Ústeckoorlicko Ústeckoorlicko
Transkript
Ústeckoorlicko Ústeckoorlicko
Ústeckoorlicko Jednodenní exkurze – autobus, pěší turistika Náročnost: lehká Zaměření: historické, zeměpisné, environmentální Navržená trasa: Žamberk - Žampach - Ústí nad Orlicí – Andrlův chlum – Žamberk (Ze Žamberka autobusem na Žampach, dále do Ústí nad Orlicí, pěšky Křížovou cestou na Andrlův chlum, rozhledna a odtud autobusem do Žamberka) Tento projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis Navržená trasa: Ze Žamberka autobusem na Žampach, dále autobusem do Ústí nad Orlicí, Kociánova vila, Hernychova vila, pěšky Křížovou cestou na Andrlův chlum, rozhledna a odtud autobusem do Žamberka Žampach Žampach je malá obec s asi 300 obyvateli nedaleko Letohradu a Žamberka. Dominantou obce je stejnojmenný kuželovitý kopec (546 m n. m.) s pozůstatky středověkého hradu Žampach. Příkrý vrchol je tvořen odolnými horninami, pískovci a vápenci, a je porostlý bukovým lesem. Hrad byl založen kolem roku 1300 pány ze Žampachu, v roce 2 1355 byl jako sídlo loupeživého rytíře Jana Pancíře ze Smojna dobyt vojsky císaře Karla IV. a rozbořen. Obnoven byl v 15. století a pak během třicetileté války v 17. století byl několikrát vydrancován a poté opuštěný zpustl. Bývalý hrad dnes připomínají pouze zbytky hradeb, brány a klenutého sklepa. Pod kopcem Žampach se rozkládá areál zámku a zámeckých zahrad. V nově zrekonstruované budově zámku sídlí Domov pod hradem – Ústav sociální péče pro osoby se zdravotním postižením. Zdejší zámecké parky jsou státem chráněnou kulturní památkou. Na přelomu 19. a 20. století byly upraveny v anglickém stylu. 3 Od roku 1990 je jejich součástí Arboretum Žampach, které bylo v roce 2007 zařazeno do Unie botanických zahrad České republiky. V Arboretu (440 m n. m.) jsou zastoupeny dendrologicky hodnotné a u nás ojedinělé druhy dřevin i jiných rostlin. O vzhled a údržbu zámeckých parků pečují obyvatelé Domova pod hradem. Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí je okresním městem s 15 tisíci obyvateli v malebném údolí na soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky. Vzniklo v druhé polovině 13. století, první písemná zmínka o městě je z roku 1285. Za vlády Přemysla Otakara II se začala rozrůstat stará slovanská 4 osada Oustí a dala tak základ dnešnímu městu. Jeho osudy byly těsně spjaty s historií hradu Lanšperka a lanškrounského panství. V polovině 19.století došlo v souvislosti se stavbou železniční trati Praha – Olomouc k rozmachu textilního průmyslu a strojírenské výroby a městu se tehdy přezdívalo „polský Manchester“. Tato odvětví charakterizují Ústí dodnes, na výrobní tradice textilního strojírenství navazuje podnik Rieter CZ a.s. a VÚB a.s. Historické jádro města tvořené čtvercovým náměstím s podloubím a typickými starými domy, bylo v roce 1991 prohlášeno za městskou památkovou zónu.Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup z roku 1737. Radnice z počátku 18 století nahradila původní radnici zničenou požárem. K architektonickým památkám města patří Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 z rozhraní baroka a klasicismu, který je každý podzim dějištěm Festivalu duchovní seznamu hudby. Na kulturních památek České republiky je zapsána funkcionalistická budova ústeckého divadla. 5 Roškotova V blízkosti náměstí stojí i secesní Hernychova vila vybudovaná roce 1906 Floriánem Hernychem, představitelem firmy, která vlastnila zdejší textilní továrnu. Dnes ve vile sídlí mj. městské muzeum, jehož expozice dokumentuje historii města s důrazem na hudební a textilní tradice a na výrobu betlémů, kterých muzeum vystavuje mnoho kusů od nejstarších z 18. století až po ty dnešní. U náměstí stojí také socha Bubnujícího legionáře z roku 1925 od architekta Josefa Mařatky. Jednou z nejstarších kamenných budov v Ústí nad Orlicí je budova sboru Jednoty bratrské z poloviny 16. století s barokní mansardovou střechou. Památkovou hodnotu má i empírová budova železniční stanice Ústí město z r.1845. 6 Nejslavnějším rodákem města je houslový virtuos Jaroslav Kocian, jehož vila stojí na okraji města a na jehož počest se v Ústí nad Orlicí každoročně koná mezinárodní houslová soutěž mladých houslistů. Druhým významným hudebníkem byl violloncelista Bohuš Heran. Významným bodem vyhlídkovým a dominantou Ústeckoorlicka je Andrlův chlum (559m n. m.) u Ústí nad Orlicí. Je součástí Českotřebovské vrchoviny, jeho svahy jsou tvořeny opukou. Na vrcholu Andrlova chlumu stojí 49 m vysoká víceúčelová telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 35 m, nabízející krásný kruhový výhled. Autorem prvního projektu rozhledny byl stavitel Hernych. Jeho 30 m vysoká dřevěná věž se zastřešeným vyhlídkovým ochozem byla otevřena v roce 7 1905, ale už v roce 1918 shořela. V roce 1940 byla na místě rozhledny postavena z iniciativy Klubu českých turistů chata a v dalších letech nahrazovala rozhlednu provizorní dřevěná zeměměřičská věž. Současná multifunkční železná stavba je z roku 1996 Andrlův chlum je také poutním místem s křížovou cestou se 14 kapličkami. Původní křížová cesta byla vybudována v polovině 18. století při staré cestě do Litomyšle z iniciativy tkalce Augustina Andrese. Z této původní křížové cesty se dochovalo mezi jediné zastavení posledními dvěma kaplemi dnešní křížové cesty. Současná podoba křížové cesty vznikla v polovině 19. století. Interiér menších kaplí zdobí sgrafita ústeckého výtvarníka Zdenka Brožka. Do 12. kaple vytvořil umělecký kovář František Becka kovovou plastiku Ježíše Krista a pro poslední kapli namaloval současný významný ústecký malíř Richard Pešek obraz Snímání kříže. 8 Ústeckoorlicko Wycieczka jednodniowa – autobusem i pieszo Poziom trudności: średni Tematyka: geograficzna, historiczna, środowiskowa Proponowana trasa: Žamberk – Žampach – Ústí nad Orlicí – Andrlův chlum – Žamberk Tento projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis 9 Proponowana trasa: Ze Žamberka autobusem do Žampachu, dalej autobusem do Ústí nad Orlicí, Kociánova willa, Hernychova willa,pieszo Drogą krzyżową na Andrlův chlum, wieża widokowa - Žamberk Žampach Žampach jest to mała wieś niedaleko Letohradu i Žamberka, liczy około 300 mieszkańców, 10 nad wsią dominuje, tak samo nazywające się wzgórze (546 m n.p.m.) na którym znajdują się pozostałości średniowiecznego zamku Žampach. Spadzisty szczyt tworzą wytrzymałe skały, piaskowce i wapienie i jest zalesiony lasem bukowym. Zamek został wybudowany około roku 1300 przez władców Žampachu. W roku 1355 był siedzibą rycerza rabusia Jana Pancířa ze Smojna, w tym samym roku został zdobyty i zniszczony przez wojska cesarza Karola IV. Odbudowano go w piętnastym stuleciu, wielokrotnie plądrowany w czasie wojny trzydziestoletniej, w XVII wieku został opuszczony i popadł w ruinę. Dziś pozostały po nim resztki murów, bramy i piwnice z łukowymi sklepieniami. 11 U stóp wzgórza znajduje się pałac z ogrodami. W odnowionym pałacu mieści się „Domov pod hradem“ – Dom Opieki Społecznej. Ogrody pałacowe na przełomie XIX i XX wieku były urządzone w stylu angielskim, a wspólcześnie są chronione przez państwo. Od roku 1990 ich częścią jest Arboretum Žampach, które od roku 2007 należy do Unii botanicznych ogrodów Republiki Czeskiej. W Arboretum (440 m n.p.m.) rosną jedyne w Czechach drzewa i krzewy , o wyjątkowej wartości dendrologicznej i inne rzadkie rośliny. Pałacowymi ogrodami zajmują się w ramach terapii pensjonariusze domu opieki. Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí, miasto powiatowe liczące piętnaście tysięcy mieszkańców, położone w malowniczej dolinie, w widłach rzek Tiché Orlice i Třebovky. Powstało w drugiej połowie XIII wieku, pierwsza pisemna wzmianka o mieście pochodzi z roku 1285. Za panowania Przemysła Otakara II zaczęła się rozwijać stara słowiańska osada Oustí i dała początek dzisiejszemu miastu. Jego losy były ściśle związane z historią zamku Lanšperka i księstwa lanškrounsgiego. W połowie dziewiętnastego stulecia po wybudowaniu linii kolejowej łączącej Prage – Olomouc rozwinął się przemysł tekstylny i maszynowy a miasto nazwano „polskim 12 Manchasterem“. Te gałęzie przemysłu charakteryzują Ústí do dzisiaj, tradycję produkcji maszyn tekstylnych kontynuuje zakład CZ a.s. i VÚB a.s. Historyczne centrum miasta stanowi rynek w kształcie kwadratu otoczony starymi kamienicami z podcieniami, w roku 1991 uznane część zabytkową. W pośrodku placu znajduje się kolumna maryjna z roku 1737. Ratusz wybudowano w XVIII wieku na miejscu poprzedniego obiektu zniszczonego przez pożar. Ważnym zabytkiem architektonicznym jest katedra dekanatu pod wezwaniem Wniebowzięcia Panny Marii z roku 1776 w stylu barokowym i klasycystycznym, gdzie każdej jesieni odbywa się Festiwal muzyki 13 kościelnej. Na listę zabytków kultury Czeskiej republiky wpisany jest funkcjonalistyczny budynek teatru Roškota w Ústí. W pobliżu rynku znajduje się secesyjna Hernychowa wybudowana 1906 przez willa w roku Floriana Hernycha, pełnomocnika tutejszej fabryki tekstylnej. Dzisiaj w willi mieści się między innymi muzeum miejskie z ekspozycją dokumentującą historię miasta. Ekspozycja przedstawia muzyczne i tkackie tradycje miasta oraz szopki betlejemskie. Wystawione eksponaty były produkowane od XVIII wieku do dnia dzisiejszego. W pobliżu rynku znajduje się posąg Bębniącego legionisty z roku 1925 projektu architekta Josefa Mařatky. Jedną z najstarszych w Ústí nad Orlicí kamiennych budowli jest zbór Związku Braci z połowy XVI wieku z barokowym mansardowym dachem. Ważnym zabytkiem jest też budynek stacji kolejowej Ústí miasto z roku 1845 w stylu empirowym. Najwięcej znanym rodakiem był skrzypcowy wirtuoz Jaroslav Kocian, jego willa stoji na początku miasta a na jego pamiątke co roku odbywa się 14 w Ústí nad Orlicí konkurs mlądych skrzypków. Drugim najwybitniejszym muzykiem był viollocelista Bohuš Heran. Ważnym widokowym punktem, który zarazem dominuje obszaru Ústeckoorlicka, jest Andrlův chlum (559m n.p.m.) koło Ústí nad Orlicí. Geograficznie należy do Českotřebovské vrchoviny, geologicznie jego zbocza stanowią opoky. Na wzgórzu Andrlova chlumu znajduje się 49 metrów wysoka wieża służąca dla celów telekomunikacyjnych oraz widokowych. Z wysokości 35 metrów od podnoża wieży jest piękny widok do wszystkych stron świata. Autorem pierwszego projektu wieży widokowej był 15 budowniczy Hernych. Przez niego zaprojektowana, 30 metrów wysoka zastrzeszona drewniana wieża otwarta roku 1905 zpłoneła już w roku 1918. W roku 1940 powstała z iniciatywy Klubu czeskych turystów na jej miejscu chata i po następnych latach do celów widokowych musiała wystarczyć drewniana geodetyczna wieża. Współczesna, wielofunkcyjna metalowa konstrukcja pochodzi z roku 1996. chlum jest Andrlův też celem piełgrzymek. Droga krzyżowa licząca kapliczek 14 została wybudowana w połowie XVIII wieku obok starej drogi do Litomyšle. Popęd do budowy dał Augustin tkacz Andres. Z oryginalnej drogi krzyżowej tylko ostatnie zostało zatrzymanie znajdujące się pomiędzy dwiema ostatnimi kapliczkami. Dzisiejszy wygląd drogi krzyżowej powstała w połowie dziewiętnastego stulecia. Wnętrza mniejszych kapliczek ozdobione są sgrafitami 16 ústecgiego artysty plastyka Zdenka Brožka. We dwunastej kaplicy mieszci się metalowa plastyka Jezusa Chrystusa, dzieło artysty kowala Františka Becka a w ostatniej kaplicy wisi obraz Zdejmowanie z krzyża od współczesnego wybitnego ústeckiego malarza Richarda Peška. 17