Lekce 9 a 10

Komentáře

Transkript

Lekce 9 a 10
co d láš b hem dne?
- Torno alle otto. Vracím se v osm.
- Ma lavori tutto il giorno? To pracuješ celý den?
- Sì, più o meno. Jo, vícemén .
- E non ti stanchi? A neunavíš se?
- Sì, certo, mi stanco moltissimo.
Jasn , že se strašliv unavím.
- E quando ti riposi? A kdy odpo íváš?
- Beh, mi riposo la sera; leggo, guardo la TV …
No, odpo ívám ve er; tu, dívám se na telku …
- E il finesettimana? A o víkendu?
- Eh, il finesettimana mi diverto!
Jó, o víkendu se bavím!
- Daniela, tu a che ora ti svegli la mattina di solito?
Danielo, v kolik hodin se ráno obvykle probouzíš?
- Di solito mi sveglio alle sette.
Obvykle se probouzím v sedm.
- Così presto? Ma ti alzi subito?
Tak brzo? Ale vstáváš hned?
- No, mi alzo dopo un pò.
Ne, vstávám až za chvilku.
- E poi? A pak?
- Beh, mi lavo, mi preparo e poi vado in ufficio.
No, myju se, p ipravuji se a pak jdu do kancelá e.
- E quando torni a casa? A kdy se vracíš dom ?
! "#$ %
%
se liší od oby ejných sloves tím, že mají jiný
infinitiv (lavare – mýt / lavarsi – mýt se) a v každé
osob mají jinou zvratnou ástici:
mi – ti – si – ci – vi – si.
LAV-ARSI
MI lavo
TI lavi
SI lava
CI laviamo
VI lavate
SI lavano
METT-ERSI
MI metto
TI metti
SI mette
CI mettiamo
VI mettete
SI mettono
VEST-IRSI
MI vesto
TI vesti
SI veste
CI vestiamo
VI vestite
SI vestono
MI – TI – SI – CI – VI – SI vyjad ují 3. nebo 4. pád,
a proto je do eštiny p ekládáme „si“ nebo „se“:
ci laviamo (myjeme se)
ci laviamo le mani (myjeme si ruce).
Zájmeno se m ní podle osoby a ísla, i když je
p ipojeno k infinitivu:
Vuoi lavarti? (Chceš se umýt?)
Vado a cambiarmi. (Jdu se p evléci.)
ENTRATA
Vchod
TABACCHI
Tabák
ALIMENTARI
Potraviny
OTTICA
Optika
&
USCITA
Východ
LIBRERIA
Knihy
zvyknout si
vstát
nudit se
roz ílit se
jmenovat se
bavit se
uškodit si
zastavit se
zapsat se
mýt se
urazit se
ztratit se
esat se
p ipravit se
d lat si starosti
odpo inout si
sednout si
sentirsi bene/male cítit se dob e/špatn
sposarsi
oženit se / vdát se
stancarsi
unavit se
svegliarsi
probudit se
vergognarsi
styd t se
abituarsi a
alzarsi
annoiarsi
arrabiarsi
chiamarsi
divertirsi
farsi male a
fermarsi
inscriversi
lavarsi
offendersi
perdersi
pettinarsi
prepararsi
preoccuparsi
riposarsi
sedersi
CARTOLERIA
Papírnictví
PASTICERIA
Cukrárna
BIRRERIA
Pivnice
FARMACIA
Lékárna
ABIGLIAMENTO
Od vy
POSTA
Pošta
'()
#$ *+ ,# - p ehled t ch nejpoužívan jších:
vicino (blízký)
duro (tvrdý)
asciuto (suchý)
leggero (lehký)
grande (velký)
dolce (sladký)
chiuso (zav ený)
corto (krátký)
caldo (teplý)
basso (nízký)
largo (široký)
bello (p kný)
chiaro (jasný)
nuovo (nový)
dritto (p ímý)
freddo (studený)
lontano (daleký)
morbido (m kký)
amaro(ho ký)
lungo (dlouhý)
pesante (t žký)
alto (vysoký)
piccolo (malý)
scuro (tmavý)
vecchio (starý)
storto (k ivý)
stretto (úzký)
bagnato (mokrý)
aperto (otev ený)
brutto (ošklivý)
veloce (rychlý)
antico (starý)
trasparente
lontano
(pr hledný)
comune (obecný)
rumoroso (hlu ný)
crudo (syrový)
raro (výjime ný)
difficile (t žký)
pubblico (ve ejný)
femminile (ženský)
lento (pomalý)
piacevole (p íjemný)
moderno (moderní)
occupato (obsazený)
migliore (lepší)
opaco (nepr hledný)
maschile (mužský)
peggiore (horší)
liscio (hladký)
privato (soukromý)
libero (volný)
ruvido (hrubý)
giusto (správný)
sbagliato (špatný)
facile (jednoduchý)
scomodo (nepohodlný)
cotto (va ený)
silenzioso (tichý)
comodo (pohodlný)
sgradevole (nep íjemný)
Návrh: Propoj dvojice opa ného významu. Pokud jsi dote nepoužíval pastelky, nyní je doporu uji.
+ .#
POŠTA
il francobollo
il pacco
la lettera
la cartolina
la busta
la bucca delle lettere
známka
balík
dopis
pohled
obálka, taška
poštovní schránka
Pozn.: Na pohled i dopis v Itálii i do Evropy nyní stojí
známka 800 LIT.
TELEFONOVÁNÍ
la scheda telefonica
telefonní karta
una telefonata
(jeden) telefonát
il telefono non funziona telefon nefunguje
non sento bene
neslyším dob e
la cabina telefonica
telefonní kabina
le pagine gialle
Zlaté stránky
il prefisso
p ed íslí
telefonare / fare una telefonata /chiamare
= telefonovat
/ #$"0
A.
- Pronto? - Prosím.
- Pronto, c’è Mario? - Prosím, je tam Mario?
- No, Mario non c’è, chi parla?
- Ne, Mario tu není, kdo to je (mluví)?
- Sono Bruno. Quando torna Mario?
- Jsem Bruno. Kdy se Mario vrátí?
- Mi dispiace, non lo so. - Je mi líto, nevím to.
- Posso lasciare un messagio?
- Mohu zanechat vzkaz?
B.
- Pronto?! - Prosím.
- Pronto, sono Barbara,
posso parlare con Andrea?
- Prosím, jsem B., mohu mluvit s A.?
- Ciao Barbara, sono io.
- au Barbaro, to jsem já.
C.
- Pronto? Giovanna, sei tu?
- Prosím? Giovanno, seš to ty?
- Sì, Carla, ciao. - Jo, Karlo, to jsem já.
- Allora, vieni a trovarmi a Firenze sabato?
- Tak p ijedeš m v sobotu navštívit do Florencie?
- Non lo so ancora, possiamo sentirci domani?
- Ješt nevím, m žeme si zavolat (“se slyšet”) zítra?
- Sì, va bene. Mi telefoni tu o ti telefono io?
Jo, dob e. Zavoláš mi ty, nebo ti zavolám já?
- Ti telefono io domani sera.
Qual è il prefisso per Firenze?
- Já ti zavolám zítra ve er.
Jaké je p ed íslí do FI?
- 055. Ciao, a domani allora.
- 055. au, takže zítra!
- Ciao, ciao.
12
#. 3 4 % 56 %% " 6! %% + 7
se tvo í pomocí sloves avere nebo essere:
HO mangiato
SONO andato/a
HAI mangiato
SEI andato/a
HA mangiato
È andato/a
ABBIAMO mangiato SIAMO andati/e
AVETE mangiato
SIETE andati/e
HANNO mangiato
SONO andati/e
Pravidelné koncovky t ech konjugací:
ho studiato
-ARE -ATO sono restato/a
ho ricevuto
-ERE -UTO sono caduto/a
ho finito
-IRE -ITO sono partito/a
$
"
%
!
(
&'
)
S pomocným slovesem “essere”
se pojí následující typy sloves:
1) Slovesa pohybu:
arrivare-arrivato, andare-andato, cadere-caduto,
partire-partito, tornare-tornato, uscire-uscito,
entrare-entrato, salire-salito, scendere-sceso, …
2) Slovesa stavu (jeho zm ny):
essere-stato, restare-restato, diventarediventato, stare-stato,…
3) Zvratná slovesa:
alzarsi-mi sono alzato/a,…
!
"
!
#
Dob e si všimn te, že koncovka participia
spojeného s essere se m ní podle ísla a rodu.
mužský rod: sono andato / siamo andati,
ženský rod: sono andata / siamo andate.
(Kdežto s avere z stává vždy stejný tvar.)
Minulé p í estí má již samo o sob význam: amato – milován, capito – pochopen, …
Záporová ástice NON a osobní nep ízvu ná zájmena se dávají p ed pomocné sloveso:
Non ho avuto tempo.
Nem l jsem as.
Ti ho portato le casette.
P inesl jsem ti ty kazety.
Non mi ha detto niente.
Ne ekl mi nic.
P íslovce GIÀ, MAI, ANCORA, PIÙ (již, nikdy, ješt , více)
stojí v tšinou mezi pomocným slovesem a p í estím:
Ti ha già scritto Luigi?
Už ti Ludvík napsal?
Non gli ho ancora risposto.
Ješt jsem mu neodpov d l.
Non ho mai fumato.
Nikdy jsem nekou il.
Non ne abbiamo più parlato.
Už jsme o tom nemluvili.
)% , "8
)!
la testa
hlava
i capelli
vlasy
la faccia
tvá
l’occhio – gli occhi
oko - o i
le orecchie
uši
la bocca
ústa
il dente
zub
la lingua
jazyk
la gola
krk
la spalla
rameno
la mano
ruka
il gomito
loket
il braccio
paže
il dito
prst
il cuore
srdce
il polmone
plíce
lo stomaco
žaludek
il fegato
játra
le reni
ledviny
la gamba
noha
il ginocchio koleno
la caviglia
kotník
il piede
chodidlo
l’osso (m)
kost
il sangue
krev
il gruppo sanguigno krev. skup.
la pelle
il nervo
il musculo
k že
nerv
sval
" 6! 9 ,+ 0
il raffreddore nachlazení
l’angina (ž)
angína
l’influenza (ž) ch ipka
la febbre
hore ka
il colpo di calore úpal
il colpo di sole úžeh
l’ulcera (ž)
v ed
l’infiammazione (ž) zán t
l’allergia (ž) alergie
allergico
alergik
l’astma (ž)
astma
la convulsione k e
l’indisposizione (ž) nevolnost
avere mal di… mít bolesti…
(ho mal di testa) bolí m hlava
la diarrea
la costipazione
la ferita
sanguinare
la puntura
- di zanzara
- di vespa
- di ape
pr jem
zácpa
zran ní
krvácet
píchnutí
- komára
- vosy
- v ely
il morso
l‘abrasione (ž)
la bruciatura
la bolla
il taglio
il dolore
la malattia
kousnutí
od enina
popálenina
puchý
íznutí
bolest
nemoc
lo choc
l’infarto (m)
la frattura
l’attacco (m)
l’ematoma (m)
šok
infarkt
zlomenina
záchvat
výron
essere malato
být nemocen
avere un incidente utrp t úraz
,
'% $ 6 +
Aiuto! Aiuto! Pomoc!
IL PRONTO SOCCORSO
První pomoc
Chiamate l’ambulanza!
P ivolejte sanitku!
il medico
léka
la farmacia
lékárna
l’ospedale
nemocnice
È grave.
Je to vážné.
È urgente. Je to naléhavé.
la fasciatura obvaz
la dieta
dieta
la ricetta
recept
l’assicurazione sanitaria
(ž) zdravotní pojišt ní
A ješt trochu gramatiky…:
3. pád os. zájmen
A ME = MI mn
A NOI = CI nám
A TE = TI tob
A VOI = VI vám
A LUI = GLI jemu A LORO = GLI jim
A LEI = LE jí
(= zesílený) (= b žný)
Telefoni a Claudio?
Sì, GLI telefono.
Telefoni a Simona?
Sì, LE telefono.
Telefoni a J.R. e Clif?
Sì, GLI telefono.
Telefoni a Simona e Lia?
Sì, GLI telefono.
4. pád os. zájmen
MI – TI – LO – LA (m – tebe – jeho – ji)
CI – VI – LI – LE (nás – vás – je (m) – je (ž))
Conosci Claudio?
Sì, LO conosco.
Conosci Simona?
Sì, LA conosco.
Conosci J.R. e Clif?
Sì, LI conosco.
Conosci Simona e Lia?
Sì, LE conosco.
Ve spojení s „avere“ lze LO a LA zkrátit. Nap .:
Hai comprato il pane? Sì, l’ho comprato.
Hai comprato la pizza? Sì, l’ha comprata.
Ostatní p ípady nelze zkrátit:
li ho comprati, le ho comprate, gli ho scritto