SPZ na elektrokoloběžku: Co potřebujete vědět před jízdou

Definice elektrokoloběžky podle zákona

Co vlastně říká zákon o elektrokoloběžkách?

Jezdíte na elektrokoloběžce a nejste si jistí, jestli potřebujete SPZku? Není divu, že v tom máte zmatek - i zkušení řidiči často tápou v předpisech.

Kdy je elektrokoloběžka vlastně jen kolem? Jednoduše řečeno, pokud má motor do 1 kW a nejede rychleji než 25 km/h, zákon na ni pohlíží stejně jako na obyčejné kolo. Nemusíte nic registrovat, nepotřebujete SPZ ani řidičák.

Představte si to na příkladu: Koupíte si základní elektrokoloběžku v obchodě s elektronikou za 12 tisíc, která jede maximálně 25 km/h. S takovou můžete vesele brázdit ulicemi jako cyklista - bez papírování a povinného ručení.

Co když ale máte silnější stroj? Jakmile váš stroj překročí hranici 1 kW nebo umí jet rychleji než 25 km/h, rázem se z vás stává řidič motorového vozidla. Taková koloběžka spadá do kategorie L1e-A nebo L1e-B, což v překladu znamená: potřebujete ji zaregistrovat, mít SPZku, řidičák a povinné ručení.

Pozor na jeden zákeřný háček! Rozhodující není to, jak rychle skutečně jedete, ale jak rychle vaše koloběžka dokáže jet podle výrobce. I když si v aplikaci nastavíte omezení na 20 km/h, ale výrobce uvádí, že stroj zvládne 30 km/h, podle zákona potřebujete registraci.

Nedávno mi kamarád vyprávěl, jak si pořídil výkonnou koloběžku z e-shopu. Prodejce mu tvrdil, že to je v pohodě, vždyť si tam nastavíte omezení rychlosti. Při první kontrole ale schytal pokutu, protože podle technických parametrů jeho stroj patřil mezi vozidla vyžadující registraci.

Když už potřebujete tu SPZku, musí být viditelně umístěná na zadní části koloběžky, čistá a za tmy osvětlená. Před samotnou registrací musíte projít technickou kontrolou, kde ověří, jestli váš stroj splňuje všechny zákonné požadavky.

Nemyslete si, že to nikdo nekontroluje. Městská policie i státní policisté si na elektrokoloběžky v poslední době docela posvítili. A pokuta za chybějící registraci může nepříjemně provětrať peněženku.

Ignorování těchto pravidel vás může přijít pěkně draho. Nejen pokuty, ale v případě nehody by pojišťovna mohla odmítnout plnění, pokud zjistí, že jste jezdili na neregistrovaném vozidle.

Zákony kolem elektromobility se navíc docela často mění, proto je fajn občas mrknout na aktuální předpisy, abyste nebyli překvapeni. Co platilo loni, nemusí platit dnes.

Kdy je SPZ na elektrokoloběžku povinná

Kdy je SPZ na elektrokoloběžku povinná

Elektrokoloběžky zaplavily naše města a s nimi přichází i otázka, jestli na ně potřebujeme espézetku. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Pojďme si to rozebrat.

Všechno se točí kolem výkonu motoru a maximální rychlosti. Představte si, že máte běžnou elektrokoloběžku, na které jezdíte do práce. Pokud její motor zvládne maximálně 1 kW a nejede rychleji než 25 km/h, můžete si oddechnout - žádnou registraci ani SPZ nepotřebujete. V očích zákona jste vlastně cyklista a platí pro vás stejná pravidla jako pro lidi na kole.

Ale co když toužíte po něčem výkonnějším? Tady už to začíná být složitější. Koupíte-li si nadupanou koloběžku s motorem nad 1 kW nebo takovou, která umí jet rychleji než 25 km/h, zákon na ni nahlíží úplně jinak. Najednou se z ní stává motorové vozidlo kategorie L1e-A - a to už je jiná písnička.

S takovou mašinkou už musíte na úřad, zaregistrovat ji a pořídit jí SPZ. Jenže tady často narazíte na problém. K registraci potřebujete doklad o technické způsobilosti - homologaci. A teď ruku na srdce - kolik výkonnějších elektrokoloběžek na trhu tuhle homologaci skutečně má? Bohužel, většina ne.

A to není všechno. Potřebujete také řidičák (alespoň na mopedy), povinné ručení a musíte jezdit na technické kontroly. Peněženka pláče, čas běží...

Riskovat to? Raději ne. Jezdit na neregistrované výkonné koloběžce je jako házet si korunu s dopravním policistou. Jednou padne orel a vy budete platit pokutu, která může být pěkně tučná. A nedej bože, kdyby došlo k nehodě - bez povinného ručení půjde všechno z vaší kapsy.

Takže co s tím? Pokud chcete elektrokoloběžku na běžné přesuny po městě nebo na víkendové projížďky, držte se modelů do 25 km/h s výkonem do 1 kW. Žádné papírování, žádné další výdaje. Jezdíte a užíváte si.

Nezapomeňte ale sledovat změny v zákonech. Co platí dnes, nemusí platit za rok. Elektrokoloběžky jsou horké téma a pravidla se mohou měnit stejně rychle, jako se tyto stroje šíří našimi městy.

Výjimky z povinnosti mít SPZ

Výjimky z povinnosti mít SPZ na elektrokoloběžce

Parametr	Elektrokoloběžky do 25 km/h	Elektrokoloběžky nad 25 km/h
Povinnost SPZ	Ne	Ano
Kategorie vozidla	Osobní přepravník	Moped/Motocykl
Registrace na úřadě	Ne	Ano
Povinné pojištění	Ne	Ano
Řidičský průkaz	Ne	Ano (min. AM)
Povinná přilba	Ano (do 18 let)	Ano (vždy)
Provoz na cyklostezkách	Povolen	Zakázán

Jezdíte na elektrokoloběžce a nejste si jistí, jestli potřebujete SPZ? Není divu – pravidla mohou být trochu matoucí. Pojďme si to vysvětlit jednoduše.

Vaše elektrokoloběžka nepotřebuje žádnou registrační značku, pokud splňuje dvě základní podmínky: maximální rychlost nepřesahuje 25 km/h a motor má výkon maximálně 1 kW. Zákon takovou koloběžku vlastně považuje za obyčejné kolo. Představte si to – můžete se prohánět po městě stejně svobodně jako cyklista!

Co když máte elektrokoloběžku jen na svůj pozemek nebo do uzavřeného areálu? Žádné starosti – tam SPZ nepotřebujete nikdy, bez ohledu na výkon nebo rychlost. To samé platí pro sportovní modely používané jen na závodech nebo speciálních plochách.

Dočasné výjimky existují i pro testování. Představte si, že jste vývojář nového modelu – v takovém případě můžete získat speciální povolení na omezenou dobu. Nemusíte řešit běžnou byrokracii, ale jen za přísně stanovených podmínek.

Pozor ale na úpravy! Koupili jste si standardní koloběžku a kamarád vám nabídl, že ji vylepší na vyšší výkon? Tady už se dostáváte na tenký led. Jakmile překročíte povolené limity, vaše koloběžka se v očích zákona mění na motorové vozidlo a povinnost registrace a SPZ platí bez výjimky.

Sdílené elektrokoloběžky, které potkáváme v centrech měst, jsou obvykle nastavené přesně na hraniční hodnoty – 25 km/h a 1 kW. Provozovatelé dobře vědí, proč to dělají – chtějí se vyhnout složité administrativě spojené s registrací.

V případě úprav elektrokoloběžky nesete veškerou odpovědnost vy sami. Odemknutí vyšší rychlosti může znít lákavě, ale stojí to za riziko pokuty? A co když se něco stane? Pojišťovna vám může odmítnout plnění, protože jste jezdili na neregistrovaném motorovém vozidle.

Pravidla se navíc mohou měnit. V sousedních zemích už vidíme přísnější přístup k elektrokoloběžkám. Dnes možná stačí dodržovat rychlostní a výkonové limity, ale zítra? Kdo ví, jak se legislativa vyvine.

Proces registrace elektrokoloběžky

Proces registrace elektrokoloběžky

Máte novou elektrokoloběžku a chcete ji legálně používat? Pak byste měli vědět, že registrace není jen zbytečná byrokracie, ale důležitý krok pro každého majitele. Elektrokoloběžky s výkonem motoru nad 1000 W nebo s maximální konstrukční rychlostí převyšující 25 km/h jsou považovány za motorová vozidla a musí mít svoji vlastní espézetku.

Celý proces není nijak složitý, ale vyžaduje trochu času a přípravu. Nejdřív si ověřte, jestli vaše mašinka vůbec splňuje technické požadavky pro provoz na silnicích. Nemůžete přece vyrazit na silnici s něčím, co by mohlo ohrozit vás nebo ostatní, že?

Kam tedy vyrazit? Na odbor dopravy vašeho obecního úřadu s rozšířenou působností. Základním dokumentem, který budete potřebovat, je technický průkaz nebo prohlášení o shodě (Certificate of Conformity - CoC). Tenhle papír potvrzuje, že vaše elektrokoloběžka splňuje všechny evropské normy. Nezapomeňte také na fakturu nebo kupní smlouvu, občanku a vyplněnou žádost o registraci. Tu většinou najdete přímo na webu úřadu.

Počítejte s tím, že za registraci zaplatíte kolem 800 Kč. Není to málo, ale legální jízda za to stojí, nemyslíte? Součástí registračního procesu může být i technická kontrola elektrokoloběžky, kde se odborníci podívají, jestli vaše vozítko odpovídá tomu, co je napsáno v papírech.

Po úspěšné registraci dostanete malý technický průkaz a značku, kterou musíte na koloběžku připevnit. Umístění SPZ musí být v souladu s předpisy, obvykle na zadní části vozidla, kde je dobře viditelná a čitelná. A nezapomeňte, že značka musí být osvětlená, abyste byli vidět i za tmy.

Každý úřad může mít trochu jiné požadavky, takže není od věci zavolat dopředu a zeptat se na detaily. Proto je vhodné před návštěvou úřadu kontaktovat příslušný odbor dopravy a zjistit přesné požadavky a postupy. Ušetříte si tím možná zbytečnou cestu tam a zpět.

A co dál? Po registraci je nutné uzavřít povinné ručení, které vás ochrání v případě, že byste někomu způsobili škodu. Bez něj na silnici legálně nevyjedete. Také se připravte na pravidelné technické kontroly každé dva roky – termíny najdete v techničáku.

Prodáváte svoji elektrokoloběžku? Pak nezapomeňte, že nový majitel musí do 10 pracovních dnů od nabytí vozidla požádat o přepis na své jméno. Bude k tomu potřebovat kupní smlouvu, občanku a osvědčení o registraci.

Potřebné dokumenty pro získání SPZ

Potřebné dokumenty pro získání SPZ na elektrokoloběžku

Svět elektrokoloběžek se mění před očima a s ním i pravidla. Jezdíte na výkonnější mašince? Pak vás nejspíš čeká papírování. Registraci podléhají pouze elektrokoloběžky, které dosahují rychlosti vyšší než 25 km/h nebo mají výkon motoru přesahující 1000 W. Ostatní majitelé mohou v klidu pokračovat bez byrokratických starostí.

Základ všeho je technický průkaz elektrokoloběžky. Měli byste ho dostat hned při koupi. Nemáte? Nezoufejte, ale hned volejte prodejci nebo výrobci. Bez tohoto papíru se zkrátka nehnete z místa – úřad vás bez něj pošle domů.

K tomu přibalte doklad, že koloběžka je opravdu vaše. Doklad o nabytí vlastnictví může být obyčejná faktura nebo kupní smlouva. Hlavně musí sedět všechna čísla a kódy s těmi v technickém průkazu. Jinak vám úředník věřit nebude.

Pak se připravte na výlet na STK. Protokol o technické prohlídce je nezbytnost. Technici prohlédnou vaši koloběžku od koleček po řídítka – zkontrolují brzdy, světla i blinkry. Stojí to nějakou korunu a zabere čas, ale bez tohoto razítka to nejde.

Myslíte, že povinné ručení je jen pro auta? Omyl! Pojištění odpovědnosti za škodu potřebujete i pro svou elektrokoloběžku. Co kdybyste někoho omylem ťukli? Projděte si nabídky pojišťoven – někdy se ceny liší o stovky korun.

Na úřadě vás čeká vyplněný registrační formulář. Můžete si ho stáhnout předem z webu nebo vyzvednout na místě. Jen pozor na každé políčko – překlep nebo chybička a můžete začít znovu.

Dovezli jste si svůj stroj ze zahraničí? Pak si připravte ještě certifikát o shodě a doklad o proclení a zaplacení DPH. Česká byrokracie si na těchto papírech dává obzvlášť záležet.

A ještě jedna věc – všechno musí být v češtině. Dokumenty v cizím jazyce musí přeložit soudní překladatel. Není to levná záležitost, ale úřad vám v angličtině nebo němčině prostě nevyjde vstříc.

Připravte se na čekání. Úředníci nemají elektrokoloběžky na prvním místě svého seznamu priorit. Týden nebo dva ve frontě? Běžná věc. Neplánujte si tedy registraci den před vysněným výletem.

Náklady spojené s registrací

Kolik tě bude stát registrace elektrokoloběžky? Není to jen o koupi samotného stroje, je třeba myslet i na všechny ty papíry a poplatky.

Základní poplatek za registraci elektrokoloběžky se v České republice pohybuje mezi 500 až 800 Kč, podle toho, kde žiješ. Každý úřad si může částku nastavit trochu jinak, takže než se vydáš platit, radši si to ověř přímo u vás na úřadě.

A to není všechno. Potřebuješ taky espézetku, a ta tě vyjde na nějakých 200 až 400 Kč. Jasně, můžeš chtít nějakou speciální, třeba s vlastním textem, ale pak si připrav i pětikačku – to už není žádná legrace.

Než vůbec dojde na registraci, musí tvoje koloběžka projít technickou. Za technickou prohlídku necháš 600 až 1200 korun, záleží na konkrétní STK. Představ si situaci, kdy přijedeš s koloběžkou na kontrolu a technik ti řekne, že potřebuješ dodělat světla nebo upravit brzdy – a máš další výdaje na krku!

Nezapomeň ani na povinné ručení, které tě ročně vyjde na 500 až 1500 Kč. Když jsem nedávno slyšel o kamarádovi, který nabořil s koloběžkou zaparkované auto, došlo mi, jak důležité to pojištění vlastně je. A upřímně, není to zase taková pálka za klid v duši.

Některé starší modely elektrokoloběžek tě mohou potěšit i ekologickým poplatkem mezi 300 až 800 Kč. A co dál? Každé dva roky budeš muset registraci obnovit za dalších 200 až 400 Kč.

Zjisti si taky, jestli tvoje město nemá speciální poplatky za jízdu v některých částech. Třeba v centru Prahy už některé zóny začaly regulovat provoz elektrokoloběžek, a to se může projevit i v tvé peněžence.

Když to všechno sečteš, počáteční investice do registrace tě vyjde na 1800 až 3000 Kč. Není to málo, co? A to ještě nemluvím o pravidelné údržbě a dalších provozních nákladech.

Stojí to za to? To záleží na tom, jak často budeš koloběžku používat. Kamarád, který na ní jezdí denně do práce, ušetří za MHD tolik, že se mu investice vrátila už po půl roce. A ten pocit svobody, když profrčíš kolem aut stojících v zácpě? K nezaplacení!

Sankce za jízdu bez SPZ

Sankce za jízdu bez SPZ na elektrokoloběžce mohou být velmi přísné a věřte mi, že tohle není něco, co byste chtěli zažít na vlastní kůži. Pamatuju si, jak můj soused minulý rok vyrazil na nové výkonné elektrokoloběžce bez registrace a vrátil se s pokutou, která ho pořádně zabolela v peněžence.

Když vás chytí bez potřebné registrační značky, můžete si připravit v rozmezí od 5 000 Kč do 10 000 Kč na pokutu v přestupkovém řízení. Jasně, když máte štěstí a strážník je v dobré náladě, možná vyvázněte s blokovkou mezi 1 500 až 2 500 Kč. Ale ruku na srdce - stojí vám to za ten risk?

Co je ale ještě horší než samotná pokuta? Představte si, že způsobíte nehodu. Bez registrace pravděpodobně nemáte ani povinné ručení. A teď si zkuste představit, jak vysvětlujete pojišťovně, proč byste měli dostat odškodnění, když jste vlastně porušovali zákon. Nemožné, že? Mnohem závažnější finanční riziko než samotná pokuta za chybějící SPZ je právě tohle - můžete se zadlužit na roky dopředu kvůli jedné nešťastné jízdě.

Další komplikace může nastat při technické kontrole. Bez SPZ na ni nemůžete, a bez ní vlastně nesmíte legálně jezdit. Je to takový začarovaný kruh, ze kterého se dostanete jen jedním způsobem - dodržováním pravidel od začátku.

A co když vám koloběžku zabaví? Kamarád to zažil - nejen že dostal pokutu, ale ještě musel platit za odtah a každý den uskladnění. Po týdnu ho ta úspora na registraci stála víc než samotná koloběžka!

Neznalost zákona neomlouvá - tahle fráze platí dvojnásob u elektrokoloběžek. Kolikrát jsem slyšel: Ale já nevěděl, že tuhle musím registrovat! Úředníci na tohle neslyší, věřte mi.

Takže než vyrazíte brázdil ulice města na své nové elektrokoloběžce, radši si zjistěte, jestli nepřekračuje limity výkonu nebo rychlosti, kvůli kterým by potřebovala registraci. Ta trocha času strávená na úřadě vám může ušetřit spoustu peněz a nervů. Není nic horšího než pokazit si radost z jízdy strachem, že za každým rohem číhá hlídka připravená vám napařit tučnou pokutu.

Pravidla umístění SPZ na elektrokoloběžce

Jezdíte na elektrokoloběžce? Pak byste měli znát všechna pravidla, která se týkají umístění SPZ. Elektrokoloběžky s výkonem motoru nad 1 kW nebo s maximální konstrukční rychlostí převyšující 25 km/h jsou klasifikovány jako motorová vozidla, a proto musí mít registraci a SPZ. Není to jen zbytečná byrokracie – má to svůj důvod.

SPZ patří na zadní část vaší elektrokoloběžky, kde ji každý dobře uvidí. Musí být v podélné ose nebo alespoň přibližně tak umístěná. Důležité je, aby SPZ byla umístěna kolmo k vozovce s maximální odchylkou 30 stupňů. Jen tak vás ostatní řidiči i policejní kamery správně identifikují.

Držák na značku musí být pořádně připevněný, aby se vám cestou neuvolnil. Víte, jak to na českých silnicích chodí – díra na díře a vibrace jsou někdy pořádné. Značka nesmí být zakryta žádnými předměty, nálepkami ani nečistotami. I když by se vám třeba líbilo ozdobit si SPZ samolepkami vašeho oblíbeného týmu, raději to nedělejte – pokuta by vás nepotěšila.

Pro elektrokoloběžky se používají menší značky než pro auta, většinou typu malá motocyklová o rozměrech asi 20 x 15 cm. Vypadá to lépe a nepřekáží to při jízdě.

Kam přesně značku umístit? Doporučená výška spodní hrany SPZ je minimálně 20 cm nad vozovkou. Představte si jarní déšť a všechno to bláto na cestě – značka musí zůstat čitelná i po průjezdu louží.

A co když se setmí? Podle zákona musí být SPZ osvětlena při snížené viditelnosti a v noci. Světlo musí být bílé a značka čitelná aspoň z 20 metrů. Některé novější modely elektrokoloběžek už mají osvětlení značky integrované, u starších si budete muset pořídit dodatečné.

Co když vaše elektrokoloběžka nemá vhodné místo pro standardní umístění SPZ? Nezoufejte, dá se požádat o výjimku. Žádost o výjimku musí být podložena technickými důvody a fotografickou dokumentací. Úředníci nejsou nerozumní, když jim ukážete, že to prostě jinak nejde, většinou vám vyjdou vstříc.

Nedodržení těchto pravidel vás může stát nejen peníze za pokutu, ale v horším případě i dočasné vyřazení vaší elektrokoloběžky z provozu. A ruku na srdce – kdo by chtěl tlačit svou koloběžku domů pěšky jen proto, že měl špatně umístěnou SPZ?

Elektrokoloběžky s výkonem nad 1 kW nebo rychlostí nad 25 km/h musí být registrovány a mít SPZ. Ostatní elektrokoloběžky nevyžadují registraci ani SPZ, ale musí splňovat technické požadavky pro provoz na pozemních komunikacích.

Jakub Novotný

Technické požadavky pro registraci elektrokoloběžky

Technické požadavky pro registraci elektrokoloběžky

Jezdíte rádi na elektrokoloběžce a zjistili jste, že ta vaše má výkon přes 1 kW nebo jede rychleji než 25 km/h? Pak už to není jen hračka, ale podle zákona motorové vozidlo kategorie L1e-B, které potřebuje espézetku a registraci. Pojďme si projít, co všechno musíte splnit, abyste mohli legálně brázdit silnice.

Základním předpokladem je, že elektrokoloběžka musí mít platné prohlášení o shodě (CoC), které potvrzuje, že splňuje všechny evropské normy a požadavky pro provoz na pozemních komunikacích. Bez tohoto dokumentu od výrobce se nikam nedostanete - úředníci vás s úsměvem pošlou domů.

Co se týče osvětlení, nestačí jen ta blikačka z tržnice. Potřebujete pořádné přední bílé a zadní červené světlo, které musí být vidět na 150 metrů, když se setmí. K tomu přidejte odrazky - červenou vzadu, bílou vpředu a oranžové po stranách. Všechny tyto prvky musí být pevně připevněny a musí odpovídat technickým normám. Vzpomínáte, jak vám jako dítěti odpadávaly odrazky z kola? Tady by to neprošlo.

S brzdami to není žádná legrace. Musíte mít dvě nezávislé brzdy - jednu na přední a druhou na zadní kolo. Vždyť si to představte: letíte z kopce a najednou selže jediná brzda, kterou máte. Ne, díky! Proto zákon myslí na vaši bezpečnost.

Elektrokoloběžka musí být vybavena funkčním zvonkem nebo klaksonem, který je slyšitelný na dostatečnou vzdálenost, aby mohl řidič upozornit ostatní účastníky provozu. Takže žádné uhni nebo bacha, ale pěkně cinknout nebo zatroubit, když potřebujete projet.

Kam s tou espézetkou? Na zadní část koloběžky, samozřejmě. Potřebujete speciální držák, který zajistí, že značka neodpadne při prvním výmolu. Mimochodem, kolik výmolů jste napočítali na své poslední cestě?

Pneumatiky jsou další kapitola. Vzorek musí mít hloubku aspoň 1,6 mm - stejně jako u auta. Pneumatiky nesmí vykazovat známky poškození, jako jsou praskliny, vyboulení nebo nadměrné opotřebení. Takže ta ještě dobrá guma, co už je na bocích trochu popraskaná, prostě neprojde.

Pro registraci elektrokoloběžky je dále nutné mít uzavřené povinné ručení, které kryje škody způsobené provozem vozidla třetím osobám. Ano, stejně jako u auta. Nabourali jste někdy něco na koloběžce? I malá nehoda může způsobit velkou škodu.

A nezapomeňte na pravidelné technické kontroly. První po čtyřech letech od registrace a pak každé dva roky. Je to otrava? Možná. Ale lepší otrava než pokuta nebo, nedej bože, nehoda kvůli technické závadě.

Rozdíly v požadavcích mezi regiony ČR

# Elektrokoloběžky v Česku: Každý region, jiný metr

Praha jako hlavní město má zpravidla nejpřísnější kontroly elektrokoloběžek. Pražští strážníci bedlivě hlídají registračky u výkonnějších strojů nad 1 kW nebo rychlejších než 25 km/h. V centru je to ještě hustší – po několika nehodách s turisty na sdílených koloběžkách magistrát dokonce uvažuje o zónách se sníženou rychlostí.

A teď si představte Liberec nebo Hradec. Tam? Mnohem větší pohoda. Místní policajti přivřou oko i nad výkonnější mašinkou bez značky, pokud nejezdíte jako blázen. Tahle benevolence ale neznamená, že by tam neplatily stejné zákony jako v Praze – jen se tolik nekontroluje.

Ostravsko to vzalo za jiný konec. Tamní dopraváci pořádají informačky pro majitele, kde jim všechno vysvětlí. Kdy potřebujete registraci, co musíte mít, na co si dát pozor. A funguje to – lidi tam mnohem lépe vědí, co a jak.

V Brně řeší narůstající počet elektrokoloběžek systematicky. Pravidelné kontroly technického stavu, registrace, všechno jak má být. Zajímavé je, že brněnští úředníci jsou ochotnější akceptovat i alternativní důkazy o výkonu a rychlosti vašeho stroje. Zkuste to v Praze a budou trvat na oficiální dokumentaci, ani nemrknou.

Plzeňský a Karlovarský kraj? Tam moc registrovaných koloběžek nenajdete. Asi to bude těmi kopci – kdo by se trápil. Když už na vás náhodou narazí, řeší to s větším nadhledem a dají vám čas dát věci do pořádku.

V příhraničí s Německem a Rakouskem je to teprve oříšek. Přejedete hranici a najednou platí úplně jiná pravidla. Takže pokud pendlujete mezi zeměmi, musíte znát všechny předpisy – a že jich není málo.

Vysočina a některé další regiony si navíc vymyslely vlastní vyhlášky pro cyklostezky a pěší zóny. Takže i když splníte všechny celostátní požadavky, místní omezení vás mohou překvapit.

Největším problémem zůstává, že stejná koloběžka může být v jednom kraji v pohodě a o sto kilometrů dál už nelegální. Člověk aby s sebou vozil právníka! Není divu, že majitelé volají po jasných pravidlech, která by platila stejně od Aše až po Jablunkov.

Není to trochu absurdní? V jednom státě, na stejném typu silnice, se stejným řidičákem, ale pokaždé jiná pravidla podle toho, jakou ceduli minete. Možná je čas, aby někdo konečně sjednotil, co vlastně od majitelů elektrokoloběžek chceme.