jsou „sborem nebes“
a jsou povoláni poslouchat více Boha než lidi. Nepatrní co do poètu, byli
velcí v odevzdání se Bohu. Jejich opojení Bohem bylo silnìjší než jakékoli
zastrašování. („Dopis z Birminghamského vìzení“, 16. dubna 1963).
Tento následovník, který každodennì bral na sebe poslušnì svùj køíž,
považoval „extrémní lásku“ za normální køesanství. Je prosté aplikovat
lásku Kristovu ve všech situacích, a to vèetnì tìch extrémních.
U Lukáše 10,20 pøipomíná Ježíš svým uèedníkùm, že hlavním dùvodem
jejich radosti by mìlo být jejich spasení to, že jejich jména jsou zapsána
v Knize života. Ježíš vìdìl, že všichni z nich, vyjma Jana, mají zemøít
muèednickou smrtí. Vìdìl, že to jediné, co je bude za všech okolností
podpírat, je jejich opravdová víra v nìho jako Božího Beránka, jehož obì
je tou jedinou jistotou pro vstup do nebe.
Nejsme dobøí lidé, kteøí se stali Ježíšovou obìtí ještì lepšími, aniž je
Ježíš nìkdo, koho hledáme jen kvùli nápravì spoleènosti. On je naše
spása. Budete-li každodennì brát svùj køíž, bude vaše vyznávání Krista
otevírat dveøe do vìènosti tìm, kteøí jsou kolem vás.
Hlas muèedníkù, USA, duben 2010
RODINY KŘESŤANSK ÝCH MUČEDNÍKŮ
Modlitba spravedlivého v Kolumbii
Sor Leidy Henao a její tchynì se jednoho srpnového dne pøed osmi
lety sešly podle svého zvyku ke støedeèní modlitbì. Coby èlenky jednoho
sboru v kolumbijském Puerto Rico se obì ženy hlásily k hnutí, které si
dalo název Polední smlouva. Každé poledne ustanou èlenové této orga12
nizace v práci, aby se ztišili k modlitbì za promìnu své zemì, za její vládu
i za promìnu ozbrojených povstaleckých guerill. Sbor, ke kterému obì
ženy patøily, se nacházel na území „rudé zóny“, které je považováno za
baštu hlavní násilné povstalecké skupiny, která si øíká Revoluèní ozbrojené síly Kolumbie (FARC).
Onoho inkriminovaného 4. srpna 2002 si velitelé FARC vyžádali, aby
se s nimi sešel tchán Leidy, který byl souèasnì pastorem sboru. K této
schùzce také následnì došlo. Pokud by totiž pastor setkání odmítl, mohli
by povstalci sbor násilnì uzavøít a pastora dokonce zabít. Na schùzku se
dostavil nejen tchán Leidy, ale rovnìž její manžel, tedy pastorùv syn.
Ve ètvrt na jednu, právì v dobì, kdy obì ženy konèily svou polední
modlitbu, uslyšely støelbu. Za nìkolik málo minut pøišel do jejich domu
policejní úøedník, který jim oznámil, že oba muži, tchán i jeho syn, byli
povstaleckými vojáky zastøeleni.
Marxistickou ideologií ovlivnìné guerilly FARC vidí v køesanech
pøekážku k dosažení svého cíle, kterým je odtržení se od kolumbijské
legální vlády. Køesané se k jejich teroristické organizaci nepøipojují a stejnì tak se neúèastní ani obchodování s drogami, které povstalcùm pøináší
potøebné finanèní prostøedky na boj s vládním vojskem.
„Existují místa, která jako církev nemùžeme vùbec navštívit, protože
je zde kázání zcela zapovìzené,“ øíká Leidy. „Guerilly hlásají, že evangelium lidem vymývá mozek.“
O sedm let pozdìji se Leidy ocitla tváøí v tváø veliteli, který pøikázal zastøelit jejího manžela. Tento èlovìk náhodnì pøišel na úøad, kde Leidy pracovala, ovšem vdovu osobnì neznal. Takových rozkazù k zastøelení lidí
vydal pøíliš mnoho, než aby si mohl pamatovat všechny pøípady.
Leidy žije v dùvìøe, že
ve všem je nìjaký Boží
zámìr. „Mám jedno velice
zamilované úsloví. To øíká,
že ‚Bùh a já znamená vždy
vìtšinu‘, to je pravda. Mohu
se cítit velmi opuštìnì, ale
i tak vím, že On je se mnou.
My sami se chováme jako
zbabìlci, nebo jsme slabí,
ale Bùh nám dává sílu,
zmocnìní i prostøedky,“
prohlašuje Leidy.
Leidy také prosí všechny køesany ve svobodném svìtì, aby se s ní spo- Leida se zúèastnila vzpomínkového setkání na jejího
jili v modlitbì za promìnu manžela a tchána, které se uskuteènilo z popudu
a z prostøedkù Hlasu muèedníkù. Taková setkání
Kolumbie. „Naše zemì pomáhají pozùstalým køesanùm odpustit lidem, kteøí
potøebuje ze všeho nejví- jim zabili jejich nejbližší. Leida pokraèuje v modlitce promìnu, a to se týká bách za promìnu své zemì.
13
úplnì všech lidí. Lidé potøebují Boha. Jsou obtíženi
hnìvem a bolestí a v takovém stavu nikdy nedojdou
pokoje. A tak se za nì modlím.“
Hlas muèedníkù podporuje rodiny køesanských muèedníkù, mezi
nìž patøí i rodina Leidy.
Naše misie rovnìž finanènì podporuje opravy znièených kostelù a modliteHlas muèedníkù získal u pøíslušných vládních úøadù
ben, opatøuje køesanùm, oficiální povolení k vytvoøení strategické sítì rozhlakteøí kážou evangelium sových vysílaèù. Nìkteré z nich jsou, jako tento na
v nepøátelských oblastech obrázku, ukryty v džungli.
Bible, literaturu a další nutné pomùcky a nástroje.
Jeden ze zásadních zpùsobù, kterým lze oslovit obyvatele malých vesnic
uprostøed rudé zóny je køesanské rozhlasové vysílání. Hlas muèedníkù
v této oblasti finanènì zabezpeèuje a spravuje sí strategicky umístìných
vysílaèù. Jednotlivé souèásti jsou dopravovány na vrcholky hor a kopcù
nákladními automobily, muly nebo je nesou prostì lidé na zádech. Na
místì jsou pak z nich sestavovány vysílací aparatury.
Tyto vysílaèe umožòují, aby se køesanské vysílání dostalo k izolovaným komunitám, které sídlí v oblastech kontrolovaných povstaleckými
guerillami. Obèas pro tyto vesnièany znamená takové vysílání jediné spojení s vnìjším svìtem. Èasto ho musí poslouchat tajnì. Ale radiové vlny
nepøicházejí jen k vesnièanùm, dostávají se i k povstaleckým vojákùm,
kteøí se ukrývají v džungli. Rozhlasové stanice èasto dostávají telefonáty
povstalcù, kteøí byli vysíláním osloveni a touží pøijmout Krista.
Pìt muèedníkù na Filipínách
Bìhem ledna a února tohoto roku bylo na filipínském ostrovì Mindanao zabito celkem pìt køesanù. Tøi lidé pøišli o život pøi útoku na jednu
hospodáøskou usedlost, pøi dalším incidentu byla ve svém domì zabita
matka s dcerou. Za zabitím všech pìti køesanù stojí radikální muslimové,
kteøí na nì zaútoèili kvùli jejich køesanské víøe.
13. ledna 2010 zaútoèila patnáctièlenná skupina po zuby ozbrojených muslimských radikálù na dvì hospodáøské usedlosti v dobì, kdy
obì rodiny již spaly. Kolem desáté veèer zahájili útoèníci palbu na dùm
manželù Lynethy a Rodolfa. Lyneth chtìla bìžet do sousedního domu
pro pomoc, ale útoèníci ji pronásledovali a zastøelili jak ji, tak i jejich
køesanského souseda Hectora a jistého Norberta, vìøícího, který v sou14
sedním domì rovnìž bydlel. Zranìn byl
i manžel Lyneth, ale jeho zranìní nebylo
naštìstí smrtelné.
Radikální muslimové v této oblasti
doufají, že se jim takovými útoky
podaøí vypudit køesany ze své Autonomní oblasti muslimského Mindanao
(AOMM). Je za tím i snaha získat jejich
usedlosti, dobytek a pùdu.
Pouhý mìsíc po tomto útoku pøelezla
na území AOMM (v provincii Maguindanao) skupina muslimských radikálù
zídku ohranièující dùm faráøky Juliet
Catalanové. Útoèníci následnì ubili
maèetami k smrti Julietu a její dvanácti- Náš filipínský kontaktní pracovník
letou dceru Cheyenne. Tìlo zavraždìné se modlí s truchlícími èleny rodiny
faráøky Juliet, kterou i s její dvanácfaráøky bylo nalezeno na dvorku jejího tiletou dcerou zavraždili muslimští
domu. Zøejmì se ještì snažila utéci pøed radikálové.
útoèníky do kaple, která se nachází na
koci jejího pozemku.
Pracovník Hlasu muèedníkù navštívil rodiny obìtí tìchto dvou útokù
bezprostøednì po zmínìných incidentech, aby je duchovnì povzbudil a pøedal jim jednorázovou pomoc ve výši 5000 dolarù. Zùstáváme
s tìmito køesany i nadále v kontaktu, abychom jim pomohli v jakékoli
následné svízeli a nouzi. Obì rodiny byly touto pomocí potìšeny. V této
pøevážnì muslimské oblasti Hlas muèedníkù podporuje domorodé evangelisty, pomáhá po celém území rozptýleným køesanùm, kterým opatøuje lékaøskou péèi, køesanskou literaturu apod.
Hlas muèedníkù, USA, kvìten 2010
ZPR ÁV Y ZE SVĚTA
IRÁK
Bombový útok vážnì zranil
køesanské studenty
Po bombovém útoku, ke kterému došlo 2. kvìtna v okrajové èásti Mosulu, muselo být hospitalizováno nejménì padesát
iráckých køesanských studentù. Pøi útoku
byla zabita nejménì jedna osoba a zhruba
tisícovka studentù se bojí dokonèit zbytek
semestru. Pøi tomto útoku na tøi autobusy
plné køesanských studentù, kteøí konali
svou obvyklou cestu na univerzitu v Mosu-
lu, bylo zranìno okolo 160 lidí. Konvoj autobusù pøivážející køesanské studenty z vesnic ležících na východ od Mosulu pøitom
doprovázely dva irácké armádní vozy.
„Jde zatím o nejhorší útok, jelikož se netýkal jednoho auta nýbrž celého konvoje, a navíc k nìmu došlo v oblasti, která je úzkostlivì støežena armádou,“ prohlásil mosulský
syrský katolický biskup Georges Casmoussa. K výbuchùm došlo východnì od Mosulu mezi dvìma kontrolními stanovišti. Když
se konvoj blížil k druhému kontrolnímu sta15
novišti v oblasti Kokjaly, vybuchla bomba,
nastražená podél cesty, a po ní následovala
detonace nálože umístìné v autì. Toto kontrolní stanovištì bylo støeženo americkými, iráckými a irácko-kurdskými vojáky. Pøi
útoku byl zabit majitel nedalekého autoservisu Radeef Hashim Mahrook, který podle
zdrojù bìžel studentùm na pomoc. Pozdìji
probìhly zprávy, které naznaèují, že za útokem stojí muslimští extrémisté ve svém úsilí používat proti køesanùm stále sofistikovanìjší metody teroru. Pøed tímto útokem
se neobjevilo žádné varování.
Podle zprávy agentury Compass Direct,
5. kvìtna 2010
NIGÉRIE
Zabití dvou køesanských novináøù
Vraždìní køesanù v nigerijském mìstì
Jos ve federálním státì Plateau nadále pokraèuje. Ve dvou posledních pøípadech
pøišlo o život celkem sedm lidí, z toho dva
køesanští novináøi. Za útoky pak stojí podle tamních zdrojù gangy muslimského dorostu. Nathan S. Dabak, pomocný editor
církevních novin The Light Bearer, které vydává nigerijské denominace Church
of Christ in Nigeria (COCIN) a jeho ko-
lega reportér Sunday Gynag Bwede byli
v sobotu 24. dubna ubodáni spoleènì s neidentifikovaným motocyklistou ve ètvrti
Gado-Bako nigerijského mìsta Jos. „Tito
církevní pøedstavitelé byli chladnokrevnì zavraždìni muslimským gangem mladistvých z kmene Hausa,“ prohlašuje pro
agenturu Compass Direct, rev. Pandang
Yamsat, president COCIN. Je to nepochybné, jelikož použili mobilní telefony zavraždìných novináøù a sami se chvástají, že je
zabili.“ Tito mladí muslimové bez zaváhání
odpovìdìli v telefonickém rozhovoru, který na èísla zavraždìných novináøù uèinil
jeden z jejich pøátel. Neznámý hlas uvedl:
„Zabili jsme je všechny – jen si nìco zkuste!“ Tentýž den pøišli v témže mìstì o život
další ètyøi køesané v okrsku Dutse. Tento
incident vznikl jako odvetná akce, když se
nalezla mrtvola jistého muslimského mladíka, který byl pøedtím prohlášen za nezvìstného. Jména zabitých køesanù nebyla uveøejnìna. Tøi z nich mìli být ubodáni
pøi výtržnostech demonstrujících muslimských mladíkù.
Podle zprávy agentury Compass Direct,
27. dubna 2010
INFORMACE Z ČESKÉ REDAKCE
HOSPODAØENÍ ZA ROK 2009
Milí bratøi a sestry, dìkujeme opìt všem, kteøí naši práci podporují, a již modlitebnì
nebo finanènì. V tomto letošním druhém èísle našeho bulletinu vás chceme jako v minulých letech informovat o našem hospodaøení v uplynulém roce. Pøijaté dary èinily celkem – 1 414 757 Kè. Úroky z bìžného úètu – 4 918 Kè. Výdaje byly následující: humanitární
dary – 927 784 Kè (Nigérie, Severní Korea, Èína, Eritrea, Pákistán, Bangladéš, Srí Lanka,
Alžírsko, Vietnam, Súdán, Sierra Leone, Egypt, Kolumbie, Rumunsko, Ukrajina, Moldávie, Mauretánie.) Náklady na bulletin (tisk, sazba, poštovné) – 235 832 Kè. Nákup publikací (Stefanos) – 52 700 Kè. Kanceláøské potøeby a ostatní výdaje – 25 206 Kè. Bankovní
poplatky – 18 187 Kè. Danì – 39 025 Kè. Finanèní audit – 9 000 Kè. Cestovné – 28 740 Kè.
Mzdové náklady na jednoho pracovníka (úøednì schválená minimální mzda pro daný typ
práce) – 149 292 Kè. Zdrav. a soc. pojištìní – 44 943 Kè. Úèetní zùstatek k 31. 12. 2009
èinil 524 009 Kè. (Vysoký zùstatek byl jako i pøedchozích letech zapøíèinìn pøedevším
znaènými dary, které jsme pøijali na konci prosince.)
16
BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ
Køesanské dokonání
O jeho odchodu, který mìl dokonat v Jeruzalémì. (Lukáš 9,31)
Nepøátelé Kristovi rozšiøují lži o tajné dohodì církve s nacismem.
Zámìrnì ale zamlèují skuteènost, že Hitler nechal zavraždit ètyøi tisíce
katolických knìží a další tisíce jich uvìznil. Poèet protestantských duchovních, které potkal tentýž údìl, není pøesnì znám. Nebyli to ale jen knìží,
ale také desetitisíce laikù, kteøí v této dobì obìtovali svùj život pro Krista.
A jako je tomu vždy, mìla církev i tehdy své Jidáše; jenže církev representují její svìtci.
14. srpna 1943 byl nacisty popraven knìz Jacob Gapp. Tìsnì pøed
smrtí napsal: „Tento den považuji za nejnádhernìjší ve svém životì…
Samozøejmì jsem prošel množstvím obtížných chvil, ale dokázal jsem
se dobøe pøipravit na smrt… Všechno pomíjí vyjma nebes. Modlím se za
všechny; modlím se také za svoji vlast.“
Knìz Johaness Steinmeyer v posledním dopise napsal: „Má žádost
o milost byla zamítnuta. Dnes v 13. hodin odletím do nebe… Umírám
šastnì.“
Knìz Bernhard Liechtenberg øekl svému spoluvìzni ve chvíli, kdy je
dozorci oba mlátili holemi a hlavy jim ponoøovali do sudu naplnìného
výkaly: „Nepøeji si nic jiného než vùli svého Spasitele. Jenom klid. Na
nìho také plivali, když kráèel køížovou cestou.“ Tento knìz zemøel pøi
modlitbì.
Ježíš dokonal mnoho vìcí. Tou nejdùležitìjší bylo právì to, co svou smrtí
dokonal v Jeruzalémì. Jeho smrt mìla svùj úèel: zemøel za naše høíchy.
A když umíral, umíral tím správným zpùsobem: modlil se, mìl na mysli
své milované, otevøel království pro lotra, který umíral spoleènì s ním.
Ne každý je povolán k muèednictví. Ale každý køesan mùže vydat
dobré svìdectví umíráním v dùstojném, nadìjném a v láskyplném
zpùsobu. Vaše smrt by mìla být takovým dokonáním.
Další prùbìžnì aktualizované zprávy ze svìta v èeštinì naleznete na internetových adresách
www.prayer.cz mucednici.prayer.cz
Mùžete nám psát na naši e-mailovou adresu:
[email protected] [email protected]
Další informace v angliètinì lze najít na internetových adresách:
www.persecution.com www.persecution.net
Starší èísla v elektronické podobì naleznete na internetové adrese:
mucednici.prayer.cz
KØESANŠTÍ MUÈEDNÍCI
MASAKR V ILI
Èína, rok 1342
„Jedna z nejranìjších misií v Èínì
rozkvetla na tom nejnepravdìpodobnìjším místì – v hranièním mìstì Ili Bâliq
(nyní známé jako Yining) v odlehlém regionu severozápadní Èíny. Ve ètrnáctém
století bylo Ili považováno za zaostalou
periférii civilizované Èíny. Jako do exilu
tam bylo posláno tisíce kriminálních
živlù ale též perzekuovaných køesanù,
aby zde dožili zbytek svého života.
Jedna skupina vyzrálých køesanù,
kterou vybrali jejich duchovní pøedstavení, zaèala na tomto odlehlém místì
s prùkopnickým evangelizaèním úsilím.
Byli mezi nimi František a Reymond Ruffovi, dva knìží z egyptské Alexandrie
a ètyøi další lidé, Petr z Francie, Matouš
z Uher, Vavøinec z Egypta a Jan z Indie.
Tito horliví køesané zde cestovali na
velbloudech a koních mezi rozptýleným obyvatelstvem, pobývali v nomádských stanech Mongolù a mnoho rodin
pøivedli k víøe v Ježíše Krista.
Brzy na to onemocnìl tamní princ.
František z Alexandrie mu pomohl znovu nabýt zdraví a získal pøízeò nejen
jeho ale i chána, jeho otce. Tehdy misionáøi zakoušeli velkou svobodu a po nìkolik let bez pøekážek kázali. V èervnu
roku 1352 byl chán otráven jedním
princem, fanatickým muslimem. Vrah
pro sebe usurpoval trùn a vydal edikt,
podle nìhož se všichni køesané mají
odøeknout víry v Krista a pøijmout islám.
Kdo by odmítl, mìl být ztrestán smrtí.
Pøesto køesané dál odvážnì konali svá
shromáždìní.
Nakonec byli misionáøi v Ili uvìznìni.
Potom je pøipoutali k sobì øetìzy a vyvedli napospas davu, který je bièoval
a tloukl holemi. Když i nadále odmítali
tito køesané svou víru zapøít, rozzuøený
dav jim uøezal nosy a uši. I potom ale
køesané volali k Ježíši. Nakonec jim
jejich nepøátelé usekali hlavy.
Tamní køesané, vèetnì etnických
Ujgurù, Kazachù, Mongolù, Rusù a Èíòanù kmene Han se odmítl zachránit
útìkem. Byli uvrženi do žaláøe a tam
krutì muèeni. Mnozí z nich zemøeli za
brutální muslimské monarchie muèednickou smrtí. Navzdory všemu utrpení
církev v Ili pøežila. Je pozoruhodné, že
na tomto nejzazším místì bylo evangelium kázáno ještì o 400 let pozdìji.
– Podle knihy Paula Hattaaway:
Èínští køesanští muèedníci, 2007
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka.
V prosinci vychází dvojèíslo.
Toto periodikum je registrováno u Ministerstva
kultury ÈR pod evidenèním èíslem
MK ÈR E 12970
Bulletin vydává obèanské sdružení
POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdružení patøí:
• poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm
• informovat veøejnost o pronásledování køesanù
• podporovat vydávání literatury, která vypovídá
o køesanských muèednících a svìdcích víry.
Obèanské sdružení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian
Association (ICA).
Pìt hlavních zásad této misijní organizace je založeno na biblickém verši epištoly židùm 13,3:
1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Ježíši Kristu
proná sledová ni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci.
2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám
køesanských muèedníkù.
3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením
v bývalých- komunistických zemích.
4. Nejrùznìjším zpùsobem se snažit získávat pro
Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování
køesa nù v totalitních zemích a problémových
oblastech.
5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných
na køesanech.
Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese:
Hlas muèedníkù
pošt. pøihrádka 21
377 01 Jindøichùv Hradec
Úèet pro dobrovolné pøíspìvky:
ÈSOB Jindøichùv Hradec
è. ú.: 131257607/0300

Podobné dokumenty

1/2010 - Hlas mučedníků

1/2010 - Hlas mučedníků Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího K...

Více

1/2011 - Hlas mučedníků

1/2011 - Hlas mučedníků Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky služby bratra Andrew...

Více

zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj

zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj i metody zkoušení. Je všeobecnì známo, e rozbušky americké firmy Austin patøí k nejbezpeènìjším a nejspolehlivìjším výrobkùm svého druhu ve svìtì a nás potìšilo, e se na tom nemalou mìrou podílej...

Více

Společenství, Červenec 2015

Společenství, Červenec 2015 teènì stálo za to, co bylo opravdu z Ducha svatého a co bylo jen mým èi vaším lidským pøáním, i když tøeba upøímnì zbožným. Co nám tedy zùstává? Když jsem se trápil hledáním odpovìdi na tuto otázku...

Více

5˗6/2012 - Hlas mučedníků

5˗6/2012 - Hlas mučedníků Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky služby bratra Andrew...

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec Zaøízení pojmenované Multiple Extrusion Cell (MEC), mìøí konzistenci pevných nebo polotuhých vzorkù v prùbìhu zkoušky, která imituje tlakové podmínky pøi výrobì nebo žvýkání (rozmìlòování potravy) ...

Více

Kniha - Hanse Raaba - Melander - HA-RA

Kniha - Hanse Raaba - Melander  - HA-RA dar, když mùžeme veèer usínat s dobrým svìdomím. Avšak co je dobré svìdomí a jak si jej zasloužíme? Urèitì tím, že svoje schopnosti nasadíme za prosazení dobré vìci ve svìtì. Tím mám na mysli, že p...

Více

Continuers Level - Victorian Curriculum and Assessment Authority

Continuers Level - Victorian Curriculum and Assessment Authority pøíjemnì v zemi, která návštìvníky vítá nejen sluncem, ale i pøátelskými a usmìvavými lidmi. • Mùžete nám prozradit nìco o koncertech “S láskou žít” a “Oheò v srdci mém”, které tu chystáte? • Jistì...

Více