STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z

Transkript

STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z
8´ ˇ
´ ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
15. UNORA 2013
´
´
´ ´
´
H L ASAJI C I JE HOVOVO KR ALOVSTV I
1.–7. dubna
ˇ
´ ˇ
´
Nase duchovn
ı dˇ edictvı
´
STRANA 3
PISN E: 69, 28
8.–14. dubna
´ ˇ´ˇ
ˇ
Vazıs ´ si naseho
ˇ
´
duchovnıho d´ edictv
ı?
ˇ
STRANA 18
PISN E: 22, 75
´ ´
´
´
Vyd an ı s velkym p ısmem
ˇ ´
1. C AST
8´ ˇ
´ ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´ ´
H LASAJIC I
JEHOVOVO
´
´
KR A LOVSTV I
FEBRUARY 15, 2013
Vol. 134, No. 4
Semimonthly
CZECH
´ ˇ ´
STUDIJN I CL ANKY
˝
ˇ
´ ˇ
´
Nase duchovnı dedictvı
˝
´ ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ
´
Vazıs si naseho duchovnıho dedictvı?
ˇ
ˇ ´ ´
´ ˇ
ˇ´
ˇ
V techto dvou clancıch si ukazeme, co patrı k nase´
´
ˇ
´
ˇ
mu bohatemu duchovnımu dedictvı. Pripomeneme
˚
´
si, jak Buh zachoval sve Slovo, jak se postaral o to,
´
´
aby jeho jmeno nebylo zapomenuto, a jak nas du´
´ ´ ˇ
ˇ ´
chovnı pravda chranı pred falesnymi naukami.
´ ˇ
´
Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytovaˇ
´
´
ˇ ´
´ ˇ
´
na v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı cinnos´
´
´
ti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Pokud
´
´
´
ˇ
nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze
´
´
ˇ
´
ˇ
Svateho Pısma — Prekladu noveho sveta (se stu´
´
dijnımi poznamkami).
´ ´ ´
Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Tauˇ
´
nus. Odpov edn y redaktor: Ramon Templeton,
Selters/Taunus.
5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society of
´
ˇ
Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in
Germany.
ˇ
´ ˇ
´
Na se duchovnı dedictvı
ˇ ˇ ´
´
´
˚
„To je d edi cn e vlastnictv ı Jehovov ych sluh u.“ (IZ. 54:17)
ˇ
ˇ
JAK BYS ODPOV ED EL?
˚
´
´
Jak B uh zachoval sve psan e Slovo?
ˇ
´
´
Co Jehova ud elal pro to, aby lid e znali jeho jmeno?
˚
ˇ ´
´
Jak B uh zmaril utoky na duchovn ı pravdu?
ˇ
ˇ ˇ
JEHOVA zije po celou vecnost a postaral se o to,
ˇ
´ ´
´
´
aby jeho zivotodarne poselstvı bylo lidstvu stale
ˇ´ ´
˚
´
´
k dispozici. Bible rıka: „Jehovuv vyrok trva naˇ
ˇ
vzdy.“ (1. Petra 1:23–25) Jiste jsme Jehovovi velˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ
˚ ˇ ´
mi vdecnı, ze pro nas vsechny dulezite informa´
ˇ
ce zachoval ve svem Slove, Bibli.
´
ˇ
´
˚
´
2 Ve svem Slove pro nas Buh zachoval i jme´
´
´
´
no, ktere si sam dal. Poprve se objevuje ve zpraˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ve o „dejinach nebes a zeme“. (1. Mojz. 2:4)
´
ˇ
1. Co Jehova s l askou zachoval k u zitku lidstva?
˚
´
2. Co B uh nechal do sveho Slova zapsat?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
3
´
ˇ
´
˚
Toto jmeno bylo nadprirozenym zpusobem na´
´
ˇ ´ ´ ´
psano na kamenne tabulky s Deseti prikazanımi.
´ ˇ ´ ´ ´
ˇ´ ´
´
Hned prvnı prikazanı zacına slovy: „Ja jsem Je˚
˚
ˇ
´
hova, tvuj Buh.“ (2. Mojz. 20:1–17) Dıky tomu,
ˇ
´ ´
´
´
ze Svrchovany pan Jehova nechal sve jmeno za´
ˇ
ˇ
´
psat do Bible a uchranil ji pred vsemi Satanovy´
´
ˇ ´
mi utoky, jeho jmeno neupadlo v zapomnenı.
ˇ
(Zalm 73:28)
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
´ ˇ
´
3 Vetsina lidı ve svete zije v nabozenskem omylu, ale Jehova chce, abychom znali pravdu. Od´
´
ˇ
haluje nam ji ve svem Slove a my si toho ze srdˇ
´ ˇ´
ˇ
ˇ ˇ
ce vazıme. (P re cti Zalm 43:3, 4.) Ackoli lidstvo
´
ˇ
ˇ ˇ´
jako celek je v duchovnı tme, my se tesıme z du´
ˇ
chovnıho svetla. (1. Jana 1:6, 7)
ˇ
ˇ
ˇ
´
VAZME SI NA SEHO D EDICTV I
ˇ
´
´
´ ˇ
´
Jako kresane mame drahocenne dedictvı.
´
ˇ
´
˚ ˇ
´
Vyraz „dedictvı“ se muze vztahovat na dılo, hod4
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ´
3. Z ceho se na rozd ıl od vet siny lidstva t e s ıme?
´ ˇ ´ ´
´
4., 5. Jakou zvl a stn ı v ysadu m ame od roku 1931?
4
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´
ˇ ´ ´
noty a tradice, ktere se predavajı z generace na
ˇ
´
ˇ
´
ˇ´
generaci. K nasemu duchovnımu dedictvı patrı
ˇ´
ˇ
´
´ ´
ˇ´
naprıklad presne poznanı Bozıho Slova a pravdy
´ ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
o Jehovovi a jeho zameru. Soucastı naseho dedic´
´
ˇ ´ ´
ˇ
tvı je i jedna velmi vyjimecna vysada — to, ze
˚ ˇ
ˇ´
´
muzeme nosit Bozı jmeno.
´ ˇ
5 V roce 1931 na sjezdu v Columbu ve state
´
ˇ ˇ
´
Ohio byla na sjezdovem programu vytistena pıs´ ˇ
ˇ
mena „JW“. Jedna sestra vypravela: „Vsichni
´
´
ˇ
mluvili o tom, co ta pısmena asi znamenajı. Neˇ´ ˇ´
ˇ
kterı rıkali ‚jen cekejme‘ (Just Wait) nebo ‚jen
ˇ
´
pozorujme‘ (Just Watch), ale nasli se i tacı, kteˇ´
´ ˇ
´
ˇ´
rı to odhadli spravne.“ Do te doby jsme si rıka´
ˇ
li badatele Bible, ale na tomto sjezdu byla v nedeˇ
´
ˇ
ˇ ´ ´
li 26. cervence schvalena rezoluce, ze prijımame
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
jmeno svedkove Jehovovi. Vsichni byli nadsenı,
ˇ
´
´
´
´ ´
ˇ ˇ
ze mame jmeno, ktere vychazı z Bible. (P re cti
´ ´
´ ˇ
Izaja se 43:12.) Jeden bratr vzpomına: „Nikdy
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
5
´
ˇ
nezapomenu na to, jak se salem rozeznel ohluˇ ´ ´ ´
´
ˇ ˇ
sujıcı jasot a potlesk.“ Na celem svete nebyl ni´
´
´
´
kdo jiny, kdo by o toto jmeno stal, ale nam Jehoˇ
´
ˇ
´
´ ´
ˇ
va pozehnal tım, ze se jeho jmenem nazyvame uz
´
ˇ
´
´
ˇ
´
vıc nez osmdesat let. Byt svedky Jehovovymi je
´
ˇ ´ ˇ
vyjimecna cest!
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
6 Souc astı naseho dedictvı je take mnozstvı
ˇ
´
´
´
ˇ´
presnych a cennych informacı z minulosti. Prı´
´
´
kladem jsou zpravy o Abrahamovi, Izakovi a Ja´
´
kobovi. Tito patriarchove se svymi rodinami jisˇ
ˇ
´
te mluvili o tom, jak delat radost Jehovovi. Nenı
ˇ
´
´
tedy divu, ze se spravedlivy Josef odmıtl dopusˇ
ˇ
ˇ ˇ
tit nemravnosti, protoze nechtel „hresit proti Boˇ
´
´
ˇ
hu“. (1. Mojz. 39:7–9) V prvnım stoletı se kres´
ˇ ´
´
ˇ
anske tradice neboli pokyny predavaly ustne
´
ˇ´
´ ´
a osobnım prıkladem. To se mimo jine tykalo po˚ ˇ
´
ˇ ˇ
´
˚
kynu k prub ehu Panovy vecere, ktere Pavel
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
´
6. Jake informace pat r ı k na semu duchovn ımu d edictv ı?
6
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
ˇ
ˇ
´
˚
predal kresanskym sborum. (1. Kor. 11:2, 23)
ˇ
´
ˇ
Dnes jsou vsechny podrobnosti, ktere potrebu´
´
jeme znat, abychom mohli Boha uctıvat „duˇ
ˇ ˇ
chem a pravdou“, obsazeny v Bibli. (P re cti Jaˇ´
´
´ ˇˇ
na 4:23, 24.) Bozı Slovo ma k dispozici temer
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´
kazdy clovek, ale my, Jehovovi sluzebnıci, si ho
´ ˇ
´ ˇ´
zvlas vazıme.
ˇ
´
ˇ
´
7 V nasich publikacıch cteme zpravy o tom, jak
´ ´
˚
´
ˇ
´
ˇ
Jehova chranı svuj lid, a tım jsme ujisovani, ze
ˇ
ˇ´
ˇ
„Jehova je na [nası] strane“. (Zalm 118:7) I tato
´ ˇ ´
ˇ ´ ´
ˇ
´
vypravenı jsou soucastı naseho rostoucıho du´
ˇ
´
´
´ ´
ˇ´
chovnıho dedictvı. Dıky nim se cıtıme v bezpe cı,
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
prestoze jsme pronasledovani. K nasemu dedic´
ˇ´
´
´
tvı patrı i tento nadherny slib: „ ‚A bude proˇ
ˇ
´
ˇ
´
ti tob e vytvorena jakakoli zbran, nebude mıt
´ ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
usp ech, a kazdicky jazyk, ktery proti tob e povsta´ˇ
ˇ ˇ ´
´
ne v soudu, odsoudıs. To je dedicne vlastnictvı
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
7. Jak y slib pat r ı k na semu d edictv ı?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
7
´
˚
Jehovovych sluhu a jejich spravedlnost je ode
ˇ ´
˚
´
´
mne,‘ je Jehovuv vyrok.“ (Iz. 54:17) Zadna Sataˇ ´
˚ ˇ
˚
ˇ
nova zbran nam nemuze zpusobit trvalou skodu.
ˇ´
ˇ
ˇ´
8 Satan se vytrvale snazı znicit Bozı Slovo a za´
ˇ´
´
branit lidem, aby znali Bozı jmeno a biblickou
ˇ
ˇ ˇ´
pravdu. Jehova je vsak mnohem mocnejsı, a proˇ ´
´
´ ˇ
´ ˇ
to zadna Satanova snaha nema sanci na usp ech.
´
´ ´
´
ˇ ´
V tomto a v nasledujıcım studijnım clanku si
ˇ
´
pripomeneme, (1) jak Jehova zachoval sve Slo´
´
vo, (2) jak zajistil, aby lide znali jeho jmeno,
a (3) jak se postaral o to, abychom se mohli doˇ ˇ
zvedet pravdu.
´
JAK JEHOVA ZACHOVAL SV E SLOVO
ˇ
´
Jehova zajistil, aby jeho Slovo prestalo
ˇ
´
´ ´
vsechny utoky. Enciclopedia Cattolica uvadı:
´
´
´
„V ramci boje proti albigenskym a valdenskym
´
´
˚
toulousky koncil v roce 1229 zakazal laikum po9
ˇ
´ ´
´
´ ´
´ ˇ ´
8. O cem pojedn ava tento a n asleduj ıc ı studijn ı cl anek?
ˇ´
˚
ˇ
ˇ
ˇ´
9.–11. Nap r ıklad jak se odp urci sna zili zni cit B o z ı Slovo?
8
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
ˇ´
ˇ ˇ ´
´ ´
uzıvat [Bibli v b eznem jazyce] . . . Podobny zakaz
´
ˇ
ˇ
byl vydan v roce 1234 na snemu v Tarragone ve
ˇ
ˇ
´
Spanelsku, ktery se konal pod dohledem Jaku´
´
´ ˇ
´
ba I. . . . Svaty stolec v teto zalezitosti poprve za´
´
sahl v roce 1559, kdy Pavel IV. ve svem Indexu
´
ˇ ˇ ´
zakazal tisknout a vlastnit B[ible] v b eznych ja´
ˇ ´
zycıch bez souhlasu papezskeho stolce.“
ˇ
´
˚
´
10 Navzdory vsem utokum Jehova Bibli ochra´
ˇ ´
nil. Asi roku 1382 Jan Viklef se svymi spolecnıky
ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
pripravil vydanı prvnıho prekladu v anglictine.
´
ˇ
ˇ´
Jinym prekladatelem Bozıho Slova byl William
ˇ
Tyndale. Ten byl roku 1536 popraven. Kdyz ho
ˇ
˚
´
ˇ
ˇ
pripoutali ke kulu, udajne zvolal: „Pane, otevri
ˇ
´
´
ˇ
´
o ci anglickemu krali!“ Pak byl uskrcen a upalen.
ˇ´
´ ˇ
11 Roku 1535 se objevil dalsı anglicky preˇ
klad, jehoz autorem byl Miles Coverdale. Poˇ
˚
ˇ
´
´
ˇ ´
uzil Tyndaleuv preklad „Noveho zakona“ i c ast
´
´
ˇ´ˇ
„Stareho zakona“ od 1. Mojzısovy po knihy
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
9
´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
Paralipomenon. Ostatnı c asti Pısma prelozil z laˇ
´
ˇ
tiny a z nemeckeho prekladu od Martina Lutheˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
ra. Dnes vyuzıvame P reklad nov eho sv eta, kte´
´ ´ ˚
´
ˇ
ˇ
ˇ
ry podava puvodnı text presne a jasne a je velmi
´
ˇ
ˇ
´
prakticky pro kazatelskou sluzbu. Jiste mame
ˇ ˇ ´
´ ´
´
velkou radost z toho, ze zadne demonske ani lid´ ´
´ ˇ
ˇ
ske sıly nedokazou Jehovovo Slovo znicit.
´
JAK JEHOVA ZAJISTIL, ´ ABY LID E
ZNALI JEHO JM ENO
ˇ´
´
˚
Jehova zarıdil, aby jeho jmeno zustalo za´
˚ ˇ
´
´
chovano v Bibli. Dulezitou ulohu v tom sehral
´
´
ˇ
´
ˇ
P reklad nov eho sv eta. V jeho uvodu je napsano:
´
ˇ ˇ ˇ´
ˇ
„Nejvyznacnejsım rysem tohoto prekladu je . . .
´
´
ˇ´
´
ˇ ´
´
´
navracenı Bozıho jmena na jeho radne mısto.“
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
V cestine byl pouzit obecne uznavany tvar „Je´
´
´
hova“, a to 6 973krat v Hebrejskych pısmech
´
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
a 237krat v Kresanskych reckych pısmech. P re12
´
´ ´
ˇ´
´
´
ˇ
12. Jakou ulohu v zachovan ı B o z ıho jm ena sehr al P reklad
´
ˇ
nov eho sv eta ?
10
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
klad nov eho sv eta, a uz cely, nebo jeho cast, je
´
´
ˇ
´
nynı k dispozici ve vıc nez 116 jazycıch a vytiskˇ
˚
lo se ho pres 178 545 862 kusu.
´
ˇ´
´
ˇ ´
´
ˇ
13 Lide znali Bozı jmeno od po c atku svych deˇ´
ˇ
´
´
jin. Pouzıvali ho uz Adam a Eva a take lide po
ˇ
ˇ
´
potop e. Kdyz Cham jednal se svym otcem Noeˇ
ˇ
´
mem neuctive, Noe zvolal: „Pozehnany bu Je˚
˚
˚
hova, Semuv Buh, a a se [Chamuv syn] Kana´
ˇ
an stane jeho otrokem.“ (1. Mojz. 4:1; 9:26)
ˇ
´
˚
´
´
Pozdeji sam Buh prohlasil: „Ja jsem Jehova. To
´
´
´
´
je me jmeno; a nikomu jinemu nedam svou vlast´ ´
´ ˇ
´
´
nı slavu.“ Take rekl: „Ja jsem Jehova, a nenı ni´
´
´ ˇ ´
´ ˚
kdo jiny. S vyjimkou mne nenı zadny Buh.“ (Iz.
´
42:8; 45:5) Jehova se postaral o to, aby jeho jme˚
´
ˇ ˇ
ˇ
´
no zustalo zachovano a dozvedeli se o nem lide
´
ˇ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´
po celem svete. Je pro nas velka cest, ze toto jme˚ ˇ
ˇ´
ˇ
no muzeme pouzıvat a slouzit jako Jehovovi
´
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ
ˇ ´
´
13. Jak v ıme, ze lid e znali B o z ı jm eno u z od po c atku sv ych
ˇ
d ejin?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
11
ˇ
´
´ ´
´ ˇ
ˇ
´
svedkove. Cıtıme totez co zalmista, ktery napsal:
´
´
´
„Ve jmenu sveho Boha pozvedneme sve korouhˇ
ve.“ (Zalm 20:5)
ˇ´
´
ˇ
14 Bozı jmeno se objevuje i jinde nez v Bibli.
ˇ´
´ ´
´
´
Prıkladem je Moabsky kamen nalezeny v Diba˚
´
ˇ
nu (Dibonu) asi 20 kilometru vychodne od
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
Mrtveho more. Moabsky kral Mesa na nej ne˚ ˇ
chal zaznamenat svou verzi o prub ehu vzpoury
ˇ
´
´
proti Izraeli a zminuje se i o izraelskem krali Om´
´
´ ˇ
rim. (1. Kral. 16:28; 2. Kral. 1:1; 3:4, 5) Zvlas
´
´
ˇ
ˇ
ˇ´
zajımave je vsak to, ze na kameni je uvedeno Bozı
´
ˇ
jmeno ve forme tetragrammata. Tetragrammaton
´
ˇ
ˇ
se take vyskytuje v dopisech z Lakise, coz jsou
ˇ ´ ´
´
´
´
hlinene ulomky nalezene na uzemı Izraele.
´ ´
ˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
15 K zachovanı Bozıho jmena prisp eli nekterı
´
ˇ
˚
´
z prvnıch prekladatelu Bible. Po vyhnanstvı v Ba´
´
´
ˇ´
14. Ve kter ych mimobiblick ych zdroj ıch je uvedeno B o z ı
´
jm eno?
ˇ
ˇ
15. Co je Septuaginta a pro c byla vytvo rena?
12
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
bylone, ktere trvalo od roku 607 do roku 537
ˇ ˚
ˇ
´
pr. n. l., se mnoho Zidu do Judy a Izraele nevraˇ
´
´ ˇ
ˇ´
tilo. Zidovska komunita se vytvarela naprıklad
´
ˇ ´
´ ˇ
v egyptske Alexandrii a ve tretım stoletı pr. n. l.
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ´ ˇ ´
ˇ
uz byla velmi po cetna. Tamejsı Zide potrebovali
ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ´
preklad Hebrejskych pısem do rectiny, tehdejsıho
´
´
´
mezinarodnıho jazyka, a proto byla ve druhem
´ ˇ
ˇ
ˇ
stoletı pr. n. l. dokoncena Septuaginta. V nekte´
´
ˇ
´
rych verzıch tohoto prekladu je jmeno Jehova
´
´
uvedeno hebrejskymi pısmeny.
ˇ´
´
´
16 Bozı jmeno je uvedeno i v prvnı knize vyda´
´
´
´
ne v anglickych koloniıch na americkem kontiˇ
ˇ
˚
ˇ
nentu. Jednalo se o preklad Zalmu z hebrejstiˇ
´
ˇ´ ´
ny do anglictiny, kteremu se rıka Bay Psalm
˚
´
´ ´
ˇ ˇ ´
Book. V puvodnım vydanı vytistenem v roce
ˇ´
´
ˇ
ˇ
1640 je Bozı jmeno ve forme „Iehovah“ pouzito
ˇ
ˇ´
´
´
naprıklad v Zalmu 1:1, 2. Vıc informacı o tomto
ˇ´
´
ˇ
ˇ´
´
16. Nap r ıklad ve kter e knize bylo pou zito B o z ı jm eno?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
13
´ ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
nametu obsahuje brozura Bo z ı jm eno, kter e
ˇ
´
ˇ
p retrv a nav zdy.
´
JEHOVA O CHR
ANIL
´
DUCHOVN I PRAVDU
ˇ
ˇ´
Radujeme se z toho, ze slouzıme Jehovovi,
ˇ
„Bohu pravdy“. (Zalm 31:5) Pravda je podle jed´
ˇ ´
´
noho slovnıku skutecny stav, tedy opak pouhych
ˇ
ˇ ´
˚
´
´
predstav ci vymyslu. Hebrejske slovo, ktere je na
´
ˇ
ˇ
ˇ
mnoha mıstech prelozeno jako pravda, oznacuje
´
˚ ˇ
´
ˇ ´ ˇ
to, co je pravdive, duveryhodne a skutecne. Rec´
ˇ
´
´
ke slovo prekladane jako pravda se vztahuje na
´ ´
ˇ
´
to, co odpovıda skutecnostem, co je vhodne
´ ´
a spravne.
´
´
18 Jehova ochranil duchovnı pravdu a postaˇ
ˇ
´
ral se o to, abychom meli uzitek z rostoucıho po´ ´
´
ˇ
´
znanı. (2. Jana 1, 2) Biblicke pravde rozumıme
´
´
´ ´
ˇ´
´
stale lepe, jak vyplyva ze slov v knize Prıslovı:
17
ˇ´
ˇ
´
17., 18. (a) Co je pravda? (b) Co pat r ı k „pravd e dobr e
´
zpr avy“?
14
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´
´
ˇ
´
„Stezka spravedlivych je jako jasne svetlo, ktere
´ ´ ´
´
ˇ
ˇ
svıtı vıce a vıce, dokud nebude pevne zalozen
ˇ´
´
´
den.“ (Prısl. 4:18) Z celeho srdce souhlasıme
ˇ´ˇ
´
ˇ ˇ
´
s Jezısem, ktery v modlitb e rekl Bohu: „Tve sloˇ´
´
vo je pravda.“ (Jan 17:17) Bozı psane Slovo ob´
´
´
sahuje „pravdu dobre zpravy“, tedy cely soubor
ˇ
´
´
kresanskych nauk. (Gal. 2:14) Mimo jine k nim
ˇ´
ˇ
´
´ ´
´
patrı skutecnosti tykajıcı se Jehovova jmena, jeˇ´ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
ho svrchovanosti, Jezısovy vykupnı ob eti, vzkrıˇ ´
ˇ´
´
´
´
´
senı a Bozıho kralovstvı. Kratce se nynı zamys´
ˇ
leme nad tım, co Jehova udelal pro to, aby
´
ˇ
Satanovy utoky na pravdu zmaril.
ˇ
JAK
´ JEHOVA ZMA RIL
UTOKY NA PRAVDU
ˇ
ˇ
´ ˇ
Po potop e vzniklo porekadlo: „Prave jako
´
Nimrod, mocny lovec v odporu proti Jehovovi.“
ˇ
(1. Mojz. 10:9) Nimrod se postavil proti Bohu
ˇ
´
a tak se vlastne stal Satanovym ctitelem. Byl
19
ˇ
19., 20. Kdo byl Nimrod a co Jehova v jeho dnech zma ril?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
15
ˇ
˚
´
ˇ´ˇ ˇ
na tom podobne jako odpurci, kterym Jezıs rekl:
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
„Jste ze sveho otce, z Dabla, a prejete si cinit tou´
´
ˇ
ˇ
hy sveho otce. Ten . . . nestal pevne v pravde.“
(Jan 8:44)
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ´ ˇ
20 Do Nimrodovy rıse patril B abel i dalsı mesˇ
ˇ
ta mezi rekami Tigris a Eufrat. (1. Mojz. 10:10)
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Stavba B abelu a jeho veze zacala zrejme pod Nim´
´
ˇ
ˇ´
rodovym vedenım kolem roku 2269 pr. n. l. Bozı
˚ ´
´
´
vulı bylo, aby lide osıdlili celou zemi, ale stavite´ ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ
le rekli: „Pojme, postavme si mesto a take vez
´
ˇ ˇ
´
´
s vrcholkem v nebesıch a ucinme si proslule jme´
´
no, abychom nebyli rozptyleni po celem povrchu
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
zeme.“ Jejich plan vsak Jehova zmaril tım, ze
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
„zmatl jazyk cele zeme“ a primel lidi, aby z B abeˇ
ˇ
ˇ
lu odesli. (1. Mojz. 11:1–4, 8, 9) Pokud mel Sa´
ˇ
´ ˇ
´
´
tan v umyslu vytvorit jedno nabozenstvı a dosahˇ
´
´
nout toho, aby vsichni lide uctıvali jeho, pak se
ˇ
´
´ ´ ´
´
ˇ
mu to nezdarilo. Jehova prave uctıvanı chranil b e16
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
hem celych lidskych dejin a v soucasnosti kazdym
ˇ ´ ´
´
ˇ´
´ ´
dnem pribyva lidı, kterı se stavajı jeho ctiteli.
ˇ ´ ´
ˇ
´
21 Fale sne nabozenstvı nikdy nemohlo lidem
´
´ ´ ´
ˇ
˚ ˇ
ˇ´
zabranit v uctıvanı Jehovy. Pro c to muzeme rıct?
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
´
Protoze nas Vzneseny ucitel zachoval sve psa´
´
ne Slovo, postaral se o to, aby jeho jmeno nebyˇ
ˇ
´
lo zapomenuto, a vzdy byl nevycerpatelnym zdro´
ˇ
jem duchovnı pravdy. (Iz. 30:20, 21) Kdyz ho
´ ´
ˇ ´ ˇ´ ´
v souladu s pravdou uctıvame, prinası nam to ra´
˚
ˇ
ˇ ´
ˇ
dost. Musıme ale zustat duchovne bdelı, plne se
ˇ
´
´
´
na nej spolehat a nechat se vest svatym duchem.
´
´ ´ ˇ ´
´
˚
22 V nasledujıcım clanku se zamyslıme nad puˇ
´
ˇ ´
´ ˇ
vodem nekterych falesnych nauk a ukazeme si,
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
ze ve svetle Bozıho Slova nemohou obstat. Take
ˇ
´
si pripomeneme, jak nam dal Jehova poznat prav´
´
ˇ ´
ˇ
dive nauky, ktere s ocenenım povazujeme za souˇ ´
ˇ
´
ˇ
´
cast naseho duchovnıho dedictvı.
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
´
21., 22. (a) Pro c fale sn e n abo zenstv ı nikdy nemohlo lidem
´
´ ´ ´
ˇ
´ ´ ´
´
zabr anit v uct ıvan ı Jehovy? (b) O cem pojedn ava n asleduj ı´ ˇ ´
c ı cl anek?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
17
´ ˇ´ˇ
ˇ
Vazıs ´ si naˇseho ´
duchovnıho dedictvı?
˚
´
´
˚
„B uh . . . obr atil svou pozornost k n arod um, aby z nich
´
´
vybral lid pro sv e jm eno.“ (SK. 15:14)
ˇ
ˇ
JAK BYS ODPOV ED EL?
´
ˇ ´
´
´ ˇˇ´
´
´ ´
Jakym falesn ym naukam lid e verı a jak n as chran ı to,
ˇ
´
ze zn ame pravdu?
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ ˇ
´ ˇ´
D ıky cemu mu zeme byt propu st eni z otroctv ı h rıchu a smrti?
ˇ ´
´
´ ´
´
Jak se ka zd eho z n as t yka ot azka Jehovovy svrchovanosti
ˇ´ ˇ
a na sı vernosti?
´ ˇ
˚
V ROCE 49 n. l. se v Jeruzaleme konala velmi duˇ ´
˚
´
ˇ
´
lezita schuzka vedoucıho sboru. Ucednık Jakub
ˇ
ˇ´ ˇ
´ ˇ
tehdy rekl: „Symeon [Petr] obsırne vypravel, jak
˚
´
´
´
˚
Buh poprve obratil svou pozornost k narodum,
´
´
´
aby z nich vybral lid pro sve jmeno. A s tım se
´
˚
´ ˇ
´
shodujı slova Proroku, prave jak je napsano: ‚Po´ ˇ
ˇ
´
1., 2. (a) Co byla „Davidova chy se“ a jak m ela b yt znovu
´
ˇ´
ˇ´
vybudovana? (b) Kdo dnes tvo r ı B o z ı lid?
18
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´ ´
´
tom se navratım a znovu vybuduji Davidovu chyˇ
´
´
ˇ
si, ktera spadla; znovu vybuduji jejı trosky a op et
ˇ´
´
´
´
ji vztycım, aby ti, kdo zbyvajı z lidı, s opravdovos´
ˇ
´
˚
tı hledali Jehovu spolu s lidmi ze vsech narodu,
ˇ´
´ ´
´
´
ˇ´ ´
lidmi, kterı jsou nazyvani mym jmenem, rıka
´ ˇ ´
ˇ
´ ´
´
Jehova, ktery cinı tyto veci, zname odedavna.‘ “
(Sk. 15:13–18)
´ ˇ
´
´
„Davidova chyse“, neboli kralovska dynastie,
ˇ
˚
´
´ ˇ
spadla, kdyz byl z trunu sesazen kral Sedekjas.
ˇ
ˇ
´
´
(Amos 9:11) Mela vsak byt znovu vybudovana —
´
ˇ
´
ˇ
kralem mel byt jednou provzdy ustanoven Davi˚
ˇ´ˇ
duv potomek Jezıs. (Ezek. 21:27; Sk. 2:29–36)
ˇ
ˇ
´
ˇ
Jakub vysvetlil, ze Amosovo proroctvı se splnuje
ˇ ´
´
ˇ
´
´
˚
´ ´ ˇ
tım, ze jak Zide, tak lide z narodu se stavajı dedi´
´
ˇ
ˇ´
ci Kralovstvı. Dnes Jehovovi jednotne slouzı osta´
ˇ
˚
ˇ´ˇ ´
tek pomazanych kresanu a miliony Jezısovych
´
´
ˇ ˇ
´
„jinych ovcı“ a spolecne oznamujı biblickou prav2
du. (Jan 10:16)
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
19
˚
´
JEHOV
UV
LID
SE
O
CIT
A
´
ˇ ´
V NARO CN E SITUACI
ˇ ´
ˇ
´
´
Kdyz byli Zide odvedeni do zajetı v Babyloˇ
ˇ
´ ˇ
´ ˇ
´
ne, bylo zrejme, ze „Davidova chyse“ spadla. Dıˇ
ˇ´
ˇ
´ ˚
ˇ
ky cemu se Bozım sluzebnıkum podarilo duchovˇ ˇ ˇ´
´
´
ˇ
ne prezıt dlouhych 70 let vyhnanstvı v semenisti
ˇ ´
´ ˇ
´
´
´
falesneho nabozenstvı? Dıky bohatemu duchov´
ˇ
´
´ ˇ
´ ´
´
nımu dedictvı. A totez pomaha i nam, abychom
˚
ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
zustali duchovne zivı ve svete pod Satanovou nad´
vladou. (1. Jana 5:19)
ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ´
4 Dnes k nasemu dedictvı patrı Bozı Slovo,
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
Bible. Zidovstı vyhnanci v Babylone sice nemeli
´
´ ´
´
cele Svate Pısmo, jako mame my, ale znali Mojˇ´ˇ ˚
´
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´ ´
´
zısuv zakon, vcetne Deseti prikazanı. Take si pa´ ´ ˇ
ˇ´
´
matovali „sionske pısne“ a mnoho prıslovı a byli
ˇ
´
´
ˇ
ˇ´ ˇ
dobre obeznameni s udalostmi ze zivota drıvejˇ´
´
ˇ
´ ˚
sıch Jehovovych sluzebnıku. Vyhnanci plakali,
3
´
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
3., 4. D ıky cemu Jehovovi slu zebn ıci v Babyl on e duchovn e
ˇ
nezem reli?
20
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
ˇ
´
kdyz vzpomınali na Sion, a nikdy na Jehovu neˇ
ˇ
ˇ ˇ
zapomneli. (P re cti Zalm 137:1–6.) To jim po˚
ˇ ˇ ´
´ ˇ
mohlo, aby zustali duchovne zivı i v Babylone,
´
ˇ ´
˚
kolebce mnoha falesnych nauk a zvyku.
TROJICE ´ — NAUKA
ˇ
S HLUB OKYMI KO RENY
´
˚
´
Triady neboli trojice bohu byly vyznamnou
ˇ ´ ´
´
´
´ ˇ
´
soucastı babylonskeho nabozenstvı. Jednu trojici
ˇ
ˇ
˚
ˇ ´
ˇ
˚
ˇ
tvoril Sin (buh mesıce), Samas (buh slunce) a Isˇ
´
ˇ ´
tar (bohyne plodnosti a valky). Ve starovekem
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Egypte meli mnozı bohove za manzelku bohyni,
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ktera jim porodila syna, a spolecne „tvorili boz´
ˇ
ˇ
ˇ
skou triadu ci trojici; otec vsak nebyl vzdy ten nejˇˇ´
ˇ´ ˇ
ˇ
´
vyssı a prılezitostne se musel spokojit s ulohou
´ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
manzela-knızete, zatımco hlavnım mıstnım boz˚ ´
ˇ
stvem zustavala bohyne“. (New Larousse Ency´
clopedia of Mythology) Jednu egyptskou triadu
ˇ
˚
ˇ
´
tvoril buh Osiris, bohyne Isis a jejich syn Hor.
5
´
´
´
´ ˇ
ˇ
5. Jake trojice lid e uct ıvali v Babyl on e a v Egypt e?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
21
´
´
ˇ
´ ˇ´
Svou triadu ma i kresanstvo. Duchovnı rıka´ ˇ
´
jı, ze Otec, Syn a svaty duch jsou dohromady je˚
ˇ
´
den Buh. To je vsak utok na Jehovovu svrchovaˇ
ˇ ´ ´
´
nost, protoze kdyby byl soucastı trojjedineho
ˇ
ˇ
ˇ
Boha, vlastne by tvoril pouze jeho jednu tretinu.
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
Jako Jehovovi sluzebnıci jsme vsak pred vırou v ta´ ´ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇˇ´
kovy nabozensky omyl chraneni, protoze verıme
ˇ
´
v pravdivost techto inspirovanych slov: „Naslou´ ˇ ˚
chej, Izraeli: Jehova, nas Buh, je jeden Jehova.“
ˇ
´
ˇ´ˇ
(5. Mojz. 6:4) Tento vyrok citoval i Jezıs. Kte´
´ ˇ
´
ry pravy kresan by s tım tedy nesouhlasil? (Mar.
12:29)
´
7 Nauka o Trojici navıc odporuje tomu, co Jeˇ
ˇ ˇ
ˇ´ˇ ˇ ´
´
´
´ ˚
zıs prikazal svym nasledovnıkum. Rekl jim: „Cinˇ
´
´ ˇ
´
˚
ˇ ˇ
´
te ucednıky z lidı vsech narodu, krtete je ve jme´
nu Otce a Syna a svateho ducha.“ (Mat. 28:19)
6
ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ´
6. Co k resanstvo u c ı o Trojici a pro c v ni prav ı B o z ı sluˇ
´
ˇ ˇ´
zebn ıci neve r ı?
ˇ
´
ˇ ´
ˇ ˇ´
ˇ
7. Pro c nen ı mo zn e, aby se ten, kdo ve r ı v Trojici, zasvetil
ˇ ´
Jehovovi a dal se pok rt ıt?
22
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´
ˇ ˇ ´
ˇ
Ten, kdo chce byt pokrtenym svedkem Jehovo´
´
´
´
´
vym, musı uznavat svrchovane postavenı Otce, Je´
ˇ´ˇ
´
hovy, a ulohu a autoritu jeho Syna, Jezıse. Musı
´ ˇˇ
ˇ
´
ˇ´ ˇ
´ ´
take verit, ze svaty duch je Bozı cinna sıla, a ne
ˇ ´
ˇ
´
soucast Trojice. (1. Mojz. 1:2) Ten, kdo se vıry
´
˚ ˇ
ˇ
v Trojici nechce vzdat, se nemuze zasvetit Jehovo´
ˇ ´
ˇ
´ ˇ´
ˇ
vi Bohu a dat se pokrtıt. Jiste si vazıme naseho du´
ˇ
´
´ ´
´ ´ ˇ
chovnıho dedictvı, ktere nas chranı pred naukaˇ
´ ´
mi, jez Boha zneuctıvajı.
´
ˇ
SPIRITISMUS — OHAVNA LE Z
´
´ ´ ˇ
´
´
˚
´
8 Babylonske nabozenstvı bylo plne bohu, de˚
´ ´
monu a spiritismu. Jedna encyklopedie uvadı:
ˇ
´
´
´ ˇ
´
„Hned za bohy meli v babylonskem nabozenstvı
˚ ˇ ˇ ˇ´ ´
´
ˇ
nejdulezitejsı ulohu demoni. Meli moc postih´ ˇ
´
nout lidske telo i mysl mnoha chorobami. Zda se,
ˇ
´
´
˚
´
ze zoufaly boj proti demonum byl vyznamnou
ˇ ´ ´ ´ ˇ
´
´
soucastı nabozenstvı a lide se vytrvale obraceli
´ ˇ
´ ´
´
8. Jak se Babyl o nan e d ıvali na bohy a d emony?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
23
´
˚
v modlitb ach k bohum, aby jim v tomto boji pomohli.“ (The International Standard Bible Encyclopaedia)
ˇ ˚
´
´
ˇ
9 Po navratu z vyhnanstvı zacalo mnoho Zidu
ˇˇ
ˇ ´
´
˚
´
verit falesnym naukam a vystavilo se pusobenı
´
˚
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
´
demonu. Postupne totiz prevzali recke nazory
ˇˇ
ˇ
´
´
´
ˇ´
a uverili, ze existujı nejen demoni zlı, ale i dobrı.
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
Nase duchovnı dedictvı nas pred kontaktem s de´ ´
ˇ
´
ˇ
´
´
mony chranı, protoze vıme, ze babylonske spiri´
˚
tisticke praktiky Buh odsoudil. (Iz. 47:1, 12–15)
´
ˇ
˚
ˇ ˇ
ˇ´
Jeho nazor jsme prijali za svuj. (P re cti 5. Mojz ıˇ
´
sovu 18:10–12; Zjeven ı 21:8.)
ˇ
´
ˇ ´
10 Podobne jako obyvatele starovekeho Baby´
ˇ
ˇ
lonu se spiritismu venuje i mnoho tech, kdo jsou
ˇ ´ ´
´
´
ˇ
´ ˇ´ˇ
soucastı Velkeho Babylonu, celosvetove rıse faˇ ´
´ ˇ
´
lesneho nabozenstvı. (Zjev. 18:21–24) Jedna enˇ
´
´
´ ˇ ´
ˇ ˇ
9. (a) Pro c po n avratu z vyhnanstv ı mnoz ı Zid e uve rili faˇ ´
´
´
´ ´ ˇ
´
˚
le sn ym naukam? (b) Co n as chr an ı p red vlivem d emon u?
´
´
ˇ
´
´
´
10. O dkud poch azej ı ne cist e zvyky Velkeho Babyl onu?
24
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´ ´
´
´
´
cyklopedie uvadı: „[Velky] Babylon zahrnuje vıc
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
nez jen jednu rısi ci kulturu. Jeho charakteristic´
´
ˇ
´
kym rysem jsou ne geograficke nebo casove hra´ˇ
ˇ
´
´ ´
´ ˇ
nice, ale spıse jeho prevladajıcı projevy modlar´
stvı.“ (The Interpreter’s Dictionary of the Bible,
´
´
´ ´
sv. 1, str. 338) Velky Babylon, prosakly spiritis´ ˇ
´
ˇ´
ˇ´
ˇ ˇ
mem, modlarstvım a dalsımi hrıchy, sice jeste exiˇ
ˇ ˇ
´
stuje, ale brzy prijde jeho konec. (P re cti Zjeven ı
18:1–5.)
´
ˇ
ˇ´ ´ ´
Jehova prohlasil: „Nemohu strp et uzıvanı
ˇ
´
zlovestne moci.“ (Iz. 1:13) Spiritismus byl vel´ ´
´
´
´ ˇ ´ ˇ ˇ
mi popularnı v 19. stoletı. Sionska Str a zn a v e z
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
z kvetna 1885 napsala: „Myslenka, ze mrtvı zijı
ˇ
´
´
´ˇ ˇ ˇ´ˇ
´
´
v nejake jine sfere ci rısi, nenı nova. Byla souˇ ´ ´
ˇ ´
´
ˇ
´
´
c astı starovekych nabozenstvı a je samotnym ko´
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
renem ve skere mytologie.“ V clanku bylo dale
ˇ
´
´
ˇ´
uvedeno, ze nebiblicka nauka o mrtvych, kterı
11
ˇ´
´
ˇ
11. Co r ıkaj ı na se publikace o spiritismu?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
25
´ ˇ ´
ˇ ˇ
´
˚
komunikujı s zivymi, „umoznuje demonum, aby
´
ˇ
´ ´
ˇ
lidi klamali tım, ze se vydavajı za duchy zemre´
´
´
´
ˇ
lych. Velmi radi skryvajı svou pravou totoznost
´ ´ ´
´
ˇ
a zıskavajı tak moc nad myslı a zivotem mno´
´
´ ´
´
ˇ
hych.“ Podobna varovanı byla v te dob e uvedena
ˇ ˇ
ˇ´ ´ ´
v brozure Co r ıka P ısmo o spiritismu? (v anˇ
ˇ
´
ˇ
´
glictine) a objevujı se v nasich publikacıch i v souˇ
casnosti.
´
ˇ
ˇ ´
TRP I DU SE V PODSVET I?
ˇ
´ ˇ
12 „Vsichni ti, kdo poznali pravdu“ dokazou na
´
´ ´ ´
ˇ ˇ
tuto otazku bez vahanı odpovedet. (2. Jana 1)
ˇ
ˇ
´
´
´ ˇ
Plne souhlasıme s tım, co pod inspiracı rekl Saˇ ´
´
ˇ
´
lomoun: „Zivy pes je na tom lepe nez mrtvy lev.
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
Zivı si totiz uvedomujı, ze zemrou; ale pokud jde
´
ˇ
´
ˇ
o mrtve, ti si neuvedomujı naprosto nic . . . Vsechˇ
´
´ ˇ
no, co chce cinit tva ruka, konej prave svou silou,
ˇ
´
´
´ ˇ
´
´ ´
protoze nenı prace ani vymyslenı ani poznanı ani
ˇ
´
ˇ
12. Co o mrtv ych rekl S alomoun?
26
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
ˇ
ˇ ´
moudrost v seolu [spolecnem hrobu lidstva],
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
v mıste, k nemuz jdes.“ (Kaz. 9:4, 5, 10)
ˇ ´
´
ˇ
13 Zide pravdu o mrtvych znali. Kdyz se ale rozˇ´ˇ
´
´
padla rıse Alexandra Velikeho, dostala se judska
ˇ
ˇ
´
´ ˚
ˇ´
ˇ
zeme pod vliv reckych vladcu, kterı ji chteli sjed´ ´
´
ˇ ˇ
´ ´ ˇ
notit se Syriı. Jako nastroj pouzili recke nabozenˇ ´ ˇ
´
˚
ˇ
stvı a kulturu. V dusledku toho Zide prijali fales´
´
ˇ
ˇ ´
ne nauky o nesmrtelne dusi a o podsvetı, kde jsou
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
mrtvı muceni. Predstava, ze existuje mısto, kde
˚
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´
duse mrtvych trpı, vsak nebyla reckeho puvodu.
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
˚
ˇˇ
ˇ
Rekove ji prevzali od Babylonanu. Ti verili, ze exiˇ ´
´
˚
´
´
stuje podsvetı, „mısto hruz . . . , kteremu vladnou
´
´
´
´
velmi silnı a krutı bohove a demoni“. (The Religion of Babylonia and Assyria) I nauka o ne´
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
smrtelne dusi tedy ma koreny v Babylone.
´
´ ˇ ˇ
ˇ
14 To, v jakem stavu jsou mrtvı, vedel uz spra´
ˇ
ˇ
ˇ´
´
´
vedlivy Job, i kdyz nemel Bozı psane Slovo. Take
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
13. K cemu vedl vliv recke kultury a n abo zenstv ı?
ˇ ˇ
ˇ´ˇ ´
14. Co Job a Abraham ved eli o smrti a vzk r ı sen ı?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
27
ˇ ˇ ˇ
ˇ
´
´ ˚
vedel, ze kdyby zemrel, laskyplny Buh Jehova by
ˇ´
prahnul po tom, aby ho mohl vzkrısit. (Job
ˇ´ˇ ´ ˇˇ
ˇ
14:13–15) Ve vzkrısenı veril i Abraham. (P reˇ
´
ˇ ´
ˇ
˚
cti Hebrejc um 11:17–19.) Jelikoz nenı mozne
ˇ´
ˇ
ˇ
´
vzkrısit nekoho, kdo nezemrel, tito bohabojnı
ˇ
ˇˇ
´
ˇ
muzi nemohli verit v nesmrtelnost lidske duse.
´
Jehova svym duchem bezpochyby pomohl Joboˇ
´
vi a Abrahamovi, aby rozumeli, v jakem stavu
´
´
ˇ´ˇ ´
jsou mrtvı, a projevovali vıru ve vzkrısenı. I tyto
ˇ´
ˇ
´
ˇ
´
pravdy patrı k nasemu duchovnımu dedictvı.
ˇ ˇ ´
´
´
„PROPU ST
´ EN
ˇ I ´ V YKUPN YM“ —
KL I COVA NAUKA
´ ˇ´
´
ˇ
´
˚
15 Velmi si vazıme take toho, ze nam Buh zjeˇ
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
vil pravdu o prostredku, dıky nemuz muzeme byt
´ ˇ´
´
vysvobozeni z otroctvı hrıchu a smrti, ktere jsme
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
zdedili po Adamovi. (Rım. 5:12) Chapeme, ze
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
ˇ
Jezıs „neprisel, aby mu bylo slouzeno, ale aby
´
ˇ ˇ
˚ ˇ
´
15., 16. Na z aklad e ceho m u zeme b yt osvobozeni z otroc´ ˇ´
tv ı h r ıchu a smrti?
28
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
ˇ
ˇ
´
´ ´ ˇ
slouzil a dal svou dusi jako vykupne vymenou za
´
´
ˇ ´
mnohe“. (Mar. 10:45) Jsme radi, ze vıme o „proˇ ˇ ´ ´
´
ˇ
ˇ´ˇ
pustenı vykupnym, jez zaplatil Kristus Jezıs“.
ˇ ´
(Rım. 3:22–24)
ˇ ´
´
´
ˇ
´
´
16 V prvnım stoletı potrebovali Zide i lide z na˚ ˇ
´ ´
´
ˇ´ ˚
rodu cinit pokanı ze svych hrıchu a projevovat
´
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
ˇ
vıru v Jezısovu vykupnı ob e. Jedine tak moh´
ˇ ˇ ´
´
li zıskat odpustenı. A dnes je to stejne. (Jan
ˇ
ˇˇ´
ˇ ´
´
3:16, 36) Pokud nekdo verı falesnym naukam, jaˇ
ˇ
˚ ˇ
´
ko je Trojice ci nesmrtelnost duse, nemuze mıt
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
z vykupneho uzitek. My z nej uzitek mame, proˇ
ˇ´
´
ˇ
toze jsme poznali pravdu o Bozım Synu. Vıme, ze
ˇ
´
´
ˇ ˇ ´ ´
jeho „prostrednictvım mame propustenı vykup´
ˇ ˇ ´
´
ˇ´ ˚
nym, odpustenı svych hrıchu“. (Kol. 1:13, 14)
´
ˇ
DAL ODHODLAN E NO
´ SME
JEHOVOVO JM ENO
´
´
ˇˇ´
´ ˇ ´
17 O pravdach, kterym verıme, o zazitcıch,
´
ˇ
ˇ
´
17., 18. Kde najdeme cenn e informace o na sich d ejin ach
˚ ˇ
´
ˇ
a jak z nich m u zeme m ıt u zitek?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
29
´
´
ˇ ˇ
´
ktere mame ve sluzb e Bohu, a o duchovnıch
´
ˇ
´ ´
´
´ ´
i hmotnych pozehnanıch, ktera dostavame, by´
ˇ
´
chom toho mohli napsat mnohem vıc. Uz desıt´
´ ´
´
ˇ
´
ky let se v Ro cenkach objevujı povzbuzujıcı zpraˇ´
ˇ ˇ
˚
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
vy o nası sluzb e v ruznych castech sveta. O nasich
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
´
dejinach pojednavajı DVD Lid e s zivou v ırou,
ˇ ´
ˇ´
ˇ
´
1. a 2. cast, a publikace jako naprıklad Sv edkov e
´
ˇ´
´
´
Jehovovi — Hlasatel e Bo z ıho Kr alovstv ı. A ve
ˇ
´ ´
´ ˇ ´ ˇ ˇ
Str a zn e v e zi a v Probute se! casto vychazejı
´
´ ˇ ´
ˇ
´
˚
osobnı vypravenı nasich drahych bratru a sester.
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
18 Kdyz se zamyslıme nad dejinami Jehovovy
´ ´ ´
ˇ
organizace, pomaha nam to podobne jako staroˇ ´
˚
ˇ ˇ
´ ˇ
vekym Izraelitum, kdyz premysleli o tom, jak je
˚
´
ˇ
ˇ
Buh vysvobodil ze zajetı v Egypte. (2. Mojz.
´
ˇ´ˇ
ˇ
12:26, 27) Letity Mojzıs byl svedkem mnoha Je´
´
˚
´
hovovych mocnych skutku, a proto izraelsky
´
´
´
ˇ
narod nabadal: „Pamatuj na stare dny, uvazujte
´
o minulych letech, z generace na generaci; zeptej
30
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
ˇ ´
1. C AST
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
´
˚
se sveho otce, a muze ti to povedet, svych starcu,
ˇ´
ˇ
˚
a mohou ti to rıci.“ (5. Mojz. 32:7) Jsme Jehovuv
´
„lid a stado bravu [jeho] pastvy“, a proto ho s ra´
´ ´
´
´ ´
dostı chvalıme a druhym vypravıme o jeho mocˇ
´
ˇ
´
nych cinech. (Zalm 79:13) Zabyvejme se tedy naˇ
ˇ
ˇ
ˇ
simi dejinami, ucme se z nich a pripravujme se na
budoucnost.
´
´
´
19 Jak jsme si ukazali, nechodıme v duchovnı
ˇ
ˇ
ˇ´
tme, ale ve svetle od Boha. (Prısl. 4:18, 19) Svou
ˇ ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
vdecnost za to davame najevo tım, ze pilne stuˇ´
ˇ ˇ ´ ´
´
dujeme Bozı Slovo a horlive predavame biblicke
´
ˇ
´
ˇ
pravdy druhym. Mejme stejny postoj jako zalmis´
´
ˇ
ta, ktery chvalil Jehovu slovy: „Budu se zminovat
´
´
ˇ
ˇ
o tve spravedlnosti, jen o tve. Boze, vyucoval jsi
ˇ
´ ´
´ ˇ
´ ´
´
me od mladı, a ja az dosud vypravım o tvych po´
´
ˇ
´ ˇ´
divuhodnych dılech. A dokonce az do starı a do
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
´
sedin me, Boze, neopoustej, dokud nepovım o tve
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
19. K cemu n as podn ecuje to, ze chod ıme v duchovn ım
ˇ
svetle?
ˇ ´
1. C AST
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
31
ˇ ´
ˇ
´ ˇ ´
´
pazi te generaci, vsem, kdo majı prijıt, o tve moˇ
ci.“ (Zalm 71:16–18)
ˇ
ˇ
´
´
20 Uvedomujeme si, ze k biblickym pravdam
ˇ´
´
ˇ´
ˇ´ ˇ
patrı i otazka Bozı svrchovanosti a nası vernosti.
´
Oznamujeme proto druhym nepopiratelnou skuˇ
ˇ
´
´
ˇ
tecnost, ze Jehova je Svrchovany panovnık a plne
ˇ´
ˇ
´
si zaslouzı nasi bezvyhradnou oddanost. (Zjev.
˚
´
´
´
´
4:11) Pusobı na nas svym duchem a dıky to´
´
´ ˇ
´ ´
mu mluvıme o dobre zprave s mırnymi, ovazuje´
ˇˇ
me lidi se zlomenym srdcem a utesujeme ty, kdo
´
´
truchlı. (Iz. 61:1, 2) Satanovy snahy ovladnout
ˇ´
ˇ
´
´
´
Bozı sluzebnıky a cele lidstvo se prokazaly jako
´
ˇ
ˇ
´
marne. Nikdy si totiz neprestaneme hluboce vaˇ
ˇ
´
ˇ
´
zit naseho duchovnıho dedictvı a jsme odhodla´ ˚
ˇ ´
´
nı zustat vernı Jehovovi Bohu a chvalit ho nejen
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
nynı, ale po celou vecnost. (P re cti Zalm 26:11;
86:12.)
ˇ´
ˇ´
´
´
´
´ ´
20. Co dal s ıho pat r ı k biblick ym pravd am a jak se n as to t yka?
32
´ ˇ
´
ˇ ˇ
´
STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013
www.jw.org
wlp13 02/15 -B-1