Sociologie masové komunikace

Transkript

Sociologie masové komunikace
Sociologie masové komunikace
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 10. 2013
Sociologie masové komunikace: přehled témat
• 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce)
• 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey,
Lasswell)
• 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver,
Saussure, Jakobson, Lotman, Propp)
• 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
• 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer)
• 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola
(Hall, McQuail)
• 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století
• 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce
reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann)
• 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace
(McLuhan, Barthes, Baudrillard)
• 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská
odpovědnost mediálních korporací)
• 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu
• 12. Základní teze koncepce mediálních studií
Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford
University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004.
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace.
Praha : Univerzita Karlova, 1996.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices.
London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007.
MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování.
Praha : Karolinum, 2006. 341 s.
MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80247-0650.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of
Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova,
1991. 120 s.
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Oddělení sociologie na Chicagské univerzitě bylo zřízeno roku
1892. Jeho vedoucím se stal Albion Woodbury Small (18541926). Studoval mimo jiné historiografii v Berlíně a Lipsku.
Jeho znalosti německé právní a ekonomické historické školy,
shrnuté v knize Origins of Sociology (Small 1924).
V prvních fázích vývoje tohoto oddělení, tj. od roku 1910, se
stal její vůdčí osobností William Isaac Thomas (1863-1947).
Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877
Definoval pojmy jako sociální postoje (attitudes) a hodnoty
(values), sociální původ (origin), sociální změna (change),
disorganizace, sociální situace, osobnost...
Zkoumal společně s Florianem Znanieckim vznik sociálních
vztahů u vesnických a primitivních společenství.
Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na:
http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Teorie 4 potřeb (4 wishes)
1. touha po nové zkušenosti a čerstvých podnětech
2. touha po uznání (od sexuální reakce po všeobecné společenské
uznání)
3. touha po ovládnutí, vůle k moc (vlastnictví, domácí tyranie či
politický despotizmus)
4. touha po bezpečí (strach, negativní příklad člověka, který
odstoupí ze sociální participace a žije v osamění)
Po revizi: touha po nových zkušenostech (zvýšení stimulace,
fyziologické změny, rozšíření, dobrodružství, vzrušení,
senzacionalizmus, lov – hunting game), po bezpečí (opak novýchn
zkušeností), po sociální responzi (odpovědi, láska, kamarádství,
intimita) a po uznání (recognition, slává=vrchol uznání).
Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na:
http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Sociální kontrola
• Thomas a Znaniecki jí připisovali dalekosáhlý význam
• kontrolou se dají vyjádřit sociální aktivity, nebo se k ní vztahují
• Účelem který vykazuje každý organismus, je mít určitou kontrolu
nad svým okolím.
• Kontrola prostředí probíhá přes pozornost (attention) a ta je
aktivována, když se něco pokazí, když zavedenými způsoby
selžou, když nastanou nové zkušenosti. Tento vývoj vytváří
„krize“, vzbuzení pozornosti, a výsledek je přizpůsobení se
organismu na životní prostředí. Tento proces je hlavní vysvětlení
růstu, a to i osobnosti růstu. Lidský ideál je podle Thomase
„úplně ovládat prostředí“. Jazyk vytváří víru a přání.
• Vzdělání hraje určující roli v míře kontroly nad prostředím.
Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na:
http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Sociální situace
• situace je souborem hodnot a postojů, se kterými má
jednotlivec nebo skupina jednat v procesu činnostia vzhledem k
nimž je tato činnost plánována a její výsledky oceněny
• definice situace: jakémukoli úsilí předchází rozhodnutí jednat
nebo nejednat podle daného přístupu, kterému předchází
definice situace (výklad úhlu pohledu), politika a vzorce chování
• situace hraje klíčovou roli v lidském rozhodování zahrnujícím
mezilidské vztahy, intelektuální metody kontroly
situace=charakter na základech temperamentu
• Pelištejec (filištín, chytrák) – praktické, fixované postoje, sociální
tradice // Bohémský typ – temperamentní momentální reakce,
změny v postojích, neuzavřené možnosti vývoje // Kretaivní typ
– určený rozsah osobnosti, reflexe, plány produktivity, změny
Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na:
http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Sociální instituce
• pravidla chování a konání vnímané jako vyhovující nebo v
rozporu s těmito pravidly vytváří systém sociální instituce
• souhrn sociálních institucí v dané sociální skupině představuje
sociální organizaci této skupiny
• sociální instituce a osobní zkušenost členů sociální skupiny a vliv
na jejich životy (zážitek, zkušenost, interpretace Překračují
formální organizaci)
Sociální dezorganizace
• snížení vlivu stávajících sociálních pravidel chování na jednotlivé
členy sociální skupiny; je to niverzální fenomén
• může vést k rozpadu sociálních skupin
• učení se odlišným normám jiné skupiny=zákonitá dezorganizace
Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na:
http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Robert Ezra Park (1864-1944) také studoval v Německu
(Heidelberg), v r. 1915 napsal práci Město: Náměty na zkoumání
chování lidí v městském prostředí, r. 1925 se spoluatory vydal
publikaci The City, kde se zabývají:
• chováním lidí v Méstském prostředí
• růstem města a modely koncentrických zón
• ekologickým přístupem ke studiu lidských společenství
• přirozenými dějinami novin
• zločinností mláděže a organizací lokálních společenství
• vztahem mezi organizací společnosti a romantickým naladěním
(„Magika, mentalita a život města“)
• studiem městké komunity a jiných komunit (tuláctví), sociálního
chování a etnografí města
• empirický přístup: výzkum společenské reality
Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání
účinků médií
- užití kvantitativní metodologie a analýza tvrdých dat
- propojení problémů s nástroji jejich řešení s výsledky podporující
nebo nenarušující status quo, spolupráce s jinými směry,
zakládání výzkumných institucí, výuka postgraduálních studentů
Paul Lazarsfeld - 1940: volební studie z Erie County - první model
behaviorálního výzkumu, teorie o dvoustupňovém toku
komunikace a názorových vůdčích (opinion leaders)
1935: analýza rozhodování o nákupu, podněty okolí k
nákupu, vlivy médií, doporučení reklamy či přátel; charakteristiky
nakupovaného produktu; podněty přicházející od samotného
nakupujícího, například účel nákupu
- reason analysis
- latent structure analysis
Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a
Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz)
Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání
účinků médií
Elihu Katz – názoroví vůdci selektivně filtrují sdělení z médií,
jedno z médií masové komunikace: pokrytí, účinek, obsah
vysvětlování a difuze obsahu názorovými vůdcemi
názoroví vůdci mají podobnou strukturu jako ti, které ovlivňují:
osobnost, zájmy, demografie, socioekonomické faktory
Gabriel Tarde: aktivita/pasivita konzumentů,
model účinků: média/konverzace/názor/jednání
inovativní prvky ve společnosti jsou napodobovány, šíří se z centra
inovace
Sociologie masové komunikace
Děkuji za pozornost!
Studijní podklady v elektronické formě:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 10. 2013

Podobné dokumenty

Sociologie masové komunikace

Sociologie masové komunikace oslabení společenských hodnot a norem, izolace člověka Sociologie politiky: média jako nástroj manipulace veřejné mínky; jako prostředek demokratizace společsnoti; jako faktor vlivu ve veřejných ka...

Více