Mlynářské noviny 4-2012 - Svaz průmyslových mlýnů ČR

ROÈNÍK XXIII. ÈÍSLO 4 (144) 2012
V
edení svazu a redakce pøeje všem mlynáøùm a ètenáøùm našeho èasopisu jen to nejlepší, hodnì
zdraví, štìstí v osobním životì a úspìchy v podnikatelské èinnosti. Obory mlýnù a pekáren bezpochyby
prožívají nejhorší údobí za posledních dvacet let. Již
výsledky roku 2011 byly horší než v pøedchozích letech,
a rok 2012 je doslova katastrofou. V jeho druhé polovinì
jsou u nás prakticky všechny mlýnské provozovny ve
ztrátì vlivem nízkých realizaèních cen výrobkù a naproti tomu vysokých cen surovin. Ceny potravináøské
pšenice u nás stále rostou a prognózy naznaèují, že
nelze oèekávat opaèný trend. Èím více mlýn semele, tím
vìtší má ztráty v hospodaøení. Ve špatné hospodáøské
situaci jsou také pekárny, tìstárny i další obory obilní
vertikály. Vysoké ceny obilovin se pak projevují v cenách krmiv, a tím také cenách masa, mléka i dalších
výrobkù, které se stávají nekonkurenèními. Pro mlýnský
a pekárenský obor nastává opìt velmi obtížné období.
Na jedné stranì je to tlak na zvyšování cen základních
vstupních surovin, na druhé stranì tlak na udržení
nízkých cen mouky, pekárenských výrobkù a tìstovin.
Cenová vyjednávání však bourá silný konkurenèní boj,
a to zejména mezi pekárnami. U mlýnù k takovému
ostrému boji není objektivní dùvod, protože pøebytek
kapacit není tak vysoký. Ale tržní propojení mlýnù a pekáren naopak tento boj podporuje. Situace byla v uplynulých dvou letech ovlivnìna oèekávanou tzv. velkou
fúzí, která se ale nekoná. Známá èísla 286 a 130 prodejen vyvolaly další napìtí. Nᚠvnitøní trh stále není
stabilizován a je jisté, že souèasný stav pøispìje k øadì
bankrotù pekáren a navazujících mlýnù. Jako nespravedlnost pak mùžeme vnímat skuteènost, že obchodní
øetìzce nevybírají pro své zásobování podniky, které
investovaly do výrobní základny a do systému øízení
kvality a bezpeènosti potravin, ale podniky zastaralé až
nevyhovující, které jsou však ochotné dodat své výrobky
za nižší cenu. Je jisté, že tento boj oslabuje celou dodavatelskou vertikálu a snižuje výraznì naší konkurenceschopnost, protože ztracené peníze se nevrátí. Spekulace o snížení cen pšenice jsou liché. Dochází pouze
k jejich vyrovnávání s EU a svìtem. Pokraèuje také
export pšenice z republiky, který drží ceny vysoko. Do
konce øíjna bylo již vyvezeno 393 tis.tun pšenice. Vývoz
se sice zpomalil, ale v bilanci pšenice je již toto množství
a v tomto období velmi vysoké. I pøes uvedené problémy
však nelze podlehnout pesimismu, a naopak je tøeba se
snažit dosáhnout potøebných zmìn. Vìøme, že se nám
podaøí i toto nepøíznivé období pøekonat.
PF 2013
Aktualizovaná bilanèní zpráva USDA upravila odhad svìtové produkce pšenice na r. 2012/13 na 655 mil. t (696 mil. t odhad pro r. 2011/12), spotøeba byla snížena na 674 mil. t (698 mil. t odhad pro r. 2011/12), koneèné zásoby mají dosáhnout 177 mil. t (198 mil. t odhad pro r. 2011/12). Pøedchozí odhady produkce byly
nižší (651 mil. tun), ke zvýšení došlo díky vyšším prognózám produkce v Austrálii,
USA a Rusku. Také ve spotøebì byl snížen odhad díky nižší potøebì krmiv v EU.
Odhad svìtové produkce kukuøice
na r. 2012/13 je ve výši 849 mil. t (882
mil. t odhad pro r. 2011/12), spotøeba
má dosáhnout 863 mil. t (878 mil. t odhad pro r. 2011/12), koneèné zásoby
se sníží na 118 mil. t (131 mil. t odhad
pro r. 2011/12). Oproti pøedchozím
zprávám došlo k výraznému navýšení
produkce v Èínì (+8 mil. t, vìtší osevní
plocha a dobré klimatické podmínky),
spotøeba byla navýšena vzhledem
k nárùstu pro krmné úèely v Èínì
(+6 mil. t) a EU (+2 mil. t).
DG AGRI zveøejnilo aktualizované
odhady bilance obilovin pro EU 27 na
r. 2012/13. Využitelná produkce je odhadována ve výši 271,4 mil. t. Mírnì
stoupl odhad pro pšenici a žito, ale
vzhledem k vyššímu poklesu odhadu
u ovsa došlo k celkovému snížení
o 100 tis. t. Dovoz má dosáhnout 15,4
mil. t a spolu s poèáteèními zásobami
ve výši 37 mil. t se celkové dostupné
množství obilovin odhaduje na 323,8
mil. t (tj. meziroènì -12,9 mil. t). Celko-
vá spotøeba má být ve výši 268,3 mil. t
(tj. meziroènì -3 mil. t), koneèné zásoby (k 30.6.2013) jsou odhadovány na
30,8 mil. (tj. meziroènì -6,2 mil. t), výše
zásob k 30.11.2012 je odhadována
na 187,4 mil. t. Plochy obilovin pro
r. 2012/13 se odhadují na 56,9 mil. ha,
tj. +1 mil. ha ve srovnání s rokem
2011/2012.
Svìtové vývozní ceny pšenice
v posledních týdnech klesají. Výjimkou
je Argentina, kde silné deštì komplikují sklizeò. Vzhledem ke špatným
klimatickým podmínkám v Argentinì
byl omezen vývoz pšenice pro leden
a únor 2013. Silný d隝 ohrožuje kvalitu doposud nesklizených obilovin
a zpožïuje výsev kukuøice.
Burzovní kotace pro pšenici US
SRW (Chicago) klesly (bøezen 2013:
298 $/t, kvìten 2013: 302 $/t, prosinec
2013: 313 $/t). Burzovní kotace pro
pšenici US HRW (Kansas) se vyvíjejí
stejnì, tzn. došlo k poklesu cen (bøezen 2013: 316 $/t, kvìten 2013: 320
$/t, prosinec 2013: 330 $/t). Svìtové
vývozní ceny kukuøice také klesají: US
3YC Gulf fob 310 $/t (-19 $/t oproti cenì pøed 2 týdny), Argentina Feed Up
River 283 $/t (-15 $/t), Brazil Feed Paranagua 285 $/t (-15 $/t), Black Sea
Feed 305 $/t (cena stejná). Burzovní
kotace kukuøice (Chicago) také klesly
(bøezen 2013: 283 $/t, kvìten 2013:
285 $/t, prosinec 2013: 245 $/t).
Vývozní ceny pšenice v EU stejnì
jako na svìtových trzích klesly: FR
Rouen 268 €/t (-12 €/t), pro srovnání
US SRW Fob Gulf 248 €/t (-13 €/t). Vývozní ceny jeèmene a kukuøice také
zaznamenaly pokles pod vlivem snížení cen pšenice.
Cenový vývoj reaguje na výši zásob a vývoj poptávky. Pøesto se ceny
udržují na vyšší cenové hladinì.
Z dlouhodobého hlediska tedy dochází k jejich rùstu. Evropské vývozní ceny
pšenice jsou mírnì nižší než svìtové,
pøesto jsou vyšší než loni. V ÈR se reálná cena pšenice ve mlýnì na konci
roku pohybovala v rozmezí 6200 –
6400 Kè/t. Smlouvy na leden 2013
ukazují na další zvýšení v extrémech
o dalších 400 Kè/t. V této situaci musí
rùst i cena mouky, pekaøských výrobkù a tìstovin. Jinak hrozí velké ekonomické ztráty firem.
Porovnání prùmìrných cen
2010
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Pš.potravináøská
CZV
2,66
2,73
2,80
2,74
2,73
2,81
2,92
3,43
4,22
4,51
4,56
4,65
Pš.mouka hladká sv.
CPV
6,55
6,16
6,13
5,98
5,92
5,87
5,71
5,88
6,09
6,27
7,18
7,74
Pš.mouka hladká sv.
SC
8,41
8,73
8,38
8,67
8,50
8,29
7,99
7,99
8,59
8,88
10,0
10,4
2011
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Pš.potravináøská
CZV
4,82
5,28
5,61
5,63
5,69
5,63
5,35
4,81
4,55
4,53
4,43
4,16
Pš.mouka hladká sv.
CPV
8,24
8,67
9,06
8,91
8,93
9,50
9,24
9,16
8,79
8,63
8,59
8,37
Pš.mouka hladká sv.
SC
10,7
11,2
11,2
11,4
11,8
11,8
11,6
11,0
11,2
11,3
11,6
11,5
2012
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Pš.potravináøská
CZV
4,06
4,17
4,34
4,53
4,79
5,01
5,16
5,37
5,65
5,77
5,85
6,01
Pš.mouka hladká sv.
CPV
8,31
8,15
8,05
7,92
7,91
8,25
8,26
8,11
8,27
8,65
8,80
8,80
Pš.mouka hladká sv.
SC
11,6
11,3
11,3
10,5
10,6
10,5
10,6
11,3
11,8
12,6
12,6
13,0
2
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Prùmìrné ceny obilovin 2012 (Kè/t SZIF)
Týden
15.
25
35
36
37
38
42
43.
44.
47.
48.
Pšenice potravináøská
4 514
5 113
5 756
5 639
5 635
5 910
5 891
5874
5849
5956
6011
Pšenice krmná
4 376
4 715
5 059
5 214
5 347
5 163
5 417
5152
5635
5776
6040
Žito
5 884
5 961
5 454
5 488
4 962
5 293
5 354
5420
5375
5352
—
Ceny na burzách Brno a Praha – pohotové zboží
1.6.
29.6.
27.7.
16.8.
4.9.
18.9.
14.10.
27.11.
Pšenice potravináøská
5 070
5 257
5 557
5 760
5 809
5 814
5 880
6300
Pšenice krmná
4 925
4 915
5 352
5 293
5 406
5 457
5 437
6100
Žito potravináøské
5 522
6 161
5 468
5 492
5 527
5 368
5 211
5450
Pøedpoklad bilance obilovin podle jednotlivých druhù pro marketingový rok 2012/2013 v tis.t
Ostatní
Celkem
obiloviny
Pšenice
celkem
Žito
Jeèmen
celkem
Oves
Triticale
Kukuøice
Osevní plocha
815,4
30,6
382,3
50,8
44,2
109,6
11,9
1444,7
Výnos
4,39
4,79
4,34
3,49
4,46
7,15
1,31
4,54
Výroba
3577,8
146,3
1657,7
177,3
197,1
783,3
15,4
6554,8
Poèáteèní zásoby
1118,5
11,5
303,3
24,3
42,6
239,2
1,1
1740,5
Dovoz ze zemí EU
64,0
15,0
50,0
0,0
0,0
40,0
1,0
170,0
Dovoz z tøetích zemí
1,0
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
3,0
Dovoz celkem
65,0
16,0
50,0
0,0
0,0
40,0
2,0
173,0
Celková nabídka
4761,3
173,8
2011,0
201,6
239,7
1062,5
18,5
8468,3
Domácí spotøeba celkem
3040,0
110,0
1550,0
132,0
171,0
423,0
9,0
5435,0
Z toho: - potraviny
1250,0
100,0
700,0
30,0
0,0
17,0
6,0
2103,0
- osiva
190,0
6,0
95,0
14,0
12,0
16,0
2,0
335,0
- krmiva
1450,0
4,0
750,0
85,0
119,0
350,0
1,0
2759,0
- tech. užití
150,0
0,0
5,0
3,0
40,0
40,0
0,0
238,0
1100,0
30,0
240,0
30,0
15,0
329,0
6,0
1750,0
10,0
0,0
10,0
2,0
0,0
1,0
1,0
24,0
Vývoz celkem
1110,0
30,0
250,0
32,0
15,0
330,0
7,0
1774,0
Celkové užití
4150,0
140,0
1800,0
164,0
186,0
753,0
16,0
7209,0
Koneèné zásoby
611,3
33,8
211,0
37,6
53,7
309,5
2,5
1259,3
Ukazatel
Vývoz do zemí EU
Vývoz do tøetích zemí
Pøedpoklad bilance obilovin na
marketingový rok 2012/2013, který je
uveden v tabulce, vychází ze záøijových údajù o výsledku skliznì a z odhadù budoucí spotøeby, které pøedkládají subjekty trhu. Pokud jde o pšenici,
existují oprávnìné obavy, že celková
reálná nabídka z tuzemských zdrojù
nebude dostateèná. Diskuse se soustøedí na pochybnosti o velikosti poèáteèních zásob a dále o celkovém
množství vývozu. Tržní situace na konci minulého marketingového roku totiž
v žádném pøípadì nepotvrdila uvádìné množství 1,1 mil.tun poèáteèních
zásob. Mlýny sice mìly vìtšinou zajištìné dostateèné množství až do záøí
2012, ale pokud potøebovaly více, nastal problém s množstvím i cenou. Volného obilí bylo málo. Uvažovalo se, že
svaz požádá o uvolnìní zásob ze Státních hmotných rezerv. Dá se dokonce
konstatovat, že uvolnìní krmného obilí
z rezerv uklidnilo situaci na trhu potravináøské pšenice. Je sice pravdou, že
pšenice ze skliznì roku 2011 se objevovala na trhu i v øíjnu a listopadu
2012, ale urèitì nešlo o celé pokrytí
potøeb mìsíèního semelku, tedy že
mohlo jít o necelých 100 tis. tun. Na
poèáteèních zásobách závisí výsledek
koneèných zásob. Uvádìné množství
600 tis.tun mùže znamenat i prakticky
nulovou nabídku na volném trhu na
konci marketingového roku. Export
pšenice pokraèuje stále ve vysokých
objemech. Do konce øíjna bylo již vyvezeno 393 tis.tun pšenice. Jak bude
export pokraèovat v dalších 8 mìsících marketingového roku sice nevíme, ale pøedpoklad uvedený v bilanci
ve výši 1,1 mil. tun je urèitì reálný. Pokud by ale export byl vyšší, napøíklad
stejný jako loni, znamenalo by to nutnost pšenici do republiky dovézt.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží
Zemì mìsto
26.1.
29.3.
24.5.
28.6.
26.7.
30.8.
27.9.
25.10.
29.11.
20.12.
Francie Rouen
203,58
210,94
212,80
222,00
257,00
263,93
259,86
260,79
—
256,66
Belgie Antverpy
209,00
218,00
227,00
232,00
279,00
267,00
264,00
277,00
273,00
Nìmecko Hamburg
—
223,00
225,00
229,00
265,00
265,00
266,00
267,00
280,50
272,00
Maïarsko Transdanubia
—
186,00
197,30
—
210,98
229,23
230,81
—
246,21
202,84
Polsko Slaski
181,19
186,71
218,59
210,55
228,32
225,17
229,09
232,46
240,99
252,06
Rakousko Vídeò
183,50
187,50
212,00
—
—
—
—
259,50
—
—
Èeská republika Brno
170,00
187,80
198,82
198,24
218,60
—
237,30
233,10
242,90
244,10
Slovensko
169,39
—
207,90
—
208,69
215,73
213,36
225,96
—
—
Nìmecko Hamburg
220,00
244,00
212,00
212,00
—
229,00
223,00
228,00
240,00
236,00
Polsko Slaski
209,95
202,97
—
191,15
—
179,48
161,81
176,97
173,05
—
Èeská republika Brno
207,52
216,46
216,55
212,55
214,43
219,10
203,90
209,17
211,61
Slovensko
203,95
—
189,90
—
232,75
—
—
—
—
Pšenice potravináøská
Žito potravináøské
212,10
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)
4.11.
11.11.
18.11.
25.11.
2.12.
Leden 2013
6 749
7 022
6 858
6 855
6 810
Bøezen 2013
6 724
6 984
6 807
6 805
6 772
Kvìten 2013
6 705
6 952
6 781
6 773
6 747
Leden 2013
6 348
6 553
6 431
6 449
6 393
Bøezen 2013
6 360
6 559
6 425
6 455
6 406
Kvìten 2013
6 398
6 629
6 488
6 481
6 456
Únor 2013
12 036
12 129
11 831
12 046
12 047
Kvìten 2013
12 023
12 079
11 786
11 887
11 934
Srpen 2013
11 239
11 280
11 067
11 150
11 131
Pšenice
Kukuøice
Øepka
Produkce a spotøeba obilovin
podle FAO
Organizace OSN pro výživu a zemìdìlství FAO odhadla, že svìtová
produkce obilovin pro tento marketingový rok klesne o 2,7 procenta na
2,284 miliard tun. Produkce pšenice,
která tìžce utrpìla suchem ve východní Evropì a støední Asii, se propadne o 5,5 procenta na 661 milionù
tun. Pozdìji byl tento odhad zvýšen na
665 milionù tun. Je to ale úroveò prù-
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
mìru posledních pìti let. Globální produkce nestaèí uspokojit globální poptávku, a zásoby obilí výraznì klesají.
FAO naopak zvýšila svùj odhad produkce rýže, a naopak snížila odhad zásob obilí na konci minulého marketingového roku na 497,4 miliony tun.
Globální spotøeba obilovin se má
podle FAO snížit. Nižší má být spotøeba ke krmným úèelùm a k výrobì bioetanolu. Naopak vyšší o 1,5 procenta
má být spotøeba rýže. Cenový index
potravin se v øíjnu snížil o dva body na
213 bodù. Je to pod rekordním maximem 238 bodù z loòského února,
avšak blízko úrovním z období potravinové krize roku 2008.
Ceny potravinových komodit letos
výraznì rostou tøetí rok z posledních
ètyø let. Nejhorší sucha v USA za více
než pùlstoletí spolu s neúrodou v Rusku vyvolávají obavy z opakování hladových nepokojù v rozvojových zemích z roku 2008.
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago – ze pohotové zboží (Kè/t) v roce 2012
24.6.
1.7.
29.7.
12.8.
26.8.
30.9.
14.10.
28.10.
11.11.
25.11.
Pšenice
5 406
5 803
6 944
7 171
6 929
6703
6829
6789
7220
6873
Kukuøice
5 139
5 823
6 985
7 192
6 849
6007
6349
6153
6440
6971
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2012
30.9.
7.10.
14.10.
21.10.
28.10.
4.11.
11.11.
18.11.
25.11.
2.12.
Prosinec 2012
6405
6035
6055
6102
6120
6237
6514
6167
6115
6036
Bøezen 2013
6474
6114
6144
6180
6225
6338
6624
6282
6215
6170
Kvìten 2013
6432
6120
6168
6201
6272
6388
6673
6330
6263
6231
Prosinec 2012
5750
5642
5700
5706
5601
5716
5816
5732
5762
5727
Bøezen 2013
5775
5645
5700
5691
5616
5739
5843
5764
5795
5762
Kvìten 2013
5752
5608
5659
5647
5596
5716
5816
5729
5772
5758
Pšenice
Kukuøice
Konkurenèní boj øetìzcù
Pøi hledání viníkù souèasné až tragické tržní situace rychloobrátkového
zboží, mezi které patøí vìtšina potravin
vèetnì pekárenských výrobkù, nelze
odhlédnout obchodní øetìzce. Následující údaje ukazují na pøíèiny ostrého
konkurenèního boje, který se odehrává právì mezi nimi.
V nedávno zveøejnìné analýze maloobchodního trhu v ÈR za rok 2011,
zpracované spoleèností Incoma GfK,
je zøejmé nestabilní tržní prostøedí
a nízká koncentrace subjektù tohoto
trhu. Je to také hlavní pøíèina tlaku na
cenu rychloobrátkového zboží. V ÈR
kontroluje pìtice nejvìtších øetìzcù
celkem pouze 40,6 procent a desítka
nejvìtších pak 56 procent rychloobrátkového trhu. V drtivé vìtšinì zemí
ovládají trh nejvìtší øetìzce, každý
z nich jednotlivì 20 až 30 procent.
V ÈR to není ani 10 procent. Podobnì
je to i v pøípadì tøí nejsilnìjších øetìzcù. Ve vìtšinì zemí ovládají 40 až 60
procent trhu. V ÈR jen 28 procent. Ve
vìtšinì okresù pùsobí na trhu minimálnì 7 obchodních øetìzcù. Nejvìtší tržní podíl má øetìzec Ahold (9,7%), který
provozuje prodejny a hypermarkety
Albert. Na druhém místì je Kaufland
(9,3%), tøetí Tesco (8,1%) a na ètvrtém
místì je diskont Penny Market (7,7%).
Tržby u rychloobrátkového zboží
v poslední dobì klesají. Zákazníci stále více nakupují za snížené akèní ceny.
Ale se slevou se prodávají spíše znaèkové výrobky, než privátní znaèky øetìzcù. Vedle toho roste zájem o dražší
kvalitní zboží. Èeský zákazník tak uka-
zuje, že nechce ušetøit za každou cenu, nebo koupit nejlevnìjší výrobek,
ale hledá pomìr mezi kvalitou a cenou.
Studie ukazuje, že jednotlivé skupiny
nakupujících se ve svých nárocích
stále více odlišují. Na druhé stranì
nabídka øetìzcù se spíše sbližuje
a jednotlivé øetìzce jsou si podobnìjší. To ale ve svém dùsledku zhoršuje
tržní situaci. Subjekty bojují o pøízeò
jakéhosi prùmìrného zákazníka, ale
tìch prùmìrných je vlastnì málo.
Øetìzce kritizujeme za vysoké
marže, tlak na nízké ceny a za rùzné
poplatky. Zákon o významné tržní síle
tyto problémy zatím øeší nedostateènì. Možná by byla vhodnìjší regulace,
zabraòující dalšímu rozvoji øetìzcù
v regionech, která by je donutila k vyšší koncentraci.
Prodejny
Tržní podíl vèetnì velkoobchodu
a nákup. aliancí v procentech
Albert, Albert hypermarket
9,7
Kaufland ÈR
Kaufland
9,3
Tesco Stores
Tesco
8,1
Penny Market
Penny Market
7,7
Makro
6,6
Coop, Terno, Tuty, Jednota aj.
6,5
Lidl
6,2
Billa, Big Billa
5,8
Globus
4,2
Interspar, Spar, Citi Spar
2,8
Spoleènost
Ahold ÈR
Makro Casch&Carry ÈR
Coop
Lidl ÈR
Billa
Globus ÈR
Spar ÈR
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
Evropská komise pøijala seznam
schválených aromat
ní. Proto se nyní chce Dr. Hays vìnovat
zlepšení selekèního procesu na silnìjší
voskovou vrstvu listù. K tomu potøebuje zjistit, na jaké znaky byly linie pìstované v Indii a Bangladéši dosud selektovány a jaké fenotypické znaky jsou
pro voskovou vrstvu listù klíèové.
Evropská komise pøijala 1.10.2012
Naøízení komise/EU/è.794/2012 ze dne
5.9.2012 o pøechodných opatøeních
týkajících se seznamu aromat a výchozích materiálù Unie uvedeného v pøíloze I naøízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) è. 1334/2008. V potravináøství budou povoleny pouze ty aromatické látky, které jsou uvedeny na schválených seznamech. Aromatické látky
ovlivòující chu nebo vùni jídla se již
dlouho bezpeènì používají u øady potravin a nyní byly posouzeny na úrovni
EU. Pøedpisy o aromatických látkách
významnì zlepší transparentnost informací jak pro obèany, tak pro výrobní
odvìtví. Pro všechny bude nyní snadnìjší získat pøesné informace o tom, jaké aromatické látky mohou být v potravinách používány.
Evropská komise potvrdila úmysl
zachovat do roku 2020 podíl biopaliv
založených na zemìdìlských plodinách na celkové spotøebì energie maximálnì ve výši pìt procent. Dodala, že
nehodlá prosazovat taková biopaliva,
jejichž produkce by vedla ke snižování
Naøízení obsahující seznam aromatických látek zaène platit od 22.4.2013.
Aromatické látky, které nejsou na seznamu uvedeny, budou po skonèení pøechodného osmnáctimìsíèního
období zakázány. Naøízení obsahující
pøechodná opatøení týkající se jiných
aromatických látek, jako jsou napø.
aromatické látky vyrábìné z nepotravináøských zdrojù, zaèalo platit již od
22.10.2012. Nový seznam uvádí více
než 2100 povolených aromatických látek. Dalších 400 látek zùstává na trhu
až do okamžiku, kdy Evropský úøad pro
bezpeènost potravin dokonèí jejich posouzení. Tyto látky se již používají a byly zhodnoceny jako bezpeèné jinými
vìdeckými subjekty.
výroby potravin. Je to velká zmìna
v evropské politice podpory biopaliv.
Ukazuje se totiž, že tato paliva jsou ménì šetrná k životnímu prostøedí, než se
pøedpokládalo, a jejich podpora má negativní dopad na produkci potravin. Po
roce 2020 jsou prioritou pouze biopaliva vyrábìná z nepotravináøských surovin, jako jsou odpady èi vedlejší zemìdìlské produkty. Tyto suroviny nesoupeøí s potravinami a nevyžadují dodateènou zemìdìlskou pùdu.
Aromatické látky budou nyní uvádìny podle kategorií potravin, do nichž
se smìjí pøidávat. Seznam bude dostupný v rámci on-line databáze.
Vyšší výnosy za sucha
Až o 25% vyšší výnosy za sucha
mohou poskytovat linie pšenice, které
vytváøejí silnìjší voskovou vrstvu na listech. K tomuto výsledku dospìl Dr. Dirk
Hays z Texas A & M University. Vìtší
vosková vrstva vede k tomu, že se
organismus rostlin ménì ohøívá a spotøebuje ménì vody k ochlazení. Dr. Hays srovnával v Indii a Bangladéši voskovou vrstvu na listech rùzných linií
pšenice a odolnost rostlin vùèi suchu
a stresu z horka. Nalezl pøitom velké
genetické rozdíly mezi jednotlivými liniemi. Vysoké teploty v dané oblasti
ovlivòují rùst a snižují výnosy a kvalitu.
S tím se vyrovnávají rùzné odrùdy pšenice rozdílnì. V USA jsou teplotní
vrcholy spíše ojedinìlé, jejich dùsledky
však byly právì v tomto roce markant-
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Evropa omezuje biopaliva
Barevná pšenice by mohla posílit zdraví i ekonomiku
Agrikulture and Agri-Food Canada
ve spolupráci se Saskatchewanskou
univerzitou studuje fialovou a modrou
pšenici jako možné zdroje antioxidantù
a jako pøírodní potravináøské barvivo.
Objevení skuteèného potenciálu by
mohlo vést k vìtším možnostem výbìru
pro spotøebitele i k novým možnostem
v rámci trhu jak pro kanadské farmáøe,
tak i pro výrobce potravin. Donedávna
se vìtšina výzkumu soustøedila pøedevším na ovoce a zeleninu, ale barevným
zrnùm jako funkèní potravinì (mají
kladný vliv na zdraví, poskytující benefity oproti tradièním potravinám) byla
vìnována pouze malá pozornost.
Otruby z fialové nebo modré pšenice
obsahují mnohem více antokyaninù
(495 mg/kg) než napøíklad èervené zelí
(250 mg/kg) nebo švestky (20 – 250
mg/kg). Antokyaniny jsou fytochemikálie zodpovìdné za modré, fialové a èervené zbarvení zrn, ovoce a zeleniny
a mají silnou antioxidaèní aktivitu. Antioxidanty jsou látky, jako napø. vitaminy
E a C, které ochraòují buòky organismu
pøed nièivým vlivem oxidace, a snižují
tím rizika chronických onemocnìní, jako jsou napøíklad nádorová onemocnìní, srdeèní choroby a diabetes. Dr. Elsayed Abdelaal, vìdecký pracovník
z Centra potravináøského výzkumu
v kanadském Guelphu se podílel na vývoji chemicko-mechanických separaèních procesù pro izolaci antokyaninových barviv z pšenice. Øíká, že poptávka po plodinách bohatých na obsah
antokyaninù, jako jsou napøíklad fialová
èi modrá pšenice, stále roste právì díky
jejich roli v lidském zdraví i barvení potravin. A pøestože je kanadská jarní
pšenice obvykle èervená nebo bílá, lze
vyšlechtit i odrùdu s vysokým obsahem
modrého barviva. Jedním z cílù výzkumu organizace AAFC je podpora zdraví
a „wellness“ prostøednictvím inovací
potravináøských procesù i výrobkù.
Toto zamìøení otevírá nejen nové možnosti pro spotøebitele, ale rovnìž nové
obchodní pøíležitosti pro kanadské
farmáøe a výrobce potravin.
Inovace pro udržitelný rùst: biohospodáøství pro Evropu
Pod tímto názvem byla zveøejnìna
nová strategie Evropské komise, která
má pøispìt k udržitelnìjšímu využívání
obnovitelných zdrojù energie v evropské ekonomice a omezit produkci
emisí. Obnovitelné biologické zdroje
Evropa bezpochyby potøebuje. Je ale
nutné zajistit ochranu životního prostøedí. Biohospodáøství zahrnuje „biologické pozemní a moøské zdroje a odpady jako vstupy pro produkci potravin,
krmiv, energie, a také jako suroviny pro
další odvìtví prùmyslu“. Pøi výrobì
využívá biologické procesy. Napøíklad
z bioodpadu mohou pocházet až dvì
procenta podílu energie z obnovitelných zdrojù v Evropské unii. Likvidace
potravináøských odpadù stojí evropské
daòové poplatníky 55 až 90 eur za tunu
a produkuje 170 milionù tun oxidu uhlièitého. Pøitom by se tento odpad mohl
využít k výrobì energie nebo nìkterých
produktù. Již nyní má biohospodáøství
v EU roèní obrat až dva biliony eur a zamìstnává více než 22 milionù lidí,
což odpovídá devíti procentùm zamìstnanosti v EU. V tìchto èíslech jsou
zahrnuty: zemìdìlství, lesnictví, rybolov, výroba potravin, papíru a celulózy,
dále pak nìkteré èásti chemického,
biotechnologického a energetického
prùmyslu. Do roku 2025 má biohospodáøství vytváøet desetiprocentní pøidanou hodnotu.
Souèástí strategie jsou investice do
výzkumu, do udržitelné intenzifikace
primární produkce a pøemìny odpadù
na produkty s pøidanou hodnotou, dále
do rozvoje trhù a v neposlední øadì bude posílena koordinace rùzných evropských politik a strategií.
Rámcový program pro výzkum
v Evropské unii již obsahuje nìkteré
projekty pro biohospodáøství. Projekt
Forbioplast se zamìøuje na využití
døeva a odpadù z jeho zpracování na
výrobu vláken a bioproduktù, které by
nahradily produkty z ropy. Pøíspìvek
Bruselu èiní 4,3 milionù eur. Aquamax
je projekt vývoje nového typu krmiva
pro faremnì chované ryby. Podporován je 10,5 miliony eur. Projekt nazvaný
Budoucí biodegradabilní materiály pro
lepší kvalitu života øeší biologicky odbouratelné plasty využitelné v mnoha
oborech, vèetnì výroby potravin,
zemìdìlství a lékaøství. Podpora je
2,5 milionù eur.
Hrubá bilance dusíku v zemìdìlství EU
Podle Eurostatu byla v letech 2005
až 2008 hrubá bilance dusíku v evropské sedmadvacítce relativnì stabilní
a dosahovala v prùmìru 50 kg/ha využívané zemìdìlské pùdy (tedy orné,
trvalých travních porostù i pùdy s trvalými plodinami). V evropské patnáctce
dosáhla 58 kg/ha. Na tuto úroveò poklesla z hodnoty 66 kg/ha v letech 2000
až 2004. Vyšších hodnot než prùmìr
pak dosahují v Belgii, v Nizozemsku, ve
Velké Británii, v Nìmecku a v Dánsku.
Podle údajù z roku 2008 má nejvyšší
hodnotu Nizozemsko (188 kg/ha),
následuje Malta (120 kg/ha) a Belgie
(118 kg/ha). Naopak nejnižších hodnot
dosahuje Maïarsko (-18 kg/ha), dále
Rumunsko (4 kg/ha) a Portugalsko
(11 kg/ha). Èeská republika docílila
v roce 2008 hodnoty 86 kg/ha a v roce
2009 60 kg/ha.
Zemì, které mají vysokou hodnotu
hrubé bilance dusíku, mají také velké
jeho vstupy do pùdy. Eurostat však
upozoròuje, že velká hodnota vstupu
nemusí nutnì vést k vysokému výsledku hrubé bilance. Rozhoduje totiž také
hodnota výstupu, tedy množství dusíku
odvedené z pùdy do životního prostøedí
plodinami i emisemi v podobì dusiènanù, oxidu dusného èi amoniaku.
Hlavní vstup dusíku do pùdy zprostøedkovávají anorganická hnojiva a hnùj
(80 procent). Podíl hnoje je vyšší v evropské patnáctce a odpovídá i vyššímu
poètu hospodáøských zvíøat na hektar.
Žádoucí je podíl hnoje zvyšovat. Dalšími vstupy jsou komposty, odpadní kaly
a podobnì. Poutání dusíku v pùdì motýlokvìtými rostlinami a ostatními organismy odhaduje Eurostat na 7 procent
celkového množství dusíku vstupující-
ho do pùdy. Z ovzduší vstupuje asi
9 procent. Dusík z pùdy nejvíce odebírají obiloviny a pastviny. Záleží ale na
výnosu. Eurostat konstatuje, že ke
zlepšení mohou pøispìt správné agrotechnické postupy. Stále se ještì èást
dusíku zbyteènì uvolòuje ze stájí, hnoje
a podobnì do ovzduší a vod, a tím zneèišuje životní prostøedí.
V podmínkách ÈR statistický úøad
již nìkolik let varuje pøed snižováním
obsahu živin v pùdì. Vstupy dusíku do
pùdy jsou nízké, a naopak ohrožují
úrodnost pùdy.
2008 až 2010 je nejvìtším producentem v EU Francie s 23 procenty. Na
druhém místì je Nìmecko s 16 procenty, následuje Polsko s 10 procenty, dále
Velká Británie 8 procent, Španìlko
7 procent a Itálie 6 procent. Nejdùležitìjší obilovinou v unii je pšenice, které
se sklidí kolem 138 milionù tun roènì
(49 procent). Na druhém místì je kukuøice s produkcí 56 milionù tun (20 procent), následovaná jeèmenem s 52 miliony tun (18 procent).
V roce 2010 sklidila Francie pøes 38
milionù tun pšenice, Nìmecko 25 mil.
tun, Velká Británie 14 mil.tun a Polsko
9,5 mil. tun. Proti tomu Èeská republika
4 mil. tun. Produkce žita a soureže je
vykazována spoleènì. Celkem v Evropì 8 milionù tun. Z toho v Polsku 3,5
milionù tun, v Nìmecku necelé 3 mil.
tun a v ÈR 118 tis.tun. Z uvedených
údajù je zøejmé, že naše produkce pøestavuje necelé 3 procenta z evropské,
ale pøesto je významná a zajímavá pro
evropské obchodníky.
Eurostat o produkci obilovin
Hlavní plodinou na orné pùdì Evropy jsou obiloviny a nejrozšíøenìjší pìstovanou obilovinou je pšenice. Velikost
produkce obilovin kolísá v závislosti na
klimatickým podmínkám i vývoji cen.
Vrchol byl v roce 2004, kdy se v unii
sklidilo celkem 325 milionù tun obilí.
Pak nastal pokles a v roce 2010 se v evropské sedmadvacítce sklidilo celkem
témìø 285 milionù tun obilovin, vèetnì
kukuøice a rýže. Témìø polovina produkce obilí pochází ze tøí státù, a to
Francie, Nìmecka a Polska. V rámci
prùmìrných sklizní obilovin za roky
Díky biopalivùm se v unii oživila
produkce øepky. Mezi roky 2004 a 2009
se zvýšila o 38 procent. V roce 2010 se
jí v unii sklidilo necelých 20 milionù tun.
Poslední kolo pøíjmu žádostí
Pøipravuje se 18. kolo pøíjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova, které by se mìlo uskuteènit poèátkem bøezna 2013. Výzva má být zveøejnìna Ministerstvem zemìdìlství zaèátkem února. Kromì jiného se má týkat opatøení I.1.3.2 Spolupráce pøi vývoji nových produktù, postupù a technologií, respektive inovace v potravináøství, a opatøení I.3.1 Další odborné vzdìlávání a informaèní èinnost. V rámci 18. kola bude spuštìno i nové opatøení III.4.1 Získávání dovedností, animace a provádìní. V rámci tohoto opatøení budou místní
partnerství získávat dovednosti poøádáním informaèních a propagaèních akcí
a vzdìláváním svých zamìstnancù, partnerù a èlenù orgánù. Opatøení bude
rovnìž zamìøeno na tvorbu integrovaných rozvojových strategií. Místním partnerstvím se rozumí subjekty, které pùsobí na celistvém území s poètem obyvatel od 10 do 100 tisíc a pracují na principu partnerství mezi veøejným a soukromým sektorem. Pravidla pro 18. kolo zatím nejsou definitivnì stanovena. Není
vylouèeno, že bude otevøeno 19. kolo, které by se mohlo týkat i opatøení I.1.3.1
Pøidávání hodnoty zemìdìlským a potravináøským výrobkùm. To by se mìlo
uskuteènit v èervnu 2013.
V plném proudu jsou pøípravy operaèních programù na období 2014 až
2020. V aktuálním konceptu Programu rozvoje venkova jsou obsažena také
opatøení se zamìøením na výrobu potravin. Pøedevším jde o opatøení Režimy
jakosti zemìdìlských produktù a potravin, dále pak Investice do hmotného
majetku, a prùøezové opatøení Pøedávání znalostí a informaèní èinnost.
Jak budou tato opatøení využitelná pro obory cereální vertikály a jaké budou
podmínky poskytování dotací, bude definitivnì jasné až po jejich schválení.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
Pøedvádìcí akce, kterou uspoøádala firma Agroing Brno s.r.o. na konci øíjna 2012, se zúèastnila necelá stovka
pozvaných odborníkù, vèetnì zástupcù mlýnských podnikù. Kromì prohlídky nové posklizòové linky zde zaznìly
pøednášky všech zainteresovaných realizátorù: Agos stavební a.s. Pelhøimov, Agroing Brno s.r.o. a Bühler. Investorem posklizòové linky se skladovací kapacitou, èistièkou a sušárnou bylo Zemìdìlské družstvo Vysoèina Želiv.
Stavba byla realizována za 35,6 milionù korun, z toho stavební èást za 11,4 mil. Kè a technologie za 24,2 mil. Kè.
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Posklizòová linka byla realizována
za osm mìsícù. V listopadu 2011 byly
zahájeny stavební práce, o tøi mìsíce
pozdìji byla zahájena montហsila
a technologie. V èervenci 2012 byla
linka pøedána investorovi.
Skladovací kapacita sil na obilí je
6800 tun. Jde o pìt ocelových sil o obsahu 680 tun a dvì sila 1300 tun. Instalována jsou kanadská sila Westeel
s plochým dnem a na èásti s výsypkou. Pøíjmový objekt s pøejezdovým
pøíjmovým košem a dvìma expedièními zásobníky o celkové kapacitì
60 tun je celý obestavìn, zastøešen
a uzavøen ètyømi vraty s roletami.
Pøíjmová linka a èistièka mají kapacitu 60 tun za hodinu. Zvolena byla sítová èistièka TAS 152A-2 od firmy
Bühler, respektive Schmidt-Seeger.
Tato èistièka je opatøena odsáváním
prachu na vpádu a na výpadu. Za ní je
umístìna aspiraèní skøíò, kde jsou odlouèeny lehké pøímìsi a neèistoty.
Zneèištìný vzduch postupuje do odluèovaèe. Èistièka se používá pøi pøíjmu
a také pøi expedici obilí. V dopravních cestách jsou použity øetìzové
dopravníky LBCA. Pøed sušárnou je
umístìn vyrovnávací zásobník. Sušárna STKL6-07/2 je sesypná šachtová
od firmy Bühler s pøímým ohøevem
vzduchu a výkonem 20 tun za hodinu
pøi ètyøprocentním odsušku. Topným
médiem je propan-butan. Sušárna je
vybavena rekuperací tepla, která spoøí
5 až 10% energie. Veškerá technologie je øízena pomocí poèítaèe.
Spoleènost Agroing se specializuje na ètyøi základní oblasti:
skladování a posklizòovou úpravu obilovin, využívání odpadního
tepla z bioplynových stanic, zpracování biomasy a výrobny krmných
smìsí. Nabízí pøedevším projekty na klíè – od projektu, pøes dodávku a montហstrojù až po elektroinstalaci a uvedení do provozu. Za
dobu své existence realizovala více než tisíc technologických linek
nejen v Èeské republice, ale také na Slovensku, v Rakousku, Maïarsku a Polsku. Firma vybírá nejvhodnìjší dodavatele pro jednotlivé
projekty. Pro sila na skladování zrnin dává pøednost polskému výrobci ARAJ, který nabízí sila s hladkými stìnami. Kanadská sila
Westeel mají stìny z vlnitého plechu. Dno sil je nabízeno rovné, nebo s kanálovou podlahou pro aktivní vìtrání. Obìžný sbìrný šnek
mùže mít i zametací rameno, které dokonale vyèistí dno bez zásahu
lidské ruky. Sila mohou být vybavena aktivním vìtráním. Kromì
hlavního ventilátoru je v horní èásti instalován protikondenzaèní
ventilátor. Pokud jde o technologická zaøízení, tak záleží na mnoha
okolnostech. Napøíklad konstrukce èistièek mùže být rùzná. Èasto
se používají vzduchové, urèené k hrubému odprášení, nebo bubnové, kde je vzduchová èást souèástí stroje. Ze sušáren lze volit konstrukce podle požadovaného výkonu. Mohou být i mobilní. Kontinuální sušárny se dodávají s výmìníkem i bez výmìníku. Pro potravináøské užití se doporuèují sušárny s výmìníkem. Také pásové
sušárny s pohyblivým roštem a regulací výšky produktu. Firma nabízí i øešení pro halové sklady. Napøíklad jde o dìlící stìny a vnitøní
skladovací boxy.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
Doporuèují se také dopravníky v podlaze a štìrbinové rošty na zakrytí kanálù pro aktivní vìtrání s rùznou propustností.
Firma øeší rovnìž komplexní šrotovací a granulaèní linky
i s magnety a odkaménkovaèem.
Firma Bühler je nám dostateènì známá. Po vytvoøení divize Bühler Grein Logistics nám ale nabízí øešení celého výrobního øetìzce od vysokovýkonných vyskladòovacích zaøízení,
pøes sila až po potravináøské zpracování. V krátké prezentaci
byly úèastníkùm pøedstaveny stroje na èištìní zrnin, dopravní
technika, sušící technologie, aspiraèní systémy, krátce i technologie pro naskladòování a vyskladòování lodí a skladovací
sila. Z èistících strojù to byly pøedevším pøedèistírenské stroje
s výkonem 6 – 250 tun za hodinu, bubnové èistièky s výkonem
25 – 800 tun za hodinu a magnety.
V realizované lince byla umístìna èistièka TAS, která mùže
mít výkon až 250 tun za hodinu. Má dvì skupiny tøí sít nad sebou. Tento typ stroje je originální pøedevším konstrukcí vpádové aspiraèní skøínì, která je spojena s aspiraèním kanálem
výpadu zrna. Èistièky se ale stále zdokonalují a volí se podle
požadovaného výkonu a funkce. Dokonce se nabízí i kruhový
pohyb sít. Mechanická doprava zrnin je rovnìž konstruována
na velmi vysoké výkony.
Koreèkové elevátory dosahují výkonu až 1400 tun za hodinu, øetìzové dopravníky až 1200 tun za hodinu, pásové dopravníky dokonce až 2000 tun za hodinu. Proti tomu šnekové
dopravníky mohou dosáhnout výkonu maximálnì 120 tun za
hodinu. Také sušárny dosahují výkonu až 215 tun za hodinu.
Suší se horkým vzduchem v horní èásti vìže. Možné je instalovat také chladící moduly ve spodní èásti vìže. Pro snížení ná-
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
kladù na sušení se používá recyrklulace vzduchu v sušárnì, který je nasáván ze spodních sušících kolon a chladících kolon, kde se vzduch pøi chlazení plodiny ohøívá, a je pøimícháván nad
spalovací komoru. Volitelný je nepøímý
ohøev s výmìníkem, hoøáky pro LTO,
zemní plyn a propan. Zajímavé byly
i prezentované bodové filtry urèené
pro odsávání prachu napøíklad z dopravníkù a zaøízení na odsávání pøíjmového koše. Ukázka moderní techniky konèila optickým tøídìním. Mlynáøùm je známý SORTEX Z+ urèený na
suché produkty, pøedevším obiloviny
(rýže, pšenice durum, žito, oves, jeèmen). Tento stroj je schopný odstranit
zrna napadená mykotoxiny. Speciální
kamery jsou také schopny vytøídit nežádoucí neèistoty jako zbytky skoøápek z oøechù, neoloupané fazole i další
luštìniny, a podobné neèistoty z kávy,
èaje a koøení. Opticky lze tøídit i mokré
potraviny, jako jsou zmrazené ovoce
a zelenina. Mimo oblast potravin se
optické tøídièe používají na tøídìní
recyklovaných plastù.
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
Ze skliznì roku 2012 byly získány výsledky testování nabídkových vzorkù pšenice z mlýnù z oblastí: jižní Èechy (JÈ), støední
Èechy (StÈ), severní Èechy (SÈ), východní Èechy (VÈ), Vysoèina (Vys), severní Morava (SM), støední Morava (StM), jižní Morava
(JM). V nìkterých pøípadech byly získány výsledky z více míst ze stejné oblasti. Tyto výsledky jsme nechtìli smìšovat, proto jsou
v takových pøípadech použita rozlišení ve stejné oblasti pomocí èísel (napø. StM1, StM2, StM3).
Obr. 1 Objemové hmotnosti pšenice podle oblastí Èech a Moravy
OH kg/m3
Z jednotlivých mlýnù byly získány
výsledky v rùzném rozsahu a rùzné formì. Vìtšinou bylo možné vypoèítat
prùmìrnou hodnotu v každém mlýnì
pro každou charakteristiku. V grafech
uvádíme vždy prùmìr ze všech mìøení
a souèasnì rozsah hodnot od maxima
do minima. V nìkterých pøípadech ale
byla k dispozici jen prùmìrná hodnota,
a nebyl uveden rozsah všech namìøených dat stejné vlastnosti, nebo naopak byl uveden jen rozsah od minimální do maximální hodnoty bez uvedení všech hodnot pro výpoèet prùmìrné hodnoty. V takových pøípadech
jsou v grafech uvedeny pouze prùmìry
bez uvedení rozsahù všech hodnot,
nebo rozsahy bez uvedení prùmìru.
Obr. 2 Obsahy N-látek podle oblastí
Ukazatele kvality pšenice
Objemová hmotnost
Výsledky jsou znázornìny na obr.1.
Všeobecnì nebyly hodnoty v prùmìru
pøíliš vysoké. Prùmìry se pohybovaly
v Èechách pøevážnì v rozmezí 775 až
790 kg/m3. Rozpìtí extrémních hodnot
v Èechách nebylo tak velké jako na
Moravì. Jen extrémnì nízká hodnota
ve východních Èechách se blížila 700,
zatímco na Moravì se vyskytly nízké
extrémy i pod 700 kg/m3 a prùmìry na
jižní i severní Moravì byly znaènì nižší
než v Èechách. Odpovídá to zkušenosti s drobným zrnem po období extrémního sucha na jižní Moravì.
Obr. 3 Obsahy lepku podle oblastí
Obsahy N-látek
Výsledky jsou znázornìny na obr.2.
Obsahy N-látek byly oproti minulým letùm podstatnì vyšší. V Èechách se
prùmìry pohybovaly mezi 13 – 14 %,
extrémnì vysoké hodnoty dosahovaly
vìtšinou pøes 16 %. V oblasti støední
Moravy byly obsahy jen mírnì vyšší
než v Èechách, kolem 14 %. Podstatnì vyšší byly obsahy N-látek na jižní
Moravì, prùmìry vykázaly cca o 2 %
více než Èechy. Nejvyšší extrémy se na
Moravì pohybovaly nad 18 % a v jednom pøípadì i pøes 20 %. Ojedinìlou
výjimkou byly vysoké hodnoty v jedné
severoèeské oblasti, kde ale šlo o nevelký poèet hodnot, a výsledek zøejmì
nelze aplikovat na celé severní Èechy.
Obsahy mokrého lepku
Jsou znázornìny na obr. 3 a vykazují ještì vìtší rozdíly mezi Èechami
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Obr. 4 Sedimentaèní hodnoty podle oblastí Èech a Moravy
a Moravou, než tomu bylo u dusíkatých
látek. V Èechách se prùmìrné obsahy
pohybují mezi 27 – 28 %, zatímco na
Moravì jsou o 7 – 8 % vyšší a extrémní
hodnoty jsou èasto znaènì nad 40 %.
V tomto ukazateli jsou výsledky vysoké
na celé Moravì. V jednom pøípadì z jižní Moravy dosahuje i prùmìrná hodnota 40 %.
Výsledky sedimentaèního testu
Obr. 5 Èísla poklesu pšenice podle oblastí Èech a Moravy
Všeobecnì jsou prùmìrné hodnoty
na dobré úrovni a nevykazují systematické rozdíly mezi Èechami a Moravou
(obr. 4). I extrémnì nízké hodnoty jsou
vìtšinou nad 30 % a jen ve dvou pøípadech se pohybují kolem nebo pod
20 %. Rozptyl hodnot není pøíliš velký
a jen ve dvou pøípadech se zaznamenaly extrémy nad 80, resp. nad 90 %.
Èísla poklesu
Obr. 6 Alveografická energie podle oblastí Èech a Moravy
Dosahují všeobecnì vysokých
hodnot (obr. 5). V Èechách jsou prùmìry vyšší než na Moravì vìtšinou
o cca 20 s a dosahují témìø vždy nad
300 s. Nejnižší extrémy jsou pøevážnì
výraznì nad 200 s a jen ve dvou zøejmì
ojedinìlých pøípadech se vyskytly po
100 s. Z hlediska pekaøské kvality by
nemìly být problémy s poškozením
škrobu a mìla by být dobrá zpracovatelnost mouk za pøedpokladu vhodného využívání amylolytických enzymù.
Výsledky z reologických pøístrojù
Obr. 7 Extenzograf - energie podle oblastí Èech a Moravy
Obr. 8 Srovnání alveografické a extenzografické energie z nìkolika oblastí
Pøestože ve srovnání s minulými roky je víc výsledkù z reologických pøístrojù, nepokrývají zdaleka celou plochu ÈR. Více mlýnù je vybaveno pro
zjišování alveografických ukazatelù
(obr. 6), z extenzografu je výsledkù
ménì (obr. 7). Na uvedených dvou obrázcích jsou znázornìny výsledky zjištìných alveografických a extenzografických energií. Pøestože nejsou výsledky vždy ze stejných mlýnù, byla
možná srovnatelnost. Na obr. 8 je
v diagramu znázornìno srovnání energií zjištìných na extenzografu a alveografu. Ponìkud pøekvapující je, že nejen výsledky si témìø navzájem neodpovídají, ale èasto jsou pøímo v protikladu.
V užší oblasti støední Moravy kolem
Hané byly v nìkterých mlýnech namìøeny extrémnì nízké hodnoty alveografické energie naprosto neodpovídající
zkušenostem ani s pšenicemi s velmi
slabým lepkem. V této oblasti se vyskytly extrémní klimatické podmínky
s velkými vedry delší dobu pøed sklizní,
v dobì poèátku dozrávání. Podobné
podmínky se již v minulosti vyskytovaly
v Australii, a australští vìdci tyto vlivy
podrobnì studovali, vèetnì modelování na fytotronech. Výsledky jejich zjiš-
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
tìní ukázaly, že docházelo zøejmì ke
genetickému ovlivnìní metabolismu
pšenic, a dùsledkem byla mj. zmìna
pomìru gliadinu a gluteninu v bílkovinì
zrna, což pak vedlo k výrazným zmìnám pekaøské kvality lepku. Podle našich dostupných údajù nelze definitivnì posoudit u nás zjištìné zmìny, ale
v budoucnu zejména se stále èastìji
extrémními klimatickými podmínkami
by jim mìla být vìnována soustøedìná
pozornost.
Na obr. 9 a 10 jsou znázornìny tažnosti zjištìné na alveografu a extenzografu. Alveografické tažnosti vykazují
podstatnì vìtší rozdíly než extenzografické. Na dalším obrázku jsou pomìrová èísla z alveografu. Do jisté míry si pomìrová èísla navzájem odpovídají v tom smyslu, že nižší pomìrová
èísla korespondují vyšším tažnostem,
ale pøesná korelace není prùkazná. Pomìrová èísla, podobnì jako tažnosti
na extenzografu, nevykazují takové
rozdíly jako na alveorgrafu. Celkovì
jsou nìkteré tažnosti dosti nízké a pomìrová èísla vysoká, což by mohlo vést
k ménì pružným nebo tužším tìstùm.
Farinografické vaznosti vykázaly
dosti vysoké hodnoty (obr. 12) a zejména hodnoty z jižní Moravy odpovídají
velmi silným moukám, s jakými se setkáváme v Rakousku, ve Francii nebo
v Americe. Dobré pekaøské kvalitì silných mouk odpovídají i hodnoty poklesu konzistence na farinografu (obr. 13),
což je mezi farinografickými ukazateli nejvýznamnìjší ukazatel pekaøské
kvality. Všechny hodnoty poklesu jsou
nízké (= dobrá kvalita) a hodnoty z Moravy jsou ještì výraznì nižší.
Obr. 9 Extenzografická tažnost pro vybrané oblasti
Obr. 10 Alveograf - tažnost
Obr. 11 Alveograf - pomìrová èísla podle oblastí Èech a Moravy
Obr. 12 Farinografické vaznosti z nìkolika oblastí Èech a Moravy
Kvalita žita
Ukazatele kvality žita
Oblast
VÈ
Objemová prùmìr
max.
hmotnost
3
[kg/m ]
min.
722
733
755
768
665
698
prùmìr
161
189
max.
266
309
min.
76
62
Èíslo
poklesu
[s]
JM
Ukazatele kvality žita byly získány
jen z oblasti východních Èech a jižní
Moravy. Rozdíly mezi oblastmi se ukázaly hlavnì v èísle poklesu. Hodnoty
pro jižní Moravu jsou vysoké, nemìly
by být problémy s porostlostí, ale spíš
s nízkou amylolytickou aktivitou.
Josef Pøíhoda a Lucie Krejèíøová,
Ústav sacharidù a cereálií VŠCHT Praha
14
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Obr. 13 Farinografický pokles konzistence pro nìkolik oblastí Èech a Moravy
Dnem 1. ledna 2013 se zmìnil název spoleènosti UNIMILLS a.s. na GoodMills Èesko a.s. Touto zmìnou se zdùrazòuje spojení s mateøskou a sesterskými spoleènostmi ve støední a východní Evropì v holdingu GoodMills Group. Mlýny GoodMills Èesko a.s. (Litomìøice, Mladá Boleslav, Pardubice a Delta mlýny Kyjov) budou i nadále držet linii kvality a plnìní potøeb zákazníkù tak, jak tomu bylo dosud. Spojením je zdùraznìna otevøenost
podnìtùm ze zahranièí a také, a to hlavnì, že prostøednictvím této skupiny je šíøena èeská mlynáøská tradice za hranice Èeské republiky.
GoodMills Èesko a.s. je souèástí GoodMills Group GmbH – koncernu, který tvoøí nejvìtší mlýnské uskupení v Evropì a jehož sídlo je
v Rakousku. Zahrnuje 29 mlýnù v 7 zemích. Celkový roèní objem
zpracovaného obilí dosahuje 3 miliony tun. Pøes 2 750 zamìstnancù
generuje roèní prodeje v hodnotì více než jedna miliarda eur. Mlýny
spoleènosti GoodMills Group patøí mezi nejmodernìjší a nejinovativnìjší na svìtì. Prùbìžné a peèlivì cílené investice zaruèují nejvyšší
možnou úroveò kvality a bezpeènosti. Èlenství v této skupinì je proto
zárukou neustálého zvyšování kvality produktù a pøináší možnost
modernizace výrobních procesù. Spoleènost GoodMills Èesko a.s. je
spoleènì s Vysokou školou chemicko - technologickou v Praze a DDD
Servisem spol. s r.o. øešitelem projektu è. TA01020712 „Bioracionální
nízkoenergetické technologie dezinsekce škùdcù v potravináøství jako
alternativa k ekologickým termickým a toxickým zásahùm“. Tento
ètyøletý projekt je øešen s finanèní podporou TA ÈR v programu ALFA.
Cílem projektu je vytvoøení a implementace nové ochranné technologie
proti škùdcùm, která bude založena na aerosolech a postøicích juvenoidy, pyrethriny a pyretrhroidy do konce roku 2014. Technologie bude
doplnìna o cílenou detekci škùdcù a sanitaci v místech jejich zvýšeného výskytu.
Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip.
Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected]
DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov.
ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921