Postní regenerace

1. ČÍSLO
DUBEN 2012
MK ČR E 19419
DISTRIBUOVÁNO ZDARMA
Postní regenerace
Před časem jsem četl zajímavou informaci
o tom, že se buňky našeho těla stále regenerují, takže asi po sedmi letech se z velké části
obnovují. Tento proces se však s postupujícími
léty zpomaluje, a tak se na naší tváři začnou
objevovat vrásky – známky přicházejícího stáří.
Bohatě rozvinutý kosmetický průmysl se sice
snaží tento proces obelstít, ale zcela přelstít
se mu to nepodaří. Sám Pán však dal najevo,
že mu nevadí naše snaha udržet si co nejdéle
síly tělesné i duševní. Svědectvím jsou všechny
druhy léčivých bylin a také velké množství zřídel
léčivých pramenů, které jsou schopny regenerovat naše tělesné síly.
Sv. Pavel v listu Korinťanům píše: „…tělo nám
sice chátrá, ale duše se zmlazuje stále znova….“
(2 Kor. 4,15) Chce nám připomenout, že přes veškeré snahy zůstat mladými všichni stárneme
a postupně zakoušíme ubývání sil. Měli bychom
investovat nejen do regenerace těla, ale také naší
nesmrtelné duše. Postní doba je obdobím, ve kterém nás církev upozorňuje na nutnost věnovat se
více regeneraci života duše. Sv. Pavel konstatuje,
že i duše se může regenerovat, ba dokonce zmlazovat. Stačí vzpomenout na matku Terezu z Kalkaty, zakladatelku Dcer misionářek Boží lásky,
která ke konci života přes svou vrásčitou tvář
vyzařovala naději a lásku.
Všichni jednou ztratíme svou tělesnou schránku
a nepomůže nám už žádná omlazovací kúra.
Měli bychom se tedy snažit o to, aby se i na nás
naplnila slova sv. Pavla o tom, „že duše se může
zmlazovat stále znova.“ Postní doba nám ukazuje, jaká cesta k tomu vede. První předpoklad
je, že máme chuť a odvahu se do toho pustit.
Požehnané Velikonoce a krásné jarní dny přeje redakce a vedení obce
Odvahu udělat si na začátku postu svůj soukromý duchovní program. Ptát se sám sebe,
kde nás „bota tlačí.“ Když si lidé dělají novoroční předsevzetí, tak málokdy v něm vytrvají
a splní ho, protože celý rok je přece jen dlouhá
doba. Postní doba však trvá jenom 6 týdnů, a to
se přece dá vydržet. Přeji vám tedy, ať si každý
najdeme tu svou parketu, na které chceme
letošní půst prožít k posílení a omlazení své
duše a také radosti našeho Pána.
A pro povzbuzení malý příklad ze života. Stalo
se to v listopadu 1943 při bombardování. Lidé
seděli ve sklepě a najednou přišel do protiletadlového krytu člověk a volal: „Kdo se chcete zachránit, musíte ven! Náš dům hoří a brzo se zřítí!“ Ale
většina myslela, že je ve sklepě bezpečno, proto
za mužem šlo jenom pár lidí. Nebylo to lehké.
Museli lézt dírou ven, prodírat se plameny. Jen
mokrá deka přes hlavu je uchránila před nejhoršími spáleninami. Konečně vylezli, byli zachráněni. Neudělali ani sto kroků, když ohlušující rána
oznamovala, že dům se zřítil. Všichni, kteří neměli
odvahu riskovat průchod plameny, zahynuli.
P. Antonín Kupka
Vyvážený rozpočet obce – základ jejího hospodaření po celý rok
Období konce předcházejícího roku a první
měsíc roku nastupujícího je pro činnost každé
organizace dobou tvorby nástrojů pro své hospodaření. Nejinak je tomu i v činnosti všech
obcí, naši nevyjímaje. Správně sestavený rozpočet pak tvoří základní páteř pro její činnost
a následně pro život obce jako celku.
Základní obrysy rozpočtu obce Hradčovice na rok
2012 začalo její vedení tvořit již v prosinci před-
cházejícího roku. Následně ve spolupráci s finanční
komisí připravilo návrh rozpočtu, který byl i s rozpočtovým výhledem na období 2013–2014 vyvěšen na úřední desce obce. Těmito základními
dokumenty hospodaření obce na tento rok se
zabývalo zastupitelstvo obce na svém 11. zasedání dne 24. ledna 2012. Ze schváleného rozpočtu
vyplývá, že v letošním roce jsou v naší obci plánovány tyto hlavní investiční stavby:
1. rekonstrukce místní komunikace Padělky
v hodnotě díla 1 700 000,– Kč
2. rekonstrukce veřejného osvětlení Padělky
ve výši 200 000,– Kč
3. výstavba parkoviště u hřbitova v hodnotě
1 000 000,– Kč
4. předláždění chodníku v části Dolní konec
za 450 000,– Kč
(pokračování na třetí straně)
ROZPOČET OBCE HRADČOVICE NA ROK 2012
PŘÍJMY
Daňové příjmy
Správní poplatky
Poplatky ze psů
Poplatky za využívání veřejného prostranství
Poplatky za likvidaci komunálního odpadu
Sběr a svoz komunálního odpadu (podnikatelé a příspěvek EKO-KOMu)
Poplatky za hlášení
Hřbitovní poplatky
Bytové hospodářství – nájemné
Nebytové hospodářství – nájemné
Pronájem vodovodu
Příjmy z lesního hospodářství
Neinvestiční dotace ze st. rozpočtu (obecní úřad – 444 000,–, školství – 164 000,–)
Investiční dotace kompostéry + štěpkovač
Investiční dotace na vybudování hřiště u MŠ
Příspěvek na žáky od obce Drslavice
Příspěvek na žáky od obce Veletiny
Pronájem a prodej pozemků
Úroky a dividendy
Pronájem víceúčelového hřiště
Nahodilé příjmy
Odvody PO - MŠ, ZŠ
Půjčka MS Hradčovice
PŘÍJMY CELKEM
7 214 000,–
25 000,–
14 000,–
7 000,–
375 000,–
92 000,–
6 000,–
50 000,–
147 000,–
63 000,–
22 000,–
220 000,–
608 000,–
621 000,–
225 000,–
28 000,–
10 000,–
140 000,–
101 000,–
10 000,–
30 000,–
105 000,–
146 000,–
10 259 000,–
VÝDAJE
Lesy – pěstební činnost
Komunikace a chodník Padělky, předláždění chodníku Dolní konec,
parkoviště u hřbitova
Odpadní vody
Sběr a svoz komunálního odpadu (popelnice)
Sběr a svoz nebezpečného odpadu
Sběr a svoz tříděného odpadu
Bioodpad – kompostéry + štěpkovač
MS Hradčovice – půjčka
Předškolní zařízení
Základní školství (provoz)
Knihovna (provoz + regály)
Kultura (jubilanti, beseda s důchodci, hody, Den obce, …)
Zachování a obnova památek – sousoší Sv. Cyrila a Metoděje
Nový územní plán obce
Tělovýchovná činnost (Sokol, odměna správce hřiště)
Požární ochrana (výstavba můstku u zbrojnice Hr., SDH Lhotka 200 000,–)
Pohřebnictví (odvoz odpadu, opravy, voda)
Sdělovací prostředky ( bezdrátový rozhlas – 340 000,– , Hradčovské listy)
Veřejné osvětlení (pasportizace veřejného osvětlení 150 000,– Kč,
veřejné osvětlení Padělky 200 000,– Kč, provoz, opravy)
Provoz veřejné silniční dopravy (dotace kraji)
Vzhled obce a veřejná zeleň
Zdravotní středisko (opravy a udržování)
Bytové hospodářství – opravy bytů
Ochrana obyvatelstva – krizový stav
Vodní díla – rybníky
Nákup pozemku
Stroje – odklízecí technika
Mzdy zaměstnanců OÚ (platy, odvody, …)
Odměny členům zastupitelstva (starosta a zastupitelé, odměny a odvody)
Činnost místní správy
Platba daní za obec
Příspěvky mikroregionu, sdružení
Služby peněžních ústavů
VÝDAJE CELKEM
Příjmy roku 2012: Výdaje roku 2012:
10 259 000,– Kč
11 371 000,– Kč
Schodek rozpočtu:
Zůstatek z roku 2011:
251 000,–
3 232 000,–
59 000,–
450 000,–
20 000,–
55 000,–
680 000,–
146 000,–
325 000,–
501 000,–
238 000,–
141 000,–
140 000,–
154 000,–
228 000,–
345 000,–
30 000,–
370 000,–
507 000,–
72 000,–
160 000,–
10 000,–
28 000,–
10 000,–
15 000,–
70 000,–
300 000,–
1 242 000,–
770 000,–
619 000,–
172 000,–
19 000,–
12 000,–
11 371 000,–
-1 112 000,– Kč
9 858 490,01 Kč
Kulatá výročí obce
a příprava na jejich
oslavy v roce 2012
Rok 2012 bude v životě naší obce a některých organizací a spolků zde působících
i rokem významných výročí. Letos uplyne
765 let od první písemné zmínky o obci
Hradčovice a 15 let od doby prvního veřejného vystoupení Mužského pěveckého
sboru, jenž v naší obci působí. Obě tato historická výročí zamýšlí zastupitelstvo obce
oslavit v rámci Dnů obce, které plánuje
na dny 15.–17. června 2012, a to obdobným způsobem, jak byly zorganizovány
a jak proběhly Dny obce v roce předcházejícím. Mají-li to však být Dny celé naší obce,
každého z nás, je nezbytně nutné zapojit
již do jejich příprav a následně i do jejich
uskutečnění co největší počet spolků
a organizací a také zájemce z řad samotných občanů. Proto se vedení obce již
počátkem tohoto roku obrátilo na všechny
spolky a organizace, na základní školu
a školu mateřskou, s požadavkem vlastního příspěvku k zabezpečení průběhu
plánovaných oslav a jejich naplnění. Vize
oslav rozdělená do tří dnů počítá jednak s akcemi kulturního, společenského
i duchovního rozměru. Organizátoři očekávají, že se podaří i letos uskutečnit darování krve na počest Dnů obce v nemocnici
v Uh. Hradišti a že počet dárců nebude
menší, než tomu bylo v roce 2011.
V neděli 17. června plánujeme sloužit
mši svatou za farníky a odpoledne požehnat nově obnovenému sousoší sv. Cyrila
a Metoděje – jako základní počin obce
v době příprav na oslavy 1150. výročí jejich
příchodu na Moravu, které si plánuje celá
země připomenout v následném roce.
Bohatá škála nastíněných plánovaných
akcí vyžaduje i důkladnou přípravu. Proto
i prostřednictvím tohoto článku se vedení
obce obrací na všechny, kteří chtějí svým
dílem přispět k naplnění daného díla,
za což si dovoluje předem poděkovat.
Jan Popelka, starosta obce
Zápis do 1. třídy pro
školní rok 2012/2013
Jednou z prvních velkých zkušeností pro každého
žáčka je zápis do 1. třídy. Ten na naší škole proběhl
v úterý 17. ledna 2012. Celkem 18 dětí (Hradčovice
a Lhotka 14, Drslavice 2, Veletiny 2) se nám snažilo
předvést, co všechno už umí a dovedou.
Potěšila nás jejich dobrá nálada, ochota spolupracovat i nadšení, kterým nás ujistily, že se
do školy skutečně těší. Prozatím bylo přijato 14
budoucích prvňáčků.
ZŠ Hradčovice
Lesní hospodářství na katastrech obcí Hradčovice
a Lhotka v roce 2011
V probírkách a obnovných těžbách obec vytěžila 460 m3 dřevní hmoty. Probírky v porostech
+ 40 let jsme provedli na ploše 9 ha. Prořezávek se provedlo 0,59 ha. Zalesňování umělou
sadbou se neprovádělo. Vykazovalo se zajištění
kultur z přirozeného zmlazení na ploše 0,54 ha,
na které dotace 20 000 Kč/ha. V lesích drobných
vlastníků se prováděly probírky v porostech +
40 let na ploše 1,31 ha s výtěží 8,61 m3. Porost
přirozeně zmlazen na ploše 0,04 ha.
nejmenší
počet
vlastník les.
vlastníků
pozemků
les.
pozemků
Hradčovice 140
33 m2
Lhotka
64
52 m2
sousední vesnice pro srovnání
Veletiny
102
48 m2
Popovice
367
104 m2
obec
cely neoznačila, i když stabilizace měřických bodů
je dle zákona povinnost vlastníka pozemku. Mám
zkušenosti z jedné obce, kdy paní bydlící ve městě
svou parcelu prodala firmě, která tam bez povolení vykácela téměř všechny silné duby, a co je
nejhorší, ještě káceli u souseda. Les byl také kdysi
vyměřen, řádné označení si však v lesíku se 60
parcelami provedl jen jeden. Co pomůže, že již
před časem bylo na pozemek nařízeno synovské
zástavní právo. Pochybuji, že firma učiní lesopěs-
největší
průměrná
vlastník les. výměra na
pozemku
1 vlastníka
1,77 ha
0,86 ha
0,38 ha
0,19 ha
počet
vlastníků
lesních
parcel
258
103
0,60 ha
1,20 ha
0,09 ha
0,19 ha
182
915
K pozemkovým úpravám, které se kromě fyzického rozměřování v podstatě skončily. Domníval
jsem se, že nejdříve se bude fyzicky vyměřovat
a potom se budou tvořit mapy. Toto však mně
vyvrátil přímo terénní geodet s tím, že projektant
také nejdříve nakreslí projekt, podle něhož se staví.
Letecké snímky, které tvořily určitý základ nových
pozemkových map, jsou v současnosti dostatečně
přesné pro tuto potřebu. Chybou však myslím je,
že snímky nerozeznávají skutečný lesní porost dle
definice lesního zákona. Pozemek se dvěma duby,
planou trnkou, bezem nemůže být označen jako
les, takže si myslím, že geo firmy by měly zaměstnávat vysokoškolsky vzdělané lesníky, kteří by
znalecky předem dle snímků posuzovali, zda se
skutečně jedná o lesní pozemek. Snažil jsem se,
aby projektant takové pozemky do LPF nedával,
případně stávající vyjmul. Na lhotském katastru
se podařilo z lesa odstranit soukromé parcelky při
obecním akátí v Čupech ze zadní strany. Na hradčovském katastru evidenční holiny v trati Jamný,
výběžky, které fyzicky neexistují v lesíku Boří směrem k hradčovskému potoku. V lesíku Boří zase
nešťastně přibyla jedna obecní parcela ze strany
SV a soukromá z JV strany. Zásluhou pana starosty
a jeho osobní návštěvy u ředitelky pozemkového
úřadu se po 75 letech fyzicky vyměřily a zařadily do odpovídající kultury pozemky v Dřínovci
a horním Březí, i když se jednalo o oblast mimo
pozemkové úpravy. Nedal se do pořádku celý
okraj selského lesa zv. Zamaršovčí, i když se to při
předchozím vyměřování lesů slibovalo. Lesníkům
to bude v budoucnu ztěžovat službu. Pro lesníka
je nejlepší přirozená hranice parcel. Terénní rýhy,
které neustálým dědičným dělením pozemků ztratily svůj význam, dále správně uvedené lesní cesty
na mapách, a hlavně okraje lesa, jeho výběžky
do polí. Ale nemůže být jeho šířka dle mapy např.
21 m, když má ve skutečnosti jenom 14 m. Více
jak polovina vlastníků si před léty vyměřené par-
průměrná
výměra
1 parcely
0,05 ha
0,08 ha
0,21 ha
0,12 ha
titelská opatření, když je v exekuci. Nevím a nepochopím, proč někteří vlastníci nechávají vyměřit
úzké parcely orné půdy, jestli mají představu, že
se někdy v budoucnu bude na polích znovu obdělávat kravkami. Já si to nemyslím, takováto doba
je překonána historickým vývojem, nikoliv politickou změnou systému. Rozpadnou-li se současná zemědělská družstva, pronajme si pole
farmář a pomalu je bude skupovat. Musím vzpomenout, jak se zemědělství vyvíjelo v našem kraji
v minulosti. O stabilitě selských rodů není v 16.
až do poloviny 17. století ještě ani potuchy. Až
povstání nevolníků urychlilo rozhodnutí o pozemkové reformě a vydání patentu Marií Terezií, kterým byly zrušeny mimořádné robotní povinnosti
a rozsáhlá pozemková reforma nařízená ředitelem
komorních statků Raabem, která spočívala v přidělení většiny panské půdy nevolníkům. Před tímto
údobím byly sice také svobodné pozemky, většinou vinohrady. Vlastnictví vinohradů bylo zapisováno v tak zvaných horenských knihách. Například
takto: Zápis r. 1736. „Jan Bartůšek oznámil právu
horenskému, že odkoupil za 18 zl. 20 kr. 4 achtely panských vedle Jury Šimka.“ Jak se orientovali, kde mají pozemky: „1 louka svobodná, vedle
Volara 1 louka u Okrouhlice mezi duby, 1 svobodná role u Cukrové studánky“ atd. Parcely se
nečíslovaly. Mapy však již existovaly, hlavně panské půdy, což dokazuje spor Veleťanů o les Hradovce, který obec s panstvem prohrála. Soudili se
o majetek i dříve, což dokazuje spor buchlovských
a napajedelských pánů s velehradským klášterem o užívání lesů. Grunty se nesměly až do roku
1868 dělit. Mnohá děvčata ze statku se proto ani
nevdala, aby jejich bratr zachoval grunt celistvý. p
vydání zákona v roce 1868 o svobodné dělitelnosti
pozemků nastává nešťastné dělení parcel. A z této
doby pocházejí i názvy „Čtvrtky“, „Čtvrťa“ a někde
„Čtvrtňa“. A jak říká Franta Hruboš, byl to pozemek
široký na 1 pokos ruční kosou.
Alois Martinec
Vyvážený rozpočet obce – základ
jejího hospodaření po celý rok
(dokončení z první strany)
5. obnovení sousoší sv. Cyrila a Metoděje
za 120 000,– Kč
6. vymalování knihovny a její vybavení novým
nábytkem v hodnotě 190 000,– Kč.
7. finanční podpora výstavby hasičské
zbrojnice ve Lhotce ve výši 200 000,– Kč
8. podpora úpravy zázemí hasičské zbrojnice
v Hradčovicích částkou 50 000,– Kč
9. podpora rekonstrukce myslivecké chaty
Bukovina ve výši 189 000,– Kč
10.pořízení kompostérů k likvidaci biologicky
rozložitelného odpadu pro domácnosti
a štěpkovače pro potřeby obce, vše
v hodnotě cca 691 000,– Kč
Pro realizaci těchto hlavních i dalších dílčích
akcí se výchozím bodem stal zejména výsledek
hospodaření obce za rok 2011, který k 31. 12.
2011 vykázal zisk ve výši 9 858 490,– Kč, a také
očekávané příjmy obce za rok 2012, a to ve výši
10 259 000,– Kč. Jak vyplývá z finanční nároč-
nosti výše uvedených hlavních investičních
akcí a v rozpočtu dále zahrnutých dalších opatření, počítá obec v roce 2012 s výdaji ve výši
11 371 000,– Kč s tím, že tyto vyšší výdaje
dostatečně pokryje ze zisku vykázaného k 31.
12. 2011. Nelze opomenout ani to, že záměrem
obce je realizovat některé z finančně náročnějších akcí dotací, a to jak z rozpočtu státu, tak
Zlínského kraje. Tak by tomu mělo být v případě
nákupu kompostérů a štěpkovače (očekávaná
výše dotace 621 tisíc Kč), rekonstrukce místní
komunikace Padělky a veřejného osvětlení,
které se zde nachází (hodnota 630 tisíc Kč) nebo
obnovy drobné sakrální památky (70 tisíc Kč).
Stejně jako v případě tvorby a schvalování rozpočtu obce na rok 2012 a rozpočtového výhledu
na léta 2013–2014 budou občané s naplňováním přijatého rozpočtu průběžně seznamováni,
a to jednak na jednotlivých veřejných zasedáních zastupitelstva obce, tak také prostřednictvím Hradčovských listů.
starosta obce
Krátce z činnosti MS Hradčovice
V roce 2011 byla činnost mysliveckého sdružení Hradčovice velmi bohatá. Mimo hlavní činnost, kterou je bezesporu péče o zvěř a lov, jsme
se snažili i o co nejlepší společenské a kulturní
vyžití nejen našich členů, ale i pozvaných hostů
a našich manželek. Mezi takové akce určitě patřil i Štěpánský „babský“ hon, který se konal
dne 26. 12. 2011. Na srazu, který byl u farmy
ZD v Hradčovicích, se sešli nejen myslivci, ale
i jejich manželky, případně přítelkyně, pozvaní
honci a jejich manželky a to v hojném, až překvapivém počtu. Byla to v našich podmínkách
premiéra a podle mého subjektivního názoru
velmi vydařená. Chtěli jsme našim ženám ukázat nejen krásu myslivosti při společném honu,
ale i to, že taková činnost je i fyzicky namáhavá
a v neposlední řadě jim naznačit, že si vážíme
jejich podpory, bez které by tato činnost nešla
provozovat. Další akcí za účasti našich manželek a pozvaných hostů byl již tradiční večírek na ukončení roku, který se konal 28. 12.
2012 na odchovně Lhotka. K tanci a poslechu
hrála skupina Systém z Bánova, k občerstvení
byly připraveny myslivecké speciality. I tato
akce byla velmi vydařená, což dokládají ohlasy
zúčastněných.
I nadále bychom chtěli v takových činnostech pokračovat, neboť akce takového typu
nejen doplňují naši činnost v kulturní oblasti,
ale zejména utužují kolektiv a přispívají k jeho
stmelování. Také v roce 2012 nás čeká hodně
úkolů. Zejména je před námi oprava mysliveckého zařízení Bukovina, na kterou jsme získali
dotaci z dotačního programu Obnova venkova.
V současné době probíhá výběrové řízení. Stavební práce by měly být zahájeny v co nejkratší
době tak, aby jejich realizace byla ukončena
do konce května 2012.
Dovolil bych si touto cestou poděkovat Obci
Hradčovice za poskytnutí půjčky na realizaci
projektu do doby vyplacení dotace a poskytnutí
finančního příspěvku, kterým se žadatel na projektu musí podílet. Zejména bych chtěl poděkovat starostovi obce za vstřícnost a podporu při
společných jednáních a celé realizaci.
Karel Sedláček, předseda MS
Změny na a v knihovně
V průběhu loňského října dostala hradčovská knihovna se sídlem
na Lhotce krásný nový kabát. Původní omšelou fasádu vystřídala jásavě
zelená a spolu s novými okny a dveřmi tak navozuje dojem dobře udržované budovy, která jako by zvala k návštěvě a posezení. Další výzvou je
probíhající zpracování a zútulnění stávajících vnitřních prostor knihovny.
Nová výmalba, bytelné police na knihy i malý čtenářský koutek pro děti
jsou téměř hotovy, zbývá už jen dovybavit zastaralý knižní fond a přitáhnout čtenáře všech věkových kategorií. Je jasné, že v dnešní době, kdy
lidé obrátí každou korunu v ruce dvakrát, nepůjde o změnu okamžitou, ale
postupně by se knihovna na Lhotce mohla stát místem, kam se lidé rádi
vracejí – ať už pro hezkou knížku nebo jen na kousek řeči. Ve spolupráci
s knihovnou B. Beneše Buchlovana se v současnosti nakupují především
knihy pro děti, ale jsou zde i některé atraktivní tituly pro dospělé. Knihovna
je prozatím otevřena každé úterý v době od 16.00 do 18.00 hod., stolní
tenis se hraje každé úterý a čtvrtek od 19.00 do 21.00 hod. V případě
zájmu je možno knihy zapůjčit i mimo otvírací dobu – po domluvě prostřednictvím e-mailové adresy [email protected]
Veronika Jančová
Výlet do Kroměříže
Když již koncem roku 2011 zvažovali členové
Mužského pěveckého sboru, čím a jak završit
své celoroční účinkování, padl návrh na výlet
do Kroměříže. To proto, že již několikrát před
tím se hovořilo o návštěvě zdejších Arcibiskupských sklepů, tak známých po celé jižní
Moravě. To proto, že jako průvodce po tomto
městě, po jeho památkách i místech víry, nám
byl nápomocen náš kamarád, zdejší rodák Otec
Pavel Stuška, působící na kroměřížském Arcibiskupském gymnáziu.
Návštěvu Kroměříže, za účasti i našich manželek, jsme uskutečnili v sobotu 17. ledna tohoto
roku. Zahájili jsme ji již společným obědem
s Otcem Pavlem ve známé restauraci Černý
orel. Následně jsme pokračovali prohlídkou
několika zdejších kostelů, které svou historií
i významem patří k duchovním skvostům naší
země. Nechyběla ani návštěva Arcibiskupského
gymnázia s odborným výkladem našeho průvodce a shlédnutím výstavy vánočních Betlémů
v té době vystavovaných v jedné z kaplí této
školy. Náš výlet jsme završili návštěvou vinných
sklepů. Se zájmem jsme poslouchali slova průvodkyně vyprávějící o historii této stavby. Ocenili
důmyslnost jejího řešení i účel užití a ochutnali
to, co v sobě skladuje. Nelze nevzpomenout, že
potěšením pro naše společníky a průvodce, Otce
Pavla i ty další jako i pro nás samotné, byla slova
a melodie písní, které jsme na jejich přání i dle
vlastního rozhodnutí, po dlouhou dobu příjemného posezení, jak už to při návštěvě vinných
sklepů bývá, tam odzpívali.
Náš výlet se zdařil. Poděkování za to patří
hlavně našemu průvodci, Otci Pavlovi Stuškovi. K zápisu do kroniky sboru tak přibyla
nejenom další stránka o činnosti hradčovských mužáků, ale hlavně v každém z nás
zůstal skutečný prožitek jednoho sobotního
dne života každého z nás.
Z kroniky Mužského pěveckého sboru
Aktivním zapojením v projektu Recyklohraní (sběr elektrozařízení, baterií) naše škola nasbírala
hodně bodů. Za získané body jsme z katalogu dárků vybrali pro naše žáky pingpongový stůl.
Všem, kteří nás podpořili, tímto děkujeme a těšíme se za další spolupráci. ZŠ Hradčovice
Bobové závody
Letošní zima byla na sněhovou nadílku skoupá,
takže když v půli února začaly poletovat vločky
a vše nasvědčovalo tomu, že minimálně ještě
jeden den na zemi vydrží, rozhodl se přípravný
výbor ze základní školy nemeškat a narychlo
uspořádal již tradiční bobové závody. Děti tuto
akci vždy vítají s nadšením –
schválně zkuste najít žáčka,
který raději bude sedět v lavici,
než aby se mohl prohánět
po zasněžených Škubancích.
Čtvrteční dopoledne bylo prosyceno očekáváním, každý
tajně v koutku duše doufal, že
letos by třeba ty stupně vítězů
mohly vyjít… Boje byly urputné,
napínavé i zábavné. Počasí
nám přálo a na některých fotkách je vidět, jak moc se chtěla
paní Zima vytáhnout. Z vítěz-
SBĚR PAPÍRU
Základní škola a ml. žáci Lvíčata při SDH Hradčovice se společně zapojili do Ekosoutěže
„Sběr papíru s Rudou Sběrňáčkem“ organizovanou Sběrnými surovinami Uh. Hradiště.
Pro všechny, kterým není lhostejné životní prostředí, a kteří nás chtějí v soutěži podpořit
(a pomoci nám tak získat za sběr finanční odměnu) platí několik informací:
•• pevným motouzem musí být svázán běžný papír
(noviny, časopisy, letáky, kancelářský papír, knihy bez obalů, sešity)
•• zvlášť musí být svázán karton (vlnitá lepenka aj. )
Výkupní cena u tohoto druhu papíru je totiž nižší.
•• veškerý papír musí být čistý a suchý!
Začínáme již nyní, proto sbírejte a třiďte. V průběhu soutěže, která potrvá do 10. 6. 2012 vyhlásíme sběrné dny – 27. 4., 25. 5. a 8. 6., kdy nám můžete sběr do ZŠ přivézt. Nejbližší sběrný
den bude tedy pátek 27. 4. 2012 v době od 12 do 17 hod.
Sběr můžete také odevzdat v hasičské zbrojnici a to každé úterý v době od 16 do 18 hod.
Všem, kteří nepotřebný papír místo do kontejneru poskytnou nám, děkujeme.
žáci ZŠ Hradčovice a ml. žáci Lvíčata SDH Hradčovice
ství ve svých kategoriích se nakonec radovali
tito šampioni a šampionky: Anička Omelková,
Jana Mošťková, Pavel Řihák, Bětka Světinská
a Radek Hlaváč, ale drobnou sladkost si za velké
nasazení odnesli všichni mladí sportovci. Bobovým závodům zdar!
Veřejné projednání projektu na opravu příjezdové komunikace
k budově oú a rozšíření parkoviště před obecním úřadem
Zastupitelstvo naší obce svým rozhodnutím č. 12/112, přijatým na 12.
zasedání, které se konalo 27. března 2012, rozhodlo předložit návrh
vedení obce na opravu místní komunikace před budovou OÚ širší veřejné
diskuzi. Získat tak podněty od samotných občanů pro další rozhodování
o rozsahu prací, případně zda-li daný záměr realizovat nebo jej odložit.
by však mělo být nové parkoviště vybudování je zřejmé, že by to mělo být
souběžně i s opravou povrchu vozovky.
Předběžné náklady na opravu asfaltového povrchu jsou vyčísleny na cca
330 tisíc Kč. Náklady na rozšíření parkovacích ploch na cca 215 tisíc Kč.
Cena zpracování projektové dokumentace na 12 tisíc Kč.
Záměrem projektu je:
a)opravit dnes již dosti poškozený asfaltový povrch této komunikace trpící
hlavně nedostatečným odvodem dešťové vody, a to hlavně v příjezdové
části komunikace.
b)doplnit chybějící obrubníky kolem celého prostoru, hlavně v případě
výjezdové části komunikace
c)souběžně s tím rozšířit i parkovací možnosti, a to tak, že:
1. vybudovat nový parkovací prostor po pravé straně příjezdové komunikace, cca o 9 parkovacích míst,
2. rozšířením příjezdové komunikace cca o 1 m, a do středového travnatého prostoru, uchovat současná místa k parkování vozidel souběžně vedoucích s touto komunikací v celkovém počtu 5 míst.
d)odvodnění příjezdové části komunikace a zamýšleného nového parkoviště řešit vsakovací jímkou, vybudovanou uprostřed travnatého prostoru
e)v neposlední řadě provést zahradní úpravu daného prostoru, a to výsadbou
v přední a zadní části současné středové travnaté plochy.
Při Vašem posuzování předloženého záměru lze vše řešit i tak, že lze provést opravu povrchu komunikace bez budování nového parkoviště. Pokud
Rozhovor s Davidem Poláškem
Jak ses k výtvarné a současně technické
profesi dostal? Byl to tvůj zájem od dětství,
nebo to vyplynulo z nějaké souhry šťastných
okolností?
Ano, od dětství. Začalo to zvýšeným zájmem
o výtvarnou výuku na základní škole, odkud
jsem odcházel na částečně restaurátorský
a sochařský obor do Luhačovic. Po maturitě
jsem však začal řešit problém s příliš vysokou úrovní tradicionalismu mého oboru a chtěl
jsem se věnovat více progresivní specializaci,
která je v současnosti více nepostradatelná.
Proto jsem se rozhodl pro studium druhé střední
školy v Uherském Hradišti – UMPRUM. Zde
jsem získal značný individuální program a mohl
jsem studovat jen design, angličtinu, technologie a připravovat se tak na přijímací zkoušky
na univerzitu do Zlína. Tam jsem po třídenních
talentových zkouškách uspěl a čekalo mě 5 let
studií na magistra umění. V ateliéru designu
u prof. akad. sochaře Pavla Škarky jsem nejprve skládal bakalářské státnice z dějin umění
a designu, technologií a samotného projektu,
tehdy to byla karosérie sportovního vozu. O 2
roky později jsem absolvoval fakultu s diplomovou prací na téma Design agrární techniky. Ještě
v průběhu studií jsem si zařídil živnost a od roku
2010 do dneška pokračuji v podnikatelské činnosti tohoto oboru.
Frustrující to může být pro někoho, kdo od této
profese očekává masivní mediální obraz, jako
je například viditelný v oblasti hudebního a filmového průmyslu. Taková honba za popularitou často odvádí designéra od samotné podstaty
tohoto řemesla – kterou je právě vytvářet takové
produkty, které usnadňují a vykreslují soužití
mezi člověkem a produktem. Vytváření raritních
kusů, či malosériové produkce je často spojeno
s osobní touhou vytvářet zcela originální hodnoty pro jednotlivce nebo úzkou skupinu klientů.
To jsou díla designérů a studií která jsou zaměřena na vlastní tvorbu a rozvoj vlastní značky.
Moje tendence se ubírá tím druhým směrem, a to
spolupráce s klienty a firmami na vývoji většinou
masově produkovaných věcí, které se dostávají
mezi více lidí. Pokud se navíc takový produkt prosadí a vytváří mezi lidmi vysokou hodnotu, přináší
právě tento postoj k designu větší satisfakci než
uspokojení pouze jednotlivce – protože jste v ten
okamžik obstáli před veličinou.
Průmyslový design je snad jediná oblast
výtvarné tvorby, jejíž produkt je určen nejširší veřejnosti. Není však pro výtvarníka
poněkud frustrující, když netvoří raritní kus
a většinou sám zůstává anonymně v pozadí?
Zdá se mně, že v oblasti průmyslového
designu je veřejnost více otevřená avantgardním tvarům. Designér si patrně může
dovolit více než třeba architekt. Cítíš nějaká
omezení, kdy by to už u zákazníků neprošlo?
Musí být designér vybaven i jistou intuicí?
Všechny oblasti a specializace užitého umění
i architektury mají stejné možnosti. Vše záleží
na společnosti a kapitálu. Nemyslím si, že by
design měl mít významněji snazší cestu v prosazování avantgardy než architektura. Pravdou může být ten fakt, že průmyslový a jakýkoli
další design pracuje s menším měřítkem a tím
pádem i s menšími finančními náklady na realizaci než je výstavba progresivně futuristických
staveb á la Future Systems resp. stavby Jana
Kaplického – zde už architektura bojuje s názorem společnosti a neduhy byrokracie. Co se týká
omezení, to je zde neustále. Je třeba pochopit, že v tom vrcholovém industriálním a transportním designu je návrhář jen jedním článkem
z mnoha a mnohdy mají větší pravomoci vývojáři a inženýři, kteří stojí za tím podstatným
funkčním dílem a design už dotváří ten vizuální vjem, který potom zákazník zpozoruje jako
první. Více tedy designér bojuje s názorem techniků a vedení firmy než s názorem koncového
zákazníka. Lidé můžou určit jen částečně předobraz finálního produktu na základě průzkumů
veřejného mínění, ke kterým všechny větší firmy
mají přístup a znají dobře své zákazníky. Ke zmíněné intuici bych přidal souhlas, že je nutná.
Jsou produkty, u kterých se sází na zpracování a tradici, ale jsou i produkty, které mají
určovat budoucnost a nové směry v průmyslu.
A zde právě musí mít designér odhad na možné
potřeby lidí za X let. V tomhle se proslavil Apple.
Díky chytrému managementu dokresleným simplicitním minimalistickým designem, který se
opírá o pravidla světoznámého designéra Dietra
Ramse z 80. let minulého století, vytváří nadčasový produkt.
Je potřeba sledovat i regionální vkus či
vkus zákaznické skupiny? Soudím, že např.
vyhraněně asijsky vyhlížející asijské auto by
v Evropě obchodně propadlo, i když žijeme
v globálně propojeném světě.
Regionální vkus je podle mého už příliš detailní
a neznám žádnou větší industriální firmu která by
sázela na vývoj a prodej do jedné oblasti země.
Přeci jen se zvyšuje tendence uspět i ve světě
a prohlubovat zájem za hranicemi. Regionální
vkus a potřeby se týkají především lidových
řemesel, které jsou především v malých městech a vesnicích stále zakořeněny. Důležitější je
pro firmy a jejich design cílová skupina ve více
jasných rovinách – mládí vs. stáří, bohatí vs.
chudí, luxus vs. standard, ekologie vs. „kašleme“
na ekologii, univerzální vs. specifický, uniformní
vs. netradiční, atd. Po těchto analýzách si firma
stanoví výslednou rovnici = Př. Budeme vyrábět
pro starší generaci ve standardních materiálech
s důrazem na ekologii a produkt bude charakterizován jasnou specifickou funkcí s jednoduše
pochopitelným uniformním designem. Takhle
zvolená strategie se potom zacílí na všechny,
do této specifikace spadající lidi v zemi nebo
i celém světě. Proto nemůže být produkt odvozen z regionální tématiky, protože by nebyl produkt pochopen za hranicemi třeba v Dánsku.
Podle toho nemůžu souhlasit, že by asijské auto-
Už v samotném ocenění Red Dot Design Award
se nabízí vyšší cíle, které by mně udělaly radost
– a to získat tuhle cenu taky za již vyráběný produkt. Traktor je zatím jen koncept, vize jednoho
designéra, který si chtěl zpestřit diplomovou
práci. Taky bych byl rád, pokud se nám podaří
s firmou Zetor v létě postavit modelový prototyp,
který by mohl putovat po agrárních a designérských výstavách a veletrzích. Z dlouhodobých
profesních cílů mě samozřejmě zajímá růst
vlastního design studia a spolupráce se zajímavými a inovativními firmami v Česku i zahraničí,
kde můžu uplatňovat a prohlubovat své znalosti
z oboru průmyslový a dopravní design. Mám rád
výzvy a rád se pouštím i do složitějších projektů,
které mě nutí je studovat a spolupracovat s lidmi
v jiných oborech. Například v leteckém a elektrotechnickém průmyslu, designu jízdních kol
nebo domácích elektrospotřebičů. Nesplněným
snem však pro mě nadále zůstává návrh karoserie sportovního vozu pro okruhové závody.
mobily obchodně propadly na evropském trhu,
když tomu tak vůbec není. Tradice jednotlivých
zemí se začínají v designu stále více uniformovat na základě globálního zájmu a poznat rozdíl
mezi evropským, asijským a americkým produktem bude čím dál těžší. Pokud zůstanu u automobilismu, již teď víme o třech asijských značkách,
které těm evropským nedají spát. Síly se srovnávají nejenom v technice, ale i designu.
Tvůj úspěch s traktorem měl širokou mediální odezvu. Že pocházíš ze Lhotky si
povšimli možná jen ti, kdo tě znají. Jaký máš
vztah k rodné vesnici a chtěl bys zde zůstat?
Žiji tady již 27 let, a to znamená velkou vazbu,
která se těžce přerušuje. Takže vztah velmi
pozitivní. V širším měřítku mi celý zlínský kraj
vyhovuje a taky proto jsem zde studoval a dále
zde zůstávám i s pracovními aktivitami. Jak je
známo, Zlín je zakládajícím městem českého
designu, a proto pro mě zůstává lukrativní adresou. Jestli na Lhotce zůstanu nastálo, nevím.
Vše se vyvíjí od vlastních preferencí, které jsou
neustále na pochodu a je příliš brzy určit radikální rozhodnutí. Vše se bude odvíjet od pracovních zájmů tady nebo v zahraničí. Každopádně
Morava je pro mě v současnosti jasnou volbou.
Získal jsi v dálném Singapuru prestižní ocenění. Nestalo se tak jistě náhodou. Jistě se
před tebou otvírají pro většinu z nás netušené možnosti, čeho bys rád dosáhl?
Hradčovjany a Lhoťany tvůj úspěch jistě
potěšil. Určitě ti budou držet palce a těšit se
na další podobné zprávy. Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí.
Společenská kronika roku 2011
SŇATKY
Duben
Klára Dostálková, Hradčovice 253 – Ondřej Šobáň, Vlčnov
Magdaléna Mikulcová, Hradčovice 236 – Miroslav Bičan, Popovice 191
Červen
Tereza Dvořáková, Hluboš 176 – Karel Bartoš, Hradčovice 217
Petra Hotová, Hradčovice 30 – Martin Ševeček, Hradčovice 30
Srpen
Michaela Josková, Hradčovice 4 – Josef Bartoš, Slavkov 241
Jiřina Štůralová, Lhotka 30 – Michal Krejčí, Hlasivo 54
Tomáš Indra, Hradčovice 252 – Lenka Marková, Vlčnov 247
Dagmar Mikuláštíková, Lhotka 100 – Víctor Ajileas Ugiaros Rodríguez, Španělsko
Září
Jana Tučková, Lhotka 63 – Miroslav Hátle, Lhotka 63
Dana Hrmová, Maršovice – Zdeněk Hruboš, Hradčovice 250
NAROZENÍ
Únor
Jiří Stuška, Lhotka 119
Březen Julia Michaella Knotková, Lhotka 45
Duben
Lucie Kubešová, Lhotka 105
Elen Matějová, Lhotka 31
Lukáš Pöschl, Hradčovice 96
Tobias Šmigura, Hradčovice 241
Červen
Tereza Malinová, Hradčovice 241
Červenec Juraj Zverbík, Hradčovice 105
Srpen
Dominik Buráň, Hradčovice 249
Veronika Čudová, Hradčovice 195
Září
Filip Škarpíšek, Lhotka 97
Říjen
Tadeáš Ševeček, Hradčovice 30
Prosinec Martin Stuška, Lhotka 118
Olga Vaverková, Hradčovice 39
ÚMRTÍ
Leden
Ladislav Čuda, Hradčovice 163
Březen František Chromek, Hradčovice 141
Anežka Pilková, Hradčovice 10
Duben
Marie Kadlčíková, Hradčovice 157
Božena Škrabolová, Hradčovice 126
Josef Hruboš, Hradčovice 186
Marie Mikuláštíková, Hradčovice 57
Červen
Antonín Černík, Hradčovice 142
Marie Ševčíková, Hradčovice 53
Červenec Libuše Nevařilová, Hradčovice 64
Ludmila Orlovská, Hradčovice 3
Srpen
František Šobáň, Hradčovice 207
Září
Jiřina Moštková, Hradčovice 203
Prosinec
Miroslav Turzík, Hradčovice 84
Naši jubilanti
8. 1. Ladislav Škrabala, Hr. 126
80 let
21. 1. Anežka Buršová, Hr. 82
75 let
25. 1. Rostislav Nevařil, Hr. 64
90 let
26. 1. Marie Horenská, Hr. 219
75 let
28. 1. František Pochylý, Hr. 213
85 let
15. 3. Anežka Vlková, Lhotka 8
75 let
8. 4. Ludmila Matyášová, Lhotka 28 80 let
Divadelní představení Antonín Huvar
Host na Malé scéně Slováckého divadla
Ve středu 2. května 2012 od 19.00 hod. proběhne na Malé scéně Slováckého
divadla neobvyklý projekt. Ve spolupráci s brněnským Buranteatrem, Slováckým
divadlem a uherskohradišťským občanským sdružením Memoria chceme obrátit
pozornost k místní věznici.
Inscenací Antonín Huvar režiséra Michala Zetela a herce a scenáristy Lukáše
Riegera se částečně vrátíme do temných časů stalinismu, kdy se vězení v Uherském
Hradišti stalo místem utrpení. Brněnský soubor Buranteatr vytvořil živou činoherní inscenaci,
jejímž smyslem není moralizovat či vést zpozdilý politický boj s minulým režimem, nýbrž
prostřednictvím
silného
emocionálního
prožitku
se
pokusit
zprostředkovat
osud
Mons. ThDr. Antonína Huvara (1922–2009), dá se říci „hrdiny naší doby“, katolického kněze,
20. 4. František Matěj, Hr. 225
80 let
člena Orla a skautského činovníka, jenž byl pro své náboženské přesvědčení a práci
3. 5. Marie Buráňová, Hr. 113
80 let
života neztrácel víru v pozitivní hodnoty a snažil se posílit své blízké – spoluvězně, přičemž
6. 5. Božena Mikulcová, Hr. 220 80 let
16. 6. Ludmila Dostálová, Hr. 235 80 let
16. 6. František a Marie Chvílovi, Lhotka 90
50 let od uzavření manželství
s mládeží ve skautu deset let vězněn, mimo jiné i v místní věznici. Chceme připomenout
tento životní osud skromného a slušného člověka, který i v nejhorších okamžicích svého
vycházíme z přesvědčení, že i v dnešní době je třeba tyto hodnoty, víru ve slušnost
a dobrotu lidí připomínat.
Projekt podpořený městem Uherské Hradiště a Zlínským krajem nese „huvarovské“
motto: „Kde má růst srdce, musí tvrdnout dlaně.“
Předprodej vstupenek v pokladně Slováckého divadla od 10. dubna 2012. Plné
vstupné 220 Kč, studentské vstupné 160 Kč.
23. března 2012, Libor Vodička
oficiální webová prezentace inscenace:
http://www.buranteatr.cz/repertoar/hrajeme/huvar/
17. 6. Vlasta Macháčková, Hr. 164 80 let
22. 6. Zdenka Smutná, Hr. 181
75 let
Občanské sdružení Memoria | IČ: 22875069 | bankovní spojení: 237692092/0300
POČET OBYVATEL
k 1. 1. 2011 k 31. 12. 2011
Hradčovice686
681
Lhotka338340
CELKEM1024 1021
Hradčovské listy, zpravodaj pro občany Hradčovic a Lhotky. Vydává Obec Hradčovice, odpovědní redaktoři Petr Zemek, Josef Hruboš a Pavel Moštěk za spolupráce
Věry Omelkové. Podepsané příspěvky zasílejte e-mailem na adresu [email protected] nebo odevzdávejte v kanceláři obecního úřadu.