rydlo vzor konec

zemìdìlské
aktuality
ze svìta
"
Z OBSAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlská praxe
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
1
4
4
26
28
29
Vliv pachu pyrazinu
na produkci vajec
Krátké
zprávy
Popis odrùd
jádrového ovoce
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè
Podle výzkumníkù z Izraele a Velké Británie se ukázalo, že slepice
snášejí vìtší vejce, jestliže vnímají pach látky známé jako 2-metoxy-3-izobutylpyrazin (byla nalezena v lidské moèi). V pokusu s leghornskými kuøicemi, který trval pøes 4 mìsíce, byly chomáèe bavlnìné støiže postøíkány pyrazinem a zavìšeny vnì klece. Vejce snesená tìmito nosnicemi vážila v prùmìru o 4 gramy více než vejce snesená leghornskými nosnicemi, které nebyly vystaveny pùsobení
pyrazinu (pøírùstky hmotnosti vajec byly 5–10 %). Autoøi výzkumu
to vysvìtlují tím, že pach pyrazinu pozdrží pøíliv luteinizaèního
hormonu, který uvolòuje vajíèka z vejcovodu, takže vyvíjející se
vejce putuje vejcovodem déle a má více èasu k tomu, aby nashromáždilo více žloutku a albuminu.
Wo r l d P o u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 8
Spolkový odrùdový ústav vydává poprvé Popis odrùd jádrového ovoce. Zahrnuje 149 odrùd jabloní a 38 odrùd hrušní vhodných pro komerèní i zahrádkáøské pìstování. Popisuje pìstitelské vlastnosti, ale
i výnosnost, kvalitu plodù, chu, skladovatelnost, odolnost k chorobám a škùdcùm. Popisy jsou doplnìny barevnými fotografiemi. Zámìrem publikace je podat pøehled o souèasné nabídce odrùd a usnadnit pìstitelùm rozhodování pøi výbìru odrùd.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 6
Zákaz látky
poškozující
ozonovou vrstvu
(i AN)
(EP )
Od roku 2005 bude v EU zakázána výroba a používání metylbromidu
v ochranì rostlin. Evropský parlament rozhodl, že v roce 2001 se má
použití metylbromidu snížit o 60 %, do roku 2003 pak o 75 % ve
srovnání s rokem 1999. Opatøení k ochranì ozonové vrstvy zemské
atmosféry se týká také chlorovaných a fluorovaných uhlovodíkù,
které se využívají v chladicích a klimatizaèních zaøízeních. Jejich
používání má skonèit do roku 2015.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 6
Laktobacilus a jeho
vliv na salmonelu ve
vejcích
( Vo )
(EP)
Pøítomnost bakterie Lactobacillus v reprodukèním traktu nosnic
mùže sloužit jako významný bezpeènostní mechanismus pøi redukování bakterie Salmonella enteritidis ve vejcích. Japonští výzkumníci z univerzity v Ósace provádìli výzkum, pøi kterém zjišovali,
budou-li bakterie druhu Lactobacillus vyvíjet aktivity vùèi salmonele. Ve studii byly použity leghornské kuøice z komerèního hejna
nosnic ve vìku 30–35 týdnù v období vrcholné produkce, které byly
ustájeny v klecích. Z nosnic byly získány vzorky reprodukèního
traktu a byly analyzovány pro pøítomnost tøí rùzných druhù laktobacila, které byly izolovány z rùzných èástí traktu. Tyto bakterie
pak byly vloženy do bakteriálního testovacího systému. Všechny
kmeny laktobacila vykultivované z nosnic pùsobily na bakterii Salmonella enteritidis inhibiènì. Zajímavé bylo, že druh Lactobacillus
salivarius mìl vìtší inhibièní charakteristiky vùèi Salmonella enteritidis než Lactobacillus acidophilus. Oba tyto organismy byly izolovány z kloaky sledovaných nosnic ve velkém množství.
Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s. 6
( Vo )
V Evropì se používá
pøíliš mnoho tukù
v krmivech
Krátké
zprávy
Nová øada žacích stolù
Belgický ministr zemìdìlství Jaak Gabriels byl nepøíjemnì pøekvapen, když se seznámil se švýcarskou zprávou o užívání velkého množství tukù v krmivech pro zvíøata. Nyní žádá Evropskou komisi, aby
podnikla kroky proti této praxi. Švýcarští vìdci sdìlili, že množství
užívaných tukù v krmivech je desetkrát až stokrát vyšší, než povolují
švýcarské normy. V Evropì neexistují žádné právní normy, které by
stanovily maximální obsah tukù užívaných v krmivech pro zvíøata.
Gabriels naléhal na evropského komisaøe Davida Byrne, aby v evropské legislativì co nejdøíve realizoval Consum program. Ten byl zaveden v roce 1999 v Belgii po aféøe s kontaminací krmiv dioxinem, která
zpùsobila obrovské škody v prùmyslu.
F e e d Te c h . , 4 , 2 0 0 0 , è . 8 . s . 6
Novou øadu žacích stolù pro sklízecí øezaèky John Deere pøedstavuje firma Kemper. Tyto stoly budou rovnìž prodávány obchodní sítí
John Deere. Nejnovìjší øada 300 zahrnuje ètyøøádkové modely 330,
šestiøádkové modely 345 a osmiøádkové modely 360, zatímco desetiøádkové modely 375 budou v tomto roce k dispozici výhradnì pro
sklízecí øezaèky John Deere. Mezi zlepšení provedená u této øady
patøí nezávislé bubny s menším polomìrem a øezací nože s delší životností. Souèasnì s tìmito žacími stoly bude John Deere prodávat
i samojízdné sklízecí øezaèky øady 50. Také ty byly zdokonaleny. Byly
upraveny pøevodové rozsahy, které umožòují dosahovat vyšších pracovních rychlostí pøi nižších otáèkách motoru, a byla snížena i spotøeba paliva. Hlavní spojka je mìkèí, nùžkový nosník tlustší, pohybová výseè výhozné koncovky vìtší, se dvìma rychlostmi otáèení,
a novì byl instalován ostøicí systém nožù. Ceny ètyø, šesti, osmi a desetiøádkových adaptérù jsou 17 350, 26 100, 33 900 a 45 850 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 3 , s . 7 3
Omezuje hygiena
napájecích zaøízení
výskyt Escherichia coli ?
( Vo )
U vytrvalých koøenových plevelù, jako jsou napø. bršlice a pýr plazivý, je okopávání pùdy zcela nesprávné, nebo napomáhá rozsekání koøenù na malé kousky, z kterých co nejdøíve vyrostou nové
rostliny. Proto se nedoporuèuje zaplevelené plochy naráz pøekopat,
nýbrž se musíme pokusit sí koøenù plevelù kousek po kousku vykopávat. Podaøí-li se nám obnažit provazec koøenù, snažíme se jej
sledovat a pokud možno celý vytáhnout. I když pracujeme velmi
peèlivì, vždy pøehlídneme kousek koøenu, který v pùdì zùstane. Proto
se doporuèuje nastýlání celé plochy vrstvou organické hmoty vysokou 10 až 15 cm. K nastýlání se doporuèuje použít drcené kùry, posekané trávy nebo èerné nastýlací fólie. Koøeny, které zùstaly v pùdì,
uhynou nedostatkem svìtla. Také je vhodné vysít rostliny na zelené
hnojení, napø. øepku olejnou, øedkev olejnou, mezi jejichž hustým
pøíkrovem listù nemohou plevele rùst.
Mein schöner Garten, 29, 2000, è. 3, s. 80
Klonovaná kráva
odolná vùèi zánìtùm
mléèné žlázy
(Š)
Nìkteøí odborníci si myslí, že rutinní èištìní tankù na pitnou vodu ve
výkrmnách skotu by mohlo snižovat pøenos Escherichia coli O157:H7
nebo jiných støevních patogenù mezi skotem. Výzkumníci z univerzity v Nebrasce zjistili, že vydrhnutí tankù a užití dezinfekèních látek
snížilo poèet coliformních bakterií v tancích bezprostøednì po tomto
ošetøení ve srovnání s jejich pouhým opláchnutím. Ale množství bakterií se navrátilo k pùvodnímu poètu pøed èištìním již za 24 hodin,
a to u všech typù tankù. V druhém pokusu výzkumný tým zjistil, že
omezený pøístup zvíøat k vyèištìným tankùm mìl za výsledek pomalejší vzrùst poètu bakterií po èištìní v porovnání s tanky, ke kterým
mìl skot stálý pøístup. Výzkumníci zdùraznili, že rutinní èištìní tankù na vodu ve výkrmnách je sice dùležité pro chutnost vody a jiné její
kvality, ale pravdìpodobnì nemusí omezovat pøenos koliformních bakterií mezi zvíøaty pøi napájení.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 51, pøíloha, s. 3
Úspìšný boj proti
koøenovým plevelùm
( Vo )
(ES)
Podle údajù amerického ministerstva zemìdìlství je 30 % zánìtù
mléèné žlázy vyvoláno infekcí stafylokoky. Odhaduje se, že zánìty
mléèné žlázy stojí mlékaøský sektor 200 dolarù na krávu a rok. Na
univerzitì ve Vermontu v USA naklonovali krávu, která by mìla být
Krátké
zprávy
odolná vùèi zánìtu mléèné žlázy, a umožnit tak sektoru mlékaøství
ušetøit miliardy dolarù. Výzkumníci naklonovali gen rezistence proti stafylokoku krávì Annie narozené v bøeznu roku 2000. Testy ukazují, že zvíøe je dokonale normální. Bude ale tøeba èekat ještì jeden
rok, než kráva zaène produkovat mléko a bude možné zjistit, zda
protein lyzostafin, který by mìla vyluèovat, bude úèinný proti stafylokokùm.
Schweizerische Milchzeitung, 2001, è. 4, Le Laitier Romand, s. 3
( Vo )
Reakce dojnic na
hnojení pastvin
sodíkem
Studie provedená ve Velké Británii mìla zhodnotit vliv hnojení pastvin sodíkem na mléènou užitkovost dojnic s vysokým a nízkým potenciálem pro mléènou užitkovost. Aplikace sodíku zvýšila pøíjem
sušiny, prodloužila dobu pasení a urychlila zkracování porostu; zvýšila koncentraci sodíku, hoøèíku a vápníku a snížila koncentraci
draslíku v porostu. Hnojení pastviny s porostem jílku vytrvalého
sodíkem zvýšilo mléènou užitkovost a koncentraci tuku a snížilo poèet
somatických bunìk v mléce pouze u dojnic s nízkým potenciálem
pro produkci mléka a u krav s vysokým potenciálem pro produkci
mléka zvýšilo perzistenci laktace. U obou skupin dojnic se zvýšila
koncentrace laktózy v mléce. Závìr studie uvádí, že se optimální
koncentrace sodíku u pasoucích se dojnic nezvyšuje s mléènou užitkovostí a zvýšení koncentrace sodíku v porostu bezprostøednì pøíznivì ovlivòuje krávy s nízkou mléènou užitkovostí.
Výsledky studie jsou v souladu s døívìjšími poznatky. Zvýšený pøíjem krmiva se pøisuzuje lepšímu trávení nebo nepøímému vlivu sodíku na galaktopoézu. Pochopení vlivu sodíku na dojnice je významné
pro stanovení optimální koncentrace sodíku v plodinách.
Grass and Forage Science, 55, 2000, è. 4, s. 343–350
Vyšší produkce
pøežvýkavcù v tropech
za pomoci „by-pass“
proteinù
Nejvìtším omezením pro živoèišnou výrobu v teplém a suchém klimatu je špatná výživa. Australská organizace CSIRO a indická
organizace National Dairy Development Board vstoupily do spoleèného ambiciózního projektu, který má zlepšit produktivitu pasených
zvíøat a zvýšit produkci masa, vlny a mléka v tìchto zemích se špatnou kvalitou krmiv. Tým australských a indických výzkumníkù vyvíjí systém, který umožní paseným zvíøatùm produkovat podstatnì
více mléka, vlny a masa z krmiv vyrobených z vedlejších produktù,
vèetnì pokrutin ze semen olejnatých plodin. Výzkumníci organizace
CSIRO vypracovali techniku, která využívá tzv. chránìných „by-pass“
proteinù, které se na rozdíl od „normálních“ proteinù nerozloží hned
v bachoru, ale dostanou se do støeva, kde z nich mohou mít zvíøata
prospìch. Ten se následnì projeví ve formì vyšších pøírùstkù, vyšší
produkce mléka, vlny a jiných produktù.
Feed Mix, 8, 2000, è. 3, s. 6
Využití kaštanovníku
do vazeb
( Vo )
Kaštanovník pravý (Castanea sativa) se zaèal používat i jako okrasná zeleò do kvìtinových kytic. Školkaøský závod v belgickém
Waarschoot využívá parkové stromy kaštanovníku k øezu zelených
vìtví od zaèátku záøí a vyváží je i do Nizozemska. Vìtvièky kaštanovníku s charakteristickými tmavozelenými, tuhými, protáhlými,
jemnì pilovitými listy mají vysokou dekorativní hodnotu. Dodávají
kvìtinovým kyticím koncem léta a na podzim exkluzivní sezonní akcent. Navíc jsou mimoøádnì trvanlivé.
Der Gartenbau, 2000, è. 36, s. 30
Spor o patentování
(Sch)
(EP)
Pan Arnold Denberger z nìmeckého Meckenheim si dal patentovat
pìstování ovoce a zeleniny pod fólií. Svaz zemìdìlcù a vinaøù v Porýní-Falcku naproti tomu prohlašuje, že napø. pìstování chøestu pod
fólií je dávno známý a proto nepatentovatelný postup. Protože zatím
nedošlo k jednotnému mimosoudnímu stanovisku, Svaz zemìdìlcù
a vinaøù považuje za nutné podat žalobu o „negativní zjištìní“. Na
jeho základì žádá odmítnout poplatky a také pøíslušné varování, které
pan Denberger pìstitelùm chøestu rozeslal. Svaz zároveò podává
žalobu na neplatnost zapsání zmínìného patentu.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 2
(EP)
!
Oxytocin podávaný
kravám po zabøeznutí
škodí
Zemìdìlská
praxe
Mastitis zhoršuje
reprodukci krav
Poznatky
ze svìta
Upøesnìní odhadù
svìtové bilance
obilovin 2000/2001
Specialista na reprodukci dojnic z americké organizace Select Sires
zjistil, že oxytocin podávaný èerstvì zabøeznuvším kravám mùže vést
k zvýšenému výskytu èasných úhynù embrya. Oxytocin stimuluje
uvolnìní prostaglandinu z dìlohy jak do krevního øeèištì, tak do
dìložního kanálku, kde je umístìno embryo. Vysoká koncentrace prostaglandinu mùže zpùsobovat regresi žlutého tìlíska a návrat k estru. Navíc jak oxytocin, tak prostaglandin stimulují kontrakce dìlohy, které mohou škodit vyvíjejícímu se embryu.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 12, s. 18
( Vo )
Podle výzkumu uskuteènìného odborníkem z univerzity v Tenessee
(USA) zvyšuje subklinická a klinická mastitida bìhem èasné laktace
poèet dní od otelení do první inseminace, poèet inseminací a poèet
dní od otelení do zabøeznutí. Následující výsledky byly shrnuty na
regionálním mítinku národní rady o mastitidì (National Mastitis
Council) konaném v dubnu 2000.
* Výskyt mastitidy pøed první inseminací prodlužuje dobu od otelení
do první inseminace, zvyšuje poèet dní od otelení do zabøeznutí
a zvyšuje poèet inseminací pøed zabøeznutím. Napøíklad poèet dní
do první inseminace se zvýšil o 22,6 dní u krav, které mìly klinickou mastitidu pøed svou první inseminací ve srovnání s kravami
bez klinické mastitidy.
* Výskyt mastitidy bìhem servis periody toto období prodloužil a zdvojnásobil poèet inseminací pøed zabøeznutím ve srovnání se zdravými
kravami. Napøíklad krávy s klinickou mastitidou po své první inseminaci mìly prùmìrnì 1,2 krát více inseminací do zabøeznutí
než neinfikované krávy.
* Reprodukèní užitkovost nebyla ovlivnìna, jestliže se mastitis vyskytla poté, co u krav byla potvrzena bøezost.
* Gram-negativní a gram-pozitivní patogeny mastitidy snížily reprodukèní užitkovost obdobnì.
* Subklinická a klinická mastitida snížily reprodukèní užitkovost
stejnou mìrou.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 12, s. 14
( Vo )
Celková produkce obilovin klesla ve srovnání s pøedchozím rokem o 18 mil. t (–1,3 %) na 1 447 mil. t. Mezinárodní obchod se sníží
o 1 mil. t (–0,5 %) na 211 mil. t (nyní se sem zahrnuje také obchod
mezi státy bývalého Sovìtského svazu). Spotøeba se naproti tomu mírnì
zvýší (asi o 0,5 %) z 1 473 na 1 481 mil. t a pøesáhne úroveò produkce
o 34 mil. t. Dùsledkem tìch to vztahù je pøedpokládané snížení svìtových zásob o 35 mil. t (o 12,7 %) na 241 mil. t, což je dosud nejnižší
úroveò za nìkolik posledních let.
Produkce pšenice se proti pøedchozímu roku snížila pouze o 5 mil. t
(–0,1 %) na 578 mil. t, obchod bude slabší o 2 mil. t (–1,9 %), ale spotøeba
by se mohla zvýšit o 6 mil. t (+ 1,0 %) na 597 mil. t. Koneèné zásoby
se odhadují na 102 mil. t,
Svìtová bilance výroby, obchodu, spotøeby a zásob obilovin (mil. t)
což znamená proti pøedcho2000/2001 (odhad IGC) 1999/00
1998/99
1997/98
zímu roku podstatné snížení
17. 1. 2001 29. 11. 2000
o 28 mil. t (– 22 %).
Pšenice
Produkce krmných obiloProdukce
578
577
583
587
610
vin (žito, jeèmen, oves, èiObchod *
105
104
107
98
99
rok, proso, tritikale, kukuSpotøeba
597
596
591
591
588
Zásoby **
102
103
130
130
134
øice) se rovnìž snížila, a to
Krmné obiloviny
o 13 mil. t (–1,5 %) na 869 mil.
Produkce
869
867
882
895
893
t. Mezinárodní obchod se poObchod *
106
105
105
95
85
nìkud oživí. Pøedpokládá se
Spotøeba
884
886
882
878
887
zvýšení o 1 mil. t (+0,9 %)
Zásoby **
139
136
155
155
138
na 106 mil. t. Vzhledem
Obiloviny celkem
k omezení spotøeby masoProdukce
1 447
1 444
1 465
1 482
1 503
kostních mouèek mùže být
Obchod *
211
209
212
193
184
mezinárodní obchod s krm-
M e zinárodní rada pro obiloviny (International Grains Council – IGC) vydala
v lednu zprávu o celosvìtové bilanci obilovin (bez rýže)
v tržním roce 2000/2001,
která ponìkud mìní pøedchozí odhady z listop adu.
Spotøeba
Zásoby **
1 481
241
1 482
239
1 473
276
1 469
285
1 475
272
*)
nyní zahrnuje obchod mezi státy SNS (bývalý Sovìtský svaz bez pobaltských
republik)
**) celkové zásoby jsou agregátem rùzných tržních rokù, nemusí tedy pøedstavovat zásoby k jednotnému datu
"
Svìtová produkce
mléka v roce 2000
Poslední zpráva FAO o perspektivách výživy ve svìtì
udává, že svìtová produkce
všeho mléka (zahrnuje mléko kravské, ovèí, kozí, buvolí a velbloudí) v roce
2000 se zvýšila proti pøedchozímu roku asi o 1,8 %.
nými obilovinami rozsáhlejší, než pøedpokládá lednový odhad IGC,
což platí také o spotøebì. Nynìjší odhad uvádí, že svìtová spotøeba se
zvýší proti loòskému roku pouze o 2 mil. t (+0,2 %) na 884 mil.t.
Zásoby klesnou o 16 mil. (–11,3 %) na 139 mil. t.
Agra Europe, 2001, è. 1935, s. M/2
(Jav)
Rùst zaznamenaly témìø všechny zemì. Celková svìtová produkce
dosáhla 575 mil. t ve srovnání s 565 mil. t v roce 1999 a 558 mil. t
v roce 1998. V nìkterých zemích støední a východní Evropy (v Litvì,
Polsku, Slovensku a Jugoslávii) se hlavnì kvùli nadmìrnému suchu
produkce mléka ve srovnání s pøedchozím rokem snížila. Ve dvou
nejvìtších republikách SNS, Rusku a UkraSvìtová produkce mléka podle odhadu FAO (mil. t) *
jinì, došlo k dalšímu poklesu produkce,
1998
1999
2000 **
Podíl (%)
což se vysvìtluje nezájmem mnoha podniEU-15
125
125
125
21,7
kù a hospodáøství o chov dojnic kvùli ztráIndie
75
77
79
13,7
tovosti tohoto odvìtví. V Evropské unii je
USA
71
73
75
13,0
produkce mléka pod vlivem regulaèních
Ruská federace
33
32
31
5,4
kvót pomìrnì stabilní, ale toto spoleèenPákistán
22
23
24
4,2
ství má stále dominantní podíl na celosvìBrazílie
21
22
22
3,8
tové produkci (v roce 2000 èinil 21,7 %).
Ukrajina
14
13
12
2,1
V Indii, která je druhým nejvìtším svìtoPolsko
13
12
12
2,1
vým výrobcem (na svìtové produkci se poNový Zéland
11
13
13
2,3
dílí 13,7 %), se produkce zvýšila o 2 mil. t
Austrálie
10
11
11
1,9
(+ 2,6 %). FAO odhaduje zvýšení produkTurecko
10
10
10
1,7
ce také v USA (+ 2,8 %), které zaujímají
Svìt celkem
558
565
575
100,0
ve svìtovém žebøíèku s podílem 13 % tøetí
* mléko kravské, kozí, ovèí, buvolí a velbloudí
místo.
* * odhad FAO
Agra Europe, 2001, è. 1938, s. M/9
Mezinárodní srovnání
relativních výdajù
obyvatel za potraviny
Z mezinárodního srovnání
vyplývá, že relativnì nejlevnìjší a nejdostupnìjší
jsou potraviny v USA, kde
v prùmìru musí obyvatelé pracovat pouze 40 dní
v roce, aby si vydìlali dost
penìz na nákup potravin
pro celý rok.
Prognóza výroby
a spotøeby drùbežího
masa v zemích støední
a východní Evropy do
roku 2007
Komise EU uveøejnila prognózu výroby a spotøeby
drùbežího masa do roku
2007 v zemích støední a východní Evropy, které se
ucházejí o èlenství v EU.
Výroba tohoto regionu jako
celku by se mohla proti
roku 2000 zvýšit do roku
2007 o 14,4 %, ale spotøeba poroste pravdìpodobnì
rychlejším tempem.
(Jav)
Tak levné potraviny nejsou dosud v žádné zemi. Dostupnost potravin pro prùmìrného obyvatele srovnávaných zemi se zpravidla mìøí
procentem z roèního pøíjmu, které musí spotøebitel vydat na nákup
potravin. Podle tohoto ukazatele mají v žebøíèku vybraných zemí nejsnadnìjší situaci právì obyvatelé v USA, kde podíl výdajù za potraviny
èiní 10,9 %. Následuje Velká Británie (11,2 %), Švédsko (14,6 %), Francie (14,8 %), Austrálie (14,9 %), Nový Zéland (15,4 %), Itálie (17,2 %),
Nìmecko (17,3 %), Japonsko (17,6 %), Španìlsko (18,2 %), Izrael
(20,5 %), Mexiko (24,5 %), Jižní Afrika (27,5 %) a Indie (51,3 %). Tato
èísla vyjadøují kombinaci mnoha èinitelù, zejména úroveò mezd a pøíjmù ve vztahu k maloobchodním cenám a struktuøe spotøebního potravinového koše. Za národními prùmìry jsou skryty èasto velmi pøíkré
rozdíly mezi rùznými vrstvami obyvatel, rodin a domácností. Do uvedených údajù nejsou vìtšinou zahrnuty výdaje za alkohol a tabákové výrobky, ale patøí sem kromì nákladù na nákup potravin také výdaje za stravování ve veøejných zaøízeních (školních a závodních jídelnách, restauracích apod.). Metodika výpoètu pro mezinárodní srovnávání sledovaného ukazatele dosud není jednotná, proto je nutné
považovat publikované údaje pouze za orientaèní. Zásadnì však platí,
že v chudých zemích musí vìtšina obyvatel pracovat mnohem delší
dobu a vydat podstatnì vìtší èást výdìlku za potraviny než
v hospodáøsky vyspìlých zemích s vyšší životní úrovní.
Seed Wld, 2000, è. 12, s. 46
(Jav)
Podle Komise EU vzroste celková výroba z 1,80 mil. t v roce 2000 na
2,06 mil. t v cílovém roce, zatímco úhrnná spotøeba se zvýší za pøíštích sedm let z 1,68 na 1,94 mil. t. Pøi splnìní tìchto pøedpokladù by
míra sobìstaènosti v celém regionu støední a východní Evropy klesla ze 120 % v roce 2000 na 116 % v roce 2007.
Globální èísla o stavu a vývoji odvìtví drùbežího masa v celém regionu poskytují ponìkud mylný obraz, protože mezi jednotlivými státy
jsou znaèné rozdíly pokud jde o souèasnou i budoucí úroveò produkce a spotøeby i pokud jde o tempa rùstu a míru sobìstaènosti. V roce
2000 produkovaly drùbežího masa více než spotøebovaly pouze tøi
zemì, a to Polsko, Slovinsko a Maïarsko. Nejvyšší míra sobìstaènosti byla zaznamenána v Maïarsku (196 %), které také mìlo nejvìtší problémy s odbytem tržních pøebytkù. V prog-nóze na nejbližších sedm let se pøedpokládá, že Maïarsko v roce 2007 vyrobí o 131 %
#
více, než staèí uplatnit na domácím trhu, a jeho exportní
pøebytek dosáhne 230 000 t.
Spotøeba
Deficit/pøebytek Spotøeba/obyv.
Naproti tomu Polsko a Slovin(1000 t)
(1000 t)
(kg)
2000
2001
2000
2001
2000
2001
sko se pøemìní z exportéra na
116
123
–15
–8
14,1
15,2
importéra a uspokojení vnitø212
226
–3
+2
20,6
22,0
ní potøeby budou nuceny krýt
19
21
–13
–14
13,3
15,4
dovozem. Vedle Maïarska do260
2 9 6 +196 +231
25,7
29,2
sáhne v roce 2007 plné sobì20
23
–13
–11
8,3
10,2
staènosti také Èeská republi34
44
–9
–14
9,2
12,0
ka, ale její exportní kapacita
555
677
+25
–11
14,3
17,1
bude malá. Ostatní srovnáva328
375
–51
–54
14,7
16,8
né státy (Bulharsko, Eston84
97
–3
–4
15,5
18,0
sko, Lotyšsko, Litva, Rumun48
56
+6
–1
24,4
27,9
sko a Slovensko) budou jako
1 677
1 939 +120 +116
16,0
18,4
dosud závislé na dovozech.
Prùmìrná spotøeba drùbežího
masa v pøepoètu na jednoho
obyvatele v zemích støední a východní Evropy v roce 2000 se sice
zvýšila proti roku 1997 o 1,5 kg a dosáhla 16,0 kg, ale byla podstatnì nižší než prùmìr 21,5 kg v Evropské unii. Spotøeba v Maïarsku
(25,7 kg) a Slovinsku (24,4 kg) však pøekroèila prùmìrnou spotøebu
EU. Ve všech kandidátských zemích støední a východní Evropy se
poèítá s perspektivním rùstem spotøeby na obyvatele.
Maïarsko si uchová mezi ostatními zemìmi pozici nejvìtšího výrobce a exportéra drùbežího masa v rámci regionu støední a východní
Evropy (jeho podíl se odhaduje na více než ètvrtinu celkové produkce regionu) a spotøeba na obyvatele v této zemi se pøiblíží
k rekordním 30 kg.
Výhled produkce a spotøeby drùbežího masa v zemích støední a východní Evropy do roku 2007
Bulharsko
Èeská rep.
Estonsko
Maïarsko
Lotyšsko
Litva
Polsko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
Celkem
Produkce
(1000 t)
2000
2201
101
115
209
228
6
7
456
526
7
13
25
30
580
666
277
321
80
93
54
54
1 796 2 055
Pramen: Evropská komise
Poznatky
ze svìta
Agra Europe, 2001, è. 1938, s. M/7–8
Obiloviny zùstanou
podle prognózy FAO
v pøíštích desetiletích
základním zdrojem
svìtové spotøeby
potravin
Organizace OSN pro výživu a zemìdìlství (FAO) uveøejnila rozsáhlou studii, obsahující prognózu svìtové
produkce a spotøeby potravin na pøíštích 15–30 let.
(FAO, Rome: Agriculture:
Towards 2015/2030 – publikováno jako technická prozatímní zpráva 24. 7. 2000)
Studie zdùrazòuje, že obiloviny zùstanou až do roku
2030 základním z d r o j e m
svìtové spotøeby potravin.
(Jav)
Celosvìtová produkce všech obilovin (pšenice, rýže a krmné obiloviny) by se mìla za tøicet let zvýšit o 1 mld. t na celkem 2,84 mld. t,
takže by proti souèasné úrovni 1,84 mld. t zvýšení pøedstavovalo
více než 50 %. Pokud se tato prognóza splní, bude pøírùstek produkce vyšší než v minulých tøiceti letech. Úroveò produkce by zhruba
odpovídala celosvìtové spotøebì, pøièemž vývoj produkce a spotøeby
základních druhù obilovin v hlavních regionech se bude lišit. Podle
prognózy FAO skoro polovina pøírùstku produkce pøipadne na potraviny, asi 44 % na krmiva pro hospodáøská zvíøata a zbývající èást
se spotøebuje k jiným úèelùm (prùmyslové užití, osiva, odpad). Nejvìtší pøírùstek spotøeby se oèekává v rozvojových zemích, které však
nebudou vyrábìt dostatek obilovin pro vlastní spotøebu a budou
muset nadále znaèné množství dovážet. Závislost tìchto zemí jako
celku bude proti minulosti ještì vìtší než dosud. Pøedpokládá se, že
roèní importy obilovin do rozvojových zemí se zvýší z prùmìrných
107 mil. t v letech 1995–1997 na 270 mil. t v roce 2030. Tradièní
exportéøi (Severní Amerika, západní Evropa a Austrálie) by potøebovali vzhledem k pøebytkùm produkce nad spotøebou zvýšit svoje exporty ze 142 mil. t v letech 1995–1997 na 280 mil. t v roce 2030.
Rùst spotøeby pšenice
Spotøeba pšenice v pøepoètu na jednoho obyvatele svìta se v minulých
desetiletích zvyšovala, ale podle statistiky FAO došlo v letech 1995
až 1997 ve srovnání s obdobím 1985–1987 k poklesu o 4 kg (– 3,8 %)
na prùmìrných 101 kg. Tento vývoj byl ovlivnìn nedávným zhoršením hospodáøské situace v „tranzitních ekonomikách“ s pokroèilou
industrializací v regionu východní Asie (Jižní Korea, Tchajwan, Hongkong, Singapur). Dalším faktorem bylo zpomalení nebo dokonce
pokles spotøeby na obyvatele v nìkterých zemích vyvážejících ropu,
jako je Irák, a v nìkterých prùmyslovì vyspìlých zemích. Všeobecnì však v prùmyslovì vyspìlých zemích byl v posledních letech zaznamenán mírný rùst spotøeby pšenice na obyvatele v dùsledku rostoucího podílu spotøeby ke krmným úèelùm (v polovinì devadesátých let se v prùmyslovì vyspìlých zemích z celkové spotøeby pšenice zkrmilo v živoèišné výrobì 35 %, v Evropské unii 44 %).
Zatímco v celosvìtovém rozsahu se spotøeba pšenice na obyvatele
zvýší podle prognózy FAO (1995–1997 do 2015) o 4 kg, v rozvojových
$
Poznatky
ze svìta
zemích se pøedpokládá zvýšení o 7 kg na 82 kg ze 75 kg a do roku
2030 se má dále zvýšit o 3 kg na 85 kg. Rùst této spotøeby budou
muset rozvojové zemì zajišovat dovozem. V období 1974–1976 do
1995–1997 se agregátní spotøeba pšenice v rozvojových zemích zvýšila o 180 mil. t a èistý import se zvýšil o 23 mil. t. Letmý pohled na
vývoj v nìkterých rozvojových zemích (mezi nimi v Indii, Èínì, Pákistánu, Argentinì, Saúdské Arábii, Sýrii, Turecku a Bangladéši),
kde bìhem stejného období rostoucí produkce pokryla nebo pøesahovala pøírùstek spotøeby, zastírá zvýšenou závislost velké vìtšiny rozvojových zemí na importech pšenice. Ve skuteènosti se v této skupinì deficitních rozvojových zemí zvýšila spotøeba o 46 mil. t a èistý
import o 31 mil. t.
Podle prognózy FAO poroste spotøeba pšenice na obyvatele
v nadcházejícím období v rozvojových zemích, v asijských zemích
s tranzitní ekonomikou a v prùmyslovì vyspìlých zemích.
V rozvojových zemích bude zvýšená spotøeba pšenice èásteènì nahrazovat spotøebu rýže. Pokrytí rostoucích potøeb pšenice budou
rozvojové zemì jako celek zajišovat zvýšeným dovozem. Jejich èisté
roèní dovozy vzrostou z 68 mil. t v letech 1995–1997 (ze 40 mil. t
v polovinì 70. let) na 125 mil. t v roce 2015 a 165 mil. t v roce 2030.
V regionech, které nejsou sobìstaèné (subsaharská Afrika, východní Asie kromì Èíny, Latinská Amerika kromì Argentiny, Uruguaye
a Paraguaye), bude rùst spotøeby doprovázen rùstem èistých importù, jako tomu bylo v minulosti.
Zatímco v nìkterých zemích s vysokou spotøebou pšenice (Èína, jižní Asie, nìkteré zemì Blízkého východu a severní Afriky) rùst produkce a pokles èistého dovozu maskoval v minulých letech závislost
rùstu spotøeby v rozvojových zemích na dovozech pšenice, v pøíštím
období se situace podle prognózy FAO zmìní. Nìkteré zemì, které
hrály v minulosti tuto roli, se pravdìpodobnì zmìní na èisté importéry (Indie, Saúdská Arábie a Sýrie). Závislost jižní Asie na dovozech
pšenice se v budoucnu ještì zvýší, protože rùst produkce se zpomaluje kvùli vyèerpávání zdrojù (fungující závlahová zaøízení, nové
výkonné odrùdy pšenice), které bìhem tzv. zelené revoluce pøispìly
k pomìrnì znaènému zvýšení výnosù. Odhaduje se, že roèní pøírùstky produkce se sníží z minulých 3–4 % asi na 2 % v pøíštích patnácti letech. Takové tempo rùstu produkce však nebude staèit
k uspokojení poptávky po pšenici v této hustì zalidnìné èásti Asie.
Vyrovnávání a stabilizace spotøeby rýže
Hlavním rysem vývoje svìtové spotøeby rýže na obyvatele v minulých
letech byl podle FAO trend k vyrovnávání spotøeby mezi regiony. Tento
trend se nejzøetelnìji projevil v zemích východní Asie.
Svìtová spotøeba na obyvatele se zvýšila z 64 kg v letech 1984–1986
na 66 kg v letech 1995–1997. V rozvojových zemích se za stejné období prùmìrná spotøeba zvýšila z 81 na 82 kg. Vyrovnávání spotøeby
v rozvojových zemích bìhem posledního desetiletí odráží pøedevším
pokles spotøeby o 2 kg ve východní Asii (ze 108 na 106 kg) a rùst
spotøeby v jižní Asii o 8 kg (ze 74 na 82 kg). Klesající spotøeba rýže na
osobu se vysvìtluje hlavnì diverzifikací stravy v ekonomicky nejpokroèilejších východoasijských zemích, orientovaných v minulosti na
rýži jako jednu z hlavních složek jídelníèku (Japonsko, Jižní Korea,
Tchajwan) a v menší míøe také v Èínì, Thajsku a Brazílii. Pøes tyto
trendy k vyrovnávání spotøeby rostla agregátní svìtová poptávka po
rýži rychlejším tempem než poptávka po pšenici a krmných obilovinách, a to hlavnì proto, že rýže stále slouží pøedevším jako potravina v Asii, kde žije 60 % obyvatel celého svìta.
Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba rýže na obyvatele zvýší z let
1995–1997 do roku 2015 pouze o 1 kg na 67 kg a od roku 2015 do
roku 2030 se oèekává pokles o 2 kg na 65 kg. V rozvojových zemích
se pøedpokládá pro období 1995–1997 do roku 2015 pokles z 82 kg na
80 kg a v dalších 15 letech pokles o 4 kg na 76 kg. Projektovaný
zpomalený rùst agregátní spotøeby do roku 2015 se vyvozuje
z mírnìjšího rùstu prùmìrné spotøeby obyvatel Èíny. V ostatních
východoasijských zemích a v jižní Asii spotøeba na obyvatele poroste rychlejším tempem než v Èínì. V období 2015 až 2030 by ale rýže
mohla hrát ve východní a jižní Asii ménì prominentní úlohu ve stravování než dosud. Tento vývoj by se mohl promítnout v období 2015
%
až 2030 do poklesu spotøeby rýže na obyvatele jak ve svìtovém mìøítku, tak v rozvojových zemích.
Spotøeba krmných obilovin poroste
Poznatky
ze svìta
Spotøeba krmných obilovin (statisticky sem patøí všechny obiloviny
kromì pšenice a rýže), které jen èásteènì slouží pøímo jako potravina a zužitkují se pøevážnì v živoèišné výrobì, se bìhem minulých
desetiletí zvyšovala a podle projekce FAO v pøíštích tøiceti letech
nadále poroste. Avšak v období 1984–1987 až 1995–1997 došlo k poklesu spotøeby ze 165 na 155 kg. Dùvodem tohoto posledního snížení
svìtové spotøeby a pøerušení vzestupného trendu z pøedchozích desetiletí je podobnì jako u pšenice hlavnì nedávná ekonomická recese
v nejvíce prùmyslovì vyvinutých asijských zemích, kde slabší spotøeba živoèišných produktù se promítla do omezení spotøeby krmných obilovin. Ekonomika tìchto zemí se pomalu zotavuje a oèekává
se, že tento pøíznivý vývoj se projeví také v rozvoji živoèišné výroby
a v rùstu spotøeby krmiv.
Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba krmných obilovin na obyvatele zvýší ze 155 kg v letech 1995–1997 na 164 kg v roce 2015, kdy by
se dostala na úroveò o 1 kg nižší než v období 1984–1986. V období
následujícím po roce 2015 by se mohla spotøeba pomìrnì prudce zvyšovat až na 176 kg v roce 2030.
Užití krmných obilovin v pøepoètu na obyvatele v rozvojových zemích jako celku se trvale zvyšovalo a za desetiletí 1984–1987 až 1995–
1997 došlo k rùstu z 80 na 92 kg. Rùst této spotøeby má podle projekcí FAO pokraèovat také v pøíštím období. Do roku 2015 by mìla
prùmìrná spotøeba dosáhnout 107 kg a pro rok 2030 se pøedpovídá
120 kg.
Hybnou silou celkového rùstu spotøeby krmných obilovin v minulosti
bylo jejich zvýšené využívání ke krmným úèelùm. Pøi celkovém zvýšení spotøeby krmných obilovin za období 1984–1987 až 1995–1997
o 92 mil. t se v rozvojových zemích zvýšila spotøeba o 120 mil. t
(z tohoto množství bylo 86 mil. t spotøebováno ve formì krmiv, pøièemž v samotné Èínì bylo zkrmeno 54 mil. t), ale v zemích
s probíhající industrializací došlo v téže dobì k poklesu o 47 mil. t,
zatímco v prùmyslovì vyspìlých zemích se naproti tomu spotøeba zvýšila o 18 mil. t. Aèkoli krmné obiloviny se užívají všeobecnì hlavnì
jako krmivo, v nìkterých rozvojových regionech jsou nepostradatelným zdrojem potravin pro lidi. V subsaharské Africe a jižní Asii pøedstavují obiloviny statisticky zaøazené do krmných obilovin významnou složku lidské výživy. V subsaharské Africe je z celkové spotøeby
krmných obilovin 80 % spotøebováno pøímo jako potravina.
Wo r l d G r a i n , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 4 0 – 4 5
Nová daò z masa ve
Španìlsku urèená
k financování kontroly
BSE
Španìlsko zavádí novou
daò z prodeje všech druhù
masa, která by mìla pokrýt
pøedpokládané
výdaje
360 mil. EUR na financování naøízených opatøení proti šíøení BSE. Podle sdìlení
ministra financí je zavedení
nové danì nutné k tomu,
aby byly tyto mimoøádné náklady
uhrazeny,
protože
státní rozpoètový deficit trvající už 25 let má být letos
vyrovnán a v letošním rozpoètu nejsou tudíž zdroje na
krytí výdajù souvisejících
s kontrolou BSE.
(Jav)
Vláda naøídila provedení více než 750 000 kontrolních testù a byla
vybavena øada nových laboratoøí, ale ve Španìlsku je dosud nedostateèná kapacita pro spálení až 180 000 zvíøat, která mají být zlikvidována na základì vládního programu porážek. Od roku 1992 bylo
ve Španìlsku identifikováno celkem 9 pøípadù BSE, z toho 7 v lednu
2001. Zveøejnìní nových pøípadù v letošním roce se projevilo
v poklesu spotøebitelské poptávky po hovìzím mase o 30 %. Po zavedení nového zákona o zacházení se specifickými rizikovými materiály (SRM) ve všech èlenských státech od 1. øíjna 2000 a po schválení
nových požadavkù na základì programu vykupování zvíøat za úèelem likvidace není vyjasnìno, zda a nakolik budou èlenské státy schopny financovat dodateèné náklady. Ve Velké Británii, kde tyto náklady
existují už od roku 1996, je vláda hradila na úrovni vyúètování výdajù za „destrukci“ (avšak nikoli za práci pøi odstranìní SRM, kterou financovaly jatky). Naproti tomu ve Francii se vybírá na uhrazení pøíslušných nákladù daò na maloobchodní úrovni (vìtšinu tìchto
daní platí maloobchodník), která zahrnuje potvrzené náklady na extrakci SRM. Vlády Nizozemska, Dánska a Belgie zvažují uplatnìní
francouzského modelu.
Agra Focus, 2001, è. 2, s. 38
(Jav)
&
Slovenské pivovar y
zvyšují výrobu
a expor t piva
Poznatky
ze svìta
Na Slovensku se loni prodalo pro vnitøní spotøebu 4,299 mil. hl piva
domácích znaèek (+ 4,2 % proti roku 1999). Slovenské pivovary rovnìž dodaly na trh 104 600 hl piva vyrobeného v licenci a dovoz podle
pøedbìžných odhadù dosáhl asi 320 000 hl. Spotøeba piva v SR se tak
pohybovala na úrovni 4,72 mil. hl, což znamená, že každý obyvatel
„vypil“ podle statistiky v prùmìru zhruba 87,4 litrù piva (+ 3,1 % ve
srovnání s pøedchozím rokem). Tyto údaje se opírají o zprávu Slovenského sdružení výrobcù piva a sladu. Celkový odbyt slovenských pivovarù dosáhl v uplynulém roce 4,522 mil. hl, což je v porovnání
s rokem 1999 zvýšení o 201 200 hl (o 4,7 %). Licenèní výroba se
zvýšila o 20,5 %. V loòském roce se také zvýšil export piva ze Slovenska, a to o 10,3 % na 117 700 hl. Objem exportu je však stále
nižší než objem importu, který na Slovensko smìøuje hlavnì z Èeské
republiky. V minulém roce pokraèovala na slovenském trhu koncentrace. Šest nejprodávanìjších znaèek zaznamenalo nejvìtší rùst celkového odbytu. Nìkteré ménì úspìšné znaèky zaznamenaly pokles
prodeje. Na exportu se více než tøemi ètvrtinami podílel pivovar Zlatý Bažant, který se spolu s pivovarem Šariš též podìlil o licenèní
výrobu. Koncern Heineken, druhý nejvìtší svìtový výrobce piva, který
ke znaèkám Zlatý Bažant a Corgoò loni pøidal Gemer a Martiner,
obsadil více než 45 % slovenského trhu. Pivovar Šariš, který patøí
jihoafrickému koncernu SAB, dosáhl v minulém roce tržní podíl 16 %
a na topo¾èanský Topvar pøipadlo 14 % slovenského trhu piva.
R o ¾ n í c k e n o v i n y, 2 0 0 1 , è . 2 0 , s . 1 , a è . 2 4 , s . 5
Nabídka hovìzího
masa na Slovensku
pøevyšuje poptávku
Vliv krize na trhu s hovìzím masem v dùsledku výskytu choroby šílených krav (BSE) v západní Evropì se už zaèíná projevovat také na
Slovensku. Nabídka totiž zaèíná vysoko pøekraèovat poptávku a znaèná
èást nakoupeného masa konèí v mrazírnách. Nákupní cena skotu klesla bìhem nìkolika dnù na zaèátku února o 1,8 % a v nejbližším období se oèekává další výrazný pokles. Vyplývá to z údajù Agrárních tržních informací Slovenska (ATIS). Trh ovlivòuje také rušení objednávek masa ze školních jídelen a nízká koupìschopnost obyvatelstva.
Podle zpráv masokombinátù klesly objednávky odbìratelù hovìzího
výsekového masa o 40 až 50 % a nìkteré menší jatky skot vùbec
neporážely. Pøi srovnání ètvrtého a druhého lednového týdne cena
mírnì vzrostla jen v pøípadì jateèných býkù (o 0,2 %), ale cena jalovic klesla o 2,5 % a krav o 1,8 %. Nákupní cena jateèných býkù bude
podle ATIS klesat díky vyhlášení minimální ceny pomaleji než ceny
jateèných krav a jalovic. Pokles odbytu masa a masných výrobkù
vyvolá podle ATIS výrazný tlak na nákupní ceny, které budou mít
klesající tendenci.
Nákup jateèných prasat ve ètvrtém týdnu letošního roku mírnì vzrostl, ale nabídka i nadále mírnì pøevyšuje poptávku. Pøesto, že se stále
vyskytují extrémy mezi minimální a maximální cenou, vìtšina obchodù s jateènými prasaty se realizuje v rozpìtí 45 až 48 SKK/kg
živé hmotnosti. Ve tøetím a ètvrtém týdnu letošního roku prudce stoupl dovoz živých prasat – z ÈR se dovezlo na Slovensko 1 710 kusù,
což je více než trojnásobek dovozu ve srovnání s prvními dvìma lednovými týdny. Také dovoz vepøového masa se ve dvoutýdenním porovnání témìø zdvojnásobil (ve druhém a tøetím týdnu se dovezlo
celkem 755 t). Odbyt vepøového masa se sice nesnížil tak výraznì
jako hovìzího, ale ceny zaèaly klesat témìø v celém sledovaném sortimentu výsekového masa.
R o ¾ n í c k e n o v i n y, 2 0 0 1 , è . 3 0 , s . 2
Vývoj pøípadù BSE
v Evropské unii
a Švýcarsku za období
1992 až 2000
(Jav)
(Jav)
Údaje o poètu zjištìných pøípadù BSE v Evropské unii a Švýcarsku
bìhem období 1992 až 2000 potvrzují, že v celé Evropské unii a Švýcarsku dohromady dochází od roku 1996 k postupnému ubývání pøípadù zjištìných v jednotlivých letech. V roce 2000 se poèet nových
pøípadù snížil proti roku 1999 o 821 (o 31 %) na 1 830. Za celé období
bylo potvrzeno 182 488 pøípadù, z toho 179 441 (98,3 %) ve Velké
Británii. V roce 2000 sice klesl poèet novì zjištìných pøípadù BSE
v této zemi o 42,5 % na 1 312 pøípadù, v Severním Irsku však došlo
ke zøetelnému rùstu nových pøípadù (z 6 v 1999 na 22), což se vysvìtluje hlavnì intenzivním testováním rizikových skupin skotu
v roce 2000. Protože ale poèet nových pøípadù v celé Velké Británii
'
Poznatky
ze svìta
od roku 1996 postupnì klesá a znaènì se snížil zvláštì poèet pøípadù u skotu narozeného po srpnu 1996, britští pøedstavitelé se optimisticky domnívají, že výskyt BSE mùže v roce 2001 klesnout pod
úroveò ostatních èlenských státù EU. Proti roku 2000 se snížil poèet nových pøípadù také v Portugalsku (ze 170 v roce 1999 na 136)
a ve Švýcarsku (z 50 na 33). Oba státy však jsou stále v popøedí
pokud jde o celkový poèet pøípadù objevených za celé sledované období (v Portugalsku 503, ve Švýcarsku 366). V dalších dvou státech (Francii a Irsku) bylo bìhem roku 2000 objeveno více pøípadù
než v pøedchozím roce (zvýšení z 31 na 162, resp. z 95 na 152) a za
celé období tu bylo zjištìno celkem 242 a 599 pøípadù. Belgie ohlásila v roce 2000 dvojnásobné zvýšení výskytu BSE proti roku 1999
(ze 3 na 9) a za celé období zde bylo zaregistrováno 19 pøípadù.
Velkou pozornost šíøení BSE vìnují v Nìmecku, kde bylo do roku
2000 zjištìno celkem 13 pøípadù (z toho 6 u importovaných zvíøat).
Nová ministrynì zemìdìlství Kûnastová pøedpovídá, že letos se mùže
v Nìmecku objevit až 500 nových pøípadù. Nìmecká vláda zpøísnila dozor nad BSE zejména naøízením o povinném provádìní rychlotestù u všeho poraženého skotu nad 20 mìsícù (v EU nad 30 mìsícù).
V Nizozemsku bylo za celé období 1992 až 2000 registrováno 8 pøípadù
BSE, v Dánsku, Itálii a Španìlsku po dvou pøípadech. Ve Švédsku,
Rakousku, Lucembursku, Øecku a Finsku nebyly do 1. ledna 2001
objeveny žádné pøípady BSE, ale také pro tyto zemì, které dosud
mají status „free BSE“, platí všechna naøízení orgánù EU proti šíøení nemoci šílených krav.
Pokud jde o ukazatel intenzity rozšíøení BSE (poèet pøípadù na milion
kusù skotu nad 2 roky v pøíslušné zemi za období posledních 12 mìsícù), výpoèty ukazují, že výskyt BSE ve Francii (kde se nejvíce rozšíøila panika obyvatel z obávaného pøenosu na lidi) není zdaleka tak
drastický jako v Irsku nebo Portugalsku. Evropská komise udává
toto relativní rozšíøení BSE v minulém roce (v nìkterých pøípadech
jsou zapoèítány i pøípady zjištìné v lednu 2001): Velká Británie celkem 247,5 (z toho Severní Irsko 26,4 a Aglie, Skotsko a Wales 288,7);
Portugalsko 167,9; Irsko 43,2; Švýcarsko 34,6; Francie 15,2; Belgie
6,0; Dánsko 2,1; Nìmecko 2,1; Nizozemsko; Španìlsko 1,5 a Itálie 0,6.
Poèet potvrzených pøípadù BSE v èlenských státech EU a Švýcarsku do roku 2000
Vel. Británie
Irsko
Portugalsko
Francie
Belgie
Nizozemsko
Dánsko
Itálie
Nìmecko
Španìlsko
Švýcarsko
Celkem
1992
1993
1994
1995
1996
86 633 34 829 24 290 14 475 8 090
64+
16
19+
16+
74
3*
3*
12
14
29
5
1
4
3
12
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1*
0
0
0
0
0
0
2*
0
0
1*
0
3*
0
0
0
0
0
0
0
25
29
64
68
45
87 336 35 140 24 540 14 663 8 309
1997
1998
4 335 3 197
80
83
30
106
6
18
1
6
2
2
0
0
0
0
2*
0
0
0
38
14
4 553 3 466
1999 2000 a) Celkem
2 280 1 312
179 441
95
152
599
170
136+
503
31+ 162
242
3
9
19
2
2
8
0
1
2
0
0
2
0
7
13
0
2
2
50
33
366
2 651 1 830
182 488
a)
prozatímní èísla z poloviny ledna 2001, to znamená, že mohou být ještì ohlášeny nìkteré
další nové pøípady;
* dovezená zvíøata; + nìkterá z nakažených zvíøat byla dovezena
Pramen: Komise EU
Agra Focus, 2001, è. 2, s. 12
Pøíležitost pro expor t
amerického hovìzího
masa
(Jav)
Prezident U.S. Meat Export Federation uvedl, že pøibližnì 40 zemí
pøestalo nakupovat hovìzí maso v zemích EU v dùsledku výskytu
BSE ve stádech skotu v Evropì a otevírá se tak tržní pøíležitost pro
300 000 t hovìzího masa z USA. Dále øíká, že se v Evropì po zavedení programu hromadné likvidace starších kusù skotu v zájmu likvidace BSE brzy projeví nedostatek hovìzího masa a otevøe se další
tržní pøíležitost pro výrobce tohoto masa v USA. USA mohou být
dodavatelem hovìzího masa do zemí, které již nenakupují v EU;
množství nabízeného produktu na tomto úseku pøedstavuje asi 25 %
z exportù hovìzího z USA v roce 2000.
Poznatky
ze svìta
Problémem pro vývozce hovìzího masa z USA mohou být zvýšené požadavky mezinárodních trhù na ovìøení pùvodu jateèného zvíøete
a potvrzení nezávadnosti potraviny. Odvìtví výroby hovìzího masa
má v souèasnosti omezené možnosti vyhovìt tìmto požadavkùm
a hodlá zavést identifikaci zvíøat na národní úrovni. V souèasnosti
však existují v USA spoleènosti, které jsou zdrojem hovìzího masa
vyrobeného v rámci Programu USDA pro výkrm skotu bez užití
hormonálních stimulátorù rùstu, v nìmž mùže být zjištìn a ovìøen pùvod produktu až na úroveò farmy. Program vznikl jako odezva na zákaz EU používat hormonální rùstové stimulátory a maso
ovìøené jako vyrobené bez použití hormonálních pøípravkù se nyní
vyváží do EU.
Podle prezidenta U.S. Meat Export Federation lze oèekávat další zvyšování poptávky po americkém hovìzím mase, jelikož zásoby hovìzího v EU se stále snižují a zemì, v nichž platí pravidla pro identifikaci zvíøat a spotøebitelé upøednostòují výrobky se známým pùvodem,
hledají náhradu za hovìzí z EU.
Feedstuffs, 73, 2000, è. 6, s. 4
Geneticky modifikovaná
sója – ano èi ne ?
Snad k nejvíce diskutované
otázce pøi pìstování sóji patøí geneticky modifikované
odrùdy sóji. Pøístup amerických, kanadských a nìkterých dalších, napø. argentinských pìstitelù, distributorù, odborníkù i konzumentù sóji se znaènì liší od
evropského – od zpracovatelù po spotøebitele, vèetnì legislativy rùzných zemí a EU.
(Sch)
Také u nás již nabízejí odbìr semen sóji nìkteré firmy, napø. ALTIS
Kolín s. r. o., avšak s podmínkou (odbìrateli jejích produktù ze sóji
jsou mj. i firmy Nestlé a Danone), že pocházejí z odrùd, které nebyly
získány metodami genetického inženýrství.
O dùvodech odmítání tìchto odrùd bylo publikováno i u nás již více
zpráv, proto bude zajímavé dozvìdìt se více i z druhé strany. Americký odborník, zástupce Americké asociace pro sóju (American Soybean Association – ASA) v Bruselu, objasòuje ve svém pøíspìvku, proè
ASA podporuje transgenní sóju.
Tento autor uvádí mimo jiné i zajímavou skuteènost. Genetické modifikace, nazývané také genetické manipulace, nejsou nic nového. Již v 19. století došel geniální šlechtitel Gregor Mendel
v roce 1885 k závìru, že urèité, pouhým okem nezbadatelné èástice pøedávají urèité znaky (vlastnosti) z generace na generaci. A bylo to v roce 1973, kdy vìdci poprvé pøenesli gen (specifickou oddìlenou èást DNA) z jednoho organismu do druhého.
Farmáøi v USA, stejnì jako všude na svìtì, vítají nové technologie,
zejména ty, které vedou k prùkaznému zvýšení pøíjmù. Kolem roku
1986 se zemìdìlský prùmysl zabýval získáním rostlin sóji rezistentních k herbicidùm využitím biotechnologických metod. V roce 1994
dalo schválení jak americké ministerstvo zemìdìlství (USDA), tak
ministerstvo pro potraviny a léèiva (FDA), o rok pozdìji také Agentura pro ochranu životního prostøedí (EPA). Po stovkách testù pokrývajících prakticky veškeré aspekty nové technologie byla tato
„novᓠsója pøipravena pro komerèní využití v USA. V roce 1996 bylo
první osivo získané tímto postupem, Roundup Ready Soybeans, vyseto pro komerèní úèely.
Americký prùmysl pøitom chápal že Evropa, jako nejvýznamnìjší
dovozce sóji a jejích produktù, potøebuje rovnìž schválit tyto produkty nové technologie. To se také stalo. Nový produkt byl pøedložen Velké Británii k pøezkoušení. V dubnu 1996 vydává pøíslušný
výbor EU rozhodnutí 96/281/EC a posléze udìluje i souhlas pro tržní
využití. Avšak navzdory tomu nebyla tato záležitost dovedena do
konce.
Vzhledem k tomu, že se otázky nezávadnosti z hlediska výživy a životního prostøedí staly v Evropì pøedmìtem tak rozsáhlé diskuse,
mùže být užiteèná krátká pøehledná informace o systému schvalování a zodpovìdných institucí v USA.
Pøíslušný úsek ministerstva zemìdìlství USA (Animal and Plant Health Inspection Agency – APHIS) nese plnou zodpovìdnost za to, že
nové odrùdy nepøedstavují žádné riziko pro životní prostøedí. Reguluje veškerý pohyb mezi státy, dovozy a polní testy mj. i rostlin získaných metodami genového inženýrství. Ministerstvo pro potraviny
a léèiva (Food and Drug Administration – FDA) zodpovídá mj. i za to,
že obyvatelstvo je zásobeno potravinami nezávadnými pro lidské zdraví. Agentura pro ochranu životního prostøedí (EPA) schvaluje pesticidy i odrùdy získané metodami genového inženýrství s tím, aby
zajistila vždy ochranu lidí i životního prostøedí. Urèuje rovnìž povolené limity reziduí pesticidù v plodinách.
Souèasný stav v USA a v Evropì
Poznatky
ze svìta
Ameriètí farmáøi rychle pøijali tuto novou technologii a plochy geneticky modifikované sóji se od roku 1996 rychle zvyšovaly. Podle zpráv
v americkém odborném tisku tento trend pokraèuje i nadále.
V Argentinì byla nová technologie akceptována snad ještì rychleji.
Na druhé stranì by se zdálo, že v Evropì už je málo co dodat
k informacím, které již existují díky mimoøádné publicitì vìnované
Roundup Ready sóje a dalším geneticky modifikovaným produktùm.
Avšak v mnohých rozhovorech s širokou veøejností americký odborník pozoroval, že mnohým lidem není jasné, co dobrého pøi takovém množství údajných rizik této nové technologie vidí ameriètí farmáøi jako pøínos.
V následující èásti pøíspìvku proto uvádí americký odborník pøínosy, které umožòuje využití geneticky modifikovaných plodin,
v tomto pøípadì sóji.
Systém hospodaøení
Nová, ke glyphosatu (úèinná látka herbicidu Roundup) tolerantní
sója umožòuje farmáøi hospodaøit lépe než dosud, kdy musel použít
více aplikací rùzných herbicidù. Nyní mùže uskuteènit aplikaci
v optimálním termínu. Na regulaci plevelù je nyní zapotøebí ménì
hodin, ménì strojù a ménì energie.
Životní prostøedí
Pøedevším se s tak úèinným pøípravkem proti plevelùm snižuje celková potøeba aplikací herbicidù. Není již zapotøebí uskuteèòovat více
aplikací rùzných druhù herbicidù. Navíc, lepší potlaèování plevelù
znamená mj. i ménì plevelù ve sklízené plodinì. Tím se snižují problémy zahrnující potenciální toxicitu v dùsledku kontaminace.
Pìstování Roundup Ready sóji umožòuje využít minimalizaèních systémù zpracování pùdy, popø. bezorebných technologií. Tyto postupy
omezují erozi a smyv pùdy. Odhadem by do roku 2020 bylo tìmito
postupy ochránìno asi 37 mil. t cenné vrchní vrstvy pùdy. Omezení
prací na poli ušetøí 33 litrù paliva na hektar, což znamená omezení
úniku uhlíku (400 000 tun – v období do roku 2020 ) do atmosféry
v podobì oxidu uhlièitého.
Pìstitelé již také zaznamenali zvýšení poètu ptactva a drobné fauny
díky tomu, že pùda zùstává více v klidu. Kombinace minimalizaèních nebo bezorebných systémù a jedné aplikace herbicidù znamenají i úsporu fosilních paliv. Na rozdíl od mnoha jiných herbicidù se
gyphosat rychle odbourává a nezanechává proto rezidua v pùdì ani
v podzemních vodách.
Ekonomika
Stejnì jako zemìdìlci na celém svìtì, usilují i ameriètí pìstitelé
o maximální produkci s minimálními náklady. Z èetných studií vìnovaných úsporám díky pìstování Roundup Ready sóji vyplynulo, že
úspora mùže èinit 14,00–30,00 USD na hektar (po odeètení vysokých
nákladù na osivo).
Pìstitelé sóji se rozhodli rychle pro pìstování Roundup Ready sóji
a jistì by využívali i další slibnou geneticky modifikovanou produkci,
pokud by ji pøíznivì pøijaly i spotøebitelé ve svìtì. Pokraèující debaty
o její nezávadnosti, zejména v Evropì, však výraznì brzdí pokrok.
Závìrem lze shrnout:
První generace geneticky modifikovaných plodin nabízí výhody nižších nákladù pro pìstitele, avšak žádné zøetelné výhody pro konzumenty. Také tato skuteènost jistì pøispìla k diskusím. GM-odrùdy
byly chápány jako pøínos jen pro producenty.
Další generace genetických modifikací by se však již mìla týkat vlastností, které budou zvyšovat hodnotu produktu a mohly by proto být
lépe pøijímány i konzumenty. Obecnì budou zamìøeny na zlepšení výživné hodnoty a zpracovatelských vlastností. Bude to mj. vyšší obsah
tuku – sója s obsahem oleje nad 80 % ve srovnání s 23 % u tradièních
odrùd. Tento produkt bude rovnìž zdravìjší díky nižšímu obsahu nasycených mastných kyselin proti tradièním odrùdám (33 %), má mít
Poznatky
ze svìta
i vyšší obsah napø. škrobu, sacharózy a lepku, ale i lyzinu a lepší
vlastnosti pro prùmyslové zpracování.
Rozhodnutí pøed výsevem: pìstovat geneticky modifikovanou (GM)
sóju nebo tradièní odrùdy – touto otázkou se zabývá èlánek kanadských odborníkù. I když se jejich závìry týkají podmínek v Kanadì,
pøesto mohou posloužit i našim pìstitelùm pro orientaci v dané situaci.
„Chcete pìstovat geneticky modifikované odrùdy sóji ? Jestliže ano,
jste si jisti jejich odbytem?“ Tuto dvojici otázek si musí vyøešit každý
pìstitel.
Koncem roku 2000 se konalo v Ontariu setkání všech, jichž se tato
problematika týká, s cílem probrat vše, co s danou otázkou souvisí.
Úèastníky tohoto setkání byly státní i soukromí šlechtitelé, zástupci
obchodu s osivem, zpracovatelé sóji z Ontaria, distributoøi semen
a krmiv, vývozci a reprezentanti obou vlád (provinciální i federální).
Pøestože se toto fórum zabývalo více problémy, zásadní závìry pro
rozhodování pìstitelù pro následující sezonu jsou tyto:
1. Dva nejvìtší zpracovatelé sóji v Ontariu (ADM a CanAmera) bu
dou v následující sezonì i nadále pøijímat sóju jak z geneticky mo
difikovaných, tak tradièních odrùd.
2. Pro pìstitele je dùležité se domluvit s pøíslušným dealerem o podmínkách pro odbìr sóji (modifikovaná nebo nemodifikovaná). Nìkteøí dealeøi se mohou rozhodnout pro oznaèení urèitých zaøízení
jako „prostých modifikované sóji“ a mohou poskytovat prémie za
urèité nemodifikované odrùdy.
3. Trh se vyvíjí ve prospìch nemodifikovaných odrùd sóji.
4. Závìrem nejspíše nejdùležitìjší: každý producent sóji – na základì
své vlastní situace – musí ohodnotit náklady a zisk z GM sóji. Je
zcela nepochybné, že využívání sóji rezistentní vùèi herbicidùm je
vynikajícím nástrojem v jeho pìstitelském systému. Pøesto je však
opravdu nutné zvážit, zda pìstování právì tìchto odrùd je ekonomicky nejvýhodnìjší variantou, danou mírou zaplevelení pozemku
a zvoleným zpùsobem hospodaøení (tradièní, minimalizaèní, bezorebné systémy hospodaøení na pùdì apod.).
Zkušenostem s pìstováním sóji v zahranièí i v Èeské republice je
vzhledem ke stoupajícímu zájmu o tuto plodinu vìnována samostatná
publikace (Zemìdìlské informace è. 19/2001), doplnìná pøehledem
použitých odborných pramenù.
(FA)
Možnosti regulace
pýru plazivého
Zemìdìlství v mnoha zemích
Evropy se již po staletí potýká s problémy zpùsobenými zaplevelením pozemkù
jedním z nejvýznamnìjších
vytrvalých plevelù – pýrem
plazivým. Ztráty na výnosech, k nimž dochází v dùsledku zaplevelení zemìdìlských ploch pýrem plazivým, lze omezit nejen dodržováním pravidel støídání
plodin a vhodnou technologií zpracování pùdy, ale pøedevším aplikací úèinných
herbicidù (napø. Roundupu).
Již nìkolik let je možné pozorovat vyšší intenzitu zaplevelení pozemkù tímto nebezpeèným plevelem. Dùvodem toho je vìtší zastoupení obilovin v osevním sledu, minimální technologie zpracování
pùdy a také èasté uvádìní ploch do klidu bez aktivního zazelenìní.
Konkurence v pøíjmu živin a vody
Pýr plazivý má vysoké nároky na vodu a živiny a vysokou konkurenèní schopnost. Tato plevelná rostlina se rozmnožuje pøedevším
vegetativnì pomocí oddenkù. Jediný segment mùže v prùbìhu roku
zamoøit až 10 m2 pùdy. Pøi silném zaplevelení mùže hmotnost biomasy oddenkù dosahovat až 16 t. ha–1. Na délku by toto množství pøedstavovalo až 4000 km oddenkù na hektar. To svìdèí o významu hubení pýru v rámci strategie ochrany rostlin. Pøitom za práh škodlivosti je považováno již 15 oddenkù na m2. Likvidace by mìla být zahájena vèas, a to nejen proto, že v dùsledku konkurence o vodu a živiny
dochází ke znaèným ztrátám na výnosech pìstovaných plodin, ale také
proto, že pýr je hostitelskou rostlinou nìkterých škùdcù a fytopatogenních hub (napø. houby Gaeumannomyces graminis – pùvodce èernání pat stébel). Navíc dochází ke snížení kvality sklízeného produktu.
Kromì toho vznikají další náklady a problémy pøi sklizni v dùsledku
obrùstání pýru.
Roundup Ultra – osvì d è e n ý p ø í p r a v e k
Nìkolikaleté zkušenosti z praxe dokládají, že aplikací herbicidu Roundup Ultra lze dosáhnout likvidace pýru jednoduchým, nenákladným
a spolehlivým zpùsobem. Nìmeètí odborníci doporuèují cílenou apli-
!
kaci tohoto pøípravku již pøi nízké intenzitì zaplevelení. Významnou
roli však hraje rùstová fáze pýru. Registrace v mnoha plodinách,
ekologické pøednosti a úèinnost tohoto pøípravku proti pýru a vytrvalým polním plevelùm vede k jeho výraznému prosazování na trhu.
Monitor – nový pøípravek proti pýru plazivému
Poznatky
ze svìta
Pìstitelùm pšenice je nyní novì k dispozici herbicid Monitor s velmi
dobrým úèinkem proti pýru plazivému. Tento pøípravek je však možné použít také proti sveøepùm, chundelce metlici, lipnicovitým, výdrolu jeèmene, svízeli pøítule, heømánkùm a dalším plevelùm. Zvláštností pøípravku Monitor je možnost ošetøení pšenice v rané fázi rùstu. V dùsledku toho lze zabránit ztrátám na výnosech již v roce aplikace. Výsledky pokusù ukázaly, že díky aplikaci tohoto pøípravku
vzrostl výnos pøi støedním zaplevelení o jednu ètvrtinu proti neošetøené kontrole.
Monitor je mísitelný se všemi na trhu bìžnými fungicidy a s regulátory rùstu na bázi CCC. S tímto pøípravkem je možné kombinovat
také graminicidy (napø. proti psárce polní a ovsu hluchému) a celou
øadu dalších herbicidù. Rovnìž aplikace v roztoku ledku amonného
je možná.
Monitor a Roundup Ultra se doplòují.
Pro úspìšné potlaèování pýru v prùbìhu celého roku lze doporuèit
jarní aplikaci herbicidu Monitor v kombinaci s ošetøením pøed sklizní, popø. na strništì pøípravkem Roundup Ultra. Pokusy a zkušenosti z praxe dokládají, že oba tyto pøípravky se díky svému systemickému úèinku ideálnì doplòují.
Getreide Magazin, 7, 2001, è. 1, s. 64–65
Bažanka roèní
problematický plevel
v porostech cukrovky
Již nìkolik let se bažanka
roèní vyskytuje na hlinitých
a sprašových pùdách v øepaøských výrobních oblastech ve zvýšené míøe. Pøíèinou tohoto jevu jsou napø.
zmìny ve zpracování pùdy
a
hnojení,
jednostranné
osevní postupy a vliv selektivních herbicidù.
(DK)
Bažanka roèní vytváøí velké množství semen, která mohou pøežívat v
pùdì pøibližnì 10 let. Semena klíèí zpravidla pozdì na jaøe – v období,
kdy jsou teploty a vlhkost obzvláštì pøíznivé. Na stanovištích s lehce
záhøevnou pùdou vzchází bažanka roèní døíve než na chladnìjších
hlinitých pùdách nebo parahnìdozemích. Za pøíznivých podmínek však
mùže vzcházet od kvìtna do øíjna – vyskytuje se tedy v rùzných rùstových fázích v porostech cukrovky po celý rok.
Malé rostliny cukrovky jsou v dùsledku vyšších nárokù na teplotu
a živiny ménì konkurenceschopné než intenzivnì rostoucí plevel.
Ten záhy pøerùstá cukrovku a rychle vytváøí témìø souvislý porost. Rostliny cukrovky reagují na konkurenci plevelù nejcitlivìji
v rùstové fázi 4–6 pravých listù a zaplevelení cukrovky v této fázi
rùstu pak mùže vést k trvalým škodám. Vzhledem k tomu, že bažanka vzchází po celou vegetaèní dobu, je zde velké nebezpeèí pozdního
zaplevelení. Tento problém mùže být ještì výraznìjší, pokud se v dùsledku nedostatku vody nebo napadení cukrovky háïátky uvolní
zapojení øádkù, což umožní novou vlnu vzcházení tohoto plevele.
Pozorování z posledních let rovnìž dokládají, že pøi pøímém výsevu
cukrovky vzchází ménì bažanky. Pøíèinou toho by mohlo být i to, že
povrch pùdy je v dùsledku srážek „utužen“, což ztìžuje vzcházení
tohoto plevele. Na plochách se silným výskytem bažanky roèní je
možné zvážit tradièní zpracování pùdy jako pøípadné øešení tohoto
problému.
Protože nový pøípravek, který by bažanku roèní již pøi klíèení trvale
potlaèoval, není v souèasné dobì k dispozici, je k dosažení co nejlepšího úèinku nutné zkoušet dostupné pøípravky, pøípadnì jejich kombinace. Jako osvìdèené kombinace se ukázaly Betanal Progress nebo
Powertwin + Debut (v dávce 20–30 g.ha –1) + adjuvant (0,25 l.ha –1).
U pøípravku Debut se pøitom prokázalo, že vykazuje dostateènou
úèinnost nejen pøi klíèení plevele, ale i v rùstové fázi prvních pravých listù.
Bažanka roèní, ale i další plevele reagují na pøípravek Debut úplnì
jinak než na ostatní herbicidy do cukrovky. Debut zastavuje do nìkolika hodin veškerý další rùst plevelných rostlin. Rostliny jsou
zkroucené, zbarvené do žluta až do èervena. Proces odumírání rostlin však mùže trvat 10–12 dnù. To mùže v praxi vést k pochybnostem, zda byla aplikace úèinná, a èasto následuje další ošetøení, které
však vìtšinou nemá smysl. Podle názoru nìmeckých odborníkù je
proto vhodnìjší poèkat, dokud není naprosto jisté, že silnì poškozené rostliny bažanky roèní již nebudou pokraèovat v rùstu.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 2 , s . 6 8 – 7 0
"
(DK)
Zpracování krve
a výroba krevních
derivátù
Krevní deriváty se ve velké
míøe užívají po celém svìtì. Roènì je v 50 zemích svìta krmeno 200 mil. prasat
v prùmìru 150 g krevní
plazmy. V posledních 15 letech nebyly ani pøi zvýšeném
využití hlášeny zdravotní
problémy, ale naopak se
v mnoha pøípadech zjistilo
po užití plazmy jako krmného pøídavku zlepšení zdravotního stavu zvíøat. Do norem NRC (1998) a FEDNA
(1999) byla plazma zahrnuta jako krmná složka.
Poznatky
ze svìta
U krve se sleduje možnost pøenosu bakteriálních a virových nemocí.
Nejbìžnìjším kritériem bakteriálního zneèistìní je celkový poèet bakterií, enterobakterií a salmonel ve vzorku o hmotnosti 25 g. Virologickými studiemi se zjistilo, že postupem sprejového sušení pøi výrobì derivátù se nièí infekènost viru Pseudorabies, PRRS a parvovirù.
Krev, podobnì jako mléko, je málo rizikovým materiálem pro pøenos
spongiformních encefalopatií vèetnì BSE. U živých a živì narozených zvíøat, která prošla pøed porážkou kontrolou a pocházejí
z oblastí, ve kterých není omezení pohybu zvíøat z dùvodu BSE, existuje malé riziko infekce. U skotu se navíc doporuèuje zabití tak, aby
nedošlo k proražení lebeèní dutiny.
Pokud se týká dioxinù, byla v roce 1999 provedena analýza evropské krevní plazmy a v žádné várce nebyl zjištìn obsah PCB. Vzhledem k tomu, že se dioxiny akumulují v tuku a krev (i sušená) má
nízký obsah tuku, je riziko malé.
Smìrnice Evropské unie 90/667/EU uvádí pravidla pro použití a zpracování živoèišného odpadu, obchodování s ním a prevenci patogenù
v krmivech živoèišného pùvodu. Smìrnice klasifikuje krev následovnì:
– Krev s nízkým rizikem pochází od zdravých zvíøat, u nichž byla
pøed zabitím provedena úøední kontrola a nebyly zjištìny žádné
vážné pøenosné nemoci lidí nebo zvíøat; tato krev mùže být užita
jako živoèišné krmivo.
– Krev s vysokým rizikem pochází od zvíøat, která pøed zabitím neprošla zdravotní kontrolou nebo je ze zvíøat trpících závažnou pøenosnou nemocí na lidi nebo zvíøata. Krev musí být zlikvidována
ve spalovnì nebo zpracována pøi teplotì 135 °C, tlaku 3 atm po
dobu 20 minut.
Nejvýznamnìjším odvìtvím užívajícím krevní deriváty (hlavnì jako
želatinaèní èinidlo v masech a jako pøirozená barviva) je potravináøský prùmysl. Ve vlhkých krmivech pro domácí mazlíèky jsou užívány jako želatinátory a èinidla zadržující vodu a jsou složkou suchých krmiv. Nejvìtší rùst ve využití krevních derivátù vykazuje
krmiváøský prùmysl, hlavnì pøi výrobì krmiv pro prasata. Dále se
výrobky z krve využívají jako náhražky kolostra, hnojivo, v kosmetickém prùmyslu (jako želírující a pìnící èinidlo), v diagnostice (bovinní sérový albumin a imunoglobuliny), v papírenském prùmyslu
(klih) a v biotechnologických postupech (reagens).
Pøi zpracování krve a výrobì krevních derivátù se klade dùraz pøedevším na nezávadnost tìchto produktù. Krev se získává na jatkách
v hygienických podmínkách ze zvíøat, která prošla veterinární kontrolou a mají potvrzený zdravotní stav. Automatickým zaøízením se
do krve pøidávají antikoagulanty – citráty a fosforeènany. Krev se
ihned chladí na teplotu 4 °C a shromažïuje se v nerezových nádržích; nepøetržitì se míchá a pøechází do izotermického nerezového
pøepravního zaøízení, v nìmž se pøepravuje do zpracovatelského
podniku. Pøepravní zaøízení se užívá jen pro pøevoz krve a je pravidelnì automaticky èištìno systémem CIP. Bezprostøednì po pøevozu
do zpracovatelského podniku se provádí kontrola kvality (QC – Quality Control) a test zaruèené kvality (QA – Quality Assurance); zjišuje
se teplota, barva, pH a srážení; otestovaná krev mùže být buï vyskladnìna, nebo v pøípadì, že neprojde testy QC a QA, je využita
v jiném zaøízení na výrobu krevní mouèky a zpracována v dávkovém
systému pøi teplotì 133 °C po dobu 20 minut pøi tlaku 3 atm, nebo
v nepøetržitém systému pøi teplotì 100 °C po dobu 150 minut.
Po vyskladnìní prochází krev uzavøeným systémem do chladicích
a míchacích nerezových tankù a dále se zrpacovává odstøeïováním
a sprejovým sušením. Z hlediska nezávadnosti koneèného produktu
je významné, že se krev (vèetnì výrobkù) od získání na jatkách až do
koneèného produktu pohybuje vždy v uzavøeném systému jen s dvojím pøevozem – první na jatkách z tanku do pøevozního zaøízení
a druhý z pøevozního zaøízení do zpracovatelského podniku.
F e e d Te c h , 4 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 1 8 – 2 1
(Sch)
#
Nová technologie pro
využití vajeèných
skoøápek
Poznatky
ze svìta
Zástupce firmy Cutler Egg Products Inc. informoval Mezinárodní výbor pro vejce o možnosti øešení problému s odpadními vajeènými
skoøápkami. Navrhovaná technologie umožòuje kompletní separaci
membrán od skoøápek bez narušení významných vlastností obou složek. K oddìlení membrán a skoøápek dochází pøed zahøíváním a umožòuje opìtné využití 98–99 % vedlejšího produktu. Vzhledem k tomu,
že vajeèné skoøápky obsahují pøibližnì 98 % èistého uhlièitanu vápenatého, má jejich recyklace velký význam pro výrobu rùzných produktù, jako jsou zubní pasty, barvy, papír a další. Vajeèné membrány
jsou vzhledem k obsahu tøí typù kolagenu využitelné napø.
v plastické chirurgii, pøi výrobì krémù a kolagenových injekcí; nacházejí uplatnìní i v potravináøském prùmyslu (obal párkù). Pro
dokonalé využití navržené technologie a získávání kvalitního výrobku za vyrovnanou cenu je dùležitá stálá dodávka vajeèných skoøápek,
která pøedpokládá vznik joint venture – spoleènosti, která bude mít
licence a bude obchodovat s veškerými výrobky ze skoøápek a membrán. Zatím vznikla spoleènost Ovogen s jedním úøadem v USA a dalším plánovaným ve V. Británii. Další informace lze získat na internetu na adrese: www.ovogen.com.
Wo r l d P o u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 1 , s . 3 3
Reakce rùzných
genotypù prasat na
stres
Na univerzitì v Purdue provedli pro National Pork Producers Council
studii zabývající se vlivem stresu (stimulovaným po zabití elektrickým proudem) a genotypu na kvalitu vepøového masa u halotan negativních prasat. Studie mìla ovìøit reakci rùzných genotypù jateèných prasat se stejnou schopností rùstu svaloviny na stres vyvolaný
krátce po zabití a jejich schopnost tvorby kvalitního masa. V pokuse
elektricky stimulovali v rùznou dobu po zabití 150 jateèných tìl prasat tøí genetických linií, shodných v osvalení a složení tìla.
První genetickou linii tvoøili køíženci po otcích køížencích na koneèné pozici a matkách plemene landrace, druhou linii køíženci po otcích duroc x velké bílé a prasnicích yorkshire x landrace a tøetí linii
køíženci po kancích duroc a prasnicích yorkshire x duroc x landrace. Jateèná tìla byla stimulovaná elektrickým proudem (13 pulzù)
pøi 100 V po dobu 15 minut, 100 V po dobu 25 minut, 200 V po dobu
15 minut nebo 200 V po dobu 25 minut. Vzorky masa byly odebrány
na pozici 10. žebra 24 hodin po zabití a hodnotila se ztráta vody
vykapáním, barva, tuhost a mramorování. Ukázalo se, že stimulace
elektrickým proudem ovlivòuje hodnotu pH a teplotu svalu. Jednotlivé genotypy vykazovaly rozdílnou reakci na stimulaci elektrickým
proudem a podle výzkumníkù jsou nìkteré genotypy na tento podnìt
citlivìjší a z hlediska kvality masa výsledky zpochybòují oprávnìnost rozsáhlého využívání elektrického omraèování ve vìtšinì jateckých provozù v USA.
N a t . H o g F m r, 4 5 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 3 2
Vývoj imunity brojlerù
vùèi kokcidióze
v závislosti na
léèebném programu
a podestýlce
(Sch)
(Sch)
Získání imunity vùèi kokcidióze zpùsobované druhem Eimeria u brojlerù chovaných na nové nebo použité podestýlce pøi užití rùzných
antikokcidiálních léèebných programù bylo studováno výzkumnými
pracovníky organizace Department of Poultry Science na univerzitì
v Kansasu. Tyto programy zahrnovaly jednoduchý antikokcidiální
lék (buï syntetický, nebo ionofor) ve starteru a krmivu pro rostoucí
brojlery nebo kyvadlový program obsahující syntetický lék následovaný ionoforem nebo naopak. Žádný z léèebných programù nezabránil množení kokcidií (to bylo dokázáno výskytem oocyst ve støevech
testovaných brojlerù a v podestýlce). Brojleøi byli stimulováni každý
týden smìsí E. maxima, E. acervulina a E. tenella, aby se urèilo, zda
se u nich vyvinula imunita. Brojleøi odchovaní bez použití léèebných
prostøedkù na staré podestýlce si vyvinuli ochrannou imunitu v pìti
týdnech, ale brojlerùm chovaným na nové podestýlce to trvalo sedm
týdnù. Kromì tìch, kteøí dostávali ionofor následovaný syntetickým
lékem, si všechny skupiny léèených brojlerù vyvinuly imunitu do
sedmi týdnù bez ohledu na užitý léèebný program a bez ohledu na to,
zda byli ustájeni na nové nebo na staré podestýlce. Imunita proti E.
maxima byla získána rychleji než imunita proti dalším dvìma testovaným druhùm.
Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s. 8
$
( Vo )
Genetická selekce
nosnic na snížení
osteoporózy
Poznatky
ze svìta
Podle zprávy pracovníkù výzkumného ústavu Roslin Institute ve
Skotsku mùže být osteoporóza u nosnic chovaných v klecích ovlivnìna výživou a genetickou selekcí. Syndrom osteoporózy je charakterizován progresivní ztrátou strukturované kosti bìhem snáškového období. Jedna z nejdùležitìjších pøíèin ztráty kosti je vysoká míra
vkládání vápníku do vajeèných skoøápek spolu se zvyšující se produkcí vajec. Struktura kostí slábne s vyèerpáváním vápníku z kostního základu. Autoøi tvrdí, že výskyt osteoporózy mùže pomoci snížit
nutrièní program. Za prvé navrhují dodávání zvláštního zdroje vápníku kuøicím. Za druhé doporuèují zvýšení obsahu vápníku v krmné
dávce a využívání svìtelných programù. Také tvrdí, že další praktická øešení mùže poskytnout genetika. Autoøi uvádìjí, že po tøech generacích selekce na zvýšenou pevnost kostí se snížil výskyt pøípadù øídnutí kostí o 20–25 % v komerèních chovných podmínkách a v rùzných
systémech ustájení. Autoøi nediskutovali o tom, jak by genetická selekce mohla ovlivnit produkci vajec a další charakteristiky užitkovosti.
Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s. 9–10
Zlatá medaile pro
kance-robota
První kanec-robot na svìtì byl vystaven na výstavì EuroTier 2000
v Hannoveru v Nìmecku a získal jednu ze tøí zlatých medailí, udìlených v regulérní soutìži uskuteènìné organizátory výstavy hospodáøských zvíøat Innovations for livestock producers. Ta odmìòuje
ty výrobky a technologie, které zlepšují produktivitu práce, zvyšují
produkci pøi snižování nákladù a zlepšují zdraví zvíøat. Model kance v životní velikosti – Scippy – je urèen k tomu, aby køižoval chodbami stájí pro prasnice a pøitom vysílal sexuálnì stimulující chrochtání a pach. To pøivádí prasnice do správné nálady a povzbuzuje je
k øíji pro umìlou inseminaci. Ale na rozdíl od skuteèného kance robot Scippy nepotøebuje krmení, neprodukuje hnùj a nemusí chodit
pravidelnì spát. Scippy je pohánìn baterií. Fotoelektrické buòky na
jeho pøedku i zádi zjistí, kdy dosáhne konce ulièky, ve kterém bodì
se má otoèit a pak putovat zpìt kolem prasnic. Pach pochází z aerosolu syntetického sexuálního pachu, který je rozprašován horizontálnì každých pìt sekund nebo ménì èasto, podle potøeby. Nahrané
kanèí chrochtání je vydáváno nepøetržitì. Baterie vydrží 30 hodin.
Výrobce (holandská spoleènost Schippers) tvrdí, že nìkolikamìsíèní zkoušky na farmách v Holandsku prokázaly zlepšení užitkovosti
o více než jedno sele na prasnici díky vyššímu procentu oplodnìní.
Spoleènost Schippers prodala v prvních tøech mìsících v Holandsku
okolo 120 robotù Scippy v cenì 1300 liber za kus.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 2 0 , s . 4 4
Omega-3 mastné
kyseliny v lidské
výživì
( Vo )
( Vo )
Na mítinku sympozia organizace Poultry Science Association konaného ve Fayetville byly prezentovány dva materiály, které se zabývaly významem omega-3 mastných kyselin pro lidské zdraví. První materiál Dr. Simoupulose, svìtové autority v oboru lidské výživy, ukázal jak se lidská výživa a lidské požadavky zmìnily pøi vývoji od
stadia lovce a sbìraèe ke stravovacím návykùm v dnešním industrializovaném svìtì. Od roku 1800 se dramaticky zvýšil pøíjem energie
z tuku. Od roku 1990 vzrostl pøíjem trans-mastných kyselin pøibližnì na 10 % energie z tuku. Souèasnì s tìmito zmìnami se velmi
snížil pøíjem vitaminù C a E. Také se zmìnila skladba pøíjmu tuku.
Velmi se zvýšila spotøeba n-6 mastných kyselin na úkor n-3 mastných kyselin. Jak n-6, tak n-3 mastné kyseliny jsou nenasycené, ale
pøíjem typu n-6 se zvýšil jako výsledek pokusù spoleènosti snížit
spotøebu nasycených tukù a tím snížit hladinu sérového cholesterolu. Avšak tyto zmìny neovlivnily všechny oblasti svìta stejnì. Jsou
prezentovány údaje, které ukazují, jak je pomìr n-6 mastných kyselin ku n-3 mastným kyselinám spojen s úmrtností na kardiovaskulárními choroby. Ve Spojených státech a Evropì, kde mùže být pomìr
n-6 mastných kyselin ku typu n-3 až 50 : 1, je zjištìn 45% podíl
úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. V Japonsku je tento pomìr
je 12 : 1 a úmrtnost na tyto choroby je 12 %. U grónských Eskymákù (kteøí jsou stále vìtšinou lovci-sbìraèi) je pomìr 1 : 1 a mortalita
na kardiovaskulární choroby je pouze 7 %. Autor doporuèuje pomìr
mastných kyselin n-6 k n-3 ne vìtší než 2 : 1. Druhý materiál (Lewis
%
Poznatky
ze svìta
et al.) diskutuje o problému spotøeby n-3 mastných kyselin zvláštì
s ohledem na spotøebitele støedozápadu USA, kteøí mají nízkou spotøebu ryb, nejdùležitìjšího zdroje n-3 mastných kyselin. Ukazuje se,
že spotøeba vajec obohacených tìmito kyselinami je schopna zvýšit
pøíjem tìchto kyselin a pravdìpodobnì snížit vliv nìkterých faktorù
vztahujících se ke kardiovaskulárním chorobám. Tyto materiály budou jistì pøedmìtem zájmu tìch, kteøí se zabývají produkcí vajec
obohacených n-3 mastnými kyselinami nebo i jiných potravin, ve
kterých jsou tyto mastné kyseliny obsaženy ve zvýšeném množství.
Wo r l d P o u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 2 8
Tøi kroky k prevenci
a léèení mastitidy
Mohla by homeopatická léèba být odpovìdí na otázky prevence
a léèení obvyklých infekcí jako je mastitida? Tøi rùzné kategorie
lékù a léèebných postupù proti mastitidì byly prezentovány na odborném setkání na Broomfield College ve V. Británii pracovníkem
firmy Ainsworth´s homeopathic farmacy, která se zabývá výrobou
homeopatických veterinárních léèiv.
Snadným poèáteèním krokem, který mùže snížit vysoký poèet somatických bunìk v mléce krav, je využití nosody. Nosody jsou prostøedky vyrobené z infekèních materiálù, jako jsou bakterie mastitidy. Ty
pùsobí jako vakciny a zvyšují rezistenci vùèi infekci. Kapsle prostøedku Udder Health, nosody spoleènosti Ainsworth, mùže být vložena do napájecího žlabu jednou týdnì a po poèáteèním zvýšení poèet
somatických bunìk snížit.
Dalším krokem je zabývat se poètem somatických bunìk u jednotlivých zvíøat. Dojnice s vysokým poètem tìchto bunìk by mìly být
léèeny lokálnì pùsobícími prostøedky. Tyto léky se zamìøují na specifické problémy a jsou užívány u celkovì zdravých zvíøat, která mají
doèasné potíže. Pro chovatele nyní existuje širokospektrá léèba pro
klinickou a subklinickou mastitidu. Lokální prostøedek jako Udder
Care mùže být užíván spoleènì s nosodou. Podávání prostøedkù záleží na jejich formì (tablety, prášek, tekutina), ale všechny jsou úèinnì
absorbovány membránami sliznic napø. ústní a nosní dutiny. Všechny prostøedky pokraèují v pùsobení i po poslední dávce a jestliže
nastane zlepšení, sníží se dávky nebo se léèení zastaví. Jestliže tento
prostøedek nepùsobí, pak si musí chovatel položit nìkolik otázek,
napø. jaký typ mastitidy se vyskytuje, v jakém stadiu je infekce. Protože mastitida prochází tøemi stadii a každé ukazuje rozdílné pøíznaky, musí být použity odpovídající prostøedky. Pro akutní stavy, jako
je napøíklad klinická mastitis, se používají se prostøedky o vyšší potenci. Aby léèba byla úèinná, je nezbytné stanovit odpovídající diagnózu. Pøitom je frekvence dávek dùležitìjší než jejich poèet. Pøípravek
pro akutní pøípady mùže být poskytnut každou pùlhodinu, v ménì
akutních pøípadech dvakrát až tøikrát za den.
Krávy s vleklým prùbìhem mastitidy nebo krávy v celkovì nedobrém
stavu jsou léèeny konstituèními zdravotními prostøedky. Tyto koncentráty se zamìøují na celý organismus zvíøete, na stav nemoci a na
fyzický a psychický stav zvíøete. Každá kategorie zvíøete má sklon
k urèitým poruchám a je léèena použitím zvláštních prostøedkù o vysoké potenci po krátké èasové období.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 9 , s . 4 8
Vliv vlhkosti
podestýlky na výskyt
salmonely
a escherichia coli
( Vo )
( Vo )
Na univerzitì veterinární mediciny ve Virginii byl v roce 2000 proveden výzkum, který ukázal významný vliv vlhkosti podestýlky a aktivity vody v ní na rùst a pøežívání patogenních bakterií, bzvláštì
salmonely a Escherichia coli. Bylo zjištìno, že salmonela není náhodnì nebo uniformnì rozmístìna v celém ustájovacím prostoru drùbeže, ale koncentruje se v oblastech, kde jsou pøíznivé podmínky pro
její rùst a množení. To je vlhkost podestýlky (vìtší než 35 %) a vysoká aktivita vody (hodnoty A w vìtší než 90). Escherichia coli byla také
koncentrována v oblastech o vysoké vlhkosti. Tyto podmínky mohou
být modifikovány úpravou ventilace, a to její rychlosti, která by pøesahovala 0,5 m/s a tak zajistila dostateèné odpaøování podestýlky
a snížení množství patogenù. To je významné zvláštì v oblastech
s vysokou koncentrací hnoje a v místech blízkých zaøízení na vodu,
kde mùže voda unikat.
Wo r l d P o u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 2 8
&
( Vo )
Extrakt z juky zlepšuje
úèinnost krmiva u kuøat
Živozní
prostøedí
Tureètí výzkumníci uskuteènili studii, která mìla urèit vliv extraktu z rostliny Yucca schidigera s pøídavkem antibiotika zinc bacitracin nebo bez nìj v krmných dávkách na kuøata brojlerù a urèit
hodnoty pH podestýlky. Výzkumníci zjistili, že krmné dávky doplnìné
60 a 120 ppm extraktu z juky neovlivnily pøírùstek tìlesné hmotnosti
nebo pøíjem krmiva, ale kuøata využívala krmivo úèinnìji než kontrolní skupina. Množství abdominálního tuku bylo nižší u kuøat brojlerù krmených krmnými dávkami doplnìnými 60 a 120 ppm extraktu
z juky ve srovnání s kuøaty krmenými kontrolními krmnými dávkami a krmnými dávkami s pøídavkem 60 a 120 ppm extraktu z juky
a antibiotika zinc bacitracin. Výzkumníci uèinili závìr, že pøídavek
60 nebo 120 ppm extraktu z juky mùže zlepšit úèinnost krmiva a snížit množství abdominálního tuku pøi snížení hodnot pH v podestýlce.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 51, pøíloha s. 4
Rùstové faktor y
v mlezivu skotu
( Vo )
Rùstové faktory jsou látky velmi zajímavé pro výživu, chov zvíøat
a medicínu. Jde o fyziologicky aktivní peptidy, které ovlivòují významné reakce v organismu dokonce i v malém množství. Tyto peptidy mohou podporovat zacelování ran, prùbìh bunìèného cyklu, diferenciaci bunìk nebo jejich rùst. Urèité z nich mají urèující vliv na
rùst mladých zvíøat, jejich zdraví a pøírùstky. A proto se hledala
metoda, jak koncentrovat tyto rùstové faktory a využít je v chovu
skotu. Pracovník Federální stanice mlékaøského výzkumu v Liebefeldu ve Švýcarsku prezentoval techniky vypracované bìhem nìkolikaleté výzkumné práce, kterými by bylo možno izolovat rùstové
faktory z kolostra. Tìžištì tìchto metod tkví v procesu ultrafiltrace
s rovnomìrným tlakem na celou membránu. Tato velmi pøesná metoda umožòuje získat koncentrát obsahující 2 ml rùstového faktoru
IGF-1 na litr. Je v souèasnosti využíván ústavem chovu hospodáøských zvíøat univerzity v Bernu. Pøíštími problémy, které nyní pøed
výzkumníky stojí, jsou zvýšení koncentrace rùstových faktorù v koncentrátu a zvýšení jeho èistoty.
S c h w e i z e r i s c h e M i l c h z e i t u n g , 2 0 0 1 , è . 4 , L e L a i t i e r R o m a n d s . 3 ( Vo )
Genetická selekce
nosnic se sníženou
lámavosti kostí
Výzkum prezentovaný vìdci ze skotského Roslin Institutu, pracujícími ve spolupráci se šlechtiteli nìmecké spoleènosti Lohman Tierzucht ukázal, že selekce na charakteristiky kostry by mohla vytvoøit nosnice se sníženou pravdìpodobností výskytu zlomenin kostí.
Prozatímní výsledky z šesté generace selektování tento výsledek naznaèily. Dvì linie byly selektovány v opaèných smìrech na index kostí
(tj. na vysoký a nízký index), kostní index (BI) zahrnující radiografickou hustotu kosti a pevnost dvou vzorkových kostí. V šesté generaci všechny složky BI ukázaly vysoce významné rozdíly mezi liniemi selektovanými na vysoký a nízký BI u obou pohlaví. Délka kostí
nebyla ovlivnìna, ale tìlesná hmotnost samic v linii s vysokým BI se
zvýšila asi o 100 g proti linii s nízkým BI. Avšak nejzajímavìjší byla
pozorování týkající se zlomenin kostí v situaci, kdy nosnice šesté
generace byly vyjímány z klecí. Aèkoli byly vyjímány z klecí opatrnì,
vyskytlo se mnoho zlomenin humeru pøi mávání køídly. Avšak výskyt zlomenin v linii s vysokým BI byl nižší než jedna tøetina proti
linii s nízkým BI. V linii s vysokým BI neexistovaly žádné èerstvé
zlomeniny prsní kosti, ale v linii s nízkým BI se jich objevilo 8,3 %.
Výskyt starých fraktur prsních kostí nebo zkroucených prsních kostí zjištìný po porážce nosnic byl sedmkrát vyšší v linii s nízkým BI.
To znamená, že selekèní program pøíznivì ovlivnil škody nejen pøi
odstraòování nosnic z klecí, ale bìhem celého jejich života. Tento
výzkum velmi pøispívá k probíhajícímu úsilí zlepšit welfare nosnic
bìhem jejich života a zvláštì bezprostøednì pøed porážkou.
Wo r l d P o u l t r y, 1 7 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 2 5
Vliv vitaminu K 3 na
osteoporózu nosnic
( Vo )
Vývoj osteoporózy u nosnic vytváøí vážný problém welfare, protože
bìhem chytání a transportu mùže velmi snadno dojít k zlomeninám
kostí. Navíc kvùli pøítomnosti úlomkù kostí ve vykostìném mase
dochází ke snižování kvality finálního výrobku. Výzkum skotského
Roslin Institutu, který zjišoval vliv vitaminu K3 na osteoporózu,
mùže pomoci snižování jejího výskytu. Nosnicím byl v krmných dávkách poskytnut doplnìk vitaminu K3 nebo kombinace vitaminu K3
'
s velkým podílem vápníku a fluoru. Kontrolní skupina tyto doplòky
nedostávala. Nejrùznìjší mìøení kostí byla provedena v 15 týdnech
(pøed poèetím snášky), 25 týdnech a 70 týdnech. Oba typy doplòovaných krmných dávek zvyšovaly obsah strukturální kosti v proximálním tarzometatarzu mìøený v 15 týdnech. Koncem 25. týdne byla
již zaznamenána ztráta kosti, ale skupiny krmené doplòky ztrácely
kostní hmotu pomaleji než kontrolní. Koncem 70. týdne skupiny krmené kombinovaným doplòkem mìly nìkteré charakteristiky kostí
numericky vyšší proti kontrolním skupinám, ale ukazovaly znaènou
variabilitu. Pevnost vajeèných skoøápek nebyla doplòky ovlivnìna.
Wo r l d P o u l t r y, 1 7 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 2 5
Genetická selekce
mùže ovlivnit výskyt
mastitidy
Poznatky
ze svìta
( Vo )
Odborník na genetiku mléèného skotu z Pen State University v USA
uskuteènil v roce 2000 studii s 1795 kravami, která zkoumala spojení genetických faktorù s klinickou mastitidou. Krávy byly sledovány ve dvou laktacích a byly zaznamenávány všechny pøípady mastitidy. Bylo hodnoceno celkem 283 otcù. V pokusech bylo zjištìno, že
u dcer otcù, kteøí pøenášejí vysoký poèet somatických bunìk, existuje skoro dvakrát vìtší pravdìpodobnost, že budou mít mastitidu, ve
srovnání s dcerami otcù, kteøí pøenášejí nízký poèet somatických
bunìk. Navíc studie zjistila, že otcové, kteøí pøenášejí delší produktivní život, mìlèí vemeno, hlubší vemenní brázdu a pevnì pøipojené
pøední ètvrtì vemene, mìli dcery s významnì nižším výskytem klinických pøípadù mastitidy. To potvrzuje platnost pøedpovídaných
schopností pøedávat poèet somatických bunìk. Ale odborník nedoporuèuje tuto skuteènost užívat jako primární selekèní nástroj, ale
jako jednu charakteristiku v indexu a ponechat si všechny charakteristiky v perspektivì.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 12, s. 8
( Vo )
Traktor y Landini øady
Ghibli
Modely DT80, DT90 a DT100 mají výkony 57, 65 a 68 kW. Modely
Ghibli mají stejnou pøevodovku a zadní nápravu jako modely øady
80, ale jsou vybaveny jinou kabinou a kapotou, která kopíruje trend
Tyto traktory se v roce
designu moderních traktorù.
2000 objevovaly témìø na
Traktory Ghibli jsou pohánìny motory Perkins øady1004-40, vyvíjekaždé významné výstavì.
jícími maximální toèivý moment pøi 1400 ot.min -1. Mají spalovací
Nahrazují výkonnìjší øadu
komoru Quadram napomáhající dobrému spalování paliva pøi niž80, která byla uvedena pøed
ším obsahu škodlivin ve výfukových plynech. Výkon se pøenáší jeddeseti lety, a vyplòují výkonou ze tøí volitelných mechanických pøevodovek – reverzaèní plus
novou mezeru mezi modely
plazivé a pro vyšší rychlosti nebo redukované, celkem 24 pøevodoGlobus a Mythos.
vých stupòù pro jízdu dopøedu a 12 pro jízdu zpìt. Standardní pøevodovka pro vyšší rychlosti nabízí až 40 km.h-1, zatímco
pøevodovka s redukovanými rychlostmi umožòuje velmi pomalou jízdu již od 0,3 km.h-1.
Kabina nad pøevodovkou byla upravena tak, aby vyhovovala nároèným ergonomickým požadavkùm a aby
poskytla prostor pro ergonomicky øešené ovládací prvky. Výhled dozadu na závìsy byl zlepšen pøesunutím
nádrže na palivo z pùvodního místa pod zadním oknem smìrem dovnitø pod kabinu. Všechny traktory jsou
nyní vybavovány integrálním brzdným systémem
s kotouèovými brzdami vpøedu, nyní umístìnými do
Traktor Landini Ghibli
diferenciálu. Rozvor traktoru je pouze 2,3 m a tomu
byla uzpùsobena i konstrukce koncových pøevodù traktoru. Èelní
okno traktoru lze pøi nadmìrném teplu vyklápìt, tøebaže je kabina
vybavena klimatizaèním zaøízením na modelu DT90 a volitelnì i na
modelech DT80 a DT100.
Landini se pøíkladnì stará o pohodlí øidièe. Sloupek øízení i sedadlo
øidièe lze snadno nastavit podle postavy øidièe. Støešní okno ulehèuje práci øidièe s pøipevnìným èelním nakládaèem. Spouštìní motoru
zaèíná postavením øadící páky do neutrální polohy. Hydraulická soustava má zubové èerpadlo dodávající 54 l oleje.min-1, tøíbodový závìs, který uzvedne 2,6 tuny a pomocí dalších dvou hydraulických
zvedacích válcù uzvedne 3,7 t. Výsledek testù provedených novináøi
z Farmers Weekly potvrdil vhodnost tohoto traktoru pro farmáøe se
støední nebo menší výmìrou pùdy.
Uspoøádání koncových
pøevodù
Poznatky
ze svìta
Traktor y Maxxum pod
vlajkou Landini
(AN1401)
Nová øada traktorù založená na bázi modelu CASEIH MX Maxxum má být vyrábìna po podepsání dohody o koupi závodu CASE
v Doncasteru od CBH Global.
Model
Výkon (kW)
Pøevodovka
Výkon èerpadla
hydrauliky (l.min-1)
Klimatizaèní zaøízení
Polomìr otáèení (m)
Cena (GBP)
DT80
DT90
DT100
57
65
68
mechanické øazení 24 x 12 pøevodù
54
volitelné
4,5
16 995
standardní
volitelné
20 300
23 530
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 2 3 , s . 4 6
Pøekvapující vývoj nastolil víru v italského výrobce traktorù a tím
znovu vyvolal jméno McCormick jako svìtovì známého výrobce zemìdìlských strojù, což by se stalo hlavním morálním povznesením
pro osazenstvo závodu v South Yorku. CNH Global oznámil, že obdržel pro Landini od Evropské komise souhlas pro navržené pøipojení továrny a pro konstrukci traktorù CASE CX a MX-C o výkonech
od 37 do 74 kW. Rovnìž bylo prozrazeno, že souèást komplexní dohody zahrnuje vedlejší licenci umožòující vyvíjet modifikovanou verzi
Maxxum. Bude mít jiný motor od CASE-Cummins a dozná dalších
zmìn odlišujících konstrukci od rodièovského provedení. Ale
s ètyørychlostní pøevodovkou s poloautomaticky øazenými stupni pod
zatížením a moderní konstrukcí podvozku pravdìpodobnì bude vysoce konkurenèním typem støednì až vysoce výkonných traktorù.
Nový model se stane souèástí øady McCormick, která bude uvedena
na trh v prvním pololetí tohoto roku s traktory vycházejícími
z modelù CASE-IH CX a MX-C. Úplné znìní plánù firmy Landini pro
výrobní øadu McCormick bude oznámeno, až bude kontrakt s CNH
Global definitivnì uzavøen.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 0 , è . 3 , s . 7 3
Velký výbìr systémù
na zpracování pùdy
Ve Velké Británii v Twycross Leics se uskuteènil
den
techniky
zpracování
pùdy a setí (Tillage 2000),
kde mohli návštìvníci vidìt
širokou nabídku kultivaèních systémù, vìtšinou však
urèených pro velkoplošné
pozemky.
(Š)
(Š)
Novým pøíchozím na scénì secích strojù byl exfarmáø z Kanady John
Dale, který nabízel secí stroj Zero Till. Není nepodobný ostatním
secím strojùm tohoto typu s centrálním zásobníkem. Má pneumatický dávkovací mechanismus Accord nesený spolu se zásobníkem na
pøívìsném rámu. Jiné jsou secí botky. Jsou dodávány kanadskou firmou Seed Hawk. Každá jednotka má dvì krojidla vytváøející 7,5 cm
širokou rýhu, do které se vysévá osivo. Pøední krojidlo je spojeno
s hydraulickým válcem vpøedu a táhlem s hlavním ramenem, ke kterému je pøipevnìno mírnì mimo osu druhé krojidlo a krátkým øetìzem také hloubkové a zamaèkávací koleèko. Jakmile hydraulický válec
zaène vtlaèovat pøední krojidlo do pùdy, dochází také k vtahování
zadního krojidla. Tento tlak souèasnì pùsobí i na pøítlaèné koleèko.
Hydraulický tlak vyvozovaný hydraulickou soustavou pøipojeného
traktoru lze mìnit podle rùzných pùdních podmínek. Udržuje se stejný v celé šíøce secího stroje. Najede-li secí botka na pøekážku, systém ji umožní pøekonat a secí botku vrátí po pøekonání pøekážky
zpìt do nastavené polohy. Tento systém zaruèuje udržování konstantní hloubky setí, dobrý kontakt osiva s pùdou a schopnost pracovat
v rostlinných zbytcích na povrchu pole. Cena secího stroje Zero Drill
o zábìru 6 m kompletnì s dávkovacím systémem osiva Accord je 36
000 GBP. Nahradí-li si zákazník dávkovací systém Accord vlastním,
pak secí stroj dostane za 29 000 GBP.
Pluh Vari Master fir my Kuhn pøichází na tr h
Vari Master 180 je pìti nebo šestiradlièný a právì se pøedstavuje veøejnosti. Má hydraulicky stavitelnou šíøku zábìru radlice v rozmezí
od 30 do 48 cm a závìsnou jednotku vybavenou plynovým akumulátorem, který absorbuje rázy pøi zvedání a nesení pluhu. Pluh je otoèný a šestiradlièný model stojí 19 394 GBP.
Kypøièe o velké výkonnosti významnì redukují poøizovací náklady,
tvrdí Tri-Ag o svém stroji Howard Kombi Titan. Je k dispozici o zábìru 3 nebo 7 m. Má až 4 øady radlic, za kterými následují tandemové talíøové brány a pak drtiè hrud, popø. litinový válec Nockenring.
Pøední pevné nebo pružné radlice jsou urèeny k promíchávání pùdy,
zatímco talíøové tvarované brány o prùmìru 460 mm k efektivnímu
zahrnování rostlinných zbytkù. Tri-Ag tvrdí, že Titan je schopný
Poznatky
ze svìta
vytvoøit ideální lože pro osivo v tìžké pùdì ve dvou pøejezdech, kdy
po prvním pøejezdu vyklíèí semena plevelù a pøi druhém se tato semena zahubí. Pìstitelé, kteøí preferují jeden pøejezd, mohou instalovat na Titan secí stroj (Titan Seeder drill). Kapacita zásobníku osiva
je 1700 nebo 3000 litrù. Secí stroj distribuuje osivo pneumaticky za
zadní válce. Cena šestimetrového typu Howard Kombi Titan zaèíná
od 26 734 GBP.
Lepší kontakt semena s pùdou
Firma Amazone pøedstavila poprvé konvenèní nebo minimalizaèní secí
stroj Variant 3-1500. Pracovní zábìr je 3 nebo 4 m. Používá se
s rotaèními branami nebo se dvìma øadami pevných nebo pružných
radlic pro použití na zorané pùdì nebo pùdì pøipravené k setí. Variant je vybaven pøítlaènými koly pøed dvojitými botkami. Je to systém, který napomáhá rovnomìrnému vzcházení osiva zajištìním pøesné hloubky setí a zlepšuje tìsný kontakt semena s pùdou. Každé pøítlaèné koleèko je zavìšeno samostatnì, aby mohlo nezávisle kopírovat povrch pole. Je pøipevnìné k dvojité secí botce pomocí paralelogramového závìsu. Zahloubení (hloubka setí) se nastavuje horním
táhlem. Pøítlaèný tlak na každou botku je 100 kg, což zaruèuje
dobrou práci i ve velmi tìžkých podmínkách. Dávkovací systém je
gravitaèní, zásobník zrna má kapacitu 1500 a 2000 litrù. Cena
modelu o zábìru 3 m zaèíná na 16 000 GBP.
Kroužkový válec a drtiè hrud Galucho RDA od Burdens Distribution
je urèen za tandemové brány GAXR pro pøípravu støednì tìžkých
typù pùd k setí. Dodává se v šíøkách od 3,9 do 7,6 m. Prùmìr válce,
který omezuje nadmìrné utlaèení, je 71 cm. Vyznaèuje se dlouhou
životností. Má svaøovaný rám z U profilových ocelových prvkù. Používá se s urovnávací smykovou deskou. Cena modelu Galucho RDA
s hydraulickým sklápìním pro pøepravu zaèíná na 14 000 GBP.
RABE použil Tillage 2000 k tomu, aby pøedstavil talíøové brány Golden Eagle K, vyrábìné ve Francii. Mají pracovní zábìr od 3 do 6 m.
Prùmìr hladkých i tvarovaných talíøù seøazených do formace X je
66 cm. Za brány se pøipojuje dvouøadý kypøiè Turbotiller k lepšímu
zahrnutí slámy, popø. dvojitý válec Polygon nebo drobicí válec pro
rozbíjení hrud na tìžkých pùdách. Talíøe jsou užší a proto je možné
dosahovat vyšších pracovních rychlostí a zlepšit tak zaklápìní rostlinných zbytkù. Ceny talíøových bran o zábìru 4,5 m zaèínají na
14 900 GBP.
Dodateèná montហpásových podvozkù
Pásy pro všechny je slogan firmy Agritrac. Tento výrobce v souèasné
dobì dodává systém pryžových pásù pro hnací kola traktoru. Každá
jednotka zahrnuje pryžový žebrový pás v šíøkách od 40 do 90 cm,
obtoèený kolem hnacího kola traktoru a na zemi také kolem dvou
rozepøených kol, které spolu s hnacím kolem vytváøejí trojúhelník.
Na spodní vnitøní stranì jsou ještì dvì opìrná koleèka. Toto provedení zaruèuje kontaktní délku pásu s pùdou 168 cm.
Dùležitým prvkem je, že se tato jednotka mùže vykyvovat. Spodní
základna trojúhelníku zùstává vždy na zemi i pøi zavìšeném tìžkém
stroji na hydraulickém závìsu. Výrobce tvrdí, že tato nová jednotka
mùže být instalována bìhem 45 minut na jakýkoliv traktor nebo
dokonce i na sklízecí mlátièku. Cena jednoho páru 76cm jednotek,
které snižují mìrný tlak na pùdu až na 0,038–0,422 MPa, zaèíná na
20 000 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 8 4 – 8 7
Sklízecí mlátièky
Deutz-Fahr
Øada nových sklízecích mlátièek pro pøíští sezonu má
být podle údajù výrobce znatelnì odlišná proti souèasným typùm.
(Š)
Na spodním konci øady budou modely Starliner 4040 a 4045 nahraženy modely Ectron 5530H. Budou opatøeny vzduchem chlazenými
šestiválcovými motory Deutz o výkonu 125 kW. Mlátièka bude mít pìt
vytøásadel a mláticí buben o délce 1270 mm. Zábìr stroje je 5,4 m,
standardním vybavením je hydrostatická pøevodovka.
Do specifického vybavení rovnìž patøí kabina CommanderCab111
s ovládacím a kontrolním systémem CommanderStick, monitorovacím systémem Agrotronic, s vestavìnou øezaèkou slámy a vysoceúrovòový vykládací dopravník zrna. Svahový vyrovnávací systém,
který má udržet mlátièku v rovinì do svahu až 20 %, je volitelný.
Dalším modelem v øadì je Powerliner 4060 a modely 4065HTS
a 4068HTS o výkonu motoru 151
a 177 kW. Nová øada Deutz-Fahr
5000 zaèíná modelem 5670HTS, který je vybaven vzduchem chlazeným
motorem Deutz o výkonu 191 kW.
K tomuto modelu mùže být pøipøažen žací stùl o zábìru až 7,2 m. Kapacita zásobníku osiva je 7500 litrù. Dva vìtší modely 5680HTS
a 5690HTS jsou pohánìny šestiválcovými vodou chlazenými motory
Sklízecí mlátièka 5690HTS
Deutz o výkonech 206 a 236 kW. Zábìr žacího stolu je až 7,2 m. Tyto modely mají
zásobník zrna o kapacitì 8500 litrù.
Sklízecí mlátièky øady 5000 mají 1521 mm dlouhý mláticí buben, který spolu s mláticím košem
má 1,13 m2 separaèní plochy. Nastavení pøední
a zadní mezery mezi košem a bubnem se provádí
nezávisle elektricky z kabiny øidièe.
Modely jsou rovnìž standardnì vybaveny separaèním systémem Turbo Separator firmy DeutzFahr. S šesti vytøásadly má tento systém celkovou separaèní plochu 8,86 m 2. Plocha sít je 5,75
m 2. Poèet otáèek ventilátoru lze mìnit z kabiny
øidièe. Tento systém zaruèuje vysoce úèinnou
separaci a èištìní zrna. Sklízecí mlátièky øady
5000 mají motory vybavené samoèisticím rotaèním sítem, které zamezuje pronikání prachu a plev
CommanderCab11 s ovládacím systémem Commanderdo sacího potrubí. Zlepšen byl rovnìž pøístup
Stick v pravé opìrce sedadla
k chladièi. Kabina CommanderCab11 je velmi
prostorná, má velkou zasklenou plochu a klimatizaèní zaøízení. Terminal Control a Terminal Information system, které se dodávají na
objednávku, umožòují øidièi regulovat a sledovat èinnost pracovních
orgánù stroje na obrazovce monitoru vèetnì prùbìžných údajù týkajících se výnosu a vlhkosti plodiny. K dispozici je rovnìž systém
mapování výnosù v jednotlivých èástech pole.
Na vrcholu øady sklízecích mlátièek Deutz-Fahr je model 8XL
s motorem o výkonu 300 kW, který byl pøedstaven v minulého roce.
Je považován za nejvìtší konvenèní sklízecí mlátièku na svìtì. Žací
stùl má šíøku až 9 m.
Poznatky
ze svìta
Sklízecí mlátièky Deutz-Fahr pro rok 2001
Ectron
5530H
Powerliner
4965HTS
4068HTS
5000 Series
5670HTS
5680HTS
5690HTS
8XL
125 kW
151 kW
177 kW
191
206
236
300
kW
kW
kW
kW
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 7 6
Manipulátor JCB
Výrobce JCB pøedstavil nový
model manipulátoru Loadall
535-95 s tøídílným teleskopickým výložníkem, který
dosáhne do výšky až 9,5 m
s bøemenem o hmotnosti
550 kg. Je pùvodnì urèen
pro stavební práce.
(Š)
Tento typ svým dosahem nad 9 m obsáhl asi 10 % potøeb
v zemìdìlství. Zde se používá pøedevším k manipulaci s balíky slámy a k manipulaci se zrnem. Pro zákazníky, kteøí chtìjí manipulovat spíše s balíky než s cihlami, lze tento nakládaè upravit vyloženì
pro zemìdìlské úèely. V tomto vybavení je manipulátor charakteristický lapaèem jisker, diferenciálem omezujícím prokluz kol, dvou nebo
ètyøkolovým pohonem a pøetlakovì plnìným motorem Perkins o výkonu 75 kW. Charakteristickým rysem tohoto manipulátoru je systém Sway s hydraulickým válcem, který udržuje podvozek s nosným
mechanismem ve vodorovné poloze, a to zejména tehdy, když je výložník s choulostivým nákladem v riskantní poloze.
!
Ve Velké Británii byl proveden test tohoto manipulátoru pøi
práci se slámou a zrnem. Manipulátor má rozchod kol 2,75 m
a celkovou délku 5 m. Manipulátor má boènì instalovaný motor
chránìný pevnou kapotou proti poškození pøed pøípadným pádem neseného bøemena z výšky 9,5 m. Odlišná geometrie výložníku omezila maximální zatížení na 3500 kg v porovnání
s modelem 540-70, který má nosnost 4000 kg. Bylo zmìnìno
umístìní hydraulického válce. Kompenzaèní válec byl pøemístìn dopøedu pøed otoèný èep, zatímco støední sekce výložníku
je nyní vysouvána a zasouvána externím hydraulickým válcem.
Nastoupit do kabiny je velice jednoduché, usnadnìné stupátkem vedle nádrže o objemu 125 litrù. Výhled z kabiny je na
všechny strany dobrý a není rušen ani nízko uloženým, otoèným bodem výložníku. Sedadlo je pohodlné a stejnì jako sloupek øízení nastavitelné podle výšky øidièe. Ne moc šikovným
øešením je ovládání výložníku manipulátoru dvìma pákami.
Bližší páka ovládá spouštìní a zvedání výložníku a jeho vysouvání a zasouvání, zatímco druhá všechny funkce lopaty. Dokonalejší by bylo ovládání joystickem.
Toèivý moment se ze ètyøválcového motoru Perkins o výkonu
75 kW pøenáší pøes ètyøstupòovou pøevodovku. Rychlost stroje na silnici je až 28 km.h-1, hydraulicky ovládané brzdy jsou
Teleskopický manipulátor JCB
na všechna kola. Nasazování vidlí na hnùj by mohlo být snazší,
kdyby byl manipulátor vybaven hydraulicky, nikoli mechanicky zasouvanými kolíky. Jak se oèekávalo, zvedání dvou balíkù Hesston se
zataženým výložníkem nezpùsobovalo žádné komplikace vyvolávané
zaøízením monitorujícím zatížení. Výstražné signály se však ozývaly, když poslední díl výložníku pøi vysouvání dosáhl poloviny maxima své dráhy. To však byla již dostateèná výška pro uložení balíkù.
Je-li pøístup do budovy obtížný, lze zvolit jeden ze tøí zpùsobu øízení
– pøedními koly, všemi koly s natáèením v obráceném smyslu zadních kol vùèi pøedním a nebo zvolit krabové øízení.
Základní parametry teleskopického manipulátoru Loadall 535-95 firmy JCB
Pracovištì øidièe
s ovládacími prvky
Typ motoru
Výkon motoru (kW)
Poèet pøevodových stupòù
Øazení pøevodových stupòù
Hydraulická soustava
Maximální dosah (m)
Maximální hmotnost zvedaného
bøemena (kg)
Perkins
75
4
pod zatížením
s jedním zubovým èerpadlem
9,5
Cena (GBP)
41 830
3500
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 6 , s . 7 2
Manipulátor
Manitou(AN1401)
Poznatky
ze svìta
(Š)
Výrobce nakládaèù a dalších strojù Manitou nyní nabízí nejprodávanìjší teleskopický manipulátor Manireach MLT 629 s motorem o výkonu 88,3 kW místo døíve instalovaného motoru Perkins Turbo o výkonu
78 kW. Dále je manipulátor vybaven senzorem zatížení, s jehož pomocí
lze provádìt dvì až tøi hydraulické èinnosti spoleènì. Ale zatímco døívìjší vìtší modely s nosností 3 a 3,3 t, na kterých byl motor o výkonu
88,3 kW instalován døíve, mají pøevodovku s øazením pod zatížením,
má model MLT 629 pøevodovku Slickshift ovládanou ruènì.
S nosností 2,9 t do výšky až 6,05 m je tento model ideálním strojem
pro farmy se smíšeným hospodaøení (s rostlinnou i živoèišnou výrobou). Také Claas se rozhodl instalovat výkonnìjší motory do svých
strojù. Na výstavì ve Smithfieldu pøedstavil manipulátor Targo øady
K s motorem o výkonu 88 kW, zatímco JCB dosadil do manipulátoru
motor Perkins a pìtistupòovou pøevodovku s øazením pod zatížením.
Modely Loadall Super 530-70 s nosností 3 t a zvedací výškou 7 m
a 540-70 s nosností 4 t do výšky 7 m mají pøevodovku pro rychlost až
40 km.h-1 a unikátní zavìšení teleskopického výložníku. Model Loadall podobnì jako Manitou a Claas Targo má nyní motor o výkonu
88,3 kW.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 2 0 , s . 7 4 - 7 5
(Š)
"
Vyšší výkonnost od
konvenèní sklízecí
mlátièky
Klíèovým prvkem, na kterém výkonnost závisí, je velikost separaèní
plochy. Limitujícím faktorem je schopnost efektivnì sklízet i pøepravovat stroj po silnici. Jestliže se konstrukce sklízecích mlátièek nezvìtšuje, pak musí být zlepšena jejich úèinnost. A konstruktéøi firmy MF vìøí, že toho právì dosáhli.
Nová øada sklízecích mláModel Cereon nabízí o 20 % vyšší výkonnost v porovnání s døívìjšími
tièek Massey Ferguson má
typy MF40. A není to jenom výkonnost. Øada konstrukèních zlepšena svém výkonovém vrchoní zaruèuje, že v rùzných složitých podmínkách mohou být zpracolu model MF7278 Cereon.
vávány i vìtší objemy rostlinných materiálù. Výrobce upozoròuje na
Vznikla otázka, zda je možnové druhy plodin, jejichž klas již dozrál ke sklizni, zatímco ostatní
né z klasického modelu doèásti jsou ještì relativnì zelené.
sáhnout ještì vyšší výkonTohoto cíle bylo dosaženo pøedevším instalací motoru o vyšším výnosti. Výrobce tvrdí, že ano.
konu. Šestiválcový motor Sisu má výkon 285 kW. Dále byl stroj
vybaven mláticím košem s 12 mlatkami místo 13, osmi držáky místo
šesti a roštem s širšími mezerami. Výsledkem je zesílená kompaktní
jednotka vìtší propustnosti než døíve, zvìtšení separaèní kapacity,
zvýšení celkové výkonnosti a snížení citlivosti na zmìny sklizòových podmínek.
Základní zmìnou v mlátièce je náhrada šesti vytøásadel osmi, dokonce pøi nezmìnìné šíøce a délce této
sekce. Vytøásadla jsou užší,
první stupeò je delší a druhý kratší. Tato zmìna spolu s úpravou konstrukce
klikového høídele a geometrie jeho pohybu vede ke
zrychlení rostlinné hmoty
pøi prùchodu mlátièkou
a tím k agresivnìjšímu
pùsobení na ni. Dále se dosáhlo lepšího využití vnitøního prostoru a omezilo se
nerovnomìrné zatížení pøi
práci napøíè svahu.
Sklízecí mlátièka Massey Ferguson Cereon
Žací stùl Powerflow je 7,2 m
široký. Má šnekový dopravník, který „štípe“ rostlinnou hmotu, aby se zlepšilo její vkládání a zvìtšil se její vkládaný objem. Poèet vkládacích prstù je 19 místo 15. Kromì toho je mlátièka Cereon vybavena mechanismem automatického vyrovnávání stolu a nesenou øezaèkou slámy.
Sklízecí mlátièka má objemný zásobník na
10 500 l zrna, který zaujímá ohromnou plochu,
která by se mohla využít k separaci. Znamená to rovnìž, že stroj musí nést kolem
10 tun navíc a je vyvoláno ještì mnoho dalších konstrukèních problémù. Negativním jevem je i nadmìrné utlaèování pùdy. Je pravdìpodobné, že budoucí sklízecí mlátièky budou vybavovány zásobníky o menším objemu a že se
Pohled na osmidílná vytøásadla
budou vyprazdòovat za jízdy.
Pøehled hlavních parametrù
Poznatky
ze svìta
Motor
Poèet válcù
Výkon (kW)
Pøevodovka
Poèet pøevodových stupòù
Žací stùl, automaticky vyrovnávaný
Zábìr žacího stolu (m)
Rozmìry mláticího bubnu (mm)
Rozmìry mláticího koše (m2)
Poèet mlatek (lišt)
Kapacita zásobníku (l)
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 6 , s . 6 2
Sisu
6
285
hydrostatická
4
Powerflow
7,2
1680 x 600
1,6
12
10 500
(Š)
#
Systém automatického
øízení Trimble AgGPS
Cena 30 000 GBP za autopilot AGPS na automatické
øízení traktorových souprav
není nijak malá.
Poznatky
ze svìta
Ale tím, že tento systém umožòuje zvýšit výkonnost až o 30 %, se
rázem stává atraktivním u farmáøù a zejména v podnicích služeb.
Spoleènost Trimble vyvinula navádìcí systém, který automaticky øídí
traktory s pøesností ± 20 mm, zvyšuje výkonnost traktorové soupravy a snižuje únavu øidièe. Vývoj trval pøes ètyøi roky na americké základnì v Sunnyvale v Kalifornii. Systém AgGPS Autopilot používá „centimetrovou pøesnost“ technologie GPS (Globálního polohového systému).
Autopilot umožòuje øidièi zcela uvolnit ruce od øízení, aby se mohl
vìnovat monitorování a kontrolování strojù a ostatních zaøízení. Svou
pøesností a vyššími rychlostmi mùže zvýšit výkonnost až o 30 %. Je
vhodný zejména pøi èinnostech, které vyžadují nejvyšší pøesnost, jako
napø. meziøádková kultivace, setí a sklizeò nìkterých plodin.
Øidiè nejdøíve vytvoøí mapu pole tím, že objede po jeho hranicích
a zaznamená pracovní zábìr stroje. Monitor zobrazí tvar pole. Signály DGPS jsou zachycovány pøijímaèem AgGPS RTK na kabinì a zpracovávány terminálem na traktoru a Navigator Controller. Ten zaznamenává 20x za sekundu pøesnou polohu stroje (traktorové soupravy) a porovnává ji s døíve zaznamenanými prùjezdy na poèítaèi. Vysoce citlivý senzor na tyèi øízení monitoruje odchylky èelních kol
traktoru pomocí signálù vysílaných Navigation Controller. Ten potom vypoèítá optimálních dráhu pro traktor a stroj. Digitální signály z Navigator Controller jsou konvertovány na analogové a posílány k øídícímu ústrojí traktoru. Jestliže se traktor pøiblíží k telegrafní
tyèi, ke zvíøeti nebo jiné nežádoucí pøekážce, mùže øidiè pootoèením
volantu automaticky systém Autopilot odpojit. Autopilot je dostateènì chytrý na øízení traktoru i na souvratích, za soumraku nebo mlhy
nebo v noci a dokonce si pamatuje, kde øidiè den pøedtím skonèil
práci na poli. Za špatné viditelnosti mùže Autopilot pomáhat øidièi
pøi manuálním øízení pomocí èervených a zelených svìtel v øadì na
panelu. Za pomoci Autopilota mùže øidiè pracovat déle a traktor se
strojem úèinnìji využívat i pøi provádìní pøesných operací na poli.
Autopilot byl pùl roku využíván v Americe pøi pìstování zeleniny
a okopanin, kde ovládal výkonné traktory. Hlavním úkolem nyní je
„ušít“ takový program, aby byl vhodný pro evropské podmínky
s menšími výmìrami polí a s jinými zemìdìlskými praktikami. Systém mùže být vhodný i pøi setí obilovin, používání rozmetadel hnojiv
nebo postøikovaèù, kde dokáže zajistit úsporu osiva, hnojiva i chemického pøípravku, protože dokáže eliminovat pøesahy i vynechávky.
Autopilot se zatím doporuèuje pro traktory CASE MX Magnum a Caterpillar Challenger, ale výrobce plánuje jeho využití i u nižších výkonových tøíd.
Fa r m e r s We e k l y, ! " , 2 0 0 1 , è . 3 , s . 7 5
Funkce živých plotù
Hlavní funkce, která se dnes
oèekává od živého plotu, je
nejenom ohrazení pozemku,
ale také ochrana pøed nežádoucími pohledy a pøed hlukem. Forma živého plotu
plní i funkci estetickou:
mùže èlenit prostor, vytváøet vysoké pozadí nebo klidné zákoutí.
(Š)
V krajinì plní živé ploty úlohu vìtrolamù, jsou útoèištìm ptákù, propojují rùzné biotopy a odvádìjí zasakující vody. Pro jednotlivé funkce živých plotù se hodí rùzné druhy døevin.
Ochrana pøed hlukem
Je zjištìno, že 20 m široký živý plot sníží hladinu hluku jen o 4 decibely. Ve srovnání se 100 m širokým lesem, který snižuje hladinu hluku
o 5–15 decibelù, zfiltrují tedy živé ploty sotva šepot. Nejúèinnìjší jsou
tehdy, když se používají druhy v plotu hustì vìtvící, napø. døišál
(Berberis julianae) zároveò s druhy s hrubou texturou listù, napø.
kalinou (Viburnum rhytidophyllum).
Ochrana pøed nahlížením
Životní
prostøedí
Zabránit nežádoucím pohledùm je snadné a je to jedna z hlavních
funkcí živého plotu. Dostateènou zábranou pro sedící osoby je už
plot 1,5 m vysoký, pro stojící osoby musí být výška už 2 m. Plot
mùže být až nìkolik metrù vysoký, vyžaduje-li to charakter krajiny.
Je tøeba vzít v úvahu, že z výše položených cest lze snadno nahlížet
na pozemky níže položené. Pro takové pøípady se hodí habr, lípa (Tilia platyphyllos) nebo javor (Acer saccharinum Wieri).
$
Vo l n é v ì t r o l a m y
Životní
prostøedí
Úlohou vìtrolamù na zemìdìlské pùdì je zvednout vzdušný proud od
zemì a zabránit tak erozi a vysoušení. Podobné vìtrolamy chrání také
sídla. Nejúèinnìjší je sí vìtrolamù. Živé ploty mají mít støední propustnost pro vítr a nemají vytváøet stìnu, která zpùsobuje víry a turbulence. Tyto živé ploty se zakládají z planých døevin.
Prostorové èlenìní
Živé ploty pøispívají k èlenìní ploch, a proto dodávají zahradám estetický prvek (napøíklad buxusový živý plot). Mohou být velmi rùznotvárné: od støíhaných nebo nestøíhaných nízkých plotù pøes kvetoucí nízké tavolníky až ke klasickým plotùm z ptaèího zobu, habru
nebo tisu. Patøí sem i obloukové brány, tvoøící pøechod z jednoho
zahradního prostoru do druhého.
Hnízdištì a zdroj potravy
Živé ploty poskytují ptákùm potravu, ochranu a hnízdištì. Pro tyto
úèely mají zahrnovat kvetoucí døeviny, které lákají hmyz, nebo housenkami èasto napadanou kalinu èi støemchu. Plodonosné døeviny poskytují v zimì potravu ptákùm. Husté jehliènany, duby, buky a habry
poskytují úkryt i v dobì, kdy jiné stromy už opadaly.
Celoroèní efekt
Celoroèní okrasnou funkci plní živý plot sestávající napø. z èasnì kvetoucího døínu, letních dlouhokvetoucích rùží nebo vajgélie až k podzimnì zbarvenému muchovníku (Amelanchier) a javoru (Acer ginnala). V zimì zdobí plot èervené, žluté nebo èerné plody nebo vìtve stálezelené cesmíny.
Spojení biotopù
Živé ploty jsou také spojovacími cestami pro rostliny i živoèichy
z jednoho biotopu do druhého. Bez možnosti výmìny genetického
fondu, která je s pøemísováním spojená, by se ochudila možnost
šíøení jednotlivých druhù.
Význam pro ochranu pøírody
Živé ploty, které mají plnit funkci ochrany pøírody, musí být podle
ochranáøù nejménì 200 m dlouhé a nejménì 8 m široké. V takovém
živém plotu a pod ním lze identifikovat pøes 1500 rùzných druhù
organismù.
Monotematické živé ploty
Ploty složené z jednoho botanického rodu, napø. rùží nebo rododendronù, plní zvláštì pùsobivou utváøecí funkci. Pøi výbìru rostlinných rodù je tøeba peèlivì volit zámìr a dùkladnì uvážit cíl. Mùže
totiž vadit, že takové ploty kvetou jen pomìrnì krátkou dobu musí
se proto uvážit, jak budou rostliny vypadat ostatní èást roku.
Ovocné živé ploty
Poskytují svým kvìtem a plody potìšení, a už jde o plané, prùmyslové nebo stolní ovoce. Naroubováním na výnosné plané formy získáme volnì rostoucí formu plotu, u kulturních odrùd jsou zase vhodné
slabì nebo støednì rostoucí podnože, které umožòují špalírovité uspoøádání plotu.
Živý plot pro motýly
Pro motýla martináèe a otakárka je napø. vhodná trnka a habr, pro
bìlopáska zimolez, pro baboèku paví oko jilm, pro batolce jívy, pro
stužkonosky topoly a olše, pro žluáska øešetlák, pro lyšaje ptaèí zob.
TA S P O M a g a z i n 2 0 0 0 , è . 8 , s . 1 4 – 1 5
Polomy v lese – riziko
i šance
(EP)
Srovnání následného vývoje lesních ploch, které po vìtrném polomu
byly nebo nebyly vyklízeny, vedlo k poznatku, že plochy, na nichž se
døevo nechalo ležet, se obnovovaly mnohem lépe. Zejména z ekologického hlediska jsou prognózy pro plochy ponechané v pùvodním
stavu pøíznivìjší, jak ukazují vìdecká pozorování od doby orkánu
%
Vivian v roce 1990. Ukázalo se, že mezi ležícím polomovým døevem
došlo k bujné pøirozené obnovì vegetace. Jednotlivé smrky, které na
okraji polomové plochy zùstaly stát, po napadení kùrovcem sice
uschly, ale ochránily porost pøed vysušením. Pracovníci švýcarského Výzkumného ústavu pro les, sníh a zemìdìlství soudí, že kùrovec
je na velkých polomových plochách mnohem ménì problematický než
se ještì pøed 10 lety pøedpokládalo. Ohrožené jsou zejména vlhké
menší polomové plochy. Statistika ukazuje, že populace kùrovce se
silnì rozmnoží, ale již po nìkolika málo letech se znovu ustálí. Je
potìšitelné, že diskuse o obnovì poškozeného lesa stoletým orkánem
Lothar se už vede mnohem diferencovanìji než tomu bylo po orkánu
Vivian.
Der Gartenbau, 2000, è. 14, s. 5
Maso s vyšším
obsahem omega-3
mastných kyselin má
lepší kvalitu
Lidská výživa
Odborníci v oboru lidské výživy doporuèují zastoupení více omega-3
mastných kyselin v lidské stravì. Maso pøežvýkavcù má vysoký obsah tìchto složek. Výzkum pracovníkù Bristolské univerzity ve V. Británii zjistil, že jejich obsah lze zvýšit, jestliže jsou jateèné kusy krmeny travou. Takové maso je pro lidské zdraví prospìšnìjší a má intenzivnìjší a lepší chu, která má pùvod právì v obsahu omega-3 mastných kyselin. Též maso z tradièních a vzácných plemen ovcí má vyšší
obsah omega-3 mastných kyselin než maso z jiných plemen. Tyto
kvality by mìly uèinit tradièní a vzácná plemena prodejnìjší. Chovatelé by mìli výsledky tohoto výzkum využívat, aby svùj chov zhodnotili. Výzkum ukazuje, že kvalitu masa mohou zlepšit prostøednictvím managementu vykrmovaného stáda a jeho šlechtìním. K dalšímu zhodnocení mùže pøispìt lepší marketink.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , è . 1 9 , s . 5 6
Vajeèné skoøápky jsou
perspektivním
doplòkem lidské
stravy
(EP)
( Vo )
Pro obohacení lidské stravy vápníkem je k dispozici nìkolik zdrojù.
Uhlièitan vápenatý je nejvíce využívaná vápenatá sùl, protože 40 %
slouèeniny je tvoøeno velmi dobøe absorbovatelným vápníkem. Tato
vápenatá sùl mùže být vyrobena z hydroxidu vápenatého nebo køídy
v laboratoøi, ale mùže také pocházet z fosilizovaných schránek živoèichù nebo vajeèných skoøápek a lastur ústøic. O pøírodní zdroje
vápníku je zájem, protože obsahují nejen vápník, ale také jiné prvky
(napøíklad stroncium a železo), které mohou mít pozitivní vliv na
metabolismus kostí. Avšak v potaz je brána nezávadnost pøírodních
doplòkù vápníku, protože ty mohou obsahovat významná množství
potenciálnì toxických prvkù, jako jsou napøíklad olovo, hliník, kadmium a rtu.
Vajeèné skoøápky by mohly být perspektivním a atraktivním zdrojem
vápníku pro lidskou výživu. Jsou užívány lidmi již dlouhou dobu jako
doplnìk potravy, ale v malém mìøítku. V souèasnosti ale velké zásoby
vápníku v ohromných objemech vajeèných skoøápek z velkochovù pøicházejí nazmar, namísto toho, aby sloužily pro lidskou výživu.
Výzkum z roku 1953 ukázal, že prášek z vajeèných skoøápek (PVS)
má antirachitický vliv na krysy. V roce 1991 byl studován úèinek
PVS ze skoøápek zbavených membrány na starší lidskou populaci
trpící osteoporózou. Užití PVS mìlo za výsledek snížení bolestivosti
a zvýšení hustoty kostní hmoty. V pokusech in vitro publikovaných
v roce 1994 stimuloval PVS rùst bunìk chrupavèité tkánì u embryí
kuøat. V roce 1995 byly získány srovnatelné výsledky v holandské
studii s osteoporotickými subjekty. U selat byla zjištìna zjevná absorbovatelnost vápníku z PVS, pøinejmenším tak dobrá jako z èištìného uhlièitanu vápenatého. Bylo zjištìno, že v PVS existuje aktivita podobná hormonùm a ta by mohla hrát roli v ovlivòování hustoty
kostní hmoty a bolestivosti. O transformujícím rùstovém faktoru
beta-1 panuje názor, že hraje roli v regulování hustoty kostní hmoty. Kalcitonin zabraòuje pùsobení osteoklastù (tj.bunìk absorbujících nebo rozrušujících starší kostní tkáò pøi osifikaci) a snižuje
bolestivost u subjektù s intenzivní pøemìnou kostí. Na základì sekvence aminokyselin je naznaèováno, že kuøecí kalcitonin by mohl
být jedním z nejsilnìji pùsobících kalcitoninù a je také úèinný v systémech savcù. Ze steroidních hormonù redukuje jak progesteron, tak
estrogen resorpci kostí u žen v menopauze a progesteron mùže také
stimulovat tvorbu kostí. Kalcitriol, který je nejaktivnìjším hormo-
&
Lidská výživa
nem vitaminu D3, redukuje sérový paratyreoidní hormon a v dùsledku snižuje pøemìnu a ztráty kostní hmoty.
Nizozemští výzkumníci studovali nutrièní hodnotu PVS a analyzovali jeho složení pokud jde o minerály, aminokyseliny a hormony.
Hlavním cílem této studie, publikované v roce 2000 v èasopise Poultry Science, bylo poskytnout poznatky o množství a variabilitì prvkù v PVS a porovnat je s doporuèeným, pøijatelným a vypoèítaným
denním pøíjmem vápníku u lidí. Pro analýzu byl použit prášek z vajeèných skoøápek slovenského pùvodu, který byl porovnáván s holandskými vzorky pocházejícími z chovu nosnic s rozdílnými podmínkami krmení a ustájení, s japonskými vzorky, s rafinovaným
uhlièitanem vápenatým a s práškem z lastur ústøic.
Prášek z vajeèných skoøápek obsahuje vysoké množství vápníku (prùmìr 401 + 7,2 mg/g PVS), stroncia (prùmìr 372 + 161 mikrogramù/
/g PVS) v porovnání s doporuèeným nebo spoèítaným denním pøíjmem u lidí ve vìku 51–70 let. Množství potenciálnì toxických prvkù
Pb, Al, Cd a Hg je velmi nízké právì tak jako množství V, B, Fe, Zn, P,
Mg, N, F, Se, Cu a Cr. Velké rozdíly v množství F, Se, Cu, Cr a Sr
v slovenském a holandském PVS ukázaly silný vliv krmiva a ustájení
nosnic na složení PVS. Malý podíl bílkovin v PVS obsahuje vysoké
množství aminokyselin glycinu a argininu. Navíc byla zjištìna malá
množství transformujícího rùstového faktoru beta-1 (0,75–7,28 ng/g
PVS), kalcitoninu (10–25 ng/g PVS) a progesteronu (0,3–0,33 ng/g
PVS). Množství estradiolu17-beta a kalcitriolu byla pod detekèním
limitem užitých metod. Bylo zjištìno, že rafinovaný uhlièitan vápenatý obsahuje v porovnání s PVS zvýšené množství Cd a prášek z lastur
ústøic ukázal zvýšené množství Al a Cd.
Nizozemští výzkumníci vyvodili ze svých zjištìní závìr, že prášek
z vajeèných skoøápek mùže být užíván jako zdroj vápníku pro lidskou výživu, protože má prospìšné složení s cca 39 % Ca, významné
množství stroncia a nízké množství hliníku, olova, kadmia a rtuti..
Poultry Science, 79, 2000, è. 12, s. 1833–1838
Moøení osiva proti
plísni sluneènice
Zahradnictví
( Vo )
Plíseò Plasmopara halstedii byla v pøedchozích letech obávanou chorobou sluneènice, zejména v Nizozemsku pøi pìstování k øezu kvìtù,
a to na venkovních plochách i ve sklenících. V roce 2000 se choroba
prakticky neobjevila. V pùdì však spory prokazatelnì pøetrvávají až
10 let. Pìstitelùm sluneènice pro øez kvìtù se proto doporuèuje pro
jistotu vysévat zdravotnì pøezkoušené osivo a navíc je moøit.
K napadení dochází pøedevším pøi chladném a vlhkém poèasí v t잚í
vlhké pùdì. Symptomy se nìkdy projevují už 2–3 týdny po výsevu.
Žilky listù svìtlají, vznikají chlorotické skvrny, spodní strana listù
se pokrývá myceliem a bohatstvím spor. Napadené semenáèky hynou
nebo zakròují ve vzrùstu. Pozdìji jsou rostliny k napadení ménì náchylné. Pokud k napadní dojde, projevuje se jen deformacemi rùstu,
klopením úborù a jejich neúplným vykvétáním. Báze stonku je zèernalá a ztloustlá. Spory se šíøí pùdou, vìtrem a osivem. Osivo je tøeba
pìstovat v oblastech bez napadení, pøezkoušet je na nepøítomnost
patogena a prodávat jako certifikované, prosté infekce. Moøí se také
metalaxylem.
Vedle houby Sclerotinia je Plasmopara nejzávažnìjší chorobou sluneènice, zpùsobující znaèné škody. Zjistilo se, že patogen vytváøí nové
agresivní rasy. Poèet zjištìných ras se od roku 1982 do roku 1999
zvýšil z 2 na 14. Zvyšuje se také tolerance patogena k používaným
fungicidùm.
Na rozdíl od zemìdìlsky využívaných olejnatých odrùd nebyla dosud u okrasných sluneènic menší náchylnosti nebo rezistenci vìnována pozornost. Bude trvat nìkolik let, než pøijdou na trh první
rezistentní F 1 hybridy. Kromì kontroly a ošetøení osiva se pìstitelùm doporuèuje dodržovat støídání plodin, používat širší spony, aby
se porost lépe provìtrával, zavlažovat v ranních hodinách, aby rostliny pøes den oschly, odstraòovat a likvidovat posklizòové zbytky.
Pomáhá také odstranìní napadených rostlin a následná opakovaná
aplikace fungicidù.
Der Gartenbau, 2000, è. 32, s. 36
(EP)
'
Pro a proti genové
technologii (iAN)
Zahradnictví
Ve Spolkovém ústavu pro výzkum šlechtìní a kulturní rostliny v nìmeckém Ahrensburgu se pracuje tradièními, ale i genovì technickými
metodami šlechtìní. Pro nìkteré vlastnosti, napø. vìtvení, zakoøeòování, zakrslost, barvu kvìtù, samèí sterilitu, trvanlivost a rezistenci
k bakteriálním, houbovým a virovým chorobám, existují již zdroje
genù. Výhodou metod genové technologie je podstatné zkrácení šlechtitelského procesu, protože jednotlivé žádoucí znaky se dají pøevést do
urèité vybrané odrùdy. Kromì toho je to jediný zpùsob, jak pøevést
geny z jednoho druhu do jiného, nebo dokonce z jednoho rodu do
jiného rodu. Metoda je ovšem nákladná a pracná, nìkteré postupy
jsou patentovány. Veøejnost také metodu transgenoze zatím nepøijímá. Pøíèina ovšem spoèívá v tom, že dùvody k získávání napø. rezistence k herbicidùm spotøebitel nechápe. Rezistence k chorobám a škùdcùm, které vedou ke snížení spotøeby pesticidù, jsou již dùvodem pro
laiky pochopitelnìjším a proto pøijatelným.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 6
Hrnkové rùže pro
venkovní pìstování
Dánové zaèali využívat hrnkové rùže pro venkovní pìstování. Rùže
pro venkovní nádoby musí vynikat kvalitou a robustností. Jsou
proto vystavovány „cílenému stresu“. Sortiment hrnkových rùží
nebyl v Dánsku nikdy tak rozsáhlý jako nyní. Z 90 nabízených odrùd se vìtšina hodí k pìstování v nádobách, balkonových truhlících a zahradních záhonech. V roce 2000 se uskuteènila evropská
seznamovací kampaò pod heslem Romantika ve venkovních podmínkách po celý rok. Jejím cílem bylo ukázat zákazníkùm, že pøi
správné péèi vyrostou ve venkovních podmínkách robustní nádobové rùže, které mohou pøinášet radost mnoho let.
Hrnkové rùže se mohou vysazovat po celou vegetaèní dobu, ale nejvhodnìjšími termíny jsou jaro nebo pozdní léto, kdy se novì osazují
nádoby, truhlíky a záhony. Rùže bohatì kvetou až do prvních noèních mrazù. V zimì se však nesmìjí støíhat, nýbrž musí se pøikrýt
vìtvemi a chránit pøed silnými mrazy. Nejvhodnìjší je umístit nádobu s rùžemi na místo chránìné pøed vìtrem, nebo ještì lépe pøezimovat je ve skleníku nebo v zimní zahradì. Rašit zaèínají v bøeznu,
v dubnu se objevují první poupata a kvetou pak nepøetržitì celé
léto až do podzimu. Pøi dostateèné závlaze a výživì se vyvinou mohutné exempláøe, které vydrží mnoho let.
Hrnkové rùže jsou pøi venkovním pìstování vystaveny jiným stresovým podmínkám než rùže pokojové. Pøi produkci prodejných rostlin
se proto osvìdèuje zvyšovat odolnost rostlin mírným stresováním,
napø. redukovanou závlahou v kombinaci s promìnlivým zásobováním živinami. Takovýto mírný cílený stres pøíznivì ovlivní vývoj
koøenového systému. Vytvoøí se zejména více jemných koøínkù, které se v nádobì rovnomìrnì rozloží a ve venkovních podmínkách pak
lépe odolávají suchu. Pokusy ukázaly, že vývoj koøenù mladých rostlin lze také zvýšit sníženým zásobením dusíkem a zvýšeným zásobením vápníkem. Vápník vede k zesílení bunìèných stìn a snižuje náchylnost kvìtù k napadení houbovými chorobami.
Der Gartenbau, 2000, è. 36, s. 26
Rentgenové paprsky
nejsou efektivní
(EP)
(EP)
V Ústavu pro výzkum šlechtìní v nìmeckém Ahrensburgu se intenzivnì zabývají posouzením hranic konvenèního šlechtìní a perspektivou jiných šlechtitelských metod. Dospìli k závìru, že navzdory
nìkolik desítek let probíhajícím pokusùm s umìlou mutagenezí pomocí rentgenových paprskù nebyly u trvalek získány žádné hospodáøsky významné výsledky. Neoèekává se také, že by se tradièním
výbìrem èi kombinaèním køížením, napø. u azalek nebo vøesovcù,
získaly užiteèné znaky, pokud se nepodaøí využít pro šlechtìní plané
formy z oblasti pùvodu tìchto rostlin.
S pomocí genetických „otiskù prstù“, tedy analýzy DNA, lze vyhledat
rostliny, které jsou si geneticky ménì blízké, jejichž køížením pak
mohou vzniknout nové typy. Slibné je také šlechtitelské zpracování
zcela nových druhù, v pøípadì vøesovcù napøíklad rùzných druhù
domácích v jižní Africe.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 6
(EP)
!
Jalovce náchylné ke
rzi borové
Zahradnictví
Poslední výsledky švýcarského výzkumného ústavu ve Wädenswilu
ukazují, že silnì náchylné ke rzi borové (Cronartium flaccidum) jsou
následující odrùdy jalovce Juniperus chinensis: Keteleeri, Robusta
Green; J. media: Gold Sovereign, Pfitzeriana, Pfitzeriana turea, Pfitzeriana Compacta, Swissgold; J. sabina: Blue Danube, Tamariscifolia; J. scopulorum: Blue Haven. Odrùdy jalovcù jsou dále rozdìleny
na støednì náchylné, nepatrnì náchylné, velmi nepatrnì náchylné
a nenáchylné. Jako nenáchylné uvádí seznam 37 odrùd. Druhým
hostitelem této rzi jsou tolity a hoøce. Úplný oficiální seznam klasifikovaných odrùd jalovce uvádí švýcarské stránky VSB-Homepage
www.vsb.ch.
Der Gartenbau, 2000, è. 34, s. 5
Hr nkové døeviny,
vhodná alternativní
kultura
V Dolním Porýní hledají zahradníci altenativu pro vøes a vøesovec.
Výzkumný ústav v Straelen uskuteèòuje v tomto smìru už 3. rokem
pokusy s pìstováním døevin v nádobách. Za vhodné druhy lze podle
výsledkù zkoušení považovat: Abellia grandiflora, stálezelená, ne zcela
zimovzdorná, s bílými, sladce vonnými kvìty; existuje už pìt odrùd.
Javor Acer palmatum s krásnými pestrými listy. Ruj Cotinus coggyggria, sice málo vìtví, ale je zajímavá krásnými èervenými listy. Leucothoe je zajímavá na podzim svou strukturou, ménì vhodná je pro
jarní nabídku. Mochna (Potentilla) se zkouší v rùzných odrùdách,
potøebuje však vhodné letní poèasí. Tavolník Spiraea japonica Anthony Winter pùsobí gracilnì a na dálku záøivì; jeho odrùda Magic
Carpet je žlutolistá, s tmavì rùžovými kvìty, snadno se pìstuje. Také
šalvìj Salvia greggii se dobøe pìstuje a kvete vytrvale od konce dubna. O zmínìné druhy už projevili zájem v kvìtináøstvích i pro høbitovy. Významnou prodejní vlastností je zimovzdornost. Uvedený sortiment v podstatì snáší mrazy –7 až –10 o C.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 3 , s . 5
Budoucnost ústavu
v Ahrensburgu (iAN)
(EP)
Do roku 2005 má ukonèit èinnost tøetina pracoviš všech ústavù,
které jsou v SRN øízeny Spolkovým ústavem pro výzkum šlechtìní
kulturních rostlin v Quedlinburgu. Poèet pracoviš se má snížit z 445
v roce 1997 na budoucích 311, poèet ústavù ze 12 na 8 a poèet jejich
sídel ze 7 na 4. Zrušení se týká také Ústavu pro šlechtìní okrasných
rostlin v Ahrensburgu. V roce 2005 má být ústav uzavøen a jeho výzkumná èinnost pøenesena do Quedlinburgu, kde má spojením s Ústavem pro pro šlechtìní zelenin, léèivých a koøeninových rostlin vzniknout Ústav zahradnických kultur. Je možné, že k uskuteènìní tohoto plánu dojde až v roce 2008. Probíhají už pøípravné diskuse ministerstev a šlechtitelských firem o podílu soukromých podnikù na nákladech na výzkum. Ostatnì ústav v Ahrensburgu se už úèastní asi
na 1/3 projektù šlechtitelských firem, a to výzkumem v oblasti fytopatologie a kvality produktù.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 3 , s . 1
Kruhové objezdy
místo køižovatek
(EP)
(EP)
V posledních letech byla øada køižovatek nahrazena kruhovými objezdy. Jejich vliv na bezpeènost vzhledem ke snížené rychlosti vozidel
na 30 km i technická stránka jsou nesporné zejména pro automobilisty, ménì už pro cyklisty a pro chodce. Diskuse však vznikají o tom,
jak upravit støed kruhového objezdu. Návrhy se pohybují od nákladných osázení letnièkami až po nenároèný umìlecký výtvor. Osázení
støedního ostrùvku se doporuèuje proto, aby se ztížil prùhled a øidiè
byl nucen k vìtší opatrnosti. Nejoblíbenìjším øešením je nízký válec
z pøírodních kamenných desek naplnìný zemí obohacenou humusovým substrátem a osázený. Ukazuje se, že místním obyvatelùm není
jedno, jak ostrùvky okruhù vypadají; považují je za souèást veøejného prostranství. Jiní hájí zase stanovisko, že na ostrùvku se nemá
nikdo zdržovat a dávají pøed zelení pøednost napøíklad keramickým
ozdobám nebo nìjakému umìleckému výtvoru. Nechybí ani úsporné
návrhy pøedat ostrùvky domácím firmám k údržbì a reklamì.
Der Gartenbau, 2000, è. 29, s. 6
(EP)
!
Co žádat od vysokých
škol
Nìmecký Svaz ochrany pøírody a krajináøství v Hessensku formuloval na základì rozboru situace ve svém oboru požadavky na vysoké
školy. Vychází z konstatování, že spoleèenské úkoly a podmínky pro
jejich øešení se rychle mìní. Na dùležitosti získává proto vzdìlanost
øídících pracovníkù. V praxi nestaèí jen nauèené znalosti. Nutná je
internacionalizace. Nadále bude pùsobit boj o ceny a konkurence.
Rozšíøí se smluvní a doèasný charakter práce.
Z tìchto dùvodù se zvýší požadavky na vzdìlání, které zprostøedkovávají vysoké školy. Odborné vzdìlání musí proto zahrnovat: ucelenìjší prùøezové znalosti (pøedevším znalosti o rostlinách), metodické
vyzbrojení pro interpretaci dat, právní základy a správní znalosti
svého oboru, znalosti plánování a správních systémù i mimo vlastní
region, znalosti preferovaných programù a instrumentù k jejich uskuteèòování.
Je tøeba také zvýšit znalosti pøesahující vlastní obor. Dùležitá je
i schopnost prezentace a znalost cizích jazykù. Doporuèuje se pøi studiu co nejdøíve zaèít s úèastí na zpracování plánovaných projektù,
které mohou pøesahovat i vlastní obor.
Zahradnictví
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 1 0
(EP)
Podmínky inzerce
Do èísla 5 vèetnì jsou ceny
(v závorce jednobarevné):
A4
A5 na šíøku
A6 na výšku
inzerce zavádìcí, dohodou. Zatím jsou ceny celobarevné inzerce
6 000 Kè (3 200 Kè)
3 300 Kè (1 800 Kè)
1 800 Kè (1 000 Kè)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech. redakce)
tel.: 02/24 25 79 39 l. 580
!