drobný sešitek s několika recepty - Chotěboř

Bezlepkové vaření 19
Pohanka
Klub zdraví Chotěboř – 20. 11. 2014
Pár slov úvodem
Milý čtenáři,
návštěvníci říjnového setkání klubu celiaků v Chotěboři se společně shodli na dobrém tématu k závěru
roku. Máme si povídat o pohance. Ochutnali jste jí někdy vůbec? Já se snažím vytáhnout z paměti první
setkání s pohankou, ale marně doluji nějaký zážitek z dětství. Kupoval jste někdo někdy někde pohanku
před rokem 1989? Já se musím přiznat, že mé setkání s pohankou muselo proběhnout až někdy v polovině
devadesátých let. A bylo setkání upatlané, s nějakou lepivou kaší, která mi vůbec nechutnala.
A pak si pamatuji, že jsem snad k vánocům v roce 2000 dostal knížku o pohance, kterou napsal
nejpovolanější z českých pohankářů, pan Zdeněk Šmajstrla, majitel českého, výhradně pohankového
mlýna na Kopané ve Frenštátě pod Radhoštěm. Mé pohankové obzory se tím velmi rozšířily.
Pan Šmajstrla dnes vlastní i své webové stránky. Mnohé informace ze zmiňované knížky, kterou mám
dodnes v knihovně vždy pěkně navrchu, poruce, se objevily i na stránkách, kterým zde rád udělám
reklamu: http://www.pohankovymlyn.com. Najdete na nich také velké množství receptů. Je jich tam na
knihu, nikoliv na takový malý sešitek, který držíte v ruce. Mimo receptů se tam třeba dozvíte, že:
„Pohanka patří k teplomilným rostlinám. Její vegetační doba je krátká. Podle pranostik předků se má
pohanka sít, jsou-li "beránky na obloze". Ty signalizují, že by do tří dnů mělo pršet.
Vegetační doba růstu pohanky trvá od 99 do 120 dnů. Pak se sklízí. Po třech týdnech vyroste rostlina do
výšky půl metru a objeví se na ní první krásně bílá až bílerůžová kvítka. Moje maminka říkávala, že
pohanka je jako nevěsta. Měla pravdu. Pohankové pole na jaře zářilo bělostí. Kvítka lákala včely, kterých
létalo nad polem tolik, že se zdálo, jako by se vlnilo. A hučení bylo hlasité jako v úle.“
Jistě uznáte, že to jsou nejen voňavé informace, ale navíc popisují „pohanskou“ rostlinu s láskou, jako
vzácný dar. Přijměte s takovým přístupem i tento drobný sešitek, s několika recepty a informacemi
o pohance. A nedejte se odradit, kdyby i ve vašem případě, bylo první setkání s pohankou lepivé a
nanicovaté. Ta rostlinka má v sobě vzácné vlastnosti, které by bylo škoda zahodit jen kvůli nevydařenému
kuchařskému pokusu.
Jak řekl mistr Jan Hus: „Milosrdenství má být každému činěno, buď žid, pohan neb zlý křesťan“. Buďte
milosrdní nejen k rostlině, která má jméno po malých, ale houževnatých mongolských válečnících, ale
buďte laskaví a shovívaví i k lidem kolem sebe, a to prosím nejen v čase předvánočním.
Aleš Kocián, lektor Klubů zdraví ČR
Pohanka – neprávem zapomenutý (vše) lék
převzato z http://zdrava-vyziva.zdrave.cz/pohanka-nepravem-zapomenuty-vselek/
Pohanka je velice prospěšná lidskému organismu, proto by měla patřit ke stálicím našeho jídelníčku. Je
bohatým zdrojem na nejrůznější vitamíny a minerální látky. Nejdůležitější látkou, kterou pohanka
obsahuje je rutin, který podporuje vstřebávání vitamínu C. Navíc příznivě působí na cévy a celý cévní
systém vůbec. Pohanka je také významná krmná a medonosná rostlina.
Planě rostoucí pohanka, předchůdkyně dnešní pohanky seté, pochází z jihovýchodní Asie, přesněji z
Himalájí. Do Evropy ji ve 13. století pravděpodobně zavlekli tatarští bojovníci, kteří si pohanku vozili v
kožených měšcích zavěšených na koňském sedle. Nejstarší zmínka o pohance pochází již z doby železné.
Od 14. století patřila pohanka k tradičním pokrmům chudších vrstev Slovanů.
Na území Čech a Moravy se o pohance zmiňuje poprvé roku 1676 Samuel Bánoczy, vsetínský hejtman, v
městské kronice. Pohanka se těšila velké oblibě, byla používána při pečení chleba, přípravě obilné
pohankové kaše apod. Ještě na konci 19. století byla nedílnou součástí českého jídelníčku. Postupem času
však upadala v zapomnění. Na výsluní zájmu se opět vrátila až na počátku 21. století v souvislosti se
zvýšeným zájmem o zdravou výživu.
Pohanka (Fagopyrum esculentum) je nutričně velmi hodnotná. Často je mylně zařazována mezi
obiloviny, ve skutečnosti se ale jedná o jednoletou rostlinu z čeledi rdesnovitých, která má podobně
moučná zrna jako obilí. Pohanka je však naprosto hypoalergenní, vhodná i pro celiaky.
Kromě toho, že pohanka patří mezi bezlepkové potraviny, obsahuje také řadu minerálních látek, jako jsou
vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, měď, mangan a zinek, a vitamínů B (B1, B2, B6), E, niacin a rutin.
PŘÍZNIVÉ ÚČINKY POHANKY











zmírňuje problémy křečových žil
snižuje riziko trombózy, infarktu a mozkové mrtvice
příznivě ovlivňuje funkci trávicího systému
odstraňuje popraskané žilky v oku
uklidňuje žaludeční a dvanáctníkové vředy
regeneruje jaterní buňky
napomáhá odbourávání cholesterolu v krvi
snižuje vstřebávání cholesterolu z potravy
usnadňuje léčbu hemeroidů
významný zdroj vlákniny, vitamínů a minerálních látek
vhodná ke konzumaci v těhotenství (POZOR! Neplatí u pohankového čaje!)
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY POHANKY
V nadmíře záhřevné účinky a podporuje zvýšené pocení. Někteří lidé mohou být dokonce na rutin
alergičtí. Může se projevit například ekzém, kopřivka a s výjimkami i astmatický záchvat.
JAK VYPĚSTOVAT POHANKOVOU NAŤ
http://www.bio-life.cz/clanky/zdrave-potraviny/pohanka-je-lek.html
Pokud chcete konzumovat pohankovou nať, stačí si koupit balíček neloupané pohanky a doma si je
naklíčit. Neloupaná semena položíte buď na vlhkou hlínu v květináči nebo na vlhký ubrousek či vatu.
Vlhkost se musí neustále udržovat, ale pozor na přemíru vody. Semena by neměla být ve vodě ponořená.
Sklízíte potom tzv. pohankovou trávu asi 10 cm vysokou. Nasekanou pohankovou trávu přidávejte jako
petrželku do polévek, na chléb, do salátů, pomazánek atd.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
Historie pohanky
převzato z http://www.pohankovysvet.cz/o-nas/co-je-pohanka
Historickou pravlastí pohanky seté jsou oblasti jihovýchodní Asie.
V počátečním stadiu klíčení vyžaduje slunečné počasí a v době dozrávání je citlivá na kolísání teploty
vzduchu. Podle slabé kořenové soustavy lze usuzovat, že se pohance nejvíce daří v provzdušněných
půdách, které jsou dostatečně zásobeny živinami. Protože je náchylná k lámavosti, rostla zřejmě nejvíce
na místech chráněných před větrem. Podrobnou analýzou vědci dospěli k závěru, že oblast původního
výskytu pohanky seté se nachází v Himalájích, kde jsou pro ni lokality s vhodnými klimatickými i
půdními podmínkami. Poté, co lidé tuto obilninu domestikovali, se její pěstování rozšířilo do Číny a
Indie. Národy severní Indie ji znaly už před 2 500 lety.
Nejstarší archeologické nálezy semen pohanky pocházejí z období doby železné. Obsahovala je například
skýtskosarmatská nádoba ze 6. až 7. století objevená při archeologických vykopávkách u Azovského
moře. Na území Polska archeologové datují nálezy pohanky do 14. a 15. století, v Maďarsku na jižním
břehu Balatonu ji lidé znali už v 10. století a v Německu, v Anglii, Francii nebo Itálii se o ní kronikáři
poprvé zmiňují v 16. století.
Původ obilniny lze odvodit i od názvů v jednotlivých zemích. Číňané jí říkali ciao-maj, což je spojení
slov ciao (pšenice) a maj (ječmen). Bulhaři, Rumuni, Estonci, Finové, Poláci, Slováci a Češi odvozují její
název od slov Grečicha, Tatar, Tatarka. Tato pojmenování vznikla pravděpodobně v souvislosti s nájezdy
Tatarů ve 13. století, kteří ji ve svých kožených měšcích zavěšených u koňských sedel do našich zemí
dovezli. Původní domácí obyvatelstvo je považovalo za pohany a tento název se později ujal i pro
obilninu.
Pohanka a strava v minulosti
převzato z http://www.pohankovysvet.cz/o-nas/co-je-pohanka
Pamětníci i staré kroniky o tom vyprávějí: "V těchto našich hornatých kútech žádného pěkného obilí
sedláci nemelú, než samý oves, by ani toho s dostatkem nemají a mnohý ani za čtvrt léta chleba nejí, ale
na větším díle dojivem se živí a zelinami," napsal již v roce 1676 vsetínský hejtman Samuel Bánoczy.
Z podobných zpráv lze soudit, že v popisovaném období byly základem výživy obilné kaše, od 17. století
i pohankové, a dále jednoduché pečivo, zelí a mléčné produkty.
Velmi cenným svědectvím o vyživovací situaci valašského lidu jsou rektifikační akta z let 1748 - 1752,
sloužící jako podklad pro chystaný tereziánský katastr. Dovídáme se z nich o pěstovaných plodinách a
jejich výměře, o dovozu a vývozu potravin. Tento soupis průkazně dokládá rozdíl mezi obcemi horskými
a v údolích i mezi jednotlivými panstvími. Například na panství hukvaldském se na těžkých rovinatých
půdách za Frenštátem dobře dařilo jarému žitu a ovsu, méně už pšenici, která tu často byla snětlivá.
Kolem městečka Frenštátu se vyséval pouze oves a valašská pohanka.
Vlastní produkce obilí byla v horské části panství nedostatečná a muselo se pro něj jezdit na trhy vzdálené
až dvanáct mil. V nejchudších horských obcích lidé nejvíce konzumovali ovesný chléb. Lepší to nebylo
ani na pravé straně Radhoště, na panství valašskomeziříčském a vsetínském. Konkrétnější je literární
záznam z roku 1794, podle něhož bača a pasáci na hostýnské salaši "žijí z trochu pohanky, žinčice a sýra,
zřídka jedí chléb".
Jak dokládají hodnověrné prameny, do poloviny 19. století pracovali v zemědělství všichni obyvatelé
valašské vesnice - sedláci, domkáři a podruzi. Také kovář, švec nebo krejčí byli obvykle napůl zemědělci.
I když později přibylo nezemědělských zaměstnání, úsilí o maximální soběstačnost přežívalo až do 20.
století. V 17. století mělo pro výživu horalů velký význam pěstování dříve neznámé obiloviny - pohanky
a jejího odolnějšího druhu tatarky. Ještě před polovinou 19. století ji lidé seli ve všech valašských obcích,
například v Novém Hrozenkově na více než 250 jitrech. Výnos a kvalitu obilnin výrazně ovlivňovalo
počasí.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
Po sklizni se obilí svezlo do stodol, ale s mlácením se započalo až po podzimních pracech a často se
protáhlo do zimy. Dokumenty ze 17. a 18. století dokládají, že nevymlácené obilí mnohdy leželo ve
stodole dokonce ještě v březnu. Někdy se však nedostávalo mouky brzy po žních, a to se potom
"omlátilo" alespoň několik snopů. V hladovém roce se nečekalo ani na žně. Natrhaly se nedozrálé klásky
ječmene, dosušily na peci a v jizbě se kyjem omlátily, zrní se přesýpáním zbavilo plev, pomlelo se a z
mouky se napekly placky.
Kvalita mouky hodně závisela na tom, jak důkladně bylo vymlácené obilí zbaveno nečistoty a plev. Ihned
po mlácení se obilí na humně stodoly "vělo" - pohazovalo se po větru nebo i proti větru a ten odnesl
nečistotu, oddělil plevy od zrn a roztřídil i zrní samotné na kvalitní (těžší) a tzv. pozadní. Nakonec se zrní
ještě prosévalo na sítu a řičici. Třeba dodat, že v chudých příbytcích se obilí netřídilo a také plevy prý
mnoho nevadily.
Vyčištěné a někdy i roztříděné obilí bylo uloženo na suchém místě, chráněném před zloději i zvířecími
škůdci. Tento požadavek nejlépe splňovala půda obytného domu, ať už tu byl komín vyveden na střechu,
anebo končil na půdě. Kouř zrní nijak nevadil. Obilí se vysypalo do "súsku" - truhly ze štípaného dřeva,
nebo do kadlubu, vydlabaného z kmene mohutného stromu, a v okrajové části Valašska i do zásobnice
pletené ze slámy. Do obilí se zastrkaly hůlky, jejichž pomocí obilí větralo. Zabraňovaly prý také kočkám,
aby obilí zaneřádily.
Z obilnin se nejvíce konzumovalo žito, z jehož mouky se pekl chléb i jiné prosté pečivo a vařila kaše. V
jedné rodině, čítající v průměru sedm dospělých, se jej denně spotřebovaly téměř dva kilogramy. Po žitu
následoval ječmen s jedním kilogramem denní spotřeby. Hrubá ječmenná mouka se přidávala do
chlebové mouky a ječmen se rovněž zpracovával na kroupy. Součástí stravy byl i oves. Častěji než jídla z
pšeničné mouky přicházela na stůl pohanka - denně to bylo kolem jednoho kilogramu, v hrozenkovských
rodinách však připadly dva až tři kilogramy pohanky na každý den. Ve velké oblibě byla pohanková
(pohančená) kaše. Od 17. století, kdy se poprvé na Valašsku pohanka objevila, patřila k nejmilejším
jídlům Valachů a stejně tomu bylo i v sousední těšínské části Beskyd, kde pohanku ještě před polovinou
19. století považují za národní jídlo těšínského lidu.
Semletí pohanky na kaši bylo obtížnější než u obilné kaše, a to pro její tvrdou slupku. Proto se budovaly
speciální mlýny - kašníky - kam se vozívala pohanka z několika vesnic. V Hostašovicích, v obci při
severozápadním okraji Valašska, se mletí pohanky stalo v údobí od konce 19. století do 1. světové války
důležitým zdrojem výživy a výdělků usedlíků, zejména pak chalupníků. Za jednu zimu zpracovali až 55
vagónů pohanky.
Při domácím zpracování se nejdříve pohanka přebrala nebo i osela (cúdila přes řičicu) a dala sušit na pec.
O vlastním žernování píše kronikář obce Růžďalky J. Rous: "Kameň sa zdvihnúl, aby sa šupky omlely.
Potom sa kameň vjec přitužovál. Šupky sa vyopálaly na dlúhych dřevěných opálkách a žrno sa dalo zas
na koš. Štyrykráť pětkráť sa to přehnalo, než byla kaša hotová." A ještě Karel Petr z trojanovických
pasek: "Kameně žernove musely byť hodně zdvihnute. Pohanka se kantovala a šupka se olupala. Šlo to
dobře, jak se to pěkně usušilo. To byla šupka popraskana a dobře se to lupalo. Potem se to, jak to bylo z
tych žeren ven, opalovalo. Opalačky byly necky 70 - 80 cm dluhe a s nimi se jak dyby to chtěl vyhodiť a
jak to letělo svrchu, zasej chytiť. Věter to vyfukoval, to smetí a plevy."
Zmiňujeme-li se o mlýnech, mlynářích, obilí a obilninách a o tom, co se z nich připravovalo, nesmíme
zapomenout na nejdůležitější a do současné doby nejrozšířenější výrobek - chléb. Boží dar, jak se chlebu
odedávna říká, patřil ve starších dobách na Valašsku pouze ke vzácným, příležitostným pokrmům. V
horských vsích, kde se chlebového obilí pěstovalo jen málo, byl považován spíše za pochoutku. V
chudobných rodinách zůstal vzácností ještě kolem 19. století.
Staří Valaši znali několik druhů chleba - podle obilí, ze kterého se mlela mouka, podle hrubosti a podle
toho, zda se mouka mlela ve mlýně nebo šrotovala doma na žernu. Složení chlebové mouky záleželo na
položení kraje a úrodnosti půdy, na výskytu pěstovaných obilnin a dalších plodin a zejména na sociálním
postavení rodiny. Složení chlebové mouky se měnilo v neúrodných letech a často i během roku. Dobrá
hospodyně prý poznala už podle vůně, z jaké mouky chléb peče. V dochovaných spisech z roku 1471 se
hovoří o dvaceti druzích chleba, mezi jinými i o chlebu ze žaludů. Adam z Veleslavína (1598) znal chléb
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
pekařský, bílý pšeničný, ječný, žitný, domácí, chléb z pohanky, z otrub, prosný chléb, podpopelný i
hrubší chléb čelední.
V 18. a 19. století se několikrát vzpomíná i chléb z pohanky. Pravděpodobně však šlo o malé bochánky z
nevykynutého těsta. Také z odrůdy pohanky, z tatarky, se dříve, v čase bídy pekával chléb. Byl prý
nevzhledný, zelenavý až černý a nízký. "Horští lidé však byli vděčni i za něj. Divili by se dnešní lidé, co
všechno na pohled nevábné přišlo na stůl," tvrdili pamětníci.
(Zpracováno podle knihy Jaroslava Štiky Lidová strava na Valašsku.)
Světlá x tmavá pohanka a další moudra
převzato z http://www.jewel.sk/forum/index.php?topic=1271.0
Světlá pohanka je loupaná mechanicky (technologii mechanického loupání používá ve svém mlýně např.
nejznámější český pohankový mlýn ŠMAJSTRLA).
Pohanka loupaná termicky (při teplotách 200 i více stupňů) je naopak tvrdá a tmavá. Při přípravě jídla se
musí dlouho vařit a nezůstávají v ní zachovány žádné vitamíny či jiné hodnotné látky.
Pohanka (buckwheat, french wheat, sarassin, blé noir) je díky svému využití často řazena mezi obiloviny,
ve skutečnosti je to však jednoroční dvouděložná rostlina, s botanickým názvem pohanka obecná či setá
(fagopyrum esculentum), patřící do čeledi rdesnovitých, příbuzná například rebarboře či šťovíku.
Původně pochází ze střední a severní Asie, kde byla odedávna pěstována jako plodina pro člověka a
pícnina pro hospodářská zvířata.
Konzumuje se zejména její plod, kterým je jednosemenná trojboká nažka. Slupka semena je velmi tvrdá a
jak už víme, odstraňují se buďto mechanicky, nebo termicky.
Slupky pohanky se využívají buďto k výrobě pohankového čaje nebo jako výplň do polštářů.
V poslední době se prosazuje i konzumace pohankové natě a výhonků, které byly po dlouhá staletí
využívány pouze jako krmivo pro zvířata. Nať se využívá k výrobě pohankového čaje, sušená do salátů a
polévek či k odšťavení do zelených džusů. Toto poslední použití pohankové natě však v sobě skrývá
určitá rizika, proto by se do pohankového zeleného džusu měl „zapíjet“ jen ten, kdo ví, co činí.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
Recepty
ZÁKLADNÍ PŘÍPRAVA LOUPANÉ POHANKY NEBOLI POHANKOVÝCH KRUP
Příprava pohanky optimální konzistence může někdy působit problémy (které mohou vést případně i k
rezignaci na její vaření a konzumaci).
Důležité je pohanku před použitím teplou nebo horkou vodou proprat (a odstranit tím různé příměsi,
semena plevelů atp.).
Velmi důležité je rovněž přesné dávkování vody při vaření tak, abychom vodu nikdy neslévali (ztráta
rutinu). Na 500 g pohanky přidáme 750 ml vody (neboli k 1 dílu pohanky přidáme 1,5 dílu vody).
Vhodné je také přidat špetku soli a lžíci oleje.
Pohanka nemusí projít varem. Základní recept tedy zní – pohanku přelít odměřeným poměrem vroucí
vody, přikrýt pokličkou a nechat „dojít“ pod peřinou asi tak půl hodinky. Tento základní recept se týká
hlavně světlé pohanky.
Kuchařky ale často popisují i „vroucí“ variantu - pohanku přivedeme do varu, 2-3 minuty vaříme pod
poklicí a necháme 30 minut dojít pod peřinou (přikrytou utěrkou). Tato varianta se týká hlavně tmavé
pohanky.
Vždy ale platí, že pohanku NEMÍCHÁME!
POLÉVKY:
POHANKOVÁ POLÉVKA
http://zena.centrum.cz/recepty/clanek.phtml?id=771528
10 dkg másla, 10 dkg žampionů, 1 l vody, 1 lžička sekané petrželky, 10 dkg petržele, 10 dkg celeru, 10 dkg
pohanky, 10 dkg mrkve
Kořenovou zeleninu očistíme a nastrouháme. Kdo má rád žampiony, může přidat nakrájené čerstvé. Kdo
má rád hodně zeleniny, nic nezkazí když přidá i pórek nebo balíček mražené zeleniny.
Pohanku na másle osmažíme. Zalijeme ji vodou, přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu, masox a
vaříme asi 15 minut. Pak polévku vypneme. Do pohankové polévky přidáme najemno nakrájenou
petrželku nebo pažitku a podáváme teplou.
KVĚTÁKOVÁ POLÉVKA S POHANKOU
http://recepty.vareni.cz/kvetakova-polevka-s-pohankou/
300 g kořenové zeleniny, 2 vejce, 1500 ml kuřecího vývaru, 4 stroužky česneku, 2 brambory, ½ květáku, 1
malá cibule, 100 ml smetany, 2 - 3 hrsti pohanky, PODLE CHUTI kmín, sůl, PODLE POTŘEBY čerstvá
petrželová nať, olej
Květák očistíme a rozebereme na větší růžičky. Kořenovou zeleninu - celer, mrkev a petržel oloupeme.
Oloupaný česnek a cibuli nakrájíme na kostičky. Pohanku propereme pod horkou tekoucí vodou a
necháme okapat. Brambory oloupeme a nastrouháme nahrubo do malého množství osolené vody. Vejce
rozkvedláme ve smetaně. Petrželku jemně usekáme.
Ve velkém hrnci necháme na oleji zpěnit cibuli a česnek. Pak přilijeme kuřecí vývar a vložíme květák,
kořenovou zeleninu a pohanku, kmín a sůl. Vše přivedeme k varu a vaříme do změknutí. Potom
vmícháme nastrouhané brambory, které povaříme asi 2 minuty a nakonec polévku zjemníme vejci
rozšlehanými ve smetaně. Vše necháme za stálého míchání přejít varem, vmícháme usekanou petrželku a
ihned podáváme.
Květákovou polévku s pohankou můžeme podávat i jako samostatný pokrm.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
ZELENINOVÁ POLÉVKA S POHANKOU
http://www.magazinzdravi.cz/zeleninova-polevka-s-pohankou
Na pánvi zpěníme 2 pl olivového oleje, 1 š nakrájené cibulky, 1 kostku droždí, 3 pl sójové omáčky, 2 š
nastrouhané mrkve, 1/2 š nastrouhané petržele a celeru. Podusíme v 1 š vody.
Dáme vařit (v hrnci s vodou) spolu s 2 š nakrájených brambor, 2 š proprané pohanky a 1 1/2 pl solčanky.
Ochutíme špetkou majoránky, petrželovou natí a dvěma prolisovanými stroužky česneku.
Vaříme do měkka a podáváme.
SLANÁ HLAVNÍ JÍDLA:
POHANKOVÉ PALAČINKY S DUŠENÝM PÓRKEM A ŠPENÁTEM (4 OSOBY)
https://www.dtest.cz/clanek-1081/varime-z-biopotravin-pohankove-palacinky-s-dusenym-porkem-aspenatem
250 g pohankové mouky, 450 až 500 ml mléka, 1 vejce, olivový olej, máslo, 1 větší pórek, 250 g čerstvých
špenátových listů, tymián, majoránka, česnek, sůl
Pohankovou mouku rozšlehejte v mléce s vejcem na řidší těsto. Osolte a nechte odstát.
Pečlivě opláchnutý pórek podélně rozkrojte a nakrájejte na proužky asi půl centimetru silné. Rozpusťte
máslo, vložte pórek, osolte, okořeňte tymiánem a duste doměkka. Případně občas podlijte trochou vody.
V dalším hrnci rozpusťte máslo a přibližně minutu na něm opékejte prolisovaný česnek. Potom přidejte
vyprané špenátové listy. Osolte a okořeňte majoránkou. Za stálého míchání nechte na plotně asi tři
minuty, než špenát povolí. Stáhněte z plotny a nechte dojít pod pokličkou.
Na rozpálené pánvi na troše olivového oleje opékejte z obou stran palačinky tak dlouho, než se na každé
straně utvoří světle hnědé puchýřky.
Palačinky naplňte pórkovou nebo špenátovou náplní. Z uvedeného množství se nají čtyři lidé, protože
pohankové palačinky jsou velmi syté.
POHANKA S BRYNZOU A ČESNEKEM
http://www.recepty.eu/pohanka/pohanka-s-bryndzou-a-cesnekem.html
2 hrnek pohanka, 4 hrnek voda, 250 g brynzy, česnek, sůl, petrželová nať, rajčata, 5 lžíce olej
Vodu uvedeme do varu, vsypeme spařenou pohanku, zamícháme, odstavíme a necháme asi 30 minut v
teple. Na pánev dáme olej, na něm pohanku prudce zahřejeme, vmícháme brynzu nebo tvaroh a když se
začne srážet odstavíme. Osolíme, vmícháme utřený česnek a ozdobíme petrželkou a rajčetem.
POHANKOVÉ PLACIČKY
http://www.lidovky.cz/zahrejte-se-v-zime-zkuste-5-receptu-z-pohanky-f3l-/dobrachut.aspx?c=A140218_114738_dobra-chut_mc
150 g pohanky, 1 cibuli, 4 stroužky česneku, 200 g bílého kysaného zelí, 1 vejce, 200 g kukuřičné nebo
jiné bezlepkové strouhanky, sůl a pepř, majoránka
Pohanku minutu povařte ve 400 ml vody a nechte ji 20 minut pod pokličkou stát, poté přebytečnou vodu
slijte. Po vychladnutí přidejte najemno pokrájenou cibuli, zelí, prolisovaný česnek, vejce, zahustěte
strouhankou a dochuťte. Tvarujte placičky, které obalte ve strouhance a osmažte na rozpáleném oleji.
Podávejte je se salátem.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
POHANKOVÉ RIZOTO PODLE PROBIO.CZ
http://www.lidovky.cz/zahrejte-se-v-zime-zkuste-5-receptu-z-pohanky-f3l-/dobrachut.aspx?c=A140218_114738_dobra-chut_mc
250 g pohankových krup, 400 g kuřecích prsíček, 2 velké cibule, 2 stroužky česneku, zelenina (např. jarní
cibulka, mrkev, hrášek, květák, brokolice,...), olivový olej, mořská sůl, pepř
Pohanku důkladně propláchneme ve studené vodě. Na vaření používáme 1,5 dílu vody na 1 díl pohanky.
Nikdy nesléváme, aby nedošlo ke ztrátě rutinu. Vaříme 2-3 minuty v oselené vodě a kapkou oleje a 30
minut necháme dojít. Nemícháme. Na pánvi na oleji osmahneme najemno nasekanou cibuli, přidáme na
proužky nakrájená prsíčka, osolíme, opepříme a orestujeme. Přisypeme zeleninu, podlijeme vodou a
dusíme 5-10 minut. Na závěr promícháme s pohankou, přidáme prolisovaný česnek a podáváme se
zeleninovým salátem.
POHANKOVÁ KAŠE S ČOČKOU
http://www.recepty.eu/pohanka/pohankova-kase-s-cockou.html
500 g pohanka, 250 g čočka, cibule, česnek, 12 hřebíček, 1/2 lžička skořice, 1/2 lžička kari, máslo
Umytou pohanku zalijeme horkou vodou a necháme nabobtnat. Ve druhém hrnci máčíme čočku několik
hodin, ideálně z druhého dne přes noc. Zvlášť usmažíme na másle cibuli, česnek a hřebíčky se skořicí.
Přidáme čočku a kari koření a společně dusíme. Když je čočka napůl podušená, přidáme nabobtnalou
pohanku, promícháme a dáme do trouby zapéct.
POHANKOVÉ TRIO
recept podle České biokuchařky Anny Michalové, Fontána 2001
Uvaříme 500 g pohankových krup (podle základního receptu na obale výrobku). Pohanku rozdělíme na 3
části, přičemž každou připravíme v jiném barevném provedení - kari, rajská a špenátová. Na talíři pak
servírujeme kopečky všech tří variant jako samostatné jídlo nebo jako efektní přílohu.
Kari pohanka
1/3 uvařených krup, 2 středně velké cibule, 350 g kukuřice, zeleninový vývar, olej, kari koření, černý
pepř, vegeta, zázvor
Na oleji zpěníme cibuli, přidáme kukuřici, osolíme, okořeníme, zalijeme trochou vývaru a krátce
podusíme. Přidáme pohanku, znovu podlijeme vývarem a vaříme do odpaření vývaru.
Rajská pohanka
1/3 uvařených krup, 2 cibule, 1 rajský protlak, kečup, olej, 3 stroužky česneku, 1 větší červená paprika,
zeleninový vývar, vegeta, černý pepř
Na oleji zpěníme cibuli, přidáme rajský protlak, trochu kečupu, na nudličky nakrájenou papriku, osolíme,
okořeníme, zalijeme vývarem a krátce povaříme. Smícháme s pohankou, podle potřeby dochutíme
kečupem nebo kořením.
Špenátová pohanka
1/3 uvařených krup, 2 cibule, 1 mražený špenát, 4 stroužky česneku, 350 g zeleného hrášku, 1 zelená
paprika, zeleninový vývar, olej, černý pepř
Na oleji zpěníme cibuli, přidáme špenát, podle potřeby podlijeme vývarem a krátce povaříme. Přidáme
hrášek, nakrájenou papriku, lisovaný česnek, osolíme a opepříme. Směs smícháme s pohankou, podle
potřeby dochutíme solí a pepřem.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
POHANKOVÉ KARBANÁTKY
http://www.ireceptar.cz/zahrada/znovuobjevena-pohanka/
250 g pohanky „lámánky“ (kroupy), středně velkou kapustu, 3 cibule, olej, bezlepkovou strouhanku,
koření (majoránku, bazalku, petrželku, saturejku), sůl, 1 vejce, 3 stroužky česneku.
Kapustu uvaříme v osolené vodě, nakrájíme ji nadrobno, osmahneme cibuli a krátce na ní podusíme
kapustu. Necháme vychladnout, smícháme s uvařenou pohankou, kterou jsme nechali dojít jen 15 minut,
dále vajíčkem, kořením a utřeným česnekem. Vytvarované karbanátky obalíme ve strouhance a smažíme
na oleji.
VALAŠSKÝ KONTRABÁŠ
http://www.lidovky.cz/zahrejte-se-v-zime-zkuste-5-receptu-z-pohanky-f3l-/dobrachut.aspx?c=A140218_114738_dobra-chut_mc
200 ml pohankové lámanky, 300 ml horké vody, olej, 200 g uzeného masa, 1 cibule, 5 stroužků česneku, 1
kg vařených brambor, majoránka, sůl, 1 polévková lžíce sušených hub, 100 g kyselého zelí
Houby namočíme do studené vody, brambory oloupeme a uvaříme. Pohanku propláchneme a asi půl
hodiny necháme ji necháme namočenou ve vodě. Na pánvi osmažíme uzené maso nakrájené na drobné
kostky, najemno nakrájenou cibuli a plátky česneku, nakonec přidáme houby. Rozmačkáme brambory,
přidáme pohanku, uzené, cibuli a česnek, ochutíme majoránkou a solí. Vše promícháme a dáme do trouby
zapéct na 200 °C dorůžova. Podáváme s kyselým zelím.
POHANKA SE ŽAMPIONY A RUKOLOU
http://zena.centrum.cz/recepty/clanek.phtml?id=771528
200 g pohanky, 300 - 400 ml zeleninového vývaru, 2 stroužky česneku, 1 malá cibule, 100 g čerstvých
žampionů, 1 lžička limetkové šťávy, mletý černý pepř, sůl, rukola dle chuti, olej
Pohankové krupky vypereme ve studené vodě a necháme okapat. Cibuli a česnek oloupeme a jemně
usekáme. Očištěné a oloupané žampiony nakrájíme na plátky. Rukolu omyjeme a necháme osušit.
Na horkém oleji nejprve restujeme asi 2 minuty žampiony. K houbám přidáme cibulku s česnekem a na
mírné teplotě za stálého míchání je necháme zpěnit. Pak vmícháme vypranou pohanku, krátce orestujeme
a přilijeme asi 300 ml silného zeleninového vývaru a limetkovou šťávu. Pohanku 2 - 3 minuty povaříme,
potom ji zakryjeme poklicí, odstavíme z tepla a necháme 25 - 30 minut bobtnat. Pak k měkké pohance
přilijeme podle potřeby zbývající vývar, vše prohřejeme a dochutíme solí a pepřem. Nakonec vmícháme
rukolu, která pokrmu dodá svoji charakteristickou chuť a ihned servírujeme.
Kroupovou pohanku se žampiony a rukolou můžeme podávat jako samostatný teplý pokrm se
zeleninovými saláty nebo jako přílohu k masu nebo pečeným rybám.
ZAPEČENÁ POHANKA SE SÝREM
http://zena.centrum.cz/recepty/clanek.phtml?id=771528
1 vejce, 0,5 lžičky sušené petrželky, 100 g pohanky, 1 stroužek česneku, 0,5 lžičky mořské soli, 0,5 lžičky
majoránky, 100 g strouhaného sýru
Pohanku si připravíme podle návodu a vaříme do měkka. Mezitím si nastrouháme sýr a prolisujeme
česnek. Do uvařené měkké pohanky vmícháme česnek, sýr, vejce a koření. Vše pečlivě zamícháme,
přesypeme do pekáčku a dáme do trouby zapéct. Pečeme přibližně 30 minut. Podáváme teplé.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
BRAMBOROVÉ HAŠÉ S POHANKOU
http://www.magazinzdravi.cz/bramborove-hase-s-pohankou
brambory na kostky 1 kg, mrkev na kolečka 200 g, voda 6 š (1 š = 1,4 dl), pohanka lámanka 1 š, saturejka
1/3 čl, solčanka 1–1,5 čl, shoyu – sójová omáčka 1,5 pl, rostlinné máslo, pažitka čerstvá
Brambory a mrkev vaříme ve vodě téměř doměkka. Přidáme pohanku a na mírném plameni vaříme ještě
asi 8–10 minut, občas zamícháme. Ochutíme a necháme přejít varem. Po odstavení klademe na mělký
talíř a nahoru dáváme tenké plátky rostlinného másla a posypeme čerstvou petrželovou natí nebo
pažitkou.
Jídlo je hustější kašovité konzistence, vcelku jemné chuti, kromě výrazné pažitky.
ITALSKÁ POHANKA (4-5 PORCÍ)
http://www.recepty.cz/recept/italska-pohanka-13947
Pohanka, 3 rajčata, svazek jarní cibulky, 6 stroužků česneku, mletý pepř, sůl
lžíce olivového oleje, zeleninová směs, balíček směsi s kukuřicí
, bazalka, oregano, 2
Pohanku dáme vařit do dvojnásobného množství vody. Vaříme dvě minuty, poté odstavíme, zabalíme do
utěrky a necháme v teple dojít asi 10 minut. Mezitím na pánvi rozpálíme olivovoý olej, na kterém
osmahneme mraženou zeleninovou směs.
Rajčata nakrájíme na hrubší kousky, přidáme k prohřáté zelenině, osolíme, opepříme. Česnek oloupeme a
nakrájíme na plátky. Na plátky nakrájíme též svazeček jarní cibulky. Česnek a cibulku přidáme k
zelenině.
Čerstvou bazalku najemno nasekáme. Přidáme k zelenině. Okořeníme též oreganem. Promícháme.
Přidáme pohanku, zamícháme, přendáme na talíře, hodujeme a libujeme si.
RODINNÉ ZELÍ PLNĚNÉ POHANKOU
http://www.magazinzdravi.cz/rodinne-zeli-plnene-pohankou
zelí hlávkové 2,5 kg, olej 4 pl, cibulka zelená 3 ks, česnek zelený 5 stonků nebo 5–6 stroužků bílého,
mrkev najemno nastrouhaná 200 g, paprika bílá 1–2 ks, sójový granulát 200 g, sůl 1 čl, solčanka 3 čl,
rajčatový protlak 5 pl, bazalka sušená 1 čl, voda 2 litry, pohanka 300 g
Ze zelné hlávky vyřežeme tuhou část a dáme ji vařit do mírně osolené vody. Během vaření z ní odebíráme
předvařené zelné listy (12–18 ks). Na oleji podusíme nakrájený česnek a cibulku, po chvilce přidáme
mrkev a dusíme. Přidáme papriku, sójový granulát, ochutíme a dusíme ještě asi 3 minuty. Pak směs
zalijeme vodou a dusíme asi 10 minut. Přidáme propláchnutou pohanku a dusíme pod pokličkou 20
minut, potom dochutíme podle potřeby a odstavíme.
Vychladlou pohankovou směsí plníme zelné listy (vytváříme závitky), které ukládáme na vymaštěný
plech jeden vedle druhého tak, aby se nerozpadly.
Zelné listy, které zůstaly, nakrájíme, zalijeme vodou, přidáme ostatní suroviny (podle odhadu a chuti) a
touto směsí přelijeme plněné zelí na plechu tak, aby byly závitky ponořeny asi z 2/3. Potom plech
přikryjeme a pečeme 30–60 minut. Podáváme s chlebem.
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
SLADKÁ HLAVNÍ JÍDLA:
POHANKOVÉ PALAČINKY
http://www.lidovky.cz/zahrejte-se-v-zime-zkuste-5-receptu-z-pohanky-f3l-/dobrachut.aspx?c=A140218_114738_dobra-chut_mc
200 g pohankové mouky, 500 ml mléka, 1 vejce, špetka soli, olej na smažení
Do mléka zašlehejte vejce a pomalu přidávejte pohankovou mouku, přidejte špetku soli. Zahřejte olej na
pánvi a smažte palačinky. Můžete je doplnit džemem, ovocem a tvarohem, ale připravit se dají i naslano.
Třeba se špenátem a sýrem.
POHANKOVÉ BÁBOVIČKY (6 PORCÍ)
http://fresh.iprima.cz/recepty/pohankove-babovicky
2 lžíce třtinového cukru, špetka soli, ½ lžičky mletého kardamomu, 300 g pohanky lámanky, hrst sušených
meruněk, citronová šťáva, kelímek zakysané smetany nebo plnotučného jogurtu, ovoce na ozdobení
Do ½ litru vody v hrnci nasypte cukr a sůl, přidejte kardamom a přiveďte k varu. Přisypte pohanku a
nechte ještě krátce povařit. Pak hrnec odstavte z plotny, přiklopte ho pokličkou a nechte stát 15 minut.
Nakrájejte sušené ovoce na kousky a vmíchejte je s pár kapkami citronové šťávy do teplé pohankové
kaše. Dejte ji do lednice vystydnout.
Až kaše úplně vychladne, přimíchejte do ní zakysanou smetanu nebo plnotučný jogurt pro zjemnění. Kaší
naplňte formičku (vypláchnutou studenou vodou) a vyklopte ji jako bábovičku na talíř. Podávejte
ozdobené čerstvým nakrájeným nebo rozmixovaným ovocem.
Prima tip: Uvaříte-li pohanku v ½ litru mléka, nemusíte přidávat smetanu.
DVOUBAREVNÝ POHANKOVÝ DEZERT
http://www.magazinzdravi.cz/dvoubarevny-pohankovy-dezert
voda (napůl se sójovým mlékem) 8 š, rozinky 1/2 š, vanilkový cukr 1,5 ks, sůl 1/3–čl, pohanka lámanka 3
š, kokos 10 pl, přírodní cukr 5 pl, rostlinné máslo 2 pl, meruňkový džem, karobový prášek 3 pl
Vodu se sójovým mlékem uvedeme do varu, přidáme rozinky a pohanku, ochutíme a vaříme pomalu na
hustou kaši. Zamícháme kokos a máslo, osladíme.
Do vymazané formy vlijeme polovinu takto připravené husté kaše, po chvilce povrch potřeme džemem a
na něj vylijeme druhou polovinu kaše předem smíchané s karobem. Necháme vychladit a dezert z formy
vyklopíme. Můžeme ho krájet a dávkovat nebo nabírat lžící. Dezert můžeme na talíři přelít mixovaným
ovocem, případně zdobit ovocem (banán, maliny, jahody…) a posypat oříšky.
POHANKOVÝ NÁKYP S JABLKY A OŘECHY
http://www.bio-medunka.cz/inspirace-na-recepty/recepty-z-pohanky
250 g pohankových krup, 10 jablek, 50 g vlašských ořechů, třtinový cukr, 2 vejce, 1/4 másla, skořice,
bezlepková strouhanka
Pohanku uvaříme podle základního receptu uvedeného na obale výrobku a necháme vychladnout. 2
žloutky smícháme se 2 lžícemi cukru (asi 10 dkg) a vyšleháme do hustého krému. Přimícháme ještě
máslo o pokojové teplotě. Z bílků ušleháme sníh. Vychladlou pohanku smícháme s krémem a sněhem z
bílků. Vrstvíme do vymazané a strouhankou vysypané formy v tomto pořadí: na dno pohankovou směs,
na to poklademe vrstvu strouhaných jablek, oslazených, posypaných skořicí a ořechy, a na závěr dáme
opět vrstvu pohanky. Dáme zapéct do trouby na cca 30 minut. Podáváme ozdobené zakysanou smetanou
(jogurtem, šlehačkou, javorovým sirupem,...)
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka
BLINY PODLE ROMANA PAULUSE
http://www.lidovky.cz/zahrejte-se-v-zime-zkuste-5-receptu-z-pohanky-f3l-/dobrachut.aspx?c=A140218_114738_dobra-chut_mc
250 ml mléka, 1 sáček bezlep. droždí, 1 lžička krupicového cukru, špetka soli, vejce, 200 g pohankové
mouky, olej nebo máslo na smažení
Mléko ohřejeme, aby bylo vlažné, přidáme do něj droždí a lžičku cukru a rozmícháme. Osolíme,
přisypeme mouku (případně odpovídající množství pohankové a hladké pšeničné – čím víc hladké, tím
lépe těsto vzejde a tím budou bliny jemnější), přidáme žloutek a opět promícháme. Z bílku vyšleháme
tuhý sníh a přimícháme k těstu. Přikryjeme čistou utěrkou a necháme na teplém místě vykynout. Bude to
trvat asi 15–20 minut, těsto by mělo zhruba zdvojnásobit svůj objem.
Rozehřejeme lívanečník či větší pánev, vymastíme jej olejem nebo máslem a smažíme lívance. Na velké
pánvi jednoduše tak, že lžičkou odebíráme těsto, z nějž na pánvi tvarujeme malé placičky.
Opékáme z obou stran dozlatova. Podáváme ještě teplé, s lžící zakysané smetany a trochou kaviáru, s
tatarákem z lososa či uzenou rybou. Můžeme servírovat i nasladko – třeba s trochou zavařeniny a tvarohu.
Příští téma: Předvánoční posezení
KDE A KDE:
klubovna Domečku v Havlíčkově 446,
Chotěboř,
ve čtvrtek 18. 12. 2014 od 17:30
ZA KOLIK:
Kurzy jsou hrazené ze strany o. s. Život a
zdraví. Účast je proto ZDARMA,
s možností
dobrovolného
příspěvku
každým z návštěvníků.
Scházíme se pravidelně 1x měsíčně (mimo letních prázdnin), vždy ve čtvrtek od 17:30.
Nabízíme čerstvé informace ze světa zdravého životního stylu, fajn recepty i příjemné společenství.
A svým dílem nám vždycky pomůžete i vy, naši návštěvníci, protože i vy jste přeci naši spolupracovníci.
Příspěvky, recepty do dalšího čísla, náměty, dotazy, rady i připomínky směrujte na adresu:
[email protected] nebo na telefon 739 345 651. Uzávěrka příštího čísla 17. 12. 2014.
Všechny budoucí sešitky s recepty, náměty
http://chotebor.casd.cz/kurzy-zdraveho-vareni/
Klub zdraví Chotěboř – listopad 2014
i
povídáním
si
můžete
stáhnout
na
adrese:
Bezlepkové vaření 19 – Pohanka