Herní průmysl: od krabicových her k předplatnému

Herní průmysl je dnes tržbami větší než filmová a hudební produkce dohromady a většinu peněz v něm už nepřináší prodej her v krabicích. Hry se kupují digitálně, platí se za ně průběžně a největší část obratu tvoří tituly pro mobilní telefony. Změnil se způsob distribuce a s ním i to, jak hry vypadají.

Krabice ustupují digitálním obchodům

Ještě před patnácti lety se hra kupovala na disku v obchodě. Dnes ji většina hráčů stáhne z digitálního obchodu výrobce konzole nebo z platformy pro počítače, jako je Steam. Odpadla výroba nosičů, sklady i regály a vydavatel má přímý kontakt se zákazníkem.

Pro hráče to znamená pohodlí a časté slevy. Znamená to také, že hru nelze půjčit kamarádovi ani prodat a že přístup k ní závisí na existenci účtu a obchodu. Koupená digitální hra je ve skutečnosti licence k užívání.

Hra jako služba

Tradiční hra vyšla, prodala se a vývojáři šli dělat další. Dnes řada titulů funguje jako průběžně provozovaná služba. Tvůrci přidávají obsah v sezónách, pořádají události a hru udržují živou léta. Příjmy neplynou z jednorázové ceny, ale z průběžných nákupů.

Tento model vyžaduje, aby hráči zůstávali. Odtud denní úkoly, odměny za přihlášení a sezónní propustky, které je třeba stihnout do určitého data. Dobře udělaná služba dává hráčům důvod se vracet, špatně udělaná z hraní dělá povinnost.

Hry zdarma a nákupy uvnitř

Nejvýnosnější hry světa jsou zdarma. Vydělávají prodejem kosmetických doplňků, urychlení postupu nebo náhodných balíčků s obsahem. Na mobilních telefonech tento model zcela převládl.

Kosmetické nákupy, které nedávají výhodu, považuji za přijatelný způsob financování. Problematičtější jsou náhodné balíčky, kde hráč neví, co za peníze dostane. Některé evropské státy je regulují a obchody s aplikacemi vyžadují zveřejnění pravděpodobností. Rodičům doporučuji nastavit na zařízení dítěte schvalování nákupů, je to otázka pár minut v nastavení.

Předplatné

Po vzoru filmových služeb vznikly herní knihovny za měsíční poplatek. Předplatitel má přístup ke stovkám titulů, které se obměňují. Pro hráče, který rád zkouší různé žánry, je to výhodné. Kdo hraje dvě hry ročně, tomu se víc vyplatí si je koupit.

Vydavatelům předplatné přináší stabilní příjem a menším studiím viditelnost. Otázkou zůstává, zda dlouhodobě neuškodí prodejům, a studia se k němu staví různě.

Hraní z cloudu

Při streamování běží hra na vzdáleném serveru a k hráči putuje jen obraz. Stačí obyčejný notebook, televize nebo telefon s ovladačem. Odpadá drahý hardware a stahování desítek gigabajtů.

Slabinou je odezva. Každý stisk tlačítka cestuje na server a zpět a u rychlých akčních her je zpoždění znát. Záleží na kvalitě připojení a vzdálenosti od datového centra. Pro pomalejší žánry je to už dnes dobře použitelné, pro soutěžní hraní zatím ne.

Kdo hry vyrábí

Velké produkce stojí částky srovnatelné s hollywoodskými filmy a pracují na nich stovky lidí několik let. Riziko je vysoké, a proto velcí vydavatelé sázejí na pokračování zavedených sérií.

Na druhém konci stojí malá nezávislá studia, kterým digitální distribuce otevřela cestu k hráčům bez prostředníka. Česko má v tomto oboru silnou pozici. Zdejší studia vytvořila několik celosvětově úspěšných titulů a herní vývoj patří k nejviditelnějším vývozním artiklům domácího kreativního průmyslu.

Uchování her do budoucna

Hra závislá na serverech přestane fungovat ve chvíli, kdy je provozovatel vypne. Digitální obchody se zavírají a s nimi mizí tituly, které jinde koupit nejde. Paměťové instituce a nadšenci se snaží hry uchovat, naráží však na technické i právní překážky.

Jak se v nabídce orientovat

Před nákupem se podívejte, o jaký typ hry jde: zda má konec, nebo je to služba bez konce, a zda obsahuje další nákupy. Obchody tyto informace uvádějí na stránce titulu spolu s věkovým hodnocením PEGI. Častou chybou je kupovat hry ve slevách do zásoby. Knihovna nehraných titulů roste a peníze jsou pryč. Kupte jednu, dohrajte ji a pak vybírejte další. Jak předplatitelský model funguje v jiných druzích zábavy, popisuje přehled o streamovacích službách, a o dalším médiu, které těží z poslechu při jiné činnosti, píšu v textu o podcastech.

Zdroje

• Výroční zpráva o českém herním průmyslu, Asociace českých herních vývojářů
• Global Games Market Report, Newzoo
• Systém věkového hodnocení her PEGI, Pan European Game Information
• Klíčová fakta o evropském herním odvětví, Video Games Europe