HUNTÍŘOV návrh znaku a vlajky TEXT

Návrh
znaku a vlajky
pro obec
HUNTÍŘOV
autor:
Mgr. Jan Tejkal
tel.+420602953832
e-pošta: [email protected]
http://heraldika.webnode.cz/
Tvorba nových obecních (městských) symbolů:
Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními
(městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (městys,
město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, má právo
požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp. symbolů).
Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně
pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný
významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat.
Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky
může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož
předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání
na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah
nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních
předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce.
Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt
otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem
k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá
v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření
místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti
a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů
obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné
pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního
motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atp..
Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního
(městského) znaku.
Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské
lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná
vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších
geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku,
doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění
neopakovatelnosti každé vlajky.
Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně
se znakem – se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka
obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak.
-2-
Znak obce:
PEČETI HISTORICKÝCH ČÁSTÍ OBCE:
Obec Huntířov tvoří tři katastrální území, Huntířov u Děčína, Nová Oleška a Stará
Oleška, a čtyři místní části, Františkův Vrch, Huntířov, Nová Oleška a Stará Oleška.
Historicky se jedná o čtyři lokality (Franzberg, Güntersdorf, Neu-Ohlisch
a Alt-Ohlisch), které byly v období před konstitucí obecního zřízení v polovině
XIX.století součástí panství Benešov v majetku hraběcího rodu Thunů.
Archivní průzkum autora povrdil existenci historických obecních pečetí u všech čtyř
historických částí tvořících dnešní samosprávnou obce Huntířov. Doklady představují
otisky pečetí v archivních fondech Archivu Národního muzea v Praze – konkrétně
se jedná o reliefní otisky pečetí do červeného vosku v Eichlerově topografické sbírce
z první poloviny XIX.století.
Ve všech čtyřech případech pečeti obsahují vyobrazení znakového štítu s heraldickými
figurami - jedná se tedy nejen o vesnické pečeti s obrazem umístěným volně
bez znaku, ale dokonce o jakési vesnické znaky, tj. symboly v obdobné formě jako je
tomu u historických znaků měst.
Všechny čtyři pečeti mají shodný námět, když obsahují heraldické figury z erbu
hraběcí rodiny Thunů, k jejichž benešovskému panství dnešní huntířovské místní části
patřily. Pečeti Huntířova a Staré a Nové Olešky jsou pak shodné nejen námětově, ale
i figurálně, zatímco pečeť Františkova Vrchu má figurální kompozici trochu odlišnou –
více podobnou thunovskému erbu.
Vlastní Huntířov tedy pečetil vertikálně mírně oválnou
pečetí s linkou odděleným opisem „GEMEIIIDE
GIИTERSDORF“ a hraběcí korunou převýšeným oválným
štítem vsazeným do dekorativního, kartušového lemu.
Znakový štít v pečeti je polcen (tzn. svisle rozdělen na dvě
stejně velké části) na heraldicky pravé (tj. z pohledu
pozorovatele levé) pole s polovinou vyrůstajícího orla
a heraldicky levé pole se třemi břevny, jedním kosmým
a dvěma vodorovnými.
Všechny ve znaku přítomné figury jsou – jak již bylo výše uvedeno - převzaty
z hraběcího erbu Thunů. Samotný vesnický znak Huntířova však není s thunovským
rodovým znamením totožný a jedná se o svébytně komponovaný znak, do něhož byly
figury erbu takříkajíc propůjčeny – obdobně jako u některých historických městských
znaků odvozených z erbů někdejší vrchnosti anebo několika málo vesnických znaků
na některých jiných českých panstvích.
Místní části Stará a Nová Oleška disponovaly stejným znakem jako Huntířov, alespoň
pokud jde o figurální kompozici, neboť výtvarná stylizace je zde poněkud odlišná a liší
se samozřejmě i opisy pečetí, které označují jejich majitele:
-3-
„GEMEINDE ALTOHLISCH“, resp. „GEMEINDE NEUOHLISCH“.
Místní část Františkův Vrch užívala pečeti se znakem, který více odpovídal
thunovskému erbu svým čtvrcením. V prvním a čtvrtém znakovém poli se nacházelo
šrafované kosmé břevno a ve druhém a třetím poli znaku pak byla zobrazena polovina
orla vynikajícího ze třetinové levé části znakového pole. Znak obsahoval
i srdeční štítek s majuskulním písmenem „T“, byl převýšen hraběcí korunou
a obklopen opisem „GEMEINDE FRANZBERG“.
Překreslení všech popsaných pečetí obsahuje i sbírka komunálních znaků, pečetí
a razítek Karla Lišky (vydaná rovněž knižně v nakladatelství PhDr.Ivo Sperát v Brně
v roce 2012 pod názvem „Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek, Svazek 1: Pečeti
a razítka obcí Čech, Moravy a Slezska“). Tato překreslení však obsahují některé
odchylky oproti originálním otiskům dochovaným v archivu:
Kromě otisků čtyř pečetí místních částí obce obsahuje
Eichlerova topografická sbírka uložená v Archivu
Národního muzea v Praze rovněž dva otisky pečeti
huntířovského farního kostela sv.Jiří.
Pečeť kostela má kruhový tvar a obsahuje linkou odělený
opis po celém svém obvodu ve znění: „SIGILUM
ECCLESIAE PAROCHIENSIS GUNTERSDORFENSIS“.
Pečetní obraz znázorňuje tradiční výjev, kterak sv.Jiří ve zbroji a na koni probodává
svým kopím draka ležícího pod koňskými kopyty na naznačené půdě.
-4-
NÁVRH ZNAKU OBCE:
Návrh znaku obce vychází, v souladu se zásadami heraldické tvorby, z výše popsaných
ideálních sfragistických podkladů – historických pečetí místních částí obce, především
ze shodné kompozice pečetí Huntířova a Staré a Nové Olešky.
Barevně je návrh znaku dotvořen v souladu s heraldickými tinkturami erbu Thunů,
z něhož byly historické vesnické znaky odvozeny (tzn. červený orel ve stříbrném poli;
zlaté kosmé břevno v modrém poli; stříbrné břevno v černém poli).
Heraldizované historické pečetní figurální schéma je pak variantně ponecháno bez
jakékoliv další figurální úpravy (varianty 1 a 2), nebo jej doplňují některé další figury,
jež reflektují některé z relevantních motivů historie a geografie obce (varianty
3 až 8:
-Tkalcovský člunek symbolizuje historickou tradici tkalcovství.
-Červený heroldský kříž ve stříbrném poli – označovaný též jako kříž svatojiřský odkazuje na pečeť kostela sv.Jiří a současně, jako schématické vyjádření lopatek
větrného mlýna, také na větrný mlýn na Františkově Vrchu, přičemž počet čtyř ramen
kříže koresponduje s počtem místních částí obce.
-Modifikace břevna do podoby vlnitého, nebo dole vlnitého břevna symbolizuje
místní rybníky a vodní toky a PR Stará Oleška.
-Modifikace horního řezu břevna do podoby dvou hrotů, heraldicky pravého vyššího
představuje jednoduché vyjádření přírodního krajinného rámce obce (Olešská věž,
CHKO Labské Pískovce).
-Thunovské zlaté kosmé břevno v modrém poli pak symbolizuje i polohu obce
na historických stezkách.
S ohledem na heraldicky silné pečetní podklady obsahuje návrh znaku pouze dvě
varianty (9 a 10), které nepočítají s kompozicí polceného štítu s polovinou orla
a břevny, nýbrž vycházejí pouze z heraldicky levé části znakového pole pečetí
a modifikují jej prostřednictvím výše popsaných figur či figurálních prvků.
-5-
Heraldická pravidla o barvách a kovech:
Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku
od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení.
Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví
pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov.
V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách,
k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy.
Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá,
zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev.
Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury,
či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech
je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
Blason neboli popis variant návrhu znaku obce:
Varianta 1:
„Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře
zúžené zvyšené břevno, dole zúžené snížené břevno, obojí stříbrné.“
Varianta 2:
„Polcený štít. V pravém stříbrném poli vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole černo-modře dělené zlatým kosmým zúženým
břevnem, nahoře zúžené zvyšené břevno, dole zúžené snížené břevno, obojí stříbrné.“
Varianta 3:
„Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem provlečeným
stříbrným šikmým tkalcovským člunkem, nahoře zúžené zvyšené břevno, dole zúžené
snížené břevno, obojí stříbrné.“
Varianta 4:
„Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře
stříbrné zúžené zvyšené břevno s červeným heroldským křížem, dole stříbrné vlnité
zúžené snížené břevno.“
Varianta 5:
„Polcený štít. V pravém stříbrném poli vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole černo-modře dělené zlatým kosmým zúženým
břevnem, nahoře stříbrné zúžené zvyšené břevno s červeným heroldským křížem,
dole stříbrné vlnité zúžené snížené břevno.“
-6-
Varianta 6:
„Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem provlečeným
stříbrným šikmým tkalcovským člunkem, nahoře stříbrné zúžené zvyšené břevno
s červeným heroldským křížem, dole stříbrné vlnité zúžené snížené břevno.“
Varianta 7:
„Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem, nahoře
stříbrné zúžené zvýšené břevno, nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité,
dole stříbrné zúžené snížené břevno s červeným heroldským křížem.“
Varianta 8:
„Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo vynikající červený orel se zlatou zbrojí
a červeným jazykem. Levé pole dělené zlatým kosmým zúženým břevnem provlečeným
stříbrným šikmým tkalcovským člunkem, nahoře stříbrné zúžené zvýšené břevno,
nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité, dole stříbrné zúžené snížené
břevno s červeným heroldským křížem.“
Varianta 9:
„V modrém štítě děleném zlatým kosmým zúženým břevnem nahoře stříbrné zvýšené
břevno, nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité, dole stříbrné snížené
břevno s červeným heroldským křížem.“
Varianta 10:
„Ve štítě děleném modro-černě zlatým kosmým zúženým břevnem nahoře stříbrné
zvýšené břevno, nahoře se dvěma hroty, pravým vyšším, dole vlnité, dole stříbrné
snížené břevno s červeným heroldským křížem.“
Vlajka obce:
Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí
korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu
lze realizovat ve třech základních intencích:
I-Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému
opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury
ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.
II-Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými
barvami.
III-Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..
V případě všech variant návrhu vlajky pro obec Huntířov se přitom ukazuje jako
adekvátní aplikovat opakování znaku (u variant 1 až 8 s posunutím svislé dělící linky
do třetiny délky listu vlajky).
-7-
Popis variant návrhu vlajky obce:
Varianta 1:
„Modrý list se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel
se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu žlutý kosmý pruh vycházející z páté
dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné
pruhy, horní ve druhé osmině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje
a dolní v sedmé osmině šířky listu vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr
šířky k délce je 2:3.“
Varianta 2:
„List se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel
se žlutou zbrojí a červeným jazykem. List dělený černo-modře žlutým kosmým pruhem
vycházejícím z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje.
V černém poli bílý vodorovný pruh ve druhé osmině šířky listu vycházející ze žlutého
pruhu a vlajícího okraje. V modrém poli bílý vodorovný pruh v sedmé osmině šířky listu
vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3.“
Varianta 3:
„Modrý list se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel
se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu bílým šikmým tkalcovským člunkem
provlečený žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední
dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní ve druhé osmině šířky
listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje a dolní v sedmé osmině šířky listu
vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3.“
Varianta 4:
„Modrý list se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel
se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu žlutý kosmý pruh vycházející z páté
dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné
pruhy, horní s červeným středovým křížem širokým jednu dvacetinu šířky listu ve třetí
až páté šestnáctině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje a dolní
ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky listu vlnitý třemi vrcholy a dvěma
prohlubněmi a vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce
je 2:3.“
Varianta 5:
„List se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel se žlutou
zbrojí a červeným jazykem. List dělený černo-modře žlutým kosmým pruhem
vycházejícím z páté dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje.
V černém poli bílý vodorovný pruh s červeným středovým křížem širokým jednu
dvacetinu šířky listu ve třetí až páté šestnáctině šířky listu vycházející ze žlutého pruhu
a vlajícího okraje. V modrém poli bílý vodorovný pruh ve dvanácté až čtrnácté
šestnáctině šířky listu vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a vycházející
ze žerďového a ze žlutého pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3.“
-8-
Varianta 6:
„Modrý list se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel
se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu bílým šikmým tkalcovským člunkem
provlečený žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední
dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní s červeným středovým
křížem širokým dvacetinu šířky listu ve třetí až páté šestnáctině šířky listu vycházející
ze žlutého pruhu a vlajícího okraje a dolní ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky
listu vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a vycházející ze žerďového a ze žlutého
pruhu. Poměr šířky k délce je 2:3.“
Varianta 7:
„Modrý list se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel
se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu žlutý kosmý pruh vycházející z páté
dvanáctiny horního a z poslední dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné
pruhy, horní vycházející ze žlutého pruhu a vlajícího okraje v sedmé až deváté
dvaatřicetině šířky listu, nahoře se dvěma trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné
šestnáctině a v jedné osmině šířky listu a dole vlnitý dvěma vrcholy a jednou
prohlubní, a dolní vycházející ze žerďového a ze žlutého pruhu ve dvanácté až čtrnácté
šestnáctině šířky listu, s červeným středovým křížem širokým jednu dvacetinu šířky
listu. Poměr šířky k délce je 2:3.“
Varianta 8:
„Modrý list se třetinovým bílým žerďovým pruhem. V pruhu vynikající červený orel
se žlutou zbrojí a červeným jazykem. V listu bílým šikmým tkalcovským člunkem
provlečený žlutý kosmý pruh vycházející z páté dvanáctiny horního a z poslední
dvanáctiny dolního okraje a dva bílé vodorovné pruhy, horní vycházející ze žlutého
pruhu a vlajícího okraje v sedmé až deváté dvaatřicetině šířky listu, nahoře se dvěma
trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné šestnáctině a v jedné osmině šířky listu a dole
vlnitý dvěma vrcholy a jednou prohlubní, a dolní vycházející ze žerďového a ze žlutého
pruhu ve dvanácté až čtrnácté šestnáctině šířky listu, s červeným středovým křížem
širokým jednu dvacetinu šířky listu. Poměr šířky k délce je 2:3.“
Varianta 9:
„Modrý list se žlutým kosmým pruhem vycházejícím z první šestiny horního a poslední
šestiny dolního okraje listu a se dvěma bílými vodorovnými pruhy, horním
vycházejícím ze žlutého pruhu a vlajícího okraje v šesté až osmé šestnáctině šířky
listu, nahoře se dvěma trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné osmině a ve třech
šestnáctinách šířky listu a dole vlnitým třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, a dolním
vycházejícím ze žerďového okraje a žlutého pruhu v páté a šesté osmině šířky listu,
s červeným středovým křížem širokým jednu šestnáctinu šířky listu. Poměr šířky
k délce je 2:3.“
Varianta 10:
„List dělený modro-černě žlutým kosmým pruhem vycházejícím z první šestiny horního
-9-
a poslední šestiny dolního okraje listu a se dvěma bílými vodorovnými pruhy, horním
vycházejícím ze žlutého pruhu a vlajícího okraje v šesté až osmé šestnáctině šířky
listu, nahoře se dvěma trojúhelníkovými zuby s vrcholy v jedné osmině a ve třech
šestnáctinách šířky listu a dole vlnitým třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, a dolním
vycházejícím ze žerďového okraje a žlutého pruhu v páté a šesté osmině šířky listu,
s červeným středovým křížem širokým jednu šestnáctinu šířky listu. Poměr šířky
k délce je 2:3.“
Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky:
K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla Müllera,
ředitele Zemského archivu v Opavě, člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku
a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti
návrhů.
Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad
heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru
pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit.
PhDr.Karel Müller ve svém vyjádření uvádí následující:
„Všechny návrhy zpracované mgr. Janem Tejkalem odpovídají zásadám heraldické
a vexilologické tvorby a mohou být předloženy podvýboru pro heraldiku a vexilologii
Poslanecké sněmovny P ČR k projednání.
V souladu s historickými pečetěmi všech čtyř místních částí využil autor heraldické
figury z erbu Thunů, které pak doplnil o vyjádření tkalcovské tradice i zeměpisné
polohy obce, jakož i o připomenutí zasvěcení zdejšího kostela sv.Jiří.
Osobně se mi nejvíce zamlouvají jednoduché varianty č. 1 či 2.“
Osobní pohled autora upřednostňuje ve shodě s vyjádřením jako nejvhodnější rovněž
varianty 1 a 2, které představují barevně dotvořený doslovný heraldizovaný přepis
starých pečetí s velmi pěknými vesnickými znaky bez doplnění dalších figur.
Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí.
Podmínkou je heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené
vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu.
-10-
Obecné poznámky k zásadám heraldické a vexilologické tvorby:
V současné právní terminologii figuruje jako primární pojem „vlajka“. Ve vexilologické
terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto
textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“.
Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro
heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný
s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3.
Na list vlajky nelze položit znakový štít – vlajka musí být svébytným symbolem, nikoliv
jen podkladem pro znak.
Pojmy „zlatá“ a „stříbrná“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „žlutá“ a „bílá“
(barva).
V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu
pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo.
Neudává-li se v blasonu orientace figury, má se za to, že je orientována doprava.
U heraldických tinktur – to znamená barev a kovů – se neudávají odstíny.
Při konkrétním zobrazení platí obecné pravidlo o vhodnosti tmavších a sytějších
odstínů. Odstíny ve výtvarném řešení návrhu symbolů obce proto nejsou zcela závazné
a lze je upravovat.
Heraldika počítá s vysokou mírou stylizace zobrazených znakových figur.
Figura by měla být jednoznačně rozpoznatelná, což ovšem neznamená, že má být
zobrazena realisticky – může být například proporčně upravená tak, aby co nejvíce
vyplňovala prostor znakového štítu, nebo mohou být její jednotlivé komponenty
zobrazeny v upravených proporcích v závislosti na celkové kompozici znaku.
Primární je v heraldice blason neboli slovní popis a sekundární kresebná podoba
neboli vizualizace blasonu, což znamená, že stejný znak může mít několik výtvarných
podob (i současně užívaných).
dne 31.7.2015, Mgr. Jan Tejkal
Přílohy:
1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce
2.Reprodukce archivních a knihovních podkladů
3.Kladné vyjádření člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
-11-