v alergenové imunoterapii 100 let pokroku

O a l e r g e n o v é
i m u n o t e r a p i i
100 let
pokroku
v alergenové
imunoterapii
č. 33 – červen 2011
VĚDECKÁ
PROBLEMATIKA
Sublingvální
alergenová imunoterapie
KVÍZ
1911–2011:
Známe už odpovědi
na otázky
Leonarda Noona?
EDITORIAL
100 let alergenové imunoterapie
Čteme-li mezi řádky první vědeckou práci, která kdy
byla na téma alergenové imunoterapie (AIT) publikována, vidíme odhodlání lékaře oddaného svým pacientům, zvídavou a zkoumající mysl vědce, počátky
klinických řešení...
Od té doby – a zvláště během uplynulých deseti let
– bylo vykonáno mnoho práce k převedení intuice
Leonarda Noona do reality, ve které jsou mechanizmy, účinnost a bezpečnost alergenové imunoterapie ověřeny na základě vědeckých důkazů. Základní
studie, farmaceutický vývoj a klinická hodnocení
provedená v souladu se standardy 21. století vedly
k vývoji prvních registrovaných sublingválních forem
alergenové imunoterapie.
Obsah
n
VĚDECKÁ PROBLEMATIKA
Sublingvální
alergenová imunoterapie
3
L. Mascarell (Francie)
Platí, že na pozadí vědy a nových technologií jsou
lidé. Pokroku v oblasti AIT bylo dosaženo díky společnému úsilí vědců, klinických pracovníků a odborníků z farmaceutických společností. Tento pokrok
je v zájmu velkého množství alergických pacientů,
alergologů i četných dalších lékařských odborníků. Jde však o mnohem více – společnost jako celek
je rostoucí měrou informována o závažnosti alergického onemocnění a hledá řešení tohoto problému. V současné době se touto otázkou zabývají národní
a evropské zdravotnické orgány i rozhodovací
autority.
Uměl by si Leonard Noon vůbec představit, jakým
vývojem projde imunoterapie až do dnešní doby?
n FÓRUM Inovační iniciativy v oblasti
veřejného zdravotnictví
5 n KVÍZ
1911–2011: Známe už odpovědi
na otázky Leonarda Noona?
7
Profesor Cezmi A. Akdis
Prezident EAACI
Švýcarský institut pro výzkum alergií
a astmatu (SIAF), Davos, Švýcarsko.
Expressions Stallergenes
Veškeré texty, grafické prvky a loga publikovaná v EXPRESSIONS jsou autorsky chráněna. Autorská práva
k nim náleží (pokud není uvedeno jinak) pouze firmě Stallergenes. Jakékoli kopírování části nebo celého
obsahu EXPRESSIONS (textů, fotografií, grafů, log nebo jiných elementů podléhajících autorským právům) pro
jiné než osobní účely je bez písemného souhlasu firmy Stallergenes zakázáno a porušuje autorská práva podle
článku L335-2 zákona o duševním vlastnictví.
Ředitel publikace: Cécile Hilaire. Šéfredaktor: Lise Lemonnier. Zástupce šéfredaktora: Kirsten
Vangsgaard. Redakční rada: Victor Alvà, Olivier de Beaumont, Marie David, Franco Frati,
Jose-Luis Justicia, Philippe Moingeon, Paola Puccinelli, Jochen Sieber. Grafická úprava:
Ektopic. Adaptace a produkce: Signature s.r.o. Manažeři vydání: Christiane Mura, Arielle le
Masne. Redaktoři: Lydia Almela, Catherine Huzer, Estelle Pasquier. Vydavatel: Stallergenes,
6 rue Alexis de Tocqueville – 92183 Antony Cedex, Francie
CZ-GEN-DOC-2011-05-7
Vùdecká problematika
Sublingvální
alergenová imunoterapie
Laurent Mascarell, Antony (Francie)
Alergenová imunoterapie (AIT) je jediná kauzální
léčba respirační alergie 1. typu. Původní subkutánní aplikace AIT prokázala modifikaci alergického onemocnění a změnila tak léčbu alergie.
Z hlediska bezpečnosti však bylo třeba hledat
alternativu ve formě neinvazivní slizniční aplikace
AIT. Sublingvální podání je nyní již pevně zavedenou a účinnou léčbou.
První úspěšné studie zaměřené na alergenovou
imunoterapii provedl Noon et al. v roce 1911
na pacientech se sennou rýmou [1, 2]. Je známo,
že subkutánní alergenová imunoterapie (SCIT)
snižuje jak časné, tak pozdní příznaky i nutnost
podání další medikace při léčbě různých alergií
1. typu. Přes svou účinnost je aplikace SCIT
limitována nevýhodami, mezi něž patří i nutnost
opakovaných injekcí.
Možnost indukce tolerance neinvazivní slizniční
aplikací alergenů (tj. nazálně, perorálně a sublingválně) se proto v uplynulých dvou desetiletích stala
centrem značného zájmu. Ovšem pouze u sublingválního podání bylo na základě mnoha dvojitě
zaslepených, placebem kontrolovaných studií fáze
III na velkém počtu pacientů alergických na pyly trav
definitivně prokázáno, že se jedná o bezpečnou
a účinnou léčbu podporující antigen specifickou
toleranci u dospělých i dětí [2–6].
Tento článek diskutuje imunitní mechanizmy související s úspěšnou alergenovou imunoterapií včetně
sublingválních/orálních imunitních mechanizmů,
a to v souvislosti s bezpečností a účinností sublingvální alergenové imunoterapie (SLIT) jako alternativy
ke SCIT.
Mechanizmy působení SCIT
ve srovnání se SLIT
• Buněčný zánět
Z hlediska mechanizmu (Tabulka 1) inhibuje
úspěšná SCIT/SLIT u alergie vyvolané pylem trav
nebo roztoči zvýšenou stimulaci adhezních molekul
(tj. ICAM-1) a tím brání mobilizaci buněk zánětu (tj.
mastocytů, eozinofilů, bazofilů a neutrofilů) v cílových orgánech (kůže, nos, plíce) a uvolnění prozánětlivých mediátorů (tj. histaminu, TAME-esterázy,
kininů, PGD2, myeloperoxidázy a sérového eozinofilního kationického proteinu) [2].
• Protilátková odpověď
Po aplikaci SCIT nebo SLIT u alergie vyvolané
pylem trav/stromů nebo roztoči souvisí často
zlepšení příznaků pacienta s rychlým zvýšením
sérového alergen specifického IgG (nejčastěji
jde o protilátky IgG1 a IgG4 s vysokou afinitou),
zatímco na závěr imunoterapie je často zjištěno
snížení sérového alergen specifického IgE [2, 7].
Protilátky IgG4 vykazují alergen specifické neutralizační vlastnosti, které inhibují vazbu komplexů
alergen-IgE na buňky zánětu a tím brání uvolnění
histaminu [2, 7].
• Buněčná odpověď
Úspěšná SCIT přeorientuje u atopických pacientů
alergen specifické buněčné odpovědi CD4+ T lymfocytů z Th2 na Th1 nejen na systémové úrovni,
ale i v cílovém orgánu (nosní sliznice nebo kůže).
Dochází tedy ke zvýšené akumulaci cytokinů Th1
(IFNγ, IL12) [2]. Kromě toho SCIT podporuje alergen
specifické CD4+ regulační T lymfocyty, pravděpodobně Tr1 nebo buňky CD4+CD25+, a zároveň
imunomodulační cytokiny (tj. IL10 a TGFβ) v krvi.
Také SLIT indukuje systémové změny díky indukci
IFNγ a / nebo alergen specifických CD4+ T lymfocytů
produkujících IL10 v periferní krvi. Ještě významnější však je, že se po aplikaci SLIT objevují v ústní
sliznici místní efektorové mechanizmy se zvýšeným
počtem Foxp3+ T lymfocytů [8]. Tyto údaje dokládají, že SCIT a SLIT vykazují obdobné mechanizmy
účinku. SLIT využívá výhody tolerance v oblasti ústní
sliznice, zvláště díky atypické organizaci slizničního
imunitního systému.
Sublingvální
podání je nyní
již pevně
zavedenou
a účinnou
léčbou.
Charakteristické mechanizmy
sublingválního/orálního imunitního
systému
Stejně jako v kůži byly i v ústní sliznici objeveny
Langerhansovy buňky, což jsou klíčové antigen
prezentující buňky (APC) se schopností zachycovat
alergen in vitro [9, 10]. Tyto buňky mají receptor
s vysokou afinitou k IgE (FcεRI) i receptor TLR
4, který spouští indukci regulačních molekul, tj.
IDO [indoleamin 2, 3-dioxygenáza], TGFβ a IL10,
a podporuje vývoj CD4+ T lymfocytů produkujících
IFNγ/IL10 [11]. Podrobná charakterizace orálních
buněk APC u myší (tj. myši BALB/c) též potvrdila
přítomnost Langerhansových buněk ve sliznici
3
Tabulka 1.
n
Srovnání imunitních mechanizmů SCIT a SLIT
SCIT
Prozánětlivé buňky
Odpověď specifických protilátek
Odpovědi CD4+ T lymfocytů
•O
mezení mobilizace a aktivace
mastocytů, eozinofilů, bazofilů
• Z výšení sérového IgG4 (blokující
protilátky)
• Snížení odpovědi Th2
• Z výšení a poté postupný pokles
odpovědi sérových IgE
SLIT
•O
mezení mobilizace a aktivace
mastocytů, eozinofilů, bazofilů
• Z výšení sérového IgG4 (blokující
protilátky)
• J en málo prozánětlivých buněk
(tj. mastocytů) je umístěno
v podslizničních tkáních (navíc
daleko od místa aplikace)
• Z výšení a poté postupný pokles
odpovědi sérových IgE
jako takové, ale odhalila i přítomnost myeloidních
a plazmacytoidních APC v podslizničních tkáních
[12]. Hlavně však byly v lamina propria detekovány
makrofágům podobné tolerogenní buňky exprimující β-integrin (CD11b), které zachycují a transportují alergen ze sliznice do spádových lymfatických
uzlin. Podporují tak in vivo vývoj supresivních CD4+
T lymfocytů produkujících supresivní IL10/IFNγ.
Kromě orálních Langerhansových buněk se tedy
při indukci tolerance pomocí SLIT předpokládá
i zapojení sublingválních/orálních buněk podobných makrofágům, neboť tyto buňky byly zjištěny
i ve sliznici lidských úst. Další výhodou SLIT je, že
sublingvální sliznice má jen málo prozánětlivých
buněk, tj. mastocytů a eozinofilů [13–15], díky
čemuž existuje podstatně nižší riziko alergické
reakce, než když je alergen aplikován injekčně.
• Indukce Th1 a regulačních T lymfocytů
(systémová i lokální)
• S nížení odpovědi Th2
• Indukce Th1 a regulačních T lymfocytů
(systémová i lokální)
S ublingvální/orální tolerogenní dendritické
buňky vyvolávající supresivní odpověď Th1/
Treg
7. Francis JN et al. J Allergy Clin Immunol 2008; 121: 1120-5.
8. Scadding GW et al. Clin Exp Allergy 2010; 40: 598-606.
9. Allam JP et al. J Allergy Clin Immunol 2003; 112: 141-8.
10. Allam J-P et al. J Allergy Clin Immunol 2010; 126: 638-45.
11.Allam JP et al. J Allergy Clin Immunol 2008; 121: 368-74.
12. Mascarell L et al. J Allergy Clin Immunol 2008; 122: 603-9.
13. Marcucci F et al. Allergy 2007; 62: 1475-7.
14. Allam JP et al. Allergy 2008; 63: 720-7.
15. Mascarell L et al. Clin Exp Allergy 2009; 39: 1910-9.
16. James LK Durham SR. Clin Exp Allergy 2008; 38: 1074-88.
17. Moingeon P et al. Allergy 2006; 61: 151-6.
18. Novak N et al. Trends Mol Med 2008; 14: 191-8.
Otázka pro … profesora
Stephena R. Durhama
National Heart & Lung Institute, Imperial College Londýn
(Velká Británie)
Jak lze podle Vašeho názoru vysvětlit klinickou účinnost
SLIT? Jakou roli hrají podle Vás prozánětlivé buňky v bezpečnostním profilu SLIT ve srovnání se SCIT?
Závěry
• SLIT má vysoký profil bezpečnosti.
• Klinická účinnost SLIT byla doložena u aler­
gické rýmy (vyvolané pyly trav/stromů a roztoči)
u dospělých i dětí.
• SCIT a SLIT využívají obdobných imunitních
mechanizmů: inhibice mobilizace buněk zánětu,
indukce alergen specifického IgG4 s blokující
aktivitou a imunitní odchylky CD4+ T lymfocytů
z Th2 na Th1 s indukcí regulačních buněk (IL10,
TGF-ß a Foxp3; systémově i lokálně).
• O rální sliznice je privilegované místo imunitní tolerance: tolerogenní Langerhansovy
buňky (IL10, TGF- ß, IDO) a buňky podobné
makrofágům podporují suprimující CD4 +
T lymfocyty s produkcí IFNγ/IL10; prozánětlivé buňky (tj. mastocyty) jsou navíc umístěné
v podslizničních tkáních daleko od místa podání
alergenů.
4
1. Noon L. Lancet 1911; 2: 1572-3.
2. Canonica G et al. Allergy 2009; 64: 1-59.
3. Dahl R et al. J Allergy Clin Immunol 2006; 118: 434-40.
4. Didier A et al. J Allergy Clin Immunol 2007; 120: 1338-45.
5. Horak F et al. J Allergy Clin Immunol 2009; 124: 471-7.
6. Durham SR et al. J Allergy Clin Immunol 2010; 125: 131-8.
Byla prokázána účinnost SCIT i SLIT na alergickou rýmu, a to zvláště
u sezónní polinózy [2]. Pokud jde o mechanizmus jejich působení,
existují tam podobnosti i rozdíly. Bylo prokázáno, že obě metody potlačují alergický zánět v cílových orgánech, přičemž dochází k supresi
periferních Th2 odpovědí (i když se nejedná o konzistentní poznatek),
stimulaci fenotypových odpovědí Treg a později k imunitní odchylce
ve prospěch odpovědi Th1 [16, 17]. SCIT i SLIT souvisejí se zvýšením
periferní protilátkové odpovědi IgG4, IgG a IgA. Je zajímavé, že i když
se zvýšení IgG a IgG4 u SCIT zdá být ve srovnání se SLIT desetinásobné, schopnost séra blokovat tvorbu komplexu alergen – IgE se
jeví podobná u obou druhů léčby, což by znamenalo, že sublingvální
aplikace antigenu může vést k efektivnějším funkčním odpovědím IgG
[8]. V nedávné době jsme prokázali zvýšení exprese Fox p3-pozitivních
T lymfocytů v sublingvální sliznici po po 12měsíční léčbě léčbě SLIT (pyly
trav) oproti placebu [8]. Zatímco SCIT i SLIT indukují systémové změny
u T lymfocytů a protilátkových odpovědí, periferní změny tohoto typu
jsou výraznější po SCIT. V protikladu s tím lokální aplikace vysokých
dávek alergenu do „klidného“ a tolerogenního prostředí sublingvální
sliznice bez zánětu aktivuje další lokální mechanizmy, pravděpodobně
prostřednictvím tolerogenních signálů z dendritických buněk působících
místně a prostřednictvím regionálních lymfatických uzlin [17, 18]. Kromě
toho snížená systémová biologická dostupnost po sublingvální aplikaci
v kombinaci s relativním nedostatkem buněk zánětu v bukální sliznici
může vysvětlit zvýšenou bezpečnost SLIT ve srovnání se SCIT.
FÓRUM
Inovační iniciativy v oblasti
veřejného zdravotnictví
V celé Evropě i ve světě vzniká stále více iniciativ s cílem zvyšovat
informovanost o alergických onemocněních a respiračních patologických stavech a omezit tak jejich negativní vliv na každodenní život
pacientů. Uvedeme si několik příkladů.
Finsko se připravuje
na budoucnost
programem
„Alergie
2008–2018“
Po úspěchu programu zaměřeného na astma
v letech 1994–2004 (70% snížení počtu
dní hospitalizace z důvodu astmatu) se
Finsko nyní zaměřuje na omezení vlivu alergií
na společnost a omezení nákladů na léčbu
alergií. Program má 6 hlavních cílů:
• Prevence rozvoje alergických příznaků
(především bojem se znečištěním a kouřením
v budovách), jejímž cílem je dosažení 20%
snížení prevalence astmatu, alergické rýmy,
ekzému a kontaktních alergií.
• Podpora indukce alergické tolerance spíše
než striktní a někdy bezdůvodné vyloučení
kontaktu s alergeny: cílem programu je omezit na polovinu eliminační diety předepsané
v důsledku potravinových alergií.
• Zkvalitnění diagnózy alergie prostřednictvím optimalizované péče na specializovaných pracovištích.
• Omezení alergií jako nemocí z povolání
na polovinu.
• Zvýšení rozpočtu pro prevenci a léčbu
těžkých alergií a jejich exacerbací.
• Omezení nákladů spojených s alergickými
stavy o 20 %.
Česká republika:
Informováním
a osvětou
ke kvalitnější léčbě
astmatu
• Šíření znalostí a doporučení (ARIA, GINA)
mezi lékaři a zdravotnickými pracovníky je
důležitou součástí cílů ČIPA (Česká iniciativa
pro astma). Cílem je informovat odbornou
i laickou veřejnost o nových poznatcích v diagnostice, prevenci a léčbě astmatu a pomáhat
je uvádět do praxe.
Finsko se
v současné
době zaměřuje
na omezení
dopadu alergií
na společnost.
• ČIPA též poskytuje podporu astmatikům, a to především prostřednictvím osvětových programů zaměřených na léčbu.
Podporuje dobrý vztah mezi pacientem
VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE V PRÁCI:
Haahtela T et al. Allergy Programme Working Group. Finnish Allergy
Programme 2008-2018-time to act and change the course.
Allergy 2008; 63: 634-45.
5
a lékařem prostřednictvím svých internetových stránek, které například umožňují přímé
položení otázek odborníkům online, mají oddíl
často kladených otázek a umožňují přístup
k interaktivním nástrojům, jako je online test
kontroly astmatu.
• Každoročně jsou v rámci celosvětového
dne astmatu organizovány kampaně pro
zvyšování informovanosti a další aktivity
zaměřené na širokou veřejnost, případně
příležitostné jednorázové akce, jako je den
„spirometrie na ulici“. Jsou organizovány
informační kampaně zaměřené na učitele
od mateřských až po střední školy a je podporován dialog mezi rodiči a učiteli dětí postižených alergiemi.
• ČIPA vydává odborné tiskové materiály
nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost,
sestavuje videoprogramy i televizní pořady
o astmatu.
Maďarská
nadace
„Akce
proti ambrózii“
V Maďarsku je 2,5 milionů osob postižených
respirační alergií (asi jedna čtvrtina populace),
z nichž je 56 % alergických na pyl ambrózie.
Tato alergie je hlavní příčinou alergické rýmy
u dětí i dospělých a často je doprovázena
senzibilizací na pelyněk a trávy.
Nadace „Akce proti ambrózii“ byla vytvořena z iniciativy pana Jánose Ádera, člena
Evropského parlamentu. Cílem nadace je
poskytovat podporu postiženým pacientům,
kteří potřebují léčbu alergenovou imunoterapií (AIT).
Po celé zemi nadace také podporuje vznik
pracovišť zaměřených na léčbu AIT. Podle
dr. Katalin Baloghové, členky Maďarské společnosti pro alergologii a klinickou imunologii
(MAKIT – Magyar Allergológiai és Klinikai
Immunológiai Társaság), „je Maďarsko zemí
nejvíce znečištěnou ambrózií v celé Evropě.
I když jsou v současné době prováděné
eradikační programy úspěšné, bude trvat
léta, než uvidíme jakékoliv hmatatelné účinky
na zdraví populace. Alergici často nejsou
ochotni podstoupit symptomatickou léčbu,
která může být opakovaná a zdlouhavá.
Hledají trvalejší řešení, která zmírní jejich
příznaky. Proto mají stále větší zájem o AIT.“
6
Austrálie na cestě
ke zdraví
Jednou z klíčových součástí reformy zdravotnictví probíhající v Austrálii je prevence.
Pozornost je zaměřena na souvislosti mezi
chronickými onemocněními a rizikovým chováním (v případě astmatu se jedná o kouření
a obezitu). Cílem je snaha omezit prevalenci
těchto exogenních faktorů odpovědných
za špatné zdraví velkého počtu Australanů,
a to především sociálně slabších osob
a původních obyvatel, kteří jsou i nadále
nejvíce postiženými skupinami.
Další inovací je zavedení „elektronické zdravotní karty“, která je dostupná prostřednictvím internetu. Karta vede pacienty k tomu,
aby převzali odpovědnost za své vlastní
zdraví, a usnadňuje sdílení informací mezi
různými poskytovateli zdravotní péče. Ti tak
budou mít snadný přístup k přesným informacím o anamnéze svých pacientů, včetně
informací o užívaných léčivých přípravcích,
výsledcích testů a alergiích, které umožní
předcházet chybám v léčbě a zabrání provádění zbytečných testů.
KVÍZ
1911–2011: Známe už odpovědi na
otázky Leonarda Noona?
Londýn, rok 1911: Leonard Noon poprvé aplikuje pacientům s alergickou rýmou subkutánní injekční formu
alergenové imunoterapie (v té době známou jako „profylaktická inokulace“). Článek na toto téma publikovaný
v časopise Lancet [1] již vznesl některé základní otázky týkající se nového modelu léčby:
- jak účinná je alergenová imunoterapie (AIT) u alergické rýmy?
- jak lze aplikaci AIT optimalizovat?
- lze rýmu alergenovou imunoterapií definitivně vyléčit?
Leonard Noon následně předává svou práci kolegovi Dr. Freemanovi na dobu své „vynucené nepřítomnosti
v řádu několika měsíců“. Tuberkulóza mu však bohužel zabránila, aby se ke svému výzkumu vrátil. Této nemoci
podlehl o pouhé dva roky později, ve věku 35 let.
Práce Leonarda Noona však byla zanechána v „dobrých rukou“. Nejdříve v ní pokračovali lékaři z nemocnice
St. Mary’s Hospital v Londýně a poté řada dalších týmů po celém světě, což dokládají četné publikace o alergenové imunoterapii.
Těchto 100 let základního a klinického výzkumu proběhlo ve znamení:
- soustavného pokroku ve snaze pochopení mechanizmů alergie a její léčby,
- vyšší informovanosti o vlivu alergické rýmy na každodenní život pacientů,
- a samozřejmě ve znamení velkého pokroku v optimalizaci léčby, a to především díky vývoji sublingvální
formy AIT.
Největší dopad Noonova výzkumu byl však zaznamenán během uplynulých 10 let, a to díky vývoji nové kategorie
léčivých přípravků: tablet pro sublingvální alergenovou imunoterapii. Jejich účinnost a bezpečnost je doložena
v souladu se standardy 21. století, tj. v souladu s medicínou založenou na důkazech.
Vybrali jsme několik nejvýznamnějších publikací vydaných v uplynulém desetiletí a zveme Vás k jejich průzkumu
pomocí několika otázek níže (možná je jedna až všechny správné odpovědi).
Od 20. století představuje alergie zásadní zdravotní problém na všech pěti kontinentech. Podle
Mezinárodní studie astmatu a alergií u dětí (ISAAC, studie fáze III) [2] je průměrná prevalence rinokonjunktivitidy u dětí ve věku 13 a 14 let přibližně:
1.
A  10 % B  15 % C  25 %
2.
Vliv alergické rýmy (AR) na kvalitu života pacientů je předmětem stále většího počtu studií [3, 4]. Tyto
studie dokládají, že:
A  U studenta s AR je vyšší pravděpodobnost, že propadne u zkoušek
B  Sezónní AR a intermitentní AR může způsobit problémy se spánkem
C  Těžká AR narušuje spánek více než středně těžká AR
3.
Už Leonard Noon se hlouběji zaměřil na oční příznaky alergických pacientů. Která z následujících
tvrzení o RTSS (celkové skóre příznaků rinokonjunktivitidy) jsou pravdivá? [5, 6]
A  Jedná se o celkové skóre příznaků, které je v praxi užitečné, ale nikdy se nepoužívá
v klinických hodnoceních
B  Bere v úvahu 3 hlavní příznaky alergické rýmy
C  Bere v úvahu oční příznaky
7
4.
Pylové extrakty použité Leonardem Noonem byly připraveny Dunbarovou metodou. Souběžně se
standardizací přírodních alergenových extraktů se současný vývoj zaměřuje na využití rekombinantních
alergenů [7].
A  Rekombinantní alergen z pylu břízy se nazývá rBetv1
B  Bylo dokázáno, že alergenová imunoterapie na bázi rekombinantních alergenů je
účinná při léčbě příznaků AR u pacientů alergických na pyl břízy
C  Alergenová imunoterapie pomocí rekombinantních alergenů nevyvolává žádnou
specifickou imunitní odpověď
5.
Subkutánní aplikace byla prvním způsobem podání, který byl u alergenové imunoterapie použit.
Její účinnost je však spojena s rizikem systémových nežádoucích účinků. Při SCIT je hlášena [8]:
A  Jedna systémová reakce na 100 injekcí
B  Jedna systémová reakce na 1 000 injekcí
C  Jedna systémová reakce na 10 000 injekcí
6.
Leonard Noon vznesl otázku účinnosti alergenové imunoterapie travními pyly již v roce 1911.
Trvalo dalších téměř 100 let, než začala být tato technika hodnocena pomocí kritérií medicíny
založené na důkazech. Podle přehledu literatury, který v roce 2010 provedl Calderon et al. [9]
a který zahrnuje 33 randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií:
A   Kvalita studií je relativně stejná bez ohledu na metodu podání
B  Studie provedené se sublingválními tabletami s obsahem přírodních extraktů
poskytují vysokou míru důkazů u dospělých i dětských pacientů
C  K závěrům u alergoidů nelze dospět, neboť k nim neexistuje dostatečné množství
publikovaných dat
7.
Nyní je možné aplikovat alergenovou imunoterapii ve formě tablet s obsahem travních pylů.
Tyto tablety:
A  Jsou účinné už v první pylové sezóně
B  Ve srovnání s placebem snižují skóre příznaků u dětí a dospívajících postižených
AR způsobenou travními pyly
C  Byly hodnoceny v randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných klinických studiích
8.
Proč je k léčbě pacientů alergických na pyly trav vhodnější alergenová vakcína s obsahem směsi
různých trav? [10]
A  Směs lépe reprezentuje přirozené podmínky expozice a senzibilizace
B Směs poskytuje konzistentní a vyvážené složení hlavních a vedlejších alergenů při
rozšiřování repertoáru epitopů T a B lymfocytů
C Směs tomky, jílku, srhy, lipnice a bojínku představuje široce rozšířené druhy v celé
Evropě a severní Americe
1- Noon L. Lancet 1911; 1: 1572-3.
2- Aït-Khaled N et al. ISAAC Phase Three Study Group. Allergy 2009; 64: 123-148.
3- Walker S et al. J Allergy Clin Immunol 2007; 120: 381-7.
4- Léger D et al. Arch Int Med 2006; 166: 1744-8.
5- Didier A et al. J Allergy Clin Immunol 2007; 120: 1338-45.
6- Wahn U et al. J Allergy Clin Immunol 2009; 123: 160-6.
7- Pauli G et al. J Allergy Clin Immunol 2008; 122: 951-60.
8- Bernstein DI et al. Ann Allergy Asthma Immunol 2010; 104: 530-5.
9- Calderon M et al. Allergy 2010; 65: 420-34.
10- Moingeon P et al. Clin Exp Allergy 2008; 8: 12-14.
Řešení:
Otázka 1: B; Otázka 2: A, B, C; Otázka 3: C; Otázka 4: A, B; Otázka 5: B; Otázka 6: B, C; Otázka 7: A, B, C; Otázka 8: A, B, C
8