Rozhodnutí povoluje norka amerického (Mustela vison), mývala

Dle rozdělovníku
| Váš dopis ze dne
| číslo jednací
| vyřizuje / telefon
| Jihlava
MMJ/OŽP/572/2015-3 Ing. Jandová/567 167 723
39093/2015/MMJ
05.03.2015
Rozhodnutí
Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí (dále jen „orgán ochrany přírody“), jako věcně a
místně příslušný orgán ochrany přírody dle § 77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“), dále dle § 5 odst. 6 zákona
o ochraně přírody a v souladu s § 67 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
povoluje
uživatelům honiteb
v rámci jejich honiteb, uvedených v rozdělovníku tohoto rozhodnutí,
a jejich prostřednictvím držitelům povolenek k lovu v dané honitbě
v obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava
odlov geograficky nepůvodních živočichů :
norka amerického (Mustela vison),
psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides)
mývala severního (Procyon lotor).
Orgán ochrany přírody stanovuje pro odlov uvedených druhů živočichů následující podmínky :
1. Způsob usmrcování uvedených druhů živočichů se omezuje pouze na odstřel loveckou
zbraní.
2. Zástřel bude proveden vždy pouze na základě jednoznačného určení druhu živočicha,
aby byla vyloučena záměna s jinými než uvedenými druhy živočichů, včetně zvláště
chráněných druhů.
3. Informace o zástřelu uvedených druhů živočichů budou pravidelně vykazovány
v mysliveckém hlášení (MYSL/8) dle § 36 odst. 2 a 4 zákona č. 449/2001 Sb., o
myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zasílaném čtvrtletně orgánu státní správy
myslivosti Magistrátu města Jihlavy, který bude v případě uvedení údaje o odlovu
uvedených druhů živočichů předávat kopie těchto hlášení orgánu ochrany přírody na
vědomí. Případné nálezy uhynulých živočichů budou vykazovány stejným způsobem
s poznámkou, že se jedná o úhyn.
V hlášení bude doplněno místo odlovu, případně nálezu uhynulého živočicha (například
1,5 km jižně od kostela v městysi Stonařov, v údolní nivě Jihlávky).
Magistrát města Jihlavy
Masarykovo náměstí 1, 586 01 Jihlava, tel: 567 167 111, fax: 567 310 044
e-mail: [email protected] | www.jihlava.cz
4. Povolení platí pouze mimo zvláště chráněná území ve smyslu § 14 zákona o ochraně
přírody. V obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava se jedná o kategorie ZCHÚ
vyjmenované v § 14 odst. 2 písm. c) až f), tj. národní přírodní rezervace, přírodní
rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka.
5. Doba platnosti povolení se stanovuje do 31.3.2020.
Odůvodnění :
Orgán ochrany přírody obdržel dne 15.1.2015 písemný podnět od orgánu státní správy myslivosti
Magistrátu města Jihlavy, věcně a místně příslušného dle § 57 odst. 4 a § 60 zákona č. 449/2001 Sb.,
o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), k zahájení řízení o povolení
usmrcování zavlečených druhů živočichů nežádoucích v přírodě ve smyslu § 14 odst. 1 písm. f)
zákona o myslivosti, konkrétně norka amerického (Mustela vison), psíka mývalovitého (Nyctereutes
procyonoides) a mývala severního (Procyon lotor) pro všechny držitele povolenek k lovu zvěře
v rámci jejich honiteb v obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava na dobu 5 let (do 31.03.2020
s ohledem na myslivecký rok - od 01.04. do 31.03. následujícího roku - a platnost vydávaných
povolenek k lovu).
Dnem doručení podnětu bylo zahájeno správní řízení dle § 5 odst. 6 zákona o ochraně přírody, které
bylo dne 26.1.2015 oznámeno účastníkům řízení, kterými jsou uživatelé honiteb v obvodu obce
s rozšířenou působností Jihlava a příslušné obce témže obvodu, s výjimkou statutárního města
Jihlavy. Vzhledem k tomu, že Magistrát města Jihlavy v dané věci rozhoduje jako orgán ochrany
přírody, nemá Statutární město Jihlava dle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody pozici účastníka
řízení. Dále bylo zahájení řízení oznámeno také orgánu státní správy myslivosti MMJ a věcně i místně
příslušným nevládním organizacím, které si v souladu s § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody
požádaly, aby byly předem informovány o všech zásazích a zahajovaných správních řízeních, při
nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné dle tohoto zákona. K oznámení o
zahájení řízení neobdržel orgán ochrany přírody žádné vyjádření, nebyly uplatněny ani žádné námitky
či připomínky. Oslovené nevládní organizace v daném termínu neoznámily zájem účastnit se tohoto
řízení.
Podkladem pro vydání rozhodnutí byl podnět orgánu státní správy lesů MMJ č.j. MMJ/OŽP/551/2015
ze dne 15.1.2015, doručený orgánu ochrany přírody téhož dne; dostupné odborné informace a
literatura. K níže uvedeným informacím o geograficky nepůvodních druzích živočichů je třeba
podotknout, že s ohledem na nejednotný obsah získaných informací a různorodost odborných názorů
nemusejí být úplné či zcela přesné.
Vybranými druhy živočichů v tomto řízení o povolení odlovu geograficky nepůvodních živočichů jsou
norek americký (Mustela vison) pocházející ze Severní Ameriky stejně jako mýval severní (Procyon
lotor) a dále psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) původem z Asie.
Potřeba odlovu uvedených druhů živočichů se zakládá na skutečnosti, že mimo areál jejich
přirozeného výskytu tito živočichové páchají velmi značné škody na mnoha druzích autochtonní fauny
a tím negativně ovlivňují původní ekosystém. V řadě zemí (včetně ČR) jsou vedeny jako invazní
druhy, které se zde nekontrolovaně šíří a agresivně vytlačují původní druhy živočichů s podobnou
funkcí v přírodě jako oni. Přispívá k tomu řada faktorů, které jsou víceméně pro všechny jmenované
druhy společné, specifika u jednotlivých druhů jsou stručně popsána níže. Norek americký, psík
mývalovitý i mýval severní jsou také hostiteli a přenašeči několika závažných onemocnění (například
moru, toxoplazmózy, leptospirózy, psinky, vztekliny) a nebezpečných parazitů, kteří mohou napadat
člověka a domácí zvířata.
Území celé Evropy v minulosti hojně obýval norek evropský (Mustela lutreola). Naši předci ho hojně
lovili pro jeho kvalitní kožešinu. V Čechách byl poslední norek zastřelen v roce 1896 u Jindřichova
Hradce. V současnosti se norek evropský v ČR nevyskytuje. Velký podíl na početním snížení jeho
stavu měly a tam, kde ještě na území Evropy přežívá, mají rovněž negativní změny v krajině
spočívající ve vysušování a likvidaci mokřadů, které jsou jeho přirozeným biotopem. Dnes žije vzácně
už jen v mokřadech mezi Francií a Španělskem a v Pobaltí.
Z hlediska početnosti uvedených, geograficky nepůvodních živočichů se v územním obvodu obce
s rozšířenou působností Jihlava v současnosti nejčastěji můžeme setkat s norkem americkým, který
může v některých lokalitách představovat velký problém. Tato šelma pochází ze Severní Ameriky, do
Evropy se dostala přibližně ve 20. letech minulého století. Norek americký byl uměle vysazován na
několika místech Evropy (severní Evropa, Španělsko, Itálie) a jednak byl chován na farmách za
účelem získání kvalitní a vyhledávané kožešiny, s čímž souvisí i občasné úniky do volné přírody.
Zkrachovalí farmáři se zbavovali zvířat jejich vypouštěním do přírody, kde šelmy vytvořily fungující
populaci. I v současnosti je populace norků v přírodě občas doplňována úniky z farem, někdy i
záměrným vypuštěním. V současné době norek obývá částečně Španělsko, Itálii a Francii, téměř celé
britské ostrovy a Island, velkou část Německa a státy Beneluxu, celou Skandinávii a pobaltské
republiky, Ukrajinu, evropskou část Ruska, Polsko i ČR.
I když se norek americký v tuzemské přírodě vyskytuje teprve přibližně od počátku 60. let 20. století,
stal se jednou z nejběžnějších kunovitých šelem. Největší početní nárůst, který je příčinou současné
invaze, pochází z počátku 90. let, kdy se k únikům přidalo i záměrné vypuštění obrovského množství
norků z neprosperujících kožešinových farem. Na Českomoravské vrchovině se nyní počet norků
odhaduje na tisíce, v celé republice pak na desítky tisíc (*Václav Hlaváč - sdělení).
Životním prostředím pro norka amerického je především okolí vodních toků a jiných vodních ploch. Je
velmi schopný predátor, vybavený pro lov drápy, které mu umožňují šplhat po skalách nebo po
stromech a plovací blány mezi prsty všech končetin pak napomáhají bezproblémovému pohybu ve
vodě. Řadí se mezi potravní oportunisty (vyhledává nejdostupnější kořist) - živí se širokým spektrem
živočichů počínaje některými bezobratlými (např. raky, ale i měkkýši a hmyzem) přes ryby,
obojživelníky, plazy, ptáky až po drobné savce. V některých oblastech tak může působit škody i
v populacích zvláště chráněných druhů. U nás i v zahraničí existuje mnoho studií poukazujících na
katastrofální následky invaze norků na původní druhy fauny (např. na populaci raka kamenáče,
užovky podplamaté, skokana ostronosého, na zemi hnízdících ptáků).
Na území ČR nemá, snad s výjimkou výra velkého, přirozeného nepřítele. Norci velmi úspěšně
konkurují autochtonním predátorům (např. tchoř, vydra) - snižují početnost jejich kořisti, vytlačují je
z jejich přirozených biotopů a tím mají podíl na poklesu jejich početnosti.
Predace norků rozhodně není jediným negativním jevem, provázejícím invazi norků mimo areál jejich
přirozeného výskytu. Norci jsou přímo předurčeni k rychlé kolonizaci nových území. Na rozdíl od norka
evropského nejsou samci norka amerického teritoriální a na jednom úseku toku se jich pohybuje
mnoho, takže i v případě odlovu norků na jednom úseku toku mohou zvířata z jiného území uvolněnou
lokalitu rychle obsadit. Pokud dojde ke snížení početnosti populace, mají schopnost zvýšit intenzitu
reprodukce. U expandující populace byla dokonce zjištěna schopnost posunout poměr pohlaví ve
prospěch samic a zvýšit jejich plodnost. Samice rodí hodně mláďat (až 7), která se dokážou brzy
osamostatnit (po 13-14 týdnech); už po dosažení 10-11 měsíce jsou pohlavně dospělá; norek se
dožívá dlouhého věku (až 10 let).
Norek americký může být potencionálním přenašečem řady nemocí, z nichž je to speciálně aleutská
nemoc norků, kterou přenáší podstatná část jeho populace. Na tuto nemoc je norek evropský velmi
citlivý - při kontaktu s norkem americkým v krátké době onemocní a uhyne. Všude v Evropě, kde se
vyskytuje zbytková populace norka evropského, následkem této nemoci velmi rychle ustupuje.
Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) pochází původně z východní Asie, zejména z Japonska,
Koreje a východní Sibiře. V průběhu 30. až 60. let 20. století byl pro svou cennou kožešinu opakovaně
vysazen na území evropské části Ruska. Odtud se postupně nekontrolovaně šířil na západ Evropy.
Postupně se objevil ve Finsku, Švédsku, Polsku, Německu, Maďarsku, Švýcarsku, atd. V současnosti
se vyskytuje ve Finsku, na okraji Skandinávského poloostrova, v jihovýchodní Evropě po státy
Beneluxu a německo-francouzské pomezí, Švýcarsko, Rakousko až po Balkán. Rozšíření druhu do
ČR z jihovýchodní části země se datuje přibližně do roku 1955. Nelze rovněž vyloučit občasný únik ze
zajetí (např. epizodní výskyt na Šumavě v letech 1956 - 1965).
Vyskytuje se téměř na celém území ČR, jak lze vyvodit z mapy rozšíření (*Miloš Anděra, Biolib.cz 2014)
i z hlášení myslivců o odlovených kusech. Informace o výskytu poněkud ztěžuje skutečnost, že jde o
jedinou psovitou šelmu, která mimo oblasti svého původního výskytu, v zimě hibernuje. V současné
době se dá předpokládat, že druh pravděpodobně pokrývá mnohem větší území. Rozsáhlejší
populace žijí na Kroměřížsku a dále na Ostravsku a Havířovsku. Na Českomoravské vrchovině žije
druh rozptýleně po celém území. Velikost populace lze těžko odhadnout, v posledních letech se však
početnost výrazněji nemění (*Václav Hlaváč - sdělení).
Psík mývalovitý obývá převážně lesnaté oblasti od nižších až do horských poloh, často v okolí vodních
zdrojů. Za účelem získání potravy dokáže i šplhat po stromech. Je také potravním oportunistou - živí
se hmyzem, obojživelníky, plazy, drobnými savci i zdechlinami. Významně se podílí na likvidaci
původní fauny - především obojživelníků, plazů a drobné zvěře (zajíců, koroptví, bažantů apod.).
Potravu si zpestřuje také rostlinnou potravou - bobulemi, kořínky a hlízami.
Na zvířata i člověka může přenášet vzteklinu a parazitické nákazy (trichinelózu a prašivinu).
Důvody šíření psíka mývalovitého na území ČR jsou následující : jedná se velmi přizpůsobivý druh;
kromě zmíněné potravy se živí i odpadky; rodí hodně mláďat (až 8), která se dokážou brzy
osamostatnit (po 3 měsících); už po dosažení prvního roku je schopný se rozmnožovat; dožívá se
dlouhého věku (až 11 let); nemá přirozeného predátora (snad kromě vlka, rysa, výra velkého a orla
skalního).
Mýval severní (Procyon lotor) pochází ze Severní Ameriky, v roce 1934 byl vypuštěn v Hessensku a
dnes obývá kromě německého území i státy Beneluxu, Švýcarsko a částečně Francii. Zdomácněl i
v Bělorusku i jinde v Pobaltí a také v sousedním Rakousku. V roce 1977 byl vysazen v Japonsku a
v současné době již obývá celé Japonsko. V ČR byli ve volné přírodě první mývalové zaznamenáni již
ve 20.- 30. letech minulého století - jednalo se o jedince uniklé ze zajetí. V souvislosti se zvyšujícím se
počtem vznikajících kožešinových farem se zvyšoval i počet jedinců v přírodě. K šíření mývala přispěl
i zánik většiny umělých chovů po 2. světové válce a později, od 90. let, pak na Moravě průniky jedinců
z Rakouska migračními koridory podél řeky Moravy. V současné době žije převážně podél Ohře, na
Moravě podél řek Bečvy a Moravy a ve stále větší míře začínají mývalové pronikat na naše území
přes Krušné hory. Dle mapy rozšíření (*Miloš Anděra, Biolib.cz 2014) je výskyt mývala zaznamenán
pomístně již v celém Česku a nastává počáteční fáze populační expanze (*Miloš Anděra, 2011, *Václav
Hlaváč, 2014).
Přirozeným biotopem mývala severního jsou listnaté a smíšené lesy, ale díky jeho přizpůsobivosti se
objevuje i ve městech. V ČR se pohybuje nejčastěji v okolí rybníků a vodních toků. Výborně šplhá a
plave. Stejně jako psík mývalovitý patří mezi všežravce - jeho strava je složená z bezobratlých
živočichů (hmyz, mlži, raci atd.), drobných obratlovců (obojživelníci, ryby atd.) a z plodů i polních
plodin, občas se živí i padlinami. Obdobně jako u předchozích druhů mají potravní nároky mývala
negativní vliv na původní, mnohdy i zvláště chráněné a vzácné živočichy - ohrožují hnízdiště vodních
a mokřadních ptáků, populace původních raků apod. Rovněž z hlediska epidemiologie mohou
mývalové přenášet některá onemocnění jako je toxoplazmóza, leptospiróza, psinka a vzteklina. Mýval
severní je také hostitelem škrkavky Baylisascaris procyonis, která se může dostat do organismu
člověka a způsobit závažná onemocnění mozku (*Petr Koubek, 2011).
Důvody šíření mývala severního na území ČR jsou obdobné jako u výše popsaných druhů. Jedná se
velmi přizpůsobivý druh; kromě zmíněné potravy se živí i odpadky; rodí hodně mláďat (až 7), která se
dokážou brzy osamostatnit (po 5 měsících); už po dosažení prvního roku je schopný se rozmnožovat;
dožívá se dlouhého věku (až 17 let); nemá přirozeného predátora (snad kromě vlka, rysa, výra
velkého a orla skalního).
Autoři :
* Ing. Václav Hlaváč - AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy, vedoucí pracoviště
* RNDr. Miloš Anděra, CSc. - Národní muzeum v Praze
* Prof. RNDr. Petr Koubek, CSc. - Akademie věd ČR Brno, Ústav biologie obratlovců
V současnosti platný zákon o myslivosti dle § 14 odst. 1 písm. f) umožňuje redukovat (usmrcovat)
výše uvedené zavlečené druhy živočichů nežádoucích v přírodě pouze myslivecké stráži. V současné
době je v 74 honitbách v rámci ORP Jihlava ustanoveno pouze 205 mysliveckých stráží, které se
v honitbě pohybují pouze v rámci svých časových možností, zatímco držitelů povolenek k lovu je cca
1 200. Z podnětu orgánu státní správy myslivosti vyplývá, že v uplynulém mysliveckém období bylo
v rámci ORP Jihlava usmrceno pouze 147 norků amerických, 46 psíků mývalovitých a 1 mýval
severní. Ze statistického výkazu MYSL 1-01 za ČR i z dalších dostupných informací je zřejmé, že
dochází stále k nárůstu počtu těchto druhů v přírodě. Mimo to je populace norka amerického v přírodě
navíc stále doplňována úniky z farem, někdy i záměrným vypuštěním.
Z hlediska platné legislativy je orgán ochrany přírody, konkrétně obecní úřad s rozšířenou působností,
ve svém územním obvodu dle § 77 odst. 3 zákona o ochraně přírody v rámci tzv. zbytkové působnosti
příslušným orgánem, který může rozhodnout v souladu se zvláštními právními předpisy (§ 42 odst. 1
zákona o myslivosti) o odlovu geograficky nepůvodních živočichů, včetně stanovení podmínek.
Norek americký, psík mývalovitý a mýval severní patří mezi velmi inteligentní živočichy, které, i kdyby
chtěl, člověk nevyhubí běžným odstřelem, jak to dokázaly četné studie v USA. S pomocí platných
právních předpisů je však žádoucí se alespoň pokusit o vhodný způsob redukce prosperujících
populací uvedených druhů živočichů.
Orgán ochrany přírody vydal povolení k odlovu uvedených druhů geograficky nepůvodních živočichů
všem uživatelům honiteb v rámci jejich honiteb, uvedeným v rozdělovníku tohoto rozhodnutí, a jejich
prostřednictvím držitelům povolenek k lovu v dané honitbě v obvodu obce s rozšířenou působností
Jihlava.
S ohledem na zakázané způsoby lovu uvedené v zákonu o myslivosti a v zákonu na ochranu zvířat
proti týrání, i jako nejvhodnější způsob odlovu z pohledu zájmů dle zákona o ochraně přírody, byl
způsob usmrcování uvedených druhů omezen pouze na odstřel loveckou zbraní. Další podmínka
povolení upozorňuje na to, že zástřel musí být proveden vždy pouze na základě jednoznačného
určení druhu živočicha, aby byla vyloučena záměna s jinými než uvedenými druhy živočichů, včetně
zvláště chráněných druhů. Z obsahu podmínky jasně vyplývá, že v případě nejednoznačného
obeznání živočicha je nutné odstřel neprovádět.
Za účelem zpětné vazby požadoval orgán ochrany přírody po všech uživatelích honiteb podávat
informace o zástřelu uvedených druhů živočichů. Z důvodu časově co nejméně zatěžovat uživatele
honiteb a také z důvodu přehlednosti budou na základě dohody s orgánem státní správy myslivosti
informace o zástřelu uvedených druhů živočichů pravidelně vykazovány v mysliveckém hlášení
(MYSL/8) dle § 36 odst. 2 a 4 zákona o myslivosti, zasílaném čtvrtletně orgánu státní správy
myslivosti Magistrátu města Jihlavy. S orgánem státní správy myslivosti bylo dále dohodnuto, že
pokud budou v hlášení uvedeny údaje o odlovu uvedených druhů živočichů, bude předávat kopie
těchto hlášení orgánu ochrany přírody na vědomí. Případné nálezy uhynulých živočichů budou
vykazovány stejným způsobem s poznámkou, že se jedná o úhyn. Součástí této podmínky bylo
uvedení příkladu lokalizace místa odlovu, případně nálezu uhynulého živočicha. Orgán ochrany
přírody od informací v mysliveckých hlášeních očekává, že tyto využije pro monitorování pohybu
uvedených geograficky nepůvodních živočichů s možností poskytnutí údajů např. AOPK ČR, Muzeu
Vysočiny apod.
V souladu s § 77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v rámci tzv. zbytkové působnosti,
platí vydané povolení pouze mimo zvláště chráněná území dle § 14 zákona o ochraně přírody.
V obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava se konkrétně jedná o kategorie ZCHÚ vyjmenované v
§ 14 odst. 2 písm. c) až f), tj. národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka
a přírodní památka.
S ohledem na myslivecký rok - od 01.04. do 31.03. následujícího roku - a platnost vydávaných
povolenek k lovu byla doba platnosti povolení stanovena do 31.3.2020.
Závěrem lze shrnout, že na základě pravomocného povolení se možnost redukovat počty norka
amerického, psíka mývalovitého a mývala severního v přírodě kromě myslivecké stráže rozšíří také na
uživatele honiteb a jejich prostřednictvím i na držitele povolenek k lovu. Informace o místě odlovu
uvedených, geograficky nepůvodních živočichů, případně o místě nálezu uhynulého jedince,
vykazované v mysliveckém hlášení, bude možné využít k monitoringu výskytu těchto živočichů na
území ORP Jihlava.
Po přihlédnutí k předloženým a odborným podkladům a absenci připomínek účastníků řízení bylo
rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení o účastníků o odvolání :
Proti tomuto rozhodnutí se lze dle ust. § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, odvolat do
15 dnů ode dne jeho doručení k odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje
Vysočina podáním učiněným prostřednictvím odboru životního prostředí Magistrátu města Jihlavy.
V podaném odvolání se uvede, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá a dále namítaný rozpor
s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí či nařízení, jež mu předcházelo. Podané odvolání
má v souladu s ust. § 85 odst. 1 správního řádu odkladný účinek. Odvolání jen proti odůvodnění
rozhodnutí je nepřípustné.
OTISK ÚŘEDNÍHO RAZÍTKA
PODEPSÁNO ELEKTRONICKY
Ing. Katarína Ruschková v. r.
vedoucí odboru životního prostředí
Magistrátu města Jihlavy
Rozdělovník:
Účastníci řízení :
- uživatelé honiteb - dle seznamu
- obce na území ORP Jihlava - dle seznamu
Dotčené orgány státní správy :
- Magistrát města Jihlavy, OŽP - odbor lesního hospodářství a myslivosti
Na vědomí :
- Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, Žižkova 57, 587 33 Jihlava,
pracoviště Seifertova 24
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy,
Brněnská 39, 591 01 Žďár nad Sázavou
- Česká inspekce ŽP - oddělení ochrany přírody, Bělohradská 3304, 580 01 Havlíčkův Brod
- Muzeum Vysočiny, Masarykovo náměstí 55, 586 01 Jihlava
Přílohy :
Seznam uživatelů honiteb v rámci ORP Jihlava s adresami pro doručování
Seznam příslušných obcí v rámci ORP Jihlava
uživatel honitby
jméno předsedy
adresa předsedy
seznam k 1.1.2015
MS Arnolec
Antonín Hubený
Arnolec 33
588 27 Jamné
Honební společenstvo Batelov
Ing. Lubomír Šuhaj
Nad potokem 106
588 51 Batelov
MS Bezděčín - Švábov
MS “TROJAN“ Bílý Kámen
Josef Šimků
Pavel Jurek
Bezděčín 7
Bílý Kámen 37
588 51 Batelov
588 41 Vyskytná n. J.
MS Brtnice
Miloš Šilhavý
Hřbitovní 768
588 32 Brtnice
MS Brzkov - Hrbov
Petr Bořil
Brzkov 68
588 13 Polná
MS Spělov
Jan Fexa
Spělov 2
588 51 Batelov
MS "Skalka" Cejle
Jan Ohnsorg
Cejle 114
588 51 Batelov
MS Čenkov - Růžená
Josef Kučera
Národního odboje 1196 589 01 Třešť
MS Dlouhá Brtnice - Hora
Jiří Budín ml.
Dlouhá Brtnice 35
588 34 Dlouhá Brtnice
MS Dobronín
Kamil Štáfl
U staré školy 201/1
588 12 Dobronín
MS "Vochoza" Dobroutov
Jaroslav Jirka
Zhoř 90
588 26 Zhoř
MS Dolní Cerekev
Vladimír Kucej
Dolní Cerekev 280
588 45 Dolní Cerekev
MS Dudín
Libor Novák
Dudín 40
588 05 Dušejov
MS „Háje“ Dušejov
Ing. Zdeněk Bartošík ml.
Milíčov 55
588 05 Dušejov
MS Heroltice
Josef Duben
Ždírec 36
588 13 Polná
MS Hladov
Jaromír Tomek
Hladov 10
588 33 Stonařov
MS "Stráň" Hodice
Roman Řehoř
5. května 18/4
589 01 Třešť
HS Horní Dubenky
Vladimír Tomšík
Horní Dubenky 13
588 52 Horní Dubenky
MS "Zaječí skok" Horní Kosov
Ing. Antonín Bodocký
Hosov 50
586 01 Jihlava
MS "Šacberk" - Hybrálec
Aleš Polák
5. května 24
586 01 Jihlava
MS "Háje" Jamné
Milan Boháček
Jamné 116
588 27 Jamné
MS „Ochoz“ Záborná
Radek Sebroň
Janovice 10
588 13 Polná
MS Meziříčko - Jersín
Josef Zeman
Březinova 17
586 01 Jihlava
Dohoda JT, o.s.
Petr Novák
Čenkovská 731/2
589 01 Třešť
MS Sasov
Dr. Ing. Lubomír Dohnal
Henčov 71
586 01 Jihlava
Farma Javořice
Ing. Jaroslav Štěpán
Bezručova 703
394 68 Žirovnice
MS Kamenice
Libor Konečný
Kamenice 490
588 23 Kamenice
MS Vrchovina
Alois Landa
Nové Dvory 1
588 13 Polná
MS Kněžice
Ing. Radek Svoboda
Kněžice 316
675 29 Kněžice u Třebíče
MS Kozlov
Miloslav Ryšavý
Kozlov 111
588 21 Velký Beranov
MS Luka nad Jihlavou
Karel Kabátek
Osvobození 112
588 22 Luka nad Jihlavou
MS „Vrchovina“ Měšín
Jiří Žáček
Popelištná 31
393 01 Červená Řečice
MS „Buk“ Nová Ves
Vladimír Kapoun
Nová Ves 93
588 51 Batelov
MS "Jestřáb" Opatov
Miloslav Vašíček
Opatov 55
588 05 Dušejov
MS Slatina Otín
Jan Pöndl ml.
Otín 25
588 33 Stonařov
MS Panská Lhota
Bohumil Kourek
Pod Kaplou 174
588 32 Brtnice
MS „Cimbord“ - Pavlov
Vít Eliáš
Pavlov 17
588 33 Stonařov
MS "Korunní vrch" Pístov
Vladimír Kratochvíl
Lipová 369
588 22 Luka nad Jihlavou
MS Polná - Březina
Miloslav Vomela
Nové Dvory 9
588 13 Polná
MS členů HS Puklice
Michal Mirčev
Puklice 215
588 31 Puklice
MS Rácov - Lovětín
Alois Maryška
Třešťská 32/370
588 51 Batelov
MS Rančířov - Čížov
Miloslav Formánek
Křižíkova 13
586 01 Jihlava
MS Rohozná o.s.
Ing. Josef Beran
Křemešník 8
393 01 Pelhřimov
MSL Pelhřimov s.r.o.
Ing. Martin Kodeš
K Silu 1980
393 01 Pelhřimov
MUDr. Libor Plíhal
MUDr. Libor Plíhal
Polní 4401/12
586 01 Jihlava
MS Smrčná
Ing. Stanislav Coufal
Horní Kosov 191
586 05 Jihlava
MS Stáj
Leoš Boháček
Stáj 11
588 27 Jamné
MS Střítež
Lubomír Dopita
Březinova 66
586 01 Jihlava
MS Střížov Přímělkov
Pavel Vlach
Přímělkov 8
588 22 Luka nad Jihlavou
Jaroslav Kreuz
Jaroslav Kreuz
Žižkova 3
586 01 Jihlava
MS „Roštejn“ Třeštice
Petr Šána
Wolkerova 1106/41
589 01 Třešť
MS Špičák -Třešť
Libor Policar
Nádražní 362
589 01 Třešť
MS Třešť - Panenská Rozsíčka
František Gregor
Národního odboje 1135 589 01 Třešť
MS "Strážník" Ústí
MS "Chalupnické louky"
Velký Beranov
Jaroslav Válek
Leoše Janáčka 52
586 01 Jihlava
Aleš Frey
Velký Beranov 372
588 21 Velký Beranov
MS Vysočina Větrný Jeníkov
Martin Hlaváček
Kalhov 54
588 42 Větrný Jeníkov
Honební společenstvo Věžnice
Aleš Adamec
582 52 Věžnice
MS Vílanec - Cerekvička
Ing. Stanislav Vorálek
Věžnice 17
Pod Jánským
kopečkem 14
MS "Svatý Antonín"
Vyskytná - Rounek
Pavel Kudrna
Rounek 39
588 41 Vyskytná n. J.
MS Vysoké Studnice - Bítovčice
Zdeněk Mráz
Řehořov 100
588 24 Řehořov
MS Zbilidy
Karel Horáček
Zbilidy 14
588 42 Větrný Jeníkov
Josef Duben, Ždírec 36 (Zborná)
Myslivecký spolek
Nadějov - Věžnice - Zhoř
Josef Duben
Ždírec 36
588 13 Polná
Lubomír Matějíček
Nadějov 15
588 25 Jersín
MS "Blatina" Ždírec
Václav Hanus
Ždírec 44
588 13 Polná
MS Aleje - Kněžice
Ing. Hubert Špinar
Kněžice 254
675 29 Kněžice
Ing. Luděk Nechvátal
Ing. Luděk Nechvátal
Hosov 46
586 01 Jihlava
LČR s.p., LS Pelhřimov
Ing. Rudolf Švec
Humpolecká 2165
393 01 Pelhřimov
GELSO, s.r.o.
Jaromír Grund
Za tratí 328
675 21 Okříšky
Josef Vlk
Josef Vlk
U Stadionu 452
675 21 Okříšky
MUDr. Ladislav Hübelbauer
MUDr. Ladislav
Hübelbauer
Arbesova 37
674 01 Třebíč
Obalfrukt, Blatnice
V. Šlechta, jednatel
Blatnice 21
MS Dvoják, o.s.
MUDr. Petr Louda
Komenského 630
Správa městských lesů Jihlava,
s.r.o.
Ing. Václav Kodet
Rantířovská 5
586 01 Jihlava
675 51 Jaroměřice
nad Rokytnou
676 02 Moravské
Budějovice
586 01 Jihlava
Obec Arnolec
Obec Jezdovice
Obec Rybné
Městys Batelov
Obec Ježená
Obec Smrčná
Obec Bílý Kámen
Obec Jihlávka
Obec Stáj
Obec Bítovčice
Obec Kalhov
Městys Stonařov
Obec Boršov
Obec Kaliště
Obec Střítež
Město Brtnice
Městys Kamenice
Obec Suchá
Obec Brtnička
Obec Kamenná
Obec Šimanov
Obec Brzkov
Obec Kněžice
Obec Švábov
Obec Cejle
Obec Kostelec
Město Třešť
Obec Cerekvička-Rosice
Obec Kozlov
Obec Třeštice
Obec Čížov
Městys Luka nad Jihlavou
Obec Ústí
Obec Dlouhá Brtnice
Obec Malý Beranov
Obec Velký Beranov
Obec Dobronín
Obec Měšín
Městys Větrný Jeníkov
Obec Dobroutov
Obec Milíčov
Obec Věžnice (u Jihlavy)
Městys Dolní Cerekev
Obec Mirošov
Obec Věžnice (u Polné)
Obec Dudín
Obec Nadějov
Obec Věžnička
Obec Dušejov
Obec Opatov
Obec Vílanec
Obec Dvorce
Obec Otín
Obec Vyskytná nad Jihlavou
Obec Hladov
Obec Panenská Rozsíčka
Obec Vysoké Studnice
Obec Hodice
Obec Pavlov
Obec Záborná
Obec Hojkov
Obec Plandry
Obec Zbilidy
Obec Horní Dubenky
Město Polná
Obec Zbinohy
Obec Hrutov
Obec Puklice
Obec Zhoř
Obec Hubenov
Obec Rančířov
Obec Ždírec
Obec Hybrálec
Obec Rantířov
Obec Jamné
Obec Rohozná
Obec Jersín
Obec Růžená