PSM

obal5/05 16.11.2005 11:22 Stránka 1
PSM
www.psmcz.cz
PÁT É â Í S L O
2005
stavební infozpravodaj
REHAU_IBF_210x297
5.3.2004
8:58
Stránka 1
REHAU-BAU
Váš spolehlivý partner
Jednotlivé výrobní skupiny koncernu
REHAU dosáhly ve svých technických
programech špičkových výsledků
a etablovaly se jako žádaný dodavatel
systémů z mnoha oblastí podnikání
ve stavebnictví. Rehau si zakládá
a vyznačuje se kompetentností při
vývoji nových technologií. Na svých
trzích si vybudovali jednotlivé
stavební divize velmi dobré jméno.
REHAU-BAU představuje společné zastřešení
jednotlivých stavebních divizí. Pod touto
„střechou“ REHAU nabízí mnohé služby a výrobky
z jedné ruky:
– Okenní a fasádní systémy
– Systémy vnitřních rozvodů TZB
– Úložné systémy elektro
– Systémy vytápění budov
– Trubní systémy venkovních inženýrských sítí
– Materiály pro silniční a železniční stavitelství
– Technologie pro životní prostředí a odpadní vody
Čechy:
Morava:
Obchodní 117
251 70 Praha - Čestlice
tel.: 272 190 111
fax: 272 380 176
Vídeňská 122
619 00 Brno
tel.: 547 425 582
fax: 547 425 583
e-mail: [email protected]
www.rehau.cz
REHAU s.r.o.
REHAU s.r.o.
Princip REHAU-BAU preferuje vysokou
kvalitu a bezpečnost při používání,
minimální energetickou náročnost
při zajištění maximální hospodárnosti.
Zároveň musí svému uživateli přinést
vysoký životní komfort. A k tomu
profesionální poradenská služba
pro všechny fáze stavební činnosti
– od projektu až po realizaci.
S REHAU stavíte na kvalitě.
AKADEMIE
editorial 5-05 15.11.2005 19:20 Stránka 1
1 PSM stavební infozpravodaj 2005
Milí ãtenáfii, váÏení kolegové,
pfiedkládáme Vám leto‰ní jiÏ poslední
ãíslo ãasopisu PSM stavební infozpravodaj, kter˘ je tématicky zamûfien pfiedev‰ím k 12. roãníku Mezinárodního odborného veletrhu AQUA-THERM Praha
2005.
Pevnû vûfiíme, Ïe jste byli v prÛbûhu celého roku spokojeni s obsahovou náplní
na‰eho ãasopisu, ale i s odborn˘mi semináfii, která na‰e spoleãnost pofiádá
v rámci celoÏivotního vzdûlávání hlavnû
pro ãleny komory âKAIT, ale i pro dal‰í
stavební odbornou vefiejnost. Dobfie víme, Ïe ne vÏdy se nám podafiilo utvofiit
kvalitní skupinu pfiedná‰ejících firem,
a dobfie víme, Ïe ne vÏdy poãty posluchaãÛ splÀovaly na‰e pfiedstavy.
Proto jsme pro rok 2006 zvefiejnili jiÏ
v mûsíci listopadu plán semináfiÛ na
cel˘ pfií‰tí rok. Také jsme zafiadili fiadu
nov˘ch tématick˘ch okruhÛ napfi. „Ekonomické a ekologické vytápûní“ nebo
„Navrhování, technologie, akustika a pro-
O
VELETRHY A V¯STAVY
TPS, TZS
INÎEN¯RSKÉ SÍTù, VYTÁPùNÍ
TEPELNÁ âERPADLA
TÉMA
ZDICÍ MATERIÁLY
TÉMA
STAVEBNÍ CHEMIE
VZDùLÁVÁNÍ
B
vádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch
konstrukcí“.
Pro specializaci elektro pfiipravujeme
téma „Progresivní systémové fie‰ení silov˘ch a datov˘ch rozvodÛ v administrativních a prÛmyslov˘ch objektech“.
Tak jako kaÏd˘m rokem, tak i v roce leto‰ním budeme bilancovat a hodnotit
dosaÏené v˘sledky za uplynulé období.
Poãet uspofiádan˘ch semináfiÛ pfiesáhl
magické ãíslo 200 a poãet posluchaãÛ
12 000. Pro na‰i spoleãnost PSM CZ jde
o úctyhodné ãíslo.
VÏdyÈ i stavebnictví v posledních letech
patfií mezi odvûtví, které lze povaÏovat
za jeden z pilífiÛ národní ekonomiky.
Na závûr mi dovolte, abych vám se sv˘m
kolektivem podûkoval za Va‰i dÛvûru i zájem o na‰e produkty a tû‰ím se na spolupráci i v dal‰ích letech.
Do nového roku Vám pfieji hlavnû zdraví,
pracovní úspûchy a rodinnou pohodu.
S
Zdenûk Mirvald
jednatel spoleãnosti
A
H
AQUA-THERM Praha 2005
SHK Brno 2006
REHAU-RAUSIKKO
Systémy k decentrálnímu vsakování
âi‰tûní odpadních vod
Teplovzdu‰né vytápûní
KAGO – teplovzdu‰n˘ krb
2
3
4
5
10
12
Tepelná ãerpadla MasterTherm
Regulace topn˘ch systémÛ
Rozvody plynu mûdûn˘m potrubím
Stavebnictví v âR
Komplexní ochrana budov pfied bleskem
V˘robní program BSG Klatovy
Kalibrované tvarovky LIAPOR
15
16
18
20
28
32
34
Evropská integrace II.
Tepelnû vlhkostní problematika
Spárovací hmoty
Plán semináfiÛ na I. ãtvrtletí 2006 – pfiedplatné
38
44
48
52
PSM – stavební infozpravodaj 5/2005, 5. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald
(jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 242 486 977, 602 952 112; Václav ·ulc, tel. 242 486 983, 606 781 543; Petr Bure‰, tel. 242 486 985, 606 510 110; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433,
728 734 251; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 242 486 976, fax 242 486 979, e-mail: [email protected], [email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno:
MK âR E 11138.
články_www 15.11.2005 19:21 Stránka 2
2 PSM stavební infozpravodaj 2005
Ve dnech 22. – 26. listopadu 2005 se bude na praÏském V˘stavi‰ti konat jiÏ 12. roãník
Mezinárodního odborného veletrhu vytápûní, ventilace, klimatizaãní, mûfiicí, regulaãní,
sanitární a ekologické techniky AQUA-THERM Praha.
Aqua-therm Praha na vzestupu
Na veletrhu se projevil vstup âeské republiky do EU
Jedenáct˘ roãník mezinárodního odborného veletrhu Aqua-therm v Praze, kter˘ je zamûfien na vytápûní, klimatizaci,
vûtrání, regulaci a technická zafiízení
budov, zaznamenal vloni citeln˘ nárÛst
zahraniãních vystavovatelÛ. Pofiadatelé
to pfiisuzují vstupu âeské republiky do
Evropské unie. Zv˘‰il se nejen poãet
vystavovatelÛ z ãlensk˘ch zemí, ale
praÏského veletrhu se poprvé zúãast-
nily v kolektivní expozici firmy z Turecka.
Veletrh si získal ve stfiední Evropû dobrou povûst, o ãemÏ svûdãí nejen kaÏdoroãních více neÏ 40 tisíc pfiedev‰ím odborn˘ch náv‰tûvníkÛ, ale i skuteãnost,
Ïe pokud jde o poãet pfiím˘ch vystavovatelÛ (vloni 455) a plochu, pfiedstihl
i svého jmenovce ve Vídni.
Na odbornou úroveÀ veletrhu v Praze
dohlíÏí profesionální spoleãenstva z oboru technick˘ch zafiízení budov a ministerstva prÛmyslu a obchodu, Ïivotního
prostfiedí a hospodáfiská komora.
Mezinárodní odborn˘ veletrh Aqua-therm
Praha se v roce 2005 uskuteãní v termínu 22. – 26. listopadu.
Na veletrhu Aqua-therm Praha se kaÏdoroãnû setkávají obchodníci a odborníci
nejen z âeské republiky, ale i ze zahraniãí,
zvlá‰tû ze sousedních zemí. Není divu.
V‰ichni, kdo v tomto odboru nûco znamenají, uÏ mají termín leto‰ního veletrhu
dávno zatrÏen˘ ve sv˘ch diáfiích.
Aqua-therm Praha jistû splní oãekávání podnikatelÛ v oboru TZB
1. Aqua-therm Praha 2005
Svaz podnikatelÛ v oboru technick˘ch
zafiízení po dÛkladném rozboru v˘voje
v oboru do‰el k závûru, Ïe nosn˘mi tématy leto‰ního 12. mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha budou:
zvy‰ování úãinnosti vyuÏívání energie
(úspory energie)
vyuÏívání alternativních (zejména obnoviteln˘ch) zdrojÛ energie
zabezpeãování komplexních sluÏeb
pro inteligentní budovy
âlenové SPTZ si uvûdomují, jaké zmûny
tento obor pfietváfiejí a jak se bude mûnit. Vûdí, Ïe kdyÏ budou chtít obstát,
nezbude nic jiného neÏ se zaãít zajímat
o nové technologie a trendy. A to v‰e
budou ãlenové na leto‰ním mezinárodním veletrhu hledat.
2. Je v˘voj v oboru TZB obdobn˘
i v ostatních zemích EU?
Na tuto otázku dala odpovûì leto‰ní v˘roãní konference evropské organizace
montáÏních firem TZB-CEETB, která se
pod názvem Budoucnost je na‰e podnikání uskuteãnila 15. záfií v Rotterdamu.
Letos se poprvé konala spoleãná konference CEETB-AIE, sdruÏující elektromontáÏní firmy a GCI-UICP, která sjednocuje
montáÏní firmy TZB právû s v˘jimkou
elektromontáÏních firem.
âesk˘ SPTZ je jiÏ jedenáct let sdruÏením
nejv˘znamnûj‰ích spoleãenstev fiemesel:
instalatérÛ, eletrikáfiÛ, topenáfiÛ, kominíkÛ, chlaìafiÛ, velkoobchodníkÛ, v˘robcÛ topenáfiské techniky, kamnáfiÛ, v˘taháfiÛ a sváfieãÛ.
Cílem konference bylo formulovat
a analyzovat rozhodující v˘vojové trendy v oboru montáÏí TZB. Dopolední blok
konference organizovan˘ AIE byl plnû
vûnován tzv. „chytr˘m domÛm“ (Smart
Homes). Ty b˘vají také nûkdy naz˘vány
„inteligentními budovami“. Jedná se
o budovy, v nichÏ jsou prostfiednictvím
elektrotechnick˘ch systémÛ integrována v‰echna technická zafiízení. To vede
nejen k vût‰ímu komfortu a bezpeãnosti, ale téÏ k v˘razn˘m úsporám investiãních a provozních nákladÛ.
Technologie jsou dnes jiÏ pfiipraveny,
teì se jen jedná o jejich vyuÏívání ve v˘stavbû zejména bytov˘ch domÛ, protoÏe ve velk˘ch komerãních budovách
jsou TZB jiÏ do znaãné míry integrovány.
Integrace TZB vede k integraci jednotliv˘ch instalatérsk˘ch profesí v oblasti
TZB. Na mûnícím se trhu uspûjí pfiedev‰ím ty montáÏní firmy TZB, které budou schopny vstupovat do projektÛ
a zakázek jako tzv. „systémov˘ integrátor TZB“.
Odpolední blok konference, kter˘ byl organizován GCI-UICP, byl vûnován
pfiíleÏitostem, které pfiiná‰ející otvírající se a liberalizující se trhy s elektfii-
nou a plynem montáÏním firmám TZB,
otázkám zlep‰ování úãinnosti vyuÏívání energií,
obnoviteln˘m zdrojÛm energie.
Bylo konstatováno, Ïe souãasn˘ v˘voj
na trhu s energiemi (rostoucí cena ropy
a z toho vypl˘vající rostoucí cena plynu
a elektfiiny) vytváfií pro montáÏní firmy
TZB zcela novou situaci, jakousi strategickou v˘zvu pfiiná‰ející nové pfiíleÏitosti.
UdrÏitelné zásobování energií je zcela
zásadní a klíãové pro politickou, ekonomickou a sociální stabilitu. A k udrÏitelnému zásobování energií vedou jen dvû
cesty:
zvy‰ující se vyuÏívání alternativních
(zejména obnoviteln˘ch) zdrojÛ energie
zvy‰ování úãinnosti vyuÏívání energie
Je jasné, Ïe nové technologie pfiiná‰ejí
montáÏním firmám TZB nové pfiíleÏitosti. AspoÀ tûm firmám, které reagují
pruÏnû na v˘voj na trhu i na v˘voj tech
nologií.
brno2 15.11.2005 19:20 Stránka 3
3 PSM stavební infozpravodaj 2005
SHK Brno 2006: Stavte na budoucnosti!
Kdo v leto‰ním dubnu nav‰tívil Stavební veletrhy Brno 2005 jistû se nechal inspirovat v˘stavními prostory
SHK BRNO. Hlavním tématem 6. mezinárodního veletrhu technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO totiÏ byly
nízkoenergetické systémy vûtrání a vytápûní a dopravní technika v budovách. Na úsporu energie volnû
naváÏe také leto‰ní hlavní téma Stavebních veletrhÛ Brno 2006 a tou je „zelená energie“.
Jak to bylo letos?
VeletrÏní komplex Stavebních veletrhÛ
Brno 2005 letos slavil jubilejní 10. v˘roãí a pfii této pfiíleÏitosti úspû‰nû upevnil
své prvenství mezi veletrhy v oboru nejenom v rámci âeské republiky, ale
i v celé stfiední Evropû. Se‰lo se na nich
pfies 1 500 vystavovatelÛ z 24 zemí, ktefií nejenom sv˘m poãtem, ale i plochou
pfies 74 000 m2 pfiekonali v‰echny dosavadní rekordy. Veletrhu SHK BRNO se
zúãastnilo 221 z nich (celkem z 12 zemí, na plo‰e 9 568 m2). V rámci ãtyfi samostatn˘ch projektÛ – IBF, SHK BRNO,
ELEKTRO a URBIS – si na sto tisíc náv‰tûvníkÛ prohlédlo ve‰keré novinky ze
v‰ech oblastí moderního stavebnictví.
PrÛzkum Masarykovy univerzity Brno
navíc ukázal, Ïe s náv‰tûvou této skupiny veletrhÛ bylo spokojeno více neÏ 82 %
v‰ech dotázan˘ch a Ïe 76 % vystavovatelÛ má zájem o úãast také v pfií‰tím roce.
Co nás ãeká za rok?
V pfií‰tím roce se v Brnû pod jednou
znaãkou Stavebních veletrhÛ Brno pfiedstaví tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, dále 7. mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení
budov SHK BRNO a 3. mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací
a systémové integrace budov ELEKTRO.
Naopak poprvé se v nové podobû uskuteãní veletrh, kter˘ bude ve stejném termínu jako Stavební veletrhy Brno a je
nazvan˘ URBIS Invest.
Veletrh URBIS Invest doplní ryze stavební obory
o pohled investorÛ, finanãních poradcÛ, developerÛ, realitních makléfiÛ, finanãních institucí a státní i municipální správy na problematiku staveb,
finanãních investic, vyuÏití strukturálních fondÛ a investic do oblastí spojen˘ch s v˘stavbou a správou nemovit˘ch
majetkÛ. Tradiãní a nedílnou souãástí
tohoto veletrhu zÛstává pfiedstavení nov˘ch technologií pro mûsta a obce.
Stavební veletrhy Brno 2006 jsou zatím
ve fázi pfiíprav, jiÏ teì je ale jasné, Ïe se
uskuteãní od 25. do 29. dubna. Pfiipravovaná koncepce projektu SHK BRNO
sleduje nûkolik let trvající trend ve stavebním prÛmyslu – postupn˘ nárÛst stavební produkce a její infrastruktury.
Podle dlouhodob˘ch prognóz lze oãeká-
v podobû moderního veletrÏního areálu,
komplexního v˘staváfiského servisu, kaÏdoroãnû vysoké náv‰tûvnosti a garantované odborné úrovnû doprovodn˘ch
programÛ, stejnû tak jako masivní mediální komunikace jak v âR, tak i v zahraniãí. Dal‰ím podstatn˘m argumentem
je ‰iroká paleta vzájemnû se pfiekr˘vajících témat, kdy laik i odborník mÛÏe získat nejenom úzce specializovanou informaci, ale také ucelenou pfiedstavu o jejím kontextu a vztahu do budoucna.
Pfiihlá‰ení vystavovatelé budou moci
navíc novû a bezplatnû vyuÏít moÏnosti
prezentace vlastní firmy a produktÛ ãi
sluÏeb na PR portálu, kter˘ je souãástí
webov˘ch stránek veletrhu.
vat i nadále rÛst pfiedev‰ím v bytové v˘stavbû a dopravním stavitelství. Stále
rostoucí nároky na technické vybavení
budov, úspory energií, kvalitu a funkãnost daly vzniknout tématice, která bude sledovat pfiedev‰ím moÏnosti obnoviteln˘ch zdrojÛ a ochrany Ïivotního
prostfiedí. Proto bude spoleãn˘m jmenovatelem pro Stavební veletrhy Brno
v roce 2006 téma nazvané „Zelená
energie“. A jelikoÏ toto téma má zcela
urãitû „zelenou“ i do budoucna, je hlavním komunikaãním mottem celé kampanû heslo: Stavte na budoucnosti!
mnohé studie. Stavební veletrhy Brno
jsou svého v˘znamu dominantním projektem v âeské republice, kter˘ dokáÏe
dûní oboru kaÏdoroãnû vûrnû zmapovat. Právû na brnûnském v˘stavi‰ti se
scházejí v‰ichni ti, jejichÏ podnikání má
pro rozvoj stavebního prÛmyslu zásadní
v˘znam. Jedná se pfiitom o velké spoleãnosti, ale i zcela malé firmy o nûkolika zamûstnancích. DosaÏené úspûchy
i nové technologie a materiály, které se
na tûchto veletrzích pfiedstavují, dokládají skvûlou úroveÀ stavebního oboru
u nás. Také proto jsou Stavební veletrhy
Brno tím správn˘m místem pro v‰echny
velké i malé hráãe, ktefií potfiebují získat
pfiehled a informace.
Komplexní nabídka sluÏeb
Nadcházející roãník nabídne vystavovatelÛm opût vysok˘ standard sluÏeb, kter˘ veletrÏní správa v Brnû poskytuje
PfiíleÏitost právû pro vás!
To, Ïe je ãeské stavebnictví jiÏ nûkolik
let na vzestupu, a Ïe i prognóza budoucího v˘voje je velmi pozitivní, potvrzují
Více na www.shk.cz
rehau 15.11.2005 19:23 Stránka 4
4 PSM stavební infozpravodaj 2005
REHAU-RAUSIKKO – systémy k decentrálnímu vsakování,
fiízené retenci a k akumulaci de‰Èové vody
Decentrální vsakovací systémy
RAUSIKKO RR a RAUSIKKO MR
Firma REHAU vyvinula vsakovací systémy RAUSIKKO RR a RAUSIKKO MR, jejichÏ
pouÏití se fiídí kvalitou povrchové vody
urãené k vsakování.
Moderní komunální hospodafiení s de‰Èovou vodou proto v dne‰ní dobû vyÏaduje místní decentrální vskování, které má
pfiínos nejen pro investory v nov˘ch prÛmyslov˘ch zónách, ale i pro drobné stavebníky.
Systém RAUSIKKO RR (trubka–rigol) se
pouÏívá pro vsakování pfieváÏnû ãisté
odtokové vody, napfi. ze stfie‰ních ploch
v obytn˘ch oblastech. SráÏková voda se
dostává pfies kontrolní a rozdûlovací
‰achtu RAUSIKKO do napojeného systému trubka–rigol. (obr. 1)
Vsakování mulda-rigol systému RAUSIKKO MR (mulda–rigol) se pouÏívá pro mírnû zneãi‰tûnou povrchovou vodu, napfi.
z vedlej‰ích komunikací, ploch dvorÛ,
ale nejvíce se vyuÏívá pfii realizaci odvodnûní parkovi‰È nákupních center,
kde pfii tomto fie‰ení není nutné pouÏívat „lapoly“. Odtékající de‰Èová voda je
nejprve odvedena do zatravnûného koryta. Odtud se vsakuje pfies vrstvu oÏivené mateãné pÛdy, která zajistí dodateãnou filtraci de‰Èov˘ch vod, do rigolu
leÏícího pod tímto korytem. ·kodlivé
látky, které se v nûkter˘ch pfiípadech
v tûchto povrchov˘ch vodách vyskytují,
jsou pfii tomto prostupu pÛdou odbourány ãi zachyceny. (obr. 2)
U obou uveden˘ch systémÛ je základní
my‰lenka stejná – odvést sráÏkovou vodu co nejrychleji pod povrch a tam ji
s ãasov˘m zpoÏdûním vsáknout nebo
odvést se zpoÏdûním do retenãní nádrÏe. Funkci mezizdrÏe pfiitom plní rigol
vytvofien˘ speciálním rozvodn˘m potrubím RAUSIKKO obsypan˘m ‰tûrkem a to
v‰e je zabalené filtraãním rounem RAUMAT. Zachycená de‰Èová voda se pak
s ãasov˘m odstupem vsakuje z tohoto
rigolového systému velkoplo‰nû do spodních pÛdních vrstev, nebo je fiízen˘m
odtokem pomocí ‰krticích ‰achet odvedena ze systému napfiíklad do vodoteãe
ãi kanalizace.
Pfied vlastním návrhem je nutné si vyjasnit, za jak˘ch podmínek budeme de‰Èové vody zasakovat.
O zasakování hovofiíme, pokud je koeficient filtrace pro okolní zeminy 10–3
aÏ 10–6 m/s. Máme-li okolní zeminy
s koeficientem filtrace 10–7 aÏ 10–10 m/s,
hovofiíme o fiízené retenci.
Dal‰í omezující podmínkou je odstup
od hladiny podzemní vody, kter˘ musí b˘t min. 1 m ode dna zasakovacího
ãi retenãního Ïebra.
Velmi v˘znamná je oblast geotechniky. Je nutno si dát velk˘ pozor na
moÏn˘ pfiípad, kdy se v urãit˘ch lokalitách vyskytují zeminy, které se po
nasáknutí vodou stávají nestabilními.
Zde je nezbytná konzultace s hydrogeologem.
Velmi dÛleÏité je správné provedení
návrhu zasakovacího systému
KaÏdému projektantovi doporuãím, aby
se dÛkladnû seznámil s lokalitou, pro níÏ
projekt zpracovává a aby se soustfiedil
nûkdy i na ménû v˘znamné aspekty,
které mu mohou v mnohém napovûdût.
Jsou to napfiíklad: v˘‰ka vody v okolních studních a její pfiípadné kolísání
v prÛbûhu roku, v˘skyt mokfiadních
rostlin, správnost funkce melioraãních
systémÛ, v˘skyt vodoteãí v okolí a mnohé dal‰í.
1 Schéma systému RAUSIKKO VOLUME pfii pouÏití ‰tûrkové v˘plnû vsakovacího rigolu systém RR
(trubka–rigol) – vzorov˘ pfiíãn˘ fiez
2 Schéma systému RAUSIKKO MR – vsakování koryto–rigol pfii pouÏití ‰tûrkové v˘plnû
vsakovacího rigolu – vzorov˘ pfiíãn˘ fiez
rehau 15.11.2005 19:23 Stránka 5
5 PSM stavební infozpravodaj 2005
3 Akumulaãní blok REHAU RAUSIKKO
Jako jeden z nejdÛleÏitûj‰ích faktorÛ povaÏuji velmi úzkou spolupráci s hydrogeologem, kter˘ detailnû zná místní pomûry. Mnoh˘m investorÛm se tyto náklady navíc zdají zbyteãné. Mohu vám
ale potvrdit, Ïe stejnû, i kdyÏ se znaãn˘m ãasov˘m odstupem, investor nako-
4 Schéma systému RAUSIKKO MR – vsakování koryto–rigol pfii pouÏití akumulaãních blokÛ vsakovacího
rigolu – vzorov˘ pfiíãn˘ fiez
5 V˘poãetní program REHAU RAUSIKKO
nûji vyÏít pozemek urãen˘ pro likvidaci
de‰Èov˘ch vod.
RÛzné variabilní sestavy je moÏno vyuÏít nejen pro pfiímé zasakování de‰Èov˘ch vod, ale také pro realizaci akumulaãních retenãních nádrÏí jako alternativu k finanãnû nákladn˘m betonov˘m
nádrÏím. Jejich vodotûsnost je zaji‰tûna
6 RAURAIN vyÏití de‰Èové vody
nec pfiizve místního kvalifikovaného hydrogeologa ke spolupráci. Náklady, které
si nové zmûny vyÏádají, jsou ale mnohonásobnû vy‰‰í, neÏ kdyby se na tohoto
specialistu obrátil v poãátku projektu.
Dal‰í moÏností pro fie‰ení zasakování ãi
akumulace de‰Èov˘ch vod je pouÏití
akumulaãních blokÛ (‰ífika 0,8 m, v˘‰ka
0,6 m, délka 0,6 m) se stfiedov˘m rozvodn˘m potrubím DN 160. (obr. 3)
Pfii fie‰ení návrhu v systému RAUSIKKO
RR a RAUSIKKO MR v provedení s akumulaãními bloky (obr. 4) je moÏné vyuÏít pfiednosti tûchto akumulaãních blokÛ, kterou je akumulace ve v˘‰i 95 %
oproti akumulaci ve ‰tûrku, která je jen
35 %. Tato pfiednost nám umoÏní efekt-
7 Schéma systému RAURAIN II
rehau 15.11.2005 19:23 Stránka 6
6 PSM stavební infozpravodaj 2005
8 Vsakování de‰Èov˘ch vod – akumulaãní bloky 760 m3 Bauhaus Brno
9 Vsakování de‰Èov˘ch vod – z parkovi‰tû u hypermarketu Globus âeské Budûjovice
10 Vsakování de‰Èov˘ch vod – parkovi‰tû Kika Linec
folií z HD PE oboustrannû ochránûnou
geotextilií.
Nutnou podmínkou pro bezvadné fungování celého systému RAUSIKKO je jeho
pfiesn˘ návrh a v˘poãet. Zde se vychází
z mnoÏství sráÏkové vody r1,15 v l/s x ha
a vsakovacího v˘konu zeminy. Firma
REHAU disponuje pro tento úãel zvlá‰È
vyvinut˘m poãítaãov˘m programem, pomocí kterého lze fie‰it a modelovat kaÏdou stavební situaci. (obr. 5) Tento v˘poãetní program je k dispozici také v‰em
zájemcÛm, ktefií k likvidaci de‰Èové vody
chtûjí pfiistupovat ekologicky.
Firma REHAU se nespecializuje pouze
na fie‰ení ekologické likvidace de‰Èov˘ch vod, ale má pro své zákazníky pfiipraven cel˘ program pro efektivní vyuÏití sráÏkov˘ch vod. Tento program firma
REHAU prezentuje pod názvem RAURAIN.
(obr. 6) Program RAURAIN I je urãen pfiedev‰ím pro vyuÏití jíman˘ch de‰Èov˘ch
vod ze stfiech v oblasti zahrady a program RAURAIN II umoÏÀuje vyuÏít de‰Èov˘ch vod sveden˘ch ze stfiech pfiedev‰ím
jako uÏitkové vody napfi. v rodinném
domku, ale také i v oblasti zahrady. Zde
se vyÏívají pro akumulaci de‰Èov˘ch vod
akumulaãní nádrÏe z velmi kvalitního
HDPE o objemu 1 800, 3 300 a 5 000 l.
Souãástí tûchto systémÛ jsou ãerpadla,
rÛzné armatury, filtry a u systému RAURAIN II centrální kompaktní jednotka,
která zaji‰Èuje automatick˘ provoz celého systému. Pfiípadná pfieb˘vající voda
je svedena do zasakovacích systémÛ.
(obr. 7)
Vsakování de‰Èové vody zdaleka nemá
pouze ekologick˘ aspekt, je zde i velice
v˘znamná ekonomická stránka. PouÏitím
systému REHAU-RAUSIKKO dochází k v˘razné úspofie nákladÛ, a to jak z hlediska pofiizování systému (vyvarujeme se
pouÏití kanalizaãních trubek velk˘ch prÛmûrÛ urãen˘ch k pohlcení pfiívalov˘ch
de‰ÈÛ, jejichÏ pofiizovací cena a pokládka je fiádovû v milionech), tak z hlediska
úspory pfiípadného budoucího stoãného. Na základû dosavadních jiÏ více jak
6ti let˘ch zku‰eností se systémem REHAURAUSIKKO z akcí realizovan˘ch v âR lze
uvést, Ïe návratnost investice pfii souãasn˘ch cenách stoãného je do 5 let.
Podrobnûj‰í informace:
REHAU, s.r.o.
Obchodní 117, 251 70 âestlice
Ing. Jaroslav Beck –
tel. 603 22 83 83, 272 190 111
[email protected]
www.rehau.cz, www.rehau.com
purator 15.11.2005 19:24 Stránka 7
7 PSM stavební infozpravodaj 2005
Inovaãní ãi‰tûní odpadních vod pomocí flexibilních nosiãÛ biomasy
Úvod
Jednou z dosud mála vyuÏívan˘ch prostfiedkÛ
ke zintenzivnûní biologick˘ch procesÛ na ãistírnách odpadních vod u nás je pouÏití nosiãÛ
biomasy. Pokud tyto nosiãe nacházejí nûjaké
uplatnûní, pak je to pfiedev‰ím v oblasti mal˘ch
domovních ãistíren. Vût‰inou ve formû rÛzn˘ch
pevn˘ch tûles, které v ãistírensk˘ch systémech
vytváfií relativnû velkou plochu vhodnou pro
nárÛst aktivního kalu. Tyto nosiãe jsou vyrobeny z pevn˘ch syntetick˘ch materiálÛ, hladk˘ch
nebo s drsn˘m povrchem pro lep‰í uchycení
kalu. Tato tûlesa b˘vají vût‰inou volnû uloÏena
do prostoru aktivace, kde pomocí nárÛstové
biomasy zintenzivÀují biologické odbourávání
amoniakálního dusíku.
U velk˘ch ãistíren jsou tyto systémy hÛfie pouÏitelné, neboÈ ve velk˘ch nádrÏích by vlivem
pfiítomnosti nosiãÛ mohlo dojít ke zhor‰ování
aerobních podmínek, vzniku neÏádoucích usazenin a ke zkomplikování údrÏby nádrÏí i provzdu‰Àovacích elementÛ. Proto byly u tûchto
ãistíren zkou‰eny i plovoucí nosiãe biomasy,
které tyto problémy ãásteãnû fie‰ily, av‰ak pfiiná‰ely problémy nové. Vyskytovalo se pfiedev‰ím nerovnomûrné nebo rovnou neÏádoucí
rozloÏení plovoucích nosiãÛ v nádrÏi, jejich vyplavování do usazovacích nádrÏí i celkovû nepfiesvûdãivé v˘kony vzhledem k vynaloÏen˘m
investicím. I z tûchto dÛvodÛ byl vyvinut systém, kter˘ s úspûchem fie‰í v‰echny problémy
do té doby spojené s nosiãi biomasy.
âOV Geiselbullach s technologií Cleartec®,
250.000 EO
Tento systém vyuÏívá lokálnû pohybliv˘ch médií usazen˘ch v pevném rámu a jeho pÛvod sahá aÏ do Japonska, kde se tento druh nosiãÛ
objevil vÛbec poprvé a kde je úspû‰nû provozován jiÏ nûkolik desítek let. Na základû této inspirace byl nûmeckou firmou Langendorf Textil
GmbH & Co specializující se na prÛmyslové textilie vyvinut a odzkou‰en sytém Cleartec®.
Cílem tohoto v˘voje bylo vytvofiení takového
nosiãe, kter˘ by po zabudování vytvofiil dostateãnû velké pfiídavné plochy vyuÏitelné ke zv˘‰ení koncentrace biomasy v aktivaãní nádrÏi,
ãímÏ by se zv˘‰il ãisticí v˘kon, jakoÏ i kapacita
ãistírny odpadních vod, aniÏ by se projevily jakékoliv negativní vlastnosti, kter˘mi trpûly v˘‰e
uvedené systémy nosiãÛ biomasy. Na konci tohoto v˘voje vznikl produkt Cleartec®, kter˘ pfii-
Cleartec
WATER MANAGEMENT
ná‰í v˘znamnou inovaci v tomto oboru a pfiedev‰ím ekonomickou úsporu plynoucí z men‰í
velikosti aktivaãních a dosazovacích nádrÏí.
Popis vysoce v˘konného nosiãe
biomasy Cleartec®
Jedná se o systém speciálních textilií usazen˘ch v pevném rámu z nerezavûjící oceli. Takto
usazené textilie spolu vytváfiejí bioreaktor, kter˘ je místnû zabudován do aktivaãní nádrÏe.
Textilie v bioreaktoru disponují velikou aktivaãní plochou vhodnou pro zachycení biomasy.
Podle specifikace je moÏné poãítat s usazením
aÏ 0,35 kg na m2.
Foto textilie Cleartec®
Základní látkou Cleartec® aktivaãních ploch jsou
speciální polypropylenová vlákna, která se vyznaãují velkou stabilitou vÛãi pÛsobení mechanick˘ch, chemick˘ch a biochemick˘ch vlivÛ.
Tato vlákna jsou spolu spletena v pruÏn˘ pásek
‰ífiky 2,5 cm. Tyto pásy jsou spolu pospojovány
síÈovinou a dohromady tak vytváfií textilii o základní ‰ífice 96 cm. Tyto textilie jsou vedle sebe napnuty na stacionární ocelové konstrukci
v minimální vzdálenosti 7 cm. Celá konstrukce
je pak vnofiena do aktivaãní nádrÏe tak, aby ‰la
v pfiípadû potfieby z nádrÏe snadno vyjmout.
Systém je oproti jin˘m systémÛm pevn˘ch nosiãÛ v˘jimeãn˘ pfiedev‰ím svojí flexibilitou.
Cel˘ jeho silnû strukturovan˘ povrch se ve vodû pohybuje v dÛsledku turbulencí, ãímÏ se na
nûm nevytváfií hrubé vrstvy kalu, protoÏe kal
s nejvy‰‰ím stupnûm stáfií vlivem pohybu textilií postupnû odpadává. Díky tomuto postupnému odpadávání se v usazen˘ch vrstvách nevytváfiejí anaerobní zóny. Dal‰í podstatnou pfiedností technologie Cleartec® je to, Ïe díky svojí
síÈové struktufie nekomplikuje vertikální ani horizontální proudûní vody v nádrÏi a usazené kaly tak mohou b˘t dokonale zásobeny Ïivinami
potfiebn˘mi pro jejich rÛst.
PouÏití celé této technologie se poãítá podle
odpovídajících norem ATV (DWA) jako napfi.:
ATV-A131 nebo ATV – DVWK 1/2000, jakoÏ i ATV
pracovní skupina 2.6.4 „JednostupÀové kombinované biologické metody ãi‰tûní odpadních vod.“
Pfiínos technologie Cleartec®
Nejvût‰í pfiínos technologie Cleartec® spoãívá
pfiedev‰ím v moÏnosti pouÏití men‰ích objemÛ
nádrÏí ve srovnání s konveãními systémy. Toho
Zabudování bioreaktorÛ v nádrÏi
lze vyuÏít nejen pfii stavbû nov˘ch ãistíren, ale pfiedev‰ím pfii intenzifikaci star‰ích zafiízení a v‰ude
tam, kde dochází k navy‰ování poãtu napojen˘ch EO. V mnoh˘ch pfiípadech není ani nutné
nijak upravovat velikost aktivaãních a dosazovacích nádrÏí. V aktivaci díky pouÏití technologie Cleartec® dochází k intenzivnûj‰ímu odbourávání organického zneãi‰tûní a v dosazovacích
nádrÏích dochází vlivem zlep‰ení kvalitativních
parametrÛ kalu ke snadnûj‰ímu usazování. (S technologií Cleartec® jsou trvale provozovány systémy s kalov˘m indexem 60 mg/l a stáfií kalu
se pohybuje vysoko nad 10 dní). Celkov˘ ekonomick˘ pfiínos je vidût na srovnání vybran˘ch
investiãních nákladÛ pfii konvenãní v˘stavbû
a pfii pouÏití bioreaktorÛ s textiliemi Cleartec®.
Srovnání nákladÛ na âOV 100.000 EO
konvenãní
fie‰ení
Cleartec®
1.425.000
-
1.920.000
-
980 000
Celkem
3 345 000
980 000
Úspora
2 365 000 EUR
zv˘‰ené náklady
na aktivaãní
nádrÏe
á 300 EUR/m3
zv˘‰ené náklady
na dosaz. nádrÏe
á 300 EUR/m3
Cleartec®
Nánosy aktivního kalu na textiliích
Tuto technologii dodává na ãesk˘ trh firma
PURATOR-Techno Tip CZ, s.r.o se sídlem v Brnû,
u které je moÏné se kdykoliv poradit o jejím
moÏném vyuÏití.
Ing. Robert Svadbík
PURATOR-Techno Tip CZ, s.r.o.
·umavská 15, 602 00 Brno
tel. 541 592 594, www.purator.cz
brno 15.11.2005 19:24 Stránka 8
Zpravodajství Stavebních veletrhÛ Brno 2006
Program START podporuje firmy úãastnící se poprvé
veletrhu na brnûnském v˘stavi‰ti
8 PSM stavební infozpravodaj 2005
Brno, 13. fiíjna 2005: Noví vystavovatelé mají moÏnost v nadcházejícím roãníku Stavebních veletrhÛ Brno
vyuÏít speciální nabídku spoleãnosti Veletrhy Brno, a.s. v podobû programu START.
Firma, která na veletrhu v posledních
dvou letech nevystavovala, tak mÛÏe získat fiadu v˘hod, kterou mÛÏe b˘t napfi.
uvefiejnûní nového vystavovatele v pfiedkatalogu Stavebních veletrhÛ 2006.
Jedná se o samostatnou publikaci obsahující vedle seznamu v‰ech vystavujících firem také v‰eobecné informace
o veletrhu a zejména o doprovodn˘ch
programech – konferencích a odborn˘ch semináfiích. Publikace je vyhledávan˘m zdrojem informací pro náv‰tûvníky a novináfie, ktefií ji bohatû vyuÏívají.
Mimo jiné je rozesílána i na partnery veletrhu – odborné svazy a asociace, stát-
ní správu, âeská centra a zastupitelské
úfiady âR v zahraniãí a v neposlední
fiadû ve více kusech na síÈ zahraniãních
zástupcÛ a.s. Veletrhy Brno. Pro roãník
2006 bude v této publikaci nov˘m vystavovatelÛm vûnovan˘ samostatn˘ prostor. Novû startující firmy mohou vyuÏít
také moÏnost prezentace své spoleãnosti a jejich produktÛ na webov˘ch stránkách veletrhu.
Nabídka dále zahrnuje zdarma limitovan˘ poãet firemních pozvánek a pfiedev‰ím individuální péãi, v˘hody a pomoc
pfii pronájmu plochy, v˘stavbû expozice
a pfiedev‰ím men‰í administrativní nároky na vystavovatele.
Úãastníci programu START navíc automaticky získají moÏnost dvoumûsíãní
bezplatné prezentace ve stavebním
centru EDEN, které sídlí v areálu brnûnského v˘stavi‰tû. Vystavení exponátÛ
bude moÏné od 30. dubna 2006, takÏe
veletrÏní vzorky nemusí vystavovatelé
z v˘stavi‰tû odváÏet, ale pouze je pfiesunou v rámci v˘stavi‰tû.
Více informací je moÏné nalézt na
www.stavebniveletrhybrno.cz.
URBIS se mûní na URBIS INVEST
Brno, 13. fiíjna 2005: Spoleãnost Veletrhy Brno, a.s. reaguje na rozvoj stavebnictví a rÛst investic ve stavebnictví zmûnou v projektu URBIS v rámci Stavebních veletrhÛ Brno. Ten se od pfií‰tího roku pfiejmenuje
na URBIS INVEST a jako jedin˘ veletrh v tuzemsku nabídne komplexní prezentaci investiãních moÏností
ãesk˘ch krajÛ, regionÛ, mûst a obcí.
Zájem o úãast na veletrhu URBIS ze
strany krajÛ, mûst i obcí je, jak statistiky potvrzují, rok od roku vy‰‰í. DÛvodem je pfiedev‰ím zlep‰ování odborné
ãásti veletrhu tzn. doprovodn˘ch programÛ, ale také roz‰ífiení nabídky vystavovatelÛ v oblasti investiãního prostfiedí
a zkvalitnûní náv‰tûvnické cílové skupiny. Letos se prezentovalo v rámci projektu URBIS celkem 11 krajÛ, hlavní
mûsto Praha a 37 mûst âeské republiky.
Zásadní nárÛst se v‰ak projevil v poãtu
prezentovan˘ch investiãních pfiíleÏitostí. V rámci Fóra investiãních pfiíleÏitostí
se tak pfiedstavilo rekordních 146 prÛmyslov˘ch zón o celkové plo‰e 4 407 ha.
Zájem na stranû investorÛ byl nejenom
u domácích investiãních spoleãností,
ale také u potenciálních investorÛ z Nûmecka, Velké Británie a Bûloruska.
Nov˘ investiãní veletrh URBIS INVEST se
uskuteãní v rámci Stavebních veletrhÛ
Brno ve stejném termínu. „Tento projekt
staví na zavedeném veletrhu URBIS,
kter˘ jsme se rozhodli je‰tû více zv˘raznit a maximálnû tak splnit specifické
poÏadavky vystavovatelÛ v tomto segmentu – propojení soukromého a vefiejného sektoru,“ doplÀuje Martina Bajerová,
nová manaÏerka Public Relations a reklamy Stavebních veletrhÛ Brno. Veletrh
URBIS INVEST, kter˘ se koná pod oficiální zá‰titou Asociace krajÛ âR, doplní
ryze stavební obory o pohled investorÛ,
finanãních poradcÛ a institucí, developerÛ, realitních makléfiÛ, státní správy
i samosprávy na problematiku staveb,
vyuÏití strukturálních fondÛ a investic
do oblastí spojen˘ch s v˘stavbou a správou nemovitostí. Tradiãní a nedílnou
souãástí tohoto veletrhu zÛstává pfiedstavení nov˘ch technologií pro mûsta
a obce.
Projekt URBIS INVEST je pfiipravován ve
spolupráci s odborn˘mi partnery, ktefií
v˘znamnû pfiispívají k vysoké úrovni témat v rámci doprovodného programu
a dávají tak záruku vysoké kvality pro
náv‰tûvníky ale i samotné vystavovatele. Tradiãním spolupofiadatelem je Svaz
mûst a obcí âeské republiky, kter˘ se aktivnû podílí na pfiípravách odborného
programu. V rámci partnerské spolupráce se Slovenskou republikou zapojil mimo jiné svého slovenského partnera
Zväz mest a obcí Slovenska.
DÛleÏitou souãástí URBIS INVEST je odborn˘ doprovodn˘ program, kter˘ v rámci konferencí worshopÛ a semináfiÛ
pfiedstaví témata: investiãní pfiíleÏitosti
vefiejného i soukromého sektoru v âR,
investiãní prostfiedí, realitní trh a development, inovace v rozvoji regionÛ a jiné.
Pfiípravy nového veletrhu URBIS INVEST
a 11. roãníku Stavebních veletrhÛ Brno,
kter˘ se na brnûnském v˘stavi‰ti usku-
teãní ve dnech 25. – 29. dubna 2006,
jsou jiÏ v plném proudu. V rámci projektu URBIS INVEST se mimo jiné pfiedstaví také ENVI – mezinárodní veletrh
techniky pro tvorbu a ochranu Ïivotního prostfiedí a ENVIKONGRES zamûfien˘
na problematiku implementace smûrnice IPPC a zákona o integrované prevenci v âR. Stavební veletrhy Brno 2006
pak budou tradiãnû zahrnovat tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, 7. mezinárodní veletrh
technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO
a 3. mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Spoleãnû tyto veletrhy poskytnou dokonale ucelen˘ pohled na ve‰keré oblasti stavebnictví.
Zachována bude aktivita smûrem k zahraniãí, zastoupením v jednotliv˘ch zemích, oborov˘m svazÛm a asociacím.
Partnersk˘mi zemûmi budou Slovensko
a Polsko, kromû tûchto zemí bude v rámci náv‰tûvnické kampanû cíleno pfiedev‰ím na náv‰tûvníky z EU – konkrétnû
z Rakouska, Nûmecka a dále z Ruska
a Bûloruska.
Spoleãn˘m tématem obou celkÛ – Stavebních veletrhÛ Brno a veletrhu URBIS
INVEST – bude „zelená energie“. Téma,
které je svou aktuálností z pohledÛ
uplatÀování celoevropsk˘ch smûrnic pro
stavebníky velmi dÛleÏité.
brno 15.11.2005 19:24 Stránka 9
Zpravodajství Stavebních veletrhÛ Brno 2006
Stavební veletrhy Brno 2006 startují
9 PSM stavební infozpravodaj 2005
Brno, 13. fiíjna 2005: Spoleãnost Veletrhy Brno, a.s. odstartovala pfiípravu na nadcházející roãník Stavebních veletrhÛ Brno 2006. Ty se budou tradiãnû skládat z komplexu veletrhÛ IBF, SHK BRNO a ELEKTRO,
které novû doplní soubûÏn˘ veletrh URBIS INVEST. Oba se uskuteãní v moderním areálu brnûnského
v˘stavi‰tû v termínu od 25. do 29. dubna 2006.
Stavební veletrhy Brno 2006 budou zahrnovat tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní stavební veletrh IBF, 7. mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov
SHK BRNO a 3. mezinárodní veletrh
osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Spoleãnû tyto veletrhy poskytují dokonale
ucelen˘ pohled na ve‰keré oblasti v oboru stavebnictví.
Doprovodn˘ program bude opût sestavován ve spolupráci a za garance prestiÏních ãesk˘ch i zahraniãních oborov˘ch
svazÛ a asociací. Zachována bude nejen
prestiÏní soutûÏ Zlaté medaile a soutûÏ
o nejefektivnûj‰í v˘stavní expozici, ale
také spolupráce a podpora v oblasti
‰kolství, ze které vzejdou zajímavé soutûÏe pro uãnû nebo architektonické studentské soutûÏe.
Poprvé se v nové podobû uskuteãní veletrh, kter˘ bude ve stejném termínu jako Stavební veletrhy Brno a je nazvan˘
URBIS INVEST. „Tento projekt staví na
zavedeném veletrhu URBIS, kter˘ jsme
se rozhodli je‰tû více zv˘raznit a maximálnû tak splnit specifické poÏadavky
vystavovatelÛ v tomto segmentu – propojení soukromého a vefiejného sektoru,“
doplÀuje Martina Bajerová, nová manaÏerka Public Relations a reklamy Stavebních veletrhÛ Brno.
Nadcházející roãník nabídne vystavovatelÛm opût vysok˘ standard sluÏeb, kter˘ veletrÏní správa v Brnû poskytuje
v podobû moderního veletrÏního areálu,
komplexního v˘staváfiského servisu, kaÏdoroãnû vysoké náv‰tûvnosti a garantované odborné úrovnû doprovodn˘ch programÛ i jejich náv‰tûvníkÛ, stejnû tak
jako masivní mediální komunikace jak
v âR, tak i v zahraniãí. Pfiihlá‰ení vystavovatelé budou moci novû bezplatnû
vyuÏít moÏnosti prezentace vlastní firmy a produktÛ ãi sluÏeb na PR portálu,
kter˘ je souãástí webov˘ch stránek veletrhu.
Tématem, které propojí v‰echny veletrhy v rámci Stavebních veletrhÛ Brno
2006 bude Zelená energie. Jde o my‰lenku, která svou aktuálností a vazbami
na nové pfiedpisy EU poskytne ‰irok˘
prostor pro prezentace dosavadních i nov˘ch vystavovatelÛ z oborÛ v˘roby energie, energetick˘ch úspor, mûfiení a regulace apod.
Novinkou je program START, urãen˘ pro
nové vystavovatele, ktefií se nezúãastnili
Stavebních veletrhÛ Brno ani v jednom
z posledních dvou roãníkÛ. Nabídka zahrnuje fiadu v˘hod, individuální péãi
a také men‰í administrativní nároky.
Zachována bude aktivita smûrem k zahraniãí, zastoupením v jednotliv˘ch zemích, oborov˘m svazÛm a asociacím.
Partnersk˘mi zemûmi budou Slovensko
a Polsko, kromû tûchto zemí bude v rámci náv‰tûvnické kampanû cíleno pfiedev‰ím na náv‰tûvníky z EU – konkrétnû
z Rakouska, Nûmecka, dále pak z Ruska
a Bûloruska.
Pro ty, ktefií neváhají se svou úãastí na
veletrhu, je opût pfiipraveno cenové zv˘hodnûní vãasné pfiihlá‰ky, které letos
konãí 30. 10. 2005.
Leto‰ní jubilejní 10. roãník Stavebních
veletrhÛ Brno 2005 upevnil své prvenství mezi veletrhy v oboru nejenom
v rámci âeské republiky, ale i v celé stfiední Evropû. Se‰lo se na nich pfies 1 500 vystavovatelÛ z 24 zemí, ktefií nejenom sv˘m
poãtem, ale i plochou pfies 74 000 m2
pfiekonali v‰echny dosavadní rekordy.
V rámci ãtyfi samostatn˘ch projektÛ –
IBF, SHK BRNO, ELEKTRO a URBIS – si
na sto tisíc náv‰tûvníkÛ prohlédlo ve‰keré novinky ze v‰ech oblastí moderního stavebnictví. PrÛzkum Masarykovy
univerzity Brno ukázal, Ïe s náv‰tûvou
této skupiny veletrhÛ bylo spokojeno více neÏ 82 % v‰ech dotázan˘ch a Ïe 76 %
vystavovatelÛ má zájem o úãast také
v pfií‰tím roce.
Hlavním tématem stavebních veletrhÛ Brno 2006 bude zelená energie
Brno, 13. fiíjna 2005: Spoleãnost Veletrhy Brno, a.s. pfiipravila pro nadcházející roãník Stavebních veletrhÛ Brno 2006 a nového projektu URBIS INVEST jedno spoleãné téma: Zelená energie.
Stavební veletrhy Brno 2006 budou zahrnovat tfii samostatné projekty: 11. mezinárodní
stavební veletrh IBF, 7. mezinárodní veletrh
technick˘ch zafiízení budov SHK BRNO a 3.
mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky,
elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Spoleãnû tyto veletrhy poskytují dokonale ucelen˘ pohled na ve‰keré
oblasti v oboru stavebnictví. Poprvé se v nové podobû uskuteãní veletrh, kter˘ navazuje
na úspû‰n˘ projekt URBIS, a kter˘ je nazvan˘ URBIS INVEST. Uskuteãní se ve stejném
termínu jako Stavební veletrhy Brno.
Spoleãn˘m hlavním tématem obou celkÛ –
Stavebních veletrhÛ Brno a veletrhu URBIS
INVEST – bude „zelená energie“. Téma, které
je svou aktuálností z pohledÛ uplatÀování celoevropsk˘ch smûrnic pro stavebníky velmi
dÛleÏité. Aplikace alternativních energetick˘ch
zdrojÛ, uplatnûní regulace a eliminace ztrát
energie v budovách, vyuÏití finanãních zdrojÛ EU pro rozvoj technologií zamûfien˘ch na
„zelenou energii“ – to budou i témata doprovodn˘ch odborn˘ch programÛ, které se
za spolupráce a garance prestiÏních ãesk˘ch
a zahraniãních asociací pro veletrh pfiipravují.
Laik i odborník tak mohou získat úzce specializovanou informaci, ale i ucelenou pfiedstavu o jejím kontextu a vztahu do budoucna.
„VyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie je
pfii souãasné úrovni pouÏívan˘ch technologií
vysoce závislé na pfiírodních a klimatick˘ch
podmínkách, které nejsou v âeské republice
optimální. Máme v‰ak velké rezervy v energetické nároãnosti národního hospodáfiství,
prÛmyslovou v˘robou poãínaje a provozem
budov konãe,“ zv˘razÀuje dÛleÏitost tohoto
tématu Marie Báãová z Informaãního centra
âKAIT – âeské komory autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû.
Hlavní téma je aktuální nejenom v âeské republice, proto bude i smûrem k zahraniãí zaji‰Èována opût intenzivní kooperace se zastoupeními v jednotliv˘ch zemích, oborov˘mi
svazy a asociacemi. Partnersk˘mi zemûmi
budou Slovensko a Polsko, kromû tûchto zemí bude v rámci náv‰tûvnické kampanû cíleno pfiedev‰ím na náv‰tûvníky z EU – konkrétnû z Rakouska, Nûmecka a dále z Ruska
a Bûloruska.
Dal‰í v˘znamnou novinkou veletrhÛ bude program START, urãen˘ pro nové vystavovatele, ktefií se nezúãastnili Stavebních veletrhÛ
Brno ani v jednom z posledních dvou roãníkÛ.
Nabídka zahrnuje fiadu v˘hod, individuální péãi
a také men‰í administrativní nároky.
kovotech 15.11.2005 19:25 Stránka 10
10 PSM stavební infozpravodaj 2005
Stropní teplovzdu‰ná zafiízení vytápûjí velké haly
Oproti mnoh˘m pfiedsudkÛm se velké haly nechají hospodárnû vytápût stropními teplovzdu‰n˘mi zafiízeními
na plyn nebo olej. Do tûchto systémÛ je moÏno integrovat vûtrání a odvûtrání prostorÛ. Zku‰enosti z provozu
ukazují, Ïe skuteãná spotfieba plynu b˘vá aÏ o 20% niωí, neÏ vypoãtená.
Do koncepce regulace jsou integrovány
otevírací svûtlíky, které pomáhají vûtracímu efektu s tím, Ïe se automaticky
zavírají pfii de‰ti. Zafiízení pro ãerstv˘
vzduch topení RHEINLAND jsou regulována podle potfieby a ãerstv˘ vzduch je
nasáván z venkovního prostoru. Tak vzniká z kombinace stropních teplovzdu‰n˘ch jednotek odvûtrávacích stfie‰ních
ventilátorÛ svûtlíkÛ a zafiízení pro získávání odpadního tepla ucelen˘ koncept
topení a vûtrání. Pomocí speciálního,
pro tento tiskafisk˘ provoz vytvofieného
schématu regulace, se v závislosti na teplotû v hale provádí:
V minul˘ch letech bylo moÏno zaznamenat u teplovzdu‰n˘ch systémÛ velk˘
pokrok v kvalitû vytápûní. Velmi ãasto
se v‰echna teplovzdu‰ná vytápûní házejí do jednoho pytle a popisují se jako
vzduch funící, ‰patnû regulovatelné a nehospodárné systémy. Tomu ale tak není.
Napfiíklad tiskárny patfií k nejcitlivûj‰ím
oborÛm podnikání co se t˘ãe prachu,
pohybu vzduchu a vlhkosti vzduchu.
Správné vûtrání a odvûtrání je tedy nutn˘m pfiedpokladem pro optimální provoz. Z hlediska hospodárnosti je navíc
Ïádoucí vyuÏívání vznikajícího odpadního tepla z technologick˘ch procesÛ.
Ve velké tiskárnû LEUPOLD, Schwabach,
která je zpracovatelem vysoce kvalitních
obalov˘ch materiálÛ, byla pro tfii nové
nejmodernûj‰í ofsetové stroje a k tomu
náleÏejícímu strojovému parku vybudována 7 200 m2 velká v˘robní hala. Z rozmûrÛ 90 x 80 x 7,5/8,1 m vypl˘vá objem
haly 56 000 m3. Vypoãtená spotfieba
tepla pro halu ãinila ménû neÏ 600 kW.
JelikoÏ hala nemûla b˘t jenom vytápûna, ale v prvé fiadû musela b˘t vûtrána
a odvûtrána linka, musel b˘t instalován
topn˘ v˘kon 700 kW, aby se i v zimních
mûsících zaruãil vysok˘ podíl ãerstvého
vzduchu ve v˘‰i maximálnû 60 000 m3/h.
Vzduchová v˘mûna pfii vûtrání
a odvûtrávání
Poãáteãní v˘hrady vÛãi teplovzdu‰nému
pfiímotopnému systému kvÛli projevÛm
prÛvanu a tím obavy ze zhor‰ení jakosti
pracovního prostfiedí byly rychle rozpt˘-
vyuÏívání odpadního tepla procesÛ pfies
topn˘ systém a stropní ventilátory
dohfiívání pfies zafiízení RHEINLAND,
pokud je nutné
ãerstv˘ vzduch se pfiivádí pfies smû‰ovací zafiízení ve stropních agregátech
leny, kdyÏ si vedení spoleãnosti mohlo
podrobnû prozkoumat teplovzdu‰n˘ stropní systém RHEINLAND ve srovnatelnû citliv˘ch v˘robních provozech v praxi.
Byly nasazeny teplovzdu‰né jednotky RE
175. Jejich topn˘ v˘kon je u kaÏdé 175 kW
a vzduchov˘ v˘kon je 15 000/10 000 m3/h.
Tyto teplovzdu‰né stropní agregáty jsou
vybaveny integrovan˘m zafiízením pro
mísení ãerstvého vzduchu, automatikou
pro vyuÏívání odpadního tepla a zabudovan˘m cirkulaãním filtrem. V˘hodou
tûchto topn˘ch agregátÛ zavû‰en˘ch pod
stropem je vyuÏívání vznikajícího procesního tepla. UÏ jenom bez respektování odpadního tepla kompresorÛ bylo
k dispozici 250 kW odpadního procesního tepla, které mohlo b˘t zahrnuto do
okruhu topení. Topn˘ systém RHEINLAND
vyuÏívá toto stoupající teplo pfiímo nad
zafiízeními bez zapnutí vlastního hofiáku.
Pfiímo vyuÏívané odpadní teplo
kompresorÛ
Bûhem fáze topení se navíc pfies systém
kanálÛ vûtrání pfiivádí odpadní teplo
obou ‰roubov˘ch kompresorÛ do haly,
pfiiãemÏ je instalovan˘mi zafiízeními zachycováno a opût rozdûlováno. Odvûtrávan˘ vzduch od jednoho kompresoru se
mimoto pouÏívá pro vratovou clonu.
Pokud odvûtrávan˘ vzduch kompresorÛ
není nutn˘ pro pfiívod tepla, odvádí se
automaticky do venkovního prostoru.
Nad tiskafisk˘mi stroji byly instalovány
ãtyfii vysoce v˘konné stfie‰ní ventilátory
pro odvûtrání haly v letních mûsících.
regulace svûtlíkÛ a odsávacích ventilátorÛ zafiízení pro hospodafiení s odpadním teplem, tj. získávání pfieváÏnû
v zimním období, nebo odvodem v letním období
ProtoÏe v‰echna zafiízení RHEINLAND jsou
pfiímo opatfiena zafiízením pro mísení
vzduchu, je moÏné plynulé pfiimíchávání ãerstvého vzduchu od 0 do 100 %.
Zafiízení pro pfiívod ãerstvého vzduchu
jsou stupÀovitû regulovatelná s 15 000
nebo 10 000 m3/h. Bûhem letních mûsí-
kovotech 15.11.2005 19:25 Stránka 11
11 PSM stavební infozpravodaj 2005
cÛ se teplota v hale sniÏuje noãním
chlazením tím, Ïe se bûhem chladn˘ch
noãních hodin do haly pfiivádí ãerstv˘
venkovní vzduch.
V závislosti na potfiebû tepla je proces
topení nastartován pfies prostorov˘ termostat. Jsou pouÏívány pfietlakové plynové nebo olejové hofiáky od ‰piãkov˘ch
v˘robcÛ. Spalovací komora s minimálním odporem pfiedává teplo okolo proudícímu vzduchu. Dal‰í v˘mûna tepla
spalin aÏ k minimální teplotû spalin
(hranice kondenzátu) se dûje v protiproud˘ch v˘mûnn˘ch trubkách, které
jsou po celé délce zafiízení ofukovány
proudem vzduchu.
V dÛsledku promûnlivé délky trubkovitého v˘mûníku tepla (dodateãná topná
plocha) je v pfiípadû potfieby bez problémÛ moÏné pfiizpÛsobit tepeln˘ v˘kon. Pfii stálém vysokém vzduchovém
v˘konu je zaruãena vysoká pruÏnost pfii
dimenzování a projektování tûchto teplovzdu‰n˘ch jednotek. Na základû konstrukãnû podmínûném velmi nízkém
zatíÏení topn˘ch ploch je moÏná desetiletá záruka pro spalovací komoru a v˘mûníky tepla.
Pfiímotopné teplovzdu‰né systémy ohfiívají vzduch bez pouÏití druhotného no-
siãe tepla, napfiíklad vodu nebo páru.
Tím se zvy‰uje úãinnost.
AÏ 95 % vloÏené energie se pfiitom pfiímo pfiemûÀuje v teplo a je pfiivádûno do
prostoru. Pokud je teplovzdu‰ná jednotka je‰tû k tomu umístûna v nejteplej‰ím
místû haly, tedy pod stfiechou, projeví
se tato okolnost podstatnou mûrou na
hospodárnosti provozu topení.
Do procesu vytápûní je tedy zahrnuta
i vrstva teplého vzduchu pod stfiechou
haly. Tím se taktéÏ vyuÏívá odpadní teplo z technologick˘ch procesÛ a sluneãní
záfiení. Hala samotná funguje jako velkoplo‰n˘ zásobník energie, jehoÏ energie vyzafiování zpomaluje pokles vnitfiní
teploty. To vede k tomu, Ïe se podstatnû sniÏují doby chodu hofiáku, coÏ vede
k pfiíslu‰né redukci spotfieby plynu nebo
oleje. V normálních zimních obdobích
ãiní doba chodu hofiákÛ pouze okolo 30
aÏ 35 % efektivní doby topení.
U topného systému pro haly RHEINLAND
je‰tû pfiistupuje to, Ïe topení a vûtrání je
moÏné v jednom zafiízení. Regulovatelné
smû‰ovací zafiízení pro venkovní a vnitfiní vzduch jako pfiíslu‰enství agregátu
vytváfií pfiedpoklady pro splnûní hygienick˘ch smûrnic a místních poÏadavkÛ.
V‰echny funkce jsou ovládány centrál-
ním dálkov˘m ovládáním. Tento ovládací panel je instalován v kanceláfii vedoucího provozu a umoÏÀuje pfiehledné
ovládání a kontrolu v‰ech zafiízení.
Pfii zmûnû provozních podmínek mÛÏe
b˘t odtud bez problému zasahováno do
regulace zafiízení.
Tento systém sbûrnice tvofien˘ jednoduch˘m dvoudrátov˘m systémem také nabízí moÏnost pfiipojit ovládání osvûtlení,
hlídání dvefií a oken, technické v˘strahy
nebo protipoÏární systémy. Pomocí telefonu nebo modemu je moÏn˘ pfienos na
libovolné místo mimo budovu.
Po plném 12-ti mûsíãním období vãetnû
znaãn˘ch nízk˘ch zimních teplot oznámil provozovatel efektivní roãní spotfiebu energie 45 400 m3 zemního plynu.
Proti tomu stála pro tento systém vypoãtená jiÏ pfiíznivá hodnota 56 000 m3.
Tato plánovaná hodnota jiÏ pfiedstavovala mimofiádnû vysokou hospodárnost
systému vytápûní RHEINLAND; jak ukázala praxe, tato hodnota byla sníÏena
o témûfi 20 %.
Závûr
stropní teplovzdu‰ná zafiízení pracují hospodárnû
nechá se integrovat vûtrání a odvûtrání
kago 15.11.2005 19:26 Stránka 12
12 PSM stavební infozpravodaj 2005
KAGO, to je teplovzdu‰n˘ krb na první pokus
Stále více lidí, ktefií budují svÛj nov˘ dÛm ãi rekonstruují star‰í stavbu, uvaÏují a sní o pfiíjemn˘ch chvílích, stráven˘ch u praskajícího ohnû a sálavého tepla rodinného krbu. Tato pfiedstava jim ãasto nedá spát
a tak se podobnû jako pfii v˘bûru obkládaãek, dlaÏby, sanity a nábytku vydávají k jednotliv˘m v˘robcÛm
zmapovat moÏnosti, které trh nabízí. Je‰tû pfied tím, neÏ na tuto cestu po krbafisk˘ch studiích vyrazí, by si
mûl kaÏd˘ ujasnit, co od svého krbu oãekává.
Nerozhodnut˘ a neinformovan˘ zájemce
je ãasto manipulován do krkolomn˘ch
realizací, které se nabízí, napfi. aby krb
hnal pod tlakem tepl˘ vzduch do v‰ech
místností rodinného domu, nebo ohfiíval vodu na mytí a vyhfiívání radiátorÛ
ústfiedního topení. V‰e nepfiirozené je
ale sloÏitûj‰í a draωí. Zbyteãnû velké finanãní prostfiedky se pak investují do
rÛzn˘ch ventilátorÛ, uhlíkov˘ch filtrÛ, obûhov˘ch ãerpadel, pojistn˘ch ventilÛ a v neposlední fiadû do elektfiiny, bez které tato
zafiízení nefungují. Naopak se ‰etfií na izolacích, kvalitních materiálech na vyzdívku krbu a také na kvalitû samotné krbové vloÏky. Pfii volbû levného fie‰ení se jiÏ
po první ãi druhé topné sezónû zaãnou
projevovat problémy, které jsou zapfiíãinûny pouÏitím levn˘ch a ne vÏdy vhodn˘ch materiálÛ. Investice do kvalitního
a funkãního teplovodního systému je
prakticky nevratná, nehledû na to, Ïe se
pfiesune kotelna do ob˘vacího pokoje.
Jak tedy neudûlat chybu a zvolit
správn˘ typ krbu na první pokus?
Odpovûì je vcelku jednoduchá. Je tfieba
si uvûdomit nûkolik základních pravidel:
teplovzdu‰n˘ krb
je alternativní zdroj tepla s vyuÏitím
v pfiechodném období na zaãátku a konci topné sezóny
jeho provozem vzniká pfiíjemné sálavé
teplo, které díky tepelné regulaci domu vypne hlavní zdroj tepla, ãímÏ
v˘znamnû ‰etfií náklady na vytápûní
(plyn, elektfiina)
tepl˘ vzduch, kter˘ proudí z v˘dechov˘ch mfiíÏek teplovzdu‰n˘ch krbÛ si
najde sám pfiirozenou cestu do celého
domu (schodi‰tû, prÛduch stropem
do místnosti, chodby v patfie . . .)
krbová vloÏka
je srdcem kaÏdého krbu
mûla by b˘t kvalitní s plynulou regulací svého v˘konu, dvojím spalováním
a samoãistícím oplachem skla, tím je
zaji‰tûn fascinující pohled do ohnû
pfies nezakoufiené sklo a minimální
spotfieba dfieva
je‰tû dÛleÏitûj‰í je materiál, ze kterého
je vloÏka vyrobena. Rozhodnû se zde
vyplatí investovat do v˘robkÛ z masivní litiny nebo zvolit kombinaci litiny se ‰amotovou v˘plní topeni‰tû.
Levnûj‰í plechová vloÏka má v˘raznû
krat‰í Ïivotnost a ãasem se pÛsobením vysok˘ch teplot mÛÏe deformovat
pro ideální tepelnou pohodu je vhodné
zvolit pfiimûfien˘ v˘kon krbové vloÏky.
Ve velké vût‰inû pfiípadÛ staãí v˘kon
okolo 10 kW, kter˘ je dostateãn˘ na
vytopení aÏ 120 m2 obytného prostoru
Krb Kago „Vary“, fiímsy ãerná bfiidlice,
obklad zelená bfiidlice, litinová krbová vloÏka Garanta 603
dÛleÏit˘m parametrem krbové vloÏky
je prÛmûr jejího odkoufiení, nejlépe
16 –18 cm, které se pak snadno napojí do komína o prÛmûru 18 – 20 cm.
VloÏky s odkoufiením 16 cm se mohou
bez problémÛ napojit i do star‰ích komínÛ, jejichÏ prÛduch b˘vá vût‰inou
15x15 cm
pro jednoplá‰Èové teplovzdu‰né vloÏky, které jsou umístûny v místnostech
vût‰ích neÏ 30 m2, není zapotfiebí pfiivádût vzduch zvenãí.
styl krbu
pfii v˘bûru správného typu krbu hraje
velkou roli to, aby vhodnû dotvofiil interiér a navodil dojem, Ïe tam patfií
odjakÏiva. Nabídka rÛzn˘ch stylÛ, které
na trhu mÛÏeme najít, jiÏ dávno není
omezena na vloÏku obloÏenou ‰amotov˘mi cihlami nebo pískovcov˘mi
portály v kombinaci s masivní dfievûnou fiímsou. ·iroká ‰kála materiálÛ
dnes nabízí varianty rÛzn˘ch druhÛ
pfiírodního kamene, mramoru, bfiidlice, Ïuly, keramick˘ch kachlí, popfi.
moderní design doplnûn˘ kovov˘mi
prvky
obestavba krbové vloÏky by mûla b˘t
vyzdûna ze Ïáruvzdorn˘ch materiálÛ,
kvalitních izolací – urãitû ne sádrokartonem a minerální vatou, polepenou
tenkou hliníkovou fólií.
Krb Kago „PlzeÀ“, fiímsy Jursk˘ mramor,
obklad mramor Rembrandt, litinová krbová vloÏka Garanta 602
kago 15.11.2005 19:26 Stránka 13
13 PSM stavební infozpravodaj 2005
v˘bûr dodavatele
pokud jiÏ víme, jak˘ styl krbu se bude
do na‰eho nového bytu nejlépe hodit
a jak ho budeme uÏívat, zb˘vá poslední dÛleÏitá vûc, rozhodnout se pro
nejvhodnûj‰ího dodavatele, kter˘ nám
nበvysnûn˘ krb postaví. Pro tento v˘bûr jsou urãitû velmi cenné informace
o tom, jak dlouho se firma tímto oborem zab˘vá, kolik krbÛ roãnû postaví,
zda a jak dlouho drÏí na skladû náhradní díly a jaké pouÏívá materiály.
Z toho se dá vyvodit její serióznost
a stabilita. Hodnû téÏ napoví náv‰tûva
prodejny, pfiístup prodejcÛ, pfiípadnû
reference jejich klientÛ, coÏ je jistû v˘znamnûj‰í argument neÏ jakkoliv dlouhá záruãní lhÛta
Na své cestû po krbafisk˘ch firmách
byste nemûli vynechat firmu Kago, kde
na studiu hofií funkãní krb, napojen˘
do komína za standardních podmínek
bez podpÛrn˘ch zafiízení jako je ventilátor apod. a tam zcela jistû nekoupí
te zajíce v pytli.
Krb Kago „Corona“, obklad kachle Kago, krbová vloÏka Grande s prizmatick˘m sklem
funkce dfiíve a dnes
dobrá kamna se odnepamûti stavûla
cihlu po cihle a pouÏívala se jako jediné topidlo v domû. Na zaãátku podzimu se v nich oheÀ rozdûlal a udrÏoval
se aÏ do tepl˘ch dní pozdního jara.
V dne‰ní dobû plní krb úplnû jinou
funkci, navodí pfiíjemnou atmosféru
kdyÏ máme ãas posedût nebo si pfiitopíme pfii chladnûj‰ích dnech mimo
topnou sezónu. Tento zpÛsob pouÏívání v˘znamnû zvy‰uje nároky na dÛkladnost fiemeslného provedení
na trhu se jiÏ objevily firmy, jako napfi.
KAGO, které na tyto nároky reagují a jednotlivé ãásti krbu dodávají jako pfiedem
vyrobené segmenty s pouÏitím armovacích drátÛ, dilataãních spár a hlavnû s vyzrál˘m Ïáruvzdorn˘m betonem. Pokud
je krb postaven z takov˘chto dílcÛ, neobjeví se ani po nûkolika letech pouÏívání
praskliny ve spárách mezi obklady ani na
vyzdívce. Zanedbatelné není ani to, Ïe
stavba tímto zpÛsobem se poãítá na hodiny a ne na dny, coÏ ocení zejména ti, ktefií
staví krb do jiÏ zafiízené domácnosti.
BM stavební, s.r.o.
Studio Kago Praha
PlzeÀská 23, Praha 5
tel./fax 257 325 088
[email protected]
Studio Kago PlzeÀ
Sokolovská 80, PlzeÀ-Lochotín
tel./fax 377 538 537
[email protected]
www.kago.cz
licon 15.11.2005 19:27 Stránka 14
14 PSM stavební infozpravodaj 2005
LICON – radiátory pro Ïivot
Spoleãnost Licon Heat s.r.o. navazuje na témûfi 40-ti letou tradici v˘roby otopn˘ch tûles LIKOV. Osvûdãené know-how a dobré ãeské ruce
spolu s nejmodernûj‰ími v˘robními prostfiedky dávají dohromady
‰piãkov˘ ãesk˘ radiátor, kter˘ je nyní vyrábûn pod názvem LICON.
Námi vyrábûná otopná tûlesa pracují na principu vzlínání teplého vzduchu ve skfiíni otopného tûlesa. Jin˘mi slovy se vyuÏívá konvekãní proudûní vzduchu a odtud plyne technicky správn˘ název – konvektory.
V otopném tûlese je vÏdy umístûn v˘mûník tepla, kter˘ je tvofien mûdûnou trubkou a hliníkovou lamelou, pfies jejíÏ plochu je teplo pfiedáváno
do okolo proudícího vzduchu.
Tato konstrukce má nûkolik základních v˘hod:
Nízk˘ vodní objem otopného tûlesa – topná voda je obsaÏena pouze
v trubkách v˘mûníku, nikoli v plo‰e radiátoru jako je tomu u klasick˘ch radiátorÛ. Pro pfiedstavu v nástûnném otopném tûlese OK
200/60/15 jsou pouze 2,92 litru vody a toto tûleso mÛÏe vytopit
místnost o plo‰e cca 35 m2. Pokud tedy bude cel˘ dÛm vybaven konvektory LICON, je v topném systému velmi málo vody (z na‰ich zku‰eností to v prÛmûrném RD není více neÏ 70 litrÛ). Takov˘ topn˘ systém velmi rychle reaguje na zmûny v topném systému. Teplo je
dodáváno, jen kdyÏ je to nutné, takÏe vnitfiní teplota zÛstane konstantní. Neexistuje také ztráta tepla vyzafiováním k vzadu stojící stûnû nebo sklu.
Pfiedností konvektorov˘ch tûles je jejich nízká povrchová teplota.
Díky zpÛsobu sdílení tepla do místnosti se pfiední desky ohfiejí na
max. 40°C a to i pfii teplotû vody 90°C. Nehrozí tedy nebezpeãí popálení i pfii del‰ím kontaktu – vhodné pro ‰koly, ‰kolky, dûtské pokoje apod.
Dal‰ím v˘znamn˘m vyuÏitím konvektorov˘ch tûles je instalace v exponovan˘ch interiérech, kde nesmí b˘t otopné tûleso vidût. Zde se
uplatÀují podlahové konvektory bez (s pfiirozen˘m), nebo lépe s nucen˘m obûhem cirkulujícího vzduchu nebo samotné registry umístûné do tzv. vestavby.
V neposlední fiadû mají konvektory LICON atraktivní, neokoukan˘
vzhled, vynikající kvalitu, zajímavou cenu a záruku 10 let.
Radiátory LICON jsou vyrábûny v 5 základních typech: podlahové konvektory PK, fan-coily PKVT, otopné lavice OL, nástûnné radiátory OK
a otopné registry OR, to v‰e ve více neÏ 2000 modifikacích.
Spoleãnost LICON prodává s úspûchem své v˘robky po celé Evropû.
Nyní probíhá certifikace pro vydání CE certifikátu nutného pro dal‰í v˘voj na‰ich obchodních aktivit v EU.
Dûkujeme za Vበzájem o na‰e v˘robky.
Licon HEAT spol. s r.o., PrÛmyslová zóna 1., Pod Vinicí, 471 27 StráÏ pod Ralskem
www.licon.cz, [email protected], tel. 485 131 157, 800 158 600, fax 485 130 331
master_therm 15.11.2005 19:28 Stránka 15
15 PSM stavební infozpravodaj 2005
Tepelná ãerpadla MasterTherm – zajímavé novinky tohoto podzimu
Hlavní pfiekáÏkou k vût‰ímu roz‰ífiení tepeln˘ch ãerpadel – nejv˘hodnûj‰ímu zdroji topení a vytápûní pro
rodinné domy – byla doposud jejich vysoká cena a pomûrnû dlouhá doba návratnosti.
V tomto roce, kdy podstatnû zdraÏují
ceny energií, se ale otevírá kaÏdému
majiteli rodinného domu ‰ance pofiídit
si tepelné ãerpadlo za mimofiádnû pfiíznivou cenu, sníÏit tak své náklady na
energie o cca 60 % a u‰etfiit desítky tisíc
korun roãnû.
MasterTherm CZ pfiichází na trh s velmi
zajímav˘mi novinkami, které sniÏují dobu návratnosti investice na cca 4 – 6 let.
EasyMaster
Tepelné ãerpadlo vzduch–voda
EasyMaster
Tepelné ãerpadlo vzduch/voda s vynikajícím pomûrem cena/v˘kon, vhodné pro vytápûní rodinn˘ch domÛ do tepelné ztráty
cca 18 kW.
Jedná se o osvûdãenou dûlenou konstrukci tepelného ãerpadla. Venkovní jednotka, tvofiená ultratich˘m ventilátorem
a v˘parníkem, je umístûna vnû objektu
– rodinného domku (na stûnû, na stfie‰e, na zahradû . . . ). Díky vynikajícím hlukov˘m parametrÛm venkovní jednotky
je EasyMaster vhodn˘ i do husté zástavby.
Novû pouÏité elektronicky fiízené vstfiikování chladiva podstatnû zlep‰uje topn˘
faktor pfii rÛzn˘ch teplotách a tím i celkovou ekonomiku provozu. Oproti standardnû pouÏívan˘m expanzním ventilÛm jde o tak velk˘ rozdíl asi jako mezi
karburátorem a elektronicky fiízen˘m
vstfiikováním paliva u automobilu.
V kotelnû – strojovnû je umístûna vnitfiní jednotka s kompresorem a v‰emi
dal‰ími komponenty. PouÏit˘ kompresor
Sanyo se vyznaãuje velmi tich˘m chodem
a spolu s unikátním, digitálnû fiízen˘m
expanzním ventilem, zaji‰Èuje vynikající
pracovní úãinnost tepelného ãerpadla.
Tepelné ãerpadlo zemû–voda
AquaMaster
Je zvlá‰tû vhodné pro aplikace se zemním
kolektorem, tzn. typ zemû–voda. V˘konová fiada je odstupÀována v sedmi stupních
od 9 kW do 30 kW a vyniká v˘born˘m po-
chladivo. Tzn. Ïe je úãinnost systému
pfiímého vypafiování podstatnû vy‰‰í,
odpadají ztráty vzniklé pfienosem tepla
pfies v˘mûník a není nutná energie na
pohon obûhového ãerpadla.
Tepelné ãerpadlo DirectMaster je vhodné pro dÛm do tepelné ztráty 30 kW
s poÏadavkem na velmi levné a komfortní vytápûní a ohfiev TUV. Novinkou je
elektronicky fiízené vstfiikování chladiva,
DirectMaster
mûrem cena/v˘kon. Po cel˘ rok vám tepelné ãerpadlo AquaMaster zajistí pfiíjemnou tepelnou pohodu a levn˘ ohfiev TUV.
Tepelné ãerpadlo AquaMaster pracuje s velmi vysokou úãinností a provozní spolehlivostí. Díky teplotû v˘stupní vody aÏ
60°C je vhodné i pro rekonstrukce vytápûcích systémÛ.
Dal‰í v˘hodou je témûfi nemûfiitelná hluãnost antivibraãnû uloÏeného kompresoru,
coÏ umoÏÀuje umístit tepelné ãerpadlo
kamkoliv, aniÏ by ru‰ilo nepfiíjemn˘m
hlukem.
které podstatnû zlep‰uje topn˘ faktor (pomûr v˘kon/pfiíkon), kompresor Copeland
fiady ZH má oproti standardnû pouÏívan˘m kompresorÛm vy‰‰í úãinnost a ‰ir‰í
rozsah pouÏití.
Mimofiádné ceny, mimofiádné sluÏby...
Na pfiání zákazníka lze tepelná ãerpadla
MasterThermCZ doplnit o nejmodernûj‰í
vybavení, jako je napfi. ovládání ãerpadla pomocí GSM nebo internetu, aj. Záruãní doba aÏ 7 let.
Tepelné ãerpadlo zemû–voda
DirectMaster
Technologická ‰piãka sortimentu Master
Therm CZ. Tepelné ãerpadlo vyuÏívající
princip pfiímého vypafiování. Tento systém
pfiiná‰í je‰tû lep‰í úãinnost a vy‰‰í
topn˘ faktor celého topného systému.
Systém pfiímého vypafiování pracuje na
podobném principu jako zemû – voda
s plo‰n˘m kolektorem. Do zemû se ale
nepokládají PE hadice, ale mûdûné trubiãky, do kter˘ch se vstfiikuje pfiímo
Tepelná ãerpadla MasterTherm CZ
Eli‰ky Krásnohorské 11/133
110 00 Praha 1
Více informací najdete na
www.mastertherm.cz,
[email protected]
nebo na tel. 222 326 588
ivar 15.11.2005 20:42 Stránka 16
Najdete nás na veletrhu AQUA-THERM Praha 2005 v pavilonu A stánek č. 121
Kotlové sestavy - modulární øešení pro montá
a regulaci topných systémù
Vícevrstvé potrubní rozvody ALPEX v dimenzích
od 16 do 63 mm
ALPEX
pro: - pøipojení otopných tìles
- montá podlahového topení
- rozvody pitné a uitkové vody vèetnì
napojovacích šroubení a fitinkù
24 l
E
/ T ECHN
IK A
PR
O
ST
Ø
ST
Ø
D
T
Í S
EB
AV
IK A
/ T E C HN
TA
Í S
VEB
/ T ECH N
IK A
PR
O
Ø
ED
T
Í S
z
w
ww
.
ED
ST
Analogovou regulaci AUTOMIX - rotaèní servopohony
s integrovanými regulátory pro domovní a bytovou
regulaci topných systémù
TØ
,
12
17
2
PRA
85
HA 6
57
1
3
, tel.: +420
S
60
Ohøívaèe TUV
a akumulaèní
nádoby
iva
rcs.c
Obchodnì-technické
zastoupení renomovaných
evropských výrobcù nabízí
1
5,
va
íèko
Van
EB
AV
ISO 9001 : 2001
/ T E C HN
IK A
VEB
TA
PR
Í S
O
PR
O
ED
Bezpeènostní
armatury
pro plyn
Ucelený sortiment èerpadel pro topení,
prùmyslové pouití, domácí èerpadla,
èerpadla kalová, èerpadla do vrtù
a speciální
plyn 15.11.2005 19:31 Stránka 18
18 PSM stavební infozpravodaj 2005
Rozvody plynu mûdûn˘m potrubím
Nové TPG 700 01 a lisované spoje
1. Úvod
Vnitfiní rozvody plynu v budovách se
v âeskoslovenské republice tradiãnû
provádûly ocelov˘m potrubím. Po roce
1992 u nás do oblasti technick˘ch zafiízení budov zaãaly pro rozvody vody
a vytápûní nastupovat pro tato média
rozvody, provádûné z mûdûn˘ch trubek.
Pro rozvody plynu bylo jejich pouÏití
problematické, protoÏe tehdej‰í platné
pfiedpisy tuto moÏnost úplnû jednoznaãnû nepfiipou‰tûly. Situace se zmûnila
teprve v roce 1997, a to pfiijetím TD G
700 01 – PouÏití mûdûn˘ch materiálÛ pro
rozvod plynu. Toto technické doporuãení postavilo v âR pouÏívání mûdi pro
rozvody plynu na legislativní úroveÀ.
Na Slovensku se situace vyvíjela podobnû, byla zde v roce 1999 pfiijata PTN
100 09 – PouÏívanie meden˘ch rúrok na
rozvod plynu v domov˘ch plynovodoch.
Mûdûné trubky a tvarovky zaãaly tedy
nastupovat do vnitfiních rozvodÛ plynu,
protoÏe pro firmu, která obvykle provádí
i instalace vytápûní a vody bylo v˘hodné, kdyÏ mohla pouÏívat pro v‰echna
média jednotnou montáÏní technologii.
Dosavadní v˘voj v legislativní oblasti
smûfioval k pfiijetí evropsk˘ch norem
a tak se stalo, Ïe TD G 700 01 je zapotfiebí v souãasné dobû v tûch ãástech,
které s tûmito nov˘mi normami souvisí,
novelizovat.
K potfiebû novelizovat uvedené TD pfiispûlo také to, Ïe do oblasti nerozebírateln˘ch spojÛ mûdûného potrubí vstoupila
nová technologie, a to lisované spoje.
2. Nové pfiedpisy –
nová technická pravidla TPG 700 01
O novelizaci TD G 700 01 se rozhodlo
na konferenci GAS 2004. Jeho zpracování provádí GAS s.r.o. – Organizace pro
v˘kon spoleãn˘ch ãinností v plynárenství âR. Novû má b˘t schváleno jako
TPG 700 01 – PouÏití mûdûn˘ch materiálÛ pro rozvod plynu. První návrh pro‰el
pfiipomínkov˘m fiízením a v souãasné
dobû je jiÏ pfiipraven koneãn˘ návrh tohoto nového technického pravidla, kter˘ bude patrnû do konce roku 2005
schválen.
Zmûny, ke kter˘m dochází zahrnují:
Konkretizaci poÏadavkÛ na pouÏití lisovan˘ch, svarov˘ch a hrdlov˘ch spojÛ
Sjednocení znaãení mûdûn˘ch trubek
U pájen˘ch spojÛ – pfiíprava pájeãÛ
podle nov˘ch âSN EN.
2.1 Konkretizace poÏadavkÛ na pouÏití
lisovan˘ch, svarov˘ch a hrdlov˘ch
spojÛ
Lisované spoje
Lisované spoje nebyly u nás pro rozvody
plynu v dobû schválení TDG 700 01
(9. 9. 1997) certifikovány, a proto také
nebyly v tomto TD uvedeny. Certifikace
se t˘kala lisovan˘ch tvarovek. V souãasné dobû ale jiÏ fiada v˘robcÛ nabízí fiádnû certifikované tvarovky pro lisované
spoje plynárensk˘ch rozvodÛ, proveden˘ch mûdûn˘mi trubkami. Musí b˘t
u nich prokázána shoda podle zákona ã.
22/1997 Sb., kter˘m se posuzuje zejména shoda vlastností v˘robkÛ s poÏadavky na bezpeãnost stanoven˘mi tímto zákonem a technick˘mi pfiedpisy,
nebo certifikace ve smyslu âSN EN ISO/
IEC 17000, kterou se prokazuje nejen
provedení úkonÛ vypl˘vajících z právních pfiedpisÛ, ale také komplexní posouzení pro pouÏití v plynárenství.
KaÏdá tvarovka musí mít proto zfietelnû
vyznaãeno:
– druh provozního média – oznaãení Ïlutou barvou nebo nápis GAS pfiípadnû
PLYN,
1. Trubku zkrátit – koleãkov˘ fiezák
nebo jemnozubá pilka
2. Trubku vnitfinû i vnû odhrotovat
(pfiíp. zkalibrovat)
3. Zkontrolovat správn˘ dosed tûs. prvku.
Îádné oleje ani tuky
4. Lisovanou spojku lehk˘m otáãením
posunout aÏ na doraz
5. Lisovací ãelis nastrãit na lis a fixaãní ãep
vsunout – zasmeknout
6. Provést lisování
plyn 15.11.2005 19:31 Stránka 19
19 PSM stavební infozpravodaj 2005
– hodnota PN (napfi. PN 6)
– odolnost tvarovky proti vysok˘m teplotám GT (napfi. GT/5 – odolnost proti vysok˘m teplotám do 5 barÛ).
Odolnost proti vysok˘m teplotám se pfiitom bere podle âSN EN 1775 ãl. 4.2,
resp. pfiíloha A, B. Odolnost proti vysok˘m
teplotám je v tomto pfiípadû dána pfiedev‰ím tepelnou odolností tûsnûní tvarovky. Materiál pro taková tûsnûní je napfi.
HNBR (akrylnitril-butadien-kauãuk).
Samotné lisované spoje se musí provádût
v souladu s technick˘mi podmínkami
a s návodem k pouÏití od pfiíslu‰ného v˘robce tvarovek. Platí zde tyto zásady:
a) pfiekontrolovat, zda je pouÏita správná
tvarovka, urãená pro rozvod plynu;
b) zkontrolovat, zda je tûsnící prvek nepo‰kozen˘ a zda správnû dosedá;
c) spoje se nesmí mazat tukem ani olejem;
d) na koncích trubek nesmûjí b˘t Ïádné
zbytky otfiepÛ, nebo zneãi‰tûní;
e) trubka musí mít vnitfiní i vnûj‰í hranu
sraÏenu;
f) konec mûkké mûdûné trubky (R 220)
musí b˘t kalibrován;
g) po nasunutí tvarovky na trubku se na
trubce musí oznaãit, napfi. tuÏkou,
hloubka zasunutí trubky do tvarovky.
SlouÏí k vizuální kontrole, zda byla pfii
lisování dodrÏena stanovená hloubka
zasunutí trubky do tvarovky;
h) slisování se provádí speciálním nástrojem, vÏdy takov˘m, jak˘ uvádí v˘robce lisované tvarovky;
i) lisovací nástroj musí b˘t v poÏadovaném technickém stavu – podle pokynÛ v˘robce.
PoÏaduje se, aby lisované spoje plynov˘ch rozvodÛ provádûl pracovník, kter˘
splÀuje podmínky odborné zpÛsobilosti
(Zákon ã. 174/1968 Sb a vyhlá‰ka âÚBP
a âBÚ ã. 21/1979 Sb) – musí mít tedy
„Osvûdãení“ od ITI. Dále musí mít tento
pracovník platn˘ doklad (osvûdãení)
o absolvování odborného ‰kolení pfiíslu‰ného v˘robce tvarovek nebo jím povûfieného zástupce, napfi. registrovaného stfiediska odborného plynárenského
vzdûlávání. Tento doklad musí mít evidenãní ãíslo, datum ‰kolení a pfiípadnû
i dobu platnosti. Souãástí ‰kolení musí
b˘t i praktická zkou‰ka. Uvedená charakteristika dokladu o absolvování odborného ‰kolení tím sleduje zejména tu
skuteãnost, Ïe kvalita lisovaného spoje
je vÏdy zaruãena pouze pouÏitím správné tvarovky pfii pouÏití správného lisovacího nástroje. Je proto Ïádoucí, aby
pfiípadné zmûny ve v˘robû lisovan˘ch
tvarovek bylo moÏno dát na vûdomí pracovníkÛm v praxi. Tento stav odpovídá
i souãasnému stavu legislativy, protoÏe
zatím co u tvarovek pro kapilární pájení
platí norma âSN EN 1254-1, pro tvarovky urãené k lisování je norma ve stadiu
pfiípravy (prEN 1254-7).
Svarové spoje
Svarové spoje nebyly v TDG 700 01 pfiímo uvedeny, ale v EU se pro vhodné
pfiípady nerozebírateln˘ch spojÛ mûdûn˘ch trubek pouÏívají. Svafiování je
moÏno pouÏít u trubek, jejich tlou‰Èka
stûny je nejménû 1,5 mm a v rozvodech
TZB se pouÏívá aÏ od prÛmûru trubek
nad 108 mm. Nové TPG 700 01 proto
tuto moÏnost nerozebírateln˘ch spojÛ
uvádí, a to v souladu s platnou normalizací a se zku‰enostmi v˘robcÛ mûdûn˘ch trubek.
Hrdlové spoje
Hrdlové spoje pro trubky stejného prÛmûru nebyly v TDG 700 01 vÛbec povoleny (na Slovensku povoleny jsou). V âR
tak docházelo ke kolizi s evropskou praxí, kde hrdlové spoje trubek stejného
prÛmûru jsou pro rozvody zemního plynu povoleny. Pro rozvody LPG povoleny
nejsou. Proto TPG 700 01 povoluje
v uvedeném smyslu jejich pouÏití, tedy
pro rozvody zemního plynu hrdlov˘ spoj
trubek stejného prÛmûru povolen je
a pro rozvody LPG povolen není.
2.2 Sjednocení znaãení mûdûn˘ch trubek
Oproti TDG 700 01 dochází v TPG 700
01 ke sjednocení v˘kladu zpÛsobu znaãení mûdûn˘ch trubek podle platné normy âSN EN 1057, a to takto:
Trubky o prÛmûru od 10 mm do 54 mm
vãetnû musí b˘t prÛbûÏnû trvale znaãeny
po jejich délce ve vzdálenostech ne vût‰ích neÏ 600 mm nejménû tûmito údaji:
– ãíslo normy EN 1057 (âSN EN 1057)
– vnûj‰í prÛmûr x tlou‰Èka stûny
– stav materiálu R 250 (polotvrd˘) znaãkou
– identifikaãní znaãka nebo název v˘robce
– datum v˘roby: rok a ãtvrtletí (I aÏ IV)
nebo rok a mûsíc (1 aÏ 12)
Trubky o prÛmûru od 6 do 10 mm, nebo vût‰ím neÏ 54 mm musí b˘t nejménû obdobnû ãitelnû znaãeny na obou
koncích.
a podle 13134. Pájeã dostane na závûr
„Osvûdãení o zkou‰ce pájeãe podle âSN
EN 13133“. K prodlouÏení jeho platnosti se musí dostavit jednou za 3 roky.
DÛleÏitou podmínkou platnosti tohoto
„Osvûdãení“ je, Ïe v nûm pájeã musí mít
kaÏdého pÛl roku potvrzenu odbornou
praxi.
Bylo jiÏ zmínûno, Ïe vysílající organizace
(instalatérská firma) má podle uveden˘ch norem právo vstoupit do procesu
pfiípravy pájeãe sv˘mi poÏadavky pfii pfiípravû a tvorbû specifikace postupu pájení (BPS). Znamená to, Ïe pájeã pak bude pfiipraven v rozsahu tûch typÛ pájen˘ch spojÛ, které bude v praxi pfiímo
provádût (pájení v montáÏních polohách, pájení T kusu, pájení trubka – tvarovka z pfiechodového kovu, správné zaslepení trubky atd.).
3. Nová technologie v oblasti rozvodÛ
plynu mûdûn˘m potrubím
Touto novou, nastupující technologií je
spojování mûdûn˘ch trubek lisováním.
Jak jiÏ bylo uvedeno, lisované spoje mûdûn˘ch trubek v rozvodech plynu bylo
moÏno provádût aÏ teprve po certifikaci
lisovan˘ch tvarovek pro rozvody plynu.
O jejich nasazení byl u pracovníkÛ provádûjících plynové rozvody znaãn˘ zájem, a to nepochybnû jak pro snadnou
montáÏní technologii, tak také i pro vysokou bezpeãnost (protipoÏární) pfii provádûní spoje.
Technologick˘ postup lisovaného spoje
Naznaãen˘ postup lisovaného spoje (viz
obr.) sám napovídá, Ïe jde skuteãnû
o technologii snadnou, rychlou a spolehlivou. Její nejdÛleÏitûj‰í zásady jsou
zakotveny v novém TPG 700 01. Pfiesto
je vhodné podotknout, Ïe je nezbytné,
aby montáÏní pracovník mûl doklady
o stanovené kvalifikaci. Je také vhodné
pfiekontrolovat si obãas, zda pracovníci
opravdu dodrÏují stanoven˘ technologick˘ postup.
4. Závûr
Poznámka
Na mûdûn˘ch trubkách, vyrábûn˘ch renomovan˘mi firmami, je také uvádûna
znaãka spolku RAL
nebo tato jeho
zjednodu‰ená znaãka
. Znaãka je zárukou vysoké kvality vyroben˘ch trubek.
2.3 Pfiíprava pájeãÛ podle nov˘ch âSN EN
Také zde bylo nutno provést revizi TDG
700 01, protoÏe v této oblasti vstoupily
v platnost nové normy, a to âSN EN
13133 Tvrdé pájení – Zkou‰ka pájeãe
a âSN EN 13134 – Tvrdé pájení – Zkou‰ka postupu pájení (listopad 2001).
Pájené spoje mûdûn˘ch trubek pro rozvody plynu mohou b˘t provedeny pouze tvrd˘m pájením, pájení namûkko zde
povoleno není. Pfiíprava a zkou‰ka pájeãÛ se tedy provádí podle âSN EN 13133
Pfiipravované TPG 700 01 je v oblasti
plynov˘ch rozvodÛ, proveden˘ch mûdûn˘m potrubím dokumentem, kter˘ v tomto oboru uvádí do souladu souãasn˘ stav
platné legislativy s evropskou legislativou. Pfiispívá také ke zkvalitnûní samotné montáÏe vnitfiních rozvodÛ plynu, proveden˘ch mûdûn˘m potrubím.
Dal‰í informace jak z oblasti rozvodÛ plynu mûdûn˘m potrubím, tak i z rozvodÛ ostatních médií mûdûn˘m potrubím, je moÏno
získat na adrese: www.hcpcinfo.org. Ing. Mojmír Kelãa, partner HCPC,
Jírovcova 16, 623 00 Brno
tel./fax 547 382 984
[email protected]
sps 15.11.2005 19:33 Stránka 20
20 PSM stavební infozpravodaj 2005
Aktuální stav stavebnictví v âR
Zhodnocení souãasného stavu
Stavebnictví je v souãasné dobû v dobré kondici. Má za sebou období nûkolikaletého rÛstu, coÏ samozfiejmû pfiíznivû
ovlivnilo i jeho ekonomickou pozici.
Zapojení na‰í ekonomiky do evropského
prostoru, ale zejména v˘razn˘ vstup zahraniãního kapitálu k nám podstatnû
roz‰ífiil poptávku po stavebních pracích,
coÏ na‰e firmy umûly dobfie vyuÏít a naplnit tak svoji potenciální kapacitu.
Na rÛstu poptávky se v˘znamnû podílí
vefiejná sféra (zhruba 50 %). K pozitivÛm patfií, Ïe kapitálové v˘daje státu
vãetnû státních fondÛ dopravní infrastruktury a v men‰ím rozsahu rozvoje
bydlení si udrÏují mírn˘ rÛst. V privátní
sféfie je poptávka podnikatelské sféry,
jak jiÏ bylo fieãeno, iniciována zahraniãním kapitálem (investiãní pobídky), ale
i rostoucí investiãní aktivitou ostatních
investorÛ, vãetnû obyvatelstva.
Stavebnictví v âeské republice patfií mezi
hlavní národohospodáfiská odvûtví (prÛmysl, zemûdûlství, stavebnictví, doprava) a lze ho povaÏovat za jeden z pilífiÛ
národní ekonomiky s v˘razn˘m multiplikaãním efektem pro celou ekonomiku
(v souãasné dobû vytváfií 7 % hrubé pfiidané hodnoty a zamûstnává kolem 9 %
osob pracujících v civilním sektoru).
Prognóza budoucího v˘voje,
moÏná rizika
Pokud uvaÏujeme o dynamice stavební
produkce v nejbliωích letech, pak v leto‰ním roce lze pfiedpokládat rÛst v rozpûtí 4 – 6 procent, v dal‰ích 2 – 3 letech
v˘raznûj‰í zv˘‰ení tohoto tempa v‰ak
nelze oãekávat.
Tuto prognózu lze opfiít zejména o v˘voj
stavebnictví v roce 2004 a v I. pololetí
roku 2005, o odhad v˘dajÛ vládního sektoru a oãekávanou dynamiku ekonomiky v âR a stfiedoevropském prostoru.
Navíc – podle rÛzn˘ch odhadÛ – se ukazuje, Ïe má-li âeská republika dosáhnout
do deseti let civilizaãní úrovnû pÛvodních zemí Evropské unie, vyÏadovalo by
to uspokojit poptávku po rÛzn˘ch stavbách v objemu asi 3 biliónÛ korun!
Uveden˘, pomûrnû optimistick˘ pohled
na budoucí rozsah poptávky po stavební produkci je v‰ak zapotfiebí ponûkud
korigovat v souvislosti s oãekávan˘mi
rizikov˘mi faktory v blízké budoucnosti.
Jedná se zejména o schopnost, ale i ochotu vládních ãinitelÛ (a to i v souvislosti
s volbami v roce 2006):
– profinancovávat i nadále velké investiãní akce dopravní infrastruktury ze
státních prostfiedkÛ,
– zajistit podporu bytové v˘stavby, pfii souãasném hledání souladu mezi velikostí
bytové jednotky a jejím standardem,
– získat potfiebné zdroje z EU, zejména
pro investice v regionech
– podporovat ekologické stavby.
Kromû investic vládního sektoru bude
rozhodující i v˘voj ekonomické v˘konnosti podnikatelské sféry jako v˘znamného investora.
Dal‰ími riziky jsou dopady z titulu zmûn
sazby DPH u bytové v˘stavby, legislativa
v oblasti vefiejné zakázky, koncesní zákon (PPP). RovnûÏ v˘znamné jsou poÏadavky EU na technické standardy staveb, poÏadavek udrÏitelného rozvoje
a zvy‰ování konkurenceschopnosti stavebnictví jako odvûtví.
jednotlivé roky udrÏet tendenci rychlej‰ího rÛstu investic neÏ v˘dajÛ celkem. Iniciovat a propagovat dal‰í formy financování investic – metodu PPP,
úvûry z nadnárodních bank, ãerpání
strukturálních fondÛ EU.
– Dosáhnout toho, aby v˘stavba bytov˘ch objektÛ byla i po roce 2007 trvale zafiazena do sníÏené sazby DPH
vãetnû údrÏby a oprav bytového fondu.
– PÛsobit na pfiiblíÏení cen stavebních
prací k evropskému standardu zemí
se srovnateln˘mi podmínkami.
Úloha Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví
v âR
Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví sleduje dva hlavní strategické cíle pro budoucí období:
napomáhat udrÏení trvalé konjunktury ãeského stavebnictví
docílit zlep‰ení podmínek pro stavební podnikání
K jejich realizaci je nutno splnit tyto
hlavní programové cíle v jednotliv˘ch
oblastech (vybrali jsme jen opravdu ty
nejzákladnûj‰í):
V oblasti ekonomického prostfiedí podnikání
– Dosáhnout toho, aby vláda zpracovala
stfiednûdobou strategii hospodáfiské
politiky âR, ze které by bylo moÏno
odvodit rozvoj jednotliv˘ch oborÛ investiãní v˘stavby.
– Pfii sestavování státního rozpoãtu na
Pro budoucí bezproblémov˘ pohyb
stavebních v˘robkÛ vyrábûn˘ch v âR
i jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech EU
bude nezbytné ve stále vût‰í mífie zapojení ãesk˘ch specialistÛ do procesu
pfiíprav a schvalování Evropsk˘ch harmonizovan˘ch norem
Pro ovûfiení kvalit provádûcích firem se
bude i v budoucnu uÏívat certifikace
systému jakosti dle fiady EN-ISO 9000.
K posouzení kvality provádûcí firmy
zavádí Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví v âR (podle vzoru francouzského
Qualibatu) Certifikáty kvalifikace a klasifikace uchazeãÛ o vefiejnou zakázku.
Pro stavebnictví je úroveÀ kvalifikace pracovníkÛ a její struktura jedním ze základních zdrojÛ konkurenceschopnosti na tuzemském a zvlá‰tû na otvírajícím se celoevropském stavebním trhu. Jde o oblast,
která se musí stát pfiedmûtem vût‰ího
zájmu i forem úãasti podnikatelského sektoru a odborÛ, spolu s vytváfiením podmínek pfiíslu‰n˘mi orgány státní správy.
Zejména jde o oblast uãÀovského ‰kolství, kde je situace nejkritiãtûj‰í.
Pro roz‰ífiení kapacity stavebního trhu
je nutné pÛsobit na odstranûní bariér
pohybu na‰ich stavebních kapacit na
stavebním trhu v Rakousku a SRN, zejména v pfiíhraniãních oblastech.
V celkové optice nûkolika pfií‰tích let je
tedy na místû mírn˘ optimismus i s vûdomím si v‰ech rizik a pfiedpokladÛ,
o kter˘ch jsme hovofiili.
Praha, záfií 2005
tabulka: V˘voj a v˘znam stavebnictví
Ukazatel
Stavební práce „S“
Index-pfiedchozí rok=100
Podíl stavebnictví na tvorbû HDP
Zamûstnanost ve stavebnictví
Podíl na celkovém poãtu prac. NH
Index cen staveb. prací
Zahájené byty
Dokonãené byty
M.j.
mld.Kã b.c
% s.c.
%
tis.osob
%
% pfiedch.rok=100
b.j.
b.j.
1999
237,6
93,50
6,90
443
9,30
104,80
32900
23734
2000
259,7
105,30
6,70
439
9,30
104,10
32377
25207
2001
295,7
109,60
6,45
430
9,00
104,00
28983
24759
2002
311,2
102,50
6,63
439
9,10
102,70
33606
27292
2003
346,8
108,90
7,03
439
9,30
102,20
36496
27127
2004
394,3
109,7
7,0
440
9,40
103,7
39037
32 258
prefa 15.11.2005 19:34 Stránka 21
21 PSM stavební infozpravodaj 2005
ST¤ECHA
SILNÁ JAKO B¯K!
Spoleãnost Prefa Aluminiumprodukte, s.r.o. ve spolupráci se spoleãností PSM CZ., s.r.o. uspofiádala dne
21. 10. 2005 v kongresovém sále hotelu Horizont v Îelezné Rudû semináfi zamûfien˘ k problematice
plechov˘ch stfiech ve vysokohorsk˘ch oblastech.
Hlavním cílem tohoto semináfie bylo
seznámení odborné vefiejnosti z fiad
architektÛ a projektantÛ s právû probíhající rekonstrukcí hotelu ·piãák
(1 100 m.n.m.) a pfiedev‰ím nahlédnutí do moÏnostech hliníku právû
v tûchto (na na‰e pomûry) extrémních oblastech.
Právû pfii rekonstrukci stfie‰ní konstrukce byl pouÏit falcovan˘ ‰indel
PREFA (barevn˘ odstín: antracitová). Zde se ãlovûk mÛÏe pozastavit
nad my‰lenkami na‰í doby, které
jsou pfieneseny do tohoto stfie‰ního
materiálu. Vedle ekologie jsou to
i technické vlastnosti krytiny. V pfiípadû falcovaného ‰indele: váha na
1m2 = cca. 2,3 kg, pokládka od 25°
s povrchovou úpravou STUCCO
s kompozitním lakem PP 99 (polyamid polyuretan). ·indel PREFA je
nabízena v 10-ti standardních barevn˘ch provedeních. Na rozsáhlé
rekonstrukci se podílejí tyto spoleãnosti:
Kamlach & spol. s r.o. z âeského Krumlova a z Plznû spoleãnosti PROFISOL,
s.r.o., LESING plus, s.r.o. a PRESTOL,
s.r.o. V‰e to jsou firmy s dlouholetou
zku‰eností ve svém oboru.
Spoleãnost Prefa je jedním z prvních
podnikÛ, kter˘ zahájil v˘robu stfie‰ních systémÛ z lehkého kovu. V˘sledkem dlouhodobého v˘voje je vyuÏití hliníku na stfiechy i fasády. Název vznikl ze dvou slov press a falz
(lisovan˘ a dráÏkovan˘). Podíváme-li
se do historie, registrujeme rok 1946
a v˘robu první falcované ta‰ky Prefa
v Rakousku. V Nûmecku zaãala v˘roba o 52 let pozdûji.
Mnohostranné vyuÏití této krytiny
není z pohledu architektury niãím
omezeno a lze je uplatnit na stavbách jakéhokoliv typu.
Zvlá‰tû v˘hodné je pouÏití právû
v horsk˘ch oblastech, jelikoÏ léty
nabrané zku‰enosti z rakousk˘ch
Alp nám v tomto smûru dávají zapravdu.
Prefa Aluminiumprodukte, s.r.o.
Ing. Jaroslav Hubáãek
Prefa Aluminiumprodukte s.r.o.
PraÏská 16, 102 21 Praha 10-Hostivafi
tel. 281 017 104, 105
tel./fax 281 017 101
sps 15.11.2005 19:35 Stránka 22
22 PSM stavební infozpravodaj 2005
Souãasná cena energií & vliv na stavební v˘robu
Tak jako kaÏd˘ rok i letos pfiipravují distribuãní spoleãnosti zv˘‰ení cen zemního plynu. Letos ale bude cenov˘
skok pfiímo rekordní. A nejinak tomu bude s elektrickou energií. Pro velké firmy se zdraÏí víc neÏ pro ostatní.
Mezi takzvané „chránûné zákazníky“ totiÏ patfií pouze domácnosti a drobní podnikatelé. Paradoxnû
dochází k souãasnému dramatickému zdraÏení ve chvíli, kdy dochází k tzv. liberalizaci trhu s energiemi.
Jde o negativní trend, kter˘ dopadne
témûfi na v‰echny obory a navíc se toto
rekordní zdraÏení také rekordnû rychle
projeví, fiádovû do tfií mûsícÛ.
Jak˘ je v˘sledek? Náklady v˘robcÛ nejen
ve stavebnictví, a tedy i prodejcÛ stavebních materiálÛ ãi stavebních a montáÏních firem neustále rostou. A firmy
se s tím musí vyrovnat. Jak ale na to,
aby v˘robci mohli i nadále vyrábût, prodejci prodávat a stavební firmy stavût?
Zmírnûní dopadu sníÏením vlastních marÏí je jen ãásteãn˘m fie‰ením. A vzhledem
k úrovni rentability ve stavební v˘robû
to urãitû není cesta.
Existují samozfiejmû i dal‰í fie‰ení, nûkterá lep‰í, nûkterá hor‰í. Leckdy jsou
firmy dokonce okolnostmi donucené
udûlat taková opatfiení, jeÏ jsou vlastnû
velk˘m krokem zpût. I k tûm jsou ale firmy nucené sahat, aby zÛstaly konkurence schopné, aby nemuseli propou‰tût zamûstnance a podobnû.
Pfiíklad 1 –
situace v cementáfiském prÛmyslu
Napfiíklad v cementáfiském prÛmyslu.
V roce 1990 se jako palivo pfii v˘robû
cementu pouÏíval nejvíce zemní plyn –
69,6 procenta. âerné uhlí pak bylo vyuÏíváno pouze z 16,4 procenta, tûÏk˘
topn˘ olej z 12 procent a pouÏité pneu
jen ve dvou procentech.
A jaká je situace dnes? Zcela opaãná!
V roce 2004 byl pfii v˘robû cementu vyuÏíván zemní plyn v pouhém 1,6 procenta, zatímco ãerné uhlí v témûfi ‰edesáti procentech a pouÏité pneu ve více
neÏ deseti procentech objemu v˘roby!
A jiná tuhá paliva jsou vyuÏívána pfii témûfi dal‰ích patnácti procentech objemu v˘roby.
To je velmi alarmující v˘sledek! V˘robci
v‰ak nemají mnoho jin˘ch moÏností,
neÏ diverzifikovat svoje palivové základny, a v mnoha pfiípadech udûlat i takov˘to krok zpût. Jsou zkrátka v zaãarovaném kruhu.
Pfiíklad 2 –
situace u v˘robcÛ zdicích systémÛ
Jin˘m pfiíkladem je situace u v˘robcÛ
zdicích systémÛ. Pfied deseti lety ãinil
podíl energií v cihelnách 31 procent nákladÛ. Dnes tento podíl energií na v˘robû cihel a betonov˘ch tvarovek vystoupal na 40 procent nákladÛ. Po zdraÏení
energií, které nás ãeká v nejbliωích
dnech se tento podíl vy‰plhá aÏ na neuvûfiiteln˘ch 45 procent.
Jak tuto situaci fie‰it? V˘robci aÈ uÏ ciheln˘ch nebo betonov˘ch zdicích systémÛ mají v podstatû pouze jednu moÏ-
nost – zdraÏit. Jinak by totiÏ museli vyrábût ménû a tedy i pfiistoupit k tolik nepopulárnímu kroku, kter˘m je propou‰tûní.
V˘sledek? Ceny kusov˘ch ciheln˘ch i betonov˘ch zdicích systémÛ stoupnou o pût
procent. Vûdí ale, Ïe – jak se fiíká – tudy
cesta nevede. JiÏ dnes totiÏ ãiní prÛmûrná cena jedné tvarovky na obvodové
stûny a nosné stûny 55 korun, pfiíãek
potom 30 korun.
Vezmeme-li v potaz, Ïe na rodinn˘ domek obvyklé konstrukce je zapotfiebí
zhruba 2 400 kusÛ tvarovek na obvodové zdivo, 800 kusÛ tvarovek na nosné
zdivo a 600 kusÛ tvarovek na pfiíãky, bude
znamenat souãasné zdraÏení cen energií nav˘‰ení cen uveden˘ch konstrukcí
pro svislé stûny o 10 tisíc korun, u vodorovn˘ch konstrukcí vãetnû pfiekladÛ
a trámcÛ o dal‰ích 10 tisíc korun. Celkem by tedy cena v‰ech konstrukcí ze
souãasn˘ch 280 tisíc vzrostla o dal‰ích
20 tisíc. A to stavebníkÛm rozhodnû nepomÛÏe.
Jak z nesnází?
Jak tuto svízelnou situaci fie‰it? Energetici tvrdí, Ïe vstupujeme do století energie a je proto nutné hledat nové zdroje
a také nové úsporné technologie.
To je jistû pravda, ale pfiesto vyvstává
otázka, zda je tak vysoká míra zdraÏování nutná. Energetici tvrdí, Ïe ano. Za
rekordním rÛstem cen energií pr˘ stojí
hlavnû zdraÏování ropy. Ta je tedy nyní
na svûtov˘ch trzích dvakrát draωí neÏ
na zaãátku roku a Ïene tudíÏ k závratn˘m v˘‰inám i ceny topn˘ch olejÛ a zemního plynu.
Elektfiina pak údajnû zdraÏuje v celé
Evropû hlavnû proto, Ïe v regionu brzy
doslouÏí mnoho elektráren a elektrárenské firmy tudíÏ musejí jiÏ nyní poãítat
s obrovsk˘mi investicemi do nov˘ch zdrojÛ elektfiiny. Jen âEZ pr˘ bude muset v pfií‰tích deseti letech investovat do obnovy
sv˘ch zdrojÛ asi sto miliard korun.
Co na to na‰e vláda? VÏdyÈ âEZ je v podstatû státní podnik. Jak uvedly Hospodáfiské noviny, ãe‰tí ministfii zdÛrazÀují,
Ïe i pfies neb˘valé zdraÏení zÛstanou ceny energií u nás niωí neÏ v sousedních
zemích.
To je moÏná fakt. Ale fakt je i to, Ïe reálné pfiíjmy obãanÛ v âeské republice
evropského prÛmûru ani zdaleka nedosahují. Dopad je tedy naopak v˘raznû
tvrd‰í.
trochu snaÏit. Ale proã by to dûlali, Ïe?
VÏdyÈ vysoké ceny energií státu vlastnû
prospívají.
Tak tfieba âEZ. Jen za první pololetí leto‰ního roku vykázal zisk 10,9 miliardy
korun. A odborníci odhadují, Ïe do konce roku by mûl dosáhnout více jak 15
miliard korun. A vezmeme-li v potaz, Ïe
67 procent akcií âEZ vlastní stát, je jasné, Ïe se raduje.
O firmách se to ale jiÏ tvrdit nedá. Pfiíli‰
vysoká cena elektfiiny totiÏ znaãnû zhor‰uje konkurenceschopnost ãesk˘ch firem.
Politiky na to upozornila jiÏ i Asociace
energetick˘ch manaÏerÛ (fieditel Jifií BartoÀ). Jejich reakce je ale bohuÏel stále
nulová! A z jejich pohledu se jistû není
ãemu divit. VÏdyÈ ãím vy‰‰í je nárÛst
cen elektfiiny, tím vy‰‰í je také inkaso
daní. A ãím je âEZ bohat‰í, tím mají politici v˘raznûj‰í ‰anci ovlivnit tfieba to,
co, jak a pfies koho se bude financovat
ãi sponzorovat.
Bylo by naãase, aby politici vedle zájmu
o prospûch spoleãnosti zaãali vnímat také nutnost obhajoby oprávnûn˘ch zájmÛ obãanÛ a firem. Jak mohou pfiipustit, aby zisk polostátní spoleãnosti, jako
je napfiíklad âEZ, byl vytváfien na úkor
sníÏení Ïivotní úrovnû obyvatel, jak mohou pfiipustit takovou liberalizaci trhu
s energiemi, jejímÏ v˘sledkem je ohroÏení ãeského prÛmyslu s negativními
dopady do Ïivotního prostfiedí.
Zasáhne regulaãní úfiad?
Pokud nezasáhnou na‰i politici, mûl by
zasáhnout Energetick˘ regulaãní úfiad.
Ten by mûl na liberalizaci trhu dohlíÏet.
JenÏe situace, která v oblasti cen energií nastává, se ani pfii nejlep‰í vÛli liberalizací naz˘vat nedá! Liberalizace pfiece
pfiedpokládá mimo jiné zdravou konkurenci. Zatím v‰ak vznikají jen obrovské
kolosy, které si mohou diktovat.
Siln˘ regulátor je tedy víc neÏ nutn˘.
Stejnû jako antimonopolní úfiad. Útûchou nám mÛÏe b˘t snad jen pfiedpoklad analytikÛ, Ïe v horizontu ãtyfi aÏ
pûti let by ceny energií snad mûly zaãít
klesat. Tak nízké, jak tomu bylo je‰tû nedávno, ale zcela urãitû jiÏ nikdy nebudou.
Apelujeme na vládu, parlament, regulaãní
a antimonopolní úfiad!
Zasáhnûte a nedopusÈte sníÏení Ïivotní
úrovnû obãanÛ âR, nepfiipusÈte dal‰í
sníÏení konkurenceschopnosti ãeského
prÛmyslu a zejména v˘robcÛ stavebních
hmot a materiálÛ.
Co mÛÏe udûlat stát?
Situace by ale vÛbec nemusela b˘t tak
dramatická. Staãí, aby se politici zaãali
Praha, záfií 2005
termokomfort 15.11.2005 19:36 Stránka 23
23 PSM stavební infozpravodaj 2005
Byl jednou jeden domeãek
Nedaleko âeského ·ternberka, v okrese Kutná Hora, se rozhodli jedni manÏelé z Prahy, Ïe si postaví
rodinn˘ domek. TakÏe v kvûtnu 1999 byla zahájena stavba a kolaudace probûhla v roce 2000. Domeãek je
to „tak akorát“ k pohodlnému bydlení ve venkovském klidném prostfiedí. K tomu, aby i v zimû se pfiíjemnû
bydlelo – s ohledem na místní podmínky, kdy k disposici nebyl zemní plyn ani dostatek elektfiiny, padlo
rozhodnutí na lehk˘ topn˘ olej.
Domek je to nepodsklepen˘, pfiízemní
s obytn˘m podkrovím o uÏitné plo‰e
200 m2. Tepeln˘ odpor zdiva z pálen˘ch
ciheln˘ch blokÛ je kolem R = 2,1, plastová okna Trocal, skla Diterm R = 1.6.
Z tepelnû-technického hlediska na novostavbu nic moc. DÛm je vybaven teplovodním radiátorov˘m systémem projektovan˘m s tepeln˘m spádem 80/60 °C
a zdrojem tepla, pro vytápûní a ohfiev
vody pak byl instalován kotel FEROLLI
s v˘konem 17 – 23 kW.
Provozní náklady za rok na vytápûní
pfiedstavovaly
a) za topn˘ olej
45 000,- Kã
b) elektrickou energii
7 200,- Kã
celkem
52 200,- Kã
Aby provoz vytápûní byl levnûj‰í, vyuÏívalo se také topení dfievem v krásn˘ch
kachlov˘ch kamnech umístûn˘ch v hlavní obytné místnosti v pfiízemí.
Majitel nového domku byl nespokojen
s vysok˘mi platbami za topení pfii permanentním ‰etfiení a omezování se na
komfortu, a proto hledal zpÛsob, jak
tento nepfiízniv˘ stav zmûnit.
Zaãal uvaÏovat o tepelném ãerpadle
a oslovil nûkolik firem, pfiiãemÏ volba padla na spoleãnost TERMO KOMFORT, která
dodává na nበtrh tepelná ãerpadla od
nûmeckého v˘robce DIMPLEX.
Po posouzení instalovaného topného
systému se ukázalo (jak b˘vá zvykem),
Ïe rezervy v dimenzování jsou dostateãné k tomu, aby se s úspûchem dalo pouÏít tepelné ãerpadlo DIMPLEX, systém
vzduch – voda, ozn. LA 9 P, které bûÏnû
pracuje efektivnû i pfii venkovní teplotû
mínus 20 °C. Navíc je tzv. stfiedoteplotní
a v topném systému mÛÏe pracovat
i s teplotou 65 °C.
Hned první sezóna po instalaci tepelného ãerpadla dÛkladnû provûfiila celé zafiízení, protoÏe kolem vánoc klesaly teploty aÏ na –24 °C a majitel s podivem
telefonoval dodavateli, Ïe bylo deklarováno, Ïe tepelné ãerpadlo pracuje jen do
–20 °C, ale ukázalo se, Ïe i pfii zmínûné
extrémní zimû mûl doma pfiíjemn˘ch
+24 °C (samozfiejmû s vyuÏitím doplÀkového elektrického topného tûlesa).
Spokojenost tedy veliká, navíc, kdyÏ je‰tû bylo k disposici dostatek teplé uÏitkové vody.
Tím to v‰ak je‰tû neskonãilo. Dal‰ím pfiíjemn˘m zji‰tûním bylo, Ïe provozní náklady na vytápûní a celou spotfiebu elektrické energie na plnû elektrifikovanou
domácnost byly hned po první topné sezónû s tepeln˘m
ãerpadlem
niωí o 33 844,- Kã.
To byl impuls k tomu, Ïe padlo rozhodnutí vyuÏít tepelné
ãerpadlo celoroãnû a k tomu
úãelu vybudovat venkovní
bazén. Proto bylo pfiikroãeno
k zfiízení bazénu hned po
skonãení první topné sezóny,
kter˘ se prakticky pouÏívá díky ohfievu vody tepeln˘m ãerpadlem od poãátku kvûtna
aÏ do fiíjna. Dne‰ní náklady na
vytápûní domu, ohfievu uÏitkové vody a vody v bazénu
i pfies postupné zvy‰ování
ceny elektfiiny jsou necel˘ch
21 000,- Kã.
Celé zafiízení s instalací stálo
320 000,- Kã a investor obdrÏel ze SFÎP dotaci necel˘ch
100 000,- Kã.
No fieknûte, není to skvûlá in
vestice?
Kontakt:
www.termokomfort.cz
[email protected]
[email protected]
Poradensko-obchodní stfiediska:
Praha 3, Slavíkova 24/26, tel. 222 720 449
Brno, Bauerova 10, tel. 545 213 628
články_www 15.11.2005 19:37 Stránka 24
24 PSM stavební infozpravodaj 2005
Vybrané ukazatele hospodáfiství – srpen, záfií 2005
SRPEN 2005
PprÛmysl
Meziroãní rÛst prÛmyslové produkce
v srpnu dosáhl 8,6 % a to pfiedev‰ím zásluhou v˘roby dopravních prostfiedkÛ.
Vedle toho k rÛstu pfiispûla v˘roba
a opravy strojÛ a zafiízení a v˘roba pryÏov˘ch a plastov˘ch v˘robkÛ. K poklesu
do‰lo vedle hutnictví i ve v˘robû a rozvodu elektfiiny, plynu a vody a ve zpracování dfieva a v˘robû dfievafisk˘ch v˘robkÛ. PrÛmyslová v˘roba sezónnû oãi‰tûná se pfii mezimûsíãním porovnání
sníÏila o 1,7 % za souãasného rÛstu
trendu.
klady se zv˘‰ily o 5,7 %. Stavební v˘roba
oãi‰tûná od sezónních vlivÛ stoupla mezimûsíãnû reálnû o 2,1 %.
Za leden aÏ srpen byla stavební v˘roba
meziroãnû reálnû vy‰‰í o 1,0 %. V podnicích s 20 a více zamûstnanci klesla
produktivita práce o 2,3 %, prÛmûrná
mzda se zv˘‰ila nominálnû o 3,8 % a reálnû o 2,2 %.
Stavební úfiady vydaly v srpnu 2005 celkem 14,4 tisíc stavebních povolení, jejich orientaãní hodnota dosáhla 36,9
mld. Kã a byla o 18,5 % vy‰‰í neÏ pfied
rokem.
nápojÛ, bytového zafiízení a vybavení
domácností. Ceny zboÏí se meziroãnû
zv˘‰ily o 1,4 %, ceny sluÏeb o 3,6 %.
V jednotliv˘ch ãtvrtletích leto‰ního roku
byl meziroãní rÛst následující: 1. a 2.
ãtvrtletí shodnû 1,6 %, 3. ãtvrtletí 1,9 %.
Míra inflace, vyjádfiená pfiírÛstkem prÛmûrného indexu spotfiebitelsk˘ch cen za
posledních 12 mûsícÛ proti prÛmûru pfiedchozích 12 mûsícÛ, ãinila v záfií 2,0 %.
Meziroãní pfiírÛstek harmonizovaného
indexu spotfiebitelsk˘ch cen v záfií dosáhl v âR 2,2 % (jeho bleskov˘ odhad pro
eurozónu ãinil 2,5 %).
Nezamûstnanost
TrÏby z prÛmyslové ãinnosti byly v srpnu meziroãnû vy‰‰í o 10,3 % (ve stál˘ch
cenách), z toho trÏby z pfiímého v˘vozu
o 12,0 %. Podniky pod zahraniãní kontrolou zv˘‰ily svoje trÏby z prÛmyslové
ãinnosti reálnû o 16,8 %, z toho trÏby
z pfiímého v˘vozu o 11,1 %. Poãet zamûstnancÛ v prÛmyslu meziroãnû stoupl
o 0,3 % (tj. o 3,5 tisíc osob) a jejich produktivita práce (trÏby na jednoho zamûstnance) vzrostla o 9,9 %. PrÛmûrná
mzda ve v˘‰i 18 040 Kã byla nominálnû
o 6,8 % a reálnû o 5,0 % vy‰‰í neÏ pfied
rokem. V˘sledkem rychlej‰ího rÛstu produktivity práce pfied rÛstem prÛmûrné
mzdy bylo sníÏení jednotkov˘ch mzdov˘ch nákladÛ o 2,8 %.
Objem nov˘ch zakázek uzavfien˘ch ve
vybran˘ch odvûtvích v srpnu se meziroãnû zv˘‰il o 2,7 %. Z toho nové zakázky ze zahraniãí stouply o 2,9 %.
V lednu aÏ srpnu se proti stejnému období minulého roku zv˘‰ila prÛmyslová
produkce o 5,6 %. TrÏby z prÛmyslové
ãinnosti reálnû vzrostly o 7,3 % a trÏby
z pfiímého v˘vozu o 10,8 %. Pfii rÛstu zamûstnanosti v prÛmyslu o 0,4 % se prÛmûrná nominální mûsíãní mzda zv˘‰ila
o 4,4 %, reálnû o 2,8 %. RÛst produktivity práce o 6,8 % byl doprovázen meziroãním poklesem jednotkov˘ch mzdov˘ch nákladÛ o 2,3 %.
Stavebnictví
Stavební v˘roba v srpnu vzrostla meziroãnû o 6,7 %. Jejím tahounem byly
pfiedev‰ím inÏen˘rské stavby. Zv˘‰ily se
práce na nové v˘stavbû a klesl jejich
objem na opravách a údrÏbû. Poãet
zamûstnancÛ byl v srpnu o 5,1 % vy‰‰í
neÏ ve stejném mûsíci minulého roku
(v podnicích s 20 a více zamûstnanci).
Jejich prÛmûrná mzda ãinila 19 083 Kã,
meziroãnû nominálnû vzrostla o 6,8 %,
reálnû o 5,0 %. Produktivita práce se
zv˘‰ila o 1,1 % a jednotkové mzdové ná-
Zahraniãní obchod
V srpnu byl v zahraniãním obchodû zaznamenán první leto‰ní mûsíãní deficit
ve v˘‰i 1,9 mld. Kã (v˘sledek je o 1,4
mld. Kã lep‰í neÏ v srpnu 2004). Bilance
byla ovlivnûna zahrnutím dovozu stíhaãek Jas – Gripen v hodnotû 5,9 mld. Kã
a vysok˘mi cenami dováÏené ropy a plynu. V˘voz i dovoz se meziroãnû zv˘‰ily
(v˘voz o 12,2 % a dovoz o 10,8 % –
v bûÏn˘ch cenách). V˘sledky byly ãásteãnû ovlivnûny nízkou srovnávací základnou v srpnu 2004. Se státy EU byla
bilance aktivní ve v˘‰i 16,9 mld. Kã, se
státy mimo EU byla pasivní v hodnotû
18,8 mld. Kã. Ve zboÏové struktufie se
zlep‰ila bilance zejména v obchodû se
stroji a dopravními prostfiedky, polotovary a materiály a surov˘mi materiály.
Zhor‰il se deficit bilance s minerálními
palivy a chemick˘mi v˘robky. Sezónnû
oãi‰tûn˘ v˘voz se mezimûsíãnû zv˘‰il
o 1,7 %, dovoz se zv˘‰il o 13,2 %.
V lednu aÏ srpnu vzrostl meziroãnû v˘voz o 9,1 % a dovoz o 3,7 %. Pfiebytek
obchodní bilance ãinil 41,3 mld. Kã ve
srovnání se schodkem 17,7 mld. Kã ve
stejném období minulého roku.
ZÁ¤Í 2005
Spotfiebitelské ceny
V záfií spotfiebitelské ceny mezimûsíãnû
klesly o 0,3 %, z toho ceny zboÏí vzrostly o 0,6 % a ceny sluÏeb klesly o 1,4 %.
Pokles cen byl ovlivnûn v˘raznû niωími
cenami zahraniãních rekreaãních zájezdÛ
resp. tuzemsk˘ch zájezdÛ. Pokraãoval
pokles cen potravin a nealkoholick˘ch
nápojÛ (hlavnû ceny ãerstvé zeleniny,
brambor, ovoce mírného pásma a cukru). Meziroãnû vzrostly spotfiebitelské
ceny o 2,2 %. Na zv˘‰ení pÛsobily ceny
bydlení (zejména ceny vody, energie
a zemního plynu) a ceny dopravy. Naopak ke sníÏení cen pfiispûly ceny odívání a obuvi, potravin a nealkoholick˘ch
Míra registrované nezamûstnanosti podle stávající metodiky ãinila ke konci záfií
8,8 % a vÛãi minulému mûsíci se mírnû
sníÏila (o 0,1 procentního bodu). V meziroãním porovnání klesla o 0,3 procentního bodu. Míra nezamûstnanosti
Ïen ãinila 10,9 % a muÏÛ 7,2 %. V jednotliv˘ch ãtvrtletích byla prÛmûrná míra registrované nezamûstnanosti následující: 9,64 %, 8,84 % a 8,81 %.
Poãet uchazeãÛ registrovan˘ch na úfiadech práce dosáhl koncem záfií 503,4 tisíce, coÏ je sníÏení proti stejnému mûsíci minulého roku o 26,8 tisíce osob.
Poãet dosaÏiteln˘ch uchazeãÛ, tj. tûch,
ktefií by mohli bezprostfiednû nastoupit
do práce, ãinil témûfi 475 tisíc osob
a proti záfií 2004 byl niωí o 13,8 tisíce
osob. Podíl nezamûstnan˘ch absolventÛ
‰kol na celkovém poãtu nezamûstnan˘ch proti minulému mûsíci sice stoupl
o 2 procentní body na 9,4 %, av‰ak pfied
rokem dosáhl 11,0 %. Na jedno pracovní místo pfiipadlo koncem záfií 9,0 nezamûstnan˘ch osob v porovnání s 11,3
uchazeãÛ o práci koncem záfií 2004.
Harmonizovaná míra nezamûstnanosti
Jedná se o odhad, kter˘:
má jednotnou metodiku v EU (zpracovává Eurostat),
vychází z úrovnû ãtvrtletní obecné míry nezamûstnanosti (ILO) na základû v˘bûrového ‰etfiení pracovních sil (V·PS)
provádûného u domácností
rozdûlení do mûsícÛ se provádí na základû trendÛ registrované míry nezamûstnanosti (MPSV), která je zpracovávána Eurostatem pro mezinárodní
srovnání, dosáhla v âR v záfií 7,9 %
a byla o 0,4 bodu niωí neÏ pfied rokem. Míra nezamûstnanosti v âeské
republice je dlouhodobû pod prÛmûrem Evropské unie (EU25).
© âesk˘ statistick˘ úfiad, 2005
články_www 15.11.2005 19:37 Stránka 25
haas 15.11.2005 19:38 Stránka 26
26 PSM stavební infozpravodaj 2005
HAAS Fertigbau staví vesniãku pro OH 2006
Spoleãnost Haas Fertigbau Falkenberg obdrÏela zakázku pro komplex ãtyfihvûzdiãkov˘ch hotelÛ v Itálii –
OH v roce 2006 jsou prvním nájemcem.
Zatímco probíhaly v srpnu 2004 letní
olympijské hry v Aténách, pfiem˘‰lel
podnikatel Xaver Haas a s ním i cel˘
t˘m jeho spolupracovníkÛ ve Falkenberku (Falkenberg) poblíÏ Eggenfeldenu
jiÏ o zimních OH 2006 v Itálii.
V italském Pragelatu, v tûsné blízkosti
Turína, realizuje spoleãnost HAAS Fertigbau v˘stavbu ãtyfihvûzdiãkového hotelového komplexu, kter˘ bude v prvé fiadû
slouÏit jako olympijská vesniãka. V srpnu obdrÏelo Dolnobavorsko od ‰v˘carsko-irské skupiny investorÛ vefiejnou zakázku za 25 mil. EUR. 87 objektÛ, coÏ
znamená 205 apartmánÛ s optimálnû
zafiízen˘m kuchyÀsk˘m koutem – kaÏd˘
cca o plo‰e 100 m2. Zázemí celého komplexu doplÀuje nûkolik restaurací, tradiãní taverna, typická italská kavárna,
klub, kino, bar, fitness, dûtsk˘ klub, kryté i venkovní koupali‰tû (nebude chybût
ani dûtské brouzdali‰tû), konferenãní sál,
sauny, kadefiník, masáÏe ãi kosmetické
centrum.
„Je to nejvût‰í jednotlivá hromadná zakázka v rámci v˘stavby domÛ, jakou
jsme kdy obdrÏeli“, komentuje vedoucí
oddûlení rodinn˘ch domÛ ve Falkenberku, Helmut Stranzinger.
Prvním nájemcem tûchto exkluzivních
rustikálních domÛ se stane olympijská
komise a následovat ji budou samotní
aktéfii OH. Po skonãení OH bude tento
20 zimní OH se konají 10.– 26. února 2006 v Turínû (Torino) a dal‰ích pfiilehl˘ch
stfiediscích vãetnû vysokohorského lyÏafiského areálu.
Pragelato, kde se témûfi pfied hotelov˘m komplexem (olympijskou vesnicí) nachází
bûÏeck˘ lyÏafisk˘ areál* (cca 1534 m.n.m), bude propojeno se Sestriere (známé
vysokohorské stfiedisko vzdálené 10 km od Pragelata 2050 m.n.m) lanovkou.
Sestriere nabízí 466 km sjezdov˘ch tras, které jsou vzájemnû propojeny vleky – takto
se dá „na lyÏích“ dojet aÏ do Francie.
* TakÏe, pokud se budete dívat na pfiímé pfienosy z bílé bûÏecké stopy, uvidíte nejen Katefiinu
Neumannovou, ale urãitû objevíte i zábûry olympijské vesnice, na které ulpûla i stopa ãesk˘ch rukou.
areál slouÏit jako ãtyfihvûzdiãkov˘ komplex hotelÛ. âas, kter˘ je pro v˘stavbu
spoleãnosti HAAS Fertigbau vymûfien, je
témûfi „‰ibeniãní“. VÏdyÈ jiÏ v listopadu
2005 musí b˘t objekty hotovy vãetnû
modfiínového obloÏení fasád a technick˘ch vymoÏeností, jak˘m je napfi. „pfiedehfiívání“ lyÏafisk˘ch bot. „Koncem srpna 2004 byly zapoãaty práce na v˘stavbû“ vypráví pan Stranzinger. „Na
stavbû v italsk˘ch Alpách pracovalo
najednou aÏ 120 zamûstnancÛ Haas
Fertigbau. Pod rukama tesafiÛ a montáÏníkÛ vyrÛstaly jednotlivé objekty, provádûla se elektroinstalace, topení, polo-
Ïení parket, montáÏ schodi‰È a oken.
Takovéto mnoÏství lidí bylo nutné.
VÏdyÈ zde vyrÛstá nejvût‰í hotelov˘
komplex v ‰irokém okolí“, vysvûtluje
pan Stranzinger.
„I pfies tuto obrovskou zakázku nemusel Ïádn˘ privátní zákazník v Nûmecku,
âechách, Rakousku ani ve ·v˘carsku
na svÛj vlastní dÛm ãekat“, potvrzuje
pan Stranzinger. Haas Fertigbau staví
okolo 800 rodinn˘ch montovan˘ch domÛ roãnû v celé Evropû.
PruÏnost a organizaãní talent, to jsou atributy, které dle vlastních slov, pomohly
spoleãnosti Haas k této velké zakázce. Pod-
le slov pana Stranzingera by Ïádná jiná firma nebyla schopna garantovat dokonãení
celého komplexu v tak krátkém ãase.
„Euforie, která zavládla v celé firmû po
udûlení této zakázky pr˘ byla obrovská“,
vypráví majitel firmy, pan Xaver Haas.
„Tento projekt nám pokryl základní kapacitu do konce roku 2005“. To velmi pozitivnû pfiispívá i k celkovému obchodnímu rÛstu.
Dle údajÛ firmy, která má 3 300 zamûstnancÛ, byl obrat spoleãnosti v uplynulém (hospodáfiském, daÀovém) roce okolo
390 mil. EUR. Pro rok 2005 se oãekává
nárÛst, kter˘ bude vypl˘vat pfiedev‰ím
z nárÛstu zahraniãního obchodu a ex
portu.
Pozn.: V âeské republice, vedle neustále se rozrÛstajícího moderního závodu
HAAS Fertigbau v západoãesk˘ch Chanovicích, patfií do firemní skupiny HAAS
rovnûÏ závod na v˘robu plastov˘ch
i dfievûn˘ch oken a dvefií HOCO BAUELEMENTE v Dûãínû. Znaãka plastov˘ch oken HOCO se stala jedniãkou na
trhu v âeské republice.
(HAAS Fertigbau má pfies 30 poboãek
po celé západní i v˘chodní Evropû)
haas 15.11.2005 19:38 Stránka 27
obo 15.11.2005 19:39 Stránka 28
28 PSM stavební infozpravodaj 2005
Komplexní ochrana budov pfied bleskem
RÛst poÏadavkÛ na spolehlivost elektrick˘ch a elektronick˘ch zafiízení zvy‰uje v˘znam komplexního pojetí
ochrany budov pfied úãinky bleskov˘ch proudÛ a ostatních pfiepûtí transientního charakteru. Díky tomu
pfiedstavuje dnes tato specifická oblast elektrotechniky nedílnou souãást prakticky v‰ech moderních obytn˘ch, vefiejn˘ch i prÛmyslov˘ch objektÛ.
Realizace komplexního ochranného systému v‰ak mÛÏe pfiiná‰et urãité obtíÏe.
Jen velmi málo v˘robcÛ je totiÏ schopno
pokr˘t tuto velmi ‰irokou oblast globálnû a je‰tû ménû z nich zaruãí budoucím
uÏivatelÛm pro cel˘ pfiedmûtn˘ sortiment poÏadovanou kvalitu.
Mezi tuto velmi úzkou ‰piãku patfií právem firma OBO Bettermann. Pfii v˘robû
kvalitních prvkÛ vnûj‰í a vnitfiní ochrany
pfied úãinky blesku zúroãuje své více
neÏ osmdesátileté zku‰enosti, které neustále rozvíjí o dal‰í moderní technické
poznatky. Pro snadnûj‰í orientaci je tato
ãást sortimentu se znaãkou OBO rozdûlena do ãtyfi základních ãásti:
uzemÀovací systémy
systémy vyrovnání potenciálÛ
systémy ochrany pfied bleskem
systémy ochrany pfied pfiepûtím
du páskov˘ch i lisovan˘ch kovov˘ch pfiíchytek a objímek. Pfiíklad svorkovnice
hlavního potenciálového vyrovnání pro
prÛmyslové objekty pfiiná‰í obr. 2. Vyhovuje âSN 33 2000-4-41 i vyrovnání
potenciálÛ v ochranû pfied bleskem
podle IEC 61024-1 resp. IEC 62305-3.
Systémy ochrany pfied bleskem
Brání vniknutí bleskov˘ch proudÛ do
chránûného prostoru a zabezpeãují jejich svedení k zemi. Zahrnují prvky jímacích vedení a svodÛ, vãetnû souvisejících upevÀovacích prvkÛ na v‰echna
provedení stfiech. Provedení jímacích tyãí a jejich pfiíslu‰enství umoÏÀují v‰ech-
ny více ãi ménû obvyklé druhy vodivého
i izolovaného upevnûní na ploché nebo
‰ikmé stfiechy a pomocné konstrukce.
Samozfiejmostí je také bohatá nabídka
jednoúãelov˘ch, univerzálních i mûfiící
svorek, s jejichÏ pomocí lze realizovat
hromosvodní ochranu ze v‰ech standardních materiálÛ. TotéÏ platí i pro dal‰í prvky, jako napfiíklad dilataãní spojky
nebo distanãní pfiíchytky. Speciální pfiechodové svorky s bimetalickou vloÏkou
zase usnadÀují vytváfiení pfiechodÛ mezi prvky ochranného systému z rÛzn˘ch
kovÛ.
Pfiíklad univerzální svorky, kterou lze pouÏít jako spojovací, podélnou nebo úh-
1 Trubkov˘ zemniã OBO – Light Earth
UzemÀovací systémy
UmoÏÀují snadnou realizaci základov˘ch,
vnûj‰ích kruhov˘ch (povrchov˘ch nebo
hloubkov˘ch) i tyãov˘ch zemniãÛ. Pokr˘vají bez problému ve‰keré poÏadavky
na zfiizování nov˘ch i úpravy stávajících
uzemÀovacích soustav. Mimo úplného
sortimentu vodiãÛ zahrnují speciální
svorky pro uloÏení v zemi a opomenuta
nejsou ani systémová fie‰ení pro prÛchody stûnami podzemních i nadzemních ãástí staveb.
Samostatnou zmínku si zaslouÏí stále
více vyuÏívané tyãové zemniãe v jedno
i vícenásobném provedení (obr. 1). Minimalizují zásahy do okolního terénu
a dovolují napfi. snadné dosaÏení níÏe
uloÏen˘ch vrstev pÛdy. Jejich dlouhodobou Ïivotnost zaji‰Èuje zesílená zinková
ochranná vrstva o tlou‰Èce min. 70 µm.
Systémy vyrovnání potenciálÛ
Pro realizaci vyrovnání potenciálÛ v ochranû pfied bleskem i k pospojování
v ochranû pfied úrazem elektrick˘m proudem je tfieba propojit zafiízení vnûj‰í
ochrany pfied bleskem, v‰echny kovové
stavební konstrukce, cizí vodivé ãásti
i elektrická silnoproudá a slaboproudá
zafiízení. Vût‰ina napojení na uzemÀovací soustavu se pfiitom realizuje pomocí
pfiípojnic potenciálového vyrovnání. Pro
obvyklé aplikace jsou k disposici hotové
pfiípojnice. Ke splnûní atypick˘ch poÏadavkÛ lze vyuÏít stavebnice, z nichÏ lze
sestavit prakticky jakoukoliv individuální kombinaci svorek.
Opomenuto není ani pfiíslu‰enství svorkovnic. Nabídka zahrnuje také celou fia-
2 Pfiípojnice potenciálového vyrovnání OBO – Big Bar z nerez oceli
obo 15.11.2005 19:39 Stránka 29
29 PSM stavební infozpravodaj 2005
Závûrem.. .
3 Univerzální svorka VARIO z rÛzn˘ch materiálÛ
lovou, pfiiná‰í obr. 3. Je zde pfiedstavena
v provedení ze v‰ech standardních materiálÛ, za které firma OBO Bettermann
povaÏuje:
pozinkovanou ocel se zesílenou tlou‰Èkou zinkové ochranné vrstvy;
nerezavûjící ocel ve dvou kvalitách
(AISI 304 nebo 316Ti);
hliník s moÏností v˘bûru mezi nûkolika druhy Al slitiny;
mûì.
Systémy ochrany pfied pfiepûtím
Zahrnují svodiãe bleskov˘ch proudÛ
a pfiepûtí pro silové sítû nízkého napûtí
i ve‰keré slaboproudé rozvody. V silov˘ch rozvodech nn velk˘ch objektÛ lze
vyuÏít pfiedností zcela uzavfien˘ch, nevyfukujících jiskfii‰È. U rodinn˘ch domÛ
poskytují ekonomické fie‰ení kombinované varistorové svodiãe tfiídy B+C (I+II)
s vyjímateln˘mi bloky aktivního prvku.
Nabídka svodiãÛ tfiídy D (III) umoÏÀuje
jejich montáÏ do pevn˘ch instalací i jednoduché dodateãné doplnûní do jiÏ realizovan˘ch rozvodÛ. Samostatnou ãást
této nabídky pfiedstavuje také typová
fiada speciálních jiskfii‰È, urãen˘ch k vyrovnání potenciálÛ ve smyslu ãl. 116 a 117
na‰í domácí âSN 34 1390.
Spoleãn˘m prÛvodním znakem v‰ech
systémÛ OBO je jednoduchá montáÏ.
Moderní prvky komplexního systému
ochrany pfied úãinky bleskového proudu
a transientních pfiepûtí této znaãky jsou
toho dÛkazem. Poskytují záruku vysoké
technické úrovnû a dlouhodobé spolehlivosti tak, jak je u OBO tradicí.
Mimo ‰piãkové kvality nabízí firma OBO
Bettermann v oblasti systémÛ ochrany
pfied úãinky bleskov˘ch proudÛ a pfiepûtí i celou fiadu odborn˘ch semináfiÛ pro
projektanty a realizaãní pracovníky. Samozfiejmostí je také bezplatná individuální
technická pomoc pfii fie‰ení jednotliv˘ch
zakázek, vãetnû projekãní podpory
v AutoCAD. Bliωí informace k technické
problematice i poskytovan˘m sluÏbám
Vám rádi poskytnou pracovníci firmy
OBO Bettermann Praha s.r.o.
Ing. Jifií Burant
OBO Bettermann Praha s.r.o.
OBO Bettermann Praha s. r. o.
Modletice 81, P. O. Box 96, 251 01 ¤íãany
tel. 323 610 111, fax 323 610 120
[email protected], www.obo.cz
remmers 15.11.2005 19:40 Stránka 30
30 PSM stavební infozpravodaj 2005
Aida Injektionscreme
Thixotropní mikroemulzní krém k injektáÏím zdiva proti vzlínající vlhkosti
Úvod
mu do vrtu ve zdivu, jak bylo popsáno
v˘‰e (viz „Specifikace krémové technologie“), se krém rozpadá na silansiloxanovou aktivní látku a na vodu.
Aktivní látka postupnû proniká v soustfiedûn˘ch kruzích do zdiva kolem vrtu a uvolnûná voda, které je i tak malé mnoÏství, zÛstává ve vrtu a blízko
vrtu, odkud se postupnû odpafiuje do
prostoru. Tento proces pronikání aktivní látky do zdiva chrání opuku
a pfiípadn˘ jíl ve spáfie pfied vodou,
uvolÀovanou ve vrtu. ZároveÀ je aktivní látka (silan-siloxan) jako u metody
SMK inertní vÛãi opuce a nevede k degradaci ani ke korozi kamene.
Jedna z inovaãních novinek firmy Remmers v oblasti vytvofiení infúzní clony
ve zdivu je silikonov˘ mikroemulzní
krém Aida Injektionscreme. Tato technologie je urãena pro v‰echny druhy
zdiva: cihlové, smí‰ené, z opuky, ale
také i obecnû ve zdivu z pfiírodního
kamene.
Specifikace krémové technologie
InjektáÏní krém Aida Injektionscreme
je vysoce kvalitní v˘robek na bázi mikroemulze vody v silan-siloxanu.
Krém jako emulze se skládá minimálnû ze dvou tekut˘ch sloÏek, které by-
ly pomocí emulgátorÛ upraveny tak,
aby vznikla krémová konzistence. Pfii
kontaktu s kapilárnû aktivním povrchem se emulgátorové vazby na základû pÛsobení smáãiv˘ch sil v pórech rozevfiou a krém se opût zmûní
na pÛvodní tekutiny – v na‰em pfiípadû silan-siloxanov˘ olej (úãinná látka)
a vodu. Úãinná látka pronikne hluboko
do kapilár a pórÛ, kde pfii svém pronikání vytûsÀuje vodu v opaãném smûru
(aquasaning) a zároveÀ brání vodû uvolnûné z krému, aby smáãela póry. Voda
tímto zpÛsobem zÛstává blízko povrchu, kde se postupnû odpafiuje.
Aktivní látka se dûlí na dvû fáze: fázi
siloxanového oleje a fázi silanov˘ch
par. Olejová fáze proniká vodiv˘mi kapilárami do zdiva, kde reaguje s alkalick˘mi radikály minerálního podkladu a vytváfií polysiloxanové hydrofóbní
„de‰tníky“ v pórech, které brání kapilárnímu vzlínání vody. Silanové páry
pronikají vzdu‰n˘mi kapilárami a póry ve zdivu a jako nejmen‰í kfiemiãité
ãástice jsou schopny dostat se i skrz
nejuωí póry do je‰tû vût‰í oblasti kolem vrtu, kde za reakce s CO2 a alkalick˘mi radikály opût vytváfiejí siloxany a polysiloxany.
Krém se injektuje do zdiva pomocí
vyvrtan˘ch otvorÛ s prÛmûrem 16 aÏ
22 mm. Vzdálenost vyvrtan˘ch otvorÛ
je 10 aÏ 12 cm. Otvory se obvykle vrtají horizontálnû do nûkteré z loÏn˘ch
spár ve zdivu. Hloubka vrtÛ se rovná
tlou‰Èce zdiva mínus 3 – 5 cm. Aplikace krému do vrtÛ se provádí pomocí
nízkotlakého postfiikovaãe s prodluÏovací tyãí bez trysky a filtru. V závislosti na prÛmûru otvorÛ se provádûjí 1 aÏ
2 násobná plnûní.
Dal‰í pfiednosti krému:
dodávan˘ k okamÏitému pouÏití, ãímÏ
je vylouãen lidsk˘ zásah do koncentrace produktu
spolehlivá aplikace i u zdiva obsahujícího dutiny, kaverny a trhliny
vodorovné vrtání do spáry zdiva
100% inertní vÛãi zdivu, nepodporuje tvorbu solí, bez tûkav˘ch organick˘ch slouãenin
hydrofobizující, difúznû otevfien˘ pro
vodní páry
kontrolovatelné mnoÏství pouÏitého
materiálu
Vlastnosti krémové infúzní clony
z hlediska opuky a pfiírodního
kamene
InjektáÏní krém Aida Injektionscreme
je vnitfinû aktivovan˘ a reaguje bez
problémÛ v neutrálním prostfiedí jílov˘ch loÏn˘ch „malt“. Pfii zavedení kré-
Remmers CZ s.r.o.
Kolovratská 1445, 251 01 ¤íãany u Prahy
tel. 323 604 877, fax 323 603 143
www.remmers.cz, [email protected]
schlueter2/05 15.11.2005 19:41 Stránka 31
31 PSM stavební infozpravodaj 2005
®
Schlüter -BEKOTEC-THERM
keramická klima podlaha bez trhlin a vyboulení
Kombinací systémové desky Schlüter®-Bekotec-EN s osvûdãenou izolaãnû dilataãní rohoÏí
Schlüter®-Ditra vyvinula firma Schlüter®-Systems KG tenk˘ a stabilní plovoucí potûr bez nebezpeãí
vyboulení. DlaÏba pfiilepená na rohoÏ je trvale odolná proti vzniku trhlin. Systém je mimofiádnû
vhodn˘ pro podlahové vytápûní. Nízk˘ teplotní spád je ideální pro pouÏití tepelného ãerpadla.
Postup provedení uvedené technologie je následující. Na rovn˘ a únosn˘ podklad se uloÏí
zvuková, popfi. i tepelná izolace. Po obvodu se
rozvine pruÏná dilataãní páska a celá plocha se
pfiekryje polyetylénovou fólií. Na ni se poloÏí
®
systémové desky Schlüter -Bekotec-EN s pravidelnû uspofiádan˘mi válcovit˘mi v˘lisky, po
stranách upravené ke spojení nejen na pero
a dráÏku, ale i s ãepy.
Pfiedpisy pro projektování klasického podlahového vytápûní pfiedpokládají minimální tlou‰È-
ku krycí vrstvy potûru 45 mm nad topn˘mi elementy. Její stanovení je závislé na poÏadavku
rovnomûrného rozdûlení zatíÏení a zrání plovoucího potûru bez vytvofiení trhlin. Praxe v‰ak
ukazuje, Ïe i pfiesto dochází ãasto ke znaãn˘m
zmûnám objemu a vyboulení (obr. 1), vypl˘vajícím z rychlej‰ího smr‰Èování povrchu potûru
zráním a pfiedev‰ím z délkov˘ch zmûn vyvolan˘ch vytápûním. Do mezer mezi v˘lisky se
zatlaãí topné potrubí a provede se tlaková
zkou‰ka.
1
3
lepení, totéÏ platí i o její dilataci. Provedení dilataãních spár je závislé od tepelného, mechanického nebo chemického namáhání dlaÏby
a velikosti ploch. Podle tûchto kritérií si lze vy®
brat mezi fiadou dilataãních profilÛ Schlüter Dilex. Podlahové topení lze uvést do provozu
uÏ za 7 dní po poloÏení dlaÏby.
Bezchybná funkce je zaruãena tím, Ïe se v potûru mezi v˘lisky systémové desky vytvofií hustá
síÈ mikrotrhlin zpÛsobujících rovnomûrné sniÏování napûtí vznikajícího smr‰Èováním v prÛ-
2 4
Potěr pro klasické podlahové
vytápění podle DIN 18560, díl 2
bûhu zrání a tím i vylouãení vyklenutí povrchu.
®
VloÏením rohoÏe Schlüter -Ditra mezi potûr
a dlaÏbu dojde k pevnému celoplo‰nému ukotvení tuhé dlaÏby a souãasnû k jejímu dilataãnímu oddûlení od plo‰nû nestabilního podkladu.
SíÈ mikrotrhlinek v potûru nemá proto na kvalitu dlaÏby Ïádn˘ vliv!
®
Schlüter -BEKOTEC-THERM
Keramická klima podlaha
Pfiednosti uvedeného podlahového
systému oproti klasick˘m
technologiím:
krátká doba provádûní
v˘razná úspora konstrukãní v˘‰ky (37 mm)
a hmotnosti (více neÏ 7000 kg/100 m2)
dlaÏba bez trhlin
konstrukce bez objemov˘ch zmûn a vyboulení
Ïádné dilataãní spáry v potûru
volné uspofiádání dilataãních spár v dlaÏbû
Schlüter-BEKOTEC-THERM keramická klima
podlaha kompletní technologie pro vytápûní
i chlazení
rychle reagující a snadno regulovatelné
rovnomûrné rozdûlení tepla
vhodné pro alternativní energetické zdroje
záruka bezchybného provozu po dobu 5-ti let
Revoluãní technologie
Na takto pfiipraven˘ podklad se zabetonuje potûr
(obr. 2), kter˘ se zarovná s nejvy‰‰ími body v˘liskÛ. Z rozmûrÛ desek vypl˘vá maximální tlou‰Èka vrstvy potûru 27 mm. SníÏení konstrukãní
v˘‰ky u podlahového vytápûní ve srovnání
s tradiãními systémy pfiedstavuje 37 mm (obr. 3),
pfiiãemÏ dilataãní spáry v plo‰e potûru, bez ohledu na velikost plochy, není tfieba provádût.
Jakmile je potûr pochozí, lze na nûj pfiilepit
standardním hydraulick˘m lepidlem rohoÏ Schlü®
ter -Ditra. ¤ídká tkanina na rubové stranû zajistí její trvale dilataãní ukotvení k podkladu.
Rybinovitû tvarované v˘lisky v líci rohoÏe se
nejprve zaplní lepidlem, které se na vytvofiené
rovinû rozetfie ozubenou stûrkou. DlaÏba se
pokládá podle platn˘ch zásad tenkovrstvého
Patentovaná podlahová konstrukce s nízkou
v˘‰kou skladby a inovativní topenáfiskou a regulaãní technikou (obr. 4) vede systém k energeticky a nákladovû úspornému, pohotovû reagujícímu „topnému tûlesu – podlaha“ se zvlá‰tû
nízkou teplotou na pfiívodu. Vhodné do novostaveb i rekonstrukcí.
INOVACE S PROFILEM
Schlüter-Systems
servisní kanceláfi pro âR a SR
Leknínová 3167/4, 106 00 Praha 10
tel., fax 271 750 045
[email protected]
www.bekotec-therm.info.de
liapor 15.11.2005 19:42 Stránka 34
34 PSM stavební infozpravodaj 2005
Úspû‰ná novinka –
Kalibrované tvarovky Liapor pro pfiesné zdûní
Po letech v˘voje a vylep‰ování vlastností zdicích prvkÛ Liapor uvedla spoleãnost Lias Vintífiov, LSM,
k.s. na trh progresivní novinku ocenûnou ãestn˘m uznáním na leto‰ním veletrhu For Arch – kalibrované (brou‰ené) tvarovky Liapor (Liapor KSL, Liatherm KT a Liapor KM) pro obvodové, vnitfiní nosné zdivo a pro pfiíãky s dokonale rovn˘mi loÏn˘mi plochami, které mûní náhled na souãasnou technologii provádûní zdiva, respektive na spojování zdicích prvkÛ a zdicí systémy vÛbec. Na milimetr
pfiesné zdicí prvky se stejnou v˘‰kou (248 mm) mají loÏné spáry zbrou‰ené na speciální lince. K dokonale pfiesn˘m svisl˘m plochám vyrábûn˘ch tvarovek se zbrou‰ením získávají i dokonale rovnobûÏné vodorovné plochy s rovinnou pfiesností 0,2 mm. Brou‰ené tvarovky Liapor se tak fiadí mezi zdicí
prvky s velmi vysokou tvarovou a geometrickou pfiesností a vyzdívání je moÏné provádût na tenkou
zdicí maltu o tlou‰Èce pouze 2 mm. Brou‰ená tvarovka Liapor KSL s rozmûry 247 x 365 x 248 mm
váÏí zhruba 12 kg. Na 1 m2 zdiva se spotfiebuje 16 kusÛ (na 1 m3 zdiva 43 ks). Tenkovrstvá speciální
zdicí malta pfiipravovaná ze suché smûsi se aplikuje pomocí maltovacích boxÛ, naná‰ecího hfiebene
nebo lÏíce s hfiebenem. Spojovací malta klasick˘ch zdicích prvkÛ (cihel, tvárnic, tvarovek) pfiedstavuje ve standardnû provedené stûnû nehomogenní prvek. Naproti tomu se kalibrované zdivo s tenkou
zdicí maltou dá pokládat za kompaktní monoblok, a to posouvá cel˘ systém zdiva Liapor do nové dimenze. Nová technologie zdûní s kalibrovan˘mi tvarovkami Liapor vykazuje ve srovnání se zdivem
standardním prokazatelné vylep‰ení v fiadû parametrÛ (zmen‰uje se rozdíl mezi tepeln˘m odporem
zdicího prvku a tepeln˘m odporem celého fragmentu zdiva, coÏ znamená odstranûní tepeln˘ch mostÛ, sniÏuje se riziko vzniku prasklin v omítkách a v místech spár, v˘raznû se sniÏuje vlhkost pfiedávaná do stûny pfii zdûní a urychluje vysychání) vãetnû vy‰‰í produktivity zdûní bez technologick˘ch pfiestávek, pfii celkovém sníÏení pracnosti. To pozitivnû ovlivní nejen rychlost v˘stavby a vlastnosti celého
objektu, ale také spotfiebu energií na jeho provoz.
Tvarovky pro obvodov˘ plá‰È:
Liapor KSL 365
Liatherm KT 300
Liatherm KT 365
Liatherm KT 425
Tvarovky pro nosné zdivo:
Liapor KM 240
Liapor KM 300
Liapor KM 365
Tvarovky pro pfiíãky:
Liapor KM 115
Liapor KM 175
Lias Vintífiov, LSM, k.s.
CZ – 357 44 Vintífiov
tel. +420 352 324 444
fax +420 352 324 499
[email protected]
www.liapor.cz
JSME JEDNA JAKO DRUHÁ...
Kalibrované zdivo Liapor
pro přesné zdění
Nové kalibrované tvarovky pro přesné zdění mění
pohled na stávající technologii provádění zdiva.
Představují vyšší produktivitu zdění, celkové snížení pracnosti,
zásadní snížení vlhkosti, rychlejší vysychání zdiva,
úsporu zdicí malty, zvyšují tepelný odpor celého fragmentu zdiva
při vytvoření téměř dokonalého materiálového monobloku.
Více o našem stavebním systému najdete na:
www.liapor.cz
Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.
357 44 Vintířov
tel.: +420 352 324 444
fax: +420 352 324 499
e-mail: [email protected]
in_A4_210x297.indd 1
11.11.2005 19:50:29
techniserv 15.11.2005 19:43 Stránka 36
36 PSM stavební infozpravodaj 2005
Normy a trendy v nouzovém osvûtlení
1. Úvodem
2. Druhy nouzového osvûtlení
Nouzové osvûtlení obvykle stojí, aÏ na
v˘jimky, na okraji zájmu projektantÛ
i provozovatelÛ stavebních objektÛ. Neprávem, protoÏe v posledních letech
vstoupily v platnost národní verze evropsk˘ch norem, které stanovují podmínky
pro zfiízení nouzového osvûtlení ve stavebních objektech, vyslovují poÏadavky
na provedení svítidel, pouÏívan˘ch pro
nouzové osvûtlení a pfiedepisují provádûní pravideln˘ch testÛ nouzové osvûtlovací soustavy.
Cílem ãlánku je pfiedev‰ím upozornûní
na ãeskou technickou normou âSN EN
1838:2000 Svûtlo a osvûtlení – Nouzové
osvûtlení, novou âSN EN 50172:2005
Systémy nouzového únikového osvûtlení a na dal‰í souvislosti a provázanosti
s jin˘mi technick˘mi normami nebo
pfiedpisy a vyhlá‰kami.
Obû dvû normy, jak âSN EN 1838, tak
âSN EN 50172 shrnují souãasné poznatky o nouzovém osvûtlení do základních dokumentÛ, závazn˘ch pro návrh
a provoz nouzové osvûtlovací soustavy,
a to jako poÏárnû – bezpeãnostního zafiízení podle vyhlá‰ky 246/2001Sb a norem pro poÏární bezpeãnost staveb.
Normy zavádûjí do ãeské praxe rozdûlení nouzového osvûtlení na únikové nouzové osvûtlení a náhradní osvûtlení a stanovují poÏadavky na intenzity osvûtlení,
pfiepínací ãasy, zálohování lokálních v˘padkÛ napájení a provádûní pravideln˘ch testÛ funkãnosti a samostatnosti,
vãetnû vedení deníku nouzové osvûtlovací soustavy (protipanické osvûtlení
a nouzové osvûtlení prostorÛ s velk˘m
rizikem).
Nouzové osvûtlení je povaÏováno za
obecn˘ termín, kter˘ zahrnuje rÛzné
druhy osvûtlení. Schema ukazuje, které
druhy nouzového osvûtlení norma âSN
EN 1838 rozli‰uje (dole).
Druhy nouzového osvûtlení 2.1 Nouzové únikové osvûtlení
Je definováno jako osvûtlení, které zaji‰Èuje bezpeãnost lidí opou‰tûjících prostor, nebo snaÏících se dokonãit potenciálnû nebezpeãn˘ proces pfied opu‰tûním
prostoru. PoÏadavky a minimální hodnoty
jsou pfiedmûtem ãásti 4. normy. Je poÏadováno osvûtlení v celém prostoru
a je touto normou doporuãeno montáÏí
svítidel do v˘‰ky alespoÀ 2 m nad podlahou. Znaãky (na v‰ech v˘chodech a podél únikov˘ch cest) musí b˘t osvûtleny
(vnûj‰ím osvûtlením nebo vnitfiním osvûtlením), pfiiãemÏ tam, kde není pfiím˘ pohled na únikov˘ v˘chod, musí b˘t vhodnû
umístûna znaãka nebo série znaãek tak,
aby se usnadnil postup smûrem k nouzovému v˘chodu.
Vysoce nebezpeãné prostory
Praha 3, Vinohrady, Palác Flora, nouzové osvûtlení
Svítidla nouzového únikového osvûtlení
musí b˘t umístûna tak, aby zajistila dostateãnou osvûtlenost v blízkosti kaÏd˘ch
únikov˘ch dvefií a v místech, kde je nezbytné zdÛraznit moÏné nebezpeãí nebo
bezpeãnostní zafiízení. (obr. 1)
Nouzové únikové osvûtlení je ãlenûno
na následující typy s tûmito poÏadavky:
Na nástupi‰ti v˘tahu
Toalety
Technické prostory
Blízko kaÏdého schodi‰tû
U kaÏdé zmûny úrovnû
Blízko kaÏdého kfiíÏení
únikov˘ch cest
U kaÏdého poÏárního hlásiãe
U kaÏdého poÏárního zafiízení
Vnû kaÏdého posledního
únikového otvoru
Obr. 1 – místa, která musejí b˘t nouzov˘m únikov˘m osvûtlením zdÛraznûna
Nouzové osvûtlení
Únikové nouzové osvûtlení
Osvûtlení únikov˘ch cest
Náhradní osvûtlení
Antipanické osvûtlení
Osvûtlení prostor s vysok˘m rizikem
techniserv 15.11.2005 19:44 Stránka 37
37 PSM stavební infozpravodaj 2005
a) nouzové osvûtlení únikov˘ch cest, 1 lx
v ose únikové cesty, rovnomûrnost 1 : 40,
barevné podání Ra = 40, 50 % intenzity do 5 s, 100 % intenzity do 60 s.
b) protipanické osvûtlení (vefiejn˘ch prostorÛ),
0,5 lx v celém prostoru, rovnomûrnost
1 : 40, barevné podání Ra = 40, 50 % intenzity do 5 s, 100 % intenzity do 60 s.
c) nouzové osvûtlení prostorÛ s velk˘m rizikem, 10 % intenzity normálního osvûtlení, minimálnû v‰ak 15 lx, musí b˘t zabránûno stroboskopickému jevu, rovnomûrnost 1 : 10, barevné podání Ra = 40,
100 % intenzity trvale, nebo do 5 s.
Ke kaÏd˘m únikov˘m dvefiím
3. Bezpeãnostní znaãky
âSN EN 1838 a âSN ISO 3864 upravují
poÏadavky na provedení bezpeãnostních
znaãek (piktogramÛ) pro vyznaãení smûrÛ úniku, a to jak z hlediska barevnosti,
pouÏit˘ch symbolÛ a velikosti.
Je velmi dÛleÏité rozli‰ovat mezi sebou
svítidla nouzového únikového osvûtlení,
které je urãeno pro vytvofiení svûteln˘ch
podmínek pro únik a hasební zásah,
a svítidla bezpeãnostních znaãek, která
jsou urãena pro vyznaãení smûru úniku,
vyznaãení míst hasební techniky a míst
první pomoci (obr. 2).
Znaãky jsou poÏadovány tehdy,
pokud smûr úniku je nejasn˘
nebo nejednoznaãn˘
Pfii zmûnû smûru
anebo kfiíÏení únikov˘ch cest
Obr. 2 – umístûní bezpeãnostních znaãek
2.2 Náhradní osvûtlení
4. Testy
U náhradního osvûtlení platí, Ïe:
âSN EN 50171 zavádí poÏadavek na sledování lokálních v˘padkÛ napájení, to
znamená, Ïe pfii v˘padku elektrické energie se rozsvítí nouzové únikové osvûtlení pouze v té ãásti budovy, kde do‰lo
k poru‰e. Dále je striktnû poÏadováno
provádût kaÏd˘ mûsíc test funkãnosti
a jednou roãnû test samostatnosti, pfiiãemÏ se zji‰Èuje spolehlivost svûteln˘ch
zdrojÛ a napájecích zdrojÛ, vãetnû jejich
kapacity. O provádûn˘ch zkou‰kách a zá-
a) pouÏije-li se náhradní osvûtlení pro
nouzové únikové osvûtlení, musí splÀovat rozhodující poÏadavky této normy
a
b) je-li hladina náhradního osvûtlení
niωí neÏ u minimálního normálního
osvûtlení, mÛÏe b˘t pouÏito pouze
pro pfieru‰ení nebo dokonãení ãinnosti.
sazích musí b˘t veden deník nouzového
osvûtlení.
Norma vyslovenû nepfiedepisuje nutnost
pouÏití adresovateln˘ch systémÛ nouzového osvûtlení, ale na druhou stranu
pfiedpokládá provedení a evidenci testÛ
na takové úrovni, Ïe adresovateln˘ systém
s monitorovacími a vyhodnocovacími
jednotkami se stává nezbytn˘m.
5. Závûrem
Pro návrh nouzového osvûtlení nestaãí
pouze seznámení se základními normami, ale je nutná znalost celého souboru
souvisících norem, spolupráce s projektantem vlastní stavby a spolupráce se
zpracovatelem projektu protipoÏárního
zaji‰tûní objektu, podle kterého lze správnû navrhnout umístûní bezpeãnostních
znaãek, provést v˘poãet nouzového osvûtlení, stanovit systém ovládání apod.
Spoleãnost Techniserv, spol. s r.o., divize
3 je certifikovan˘m odborníkem, specializovan˘m na problematiku nouzov˘ch
osvûtlovacích soustav, a to zejména systémÛ OVA DARDO a GEWISS EIB. Nouzové únikové osvûtlení navrhujeme, instalujeme a provádíme dálkovou správu
soustavy, vãetnû záruãního a pozáruãního servisu a pravideln˘ch revizí.
ProjektantÛm a elektromontáÏním firmám
poskytujeme bezplatné konzultace pfii
fie‰ení návrhu nouzové osvûtlovací soustavy podle platn˘ch âSN EN, vyhlá‰ek
a ostatních pfiedpisÛ.
Petr VáÀa
Techniserv, spol. s r.o.
http://www.techniserv.cz
e-mail: [email protected]
euroinegraceII 15.11.2005 19:44 Stránka 38
38 PSM stavební infozpravodaj 2005
Evropská integrace II
V minulém ãísle jsme se v ãlánku Evropská integrace zab˘vali vznikem a v˘voje Evropsk˘ch spoleãenství
a Evropské unie, základními principy, právní subjektivitou a rozpoãtem Spoleãenství, mûnovou unií a podporou konkurenceschopnosti ãlensk˘ch zemí ve strategick˘ch plánech, v nichÏ jsou stanoveny strategické
cíle na dal‰í léta. Ve druhé ãásti zamy‰lení nad evropskou integrací budeme vûnovat pozornost orgánÛm
Spoleãenství, evropskému právu, jednotnému vnitfinímu trhu a spoleãn˘m politikám ES.
Orgány Evropsk˘ch spoleãenství
(Evropské unie)
Evropská komise (EK)
Reprezentuje zájmy spoleãenství, jejím
sídlem je Brusel. Její první název byl Komise, po pfiijetí Maastrichtské smlouvy
Komise Evropsk˘ch spoleãenství (jako
zdÛraznûní toho, Ïe její pravomoci jsou
omezeny pouze na Spoleãenství, tj. na
první pilífi EU). Souãasn˘ oficiální název
je Evropská komise, neboÈ její pravomoci jiÏ zasahují do druhého a tfietího pilífie Unie. Evropskou komisi tvofií sbor komisafiÛ, ktefií nejsou zástupci ãlensk˘ch
státÛ, tj. jsou pfii v˘konu své funkce na
ãlensk˘ch státech, odkud pocházejí, zcela nezávislí a prosazují v˘hradnû zájmy
Spoleãenství. V souãasné dobû je komisafiÛ 25, po jednom komisafii z kaÏdého
ãlenského státu. Funkãní období komisafiÛ je pûtileté. KaÏd˘ komisafi má pfiidûlenu jednu nebo více oblastí (rezortÛ), za nûÏ odpovídá. Správní aparát EK
tvofií prÛfiezové administrativní útvary
(generální sekretariát, generální inspekce útvarÛ Komise, právní útvar, statistick˘ úfiad, útvar v˘poãetní techniky aj.)
a generální direktoriáty (DG), jimÏ jsou
svûfieny jednotlivé odborné úseky ãinnosti Komise. Komisi pfiíslu‰í legislativní
iniciativa (pfiedkládá návrhy právních norem Spoleãenství), je v˘konn˘m a kontrolním orgánem Spoleãenství. Vydává
provádûcí pfiedpisy k dokumentÛm sekundárního práva, zahajuje pfiíslu‰né fiízení proti ãlenskému státu nebo proti
jednotliv˘m osobám v pfiípadû poru‰ení
práva ES.
Rada Evropské unie
Reprezentuje zájmy ãlensk˘ch státÛ Unie,
které jsou v ní také zastoupeny ãleny
vlády (rezortními ministry podle vûcné
pfiíslu‰nosti k projednávan˘m otázkám).
Dfiívûj‰í název byl Rada ministrÛ. Pfii
projednávání otázek obecnû politick˘ch
zastupují ãlenské státy ministfii zahraniãních vûcí nebo ministfii pro evropské
záleÏitosti. Pfiedsednictví Rady rotuje,
ãlenské státy se stfiídají podle pofiadí
stanoveného Smlouvou o Evropské unii.
Rada je zákonodárn˘m a v˘konn˘m orgánem; v souãinnosti s Evropsk˘m parlamentem pfiijímá právní pfiedpisy. Jsou
to právní normy sekundárního práva
Spoleãenství: smûrnice, nafiízení, roz-
hodnutí, stanoviska a doporuãení. Rada
pfiijímá jednomyslnû nebo kvalifikovanou
vût‰inou rozhodnutí závazná pro v‰echny ãlenské státy. ZpÛsob hlasování je
dán ustanovením Smlouvy ES. Pfii rozhodování kvalifikovanou vût‰inou je
uplatÀován systém váÏeného hlasování;
poãet hlasÛ odpovídá velikosti kaÏdého
ãlenského státu. Souãet hlasÛ v‰ech
ãlenÛ ãiní 321. Kvalifikovaná vût‰ina je
stanovena absolutním poãtem hlasÛ
232. Státy tzv. velké pûtky (Francie,
Itálie, Nûmecko a Velká Británie) mají
po 29 hlasech; ·panûlsko a Polsko po
27; Nizozemsko 13; Belgie, âeská republika Maìarsko, ¤ecko a Portugalsko
po 12 hlasech; Rakousko a ·védsko po
10; Dánsko, Finsko, Litva, Slovensko
a Irsko po 7; Estonsko, Kypr, Loty‰sko,
Lucembursko, Slovinsko po 4 hlasech
a Malta 3 hlasy. Pokud rozhoduje Rada
bez návrhu Komise, musí b˘t návrh pfiijat nejménû 232 hlasy a souãasnû 17
státy. Rozhodování prostou vût‰inou hlasÛ se pouÏívá u procedurálních otázek.
KaÏd˘ ãlen má v tomto pfiípadû 1 hlas,
prostá vût‰ina ãiní minimálnû 13 z 25
hlasÛ.
Zasedání Rady pfiipravuje po vûcné stránce tzv. V˘bor stál˘ch zástupcÛ (COREPER).
V˘bor je sloÏen ze stál˘ch zástupcÛ ãlensk˘ch státÛ ve Spoleãenství, zpravidla
na úrovni velvyslancÛ. V˘bor pfiedjednává jednotlivé otázky, které budou na
programu zasedání Rady. Otázky, k nimiÏ bylo na jednání COREPER dosaÏeno
jednomyslné shody, jsou naprogramuj
jednání Rady zafiazeny do ãásti „A“, nejsou projednávány a pfiímo se o nich
hlasuje. Ostatní otázky se zafiazují do
ãásti „B“ a fie‰í se jednáním v samotné
Radû.
Evropsk˘ parlament (EP)
Se vznikem ESUO v roce 1951 byl ustaven zvlá‰tní orgán Spoleãenství zvan˘
ShromáÏdûní, sloÏen˘ z poslancÛ delegovan˘ch národními parlamenty ãlensk˘ch zemí. Oznaãení Evropsk˘ parlament se uÏívá od roku 1962, od kdy byli
jeho poslanci voleni v nepfiím˘ch volbách. Od roku 1979 jsou poslanci Evropského parlamentu voleni v pfiím˘ch
volbách vÏdy po 5 letech. Sídlem Evropského parlamentu je ·trasburk. Celkov˘
poãet poslancÛ je 732. Jednotlivé státy
volí následující poãet poslancÛ EP:
Nûmecko
Francie, Itálie, Velká Británie
·panûlsko, Polsko
Nizozemsko
Belgie, ¤ecko, Portugalsko,
âeská republika, Maìarsko
·védsko
Rakousko
Dánsko, Finsko, Slovensko
Irsko, Litva
Loty‰sko
Slovinsko
Estonsko, Kypr, Lucembursko
Malta
99
78
54
27
24
19
18
14
13
9
7
6
5
Volby probíhají v jednotliv˘ch ãlensk˘ch
státech podle národních volebních zákonÛ. Poslední volby se konaly v ãervnu
2004, po roz‰ífiení EU na 25 ãlensk˘ch
státÛ.
Evropsk˘ parlament je jednokomorov˘,
pÛsobí v nûm celkem 20 stál˘ch parlamentních v˘borÛ, pfiípad od pfiípadÛ
jsou zfiizovány doãasné vy‰etfiovací v˘bory. Parlament plní legislativní, rozpoãtové a polticiké funkce. Spolurozhoduje v nûkter˘ch pfiípadech o pfiijímání
aktÛ sekundárního práva spoleãnû s Radou.
Je konzultaãním orgánem Rady, jeho
stanovisko je sice právnû nezávazné ale
má znaãnou politickou váhu. Schvaluje
rozpoãet Spoleãenství. Projednává v˘roãní zprávu Komise, mÛÏe jí vyslovit
nedÛvûru.
Evropská rada
Nejv˘‰e postaven˘ politick˘ orgán, tvofien˘ hlavami státÛ a pfiedsedy vlád ãlensk˘ch zemí (tzv. evropsk˘ summit). Pfiijímá zásadní politická rozhodnutí nezbytná pro dal‰í v˘voj Spoleãenství.
V letech 1961 – 1974 se konaly nepravidelnû vrcholné konference pfiedstavitelÛ ãlensk˘ch státÛ. Podle dohody z roku 1974 se vrcholné konference mûly
konat pravidelnû tfiikrát roãnû. Název
Evropská rada zavedl Jednotn˘ evropsk˘ akt v roce 1987. Souhrnnou úpravu
postavení tohoto orgánu obsahuje Maastrichtská smlouva o EU.
Evropsk˘ soudní dvÛr (ESD)
Evropsk˘ soudní dvÛr má 25 ãlenÛ, jmenovan˘ch na dobu 6 let. Sídlem ESD je
Lucemburk. KaÏd˘ ãlensk˘ch stát vybírá
jednoho kandidáta. Soudci musí rozhodovat nezávisle na ãlensk˘ch státech,
euroinegraceII 15.11.2005 19:44 Stránka 39
39 PSM stavební infozpravodaj 2005
nesmûjí zastávat Ïádnou politickou,
administrativní nebo jinou funkci. SoudcÛm pomáhá 9 generálních advokátÛ.
Soudci volí ze svého stfiedu pfiedsedu
Soudního dvora na dobu 3 let. Soudní
dvÛr rozhoduje ve tfií nebo pûtiãlenn˘ch
senátech, pfiípadnû v tzv. velkém jedenáctiãlenném senátu. Procesní pravidla
ESD jsou obsaÏena v Jednacím fiádu.
Soudní dvÛr zaji‰Èuje dodrÏování práva
pfii v˘kladu a naplÀování Smlouvy ES
a právních norem vydávan˘ch na základû této smlouvy (normy sekundárního
práva), vede tzv. fiízení o pfiedbûÏné
otázce, rozhoduje spory mezi Komisí
a ãlensk˘mi státy. Od roku 1989 jsou
rozhodnutí ESD oznaãována písmenem
C. Rozhodnutí Evropského soudního dvora jsou po stránce fakticky právní (nikoliv po stránce formálnû právní) závazná.
Soudy ãlensk˘ch státÛ pfiedkládají Evropskému soudnímu dvoru tzv. pfiedbûÏné otázky. ¤ízení o pfiedbûÏné otázce
zahajuje vnitrostátní soud tehdy, pokud
povaÏuje rozhodnutí ESD za nutné k vydání svého rozhodnutí ve vûci samé. Ve
smyslu ãlánku 234 Smlouvy ES mÛÏe
b˘t za vnitrostátní soud povaÏován i orgán stojící mimo obecnou soudní soustavu ãlenského státu, pokud splÀuje
stanovená kritéria nezávislosti, právního
zakotvení (v˘kon vefiejné moci ve státû),
stálého charakteru, obligatorní pfiíslu‰nosti, sporného fiízení a vydání rozhodnutí na základû právních norem. PfiedbûÏnou otázku pfiedkládají soudy rozhodující v poslední instanci v pfiípadû,
Ïe „povaÏují rozhodnutí o této otázce za
nutné k vydání svého rozhodnutí“, pokud je právo ES podkladem pro rozhodnutí soudu. Rozhodnutí ESD je národní
soud závazné. V pfiípadû âeské republiky soudy tvofiící soustavu obecn˘ch
soudÛ, tj. Nejvy‰‰í soud, Nejvy‰‰í správní soud, vrchní, krajské a okresní sody
jsou oprávnûny ãi pfiípadnû povinny
pfiedkládat pfiedbûÏné otázky.
Soud první instance
Tento orgán vznikl na základû Jednotného evropské aktu (1986) rozhodnutím
Rady. Prakticky pÛsobí od roku 1991.
Tvofií jej 25 soudcÛ jmenovan˘ch dohodou ãlensk˘ch státÛ na 6 let. DÛvodem
pro jeho ustavení byla snaha ulehãit
práci Evropského soudního dvora. Proti
rozhodnutí Soudu první instance (Soudu
prvního stupnû) se lze odvolat k Soudnímu dvoru. ¤e‰í pracovnû právní spory
mezi Spoleãenstvími a jejich zamûstnanci, fie‰í spory ze Ïalob podan˘ch fyzick˘mi
nebo právnick˘mi osobami (napfi. Ïaloby
napadající rozhodnutí Komise), fie‰í zvlá‰tní spory t˘kající se v˘robních kvót, cen aj.
Rozhodnutí Soudu první instance jsou
oznaãována (od roku 1989) písmenem C.
Dal‰í orgány ES / EU
Úãetní dvÛr provádí finanãní kontrolu
hospodafiení Spoleãenství. Skládá se
z 25 auditorÛ jmenovan˘ch na 6 let.
Evropská centrální banka (ECB) vznikla
v roce 1998 v rámci realizace mûnové
unie a v souvislosti se zavedením jednotné evropské mûny euro. Spolu s centrálními bankami ãlensk˘ch státÛ ES urãuje a realizuje mûnovou politiku
Spoleãenství. Evropská investiãní banka
má za úkol snad financování investiãních programÛ v rámci Spoleãenství. Má
právní subjektivitu, jejími ãleny jsou
ãlenské státy.
Pomocn˘mi orgány ES / EU s poradní funkcí
jsou:
Hospodáfisk˘ a sociální v˘bor
V˘bor regionÛ
V˘bor pro nezamûstnanost.
Právo Evropsk˘ch spoleãenství
Evropská spoleãenství vytvofiila vlastní
svébytn˘ právní systém, naz˘van˘ právo
Spoleãenství (Community Law, droit
communautaire), kter˘ je odli‰n˘ od
práva mezinárodního, i od práva vnitrostátního. Právní normy tohoto systému
jsou závazné pro jednotlivé státy i pro
vnitrostátní subjekty v tûchto státech
(právnické a fyzické osoby). Právo Evropsk˘ch spoleãenství (komunitární právo) se t˘ká prvního pilífie EU (první pilífi
tvofií Evropská spoleãenství, mající právní subjektivitu). Pojem „právo Evropské
unie“ pak oznaãuje ‰ir‰í, nadfiazen˘ systém, zahrnující právo Spoleãenství a dále právo vznikající v oblastech druhého
a tfietího pilífie EU.
Komunitární právo neobsahuje úpravu
v‰ech právních odvûtví, jak je známe
z národních právních fiádÛ. Má pfieváÏnû
fragmentární charakter a je doplÀováno
v jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech národními právními pfiedpisy. Podle precedenãní judikatury Evropského soudního
dvora má komunitární právo pfiednost
pfied vnitrostátním právem. Právo ES je
nadfiazeno právu ãlensk˘ch státÛ; v pfiípadû rozporu komunitárního a národního právního systému je nadfiazena evropská právní norma. Národní soudy
v ãlensk˘ch zemích mají povinnost uplatÀovat právo ES a neaplikovat ta ustanovení vnitrostátního práva, která jsou
s evropsk˘m právem v rozporu. Právním
systém ES je se skládá z právních norem
primárního práva, sekundárního (odvozeného) práva a rozhodnutí Evropského
soudního dvora.
Primární právo pfiedstavují zfiizovací smlouvy v‰ech tfií Spoleãenství, smlouvy na nû
navazující (mûnící a doplÀující), které
tvofií právní základ Spoleãenství, zfiizují
spoleãné orgány a upravují vnûj‰í vztahy ES. Patfií sem pfiedev‰ím:
– PafiíÏská smlouva o zfiízení ESUO
– ¤ímská smlouva o zfiízení EHS
– ¤ímská smlouva o zfiízení ESAE
– Úmluva o nûkter˘ch orgánech spoleãn˘ch Evropsk˘m spoleãenstvím
– Sluãovací smlouva (úmluva o zfiízení
jedné Rady a jedné Komise pro v‰echna tfii Spoleãenství)
– Jednotn˘ evropsk˘ pakt
– Maastrichtská smlouva o Evropské unii
– Amsterodamská smlouva o revizi zfiizovacích smluv a Maastrichtské smlouvy o EU
– Smlouva z Nice
– Rozpoãtové smlouvy a smlouvy o pfiistoupení nov˘ch ãlenÛ
K primárnímu právu patfií dále tzv. subsidiární smlouvy, tj. mezinárodní smlouvy uzavfiené mezi ãlensk˘mi státy a sjednané na pÛdû Spoleãenství, a akty
zástupcÛ ãlensk˘ch státÛ pfiijaté na zasedáních Rady (usnesení pfiijímaná ãleny Rady jako zástupci sv˘ch státÛ, nikoliv jako ãleny Rady). Akty primárního
práva mají v systému komunitárního
práva nadfiazené postavení, odpovídající postavení ústavního práva v národních právních fiádech.
Sekundární právo zahrnuje právní pfiedpisy a dokumenty Evropsk˘ch spoleãenství, vydávané orgány EU (Evropsk˘m
parlamentem spolu s Radou Evropské
unie; Radou Evropské unie nebo Komisí
Evropsk˘ch spoleãenství). Jednotlivé akty
sekundárního práva mají rÛznou právní
sílu a zpÛsob uplatnûní:
Nafiízení (Regulations) – mají obecnou
platnost; platí pfiímo ve v‰ech ãlensk˘ch státech a jsou závazná pro
v‰echny státní orgány, právnické a fyzické osoby. Stávají se souãástí právního fiádu v‰ech ãlensk˘ch státÛ, nevyÏadují schválení nebo transformaci
do národního práva. UvefiejÀují se
v Úfiedním vûstníku Evropsk˘ch spoleãenství, v národních oficiálních periodikách (Sbírkách apod.) se neuvefiejÀují.
Smûrnice (Directives) – neaplikují se
pfiímo; pro ãlenské státy (v‰echny, nebo pro ty, kter˘m jsou urãeny) jsou závazné pouze co do v˘sledku, ãlenské
státy mají povinnost do urãité doby
(adaptaãní proces) transformovat smûrnice do svého národního právního fiádu. KaÏd˘ stát se pfiitom mÛÏe rozhodnout, zda pro transformaci pouÏije danou národní strukturu práva
(novela zákona), nebo smûrnici zavede vydáním nového samostatného
pfiedpisu. PouÏívají se tam, kde nelze
stanovit jednotné poÏadavky právního aktu, ale kde je tfieba pfiihlédnout
k národním nebo regionálním potfiebám a zvyklostem. Smûrnice se uvefiejÀují v Úfiedním vûstníku Evropské
unie. Za urãit˘ch podmínek má smûrnice pfiím˘ úãinek.
Rozhodnutí (Decisions) – individuální
právní akty, závazné jen pro adresáty,
euroinegraceII 15.11.2005 19:44 Stránka 40
40 PSM stavební infozpravodaj 2005
kter˘m jsou urãeny; adresátem mÛÏe
b˘t ãlensk˘ stát, právnická nebo fyzická osoba. Rozhodnutí nevyÏadují implementaci do národního práva.
Doporuãení (Recommendations) – právnû nezávazné projevy vÛle orgánu ES.
Nemají závaznou, ale pouze doporuãující povahu.
Stanoviska (Opinions) – právnû nezávazné projevy vÛle orgánu ES. Vyjadfiují
stanoviska orgánu ES k faktick˘m
a právním otázkám.
Usnesení (Resolutions) – akt zástupcÛ
vlád sdruÏen˘ch v Radû, vyjadfiující
projev vÛle ãlensk˘ch státÛ, vztahující
se k uskuteãÀování smluvních cílÛ.
Usnesení ãasto tvofií základ pro jednání a aktivitu orgánÛ Spoleãenství.
Dokumenty COM – jsou vydávány Generálním sekretariátem Evropské komise
a obsahují návrhy právních pfiedpisÛ,
zprávy (napfi. zprávy o uplatÀování
pfiedpisÛ ES) a dokumenty (napfi. zelené knihy, bílé knihy, sdûlení, akãní
programy) Evropské komise, pfiedkládané Radû a dal‰ím institucím.
Zelené knihy Komise – dokumenty urãené pro otevfiení diskuse a konzultací na evropské úrovni ke konkrétnímu
problému (odpovûdnost za vady v˘robkÛ, zadávání vefiejn˘ch zakázek aj.).
Závûry diskuse mohou vést k vydání
bílé knihy, pfievádûjící v˘sledek diskuse do návrhÛ na opatfiení Spoleãenství.
Bílé knihy Komise – dokumenty obsahující návrhy na opatfiení Spoleãenství v konkrétní oblasti. V nûkter˘ch
pfiípadech navazují na zelenou knihu.
Pokud je bílá kniha pfiíznivû pfiijata
Radou, mÛÏe se stát akãním programem EU pro pfiíslu‰nou oblast.
Akãní programy, plány (Action programmes, Planes) – obsahují právnû nezávazné cíle pro realizaci urãité politiky
Spoleãenství
Jednotn˘ vnitfiní trh Spoleãenství
Jednotn˘ vnitfiní trh Spoleãenství je zaloÏen pfiedev‰ím na ãtyfiech základních
svobodách, kter˘mi jsou voln˘ pohyb
zboÏí, osob, sluÏeb a kapitálu. Prvním
krokem ekonomické integrace Evropsk˘ch spoleãenství byla celní unie (zru‰ení cel, kvót pohybu zboÏí, pfiijetí jednotného celního tarifu ve vztahu ke
tfietím zemím), vytvofiená v roce 1968.
Tím vznikl spoleãn˘ trh, zahrnující v zásadû voln˘ pohyb zboÏí a osob. V roce
1987 vstoupil v platnost Jednotn˘ evropsk˘ akt, dokument, kter˘ vytváfiel
nástroje pro vznik jednotného vnitfiního
trhu Spoleãenství. Vnitfiní trh je charakterizován, ve srovnání se spoleãn˘m trhem, tûmito základními rysy:
– rozsáhlá harmonizace technick˘ch norem, tak, aby existence rozdíln˘ch
národních norem nemohla vytváfiet
technické pfiekáÏky obchodu,
– zru‰ení kontrol zboÏí na vnitfiních hranicích ãlensk˘ch státÛ,
– zru‰ení formalit na vnitfiních hranicích
pro statistické a daÀové úãely,
– otevfiení vefiejn˘ch zakázek subjektÛm
z jin˘ch ãlensk˘ch státÛ,
– uvolnûní volného pohybu osob ve v‰ech
profesních kategoriích,
– odstranûní pfiekáÏek pfii poskytování
sluÏeb, zejména finanãních,
– uvolnûní pohybu kapitálu.
Jednotn˘ vnitfiní trh Spoleãenství vznikl
v roce 1993, datem platnosti Maastrichtské smlouvy. Je definován jako prostor bez vnitfiních hranic, v nûmÏ je zaji‰tûn voln˘ pohyb zboÏí, osob, sluÏeb
a kapitálu. Ke ãtyfiem základním svobodám je pro fungování jednotného vnitfiního trhu tfieba uplatnit rovné podmínky a volnou hospodáfiskou soutûÏ, vãetnû
regulace státních podpor, aby nedocházelo ke zv˘hodÀování tuzemsk˘ch v˘robcÛ, a spoleãné politiky ES.
V oblasti volného pohybu zboÏí musely
b˘t odstranûny technické pfiekáÏky obchodu, kter˘ jsou národní technické
pfiedpisy a národní technické normy,
vãetnû zku‰ební postupÛ pfii prokazování shody v˘robkÛ s poÏadavky pfiedpisÛ
a norem. Odstranûní pfiekáÏek se fie‰í
harmonizací technick˘ch pfiedpisÛ a norem (od roku 1985 se uplatÀuje ve v˘robkov˘ch smûrnicích a v˘robkov˘ch
sektorech tzv. nov˘ pfiístup) a zabránûním vzniku nov˘ch pfiekáÏek (od roku
1985 se zavádí mezi ãlensk˘mi státy
a Komisí tzv. informaãní, resp. oznamovací povinnost, t˘kající se návrhÛ technick˘ch pfiedpisÛ, pravidel a norem).
KaÏd˘ v˘robek uveden˘ na trh musí b˘t
bezpeãn˘. Vybrané v˘robky, na nûÏ se
vztahují star‰í sektorové smûrnice a pozdûj‰í smûrnice nového pfiístupu musí
b˘t pfied uvedením na trh opatfieny
znaãkou CE a evropsk˘m prohlá‰ením
shody. Dovoz zboÏí ze zemí mimo Evropskou unii je podfiízen jednotnému
celnímu sazebníku, tzv. spoleãnému celnímu tarifu. Zemûdûlské v˘robky mají
v rámci jednotného vnitfiního trhu zvlá‰tní reÏim uplatÀovan˘ v rámci spoleãné
zemûdûlské politiky. Právo ES obsahuje
rozsáhlou úpravu práv du‰evního vlastnictví (prÛmyslová, autorská a pfiíbuzná
práva), mj. proto, aby nemohla vytváfiet
pfiekáÏky volného pohybu zboÏí a volné
soutûÏe. Od roku 1994 existuje evropsk˘ rejstfiík ochrann˘ch známek (zápis
chrání známku na celém území EU po
dobu deseti let s moÏností neomezeného prodluÏování), od roku 2003 spoleãn˘ evropsk˘ patent. Podobnû podléhá
regulaci (v souladu s právem ES) poskytování vefiejn˘ch podpor v ãlensk˘ch
státech EU (státní podpory z vefiejn˘ch
prostfiedkÛ). Poskytnutí kaÏdé nové vefiejné podpory je vázáno na oznamovací
(notifikaãní) povinnost Komisi, která
posoudí sluãitelnost podpory se zásadami jednotného vnitfiního trhu.
Voln˘m pohybem osob se rozumí zejména
moÏnost zmûnit místo pobytu za úãelem v˘konu ekonomické ãinnosti (zamûstnání, podnikání), tj. moÏnost usadit se a pracovat ãi podnikat na území
kteréhokoliv ãlenského státu. Do poãátku 90. let se svoboda volného pohybu
osob vztahovala jen na osoby ekonomicky ãinné (zamûstnance, Ïivnostníky,
podnikatele, vãetnû jejich rodinn˘ch
pfiíslu‰níkÛ). Na základû Jednotného evropského aktu byly v roce 1990 pfiijaty
smûrnice roz‰ifiující voln˘ pohyb osob
na osoby Ïijící z nezávisl˘ch pfiíjmÛ renty, dividendy aj.), dÛchodce a studenty.
Právo ES obsahuje zákaz diskriminace
podle státní pfiíslu‰nosti osob, podle
pohlaví. V právu ES jsou upraveny rovnûÏ otázky pracovních vztahÛ, bezpeãnosti práce a sociálního zabezpeãení
pracovníkÛ.
Svoboda usazování (podnikání) osob
vykonávajících tzv. nezávislou ãinnost
(Ïivnostníci, podnikatelé, pfiíslu‰níci svobodn˘ch povolání) zahrnuje právo zfiizovat a provozovat Ïivnosti, právo zakládat a provozovat podniky v kterémkoli
ãlenském státû za podmínek stanoven˘ch v tomto státû pro vlastní pfiíslu‰níky. Zakládání nov˘ch, resp. dcefiinn˘ch
obchodních spoleãností v ãlensk˘ch státech EU, jejich fúze, zmûnu sídla, zpracování roãních úãetních zpráv a jejich
zvefiejÀování apod. upravuje právo obchodních spoleãností.
Zejména v oblasti volného pohybu osob
uplatnily pfii pfiijetí 10 nov˘ch ãlenÛ
v roce 2004 zemû „evropské patnáctky“
nejvíce omezujících pfiechodn˘ch opatfiení z obavy, Ïe by pln˘m otevfiením
hranic do‰lo k masovému pfiesunu levn˘ch pracovních sil na jejich pracovní
trhy a zv˘‰ení nezamûstnanosti.
Voln˘ pohyb sluÏeb vyÏaduje bliωí vymezení poskytování sluÏeb. O poskytování
sluÏeb se v právu ES jedná v pfiípadû,
kdy poskytovatel sluÏby (pfiíslu‰ník ãlenského státu) má sídlo v jiném ãlenském
státû neÏ ten, komu je sluÏba poskytována. SluÏby jsou definovány jako úkony poskytované za úplatu, pokud se nefiídí ustanoveními o volném pohybu
zboÏí, kapitálu nebo osob (doprava, poradenské sluÏby, ãinnosti obchodní, fiemeslné, v˘kon svobodn˘ch povolání, od
90. let i sluÏby finanãní, tj. sluÏby bankovní a poji‰Èovací a sluÏby telekomunikaãní, informaãní a audiovizuální). Sektor sluÏeb pfiedstavuje v˘znamnou a dynamicky se rozvíjející oblast hospodáfiství
Evropské unie, jeho podíl na ekonomice
EU dosahuje témûfi 70 %.
Voln˘ pohyb osob a voln˘ pohyb sluÏeb
mÛÏe b˘t omezen z dÛvodu ochrany vefiejného zájmu, u zamûstnání ve státní
sluÏbû (vylouãení cizince z úãasti na v˘-
euroinegraceII 15.11.2005 19:44 Stránka 41
41 PSM stavební infozpravodaj 2005
konu státní moci), z dÛvodu kvalifikaãních pfiedpokladÛ a v pfiípadû zvlá‰tních
pravidel pro v˘kon urãit˘ch povolání.
Uznávání odborn˘ch kvalifikací mezi ãlensk˘mi státy EU a svobodu usazování
upravují smûrnice tzv. obecného systému a speciální smûrnice t˘kající se vybran˘ch (regulovan˘ch) profesí. V Úfiedním vûstníku EU, ãást L 255 z 30. záfií
2005, byla publikována nová Smûrnice
Evropského parlamentu a Rady 2005/
36/ES ze dne 6. 7. 2005 o uznávání odborn˘ch kvalifikací. Tato smûrnice, jejíÏ
úãinnost byla stanovena na 20. 10. 2007,
nahradí v‰echny dosavadní smûrnice
v oblasti uznávání odborn˘ch kvalifikací. âlenské státy jsou povinny k 20. 10.
2007 upravit své národní právní pfiedpisy v souladu se Smûrnicí 2005/36/ES.
Smûrnice mj. ukládá ãlensk˘m státÛm
povinnost pfiijmout u regulovan˘ch profesí podrobné úpravy celoÏivotního uãení,
„které odborníkÛm umoÏní drÏet krok
s technick˘m a vûdeck˘m pokrokem“.
Voln˘ pohyb kapitálu umoÏÀuje voln˘
pfiechod i jin˘ch hodnot mezi ãlensk˘mi
státy, které nejsou zboÏím nebo sluÏbami (penûz, cenn˘ch papírÛ, vkladÛ na
úãtech).
SoutûÏní právo ES upravuje pro potfieby
fungování jednotného vnitfiního trhu
hospodáfiskou soutûÏ. Obsahuje mj. zákaz urãit˘ch dohod mezi podniky, zákaz
tzv. jednání ve shodû (neformálnû dohodnuté spoleãné postupy obchodních
spoleãností), zákaz zneuÏívání dominantního postavení. Poru‰ení zásad pravidel soutûÏního práva podléhá sankcím
Komise, udûlovan˘m pfiímo jednotliv˘m
podnikÛm.
Jednotn˘ vnitfiní trh je podporován rovnûÏ daÀovou politikou ES (v oblasti DPH
a zvlá‰tních spotfiebních daní) a úpravou vefiejn˘ch soutûÏí. Nejv˘znamnûj‰í je
zatím harmonizace u danû z pfiidané
hodnoty, kde bylo dosaÏeno sjednocení
základu zdanûní a povinné v˘‰e minimální sazby. Zadávání vefiejn˘ch zakázek se v ãlensk˘ch zemích EU fiídí stejn˘mi pravidly (tzv. zadávací smûrnice ES,
pfievzaté do národních právních fiádÛ),
zakázky nesmí b˘t vyhrazeny domácím
podnikÛm, tzv. nadlimitní zakázky jsou
oznamovány Komisi a publikovány v Úfiedním vûstníku ES.
Spoleãné politiky Spoleãenství
Smlouva o zaloÏení ES pfiedpokládala
realizaci spoleãné politiky v oblasti zemûdûlství, dopravy a obchodu vÛãi tfietím
(neãlensk˘m) zemím. Poãet spoleãn˘ch
politik byl postupnû dále roz‰ifiován na
oblast regionální politiky, sociální politiky, energetiky, v˘zkumu a v˘voje, ochrany Ïivotního prostfiedí, ochrany spotfiebitele.
Spoleãná zemûdûlská politika
Zemûdûlství je nejvíce integrovanou
a regulovanou oblastí v Evropské unii.
V˘daje na zemûdûlskou politiku dosahovaly zhruba poloviny rozpoãtov˘ch v˘dajÛ ES. Spoleãná zemûdûlská politika
je zaloÏena na tûchto zásadách:
– voln˘ pohyb zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ
na vnitfiním trhu,
– preference zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ EU
pfied v˘robky tfietích zemí,
– jednotná cenová politika.
Spoleãná zemûdûlská politika byla koncipována pro hospodáfiskou situaci
v dobû po zaloÏení Evropsk˘ch spoleãenství, kdy bylo tfieba dosáhnout zv˘‰ení zemûdûlské v˘roby a pfiijatelné cenové úrovnû pro v˘robce i spotfiebitele.
Tato situace se v dal‰ích desetiletích
zmûnila, v Evropû do‰lo k nadprodukci
zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ a k problémÛm
s jejich odbytem. Proto byla v roce
1992 provedena reforma zemûdûlské
politiky.
Spoleãná obchodní politika
Spoleãná obchodní politika se uplatÀuje ve vztahu ke tfietím zemím. K jejím zásadám patfií spoleãn˘ celní sazebník pro
dovozy z tfietích zemí; spoleãn˘ postup
liberalizace obchodu vÛãi tfietím zemím;
obchodní preference poskytované tfietí
zemím zavazují v‰echny ãlenské státy
(zpravidla se jedná o zv˘hodnûní obchodu pro rozvojové zemû); ochranná
(antidumpingová) opatfiení se provádûjí
vÛãi exportérÛm z tfietích zemí, ktefií
pouÏívají nepoctivé obchodní praktiky.
Ochrana spotfiebitele
Politika ochrany spotfiebitele byla zakotvena v primárním právu ES Maastrichtskou smlouvou. Má za cíl ochranu zdraví, bezpeãnosti a hospodáfisk˘ch zájmÛ
spotfiebitelÛ a poskytování odpovídajících informací spotfiebitelÛm. V právu
ES se spotfiebitelem rozumí v˘hradnû
fyzická osoba, tj. osoba, která má na trhu jako laik a s ohledem na pfiístup k informacím – na rozdíl od obchodních
spoleãností – znev˘hodnûné postavení.
Politika ochrany spotfiebitele podporuje
práva spotfiebitele mj. v oblasti bezpeãnosti v˘robkÛ, odpovûdnosti za vady
v˘robkÛ, hygienick˘ch poÏadavkÛ na
potraviny, spotfiebitelsk˘ch smluv, spotfiebitelsk˘ch úvûrÛ, ochrany osobních dat.
Ochrana Ïivotního prostfiedí
Politika ochrany Ïivotního prostfiedí nebyla zahrnuta v zakladatelsk˘ch smlouvách evropsk˘ch spoleãenství. Teprve
v rámci budování jednotného vnitfiního
trhu se stala souãástí cílÛ a priorit
Evropské unie. Politika ochrany Ïivotního prostfiedí si klade za cíl péãi, udrÏení
a zlep‰ení stavu Ïivotní prostfiedí, které
v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivÀuje Ïivotní
úroveÀ a kvalitu Ïivota. Harmonizace
základních standardÛ na ochranu Ïivotního prostfiedí se stala nutnou také
z dÛvodu potfieby vytváfiet srovnatelné
a rovné soutûÏní podmínky na vnitfiní
trhu. Amsterodamská smlouva zahrnula
mezi nové úkoly spoleãenství úsilí o trvale udrÏiteln˘ rozvoj. Právo ES upravuje
napfi. testování, balení a oznaãování
chemikálií, obsah síry a olova v kapaln˘ch palivech, hluãnost, nakládaní s odpady obsahujícími azbest, radioaktivní
látky, bakterie, pouÏité oleje, prÛmyslové zneãi‰tûní (emisní limity), prevenci
prÛmyslov˘ch havárií, ochranu ovzdu‰í,
pÛdy a vody. âeská republika vyjednala
ve smlouvû o pfiistoupení k ES nûkterá
pfiechodná období ke splnûní evropsk˘ch poÏadavkÛ na ochranu Ïivotního
prostfiedí:
– nakládání a recyklace obalÛ a obalového odpadu do konce roku 2005,
– omezení emisí látek zneãi‰Èujících
ovzdu‰í z velk˘ch spalovacích zafiízení
do konce roku 2007,
– vybudování ãistiãek odpadních vod
v obcích s více jak 2 000 obyvateli do
konce roku 2010.
Závûr
Stavebnictví patfií v Evropské unii k nejvíce regulovan˘m odvûtvím. Zatímco
oblast územního plánování a stavebního fiádu zÛstává v kompetenci národní
legislativy, upravují pfiedpisy Spoleãenství uvádûní stavebních v˘robkÛ na trh,
navrhování staveb (prostfiednictvím nyní zavádûn˘ch evropsk˘ch norem, tzv.
EurokódÛ), energetickou nároãnost provozu budov, vefiejné zakázky na stavební práce a sluÏby, v˘kon regulovan˘ch
profesí; limitují zneãi‰Èování a po‰kozování Ïivotního prostfiedí, nakládání s odpady. Pokraãuje proces technické harmonizace, postupnû jsou ru‰eny ãeské
technické normy (âSN) a nahrazovány
evropsk˘mi normami (EN), resp. harmonizovan˘mi evropsk˘mi normami (hEN).
Strategie udrÏitelného rozvoje se prosazuje ve v˘stavbû v podobû udrÏitelné
v˘stavby (Sustainable Construction, Sustainable Building), zdÛrazÀující souvislost tfií fází Ïivotnosti stavby: investiãní,
provozní a likvidaãní a poÏadavek nízké
energetické nároãnosti staveb (zabudované energie ve stavebních v˘robcích,
procesech v˘stavby a provozu budov).
Evropské programy v˘zkumu a v˘voje,
na jejichÏ projektech se podílejí vûdecké
t˘my více zemí EU, smûrují dal‰í v˘voj
ke spoleãnû sdílen˘m postupÛm a procesÛm pfiípravy, navrhování, realizace
a provozu staveb.
Marie Báãová
Informaãní centrum âKAIT
Praha, 27. 10. 2005
publikace2-3 15.11.2005 19:48 Stránka 42
PROJEKTANTI PROJEKTOVÁNÍ
STAVEBNÍ MATERIÁLY FIRMY
BYTOVÁ DRUÎSTVA Ú¤ADY
í
n
á
d
y
v
.
2
7
e
0
m
0
e
j
2
6–
ravu
6
0
0
2
w
í
w
b
w
o
+
d
D
b
C
o
+
o
e
r
)
c
p
6
a
0
k
i
0
l
pub
. 3. 2
pfiip r
á
0
n
1
û
t
e
‰
c
i
r
t
e
z
n
i
a
k
r
û
v
á
z
u
(
Seznam projektantÛ podle autorizací, v˘znamn˘ch stavebních firem, bytov˘ch druÏstev, úfiadÛ. Pfiehled stavebních
materiálÛ, systémÛ a technologií podle oborÛ. Odborná
publikace, která poslouÏí ke vzájemné informovanosti.
www.psmcz.cz
šubrt 15.11.2005 19:49 Stránka 44
44 PSM stavební infozpravodaj 2005
Tepelnû vlhkostní problematika
zhlaví dfievûn˘ch trámÛ pfii zateplování
V˘chozí situace
Zhlaví stropních trámÛ na obvodov˘ch
zdech je jedním z velmi namáhan˘ch
míst stavby. Vedle statického pÛsobení
smykov˘ch sil zde na trám pÛsobí tepelnû vlhkostní namáhání. V tomto místû
je tepelná vazba mezi obvodovou stûnou a stropem. Navíc v místû zhlaví trámu je obvodová zeì zeslabena o kapsu
pro uloÏení trámu, je zde vytvofien bodov˘ tepeln˘ most. Proto je toto místo
velmi citlivé na jakékoliv zmûny tepelné
nebo vlhkostní vodivosti okolních konstrukcí. Zateplení z exteriéru, které by
bylo pro tento detail bezproblémové, respektive pfiínosné, u budov s historicky
chránûnou fasádou není moÏné. Proto
jsme se tomuto detailu vûnovali s cílem
zjistit vliv zateplení z interiéru na tento
detail a dopad na vlhkostní reÏim zhlaví
stropních trámÛ. V prvé fiadû bylo nutné
modelovat v˘chozí stav konstrukce.
obr. 1
¤e‰en˘ detail je naznaãen na obrázku 1
a ‰ipkou 1 je naznaãeno, kudy se ke
zhlaví trámÛ mÛÏe dostávat vodní pára
z mezistropního prostoru. U domÛ s klasick˘m stropem je v‰ak nutné uvaÏovat
i o moÏn˘ch prasklinách, které umoÏní
vstup vodní páry do konstrukce stropu
kdekoliv, i tak jak naznaãuje ‰ipka 2 ãi
3. Klasick˘ pfiíklad tûchto míst, kudy se
mÛÏe do prostoru stropu dostávat vzdu‰ná vlhkost je na obrázcích 2 aÏ 4. Proto
pfii v˘poãtu není moÏné uvaÏovat s uzavfiením dutiny proti pronikání vodní páry z interiéru omítkou, konstrukcí stroobr. 2
pu ãi konstrukcí záklopu a podlahy. Do
mezistropního prostoru mÛÏe pronikat
vodní pára kdekoliv, tedy napfi. i v jiném
traktu, pokud tento prostor není dÛslednû parotûsnû oddûlen.
Podmínky v˘poãtu
Pfii v˘poãtu teplot a vlhkostí byla rozhodující volba vlastností jednotliv˘ch materiálÛ i úvaha, jak k pronikání vodní páry do konstrukce dochází.
Jak je jiÏ naznaãeno v obrázku 1, vodní
pára mÛÏe do vzduchové dutiny ve stropu pronikat nejen skrz konstrukci podbití stropu ãi podlahou a záklopem, ale
zejména konstrukãními spárami (napfiíklad po obvodû podlahy) nebo prasklinami ve stropû a prÛrazy – viz. obr. 2 aÏ
4. Proto obvykle nemÛÏeme jednoznaãnû definovat difuzní odpor konstrukce
oddûlující mezistropní prostor od interiéru. Abychom byli na stranû bezpeãnosti,
musíme pfiedpokládat, Ïe právû v místû
zhlaví trámu jsou takové podmínky, které umoÏní vodní páfie bezproblémové
pronikání z interiéru do mezistropního
prostoru bez sníÏení ãásteãného tlaku
vodní páry a následnû do kapsy, ve které je trám uloÏen.
Pfii v˘poãtu tepeln˘ch polí je dále vhodné
vzít v úvahu anizotropnost pouÏitého materiálu, tedy rozdílné vlastnosti vedení
tepla v rÛzn˘ch smûrech. Tyto vlastnosti
jsou markantní zejména u dfieva, kdy je
tepelná vodivost ve smûru kolmém na vlákna u mûkkého dfieva λ = 0,18 W/(m.K)
a ve smûru rovnobûÏném s vlákny λ = 0,41
W/(m.K), coÏ je rozdíl cca 130 %. Pro
vzduch mezi trámy byly uvaÏovány hodnoty
tepelné vodivosti λ = 0,36 aÏ 1,7 W/(m.K),
coÏ je rozdíl 370 %.
V˘poãet normálního stavu
V˘chozí v˘poãet byl proveden pro klasickou skladbu podlahy a stropu a uloobr. 3
Ïení trámu ve zdivu z pln˘ch cihel tl.
450 mm do kapsy, která byla do poloviny zdi. Okolo zhlaví trámu byla vynechána vzduchová dutina dle bûÏn˘ch
stavebních zásad panujících v dobách,
kdy se dfievûné trámové stropy bûÏnû
pouÏívaly. Pfii v˘poãtu byl uvaÏován strop
bez rákosníkÛ; tedy bez samostatn˘ch
nosn˘ch trámÛ pro podhled. RozloÏení
a prÛbûh teplot na trámu a na zdivu
v kapse je naznaãen na grafu 5 a grafy
teplot pak na grafu 1. V grafech jsou
vÏdy znázornûny teploty na povrchu trámu a na zdivu ve svislé rovinû symetrie
trámu. Zaãátek grafu je na spodní hranû
zhlaví trámu, dále vede 240 mm svisle
nahoru po ãele zhlaví trámu a pak vodorovnû po horní stranû trámu. Graf
teploty v kapse vede ve stejném místû,
pouze po zdivu.
graf 1
Z uvedeného grafu prÛbûhu teplot je
patrné, Ïe na trámu je v bûÏném pfiípadû pfii teplotû exteriéru –15 °C a interiéru +20°C povrchová teplota +1,55 °C.
Tím je prokázáno, Ïe není splnûna podmínka, dle které nesmí b˘t teplota konstrukce taková, aby docházelo ke kondenzaci vodní páry. V tabulce 1 jsou
uvedeny relativní vlhkosti vzduchu v závislosti na teplotû rosného bodu pfii teplotû vzduchu +20°C. Toto zji‰tûní je velmi pfiekvapující – znamená to tedy, Ïe
by v tomto místû mûlo docházet k velké
obr. 4
tabulka 1 – relativní vlhkosti vzduchu pfii +20 °C a daném rosném bodu
rosn˘ bod [°C]
-1
rel. vlhkost vzd. [%] 24
0
26
1
28
2
30
3
32
4
35
5
37
6
40
7
43
8
46
9
49
10
53
11
56
12
60
šubrt 15.11.2005 19:49 Stránka 45
45 PSM stavební infozpravodaj 2005
graf 2
graf 6
graf 4
graf 3
kondenzaci kaÏdé zimní období se v‰emi následn˘mi jevy, zejména s hnilobou
zhlaví trámÛ.
DÛvodÛ, proã zde nedochází a zejména
dfiíve nedocházelo ke kondenzaci vodní
páry a následnému po‰kození trámÛ, je
nûkolik:
– vlhkost vzduchu, zejména dfiíve, kdyÏ
se pouÏívalo lokální vytápûní tuh˘mi
palivy, byla v˘raznû niωí, neÏ jaká je
bûÏná nyní a neÏ se kterou uvaÏujeme
ve v˘poãtech, tedy 50 %
– zdivo je chladnûj‰í neÏ trám – vlhkost
pfiednostnû kondenzuje na zdivu a nikoliv na trámu, takÏe vzduch v dutinû
mezi zdivem a trámem je tímto ãásteãnû vysu‰en a je su‰‰í, neÏ vzduch
v interiéru
– dfievo je schopné do jisté míry vlhkost
pojmout, aniÏ by do‰lo k rozvoji hniloby, navíc je zfiejmû kapilární vzlínavostí ãást vlhkosti transportována mimo rizikovou oblast
PrÛbûhy teplot na trámu pfii rÛzném
zateplení z interiéru
V dal‰ích v˘poãtech bylo simulováno
rÛzné zateplení z interiéru. Varianta
graf 5
a (graf 2) pfiedstavuje zateplení stûny
v horním podlaÏí, varianta b (graf 3) zateplení stûny v dolním podlaÏí, varianta c (graf 4) zateplení stûny v horním
i dolním podlaÏí a varianta d (graf 5)
mimo to navíc i zateplení stropu. V následujících grafech jsou prÛbûhy teplot
na trámu ve stejném místû jako u pfiedchozího grafu, a to bez zateplení, pfii zateplení 50 mm minerální vlny, 100 mm
minerální vlny a prÛbûh teplot na zdivu
v místû prÛbûhu teplot na trámu, opût
v uveden˘ch 3 alternativách. Pro zajímavost je uveden i graf 6, kde je trám
uvaÏován s tepelnou vodivostí oceli.
Takov˘ pfiípad mÛÏe napfiíklad nastat,
je-li zhlaví trámÛ podchyceno ocelov˘mi
pfiíloÏkami.
Z grafÛ 2 aÏ 5 (a z tabulky 2) je patrné,
Ïe jakékoliv zateplení znamená v˘razné
sníÏení povrchov˘ch teplot na trámu
i na zdivu. Tím se neustále zvy‰uje riziko nepfiípustné míry kondenzace vodní
páry na trámu s následn˘m napadením
a destrukcí. Zateplování z interiéru je
tudíÏ moÏné pouze tehdy, pokud zabezpeãíme v místû zhlaví trámu takové podmínky, aby ke kondenzaci vodní páry
nemohlo docházet. Teoretick˘ch moÏností je nûkolik. V prvé fiadû to je zabránûní vnikání vlhkého vzduchu z interiéru
do mezistropního prostoru. To by v‰ak
znamenalo parotûsnû uzavfiít konstrukci
nejen zespoda, ale i seshora a ze v‰ech
stran. Je jasné, Ïe toto fie‰ení je v praxi
nereálné. Dal‰í ãistû teoretickou moÏností je zabezpeãit v budovû dostateãnû
such˘ vzduch, napfiíklad vysu‰ováním.
Reáln˘m fie‰ením je zhlaví trámÛ ohfiívat natolik, aby zde nemohlo docházet
ke kondenzaci vodní páry. To lze realizovat zabudovan˘m teplovodním ãi elektrick˘m zdrojem tepla (trubky UT, topné
kabely) nebo vhánûním teplého vzduchu do tûchto míst. Pfiitom je v‰ak nutné zabezpeãit dostateãnû such˘ vzduch
v interiéru. Z grafu 6 je patrné, Ïe teoreticky lze teplo pfiivádût i dostateãnû
vodiv˘m trámem.
Závûry plynoucí z v˘poãtÛ:
tabulka 2 – nejniωí teploty z grafÛ 1 aÏ 5
umístûní zateplení v interiéru
bez zateplení
bez zateplení ocelov˘ nosník
zateplení stûny v horním podlaÏí – tl. 50 mm
zateplení stûny ve spodním podlaÏí – tl. 50 mm
zateplení celé stûny – tl. 50 mm
zateplení stûny vã. stropu – tl. 50 mm
zateplení stûny v horním podlaÏí – tl. 100 mm
zateplení stûny ve spodním podlaÏí – tl. 100 mm
zateplení celé stûny – tl. 100 mm
zateplení stûny vã. stropu – tl. 100 mm
graf
1
6
2
3
4
5
2
3
4
5
nejniωí povrchová teplota [°C]
na zdivu
na trámu
-2,55
+1,55
+3,04
+14,29
-5,16
-2,55
-6,00
-2,99
-7,63
-5,03
-9,36
-7,25
-5,73
-3,28
-6,95
-4,28
-8,85
-6,59
-10,65
-9,03
Je tfieba dÛslednû dbát na to, aby mezera mezi trámem a kapsou ve zdivu
byla skuteãnû vzduchovou mezerou,
jinak bude v tomto místû docházet ke
kondenzaci vodní páry na trámech.
Vzduch v místnosti musí b˘t such˘.
Jakákoliv zmûna uÏívání, zejména
utûsnûní stávajících oken nebo dokonce jejich v˘mûna za plastová okna,
zmûna z lokálního vytápûní na tuhá
paliva na centrální nebo elektrické,
pfiípadnû zmûna provozu v interiéru
provázená zv˘‰ením vzdu‰né vlhkosti
(vût‰í mnoÏství lidí, pfiedûlání na jin˘
provoz napfi. kuchynû nebo toalety,
umístûní rostlin do interiéru, osazení
tûsnûní do oken apod.) musí b˘t provázena takov˘mi opatfieními, která zv˘‰enou vzdu‰nou vlhkost z interiéru odvedou.
Zv˘‰ená vodivost nosného trámu je
v˘hodou.
Za praktické fie‰ení tohoto detailu lze
povaÏovat zateplení zdiva z exteriéru
a nebo dodateãn˘ tepeln˘ zdroj v mís
tû zhlaví trámÛ.
ing. Roman ·ubrt
[email protected]
klatovy 15.11.2005 19:50 Stránka 46
46 PSM stavební infozpravodaj 2005
Den otevfien˘ch dvefií u pfiíleÏitosti
12. v˘roãí zaloÏení firmy
Spoleãnost PSM CZ pofiádala ve spolupráci s âKAIT, âSSI a Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví pro svého
dlouholetého klienta BETONOVÉ STAVBY-GROUP KLATOVY „Den otevfien˘ch dvefií“.
Zaãátkem listopadu se sjelo asi 150 odborníkÛ z fiad projektantÛ, stavebních
inÏen˘rÛ a dal‰ích obchodních partnerÛ
pfiímo do v˘robního areálu, kde se konala velice úspû‰ná akce spojená s prohlídkou závodu v Pfiedslavi.
Cel˘ den byl v reÏii spoleãnosti PSM CZ,
a po slavnostního zahájení a pfiípitku
k 12. v˘roãí zaloÏení firmy vystoupil odborn˘ garant a pfiednosta komory âKAIT
v Plzni Ing. Klíma.
Po krátkém pfiedstavení spoleãnosti jednatelem Ing. Jifiím Zachardou byli úãastníci seznámeni s jednotliv˘mi v˘robky
pfiímo v areálu firmy. Postupnû byla pfiedstavena ukázka v˘roby tvárnic SUPER
IZO, stropní konstrukce BSK a ÎB prefabrikátÛ. Novinkou roku 2005, které se dostalo ocenûní i na stavebním veletrhu
v Praze, byl komínov˘ systém PLEWA,
spojen˘ s ukázkou montáÏe.
Po prohlídce v˘robního závodu v Pfied-
slavi se úãastníci pfiesunuli do Klatov na
ukázku v˘stavby vícepodlaÏních bytov˘ch domÛ; zde bylo moÏné shlédnout
pouÏití jednotliv˘ch stavebních prvkÛ,
napfi. zdûní a montáÏ stropÛ. V Klatovech
byla je‰tû v programu zafiazena alternativní prohlídka novû postavené betonárky âertovka s ukázkou v˘roby transport-
betonu a provoz firmy TBG-Betonové
stavby.
Dále následoval autobusov˘ pfiesun do
hotelu Rozvoj, kde bylo posluchaãÛm
podáno malé obãerstvení a následovala
prezentace kompletního v˘robního programu firmy v podání vedoucího obchodního oddûlení Karla Bíny. Celá akce
byla ukonãena bohatou tombolou, kdy
spoleãnost PSM CZ vûnovala horské kolo a na sam˘ závûr byl spoleãn˘ obûd.
O úspû‰nosti celé akce hovofií vysok˘
poãet náv‰tûvníkÛ a zaplnûné autobusy
z Prahy a Plznû.
hörmann 15.11.2005 19:51 Stránka 47
47 PSM stavební infozpravodaj 2005
Hörmann – velk˘ partner velk˘ch projektÛ
Dal‰í velké zakázky na ãeském trhu získala spoleãnost Hörmann âeská republika s.r.o., v˘znamn˘
dodavatel garáÏov˘ch a prÛmyslov˘ch vrat. Komplexní fie‰ení pro nakládací techniku a prÛmyslová vrata
dodá pro logistick˘ areál Park Ridge II, dále pro brnûnskou poboãku Bauhausu, pro kopfiivnick˘ v˘robní
závod spoleãnosti Bang & Olufson nebo pro továrnu spoleãnosti Kiekert v Pfielouãi.
Logistick˘ areál Park Ridge I
„Projekt Park Ridge II navazuje na úspû‰nû dokonãenou první fázi, na které
se na‰e spoleãnost podílela dodávkou
vratové a nakládací techniky ve v˘‰i
zhruba 6 milionÛ korun. Dodávka pro
druhou fázi Park Ridge zahrnuje 60
kompletních nakládacích míst a fiadu
dal‰ích v˘robkÛ sortimentu na‰í spoleãnosti,“ uvedl Vít Kare‰, jednatel spoleãnosti Hörmann âR s.r.o. Pro úplnost
jen pfiipomeÀme, Ïe v objektu Park
Ridge I si zfiídila spoleãnost Globus âR
centrální sklad pro celou republiku.
Dal‰í v˘znamnou zakázkou je realizace
nového marketu Bauhaus v Brnû. „Ve spolupráci se stavební spoleãností PrÛmstav bude dodáno kompletní vybavení
velkoplo‰ného obchodu, a to jak v segmentu nakládací techniky – mÛstkÛ,
límcÛ a vrat, tak i dodávka rolovacích
vrat a mfiíÏí, stejnû jako rychlobûÏn˘ch
vrat,“ upfiesnil Kare‰.
Dal‰í dÛleÏitou referenãní stavbou, která je pro moravsk˘ region z ekonomického hlediska v˘znamnou investicí, se
pro spoleãnost Hörmann âR s.r.o. stává
spolupráce na v˘stavbû nového v˘robní-
ho závodu spoleãnosti Bang & Olufson,
dánského v˘robce domácí televizní a hifitechniky. Hala, která vyroste v Kopfiivnici, bude vybavena vratovou technikou
od spoleãnosti Hörmann a dodávku
zprostfiedkuje spoleãnost Gemo Olomouc.
„V tomto regionu je to dal‰í v˘znamná
zakázka pro na‰i spoleãnost. V minulosti jsme jiÏ spolupracovali napfiíklad
na zakázkách pro Miele Uniãov nebo
ProLogis Praha,“ dodal Kare‰.
Za zmínku stojí i dodávka nakládacích
mÛstkÛ, vrat a límcÛ, sekãních prÛmyslov˘ch vrat a posuvn˘ch protipoÏárních vrat pro v˘robní závod spoleãnosti
Kierkert v Pfielouãi. V˘robky Hörmann
na tuto stavbu dodá stavební spoleãnost Skanska.
„Úspû‰né pÛsobení spoleãnosti Hörmann
s.r.o. na ãeském trhu se promítlo v podstatném nárÛstu objemu prodeje v leto‰ním roce, a to pfiedev‰ím v sektoru
prÛmyslov˘ch v˘robkÛ. Pfiedpokládám,
Ïe v pfií‰tím roce se objem stavebních
prací je‰tû zv˘‰í, proto oãekávám, Ïe
dojde k dal‰ímu rÛstu objemu prodeje
na‰ich v˘robkÛ,“ uzavfiel Kare‰.
O spoleãnosti:
Nûmecká spoleãnost Hörmann patfií s roãním obratem 850 milionÛ eur k nejvût‰ím producentÛm ve svém oboru v Evropû. Skupina Hörmann není koncernem,
ale spojením právnû samostatn˘ch podnikÛ s národními jednateli, zamûstnává
dohromady 4 500 lidí ve dvaadvaceti
dcefiin˘ch spoleãnostech a obchoduje
s osmdesáti zemûmi na svûtû.
Poboãka Hörmann âeská republika s.r.o.
vznikla v roce 1997. (Praha, 24. fiíjna
2005)
Hörmann âeská republika s.r.o.
Stfiedokluky 315, 252 68 Stfiedokluky
tel. 220 930 664, fax 220 930 882
[email protected], www.hormann.cz
sopro 15.11.2005 19:52 Stránka 48
Spárovací hmoty do vody, kyselého prostfiedí
V˘bûr správné spárovací hmoty
je rozhodující pro Ïivotnost keramické
nebo kamenné dlaÏby. Spárovací hmota je
ovlivÀována zatíÏením uÏívané podlahové
plochy, kterému musí po dlouhou dobu
odolávat bez poruch. Toto vyÏaduje jiÏ pfii
projektování anal˘zu podmínûnou znalostí
provozu na spárovan˘ch plochách tak,
aby ‰patnou volbou materiálu nedo‰lo
ke vzniku ‰kod.
Pfiitom je potfieba dbát na:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Vysoké /nízké dopravní zatíÏení (skladov˘mi vozíky /pû‰ím provozem, atd.)
a s tím spojen˘ obrus povrchu podlahy.
Chemické zatíÏení
Pfienos napûtí zpÛsobeného tepelnou roztaÏností podlahov˘ch vrstev.
RÛzné metody ãi‰tûní (napfi. vysokotlaké ãistiãe) a jeho intervaly.
RÛzné dlaÏební materiály (pfiírodní kámen, jemná slinutá keramika, atd.)
UloÏení pod vodou
·ífika/hloubka spár, barva spáry
âetnost rÛznorod˘ch poÏadavkÛ vyvolala v˘voj speciálních spárovacích hmot, proto v ‰iroké paletû nabízen˘ch
spárovacích hmot firmy Sopro naleznete vhodn˘ v˘robek pro rÛzné provozy jako:
PrÛmysl
Sopro TitanFuge – cementová rychletvrdnoucí, vysokopevnostní
spárovací hmota s obsahem trasu pro velmi silnû zatíÏené provozy.
Vysoká mechanická odolnost a odolnost proti obrusu díky jemnému
cementu Sopro Mikrodur®. Pro spárování dlaÏeb ze slinuté keramiky,
jemné slinuté keramiky, klinkrÛ, ‰típan˘ch desek, ‰típan˘ch páskÛ
a pfiírodního kamene. Obzvlá‰tû vhodné pro v˘robny, myãky a velkokuchynû jako alternativa spárovacích hmot z reaktivních pryskyfiic.
Mechanicky a chemicky vysoce zatíÏené spáry
ve v˘robních provozech (potravináfisk˘ prÛmysl)
Bazény
Sopro TitanFuge – cementová rychletvrdnoucí, vysokopevnostní
spárovací hmota s obsahem trasu pro velmi silnû zatíÏené provozy.
Vysoká mechanická odolnost a odolnost proti obrusu díky jemnému
cementu Sopro Mikrodur®.
Pro spárování dlaÏeb ze slinuté keramiky, jemné slinuté keramiky,
klinkrÛ, ‰típan˘ch desek, ‰típan˘ch páskÛ a pfiírodního kamene.
Pro speciální pouÏití v bazénech.
Vysokopevnostní, proudûní vody odolné
spáry, trvale pod vodou (stavba bazénÛ)
NádrÏe na pitnou vodu
Certifikovan˘ systém pokládky pro nádrÏe
na pitnou vodu.
Sopro’s No.1 – flexibilní lepidlo, kvalita pro pitnou vodu,
Sopro Fugenbreit TW – hydraulicky tvrdnoucí spárovací
hmota pro spárování keramick˘ch dlaÏdic a desek
v nádrÏích na pitnou vodu, v potravináfiském prÛmyslu
a v plaveck˘ch bazénech, ‰ífika spáry: 5 – 20 mm.
Speciálnû zkou‰ené a osvûdãené hydraulicky
tvrdnoucí spárovací hmoty pro nádrÏe s pitnou vodou
Sopro CZ s.r.o.
Pod Vi‰Àovkou 31/A1, 140 00 Praha 4-Krã
tel. 234 036 203, mobil 775 590 292, fax. 234 036 200
[email protected], www.soprocz.cz
sopro 15.11.2005 19:52 Stránka 49
v prÛmyslu, pro keramické a kamenné dlaÏby
Kanalizace
Sopro TitanFuge spezial – cementová, rychletvrdnoucí spárovací
hmota pro pochozí stavební konstrukce, vefiejné kanalizace, jako
napfi. pfiepadové kanály a rozboãky v ãistírnách dpadních vod a pro
dna mísících kanálÛ. Také vhodná pro sanitární zafiízení a stáje
dobytka. Vysoká odolnost proti abrazivnímu zatíÏení a pÛsobení
agresivních látek. Pro spárování slinut˘ch desek a tvarovek.
SulfátÛm a fekáliím odolná spárovací hmoty
pro kanalizaãní stoky a chov dobytka
Povrchy zatíÏené proudící vodou
Sopro Saphir 5 PerlFuge – cementová, flexibilní, vodu
a neãistoty odpuzující spárovací hmota s perliv˘m efektem. Pro
spárování nasákavého kamene a kameniny. S obzvlá‰tû dobrou
zpracovatelností a snadnou omyvatelností po spárování. Také vhodná
pro spárování málo nasákav˘ch dlaÏdic. Jemná a hladká plocha spáry stejnû jako barevná stálost vytváfií dlouhotrvající pûkn˘ vzhled
spáry. Obzvlá‰tû vhodná pro vlhké a mokré provozy.
Povrchy zatíÏené proudící vodou (napfi. bytové koupelny)
s vodu a neãistoty odpuzující spárovací hmotou.
Tepelnû zatíÏené povrchy
Sopro FlexFuge breit FLF – cementová, rychletvrdnoucí, vysoce
flexibilní spárovací hmota s hladk˘m uzavfien˘m povrchem
a zv˘‰enou plasticitou. Pro spárování keramick˘ch dlaÏeb, pfiírodního
kamene a betonu. Obzvlá‰tû vhodná pro málo nasákavé dlaÏdice
a desky s velmi dobrou zpracovatelností. Obzvlá‰tû vhodná pro
vytápûné podlahy a exteriér.
Flexibilní, hydraulicky tvrdnoucí spárovací hmota pro tepelnû
vysoce namáhané oblasti, napfi. balkony nebo vytápûné podlahy.
Spárování pfiírodního kamene
Sopro Saphir Marmor-PerlFuge – cementová, rychletvrdnoucí,
flexibilní, vodu a neãistoty odpuzující spárovací hmota s obsahem
trasu s perliv˘m efektem.
Pro spárování pfiírodního kamene bez zmûny barevnosti, napfi. Ïuly,
mramoru, onyxu, solnhofensk˘ch desek. Speciálnû pro citliv˘ svûtl˘
krystalick˘ mramor. Obzvlá‰tû vhodná pro vytápûné podlahy.
Také optimální pro spárování jemné slinuté keramiky.
Spárování pfiírodního kamene bez zmûny barvy
okrajÛ desky a bez v˘kvûtÛ.
Spárovací hmoty z reaktivních pryskyfiic
pro kyselé prostfiedí
Sopro FugenEpoxi FEP – dvousloÏková spárovací hmota z epoxidové
pryskyfiice. Pro spárování keramick˘ch dlaÏdic a desek zatíÏen˘ch
agresivními vodami, chemikáliemi a kyselinami (pozor na tabulku
odolnosti – k dispozici u technického poradce Sopro), pfiírodními tuky,
tlakov˘m om˘váním, atd. Vhodná pro balkony, terasy, v˘robní a prÛmyslové
provozy, laboratofie, velkokuchynû, plavecké bazény (termální láznû).
Spárování reaktivními pryskyfiicemi na plochách zatíÏen˘ch kyselinami
a chemikáliemi, napfi. nabíjecí stanice baterií.
články_www 15.11.2005 19:53 Stránka 50
50 PSM stavební infozpravodaj 2005
Komentáfi v˘sledkÛ stavebních podnikÛ za leden – srpen 2005
Stavební podniky se sídlem v âR (vãetnû
odhadu za jednotky do 20 zamûstnancÛ)
podle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ provedly
v srpnu 2005 stavební práce za 41 119
mil. Kã, tj. o 6,7 % více neÏ v srpnu 2004,
po vylouãení vlivu poãtu pracovních dní
(v srpnu 2005 o 1 pracovní den více)
vzrostla o 5,4 %; pokud není uvedeno jinak, jsou v‰echny indexy stavebních
prací a produktivity práce vyjádfieny
v cenách prÛmûr cen roku 2000 = 100).
Ke zrychlení rÛstu stavební v˘roby do‰lo zejména na nové v˘stavbû v inÏen˘rském stavitelství. Objem stavebních prací na opravách a údrÏbû stavebních
objektÛ v srpnu poklesl.
Srpnové v˘sledky potvrdily, Ïe skonãilo
období, kdy byla vykazovaná data o stavební produkci ovlivnûna zmûnou DPH
u stavebních prací (vyjma bytové v˘stavby).
V lednu aÏ srpnu 2005 prostavûly stavební podniky (vãetnû odhadu) 256 573
mil. Kã , tj. o 1,0 % více neÏ ve stejném
období loÀského roku.
Stavební podniky s 20 a více zamûstnanci provedly stavební práce za 167
907 mil. Kã, tj. o 1,9 % více neÏ v srpnu
2004.
Z celkového objemu stavebních prací za
167 907 mil. Kã tvofiily podstatnou ãást
práce provedené v tuzemsku (98,6 %).
Na nové v˘stavbû, rekonstrukci a modernizaci bylo prostavûno 144 856 mil.
Kã (86,3 %) z celkového objemu, na opravách a údrÏbû 18 428 mil. Kã (11,0 %)
a na ostatních pracích 2 253 mil. Kã
(1,3) %. Stavební práce provedené v zahraniãí pfiedstavovaly 2 370 mil. Kã (1,4 %)
z celkového objemu stavebních prací.
Pozemní stavitelství tvofiilo z celkového
prostavûného objemu 57,6 % a inÏen˘rské stavitelství 39,7 %.
Z hlediska velikosti podnikÛ nejvíce stavebních prací z celkového objemu v lednu
aÏ srpnu 2005 provedly podniky s 1 000
a více zamûstnanci 29,6 % (o 16,5 % více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004), podniky
se 25 aÏ 49 zamûstnanci 14,2 % (o 6,9 %
ménû neÏ v lednu aÏ srpnu 2004), podniky se 100 aÏ 199 zamûstnanci 10,1 %
(o 11,2 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu
2004) podniky s 200 aÏ 299 zamûstnanci 9,7 % (o 16,2 % více neÏ v lednu
aÏ srpnu 2004).
Podle odvûtvové klasifikace ekonomick˘ch ãinností (OKEâ) se pozemním a inÏen˘rsk˘m stavitelstvím zab˘valo 1 820
podnikÛ, které provedly stavební práce
za 153 217 mil. Kã (o 3,1 % více neÏ
v lednu aÏ srpnu 2004); stavebními
montáÏními pracemi 413 podnikÛ, které provedly práce za 9 376 mil. Kã
(o 16,6 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu
2004); dokonãovací stavební ãinností
114 podnikÛ, které provedly práce za
2 142 mil. Kã (o 7,1 % více neÏ v lednu
aÏ srpnu 2004) a zbytek tvofií pfiíprava
staveni‰tû a pronájem stavebních a demoliãních strojÛ a zafiízení s obsluhou.
V ãlenûní podle soustavy národních
úãtÛ (ISEKTOR) se nejvíce na stavebních
pracích podílely nefinanãní podniky
soukromé, které prostavûly 131 662
mil. Kã (tj. 78,4 % z celkového objemu
a o 0,4 % více neÏ v lednu aÏ srpnu
2004), nefinanãní podniky soukromé
pod zahraniãní kontrolou 31 026 mil Kã
(tj. 18,5 % z celkového objemu a o 10,3 %
více neÏ v lednu aÏ srpnu 2004), domácnosti 2 884 mil. Kã (tj. 1,7 % z celkového objemu a o 2,8 % ménû neÏ v lednu
aÏ srpnu 2004) a nefinanãní podniky
vefiejné 2 335 mil. Kã (tj. 1,4 % z celkového objemu a o 7,5 % ménû neÏ v lednu aÏ srpnu 2004).
Ve stavebních podnicích bylo v lednu aÏ
srpnu 2005 zamûstnáno 159 tisíc zamûstnancÛ, tj. o 4,4 % více neÏ v lednu
aÏ srpnu 2004 a z toho 104 tisíc manuálnû pracujících (dûlníkÛ). PrÛmûrná mûsíãní mzda v lednu aÏ srpnu 2005 dosáhla 18 116 Kã a byla o 3,8 % vy‰‰í neÏ
v lednu aÏ srpnu 2004, reálná mzda byla vy‰‰í o 2,2 %. PrÛmûrná mzda dûlníkÛ
ãinila 14 593 Kã, tj. o 1,9 % více neÏ
v lednu aÏ srpnu 2004. Produktivita
práce z „S“ v bûÏn˘ch cenách vzrostla
o 0,6 %, ve stál˘ch cenách poklesla o 0,9 %
proti lednu aÏ srpnu 2004.
Poznámka: poãet podnikÛ s 20 a více zamûstnanci = poãtu v‰ech aktivních podnikÛ. Za mûsíce 2. ãtvrtletí 2005 byly údaje
upfiesnûny a bylo pouÏito definitivních cenov˘ch deflátorÛ.
© âesk˘ statistick˘ úfiad, 2005
mas.kolej 15.11.2005 19:54 Stránka 51
51 PSM stavební infozpravodaj 2005
VI. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících novinky
ve stavebních materiálech a technologiích z âR i ze zahraniãí
Spoleãnost PSM CZ pofiádala 9. a 10. listopadu 2005 ve spolupráci s âKAIT, âSSI, Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví a za podpory Stavebních veletrhÛ v Brnû jiÏ 6. roãník prezentace firem v Praze na Masarykovû koleji.
JiÏ tradiãnû v prÛbûhu mûsíce listopadu
se konala dvoudenní prezentace firem,
které pfiedstavují pouze novinky. Leto‰ní
6. roãník se li‰il od ostatních v nûkolika
podstatn˘ch skuteãnostech.
Prezentovalo se celkem neskuteãn˘ch
45 firem, z toho 34 formou pfiedná‰ky
a 11 formou v˘stavky. Ve‰keré prostory
na Masarykovû koleji v Kongresovém sále a v obou galeriích byly beznadûjnû
zaplnûny a 335 posluchaãÛ si odná‰elo
fiadu informací o nov˘ch materiálech
a velké mnoÏství prospektov˘ch materiálÛ. Po oba dva dny byl program doslova na‰lapan˘, první den pfiedstavily novinky tyto firmy: Rova-Czech, Rehau,
Wienerberger cihláfisk˘ prÛmysl, Forbo,
Ardex, Sanitec, Betonové stavby-Group,
Ruuki, Illbruck Building Systems, Cidem
Hranice divize Cetris, Lias Vintífiov, Hörmann âeská republika, Unima, Somfy,
Lasselsberger, Eko Komíny. Druh˘ den
byl program následující: jako první se
prezentovala firma Bachl, pak následovaly ostatní: Ciur, Henkel âR, KM Beta,
Xella Porobeton CZ, Hueck+Hartmann Aluminium, Baxi Heating, Promat, Aco Passavant, Schöck Wittek, Studio Conti, Murexin,
AU-MEX, ÚRS Praha.
Dal‰í firmy se z ãasov˘ch dÛvodÛ pfiedstavily pouze formou v˘stavky: Amtex
Radiátory, Balex Metal, Besam, Dfievoob-
chod K&C, Hauraton âR, Hrdliãka, Lenia,
Hydro BG CZ, Perfo Linea, Ronal CR, Satjam, Spedos, Xella Trockenbau-Systeme.
Dvoudenní akce byla velice vhodnû doplnûna prodejem odborné stavební literatury pracovníky IC âKAIT. ·est˘ roãník
prezentace firem nav‰tívili i vzácní hosté v ãele s Prof. Ing. Josefem Michálkem,
CSc. a Ing. Karlem Rodem ze SPS âR.
Dokonale technicky a organizaãnû zvládnutá prezentace firem mûla po oba dva
dny na závûr zpestfiení v podobû velké
tomboly a dva nej‰Èastnûj‰í si odváÏeli
horská kola, které do tomboly dala po
fiádající spoleãnost PSM CZ.
program 15.11.2005 19:54 Stránka 52
52 PSM stavební infozpravodaj 2005
Plán semináfiÛ na leden – bfiezen 2006
více informací a pozvánky na semináfie na www.psmcz.cz
10. 1.
Praha Hospodáfiská komora
10. 1.
Brno BVV, Pavilon A3
11. 1.
11. 1.
â. Budûjovice BB Centrum Gerbera
Zlín Hotel Moskva
12. 1.
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
17. 1.
18. 1.
19. 1.
19. 1.
Jihlava Hotel Gustav Mahler
Ostrava Hotel Harmony
Hradec Králové ALDIS
Olomouc Regionální centrum
24. 1.
Liberec DÛm kultury
25. 1.
26. 1.
Pardubice Hotel Labe
PlzeÀ DK Inwest
31. 1.
2. 2.
2. 2.
3. 2.
7. 2.
8. 2.
8. 2.
9. 2.
14. 2.
14. 2.
15. 2.
15. 2.
Opava Slezská univerzita
Pfiíbram
Brno BVV, Pavilon A3
Ostrava Hotel Harmony
Praha Hospodáfiská komora
â. Budûjovice BB Centrum Gerbera
Zlín Hotel Moskva
Hradec Králové ALDIS
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
Bratislava Doprastav
PlzeÀ DK Inwest
Jihlava Hotel Gustav Mahler
16. 2.
Banská Bystrica
Dom misijného hnutia
17. 2.
Îilina Dom techniky ZSVTS
20. 2.
Olomouc Regionální centrum
21. 2.
Karlovy Vary Hotel Thermal
21. 2.
22. 2.
27. 2.
28. 2.
1. 3.
Liberec DÛm kultury
Pardubice Hotel Labe
Praha Hospodáfiská komora
Brno BVV, Pavilon A3
Tábor Hotel Dvofiák
1. 3.
Zlín Hotel Moskva
1. 3.
2. 3.
2. 3.
7., 8. 3.
7. 3.
7. 3.
Olomouc Regionální centrum
Praha Hospodáfiská komora
Ostrava Hotel Harmony
Praha Masarykova kolej
â. Budûjovice BB Centrum Gerbera
Jihlava Hotel Gustav Mahler
Komplexní regenerace a sanace panelov˘ch domÛ a budov se zamûfiením na sanaci
obvodov˘ch plá‰ÈÛ, zateplovací systémy, omítky, fasádní nátûry, ploché stfiechy,
stavební v˘plnû, balkony, v˘tahy atd.
Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních
oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy.
TZB – vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace, vybavení koupelen.
Komplexní regenerace a sanace panelov˘ch domÛ a budov se zamûfiením na sanaci
obvodov˘ch plá‰ÈÛ, zateplovací systémy, omítky, fasádní nátûry, ploché stfiechy,
stavební v˘plnû, balkony, v˘tahy atd.
Rekonstrukce, regenerace a sanace budov – interiér vãetnû ochrany rodinného
a spoleãného majetku – zabezpeãovací a kamerové systémy.
TZB – vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace, vybavení koupelen.
KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
Ekonomické a ekologické vytápûní (primární, alternativní a úsporné zdroje tepla,
odvod spalin, rozvody tepla, úsporná otopná tûlesa).
Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních
oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
Konstrukce, skladba a návrh podlahov˘ch systémÛ a jejich podkladÛ (dfievûné, z PVC,
dekorativní a prÛmyslové), podlahové vytápûní, ãistící zóny. Hydroizolace proti spodní
vodû a zemní vlhkosti.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
Navrhování, technologie, akustika a provádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch konstrukcí.
Navrhování, technologie, akustika a provádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch konstrukcí.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
DÛm pro spokojen˘ Ïivot.
Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních
oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy.
Komplexní regenerace a sanace panelov˘ch domÛ a budov se zamûfiením na sanaci
obvodov˘ch plá‰ÈÛ, zateplovací systémy, omítky, fasádní nátûry, ploché stfiechy,
stavební v˘plnû, balkony, v˘tahy atd.
InÏen˘rské sítû, zakládání staveb, ochrana proti vlhkosti a radonu, vsakovací systémy,
kanalizace, âOV.
InÏen˘rské sítû, zakládání staveb, ochrana proti vlhkosti a radonu, vsakovací systémy,
kanalizace, âOV.
Konstrukce, skladba a návrh podlahov˘ch systémÛ a jejich podkladÛ (dfievûné, z PVC,
dekorativní a prÛmyslové), podlahové vytápûní, ãistící zóny. Hydroizolace proti spodní
vodû a zemní vlhkosti.
KMB Sendwix – nízkoenergetick˘ dÛm.
TZB – vodovodní a sanitární systémy, vytápûní a klimatizace, vybavení koupelen.
Navrhování, technologie, akustika a provádûní protipoÏárních sádrokartonov˘ch konstrukcí.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
Den otevfien˘ch dvefií spoleãnosti SANITEC spojen˘ s prohlídkou vzorov˘ch pokojÛ
a vefiejn˘ch toalet hotelu Dvofiák.
Ekonomické a ekologické vytápûní (primární, alternativní a úsporné zdroje tepla, odvod
spalin, rozvody tepla, úsporná otopná tûlesa).
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
âesk˘ rodinn˘ dÛm.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
Prevence závad v poÏárnû bezpeãnostních zafiízení.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
program 15.11.2005 19:55 Stránka 53
53 PSM stavební infozpravodaj 2005
8. 3.
9. 3.
13. 3.
Teplice Hotel Panorama
Písek DÛm kultury
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
14. 3.
14. 3.
15. 3.
15. 3.
PlzeÀ DK Inwest
Brno BVV, Pavilon A3
Karlovy Vary Hotel Thermal
Tfiebíã
16. 3.
21. 3.
22. 3.
22. 3.
Liberec DÛm kultury
Hradec Králové ALDIS
Praha Masarykova kolej
Most Hotel Cascade
27. 3.
Brno BVV, Pavilon A3
28. 3.
Praha Hospodáfiská komora
28. 3.
28. 3.
Hradec Králové ALDIS
Zlín Hotel Moskva
29. 3.
Ústí nad Labem Interhotel Bohemia
29. 3.
29. 3.
Liberec DÛm kultury
Olomouc Regionální centrum
30. 3.
30. 3.
â. Budûjovice BB Centrum Gerbera
Pardubice Hotel Labe
30. 3.
Ostrava Hotel Harmony
PSM –
stavební infozpravodaj
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
Hrubá stavba – od základÛ po stfiechu.
Progresivní systémové fie‰ení silov˘ch a datov˘ch rozvodÛ v administrativních
a prÛmyslov˘ch objektech.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
âesk˘ rodinn˘ dÛm.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
Zdicí a konstrukãní materiály pro v˘robní, skladovací a provozní haly, betonové konstrukce – v˘stavba a obnova prÛmyslové zóny, stará zástavba, logistická centra atd.
Akustika objektÛ pro bydlení.
Akustika objektÛ pro bydlení.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
InÏen˘rské sítû, zakládání staveb, ochrana proti vlhkosti a radonu, vsakovací systémy,
kanalizace, âOV.
V. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály
a technologie v âR.
Rekonstrukce, regenerace a sanace budov – interiér vãetnû ochrany rodinného
a spoleãného majetku – zabezpeãovací a kamerové systémy.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
Progresivní systémové fie‰ení silov˘ch a datov˘ch rozvodÛ v administrativních
a prÛmyslov˘ch objektech.
Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb
a stfie‰ních oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci).
Ploché stfiechy a terasy.
TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace.
Zdicí a konstrukãní materiály pro v˘robní, skladovací a provozní haly, betonové konstrukce – v˘stavba a obnova prÛmyslové zóny, stará zástavba, logistická centra atd.
Akustika objektÛ pro bydlení.
Zásady pro navrhování stfiech a stfie‰ních konstrukcí vãetnû pÛdních vestaveb a stfie‰ních
oken, svûtlíkÛ (doporuãené postupy, ãasté chyby pfii realizaci). Ploché stfiechy a terasy.
Ekonomické a ekologické vytápûní (primární, alternativní a úsporné zdroje tepla,
odvod spalin, rozvody tepla, úsporná otopná tûlesa).
PSM
www.psmc
z.cz
T¤E TÍ âÍS LO
s ta v e b n í in
2005
fo zp ra vo
da j
PSM
staveb
www.p
smcz.c
âT VRTÉ
z
âÍ SL O
n í in f o z 2 0 0 5
pravod
aj
Tento ãasopis byl
ohodnocen 1 bodem
a byl zafiazen
do celoÏivotního
vzdûlávání ãlenÛ âKAIT
PSM
stave
b n í in
fozp
Objednávka pfiedplatného
Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj.
Pfiedplatné na rok 2006 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání.
Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury fakturou sloÏenkou typu C
jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
datum/ podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontakt:
PSM CZ s.r.o.
Velflíkova 10
160 00 Praha 6
tel. 242 486 976
fax 242 486 979
[email protected]
www.psmcz.cz
www
.psm
PÁ T É
cz.c
âÍSL
r a v2o0d 0 5
aj
O
z
image_11/05 15.11.2005 19:56 Stránka 54
pofiadatel odborn˘ch semináfiÛ pro ãleny âKAIT
v rámci celoÏivotního vzdûlávání
odborné semináfie a firemní dny v âeské republice
a ve Slovenské republice*
osobní kontakt s projektanty, architekty,
ale i dal‰í odbornou vefiejností
spolupráce s âKAIT, âSSI a Svazem podnikatelÛ
ve stavebnictví v âR
www.psmcz.cz
PREZENTACE
STAVEBNÍCH MATERIÁLÒ
NEJÚâINNùJ·Í FORMA
MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE
vydavatel ãasopisu PSM – STAVEBNÍ INFOZPRAVODAJ
vydavatel STAVEBNÍHO KATALOGU LOG
PSM
www.psmcz.cz
PROJEKTANTI PROJEKTOVÁNÍ
STAVEBNÍ MATERIÁLY FIRMY
BYTOVÁ DRUÎSTVA Ú¤ADY
âTVRTÉ âÍSLO
2005
stavební infozpravodaj
L
KATALOG
G
firem
STAVEBNÍ
®
na českém trhu
*V I. pololetí 2005 jsme
2005/2006
uspofiádali 143 odborn˘ch
semináfiÛ, které nav‰tívilo
8 636 posluchaãÛ
z fiad stavební odborné
vefiejnosti
s telefonním seznamem
Kapesní vydání
®
A B C D
1 2 3 4
firem na ãeském trhu
vydavatel publikace PROJEKTANTI – PROJEKTOVÁNÍ
@ i
2004 – 2005
www.psmcz.cz
www.psmcz.cz
PSM CZ, s.r.o.
Zastoupení Brno:
Zastoupení Bratislava:
Velflíkova 10, 160 00 Praha 6
tel. +420 242 486 976
fax +420 242 486 979
[email protected]
www.psmcz.cz
PSM CZ, s.r.o.
Cejl 20, 602 00 Brno
tel. +420 545 117 433
fax +420 545 117 434
[email protected], www.psmcz.cz
PSM CZ, s.r.o.
M˘tna 29
811 07 Bratislava 1
tel./fax +421 252 451 218
[email protected], www.psmcz.cz
inz_210x297_PSM_leto
8/4/05
11:58 PM
Stránka 1
Stfiechy
Praha
2006
Úspory energií
a obnovitelné zdroje
Doprovodná v˘stava
V‰e pro stavbu
a renovaci stfiech
spolupofiadatel:
Zv˘raznûná témata:
• Střecha jako součást energetického konceptu budovy
• Nízkoenergetické stavění
• Solární energie
Odborný program pro:
- projektanty, architekty, stavební inženýry, investory,
studenty odborných škol
- představitele veřejné správy
(obcí, měst, krajské samosprávy)
- prováděcí a stavební firmy, majitele domů, bytová
družstva
Hlavní témata přednášek, seminářů,
diskusních fór:
Význam střechy při tvorbě energetického konceptu
budovy
Nejčastější chyby při navrhování a realizaci
šikmých/plochých střech
Nízkoenergetické stavění
Dřevěné domy - přírodní, přirozené a zdravé bydlení
Zásady při výběru vhodné střešní krytiny, zásady při
výběru realizační firmy
Využití solární energie, možnosti získání dotací,
ostatní obnovitelné zdroje energie
Program pro širokou veřejnost:
- bezplatná poradenská centra, praktické ukázky
řemesel, přednášky, soutěže, atraktivní ceny, kulturní
program
Prestižní soutěže:
Zlatá taška – soutěž o nejlepší exponáty výstavy
MetalStar – soutěž o nejlepší kovovou střechu
a její detail
Mezinárodní soutěž učňů oboru pokrývač
Soutěž o nejpoutavější expozici
Fórum starostů pod záštitou ministra pro místní
rozvoj ČR na téma „Energie a obec“
(pátek 27.1.2006)
Uzávûrka pfiihlá‰ek 30. 9. 2005
26. – 28. 1. 2006
Výstaviště Praha 7 - Holešovice
Pořadatel: Střechy Praha s.r.o., e-mail: [email protected]
www.strechy-praha.cz
inz. předplatné A4
15.11.2005
10:33
Stránka 1
Stfiechy, Fasády, Izolace
ãasopis pro profesionály ve stavebnictví
www.mise.cz/strechy, [email protected]
Prokopa Velikého 30, 703 00 Ostrava-Vítkovice
tel.: +420 595 693 052, fax: +420 595 693 069
PfiedplaÈte si jiÏ dnes aktuální informace ze stavebnictví na pfií‰tí rok!
Inz hromosvody - A4
14.3.2005 14:44
Stránka 1
OBO Systémy ochrany před transientními
jevy a blesky
Komplexní a spolehlivé řešení pro každou budovu
OBO TBS – kvalitní prvky pro profesionální realizaci vnější a vnitřní ochrany budov před účinky transientních jevů
a blesků, odpovídající nejnovějším poznatkům z této oblasti, včetně IEC (EN) 62305.
씰
씰
씰
jímací zařízení, svody, uzemění
vyrovnání potenciálů uvnitř budov
komplexní nabídka svodičů
S OBO pracují profesionálové
VBS TBS KTS BSS LFS UFS EGS
OBO BETTERMANN Praha s.r.o.
Modletice 81, P.O. BOX 96, 251 01 ¤íãany
tel.: 323 610 111, fax: 323 610 120
e-mail: [email protected], www.obo.cz
Regionální kancelář Brno, Tufianka 115, 627 32 Brno
tel.: 548 213 454-456, tel./fax: 548 213 457
Regionální kancelář Ostrava, Kafkova 6, 702 00 Ostrava
tel.: 596 639 737-739, fax: 596 639 740
OBO BETTERMANN Slovensko s.r.o.
Stará Vajnorská 17, Sklad B/XI,
831 04 Bratislava
tel.: + 421 2 444 55 627-9
fax: + 421 2 444 55 628
e-mail: [email protected]
www.obo.sk
obal5/05 15.11.2005 15:10 Stránka 2