Proč jsou neonikotinoidy hrozbou zdravého životního

duben 2013
Evropská včelařská koordinace
Slow Food®
Proč jsou neonikotinoidy hrozbou zdravého životního prostředí
a bezpečnosti v Evropské unii?
Pesticidy na bázi neonikotinoidů představují hrozbu pro zdravé životní prostředí a
bezpečnost EU. Z tohoto důvodu si Evropská komise přeje využít princip předběžné
opatrnosti v nově navrhované evropské legislativě. Předkládané argumenty jasně hovoří
pro to, aby se Evropská komise dohodla s členskými zeměmi EU a společně nyní přijali tak
potřebné politické rozhodnutí, které zajistí dobré životní podmínky a budoucnost
opylujícímu hmyzu na území EU.
POZADÍ
PROBLEMATIKY
Pesticidní látky ze skupiny neonikotinoidů byly uváděny na trh s insekticidy postupně
v období od poloviny 90. let po počátek 21. století.
V lednu roku 2013 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA zprávu, ve které se
potvrdilo to, co včelaři v Evropě říkali již od 90. let 20. stol., a to že pesticidy na bázi
neonikotinoidů představují riziko pro včely a jiné druhy hmyzích opylovačů.
ARGUMENTY PRO ROZHODUJÍCÍ POLITICKÉ ROZHODNUTÍ (zákaz používání tří neonikotinoidů
v zemědělství tak, jak ho v současnosti navrhuje Evropská komise)
Vědecké stanovisko úřadu EFSA1 potvrzuje, že neonikotinoidy clothianidin, thiamethoxam a
imidakloprid představují riziko pro včely, že výrobci pesticidů (odborně „přípravků na
ochranu rostlin“) nejsou v současné době schopni uspokojivě vysvětlit či napravit
znepokojivá zjištění popsaná úřadem EFSA a že tito výrobci zanedbali řádně
prokázat bezpečnost používání neonikotinoidů pro včely.
Úřad EFSA na základě dat předložených výrobci všech tří insekticidních látek popsal rizika,
jimž jsou včely vystaveny v případě, že přijdou do styku s klothianidinem, thiamethoxamem
a imidaklopridem, které mohou být přítomny v nektaru a pylu květů nebo v prachu, který se
šíří z polí v průběhu setí pesticidy namořeného osiva.
Dále úřad EFSA upozornil na neexistující, příp. neúplné údaje týkající se: 1) akutních otrav
včel při jejich styku s kontaminovanou gutační vodou (kapky vody vylučované rostlinami)
nebo s medovicí, 2) setrvání toxických dávek reziduí pesticidů v půdě, vodních zdrojích a
1
duben 2013
následných zemědělských plodinách na stejném pozemku, 3) chronického, dlouhodobého
a v konečném důsledku smrtelného působení těchto pesticidů na včely již v malých
dávkách, 4) vlivu na nervovou soustavu a tím i chování včel pozorovatelného v krátké době
již po kontaktu včel se subletálními dávkami neonikotinoidů, tj. dávkami, které ještě
nepřivodí rychlou smrt.
Za této situace velké nejistoty musí být v praxi prosazeno platné evropské právo dle
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října
2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, odůvodnění č. 8: „[…]Měla by být
uplatňována zásada předběžné opatrnosti a toto nařízení by mělo zajistit, že odvětví
prokáže, že látky nebo přípravky vyráběné a uváděné na trh nemají žádné škodlivé účinky
na zdraví lidí nebo zvířat ani nepřijatelné účinky na životní prostředí.“
Nečinnost (tj. nepřijetí zákazu neonikotinoidů navrhovaného Evropskou komisí) by si
vybrala vysokou daň na životním prostředí a potravinové soběstačnosti Evropy2. Používání
neonikotinoidů jako pesticidů ohrožuje nenahraditelné služby, které opylující hmyz
poskytuje. Hodnota tohoto opylování v samotné EU je v současné době odhadována na
28,5 miliard amerických dolarů ročně3.
Výsledky vědeckých studií publikovaných od roku 2000 potvrzují varovná zjištění, která
jsou obsažena ve stanovisku úřadu EFSA.
o
Neonikotinoidy setrvávají v životním prostředí dlouhou dobu: polovina do půdy
zaneseného množství clothianidinu ve formě mořidla na osivu se odbourá v rozmezí
148 až 6900 dní (v závislosti na druhu půdy, nejrychleji u písčitých, nejpomaleji u
jílovitých půd)4. Rezidua imidaklopridu mohou být z půdy jímána ještě následnou
plodinou, která nebyla neonikotinoidy ošetřena a která následuje na zemědělském
pozemku bezprostředně po plodině ošetřené, a to po dobu až dvou let. Následně
mohou být rezidua těchto pesticidů jinak neošetřenou rostlinou z půdy jímána,
následkem čehož kontaminují pyl a nektar, vylučovaný neonikotinoidy neošetřovanými
květy, a to v koncentracích smrtelných pro včely5.
Schopnost dlouhého setrvání v životním prostředí způsobila, že neonikotinoidy
zamořují životní prostředí i mimo zemědělské pozemky, a to zejména skrze toxický pyl.
V letech 2002 až 2003 bylo výzkumně zjištěno, že 69,1% pylu nasbíraného včelami na
25 včelnicích pěti francouzských departementů z pesticidy ošetřených i neošetřených
rostlin bylo zamořeno imidaklopridem6 i přesto, že používání tohoto insekticidu bylo na
porostech slunečnice ve Francii zakázáno již v lednu 1999.
2
o
Neonikotinoidy jsou významně toxické pro užitečné druhy predátorského hmyzu,
které jsou jinak nepostradatelné pro rovnováhu ekosystémů a pro přirozenou kontrolu
populací škůdců zemědělských plodin7.
o
Synergické a kumulativní vlivy: pokud jsou insekticidy na bázi neonikotinoidů
smíchány s jinými druhy pesticidů a působí v součinnosti, zejména pak s fungicidy,
toxický vliv neonikotinoidů na včely se dramaticky umocní. Ve včelstvech se to projeví
zvýšeným tlakem celé řady nákaz: bakteriálních, virových a houbových8.
o
Agronomická neúčinnost neonikotinoidů: srovnatelné výnosy zemědělských plodin
mohou být dosaženy i bez použití pesticidních přípravků na bázi imidaklopridu jako je
např. Gaucho®.9
o
Akutní a subletální toxické působení na včely: bylo vědecky prokázáno, že
imidakloprid negativně ovlivňuje přirozené chování včel 10 a jejich fyziologické či
duben 2013
metabolické pochody11. Velmi malé dávky neonikotinoidů mohou vskutku působit na
fungování včelího společenstva i nepřímo: dezorientace včel v prostoru, neschopnost
vrátit se do úlu, snížená účinnost včel létavek při snůškové činnosti v terénu, narušená
schopnost pamatování a učení se, neschopnost dorozumět se uvnitř včelstva, zástava
plodování, snížení metabolické účinnosti a oslabení imunitního systému jednotlivých
včel.
NAŠE
DOPORUČENÍ VE VZTAHU K NADCHÁZEJÍCÍMU HLASOVÁNÍ O ZÁKAZU POUŽÍVÁNÍ NEONIKOTINOIDŮ
Nejlepší možné řešení z našeho pohledu
Úplné pozastavení registrace a prodeje pesticidů ze skupiny neonikotinoidů, a to včetně
účinných látek acetamipridu a thiaklopridu, tzn. prosazení zásady předběžné opatrnosti
v praxi bez výjimky, a to do doby, než bude vypracována vyčerpávající expertní analýza
rizik spojených s používáním těchto látek.
Zákaz všech způsobů aplikace neonikotinoidů s ohledem na široké spektrum jejich použití
v praxi: zemědělství, školkařství a zahrádkářství, ošetřování dobytka, ochrana lesních
porostů, ošetřování golfových hřišť a veřejných zatravněných pozemků včetně parků,
používání v zahradních centrech.
Doplňující body týkající se legislativního návrhu Evropské komise
Vzhledem k značné odolnosti této skupiny pesticidů a jejich setrvání v půdě a vodních
zdrojích by zákaz jejich používání měl být v platnosti po dobu 5 let.
Zákaz by se měl vztahovat i na účinné látky acetamiprid a thiakloprid, které působí
podobným způsobem jako ostatní zmíněné neonikotinoidy a které představují potenciální
nebezpečí v případě jejich synergického působení ve směsi s fungicidy a patogeny včel13.
Zákazem těchto dvou dalších látek se zamezí tomu, že se thiakloprid a acetamiprid
nestanou náhražkami pro již zmíněné tři neonikotinoidy klothianidin, thiamethoxam a
imidakloprid.
Naše podpora
Ačkoliv současný legislativní návrh Evropské komise nemůže obsáhnout bezpečností rizika
používání neonikotinoidů v celé jejich šíři, navrhovaný text musí být členskými zeměmi EU
při hlasování podpořen. V případě jeho přijetí se nová legislativa EU stane dalším
významným krokem k zlepšené ochraně včel, jiného opylujícího hmyzu a našeho životního
prostředí obecně.
Je důležité, aby byly znovu nastoleny dobré vztahy, které byly obvyklé mezi včelaři a
zemědělci, a zároveň zachována pro společnost životně důležitá služba, kterou nám
poskytuje opylující hmyz v zájmu výroby potravin a zachování životního prostředí.
Politici, kteří v této věci rozhodují, musí využít nynější příležitost a jednat v zájmu takové
zemědělské výroby, která více podporuje a šetří životní prostředí, pro dobro opylujícího
hmyzu, samotných zemědělců i včelařů.
-----Evropská včelařská koordinace
4, Place Croix du Sud
1348 Louvain la Neuve
+32 (0) 10 47 34 16
www.bee-life.eu
3
duben 2013
Odkazy na zdroje informací uvedených v textu:
1) Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment for bees for the active substance
clothianidin, imidacloprid, thiamethoxam – EFSA (2013)
http://www.efsa.europa.eu/en/press/news/130116.htm?
utm_source=homepage&utm_medium=infocus&utm_campaign=beehealth EFSA Journal 2013; 11(1):3066
[58 pp.]. EFSA Journal 2013; 11(1):3068 [55 pp.].
2) Late Lessons from early warnings: sciences, precaution, innovation - European Environmental Agency
(2013)
http://www.eea.europa.eu/publications/late‐lessons-2
3) Lautenbach S, Seppelt R, Liebscher J, Dormann CF (2012) Spatial and Temporal Trends of Global
Pollination Benefit. PLoS ONE 7(4): e35954. doi:10.1371/ journal.pone.0035954
4) DeCant, J., & Barrett, M. (2010). Environmental Fate and Ecological Risk Assessment for the Registration
of CLOTHIANIDIN for Use as a Seed Treatment on Mustard Seed (Oilseed and Condiment) and Cotton.
Environmental Protection (pp. 1–99).
5) Bonmatin, J. M., et al. (2003) A sensitive LC/APCI/MS/MS method for analysis of imidacloprid in soils, in
plants and in pollens. Anal. Chem. 75 (9), 2027-2033.
6) Chauzat M.P. et al (2006). A survey pesticides residues in pollen loads collected by honey bees in France.
Journal of Economic Entomology, 99:253-262
7) Draft Guidance on the Risk Assessment of Plant Protection Products on bees (Apis mellifera, Bombus
spp. and solitary bees)
8) Pettis, J. S.; van Engelsdorp, D.; Johnson, J & Dively, G. (2012): Pesticide exposure in honey bees results
in increased levels of the gut pathogen Nosema. Naturwissenschaften 99(2), pp. 153-158.
9) L. Furlan et al. (2007) Università di Padova "Valutazione nel quadriennio 2003- 2006: Effetti sul mais della
concia insetticida del seme". L’Informatore Agrario • 5/2007 (p.92 – 96).
10) EFSA Journal 2012; 10(5):2668 [275 pp.] Scientific Opinion on the science behind the development of a
risk assessment of Plant Protection Products on bees (Apis mellifera, Bombus spp. and solitary bees).
11) Hatjina et al, 2013 Sublethal doses of imidacloprid decreased size of hypopharyngeal glands and
respiratory rhythm of honeybees in vivo. Apidologie February 2013 online
http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs13592-013-0199-4
12) Existing scientific evidence of the effect of neonikotinoid pesticides on bees – European Parliament note
(2012) http://www.europarl.europa.eu/committees/en/studiesdownload.html?
file=79433&languageDocument=EN
13) Vidau, C. ; Diogon, M. & Aufauvre, J. et al. (2011): Exposure to sub-lethal doses of fipronil and thiacloprid
highly increases mortality of honeybees previously infected by Nosema ceranae. PloS One 2011; 6(6):
e21550.
4