Untitled - Gymnázium J. K. Tyla

Hlavní průčelí se sochou Vítězství ∙ Front view with The Victory statue ∙ Die Hauptstirnseite mit der Siegesstatue
Gymnázium Josefa Kajetána Tyla v Hradci Králové je považováno za pokračovatele hradeckých latinských škol a jezuitského gymnázia. Sídlem školy je budova postavená v roce 1927 podle návrhu architekta Josefa Gočára.
Stručná historie středního školství v Hradci Králové
Historie středního školství v Hradci Králové pochopitelně nezačíná stavbou současné
budovy Gymnázia J. K. Tyla, ale má kořeny hluboko ve 14. století.
Zmínky o první městské škole v Hradci Králové se datují až do roku 1271. Předchůdci
dnešních studentů navštěvovali především vyšší latinské městské školy. Škola tohoto
typu byla založena při chrámu sv. Ducha krátce po roce 1348, první zmínka o ní pochází
z roku 1362. Její existence úzce souvisela s vládou Karla IV. a založením Pražské univerzity v roce 1348, jelikož od Hradce Králové se jako od královského věnného města
očekávalo, že bude vzdělávat budoucí univerzitní studenty. Rovněž univerzitní profesoři
se rekrutovali z vyučujících na městských školách, o čemž svědčí i případ Petra z Hradce,
jenž se stal profesorem a následně i rektorem Pražské univerzity již ve 14. století.
Během Třicetileté války, roku 1636, založil řád Tovaryšstva Ježíšova svou kolej – gymnázium – v Hradci Králové. Školní budova tehdy nahradila devět měšťanských domů na
Velkém náměstí, z nichž jeden byl rodným domem humanistického spisovatele Bohuslava Balbína. V rozmezí let 1773 až 1918 studenti v téže budově navštěvovali Státní
rakouské gymnázium.
První světová válka ukončila činnost školy v jezuitské koleji. V září roku 1914 musela
totiž předat své prostory armádě. Na místě zůstala zachována pouze profesorská a studentská knihovna a část školních sbírek, škola samotná byla přesunuta do budovy Borromea na nábřeží řeky Orlice.
Vznik Československé republiky v roce 1918 a navazující expanze města Hradce Králové přinesly nové možnosti i pro rozvoj středoškolského vzdělávání. Starosta František
Ulrich považoval vzdělávání budoucích generací za jednu z priorit moderního Hradce.
Z toho důvodu byly vypsány veřejné soutěže, mimo jiné na stavbu koželužské školy,
gymnázia a areálu školských budov na nábřeží Labe.
Úloha starosty Ulricha
V roce 1895 byl starostou Hradce Králové zvolen právník, politik a básník Dr. František
Ulrich. Jeho výjimečné charakterové vlastnosti, inteligence, prozíravost a oblíbenost mu
umožnily setrvat v úřadu nepřetržitě po 34 let, během nichž se mu podařilo přeměnit
krajskou metropoli v urbanistický klenot. V současné době je po něm pojmenováno jedno z hlavních náměstí a plánuje se vztyčení pomníku.
Ulrich byl politikem, který dokázal pro svou vizi Hradce Králové budoucnosti nalézat
zdroje financování a úspěšně ji realizovat. Snil o moderním městě sjednoceném s okolními obcemi. Již v období odstraňování opevnění a vypracovávání urbanistických plánů
přizval do města Jana Kotěru, zakladatele moderní české architektury, a pověřil jej zpracováním návrhu budovy městského muzea.
Během Ulrichova působení v úřadu starosty se město bouřlivě rozvíjelo a současně měnilo z pevnosti na „Salon republiky“. Tato doba dala vzniknout mnoha veřejným
budovám a otevřeným prostranstvím, které obohatily jedinečný vzhled města způsobem,
jenž fascinuje odborníky, návštěvníky i místní obyvatele dodnes. Patří mezi ně například
Okresní dům, již zmiňovaná budova Muzea východních Čech, přestavěný Grandhotel,
upravený Pražský most s osvětlením na obloucích, Masarykovo náměstí, rozměrné
náměstí později pojmenované Ulrichovo a také Gymnázium J. K. Tyla tvarem připomínající otevřenou knihu.
Své rodné město měl Ulrich velmi rád, jak dokazují jeho následující verše: „... Ať nad
nimi v míru taká sláva plane, v jaké od praotců bylo´s vytouženo, drahé České země
čarovné Ty věno!“
Současná budova Gymnázia J. K. Tyla
Sídlem školy je budova postavená v roce 1927. „Architektonickou soutěž na projekt
gymnázia na Tylově nábřeží vyhrál architekt Josef Gočár již roku 1923. Tento návrh předznamenal regulaci školního bloku v Zálabí, kterou řešil rovněž Gočár souběžně s regulačním plánem města v letech 1926 – 1928. Koncepce školního bloku se vyvíjela postupně
a definitivní podobu získala v roce 1927 při návrhu obecných a měšťanských škol.
První realizovanou stavbou urbanisticko-architektonické kompozice škol na Tylově
nábřeží podle Gočárových plánů bylo Gymnázium J. K. Tyla (č. p. 682) z let 1925 – 1927.
Součástí areálu je i bývalá vila ředitele gymnázia (č. p. 683) realizovaná v letech 1925
– 1926. Vyučovat se v nové budově začalo 1. 5. 1927.
Pamětní desky u vstupu do budovy ∙ A commemorative plaques at the entrance to the
building ∙ Die Gedenktafeln am Gebäudeeingang
Budova gymnázia je důležitým vývojovým článkem české moderní architektury na
cestě ke konstruktivismu. Je charakteristická třípatrovým hlavním průčelím a monumentálním vstupem. Ze zvýšeného nároží vybíhají dvě dvoupatrová křídla. Na severní křídlo
navazuje přízemním krčkem tělocvična, jejíž podélná osa je souběžná s ulicí V Lipkách.
Z přízemní tříboké podnože vyrůstá hlavní hmota zalomeného nárožního průčelí, které je ukončeno mohutnou atikovou římsou. Hlavní vstup je zvýrazněn trojbokým předloženým schodištěm a bronzovou sochou Vítězství od Jana Štursy umístěné na 6 metrů vysokém betonovém sloupu se stylizovanou patkou a hlavicí. Po stranách tříosého
hlavního vstupu jsou na nárožních pilířích pamětní desky, na vlysu nad vstupem nápis
„Gymnázium J. K. Tyla“.
Hlavní průčelí má 9 okenních os, okna jsou převážně čtyřkřídlová. Bezokenní štíty
nárožní části budovy jsou z režného zdiva a členěné lesénami. V úrovni přízemí jsou
na tyto štíty napojena nízká křídla, jejichž fasády jsou horizontálně členěny římsami
a soklem v kontrastní barvě cementových omítek. Dvoupatrová křídla napojená na zvýšené přízemí mají obdobné členění fasád - okna učeben jsou šestikřídlová se dvěma sloupky a středním poutcem, bezokenní štíty jsou členěny vertikálními lesénami, mezilehlé
křídlo podokenními a nadokenními průběžnými římsami. Ostění oken má jednoduché
orámování v režném zdivu. Před jižním křídlem směrem do nábřeží je umístěn samostatný znak republiky od O. Gutfreunda s letopočtem 1925 – 27. Kombinace režného zdiva
a cementových omítek na fasádách a skladba hmot tvoří působivý kontrast a vyváženou
architektonickou kompozici, kterou podtrhuje i ohraničení školního pozemku původním
oplocením tvořeným zděnou podezdívkou, železobetonovými sloupky a překlady s drátěným pletivem v kovových rámech.
Po 2. světové válce došlo k několika dílčím úpravám interiéru z důvodu změn funkčního využití a v 6O.letech byla do dvora přistavěna aula využívaná jako víceúčelový prostor. Ani úpravy z dob komunistického režimu naštěstí téměř nenarušily původní tvůrčí
záměr architekta Gočára. Jednopatrová bývalá ředitelská vila se stanovou střechou je
zděná z režného zdiva bez plastického členění, u oken jsou pouze jednoduché podokenní
římsy z cihel. Hlavní římsa je potlačena a fasády jsou ukončeny mírně předstupujícím
dešťovým žlabem obdélníkového průřezu. Vila je podsklepená, dispozice je dvoutraktová
s tříramenným halovým schodištěm.“
V meziválečných letech (přesněji do roku 1940) nesla instituce název na počest
1. ministra financí Aloise Rašína, záměr vrátit se k původnímu názvu po 2. světové
válce zhatil definitivně rok 1948. Od roku 1952 pak nese současný název Gymnázium
J. K. Tyla.
Osobnost architekta Josefa Gočára
Josef Gočár, český architekt a urbanista, ale i návrhář nábytku, se narodil 13. března
1880 v Semíně u Přelouče. Právem bývá označován za jednu z nejvýznamnějších osobností české architektury období mezi světovými válkami či za zakladatele české (československé) moderní architektury vůbec.
V letech 1898 – 1902 studoval Gočár v Praze na Vyšší státní průmyslové škole obor
stavitelství, poté v letech 1902 – 1905 na pražské Umělecko-průmyslové škole, kde byl
jeho učitelem další „hradecký“ architekt J. Kotěra. Po studiích se aktivně podílel na společenském a kulturním životě. Stal se členem Spolku výtvarných umělců Mánes, byl
předsedou Společnosti architektů nebo členem Klubu za starou Prahu. V roce 1912 mj.
založil Pražské umělecké dílny, zabývající se výrobou kubistického nábytku (zde spolupracoval mj. s Pavlem Janákem). Gočár byl též zdatným redaktorem, přispíval do odborného tisku, např. do Uměleckého měsíčníku, časopisu Styl, Stavitel či Stavba. V roce
1924 se stal profesorem pražské Akademie výtvarných umění a o čtyři roky
později dokonce jejím rektorem .
Josef Gočár se řadí mezi přední
kubistické architekty. Dům U Černé
Matky Boží postavený podle jeho projektu v roce 1912 je jedním z nejvýznamnějších příkladů českého kubismu v architektuře. Součástí projektu
byl i návrh interiéru pro Café Orient
v prvním patře domu, samotný interiér
se však bohužel nezachoval. V letech
1913 a 1914 se Gočár ve spolupráci se
Stanislavem Suchardou a Bohumilem
Kafkou zúčastnil soutěže o návrh Žižkova památníku na Vítkově. Po vzniku
Československa v roce 1918 dal spolu
s kolegou Pavlem Janákem vzniknout Architekt Josef Gočár ve svém ateliéru, 1930
novým architektonickým stylům osla- ∙ Architect Josef Gočár in his atelier, 1930
vujícím státní nezávislost – tzv. národ- ∙ Der Architekt Josef Gočár in seinem Atelier,1930
nímu stylu a rondokubismu – vycházejícím z kubismu a vyznačujícím se klenutou výzdobou, folklorními motivy a aplikací
národních barev, za příklad může sloužit budova Legiobanky v Praze. V roce 1925 Gočár
navrhl československý pavilon pro Mezinárodní výstavu dekorativního a industriálního
umění, kam byla zařazena i Štursova socha Vítězství. Jeho urbanistický plán Hradce Králové (1926 – 1928) zahrnoval unikátní systém vnějšího dopravního okruhu propojeného
s centrem města paprskovitými ulicemi a v nových městských čtvrtích rozvrhl obytné
zóny a plochy zeleně. V letech 1927 až 1928 vypracoval Gočár návrh kostela Sv. Václava
v pražských Vršovicích na náměstí Svatopluka Čecha. Jeho čistě funkcionalistické pojetí
Stavba školy ∙ Construction of the school ∙ Die Schule im Bau
Stěhování školních sbírek do nové budovy ∙ Moving the school collections into the new building ∙ Der Umzug der Schulsammlungen in das neue Gebäude
přivedlo Gočára ke konstruktivismu, stylu, v němž pokračoval v práci na projektech pro
Hradec Králové a Pardubice a na mnoha menších projektech na poli architektury i interiérového designu.
Josef Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně a je pochován na vyšehradském Slavíně
v Praze.
Významní studenti a profesoři gymnázia
Hradeckým gymnáziem, ať již sídlilo v jakékoliv budově, prošla řada osobností. Byli to
významní představitelé českých vzdělanostních elit počínaje renesancí (Jan Kampanus
Vodňanský, Cyprián Lvovický ze Lvovic), přes období barokní a obrozenecké (B. Balbín,
F. M. Pelcl, V. V. Tomek, J. Goll, K. J. Erben, J. K. Tyl, V. Hanka), až po přední muže
prvorepublikové éry (A. Jirásek, K. Čapek, A. Rašín, A. Pražák, V. Fischl aj.). Také mnozí
z našich současných představitelů vědy, kultury, politiky a ekonomiky jsou absolventy
školy.
Současnost Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové
Budovy jsou chráněnou kulturní památkou evidovanou v ÚSKP (r.č. 540). Areál se
skládá ze dvou objektů (hlavní budova a bývalá ředitelská vila), z vnitřního nádvoří (školní hřiště) a zahrady. Výukové prostory jsou i po více než 80 letech dostatečné pro současné potřeby vzdělávání. Ve škole se nachází 38 místností, v nichž probíhá výuka.
V současné době je připraven záměr generální opravy budovy gymnázia, který má tři
hlavní cíle: přizpůsobit školu požadavkům moderních vzdělávacích trendů, více otevřít
areál k pořádání kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost a opravit exteriéry a interiéry budov s ohledem na původní podobu školy.
Jedním z již realizovaných záměrů otevření areálu a propojení architektonické tradice
se současností je např. každoroční koncert Tylova léta. S nápadem uspořádat koncert
v areálu Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové přišli dnes již bývalí studenti školy v roce
2007, když se gymnázium chystalo na oslavy 80. výročí otevření budovy školy. Vysoké
bloky obou křídel budovy vytvořily neopakovatelnou atmosféru amfiteátru, v němž se
dokonale propojily čisté architektonické linie s moderní hudbou. Další slibně se rozvíjející tradicí se stává zahájení akademického roku raftovými závody středoškolských
družstev z celého kraje. Je symbolické, že trasa závodu pomyslně spojuje řadu z výše
uvedených architektonických perel Hradce Králové.
Interiér školy se stává volným prostorem pro prezentaci výstav uměleckého či historického charakteru, jež nezřídka přesahují tematicky rámec nejen školního prostředí.
Poslání školy
Škola navazuje na historické tradice vzdělávání předních osobností naší minulosti i současnosti. Výhoda a síla školy spočívá ve značné vnitřní diferenciaci výukového
programu (5 světových jazyků, 20 – 30 volitelných předmětů, možnost výuky vybraných předmětů v angličtině), v množství projektů a aktivit nad rámec standardní výuky
(cca. 70 akcí za rok) a v procesu zavádění moderních ICT do běžného chodu školy.
Nadaní absolventi základních škol z širší královéhradecké lokality, kteří chtějí nést
odpovědnost za své vzdělání a budoucnost a jsou ochotni ctít společná pravidla naší
školy i naší společnosti, mají možnost rozvinout specifické dovednosti, které umožní
prosadit se v životě v naší zemi i v zahraničí.
Filosofií školy, kterou naplňují zaměstnanci společně s žáky, je ctít základní hodnoty,
svobodu a odpovědnost za sebe sama, toleranci a úctu k těm, kteří si ji zaslouží, rovnost
příležitostí a solidaritu s těmi, kteří ji potřebují.
The Gymnázium Josef Kajetán Tyl in Hradec Králové is considered to be a successor of Hradec Králové’s Latin schools and the Jesuit Gymnasium. The school institution
has resided in architect Josef Gočár’s building since 1927.
Pohled na budovu ze Zálabí, 30. léta ∙ View of the building from the west from Zálabí,
30 years ∙ Ein Blick auf das Gebäude vom Zálabí, 30. Jahre
A Brief History of Seconary Education in Hradec Králové
Secondary education has its roots deeply in the 14th century. The first municipal
school in Hradec Králové is mentioned in 1271. The predecessors of today’s students
mostly attended higher municipal Latin schools. A similar school was founded with the
Holy Spirit Church in Hradec Králové shortly after 1348, first mentioned in 1362. There
was a direct connection with the rule of Charles IV and with the foundation of the university in Prague in 1348. Hradec Králové as a royal dowry town als had to educate future
university students, and university professors were recruited from municipal schools;
in the 14th century Peter from Hradec became a professor and later the rector of the
Prague university.
During the Thirty Years’ War, the Society of Jesus opened its college – gymnasium
(analogous to a grammar school) in Hradec Králové in 1636. The new school building
replaced nine town houses on the Velké náměstí square and one of the destroyed houses
was Bohuslav Balbín’s birthplace (a humanist writer). From 1773 until 1918 students
attended the State Austrian Gymnasium in the same building.
The First World War ended the Jesuit college era. In September 1914 the school had
to pass most of its premises to the army. Only the professor’s and student’s library and
a part of the school collections remained in the same place. The grammar school itself
was moved to the Borromeum building on the Orlice embankment.
The foundation of the Czechoslovak Republic in 1918 and Hradec Králové’s bursting
town expansion opened the way for new grammar school development as well. Mayor
František Ulrich identified education of future generations as one of the main priorities
for a modern Hradec Králové. Therefore several architectural competitions were held;
for a Tannery School, a Grammar school (Gymnasium) and a Labe embankment school
complex, among others.
Mayor František Ulrich
In 1895 the lawyer, politician and poet Dr. František Ulrych was elected mayor of Hradec Králové. His unusual character, intelligence, prudence and popularity allowed him to
stay in office for 34 consecutive years during which time he managed to transform the
provincial capital of eastern Bohemia into an urban jewel. Today one of the main squares
carries his name and a monument to him is planned.
Ulrich was a politician who managed to find ways of financing and realizing his vision
for a future Hradec Králové. He dreamt about a modern city unified with surounding
villages. In a period of the systematic destruction of the fortification and development of
urban plans, Mayor Ulrich invited Jan Kotěra, the founder of modern Czech architecture,
to design the renowned City Museum building, among others.
During Ulrich’s years in office, the development of Hradec Králové continued simultaniously with the transition of the fortress town into the „Salon of the Republic.“ Numerous public buildings and open spaces enriched the unique design of the city in a way
that fascinates experts, visitors and residents through today (the District house, the City
Museum, the Grand Hotel adaptation, the Prague bridge adaptation with illumination of
arches, Masaryk Square, the large square later named Ulrych Square and the grammar
school (Gymnasium) building intended to suggest an open book, among others).
Ullrich’s love for his hometown can be found in his poetry as well: “Let the fame glow
over you in peace what our ancestors longed for, you, a charming dowry of the noble
Czech land.“
Current Gymnázium J. K. Tyl building
Gymnázium J. K. Tyl resides in a building from 1927. „Josef Gočár won the architectural competition in 1923. This design began the project of the Elbe embankment
Dopis Aloise Jiráska profesorskému sboru ∙ Alois Jirásek´s letter to the school staff
∙ Ein Schreiben vom Alois Jirásek an das Professorenkollegium
school complex that Gočár worked on while preparing the new urban plan from 1926
to 1928. The final design for this unique complex of elementary and municipal schools
was proposed in 1927.
Pohled z Tylova nábřeží ∙ View of the school from Elbe embankment ∙ Ein Blick vom Tyl-Ufer
The first constructed building of this complex was the grammar school - Gymnázium
J. K. Tyl - (building no. 682) built from 1925 to 1927 with the former director’s villa (no.
683) finished in 1926. The first lessons in the new campus started on May 1, 1927.
The gymnázium building is an important link in Czech architecture on the way to
constructivism. The characteristic three-floor main facade with a monumental entrance
has a pair of two-floor wings attached to the sides and a gym connected to the northern
wing.
The main mass of the three axes corner facade finished by a robust attic rises from
a three-sided podium with an impressive staircase accented by Jan Štursa’s bronze
statue “The Victory“ on a 6 metre-high column with a base and a capital. There are
memorial plaques on the sides and the sign Gymnázium J. K. Tyla above the entrance.
The front facade has nine window axes, with windows that are mostly four-winged.
Exposed brick side gables without windows are divided by lesenes. On the ground floor
level there are joining low wings horizontally divided by contrasting cement plaster
ledges and base walls. Two-storeyed wings attached to upper ground floor look similar
– the classsrooom windows have six wings with two columns and a middle transom,
exposed brick gables without windows are divided by vertical lesenes, an intermediate
wing is divided by continuous attics under and above the windows. Window jambs have
simple exposed brick frames. A sculpture of the Czechoslovak Republic national emblem
noting the years 1925-27 by Otto Gutfreund is situated in front of the southern wing
facing the river Elbe. The alternation of exposed brick walls and cement plaster facades
and a structure of masses creates an impressive contrast and well-balanced architectural
composition. The original fencing consisting of foundation walls and reinforced concrete
columns and beams with wire netting in metal frames emphasize the overall impression.
After World War II several minor changes were made in the interior of the building and in
the 1960s a multi-purpose assembly hall was built in the courtyard. Fortunately almost
none of the above mentioned changes from the communist era affected Gočár’s original
intentions. The two-storeyed former director’s villa with a tent roof is built as a exposed brick wall building with simple brick ledges under the windows. The main ledge is
suppressed and the fasades end with moderately embossed rectangular sectioned rain
gutters. The villa is a cellared double-aisle building with a wide U-stair hall.“
Between wars (until 1940) the school was named after Alois Rašín, the first Czecholsovak Finance Minister. As a result of political changes the Grammar school was named
from 1952 after Josef Kajetán Tyl (a writer, journalist and an important figure of the
national revival, author of the national anthem and a former student) – Gymnázium
J. K. Tyl.
Architect Josef Gočár
Josef Gočár, Czech architect, urban planner and furniture designer, was born on March
13, 1880 in Semín near Pardubice. He is one of the most important Czech architects of
the interwar era and one of the founders of Czech (Czechoslovak) modern architecture.
Současná učebna ∙ Současná učebna ∙ Současná učebna
Interiéry školy, 30 léta ∙ Interiéry školy, 30 léta ∙ Interiéry školy, 30 léta
From 1898 to 1902 Josef Gočár attended the State Technical School in Prague in
the department for building construction. From 1902 to 1905 he studied at the Prague
School of Applied Arts under Jan Kotěra. He played a vital role in social and cultural life
in Prague, became a member of the Mánes Association of Fine Artists (Spolek výtvarných umělců Mánes), president of the Association of Architects (Společnost architektů),
and a member of The Club for Old Prague (Klub za starou Prahu). With architect Pavel
Janák in 1912 he co-founded the Prague Art Workshops (Pražské umělecké dílny) a centre for design and manufacturing of cubist furniture. He contributed to numerous specialist journals (Umělecký měsíčník, Styl, Stavitel, Stavba). In 1924 he became a professor
at the Prague Academy of Fine Arts and four years later, its rector.
Josef Gočár was one of the main Cubist architects. His House at the Black Madonna
completed in 1912, is one of the best examples of the Czech Cubist style in architecture.
On the first floor, Gočár designed a Cubist interior for the Café Orient, now unfortunately
lost. In 1913 and in 1914 Josef Gočár with Stanislav Sucharda and Bohumil Kafka jointly
entered a competition for the Žižka monument on the Vítkov mountain. After the foundation of Czechoslovakia in 1918 Gočár with his collegue Pavel Janák worked in new styles celebrating Czechoslovak independance – the “National Style” and “Rondo-Cubism”
– styles with cubist roots, vaulted decorations, folklore motifs and coloration in the
national colours, such as the Bank of the Czechoslovak Legions in Prague. In 1925 Gočár
designed the Czechoslovak pavillion in the Exposition Internationale des Arts Decoratifs
et Industriels Modernes in Paris with Jan Štursa’s statue “Victory.” Gočár’s urban plan
for Hradec Králové (1926 – 1928) included a unique system of an outer traffic circle
connected by radial roads with the city centre and divided the new neighbourhoods into
residential zones alternating with greenery. From 1927 to 1928 Gočár designed St. Wenceslas Church in Prague Vršovice on Svatopluk Čech Square. This pure functionalist
design drew Gočár toward constructivism. Working in this style, Gočár continued designing his projects for Hradec Králové and Pardubice and many other smaller projects in
architecture and interior design.
Josef Gočár died on September 10, 1945 in Jičín; he was buried in Slavín, Vyšehrad
cemetery, Prague.
Západní křídlo s tělocvičnou ∙ West wing of the school with gymnasium on the left
∙ Západní křídlo s tělocvičnou
Famous grammar school students and teachers
The famous personalities who attended the Hradec Králové grammar school or taught
there can be found from the Renaissance period (Jan Kampanus Vodňanský, Cyprián
Lvovický ze Lvovic), through the baroque and the national revival period (B. Balbín,
F. M. Pelcl, V. V. Tomek, J. Goll, K. J. Erben, J. K. Tyl, V. Hanka) and among the outstanding politicians and writers of the times between the wars (A. Jirásek, K. Čapek, A. Rašín,
A. Pražák, V. Fischl). Many current important scientists, cultural, political and economic
figures are also Gymnázium J. K. Tyl graduates.
Školní hřiště, nádvorní pohled na hlavní objekt školy ∙ School courtyard with track ∙ Der Schulsportplatz, ein Blick vom Innenhof auf das Schulhauptgebäude
Gymnázium J. K. Tyl in Hradec Králové today
The school buildings are cultural monuments recorded in the central register of cultural monuments (ÚKSP no. 540) administered by the National Heritage Institute. The
school campus consists of two buildings (the main building and the former director’s
villa), courtyard (sportground) and a garden. Even after 80 years, Gočár’s farsighted
design with 38 classrooms satisfies current space needs.
Areál školy v 30. letech ∙ School grounds at 30th years ∙ Das Schulareal in den 30. Jahren
The school mission
The Gymnázium J. K. Tyl is deeply indebited to its own traditions and the reputation
of a prestigious grammar school. The school is committed to the highest standards of
education with a focus on the individual needs of their students (teaching five modern
languages, 20 to 30 optional subjects, subjects taught in English, extracurricular projects and activities and high IT standards).
Talented responsible pupils from the whole region have a unique opportunity to develop their individual abilities and succeed in the life in our country and abroad as well.
Teachers and students together share common values such as freedom, responsibility for themselves and others, respect to those who deserve it, equal oportunities, and
solidarity with those who need it.
Currently, a submitted draft for the general reconstruction of the school building outlines three main goals: adapting the school premises to the needs of modern educatio-
Pohled na panorama Hradce Králové ze střechy gymnázia ∙ West ∙ Ein Blick vom Gymnasiumsdach auf das Panorama vom Hradec Králové
nal trends, opening the school campus for cultural and educational public events, and
reconstructing the building exteriors and interiors with respect to the original design of
the school.
In 2007 as a part of the Gymnázium J. K. Tyl 80th anniversary celebration, students
started the tradition of an annual “Tyl’s Summer” (Tylovo léto) concert that is open to
the public. The school courtyard, partially surrounded by two high rectangular walls of
unique architecture, creates an exceptional natural amphitheatre for modern music. Each
year the school is opened with the “Between the Bridges” raft race featuring high school
teams from the entire region.
The school interior also serves as a wide-ranging space for art and historical exhibitions.
Das Josef Kajetán Tyls Gymnasium in Hradec Kralove (Königgrätz) wird für einen
Nachfolger der lateinischen Schulen von Hradec Kralove und des jesuitischen Gymnasiums gehalten. Die Schule hat ihren Sitz in einem, im Jahre 1927 nach dem Entwurf des
Architekten Josef Gočár gebauten Gebäude.
eine solche Schule bei der Kirche des Heiligen Geistes kurz nach dem Jahr 1348 gegründet, die erste Erwähnung über sie ist aus dem Jahre 1362. Selbstverständlich ist da der
Zusammenhang mit der Herrschaft des Karls des IV. und mit der Gründung der Prager
Universität. Die königlichen Städte hatten außer anderem die Pflicht, die künftigen Studenten für die Karls Universität heranzubilden. Aus der Reihein der Lehrer auf den städtischen Schulen haben sich auch die Universitätsprofessoren rekrutiert. Beispielweise ist
bereits im 14. Jahrhundert der Petr von Hradec zum Professor und später zum Rektor
der oben genannten Institution geworden.
Im Jahre 1636, in den bewegten Zeiten nach der Schlacht auf dem Weißen Berg, hat
der Orden der Gesellen Jesu in Hradec Kralove die Jesuitenschule – das Gymnasium
gegründet. Sie wurde auf dem Großen Stadtplatz auf der Stelle von neun Bürgerhäusern
gebaut, von denen eins das Geburtshaus vom Bohuslav Balbín gewesen war. In den
Jahren 1773 – 1918 haben dann die Studenten im gleichen Gebäude das Österreichische
Staatsgymnasium besucht.
Eine kurze Historie des mittleren Schulwesens in Hradec Kralove
Die Geschichte des mittleren Schulwesens in Hradec Kralove begann selbstverständlich nicht mit dem Baubeginn des derzeitigen Gebäudes des J. K. Tyls Gymnasiums, hat
aber ihre Wurzeln tief im 14. Jahrhundert.
Die erste Erwähnung über die städtische Schule von Hradec Kralove ist bereits aus
dem Jahr 1271. Die Vorgänger der heutigen Gymnasiasten haben allerdings vor allem
auf den lateinischen, höheren städtischen Schulen studiert. In Hradec Kralove wurde
Plastika O. Gutfreunda ∙ Otto Gutfreund´s sculpture ∙ Die Plastik vom O. Gutfreund
Der Erste Weltkrieg hat den Unterricht auf der Jesuitenschule beendet. Bereits im September 1914 hat das Gymnasium seine Klassenzimmer an das Militär abgeben müssen,
in der Schule sind nur die Professoren- und Studentenbibliotheken und ein Teil von den
Sammlungen geblieben. Zur Zufluchtsstätte für das eigentliche Gymnasium wurde das
Gebäude Borromea auf dem Ufer des Adler-Flusses.
Grundlegende Änderungen hat das Gymnasium kurz nach der Gründung der Tschechoslowakischen Republik erlebt. Mit den fortschreitenden Arbeiten bei der Beseitigung
der Verschanzung um die Stadt haben sich ungeahnte Möglichkeiten für die künftige
Stadtentwicklung eröffnet. Der Bürgermeister František Ulrich hat die Schaffung der
Vila ředitele – dnes jsou zde učebny estetické výchovy ∙ Director´s villa, now the
music and art departments ∙ Villa des Gymnasiumsdirektors - heutzutage sind hier die
Klassenzimmer für Ethikunterricht
Bedingungen für die Bildung der künftigen Generationen für eine der wichtigsten
Richtungen gehalten, in die sich die moderne Stadt Hradec Kralove bewegen sollte. Deshalb wurden Wettbewerbe ausgeschrieben, unter anderem um den Bau
einer Gerbereischule, eines Gymnasiums und des Areals von Schulgebäuden auf
dem Elbe-Ufer.
In den Jahren zwischen den Kriegen (genauer bis zum Jahr 1940) hat die
Institution den Namen zur Ehre des 1. Ministers für die Finanzen Alois Rašín
getragen. Die Absicht, nach dem 2. Weltkrieg zu dem ursprünglichen Namen
zurückzukehren, ist dann durch das Jahr 1948 definitiv gestorben. Seit dem Jahr
1952 trägt es den jetzigen Namen, das J. K. Tyls Gymnasium.
Die rolle des Bürgermeisters Ulrich
Im Jahr 1895 wurde zum Bürgermeister der Stadt der Dr. František Ulrich gewählt.
Die Persönlichkeit des Rechtsanwalts, des Politikers und des Dichters Ulrich ist unabdenkbar verbunden mit Hradec Kralove. Mit Verstand, Weitsicht und Geschmacksinn ist
er hier ununterbrochen 34 Jahre der Bürgermeister gewesen, in denen er die ostböhmische Metropole zur urbanistischen Perle umgewandelt hat. Heute ist nach ihm einer
der Hauptstadtplätze benannt und die Realisierung seines Denkmals ist in der Vorbereitung.
Ulrich war ein Prototyp von einem Politiker, der in der Lage war, für seine Vision über
das künftige Aussehen der Stadt die Finanzierungs- und Umsetzungsmöglichkeiten zu
finden. Er hat über die Gestaltung eines modernen Hradec, vereinigt mit den Gemeinden
in der Umgebung geträumt. In der Zeit, als die Verschanzung um die Stadt systematisch
beseitigt wurde und an den Regulierungsplänen gearbeitet wurde, hat der Bürgermeister
Ulrich den Architekten Jana Kotěra nach Hradec eingeladen, der beispielweise noch vor
dem 1. Weltkrieg auf dem Elbe-Ufer das großzügig gefasste Gebäude des Museums
realisiert hat. Kontinuierlich wurde auch die Industrieentwicklung der Stadt fortgesetzt.
Die Festungsstadt ist zum „Salon der Republik“ geworden. Das Stadtgesicht wurde
mit repräsentativen Bauten und öffentlichen Plätzen bereichert, die noch nach Jahren
durch ihre großzügige Ausführungen Aufmerksamkeit erwecken. Du diesen gehören
beispielweise das Haus für das Bezirksamt, das oben erwähnte Museumsgebäude im
Jugendstil auf dem Eliška-Ufer, das umgebaute Grandhotel, die geänderte Pragerbrücke
mit der Beleuchtung auf den Bögen, der dreieckige Masaryk-Platz, der neue zentrale
Stadtplatz, später als Ulrich-Platz benannt und nicht zuletzt das J. K. Tyls Gymnasium in
der Form eines offenen Buchs.
Seine Geburtsstadt hat der Herr Ulrich sehr gern, wie die folgenden Strophen es
beweisen: „... Möge über sie im Frieden solchen Ruhm leuchtet, wie es von den Urvätern
ersehnt wurde, sie lieben Böhmenländer, das wundervolle Erbe!“
Das derzeitige Gebäude des J. K. Tyls Gymnasiums
Der Sitz der Schule ist das im Jahre 1927 gebaute Gebäude. Den architektonischen
Wettbewerb um den Gymnasiumsentwurf auf dem Tyl-Ufer hat der Architekt Josef Gočár
bereits im Jahr 1923 gewonnen. Dieser Entwurf hat die Regulierung des Schulenblocks
im Stadtviertel Zálabí vorgezeichnet, an der in den Jahren 1926-1928 gleichzeitig mit
dem Stadtregulierungsplan der Gočár ebenfalls gearbeitet hat. Das Konzept des Schulenblocks hat sich schrittweise entwickelt und die definitive Form hat es im Jahre 1927
beim Entwurf der Grund- und Oberschulen bekommen.
Der erste realisierte Bau der urbanistisch-architektonischen Schulenkomposition auf
dem Tyl-Ufer nach den Gočars Plänen war das J. K. Tyls Gymnasium (Haus Nr. 682) aus
den Jahren 1925 – 1927.
Ein Bestandsteil des Areals ist auch die ehemalige Villa des Gymnasiumsdirektors
(Haus Nr. 83), realisiert in den Jahren 1925 – 1926.
Mit dem Unterricht in neuem Gebäude wurde am 1. 5. 1927 begonnen.
Das Gymnasiumsgebäude ist eine wichtige Entwicklungskette der modernen tschechischen Architektur auf dem Weg zum Konstruktivismus gewesen. Es ist mit der
dreistöckigen Frontseite und einem monumentalen Eingang charakterisiert. Aus der
erhöhten Gebäudeecke laufen zwei zweistöckige Flügel aus. An den Nordflügel schließt
über einen ebenerdigen Hals die Turnhalle an, derer Längsachse mit der V LipkáchStrasse parallel ist.
Hradecké panorama s budovou gymnázia, 30. léta ∙ View of the school with Hradec
Králové Old Town in the background, 30 years ∙ Das Panorama vom Hradec Králové mit
dem Gymnasiumsgebäude, 30. Jahre
Aus dem ebenerdigen dreiseitigen Sockel wächst die Hauptmasse der geknickten
Stirnseite aus, die mit einem massiven Attikasims abgeschlossen ist. Der Haupteingang
ist mit einer dreiseitigen, vorgelegten Treppe und mit einer bronzen Siegesstatue vom
Jan Štursa betont. Die Statue ist auf einer 6 m hohen Betonsäule mit stilisiertem Sockel und Kopf aufgestellt. An den Seiten des dreiachsigen Haupteinganges sind an den
Ecksäulen Gedenktafel platziert, im Fries über dem Eingang steht die Überschrift „Gymnázium J. K. Tyla“.
Die Hauptstirnseite hat 9 Fensterachsen, die Fenster sind überwiegend vierflüglig. Die
fensterlosen Giebel der Stirnseite sind aus dem Sichtmauerwerk und mit Lesenen gegliedert. Auf der Erdgeschossebene sind an diese Giebel niedrige Flügel angeschlossen,
deren Fassaden horizontal durch Simse und mit dem Sockel in einer Kontrastfarbe des
Zementesputzes gegliedert sind. Die zweistöckigen Flügel, die an das Zwischengeschoss angeschlossen sind, haben eine ähnliche Fassadengliederung – die Fenster der
Klassenzimmer sind sechsflüglig mit zwei Pfosten und mittlerem Fensterkämpfer, die
fensterlosen Giebel sind mit vertikalen Lesenen gegliedert, der Zwischenflügel mit den
durchlaufenden Fenstersohlbänken und Fenstersimsen. Die Fensterleibung hat eine einfache Rahmeneinfassung in dem Sichtmauerwerk. Vor dem Südflügel in Uferrichtung
ist der Republikwappen vom O. Gutfreund mit der Jahreszahl 1925 – 27 platziert. Die
Kombination des Sichtmauerwerks und des Zementputzes auf den Fassaden und die
Zusammensetzung der Materialien bilden einen wirkungsvollen Kontrast und eine ausgeglichene architektonische Komposition, die noch die Abgrenzung des Schulgeländes
Fragment originálního výkresu J. Gočára ∙ Fragment originálního výkresu J. Gočára ∙ Ein Fragment der Originalzeichnung des J. Gočárs
Slavnostní shromáždění v roce 1927 ∙ Gala opening of the new building, 1927
∙ Feierliche Versammlung im Jahre 1927
mit dem ursprünglichen Umzäumung, die aus dem Mauersockel, den Stahlbetonsäulen
und Stahlbetonstürzen mit Maschendraht in Metallrahmen besteht, unterstreicht. Nach
dem 2. Weltkrieg kam es aufgrund der Änderungen in der Nutzung zu einigen Teiländerungen im Innen des Gebäudes und in den 60. Jahren wurde im Hof eine Aula aufgebaut,
die als Mehrzweckraum dient. Selbst die Änderungen aus den Zeiten des kommunistischen Regimes haben zum Glück die ursprüngliche gestalterische Idee des Architekten
Gočár nicht beeinträchtigt. Die einstöckige ehemalige Villa des Gymnasiumsdirektors
mit Zeltdach ist aus dem Sichtmauerwerk ohne plastische Gliederung gemauert, bei den
Fenstern sind nur einfache Fenstersohlbänke aus Ziegeln. Der Hauptsims ist unterdrückt und die Fassaden sind mit der leicht nach vorne versetzen, viereckigen Regenrinne
abgeschlossen. Die Ville ist unterkellert, mit der zweibündigen Disposition und mit der
dreiarmigen Hallentreppe.
Die Persönlichkeit des Architekten Josef Gočár
Josef Gočár, der tschechische Architekt und Urbanist, aber auch ein Möbeldesigner,
ist am 13. März 1880 in Semín bei Přelouč geboren. Mit Recht wird er als einer der
bedeutendsten Persönlichkeiten der tschechischen Architektur in der Zeit zwischen
den zwei Weltkriegen oder als der Gründer der tschechischen (tschechoslowakischen)
modernen Architektur überhaupt, genannt.
In den Jahren 1898 – 1902 hat Gočár in Prag auf der Höheren technischen Staatsschule das Fach Bauwesen studiert, nachher in den Jahren 1902 – 1905 auch in Prag
auf der Kunstgewerbeschule, wo sein Lehrer der weitere Architekt aus „Königgrätz“
J. Kotěra gewesen ist. Nach dem Studium hat er aktiv an dem gesellschaftlichen und
kulturellen Leben teilgenommen. Er wurde zum Mitglied im Verein Bildender Künstler
Mánes, im Architektenverein, wurde zum Vorsitzenden des Architektenvereins oder zum
Mitglied des Vereins für das alte Prag. In Jahre 1912 hat er unter anderem die Prager
Kunstwerkstätte, die sich mit der Fertigung von kubistischen Möbeln beschäftigt hat
(hier hat er unter anderem mit Pavel Janák zusammengearbeitet). Gočár ist auch ein
fleißiger Redakteur gewesen, er hat in der Fachpresse seine Artikel veröffentlicht, z.B.
im Kunst Monatsheft, in den Zeitschriften Styl, Baumeister oder Bau. Im Jahre 1924 ist
er zum Professor der Prager Akademie der Bildenden Künste geworden und vier Jahre
später sogar zu ihrem Rektor.
Josef Gočár – der Architekt ist einer von den vordersten kubistischen Schöpfern
gewesen. Eins von seinen bedeutendsten kubistischen Projekten war das Haus Zur
Schwarzen Mutter Gottes, das der Gočár im Jahre 1912 fertiggestellt hat und das eins
von den besten Beispielen für Kubismus in der Architektur war. Für dieses Haus hat
der Gočár auch das Interieur für das Café, inklusive Kronleuchter und Möbel entworfen. In den Jahren 1913 bis 1914 hat der Gočár am Wettbewerb um das Projekt für
das Žižka-Denkmal am Berg Vítkov teilgenommen, an dem er mit den in Nova Paka
geborenen Stanislav Sucharda und Bohumil Kafka zusammengearbeitet hat. Nach dem
Jahr 1918, mit der Entstehung der Ersten Republik hat sich der Gočár zusammen mit
seinem Kollegen Pavel Janák auf die Schaffung eines neuen Stils in der Architektur orientiert, der die Selbständigkeit der Tschechoslowakei verherrlichen sollte. Das Ergebnis
dieses Bestrebens wurde eine neue Kunstrichtung – sog. Rondokubismus, der einigermaßen vom Kubismus ausgegangen ist, aber durch runde Ecken und tschechische
Volksmotive geprägt wurde. Ein Beispiel für die Anwendung dieses neuen Stils wurde
dann das Gebäude der Legiobank in Prag. Ab der Hälfte der 20. Jahre des 20. Jahrhunderts begann der Gočár sich für den Funktionalismus zu interessieren. Im Jahre 1925
hat er den Tschechoslowakischen Pavillon auf der Aufstellung in Paris entworfen (ein
bedeutender Bestandsteil dieser Exposition war auch die oben erwähnte Siegesstatue
vom Jan Štursa), wofür er einige Auszeichnungen bekommen hat. In dieser Zeit hat er
auch fast über zehn Jahre bei der Planung von Hradec Králové mitgewirkt, wo er von
dem bereits erwähnten Bürgermeister Dr. Ulrich unterstützt wurde. Der Gočár hat für
Hradec Králové den neuen Stadtbebauungsplan, den Uferbebauungsplan, die Bebauung
entlang der Elbe, den Entwurf für die Schulengebäude und Ambrosius Kollegium und
die Bebauung des heutigen Ulrich Platzes ausgearbeitet. Die Gočárs Pläne haben auch
ein einzigartiges Verkehrssystem mit dem Außenring und in die Stadtmitte gerichteten Radialen, zwischen denen sich Wohnviertel mit Grünflächen wechselten, umfasst.
In den Jahren 1927 bis 1928 hat Gočár an dem Projekt der Kirche des St. Wenzels
in Prag, im Stadtviertel Vršovice auf dem Platz des Svatopluk Čechs gearbeitet. Dieser
Bau wurde zum vollkommenen Beispiel für den Funktionalismus und gleichzeitig führte
Celý areál škol v Zálabí ve 30 letech ∙ Aerial view of Gočár-designed schools in the 1930sx ∙ Das ganze Areal der Schulgebäude in Zálabí in den 30. Jahren
er den Gočár in seine nächste Periode über – in den Konstruktivismus. In diesem Stil hat
er auch weiter an seinen Projekten für Hradec Králové und für Pardubice und an vielen
Kleinprojekten in der Architektur und auch im Interieurdesign gearbeitet.
Der Gočár ist am 10. September 1945 in Jičín gestorben, beerdigt wurde er auf dem
Slavín Friedhof im Vyšehrad.
Bedeutende Studenten und Professoren an dem Gymnasium
Durch das Hradec Gymnasium, egal in welchem Gebäude es untergebracht wurde,
ist eine Reihe von Persönlichkeiten durchgegangen. Es sind bedeutende Vertreter der
tschechischen gebildeten Eliten gewesen, beginnend mit der Renaissance (Jan Kampanus Vodňanský, Cyprián Lvovický ze Lvovic), über die Barockperiode und die Periode
der Bewegung der nationalen Wiedergeburt der Tschechen (B. Balbín, F. M. Pelcl, V. V.
Tomek, J. Goll, K. J. Erben, J. K. Tyl, V. Hanka), bis zu den führenden Männern der Äre
der Ersten Republik (A. Jirásek, K. Čapek, A. Rašín, A. Pražák, V. Fischl und andere).
Auch ein bedeutsamer Teil unserer Zeitgenossen, die die vorderen Posten in der kulturellen, politischen, ökonomischen und bildenden Sphäre bekleiden, sind Absolventen
dieser Schule.
Die Gegenwart des J. K. Tyls Gymnasiums in Hradec Králové
Die Gebäude sind geschütztes Kulturdenkmal, evidiert im Zentralregister der Kulturdenkmale (ÚSKP/r.-Nr. 540). Das Areal besteht aus zwei Objekten (Hauptgebäude und
die ehemalige Villa des Gymnasiumsdirektors), aus dem Innenhof (Schulsportplatz) und
dem Garten. Die Unterrichtsräume sind auch nach mehr als 80 Jahren ausreichend für
die heutigen Ausbildungsbedürfnisse. In der Schule findet man 38 Räume, wo der Unterricht stattfindet.
Die Bedeutung der Schule
Die Schule schließt an die historischen Traditionen in der Ausbildung von führenden
Persönlichkeiten aus unserer Vergangenheit und auch aus der Gegenwart an. Der Vorteil
und die Kraft der Schule liegen in der beträchtlichen inneren Differenzierung des Ausbil-
Módní přehlídka před budovou školy ∙ Fashion show in front of the school ∙ Die Modeschau vor dem Schulgebäude
Hudební festival Tylova léta ∙ Music festival Tylova léta ∙ Das Musikfestival des Tyls Sommers
dungsprogramms (5 Weltsprachen, 20 – 30 Wahlfächer, die Möglichkeit, ausgewählte
Fächer auf Englisch zu lernen), in der Menge der Projekte und Aktivitäten über dem
Rahmen des Standardunterrichts (ca. 70 Aktionen im Jahr) und im Einführungsprozess
der modernen ICT in den alltäglichen Schulbetrieb. Begabte Absolventen von den Grundschulen aus der weiteren Umgebung von Hradec Kralove, die die Verantwortung für
ihre Ausbildung und ihre Zukunft selbst tragen wollen und bereit sind, die gemeinsamen
Regeln unserer Schule und auch unserer Gesellschaft zu achten, haben die Möglichkeit ihre spezifischen Fertigkeiten zu entwickeln, die ihnen ermöglichen, sich im Leben
in unserem Land und auch im Ausland durchzusetzen. Die Schulephilosophie, die ihre
Mitarbeiter gemeinsam mit den Schülern verwirklichen, ist die Achtung der Grundwerte
und der Freiheit, die Verantwortung für sich selbst, die Toleranz und der Respekt zu
denen, die es verdienen, die Gleichheit der Schanzen und die Solidarität mit denen, die
sie brauchen.
Zurzeit ist ein Vorhaben einer Generalüberholung des Gymnasiumsgebäude vorbereitet, das drei Hauptziele hat: die Schule an die Bedürfnisse der modernen Ausbildungstrends anzupassen, das Areal für das Veranstalten von Kultur- und Ausbildungsveranstaltungen für die Öffentlichkeit weiter zu öffnen und das Exterieur und das Interieur
der Gebäude mir der Berücksichtigung der ursprünglichen Gestaltung der Schule zu
reparieren.
Eines von den bereits umgesetzten Vorhaben in der Öffnung des Areals und der
Verknüpfung der architektonischen Tradition mit der Gegenwart ist beispielweise
das alljährliche Konzert des Tyls Sommers. Mit der Idee dieses Konzert im Areal des
J. K. Tyls Gymnasiums in Hradec Králové zu veranstalten, sind die heute bereits ehe-
maligen Studenten der Schule im Jahre 2007 gekommen, als sich das Gymnasium auf
die Feierlichkeiten zum 80. Jahrestag der Öffnung des Schulgebäudes vorbereitet hat.
Die hohen Blöcke der beiden Gebäudeflügel haben eine einmalige Amphitheateratmosphäre geschaffen, in der sich die reinen architektonischen Linien mit der modernen
Musik vollkommen verbunden haben. Zur weiteren Tradition mit einer vielversprechenden Tradition scheint die Eröffnung des akademischen Jahres mit den Rafts-Rennen
der Mannschaften von den mittleren Schulen aus dem ganzen Landkreis zu werden.
Es ist symbolisch, dass die Trasse dieses Rennens imaginär eine Reihe von den oben
genannten architektonischen Perlen von Hradce Králové verbindet.
Das Schulinterieur wird zum freien Raum für die Präsentation von Ausstellungen mit
dem künstlerischen oder historischen Charakter, die über den Rahmen, nicht nur der der
Schulwelt, nicht selten thematisch hinausgehen.
Raftové závody ∙ Raft race ∙ Die Rafts-Rennen
Autor modelu: Ondřej Hejl, text: archív GJKT,
foto: archív GJKT, DUKASE s.r.o.
Realizace a tisk modelu: Tiskárna DUKASE s.r.o., www.dukase.cz, 2010.